Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
TRANSFORMACE MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÉ REPUBLICE (REGIONÁLNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY) Transformation of czech retail network (regional and economical aspects)
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Josef KUNC, Ph.D.
Autor: Bc. Radka PREISINGEROVÁ Brno, červen 2010
J m éno a pří j m ení aut ora: Náz ev di pl om ové práce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně: Kat edra: Vedoucí di pl om ové práce: R ok obhaj ob y:
Anotace Maloobchod
v
České
Bc. Radka Preisingerová Transformace maloobchodní sítě v české republice (regionální a ekonomické aspekty) Transformation of czech retail network (regional and economical aspects) Regionální ekonomie a správy RNDr. Josef Kunc, Ph.D. 2010
republice
je
významným
způsobem
ovlivněn
vývojem
před rokem 1989, kdy zde byla centrálně plánovaná ekonomika a maloobchod byl v České republice velice zastaralý. Jak mezinárodní řetězce expandovaly na český trh, byla zde patrná jistá posloupnost. Jiţ od roku 1991 začaly na český trh vstupovat obchodní řetězce se zahraniční účastí. Je zde poměrně vysoká konkurence mezi jednotlivými obchodními řetězci. Zabývám se také maloobchodem a jeho časoprostorovým vývojem na českém území, kde jsou uvedeny teoretické poznatky a převedené na praktické příklady difúzí expandujících řetězců na český trh.
Annotation The retail industry in the Czech Republic is fairly influenced by the development before 1989, when there was centrally planned economy and the retail in Czech was underdeveloped. When the international retail chains started to expand into the Czech market, there were certain effects visible. From 1991 on retail chains with external participants were entering the Czech market. Therefore there is now a high competiton between the retail companies. I deal also with retail sales and its spatio-temporal development in the territory of Czech Republic where the theoretical knowledge is mentioned and transferred on the practical examples of diffusions of the expanding store chains on the Czech market.
Klíčová slova Maloobchod, maloobchodní síť, prodejní jednotka, difúze inovací, difúzní procesy v maloobchodě Keywords Retail, retail network, sales unit, diffusion innovation, diffusion processes in retail
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Transformace maloobchodní sítě v České republice (regionální a ekonomické aspekty) vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 24. června 2010 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji všem účastníkům šetření nákupních center.
ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1
REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY ......................................................................... 9
2
METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT ...................................................................... 13
3 VÝVOJ A TRANSFORMACE MALOOBCHODU V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 ............................................................................................................................. 15 3.1
Před rokem 1989 ........................................................................................................................................ 15
3.2
Po roce 1989 ............................................................................................................................................... 16
3.3
Změna společenského i ekonomického chování obyvatel ....................................................................... 21
3.4
Rok změn v českém obchodě .................................................................................................................... 22
4
VÝVOJ MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 1995....... 24
4.1
Vybrané obchodní řetězce ......................................................................................................................... 26
4.2
Srovnání Slovenské republiky s Českou republikou po rozdělení......................................................... 36
4.3
Nejvýznamnější maloobchodní řetězce od 90. let.................................................................................... 41
5 ČESKÝ MALOOBCHOD A DIFÚZNÍ PROCESY A PŘÍKLADY VYBRANÝCH ŘETĚZCŮ............................................................................................................................... 45 5.1
Český maloobchod a difúzní procesy ....................................................................................................... 45
5.2
Tesco – expanze na český trh .................................................................................................................... 47
5.3
Penny market a discount plus – expanze na český trh ........................................................................... 51
5.4
Lidl – expanze na Český trh .................................................................................................................... 54
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍ PRAMENY............................................ 61 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ................................................................................... 64 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 65 PŘÍLOHA 1 …………………………………………………………...…………………… 66
ÚVOD Ve většině států byl maloobchod povaţován za drobnou podnikatelskou činnost hlavně na přelomu 50. a 60. let. V této době byl velmi rychlý rozvoj výroby a spotřeby velkého mnoţství výrobků, dále se začala zvyšovat ţivotní úroveň obyvatelstva společně s růstem příjmů obyvatelstva. Vyšší nároky obyvatel se podepsaly na tom, ţe začal vzrůstat tlak na rozvoj maloobchodních sítí. Došlo k dynamickému růstu maloobchodních projeden i k růstu jejich kapacit. Dnes hraje maloobchod velice významnou roli. Například výdaje domácností v maloobchodě tvoří největší část jejich výdajů. Velké procesy rozvoje maloobchodu probíhají aţ dodnes. Většinou jsou chápány jako internacionalizační a koncentrační projevy globalizace v obchodě. V roce 1989 došlo k transformaci maloobchodu a český maloobchod prodělal za tuto dobu nejvýznamnější změny. Přešlo se od centrálně plánované ekonomiky na trţní systém, otevřel se trh České republiky pro velké zahraniční společnosti, apod. Tyto zahraniční společnosti ve velmi krátké době změnily celé konkurenční prostřední. Pro mnoho tuzemských společností nástup zahraničních společností znamenala existenční problémy a ve většině případů i úplný zánik. Nedokázaly se vyrovnat s novými podmínkami a nedokázali se jim přizpůsobit. Práce je strukturována do pěti kapitol. Abychom se blíţe dostali do problematiky maloobchodu, jsou v úvodní kapitole vymezené důleţité pojmy pro lepší pochopení a lehce nastíněné základní předpoklady a funkce maloobchodu, hlavně je první kapitola ale věnována rešerši odborné literatury. V rešerši jsou představeny pojmy a definice a také diskuse s autory. Druhá kapitola je věnována vysvětlení metodiky a přehledu datových zdrojů. Je zde vysvětlen postup zpracování diplomové práce a vyhledávání nových zdrojů. Třetí kapitola vysvětluje vývoj a transformaci maloobchodu před a po roce 1989 a je poslední kapitolou, která uzavírá teoretickou část diplomové práce. Je zde také podkapitola o změně společenského a ekonomického chování a rok změn v českém maloobchodě. Dále je zde popsán vývoj maloobchodu a transformace. Zaměřuji se hlavně na konec osmdesátých let, kdy přišel zlom. Po pádu komunismu došlo k přetransformování centrální plánované ekonomiky na ekonomiku trţní. V páté kapitole kladu důraz na maloobchod a jeho časoprostorový vývoj na českém území. Představuji ho jako jev, který má charakter difúze v prostoru a čase. Difúze jevů jsou zde teoreticky rozebrány a prozkoumány a celá kapitola je uzavřena tím, ţe jsem teoretické poznatky převedla na praktické příklady difúzí expandujících řetězců na český trh.
7
Jedná se o řetězce Tesco Stores ČR, Penny Market a Diskont Plus a Lidl. Jsou zde naznačeny vlny, jak přesně tyto mezinárodní řetězce postupovaly v otevírání nových poboček na českém trhu. Ve čtvrté kapitole se zabývám vývoji maloobchodní sítě v české republice od roku 1995. Je zde postihnut vývoj mezinárodních obchodních řetězců expandujících na náš trh. Srovnávala jsem zde supermarkety, hypermarkety i diskonty. Srovnání bylo především v růstu celkového obratu a růstu prodejních ploch. V závěru tyto poznatky vymezuji pro Slovenskou republiku a pro nejvýznamnější světové obchodní společnosti. V této kapitole je zachyceno i srovnání s vybranými evropskými zeměmi ve velikostech prodejních ploch. V další části diplomové práce mělo být provedeno dotazníkové šetření ve městě Brně. Šetření mělo probíhat v nákupních centrech Olympie, Futurum, Vaňkovka a Globus. Chtěla jsem postihnout, jak se liší přání zákazníků ve středu města a na okraji, jak se liší dojíţďka do nákupních center a vzdálenost, jak dlouho jim trvá cesta, atd. Bohuţel jsem od tohoto šetření nakonec musela ustoupit, protoţe jsem neměla povolení v nákupních centrech toto šetření provést. Cílem diplomové práce je analýza vývoje a transformace maloobchodu v ČR před rokem 1989 a po roce 1989. Dále se zabývám maloobchodem a jeho časoprostorovým vývojem na území České republiky, kde je na praktických příkladech mezinárodních obchodních řetězců tento časoprostorový vývoj na území České republiky naznačen. Mezi další dílčí cíle patří analýza změn společenského i ekonomického chování obyvatel, síťování v linii hypermarketů a vymezení nejvýznamnějších světových obchodních společností a nejvýznamnějších slovenských obchodních společností od devadesátých let.
8
1 REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY ZÁKLADNÍ POJMY Maloobchod je velmi významný v českém národním hospodářství. V České republice tvoří asi třetinový podíl v celém podnikatelském prostředí. Výdaje na maloobchodní zboţí tvoří největší část spotřebních výdajů domácností. Hlavně jsou to výdaje na potraviny, nealkoholické nápoje, oblečení, obuv a nábytek. Maloobchod je velice rozšířeným pojmem, ale mnoho z nás si pod tímto pojmem představuje něco jiného. Tento pojem je velmi těţce definovatelný a existuje mnoho různých přístupů. Z., Szczyrba (2006) věří, ţe maloobchod je podnik nebo činnost zahrnující nákup od výrobce nebo od velkoobchodu a jeho následný prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli. Podobný názor mají i H. Starzyczná a J. Steiner (2000), kteří tvrdí, ţe maloobchod vytváří odvětví či pododvětví obchodu zabývající se prodejem zboţí a sluţeb konečným spotřebitelům. Tzn., ţe sluţby jsou povaţovány na jednu stranu jako součást maloobchodu, ale na druhou stranu je jiní autoři řadí jako samostatný sektor. Z těchto odlišných pohledů se pak odlišuje i různé vymezení pojmů.
Maloobchod Všeobecně definici maloobchodu můţeme najít v mnoha publikacích, například P., Kotler a G., Armstrong, (2003) maloobchod charakterizuje, jako souhrn všech činností, které souvisejí s bezprostředním prodejem výrobků nebo sluţeb konečným spotřebitelům pro jejich osobní pouţití, ne pro podnikání. V několika rovinách chápe maloobchod i L. Praţská (2002), a to v širším pojetí a uţším pojetí. V širším pojetí definuje obchod jako činnost zahrnující nákup a prodej zboţí. Dále zde také zahrnuje sluţby, protoţe tvrdí, ţe se obchoduje nejen se zboţím, jako takovým, ale i s finančními produkty, s informacemi, apod. V nejširším slova smyslu tedy do obchodu patří zboţí i sluţby. V uţším pojetí definuje obchod v institucionálním pojetí, tj. subjekty, které se zabývají nákupem fyzického zboţí a následný prodej bez větších úprav. Podobně je maloobchod vymezen i v ţivnostenském zákoně. Ţivnostenský zákon1, který definuje maloobchod jako nákup a prodej zboţí za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli. 1
Zákon č. 455/1991 Sb., Ţivnostenský zákon
9
Dále uvádí v příloze č. 4 mimo jiné, ţe maloobchod je součástí tzv. volných obchodních ţivností, kde musí být splněné všeobecné podmínky dané tímto zákonem a není potřeba prokazovat odbornou způsobilost nebo vzdělání. Dále je maloobchod specifikován zákonnými normami v obchodním zákoníku. Obchodní zákoník upravuje podnikání a související věci s podnikatelskou činností. „Podnikáním se rozumí soustavná činnost uskutečňována samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.2 Podnikatelé jsou zapsáni v obchodním rejstříku. Další povinnosti a náleţitosti podnikatele jsou upraveny v § 2 Obchodního zákoníku. Maloobchodní činnost J., Petrovičová, (2006) uvádí, ţe maloobchodní činnost je vykonávaná jednotlivými výrobci, velkoobchodníky a maloobchodníky.
Výsledky, které pocházejí z maloobchodní činnosti
z prodeje výrobků pro osobní a výrobní spotřebu, se nazývají trţby. Maloobchodní činnosti dělíme na (J., Jindra, L., Praţská, 2002): realizované v síti prodejen, realizované mimo prodejní síť. Maloobchodní síť Maloobchodní síť je charakterizovaná počtem obchodně prodejních jednotek, počtem pracovníků maloobchodu, kapacitou prodejní plochy a vnitřní strukturou těchto ukazatelů, tak jak to popisuje Z., Szczyrba, (2005). Jednotky maloobchodní sítě jsou navzájem mezi sebou plánované a systematicky uspořádané. Dále jsou účelově zaměřené na konečnou realizaci výrobků a umístění na určitém území. Maloobchodní síť se skládá z jednotlivých prodejních jednotek maloobchodu. V těchto maloobchodních prodejních jednotkách se realizuje maloobchodní činnost – zde se prodává konečný výrobek konečnému spotřebiteli. Ukazatelem vybavenosti maloobchodní sítě je měření efektivnosti realizace prodejních jednotek – plošného a obsluţného standardu. Maloobchodní síť můţeme dělit z hlediska působení ve městě nebo oblasti na:
2
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
10
stálou, sezónní. Dále můţeme maloobchodní síť dělit podle typu osídlení působení maloobchodu na: urbanistickou, rurální. Struktura a lokalizace maloobchodní sítě Klíčovou úlohu v naplňování občanských potřeb naplňuje maloobchodní síť. Je ve svojí geografické struktuře velmi silně podmíněná rozmístěním obyvatelstva v sídelní struktuře. Vybavenost maloobchodem, která je charakterizovaná souborem maloobchodních jednotek v sídelních útvarech, vystihuje velmi úzký vztah mezi sídlem a maloobchodní sítí. Toto se významně zasazuje o existenci a funkci maloobchodní sítě. Tímto jevem se zabýval P., Cimler, (1997). Z daného vyplývá, ţe na základě úzkého vztahu mezi maloobchodní sítí a sídlem, působí maloobchod jako původce ovlivňující regionální rozvoj. Lokalizace prodejního místa, které je co nejblíţe zákazníkovi, se stává spolutvůrcem specifického klimatu regionu3. Můţeme posuzovat na základě stupně vybavenosti a dostupnosti vliv maloobchodní sítě na rozvoj určitého regionu. Podle Z., Szczyrby, (2005) rozeznáváme: základní, obvodovou, sektorovou, a centrální vybavenost. Maloobchod a region Z., Szczyrba, (2005) se také zabývá ve své publikaci maloobchodem, jako jedním z činitelů regionálního rozvoje. Ten spočívá ve zkoumání prostorové mobility obyvatelstva za maloobchodními sluţbami na základě „obsluţného principu“. Mluví o obsluţných střediscích, které mají zajišťovat minimalizaci cest spotřebitelů za maloobchodními sluţbami. „Za rozhodující pro určení role střediska v maloobchodním obslužném systému je považována míra koncentrace vztahů („poptávka“ obyvatelstva po daném středisku) a teprve následně je ohodnocena koncentrace aktivit, a to i z hlediska její dostatečnosti, resp. nedostatečnosti“. (Z., Szczyrba, 2005: 24). Lokalizace a výběr obsluţného střediska je v konkrétním regionu 3
Dotváří sídelní strukturu měst a obcí, spolupodílí se na vzniku specifických sociálních vazeb a ovlivňuje okolní prostor.
11
posuzován na základě údajů a hodnot kapacity v maloobchodní síti (např. hustota maloobchodní sítě) a hodnoty jednotlivých makroekonomických ukazatelů. Různé dostupnosti a vybavenosti maloobchodní sítě potom vypovídá o lokálním místě nebo regionálním charakteru maloobchodu v regionu. Inovace a difúze Problematice inovací se věnoval T. Hägerstrand (1967). Vysvětluje inovaci difúze jako zavedení a rozšíření nějakého nového elementu. Tento prvek má původ v inovačním centru a nadále prostupuje do prostoru, tj. do regionu a dalšího území. Na Hägerstranda navázal E. M. Rogers (1962), který říká, ţe jde o plánovaný nebo spíše spontánní proces dlouhodobého charakteru. Rozšiřování inovací, komunikačním sítím, přenosu inovací, kognitivní sociální šíření inovací, apod. řeší ve své knize A., Singhal, J. W. Dearing, (2006). Tento výzkum má především působit na budoucí generaci jako výchozí bod pro další výzkum. Warf, B. (2008) ukazuje, jak čas – prostor – komprese se liší podle různých historických a geografických podmínek. Naznačuje, ţe to není jeden „jediný“ homogenní proces, ale sloţitý a podmíněný proces.
12
2 METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT Maloobchodem se zabývá několik studií, ale velice těţko se dalo k těmto datům dostat. Odborná literatura, která se týká maloobchodu, difúzí jevů, apod. je velice těţko dostupná v cizím jazyce, natoţ v českém jazyce. Pročetla jsem několik zahraničních autorů, kteří se věnují této problematice, ale jen málo z nich je přeloţeno do českého jazyka. Při zpracování diplomové práce bylo vyuţito hlavně literárních zdrojů i internetových zdrojů. Odborná literatura tvoří velmi důleţitou část diplomové práce. Vzhledem k obsahu bylo zapotřebí zajistit odbornou literaturu týkající se vývoje a transformace maloobchodu, regionalizace a síťování maloobchodu, difúzí inovací, apod. Čerpáno bylo ze zahraničních autorů v originálním znění a z českých autorů.
Teoretická část je zaměřena především na vývoj maloobchodu. Byla zde vyuţita odborná literatura
(kapitola
3)
a
také
byly
vyuţity
internetové
zdroje
(http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda). V této kapitole jde o postihnutí vývoje maloobchodu před rokem 1989 a po roce 1989. Shrnutí této odborné literatury je v první kapitole (rešerše literatury).
Další kapitola je věnována maloobchodu, který je moţné popsat také jako difúzi jevu v prostoru a čase. Čerpala jsem především ze zahraniční odborné literatury (viz kapitola 5). Maloobchod a jeho časoprostorový vývoj na území České republiky a následné rozšiřování na našem trhu ukazuji na praktických příkladech (viz obrázky č. 11 - 14). Tyto mapy jsou převzaty od Evy Novákové z Ústavu Geoniky AV ČR, v.v.i. v Brně. Poslední kapitola je věnována členění a síťování v linii hypermarketů a nákupních center. Základní data byla posbírána především z Ročenky českého a slovenského maloobchodu a z časopisu Moderní obchod a doplněna z internetových stránek. Nadále byly vytvořeny tabulky a grafy, na základě kterých je vývoj síťování a expanze na český trh analyzován a vysvětlen. Dále jsem se měla v práci zabývat případovou studií spádovosti obyvatel za maloobchodem v modelovém území, vytvořenou pomocí dotazníkového šetření ve vybraných nákupních centrech nebo hypermarketech, od kterého jsem musela po domluvě s vedoucím práce upustit. 13
Nebylo moţné získat dostatečný počet vyplněných dotazníků, aby toto šetření mohlo být povaţované za věrohodné. Metodika případové studie spádovosti obyvatel za maloobchodem v modelovém území Vypracovala jsem jeden dotazník, který jsem upravila na čtyři nákupní centra v Brně, viz příloha 1. Jednalo se o nákupní centrum Olympie a Futurum, obě nákupní centra v části Brno Jih, dále nákupní centrum Vaňkovka ve středu města Brna a Glóbus Královo Pole. Chtěla jsem vystihnout, kde lidé nejraději nakupují, jak daleko dojíţdí, jaká je věková struktura, jak dlouho jezdí do daného nákupního centra, jestli jezdí jen za nákupy nebo kvůli jiným sluţbám, co nakupují, zda nakupují podle reklamních letáků, atd. Bohuţel toto dotazníkové šetření bylo neúspěšné, protoţe mi nebylo dovoleno ani v jednom nákupním centru, abych tohle dotazníkové šetření mohla provést na místě. Proto jsem zkusila dělat šetření v okolí nákupního centra Vaňkovka. Bohuţel u jiných nákupních center to nešlo. Kaţdé nákupní centrum má svoje interní oddělení, nebo si najímají externí firmy, které jim dělají ročně průzkumy. S vedoucím diplomové práce jsem se dohodla, ţe zkusím rozeslat dotazníky e-mailem a lidé, kteří chodí nakupovat do daného nákupního centra, mi pošlou dotazníky vyplněné zpět. Vrátilo se mi zpět cca 326 dotazníků, coţ po usouzení s vedoucím práce jsme dospěli k závěru, ţe by tento výzkum neměl tu správnou vypovídací hodnotu, protoţe se jedná o nerelevantní vzorek respondentů, z jejichţ odpovědí by šly vytvořit odpovídající závěry a zobecnění.
14
3 VÝVOJ A TRANSFORMACE MALOOBCHODU V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989
3.1 Před rokem 1989
Maloobchod i stav ekonomiky české republiky byl před rokem 1989 velice odlišný od zemí západní Evropy. Centrální plánování nastavilo ne příliš dobré postavení maloobchodu a maloobchodní síť byla velice zastaralá.
Roky 1949 a 1950 jsou povaţovány za rozhodující období znárodňování maloobchodu. Podíl soukromého sektoru klesl na celkovém maloobchodním obratu z 20,1 % na 1,8 %. Takový pokles byl nevídaný dokonce i při srovnání s ostatními socialistickými zeměmi. V období „socialismu“ se obchod dělil na druţstevní a státní sektor. Na venkově podnikala především druţstva, která tvořila prodejní síť a na konci roku 1989 dosahovala téměř 17 000 prodejen. Ty tvořily téměř dvě pětiny všech prodejen v ČR4.
V roce 1960 vykazuje statistika pouze 0,2 % podíl soukromého sektoru na celkovém maloobchodním obratu, coţ je asi 90 soukromých obchodních jednotek (H., Starzycná, 2000).
V 60. letech přišel razantní nárůst samoobsluh. V tomto období dosáhly více neţ 14 % podílu ze všech jednotek. Nákupní střediska a obchodní domy se začaly stavět aţ v 70. letech. Lidé měli větší přehled o prodávaném zboţí, coţ přispělo ke zkrácení doby nákupu.
4
http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda
15
Tabulka č. 1: Podíl soukromého sektoru za roky 1949, 1950, 1960 roky podíl soukromého sektoru
1949 20,1
1950 1,8
1960 0,2
Zdroj: Z., Szczyrba, (2005), vlastní úpravy
Obrázek č. 1: Podíl soukromého sektoru 1949, 1950, 1960 (v %)
podíl soukromého sektoru 20,1
25 20 15 10 5 0
podíl soukromého sektoru 1,8
1949
1950
0,2 1960
Zdroj: Z., Szczyrba, (2005), vlastní úpravy
Ve druhé polovině 80. let vykazovala všechna velká města nedostatečný rozsah a úroveň vybavenosti. Celorepublikové parametry splňovala pouze lázeňská města v západních Čechách, průmyslová města v Podkrušnohoří a také sídla na území jiţních a západních Čech (výjimka Plzeňská aglomerace). Naopak Brněnská aglomerace, Praha a okolí vycházely
z
celorepublikového hlediska jako nejméně vybavena z hlediska úrovně vybavenosti (Z., Szczyrba, 2005).
3.2 Po roce 1989 Klíčovým bodem ve vývoji maloobchodu v České republice je právě rok 1989. Od tohoto roku prošel maloobchod velikým vývojem a prodělal několik zásadních zvratů. Došlo k transformaci centrálně řízené ekonomiky na systém volného trhu, a také se v tomto roce otevřely trhy směrem na západ, coţ přišlo téměř po čtyřiceti letech. 16
Po roce 1989 se začaly trvale rozšiřovat celkové prodejní plochy a počty maloobchodních jednotek. Začal se rozšiřovat sortiment zboţí. Vznikají velkoplošné prodejní plochy maloobchodních jednotek. Hlavně dochází ke sniţování počtu maloplošných prodejen v sortimentu potravin (K., Mlčková, 2005). Začalo docházet ke změně vlastnických vztahů prodejních jednotek. Došlo k restitucím, kdy bylo původním majitelům navráceno na začátku 90. let přibliţně 11 tisíc prodejen. Dále docházelo k malým a velkým privatizacím a právě v rámci velké privatizace stát prodal 6 obchodních domů Prior: Praha (OD Máj), Brno, Liberec (OD Ještěd), Plzeň, Hradec Králové a Pardubice, americké společnosti K-mart v roce 1996. (P., Cimler, D., Zadraţilová, 2007) Více jak třetinu maloobchodní sítě u nás vlastnila spotřební druţstva. Během roku 1993 byla provedena obnova členské základny v závislosti na výši členského vkladu. V rámci restitučních nároků byly některé druţstevní jednotky navráceny původním majitelům (T., Přecechtělová, 2006). Transformace maloobchodu se dále realizovala liberalizací cen, zrušení státního monopolu zahraničního obchodu a moţnostmi soukromého podnikání. Transformace maloobchodu byla u nás hodně ovlivněna vstupem mezinárodních řetězců na český trh od poloviny 90. let. Transformace spotřebních druţstev byla ukončena v roce 1993. Na základě konkrétních členských příspěvků byla obnovena členská základna, kdy druţstevníci obdrţeli přesně definovanou část majetku. Také byla znovu zvolena celá funkcionářská hierarchie spotřebních druţstev (Z., Szczyrba, 2006). Další věcí, kterou se Z., Szczyrba, (2006) zabývá je asiatizace. Asiatizace obsahuje nabídku levných, sortimentně úzce specializovaných prodejen, např. jde především o neznačkové zboţí, plagiáty světových značek, atd. Jsou často vyhledávány kontrolami České obchodní inspekce a Celní správy. Dnes, je to u nás velmi populární téma, především kvůli vietnamským obchodníkům na trţištích v pohraničí i ve vnitrozemí, kde se přemístili uţ i do kamenných obchodů.
17
3.2.1 První etapa – atomizace maloobchodní sítě V průběhu transformace maloobchodu vyčleňujeme dvě etapy. První polovinu 90. let nazýváme jako atomizace maloobchodní sítě. V této době se průběţně rekonstruovala stávající síť větších prodejen - obchodních domů a samoobsluh, a také docházelo k dynamickému rozvoji nových obchodních jednotek. Rozsáhlou investiční aktivitu zahraničních firem můţeme pozorovat na rozvoji tuzemské obchodní sítě aţ od poloviny 90. let, coţ řadíme do druhé etapy koncentrace a internacionalizace. Nejaktivněji expandující společnosti5 na náš trh byly Globus, Tengelmann, Rewe, Metro a Schwarz6.
První etapa transformace maloobchodu byla organizačně i prostorově charakteristická roztříštěním struktury maloobchodu se znaky decentralizace a dekoncentrace struktur maloobchodní sítě (Z., Szczyrba, 2005).
Retail Census 997 ukázal, ţe se v České republice v roce 1998 na úkor roku 1989 zvýšil dvojnásobně počet maloobchodních prodejen provozovaných na území Česka, tzn. ze 41 tisíc na téměř 96 tisíc. V Jihomoravském kraji, v Moravskoslezském a Středočeském kraji vzrostl nejvíce počet maloobchodních prodejen. V Jihomoravském kraji to byl posun od roku 1989 ze 3 847 maloobchodních prodejen na 10 337 maloobchodních prodejen v roce 1998, tj. o 168,7 % více. V Moravskoslezském kraji to byl posun ze 4 129 maloobchodních prodejen v roce 1989 na 10 044 maloobchodních prodejen v roce 1998, tj. téměř o 6000 více maloobchodních prodejen. Nejvíce maloobchodních prodejen v roce 1989 bylo ve Středočeském kraji, a to 5 252 maloobchodních prodejen. Nejvíce maloobchodních prodejen si udrţel Středočeský kraj i v roce 1998. Jejich počet dosáhl 12 136 (Z., Szczyrba, 2005).
5
http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda Skupina Schwarz zahrnuje Kaufland a Lidl. 7 Terénní průzkum, který proběhl v období jaro – léto 1999 v celé maloobchodní síti s celoročním prodejem. Byly pokládány dvě skupiny otázek. První skupinu zahrnovaly identifikační údaje a druhou skupinu zahrnovaly provozní výkonové a kapacitní údaje. Výsledky měly slouţit jako základ orientace v průběhu transformace v odvětví. Výzkum měl však různé nesrovnalosti. Došlo například k nadhodnocení statistických údajů zhruba aţ o 30 % prodejní plochy oproti empirickým údajům. I přes tyto nesrovnalosti je to velice dobrý obraz rozsahu transformace maloobchodní sítě v České Republice. Odvolává se na to Z. Szczyrba (2005) ve své knize Maloobchod v ČR po roce 1989. 6
18
Tabulka č. 2: vývoj maloobchodní sítě ČR v období transformace (1989 – 1998, vybrané charakteristiky)
kraj
rok prodejny Praha 1989 3 679 1998 9 413 Středočeský 1989 5 252 1998 12 136 Jihočeský 1989 3 111 1998 6 738 Plzeňský 1989 2 677 1998 6 010 Karlovarský 1989 1 435 1998 2 814 Ústecký 1989 3 554 1998 7 433 Liberecký 1989 1 954 1998 4 090 Královéhradecký 1989 2 696 1998 5 279 Pardubický 1989 2 198 1998 5 122 Vysočina 1989 2 384 1998 5 160 Jihomoravský 1989 3 847 1998 10 337 Olomoucký 1989 2 323 1998 6 011 Zlínský 1989 1 949 1998 5 265 Moravskoslezský 1989 4 129 1998 10 044 ČR 1989 41 188 1998 95 852
obyvatel na 1 prodejnu 330 126 213 91 201 93 210 92 214 108 236 111 219 105 207 105 232 99 219 101 297 110 276 107 306 114 314 128 252 107
prodejní plocha (v m2) 420 682 809 676 370 068 909 824 244 606 499 156 199 919 457 222 119 763 217 405 321 240 569 290 148 792 315 581 206 150 383 861 171 093 358 717 180 999 398 111 332 442 805 240 198 469 435 965 186 316 340 345 409 365 665 553 3 509 904 7 165 946
Plošný standard (v Obslužný m2)* standard** 333 39 681 32 325 53 820 36 383 54 797 36 355 50 828 33 396 43 713 39 384 50 689 40 352 52 735 39 311 63 695 39 338 54 705 38 342 57 763 39 292 57 708 36 311 55 679 39 306 57 569 41 318 48 519 39 331 62 697 37
*Plošný standard – prodejní plůcha v m2 připadající na 1000 obyvatel **obcslužný standard – počet obyvatel připadajících na 1 pracovníka v maloobchodě Zdroj: Z., Szczyrba, 2005: Maloobchod v ČR po roce 1989, str. 53
3.2.2 Druhá etapa – internacionalizace maloobchodu Druhá etapa koncentrace a internacionalizace, se vyznačovala významnou vlnou rozsáhlé expanze zahraničních maloobchodních řetězců na tuzemský trh. Rok 1997, je nazýván rokem
19
diskontů, coţ plyne z toho, ţe se na českém území začal rozvíjet diskontní prodej německých prodejen Plus a Penny Market (Z., Szczyrba, 2005). Jejich rozvoj byl velice razantní. Společně s diskontním řetězcem Lidl, představují více neţ 80 % část diskontní sítě v České republice (Z., Szczyrba, a kol. 2007). Ve vytváření nových síťových struktur můţeme vidět určitou posloupnost procesu. V daný čas se formoval určitý typ maloobchodní jednotky. V roce 1995 měla dynamický rozvoj síť supermarketů. Od roku 1997 nastoupil rozvoj diskontů a v roce 1998 došlo k rozsáhlému nárůstu hypermarketů a nákupních center (Z., Szczyrba, 2006). V následujícím obrázku jsou vybrány nejvýznamnější mezinárodní řetězce proto, abych mohla přehledně porovnat, kdy přišly na český trh. Z dostupné odborné literatury jsem je nemohla nikde dohledat, tak jsem vytvořila přehledný graf sama.
Obrázek č. 2: Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu
Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu (rok otevření prvních prodejen) Lidl Carefour Kaufland Makro Penny market Interspar Globus Tesco Julius Meinl Norma Edeka Plus Discoun Delvita Billa Ahold 1984
2003 1997 1997 1996 1996 1996 1995 1995 1993 1992 1992 1991 1991 1991 1991 1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu Zdroj: Ročenka Českého a Slovenského obchodu, vlastní úpravy
20
2000
2002
2004
Obrázek znázorňuje, jak přicházely mezinárodní řetězce na český trh. První, které k nám vstoupily, byly v roce 1991 Ahold, Billa, Delvita a Plus Diskont. To byl rok, kdy přišlo na náš trh nejvíce řetězců. V roce 1996 se připojily také Makro, Penny Market a Interspar, Tesco a Globus jiţ o rok dříve (1995). Poslední, kdo v ČR etabloval, byl v roce 2003 Lidl. Také je z obrázku patrné, ţe mezi roky 1997 aţ 2003 byl veliká mezera, kdy na český trh nevstoupil ţádný významný mezinárodní obchodní řetězec.
3.3 Změna společenského i ekonomického chování obyvatel Velmi podstatná změna se udála v ekonomickém chování i v chování společnosti od přechodu centrálního plánování ekonomiky k trţní ekonomice. Změnila se struktura celého maloobchodu. Dříve zde převaţovaly Jednoty a Prameny. Po roce 1989 na český trh téměř ihned začaly expandovat obchodní řetězce se zahraniční účastí. První byly řetězce, jak jiţ bylo uvedeno výše Ahold, Billa, Delvita a Plus Diskont v roce 1991. Na konci 50. let minulého století začaly v důsledku socialistické zemědělské politiky vznikat JZD za účelem vytvoření co největších orných ploch, po vzoru kolchozů v SSSR. Řada rolníků byla nucena vzdát se svého majetku pod různými druhy nátlaku. V současnosti pokračují některá JZD pod názvem „zemědělská druţstva“ nebo byla transformována na jinou společnost, případně se rozpadla kvůli často nehospodárné ekonomice, která byla dříve štědře dotovaná státem. Na tuto změnu lidé byli nuceni zareagovat a změnit své spotřební chování. Podíl soukromého obchodu klesl v roce 1949 ze 60 % na 0,2 % v roce 1960. Lidé dostávali potraviny na příděl a navíc měli jen to, co si sami doma vypěstovali na zahrádkách. Nemohli vyjet za hranice, aţ na výjimky, tak začali trávit dovolené u českých rybníků. Trávili více času v přírodě. Dnes většina lidí jezdí na dovolenou k moři, alespoň jednou ročně a také tráví celé dny v nákupních centrech, místo procházek v lese či po horách. Také si lidé stavěli brigádně Jednoty, byla to tzv. „Akce Z“. Obchod stavěli všichni lidé z obce. Dělali to hlavně proto, aby nemuseli dojíţdět pro čerstvé pečivo do vzdálených měst. To si dnes neumíme představit. Nákupní centra vytváří spousty moţností pro dnešní populaci. Mohou se zde dobře najíst, protoţe si mohou vybrat ze spousty restaurací nebo se zastaví jen v nějaké menší kavárně či cukrárně. Mohou se nechat hýčkat v různých kosmetických a kadeřnických salónech. Také
21
mohou lidé v několika nákupních centrech vyuţít multikina s veškerým pohodlím a komfortem. Věřím, ţe nebude dlouho trvat a bude v mnoha nákupních centrech i spousta zábavních parků, koupališť a aquaparků. Také uţ začali vznikat v nákupních centrech pobočky bank a pobočky České pošty. Proto, aby přilákaly rodiny s dětmi, jsou nákupní centra vybavena dětskými koutky. Dále jsou tu různé koutky pro maminky s dětmi na přebalení s přebalovacími pulty, sedačkami, apod. Není ani problém, kdyţ má dítě hlad, aby mu matka nechala ohřát jídlo v některé z restaurací. Pro pohodlí zákazníků jsou dnes obchodníci ochotni udělat téměř cokoliv. Jen aby si udrţely zákazníky. Dnešní lidé velmi rádi vyuţijí nabídek sluţeb, které jim obchodníci nabízejí. Je to pro ně mnohem pohodlnější. Nemusí si vymýšlet svůj program pro sebe a svoje děti na celý víkend, vymýšlí je za ně lidé v nákupních centrech. Spousta lidí se přijde jen podívat a pobavit se, aniţ by si přišli cokoliv koupit. Prostě místo aby vyrazili do přírody, jdou na výlet do nákupního centra, kde se prochází sem a tam a dívají se z jedné výlohy do druhé, kde na ně kouká obrovské mnoţství zboţí. To bychom mohli vidět v mém šetření. Asi 1/3 odpověděla, ţe jedou do nákupního centra za jiným důvodem neţ za nákupy. Někteří vyplnili, ţe jedou jen na kávu do oblíbené restaurace, jiní jedou do nákupního centra na různé výstavy, které je zajímají, někteří jedou na módní přehlídku, atd.
3.4 Rok změn v českém obchodě Titulky v časopise Moderní obchod začaly hlásat v květnu 2006 „Rok změn v českém obchodě“ či „TOP 50 naposledy ve starém sloţení“. Vţdy v květnovém čísle Moderního obchodu vychází stupnice TOP 50, tedy padesáti nejúspěšnějších obchodů za rok. Je zde srovnání v počtu prodejen, procentní podíl potravin a celkový obrat v miliardách Kč. Také je zde uvedena stupnice TOP 50 Slovenské republiky pro srovnání. V roce 2005 se v TOP 50 naposledy objevili Julius Meinl a CS Edeka. Naposledy se také zde objevil Carrefour, protoţe Carrefour se rozhodl zcela opustit Českou republiku a na řetězec Tesco převedl svých 11 obchodů. Výměnou od firmy Tesco získal Carrefour 6 obchodů a dvě obchodní centra na Tchaj-wanu. Dále ještě Carrefour získal od Tesca částku ve výši 57,5
22
milionů euro (coţ bylo v roce 2006 asi 1,73 mld. Kč). K tomuto rozhodnutí oba řetězce dospěly v září roku 2005 a od 1. 6. 2006 Carrefour definitivně skončil. Druhým řetězcem, který chtěl ukončit činnost v ČR, byl Julius Meinl, který svých 67 prodejen převedl do konce roku 2005 na Ahold. Obchody se tak změnily na prodejny Albert8. V roce 2005 se opět po delší době zvýšila rychlost výstavby hypermarketů. V roce 2004 bylo otevřeno 16 nových hypermarketů a v roce 2005 jich bylo uţ 31, téměř dvojnásobek. Roku 2006 počet hypermarketů přesáhl 200. Toto však vychází z nového trendu, tzv. „kompaktních hypermarketových jednotek“. Jedná se o výstavbu malých jednotek, často otevíraných i v menších městech9. Jednotlivé řetězce se budou muset lépe přeorientovat na zákazníky. Podle studie Target on, společností INCOMA Research + GfK Praha zjistili, ţe čím dál tím více lidí pouţívá k většímu nákupu auto, tzn., ţe přestane být rozhodující poloha prodejny jako konkurenční výhoda. 10 Lidé jsou ochotni a schopni dojet dále. V TOP 50 se v tomto roce neztratily ani české firmy, kterými jsou Hruška, Flosman či PDS. Společnost Hruška se umístila na 15. místě, Flosman a.s. na 26. místě a PDS s.r.o. obsadila 36. příčku. Dále se zde umístilo 6 nejsilnějších českých a moravských spotřebních druţstev s celkovými trţbami dosahující téměř 8 mld. Kč11.
8
http://www.novinky.cz/ekonomika Moderní obchod 5/2006, str. 14 10 Moderní obchod 5/2006, str. 14 11 Moderní obchod 5/2006, str. 15 9
23
4 VÝVOJ MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 1995 V následující kapitole byl proveden průzkum, kdy bylo zjištěno, jak přicházely nákupní centra do České republiky, a jak zde rozšiřovaly své nákupní centra a pobočky. Je zde srovnán především celkový obrat a velikost plochy maloobchodních jednotek. Projekt TOP 50 českého obchodu, který vývojové trendy sleduje od počátku 90. let, ukazuje, jakými fázemi mezitím český maloobchodní trh prošel. V posledních letech se nám můţe zdát, jakoby se podoba maloobchodního trhu stabilizovala12. Od počátku 90. let vstoupila na český trh řada mezinárodních společností a zahájila více či méně úspěšnou expanzi. V prvním období řetězce přebíraly části obchodní sítě z bývalých státních podniků, avšak poměrně brzy začaly budovat nové prodejny, které odpovídaly západoevropským standardům. Mezinárodní řetězce na český trh přicházely aţ do roku 2003, kdy posledním zahraničním řetězcem vstupujícím na český trh byl řetězec Lidl. Během této celé doby český trh neopustila ţádná významná obchodní společnost. Zároveň nastal postupný pokles trţní síly českých obchodních společností i odchod několika ve své době silných řetězců, jako např.: M – holding, Pronto Plus, Interkontakt, Vít potraviny, apod.13. Velmi rychlý růst nastupuje, hlavně kvůli fúzím a přebíráním konkurenčních řetězců a prodejen. TOP 10 českého obchodu získala, zejména díky fúzím, 63 % podíl na celkovém trhu rychloobrátkového zboţí, coţ je o 10 % více neţ v předchozím roce 2006. Po schválení převzetí řetězce Delvita společností Billa se vytvořila skupina TOP 5 obchodních skupin – Schwarz, Ahold, Makro/Metro, Tesco, Rewe – které mají kaţdá trţby více neţ 30 mld. Kč, celkem tedy přes 190 mld. Kč. Trţní podíl byl v rychloobrátkovém zboţí téměř 50 %. V první polovině 90. let byl celkový obrat TOP 50 rozdělen takovým způsobem, ţe asi jedna polovina připadala na TOP 10 a druhá polovina na zbytek TOP 50. Do roku 2006 se tato struktura výrazně změnila a TOP 10 má v současné době 70 % celkového obratu TOP 5014.
12
Moderní obchod 5/2007, str. 12 Moderní obchod 5/2007, str. 12 14 Moderní obchod 5/2007, str. 13 13
24
Tato struktura TOP 50 však nemusí být konečná. V následujících letech budeme zajisté očekávat další proměny, z nichţ některé začínají jiţ nyní. V celkové struktuře to bude jistě nárůst nepotravinářských specialistů, a to v dalších sortimentech15. Tabulka č. 3: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti celkového obratu 1995 - 2007 Celkový obrat (mld. Kč) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Tesco Stores ČR
3,5
4,9
5,8 10,0 15,7 17,5 19,0 19,0 21,0 22,5
36,0 42,0
Globus
0,2
1,7
5,2
8,8 12,1 15,3 16,4 18,2
20,5 23,0
0,2
2,3
6,0
8,7 11,3 10,0 11,0 11,0
7,8
7,3
7,3
Carrefour
7,0
18,9 19,0
Julius Meinl
2,6
3,8
5,7
7,0
6,0
5,5
5,5
Delvita
2,4
3,7
6,1
8,7 11,7 11,9 11,4 11,1 10,1
9,9
9,8
Ahold Czech republic
3,9
6,6
8,4 12,5 18,2 23,5 29,6 32,0 32,5
34,6 36,0
38,5 42,0
Makro ČR 2,3 13,0 19,2 27,5 32,0 33,9 35,7 38,2 37,5 38,3 39,3 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
V tabulce je patrný vývoj hypermarketů a supermarketů ve velikosti celkového obratu v letech 1995 – 2007. Je zde srovnání nejvýznamnějších obchodních řetězců, které vstoupily na český trh, a je zvýrazněno zhruba pět let vývoje celkového obratu. Dále je zobrazen růst celkového obratu během dvanácti let zhruba o 40 miliard Kč, např. Ahold či Tesco. Další podrobné vysvětlení dále v této kapitole.
Tabulka č. 4: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti prodejní plochy 1998 - 2007 Prodejní plocha (v 1000 2 m )
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Tesco Stores ČR Globus
24
Carrefour
69
92
122
136
154
186
202
238
67
107
136
136
138
109
109
109
9
26
51
61
66
77
87
96
Julius Meinl
60
79
76
80
90
90
61
53
18
Delvita
52
65
87 90,6
89
88
85
79
82
Ahold Czech republic
74
130
268
284
132
137
180
164
233
332 161
171
423
423
Makro ČR 30 40 67 97 97 97 91 98 103 103 103 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
15
Moderní obchod 5/2007, str. 14
25
Z tabulky je patrné srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti prodejní plochy v letech 1998 - 2007. I zde vidíme veliký nárůst. Největší nárůst velikostí ploch je v případě Aholdu 300 tisíc m2 v průběhu deseti let. Blíţe budu tento vývoj popisovat dále v této kapitole. Pro bliţší vymezení jsou vybrány vţdy jen některé roky v celém vývoji, abych tento vývoj mohla lépe a srozumitelně popsat. Také mezi vybranými obchodními řetězci jsou ty mezinárodní řetězce, které jsou pouţité v předchozí kapitole. Pro srovnání jsou také vţdy uvedeny nejúspěšnější mezinárodní obchodní řetězce, které byly v posledních letech na nejvyšších příčkách a dosáhly nejvyššího celkového obratu nebo měly největší prodejní plochy.
4.1 Vybrané obchodní řetězce Tesco Stores ČR přišel na český trh v roce 1996. V tomtéţ roce, jak vidíme v obrázku, měl řetězec celkový obrat 3,56 mld. Kč. Dále kaţdým rokem celkový obrat narůstal, aţ v roce 1999 dosáhl hranice 10 mld. Kč. Dvacetimiliardovou hranici korun dosáhl v roce 2004. Celkový obrat nadále rostl, kdy v roce 2006 poskočil celkový obrat na 36 mld. Kč a v roce 2007 aţ na 42 mld. Kč. Nárůst obratu od roku 2006 je dán především převzetím mezinárodního obchodního řetězce Carrefour. Postupně s nárůstem celkového obratu vzrostla i velikost prodejních ploch. V roce 1999 dosáhl objem prodejních ploch téměř sto tisíc m2 a v roce 2004 jiţ přesáhl dvě stě tisíc m2. V letech 2006 a 2007 vzrostl objem prodejních ploch o dalších sto tisíc metrů čtverečních, tj. v roce 2007 měly 332 tisíc m2 velikosti prodejní plochy.
26
Obrázek č. 3: Tesco Stores ČR – celkový obrat a prodejní plocha – vývoj od roku 1996 - 2007
Tesco stores ČR - celkový obrat + prodejní plocha vývoj od roku 1996 - 2007 332
350 300 300 238
250 186
200
202
154 150
136
122 92,6
100
69
50 3,56
4,9
5,88
10
15,7
17,5
1996
1997
1998
1999
2000
2001
19
19
21
22,5
2002
2003
2004
2005
36
42
2006
2007
0
celkový obrat (v mld Kč)
Prodejní pocha (v 1000 m2)
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
27
Obrázek č. 4: Plus Diskont – celkový obrat a prodejní plochy – vývoj od roku 1995 - 2007
Plus Diskont - celkový obrat a prodejní plochy vývoj od roku 1995 - 2007 99 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
63
68
87
86
83 73
56 44,7 36
30
2,46
6,4
5
3,89
7,2
8,4
9,9
11,2
12,4
12
13
13
13
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkový obrat (mld Kč)
prodejní plocha (v 1000 m2)
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu amarketingu, vlastní úpravy
Obrázek č. 5: PENNY Market – celkový obrat a prodejní plochy – vývoj od roku 1997 - 2007
PENNY Market - celkový obrat a prodejní plochy - vývoj od roku 1997 - 2007 120
100
100
113
115
118
82 72
80 52,6
60
60,9
37
40 20
107
11
12,3
13,2
13,82
14,81
15,24
17,3
3,12
9,7
18,6
7,62
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
0
celkový obrat (v mld Kč)
prodejní plochy (v 1000 m2)
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
28
U těchto dvou řetězců můţeme vidět velice podobný vývoj. V obou případech dochází k neustálému růstu celkového obratu aţ do roku 2005, kdy v případě Plus Diskontu začal celkový obrat stagnovat a zastavil se na hladině 13 mld. Kč. Desetimiliardovou hranici překročil dříve Penny Market a to o dva roky dříve, tedy v roce 2000. V roce 2007 dosáhl jiţ 18,3 mld. Kč. Prodejní plochy měly také velice podobný trend. Plus Diskont ale nepřekročil ještě v roce 2007 hranici sto tisíc m2. To se Penny Marketu podařilo jiţ v roce 2003 a v roce 2007 dosáhl na 118 tisíc m2.
Obrázek č. 6: Lidl – celkový obrat a prodejní plochy – vývoj od roku 2003 - 2007
Lidl - vývoj od roku 2003 do roku 2007 175 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
152 125 96 50 2
8
12
14
2003
2004
2005
2006
Celkový obrat (v mld Kč)
16,5
2007
Prodejní plocha (v 1000m2)
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
Lidl, jak jsem se zmínila jiţ dříve, byl poslední velký mezinárodní řetězec, který vstoupil na český trh. Bylo to v roce 2003, kdy celkový obrat dosáhl dvou miliard Kč. V roce 2004 se jeho celkový obrat z čtyřnásobil a dosáhl hodnoty osmi miliard Kč. Do roku 2007 rostl docela významným tempem, kdy dosáhl 16,5 miliard Kč. Velkým tempem rostla i velikost prodejních ploch. Při vstupu měla velikost prodejních ploch 50 tisíc m2 a v roce 2005 jiţ tedy po dvou letech přesáhla hranici tisíce metrů čtverečních. V roce 2007 jiţ dosáhla hranice 175 tisíc m2. 29
Obrázek č. 7: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti celkového obratu 1995 – 2007
Srovnání HM a SM - celkový obrat (mld Kč) 45 42
42 39,3
40
35
33,9 32
30
25 23
19
20
16,4 15 13,02 12,5 11,3 11,1 10
8,79 6,6
5
3,9
3,56 3,8 3,7
7
7
1998
2002
5,88 5,2
2,6 2,4 0,2
0,2
0 1995
1996
Tesco Stores ČR
Globus
Carrefour
Delvita
Ahold Czech republic
Makro ČR
2007 Julius Meinl
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
30
V předchozím obrázku můţeme vidět, ţe na českém trhu byly Delvita, Ahold Czech republic a Julius Meinl. Ani u jednoho z řetězců nepřekročil celkový obrat čtyři miliardy Kč. V dalším roce k těmto řetězcům přibyly další dva řetězce, a to Tesco Stores ČR a Globus. Všechny řetězce měly celkový obrat niţší neţ pět miliard Kč, jen Ahold dosáhl téměř sedmi miliardové hranice. V roce 1998 byly na českém trhu jiţ všechny řetězce. Na prvním místě v obratu se jiţ neudrţel Ahold Czech republic a přeskočil ho řetězec Makro zhruba o půl miliardy Kč, tj. Makro mělo v roce 1998 celkový obrat 13 miliard Kč. V roce 2002 velmi poskočily vzhůru Ahold Czech republic a Makro ČR oproti ostatním řetězcům. Ahold a Makro přesáhly hranici třiceti miliard korun, zato třetí v pořadí podle celkového obratu byl Tesco Stores, který dosáhl jen devatenácti miliard korun. V roce 2007 se jiţ Tesco Stores dostal na první místo vedle Ahold Czech republic a to tím způsobem, ţe převzal řetězec Carrefour a jeho hodnoty jsou zde započítány. Oba řetězce dosáhly zhruba 42 miliard korun. Makro ČR skončil na pomyslné třetí příčce „jen“ s 39,3 miliardami Kč.
Linie vývoje řetězce Makro ČR je velice jednoduchá. Při vstupu na český trh se v Top 50 umístilo na patnáctém místě. A hned následující rok, tj. rok 1998 se umístilo na první pozici. Tuto první pozici si udrţovalo aţ do roku 2006, kdy se Makro ČR umístilo na druhém místě. Předběhl ho Ahold Czech Republic. V roce 2007 se dokonce umístil na místě třetím. Tady se na společném prvním místě umístily Ahold Czech republic a Tesco Stores ČR, viz výše.
31
Obrázek č. 8: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti prodejní plochy 1998 - 2007
Srovnání HM + SM ve velikosti prodejní plochy (v 1000 m2 ) 423
450 400
332
350
284
300 250 200 150 100
79 65
69 67
50
171
154 137,9
130 40
66
90 88
103
97,54
9
0 1998
2002
Tesco Stores ČR
Globus
Carrefour
Delvita
Ahold Czech republic
Makro ČR
2007 Julius Meinl
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
V roce 1998 největší plochy dosáhl Ahold Czech republic, a sice 130 tisíc m2, nejmenší plochu měl Carrefour, zhruba devět tisíc metrů čtverečních. V roce 2002 si Ahold udrţel prvenství podle velikosti prodejní plochy. Prodejní plocha měla velikost 284 tisíc m2. Na pomyslném druhém a třetím místě se umístili Tesco Stores ČR a Globus (154 tisíc a 138 tisíc m2). V roce 2007 je Ahold neustále na prvním místě s náskokem téměř 100 tisíc m2. Dosáhl 423 tisíc m2 a Tesco, které je na druhém místě dosáhlo 332 tisíc m2. To má náskok před třetím Globusem také veliký, protoţe u Globusu dosahuje velikost prodejní plochy jen 171 tisíc m2.
32
Obrázek č. 9: Srovnání vybraných řetězců – celkový obrat 1998 - 2007
Srovnání diskontů + ostatní řetězce celkový obrat (mld Kč) 35 35 30 25 25 18,6
20
16,5
15 10
13,82
12
5
8,8
8,5
7,62
6,4
13
4,2 2
0 1998
2003
Plus Diskont
Kaufland ČR
2007
Penny Market
Billa
Lidl
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
Tabulka č. 5: Srovnání vybraných řetězců – celkový obrat 1995 - 2007 celkový obrat (mld. Kč)
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Plus Diskont
5,0
6,4
Kaufland ČR
2,4
3,8
0,6
4,2 13,8 19,0 21,0 23,0 25,0 26,5 25,0 31,0 35,0
Penny Market
3,1
7,6
Billa
7,2
8,4
9,9 11,2 12,0 12,4 13,0 13,0 13,0
9,7 11,0 12,3 13,2 13,8 14,8 15,2 17,3 18,6 7,0
8,5
8,0
8,7
8,5
8,0
8,0
8,0
8,8
Lidl 2,0 8,0 12,0 14,0 16,5 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
V této tabulce jsou znázorněny vybrané řetězce pro celkový obrat v letech 1995 – 2007. Jsou zde zvýrazněny tři roky pro lepší srovnání a to 1998, kdy na trhu ještě nebyla ani Billa ani Lidl. Další rok je právě rok 2003, kdy vstoupil na český trh Lidl a poslední rok 2007. U Lidlu je patrný největší vývoj celkového obratu za nejkratší dobu. Během pěti let se mu zvýšil celkový obrat ze dvou miliard Kč. na šestnáct a půl miliardy Kč. Podrobněji se řetězcům budu věnovat v další části této kapitoly.
33
Tabulka č. 6: Srovnání vybraných řetězců ve velikosti prodejní plochy 1997 - 2007 Prodejní plocha (v 1000 2 m)
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Plus Diskont
30
36
44
56
63
68
73
83
86
87
99
Kaufland ČR
9
47
93
135
160
180
177
190
227
253
283
37
52
60
72
82
100
107
113
115
118
70
73
81
81
84
87
160
Penny Market Billa
Lidl 50 96 125 152 175 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
Podrobně jsou znázorněny vybrané řetězce, ale tentokrát pro srovnání velikosti prodejních ploch od roku 1997 – 2007. Opět jsem vyznačila stejné roky, tj. 1998, 2003 a 2007 (vysvětlení viz předchozí odstavec). Také zde vidíme veliký růst, který je největší u Kauflandu a hned za ním následuje Lidl, přestoţe přišel na trh aţ po pěti letech. V roce 1998 byly na čekém trhu tři diskontní řetězce, kdy největšího celkového obratu dosáhl Penny Market, a to 7,6 miliardy Kč, Plus Diskont dosáhl obratu 6,4 miliardy Kč. V roce 2003 vstoupil na trh nový diskont – Lidl a hned v prním roce dosáhl dvou miliardového obratu. Na pomyslném prvním místě byl Kaufland, který dosáhl 25 miliard Kč. Na druhém místě byl Penny Market, který do sáhl téměř čtrnácti miliard Kč.
V roce 2007 si první místo
v celkovém obratu udrţel Kaufland, který měl 35 miliard Kč. Téměř o polovinu niţší obrat měl Penny Market a třetí v roce 2007 byl Lidl, který po čtyřech letech na českém trhu dosáhl téměř sedmnácti miliardové hranice.
34
Obrázek č. 10: Srovnání vybraných řetězců ve velikosti prodejní plochy 1998 - 2007
Srovnání diskontů a ostatních řetězců ve velikosti prodejní plochy (v 1000 m2 ) 283
300
250
200
177
175 160
150 118
100 100
50
36
47
Kaufland ČR Penny Market Billa
99 81
73
Plus Diskont
Lidl 50
37
0 1998
2003
2007
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
V obrázku vidíme, ţe v roce 1998 jsou velikosti ploch téměř na stejné úrovni. Pohybuje se mezi 36 – 47 tisíci m2. V roce 2003 zvýšil svoji prodejní plochu několikanásobně Kaufland, a to aţ na 177 tisíc m2. Se sto tisíci m2 byl na pomyslném druhém místě Penny Market. V roce 2007 dosáhl Kaufland jiţ 283 tisíc m2 a na druhou pomyslnou příčku se dostal Lidl se 175 tisíci m2.
35
4.2 Srovnání Slovenské republiky s Českou republikou po rozdělení V této kapitole jsou zobrazeny mezinárodní řetězce, které přišly na území České a Slovenské republiky po roce 1990.
V roce 2001 byly jak na českém, tak na slovenském trhu v ţebříčku TOP 10 tyto řetězce: Tesco, Carrefour a Kaufland. Na Slovensku si nejlépe vedlo Tesco s celkovým obratem 14,8 mld. SKK. V České republice bylo na prvním místě Makro, které mělo celkový obrat 32 mld. Kč. V českém maloobchodě se v roce 2001 pohybujeme jiţ v jiných hodnotách. Patnácti miliardové hranice dosahuje v České republice řetězec Globus, který se umístil na pátém místě. Desetimiliardovou hranici překročilo sedm mezinárodních maloobchodních řetězců.
Tabulka č. 7: TOP 10 Slovenského obchodu 2001
TOP 10 SLOVENSKÉHO OBCHODU 2001
% potravin 65
Obrat (mil SKK) 14 840
80
8 460
3 Billa s.r.o.
80
5 830
4 Carrefour Slovensko,a.s.
90
4 170
5 Prima zdroj holding a.s.
70
4 080
6 M-market, a.s.
95
3 480
7 Labaš s.r.o.
95
2 560
8 Kaufland SK v.o.s.
65
2 550
9 Baumax SR, s.r.o.
94
2 500
90
2 500
1 Tesco Stores SR, a.s. Metro Cash & Carry Slovakia 2 s.r.o.
10 Tibor Štefánik - Smoker
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
36
Tabulka č. 8: TOP 10 Českého obchodu 2001 TOP 10 ČESKÉHO OBCHODU 2001
% potravin
Obrat (mil Kč)
1 Makro
78
32 000
2 Ahold ČR
85
29 600
3 Kaufland
80
21 000
4 Tesco
60
17 500
5 Globus
60
15 200
6 Lidl
90
16 500
7 Penny Market 8 Plus Diskont
86 85
9 Carrefour
75
13 200 9 900 8 700
85
8 000
10 Billa
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
Slovenský soukromý maloobchod měl v roce 2000 velice slabý technický stav v porovnání s mezinárodním standardem. Maloobchodní činnost se v převáţné míře realizovala v prostorách i technologiích, které privatizovala ze sítí bývalého státního maloobchodu. Bylo zřejmé, ţe v krátké době to v sílící konkurenci nemohlo stačit. Rok 2000 byl na Slovensku rokem silného nárůstu mezinárodních hypermarketů, supermarketů, cash&carry či diskontů, malé samoobsluhy a pultové prodejny si z hlediska počtu i servisu pro spotřebitele stále udrţely svoji převahu. Bylo zde také ale očekáváno v nejbliţších letech, ţe se bude opakovat situace jako v okolních státech, kdy bude mnoho malých individuálních obchodníků nuceno ukončit svoji činnost. V roce 2002 pokračoval pozitivní trend vývoje obchodu. Nadnárodní obchod ve svém velkoobchodu i maloobchodu ještě více upevnil estetiku obchodního prostředí, předvedl propracovanost komunikace s dodavateli i metody komunikace se spotřebiteli. Rok 2002 byl také rokem úsilí o koncentraci domácího velkoobchodu i maloobchodu a bylo jedno, či se jednalo o prodej food či nonfood sortimentu. Konkurence i snaha o přeţití nejvíce u menších obchodních společností začala silně potlačovat jejich filozofii lokální jedinečnosti. V pohledu na nadnárodní obchod v kategorii velkorozměrného maloobchodu na Slovensku roky vede Tesco, v supermarketech Billa, v Cash&carry Metro, v diskontech Kaufland. V tak
37
v ucelené obchodní síti s kvalitním centralizovaným nákupem je třeba vyzdvihnout COOP Jednotu Slovensko, SD. V průměru o 4 % klesl v strukturách prodávaného sortimentu prodej potravin. Znamenalo to, ţe obchodníci se mimo prodeje čerstvých i trvanlivých potravin ve zvýšené míře věnovali i prodeji potřeb pro domácnost, papíru, školských potřeb, drogérie i tabáku. Rok 2002 byl rokem zdokonalování obchodu, směřujícího k přáním zákazníků. V roce 2005 je na prvním místě v TOP 10 Slovenského obchodu opět Tesco. Je téměř na stejné úrovni, co se týká celkového obratu. To v Českém maloobchodě je na prvním místě posun o pět miliard Kč. Druhým mezinárodním řetězcem na Slovensku, který překročil desetimiliardovou hranici v roce 2005, byl Metro Cash & Carry. Na českém trhu celkový obrat přesahující hranici deseti miliard Kč dosáhly téměř všechny obchodní řetězce v TOP 10. Přepočet růstových ukazatelů za uplynulé období roku 2005 oproti roku 2004 ukázal, ţe prakticky všechny mezinárodní obchodní řetězce (kromě Carrefouru) dosáhly růstový index 103 bodů a více a obchod v slovenských rukách se pohyboval v indexu těsně pod hranicí 100 bodů. Avšak i takovéto konstatování soupeření slovenského obchodu s mezinárodním, se v silném konkurenčním prostředí dá povaţovat za velmi dobrý výsledek. Můţeme říci, ţe v roce 2005 byl v širokosortimentním obchodě prodej široké škály potravin tématem číslo jedna. Nabídka potravin spolu s lahůdkami, masovým či uzenářským sortimentem a ovocem se zeleninou dostala téměř u všech potravinářských obchodníků, napříč jejich soubojem s diskonty, na vyšší kvalitní standard. Tabulka č. 9: TOP 10 Slovenského obchodu 2005
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
TOP 10 SLOVENSKÉHO OBCHODU 2005 Tesco Stores SR, a.s. Metro Cash & Carry Slovakia s.r.o. Billa s.r.o. Kaufland SK v.o.s. Ahold Retail Slovakia k.s. CBA Slovakia s.r.o. Carrefour Slovensko, a.s. Lidl Slovenská republika v.o.s. Labaš s.r.o. COOP Jednota Bratislava, SD
% potravin 65
Obrat (mil SKK) 14 360
80
12 950
80 90 65 95 70
8 400 7 650 4 550 4 300 3 850
95
3 330
94
3 120
90
2 250
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
38
Tabulka č. 10: TOP 10 Českého obchodu 2005 TOP 10 ČESKÉHO OBCHODU 2005
% potravin
Obrat (mil Kč)
1 Makro
78
37 500
2 Ahold ČR
85
36 000
3 Kaufland
80
25 000
4 Tesco
60
22 500
5 Globus
60
19 000
6 Penny Market
86
15 200
7 Plus Diskont
85
13 000
8 Lidl
90
12 000
9 Carrefour
75
11 000
9 800 78 10 Delvita Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
V roce 2007 je patrný velký skok v celkovém příjmu Tesco na Slovensku. Celkový obrat se posunul z patnácti miliard SKK na třicet sedm miliard SKK. Další mezinárodní řetězce se také posunuly a jiţ deset jich přesáhlo desetimiliardovou hranici. To na Českém maloobchodním trhu dosáhly nejvyššího celkového obratu shodně dva mezinárodní řetězce, Tesco a Ahold. Velikost celkového obratu byla 42 miliard Kč. Téměř čtyřicetimiliardové hranice dosáhl obchodní řetězec Makro. Tabulka č. 11: TOP Slovenského obchodu 2007 TOP 10 SLOVENSKÉHO OBCHODU 2007
% potravin 65
Obrat (mil SKK) 37 250
70
17 600
3 Billa s.r.o.
80
13 300
4 Kaufland SK v.o.s.
90
10 800
5 Ahold Retail Slovakia k.s.
70
8 000
6 NAY a.s.
0
6 030
7 CBA Slovakia s.r.o. Lidl Slovenská republika 8 v.o.s.
95
5 290
95
4 900
9 GG Tabak Barczi a.s.
0
4 800
0
4 800
1 Tesco Stores SR, a.s. Metro Cash & Carry 2 Slovakia s.r.o.
10 bauMax SR s.r.o.
Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
39
Tabulka č. 12: TOP 10 Českého obchodu 2007 TOP 10 ČESKÉHO OBCHODU 2007
% potravin
Obrat (mil Kč)
1 Tesco
60
42 000
2 Ahold ČR
85
42 000
3 Makro
78
39 300
4 Kaufland
80
35 000
5 Globus
60
23 000
6 Penny Market
86
18 600
7 Lidl
90
16 500
8 Plus Diskont
85
13 000
8 800 85 9 Billa Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
V roce 2001 dosahoval Tesco SK obrat téměř 15 miliard SKK a v roce 2005 dosáhl téměř stejné hladiny, něco málo přes 14 miliard SKK. Roku 2007 uţ jeho obrat dosáhl 37 miliard SKK. Po celou dobu si však udrţel první příčku podle celkového obratu. V České republice v těchto letech mělo Tesco Stores ČR větší celkový obrat neţ Tesco Stores SR. Celkově se maloobchod v České republice vyvíjel o trochu rychlejším tempem neţ na Slovensku. Vidíme to např. v roce 2007 v české republice v TOP 5, kdy tři mezinárodní řetězce dosahují celkového obratu 40 miliard Kč. To na Slovensku po přepočtu na české koruny dosahuje jen jeden mezinárodní obchodní řetězec. Je to dáno také tím, ţe obyvatel Slovenska je o polovinu méně (v roce 2007 v České republice 10,3 milionů obyvatel, na Slovensku 5,4 milionů obyvatel), mají tedy zhruba poloviční trh, navíc ve srovnání s námi niţší příjmy a vyšší nezaměstnanost, a tedy i niţší ţivotní úroveň zapříčiněnou nejen uvedenými argumenty. Mezi významné faktory sem patří regionální rozdíly (např. mezi Bratislavou na západě a východním (i středním) Slovenskem) jsou kontrastnější neţ v ČR. V České republice takový regionální rozdíl v ţivotní úrovni obyvatelstva jako na Slovensku u nás nemáme. Nejvyšší úroveň je na západě v oblasti kolem Bratislavy a postupně směrem na východ tato úroveň klesá. Na druhou stranu je slovenský maloobchodní trh pravděpodobně ještě ne zcela nasycený a lze v budoucnu ještě předpokládat jeho růst. Otázkou ovšem zůstává, jak se na tomto růstu projeví současná ekonomická krize. I přes veškerá konstatování
40
lze shrnout, ţe Česká republika si nadále udrţuje větší, růstovou dynamiku (snad s výjimkou Bratislavy) neţ Slovensko.
4.3 Nejvýznamnější maloobchodní řetězce od 90. let.
Podrobně jsou zobrazeny mezinárodní maloobchodní řetězce expandující v České republice a expandující na trh evropský a světový. Na první pohled je patrné, ţe se maloobchod na světovém trhu pohybuje v úplně jiných řádech. V tabulce je znázorněné, ţe jiţ v roce 1999 na prvním místě v TOP 10 světových obchodních společností je Wal – Mart, který má sídlo firmy v USA a expanduje do celého světa. Jeho velikost celkového obratu v roce 1999 byla 156 mld. USD. Je to velmi velký rozdíl, mezi druhým mezinárodním obchodním řetězcem Metro AG, který dosáhl necelých 50 mld, a který zastupuje evropský maloobchod.
Tabulka č. 13: TOP 10 světových obchodních společností 1999 TOP 10 SVĚTOVÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ, 1999 1 Wal-Mart
Sídlo firmy USA
MO tržby (mil. USD) 156 000
2 Metro AG
D/Switz
47 000
USA
45 000
F
40 000
5 Albertson's
USA
38 000
6 Edeka/AVA
D
37 000
7 Rewe
D
37 000
8 Royal Ahold
NL
36 000
F
34 000
3 The Kroger Co. 4 Carrefour
9 ITM Enterprises
GB 33 000 10 Tesco Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
V následujících letech je patrný neustálý růst, jak v celkovém obratu, tak zajisté v počtu poboček i velikostech prodejních ploch. Jak vidíme v tabulce, v roce 2001 Wal- Mart přesáhl 200 mld. USD celkového obratu. Ostatní řetězce v TOP 10 nedosahují ani sedmdesáti miliardové hranice.
41
Tabulka č. 14: TOP10 světových obchodních společností 2001 TOP 10 SVĚTOVÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ, 2001 1 Wal-Mart
Sídlo firmy USA
MO tržby (mil. USD) 217 000
2 Carrefour
F
62 000
3 Ahold
NL
59 000
4 Kroger
USA
50 000
5 Metro
D
44 000
6 Albertson's
USA
38 000
7 Costco
USA
34 000
8 Safeway
USA
34 000
9 Tesco
GB
33 000
D 32 000 10 Aldi Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
V TOP 10 se objevují mezi roky 1999 – 2001 řetězce, které mají sídlo v Evropě, nebo Americe. Jsou to řetězce převáţně z Německa, Nizozemí, Francie a USA. V roce 2005 se objevuje nový obchodní řetězec, tj. Seven & I z Japonska. Vidíme, ţe celkový obrat např. u Wal – martu se mezi léty 1999 – 2005 více neţ zdvojnásobil. Tento řetězec pocházející z USA si neustále udrţuje velký náskok před ostatními řetězci v TOP 10. V roce 2005 dosahoval rozdíl v celkovém obratu mezi první a druhou pozicí zhruba 222 tisíc milionů USD. Ostatním řetězců se také celkový obrat zdvojnásobil (u některých i ztrojnásobil), ale pořád to nestačí na to, aby Wal – Mart dotáhly.
42
Tabulka č. 15: TOP 10 světových obchodních společností 2005 TOP 10 SVĚTOVÝCH MALOOBCHODNÍKŮ POTRAVINAMI, 2005 1 Wal-Mart
Sídlo firmy USA
MO tržby (mil. USD) 339 000
2 Carrefour
F
117 000
3 Metro Group
D
83 000
4 Tesco
GB
77 000
5 Ahold
NL
77 000
6 Seven & I
JAP
69 000
7 Kroger
USA
64 000
8 Sears
USA
62 000
9 Rewe
D
57 000
USA 57 000 10 Costco Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy
Podobně, jako jiţ řadu let, drţí si v roce 2005 světové prvenství v potravinářském maloobchodě americká firma Wal- Mart. Její trţní podíl na celosvětovém trhu se odhaduje na 6,1 %. Poté následují skupiny evropského původu. První z nich je stále Carrefour, jehoţ roční trţby jsou zhruba třikrát niţší neţ trţby Wal – Martu (2,1 % trţního podílu), ale který si stále udrţuje bezpečný odstup od skupiny Metro a Tesco (1,5 % trţního podílu). Podle studie společnosti Deloitte16 ve finančním roce 2008, tedy ke konci června 2009, vzrostly největším světovým obchodním řetězcům navzdory hospodářské recesi trţby, většina ale vykázala niţší zisk. Maloobchodní společnosti zvýšily o 5,5 % na zhruba 3,8 bilionů dolarů. Ziskovost největších řetězců se meziročně sníţila na 2,4 % z 3,7 % za finanční rok 2007, uvádí nová studie společnosti Deloitte a Stores Media s názvem Global Powers of Retailing. Dvěma třetinám ze 184 obchodníků, kteří zveřejnili svoje hospodářské výsledky, ve fiskálním roce 2008 meziročně klesl zisk. Tři desítky z těchto firem vykázaly ztrátu. Tento trend postihl téměř všechny geografické oblasti a kategorie. Evropské maloobchodní společnosti zaznamenaly sníţení ziskovosti ze 4,1 % na 2,7 %, zatímco ziskovost severoamerických maloobchodních firem klesla z 3,6 % na 2,4 %. Nárůst ziskovosti vykázaly pouze řetězce z Afriky a Blízkého východu. Prodejcům spotřebičů a zboţí pro volný čas klesl zisk na 3,1 % z 6,8 %. Prodejci módního zboţí sníţily zisk na polovinu z 4,1 % za fiskální rok 2007. 16
http://m.ihned.cz
43
Také sektor rychloobrátkového spotřebního zboţí, který zahrnuje supermarkety a ostatní potravinové prodejce, zaznamenal pokles zisku z 3 % na 2,2 %, a to navzdory daleko největšímu růstu trţeb ze všech oblastí 8,6 %. Za vyšší trţby vděčí řetězce hlavně širokým marketingovým slevám, díky kterým se snaţily v době poklesu poptávky přilákat ke svým pultům ubývající zákazníky. Nicméně jsou uţ patrné známky toho, ţe hospodářská recese odeznívá a prodejci se budou moci vrátit na cestu zlepšující ziskovosti, V České republice lze očekávat podobný hospodářský výsledek. Zvláště vezmeme-li v úvahu neustálý cenový boj o zákazníka, jehoţ jsme byli svědky během minulého roku17.
17
http://m.ihned.cz
44
5 ČESKÝ MALOOBCHOD A DIFÚZNÍ PROCESY A PŘÍKLADY VYBRANÝCH ŘETĚZCŮ 5.1 Český maloobchod a difúzní procesy V této kapitole se budu věnovat maloobchodu a jeho časoprostorovému vývoji na území České republiky. Je to proces, který lze také popsat jako šíření jevu. V případě teoretického přístupu se lze přiblíţit k teorii šíření neboli difúzi inovací. Teorii difúze inovací se zabývá řada autorů. Jak jsem se zmínila, viz výše, jedním z nich byl T. Hägerstrand (1967), ten je také povaţován za zakladatele. Difúzí chápal zavedení a následné rozšíření určitého nového prvku. Vzniká nejdříve v inovačních centrech a nadále postupuje do okolního území a regionů. Torsten Hägerstrand (1952) poprvé aplikoval v moderní geografii teorii prostorové difúze inovace. Sám teorii inovace difúze rozvinul. Proces teorie difúze v této teorii dosahuje určité pravidelnosti a je to pravidelnost časové i prostorové povahy. Graf časové pravidelnosti je uzpůsoben tak, ţe ukazuje růst počtu přisvojovatelů daného druhu inovace v čase a má tvar logistické křivky (R., Wokoun, (1988) in T., Hägerstrand, (1967). Sledováním křivky dojdeme k vysvětlení šíření inovace v čase. Na začátku si inovace podmaňuje velmi malou část lidí, protoţe má omezený počet zdrojů. Jakmile se začne zvyšovat počet zdrojů šíření inovace, začne se zvyšovat i počet lidí, kteří přijímají tuto informaci. Ke konci úměrně klesá s menším počtem zdrojů i počet lidí přijímající inovaci. Stejně odvozujeme i šíření inovace v prostoru. Pojem „inovační vlny“ byly zavedeny pro lepší ukázku pohybování inovace v prostoru (T., Hägerstrand, 1952). Jak probíhá šíření inovace ve skutečnosti (v našem případě se jedná o maloobchodní jednotky), si ukáţeme dále. E. M., Rogers (1962) bere inovaci jako ideu, která je povaţována za novou, přičemţ difúze je rozšiřování nové ideje z místa vzniku aţ k jejím definitivním uţivatelům. Tyto oba pojmy E. M. Rogers jiţ v roce 1962 rozlišoval. Prvky teorie difúze inovace se objevily i v dalších oborech, např. obory ekonomie, sociologie, geografie, antropologie, psychologie, matematické statistiky a jazykovědy.
45
Difúze je proces, kde jsou inovace přenášeny v čase do sociálního systému prostřednictvím různých kanálů. Difúze se skládá ze čtyř základních prvků: inovace, čas, komunikace a sociální systém. A také se můţe jednat o spontánní šíření inovací i plánované šíření inovací (E. M., Rogers, 2003). Jiní autoři přihlíţí k difúzi jako na proces, který je samozřejmě jen spontánní a nejde nijak plánovat. E. M., Rogers (1969) také uvádí, ţe difúze inovací je spíše sociálním procesem neţ procesem technickým. Vysvětluje to tím, ţe kdyţ jsou objeveny nové věci, jsou nadále přisvojeny a rozšířeny. Mimo jiné dochází také k sociálním změnám. Růst prostorových systémů a rozvoj prostorové organizace závisí na třech na sobě závislých procesech, těmi jsou objevy, inovace a difúze. Objevy jsou povaţovány za nové myšlenky výrobky, technologie či nové způsoby prodeje, a vznikají většinou v jednom místě. Jejich šíření má časoprostorovou dimenzi. Inovace má charakter nové informace, můţeme tedy difúzi inovací chápat jako difúzi informací. Dále tvrdí, ţe je nemoţné osvojit si novou věc, pokud neexistuje moţnost seznámit s ní, či získat o ní informace (R., Domański, 2004 citováno dle Z., Szczyrba, a kol., 2007). Difúzi inovací rozlišujeme v několika typech (jsou to čisté difúze, které se v prostoru vyskytují jen zřídka P., Hagget, (1975)): Podle způsobu přenosu: Expanzivní typ – šíření inovace pomocí kontaktů jednotlivých členů společnosti, kdy oni sami zůstávají na místě. Relokační typ – nositelé difúze se pohybují a přenášejí inovace. Podle způsobu přisvojení: Kontaktní typ – někdy nazýván i jako infekční typ – difúze inovací prochází celou populací daného území bez ohledu na její strukturu a rozmístění. Hierarchický typ – týká se vybraných sloţek obyvatelstva a hierarchických úrovní sídelního systému, pokud se inovace šíří v hierarchické struktuře sídelního systému od nejvýše postavených středisek k nejmenším, jedná se o kaskádový typ.
46
Ve skutečnosti se však můţeme nejčastěji setkat s kombinacemi: Expanzivní kontaktní difúze Expanzivní hierarchická difúze Relokační kontaktní difúze Relokační hierarchická difúze. Dosavadní vývoj utváření síťové struktury tuzemské maloobchodní sítě, má lokalizace moderních velkoplošných prodejen v území difúzní charakter. Základní rys je vyplňování prostoru v docela krátkém čase (Z., Szczyrba, a kol., 2007). Změny maloobchodní sítě a ve vytváření síťové struktury, jde o vývoj, který je ovlivněn faktorem polohy a trhu. Dosaţený stupeň urbanizace v kombinaci s ukazatelem kupní síly Z., Szczyrba, (2005). V České republice můţeme rozlišit v regionálně-geografickém kontextu mnoho případů difúzního procesu. My jsme si vybrali tři případy a pojmenovali jsme tyto tři případy vstupů řetězců do ČR pomocí tří typů difúze (Z., Szczyrba, a kol., 2007). Řadíme sem expanzivní hierarchickou difúzi, expanzivní kontaktní - vlnovou difúzi a expanzivní kontaktní difúzi, která prochází plošnou expanzí. Souhlasím se Z., Szczyrbou, a kol., ţe expanzivní hierarchickou difúzi, si ukáţeme na příkladu vstupu Tesco Stores ČR na český trh, viz níţe v kapitole 5. 2. V následujících obrázcích, viz níţe (obrázek č. 11), je znázorněna koncentrace okolo velkých měst. Prvními centry, kde se začaly pobočky řetězců rozšiřovat na českém trhu, byly: hlavní město Praha, dále Brno, Plzeň, Ostrava a Hradec Králové. Rozšiřování poboček se neustále koncentrovalo kolem větších měst. Druhou difúzi, tedy expanzivní – vlnovou difúzi si ukáţeme na maloobchodních diskontních řetězcích Plus a Penny Market. Půjde o směr od severních a středních Čech, přes Vysočinu na Moravu a Slezsko. V obrázku, viz níţe, je to velmi patrné, najdeme ji v kapitole 5. 3. Ano, tak, jak uvádí Z., Szczyrba, a kol. (2007), na posledním příkladu obchodního řetězce Lidl si ukáţeme okamţité celoplošné pokrytí. Expanze řetězce Lidl totiţ v první vlně vstupu na český trh proběhla typem expanzivní difúze, resp. „plošné expanze“.
5.2 Tesco – expanze na český trh V roce 1996 Tesco vstoupilo do střední Evropy. V České republice koupilo šest a na Slovensku sedm obchodních domů od americké společností K-Mart. V roce 1998 otevírá
47
první hypermarket Tesco v Praze. V roce 1999 otevřelo nové Obchodní centrum v Letňanech. V roce 2002 se v obchodech Tesco, objevily první výrobky pod vlastní značkou. Roku 2006 Tesco dále rozšiřovalo svou síť a přebralo 27 obchodů od Edeky a 11 od Carrefouru, viz výše. V roce 2007 otevřel Tesco první energeticky úsporný obchod v Ţatci. Tesco provozuje na území celé České republiky čtyři základní druhy obchodů, obchodní centra a čerpací stanice. Zákazníci tak mohou podle svých potřeb volit mezi nákupy v následujících prodejnách: hypermarkety - velké obchodní jednotky, které nabízejí pod jednou střechou potravinové a nepotravinové zboţí, supermarkety - samoobsluţné prodejny s širokým výběrem čerstvých a trvanlivých potravin a základní nabídkou drogistického zboţí, obchodní domy pod názvem Tesco a My - vícepodlaţní obchodní jednotky v centru velkých měst s širokou nabídkou zejména značkového oblečení, zboţí pro volný čas, elektroniky, potřeb pro domácnost nebo bytového textilu a velkou samoobsluhou, expres - malé prodejny pro kaţdodenní nákup základních potravin18. Z obrázku č. 11 můţeme vyčíst, ţe v roce 2000 obchodní řetězec Tesco měl asi dvacet poboček. V roce 1998 vznikly nové pobočky v Praze, Brně a Hradci Králové. Během dalších dvou let, tj. do roku 2000 se rozšířil počet poboček opět v městě Praze, Brně i Hradci Králové. Další pobočky vznikly v dalších větších městech, jako je Plzeň, Liberec a Ostrava. Je zde zřetelně vidět, jak se pobočky řetězce Tesco centralizují ve velkých městech a rozšiřují se lehce do okolí. Do roku 2003 přibývaly další pobočky v dalších větších městech, jak vidíme v mapě například v roce 2001 v Pardubicích a Frýdku – Místku. V roce 2002 v Děčíně a Havířově. V roce 2003 přibyly pobočky v Karlových Varech, Mostě a Jihlavě. Je zde patrné, ţe byly otevírány nové pobočky téměř po celé České republice. Jsou zastoupeny téměř všechny kraje a nejvíce poboček je zastoupeno v Ostravském regionu. Zde je zobrazena největší koncentrace poboček Tesco Stores ČR. Na druhou stranu také vidíme, 18
http://corporate.itesco.cz/profil.html
48
ţe chybí zcela zastoupení v Jiţních Čechách. Můţeme vidět takovou pomyslnou linii od severozápadní hranice České republiky táhnoucí se přes střední Čechy a Vysočinu aţ na Jiţní Moravu a sever Slezska. V dalších dvou letech, tedy v letech 2004 a 2005 vidíme, ţe narůstal počet poboček ve velkých městech v Praze, Mostě, Karlových Varech a Děčíně. Další nové pobočky vznikaly opět v Ústeckém kraji, Středočeském kraji, Pardubickém kraji, Olomouckém kraji a Zlínském kraji. Opět vidíme průřez Českou republikou. V roce 2004 vznikla první pobočka na severu Jihočeského kraje v Táboře. V roce 2006 je zde největší expanze poboček. To je způsobeno, jak jsem uvedla výše, převedením poboček Carrefour na obchodní řetězec Tesco. Aţ čtrnáct poboček je v Praze, další velká koncentrace je v Libereckém kraji, Ústeckém kraji a Karlovarském kraji. Dále přibylo asi sedm poboček v Jihočeském kraji, kde je jiţ tímto rokem také rovnoměrné zastoupení. O další tři pobočky narostlo zastoupení v městě Brně a Olomouckém kraji. Do roku 2009 přibylo několik málo poboček v téměř po celé České republice. Největší nárůst však zaznamenaly opět velká města, jako jsou Praha, Brno, Hradec Králové a Ostrava. Na celém příkladu je názorně zobrazeno, jak se difúze šíří v závislosti na velikosti měst a koncentraci obyvatelstva. Kde je největší koncentrace obyvatelstva, tam je největší koncentrace poboček řetězce.
49
Obrázek č. 11: Vývoj obchodního řetězce Tesco od roku 2000 až do roku 2009
Zdroj: Eva Nováková, Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i.
50
5.3 Penny Market a Discount Plus – expanze na český trh
Penny market působí na českém trhu od roku 1997. Penny Market s. r. o. je dceřinou společností mezinárodního obchodního řetězce REWE, který je jednou z největších obchodních společností. Po převzetí maloobchodního řetězce Plus, zdvojnásobil Penny Market svou síť prodejen na více neţ 300 prodejen v celé České republice. Penny Market byl jako první diskontní řetezec na českém trhu19.
Do roku 1994 měl Penny Market a Diskont Plus největší zastoupení v hlavním městě Praze. Bylo zde asi 12 poboček. Dalších deset poboček vzniklo na severu středočeského kraje, v Ústeckém kraji a v Liberci. Do roku 1994 dosáhl nárůst poboček Penny Marketu a Diskontu Plus zhruba třiceti. Bylo to na severu Středočeského kraje, Ústeckého kraje a Libereckého kraje. Do roku 1999 se řetezec rozrostl i do Jiţních Čech a několik poboček vzniklo na Vysočině. Zde můţeme vidět, jak expandovaly pobočky od severu Čech k jihu. Do roku 1995, jak vidíme v obrázku č. 13, se centralizovaly pobočky v Praze a okolí a v Ústeckém a Libereckém kraji. Od roku 1995 aţ do roku 1999 se začal Penny Market a Diskont Plus rozšiřovat směrem na jih a východ, kde vznikly nové pobočky v Plzeňském kraji, Jihočeském kraji, v kraji Vysočina, Pardubickém kraji a Královéhradeckém kraji. Stále bylo obsazení koncentrovanější v severních Čechách. Do roku 2001 přibyly pobočky převáţně na severu republiky, a to na severu Čech, Moravy a Slezka. Do roku 2009 expandovaly řetězce do celé České republiky. Řetězce jsou rovnoměrně zastoupené v celé České republice. Nejvíce jsou však koncentrované v Praze a v Ústeckém kraji. V Praze v roce 2009 bylo 24 poboček. Na řetězcích Penny Market a Diskont Plus lze z mapy vyčíst linii difúzí, kterou nazýváme expanzivní – vlnovou difúzi. Je zde velmi patrné, jak se rozšiřoval řetězec od západu na východ. Respektive vidíme první rozšíření řetězce na severu středních Čech a v severních Čechách a teprve posléze další rošíření do nejbliţšího okolí. Ještě v roce 1998 na Moravě a Slezsku nebyla ani jedna pobočka Penny Marketu či Diskontu Plus. Za to v roce 2009 vidíme uţ také celoplošné rozprostření poboček po celé České republice.
19
http://www.penny.cz
51
Obrázek č. 12: Vývoj obchodního řetězce Penny Market a diskontu Plus od roku 1994 až do roku 2009
Zdroj: Eva Nováková, Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i.
52
Obrázek č. 13: Vývoj obchodního řetězce Penny Market a diskontu Plus od roku 1995 až do roku 2008
Zdroj: Eva Nováková, Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i.
53
5.4 Lidl – expanze na Český trh Firma navázala na historii velkoobchodu s tropickým ovocem Lidl & Co, ke kterému v roce 1930 vstoupil jako společník Josef Schwarz. Byl změněn název společnosti na Lidl & Schwarz KG. Tato firma následně zanikla. Dnešní firma Lidl uvádí svou historii do 70. let 20. století, kdy byla ve Švábsku zaloţena firma Lidl & Schwarz - velkoobchod s potravinami a jiným sortimentem. Lidl je charakteristický svými nízkými cenami, nízkou kulturou (jednoduchostí) prodeje, nízkou kulturou pracovně-právních vztahů a bezohledností k ţivotnímu prostředí. Mluvčí české odnoţe firmy Jana Jabůrková firemní strategii charakterizovala takto: „Společnost Lidl je známa svou agresívní politikou zamířenou na nejniţší moţné ceny20. V Česku bylo otevřeno prvních 14 prodejen Lidl v červnu 2003, v roce 2005 měl 124 prodejen, v letech 2006 a 2007 jich má řetězec asi 160. Dlouhodobý plán počítal s cílovým počtem 300 prodejen v horizontu zhruba do roku 2012. Expanze je očekávána zejména v menších městech s počtem kolem 5000 obyvatel. Vývoj otevření nových prodejen v následující podkapitole (5.4.1). Vstup firmy Lidl na český trh byl charakteristický opakovanými aférami s kácením stromů. Od roku 2002 do října 2003 bylo zjištěno nejméně 102 stromů poblíţ stavenišť prodejen firmy Lidl, které by bránily výhledu na prodejnu nebo na její poutače a byly v noci neznámými pachateli nezákonně pokáceny. V některých případech šlo o stromy, k jejichţ legálnímu pokácení se předtím společnost Lidl neúspěšně pokoušela získat povolení. Firma Lidl se v počátcích aféry vyjádřila, ţe její „komunikační strategií je nekomunikovat s médii“21.
5.4.1 Vývoj obchodního řetězce Lidl od roku 2004 - 2009 Jak jsem se zmínila jiţ výše, skupina Lidl vstoupila na český trh v roce 2003, a to v jeden den, v jednu hodinu otevřela všechny pobočky zároveň. V roce 2004 přibylo na českém trhu asi devadesát prodejen. Nejvíce jich přibylo v hlavním městě Praze, jak můţeme vidět v obrázku č. 14. Potom byly další čtyři pobočky otevřeny v Brně. Dále po třech pobočkách přibylo ve
20 21
http://cs.jazz.openfun.org http://cs.jazz.openfun.org
54
větších městech v Plzni, Liberci a Ostravě. V roce 2006 přibylo opět několik poboček v Praze, v Ostravě, a potom v Jihočeském kraji, v kraji Vysočina a Pardubickém kraji. V roce 2008 přibyly nově otevřené pobočky v Praze, Brně a Ostravě. A nadále rovnoměrně po celé České republice. V roce 2007 dosáhl počet poboček téměř 180. V roce 2009 vzniklo nejvíce nových poboček v hlavním městě Praze, kde konečný počet byl 21, ale celkový počet v České republice byl zhruba 200. Na řetězci Lidl můţeme pozorovat případ okamţitého celoplošného pokrytí. Jde o expanzivní difúzi probíhající formou „plošné expanze“. Plošná expanze znamená, ţe obchodní řetězec otevře několik poboček po celém území, např. státu, tak, jak to provedl Lidl u nás. Znázornění v obrázku č. 14 je velice zřetelné. A také vidíme, ţe expanze trvala „jen“ sedm let a téměř celá Česká republika je pokrytá pobočkami Lidl. Expanze ještě nedošla do stádia nasycení a Lidl bude tvořit ještě nové pobočky, které však nebudou přibývat takovým rychlým tempem. Určitě v blízké době ale nedojde ke stagnaci či dokonce poklesu, například v Brně Bystrci se jeden nový staví.
55
Obrázek č. 14: Vývoj obchodního řetězce Lidl od roku 2004 až do roku 2009
Zdroj: Eva Nováková, Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i.
56
V České republice jsou velmi pozoruhodné dvě věci. První pozoruhodná věc jsou průměrné výdaje na potraviny tvořící v zhruba 50 % celkových maloobchodních výdajů, přičemţ v západní Evropě je to jen okolo 40 %. Druhý pozoruhodný segment je móda, kdy lidé za módu a oblečení utratí stále stejně a výdaje na tento segment téměř nerostly v období 2002 – 2008. Ostatní segmenty maloobchodu rostly ve stejném období o 30 – 40 %.22 Kdyţ se zamyslíme nad Českým maloobchodem, dojdeme k závěru, ţe za posledních deset let udělal vývoj maloobchodu obrovský pokrok. Vidíme, ţe celkové obraty mezinárodních maloobchodních řetězců jsou vyšší několikrát a pokrytí území pobočkami prošlo také velikým vývojem a hypermarkety, supermarkety či diskonty najdeme téměř v kaţdém městě. Myslím si, ţe s pokrytím trhu to vypadá velice dobře, protoţe jsou maloobchodní jednotky dostupné (myslím v dojezdové vzdálenosti) všem obyvatelům. Dále, kdyţ si srovnáme země západní Evropy, tak to co tam dosáhly za zhruba třicet let, český maloobchod dokázal vytvořit za poslední desetiletí. V roce 2009 na tisíc obyvatel v České republice připadalo celkem 249 m2 prodejní plochy, zatímco na Německo připadá 346 m2. Česká republika uţ v hustotě obchodní sítě předehnala některé západoevropské země. Na jednoho obyvatele ČR totiţ nyní připadá více m2 prodejní plochy neţ například na spotřebitele ve Velké Británii (194 m2) či Itálii (154m2). Největší plocha v České republice připadá na hypermarkety (116 m2), za kterými následují supermarkety společně s malými samoobsluhami (85 m2) a diskontní prodejny (48 m2). Při pohledu na plošný standard obchodu je zřejmé, ţe Česká republika se jiţ dnes v řadě ohledů vyrovná vyspělým západoevropským trhům. Celková kapacita prodejních ploch přepočtená na obyvatele se za posledních 20 let zvýšila zhruba pětinásobně. Zatímco v roce 1989 představovala tato plocha 0,36 m2 na jednoho obyvatele, v letošním roce tato plocha vzroste na více neţ 1,6 m2 na obyvatele. 23
22
23
http://www.investicniweb.cz/ http://www.socr.cz/
57
Tabulka č. 16: velikost prodejních ploch na 1000 obyvatel vybraných zemí Evropy v roce 2009
země/ROK 2009
m2 prodejní plochy na 1000 obyvatel 249 149 183 154 269 311 346 454
ČESKÁ REPUBLIKA VELKÁ BRITÁNIE NIZOZEMÍ ITÁLIE SLOVENSKO FRANCIE NĚMECKO FINSKO Zdroj, INCOMA GfK, vlastní úpravy
V tabulce vidíme, ţe v pokrytí prodejních ploch v České republice patříme k lepšímu průměru. Vyšší poměr prodejních ploch na 1000 obyvatel mají v Německu, Francii a Finsku. Tabulka č. 17: velikost prodejních ploch na 1000 obyvatel v ČR dle dělení prodejních linií
ČR/2009
m2 prodejní plochy na 1000 obyvatel
Hypermarkety Supermarkety Samoobsluhy Diskonty
116 85 85 48
Zdroj, INCOMA GfK, vlastní úpravy
Zajisté se maloobchod bude nadále rozvíjet, ale chtělo by to nějaký nový impuls. Myslím si, ţe se začne vyvíjet prodej kvalitních potravin. Věřím, ţe brzy vzniknou prodejny a nákupní centra se zaměřením na kvalitní potraviny, biopotraviny, apod.
58
ZÁVĚR Maloobchod v České republice je významným způsobem ovlivněn vývojem před rokem 1989, kdy zde byla centrálně plánovaná ekonomika a maloobchod byl v České republice velice zastaralý. Ihned po roce 1989 se začal transformovat maloobchod a velmi českému maloobchodu pomohlo, ţe jiţ od roku 1991 začaly na český trh vstupovat obchodní řetězce se zahraniční účastí. Je zde poměrně vysoká konkurence mezi jednotlivými obchodními řetězci, proto je tu velmi dobré prostředí pro spotřebitele. Ve vysoké konkurenci se obchodní řetězce musí snaţit o to, aby si udrţely své zákazníky, proto mohou spotřebitelé vyuţívat spousty výhod (například doprava zdarma do nákupních center, týdenní či měsíční akce na různé zboţí, apod.). Rozvoj maloobchodu můţeme vidět i na Slovensku, i kdyţ nebyl tak rychlý a dynamický jako u nás. Je to dáno tím, ţe obyvatel na Slovensku je o polovinu méně a mají tedy zhruba poloviční trh, navíc ve srovnání s námi mají niţší příjmy a vyšší nezaměstnanost, a tedy i niţší ţivotní úroveň, která je způsobená nejen uvedenými argumenty. Významným faktorem je i regionální rozdíl mezi západním a východním Slovenskem. Na západě území je patrný velký rozdíl, kde obyvatelé mají na západě mnohem větší ţivotní úroveň neţ na východě území. U nás takový rozdíl viditelný není. Nadále se ale maloobchod bude na Slovensku rozvíjet, protoţe ještě nedošlo k nasycení trhu. Vyvstává nám ovšem otázka, jak se na tomto růstu projeví současná ekonomická krize. I přes veškerá konstatování lze shrnout, ţe Česká republika si nadále udrţuje větší, růstovou dynamiku (snad s výjimkou Bratislavy) neţ Slovensko. Během posledního desetiletí Český maloobchod dosáhl takové úrovně, o kterou západní evropské země usilovaly téměř třicet let. V roce 2009 na tisíc obyvatel v České republice připadalo celkem 249 m2 prodejní plochy, kdy jsme předehnali v hustotě obchodní sítě například Velkou Británii, nebo Itálii. Naopak Německo, Francie a Finsko mají mnohem vyšší pokrytí prodejních ploch na obyvatele. U nás připadají největší prodejní plochy na hypermarkety a celková prodejní plocha přepočtená na obyvatele se za posledních 20 let zvýšila pětinásobně. Jiţ v řadě ohledů se vyrovnáme vyspělým evropským trhů. Bod nasycení český maloobchod ještě nedosáhl, ale uţ jistě neporoste takovým rychlým tempem, naopak na Slovensku trh zcela nasycen není a směrem na východ tento proces bude trvat ještě delší
59
dobu. Z geografického pohledu jsme měli lepší polohu a mezinárodní obchodní řetězce k nám expandovaly mnohem dříve. Maloobchod v České republice je velice dobře rozvinutý a jistě se bude rozvíjet nadále. Do budoucna k tomu ale bude potřebovat nový impuls. Myslím, ţe by mohl spočívat v prodeji kvalitních potravin a biopotravin, tzn. vytváření nákupních center se zaměřením na tento sortiment.
60
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍ PRAMENY ODBORNÁ LITERATURA
BEDNAŘÍKOVÁ, L. 2008: Spádovost za sluţbami ve vybraném mikroregionu, diplomová práce CIMLER, P. – ZADRAŢILOVÁ, D. : Retail Management. 1. vyd., Management Press, Praha 2007. CIMLER, P. 1997: Retail management, lokalizace a provoz maloobchodu. 1. vyd., Vysokáškola ekonomická, Praha. HAGGET, P. 1972: Geography: A Modern Synthesis. New York: Harper and Row Publishers
HAGGET, P. (1975): Geography: A Modern Synthesis. Harper Internat. Edition, London HÄGERSTRAND, T. 1952: The Propagation of Innovation Waves. Lund Studies in Geography, 4, Schweden
HÄGERSTRAND, T. (1967): Innovation Diffusion as A Spatial Process. Chicago London: The University of Chicago Press JINDRA, J., PRAŢSKÁ, L.: Obchodní podnikání. 2. přepracované vydání: Management Press, Praha 2002.
KOTLER, P., ARMSTRONG, G.: Marketing 2003. Grada Publishing, Praha 2004. MLČKOVÁ, K., Teze k diplomové práci, Vývojové tendence maloobchodu, str. 2, 3 NOVÁKOVÁ, E. Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i. PETROVIČOVÁ, J.: Maloobchod - přednáška. Univerzita Mateja Bela v Banské Bystřici, Ekonomická fakulta, Katedra ekonomiky a managementu. 2006, dostupné na: http://www.econ.umb.sk
61
PŘECECHTĚLOVÁ, T. 2006: Vývoj maloobchodní sítě ve městě Brně. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno.
ROGERS, E. M.: Diffusion of Innovations. Nakladatelství The Free Press, New York, 1969 ROGERS, E. M.: Diffusion of Innovations. Nakladatelství The Free Press, New York, 2003 SINGHAL, A., DEARING, J. W.: Communication of Innovations a Journej with Ev Rogers, SAGE Publications, London, 2006 SZCZYRBA, Z.: Maloobchod v ČR po roce 1989: vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci, 2005. SZCZYRBA, Z.: Geografie obchodu – se zaměřením na současné trendy v maloobchodě. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006.
SZCZYRBA, Z., KLAPKA, P., KUNC, J., TONEV, P. 2007: Regionální studia; recenzovaný vědecký časopis, 01/2007. STARZYCZNA, H. – STEINER, J.: Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000. 1. vyd., Slezská univerzita v Opavě, Karviná, 2000. WARF, B. 2008: Time – Space Compression, Historical geographies, First published 2008 WOKOUN, R.: Socioekonomická geografie I. Praha: SPN, 1988. ŢÍTEK, V. 2002 Regionální ekonomie a politika I. Masarykova univerzita
ČASOPISY A ROČENKY Moderní obchod 5/2006, ISSN 1210-4094, České a slovenské odborné nakladatelství, spol. s r.o. Praha
Moderní obchod 5/2007, ISSN 1210-4094, České a slovenské odborné nakladatelství, spol. s r.o. Praha
62
Moderní obchod 1999 - 2007, ISSN 1210-4094, České a slovenské odborné nakladatelství, spol. s r.o. Praha
Ročenka českého a slovenského obchodu (1999 – 2007) Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu (1999 – 2007)
ZÁKONY Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Zákon č. 455/1991 Sb., Ţivnostenský zákon Usnesení vlády České republiky č. 707/1998 k návrhu na vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické, analytické a pro potřeby Evropské unie (EU)
INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda/vseobecne-informace/hospodarstvirust-a-potencial/sluzby/maloobchod http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-v-datech/ http://www.globus.cz/common/action_offer/virtual_catalogue/8/10_09.html http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mapy_kartogramy http://www.novinky.cz/ekonomika/66260-obchody-carrefour-prevezme-v-ceskutesco.html http://cs.jazz.openfun.org/wiki/Lidl http://www.penny.cz/index.php?id=11 http://m.ihned.cz/c4-10000005-39811380-700000_mamdetail-studie-svetove-obchodniretezce-krizi-loni-nepoznaly-zvysily-trzby-ale-na-ukor-zisku http://www.investicniweb.cz/trhy/kafe-s-iw/2009/11/6/clanky/cesky-maloobchod-stoji-narozcesti-chopi-se-investori-developeri-svoji-sance/
63
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka č. 1: Podíl soukromého sektoru za roky 1949, 1950, 1960 Tabulka č. 2: Vývoj maloobchodní sítě ČR v období transformace (1989 – 1998, vybrané charakteristiky) Tabulka č. 3: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti celkového obratu 1995 – 2007 Tabulka č. 4: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti prodejní plochy 1998 2007 Tabulka č. 5: Srovnání vybraných řetězců – celkový obrat 1995 – 2007 Tabulka č. 6: Srovnání vybraných řetězců ve velikosti prodejní plochy 1998 – 2007 Tabulka č. 7: TOP 10 Slovenského obchodu 2001 Tabulka č. 8: TOP 10 Českého obchodu 2001 Tabulka č. 9: TOP 10 Slovenského obchodu 2005 Tabulka č. 10: TOP 10 Českého obchodu 2005 Tabulka č. 11: TOP Slovenského obchodu 2007 Tabulka č. 12: TOP 10 Českého obchodu 2007 Tabulka č. 13: TOP 10 světových obchodních společností 1999 Tabulka č. 14: TOP10 světových obchodních společností 2001 Tabulka č. 15: TOP 10 světových obchodních společností 2005 Tabulka č. 16: velikost prodejních ploch na 1000 obyvatel vybraných zemí Evropy v roce 2009 Tabulka č. 17: velikost prodejní plochy na 1000 obyvatel v ČR dle dělení prodejních linií
Obrázek č. 1: Podíl soukromého sektoru 1949, 1950, 1960 (v %) Obrázek č. 2: Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu Obrázek č. 3: Tesco Stores ČR – celkový obrat a prodejní plocha – vývoj od roku 1996 – 2007 Obrázek č. 4: Plus Diskont – celkový obrat a prodejní plochy – vývoj od roku 1995 – 2007 Obrázek č. 5: PENNY Market – celkový obrat a prodejní plochy – vývoj od roku 1997 – 2007 Obrázek č. 6: Lidl – celkový obrat a prodejní plochy – vývoj od roku 2003 – 2007 64
Obrázek č. 7: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti celkového obratu 1995 – 2007 Obrázek č. 8: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti prodejní plochy 1998 – 2007 Obrázek č. 9: Srovnání vybraných řetězců – celkový obrat 1998 - 2007 Obrázek č. 10: Srovnání vybraných řetězců ve velikosti prodejní plochy 1998 - 2007 Obrázek č. 11: Vývoj obchodního řetězce Tesco od roku 2000 aţ do roku 2009 Obrázek č. 12: Vývoj obchodního řetězce Penny Market a diskontu Plus od roku 1994 aţ do roku 2009 Obrázek č. 13: Vývoj obchodního řetězce Penny Market a diskontu Plus od roku 1995 aţ do roku 2008 Obrázek č. 14: Vývoj obchodního řetězce Lidl od roku 2004 aţ do roku 2009
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1: Dotazník nákupního centra Futurum
65
PŘÍLOHA 1: Dotazník nákupního centra Futurum Název nákupního centra: Futurum
I. část: věcné vymezení 1. Jak často chodíte nakupovat do tohoto obchodního centra? a) denně c) týdně b)
několikrát za týden
d)
několikrát za měsíc
2. Vyhovuje Vám otevírací doba? a) ano b) ne(pokud ne, co Vám na ni zásadně nevyhovuje?) ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 3. Co zde obvykle nakupujete? a) potraviny a základní drogérii b)
nepotravinářské zboží
c)
obojí
4. Je toto nákupní centrum Vaším hlavním místem pro nákup základního sortimentu? a) ano b) ne 5. Pokud ne, kde tento sortiment nejčastěji nakupujete? a) smíšené zboží d) velká podejna b) menší samoobsluha/večerka e) jiný hypermarket c) supermarket 6. Co se Vám v tomto nákupním centru líbí, že tam chodíte nakupovat? a) šíře sortimentu d) dostupnost MHD b) ceny e) možnost parkovat c) kvalita výrobků 7. Jakým způsobem se tam dopravujete? a) auto/motorka
c)
kolo
b)
d)
pěšky
MHD
8. Je uvedený způsob dopravy do tohoto nákupního centra pro Vás typický? a) ano b) ne 9. Jak dlouho Vám trvá doprava? a) 10 minut
d)
31-40 minut
b)
11-20 minut
e)
41-60 minut
c)
21-30 minut
f)
hodina a více
10. Kam chodíte po ukončení nákupu?
66
a)
domů
c)
na další nákupy
b)
do práce
d)
jinam….......................................
11. Sledujete letáky s reklamovanými cenami a vybíráte si podle nich zboží? a)
ano
b)
ne
12. Pokud letáky sledujete, kde je získáváte? a)
chodí mi do schránky, resp. do domu
b)
beru si je domů z obchodu
c)
jiné ………………………………………………………………………………………………………………………………………
13. Jste spokojen/spokojena se službami, které poskytuje toto nákupní centrum?(informace o slevách, různých akcích pořádaných nákupním centrem, výstavy,…) a)
ano jsem spokojený/spokojená (rád/a využívám/účastním se těchto akcí)
b)
je mi to jedno, nevyužívám je
c)
ne nejsem spokojený/spokojená, nelíbí se mi (uveďte stručně proč):…………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………
II. část: demografické charakteristiky 14. Pohlaví a) muž
b)
žena
15. Věková skupina a) do 20 let
d)
41-50 let
b)
21-30 let
e)
50-64 let
c)
31-40 let
f)
65 a více
16. Zaměstnání a) zaměstnaný/á
d)
studující
b)
nezaměstnaný/á
e)
v důchodu
c)
podnikatel(ka)/živnostník
f)
na mateřské/rodičovské dovolené
17. Počet členů v domácnosti a) 1
c)
3
b)
2
d)
4
e)
5 a víc
18. Bydliště (městská část), u mimobrněnských obec a okres ………………………………………………………………………………………………………..……………………………………………… ………………………………………………………………………………………..……………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………
67