Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Turistická destinace Srí Lanka Bakalářská práce
Autor: Adéla Králová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Jihlava 2010
Abstrakt KRÁLOVÁ, Adéla: Turistická destinace Srí Lanka.Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. Počet stran: 90
Tato bakalářská práce má za úkol zmapovat atraktivity cestovního ruchu destinace Srí Lanky a podat ucelený přehled o cestovním ruchu v této zemi. Cílem mé práce je navrhnout vhodný způsob propagace destinace pro turisty z České republiky. Ve své práci jsem vycházela především z vlastních cestovatelských zkušeností po Srí Lance v prosinci 2008 a z cizojazyčných zdrojů. Velkou pomocí pro mě byla moţnost čerpat kvalitní literaturu z databází dánské univerzity v Aalborgu. Klíčová slova Srí Lanka, cestovní ruch, historie, Tamilci, buddhismus, náboţenství, předpoklady cestovního ruchu, propagace destinace, propagační kampaň, rozvoj cestovního ruchu
Abstract
KRÁLOVÁ, Adéla: Tourism destination Srí Lanka. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. The work supervisor: : RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2010. 90 pages.
This bachelor thesis is aimed at mapping attractivities of tourism in Srí Lanka and giving a compact view of tourism in the country. The main goal of ma thesis is suggesting a sufficient way of promotion of the destination for tourists from the Czech Republic.
In this thesis I resulted from all above my own travelling experience in Srí Lanka in December 2008 and from foreign-language sources. The opportunity of drawing goodquality literature from databases od Danish university in Aalborg has been a remarkable support for me.
Keywords Sri Lanka, tourism, history, Tamils, Buddhism, religion, possibilities of tourism, destination promotion, promotion campaign, tourism development.
Na tomto místě bych ráda vyjádřila poděkování své vedoucí bakalářské práce RNDr.Evě Janouškové Ph.D. za podnětné připomínky a odborné vedení práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 19.12. 2009
Adéla Králová
Obsah 1
ÚVOD .................................................................................................................. 9
2
PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ............................ 10 Selektivní předpoklady cestovního ruchu............................................................. 10
2.1 2.1.1
Geografie .............................................................................................................. 10
2.1.2
Historie.................................................................................................................. 13
2.1.2.1
Původní obyvatelé ............................................................................................. 13
2.1.2.2
Anuradhapurské a Sihálské království .............................................................. 13
2.1.2.3
Koloniální éra .................................................................................................... 14
2.1.2.4
Osamostatnění Srí Lanky .................................................................................. 16
Počátek sinhálsko-tamilského konfliktu ............................................................... 17
2.1.3
2.1.3.1
Vznik LTTE....................................................................................................... 18
2.1.3.2
Intervence Indie ................................................................................................. 19
2.1.3.3
Vyvrcholení konfliktu po roce 1991.................................................................. 20
2.1.3.4
Zasaţení vlnou tsunami ..................................................................................... 21
2.1.3.5
Ukončení konfliktu mezi vládou a LTTE .......................................................... 22
2.1.4
Demografie ........................................................................................................... 23
2.1.4.1
Etnické skupiny ................................................................................................. 24
2.1.4.1.1 Sinhálci ......................................................................................................... 24 2.1.4.1.2 Tamilci ......................................................................................................... 25 2.1.4.1.3 Muslimové.................................................................................................... 26 2.1.4.1.4 Védové ......................................................................................................... 26 2.1.4.2
Náboţenství ....................................................................................................... 27
2.1.4.2.1 Buddhismus .................................................................................................. 27 2.1.4.2.2 Hinduismus .................................................................................................. 28 2.1.4.2.3 Islám ............................................................................................................. 28 2.1.4.2.4 Křesťanství ................................................................................................... 28
2.1.5
Politická situace a vláda ........................................................................................ 29 6
2.1.6
Makroekonomické ukazatele ................................................................................ 31
2.1.6.1
Vývoj ekonomiky státu...................................................................................... 31
2.1.6.2
Současný stav ekonomiky a jednotlivých odvětví ............................................. 34
2.1.6.2.1 Zemědělství .................................................................................................. 34 2.1.6.2.2 Průmysl ........................................................................................................ 35 2.1.6.2.3 Sluţby ........................................................................................................... 36
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ......................................................... 36
2.2 2.2.1
Přírodní předpoklady ............................................................................................ 36
2.2.2
Sociokulturní předpoklady .................................................................................... 40 Realizační předpoklady cestovního ruchu ............................................................ 41
2.3
Dopravní předpoklady .......................................................................................... 41
2.3.1
2.3.1.1
Silniční doprava ................................................................................................. 42
2.3.1.2
Ţelezniční doprava ............................................................................................ 42
2.3.1.3
Letecká doprava................................................................................................. 43
2.3.1.4
Námořní doprava ............................................................................................... 43
Materiálně-technické předpoklady ....................................................................... 44
2.3.2
3
CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU NA SRÍ LANCE .......... 45
3.1
Vývoj cestovního ruchu na Srí Lance ................................................................... 45
3.2
Orgány a organizace CR na Srí Lance ................................................................. 49
3.2.1
Státní orgány a organizace činné v cestovním ruchu ............................................ 49
3.2.1.1
Ministerstvo CR................................................................................................. 49
3.2.1.2
Úřad pro rozvoj cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism
Development Authority, SLTDA)...................................................................................... 50 3.2.1.3
Úřad pro podporu cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism
Promotions Bureau, SLTPB) ............................................................................................. 50 3.2.1.4
Srílanský institut cestovního ruchu a hotelového managementu (Sri Lanka
Institute of Tourism & Hotel Management, SLIMTH) ...................................................... 51
7
3.2.1.5
3.2.2
Srílanský kongresová kancelář (Sri Lanka Convention Bureau, SLCB)........... 51
Soukromé organizace CR ..................................................................................... 51 Současný stav CR na Srí Lance ............................................................................. 51
3.3 3.3.1
Incomingoví návštěvníci ....................................................................................... 51
3.3.2
Důvod návštěvy zahraničních turistů .................................................................... 53
3.3.3
Způsob dopravy incomingových turistů do země ................................................. 53
3.3.4
Ubytovací kapacita a zaměstnanost v cestovním ruchu........................................ 54
3.3.5
České cestovní kanceláře nabízející zájezdy na Srí Lanku................................... 54
3.4
Marketingová propagace destinace Srí Lanky .................................................... 56
3.4.1
Současné priority cestovního ruchu Srí Lanky ..................................................... 56
3.4.2
Televizní propagační spoty ................................................................................... 58
3.4.3
Propagační tiskoviny............................................................................................. 61
3.4.4
Webová prezentace nové tváře Srí Lanky ............................................................ 63
DOPORUČENÍ ................................................................................................ 65
4 4.1
Zhodnocení kampaně „Visit Sri Lanka 2011“ ..................................................... 65
4.2
Zhodnocení cílů kampaně „Visit Sri Lanka 2011“ .............................................. 67
4.3
Bariéry rozvoje cestovního ruchu ......................................................................... 70
4.3.1
Etnický konflikt .................................................................................................... 70
4.3.2
Vlna tsunami ......................................................................................................... 71
4.4
Návrh vhodné propagace pro české klienty ......................................................... 72
5
ZÁVĚR ............................................................................................................. 77
6
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................ 79
8
1 Úvod Srí Lanka je situovaná lépe než jakýkoliv jiný ostrov na světě…je nalezištěm krásnějších a vzácnějších rubínů než jaké mohou být nalezeny kdekoliv jinde…. Na tomto ostrově se nachází opravdu vysoká hora s hrobem Adama, našeho prvního rodiče. Marco Polo (1293) Ostrov Srí Lanka je malým vesmírem, najdeme na zde spoustu obměn kultury, scenérií a klimatu jako v zemích tucetkrát větších…Jen těžko se dá uvěřit, že existuje země, která unikátní v tolika ohledech…která má tolik výhod a tak málo nevýhod. Sir Arthur C. Clarke
Srí Lanka je malý kousek ráje uprostřed širého Indického oceánu, který svou krásou a bohatstvím uţ po staletí láká cizince. Zlákal i mě, a tak jsem s radostí, která je vlastní kaţdé cestovatelské duši, ostrov procestovala na motorce, způsobem, který mi poskytoval volnost a moţnost zemi a její obyvatele důkladně poznat. Srílančané jsou milí a usměvaví lidé, kteří ani přes problémy, které suţují jejich zemi, nezatrpkli. Při cestě jsem byla doslova okouzlena krásou ostrova, a to nejen přírodou ale také majestátními chrámy, prastarými královskými městy a rozlehlými čajovými plantáţemi, které se jako zelený koberec vinou po zaoblených kopcích a jen tu a tam v nich spatříte pestrobarevná sárí sběraček. Srí Lanka byla posledních 30 let v zajetí občanské války a v roce 2004 byl ostrov zasaţen vlnou tsunami. To je vše je ale minulostí a dnes je to země, která si zaslouţí být navštěvovaná a obdivovaná. Ve své práci se proto budu zabývat historií Srí Lanky, která významným způsobem ovlivňuje cestovní ruch dneška, předpoklady cestovního ruchu na ostrově a způsoby propagace Srí Lanky jako cílové destinace. Cílem mé práce bude návrh vhodného způsobu propagace pro české turisty. 9
2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu
2.1 Selektivní předpoklady cestovního ruchu
2.1.1 Geografie Srí Lanka je 400 km dlouhý a 220 km široký ostrov ve tvaru slzy, který se zaujímá rozlohu 65 620 km². Ostrov se rozkládá jihovýchodně od indického subkontinentu v Bengálského zálivu a náleţí do oblasti Indického oceánu. Od pevniny je oddělen Palkským průlivem a Mannárským zálivem a naopak spojen tzv. Adamovým mostem, někdy nazývaný Rámův most nebo Rama Setu. Jedná se o řetěz korálových mělčin, které se táhnou od ostrova Manar na severozápadě srílanského pobřeţí aţ po ostrov Raméšvarám u severovýchodního pobřeţí Indie. Písčiny v této oblasti vystupují nad hladinu mělkého moře, a proto bylo moţné aţ do 15. století tuto úţinu přejít po souši. Obr. 1 Mapa znázorňující lokalizace Srí Lanky
zdroj: Mapsofworld.com
10
Centrem ostrova je rozsáhlé pohoří s nejvyšším vrcholem Mount Pidurutalagala (2 524 m.n.m), které se směrem k pobřeţí mění v níţiny. Sever ostrova je pokryt rozsáhlými rovinami, tato oblast je také nejsušším regionem celé Srí Lanky. Ostrov vznikl přibliţně před 45 miliony let v okamţiku, kdy došlo ke spojení prakontinentů Gondwany a Eurasie. Spojením těchto desek došlo k vyvrásnění Himalájského pohoří a oddělení malého kousku pevniny od Indického subkontinentu. Z geologického hlediska je ostrov tvořen převáţně metamorfovanými horninami a částečně také vulkanickými a sedimentárními horninami. Různorodá půda je relativně úrodná, obzvláště v oblastech říčních naplavenin, ale její fertilita stalé klesá z důvodu velmi intenzivního zemědělství, které půdu neúměrně zatěţuje. Polohou mezi 5. a 10. stupněm severní šířky Srí Lanka spadá do tropického klimatického pásma, které se vyznačuje teplým a vlhkým počasím během celého roku. Toto klima je zmírňováno izolovaností a hornatostí ostrova, proto se teploty během roku pohybují v níţinách okolo 28 °C, vyjma teplejší severní části ostrova, a v hornatých oblastech v závislosti na nadmořské výšce v rozmezí 10 a 20 °C.
Obr. 2
Fyzicko-geografická mapa Srí Lanky
zdroj: Mapsofworld.com
11
Klima ostrova je také významně ovlivňováno dvěma monzunovými obdobími. Jihozápadní monzuny zasahují hustě obydlenou jiţní a západní část ostrova v období od dubna do června, zatímco monzuny severovýchodní přináší vláhu na téměř celé území ostrova od poloviny října do poloviny února. Podle výskytu dešťové sráţky rozdělujeme ostrov na dvě části – vlhkou, se sráţkovými úhrny 3 700 mm za rok, a suchou s 1 500 mm ročně, které ovšem spadnou jen období monzunů a po zbytek roku je oblast beze sráţek. I přestoţe během monzunů začínají fungovat rozsáhlé zavlaţovací kanály z dob starověku, většina obyvatel uţ po dlouhá staletí obývají vlhké oblasti ostrova, aby se stejně jako jejich předci mohli ţivit zemědělstvím, které je i dnes stěţejním odvětvím srílanské ekonomiky. Územím ostrova protéká více neţ 100 řek, mnohé z nich mají pouze malý význam či sezónní průtok. ¾ země jsou odvodňovány 12 hlavními řekami, z nichţ polovina náleţí do tzv. vlhké oblasti. Nejvýznamnější a největší řekou Srí Lanky je Mahaweli Ganga pramenící v centrální hornaté oblasti. Ve svém toku pokračuje na sever přes suchou oblast severovýchodní části ostrova, kde napájí řadu přehrad nejen pro zavlaţovací účely, ale také pro výrobu vodní energie, a poté po 335 km ústí do Kottiarského zálivu. Mezi nejdůleţitější řeky suchých oblastí patří Aruvi Aru (164 km), která protéká prvním hlavním městem Srí Lanka Anuradrapurou, Kala Oya (148 km), Ayn Oya (142 km) a Dadura Oya (142 km), která tvoří hranici mezi suchou a vlhkou oblastí západního pobřeţí. Hlavní řeky vlhké oblasti jsou Maha Oya (134 km), Kalani Ganga (145 km) a Kalu Ganga (129 km). Kolombo, hlavní město a také největší město Srí Lanky s populací 642 000 obyvatel, se nachází na jihozápadním pobřeţí ostrova. Z města se od doby kolonizace stal jeden z nejdůleţitějších přístavů v celém Indickém oceánu. Další 3 z 5 největších měst jsou situovány v předměstí metropole: Dehiwala-Mt. Lavinia (210 000 obyv.), Moratuwa (177 000 obyv.) a Sri Jayawardenapura-Kotte (116 000 obyv.). Mezi další významná města patří severozápadní Negombo (122 000), bývalé portugalské město Galle (91 000) a severní Jaffna (118 000), která je hlavní město Tamilského království. (zdroj: Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, str. 18-19; Cia.gov; Countrystudies.usGeography)
12
2.1.2 Historie 2.1.2.1 Původní obyvatelé Podle nejnovějších archeologických a paleoantropologických nálezů přišli první obyvatelé z Afriky do oblasti jiţní Asie před 60 000 lety. První dochované známky osídlení Srí Lanky pochází z doby před 28 000 lety, coţ jsou vůbec první osady v oblasti jiţní Asie. V porovnání s Evropou nebo Čínou začala doba kamenná brzy a trvala velice dlouho. Na území Srí Lanky v té době ţili lidé, jejichţ fyzická podoba byla velmi blízká populaci Indie, jihovýchodní Asie a Austrálie. Souhrnně je nazýváme proto-Australoidi. Vzhledem k výhodné přímořské poloze jak Indie, tak Srí Lanky, byly tyto země pod silným vlivem cizích kultur. Srí Lanka byla navíc v době paleolitu spojena s Indických subkontinentem tzv. Adamovým mostem, který se prokazatelně stal hlavní spojnicí mezi zeměmi.
2.1.2.2 Anuradhapurské a Sihálské království Ve 4. století př.n.l. bylo na území suchých severních rovin vybudováno Sinhálské království kolem města Anuradhapura, coţ bylo ve své době jedním z největších měst v jiţní Asii. Jedním ze zlomových okamţiku byl pro Srí Lanku příchod Mahinda, syna budhistického indického krále Ashoka, ve 3. stol.př.n.l. Ten na ostrově začal šířit Buddhovo učení, obrátil na víru dokonce samotného krále Anuradhapurského království a jeho sestru Sangamittu. Anuradhapura byla centrem Sinhálského království od 4. stol. př.n.l. po téměř 1 500 let. V době svého největšího rozkvětu ţilo v severní suché oblasti aţ 7 milionů obyvatel, čili více neţ 90 % populace ostrova. Anuradhapura byla královským sídlem, stala se hlavním centrem buddhismu s jedním z největších klášterních komplexů, ve kterém ţilo aţ 10 000 mnichů. V 10. stol. n.l. začala Srí Lanka doplácet na úzké vazby s jiţní Indií, ze které začalo pronikat na ostrov nové náboţenství - hinduimus. Spolu s ním bylo Sinhálské království obsazeno jihoindickými panovníky. V roce 1017 se tedy sinhálský panovník Vijayaabahu I. rozhodl přemístit hlavní město 100 km jihovýchodně do města
13
Polonnaruwa. Stalo se tak královským sídlem po další 2 staletí a přineslo Sinhálcům dva velmi dobré panovníky. Prvním z nich byl Parakramabahu I. (1153-1186), za jehoţ vlády země vzkvétala. Bojoval proti jihoindickým nájezdům, podnikl výpravu do Myanmaru, ale také velmi dbal o výstavbu ve své zemi, zejména co se týče zavlaţovacího systému. Jeho následovník Nissanka Malla (1187-1196) byl posledním velkým sinhálským panovníkem, po něm nastupuje celá řada slabých králů, kteří nejsou schopni vést království v podmínkách šířící se malárie, nedokáţí spravovat zavlaţovací systém a tak je postupně království vylidněno a opuštěno. Obyvatelé se přesunují do jiţní vlhké oblasti a sever se stává územím Tamilského království s centrem v Jaffně. Migrace obyvatel mezi Indií a Srí Lankou probíhala uţ od 5. století. Postupně si severní část ostrova podmanila řada hinduistických tamilských králů jako Chola, Pallava a Pandya. V okamţiku, kdy zaniklo sinhálské království v Polonnaruwě, bylo politické centrum přesunuto na jih. Ostrov byl tímto okamţikem rozdělen na dvě části, jejichţ hranici tvořil široký pás dţungle a hustých lesů uprostřed ostrova, nazývaný Vanni. Tato řídce osídlená oblast náleţela tamilskosinhálským klanům, kteří si říkali Vannyardi.
2.1.2.3 Koloniální éra Sinhálské obyvatelstvo se přemístěním na jihovýchod ostrova dostalo do vlivu zámořského obchodního průmyslu, povětšinou muslimských obchodníků. V letech 1253 aţ 1400 vzniklo na sinhálském území 5 království, která musela čelit neustálým nájezdům Číňanů, Malajců ale také pravidelným útokům ze strany jiţní Indie. Tato epocha, kdy byl srílanský národ neustále okupován, byla završena v roce 1505 příjezdem portugalských dobyvatelů. Jejich záměrem bylo zcela si podmanit obchod mezi jihovýchodní Asií a Evropou vyuţitím trasy kolem mysu Dobré naděje. V té době uţ existovala na jihu Srí Lanky pouze 3 z původních 5 království, a to Tamilské království v Jaffně na severu, Sinhálské království v Kandy, hlavním městě centrálních hor, a Kotte, nejmocnější na celém jihu. V okamţiku, kdy Portugalci vedení Lorencem de Almeidem dorazili do Colomba, navázali s králem z Kotte velmi přátelské vztahy. Vyjednali si monopolní
14
postavení v oblasti pro Evropu velmi strategických surovin - skořice, koření a drahokamů. Tímto krokem nahradili muslimské obchodníky, kteří tomuto odvětví do příchodu Portugalců dominovali. V polovině 16. stol. uţ bylo téměř celé pobřeţí jiţní Srí Lanky pod portugalskou nadvládou a Sinhálské království bylo vytlačeno do hor. V r. 1534 s příchod prvních misionářů, převáţně Dominikánů a Jezuitů, započala christianizace buddhistického obyvatelstva, která po Tridentském koncilu (1545-1563) značně přitvrdila. Nekatolické obyvatelstvo bylo pronásledováno, byly ničeny chrámy vzácné náboţenské svitky a sirotci byli uměle vychováváni v katolickém prostředí. V roce 1591 získali Portugalci další území tentokrát severní Tamilské království v Jaffně. Jediné přeţivší království po r. 1621, království v Kandy, které muselo čelit několika portugalským pokusům o dobytí, uskutečnilo v r. 1629 zoufalý pokus o záchranu své unikátní kultury a poţádali o pomoc další evropskou velmoc – Nizozemsko. To uţ v minulosti, konkrétně v r. 1602, uskutečnilo expedici a vylodilo se v Batticaloe, čímţ se pro ně stala Srí Lanka velice lákavou kolonií. 153 let po příchodu Portugalců na ostrov se tedy chopili moci. Podle dohody, kterou uzavřeli, měli Nizozemci po vytlačení Portugalců opustit ostrov. Paradoxně okupovali větší oblast neţ jejich předchůdci. Své území rozdělili na 3 části, správce sídlil v Colombu, a další administrativní centra se nacházela v Jaffně a v Galle. Za dobu své 140leté nadvlády také pokusili několikrát o násilné získání Kandy. Nizozemci byli do obchodu zapáleni mnohem více neţ Portugalci. Nechali dokonce vystavět systém kanálů podél západního pobřeţí, kterým přepravovali skořici a další plodiny. V zemi zavedli systém daní, které se vztahovali např. na pěstování rýţe, arrak (pálenku z palmového nektaru) a sezónní lov ryb. Na ostrově zaloţili síť škol a poloţili základ právního systému, který je součástí srílanské ústavy dodnes. V druhé polovině 18. stol. si Anglie zcela podmanila Indii. Během nizozemské nadvlády mohla britská Východoindická společnost obchodovat se srílanskými přístavy a postupem času se stala dominantní obchodní velmocí v Indickém oceánu. Od r. 1760 vysílala tajné mise do Kandy se zájmem navázat obchodní styky, o 22 let později si násilím podmanila přístavy na severu země a postupně, jak vytlačovala Nizozemce, postoupila aţ k jihu. Stala se tak první velmocí, která si podmanila celý ostrov včetně Kandy. Roku 1802
15
se Srí Lanka stala královskou kolonií s oficiálním anglickým názvem Ceylon. Tyto změny otevřely dveře anglickým osadníkům, kteří s přesvědčením, ţe Ceyloňané nejsou hodni toho vlastnit půdu, zabírali jejich pozemky, na kterých plošně vysazovali kávovníky. Káva byla v té době nejdraţší plodinou a páteří celé anglické koloniální ekonomiky. Do karet jim hrál fakt, ţe v Evropě prudce vzrůstala obliba a spotřeba kávy a po sníţení dovozního cla v Anglii se káva stala dostupnější komoditou. V 70. letech 19. stol. však plantáţe kávy zachvátila choroba a Angličané byli nuceni najít odolnější plodinu. Vysázeli tedy na plantáţe čaj a kaučukovník, ale nebyli schopni donutit sinhálské obyvatelstvo, aby pro ně pracovalo. Začali tedy ve velkém najímat a dováţet na ostrov Tamilce z jiţní Indie. Tímto krokem podstatně ovlivnili demografii ostrova a vytvořili tak největší Tamilskou komunitu na Ceylonu čítající 850 000 obyvatel, z nichţ dodnes 700 000 stále pracuje na plantáţích. Britský vliv je na ostrově se zachoval dodnes v podobě elitních škol s kriketovými hřišti, armádních táborů, vlakových stanic a v neposlední řadě anglického jazyka.
2.1.2.4 Osamostatnění Srí Lanky Po II. světové válce pod vlivem osvobození Indie začala o samostatnost usilovat také Srí Lanka, v té době stále známá spíše jako Ceylon. V únoru roku 1948 získala samostatnost a stala se členem Britského Commonwealthu. V nově vzniklém státu vyhrála v prvních volbách Spojená národní strana vedená DS Senanayakem. Hlavními opozičními stranami se staly Tamilské strany ze severu, strany pěstitelů čaje a komunisté. Z počátku se fungování státu jevilo bezproblémové, ekonomika sílila, vláda se soustředila na posílení sociálního systému a oslabení opozice. V okamţiku, kdy vláda zbavila Tamily ţijící v centrálních horách hlasovacího práva tím, ţe jim odebrala občanství, nastaly první problémy. V 60. a 80. letech 20. století vyjednala Srí Lanka navrácení několika Tamilců a těm zbývajícím, kterých byla drtivá většina, udělila zpět státní občanství.
(čerpáno z: Countrystudies.uk-History; Infolanka.com; Peebles, 2006;
Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, str.11-16)
16
2.1.3 Počátek sinhálsko-tamilského konfliktu 10 let po uznání srílanské nezávislosti byla angličtina přijata jako oficiální jazyk, a tak pokračovala éra anglicky hovořící elity, převáţně křesťanů, která působila v čele státu. K neshodám mezi angličtinou a sinhálštinou a také mezi křesťanstvím a buddhismem vstoupili Tamilci, se svým mateřským jazykem-tamilštinou. Tehdejší ministerský předseda Banaranaike teda na nátlak Sinhálců uzákonil sinhálštinu jako úřední jazyk, coţ zdvihlo vlnu protestů a násilností ze strany Tamilců. Začali usilovat o změnu státního zřízení na federativní republiku, v niţ by měla severní a východní tamilská část autonomii. V tomto období se zrodil onen sinhálsko-tamilský etnický konflikt, který byl v 50. letech ještě přiţiven nepříznivou ekonomickou situací a opoziční politikou, která hrála na sinhálskou citlivou paranoidní strunu. Opozice své voliče utvrzovala v tom, ţe jejich náboţenství, jazyk a kultura budou zničeny Indy, kteří byli povaţováni za spojence Tamilců na Srí Lance. Tamilci se v této situaci povaţovali za ohroţenou minoritu a ministerský předseda zcela neočekávaně začal vyjednávat s tamilskými vůdci o jistém druhu federace. Kvůli tomuto počinu byl Banaranaike v roce 1959 zavraţděn buddhistickým mnichem, ale dodnes je povaţován za národního hrdinu, který vrátil vládu zpátky srílanskému lidu. Ve volbách roku 1960 byla zvolena Svobodná strana vedená vdovou po Banaranaikovi, Sirimavo, která se stala první předsedkyni vlády na světě. Svou politikou znárodňování srílanských ropných společností značně utlumila vztahy s USA a ekonomika země začala prudce klesat. Nastalo období prudkých nepokojů vyvolaných radikálními Sinhálci, které přiţivila populační exploze a nespokojenost mladých nezaměstnaných můţu. V této situaci uţ byl jen krůček k vyvolání marxistických rebelií vedených moskevským uprchlíkem Rohanem Wijeweerem pod záštitou Lidové osvobozenecké armády (JVP). Toto povstání ovšem propuklo předčasně a po krátké době trvání se rozpadlo. Jeho členové, především studenti a mladí muţi, byli okamţitě zpacifikováni armádou aktem, při němţ zemřelo 25 000 lidí. Tato revolta jasně naznačila vládě, ţe je třeba konat změny. Vznikla tedy nová ústava, Ceylon byl přejmenován tradičním sinhálským názvem - Srí Lanka.
17
2.1.3.1 Vznik LTTE Během této politické situace vyvstaly opět problémy tamilské menšiny. Ostře nesouhlasila se dvěma body legislativy: v r. 1970 byl sníţen počet tamilských univerzit a v r. 1972 byla do ústavy zanesena privilegovanost buddhistické víry a zákonem nakázána ochrana a podpora buddhismu. Od roku 1971, kdy začaly nepokoje severních Tamilců, byly do oblasti vyslány armádní a policejní jednotky. V polovině 70. let začali především mladí Tamilci z řad levice volat po nezávislém tamilském státu zvaném Eelam, coţ v překladu znamená „drahocenná země“. Mezi těmito vzbouřenci byl hlavní autoritou teenager Velupillai Prabharakan, váţený ve svých řadách pro svou přesnou střelbu a nadšení pro válečné skutky. Právě on zaloţil seskupení LTTE (Tygři osvobození tamilského Eelamu) zkráceně Tamilští tygři. Po nástupu k moci UNP (Sjednocená národní strana) se dostal do čela státu Junuis Richard Jayawardene, který ustoupil od socialistické politiky a věnoval velké úsilí přilákáni zahraničních investic do země. Za svůj vzor tehdy povaţoval otevřenou ekonomiku Singapuru. Jeho snaha byla odměněna sníţením nezaměstnanosti na polovinu do r. 1983, Srí Lanka se stala soběstačnou v pěstování rýţe do r. 1985 a také došlo k oţivení cestovního ruchu. Jayawardene několikrát během svého mandátu změnil ústavu ve svůj prospěch a v r. 1978 dokonce přišel s novou, v pořadí třetí, srílanskou ústavou, která definovala nový nejvyšší post ve státě – prezidentskou funkci. Vzápětí byl parlamentem do tohoto postu zvolen a v roce 1982 znovu potvrzen pro další volební období. Jayawardene během své vlády podpořil zařazení tamilštiny mezi úřadní jazyky s omezením na oblasti tamilské majority. Ani tento smířlivý krok, ale nezastavil střety mezi bezpečnostními jednotkami a Tygry, coţ způsobilo řetězec odvetných konfliktů, při nichţ byly častými obětmi civilisté. V r. 1983 propukl konflikt naplno v okamţiku, kdy byla doslova zmasakrována vládní vojenská jednotka Tamilskými Tygry nedaleko Jaffny. Mezi obyvateli se začala šířit nenávist vůči Tamilskému obyvatelstvu, byli napadáni a vraţděni a dokonce v některých městech byly vyhlazeny jejich čtvrtě. Tyto vlny násilí byly připomínkou let 1958, 1977 a 1981 ale v mnohem větším měřítku. Policie potaţmo vláda
18
nedokázala či nechtěla nijak zasáhnout. Ze země začalo odcházet velké mnoţství Tamilců a Sinhálci se začali hromadně stěhovat z Tamilských oblastí. (čerpáno z: Cfr.org; Dfid.gov.uk)
2.1.3.2 Intervence Indie V tuto neklidnou dobu v oblasti začali působit jednotky RAW (Peruť výzkumu a analýzy), coţ byla indická obdoba CIA, která v 80. letech vycvičila 6 tamilských militantních frakcí na indické půdě. Nikdo v té době netušil skutečný záměr RAW. Později vyšlo najevo, ţe pokoušeli dosáhnout odtrţení tamilské části od Srí Lanka, tak jako se v roce 1971 oddělil od Indie Pákistán. Tamilští bojovníci poţadovali pro svůj zamýšlený stát Eelam území o rozloze 1/3 Srí Lanky, konkrétně celou severní provincii a východní pobřeţí sahající aţ k NP Yala East. Tyto poţadavky byly pro srílanskou vládu neakceptovatelné a tak v r. 1985 začali jednotky LTTE postupovat na jih, kde vykonávali pomstu za svůj odsunutý tamilský lid. Násilnosti v zemi způsobily prudký propad ekonomiky, cestovní ruch se dostal téměř na minimum, zahraniční investice přestaly proudit do země a vláda neměla ani dostatek na zajištění bezpečnostních jednotek. Obr. 3 Mapa Srí Lanky znázorňující území Eelamu
Zdroj: Fwe.cwis.org
19
V roce 1987 se vládním jednotkám podařilo odsunout LTTE na sever k Jaffně. Prezident země Jayawardene vyjednal intervenci indických mírových jednotek (IPKF), které by se pokusili odzbrojit tamilské povstalce. Tento krok později vedl k prudkým demonstracím a k odvolání Jayawardene z funkce, kde byl nahrazen Ranasinghem Premadasou. V zemi setrvali jednotky IPKF aţ do roku 1990 , kdy za příslibu klidu zbraní v březnu upustili zemi se ztrátou více neţ 1000 vojáků. V červnu téhoţ roku ovšem konflikt propukla znovu a vstoupil tím od své druhé fáze. (čerpáno z: Flashpoints.info; Peebles, 2006; Gwyther, 2008)
2.1.3.3 Vyvrcholení konfliktu po roce 1991 Vrcholem konfliktu se stala polovina roku 1991, kdy byl spáchán sebevraţedný atentát jednou z příslušnic LTTE na indického ministerského předsedu Rajiva Ghandiho. Boje soustředěné do oblasti Jaffny nabyly na síle v polovině roku 1992, kdy armáda zdvojnásobila počet vojáků na 75 000. V květnu roku 1993 byl sebevraţedným atentátníkem v Colombu zabit prezident Premadasa. V lednu roku 1995 byl uzavřeno příměří mezi vládními jednotkami a LTTE. Konflikt vstoupil do své třetí fáze porušením mírové dohody v 19.4. téhoţ roku. O 8 měsíců později, v lednu 1996, provedli LTTE jeden z nejhorších útoků na civilní obyvatelstvo, kdyţ v Colombu v Centrální bance zabil sebevraţedný atentátník 90 lidí a dalších 1 400 zranil. Boje trvaly aţ do roku 2000, kdy do země vstoupily norské mírové jednotky v čele s Erikem Solheimem a přinutili vládu a Tamilské Tygry k vyjednávání o nastolení míru. Pod vlivem okolností obě strany přistoupili na diskuzi. Vláda se nacházel v situaci na pokraji bankrotu a jednotky LTTE, po 20 letech bojů nebyly svým poţadavkům na vytvoření Eelamu ani o krok blíţe, naopak musely do svých řad rekrutovat ţeny a děti, aby zaplnila místa po zabitých povstalcích. I přes dohodu Tamilští Tygři atakovali v červenci 2001 srílanské mezinárodní letiště, kde zničili polovinu srílanské letecké flotily. Události 11. září v New Yorku významně ovlivnila konflikt na Srí Lance v tom směru, ţe západní mocnosti uznaly LTTE jako 20
teroristickou organizaci
a Srí Lanka se dočkala pomoci USA. Boje byly zastaveny
v prosinci 2001 a mírová jednání začala v únoru 2002 a pokračovaly pozitivním směrem aţ do dnešní doby. (čerpáno z: Genocide of Tamils in Sri Lanka, 2006; Swaffield, 2007)
2.1.3.4 Zasažení vlnou tsunami 26. prosince roku 2004 zasáhla Srí Lanku doposud největší ţivelná katastrofa. Zemětřesení s epicentrem u ostrova Sumatra o síle 9 stupňů Richterovy škály vyvolalo vlnu tsunami, která zasáhla největší silou v oblasti Indické oceánu. Nejvíce byly postiţeny státy: Indonésie, Indie, Thajsko, Maledivy, Somálsko, Barma, Seychely a Srí Lanka. Zemětřesení vyvolané v 6:59 místního času způsobilo vlnu, která urazila vzdálenost 1 750 km k břehům Srí Lanky za 1,5 hodiny. Pro většinu obyvatel byl pojem „tsunami“ naprosto cizí, a proto v okamţiku, kdy moře 15 minut před příchodem vlny začalo ustupovat a obnaţilo své dno, lidé přicházeli a s údivem si tuto neobvyklou situaci fotili. Vlna udeřila na východ, severovýchod, jih a jihozápad ostrova v časovém rozpětí 8:27 aţ 10:30 místního času. Tsunami způsobila obrovské škody místnímu obyvatelstvu. Sebrala jim domy, infrastrukturu, zničila jejich ţivobytí (viz Tab. 1) (čerpáno z: Gunatillake, 2007; Robinson&Jarvie, 2008; Countrystudies.uk) Obr. 4 Mapa znázorňující epicentrum zemětřesení
zdroj: Gunatillake, 2007
21
Tab 1
Bilance vlny tsunami na Srí Lance
Počet zasažených obyvatel 35 322 21 441 516 150 40 000 150 000 195 89 000
Oběti na životech Zranění Přesídlené obyvatelstvo Ovdovělé, osiřelé obyvatelstvo Ztráta živobytí Zničené školy Zničené domy
Zemědělská půda znehodnocená mořskou solí 23 499 akrů zdroj: Gunatillake, 2007
2.1.3.5 Ukončení konfliktu mezi vládou a LTTE Po dvou dekádách otevřené občanské války a po třech pokusech o uzavření míru, zahrnující také neúspěšnou intervenci Indické armády v letech 1987-1990, se zdálo, ţe poslední pokus o klid zbraní v prosinci roku 2001 bude úspěšný. K podepsání dohody tohoto příměří došlo za mezinárodního dohledu v roce 2002, nicméně konflikt byl v menší míře obnoven na konci roku 2005 a během dalšího půl roku se vystupňoval aţ do nutnosti dalšího zásahu ze strany vlády proti LTTE. Povstalecké jednotky byly v roce 2007 zatlačeny z Východní provincie země na malé kontrolované území na severu Srí Lanky. 2. února 2008 vláda oficiálně odstoupila od mírové smlouvy s odůvodněním, ţe LTTE porušila příměří v nejméně 10 000 případech. Poté vládní armáda zahájila operaci, která vedla ke zničení pašeráckých plavidel patřící LTTE a zastavení finančních zdrojů plynoucí ze zahraničí, čímţ oslabila jejich jednotky a poté získala kontrolu nad jejich dosavadním územím, včetně strategického Kilinocchi, Mullaitivu a dálnice A9. Tyto kroky vedly k definitivnímu poraţení LTTE 17. března 2009. (čerpáno z: Peebles, 2006; Defense.lk; Countrystudies.uk)
22
2.1.4 Demografie V současné době čítá populace Srí Lanky 19,8 milionů obyvatel. Ještě v roce 1948 ţilo na území ostrova 7 milionů obyvatel, ale vlivem populační exploze v 80. letech tento počet rychle narůstal. Podle předpokladů bude srílanská populace na svém vrcholu v roce 2020 s 25 miliony obyvatel a poté začne klesat. Stejně jako v ostatních rozvinutých zemích i zde dochází k rychlému stárnutí populace. Na jednu ţenu připadá v průměru 1,99 dítěte, čímţ se řadí na 131. místo ve světě. Od okamţiku osamostatnění se Srí Lanky od Velké Británie došlo k pozitivnímu nárůstu gramotnosti a zdravotnických sluţeb. Gramotnost dospělých, v tomto případě se jedná o populaci starší 15 let, činí v průměru 90,7 %, na ţeny připadá 89,1 % a na muţe 92,3 %. Průměrný věk, kterého se obyvatelé doţívají, činí 73 let pro muţe a 77,3 let pro ţeny. (čerpáno z: Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004; Indexmundi.com)
Obr. 5 Pyramida populace pro rok 2005
zdroj: Nationmaster.com
23
2.1.4.1 Etnické skupiny Obr. 6 Mapa znázorňující etnické skupiny na Srí Lance
Zdroj: Mikeely.wordpress.com
2.1.4.1.1 Sinhálci Předci dnešní srílanské etnické majority, Sinhálců, přišli z oblasti severního Bengálského zálivu v 6. století př.n.l. pod vedením prvního sinhálského krále Vijaya. V současnosti tvoří 74 % populace, hovoří jazykem zvaným sinhálština, který patří do jiţní větve jazyků indoárijských spadající do rodiny indoevropských jazyků. Nejbliţším příbuzným je jazyk divehi, pouţívaný na Maledivách. Dnešní podoba sinhálštiny, jeţ svůj původ odvozuje ze sanskrtu, je silně ovlivněna jak tamilštinou, tak evropskými jazyky kolonialistů. Její unikátní písemná forma se vyvinula z jazyka brahmí v 7. stol.př.n.l. První písemné doloţení jazyka pochází z přelomu 3. a 2. stol.př.n.l. Z této doby se nám dochovaly první nápisy. Nejstarší sinhálská literární památka pak pochází z 9. stol.n.l. Drtivá většina sinhálsky hovořících obyvatel vyznává jako své náboţenství buddhismus.
24
Přestoţe jazyk a náboţenství sjednocují sinhálskou populaci, existují rozdíly mezi skupinou ţijící v horských oblastech spadající pod bývalé království Kandy a obyvateli pobřeţních níţin. Království Kandy si udrţelo nezávislost aţ do roku 1818, čímţ došlo k zachování původní kultury a společnosti. Zatímco v oblastech níţin byli obyvatelé podrobováni vlivu Portugalců, Nizozemců a Britů. Pod tímto vlivem na počátku 80. let 20. století náleţelo 66 % vyznavačů římskokatolické víry a 43 % protestantů k sinhálskému obyvatelstvu. V sinhálské společnosti byl po dlouhou dobu zakořeněný kastovní systém. S kolonialismem došlo vlivem zlepšení ekonomické situace některých obyvatel k postoupení v kastovním ţebříčku a tím pádem k porušení dosavadního sociálního systému. V dnešní době jsou kasty stále zachovány, ale v mnohem mírnější formě neţ je tomu v indické společnosti. 2.1.4.1.2 Tamilci Tamilci tvoří s 18 % druhou největší etnickou skupinu v zemi. Uţ se však několikrát rozproudila diskuse, zda jsou tato číslo pravdivá. Sinhálská většina byla obviněna z podhodnocování těchto údajů. Tamilci jsou etnická skupina pocházející z oblasti jiţní Indie, kde v dnešní době ţije na 60 milionů příslušníků. Na Srí Lance můţeme tuto populaci rozdělit na dvě skupiny, ta první, zvaná srílanská, se usadila na ostrově v době před 1000 lety během sporů Sinhálského království s královstvími jiţní Indie. Dnes ţijí převáţně na severu ostrova. K druhé skupině tzv.horských Tamilců, dnes domovem v centrálních horách, náleţí potomci Britských dělníků dovezených na práci na horských čajových plantáţích v 19. století. Tyto dvě skupiny Tamilců, srílanští a horští, se navzájem liší jak geograficky tak historií či kastovním systémem. Horští Tamilci pocházejí především z niţších kast a v posledních 18 letech nevstupují do etnického sinhálsko-tamilského konfliktu. Obě skupiny jsou však spojeny kulturou, Hinduismem a jazykem - tamilštinou, která patří do jiţní větve drávidských jazyků, kterými se hovoří výhradně v oblasti indického subkontinentu. Jedná se o jeden z nejstarších světových jazyků. Úředně je uznáván jako jeden z 23 oficiálních jazyků Indie, v jiţním indickém státu Tamil Nadu jím
25
hovoří 40 milionu obyvatel, dále uznáván v na území Nikobar a Andaman, v Malajsii, Singapuru a v Jihoafrické republice. 2.1.4.1.3 Muslimové 7,6 % obyvatel Srí Lanky jsou Muslimové, jejichţ původ sahá do doby před 1 000 lety, kdy k ostrovu připlouvali arabští a indičtí muslimští obchodníci. V dnešní době jsou rozptýlení na celém území Srí Lanky a stále se, jako jejich předci, ţiví obchodem. Populace Muslimů na ostrově je rozdělena podle původu na tři skupiny: Srílanští Mauři, Indičtí Mauři a Malajci. Srílanští Mauři tvořící s 93 % nejsilnější skupinu Muslimů na ostrově, jsou potomci arabských obchodníků, kteří v období od 8. do 15. století putovali za obchodem do oblasti jiţní Indie a Srí Lanky. Původně se tito obyvatelé usadili v pobřeţních oblastech, ale během perzekuce ze strany kolonialistů prchli do horských oblastí, kde se věnují zemědělství a obchodu. Za svůj jazyk přijali tamilštinu, kterou obohatili o prvky arabského jazyka, a tak hovoříme o arabské tamilštině. Indičtí Mauři mají svůj původ v oblasti dnešní Indie a Pákistánu. Jsou to potomci přistěhovalců, kteří za doby kolonizace Portugalci, Nizozemci a Brity přicházeli na ostrov v naději lepších podmínek pro obchod. Část z nich jsou také trestanci z indonéských vyšších vrstev, kteří byli odsouzeni a poslání na Srí Lanku do vyhnanství a uţ zde zůstali. Indičtí Muslimové důsledně dbají na udrţování zvyků a jazyka svých předků. Poslední nejmenší skupinou srílanských Muslimů jsou Malajci, kteří se na ostrov dostali v době nizozemské kolonizace jako vojáci, trestanci poslaní do vyhnanství nebo exilový uprchlíci z vyšších vrstev. Hovoří malajštinou, která obsahuje velké mnoţství tamilských a sinhálských slov. 2.1.4.1.4 Védové Védové, zvaní také jako „lidé lesa“, jsou původními srílanskými obyvateli. V sinhálštině znamená výraz „Védové“ lovci. Dnešní počet této skupiny se pohybuje okolo 200 obyvatel, ovšem v případě započtení míšenců se sinhálskou nebo tamilskou etnickou skupinou se dostáváme k tisícům obyvatel. Původním územím v okamţiku kolonizace byl
26
sever ostrova okolo města Jaffna. V dnešní době se ale potýkají s úbytkem přirozeného prostředí a často se dostávají do konfliktu s vládou kvůli jejich tradičnímu způsobu obţivy – lovu divoké zvěře v lesích, které jsou uţ dnes ovšem součástí národního praku Maduru Oya. Dnešní území dvou posledních skupiny Védů, tzv. Védové dţungle a vesničtí Védové, mají svá vyhrazená území mezi městy Battula, Batticola a Polonnaruwa. V kastovním systému zaujímají spodní příčky ţebříčku, a oproti ostatním obyvatelům Srí Lanky mají specifický společenský systém zaloţený na matriarchálních klanech. (kapitola čerpána z: Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004; Countrystudies.us – Ethnics groups)
2.1.4.2 Náboženství Buddhismus se stal dominantní vírou na Srí Lance pro 70 % populace, především pro srílanskou největší etnickou skupinu, Sinhálce, a hraje tak velmi důleţitou roli jak v oblasti duchovní, tak kulturní. Právě z tohoto náboţenství vychází literatura, umění a architektura. 15 % obyvatel, převáţně Tamilců, vyznává jako svou víru Hinduismus. Muslimů je v populace 9 % a křesťanů 7,5 %. 2.1.4.2.1 Buddhismus Buddhismus není náboţenství v pravém slova smyslu. Je to spíše filosofie a kodex morálky, který není soustředěný na jednoho Boha. Buddhismus vznikl osvícením Budhy před 2500 lety na severu Indie. Ashoka, jeden z z významných indických králů, byl velkým vyznavačem buddhismu a vysílal misionáře do celého, aby víru šířili. Podle legendy právě jeho syn Mahinda přinesl na Srí Lanku víru při své misii. Buddhismus si velice rychle získal místo ve srílanské společnosti a přátelství mezi srílanským králem a buddhistickými duchovními vyvrcholilo v určitou formu buddhistické teokracie. Od té doby se na Srí Lanku pohlíţelo jako na centrum buddhistického učení a kultury. Od 19. století začala nabývat na síle militantní buddhistická hnutí, která věří, ţe Buddha si vybral Srí Lanku jako centrum buddhismu v jeho nejčistší podobě. Kněţí jsou velice úzce spjati s politikou a někteří z nich, patří mezi ty nejméně tolerantní při řešení kompromisů s tamilskou stranou.
27
2.1.4.2.2 Hinduismus Tamilští králové a jejich následovníci z jiţní Indie s sebou přinesli také hinduismus. Dnes existuje na Srí Lance významná komunita v Colombu, Kandy, na severu a východě ostrova a v neposlední řadě na čajových plantáţích v horách. Hinduismus je charakteristický svým polyteistickým zaloţením. Mezi hlavní boţstva patří Brahma, Vishnu, Shiva či bůh se sloní hlavou, Ganesh.
2.1.4.2.3 Islám Islám, jedno z monoteistických náboţenství, bylo zaloţen v 7 století v oblasti dnešní Saudské Arábie prorokem Mohamedem. Arabští obchodníci, kteří přicházeli na Srí Lanku za obchodem od 8. století, přinesli do země také svou muslimskou víru. Z celkového počtu 1,8 milionu Muslimů na ostrově je drtivá většina Sunnitů, ale najdeme zde také komunity šiítské. Sami Muslimové se vidí jako skupina obyvatel mimo etnický konflikt.
2.1.4.2.4 Křesťanství Římskokatolická církev pronikla na Srí Lanku s příchodem portugalských kolonizátorů v 16. století a obzvláště na západním pobřeţí si získala silnou komunitu vyznavačů. Po příchodu Nizozemců se naopak v okolí hlavního města Colomba rozšířil protestantismus a Nizozemská reformovaná církev (čerpáno z: Tourism-srilanka.com; Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, str. 31-37)
28
2.1.5 Politická situace a vláda Demokratická socialistická republika Srí Lanky získala nezávislost na Velké Británie v únoru roku 1948. Svou první ústavu přijala v roce 1972 a nynější platná ústava se datuje do roku 1978. Srí Lanka je zaloţením parlamentní demokracie prezidentského typu, podobná francouzskému systému, kdy je prezident hlavou státu a zároveň disponuje výkonnou pravomocí. Prezident, volený na 6 let přímým všeobecným hlasováním, jmenuje předsedu vládu, je vrchním velitelem ozbrojených sil a disponuje pravomocí rozpustit parlament. Ten se skládá pouze z jedné komory o 225 členech a je volen poměrným systémem na 6 let. Poslední mimořádné volby do parlamentu se konaly 2.dubna 2004 a prezident Mahinda Rajapaksa byl zvolen v říjnu roku 2005.
Hlavní politické strany: 1)
Srílanská strana svobody (Sri Lanka Freedom Party – SLFP), jedna z nejvýznamnějších stran v zemi, byla zaloţena v roce 1951Bandanaraikem. Poprvé se k moci dostala v roce 1956 a právě z jejich řad vyšel vítěz prezidentských voleb v roce 2005, Mahinda Rajapaksa, s celkovým počtem 50,3 % hlasů.
2)
Sjednocená národní strana (United National Party - UNP) je nejsilnější opoziční stranou SLFP. Je ovšem vnímána jako konzervativnější a proslulá svým konceptem neo-liberální trţní ekonomiky.
3)
Lidově osvobozenecká fronta (People´s Liberation Front - JVP) je nacionalistická
marxistická
strana.
Tato
extrémistická
strana
vznikla
z militantního podzemního hnutí, které vyvolalo ozbrojené povstání v roce 1971. 4)
Tamilská národní aliance (TNA) je aliance vytvořená ze 4 politických stran před volbami v roce 2001, jejímţ hlavním zájmem je odtrţení Eelamu od Srí Lanky.
29
Součástí politické scény Srí Lanky je také organizace známá jako Tamilští tygři. LTTE neboli „Tygři osvobození tamilského Eelamu“ je vojenské a politické uskupení, které podporuje nezávislost pro tamilský lid na Srí Lance. Velupillai Prabharakan, ještě jako teenager, zaloţil LTTE v květnu roku 1976 a v současné době má pod kontrolou území na severu a východě země, kde zajišťuje základní chod společnosti. Tamilští tygři, kteří mají vlastní armádu, námořnictvo a dokonce i vojenskou letku, sami sebe označují za zmocněnce tamilského lidu na Srí Lance a poţadují její odtrţení. Svými krutými praktikami s netamilským obyvatelstvem a tamilskými politickými protivníky si vyslouţili ostrou mezinárodní kritiku a zápis na seznam teroristických organizací v 32 zemích: Indie (1992), Malajsie (1996), USA (1997), Velká Británie (2000), Austrálie (2001) EU (2006), Kanada (2006)a Srí Lanka (1998-2002, opět v roce 2009) atd. LTTE se obhajují, ţe jednají v sebeobraně a obviňují vládu Srí Lanky z podněcování etnických čistek a genocidy proti tamilské menšině. (Countrystudies.uk – International Affairs; State.gov; Manthree.com)
30
2.1.6 Makroekonomické ukazatele 2.1.6.1 Vývoj ekonomiky státu Hlavním odvětvím srílanského hospodářství se v minulosti stalo pěstování rýţe, jejíţ důleţitost dokládá rozsáhlý zavlaţovací systém v severním regionu vybudovaný v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Během 13. století došlo v tomto regionu v důsledku stěhování obyvatelstva do hostinnějších jiţních oblastí ostrova k úpadku pěstování rýţe. V 16. století nabylo na významu pěstování skořice a koření, které se s příchodem prvních Evropanů staly velmi cennou komoditou na evropském trhu. Obchod s Indií, nebliţším sousedem Srí Lanky, v této době vzkvétal díky srílanskému vývozu perel, mušlí, slonů, kokosu a naopak dovozu indického textilu a rýţe. V poslední dekádě britské koloniální éry nabyla role vláda v ekonomice na významu. Plantáţní společnosti poţadovali ke svému podnikání náleţitou infrastrukturu, proto za koloniální stát zaloţil a vlastnil ţeleznici, sluţby poštovní, telegrafické, telefonní, nechal na ostrově rozvést elektřinu a vodu. Zemědělství se stalo páteří srílanské ekonomiky během britské nadvlády v letech 1796 aţ 1948. V první polovině 19. století se hlavní plodinou stala káva, a kdyţ byla o pár desítek let později napadena chorobou, byly tyto plantáţe osázeny čajem, kaučukovníkem a kokosovými palmami. Přestoţe rýţe byla a stále je nejdůleţitější plodinou pro obţivu obyvatel, musela být více neţ ½ roční spotřeby této plodiny dováţena, aby plantáţe mohly být vyuţity pro vývozní komerční plodiny. V roce 1942 došlo ke vzniku sociální politiky státu prostřednictvím, jejímţ rámci byla obyvatelstvu rozdávána dotace na mouku a rýţi nebo jim tyto suroviny byl rozdávány zdarma. Bylo také zavedené bezplatné vzdělání, materiální podpora chudých a dotovaná zdravotní péče. Koloniální stát vycházel vstříc všem potřebám kolonizátorů, a tak v okamţiku kdy vypukla Druhá světová válka, byly na Srí Lance zaloţeny továrny na výrobu překliţky, chininu, léčiva, pletiva, papíru, keramiky skla a oceli. V okamţiku vyhlášení nezávislosti v roce 1948 téměř všechny ze zahraničního obchodu pocházely z exportního zemědělství. V roce 1956 byl zaloţen Národní plánovací 31
výbor, který byl součástí ministerstva financí, a během let 1957-1959 pozval ve spolupráci s Centrální bankou Srí Lanky řadu zahraničních investorů se ţádostí o sestavení návodu na ekonomické problémy země. V roce 1959 Národní plánovací výbor uveřejnil svůj ambiciózní 10letý ekonomický plán, jehoţ zavedení do praxe ztroskotalo na ekonomickém propadu v letech 1961 a 1962. Hlavním ekonomickým problémem 50. let byl upadající zahraniční obchod, jehoţ výnosy z prodeje stěţejních komodit, čaje, kaučuku a kokosu, prudce klesaly. Pokles hodnoty těchto důleţitých exportních surovin na světovém trhu podnítil v 60. letech státní zásah do jinak volného trhu, dědictví koloniální éry. Tato regulace importu a exportu přinesla nárůst ekonomiky, jejíţ vrchol nastal v letech 1970-1977 v okamţiku, kdy vládní koalice vedená Srílanskou stranou svobody (SLFP) znárodnila plantáţe a zavedla přímou kontrolu domácího trhu. V roce 1977 vyhrála volby Sjednocená národní strana (UNP) se svým volebním programem, jehoţ hlavním bodem bylo sníţení regulace trhu ze strany státu. Po svém volebním vítězství vláda vedená UNP usilovala o zrušení státního sektoru v oblasti zemědělství a manufaktury, podpořila soukromé podnikání, příliv zahraničního kapitálu a zmírnila kontrolu importu. Tyto kroky vedly také k přesunu financí z oblasti dotací a sociálních podpůrných programů k investicím do státní infrastruktury. Jedním ze největších projektů se stala obnova zavlaţovacího systému na řece Mahaweli Ganga, jehoţ záměrem bylo učinit Srí Lanku soběstačnou v oblasti pěstování rýţe a výroby vodní energie, jenţ by pokryla potřeby státu. Vlivem této nové politiky došlo v 70. letech k ekonomickému růstu ovšem za cenu narůstajícího státního dluhu, který zemi pomohla překonat zahraniční pomoc USA, západní Evropy, Japonska a mezinárodních organizací. V 80. letech se srílanská ekonomika diverzifikovala a v roce 1986 dokonce poprvé vývoz textilu překonal dosud dominantní export čaje. Zatímco v 60. letech tvořil export tří stěţejních surovin 90 % vývozní ekonomiky, v roce 1974 nastal pokles na 71 % a v roce 1986 dokonce na 42 %. Textilní průmysl naopak sílil z 0,7 % exportu v roce 1974 aţ k 28 % v roce 1986. I přesto však zemědělské plodiny tvořili i nadále základ exportní ekonomiky.
32
Po roce 1987 pokračující civilní nepokoje měly váţný dopad na stav ekonomiky. Zvyšující se výdaje na obranu donutili vládu k omezení kapitálových výdajů a k navýšení státního dluhu. Tato situace odradila zahraniční investory, váţně poznamenala sektory úzce vázané na infrastrukturu jako je cestovní ruch či doprava. V roce 1988 byly škody na infrastruktuře v Severní a Východní provincii vyčísleny na 7,5 bilionu rupií a v sinhálských oblastech na 4,8 bilionu rupií. Ekonomická situace byla v tomto okamţiku závislá na bezpečnostní situaci v zemi. Vláda získala příslib pomoci od zahraničních zemí a mezinárodních organizací v rámci programu obnovy země pro léta 1988 aţ 1990. I přes občanskou válku, trvající od roku 1983, dosahuje ekonomický růst posledních 10 let kaţdoročně 4,5 %, vyjma recese roku 2001. V prosinci roku 2004 napáchala v zemi škody vyčíslené na 1,5 miliardy dolarů vlna tsunami, jejíţ dopad na ekonomiku je citelný i dnes, po téměř 5 letech. V letech 2006-2007 vláda vydala na rozvoj země a boj s LTTE 7 % z HDP. V současnosti na Srí Lanku dolehla globální ekonomická krize a její ekonomický růst se zpomalil. Vysoké státní výdaje a vysoké ceny zboţí způsobili za rok 2008 15 % inflaci. Nejdynamičtěji rozvíjející se sektory ekonomiky jsou v současnosti potravinářství, textilní průmysl, telekomunikace, pojišťovnictví a bankovnictví. V roce 2008 tvořili plodiny 20 % exportu země, zatímco textil se podílí více neţ 40 %. 25 let trvající občanská válka mezi jednotkami LTTE a vládou vyvrcholila v polovině února letošního roku, kdy byla LTTE zatlačena na malé území na severu země. I přesto stále vrhá stín na ekonomiku Srí Lanky. (čerpáno z: Traveldocumentsystems.com; Allfreeessays.com; Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, str. 22; Cia.gov; Cbsl.gov.lk)
33
2.1.6.2 Současný stav ekonomiky a jednotlivých odvětví
Tab. 2 Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let:
2004 2,029 HDP (v běžných cenách, v mld. LKR) 20,05 HDP (v mld. USD) 5,4 Meziroční růst HDP (%) 1 031 HDP na obyvatele (v běžných cenách, v USD) 7,6 Míra inflace (%) -648 Bilance běžného účtu (v mil. USD) 101,19 Vývoj kurzu LKR/USD 8,5 Míra nezaměstnanosti Zdroj: Cbsl.gov.lk
2005 2,366 23,54 6 1 197 11,6 -650 100,5 7,7
2006 2,802 26,95 7,4 1 355 13,7 -1 334 103,96 7
2007 3,469 32,00 7 1 504 13,8 -822 110,6 5,6
2008 4,41 39,60 5,95 1 971 14,37 114,09 5,2
Graf 1 Podíl hospodářských odvětví na tvorbě HDP v %
Zdroj: Cbsl.gov.lk
2.1.6.2.1 Zemědělství Srílanské zemědělství, zaloţené hlavně na pěstování rýţe, zůstává hlavním zdrojem příjmů převáţně pro vesnické obyvatelstvo. Jeho podíl na tvorbě HDP postupně klesá ze 42 % v šedesátých letech na 19,8 % v r. 2002 a 12,1 % v r. 2008. Obdělávaná zemědělská půda tvoří 30 % z rozlohy země (cca 2 miliony ha). Podnebí Srí Lanky umoţňuje dvě sklizně ročně a kromě vlhké jihozápadní části ostrova musí být zbytek zemědělských ploch
34
zavlaţováno. 40 % obdělávané půdy je osázeno čajem, kaučukovníkem, kokosovými palmami a rýţí, ale v posledních letech vláda usiluje o pěstováních také jiných plodin. Privatizace a celková liberalizace se dotkla také zemědělství a v okamţiku, kdy se většina půdy dostala do soukromých rukou a bylo vyměněno vedení jednotlivých čajových plantáţí, tak se Srí Lanka stala světovou jedničkou ve vývozu čaje. Produkce čaje ve světe byla ovlivněna převisem nabídky, a tak se srílanská vláda rozhodla zaměřit na zvyšování kvality. Výsledky při sklizních čaje je moţno připisovat hlavně dobrému počasí, ale i výběru čajových odrůd vhodných pro pěstování ve vyšších polohách, ale také lepšímu řízení, dobrým zemědělským postupům a zvyšující se mechanizaci prací v podnicích, které jsou soukromé. Při rekordní sklizni v roce 2008 plantáţe vyprodukovaly 318,4 mil. kg, čímţ meziroční nárůst činil 4,3 %. (čerpáno z: Faorap-apcas.org; Cia.gov; Cbsl.gov.lk)
2.1.6.2.2 Průmysl Průmysl posledních několik let silně ovlivňuje liberalizace a deregulace trhu, kterou doprovází privatizace státních podniků. Průmyslová výroba vzrostla v roce 2008 o 5,9 % a 28,4 % se podílí celkové tvorbě HDP. Hlavními odvětvími průmyslové výroby jsou výroba textilu a koţených výrobků, výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků, výroba chemikálií, umělých hmot, výrobků z gumy a papíru, které představují 90 % výroby. Ve srílanských statistikách je stavebnictví zahrnováno do sekce průmyslu. V roce 2008 rostl tempem 7,8 %, coţ je ve srovnání s rokem 2006 pokles o 2,2 %. Tehdejší nárůst byl způsoben událostmi v prosinci roku 2004, kdy zemi postihla vlna tsunami. Obnova země byla podnícena jak veřejnými tak soukromými investicemi, jako je výstavba domů, supermarketů či benzínových stanic a budování nových silnic na jihu a severu země. S rozvojem stavebnictví rostla také výroba a dovoz stavebních materiálů. (čerpáno z: Countrystudies.us - Industry; Nationsencyclopedia.com)
35
2.1.6.2.3 Služby Sektor sluţeb se podílí 59,5 % na tvorbě HDP, v roce 2008 byl meziroční růst tohoto odvětví zpomalen ze 7 % za rok 2007 na 5,6 %. Nejsilněji tento růst ovlivnily telekomunikace, domácí a zahraniční obchod a bankovní sluţby. V roce 2008 zaměstnal na 39,2 % všech pracovníků, coţ činí nejvyšší podíl pracovní síly v zemi. Cestovní ruch, detailněji popsán v samostatných kapitolách, tvoří významnou součást HDP Srí Lanky. Příjmy z cestovního ruchu v roce 2008 dosáhly hodnoty 319,5 milionu dolarů a v současnosti poskytuje obţivu, přímo či nepřímo, více neţ 115 000 obyvatel. (Traveldoc.com; Statistics.gov.lk) Tab 3 Hlavní odvětví sektoru sluţeb:
Velkoobchod, maloobchod, hotely a restaurace Doprava, skladování a telekomunikace Finanční služby Veřejná správa Cestovní ruch
Meziroční růst (rok 2008, v %) 4,7 8,1 6,6 6,5 1,7
zdroj: Central Bank of Sri Lanka
2.2 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Small Miracle, takto zní nové motto oficiálního brandingu Srí Lanky. Je to malá země uprostřed Indického oceánu s tropickým klimatem a bohatou faunou i flórou. Mnozí zkušení cestovatelé povaţují Srí Lanku za vrcholný sen kaţdého milovníka neznámých krajů.
2.2.1 Přírodní předpoklady Na počátku 20. století byla Srí Lanka ze 70 % pokryta původním zalesněním. Postupným rozšiřováním zemědělsky obdělávané půdy se rozloha přirozeného porostu sníţila na 24 %. Největším nebezpečím pro tento unikátní biotop je v současnosti nelegální 36
těţba dřeva, diamantů, písku a ničení korálových společenstev pro potřeby místních vápenek. Na západním pobřeţí je ekologická rovnováha narušena také chovem krevet. Podle oficiálních údajů je 82 % krajiny pod ochranou a kontrolou státu, stejně tak jako většina národních parků. Existuje velké mnoţství legislativních předpisu, které ošetřují problematiku ochrany přírodního dědictví Srí Lanky. V roce 1990 se stala Srí Lanka signatářem Ramsarské úmluvy o ochraně mokřad (The Ramsar Convention on Wetlands) pod jehoţ ochranu spadá 8 522 ha baţinatých oblastí, jmenovitě: Annaiwilundawa Tanks Sanctuary (Severovýchodní provincie), Bundala (Jiţní provincie) a Madunganga (Jiţní provincie). (Ramsar.org; Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004) Na jihovýchodě ostrova se rozkládá Sinharaja, poslední ţivotaschopný tropický deštný prales, ve kterém bylo 60 % flóry označeno za druhy endemické a vzácné. Lesní rezervace rozkládající se na rozloze 8 564 ha, od roku 1988 pod ochranou UNESCO, je domovem 50 % endemických ţivočišných druhů, obzvláště ptáků a hmyzu. (Unesco.org) Srí Lanka se pyšní také dvěma mořskými rezervacemi: Bar Reef (západ poloostrova Kalpitiya) a Mořská rezervace Hikkaduwa (jihozápadní pobřeţí ostrova), které jsou vzácně zachované podmořské korálové světy lákavé jak pro milovníky přírody z řad turistů, tak i pro odbornou veřejnost z řad biologů. (Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, str. 19) Více neţ 2000 let si na Srí Lance tvořily jednotlivé královské rody své privátní zahrady a chráněná území, které byly nedotknutelným domovem říše rostlin a zvířat. Téměř kaţdá provincie království Kandy měla svou “udawattakelle” neboli chráněnou oblast, která bylo pro Buddhisty tabuizovaným územím. Ve 3. století př.n.l. zaloţil král Devanampiya Tissa chráněnou rezervaci Mihintale, a tak se Srí Lanka můţe pochlubit světovým prvenstvím historicky první chráněné oblasti. Dnešní soustava chráněných parků a rezervací vznikl sloučením původních tradičních oblastí a nových území, které vyzdvihly Britové. Seznam těchto lokalit čítá 100 oblastí chráněných státem, které jsou rozděleny do tří kategorií: národní parky, přísně chráněné rezervace bez moţnosti vstupu návštěvníků a přírodní rezervace. Národní parky a rezervace na severu a severovýchodě v období občanské války utrpěly. Z bezpečnostních
37
důvodů nebyly chráněny správci NP, a proto byly drancovány povstaleckými armádami a nelegálními těţaři dřeva. Tab. 4 Nejvýznamnější národní parky a rezervace Srí Lanky Název NP
Rozloha (ha) Lokace
Charakteristika
6 216
Jižní pobřeží, mezi městy Hambantota a Tissamaharama
62 936
Rozsáhlé pastviny a stálezelené Severozápad Arugamského porosty.Výskyt slonů, medvědů, leopardů, zálivu, východ ostrova vysoké zvěře a vodních buvolů.
3 160
Centrální hornatý region
Unikátní společenství adaptované na chladné klima nadmořské výšky přes 2000 m.n.m.
6 656
Severovýchodně od Polonnaruwy
Kombinace džungle, stálezeleného porostu a pastvin.Známá jako sloní koridor. Výskyt kočkovitých i psovitých šelem, vysoké.
NP Minneriya
8 890
Severozápadně od Polonnaruwy
Sinharaja
18 899
Jihozápad ostrova
Yala East NP
18 149
25 km jižně od Arugam Bay Mangrovové porosty, vodní ptactvo.
NP Budala
NP Gal Oya NP Hortonská náhorní plošina
NP Kaudulla
Yala West NP
Brakická pobřežní laguna proslulá ptačí říší, hlavně plameňáky.Možnost sledování slonů.
Dominantou je jezero.Výskyt makaků, slonů, vysoké zvěře, ptáků-obvzláště kormoránů. Deštný prales s výskytem endemické flóry a fauny. UNESCO.
Nepřístupný veřejnosti.Známý pro skalní útvary a laguny.Výskyt slonů, leopardů, 14 101 305 km JV od Colomba buvolů. Zdroj: Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, str. 24-25
Centrální část ostrova se oproti pobřeţním níţinatým oblastem vypíná do nadmořských výšek nad 2000 m.n.m. Tato oblast je pokryta stále-zeleným porostem, má chladnější klima neţ zbytek ostrova a dostatek sráţek. Proto se v této oblasti velmi daří čajovým plantáţím a zahradám s orientálním kořením. Právě čaj je základním pilířem srílanské ekonomiky a hlavní exportní komodita, která se na ostrově pěstuje jiţ od roku 1867, kdy nahradila tehdy napadený kávovník. Čajové rostliny, které bez zastřihování můţou dorůst aţ 10 metrů, jsou systematicky obírány Tamilskými ţenami o nejkvalitnější listy a pupeny, které jsou dále zpracovávány v tradičních fabrikách. Návštěvníci tohoto
38
čajového kraje najdou téměř na kaţdém kroku zpracovatelskou čajovou fabriku, která poskytuje zajímavou exkurzi zpracování čaje. Nejproslulejšími místy jsou Nuwara Eliya, Haputale s čajovou fabrikou Dambatenne, kterou zaloţil v roce 1890 Sir Thomas Lipton, či Hatton. Oblíbeným výletním místem a také nezapomenutelným záţitkem je návštěva známého Sloního sirotčince (Elephant Orphanage) v Pinnewale nedaleko Kegalle, kde si můţete vychutnat 2hodinové koupání 80 slonů, kteří vinou zranění nebo ztráty matky v raném věku museli být umístěni do toho útulku. Adam´s Peak (Sri Pada) neboli Adamova hora je proslulý 2 243 m vysoký vrchol, němţ po vystoupání 5 500 schodů naleznete otisk chodidla, o kterém Buddhisté tvrdí, ţe je to otisk Budhova chodidla, Hinduisté to povaţují za chodidlo Šivy a Muslimové Adama. V době hlavní sezóny od prosince do května přicházejí procesí, aby vystoupaly na posvátnou horu a poklonili se. Pro mnoho návštěvníků Srí Lanky je hlavním bodem dovolené koupání v Indickém oceánu. Většina kvalitních pláţí je situována na jiţním, jihozápadním a západním pobřeţí. V těchto oblastech si na své přijdou jak milovníci přírody, sportu tak i romantiky. Nedaleko městečka Tangalla na jiţním pobřeţí probíhá od roku 1996 ve vesničce Rekawa ojedinělý záchranný projekt na podporu mořských ţelv TCP (Turtle Conservation Projekt), který bývá oblíbeným výletním místem. Srílanské pláţe jsou také vyhledávaným surfařským rájem, obzvláště Arugamský záliv na východním pobřeţí, jehoţ hlavní surfařská sezóna trvá od dubna do září. Jiţní a západní pobřeţí je vhodné pro tento druh sportu od listopadu do dubna. Srílanské pláţe jsou oblíbené také pro vhodné podmínky k potápění, šnorchlování a výlety na lodích. (čerpáno z: Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, Lakdasun.com; Nature.alawathugoda.com )
39
2.2.2 Sociokulturní předpoklady Sociokulturní lokalizační předpoklady úzce souvisí s historickým vývojem země. Kulturní vývoj Srí Lanky je od dávných dob ovlivňován legendami, mýty a od 3. století př.n.l s příchodem Mahinda také buddhismem. Srí Lanka se v současnosti také můţe pyšnit 6 kulturními památkami zapsanými na seznam UNESCO (viz Tab. 5). Charakteristickou
srílanskou
náboţenskou
a
pro
návštěvníky
jednou
z nejpřitaţlivějších staveb jsou dagoby neboli stupy, buddhistické stupňovitě se suţující chrámové stavby, které lze spatřit na celém území Srí Lanky. Samotná stavba je umístěna na podstavci „vahalakadas“ bohatě zdobeném rytými ornamenty především tzv. měsíčním kamenem. Jedná se polokruhový rytý kámen ve středu zdobený výjevem lotosového květu vyobrazující 4 posvátná zvířata: slona, koně, lva a býka. Tyto opakující se symboly korespondují s buddhistickou vírou v reinkarnaci a představují jednotlivé fáze lidského ţivota: zrození, stáří, nemoci, smrt. Jedny z nejstarších unikátních dagob lze nalézt ve starých královských městech, které jsou v dnešní době pod ochranou světového dědictví UNESCO: Arunadraphuře, Kandy a Polonnaruwě. Ovšem nejzvláštnějším umístěním dagoby na Srí Lance je na posvátném místě zvaném Sri Pada neboli Adam´s Peak (Adamova hora). Dagoba na 2 243 m vysokém vrcholu ukrývá místo, kde podle starodávného příběhu sestoupil Adam vyhnaný z ráje a otiskl do kamene své chodidlo. Uţ po více neţ 1 000 let je hora cílem poutníků z celého světa. Hinduisté věří, ţe onen otisk patří Shivovi, Buddhisté jej přisuzují Budhovi a Muslimové Adamovi. V buddhistické kultuře nebylo po dlouhá staletí zakořeněno grafické znázorňování, tanec ani hudba. Změna vnímání těchto uměleckých projevů jako zbytečnosti nastala s příchodem Indů. Jedny z nejcennějších nástěnných maleb se nacházejí v chrámovém jeskynním komplexu Dambulla, kde pokrývají plochu o výměře 2 100 m² a Sigiriya, 370 metrů vysoký kamenný monolit, na jehoţ vrcholu byl v 5.století vybudován palác, jehoţ architektonická hodnota je vysoce ceněna nejen z důvodu unikátních maleb, ale také díky kompozici okolních zahrad a technickému provedení soustavy okrasných nádrţí. (čerpáno z: Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004; Cultural.gov.lk; Infolanka.com)
40
Tab. 5 Kulturní památky Srí Lanky zapsané na Seznam kulturního dědictví UNESCO Název památky
Starobylé město Polonnaruwa
Starobylé město Sigiriya
Zlatý chrám v Dambulle
Staré město a opevnění Galle
Posvátné město Anuradhapura
Posvátné město Kandy
Stručná charakteristika
Rok zápisu
1982
V minulosti v pořadí 2. hlavní město od roku 993. Rozsáhlá lokalita pozůstatků brahmánských komplexů budov z dob panovníka Cholase obklopené zahradním městam z 12. Století.
1982
370 metrů vysoký granitový monolit na jehoţ vrcholku vystavěl panovník Kassapa I. (477-95) palác charakteristický vchodem v podobě obrovského lva.Monolit je dominantou krajiny, obklopen vodními zahradami.
1991
Poutní místo po 22 staletí, jeskynní klášterní komplex je se svými 5 svatyněmi největší modlitebnou na Srí Lance.Cenný pro 2 100 m² nástěnných maleb a 157 soch.
1988
Město zaloţené v 16. stol. Portugalci, jedno z nejcennějších měst, kde se snoubil architektonický vliv Evropy a Asie.
1982
První královské město Srí Lanky zaloţené ve 3. století př.n.l. panovníkem Sanghamittou na místě Buddhova "Stromu osvícení" prosperovalo po 1 300 let.Jedinečnou lokalitou chrámů a paláců.
Hlavní město Srí Lanky po 2 500 let aţ do příchodu Britů v r.1815. Hlavním chrámem města je Svatyně svatého 1988 zubu, v níţ je uchován posvátný zub Buddhy. Zdroj: Whc.unesco.org
2.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu 2.3.1 Dopravní předpoklady Srí Lanka zaujímá strategickou polohu na křiţovatce obchodních cest Asie. Doprava tvoří 10 % HDP státu a zaměstnává 4 % obyvatel. Dopravní infrastruktura Srí Lanky je tvořena silniční, ţelezniční, říční a leteckou dopravou. Z hlediska vnitřní dopravy je rozhodující silniční doprava, neboť zabezpečuje 80 % dopravy pasaţérů, zatímco mořská a říční se pouţívá k vnitřní přepravě jen málo. Pokrytí Srí Lanky silniční sítí je dostatečné, problémem zůstává její kvalita, která neodpovídá mezinárodním standardům a nepostačuje rychle se zvyšujícím potřebám na dopravu.
41
2.3.1.1 Silniční doprava Silniční doprava, o délce 91 000 km, tvoří páteř dopravního sektoru a ţivotně důleţitá pro většinu srílanského obyvatelstva, které z 65 % ţije na venkově a silnice jsou jedinou moţností, jak se dostat lékaři, do banky nebo škol. Přestoţe silniční síť Srí Lanky je hustší neţ v mnoha jiných rozvojových zemích, její kvalita neodpovídá standardům bezpečnosti. V současné době vlastní 75 % silnic stát, z nichţ necelých 50 % je ve velmi zanedbaném stavu. Některé části pobřeţních komunikací silně poškozené v prosinci roku 2004 vlnou tsunami se pomocí zahraniční pomoci a za asistence Světového měnového fondu znovu budují a modernizují. Polovina prací byla hotova do konce r. 2006. O výstavbě expresní silnice Kolombo – Kandy se jedná a probíhají jednání o jejím finančním zabezpečení. Problémem i nadále zůstává oblast Kolomba trpící nekonečnými dopravními zácpami. V současnosti se začalo s vykupováním pozemků na stavbu vnějšího dopravního okruhu.
2.3.1.2 Železniční doprava Sri Lankan Railways, aţ do roku 1928 hlavní dopravní společnost Srí Lanky, v posledních desetiletích čelí silné konkurenci silniční dopravy a od roku 1983 byla infrastruktura postiţen také občanskou válkou. Ţelezniční síť Srí Lanky o celkové délce 1 445 km aktivně vyuţívá pouze 1 200 km, z nichţ přibliţně polovina neodpovídá standardům bezpečnosti dopravy a musí být na těchto tratích sníţena rychlost. Srílanské ţeleznice tak zajišťují pouze 7 % osobní dopravy a 2 % nákladní dopravy.
42
2.3.1.3 Letecká doprava Na Srí Lance fungují 2 vnitrostátní letiště, Ratmalana v Colombu a Palali v Jaffně, a jedno letiště mezinárodní Bandanaraike International Airport 30 km severně od Colomba. Vnitrostátní letecká doprava se vzhledem k bezpečnostní situaci v severním regionu zpomalila došlo k jejímu omezení. V současnosti jsou v provozu 3 domácí letecké společnosti, z nichţ hlavní je Srilankan Airlines. I přes sníţení příjezdu zahraničních turistů do země společnost vykázala růst, jenţ je zapříčiněn vzrůstajícím počtem občanů Srí Lanky, kteří cestují do zahraničí. Srí Lanka má uzavřené bilaterální smlouvy o letecké dopravě s 59 zeměmi, jen Srilankan Airlines létají do 50 destinací v 28 zemích.
2.3.1.4 Námořní doprava Srílanská námořní doprava profitovala z růstu mezinárodního obchodu v r. 2006 a objem sluţeb v přístavech zaznamenal nárůst o 14 %. Počet odbavených kontejnerů se zvýšil o 25 %. Přístav Kolombo se stává významnou křiţovatkou, a proto je jeho dalšímu rozvoji věnována mimořádná pozornost. (kapitola čerpána z: Worldbank.org; Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, str. 82; Transport.gov.lk)
43
2.3.2 Materiálně-technické předpoklady Srí Lanka disponuje širokými ubytovacími moţnostmi od 5hvězdičkových hotelových resortů aţ po pronájem pokojů v rodinných domech. Podle oficiální klasifikace, zanesené v Zákoně o cestovních ruchu č. 38, je ovšem ubytování na Srí Lance rozděleno pouze na hotely a guesthousy. Hlavní autoritou v oblasti ubytovacích sluţeb je Úřadu pro rozvoj cestovního ruchu na Srí Lance (SLTDA), která nejen stanovuje povinná kritéria pro jednotlivé kategorie, ale také dohlíţí nad kvalitou poskytovaných sluţeb. Klasifikaci, jenţ není v zemi povinná, podléhá na 256 hotelů s celkovou kapacitou 14 793 lůţek. Tyto registrované hotely podléhající 5 stupňové škále se symboly hvězdičky jsou kaţdoročně namátkově kontrolovány státním inspektorem. Kromě klasifikovaných subjektů na je Srí Lance poskytováno na 578 neregistrovaných ubytovacích jednotek s celkovou lůţkovou kapacitou 5 319. Průměrná roční vytíţenost ubytovacích kapacit na Srí Lance oproti roku 2007 klesla o téměř 3 % na 43,9 %. Zahraniční návštěvníci strávili na Srí Lance za rok 2008 celkově 777 599 nocí. Průmysl cestovního ruchu přímo ovlivňuje svým působením pracovní pozice v oblastech: ubytovacích, stravovacích sluţbách, cestovních agenturách, cestovních kancelářích, zábavní průmyslu, výroby a prodeje suvenýrů a předmětů ruční výroby atd. Dále existují pozice nepřímo ovlivněné jako například zásobování potravin a zboţí a sluţby pro CR. Podle průzkumu, který byl na Srí Lance proveden, je poměr přímých a nepřímých zaměstnanců v CR 1:1,4 čili na 100 přímých zaměstnanců připadá 140 nepřímých. Cestovní ruch poskytl v roce 2008 práci napřímo celkově 51 857 lidem, z nichţ 60,9 % připadá na zaměstnance v ubytovacích a stravovacích sluţbách, 12, 9 % na zaměstnance CA a CK a 10, 1 % na pracovníky v leteckém průmyslu. Nepřímo CR poskytl práci dalším 72 599 lidem. (Plunkett, R. & Ellemor, B., 2004, str. 70-72; Annual Statistics Report, 2008; Srilankatourism.org, Srilanka.travel - Accommodation)
44
3 Charakteristika cestovního ruchu na Srí Lance
3.1 Vývoj cestovního ruchu na Srí Lance Uţ od dávných dob Srí Lanka přitahovala pozornost zahraničních návštěvníků a spisovatelů, převáţně Angličanů, kteří obdivovali krásy ostrova. První pokus o rozvoj cestovního ruchu na Srí Lance uskutečnila koloniální vláda těsně před vypuknutím První světové války, kdyţ v roce 1937 zaloţila Státní úřad cestovního ruchu (Government Tourist Bureau). Přestoţe mezinárodní cestovní ruch byl v té době ještě neznámým pojem, důvodem zaloţení tohoto Úřadu bylo poskytování zázemí a sluţeb lodním cestujícím na trase mezi západem a východem, kteří připlouvali do Colomba. Ačkoliv z té doby neexistují přesně statistiky, odhaduje se roční návštěvnost ostrova pohybovala mezi 100 000 a 200 000 zahraničních turistů. Státní úřad pro cestovní ruch ukončil svou činnost v roce 1940, kdy vypukla Druhá světová válka a cestovní ruch ustal. Cestovní ruch na Srí Lance opět nabyl na významu v okamţiku získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1948, kdy se země stala atraktivní pro investory i turisty. Byl zaloţený nový Státní úřad pro cestovní ruch, který pracoval pod správou Ministerstva financí a poté byl připojen pod Ministerstvo obrany. Funkce přidělené tomuto úřad byly v porovnání s původním Úřadem (1937-1940) rozšířeny o organizování meetingů, propagačních akcí v zahraničí a pozvednutí úrovně kvality ubytovacích sluţeb. Velkou výhodou byla široká síť luxusních domů vystavěných během britské koloniální éry pro britské obchodníků, majitele plantáţí a vládní činitele. Tyto vily byla byly přestavěny na hotely a staly se tak základ ubytovací kapacity ostrova. Výstavba hotelů s sebou nesla potřebu kvalifikované pracovní síly, a proto v roce 1964 zaloţila předsedkyně vlády Sirimavo Bandaranaike první srílanskou hotelovou školu v Colombu. Během 50. let 20. století začal mezinárodní cestovní ruch nabývat na síle a rozšiřoval se po celém světě. Tuto expanzi způsobil rozvoj civilního letectví po Druhé světové válce. Následně bylo pro mnoho zemí nutností vybudovat nová letiště s širšími a
45
delšími přistávacími dráhami, hangáry a novými terminály s moderním vybavením. Přestoţe většina zemí připravovala zázemí pro zcela nový druh dopravy, Srí Lanka tento okamţik promeškala a ztratila tak šanci stát se hlavní branou mezi východem a západem. Této úlohy se zhostil místo ní Singapur. Přestavba letiště Katunayake byla započata aţ v roce 1965 a nově vybudovaný terminál byl otevřen v březnu roku 1968. Srílanský cestovní ruch byl poprvé institucionálně strukturován v roce 1966, kdy byl během zasedání Ceylonského výboru pro cestovní ruch (Ceylon Tourist Board) vydán zákon č. 10/1966, jehoţ hlavním cílem bylo vytvoření nové struktury cestovního ruchu na Srí Lance a jeho oţivení. Výbor pracoval jako nezávislá společnost, jehoţ hlavní povinností byla propagace a organizace v rámci turismu. Většina infrastruktury v té době patřila soukromým subjektům a Ceylonský výbor pro cestovní ruch doplňoval tuto strukturu pouze v okamţiku, kdy ji shledal nedostatečnou. Po roce 1966 se cestovní ruch na Srí Lance strmě rozvíjí. Hlavními lákadly destinace se staly přímořské resorty jihozápadního pobřeţí, ale velké mnoţství turistů navštěvovalo také starověká města v suché oblasti jako např. královské město Kandy, Polonnaruwu apod. Pozitivní vliv měla na cestovní ruch také liberalizace trhu v roce 1977. Mezi lety 1976 a 1982 se roční nárůst incomingového cestovního ruchu pohyboval kolem 24 %, přičemţ nejvyššího vrcholu dosáhl počtem 407 230 zahraničních příjezdů těsně předtím neţ se do cestovního ruchu promítl etnický konflikt, který začal v červenci roku 1983. Vlivem událostí se počet přijezdivších turistů sníţil v roce 1986 na 230 106 turistů, coţ znamená pokles o 43 % od roku 1982 a roku 1987, kdy konflikt vrcholil, se dokonce počet turistů sníţil na 182 620. Vláda se s různými výhodami snaţila pomoci subjektům podnikajícím v CR poskytováním výhodných půjček nebo sníţením daní z obratu z 10 na 5 %. Zároveň spustila propagační kampaň, jejímţ cíle bylo vylepšit mediální obraz Srí Lanky na světovém trhu cestovního ruchu.
46
Graf. 2 Příjezdy zahraničních turistů na Srí Lanku (1972-2002)
Vlivem občanské války docházelo naprostému propadu cestovního ruchu na Srí Lance. Podle oficiálních odhadů se ztráta v cestovních ruchu měsíčně vyšplhala aţ k 7 milionům dolarů. Spolu uzavřením mírové dohody mezi vládními jednotkami a tamilskými povstalci 22. února 2002 začal cestovní ruch opět oţívat. Na konci roku 2004 bylo vyhodnoceno, ţe do země přijelo 566 202 zahraničních turistů. Kdyţ 26. prosince 2004 zasáhla vlna tsunami Srí Lanku, částečně nebo kompletně zničila pobřeţní oblast ostrova, ve které byly situovány jak ubytovací kapacity, restaurace, dopravní infrastruktura, tak i vzdělávací zařízení cestovního ruchu. Odhad škod provedený Světovou bankou (World Bank, 2005) byl vyčíslen na 250 milionů dolarů. Statistická data po katastrofě jsou nepřesná, neboť mezi zahraniční turisty byli započítání také dobrovolníci, kteří do země přijíţděli na turistická víza. Situaci ještě zhoršovala mylná informace, ţe Srí Lanka byla vlnou tsunami zasaţena celá (World Tourism Organization, 2005) a proto se turisté této destinaci začali vyhýbat. Na Srí Lance je podle oficiálních zdrojů na 14 500 hotelových pokojů, přičemţ vlnou tsunami bylo zasaţeno „pouze“ 5 600 ubytovacích kapacit, převáţně okolo 6 nejhůře zasaţených měst: Galle, Bentota, Beruwala, Kalutara, Ekkadu a Arugamského zálivu.
47
Na základě usnesení subjektů cestovního ruchu, privátního i státotvorného sektoru, došlo k rozhodnutí o změně struktury organizace CR na Srí Lance. V roce 2005 podle nového zákona č. 38/2005, který byl uveden v platnost od 30.11.2005, byla struktura CR podle zákona č. 10/1966 zrušena včetně Ceylonského výboru pro cestovní ruch (Ceylon Tourist Board) a rozdělna mezi 4 subjekty: 1) Úřad pro rozvoj cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism Development Authority) 2) Kancelář pro podporu cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism Promotions Bureau) 3) Srílanský institut cestovního ruchu a hotelového managementu (Sri Lanka Institute of Tourism & Hotel Management) 4) Srílanský kongresová kancelář (Sri Lanka Convention Bureau) (kapitola čerpána z: Srilanka.travel – About SLTPB; Sltda.lk – Institutional Structure; Photius.com, Hospitalitynet.org)
48
3.2 Orgány a organizace CR na Srí Lance 3.2.1 Státní orgány a organizace činné v cestovním ruchu 3.2.1.1 Ministerstvo CR Ministerstvo cestovního ruchu je nejvyšším orgánem, který iniciuje udrţitelný rozvoj CR v zemi a dohlíţí a řídí 4 podřízené organizace: Úřad pro rozvoj cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism Development Authority), Kancelář pro podporu cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism Promotions Bureau), Srílanský institut cestovního ruchu a hotelového managementu (Sri Lanka Institute of Tourism & Hotel Management), Srílanský kongresová kancelář (Sri Lanka Convention Bureau). V současné době Ministerstvo CR zajišťuje 2 významné projekty:
1)
Udrţitelný rozvoj CR na Srí Lance
Tento projekt probíhající za finanční podpory Světové banky (World Bank) byl odhadnut na 2 miliardy srílanských rupií. Pro dohled nad projektem byla ustanovena Dozorčí komise v čele s ministrem pro cestovní ruch. Hlavními body projektu se stala decentralizace moci, správa odvozu tuhého odpadu a odpadních vod, podpora projektů malých a středních firem v jejich podnikání, rozvoj ochrany kytovců na jihu ostrova, rozvoj bylinných zahrad pro Ayurvédský cestovní ruch, rozvoj agroturistiky, zachování pískovcových jeskyní v Waulpane pro CR.
2)
Rozvoj východní provincie
Spolu s odsunutím tamilských povstalců z východní provincie a zlepšením bezpečnostní situace je nezbytné, aby se v této oblasti začal opět rozvíjet CR. Prvním krokem projektu je obnova infrastruktury, která by zlepšila kvalitu ţivota místních a umoţnila rozvoj CR. Prvním bodem projektu je obnova NP Pigeon Island (NP Holubí ostrov), který byl zapsán jako 17. národní park Srí Lanky v roce 1963 a po skočení občanské války znovu v roce 49
2003. Oblast je proslulá svými korálovými útesy, a proto se v rámci projektu klade důraz na vybudování vhodného zázemí v podobě přístavních mol, obnova pláţí, ubytovací kapacity apod. Druhým bodem projektu je rozvoj archeologické oblasti v Seruwile, která má ambice stát se navštěvovanou oblastí pro domácí i zahraniční CR. Podpora plyne na vybudování muzeí a ochranu památek. Rozpočet obou projektů byl vyčíslen na 32 milionů rupií, z nichţ 8 milionů darovala Ceylonská banka (Bank of Ceylon) a zbývající finance plynuly z konsolidačních fondů. (čerpáno z: Sltda.lk – International Affairs; Slmts.slt.lk)
3.2.1.2 Úřad pro rozvoj cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism Development Authority, SLTDA) Organizace formálně, známá jako Ceylonský výbor, pro CR byla pověřena úkolem přeměnit Srí Lanku na jednu z hlavních turistických destinací Asie, vyhledávanou pro své sluţby a nabízené produkty. (Sltda.gov.lk)
3.2.1.3 Úřad pro podporu cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism Promotions Bureau, SLTPB) SLPTB je zodpovědná za marketingovou a propagační prezentaci Srí Lanky v zahraničí. V současnosti na světě funguje 9 srílanských turistických kanceláří: ve Velké Británii, Francii, Německu, Irsku, Indii, Austrálii, Japonsku, Thajsku a USA. V čele organizace stojí předseda pod něj spadají generální ředitel, výkonný ředitel a zástupci soukromých organizací CR. Hlavním cílem organizace pro nastávající období je propagace Srí Lanky ve světě jako brány do jihoasijského regionu a proslavit Srí Lanku jako centrum kvalitního managementu sluţeb. (Srilanka.travel – About SLTPB; Worldtourismdirectory.com)
50
3.2.1.4 Srílanský institut cestovního ruchu a hotelového managementu (Sri Lanka Institute of Tourism & Hotel Management, SLIMTH) Institut byl zaloţen v roce 1964 a podle zákona č. 38/2005 byl zařazen do nové koncepce struktury CR na Srí Lance. Institut poskytuje kompletní vzdělání na poli sluţeb CR. (Slithm.edu.lk)
3.2.1.5 Srílanský kongresová kancelář (Sri Lanka Convention Bureau, SLCB) SLCB byla zaloţena na základě zákona č. 38/2005 jako organizace poskytující sluţby v rámci kongresové turistiky, organizování incentivní turistiky a dohled nad turistickými informačními kancelářemi. (Visitsrilanka.net)
3.2.2 Soukromé organizace CR
3.3 Současný stav CR na Srí Lance Během let se Srí Lanka ekonomicky transformovala a primární zdroj zahraničních příjmů – zemědělství bylo doplněno o další průmyslová odvětví a cestovní ruch. V roce 2007 tvořil turismus 4. nejvyšší poloţku zahraničních příjmů, nicméně v roce 2008 došlo k 12, 8% poklesu a posunutí na 6. příčku. V posledním roce došlo ke pomalení růstu cestovního v celosvětovém měřítku z důvodu světové ekonomické situace tzn. hospodářské krize a růst cen komodit a ropy. Tato situace ovlivnila také hospodářství Srí Lanky. Příjmy z cestovní ruchu dosáhly v roce 2008 hodnoty 319,5 milionu dolarů, coţ představuje meziroční pokles o téměř 17 %. (Sltda.lk - Tourism)
3.3.1 Incomingoví návštěvníci V roce 2008 došlo také k poklesu příjezdů zahraničních návštěvníků o 11,2 % na 438 475 turistů, kteří v zemi strávili také o půl dne kratší dobu oproti původním 10 dnům v roce 2007. Tradičně nejsilnější skupiny turistů přijíţdějící z oblasti západní Evropy,
51
nejvíce Britové, Němci a návštěvníci ze zemí Beneluxu, byly nahrazeny skupinou asijských turistů ponejvíce z Indie. Tato změna s sebou nese neţádoucí pokles zahraničních příjmů. Turisté ze západní Evropy měli vyšší finanční výdaje na osobu a den, během svého pobytu na Srí Lance navštívili více oblastí a vyuţili širší spektrum doplňkových sluţeb. Tab. 6
Incoming za rok 1999, 2006-2008 podle regionů 1999 2006 Severní Amerika 18 477 35 323 Severovýchodní Asie 27 723 41 299 Jihovýchodní Asie 23 646 30 701 Jižní Asie 63 006 167 948 Austrálie 15 159 25 127 Západní Evropa 275 796 228 445 Východní Evropa 6 204 14 221 Střední Východ 4 821 10 345 Jiné 1 608 6 194 Celkem 436 440 559 603 zdroj: Sltda.lk
2007 28 355 33 382 18 425 148 360 22 924 194 448 25 573 13 554 8 357 494 008
2008 24 311 27 688 17 443 127 911 21 839 167 187 29 440 16 776 5 880 438 475
Tab. 7 Incoming za rok 2007 a 2008 podle zemí původu 2007 2008 Země původu Počet příjezdů Podíl v % Země původu Počet příjezdů Podíl v % Indie 106 067 21,4 Indie 85 238 19,4 Velká Británie 94 060 19,0 Velká Británie 81 331 18,5 Německo 35 042 7,0 Německo 31 564 7,2 Maledivy 29 539 5,9 Maledivy 30 625 7,0 Francie 20 241 4,0 Austrálie 19 536 4,5 Austrálie 17 526 3,5 Nizozemsko 15 797 3,6 USA 16 486 3,3 USA 14 053 3,2 Nizozemsko 14 274 2,8 Japonsko 13 030 3,0 Čína 13 621 2,7 Rusko 10 594 2,4 Japonsko 11 949 2,4 Čína 10 258 2,0 Celkem 358 805 72,4 Celkem 312 025 71,1 zdroj: Sltda.lk
Další země, které nejsou zahrnuty v tabulce „Incoming za rok 2007 a 2008 podle zemí původu“, ale podílejí se významnějším způsobem na incomingu jsou: Polsko ( 4 960
52
příjezdů), Saudská Arábie (3 456 příjezdů), Izrael (2 569 příjezdů) a Česká republika s 2 555 turisty za rok 2008.
3.3.2 Důvod návštěvy zahraničních turistů Atraktivity cestovního ruchu jsou na Srí Lance přirozeně rozděleny podle jednotlivých regionů. Zatímco jiţní pobřeţí je oblíbené pro dlouhé pláţe, centrální část je vyhledávána pro své klima a horské scenérie a centrální sever pro kulturní bohatství. Porovnáme-li důvod návštěvy přijezdivších, zjistíme, ţe ze 72,3 % je důvodem příjezdu odpočinek a dovolená, 8,5 % obchodní důvody, 1,3 % meetingy, 2,6 % náboţenské a kulturná zájmy, návštěva přátel a rodiny 8,3 % a jiný 6 %. Nejvyšší procento cizinců, kteří přijeli za odpočinkem, pochází ze západní Evropy, Asie a Severní Ameriky. Muţi tvoří 60,4 % návštěvníků, ţeny pouze 39,6 % a nejsilnější věkovou skupinou jsou dospělí mezi 30-39 rokem ţivota.
3.3.3 Způsob dopravy incomingových turistů do země Hlavní turistická sezóna na Srí Lance probíhá v prosinci a lednu, přičemţ leden je měsíc s nejvyšší návštěvností. Mezinárodní letiště Katunayake International Airport je jediným příletovým místem země a zároveň branou 99,9 % zahraničních návštěvníků. Zbývajících 0,1 % přijíţdějících turistů vyuţívá přístav v Colombu jako vstupní místo na Srí Lanku. V roce 2008 přepravilo 20 pravidelných leteckých linek 96,9 % incomingových návštěvníků, 3 % přiletělo charterovými lety a 0,1 % připlulo lodí. Hlavními leteckými společnostmi přepravujícími na Srí Lanku jsou Srilankan Airlines, Emirates Airlines, Qatar Airways, Singapore Airlines. Během letní sezóny (květen-říjen) odlety a přílety čítají 316 týdně s celkovou kapacitou sedadel 72 514 za týden. V době zimní sezóny (listopad-duben) čítají odlety a přílety 319 letů týdně s kapacitou sedadel 73 342 za týden. Celkově takto mezinárodní letiště Katunayake International Airport přepravilo (přílety i odlety) za loňský rok 3,38 milionů cestujících, coţ představuje nárůst oproti roku 2007 o 8 %. Analýzou bylo zjištěno, ţe 55,7 % cestujících z celkové počtu připadalo na Srílančany. 53
3.3.4 Ubytovací kapacita a zaměstnanost v cestovním ruchu Celková ubytovací kapacita Srí Lanky čítá 265 hotelů s 14 793 lůţky. Cestovní ruch na Srí Lance přímo zaměstnává 51 857 lidí (viz Graf 3), z nichţ 60,9 % pracuje v hotelnictví a stravovacích sluţbách, cestovní kanceláře a agentury zaměstnávají 12,9 % zaměstnanců a aerolinie
10,1 %. Cestovní ruch zaměstnává také odhadem 73 000
obyvatel nepřímo. Provedený výzkum udává, ţe poměr přímých a nepřímých zaměstnanců cestovního ruchu je 1:1,4. (kapitola čerpána z: Annual Statistical Report, 2008; Travel&Tourism Economic Impact, 2009) Graf 3 Přímá zaměstnanost v cestovním ruchu na Srí Lance
zdroj: Sltda.lk
3.3.5 České cestovní kanceláře nabízející zájezdy na Srí Lanku Ročně navštíví Srí Lanku 2 555 českých turistů, kteří mohou zakoupit sluţby cestovních kanceláří poskytujících organizované zájezdy, nebo vyuţijí moţnosti individuálního nezávislého cestování. Mnohem lépe by tyto alternativy upřesnila statistika nejčastějšího způsobu realizace cesty na Srí Lanku, ale bohuţel se tyto informacích nevedou ţádné databáze.
54
Při analýze trhu cestovních kanceláří s nabídkou zájezdu na Srí Lanku jsem vycházela z internetových nabídkových katalogů. Dle zjištěných dat existuje na českém trhu 5 společností nabízejících poznávací a jedna poskytující pobytové a kombinované druhy zájezdů. V nabídce hotových poznávacích zájezdů si mohou klienti zvolit dobu pobytu od 13 do 20 dní u cestovních kanceláří CK Karavela, CK Livingstone a Chinatours. Celková cena zájezdů včetně letenky bez palivových příplatků se pohybuje od 38 990 Kč u CK Karavela do 53 800 za 20denní zájezd u společnosti Chinatours. Tab. 8 Seznam a stručná charakteristika CK nabízející zájezdy na Srí Lanku
Délka Počet zájezdu Název CK Typ zájezdu zájezdu za sezónu CK Karavela poznávací 17 dní 3 CK Livingstone poznávací 13 dní 3 Chinatours poznávací 20 dní 8 CK HAD poznávací 10 dní Travel & Business 5, 7, 9, 10, Centre poznávací 12, 14, 17 plně vytížená CK Marco Polo pobytový 7 až 14 sezóna plně vytížená kombinovaný 7 až 14 sezóna zdroj: archiv autorky
Počet účastníků v zájezdu
6 až 16 -
Cena v Kč (včetně letenky bez palivových příplatků) 38 990 50 200 48 800-53 800 na míru
-
na míru
-
23 990-74990
6 až 12
24 990-74990
Dále na trhu existují 2 cestovní kanceláře nabízející prodej forfaitových zájezdů v délce trvání od 10 do 17 dní, a to společnosti Travel & Business Centre a CK HAD. Poslední cestovní kancelář CK Marco Polo se specializuje na zájezdy pobytového a kombinovaného typu v době trvání od 7 do 14 dní v cenové relaci 23 990 – 74 990 Kč.
55
3.4 Marketingová propagace destinace Srí Lanky Srí Lanka byla vlivem absence kvalitní propagační kampaně a negativním dopadem dvou desetiletí etnických konfliktů ochuzena o moţnost rozvíjet svůj potenciál v odvětví cestovního ruchu. V roce 2006 zasedl výkonný výbor a spolu se soukromými subjekty podnikajícími v cestovním ruchu se shodli na potřebě vytvořit novou svěţí marketingovou strategii, která by nahradila stávající „Land like no other“ fungující od roku 2000. Ústředním bodem tohoto jednání bylo nalezení hlavního motta, které by emocionálně působilo na potenciální návštěvníky, změnilo jejich vnímání země a obstálo v konkurenci zkušenějších destinací. (Miththapala, 2009)
3.4.1 Současné priority cestovního ruchu Srí Lanky Hlavní autority Srí Lanky na poli managementu cestovního ruchu, Úřad pro podporu cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism Promotions Bureau, SLTPB) a Úřad pro rozvoj cestovního ruchu na Srí Lance (The Sri Lanka Tourism Development Authority, SLTDA), v nedávné době zpracovaly seznam priorit pro nastávající nové období v oblasti turismu. Vlivem nedávno zaţehnané hrozby povstalců LTTE se Srí Lanka ocitá na prahu nové etapy vývoje průmyslu cestovního ruchu, nejsilnější poloţky HDP státu. Prioritou číslo jedna je zmírnění dopadu světové krize, která se podle odhadů promítne na srílanském cestovním ruchu na konci roku 2009 a později. Podle prognóz UNWTO (Světové organizace pro cestovní ruch) utrpí mezinárodní průmysl cestovního ruchu vlivem celosvětové hospodářské krize za rok 2009 5 % pokles. K mírnému zlepšení by podle odhadů mělo dojít aţ v roce 2010. Pro Srí Lanku příznivým faktem zůstává předpoklad UNWTO, ţe Asie bude mít v tomto ohledu rychlejší nástup opětovného růstu. V současné době probíhají jednání státních orgánů a představitelů z řad soukromých asociací cestovního ruchu. (Eturbonews.com) Druhou prioritou pro následující roky je pro Srí Lanku zahájení komplexní propagační kampaně, a to vhodné určení klíčových zahraničních zemí a následné zaměření
56
propagační kampaně. Hlavním operativním orgánem tohoto klíčového bodu byl určena The Tourism Strategic Action Group, jejíţ řadách zasedlo 13 zástupců z oblasti státních orgánů a asociací CR. Hlavní částí této propagační kampaně byla spuštěna v listopadu letošního roku pod názvem „Visit Srí Lanka 2011“, jejíţ stěţejní bodem je 3minutový televizní spot lákající do země zahraniční návštěvníky. Neméně důleţitým, třetím strategickým bodem je projekt „Narambamu Sri Lanka“ spuštěný v září 2009 zaměřený na podporu domácího cestovního ruchu. Ústřední myšlenkou projektu Ministerstva cestovního ruchu je upozornit prostřednictvím rádia na méně známá atraktivní místa nebo dávno zapomenutý folklór. Předpokládá se, ţe z dlouhodobého hlediska zájem místních obyvatel o jiné neţ notoricky známé lokality cestovního ruchu, podpoří nárůst atraktivity těchto míst pro zahraniční návštěvníky. V rámci projektu nejsou podávány informace jen o samotných atraktivitách, ale také o moţnostech ubytování, které bylo po dohodě s hoteliéry přizpůsobeno moţnostem místních obyvatel a nyní jsou nabízeny speciální cenové balíčky. (kapitola čerpána z: Asiantribune.com; Bharatbook.com; Sltda.gov.lk)
57
3.4.2 Televizní propagační spoty V listopadu letošního roku byla zahájena nová propagační kampaň na podporu incomingového cestovního ruchu s názvem „Visit Sri Lanka 2011“ neboli „Navštivte Srí Lanku
v
roce
2011“.
Tato
kampaň,
s rozpočtem
20
milionů
USD
dolarů
(Tourism-review.com), koresponduje s prezidentským vyhlášením roku 2011 rokem ve znamení boomu cestovního ruch na Srí Lance a klade si za cíl přilákat do roku 2016 do země 2,5 milionu zahraničních návštěvníků roční. Obr. 7 Model znázorňující rebranding Srí Lanky
zdroj: archiv autorky
Vysílání nové propagační strategie, primárně zaměřené na televizní diváky jakoţto potenciální účastníky cestovního ruchu, bylo zahájeno 20. listopadu na televizních kanálech BBC, Al Jazeera, CNN a Discovery Travel & Living. Kampaň trvající 20 týdnů je rozdělena do dvou fází, přičemţ první bude vysílána po dobu 5 týdnu a její délka je stanovena na 60 komerčního televizního času a po zbývající bude propagační video zkráceno na 30sekundový TV spot. Al Jazeera, arabská televizní stanice se sídlem v Kataru, je podle největšího internetového serveru pro sdílení filmových souborů YouTube nejpopulárnější mezinárodní zpravodajský TV kanál a na 48. Televizním festivalu v Monte Carlo byl oceněn jako nejlepší 24hodinový zpravodajský program. The Washinhgton Post provedl v červenci roku
58
2004 mapování TV stanic na Středním Východě a podle výsledků, odráţející názory televizních diváků, byla Al Jazeera s 51,7 % hlasů vyhodnocena jako nepopulárnější TV kanál. Srílanská propagační kampaň v anglické a arabské jazykové modifikaci si klade za cíl oslovení 137 milionů domácností po celém světě s důrazem na trh Středního Východu. Podle vypracovaných studií by díky Discovery programu mělo TV spot obsáhnout na 362 032 723 televizních přijímačů, přičemţ 10 574 018 z nich by pocházelo ze Velké Británie. Týdně by mělo být 3minutové video shlédnuto 7,2 miliony zákazníků vyšší třídy. Souběţně s trváním propagační akce bude v Asii sledováno 18,6 milionů diváků BBC prostřednictvím testovacího zařízení. Přestoţe je CNN zaměřené na americké publikum, je dobře dostupná a hlavně sledovaná také v Evropě. Podle předpokladů tímto způsobem srílanská kampaň zasáhne také 80 % domácností Francie, 97 % německých a 56 % britských rodin. Navíc bude poprvé pouţito komplexní propojení CNN a internetových sociálních sítí Facebook, Twitter, YouTube a Flicker, čímţ bude dosaţeno masivnější rozšíření propagačního videa mezi potenciálními zákazníky po celém světě. Srí Lanka iniciovala v rámci kampaně také projekt internetového marketingu se zaměření na komunitní weby. V první fázi poţádala slavné osobnosti, aby v rámci projektu blogovali o Srí Lance na sociální síti Twitter, poté vybídla také běţné uţivatele.
59
Obr. 8 Model znázorňující subjekty televizní propagační kampaně
(zdroj: archiv autorky)
Pilotní projekt propagační kampaně „Visit Sri Lanka 2011“, představený světu prostřednictvím
moderních
marketingových
nástrojů,
bude
následován
v období
následujících 2 aţ 3 měsíců dalšími projekty vytvořenými přímo na míru cílové zemi: Indii, zemím Středního Východu, Velké Británii, Francii a Německu. Hlavní cíle propagační kampaně „Visit Sri Lanka 2011“: 1) Zvýšit počet incomingových turistů do roku 2016 na 2,5 milionu / rok. 2) Vyuţití finančního a ekonomického potenciálu cestovního ruchu. 3) Učinit z cestovního ruchu 4. největší zdroj zahraničních příjmů pro srílanskou ekonomiku 4) Zvýšení příjmů z cestovního ruchu vyuţitím všech potenciálně turisticky zajímavých lokalit 5) Zlepšit povědomí o Srí Lance mezi uţivateli internetu z 3 % na 5 %. 6) Zvýšit průměrné výdaje turistů z $80 na $90/osobu/den.
60
Propagační televizní spot s celkovou dobou trvání 3 minuty je koncipován tak, aby navozoval příjemný poklidný nicméně akční dojem. Země se ze všech sil snaţí evokovat klidnou zemi, plnou usmívajících se lidí, nabízející bohatou a různorodou škálu pokladů tohoto malého ostrova. Doslova láká potenciální zákazníky, aby přijeli strávili zde příjemný a programově bohatý pobyt. (kapitola čerpána z: Newsfirst.lk; Srilanka.travel - Campaign; Asiantribune.com, Sltda.lk – Visit Sri Lanka 2011)
3.4.3 Propagační tiskoviny Součástí propagační kampaně Srí Lanky jsou také tištěné materiály: magazíny, informační broţurky a 250 000 plakátů, jejichţ distribuce je zajišťována 50 subjekty: především informačními kanceláře v zahraničí, na mezinárodním letišti Srí Lanky, ale také mohou být po objednání zasílány do zahraničí. V současné době Srí Lanka vyjednává podmínky zapojení do propagačních aktivit nové subjekty: hotely, národní leteckou společnost SriLankan Airlines, National-Geographic Magazine, Time a Newsweek. Obr. 9 Propagační plakát cílený na manaţerky nad 40 let
zdroj: Neeshafernando.com
61
Obsahem tištěných broţur jsou především informace o atraktivních místech, moţnostech ubytování a volnočasových aktivitách či praktické cestovatelské rady. Srí Lanka Tourist Board se soustředí především na vydávání broţurky představující Srí Lanku v zahraničí a broţury zaměřené pro incomingové návštěvníky, které představují jednotlivé atraktivity cestovního ruchu v zemi (např: národní parky a rezervace Srí Lanky, primáti Srí Lanky, flóra Srí Lanky apod.). (čerpáno z: Mybangalore.com; Srilanka.travel - Campaign) Obr. 10 Titulní strana 12stránkové broţury propagující CR na Srí Lance
zdroj: Neeshafernando.com
Po dobu 5 let je Sri Lanka Tourist Board vydáván tištěný „Travel Sri Lanka Magazine“, měsíčník formátu A5, na jehoţ 72 stranách podrobné informace o Srí Lance. Výtisky obsahují přehledy o průvodcích, hotelech a restauracích, zajímavých kulturních akcích, dále články o přírodě a kulturních památkách, přehled letových a vlakových řádů, ale také potřebné informace o kontaktech na zastupitelské úřady a další sluţby spojené s cestovním ruchem. Tento časopis je distribuován elektronicky nebo leteckou poštou, také do zahraničí za roční předplatné 4000 Rs. (Travelsrilanka.com; Newsfirst.lk)
62
Obr. 11 Přebaly magazínu Travel Srí Lanka
zdroj: Travelsrilanka.com
3.4.4 Webová prezentace nové tváře Srí Lanky Hlavní
webový
portál
cestovního
ruchu
na
Srí
Lance,
dostupný
na
http://www.srilanka.travel/, funguje pod záštitou „The Sri Lanka Tourism Promotions Bureau“. Jeho nová podoba korespondující s novou propagační kampaní „Visit Sri Lanka 2011“ a jejím hlavním mottem „Sri Lanka – Small Miracle“, poskytuje potenciálnímu zahraničnímu návštěvníkovi ucelený přehled 4 hlavních oblastí zájmu: atraktivní místa, volnočasové aktivity, nabídky ubytování a kontaktní údaje. Hlavní portál nabízí také moţnost 4 jazykových mutací: angličtina, němčina, italština a arabština. Francouzská zahraniční kancelář Srí Lanky má jako jediná vytvořený vlastní portál s doménou „fr“.
Obr. 12 Vzhled portálu www.srilanka.travel
zdroj: Srilanka.travel
63
První poloţka hlavního menu, atraktivní místa, je návštěvníkovi přehledně rozdělena do 8 kategorií podle tématického zaměření: města, přímořské oblasti, přírodní rezervace, náboţenská a kulturní místa, ekoturismus, zvířata divočiny, parky Colomba a v neposlední řadě nezařazené atraktivity. Pochopitelně tato vybraná místa jsou pouhou špičkou ledovce a v tomto případě slouţí jako lákadlo. Druhou oblastí zájmu potenciálních incomingových turistů jsou volnočasové aktivity, které jsou na portálu rozděleny do 8 kategorií, např: sportovní aktivity, zábava, líbánky a produkce čaje. Kaţdá z těchto poloţek je doplněna informacemi, které si ničím nezadají s odborným výkladem. Nabídka ubytování je na webovém portálu seřazena podle kategorií. Obsahuje kontaktní informace o moţnostech od skromných „bed and breakfast“, přes ubytování v rodinných resthousech aţ po velmi luxusní apartmány a boutique hotely. V případě hotelů je výběr doplněn o moţnost online rezervace. (Srilanka.travel - Brochures)
64
4 Doporučení
Zhodnocení kampaně „Visit Sri Lanka 2011“
4.1
Pro nadcházející období Srí Lanka vsadila při propagaci cestovního ruchu především na televizní reklamní spot propagující Srí Lanku jako klidné místo nabízející široké spektrum atraktivních lokalit. Lákavé 3 minutové video existuje ve dvou verzích, přičemţ pro zviditelnění správně zvolili dynamičtější verzi s anglicky nazpívanou melodií, která divákovi přibliţuje promítané záběry:
tradiční verze: http://www.youtube.com/watch?v=UINPQaChWg8
moderní, atraktivnější verze: http://www.youtube.com/watch?v=MT0e3Lw9_lc Velmi dobrou a pokrokovou myšlenkou je propojení televizní kampaně
s oblíbenými společenskými sítěmi: Facebook, Twitter apod., coţ pomůţe nenásilným způsobem k efektivnímu rozšíření povědomí lidí o „jakémsi Small Miracle“. Jen sociální sítě Facebook, Twitter, Flick poskytují moţnost oslovení celkem 426,5 milionů registrovaných uţivatelů, coţ spolu s dalšími miliony neregistrovaných uţivatelů Youtube posiluje dosah kampaně. (Wikipedia.org) V současné době je televize efektivní prostředkem, jak zviditelnit destinaci cestovního ruchu, zdálo by se. Musíme ovšem vzít v potaz také finanční stránku projektu. Tento velmi nákladný způsob propagace, není podle mého mínění v současné, ne příliš ekonomicky pozitivní situaci, nejšťastnějším řešením. Náklady vynaloţené na tento způsob propagace by v případě intenzivnějšího vyuţití moţností internetu byly mnohonásobně niţší a v 21. století dostatečně efektivní.
65
Nová tvář Srí Lanky jako země zvaná „Small Miracle“ je doplněna také o tištěný propagační materiál v podobě letáků, broţur, ale také tématicky zaměřeného časopisu, který je moţno objednat i do zahraničí. Vzhled těchto materiálů rozvíjí myšlenku „Small Miracle“, ale způsob šíření a efektivita těchto materiálů je podle mého názoru příliš komplikovaná. Vezmeme-li v úvahu
potenciální turisty z České republiky, kteří se rozhodnou
vycestovat na Srí Lanku, rozdělila bych je z hlediska způsobu organizace cesty na tzv. backpackers (batůţkáře), organizované poznávací zájezdy a organizované pobytové účastníky. V případě první skupiny batůţkářů neboli nezávislých cestovatelů je nezbytné vzbudit dojem, ţe daná destinace jim poskytne široké spektrum proţitků a zajímavých lokalit. V tomto případě by vhodným stimulem zájmu bylo propagační video „Small Miracle“ popřípadě webové stránky doplňující novou marketingovou strategii. Ty ovšem podle mého názoru neobsahují dostatečné mnoţství informací a nenabízejí ucelený balíček sluţeb, které cestovatel tohoto druhu hledá. V případě účastníků organizovaného cestovního ruchu je často rozhodujícím okamţikem návštěva CK nebo CA. Nejvhodnějším způsobem propagace „Small Miracle“ kampaně by v tomto případě byly broţurky či jiné tiskoviny, které by potenciálního návštěvníka stimulovali.
66
4.2 Zhodnocení cílů kampaně „Visit Sri Lanka 2011“ Srí Lanka v současnosti proţívá novou etapu v oblasti cestovního ruchu. S rebrandingem přišla také nová koncepce propagace, která si stanovila 6 základních cílů, jak je zmíněno v kapitole „3.4.2 Televizní propagační spoty“. Při hodnocení stanovených cílů kampaně potaţmo rozvoje cestovního ruchu na Srí Lance jsem vzala v úvahu dostupná statistická data, rozvojový plán pro období 1992-2002 a faktory, které významně ovlivňují cestovní ruch. Primárně stanovený cíl, přilákat na Srí Lanku do roku 2016 na 2,5 milionu turistů ročně, jsem po uváţení všech faktů shledala notně nadsazeným a v podstatě nedosaţitelným cílem. Vezmeme-li v úvahu statisticky zpracovaná data (viz tabulka č. 9) od roku 1967, kdy byl cestovní ruch na Srí Lance poprvé institucionálně strukturován (popsáno v kapitole 3.1 Vývoj cestovního ruchu na Srí Lance) dojdeme k zajímavému zjištění. Počet incomingových turistů ročně nepřesáhl hodnotu 559 603 (údaj pro rok 2006). Tyto hodnoty jsou navíc v období po zasaţení vlnou tsunami jistou měrou zkreslená příjezdem dobrovolníků, kteří pomáhali odstraňovat škody po přírodní katastrofě. Dobrovolníkům byla po příletům udělována turistická víza, a proto byli automaticky zařazeni mezi účastníky cestovního ruchu. Budeme-li tedy vycházet z nejvyšší hodnoty, jiţ zmíněných 559 603 turistů, plánovaných 2,5 milionů turistů do roku 2016 by znamenalo nárůst o téměř 447 % v období 6 let. Vezmeme-li v úvahu, ţe kampaň byla spuštěna v listopadu letošního roku, meziroční nárůst počtu zahraničních turistů by průměrně musel činit 74,5 %. Dosavadní nejvyšší meziroční růst příjezdů nastal mezi lety 1989 a 1990 téměř 38 %, kdy se v cestovním ruchu odrazilo zlepšení politické a bezpečnostní situace, jak odsunem jednotek LTTE na sever země k Jaffně, tak intervencí indických vojenských jednotek RAW (viz kapitola 2.1.2.7 Intervence Indie). Ohlédneme-li se do minulosti a vezmeme pro porovnání v úvahu „Ten-year Tourism Development Plan“ (Plán rozvoje cestovního ruchu pro následujících 10 let) pro léta 1992-2002 (Unescap.org (X)), zjistíme, ţe jedním ze stanovených cílů, zvýšení počtu příjezdů zahraničních turistů z přibliţně 393 669 za rok
67
1992 na 874 000 v roce 2002, se nepodařilo uskutečnit. Plánovaný nárůst o 122 % se ve skutečnosti pro rok 2002 proměnil v mírný pokles na 393 171 příjezdů (viz Tab. 9). Uţ z toho důvodu bych byla při stanovování cílů skeptičtější a přihlédla bych k tomuto faktu. V souvislosti se stanovenými cíly číslo 2. – 4. jsem v tomto případě optimističtější neţ tomu bylo v prvním případě. Koncepce vyuţití zatím opomíjeného potenciálu cestovního ruchu a zajímavých lokalit je pro Srí Lanku nadějí na zcela nový způsob prezentace země a eventuální příleţitost poskytnout turistům, kteří uţ zemi navštívili nový impuls k opětovné cestě na ostrov. Podporou pro tento záměr je také projekt „Narambamu Sri Lanka“, velmi dobrá myšlenka, jak prostřednictvím domácích obyvatel zviditelnit místa dosud utajená před pozorností zahraničních turistů. Ke zhodnocení 5. cílu, zlepšení povědomí o Srí Lance mezi uţivateli internetu z 3 % na 5 %, nemám potřebná data, proto bych nerada hodnotila, zda je moţné vytyčených 5 % dosáhnout. V souvislosti s posledním cílem, zvýšení výdajů turistů z $80 na $90/osobu/den, hovoří data uvedená v Tab. 9 ve prospěch Srí Lanky. Pro rok 2006 se výdaje na osobu v průměru vyšplhaly na $83,4 a budeme-li předpokládat, ţe Srí Lanka v nové etapě cestovního ruchu a po úsilí vynaloţeném na nový rebranding, bude usilovat o zvýšení úrovně sluţeb a nabídky doplňkových sluţeb cestovního ruchu, jsem přesvědčená, ţe tento cíl je uskutečnitelný. (Travel&Tourism Economic Impact, 2009; Annual Statistical Report, 2008)
68
Tab 9 Srovnání základních ukazatelů v CR mezi lety 1967 – 2008
Rok 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Incomingoví turisté 23 666 28 272 40 204 46 247 39 654 56 047 77 888 85 011 103 204 118 971 153 665 192 592 250 164 321 780 370 742 407 230 337 530 317 734 257 456 230 106 182 620 182 662 184 732 297 888 317 703 393 669 392 250 407 511 403 101 302 265 366 165 381 063 436 440 400 414 336 794 393 171 500 642 566 202 549 308 559 603 494 008 438 475
Počet Meziroční růst počtu přenocování incomingových turistů (v tisících) 268 16,29 296 29,68 406 13,07 489 -16,63 395 29,25 614 28,04 804 8,38 874 17,63 1 015 13,25 1 194 22,58 1 645 20,21 2 061 23,01 2 777 22,26 3 548 13,21 3 907 8,96 4 048 -20,65 3 179 -6,23 2 818 -23,41 2 365 -11,89 2 513 -26,00 2 414 0,02 2 305 1,12 1 970 37,99 3 225 6,24 3 633 19,30 4 055 -0,36 4 148 3,74 4 251 -1,09 4 024 -33,36 2 947 17,45 3 680 3,91 3 944 12,69 4 479 -9,00 4 056 -18,89 3 342 14,34 3 989 21,47 5 093 11,58 5 742 -3,08 4 754 1,84 5 793 -13,28 4 940 -12,67 4 166 zdroj: Sltda.lk
69
Příjmy z CR (v mil. US $) 1,2 1,8 2,9 3,6 3,4 7,3 12,8 16,4 22,4 28,2 40,0 55,8 77,7 110,7 132,4 146,6 125,8 104,9 82,2 82,1 82,0 76,6 76,0 132,0 156,8 201,4 208,0 230,7 225,4 173,0 216,7 230,5 274,9 252,8 211,1 253,0 340,0 416,8 362,3 410,3 384,4 319,5
Denní výdaj turisty (v US $) 4,5 6,0 7,1 7,4 8,6 11,9 15,9 18,7 22,0 23,8 24,3 27,1 28,0 31,2 33,9 36,2 39,6 37,2 34,8 32,7 34,0 33,3 38,6 41,1 42,8 49,7 50,1 54,2 56,1 57,9 58,6 59,5 61,4 62,3 63,1 63,4 66,8 72,2 74,6 83,4 79,1 76,7
4.3 Bariéry rozvoje cestovního ruchu Srí Lanka je zemí s dosud ne plně vyuţitým potenciálem cestovního ruchu. Můţe jako jedna z mála čerpat výhody zapomenutého tropického ráje, poklidného ostrůvku ve tvaru slzy omývaného Indickým oceánem, plný příleţitostí pro turismus. Moţná právě tato poklidná atmosféra od pevniny odděleného světa ovlivnila povahu místních obyvatel, kteří víc neţ na práci svých rukou spoléhají na zahraniční pomoc.
4.3.1 Etnický konflikt Konflikty a nestálá bezpečnostní situace v zemi působí z hlediska cestovního ruchu jako jeden z vysoce limitujících faktorů, jehoţ důsledky se hmatatelně nepříznivě ovlivňují příjezdový turismus. Srí Lanka byla po 26 let suţována etnickými nepokoji (viz kapitola 2.1.2.5 Počátek sinhálsko-tamilského konfliktu), které se rozhořely v občanskou válku s desítkami tisíc obětí, z řad civilistů, členů LTTE i vládních jednotek, způsobilo podle odhadu OSN téměř 1,5 milionů přesídlených obyvatel a nesmazatelně poškodila ekonomiku země. Ztráta renomé jedné z nejatraktivnější destinace JV Asie ještě umocňovala mezinárodní média, která figurovala v roli tzv. gatekeepera, který podává světu filtrované informace v podobě a čase pro něj vhodném. Z mého pohledu média Srí Lance v mnohém uškodila krátkodobým zájmem v době, kdy téma občanské války bylo lákavým zpravodajským tématem. Divák či posluchač kdekoliv po světě, budeme-li jej povaţovat za potenciálního incomingového turistu, nemá moţnost si informace ověřit a nevědomky si vytváří o dané zemi obraz, jaký mu nabídla právě masová média. Druhou stinnou stránkou mediálního zájmu je vytvoření všeobecného povědomí o Srí Lance jako o zemi, která je zmítaná válkou, ale chybí onen pověstný happyend, kdy informují širokou masu lidí z opačného konce světa o zvratu v otázce bezpečnosti a mají jedinečnou moţnost navštívit tropický ráj. Tato myšlenka je ve skrze utopie, a není v zájmu a silách medií zlepšovat pověst zemí. Jistou moţností by ale v tomto směru byla organizace fam tripů.
70
Od roku 1967 počet zahraničních turistů rovnoměrně narůstal, jak je statisticky zpracováno v Tab. 9, aţ do roku 1983, kdy nastaly první etnické nepokoje. V Tab. 9 jsou tučně zvýrazněny zlomové roky, kdy se nepokoje výrazně odrazily na příjezdovém cestovním ruchu. Rok 1996 nechvalně známý lednovým bombovým útokem LTTE na Central Bank v Colombu, v roce 1999 byl spáchán atentát na prezidenta Kumaratunga a rokem 2001 byla nastolena nová bezpečnostní opatření na mezinárodním letišti v Colombu, kde byl jednotkami LTTE spáchán atentát.
4.3.2 Vlna tsunami Ohlédneme.li se do minulosti, bylo zasaţení ostrova vlnou tsunami v prosinci 2004 spolu s nepokoji v souvislostí s občanskou válkou, jedním z nejčernějších okamţiků srílanských dějin se zřejmým dopadem na cestovní ruch. Přírodní katastrofa zasáhla turisticky nejatraktivnější lokality Srí Lanky v době vrcholné turistické sezóny. Zajímavým faktem je meziroční pokles počtu zahraničních turistů pouze o 3 %, který byl způsobem příjezdem zahraničních dobrovolníků bezprostředně po katastrofě. Mnohem větší dopad měla tsunami na oblast infrastruktury a image Srí Lanky. Obava zahraničních turistů z přímořských oblastí byla evidentní i při mé cestě po Srí Lance v prosinci 2008, téměř 4 roky po tsunami. Přestoţe cestovní ruch po uzavření míru v roce 2002 tvořil pouze 2 % příjmů HDP státu, přímo zaměstnával 50 000 lidí a nepřímo na 65 000 lidí, tsunami zničila ¼ pokojů ve středních a větších hotel a přibliţně 30 % guesthousů. (A Report on ADB’s Response to the Asian Tsunami, 2005) Poškozeny byly také zdroje pitné vody, dopravní infrastruktura, zázemí pro velmi populární vodní sporty, cenné korálové útesy a mangrovové porosty, které změnou chemického sloţení zhnědly. Při své cestě po ostrově, rok 2008, jsem byla svědkem intenzivní výstavby nových silnic, mostů a ţeleznic, ale také chrámů a soch. Obnova za pomoci zahraničních investorů probíhala na základě „Sri Lanka 2005, Post-Tsunami Recovery Program“ [Programu
71
obnovy po tsunami, Srí Lanka 2005] připravený Asijskou rozvojovou bankou (ADP), Japonskou bankou pro mezinárodní spolupráci (JIC) a Světovou bankou (WB). Evropské unie 26. listopadu 2009 po 30 měsících dokončila projekt 158km dlouhé silnice spojující Mataru s Wellawayou. (Colombopage.com) Navzdory této zahraniční pomoci při obnově postiţených oblasti, jsem podél pobřeţí viděla spoustu rozbořených domů, převrácené vlaky, rezavé lodě a trajekty, které stále připomínají události roku 2004. Z místních obyvatel často vyprchala chuť obnovit své domy či hotýlky a raději se přesunuli z bezprostřední blízkosti moře, kde nadmořská výška pevniny kolísá v řádech metrů, dále do vnitrozemí. Příleţitostí se v tomto okamţiku chopili zahraniční podnikatelé-často z Evropy, kteří na jednu stranu ubírají místu kouzlo srílanské pohody, ale vytvářejí konkurenční prostředí s vyšším standardem sluţeb.
4.4 Návrh vhodné propagace pro české klienty Cílová destinace českých turistů uţ dávno není pouze Slovensko, Chorvatsko či proslulé Bibione v Itálii. Pasivní cestovní ruch roste spolu se zvyšující se ţivotní úrovní Čechů, jazykovými znalostmi a touhou poznat exotické země. Česká republika není pro Srí Lanku v současnosti na seznamu zemí, na které zacílila svou novou kampaň „Visit Sri Lanka 2011“. Podle oficiální zprávy Sri Lanka Tourist Board přijede ročně na Srí Lanku na 2 555 turistů z České republiky (údaj z roku 2008), jak je jiţ zmíněno v kapitole „3.3.1 Incomingoví návštěvníci“. Srí Lanka při ve své nové kampani povaţuje za klíčovou část televizní reklamní spot. Efektivita tohoto způsobu propagace je podle mého názoru relevantní a kladla jsem si zásadní otázky. Jak určit v českém prostředí nejvhodnější vysílací čas? Jak potenciální klienty přimět, aby po shlédnutí spotu začali aktivně vyhledávat informace o Srí Lance na internetu? A v okamţiku, kdy usednou k internetu, budou schopni najít potřebné informace? V souvislostí s těmito úvahami jsem povaţovala jako klíčový krok právě pouţití internet, který je v dnešní době neoddělitelnou součástí společnosti a cestovního
72
ruchu vůbec. Proto jsem ve svých úvahách o vhodném způsobu propagace upustila od nákladné televizní kampaně se záměrem soustředit se na, podle mého mínění, moderní způsob propagace, na e-promotion. Propagace pomocí internetu je způsob, jak se Srí Lanka zviditelní i pro dosud opomíjené menší trhy, které ovšem mohou svou trochou přispět k prosazení se Srí Lanky mezi destinacemi Asie. Proto abych dokázala vhodně navrhnout optimální řešení internetové propagace zaměřím se v prvním kroku na obecnou rovinu internetové gramotnosti v ČR, pro jaké účely Češi internet pouţívají, ale také na preferované způsoby vyhledávání informací. Internet je součástí více neţ třetiny českých domácností. Podle výzkumu společnosti NetMonitor, který proběhl v říjnu 2009, má Česká republika 5,5 miliony uţivatelů internetu, z nichţ téměř 95 % vyuţívá počítač především k vyhledávání webových stránek a potřebných informací. (Netmonitor.cz) Právě tato skutečnost nám poskytuje moţnost představit Srí Lanku jako lákavou destinaci cestovního ruchu široké mase lidí. Otázka aktuálního podílu vyhledávačů je pro naše zkoumané téma zásadní z hlediska optimalizace klíčových slov pro internetové vyhledávání. V současnosti má nejsilnější pozicí na trhu vyhledávačů Seznam.cz (viz Graf 4), jenţ v konkurenci proti světově mnohem úspěšnějšímu Googlu disponuje v České republice několika výhodami. Češi jsou na Seznam.cz po jeho dlouholetém působení českém trhu zvyklí, navíc byl léta přednastavován jako domovská stránka internetu na počítačích jiţ při koupi. Dalším faktorem ovlivňující toto chování je nízká uţivatelská gramotnost a malé povědomí o výhodách fulltextového vyhledávání na Googlu. Jinými slovy je Seznam pro řadu běţných uţivatelů synonymem internetu. Tohoto faktu bych při svém návrhu vyuţila a zaměřila bych se na jiţ zmiňovaných 62 % uţivatelů vyhledávače Seznam.
73
Graf 4 Podíly vyhledávačů na českém trhu
zdroj: Strafelda.cz
Otázkou zůstává, jak poskytnout běţnému uţivateli internetu v široké záplavě informací ten správný podnět, který upoutá jeho pozornost na Srí Lanku? V současnosti existuje propagační web země pouze v cizích jazykových mutací. Tento faktor omezuje řadu potenciálních návštěvníků. Řešením by, z mého hlediska, bylo uzavření partnerství neboli partnership Sri Lanka Tourism Board či jiné organizace CR na Srí Lance s některou z českých cestovních kanceláří nabízejí Srí Lanku jako cílovou destinaci, jako např. CK Livingstone nebo CK Karavela, a na základě oboustranně výhodných smluvních podmínek svěřit propagaci destinace do rukou této CK. Pro tyto účely by bylo nezbytné vytvořit jazykovou mutaci internetových stránek www.tourismsrilanka.org v češtině. První moţností by bylo vytvoření jejich plnohodnotné mutace, jejichţ variantu by si uţivatel internetu mohl zvolit v menu na úvodní stránce. Druhou, a podle mého názoru snáze realizovatelnější variantou, by byla moţnost přesměrování z hlavního webu www.tourismsrilanka.org na českou verzi, jenţ by svým vzhledem korespondovala s brandingem cestovního ruchu Srí Lanky a byla by spravována českou partnerskou CK. Partnership by v tomto případě umoţnil efektivně prezentovat široké spektrum informací způsobem srozumitelným české mentalitě a hlavně v jejich rodném jazyce. Partnerská cestovní kancelář by, kromě hrazených nákladů na tvorbu a aktualizaci webových stránek, jako kompenzaci za vedení propagace v České republice získala např. zvýhodněné ceny letenek u státních Sri Lankan Airlines, zvýhodněné ceny ubytování či doplňkových sluţeb.
74
Vhodnou strukturu vyhledávání v nového webu o Srí Lance nám poskytuje model na Obr. 14 Tjostheima a Aanonsena. Na webových stránkách by tedy potenciální zákazník našel široké spektrum informací, jejichţ prostřednictvím by byl uţivatel internetu naváděn třemi rozdílnými cestami: přes geografii, typ produktu, či prostřednictvím profilu poskytovatelů jednotlivých sluţeb. Schéma na Obr. 14 znázorňuje oboustranné propojení procesu vyhledávání, jenţ umoţňuje uţivateli vyhledat všechny nabízené produkty destinace a zároveň můţe být navigován z prezentace produktu k prezentaci destinace, ve které je produkt nabízen. Obr. 14 Internet marketing model (Tjostheim, I. & Aanonsen K.)
Zdroj: Isoc.org
Samotná struktura webu by byla sloţena ze 3 úrovní tak, aby poskytovala celené informace o zemi, formalitách potřebných pro vycestování, moţnosti ubytování či jiné doplňkové sluţby, popřípadě koupi zájezd. „Srí Lanka“ by figurovala v záhlaví doplněná o 4 ikony: mapy, hledání, jazyky a domů. Poté následovalo 5 menu podkategorií pojmenované: Objevte Srí Lanku, Jak se sem dostat, Ubytování, Aktivity, Informace pro cestovatele (Viz Tab. 10)
75
Tab. 10 Struktura webu a jeho hlavní poloţky menu Objevte Srí Lanku Aktivní dovolená Kulturní trojúhelník Poutní místa Čajové plantáže Surfing Relaxační dovolená Královská města
Jak se sem dostat Letenky Zájezdy Místní doprava Lodní výlety Půjčovna aut
Ubytování Aktivity Hotely Festivaly Pensiony Organizované výlety V soukromí Zajímavá místa Sporty Pláže Čajové plantáže
Informace pro cestovatele O ostrově Praktické rady Víza Infocentra
Zdroj: archiv autorky
Způsob jak docílit toho, aby tyto webové stránky obsazovaly vrchní příčky ve výsledcích internetového vyhledávání je metoda SEO, neboli optimalizace vyhledávání, či placená reklama tzv. Sclick. Při první variantě SEO je nutné zvolit vhodná klíčová slova. Pro Srí Lanku, jakoţto destinaci cestovního ruchu, by nejvhodnějšími klíčovými slovy byly: srí lanka, exotická dovolená, ubytování na Srí Lance. V případě, ţe bychom nevyuţili metody SEO, nabízí se nám moţnost placené reklamy formou Sclick. Obr. 15 Placená reklama na Seznam.cz tzv. Sclick
zdroj: www.seznam.cz
Odkazy na webové stránky by se při zadání klíčového slova zobrazovaly ve zvýrazněném poli (viz obr. 15), nad přehledem vyhledaných odkazů. Poplatky za tento druh sluţeb se odvíjí podle atraktivity zvoleného klíčového slova. Je ovšem způsobem, jak propagovat Srí Lanku za mnohem niţší náklady neţ formou TV reklamy.
76
5 Závěr Srí Lanka pro mě zůstává topickým rájem, ve kterém jsem na ploše jen o něco málo menší neţ je Česká republika objevila místo, kde se snoubí přírodní krásy s bohatou buddhistickou kulturou. Místo, které se na světě hledá jen těţko. Vzhledem k faktu, ţe jedním z trendů cestovního ruchu se stává hledání nových a neotřelých míst, která mohou nabídnout jedinečnost a pocit, ţe se člověk ocitl na místě, které ho svou krásou poznamená na celý ţivot, má Srí Lanka obrovský potenciál. Proto jsem uvítala s velkou radostí, ţe mohu právě toto téma zpracovat jako svou bakalářskou práci a přispět tak svou trochou ke znovuobjevení tohoto unikátního místa. První podklady ke své práci jsem začala shromaţďovat velmi příjemným způsobem, a to samotným cestováním po ostrově. Ostatní data jsem získávala z odborné literatury, především v elektronické podobě, ke které jsem měla přístup prostřednictvím dánské databáze univerzity v Aalborgu. Při obecné charakteristice Srí Lanky jsem čerpala také z anglického průvodce řady Lonely Planet.
Ve své práci jsem postupovala od obecných informací o destinaci ke konkrétnímu zaměření na problematiku cestovního ruchu a zhodnocení propagační kampaně. První kapitoly jsem věnovala selektivním předpokladům cestovního ruchu: geografii a historii, kterou povaţuji z hlediska cestovního ruchu za velmi podstatnou, dále jsem se zabývala demografií a následně náboţenstvím. V posledních dvou podkapitolách jsem popsala politický vývoj v zemi a makroekonomické ukazatele. Obecné informace o zemi jsem zakončila lokalizačními a realizačními předpoklady cestovního a dále jsem se jiţ soustředila na samotný cestovní ruch v zemi včetně nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří.
77
Abych se konstruktivně mohla věnovat cíli své bakalářské práce, provedla jsem analýzu propagačně kampaně Srí Lanky ve všech jejich formách, zabývala jsem se také zacílením na konkrétní země a její vhodnost pro pouţití v České republice. Vzhledem k tomu, ţe jsem došla k názoru, ţe současná koncepce propagace Srí Lanky by nebyla pro Čechy příliš vhodná, navrhla jsem internetovou formu propagace, která by byla zaloţena na partnershipu CK v České republice a organizace cestovního ruchu na Srí Lance. Jedná se o jednoduchou, přehlednou formu prezentace země, pro jejíţ účely by byly vytvořeny nové webové stránky s širokým spektrem informací, které by podávaly ucelený přehled o zemi a zároveň lákaly k návštěvě. Přestoţe dnes, za světové krize či bezprostředně po ní, doba zrovna nepřeje cestovnímu ruchu a exotickým destinacím obecně, věřím, ţe se situace brzy obrátí k lepšímu a Srí Lanka se jako znovu svobodná země stane vyhledávaným místem odpočinku a poznání. Doufám, ţe i tato práce přispěje svým dílem, třeba při rozhodování samotných studentů, kteří se budou přemýšlet o návštěvě jihovýchodní Asie, protoţe Srí Lanka je země, kterou stojí za to „objevit“.
78
6 Seznam použitých zdrojů Bibliografie -Gunatillake, D. The 2004 Tsunami in Sri Lanka: Destruction and recovery. Geography [online]. Autumn2007, Vol. 92 Issue 3, p285-293 [cit. 2009-10-14]. Dostupné z
- Gwither, M. A tiger by the tail. Management Today [online]. Aug2008, p54-57, 4 p. [cit. 2009-10-13]. Dostupné z
-Peebles, P. The History of Sri Lanka. 2nd ed. USA: Greenwood Press, 2006. ISBN 0-31333205-3
-Plunkett, R. & Ellemor, B. Lonely Planet Sri Lanka. 9th ed. London: Lonely Planet Publications, 2003. ISBN 978-1740594233
-Project ENLIGHTEN. Genocide of Tamils in Sri Lanka - The Unspeakable Truth [online]. c2008, last revision 22th February 2009 [cit. 2009-10-13].
79
-Robinson, L. & Jarvie, J. Post-disaster community tourism recovery: the tsunami and Arugam Bay, Sri Lanka [online]. c2008, Date of update unknown [cit. 2009-10-15].
- Swaffield, B. Sri Lanka: 'A land like no other.' Quill [online]. Mar2007, Vol. 95 Issue 2, p46-46 [cit. 2009-11-23]. Dostupné z
Elektronické zdroje - Adb.org, (unknown), A Report on ADB’s Response to the Asian Tsunami [online]. (14 Dec 2005) Dostupný z [cit. 2009-12-11]. - Allfreeessays.com, (unknown), Modern Economic History of Sri Lanka [online]. (9 Sep 2008) Dostupný z [cit. 2009-10-23]. - Asiantribune.com, (unknown), Many Promotional Activities Scheduled for Sri Lanka Tourism [online]. (10 Jan 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-7].
- Bharatbook.com, (unknown), Sri Lanka Tourism Report [online]. (10 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-7].
80
- Cbsl.gov.lk, (unknown), Economic, Price and Finacial System [online]. (unknown) Dostupný z [cit. 2009-10-23].
- Cfr.org, (unknown), The Sri Lankan Conflict [online]. (18 May 2009) Dostupný z [cit. 2009-10-15]. - Cia.gov – Economy, (unknown), Economy [online]. (25 Nov 2009) Dostupný z [cit. 2009-1023].
- Colombopage.com, (unknown), European Union Completes Matara-Wellawaya Road [online]. (26 Nov 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-11]. - Countrystudies.us – Ethnic Groups, (unknown), Ethnic Groups [online]. (24 May 2007) Dostupný z [cit. 2009-11-1]. - Countrystudies.uk – History, (unknown), History [online]. (24 May 2007) Dostupný z [cit. 2009-10-18]. - Countrystudies.us – Industry, (unknown), Industry [online]. (24 May 2007) Dostupný z [cit. 2009-10-27]. - Countrystudies.us – Geography, (unknown), Geography [online]. (24 May 2007) Dostupný z [cit. 2009-10-2].
- Cultural.gov.lk, (unknown), Ministry of Cultural Affairs & National Heritage [online]. (10 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-20].
81
- Defense.lk, (unknown), Government takes policy decision to abrogate failed CFA [online]. (13 Feb 2009) Dostupný z [cit. 2009-10-16].
-Dfid.gov.uk, (unknown), Sri Lanka-Conflict and humanitarian timelines [online]. (6 Oct 2009) Dostupný z [cit. 2009-10-15].
- Eturbonews.com, (unknown), UNWTO: Global tourism to see "moderate recovery" in 2010 [online]. (10 Nov 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-7]. - Faorap-apcas.org, (unknown), Agricultural Sector in Sri Lanka [online]. (13 Feb 2009) Dostupný z [cit. 2009-10-23].
- Flashpoint.info, (unknown), Sri Lanka Briefing [online]. (13 Sep 2004) Dostupný z [cit. 2009-10-15].
- Gupta,S. Post Tsunami Sri Lanka : Damaged, But Not Defeated... [online]. c1997, Last revision 27 Jan 2005 [cit. 2009-10-16]. Dostupné z - Infolanka.com, (unknown), Sri Lanka – Historical and Cultural Heritage [online]. (2 May 2005) Dostupný z < http://www.infolanka.com/org/srilanka/hist/hist2.html > [cit. 2009-1015].
82
- Indexmundi.com, (unknown), Sri Lanka Demographics Profile 2009 [online]. (18 Dec 2008) Dostupný z [cit. 2009-11-1]. - Lakdasun.com, (unknown), Discover, Explore and Conserve The Natural Beauty Of Sri Lanka [online]. (10 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-17].
- Manthree.com, (unknown), History of Sri Lankan Politics [online]. (18 May 2003) Dostupný z [cit. 2009-10-18].
- Miththapala, S. Sri Lanka Tourism - Quo Vadis? [online]. c2009 Last revision 29 June 2009 [cit. 2009-12-7].
- Mybangalore.com, (unknown), Sri Lanka Gears Up Its Tourism Post Conflicts [online]. (11 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10].
- Nationsencyclopedia.com, (unknown), Sri Lanka-Industry [online]. (12 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-10-27].
- Netmonitor.cz, (unknown), Internet je zdrojem odborných informací pro polovinu uživatelů [online]. (30 Nov 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-12].
83
-Newsfirst.lk, (unknown), Mega Campaign for Visit Sri Lanka 2011 [online]. (11 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10].
- Nature.alawathugoda.com, (2005), Nature od Sri Lanka [online]. (13 March 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-17].
-Photius.com, (unknown), Sri Lanka Tourism [online]. (12 March 2006) Dostupný z [cit. 2009-11-29].
- Ramsar.org, (unknown), The Ramsar Convention [online]. (12 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-17].
- Slithm.edu.lk, (2008), Sri Lanka Institute of Tourism and Hotel Management [online]. (15 July 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-2].
- Slmts.slt.lk, (unknown), Ministry of Tourism [online]. (17 Aug 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-2]. - Sltda.gov.lk – About SLTDA (unknown), Sri Lanka Development Authority [online]. (30 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-2].
-Sltda.gov.lk – Projects at SLTDA, (unknown), Projects at SLTDA [online]. (1 Nov 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-7].
84
- Sltda.lk – Institutional Structure, (unknown), Institutional Structure [online]. (30 Nov 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-2]. - Sltda.lk – Tourism, (unknown), Tourism [online]. (27 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-30]. - Sltda.lk – International Affairs, (unknown), International Affairs [online]. (1 Oct 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-5]. - Sltda.lk – Visit Sri Lanka 2011, (unknown), Visit Sri Lanka Year 2011 [online]. (23 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10]. - Srilanka.travel – Accommodation, (unknown), Where to stay [online]. (13 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-29].
- Srilanka.travel – About SLTPB, (unknown), About SLTPB [online]. (10 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-30].
85
- Srilanka.travel – Campaign, (unknown), Sri Lanka Tourism Launches International Communication Campaign for Visit Sri Lanka 2011 [online]. (15 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10]. - Srilanka.travel – Brochures, (unknown), Latest Brochures [online]. (11 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10].
- Statistics.gov.lk, (unknown), Economic Performance 2009 Second Quarter [online]. (unknown) Dostupný z [cit. 2009-10-24].
- Tourism-review.com, (unknown), Sri Lanka Defeats Tigers and Lures Tourists [online]. (24 July 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10]. - Tourism.srilanka.com, (unknown), Religion of Sri Lanka [online]. (12 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-5]. - Transport.gov.lk, (unknown), Ministry of Transport [online]. (20 Aug 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-27]. - Traveldocumentsystems.com – Economy, (1996), Economy [online]. (3 Nov 2009) Dostupný z [cit. 2009-10-23]. - Travelsrilanka.com, (unknown), Travel Sri Lanka [online]. (11 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10].
86
- State.gov, (unknown), Government [online]. (12 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-10-18].
- Unesco.org, (unknown), World Heritage List [online]. (11 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-17].
- Visitsrilanka.net, (unknown), Our Organization [online]. (20 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-2].
- Wikipedia.org, (unknown), List of social networking websites [online]. (14 Dec 2009) Dostupný z [cit. 200912-11].
- Worldbank.org, (unknown), Sri Lanka Transport Sector [online]. (13 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-27].
- Worldtourismdirectory.com, (2006), Sri Lanka Information Offices Abroad [online]. (25 Aug 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-2].
87
Zdroje obrázků v textu Obr. 1-2: Mapsofworld.com [online]. (1999) Dostupný z [cit. 2009-10-1]. Obr. 3: Fwe.cwis.org [online]. (17 Oct 2007) Dostupný z [cit. 2009-10-13].
Obr. 4: Gunatillake, 2004 [online]. (2004) Dostupný z [cit. 2009-10-14].
Obr. 5: Nationmaster.com [online]. (2005) Dostupný z [cit. 2009-11-1].
Obr. 6: Mikeely.wordpress.com [online]. (2007) Dostupný z [cit. 2009-11-1]. Obr. 7-8: archiv autorky Obr. 9-10: Neesfernando.com [online]. (unknown) Dostupný z [cit. 2009-12-10]. Obr. 11: Travelsrilanka.com [online]. (11 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10].
88
Obr. 12: Srilanka.travel [online]. (11 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10]. Obr. 13: Isoc.net [online]. (unknown) Dostupný z [cit. 2009-12-12].
Obr. 14: Seznam.cz [online]. (unknown) Dostupný z <www.seznam.cz> [cit. 2009-12-12].
Zdroje tabulek v textu Tab. 1: Gunatillake, 2004 [online]. (2004) Dostupný z [cit. 2009-10-14]. Tab. 2-3: Cbsl.gov.lk [online]. (unknown) Dostupný [cit. 2009-10-23]. Tab. 4: Plunkett, R. & Ellemor, B. Lonely Planet Sri Lanka. 9th ed. London: Lonely Planet Publications, 2003. ISBN 978-1740594233 Tab. 5: Whc.unesco.org [online]. (11 Dec 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-17]. Tab. 6-7: Sltda.lk [online]. (27 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-11-30].
89
Tab. 8: archiv autorky Tab. 9: Sltda.lk [online]. (27 Sep 2009) Dostupný z [cit. 2009-12-10]. Tab. 10: archiv autorky Zdroje grafů v textu Graf 1-3: Cbsl.gov.lk [online]. (unknown) Dostupný [cit. 2009-10-23]. Graf 4: Strafelda.cz [online]. (15.7. 2008) Dostupný z [cit. 2009-12-11].
90