Univerzita Karlova Filozofická fakulta
Kateda teorie kultury (kulturologie)
RIGORÓZNÍ PRÁCE
Původ
a
současnost
oslav slunovratu v českém kulturním kontextu
Vznik, vývoj a modifikace kulturních zvyklostí a tradic spojených s dnešními oslavami Vánoc
The origin and the present state of Czech Christmas celebrations Development of habits and traditions of today's Christmas celebrations with thorough description of the present state, its reasons and its future prospects
Jana Budinská kulturologie
Praha 2008
Prohlašuji, že jsem rigorózní práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů
a literatury.
V Praze, dne 21.
září
2008
Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................................. 1 1.1 Vznik práce, motivace, metodologie ......................................................................................... 1 1.2 Význam svátků pro kulturu a společnost.. ................................................................................ 2 1.3 Vymezení tématu ....................................................................................................................... 4 2 Člověk, čas a svátečnost. .................................................................................................................. 5 2.1 Význam času v životě člověka, svátečnost a každodennost.. .................................................... 6 2.2 Slunovrat a sluneční kult z pohledu kulturní antropologie ....................................................... 9 2.3 Cyklus Slunce v koloběhu času ............................................................................................... 11 2.4 Fyzikální podstata slunovratu ................................................................................................. 13 3 Oslavy slunovratu v počátcích evropské civilizace ......................................................................... 16 3.1 Římský kalendář, kalendy, larentálie...................................................................................... 16 3.2 Saturnálie ................................................................................................................................ 18 3.3 Sol Invictus - zrození nepřemožitelného boha Slunce ........................................................... 20 3.4 Konfrontace římských tradic s nastupujícím křesťanstvím ..................................................... 21 4 Kultury na našem území.................................................................................................................. 23 4.1 Keltové .................................................................................................................................... 24 4.2 Germáni .................................................................................................................................. 26 4.3 Slované .................................................................................................................................... 27 5 Křesťanské Vánoce ......................................................................................................................... 30 5.1 Příchod křesťanství u nás a další vývoj pohanských tradic ..................................................... .31 5.2 Ježíš jako sluneční bůh křesťanství.. ....................................................................................... 34 5.3 Dosazení církevmno charakteru oslava vývoj ve středověku ................................................. 36 5.4 vývoj oslav Vánoc od středověku k novověku ................ :...................................................... 39 5.5 Změna charakteru svátku z veřejného v rodinný ................................................................... .43 6 Novodobé tradice ............................................................................................................................ 45 6.1 Dárky a jejich původci ........................................................................................................... .46 6.2 Koledy, vánoční písně a hry ................................................................................................... .48 6.3 Betlémy a andělé ..................................................................................................................... 51 6.4 Cukroví, kapr ajiné tradiční pokrmy ...................................................................................... 52 6.5 Stromeček, hvězda a vánoční výzdoba ................................................................................... 56 6.6 Vánoční magie a vánoční přání.. ............................................................................................ 60 6.7 Vánoční květiny a vánoční vůně ............................................................................................. 63 7 Proměny společnosti, proměny svátků ........................................................................................... 65 7.1 Proměny člověka ..................................................................................................................... 68 7.2 Proměny společnosti ................................................................................................................ 70 7.3 Proměny svátků ....................................................................................................................... 74 7.3.1 Současný stav v sociologických výzkumech ........................................................................ 75 7.3.2 Dnešní svět, člověk, společnost a svátečnost ....................................................................... 85 7.3.3 Negativní vímání a prožívání Vánoc .................................................................................... 87 7.3.4 Důvody udržování a dalšího předávání tradic ...................................................................... 89 7.4 Modernizace, globalizace, komunikace, Vánoce .................................................................... 91 7.4.1 Vánoce v médiích ................................................................................................................. 92 7.4.2 Komunikace a komunikační technologie o Vánocích .......................................................... 94 7.4.3 Budoucí výhledy a trendy .................................................................................................... 95 8 Literatura........................................................................................................................................ 98 9 PřIloha ........................................................................................................................................... 100
1 Úvod
1.1 Vznik práce, motivace, metodologie
V této rigorózní práci je rozpracována má slunovrat a jeho oslavy v evropské
kultuře.
oslav zimního slunovratu v Evropě,
převážně
dřívější
diplomová práce, Zimní
Tato práce shrnovala
počátky
a vývoj
na našem území, s přihlédnutím
rovněž
ke kulturnímu dědictví starého Říma, a v kulturologickém vhledu se zamýšlela nad příčinami
a ideovými zdroji oslav
vývojem v věnována
průběhu
jen
poskytnout
v proměnách
dvou tisíciletí a
stručná závěrečná,
přehled
času
vánočních svátků, stejně
současným
shrnující
jako nad jejich
stavem. Poslednímu problému byla
část, neboť
cílem práce bylo
jak
až dodnes. Tato problematika, spolu se svými psychologickými,
Vnější
sváteční čas
projevy kultury a atributy
vnímají jeho
práci diplomovou
především
o tomto vývoji a ideových zdrojích dnešní podoby Vánoc,
sociologickými a kulturologickými souvislostmi, si však zasloužila zpracování.
účelem,
právě
přímí účastníci.
v tomto ohledu a
vánočních svátků
detailnější
úzce souvisejí s tím,
Proto tato rigorózní práce rozpracovává věnuje
zásadní pozornost vzájemnému
vztahu moderní společnosti a moderní podoby Vánoc.
Toto dneška,
rozšíření
tématu si vyžádalo i
přesněji řečeno
skutečným
internetových výpovědí
textů
textů
metodologie. O oslavách Vánoc
o dichotomii mezi jejich obrazem ve všeobecném povědomí a
prožíváním,
psychologických
změnu
literatury.
Kromě
nemnoha
rozšiřující část
práce z
některých
existuje jen minimum
(Novák 2007) vychází
a z vlastního rozboru médií, spolu se zhodnocením
zainteresovaných osob
(především
1
žen).
přímých
1.2 Význam svátků pro kulturu a společnost Nejrůznější
svátky a oslavy byly vždy
jedněmi
z
nejzajímavějších
témat
při
studiu kultury - ať už kultury generické,l lidstvu obecně vlastní, či při zkoumání nejrůznějších
kultur, které na Zemi existují, svátky jsou velmi atraktivním
fenoménem.
Svátky jsou v každé kultuře vnímány jako něco neobvyklého, a to v pozitivním smyslu slova.
Svátečnost
obyčejným během
něčím
je
slavnostním,
činnosti;
(činnosti
vše
sexuální úkony, mezilidské konflikty... ) se nějakým Většina těchto činností
v
způsobem
stále
je patrné, že posvátnost a
snižuje
zmechanizovaných
podílelo na posvátném.
však prošla dlouhodobým procesem desakralizace.
člověka
minimální. Schopnost moderního se,
světě
vedoucí k obstarávání potravy,
už s Eliadem v otázce prvotní posvátnosti
současné době
co stojí nad obvyklým,
života. Podle M. Eliadeho (Eliade 1993, s. 25) v archaickém
neexistovaly žádné profánní
Ať
něčím,
svátků
jejich "oslava" pak na
souhlasíme,
má v našem
vnímat a prožívat
tradičních
a prožívání úkonů,
svátečnost
světa
svátečnost
se
dopřávání
životě
či
ne,
prostor jen
se navíc, zdá
redukuje
několik
na
hmotného komfortu
sobě
a nejbližší rodině.
Jakým
způsobem
a z jakých příčin svátky vznikly, není otázka, kterou bychom
se zabývali v této práci. Nelze však přehlédnout, že zejména v od sebe jednotlivá se
ročnímu
roční
oblasti, kde se
období velmi liší, bylo pro jednotlivé kultury nutné
cyklu a využívat ho
z úrodného léta a zimu umožňujícími měřit čas
Evropě,
při
plánování svých aktivit tak, aby co nejvíce vytěžili
přečkali
a být tak
podřídit
s minimálními ztrátami. Jedinými
alespoň
o krok
1 kultury jako rodového atributu
2
před přírodou,
byly
prostředky,
Měsíc
a Slunce.
Rok je pro
člověka
však bylo možné
bez
kalendáře relativně
alespoň přibližně
dlouhé období, i pro primitivní národy
vypozorovat, kdy se
pozvolna blížit zima, a naopak. Nejdelší (a
samozřejmě
nejen s hodinkami v ruce, ale orientovat se lze podle
začíná
den
opět
krátit, a tedy
i nejkratší) den se dá
bodů
změřit
v terénu: den, kdy tráví
slunce nejdelší dobu na obloze, je zároveň dnem, kdy vyjde a zajde v nejzazším bodě: v dalších dnech je jeho dráha vždy o něco kratší.
Slunovraty tedy byly pro Evropana rozpoznatelné už v dávných dobách a patrně
jim také odedávna
věnoval
pozornost - letní a zimní slunovrat byly obvykle
nejdůležitějšími
pohanskými svátky. V
nejvýznamněji
pravděpodobně
průběhu
příchodem
s
staletí se
měnilo
křesťanství,
jejich vnímání -
které do
často
velmi
nevázaných slavností adorujících slunce, nabývající znovu na síle, vneslo meditativní faktor rozjímání a tiché radosti z narození své sekularizací naší s
průmyslovou
společnosti
nejdůležitější
došlo k oslabení této duchovní stránky Vánoc,
revolucí pominuly
důvody
pro chválení slunovratu, tedy
nadcházejícího jara. Dnešní podoba Vánoc je pro vyprázdněná
a tradice, které udržujeme
okolí a obecným normám, nám nebo
dětem
Přesto
je
některé
víceméně
z
počet
vyprávění,
vánočních
již v
podstatě
ze zvyku, díky sociálnímu tlaku
zvyků,
atributů
v průběhu
času měnily,
a charakteristik, které samI
vánočním časem
literatury atd., obrovský. V první
původ většiny
určitý
předzvěsti
v rodině příjemné.
zmapovat
být
většinu společnosti
podobně
do jisté míry i pro jejich líbivost a proto, že jsou
zastáváme a provozujeme, které si asociujeme s aspoň
osobnosti. S postupující
části
nebo které známe
této práce se pokoušíme
z nich, jejich symbolické pozadí a
způsob,
jakým se
neboli kulturní zdroje našich oslav Vánoc. Výsledkem by
katalog kulturních
prvků
měl
Vánoc, popisující jejich vznik, charakteristiku a
vývoj.
3
1.3 Vymezení tématu
V první které
části
práce byla
měly zásadnější
na našem území, kultury v přibližně
věnována
pozornost pouze
vliv na podobu Vánočních
přičemž
pozdějším
písemné doklady,
období,
popř.
těm
kulturním
prvkům,
svátků,
resp. oslav období slunovratu
popřípadě
možnost rekonstrukce (stejné
na jiném území)
umožňují
zmapovat dobu
posledních dvou až dvou a půl tisíciletí (tj. zhruba počátek našeho letopočtu,
s odkazy ještě o několik století dříve).
Konkrétně
je to vývoj oslav
svátků
a slavností, které se vyvinuly v období
zimního slunovratu, vnímaného jako určitý předěl roku, a to jednak ve starém Římě v době
před
nástupem a v
počátcích
nástupu
křesťanství,
jednak na našem území
v období osídlení keltskými, germánskými a slovanskými kmeny. Dále se práce věnuje výsledkům střetu křesťanských
pohanských tradic s nastupujícím
křesťanstvím,
Vánoc a změnám jejich podob od zavedení svátku po dnešní dobu.
V poslední charakterizujících
části
se
soustředíme
na souhrn kulturních
současné
Vánoce, ale
především
Tento
nevěnoval
přístup
je, pokud víme,
(jednou z mála výjimek je
ojedinělý
např. část
a
prvků
a
atributů
popis specifického kulturního
jevu, kterým dnešní podoba Vánoc je, a pokus o zhodnocení jeho důsledů.
vývoji
soustavně
příčin
a možných
se mu zatím nikdo
publikace Nedomyšlená
společnost
Jana Kellera2). Vzhledem k minimu literatury bylo nutné vedle využívání některých sociologických dalších
zdrojů.
výzkumů
poslední doby
Po popisu
výsledků
charakteristika současného stavu, tak svátků
ve
provádět rovněž
vlastní analýzu médií a
mnohasetletého vývoje následuje jak především
společnosti.
2 Keller 1992
4
vnější
snaha o postihnutí vnímání dnešních
2 Člověk, čas a svátečnost Vnímání života každého
času člověkem člověka
jeho vnímání dochází
(v
dětství
např.
průběhu
není jednoduchou záležitostí. Vyvíjí se v je
čas
prožíván jinak než v
s osvojením schopnosti
dospělosti,
vyprávění,
ke
která
změnám
umožňuje
rekapitulovat vlastní zážitky3) a liší se i pojetí času v různých kulturách (od kultur, které s
časovými
pojmy operují jen v rozmezí
takové, které mají
čas
Antropologové se
často věnují
(časem
stárnutí jednotlivce) a
zjednodušeně
časy
v rámci týdne,
rozdílu mezi
měsíce
několika dnů
i roku
a neznají svátky, po
přísně rozdělen
studiu srovnávajícímu vztahy mezi časem přírody,
časem
časem
osobním
cyklicky opakujícím tytéž
lineárním a cyklickým. Oba tyto
se však ve společnosti neo~dělitelně prolínají. 4
3 o dětském vývoji např. Říčan, P.: Cesta životem. Praha, Portál 2004. 4 Více viz Sokol, J.: Rytmus a čas. Praha, OIKOYMENH 1996, s. 196nn.
5
a organizován).
zdánlivě
děje;
odlišné
2.1 Význam času v životě člověka, svátečnost a každodennost
Těmto tématům
věnuje např.
se
M. Eliade (Eliade, 1993 a 2004). Prožitek času
je kulturní záležitostí; primitivní etnické skupiny
často
moderní západní kultury. Eliade klade do protikladu čas,
božský
který se sám o sobě liší mezi
U Eliadeho je dny
či
času,
společnostmi
často
čas.
"slabý"
jejíž zásluhou tok
osud. Toto má
času
mýtů,
času
souvislost s
čas
profánní,
příznivé
a
nepříznivé
Eliade nachází zvláštní, tzv. hierofanickou
nabývá nejen zvláštní tempo, ale
přírodním
se zdají být spojitá,
a
původní,
archaickými a moderními.
rytmem
fázemi, fázemi dne aj. Krom toho, že posvátný posvátného
a
člověk
jinak, než
posvátný, neboli
heterogenní. Každé náboženství zná či
období, "silný"
dimenzi či
čas
čas
prostřednictvím rituálů
vyvolávaný k návratu
čas
vnímají
času,
určité
tj. slunovraty,
čas "přerývá" čas
např. křesťanské nedělní
poslání
měsíčními
profánní, období
liturgie na sebe navazují
a kromě toho, že jsou spojené s předešlou a následující bohoslužbou, lze je považovat za
pokračování
všech liturgií od ustavení mystéria
382). Tento posvátný
čas
se tedy
může
přepodstatnění
jevit jako kontinuum,
(Eliade 2004, s.
přerušované
intervaly
profánního času.
V posvátném Některé
čase,
podstatě
periodické svátky, obvykle ty
zrušit uplynulý profánní starého roku a
začátek
1993, s. 39, s. 48-49).
úkol
tedy v
čas
a
začít
v
nejdůležitější,
zhašením a
se u
obsahují kromě toho ještě touhu
nového se Eliade zabývá v Mýtu o
Počátek
nového roku je přI1ežitostí k
přI1ežitosti
opětovným
se odehrávají mj. i svátky.
nový. Rituálními schématy
buď očištění, zahánění démonů (popř.
předků), kteří
čase věčnosti,
konce
zapálením
uctívání a
času vynoří
ohňů,
věčném
řadě rituálů,
opětné
konec
návratu (Eliade které mají za
vyprovázení mrtvých
nebo "zrestartování"
zápasem dvou 6
vyznačujícími
nepřátelských
času např.
skupin,
popř.
u
příležitosti "bezčasí"
kterou
novoroční
obrácení obvyklého řádu ve stylu saturnálií. Doba dvanácti
rituály
někdy
dnů,
vánočních"), může
trvají (i evropských "dvanáct dní
symbolicky reprezentovat dvanáct měsíců roku.
V jednom z oddílů Pojednání o dějinách náboženství se Eliade zabývá sluncem, solárními kulty a solární hierofanií. Kdysi se soudilo, že kult Slunce je veškeré lidstvo. Výzkumy však ukázaly, že v Africe, Austrálii prvky v náboženství vyskytují pouze v Egyptě, Asii a staré Peru. Srovnáme-li
Evropě,
především
zřídka. Sluneční
často
Oceánii se
pro
sluneční
kult byl významný pouze
na amerických kontinentech pak pouze v Mexiku a
politický vývoj
těchto
shody mezi dominancí solárního kultu a výskytem bytost,
či
přirozený
oblastí, nelze si nepovšimnout pokročilých
civilizací. Nejvyšší
nebeské (uranské) povahy, pak nezřídka prošla "solarizací" a
změnila
se
v Boha Slunce. V Římě, kam se podíváme podrobněji, byl sluneční kult zaveden pod vlivem východních gnosí; v Řecku existoval kult Hélia, není však známo, že by byl spojen s oslavami slunovratu či jiných periodických svátků.
Nový rok znamená v primitivních
společnostech často
zrušení tabu nad novou
úrodou - je prohlášena za poživatelnou (to
může zapříčinit větší počet novoročních
svátků,
různý čas).
protože
různé
plodiny dozrávají v
v Egyptě, všude však nalezneme koncepci konce a na pozorování biokosmických
rytmů
Solární rok má
začátku určitého
svůj původ
období, založená
(Eliade 1993, s. 38), která je základem
periodické očisty a regenerace života. Tato periodická regenerace času předpokládá ve více
či méně
takovémto končí
explicitní
podobě
opakování kosmogonie, neboli nové
časovém předělu, členícím
jednotlivé roky
(či
druhé, ale jedná se také o symbolické
roku a uplynulého
času.
Rituální
"spalování" starých
hříchů,
očista,
prováděná
má vést k regeneraci, k
7
Na
analogické úseky), nejen
začíná
jedno období a
Stvoření.
při
té
přechodné
odstranění
starého
přI1ežitosti,
přímo
restauraci prvotního
mytického
"čistého"
znovuzapočetím
původního
času
času,
neboli okamžiku
Každý Nový rok je
(Eliade 1993, s. 39), opakováním mytického
přechodu
chaosu do našeho Kosmu. Původně se s datem konce a počátku roku s
shodovaly i saturnálie (viz oddíl 3.2), což do zrušení
Stvoření.
řádu,
značné
zvrácení norem a simulace chaosu
míry
vysvětluje
před stvořením.
jejich charakter
Shodou okolností
dnes opět slavíme Nový rok nedlouho po období zimního slunovratu, porušování řádu je však jen - v porovnání se Saturnáliemi a ostatními podobnými rituály - velmi mírné.
5 A také s obdobím zimního slunovratu, kterým se zde zabýváme především.
8
2.2 Slunovrat a sluneční kult z pohledu kulturní antropologie
Pro pohled kulturní antropologie se obrátíme na J. Frazera, který se srovnávacímu studiu kultur a kulturních dotýká v oddílech o slavnostech římské
ohně;
prvků. Vánoční
věnoval
problematiky se Frazer
v kapitole o obdobích nevázanosti popisuje
Saturnálie.
Mnohé národy
měly
obyvatelstvo se oddává
období, kdy padají morální i právní omezení a
přehnaným
radovánkám a dává
průchod
temným vášním
(Frazer 1977). V Římě se takto připomínala bájná šťastná doba vláda Saturna, boha setby a rolnictví. Karneval nevázané zábavy a honby za rozkošemi trval sedm dní, mezi 17. a 23. prosincem, a odehrával se v domech, na ulicích i na prostranstvích. poskytovaná
Nejpozoruhodnějším
otrokům:
aspektem Saturnálií však byla
veřejných
svoboda
mohli se opít, osopit se na pány, páni jim dokonce posluhovali
u stolu. Toto obrácení řádu mělo být napodobením stavu společnosti 6 v Saturnově době.
Mezi svobodnými např.
setkáváme
občany
se volil také nepravý, karnevalový král (dodnes se
s králem majálesu), který vydával ostatním žertovné
příkazy.
Tento
král Saturnálií měl asi původně představovat samotného Saturna.7
Zimní slavnosti
ohně
považuje Frazer za protipól oslav letního slunovratu,
oslavovaných na mnoha místech velkými ohni, a soudí, že z ryze praktických slunečním
důvodů:
v
severnějších částech
přenesení
do interiéru bylo
Evropy, jejichž obyvatelé byli na
svitu nejvíce závislí, a tedy projevovali největší tendenci k jeho oslavování,
panovalo v
době
zimního slunovratu nevlídné
brzy zhasne vlivem větru,
deště či sněhu.
6 Řekli bychom téměř "beztřídní". 7 Viz příběh o umučení sv. Dasia, Frazer 1977, s. 583.
9
počasí,
a hrozilo tak, že magický
oheň
Oheň
přetransformoval
zemích. Zbytky
se do tradice vánočního
vánočního
polena chránily
před bouřkou,
polena se zapalovalo nové. Teorie,
předkládá
Frazer dvě: solární a purifikační.
Solární teorie vychází z názoru, že což je ve studené a a posilující vliv
však
zamračené Evropě
ohně
ohně
spíše ke druhé teorii,
Nesporný
hrozeb byly
ničivý
čarodějnice
aspekt
purifikační,
ohně
podle níž je
Plodnost, jíž se má
hovoří
měl
ohňů,
uzdravující
analogii se
slunečním
Frazer se
oheň očistným
prvkem,
i samotné lidové interpretace
je zde obrácen proti zlu.
a vlci, a tak jako se dalo
spálení druhých, analogicky by
předpokládaný
zajištění slunečního světla.
spalujícím vše špatné a škodlivé. V její prospěch obřadů.
zapalování
vznikají jako napodobování slunce,
zvířectvo naznačuje
Podle této teorie jde tedy o kouzlo k
přiklání
obydlí a
požáry a krupobitím, od
vysvětlující příčiny
více než žádoucí. I
na rostlinstvo a
uvnitř
polena, dochované v mnoha evropských
loňského
zářením.
zůstat
v období zimního slunovratu tak musel
ohně
Jedněmi
z
největších
použít k zastrašení,
popř.
i
fungovat i zastrašení nebo spálení prvých.
např. přeskakováním ohně
dosahovat, pak není vlivem pozitivní
síly slunce, ale vlivem uvolnění z čarodějnického
10
sevření.
2.3 Cyklus Slunce v koloběhu
těleso
Slunce jako nebeské uctívání ve všech
přirozených
vypozorováno, že
kromě
spočívá
přechodové
silou
bylo a je jedním z
náboženstvích
světa.
nejdůležitějších předmětů
Už v nejstarších dobách bylo
cyklu denního Slunce prochází i cyklem
ročním,
který
v postupném prodlužování a opětovném zkracování dnů, na což jsou vázány i
změny počasí
tohoto
času
děje
a pravidelné
střídání ročních
období.
Zjištěny
body tohoto cyklu, zimní a letní slunovrat. byla pak
představa,
slunečních paprsků
pak byly i dva hlavní
Přirozenou
abstraktní reflexí
že Slunce se na zimní slunovrat rodí, s
přibývající
a délkou dne roste a dospívá, až dosáhne na letní slunovrat
vrcholu své síly, potom ale s
přibývající
zimní slunovrat zemře, aby se
vzápětí
nocí
začne opět
stárnout a slábnout, až na
mohlo znovu narodit.
Dávné národy slavily v období zimního slunovratu zrození boha Slunce, ale i vlastmno znovuzrození, jak duchovního, tak zimy. Peršané slavili pálením velkých svitu a století
světla př.
ohňů
nadějí
na fyzické
překonání
narození Mithry. Tento
je doložen již ve staroindických védách a íránské římská říše připojila
n. 1.
lámající se
bůh slunečního
Avestě.
Když v 1.
východní maloasijské provincie, dostal se jeho
kult až do Říma. Mithra zastával úlohu prostředníka mezi bohy a lidmi a jeho kult jevil
četné
přijímání
rysy známé dnes z
jako byl i jakýsi
křest svěcenou
vodou
či
chleba a vody nebo vína. Mithrovo narození bylo slaveno 25. prosince a
protože mladé
křesťanství
s Ježíšem Kristem, z názorů,
křesťanství,
proč
také s mithraismem bojovalo, byl Mithra po
čímž přijal
začalo
Ježíš jasné atributy
slunečního
být jeho narození slaveno
právě
čase ztotožněn
božstva. Toto je jeden
na zimní slunovrat -
v samotných svátcích Říma však byla další příležitost k nahrazení pohanských kultů a
11
oslav
křesťanskými. Křesťanství
kterou data
slunovratů
také samo sotva mohlo ignorovat magickou povahu,
mají, a která je spojena se samotným naším bytím na této
planetě.
12
2.4 Fyzikální podstata slunovratu
Zimní slunovrat je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má světovému
zvětšuje,
rovníku nejmenší deklinaci (která se v dalším období
se "vrací"), tj. na Zem dopadají
sluneční
přičemž
jeho
přesný čas
se
Okamžikem zimního slunovratu také nastává astronomická zima.
začátky ročních
Astronomické
tj. Slunce
paprsky pod nejmenším úhlem. Nastává na
severní polokouli obvykle okolo 21. (nebo 22.) prosince, může mírně měnit.
vůči
období
připadají
na slunovraty a rovnodennosti. Jsou
to tytéž okamžiky, v nichž vstoupí Slunce do jednoho z kardinálních (základních) astrologických znamení (Berana, Raka, Vah a
Vodnáře)
- solsticiální, slunovratová
či
tropická znamení j sou Rak a Kozoroh, rovnodennostní Beran a Váhy. 8
Oběh Země
i její rotace probíhají jako dva nezávislé, a tedy
Za jeden tropický rok (tedy dobu mezi
dvěma
po
nesoudělné
sobě
pohyby.
jdoucími jarními
rovnodennostmi) uplyne 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 46 sekund. Když proto ona následující jarní rovnodennost nastane, budou hodiny ukazovat o minut a 46 sekund více, než
při předchozí
rovnodennosti.
oněch
5 hodin, 48
Zařazením
29. února
v přestupném roce se rovnodennost vrátí zpět o 18 hodin, 11 minut a 14 sekund a poté se bude opět opožďovat. 9
Všechny
kalendáře
zařazoval
po
přestupný
rok s 366 dny.
pracují s celým
třech obyčejných
počtem dnů
letech s 365 dny
Průměrná ~élka
v roce.
důsledně
Kalendář
juliánský
a bez výjimky
čtvrtý,
juliánského roku byla tedy 365 dní a 6
hodin, což je o 11 minut a 14 sekund více, než trvání roku tropického. Protože 8 Astronomické určení začátku ročních období však není jediné. Meteorologické roční doby začínají na rozdíl od astronomických 1. března, června, září a prosince, fenologické dělení určuje začátek jara rašením angreštu, léta rozkvětem bezu, podzim vykvetením ocúnu a zima opadem buku a dubu letního. 9 Při těchto posunech se samozřejmě může stát, že rovnodennosti a slunovraty mohou nastat jindy, než na "známé" datum, buď o den dopředu, nebo dozadu.
13
juliánské roky byly delší, rovnodennosti a ta se
opožďoval
přesouvala
den. Velikonoce se pak slavily začalo
se juliánský
kalendář
vzhledem k jarní
na stále nižší a nižší datum, každých 128 let o jeden
čím
dál
později
po
skutečné
jarní rovnodennosti, což
vadit zejména církvi.
Dlouho chystanou reformu nakonec
podařilo
kalendáře,
která by odstranila tyto problémy, se
prosadit 24. února Guliánského
kalendáře)
roku 1582 bulou lnter
gravlsslmas
papeže Řehoře XIII., nazývá se proto reformou gregoriánskou
(řehořskou).
Zavedla jednorázovou opravu
kalendáře
opravu délky roku, resp. dokonalejší schéma přechod
ze
čtvrtka
4.
října
skokem o deset
přestupných
1582 na pátek 15.
dnů
a také
let. Bulou plánovaný
října proběhl
v
určené době
jen
v nejkatoličtějších zemích - Itálii, Španělsku, Polsku a Portugalsku. Ostatní se přidávaly postupně,
v prosinci téhož roku Francie, Holandsko a Lucembursko.
V Čechách a Rakousku jsme přešli na z 6. na 17. ledna 1584, v některých okolních oblastech (Slezsko, Lužice) Dlouho novému
kalendáři
během
roku 1584, na
Moravě
z 3. na 14.
říjen
1584.
odolávalo nejen pravoslavné Rusko, ale až do 20. století
např. také Čína, Bulharsko, Rumunsko, Srbsko, Turecko či Egypt.
Délka gregoriánského roku byla stanovena podle návrhu profesora univerzity v Perugii,
lékaře
a matematika Luigi Lilia. Je obdivuhodné, že trvání tropického roku
bylo známo koncem 16. století s přestupné
sty,
roky se
změnila
zůstaly přestupné,
čtyřsetletého
dní. Jeden
cyklu
řehořský
přesností,
která nevyžadovala
korekci. Pro
pravidla na konci staletí: roky, beze zbytku dělitelné
z ostatních "stovek" se staly roky
připadnou
303 roky
obyčejné
a 97
obyčejné.
přestupných,
vyřešit
což je 146 097 chybě
tak, že místo roku
se zařadí obyčejný. I to je již stanoveno: má to být rok 4840.
14
čtyřmi
Tak do
rok je tedy jen o 26 sekund delší než rok tropický, takže k
jednoho dne dojde za víc než 3300 let. Rozdíl se pak dá přestupného
pozdější
Ohledně
data zimního slunovratu: celkem obvyklé je nyní jak datum 21., tak i
22. prosince. Ve 20. století byl 22. prosinec obvyklejší datum 21., koncem století (poprvé v roce 2080). zimní slunovrat
Výjimečně,
případne
častější
připadne
(77 proti 22). Ve 21. století je stále
slunovrat
občas
a to vždy v posledním století
i na 20. prosince čtyřsetletého
na 23. prosince - naposledy to bylo v roce 1903,
v roce 2303.
15
cyklu,
příště
až
3 Oslavy slunovratu v
počátcích
evropské civilizace
3.1 Římský kalendář, kalendy, larentálie ŘímskýlO kalendář, který jsme zmiňovali v předchozí kapitole o čase, měl tedy
365,25 dne a byl mělo
rozdělen
vliv jak na jména
na 12
měsíců,
měsíců. Původně
byl prvním
tak na vkládání dne v měsíc měl tři
února, tj. na konec roku. Každý
měsícem březen,
přestupném
což
roce na konec
významné dny, které se nazývaly
Kalendy, Nony a Idy. Kalendy byly vždy první den v měsíci, zatímco Nony a Idy byly buď
5. a 13. den v
měsíci
(v lednu, únoru, dubnu,
červnu,
prosinci), nebo 7. a 15. (v ostatních měsících). Podle těchto
srpnu,
tří dnů
září,
listopadu a
v měsíci se určoval
každý den, a to tak, že se stanovilo, kolik dní chybí do nejbližšího z nich. Tedy 5.
březen
V druhé
byl 5. den do
polovině měsíce
březnových
je
Non
(počítá
určování zrádnější,
se jak samotný den, tak i Nony).
protože
např.
jako 8. den do únorových Kalend, v názvu se tedy objeví skutečnosti
např.
25. leden se
měsíc
označuje
únor, i když jde ve
o leden.
Římané neměli pravidelné dny v týdnu, vyhrazené odpočinku. Vynahrazovalo
JIm to ale množství
svátků.
Odlišovali dny
profesti). O svátcích se nekonala
veřejná
sváteční
jednání a
byly svátky náboženské, všechny Kalendy a Idy, mnoho dalších
svátků.
V
době
(dies festi) a všední (dies
úřední
výkony.
císařem pořádané
Svátečními
dny
vícedenní hry a
republiky bylo 65 dní her v roce, za Augusta 93, za
Claudia 159, Marcus Aurelius jejich počet snížil na 135 (Ůrogdi 1968) .
Svátek zimního slunovratu byl u Římanů zasvěcen bohu Saturnovi a nazýval se Saturnálie;
těm
se budeme
věnovat
v samostatné kapitole. Na poslední den Saturnálií
10 Tedy juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem.
16
připadaly
(Vavřinová
tzv. Larentálie
kalendách, nonách a idách
obětovalo
ochránci domácího krbu a duší splynulo s
křesťanskými
2005). Larové byli domácí bůžkové, kterým se o
zemřelých.
hostině;
přibyla představa,
Uctívání duší mrtvých
zvyky; protože Larentálie
slunovratu, stala se památka na mrtvé zval mrtvé k
trochu od každého jídla. Uctívali se jako
připadaly
součástí křesťanských
měl
římské
světly
a lidé rozdávali dary
být ochráncem
dětem
velikou oblibu mezi lidem, a církev proto se
(hospodář
začalo
mezi
křesťany
časem
andělé.
svátky nového roku, tzv.
nového roku. Ve dnech nového roku - prvního ledna - byly
těchto faktorů
oslav Vánoc
že spolu s mrtvými navštěvují o Vánocích lidské příbytky
Kalendae J anuarie - po bohu Janusovi, který
měly
na dobu zimního
prvním douškem a soustem se pamatovalo na zesnulé),
Dále se ve stejném· ročním období slavily i
zelenou barvou a
předků postupně
kalendáře
římské
a
zvláště
domy vyzdobené
a chudým. Všechny tyto svátky
čelila
veliké
výzvě.
Vlivem všech
užívat datum 25. prosince jakožto datum
narození Ježíše, který, jak se tvrdilo, je v Bibli mnohokrát
označován
za
světlo
i
slunce. On je ten pravý Sol Invictus, a proto se má slavit 25. prosince jeho narození a mnozí tehdejší biskupové
věřili,
že tímto krokem
"přebijí"
všechny
pevně zakořeněné
pohanské svátky. Částečně se tak stalo, ale ve velké míře se tím ovšem jen posílil v církvi už tehdy silný trend
směšování
pohanství s křesťanstvím.
17
3.2 Saturnálie
Nejvýznamnější římské
částečně
svátky zimního slunovratu, které daly svou
i Vánocům, se nazývaly Saturnálie a byly
zasvěceny původně
tvář
etruskému otci
bohů, Saturnovi ll, který u Římanů získal atributy božstva hojnosti, polního hospodářství, sklizně
a úrody.
Později
byl
ztotožněn
s řeckým Kronem. Saturnálie se
vyznačovaly
nevázaným veselím, radovánkami a hodováním, jako vzpomínka na
věk"
Saturnova panování, kdy bylo všeho dostatek, tedy na léto, a bylo
"zlatý
pronášeno přání, aby se tento "zlatý
věk"
na jaře
opět
vrátil.
Saturnálie 12 , svátky zimního slunovratu, trvaly zpočátku tři, později až pět dní. Začínaly měl
17. prosince
přinášením obětí
Saturnovi, k jehož
poctě
současně
chrám na foru na úpatí Kapitolu; chrám byl
se konaly. Saturnus státním archivem a
pokladnou. Báje vypráví, že Saturnus zplodil v podobě hřebce s Ókeanovnou Filyrou moudrého
Kentaura Cheiróna.
V
pozdějších
dobách byl Saturnus bohem
symbolizujícím Čas. Patřily k nejradostnějším svátkům už jen tím, že se při nich nedělal
rozdíl mezi svobodnými a otroky. Tímto
zlatého
věku,
kdy Saturnus vládl v Latiu. Po
shromážděným svátečních
jejichž svit z
oběti
Saturnově
v
symbolizovat
obětí
dobu
chrámu byl všem
všichni se mohli podle libosti najíst a napít. Ve přátele,
hostitel podaroval své hosty, ti zase
překonání· nejdelší roční
hlíny, vosku, kovu i
lidských
připomínat
Saturnálie
na hostinu s prázdnou. Lidé si dávali dárky,
měl
těsta,
někdejších
oběd,
dnech pak každý hostil svoje
nesměli přijít
zvířat
podáván
měly
různých
drahých
zvláště
voskové
tmy, a figurky
materiálů,
pro Saturna. Pekli také sladké medové
svíčky,
bohů,
lidí a
jako reminiscence
koláče,
které
patřily
II Saturnus, bůh setby a rolnic tví, v římské mytologii prchl před vítězným lovem do krajiny obklopené horami, kterou nazval Latium. V krajině vládl bájný král lanus, který Saturna učinil svým spoluvládcem. Za vlády Saturnovy bylo v Itálii období zlatého věku. Saturnus chránil celou přírodu, lidstvo naučil obdělávat půdu, pěstovat obilí, ovocné stromy a vinnou révu, budovat města a řídit se zákony, které lidem sám daroval. Dal lidem mravní řád. Byla to nejšťastnější doba lidstva a lidstvo se utěšovalo nadějí na návrat těchto blažených časů. 12 Byly obdobou řeckých Kronií, neboť Saturnus byl ztotožňován s Kronem.
18
rovněž
k
nejoblíbenějším dárkům. Později
boháči
se navzájem
někdy
to byly
věci
předháněli.
I
císařové
nesmírné ceny,
někdy
se stalo módou dávat dávali dary svým
nákladnější
příbuzným
dárků
přátelům,
dárky nepatrné hodnoty, doprovázených
lístkem s žertovným dvojsmyslným textem nebo narážkou. Po rozvinutí tradic se dávání
a
dary a
na Vánoce stalo projevem
přátelství
k bližnímu. Nepracovalo se, školy, soudy a obchody byly
a
křesťanských
křesťanské
zavřené.
lásky
Panovalo bujné
karnevalové veselí, pořádaly se hodokvasy, hry v cirku a gladiátorské zápasy (Urogdi, 1968, s. 238).
Po celou dobu Saturnálií si nikdo neoblékal tógu, symbol svého výsadního společenského
postavení.
otroci, protože
alespoň
uléhali na lehátka v
Jedněmi
z
těch,
pro které svátky znamenaly nejvíce, byli
jeden den se zbavili svého otrockého postavení a
jídelně
měli
volno,
a jejich pánové je obsluhovali, mohli je zkritizovat a
dokonce si z nich ztropit žerty.
Pánům
to
mělo připomínat
"zlatý
věk",
kdy si byli
všichni rovni. 13
13 Nenalezla jsem doklady o tom, zda existuje přímá souvislost s českou tradicí, kdy na Štěpána končili čeledíni ve službě (říkalo se "na svatého Štěpána každý sobě za pána"), dostávali výslužné, pořádaly se veselé svatoštěpánské oslavy a chodí se na koledu. Podobnost je ale zřetelná.
19
3.3 Sollnvictus - zrození nepřemožitelného boha Slunce Na 25. prosince připadal v Římě starý pohanský svátek - slavnost Dne zrození nepřemožitelného Slunce (Sol Invictus).14 V nejstarších dobách Římané Slunce ani Měsíc
nepovažovali za zvláštní božstva, zbožštili je až pod
řeckým
vlivem. Sol byl
římský bůh Slunce, vytvořený podle řeckého boha Hélia. Jeho kult se do Říma dostal poměrně pozdě př.
n. 1.
zřídili
a také se pomalu
první
sluneční
šířil. Měl
chrám na Quirinálu, kde také roku 293
hodiny. Dalším jeho chrámem byl chrám v cirku pod
Aventinem, protože Hélios byl zpodobován jako vozataj ochráncem varovat
vozatajů
před
a jejich
soutěží.
boha
světla
údajně před
šířících
Mithry, dosáhl mnohem
z Antoniovy a Oktaviánovy doby.
a byl tak
Uznávala se jeho vševidoucnost, proto mohl
spikleneckými úklady, varoval
v helenistickém období pod vlivem
řídící čtyřspřeží
větší
Císař
Caesarovou vraždou.
se východních
kultů,
Později
zejména perského
popularity. Je zpodobován už na mincích
Nero se snažil hrát si na
ztělesněné
Slunce a
dal si postavit kolosální sochu se svým portrétem, ale tu dal roku 69 předělat na sochu boha Slunce
císař
Vespasianus.
Později
se
všechny dosavadrií bohy, postavit ho do císařské
14
Císař
císařové
čela
snažili boha Slunce
panteonu a
moci.
Aurelián uzákonil v roce 275 dies natalis Solis invicti jako státní svátek.
20
udělat
z
nadřadit
něho
nad
ochránce
3.4 Konfrontace římských tradic s nastupujícím křesťanstvím
Slavnosti "znovuzrození" Slunce "přivolání")
byly
společné
dlouhá prosincová tma
mnoha kulturám.
přemůže
břečťanem,
domy cesmínou,
(popř.
Starověké
slunce. Jako
jmelím,
určené
rituály
magického rituálu zdobili si
a jinými stále zelenými rostlinami,
protože se zdálo, že mají nadpřirozenou schopnost přežít. Byly zažehovány
ohně
ve snaze
opět
opětovnému
severské národy se obávaly, že
součást
vavřínem
k jeho
rozsvěcovány svíčky
oživit umírající slunce. Na
některých
a
místech
v Evropě se stále ještě provádí slavnostní pálení klády.
V
křesťanství
se ze slunce stal spíše symbol; byla to jen jedna z
věcí,
kterou
stvořil Bůh. Sv. Augustin nabádal v 2. polovině 4. století Římany, aby místo bujarého
slavení, hostin a
tančení
kolem
ohňů
v tichosti vzpomínali na narození "toho, kdo
slunce stvořil". Římané se ale oblíbených oslav nechtěli vzdát, proto se církev místo potlačování
jejich
křesťanskými;
posléze
součástí
zdrojů
Křesťanské
rituální
zpěv
vánočním
Páně, některé
svátků, konče
Vánoce do sebe
Vánoční
nepřemožitelného
oslav dne narození Ježíše Krista.
oslav Narození
Nového roku, ale i dalších
slunovratu.
na to, nahradit pohanské slavnosti slavnostmi
dát jim křesťanský ráz. Saturnálie i oslavy
tak staly jedním ze se staly
soustředila
se
Některé
přesunuly
starobylé zvyky
do oslav Silvestra a
Hromnicemi.
vstřebaly řadu zvyků
spojených s oslavou zimního
koledy, zpívané v latinské i lidové řeči, nahradily
předkřesťanský
oslavující o Saturnáliích boha Saturna. Lidová víra
koledním
obchůzkám
Slunce se
magickou moc.
Měly přinést štěstí
připisovala
a blahobyt do
každého stavení. Na koledu se o Vánocích chodilo o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni sv. Tří králů a někde i na Hromnice. Slované přijali název
koleda
pravděpodobně
z latinského slova Calendae (kalendy), 21
označujícího
první
lednové dny, kdy se slavil slunovrat. Na novodobější přátele
tradice:
přijímat
starořímské
na Nový rok osobní
a známé; se zvyšujícím se množstvím
vyvinuly tzv. omluvenky,
nepřímo
navazuje i
blahopřání, navštěvovat příbuzné,
kontaktů
předchůdkyně vánočních
22
zvyklosti
se vlivem nedostatku
času
a novoročních pohlednic a pééfek.
4 Kultury na našem území K našemu území zasahoval jen nejsevernější cíp Římské říše (podle posledních archeologických
nálezů
se na jižní
Moravě
nacházela vojenská základna, kde
přezimovávalo až několik desítek tisíc římských vojáků). Římská kultura tedy měla
na naše území přímo,
určitý
vliv, jejich zvyklosti se k nám však
spíše se k nám dostalo to, co z
původních římských
pravděpodobně
oslav
buď
nedostaly
infiltrovalo do
křesťanství, a Římská říše na nás měla potom docela velký vliv, nebo se to k nám
dostalo
přes
ostatní evropské
země.
V každém
případě
jsme zde
tradic, zbylých po kulturách, které sídlily na našem území jakákoli instance
českého
měli hodně
předtím,
vlastních
než vznikla
státu. Naše území bylo trvale osídlené od mladší doby
kamenné, písemné doklady (převážně od Římanů) však máme až o keltském, germánském a slovanském osídlení.
23
4.1 Keltové
Keltové, první etnikum doložené písemnými prameny, se na dostali v 5. století
př.
n. 1. a do 4. století
př.
n. 1. obsadili
české
území
většinu zemědělsky
využitelných oblastí. Část Moravy obsadil kmen Volků-Tektoságů, významnější část Bójů,
území však zabíral kmen
z jejichž jména pochází název
země
-
Boiohaemum. 15 Kelty od nás v 1. století po Kristu vytlačily germánské kmeny, které poté naše území obývaly další staletí. Od 4. století po Kristu Západořímské říše.
lupem do rozpadající se přišli
odcházely za
opuštěné
Slované na naše dosti
území
až v polovině 6. století po Kristu.
V keltském roce nebyly slunovraty a rovnodennosti mezníky roku.
Těmi
byly
čtyři
předvečer
poněkud upozaděné Dušičky),
Beltaine prvního
května
těmi nejdůležitějšími
svátky, takzvané sabaty, Samhain, 1mbolc, Beltaine a
Lughnasadh. Samhain se slavil v nás
postupně
prvního listopadu (dnešní Halloween, u
1mbolc prvního
(dodnes oblíbené pálení
či
druhého února (Hromnice),
čarodějnic)
a Lughnasadh prvního
srpna (zhruba novodobé Letnice, tento svátek však u nás konkrétní stopy nezanechal).
Slunovraty a rovnodennosti vlivem; jistě
některé
Keltové slavit až
později,
pod germánským
charakteristiky oslav jsou tedy podobné germánským, svátky se však
neshodovaly
světa.
začali
kompletně
a Keltové je
přizpůsobili
svému náboženství a vnímání
Sabat zimního slunovratu bývá nazýván Yule; také je znám (z
pod jmény Alban Arthan, Nadolig,
Fionův
různých
oblastí)
den, Návrat slunce, Kanafi Nouel nebo
Midwinter. Jak keltské, tak germánské a jiné pohanské prvky využívají ve svých svátcích dnešní příslušníci neopohanství, zejména náboženstvíWicca.
15 Na období keltského osídlení v mladší době železné se odkazuje jako na dobu či kulturu laténskou; odchod 2. polovině 1. století př. n. I. jako tzv. plaňanský horizont.
24
Keltů
v
či
Yule je spojen s nachovou, zelenou
bílou barvou. Pro dekorace se používají
stálezelené a neopadavé rostliny, jaké známe i z našich oslav (rostliny, které jsou v zimě zelené,
měly
vždy magický význam) - jmelí, břečťan, cesmína nebo i
obyčejné
větvičky jehličnanů. Údajně podle původních keltských zvyků se jako symbol tohoto
svátku používal malý živý stromek osazený ve vhodné nádobě a ozdobený. Stromy se zdobily i v okolí obydlí. Na smrky a borovice Keltové jablíčka
a
ořechy.
Keltové
připravovali
také
upevňovali
obřadní pečivo. Měsíčky
slazené medem symbolizovaly bohyni Lunu a boha Slunce Dodržoval se sudý návštěvníka.
Pil se
voňavé jehličí
počet stolovill1<:ů
čaj
a nikdy
nechyběla
z mladých borovicových ratolestí a v
(dnes purpura).
Dům
šťavnatá
ozdoby,
kolečka
a
(Vavřinová,
2005).
miska pro náhodného otevřeném
se vykuřoval bylinami jako mátou,
ohni se pálilo
mateřídouškou
a jmelím.
Obřadem
noci zimního slunovratu bylo zapalování posvátného
ohně
v obydlích.
Poleno muselo pocházet z pozemku vlastníka, muselo být z loňského slunovratu nebo ho
rodině
musel
z předchozího
věnovat přítel.
vánočního
polena.
Někdy
V anglosaských zemích se zvyk pálení mělo hořet
něho
se kropilo pivem a
vánočního
12 dní a aby vydrželo, polévala se
se zapalovaly ostatní
ohně
v
domě.
neohořelá část jablečným
Popel se
polena se používaly jako amulety proti
pohromám. O slunovratu se Keltové potenciálem - zlato a plodost a
úspěch.
stříbro mělo
rovněž
chránit
slavnostně
před
rozdělil
moštem. Od a
zvířata.
Zuhelnatělé
kousky
mezi
půdu
bleskům, požárům
a živelným
obdarovávali dárky s magickým nemocemi,
květiny
symbolizovat
Jmelí bylo symbolem života a vzhledem k jeho lepivým
se mu připisovala schopnost udržovat milostné vztahy.
25
zdobilo.
polena dochoval dodnes. Poleno
Z nespáleného zbytku se vyrobil klín do pluhu pro první orbu. vánočního
třískami
Poleno se poprášilo moukou a zapálilo
semenům
4.2 Germáni
Období, kdy na území Česka pobývaly převážně germánské kmeny, se označuje
jako doba římská
pronikat po odchodu Krátce
Keltů
(přibližně
v 2.
polovině
před přelomem letopočtu
germánských postupně
kmenů,
v jejichž
povodí hlavních
keltských
kmenů,
mnohé postupy ve
řek
od nichž
a
50 př. n. 1. - 350/380 n. 1.). Germáni sem začali 1. století př. n. 1. (tzv. plaňanský horizont).16
se na našem území objevuje volné seskupení
čele
stál Marobud (Marabadvaz). Markomani osídlili
pravděpodobně
převzali
velkou
mírovou cestou splynuli s
část
výrobě nástrojů, nářadí, šperků
pozůstatky
dědictví Keltů. Přejali
kulturního
i keramiky (na dlouhou dobu byla
však zapomenuta výroba keramiky na hrnčířském kruhu). V
době stěhování národů
se
Markomané přesunuli na západ a z východu na naše území přišly slovanské kmeny. 17
Germánský slunovrat - Jul - je slaven polena, popisovaná u stromku
(jedličky),
Germánské a
Keltů,
je
původem
především ohněm.
germánská,
podobně
Tradice
jako
vánočního
původní
zdobení
jímž Germáni o slunovratu uctívali nejvyššího boha Wotana.
římské
vlivy také
přinesly Keltům
u nich
dříve
neslavený svátek
zimního slunovratu.
16 V severních Čechách se v té době udržela ještě kulturně smíšená kobylská skupina. 17 Od 2. století ze severu pronikala przeworská kultura (na Moravě o tomto doklady již od počátků doby římské) a v 1. polovině 3. století přišlo do Čech nové obyvatelstvo z Polabí. Tyto nové skupiny obyvatelstva se v 2. polovině 3. století rozšířily i na Moravu (kostelecká skupina).
26
4.3 Slované
Před příchodem Slovanů
vylidnilo. Po odchodu
se
Markomanů
české
panoval
území na nějakou
počátku
dobu chaos
5. století
způsobený
dočasně
mj. vpády
Hunů, koncem pátého století se do Čech dostali Langobardi, už v polovině šestého
století se ale přesunují dále. První Slované se na Moravě a v Čechách objevili pravděpodobně
až v 2.
polovině
6. století. První vlna
Slovanů
(kultura s keramikou
pražského typu) směřovala přes Malopolsko na Moravu a poté do Čech, druhá vlna mohla přijít v 1.
polovině
7. století z Podunají. V té době na tomto území sídlily už jen
zbytky předchozího germánského obyvatelstva (Langobardů a Durynků).
Prvním útvarem na našem území, podobající se státu, byla Sámova však zanikla skutečným
Slovany k
pravděpodobně
zanedlouho po jeho smrti. V
podstatě ještě
státním útvarem s pevnou organizací, vznikla jen za obraně
území až do
proti
začátku
Avarům
a
Frankům.
říše,
účelem
Po jejím rozpadu nemáme o
která
nebyla
sjednotit českém
9. století žádné písemné doklady.
Kmen Čechů (Bohemanorum), společenství lidí, kteří obývali určité území a chápali sami sebe jako jednotný celek,
měli
vlastní
pověst
o svém
původu (příchod
praotce Čecha) a společné politické zájmy (obranu před cizími nepřáteli), se zformoval na území Čech na počátku sedmého století. Počátkem devátého století vznikl na území jižní Moravy a severozápadního Slovenska první opravdový slovanský stát ve
střední Evropě
- Velká Morava
(přídomek
Velká dostala pro
odlišení od jiné Moravy, nacházející se na území dnešního Srbska). Díky úrodnosti kraje se slovanské kmeny na tomto území rozvíjely rychleji než obyvatelstvo Čech, roli hrála také blízkost Dunaje jako obchodní tepny. Prvním známým moravským panovníkem byl kníže Mojmír, podle
něhož
27
se dynastie nazývá Mojmírovci. Jeho
nástupce Svatopluk 1. pak
vytvořil
říši,
mocnou
která se rozkládala daleko za hranice
vlastní Moravy. V době, kdy na Moravě vznikla rozlehlá říše, Čechy nebyly několika
sjednoceny pod vládou jediného panovníka. Mezi prosadili
příslušníci středočeského
bájných předků
První
Přemysla Oráče
přemyslovský
rodu
Přemyslovců,
rodovými celky se
svůj původ
který
odvozoval od
a kněžny Libuše.
kníže, o kterém se dochovaly záznamy v dobových
písemnostech, se jmenoval Bořivoj 1., který
přijal křest
na Svatoplukově
dvoře
a uznal
svrchovanost moravského vládce nad Čechami. V roce 895 se Čechové od Velkomoravské
říše
Bořivojův křest
odtrhli.
pokládá
kronikář
Kosmas za
příchod
křesťanství do Čech, podle modernějších pramenů se k nám však šířilo už předtím
vlivem franské křesťany,
což
společnosti
říše.
Všichni
upevňovalo
přemyslovští
panovníci po
jejich postavení, zejména na
Bořivojovi
venkově
postupovala pomalu a plné pokřesťanštění obyvatel
se
rovněž
stali
však christianizace
českých
zemí přišlo až
ve 13. století s tzv. druhou vlnou christianizace.
Vzhledem k neexistenci písemných zimního slunovratu
původní
dokladů
nevíme
jistě,
jak nazývali svátek
slovanští obyvatelé našeho územÍ. V dnešních
slovanských jazycích se pojmenování tohoto svátku různÍ. České slovo vánoce vzniklo
nejpravděpodobněji
které pochází ze
už
předkřesťanskou přejímkou
středohornoněmeckého
z
německého
Weihnachte,
spojení "zu den wihen nahten", o posvátných
nocích. Lužickosrbské hody, resp. gódy odpovídá praslovanskému god'b, které označuje
svátek
obecně. Označení božič/božié
v zemích bývalé Jugoslávie vystihuje
fakt narození "mladého boha". Polské Bože Narodzenie představovat
pohanské.
až
označení křesťanské,
Běloruský
či
ruské roždestvo mohou
svoji strukturou však odpovídají i
název koljady a bulharské koleda pochází,
koleda, z latinského Kalendae. Zdá se, že výraz koleda v
28
stejně
realitě
jako naše slovo
určité době vytlačil
na
většině
slovanského území starší název slavností zimního slunovratu.
označovat
i
nejvýraznější
Začal
se jím pak
element tohoto svátku, a to maškarní průvody, doložené už
z nejstaršího slovanského osídlení.
Po nejstarším názvu slovanského zimního slunovratu tak musíme pátrat Maďarské
v neslovanských jazycích. Craciun, vznikly
patrně přejímkou
označení
Vánoc, Karácsony, a rumunské
z praslovanského
Kračunb
(metatezí z
*Korčunb).
Etymologický výklad tohoto slova není jistý, jednou z možností je ,,krátký nejkratší den v roce, souvislost však ("zakroucením")
ročního
může
být i s kroucením, tedy novým
čas",
tedy
začátkem
cyklu. Jako alternativní název pro Vánoce se
Kračun
uchoval v některých oblastech Slovenska.
Podobně jako Římané i jako křesťané, i Slované měli svého "znovu se rodícího"
boha - Svarožice
(někdy ztotožňovaného
"život" kopíroval oba
sluneční
s novou silou, se o
Kračunu
letním slunovratu
začal opět
s Dažbogem), boha slunce a
cykly - denní a
zrodil, na jaře dospíval, stárnout a na
ohňů
bylo
původně
převzal
důležitým
vlastní všem
moc nad
světem,
aby o
související se
elementem pohanských
Slovanům,
od západu však tento
zvyk začal brzy zanikat a jeho jediným pozůstatkem dnes je zapalování svíček.
29
jehož
Tak, jako každé ráno vstával
Kračun zemřel. Oheň,
sluncem a bohem, který jej symbolizuje, byl Vánoc. Zapalování
roční.
ohně,
5 Křesťanské Vánoce Přestože
z hlediska intenzity víry a praktikování náboženství jsme na tom snad
nejhůře
v celé
veselé")
přívlastek či
jsme již
Evropě,
viděli,
když se
řekne
Vánoce, vybaví se nám
"křesťanské
charakteristika
přišly
až v
neboť je
průběhu
staletí trvající
nejdůležitějších
zvyků
pochází již
aj.), k nimž se ještě dostaneme, zpočátku někdy
křesťanství,
i bránila,
které dosadilo do období zimního
událostí svého symbolického základu a hlídalo
dodržování jejích oslav, nemohlo podobu zimních
vypadaly Vánoce brzy po změny
příchodu křesťanství
přicházely
postupně,
zvyklosti, jiné v poměrně krátkém změnou
stromeček
posledních dvou století a církev se jim
straně,
slunovratu jednu z
některé
vánočních
nepovažovala za křesťanské.
Na druhé
patřičné
a
svátky". Toto platí i neplatí. Jak
mnoho z charakteristických
z předkřesťanských dob, naopak jiné (kapr,
(kromě "šťastné
sociálního klimatu po
svátku prošly Vánoce z převážné
časovém
bitvě
průmyslovou
části potlačen
jak se
k nám, jinak v dařilo
intervalu po
na Bílé
svátků
hoře.
církvi
neovlivnit. Jinak
průběhu středověku; vytlačovat
pohanské
společenské změně, např.
S charakteristikou
se
křesťanského
revolucí, jejich výrazný náboženský význam byl
až za komunistického režimu;
jsou však křesťanské prvky stále.
30
součástí
symboliky Vánoc
5.1 Příchod křesťanství u nás a další vývoj pohanských tradic
Po nástupu křesťanství 18 se církev SIce snažila všechny pohanské oslavy vytlačit,
jejich síla byla ale taková, že
rituály neopustili. Dosazováním
přes
všechny výstrahy lidé staré slavnosti a
křesťanských
ctností a prosazováním spíše tiché,
introvertní a meditativní podoby svátku "shora" církví se
křesťanské
atributy svátku
kultů.
Letní a zimní
smísily a spojily s pohanskými.
Uctívání Slunce je jedním z nejstarších náboženských slunovrat patřily mezi pohany k nejdůležitějším roku byly plné kouzel. Zimní slunovrat sil: Slunce bylo na
nějaký čas
měl
svátkům
roku: nejkratší i nejdelší noc
v mytologii charakter zápasu
"poraženo", ale v den, kdy se
přírodních
začala
opět
noc
zkracovat, bylo jasné, že "vyhrálo" a i když bylo do konce zimy ještě daleko, už tu byla naděje a vyhlídka, že pomalu, ale jistě zase přijde jaro. Při
Z dob
nástupu křesťanství se promíchaly a spojily křesťanské zvyky s pohanskými.
Keltů
pečiva
svátků
dochovala
například příprava
slazeného medem, symbolizujícího boha-Slunce
(měsíčky).
které
se do našich
mělo
V
některých
vydržet
evropských zemích
hořet
po 12 dní. Období 12
v mnoha tradicích Uedna z teorií výkladu z "dvanáctnoce",
přetrval
"dvánnoce";
dnes
dnů
původu
je
zvláštního
(kolečka)
i zvyk pálení
a bohyni-Lunu
vánočního
po Vánocích se
rovněž
Páně
a Zjevením
Páně,
považována
tedy svátkem
polena,
objevuje
slova Vánoce navrhovala zkrácení za
nepravděpodobnou).
V křesťanství bylo ustanoveno období "svatého dvanáctidenního Narozením
obřadního
Tří králů.
času"
(Dnes se spíše
mezi
světí
tzv.
oktáv, tedy osm dnů od Štědrého dne do Nového roku, ne bez souvislosti se světským kalendářem. )
18 Prvním
pokřtěným
knížetem
li
nás byl Bořivoj,
někdy
v rozmezí let 874 a 884.
31
Výchozí základnou pozdějších Vánoc jsou předkřesťanské projevy lidové víry a později
obraznosti,
směřují
genezí
naznačují
rysem prvotního svátku byl - jak společnosti,
kolektivní charakter ve svátečním
životem.
rokem se
svět tvoří
Podnětem
v níž
ještě
výzkumy - jeho
Počátku
znovu. Prvotní svátek byl málo slavnostní a
- každým
hodně
veselý:
smíchu přivolávala hojnější úrodu.
nadpřirozeným,
časem
a
přírodními
cykly. Posvátný
času
svátků
- zajistit zdar v
a otevírají nový; jejich cílem je celková obnova
propojení lidových
určité
hospodářství
svátků
životě
a v
času.
je
časem
Podstata agrárních
kolektivu - se nevytratila ani po
s křesťanskými.
opozici k oktávu nebo "dvanácti
vánočních dnů",
v nichž probíhá
oslava Vánoc, se období jim předcházející uctívá rozjímáním a klidnou tyto dny. V
čas
nadlidským a nadhistorickým. Periodické svátky uzavírají pevný
cyklus
řadě
zemí lid považuje za
listopadu), dalším významným dnem - poslední "posvícenská" zábava. svatého
společnosti.
nenastal zlom mezi všedním a
k tomuto svátku mohl být mýtus o
Svátky jsou bytostně spjaty s
V
ideou oslav posvátného zrození. Svou
k prvotnímu svátku raných stadií vývoje lidské
Nejpříznačnějším
hlučnost
křesťanskou
propojené s
Ondřeje
(30. listopadu),
počátek
před začátkem
Nedělí
začíná
přípravou
na
zimy den svatého Martina (ll. adventu je svátek svaté
Kateřiny
nejbližší dalšímu významnému dni, svátku
advent, tedy oficiální liturgické období klidu,
rozjímání a zvýšené zbožnosti.
Trvání adventu nebylo všude stejné, pohybovalo se od Postupně
se ustálilo
čtyřtýdenní
období. Nastala doba
zábavy ani svatby. S blížícím se slunovratem docházely původu,
s
napětím očekávající
napomáhání jeho
vítězství.
půstu,
čtyř
do osmi
nekonaly se
naplnění
týdnů.
taneční
tradice pohanského
výsledek boje démonických sil se Sluncem a
Křesťanství
32
se snažilo
překrýt
podobné
představy
zaplňováním kalendáře obyčejně
svátky
spíše smrti; úmrtí,
světců
podle významných událostí jejich života
přenesení ostatků
apod.).
Křesťanské
a oslavy se spojily natolik, že dnes lze jen velmi
těžko
křesťanského.
svátků
ještě před
V adventu se tak slavila
sto lety na
venkově
řada
specifických
(či
a pohanské tradice
odlišit pohanské od spojených s
udržovanými - nadílka barborek, mikulášské
obyčeji,
průvody,
výstražné obchůzky anibrožů (7. prosince) nebo lucek (13.).
Jaké jsou tedy vrstvy
původu křesťanských
Vánoc? Biblický
příběh
o zrození
Spasitele se napojil na mýty spojené se slunovratem, které
vyjadřovaly vědomí
věčném vítězství
zlidovění
života nad smrtí a
světla
významná tradice římských oslav saturnálií.
33
nad tmou. Pro
o
svátku byla
5.2 JežÍš jako sluneční bůh křesťanstvÍ
Ježíšovo narození se
začalo
slavit 25. prosince v
průběhu
4. století. Na tento
den připadal v Římě svátek dne zrození nepřemožitelného Slunce (Sol Invictus).19 Císař
Aurelián uzákonil v roce 275 dies natalis Solis invicti jako státní svátek. Aby
křesťané
mohli odolat
přitažlivosti
tohoto svátku, ustanovila prý
římská
církev jako
protiváhu na tentýž den slavnost Kristova narození.
Proč právě
tento svátek? I křesťanství používalo Slunce jako symbol, a to právě
pro Krista. Už Starý zákon
označoval
očekávaného
spravedlnosti". Tento den se tedy nejvýše hodil a "argument" proti pohanským
spoluobyvatelům,
pravého Slunce, které dokáže dát světu
světlo
mesiáše jako "slunce
křesťané
tedy že uctívají svátek toho jediného
a spásu.
Vedle této apologetické hypotézy stojí ve zkoumání hypotéza silně
výpočetní,
slunovratům
byl
snažící se na datum Kristova narození
fixované symbolice Krista -
počat
Slunce
a rovnodennostem. Tímto
mohli mít i dobrý
věnuje
způsobem
se
původu
přijít
Vánoc
dospělo
Kvůli
matematicky.
zvláštní pozornost
ještě
oběma
k názoru, že Jan
Křtitel
o podzimní rovnodennosti a narodil se o letním slunovratu, a protože podle
biblické relativní datace byl Kristus připadnout
na jarní rovnodennost (25.
prozřetelnosti
o šest
březen)
měsíců později, mělo
jeho
početí
a narození na 25. prosinec. Zásah Boží
pak první křesťané viděli v souzvuku návratu Slunce a příchodu Božího
syna na pozemský
Druhá,
počat
svět.
výpočetní
hypotéza se zdá samotným
možná "ušlechtilejší", než
"přebíjení"
pohanských
19 viz kapitola 3.3
34
křesťanům pravděpodobnější
svátků).
V poslední
době
(a
navíc
došlo k objevu, který v Lukášově evangeliu Janova
početí
od Mrtvého
naznačuje zmíněn
její pravdivost. Otec Jana
jako
kněz
došlo v den jeho služby. 24 moře
Abiášovy tříd
se
Křtitele
kněžské třídy,
střídalo
a ke
zvěstování
dvakrát do roka. Ze
zjistil židovský badatel chronologii jejich
střídání
východní tradici, která klade oznámení Zachariášovi mezi 23. a 25.
35
Zachariáš je
září.
svitků
a potvrdil
5.3 Dosazení církevního charakteru oslava vývoj ve středověku
Z doby Václava IV. od Jana z Holešova pochází první detailní popis
obyčejů
Štědrého večera. Víme tedy, že se v té době dodržoval půst, zvyky "štědrého večera", "příjemných
tedy posílání výslužky a
a krásných
chudým, pojídání vánoček a ovoce
či
u každého zvyku kárá "pokušení
ďábla",
zvyků
koledování. Jedním dechem ale Jan z Holešova které
vánočky
stůl přes
na
způsobuje
noc, aby mohli jíst
srovnává s kladením pokrmu na hroby - pro duše vánočními
svátky.
Vánoční
světlo,
předků.
kult mrtvých je silný u
představách přivolávaly příchod
dlouhé zimní noci v rády
k lidem, dobytku i
křesťanských
odklon od
- opíjení se, hra v karty, chtivost a lakota či služba bůžkům (Grulich 2005).
Pokládání
s
věcí", štědrost
ale tmu. Se
světem duchů
bylo nutné se
bůžkové,
Kult
většiny
duší
autor traktátu
předků rovněž
evropských
zemřelých,
souvisí
národů
-
které nemají
nějak vypořádat,
aby nemohl
škodit živým.
Štědrost, původně pro nejchudší znamenající alespoň větší světlo ve světnici, později spočívala především
čím
s tím, že kraji,
více
častými
chodů,
v pestrosti
tím více
společnými
s česnekem), polévka
(často
štědrovečerní večeře. Mělo
mandelů
na poli.
Jídelníček
jich být devatero
se lišil od kraje ke
prvky však byly oplatky s medem
(popř.
navíc
houbová) nebo houbový kuba. Ryby se jedly jen
v blízkosti řek a rybníkářských krajích. 20
Vánoční koledy, zpívané v latinské i lidové rituální
zpěv,
vánočním
nahradily
předkřesťanský
oslavující o saturnáliích boha Saturna. Lidová víra
koledním
20 Vvíce o vývoji
řeči,
obchůzkám
vánočních jídel
magickou moc.
v kapitole 6.4.
36
Měly přinést štěstí
připisovala
a blahobyt do
každého stavení. Na koledu se o Vánocích chodilo o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, na Tři krále a někde i na Hromnice. Původ názvu koledy
vychází z latinských kalend, krajích
různou
narození
Páně,
svátků
prvních lednových
dnů.
symbolů přes
tématiku: od pohanských
Koledy mají v ryze
různých
křesťanské
až po prosté žádosti o nadílku s pouhou zmínkou o
oslavy
svátečnosti
dotyčných dnů.
Jan z Holešova vele, vele, stojí dubec
neopomněl
uprostřed
popsat ani
vánoční píseň,
která se tehdy zpívala:
dvora. O mnoho mladší není ani koleda Narodil se
Kristus Pán, která vznikla z latinské duchovní
písně
Ave hierarchie coelestis
(Buď
pozdraveno, kněžstvo nebeské).
V našich zemích se
stejně
jako jinde koledovalo a zpívaly se
adventu do Hromnic, v některých dnech však frekvence koledních
vánoční písně
pochůzek
od
stoupala.
První koledníci se objevovali již o svátku sv. Mikuláše. Žáci farních škol chodili na mikulášskou koledu i se svými správci. Nosili s sebou velkou figuru biskupa. Sami si oblékali
bohatě
zdobené šaty, jezdili na koních a vozech.
Ještě
v
polovině
14. století
na koledu chodili i pražští preláti, kanovníci a ostatní duchovenstvo. Bylo tehdy zvykem, že
"řádné
koledy" byly konány na
způsob
procesí kněží a
žáků. Kněží
nesli
obraz Kristův, jejž obyvatelé domu líbali. Žáci, oblečení v bílé roucho, nesli hořící svíce a kadidlem vykuřovali domy. Za to dostávali dary. písně
Kněží přitom
zpívali latinské
jako Ecce Maria genuit nobis salvatorem, Judea et Jerusalem nolite timere nebo
Heac est dies.
Zpěv
pražských koledníků míval velmi dobrou
zavedení ars musica jako jednoho z povinných V lidovém
prostředí
však
častěji
úroveň,
oborů
k
čemuž hlavně přispělo
na vysokém
než latinské chorály zaznívaly
37
učení
pražském.
české zpěvy
se
světskou době
tematikou. Karel lY. zavedl instituci kůrních žáků, jejichž hlasy se o
po století ozývaly nejen z
byla důležitým zdrojem příjmů
kostelů,
věčně
vánoční
ale i na tržištích a v hospodách. Koleda totiž
hladových žáků.
V době husitské už byla koleda rozšířena po celé zemi. V období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů se ovšem nejčastěji koledovalo na Štěpána a Nový rok. Koledníci šli po vsi a životě,
dům
a k tomu zpívali
pozvání
posedět
v
od domu
písně.
chalupě.
přáli
zdraví,
úspěch
Za to dostávali od
Církev ovšem
v
hospodářství
hospodářů
koledníkům
zazlívala
i osobním
drobné dárky nebo přI1išnou
nevázanost
a také byla proti jejich přestroj ování za zvířata. Od 15. století jsou proto lidové koledy nahrazovány církevními vánočními písněmi o narození Ježíše Krista. 21
21 Více v kapitole 6.2.
38
5.4 vývoj oslav Vánoc od středověku k novověku
Sváteční vánoční
život se až do 17. století odehrával v kostelech, kde byl
vystaven Betlém s jesličkami a sloužily se
štědrovečerní
mše. V kostelech se hrály i
církevní vánoční hry. V baroku se tyto liturgické hry proměnily ve hry žákovské. Žáci je však
občas
vyhoštěni.
prokládali scénkami až
Namísto do
kostelů
příliš světskými,
a proto byli z
kostelů
tedy chodili hrát od domu k domu, což se propojilo se
zvykem koledování.
První betlém neboli jesličky postavil v roce 1223 František z Assisi v italské Umbrii, když sloužil
přivedl
štědrovečerní
do
jeskyně-kaple
živého oslíka a vola a u jeslí jako u
mši. První známý
český
Betlém
představili
jezuité
oltáře
veřejnosti
v roce 1560 ve svém kostele sv. Klementa v Praze u Karlova mostu. Ke konci 18. století, v městech
době
osvícenství,
jesličky
opustily kostely a ujaly se na vesnicích i ve
mezi prostým lidem. Betlémy
umožňovaly
lidem
"zúčastnit
se" betlémské
události a byly připomínkou Kristova narození. 22
V 17. století se
vánoční
slavení
narození Ježíška s uctíváním rodinného
přesunulo štěstí
do rodin, kde se prolínala oslava
a vzájemné pospolitosti. O vánocích se
též vítal návrat Slunce a s tím byly spojeny i starosti o
zabezpečení
budoucí úrody.
Z tohoto důvodu je se Štědrým večerem spojeno velké množství štědrovečerních zvyků
a obyčejů a i
staročeský štědrovečerní jídelníček měl
svou symboliku.
Adventní půst končil na Štědrý den s východem první hvězdy, poté zasedaly rodiny ke slavnostní se na tento
večeři.
večer často
Tradovalo se, že
počet
zvali hosté tak, aby byl
22 Více o betlémech v kapitole 6.3.
39
lidí u stolu nesmí být lichý, proto
počet stolovníků doplněn. Před večeří
byla pravidlem
společná
zdraví. Jídla na ještě
modlitba a přání, aby se stolovníci
štědrovečerní
aby zbylo - to
mělo
opět
sešli příštího roku ve
tabuli muselo být tolik, aby se všichni najedli dosyta a
být zárukou hojnosti v
příštím
roce. I z tohoto
důvodu
byla
snaha o zastoupení co největšího množství a různorodosti pokrmů.
Část zbylých pokrmů od večeře se nosila do chléva dobytku, kladla se ke kořenům
ovocných
stromů těchto
pramenitou vodu. V vycházejících z
v
vědomí
sadě
nebo se házela do studny, aby dávala celý rok
zvycích lze odhalit ohlas prastarých pohanských
propojení
člověka
s
přírodou
příznivě
a ze snahy
obětí
ovlivnit
nadcházející období úkony, jež je možno nazvat magickými.
Právě štědrovečerní
výslužku od
hospodáře.
v zemích, v nichž
Rozvinutí starší tradice
neboť
reformace,
zvyk mikulášské nadílky byl Ježíšek. V našem kulturním
předvečer
dětí
vánoční
otcové reformace neuznávali
zvítězila
tendence, se k radosti
může
především děti,
nadílky: obdarovávány byly
souvisí s reformací,
v
stromů
s obdarováváním dobytka a
přesunut
přestaly
v
udržela nadílka obojí, většině
se
dostávala
nadílky ovšem kupodivu
křesťanské světce.
slavit svátky
němž
čeleď
ale i
křesťanských
až na dobu Vánoc, proto
prostředí,
Božího hodu, zatímco ve
být spOjena tradice
střetly
evropských zemí se
svatých a
obrazně 'naděloval'
katolické a
přičemž vánoční
Proto se
reformační
nadílka se odehrává naděluje
až ráno na
první svátek vánoční.
Tento šíří
způsob
prožívání Vánoc se
z germánských zemí po celém
světě.
plně
prosadil až
počátkem
19. století, kdy se
Reformace stojí i u vánočního stromu.
Zeleň
z chrámů byla přenesena do domácností v podobě zdobené jedle nebo smrku. Zvyk se nejprve
šířil
městech
a v aristokratickém prostředí). Protestantská tradice je zodpovědná dále za to,
na
německých
územích, od konce 18. století i mimo
40
ně (nejdříve
ve
že se Vánoce měnily stále více v rodinné a dětské svátky (více viz kapitola 5.5).
V 19. století se Češi těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že
peněz
je poskrovnu a dárky, které
nadělí
Ježíšek, budou nejspíše velmi
potřebné
věci, které by se stejně musely koupit. Štědrovečerní večeři mnohdy předcházel půst a rovněž
v jejím průběhu se obvykle nepodávalo maso poměrně
Zato tabule byla
pochopitelně
s výjimkou ryb.
bohatá a i v chudších rodinách si lidé pro tuto chvíli
dopřávali několik chodů. Na Štědrý den se vařil hrách, čočka, několik druhů polévek,
pekl se kuba z krup a česneku.
Několik dnů před
Vánocemi napekly
a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k
bochníkům
hospodyně
chléb
péct také pečlivě
upletené vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí.
Lidé se od rána postili, aby soumrakem první
děti
stále
hvězdička.
talíř
S první
se dávala
"zlaté prasátko". S
přicházejícím
vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví
hvězdou
Při přípravě
bílým ubrusem. hosta. Pod
častěji
večer uviděli
si rodina sedla k slavnostnímu stolu
tabule se
kapří
připravoval
jeden
talíř
prostřenému
navíc, pro náhodného
šupinka nebo malý penízek, aby se u
člověka
držely
peníze.
Večeři
zahajovala
Bohu za vše dobré, co mísu s hrachem.
společná
přinesl,
Klíček
modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování
i za to, co vzal.
Nejdříve hospodyně
postavila na
stůl
hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny
stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích
zvířat.
podávaly polévky, talíř
a po
večeři
stole objevila
Teprve pak si podle vážnosti a čočka,
nabírali ostatní. Po hrachu se
kuba, masitý pokrm nebo ryba. Kosti se dávaly na jeden
je hospodář odnesl ve
vánočka
stáří
lněném
ubrousku pod jabloň. Naposledy se na
a cukroví. Pila se bílá káva,
41
čaj, nechybělo
ani trochu piva,
vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Od slavnostní večeře se měl
by vstal,
do roka
zemřít.
V jižních zemích se
neodnášelo se ani použité nádobí, a to až do konce
Když zazvonil jablíčky,
a řetězy. Na
stromečku
se pak u Tam, kde
stromeček
stromečku
zpívaly každý
se zapálily
večer,
nejenže nevstávalo, ale
svátků.
do místnosti
svíčky
stromeček ověšený
a všichni zpívali koledy. Ty
dokud se neodstrojil a Vánoce
neznali nebo ho považovali za
německý
se stávaly
součástí
a
neskončily.
zvyk, po starodávném
strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku
přidávali postavičky anděla, pastýřů
průvodu
vstávat - kdo
sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných
papírků, ořechy
způsobu
zvoneček, přinesl hospodář
dříve
nesmělo
novorozeňátka
darovníků. Postavičky Tří králů
betlémského výjevu až 6. ledna.
42
a
a jejich
5.5 Změna charakteru svátku z veřejného v rodinný
Vánoční svátky
prodělaly
hromadných veselic ke probíhal pozvolna,
měl
svátkům,
římských
od
Saturnálií opravdu velký posun od
které považujeme za
přísně
však několik impulzů k postupu k rodinnému pojetí.
vůbec příchod křesťanstvÍ. Křesťanské
Prvním impulsem byl
svátků, chudobě
mnohem blíže k meditativnímu pojetí
bakchanáliím. Pohanské zvyky se ale mýtily pomalu a zakázala bujařejší,
taneční
rodinné. Tento posun
před
zábavy o adventu,
jeho
začátkem
křesťanském
než kdy jindy. I Vánoce v
a
pokoře,
přežívaly
a po jeho
náboženství má než k
hlučným
dlouho. Církev
skončení
však byly
pojetí však jsou spíše hromadnou
oslavou - svědčí o tom až tři mše v průběhu Štědrého dne i chození po koledě.
Druhý posun se lidé
raději
přišel
po
bitvě
na Bílé
Hoře.
uzavírali se svým náboženským
které byly nejbližší a stávaly stále více
často
jedinou
světským
příchodu
náboženských omezení
přesvědčením
i s oslavami do rodin,
Po
důvěryhodnou
oporou. V 19. století se Vánoce
svátkem. Na sekularizaci Vánoc se podílelo
reformační
hnutí a průmyslová revoluce. Člověk byl vymaněn z běhu přírody i starých křesťanských
vyrábí se
tradic. Továrny i obchodníci se snaží využít Vánoc ku svému prospěchu,
nejrůznější vánoční
zboží, obchod a reklama zneužívají stále
lidských emocí. Vánoční svátky tak
začínají
rafinovaněji
být spojeny s obchodním ruchem,
bohatým stolováním a až marnotratným obdarováním (zdaleka však nedosahují dnešní
úrovně
- velká
druhá strana tohoto
část
lidí si stále mohla dovolit pouze drobné
vánočního
akce na pomoc chudým a
bohatství se v 19. století objevují
sirotkům,
přilepšení).
Jako
různé dobročinné
které jsou podporovány i tehdejšími médii (u
zrodu jedné z nich stál např. Rudolf Těsnohlídek, který psal pro Lidové noviny).
43
Třetí
významný posun
přišel
komunistické strany na neslavení Vánoc, křesťanských atributů děda
Golka,
později alespoň
a dosazování nenáboženských
Mráz) donutily
většinu
světové
v období po druhé
lidí vzdát se
násilné zbavování Vánoc
prvků,
alespoň
válce do 80. let. Tlak
pocházejících z Ruska
navenek křesťanských tradic,
zejména mší, a uzavřít se do rodin. Vlivem špatného předávání významu dětem, vnější
za nímž mohla stát snaha nenutit je slupka dárků,
Dřívější
stromečku
vybočovat, zůstala
těchto
tradic
v mnoha rodinách jen
a slavnostní večeře.
karnevalový ráz oslav zimního slunovratu však nevymizel zcela.
Vánoce obsahovaly a stále obsahují
určitou
dualitu: prvky karnevalového principu,
dnes se projevující především hojností jídla a dárků, stojí v opozici proti rodinnému a meditativnímu charakteru
svátků.
vložený princip meditativní, už "svátky
bláznů"
"užívání si"
Karnevalový princip je starší než
římské
Saturnálie
měly
karnevalový charakter a
byly se zimním obdobím spojeny po celý
převládly
nakonec nad
křesťanskou představou
středověk.
prosincového veselí,
často
končí
původem
nejkvalitnějšího
zažívacími obtížemi. Zbylé prvky nevázaného
v Saturnáliích, které se
benevolentnímu pojetí Vánoc nehodí, se Kromě
Tyto prvky
klidné a tiché oslavy
Kristova narození; dnes se snažíme dopřát si na Vánoce co nejvíce co jídla a pití, což
křesťanstvím
přenesly
přece
jen ani k novodobému
na oslavy konce roku - Silvestra.
hojnosti jídla zde bývá i hojnost alkoholu, žerty a taškařice.
44
6 Novodobé tradice Nelze vždy
úplně jednoznačně
odlišit, které tradice vznikly
inspirovaly nebo transformovaly z nějakého stromeček např. může
kapr
může
vánočním
souviset s
dřívějšího
a nemusí souviset s kultem půstem,
a které se
symbolu nebo rituálu.
Vánoční
vánoční zeleně II Keltů, vánoční
na druhou stranu však
většinu české
historie ryba na
vystačilo
na samostatnou
stole nebyla.
Podrobné popsání každého z následujících témat by práci, proto se budeme držet našeho cíle zmapovat velkým tématem by mohlo být téměř
nově
vánoční čarování,
nulovou dochovanost do dnešních dob
45
původ
dnešních tradic. Dalším
o kterém se pro jeho rozsáhlost a
zmiňuji
pouze okrajově.
6.1 Dárky a jejich původci
Dárkové šílenství, bez pochopitelně
nějž
představit
si dnes dokáže Vánoce
obdoby jinde než v naší konzumní euroamerické
20. a 21. století. Symbolické obdarovávání však má
kořeny
znamenaly i úlitbu
medové
koláčky
bohům,
nadělovat
římských
dokladů
obětovávané Keltů,
o prožívání slunovratu u
symbolické dárky s
převážně
měly potěšit přátele
a
svíčky či
saturnálií - voskové
předměty
byly jak symbolickými
oblíbenými dárky. Je málo mohli
známe z
společnosti přelomu
již v dobách a kulturách,
které jsme zmiňovali na začátku naší práce. Drobné dárky, které často
málokdo, nemá
bohům,
tak
ale soudí se, že si
magickou hodnotou,
stejně
jako i
obdarovávat na svátek světla chudé a potřebné.
Nadpřirozené, převážně
v křesťanství. V
průběhu
figury, mající vzor ve kraji,
často
který
děti
adventu procházely vesnicemi
světcích,
především
Barborky,
nadělující
zaháněl
před
hodným
obličeji
právě
Perchtou (Vondrušková 2004). Snad
proto, jak byl
maskované
původně početný)
dětem,
svatý Ambrož,
jako zobáky, zlobivé nejvýznamnější
akcí byl průvod svatého Mikuláše, který se dnes smrskl na tři zbylo
až
a strašil, Lucie, symbolicky zametající
chodily s papírovými kornouty na
na pozoru
téměř denně
původ
jejichž byl právě svátek. Uchopení se lišilo od kraje ke
lákal na cukroví a pak je
dům, někde měly
chodily
svaté postavy, naoko "nosící dárky", mají
- s Mikulášem
členy
(možná z
(někdy
děti
se
adventní něj něco
jich bylo i více)
chodili kromě čerta a anděla i kominíci, vojáci, Turek, Žid nebo kobyla; samotný průvod měl
tak až masopustní ráz.
Populární mikulášské obdarovávání se nelíbilo protestantskému reformátorovi Martinu Lutherovi, který považoval nevhodné. Proto se pokusil
přesunout
nadělování
na svátek katolického
nadílku na svátek Narození 46
páně,
světce
a
začal
za u
svých
dětí.
Nahrazení Mikuláše Jezulátkem
(německy
Christkind) však
nenadchlo a trvaly si na nadílce od Mikuláše. Jejich matka nakonec situaci
děti
vyřešila
kompromisem a děti byly obdarovány jak na Mikuláše, tak o vánočních svátcích.
Toto vedlo k nejednotnosti, kdy v
některých
v některých svatý Mikuláš, ovšem na den Narození někde
zemích
páně,
vznikla jakási syntéza starce s mikulášskými rysy,
Vánoce"
či "dědy
Mráze". Nejlépe z toho vyšly
naděluje
místo na
svůj
"Vánočního
středoevropské,
Jezulátko, svátek, a
muže", "otce
tedy i
české děti,
které dostávají, podobně jako potomci Martina Luthera, nadílku v prosinci dvakrát.
Tradice nadílky nadpřirozené adresně,
dětem
od mysteriózní, avšak
osoby se tak spojila s tradicí
dárků
posílaných
která se objevila už o římských Saturnáliích. Ve
dary a příspěvky některými institucemi přímo vymáhané.
47
svrchovaně
dobromyslné
či předávaných
středověku
pak byly
zcela
vánoční
6.2 Koledy, vánoční písně a hry
Vánoční
jazyků),
koledy, zpívané v lidové předkřesťanské
nahradily
Saturna. Kolední
řeči,
rituální
obchůzky, kromě
latinsky zpěvy
či
makarónsky (smíšením obou
oslavující o Saturnáliích boha
přinášely koledníkům výdělek, měly
toho, že
přinést do obcházených stavení štěstí a blahobyt. Na koledu se chodilo na Štěpána a
na Tři krále, někde však i na Štědrý večer, Nový rok, místy i na Hromnice.
Koleda je příležitost, při
slunovratu. U
nejednoznačným nadějí
které se - s některých
slovem, jímž lze na
odměnu
slovanských
národů
znamenající první dny v
měsíci (počítané
domech. V údajně
polovině
čehož
označení
14. století např. biřici,
kromě
vánoční píseň
a
objevilo jako již
pochází i naše
kalendář),
zvlášť
oslavované
podle novu) , které byly
pro svátky zimního slunovratu bylo
na jeden z jejich charakteristických
dokonce i pacholci,
pastýři, někde
označení
se toto
z latinského Kalendae (z
postupně přeneseno
jak
- zpívá, tak samotné období zimního
předkřesťanská přejímka
v měsíci v roce. Používání tohoto
označovat
duchovních,
prvků,
učitelů
a
a to koledování po studentů
koledovali
kati, pivovarští dělníci a prostitutky, na venkově pak
i místní chudina.
Dnes koleda asociuje
většině
lidí
především svůj třetí
význam, a to
vánoční
píseň, původně takovou, která se zpívala při koledě (známé ,,koleda, Štěpáne"; ostatně ojediněle se u nás na druhý svátek vánoční, neboli na Štěpána, stále koleduje, o hodně živější
je pak tato tradice na sousedním Slovensku). Zachovalo se nám mnoho
venkovských koled a mají dodnes velkou oblibu, prodávají se v mnoha aranžích na CD a ve zpěvnících. České venkovské koledy mají často překvapivé motivy, objevuje se v nich i humor. sněhem,
Svět
Ježíškova narození je propojen s reáliemi
ledem, kožichy... V koledách se 48
kromě
českého
venkova,
reprodukování zprávy o narození
Spasitele,
přání
všeho dobrého a proseb o dary objevuje
1 "zajišťování"
koledy
haněním případných lakotníků.
Církevní
Nápěv
14. století.
z 13. století z byla
s
českými
jedné z
původem
se
asi
určené
texty,
nejoblíbenějších
latinské
písně Buď
nově přetextována. Některé
zpěvnících,
době
písně
nejznámější
z
k
vánoční bohoslužbě,
vznikaly od
koled, Narodil se Kristus Pán, pochází pozdraveno,
těchto vánočních
kněžstvo
nebeské; v baroku
písní nacházíme v nejstarších
z nich, Jistebnický kancionál, pochází z 15. století. V té
vánoční písně zařazovaly
do
větších celků
- stávaly se
součástí vánočních
her.
V šestnáctém století už vznikají skladby.
Různí
se i žánry.
skladatelů. Většina měšťanské
Autoři
a
propracovanější, často
vícehlasé
už také nejsou anonymní, z této doby známe jména
z nich komponovala hudbu pro literátská bratrstva, prestižní
hudební spolky.
Hudba
vánočního času
písně překypují
sedmnáctého století je plná energie. Katolické barokní
vzedmutými emocemi,
množstvím metafor a výrazných češtinou.
náročnější
něhou,
obrazů,
láskou, obdivem, ale i úzkostí, oplývají
oslavují Ježíška a jeho matku Marii bohatou
Autory barokních kancionálů a vánočních písní byli
například Matěj
Václav
Šteyer, Václav Holan Rovenský či Jan Josef Božan, nejznámější a nejproslulejší díla pocházejí od Adama Václava Michny z Otradovic, zejména jeho Česká mariánská muzika a Svatoroční muzika (Frolec, 2001).
Pro 18. století jsou typickým žánrem pastore ly, tedy skladby pro
zpěv
s doprovodem varhan a nástrojů, někdy i s hlasy rolniček a zvonků. Často je skládali vesničtí učitelé
-
kantoři, kteří
v mnohém
49
čerpali
z lidových koled; naopak do
pokladnice lidových písní vešlo mnoho umělých pastore!.
Složitějším
útvarem je pastorelní mše -
s pastýřskými motivy. Zachovala se nám
např.
obřadní
chrámová
skladba
mše Františka Xavera Brixiho,
nejproslulejší je ovšem pastorální Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, známého rožmitálského kantora. U zní
během
česká,
Vánoc ve
většině
především
ale
českého
národa si získala obrovskou oblibu a její nahrávka
domácností.
nádhernou hudbou i
a cesta
pastýřů
hra oslovila nejen tím, že byla
přesvědčivým
přesvědčivým,
radostná, s meditativními úseky a velice Zvěstování
Jesličková
do Betléma je podána
právě
textem. Mše je živá,
vroucím citovým obsahem.
z pohledu prostých lidí, jako
mnohé lidové koledy.
Přes
s
bohaté dědictví koled, pastore! a další
vánočními
kde velká
motivy. Asi
část
nejzřetelnější
vánoční
to je v severoamerickém kulturním okruhu,
písní, zpívaných a hraných o Vánocích, vznikla k reklamním
(sob Rudolf), byla napsána pro film (Bílé Vánoce) náhodou
(Rolničky, původně
komerčních vánočních
písní tak patrný,
se snaží spíše postihnout
Vomáčky
a
Zdeňka
a veselé"
písně
vánoční
na obvyklé
se dostala k
Díkůvzdání).
Vánocům
účelům
úplnou
U nás není trend
o Vánocích, napsané v posledním
atmosféru. "Veselé vánoce" Jaromíra nápěvu
Borovce se v ironickém
zaměřují
či
se vztahující k svátku
půlstoletí,
šťastné
hudby i dnes vznikají písně
sváteční
"vánoce, vánoce
katastrofy.
Počiny
přicházejí,
Janka Ledeckého
hrají na nostalgickou notu (Sliby se maj' plnit o Vánocích) nebo v hravém tónu "pozorují" lidské zvyky z pozice
vypuštěného
kapra. Poetická i
laskavě
humorná je
pak např. Koleda bratří Ebenů. Tradicí se už staly Adventní koncerty České televize, spojené s charitativní činností.
50
6.3 Betlémy a andělé
Na koledu se
chodilo s
samozřejmostí, patřící
naprostou
křesťanského
III.
nezřídka
přivedl
přenosnými
Vánocům
k
betlémy. Ani betlém však není
už od doby jejich (stanovení jako
svátku). Sv. František z Assisi v roce 1223 s povolením papeže Honoria
do
jeskyně
osla a vola a zinscenoval výjev Božího narození v životní
velikosti.
V
Praze
byl
první
betlém
postaven
v dominikánském kostele sv. Klimenta. Reformy v kostelích za naivní a zastoupení lidových začali
stavět
nedůstojné
betlémů
církve, což
u nás.
Jesličky
pravděpodobně císaře
Josefa II.
v
roce
označily
pravděpodobně přispělo
1560
betlémy
k tak velkému
musely kostely opustit, a proto si lidé
betlémy doma, nejvíce na Královéhradecku, v Orlických horách,
Jeseníkách, Krkonoších, v Třešti, Třebíči, Jindřichově Hradci, v Příbrami, nebo v Ústí nad Orlicí. V
Třebechovicích
nejvýznamnějším
exponátem je více než sto let starý mechanický
pod Orebem se nachází muzeum
betlémů;
Třebechovický
betlém Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a Josefa Frimla, který obsahuje na 2000 vyřezávaných dílů.
době
probíhají ve
háčkují
i
Muzeum
betlémů
větších městech
paličkují, některé
je i pod Karlštejnem a každý rok v adventní
výstavy
se vejdou do
betlémů;
skořápky
z perníku.
51
od
betlémy se malují, ořechu,
vyřezávají,
jiné jsou jedlé -
třeba
6.4 Cukroví, kapr a jiné tradiční pokrmy
Cukroví,
zvláště
římskému
a keltskému
rozmanité
koláče
v
několikrát zmíněno
medové, už bylo svátečnímu
podobě
částech věnovaných
v
počest
hodování. Pohané pekli na
pletenců
vánoček),
(dnešních
svých
slunečních
bohů
kotoučů,
měsíčních srpků a hvězd. Některé potom napodobovali Židé a mohly přejít i do křesťanských
buď
tradic, jiné vznikly
křesťanské době,
v
nebo získaly
křesťanský
symbolický význam.
Původní
název
vánočky,
húska, vycházel z její podobnosti s
(z toho vznikl i název pro menší zapletené
pečivo
- housky).
upečenou
Pozdější
husou
symbolika ji
ztotožnila s narozeným Božím synem, zabaleným v peřince. Štrůdl pravděpodobně žádný symbolický význam nemá, všechny suroviny na "dopřávání
si" se
něj
jsou i v
často pečou
i
důvod, proč
je spojen s Vánocemi, je snad ten, že
zimě dobře
dostupné. V rámci
vánoční
dorty;
některé
celospolečenského
z nich mají
například
tvar
západoevropského vánočního polena.
Součásti pokrmů
"kohoutovi
česneku,
vánočním zařfkávání
měly
symbolický a magický význam. Nejen Erbenovo
hrachu jeho družce"
zmiňuje
tyto poživatiny,
domácích zvířat patřila hrachová polévka či
kromě
užívání
pučálka, stejně
při
jako
česnek, i na lidský štědrovečerní stůl. Česnek měl přitom ochrannou funkci nejen
proti upírům a vlkodlakům, ale jeho pojezení na Štědrý den mělo zaručit celoroční zdraví. Hrách byl zase spojován s
vnitřní očistou,
tzn. zbavením se pýchy, závisti a
dalších špatných lidských vlastností. (Odraz této symboliky lze najít např. i v pohádce o
princezně
symbolizovaly
na hrášku.) Další štěstí,
tradiční
hojnost a bohatství.
52
součást
štědrovečerní
tabule, houby,
Zatímco dnes je kapr se salátem pokrmem univerzálním, v minulosti existovaly výrazné krajové rozdíly. Ve středních Čechách byla na vánočním stole polévka (buď omáčka
hrachová a nebo ze sušených hub, cibule a kmínu), zeleninová chlebem, od 19. století čerstvá
rovněž
ořechy
jablka, vlašské
s bramborem, kuba s kroupami, vdolky, sušená i
a sušené švestky; v Podkrkonoší se podával oukrop, zámožnějších
kuba, medem slazená jáhlová kaše, v štika) na
černo
židovské
kuchyně,
(úprava ryb na ryze
šípkovou polévku (tzv. na
s žitným
černo
vánoční
rovněž
s použitím hrozinek pochází
tedy
ščedračku),
rodinách
vlastně
ryba (kapr
původně
není). Valaši na Vánoce
měli
z
či
české
nejprve
potom zelnou polévku se smetanou a brambory a
závěr několik druhů pařených sýrů
a olomouckých
tvarůžků.
Masu se naši
předkové na Štědrý den obvykle vyhýbali, někde byla kompromisem postní ryba;
v
některých
oblastech Moravy však panovalo
přesvědčení,
že když nebudou jíst na
Štědrý den maso, uhynul by jim dobytek. 23 Tam, kde dodržovali církevní zákazy, se
podávala bohatá
večeře
s masem o den
dřív,
tj. 23. prosince.
Zabíjačky ostatně
byly
s prosincem spjaty odedávna a zvyk zabíjení prasete na Nový rok se objevuje již ve starém Římě a u většiny evropských národů.
Kapra
některé
prameny
opatrně přisuzují
keltským tradicím,
pravděpodobnější
však je, že příčiny kapří tradice jsou dvě: fakt, že ryba byla považována za postní jídlo (obyvatelé oblastí, z nichž vzešlo křesťanství, rybníkářství
jí
dobře
neměli
o ryby nouzi), a vzestup
(doklady již z 11. století). Kapr je ryba, která se velmi
stojatá voda a
přestože
považovat ji za rybu plevelnou
jiné
kuchyně
(především
mají sklon jí
českého
dobře pěstuje, dělá
mírně
vinou mnoha kostí), v
opovrhovat a
české středověké
gastronomii byl kapr považován za chutnější rybu, než například pstruh či losos.24
Obliba kapra v
českých
zemích však neimplikuje jeho neodmyslitelnou
23 Beranová, M.: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha, Academia 2005, s. 240 24 http://www.regiontrebonsko.cz/page.php?stranka=14
53
přítomnost
štědrovečerní hostině.
na
rybníkářské
Mimo
oblasti je
vánoční
ryba
fenoménem teprve posledních desetiletí. Běžný jídelníček na Štědrý den byl sice míře
v maximální možné (často
bohatý a slavnostní, místo ryb však obsahoval polévku
a sušené ovoce
(počet
i podoba
pronikat na slavnostní tabule v úpravě na či
či
houbovou), houbového kubu
černo
(s
omáčkou
chodů
čočku,
hubník, hrách nebo byly
proměnlivé).
Když
především měšťanských
obilnou kaši,
začal
pečivo
v 19. století kapr
rodin, bylo to
nejčastěji
z povidel, sušených švestek, strouhaného perníku, piva spaření
vína a mandlí) nebo na modro (po
horkým octem sliz na povrchu ryby
zmodrá). Koncem 19. století pak jako slavnostní přišel z Rakouska kapr obalovaný po vzoru proslaveného
vídeňského
telecího
řízku. "Tradiční"
ph10ha, bramborový salát,
je pak záležitostí zhruba poloviny 20. století.
Slavnostní přesto
(z
štědrovečerní jídelníček
podob a variací
chuťových důvodů
vánočního
nebo
vyznavači
stolu je mnoho. V
kvůli dětem)
vepřovým řízkem, případně
jednotnější
je dnes
tabuli je
jídlo ji však zcela
dělá
rodinách nejedí
ryby, které jsou nahrazovány
kuřecím či
rybím filé nebo jinou rybou bez kostí. Ani mnozí
přímo
záhadou, v žádných
důvěryhodných
najít ani odhad, v jaké době a za jakých okolností se tam
se
některých
kapra nepohrdnou osmaženou vinnou klobásou Gejí zjevení na
štědrovečerní
nepodává
středověku,
než ve
někde
nic,
samozřejmě přijímala například někde
kuba, houbové rizoto nebo jiný
být bez masa. (Dle jiné tradice by pravděpodobně (rozvařené
jen málokdo,
sušené ovoce),
večeře
je povolena až do
popř.
lehčí
měla
kuchyní a jídelen vytratily už velmi dávno, obvykle dochovaly. Pozici
může
hrách)
či
babička).
K
obědu
a cukroví,
se
někde
už neplatí, že by musel
s okurkou,
objevovat
řídí
se jí však
lokálně.)
Muzika
oplatky s medem se z našich
přestože kuchařské předpisy
nejsvébytnějšího tradičního
54
dostala, jako vánoční
vánočka
obecně
obědu čočka
se tento pokrm
pučálka (naklíčený
i moje
pouze
pokrm -
být k
vlastně
pramenech nelze
na
ně
se
pokrmu dobyl bramborový
salát, jehož existují snad tisíce variací a
receptů
a
občas
bývá i
předmětem
rodinných
konfliktů.
Na první svátek vánoční se v Čechách často peče kachna, občas i husa; ve větších
rodinách se 25. prosince na stole objevuje i krůta; podle ústní tradice by se na
Štědrý večer mělo podávat jídlo dvounohé (ryba, popř. nemasité jídlo), na Boží hod
dvounohé (tedy pták) a na Štěpána čtyřnohé (domácí zvíře či zvěřina), mnohé rodiny však na Štěpána dojídají zbylé jídlo z hostiny předchozích dní, nebo jedí jen velmi lehce, aby si trávicí soustava odpočala.
V málokteré oblasti
vánočních
oslav se tradice mezi jednotlivými
tak, jako v jídle. Už na Slovensku je místo kapra ve kapustnica (pařené
makové
anglosaský pečená
(zelňačka),
svět
většině
zeměmi
liší
rodin vrcholem Vánoc
obvykle nechybí na stole ani oplatky s medem nebo opekance
buchtičky).
Místo pro nás neodmyslitelného kapra nebo pro
neodmyslitelného krocana jinde k
šunka či rýžová kaše.
55
Vánocům patří vařená
treska,
6.5 Stromeček, hvězda a vánoční výzdoba
stromů
Kult
a zelených rostlin lze najít, jak už bylo
Germánů. Vánoční stromeček
návaznost
těchto
dvou
k nám také
fenoménů
stály a rostly venku, nekácely se. Móda novodobá a poslední dobou stále
připodobnění
Německu
II
bylo zdobení
nás byl
v roce 1812
(o tom ale až
věčný
později).
Zelené
větve
život a měly ochrannou funkci.
věčného
jako symbol
stromu je tedy až
později
života,
je převzalo
osvětlení
jako
betlémské hvězdy.
(první novodobé zmínka o kroniky),
větve
se vyskytuje
ozdobami, ozdobené stromy však
stromky pronásledovalo jako pohanský zvyk,
do své symboliky, zelené
V
kontroverznější
i
Německa, přímá
případě
uříznutého vánočního
symbolizovaly pro pohanské kultury
Křesťanství původně
v 19. století z
je však sporná. V obojím
ověšování stromů
zdobení obydlí chvojím a také
jehličnanů
přišel
zmíněno, li Keltů
zdobení jablíčky,
stromku je z roku 1570 z brémské
jako novinka a kuriozita
počátkem
19. století,
Stavovského divadla Janem Karlem Liebichem.
oříšky, perníčky či
skleněným baňkám
a
a namísto pravých
svíček
ozdoby voskem a
jak je známe dnes, známo od 16. století
osvětleném vánočním
představen
ředitelem
stromků,
čokoládovým
Původní
kostkami cukru obalenými ve staniolu ustoupilo
kolekcím. Dnes se prosazují umělohmotné
ve svícíncích na
nezřídka způsobovaly
domácnosti girlandy elektrického
patrně
skřipec,
které
často
řetězy
pokapaly dárky i
malé domácí požáry, jsou snad už v každé
osvětlení, někdy
i v oknech.
V názoru na formu vánočního stromku se Češi dělí na dvě téměř stejně velké části:
jedni nedají dopustit na živý
výhodnost,
nenáročnost
stromeček,
zbytek
přesvědčí
ekonomická
(nemusí se přenášet pichlavý živý stromek, není nutné uklízet 56
jehličí)
řezanými stromečky,
a možná i lítost nad
které se po pár týdnech vyhodí. Je
tento problém ale natolik jednoznačný?
právě umělý stromeček. Umělé
Z jiného úhlu pohledu je neekologický zdrojů
se vyrábí z ne obnovitelných prostředí.
Naopak živé stromky pocházejí v drtivé
s výjimkou
pořizování
lesa. Naopak - v
zaručuje
průběhu
vyprodukuje každý hektar kořenů,
které se po
vytěžení
živočišným druhům
uvolňují
toho
stromeček
(hmyzu,
do vzduchu i
pěst)
příjemně
že nejde o žádné
růstu průměrného
stromku,
přirozeným,
na rozdíl od
stromky samy o
nedá. Ze živých
sobě
jsou pak
vánočních stromků
esenciální oleje, napomáhající dýchání;
Třetí
podobě
poskytujícím životní prostor mnoha
umělých říci
přírodní
zřejmé,
Plantáž je
ptákům). Vánoční
voní.
je
ze speciálních
tuny kyslíku a tuny biomasy v
země.
biotopem,
k likvidaci životního
většině případů (samozřejmě
5-9 let, což je doba
zapracují do
obnovitelnou biomasou, což se o navíc
zároveň
kvalitu a
vánočních stromků
nezatěžovaným
polí chemií
přispívá
"svépomocí" v lese na vlastní
stromkových plantáží. To ničení
a jejich výroba
stromky
možnost, kontejnerovaný
stromeček,
se
kromě
spojuje
výhody i nevýhody obou: je živý, voní Vánocemi a díky tomu, že stále roste, mu neopadávají jehlice. Bohužel, po přirozené
přenesení
do tepla se stromek vytrhne ze své
zimní hibernace, vinou čehož obvykle do
Vánoční stromeček
je jedním z
nejsilnějších symbolů
odlišující naši kulturní oblast od zbytku kulturních hodnot. Není snad převážně šťastnou
člověka,
světa.
euroamerických Vánoc,
Je v jistém smyslu reprezentací našich
který by si u
stromečku
nevybavil
nějakou,
osobní vzpomínku.
Zmiňujeme-li neboť svíčky
příštích svátků nepřežije.
tradici
(nebo jejich
vánočních světel
bezpečnější
a
náhražka
57
svíček, nemůžeme žárovičkami)
pominout advent,
a jejich
světlo
provází
celé adventní období. Oheň a světla vůbec 25 se svátky zimního období neodrnyslitelně souvisí -
přivolávají
a
dočasně
nahrazují slabé Slunce. Novodobým světla
zvykem je skautské rozvážení betlémského
vánočním
- tato myšlenka vznikla v rakouské
televizi ORF v roce 1986 a Česko se zapojilo už v prosinci 1989. Plamínek zažehnutý v
místě
zemí
Kristova narození putuje letecky ve speciálním obalu do Lince a odtud do 25
světa. Věřící
zažehnout a odnést
nevěřící
i
svůj
si z
několika
mohou na
místech v republice
vlastní plamínek.
křesťanské přípravy
Advent je dobou zejména adventními kalendáři i adventními na svátky do široké
něj
věnci
veřejnosti. Počátky
však proniklo
na V ánoce, s oblíbenými
povědomí přípravného
období
slavení adventu se objevují už ve 4. století ve
Španělsku a Galii, pravého významu však nabyl až v době středověku. Jde o
pohyblivé období čtyř nedělí před Vánoci,
začínající
první nedělí po 26. listopadu (tj.
mezi 27. listopadem a 3. prosincem). Poslední adventní
nedělí může
být i samotný
Štědrý den, advent pak trvá vlastně jen tři týdny, obvykle je však poslední nedělí
zlatá, tj. poslední otevřeno
by
měli
lidé postit a
čtyřicet dnů
měly
svátky. Zlaté
připravit
zavřeno.
a té bronzová. Mívají
V tomto
předvánočním
na svátky narození Ježíše Krista.
Půst původně
(mezi 11. listopadem a 6. lednem). Dnešní
čtyři předvánoční
týdny
být slavnostním a klidným obdobím.
Většina atributů,
svátky nedovedeme Nejnovějším
přelomu
představit,
a bez nichž si dnes
pochází až z konce 19. nebo až 20. století.
zvykem a tradicí je adventní (přičemž
věnec,
který se u nás objevuje až
k jeho masovému rozvoji do rodin došlo až na
20. a 21. století). Tradice adventmno
světel
tradičně vánoční
které považujeme za
posledních zhruba 30 let
25 Oslavu
neděli předchází stříbrná
i ty obchody, které mají obvykle o víkendu
období se trval
před
známe i z jiných svátků zimního období,
např.
věnce
pochází z 19. století. Nejprve
židovské Chanuky, která někdy bývá
právě
Vánocům připodobňována, nebo zejména ve Švédsku oblíbeného svátku sv. Lucie, nositelky světla.
58
proto k
měl
podobu
dřevěného
adventní
neděle
větvičkami.
svíčkami:
kola se
symbolizovaly
První adventní
čtyři
věnec
červená),
na každý den byla jedna (malá Později
velké bílé. čtyřmi
se
byl kruh ozdoben jedlovými
svíčkami
měli
údajně
v kostele
v Cáchách. Jiná verze praví, že v roce 1860 napadlo jednoho habsburského mnicha, že by mohl kostel v věnce. Pověsil
24.
Později
se
počet změnil
na 12, symbolizující
věčnost, vítězství
barvy,
kněží
červená
věnec
naděje, růžová.
málokdo. Obvykle mají všechny
vyrobit
či
stočeným
vánoční
do
svíčku,
celkem jich tedy bylo
počet měsíců
v roce, a ustálil se na
a zelená, symbolizují
v tomto období. První
poslední týden pak barva
dalšími prvky
chvojím
nekonečnou
nad temnotou.
odkazuje na Kristovu krev). Na adventní roucha
zavěšeným
Kruhový tvar má dalekosáhlou symboliku, mimo jiné
Tradiční vánoční
barvě
zkrášlit
je 1. prosince a každý den na něm zapálil
čtyřech svíčkách.
cestu Slunce,
předvánočním čase
výzdoby:
ale
tři
život
(červená
barvy jiné - mají odpovídat
týdny je to fialová, barva pokání;
Toto barevné rozložení dnes ale zachovává
svíčky
jednu barvu, ladící
vánočními
svícny (dají se,
koupit, zdobené jsou obvykle chvojím,
ozdobami, jmelím atd.) a později
patří
věčný
někdy
vánočním stromečkem.
59
často
s interiérem a
podobně
jako
sušeným ovocem,
věnce,
vánočními
6.6 Vánoční magie a vánoční přání
Po večeři se o Štědrém večeru věštilo. Z rozkrojených jablíček, lodiček ze skořápek člověka
v příštím roce
onemocní. se
ořechů,
vlašských
Děvčata
dozvěděla,
čeká,
zda bude zdravý,
čeká
házela přes rameno botou, popřípadě
zda se vdají,
hrníčků
litého olova nebo obrácených
za koho
ho cesta z domova, zbohatne nebo
třásla
či
se hádalo, co
či
bezem
klepala na kurník, aby štědrovečerních
kam. Vyvrcholením
oslav byla půlnoční mše, na níž se scházela celá vesnice.
Vánoční magie již byla všech adventních, zaměřená
lidskou
etnograficky.
zaklepání).
zatřesení
Věřilo
se
že mají
například,
věštecké
zvířata
že
by byla
vhodnější
mohou o
půlnoci
schopnosti (pes
bezem, kohout či slepice,
kteří
(ořechové lodičky) či
určující
místo
práce mluvit
bydliště
se ozvali z kurníku po půlnočním
Kromě věšteb, zaměřených nejčastěji
jablka), obecný osud
přepisu
v jiných kapitolách a k podrobnému
štědrovečerních či novoročních věštěb
řečí, popřípadě
ženicha při
zmíněna
na vdavky, zdraví
úrodu, byly
(překrajování
součástí vánoční
magie
rituály, snažící se nadcházející rok zajistit co nejlepší. Aby zvířata 26 dobře rodila, popř.
plnila to, co od nich bylo
dostávala najíst rituálních
pokrmů
nepřímo různým rituálům
osud v
příštím
(hrách,
(mléko od krav, ostražitost od psa),
česnek
aj.) nebo se podrobovala
(vyhazování psa z okna, jezení buchty ve
také
zajišťovat
dobrou úrodu, zdraví
roce. Již z
římských
Larentálií
žlabem). Rituály
měly
očekáváno
předků, část vánoční
magie tedy myslí i na
ně
přežívá
a
členů
možnost
zajišťuje,
přímo či
chlévě
rodiny a
pod
příznivý
účasti zemřelých
aby neškodili a došli
spokojenosti. Na Štědrý den obchází i hrozba smrti (zpacifikování smrti i duchů mrtvých předků souvisí možná i s keltskými Dušičkami, Samhainem). Štědrý den (a Štědrou noc) provázela dlouho bohatá symbolika, a přestože dnes nedáváme 26 Ale i rostliny a neživé předměty, myslelo se napřfklad na stromy, aby dávaly dobrou úrodu, čistou vodu.
60
či
na studnu, aby
měla
česneku,
kohoutovi
některé
pověry
přežívají
dodnes, jako strach vstávat od
štědrovečerní večeře.
I vzpomínání na
přátele
štědrovečerního čarování: kromě
máme v tomto
čase
starších
z bývalého
vštěpováno,
že
na rodinu a snažit se konat dobro, je
určitou
kromě zmíněného šíření
lásky, i
motivací pro kontaktování jinak zapomenutých lidí, připomenutí
něco
toho, že nám bylo církevní tradicí
hlavně
myslet
sobě
a širší rodinu má v
archetypů: "alespoň
jednou za rok", a kdy jindy, když ne o
Vánocích.
Návštěvy příbuzných
saturnálií, v 19. století pro
a
přátel
vzrůstající
vánočním čase
ve
množství obchodních vůbec
být fyzicky zvladatelné. Podle jedné legendy (zdobené obrázky) ze
byly tradicí už od dob kontaktů
přestávaly
však
první písemné omluvenky
zdvořilostních vánočních návštěv
poslal v roce 1827
hrabě
Karel Chotek. Svět však má za to, že první vánoční pohlednice byly vytištěny ve Skotsku (v
tiskárně
Charlese Drummonda v Edinburghu) v roce 1841. Zdobil je nápis
Compliments of the Season
(Příjemné
svátky). Podle jiných nechuť
londýnského obchodníka Henryho Colea vánočních dopisů
od oblíbeného
obchodním
partnerům
malíře. Natištěný
na
zdrojů
k vypisování
prý vedla
blahopřejných
v roce 1843 k tomu, že si objednal obrázek
kartičkách
v obálkách. Podle jiného podání vymyslel
a
ručně
vánoční
kolorovaný ho pak rozesílal
pohlednice
rovněž Angličan,
Raphael Tuck, a to v roce 1866 nebo dokonce až 1884.
Tak
či
tak, kolorovaný tisk brzy
pohlednice se malá
začaly
umělecká
fotografické
přestal
zdobit korálky, látkami,
dílka
začala
reprodukční
uspokojovat
náročnost zákazníků
skleněnými střípky, peřím
poutat pozornost
sběratelů,
61
apod. Tato
po objevu a
techniky se však výroba automatizovala a
a
rozšíření podstatně
zjednodušila. Jedinečnost ruční výroby se tak ztratila. 27
U nás obliba pohlednic v posledních letech klesá kvůli rostoucímu poštovnému a existenci
pohodlnější
a levnější formy
přání prostřednictvím
SMS,
přesto především
starší generace stále posílají pohledy.
Dlouhodobě
oblíbené jsou u nás vedle zátiší
s vánočními dekoracemi a kreslených
zasněžených
krajinek zejména ty s
obrázky
malíře
pohlednici
přes
Josefa Lady. internet, na
Určitým
některém
kompromisem je možnost poslat ze specializovaných
že si autor na rozdíl od
naťukání
adresátovi více záležet a oproti textové zprávě
sice
nepřekáží,
a hromadného zaslání SMS dal na
příjemce potěší
27 U nás se až do konce první světové války prodávaly pohlednice převážně s
62
sváteční
serverů. Nezůstane
hmatatelná vzpomínka, na druhou stranu elektronická pohlednice naznačuje,
vánočními
německy
i obrázek.
psanými nápisy.
6.7 Vánoční květiny a vánoční vůně
Kromě stromečku
patří
a chvojí
vánočnímu času
k
i jiné rostliny,
především
stálezelené nebo ty, které rozkvétají ve vánočním období (či přímo na Štědrý den). Mezi zástupce prvmno druhu
patří
cesmína,
oblíbenější
v anglosaských zemích, a
především
jmelí. Se jmelím je spjatá řada pověr, z Anglie pochází možnost beztrestně pod ním kohokoli políbit. 28 Jmelí přináší do domu štěstí, ale jen tehdy, je-li darované. přírodní,
Nezáleží na tom, zda je
zlacené
či stříbřené
(keltští druidové ho ale
sklízeli zlatými srpy a chytali do plachet, aby se nedotklo tvrdí, že to byl čase
původně
byl ale z jeho
strom, z
dřeva
nějž
vyroben i
použil Josef
Kristův kříž
dřevo
země).
údajně
Legenda o jmelí
na kolébku pro Ježíška; po
a strom se natolik
styděl,
že seschnul
v malou rostlinku.
K druhému druhu
patří
barborky a jiné
větévky,
které se
řežou
v
určitý
den a
slouží k věštebným účelům, rozkvetou-li ve vodě na Štědrý den. V posledních desetiletích jsou velice oblíbené vánoční hvězdy,29 jejichž pestré ,,květy" jsou vlastně Rozšířený
vrchní zbarvené listy.
je i tzv.
vánoční
kaktus, krátko denní rostlina, jíž
nejvíce vyhovuje délka dne kolem 8-10 hodin, což je u nás slunovratu. Mezi čemeřice,
vánočními
oblíbená jako
"vánoční růže" především
se k ní legenda o betlémské Ježíška podarovat, ale
rostlinami se uvádí
pastýřce,
neměla čím.
Neodmyslitelnou
součástí
nejzásadnější vánoční vůně
rovněž
Paprsek
světla
některé
univerzální složky však vypozorovat lze.
Vůně
v
Německu
jí ukázal květinu -
vůně.
době
skořice
nebo
a Francii. Váže novorozeného
čemeřici.
Pro každého je ta
Slováky voní Vánoce vanilky,
zimního
brambořík
pastýři chtěla
atmosféry Vánoc jsou
jiná (pro
muškát,
v Anglii,
která s ostatními
právě
zelňačkou),
(a dalšího
koření),
28 Za každý polibek se ale musí utrhnout jeden plod - kulička. Poslední musí zbýt do příštích Vánoc. 29 Pryšec nejkrásnější nebo též poinsettie podle jejich objevitele, Joela Poinsetta, prvního velvyslance USA v Mexiku.
63.
ořechů
a
čokolády
z
vánočního pečení, vůně jehličí, svařeného
vína a
samozřejmě
i
purpura, kadidlo a františky.
Jednou z oblíbených vánočních melodií je píseň Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Purpura. Ne každý ale vyzkoušel, jak "purpura na nedostupného;
balíčky
běžně
purpury jsou
na
vrstvě
směsí
alobalu.
stvořené,
ji lze
Některé vánoční
nádobě
ve vhodné přímém
jako
na
ústředním
topení,
(mohou být i barevné a s
sporáků,
to není nic
kromě
které jsou pro pálení
popřípadě
v
plotny
různých
i na sklokeramické desce, ovšem
směsi můžete
větší či
přídavky
údajně nejvhodnějšími vůněmi
paměť
přitom
raději
nechat uvolňovat své aroma i
aromalampičce
(nikdy však na
žáru).
Františky se prodávají jako
jsou
rozvonět
vonné
voní",
k dostání, stojí pár korun a
kamen nebo litinových plotýnek elektrických vonných
plotně
však
vánočních
může
k
Vánocům
vázat
menší
černé
jehlany,
připomínající
uhlíky
dalších vonných esencí). Z magického hlediska slunovratu kadidlo a rozmarýn. Naši třeba vůně babiččiny
ozdob.
64
spíže
či skříně
čichovou
s krabicemi
7 Proměny společnosti, proměny svátků původ
Nastínili Jsme si zde
středoevropském
slunovratu ve oslavách.
Největší
vliv na jejich
etnik s nimi spojených), Křesťanské
celé
společnosti.
dnešního
jako vývoj zvyklostí
změny mělo jistě střídání různých
však byly
např.
při
jeho
náboženství (a
proměny společnosti.
se liší od oslav v 19. století tak, jak odpovídá vývoji
zhuštěno
trvalo desetiletí, dnes je
důsledků
charakteristik a problematiky
stejně
tradic z období zimního
Dnešní doba je v mnohém specifická. Technický vývoj se
dříve
zrychlil, a co
prostředí,
stejně důležitým činitelem
středověku
svátky
nejvýznamnějších
do let a
překotně
měsÍCů.
(Popis
globalizace není náplní této práce, pro vhled do
Friedman,
Mezřický
aj. Jen ve
stručnosti
tedy charakteristika
světa.)
Max Weber první charakterizoval náš dnešní tím byl postihován
především
intelektualizace a racionalizace
svět
jako odkouzlený.
Původně
klesající vliv církve (sekularizace). Postupující postupně
vypudily ze
světa
vše
nadpřirozené,
kouzelné a tajemné. Tyto jevy pak byly nahrazeny takovými, které je možné uchopit pomocí logiky tzv. racionálního kalkulu. Pro neodkouzlený velká
část vědění
a poznání je
výhradně
v moci
bohů či
jejich poznání nám není dostupné, pro odkouzlený světa
rozumíme
či alespoň můžeme porozumět
svět
svět
jiných
naopak
(jakékoli
je typický postoj, že nadpřirozených
vědomí,
vědění
sil a
že principům
je dostupné). Pokud
pomineme ultimativnost tohoto tvrzení, lze souhlasit se stále postupujícím "odkouzlováním" a
beznadějný.
společnosti.
Toto
století rozeznaly
částečně
např.
současné společenské
Proces odkouzlení považuje Weber za nezvratný, daný vyvracejí
některé
teorie, které v poslední
čtvrtině
20.
fenomén neviditelného náboženství: totiž že i v základech
reality (tedy moderní společnosti)
zůstaly
prvky transcendentna
a dichotomie posvátného a profánního. V posledních dvou desetiletích 20. století 65
došlo k určité revitalizaci náboženství, a to po celém v dnešním
světě
poznání o eventuální existenci bytí mimo jeho fyzické
význam pro lidskou
zřejmě
nějaké části
nedojde nikdy, už jen pro nedostupnost
neodkouzleného
společnost
světa
mottem dnešního
vnímání,
jiné formy
pravděpodobně světa
velký
se totiž
zbaveném smyslu. V této světem
po dobu trvání
nevymizí ani festivita.
světa,
globalizace. Tento pojem má mnoho způsobů
světě
domnívat, že spolu s neodkouzleným
společnosti úplně
Přímo
má pak
jako celek. Obyvatel odkouzleného
v situaci, kdy na vše nahlédne rozumem, octne ve můžeme
vědomí, popřípadě
lidského
tělo.
aspoň části
Zachování
lidské
Je ovšem otázkou, nakolik
souvisí náboženství s odkouzlováním. K úplnému, komplexnímu
odkouzlení podle Weberovy definice
souvislosti se
světě.
přičemž
skloňovaným
aspektů,
mnoho
ve všech pádech, je slovo výkladů
a mnoho rozdílných
neexistuje shoda na jediné definici a
nedokážou nabídnout jednoznačný
klíč
k pochopení
současného
společenské vědy
vývoje. Globalizace
je bezprecedentním, a proto velmi obtížně popsatelným fenoménem 30 • Odhlédněme pro naše
účely
mezi ty
nejdůležitější).
od ekonomických a ekologických stránek globalizace
Globalizace má také sociální a sociologické souvislosti.
V globální společnosti už neexistuje bezprostředních
tradiční společenství,
interpersonálních vztazích. Dnešní
ekonomika) je do
značné
Gemeinschaft, založené na
svět
(především,
v zájmu
ale nejen
míry anonymní. Tendencí globalizace je unfikace, tedy
ztráta národních kulturních identit, a na nižší úrovni i likvidace společenství"
(přestože patří
nadřazené
identity
světoobčana
"přirozených
Gež se však nemá
vůči
komu
vymezovat) .
Sociální aspekty globalizace a 30 Ke
stručnému přehledu
stručné sdělení nejmodernějších dějin
o globalizaci Mezřický 2003.
66
uvádí na
jinou úroveň Friedman 31 • Nepojmenovává současný trend ekonomického i kulturního sbližování a sjednocování
světa
jako globalizaci; zavádí tzv. koncept plochého
Ve svých publikacích se neobejde bez nějakou
nezávislou disciplínou, ale
příkladů
společností
- a
společnost
z IT sféry - technologie již nejsou
neodmyslitelně prorůstají
Wikipedii, open source programy a sociální
světa.
sítě
životem
společnosti.
nelze zkoumat bez spojení se
nelze zkoumat bez přihlédnutí k nim.
My lidé se zatím zvládáme zrychlenému životnímu tempu, jaké jsme za celou dobu existence našeho druhu nepoznali, vliv na každého jednotlivce i na celou svátky.
Společnost
přizpůsobovat.
společnost,
Má to však neodmyslitelný
spolu s jejími tradicemi, oslavami a
musí najít rovnováhu mezi tradicemi, které ji ukotvují v minulosti
a prostřednictvím provázání s historií jí umožňují vytvářet, nacházet a uchovávat svou identitu, a mezi nutností stále
větší
přizpůsobovat
se novým životním podmínkám, což se stává
prioritou. Analogické problémy, jako
individuum samo v sobě.
31 Friedman 2007.
67
společnost,
pak
řeší
každé
7.1 Proměny člověka
Proměny člověka nemůžeme oddělit můžeme
psychice jednotlivce společnosti hůře
proměn společnosti. Přesto Sl měřítku
blíže ukázat fenomény, které jsou v většině dospělé
znázornitelné. Ve
V ánocích od pozdního léta do podzimu zas bude" nebo "to mi ani
od
poměrně
nepřipomínej".
na
celé
populace vzbudí zmínky o
nenadšenou reakci - "nestraš", "to
(Viz oddíl o negativních reakcích 7.3.3.)
Jaké jsou příčiny?
Dříve
bylo životní tempo jiné. Neznamenalo to,. že by bylo měl svůj zaběhnutý
naopak, ale život se braly jako
přirozená součást ročního
pozornost, ale nic, co by
mělo
v tomto ohledu mnohem více
děti,
svátky, jejichž stůl"
i
občanský
časové
nároků.
vyzdobit hrob na pádem ale
Dušičky
přitahuje
- i více -
přáteli
- a navíc
připravit
ještě připravovat
to nejlepší na
sváteční
naprosto jiného než dnes) rozrostly o
týče
na
denně
Možná i z toho podstatě
tradic - v
venkově,
také obvykle
se barví pár
nepřináší
důvodu
značné
se církevní i
jen na jeden svátek
vajíček
na Velikonoce,
žádné velké obtíže), který tím
mnohem víc pozornosti, a jak prozkoumáme v kapitolách o
proměnách společnosti téměř
zvláště
třeba věnovat
a ještě na jejich bedrech leží povinnosti
pořízení dárků.
rok scvrknul - co se
(v některých oblastech,
je sice
Muži i ženy jsou na 8 hodin
dojíždějí,
dříve něco
nároky na
I svátky, kterých nebylo málo,
něco, čemu
se navíc z prostého "uklidit a
(což také znamenalo
finanční
cyklu, tedy
domácnost, udržovat kontakty s
potřeby
řád.
práce, spíše
vzbuzovat zásadní stres. Dnes je na nás kladeno
v zaměstnání, kam navíc obvykle starat se o
a spolehlivý
méně
a
svátků,
zásluhou svého komerčního potenciálu a toho, že byl
vždy vnímán jako výlučný, v podstatě
Podle Tomáše Nováka nás k
extrémně
vánočnímu
68
nabobtnal.
stresu nutí superego, tedy
Rodič
v nás.
V lekcích
sváteční
přináší
asertivity psycholog
řešit asertivně
chvil a radí, jak problémy s nimi spojené skutečnost,
že vznikla knížka
vedle dovolených -
především
"Asertivně
"první pomoc" proti stresu
na stres
a s nadhledem. Už sama
svátečních
chvil", inspirovaná -
"vánoční
stres" není jen, dejme
Vánocemi, dokládá, že
tomu, mediální konstrukt, ale že se psychologové s tímto problémem setkávají. Jednou jeho složkou je právě
finanční
svátečních
skutečně
v praxi
a časová náročnost příprav na svátky,
druhou je zintenzivněná interakce s ostatními členy domácnosti, potažmo širší rodiny, v rozsahu po zbytek roku neopakovaném.
Zásadně
vlastní osobnosti, tedy ego, superego a id, v v nás.
Především
pak
Rodič,
k
němu
Novákově
ale
podání
přispívají
složky naší
Dospělý, Rodič
a
Dítě
neboli superego, je tím, kdo na sebe - a potažmo na nás
- klade v souvislosti s Vánocemi
přehnané, často
nesplnitelné požadavky,
často
v kooperaci s Dítětem, které chce mít všechno tak, jako za svého opravdového dětství. Zásadními vlivy jsou úzkost z tlaku na
naplňování
tradic a nezvyklé množství
času
tráveného s rodinou, v protikladu ke zbytku roku (celé dny spolu znamenají víc příležitostí finanční
ke konfliktu).
Ohledně dárků
je také nutné
řešit
i jiné potíže, než jen
- na nikoho nezapomenout, každému se pokud možno trefit do vkusu a pod
stromečkem řešit
dilema, zda se
očekávání,
přijmout
nebo
zpronevěřit vánočnímu
bontonu a zkazit dárcova
nevhodný dárek s thymolinovým
následujících let či desetiletí rozbalovat jeho variace.
69
úsměvem
a
několik
7.2 Proměny společnosti
společnost
Pro
společnosti,
typech lidské nutným k se však
mají svátky magický význam. Instituce
zajištění
různí
činnosti časů
obživy a přežití, a činnosti
někde
-
všude se liší
vyskytují "periody
které
můžou
během svátků
okolnostech. Vždy platí, že
všedních,
času svátečního.
jsou svátky rozptýleny
svátků",
svátků
existuje ve všech
určené
k
činnostem
Jejich poměr a
střídání
pravidelně
mezi všední dny, jinde se
různě
dlouho, v závislosti na
trvat
se lidé chovají jinak, než ve všední den
(karnevalový princip viz Bachtin a Heers). Jakou funkci ale mají svátky pro společnost?
Podle antropologické teorie vztah
společnosti
k
svátků
Rogera Cailloise je
nadpřirozenému. Nadpřirozené
ambivalentní
síly mohou být dobré i špatné, lidé
se jich bojí a
zároveň
jsou jimi
dvou skupin,
světské
a posvátné; s posvátným je možné komunikovat pomocí rituálů
- a posvátný rituálům
čimiostí
může
hladký chod
Dříve
výskyt
Všechny
Tento posvátný
nadpřirozeno,
věci
a fenomény jsou
čas svátků,
které jsou
nesmí být kontaminován
děleny
do
zasvěceny
běžnou
pracovní
(podle spekulativního řádu 32 , který lidé do běhu věcí vkládají, je konfúze,
neboli smíchání
správně.
čas.
být i
majícím naklonit
přitahováni.
příčinou
Z
něčeho,
co
mělo zůstat odděleno,
jedním z hlavních
nebezpečí
pro
světa).
lidé
nepotřebovali
nekonečného
něčeho
byla v takovém
vždy
vědět,
co
činí,
pokud
měli
rozdíl od dnešní
činí
opakování pramenila jistota a jediným problémem tak byl
nového a nevyzkoušeného. Cokoli nového mohlo případě
pocit, že tak
řád
narušit, proto
nutná integrace s co nejmenším rizikem, tj. rituální
společnosti
neustálých
změn,
32 Tento řád je výsledkem potřeby orientace v nepřehledném
70
světě,
každá inovace byla ve své reprezentován obvykle náboženstvím.
oběť.
Na
podstatě
podezřelá.
Dokud se rytmus
přírody
a rytmus
růstu
prochází neodvratným cyklem zrodu, zrod)
řád světa
stejně
jako lidi a vše v
řád světa
přírodě.
vytváří
a zániku, který
přesvědčení,
lidí jej napodoboval v
podléhají podobnému cyklu;
společnosti ještě neoddělily
svět
že
přírodě
prostor pro nový
periodicky chátrá)
Princip zázraku znovuzrození na náš vlastní
pak aplikován v analogii pomocí
svátků;
ne náhodou
často
vše
lidí a jeho instituce
společnost
lidí stárne (a
(v
svět
v období nápadných
byl
změn
přírody (slunovraty, rovnodennosti, období sucha/dešťů). Účelem bylo symbolicky
skoncovat se starým cyklem (a spolu s ním se starými hříchy) a
otevřít neposkvrněný
nový cyklus, neboli revitalizovat, omladit sociální řád.
Nestřídmost
a bezuzdnost vzhledem k
V mnoha kulturách byla častá představa, že se vším, bez bylo vše
řádu)
a až bohové
uspořádáno,
ostatní možné
stvořili
běžným
svět
byl
tabu mají také své
stvořen
z tohoto zmatku
z chaosu (tzn.
svět
s pevným
stabilizováno a zafixováno. Tím byly ovšem
světy
důvody.
směs
všeho
řádem,
vyloučeny
kde
všechny
a nadále nebylo možné vystupovat ze svých podob. V období
prvotního chaosu nebyl
řád,
a tedy nebylo možné fungování
snu - vše myslitelné bylo dosažitelné, vznikala
hrůzná
společnosti.
Podobalo se
monstra, na druhou stranu
bylo vše dovoleno a vše dostupné bez námahy. Období chaosu bylo tedy považováno v jistém slova smyslu za zlatý věk.
Funkcí návrat ji ke pravidlům
svátků
byla regenerace
zdrojům
znovu stvořit
lidí. Svátky
její vitality. V jejich
všedních dní, se
Cílem bylo co
svět
nejvěrněji
měla
odrážet
napodobit
překvapivém
uměle
původní
společnost; dočasně přerušit
chod
71
měly
obnovit síly
společnosti,
charakteru, jdoucím proti
navozená situace mytických bytostí. chaos a z
světa
něj
pak znovuobnovit,
a navrátit jej k jeho počátkům.
I v moderní závazně
společnosti
některé
jsou
dny vyhlašovány jako
pro všechny, bez ohledu na jejich vlastní
všechny moderní
společnosti
mínění (kromě
společností
a to
církevních mají
připomínky
státní svátky, vždy to jsou
významných událostí v minulosti). Tyto svátky jsou
sváteční,
nějakých
brány spíše jako
"dárek", kdy se nemusí do práce, protože jednak nebývají přiliš zažité, jednak se dnes minimalizovalo
veřejné
způsobem,
chaosu" karnevalovým
společnosti přichází zevnitř:
době,
prakticky
společnost,
podobně
odehrávají tytéž rituály, ale
která se rozbíjí do
tříště
v ní. Dochází k
osvěžení
vlastního
různých
izolovaných rodinných a
odpočinek jedinců
však už ale
místech v téže
bez myšlenek na
přátelských
skupinek.
společenského řádu, změnil
unavených prací pro
mikrosvěta
většině
ve své
individuálně,
Svátek se z místa symbolické re-kreace, znovuoživení v individuální rekreaci,
"volání
stabilizující prvek.
ale soukromé. Dochází k situacím, že se na paralelně
dřívějšího
byly rozbity domácnosti a vyšší korporativní útvary
nepřestávají věnovat rituálům,
Lidé se o svátcích veřejné,
Na rozdíl od
dnes se svátky interiorizovaly. Krize moderní
z nich složené a nenahradil je žádný
nej sou
svátků.
slavení jakýchkoli
a ignoraci
společnost
i životem
veřejnosti, společnosti, řádu
i pokroku - tím se však svátek se míjí svým cílem; neposiluje ducha subordinace a nezvyšuje soudržnost společnosti,
která
společnosti,
právě
(paradoxně)
naopak se
tyto svátky vyhlašuje.
celovesnické události jako posvícení moderní - kterými moderní
Tradiční
či poutě)
společnost
jedná o
svátky
dočasný
(stačí
vzpomenout na
posilovaly soudržnost
nahrazuje
tradiční
-
únik ze
společnosti,
vlastně
umožňují
kolektivní ignorování společnosti.
V individualizované společnosti 33 , v níž dnes žijeme, se zindividualizovaly mimo jiné také rituály (Keller - bez zdroje?).
Dříve
ve
víře,
že cyklus
přírody
souvisí
33 Individualizovaná společnost neznamená emancipaci individua, ale spíše to, že se člověk musí spolehnout sám na sebe a společenství mu nepomůže. Individualizaci podle Kellera zahájila paradoxně právě křesťanská církev, s níž jsou vánoční svátky spjaty dnes, a sice učením, že spása je individuální.
72
s cyklem sociálním, a jako byla v vyčerpaná celoročními hříchy.
Aby se obnovila tak, jako na jaře
dodat sílu rituál. Koncem roku se svět
chaosu; k tomu
především
i
překračovala
nestřídmost,
byla i
příroda,
k tomu jí měl
tabu a napodoboval se
spojovaná i dnes s
společnost
prapůvodní
vánočními
svátky a
Silvestrem - odtud "svátky hojnosti". Svátky tak stmelovaly pospolitost,
zatímco dnes se staly moderní
patřila
zimě vyčerpaná příroda,
společnosti,
samoúčelnými. Bezbřehá
kterou Jan Keller
nedomyšlenou.
73
víra v rozum se pak stala ideologií
označuje
po mnoha stránkách za
Z3
Proměny svátků
Proměny svátků neoddělitelně
souvisí s
proměnami společnosti.
Odráží se
v nich stav jejího vývoje, její hodnoty a další kulturní prvky. Dnešní stav v naší
společnosti můžeme
tematických
článků
zkoumat analýzou nedávných sociologických
v médiích a obrazu
svátků
v
povědomí
jejích
členů
svátků
výzkumů,
konkrétními
rozhovory či v kvalitativních výzkumech34 •
Podle výzkumu CVVM z prosince 2005 slaví 91 % vánoční
svátky s rodinou, 4 % s
přáteli.
"Aktivní
účastí
oslavuje Vánoce jedno procento dotazovaných, stejný nijak
nepřipomíná
a
dvě
procenta uvedla, že si je
české
na
počet
populace nad 15 let
společenských
akcích"
Vánoce neslaví ani si je
"připomínají,
ale neslaví". Výzkum
byl realizován kvótním výběrem na vzorku 1098 osob.
34 Mnoho pozorovatelů označuje
nejmarkantnější proměnu
Vánoc posledních desetiletí za "svátky
74
spotřebitele".
Současný
7.3.1
Pro náhled na
současný
v porovnání s tím, co výzkumy, jiných
společnosti
úhlů
několik
je
stav tradic (tedy toho, co lidé za tradice považují,
skutečně, dodržují)
byly zvoleny dva
předloňské
(2006)
Factum-lnvenio a CVVM. Pro dokreslení situace a náhledu z
zařazen
soukromých
stav v sociologických výzkumech
i
předloňský
společnosti
výzkum
průzkumů neprováděných
Vodafone a na ukázku také
odborníky, ale dle mého soudu
výstižných a zajímavých.
Podle výzkumu Vodafone Zoom
před
svátky 2006 "Jaké jsou
české
svátky
doopravdy?"35 téměř polovina Čechů na svátcích nejvíce oceňuje atmosféru, čas vánoční
s rodinou a blízkými (40 %) a předvánoční
shon (50 %), spojený s
nahromaděného
nádobí (24 %) a povinné
nejméně
dárky. Naopak, předvánočními
návštěvy
spojené s
oblíbený je
nákupy (19 %), mytí příchodem
Nového roku
(20 %). Štědrý večer trávíme nejčastěji doma s partnerem (70 %) nebo rodiči (57 %), Silvestra
rovněž
nejčastěji
o svátcích navštěvujeme.
s partnerem nebo
Až 42 % dotazovaných si životnímu stylu. předsevzetí
Nejčastěji
přáteli
původní
se dodržují
(38 %), krájení jablka
či
(56 %).
Rodiče,
zvyky a tradice "zvonění
rybí šupina pod
rodinu a
přátele
přizpůsobuje
Ježíška" (81 %), talířem.
také
vlastnímu novoroční
Jídla z ryb jsou spolu
s vínem na Štědrovečerní tabuli častěji než smažený řízek a pivo, které bývají součástí novoročního oběda. Živý i umělý vánoční stromeček mají zastánce zhruba v polovině respondentů, vánoční
svátcích neubrání
stromek v
přejídání.
květináči
Celá polovina
je výjimkou. Až 63 % respondentů
respondentů
po svátcích
nového roku končí kocovinou pro 25 % respondentů. 35 Dostupné
např.
na
http://www.finexpert.cz/deťault.aspx ?section= 17 &server= 1&articIe= 17940
75
přibere.
se o
Oslava
Pod
stromečkem nejraději
zahraniční či relaxační
nacházíme knihy (19 %), elektroniku (18 %) a
pobyt (18 %). Naopak
nejméně
preferujeme
příslušenství
do
automobilu (28 %), klenoty a bižuterii (27 %), dekorace (21 %) a kosmetiku. oděvy,
Kosmetika, knihy,
parfémy, klenoty a bižuterie jsou nejčastěji kupované dárky;
z toho kosmetika, klenoty a bižuterie kupované. je
mělo
třetina
Nejčastější
forma
využít 71 %
přání
patří
hezkých
respondentů.
nejméně
mezi
svátků
jsou SMS zprávy, v
loňském
roce
Klasickou pohlednici na Vánoce posílá necelá
dotázaných.
Průzkum
byl rozlišen ještě podle
Nevíme nic o tom, jak byl
dávají nejvíce
dárků
zákazníků
prováděn výběr, údajně
odlišují. Zákazníci Vodafone
jednotlivých mobilních
poměrně zajímavě
oceňují
atmosféru (44 %),
na svátcích nejvíce
(22 % rozdá 5 a více) a posílají nejvíce SMS
Zákazníci T-Mobile na svátcích nejvíce než ostatní mají rádi víno (57%) a
oceňují
častěji
o Vánocích své
předstihem. Méně
rodiče
než ostatní drží
celou rodinu
zřídka
(49 %) a svá půst
častěji
přání
se
(67 %). Více
přejídají
pohromadě
(70 %).
(32 %), více
posílají klasické pohlednice (36 %). Po
Silvestra mají kocovinu pouze velmi
navštěvují
operátorů.
výsledky se však
než ostatní o svátcích pijí nealkoholické nápoje, avšak
oslavě
nejčastěji
oblíbené, ale
nejméně
(22 %). Zákazníci 02
vánoční přání
(36 %) a dávají si
posílají se
značným
méně předsevzetí
(33 %).
Po oslavě Silvestra častěji trpí kocovinou (29 %).
Druhý
průzkum,
který bych ráda zmínila,
vlastně
profesionálním
průzkumem
není - vycházím z vánočního článku jednoho internetového magazínu o hrách. 36 Redaktorova vlastní postihuje
většinu
předvánoční
typických
provedl namátkový
průzkum
anketa však podle mého názoru velmi
postojů
mezi
během předvánočních nákupů,
našich
spoluobčanů
brněnskou veřejností,
k
těmto svátkům.
dobře
Autor
v období asi sedmi hodin
kdy se ptal "Co pro vás znamenají Vánoce?" lidí,
36 http://doupe.cpress.czlh/Special/AR.asp?ARI= 109497
76
kteří
ho sami oslovili (s jednou výjimkou). Z cca 15 jich asi polovina odmítla
odpovědět.
Zbývající vzorek obnášel:
1. sedmiletou holčičku
holčičku,
podobného
dceru známých Gako náhradního respondenta za jinou
věku,
která tazateli utekla)
Její odpověď by bohužel vyšla tak na čas,
ni jsou Vánoce
spoustu dárhi, které dárků
dvě
A4ky, a tak zní vyberu jen to, že pro
kdy nemusí do školy, pojedou na hory, a kdy dostane Z rodičů
vydyndala (následoval opravdu obsáhlý popis
a dyndacích postup~i).
2. mladíka kolem šestnácti, nabízejícího letáky Hmm, ani nevím.
Hodně jídla,
dárky, prázdniny ... fakt
těžko říct. Proč?
3. dívku pod dvacet, vybírající na dětské domovy Vánoce ... jsou
úplně
super. Pro mne už tolik ne, ale
vidět oči těch dětí. ..
4. zhruba dvacetiletou dívku, tázající se na čas Pro mne je to oslava narozenin Ježíše Krista a také blízkým
5.
udělat
čas,
kdy mohu svým
mnoho malých radostí.
pětadvacetiletého
somráka o pětikorunu
Vánoce? Co je ti po tom? Voženi se s kámošem jako jindy.
6. muže kolem třiceti, hledajícího Jezuitskou ulici Neslavím je. Debilní svátky. Je to jen o utrácení těžce
vydřenejch prach~l.
7. kamaráda informatika (věk pravděpodobně pod třicet) Ještě
ty
začínej.
Už mi Z toho míní hrábnout. Furt samej úklid, pečení, no ještě,
že jsem na privátě a nemuším bejt teď doma, jinak by mne asi kleplo. Škoda, že už nejsem malej kluk, co se na Vánoce vydržel byli
větší,
těšit
od září. Nebo když užjsme
jak jsme hledali, kam nám naši dali dárky.
Teď je
to jen doba, kdy si
za cizí prachy upgradnu kompl. Zrovna si jdu pro 6600GTČko.
8.
důchodkyni
kolem sedmdesáti, hledající prodejnu počítačových her
Přijedou vnoučci ...
77
Nelze respondentů
samozřejmě
zevšeobecňovat,
tento minivýzkum
berou dva nejmladší svátky jen jako zdroj
příjemností
spíše tu stinnou stránku (objevuje se lhostejnost, bojkot ruchem) a jen maličký
dvě
dívky jdou po jejich nemateriální
a nereprezentativní,
nicméně
něm
lidé v
přesto:
či
a
dárků, čtyři
udolání
podstatě.
z osml vidí
předvánočním
Vzorek byl opravdu
možná byli
upřímnější,
než
v oficiálních průzkumech se spoustou dílčích otázek. 37
Přece společnosti
týkal
jen
Factum Invenio.
vánočních
výdajům,
spolehlivější
tradic a
údaje
můžeme
Před loňskými
způsobu
získat z profesionálního
Vánocemi
prováděli
průzkumu
hned dva: jeden se
trávení V ánoc, druhý plánovaným
vánočním
jejich výšce a skladbě.
Na reprezentativním vzorku 998 respondentů, občanů České republiky od 15 let, vybraných kvótním řízených
osobních
šetření společnosti.
výběrem,
rozhovorů
probíhal 15. 11. - 22. 11. 2006
dotazování,
Vyplynulo z něj, že ve
zařazené
většině
a smažený kapr, budou se poslouchat koledy a zůstávají
proběhlo
do programu omnibusových
domácností nebude
čekat
metodou
chybět
stromek
na rozkvetení barborek. Vánoce
rodinným, intimním svátkem, který trávíme
převážně
doma se svými
nejbližšími (naopak silvestrovské oslavy je stále běžnější trávit mimo domov, typicky u
přátel či
v restauraci, na placené pobyty naproti tomu jezdí jen malé procento
37 Jen v poznámce bych chtěla zmínit výzkum z anonymní seminární práce, který nebyl prováděn standardizovaným postupem, ale vzorek - 50 osob ve věku 14-70 let - je na amatérský výzkum slušný. Pro ilustraci tedy: z tohoto vzorku slavili Vánoce všichni dotazovaní, na dotaz o smyslu Vánoc odpovědělo 78 % dotazovaných ,,Proto, že se narodil Ježíš." Stromeček doma zdobí také 100 % a rodinu navštěvuje 96% dotazovaných. Koledy však zpívá u stromečku pouze 13 lidí z 50 a "lidové zvyky" dodržuje o Vánocích podle vlastních slov 60 % dotazovaných, většina jich však jako dodržovaný zvyk uvádí kapra se salátem. 14 % krájí jablka, 4% dotazovaných pouštějí lodičky, 4% lijí olovo a pouze jeden dotazovaný si dává kapří šupinu pod talíř. V dotazníku se objevily i některé zajímavé odpovědi, jako např. "sypeme mouku meluzíně", "pálíme Františka", "řežeme Barborky" nebo "házíme střevícem". Neotřesitelnou pozici tak má jen vánoční cukroví, které peče 96 % dotazovaných. 70 % lidí si láme hlavu tím, co komu koupit. 64 % dotazovaných by se nelíbily Vánoce bez dárků. Pro celých 82 % však není důležité, co dostanou. Cituji autorku: ,,Místo toho, abychom si užívali Vánoce jako svátky klidu a míru, chodíme už od konce řfjna kolem nazdobených výloh s vánočními nabídkami. Vánoce tak díky obchodníkům začínají skoro o dva měsíce dříve a my tak vlastně ani nemáme možnost pořádně si tu pravou vánoční atmosféru užít. Ale nakonec všichni dojdeme přes nekonečné týdny stresu, nakupování, uklízení a vaření až ke Štědrému dnu."
78
Čechů), vánoční zvyky (resp. to, co lidé za vánoční zvyky považují) však dodržuje
stále
méně
lidí. Jejich dodržování je běžnější v rodinách s dětmi.
Nejcharakterističtějším atributem Vánoc je pro Čechy podle tohoto průzkumu vánoční stromeček. V nějaké formě si ho mělo loni pořídit 93,3 % občanů České průzkumem
republiky, což by ve srovnání s procentních
bodů
více. Z
těch, kteří
z
předcházejícího
uvedli, že budou mít
roku bylo o cca šest
nějaký vánoční
stromek,
více než polovina (53,8 %) chystala živý, řezaný stromeček. Živý stromek převažuje u lidí mezi 30 a 44 lety, s vyšším čtyřčlenných dvoučlenné
domácností, resp. rodin se
a
příjmy
domácnosti nad 40 tisíc,
dvěma dětmi. Umělý stromeček častěji
volí
domácnosti a obyvatelé Moravskoslezského kraje.
V jednočlenné domácnosti stromečku
vzděláním
celá
třetina
podíl těch, kde žádný
Nejčastěji
(nejčastěji senioři, ovdovělí
lidí (33,2 %). S rostoucím
stromeček
provozovaným
počtem
a rozvedení) bude bez
osob v domácnosti klesá
nebude.
vánočním
zvykem je smažený kapr ke
štědrovečerní
večeři. Kapra si stejně jako v předcházejících letech dopřeje většina Čechů (89,1 %).
Tento pokrm volí
výrazně častěji
sezdaní lidé (91,2 %),
nejméně často
naopak
svobodní a rozvedení.
Druhým nejvíce provozovaným zvykem je zpívání a poslouchání koled dodržuje jej 60,1 % domácností, což je před dvěma
lety (v roce 2004). Koledy zpívají
oproti 52,3 % dvěma
přibližně
a více
mužů) dětmi
a lidé
středního věku
o 15 procentních
významně častěji
bodů méně
než
ženy (67,4 % žen
mezi 45 a 59 lety (67,5 %), rodiny se
(74,5 %) a lidé žijící v manželství (68,3 %). Více než polovina
mladých lidí do 29 let a svobodných však koledy nezpívá (52,8 %) ani neposlouchá
79
(51,5 %).
Zvyk
řezání třešňových větviček,
Je to skoro polovina
českých
však tento zvyk dodržuje i novodobé
přenesení
barborek, 4. prosince, dodržuje 42,2 % lidí.
žen (48,8 %), navzdory jasnému určení k třetina mužů či
symboliky na zdravý a
věštbě
vdavek
sezdaní a starší osoby (možné je však
šťastný
rok,
či prostě
jen připomenutí síly
přírody
faktem, že i v prosinci můžou větvičky nejen třešní, ale např. i zlatice a jiných
stromů
a
keřů
vykvést).
Paradoxně méně častěji
let (35,3 %) a svobodní (33,9 %), tedy Barborky jsou dále Středočeském
častější
v
vlastně
početnějších
kraji (66,4 %) a na menších
si barborku
pořídí
mladí lidé do 29 zaměřen.
ti, na které je tento zvyk
rodinách s
městech
aspoň dvěma dětmi,
ve
od 5 tisíc do 20 tisíc obyvatel
(58,4 %).
Štědrovečerní krájení jablíček je čtvrtým nejčastěji se vyskytujícím lidovým
zvykem (39,2 %). I v tomto
případě
však poklesl podíl lidí,
kteří
tento zvyk dodržují,
a to o 12 procentních bodů. Jablíčko si na Štědrý den častěji rozkrajují ženy (45,6 %) a osoby ve tradici čím
daří
více
věku
mezi 30 a 45 lety (45,6 %).
spíše v
dětí,
početnějších
Stejně
jako u ostatních
domácnostech a s rostoucím
zvyků
počtem dětí
v
se této
rodině
-
tím se zvyšuje podíl domácností, které tyto zvyky dodržují (rodina
s jedním dítětem: 41,0 %, 2
děti:
49,7 %, 3 a více dětí: 77,0 %).
Na půlnoční mši chodí více než třetina Čechů (34,6 %). Častěji jde o lidi nad 60 let
věku
(42,5 %),
převážně důchodce
(44,0 %). Zhruba
čtvrtina
lidí ve
vánočním
období navštěvuje jesličky nebo betlém (24,8 %). Ve srovnání s lety 2004 a 2003 jde však o výrazný pokles,
téměř
o 18 procentních
bodů.
ženy (30,1 %), vysokoškoláci (34,1 %), ženatí měsíčním příjmem
či
Na jesličky se chodí dívat spíše
vdané (29,5 %), osoby s hrubým
domácnosti nad 40 tisíc korun (33,3 %), obyvatelé velkých
80
města
nad 100 tisíc obyvatel (36,6 %) a Pražané (38,2 %).
Ještě méně
(častější
nádobě
dětmi)
v rodinách s
jsou zvyky
pouštění svíček
v
frekventované
s vodou (13,5 %) a
lití olova (5,7 %).38
Vánoce tráví Češi tradičně doma, v nejužším rodinném kruhu (72,3 %). 22,4 % . Čechů k sobě pozve členy širší rodiny, u příbuzných naopak Vánoce stráví 2,7 % občanů
(zpravidla se jedná o starší lidi a důchodce).
charakter a trávit je na placených pobytech -
ať
Vánoční
svátky mají ryze intimní
již v tuzemsku nebo v
zahraničí
-
není obvyklé.
Oslava konce roku je naopak domov je stále slavit 38,6 % takto stráví
běžnější.
občanů,
nejčastěji
společenskou
událostí a trávit Silvestra mimo
Doma se svými nejbližšími letos bude
což je přibližně o
pět
procentních bodů
ženy (41,8 %), lidé ve
věku
příchod
méně
roku 2007
než loni. Silvestr
60 a více let (70 %),
důchodci
(72,1 %), osoby z jednočlenných až dvoučlenných domácností a lidé s nižšími příjmy.
Více než
pětina
v
známých (22,6 %), 6,7 % rok
takřka
o
Cechu plánovala silvestrovskou oslavu u svých občanů mělo
oslavovat v restauraci. U
přátel
přátel přivítá
a
nový
polovina mladých lidí do 29 let (47,9 %); v restauraci 9,9 %. Na placený
pobyt (v tuzemsku nebo v zahraničí) se chystala jet 3 % našich
Na stejném vzorku probíhal Vánocích. V posledních 6 letech
současně
i
spoluobčanů.
průzkum výdajů českých
průměrná částka
na
pořízení dárků
obdarovaného stoupala, výdaje spojené s nákupem potravin a vánoční stůl
něco
klesly.
peněz,
které
naopak o
svých úspor, resp. z
Vánoční
dárky plánovala
měli momentálně
domácností o pro jednoho
nápojů určených
pořizovat většina
k dispozici,
lidí ze
výrazně méně
38 Na malou oblibu lití olova má pravděpodobně vliv jak špatná dostupnost olova, tak nebezpečnost jeho tavení a odlévání.
81
pro
lidí
plánovalo využít prodeje na splátky a pouze mizivá spotřebitelskému úvěru
poskytnou v
část
populace se
(podle vlastních statistik však banky a
předvánočním
čtvrtinu
období o
více
přiznala
ke
úvěrové společnosti
spotřebitelských úvěrů,
než ve
srovnatelném období po zbytek roku). Nákup dárků odkládají obyvatelé České republiky
většinou
až na listopad a prosinec.
předvánočních
Nejmenší dotazovanou položkou v
vánoční
nákupech je
stromek, za ten Češi utratí v průměru 157 Kč. Předpokládané výdaje za potraviny se v roce 2006 pohybovaly v nealkoholické 338 dárků),
Kč,
průměru
2 492
Kč,
vánoční
další položky, tzn.
ozdoby a ostatní předměty
362 korun. U potravin byl v roce 2005 zaznamenán
snižování mezi lety 2001-2004). Data z roku 2006 k hodnotám z roku 2002). 3-4členných ovdovělí či
kdy
příjmem
nárůst
opět mírně
útratu chystali lidé ve
domácnostech s hrubým
věku
a za
(kromě
(proti mírnému
poklesla (blíží se
30--44 let, žijící ve
nad 25 tisíc korun, nejmenší
senioři,
rozvedení členové jednočlenných domácností s nižšími příjmy.
Předpokládaná
Oproti
Největší
Kč
za alkoholické nápoje 409
předchozím
započal
útrata za
vánoční
dárky v roce 2006 byla v
letem došlo k výraznému
nárůstu,
průměru
je to více, než
trend mírného poklesu trvající až do roku 2005. Vyšší
výdaje za dárky byly však
pravděpodobně
vyhrazených na nákup potravin a
nápojů.
před
5 282
šesti lety,
předpokládané
kompenzovány mírným poklesem
Více za dárky
průměrně
Kč.
částek
utratí ženy (asi o
400 Kč), lidé mezi 30 a 59 lety, SŠ a VŠ, obyvatelé početnějších domácností s vyšším průměrným příjmem a velkých měst. Přibližně desetina Čechů se při nákupu vánočních dárků předpokládá,
Češi
vejde do jedné tisícikoruny (11 %), 7 %
že utratí 10 000
Kč
občanů
však naproti tomu
a více. Za jednoho obdarovaného hodlali
předloni
utratit v průměru 1 169 Kč, což je částka, která je nejvyšší za sedm let.
Nejčastěji
dáváme dárky
třem
až
čtyřem
82
(29,4 %),
popř. pěti
až šesti osobám
(28,2 %);
počet
obdarovávaných koreluje s
počtem
lidí v domácnosti. Více lidem
kupují dárky ženy, osoby mezi 45 a 59 lety a s příjmy domácnosti nad 25 tisíc korun měsíčně.
Dárky obyvatelé ČR pořizují z úspor (86,8 %). Necelá desetina lidí připouští využití kontokorentu či kreditní karty; pouze 5,6 % Čechů přiznává nákup dárků na splátky, 3 % (spíše mladí lidé) si půjčují od příbuzných či známých. Úvěr přiznaly dvě
pouhé
desetiny procenta dotazovaných, není však jisté, zda to pouze
přiznat (spotřebitelskách úvěrů před
svátky
značně přibývá;
podle
nechtěli
odhadů ekonomů
se dokonce každý občan ČR o Vánocích zadluží přibližně 30 000).
Zda je dárek, který koupí, tuzemské či zahraniční výroby, pro většinu Čechů (65,7 %) nehraje žádnou roli. Zboží
českých výrobců upřednostňuje téměř pětina
kupujících (19,6 %), 8,2 % osob naopak dává přednost zahraničnímu zboží (nejčastěji mladí do 29 let - 17,1 %). České zboží si častěji vybírají lidé starší, ženy a osoby s nižšími
příjmy.
71,5 % lidí mezi 30 až 44 lety nakupuje
české či zahraničí
výrobky
"jak kdy", podle momentální nálady nebo situace.
Pouze 8,6 % průběhu září
koncem
a
spotřebitelů začíná
října začíná
s nákupem vánočních
nakupovat 27,1 %
října většinu dárků pohromadě.
populace, v té
době (během
občanů
dárků dříve
než v září. V
a 1,4 % lidí má dokonce už
Do konce listopadu to stihne 15,6 %
české
listopadu a prosince) však své nákupy teprve zahajuje
59,8 % Čechů. Drtivá většina (78,9 %) je dokončuje až v prosinci. Nejčastěji nákupy
odkládají muži, svobodní a mladí lidé do 25 let, nejdříve je ukončují ženy39.
V témže roce
proběhl
i výzkum Centra pro výzkum veřejného
39 Dáno pravděpodobně větší "zažitostí" organizace domácnosti, ještě vánoční úklid a výzdoba.
83
stejně jako vědomí,
mínění
(CVVM)
že po nákupech bude následovat
Sociologického ústavu AV ČR. Probíhal na vzorku 1119 osob nad 15 let v prosinci 2006 metodou osobního rozhovoru tazatele s respondentem nad standardizovaným dotazníkem. Z šetření vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů se na Vánoce těší, opačný pocit má pouze každý desátý. 97 % obdaruje 94 %
respondentů
jsou Vánoce
především
aspoň někoho
ze svých blízkých. Pro
rodinnými svátky.
Aspoň nějaké
dodržuje 85 % dotazovaných. 17 % oslovených se cítí o Vánocích to jsou osoby starší 60 let a ti, polovina přiznává obavu o
kteří označili
finanční
stránku
osaměle
-
tradice
převážně
svou životní úroveň jako špatnou. Zhruba svátků
a 30 % vnímá přípravy na Vánoce
jako stresující. Na charitu v tomto období více či méně přispívá 41 % dotazovaných.
Více než polovina lidí souhlasí s výrokem, že Vánoce jsou významné duchovní období (56 %) a
připomíná
se chystá 28 %
respondentů,
populace, oslovené ve zároveň uváděla,
pro
si o nich narození Ježíše Krista (54 %). Na
věku
ně nepředstavují
že v tomto období
půlnoční
64 % to v úmyslu nemá. Pro nejmladší ze vzorku 15-29 let, jsou Vánoce
nejméně často
stresující, ale
významné duchovní období (tato skupina také nepřispívají
na charitu ani si
nepřipomínají
nejčastěji
narození
Ježíše Krista40).
40 Je otázkou, zda to generace.
něco
mši
vypovídá o stavu moderní společnosti,
84
či
pouze o dosavadní společenské nezralosti této
7.3.2 Dnešní svět, člověk, společnost a svátečnost
V
předchozích
kapitolách jsme si ukázali, jakými
v poslední době jak člověk, tak lidská
společnost
proměnami
a její vztah ke
svátkům.
prochází
Tematickou
skladbu dnešních Vánoc můžeme vnímat ve třech rovinách.
První z nich souvisí s
ročním
obdobím, v
sice o Vánocích surfují a plavou, základ
němž
principů,
Vánoce slavíme. Australané
na nichž oslavy Vánoc vyrostly,
však pochází z Evropy, kde šlo o svátky zimního slunovratu41 • Zima ovlivnila jak jistou intimitu svátku byla podstatná
část
(přes dříve časté
karnevalové prvky i
shromažďování
na mších
svátku oslavována v rámci rodiny), tak jeho charakter - zimní
slunovrat potvrzoval, že dny se
začaly
prodlužovat a za
nějakou
dobu tedy bude zase
tepleji, což byla v podmínkách zimy zejména střední a severní Evropy vítaná naděje a útěcha.
Druhá rovina je implantováno sice
křesťanská:
poměrně násilně
oslavy narození Spasitele však jaro,
vlastně
oslavy
Páně
bylo do období zimního slunovratu
a bez jakýchkoli historických
výborně
jaro celého lidstva.
zmírněny
narození
souzní s
Křesťanskou
původní
dokladů,
povaha
oslavou vyhlídky na nové
symbolikou však byly
původně
bujaré
na spíše meditativní, intimní svátek, související s hledáním spásy
sám v sobě.
Třetí
rovina dnešní podoby Vánoc je, jak praví
tedy období, kdy má být rodina 41 Viz úvodní kapitoly o
slunečním
pohromadě
kultu.
85
časté
klišé, "svátek rodiny" -
a dávat si najevo soudržnost nejen dárky,
ale i vzájemnou sounáležitostí. Rubovou stranou je však podřídit
se
společenskému
která se neobejde bez
diktátu,
často
několika druhů
téměř
reprezentovanému
cukroví podle
nevyhnutelná nutnost
právě
vlastní rodinou,
tradičních receptů
a
pěkné
Přes
všechen
hromádky dárků42 •
42 Na druhou stranu, pokud už Vánoce ztratily význam pro společnost, mají nějaký aspoň pro členy rodin. stres a časté hádky mezi názorově nesourodými členy rodin, soudíme, že stále spíše pozitivní.
86
Z3.3 Negativní vímání a prožívání Vánoc
Proč
zrovna v dnešní době
měly hospodyně
podřizujeme
k
Vánocům
plné ruce práce nejen
s běžnými denními se
přibylo
činnostmi.
před
tolik negativních konotací?
V ánoci a ostatními svátky, ale i
Dnes zavrhujeme vše, co je nám
požadavkům,
kladeným na nás
nepříjemné,
částečně
zvenčí,
interiorizovaným v našem superegu, aniž bychom měli jednak na paměti, děláme,
to, co
a jednak si
uměli přizpůsobit
Dřív
tyto
sváteční
a
přitom
částečně
proč děláme
nároky našim reálným
možnostem.
Humorná publikace "Murphyho zákony a Vánoce" tvrdí, že propadá
před
přesvědčení,
Vánoci klamnému
všech viditelných i neviditelných
nečistot,
cukroví a pod postelí se v úhledných bude jejich vánoci
dům
netančí
"většina
že nebude-li jejich domácnost prosta
ve špajzce nebude
balíčcích
napěchováno vánoční
nebudou schovávat
vánoční
proklet", a podotýká, že "je statisticky dokázáno, že lidé, po
bytě
s
vysavačem,
lidí
kbelíkem,
leštěnkou
na
dřevo
dárky,
kteří před
a Okenou a
cukroví kupují v samoobsluze, nekončí na Štědrý den ráno na pohotovosti s podezřením na infarkt". se
zmiňovali
V
jako pro
naplnit; i v
lidé na sebe nakládají tolik, o tom jsme
zdrojem stresu. Když se
"jéé, volno, cukroví a nadílka".
případě
maximálního
nemyjí a s dárky to nebudeme populaci
někteří
kdy vzniká tato práce, jsou pro drtivou
především
děti
si toho
v kapitole o proměnách člověka (7.1).
době,
let Vánoce
Proč
čeká zmiňovaná nejméně dvouměsíční
87
ti,
kteří
práce (cukroví
na
populace starší patnácti
"Vánoce", neznamená to pro
Dospělí jsou
usnadnění
přehánět)
řekne
většinu
českou,
masáž
ale i
ně
musí tento standard
pečou babičky, obecně
obchodníků,
okna se
euroamerickou
které se nevyhne
nikdo, kdo jde kteří buď
občas
nakoupit, a tíživá
potřeba opatřit
všechno mají, nebo jsou nám jejich
šťastné
dárky pro všechny úplně
a veselé
příbuzné,
ukradené, a navíc
na to ani nemáme peníze.
večerem
Tento akcent uštvanosti, stresu a honby za dokonalým vánočních
větší,
svátcích
než mu
čelit.
přítomen téměř
je dnes ve
představuje
vždy a vyhnout se mu
úsilí
často
Mediálnímu ideálu Vánoc nevyhovuje prakticky nikdo. Z pocitu
uštvanosti Vánocemi však mohou pramenit i pozitivní zkušenosti: "na
dně"
za konzumem a diktovanými "povinnostmi" jsme schopni se zastavit a klást otázky existenciálního ducha - kdo
vlastně
jsme a
proč
po honu
bezděky
tohle všechno
si
děláme?
Takové zamyšlení může být depresivní - ale také užitečné.
Ve velkém procentu
případů
v obchodech se dá vyhnout obstaráváním proviantu
si však za
včasnými
či pečením
nepřipouštět.
Ne všechno
stres nezná. Obvykle to jsou ti, míry "splachovací", a to jak ti,
oslav, kteří si zkrátka jen z ničeho
podělit
můžeme
kteří
můžeme
s ostatními
příbuznými
kteří
stres
sami. Frontám
nákupy, o povinnosti související s úklidem, se
minimalizovat kontakt s konfliktními tolik si to
vánoční
členy
(Novák 2007). A když to nejde,
ovlivnit, ale
přesto řada
se nenechají rozhodit už
předem,
jdou "proti proudu", tak
nedělají přIlišné
domácnosti a
lidí
vánoční
lidé do jisté
účastníci tradičních
starosti.
Na otázku, jak se z Vánoc nezbláznit, odpovídá v internetovém rozhovoru na stránkách www.vira.cz klinický psycholog a psychoterapeut PhDr. Petr Goldmann: "Pokusit se
uvědomit,
Pokud to nepomáhá,
že v
životě
uvědomte
jsou důležitější
věci
než Vánoce." A my dodáváne:
si aspoň, že žádné Vánoce netrvají věčně.
88
Z3.4 Důvody udržování a dalšího předávání tradic
článku,
Snad v každém
časopise či
publikaci o Vánocích narazíme na
dichotomii mezi tím, jaké Vánoce jsou - shon, stres, konzum - a jaké by čas
radosti,
čas
přetrvává
v médiích a ve vzpomínkách na
nikdy dosažitelná a málokdy se běžného člověka
blíží
netečnosti,
někdo vůbec
se tak nejlepší reálný prožitek
až ignoraci,
zúčastněných
dětství,
ale
reálně
pokusí ji zrealizovat, natož aby předvánočního
není
uspěl.
období a Vánoc
určitému sebezapření při shánění dárků
a proviantu,
přežít
uspokojením
"moc se nevystresovat" a svátky pokud možno všech
být"-
zpomalení, dodržování tradic. Toto se stává jakousi vánoční chimérou,
která rok za rokem
Pro
"měly
s
aspoň nějakým
a obdarovaných, s minimem hádek,
nervů,
finančních
a
zažívacích potíží.
Přes
všechny tyto starosti jsou
svátky v roce". Je tomu tak více sekularizované, svátky slaví hromadné
čím
čím
dál
(minimálně
nejméně
pořád
ze dvou
dál více konzumní
méně. Původní
Vánoce vzývány jako důvodů:
první je ten, že v
společnosti
čeládka
české čím
se všechny ostatní
dál
"původní"
svátky jsou totiž (citovat Kellera)
tradičně
minimálně
v rámci
oslavy v kostele, ale také na ulicích),
rodiny/domácnosti (rozdíl -
"nejoblíbenější
apod.), zatímco tendence dnešní
vše individualizovat. Proto také nové svátky (Valentýn apod.) jsou
společnosti
přímo
je
cíleny na
dvojice, nebo se všechny svátky dají "slavit"
individuálně
aspoň částečně
Vánoce jako rodinný svátek jsou zde na
jako účastník
svátečního dění.
pomezí - rodina se dnes stala maximálně čtyři členy,
sejdou u
vánočního
vrcholně
u televize, a cítit se
intimní jednotkou,
čítající
obvykle dva,
a ani v případě slavení se širší rodinou není počet lidí,
stolu a stromku, nijak přehnaný.
89
přitom
kteří
tři,
se
Za druhé za to mohou vzpomínkl3 z dětství a s tím související hnací motor snaha opakovat to, co měly
dělali
naši
rodiče,
dospělosti
vyvolává
kalendářů)
cukroví, sladkostí, adventních
nemuseli nijak zasloužit, a
hodin do
obchodů,
v práci) - a v
v
době,
dospělosti
a
později
kdy v nich
co
nejhezčí
Vánoce, aby
rozpor, kdy máme z
dětství
Přesto "předáváme",
radost), jednak díky už
správných
svátků, přičemž
nejdelších
večerů
celé rodiny, dobrého jídla
dárků,
o což jsme se,
aspoň
do
Pochopitelně
ještě stejně
době
nikdo není, protože
následované
několika
a to jednak z výše uvedených
zmíněné zvnitřněné
určitého
dospělí
jsou
(a okolím
hodinami front
důvodů
Dětem
(aby
měly
upevňované) představě
jistý vliv bude mít i samo období slunovratu - v období
a s tím souvisejících
idealizované.
(zvlášť
spíše symbolicky (po škole zavítat na pár
všudypřítomných světýlek
a
jednodušší podlehnout magicko-romantickým myšlenkám.
43
Vánoce
zjistíme, že pečení cukroví je velká zábava na základní škole,
ale už ne po osmihodinové pracovní v obchodech.
vnitřní
shromáždění
zafixované jako dobu prázdnin,
děti
připravit dětem
na co vzpomínat, tak, jako my; za cenu stresu, jehož míra s postupujícími lety
stoupá. To pak v
věku,
a
navíc
stačí
ke
štěstí často úplně jiné věci,
90
než rodiče
předpokládají.
svíček
je
7.4 Modernizace, globalizace, komunikace, Vánoce
o Vánocích nebo jiných svátcích se málokdo z autorů píšících o modernizaci explicitně zmiňuje. Přesto
vlivů
tradice na
nepopisuje teorie modernizace nic jiného, než zmenšování
současnou společnost.
Vznik modernity lze popsat jako proces
sebedestrukce sociálna (Keller 2007, s. 182), které se stalo zdrojem pro rozvoj ekonomické racionality. Dnes jsme ještě
součástí přechodové
nezanikají, vlivem modernizace však případě
V mezním
přestávají
fáze, kdy dosavadní instituce původní
plnit své
funkce.
není podle francouzského ekonoma Alaina Mince v blízké středověku"
bez
organizovaného systému, s projevy solidarity omezenými pouze na vlastní
síť,
budoucnosti
vyloučena
možnost refeudalizace,
společnosti
"nového
oplývající šedými zónami mimo kontrolu autorit, rozvíjející racionality, zmítající se krizemi. Jiné pesimistické zhroucení, ekologický kolaps,
vyčerpání
užitečná),
globální konflikt.
pandemie chorob
či
obecně
společnosti. křísení
je
ekonomické
straně
k
pokusům
zachovat lokální kulturní
je ovšem prakticky nevyhnutelná masová amerikanizace
Staré tradice mizí se zánikem venkovských komunit a jejich
často
vznikalo v
scénáře předvídají
na úkor
demokracie (poté, co už nebude ekonomicky
V kulturní oblasti dochází na jedné specifika,
pověry
už jen živým skanzenem. Nejvíce tradic, jak je vnímáme dnes,
době před
první
světovou
válkou, nové tradice ale vznikají stále. Jejich
funkcí je udržování sociální koheze, podpora socializace a také podpora vznikajících institucí. Tradice Vánoc se tedy budou trendům
(nebude to nijak
současných
výrazně
umělé
zažitých tradic,
překotný změny
komercializovaný stav
přizpůsobovat
novým
proces vzhledem ke zpomalujícím ale
přijdou, především
vánočních svátků).
91
se
zřetelí
na
nově
vánočním účinkům současný
7.4.1 Vánoce v médiích
Stejně
vděčným
jako pro obchodníky, i pro média jsou Vánoce
soustem.
V našich podmínkách, kde není tak silná (tedy spíše tak medializovaná a komercializovaná) tradice
Dušiček
- Halloweenu, se
začínají vánoční
výzdoba, speciální vánoční letáky i speciály ženských časopisů, cukroví,
sváteční
vánočními
potom vypuká posedlost dopředu,
u
zaměřené
tabuli a adventní výzdobu objevovat už v průběhu
kulinářských speciálů
tématy naplno. Cukroví se
října.
peče
i
vánoční
zboží, na
vánoční
V listopadu
několik týdnů
to tudíž tolik k podivu není, ale pokud vidíme
nakupující nosit z obchodů koncem října adventní kalendáře a kolekce, neubráníme se myšlence, zda si nedávají první kolo nanečisto od 1. do 24. listopadu44 •
Kromě speciálů časopisů.
vánoční
se
Lákavé fotky
stres"
rodinu" titul
pochopitelně vánoční
vánočních pamlsků
"napečte
spolehlivě
různých
prostor rubriky "co si přát / koupit pod
běžných číslech
a titulky na obálce na téma "jak zvládat
za jedinou noc" nebo prodají; v
témata objevují i v
"průvodce výběrem dárků
zájmových
časopisech
pro celou
zase dostávají
stromeček".
Podobná pravidla platí i na webzinech, které sice v posledních letech odstupují od tvorby vlastních vánočních
hitem
speciálů,
zajímavostech
či
obvykle však
tradicích.
předvánočních nákupů či
některé opět přinášejí
zařadí aspoň vánoční
Některé
články
o
jsou spíše zpravodajského typu (co je
odkud pochází letošní
vánoční
strom ve Vatikánu),
tipy jako ,,50 rad, jak si naplánovat klidné Vánoce".
Program televize je stále pro velkou 44
rubriku s
část
populace velmi
důležitý
(na které
Obchodníkům to samozřejmě vyhovuje a pravý důvod je zřejmě užít si co nejvíce předvánoční atmosféry, i když i ta, pokud trvá dva měsíce a déle, se nakonec přejí; a v dílčích případech možná i recese. Snad na tom naše společnost není zas až tak špatně, aby kupovala vše, co se vystrčí do regálů.
92
televizi a který
sváteční
den budou letos
Tři oříšky
pro Popelku?) a informace, jaké dopředu.
filmy která televize nakoupila na svátky, se objevují dlouho v mnoha domácnostech naprosto neodmyslitelnou starých filmech se dá
příjemně
součástí českých vánočních při
atmosféry
(při
neoddělitelnou
tradic). Vypnout televizi je nepsaným pravidlem pouze například počítač
s internetem dosáhl jen málokde a
u počítače" je na rozdíl od sezení u televize považováno za nesváteční činnost.
Vánoční v té
vzpomínat a některé jsou již prakticky
nadílce; takového postavení
"sedět
součástí sváteční
Televize je
době
kampaně
a
náplň oněch vánočních časopisů
o tom však ví jen
reklamních agentur.
Ojedinělé
zaměstnanci
("vánoční
však nastává zhruba
připravují
už od léta,
marketingových
oddělení,
redakcí a
vlaštovky však prosviští éterem už tou dobou - letos
jsem zaregistrovala první reklamu s Hanáckou kyselku
se
vánoční
tématikou 21.
července,
a to na
ryba musí plavat"). Vyšší než symbolická koncentrace
začátkem
října
a od
bombardování.
93
začátku
listopadu už je to
přímo
Z4.2 Komunikace a komunikační technologie o Vánocích
Bezesporu i moderní a
ovlivňují
komunikační
technologie
i jejich prožívání. Za necelých deset let
vánočního přání
mění
podobu
například
na pozici typického
nahradily pohlednice krátké textové zprávy. Posílají se i e-maily,
které mají proti SMS zprávám zdánlivou výhodu nulového vkládat i
vánočních svátků
svátečně
laděné
obrázky, takže výsledek více
pohlednici, SMS však maily převálcovaly z jednoho prostého má dnes prakticky každý,
zpoplatnění
počítač
a možnosti
připomíná
důvodu:
klasickou
mobilní telefon
s internetem (který navíc není celý den zapnutý)
stále tak všeobecně rozšířen není. SMS jsou proti pohlednicím stále finančně výhodné a je možné je poslat i na poslední chvíli, rovnou "pod
stromeček",
k
němuž
od
stromku odbíhají jen ti nejotrlejší.
V problematice komunikace a moderních technologií o Vánocích však různé komunikační
nesmíme zapomenout na probíhají nebo
výměny názorů
návodů
na Vánoce, popisy individuálních
a rad, jak zvládat
Vánoc, od "laissez-faire" po druhy cukroví. Srovnání pro všechny
zúčastněné
servery a diskusní fóra.
vánoční
stres.
hospodyně
Střetává
Právě
způsobů
se tam mnoho
klasického typu s
častější
různých
vycíděnými
však je sdružování do
duší" podobného životního pohledu.
94
často
trávení Vánoc
různých způsobů předvánočních příprav může
strany,
tam
pojetí
okny a 10
být
přínosné
klubů "spřízněných
7.4.3 Budoucí výhledy a trendy
Podobně,
příčin
jako je poněkud
přehlíženo
zkoumání
současné
podoby Vánoc, jejích
a důsledků, lze snad ještě s většími obtížemi dohledat nějaké názory Důsledky
na jejich budoucí vývoj. náboženství, předpovědi
křesťanská
např.
pluralizaci
složka Vánoc však natolik ustupuje, že náboženské
lze na tento svátek jen stěží aplikovat.
v kapitole 7.4, proto jen
způsobují
globalizace
futurologů
Některé
z výhledů již byly
zmíněny
stručně.
Modernizačními
procesy prochází nejen ekonomika (jejíž stav bude mít
bezpochyby na budoucí podobu Vánoc velký vliv), ale také náboženství (jako základ vánočních svátků), společnost,
samoté procesy lidských rituálů, které jsou v pozadí Vánoc, a celá
přicházejí
zanikají a na jejich místo důvodů: především
ve
světě
v ní se objevující symboly trhy
Méně
která již nyní "neví, co slaví" (Keller).
střední
výrazné domácí tradice
prvky severoamerické kultury, a to ze dvou
filmu a televizní tvorby je tato kultura dominantní, a tak
téměř nevyhnutelně
zaplavují naše smysly, a za druhé jsou
a východní Evropy výborným
odbytištěm
pro
druhořadé
vánoční
suvenýry, které by se za oceánem neprodaly. Santa se však pravděpodobně je schopen zabydlet pouze na určité přejímat
části
planety; islámský
nemá
důvod
a už
vůbec
ne
chuť
podobný fenomén.
Závěrem
osobní názor: V ánoce s
budoucnosti nezaniknou, a to
především
z generace na generaci, jsou to svátky odnášejí silné zážitky a svým
svět
dětem.
později,
Tyto zážitky
největší
ze dvou
důvodů
rodiči,
je
na
děti,
které si z nich
chtějí zprostředkovat
souvisejí s materiálními statky až v
posledních desetiletích; celá staletí takto
působila především
95
v blízké
- jejich tradice je předávána
soustředěné především
když se samy stanou
přitom
pravděpodobností
i
několika
magie (a fakt, že to bylo
začátkem
zimy, byl prostor se na to
soustředit,
atd., popsané v kapitole o
důvodech
udržování tradic, 7.3.4) a zvláštní kouzlo tohoto období (jak ukázal i fenomén Harryho Pottera, je ten, že k vystřídala
děti
cokoli magického
vánočním svátkům
televize a
později
náplň,
jinou možnou nezastarávají, ale
což do
mizí v propadlišti
silně
na
vánoční
internet,
období však nemá -
dějin.
dál
barev na
vajíčka)
Druhý
důvod
Večerní čtení
alespoň
Kromě
se, aby lépe vyhovovaly moderní
výrobců
čím
ně působí).
neexistuje odpovídající alternativa.
oslavy Velikonoc s mnohem menším
(s výjimkou snášíren a obchůzkového,
a
jiný adekvátní citový prožitek.
proměňují
důvodu například
přitahuje
zatím -
toho Vánoce
společnosti.
komerčním
Z tohoto
potenciálem
a povahou svátku jako
individualizovanější společnosti
nezapadá, pomalu
Vánoce se zvládly transformovat, akcentovaly rodinu jako
základní dějiště oslav45 , jejich nosným prvkem není koleda, kterou lze eliminovat, a naopak je možné komerční
ideálně
sféry (a toho, že
využít prvek obdarovávání, a to nejenom z hlediska čím
jsme jako
společnost
bohatší, tím víc "máme roupy"),
ale i z pohledu psychologického: na své blízké máme stále méně platíme své špatné
svědomí
- to platí
často
času,
takže si vlastně
o jakýchkoli dárcích, souvislost "dárky-
Vánoce" je však v naší společnosti už hluboce zažitá.
Vzhledem k tomu, že stále více odvykáme širším rodinným vazbám, jejich téměř
násilné obnovování "jednou v roce na Vánoce",
rovněž součást
z generace na
generaci předávané tradice, že se sluší navštívit aspoň ty bližší příbuzné - sourozence, prarodiče
-
náročnosti.
pravděpodobně
(Pokud bude
rozdíl mezi pracovními a
oslavy Vánoc v budoucnu
příliš
neztratí ze své psychické
pokračovat
trend workoholismu, tím spíše - prohloubí se
svátečními
dny.) Lze spíše diskutovat o tom, zda se význam
svátku naprosto vyprázdní (tedy, zda bude fungovat pavlovovský reflex "je prosinecjdeme péct - jdeme nakupovat"),
či
spíše, zda se tak už nestalo. Spíše však budou
45 I pojem ,,rodinný svátek" se může v průběhu času měnit; v dřívějších velkých rodinách si Vánoce uchovávaly styl společenského svátku, dnešní malé, atomizované rodiny zapadají do trendu individualizace.
96
stále rodiny a skupiny, kde budou Vánoce skromné a kouzelnou atmosféru a rodinné vztahy, křesťanského
toho
či
zaměřené především
meditace k
příležitosti
Spasitele. A také rodiny, které budou ochotny zapojit se i do
vánočního bláznění
jako
daně
za to, že
potěší
na
narození nějakého
své blízké oblíbeným jídlem,
oblíbenými pohádkami a vysněnými dárky.
Vše výše uvedené budoucnosti samotné
samozřejmě společnosti,
do té míry, do které lze specifikovat prognózy aniž bychom se pohybovali na poli sci-fi.
97
8 Literatura Adam, A.: Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Praha, Vyšehrad 1998. Bachtin, M. M.: Fram;;ois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha, Odeon 1975. Beranová, M.: Jídlo a pití v pravěku a ve Buchvaldek,
M.:Dějiny pravěké
středověku.
Praha, Academia 2005.
Evropy. Praha 1985.
Burke, P.: Lidová kultura v raně novověké Evropě. Praha 2005. Ebr, Y.: Podoby Vánoc. Praha, Eliade, M.:
Dějiny
Petrklíč
2006.
náboženského myšlení. Praha, Argo 2004.
Eliade, M.: Mýtus o věčném návratu. Praha, OIKOYMENH 1993. Frazer, J. G.: Zlatá ratolest. Praha, Odeon 1977. Friedman, T. L.:
Svět je
plochý.
Stručné dějiny jedenadvacátého
století. Praha,
Academia 2007. Frohlich, R.: Dva tisíce let dějin církve. Praha, Vyšehrad 1999. Frolec, Y. (ed.): Čas života. Brno, BLOK 1985. Frolec, Y.: Vánoce v české kultuře. Praha, Vyšehrad 200l. Gál, F. (vyd.): Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti. Praha, G plus G 1999. Grulich, T.: K nám chodí Ježíšek. Praha, Public History 2005. Havlík, L.: Velká Morava a středoevropští Slované. Praha 1964. Heers, J.: Svátky bláznl't a karnevaly. Praha, Argo 2006. Herynek, P.: České Vánoce. Praha, Grada 2005. Keller, J.: Nedomyšlená
společnost.
Brno,
Doplněk
1992.
Keller, J.: Teorie modernizace. Praha, Slon 2007. Kirste, R., Schultze, H., Tworuschka, D.: Svátky světových náboženství. Praha, Vyšehrad 2002. Kleczek, J.: Slunce a člověk. Praha, Academia 1973. 98
Langhammerová, J.: Lidové zvyky. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2004. Lurker, M.: Slovník symbohl. Praha, Euromedia Group 2005. Mauduit, J. A.: Keltové. Praha 1979. Mezřický,
Y. (ed.): Globalizace. Praha, Portál 2003.
Muchová, L.: Vyslovit nevyslovitelné. Didaktika
uvádění do světa
symboU't. Brno,
CDK2005. Novák, T.: Asertivně na stres svátečních chvil. Praha, Grada 2007. Palouš, R., Šerých, J.: Adventní a postní zamyšlení. Praha, Karolinum 1995. Pokorný, L.:
Světlo
svátosti a
času.
Praha 1990.
Richter, K.: Liturgie a život. Praha, Vyšehrad 1996. Robert, J.-N.: Řím. Praha, Lidové noviny 200l. Skopová, K.: Hody pltsty masopusty. Praha, Akropolis 2007. Sokol, J.: Rytmus a čas. Praha, OIKOYMENH 1996. Toufar, P.: Vánoce.
Třebíč,
Akcent 200l.
Toulson, S.: Keltský rok. Oslavy, náboženství a rituály starých Kelhl. Praha, Pragma 1998. Urogdi, G.: Tak žil starý Řím. Brno, Orbis, 1968. Váňa, Zdeněk: Svět Vavřinová,
slovanských bohů a démonLl. Praha, Panorama 1990.
Y.: Malá encyklopedie Vánoc. Praha, Libri 200l.
Verdon, J.: Volný čas ve
středověku.
Praha, Vyšehrad 2003.
Vondruška, Y.: Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice, Dona 2005. Vondrušková, A.: České zvyky a obyčeje. Praha, Albatros 2004. Wagner, K.: Murphyho zákony a Vánoce. Praha, Otakar II. 2000. Zíbrt, Č.: Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku. Praha 1894. Zíbrt, Č.: Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha 1950.
99
9
Příloha
K Vánocům patří vánoční trhy a ozdobené stromečky, ale také davy lidí. © Ondřej Žára
Cukroví známe již od Keltů a starých Římanů, dnes však nad symbolickou hodnotu ční energetický příjem neúměrný sváteční absenci pohybu. © Jiří Brunclík
100
Resumé v českém jazyce
Práce se zabývá v českém
především
prostředí,
dnešní podobou oslav zimního slunovratu zejména
vnímaných v evropském kulturním kontextu, s ohledem na vývoj
podob slavností v období slunovratu od starého Říma, v němž vznikla část ideové základny a kulturní kontinuity našich Vánoc,
přes
oslavy slunovratu u kultur, které
sídlily na našem území (keltské, germánské a slovanské kmeny) po nastolení a vývoj Vánoc jako
křesťanského
svátku. Ilustruje dnešní podobu a
Vánoc, se snahou o vysledování
původu většiny
z nich, ale
přetrvávající
především
zhodnocení
dnešního stavu oslav Vánoc, psychologické a kulturní rozpory ve vnímání svátků,
snahu o
společnosti
zdůvodnění těchto
nesrovnalostí a popis vlivu moderní
na původní tradice.
101
tradice
těchto
informační
English résumé
This work is trying to resume principles and origins of European winter solstice celebrations, with focus on today's celebrations and psychological/cultural aspects of its éxperience. As its background, it mentions today's Christmas traditions, their development and changes through the time, and their origins in the ancient Rome, tribes living on Czech territory (Celtic, Germanic and Slavonic), and Christian values and habits.
102
