Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
ANALÝZA RETAILOVÉHO BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU Analysis of Retail Banking in the Czech Republic and Austria Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Jan KRAJÍČEK, Ph.D.
Autor: Adam ŘÍHA
Brno, 2014
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
ŘÍHA Adam
Obor:
Finance
Název tématu:
ANALÝZA RETAILOVÉHO BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU Analysis of Retail Banking in the Czech Republic and Austria
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Analýza českého a rakouského retailového bankovního trhu. Srovnání vybraných bankovních služeb poskytovaných retailovým klientům v ČR a Rakousku. Postup práce a použité metody: 1) Úvod do problematiky a vymezení pojmů. 2) Souhrn teoretických poznatků k tématu práce. 3) Charakteristika jednotlivých produktů retailového bankovnictví. 4) Sběr informací o nabídce vybraných produktů retailového bankovnictví u bank působících v ČR a Rakousku. 5) Analýza nabízených produktů a komparace mezi uvedenými zeměmi. 6) Souhrn a závěr. Použité metody: Deskripce, analýza, syntéza a komparace.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005. viii, 148. ISBN 80-251-0882-1. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006. xvii, 716. ISBN 807179-462-7. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Jan Krajíček
Datum zadání diplomové práce:
5. 3. 2012
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 5. 3. 2012
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:
Adam Říha Analýza retailového bankovnictví v České republice a Rakousku Analysis of Retail Banking in the Czech Republic and Austria Katedra financí Ing. Jan Krajíček, Ph.D. 2014
Anotace Předmětem diplomové práce „Analýza retailového bankovnictví v České republice a Rakousku“ je rozbor a srovnání bankovních trhů a nabídky vybraných bankovních služeb v uvedených zemích. V první části je charakterizován historický vývoj bankovnictví v Rakousku a České republice. V návaznosti na něj je analyzován současný bankovní trh v obou zemích se zdůrazněním vzájemných odlišností. V prakticky zaměřené části je porovnána nabídka běžných účtů poskytovaných retailovým klientům v Rakousku a České republice bankovními skupinami působícími v obou zemích zároveň, přičemž předmětem srovnání jsou především ceny základních bankovních služeb.
Abstract The aim of the submitted thesis “Analysis of Retail Banking in the Czech Republic and Austria” is to analyse and compare banking sectors and representative banking services offered in these two countries. The first part deals with the history of banking in the Czech Republic and Austria. Subsequently, the contemporary banking sector of both countries is analysed with emphasis on mutual contrast. In the practical part, courrent accounts offered in Austria and the Czech Republic by banking groups operating in both countries are compared with respect to fees charged for basic banking services.
Klíčová slova Rakouské bankovnictví, české bankovnictví, srovnání bankovnictví, bankovní trh, bankovní skupina, družstevní záložna, spořitelna, běžný účet, spoření, bankovní poplatky
Keywords Austrian banking, Czech banking, banking system comparison, banking sector, banking group, credit union, savings bank, current account, saving, bank fees
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza retailového bankovnictví v České republice a Rakousku vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 5. 5. 2014
__________________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval panu Ing. Janu Krajíčkovi, Ph.D. za cenné připomínky a praktické rady při vedení předkládané diplomové práce, kterými přispěl k jejímu zpracování.
Obsah Úvod ...........................................................................................................................................9 1 Historický vývoj bankovnictví v Rakousku a České republice .......................................11 1.1 Vývoj bankovnictví v Rakousku.....................................................................................11 1.2 Vývoj bankovnictví v České republice ...........................................................................14 1.3 Srovnání vývoje bankovnictví v Rakousku a v České republice ....................................18 2 Současný bankovní trh v Rakousku a České republice....................................................20 2.1 Bankovní trh v Rakousku ...............................................................................................20 2.1.1 Aktienbanken (akciové banky) ................................................................................20 2.1.2 Sparkassen (spořitelny) ............................................................................................22 2.1.3 Landes-Hypothekenbanken (zemské hypoteční banky) ..........................................23 2.1.4 Raiffeisenbanken .....................................................................................................24 2.1.5 Volksbanken (lidové banky) ....................................................................................25 2.1.6 Bausparkassen (stavební spořitelny) ........................................................................25 2.1.7 Sonderbanken (zvláštní banky) ................................................................................26 2.1.8 Právní úprava a dohled nad bankami v Rakousku ...................................................26 2.1.9 Zahraniční aktivity rakouských bank .......................................................................27 2.1.10 Statistické údaje o rakouském bankovním trhu .....................................................29 2.2 Bankovní trh v České republice ......................................................................................32 2.2.1 Velké banky .............................................................................................................33 2.2.2 Střední banky ...........................................................................................................36 2.2.3 Malé banky ..............................................................................................................38 2.2.4 Pobočky zahraničních bank .....................................................................................38 2.2.5 Stavební spořitelny ..................................................................................................39 2.2.6 Družstevní záložny ..................................................................................................39 2.2.7 Právní úprava a dohled nad bankami v České republice .........................................40 2.2.8 Statistické údaje o českém bankovním trhu .............................................................41 2.3 Srovnání bankovního trhu v Rakousku a v České republice ..........................................44 3 Podmínky pro vedení běžného účtu v Rakousku a České republice ...............................50 3.1 Běžný účet jako základní produkt retailového bankovnictví ..........................................50 3.1.1 Zřízení, vedení a zrušení běžného účtu ....................................................................50 3.1.2 Služby spojené s běžným účtem ..............................................................................51 3.1.3 Spořicí účet ..............................................................................................................52 3.2 Nabídka běžných účtů vybraných bank v Rakousku a České republice.........................52 3.2.1 Běžné účty u Erste Group ........................................................................................52 3.2.2 Běžné účty u UniCredit Group ................................................................................55 3.2.3 Běžné účty u Raiffeisen Bankengruppe ...................................................................58 3.2.4 Běžné účty u Oberbank ............................................................................................61 3.3 Srovnání nabídky běžných účtů vybraných bank v Rakousku a v České republice .......64 3.3.1 Modelový příklad srovnání ceny základních bankovních služeb poskytovaných retailovým klientům v Rakousku a v České republice .....................................................66 Závěr ........................................................................................................................................71 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................75 Seznam tabulek .......................................................................................................................81 Seznam grafů ...........................................................................................................................82 Seznam obrázků ......................................................................................................................82 Seznam použitých zkratek .....................................................................................................83 Seznam příloh ..........................................................................................................................84
Úvod Na konci devadesátých let 20. století prošel český bankovní sektor krizí způsobenou především vysokým podílem klasifikovaných úvěrů. Stát musel vynaložit několik set miliard korun na záchranu největších bank, jejichž byl stále majoritním akcionářem, a následně byly tyto banky privatizovány do rukou zahraničních finančních skupin. Od té doby jsou téměř všechny české banky ve vlastnictví zahraničních subjektů. Vyznačují se nebývalou stabilitou a dokonce i v období světové finanční a hospodářské krize vykazovaly mnohamiliardové zisky. Za jeden z důvodů těchto vynikajících a v rámci Evropy ojedinělých výsledků je považována skutečnost, že od nákladné záchrany bank státem uplynulo pouze několik let, během nichž se v bankách nestačila nahromadit nekvalitní aktiva. Za další příčinu jsou považovány vysoké poplatky, které české banky účtují retailovým klientům za vedení účtů a provádění základních operací. Jako další příčina stability a ziskovosti českých bank z oblasti retailových obchodů se uvádí relativně velký objem vkladů českých občanů na bankovních účtech, přičemž úrokové sazby z vkladů na běžných a spořicích účtech jsou velmi nízké. Proto budou v této práci analyzovány podmínky vedení běžných účtů vybraných českých bank a následně porovnány s běžnými účty nabízenými bankami v Rakousku. Na základě srovnání bude možné určit, jaká je kvalita a cena základních bankovních služeb pro retailové klienty v České republice ve srovnání s Rakouskem. Analyzovat a srovnávat bankovnictví v České republice a v Rakousku má smysl z několika důvodů. Jedním z nich je, že počátky vývoje bank v obou zemích jsou společné, neboť dnešní Česká republika a Rakousko tvořily společný stát až do roku 1918. Následně se bankovnictví v těchto zemích vyvíjelo odděleně. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 byly obnoveny hospodářské vztahy mezi východní a západní Evropou. K nejužšímu propojení české a rakouské ekonomiky došlo právě v oblasti bankovnictví, kde významné rakouské a české banky jsou v několika případech součástí stejných finančních skupin. Komparace českého bankovnictví s rakouským je smysluplná i z toho důvodu, že Česká republika a Rakousko se nacházejí ve stejném regionu, mají relativně podobný právní systém a jsou srovnatelné počtem obyvatel i rozlohou. Cílem této práce je analýza českého a rakouského retailového bankovního trhu a srovnání vybraných bankovních služeb poskytovaných retailovým klientům v ČR a Rakousku. K dosažení tohoto cíle jsou stanoveny tři parciální cíle. Prvním parciálním cílem je charakteristika a srovnání historického vývoje bankovnictví na území České republiky a Rakouska, která slouží k lepšímu pochopení odlišností v obou zemích. Tento historický vývoj měl nepochybně významný vliv na současnou podobu bankovnictví. Druhým parciálním cílem je zhodnocení aktuální situace na českém a rakouském bankovním trhu. Jedná se především o strukturu bankovního sektoru a jeho specifika v obou zemích. Předmětem této části jsou i vlastnické vztahy mezi českými a rakouskými bankami. Třetím parciálním cílem je analýza podmínek pro vedení bankovních účtů fyzických osob u vybraných bank působících v České republice a Rakousku. Pro možnost lepšího porovnání jsou zvoleny banky patřící do finančních skupin operujících v obou zemích zároveň. Konkrétně se jedná o skupiny Erste Group, UniCredit Group, Raiffeisen Bankengruppe a 3-Banken-Gruppe (resp. Oberbank).
9
Pro porovnání nabízených bankovních služeb jsou stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1: Kvalita základních bankovních služeb spojených s vedením účtu poskytovaných občanům bankovními skupinami působícími zároveň v České republice i Rakousku je v obou zemích stejná. Hypotéza 2: Za stejné základní služby v retailovém segmentu banky účtují klientům v České republice stejně vysoké poplatky jako klientům v Rakousku. V úvodní kapitole věnující se historickému vývoji bankovnictví v obou zemích bude použita metoda deskripce, stejně jako v kapitole týkající se struktury bankovního systému. U vybraných nabízených bankovních služeb bude provedena analýza za účelem posouzení jednotlivých parametrů těchto služeb. Následovat bude syntéza, s jejíž pomocí bude zhodnocen daný bankovní produkt na úrovni banky a na úrovni bankovního trhu každé předmětné země. V závěru bude použita metoda komparace pro identifikaci vzájemných rozdílů mezi situací v České republice a Rakousku.
10
1 Historický vývoj bankovnictví v Rakousku a České republice 1.1 Vývoj bankovnictví v Rakousku Počátky vývoje dnešního rakouského bankovnictví sahají do přelomu 18. a 19. století. Roku 1787 skupina aristokratů založila k. k. Privilegierte & Octroyierte Wiener Kommerzial-, Leihund Wechsel-Bank (Privilegovanou a oktrojovanou vídeňskou úvěrovou a komerční banku). Jednalo se o první akciovou banku ve střední Evropě. Největším akcionářem byl kníže Schwarzenberg. Státní bankrot v roce 1811 znamenal úpadek banky; likvidace skončila v roce 1830. Po skončení napoleonských válek zahájila v roce 1816 svou činnost Privilegierte Österreichische National-Bank (Privilegovaná rakouská národní banka) jako soukromá akciová společnost s monopolem na vydávání bankovek. Jejím úkolem byla stabilizace rakouských financí po státním bankrotu. Roku 1819 byla založena Erste Österreichische SparCasse jako první spořitelna v Rakouském císařství. V následujících letech se počet spořitelen prudce zvyšoval. Jejich cíl byl sociální; spořitelny umožňovaly dělníkům a řemeslníkům bezpečně uložit část příjmů na horší časy. Kromě spořitelen vznikala i úvěrní družstva a hypoteční ústavy. Vlna zakládání akciových bank však přišla až během tzv. finanční revoluce v letech 1850–73 (Juřík, 2011, s. 30). Důležitým impulsem bylo vydání zákona o akciových společnostech v roce 1852. Roku 1855 Anselm Salomon von Rothschild založil k. k. Privilegierte Österreichische Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe (c. k. Rakouský úvěrní ústav pro obchod a řemeslo), zkráceně Creditanstalt. Roku 1863 byla založena Allgemeine Österreichische Boden-Kredit-Anstalt, která financovala stavbu železnic a mimo jiné také poskytovala hypoteční úvěry. V Rakousku byl převzat univerzální (kontinentální) bankovní systém 1. Banky zakládaly a řídily akciové společnosti. Finanční alokace prostřednictvím burzy byla málo významná, protože v Rakousku byl nedostatek rizikového kapitálu, a navíc se investoři zdráhali investovat v důsledku krachu Vídeňské burzy v roce 1873, který vedl ke světové hospodářské krizi. Bankovní koncerny brzdily vývoj kapitálového trhu tím, že ovládaly velkou část podniků a soustředily se na obstarávání finančních prostředků prostřednictvím spořicích vkladů (Socher, 2007, s. 146). Roku 1880 byla s pomocí francouzského kapitálu založena Österreichische Länderbank. Působila v korporátním i retailovém bankovnictví a obchodovala s cennými papíry. Roku 1883 byla založena poštovní spořitelna (k. k. Österreichische Postsparkasse). Ke shromažďování vkladů využívala poštovní úřady v celé monarchii, jejichž počet na konci 19. století byl srovnatelný s dnešním stavem. Měla tedy největší síť poboček (okolo 7 000) a nabízela jednoduché produkty širokému okruhu klientů. Vklady byly zaručeny státem, který tím získával levné finanční zdroje. Na poštách bylo možno provádět prostřednictvím poštovní poukázky vklady a výběry hotovosti a také převádět prostředky z účtu na účet. Postsparkasse se tak stala nejvýznamnějším centrem platebního styku v monarchii (Juřík, 2011, s. 35). 1
Univerzálním bankovnictvím se v tomto případě rozumí nejen absence oddělení klasického a investičního bankovnictví, ale i skutečnost, že banky ovládají nefinanční podniky.
11
Soukromí bankéři oproti tomu ztráceli na významu. Roku 1905 byla zastupitelstvem města Vídně založena Zentral-Sparkasse der Gemeinde Wien. Za vklady v této spořitelně ručilo město Vídeň. Zentral-Sparkasse byla konkurentem Erste Österreichische Spar-Casse (Bank Austria, 2013a). Během první světové války se rakouské banky soustředily především na obchodování se státními dluhopisy. V důsledku poválečné hyperinflace byla roku 1925 zavedena nová měna – rakouský šilink. Zavedení šilinku vyvolalo největší vlnu krachů bank od roku 1873, z 66 bank jich přežilo 36 (Kreditheini, 2011). Roku 1922 bývalý státní kancléř Karl Renner založil Arbeiterbank, jejímž úkolem bylo shromažďování a správa finančních prostředků odborů a spotřebních družstev. Banka byla roku 1934 z politických důvodů zlikvidována a obnovena roku 1947. V roce 1927 byla založena Genossenschaftliche Zentralbank, dnešní Raiffeisen Zentralbank. V souvislosti se Světovou hospodářskou krizí došlo po krátké době k další vlně bankrotů bank. Allgemeine Österreichische Boden-Kredit-Anstalt musela v roce 1929 (krátce před krachem newyorské burzy) fúzovat s Creditanstalt (Kreditheini, 2011). Samotná Creditanstalt vyhlásila v květnu 1931 platební neschopnost. Podle dobových odhadů tato banka ve třicátých letech ovládala 75 % rakouských průmyslových akciových společností (Socher, 2007, s. 146). Ostatní rakouské banky nebyly krizí zasaženy v takové míře jako Creditanstalt, protože nesměly řídit koncerny a jejich investice byly omezené na bezpečná aktiva. Creditanstalt byla zestátněna a na rozdíl od bank zestátněných v jiných zemích nebyla po krátké době opět privatizována. Teprve po připojení k Německé říši roku 1938 ji převzala Deutsche Bank. Länderbank byla ve stejné době začleněna do Dresdner Bank. V Rakousku začal platit německý zákon o úvěrování – Kreditwesengesetz. V roce 1939 nastalo krátké období zakládání bank, které však bylo ukončeno vypuknutím druhé světové války. Během druhé světové války musely rakouské banky ve velkém objemu nakupovat říšské dluhopisy, což způsobilo, že na konci války stály před bankrotem. Jejich přežití po skončení války musel zajistit stát. Creditanstalt, Länderbank a Österreichisches Credit-instutut byly zákonem z roku 1946 zestátněny. Měnovou reformou byly redukovány bankovní vklady a zvláštním zákonem bylo zakázáno vyplácení úroků z vkladů. Díky poválečnému hospodářskému růstu a izolaci od zahraniční konkurence se situace rakouských bank výrazně zlepšovala. Arbeiterbank, obnovená roku 1947, byla roku 1963 přejmenována na Bank für Arbeit und Wirtschaft AG (zkráceně BAWAG). Stala se průkopníkem a vedoucí bankou v retailovém segmentu; známé byly její spořicí vklady. Od sedmdesátých let stejně jako ostatní velké banky rychle rozšiřovala síť poboček (BAWAG P.S.K., 2013a). Raiffeisen Zentralbank, která byla roku 1938 zabavena Německou říší a po válce spravovaná státem, přešla roku 1955 do vlastnictví svých předválečných akcionářů, kterými byly družstevní organizace v jednotlivých spolkových zemích. V té době také začínala navazovat kontakty s významnými zahraničními bankami a financovat velké projekty (Rothensteiner, 2007, s. 118). V šedesátých a především sedmdesátých letech zestátněným bankám začínaly konkurovat společnosti z jiných sektorů a také zahraniční banky. Dalším faktorem oslabení bank byl rozvoj kapitálového trhu. Roku 1979 byl novelizován do té doby platný Kreditwesengesetz. V souvislosti s liberalizací a deregulací finančních trhů docházelo k propojování rakouských 12
bank se zahraničními finančními institucemi (Kreditheini, 2011). V osmdesátých letech došlo v důsledku nadměrného přebírání podnikatelských rizik ke krizi v Länderbank a krátce nato i v Creditanstalt. Jako zestátněné banky sice nezkrachovaly, ale za jejich záchranu musel stát zaplatit přibližně 10 mld. šilinků (Socher, 2007, s. 149). Banky vlastněné státem se spíše než na zisk orientovaly na expanzi a na financování podniků ve veřejném zájmu, resp. v zájmu dvou nejsilnějších politických stran. Ostatní sektory – spořitelny (Sparkassen), družstva (Genossenschaften) a zemské hypoteční ústavy (Landes-Hypothekenanstalten) zažívaly pomalý, ale stabilní růst. Nebyly pod tak silným vlivem státu a nebyly zatížené správou ovládaných podniků. Nicméně i tyto instituce jednaly částečně ve veřejném zájmu, spíše než aby pouze maximalizovaly výnosnost. Vzhledem k těmto skutečnostem vykazovaly rakouské banky podle studií OECD na začátku devadesátých let nejnižší rentabilitu v Evropě. To mělo dva významné důsledky. Za prvé zahraniční banky neinvestovaly v Rakousku a za druhé se rakouské banky pokoušely expandovat do zahraničí, kde mohly dosahovat vyšší ziskovosti. Protože rakouské banky nedisponovaly v západní Evropě žádnými konkurenčními výhodami, vedly jejich snahy o zahraniční expanzi spíše k prohloubení ztrát. Situace se však změnila zpřístupněním východoevropských trhů po pádu železné opony (Socher, 2007, s. 151). Otevření trhů ve střední a východní Evropě znamenalo jedinečnou příležitost pro expanzi rakouských bank. Ty totiž disponovaly znalostí příslušných trhů. Důležitou roli hrála vedle geografické blízkosti i relativní kulturní podobnost a zkušenosti s podnikáním rakouských bank v zemích střední a východní Evropy v období Rakousko-Uherska, ale i v období meziválečném. Rakouské banky byly navíc v zemích střední a východní Evropy upřednostňovány před bankami z velkých zemí jako USA nebo Německo (Socher, 2007, s. 152). Období po roce 1990 bylo pro rakouské banky vedle expanze na východ charakteristické i vlnou fúzí a privatizací. Roku 1991 vznikla Bank Austria fúzí Zentralsparkasse a Länderbank. Roku 1997 potom Bank Austria získala od státu většinový podíl v Creditanstalt a stala se největší bankou v zemi (Bank Austria, 2013b). Formálně došlo ke vzniku Bank Austria Creditanstalt AG (BA-CA) roku 2002. Již v roce 2000 však většinu akcií Bank Austria získala bavorská HypoVereinsbank (HVB). Bank Austria Creditanstalt potom měla na starosti koordinaci dceřiných bank HVB působících v regionu střední a východní Evropy – CEE (Bank Austria, 2013c). Samotná HVB se však ukázala být finančně slabá a roku 2005 se stala součástí italské slupiny UniCredit. Roku 2008 došlo k přejmenování Bank Austria Creditanstalt AG na UniCredit Bank Austria AG. BAWAG roku 2000 koupila od státu většinu akcií Postsparkasse (P.S.K.). Jejich fúzí vznikla roku 2005 BAWAG P.S.K. (Bank für Arbeit und Wirtschaft und Österreichische Postsparkasse Aktiengesellschaft). Následkem podvodných ztrátových obchodů se zadlužený vlastník BAWAG P.S.K., rakouský odborový svaz ÖGB, rozhodl celý svůj podíl na bance prodat americké investiční společnosti Cerberus (BAWAG P.S.K., 2013b). Od začátku 80. let docházelo ke konsolidaci v rámci skupiny Raiffeisen. Podle nového zákona o úvěrování musela mít každá rakouská úvěrová instituce minimálně dva obchodní vedoucí. To vyvolalo vlnu fúzí, čímž se počet „raiffeisenek“ od 70. let do konce tisíciletí snížil přibližně na třetinu (Rothensteiner, 2007, s. 113). K podobné vlně fúzí došlo ve stejné době i v sektoru spořitelen. V roce 1997 Erste österreichische Spar-Casse koupila majoritní balík 13
akcií banky GiroCredit (jednalo se o jednu z největších bank v Rakousku, od svého založení v roce 1937 sloužila jako centrála a clearingová banka pro rakouské spořitelny) a po sloučení se přejmenovala na Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG. Stala se tak centrální institucí skupiny spořitelen (Sparkassengruppe) a zasloužila se o sjednocení jejich produktové nabídky a marketingu (Erste Bank, 2013a). V důsledku nedávné finanční krize bylo několik rakouských bank zestátněno. Roku 2008 se jednalo o banku Kommunalkredit. Instituce specializovaná původně na financování obcí utrpěla značné ztráty ve spekulačních obchodech s CDS. V následujícím roce byla zestátněna korutanská Hypo Alpe Adria. V roce 2012 stát převzal 43% podíl v Österreichische Volksbanken AG. Dále stát poskytl participační kapitál a záruky Erste Group, Raiffeisen Zentralbank a BAWAG P.S.K. (Oswald, 2013).
1.2 Vývoj bankovnictví v České republice V českých zemích, stejně jako v celé habsburské monarchii, nevznikaly v první polovině 19. století žádné akciové banky. Po vzoru vídeňské Erste Österreichische Spar-Casse byla roku 1823 založena Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy, pro niž se postupně vžil název Spořitelna česká (Böhmische Sparkasse). Slovo česká však označovalo pouze území jejího působení, národnostně byla německá. Jejím cílem bylo zhodnocovat úspory obyvatelstva bez podstupování velkých rizik. Poskytovala hypoteční úvěry, obchodovala s rakouskými státními cennými papíry a eskontovala kvalitní směnky. Na Moravě se nepodařilo založit vlastní spořitelnu a vznikaly zde pobočky Erste Österreichische Spar-Casse. První národnostně českou spořitelnou se stala v roce 1857 Spořitelna města Plzně (Juřík, 2011, s. 51). Ve druhé polovině padesátých let 19. století vznikaly podle německých a rakouských vzorů družstevní záložny jako svépomocné spolky poskytující úvěry drobným rolníkům a živnostníkům. V Čechách se o jejich rozvoj zasazoval František Cyril Kampelík (1805–1872), podle jehož jména se pro „raiffeisenky“ v českých zemích začalo používat označení „kampeličky“. Hospodářská krize roku 1873 zasáhla spořitelny a záložny díky jejich omezeným možnostem investic méně než banky. Spořitelny si budovaly síť poboček, Böhmische Sparkasse jich měla více než 70 (Juřík, 2011, s. 57). V českých zemích tak vedle sebe existovaly národnostně české a německé spořitelny a záložny, které si navzájem konkurovaly. Pro české podnikatelské subjekty bylo velmi obtížné získat úvěr od vídeňských bank, a to jednak proto, že tyto banky o nich neměly dostatek informací, ale i z národnostních důvodů. První akciovou bankou, která otevřela pobočku v českých zemích, byla Creditanstalt v roce 1857. Během zakladatelského období bank v monarchii v šedesátých a sedmdesátých letech vzniklo mnoho bank i v českých zemích. První z nich byla roku 1862 Mährische EscompteBank (Moravská eskomptní banka) v Brně, o rok později následovala Böhmische EscompteBank (Česká eskomptní banka) v Praze podle vzoru Niederösterreichische EscompteGesellschaft; obě měly podporovat průmysl a obchod. Nejvýznamnější banka s výhradně českým kapitálem byla (až do roku 1945) Živnostenská banka pro Čechy a Moravu (Gewerbe Bank für Böhmen und Mähren), založená roku 1868. Zpočátku sloužila především jako ústředna záložen, ale později si vybudovala významné postavení v českém průmyslu. 14
V posledních třiceti letech existence rakousko-uherské monarchie rostl význam národnostně českých bank. „Zatímco v roce 1890 byly české banky kapitálově třikrát slabší než banky německé, v roce 1913 byly již téměř dvakrát silnější. Aby posílily svou pozici vůči rakouským konkurentům, otevřely si některé české banky filiálky ve Vídni.“ (Juřík, 2011, s. 84). Živnostenská banka měla pobočky kromě Vídně i v Krakově, Lvově a Terstu. Na začátku dvacátého století se stala pátou kapitálově nejsilnější bankou v Předlitavsku. V roce 1889 byla založena jako veřejnoprávní instituce Zemská banka Království českého, jež úvěrovala především dopravní stavby a zemědělství a podporovala tak hospodářský rozvoj země. Zemské banky se neorientovaly na zisk a za jejich závazky ručily jednotlivé země. I když význam českých bank v monarchii rostl, nedosahovaly tak dobrých hospodářských výsledků jako banky německé, které poskytovaly úvěry největším rakouským firmám a vládě. Právě omezené nákupy válečných půjček však českým bankám pomohly bez problémů přestát první světovou válku. Roku 1926 zahájila činnost Národní banka Československá jako centrální banka Republiky československé (předtím emisní činnost vykonávala Zemská banka v Praze). Vedoucí místo mezi obchodními bankami si udržela Živnostenská banka, která měla také velký vliv na politické scéně. Disponovala stabilními depozity bohatých klientů a prostředky, které si u ní ukládaly občanské záložny. Vyznačovala se obezřetným podnikáním, na rozdíl od mnoha jiných bank vyžadovala prvotřídní krytí úvěrů zástavami (Juřík, 2011, s. 132). Druhou největší bankou byla Česká eskomptní banka, vlastněná převážně německy mluvícími židovskými investory. Byla považována za nejziskovější a nejlépe řízenou banku v Československu. Výše uvedené dvě největší banky také nejlépe přežily období hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let. V meziválečném období české banky (na rozdíl od předchozího období) upisovaly a prodávaly státní dluhopisy, což se stalo důležitým zdrojem jejich výnosů. V Československu ve dvacátých letech zažívaly rychlý růst spořitelny. Občané jim dávali přednost, protože za vklady ve spořitelnách ručily obce a okresy. „Je třeba konstatovat, že i v období první republiky si národnostně české banky vedly hospodářsky hůře než banky německé nebo banky se smíšeným kapitálem. Chyběla jim stále potřebná zkušenost a řadu bankovních obchodů posuzovaly podle národnostních nebo politických hledisek. Kupodivu se nesnažily o větší expanzi do západní Evropy. “ (Juřík, 2011, s. 132). Československé banky v období ohrožení republiky koncem třicátých let podcenily nebezpečí a nepřevedly svůj kapitál do zahraničí. Za německé okupace se nacisté snažili kapitálově ovládnout české banky. Centrální banka byla podřízená Říšské bance. V roce 1943 rozhodlo ministerstvo hospodářství o koncentraci bankovního sektoru. Některé banky musely fúzovat, jiné byly zlikvidovány. Povinné slučování se týkalo i spořitelen. Živnostenská banka musela převést část svých obchodů na německé banky a byly provedeny fúze s několika menšími bankami. Na konci války musela ve velkém nakupovat říšské cenné papíry. V roce 1945 existovalo na českém území pouze pět bank; soukromé bankovní domy byly zrušeny (Juřík, 2011, s. 144). Po válce několik bank obnovilo svou činnost, stejně jako některé soukromé bankovní domy. Ve vládě se však jednalo o další koncentraci bank a jejich podřízení státu. Německé banky byly zkonfiskovány, mezi nimi i Böhmische Escompte-Bank. V říjnu 1945 byly znárodněny akciové banky a převedeny na národní podniky. Po komunistickém převratu v roce 1948 15
existoval v Československu bankovní systém podle sovětského vzoru. Centrální bankou byla zestátněná Národní banka Československá, od roku 1950 Státní banka československá (SBČS). Byla emisním ústavem podřízeným vládě a zabezpečovala tuzemský a zahraniční zúčtovací a platební styk. Postupně byly znárodněny všechny peněžní ústavy včetně spořitelen a záložen. Činnost bank byla řízena přímo vládou, resp. ministerstvem financí a jejich úkolem bylo poskytovat úvěry podnikům podle plánu. Před rokem 1968 se uvažovalo o znovuzavedení dvoustupňového bankovního systému, avšak k tomu po sovětské okupaci nedošlo. Živnostenská banka byla v roce 1950 sloučena se SBČS, nadále vykonávala pouze omezenou administrativní činnost. V roce 1956 rozhodnutím vlády začala poskytovat bankovní služby soukromým zahraničním klientům a prováděla směnárenské operace. Vydávala také občanům tuzexové bony („odběrní poukazy podniku zahraničního obchodu Tuzex“). Díky korespondenčním vztahům se zahraničními bankami měla zkušenosti s moderními bankovními produkty a v roce 1988 začala testovat první platební karty v Československu (Juřík, 2011, s. 160). Sloučením dvou zemských bank a dvou dalších bank vznikla roku 1948 Investiční banka. Byla pověřena financováním investiční výstavby; koncem padesátých let byla její činnost utlumena, ale banka nebyla zrušena. Roku 1964 byla založena Československá obchodní banka. Převzala od SBČS odpovědnost za platební a zúčtovací styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu a operace s devizovými rezervami. Z důvodu větší důvěryhodnosti vůči zahraničním bankám měla formu akciové společnosti. Od roku 1983 byla připojena k síti SWIFT. Roku 1953 vznikla jednotná síť státních spořitelen a roku 1967 byla vytvořena Státní spořitelna (od roku 1969 byla rozdělena na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu). Jednalo se o jediný peněžní ústav, který poskytoval služby obyvatelstvu. Tyto služby zahrnovaly především vkladní knížky (včetně výherních a cestovních vkladních knížek). Roku 1972 byl zaveden sporožirový účet umožňující platební styk, k němuž bylo možné vydávat šekové knížky. Spořitelna také nabízela úvěry na bytovou výstavbu a na vybrané zboží dlouhodobé spotřeby a také výhodné novomanželské půjčky (Juřík, 2011, s. 162). Celkově byl vývoj bankovních produktů v socialistickém Československu mnohem pomalejší než ve vyspělých zemích. Těsně před pádem komunistického režimu byla provedena reforma československého bankovnictví s cílem oddělit centrální a komerční bankovnictví a umožnit vznik nových bank jako podnikatelských subjektů. Od 1. 1. 1990 byl vytvořen dvoustupňový bankovní systém a byly založeny nové banky: Komerční banka (na území České republiky), Investiční banka a Všeobecná úvěrová banka (na území Slovenské republiky). Zůstaly zachovány i banky existující před listopadem 1989 (Česká státní spořitelna, Slovenská štátna sporiteľňa, Československá obchodní banka a Živnostenská banka), kterým byla udělena univerzální bankovní licence. SBČS zůstala centrální bankou a s rozdělením federace 1. 1. 1993 na českém území vznikla Česká národní banka (ČNB). Velký problém pro banky představovala nedostatečná kvalifikace a zkušenosti jejich pracovníků. Přitom bylo nutné nabízet nové služby jako běžné účty a firemní úvěry. Od poloviny devadesátých let rostl počet nesplácených úvěrů u státních i soukromých peněžních ústavů a řada z nich zbankrotovala. Důvodem jejich úpadku byly často podvody při úvěrových obchodech ze strany klientů, ale v některých případech i ze strany vedení těchto peněžních ústavů. Jedním z důležitých úkolů vlády v devadesátých letech byla privatizace 16
bank vlastněných státem. Především Česká Spořitelna a Komerční banka vykazovaly stále horší hospodářské výsledky v důsledku nesplácených firemních úvěrů a stát jim musel poskytnout finanční pomoc. Roku 2000 koupila rakouská Erste Bank 52 % akcií České spořitelny a postupně navýšila svůj podíl na 99 %. Roku 2001 stát prodal Komerční banku francouzské Société Générale za 40 mld. Kč. Investiční a poštovní banka (vzniklá sloučením Investiční banky s Poštovní bankou) byla částečně privatizována v kuponové privatizaci a roku 1998 stát prodal svůj zbývající podíl společnosti Nomura. IPB měla vážné problémy a v červnu 2000 na ni byla uvalena nucená správa; krátce nato ČNB banku prodala ČSOB za 2 mld. Kč, přičemž stát poskytnul záruku za pochybné úvěry do výše 180 mld. Kč. V roce 1999 rozhodla vláda o prodeji většinového balíku akcií ČSOB belgické KBC. Živnostenská banka byla privatizována zahraničním kapitálem jako první ve střední a východní Evropě již roku 1992 (Juřík, 2011, s. 173-174). Po několika změnách vlastníků se majoritním akcionářem stala roku 2003 italská UniCredito. Spojením Živnostenské banky s HVB Bank vznikla roku 2007 UniCredit Bank Czech Republic, a. s., čímž zaniklo jméno Živnostenské banky existující od roku 1868. Již od roku 1990 vznikaly nové akciové banky i družstevní záložny (podle zákona o bankách musely mít banky formu akciové společnosti, případně družstva). Minimální základní kapitál pro banky činil zpočátku 50 mil. Kč, postupně byl limit zvyšován a od roku 1997 činí 500 mil. Kč. Na konci roku 1993 bylo v České republice již 57 bank. Vstup nových bank na trh zvýšil konkurenci a přispěl ke zvýšení kvality bankovních služeb. Zákon o stavebním spoření z roku 1993 umožnil vznik stavebních spořitelen; díky štědrému státnímu příspěvku se stavební spoření v České republice rychle rozšířilo. Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech z roku 1995 umožnil vznik družstevních záložen, „kampeliček“, na které byly kladeny velmi mírné požadavky (minimální kapitál 500 000 Kč). Na vyšší úroky z vkladů družstevní záložny přilákaly desetitisíce klientů. Některé z nich byly zakládány s úmyslem podvést klienty. Založeno bylo 127 družstevních záložen a téměř dvě třetiny z nich se dostaly do konkurzu nebo likvidace. Velká část členů tak přišla o své úspory. Z tohoto období pramení dosud přetrvávající nedůvěra Čechů v družstevní záložny. Regulace družstevních záložen se však po těchto zkušenostech výrazně zpřísnila. Kapitál musí činit nejméně 35 mil. Kč a ke vzniku je potřeba povolení ČNB, která také nad družstevními záložnami vykonává dohled (Banky.cz, 2013). Lze konstatovat, že český bankovní systém zažil na konci devadesátých let 20. století dvě krize. První krize, probíhající hlavně v letech 1996–1997, byla krizí především malých bank, zatímco druhá krize, probíhající v letech 1999–2000, je spojená se třemi velkými bankami (Revenda, 2012, s. 262). „Do třetího tisíciletí vstoupil český bankovní sektor očištěn o většinu problémových malých bank a s privatizovanými bývalými státními bankami. Noví zahraniční vlastníci provedli reorganizaci bank a vložili do nich svůj kapitál a know-how.“ (Juřík, 2011, s. 183). Došlo k velkému nárůstu hypotečních i spotřebních úvěrů domácnostem.
17
1.3 Srovnání vývoje bankovnictví v Rakousku a v České republice Do roku 1918 byly české země součástí Rakouska. Proto zde existoval stejný právní systém a společný trh. Až do padesátých let 19. století, kdy byl přijat zákon o akciových společnostech, nevznikaly klasické akciové banky. Nejprve tedy v první polovině 19. století vznikaly spořitelny. První spořitelna na českém území byla založena o čtyři roky později než Erste Österreichische Spar-Casse, a sice podle jejího vzoru. Národnostně byla také německá. Působila pouze v Čechách, zatímco na Moravě fungovaly pobočky Erste Österreichische Spar-Casse. Vlna zakládání bank v celém Předlitavsku začala v polovině 19. století. Kromě družstevních bank, pro něž se vžilo v německojazyčných zemích označení „raiffeisenky“ a v českém prostředí „kampeličky“, byly zakládány i akciové banky. Nejvýznamnější banka monarchie, Creditanstalt, byla založena ve Vídni roku 1855. O dva roky později zřídila pobočku v Praze a stala se tak první akciovou bankou v českých zemích. Většina bank působících na českém území v 19. století byly pobočky bank se sídlem na území dnešního Rakouska, nebo jimi inspirované (a také národnostně německé) instituce. Vznikaly však i národnostně české banky, z nichž nejvýznamnější byla Živnostenská banka. Měla pobočky ve významných centrech Předlitavska a stala se jednou z největších bank v monarchii. Zatímco v bankách v alpských zemích byl přítomen téměř výhradně německý kapitál, v českých zemích postupně ztrácel podíl ve prospěch českého kapitálu. České banky během první světové války neinvestovaly do státních dluhopisů v takové míře jako národnostně německé banky, v důsledku čehož neutrpěly vážnější ztráty. V meziválečném období si banky v Československu vedly lépe než banky v Rakousku. Rozdělením monarchie přišly rakouské banky o tradiční trhy. Případně se z nich staly skutečně „mezinárodní“ instituce, protože jejich pobočky se najednou nacházely v zahraničí. S takovou situací neměly zkušenosti a jejich řízení se stalo složitějším. Rakousko bylo navíc postiženo poválečnou hyperinflací. I Velkou hospodářskou krizi překonaly české banky lépe než rakouské. Zatímco Živnostenská banka mohla i během krize poskytovat úvěry bankám s nedostatečnou likviditou, v Rakousku dominantní Creditanstalt musela být z důvodu vlastní platební neschopnosti zestátněna. Zajímavé je, že ani v úspěšném období první republiky české banky skoro vůbec neexpandovaly do zahraničí a Živnostenské bance zůstala ze zahraničních poboček pouze ta ve Vídni. Německá okupace, resp. druhá světová válka znamenaly podřízení českých i rakouských bank velkým německým bankám a povinnost nakupovat ve velkém říšské dluhopisy, v důsledku čehož se tyto banky po skončení války nacházely ve velmi špatné situaci. Poválečný vývoj bank v Československu byl zcela odlišný od vývoje v Rakousku. Největší rakouské banky sice také přešly do vlastnictví státu, avšak působily jako tržní subjekty vystavené konkurenci nestátních akciových bank, spořitelen, družstevních záložen a později i zahraničních institucí. Ve srovnání se západní Evropou byly rakouské banky méně rentabilní, mimo jiné i proto, že stále sledovaly i sociální cíle (což se týkalo nejen zestátněných bank). V socialistickém Československu však banky nefungovaly na tržním principu v podstatě vůbec. Postupně byly znárodněny všechny peněžní ústavy včetně spořitelen a záložen. Podle sovětského vzoru byl zaveden jednostupňový bankovní systém řízený vládou. Neexistovala konkurence mezi bankami a občané mohli využívat pouze několik jednoduchých bankovních produktů.
18
Po pádu železné opony došlo k výrazným změnám v rakouském i českém bankovnictví. Rakouské banky využily situace a rychle expandovaly do zemí střední a východní Evropy, kde mohly dosahovat větších zisků než na domácím trhu. Jedním z jejich nejdůležitějších trhů se stala právě Česká republika. V důsledku nutnosti čelit zahraniční konkurenci došlo v Rakousku v průběhu devadesátých let k výrazné koncentraci bankovního trhu. Naproti tomu v Československu a později v České republice ve stejném období docházelo po obnovení tržního hospodářství k zakládání nových bank a družstevních záložen. Situace velkých státních bank se zhoršovala a na přelomu tisíciletí musely být prodány zahraničním investorům, mezi nimiž mají významné postavení rakouské bankovní skupiny.
19
2 Současný bankovní trh v Rakousku a České republice 2.1 Bankovní trh v Rakousku Rakouský bankovní sektor se vyznačuje složitou strukturou s vysokým počtem úvěrových institucí a velkou hustotou pobočkové sítě. Funkci centrální banky vykonává Oesterreichische Nationalbank Ta používá členění úvěrových institucí do následujících sektorů: - Aktienbanken (akciové banky); - Sparkassen (spořitelny); - Landes-Hypothekenbanken (zemské hypoteční banky); - Raiffeisenbanken (družstevní banky); - Volksbanken (lidové banky); - Bausparkassen (stavební spořitelny); - Sonderbanken (zvláštní banky); - Zweigstellen (pobočky zahraničních bank). V Rakousku existuje vícestupňový bankovní systém. Nejedná se však pouze o dva stupně tvořené centrální bankou a ostatními bankami. Jednotlivé sektory jsou samy o sobě buď jednostupňové, nebo vícestupňové s centrální institucí, která plní koordinační a zúčtovací funkci. Jednostupňové sektory jsou akciové banky, zemské hypoteční banky, stavební spořitelny, zvláštní banky a pobočky zahraničních bank. Spořitelny a lidové banky mají dvoustupňové uspořádání a sektor Raiffeisen je třístupňový. Prvních pět skupin výše uvedeného výčtu tvoří univerzální banky.
2.1.1 Aktienbanken (akciové banky) Do sektoru akciových bank patří velkobanky UniCredit Bank Austria, BAWAG P.S.K. a 3-Banken-Gruppe (skupina tvořená Oberbank, Bank für Tirol und Vorarlberg a Bank für Kärnten und Steiermark), jimiž se zabývá následující text. Dále sem patří menší akciové banky, jakož i privátní bankéři (např. Bank Gutmann). Klienty akciových bank jsou velké průmyslové podniky, kterým tyto banky poskytují úvěry. Významnými klienty jsou i osoby s velkým soukromým majetkem, který banky spravují. Prostřednictvím sítě korespondenčních bank akciové banky provádějí obchody se zahraničím. UniCredit Bank Austria Bank Austria je po vlně fúzí a akvizic popsaných v kapitole 1.1 jednou z kapitálově nejsilnějších bank v Rakousku. Od roku 2005 je členem UniCredit Group, která patří mezi největší bankovní skupiny v Evropě (kapitálová vybavenost celé UniCredit Group však není příliš vysoká). Bilanční suma Bank Austria činila k 30. 9. 2013 197,1 mld. eur. Disponuje sítí přibližně 280 obchodních míst po celém Rakousku, kde má okolo 7 300 zaměstnanců. Důkazem její kapitálové síly je, že během finanční a hospodářské krize jako jediná z rakouských velkobank nepotřebovala kapitálovou pomoc státu. Bank Austria je zodpovědná za koordinaci bank skupiny UniCredit působících v regionu CEE. V tomto regionu má právě
20
UniCredit největší tržní podíl. Celkově tedy má Bank Austria na starosti téměř 3 000 poboček, v nichž pracuje 57 000 zaměstnanců (Bank Austria, 2013d). Bank Austria je typická univerzální banka poskytující nejrůznější služby fyzickým osobám, malým a středním podnikům, bohatším soukromým klientům (private banking), velkým podnikům i institucím veřejného sektoru. Ke konci roku 2012 měla v Rakousku tržní podíl 15,1 % u úvěrů a 13,5 % u vkladů. Třetina všech studentů v zemi jsou klienti Bank Austria. V oblasti firemního bankovnictví činil tržní podíl u úvěrů 16 % a u vkladů 19,9 %, což řadí Bank Austria na první místo na trhu (ve srovnání s jednotlivými bankami, nikoli sektory). V roce 2012 činila průměrná rizikově vážená aktiva (podle Basel 2) Bank Austria v Rakousku 45,2 mld. eur. Ve stejném roce se podařilo snížit úvěrové i tržní riziko (Bank Austria, 2013e). BAWAG P.S.K. BAWAG P.S.K. patří mezi největší univerzální banky v Rakousku. Má celkem 1,6 mil. klientů, 4 000 zaměstnanců a okolo 500 poboček. Bilanční suma na konci roku 2012 činila 41,3 mld. eur. Poskytuje bankovní služby především fyzickým osobám a firmám, ale má silnou pozici i ve vztahu k veřejnému sektoru: je výhradním partnerem státu pro platební styk. Má velký podíl na počtu spořicích účtů (15 %) i běžných účtů (14 %). Většinovým vlastníkem je americká investiční společnost Cerberus Capital Management L.P, která drží přibližně 52 % akcií (BAWAG P.S.K., 2013c). Dceřinou společností BAWAG P.S.K. je rychle rostoucí internetová banka easybank, jež v roce 2012 vykazovala vklady ve výši přesahující 2 mld. eur. Dalšími dceřinými společnostmi jsou investiční společnost, pojišťovna, banka na financování bydlení a leasingová společnost. 3-Banken-Gruppe Skupinu 3-Banken-Gruppe tvoří Oberbank AG, Bank für Tirol und Vorarlberg AG (BTV) a BKS Bank AG (Bank für Kärnten und Steiermark). Základy 3-Banken-Gruppe byly položeny uzavřením smlouvy mezi uvedenými bankami a Creditanstalt v roce 1952. Spolek tří samostatných silných regionálních bank měl být konkurenceschopný vůči mezinárodním finančním koncernům. Všechny tři banky působí samostatně ve svých domovských regionech: Oberbank v Horních Rakousech, Salcbursku, Dolních Rakousech a severní části Burgenlandu; BTV v Tyrolsku a Vorarlbersku a BKS v Korutanech, Štýrsku a jižní části Burgenlandu. Ve Vídni mají pobočky všechny tři banky. Banky jsou spolu navzájem vlastnicky propojeny a vyznačují se konzervativní obchodní politikou. Dohromady zaměstnávají přibližně 3 700 osob a celková bilanční suma přesahuje 33 mld. eur. Počet poboček na území Rakouska se pohybuje kolem 240 (Oberbank, 2013a). Za účelem snížení nákladů založila 3-Banken-Gruppe společnost EDV-Gesellschaft 3 BEG, dále založila společnou makléřskou firmu pro korporátní pojištění a také investiční společnost.
21
2.1.2 Sparkassen (spořitelny) Spořitelny byly zakládány od roku 1819 různými občanskými spolky (Vereinssparkassen, např Erste Österreichische Spar-Casse) nebo obcemi (Gemeindesparkassen, např. ZentralSparkasse der Gemeinde Wien). Čistě soukromé vlastnictví spořitelen nebylo povoleno. Cílem spořitelen nebyla pouze maximalizace zisku, ale i podpora hospodářského a kulturního rozvoje v regionech, kde působily. S tím souvisí skutečnost, že spořitelny byly pevně spjaty s regionem, ve kterém byly založeny. Platil pro ně zvláštní právní režim omezující prováděné obchody a územní působnost. Teprve novými zákony z roku 1979 (Kreditwesengesetz, Sparkassengesetz) byly spořitelny zrovnoprávněny s ostatními úvěrovými institucemi. V důsledku toho mohly otevírat pobočky po celé zemi, čehož využila především Erste Österreichische Spar-Casse. Zároveň byla zrušena jejich povinnost jednat ve veřejném zájmu. V tomto období spořitelny konkurovaly nejen bankám z jiných sektorů, ale i sobě navzájem. Dalším krokem bylo v roce 1987 umožnění institucionálního oddělení vlastnictví a vedení spořitelen. Spořitelna mohla být rozdělena na akciovou společnost provozující bankovní činnosti a na spravující spořitelnu (Anteilsverwaltungssparkasse), jejíž role spočívala pouze ve vlastnictví příslušné akciové spořitelny. Později byla umožněna přeměna Anteilsverwaltungssparkasse do formy nadace (Privatstiftung). Možnosti oddělení vlastnictví a obchodní činnosti využily především větší spořitelny s širší uzemní působností. Dnes má většina spořitelen formu akciové společnosti a pouze několik malých lokálních spořitelen existuje v původní formě (Gemeindesparkasse, popř. Vereinssparkasse) (Ayadi et al., 2009, s. 143). Zatímco Anteilsverwaltungssparkassen nemají žádné vlastníky (resp. patří samy sobě), akciové spořitelny mohou mít více vlastníků, kterými jsou kromě Anteilsverwaltungssparkassen i jiné akciové spořitelny. V praxi tak často dochází ke křížovému vlastnictví. Erste Österreichische Spar-Casse, která se stala akciovou společností v roce 1993, získávala významné podíly v malých regionálních spořitelnách. Od roku 1997, kdy koupila většinu akcií banky GiroCredit, začala fungovat pod novým názvem Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG také jako centrální instituce skupiny spořitelen. Její vstup na burzu ve stejném roce představoval tehdy největší rakouskou emisi. V rakouském sektoru spořitelen tedy dochází k větší centralizaci, než je tomu v jiných zemích (např. v Německu). Byl obnoven regionální princip dohodou mezi spořitelnami. Erste Bank se vzdala většiny svých poboček mimo vídeňskou aglomeraci ve prospěch regionálních spořitelen výměnou za část jejich akcií (Ayadi et al., 2009, s. 149). Tendence centralizace rakouského sektoru spořitelen souvisí i s expanzí rakouských bank do zemí střední a východní Evropy od devadesátých let 20. století. Pouze velká, kapitálově silná banka může úspěšně expandovat do zahraničí a zůstat konkurenceschopná. Roku 2008 byla z nově založeného holdingu Erste Group Bank AG vyčleněna Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG jakožto dceřiná společnost působící na území Rakouska. Od roku 2002 se akcie Erste Group obchodují kromě Vídeňské burzy i na Burze cenných papírů Praha a od roku 2008 také na burze v Bukurešti. Na rozdíl od malých spořitelen je tedy pod určitým tlakem kapitálových trhů. Z malých spořitelen založených za účelem zvyšování blahobytu lidí v jednotlivých regionech se postupně stává velká akciová banka usilující o maximalizaci své tržní hodnoty. Přesto však sektor spořitelen nepřestává sledovat veřejný zájem.
22
Skupinu spořitelen (Sparkassengruppe) tvoří v současnosti holding Erste Group Bank AG, Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG (Erste Bank Oesterreich) jako centrální instituce na rakouském trhu, Zweite Wiener Vereins-Sparcasse (viz níže) a téměř 50 spořitelen působících mimo Vídeň. Erste Group Bank AG řídí dceřiné společnosti v Rakousku, České republice, Rumunsku, Maďarsku, Srbsku, Chorvatsku a na Slovensku. Vykonává funkci treasury, poskytuje služby velkým korporátním klientům a provádí obchody se zahraničím. Její dceřiné společnosti mají dohromady přibližně 16,6 mil. klientů (Erste Bank, 2013b). Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen uvádí na svých internetových stránkách, že kombinuje výhody silně regionálně zakotvených spořitelen s jistotou a sílou mezinárodní velkobanky. Spolu s jednotlivými spořitelnami sdruženými v sedmi zemských organizacích tvoří jednu z největších bankovních skupin v Rakousku. Má po celé zemi téměř 1 000 filiálek a přibližně 3,2 mil. klientů. Ve své hlavní činnosti spočívající v přijímání vkladů a poskytování úvěrů se zaměřuje na fyzické osoby, firemní klienty (především malé a střední podniky) i veřejnoprávní instituce (Erste Bank, 2013c). Výše uvedené tendence centralizace a vstupu na akciový trh příliš nenaplňují sociální cíle, ke kterým se skupina Erste zavázala. Zřejmě i proto nadace ERSTE (největší akcionář Erste Group Bank AG) v roce 2006 založila Zweite Wiener Vereins-Sparcasse. Ta nabízí účet lidem, kteří se dostali do finanční tísně a nemají přístup ke standardním bankovním službám. V Zweite Sparkasse pracují zaměstnanci ostatních spořitelen, kteří tuto činnost vykonávají dobrovolně, bez nároku na mzdu. Klienti dostávají základní účet bez možnosti přečerpání s debetní kartou (ERSTE Stiftung, 2013). Ke skupině spořitelen patří mimo jiné i stavební spořitelna s Bausparkasse (největší stavební spořitelna na rakouském trhu), investiční společnost ERSTE Sparinvest, leasingové společnosti IMMORENT a s Leasing a největší rakouský realitní makléř s REAL Immobilien. V oblasti pojištění spořitelny spolupracují se skupinou Vienna Insurance Group (Erste Bank, 2013b).
2.1.3 Landes-Hypothekenbanken (zemské hypoteční banky) Zemské hypoteční banky byly zakládány jednotlivými rakouskými spolkovými zeměmi převážně na přelomu 19. a 20. století. Jejich úkolem bylo poskytování hypotečních úvěrů a financování obcí. Dnes se jedná o regionální univerzální banky s působností v příslušné spolkové zemi a případně i v sousedních státech. Stále se specializují na dlouhodobé obchody; vedle financování bydlení a veřejných institucí však v současnosti poskytují služby i firmám a občanům. Sdružením zemských hypotečních bank zastupujícím jejich zájmy je Verband der österreichischen Landes-Hypothekenbanken. V současnosti má deset řádných členů, kterými jsou (Verband der österreichischen Landes-Hypothekenbanken, 2013): - Hypo Alpe-Adria-Bank AG; - Hypo Alpe-Adria-Bank International AG; - Hypo-Bank Burgenland AG; - HYPO NOE Gruppe Bank AG; - HYPO NOE Landesbank AG; - Oberösterreichische Landesbank AG; 23
-
Salzburger Landes-Hypothekenbank AG; Landes-Hypothekenbank Steiermark AG; Hypo Tirol Bank AG; Vorarlberger Landes- und Hypothekenbank AG.
Počet poboček zemských hypotečních bank se v posledních letech pohybuje kolem 160. Převážná většina z těchto bank již není ve výhradním vlastnictví spolkových zemí.
2.1.4 Raiffeisenbanken Skupina družstevních bank Raiffeisen (Raiffeisen Bankengruppe Österreich) patří s přibližně čtvrtinovým podílem na trhu mezi největší bankovní skupiny v Rakousku a jako jediná z nich zůstává zcela v rakouském vlastnictví. Na rozdíl od jiných decentralizovaných bankovních sektorů má třístupňové uspořádání. První stupeň ke konci roku 2013 tvořilo 494 lokálních bank (Raiffeisenbanken) obstarávajících finanční služby v jednotlivých malých regionech (RZB, 2013a). Jejich počet se postupně snižuje. Na konci šedesátých let existovalo v Rakousku ještě přibližně 1 700 raiffeisenek (Rothensteiner, 2007, s. 113). Tyto banky mají na území Rakouska přibližně 2 200 obchodních míst, tedy nejvíce ze všech bank v zemi. Mají formu družstev s ručením omezeným. Vykonávají tradiční funkci bank jako finančních zprostředkovatelů spočívající v transformaci vkladů klientů do úvěrů podnikům a domácnostem. Ve vlastnictví lokálních bank je osm zemských centrál (RaiffeisenLandeszentralen). Nacházejí se v každé spolkové zemi, pouze Vídeň a Dolní Rakousy mají společnou Landesbank. K zemským centrálám se navíc řadí Zveza Bank, která je sdružením slovinských družstevních bank v Korutanech. Role zemských centrál spočívá ve vyrovnávání likvidity v rámci skupiny Raiffeisen, poradenství jednotlivým bankám a provádění velkých obchodů s cennými papíry, jakož i ve službách pro významné firemní klienty. V důsledku rozšiřování a přizpůsobování jejich činností a růstu objemu obchodů na kapitálových trzích čtyři zemské centrály změnily svoji formu z družstev s ručením omezeným na akciové společnosti. Poslední stupeň skupiny Raiffeisen tvoří Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (RZB), jež se soustředí na celostátní a mezinárodní obchody s největšími klienty (Rothensteiner, 2007, s. 111). Je vlastněná téměř z 90 % jednotlivými RaiffeisenLandeszentralen. Jejich seznam je uveden sestupně podle podílu akcií v RZB: - Raiffeisenlandesbank Niederösterreich-Wien; - Raiffeisen-Landesbank Steiermark; - Raiffeisenlandesbank Oberösterreich; - Raiffeisen-Landesbank Tirol; - Raiffeisenverband Salzburg; - Raiffeisenlandesbank Kärnten; - Raiffeisenlandesbank Burgenland; - Raiffeisenlandesbank Vorarlberg. Dceřinou společností RZB je Raiffeisen Bank International (RBI), která je kótovaná na Vídeňské burze (RZB drží 78,5 % akcií) (RZB Gruppe, 2013a). Vznikla roku 2010 po fúzi RZB s Raiffeisen International Bank-Holding AG. RBI poskytuje služby velkým firemním klientům, slouží jako sektorová investiční banka a je mateřskou společností bank skupiny Raiffeisen působících v zahraničí. Dále do skupiny Raiffeisen patří mimo jiné i Raiffeisen Bausparkasse s 1,7 mil. uzavřených smluv o stavebním spoření, dále Raiffeisen-Leasing 24
(největší leasingová společnost v Rakousku) a Raiffeisen Kapitalanlage-Gesellschaft (největší investiční společnost v zemi) (Rothensteiner, 2007, s. 116). Pojišťovna Raiffeisen Versicherung je od roku 1999 stoprocentní dceřinou společností holdingu UNIQA Insurance Group AG, v současnosti největší pojišťovací skupiny na rakouském trhu. Zároveň je Raiffeisen Zentralbank Österreich AG největším akcionářem UNIQA Insurance Group AG.
2.1.5 Volksbanken (lidové banky) Volksbanken mají podobně jako Raiffeisenbanken formu družstevních organizací. Zatímco „raiffeisenky“ byly zakládány jako zemědělská úvěrní družstva na venkově, lidové banky vznikaly jako průmyslová úvěrní družstva spíše ve městech. Jsou uspořádány dvoustupňově; jejich centrální institucí je od roku 1922 Österreichische Volksbank AG (ÖVAG). Počet lidových bank podobně jako u jiných decentralizovaných sektorů pozvolna klesá. V roce 2013 existovalo na prvním stupni sektoru Volksbanken přibližně 60 institucí včetně 6 speciálních bank (Apothekerbank, Ärztebank, Gärtnerbank, IMMO-Bank, Sparda Linz a Sparda Villach/Innsbruck) a stavební spořitelny. Většina z nich má formu družstva s ručením omezeným. Dohromady provozují zhruba 540 obchodních míst. Zaměřují se na retailové klienty a malé a střední podniky. Centrální instituce ÖVAG připravuje a zprostředkovává produkty pro jednotlivé lidové banky a jejich klienty a funguje jako back-office celé skupiny (Volksbank, 2013a). Zájmy lidových bank zastupuje a jejich činnost kontroluje Österreichischer Genossenschaftsverband. Během nedávné finanční a hospodářské krize se ÖVAG dostala do vážných problémů. Došlo ke snížení kapitálu o 70 % a následně k jeho navýšení o 480 mil. eur za účasti státu. Většina zahraničních dceřiných společností byla prodána ruské Sberbank (viz 2.1.9). Cílem byla sanace banky. Od roku 2012 tvoří Volksbanken sdružení se společným ručením (Liquiditätsund Haftungsverbund). Jeho existence byla podmínkou státní pomoci ÖVAG (Volksbank, 2013b).
2.1.6 Bausparkassen (stavební spořitelny) Stavební spořitelny poskytují dlouhodobé financování bydlení. Zvýhodněná půjčka ze stavebního spoření může být použita i na financování vzdělání dětí nebo na zajištění péče ve stáří. V Rakousku existují čtyři stavební spořitelny. Skupiny Sparkassen, Raiffeisen a Volksbanken mají každá jednu stavební spořitelnu. Kromě nich působí na trhu pouze Bausparkasse Wüstenrot. Na konci třetího čtvrtletí roku 2013 činil celkový počet uzavřených smluv o stavebním spoření 5 374 740, což představuje necelých 64 procent obyvatel Rakouska. Z těchto smluv bylo 5 090 835 ve fázi spoření a 283 905 ve fázi úvěru. Souhrnný objem vkladů v rámci stavebního spoření ve stejné době činil 20,382 mld. eur a objem nesplacených úvěrů 19,131 mld. eur (OeNB, 2013a). Státní podpora stavebního spoření od roku 2012 činí 1,5 % až 4 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 1 200 eur. Konkrétní sazba v daném roce závisí na vývoji úrokové míry na rakouském kapitálovém trhu. Vzhledem k velmi nízké úrokové míře je sazba pro rok 2014 na úrovni 1,5 %. Zákonná minimální doba spoření činí šest let.
25
2.1.7 Sonderbanken (zvláštní banky) Mezi zvláštní banky patří mimo jiné Vorsorgekassen (zaměstnanecké penzijní fondy) a Kapitalanlagegesellschaften (investiční společnosti). Pokud by byly zvláštní banky vymezeny jako úvěrové instituce, které nejsou univerzálními bankami, patřily by do této skupiny i stavební spořitelny. Nejvýznamnější ze zvláštních bank je Österreichische Kontrollbank AG. Poskytuje záruky k exportním úvěrům a také funguje jako depozitář cenných papírů. Provádí úschovu všech listinných cenných papírů v zemi, organizuje domácí emise dluhopisů a funguje jako zúčtovací středisko Vídeňské burzy.
2.1.8 Právní úprava a dohled nad bankami v Rakousku Bankovnictví v Rakousku dlouho upravoval zákon o úvěrování (Kreditwesengesetz) zavedený nacistickým Německem. Teprve v roce 1979 došlo k jeho významné novelizaci zohledňující liberalizaci finančních trhů a tendenci ke vzniku univerzálních bank. K další novelizaci došlo v roce 1986 v souvislosti s mezinárodním působením bank. Vzhledem ke vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995 byl Kreditwesengesetz nahrazen zákonem o bankovnictví – Bankwesengesetz (BWG)2 s účinností od 1. 1. 1994. Podle tohoto zákona může být udělena licence úvěrové instituci ve formě kapitálové společnosti, družstva nebo spořitelny. Počáteční kapitál musí činit nejméně 5 milionů eur. Rakousko je známé svým bankovním tajemstvím. Podle § 38 BWG nesmějí úvěrové instituce, jejich společníci, členové orgánů, zaměstnanci ani jiné osoby pracující pro úvěrové instituce vyzradit ani zužitkovat tajemství, která jim byla svěřena výhradně na základě obchodních vztahů se zákazníky. Pokud se úřady nebo národní banky v rámci své činnosti dozvědí o skutečnostech podléhajících bankovnímu tajemství, musí je zachovat jako úřední tajemství. Povinnost zachovat tajemství je časově neomezená. Povinnost zachovat bankovní tajemství neplatí: - v souvislosti s trestním řízením na základě soudního povolení; - v případě povinnosti poskytnout informace v souvislosti s podezřením na praní špinavých peněz nebo financování terorismu nebo v souvislosti s pojištěním vkladů a odškodněním vkladatelů; - v případě úmrtí klienta; - v případě nezletilosti klienta; - pokud klient vyzrazení tajemství písemně schválil; - pro všeobecné, bankami běžně sdělované informace o hospodářské situaci podniku, jestliže tento proti sdělení informací výslovně nevznesl námitku; - pokud je vyzrazení nutné k vyjasnění právních poměrů ze vztahu mezi úvěrovou institucí a klientem; - v souvislosti s oznamovací povinností podle § 25 odst. 1 zákona o dani dědické a darovací; - v případě povinnosti sdělit informace úřadu FMA (viz níže) podle zákona o dohledu nad cennými papíry a zákona o burzách. Zajímavé je, že § 38 BWG upravující bankovní tajemství je ústavním předpisem. Může tedy být pozměněn Národní radou pouze v přítomnosti minimálně poloviny poslanců a většinou dvou třetin odevzdaných hlasů. 2
přesný název zní Bundesgesetz über das Bankwesen, jedná se o spolkový zákon č. 532/1993
26
Orgánem integrovaného dohledu nad finančním trhem v Rakousku je od roku 2002 Finanzmarktaufsichtsbehörde (FMA). V bankovnictví se však regulací a dohledem zabývá i Rakouská národní banka (Oesterreichische Nationalbank – OeNB). Národní banka byla totiž zodpovědná za měnovou politiku (v současnosti rozhoduje o měnové politice Evropská centrální banka, resp. Eurosystém) a úkoly v oblasti měnové politiky se překrývají s úkoly v oblasti bankovního dohledu. Jako věřitel poslední instance se OeNB musí podílet na analyzování stability finančního systému. Od reformy provedené v roce 2008 je proto OeNB zodpovědná za některé činnosti v oblasti dohledu nad bankami, aby nedocházelo k duplicitní činnosti mezi OeNB a FMA. Mezi úkoly FMA patří udělování povolení k činnosti úvěrových institucí, dohled nad jejich činností a v případě potřeby vydávání zákazu jejich činnosti. FMA může i vydávat nařízení týkající se provádění obchodů nebo omezování podstupovaných rizik. Musí působit proti nesrovnalostem, které ohrožují bezpečnost bankám svěřeného majetku, narušují řádné provádění bankovních obchodů nebo působí negativně na celé hospodářství. Oesterreichische Nationalbank provádí kontroly na místě a analýzy jednotlivých bank. Je tedy zodpovědná za průběžný dohled nad úvěrovými institucemi. Vzhledem k existenci finančních konglomerátů působících ve více oblastech finančního trhu si OeNB může od FMA vyžádat informace o ostatních finančních institucích. Zjistí-li OeNB při kontrole banky významnou změnu rizikovosti banky nebo má-li podezření na porušení pravidel bankovního dohledu, musí tuto skutečnost oznámit FMA. Stejně tak OeNB dává FMA k dispozici výsledky analýz jednotlivých bank. Tím, že sama provádí kontrolu na místě i kontrolu na dálku jednotlivých bank, získává OeNB informace o likviditě rakouských bank potřebné k plnění cílů měnové politiky (OeNB, 2013b).
2.1.9 Zahraniční aktivity rakouských bank Rakouské banky začaly ve větší míře expandovat do zahraničí na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století po pádu železné opony (viz kap. 1.1). Celkové zahraniční expozice bank s většinově rakouským vlastnictvím na konci prvního pololetí roku 2013 činily 332 mld. eur, což je přibližně 105 % rakouského HDP. Ze zemí EU-15 je tento podíl vyšší pouze ve Spojeném království a Nizozemsku. Ve srovnatelné míře jako rakouské banky se v zahraničí angažují i banky španělské a francouzské (přes 100 % HDP země). Charakteristická pro rakouské finanční instituce je silná orientace na region CEE (země střední a východní Evropy), resp. CESEE (země střední, východní a jihovýchodní Evropy). Přestože největší rakouské bankovní skupiny jsou z hlediska bilanční sumy přibližně desetkrát menší než největší bankovní skupiny v Evropě, v regionu CESEE dosahují největších tržních podílů. Z výše uvedených 332 mld. eur zahraničních expozic rakouských bank připadalo téměř 210 mld. na region CESEE a CIS (Společenství nezávislých států). Největší expozice mají rakouské banky v České republice (téměř 51 mld. eur), v Německu (31 mld.), v Rumunsku (27 mld.), na Slovensku (25 mld.), v Chorvatsku (23 mld.) a v Maďarsku (19 mld.). Významná je i expozice v Rusku, avšak tento údaj OeNB nezveřejňuje. V České republice dosahují rakouské banky také nejvyššího celkového zisku (OeNB, 2013c).
27
Skupina Raiffeisen začala rozšiřovat svoji působnost v zahraničí již v sedmdesátých letech. Byla zřizována zastoupení ve světových finančních centrech a roku 1986 byla založena dceřiná banka v Budapešti. Ta začala fungovat v roce 1987 jako první „západní“ banka v regionu CEE. Po pádu komunistického režimu RZB zakládala dceřiné banky na Slovensku a v Polsku (1991), v České republice (1993), Bulharsku (1994), Chorvatsku (1994), Rusku (1997), na Ukrajině (1998), v Rumunsku (1998) a Srbsku (2001). Docházelo i k převzetí existujících zahraničních bank, z nichž nejvýznamnější byly ukrajinská Bank Aval a ruská Impexbank. (Rothensteiner, 2007, s. 111). Raiffeisen Bank International AG měla v roce 2013 dceřiné banky v 15 zemích regionu. Dále má ze všech rakouských bank největší zastoupení v Asii. Erste zahájila expanzi do střední a východní Evropy koupí maďarské Mezöbank v roce 1997. Roku 2000 získala většinový podíl v České spořitelně a ve stejném roce vznikla fúzí tří chorvatských dceřiných bank Erste&Steiermärkische Bank d.d. V roce 2001 následovala koupě Slovenské sporiteľny jakožto největší slovenské banky. Roku 2005 Erste Bank vstoupila na srbský trh a ve stejné době získala většinový podíl v největší rumunské bance, Banca Comerciala Romana S.A. Roku 2006 koupila většinový podíl v ukrajinské Bank Prestige. Majoritní podíly v bankách ve střední a východní Evropě Erste Bank obvykle navyšovala až na 100 % (Erste Bank, 2013a). Na rozdíl od skupiny Raiffeisen, která v průběhu devadesátých let zakládala v regionu CEE nové banky, spočívala strategie Erste v privatizaci bank, jejichž tržní podíl činil minimálně 15 %. Bank Austria, přestože je sama v zahraničním vlastnictví, je zodpovědná za koordinaci bank skupiny UniCredit v regionu CEE s výjimkou Polska. Důvodem je zřejmě skutečnost, že Bank Austria má s tímto regionem mnoho zkušeností a některé z bank, které zde spravuje, zakládala sama Bank Austria, případně Creditanstalt. V regionu CEE provozuje UniCredit Group největší bankovní síť a dosahuje zde s přehledem největšího tržního podílu. Dceřiné banky v Bosně a Hercegovině, Bulharsku a Chorvatsku jsou největší ve své zemi. Mezi pěti největšími bankami na trhu je UniCredit v České republice, v Srbsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku, v Turecku a na Ukrajině. Další dceřiné banky působí v Lotyšsku, Maďarsku, Rusku a Ázerbajdžánu (Bank Austria, 2013f). Výše uvedené tři bankovní skupiny jsou zároveň třemi největšími zahraničními vlastníky bank v regionu CEE (srovnatelné postavení mají pouze francouzská Société Générale a belgická KBC). Jejich podíl na zahraničních expozicích rakouských bank činí téměř 90 %. Další rakouskou bankou, která expandovala do regionu CEE, je Hypo Alpe Adria. V současnosti zestátněná banka působí ve Slovinsku, v Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině, v Černé Hoře a dceřinou banku má také v Itálii. 3-Banken-Gruppe působí ve všech zemích sousedících s Rakouskem (kromě Lichtenštejnska) a v Chorvatsku. Z toho samotná Oberbank disponuje sítí poboček v Bavorsku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku. V regionu CEE se angažoval i koncern ÖVAG, avšak Volksbank International AG se svými dceřinými společnostmi byla v roce 2011 prodána ruské Sberbank; ÖVAG si ponechala pouze banku v Rumunsku. Z Volksbank International AG se stala Sberbank Europe AG, jež má stále sídlo v Rakousku, ovládá banky v osmi zemích, avšak na rakouském trhu nepůsobí.
28
2.1.10 Statistické údaje o rakouském bankovním trhu V tomto oddílu jsou použity statistické údaje z databáze OeNB (OeNB, 2014a). Údaje pro jednotlivé sektory rakouského bankovnictví jsou v následujících tabulkách uváděny v časových řadách počínajících zpravidla rokem 2004. V tomto roce se vyčlenil samostatný sektor poboček zahraničních bank a navíc došlo k přeřazení Bank Austria Creditanstalt AG ze sektoru spořitelen do sektoru akciových bank. Z údajů v tabulce 1 je patrné, že počet bank působících na rakouském trhu se v uplynulých letech pozvolna snižoval. Ve třetím čtvrtletí roku 2013 klesl pod 800. Pořád však počet bank v Rakousku zůstává velmi vysoký vzhledem k velikosti země. Téměř dvě třetiny bank jsou družstevní „raiffeisenky“ mající sídla nejen v malých městech, ale i ve vesnicích. I celkovým počtem poboček zaujímá sektor Raiffeisen s přehledem první místo mezi všemi bankovními skupinami. V sektoru spořitelen dochází postupně ke konsolidaci. Snižuje se počet spořitelen i jejich poboček, takže od roku 2011 mají spořitelny v Rakousku méně poboček než akciové banky. Tabulka 1: Vývoj počtu úvěrových institucí v Rakousku v letech 2004–2013 rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 banky 47 44 48 51 51 51 47 akciové banky a bankéři pobočky 907 877 864 852 836 784 758 banky 59 57 56 56 55 55 54 spořitelny pobočky 1 019 1 006 1 005 1 011 1 007 997 990 banky 10 10 10 11 11 11 11 zemské hypoteční banky pobočky 169 166 166 168 167 165 162 banky 581 576 567 558 551 545 539 raiffeisenky pobočky 1 712 1 704 1 695 1 702 1 695 1 689 1 680 banky 68 68 70 69 68 68 67 lidové banky pobočky 488 482 479 482 482 478 479 banky 4 4 4 4 4 4 4 stavební spořitelny pobočky 52 52 46 46 45 43 90 banky 93 96 91 93 94 92 91 zvláštní banky pobočky 8 26 23 22 13 11 11 instituce 21 25 25 28 33 29 30 pobočky zahraničních bank pobočky 4 4 1 3 6 5 5 banky 883 880 871 870 867 855 843 celkem pobočky 4 359 4 317 4 279 4 286 4 251 4 172 4 176 Pramen: vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Dostupné na www: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.1.1 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.1.2 [cit. 30. 4. 2014]
2011 46 1 039 51 989 11 159 530 1 680 67 471 4 87 85 11 30 4 824 4 441
2012 45 1 108 51 956 11 159 520 1 680 64 461 4 87 85 14 29 3 809 4 468
2013 43 1 087 49 922 11 157 509 1 646 61 449 4 81 83 14 30 3 790 4 359
Počet bankomatů v Rakousku se stále zvyšuje. Podobně je tomu s počtem vydaných platebních karet. Z tabulky 2 je patrné, že na jeden bankomat připadá přibližně tisíc karet. Roční počet výběrů z bankomatů se v posledních letech pohyboval okolo 150 mil. Vzhledem k tomu, že stabilní zůstává také celkový objem prostředků vybraných z bankomatů, průměrná částka vybraná z bankomatu činí v posledních letech stále přibližně 125 eur.
29
Tabulka 2: Vývoj počtu bankomatů, platebních karet a výběrů z bankomatů v Rakousku v letech 2005–2013 rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
počet bankomatů
7 382
7 358
7 331
7 052
7 507
8 037
8 246
8 347
8 527
počet vydaných karet v tis.
6 700
6 956
7 190
7 490
7 808
8 095
8 303
8 559
8 863
počet výběrů v tis.
119 012 125 720 136 016 142 024 150 845 155 410 148 271 149 592 157 225
vybraná částka v mil. eur
14 973
15 827
17 173
17 851
19 087
19 655
18 530
18 662
19 532
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Dostupné na www: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=5.4.1 [cit. 30. 4. 2014]
Z tabulky 3 vyplývá, že počet zaměstnanců v rakouském bankovnictví v posledních deseti letech na rozdíl od počtu bank nevykazoval setrvalý pokles, ale spíše mírně rostl a následně začal přerušovaně klesat. Nejvíce zaměstnanců má sektor Raiffeisen: téměř 25 000. Přes 20 000 zaměstnanců mají dohromady i akciové banky. Tabulka 3: Vývoj počtu zaměstnanců v rakouském bankovnictví v letech 2004–2013 rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
akciové banky
22 978 22 552 23 211 23 043 22 775 22 217 22 123 22 209 21 995 21 638
spořitelny
15 121 15 296 15 264 15 679 15 921 15 562 15 412 15 452 15 268 14 784
zemské hyp. banky raiffeisenky
3 858
4 146
4 232
4 337
4 503
4 393
4 378
4 477
4 465
4 423
21 133 22 395 22 796 23 456 24 096 24 120 24 978 24 786 24 732 24 464
lidové banky
5 850
5 869
6 048
6 616
6 806
6 772
6 828
6 741
6 466
6 248
stavební spořitelny
1 999
2 002
1 887
1 983
1 920
1 738
1 799
1 813
1 739
1 548
zvláštní banky
3 774
3 637
3 645
3 430
3 603
3 358
3 350
3 472
3 657
3 810
453
549
578
636
669
634
757
756
788
797
pobočky zahr. bank celkem
75 166 76 446 77 661 79 180 80 293 78 794 79 625 79 706 79 110 77 712 Pramen: vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Dostupné na www: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.26 [cit. 30. 4. 2014]
Bilanční suma všech sektorů rakouského bankovnictví bez přerušení rostla až do finanční krize v roce 2008. Z údajů v tabulce 4 vyplývá, že během krize výrazně poklesla bilanční suma v sektorech lidových bank, akciových bank a zemských hypotečních bank. Rostla naopak bilanční suma skupiny Raiffeisen, poboček zahraničních bank a také stavebních spořitelen, jejichž velikost je dlouhodobě velice stabilní. Celková suma aktiv rakouských úvěrových institucí se v posledních letech pohybuje kolem 1 bilionu eur.
30
Tabulka 4: Vývoj bilanční sumy jednotlivých sektorů rakouského bankovnictví v letech 2004–2013 (v mil. EUR) 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
akc. banky
rok
212 419
221 625
229 967
250 932
307 490
287 090
243 704
255 969
258 458
246 653
spořitelny
116 929
126 992
138 546
150 351
176 458
169 039
162 937
167 997
172 093
159 999
zem. hyp. b.
54 181
64 179
74 181
87 631
96 791
95 596
92 547
89 469
85 033
81 704
raiffeisenky
152 250
178 429
197 393
221 977
266 110
278 832
285 180
309 764
296 766
284 253
lid. banky
34 478
37 345
56 679
69 300
78 958
78 067
72 731
71 080
57 969
50 772
stav. spoř.
20 282
20 486
20 627
20 998
22 258
22 638
22 990
23 635
24 054
24 073
zvl. banky
57 704
70 100
71 750
87 414
109 222
86 653
87 040
84 480
74 987
68 157
4 514
6 571
8 615
10 939
11 794
11 128
11 425
11 885
12 752
13 545
652 758
725 726
797 758
978 554 1 014 278
982 114
929 155
pob. zahr. b. celkem
899 542 1 069 080 1 029 043
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Dostupné na www: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.3.1 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.3.2 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.3.3 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.3.4 [cit. 30. 4. 2014]
Tabulka 5 ukazuje, že objem poskytnutých úvěrů domácím nebankovním subjektům dlouhodobě pozvolna roste, aniž by se výrazněji projevil vliv finanční krize. Tvoří přibližně třetinu všech aktiv úvěrových institucí. Nejvíce úvěrů poskytují akciové banky a skupina Raiffeisen. Z celkového objemu úvěrů domácím nebankovním subjektům představují okolo 40 % úvěry domácnostem, tedy retailovému segmentu. Podíl úvěrů v cizí měně se v letech 2012 a 2013 prudce snížil na 12.4 %, u domácností však i po poklesu činil přes 20 %. Tabulka 5: Vývoj objemu přímých úvěrů rakouských bank domácím nebankovním subjektům v letech 2004–2013 (v mil. EUR) rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
akciové banky
88 346
89 289
92 746
89 156
93 371
95 640
96 222
97 288
95 481
91 091
spořitelny
42 459
44 152
45 470
47 921
51 563
51 008
52 838
54 445
54 580
54 521
zemské hyp. banky
24 604
26 219
27 743
30 684
33 279
33 173
34 425
35 665
35 638
35 404
raiffeisenky
55 786
60 928
63 719
67 979
75 355
75 847
79 244
82 169
84 339
86 158
lidové banky
15 339
16 188
19 439
20 684
22 437
22 126
22 825
22 935
22 293
21 628
stavební spořitelny
13 536
13 912
14 401
15 556
16 724
17 025
17 535
18 582
19 155
18 923
zvláštní banky
10 599
11 721
10 773
11 879
12 115
6 540
6 843
6 810
6 490
6 023
901
881
917
1 228
1 383
904
1 154
1 457
1 469
1 817
pobočky zah. bank celkem úvěry domácnostem
251 569 263 290 275 207 285 088 306 226 302 264 311 085 319 352 319 445 315 566 94 214 104 893 108 724 115 106 121 489 121 324 128 446 131 735 132 653 132 938
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Dostupné na www: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.4.1 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.4.2 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.4.3 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.4.4 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=3.5.1 [cit. 30. 4. 2014]
Z tabulky 6 je patrné, že v objemu vkladů domácích nebankovních subjektů se sektor Raiffeisen vyrovnává akciovým bankám. Je zajímavé, že objem vkladů nepřetržitě rostl i během finanční krize.
31
Tabulka 6: Vývoj objemu vkladů domácích nebankovních subjektů u rakouských bank v letech 2004–2013 (v mil. EUR) 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
akciové banky
rok
74 864
73 990
74 466
85 733
86 823
89 345
85 593
87 223
89 929
92 392
spořitelny
37 420
38 949
42 415
46 270
50 362
52 158
53 100
54 529
54 750
55 167
zemské hyp. banky
8 808
9 698
9 829
11 512
12 660
11 492
11 840
12 332
12 454
12 974
raiffeisenky
54 635
59 477
64 188
71 758
78 797
79 730
82 599
86 158
88 291
90 708
lidové banky
13 379
14 289
16 051
18 135
20 741
19 457
20 181
19 887
19 928
20 167
stavební spořitelny
17 765
18 020
17 959
17 385
17 356
18 266
18 863
19 362
20 047
20 435
1 766
2 599
840
1 082
1 764
1 685
1 701
2 038
2 420
2 450
2 081
3 735
5 402
6 326
7 355
7 090
7 688
8 137
8 632
8 892
zvláštní banky pobočky zah. bank Celkem
210 717 220 756 231 152 258 200 275 857 279 224 281 565 289 665 296 450 303 183
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Dostupné na www: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.4.5 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.4.6 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.4.7 [cit. 30. 4. 2014]; http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.4.8 [cit. 30. 4. 2014]
Tabulka 7 ukazuje vývoj objemu jednotlivých druhů vkladů domácností. Vklady rakouských domácností představují přibližně 72 % vkladů domácích nebankovních subjektů u rakouských úvěrových institucí. Dominantní postavení mezi nimi mají spořicí vklady; v Rakousku se stále velké oblibě těší klasická vkladní knížka. Podíl spořicích vkladů na celkových vkladech domácností se však od roku 2005 do roku 2012 snížil z 80 % na 70 % a dále klesá. Tabulka 7: Vývoj objemu vkladů rakouských domácností u rakouských bank v letech 2004–2013 (v mil. EUR) rok vklady na viděnou termín. vklady
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
26 232
29 576
31 475
33 391
34 211
44 104
47 878
50 194
56 075
62 077
2 943
3 105
3 607
7 034
10 284
5 769
5 967
6 919
7 249
7 250
spořicí vklady
130 506 131 218 133 897 140 188 150 068 151 701 149 477 150 150 147 961 143 801
celkem
159 680 163 899 168 979 180 613 194 564 201 573 203 322 207 262 211 285 213 127
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů Oesterreichische Nationalbank Dostupné na www: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=3.7.3 [cit. 30. 4. 2014]
2.2 Bankovní trh v České republice V České republice existuje dvoustupňový bankovní systém s centrální bankou a (převážně univerzálními) obchodními bankami. Český bankovní trh se vyznačuje malým počtem bank a jejich zcela převažujícím zahraničním vlastnictvím. Česká národní banka používá různá členění bank působících na domácím trhu: jednak podle bilanční sumy a jednak podle toho, zda u nich převažuje české nebo zahraniční vlastnictví. Ve statistikách je většinou použito třídění podle skupin bank, které je založeno na velikosti bilanční sumy s doplněním o organizační a specializační aspekty (ČNB, 2014a).
32
Členění bank podle bilanční sumy (od roku 2012): - velké banky s bilanční sumou nad 250 mld. Kč; - střední banky s bilanční sumou 50 až 250 mld. Kč; - malé banky s bilanční sumou nižší než 50 mld. Kč. Členění bank podle vlastnictví: - banky se státní účastí - banky, ve kterých má podíl na základním kapitálu vyšší než 50 % nebo je rozhodujícím akcionářem stát; za státní vlastnictví je považováno vlastnictví na všech úrovních, tj. republikové i místní; - banky s rozhodující českou účastí - banky, ve kterých mají podíl na základním kapitálu vyšší než 50 % české subjekty s výjimkou státního podílu; - banky v nucené správě - banky, na které byla uvalena nucená správa podle zákona o bankách; - banky s rozhodující zahraniční účastí - banky, ve kterých mají podíl na základním kapitálu vyšší než 50 % zahraniční subjekty; - pobočky zahraničních bank - organizační jednotky zahraničních bank, které působí v České republice na základě jednotné licence nebo zde mají povolení působit jako banka. Členění bank podle bilanční sumy s doplněním o organizační a specializační aspekty: - velké banky; - střední banky; - malé banky; - pobočky zahraničních bank; - stavební spořitelny. Při použití členění bank podle bilanční sumy s doplněním o organizační a specializační aspekty jsou specializované státní banky zařazeny podle bilanční sumy. V ČR působí také družstevní záložny, které podle českého práva nepatří mezi banky. Významné obchodní banky působící na českém trhu jsou představeny v následujícím textu.
2.2.1 Velké banky Do kategorie velkých bank spadají v současnosti čtyři instituce: Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a UniCredit Bank. Československá obchodní banka Československá obchodní banka, a.s. působí jako univerzální banka a představuje nejvýznamnější společnost Skupiny ČSOB. Konsolidovaná bilanční suma Skupiny ČSOB činila k 31. 12. 2012 celkem 937 164 mil. Kč; nekonsolidovaná bilanční suma banky činila 825 034 mil. Kč. Podle obou ukazatelů je ČSOB největší bankou na českém trhu. Navzdory svému názvu (jenž přetrvává z období socialistického Československa) ČSOB působí pouze na území ČR. Jejím stoprocentním vlastníkem je KBC Bank NV. Skupina KBC působí především v domovské Belgii a ve střední a východní Evropě. Navzdory původnímu zaměření na podniky zahraničního obchodu představuje největší segment skupiny ČSOB retail a malé a střední podniky (SME – tento segment tvoří 42,7 % 33
aktiv a 65,8 % pasiv). V uvedeném segmentu (do nějž však ČSOB řadí i klienty privátního bankovnictví s vklady nad 10 mil. Kč) se zaměřuje na vklady, úvěry, podílové a penzijní fondy, leasing, asset management a doplňkové služby poskytované retailovým a SME klientům. Přímo součástí Československé obchodní banky, a.s. je Poštovní spořitelna, využívající poboček České pošty. Díky tomu disponuje nejširší sítí obchodních míst (nikoli však bankovních poboček) v ČR. Skupina ČSOB je největším poskytovatelem hypoték v ČR. Tuto činnost vykonává prostřednictvím Hypoteční banky, jež s bilanční sumou přesahující 200 mld. Kč sama zaujímá významné místo mezi středními bankami. Součástí skupiny ČSOB je také Českomoravská stavební spořitelna. Korporátní segment poskytující finanční služby prostřednictvím deseti poboček domácím společnostem s ročním obratem nad 300 mil. Kč představuje pouze 12,0 % aktiv a 11,6 % pasiv Skupiny ČSOB. Kromě uvedené Hypoteční banky a stavební spořitelny patří do Skupiny ČSOB ještě investiční společnost, penzijní společnost, leasingová společnost, faktoringová společnost a pojišťovna (ČSOB, 2013). Česká spořitelna Česká spořitelna, a.s. je univerzální banka velikostně srovnatelná s ČSOB. Konsolidovaná bilanční suma k 31. 12. 2012 činila 920 403 mil. Kč a individuální bilanční suma ke stejnému dni činila 808 795 mil. Kč. Vlastníkem necelých 99 % akcií je EGB Ceps Holding GmbH, jež je 100% dceřinou společností rakouské Erste Group Bank AG. Česká spořitelna je tradičně největší retailovou bankou v ČR. Své peníze jí svěřilo 5,3 mil. klientů. K 30. 9. 2013 disponovala Česká spořitelna sítí 651 poboček a 1509 bankomatů (Česká spořitelna, 2014a), čímž se stále řadí na první místo na trhu. V posledních letech výrazně roste objem hypotečních úvěrů, částečně na úkor úvěrů ze stavebního spoření. Ve snaze udržet dominantní postavení v retailovém segmentu přistupuje Česká spořitelna k výraznější segmentaci klientů a snaží se modernizovat své služby a přizpůsobit je jednotlivým skupinám klientů. Služby pro firemní klientelu poskytuje Česká spořitelna od října 2012 pod značkou Erste Corporate Banking. Důvodem zavedení nové značky je zřejmě skutečnost, že Česká spořitelna je až příliš často vnímána jako vyloženě retailová banka. V posledních letech je však korporátní bankovnictví její nejrychleji rostoucí segment. Má významné postavení v rámci střední a východní Evropy jako aranžér dluhopisového financování. Česká spořitelna je vedle retailového bankovnictví lídrem na trhu i ve financování veřejného a neziskového sektoru. Zejména municipální financování je se spořitelnami historicky spojeno podobně jako spoření obyvatelstva. Do Finanční skupiny České spořitelny patří stavební spořitelna, penzijní společnost, dvě leasingové společnosti, faktoringová společnost, obchodník s cennými papíry Brokerjet, investiční společnost REICO a několik dalších společností.
34
Komerční banka Komerční banka, a.s. představuje s konsolidovanou bilanční sumou k 31. 12. 2012 ve výši 786 836 mil. Kč a nekonsolidovanou bilanční sumou ke stejnému datu ve výši 689 457 mil. Kč třetí největší banku na českém trhu. Prostřednictvím pobočky zaměřené na obsluhu korporátních klientů působí také na Slovensku. Samotná Komerční banka má přibližně 1,6 mil. klientů, celá Skupina KB má 2,5 mil. klientů. Majoritním akcionářem Komerční banky je francouzská Société Générale S.A., jedna z největších evropských finančních skupin, která vlastní 60,353 % akcií. KB je kótovaná na primárním trhu Burzy cenných papírů Praha, kde patří mezi nejlikvidnější emise. Většina volně obchodovaných akcií je spravována ze Spojených států a z Velké Británie. Z celkového počtu necelých 44 000 akcionářů je však téměř 39 000 soukromých osob s trvalým bydlištěm v ČR. Komerční banka člení klienty do čtyř segmentů. První segment představují občané, druhý podnikatelé a malé podniky (s ročním obratem do 60 mil. Kč), třetí segment představují podniky a municipality (s ročním obratem do 1,5 mld. Kč) a do čtvrtého segmentu patří velké podniky (s obratem nad 1,5 mld. Kč). V segmentu občanů se Komerční banka s přibližně 1,35 mil. klientů řadí na třetí místo v ČR (tedy stejně jako celkovým objemem svých obchodů). Vyniká především ve skupině dětí a mladých lidí s více než 400 tis. účtů. Do Skupiny KB patří Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., na jejíchž pobočkách se od roku 2012 kromě stavebního spoření poskytuje i komplexní finanční poradenství. Dále do Skupiny KB patří penzijní společnost, leasingová společnost SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o., společnost ESSOX s.r.o. poskytující spotřební úvěry, faktoringová společnost, uzavřený investiční fond, několik dalších menších společností a jako přidružená společnost (s podílem Komerční banky 49 %) také Komerční pojišťovna, a.s. (Komerční banka, 2013). UniCredit Bank UniCredit Bank Czech Republic, a.s. s nekonsolidovanou bilanční sumou k 31. 12. 2012 ve výši 318 909 mil. Kč představovala poslední ze čtyř velkých bank v ČR. V prosinci 2013 došlo k fúzi s UniCredit Bank Slovakia, a.s., čímž vznikla UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., jakožto česká banka působící prostřednictvím zahraniční pobočky i na Slovensku. Jediným akcionářem UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. je rakouská UniCredit Bank Austria AG. Vlastníkem 100 % akcií UniCredit Bank Austria AG je italská UniCredit, S.p.A., jedna z největších bankovních skupin v Evropě. Nejdůležitější oblastí podnikání UniCredit Bank v ČR je firemní, investiční a privátní bankovnictví. Významné postavení na trhu má především v oblasti strukturovaného financování a syndikovaných úvěrů a financování komerčních nemovitostí. Například v roce 2012 se podílela na poskytnutí největšího syndikovaného úvěru v české historii. Poskytuje poradenství týkající se fondů EU a zprostředkovává výplaty dotací z těchto fondů. V oblasti privátního bankovnictví spolupracuje s bankami skupiny UniCredit v Německu a Rakousku. V retailovém segmentu UniCredit Bank objemem obchodů výrazně zaostává za výše uvedenými třemi největšími bankami. Od roku 2010 však realizuje obchodní strategii s cílem zvýšení tržního podílu v tomto segmentu. V souvislosti s tím docházelo v posledních letech k rozšiřování pobočkové sítě, především v okresních městech. Jako velmi úspěšné se hodnotí 35
zřizování obchodních míst na frančízovém principu. UniCredit Bank nabízí svým retailovým klientům různé strukturované produkty (UniCredit Bank, 2013). V ČR do skupiny UniCredit patří kromě banky i leasingová společnost, investiční společnost Pioneer Investments a poradenská společnost UniCredit CAIB Czech Republic. Na rozdíl od tří největších bank zde chybí stavební spořitelna nebo penzijní společnost.
2.2.2 Střední banky Do kategorie středních bank spadalo na konci roku 2012 osm institucí. U tohoto počtu však v posledních letech dochází ke změnám, stejně jako u názvů a vlastnictví některých bank. Blíže představeny budou pouze některé z nich, s ohledem na zaměření této práce na retailové bankovnictví. Raiffeisenbank Raiffeisenbank, a.s. s nekonsolidovanou bilanční sumou k 31. 12. 2012 ve výši 197 628 mil. Kč zaujímá mezi českými bankami páté místo. Majoritním akcionářem se 75 % je rakouská Raiffeisen Bank International AG, jejímž většinovým akcionářem je Raiffeisen Zentralbank Österreich AG se 78,5 % (viz 2.1.4). Raiffeisenbank se v ČR zaměřuje především na prémiové klienty, tedy osoby s vyššími příjmy. Tradičně důležitý je pro ni také segment živnostníků a středních podnikatelů (Raiffeisenbank, 2013). Do skupiny Raiffeisen v ČR patří kromě Raiffeisenbank mimo jiné také leasingová společnost, stavební spořitelna, penzijní společnost (které se však skupina Raiffeisen v roce 2014 zbavuje), investiční společnost a pojišťovna UNIQA. Z uvedených společností je však pouze investiční společnost 100% dceřinou společností Raiffeisenbank, a.s. Například UNIQA pojišťovna, a.s. s bankou spolupracuje, avšak ta v ní nevlastní žádný podíl (vlastnické propojení existuje až na úrovni rakouských mateřských společností, viz 2.1.4). GE Money Bank GE Money Bank, a.s. se řadí na šesté místo mezi českými bankami s nekonsolidovanou bilanční sumou k 31. 12. 2012 ve výši 136 041 mil. Kč. Jediným akcionářem je GE Capital International Holdings Corporation, konečnou mateřskou společností je konglomerát General Electric Company, jedna z největších amerických společností, vlastnící diverzifikované portfolio finančních i průmyslových firem. GE Money Bank působící na českém trhu od roku 1997 je univerzální bankou, která obsluhuje jak retailové klienty, tak klienty z podnikatelského a podnikového segmentu. Počtem poboček a bankomatů se řadí na třetí místo v ČR. Největší položku ve struktuře portfolia tvoří spotřebitelské úvěry (GE Money Bank, 2013). Jedinou významnou ovládanou osobou GE Money Bank, a.s. je společnost GE Money Auto, s.r.o., jedna z největších leasingových společností poskytujících v ČR finanční leasing a úvěry na automobily. 36
J&T Banka J&T Banka, a.s. vykázala k 31. 12. 2012 nekonsolidovanou bilanční sumu ve výši 85 087 mil. Kč; k 31. 12. 2014 činila nekonsolidovaná bilanční suma již 104 768 mil. Kč, tedy o 23 % více než v roce předchozím. J&T Banka působí v ČR a jako pobočka zahraniční banky i na Slovensku (J&T Banka, 2014a). Jediným akcionářem je od roku 2014 nově založená společnost J&T Finance Group SE. Jejími hlavními akcionáři jsou Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič. Do tohoto bankovního holdingu patří i slovenská Poštová banka a banka působící v Rusku. J&T Banka byla založena roku 1992, od roku 1998 funguje pod současným názvem v rámci skupiny J&T. Poskytuje služby v oblasti investičního, korporátního a retailového bankovnictví. Pečuje především o majetek bohatých klientů, firem a institucí. Retailové a privátní bankovnictví zůstává odděleno a banka nevede běžné účty (na rozdíl od Poštové banky, která se zaměřuje právě na retailový segment) (J&T Banka, 2014b). PPF banka PPF banka a.s. působí na českém trhu od roku 1992, pod svým aktuálním názvem od roku 2004, kdy byla integrována do skupiny PPF. Nekonsolidovaná bilanční suma PPF banky k 31. 12. 2012 činila 76 843 mil. Kč. Majoritním akcionářem je holdingová společnost PPF Group N.V. se sídlem v Nizozemsku, v níž vlastní téměř 99 % Petr Kellner. Lze tedy konstatovat, že se jedná o největší českou banku, která se nachází v českém vlastnictví. Skupina PPF působí v regionu CEE, v Rusku a Asii. PPF banka se zaměřuje zejména na poskytování finančních, investičních a poradenských služeb vybraným klientům a také na privátní bankovnictví (pro firmy i soukromé osoby). Mezi klienty PPF banky patří především finanční instituce, střední a velké podniky s českým kapitálem a subjekty komunální sféry (PPF banka, 2013). Holdingová společnost PPF Group N.V. je rovněž majoritním akcionářem Air Bank a.s. Tato banka zahájila činnost v listopadu 2011 a od té doby vykazuje rychlý růst. Bilanční suma k 31. 12. 2012 činila 33 619 mil. Kč, k 31. 12. 2013 to bylo již 49 907 mil. Kč (Air Bank, 2014). Lze tedy počítat s přestupem Air Bank z kategorie malých bank do kategorie středních bank v průběhu roku 2014. Důvodem jsou zřejmě relativně výhodné podmínky vedení běžného a spořicího účtu ve spojení s masivní reklamní kampaní. Air Bank se prezentuje jako moderní banka s transparentním chováním vůči klientům. Sberbank Sberbank CZ začala působit na tuzemském trhu v roce 1993. Až do února 2013 vystupovala pod názvem Volksbank CZ. K přejmenování došlo v důsledku prodeje rakouské Volksbank International AG včetně její české dceřiné společnosti ruské Sberbank. V současnosti tedy 100 % akcií Sberbank CZ, a.s. vlastní Sberbank Europe AG se sídlem v Rakousku, jejímž jediným akcionářem je Sberbank Rusko. V této největší ruské bance drží těsnou nadpoloviční většinu Centrální banka Ruska. Bilanční suma Sberbank CZ k 31. 12. 2012 činila 61 312 mil. 37
Kč; k 31. 12. 2013 to bylo již 70 472 mil. Kč, což představuje meziroční nárůst o 15 %. Banka očekává dosažení bilanční sumy 200 mld. Kč během pěti let (Sberbank CZ, 2014). Sberbank CZ je univerzální banka působící v oblasti retailového, privátního i korporátního bankovnictví. V souvislosti s nedávnou změnou vlastníka se nově zaměřuje na ruské klienty z řad fyzických osob i firem. Ostatní střední banky Mezi střední banky patří i Hypoteční banka, jejímž jediným akcionářem je Československá obchodní banka, a.s. (viz 2.2.1). Dále ČNB do kategorie středních bank řadí dvě státní instituce. Česká exportní banka, a.s. je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. je rozvojová banka pomáhající rozvoji především malého a středního podnikání a infrastruktury. Tyto dvě banky i přes svou specializovanou činnost mají univerzální licenci (Dvořák, 2005, s. 136) a ve statistikách ČNB netvoří samostatnou skupinu.
2.2.3 Malé banky Do skupiny malých bank patří (kromě výše uvedené Air Bank, jejíž bilanční suma na začátku roku 2014 již zřejmě přesahuje 50 mld. Kč) následujících pět bank: - Equa bank a.s.; - Evropsko-ruská banka, a.s.; - Fio banka, a.s.; - LBBW bank CZ a.s.; - Wüstenrot hypoteční banka a.s. Fio banka, a.s. je jediná česká banka, která nemá zahraniční mateřskou společnost ani zahraniční majoritní vlastníky. Poskytuje tradiční bankovní služby a zabývá se zprostředkováním obchodů s cennými papíry. Vlastní společnost RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. a je největším českým obchodníkem s cennými papíry zaměřeným na drobnou klientelu (Fio banka, 2013). Fio banka působí prostřednictvím zahraniční pobočky také na Slovensku.
2.2.4 Pobočky zahraničních bank Na začátku roku 2014 působí v ČR celkem 21 poboček zahraničních bank. V retailovém segmentu je z nich významná pouze mBank. Z hlediska zaměření této práce na vztah českých a rakouských bank je vhodné zmínit i pobočku Oberbank a ZUNO BANK. mBank S.A., organizační složka (do konce roku 2013 pod názvem BRE Bank S.A.) působí v ČR od roku 2007. Polská mBank S.A. je dceřinou společností Commerzbank AG, druhé největší německé banky. mBank je internetová retailová banka známá svou bezpoplatkovou politikou. V ČR se jí během šesti let působení podařilo získat téměř 500 000 klientů (více klientů má pouze ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a GE Money Bank) (Finparáda, 2013). Vzhledem k tomu, 38
že objem vkladů za ČR a Slovensko dohromady činil ke konci roku 2013 pouze okolo 32 mld. Kč, je zjevné, že vklady u mBank mají především drobní střadatelé. Oberbank AG pobočka Česká republika působí na tuzemském trhu od roku 2004 jako univerzální banka nabízející služby pro privátní i pro firemní klientelu. Oficiální sídlo české pobočky se nachází v Českých Budějovicích, čímž je Oberbank jednou ze tří českých bank, resp. poboček zahraničních bank se sídlem mimo Prahu (v ostatních dvou případech se jedná o vyloženě lokální banky působící v pohraničí). Důvodem umístění sídla v jižních Čechách je zřejmě skutečnost, že Oberbank AG má centrálu v Linci. Oberbank AG je součástí 3-BankenGruppe (viz 2.1.1). Blízkost ke klientovi daná regionálním zaměřením banky jí umožňuje zkrátit rozhodovací procesy, což Oberbank považuje za svou významnou konkurenční výhodu. ZUNO BANK AG, organizační složka působí na českém trhu od roku 2011 jako pobočka zahraniční banky. Jedná se o online banku bez sítě obchodních míst. Mateřskou společností ZUNO BANK AG je stejně jako v případě české Raiffeisenbank rakouská Raiffeisen Bank International AG.
2.2.5 Stavební spořitelny Na českém trhu působí pět stavebních spořitelen. Vlastní stavební spořitelnu mají tři největší banky: ČSOB (Českomoravská stavební spořitelna, a.s.), Česká spořitelna a Komerční banka (Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.). Stavební spořitelnu má také skupina Raiffeisen. V tomto případě 90 % akcií drží rakouská Raiffeisen Bausparkassen Holding GmbH. Pátou stavební spořitelnou je Wüstenrot – stavební spořitelna a.s. V ní má mírně nadpoloviční podíl německá Wüstenrot & Württembergische AG a necelou polovinu vlastní rakouská Bausparkasse Wüstenrot AG. Celkový počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření na konci roku 2012 činil 4 316 999, což představuje 41 % obyvatel ČR. Celková naspořená částka činila 434 986 mil. Kč a celkový objem úvěrů 282 217 mil. Kč (AČSS, 2013). Počet smluv ve fázi spoření v posledních deseti letech vytrvale klesá (v roce 2003 jich bylo 6,3 mil.). Hlavním důvodem je klesající výše státní podpory, která v současnosti činí 10 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč (podmínkou výplaty státní podpory je, že účastník stavební spořitelny nenakládal s uspořenou částkou po dobu šesti let).
2.2.6 Družstevní záložny Na začátku roku 2014 působí v ČR dvanáct družstevních záložen. V minulých letech jejich počet klesal. Nicméně počet členů družstevních záložen a jejich souhrnná bilanční suma vykazovaly v posledních letech dynamický růst. Zatímco na konci roku 2010 činila suma aktiv tohoto segmentu méně než 20 mld. Kč, k 30. 9. 2013 již činila 44,75 mld. Kč. Počet členů se za stejnou dobu zvýšil z 34 000 na 66 800. Příčinou byly vysoké úrokové sazby u vkladů (ve srovnání s bankami) a zvýšení pojištěné částky vkladů na 100 000 eur při současném zrušení spoluúčasti klientů. Tyto podmínky vedou k morálnímu hazardu, kdy klienti mohou sledovat pouze výši úrokových sazeb u vkladů a nezdráhají se ukládat své úspory do nesolventní instituce. Aby mohly družstevní záložny poskytovat vyšší úročení 39
vkladů, musí poskytovat rizikovější úvěry. Úvěry u družstevních záložen tedy pravděpodobně získávají převážně klienti, kteří by v bance neuspěli. Kvůli tomu činí podíl úvěrů v selhání u družstevních záložen 14 %, zatímco u bank pouze 6,2 %. V prosinci 2013 ČNB odejmula povolení k činnosti Metropolitnímu spořitelnímu družstvu z důvodu závažných nedostatků v jeho podnikání a suma aktiv družstevních záložen se prudce snížila na 31, 622 mld. Kč. I přes nárůst bilanční sumy družstevních záložen v posledních letech zůstává význam tohoto segmentu zanedbatelný. Objem jimi poskytnutých úvěrů a přijatých vkladů jen mírně přesahuje 1 % úvěrů a vkladů poskytnutých a přijatých celkem úvěrovými institucemi (tj. bankami a družstevními záložnami dohromady) (Tomšík, 2013). Seznam bank včetně poboček zahraničních bank a družstevních záložen působících v ČR je obsahem přílohy 1.
2.2.7 Právní úprava a dohled nad bankami v České republice Podnikání bank v ČR upravuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Podle tohoto zákona se bankami rozumějí akciové společnosti se sídlem v ČR, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry a které k výkonu těchto činností mají bankovní licenci. (Z toho vyplývá, že družstevní záložny nejsou bankami.) Minimální výše základního kapitálu banky od roku 1997 činí 500 mil. Kč (viz 1.2) a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. Podnikání družstevních záložen upravuje zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Povolení působit jako družstevní záložna uděluje ČNB družstvu se sídlem v ČR k výkonu činností, jimiž jsou přijímání vkladů od svých členů a poskytování úvěrů svým členům. Družstevní záložna musí mít nejméně 30 členů a základní kapitál musí činit minimálně 500 000 Kč. Před podáním žádosti o povolení k činnosti však musí být splacena částka ve výši alespoň 35 mil. Kč, kterou představuje základní kapitál, popř. rizikový fond a rezervní fond. Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle zákona o bankách. Pohledávky z vkladů členů družstevních záložen jsou tedy stejně jako pohledávky z vkladů klientů bank pojištěny do výše 100 000 eur. Orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v ČR je Česká národní banka (ČNB). Institucionálně integrovaný dohled funguje v ČR od 1. 4. 2006. ČNB tedy provádí dohled nejen nad úvěrovými institucemi (bankami a družstevními záložnami), ale i nad kapitálovým trhem (obchodníky s cennými papíry, investičními společnostmi, investičními fondy), pojišťovnictvím, penzijními společnostmi a jejich fondy, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. V oblasti regulace úvěrových institucí vydává ČNB opatření a vyhlášky stanovující bližší podmínky pro získání povolení k činnosti a pravidla obezřetného podnikání. Vydává bankovní licence a rozhoduje o jejich odnětí a o zavedení nucené správy. Monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen, provádí kontroly na místě a ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky. Pokud jde o pravidla obezřetného podnikání, požadavky na družstevní záložny jsou v zásadě stejné jako požadavky na banky (ČNB, 2014b). 40
Vzhledem k tomu, že v českém finančním sektoru působí převážně subjekty kontrolované zahraničními vlastníky, má velký význam spolupráce ČNB se zahraničními orgány regulace a dohledu. Pravidla takovéto spolupráce jsou obsažena v bilaterálních, multilaterálních a skupinových dohodách o spolupráci (skupinové dohody se týkají významných přeshraničně působících bankovních skupin).
2.2.8 Statistické údaje o českém bankovním trhu V tomto oddílu jsou využity zejména základní ukazatele o sektoru bank, případně družstevních záložen, jež pravidelně zveřejňuje ČNB. V případě chybějících dat je použita statistická databáze EBF (Evropské bankovní federace). Tabulka 8 ukazuje vývoj počtu úvěrových institucí v ČR a jejich poboček od roku 2000. Počet bank je za celé sledované období stabilní a nízký. Výrazněji vzrostl pouze počet poboček zahraničních bank. Zcela odlišný je vývoj počtu družstevních záložen, kterých od konce devadesátých let rychle ubývalo a teprve v posledních letech se pokles zastavuje. Celkový počet poboček úvěrových institucí se v posledních deseti letech zvyšoval a nyní přesahuje dva tisíce. Tabulka 8: Vývoj počtu úvěrových institucí v ČR v letech 2000–2012 rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
velké banky
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
11
10
9
10
10
9
9
5
4
4
4
8
8
střední banky malé banky
8
8
9
6
6
5
5
8
8
8
9
6
6
pobočky zahr. bank
10
9
9
9
9
12
13
14
16
18
19
21
20
stavební spořitelny
6
6
6
6
6
6
6
6
5
5
5
5
5
banky celkem
40
38
37
35
35
36
37
37
37
39
41
44
43
družstevní záložny
73
55
46
42
33
-
-
19
17
17
14
14
13
1 818 1 760 1 730 1 678 1 794 1 837 1 890 1 876 2 008 2 016 2 008 2 070
-
pobočky celkem
Pramen: vlastní zpracování na základě (Polouček, 2013) a statistik ČNB a EBF Dostupné na www: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/ [cit. 23. 2. 2014]; http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014]
Z údajů v tabulce 9 je patrné, že počet bankomatů v ČR se v minulých letech zvyšoval zhruba o dvě stě ročně. Počet vydaných platebních karet se přibližně rovná počtu obyvatel země. Počet výběrů z bankomatů a celková vybraná částka v posledních letech nepatrně narůstají; průměrná vybraná částka činí přibližně 3 650 Kč. Tabulka 9: Vývoj počtu bankomatů, platebních karet a transakcí v bankomatů v ČR v letech 2005–2013 rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet bankomatů 2 892 3 096 3 363 3 534 3 679 3 868 4 082 4 299 4 433 počet vydaných karet v tis. 7 390 7 865 8 623 8 932 9 054 9 269 10 030 10 173 10 251 počet výběrů v tis. 125 160 133 738 144 062 155 496 156 491 158 676 167 873 172 378 175 826 vybraná částka v mil. Kč 422 183 475 193 531 282 587 490 579 401 585 280 626 967 629 511 641 860
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik Sdružení pro bankovní karty
41
Dostupné na www: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2005.pdf [cit. 23. 2. 2014]; http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2006.pdf [cit. 23. 2. 2014]; http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2007.pdf [cit. 23. 2. 2014]; http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2008.pdf [cit. 23. 2. 2014]; http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2009.pdf [cit. 23. 2. 2014]; http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2010.pdf [cit. 23. 2. 2014]; http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2011.pdf [cit. 23. 2. 2014]; http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2012.pdf [cit. 23. 2. 2014]; http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2013.pdf [cit. 1. 5. 2014]
Počet zaměstnanců českých bank se po výrazném poklesu na konci devadesátých let spojeném s bankovní krizí a privatizací bank stabilizoval a od roku 2001 se pohybuje okolo 40 000 (viz tabulka 10)3. Tabulka 10: Vývoj počtu zaměstnanců v českém bankovnictví v letech 2000–2011 rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 zaměstnanci 44 534 39 658 38 666 37 943 37 825 40 037 39 882 38 394 38 359 39 461 40 534 39 658
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik EBF Dostupné na www: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014]
Z údajů v tabulce 11 je patrné, že českému bankovnímu sektoru dominují velké banky. V posledních letech však velmi rychle rostl podíl středních bank, a to i přes zvýšení minimální bilanční sumy nutné pro zařazení do této kategorie. Sektor družstevních záložen zůstává i přes nárůst o 100 % během let 2011–2012 z hlediska bilanční sumy bezvýznamným. Tabulka 11: Vývoj souhrnné bilanční sumy jednotlivých skupin českých bank v letech 2010–2013 (v mil. Kč) rok
2010
2011
2012
2013
velké banky střední banky malé banky pobočky zahraničních bank stavební spořitelny
2 431 669 548 098 265 931 473 030 470 200
2 562 258 2 647 649 728 612 954 716 194 265 115 009 514 282 436 077 476 142 479 879
3 018 287 1 021 224 158 039 473 715 471 904
banky celkem
4 188 929
4 475 559 4 633 330
5 143 169
družstevní záložny
19 890
28 275
39 254
31 622
úvěrové instituce celkem 4 208 819 4 503 834 4 672 584 5 174 791 Pramen: vlastní zpracování na základě statistik ČNB Dostupné na www: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ ukazatele_tab06.html [cit. 1. 5. 2014]; http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/druzstevni _zalozny/dz_ukazatele_tab03.html [cit. 1. 5. 2014]
3
Údaje ze statistické databáze EBF dostupné v tomto případě pouze pro období do roku 2011 se mírně liší od statistik ČNB (zveřejňovaných naopak pouze pro poslední tři roky), z nichž však vyplývá, že počet zaměstnanců bank se od roku 2011 téměř nezměnil.
42
Z údajů v tabulce 12 je zřejmé, že objem úvěrů českých bank domácím nebankovním subjektům se před počátkem finanční krize v roce 2008 během čtyř let zdvojnásobil na necelé 2 biliony Kč, od té doby však roste mnohem pomaleji. Zatímco v roce 2004 se na těchto úvěrech podílely domácnosti méně než jednou třetinou, v současnosti činí podíl domácností na úvěrech rezidentům okolo 50 %. Tabulka 12: Vývoj objemu úvěrů českých bank domácím nebankovním subjektům v letech 2004–2013 (v mil. Kč) rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
rezidenti
969 194 1 118 659 1 338 650 1 668 895 1 926 553 1 952 989 2 007 813 2 107 430 2 147 762 2 227 230
domácnosti
311 837
412 895
530 805
707 820
851 470
940 483 1 028 141 1 095 244 1 132 231 1 180 730
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik ČNB Dostupné na www: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=22443&p _uka=2%2C6&p_strid=ABBAA&p_od=200401&p_do=201312&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C [cit. 1. 5. 2014]
Objem klientských vkladů u českých bank v roce 2012 přesáhl 3 biliony Kč a v roce 2013 se blížil hranici 3,5 bilionů Kč (viz tabulka 13). Je tedy podstatně vyšší než objem poskytnutých úvěrů domácím klientům. Do roku 2012 rostl podíl na vkladech u středních bank, a to na úkor velkých i malých bank. Tabulka 13: Vývoj objemu vkladů klientů u českých bank v letech 2010–2013 (v mil. Kč) a podíly jednotlivých skupin bank (v procentech) rok vklady klientů
2010
2011
2012
2013
2 819 469 2 949 816 3 165 939 3 457 392
velké banky 59,99 59,52 58,28 59,72 střední banky 9,34 11,25 15,58 15,17 malé banky 5,09 4,45 2,83 3,71 pobočky zahraničních bank 10,11 9,87 9,41 8,84 stavební spořitelny 15,47 14,91 13,90 12,56 Pramen: vlastní zpracování na základě statistik ČNB Dostupné na www: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ ukazatele_tab06.html [cit. 1. 5. 2014]; http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ ukazatele_tab07.html [cit. 1. 5. 2014]
Tabulka 14 ukazuje vývoj vkladů domácností u českých bank v členění na vklady jednodenní a termínované (se stanovenou splatností nebo s výpovědní lhůtou). Zřejmě v důsledku nejistoty domácností ohledně budoucího měnového vývoje je v posledních letech mnohem více prostředků na jednodenních vkladech než na termínovaných vkladech. Obecně se české domácnosti vyznačují tím, že velkou část svých úspor drží na běžných a spořicích účtech.
43
Tabulka 14: Vývoj objemu vkladů domácností u českých bank v letech 2004–2013 (v mil. Kč) 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
jednodenní
rok
387 305
433 821
502 026
570 031
676571
771008
878 338
939 253 1 015 933 1 097 021
termín.
632 001
643 512
672 350
719 490
763 260
780 246
763 242
772 052
celkem
2012 754 375
2013 715 220
1 019 306 1 077 333 1 174 376 1 289 521 1 439 831 1 551 254 1 641 580 1 711 305 1 770 308 1 812 241
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik ČNB Dostupné na www: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=1133&p_ uka=6%2C7%2C8%2C9%2C10&p_strid=AAAGA&p_od=200201&p_do=201312&p_lang=CS&p_format=0& p_decsep=%2C [cit. 23. 2. 2014]
2.3 Srovnání bankovního trhu v Rakousku a v České republice Struktura současných bankovních trhů v Rakousku a v České republice je zcela odlišná. Na českém trhu působilo na konci roku 2012 pouze 56 úvěrových institucí, z nichž většinu představují univerzální banky. V Rakousku působí okolo 800 bank, což je po Německu druhý největší počet bank v členské zemi EU. Pokud bychom však vnímali rakouské sektory spořitelen, raiffeisenek a lidových bank jako tři jednotlivé banky a neuvažovali kategorii zvláštních bank (jejichž obdobou v ČR jsou převážně nebankovní instituce), byl by počet rakouských úvěrových institucí oproti českým pouze zhruba dvojnásobný. Zajímavé je, že v obou zemích existují tři velké bankovní skupiny, které mají nesrovnatelně větší význam než všechny ostatní subjekty na trhu. V Rakousku se jedná o následující banky (v závorce je uvedena bilanční suma k 31. 12. 2012): - Erste Group Bank AG (213 824 mil. eur); - UniCredit Bank Austria AG (207 596 mil. eur); - Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (145 955 mil. eur). Pomineme-li Raiffeisen Bank International AG (136 116 mil. eur), následuje na čtvrtém místě BAWAG P.S.K. s výrazně nižší bilanční sumou 41 265 mil. eur (trendTOP500, 2013). V České republice jsou tři největší banky následující (v závorce je opět uvedena bilanční suma k 31. 12. 2012): - Československá obchodní banka, a.s. (937 164 mil. Kč); - Česká spořitelna, a.s. (920 403 mil. Kč); - Komerční banka, a.s. (786 836 mil. Kč). Čtvrtá největší UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (318 909 mil. Kč)4 je opět výrazně menší než tři předchozí instituce. Přesto ji ČNB ještě řadí mezi velké banky. Společným znakem rakouského a českého retailového bankovního trhu je velká obliba stavebního spoření. V roce 2010 existovalo v obou zemích přibližně pět milionů uzavřených smluv o stavebním spoření. Více jich bylo z evropských zemí pouze v Německu (30 mil.). Na Slovensku, které se počtem smluv o stavebním spoření umístilo hned za ČR, jich byl pouze jeden milion (Lidovky.cz, 2011). Z těchto údajů vyplývá, že Rakousko a Česká republika jsou 4
údaj ještě nezohledňuje fúzi s UniCredit Bank Slovakia, a.s. na konci roku 2013, kdy došlo ke zvýšení bilanční sumy přibližně o 45 % ( k 31. 12. 2013 činila 464 622 mil. Kč)
44
státy s největším rozšířením stavebního spoření v Evropě, přičemž srovnatelné je s nimi v tomto ohledu pouze Německo. I přes probíhající proces harmonizace legislativy v EU přetrvávají významné rozdíly v právní úpravě bankovnictví v Rakousku a České republice. V Rakousku je nejdůležitějším předpisem upravujícím bankovnictví Bankwesengesetz, jenž se vztahuje i na družstevní záložny. V ČR existuje zvlášť zákon o bankách a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech. Banky, jež musí mít formu akciové společnosti, potřebují počáteční kapitál ve výši 500 mil. Kč, což je přibližně 3,7krát více, než činí požadovaný počáteční kapitál bank v Rakousku (5 mil. eur). Jelikož k založení družstevní záložny stačí v ČR kapitál ve výši 35 mil. Kč, zakládají některé subjekty místo bank družstevní záložny. Tyto instituce jsou značně nespolehlivé a nemají téměř nic společného s družstevními záložnami, které vznikaly ve střední Evropě od druhé poloviny 19. století a z nichž se vyvinuly dnešní rakouské družstevní záložny – raiffeisenky a lidové banky. V obou zemích došlo k institucionální integraci dohledu nad úvěrovými institucemi i nad celým finančním trhem. Česká republika je jednou z mála zemí, kde je integrovaným orgánem dohledu centrální banka. Výhodou takového uspořádání je snazší koordinace výkonu měnové politiky a výkonu dohledu, problém naopak může nastat v případě konfliktu zájmů mezi výkonem měnové politiky a výkonem dohledu. V Rakousku je integrovaným orgánem dohledu Úřad pro dohled nad finančním trhem (FMA); analýzy bank a kontroly na místě však vykonává centrální banka. Aby nedocházelo k duplicitním činnostem obou orgánů, mají rozdělené jednotlivé pravomoci v oblasti dohledu nad bankami a musí si vzájemně poskytovat stanovené informace. Významné jsou vlastnické vztahy mezi českými a rakouskými bankami. Rakouské banky, jež se silně angažují v regionu CEE, mají nejvíce investic právě v ČR. Tři z pěti největších českých bank (Česká spořitelna, UniCredit Bank a Raiffeisenbank) mají rakouské majoritní vlastníky (přestože v případě UniCredit Bank není Bank Austria konečnou mateřskou společností). Podobná je situace u tří z pěti českých stavebních spořitelen. V Rakousku má oficiální sídlo také mateřská společnost české Sberbank (nejedná se o konečnou mateřskou společnost). Dále v ČR působí mimo jiné rakouská Oberbank prostřednictvím zahraniční pobočky. Naopak české banky se v Rakousku, stejně jako v jiných západoevropských zemích, v podstatě neangažují. V následující části jsou porovnány bankovní trhy Rakouska a České republiky na základě statistických ukazatelů. Vzhledem k tomu, že centrální banky poskytují data za různě dlouhá období a mohou používat odlišnou metodiku, jsou pro srovnání použity údaje z databáze European Banking Federation (EBF, 2013a)5.
5
i přes aktualizaci databáze v polovině roku 2013 jsou některé statistiky dostupné pouze pro období do roku 2011
45
Vývoj počtu úvěrových institucí v ČR a Rakousku znázorňuje graf 1. Zatímco v ČR je jejich počet stabilní, v Rakousku dochází k mírnému poklesu, jehož pokračování lze v souvislosti se snahou o úsporu nákladů očekávat i v následujících letech. Graf 1: Vývoj počtu úvěrových institucí v ČR a Rakousku v letech 2001–2012
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik EBF Dostupné na www: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014]
V Rakousku působí oproti České republice nejen výrazně větší počet bank, ale i bankovních poboček. Graf 2 ukazuje vývoj počtu poboček úvěrových institucí v obou zemích od roku 2000 do roku 20116. Údaje je možno porovnávat v absolutní výši, neboť Rakousko má oproti ČR o necelých 20 % méně obyvatel, ale zároveň o 6 % větší rozlohu. Přesto je počet poboček ve srovnání s ČR více než dvojnásobný a nedochází zde k žádné výraznější konvergenci. Počet bankomatů je v posledních letech v každé ze sledovaných zemí zhruba dvojnásobný oproti počtu poboček, a tedy dvakrát vyšší v Rakousku než v ČR. Graf 2: Vývoj počtu poboček úvěrových institucí v ČR a Rakousku v letech 2000–2011
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik EBF Dostupné na www: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014]
6
novější údaje pro ČR nejsou ke dni 1. 5. 2014 k dispozici v databázi EBF ani na stránkách ČNB
46
Počet českých bankovních zaměstnanců se po skončení privatizace bank ustálil na úrovni kolem 40 000 a od té doby je oproti Rakousku skoro přesně poloviční. Podíl zaměstnanců bank na celkovém počtu obyvatel tedy ve srovnání s Rakouskem dlouhodobě činí pouze okolo 40 % , jak vyplývá z grafu 3.7 Graf 3: Vývoj podílu počtu zaměstnanců bank na celkovém počtu obyvatel v ČR a Rakousku v letech 2000–2011
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik EBF Dostupné na www: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014]
Z grafu 4 je patrné, že velikost českého a rakouského bankovního sektoru měřená celkovými aktivy úvěrových institucí je nesouměřitelná, a to i jako podíl k nominálnímu HDP (který je v Rakousku ve srovnání s ČR stále trojnásobný). Jednou z hlavních příčin je, že rakouské banky vlastní banky a pobočky bank ve střední a východní Evropě, zatímco české banky až na výjimky (zejména pobočky na Slovensku) působí pouze na domácím trhu a samy jsou dceřinými společnostmi mimo jiné rakouských bank, v jejichž bilanci se projevují. Graf 4: Vývoj celkových aktiv úvěrových institucí v ČR a Rakousku v letech 2002–2012
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik EBF Dostupné na www: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014] 7
podle údajů národních bank se v roce 2013 počet bankovních zaměstnanců v Rakousku snížil o 1,8 %, zatímco v ČR se téměř nezměnil
47
Graf 5 ukazuje, že u českých bank objem přijatých vkladů převyšuje objem poskytnutých úvěrů, zatímco v Rakousku činí poměr úvěrů ke vkladům téměř 120 %. Přesto je nižší než ve většině členských zemí EU. Graf 5: Vývoj poměru úvěrů k vkladům (mimo mezibankovní úvěry a vklady) u českých a rakouských úvěrových institucí v letech 2007–2012
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik EBF Dostupné na www: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014]
Kapitálová přiměřenost českých i rakouských bank od finanční krize z roku 2008 roste, přičemž v ČR je vyšší než v Rakousku. Z grafu 6 plyne, že kapitálová přiměřenost českých i rakouských bank se v minulých letech vyvíjela podobně jako průměr EU. V roce 2013 se v ČR pohybovala okolo 17 % a v Rakousku přesáhla 15 %. Graf 6: Vývoj kapitálové přiměřenosti českých a rakouských bank v letech 2008–2011
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik EBF Dostupné na www: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014]
48
Z grafu 7 je na první pohled zřejmé, že české banky jsou mimořádně ziskové. Průměrná rentabilita vlastního kapitálu (ROE) za roky 2008–2011 činila 15,1 % a byla tak výrazně nejvyšší v celé EU. Naproti tomu rentabilita vlastního kapitálu rakouských bank byla pod průměrem EU, a to přesto, že ji české dceřiné banky významně zlepšovaly. Příčinou je kromě vysokých nákladů rakouských bank na domácím trhu (např. provoz velkého množství poboček – viz výše) také nízká rentabilita dceřiných bank v některých zemích regionu CEE (např. Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina). Ze zprávy EBF z roku 2013 vyplývá, že v roce 2012 činila ROE rakouských bank 4,1 % a českých bank přes 14 % (EBF, 2013b). Graf 7: Vývoj rentability vlastního kapitálu (ROE) českých a rakouských bank v letech 2008–2011
Pramen: vlastní zpracování na základě statistik EBF Dostupné na www: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [cit. 23. 2. 2014]
49
3 Podmínky pro vedení běžného účtu v Rakousku a České republice 3.1 Běžný účet jako základní produkt retailového bankovnictví Retailové produkty se obecně vyznačují tím, že se týkají relativně menších částek a zároveň velkého počtu transakcí a z tohoto důvodu jsou ve velké míře standardizovány. Cílovým segmentem retailového bankovnictví (retail banking) jsou fyzické osoby nepodnikatelského charakteru. Mezi retailové klienty však zpravidla nejsou řazeny nejmajetnější fyzické osoby. Tito klienti od určitého objemu vkladů či majetku tvoří samostatný segment a jim poskytované služby jsou předmětem privátního bankovnictví (private banking)8. Německá literatura řadí do retailového bankovnictví kromě obchodů s běžnými fyzickými osobami také obchody s malými firmami (Bartmann et al., 2011, s. 17). Jinak se obchody s firemními klienty zabývá firemní bankovnictví (corporate banking). Většina vztahů mezi bankou a klientem se odráží na bankovních účtech, které banky vedou svým klientům. Z tohoto pohledu lze klientské bankovní účty považovat za základní bankovní produkty. Základním klientským bankovním účtem je přitom běžný účet. Běžný účet obvykle stojí na počátku vztahu mezi bankou a klientem a jeho existence je předpokladem pro využívání mnoha dalších bankovních produktů. Běžné účty slouží klientům k likvidnímu uložení dočasně volných peněžních prostředků a k provádění bezhotovostního platebního styku. (Dvořák, 2005, s. 260–262). Patří mezi tzv. vklady na viděnou, což znamená, že s prostředky uloženými na běžném účtu může klient kdykoli, bez výpovědních lhůt disponovat.
3.1.1 Zřízení, vedení a zrušení běžného účtu Banka zřizuje běžný účet na žádost klienta. Musí dojít ke sjednání smlouvy v písemné podobě (nebo v elektronické podobě s elektronickým podpisem). Za základní náležitosti smlouvy o běžném účtu lze považovat (Dvořák, 2005, s. 264–265; Kalabis, 2005, s. 25–26; Polouček, 2013, s. 101): - označení smluvních stran – banky a majitele účtu (u fyzické osoby jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo nebo datum narození); - odvolávka na právní předpis, podle něhož je smlouva uzavírána; - datum, ke kterému se účet zřizuje a odkdy je klient oprávněn disponovat s prostředky na tomto účtu; - označení měny, ve které je účet veden; - vymezení osob oprávněných nakládat (disponovat) s prostředky na účtu a způsob nakládání s nimi – podpisový vzor; - výše nebo způsob stanovení úrokové sazby, období splatnosti úroků placených bankou ze zůstatků na účtu; - forma, způsob a periodicita předávání zpráv o stavu a pohybech na účtu;
8
výraz Privatkunde používaný v bankovnictví v německy mluvících zemích však označuje všechny klienty z řad fyzických osob, tedy včetně retailových klientů
50
- výše nebo způsob stanovení a způsob úhrady poplatků za vedení účtu a služby s tím spojené; - název účtu; - bankovní spojení; - odkaz na obchodní podmínky, stanovující obecné povinnosti obou smluvních stran; - podpisy obou smluvních stran. Případné další náležitosti smlouvy o běžném účtu vyplývají z využívání souvisejících produktů (např. inkasní způsob placení, produkty elektronického bankovnictví). Vzhledem k tomu, že úroky a poplatky se mohou relativně často měnit, bývá ve smlouvách místo konkrétní výše úrokových sazeb a poplatků uváděn odkaz na platný sazebník a přehled aktuálních úrokových sazeb banky. Banka je povinna na zřízený běžný účet přijímat peněžité vklady a bezhotovostní platby (v měně, na kterou účet zní). Peněžní prostředky musí ve prospěch účtu připsat nejpozději následující pracovní den po dni, kdy obdržela částku převodu a dokumenty nutné k jejímu poskytnutí příjemci. Platby z účtu osobám určeným majitelem účtu, resp. oprávněnou osobou banka z účtu odepíše v den splatnosti určený na příkazu; v případě, že splatnost není na příkazu uvedena, ve lhůtě stanovené smlouvou. Pokud v příkazu není uvedena splatnost a lhůta pro odepsání prostředků není stanovena ve smlouvě, odepíše banka prostředky z účtu nejpozději následující den po předání příkazu (Dvořák, 2005, s. 267). Běžný účet může být kdykoli zrušen, a to jednak z podnětu majitele účtu, jednak z podnětu banky. V případě výpovědi ze strany majitele účtu smlouva zaniká dnem doručení výpovědi bance. V případě výpovědi ze strany banky smlouva zaniká ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu; pokud je důvodem výpovědi hrubé porušení povinností ze smlouvy majitelem účtu, zaniká smlouva dnem doručení výpovědi majiteli účtu (Dvořák, 2005, s. 270). Po zániku smlouvy o běžném účtu banka vypořádá pohledávky a závazky týkající se účtu a zůstatek vyplatí majiteli (není-li dohodnuto jinak, prostředky jsou vyplaceny v hotovosti).
3.1.2 Služby spojené s běžným účtem Běžný účet v současnosti banky občanům nabízejí v rámci určitého balíčku služeb, který má svou cenu. Ten může kromě samotného vedení běžného účtu obsahovat například následující služby: - určité položky platebního styku; - platební karta včetně s ní spojeného pojištění; - určitý počet výběrů z bankomatů (vlastních, případně i cizích); - produkty přímého bankovnictví (internetové bankovnictví, služby telefonního centra); - povolený debet na běžném účtu (kontokorent); - běžný účet vedený v cizí měně; - spořicí účet.
51
3.1.3 Spořicí účet Společně s běžným účtem bývá často zřizován spořicí účet. Představuje významný depozitní bankovní produkt. Stejně jako u běžného účtu jsou prostředky uložené na spořicím účtu klientovi kdykoli k dispozici. Zpravidla lze volně převádět prostředky mezi běžným účtem a spořicím účtem vedeným u stejné banky. Oproti běžnému účtu jsou prostředky na spořicím účtu výhodněji úročeny. Stejně jako u běžného účtu je možnost vedení spořicího účtu i v cizí měně. V ČR nabízejí spořicí účet v podstatě všechny banky (Kalabis, 2005, s. 28). V Rakousku je využívanějším produktem tradiční vkladní knížka.
3.2 Nabídka běžných účtů vybraných bank v Rakousku a České republice V této kapitole budou představeny a porovnány běžné účty nabízené retailovým klientům (konkrétně především zaměstnancům) v Rakousku a ČR bankovními skupinami působícími zároveň v obou zemích. Jak již bylo uvedeno, jedná se o Erste Group, UniCredit Group, Raiffeisen Bankengruppe a Oberbank.
3.2.1 Běžné účty u Erste Group V rámci Erste Group budou srovnávány běžné účty nabízené v Rakousku (konkrétně ve Vídni) Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG a v ČR Českou spořitelnou, a.s. Z obrázku 1 je patrné, že obě banky používají v podstatě stejné logo. Jeho základem je Sparkassen S ve tvaru pokladničky s mincí. Toto logo má původ u německých spořitelen a rakouské spořitelny jej používají od šedesátých let 20. století (Erste Bank, 2013d). Obrázek 1: Logo Erste Bank a České spořitelny
Pramen: Geschäftsbericht 2012 Dostupné na www: http://www.erstegroup.com/de/Ueber-uns [cit. 16. 3. 2014]
Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen nabízí balíček s běžným účtem pro dospělé pod názvem s Komfort Konto a Česká spořitelna pod názvem Osobní účet ČS II. Cena za vedení účtu s Komfort Konto činí 15,06 eur čtvrtletně, tedy 5,02 eur měsíčně. V současnosti však Erste Bank nabízí tento produkt v prvním roce zdarma, jestliže se jedná o účet, na který klient dostává mzdu nebo důchod (Erste Bank, 2014). U Osobního účtu ČS II je cena za jeho vedení stanovena ve výši 69 Kč měsíčně (Česká spořitelna, 2014b). Úroková sazba z kladných zůstatků na běžném účtu činí u Erste Bank 0,1 % a u České spořitelny 0,01 %. Úroková sazba z debetního zůstatku činí u Erste Bank 12,75 % p.a. Česká spořitelna uvádí úrokovou sazbu u kontokorentu od 11,90 % s tím, že běžná úroková sazba činí 18,90 %.
52
U obou bank je možné zřídit k běžnému účtu spořicí účet, jehož vedení je zdarma. U Erste Bank činí úroková sazba u základního s Komfort Sparen 0,125 %. U České spořitelny je část zůstatku do199 999,99 Kč úročena sazbou 1,00 % a část zůstatku od 200 000 Kč sazbou 0,01 %, přičemž úrok se připisuje měsíčně a nepřipisuje se za měsíc, kdy došlo k výběru (Česká spořitelna, 2013). Erste Bank i Česká spořitelna nabízejí i výhodněji úročené spořicí účty s vedením zdarma, avšak u nich již není možnost s uloženými prostředky libovolně disponovat. V obou bankách je bezplatné také vedení internetového bankovnictví. Poplatky za hotovostní transakce jsou u Erste Bank a u České spořitelny různé. Obě banky provozují vkladové bankomaty, u nichž je vklad hotovosti zdarma. Zatímco v České spořitelně je zdarma i vklad hotovosti na přepážce, Erste Bank za něj účtuje 0,90 eur. Výběr hotovosti dokladem na přepážce stojí u České spořitelny 65 Kč a u Erste Bank 2,01 eur. V obou bankách získá klient k běžnému účtu zdarma debetní kartu. U Erste Bank se jedná o kartu Maestro a u České spořitelny o kartu VISA Classic. Ta je na rozdíl od karty Maestro embosovaná a umožňuje platby přes internet. U České spořitelny si může klient zdarma zvolit obrázek na kartu. S oběma kartami je možné provádět bezkontaktní platby. S kartou Erste Bank jsou zdarma všechny výběry z bankomatů v eurech v rámci EU a také výběry v cizích měnách z bankomatů sesterských bank (tedy v rámci Erste Group) v zahraničí. Pouze výběry v cizí měně u cizích bank jsou zpoplatněny částkou 1,82 eur + 0,75 % z vybrané částky. U České spořitelny jsou zdarma dva výběry z vlastních bankomatů měsíčně. Každý další výběr z bankomatu České spořitelny stojí 6 Kč. Eventuálně lze využít doplňkovou službu umožňující za 29 Kč měsíčně libovolný počet výběrů z bankomatů České spořitelny. Z kapitoly 2.2 vyplývá, že Česká spořitelna provozuje více než třetinu bankomatů v ČR. Výběr z bankomatu jiné banky v tuzemsku stojí 40 Kč. Výběr z bankomatů v zahraničí stojí 6 Kč u bankomatů Erste Group a 125 Kč u ostatních bankomatů. Opět lze sjednat doplňkovou službu za 29 Kč měsíčně, čímž klient získá možnost výběru hotovosti z bankomatů Erste Group v zahraničí zdarma a z ostatních bankomatů v zahraničí za 30 Kč. Za platby kartou u obchodníka Erste Bank ani Česká spořitelna držiteli karty žádné poplatky neúčtují. Za platbu do jiné banky prostřednictvím internetového bankovnictví klienti Erste Bank neplatí žádné poplatky, stejně jako za přijaté platby, platby trvalým příkazem a provedení inkasa. Pouze za zadání platebního příkazu na pobočce banka účtuje poplatek 0,90 eur. Česká spořitelna účtuje poplatek 2 Kč za převzetí platebního příkazu v internetovém bankovnictví a 15 Kč za převzetí platebního příkazu na přepážce prostřednictvím standardního formuláře. Poplatek za realizaci platby trvalým příkazem činí 5 Kč, stejně jako za realizaci inkasa. Příchozí platby v korunách u České spořitelny zpoplatněny nejsou. Banka však účtuje příplatek 2 Kč za platbu z/do jiné banky v ČR (Česká spořitelna, 2014c). Doplňková služba za 29 Kč měsíčně nabízí všechny odchozí elektronické platby v Kč v rámci ČR včetně trvalých plateb a inkasa zdarma. Poplatek za přeshraniční (SEPA) odchozí platbu u Erste Bank činí 7,90 eur, stejně jako za příchozí přeshraniční platbu. U České spořitelny klient za přeshraniční převod v eurech do výše 50 000 eur zaplatí 220 Kč. Poplatek za příchozí platbu za stejných podmínek činí 100 Kč. I u SEPA plateb Česká spořitelna nabízí doplňkovou službu za 29 Kč měsíčně, s níž jsou dvě takové příchozí platby zdarma a dvě odchozí za 30 Kč. V rámci SEPA plateb do 53
50 000 eur ani jedna z bank nezvýhodňuje převody v rámci Erste Group. Pouze platby mezi Českou spořitelnou a Slovenskou spořitelnou jsou výrazně levnější (Česká spořitelna, 2014d). Tabulka 15 představuje přehledné shrnutí výše uvedených informací o úrokových sazbách a cenách vybraných služeb spojených s využíváním běžných účtů pro fyzické osoby u Erste Group v Rakousku a České republice. Tabulka 15: Úrokové sazby a ceny vybraných služeb spojených s běžným účtem u Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen a České spořitelny (stav k 1. 4. 2014) Erste Bank: s Komfort Konto
Česká spořitelna: Osobní účet ČS II
úroková sazba na běžném účtu (p.a.)
0,10 %
0,01 %
úroková sazba z debetního zůstatku (p.a.)
12,75 %
18,90 %
úroková sazba na spořicím účtu (p.a.)
0,125 %
1,00 %
vedení běžného účtu (měsíčně)
5,02 EUR
69 CZK
vedení spořicího účtu (měsíčně)
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
0,90 EUR
zdarma
zdarma
zdarma
2,01 EUR
65 CZK
(debetní) karta
Maestro
VISA Classic
vedení debetní karty (měsíčně)
zdarma
zdarma
výběr z vlastního bankomatu v tuzemsku
zdarma
2x zdarma, další výběr 6 CZK
výběr z cizího bankomatu v tuzemsku
zdarma
40 CZK
výběr z bankomatu vl. skupiny v zahraničí
zdarma
6 CZK
1,82 EUR + 0,75 %
125 CZK
platby kartou
zdarma
zdarma
jednorázové příkazy platba (do jiné banky) - přepážka k úhradě (tuzemské) platba (do jiné banky) - elektronicky
0,90 EUR
17 CZK
zdarma
4 CZK
přijatá platby z jiné banky
zdarma
2 CZK
platba trvalým příkazem do jiné banky
zdarma
7 CZK
inkasa
provedení inkasa (do jiné banky)
zdarma
7 CZK
zahraniční platby
přeshraniční (SEPA) převod elektronicky
7,90 EUR
220 CZK
příchozí přeshraniční (SEPA) platba
7,90 EUR
100 CZK
úročení
poplatek za vedení účtu
elektronické vedení internetového bankovnictví bankovnictví (měsíčně) hotovostní transakce vklad hotovosti na přepážce vklad hotovosti bankomatem výběr hotovosti z účtu na přepážce platební karty
výběr z cizího bankomatu v zahraničí
příchozí platby (tuzemské) trvalé příkazy
Pramen:vlastní zpracování na základě interních informací od poradců na pobočce Erste Bank a příslušných ceníků a sazebníků dostupných na www: https://www.sparkasse.at/erstebank/Privatkunden/Produkte/Konto-und-Karten/Girokonten/sKomfortKonto [cit. 1. 4. 2014]; http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/cenik_oucs_ii_r.pdf [cit. 1. 4. 2014]; http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/sporeni-cs/cenik-d00023165 [cit. 1. 4. 2014]; http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/visa-classic/cenik-d00019285 [cit. 1. 4. 2014]; http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/tuzemsky-platebni-styk/cenik-d00020606 [cit. 1. 4. 2014]; http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/zahranicni-platebni-styk/cenik-d00020609 [cit. 1. 4. 2014]
54
3.2.2 Běžné účty u UniCredit Group V rámci UniCredit Group jsou předmětem srovnání běžné účty nabízené v Rakousku prostřednictvím UniCredit Bank Austria AG a v ČR prostřednictvím UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Loga těchto bank se stylizovanou jedničkou na červené kouli (obrázek 2) dávají jasně najevo příslušnost k italské UniCredit. Obrázek 2: Logo Bank Austria a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia
Pramen: Geschäftsbericht 2012; Výroční zpráva 2012 Dostupné na www: https://www.bankaustria.at/files/GB_2012_Deutsch.pdf [cit. 16. 3. 2014]; http://www.unicreditbank.cz/files/download/vyrocni-zpravy/VZ_UCB_2012_CZ.pdf [cit. 16. 3. 2014]
Bank Austria nabízí běžný účet pod názvem ErfolgsKonto v různých variantách. Pro běžné zaměstnance připadají v úvahu varianty ErfolgsKonto a ErfolgsKonto Plus. UniCredit Bank nabízí v ČR běžný účet pro dospělé jako EXPRESNÍ konto nebo AKTIVNÍ konto. Poplatek za vedení základního účtu ErfolgsKonto činí 15,91 eur za čtvrtletí, což je 5,30 eur měsíčně. ErfolgsKonto Plus stojí 27,78 eur za čtvrtletí, tedy 9,26 eur měsíčně. Úroková sazba z kreditního zůstatku na účtu činí 0,125 % a z debetního zůstatku 13,25 % p.a. UniCredit Bank v ČR nabízí vedení účtu EXPRESNÍ konto zdarma, jestliže je klient aktivní a zároveň bezhotovostní kreditní obrat na účtu činí minimálně 15 000 Kč za měsíc nebo průměrný zůstatek na účtu v měsíci je alespoň 50 000 Kč. Aktivním klientem je klient, který má v průběhu měsíce jednu příchozí platbu, jednu odchozí platbu a jednu platbu debetní kartou u obchodníka (do 20. dne v příslušném měsíci). Při nesplnění těchto podmínek je vedení účtu v prvním měsíci zdarma a následně je účtován poplatek 69 Kč měsíčně (UniCredit Bank, 2014a). Pro AKTIVNÍ konto jsou podmínky obdobné, až na to, že pro vedení účtu zdarma je zvýšen limit na 20 000 Kč u kreditního obratu a na 100 000 Kč u průměrného zůstatku. Při nesplnění podmínek činí poplatek za vedení účtu 139 Kč měsíčně (UniCredit Bank, 2014b). Úroková sazba ze zůstatku na běžném účtu u české UniCredit Bank činí 0,01 %; úroková sazba kontokorentního úvěru je pohyblivá (aktualizuje se měsíčně) a v dubnu 2014 činí 18,00 % (UniCredit Bank, 2014c). Bank Austria i česká UniCredit Bank nabízejí zdarma vedení spořicího účtu. Spořicí účet bez výpovědní lhůty Bank Austria nabízí pod názvem Sparkarte. Úroková sazba činí 0,125 % ze zůstatku do 69 999,99 eur a 0,375 %, jestliže zůstatek činí minimálně 70 000 eur. Česká UniCredit Bank nabízí Spořicí účet PRIMA s úrokovou sazbou 0,70 % pro zůstatek do 499 999 Kč a 0,20 % pro zůstatek od 500 000 Kč (UniCredit Bank, 2014d). Obě banky poskytují zdarma služby internetového bankovnictví.
55
Obě banky umožňují vklad hotovosti na účet na přepážce nebo vkladovým bankomatem bez poplatku. Výběr hotovosti z účtu na přepážce je u Bank Austria zpoplatněn pouze u základního účtu ErfolgsKonto, a to sazbou 0,24 eur. U českých účtů činí poplatek za výběr hotovosti na přepážce 55 Kč. K rakouským účtům ErfolgsKonto i ErfolgsKonto Plus získá klient zdarma vedení karty Maestro. K účtu ErfolgsKonto Plus je v ceně navíc karta VISA Classic nebo MasterCard. U českých účtů je možnost volby karty. K účtu EXPRESNÍ konto je zdarma pouze EXPRES Karta. K produktu AKTIVNÍ konto je zdarma jedna elektronická nebo embosovaná karta: Maestro, VISA Electron nebo VISA Basic. U rakouských účtů je výběr ze všech bankomatů v eurozóně bez poplatku, stejně jako platby kartou u obchodníka. Poplatek za výběr z bankomatu v cizí měně činí 1,82 eur + 0,75 % z objemu transakce (bez ohledu na to, zda se jedná o bankomat UniCredit Group). Česká UniCredit Bank nezpoplatňuje výběry z vlastních bankomatů včetně bankomatů UniCredit v zahraničí ani platby kartou u obchodníka. Výběr z cizího bankomatu v tuzemsku stojí 30 Kč, u AKTIVNÍho konta je jeden měsíčně zdarma. Za výběr z cizího bankomatu v zahraničí UniCredit Bank účtuje poplatek ve výši 100 Kč + 0,5 % z vybrané částky. Položky platebního styku jako příchozí platby, jednorázový platební příkaz, platby trvalým příkazem nebo provedení inkasa jsou pro majitele účtů u Bank Austria bezplatné. Pouze u základního balíčku ErfolgsKonto činí poplatek za manuální transakce (kam spadá i platební příkaz podaný prostřednictvím formuláře na pobočce) 0,24 eur. U českého účtu EXPRESNÍ konto UniCredit Bank účtuje poplatek 6 Kč za elektronickou platbu do jiné banky, za platbu trvalým příkazem nebo za provedení inkasa. Příchozí platby z jiné banky jsou zdarma. U balíčku AKTIVNÍ konto jsou uvedené položky všechny zdarma. Podání platebního příkazu na pobočce stojí u obou kont 45 Kč. V případě zahraničních plateb Bank Austria účtuje u produktu ErfolgsKonto poplatek za odchozí platbu ve výši 0,24 eur. Jinak by u přeshraničních plateb žádné zvláštní poplatky být neměly. Podle slov zaměstnance pobočky banka na klienta pouze převádí poplatky vyžadované při zahraničním převodu třetí stranou. Podle ceníku české UniCredit Bank činí poplatek za odchozí europlatbu 250 Kč a za příchozí 200 Kč (UniCredit Bank, 2014e). Informace o poplatcích a úrokových sazbách spojených s běžnými účty u Bank Austria a české UniCredit Bank jsou shrnuty v tabulce 16.
56
Tabulka 16: Úrokové sazby a ceny vybraných služeb spojených s běžným účtem u UniCredit Bank Austria a UniCredit Bank v ČR (stav k 1. 4. 2014)
úročení
Bank Austria: ErfolgsKonto/ ErfolgsKonto Plus
UniCredit Bank: EXPRESNÍ konto/ AKTIVNÍ konto
úroková sazba na běžném účtu (p.a.)
0,125 %
0,01 %
úroková sazba z debetního zůstatku (p.a.)
13,250 %
18,00 %
úroková sazba na spořicím účtu (p.a.)
0,125 %
0,70 %
vedení běžného účtu (měsíčně)
5,30 EUR/ 9,26 EUR
zdarma při aktivním využívání, jinak 69 CZK/ zdarma při aktivním využívání, jinak 139 CZK
vedení spořicího účtu (měsíčně)
zdarma
zdarma
vedení internetového bankovnictví (měsíčně)
zdarma
zdarma
vklad hotovosti na přepážce
zdarma
zdarma
vklad hotovosti bankomatem
zdarma
zdarma
0,24 EUR/ zdarma
55 CZK
Maestro/ Maestro + VISA Classic nebo MasterCard
EXPRES Karta (nebo VISA Electron)/ Maestro, VISA Electron nebo VISA Basic
vedení debetní karty (měsíčně)
zdarma
zdarma
výběr z vlastního bankomatu v tuzemsku
zdarma
zdarma
výběr z cizího bankomatu v tuzemsku
zdarma
30 CZK/ 1 měsíčně zdarma, další 30 CZK
výběr z bankomatu vl. skupiny v zahraničí
1,82 EUR + 0,75 %
zdarma
výběr z cizího bankomatu v zahraničí
1,82 EUR + 0,75 %
100 CZK + 0,5 %
zdarma
zdarma
0,24 EUR/ zdarma
45 Kč
platba (do jiné banky) - elektronicky
zdarma
6 CZK/ zdarma
přijatá platby z jiné banky
zdarma
zdarma
platba trvalým příkazem do jiné banky
zdarma
provedení inkasa (do jiné banky)
zdarma
odchozí europlatba - elektronicky
(0,24 EUR/ zdarma)
250 CZK
(zdarma)
200 CZK
poplatek za vedení účtu
elektronické bankovnictví hotovostní transakce
výběr hotovosti z účtu na přepážce platební karty (debetní) karta
platby kartou jednorázové příkazy k úhradě (tuzemské)
příchozí platby (tuzemské) trvalé příkazy inkasa zahraniční platby
platba (do jiné banky) - přepážka
příchozí europlatba
6 CZK/ zdarma 6 CZK/ zdarma
Pramen:vlastní zpracování na základě interních informací od poradců na pobočce Bank Austria a příslušných ceníků a sazebníků dostupných na www: http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik/obcane/ [cit. 13. 4. 2014];
57
http://www.unicreditbank.cz/files/download/konta/Produkt_list_EXPRESNI.pdf [cit. 13. 4. 2014]; http://www.unicreditbank.cz/files/download/konta/Produkt_list_AKTIVNI.pdf [cit. 13. 4. 2014]; http://www.unicreditbank.cz/web/urokove-sazby/sporici-ucty [cit. 13. 4. 2014]
3.2.3 Běžné účty u Raiffeisen Bankengruppe V rámci skupiny Raiffeisen budou porovnávány běžné účty u Raiffeisenlandesbank Niederösterreich-Wien AG v Rakousku a u Raiffeisenbank, a.s. v ČR. Loga těchto institucí jsou zobrazena v horní části obrázku 3. Pod nimi je uvedeno logo používané skupinou Raiffeisen v rámci celého Rakouska. Základem jsou dvě zkřížené koňské hlavy (Giebelkreuz). Tento znak se v minulosti nacházel na štítech budov k ochraně jejich obyvatel před různými vnějšími nebezpečími. Družstevní organizace Raiffeisen jej převzaly jako symbol jistoty poskytované svým členům (Raiffeisen Bankengruppe, 2014). Obrázek 3: Logo Raiffeisenlandesbank Niederösterreich-Wien a české Raiffeisenbank
Pramen: Geschäftsbericht 2012, Výroční zpráva 2012; domovská stránka Raiffeisen Dostupné na www: http://www.raiffeisenbank.at/eBusiness/services/resources/media/1015018521967895452037490101051_895453172166774336-899386237909715439-1-30-NA.pdf [cit. 16. 3. 2014]; https://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-12-cz.pdf [cit. 16. 3. 2014]; http://www.raiffeisen.at/eBusiness/01_template1/1006637000974-NA-NA-NA-30-NA.html [cit. 16. 3. 2014]
Raiffeisenlandesbank Niederösterreich-Wien nabízí běžný účet pro dospělé jako Raiffeisen Klassik Konto, případně s větším rozsahem služeb pod názvem Raiffeisen Wien Konto. Raiffeisenbank na českém trhu nabízí běžné účty eKonto MINI a eKonto KOMPLET. Poplatek za vedení účtu Raiffeisen Klassik Konto činí 3 eura měsíčně, vedení Raiffeisen Wien Konto stojí 6 eur měsíčně. V české Raiffeisenbank je vedení účtu eKonto MINI zdarma a eKonto KOMPLET stojí 129 Kč měsíčně. U českých účtů však uvedené ceny platí pouze při aktivním využívání účtu. Aktivním využíváním účtu se myslí kreditní obrat nejméně ve výši 15 000 Kč a zároveň minimálně tři odchozí platby měsíčně. Jinak činí měsíční poplatek za vedení účtu 169 Kč u eKonta MINI a 250 Kč u eKonta KOMPLET (Raiffeisenbank, 2014a). Úroková sazba ze zůstatků na běžném účtu činí u rakouského konta 0,125 % a u českého 0,01 %. Úroková sazba pro kontokorentní úvěr činí 12,50 % u rakouského účtu a 21,90 % u českého. Rakouská i česká banka nabízejí k běžným účtům spořicí účty s vedením zdarma. Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien nabízí Online Sparen s úrokovou sazbou 0,125 % (tedy v současnosti stejnou jako u běžného účtu) pro zůstatek pod 50 000 eur a 0,25 % pro zůstatek od 50 000 eur (RLB NÖ-W, 2014b). Česká Raiffeisenbank nabízí spořicí účet eKonto Plus 58
s úrokovou sazbou 0,30 % pro zůstatek do 199 999 Kč, 0,40 % pro zůstatek od 200 000 Kč do 499 999 Kč a 0,50 % pro zůstatek od 500 000 Kč (Raiffeisenbank, 2014b). Obě banky poskytují zdarma vedení internetového bankovnictví. U rakouského účtu činí poplatek za vklad stejně jako za výběr hotovosti na přepážce 1,10 eur. Vklad hotovosti prostřednictvím vkladového bankomatu je zdarma (těchto bankomatů však zatím Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien nemá příliš mnoho). U českého účtu je první výběr hotovosti na přepážce v každém měsíci zdarma, každý další stojí 60 Kč. Vklad hotovosti uskutečněný majitelem účtu je bez poplatku. Depozitní bankomaty Raiffeisenbank v ČR zatím neprovozuje, resp. nezmiňuje se o nich v ceníku. K rakouským účtům Raiffeisen Klassik Konto i Raiffeisen Wien Konto klient získá debetní kartu Maestro, jejíž vedení je zdarma. Český účet eKonto MINI nabízí kartu pouze za příplatek: elektronická karta MasterCard BASIC, VISA Electron nebo Maestro stojí 45 Kč měsíčně; embosovaná karta Debit MasterCard STANDARD nebo VISA Classic stojí 65 Kč měsíčně. K účtu eKonto KOMPLET klient získá vedení obou karet zdarma. U transakcí s kartou se výrazně projevuje rozdíl mezi základní a luxusnější verzí účtu, a to v obou zemích. Rakouské Raiffeisen Klassik Konto má v ceně čtyři elektronické transakce měsíčně (patří sem výběry z bankomatů, platby u obchodníků, ale také trvalé příkazy a inkasa), každá další transakce stojí 0,21 eur. Raiffeisen Wien Konto nabízí zdarma neomezený počet těchto transakcí. Za výběry z bankomatů v cizí měně v zahraničí však musí klienti Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien zaplatit poplatek ve výši 1,82 eur + 0,75 % z objemu transakce. Tento poplatek se vztahuje na oba účty a není zde zvýhodněn výběr z bankomatů skupiny Raiffeisen. České eKonto MINI neobsahuje žádné bezplatné výběry z bankomatů. Výběr z bankomatů Raiffeisenbank stojí 20 Kč a z ostatních bankomatů v ČR 30 Kč. Výběr z bankomatu v zahraničí činí 100 Kč + 0,5 % z vybrané částky (bez ohledu na bankovní skupinu, která bankomat provozuje). K produktu eKonto KOMPLET jsou všechny výběry z bankomatů v ČR i v zahraničí bez poplatku. Česká Raiffeisenbank neúčtuje žádné poplatky za platby kartou u obchodníka. Na platby trvalým příkazem, provedení inkasa a podle všeho i na jednotlivé platby prostřednictvím internetového bankovnictví se u Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien vztahují stejné poplatky jako na jiné elektronické transakce (tedy u účtu Raiffeisen Klassik Konto jsou zdarma pouze čtyři elektronické transakce v souhrnu měsíčně, další stojí 0,21 eur; u Raiffeisen Wien Konto jsou všechny elektronické platby zdarma). Nicméně pro obě varianty účtu platí, že pouze prvních deset autorizačních SMS měsíčně je bez poplatku, každá další stojí 0,10 eur. Poplatek za převzetí platebního příkazu na přepážce činí u rakouských účtů 1,10 eur (stejně jako hotovostní transakce na přepážce). Poplatek za příchozí platby banka neúčtuje. U českého účtu eKonto MINI činí poplatek za elektronickou odchozí platbu 10 Kč, za příchozí platbu 4 Kč a za platbu trvalým příkazem nebo provedení inkasa 6 Kč. U účtu eKonto KOMPLET jsou všechny tyto transakce zdarma. Zadání platebního příkazu na přepážce stojí 60 Kč u eKonta MINI a 50 Kč u eKonta KOMPLET. Systém poplatků v mezinárodním platebním styku je u Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien velmi složitý. Například je zde zvláštní sazba pro příchozí platby z bank skupiny Raiffeisen z Maďarska a České republiky: 0,2 %, min. 2,91 eur. Různě se kombinují fixní a variabilní poplatky. U české Raiffeisenbank činí poplatek za odchozí SEPA platbu do 50 000 eur 59
220 Kč a za příchozí platbu za stejných podmínek 200 Kč (obojí platí pro typ poplatku SHA) (Raiffeisenbank, 2014a). Výše uvedené údaje o běžných účtech nabízených skupinou Raiffeisen ve Vídni a v České republice ve zjednodušené podobě shrnuje tabulka 17. Tabulka 17: Úrokové sazby a ceny vybraných služeb spojených s běžným účtem u Raiffeisenlandesbank Niederösterreich-Wien a české Raiffeisenbank (stav k 1. 4. 2014)
úročení
RLB NÖ-Wien: Raiffeisen Klassik Konto/ Raiffeisen Wien Konto
Raiffeisenbank: eKonto MINI/ eKonto KOMPLET
úroková sazba na běžném účtu (p.a.)
0,125 %
0,01 %
úroková sazba z debetního zůstatku (p.a.)
12,500 %
21,90 %
úroková sazba na spořicím účtu (p.a.)
0,125 %
0,30 %
vedení běžného účtu (měsíčně)
3,00 EUR/ 6,00 EUR
zdarma při aktivním využívání, jinak 169 CZK/ 129 CZK při aktivním využívání, jinak 250 CZK
vedení spořicího účtu (měsíčně)
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
1,10 EUR
zdarma
zdarma
-
poplatek za vedení účtu
elektronické vedení internetového bankovnictví bankovnictví (měsíčně) hotovostní transakce vklad hotovosti na přepážce vklad hotovosti bankomatem výběr hotovosti z účtu na přepážce
1,10 EUR
platební karty (debetní) karta
Maestro
vedení debetní karty (měsíčně)
zdarma
výběr z vlastního bankomatu v tuzemsku
výběr z cizího bankomatu v tuzemsku
4 měsíčně zdarma*, další 0,21 EUR/ zdarma 4 měsíčně zdarma*, další 0,21 EUR/ zdarma
výběr z bankomatu vl. skupiny v zahraničí
1,82 EUR + 0,75 %
výběr z cizího bankomatu v zahraničí
1,82 EUR + 0,75 %
platby kartou
4 měsíčně zdarma*, další 0,21 EUR/ zdarma
60
jednou měsíčně zdarma, další 60 CZK -/ MasterCard, VISA, Maestro 45 příp. 65 CZK/ zdarma 20 CZK/ zdarma 30 CZK/ zdarma 100 CZK + 0,5 %/ zdarma 100 CZK + 0,5 %/ zdarma zdarma
jednorázové příkazy platba (do jiné banky) - přepážka k úhradě (tuzemské) platba (do jiné banky) - elektronicky příchozí platby (tuzemské) trvalé příkazy
přijatá platby z jiné banky platba trvalým příkazem do jiné banky
inkasa provedení inkasa (do jiné banky) zahraniční platby
1,10 EUR
60 CZK/ 50 CZK
4 měsíčně zdarma*, další 0,21 EUR/ zdarma
10 CZK/ zdarma
zdarma
4 CZK/ zdarma
4 měsíčně zdarma*, další 0,21 EUR/ zdarma 4 měsíčně zdarma*, další 0,21 EUR/ zdarma
6 CZK/ zdarma 6 CZK/ zdarma
přeshraniční převod elektronicky
(min. 3,63 EUR)
220 CZK
příchozí přeshraniční platba
(min. 2,91 EUR)
200 CZK
* ze souhrnu všech takto označených transakcí jsou první čtyři měsíčně zdarma Pramen:vlastní zpracování na základě interních informací od poradců na pobočce Raiffeisenlandesbank NÖWien a příslušných ceníků a sazebníků dostupných na www: https://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/cenik-pi-1-010114.pdf [cit. 1. 4. 2014]; https://www.rb.cz/o-bance/informacni-a-online-sluzby/urokove-sazby/ [cit. 1. 4. 2014]; http://www.raiffeisenbank.at/eBusiness/01_template1/1015018521967-892929229803352086 _892930347837027083_897308457579860655-20897672051198999-NA-30-NA.html [cit. 1. 4. 2014]
3.2.4 Běžné účty u Oberbank Oberbank AG, která je součástí 3-Banken-Gruppe, působí v rámci Rakouska přibližně v severní polovině země (viz podrobněji 2.1.1) a v ČR funguje jako pobočka zahraniční banky. Jedná se tedy o jednu a tutéž akciovou společnost používající v obou zemích stejné logo (obrázek 4). Obrázek 4: Logo Oberbank
Pramen: Geschäftsbericht 2012 Dostupné na www: http://www.oberbank.at/OBK_webp/OBK/Informationsobjekte/Downloads/AT/ir_k_gb_12_.pdf [cit. 16. 3. 2014]
V Rakousku nabízí Oberbank běžný účet pro dospělé v rámci produktů Klassik-Konto mobil a Vorteils-Konto mobil. V ČR jsou obdobou produkty Žirokonto a Žirokonto Plus. Poplatek za vedení Klassik-Konto mobil činí 9,23 eur čtvrtletně, což je 3,08 eur měsíčně; Vorteils-Konto mobil stojí 17,94 eur čtvrtletně neboli 5,98 eur měsíčně. Poplatek za vedení Žirokonta činí 20 Kč měsíčně a v případě Žirokonta Plus 79 Kč měsíčně. Úroková sazba z kreditního zůstatku na rakouském účtu činí 0,05 % a z debetního zůstatku 12,75 %. U českého účtu činí úroková sazba z kladného zůstatku 0,1 % a úroková sazba kontokorentního úvěru je individuální. 61
Spořicí účet Oberbank v Rakousku nabízí pod názvem Online Sparen. Vedení účtu stojí 3,50 eur ročně, což je 0,29 eur měsíčně. Úroková sazba činí 0,125 % p.a. (Oberbank, 2014a) V ČR Oberbank nabízí Spořící účet LIMIT a Spořící účet SPECIÁL. U obou je vedení zdarma. Spořící účet SPECIÁL v současnosti (v dubnu 2014) nabízí vyšší úrokovou sazbu, a sice 0,50 % p.a. bez ohledu na výši vkladu. Vedení internetového bankovnictví je pro oba rakouské i oba české účty zdarma. U rakouských účtů činí poplatek za vklad hotovosti stejně jako za výběr hotovosti na přepážce 1,03 eur. Vklad hotovosti depozitním bankomatem stojí 0,26 eur u účtu Klassik-Konto mobil; v případě účtu Vorteils-Konto mobil je zdarma v rámci 30 elektronických transakcí měsíčně (pro Klassik-Konto mobil jsou bezplatné pouze dvě elektronické transakce měsíčně a navíc jedna transakce na přepážce). Depozitní bankomaty se nacházejí ve většině vídeňských poboček Oberbank. U českých účtů je vklad hotovosti na přepážce zdarma; za výběr hotovosti na přepážce banka účtuje poplatek 50 Kč. V Rakousku i v ČR je k dražšímu z nabízených účtů zdarma vedení karty Maestro, přičemž vedení této karty je u levnějšího účtu zpoplatněno, poplatek činí u rakouského Klassik-Konto mobil 25,51 eur ročně (tedy 2,13 eur měsíčně) a u českého Žirokonta 20 Kč měsíčně. U účtu Klassik- Konto mobil stojí výběr z libovolného bankomatu v Rakousku 0,26 eur, stejně jako platba kartou u obchodníka. V případě účtu Vorteils-Konto mobil může klient uskutečnit 30 automatizovaných transakcí (kam patří transakce s kartou) měsíčně zdarma; každá další potom stojí 0,26 eur. U českého Žirokonta činí poplatek za výběr z bankomatů Oberbank v ČR 6 Kč a z bankomatů ČSOB v ČR a na Slovensku 12 Kč. Tyto výběry jsou u Žirokonta Plus bez poplatku. Výběr z ostatních bankomatů v ČR stojí v případě obou českých účtů 39 Kč a výběr z bankomatů v zahraničí (kromě bankomatů ČSOB na Slovensku) stojí 80 Kč + 0,5 % z objemu transakce. Platby kartou u obchodníka jsou pro klienty české pobočky Oberbank bez poplatku. Jednorázové platby prostřednictvím internetového bankovnictví, příchozí platby, platby trvalým příkazem a inkasa jsou u účtu Klassik-Konto mobil zpoplatněny částkou 0,26 eur. U účtu Vorteils-Konto mobil se na ně vztahuje limit 30 automatizovaných transakcí zdarma, každá další stojí 0,26 eur. Za podání platebního příkazu na přepážce Oberbank v Rakousku účtuje poplatek 1,03 eur. K základnímu Žirokontu činí poplatek za elektronický platební příkaz 3 Kč, za příchozí platbu 6 Kč a za platbu trvalým příkazem nebo za provedení inkasa 8 Kč. U Žirokonta Plus jsou tyto transakce bez poplatku. Podání platebního příkazu prostřednictvím formuláře na pobočce stojí 40 Kč. Podle informací poskytnutých poradcem v Oberbank v Rakousku činí poplatek za přeshraniční platbu přibližně 1–3 eur a za příchozí platbu z jiné země EU banka žádný speciální poplatek neúčtuje. Nicméně přenáší na klienta náklady na poplatky účtované ostatními zúčastněnými bankami. Oberbank v ČR nezpoplatňuje příchozí platby ze zahraničí v rámci Oberbank Payment Area, odchozí platby v eurech v rámci Oberbank Payment Area stojí 200 Kč (do 50 000 eur). Jinak stojí příchozí i odchozí přeshraniční platby v eurech 250 Kč (platby SHA do 50 000 eur) (Oberbank, 2014b).
62
Tabulka 18 shrnuje informace o poplatcích a úrokových sazbách týkajících se běžných účtů nabízených klientům Oberbank v Rakousku a v ČR. Tabulka 18: Úrokové sazby a ceny vybraných služeb spojených s běžným účtem u Oberbank v Rakousku a ČR (stav k 1. 4. 2014)
úročení
poplatek za vedení účtu
Rakousko: Klassik- Konto mobil/ Vorteils-Konto mobil
ČR: Žirokonto/ Žirokonto Plus
úroková sazba na běžném účtu (p.a.)
0,05 %
0,10 %
úroková sazba z debetního zůstatku (p.a.)
12,75 %
individuální
úroková sazba na spořicím účtu (p.a.)
0,125 %
0,50 %
vedení běžného účtu (měsíčně)
3,08 EUR/ 5,98 EUR
20 CZK/ 79 CZK
vedení spořicího účtu (měsíčně)
0,29 EUR
zdarma
zdarma
zdarma
1,03 EUR
zdarma
vklad hotovosti bankomatem
0,26 EUR/ zdarma*
-
výběr hotovosti z účtu na přepážce
1,03 EUR
50 CZK
- (Maestro)/ Maestro 2,13 EUR/ zdarma 0,26 EUR/ zdarma* 0,26 EUR/ zdarma*
- (Maestro)/ Maestro 20 CZK/ zdarma 6 CZK/ zdarma
výběr z bankomatu vl. skupiny v zahraničí
(zdarma)
80 CZK + 0,5 %
výběr z cizího bankomatu v zahraničí
(zdarma)
80 CZK + 0,5 %
0,26 EUR/ zdarma*
zdarma
1,03 EUR
40 CZK
0,26 EUR/ zdarma* 0,26 EUR/ zdarma* 0,26 EUR/ zdarma* 0,26 EUR/ zdarma*
3 CZK / zdarma 6 CZK / zdarma 8 CZK / zdarma 8 CZK / zdarma
(1–3 EUR)
250 CZK
(zdarma)
250 CZK
elektronické vedení internetového bankovnictví bankovnictví (měsíčně) hotovostní transakce vklad hotovosti na přepážce
platební karty
(debetní) karta vedení debetní karty (měsíčně) výběr z vlastního bankomatu v tuzemsku výběr z cizího bankomatu v tuzemsku
platby kartou jednorázové příkazy platba (do jiné banky) - přepážka k úhradě (tuzemské) platba (do jiné banky) - elektronicky příchozí platby (tuzemské) trvalé příkazy
přijatá platby z jiné banky platba trvalým příkazem do jiné banky
inkasa
provedení inkasa (do jiné banky)
zahraniční platby
přeshraniční převod - elektronicky příchozí přeshraniční platba
39 CZK
* ze souhrnu všech takto označených transakcí je pro Vorteils-Konto mobil 30 měsíčně zdarma, za každou další činí poplatek 0,26 EUR; pro Klassik-Konto mobil jsou dvě transakce zdarma Pramen:vlastní zpracování na základě interních informací od poradců na pobočkách Oberbank a příslušných ceníků a sazebníků dostupných na www:
63
http://www.oberbank.at/OBK_webp/OBK/Informationsobjekte/Downloads/AT/ipk_kontopreise.pdf [cit. 13. 4. 2014]; http://www.oberbank.at/OBK_webp/OBK/oberbank_at/Privatkunden/Sparen_Anlegen/Anlagekonto/index.jsp [cit. 13. 4. 2014]; http://www.oberbank.cz/OBK_webp/OBK/Informationsobjekte/Downloads/CZ/ikcz_sapk0114.pdf [cit. 13. 4. 2014]
3.3 Srovnání nabídky běžných účtů vybraných bank v Rakousku a v České republice Hypotéza 1 z úvodu práce uvádí, že kvalita základních bankovních služeb spojených s vedením účtů poskytovaných občanům bankovními skupinami působícími zároveň v ČR i Rakousku je v obou zemích stejná. Tato hypotéza bude ověřena na základě několika aspektů kvality bankovních služeb v následujících odstavcích. České banky, které jsou ve vlastnictví rakouských bank, dávají najevo svoji příslušnost v podstatě stejným logem, jaké používají jejich rakouské mateřské či sesterské společnosti. Velmi podobný je také vzhled internetových stránek a poboček bank v rámci jedné bankovní skupiny. Kvalitu bankovních služeb jistě ovlivňuje dostupnost poboček. Porovnání hustoty pobočkové sítě nemá příliš velkou vypovídací hodnotu, neboť jednotlivé bankovní skupiny mají v ČR jiný tržní podíl než v Rakousku. Z kapitoly 2 vyplývá, že celkový počet bankovních poboček v Rakousku je více než dvojnásobný oproti ČR. V rámci Erste Group připadá na jednu rakouskou pobočku přibližně 3 300 klientů, zatímco na českou pobočku 8 100 klientů, tedy dvaapůlkrát více. Otevírací doba poboček se v rámci sledovaných bankovních skupin liší následovně: - u Erste Group je otevírací doba poboček v Rakousku stejně dlouhá jako v ČR, přičemž rakouské pobočky otevírají i zavírají zpravidla o hodinu dříve; - u Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien je otevírací doba všech poboček jednotná, u Raiffeisenbank v ČR je zpravidla delší a značně se liší mezi jednotlivými pobočkami; - u UniCredit Group je otevírací doba poboček v ČR výrazně delší než v Rakousku; - u Oberbank je otevírací doba poboček v ČR spíše delší než v Rakousku. Již při sběru dat pro porovnání cen bankovních služeb v Rakousku a ČR je možno narazit na velký rozdíl v transparentnosti těchto cen mezi oběma zeměmi. Zatímco pro sběr dat uvedených v kapitole 3.2 postačovaly u českých bank informace z jejich internetových stránek (s výjimkou úrokových sazeb u Oberbank), u každé ze čtyř předmětných bank v Rakousku bylo nutné kontaktovat s dotazem na ceny konkrétních služeb zaměstnance na pobočkách. Ti ve všech případech na požádání ceny jednotlivých položek ochotně oznámili a případně rovnou vytiskli. Podle studie „Data collection for prices of current accounts provided to consumers“ provedené konzultační společností Van Dijk Management Consultants (2009) je transparentnost cen bankovních služeb v Rakousku nejnižší ze všech členských zemí EU. Na základě informací z kapitoly 3.2 lze konstatovat, že nabízí-li rakouská banka retailovým klientům z řad zaměstnanců v zásadě jeden balíček služeb s běžným účtem, potom česká banka patřící do stejné bankovní skupiny nabízí obdobným klientům také jeden hlavní balíček 64
služeb s běžným účtem. To je případ Erste Group. Pokud banka umožňuje klientům v Rakousku volbu mezi základním produktem a dražším, rozšířeným balíčkem služeb, pak podobnou možnost volby mají i čeští klienti u příslušné sesterské či dceřiné banky. To se týká všech ostatních tří bankovních skupin. Všechny sledované produkty s běžným účtem nabízejí vedení internetového bankovnictví zdarma. Ke všem je také možnost otevření a vedení spořicího účtu zdarma (s výjimkou Oberbank v Rakousku, kde poplatek za vedení spořicího účtu nepřesahuje v přepočtu 8 Kč měsíčně). V Rakousku je ke každému účtu pro běžné zaměstnance nabízena debetní karta Maestro. Ze sledovaných produktů je pouze u dražšího konta u Bank Austria zdarma navíc karta VISA Classic nebo MasterCard. U Oberbank v Rakousku je karta Maestro zdarma pouze k dražší variantě účtu, k nejlevnějšímu účtu je k dispozici za poplatek. Pobočka Oberbank v ČR také nabízí k levnějšímu účtu kartu Maestro za poplatek a k dražšímu účtu zdarma. U ostatních tří českých bank však v nabídce převládá spíše karta VISA, s případnou možností volby jiné karty. U české Raiffeisenbank je v případě levnějšího účtu karta k dispozici pouze za poplatek; jinak lze konstatovat, že nabídka debetních karet k účtům pro retailové klienty je v českých bankách zajímavější než v příbuzných bankách v Rakousku. Co se týče poplatků za transakce uskutečněné platební kartou, existují mezi rakouským a českým bankovním trhem značné rozdíly. U rakouských bank se neliší poplatky za výběr z vlastních bankomatů od poplatků za výběr z bankomatů ostatních bank v rámci Rakouska (a eurozóny). Tato skutečnost zvyšuje komfort klientů, protože mohou využít bankomat kterékoli banky za stejných podmínek. Naopak u každé ze sledovaných českých bank platí, že účtuje-li nějaký poplatek za výběr hotovosti z bankomatu v tuzemsku, potom se výše poplatku liší podle toho, zda se jedná o bankomat vlastní, nebo jiné banky. Platby kartou u obchodníka jsou u nejlevnějších účtů u dvou ze čtyř sledovaných bank v Rakousku zpoplatněny. U českých bank jsou platby kartou ve všech případech zdarma a některé banky navíc poskytují klientům výhody za placení kartou. Žádná ze čtyř sledovaných českých bank neúčtuje poplatek za vklad hotovosti na vlastní účet na přepážce. Důvodem je zřejmě umístění tohoto poplatku na předních pozicích v anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek v minulých letech. Ze čtyř rakouských bank je vklad hotovosti na účet jeho majitelem zdarma pouze v jednom případě. V Rakousku však existuje více depozitních bankomatů, jimiž lze vložit hotovost na účet zpravidla bez poplatku. Obecně lze konstatovat, že v rámci bankovní skupiny platí, že rozsah nezpoplatněných transakcí pro rakouské klienty přibližně odpovídá rozsahu nezpoplatněných transakcí pro české klienty. Výjimkou je Erste Group, kde pro rakouské klienty je většina položek platebního styku bez poplatku, zatímco českým klientům je za většinu transakcí účtován poplatek. Úrokové sazby z kreditních zůstatků na běžných a spořicích účtech jsou v Rakousku i v ČR mimořádně nízké. U tří ze čtyř předmětných bank činí úroková sazba na běžném účtu v ČR 0,01 %, zatímco v Rakousku činí 0,10 % resp. 0,125 %. Pouze u Oberbank je sazba vyšší na běžném účtu v ČR než v Rakousku. U spořicích účtů je u každé ze čtyř bankovních skupin vyšší úroková sazba v ČR než v Rakousku, přestože nikde nečiní více než 1 %. Dochází tedy 65
k situaci, kdy u některých bank v Rakousku klient získá ze zůstatku na běžném účtu úplně stejný úrok, jaký by získal, kdyby prostředky uložil na spořicí účet. Přestože míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) je v Rakousku i v ČR v prvních měsících roku 2014 velmi nízká (přibližně v rozmezí 1,1–1,6 %), reálné úrokové sazby na spořicích účtech jsou v obou zemích záporné. Vzhledem k tomu, že míra inflace v Rakousku je v prvních měsících roku 2014 nepatrně vyšší než v ČR, reálná úroková sazba na rakouských spořicích účtech je nižší než na českých spořicích účtech. Co se týče úrokové sazby z debetního zůstatku na běžném účtu, u všech čtyř sledovaných bankovních skupin činí v Rakousku přibližně 13 % a v ČR je výrazně vyšší (18–22 %), případně je individuální.
3.3.1 Modelový příklad srovnání ceny základních bankovních poskytovaných retailovým klientům v Rakousku a v České republice
služeb
Celkovou cenu za základní bankovní služby poskytované retailovým klientům (konkrétně zaměstnancům) v Rakousku a ČR porovnáme na základě modelového příkladu. Modelovým klientem bude zaměstnanec, který na předmětný běžný účet každý měsíc dostává mzdu. Počítejme, že český zaměstnanec má kreditní obrat na účtu 20 000 Kč měsíčně a rakouský zaměstnanec 2 000 eur měsíčně (tyto údaje přibližně odpovídají průměrné čisté mzdě v příslušné zemi). Dále počítejme, že měsíčně má klient dvě příchozí platby (tedy kromě mzdy ještě jednu příchozí platbu v zanedbatelné výši) a ve stejné bance má vedle běžného účtu i spořicí účet, z nějž může kdykoli převést prostředky na běžný účet. Z hlediska uskutečněných transakcí v průběhu měsíce budeme rozlišovat tři druhy klientů: - Málo aktivní klient – uskutečňuje výběr z bankomatu pouze jednou měsíčně, a to vždy pouze z bankomatu své banky; jednou měsíčně platí debetní kartou u obchodníka, jednou měsíčně provede platbu do jiné banky prostřednictvím internetového bankovnictví a jednou měsíčně platí formou inkasa. - Středně aktivní klient – uskutečňuje jednou měsíčně výběr z bankomatu vlastní banky a jednou za dva měsíce výběr z bankomatu jiné banky (ve svém domovském státě), čtyřikrát měsíčně platí debetní kartou u obchodníka, třikrát měsíčně provádí převod do jiné banky prostřednictvím internetového bankovnictví a dvakrát měsíčně provádí platbu formou trvalého příkazu nebo inkasa. - Velmi aktivní klient – každý měsíc uskuteční dva výběry z bankomatu vlastní banky a jeden výběr z bankomatu jiné banky v domovském státě; v průměru jednou za čtvrtletí uskuteční jeden výběr z bankomatu vlastní bankovní skupiny a jeden výběr z bankomatu jiné banky v zahraničí (v případě českého klienta oba výběry v eurozóně, v případě rakouského klienta oba výběry mimo eurozónu – např. v ČR; na základě statistických údajů o výběrech z bankomatů z kapitoly 2 se předpokládá částka každého výběru ve výši 3 500 Kč, resp. 125 eur); měsíčně provede osm plateb debetní kartou u obchodníka, pět plateb prostřednictvím internetového bankovnictví a tři platby trvalým příkazem nebo inkasem. Celkové ceny vyjmenovaných služeb včetně poplatků za vedení účtu jsou uvedeny v následujících tabulkách 19–22. Pro přepočet na koruny byl použit kurz eura podle kurzovního lístku ČNB k 1. 4. 2014 ve výši 27,450 CZK/EUR (Kurzy.cz, 2014). Nabízí-li banka v jedné zemi svým klientům více účtů, je cena výhodnějšího z nich v příslušné tabulce zvýrazněna tučným písmem. 66
Erste Bank v Rakousku nabízí naprostou většinu základních transakcí v rámci účtu s Komfort Konto bez poplatku, zpoplatněny jsou hotovostní operace a výběry z bankomatů cizích bank v zahraničí. V modelovém příkladu tedy celkové náklady převyšují paušální poplatek za vedení účtu pouze u velmi aktivního klienta z důvodu výběrů z cizích bankomatů v zahraničí. Zcela odlišná poplatková politika je uplatňována v České spořitelně, kde je zpoplatněna převážná většina základních transakcí. Z tohoto důvodu je u modelového velmi aktivního klienta cena bankovních služeb u České spořitelny v přepočtu dražší než u Erste Bank v Rakousku (viz tabulka 19). Tomuto klientovi se u České spořitelny vyplatí využít doplňkových služeb, s nimiž jsou levnější výběry z bankomatů v zahraničí a odchozí platby. Celkové měsíční náklady by se měly využitím těchto doplňkových služeb snížit cca o 20 Kč na 177 Kč. Přesto zůstává cena vyšší než u Erste Bank. Tabulka 19: Celkové měsíční výdaje na bankovní služby pro modelové klienty Erste Group v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 málo aktivní klient středně aktivní klient velmi aktivní klient Pramen: vlastní zpracování
Erste Bank s Komfort Konto 5,02 EUR (138 CZK) 5,02 EUR (138 CZK) 5,93 EUR (163CZK)
Česká spořitelna Osobní účet ČS II 84 CZK 119 CZK 198 CZK
Také UniCredit Group nabízí v Rakousku většinu základních transakcí k účtu ErfolgsKonto zdarma, a to i k jeho nejlevnější verzi. Z tabulky 20 vyplývá, že každý z modelových klientů si zvolí nejlevnější ErfolgsKonto. Výhodou dražšího konta je druhá karta a více transakcí na přepážce zdarma, což modelový příklad nezohledňuje. UniCredit Bank v ČR nabízí vedení účtu EXPRESNÍ konto zdarma při kreditním obratu na účtu minimálně 15 000 Kč a AKTIVNÍ konto je zdarma při kreditním obratu od 20 000 Kč za měsíc. Protože modelový klient tuto podmínku těsně splňuje, je pro něj ve všech případech výhodnější AKTIVNÍ konto, které je potom nesrovnatelně levnější než účet u Bank Austria. Málo aktivní klient (avšak dostatečně aktivní ve smyslu definice v podmínkách banky pro vedení účtu zdarma) i středně aktivní klient mohou účet používat zcela bez poplatků. Tabulka 20: Celkové měsíční výdaje na bankovní služby pro modelové klienty UniCredit Group v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 Bank Austria ErfolgsKonto ErfolgsKonto Plus málo aktivní klient 5,30 EUR (145 CZK) 9,26 EUR (254 CZK) středně aktivní klient 5,30 EUR (145 CZK) 9,26 EUR (254 CZK) velmi aktivní klient 7,14 EUR (196 CZK) 11,10 EUR (305 CZK) Pramen: vlastní zpracování
UniCredit Bank EXPRESNÍ konto AKTIVNÍ konto 12 CZK zdarma 45 CZK zdarma 117 CZK 39 CZK
Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien nabízí Raiffeisen Klassik Konto a Raiffeisen Wien Konto, jehož vedení je dvakrát dražší. V podstatě jediný rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že u dražšího konta je počet elektronických transakcí zdarma neomezený a klient si může za příplatek objednat speciální zážitkový balíček. V modelovém příkladu je Raiffeisen Wien Konto výhodnější než Raiffeisen Klassik Konto pouze pro velmi aktivního klienta, a to jen nepatrně (viz tabulka 21). U české Raiffeisenbank je rozdíl mezi levnějším účtem eKonto MINI a dražším eKonto KOMPLET v poplatcích za transakce výrazně větší. Počítáme s tím, 67
že i málo aktivní klient splňuje podmínky aktivního využívání účtu stanovené bankou, čímž se stává vedení účtu eKonto MINI bezplatným. Klient však musí platit poplatek za vedení karty a téměř za všechny uskutečněné transakce, takže i při malé aktivitě je využívání účtu poměrně nákladné. Pro středně aktivního klienta již je výhodnější účet eKonto KOMPLET, přestože jeho samotné vedení je výrazně dražší. U tohoto účtu jsou zdarma i výběry z bankomatů v zahraničí, takže i velmi aktivní klient platí pouze poplatek za vedení účtu. Pouze pro velmi aktivního klienta je účet u skupiny Raiffeisen v přepočtu levnější v ČR než v Rakousku. Celkově je nabídka běžných účtů v Rakousku a ČR v rámci této skupiny značně odlišná. Je zřejmé, že v ČR se banka soustřeďuje spíše na náročnější klientelu, což bylo ostatně uvedeno v oddílu 2.2.2 . Tabulka 21: Celkové měsíční výdaje na bankovní služby pro modelové klienty Raiffeisen Bankengruppe v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien Raiffeisen Raiffeisen Klassik Konto WIEN Konto málo aktivní klient 6,00 EUR (165 CZK) 3,00 EUR (82 CZK) středně aktivní klient 4,37 EUR (120 CZK) 6,00 EUR (165 CZK) velmi aktivní klient 7,99 EUR (219 CZK) 7,84 EUR (215 CZK) Pramen: vlastní zpracování
Raiffeisenbank eKonto eKonto MINI KOMPLET 129 CZK 89 CZK 130 CZK 129 CZK 269 CZK 129 CZK
Z tabulky 22 vyplývá, že u Oberbank v Rakousku je i pro málo aktivního klienta výhodnější účet Vorteils-Konto mobil než Klassik-Konto mobil, u něhož je účtován poměrně vysoký poplatek za vedení karty. Účet Klassik-Konto mobil je podle slov poradce ve vídeňské pobočce využíván v podstatě pouze penzisty (zřejmě proto je zde navíc oproti dražšímu účtu jedna transakce na přepážce měsíčně zdarma, což je důležité pro klienty bez platební karty). Limit 30 elektronických transakcí zdarma pro Vorteils-Konto mobil je dostatečný k tomu, aby i modelový velmi aktivní klient platil pouze poplatek za vedení účtu. V ČR Oberbank uplatňuje podobnou poplatkovou politiku jako v Rakousku. Protože rozdíl poplatků za vedení účtů je v ČR relativně větší a poplatek za vedení karty u levnějšího konta nižší než v Rakousku, vyplatí se modelovému málo aktivnímu klientovi základní Žirokonto. Pro středně a velmi aktivní klienty je výhodnější Žirokonto Plus. Pouze u velmi aktivních klientů je používání účtu v české pobočce Oberbank v přepočtu dražší než v Rakousku. Tabulka 22: Celkové měsíční výdaje na bankovní služby pro modelové klienty Oberbank v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 Oberbank (Rakousko) Klassik- Konto mobil Vorteils-Konto mobil málo aktivní klient 6,53 EUR (179 CZK) 6,27 EUR (172 CZK) středně aktivní klient 8,22 EUR (226 CZK) 6,27 EUR (172 CZK) velmi aktivní klient 10,43 EUR (286 CZK) 6,27 EUR (172 CZK) Pramen: vlastní zpracování
Oberbank (ČR) Žirokonto Žirokonto Plus 79 CZK 69 CZK 103 CZK 99 CZK 207 CZK 183 CZK
Nyní budou v modelovém příkladu ceny za služby spojené s využíváním běžných účtů sníženy o úroky placené bankou klientům. Předpokládáme, že modeloví klienti udržují zůstatek na běžném účtu v průměru ve výši čisté měsíční mzdy (tedy 2 000 eur v případě rakouského klienta a 20 000 Kč v případě českého klienta) a na spořicím účtu u stejné banky mají dlouhodobě uložený trojnásobek této mzdy. Na úroky z bankovních účtů se vztahuje 68
srážková daň se sazbou 25 % v Rakousku a 15 % v ČR. Aby mělo srovnání částek výsledných výdajů na bankovní služby (popř. příjmů z nich) v Rakousku a ČR určitou vypovídací hodnotu, budou tyto částky vyjádřeny v procentech z kreditního obratu na účtu. Ten, jak bylo uvedeno výše, přibližně koresponduje s průměrnou čistou mzdou v zemi. Výsledné příjmy (ve většině případů výdaje) modelových klientů z využívání běžných a spořicích účtů uvádí tabulka 23. Tabulka 23: Celkové měsíční příjmy z využívání běžného a spořicího účtu modelovými klienty bank působících v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 (v % z kreditního obratu) Erste Group Rakousko ČR málo aktivní klient - 0,22 % - 0,21 % středně aktivní klient - 0,22 % - 0,38 % velmi aktivní klient - 0,27 % - 0,77 % Pramen: vlastní zpracování
UniCredit Group Rakousko ČR - 0,23 % + 0,15 % - 0,23 % + 0,15 % - 0,33 % - 0,05 %
Raiffeisen Rakousko ČR - 0,12 % - 0,38 % - 0,19 % - 0,58 % - 0,36 % - 0,58 %
Oberbank Rakousko ČR - 0,29 % - 0,23 % - 0,29 % - 0,38 % - 0,29 % - 0,80 %
Z údajů v tabulce je patrné, že u všech sledovaných bank v Rakousku kromě Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien celkové výdaje za základní bankovní služby po zohlednění úrokových výnosů rostou s počtem klientem uskutečněných transakcí nepatrně nebo vůbec. V ČR u Erste Group a Oberbank čisté výdaje na bankovní služby mnohem více zohledňují počet provedených bankovních transakcí. Zatímco málo aktivní čeští klienti těchto dvou bankovních skupin zaplatí bankám nepatrně menší podíl ze svých příjmů než rakouští klienti, u středně aktivních klientů jsou již čisté výdaje na provoz účtu vzhledem k příjmu vyšší než v Rakousku a velmi aktivní klienti v ČR platí bankám více než rakouští klienti dokonce i v nominálním vyjádření. Zcela odlišná je situace u skupiny Raiffeisen, kde málo a středně aktivní čeští klienti zaplatí za bankovní služby ve vztahu ke svému příjmu třikrát více než klienti v Rakousku a u velmi aktivních klientů se poměr snižuje. V případě UniCredit Group je vedení účtu včetně základních transakcí pro českého klienta s čistým příjmem od 20 000 Kč zdarma, čímž je nabídka v ČR jednoznačně výhodnější než v Rakousku. Málo i středně aktivní klient české UniCredit Bank nemusí platit žádné poplatky a jeho úrokové příjmy představují čistý zisk z bankovních služeb9. Důvodem poskytování takto výhodných služeb je zřejmě snaha UniCredit Group o zvýšení tržního podílu v ČR zmíněná v oddílu 2.2.1. Jestliže vypočteme aritmetický průměr přepočtených částek z tabulky 23 za všechny čtyři sledované bankovní skupiny, získáme pro modelové klienty následující výsledky: - málo aktivní klienti v ČR zaplatí bankám menší část (0,17 %) svých příjmů než klienti v Rakousku (0,22 %); - středně aktivní klienti v ČR zaplatí bankám větší část (0,30 %) svých příjmů než klienti v Rakousku (0,23 %); - velmi aktivní klienti v ČR zaplatí bankám výrazně větší část (0,55 %) svých příjmů než klienti v Rakousku (0,31 %).
9
V polovině dubna 2014 zavedla česká Unicredit Bank účet U konto, pro jehož vedení zdarma postačuje kreditní obrat 12 000 Kč měsíčně; nově jsou u tohoto účtu výběry z bankomatů v ČR i zahraničí bez poplatku, takže ani modelový velmi aktivní klient by nemusel platit žádné poplatky.
69
70
Závěr Český a rakouský bankovní trh mají společné počátky svého vývoje. Bankovní instituce se sídlem na území dnešního Rakouska působily v českých zemích již od první poloviny 19. století. Vlna zakládání akciových bank začala v padesátých letech 19. století. V období rakousko-uherské monarchie rostl význam národnostně českých bank, které v českých zemích konkurovaly německým bankám. V meziválečném období si již banky v Československu vedly lépe než banky v Rakousku, nicméně i v tomto období měly nejúspěšnější z nich německé vedení. K dlouhodobému zpřetrhání vzájemných vazeb mezi českým a rakouským bankovnictvím došlo po druhé světové válce. V Československu byl zaveden jednostupňový bankovní systém podle sovětského vzoru a opuštěny tržní principy. V Rakousku největší banky sice také přešly do vlastnictví státu, avšak působily stále v tržním prostředí. Přesto při své činnosti zohledňovaly veřejný zájem a nebyly příliš rentabilní. Otevření východoevropských trhů po pádu komunistického režimu pro ně znamenalo možnost navázat na tradice z dob monarchie a dosahovat vyšších zisků. I díky geografické blízkosti začaly rakouské banky působit v zemích střední a východní Evropy jako první a vybudovaly si zde významnou pozici. Jedním z jejich hlavních cílů byla Česká republika, ve které mají dodnes větší expozice než v kterémkoli jiném cizím státě. V devadesátých letech 20. století zažíval český i rakouský bankovní trh významné změny. V ČR se opět budovalo tržní hospodářství a vznikaly desítky nových bank, zatímco v Rakousku docházelo ke konsolidaci. Velké české banky prošly na přelomu tisíciletí transformační krizí a po sanaci státem byly privatizovány do zahraničních rukou. Od té doby jsou neobyčejně ziskové. Rakouské banky zasáhla podobně jako banky v mnoha jiných zemích finanční a hospodářská krize po roce 2008. Uvedený historický vývoj významně ovlivnil současnou podobu českého a rakouského bankovního trhu. Přestože jsou tyto trhy opět vzájemně propojeny, vypadají v několika aspektech zcela odlišně. Zatímco v ČR funguje okolo 50 bank, v Rakousku jich je téměř 800. Tento nepoměr je mimo jiné způsoben mnohem vyšším minimálním kapitálem potřebným k založení banky v ČR než v Rakousku či jiných členských zemích EU. Struktura rakouského bankovního trhu je velmi složitá: je rozdělen na několik sektorů s vlastními centrálními institucemi a mnohé malé banky fungují v podstatě jako pobočky velkých bank. Sektory družstevních bank a spořitelen, do kterých spadají více než tři čtvrtiny rakouských úvěrových institucí, lze de facto považovat za tři bankovní skupiny. Počet vzájemně si konkurujících bank tedy není zdaleka tak vysoký, jak by se mohlo na první pohled zdát. V obou zemích zřetelně dominují tři bankovní skupiny. V Rakousku jsou to skupina Raiffeisen, Erste Group a Bank Austria. V ČR se jedná o ČSOB, Českou spořitelnu a Komerční banku. Zcela odlišná je v Rakousku a ČR role družstevních záložen. Z hlediska vztahů k zahraničním bankám lze konstatovat, že rakouské banky jsou v mnoha případech bankami ovládajícími, zatímco české banky jsou téměř výhradně bankami ovládanými. Tři z pěti největších českých bank mají mateřské společnosti se sídlem v Rakousku, významné je rakouské vlastnictví také u tří z pěti českých stavebních spořitelen. Právě Rakousko a Česká republika jsou státy s největším rozšířením stavebního spoření v Evropě. Počet poboček úvěrových institucí stejně jako bankomatů je v ČR oproti Rakousku přibližně poloviční. Totéž platí pro počet bankovních zaměstnanců. Právě tato skutečnost ve spojení s velkými rozdíly v mzdových nákladech je zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč jsou české banky mnohem rentabilnější než rakouské.
71
Specifikem retailového bankovnictví v Rakousku je velký význam družstevních institucí (Raiffeisenbanken, Volksbanken). Pro zemi je typický velký sklon k úsporám a hlavním spořicím produktem zůstává tradiční vkladní knížka. Rakousko si stále udržuje přísné bankovní tajemství, které v současnosti pod tlakem z EU omezuje pro nerezidenty. Čeští retailoví bankovní klienti udržují podstatnou část svých úspor na běžných a spořicích účtech, tedy ve formě jednodenních vkladů, jejichž úrokové sazby nepřevyšují míru inflace. Na rozdíl od většiny evropských zemí v ČR objem klientských vkladů převyšuje objem úvěrů. České banky jsou finančně neobyčejně stabilní a jejich rentabilita byla v minulých letech nejvyšší ze všech členských zemí EU. V této práci byly porovnány nabídky běžných účtů pro fyzické osoby poskytované bankovními skupinami působícími zároveň na rakouském a českém trhu, kterými jsou Erste Group, UniCredit Group, Raiffeisen Bankengruppe a Oberbank. V úvodu práce byly pro porovnání nabízených bankovních služeb stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: „Kvalita základních bankovních služeb spojených s vedením účtu poskytovaných občanům bankovními skupinami působícími zároveň v České republice i Rakousku je v obou zemích stejná.“ Hypotéza je zamítnuta. Marketing služeb je v některých ohledech podobný. Každá z uvedených čtyř bankovních skupin používá v obou zemích v podstatě stejné logo; příslušnost ke stejné skupině je zřejmá i ze vzhledu poboček a internetových stránek bank. V Rakousku banky provozují větší počet poboček než v ČR, avšak jejich otevírací doba je ve většině případů kratší. Nabízí-li rakouská banka retailovým klientům z řad zaměstnanců v zásadě jeden balíček služeb s běžným účtem, potom česká banka patřící do stejné bankovní skupiny nabízí obdobným klientům rovněž jeden obdobný produkt; pokud banka umožňuje klientům v Rakousku volbu mezi základním produktem a dražším, rozšířeným balíčkem služeb, pak podobnou možnost volby mají i čeští klienti u příslušné sesterské či dceřiné banky. Obsahově jsou balíčky služeb s běžným účtem v některých ohledech podobné. Významný rozdíl však lze nalézt u platebních karet. V Rakousku banky zpravidla k běžnému účtu nabízejí zdarma elektronickou debetní kartu Maestro, s níž není možné provádět platby přes internet, zatímco v ČR jsou rozšířené i embosované karty VISA a Master Card. Výběry z bankomatů jsou pro rakouské klienty pohodlnější, protože počet bankomatů je oproti ČR dvojnásobný a klienti nemusejí kvůli poplatkům rozlišovat mezi bankomaty vlastní banky a cizích bank. Právě různá dostupnost bankovních poboček a odlišné možnosti využití debetních karet jsou důvodem k zamítnutí hypotézy o stejné kvalitě bankovních služeb pro retailové klienty v ČR a Rakousku. Neznamená to však, že v jedné zemi jsou bankovní služby jednoznačně kvalitnější; v některých aspektech nabízejí banky vyšší kvalitu v Rakousku, v jiných aspektech v ČR. Stejně tak je patrné, že nabídka běžných účtů každé rakouské bankovní skupiny v ČR se více či méně podobá její nabídce v Rakousku; nejmenší rozdíly jsou u Oberbank.
72
Hypotéza 2: „Za stejné základní služby v retailovém segmentu banky účtují klientům v České republice stejně vysoké poplatky jako klientům v Rakousku.“ Hypotéza je zamítnuta. Zatímco české banky zveřejňují na svých internetových stránkách kompletní ceníky služeb a sazebníky pro retailové klienty, rakouské banky uvádí u běžných účtů pouze cenu za vedení účtu, rozsah služeb poskytovaných zdarma k dané variantě účtu a případně cenu několika základních položek. Z tohoto hlediska vykazují nejnižší transparentnost v EU. V Rakousku i v ČR banky nabízejí zdarma vedení internetového bankovnictví a zpravidla i vedení spořicích účtů. Nominální i reálná úroková sazba na spořicích účtech (ve formě vkladů na viděnou) je v obou zemích velmi nízká, v ČR však vyšší než v Rakousku. Poplatek za vedení účtu pro retailové klienty je v ČR poměrně nízký nebo není při splnění určitých podmínek účtován vůbec; rakouští klienti musí za vedení účtu platit poměrně vysoké čtvrtletní paušální poplatky. Na druhou stranu roste cena za využívání běžného účtu v Rakousku se zvyšujícím se počtem provedených transakcí pomaleji než v ČR. Pro ověření hypotézy 2 byl sestaven modelový příklad srovnávající celkovou cenu služeb spojených s využíváním běžného a spořicího účtu u čtyř bankovních skupin působících v Rakousku i v ČR. Modelovými klienti byli zaměstnanci s průměrnou mzdou rozlišení podle počtu prováděných bankovních transakcí za měsíc na tři typy: málo aktivní klienty, středně aktivní klienty a velmi aktivní klienty. Poplatky za vedení účtu a uskutečněné transakce byly sníženy o úroky za zůstatků na běžném a spořicím účtu. Srovnáním bylo zjištěno, že u Erste Group a u Oberbank málo aktivní klienti zaplatí v ČR za používání bankovních účtů nepatrně menší podíl ze svého příjmu než rakouští klienti. Při střední aktivitě jsou již náklady na bankovní služby pro české klienty ve vztahu k příjmům vyšší než pro rakouské klienty a velmi aktivní klienti Erste Group a Oberbank zaplatí v ČR bankám téměř třikrát větší část svého příjmu než klienti v Rakousku, nominálně tedy přibližně stejnou částku. UniCredit Group českým klientům při splnění určitých podmínek neúčtuje žádný poplatek za vedení účtu, takže účty v ČR jsou u všech tří modelových typů klientů výhodnější než v Rakousku. Skupina Raiffeisen se od ostatních tří bankovních skupin odlišuje tím, že málo aktivní klienti v ČR za bankovní služby zaplatí třikrát větší část svých příjmů než klienti v Rakousku. U středně aktivních klientů je situace podobná a pouze u velmi aktivních klientů se tento nepoměr snižuje. Celkově lze konstatovat, že ve vztahu ke svým příjmům čeští klienti zaplatí za služby spojené s běžným účtem méně než rakouští klienti pouze za předpokladu, že provádějí málo bankovních transakcí. Pokud naopak účet využívají velmi aktivně a nemají s bankou sjednané žádné zvláštní podmínky, zaplatí s ohledem na svoje příjmy výrazně více než klienti v Rakousku. Pokud bychom bankovní poplatky srovnávali v absolutní výši, v průměru za čtyři sledované bankovní skupiny jsou i při velkém počtu prováděných transakcí nižší pro klienty v ČR než pro klienty v Rakousku. Z výše provedeného srovnání vyplývá, že každá z bankovních skupin působících zároveň v Rakousku a v ČR v těchto dvou zemích uplatňuje odlišnou poplatkovou politiku u běžných účtů pro retailové klienty. Jistou podobnost je možné konstatovat pouze u Oberbank, která v ČR působí pouze formou pobočky zahraniční banky. U ostatních bank se ceníky pro rakouské a české klienty podobají pouze v některých detailech. Srovnáním cen za používání běžného účtu bylo prokázáno, že poplatky účtované za základní bankovní služby českým retailovým klientům nemohou být jediným důvodem velmi vysoké rentability českých bank v porovnání s rakouskými mateřskými či sesterskými společnostmi. 73
74
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: [1] AYADI, Rym, Reinhard H., SCHMIDT, Santiago, CARBÓ VALVERDE, 2009. Investigating Diversity in the Banking Sector in Europe: The Performance and Role of Savings Banks. 1. vyd. Brussels: Centre for European Policy Studies, 168 s. ISBN 9789290798682. [2] BARTMANN, Dieter, Marco, NIRSCHL, Anja, PETERS, 2011. Retail Banking. 2. vyd. Frankfurt am Main: Frankfurt School Verlag, 318 s. ISBN 978-3-940913-38-8. [3] DVOŘÁK, Petr, 2005. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 681 s. ISBN 807201515x. [4] JUŘÍK, Pavel, 2011. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 190 s. ISBN 9788072774883. [5] KALABIS, Zbyněk, 2005. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, viii, 148 s. ISBN 8025108821. [6] POLOUČEK, Stanislav, 2013. Bankovnictví. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, xvi, 480 s. ISBN 9788074004919. [7] REVENDA, Zbyněk, 2012. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 423 s. ISBN 9788072612406. [8] ROTHENSTEINER, Walter, 2007. Die Raiffeisen Bankengruppe Österreich – Erfolg durch Dezentralität und Internationalität. In: Österreichs Kreditwirtschaft: von der Reichsmark über den Schilling zum Euro. Wien, Graz: NWV - Neuer Wissenschaftlicher Verlag, s. 109-124. ISBN: 978-3-7083-0468-7. [9] SOCHER, Karl, 2007. Die Entwicklung der Kreditwirtschaft seit 1945. In: Österreichs Kreditwirtschaft: von der Reichsmark über den Schilling zum Euro. Wien, Graz: NWV Neuer Wissenschaftlicher Verlag, s. 145-153. ISBN: 978-3-7083-0468-7. Elektronické zdroje: [10] AČSS, 2013. Přehled základních údajů o stavebním spoření [online]. [Cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/vyvoj-statistik/ [11] Air Bank, 2014. Informace o Air Bank a.s. k 31. 12. 2013 [online]. [Cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.airbank.cz/cs/vse-o-air-bank/dokumenty/povinne-informace/ informace-o-air-bank-as-k-31-12-2013/Contents/0/ 95C78BA30FA867244FE220865BA59895/resource.pdf [12] Bank Austria, 2013a. Zentralsparkasse [online]. [Cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/ueber-uns-das-unternehmen-bank-austria-geschichtegruendungsjahre-zentralsparkasse.jsp [13] Bank Austria, 2013b. 1990er Jahre [online]. [Cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/ueber-uns-das-unternehmen-bank-austria-geschichte-aufstieg1990er-jahre.jsp 75
[14] Bank Austria, 2013c. Chronik ab 2000 [online]. [Cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/ueber-uns-das-unternehmen-bank-austria-geschichte-chronikab-2000--mitglied-der-hvb-gruppe.jsp [15] Bank Austria, 2013d. Unternehmensportrait [online]. [Cit. 10. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/ueber-uns-das-unternehmen-unternehmensportrait.jsp [16] Bank Austria, 2013e. Geschäftsbericht 2012 [online]. [Cit. 10. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/files/GB_2012_Deutsch.pdf [17] Bank Austria, 2013f. Unsere Banken in Zentral- und Osteuropa (CEE) [online]. [Cit. 9. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.bankaustria.at/ueber-uns-zentral--undosteuropa-unsere-banken-in-cee.jsp [18] Banky.cz, 2013. Družstevní záložny [online]. [Cit. 29. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.banky-cz.cz/druzstevni-zalozny/ [19] BAWAG P.S.K., 2013a. BAWAG Firmengeschichte (1922–2004) [online]. [Cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.bawagpsk.com/BAWAG/Ueber_uns/ Unsere_Bank/Firmengeschichte/12036/firmengeschichte-1922---2004.html [20] BAWAG P.S.K., 2013b. BAWAG P.S.K. Firmengeschichte 2005–2012 [online]. [Cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.bawagpsk.com/BAWAG/Ueber_uns/ Unsere_Bank/Firmengeschichte/12032/firmengeschichte-bawag-p-s-k--2005---2012.html [21] BAWAG P.S.K., 2013c. BAWAG P.S.K. im Überblick [online]. [Cit. 10. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.bawagpsk.com/BAWAGPSK/Ueber_uns/Unsere_Bank/125370/ bawag-p-s-k--im-ueberblick.html [22] BUBÁK, Zdeněk, 2013. Část klientů mezi bankami přeběhla, další o tom uvažují. Finparáda [online]. 8. 10. 2013 [cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/ 1655-Cast-klientu-mezi-bankami-cestuje.aspx [23] Česká spořitelna, 2013. Ceník pro Spoření České spořitelny [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/sporeni-cs/cenik-d00023165 [24] Česká spořitelna, 2014a. Profil České spořitelny [online]. [Cit. 7. 2. 2014]. Dostupné z: https://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 [25] Česká spořitelna, 2014b. Ceník pro Osobní účet České spořitelny II [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/ cenik_oucs_ii_r.pdf [26] Česká spořitelna, 2014c. Ceník pro Tuzemský platební styk pro soukromou klientelu [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/ tuzemsky-platebni-styk/cenik-d00020606 [27] Česká spořitelna, 2014d. Ceník pro Zahraniční platební styk [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/zahranicni-platebni-styk/ cenik-d00020609 [28] Česká spořitelna, 2014e. Ceník pro kartu Visa Classic [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/visa-classic/cenik-d00019285
76
[29] ČNB, 2014a. Metodika [online]. [Cit. 7. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/ dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs _ukazatele_metodika.html [30] ČNB, 2014b. Pravomoci bankovního dohledu [online]. [Cit. 15. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_in stituce/pravomoci_bd.html [31] ČNB, 2014c. Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [online]. [Cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/ zakladni_ukazatele_fin_trhu/ [32] ČNB, 2014d. Databáze časových řad ARAD [online]. [Cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN [33] ČSOB, 2013. Výroční zpráva 2012 [online]. [Cit. 7. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetnizpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2012.pdf [34] EBF, 2013a. EBF BankStat Database [online]. [Cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.ebf-fbe.eu/index.php?page=statistics [35] EBF, 2013b. Facts & Figures 2013 [online]. [Cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.ebf-fbe.eu/publications/statistics/ [36] Erste Bank, 2013a. Milestones - Geschichte Erste Bank [online]. [Cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.sparkasse.at/erstebank/Ueber-uns/Facts/geschichte/milestonesgeschichte-erste-bank [37] Erste Bank, 2013b. Sparkassengruppe [online]. [Cit. 17. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.sparkasse.at/sgruppe/Wir-ueber-uns/Sparkassengruppe [38] Erste Bank, 2013c. Facts [online]. [Cit. http://www.sparkasse.at/erstebank/Ueber-uns/Facts
17.
11.
2013].
Dostupné
z:
[39] Erste Bank, 2013d. Geschichte [online]. [Cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.sparkasse.at/erstebank/Ueber-uns/Sparkassengruppe/Geschichte [40] Erste Bank, 2014. s Komfort Konto – das modernste Konto Österreichs [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: https://www.sparkasse.at/erstebank/Privatkunden/Produkte/ Konto-und-Karten/Girokonten/sKomfortKonto [41] ERSTE Stiftung, 2013. Die Zweite Sparkasse [online]. [Cit. 17. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.erstestiftung.org/factory/die-zweite-sparkasse/ [42] Fio banka, 2013. O Fio [online]. [Cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.fio.cz/o-nas/ fio-banka/o-fio [43] GE Money Bank, 2013. Konsolidovaná výroční zpráva 2012 [online]. [Cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: https://www.gemoney.cz/documents/cz/press/gemb-vyrocni-zprava-2012.pdf [44] J&T Banka, 2014a. Výroční zpráva 2013 [online]. [Cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: https://www.jtbank.cz/public/57/96/d/13817_35444_JT_VZ_2013_INDIV_CZ.pdf
77
[45] J&T Banka, 2014b. J&T Banka Noviny 01/2014 [online]. [Cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.jtbankacafe.cz/sites/www.jtbankacafe.cz/files/soubory/01noviny012014nahled.pdf [46] Komerční banka, 2013. Výroční zpráva 2012 [online]. [Cit. 7. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2012vyrocni-zprava.pdf?46e9f48e6a28401df5cd0b850b677c5c [47] Kreditheini, 2011. Geschichte des Kreditwesens auf österreichischem Boden [online]. [Cit. 28. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.kreditheini.at/2011/02/geschichte-deskreditwesens-auf-osterreichischem-boden/ [48] Kurzy.cz, 2014. Kurzy archiv, kurzovní lístek ČNB 1.4.2014 [online]. [Cit. 19. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/historie/ceska-narodni-banka/D-1.4.2014/ [49] Lidovky.cz, 2011. České stavební spoření je třetí největší v Evropě [online]. 23. 5. 2011 [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/ceske-stavebni-sporeni-je-tretinejvetsi-v-evrope-fvr-/firmy-trhy.aspx?c=A110523_154938_firmy-trhy_nev [50] Oberbank, 2013a. The 3 Banken Group [online]. [Cit. 23. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.oberbank.at/OBK_webp/OBK/oberbank_at/Financial_Institutions/Domestic_ Internat_Network/The_3BankenGroup/index.jsp [51] Oberbank, 2013b. Geschäftsbericht 2012 [online]. [Cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.oberbank.at/OBK_webp/OBK/Informationsobjekte/Downloads/AT/ir_k_gb_ 12_.pdf [52] Oberbank, 2014a. Online Sparen [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.oberbank.at/OBK_webp/OBK/oberbank_at/Privatkunden/Sparen_Anlegen/A nlagekonto/index.jsp [53] Oberbank, 2014b. Sazebník bankovních poplatků a odměn pro fyzické osoby [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.oberbank.cz/OBK_webp/OBK/ Informationsobjekte/Downloads/CZ/ikcz_sapk0114.pdf [54] Oberbank, 2014c. Kontopreise [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.oberbank.at/OBK_webp/OBK/Informationsobjekte/Downloads/AT/ipk_kont opreise.pdf [55] OeNB, 2013a. Bausparkassen [online]. [Cit. 26. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.oenb.at/de/stat_melders/datenangebot/finanzinst/kreditinstitute/bausparkassen /bausparkassen.jsp#tcm:14-146115 [56] OeNB, 2013b. Zuständigkeiten der Bankenaufsicht [online]. [Cit. 24. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.oenb.at/de/finanzm_stab/bankenaufsicht/zustaendigkeiten/ zustaendigkeiten.jsp [57] OeNB, 2013c. Fakten zu Österreich – Oktober 2013 [online]. [Cit. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.oenb.at/de/img/fakten_zu_oesterreich_oktober_2013_mon_ tcm14-233465.pdf [58] OeNB, 2014a. Standardisierte Tabellen [online]. [Cit. 30. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.oenb.at/Statistik/Standardisierte-Tabellen.html 78
[59] OSWALD, Günther, 2013. Bankenhilfe kostete Staat bisher 6,4 Milliarden Euro. DerStandard.at [online]. 18. 7. 2013 [cit. 29. 10. 2013]. Dostupné z: http://derstandard.at/1373513071319/Banken-lasten-schwer-auf-Staatshaushalt [60] PPF banka, 2013. Výroční zpráva 2012 [online]. [Cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.ppfbanka.cz/cz/servis-pro-investory-a-analytiky/vyrocni-zpravy.html [61] Raiffeisenbank, 2013. Výroční zpráva 2012 [online]. [Cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: https://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-12-cz.pdf [62] Raiffeisenbank, 2014a. Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: https://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/ cenik-pi-1-010114.pdf [63] Raiffeisenbank, 2014b. Přehled úrokových sazeb Raiffeisenbank a.s. [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: https://www.rb.cz/o-bance/urokove-sazby/ [64] Raiffeisen Bankengruppe, 2014. Die Raiffeisen Bankengruppe [online]. [Cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.raiffeisen.at/eBusiness/01_template1/ 1006637000974-1006622610903-1006622610903-NA-30-NA.html [65] RLB NÖ-W, 2014a. Geschäftsbericht 2012 [online]. [Cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.raiffeisenbank.at/eBusiness/services/resources/media/1015018521967895452037490101051_895453172166774336-899386237909715439-1-30-NA.pdf [66] RLB NÖ-W, 2014b. Sparzinsen bei Raiffeisen in Wien [online]. [Cit. 1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.raiffeisenbank.at/eBusiness/01_template1/1015018521967892929229803352086_892930347837027083_89730845757986065520897672051198999-NA-30-NA.html [67] RZB, 2013a. Unternehmenstruktur/RZB-Gruppe [online]. [Cit. 7. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.rzb.at/eBusiness/01_template1/831197035645054749831197001285316293_831201177604143970-831201177604143970-NA-1-NA.html [68] Sberbank CZ, 2014. Výroční zpráva 2013 [online]. [Cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.sberbankcz.cz/vyrocni-zpravy-a-hospodarske-vysledky [69] SBK, 2014. Souhrnné statistiky ke stažení [online]. [Cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html [70] TOMŠÍK, Vladimír, 2013. Družstevním záložnám ČNB věnuje dlouhodobě zvýšenou pozornost [online]. [Cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/ pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/cl_13_130524_tomsik.html [71] TrendTOP500, 2013. Banken Ranking [online]. [Cit. 18. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.trendtop500.at/banken/ [72] UniCredit Bank, 2013. Výroční zpráva 2012 [online]. [Cit. 7. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/files/download/vyrocni-zpravy/VZ_UCB_2012_CZ.pdf [73] UniCredit Bank, 2014a. Produktový list EXPRESNÍ konto [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/files/download/konta/Produkt_list_ EXPRESNI.pdf
79
[74] UniCredit Bank, 2014b. Produktový list AKTIVNÍ konto [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/files/download/konta/Produkt_list_ AKTIVNI.pdf [75] UniCredit Bank, 2014c. Kontokorentní úvěr [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/obcane/uvery/kontokorentni-uver [76] UniCredit Bank, 2014d. Spořicí účty [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/urokove-sazby/sporici-ucty [77] UniCredit Bank, 2014e. Občané [online]. [Cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik/obcane/ [78] Van Dijk Management Consultants, 2009. Data collection for prices of current accounts provided to consumers [online]. [Cit. 19. 4. 2014]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ consumers/archive/strategy/docs/prices_current_accounts_report_en.pdf [79] Verband der österreichischen Landes-Hypothekenbanken, 2013. HypoVerband [online]. [Cit. 10. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.hypoverband.at/index.htm [80] Volksbank, 2013a. Die ÖVAG als Zentralorganisation [online]. [Cit. 23. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.volksbank.com/konzern/identitaet_und_leitbild/ zentralorganisation [81] Volksbank, 2013b. Der Volksbanken-Verbund [online]. [Cit. 23. 11. 2013]. Dostupné z: https://www.volksbank.at/volksbanken_verbund/unternehmensstruktur Zákony: [82] Česká republika. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. [83] Česká republika. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [84] Rakousko. BGBl. Nr. 532/1993 Bundesgesetz über das Bankwesen.
80
Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj počtu úvěrových institucí v Rakousku v letech 2004–2013 ........................29 Tabulka 2: Vývoj počtu bankomatů, platebních karet a výběrů z bankomatů v Rakousku v letech 2005–2013 ......................................................................................................................30 Tabulka 3: Vývoj počtu zaměstnanců v rakouském bankovnictví v letech 2004–2013 ...........30 Tabulka 4: Vývoj bilanční sumy jednotlivých sektorů rakouského bankovnictví v letech 2004–2013 (v mil. EUR) ..........................................................................................................31 Tabulka 5: Vývoj objemu přímých úvěrů rakouských bank domácím nebankovním subjektům v letech 2004–2013 (v mil. EUR) .............................................................................................31 Tabulka 6: Vývoj objemu vkladů domácích nebankovních subjektů u rakouských bank v letech 2004–2013 (v mil. EUR) .............................................................................................32 Tabulka 7: Vývoj objemu vkladů rakouských domácností u rakouských bank v letech 2004– 2013 (v mil. EUR) ....................................................................................................................32 Tabulka 8: Vývoj počtu úvěrových institucí v ČR v letech 2000–2012 ...................................41 Tabulka 9: Vývoj počtu bankomatů, platebních karet a transakcí v bankomatů v ČR v letech 2005–2013 ................................................................................................................................41 Tabulka 10: Vývoj počtu zaměstnanců v českém bankovnictví v letech 2000–2011 ..............42 Tabulka 11: Vývoj souhrnné bilanční sumy jednotlivých skupin českých bank v letech 2010– 2013 (v mil. Kč) ........................................................................................................................42 Tabulka 12: Vývoj objemu úvěrů českých bank domácím nebankovním subjektům v letech 2004–2013 (v mil. Kč) ..............................................................................................................43 Tabulka 13: Vývoj objemu vkladů klientů u českých bank v letech 2010–2013 (v mil. Kč) a podíly jednotlivých skupin bank (v procentech).......................................................................43 Tabulka 14: Vývoj objemu vkladů domácností u českých bank v letech 2004–2013 (v mil. Kč) ............................................................................................................................................44 Tabulka 15: Úrokové sazby a ceny vybraných služeb spojených s běžným účtem u Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen a České spořitelny (stav k 1. 4. 2014) .................................54 Tabulka 16: Úrokové sazby a ceny vybraných služeb spojených s běžným účtem u UniCredit Bank Austria a UniCredit Bank v ČR (stav k 1. 4. 2014).........................................................57 Tabulka 17: Úrokové sazby a ceny vybraných služeb spojených s běžným účtem u Raiffeisenlandesbank Niederösterreich-Wien a české Raiffeisenbank (stav k 1. 4. 2014) ......60 Tabulka 18: Úrokové sazby a ceny vybraných služeb spojených s běžným účtem u Oberbank v Rakousku a ČR (stav k 1. 4. 2014) ........................................................................................63 Tabulka 19: Celkové měsíční výdaje na bankovní služby pro modelové klienty Erste Group v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 ..................................................................................................67 Tabulka 20: Celkové měsíční výdaje na bankovní služby pro modelové klienty UniCredit Group v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 .......................................................................................67 Tabulka 21: Celkové měsíční výdaje na bankovní služby pro modelové klienty Raiffeisen Bankengruppe v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 ..........................................................................68 Tabulka 22: Celkové měsíční výdaje na bankovní služby pro modelové klienty Oberbank v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 ..................................................................................................68 Tabulka 23: Celkové měsíční příjmy z využívání běžného a spořicího účtu modelovými klienty bank působících v Rakousku a ČR k 1. 4. 2014 (v % z kreditního obratu) ..................69
81
Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu úvěrových institucí v ČR a Rakousku v letech 2001–2012..................... 46 Graf 2: Vývoj počtu poboček úvěrových institucí v ČR a Rakousku v letech 2000–2011 ...... 46 Graf 3: Vývoj podílu počtu zaměstnanců bank na celkovém počtu obyvatel v ČR a Rakousku v letech 2000–2011 ................................................................................................................... 47 Graf 4: Vývoj celkových aktiv úvěrových institucí v ČR a Rakousku v letech 2002–2012 .... 47 Graf 5: Vývoj poměru úvěrů k vkladům (mimo mezibankovní úvěry a vklady) u českých a rakouských úvěrových institucí v letech 2007–2012................................................................ 48 Graf 6: Vývoj kapitálové přiměřenosti českých a rakouských bank v letech 2008–2011........ 48 Graf 7: Vývoj rentability vlastního kapitálu (ROE) českých a rakouských bank v letech 2008– 2011 .......................................................................................................................................... 49
Seznam obrázků Obrázek 1: Logo Erste Bank a České spořitelny ...................................................................... 52 Obrázek 2: Logo Bank Austria a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.................... 55 Obrázek 3: Logo Raiffeisenlandesbank Niederösterreich-Wien a české Raiffeisenbank ........ 58 Obrázek 4: Logo Oberbank ...................................................................................................... 61
82
Seznam použitých zkratek AČSS AG BAWAG P.S.K. BKS BTV BWG CEE CESEE CIS ČNB ČR ČSOB EBF EU FMA HDP HVB IPB KB NÖ, NOE OECD OeNB ÖVAG RBI ROE RZB SBČS SME SWIFT USA
Asociace českých stavebních spořitelen Aktiengesellschaft Bank für Arbeit und Wirtschaft und Österreichische Postsparkasse Aktiengesellschaft Bank für Kärnten und Steiermark Bank für Tirol und Vorarlberg Bankwesengesetz Central and Eastern Europe Central, Eastern and Southeastern Europe Commonwealth of Independent States Česká národní banka Česká republika Československá obchodní banka European Banking Federation Evropská unie Finanzmarktaufsichtsbehörde hrubý domácí produkt HypoVereinsbank Investiční a poštovní banka Komerční banka Niederösterreich Organisation for Economic Co-operation and Development Oesterreichische Nationalbank Österreichische Volksbank AG Raiffeisen Bank International return on equity Raiffeisen Zentralbank Státní banka československá small and medium enterprises Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication United States of America
83
Seznam příloh Příloha 1: Seznam českých bank a družstevních záložen k 31. 12. 2012
84
Příloha 1: Seznam českých bank a družstevních záložen k 31. 12. 2012 Banky podle skupin:
Družstevní záložny: