Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra aplikované lingvistiky

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra aplikované lingvistiky

Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v Norsku se zaměřením na město Tromsø Bakalářská práce

Autor: Tomáš Nevídal Studijní obor: Management cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr. Dagmar El-Hmoudová

Hradec Králové

Duben 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne 28.4.2016

Tomáš Nevídal

Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Dagmar El-Hmoudové za vstřícný přístup, podmětné připomínky a metodické vedení práce.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá cestovní ruchem v Norsku. Především pak zhodnocením potenciálu cestovního ruchu v Tromsø. První část práce definuje základní pojmy vztahující se k cestovnímu ruchu a představuje metody měření jeho potenciálu. Zároveň je zde představeno Norsko s důrazem na své turistické atraktivity. Ve druhé části bakalářské práce jsou popsány vybrané zajímavosti z oblasti severního Norska. Poté se již práce plně zaměřuje na Tromsø a jeho turistickou atraktivitu. Zároveň je zde změřen potenciál cestovního ruchu v Tromsø dle metody Jana Bíny z roku 2002. Mimo to má práce za cíl zjistit, jaké je povědomí široké veřejnosti o Tromsø a jak je vnímán jeho potenciál pro cestovní ruch. Výsledkem práce je následné potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz.

Annotation Title: Evaluation of Tourism Potential in Norway, Focusing on the Town of Tromsø This Bachelor Thesis deals with the tourism in Norway, especially with evaluation of tourism potential in Tromsø. The first part of the thesis defines the basic terms related to tourism and describes the methods of how to assess the tourism potential. This part also contains an introduction of Norway with focus on its tourist attractions. The second part of the Bachelor Thesis describes selected places of interest from the region of Northern Norway. After that, the attention is fully targeted on Tromsø and its tourism attractiveness. The tourism potential of Tromsø is afterwards measured by the method of Jan Bína 2002. One of the goals of the Thesis was to determine how the public awareness about Tromsø is and how its tourism potential is perceived. The outcome is to confirm or contrast hypotheses.

Obsah 1

Úvod................................................................................................................................................. 1

2

Cíl práce.......................................................................................................................................... 2

3

Metodika zpracování................................................................................................................. 3

4

Literární rešerše ......................................................................................................................... 3

5

Teoretická část ............................................................................................................................ 5 5.1

Cestovní ruch ....................................................................................................................... 5

5.1.1

Typologie cestovního ruchu .................................................................................. 5

5.1.2

Předpoklady cestovního ruchu ............................................................................ 7

5.1.3

Potenciál cestovního ruchu ................................................................................... 8

5.2

Přístupy k měření potenciálu CR.................................................................................. 9

5.2.1

Potenciál podle Mariota .......................................................................................... 9

5.2.2

Potenciál podle Bíny ................................................................................................. 9

5.2.3

Potenciál podle Novotné .......................................................................................14

5.2.4

Potenciál podle Klapky, Novákové a Frantála ..............................................15

5.2.5

Potenciál podle Šauera a Vystoupila ................................................................16

5.3

Norsko ..................................................................................................................................17

5.3.1

Základní charakteristika .......................................................................................17

5.3.2

Vstup do Norska .......................................................................................................17

5.3.3

Historie ........................................................................................................................18

5.3.4

Postavení CR v Norsku...........................................................................................19

5.3.5

Města ............................................................................................................................24

5.3.6

Fjordy ...........................................................................................................................27

5.3.7

Divoká příroda a pěší turistika ...........................................................................28

5.3.8

Polární záře a půlnoční slunce............................................................................29

5.3.9

Fauna a flóra ..............................................................................................................29

6

5.3.10

Gastronomie ..........................................................................................................31

5.3.11

Umění a Architektura ........................................................................................31

5.3.12

Legendy a mytologie ..........................................................................................32

Praktická část .............................................................................................................................34 6.1

Severní Norsko ..................................................................................................................34

6.1.1

Lofoty............................................................................................................................35

6.1.2

Nordkapp ....................................................................................................................35

6.1.3

Sámská kultura .........................................................................................................35

6.1.4

Špicberky ....................................................................................................................36

6.1.5

Skalní rytiny v Altě ..................................................................................................36

6.2

Tromsø .................................................................................................................................36

6.3

Přírodní Atraktivity Tromsø ........................................................................................39

6.3.1

Horské vrcholy..........................................................................................................40

6.3.2

Botanická zahrada ...................................................................................................42

6.3.3

Přírodní atraktivity v bezprostředním okolí Tromsø................................42

6.4

Kulturně historické atraktivity ...................................................................................44

6.4.1

Architektura v Tromsø ..........................................................................................44

6.4.2

Muzea ...........................................................................................................................45

6.4.3

Pivovar Mack a Ølhallen ........................................................................................46

6.4.4

Vědecké centrum severního Norska ................................................................46

6.4.5

Kulturní akce .............................................................................................................47

6.5

Bodové hodnocení potenciálu CR v Tromsø ..........................................................48

6.6

Vlastní dotazníkové šetření ..........................................................................................53

7

Shrnutí a diskuse výsledků ...................................................................................................62

8

Závěry a doporučení ...............................................................................................................64

9

Seznam použité literatury .....................................................................................................65

10

Seznam zkratek .....................................................................................................................72

11

Seznam tabulek, obrázků a grafů ....................................................................................72

12

Přílohy ......................................................................................................................................... 1

1 Úvod Cestovní ruch je v současné době velice rozvíjejícím se a dynamickým odvětvím. Rok od roku na světě stoupá počet turistů, z nichž někteří se dožadují stále nových prožitků a touží po objevování neobvyklých míst. Při správném uchopení cestovního ruchu může docházet k rozvoji nejen ekonomickému ale také kulturnímu a společenskému. Cestovní ruch totiž nevede pouze k vytváření pracovních míst či nových podnikatelských příležitostí, kde při dodržení zásad udržitelnosti může docházet k celkovému rozvoji či oživování daných lokalit. Pro jeho účastníky přináší kromě funkce odpočinku také příležitosti k poznání odlišného. Tím pádem představuje jedinečnou šanci k setkávání lidí, rozšiřování jejich obzorů či boření zavedených stereotypů. Norsko bývá někdy označováno za jednu z nejkrásnějších zemí světa. Co o něm ale skutečně víme? Většina z nás si pod tímto pojmem v obecné rovině vybaví krásnou přírodu a fjordy. Tím však povědomí v některých případech končí a spousta lidí už nedokáže konkrétněji říct, co Norsko z hlediska cestovního ruchu nabízí. Například rozsáhlá oblast severního Norska může pro mnoho turistů stále představovat jistou exotickou neznámou. Přitom se svojí specifickou, dech beroucí krajinou umožňuje prožít nezapomenutelné chvíle a vidět výjimečné přírodní fenomény jako polární záře či půlnoční slunce. Důvod ke zvolení tohoto tématu byl následující. Autor je studentem oboru management cestovního ruchu, kterého vždy přitahovala oblast Skandinávie a především pak Norsko. Tato bakalářská práce se pokusí přiblížit cestovní ruch a jeho možnosti v severním Norsku, specifičtěji pak v největším městě této oblasti, kterým je Tromsø. Jedinečnost tohoto místa tkví v tom, že se jedná o jedno z nejseverněji položených měst světa. To se však kromě své zeměpisné polohy může chlubit i živoucí atmosférou a vyspělým kulturním životem. Přesto může být turistický potenciál tohoto místa pro jeho případné návštěvníky neznámý. Právě proto se tato práce pokusí odpovědět na otázku, co může město Tromsø turistovi nabídnout.

1

2 Cíl práce Hlavním cílem práce je určit turistický potenciál města Tromsø s přihlédnutím k místním specifikům. Vedlejším cílem je a) specifikovat atraktivity města, b) pomocí dotazníkového šetření zjistit, jaké je povědomí české veřejnosti o tomto městě a jak je jeho potenciál pro CR vnímán. Hypotézy Pro výzkumné účely byly vytvořeny dvě hypotézy, které se tato bakalářská práce pokusí ověřit či vyvrátit: Hypotéza 1: Potenciál pro cestovní ruch v Tromsø je vysoký s ohledem na místní specifika Hypotéza 2: Povědomí české veřejnosti o Tromsø a jeho potenciálu pro cestovní ruch je nízké

2

3 Metodika zpracování Teoretická část bakalářské práce se zabývá analýzou odborné literatury a článků, které se věnují cestovnímu ruchu, problematice hodnocení potenciálu cestovního ruchu a také Norskem. Pro tuto část práce bylo využito jak tištěných tak i elektronických zdrojů, které se těmito tématy zaobírají. Praktická část se nejprve věnuje popisu vybraných atraktivit severního Norska, jelikož se jedná o region, ve kterém se Tromsø nachází. Poté se již podrobně zaobírá atraktivitami města Tromsø a jeho přilehlého okolí.

Pro

vyhodnocení přírodního a kulturního potenciálu pro cestovní ruch byla využita metoda Jana Bíny z roku 2002. Tato metoda byla vybrána vzhledem ke své možnosti aplikace i na zahraniční prostředí. Vzešlá data z měření turistického potenciálu byla následně porovnána s výsledky dotazníkového šetření a autorovými osobními zkušenostmi z této oblasti. Zároveň bylo pro získání dalších informací ohledně měření potenciálu cestovního ruchu v Norsku kontaktováno velvyslanectví Norského království v Praze.

4 Literární rešerše Pro účely bakalářské práce bylo využito literatury týkající se cestovního ruchu, měření potenciálu cestovního ruchu a také literaturou, která se zabývá Norskem a Tromsø. Co se týče terminologie v cestovním ruchu, velkou oporou byl Výkladový slovník [50] od Josefa Zelenky a Martiny Páskové.

Jako velmi cenný zdroj

informací se ukázala kniha Nové trendy v nabídce cestovního ruchu [18] od Haliny Kotíkové. Dále bylo čerpáno z publikace Udržitelnost cestovního ruchu [32] od Martiny Páskové, či z knihy Cestovní ruch[34] od Kateřiny Ryglové. Poté bylo čerpáno z materiálů, věnujících se problematice měření potenciálu cestovního ruchu. Zde by autor práce za velmi přínosné označil Aktualizaci potenciálu v České Republice [4, a] také Hodnocení potenciálu cestovního ruchu obcích České republiky [4, b]. Obě tyto metody byli vytvořeny Janem Bínou. Za

3

zajímavý by také označil přístup Novotné [29], která při měření potenciálu CR bere na zřetel i prostorový vztah mezi jednotlivými atraktivitami. V části práce, která se věnuje Norsku, byla značná informací čerpána ze tří turistických průvodců po Norsku a to průvodce z řad Lonely Planet [12], Rough Guides[19] a Společník cestovatele [7]. Tyto informace byly doplněny o celou řadu dalších on-line zdrojů věnujících se Norsku. Zde za vyzdvižení stojí přehledná a na informace bohatá oficiální online turistická prezentace Norska Visit Norway [47] či portál Nord Norge [23], který má za úkol propagaci turismu v severním Norsku. Dalším významným zdrojem informací o cestovním ruchu v Norsku byla zpráva o cestovním ruchu od norské vládní organizace Innovation Norway [14, a].

4

5 Teoretická část 5.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je odvozen od slova cestování, přesto se však oba termíny liší. Podle Kotíkové [18] můžeme mluvit o cestovním ruchu tehdy, když se cestování stává masovým jevem a je spojeno s poskytováním specifickým služeb (ubytování, stravování, doprava a jiné), které poskytují specializované organizace. Autorka dále uvádí, že přestože lidé cestují od pradávna, termín cestovní ruch se začal rozvíjet teprve od poloviny 19. století a první snahy o vymezení tohoto pojmu se datují k počátku 20. století. K termínu cestovní ruch lze v současnosti najít celou řadu definic. Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu [50, s. 83] je cestovní ruch vylíčen coby „komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývající v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělání, pracovně či jiným účelem.“ Pásková [32] dále připomíná, že za cestovní ruch nelze označit jakékoli cestování, ale že se jedná o cesty za účelem aktivního i pasivního odpočinku. Aktivity v rámci cestovního ruchu mohou probíhat jak ve volném čase, tak i v rámci výkonu profese, nicméně nesmí se jednat o práci hrazenou z navštívené destinace. Coby další vymezení tohoto pojmu Kotíková [18, s. 16] nabízí například definici od mezinárodní organizace UNWTO která cestovní ruch popisuje coby „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely.“

5.1.1 Typologie cestovního ruchu Typologií CR se rozumí snaha o bližší vymezení pojmu cestovní ruch a jeho další rozčlenění a identifikací na základě určitých znaků. Kotíková uvádí [18], že v odborné literatuře se téměř výhradně setkáváme s členěním CR na jeho jednotlivé druhy a formy. Přičemž Šauer a kol. [39, b], doplňují, že druhy cestovního ruchu určují, jakým způsobem je cestovní ruch realizován a pro formy cestovního ruchu je klíčovým kritériem motivace účastníka na účasti v cestovním ruchu. 5

5.1.1.1 Druhy cestovního ruchu Zelenka a Pásková [50, s. 123] píší, že pro určení jednotlivých druhů CR je klíčovým kritériem „jevový průběh CR a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách.“ Jednotlivé kritéria zde dále dělí podle: Místa realizace CR – domácí CR, zahraniční CR, mezinárodní CR, národní CR, příhraniční CR, výjezdový CR, vnitřní CR Doby trvání pobytu – krátkodobý CR, dlouhodobý CR Způsob zabezpečení cesty a pobytu – organizovaný CR, neorganizovaný CR Počtu účastníků (individuální CR, skupinový CR) Způsobu financování (komerční CR, sociální CR) Věku účastníků (CR dětí a mládeže, CR seniorů) Vlivu na místní komunitu (tvrdý CR, měkký CR) Vztahu k platební bilanci státu (aktivní CR, pasivní CR)

5.1.1.2 Formy cestovního ruchu Tito autoři dále dodávají, že hlavními motivacemi pro CR jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi. Zároveň zde pro lepší představu uvádějí základní formy CR, které jsou: -

Rekreační CR,

-

Pobytový CR

-

Sportovně orientovaný CR

-

Poznávací CR

-

Socio-profesní CR

-

Společenský CR Motivace pro účast cestovního ruchu se ovšem může v čase proměňovat a

proto nelze výše zmíněné formy chápat jako jejich celkový výčet. Další formy mohou vznikat díky působení nových trendů nebo technologickému pokroku. Kotíková [18], coby nové trendy v cestovním ruchu uvádí například temný

6

cestovní ruch, cestovní ruch sexuálních menšin, filmový turismus či vesmírný cestovní ruch. Stranou mimo všechny tyto formy se dále vyskytují formy takzvaného pseudo-cestovního ruchu. Výkladový slovník [50, s. 468] tento pojem definuje coby „souhrn nepravých forem CR, které nevycházejí ze základních motivací cestovního ruchu (odpočinek, rekrace, poznávání, kontakty s lidmi).“ Do této kategorie spadá mimo jiné nákupní turismus, drogový či gamblerský CR.

5.1.2 Předpoklady cestovního ruchu Výkladový slovník [50] vymezuje předpoklady CR jako souhrn přírodních a antropogenních aspektů a jejich vzájemných vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně chronologického členění se tyto předpoklady dělí na lokalizační předpoklady CR, selektivní předpoklady CR a realizační předpoklady CR. 5.1.2.1 Selektivní předpoklady Ryglová [34] dále rozděluje selektivní předpoklady na faktory objektivní a subjektivní. Kdy uvádí, že základní objektivní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu jsou mírové podmínky pro život. Tato nezbytná podmínka je poté doplněna o celou řadu dalších faktorů, které působí na rozvoj cestovního ruchu. Dle této autorky mezi ně patří politické, ekonomické, ekologické, sociální, demografické, administrativní a materiálně technické faktory. Mezi subjektivní faktory poté řadí psychologické faktory a pohnutky, které jsou ovlivněny kulturní úrovní obyvatel či reklamou. 5.1.2.2 Lokalizační předpoklady Podle Ryglové [34] se jedná o podmínky, které rozhodují o možnostech využití jednotlivých oblastí pro cestovní ruch z hlediska přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit. Dělí je na: -

Podmínky přírodního charakteru – patří mezi ně fauna a flóra, přírodní atraktivity, klima, hydrologické poměry či reliéf krajiny

7

-

Podmínky společenského charakteru – např. kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity

5.1.2.3 Realizační předpoklady Ryglová [34] píše, že mají dominantní postavení pro konečnou fázi různých forem cestovního ruchu. Jejich realizace je pak možná díky využívání materiálnětechnické základny, kterou je možno chápat jako: ubytovací zařízení, společné či veřejné stravování, sportovně rekreační zařízení, účelová zařízení a cestovní kanceláře.

5.1.3 Potenciál cestovního ruchu Zelenka a Pásková [50, s. 433] definují tento termín jako „souhrnnou hodnotu všech předpokladů CR, při jeho kvantitativním hodnocení oceněná na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu.“ Dále zde uvádějí, že hodnocení potenciálu cestovního ruchu destinace je užíváno například pro určování konkurenceschopnosti destinace, při určování úprav zaměření destinace a při tvorbě nových produktů CR. Zároveň zde tito autoři kladou důraz na to, že potenciál dané destinace pro rozvoj CR by měl být rozvíjen takovým způsobem, aby nepřekročil míru její únosné kapacity pro rozvoj CR, neboť pak dochází ke snižování tohoto potenciálu. Pásková [32] dále potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu označuje coby schopnost destinace přitahovat určitý objem návštěvnosti a podporovat určitý objem rozvoje cestovního ruchu na jejím území. Dále uvádí, že do značené míry také závisí na úrovni a strategii destinačního managementu, jakým způsobem a tempem dokáže potenciál aktivovat. V následující části práce budou podrobněji rozebrány vybrané přístupy k měření potenciálu CR.

8

5.2 Přístupy k měření potenciálu CR 5.2.1 Potenciál podle Mariota Jedním z prvních autorů, který se zabýval problematikou měření potenciálu CR je Peter Mariot. Cestovní ruchu vnímá jako socioekonomickou aktivitu a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu dělí na lokalizační, realizační a selektivní [21, b]. Potenciál krajiny chápe jako způsobilost jejích kvantitativních a kvantitativních předpokladů pro cestovní ruch. Pro výzkum jejího potenciálu má určené tří pracovní etapy [21, a]: 1. Inventarizace – kompletace podkladových materiálů, výběr prvků, hodnot a ukazatelů 2. Analýza – jednotlivé analýzy rozhodujících činitelů na základě odlišnosti jejich hodnot a vzájemných vztahů 3. Syntéza – vyjádření strukturálně-funkčního potenciálu krajiny závisejícího na existujících předpokladech rozvoje cestovního ruchu Toto komplexní zhodnocení lokalizačních předpokladů CR poté umožňuje vymezit území, ve kterých je potenciál pro uskutečnění cestovního ruchu. Dále také umožňuje určit role těchto území z pohledu rozvoje různých druhů cestovního ruchu.

5.2.2 Potenciál podle Bíny Dalším autorem, který se zabývá problematikou hodnocení potenciál cestovního ruchu, je Jan Bína. Tento autor vytvořil metodiku pro měření CR na území České republiky již dvakrát. Nejprve v roce 2002 [4, b] a poté v roce 2010[4, a]. Níže jsou popsány jednotlivé metody. Bína 2002 Tato metoda hodnotí lokalizační podmínky pro cestovní ruch na území jednotlivých obcí České republiky. Potenciál cestovního ruchu považuje za výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Jako podmínku pro zkoumání určuje zjednodušení a rozčlenění lokalizačních podmínek na co nejvíce 9

přirozené a měřitelné segmenty. Za ně považuje například cykloturistiku, kulturně poznávací turistiku, kongresovou turistiku. Lokalizační podmínky jsou v této metodě rozděleny do třech hlavních forem: a) vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (např. vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku, cykloturistiku či horolezectví) b) určité fixní danosti, které se vyskytují na území obce a jsou atraktivní pro návštěvníky (např. kulturně-historické památky a soubory, muzea a skanzeny) c) kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a jsou navštěvovány účastníky odjinud Stupeň časové neměnnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu klesá od bodu a) k bodu c). Přírodní podmínky jsou totiž relativně neměnné. Vytváření nových kulturních atraktivit je dle Bíny možné, nicméně obtížné. Velice snadno se však potenciál CR dané obce ovlivňuje tím, že se začnou pořádat různé akce. Hodnotící stupně lokalizačních podmínek cestovního ruchu -

stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostou dominantního stavu

U některých složek je při splnění lokalizačních podmínek rozlišen pouze jeden stupeň. Dané území pak buď pro určité aktivity vhodné je, nebo není. Toto se týká vhodnosti krajiny pro horolezectví, závěsné létání, sportovní myslivost, rybolov a pozorování vodních ptáků. Jednotlivé složky nemají ve skladbě celkového potenciálu stejný význam. Některé aspekty považuje většina turistů za důležitější a jiné za méně důležité. Tuto skutečnost Bína zohledňuje díky váhovému hodnocení pomocí bodové metody. Váhové počty bodů přiřazené daným složkám potenciálu CR znázorňuje následující tabulka:

10

Tabulka 1 Složky potenciálu CR. Zdroj [4, b].

Rozložení hodnot potenciálu CR 0 bodů – bez potenciálu 1-25 bodů – zóna základního potenciálu 26 – 50 bodů – zóna zvýšeného potenciálu 51-100 bodů- zóna vysokého potenciálu 101 -200 bodů – zóna velmi vysokého potenciálu 201 a více bodů – zóna výjimečného potenciálu Typy potenciálu cestovního ruchu Typy potenciálu cestovního ruchu poté Bína vymezuje ve dvou úrovních: a) typy v rámci celkového potenciálu, které jsou dány podílem zastoupení přírodního a kulturního subsystému b) typy v rámci přírodního a kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu, které jsou dány podílem zastoupení jednotlivých složek

11

Bína 2010 Segmenty potenciálu cestovního ruchu zde autor dělí do dvou základních kategorií. A to na potenciál atraktivit cestovního ruchu a potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch. Přičemž atraktivity cestovního ruchu jsou reálným vyjádřením cílů návštěvníků regionu. Jedná se např. o zámky, hrady, lázeňská místa ale i přírodní pozoruhodnosti jako třeba skalní města. Některé atraktivity jsou bodového charakteru (např. zámek), jiné jsou komplexnější (např. jádro historického města). Autor se zde také zamýšlí nad otázkou šíře pojetí segmentů potenciálu CR. Konkrétně zda některé aktivity související s cestovním ruchem lze ještě chápat jako součást potenciálu CR nebo již jako následné využití potenciálu CR. Jako příklad součásti potenciálu CR uvádí turisticky významný hrad a muzeum v podhradí. Naopak nikoli jako součást potenciálu, nýbrž jeho následné využití, Bína chápe např. rozhledny či lyžařské sjezdové areály Plochy hodnotí podle toho, jaký mají obecný význam pro cestovní ruch. Jako názorný příklad uvádí krajinné typy, které hrají významnou roli pro přírodně orientovaný cestovní ruch a rekreaci. Za nejvhodnější typ označuje horskou krajinu a za nejméně hodnotný nížinný bezlesý typ krajiny. Jako plochy, které naopak přímo omezují možnosti cestovního ruchu, označuje areály hnědouhelných dolů a velké plochy průmyslu. Linie vypovídají o podmínkách dostupnosti daného území individuální i hromadnou dopravou a možnostech provádění aktivit. Atraktivity autor diferencuje podle jejich významu pro cestovní ruch do dvou až tří významových stupňů. Mimo to se nacházejí památky UNESCO, které mají vlastní stupeň. Bodové hodnoty ploch a linií rozděluje do pěti významových stupňů. Stejně jako u předchozí Bínovy metody dochází k hodnocení jednotlivých složek potenciálu dle jejich významu:

12

Tabulka 2 Atraktivity CR. Zdroj [4, a].

Tabulka 3 Plochy a linie. Zdroj [4, a].

13

Rozdíly a podobnosti mezi oběma metodami První patrný rozdíl je z hlediska územního. Ve své původní metodě hodnotil Bína potenciál CR na území obcí, ve druhém případě se potenciál hodnotil na větším území ORP. Další významný rozdíl je v přístupu k hodnocení krajiny. V první metodě se hodnotí její vhodnost pro dané aktivity CR, ve druhém přístupu jejich obecná vhodnost pro CR. Bína se v aktualizované metodě také zaměřuje i na některé realizační prvky jako je dostupnost území. Dalším viditelným rozdílem v hodnocení je, že v aktualizované verzi Bínovy metody jsou také intenzivně vnímány pro cestovní ruch omezující vlivy krajiny. Může zde docházet k hodnocení v záporných hodnotách, které snižují celkovou hladinu potenciálu. Bína si je však v obou případech vědom faktu, že naprosto přesné a celkové postihnutí a kvantifikace potenciálu cestovního ruchu určitého systému je možné jen velmi stěží. Jednak díky působení genia loci, což je dle Výkladového slovníku [50] neopakovatelný duch a atmosféra určitého místa. Také si je vědom složitosti určit přesnou významovou diferenciaci jednotlivých hodnocených prvků potenciálu.

5.2.3 Potenciál podle Novotné Pro měření potenciálu CR Novotná[29] využívá GIS. Výkladový slovník [50, s. 182] tento pojem vysvětluje jako „geografický informační systém, zahrnující propojující libovolný počet informací (grafická, textová, databázová, multimediální s různým obsahem), vztažených k přesné poloze na zemském povrchu.“ Její metoda je založená na mapové algebře. Prvním krokem při hodnocení předpokladů CR musí být dle autorky analýza uvedených aktivit a stanovení souboru jednoduchých lokalizačních podmínek, které umožňují uskutečňovat konkrétní rekreační činnosti. Jako příklad uvádí, že aby jisté území mohlo být intenzivně využité pro pěší turistiku, předpokládá se esteticky pěkná krajina s častými výhledy do okolí, a zároveň vysoká hustota přírodních, kulturně-historických či technických zajímavostí. Diferenciaci území z hlediska elementárních podmínek pro jednotlivé rekreační aktivity poté vyjadřuje v mapových vrstvách, kde většina lokalizačních 14

předpokladů byla vyobrazena jako polygony. K těm turistickým atraktivitám, které jsou zobrazeny bodově, vytváří zónu v rozpětí 500 nebo 1000m, která vyjadřuje prostorový dosah atraktivity. Vhodnost pro pěší turistiku a zimním sporty, tedy aktivity, které preferuje nejvíce návštěvníků, ohodnotila dvěma body, vhodnost pro ostatní aktivity pak jedním bodem. Území, které je vhodné pro konkrétní aktivitu určuje jako průnik nebo sjednocení všech elementárních lokalizačních podmínek pro danou aktivitu. Výsledná vrstva pak znamená vyjádření rozmístění potenciálu pro rekreační využívání území. Body rastru nabývají hodnot od 0 do 12 bodů. Viz tabulka:

Tabulka 4 Bodování atraktivit. Zdroj [29].

5.2.4 Potenciál podle Klapky, Novákové a Frantála Tito autoři[17] použili nový přístup k hodnocení kulturně-historického potenciálu CR. Dosud byl většinou hodnocen jako bodová charakteristika, což je dáno tím, že nositelem potenciálu jsou města, konkrétně centra měst či jednotlivé památkové objekty. Autoři aplikovali interakční potenciál využívající prostorových interakcí. Potenciál daného bodu určili jako funkci masy bodů a vzdálenost mezi nimi. Kde poté definovali plochy, které jsou z hlediska potenciálu CR méně či více atraktivní. Hodnota potenciálu byla založena na návštěvnosti jednotlivých památkových objektů, jelikož autoři se domnívají, že právě návštěvnost je objektivní kvantitativní indikátor turistického potenciálu, který zohledňuje také subjektivní preference.

15

5.2.5 Potenciál podle Šauera a Vystoupila Pro měření potenciálu CR autoři [39, a] sestavili ukazatel, pomocí kterého měří potenciál rekreační plochy. Za rekreačně využitelné plochy zde uvádějí plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodních ploch. Jako názornou prostorovou diferenciaci výše uvedeného zvolili následující hodnotící stupnici: -

-

Do 20% PRP – zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky 20 – 37,9% PRP většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách, pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky 38 – 56,9% PRP – venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 57 – 74,9% PRP – podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 75 a více % PRP – povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami

Kromě vhodnosti ploch pro cestovní ruch se autoři zabývají také základní turistickou infrastrukturou. Uvádějí, že turistický význam regionu a jeho středisek je v geografických analýzách nejčastěji měřen dle vybavenosti daného území ubytovací infrastrukturou a dále poznamenávají, že hodnocení kapacit ubytovacích zařízení nechybí v žádném programovém dokumentu či marketingové studii o cestovním ruchu na všech úrovních Pro vyhodnocení potenciálu CR poté využívají syntetizujícího přístupu, jehož výsledkem je rozdělení středisek cestovního ruchu podle převažujících forem rekreace, tato střediska jsou dále rozdělena do devíti základních funkčních typů: Střediska letní rekreace u vody, horská střediska letní a zimní rekreace, historická města a střediska mezinárodního a národního významu, historická města nadregionálního významu, ostatní města, přírodní atraktivity, ostatní turistická střediska, nejvýznamnější střediska druhého bydlení.

16

5.3 Norsko 5.3.1 Základní charakteristika Norsko (celým názvem Norské království) leží na západní části Skandinávského poloostrova. Jeho poloha se táhne v úzkém pásu na sever od průlivu Skagerrak, který odděluje Skandinávský poloostrov od Dánska a rozloha státu poté čítá 385 155 km2 [19]. Státním zřízením Norska je konstituční monarchie. V čele státu v současné době stojí král Harald V. Dle nejaktuálnějších údajů z webu Norského statistického úřadu [38, a] čítala k 1. lednu 2016 populace Norska 5 213 985 obyvatel. V Norsku se platí norskou korunou (zkratka NOK). Hlavní město Norska je Oslo a mezi další významná města se řadí Trondheim, Bergen, Stavanger či Tromsø. Co se hospodářství týče, Štyrský a Šípek [40] uvádí, že hlavními artikly současného Norského hospodářství jsou rybí produkty, výroba elektrooceli či hliníku. V posledních letech však nabyla velkého významu ropná produkce, jejíž zdroje leží v Severním Moři. Díky tomu je dnes Norsko známo jako jedna z nejbohatších zemí světa, což dokazují například statistiky organizace OECD [31], které uvádí, že Norsko se může pyšnit druhým nejvyšším HDP na osobu na světě (jako první země je zde uvedeno Lucembursko) či velmi nízkou nezaměstnaností, která dle stránek Norského statistického úřadu [38, a] čítá 4,5%. Zároveň Norsko v tuto chvíli vévodí žebříčku HDI [46], který vyspělost země kromě ekonomické situace hodnotí také z pohledu průměrné délky života obyvatel či přístupu ke vzdělání. Norsko má dva úřední jazyky. Jedním je bokmål, (knižní jazyk) který vychází z dánštiny, a nynoršitna (Nynorsk), která je dle Společníka cestovatele – Norsko [7] směsicí mnoha norských dialektů.

5.3.2 Vstup do Norska Dle webových stránek norské ambasády v České republice [26] musí mít osoby, které cestují do Norska, platný cestovní doklad. To znamená cestovní pas

17

nebo v případě občanů Evropské Unie, tím pádem i občanů České republiky, stačí k oprávnění ke vstupu do země občanský průkaz. Dále se zde uvádí, že Evropané musí disponovat kartičkou pojištěnce, která dokládá účast na zdravotním pojištění ve své zemi.

5.3.3 Historie Ve Společníkovi cestovatele – Norsko [7] se uvádí, že první stopy osídlení na území dnešního Norska sahají do období 9000 let před naším letopočtem. Z pozdější historie na sebe výrazně mezinárodně upozornili Vikingové, jejichž období se datuje od 8. do 11. století [7]. Kromě drancovníků to také byli mořeplavci a obchodníci, kteří žili v poměrně otevřené společnosti. Článek na serveru BBC [16] tuto informaci rozvíjí tím, že například vikinské ženy měli na svou dobu vysoké postavení. Další informace o norské historici byly čerpány ze stránek norského velvyslanectví ve Velké Británii [28]. Za konec vikinské éry je zde považováno 11. století kdy dochází ke sjednocení Norska v jedno království a v zemi je také zavedeno křesťanství. V té době Norskému království patřili další země jako Island, Grónsko či Faerské ostrovy. Norskému rozmachu ale v půli čtrnáctého století zasadila krutou ránu morová epidemie, která snížila počet obyvatel na polovinu. Následně bylo Norsko od roku 1380 v unii s Dánskem. Tato unie končí rokem 1814, který je důležitým mezníkem v norské historii. Norsko totiž dne 17. 5. 1814 přijímá ústavu, a od té doby se tento den slaví coby národní den. V témže roce zároveň vzniká nová unie se Švédskem, která posléze končím referendem v roce 1905. Během 2. Světové války bylo Norsko okupováno nacistickým Německem. V současné době je Norsko jednou z nejvyspělejších a nejbohatších zemí světa, čemuž do velké míry vděčí tomu, že v 60. letech dvacátého století byly podél norských břehů objeveny hojné zásoby ropy a zemního plynu. Portál Czechtrade [5] dále doplňuje, že Norsko je dnes členem mnoha mezinárodních organizací (např. OSN, NATO, OECD), země však není členskou zemí Evropské unie.

18

5.3.3.1 17. květen Jak bylo již výše zmíněno, 17. květen jakožto den ústavy má v Norsku velký význam. Každoroční oslavy tohoto dne jsou i lákadlem pro turisty. Zatímco některé země pojímají oslavy národních dnů jako možnost předvést svou militární sílu, v Norsku nic takového během oslav 17. května nenajdeme. Visit Norway uvádí [47, c], že v téměř každém městě se na tento den konají průvody, z nichž ten nejvýznamnější se koná v hlavním městě Oslo. Během těchto oslav jsou v čelech průvodů k spatření především děti, dechové kapely a členové místních spolků a organizací. Velká část Norů si na sebe v tento sváteční den obléká národní kroj zvaný bunad.

5.3.4 Postavení CR v Norsku Dle Norského statistického úřadu[38, b] tvoří cestovní ruch v současnosti zhruba 4% norského HDP. Neaktuálnější informace na tomto webu uvádí, že v za rok 2014 to bylo 4,1%. Webové stránky Visit Norway [47, g] dále píší, že v roce 2013 navštívilo Norsko téměř 5 milionů turistů, přičemž se odvolávají na statistiky z ubytovacích zařízení. Společník cestovatele - Norsko[7] uvádí, že hlavními lákadly Norska pro turisty jsou úchvatná krajina a divoká příroda. Norsko zde líčí jako nádhernou zemi, jejíž členité pobřeží je lemováno fjordy a poklidnými údolími, nad kterými se zvedají horské štíty. Další údaje o vnitřním cestovním ruchu v Norsku přináší reporty o cestovním ruchu v Norsku, které vydává vládní organizace Innovation Norway. V době psaní této práce byl nejaktuálnější zdroj informací report, který vyšel v roce 2015 [14, a] a zpracovává v sobě údaje za rok 2014. Níže jsou uvedené vybrané informace z tohoto reportu. Ty jsou v některých případech doplněny o další internetové zdroje.

19

5.3.4.1 Vymezení norských regionů z hlediska cestovního ruchu podle Innovation Norway: Oblast fjordů: Møre a Romsdal, Sogn a Fjordane, Horaland a Rogaland Severní Norsko: Finnmark, Troms, Nordland Jižní Norsko“ Telemark, Vest-Agder a Aust-Agder Trøndelag: Nord-Trøndelag a Sør Trøndelag Východní Norsko: Oslo, Akershus, Buskerud, Oppland, Hedmark, Vesrfold a Østfold

Obrázek 1: Znázornění turistických regionů pevninské části Norska a objem útraty v rámci CR a obchodu za rok 2013. Zdroj [14, b].

5.3.4.2 Vnímání Norska coby destinace cestovního ruchu Innovation Norway zpracovalo několik průzkumů, z nichž jeden měl za cíl zjistit, jaké jsou šance, že si lidé zvolí Norsko coby místo pro svou dovolenou a jaké je vnímání Norska jako destinace CR. Pro výzkumné účely se Innovation Norway zaměřilo na z pohledu Norského vnitřního cestovního ruchu klíčové trhy, kterými

20

jsou – Norsko, Švédsko, Dánsko, Velká Británie, Německo, Nizozemsko, Rusko a Francie. Respondentům zde byla mimo jiné položena tato otázka: „Co je první věcí, která vás napadne, jestliže se zamyslíte nad Norskem coby destinací cestovního ruchu?“ Jakožto nejsilnější asociace mezi pojmy Norsko a Cestovní ruch se ukázaly fjordy. Coby první vyvstaly na mysli hned 30% respondentům. S mírným odstupem se na druhém místě objevil termín „příroda“ (17%) a na třetím skončily „hory“ (11%), čtvrté místo obsadila „zima“ (10%) a na pátém místě skončili „scenérie“ (8%). Z toho vyplívá, že Norsko je především spojeno s přírodou. Například norská města obdržela pouhých 5%. V jedné z dalších otázek se respondenti měli ztotožnit s různými tvrzeními, která charakterizují dovolenou v Norsku. S nejvíce kladnými ohlasy setkal pojem uhrančivá příroda (89%). Dále pak příležitost sledovat přírodní fenomény jako jsou polární záře či půlnoční slunce (80%) a skvělé podmínky pro turistiku (80%). Většina respondentů tedy vnímá Norsko coby zemi s krásnými scenériemi, která skýtá skvělé předpoklady pro turistiku a outdoorové aktivity. 5.3.4.3 Profil turisty Měřeno dle množství utracených peněz, je pro norský příjezdový cestovní ruch nejdůležitější segment Německo. Údaje tvrdí, že němečtí turisté utratili v Norsku zhruba 1 miliardu NOK (přibližně 3 miliardy Kč). Z finančního hlediska má však v Norsku největší význam domácí cestovní ruch tvořený norskými turisty. Průměrná délka pobytu v Norsku se obvykle pohybuje mezi jedním týdnem a deseti dny. Přičemž nejdéle se zdrzí Němci (15.3dní) a poté návštěvníci z Nizozemí (14,9 dní) a Švýcarska (13,2 dnů). Naopak průměrně nejméně času stráví v Norsku Číňané (3,4 dny). Tento rozdíl si v Innovation Norway vysvětlují tím, že turisté ze vzdálených zemí jako je zmíněná Čína, se často účastní zájezdů, které v sobě zahrnují návštěvy více zemí, tudíž Norsko je pouze jedna ze zemí, kterou během své dovolené navštíví. Průměrný věk turistů, kteří navštívili Norsko v roce 2014, byl 49,6 roku. Nejstarší poté byli v průměru lidé z USA (53,8 let) a nejmladší byli z Číny (45,1 let). Do těchto údajů byli nicméně zařazeni pouze turisté nad 18 let.

21

5.3.4.4 Spokojenost turistů Turisté, kteří navštíví Norsko, jsou se svojí dovolenou většinou spokojeni. Toto tvrzení se opírá o další průzkum Innovation Norway, kdy turisté hodnotili svůj pobyt na škále od 0 (=velmi nespokojen) do 10 (=velmi spokojen). Respondenti byli rozřazeni do jednotlivých segmentů dle regionu jejich původu. Jednotlivé výsledky od sebe nevykazovaly příliš velké rozdíly. To dokládá srovnání nejspokojenějšího segmentu, kterým byli Švédové, jež v průměru hodnotili svůj pobyt známkou 8.8 z 10 s nejnižším hodnocením 8.3 z 10 od segmentu označeného jako „zbytek Asie“. Toto měření hodnotí celkový dojem z dovolené, proto se výzkumníci dále podrobněji zaměřili na jednotlivé složky, které ho vytváří. Nejkladněji hodnotí turisté možnosti atrakcí a památek (8,6 z 10), možnosti aktivit (8.3 z 10) a celkovou úrovní služeb (8.1 z 10). Naopak nejhůře byl hodnocen poměr cen ve spojení s kvalitou (5.9 z 10). Návštěvníci tedy vidí coby největší nedostatek dovolené v Norsku vysokou cenovou hladinu. Jak je však vidět z celkového hodnocení spokojenosti, tento faktor hraje pouze malou roli na celkovém pocitu z návštěvy Norska. 5.3.4.5 Cenová hladina v Norsku Vzhledem

k tomu,

že

Norsko

je

velmi

nákladnou

zemí,

je

konkurenceschopnost norského vnitřního cestovního ruchu velice citlivá na ekonomickou situaci ve světě a na kurz norské koruny vzhledem k ostatním měnám. -

Norsko v rámci Skandinávie V reportu z roku 2014 [14, b] byly představeny grafy Norského

statistického úřadu porovnávající cenovou hladinu mezi Norskem a dalšími dvěma skandinávskými zeměmi, Dánskem a Švédskem. Srovnávány zde byly ceny v hotelích a restauracích, dále pak ceny za kulturní akce, dopravu, jídlo a alkoholické a nealkoholické nápoje. Ve výsledku pokaždé vyšlo Norsko coby nejdražší země. Nejcitelnější rozdíl mezi jednotlivými zeměmi se vyskytl v cenách alkoholu. 22

-

Norsko v porovnání s Českou republikou Pro srovnání cenové hladiny mezi Norskem a Českou republikou bylo

využito informací ze serveru Numbeo [30], který funguje coby databáze porovnávající životní náklady mezi jednotlivými městy a zároveň státy.

Tato

stránka uvádí, že v současné době jsou průměrné spotřebitelské ceny v Norsku o 150% vyšší než v České republice. Tento údaj je samozřejmě velmi obecný. Jako konkrétní příklady si například můžeme porovnat ceny vybraných základních potravin. 1 kg brambor: 50 Kč, bochník bílého chleba 500g: 72 Kč, 1kg kuřecích prsou: 315 Kč. Z hlediska cestovního ruchu je zajímavé podívat se i na ceny v restauracích. Jídlo o třech chodech pro dvě osoby v restauraci střední třídy: 2 337 Kč, půllitr místního piva: 204 Kč. Auto práce by zde na základě svých zkušeností toto srovnání doplnil, že v centrech největších měst či v blízkosti turisticky významných míst, mohou být reálné ceny ještě vyšší než výše uvedené částky. Naopak relativně levně se dá nakupovat na městských periferiích či venkovských oblastech.

5.3.4.6 Komerční úspěch filmu Frozen Jak bylo výše uvedeno v části 5.1.2, na uskutečnění cestovního ruchu v určitém místě má vliv spousta faktorů a to včetně módních vlivů. Konkrétním příkladem na území Norska se zabývá článek na zpravodajském webu The Guardian [3]. Popisuje v něm situaci, kterak příjezdový cestovní ruch v Nosku těžil z filmu Frozen, který se stal komerčně nejúspěšnějším animovaným filmem všech dob. Pohádkový svět v tomto filmu je inspirovaný Norskem a norskou přírodou a Disney při propagaci spolupracovalo s Visit Norway a také Innovation Norway. V článku se píše, že po vydání filmu se ztrojnásobil provoz na webu VisitNorway.com. Dále se zde tvrdí, že portál Flight Tracker v té době zaznamenal skokový nárůst ve vyhledávání letů norské nízkonákladové letecké společnosti Norwegian o 153%. Samotné rezervace hotelů v Norsku v období, kdy šel Frozen do kin, vzrostly o 37%.

23

5.3.5 Města Hlavní město Norska je Oslo. Tato živoucí metropole a největší norské město s téměř 700 000 [47, e] obyvatel nabízí turistům celou řadu atraktivit, z nichž si můžeme vyjmenovat například Slottet (Královský palác), který patří mezi nejvýznamnější budovy Norské historie. Portál The Royal House of Norway [44] píše, že stavba tohoto paláce byla dokončena roku 1849 a jako první se v něm usídlil

král

Oscar

I.

Společník

cestovatele

[7]

k návštěvě

doporučuje

Vikingskiphuset, což je muzeum které opatruje tři nejzachovalejší vikinské čluny na světě. Za procházku pak podle této publikace také stojí Vigelandsparken, nejrozsáhlejší park v Oslu, ve kterém se nachází 212 skulptur, které reprezentují lidstvo ve všech jeho formách. Oslo je mimo jiné významné tím, že se zde každoročně udílí Nobelova cena míru [40]. Lonely Planet [12] dále uvádí, že mimo Oslo stojí za návštěvu město Bergen a především pak jeho nábřežní čtvrt zvaná Bryggen, která je na seznamu UNESCO. Je to druhé největší město v Norsku a je známé coby město mezi sedmi horami. Visit Norway[47, a] doplňuje, že Bergen také hostí významný umělecký festival Bergen International Festival. Tento portál také popisuje Bergen jako živé univerzitní město, kde 10% populace tvoří studenti. Vzhledem ke své blízkosti k fjordům se tomuto městu občas přezdívá Brána do fjordů. Za zmínku stojí také železniční

trať

Oslo-Bergen,

kterou

z nejkrásnějších vlakových tratí světa.

24

Visit

Norway

označuje

za

jednu

Obrázek 2 přístav v Bergenu. Zdroj [Autor].

Třetím největším městem Norska je Trondheim. Tato metropole středního Norska byla založena roku 997 [47, i]. Trondheim je znám především díky Niadorskému dómu, který v sobě kombinuje prvky románské a gotické architektury. Jde o největší středověkou stavba ve Skandinávii a od svého dokončení v roce 1066 patří mezi důležitá poutní místa [35]. Za další významnou atrakci

v Trondheimu

označuje

internetová

stránka

Norge[32]

pevnost

Kristianssen Festning která se nachází na kopci nad městem a vystavěna byla v letech 1681-85. Další významné město je Stavanger. Portál StavangerRegion[43] píše, že se zde nachází katedrála z 12. století a také monumentální památník známý jako Meče ve skále, sloužící jako připomínka bitvy z roku 872, díky které bylo Norsko poprvé sjednoceno v jedno království. Město Stavanger také leží poblíž turisticky významných míst Lisefjordu a Kjeragu. Město patří mezi významné norské přístavy, byli zde také doky na výrobu lodí. Dnes město představuje jedno z předních center ropného průmyslu v Evropě.

25

Obrázek 3 Meče ve skále, Stavanger. Zdroj [Autor].

Mezi další významná města patří třeba Bodø, Ålesund či Tromsø. Dále je pak podle publikace Společník cestovatele - Norsko [7] významné hornické město Røros ze sedmnáctého století, jež je pro své zachovalé původní centrum na seznamu UNESCO. Dalším obecně známým městem v Norsku je Lillehammer, a to především kvůli tomu, že toto horské středisko hostilo novodobé zimní olympijské hry v roce 1994. Kromě měst se v Norsku vyskytuje řada malebných vesnic, mezi které patří vesnice s velmi krátkým jménem Å ,nacházející se na Lofotách. Dle průvodce Norsko z řady Rough Guides [19] je zde rybářské muzeum, představující život zdejších lidí na konci devatenáctého století. Za další významnou vesnici označuje tato publikace například Flåm, která je známá především pro svoji polohu, kdy leží na břehu Aurlandsfjordu, který je bočním ramenem Sognefjordu.

26

5.3.6 Fjordy Norské fjordy se řadí k nejúchvatnějším geomorfologickým jevům na světě. Společník cestovatele – Norsko [7, s. 18] je popisuje coby „protáhlé, úzké zálivy zasahující hluboko do pevniny.“ Uvádí se zde, že na samém konci jejich hloubka často odpovídá výšce útesů zvedajících se nad hladinou, v blízkosti moře jsou naopak mělčí. Dále se zde píše, že fjordy vznikly během poslední doby ledové (cca 110 000 -13 000 př. n. l.) kdy se obrovské ledovce sunuly krajinou, do níž vymodelovaly údolí se strmými stěnami, často hluboko pod hladinou moře. Když ledovce roztály, údolí zaplnila mořská voda. Podle Visit Norway [47, b] je nejdelším a nejhlubším norským fjordem je Sognefjord, který zasahuje 200 kilometrů do pevniny. Turistický průvodce Lonely Planet [20] dále doporučuje výlet lodí na Geirangerfjord, který pokládá za nejkrásnější z norských fjordů a je zapsán v seznamu UNESCO. Tato publikace dále vyzdvihuje Lysefjord, u kterého se nachází Pulpit Rock, což je skalní masiv tyčící se do výšky více než 600 metrů nad hladinou tohoto fjordu. Výkladový slovník [50] dále doplňuje, že kromě Norska se fjordy vyskytují také na pobřeží Britské Kolumbie, Chile, Skotska, Nového Zélandu, Antarktidy či Grónska.

Obrázek 4 Výhled na Lysefjord a Pulpit Rock. Zdroj [Autor].

27

5.3.7 Divoká příroda a pěší turistika Mimo fjordů má Norsko velmi rozmanitou krajinou, která je vhodná pro pěší turistiku či pozorování divoké zvěře. Visit Norway [47, d]uvádí, že v současné době se v Norsku nachází 44 národních parků. Je zde popsán další fakt, jenž bývá z hlediska turistiky v Norsku velice dobře hodnocen, a to, že v Norsku má každý právo na to utábořit se kdekoli v přírodě. Jediné co se po návštěvnících chce, je aby se k přírodě chovali co nejvíce ohleduplně. Mimo se zde uvádí, že v Norsku je volný lov sladkovodních ryb, pouze však pro osobní potřebu. 5.3.7.1 Jotunheim Za turisticky velmi významný je možno označit národní park Jotunheim. Scandinavian Mountains [36] píše, že je to horská oblast, patřící do Skandinávského pohoří, které se táhne Norskem od jihu až na sever a částečně zasahuje také do Finska a Švédska. Dále se zde uvádí, že v Jotunheimu se také nachází hora Galdhopiggen, která měří 2469 metrů, jedná se nejen o nejvyšší horu Norska ale i celého Skandinávského pohoří. Celkově se v Jotunheimu nachází 101 vrcholků, které přesahují výšku 2000 metrů. Průvodce Lonely Planet [12] k tomu dodává, že Jotunheim se nachází v oblasti centrálního Norska a jeho krása je tvořena především díky ledovcům a více než dvěma sty horských vrcholků. 5.3.7.2 Trolltunga Za další z turistických vrcholů můžeme označit trek na Trolltungu. Visit Norway [47, h] uvádí, že jde o útes tyčící se 700 metrů nad hladinou jezera Ringedalsvatnet, které se nachází v národním parku Foglefonna. Výhled na Trolltungu je zde zařazen mezi jednu z nejimpozantnějších norských scenérií. Jedná se však o poměrně dlouhý a náročný trek. Podle Visit Norway výstup trvá 10 až 12 hodin. Zároveň se doporučuje uskutečnit tento výlet pouze během letních měsíců, kdy v horách není sníh.

28

5.3.8 Polární záře a půlnoční slunce Polární kruh je pomyslná hranice, která vede podél severní rovnoběžky, která se dle Výkladového slovníku [50] nachází na 66°33‘ s. š. Díky této poloze zde dochází v průběhu roku k velkým rozdílům mezi dnem a nocí. Během letního období zde slunce nikdy neklesá pod obzor. Čím více se postupuje na sever, tím je toto období delší. Lonely Planet [12] píše, že konkrétně v Tromsø se celodenní světlo vyskytuje od konce května do července. Opakem polárního dne je polární noc, která začíná před zimním slunovratem a končí během ledna následujícího roku. I v tomto případě platí, že čím severněji jsme od polárního kruhu, tím delší je trvání tohoto období. Oblast polárního kruhu je obecně považována za hranici, od které lze kvalitně pozorovat polární zář. Polární zář (často též označována jako Aurora) Podle Výkladový slovník [50, s. 428] polární záři definuje takto: „přírodní atraktivita, která vzniká pohybem nabitých částic pocházejících především ze slunečního větru v zemském magnetickém poli ve výškách 95- 145 km.“ Za nejlepší podmínky k pozorování tohoto jevu je považováno období od listopadu do února. V případě silné solární aktivity je však možné tento jev pozorovat i v podstatně jižnějších částem světa. Ve velmi výjimečných případech tak lze polární záři spatřit i na území České republiky. Dle portálu Astro.cz [9] zde tato možnost byla naposledy v březnu roku 2015.

5.3.9 Fauna a flóra

5.3.9.1 Fauna K popisu norské fauny bylo využito informací z turistického průvodce z řady Lonely Planet[12]. Uvádí, že velice typickým druhem pro Norsko je sob. Sobi se vyskytují se v mohutných stádech ve středním Norsku, obvykle nad horní stromovou hranicí až do výšky 2000m. Coby nejlepší místo k jejich pozorování je zde uveden národní park Hardangervidda. Vyskytuje se zde totiž největší evropské

29

stádo (cca 7000 kusů). Krom toho se dají spatřit i ve většině národních parků středního Norska a ve vnitrozemských oblastech Trondelagu. V Norsku se také daří losům, kteří nacházejí své přirozené prostředí v místních lesích. Dále se v lesích vyskytuje například rys ostrovid, srnci, zajíci, lišky či veverky. Na severním pobřeží se nachází hejna papuchalků. Na dálném severu se objevují lišky polární, které kdysi byly hojně rozšířené, nicméně dnes se jedná o ohrožený druh. Na vzdálených Špicberkách se vykytují početné komunity ledních medvědů. Vody kolem Norska jsou plné planktonu, což i láká ryby a kosticovce. Velryby jsou však ohroženy rybolovem a některé druhy jsou na hranici vyhynutí, daří se pouze plejtváku štikovitému, který se pohybuje mezi Azory a Špicberky. Přesto je celkové množství velryb u norských vod označováno za nadstandardní. U mořských břehů i fjordů jsou dále hojně k vidění tuleni. 5.3.9.2 Flóra Norské flóře se podrobně věnuje publikace Norsko z řady Rough Guides [19] z níž byli čerpány následující informace. Velkou část Norska pokrývá smrkový porost. V pásu podél jižního pobřeží a také v okolí západních fjordů se vyskytují listnaté stromy, především pak dub, jasan, líska, jeřáb či javor. Na listnaté stromy se dá narazit až k okolí Trondheimu, nicméně pouze v nižších nadmořských výškách. V oblastech od 900 metrů (Finnmark 450m) se objevují břízy, osiky či horské jasany. Od výšek nad 1100 metrů (Finnmark 650m) se vyskytují vrby a zakrslé břízy. V severních oblastech u mysu Nordkapp se objevují odolné borovice. Nad hranicí lesů pak leží pouze holé kamenité svahy a rozlehlé náhorní plošiny se stovkami jezer. Norsko má kolem dvou tisíc rostlinných druhů, z nichž nejvyhledávanější jsou bobulovité druhy rostoucí divoce po celé zemi, jako jsou například brusinky, borůvky či ostružiny. Na náhorních plošinách se objevují lišejníky a ve většině lesů se nacházejí také mechy a vřesy. Mimo to se v Norsku nachází horské rostliny, jako jsou například alpské druhy květin. Raritou jsou rostliny typické pro kanadské náhorní plošiny, které se v Evropě vyskytují pouze na dvou místech a to v pohoří Jotunheim a v okolí města Dovre.

30

5.3.10

Gastronomie

Do norské gastronomie dle Lonely Planet [12] patří ryby a plody moře. Hojně se využívá losos, treska dále pak krevety či sardinky. Za místní speciality tato publikace označuje například sobí steak či maso z losa. Maso v Norsku bývá často uzené a brambory jsou součástí téměř všech jídel. Dále se zde píše, že ze zeleniny se v norské kuchyni často vyskytuje zelí, tuřín, mrkev, květák či brokolice. Z ovoce se pak hodně objevují lesní plody. Mezi typicky norský produkt je dle Lonely Planet možno označit hnědý sýr, který se dělá ze syrovátky z kozího či ovčího mléka, má karamelovou barvu a chutná nasládle. Norsko je také jednou z mála zemí světa, kde je možné legálně zakoupit velrybí maso.

5.3.11

Umění a Architektura

Na přelomu 19. a 20. století se v Norském umění vyskytují tři osobnosti, které svým věhlasem překročili hranice Norska. Prvním z nich je dramatik Henrik Ibsen, který je celosvětové považován za zakladatele moderního dramatu. Mezi jeho slavná díla patří dle Lonely Planet [12] Peer Gynt (1867), Nora (1879)či Přízraky (1881). Významný odkaz na poli klasické hudby zanechal Edvard Grieg. Lonely Planet [12]ho představuje jako jednoho z nejvýznamnějších skladatelů v dějinách. Dále se zde píše, že především jeho scénická hudba k Ibsenově hře Peer Gynt získala světový ohlas a je Griegovým nejhranějším dílem. Další osobností je expresionistický malíř Edvard Munch. Portál Edvardmunch.org [6] uvádí, že jeho těžký život, kdy matka a sestra zemřely na tuberkulózu, se projevil i v jeho díle, které místy prostupují pocity strachu a temnoty. Ty jsou patrné i na jeho nejznámějším díle, kterým je expresionistický obraz Výkřik roku 1893. Základní prvky Norské architektury jsou dřevo a kámen. Jako ukázku této kombinace nabízí Lonely Planet [12] hornickou obec Røros, kde se nachází řada barevných trámových domků ze 17 a 18. století. Tento průvodce dále tvrdí, že v soudobé norské architektuře může být spatřena převaha účelnosti nad stylem či vizí, a to především vzhledem k nutnosti obnovy země po 2. světové válce. Mezi přední stavby norské moderní architektury je možné zařadit radnici v Oslu či budovu Opery v Oslu. Dále pak třeba polární katedrálu v Tromsø či Sámský parlament v Karasjoku. 31

5.3.11.1

Dřevěné kostely

Mimo to je Norsko z architektonického hlediska známé díky dřevěným kostelům ze středověku. Portál Fjord Norway [8] uvádí, že v raném středověku se po celé severní Evropě stavěli dřevěné kostely na pilířích, které byly zapuštěny do země. V Norsku byly tyto stavby zdokonaleny do ojedinělých roubených kostelů, které se dnes těší velkému zájmu. Tento zájem tento web vysvětluje tím, že zatímco ve zbytku Evropy se téměř žádné z těchto staveb neuchovali, v Norsku se dodnes nachází 28 roubených kostelů. Tato stránka dále doplňuje, že roubený kostel v Urnesu je dokonce zařazen do seznamu světového dědictví UNESCO. Dalším velice významným je dle Lonelyplanet.com [20] kostel v Heddalu, jelikož se jedná o největší z dosud dochovaných dřevěných kostelů.

5.3.12

Legendy a mytologie

Publikace Rough Guide – Norsko [19] se velice podrobně věnuje norským legendám a mytologii. Uvádí, že v Norsku najdeme celou řadu historických legend a země má také bohatou folklórní tradici. Mezi nejznámější řadí ságy, jež vznikaly mezi dvanáctým a čtrnáctým stoletím na Islandu. Značná část těchto příběhů byla uchovávána pouze v ústní tradici, to se ovšem změnilo jejich sběrem v období romantismu. Samotné ságy ve svých příbězích popisují skutečné události a skutečné lidi. Oslavný styl, ve kterém jsou vyprávěny, však dané příběhy trochu zkresluje za účelem podpoření heroické povahy jejich hrdinů. Za nejstarší ságu se považuje Poetická a také starší Edda. Příběhy se obvykle vyznačují složitostí, nicméně dialogy jsou stručné a vypravěčský styl je úsporný. Před nástupem křesťanství byli tehdejší obyvatelé pohané a uznávali celou řadu bohů. Nejuctívanější z nich byl Thor, který byl líčen jako obr nadlidské síly, který ovládá hrom, blesk a oheň. Vyobrazován bývá v ruce s kladivem a další z jeho symbolů je kočár tažený dvěma kozami. Další významný bůh je například Odin, otec Thora, který je bůh války, moudrosti a magie či Frey, bůh plodnosti. Kromě těchto bohů jsou významnými postavami, vyskytujícími se především v pohádkách a legendách, obři a trollové. Obři jsou tvorové mimořádné velikosti ale nevelkého rozumu. Ve vztahu k lidem jsou laskaví i krutí. Naopak trollové jsou popsáni coby drobné bytosti, které vypadají znetvořeně a vyznačují se 32

bledou pletí. Bledá pleť je vysvětlena tím, že trollové totiž musí žít v podzemí, sluneční paprsky by je proměnili v kámen. Stejně tak jako u obrů, je jejich povaha nevyzpytatelná, někdy škodí, jindy zase pomáhají.

33

6 Praktická část 6.1 Severní Norsko Z hlediska cestovního ruchu lze oblast severního Norska definovat coby provincie Nordland, Troms a Finnmark. Spolu s těmito pevninskými oblastmi do severního Norska dále portál Nord Norge [23, e] řadí souostroví Špicberky, které je dle Společníka cestovatele – Norsko [7] vzdáleno 640 kilometrů od severu Norska. Severní Norsko může turistům nabídnout lákavé končiny s přírodními extrémy, jako jsou polární noc či půlnoční slunce. Další možnosti pro cestovní ruch nabízí pozorování divoké zvěře či výlety za pozorováním velryb. Pro některé turisty může být lákavé poznat sámskou kulturu či možnost dosáhnutí nejsevernějšího bodu Evropy. Co však může působit negativně na cestovní ruch v tomto regionu je fakt, že především v těch nejsevernějších oblastech dochází k odlehlosti některých míst.

Obrázek 5 Vymezení oblasti Severního Norska. Zdroj [23, e].

V další části práce budou podrobněji popsány některé vybrané atraktivity oblasti severní Norsko.

34

6.1.1 Lofoty Toto souostroví označuje Visit Norway [47, d] za jedno z nejkrásnějších míst Norska. Uvádí, že kromě přírodních krás, jako jsou majestátní hory, fjordy jsou Lofoty známé i díky skvělým podmínkám pro rybaření, sportovní aktivity jako je např. Jízda na kajaku či pozorování kolonií mořských ptáků. Tato oblast byla osídlená během Vikinské éry a místní Vikinské museum láká fanoušky historie. Server Nord Norge [23, a]dále píše, že pro pozorování ptactva jsou velmi vhodné ostrovy Værøy a Røst. Dále k návštěvám doporučuje Rybářské vesnice Henningsvær a Nusfjord. Pro příznivce umění dále doporučuje galerie v Storvåganu a Svolværu.

6.1.2 Nordkapp Dalším z důvodů, proč turisté navštěvují oblast severního Norska je možno označit Nordkapp. Toto místo je totiž považováno za nejsevernější bod Evropy. Nicméně propagace Nordkappu jako významné turistické atrakce má spoustu odpůrců. V turistickém průvodci z řady Rough Guides [19] je to vysvětleno tím, že Nordkapp, který se nachází na ostrově Magerøya, ve skutečnosti nejsevernějším bodem Evropy není. V této knize se dále píše, že na tomto ostrově se totiž nachází místo zvané Knivskjellodden, jehož poloha je o 1457 metrů severněji oproti Nordkappu. Poté se zde ještě uvádí, že kdybychom hledali nejsevernější pevninský bod Evropy, museli bychom se vydat od Nordkappu zhruba 80 kilometrů na východ, kde se nachází výběžek jménem Kinnarodden.

6.1.3 Sámská kultura Tento původně nomádský národ tvoří největší norskou národnostní menšinu. Dle Lonely Planet [12] ze zhruba 60 000 Sámů jich kolem 40 000 žije v Norsku a to pak především v severském kraji Finnmark. Dále se zde píše, že sámská identita je zachována díky jazyku a kulturním tradicím, jako je například mumlavý zpěv joik, či tradičním řemeslům, jako výroba stříbrných šperků a nožů. Mimo to je zde popsán přístřešek, který Sámové používají, se nazývá lavvo. Je podobné indiánskému týpí, ale není tolik orientované na výšku, což ho činí

35

odolnějším v arktických větrech. Základnu tvoří trojice osekaných kůlů, přes ně je připevněná sobí kůže.

6.1.4 Špicberky Pro turistky hledající opravdové dobrodružství může být volbou souostroví Špicberky. Toto místo se nachází v Severním ledovém oceánu na půli cesty mezi pevninským Norskem a severním pólem. Dle Sptisbergentravel [37] toto místo nabízí drsnou přírodu, kde turisty můžou lákat expedice po ledovcích či další outdoorové aktivity jako psí spřežení či sněžné skútry. Také je na Špicberkách osobitá fauna, jedná se o místo, kde žije na 3000 ledních medvědů. S přihlédnutím k tomu, v jakých leží Špicberky v zeměpisných šířkách, zde panuje poměrně mírné klima. Průměrné teploty jsou -14°C v zimě, a +6 °C v létě [19]. Tyto ostrovy mají 3000 obyvatel, z toho zhruba 2000 bydlí v městě Longyearbyen, administrativním centu Špicberků.

6.1.5 Skalní rytiny v Altě Rough Guides – Norsko [19] uvádí, že ve městě Alta se nacházejí rytiny, které jsou staré 2500 až 6000 let. Uvádí se, že významné jsou pro svou velkolepost a zaujmou jednoduchými liniemi a prostým výrazem. Můžeme skrze ně pohlédnout na kulturu dávných lovců a sběračů. Jsou na nich vyobrazeny lodě, lidské postavy a zvířata. Celek působí jako jeden velký obraz. Tato kniha dodává, že odborníci v nich však dokázali identifikovat čtyři části, které se liší jak zobrazovanými tématy, tak stylem zpracování. Vědci se také domnívají, že rytiny měli především rituální význam.

6.2 Tromsø Průvodce Rough Guides – Norsko uvádí [19], že Tromsø leží zhruba 360 km za polárním kruhem. Nachází se v kraji Troms a díky své poloze si vysloužilo přezdívku „Brána do Arktidy“. Největší část města se nachází na východním břehu ostrova Tromsøya, který je na východě spojen s pevninou elegantním klenutým

36

mostem. Na západní straně je pak velice podobným mostem propojen s ostrovem Kvaløya. Za Tromsø se považuje nejen samotné město, pod jeho správu spadá přilehlé území o celkové rozloze 2.566,3 km2 [11], (viz mapa). Toto území se na západě skládá z pevninské části Norska, dále pak z celé řady ostrovů, z nichž za nejvýznamnější je možno označit ostrovy Tromsøya (rozprostírá se na něm většina města) a Kvaløya (největší z ostrovů).

Obrázek 6 Územní vymezení jednotlivých samosprávných oblastí v kraji Troms. Zdroj [10].

6.2.1.1 Historie a současnost V knize Lonely Planet – Norsko [12], se píše, že Tromsø bylo původně rybářskou vesnicí, jejíž historie sahá do 13. století, kdy byl postaven první zdejší kostel, a status města Tromsø získalo v roce 1794. V té době je zejména rybářským přístavem a obchodí stanicí. Na svůj rozmach si město muselo počkat do poloviny 19. století, kdy ze zdejšího přístavu vyplouvaly lodě plné námořníků mířících na sever na Špicberky. Průvodce Norsko z řady Rough Guides [12] dále doplňuje, že

37

Tromsø proslulo coby výchozí bod polárních expedic, největší pozornosti se mu dostalo v roce 1928, kdy se odtud Roald Amundsen vydává na svou poslední výpravu, ze které se nevrátil.

Obrázek 7 Pomník Roalda Amundsena v Tromsø. V pozadí Tromská katedrála. Zdroj [Autor].

V současné době se Tromsø profiluje coby moderní město s přibližně 70 tisící obyvateli [10]. Významné je především díky přístavu a také kvůli místní univerzitě. O tom, že se jedná o živoucí město, svědčí i fakt, že dle Lonely Planet [12] se zde nachází nejvíce restaurací a klubů v přepočtu na jednoho obyvatele v celém Norsku. Dále se zde píše, že vzhledem ke své poloze si řada zdejších institucí a památek nárokuje právo na přídomek „nejsevernější“. Jedná se například o katedrálu, pivovar, botanickou zahradu, již výše zmíněnou univerzitu nebo i restauraci rychlého občerstvení Burger King.

38

Obrázek 8 Výhled na Tromsø z vyhlídkového místa na vrcholku Storsteinen. Zdroj [Autor].

6.2.1.2 Klima Přestože se Tromsø nachází již v arktických končinách, díky příznivému působení golfského proudu jsou zde pro život přijatelné podmínky. Meteorologický server Weatherspark [49] informuje, že během nejteplejší části roku, která připadá na období mezi červnem a zářím se průměrné teploty pohybují v rozmezí 9°C až 15°C. Zároveň uvádí, že teploty ve chladném období, které trvá mezi listopadem a březnem, se průměrně pohybují mezi -2°C a -7°C.

6.3 Přírodní Atraktivity Tromsø Pro následující dvě části práce věnující se přírodním (6.3) a kulturně historickým (6.4) atraktivitám v Tromsø bylo čerpáno především z portálu Nord Norge [23, a - m]. Tyto informace byly doplňovány dalšími, převážně elektronickými zdroji.

39

6.3.1 Horské vrcholy Na území, které spadá pod správu města Tromsø, se nachází hned několik horských vrcholů. V bezprostřední blízkosti města se na západě nachází Storsteinen, což je vyhlídkové místo nad městem. Vede k němu lanovka a dle Nord Norge [23, b] je během letní sezony, kdy je možnost spatřit půlnoční slunce, tato lanovka v provozu až do nočních hodin. Na východ od města na ostrově Kvaløya je například turisticky snadno dostupný vrchol Rødtind. Dalším velkým lákadlem pro turisty může být vrchol Tromsdalstinden, který je díky své dostupnosti vhodný pro turistiku. Dále se v oblasti, která je pod správou Tromsø nachází například hory Hamperokken [2, b], či nejvyšší hora kraje Troms - Jiehkkevárii (1833m) [33], ležící na samé hranici samosprávných oblastí Tromsø a Lyngen.

Fjordy

Obrázek 9 Výhled na horu Tromsdalstinden. Zdroj [Autor].

Na území, spadající pod Tromsø se také nachází několik fjordů. Především ostrov Kvaløya se vyznačuje velmi členitým pobřežím a vyskytují se na něm například Ersfjord, Kaldfjord, Nordfjord, Sørfjord či Grøtfjord [42]. Částečně pak do Tromsø zasahují i Balsfjord a Ullsfjord. 40

Kvaløya a Sommarøy Nord Norge [23, a] píše, že kromě fjordů a horských vrcholů se na ostrově Kvaløya také dají spatřit skalí rytiny, jejichž stáří se odhaduje na 2,500 – 5000 let. Kvaløya je klenutým mostem propojena s dalším ostrovem, který nese jméno Sommarøy. Tento ostrov má dle 300 obyvatel a je jedním z nejrušnějších rybářských míst v kraji Troms. Loví se zde převážně sledi. Mimo to tento ostrov také nabízí bílé písčité pláže. Polární záře v Tromsø Tromsø se nachází v aurorálním oválu, což je dle Visit Tromsø [48, a] pomyslný ovál, který se vyskytuje poblíž magnetických pólů a kde je největší šance na zpozorování polární záře. Tento ovál se mění v závislosti na síle solární aktivity. Většina oblastí v těchto zeměpisných šířkách je však neobydlená a proto se Tromsø jeví jako velmi vhodné místo, kde tento jev pozorovat.

Obrázek 10 Grafické vyobrazení aurorálního oválu. Zdroj [48, a].

41

Samotných možností, jak pozorovat polární záři v Tromsø, je spousta. Při jasné noci stačí vyjít za město, kde je menší světelné znečištění a čekat, zda se tento jev na obloze objeví. Turisté také mohou využít z široké nabídky výletů za polární září. Visit Tromsø dále na svých stránkách eviduje celou řadu poskytovatelů, kteří nabízejí výlety za tímto jevem. Ti ve svém repertoáru mají širokou škálu možností jak takovouto výpravu realizovat. Od budgetových výletů, kdy se jede polární záře pozorovat na vhodné místo za město, kde je nulové či minimální světelné znečištění až po vícedenní výpravy pro náročné, které v sobě mohou zahrnovat například jízdu psím spřežením či přenocování v replikách tradičních sámských přístřešků.

6.3.2 Botanická zahrada Botanická zahrada v Tromsø je nejsevernější botanickou zahradou světa, představuje domov pro tisíce rostlinných druhů z celého světa. Nicméně převládají zde rostliny, které se vyskytují v polárních a horských regionech. Vzhledem ke sněžným zimám a vlhkému létu je klima v Tromsø pro tyto druhy ideální. V zahradě se například nachází Himálajská sekce, kde je nejznámější rostlinou Tibetský modrý mák, který začíná kvést od konce června. V červnu také začíná kvést rododendronové údolí, kde se vyskytuje na 60 druhů rododendronů. Dále jsou zde hojně zastoupeny druhy květin z oblasti Arktidy, či zahradní květiny typické pro severní Norsko. Zároveň jsou zde i rostliny z jižní hemisféry, které mají svůj původ z jihu Jižní Ameriky. Zahrada je veřejnosti otevřena po celý rok. Jednotlivé druhy kvetou v období od dubna do října. [23, k]

6.3.3 Přírodní atraktivity v bezprostředním okolí Tromsø 6.3.3.1 Lyngenské alpy Na pomezí Tromsø a Lyngen se nachází Lyngenské alpy. Toto pohoří tvoří jedny z nejvíce rozeklaných vysokohorských vrcholků v celém Norsku. Nejvyšší horou je Jiehkkevárii (1833 m). Lyngenské alpy nabízí spousty příležitostí pro horolezce. Jedná se však o náročný terén, který je vhodný především pro zkušené lezce. Poblíž vesnice Svensby a údolí Furuflaten jsou však také příležitosti pro 42

výlety i pro méně zkušené turisty. Také se doporučuje udělat si panoramatickou jízdu autem po silnicích v oblasti Lyngenských alp. [23, b].

Obrázek 11 Lyngenské alpy. Zdroj [Autor].

6.3.3.2 Senja Druhý největší norský ostrov, který se nachází na jih od Tromsø. Podle Lonely Planet [20] svou krásou konkuruje Lofotám, oproti tomuto slavném souostroví však Senja přitahuje pouze zlomek návštěvníků. Východní pobřeží je tvořeno především velkou zalesněnou oblastí. Ve vnitrozemí je především hrbolatá vysočina s pásy březových lesů, mokřadů a také sladkovodních jezer. Západní pobřeží tohoto ostrova se poté vyznačuje stovkami hřebenů s ostrými vrcholky, které vyrůstají přímo z moře. Na západním pobřeží se také nachází známá vyhlídka Tungeneset.

43

6.4 Kulturně historické atraktivity 6.4.1 Architektura v Tromsø Centrum Tromsø je největší kolekcí historických dřevěných domů na sever od Trondheimu, a také je zde jedna z největších koncentrací empírových domů v celém

Norsku.

Empír

je

mezinárodní

architektonický

styl

inspirován

architekturou starověkého Řecka a Říma, v Tromsø však můžeme tento styl spatřit v jedinečné podobě – budovy jsou ze dřeva, nikoli kamene. Tento styl má v Tromsø své zastoupení, protože dominoval v 19. století, tedy v době, kdy bylo Tromsø v rozkvětu. Kolem roku 1850 byl empír vytlačen historizujícími styly. V Tromsø byly budovy tohoto stylu vzhledem k místní architektuře opět stavěny ze dřeva. V neogotickém stylu byly například postaveny Tromsø Cathedral, která byla dokončena roku 1865 a je jedinou dřevěnou katedrálou Norska, a také kostel římsko-katolické církve Vår Frue Kirke. Dále se v této době stavěly barevné vily a obytné domy s dekorativními rytinami ve švýcarském stylu. Odklon od využívání dřeva v architektuře nastává v roce 1904 po požáru v Ålesundu, kdy je následně v zemi přijat zákon, že nové stavby musí být z cihel. Takto v Tromsø počátkem dvacátého století vzniká spousta secesních staveb. Zatím poslední zásah do architektonického rázu města nastává v 60. letech dvacátého století, kdy dochází k rozvoji města a je potřeba nové a moderní výstavby. [23, j] 6.4.1.1 Arktická katedrála Arktická katedrála ve skutečnosti není opravdovou katedrálou ale kostelem luteránské církve. Oficiální název je Tromsdalen Church. Arktická katedrála je přezdívka, kterou stavba získala díky svému nápadnému a osobitému tvaru, který byl inspirován arktickou přírodou. Architektem stavby je Jan Inge Hovig a kostel byl vysvěcen roku 1965. Kromě své architektury budí tato stavba pozornost také díky skleněné mozaice z roku 1972, která se nachází na východní stěně kostela naproti oltáři. Toto dílo Victora Sapprea je jednou z nejmonumentálněji působících skleněných mozaik v Evropě a vyobrazuje druhý příchod Krista. V Arktické

44

katedrále se během roku koná spousta koncertů, nejvíce pak během letního období, kdy koncerty začínají těsně před půlnocí. [23, i]

6.4.2 Muzea Polaria - platí za jednu z největších atrakcí severního Norska. Návštěvníci zde nejprve zhlédnou film, vysvětlující vznik polární záře. Dále je zde expozice o změnách klimatu. Ta je zasvěcená jednomu z nejproblematičtějších aspektů klimatických změn, tání ledové pokrývky. K vidění jsou zde například krátká videa o Arktidě, či historické fotografie, které zaznamenávají ústup ledovců. Největší pozornost však Polaria budí díky svému bazénu s tuleni, ve kterém se vyskytují zástupci dvou druhů tuleňů (tuleň vousatý a tuleň obecný). Mimo tyto mořské savce se v Polarii nacházejí také akvária s rybami, jež se vyskytují ve vodách u severního Norska a také akvárium s kraby královskými. [23, g] Polární muzeum - ve svých stálých expozicích se věnuje popisu života lovců kožešin a způsobu, jakým tito lidé přečkávali zimu na Špicberkách. Svou expozici zde má například Henry Rudi, což byl lovec, který zabil 713 ledních medvědů. Dále jsou zde expozice například o lovu tuleňů v Severním ledovém oceánu, objevování a osídlování Špicberků či o životě a expedicích slavných norských polárníků a objevitelů Fridtjofa Nansena a Roalda Amundsena. [23, h] Muzeum umění Severního Norska – dle Visit Tromsø [48 b,] má toto muzeum ve svých sbírkách umění, které se zabývá oblastí severního Norska, nebo z ní přímo pochází. A to od 19. století po současnost. Založeno roku 1985 a je jediným muzeem svého druhu severně od Trondheimu. Cílem muzeu a je zvýšit povědomí a zájem o vizuální a aplikované umění. Tromské vojenské muzeum- Lonely Planet [12] píše, že zde nachází kanony německé pobřežní dělostřelecké baterie a zároveň zrekonstruovaný velitelský bunkr. Dále je zde expozice o lodi Tripitz, což byla v období druhé světové války největší bitevní loď na světě. Tato loď kotvila poblíž Tromsø a byla potopena během spojeneckého bombardování v roce 1944. 45

Muzeum Tromské univerzity – Lonely Planet uvádí [12], že má expozice, jež se věnující Sámům a přibližuje jak jejich tradiční, tak i současný život. Svou expozici tu mají i Vikingové, kteří hráli významnou roli v dějinách severního Norska. Dále se zde nachází replika tzv. stroje na polární záři, který v malém prostoru přiblíží krásy tohoto jevu. Perspektivet Museum- sídlí v neoklasické budově z roku 1838, muzeum je specializované na kulturní historii regionu. Ve svých výstavách se zaměřuje na dějiny a současnost města. Dle Rough Guides - Norsko [19] se toto muzeum začalo specializovat na fotografie a v současné době jich má ve svých sbírkách na 400 000.

6.4.3 Pivovar Mack a Ølhallen Mack je nejsevernější pivovar na světě a pivo se zde vaří od roku 1877. Nápad na založení pivovaru v Tromsø měl Ludwig Mack, který byl zděšen vysokou spotřebou tvrdého alkoholu u obyvatel Tromsø. Proto nabyl přesvědčení, že vařit pivo by mohl být efektivní způsob, jak zmenšit objem alkoholu, který tehdy obyvatelé Tromsø konzumovali. Pivovar je dodnes i přes snahy o odkup od větších pivovarnických společností stále ve vlastnictví rodiny Macků. Přímo v areálu pivovaru se také nachází nejstarší hospoda v Tromsø, která byla založena roku 1928 a v sortimentu má všechny druhy piva značky Mack. Také existuje možnost prohlídky samotného pivovaru Mack. [23, f]

6.4.4 Vědecké centrum severního Norska V Tromsø se nachází největší norské planetárium, Oficiální stránky planetária uvádí [25], že se zde návštěvníkům nabízí ojedinělá projekce o polární záři. Také se zde nachází na 80 interaktivních exponátů, které se zaměřují na spousty témat ohledně oblasti Arktidy. Jedná se o exponáty věnující se klimatu a počasí, polární záři či problematice životního prostředí.

46

6.4.5 Kulturní akce Tromsø international film festival - koná se v lednu a jedná se o jeden z předních norských filmových festivalů. Promítá se zde zhruba 80 filmů a na každý ročník se prodá okolo 60 000 vstupenek. Na tomto festivalu se promítají filmy, které nejsou běžně k vidění v kinech: umělecky ambiciózní filmy, krátké filmy a dokumentární filmy ze severu. Na festival se sjíždí lidé z celého Norska, akce však může být zajímavá i pro cizince neboť všechny filmy mají anglické titulky. [23, m] Bukta festival - letní open air festival rockové hudby s mezinárodní účastí. Na festivalu se již představili mezinárodně uznávaní umělci jako Iggy Pop, Patti Smith, Thin Lizzy či Biffy Clyro. Kromě zahraničních hvězd zde mají své hojné zastoupení i norští umělci. Festival je tedy příležitostí, jak spatřit muzikanty i ze severního Norska. [23, c] Festival polární záře - tento hudební festival se koná v Tromsø poslední týden v lednu. Na Norway Festivals [27] se uvádí, že na tomto festivalu se každoročně objevuje řada jak norských tak i zahraničních umělců a je zde možnost slyšet hudbu napříč žánry. Na festivalu zaznívá například jazz, opera či symfonické orchestry. Mimo hudby se během festivalu koná spousta doprovodného programu, jako plavby za polární září či lekce hraní na hudební nástroje. Sámský týden - den Sámského lidu je 6. Únor, který připomíná setkání Sámů ze Švédska a Norska, které se uskutečnilo v roce 1917 v Trondheimu. V Tromsø nicméně oslavy tohoto dne přerostly až v celotýdenní festival Sámské kultury, který se pořádá první týden v únoru. V rámci festivalu se v Tromsø koná celá řada diskusí, koncertů, sportovních a kulturních aktivit. Lidé mohou také ochutnat tradiční sámské speciality a vyzkoušet si lekce sámského jazyka. Během

47

akce se například koná šampionát v hodu lasem a sobí závody, kdy sobi za sebou táhnou závodníky na lyžích. [23, ch] Insomnia festival - dle webových stránek tohoto festivalu [15]patří Insomnia festival mezi přední norské hudební festivaly elektronické hudby. Vystupují zde především umělci, kteří vyznávají inovativní přístup k elektronické hudbě. Mimo to se na festivalu konají různé semináře a výstavy (např. o designu). Festival se koná v říjnu.

6.5 Bodové hodnocení potenciálu CR v Tromsø V této části práce jsou hodnoceny lokalizační předpoklady CR podle metody Bína 2002. Hodnoceno bylo území, které spadá pod správu Tromsø, (viz mapa v kapitole 6.2). Pro hodnocení byly výše popsané přírodní a kulturně-historické atraktivity porovnány s metodou Bína 2002. Rámcový popis situací, ze kterého bylo vycházeno pro přiřazování stupňů intenzity jednotlivých složek potenciálu, je k nahlédnutí v Příloze č. 2. Pro vyhodnocování vhodnosti krajiny v Tromsø pro jednotlivé aktivity bylo také přihlédnuto k mapě, kterou vydalo Visit Tromsø (Příloha č. 1), kde je názorně vyobrazeno, které oblasti jsou vhodné pro provozování daných aktivit. Pro zjištění dílčích položek, kterým se práce v předchozích částech nevěnovala (např. lázeňství) bylo provedeno důkladné vyhledávání na internetu s cílem určit, zdali se dané složky potenciálu na území Tromsø vykytují či nikoli. Přírodní pozoruhodnosti – výskyt výjimečných přírodních fenoménů polární záře a půlnočního slunce. Znamenají atraktivitu s mezinárodním přesahem stupeň 3

48

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku – krajina v Tromsø je tvořena celou řadou vrcholků, které jsou vhodné pro zdatné i méně zkušené turisty stupeň 3 Vhodnost krajiny pro cykloturistiku - estetická, členitá krajina se spoustou výhledů, zároveň je při pohledu na turistickou od Visit Tromsø patrné, že je zde také vybudovaná potřebná infrastruktura - stupeň 3 Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty - vhodné klimatické podmínky, členitý terén s mnoha vrcholy je možno považovat za příznivý pro sjezdové zimní sporty – stupeň 2 Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku – především v údolích se nachází spousta cest vhodných pro běžecké lyžovaní a lyžařskou turistiku, zároveň jsou v Tromsø vhodné klimatické podmínky pro provozování lyžařské turistiky – stupeň 3 Vhodnost krajiny pro rekraci u vody – v Tromsø se nachází dostatek vodních ploch, které by teoreticky mohly být k rekreaci u vody využity, vzhledem k chladným létům se však nepředpokládá jejich praktická vhodnost pro širší rekreační využití – proto stupeň 0 Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/ hory – v Tromsø se nachází horská krajina se širokými možnostmi pro rekreační využití - stupeň 3 Vhodnost krajiny pro venkovskou turistku – výskyt rybářské vesnice na ostrově Sommarøy - stupeň 2 Vhodnost krajiny pro vodní turistku – členité pobřeží, které je lemováno fjordy nabízí možnosti pro vodní sportovní aktivity, jako je jízda na kajaku, zároveň jsou místní vody vhodné i pro výlety lodí ať už ta polární září, půlnočním sluncem či pozorováním velryb- stupeň 3 49

Vhodnost krajiny pro horolezectví - horolezecký server Ascentdescent [2, a] uvádí, že ostrov Kvaløya, jež patří do Tromsø, disponuje jedněmi z nelepších podmínek pro horolezectví v Norsku. Nicméně také uvádí, že vzhledem k místním klimatickým podmínkám je horolezecká sezona poměrně krátká v porovnání se zbytkem Skandinávii – složka potenciálu je přítomna Vhodnost krajiny pro závěsné létání - v Tromsø se provozuje paragliding, ráz místní krajiny je k němu se spoustou vrcholků vhodný, dokonce zde působí i paraglidingový klub [45] – složka potenciálu je přítomna Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost – web Inatur [13] píše, že v Tromsø je možné lovit zajíce, tetřevy a bělokury. Na témže serveru je také možnost zakoupit lovecké povolenky – složka potenciálu je přítomna Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov – vzhledem k spoustě vodních ploch je místní krajina vhodná pro sportovní rybolov, i mapa od Visit Tromsø uvádí řadu míst vhodných k rybolovu – složka potenciálu je přítomna Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků – dle mapy od Visit Tromsø je vhodné místo pro pozorování ptactva na jih od Tromsø, nicméně toto místo administrativně nespadá pod Tromsø nýbrž pod Balsfjord – složka potenciálu není přítomna Kulturně historické památky a soubory – v Tromsø se nachází jediná dřevěná katedrála v Norsku, dále pak také soubor historických empírových budov – stupeň 2 Skanzeny a muzea – v Tromsø se nachází celá řada muzeí, z nichž ty nejvýznamnější Polaria a Polární muzeum mají až nadnárodní význam – stupeň 3

50

Lázeňská funkce – lázeňská složka není v Tromsø zastoupena, nachází se zde pouze wellnes centrum – stupeň 0 Kongresy a konference – nejvýznamnější konferencí konanou v Tromsø je Arcitc Frontiers [1] (Arktické Hranice) – mezinárodní konference, která se zabývá tématem udržitelného rozvoje v Arktidě. Na konferenci se schází zástupci z řad akademické obce, byznysu a vlády se snahou společně vytvořit pevný základ pro udržitelný ekonomický rozvoj tohoto regionu. Konference se koná každý rok, čtvrtý týden v lednu. – stupeň 2 Kulturní akce - kulturní akce, které jsou v práci výše popsány, jsou národního významu a mají v sobě potenciál přitáhnout i některé zahraniční turisty – stupeň 3 Sportovní akce – významná sportovní akce, konající se v Tromsø je Maraton půlnočního slunce [22], což je nejsevernější maraton světa - stupeň 2 Veletrhy a tematické trhy - Veletrh bydlení a také veletrh pracovních příležitostí pro studenty – pro povahu těchto akcí (přitažlivé především pro místní obyvatele), se autor domnívá, že nejsou relevantní pro toto měření – stupeň 0 Církevní akce – v Tromsø se například od Trondheimu nenachází žádná významná poutní místa – stupeň 0 Místní produkty – Tromsø není známé pro své typické produkty – stupeň 0 Příhraniční specifika – Tromsø se nenachází v bezprostřední blízkosti švédských hranic – stupeň 0

51

Celkový potenciál CR v Tromsø

Složka potenciálu cestovního ruchu

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1

Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov

2

3 45 15 20

15 10 20 7 15 2 2 2 2

Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce

25 35 10 40 7

Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční specifika Tabulka 5 hodnocení potenciálu CR v Tromsø. Zpracováno podle [4, b].

52

6.6 Vlastní dotazníkové šetření Cíl a metodika Dotazníkové šetření mělo za cíl zjistit jaké je povědomí o městě Tromsø a jak jsou některé vybrané aktivity, které je zde možno provozovat, vnímány širokou veřejností. Dotazník byl koncipován s důrazem na jednoznačnost a jednoduchost otázek, aby své případné respondenty předem neodradil svou délkou nebo nesrozumitelností.

Dotazník se skládal z celkem jedenácti otázek, obsahoval

především uzavřené otázky. Ty byly doplněny jednou otevřenou otázkou. První dvě otázky se věnují identifikaci respondentů. Třetí otázka se týkala toho, zdali respondenti navštívili Norsko. Čtvrtá a pátá otázka zjišťovaly, zdali dotázaní považují Norsko za atraktivní destinaci cestovního ruchu. Otázky číslo šest a sedm se týkaly povědomí o městě Tromsø. V osmé otázce se hodnotily vybrané aktivity, které lze v Tromsø provozovat. Na to navazuje devátá otázka, která zjišťuje, zdali je pro respondenty atraktivnější zimní či letní sezona. V desáté otázce měli dotázaní určit, jak závažně vnímají vybrané faktory, které by mohly odradit od návštěvy Tromsø. Pro případné poznámky a komentáře zde nakonec byla otázka 11. Respondenti zde byli také vyzváni, ať zde uvedou případné další důvody proč navštívit nebo naopak nenavštívit Tromsø. Z celkového počtu jedenácti otázek bylo osm povinných, bez jejichž zodpovězení nebylo možné dotazník odeslat. Tři otázky byly nepovinné a měly doplňující charakter. Distribuce dotazníku probíhala na studentských fórech a sociálních sítích (Facebook). Vyplnění dotazníku bylo anonymní a respondenti měli možnost dotazník vyplňovat v období od 07. 03. 2016 do 10. 04. 2016. Dotazníkové šetření vyvrátí či potvrdí hypotézu č. 2:

Povědomí české

veřejnosti o Tromsø a jeho potenciálu pro cestovní ruch je nízké. Výsledky dotazníkového šetření Dotazník vyplnilo celkem 105 respondentů. Výsledky jednotlivých otázek jsou okomentovány níže.

53

Otázka 1: Jaké je Vaše pohlaví?

27,6% muž žena 72,4%

Graf 1 Podíl respondentů dle pohlaví (vlastní zpracování).

Z celkového počtu 105 respondentů odpovědělo 76 (72,4%) žen a 29 (27,6%)mužů. Otázka 2:Kolik je Vám let? 1,9% 0,0% 1,0% 9,5% 0-17 18-26 27-39 40-49 50+ 87,6%

Graf 2 Rozdělení respondentů dle věku (vlastní zpracování).

Nejpočetnější skupina 92 respondentů byla ve věkovém rozmezí

18-26 let

(87,6%), 10 respondentů bylo ve věku mezi 27-39 (9,5%), dvou respondentům bylo 40-49 (1,9%), jeden respondent byl mladší osmnácti let (1%). Žádnému respondentovi nebylo více než 50 let. 54

Otázka 3: Navštívil/a jste již někdy Norsko?

17,1%

Ano Ne

82,9%

Graf 3 Rozdělení respondentů dle návštěvy Norska (vlastní zpracování).

18 respondentů (17,1%) již Norsko navštívilo, 87 (82,9%) dotázaných v Norsku zatím nebylo. Otázka 4: Pokud odpověď „Ne“ u předchozí otázky – Láká Váš navštívit Norsko? Doplňující otázka navazující na otázku č. 3 zjištující, zdali tu část respondentů, kteří v této zemi ještě nebyli, láká návštěva Norska. Z těchto 87 dotázaných jich 81 (93,1%) odpovědělo „ano“, zbylých 6 (6,9%) Norsko navštívit neplánuje a tudíž zvolili možnost „ne“.

55

Otázka 5: Považujete oblast severního Norska za turisticky atraktivní? 0,0% 7,6% 6,7% Rozhodně ano Spíše ano 51,4% 34,3%

Nevím Spíše ne Rozhodně ne

Graf 4 Atraktivita severního Norska očima respondentů (vlastní zpracování).

Tato otázka měla podrobněji zjistit, jak respondenti vnímají turistickou atraktivitu severního Norska. 54 respondentů (51,4%) uvedlo, že severní Norsko rozhodně považují za atraktivní destinaci, 36 dotázaných (34,3%) se přiklonilo k názoru, že tato oblast je turisticky spíše atraktivní, 7 respondentů (6,7%) si nebylo jisto, zda považovat severní Norsko za atraktivní či neatraktivní a zvolili možnost „nevím“, 8 dotázaných (7,6%) si myslí, že tato oblast je turisticky spíše neatraktivní a žádný z respondentů neohodnotil tento region coby rozhodně neatraktivní.

56

Otázka 6: Máte povědomí o existenci města Tromsø?

31,4% Ano Ne 68,6%

Graf 5 Povědomí respondentů o existenci města Tromsø (vlastní zpracování).

Zde 33 respondentů (31,4%)uvedlo, že mají povědomí o existenci města Tromsø, zbylých 72 respondentů (68,6%) o tomto městě nikdy neslyšelo. Otázka 7: Pokud odpověď „Ano“ u předchozí otázky – dokázal/a byste určit, kde se toto město přibližně nachází na mapě Norska? Tato otázka vyzívá ty, kteří odpověděli kladně na otázku 6, zdali si myslí, že by dokázali z hlavy určit, kde se Tromsø přibližně nachází na mapě Norska. Z těchto 33 respondentů jich 18 (54,5%) tvrdí že ano, 15 respondentů (45,5%) si myslí, že by polohu Tromsø určit nedokázalo.

57

Otázka 8: Jak byste ohodnotil/a zajímavost těchto vybraných aktivit které lze provozovat v Tromsø a jeho okolí? (přičemž: 1 – považuji za naprosto neatraktivní, 5- považuji za velice atraktivní) 90% 80% 70% 60% 50% 40%

1

30%

2

20%

3

10%

4

0% Možnost sledovat polrání záři

Možnost pozorovat půlnoční slunce

Výlety lodí (např.fjordy, pozorvání velryb)

Rybolov

Zimní Letní sporotvní sporotovní aktivity (např. aktivity (npař. výlety na Cykloturistika, sněžnicích, pěší horská lyžování, turistika, jízda běžky, psí na kajaku) spřežení)

5

Graf 6 hodnocení jednotlivých aktivit očima respondentů (vlastní zpracování).

Tato otázka zkoumala vybrané aktivity, které je možné provozovat na území Tromsø. Za nejvíce atraktivní byla mezi dotázanými vnímána možnost sledovat unikátní přírodní jevy, polární záři a půlnoční slunce. 83 respondentů (79%) udělilo možnosti sledovat polární záři nejvyšší hodnocení. Půlnoční slunce obdrželo nejvyšší hodnocení od 69 respondentů (65,7 %). Jak lze z grafu vypozorovat, pouze malá část respondentů vyhodnotila pozorování těchto jevů coby neatraktivní. Dále byly velmi kladně hodnoceny možnosti lodních výletů. Nejhůře se umístil rybolov, nejvyšší ohodnocení dostal pouze od 7 respondentů. Naopak 27 respondentů označilo rybolov coby naprosto neatraktivní. Zimní a letní sportovní aktivity se dočkaly podobných hodnocení. Respondenti je vesměs vnímají jako spíše atraktivní, je zde však viditelný rozdíl oproti hodnocení polární záře, půlnočního slunce či výletech lodí.

58

Otázka 9 Kdy byste se raději podívali do Tromsø

33,3% letní sezona zminí sezona 66,7%

Graf 7 Preferovaná doba návštěvy Tromsø (vlastní zpracování).

Na tuto otázku přesně dvě třetiny respondentů uvedli, že by preferovali letní sezónu, zbylá třetina by pro svou případnou návštěvu zvolila spíše období zimní sezóny.

Otázka10: Jak vnímáte závažnost následujících vybraných faktorů, které by Vás mohly odradit od návštěvy Tromsø? (přičemž: 1 - nepovažuji za žádný problém, 5- považuji za velký problém) 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

1 2 3 4 5 Cenová hladina Vzdálenost destinace Norska, které patří k nejdražším zemím světa

Obavy z nízkých teplot na severu Norska

Nízké povědomí o Tromsø (nevím, co bych tam dělal/a)

Graf 8 hodnocení faktorů, které by mohly bránit návštěvě Tromsø (vlastní zpracování).

59

Respondenti měli ohodnotit závažnost vybraných faktorů, které by mohly odrazovat od návštěvy Tromsø. Hodnotící škála byla opět 1 až 5. Kde 1 = nepovažují za žádný problém, 5= považuji za velký problém. Největší překážku vidí respondenti ve vysoké cenové hladině Norska, kde 23 (21,9%)respondentů udělilo váhu 4 a 28 (26,7%) udělilo nejvyšší stupeň 5. Nejvýrazněji zde byla zastoupena neutrální středová váha 3. Možná interpretace tohoto hodnocení je, že přestože tito respondenti vysokou cenovou hladinu vnímají, v případě vážného zájmu o cestu do Tromsø by pro ně nepředstavovala nepřekonatelnou překážku. Z grafického znázornění dále vyplívá, že nejmenší problém je spatřován ve vzdálenosti Tromsø. Stupeň 1 zde udělilo 36 (24,3%) respondentů a váhu 2 zvolilo 28 (26,7%) dotázaných. Dále pak obavy z nízkých teplot sdílí relativně málo respondentů. Nejvyšší váhu závažnosti 5 zde zvolilo 5 (4,8%) respondentů. Váhu 4 poté 16 respondentů (15,2%). To, že by důvodem neuskutečnit cestu do Tromsø mohlo být nízké povědomí o tomto místě, ohodnotilo velmi závažný problém 6 respondentů (5,7%), váhu 4 poté dalo 15 (14,3%) respondentů. Autor si uvědomuje, že konkrétně u této podotázky mohly být výsledky velmi zkreslené vzhledem k tomu, že v otázce 8 byly nastíněny možnosti toho, co se dá v Tromsø dělat. S přihlédnutím k odpovědi na otázku 6, kdy pouze necelá třetina dotázaných měla povědomí o existenci města Tromsø, se domnívá, že hodnocení tohoto faktoru by vypadalo podstatně jinak, kdyby tato otázka byla zařazena na začátku dotazníku. Otázka 11 Prostor pro případné poznámky – Napadají Vás další důvody proč navštívit nebo naopak nenavštívit Tromsø? Volná a zároveň nepovinná otázka, měla za cíl, aby respondenti mohli uvést případné poznámky a postřehy. Autor si je vědom, že v rámci uchování jednoduchosti dotazníku nebylo možné v otázkách 8 a 10 vyjmenovat všechny důvody, které by mohli vést či odrazovat od návštěvy Tromsø. Z tohoto důvodu je zde také výzva, aby respondenti uvedli případné další důvody proč navštívit či nenavštívit Tromsø. Této možnosti využilo 6 respondentů. Níže jsou uvedeny jejich odpovědi: 60

„Kdo jednou navštíví Norsko, ví, že to nebylo naposledy a že za jedinou návštěvu se nedá stihnout vše. Norsko obecně je inspirací pro jakoukoliv zemi, ať už co se týče přírody, ekonomiky, slušností jejího obyvatelstva i životním stylem. Tromsø je jednou z TOP severských destinací, a pokud člověk chce na vlastní kůži vidět polární záři, je toto ideální místo pro její sledování. Díky severní poloze Tromsø je další možnost návštěva Nordkappu (nejsevernější místo v Evropě, aneb 'Konec světa'), případně i známé Lofoty. Norsko je sice jednou z nejdražších zemí světa, ale na druhou stranu, za krásu se holt platí.“ „Rozhodně stojí za návštěvu. Měla jsem možnost dlouhodobého pobytu ve městě Harstad (kraj Troms) a byl to neskutečný zážitek. V Tromsu byla velmi zajímavá návštěva botanické zahrady a celkové porovnání rostlin na severu Norska s těmi, co máme u nás. Pokud se tam chystáte v létě, určitě nezapomeňte ochutnat Multibær. Já pro příště volím zase zimu. Je škoda, že každý se chlubí dovolenou v Norsku a fotkou na Troll tongue, ale neobtěžuje se krajinu prozkoumat pořádně a víc na sever.“ „Určitě bych velice ráda navštívila.“ „Norsko = plochá dráha - to bych určitě chtěla vidět!“ „Geocaching!“ „Město neznám, nikdy jsem o něm neslyšel.“ „Coolovej dotazník.“

61

7 Shrnutí a diskuse výsledků Hypotéza 1: Potenciál pro cestovní ruch v Tromsø je vysoký s ohledem na místní specifika. Tato hypotéza byla zkoumána pomocí měření potenciálu cestovního ruchu dle metody Bína 2002. Po sečtení bodů za jednotlivé složky potenciálu byl cestovní potenciál v Tromsø ohodnocen 272 body. Vzhledem k získanému počtu bodů tak podle Bínova hodnocení Tromsø spadá do zóny výjimečného potenciálu. Na takto vysoké bodové hodnocení Tromsø dosáhlo především díky svým přírodním podmínkám. Výjimečná vhodnost prostředí ke sledování pozoruhodných přírodních jevů (polární záře, půlnoční slunce) se zde pojí s členitou krajinou, jež je vhodná pro turistiku či zimní sporty. Tento přírodní potenciál je zároveň umocněn potenciálem kulturním, především kvůli výskytu celé řady muzeí a přítomnosti významných kulturních akcí. Na základě těchto údajů můžeme považovat hypotézu 1 jako potvrzenou. Autor si je nicméně vědom, že byla použita metoda, která byla vytvořena pro měření potenciálu CR v obcích České republiky nikoliv Norska. Z tohoto důvodu není schopna plně postihnout a ohodnotit některá Norská specifika, (např. fjordy či polární záře). Přesto však díky jejímu členění vhodnosti krajiny pro jednotlivé aktivity CR můžeme považovat Bínovu metodu za aplikovatelnou i na prostředí Norska. Pro získání informací ohledně přístupu k měření potenciálu CR na území Norska se autor práce obrátil na Norské velvyslanectví v Praze. Tímto požadavkem se zde zabýval Øyvind Masst Rønning z oddělení cestovního ruchu a obchodu. Ten následně doporučil kontaktovat vládní společnost Innovation Norway a také Visit Tromsø, které se stará o turistickou propagaci Tromsø. Innovation Norway odpovědělo na zaslaný email tím, že není v jejich kapacitách poskytovat asistenci studentům při tvorbě závěrečných prací. Ve Visit Tromsø na autorův email nereagovali vůbec. I z tohoto důvodu bylo nakonec pro měření potenciálu CR v Tromsø využito Bínovy metody.

62

K tomu, že má Tromsø vysoký turistický potenciál, se přiklání také autor práce. Jednak pozitivně vnímá jedinečnou polohu Tromsø, která z něj dělá svým způsobem unikátní destinaci. Zároveň je v Tromsø spousta kulturních i přírodních atraktivit. Také kladně hodnotí rozvinutou infrastrukturu, která dává možnost potenciál CR realizovat. Ať už se jedná o ubytovací a stravovací kapacity, kulturní život v Tromsø či širokou nabídku sportovních aktivit. Zároveň dávají za pravdu této hypotézy i odpovědi respondentů dotazníkového šetření. Ti velmi kladně reagovali na možnosti sledování unikátních přírodních jevů. Atraktivnosti možnosti sledovat polární záři udělilo 79% respondentů dotazníku nejvyšší možné hodnocení. 65,7% procent respondentů také udělilo nejvyšší známku možnosti sledovat půlnoční slunce. Přes vše, co bylo zmíněno výše, si však autor práce myslí, že tento potenciál není možné plně rozvinout. K tomuto přesvědčení ho vedou především dva faktory. Ačkoliv Tromsø může na některé turisty působit velice atraktivně, z prostorového hlediska je nezbytné si uvědomit jeho vzdálenost a odlehlost od hlavních turistických atrakcí Norska. Druhý problém se netýká pouze Tromsø ale obecně Norska jako celku. Cenová hladina v této zemi je na velmi vysoké úrovni, což může některé potenciální zájemce odradit od případné návštěvy. Tyto faktory nicméně mohou pomoci tomu, aby v Tromsø nebyla překračována jeho únosná kapacita pro CR a zároveň byla uchována nedotčenost místní přírody. To může v dlouhodobém výhledu působit pozitivně vzhledem k udržitelnosti rozvoje turismu v daném místě. Hypotéza 2 Povědomí české veřejnosti o Tromsø a jeho potenciálu pro cestovní ruch je nízké Pravdivost této hypotézy byla zkoumána skrze dotazníkové šetření. Na otázku 6 v dotazníku, která zněla: Máte povědomí o existenci města Tromsø? Odpovědělo kladně 33 (31,4%) z celkového počtu 105 respondentů. Zbylých 72 (68,6%) o tomto městě povědomí nemá. Vzhledem k tomu, že pouze necelá třetina respondentů věděla o existenci Tromsø, se dá hypotéza 2 považovat za potvrzenou. Důvodem může být i to, že Norsko neplatí v České republice za typickou destinaci pro CR. O tom vypovídá i fakt, že pouze 17,1% respondentů uvedlo, že již 63

někdy v minulosti navštívili Norsko. Na vině zde může být již výše zmíněná vysoká cenová hladina nebo slabá propagace Norska coby destinace CR v rámci České republiky. Norsko nicméně vnímá jako lákavou destinaci značná část dotázaných. Na dotazníkovou otázku 4 Láká vás navštívit Norsko?, odpovědělo kladně 81 z 87 respondentů, kteří v Norsku ještě nebyli. Zároveň většina respondentů dotazníkového šetření uvedla, že oblast severního Norska považují za turisticky atraktivní.

8 Závěry a doporučení Tato bakalářská práce měla za svůj hlavní cíl podrobně přiblížit možnosti cestovního ruchu v norském městě Tromsø a určit jeho turistický potenciál. Na základě výsledků měření potenciálu CR v Tromsø se dá konstatovat, že turistický potenciál je zde na velmi vysoké úrovni. Mimo to bylo zkoumáno, jaké je povědomí české veřejnosti o tomto městě. Zde se ukázalo, že obecné povědomí o Tromsø je relativně nízké. O existenci Tromsø věděla necelá třetina dotazníkových respondentů. Bakalářská práce popisuje a následně hodnotí turistické atraktivity Tromsø. Práce zároveň obsahuje výsledky dotazníkového šetření zjištující povědomí o Tromsø a vnímání jeho turistického potenciálu českou veřejností. Tyto údaje by mohly být v praxi využity českými cestovními kancelářemi. Jednak pro marketingové účely nebo také při tvorbě či úpravách zájezdů do Norska, jež zahrnují návštěvu Tromsø. Pro případné další výzkumné účely by bylo zajímavé zhodnotit turistický potenciál i v dalších oblastech Norska a poté provést jejich vzájemnou komparaci. Také by bylo vhodné sestavit metodiku, která by byla koncipována tak, aby dokázala s co největší přesností postihnout specifika cestovního ruchu v Norsku.

64

9 Seznam použité literatury [1]ARCTIC FRONTIERS. Arctic Frontiers [online]. © 2016, [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://www.arcticfrontiers.com/ [2,a ]ASCENTDESCENT. Rock Climbing Tromsø [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.ascentdescent.com/summer/rock-climbing-tromso/ [2, b] ASCENTDESCENT. Tromsø mountain activities [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.ascentdescent.com/tromso-mountain-activities/ [3]BEAUMONT-THOMAS.Ben, Disney's Frozen gives boost to Norwegian tourism [online]. 06. 06. 2014 [cit. 2016-04-05] Dostupné z: http://www.theguardian.com/film/2014/jun/06/disney-frozen-boostnorwegian-tourism [4, a] BÍNA, Jan. Aktualizace potenciálu v České Republice [online]. [cit. 2016-03-07]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR -text.pdf [4, b] BÍNA Jan, Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky, Urbanismus a územní rozvoj, Ročník V, číslo 1/2002, Ústav územního rozvoje,2002 [5] CZECHTRADE. Norsko [online]. © 2009 -2014,[cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/norsko/ [6] EDVARD MUNCH – Paintings, Biography and Quotes. Edvard Munch and his Paintings [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.edvardmunch.org [7] EVENSBERGET, Snorre . Společník cestovatele Norsko, Euromedia Group, k. s. – Ikar, Praha, 2006. ISBN – 80-249-0700-3 [8]FJORD NORWAY. Stave Churches [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.fjordnorway.com/things-to-do/culture-and-heritage/stave-churches [9] GEMBEC, Martin. Astro.cz. Polární záře 17. března 2015 [online]. 17. 03. 2015, [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.astro.cz/clanky/ukazy/polarni-zare17-brezna-2015.html

65

[10] GEODATAPLAN FOR TROMS. Troms [obrázek]. Cit v: Geodataplan for Troms. [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://docplayer.no/12106042Geodataplan-for-troms-2016-2019.html [11] GO NORWAY. Tromsø [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.gonorway.no/norway/counties/troms/tromsoe/763648d5fc445c0/i ndex.html [12] HAM, Anthony. Stuart, BUTLER a Miles, RODDIS ; překlad K.H. DOUTNÁ, Milica KOLÁŘOVÁ. -- 2. české vyd. Svojtka & Co., Praha, 2012. 467 s. ISBN 9788025606667 [13] INATUR. Småviltjakt nær Tromsø by [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: https://www.inatur.no/jakt/50d4733ae4b074d4c7455692/smaviltjakt-nartromso-by [14, a] INNOVATION NORWAY. Key figures for Norwegian travel and tourism 2014, Oslo, 2015, ISSN 1894-096X [14, b] INNOVATION NORWAY. Key figures for Norwegian travel and tourism 2013, Oslo, 2014, ISSN 1894-096X [15] INSOMNIA FESTIVAL. Movement + New Ideas [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.insomniafestival.no/movement-new-ideas/ [16] JESCH, Judith. Viking Women [online]. 29. 03. 2011, [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/history/ancient/vikings/women_01.shtml [17] KLAPKA. Pavel, NOVÁKOVÁ. Eva, FRANTÁL. Bohumil. Metodologické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu území [online]. [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://cenars.upol.cz/wp-content/uploads/2013/02/klapkanovakova-frantal.pdf [18] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Grada, Praha, 2013. 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6 [19] LEE, Phil a Roger, NORUM; překlad Jan, SLÁDEK. Norsko: turistický průvodce 3. vyd. Jota, Brno, 2014. 441 s. ISBN 978-80-7462-558-9

66

[20] LONELY PLANET. Heddal Stave Church [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.lonelyplanet.com/norway/southernnorway/notodden/sights/religio us/heddal-stave-church [21, a] MARIOT, Peter. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu jako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Geografický časopis, ročník XXIII č. 3, Praha, 1971 [21, b] MARIOT, Peter. Príspevok k metode výzkumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu. Geografický časopis, ročník XXI č. 1, Praha, 1969 [22] MIDNIGHT SUN MARATHON. Midnight Sun Marathon [online]. [cit. 2016-0408]. Dostupné z: http://www.msm.no/ [23, a] NORD NORGE. Around Kvaløya from Tromsø [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://nordnorge.com/en/nordland-county/?News=114 [23, b] NORD NORGE. Around the Lyngen Alps [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/?News=113 [23,c] NORD NORGE. Bukta – the coolest place under the midnight sun [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/festivalsculture/?News=167 [23, d] NORD NORGE. Lofoten Islands [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://nordnorge.com/en/towns-villages/?News=143 [23, e] NORD NORGE. Northern Norway [obrázek]. Cit. v: Travel Guide 2016 Northern Norway and Svalbard [online]. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://nordnorge.com/en/brochures [23, f] NORD NORGE. Ølhallen – Tromsø’s oldest watering hole [online]. [cit. 201604-05]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/landscape/?News=206 [23, g] NORD NORGE. Polaria — The High North explained [online]. [cit. 2016-0329]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/flora-fauna-science/?News=473 [23, h] NORD NORGE. Polar Museum in Tromsø [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/?News=377

67

[23, ch] NORD NORGE. Sami Week in Tromsø [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/no/sapmi/?News=185&artlang=en [23,i] NORD NORGE. The Arctic Cathedral– a landmark in Tromsø [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/?News=47 [23, j] NORD NORGE. The historical centre of Tromsø [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/EN-sor-troms/?News=56 [23, k] NORD NORGE. Tromsø Arctic-Alpine Botanical Garden [online]. [cit. 201603-25]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/arctic-wildlife/?News=53 [23, l] NORD NORGE. Tromsø cable car [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/landmarks-natural-wonders/?News=472 [23, m] NORD NORGE. Tromsø International Film Festival [online]. [cit. 2016-0330]. Dostupné z: http://www.nordnorge.com/en/festivals-culture/?News=430 [24] NORGE. Trondheim - kde se historie snoubí s budoucností [online]. 21. 07. 2015, [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://norge.cz/norska-mesta/356-trondheim-kdese-historie-snoubi-s-budoucnosti [25] NORDNORSK VITESENTER. Welcome to Nordnorsk vitensenter [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.nordnorsk.vitensenter.no/engelsk/ [26] NORSKO - OFICIÁLNÍ STRÁNKY V ČESKÉ REPUBLICE. Cestování[online]. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.noramb.cz/Cestovani/touristinformation/shengen/#.VuQsIPnhDIU [27] NORWAY FESTIVALS. Northern Lights Festival [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://norwayfestivals.com/en/festivals/northern-lights-festival [28] NORWAY – THE OFFICIAL SITE IN THE UK. A Short History of Norway [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.norway.org.uk/studywork/NorwayFor-Young-People/History/Historical-Figures/#.Vu_9buLhDIU [29] NOVOTNÁ, Marie. An evaluation of the conditions for the recreational exlotation of the region (Hodnocení předpokladů pro cestovní ruch pomocí GIS. Geografická analýza mikroregionu Vimpersko) [online]. In: Sborník referátů z 10.

68

ročníku konference GIS. [cit. 2016-03-07]. Dostupné z: http://gis.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_Ova_2003/Sbornik/Referaty/novotna.htm [30] Numbeo. Cost of Living Comparison Between Czech Republic and Norway [online]2016, [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.numbeo.com/cost-ofliving/compare_countries_result.jsp?country1=Czech+Republic&country2=Norwa y [31] OECD STATS. Level of GDP per capita and productivity [online]. © 2016,[cit. 2016-03-09]. Dostupné z: https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=PDB_LV [32] PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu, Gaudeamus, Hradec Králové, 2014. 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1 [33] PEAKERY. Jeakkevarri-norway [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://peakery.com/jaekkevarri-norway/ [34] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch, soubor studijních materiálů Vyd. 3., rozš, Key Publishing, Ostrava, 2009.187s. ISBN 978-80-7418-028-6 [35] SACRED DESTINATIONS. Niadors Cathedral [online]. © 2016,[cit. 2016-0310]. Dostupné z: http://www.sacred-destinations.com/norway/trondheimnidaros-cathedral [36] SCANDINAVIANMOUNTAINS. Geography & Geology [online]. [cit. 2016-04-08] Dostupné z http://scandinavianmountains.com/intro/geography.htm [37] SPITSBERGENTRAVEL. Polar bear [online]. [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://www.spitsbergentravel.com/start/about-svalbard/Nature/Polar-bear/ [38, a] STATISTICS NORWAY. Statistics Norway[online]. © 2016, [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: www.ssb.no/en/ [38, b] STATISTICS NORWAY. Tourism satellite accounts, 2011-2014 [online]. © 2016, [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.ssb.no/en/nasjonalregnskap-ogkonjunkturer/statistikker/turismesat/aar/2016-02-24

69

[39, a] ŠAUER, Martin a Jiří, VYSTOUPIL. Cestovní ruch očima geografů. Geografický časopis, č. 1, Praha, 2011 [39, b] ŠAUER Martin, VYSTOUPIL Jiří, HOLEŠINSKÁ Andrea a kolektiv. Cestovní ruch: učební text, Masarykova univerzita, Brno, 2015. 477 s. [40] ŠTYRSKÝ, Jiří a Jiří, ŠÍPEK. Geografie udržitelného turismu světa v ekonomických, environmentálních a multikulturních souvislostech: metodologie moderní geografie, sociální a ekonomická geografie, geografie turismu a rekreace regionů světa, komparativní geografie a ekonomika: zdroje a možnosti destinací v regionech světa, Gaudeamus, Hradec Králové 2011. 233 s. ISBN 978-80-7435-127-3 [41] THE NOBEL PEACE PRIZE. Nobel Peace Prize [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z:http://nobelpeaceprize.org/en_GB/about_peaceprize/ [42] THE NORWAY FJORDS. Tromsø area fjords [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.thenorwayfjords.com/Tromso-Area-Fjords.html [43] THE STAVANGER REGION. Swords in Rock [online]. [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: http://www.regionstavanger.com/en/Product/?TLp=40153 [44] THE ROYAL HOUSE OF NORWAY. The Royal Palace [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.royalcourt.no/seksjon.html?tid=28697&sek=27322 [45] TROMSØ HANG- OG PARAGLIDERKLUBB, TROMSØ HANG- OG PARAGLIDERKLUBB [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://www.thpk.no/information-in-english/ [46] UNITED NATIONS DEVELOPMENT PROGRAMME. Human development Reports [online]. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en/data [47, a] VISIT NORWAY. Bergen [online]. © 2016, [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/places-to-go/fjord-norway/bergen/ [47, b] VISIT NORWAY. Fjords [online]. © 2016, [cit. 2016-03-28]. Dostupné http://www.visitnorway.com/things-to-do/nature-attractions/fjords/ [47, c ] VISIT NORWAY. National Day [online]. © 2016, [cit. 2016-03-10]. Dostupné z:http://www.visitnorway.com/about/history-traditions/national-day/

70

[47, d] VISIT NORWAY. National Parks [online]. © 2016, [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/things-to-do/natureattractions/national-parks/ [47, e] VISIT NORWAY. Oslo [online]. © 2016, [cit. 2016-03-16]. Dostupné http://www.visitnorway.com/places-to-go/eastern-norway/oslo/ [47, f] VISIT NORWAY. The Lofoten Islands [online]. © 2016, [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/places-to-go/northern-norway/thelofoten-islands/ [47, g] VISIT NORWAY. Tourism in Norway [online]. © 2016, [cit. 2016-03-16]. Dostupné z:http://www.visitnorway.com/media/facts/tourism-in-norway/ [47, h] VISIT NORWAY. Trolltunga [online]. © 2016, [cit. 2016-03-28]. Dostupné http://www.visitnorway.com/listings/trolltunga/8625/ [47, i] VISIT NORWAY. Trondheim [online]. © 2016, [cit. 2016-03-10]. Dostupné z:http://www.visitnorway.com/places-to-go/trondelag/trondheim/ [48,a] VISIT TROMSØ. Northern Lights [online] [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: https://www.visittromso.no/en/Northern-lights-whereandwhen [48, b] VISIT TROMSØ. The Art Museum of Northern Norway [online]. [cit. 2016-0327]. Dostupné z: https://booking.visittromso.no/en/to-do/a881847/the-artmuseum-of-northern-norway/showdetails?filter=c%3D30501 [48, c] VISIT TROMSØ. Tromsø Region Map [obrázek]. Cit. v:Brouchers [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: https://www.visittromso.no/sites/tromso/files/tromso_regionkart2015_oppslag. pdf [49] WEATHERSPARK. Average Weather For Tromsø, Norway [online]. [cit. 201603-10]. Dostupné z: https://weatherspark.com/averages/28894/Troms-Norway [50] ZELENKA, Josef a Martina, PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 970-807201-880-2.

71

10 Seznam zkratek CR – cestovní ruch HDI- Human Development Index HDP – Hrubý domácí produkt NATO - North Atlantic Treaty Organization NOK - norská koruna OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development ORP – obec s rozšířenou působností OSN – Organizace spojených národů PRP – potenciál rekreační plochy UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization UNWTO – United Nations World Tourism Organistaion

11 Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulka 1 Složky potenciálu CR. Zdroj [4, b]. .........................................................................11 Tabulka 2 Atraktivity CR. Zdroj [4, a]. .......................................................................................13 Tabulka 3 Plochy a linie. Zdroj [4, a]. .........................................................................................13 Tabulka 4 Bodování atraktivit. Zdroj [29]................................................................................15 Tabulka 5 hodnocení potenciálu CR v Tromsø. Zpracováno podle [4, b]. ...................52

Obrázek 1: Znázornění turistických regionů pevninské části Norska a objem útraty v rámci CR a obchodu za rok 2013. Zdroj [14, b]. .................................................................20 Obrázek 2 přístav v Bergenu. Zdroj [Autor]. ...........................................................................25 Obrázek 3 Meče ve skále, Stavanger. Zdroj [Autor]. .............................................................26 Obrázek 4 Výhled na Lysefjord a Pulpit Rock. Zdroj [Autor]. ...........................................27 Obrázek 5 Vymezení oblasti Severního Norska. Zdroj [23, e]. .........................................34 Obrázek 6 Územní vymezení jednotlivých samosprávných oblastí v kraji Troms. Zdroj [10]. .............................................................................................................................................37 Obrázek 7 Pomník Roalda Amundsena v Tromsø. V pozadí Tromská katedrála. Zdroj [Autor]. .......................................................................................................................................38 72

Obrázek 8 Výhled na Tromsø z vyhlídkového místa na vrcholku Storsteinen. Zdroj [Autor]. ...................................................................................................................................................39 Obrázek 9 Výhled na horu Tromsdalstinden. Zdroj [Autor]. ............................................40 Obrázek 10 Grafické vyobrazení aurorálního oválu. Zdroj [48, a]. ................................41 Obrázek 11 Lyngenské alpy. Zdroj [Autor]. .............................................................................43 Obrázek 12: Znázornění možností aktivit v Tromsø. Zdroj [47, c] ................................... 1

Graf 1 Podíl respondentů dle pohlaví (vlastní zpracování). .............................................54 Graf 2 Rozdělení respondentů dle věku (vlastní zpracování). .........................................54 Graf 3 Rozdělení respondentů dle návštěvy Norska (vlastní zpracování). .................55 Graf 4 Atraktivita severního Norska očima respondentů (vlastní zpracování). .......56 Graf 5 Povědomí respondentů o existenci města Tromsø (vlastní zpracování). ......57 Graf 6 hodnocení jednotlivých aktivit očima respondentů (vlastní zpracování). ....58 Graf 7 Preferovaná doba návštěvy Tromsø (vlastní zpracování). ..................................59 Graf 8 hodnocení faktorů, které by mohly bránit návštěvě Tromsø (vlastní zpracování)...........................................................................................................................................59

73

Příloha 1

12 Přílohy Příloha 1: Mapa vyobrazující možnosti aktivit v Tromsø

Obrázek 12: Znázornění možností aktivit v Tromsø. Zdroj [47, c]

Příloha 2

Příloha 2: Rámcový popis situací pro zařazování území do kladných stupňů lokalizačních podmínek jednotlivých aktivit cestovního ruchu. Zdroj [4, b]. Přírodní pozoruhodnosti V krajině zařazené do stupně 1 se vyskytují jednotlivé atraktivní přírodní výtvory (zejména skalní formace). Ve stupni 2 jsou přírodní výtvory větší a významnější, mají širší publicitu v průvodcích i turistických mapách. Nejméně do této kategorie jsou řazeny krasové povrchové i podzemní jevy. Stupeň 3 tvoří obce, na jejichž území se nacházejí celostátně a mezinárodně proslulé přírodní výtvory, které často tvoří jediný důvod návštěvy celé oblasti (pískovcová skalní města, kaňony, jeskyně, propasti, rezervace s naučnými chodníky apod.). Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Do stupně 1 zařazujeme mírně členitou pahorkatinnou až vrchovinnou krajinu protékanou vodotečemi, se střídáním lesů se zemědělskými plochami, terén musí vykazovat určitou rozmanitost a jsou k dispozici vhodné mimosilniční trasy využitelné pěšími turisty. Krajina ve stupni 2 vykazuje větší reliéfovou členitost nebo vyšší nadmořskou výšku, přibývá podílu lesů, objevují se louky a pastviny. V některých oblastech (Třeboňsko) byla do tohoto stupně zařazena i rovinatá území díky své krajinné estetice. Stupeň 3 představuje převážně horská a podhorská krajina se souvislejšími lesy a extenzivnějším zemědělstvím s četnými turistickými stezkami, s možnostmi vyhlídek, někde s rozhlednami, a drobným (popř. rozptýleným) osídlením. Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Ve stupni 1 je rovinatá až pahorkatinná krajina v zemědělských územích v oblastech bez výraznějšího ekologického poškození, s malým podílem lesů a kompaktními sídly, s vhodnými vedlejšími silnicemi a polními cestami. Stupeň 2 tvoří rovinatá až pahorkatinná krajina v oblastech, kde je více lesů a vodotečí, popř. i vodních ploch. Začleňovány jsou rovněž výše položené krajiny odpovídající vrchovinám, které mají charakter rozevřených údolí a širokých hřbetů. Do stupně 3 řadíme území s větším podílem lesů, nízkou hustotou osídlení a vysokou krajinnou estetikou, často i náhorní plošiny hor. Tyto atributy mohou převážit v některých krajích poměrně značnou členitost reliéfu. Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Terén ve stupni 1 je částečně vhodný pro provozování sjezdových zimních sportů. Nadmořské výšky se pohybují nad 500 m. Do tohoto stupně jsou zařazeny i oblasti s nižšími nadmořskými výškami, mají-li dobré klimatické podmínky, dostatečnou sněhovou pokrývku a vhodné svažitostní poměry. Stupeň 2 představuje poměrně vhodný terén k provozování zimních sportů. Nadmořské výšky se pohybují průměrně okolo 800 m. Svažitostní i klimatické podmínky jsou vhodné pro provozování zimních sportů i pro náročnější lyžaře a snowboardisty. Stupeň 3 je území s náročnými lyžařskými terény ve výrazně členitém terénu. Nadmořské výšky se pohybují okolo 1000 m i výše. Území patří do chladných klimatických oblastí s vhodnými teplotními i srážkovými poměry a dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky. Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Ve stupni 1 je terén je částečně vhodný pro provozování lyžařské turistiky. Nadmořské výšky se pohybují okolo 500 m. Do této kategorie jsou zařazeny i oblasti s nižšími nadmořskými výškami v případě dobrých klimatických podmínek, dostatečné sněhové pokrývky a dostatečné přírodní atraktivity oblasti. Do stupně 2 byl zařazen poměrně vhodný terén k provozování lyžařské

Příloha 2

turistiky, přírodně atraktivní prostředí, vhodné klimatické podmínky s dostatečnou a dlouho trvající sněhovou pokrývkou. Území stupně 3 má vysoké přírodní hodnoty a atraktivity. Patří většinou do chladné klimatické oblasti s vhodnými teplotními i srážkovými poměry, s dostatečnou dobou trvání sněhové pokrývky. Jsou sem zařazovány oblasti s méně členitým povrchem, které splňují výše uvedené podmínky. Takovéto oblasti jsou využívány k lyžařské turistice plošně a jsou protkány spletí cest. Na druhé straně jsou do této skupiny zařazovány i oblasti s vysokou členitostí povrchu, které však vytvářejí možnosti souvislých hřebenových nebo údolních cest s odpovídajícím vhodným převýšením. Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody V obcích zařazených do stupně 1 jsou přírodní vodní plochy nadmístního významu. Většinou se jedná o menší plochy, nebo o větší vodní plochy, kde je k rekreaci z objektivních důvodů využitelná pouze malá část. Do stupně 2 jsou zařazeny lokality regionálního, ale částečně i nadregionálního významu. Jedná se zejména o větší vodní plochy rybníků a přehradní nádrže střední velikosti. Vesměs jsou k dispozici ubytovací kapacity a další obslužnézázemí. Stupeň 3 byl použit pro vodní plochy velkého rozsahu, zejména se jedná o velké přehradní nádrže. Jejich využití k rekreaci je celorepublikového významu a často přitahuje i zahraničníklientelu. Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Ve stupni 1 je pahorkatinná, výjimečně i nížinná rovinná krajina se zvýšeným podílem lesů a nejvýše průměrnou hustotou obyvatelstva a osídlení. Do tohoto stupně jsou řazeny i některé výše položené a členitější oblasti, ale v poloze blízké velkým městským střediskům osídlení. Do stupně 2 byly zařazeny převážně oblasti v nadmořských výškách 500 – 800 m, rázem reliéfu odpovídající vrchovinám, s celostátně výrazně nadprůměrným podílem lesů, s drobným, částečně i rozptýleným osídlením a malou hustotou zalidnění. Připojeny byly i oblasti horského rázu s určitou ekologickou zátěží (Krušné hory). Stupněm 3 je typický areál horských krajin se souvislými lesy a nejlepšími možnostmi rekreačního využití, vesměs území s nadmořskou výškou nad 900 m. Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Stupeň 1 tvoří obce se sídly vesnického charakteru v rovinaté, či mírně zvlněné zemědělské krajině, průměrně nebo podprůměrně osídlené s menším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest (většina našich rovin a pahorkatin). Do stupně 2 řadíme obce s venkovskými sídly v členitější krajině charakteru vrchovin s vyšším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest. Stupeň 3 představují venkovská sídla často rozptýleného charakteru v členité podhorské a horské krajině s vysokým podílem lesů a travních porostů, dostatek možností pro turistiku. Výjimečně i mimořádně atraktivní krajina nižších poloh (pískovcová skalní města, Lednicko-valtický areál, některé lokality jihočeských rybničních pánví apod.). Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Stupněm 1 je území obcí, které jsou situovány při vodních tocích, klasifikovaných v pramenu (4) jako vhodné pro vodní turistiku, méně využívané. Do stupně 2 byly zahrnuty obce, které jsou situovány při části řek klasifikovaných v pramenu (4) jako vhodné pro vodní turistiku, využívané. Do této skupiny byly zařazeny i obce podél souvislejších tras výletní lodní dopravy. Stupeň 3 je vyhrazen pro území ležící při březích vodácky nejpopulárnějších řek v ČR (Lužnice, Sázavy, Berounky, horní Vltavy). Vhodnost krajiny pro horolezectví

Příloha 2

Lokalizační podmínky splňuje výskyt skal umožňujících horolezecké výstupy nebo alespoň výcvik, zejména pískovcová skalní města Českého ráje, Kokořínska, Labských pískovců apod. Vhodnost krajiny pro závěsné létání Lokalizačním podmínkám odpovídá konfigurace terénu vhodná pro starty rogallových křídel a pro paragliding. Jedná se zejména o poměrně prudké, málo zalesněné osamělé vrchy či jiné prudké svahy spadající nikoliv do údolí, ale roviny nebo širší kotliny. V potenciálním letovém a přistávacím prostoru by neměly být větší vodní plochy, větší sídla, lesy, dálnice a silnice I. třídy, dálkové vedení VVN. Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Jde o výskyt mysliveckých revírů vydávajících turistická lovecká povolení. Na základě informace z příslušného odboru Ministerstva zemědělství vydává dnes tato povolení velké množství mysliveckých sdružení, takže je není možno evidovat. Proto byly příslušné lokalizační podmínky vyhodnoceny kladně v každé obci s výjimkou silně urbanizované a intenzivně zemědělské krajiny s minimem rozptýlené zeleně. Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Lokalizačním podmínkám odpovídá výskyt rybářských revírů se zájmem o turistické rybářské lístky. Vzhledem k tomu, že vášniví rybáři navštěvují pro úlovek i kraje jinak zcela neturistické, byly na základě dostupných rybářských map do této kategorie řazeny všechny pstruhové a mimopstruhové revíry Českého a Moravského rybářského svazu i dalších organizací a soukromých vlastníků. U krajů, kde tyto mapy nebyly k dispozici, byla vhodnost pro sportovní rybářství usuzována dle průměrného průtoku (šířky) příslušného vodního toku dle mapy. Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Jde o lokality s možností sezónního pozorování ptáků při páření či hnízdění zajímavé z hlediska vzácnosti druhu či většího množství. Jedná se ve většině případů o břehové prostory velkých rybníků či vodních toků, výjimečně též některé jiné ornitologické lokality ve stepních lesních, horských i jiných oblastech. Kulturně historické památky a soubory Do stupně 1 jsou zařazeny obce, v nichž byly vyhlášeny vesnické památkové zóny a dále obce, jejichž solitérní kulturně památkové objekty klasifikuje pramen (6) jako 3. třídu významnosti. Ve stupni 2 se nacházejí obce s městskými památkovými zónami a obce, v nichž existují vesnické památkové rezervace. U solitérních objektů se vycházelo ze zařazení do 2. třídy významnosti v pramenu (6). Stupeň 3 tvoří městské památkové rezervace a obce, na jejichž území se nachází památka UNESCO nebo národní kulturní památka. U solitérních objektů se vycházelo ze zařazení do 1. třídy významnosti v pramenu (6). Skanzeny a muzea Stupeň 1 tvoří obce, v nichž existují skanzeny a muzea s regionálním a místním významem. Do stupně 2 jsou zařazeny obce se skanzeny a muzei s neregionálním významem. Ve stupni 3 jsou obce se skanzeny a muzei s celostátním a mezinárodním významem. Lázeňská funkce Stupeň 1 představují minimálně všechny obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňské. Ve stupni 2 jsou lázeňské obce se střední kapacitou specializovaných zdravotnických zařízení a se zřetelným fyziognomickým utvářením lázeňské čtvrti. Do stupně 3 byla zařazena lázeňská

Příloha 2

města s významným postavením v léčebném procesu (více než 30 tis. pacientů za rok) a s velmi výraznou fyziognomií; jsou zároveň vysoce atraktivními cíli kulturní a společenské turistiky. Kongresy a konference V obcích stupně 1 se relativně často konají valné hromady a konference regionálního a místního významu. Stupeň 2 byl použit v případě, že v obcích se relativně často konají konference a kongresy celostátního a nadregionálního významu. Stupeň 3 spojuje obce s častým pořádáním nejvýznamnějších kongresů, konferencí a sympozií (celostátního i mezinárodního významu). Kulturní akce Do stupně 1 byly zařazeny obce s meziročně pravidelným konáním kulturních akcí, slavností apod. regionálního a místního významu. Stupeň 2 tvoří obce s meziročně pravidelným konáním festivalů, slavností a jiných akcí převážně s nadregionálním a celostátním významem. Ve stupni 3 jsou obce, v nichž se konají nejvýznamnější festivaly, přehlídky, slavnosti apod. s celostátníma mezinárodním významem. Zahrnuta jsou i místa nejnavštěvovanějších letních divadelních představení. Sportovní akce Stupeň 1 tvoří obce, v nichž se nejméně v roční periodicitě konají sportovní závody a jiné akce regionálního a místního významu. Nebyly uvažovány (ani v následujících stupních) cesty fanoušků na pravidelné ligové zápasy fotbalových, hokejových a jiných týmů. Do stupně 2 byly zařazeny obce, v nichž sportovní akce mají větší význam a delší tradici. Ve stupni 3 se seskupily obce se sportovními závody a akcemi s celostátní a mezinárodní publicitou a s nejdelší tradicí. Církevní akce Do stupně 1 byla začleněna minimálně všechna církevní poutní místa, která jsou takto speciálně vymezena v pramenech (3) a (7). Ve stupni 2 jsou církevní poutní místa vyššího významu (více poutí do roka, více poutníků). Stupeň 3 tvoří církevní poutní místa nejvyššího významu. Veletrhy a tematické trhy Ve stupni 1 jsou obce, v nichž se s nejméně roční periodicitou konají trhy, jarmarky a podobné akce regionálního a místního významu. Do stupně 2 jsme zařadili obce, kde trhy a jiné akce jsou více zaměřené na výstavnictví a obvykle bývají spojeny s kulturními akcemi. Stupeň 3 představují obce s nejvýznamnějšími veletrhy a výstavami, důležitými i v mezinárodním kontextu. Místní produkty Do stupně 1 byly zařazeny obce s nadmístně známou výrobou a prodejem řemeslných a tradičních potravinářských produktů. Stupeň 2 znamená, že v obci vyráběné produkty (keramika, víno, proutěné zboží, tradiční pečivo aj.) jsou šíře známé a jejich prodej vytváří turistickou atraktivitu v regionálním měřítku. Stupeň 3 soustřeďuje obce s celostátně nejznámějšími a turisticky atraktivními produkty a příslušnou infrastrukturou (např. rázovité vinné sklepy). Příhraniční specifika Gradient kupní síly německé a rakouské měny oproti české měně vede k častým cestám občanů SRN a Rakouska do českého příhraničí za zábavou a za běžnými nákupy a službami. Potenciální ekonomický (daňově zprostředkovaný) přínos této turistiky se týká všech obcí v

Příloha 2

pásu do cca 10 – 15 km od státní hranice, v případě měst i dále; tyto obce představují 1. stupeň. Do stupně 2 byly zařazeny obce ležící na silnicích I. a II. třídy vedoucích k hraničním přechodům, vzdáleným cca 7 – 15 km. Podmínky pro nákupní a zábavné cesty Němců a Rakušanů jsou tu zvýšeny. Stupeň 3 zahrnuje obce přímo při silničních hraničních přechodech nebo města v těsné blízkosti přechodů.

Příloha 3

Příloha 3