Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT
Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová
[email protected]
Dokonalá konkurence ✤
jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku ⇒ nemůže ovlivnit tržní situaci ani tržní cenu
✤
cena je vůči firmě objektivní a její výše se nemění s množstvím produkce realizovaným na trhu
✤
poptávka po produktech firmy je dokonale pružná
✤
podmínky: ✤
velké množství subjektů
✤
volný vstup do daného odvětví
✤
stejná kvalita a stejná cena všech nabízených produktů 2
Rovnováha firmy C, R
MC
E MR= AR = P
QE
Q 3
Vstup dalších výrobců do odvětví
✤
AC > AR ⇒ nejméně schopní výrobci výrobu opustí
✤
AC < AR ⇒ do odvětví vstupují další výrobci
✤
AC = AR ⇒ předpoklad rovnováhy odvětví
Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci: MC = MR = P = AR = AC
4
Rovnováha firmy
✤
úhrada vložených spotřebovaných prostředků
✤
důchody vynaloženým výrobním faktorům ✤
mzdy (výrobní faktor práce)
✤
úrok (výrobní faktor kapitál)
✤
renta (výrobní faktor půda)
✤
odměna za podstoupené riziko podnikání
5
Nabídková křivka firmy ✤
pro dokonale konkurenční firmu je rostoucí křivka mezních nákladů ilustrací nabídkové křivky firmy
✤
při rozhodování hrají významnou roli variabilní náklady ⇒ určují bod ukončení činnosti
✤
zisk nebo ztráta firmy na dokonale konkurenčním trhu může býr pouze krátkodobým jevem ✤
✤
zisk může být vyvolán ✤
výrobce snížil náklady
✤
jednorázový vzestup tržní ceny
dlouhodobě musí platit: P = AC 6
Nabídková křivka firmy nabídková křivka firmy
C
MC
AC AV C
P E
PU qU
qE
Q 7
Rovnováha firmy C, R
AC
MC E1
AR1
MR= 1 AR1 = P1
zisk AC1
E MR= AR = P
QE
QE1
Q 8
Rovnováha firmy C, R
AC
MC
E
AC1
MR= AR = P
ztráta
E1 AR1
MR1= AR1 = P1
QE1
QE
Q 9
Funkce cen
1. Informační funkce 2. Alokační (regulační) funkce 3. Stimulační funkce 4. Omezovací funkce 5. Funkce distribuční
10
Rovnováha firmy a trhu C, R
AC
MC
S1
P
E2 P2
P2
MR2 E1 =E3 P1
S2
E2
P1
MR1
E1
E3
D2
D1 Q
rovnováha firmy
Q
rovnováha odvětví
11
Rovnováha ekonomiky
✤
Ekonomika dosahuje alokační efektivnosti tehdy, jestliže jsou zdroje a výstupy ekonomiky použity způsobem, že neexistuje realokace zdrojů, po které by některý subjekt dosahoval vyššího užitku, aniž by se snížil užitek jiného subjektu.
✤
Paretovo optimum
12
Cenová reakce podle délky období C, R
S1 S2
P2 P3
E2
E3 E4
P4 P1
S3 D2
E1
D1 Q1 Q3 = Q2
Q4
Q 13
Efektivnost dokonale konkurenčního trhu ✤
cena plní všechny funkce
✤
firma (firmy v daném odvětví) vyrábí takové množství produkce, při kterém dosahuje optima (bod vyrovnání)
✤
firma (firmy v daném odvětví) minimalizuje náklady na jednotku produkce
✤
spotřebitelé realizují nejvyšší možnou kombinaci komodit při daných zdrojích a technologii
✤
platí pravidlo Paretova optima 14
Kapitalismus volné soutěže ✤
✤
charakteristika období ✤
firmy působící v jednotlivých odvětvích byly srovnatelné
✤
postavení firem bylo labilní
✤
tržní cena byla pro firmu jednoznačně objektivní veličinou
✤
množství kapitálu potřebné pro podnikání v jednom odvětví umožňovalo podnikat i v jiném odvětví
✤
firemní kapitál byl rodinným kapitálem
tendence tržního mechanismu ✤
koncentrace - růst objemu kapitálu potřebného k podnikání
✤
substituce párce kapitálem
✤
snižování počtu firem v rámci odvětví 15
Chování firem v tržním prostředí
✤
Firma usiluje o snížení nákladů, což ji přináší dodatečný zisk a zároveň ochranu před případným poklesem ceny
✤
Firma usiluje o zvýšení svého tržního podílu, což ji zároveň opětovně chrání před poklesem cen
Čím je intenzita konkurenčního prostředí silnější, tím je postavení firem méně stabilní. 16
Posílení postavení firem
✤
✤
Kartel ✤
dohoda (většinou tajná) o cenách, rozdělení realizačních trhů, přidělení výrobních kvót
✤
firmy si uchovávají svou samostatnost
✤
firmy si nebudou konkurovat
Syndikát ✤
firmy si uchovávají svou samostatnost
✤
odbyt je realizován prostřednictvím syndikátu
17
Posílení postavení firem ✤
✤
Trust ✤
firmy nemají výrobní ani odbytovou samostatnost
✤
jednotná firma založená na kapitálovém spojení
✤
horizontální – spojování firem téhož odvětví
✤
vertikální (kombinát) – spojování firem po výrobní návaznosti
Koncern ✤
✤
formálně nezávislé firmy ovládané prostřednictvím finanční kontroly, např. holding
Konglomerát ✤
mnohooborová struktura, která nesleduje linii výrobní návaznosti 18
Nedokonalá konkurence ✤
rozhodující část produkce nabízí několik málo velkých firem
✤
ostatní firmy odvětví se podřizují tržní a zejména cenové politice dominantních firem
✤
firmy usilují o vyčlenění specifické poptávky po vlastní produkci – diferenciace produktu, snaha maximálně vyhovět zákazníkovi
✤
na trhu není produkce volně zastupitelná substituty
✤
spotřebitelé setrvávají u osvědčené značky – poptávka po produkci firem v daném odvětví není stejná
✤
poptávka je pod každodenním tlakem reklamy 19
Nedokonalá konkurence
typ konkurence
P (cena)
produkt
bariéry vstupu
po!et firem
DK
objektivní
homogenní
ne
hodn! mal#ch firem
ne
hodn! mal#ch firem
monopolistická firma m#"e ovlivnit diferencovan#, ale k. P vlastní produkce blízké substituty NK
oligopol
monopol
dominantní firma homogenní nebo i mohou ale nemusí je tv#rce P, ostatní diferencovan# b#t p"íjemci P ano (p". subjektivní, jen produkt nemá administrativní regulována D substituty regulace)
n!kolik DF a n!kolik men!ích 1
20
Monopol
✤
monopol vyvíjí tlak na poptávku, aby ta se podřizovala nabídce (u DK opačně)
✤
specifika monopolu: ✤
MR je klesající (vyjdeme-li z úrovně poptávky, monopol je schopen realizovat větší množství produkce pouze za nižší cenu)
✤
AR také s rostoucím množstvím produkce také klesají
✤
AR = D
✤
Rovnováha E je taktéž v bodě MC = MR 21
Rovnováha monopolu C, R MC AC PM
EM
PA
MR QM
AR = D Q 22
Neefektivnost monopolu ✤
monopol má tendenci omezovat rozsah nabízené produkce – rozsah je nižší než v bodě minimalizace nákladů na jednotku produkce
✤
rozsah produkce je menší než odpovídá maximalizaci užitku spotřebitelů
✤
omezení výroby je „kompenzováno“ vyšší cenou
✤
monopol vytváří bariéry vstupu do odvětví
✤
monopol svou činností stimuluje stabilizaci tržních poměrů včetně cen 23
Neefektivnost monopolu C, R
MC AC
MR QM
QD
AR = D Q 24
Protimonopolní regulace ✤
již v 19. století - nejprve rozdělování firem
✤
hledání nástroje, pomocí nichž by byl monopol usměrněn do “přijatelného” postavení
✤
regulace monopolu: ✤
zákonné normy
✤
daňová politika
✤
možnost převést monopol do státního vlastnictví
✤
využití tržního prostředí ✤
stimulace konkurenčního prostředí
✤
cenová regulace 25
Cenová regulace monopolu C, R
AC
MC
PM PR
MR QM
QR
AR = D Q 26
Rovnováha oligopolu C, R
MC AC
PO
EO
PA Qt - Qd
MR Qd
Dt
Dd Qt
Q 27
Oligopolní rovnováha
✤
podmíněno vstupem dominantních firem na trh s adekvátní cenou, která: ✤
vytvoří rovnováhu tržní nabídky a tržní poptávky
✤
zabezpečí dominantní firmě vyšší zisk
✤
umožní malým a středním firmám efektivní podnikání
✤
malé a střední firmy jsou v pozici cenového příjemce
✤
na oligopolních trzích je cenová konkurence účinným nástrojem konkurenčního boje 28
Rovnováha monopolistické konkurence C, R
MC AC E1
P1 P2
E2
MR1 Q2 Q1
MR Dd1
Dd Q 29
Monopolistická konkurence
✤
situace podobná dokonalé konkurenci
✤
ALE produkce jednotlivých firem není identická, produk je diferencový a působí řada dalších faktorů
✤
nejsou však minimalizovány průměrné náklady (AC > MC)
✤
P > MC
✤
Čím více jsou potlačeny důvody preference výrobce, tím více se P blíží AC
30
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT
Trh výrobních faktorů Ing. Dagmar Palatová
[email protected]
Trh výrobních faktorů
✤
rozhoduje se zde o otázce alokace omezených zdrojů a jejich efektivním využívání
✤
“Není lhostejno, jakým způsobem jsou využívány omezené zdroje za účelem uspokojování potřeb, které jsou neustále rostoucí a neomezené.”
✤
alokace výrobních faktorů předznamenává úroveň budoucího souladu mezi představami a požadavky poptávky a reálnou nabídkou
32
Ceny výrobních faktorů
✤
fungování trhu výrobních faktorů je závislé na tom, jak jsou tržní subjekty schopny přetransformovat signály trhu výrobků a služeb do požadavků na trhu výrobních faktorů
✤
cena se utváří ve střetu nabídky a poptávky
✤
specifika trhu výrobních faktorů 1. výrobní spotřeba 2. poptávku tvoří firmy 3. nabídku představují domácnosti 33
Ceny výrobních faktorů
✤
poptávku po výrobních faktorech ovlivňuje ✤
mezní produkt jednotlivých výrobních faktorů klesá ⇒ klesá příjem z mezního produktu
✤
mezní náklady na výrobní faktor
MRPF = MCF = PF
34
Optimální množství výr. faktoru P MCF PE
MRPF FE
Q 35
Substituce výrobních faktorů
✤
optimální kombinace užití výrobních faktorů:
36
Nabídka výrobních faktorů
✤
dvě možnosti: 1. změna vlastníka 2. pronájem výrobního faktoru
✤
motivem nabídky je snaha získat důchod
37
Teorie mezní produktivity
✤
J. B. Clark - počátek 20. stol.
✤
např. cena práce: ✤
výše mzdy je závislá na mezní produktivitě výrobního faktoru, tedy v našem případě na produktivitě poslední jednotky práce
✤
přebytek příjmu z mezního produktu práce nad mezním nákladem práce je podmínkou jejího najímání
38
Poptávka po práci w wB
B E
wE
A
wA
ARPL
MRPL LB
LE
LA
L 39
Trh práce
✤
poptávka po práci ✤
✤
určena mezním produktem práce
nabídka práce ✤
zastoupena domácnostmi
✤
pokud efekt, který z konání práce plyne, je větší než oběť, která je spojena s jejím konáním
40
Nabídka práce w
důchodový efekt wA
A
substituční efekt
LA
L 41
Trh práce ✤
✤
mzda je specifickou cenou, která plní významnou reprodukční funkci ⇒ ✤
je silně omezen možný pohyb mzdy směrem dolů
✤
nemá tendenci oscilovat
✤
prostřednictvím smluv je vyvíjen silný tlak na uchování min. výše reálných mezd
důležité faktory ovlivňující trh práce ✤
vynakládání práce je prostředkem získání statků nutných k uspokojování potřeb
✤
nabídka práce je podmíněna vývojem mimoekonomických faktorů
✤
poptávka po práci je determinována výslovně ek. souvislostmi 42
Trh práce ✤
významným prvkem působícím na trhu práce jsou odbory
✤
mzdová oblast je pod vlivem státní regulace
✤
omezená zastupitelnost pracovních sil
✤
Pod vlivem ekonomických, sociálních i politických faktorů se na trhu práce prosazuje nepružnost mzdy směrem dolů.
✤
I přes výše uvedené vlivy tržní mechanismus na trhu práce funguje. 43
Změna rovnováhy při zákonném zvýšení mzdy w S
w1 E
wE
D L1
LE
L 44
Nezaměstnanost ✤
projev poruch na trhu práce
✤
měří se ukazatelem míry nezaměstnanosti
n = N/L * 100
✤
✤
✤
n - míra nezaměstnanosti
✤
N - počet nezaměstnaných
✤
L - ekonomicky aktivní obyvatelstvo
rozlišujeme nezaměstnanost ✤
frikční
✤
strukturální
✤
cyklickou
Keynes (Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1937): dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
45
Dobrovolná nezaměstnanost S
w
E wE D LE
L’
L 46
Nedobrovolná nezaměstnanost S
w
A wA
D LA
L’ L’’
L 47
Trh práce
✤
zaměřuje se na něj hospodářská politika - usiluje o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti
48
Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů u zkoušek
