Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT
Trh peněz Ing. Dagmar Palatová
[email protected]
Funkce peněz
1. prostředek směny 2. jednotka zúčtování 3. uchovatel hodnoty
2
Měnové systémy
✤
problém různých národních měn
✤
až do 70. let 19. století existovaly: ✤
zlatý standard (zaštiťovala Velká Británie)
✤
stříbrný standard (Německo, Holandsko, Skandinávie, Latinská Amerika a Orient)
✤
bimetalistický systém (Francie, USA) ✤
✤
Latinská mincovní unie (1865) – Francie, Belgie, Švýcarsko, Itálie
nesměnitelné papírové bankovky (Rusko, Rakousko-Uhersko, Itálie a Řecko)
3
Zavedení zlatého standardu ✤
Německo po Prusko-francouzské válce zavedlo zlatou marku
✤
⇒příliv stříbra do Francie ⇒ inflace ⇒ přechod Francie na zlatý standard
✤
nová naleziště stříbra ⇒ inflace ⇒ 1874 Holandsko, vzápětí Norsko, Švédsko, Dánsko
✤
1873 USA, ale 1878 návrat bimetalismu
✤
1892 Rakousko-Uhersko
✤
1897 Rusko, Japonsko
✤
1914 - 59 zemí 4
Teorie zlatého standardu ✤
podmínky fungování: 1. pevně určený obsah zlata, tzv. par 2. povinnost monetární autority vyměnit domácí měnu za zlato 3. možnost neomezeně dovážet a vyvážet zlato 4. nesměla být prováděna sterilizace přílivu zlata
✤
základem je Humův zákon (vyrovnání množství zlata mezi zeměmi) a mechanismus úrokových měr
✤
automatické dosahování rovnováhy 5
Humův zákon vývoz > dovoz ⇓ příliv zlata ⇓ vzestup cen domácího trhu ⇓ zvýhodnění dovozu a znevýhodnění vývozu ⇓ dovoz > vývoz ⇓ odliv peněz (zlata) ze země ⇓ pokles cen
6
Mechanismus úrokových měr deficitní platební bilance ⇓ pokles množství zlata v zemi ⇓ růst úrokových měr ⇓ růst zahraničních investic ⇓ zlepšení platební bilance
7
Praktické fungování zlatého standardu ✤
✤
rozpory proti teorii: ✤
centrální banky udžovaly zásobu zlata a tak ovlivňovaly cenovou hladinu
✤
zásobu zlata země mohly ovlivnit půjčkami
✤
na velikost zlatých rezerv měla platební bilance malý vliv
úloha Velké Británie a libry ✤
mezi léty 1860-1914 bylo 60 % svět. obchodu realizováno v librách
✤
závislost na stabilitě libry
✤
“nesobeckost” Velké Británie
✤
pozice Londýna jako obchodního i finančního centra 8
Období po I. světové válce ✤
✤
úpěnlivá snaha o návrat zlatého standardu, jenže: ✤
země i jejich měny byly válkou oslabené (výrazné znehodnocení oproti dolaru)
✤
cenové hladiny zemí se vyvíjely značně odlišně
✤
neznalost fungování zlatého standardu - chyběla velmoc
situace: ✤
USA - 1919 návrat ke zlatému standardu
✤
převálečná parita - Velká Británie, Švýcarsko, Holandsko (striktrní deflační politika)
✤
nová měna Rakousko, Maďarsko, Polsko, Německo, Rusko
✤
devalvace měny - Francie (20 %), Belgie (14,3 %), Itálie (25 %)
✤
dvě rozdílné podoby - st.. zlatého slitku a zlaté devizy 9
1. Standard zlatého slitku
✤
limitovaná možnost směny peněz za zlato - určení minimálního množství nutného ke směně
✤
důvody - země s limitovanou zásobou zlata tak omezovaly jeho užití pro vnitřní účely ve prospěch mezinárodních transakcí
10
2. Standard zlaté devizy
✤
ještě větší omezení než předchozí systém
✤
měny zúčastněných zemí udržovaly pevný kurz k měnám, kter za zlato nějakou formou směnitelné byly
✤
počátek již v 19. století
✤
důvody - země, které neměly žádné nebo jen minimální množství zlatých rezerv a tak nemohly připoutat svou měnu ke zlatu
11
Kolaps systému
✤
nešlo o čistý standard, ale o modifikovaný ⇒ zvýšení držení deviz jako rezerv ⇒ pyramidový efekt - devalvovala měna, snížila se hodnota rezerv dalších zemí
✤
většina měn byla nadhodnocena (např. Velká Británie) či podhodnocena (např. Francie)
✤
zlato proudilo do zemí, které ho nepotřebovaly (rezervy USA 4 mld . dolarů, závazky jen 0,6 mld. dolarů)
✤
1926 - připojeno 39 zemí
12
Kolaps systému ✤
Velká krize ⇒ rychlý kolaps systému
✤
útěk od všech forem zlatého standardu
✤
postupný zánik atributů systému:
✤
✤
směnitelnost měn za zlato
✤
volná ražba mincí
✤
možnost vývozu zlata
zlato bylo staženo z peněžního oběhu a nadále používáno jako mezinárodní rezervní měna 13
Kolaps systému - 30. léta
✤
roztočil se kolotoč devalvací a odvetných devalvací
✤
omezení na straně dovozu
✤
propad mezinárodního obchodu na 30 % předkrizového stavu
✤
vznik “měnových bloků”
14
Konference v Bretton-Woods ✤
červenec 1944
✤
USA vypracovali tzv. Whiteův plán, Velká Británie Keynesův plán ⇒ kompromis
✤
ustanovní Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj
✤
nová situace - centrální ovlivňování mezinárodní spolupráce prostřednictvím nadstátních finančních institucí
✤
pád Bretton-Woodu v 70. letech - konec směnitelnosti za zlato 15
Soudobé peníze 1. hotovostní peníze ✤
mince
✤
bankovky, event. státovky
2. depozitní peníze ✤
charakteristická forma soudobých peněz, jasně převažuje
✤
různý stupeň likvidity: 1. na požádání (na viděnou, šekovatelné vklady) 2. termínovaná
✤
za peníze se považují i některé druhy cenných papírů 16
Definice peněz ✤
✤
užší pojetí: ✤
peníze jsou to, co je všeobecně používáno při placení za zboží a služby
✤
(hotovost + depozita na požádání)
širší pojetí: ✤
v úvahu bereme i méně likvidní formy
✤
rozlišujeme peněžní agregáty: ✤
agregát M0 = oběživo
✤
agregát M1 = oběživo a bankovní depozita na požádání
✤
agregát M2 = M1 + tzv. malá termínovaná depozita (termínovaná depozita do určité výše)
✤
agregát M3 = M2 + tzv. velká termínovaná depozita 17
Vývoj peněžních agregátů v ČR (2002 - 2008) 3 000!
2 500!
2 000! M0! M1! M2! M3!
1 500!
1 000!
500!
0! 2002!
2003!
2004!
2005!
2006!
2007!
2008!
18
Vývoj peněžního agregátu M1 v ČR 2002 - 2008 1 800! 1 600! 1 400! 1 200! 1 000! 800!
jednodenní vklady!
600!
oběživo!
400! 200! 0! 2002!
2003!
2004!
2005!
2006!
2007!
2008!
19
Vývoj peněžního agregátu M2 v ČR 2002 - 2008 3 000!
2 500! vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců!
2 000!
1 500!
vklady s dohodnutou splatností do 2 let!
1 000!
M1!
500!
0! 2002!
2003!
2004!
2005!
2006!
2007!
2008!
20
Vývoj peněžního agregátu M3 v ČR 2002 - 2008 3 000! dluhové cenné papíry do 2 let!
2 500!
2 000!
podílové listy/akcie FPT!
1 500! repo operace! 1 000! M2! 500!
0! 2002!
2003!
2004!
2005!
2006!
2007!
2008!
21
Vývoj peněžního agregátu M3 v ČR 2002 - 2008 2 800! dluhové cenné papíry do 2 let!
2 600! 2 400!
podílové listy/akcie FPT!
2 200! 2 000!
repo operace! 1 800! 1 600!
M2!
1 400! 1 200! 2002!
2003!
2004!
2005!
2006!
2007!
2008!
22
Poptávka a nabídka po penězích
✤
peníze poptáváme proto, abychom je drželi
✤
nabízené množství peněz se musí rovnat tomu množství, které subjekty skutečně drží
✤
nabízené množství peněz se nemusí rovnat množství poptávanému
✤
poptávka po penězích vyjadřuje množství, které při dané cené jsou subjetky ochotny držet
✤
držba peněz je spojena s náklady držby (obětovaný úrok nebo zisk)
23
Poptávka po penězích
✤
motivy držby peněz: 1. transakční motiv 2. opatrnostní motiv 3. spekulační motiv
✤
složky poptávky po penězích 1. transakční poptávka 2. majetková poptávka
24
Poptávka po penězích i
E iE
DM1 DM DM2
ME2
ME
ME1
M
25
Poptávka po penězích
✤
posun poptávky po penězích způsobí ✤
růst či pokles reálného HDP
✤
růst či pokles cenové hladiny
✤
další faktory (např. změny v oblasti platebního styku, růst počtu samostatnc podnikových subjektů v ekonomice
26
Rovnice směny ✤
popisuje vztahy výkonu ekonomiky a množstvím peněz (Fisherova rovnice)
P·Y=M·V
✤
z rovnice plyne, že rychlost oběhu peněz v ekonomice určíme vydělením nominálního produktu množstvím peněz
✤
cenová hladina je závislá
✤
✤
přímo úměrně na množství peněz a rychlosti jejich obratu
✤
nepřímo úměrně na objemu dosaženého produktu
klasická kvantitativní teorie peněz - cenová hladina je přímo úměrná peněžní zásobě v ekonomice 27
Děkuji za pozornost
