VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
VENKOVSKÁ
TURISTIKA
v Rakousku, Èeské republice a Francii Koncept, aktivity a vzdìlávání
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Tato publikace vznikla za podpory projektu „Vzájemná výmĂna informací a pĒedávání praktických zkušeností v oblasti venkovské turistiky“. Tento projekt byl realizován za finanðní podpory Evropské unie v rámci programu SOCRATES/Grundtvig. Za obsah produktu odpovídá výluðnĂ autor, produkt nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem produktu.
Vydání: Název: Podtitul: Náklad: AutoĒi: OdpovĂdný redaktor: Grafická úprava: Tisk: Vydavatel:
1. Venkovská turistika v Rakousku, ïeské republice a Francii Koncept, aktivity a vzdĂlávání 200 Ivo Moravec, Radek Novotný, Adeline Bocher, Jean-François Mamdy, Karin Chladek, Margit Leuthold Ivo Moravec Jakub Johanus Vlastimil Johanus - TISKÁRNA, ïeské BudĂjovice Centrum pro komunitní práci, 2007
ISBN: 978-80-86902-50-0 ISBN: 978-80-86902-51-7 (anglické vydání)
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Obsah KAPITOLA A: VENKOVSKÁ TURISTIKA V RAKOUSKU I. Cestovní ruch a venkovská turistika II. ZamČstnání a aktivity ve venkovské turistice III. VzdČlávání
5 5 11 13
KAPITOLA B: VENKOVSKÁ TURISTIKA V ýESKÉ REPUBLICE I. Cestovní ruch a venkovská turistika II. ZamČstnání a aktivity ve venkovské turistice III. VzdČlávání IV. Shrnutí
17 17 29 32 36
KAPITOLA C: VENKOVSKÁ TURISTIKA VE FRANCII I. Cestovní ruch a venkovská turistika II. ZamČstnání a aktivity ve venkovské turistice III. VzdČlávání IV. Shrnutí
40 40 48 53 56
KAPITOLA D: SROVNÁVACÍ ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH NÁRODNÍCH ZPRÁV O VENKOVSKÉ TURISTICE I. Cestovní ruch a venkovská turistika II. ZamČstnání a aktivity ve venkovské turistice III. VzdČlávání
58 58 58 59
KAPITOLA E: PěÍLOHY PĜíloha þ. 1: ZamČstnání/dovednosti v cestovním ruchu podle ROME PĜíloha þ. 2: Profesionalizace – prostĜedky a pĜíležitosti PĜíloha þ. 3: Certifikace na úrovni vládních ministerstev ve Francii PĜíloha þ. 4: Kombinace þtyĜ znalostních úrovní KAPITOLA F: OBRAZOVÁ PěÍLOHA
60 61 63 64 68
70
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
4
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Kapitola A: Venkovská turistika v Rakousku I. Cestovní ruch a venkovská turistika A. Cestovní ruch v Rakousku – celkový pohled Cestovní ruch v Rakousku hraje v národním hospodáĜství velmi dĤležitou roli. VytváĜí 8,7% hrubého domácího produktu. Pokud zahrneme veškerý prĤmysl volného þasu, stoupne podíl na tvorbČ hrubého domácího produktu na 16,3%. V roce 2006 dosáh poþet pĜíjezdĤ poprvé 30 milionĤ. Poþet pĜenocování byl 119,4 milionĤ (2006). 1. PĜenocování podle vybraných zemí dle stavu v roce 2006 NejdĤležitČjší zemČ z hlediska pĜíjezdové turistiky jsou NČmecko (48.764,800 pĜenocování), Holandsko (8.762,900), zemČ východní Evropy (5.968,400), Velká Británie (3.785,300) a Švýcarsko (3.577,800). Pokud se týþe rozložení pĜíjezdĤ bČhem roku, byla situace v minulých letech následující. Na poþátku devadesátých let minulého století bylo 60 % pĜenocování v létČ, na zimu pĜipadlo 40 % pĜenocování. Od té doby se význam zimní i letní sezóny vyrovnal. Rozložení bČhem roku však zĤstává i nadále nerovnomČrné. Více než polovina ze všech pĜenocování probČhne bČhem pouhých 4 mČsícĤ: v zimních mČsících lednu a únoru v létČ v þervenci a srpnu. (http://www.statistik.at/fachbereich_tourismus/tsa.shtml > v nČmþinČ)
5
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
(http://www.austriatourism.com/xxl/_site/intde/_area/465219/_subArea/465248/_subArea2/481356/_id/ 487647/index.html > v nČmþinČ) 2. Organizace turistiky v Rakousku Turistický prĤmysl je v Rakousku organizován na úrovni jednotlivých spolkových zemí. V každé zemské vládČ byl zĜízen odbor turistické ruchu (vþetnČ Ĝídící jednotky pro program LEADER +). V hlavních mČstech jednotlivých zemí pracují regionální zemské cestovní kanceláĜe. Turistická organizace s celorakouskou pĤsobností, která je pĜedevším zamČĜená na marketing, se nazývá “Österreich Werbung” (ÖW) nebo (pro mezinárodní trh) “Austria Info” (http://www.austria.info). Je financována z veĜejných fondĤ a pĜíjmĤ z marketingových aktivit. Pro partnerské organizace vytváĜí ÖW marketingová pravidla na obecné úrovni i na základČ specifických požadavkĤ. Mimo tuto národní úroveĖ pracují v Rakousku regionální sdružení, která propagují jednotlivé regiony jako turistické destinace. Pokud se týþe regionálního turismu, mají tato sdružení velmi silné postavení.
B. Venkovská turistika v Rakousku 1. Definice venkovského prostoru a venkovské turistiky Jako “venkovské oblasti” jsou tradiþnČ oznaþovány všechny oblasti, které nebyly klasifikovány jako mČstské. Pokud se týþe sídel, je rozhodující poþet obyvatel (napĜ. ménČ než 5.000 obyvatel: ÖIR 1975, str. 11-29). Rozsáhlé území Rakouska je možné považovat za venkovskou oblast. Z toho dĤvodu se cestovní ruch v Rakousku odehrává zejména ve venkovském prostoru. DevČt hlavních zemských mČst vþetnČ VídnČ pokrývají pouze 14,7% z celkového poþtu pĜenocování v Rakousku. 6
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
NicménČ ve vČdeckých nebo politických debatách byl termín “venkovská oblast” þasto používán v nejrĤznČjších souvislostech jako synonymum pro veškerý neurbánní prostor nebo jako rovnocenný termín pro periferní (vzdálené) regiony. Tento povrchní pĜístup je podporován metodologickými a koncepþními problémy vymezení venkovských a mČstských oblastí. Navíc rozpínající se “pĜechodný” prostor spoleþnČ s rychle se mČnící prostorovou strukturou poskytuje široké pole pro nejrĤznČjší interpretace. Jedna z možných definic „venkovské turistiky”: “Venkovská turistika je zamČĜena na rekreaci spojenou s návštČvami venkovských usedlostí a venkovského prostĜedí za úþelem zažít (nebo se i pĜímo podílet) þinnosti, události nebo atraktivity v mČstském prostĜedí nedostupné. Venkovská turistika není nezbytnČ spojená se zemČdČlskou þinností.” (http://www.sfc.ucdavis.edu/agritourism/definition.html) 2. Masový cestovní ruch ve venkovském prostoru – jsou takové oblasti i nadále “venkovské”? Jedním z problémĤ definování, co pĜesnČ je “venkovský cestovní ruch” v Rakousku, je skuteþnost, že mnoho návštČvníkĤ pĜijíždí do lyžaĜských oblastí a stĜedisek v Alpách. Mnoho venkovských regionĤ v Alpách nejen v Rakousku se potýká s velkým poþtem návštČvníkĤ – masovým turismem – a bylo v posledních desetiletích silnČ ovlivnČno a pĜemČnČno pĜílivem masové turistiky. 3. Venkovský “nemasový cestovní ruch” – oblasti Jiné venkovské oblasti, které dokonce sousedí s alpskými oblastmi masové turistiky (nebo také tČmi, které leží vnČ alpské centrální oblasti), nenavštČvuje z mnoha nejrĤznČjších dĤvodĤ (napĜ. geografických) takové množství turistĤ. Mohou být také více vzdálené od mČstských center. V takových regionech se uchoval více “tradiþní” zpĤsob života a také atraktivní, dosud ne tak silnČ “komodifikovaná” krajina 7
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
(v porovnání s lyžaĜskými stĜedisky masové turistiky). V tomto textu se dále zabýváme pouze tČmito regiony “nemasové turistiky” a soustĜedíme se na problémy, kterým þelí nebo mohout þelit, a na jejich možný budoucí vývoj. Pokud chtČjí venkovské regiony pĜilákat více návštČvníkĤ, mohou nebo spíše mČly by klást dĤraz na jejich silné stránky a kombinovat je s inovativními postupy: historické a kulturní dČdictví, pĜíroda a pĜírodní oblasti, speciality místní kuchynČ, kvalita služeb. Tyto venkovské oblasti potĜebují “motory” pro turistický rozvoj: autentickou nabídku, která zvýrazní unikátnost nabídky a ozvláštní region. TČmito “motory” mohou být tématické stezky, národní parky, pĜírodní parky a jejich kombinace.
Následuje krátká úvaha o národních a pĜírodních parcích a jejich roli v cestovním ruchu Rakouska. 4. Národní parky Národní parky jsou chránČná pĜírodní území. Národní parky mimo jiné také plní rekreaþní roli. V jádrových územích je potlaþen ekonomický rozvoj. Sousedící nárazníkové zóny mohou být turisticky využívány a rozvíjeny. Národní parky mohou být vĤdþími “turistickými motory” pro regiony a hodnotnými zdroji pro venkovské oblasti, ve kterých jsou umístČny. V Rakousku je 6 národních parkĤ. Všechny v ekologicky cenných a citlivých územích. Na území národních parkĤ leží 66 obcí. Prvním národním parkem vyhlášeným v roce 1971 byl Národní park “Hohe Tauern”. Národní parky se rozkládají na ploše 2.350 km2 (3 % rozlohy Rakouska). PovČdomí o národních parcích je vČtší než o mnohem poþetnČjších pĜírodních parcích.
8
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Za vstup do národních parkĤ se neplatí žádný poplatek. Z toho dĤvodu není znám pĜesný poþet návštČvníkĤ. Je znám pouze poþet úþastníkĤ exkurzí a tĤr vedených prĤvodcem, návštČvníkĤ informaþních center, výstav a dalších akcí poĜádaných v národních parcích a školních výprav. V roce 2006 dosáhl celkový poþet návštČvníkĤ v národních parcích poþtu 392.241 (úþastníci exkurzí a tĤr s prĤvodcem, návštČvníkĤ informaþních center apod.). Je tĜeba si uvČdomit, že skuteþný poþet návštČvníkĤ rakouských národních parkĤ je mnohem vyšší (http://www.nationalparksaustria.at).
5. PĜírodní parky PĜírodní park je chránČná krajinná oblast, jejíž tváĜ formovala pĜíroda i lidská þinnost. Obyvatelé žijící na území pĜírodních parkĤ hrají velmi dĤležitou roli a mají významné postavení v rámci participativního procesu pĜi vývoji koncepcí turistického rozvoje. Výsledkem jsou “kulturní oblasti”, kde na sebe vzájemnČ pĤsobí lidská kultura a hospodaĜení s pĜírodními procesy. Cílem pĜírodních parkĤ je ochrana krajiny a její využívání. V souþasnosti je v Rakousku 44 pĜírodních parkĤ pokrývajících plochu 100.000 hektarĤ1. Plánuje se vyhlášení dalších pĜírodních parkĤ. Nacházejí se pĜevážnČ ve spolkových zemích Burgenland, Dolní Rakousko a Štýrsko. KaždoroþnČ uvítají asi 5 milionĤ návštČvníkĤ. Od roku 1995 jsou pĜírodní parky Ĝízeny organizací “PĜírodní parky Rakouska” (Verband der Naturparke Österreichs, VNÖ). Pod touto organizací jsou pĜírodní parky rozvíjeny jako území udržitelného rozvoje.
1
V Rakousku je rovnČž 180 lesních rezervací pokrývajících plochu 8.300 hektarĤ (stav k mČsíci kvČtnu 2005).
9
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Vyhlášení území jako pĜírodní park pĜedstavuje urþitý závazek, ale znamená i urþité výhody pro pĜíslušný region. Ochrana pĜírody a udržitelný rozvoj krajiny musí být garantovány lidmi žijícími uvnitĜ národního parku. Musí zde však být i ochota poskytnout turistĤm vyžití na poli kulturní i pĜírodní nabídky. Destinace jako taková musí být propagována. PĜímo i nepĜímo jsou vytváĜeny zamČstnanecké možnosti. Vedlejším produktem a pĜíkladem dobré praxe pro regionální marketing je prodej regionálních produktĤ prostĜednictvím spoleþného marketingového nástroje “Speciality pĜírodního parku” (Naturpark Spezialitäten). (http://www.naturparke.at) 6. Problematika venkovské turistiky OcenČná mezinárodní webová stránka www.planeta.com, která se specializuje na diskusi a internetové konference zamČĜené na pĜírodní prostĜedí a cestování, pĜedložila k široké diskuzi nČkolik otázek týkajících se venkovské turistiky:
Jaká je podoba 'venkovského turistiky' v rĤzných þástech svČta?
Jaké jsou zkušenosti a co je hodno následování a þemu naopak je dobré se vyhnout?
Jaké jsou zvláštní potĜeby venkovských horských komunit pro rozvoj turismu?
MĤže venkovský cestovní ruch vytváĜet pracovní místa a zmírnit migraci?
MĤže venkovský cestovní ruch kulturních a pĜírodních zdrojĤ?
Kdo financuje rozvoj cestovního ruchu?
10
a
podpoĜit
propagaci
ochranu
venkovského
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Toto jsou dle našeho názoru velmi dĤležité otázky vymezující problematiku dalšího rozvoje venkovské turistiky. Mohou být aplikovány v kterékoli zemi.
II. ZamĂstnání a aktivity ve venkovské turistice A. Hostitel Turisté potĜebují nČkde pĜenocovat, aĢ už je to penzion, hotel nebo farma. Proto jedna z klíþových aktivit turistického prĤmyslu a vytváĜených pĜíjmĤ kdekoliv na svČtČ je ubytování návštČvníkĤ. FarmáĜi v Rakousku se mohou úþastnit programu “Dovolená na statku” a pronajímat pokoje nebo apartmány turistĤm. Provoz hotelĤ, penzionĤ, hostelĤ nebo kempĤ je rovnČž souþástí hostitelské profese. Se stále se zvČtšujícím poþtem podnikĤ vznikají další zamČstnanecké možnosti. Národní a pĜírodní parky každoroþnČ lákají velké množství návštČvníkĤ a nČkteré z nich poskytují i možnosti ubytování.
B. Stravování Toto je další z klíþových aktivit turistického prĤmyslu. Turisté ve venkovských regionech vyžadují fungující místní restaurace. Ty by mohly nabízet regionální produkty. Obchody s místními výrobky (pĜímý prodej) jsou turisty velmi oblíbené a mohou pĜedstavovat další zdroj pĜíjmĤ pro region. Obsluha v takových obchodech by mČla být dostateþnČ znalá, aby zákazníkĤm dokázala na jejich otázky uspokojivČ odpovČdČt.
11
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
C. PrĚvodcovství V národních a pĜírodních parcích je vysoká poptávka po kvalifikovaných prĤvodcích se zamČĜením na krajinu, pĜírodu a trekking. Žádani jsou i horští vĤdci. ZvláštČ školní výpravy a podobné skupiny vyžadují prĤvodce.
D. Wellness Wellness nabízí další zamČstnanecké pĜíležitosti ve venkovské turistice. Velmi dobĜe rozvinutá oblast wellness s nabídkou masáží, meditaþních kurzĤ a dalších specializovaných nabídek je do budoucna velkou výzvou.
E. Administrativa a Ēízení PĜímé zamČstnávání v národních a pĜírodních parcích je další dĤležitou þástí vytváĜené místní pĜidané hodnoty. Turistické informaþní kanceláĜe vytváĜejí pro místní obyvatele další zamČstnanecké pĜíležitosti.
F. Muzea/výstavy Místní þi regionální muzea a doþasné výstavy pĜedstavují další možnosti pro zamČstnávání místních obyvatel.
12
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
III. VzdĂlávání A. Sdružení “Dovolená na statku” “Dovolená na statku” (Urlaub am Bauernhof) sdružuje 3.400 rodinných farem z celého Rakouska. Celkový poþet lĤžek, kterými disponují je 44.800 a pĜevyšuje kapacitu hlavního mČsta VídnČ. Nabídka je originální a nefalšovaná, a je stejnČ tak rĤznorodá jako unikátní. Dovolená na statku je modelový koncept rozšíĜený v EvropČ postavený na spolupráci mezi zemČdČlstvím a cestovním ruchem. Takovýto zpĤsob trávení dovolené napomáhá uchovávat regionální dČdictví i zemČdČlské tradice, a stejnČ tak i místní dialekt. Pro zúþastnČné rodiny hospodáĜĤ je podnČtem pro další rozvoj jejich farem. Farmy kromČ zachovalé pĜírody a pĜírodních krás nabízejí turistĤm vysoce kvalitní, zdravé domácí produkty. ZastĜešující organizace vyvíjí nezbytná kritéria garantující vysokou kvalitu znaþky “Dovolená na statku”. Komise kontroluje kvalitu farmy a její vybavení, okolní prostĜedí a rovnČž i kvalitu poskytovaných služeb. PodobnČ jako “hvČzdiþky” hotelĤm, jsou farmám udČlovány “kvČtinky” zaruþující vysoký standard ubytování a kvalitu poskytovaných služeb. Farmám jsou udČlovány 2, 3 nebo 4 “kvČtinky”. ZemČdČlské farmy se dále specializují na bioprodukty, rodiny s dČtmi, jízdu na koni, víno, cykloturistiku nebo zdraví. NČkteré z nich nabízejí dovolenou pro lidi na invalidních vozících nebo jsou uzpĤsobeny pro poĜádání semináĜĤ. Dovolená na statku pĜedstavuje pro 3.400 rodinných farem pĜíležitost získat další pĜíjem z cestovního ruchu a stát se pro dané místo, oblast nebo region významnou turistickou destinací. Mnoho farem se nachází v okolí národních nebo pĜírodních parkĤ. Místní zaĜízení pro rekreaci a trávení volného þasu (sportovní centra, jezdecké školy, veĜejné plovárny, minigolf, golfová hĜištČ, tenisové kurty), obchody s 13
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
potravinami, odČvy, suvenýry a ostatním zbožím, vþetnČ stravovacích zaĜízení profitují díky povýšení regionu na kvalitní turistickou destinaci. Sdružení “Dovolená na statku” rovnČž nabízí svým þlenĤm nejrĤznČjší vzdČlávací kurzy.
B. Ministerstvo zemĂdĂlství, lesnictví, životního prostĒedí a vodního hospodáĒství Odbor II/2 Federálního ministerstva zemČdČlství, lesnictví, životního prostĜedí a vodního hospodáĜství na národní úrovni rozvíjí, koordinuje a finanþnČ podporuje školící a vzdČlávací semináĜe. V kurzech, které jsou organizovány Ústavem pro vzdČlávání (LFI – Ländliches Fortbildungsinstitut), se školí a jsou certifikováni konzultanti.
C. KEBÖ KEBÖ – Konferenz der Erwachsenenbildung je zastĜešující organizací pro vzdČlávání dospČlých v Rakousku. NČkteré participující organizace jako napĜ. BFI – Bundesförderinstitut, které jsou taktéž organizovány na federálním principu, nabízejí vzdČlávací semináĜe zamČĜené na cestovní ruch ve venkovském prostoru. NejdĤležitČjší z nich je již výše zmínČný Ústav pro vzdČlávání.
D. LFI FederálnČ organizovaný a Ĝízený Ústav pro vzdČlávání (Ländliches Fortbildungsinstitut) nabízí certifikované kurzy zamČĜené na pĜímý marketing, eko- a bio- zemČdČlství a dovolenou na farmách. Ve spolupráci s organizací PĜírodní parky Rakouska vzdČlávají a certifikují prĤvodce se zamČĜením na pĜírodu a krajinu. 14
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Tento kurz vyžaduje 120-ti hodinovou pĜípravu a je rozdČlen do pČti víkendových blokĤ. (http://www.lfi.at)
E. ZemĂdĂlsko-pedagogická akademie
(Agrarpädagogische Akademie) Akademie2 nabízí bakaláĜské vzdČlání v agroa environmentální pedagogice trvající tĜi roky. RoþnČ probČhne více než 100 vzdČlávacích kurzĤ zamČĜených na agropolitiku, zemČdČlství a spoleþnost, vČdu a technologie a také na agrobusiness. Jednosemestrový kurz pro absolventy University pĜírodních vČd (BOKU) ve Vídni je další možností vzdČlávání ve venkovské turistice. Tato školení a kurzy jsou urþeny pro lektory a konzultanty zamČĜené na problematiku venkova. Akademie je financována Federálním ministerstvem zemČdČlství, lesnictví, životního prostĜedí a vodního hospodáĜství. (http://www.agrarpaedak.at)
F. Národní parky – instruktoĒi návštĂvníkĚ Každý z národních parkĤ v Rakousku si vychovává a školí tzv. “instruktory návštČvníkĤ” nebo prĤvodce národním parkem. Osnovy se liší podle unikátnosti a odlišností jednotlivých národních parkĤ. MinimálnČ trvá školení 30 dnĤ a je zakonþeno zkouškou. ÚspČšný absolvent obdrží diplom. Další vzdČlávání je již garantováno jednotlivými národními parky.
2
V Ĝíjnu 2007 dojde ke zmČnČ názvu na Univerzitu agro- a environmentální pedagogiky (Hochschule für Agrar- und Umweltpädagogik). 15
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
G. Štýrská akademie pĒírodních parkĚ Štýrská akademie pĜírodních parkĤ je spoleþným podnikem všech pĜírodních parkĤ ve Štýrsku. Poskytuje semináĜe, další vzdČlávání pracovníkĤ managementu pĜírodních parkĤ a napomáhá se zavádČním inovací. Jeden z kurzĤ je zamČĜen na rozvoj tématických stezek (Themenstraßen). (http://www.naturparkakademie.at)
H. CIPRA Je mezinárodní organizací, která se orientuje na ochranu alpské pĜírody. PoĜádá vzdČlávací semináĜe zamČĜené na ochranu pĜírody v Alpách. Usiluje o zachování unikátnosti alpské pĜírody a podporuje aktivity smČrované na udržitelný rozvoj alpského regionu.
I. Federace rakouských horských vĚdcĚ a instruktorĚ alpského lyžování Aby se þlovČk mohl stát horským vĤdcem nebo instruktorem alpského lyžování, musí úspČšnČ absolvovat Sportovní akademii v Innsbrucku. Po zvládnutí zkoušky trvající tĜi dny se uchazeþ stává oprávnČným a kvalifikovaným prĤvodcem. V Rakousku pracuje na plný úvazek asi 300 horských vĤdcĤ. TČch, kteĜí pracují na menší úvazek, je mnohem více.
J. Horský prĚvodce V nČkterých spolkových zemích je možné získat diplom oprávnČného horského prĤvodce. K tomu je nutné absolvovat asi desetidenní školení a získat diplom horského prĤvodce.
16
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Kapitola B: Venkovská turistika v ïeské republice I. Cestovní ruch a venkovská turistika A. Venkovský cestovní ruch a venkovský prostor 1. Venkovská turistika –definice Venkovská turistika je cestovní ruch, který se odehrává na venkovČ. Venkovská turistika je: x x
x x x x x
umístČna do venkovských oblastí; je postavena na zvláštních rysech venkovského prostoru, což je pĜedevším malovýroba, otevĜený prostor a kontakt s pĜírodou, historické a kulturní dČdictví, tradiþní zvyky a zpĤsoby života; je venkovská ve svém mČĜítku, to znamená, že je vázána na malé budovy a malá sídla; je tradiþní ve svém charakteru, což znamená, že roste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami; je þasto Ĝízena na místní úrovni a rozvíjena s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj dané oblasti; je udržitelná, napomáhá udržovat zvláštní venkovský charakter oblasti a nelikviduje místní zdroje; má mnoho podob, které umožĖují komplexní obraz venkovského prostĜedí, ekonomiky a historie. 2. Definice venkovského prostoru
Venkovský prostor zahrnuje oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva a otevĜeným prostorem s malými sídly s ménČ než deseti tisíci obyvateli. Využití pĤdy souvisí zejména se zemČdČlstvím, lesnictvím a ochranou pĜírody a krajiny. Lidé 17
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
zde žijící mají sklon k tradicionalizmu. Vliv tradiþních zvyklostí je þasto velmi silný. V ýeské republice je respektována definice pĜedložená Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
B. Cestovní ruch a venkovská turistika PĜestože má venkovská turistika jasnČ vyhranČné rysy, nelze ji definovat jen podle druhu dovolené. DĤležitou úlohu hraje intenzita využívání nabízených služeb, lokalita, zpĤsob Ĝízení, integrace s komunitou a další faktory. OpČt mĤže být užiteþný i pojem kontinuity (prolínání oblastí). V mČstských i venkovských lokalitách lze využívat nejrĤznČjší druhy dovolené. V týž den se lidé na dovolené mohou zúþastnit jak mČstských, tak venkovských aktivit. Koncepci kontinuity, která sahá od typické venkovské po typickou mČstskou dovolenou sleduje následující pĜehled s rozsáhlou kategorií vzájemnČ se pĜekrývajících aktivit uprostĜed: Dovolené, které jsou typicky venkovské
Dovolené, které mohou být venkovské nebo mČstské pĜípadnČ realizované v turistických centrech nebo letoviscích
Dovolené, které jsou obvykle typicky mČstské anebo charakteristické pro turistická centra nebo letoviska
PČší turistika
Plavání
Prohlídka pamČtihodností
Horolezectví
Dovolená na pláži málo nebo stĜednČ navštČvované
Nákupy
Sjezdové lyžování ve Dovolená „za dobrodružstvím“ nebo stĜednČ navštČvovaném místČ dovolená v divoþinČ
Dovolená na pláži velmi navštČvované
Jízda na kanoi
Sporty vyžadující vybudovanou infrastrukturu polopĜírodního typu, napĜ. golf
Sjezdové lyžování ve velmi navštČvovaném místČ
Jízda na vorech
Dovolená kulináĜská
Dovolená zamČĜená
18
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA Dovolené, které jsou typicky venkovské
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Dovolené, které mohou být venkovské nebo mČstské pĜípadnČ realizované v turistických centrech nebo letoviscích
Dovolené, které jsou obvykle typicky mČstské anebo charakteristické pro turistická centra nebo letoviska na mČstské tradice a kulturu.
Lyžování na bČžkách
Dovolená zamČĜená na poznání tradic
Zoologické zahrady
Výlety na snČžnicích
Dovolená zamČĜená na ochranu pĜírody
LáznČ
Sjezdování na lyžích v VzdČlávací dovolená málo navštČvovaném místČ
PrĤmyslová turistika
Studium pĜírody v plenéru vþetnČ pozorování ptákĤ, fotografování atd.
Kulturní pĜehlídky
DĤležité konference nebo setkání
Myslivost
Dovolená vČnovaná ĜemeslĤm
Dovolená zamČĜená na zábavu nebo na hazardní hry
Cyklistika nebo výlety na kole
Prohlídka památek nebo výlety
Dovolená v letoviscích
Jízda na koni
Kempování
Sporty vyžadující vybudovanou infrastrukturu, napĜ. akce mezinárodního významu
Obdiv ke krajinČ
Konference nebo setkání menšího nebo stĜedního rozsahu
Studium venkovských tradic
PlachtČní nebo zábavní plavby
Výlety do malých mČst nebo do vesnic
Rybolov na vetších vodních plochách
Relaxaþní dovolená vyžadující venkovské prostĜedí Setkání nebo konference menšího 19
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA Dovolené, které jsou typicky venkovské
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Dovolené, které mohou být venkovské nebo mČstské pĜípadnČ realizované v turistických centrech nebo letoviscích
Dovolené, které jsou obvykle typicky mČstské anebo charakteristické pro turistická centra nebo letoviska
významu. Venkovské pĜehlídky Rybolov na Ĝekách a kanálech Sporty vyžadující pĜírodní scenérii, napĜ. orientaþní závody
C. Nové formy cestovního ruchu v ïeské republice Cestovní ruch je dĤležitým faktorem hospodáĜského rozvoje ýeské republiky. Jeho podíl na HDP neustále narĤstá a stejnČ tak se chovají i celkové pĜíjmy ze zahraniþní turistiky. V souþasné dobČ se stále více prosazuje celá Ĝada nových forem cestovního ruchu, které spojuje šetrnost vĤþi cílovým místĤm pobytu, ohleduplnost vĤþi pĜírodČ i celému životnímu prostĜedí, vĤþi kulturnímu a historickému bohatství i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. Nejširším pojmem ve vztahu k šetrnému cestovnímu ruchu je tzv. zelený cestovní ruch. Na rozdíl od klasického cestovního ruchu, který se uskuteþĖuje ve mČstech nebo v pĜímoĜských stĜediscích, zelený cestovní ruch klade dĤraz na to, aby probíhal ve volné krajinČ nebo v mírnČ osídlených oblastech. Je charakterizován touhou návštČvníkĤ splynout s pĜírodou i lidským prostĜedím. Má aktivní náplĖ a respektuje a chrání pĜírodu. Zelený cestovní ruch v konkrétní podobČ vystupuje pĜedevším jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch.
20
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
1. Ekoturistika Ekoturistika je vymezována jako putování pĜírodou a její poznávání. Tato forma cestovního ruchu se zamČĜuje pĜedevším na poznávání pĜírodních rezervací, národních parkĤ, chránČných krajinných oblastí a dalších pĜírodních krás tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány. Venkovským cestovním ruchem je oznaþován takový ruch, který se rozvíjí mimo oblasti rekreaþních a turistických center i mimo oblast mČstského osídlení. Zahrnuje rekreaþní pobyty pĜevážnČ ve venkovském osídlení, ale i mimo nČj. Venkovská turistika má nČkolik typických projevĤ. Jednak je to ohleduplný vztah k pĜírodČ a krajinČ – krajina je turistickou atrakcí, o kterou se peþuje a je dále zvelebována. Ubytování je rozptýlené, s omezenou ubytovací kapacitou, což umožĖuje rozmČlnit þetnost turistĤ, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese „masová turistika“. Dále je pro venkovský cestovní ruch charakteristické komorní, témČĜ rodinné zázemí, kde þlovČk najde pochopení pro své individuální aktivity. Navíc jsou hostĤm þasto poskytovány þerstvé produkty hospodáĜství. Venkovský cestovní ruch má celou Ĝadu podob, z nichž nejtypiþtČjší jsou: vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataĜení. 2. Vesnická turistika Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou bezprostĜednČ spojeny s pĜírodou, krajinou a venkovským prostĜedím. Její náplní jsou individuální rekreaþní aktivity využívající atraktivity konkrétního venkovského prostĜedí navštíveného místa. Zvláštností je decentralizace ubytovacích zaĜízení, což umožĖuje rozmČlnit þetnost turistĤ, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese organizovaná turistika. Služby úþastníkĤm vesnické turistiky poskytují rĤzní provozovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, jakož i podnikatelé v oblasti kulturních, sportovních, spoleþenských 21
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
a dalších zaĜízeních. Jde tedy o veškerý cestovní ruch probíhající na vesnici mimo agroturistiku. 3. Agroturistika Agroturistika je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která je vedle bezprostĜedního využívání pĜírody a krajiny venkova charakteristická pĜímým vztahem k zemČdČlským pracím nebo usedlostem se zemČdČlskou funkcí. Provozují ji podnikatelé v zemČdČlské výrobČ a slouží jim jako dodateþný nebo další finanþní zdroj k udržení nebo rozšíĜení jejich hlavní podnikatelské þinnosti, tj. výroby zemČdČlských produktĤ. Agroturistika je ideálním typem rodinné dovolené. UmožĖuje strávit volný þas ve zdravém venkovském prostĜedí. Turista se mĤže volnČ pohybovat po celé farmČ a má tak jedineþnou možnost se vším se seznámit, vþetnČ domácích i hospodáĜských zvíĜat. PĜímo na farmČ si také mĤže koupit produkty domácích zvíĜat (mléko, tvaroh, sýry, vejce) nebo þerstvou zeleninu a ovoce. V okolí farmy má pak možnost výletĤ, koupání nebo sbČru lesních plodĤ a hub. Jde tedy o cestovní ruch na zemČdČlských farmách nebo v objektech zemČdČlských podnikĤ. Tuto formu turistiky je možné realizovat ve všech pĜírodních podmínkách, s výjimkou pánevních oblastí, silnČ industrializovaných center, oblastí s vysokou devastací pĜírody jako dĤsledku prĤmyslových a tČžebních þinností. Vesnická turistika a agroturistika jsou spojeny s vesnickým osídlením a profitují zejména z pĜírodního bohatství místního prostĜedí. Odlišují se hlavnČ ubytováním, rekreaþními aktivitami a charakterem života v období rekreaþního pobytu na vesnici. Tato odlišnost je zcela zĜetelná pĜedevším u agroturistiky na rodinné farmČ, jejímž hlavním znakem je spolužití s farmáĜskou rodinou. 4. Ekoagroturistika Ekoagroturistika je specifickou formou agroturistiky. Zahrnuje pobyty na ekologicky hospodaĜících farmách. Tyto farmy nepoužívají pĜi pČstování rostlin a chovu zvíĜat žádné 22
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
syntetické chemikálie, hnojiva, umČlá barviva þi konzervaþní látky. ZvíĜata jsou chována pĜirozeným zpĤsobem a krmena bez používání masokostních mouþek apod. Produkty ekologického zemČdČlství podléhají pĜísné kontrole a splĖují mezinárodní standardy. SmČjí používat ochrannou známku BIO. Podstatným znakem této formy agroturistiky je nejen soužití s farmáĜskou rodinou, ale i úþast na zemČdČlských pracích a konzumace produktĤ jejich ekologického zemČdČlství. Z ostatních forem venkovského cestovního ruchu je nutno pĜipomenout zejména chatové osady umístČné mimo vesnické osídlení, pĜípadnČ rekreaþní objekty na samotČ, kempy umístČné ve volné pĜírodČ a chataĜení.
D. Poðátky venkovské turistiky a vývojové zmĂny na ðeském venkovĂ Venkovská turistika není v ýechách a na MoravČ jevem zcela novým. Pobyty na venkovČ, pĜedevším u zemČdČlských rodin a formou letních bytĤ byly dĤležitou souþástí pĜedváleþného cestovního ruchu ýeské republiky. Po 2. svČtové válce však byly vztahy mezi mČstem a venkovem zpĜetrhány a venkovská turistika ve své pravé formČ na dlouhou dobu zaniká. Zaþíná se rozvíjet chataĜení a chalupaĜení, které však nemá pĜímou vazbu na typické zemČdČlské prostĜedí. Po roce 1989 venkov prochází výraznými zmČnami. Dochází k restrukturalizaci zemČdČlské výroby a transformaci zemČdČlských podnikĤ. Díky tČmto procesĤm dochází ke znaþnému snížení zamČstnanosti v zemČdČlství. Aby byla zachována prosperita zemČdČlství a udrženo vesnické osídlení, bylo nutné hledat nové nástroje ekonomického oživení. Rozvoj venkovské turistiky a jejího specifického produktu agroturistiky je proto velmi dĤležitý pro ty regiony, které byly restrukturalizací a transformací postiženy. PĜináší nejen vznik nových podnikatelských aktivit, ale zejména napomáhá vzniku nových pracovních pĜíležitostí a tím i stabilizaci venkovského obyvatelstva. Další hlavní pĜíþinou 23
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
rozvoje venkovského cestovního ruchu je celosvČtový trend návratu k pĜírodČ a bezprostĜednímu harmonickému soužití s ní. V þem se liší dnešní venkov od toho, který v naší zemi existoval pĜed nČkolika desítkami let? Odlišností je hned nČkolik. Zásadní zmČnou je pokles zamČstnanosti v oblasti zemČdČlství. Zatímco dĜíve byla zemČdČlská výroba vždy na prvním místČ v nabídce pracovních míst na venkovČ, dnes pracovníkĤ v tomto sektoru národního hospodáĜství stále ubývá. DĤvodĤ, proþ lidé již nemají zájem pracovat v zemČdČlské výrobČ, je Ĝada. Nejsou schopni se uživit, chtČjí si najít práci s lepšími podmínkami (ve mČstČ) a v neposlední ĜadČ pĜispČla k úbytku zemČdČlcĤ také kolektivizace. Novým a závažným problémem je, že venkov stárne a také pozvolna pustne. Mladí lidé zde nenacházejí uplatnČní ani možnost prožít tu plnohodnotný život a odcházejí. Tím trpí pole, louky, pastviny a lesy, kterým se nedostává té péþe, kterou jim dokázali vČnovat pĜedchozí generace a postupnČ ztrácejí ráz obdČlávané a udržované krajiny. PĜíznivou zmČnou zvrácení tohoto trendu je rozvoj možností k podnikání na venkovČ. Jedná se zejména o podnikání ve venkovské turistice a agroturistice. Bohužel tato forma cestovního ruchu u nás nemá dlouhou tradici a mnoho lidí má strach se do podnikání pustit. Hlavním dĤvodem, proþ u nás není venkovská turistika tak rozvinutá jako v jiných evropských zemích, je skuteþnost, že v 70. letech minulého století se u nás zemČdČlci nemohli zúþastnit rozvoje agroturistiky. V 50. letech zde totiž probČhla kolektivizace, zakládání družstev a státních statkĤ, což vedlo k velkovýrobČ a k likvidaci rodinných farem, vhodných pro agroturistiku. A v 70. letech se venkovská turistika a agroturistika zaþala dynamicky rozvíjet v jiných státech Evropy. Proto mezi našimi obyvateli není tato forma cestovního ruchu tak zabČhnutá. Lidé s ní nemají mnoho zkušeností a navíc má mnoho lidí na venkovČ pĜíbuzné nebo tam vlastní chatu þi chalupu.
24
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
E. Souðasný stav podnikání ve venkovské turistice v ïeské republice ýeská republika má velmi dobré pĜedpoklady pro rozvoj venkovského cestovního ruchu dané dobrou konstelací pĜírodních, kulturnČ historických, spoleþenských a dalších charakteristik. NejpĜíznivČji se hodnotí malebná venkovská krajina, lidský potenciál (schopní, pracovití a nápadití lidé) a rozsáhlá komunikaþní síĢ, která vytváĜí dobré podmínky pro dostupnost i odlehlých vesnic. Vedle zmiĖovaných výhod však existuje mnoho problémĤ, které brání rozvoji venkovské turistiky u nás. Jedná se pĜedevším o brzdČní rozvoje venkovské turistiky v obcích, kdy jde þasto o falešný konkurenþní boj mezi podnikatelskými subjekty a místní samosprávou. Efektivní využívání marketingu v obci pĜedpokládá vhodnou organizaþnČ institucionální strukturu obce, v rámci které zaujímá pĜední místo regionální sdružení cestovního ruchu. Tato sdružení ve vČtšinČ obcí i regionĤ chybí. Základní chybou je žádná nebo jen malá spolupráce podnikatelských subjektĤ. Zatímco v zemích s rozvinutým cestovním ruchem je spolupráce bČžná, u nás se projevuje jen vzájemná žárlivost tČchto subjektĤ. Stále ještČ si neuvČdomují, že spoleþný postup pĜi uspokojování potĜeb a požadavkĤ turistĤ je dĤležitý a výhodný. Obce neuskuteþĖují prĤzkum trhu a neznají své návštČvníky. Díky této neznalosti pak ani nejsou schopny oslovit konkrétní segmenty trhu nebo vyhodnotit jednotlivé turistické sezóny. Problémem z pohledu místní správy je podceĖování strategie rozvoje regionu nebo obce. Protože každý region má svá specifika a rĤzné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je nutné zvážit, zda je region vhodný pro rekreaþní úþely nebo je lepší turistický ruch nerozvíjet. Mezi konkrétní problémy tedy patĜí napĜ. stĜet zájmĤ podnikatelĤ, zástupcĤ místní správy a samosprávy, obþanĤ, ochráncĤ pĜírody, investorĤ apod. Dále je to pĜelidnČní nČkterých rekreaþních oblastí v letním nebo zimním období (tam, kde je hodnČ turistĤ dochází k devastaci krajiny, hrozí nebezpeþí infekcí apod.). 25
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Pak je to absence multiplikaþního efektu v regionech. To znamená, že chybí propojení obcí uvnitĜ regionu i mimo regiony. Dalším zásadním problémem je, že každá obec provozuje vše, nezamČĜuje se na konkrétní produkt cestovního ruchu a nevytváĜí tedy image regionu. Nevyužívá se ýeské centrály cestovního ruchu z hlediska finanþní i metodické pomoci. Dále existují bariéry mezi státním a regionálním produktem cestovního ruchu. PĜitom je nutné vytvoĜit individuální a komplexní produkt pro urþité segmenty trhu – turisty. Chybí zde kvalitní celostátní a individuální prezentace cestovního ruchu na domácím i zahraniþním trhu. Je nutné prezentovat se v nČkolika jazycích. Místní správa i podnikatelé jsou nedostateþnČ informováni o možnostech dotaþní politiky do oblasti venkovské turistiky. Je tĜeba umožnit obecním úĜadĤm, aby spolupracovali pĜi poskytování dotací. Rozvoj venkovské turistiky se v jednotlivých regionech ýeské republiky liší. NČkde kapacity nestaþí, jinde údajnČ není zájem. V posledních letech však i ýeši zaþínají pomalu objevovat kouzlo venkovské turistiky. Na zemČdČlských farmách v tuzemsku tráví dovolenou i cizinci. Netýká se to ale všech regionĤ stejnČ. Zatímco napĜíklad na ŠumavČ je poptávka obrovská a nabídka za ní pokulhává, v ostatních oblastech je situace odlišná a venkovská turistika se klube na svČt jen velmi obtížnČ. NČkde omezují rozvoj venkovské turistiky – zejména agroturistiky regionální tradice. NapĜíklad v Jihomoravském kraji jsou agrofarmy ve stínu oblíbené vinaĜské turistiky. Ve východních ýechách je kolem 30 farem, zhruba stejný poþet farem je i v Ústeckém kraji. Na Liberecku je evidováno asi 13 statkĤ. Nejvíce farem je na VysoþinČ, kde se jejich poþet blíží 60. V jižních ýechách a na MoravČ je kolem 40 farem. Dovolenou na statku v ýesku tráví roþnČ asi 30 - 40 tisíc lidí, z toho je zhruba tĜetina cizincĤ – pĜevažují Nizozemci, NČmci a Poláci. PrĤmČrná délka pobytu na farmČ je kolem pČti až sedmi dnĤ. Do roku 2010 by tak mohlo dovolenou na þeských farmách trávit osmdesát až sto tisíc lidí roþnČ. A vČtšina z nich by mČli být cizinci. 26
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
F. Venkovská turistika v Ústeckém kraji – pĒípadová studie Ústecký kraj má velmi pĜíznivé podmínky pro rozvoj venkovské turistiky. Venkovské oblasti tohoto regionu disponují pĜírodním i kulturnČ – historickým potenciálem. V posledních letech se mČní celkové pojetí cestovního ruchu v Ústeckém kraji, nabídka v této oblasti se stále více orientuje na nejrĤznČjší podoby aktivní dovolené. Rozvíjí se cykloturistika, agroturistika a jezdectví, pĜípadnČ adrenalinové sporty. Farmy v Ústeckém kraji nabízejí zájemcĤm vedle projížćky na koních i možnost zkusit si, co obnáší nároþná péþe o konČ, ovce nebo kozy. NČkteré usedlosti k tomu nabízejí i ubytování v pokojích þi apartmánech. Majitelé farem uvažují i o zĜízení kempĤ. Jedna z farem, zabývající se na Ústecku vedle zemČdČlské þinnosti i agroturistikou, sídlí ve Velkém ChvojnČ. Specializuje se na chov koní. Nabízí ustájení koní a poníkĤ pro soukromé osoby, vyjížćky na koních i ponících, funguje zde jezdecký oddíl. Zájemci si zde mohou navíc vyzkoušet, co obnáší nároþná péþe o zvíĜata. Možnost ubytování, kromČ þlenĤ jezdeckého oddílu zatím není, výhledovČ majitel uvažuje o zĜízení kempu. Výborné podmínky pro agroturistiku nabízí farma Letní stráĖ v Boleticích na DČþínsku. ZamČĜuje se pĜedevším na chov skotu, ovcí a koní. Je zde možnost ubytování v nových pokojích a apartmánech s vlastním WC a koupelnou. Vedle výcviku jízdy na koních v souþasnosti nabízí klasické projížćky volnou krajinou. NávštČvníci se mohou seznámit s chovem koní, skotu a ovcí. NovČ vybudované ubytovací prostory nabízí farma v BĜezí u Maleþova, v provozu jsou teprve dva roky. Pro návštČvníky jsou pĜipraveny výlety na koních spojené s peþováním o tato zvíĜata. PĜi pĜíležitosti otevírání pastvin v kvČtnu se zde poĜádají amatérské koĖské závody. KromČ toho pĜijíždí kaskadéĜi s ukázkou rodea.
27
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
G. Budoucnost venkovské turistiky v ïeské republice Venkovská turistika jako jedna z možných forem podnikání na venkovČ si získává ve svČtČ stále vČtší oblibu. Nejde jen o módní záležitost, ale do urþité míry i o vyjádĜení souþasného životního stylu projevujícího se vztahem k pĜírodČ a krajinČ. Zaþíná se prosazovat zdravý životní styl. Lidé mají zájem o bioprodukty vyrábČné na ekofarmách. Tento trend se postupnČ zaþíná prosazovat i v þeských podmínkách. Mnoho lidí pĜestává vyhledávat dovolenou v rušných pĜímoĜských mČstech a zaþíná se orientovat spíš na klidnou dovolenou, kde si lépe odpoþine od každodenního shonu a hluku velkomČsta. Mimo jiné je tento druh dovolené finanþnČ zajímavý, což ocení pĜedevším rodiny s dČtmi, které tvoĜí nejvČtší procento klientĤ. Na agroturistiku i venkovskou turistiku je nutno se dívat jako na nástroj, který napomáhá Ĝešit nČkteré problémy venkovských oblastí, jako je napĜíklad nezamČstnanost, udržování kulturní funkce krajiny a snížení migrace venkovského obyvatelstva. Díky všem tČmto pozitivním dĤvodĤm a pĜínosĤm by se venkovský cestovní ruch mČl i nadále rozvíjet. Lze však oþekávat, že to nebude v takových dimenzích jako je tomu ve vyspČlejších zemích Evropské unie. ýeská republika, vzhledem k odlišnému historickému vývoji a odlišným ekonomickým, sociálním a legislativním podmínkám, se bude v rámci venkovského cestovního ruchu více orientovat na jiné formy venkovské turistiky než na agroturistiku, která je pevnČ spojena se zemČdČlskou výrobou na farmČ nebo v jiném zemČdČlském podniku. PĜesto lze pĜedpokládat, že i agroturistických farem bude v naší zemi pĜibývat, že budou dosahovat stále lepšího standardu a že jejími hosty budou kromČ tuzemských návštČvníkĤ i zahraniþní turisté, a to nejen z Evropy, ale z celého svČta.
28
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
II. ZamĂstnání a aktivity ve venkovské turistice A. Ubytování jako hlavní produkt Ubytovací služby jsou základem rozvoje cestovního ruchu. V pĜípadČ venkovské turistiky mají tyto služby dvČ základní formy – jde o ubytování v soukromí nebo ubytování v hromadných ubytovacích zaĜízeních. Ubytování v soukromí je typické zejména pro agroturistiku. Lze ho provozovat jednak pronájmem obytné místnosti nebo pronájmem rekreaþního objektu (chata, srub, chalupa, rekreaþní domek). Pro tuto formu ubytování se doporuþuje maximálnČ 10 lĤžek na jeden objekt, a to proto, že pĜi tomto poþtu lĤžek lze v rámci volné živnosti – ubytovací služby podávat snídanČ. Hromadná ubytovací zaĜízení, která pĜipadají v úvahu pro provozování venkovské turistiky, jsou v zásadČ malé hotýlky a penziónky. V tomto pĜípadČ již však jde o složitČjší záležitost, neboĢ souvisí i s pĜijímáním zamČstnancĤ, pokud nemá majitel poþetnou rodinu nebo rozsáhlé pĜíbuzenstvo. V tČchto zaĜízeních se vČtšinou pĜedpokládá zajištČní celodenního stravování hostĤ. V zásadČ to znamená zĜízení restaurace jako souþásti ubytovacího zaĜízení, a nutnosti mít i kvalifikovaný personál. A protože stravovací služby jsou živnost Ĝemeslná, její provozovatel musí prokázat odbornou zpĤsobilost. Když ji nemá, je zde problém odpovČdného zástupce. Je-li v rodinČ þi pĜíbuzenstvu nČkdo pĜíslušnČ kvalifikován, je Ĝešení schĤdnČjší. Není-li, vČtšinou bývá složité takového zamČstnance sehnat i zaplatit.
29
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
B. Doprovodné programy Venkovský cestovní ruch nespoþívá jen v zajištČní ubytování. Ten, kdo chce být úspČšným provozovatelem venkovské turistiky, by se mČl postarat i o volný þas svých hostĤ. DobĜe organizovaná turistika tedy obsahuje i Ĝadu zajímavých a atraktivních doprovodných programĤ. Nemusí jít jen o programy organizované pĜímo ubytovatelem, ale jedná se zejména o zprostĜedkované aktivity ve vazbČ na okolí nebo na sportovní þi rekondiþní akce provozované v blízkém okolí jinými podnikateli. Spolupráce podnikatelĤ se v této oblasti vyplácí. Nejde jen o pĜípadné provize za službu a kontakt, ale o oboustranný prospČch – vzájemné doporuþování služeb je nejlevnČjší reklamou firmy. Doprovodné programy mají vČtšinou vztah k venkovské mentalitČ, prezentují historické, kulturní a pĜírodní zázemí venkova a tČží ze specifik daného venkovského území. Takové programy dotváĜejí celkový nabízený produkt cestovního ruchu a dávají mu jakousi reklamní známku. Doprovodný program umožĖuje podnikateli i urþitou specializaci a tedy i výjimeþnost v nabídce. Mezi doprovodné programy charakteristické pro venkovskou turistiku a agroturistiku patĜí pĜedevším stravování. Provozovatel nabízí biopotraviny nebo typickou venkovskou stravu. Podle regionu je možno se zamČĜit na místní zvláštnosti, napĜ. vinaĜské oblasti se svými produkty, nebo na posvícenecké slavnosti a zabíjaþkové hody. Jiným programem mohou být zemČdČlské þinnosti. Turisté se zapojují do obvyklých prací domácích a pomáhají jim pĜi senoseþi, žních, pasení hospodáĜských zvíĜat, úklidu stájí a chlévĤ apod. Pokud farmáĜ chová konČ, mĤže nabízet velmi atraktivní produkt – projížćky na koních. Lze je také doplnit i projížćkami bryþkou nebo koþárem. Tyto služby je možné zprostĜedkovávat i jiným podnikatelským subjektem, pokud se nachází v blízkém okolí.
30
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Lov zvČĜe a rybaĜení je produktem, který opČt závisí na celkovém zázemí farmy – na rozsahu vlastnictví lesĤ a rybníkĤ. Tuto aktivitu lze rovnČž zprostĜedkovat jiným podnikatelským subjektem. Procházky v lese, houbaĜení a sbČr lesních plodin jsou další velmi oblíbenou a nenároþnou aktivitou. Mezi doprovodné programy, ve kterých hraje hlavní roli charakter okolní krajiny patĜí letní a zimní sporty. Nabídku tvoĜí pČší turistika, cyklistika, koupání, v zimČ pak lyžování, sáĖkování, snowboarding nebo bruslení. Historie, kultura, pĜíroda – tak by se daly nazvat doprovodné programy mezi nČž mĤže patĜit: prohlédnutí si místních pamČtihodností (hrady, zámky, kláštery) nebo atraktivních pĜírodních lokalit (krasové jeskynČ a pĜírodní útvary, výskyt vzácných kvČtin, rostlin a porostĤ, obory se vzácnou zvČĜí apod.) a ukázky tradiþních Ĝemesel (mlýny, kovárny, skláĜské hutČ, krajkáĜství). Podnikatel ve venkovské turistice musí využívat místopisné znalosti, vČdČt vše o každé novČ zavedené místní dílnČ kovotepectví, výrobnČ šperkĤ z kĤže þi dĜeva, ĜezbáĜství, výrobČ velikonoþních ozdob, skla nebo keramiky. Je nezbytné mít zpracované programy pro volný þas a okamžitČ je použít, pokud se ubytovaní turisté nudí nebo když je špatné poþasí.
31
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
III. VzdĂlávání Mezi nejznámČjší sdružení podporující venkovskou turistiku patĜí Svaz podnikatelĤ ýR a sdružení ECEAT CZ.
A. Svaz podnikatelĤ ýR ve venkovské turistice a agroturistice Svaz podnikatelĤ ýR ve venkovské turistice a agroturistice je dobrovolné, nepolitické profesní sdružení podnikatelĤ ve venkovském cestovním ruchu a dalších pĜíznivcĤ. Svaz byl založen v roce 1997 a je þlenem mezinárodní organizace svazĤ venkovské turistiky Eurogites. Svaz svou þinností pĜispívá k ekonomickému, kulturnímu a spoleþenskému oživení venkova, obnovČ jeho tradic, údržbČ krajiny i ke stabilizaci jeho osídlení. Prosazuje a hájí zájmy svých þlenĤ, venkovských podnikatelĤ. ZajišĢuje zavádČní do praxe a kontroly standardĤ kvality ubytovacích kapacit na venkovČ, pomáhá pĜi rozvoji odborných schopností poskytovatelĤ služeb ve venkovském cestovním ruchu a ve spolupráci s partnery (zejména s ECEAT CZ) pomáhá pĜi propagaci ubytovacích zaĜízení svých þlenĤ. Svaz podnikatelĤ ýR realizuje projekt KVALITA. V dobČ stále sílící globální konkurence je garance kvality služeb zákazníkĤm jedním z nejzákladnČjších pĜedpokladĤ úspČchu. Kvalitativní parametry venkovského ubytování nejsou upraveny žádnou právnČ závaznou normou. Proto Svaz podnikatelĤ ýR pĜipravil ve spolupráci s partnery a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ýR jednotný certifikaþní systém pro venkovskou turistiku a postupnČ jej zavádí od roku 2001 do praxe. Cílem tohoto projektu je rozvíjet kvalitativní certifikaþní systém ubytovacích zaĜízení venkovské turistiky, který bude odpovídat evropským standardĤm, a zajistit jeho kontrolu. Dále bude propagovat kvalitativní certifikaþní systém smČrem k veĜejnosti odborné i
32
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
cestovatelské a také posilovat prestiž ubytovacích zaĜízení a propagovat je.
certifikovaných
Dalším projektem je projekt SERVIS. VeĜejnost a zejména zaþínající podnikatelé se obrací na Svaz s mnoha dotazy a podnČty, žádostmi o právní rady, výklad zákonĤ, pomoc pĜi propagaci nebo základní odborné rady. Na základČ tČchto požadavkĤ se Svaz rozhodl vytvoĜit a provozovat jednoduchý a srozumitelný zdroj kvalifikovaných informací pro veĜejnost jak ve formČ tištČné, tak elektronické na internetové adrese www.venkovskaturistika.cz. Dalším cílem je ve spolupráci s partnery vytvoĜit a rozvíjet vzdČlávací systém a poradenský servis pro venkovské podnikatele v cestovním ruchu. Dále pak zajišĢovat pravidelnČ a systematicky prezentace venkovské turistiky v ýeské republice prostĜednictvím médií a úþast na výstavách a veletrzích ve spolupráci s partnery. A v neposlední ĜadČ podporovat a rozvíjet jednotnou propagaci venkovské turistiky ve spolupráci s partnery - "Prázdniny na venkovČ".
B. ECEAT CZ - Evropské centrum pro eko agro turistiku ECEAT CZ - Evropské centrum pro eko agro turistiku je þeská nezisková organizace, obþanské sdružení. AktivnČ se úþastní na práci ECEAT International a je þlenem Svazu podnikatelĤ ýR ve venkovské turistice a agroturistice. ECEAT CZ vznikl v roce 1999 jako nástupnická organizace Nadace ECEAT. Posláním ECEAT CZ je podporovat obnovu venkova pomocí šetrné turistiky, pomoci iniciovat nové podnikatelské pĜíležitosti a pracovní místa ve venkovské turistice a dále pomoci pĜi rozvoji odborných schopností nových poskytovatelĤ služeb. ECEAT CZ nabízí komplexní rozvojové a vzdČlávací programy. Produkt “Prázdniny na venkovČ” je koncipován jako komplexní Ĝešení pro rozvoj venkovské turistiky s dĤrazem na jednotlivé ubytovatele. Je to produkt respektující místní kulturu, zvyky, podporující místní obyvatele a pĜátelský k životnímu prostĜedí. Ubytovací zaĜízení jsou peþlivČ vybírána 33
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
tak, aby odpovídala pocitu „Prázdniny na venkovČ“ - žádný hluk, žádné hromadné kapacity apod. “Stezky dČdictví” jsou koncipovány jako regionální turistický rozvojový koncept propagující, využívající a ochraĖující rozsáhlé kulturní a pĜírodní dČdictví naší zemČ. “Zelené prázdniny” jsou konceptem propagujícím ekoturistiku v ýeské republice na základČ ekocertifikace.
C. CzechTourism - ïeská centrála cestovního ruchu CzechTourism - ýeská centrála cestovního ruchu se v rámci programu rozvoje venkovského cestovního ruchu vČnuje podpoĜe rozvoje lidských zdrojĤ v oblasti venkovské turistiky a agroturistiky v turistických oblastech ýeské republiky. PĜipravuje semináĜe na základČ pĜímé poptávky turistických oblastí nebo podnikatelských svazĤ. Cílem je seznámit podnikatele s podmínkami, jež jsou pro úspČšné podnikání ve venkovském cestovním ruchu nezbytné. VzdČlávací semináĜe umožĖují kontakt s lidmi, kteĜí již zkušenosti s podnikáním ve venkovské turistice mají a jsou ochotni se o své zážitky podČlit. PĜi semináĜích zájemci získají aktuální informace o finanþní podpoĜe podnikání ve venkovském cestovním ruchu jak ze strany státu, tak ze strany EU. Strategie volby nosných témat turistického produktu ýR jako celku vychází z analýzy pĜedpokladĤ a možností uplatnČní ýR na mezinárodním trhu. Z tČch, která se týkají venkovského cestovního ruchu, se jedná pĜedevším o: x
kulturní a poznávací cestovní ruch založený na unikátním rozsahu, pestrosti a koncentraci historických památek a dalších objektĤ a s nimi spojených kulturních událostí,
x
venkovský cestovní ruch založený relativnČ nezatížených území,
x
tématické trasy s charakteristickým obsahem (skláĜství, výroba porcelánu, historická Ĝemesla, pivovarnictví, vinaĜství aj.),
34
na
zhodnocení
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
x
pČší turistika využívající jedineþnou síĢ znaþených tras,
x
cykloturistika cyklotras.
využívající
hustou
síĢ
cyklostezek
a
V souþasné dobČ Centrála realizuje program «Školení a vzdČlávání pracovníkĤ v cestovním ruchu“, které je zamČĜeno na zvyšování kvalifikaþní úrovnČ a profesní dovednosti pracovníkĤ v cestovním ruchu v souvislosti se zavádČním high-tech, informaþních a komunikaþních technologií a technologií šetrných k životnímu prostĜedí. Program umožĖuje dostupnost nového odborného vzdČlávání a pĜíležitost pro celoživotní vzdČlávání pracovníkĤ ve specifické oblasti jakou je cestovní ruch. VzdČlávací podprogramy cestovnímu ruchu :
se
vztahem
k
venkovskému
x
Etický manager, mezinárodní kulturní specifika ve službách cestovního ruchu, specifika pro handicapované klienty služeb cestovního ruchu;
x
Region a cestovní ruch;
x
VeĜejnost - základy chování k úþastníkĤm cestovního ruchu v bČžných situacích;
x
Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj;
x
Maximalizace potenciálu chránČných krajinných oblastí a národních parkĤ v cestovním ruchu;
x
PrĤvodce v dovednosti;
x
Využití kulturních a pĜírodních památek pro cestovní ruch.
cestovním
ruchu
–
profesní
znalosti
a
D. SOCR ýR - Svaz obchodu a cestovního ruchu ýR SOCR ýR - Svaz obchodu a cestovního ruchu ýR je vrcholové, nezávislé, dobrovolné a lobistické sdružení, které reprezentuje svazy, asociace, velké retailové a distribuþní 35
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
spoleþnosti, spotĜební družstva, obchodní aliance a franchisingové sítČ, malé a stĜední firmy v oblasti obchodu, cestovního ruchu, pohostinství a souvisejících služeb. Dále prostĜednictvím svých krajských zastoupení spolupracuje s územními samosprávami na sociálním a hospodáĜském rozvoji krajĤ. Jednotlivé poboþky fungují jako poradenská místa k orientaci a pro nárokování podpor k podnikání z evropských, národních a regionálních programĤ a zdroj odborných informací. Svaz vystupuje jako organizátor a poĜadatel odborných konferencí, semináĜĤ a workshopĤ, tvĤrce a spoluvydavatel odborných sborníkĤ, manuálĤ a dalších pomĤcek, a expertní místo ke konzultacím a pro Ĝešení odborné problematiky.
E. Mendelova zemĂdĂlská a lesnická univerzita Brno Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita v BrnČ - Ústav marketingu a obchodu nabízí vzdČlávací programy pro zájemce o vzdČlávání v cestovním ruchu. VzdČlávací programy jsou pĜipravovány ve spolupráci s Evropským centrem pro ekoagroturistiku (ECEAT) a Svazem obchodu a cestovního ruchu (SOCR). VzdČlávání v pĜedmČtech Podnikání v cestovním ruchu, Regionální produkty v cestovních ruchu, Destinaþní management a Venkovský cestovní ruch v udržitelném rozvoji regionu se realizuje v rámci projektu, který je financován Evropským sociálním fondem EU a Ministerstvem školství, mládeže a tČlovýchovy ýR.
IV. Shrnutí Venkovská turistika mĤže být významným prostĜedkem rozvoje nejen daného místa, obce, mČsteþka, ale i celého mikroregionu nebo kraje. NepĜináší totiž dodateþné zdroje 36
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
pĜíjmĤ pouze provozovateli farmy, ale dokáže vyvolat ekonomické oživení i celých regionĤ. To je dĤležité hlavnČ u tČch regionĤ, které byly postiženy restrukturalizací zemČdČlské prvovýroby a transformaþními a restituþními majetkovými procesy. Venkovská turistika napomáhá Ĝešit nČkteré problémy venkovských oblastí. Zejména snižuje nezamČstnanost a vytváĜí pracovní pĜíležitosti nejen v zemČdČlství, ale i v oborech, jejichž služeb úþastníci venkovské turistiky využívají. Tím se také daĜí snížit migraci a stabilizuje se osídlení venkova. DĤležitou pĜedností venkovské turistiky je skuteþnost, že oživuje tradiþní Ĝemeslnou výrobu a udržuje folklórní a jiné tradice obce. PĜispívá také k využívání pĜírodního, kulturního a historického potenciálu obce i okolí, pĜiþemž zachovává pĤvodní ráz krajiny. Od ostatních forem cestovního ruchu se venkovská turistika odlišuje zejména tím, že je šetrná vĤþi cílovým místĤm pobytu a ohleduplná vĤþi životnímu prostĜedí. PĜispívá k tvorbČ krajiny, nepĜináší témČĜ žádná ekologická rizika a zprostĜedkovává návrat þlovČka k pĜírodČ. V ýeské republice se však venkovské turistice poĜád ještČ nedaĜí tak dobĜe, jako v jiných evropských zemích. ýásteþnČ je to dáno naší historií. V 70. letech, kdy jinde docházelo k rozvoji venkovské turistiky, u nás to po kolektivizaci, zakládání družstev a státních statkĤ nebylo možné. Kolektivizace a s ní související aktivity vedly k velkovýrobČ a k likvidaci rodinných farem, vhodných pro agroturistiku. KromČ tohoto dĤvodu jsou tu však i další problémy, díky nimž je rozvoj venkovské turistiky brzdČn. Aby bylo podnikání úspČšné, je nutná spolupráce všech zainteresovaných – podnikatelĤ v zemČdČlství, ubytovatelĤ a poskytovatelĤ dalších souvisejících služeb a všech úrovní samosprávy. Zatímco v jiných zemích s rozvinutým cestovním ruchem je spolupráce bČžná, u nás si podnikatelé dĤležitost a výhodnost spoleþného postupu stále ještČ neuvČdomují. Dále je nutné uplatĖovat marketing na úrovni obce, regionu i státu. Tvorba a následná realizace marketingové koncepce 37
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
musí vycházet právČ ze spolupráce podnikatelských subjektĤ, orgánĤ státní správy i místní samosprávy a všech ostatních zainteresovaných subjektĤ, vþetnČ obyvatel obce a regionu. Obce by nemČly provozovat vše, ale zamČĜit se pouze na konkrétní produkt cestovního ruchu a vytváĜet tak image regionu. Místní správa ani podnikatelé nejsou dostateþnČ informováni o problematice venkovské turistiky. Pro zlepšení osvČty a informovanosti o podnikání ve venkovské turistice by se v ýeské republice mČly mnohem více poĜádat rĤzné semináĜe na tuto tématiku. DostateþnČ informovaní nejsou ani potenciální turisté. Mnoho lidí si pod pojmem venkovská turistika nebo agroturistika stále nedokáže pĜedstavit nic konkrétního nebo má o této formČ turistiky zkreslenou pĜedstavu. Chybí kvalitní celostátní a individuální prezentace cestovního ruchu na domácím i zahraniþním trhu. Venkov zatím neumí pĜitáhnout turisty. Informaþní kanceláĜe v ýeské republice neposkytují jednotné a ucelené informace o celé zemi. Proto cizinci vČtšinou znají jen Prahu, ýeský Krumlov a západoþeské láznČ. Malebná þi jinak atraktivní zákoutí v regionech pĜed nimi zĤstávají utajena. S podnikáním ve venkovské turistice je spojena Ĝada problémĤ. PĜesto by se však každá obec, pokud má jen trochu vhodné podmínky pro její rozvoj, mČla snažit tento druh cestovního ruchu podporovat. Jednak je velmi významný pro rozvoj venkova i celých regionĤ, a pak také proto, že ýeská republika má pro venkovský cestovní ruch velmi dobré podmínky. V ýeské republice se tradice podnikání ve venkovské turistice teprve rodí. Jednotlivé regiony v ýeské republice se liší tím, nakolik je v nich venkovská turistika rozvinutá. Nejlépe se jí daĜí asi na ŠumavČ. Rozvoji agroturistiky významnČ napomáhají rĤzné organizace jako je napĜíklad Svaz podnikatelĤ ýR nebo sdružení ECEAT CZ. Tyto instituce se snaží pĜispČt k oživení venkova pomocí šetrné turistiky. Pomáhají obnovovat tradice i vytváĜet nové podnikatelské pĜíležitosti. SouþasnČ rozvíjí odborné schopnosti 38
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
poskytovatelĤ služeb ve venkovském cestovním ruchu a propagují ubytovací zaĜízení svých þlenĤ. Finanþní podporu na podnikání ve venkovské turistice bylo v minulém programovacím období EU možné získat z nČkolika rĤzných programĤ: napĜíklad LEADER ýR nebo Operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. Programy byly zamČĜeny na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci staveb, vybudování infrastruktury, obnovu kulturních památek a pĜírodních lokalit apod. V programovacím období 2007 – 2013 bude možné získat významné finanþní prostĜedky z Evropského zemČdČlského fondu pro regionální rozvoj. PĜedpokládá se, že se venkovská turistika vzhledem k významným pĜínosĤm a šetrnosti vĤþi životnímu prostĜedí bude do budoucna rozvíjet. Ze statistik lze vypozorovat zĜetelný ústup masové rekreace ve velkých turistických centrech a rostoucí poptávku po ubytování na venkovČ. Lidé stále více touží po návratu k pĜírodČ – aspoĖ na chvíli uniknout z hluþného, pĜetechnizovaného a stresujícího mČstského prostĜedí nČkam na venkov, k jednoduchému zpĤsobu života v pČkném pĜírodním prostĜedí, kde mohou v klidu odpoþívat. Mimo jiné je tento druh dovolené finanþnČ zajímavý, což ocení pĜedevším rodiny s dČtmi, které tvoĜí významné procento klientĤ. K tomu, aby se u nás venkovský cestovní ruch rozvíjel je zapotĜebí zejména pĜekonat výše zmínČné problémy. Základní inspirací pro rozvoj agroturistiky u nás by mohlo být Rakousko. Jde jednak o zemi s obdobnými tradicemi jako má ýeská republika, jednak má také podobný geografický profil a kromČ toho je Rakousko sousedním státem, s nímž lze Ĝadu projektĤ koordinovat a využít v tamním podnikatelském prostĜedí již získaných zkušeností.
39
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Kapitola C: Venkovská turistika ve Francii I. Cestovní ruch a venkovská turistika A. Vývoj venkovské turistiky Venkovská turistika v podobČ jeké ji známe dnes je výsledkem pováleþných sociokulturních trendĤ ve Francii, které vedly k rozvoji prvního venkovského ubytování s vlastním stravováním tzv. gîtes a hotelové sítČ Logis de France. V šedesátých letech minulého století byla venkovská turistika synonymem pro trávení rodinné dovolené na venkovČ, nejþastČji u starších pĜíbuzných pracujících v zemČdČlství, nebo v prázdninových výletních vesnicích Ĝízených spolky nebo sdruženími. Symbolem tohoto typu dovolené byla skromná a levná spoleþná nebo rodinná dovolená, þasto hodnocená jako ménČ kvalitní než masová pĜímoĜská turistika. BČhem sedmdesátých let se zaþaly vČci mČnit. DĤraz je kladen na územní plánování ve mČstech i na venkovČ. ProstĜednictvím nových ekonomických aktivit, z nichž jednu pĜedstavuje právČ venkovská turistika, jsou þinČny pokusy o revitalizaci venkovských oblastí. ÚspČšnČ naplánovaná a rozvíjená venkovská turistika sklízí první úspČchy. V posledních patnácti letech se pozornost soustĜećuje zejména na poptávku a požadavky trhu. Projektanti, operátoĜi i provozovatelé jsou si vČdomi, že mezi obyvateli mČst (nejen ve Francii, ale i ve Velké Británii, Holandsku, Belgii i NČmecku) roste poptávka po krátko- i dlouhodobém trávení dovolené na venkovČ. Venkovská turistika je rozvíjena jako zákaznická služba. Aktuální témata udržitelného rozvoje a etické spotĜeby favorizují udržitelný 40
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
etický a solidární cestovní ruch respektující životní prostĜedí a místní pomČry. Z výše uvedených dĤvodĤ muselo dojít ke zmČnám teorie i praxe ve venkovské turistice ve Francii. Venkovská turistika nabývá na dĤležitosti a zaþíná na ní být nahlíženo mnohem komplexnČji. Díky zvýšené poptávce rĤzných typĤ turistĤ se vytváĜejí další podnikatelské pĜíležitosti a zamČstnanecké možnosti. DĤležitou roli hrají i místní úĜady.
B. RĚzné typy venkovské turistiky BČžnČ používané termíny vztahující se k venkovské turistice: zelená turistika, dovolená v pĜírodČ, ekoturistika, dovolená na statku (on-the-farm tourism, farmstay holidays), agroturistika, rozptýlená (diffuse) nebo vesnická turistika, vnitrozemská (inland) turistika, místní (local nebo smallscale) turistika, turistika zamČĜená na kulturní þi historické dČdictví, integrovaný turismus, udržitelný turismus, šetrný (low-impact) turismus, solidární turismus, etický turismus atd. Bohatství pojmĤ odráží množství forem i rĤzné úhly pohledu na venkovskou turistiku. Na venkovskou turistiku je možné nahlížet z rĤzných úhlĤ pohledu: prostor, ve kterém se odehrává (zelená turistika, ekoturistika), typy ubytování (dovolená na statku), prostorového uspoĜádání (rozptýlená nebo vesnická turistika), územní plánování (integrovaný turismus, udržitelný turismus, solidární turismus). NČkteré z termínĤ jsou specifické pro venkovskou turistiku, jiné jsou nespecifické a mohou zahrnovat i jiné formy než jen venkovskou turistiku.
41
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
C. Venkovská turistika 1. Definice Následující dvČ definice jsou zásadní pro pochopení obsahu pojmu venkovská turistika. ¾
‘Místní cestovní ruch, žádaný i Ĝízený místním obyvatelstvem. Cestovní ruch založený na setkávání a sdílení, motivovaný zájmem o místo a pĜátelství k místním obyvatelĤm.’ (Descamps J.J., 1993)
¾
‘Venkovská turistika je definována jako ekonomické využití venkovské krajiny, pĜírodních zdrojĤ, kulturního dČdictví, venkovského pĜirozeného prostĜedí, místních tradic a místních produktĤ pĜostĜednictvím ovČĜených produktĤ a kvalifikovaných služeb odrážejících regionální identitu. Reaguje na požadavky zákazníkĤ na ubytování, stravování, aktivity volného þasu, zábavu a další služby. Podporuje místní udržitelný rozvoj a vychází vstĜíc požadavkĤm moderní spoleþnosti prostĜednictvím nové sociální solidarity mezi mČstem a venkovem.’ (Euroter, 1992)
2. Specifické rysy venkovské turistiky Specifické rysy venkovské turistiky mohou být znázornČny jako pĜekryv tĜí oblastí (viz Obr. 1) pĜedstavujících prostor, aktivity a lidské zdroje. PĜekryvné oblasti reprezentují místní organizování venkovské turistiky: produkt venkovské turistiky je urþen místní identitou, podporován místním obyvatelstvem ztČlesĖujícím lokální kulturu a zvyky. Takový produkt venkovské turistiky vychází vstĜíc požadavkĤm turistĤ po neotĜelé autenticitČ. Venkovská turistika tedy nezahrnuje pĜímoĜské aktivity volného þasu (potápČní, yachting atd.) nebo zimní sporty typické pro horská stĜediska (sjezdové lyžování atd.), protože tyto aktivity jsou pĜíliš vzdálené od venkovského prostĜedí a života. PĜímoĜské pláže a lyžaĜské svahy jsou pouhá hĜištČ 42
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
umístČná do pĜírodního prostĜedí. Naproti tomu lyžování na bČžkách nebo zimní turistika na snČžnicích mohou být zahrnuty do venkovské turistiky, neboĢ tyto Ĝízené aktivity respektují místní krajinu a venkovské prostĜedí. Oblast Auvergne (zcela venkovská krajina) nabízí názorný pĜíklad. Vulcania, velmi známý vČdecký a zábavní park se nachází v blízkosti pĜírodního sopeþného parku Lemptégy. Vulcania je turistickou atrakcí postavenou v místČ stále ještČ funkþního lomu. Jedná se v obou pĜípadech o venkovskou turistiku? V prvním pĜípadČ ne. Vulcania pĜedstavuje standardní produkt zamČĜený na sopky a sopeþnou þinnost obecnČ. Nezabývá se oblastí Chaîne des Puys, v jehož blízkosti je atraktivita umístČna. Ve druhém pĜípadČ zní odpovČć ano. Sopeþný park Lemptégy pĜivítá roþnČ 120,000 návštČvníkĤ, kterým prostĜednictvím návštČvy s prĤvodcem umožní nahlédnout do tajemství sice již neþinného vulkánu Auvergne.
Obr. 1: Specifické rysy venkovské turistiky
43
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Destinace venkovské turistiky Níže uvedené schéma (viz Obr. 2) vymezuje vzájemný vztah mezi turistikou v otevĜené venkovské krajinČ a turistikou v zastavČných oblastech, mČstském prostĜedí, pobĜežních a horských oblastech, a místní turistikou a turistikou v kulturní krajinČ (local tourism and countryside tourism). Jádrem venkovské turistiky je oblast, kde dochází k prolínání místní turistiky a turistiky v otevĜené kulturní krajinČ. PĜesto je nutné brát v potaz i turistické destinace v blízkosti mČst, pobĜežní a horské oblasti. Oblasti s hustou zástavbou i vysokou hustotou obyvatelstva jsou z venkovské turistiky vylouþeny. Na druhé stranČ urþitá území v okolí mČst mohou být považována za venkovské turistické destinace. ObzvláštČ menší mČsta mohou být s venkovskou turistikou identifikována. NČkterá z nich se stávají “zeleným” pĜímoĜským letoviskem nebo horským rekreaþním stĜediskem venkovského charakteru.
Obr. 2: Vymezení venkovské turistiky
44
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
D. Venkovská turistika v ðíslech Dále uvedená þísla ukazují dĤležitost venkovské turistiky, ale také poukazují na relativnČ krátkou dobu, kterou turisté roþnČ stráví ve venkovských oblastech. Podle zprávy vypracované Bosson-Descampem (1993) se venkovská turistika odehrává na 80% rozlohy venkova, procento ubytovaných ve venkovském cestovním ruchu z celkového poþtu ubytování je 52%, z celkového poþtu pobytĤ je 28% v rámci venkovské turistiky. Útrata a nákupy ve venkovské turistice se podílejí 22%. Poþet zahraniþních turistĤ ve venkovské turistice je pomČrnČ vysoký (16% z celkového poþtu). Ve venkovském cestovním ruchu jsou oblíbené krátkodobé pobyty (38%). Do zaþátku osmdesátých let je patrný vzestupný trend. V letech osmdesátých, zejména v jejich první polovinČ, dochází k poklesu. NáslednČ se situace v turistickém ruchu ve všech destinacích stabilizuje (Tabulka 1).
Tabulka 1 – Dovolená ve Francii podle destinací (%) 1964
1975
1980
1985
1990
1991
1992
1993
1994
Pobđežní oblasti
33.9
41.4
46.5
41.9
43.6
41.0
40.8
41.6
41.4
Hory
13.9
20.1
17.2
20.5
17.6
18.5
19.1
18.0
19.3
Venkov
35.2
29.0
28.3
27.6
26.0
27.4
26.3
26.3
26.7
Otevđená volná krajina
2.8
3.4
3.8
3.2
3.5
4.4
4.4
4.4
3.6
Māsta a jiné
14.2
6.1
4.2
6.8
9.3
8.7
9.4
9.7
9.0
Poïet dnę dovolené strávené ve Francii (v miliónech dnę)
541
649
718
747
726
727
742
724
742
Zdroj INSEE
Venkovská turistika se podle INSEE podílí více jak jednou þtvrtinou na celkové dobČ dovolené, kterou obyvatelé Francie stráví ve Francii. Jedná se o krátko- i dlouhodobé pobyty 45
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
nejrĤznČjšího zamČĜení. Venkovský cestovní ruch zajišĢuje více než jednu tĜetinu pobytĤ nebo pĜenocování (Tabulka 2). Tabulka 2 – Domácí cestovní ruch ve Francii (podíl pobytĤ a pĜenocování ve venkovském cestovním ruchu) % z celkového poïtu pobytę
Venkovská turistika
% z celkového poïtu pđenocování
1995
1998
2001
2003
1995
1998
2001
2003
37.4
36.8
36.1
35.8
32.4
34.0
32.1
32.2
Zdroj ONT (Mémento du tourisme - 2004) V letech 1990 až 1998 trvale rostl poþet pobytĤ na venkovČ. V roce 1990 to bylo 270.000 pobytĤ, zatímco v roce 1998 vzrostl poþet na celkových 330.000 pobytĤ (SDT, 1999). Podíl dovolených trávených ve venkovském prostoru se nezmČnil. Celková spotĜeba však bČhem let 1992 až 2000 vzrostla o 15 %.
E. Faktory, které budou ovlivČovat venkovský cestovní ruch v pĒíštích 20 letech Oþekává se prudký rĤst ekonomiky provázané s cestovním ruchem vþetnČ venkovské turistiky. To s sebou ponese i urþitý dopad na venkovskou turistiku jako takovou, napĜ. nároky na poskytované služby nebo nabídku aktivit. 1. Faktory ovlivĖující trendy ve venkovské turistice ¾
Velmi poþetná nabídka turistických destinací, zvýšení konkurence.
¾
PĜísnČjší regulace a nižší veĜejné financování.
¾
Všeobecné používání internetu s výrazným vlivem na vzájemný vztah mezi zákazníkem a poskytovatelem služeb, role cestovních kanceláĜí, komercionalizace.
46
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
2. Trendy v poptávce a oþekávání zákazníkĤ: nabídka dle pĜání zákazníka spojená s vysokou kvalitou pobytu ¾
NasmČrování k vysoce kvalitním produktĤm.
¾
Široké spektrum oþekávání, venkovskou turistiku bude ovlivĖovat poptávka po sportovních aktivitách.
¾
Znalost pomČrĤ v rĤzných oblastech povede ke srovnání kvality nabízených služeb ve všech regionech.
¾
Nové požadavky na mobilitu: dostupnost místa více druhy dopravy, získávání informací v reálném þase.
3. ‘Venkovská‘ dimenze turistického ruchu
v
rámci
trendĤ
praxe
¾
Uniformita – vzájemné prolínání venkovského a mČstského prostoru, sdílení hodnot (mobilita, spoléhání na sebe sama).
¾
Objevování a nalézání kombinované v rĤzných typech oblastí (napĜ. krátkodobý pobyt sestávající z jednoho dne stráveného v tématickém parku, jednoho dne ve mČstČ a jednoho dne v pĜírodČ).
4. Trendy v nabídce: následnost služeb spojená s propojováním jednotlivých poskytovatelĤ ¾
Schopnost zákazníky.
pĜizpĤsobovat
¾
Schopnost i ochota poskytovat kombinace jednotlivých služeb.
¾
Schopnost kombinovat služby dle okamžitého pĜání zákazníka. Tento vývoj trend podtrhuje význam partnerství mezi jednotlivými poskytovateli služeb na místní úrovni v rámci jednotlivých turistických destinací.
47
ceny
pro
potenciální
služby
okamžitČ,
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
II. ZamĂstnání a aktivity ve venkovské turistice A. Charakteristika zamĂstnání a kvalifikací pro cestovní ruch V cestovním ruchu neexistuje jedna speciální skupina zamČstnání. Cestovní ruch je multioborovým podnikáním, které zahrnuje nejrĤznČjší odvČtví jako napĜ. dopravu, ubytování, stravování a další služby vhodné pro nejrĤznČjší turistické aktivity. Tento hospodáĜský sektor je tedy reprezentován širokým spektrem firem, který pokrývá požadavky trhu cestovního ruchu. Tyto firmy se rĤzní dle poskytovaných služeb (ubytování, stravování, služby pro volný þas atd.), umístČní na trhu cestovního ruchu, statutu a zpĤsobu zamČstnávání (samozamČstnávání, trvalý pracovní pomČr, sezónní práce atd.). Pracovní místa z vČtší þásti tvoĜí zamČstnanecké pomČry s mČsíþním platem. Mají následující charakteristiky: ¾
Velký poþet pracovních míst (700,000 podle stavu v roce 2001, zdroj UNEDIC).
¾
Více než polovina z nich je ve stravování a asi jedna þtvrtina je vytvoĜena v ubytování.
¾
Neustálá tvorba nových pracovních míst se stálým požadavkem na trhu práce, odhaduje se asi 30,000 pracovních míst za rok. PrĤmysl cestovního ruchu þásteþnČ trpí velmi špatným image (sezónní práce, opakovaná rutinní þinnost, nízký plat).
¾
Vysoký podíl zamČstnaných žen, zahraniþních pracovníkĤ.
¾
Vysoké procento þásteþných pracovních úvazkĤ a krátkodobých kontraktĤ.
¾
ZamČstnanci a pracovníci spadají nejþastČji do jedné z následujících kategorií: sezónní zamČstnanci, místní obyvatelé s vícezdrojovými pĜíjmy, mladí lidé – 48
mladých
lidí
a
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
prvozamČstnanci a mladí podporou pracovních úĜadĤ.
lidé
zamČstnávaní
s
Ve venkovském cestovním ruchu rozlišujeme dva hlavní typy zamČstnávání: ¾
ZamČstnání v hotelích a ve stravování.
¾
Jiné typy zamČstnání: sportovní aktivity, prĤvodcovství, þinnosti spojené s kulturním a historickým dČdictvím, organizování, komunikace, prodej a další (viz PĜíloha þ. 1).
B. Specifické rysy dovedností a zamĂstnání ve venkovské turistice Venkovský cestovní ruch v sobČ zahrnuje mnoho turistických aktivit, tudíž zahrnuje veškerá zamČstnání i pĜíslušné kvalifikace jako v ostatních odvČtvích turistického ruchu. NČkteré jsou však pro venkovskou turistiku specifické. Níže uvádíme sedm specifických rysĤ zamČstnání i dovedností ve venkovském cestovním ruchu: ¾
Pro venkovský cestovní ruch jsou charakteristické malé firmy pouze s nČkolika zamČstnanci. NejrozšíĜenČjším zamČstnaneckým statutem je samozamČstnaný provozovatel a jeho partner (manžel, manželka). Malé firmy jsou vČtšinou Ĝízeny párem, rodinou nebo Ĝemeslníkem. Tato zamČstnání jsou úzce provázána s pĜijatým životním stylem. PĜíznaþné je vysoké pracovní nasazení.
¾
Poskytovatelé služeb ve venkovské turistice provozují i jiné služby mimo cestovní ruch. VČtšina poskytovaných služeb se však nČjakým zpĤsobem váže na cestovní ruch. Hlavní zamČstnání ve venkovském cestovním ruchu (tj. ubytování,
49
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
stravování a aktivity pro volný þas) jsou ménČ poþetná.3 ¾
Jednotlivci kombinují a sestavují rĤzné dovednosti i znalosti, které pak tvoĜí náplĖ jejich zamČstnání. Hlavními atributy výše uvedeného jsou iniciativita, inovace, Ĝízení, zvýšené požadavky na technické, ekonomické a obchodní dovednosti, sociální gramotnost a ohledy na životní prostĜedí. Takovéto zamČstnanecké pozice se v þase vyvíjejí a je tČžké zaĜadit dle typologie zamČstnání.
¾
Sezónnost práce je pro venkovskou turistiku pĜíznaþná. VytváĜí se zamČstnanecké pozice, které sestávají z více þinností. Jedná se o sebezamČstnávání nebo o normální zamČstnanecké pomČry.
¾
ZamČstnání ve venkovské turistice se váže k místu (pĜíroda, historické a kulturní dČdictví, historie, hospodáĜství). PĜispívá k vytváĜení specifických produktĤ cestovního ruchu a k nim pĜíslušných zamČstnání. To však vyžaduje kvalitní Ĝízení a odpovČdné plánování. Vše je ovlivnČno politickým a sociálním uspoĜádáním.
3
Typologie zamČstnání ve venkovském cestovním ruchu podle Delmache & Moreau: - ‘Profesionální pozice (Exclusive professional)’ – zamČstnání pĜímo souvisí s cestovním ruchem. - ‘Occupational shift’ – urþitá þást pĜímo souvisí s cestovním ruchem. - ‘Specifická forma (Specific forms)’ – zamČstnání v cestovním ruchu je sekundární (pĜíležitostné aktivity, sezónní práce). - ‘Hotely a stravování (Hotel and catering)’ – veškerá zamČstnání v tomto sektoru služeb. - ‘Kombinované (Market combinations)’ – kombinace hlavní þinnosti a vedlejší þinnosti související pĜímo s cestovním ruchem.
50
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
¾
Vzájemná provázanost (meshing)4 jednotlivých þinností a povolání v rámci jednoho provozovatele þi poskytovatele služeb je þasto nekompletní a proto je nutné vytváĜet kvalitní partnerství mezi jednotlivými aktéry ve venkovské turistice. Zde hraje významnou roli racionalizace a zlepšování stávajích poskytovaných služeb.
¾
DĤležité je postavení místních samospráv, zejména pro financování a podporu výstavby infrastruktury a pro další rozvoj turistických aktivit. Významnou roli hrají i volení zástupci.
C. Požadované dovednosti a kvalifikace Podle Guy Le Boterfa5: “Kompetentní osobou je ten, kdo ví, jakým zpĤsobem jednat v urþitých situacích, Je schopen kombinovat a mobilizovat lidské zdroje (napĜ. znalosti, kvalifikace, kvalita, kulturní kontext, emoþní vlastnosti atd.) a zdroje prostĜedí (napĜ. profesionální sítČ, informaþní sítČ atd.).” Venkovská turistika zahrnuje veškeré aktivity cestovního ruchu charakterizované základními znalostmi a dovednostmi, které je nutno obohatit o znalosti a dovednosti specifické pro venkovský cestovní ruch. Specifiþnost znalostí a dovedností se vztahuje spíše ke schopnosti poznat a odlišit místní kontext a zdroje. Specifiþnost spoþívá ve schopnosti poskytovat takové služby, které vycházejí z charakteru místa a souþasných trendĤ ve venkovské turistice.
4
Vzájemnou provázaností (meshing) jednotlivých þinností ve venkovské turistice se rozumí obecný proces vytváĜení nabídky služeb, tvorby produktĤ a služeb a vytváĜení celkového vyznČní turistické destinace. 5
Engineering and evaluation of competencies, Ed d’Organisation (2002), From competency to professional navigation, Ed d’Organisation (2002) 51
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Pro venkovskou turistiku jsou typické þtyĜi základní bloky znalostí a dovedností (viz Obr. 3), které doplĖují “jádrové” nespecifické znalosti a dovednosti: ¾
Kvalifikace a dovednosti, ‘základní’: kvalifikace a dovednosti spadající do více oblastí, které je nutné dále udržovat a obnovovat (napĜ. instruktor lyžování na bČžkách, kuchaĜ); aktivity jsou velmi rĤznorodé a nesouvisí pĜímo s venkovským cestovním ruchem.
¾
Propojení místa a turistického produktu: schopnost integrovat jedinČþnost a specifické rysy místa do turistického produktu; nastavení vysoké kultury poskytovaných služeb; vytvoĜení partnerství z pohledu odvČtvového a/nebo místního; schopnost vytvoĜit specifické produkty cestovního ruchu postavené na místním kulturním a historickém dČdictví.
¾
ěízení aktivity venkovského cestovního ruchu: získání doplĖkových znalostí nezbytných pro Ĝízení aktivit venkovského cestovního ruchu, a to jak pro personál tak i pro sebezamČstnávající se osoby; to znamená dosažení kultury (ve smyslu úrovnČ) cestovního ruchu a kompetencí vztažených k obecnému fungování malých podnikĤ (pĜímé i nepĜímé uvádČní zákazníkĤ, reklama a komercionalizace, administrativa a finanþní management, lidské zdroje), a Ĝízení vytváĜení a/nebo dalšího rozvoje turistické aktivity v konkrétním místČ venkovského prostoru (ve vztahu k místu nebo dalším aktivitám).
¾
Anticipace, inovace, pozornost: rozvoj a reflexe smČrem nahoru “upstream” (technologický dozor) a dolĤ “downstream” (strategický dozor, analýzy trhu atd.) ve venkovském cestovním ruchu smČĜující k pĜedvídání budoucích trendĤ a inovací.
52
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Obr. 3: Požadované venkovské turistice
Koncept, aktivity a vzdìlávání
znalosti
a
dovednosti
ve
III. VzdĂlávání A. VzdČlávání a profesionalizace Podle Guy Le Boterfa je ‘Profesionalizace výsledkem osobní (vlastní) investice do trvalého procesu vzdČlávání prostĜednictvím konvenþního (tradiþního) vzdČlávání, neformálního vzdČlávání a speciálního vzdČlávání pĜi navození formalizovaných praktických pracovních situací’. VzdČlávání a profesionalizace jsou VzdČlávání k profesionalizaci pĜispívá:
dvČ
odlišné
¾
svými zdroji (znalosti, odborná prĤprava atd.);
¾
kombinacemi rĤzných typĤ vzdČlávání daného problému, akþní vzdČlávání atd.); 53
vČci.
(studium
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
¾
nestranným pohledem na vČc;
¾
výukou pro vzdČlávání;
¾
pomocí pĜi tvorbČ a udržování chodu profesních sítí.
Profesionalizace provozovatele/poskytovatele služeb je postupným trvalým procesem smČĜujícím k dokonalosti (viz Obr. 4). Profesionalizace ve venkovské turistice se týká pĜedevším hlavních zamČstnání v cestovním ruchu, jako je hoteliér, vedoucí veĜejného stravovacího zaĜízení, prĤvodce, konzultant nebo agent cestovní kanceláĜe. Tyto tzv. provozní dovednosti musí být rozšíĜeny o další zpĤsobilosti a kvalifikace vztahující se napĜ. k pĜírodnímu prostĜedí, sportu nebo kultuĜe. Venkovská turistika je v každém pĜípadČ rĤznorodou smČsicí jednotlivých zamČstnání vztahujících se k danému místu nebo lokalitČ. Pro venkovskou turistiku je dĤležité partnerství na vertikální i horizontální úrovni. Pro neustálé zdokonalování poskytovaných služeb ve venkovské turistice je nezbytné sledovat vývojové trendy a snažit se stávající produkty neustále inovovat.
Obr. 4: PrĤbČh profesionalizace ve venkovské turistice
54
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
B. Typy vzdĂlávání K nabytí nezbytných dovedností mohou provozovatelé venkovské turistiky využít široké nabídky v rámci jednotlivých typĤ vzdČlávání (viz PĜíloha þ. 2). 1. Typ 1: tradiþní vzdČlávání Tento typ zahrnuje poþáteþní i kontinuální vzdČlávání v sektoru cestovního ruchu (ubytování, stravování, neregulované aktivity volného þasu atd.) a/nebo podle funkce v cestovním ruchu (pĜíjem a uvádČní zákazníkĤ, reklama atd.). Dále je souþástí poþáteþní i kontinuální vzdČlávání pro regulované aktivity (sport, kultura, dČti atd.). PatĜí sem i vzdČlávací plány v turistických firmách a odvČtvových sítích, a také prĤbČžné vzdČlávání zamČĜené na vznik nových firem nebo aktivit. 2. Typ 2: nekonvenþní vzdČlávání
Tento typ zahrnuje ménČ formální zpĤsoby vzdČlávání. PatĜí sem následující druhy vzdČlávání: a) pĜípravné vzdČlávání, akþní vzdČlávání; b) profesní výmČnné sítČ; c) úþast na semináĜích a dalších vzdČlávacích akcích; d) þetba odborných þasopisĤ; e) vzdČlávání prostĜednictvím konzultací a f) spolupráce s konzultanty atd. PĜíloha þ. 3 seznamuje s licencemi a certifikáty udČlovanými jednotlivými ministerstvy. 3. Typ 3: profesní vzdČlávání a formalizace
PĜedstavuje další možnosti pro další profesionalizaci mimo konvenþní vzdČlávání prostĜednictvím: a) spoluúþasti na rozvojových projektech; b) Ĝízení projektĤ; c) práce v rámci þinnosti certifikaþních výborĤ; d) úþasti pĜi Ĝízení kvality a e) úþasti pĜi zkušebním provozu nového turistického zaĜízení (viz PĜíloha þ. 4). 55
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
C. Úðastníci vzdĂlávání a druhy vzdĂlávání Úþastníky základního vzdČlávání jsou zejména žáci a studenti. Další prĤbČžné vzdČlávání je urþeno zejména pro dospČlé, jakou jsou osoby samostatnČ výdČleþnČ þinné, zamČstnanci ve vedoucích pozicích, tvĤrci nových turistických aktivit, Ĝadoví zamČstnanci nebo praktikanti ve firmách pĤsobících v cestovním ruchu a rozvojových organizacích, volení zástupci, dobrovolníci a další provozovatelé služeb v cestovním ruchu. Tabulka v PĜíloze þ. 1 uvádí zamČstnání v cestovním ruchu dle jednotlivých þinností.
IV. Shrnutí Mezi specifické znaky venkovské turistiky patĜí existence pevného propojení mezi místem, provozovatelem a zákazníkem. Rozlišujeme dva druhy pĜístupu. První je postavený na uspokojování požadavkĤ a potĜeb zákazníka. Druhý využívá možnosti dané místním rozvojem. Venkovská turistika umožĖuje ekonomické využití rĤzných prostĜedkĤ. Specifické rysy venkovské turistiky si žádají specifické znalosti a dovednosti, široký rozsah využití prostĜedkĤ ve venkovském prostoru, “mobilizaci”, propojování i spojování aktivit jednotlivých aktérĤ i místního obyvatelstva (pĜímo se nepodílejícího na aktivitách cestovního ruchu) a sledování obecných vývojových trendĤ ve venkovské turistice. Vyvstávají tĜi dĤležité body: ¾
RĤznorodé vzdČlávání je dĤležité pro zaþlenČní rĤzných typĤ posluchaþĤ (vzdČlávání orientované na místo/lokalitu a vzdČlávání orientované na zákazníka) a na doplnČní nedostávajících se zamČstnaneckých pozic, pĜípadnČ zakládání nových firem.
56
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
¾
Kvalifikaþní oprávnČní dosahované certifikaþních a licenþních Ĝízení.
¾
Obecné vzdČlávání musí doplĖovat stávající speciální znalosti a dovednosti o ty, které jsou nezbytné pro zdravý chod firem (úþetnictví, marketing, komunikace atd.).
57
prostĜednictvím
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Kapitola D: Srovnávací analýza jednotlivých národních zpráv o venkovské turistice I.
Cestovní ruch a venkovská turistika
Definice venkovské turistiky pĜedložené v pĜedcházejícíh kapitolách jednotlivými partnery jsou velmi podobné. Venkovská turistika je nazírána z nejrĤznČjších úhlĤ pohledu, napĜ. z pohledu a) produktĤ vztahujících se k zemČdČlství, pĜírodnímu prostĜedí a/nebo kulturnímu a historickému dČdictví; b) zpĤsobĤ a možností rozvoje venkova; a c) vztahu k životnímu prostĜedí (ekoturistika). Na druhé stranČ je tĜeba zdĤraznit, že na rozdíl od ýeské republiky není ve Francii ani Rakousku venkovská turistika spíše na okraji zájmu a je dĤležitým motorem rozvoje venkovských regionĤ.
II. ZamĂstnání a aktivity ve venkovské turistice Spoleþným je rozdČlení na jednotlivé kategorie identifikovaných zamČstnání: ubytování a stravování jako hlavní, služby pro aktivity volného þasu jako doplĖkové. PartneĜi se liší v náhledu. ýeská strana identifikuje rĤznorodost zamČstnání z pohledu návštČvníkĤ/turistĤ. V þásti týkající se Rakouska nacházíme spíše popis jednotlivých zamČstnání. Francouzský partner podtrhuje zejména specifiþnost zamČstnání ve venkovské turistice a potĜebu odpovídajících znalostí a dovedností.
58
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
III. VzdĂlávání PĜístupy jsou velmi diferencované. ýeskou i rakouskou stranou je tato þást pojata jako popis vzdČlávacích struktur, aĢ už ve veĜejném nebo soukromém sektoru. Francouzský partner se zabývá vzdČláváním z pohledu profesionalizace, spíše než popisem jednotlivých vzdČlávacích struktur, který by byl pĜíliš rozvláþný a s nízkou výpovídající hodnotou (díky velkému poþtu a rĤznorodosti vzdČlávání).
59
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Kapitola E: PĒílohy
60
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
PĒíloha ð. 1: ZamĂstnání/dovednosti v cestovním ruchu podle ROME
ZamČstnání/dovednosti
ýinnost
Ozn.
Uklízeþka
13111
Hotelový manažer
13135
Manažer ubytování
13134
Hlavní recepþní
13133
Správce/vrátný
13132
Hotelová obsluha
13131
Recepþní
13122
Hotelový zamČstnanec - poslíþek
13121
Manažer
13234
Vedoucí stravovacího zaĜízení
13233
Provozovatel restaurace
13235
Provozovatel jídelny
13321
ZamČstnanec restaurace
13221
ZamČstnanec jídelny
13311
ŠéfkuchaĜ
13231
ZamČstnanec v kuchyni
13212
Vrchní
13232
ýíšník
13223
Pomocná síla v kuchyni
13211
ýíšník/þíšnice v restauraci
13222
Barman
13224
Ubytování
Stravování/Bar
61
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
PĜíjem/místní recepce
Sport a aktivity volného þasu (vodní sporty, lyžování, horolezectví atd.)
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Recepþní
12112
Prodejce
12241
Specialista pro komunikaci a reklamu
32213
Informaþní specialista
32214
Sportovní koordinátor
23133
Provozovatel zaĜízení volného þasu
21243
Koordinátor aktivit volného þasu
23131
Turistický prĤvodce
43411
Specialista na kulturní dČdictví a ochranu pĜírody
Kulturní dČdictví
Organizace, komunikace a prodej
61114
Specialista pro kulturní aktivity
23132
Turistický prĤvodce
43411
Koordinátor aktivit volného þasu
23131
ěidiþ autobusu
43112
Specialista pro komunikaci a reklamu
32213
Specialista pro informaþní management
32214
Agent pro místní rozvoj
23211
Technik
12242
Technik prodeje
12241
Prodejce
14225
Reklamní manažer
32221
Agent recepce
12112
Turistický prĤvodce
43411
Hlavní koordinátor aktivit volného þasu
23131
62
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
PĒíloha ð. 2: Profesionalizace – prostĒedky a pĒíležitosti ¾
Typ 1: konvenþní vzdČlávání.
vzdČlávání,
hlavním
cílem
¾
Typ 2: pĜíležitosti a možnosti pĜi vzdČlávání poskytovaném ménČ konvenþním zpĤsobem.
¾
Typ 3: pĜíležitosti pĜi nekonvenþním vzdČlávání (pracovní situace), hlavním úþelem není vzdČlávání.
je
Profesionalizaci je možné provádČt pomocí rĤzných technik – uþení se prostĜednictvím navození (simulace) bČžných situací. Typ Typ 1
Cíle Konvenþní vzdČlávání
PĜíklady pro vzdČlávání k vČtší profesionalizaci ve venkovské turistice - Poþáteþní i kontinuální vzdČlávání v sektoru cestovního ruchu (ubytování, stravování, neregulované aktivity volného þasu atd.) a (nebo) také podle funkce v cestovním ruchu (recepce, reklama atd.) - Poþáteþní i kontinuální vzdČlávání pro regulované aktivity (sport, kultura, dČti atd.) - VzdČlávací plány v turistických firmách a odvČtvích/sítích - Kontinuální vzdČlávání pro vznik nových firem nebo aktivit atd.
Typ 2
VzdČlávání ménČ “obvyklým” zpĤsobem
- PĜípravné vzdČlávání, akþní vzdČlávání - Profesní výmČnné sítČ - Úþast na semináĜích a dalších vzdČlávacích akcích - ýetba odborných þasopisĤ - VzdČlávání prostĜednictvím konzultací - Spolupráce s konzultantym atd.
Typ 3
Možnosti pro další profesionalizaci mimo konvenþní vzdČlávání
- Spoluúþast na rozvojových projektech - ěízení projektĤ - Práce v rámci þinnosti certifikaþních výborĤ - Úþast pĜi Ĝízení kvality - Úþast pĜi zkušebním provozu nového turistického zaĜízení 63
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
PĒíloha ð. 3: Certifikace na úrovni vládních ministerstev ve Francii ¾
Ministerstvo zemČdČlství a rybolovu
Kvalifikace6 (níže uvedené venkovskému prostĜedí)
kvalifikace
mají
vztah
k
x
StupeĖ I a II: bakaláĜ, magistr, další absolventské tituly, PhD.
x
StupeĖ III: BTSA (vyšší zemČdČlská technická kvalifikace) napĜ. BTSA – služby ve venkovských oblastech
x
StupeĖ IV: BTA (zemČdČlská technická kvalifikace – “vocational, technical and general baccalaureates”), napĜ. BTA – specializace ve službách ve venkovském prostoru
x
StupeĖ V: CAPA (zemČdČlský výuþní list), BEPA a BPA (zemČdČlské odborné kvalifikace) napĜ. CAPA – služby ve venkovských oblastech.
Ministerstvo zemČdČlství a rybolovu je dohlížecím orgánem. Jsou stanoveny tĜi referenþní rámce: profesní (popisující aktivity), vzdČlávací, certifikaþní.
6
x
Poþáteþní vzdČlávání: kvalifikace je zamČĜena na výrobu a služby. VzdČlávací kurzy jsou šity na míru dle potĜeb uchazeþĤ.
x
Další vzdČlávání: kvalifikace jsou postaveny na získání kreditĤ (UC), od stupnČ V po stupeĖ III (7 kreditĤ pro stupeĖ V; 10 kreditĤ pro stupeĖ IV).
x
Speciální certifikáty - CS jsou nabízeny pro další rozšíĜení vzdČlávání napĜ. ‘zelený turismus, recepce a koordinace ve venkovských oblastech (stupeĖ IV)’
x
Místní iniciativní specializace (SIL) jsou nabízeny v rámci modulĤ pro vzdČlávací jednotky. Jedná se o
Zdroj: http:www.educagri.fr 64
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
kvalifikaþní vzdČlávání. Po tĜech letech je nutné získat speciální certifikát (CS). Dosud je využíváno ménČ. ¾
Ministerstvo mládeže a sportu
Kvalifikace zahrnuje: x
Sportovní instruktor (BEES)
x
Sociokulturní koordinátor (BASE, DEFA)
x
Koordinátor kolektivních sportĤ (BAPAAT, BPJEPS, DEDPAD)
Byl spuštČn rozsáhlý program zamČĜený na revizi stávajících kvalifikací a vzdČlávacích programĤ. Je postavený na níže uvedených principech: x
Je brán zĜetel na tvorbu kvalifikací podle profesí – na základČ skuteþného stavu i s ohledem na budoucí vývoj.
x
Odborné kvalifikace jsou podporované profesním referenþním rámcem (na základČ popisu stávajících a mizejících dovedností a zamČstnání) a certifikaþním referenþním rámcem (na základČ stanovení schopností nezbytných pro urþité dovednosti þi zamČstnání). Odborné kvalifikace jsou postaveny na kreditních jednotkách (UC) a jsou vyvíjeny na míru pro jednotlivé vzdČlávací kurzy podle momentálních potĜeb. Takovýto systém napomĤže odstranČní “dublování” v typech jednotlivých kvalifikací i druzích udČlovaných certifikací.
x
UmožĖuje vytvoĜit sled vzájemnČ na sebe navazujících stupĖĤ (úrovní) v rámci jednotlivých odborných kvalifikací.
DĤraz je kladen na další rozpracování na stupni IV, první úrovni nezávislé intervence, a rozpracování na stupni II a vyšším, a výhledu na sdružování kvalifikací do jednoduchých odborných kvalifikací (sdružených výuþních listĤ). V oblasti sportu a práce s mládeží jsou vylišeny následující odbornosti: x
technický koordinátor (BAPAAT); 65
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
x
sportovní instruktor prvního a druhého stupnČ (BEES) a odborná kvalifikace pro horolezectví - horský vĤdce;
x
odborné kvalifikace týkající se sportovních aktivit mládeže (BPJEPS).
¾ Ministerstvo výzkum
pro
vzdČlávání,
vysoké
školství
a
Poþáteþní vzdČlávání sestává z odborné (profesionální) vČtve (CAP, BEP, odborné bakaláĜství), a technologické vČtve zamČĜené pĜímo na management a kontrolní (dozorové) úlohy. Vyšší technická kvalifikace má dvČ volby: BTS VPT Prodej a výroba v cestovním ruchu (1998 zapsaných v roce 2004), a BTS AGTL Místní cestovní ruch – koordinace a management (1527 zapsaných v roce 2004). Kvalifikace je možné získat v rámci poþáteþního i kontinuálního vzdČlávání. Dvouleté stupnČ vzdČlávání zahrnují odborné univerzitní stupnČ (DEUP), a vČdecké a technické stupnČ (DEUST). Existuje velké množství odborných bakaláĜských i magisterských stupĖĤ. Je však nutné vyhodnotit jejich sluþitelnost s jednotlivými typy zamČstnání v sektoru cestovního ruchu. ¾
Ministerstvo práce, sociálních vČcí a bytové politiky
V rámci sektoru TLHR (cestovní ruch, hotelnictví a stravování) se vyskytuje 16 certifikaþních titulĤ (7 spadá do oblasti cestovního ruchu, 9 se týká hotelĤ a stravování). Profesní certifikáty je nutné obnovovat každých pČt let. Referenþní rámec pro zamČstnání, zpĤsobilost a dovednosti (REAC) a pro certifikaci vešel v platnost jako naĜízení vlády a je dosažitelný na webových stránkách Asociace pro vzdČlávání dospČlých AFPA v þásti certifikace (http://www.afpa.fr). Každá certifikace – licence odpovídá urþitému zamČstnání popsanému na základČ dvou až þtyĜ typických odpovídajících dovedností. Pro každou typickou þinnost byly identifikované požadované dovednosti. Každá þinnost je certifikována na 66
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
základČ profesionálních dovedností (CCP). Každý kandidát musí projít zkušebním obdobím pČti let. Referenþní rámec pro licenþní proces pro specializaci ‘zástupce pro cestovní ruch (tourism reception agent)’ StupeĖ 5 Ministerstva práce, socíálních vČcí a bytové politiky (podle naĜízení z 31. þervence 2003) sestává ze tĜí certifikátĤ - licencí profesionálních dovedností: x
PĜíjem, uvedení a informování turistĤ a návštČvníkĤ – cestovní ruch a volný þas.
x
Asistence pĜi uspokojování návštČvníkĤ a turistĤ.
x
Souþinnost a spolupráce pĜi organizování festivalĤ a kulturních akcí.
67
individuálních
potĜeb
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
PĒíloha ð. 4: Kombinace ðtyĒ znalostních úrovní (podle Gérard Malglaive)
Teoretické znalosti
Procesní znalosti
FORMALIZACE INVESTICE Praktické znalosti
Odborné znalosti
Gérard Malglaive popsal þtyĜi typy znalostí: ¾
Teoretická znalost Odpovídá na otázku ‘Jak to funguje?’. Jde o všeobecnou znalost, která nám umožĖuje pochopit proces, situaci nebo problém (pojem, koncepce, pĜedmČt poznání).
¾
Procesní (procedurální) znalost Popisuje proces. Zahrnuje proces (þinnost), metodu a Ĝízení. 68
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA ¾
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Praktická znalost Je dána zkušeností. Je pĜímým dĤsledkem þinnosti, úspČchu þi nezdaru, omezení a nepĜedvídaných skuteþností.
¾
Odborná znalost UmožĖuje další postup. Zahrnuje pĜístupy, metody a postupy, které dokážeme aplikovat.
Ve skuteþnosti teoretické znalosti/procedurální znalosti a praktické znalosti/odborné znalosti mohou být zamČnČny, pĜekrývají se a je možné je kombinovat. Teoretické znalosti a eventuálnČ i technické znalosti mohou být pro þinnost podpĤrné. Uþení se prostĜednictvím poþáteþního (jednorázového) i kontinuálního vzdČlávání klade dĤraz na “investice” do teoretických a procedurálních znalostí. Proces uþení podporuje “formalizace” praktických a odborných znalostí. Toto koncepþní schéma je klíþovým pro zkoumání kvality a analýzu vzdČlávání.
69
VENKOVSKÁ
v Rakousku, Èeské republice a Francii
TURISTIKA
Koncept, aktivity a vzdìlávání
Kapitola F: Obrazová pĒíloha
70