Ekonomické aspekty pěstounské péče v České republice

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie

Ekonomické aspekty pěstounské péče v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jitka Dušková, Ph.D.

Martina Malá

Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci s názvem „Ekonomické aspekty pěstounské péče v České republice“ jsem vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v přiloženém seznamu, pod tabulkami a v přílohách. Brno, 20. května 2010

…………………………… Martina Malá

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí bakalářské práce ing. Jitce Duškové, Ph.D. za její ochotu a cenné připomínky při zpracování práce. Dále bych chtěla poděkovat odborníkům z praxe, kteří byli ochotni se podělit o jejich zkušenosti v oblasti náhradní výchovy. Jedná se zejména o paní Ludmilu Matalovou z Úřadu práce Tišnov, paní Dagmar Mazurovou z Centra sociálních služeb Brno, mgr. Jana Foldu ze Sdružení SOS dětských vesniček, paní Danu Warzechovou z Dětského domova Tišnov a mnohé další.

Abstrakt MALÁ, Martina. Ekonomické aspekty pěstounské péče v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením ekonomických aspektů státní podpory pěstounské péče v České republice. Snahou bude zachytit problematiku pěstounské péče takovým způsobem, aby čtenáři poskytla stručný a srozumitelný přehled o fungování a systému financování pěstounské péče. V této souvislosti je pěstounská péče zařazena do systému náhradní výchovy, odkud byla vybrána také nejvhodnější forma pro srovnání nákladů na zabezpečení svěřených dětí, dětský domov.

Klíčová slova dětský domov, pěstounská péče, oblast sociálního zabezpečení

Abstract MALÁ, Martina. Ekonomické aspekty pěstounské péče v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2010. The submitted bachelor’s thesis is concerned with an evaluation of the economic aspects of the state social subvention rendered to foster care in the Czech Republic. The ambition of the thesis is to present foster care in a specific way which would provide its reader with a brief and comprehensive overview of the system and functions of financing the foster care in the Czech Republic. In this context foster care represents a part of substitute education, similar to children’s homes. The latter was then selected as the most appropriate type of substitute care to be compared with foster care from the viewpoint of expenditures on the children in custody.

Key words children home, foster care, social security

Obsah 1

Úvod

3

2

Cíl a metodika

4

3

Náhradní výchova

5

3.1

Ústavní výchova

5

3.2

Náhradní rodinná péče

6

3.2.1 3.2.2 3.2.3

4

Pěstounská péče a stát 4.1

Oblast státní sociální podpory

4.1.1 4.1.2

Dávky pěstounské péče Další dávky státní sociální podpory

6 10 10

13 13 14 22

4.2

Oblast sociální pomoci

25

4.3

Oblast pojištění

29

4.3.1 4.3.2

5

Pěstounská péče Postup orgánů sociálně-právní ochrany dětí při zprostředkování pěstounské péče Rozdíly v jednotlivých formách náhradní rodinné péče

Sociální pojištění Veřejné zdravotní pojištění

29 30

4.4

Daňové odvody a úlevy

31

4.5

Oblast nestátního neziskového sektoru

32

Komparace nákladů na pěstounskou péči a dětský domov 5.1

Přímé náklady státu na pěstounskou péči

5.1.1 5.1.2

V individuální pěstounské péči Ve skupinové pěstounské péči

34 34 34 36

5.2

Přímé náklady státu na provoz dětského domova

38

5.3

Shrnutí výsledků

39

6

Diskuze

41

7

Závěr

42

8

Seznam použitých zdrojů

44

9

8.1

Literární a internetové zdroje

44

8.2

Legislativní zdroje

46

Přílohy

47

Seznam použitých zkratek DD – Dětský domov NRP – Náhradní rodinná péče MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky MZ – Ministerstvo zdravotnictví České republiky NB – Náklady na bydlení NNB – Normativní náklady na bydlení OP – Odměna pěstouna OPZ – Odměna pěstouna za výkon pěstounské péče v zařízeních pro výkon pěstounské péče OPZP – Odměna pěstouna ve zvláštních případech ORP – Obecní úřad obce s rozšířenou působností PBBG – Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže PID – Příspěvek na individuální dopravu PnB – Příspěvek na bydlení PnD – Přídavek na dítě PnP – Příspěvek na péči PNO – Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům POZP – Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek PPD – Příspěvek při převzetí dítěte PPMV – Příspěvek na provoz motorového vozidla PÚB – Příspěvek na úpravu bytu PÚP – Příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních PÚPD – Příspěvek na úhradu potřeb dítěte PZMV – Příspěvek na zakoupení motorového vozidla PZOÚMV – Příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla RP – Rodičovský příspěvek RPR – Rozhodný příjem rodiny ŽMD – Životní minimum dítěte ŽMJ – Životní minimum jednotlivce ŽMR – Životní minimum rodiny

Úvod

1 Úvod V oblasti péče o ohrožené a opuštěné děti je často řešen problém, jakým způsobem by měl být systém péče o tyto děti nastaven. Snahou přitom je přihlížet k „nejlepšímu zájmu dítěte“. Jak tohoto cíle dosáhnout se ovšem podle těch, kteří o změnách rozhodují, může značně lišit. V každém případě by mělo dojít k vzájemné dohodě všech zúčastněných stran, protože jen za této podmínky může jít o změnu dlouhodobou a účinnou. Konečných rozhodujících faktorů přitom může existovat mnoho. Vedle psychologických, sociálních či jiných aspektů musejí být zvažovány i ekonomické možnosti státu. Právě proto je vhodné se zabývat i náklady na zabezpečení svěřených dětí u jednotlivých forem náhradní výchovy. Možnosti změny jsou samozřejmě omezeny také stávajícím sociálním systémem i historickým vývojem země v dané oblasti. Česká republika má jako země se socialistickou minulostí velmi bohaté zkušenosti s kolektivní výchovnou péčí. Není proto divu, že právě tato zkušenost dala v naší zemi vzniknout světově uznávaným odborníkům na psychickou deprivaci dětí žijících v ústavních zařízeních. Tímto tématem se zabývala např. dvojice Josefa Langmeiera a Zdeňka Matějčka. Jejich práce v pražském Sociodiagnostickém ústavu byla významná tím, že svůj výzkumný tým sestavili z odborníků různých profesí – lékařů, psychologů a sociálních pracovnic. Získali tak zcela komplexní zprávu o zdravotním i psychickém stavu dítěte a významné poznatky o rodinné anamnéze dítěte. Výsledky své práce potom sepsali v knize s názvem „Psychická deprivace v dětství“, která vyšla již v roce 1963, a byla přeložena do mnoha světových jazyků. Jako jedna z mála českých knih té doby se dočkala anglického i ruského překladu. Zdeněk Matějček ve své další práci přinesl důležité poznatky v oblasti dětské psychologie, které by každý, kdo rozhoduje o osudu dětí, měl brát v úvahu. Jedná se především o těchto 5 základních psychických potřeb dítěte: potřeba určitého množství, kvality a proměnlivosti vnějších podnětů, potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech, potřeba prvotních citových a sociálních vztahů především k osobám prvotních vychovatelů, potřeba vlastní identity tedy společenských hodnot a uplatnění a v neposlední řadě potřeba otevřené životní perspektivy. Tyto potřeby by však měly být hodnoceny ve vztahu k individualitě dítěte a ke společnosti, v níž dítě vyrůstá. (Matějček, 2005, s. 13 až 19, s. 175 až 176, s. 198) Účelem této bakalářské práce není vyzdvihovat pěstounskou péči a hanit péči v ústavních zařízeních či naopak, ale spíše se zamyslet nad možnostmi obou systémů, a to především z hlediska ekonomického.

3

Cíl a metodika

2 Cíl a metodika Cíl práce Cílem bakalářské práce je zhodnotit ekonomickou náročnost přímé státní podpory v České republice na zabezpečení dětí v pěstounské péči a v dětském domovu. V rámci naplňování cíle je snahou zachytit problematiku pěstounské péče takovým způsobem, aby čtenáři poskytla stručný a srozumitelný přehled o fungování a systému financování pěstounské péče.

Metodika práce Při zpracování bakalářské práce jsou použity různé vědecké metody. Odborné texty a příslušné legislativní předpisy jsou posouzeny metodou analýzy. Pro hodnocení ekonomické náročnosti přímé státní podpory pěstounské péče a péče o děti v dětském domově je využito metody komparace. Výsledky jsou formulovány na základě syntézy a indukce. Podrobněji jsou metody rozebrány v následujícím textu. V první části bakalářské práce je představena oblast náhradní výchovy s ohledem na třetí část práce. Při zpracování práce jsou použity různé dostupné informační zdroje. Jedná se především o monografické publikace1, legislativní předpisy2 a síť internet3. Pro hodnocení vývoje podaných žádostí o náhradní rodinnou péči jsou získány údaje ze sociálních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. V druhé části bakalářské práce je provedena analýza příslušných legislativních předpisů4 a popsány dávky či daňové výhody, na které mají nebo mohou mít pěstouni vzhledem k výkonu pěstounské péče nárok. Při hodnocení jednotlivých dávek pěstounské péče jsou získány údaje ze sociálních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Pro větší přehlednost a srozumitelnost zjištěných údajů je z těchto údajů vypočítán aritmetický průměr, na jehož základě je vysledován vývoj jednotlivých dávek v čase. V třetí části bakalářské práce jsou popsány přímé náklady státu na pěstounskou péči a provoz dětského domova. Následně je provedena komparace vypočtených či zjištěných údajů a shrnuty výsledky metodou syntézy a indukce.

1

Především odborné publikace zabývající oblastí náhradní výchovy např. od autora Zdeňka Matějčka. Především zákony upravující oblast náhradní výchovy jako např. zákon č. 109/2002 Sb., č. 94/1963 Sb. aj. 3 Především internetové stránky Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. 4 Především zákony a vyhlášky upravující oblast sociálního zabezpečení jako např. zákon č. 117/1995 Sb. aj. 2

4

Náhradní výchova

3 Náhradní výchova Pro potřeby bakalářské práce je důležité správně zařadit pěstounskou péči do systému náhradní výchovy. Systémem náhradní výchovy se rozumí soubor institucí, které se podílejí na realizaci svěření dítěte do péče mimo vlastní rodinu. Tím může být myšlena buď péče ústavu nebo náhradní rodiny. Náhradní výchova má tak dvě základní formy: ústavní výchovu a náhradní rodinnou péči (dále jen NRP). Do náhradní výchovy bývají umísťovány děti, kterým není, z nejrůznějších důvodů, biologická rodina schopna poskytnout adekvátní péči. (Dvořák, 2007) V České republice je problematika náhradní výchovy v gesci tří ministerstev: Ministerstva zdravotnictví České republiky (dále jen MZ), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen MŠMT) a Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen MPSV). MZ má v oblasti náhradní výchovy na starosti metodické vedení zařízení pro děti do tří let věku, protože u dětí v tomto věku převažuje zdravotnický charakter péče např. umělá výživa dětí (Bruthansová, 2005, s. 9). MŠMT pak zaštiťuje zařízení pro děti od tří let věku, u kterých se již předpokládá výchovný prvek péče. MPSV spravuje oblast náhradní rodinné péče a sociálně-právní ochrany dětí. Spojující prvek lze naleznout ve funkci MPSV, které umísťuje ohrožené nebo opuštěné děti do zařízení v gesci MZ a MŠMT nebo těmto dětem vyhledá vhodnou náhradní rodinu (podrobněji viz Příloha č. 1).

3.1 Ústavní výchova Systém ústavní výchovy v České republice umožňuje následující varianty umístění dítěte: kojenecký ústav, dětský domov pro děti do tří let věku, dětská psychiatrická léčebna, dětský domov pro děti od tří let věku, dětský domov se školou, diagnostický ústav, výchovný ústav, ústav sociální péče, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro děti nemající občanství České republiky. Tyto formy ústavní výchovy jsou potom právně vymezeny v zákonu o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákonu o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákonu o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ve vyhlášce MZ č. 242/1991 Sb. Dítě může být podle § 46 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, umístěno do ústavní výchovy na základě soudního nařízení, jestliže je výchova dítěte ohrožena či vážně narušena nebo existuje-li jiný závažný důvod, kvůli kterému rodič nemůže výchovu dítěte zabezpečit. Před nařízením ústavní výchovy je však soud povinen prozkoumat, zdali výchovu dítěte nelze zajistit některou z forem NRP. V následujícím textu budou uvedeny podrobnosti o dětském domově pro děti od tří let věku. Při výběru nejvhodnějšího ústavního zařízení byla zvážena skladba dětí v zařízení, jejich zdravotní stav a důvod umístění. V těchto ohledech pěstounské péči nejvíce odpovídá právě dětský domov.

5

Náhradní výchova

Dětský domov Činnost dětského domova pro děti od tří let věku (dále jen DD) je upravena především v § 12 zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Do DD bývají umisťovány děti ve věku od 3 do 18 let věku, které nemají závažné poruchy chování. Mohou zde být umístěny i nezletilé matky společně s jejich dětmi. DD má povinnost plnit úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Děti z DD zpravidla navštěvují běžné vzdělávací instituce. Základní organizační jednotkou DD je tzv. rodinná skupina, kterou tvoří 6 až 8 dětí. Biologičtí rodiče jsou za děti v DD podle § 27 téhož zákona povinni platit domovu tzv. příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních (dále jen PÚP). DD vede ředitel, jehož nadřízeným správním orgánem je krajský úřad.

3.2 Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče v sobě zahrnuje všechny formy mimoústavní péče. Lze tedy tvrdit, že zde vzniká specifická forma rodiny, která má své zvláštnosti i problémy. Systém NRP umožňuje v České republice následující možnosti: osvojení, svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče, poručenství a pěstounskou péči. Tyto formy NRP jsou potom právně vymezeny v zákonu o rodině. Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče pak zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí: krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP), obecní úřady, MPSV a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Detailněji bude v následujícím textu rozvedena forma pěstounské péče. Ostatní formy NRP budou zmíněny pouze v porovnání s pěstounskou péčí.

3.2.1 Pěstounská péče „Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěti i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali.“

(Matějček, 1999, s. 34)

Z historie pěstounské péče V období starověkých řeckých městských států a posléze i v Římě začal vlivem ekonomického růstu a s tím souvisejícím vznikem tzv. vyšší třídy ustupovat ideál „ženy – matky“ do pozadí. Ideál ženy se tak postupně přestal slučovat s povinnostmi těhotenství, porodu a kojení. Kojení jako jediné bylo možno za úplatu převést na jinou ženu, a proto se kojné shromažďovaly pod sloupem s charakteristickým názvem Columna Lactaria a nabízely své služby manželkám patricijů. Za předchůdce placené pěstounské péče bývá proto považována právě instituce kojných. (Matějček, 1999, s. 25) Vojtěch Franc nám ve svých spisech z druhé poloviny 19. století zanechal informace o tehdejším stavu v Rakousko-Uherských nalezincích. V této době byly již kojné úředně nazývány pěstouny a jejich služeb bylo využíváno i státními úředními orgány zejména pro 6

Náhradní výchova

děti z nalezince. Plat pěstouna byl závislý na věku dítěte. Za roční dítě dostával pěstoun měsíčně 6 zlatých, za dvouroční dítě 4 zlaté a za tří až šestiroční dítě 3 zlaté. Svůj honorář si mohl v nalezinci vyzvednout, až když získal potvrzení od obecního faráře, že dítě stále žije. Ve většině případů žila pěstounská rodina v chudobných podmínkách a příchodem nového dítěte se situace spíše zhoršila, než zlepšila. Péče o děti osiřelé a opuštěné se začala zlepšovat před první světovou válkou. Největší posun v této oblasti nastává v období první republiky, kdy v roce 1931 spravovaly okresy celkem 24 okresních sirotčinců. Stát měl na starosti 60 dětských domovů převážně rodinného typu, tedy o kapacitě zhruba 20 míst. V této době existovaly čtyři typy pěstounské péče: nalezenecká, řízená a kontrolovaná, v tzv. rodinných koloniích a na základě soukromé dohody mezi rodiči dítěte a pěstouny. Konec druhé světové války a rok 1948 s sebou přinesl mnoho změn. Nalezince byly přejmenovány na Ústavy péče o dítě, došlo ke zrušení Okresních komisí péče o mládež i jejich Zemského ústředí. Byla ukončena i činnost všech dobročinných sdružení. Prakticky došlo ke zničení propracovaného systému péče o ohrožené děti. Ze všech typů pěstounské péče byla po roce 1950 zachována pouze forma založená na existenci dohody s příbuznými. Myšlenky tehdejší československé socialistické společnosti se tak promítly i do této oblasti upřednostňováním kolektivní výchovné péče. Znovu byla obnovena možnost pěstounské péče až zákonem o pěstounské péči č. 50/1973 Sb. (Matějček, 1999, s. 26 až 30) 1. ledna 1993 byla Československá federativní republika rozdělena na samostatnou Českou a Slovenskou republiku a svůj vlastní směr si každá země zvolila sama i v oblasti péče o ohrožené děti. Česká republika se v oblasti pěstounské péče inspirovala systémem první republiky. Právní úprava pěstounské péče byla, po zrušení zákona o pěstounské péči novelou č. 360/1999 Sb., převedena do zákona o rodině z roku 1963. V současné době pracuje Ministerstvo spravedlnosti České republiky na podobě nového občanského zákoníku, který by měl upravovat i oblast rodinného práva. Pro Slovenskou republiku bylo zásadní přijetí nového zákona o rodine č. 36/2005 Z. z. a zákona o sociálno-právnej ochrane a sociálnej kuratele č. 305/2005 Z. z. V těchto dokumentech se totiž objevily nové prvky tzv. profesionální náhradní výchovy, jejíž hlavní myšlenkou je zlepšení připravenosti náhradních rodičů, vychovatelů a odborných pracovníků, kteří se rozhodli pracovat s ohroženými dětmi. K tomu jim má být nápomocen americký program PRIDE, jehož název je složeninou anglických slov parents (rodiče), resource (východisko), information (informace), development (rozvoj) a education (vzdělání). Tento program využívají v Evropě také v Holandsku, Belgii, Švédsku, Norsku a o jeho zavedení se pokoušejí také v Maďarsku a Polsku. (Bakošová, 2008, s. 164 až 167)

Současná podoba pěstounské péče Problematika pěstounské péče zůstává i nadále upravena v zákonu o rodině v §§ 45a až 45d. Pěstounskou péči může vykonávat pouze fyzická osoba (dále jen pěstoun), která je plně způsobilá k právním úkonům, občansky bezúhonná a svým způsobem života zaručuje, že pěstounská péče bude dítěti prospěšná. U společné pěstounské péče manželů musejí tyto podmínky splňovat oba pěstouni. 7

Náhradní výchova

Platí, že pěstoun má k dítěti svěřenému do pěstounské péče přiměřená práva a povinnosti rodičů, což znamená, že dítě zastupuje nebo spravuje jeho majetek pouze v běžných věcech. Pro závažnější jednání např. při vyřizování cestovních dokladů je potřeba souhlasu zákonného zástupce. Pokud se pěstoun domnívá, že rozhodnutí zákonného zástupce není v zájmu dítěte, je nutné požádat o schválení soud. Zákonným zástupcem dítěte nadále zůstávají rodiče, kterým přísluší i rodičovská zodpovědnost. Pěstounská rodina je biologickým rodičům známa, není tedy vyloučen styk rodičů a dítěte. Vše platí obecně, tedy nestanoví-li soud jinak. Vznikem pěstounské péče nevzniká pěstounovi k dítěti vyživovací povinnost ani formální příbuzenský vztah, pěstoun je však povinen osobně o dítě pečovat. Dítěti ve většině případů zůstává i příjmení biologických rodičů. Do pěstounské péče lze přijmout pouze nezletilé dítě. Pokud se jedná o dítě ve věku, kdy je schopno posoudit svoji situaci, musí s umístěním do pěstounské péče souhlasit. Dítě svěřené do pěstounské péče je povinno podle svých možností pomáhat v domácnosti nebo, má-li svůj příjem či jiné výnosy z majetku, podílet se na úhradě společných výdajů jako všechny ostatní děti podle § 31 odst. 4 zákona o rodině. (KÚ JMK, 2008) Pěstounská péče je na místě zejména v případě, kdy dítě není vhodné pro osvojení, ale pro jeho budoucí vývoj je nežádoucí, aby setrvávalo v péči ústavu. Jedná se zejména o případy, kdy (KÚ JMK, 2008): 1) dítě není tzv. právně volné – jedná se o případy, kdy rodiče nedali k osvojení souhlas, nebo soud nerozhodl o nezájmu rodičů o dítě, 2) dítě je právně volné, ale k osvojení je příliš „staré“, 3) dítě je právně volné, ale osvojiteli nebývá příliš „vyhledávané“ – jedná se o případy sourozeneckých skupin nebo dětí etnických menšin, s výchovnými problémy nebo s nepříznivým zdravotním stavem. Formy pěstounské péče, které se objevují v podmínkách České republiky: 1) Individuální pěstounská péče se na první pohled nijak neliší od standardní rodiny. Může být vykonávána prarodiči či jinými příbuznými anebo cizí osobou, pak lze mluvit o tzv. klasické pěstounské péči. 2) Skupinová pěstounská péče je známa v těchto dvou podobách: a) Zařízení pro výkon pěstounské péče, jejímž hlavním znakem jsou velké pěstounské rodiny. Jedná se např. o manželské páry, které do své péče přijaly tři a více dětí. Zřizovatelem bývá kraj nebo obec ve své samostatné působnosti. Zřizovatel uzavírá s pěstouny písemnou dohodu o výkonu pěstounské péče. Obě strany se tímto aktem zavazují k právům a povinnostem. Dohoda musí obsahovat: výčet nákladů na domácnost a způsob úhrady jejich poměrné části zřizovatelem, stanovení nejnižšího a nejvyššího počtu dětí v zařízení, rozsah náhrady jízdních výdajů pěstounovi i svěřenému dítěti a důvody pro vypovězení dohody. Kromě těchto zákonem stanovených náležitostí může dohoda obsahovat i jiná smluvená práva a povinnosti. Tato forma pěstounské péče může být vykonávána v samostatném objektu, v prostorách vybavených zřizovatelem, jako je byt pro rodinu s větším počtem dětí, nebo ve vlastním bytě pěstouna. (Králíčková, 2000) 8

Náhradní výchova

b) SOS dětské vesničky jsou zařízením pro výkon pěstounské péče, které mohou zřizovat fyzické či právnické osoby, které jsou podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí pověřeny výkonem sociálně-právní ochrany. Myšlenka SOS dětských vesniček vznikla v Rakousku v roce 1949 a prakticky dodnes rakouská strana zaštiťuje postupně vznikající vesničky po celém světě pod jednou mezinárodní organizací SOS-Kinderdorf International. Tato organizace je i významným zdrojem financí pro sdružení. Důvodem pro založení tohoto typu neziskové organizace byla pomoc dětem a matkám, které ve druhé světové válce přišly o otce a manžela. Tato myšlenka přišla do tehdejšího Československa ke konci 60. let 20. století. V roce 1969 pak bylo v Praze založeno Sdružení SOS dětských vesniček s oficiálními stanovami, které zůstalo doposud jediným zřizovatelem SOS dětských vesniček v České republice. V roce 1970 byla v Doubí u Karlových Varů postavena první vesnička, v roce 1973 potom přibyla SOS dětská vesnička Chvalčov a provoz zatím poslední dětské vesničky byl započat v brněnské čtvrti Medlánky až v roce 2003. Hlavním znakem SOS dětských vesniček je matka pěstounka. V současné době začínají být do SOS dětských vesniček přijímány i manželské páry. (Sdružení SOS dětských vesniček, 2010a) Kromě těchto základních forem pěstounské péče existují i jiné formy. Jedná se především o pěstounskou péči na přechodnou dobu a tzv. hostitelskou (nebo také zástupnou) péči. O pěstounské péči na přechodnou dobu rozhoduje soud na návrh orgánu sociálněprávní ochrany dětí. Jedná se o zvláštní formu pěstounské péče, kdy dítě musí dočasně žít mimo vlastní rodinu. Důvodem k tomuto rozhodnutí může být, že se rodič nemůže ze závažných důvodů o dítě starat např. u dlouhodobě nemocných rodičů, nebo že se pro dítě hledá dlouhodobá pěstounská péče či osvojení. Soud je povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat na základě zprávy od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany, zdali stále trvají důvody pro svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu. (MPSV, 2009a) Hostitelská péče je zvláštní formou bezplatné pěstounské péče, která není upravena zákonem. Děti z ústavních zařízení zde navštěvují pěstounské rodiny. Může se jednat např. o víkendy, prázdniny aj. Tato forma je však vhodná pouze pro děti školního věku, které jsou schopny pochopit, že se jedná pouze o dočasné pobyty. O umístění rozhoduje ředitel ústavního zařízení, ve kterém je dítě umístěno, a to pouze po konzultaci s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany ORP podle trvalého bydliště dítěte. (KÚ JMK, 2008) Pěstounská péče zaniká: dosažením zletilosti dítěte, úmrtím dítěte nebo pěstouna, rozvodem pěstounů při společné pěstounské péči, rozhodnutím soudu vždy na návrh pěstouna anebo z jiných závažných důvodů např. pominuly důvody, pro které bylo dítě do pěstounské péče umístěno.

9

Náhradní výchova

3.2.2 Postup orgánů sociálně-právní ochrany dětí při zprostředkování pěstounské péče Pravidla zprostředkování pěstounské péče vymezuje podrobně zákon o sociálněprávní ochraně dětí v §§ 19 až 27. Podstatou zprostředkování je vyhledávání dětí vhodných pro svěření do pěstounské péče a nalezení, výběr i odborná příprava vhodných pěstounů pro tyto děti. Ke zprostředkování pěstounské péče dochází pouze na žádost fyzické osoby, která má zájem přijmout dítě do pěstounské péče a je občanem České republiky nebo cizincem hlášeným k pobytu na území České republiky alespoň 365 dnů (dále jen žadatel). (MPSV, 2009b)

Zprostředkování pěstounské péče Žadatel podá žádost o zprostředkování pěstounské péče na odboru, který má na starosti sociální oblast, u místně příslušné ORP. Kopie spisové dokumentace žadatele je potom zaslána krajskému úřadu. Krajský úřad průběžně hledá vhodného žadatele pro konkrétní dítě. Nelze stanovit přesnou dobu, do kdy je možné pro určité dítě nalézt vhodného náhradního rodiče, protože záleží na konkrétní představě žadatele o přijímaném dítěti. Krajský úřad je povinen zajistit přípravu žadatele na přijetí dítěte do pěstounské péče. Při zprostředkování pěstounské péče přihlíží krajský úřad k doporučení poradního sboru, který pro tyto účely zřizuje hejtman kraje. Pokud poradní sbor vytipuje žadatele jako vhodného náhradního rodiče pro konkrétní dítě, zašle žadateli písemné oznámení o vhodnosti stát se pěstounem, na jehož základě se žadatelé mohou s dítětem během 30 dní seznámit. Jestliže se následně žadatel rozhodne dítě přijmout, musí požádat příslušný odbor ORP podle trvalého bydliště dítěte o vydání rozhodnutí o tzv. předpěstounské péči. Rozhodnutí o předpěstounské péči má platnost 3 měsíce, v této době musí být žadatelem podán návrh o svěření dítěte do pěstounské péče k příslušnému soudu, který v této věci vydá rozhodnutí, v němž může i omezit rodičovskou zodpovědnost rodičů v prospěch pěstounů. Po pravomocném rozhodnutí soudu je ORP zasláno krajskému úřadu oznámení o nové pěstounské péči. Žadatelé jsou následně vyřazeni z evidence žadatelů. Pokud by měl pěstoun zájem o další dítě, musí podat novou žádost a celý proces se opakuje. (MPSV, 2009b)

3.2.3 Rozdíly v jednotlivých formách náhradní rodinné péče Je dobré si uvědomit, že v oblasti náhradní výchovy neexistuje volba pouze mezi ústavní výchovou a pěstounskou péčí, ale že zde mají svoji významnou roli i ostatní formy NRP. Hlavní rozdíly mezi těmito formami a pěstounskou péčí budou uvedeny v následujícím textu.

Pěstounská péče a osvojení Problematika osvojení (nebo také adopce) je řešena v zákonu o rodině v §§ 63 až 77. Platí, že osvojením dítěte získávají osvojitelé tzv. rodičovskou zodpovědnost. To znamená, že mají k dítěti stejná práva a povinnosti podle zákona o rodině v §§ 31 až 37b, jako by šlo

10

Náhradní výchova

o jejich vlastní dítě. Následně vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou zanikají. Svazek pěstouna a dítěte je tedy právně volnější než u osvojení a v případě pěstounské péče nemusí být svěřované dítě ani právně volné. Na rozdíl od pěstounské péče princip osvojení vylučuje, aby osvojitelem byl příbuzný osvojence. Ve finanční pomoci státu není u osvojení žádný rozdíl od běžných rodin. Osvojitelé tak mají nárok na sociální dávky, jako by se jednalo o jejich biologické dítě. Stejně jako u pěstounské péče o osvojení rozhoduje soud.

Pěstounská péče a svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče Problematiku svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče upravuje zákon o rodině v § 45. Jedná se o případ, kdy soud svěří dítě přednostně do společné výchovy manželů nebo pouze jednoho z manželů, který je v příbuzenském vztahu s dítětem, nejčastěji se jedná o prarodiče dítěte. Soud zároveň vymezuje i rozsah práv a povinností k dítěti. Rodiče zůstávají i nadále zákonnými zástupci dítěte. Nezaniká ani vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti. Výživné jsou rodiče povinni platit přímo osobě, které bylo dítě svěřeno do péče. Zde vzniká rozdíl od pěstounské péče, kde rodiče platí výživné státu a ten potom odměňuje pěstouny za jejich péči prostřednictvím dávek pěstounské péče. Další rozdíly jsou dány rozhodnutím soudu o rozsahu práv a povinností k dítěti. V praxi zpravidla dochází k tomu, že u této formy NRP je nakonec zažádáno o svěření dítěte do individuální pěstounské péče. Příčinnou může být i ztížená vymahatelnost povinnosti platit výživné na dítě pro fyzickou osobu.

Pěstounská péče a poručenství Problematika poručenství je řešena v zákonu o rodině v §§ 78 až 82. Základním předpokladem poručenství je skutečnost, že nezletilé dítě nemá zákonného zástupce. Konkrétně jde o případ, kdy rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu nebo pokud byl rodičům pozastaven výkon jejich rodičovské způsobilosti. U poručenství lze brát ohled při výběru poručníka na doporučení rodičů, není-li to však v rozporu se zájmy dítěte. Pokud není nikdo doporučen, může se stát poručníkem někdo z příbuzných anebo osob blízkých dítěti či jeho rodině, popřípadě jiná fyzická osoba např. z evidence žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči. Nenajde-li se vhodná fyzická osoba, může soud určit poručníkem dítěte také orgán sociálně-právní ochrany dětí. Potom by se jednalo o tzv. dočasné zákonné poručenství. Poručníka určuje soud stejně jako u pěstounské péče. Zásadní výhodou poručenství oproti pěstounské péči je rozsah pravomocí poručníka při péči o dítě. Na rozdíl od pěstouna je totiž poručník zákonným zástupcem dítěte, který sice v podstatných věcech musí žádat o soudní povolení, ale je zde vyloučen přímý zásah biologických rodičů, o jejichž povolení musí naopak žádat pěstoun. Na vztah mezi poručníkem a dítětem se přiměřeně vztahují ustanovení o právech a povinnostech rodičů a dětí, nezakládá se však vyživovací povinnost poručníka vůči dítěti, stejně jako u pěstounské péče. Úkolem poručníka je vychovávat, zastupovat a spravovat majetek poručence namísto jeho rodičů. 11

Náhradní výchova

Je-li správa majetku spojena se značnou námahou poručníka, může mu soud na jeho žádost přiznat přiměřenou odměnu ze jmění poručence a to buď ročně, nebo při skončení správy. Platí, že poručník musí získat souhlas soudu, jestliže jedná o zásadních rozhodnutích ve věcech správy jmění dítěte nebo v jiných podstatných záležitostech týkajících se osoby dítěte jako např. otázky přípravy dítěte na budoucí povolání, souhlasu k lékařskému zákroku apod. Poručník nemusí o dítě pečovat osobně, dítě může žít např. v dětském domově, pokud tak ale činí, má nárok na stejné hmotné zabezpečení, jako by šlo o pěstounskou péči (viz podkapitola Dávky pěstounské péče). (KÚ JMK, 2008)

Vývoj počtu podaných žádostí o náhradní rodinnou péči Graf 1: Vývoj počtu podaných žádostí o osvojení, poručenství a pěstounskou péči v období 2005 – 2008

Vývoj počtu podaných žádostí o NRP v průběhu roku 1050 900 750 600 450 300 150 0 2005 žádosti o osvojení

2006

2007

žádosti o poručenství

2008 žádosti o pěstounskou péči

Zdroj Příloha č. 2: Tabulka s počtem podaných žádostí v období 2005 – 2008

Z grafu 1 je patné, že zájem o pěstounskou péči roste, ale stále nedosahuje množství podaných žádostí o osvojení (viz Příloha č. 2). V České republice je tedy stále větší zájem děti osvojovat než přijímat do pěstounské péče. Možný nárůst podaných žádostí o pěstounskou péči v průběhu jednotlivých roků by mohl být způsoben tím, že najít vhodné dítě pro osvojení je komplikovanější než pro pěstounskou péči.

12

Pěstounská péče a stát

4 Pěstounská péče a stát Pěstounskou péči můžeme v České republice zařadit do oblasti sociální politiky státu především pak do problematiky rodinné politiky a sociálního zabezpečení. Řešeny jsou tu totiž hned dvě zásadní otázky: „Co s dětmi, o které se jejich vlastní rodiče nechtějí anebo nemohou starat?“ a „Jak má stát zajistit, aby ti, kteří se o tyto dětí starají, nebyli svým rozhodnutím přespříliš ekonomicky zatíženi?“. V následujícím textu jsou pro snadnější pochopení souvislostí tyto oblasti dále přiblíženy.

Rodinná politika Nejvýznamnější státní podporu mají rodiny s ekonomicky závislým dítětem. Podle Vojtěcha Krebse (2007, s. 348) lze chápat rodinnou politiku jako „vědomé a cílené působení veřejných institucí na právní, ekonomický a sociální stav rodin, …jejíž nedílnou součástí by mělo na druhé straně být i garantování práv na svobodu a sebeurčení členů rodin, které by vylučovalo přímé zásahy státu mířící k ovlivňování rodinného chování.“ Jedním z důvodu, proč stát

zasahuje do tohoto výsadního postavení, jsou okolnosti, které naznačují, že v rodině dochází k ohrožení práv dítěte. Stát potom musí řešit otázku, jakým způsobem je potřeba toto dítě dále zabezpečit. Zde se potom nabízí některá z forem náhradní výchovy.

Oblast sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení můžeme potom chápat jako prostředek k uskutečňování cílů sociální politiky. Podle Vojtěcha Krebse (2007, s. 162) jde o „…soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů.“ Za sociální události můžeme považovat

např. nemoc, úraz, invaliditu, těhotenství, narození dítěte, stáří, nečekanou smrt rodinného příslušníka či jiné důvody, které způsobují tíživou životní situaci. Systém českého sociálního zabezpečení se opírá o tři základní pilíře: sociální pojištění, státní sociální podporu, sociální pomoc.

4.1 Oblast státní sociální podpory Pro pěstounskou péči je klíčová oblast státní sociální podpory, kde se nacházejí dávky pěstounské péče. V České republice upravuje tuto oblast především zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro některé dávky státní sociální podpory platí, že bývají odvozovány od životního minima. Tuto oblast potom upravuje zákon o životním a existenčním minimu č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Hodnoty životního minima jsou uvedeny v tabulce 1.

13


Tabulka 1: Měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb občana od 1. 1. 2007 3 126 Kč

pro jednotlivce tedy pro osobu, která není posuzována společně s jinými osobami

2 880 Kč

pro první osobu v domácnosti

2 600 Kč

pro druhou osobu starší 15 let a další osobu v pořadí, není-li nezaopatřeným dítětem

2 250 Kč

pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku

1 960 Kč

pro nezaopatřené dítě od 6 do 15 let věku

1 600 Kč

pro nezaopatřené dítě do 6 let věku

Zdroj: zákon č. 110/2006 Sb. (§2, §3)

Dávky státní sociální podpory jsou podle způsobu posuzování nároku dvojího typu: poskytované v závislosti na výši příjmu (nebo také dávky testované či vertikální) jmenovitě přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení nebo ostatní (nebo také dávky netestované či horizontální) jmenovitě rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Platí, že dávky státní sociální podpory netestují majetek rodiny, ale spíše zohledňují příjmovou sociální situaci rodiny. Nárok na dávky státní sociální podpory potom mají fyzické osoby hlášené na území České republiky k trvalému pobytu, anebo cizinci hlášení k pobytu dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tuto podmínku musí splňovat všechny osoby společně posuzované. (Krebs, 2002) Jednotlivé dávky a jejich podmínky čerpání jsou blíže rozvedeny v následujícím textu (viz podkapitoly Dávky pěstounské péče a Další dávky státní sociální podpory), aby mohly být později použity při vyčíslení přímých nákladů státu na pěstounskou péči.

4.1.1 Dávky pěstounské péče Vyživovací povinnost k dětem svěřeným do pěstounské péče náleží i nadále jejich biologickým rodičům nebo i jiným osobám povinným výživou dítěte. Soud, který vydává rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, těmto povinným uloží, aby částku výživného poukazovaly příslušnému úřadu státní sociální podpory v tomto případě tedy úřadu práce, jehož úkolem je potom vyplácet dávky pěstounské péče pěstounské rodině. Nárok na výživné tak přechází z dítěte na stát. Tyto dávky je možné pobírat již v období, kdy bylo vydáno rozhodnutí o předpěstounské péči (podrobněji viz podkapitola Zprostředkování pěstounské péče). Pro dávky pěstounské péče platí, že při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pouze jednomu z nich, nedohodnou-li se, určí příslušný úřad práce, komu dávky přizná. (KÚ JMK, 2008; Králíčková, 2000) Dávky pěstounské péče mají pomoci pěstounovi krýt náklady související s péčí o dítě svěřené do pěstounské péče, o které se jejich vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. U dávek pěstounské péče rozlišujeme dávky měsíčně se opakující (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna) a jednorázové (příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla). Jejich podrobnější vymezení a pravidla čerpání upravuje zákon o státní sociální podpoře v §§ 36 až 43.

14


Další osoby, které mají nárok na dávky pěstounské péče kromě pěstounů: – poručník pouze za podmínky, že pečuje o svěřené dítě osobně, – osoba, která nemá k dítěti vyživovací povinnost a má dítě v osobní péči po dobu, než soud rozhodne o tom, že tato osoba bude dítěti poručníkem. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (dále jen PÚPD) je dávkou, která má přispívat pěstounovi na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče. Nárok na PÚPD má dítě. V případě nezletilého dítěte je částka PÚPD vyplácena pěstounovi. Po dosažení zletilosti je PÚPD následně poskytován přímo dítěti, nejdéle však do 26 let věku, za podmínky, že se jedná o nezaopatřené dítě žijící ve společné domácnosti s osobou, která byla do doby dosažení zletilosti jeho pěstounem. Pobírá-li dítě důchod z důchodového pojištění, tak mu PÚPD náleží pouze v případě, je-li vyšší než tento důchod, a to jen ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu. Výše PÚPD se vypočítá jako součin životního minima dítěte (dále jen ŽMD) a příslušného koeficientu (podrobněji viz Tabulka 2). Rovnice 1: Výpočet příspěvku na úhradu potřeb dítěte

PÚPD = ŽMD × koeficient Tabulka 2: Výše PÚPD podle věku a zdravotního stavu dítěte v pěstounské péči za kalendářní měsíc v Kč nezletilé nezletilé zaopatř zaopatřené ené dítě5 koeficient

1,40

nezaopatř nezaopatřené ené

dlouhodobě dlouhodobě

d ítě

nemocné nemocné

2,30

2,35

dlouhodobě dlouhodobě zdravotně zdravotně postiž postižené ené 2,90

dlouhodobě louhodobě těžce ěžce zdravotně zdravotně postiž postižené ené 3,10

dítě do 6 let věku

2 240 Kč

3 680 Kč

3 760 Kč

4 640 Kč

4 960 Kč

dítě od 6 do 15 let věku

2 744 Kč

4 508 Kč

4 606 Kč

5 684 Kč

6 076 Kč

dítě od 15 do 26 let věku

3 150 Kč

5 175 Kč

5 288 Kč

6 525 Kč

6 975 Kč

Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb. (§37 odst. 2, §37 odst. 3), zákon č. 110/2006 Sb. (§2, §3) a vlastní výpočty

Na PÚPD nevzniká nárok, pokud je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízení, což znamená, že toto zařízení zajišťuje dítěti stravování, ubytování a ošacení. Dále pak i v případech uvedených v § 7 odst. 1 a 2 zákona o státní sociální podpoře, kdy je dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Jedná se např. o osvojení, o péči budoucích osvojitelů, o poručenství bez osobní péče aj. Odměna pěstouna (dále jen OP) je dávkou, kterou společnost uznala za vhodné poskytnout osobě pečující o svěřené dítě do pěstounské péče. Nárok na OP má pěstoun a to do doby zletilosti dítěte anebo až do doby, po kterou svěřené dítě splňuje podmínky nároku na PÚPD. Na OP má nárok i pěstoun, jehož svěřené dítě nemá nárok na PÚPD z důvodu toho, že výše důchodu z důchodového pojištění, kterou pobírá, je stejná nebo vyšší než PÚPD.

5

Za nezletilé zaopatřené dítě je považováno nezletilé dítě, které pobírá důchod z důchodového pojištění.

15


Výše OP za každé svěřené dítě do pěstounské péče se vypočítá jako součin životního minima jednotlivce (dále jen ŽMJ) a koeficientu 1,00, tj. 3 126 Kč za kalendářní měsíc. Rovnice 2: Výpočet odměny pěstouna

OP = ŽMJ × 1,00 Na odměnu pěstouna ve zvláštních případech (dále jen OPZP) má nárok pěstoun, který pečuje alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV podle § 8 zákona o sociálních službách (podrobněji viz podkapitola Oblast sociální pomoci). OPZP náleží pěstounovi pouze v případě, že splnil uvedené podmínky a nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný. Uvedená odměna je posuzována jako plat a náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního měsíce jejího trvání. Výše OPZP se vypočítá jako součin ŽMJ a koeficientu 5,50. Uvedená odměna se potom zvyšuje u každého dalšího přijatého dítě o součin částky ŽMJ a koeficientu 0,50 a u každého dalšího přijatého dítěte, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV o součin částky ŽMJ a koeficientu 0,75. Rovnice 3: Výpočet odměny pěstouna ve zvláštních případech při přijmutí dalšího dítěte

OPZP = ŽMJ × 5,50 + ŽMJ × 0,50 Rovnice 4: Výpočet odměny pěstouna ve zvláštních případech při přijmutí dalšího dítěte, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV

OPZP = ŽMJ × 5,50 + ŽMJ × 0,75 Tabulka 3: Výše odměny pěstouna podle počtu a zdravotního stavu dětí v pěstounské péči za kalendářní měsíc v Kč poč počet dě dětí v pěstounské stounské péč péči éči

výše ýše odmě odměny pě pěstouna

1

3 126 Kč

2

6 252 Kč

3

17 193 Kč

4

18 756 Kč

5

20 319 Kč

dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV 1

17 193 Kč

2

19 538 Kč

Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb. (§ 40 odst. 2, §40a), zákon č. 110/2006 Sb. (§2, §3) a vlastní výpočty

Na OP a OPZP nevzniká nárok, pokud je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízení, což znamená, že toto zařízení zajišťuje dítěti stravování, ubytování a ošacení. Dále pak i v případech uvedených v § 7 odst. 1 a 2 zákona o státní sociální podpoře, kdy je dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Jedná se např. o osvojení, o péči budoucích osvojitelů, o poručenství bez osobní péče aj.

16


Pěstounovi, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče, náleží odměna pěstouna za výkon pěstounské péče (dále jen OPZ) podle § 46 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Nárok na OPZ má pěstoun, a to do doby zletilosti dítěte anebo až do doby, po kterou svěřené dítě splňuje podmínky nároku na PÚPD. Na OPZ má nárok i pěstoun, jehož svěřené dítě nemá nárok na PÚPD z důvodu toho, že výše důchodu z důchodového pojištění, kterou pobírá, je stejná nebo vyšší než PÚPD. Uvedená odměna je posuzována jako plat a náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního měsíce jejího trvání. Poměrná část měsíční odměny je potom stanovena jako násobek jedné třicetiny a počtu dní skutečného výkonu pěstounské péče za kalendářní měsíc. Výše OPZ se vypočítá jako součin ŽMJ a koeficientu 5,50 při péči o jedno až tři děti. Uvedená odměna se potom zvyšuje u každého dalšího přijatého dítěte o 0,50násobek uvedené částky a při péči o postižené dítě nebo o dítě vyžadující mimořádnou individuální péči, se odměna zvyšuje o 0,26násobek této částky na každé dítě. Rovnice 5: Výpočet odměny pěstouna v zařízení pro výkon pěstounské péče při přijmutí 4. dítěte a výše

OPZ = ŽMJ × 5,50 + ŽMJ × 0,50 Rovnice 6: Výpočet odměny pěstouna v zařízení pro výkon pěstounské péče při přijmutí dítěte, které je zdravotně postižené nebo vyžaduje mimořádnou individuální péči

OPZ = ŽMJ × 5,50 + ŽMJ × 0,26 Tabulka 4: Výše OPZ podle počtu a zdravotního stavu dětí v pěstounské péči za kalendářní měsíc v Kč poč počet dě dětí v pěstounské stounské péč péči éči

výše ýše odmě odměny pě pěstouna

1 až 3 zdravé děti

17 193 Kč

4 zdravé děti

18 756 Kč

5 zdravých dětí

20 319 Kč

1 zdravotně postižené dítě

18 006 Kč

2 zdravotně postižené děti

18 819 Kč

2 děti, z toho 1 zdravotně postižené

18 006 Kč


18 006 Kč


19 569 Kč

Zdroj: zákon č. 359/1999 Sb. (§ 46, §47), zákon č. 110/2006 Sb. (§2, §3) a vlastní výpočty

Vykonávají-li pěstounskou péči v zařízeních manželé, náleží každému z nich, pokud se nedohodnou jinak, odměna ve výši jedné poloviny. Odměna je potom vyplácena měsíčně pozadu v termínech stanovených zřizovatelem. Při zániku výkonu pěstounské péče v zařízeních v průběhu kalendářního měsíce, náleží odměna za tento měsíc pěstounovi v plné výši. Při změně počtu svěřených dětí v průběhu kalendářního měsíce je pěstounovi poskytnuta odměna za tento měsíc již v hodnotě podle vyššího počtu dětí.

17


Platí, že výše odměny po odpočtu daně z příjmů, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nesmí činit méně než částku, na kterou by pěstoun měl nárok podle zákona o státní sociální podpoře. Příspěvek při převzetí dítěte (dále jen PPD) je dávkou, která má přispět na nákup potřebných věcí pro svěřené dítě do pěstounské péče. Nárok na PPD má pěstoun při převzetí dítěte a to pouze jednou za toto dítě. Výše PPD je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte. Tabulka 5: Výše PPD podle věku dítěte svěřeného do pěstounské péče v Kč věk dí dítěte

výše ýše pří přísp říspě spěvku př p ři převzetí evzetí dí dítěte

do 6 let

8 000 Kč

od 6 do 15 let

9 000 Kč

od 15 do 26 let

10 000 Kč

Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb. (§ 41)

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla (dále jen PZMV) je dávkou na zakoupení nebo nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla. Nárok na tento příspěvek má pěstoun, který ve své péči má nejméně čtyři děti nebo má nárok na OP z důvodu péče o čtyři děti, tedy včetně zletilých nezaopatřených dětí žijících v pěstounské rodině. Vozidlo nesmí být používáno pro výdělečnou činnost. Použití PZMV je pěstoun povinen prokázat, pokud tohoto příspěvku nepoužil pro zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit. Obdobným způsobem se postupuje, když pěstoun osobní motorové vozidlo, na které mu byl poskytnut příspěvek, v období do pěti let prodá, daruje nebo použije k výdělečné činnosti či přestane vykonávat pěstounskou péči. V tomto případě je povinen vrátit poměrnou část PZMV z období, kdy uvedené podmínky nesplňoval. Výjimkou je pěstoun, který přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, ten potom nemusí vracet nic. PZMV je možné poskytnout v bezhotovostní formě již před zakoupením osobního motorového vozidla. Výše PMZV činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, maximálně však 100 000 Kč. Součet poskytnutých příspěvků za období posledních deseti kalendářních let nesmí před dnem podání žádosti přesáhnout 200 000 Kč.

18


Vývoj státních výdajů v oblasti dávek pěstounské péče U jednotlivých vyplacených dávek pěstounské péče lze z jejich průměrných hodnot vysledovat následující vývoj (podrobněji viz Příloha č. 3). Graf 2: Vývoj příspěvku na úhradu potřeb dítěte v období 2004 – 2008

Průměry vyplacených PÚPD za období 2004 – 2008 4 500 Kč 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč 0 Kč 2004

2005

2006

2007

2008

PÚPD

Zdroj Příloha č. 3: Tabulky s vyplacenými dávkami pěstounské péče v období 2004 – 2008

Z grafu 2 je patrné, že průměr vyplacených PÚPD se od roku 2004 do roku 2008 stále zvyšoval. Důvodem nárůstu v roce 2007 oproti rokům předcházejícím byla změna zákona o státní sociální podpoře novelou č. 112/2006 Sb., díky které se zvýšily koeficienty pro výpočet PÚPD z původního rozmezí 1,20 – 2,80 na dnes známé hodnoty v rozmezí 1,40 – 3,10. Tento nárůst nebyl tak zřetelný díky změně zákona o životním minimu, kde zákon č. 463/1991 Sb. nahradil zákon o životním a existenčním minimu č. 110/2006 Sb. Od 1. ledna 2007 tak částku na osobní potřeby dítěte nahradila hodnota životního minima dítěte. Částky se podle věku dítěte snížily z původních 1 750 Kč, 1 950 Kč, 2 310 Kč na 1 600 Kč, 1 960 Kč, 2 250 Kč. Nárůst průměrných hodnot mohl být způsoben i tím, že pěstouni začali do pěstounské péče přijímat častěji zdravotně postižené děti. U těchto dětí je totiž vyšší hodnota koeficientu.

19


Graf 3: Vývoj odměny pěstouna v období 2004 – 2008

Průměry vyplacených OP za období 2004 – 2008 4 000 Kč 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč 0 Kč 2004

2005

2006

2007

2008

OP


Z grafu 3 je patrné, že průměr vyplacených OP se od roku 2004 do roku 2008 stále zvyšoval. Důvodem vyššího nárůstu v roce 2006 oproti rokům předcházejícím byla změna zákona o státní sociální podpoře novelou č. 168/2005 Sb. Touto novelou totiž vznikly dávky: odměna pěstouna ve zvláštních případech a odměna pěstouna vykonávajícího pěstounskou péči v zařízeních. Podmínky nároku na OPZP zůstaly podobné až dodnes, ale některé koeficienty byly nižší. Například výše OPZP při svěření tří dětí do pěstounské péče se vypočítala jako součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 3,00 a při přijetí jednoho dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte se potom koeficient zvyšoval na hodnotu 3,30. U každého dalšího přijatého dítěte se pak částka odměny zvyšovala o 0,60násobek částky na osobní potřeby pěstouna nebo o 0,90násobek u dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte. Další novelou č. 134/2006 Sb. byl potom navýšen koeficient pro OP z původních 0,50 na 1,00, tato výše koeficientu zůstala dodnes. Touto novelou došlo i ke sjednocení koeficientu u OPZP u tří dětí nebo u jednoho dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte na hodnotu 6,50. Novela zákona o státní sociální podpoře č. 112/2006 Sb. účinná od 1. ledna 2007 snížila hodnoty jednotlivých koeficientů, jejichž výše zůstala zachována dodnes. Příčinou prudkého nárůstu v roce 2007 může být změna částky, která má být koeficienty násobena. Částku na osobní potřeby pěstouna nahradila hodnota životního minima jednotlivce. Došlo ke zvýšení částky z původních 2 020 Kč na 3 126 Kč.

20


Graf 4: Vývoj příspěvku při převzetí dítěte v období 2004 – 2008

Průměry vyplacených PPD za období 2004 – 2008 10 000 Kč 9 000 Kč 8 000 Kč 7 000 Kč 6 000 Kč 5 000 Kč 4 000 Kč 3 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 0 Kč 2004

2005

2006

2007

2008

PPD


Z grafu 4 je patrné, že průměr vyplacených PPD od roku 2004 do roku 2008 kolísal. Důvodem mírného poklesu v roce 2007 oproti rokům předcházejícím byla změna zákona o státní sociální podpoře novelou č. 112/2006 Sb., kdy koeficient byl sice navýšen z původních 4,00 na 4,45, ale změnila se částka, která byla koeficientem násobena. Částku na osobní potřeby dítěte nahradila hodnota životního minima dítěte, tedy došlo ke snížení částek podle věku dítěte z původních 1 750 Kč, 1 950 Kč, 2 310 Kč na částky 1 600 Kč, 1 960 Kč, 2 250 Kč. Novela zákona o státní sociální podpoře č. 261/2007 Sb. účinná od 1. ledna 2008 změnila způsob výpočtu PPD. Příčinou prudkého nárůstu v roce 2008 může být skutečnost, že násobení částky ŽMD a koeficientu nahradily pevně stanovené částky platné dodnes.

21


Graf 5: Vývoj příspěvku na zakoupení motorového vozidla v období 2004 – 2008

Průměry vyplacených PZMV za období 2004 – 2008 140 000 Kč 120 000 Kč 100 000 Kč 80 000 Kč 60 000 Kč 40 000 Kč 20 000 Kč 0 Kč 2004

2005

2006

2007

2008

PZMV


Z grafu 5 je patrné, že průměr vyplacených PZMV od roku 2004 do roku 2008 kolísal. Tento vývoj není způsoben žádnou novelou zákona o státní sociální podpoře, protože k žádné změně ve výpočtu výše příspěvku nedošlo. Možnou příčinou kolísání je stanovených 70 % z různé výše pořizovacích cen motorových vozidel za jednotlivé roky.

4.1.2 Další dávky státní sociální podpory Pěstounské rodině může vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory. Jedná se zejména o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné. Jejich podrobnější vymezení upravuje zákon o státní sociální podpoře v §§ 17 až 32 a v §§ 44 až 48. Rodině nevzniká nárok na sociální příplatek, protože ten náleží rodinám s nízkými příjmy, aby jim pomohl krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich nezaopatřených dětí, což v případě pěstounských rodin mají zabezpečit dávky pěstounské péče. Přídavek na dítě (dále jen PnD) je měsíční dávkou poskytovanou rodinám s nezaopatřenými dětmi. Nárok na PnD má nezletilé i zletilé nezaopatřené dítě. Přídavek je u zletilého dítěte vyplácen přímo dítěti a u nezletilého dítěte náleží osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Pokud je nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízení, což znamená, že toto zařízení zajišťuje dítěti stravování, ubytování a ošacení, je PnD vyplácen tomuto zařízení. Byla-li doba pobytu dítěte v zařízení přerušena na dobu celého kalendářního měsíce, vyplatí zařízení PnD osobě, která o dítě po tuto dobu osobně pečovala. Musí platit, že rozhodný příjem rodiny (dále jen RPR) za kalendářní rok nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny (dále jen ŽMR) a koeficientu 2,40. Výše PnD je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte.

22


Rovnice 7: Podmínka pro přiznání přídavku na dítě

RPR ≤ ŽMR × 2,40 Tabulka 6: Výše PnD podle věku dítěte za kalendářní měsíc v Kč věk nezaopatř nezaopatřené eného dí dítěte

výše ýše mě měsíčn íčního pří přídavku řídavku

do 6 let

500 Kč

od 6 do 15 let

610 Kč

od 15 do 26 let

700 Kč

Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb. (§ 18)

Příspěvek na bydlení (dále jen PnB) je měsíční dávkou, kterou stát přispívá rodinám nebo i jednotlivcům s nízkými příjmy na náklady spojené s bydlením. Nezáleží přitom, jde-li o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu. Pokud podmínky nároku splňuje zároveň více osob, je dávka vyplácena pouze jednou a to předem určené osobě. Musí platit, že 30 % (pro území hlavního města Prahy 35 %) částky RPR za kalendářní čtvrtletí nestačí na pokrytí nákladů na bydlení (dále jen NB) a zároveň tato částka není vyšší než zákonem stanovené normativní náklady na bydlení (dále jen NNB). NNB jsou stanoveny k 1. lednu daného roku nařízením vlády jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti a jejich výše je uvedena v § 26 zákona o státní sociální podpoře. Výše PnB je rozdílem mezi NNB a RPR vynásobeným koeficientem 0,30 (pro území hlavního města Prahy koeficientem 0,35). Jsou-li NB nižší než NNB, pak náleží PnB ve výši rozdílu mezi NB a RPR vynásobeným koeficientem 0,30 (pro území hlavního města Prahy koeficientem 0,35). Nedosahuje-li RPR částky ŽMR, pak se pro účely stanovení výše PnB za RPR považuje částka odpovídající ŽMR. Rovnice 8: Podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení

NB > RPR × 0,30 NNB > RPR × 0,30 Rovnice 9: Podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení na území hlavního města Prahy

NB > RPR × 0,35 NNB > RPR × 0,35 Rovnice 10: Výpočet příspěvku na bydlení, když NNB jsou nižší NB

PnB = NNB − RPR × koeficient Rovnice 11: Výpočet příspěvku na bydlení, když NB jsou nižší NNB

PnB = NB − RPR × koeficient

23


Rodičovský příspěvek (dále jen RP) je měsíční dávkou umožňující rodiči pečovat o nejmladší dítě v rodině po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně. Nárok na RP vzniká takto se starajícímu rodiči asi 5. měsíc po porodu dítěte. Lze si zvolit rychlejší, klasické nebo pomalejší čerpání RP. Výběrem rychlosti čerpání si rodič volí také příslušnou výši příspěvku. Volba je nezměnitelná. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rychlejší čerpání je podmíněno nárokem rodiče na peněžitou pomoc v mateřství ve výši 380 Kč za kalendářní den. Rodič o toto čerpání musí požádat příslušný úřad státní sociální podpory v tomto případě úřad práce nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 22. týdne nebo dvě a více současně narozené děti dosáhly 31. týdne života. Při splnění těchto podmínek má rodič nárok pobírat po peněžité pomoci v mateřství rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře 11 400 Kč za kalendářní měsíc do doby, kdy dítě dosáhne 24 měsíců. Klasické čerpání je podmíněno nárokem rodiče na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenskou poskytovanou v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte do péče. Rodič o toto čerpání musí požádat úřad práce nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě dosáhlo 21. měsíce života. Při splnění těchto podmínek má rodič nárok pobírat po peněžité pomoci v mateřství rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč za kalendářní měsíc do doby, kdy dítě dosáhne 36 měsíců. Pomalejší čerpání má rodič nárok pobírat po peněžité pomoci v mateřství nebo hned od narození dítěte, nevznikne-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Rodičovský příspěvek pak čerpá v základní výměře 7 600 Kč za kalendářní měsíc do doby, kdy dítě dosáhne 21 měsíců a později čerpá rodičovský příspěvek ve snížené výměře 3 800 Kč za kalendářní měsíc do doby, kdy dítě dosáhne 48 měsíců. Nepožádá-li rodič o rychlejší či klasické čerpání, dostává automaticky po 21. měsíci věku dítěte RP v režimu pomalejšího čerpání ve snížené výměře. U zdravotně postiženého dítěte má rodič nárok na RP nejdříve ode dne posouzení zdravotního stavu dítěte jako dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého a to v základní výměře 7 600 Kč do 7 let věku dítěte bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání. Pobírá-li dítě zároveň příspěvek na péči (podrobněji viz podkapitola Oblast sociální pomoci), čerpá rodič RP v poloviční výši, tj. 3 800 Kč u II., III. a IV. stupně závislosti. Je-li příspěvek na péči nižší než polovina RP, pak rodiči vzniká nárok na částku ve výši rozdílu mezi RP a příspěvkem na péči, tj. 4 600 Kč u I. stupně závislosti. Na RP má rodič nárok i v případě, že zdravotně postižené dítě není nejmladším členem rodiny. Zároveň však musí platit, že RP na nejmladší dítě v rodině je pobírán ve snížené výměře anebo že nárok na RP u nejmladšího dítěte již zanikl. Pečuje-li rodič o dítě, kterému nebyl přiznán příspěvek na péči, i když je zdravotně postižené, pak rodiči náleží RP v nižší výměře 3 000 Kč za kalendářní měsíc pro děti od 7 do 15 let věku.

24


Porodné je jednorázovou dávkou, kterou stát přispívá na náklady související s narozením dítěte. Nárok na porodné vzniká dnem porodu a má jej žena, která dítě porodila, nebo otec dítěte, jestliže žena, která porodila dítě, zemřela. Do jednoho roku věku dítěte má na vyplacení porodného dále nárok osoba, která dítě převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů, i když porodné bylo již vyplaceno matce nebo otci. Nárok na porodné za těchto podmínek vzniká ode dne převzetí dítěte a to pouze jednou za toto dítě. Výše porodného je stanovena pevnou částkou 13 000 Kč pro každé narozené dítě. Pokud je dítě svěřeno do péče manželů, náleží porodné pouze jednomu z nich, nedohodnou-li se, určí příslušný úřad práce, komu dávku přizná. Pohřebné je jednorázovou dávkou, kterou stát přispívá na náklady související s vypravením pohřbu nezaopatřeného dítěte nebo osoby, jenž byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Toto platí pouze za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území České republiky. Nárok na pohřebné má osoba potřeb vypravující. Pokud podmínky nároku splňuje zároveň více osob, je dávka vyplácena pouze jednou a to osobě, která uplatnila nárok jako první. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.

4.2 Oblast sociální pomoci Kromě dávek státní sociální podpory, které mohou pěstounské rodiny pobírat, zde existuje i možnost čerpání příspěvků a výhod spojených se zdravotním postižením dítěte svěřeného do pěstounské péče. Oblastí sociální péče se zabývá zákon o sociálních službách, zákon o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Platí, že pokud osoba není schopna sama nebo s pomocí rodiny zabezpečit svoje základní životní potřeby, pak jí náleží nárok na sociální pomoc. Příspěvek na péči (dále jen PnP) upravuje zákon o sociálních službách v §§ 7 až 30. PnP je měsíční dávkou poskytovanou osobě závislé na pomoci jiné fyzické osoby za účelem poskytnutí potřebné pomoci z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Částka PnP slouží ke krytí části nákladů v oblasti běžné péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Zákon, z důvodu rozdílných schopností každého člověka postarat se o vlastní osobu a být soběstačný, rozeznává čtyři stupně závislosti. Nárok na PnP má osoba, o kterou je pečováno. Oprávněná osoba se díky tomu může sama rozhodnout o způsobu zabezpečování svých potřeb. Příspěvek může být použit na úhradu služeb provedených registrovaným poskytovatelem sociálních služeb nebo jako odměna pro tzv. pečující osobu, kterou bývá nejčastěji rodinný příslušník. Možná je i kombinace obou variant. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. O udělení PnP rozhoduje ORP. PnP se nevyplácí, pokud je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. Výše PnP je stanovena podle stupně závislosti fyzické osoby, o kterou je staráno. PnP není pro účely zákona o státní sociální podpoře považován za příjem.

25


Tabulka 7: Výše PnP podle stupně závislosti FO za kalendářní měsíc v Kč stupeň stupeň zá závislosti

výše ýše pří přísp říspě spěvků vků na péč péči éči osoby do 18 let

osoby nad 18 let

I.

lehká závislost

3 000 Kč

2 000 Kč

II.

středně těžká závislost

5 000 Kč

4 000 Kč

III.

těžká závislost

9 000 Kč

8 000 Kč

IV.

úplná závislost

11 000 Kč

11 000 Kč

Zdroj: zákon č. 108/2006 Sb. (§8, §11)

V rámci sociální péče jsou poskytovány také dávky pro těžce zdravotně postižené občany zejména peněžité, věcné, ale i různé mimořádné výhody. Příspěvky pro osoby se zdravotním postižením se snaží podporovat především samostatnost těchto osob v oblasti bydlení a dopravy. O přiznání těchto příspěvků se žádá na ORP. O vážnosti zdravotního stavu žadatele pro přiznání dávek rozhoduje posudkový lékař. Nárok na některé příspěvky může být spojen s přiznáním mimořádných výhod nebo specifickým druhem postižení. (Šultesová, 2010, s. 76) Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany jsou určeny občanům starším jednoho roku, kterým jejich postižení, ať už tělesné, smyslové nebo mentální, omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost. O stupni mimořádných výhod rozhoduje ORP na základě posouzení zdravotního stavu žadatele posudkovým lékařem. Tabulka 8: Přiznaný průkaz mimořádných výhod podle stupně postižení stupeň stupeň postiž postižení ení

typ prů průkazu mimořá mimořádn řádný dných vý výhod

I.

TP

II.

ZTP

III.

ZTP/P

Zdroj: zákon č. 100/1988 Sb. (§86)

Peněžité dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením rozlišujeme na dávky měsíčně se opakující (příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům) a jednorázové (jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu). Jejich podrobnější vymezení upravuje vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb. v §§ 33 až 58. Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže (dále jen PBBG) je dávkou pro osoby s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a úplně nebo prakticky nevidomé, kteří užívají bezbariérový byt či garáž. Výše PBBG je stanovena pevnou částkou 400 Kč při užívání bezbariérového bytu a až do výše 200 Kč za kalendářní měsíc za užívání garáže. Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům (dále jen PNO) je dávkou pro úplně nebo prakticky nevidomé vlastníky vodícího psa. PNO je určen na zakoupení krmiva pro vodícího psa. Výše PNO je stanovena pevnou částkou 800 Kč za kalendářní měsíc.

26


Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek (dále jen POZP) jsou dávkou pro těžce zdravotně postižené osoby na opatření rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, které mají napomoci odstranění, zmírnění nebo překonání následků postižení. Příspěvek nebo alespoň jeho část musí být použita do 6 měsíců ode dne vyplacení. Pomůcka, na kterou byl příspěvek poskytnut, musí zůstat po dobu 5 let ve vlastnictví žadatele. Nárok na přiznání nového příspěvku vzniká uplynutím 5 let. POZP se neposkytuje, jestliže potřebné pomůcky propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna. Hradí-li zdravotní pojišťovna pomůcku částečně, přihlédne se k této skutečnosti při stanovení výše příspěvku. Výše POZP je stanovena procentní částkou z ceny pomůcky. Při určení výše příspěvku se vychází z příjmů a majetkových poměrů rodiny. Preferována je spoluúčast žadatele na zakoupení pomůcky. Výčet procentních limitů a pomůcek je uveden v příloze č. 4 vyhlášky MPSV. Příspěvek na úpravu bytu (dále jen PÚB) je dávkou pro osoby s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a úplně nebo prakticky nevidomé, kteří vzhledem ke svému postižení potřebují úpravu bytu k trvalému bydlení. Nárok na příspěvek má i rodič nezaopatřeného dítěte staršího 3 let věku. PÚB lze poskytnout i formou zálohy ve výši 50 % předpokládané výše příspěvku. PÚB musí být vyúčtován do 3 let od zahájení řízení a po dobu 10 let nesmí dojít ke změně užívacích nebo vlastnických práv k bytu. Výše PÚB je až 70 % prokázaných nákladů za materiál a práce účtovaných fyzickými nebo právnickými osobami provádějící úpravu, maximálně do výše 50 000 Kč nebo 100 000 Kč u příspěvků na instalaci výtahu. Při určení výše příspěvku se vychází z příjmů a majetkových poměrů rodiny. Příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla (dále jen PZOÚMV) je dávkou pro osoby s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí na zakoupení motorového vozidla nebo jeho celkovou opravu, aby jej mohly používat k vlastní dopravě. Osoba musí být odkázána na individuální dopravu a nesmí být celoročně umístěna k pobytu v ústavu sociální péči nebo zdravotním zařízení. Rodič nezaopatřeného dítěte, které je umístěno v takovémto zařízení, má nárok na PZOÚMV, pokud dítě pravidelně navštěvuje. Příspěvek musí být použit do 6 měsíců ode dne vyplacení. Motorové vozidlo, na které byl příspěvek přiznán, musí zůstat ve vlastnictví žadatele po dobu 5 let. Účel využití vozidla musí být po tuto dobu zachován. Nárok na přiznání nového příspěvku vzniká uplynutím 5 let. Žadatel je povinen prodat své původní vozidlo do 2 měsíců ode dne zakoupení nového motorového vozidla. Žije-li ve společné domácnosti více osob splňující nároky na přiznání PZOÚMV, poskytne se příspěvek každému z nich. Výše PZOÚMV na zakoupení motorového vozidla činí nejvýše 100 000 Kč a na celkovou opravu 60 000 Kč. Součet poskytnutých příspěvků za období posledních deseti kalendářních let nesmí přesáhnout 200 000 Kč. Při určení výše příspěvku se vychází majetkových poměrů žadatele a osob jemu blízkých.

27


Příspěvek na provoz motorového vozidla (dále jen PPMV) je dávkou pro vlastníka nebo provozovatele motorového vozidla. Ten musí být buď držitelem průkazu ZTP a ZTP/P nebo osobou, která pravidelně dopravuje osobu blízkou vlastnící průkaz ZTP a ZTP/P anebo rodičem nezaopatřeného dítěte léčeného v akutní fázi onemocnění zhoubným nádorem či hemoblastózou6 na klinice fakultní nemocnice. Zdravotně postižená osoba zakládající nárok na PPMV z důvodu její dopravy určí sama pouze jednu osobu vlastníka nebo provozovatele motorového vozidla, kterému bude příspěvek poskytnut. Nárok na přiznání nového příspěvku vzniká uplynutím kalendářního roku. Výše PPMV je pro rok 2010 rozdílná u osob s přiznaným stupněm mimořádných výhod a rodičů nezaopatřených dětí s onkologickým onemocněním. Výše PPMV také závisí na typu vozidla, které je pro přepravu užíváno. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání více PPMV, snižuje se výše druhého a každého dalšího příspěvku u jednostopého vozidla o 420 Kč a u ostatních vozidel o 2 124 Kč. Pokud osoba, které náleží PPMV z důvodu přiznaných mimořádných výhod, ujede ze závažných důvodů za kalendářní rok více než 7 000 km anebo rodič, kterému náleží PPMV z důvodu nemoci jeho dítěte, ujede více než 9 000 km, bývá jejich příspěvek navýšen při započetí dalších 500 km. Tabulka 9: Výše PPMV podle typu vozidla a stupně mimořádných výhod za kalendářní rok v Kč jednostopá jednostopá vozidla

ostatní ostatní vozidla

navýš navýšen ýšení ení po 7 000 km

II. stupeň mimořádných výhod

1 150 Kč

3 000 Kč

o 200 Kč

III. stupeň mimořádných výhod

3 360 Kč

7 920 Kč

o 400 Kč

Zdroj: vyhláška MPSV č. 451/2009, vyhláška MPSV č. 182/1991 (§36) Tabulka 10: Výše PPMV podle typu vozidla pro rodiče dětí s onkologickým onemocněním jednostopá jednostopá vozidla

ostatní ostatní vozidla

4 200 Kč

9 900 Kč

navýš navýšen ýšení ení po 9 000 km o 400 Kč

Zdroj: vyhláška MPSV č. 182/1991 (§36)

Příspěvek na individuální dopravu (dále jen PID) je dávkou pro osoby s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, úplně nebo prakticky nevidomé a rodiče nezaopatřeného dítěte léčeného v akutní fázi onemocnění zhoubným nádorem či hemoblastózou na klinice fakultní nemocnice, který se pravidelně individuálně dopravuje. Musí zároveň platit, že tato osoba není vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla a nepobírá PPMV. Příspěvek nevylučuje možnost využití sanitní služby či úhradu cestovného do lázní od zdravotní pojišťovny. Výše PID je stanovena na částku 6 500 Kč za kalendářní rok.

6

Hemoblastóza nebo také hemoblastom je zhoubné onemocnění krve a krvetvorných tkání kostní dřeně, patří sem např. onemocnění leukemie. (Vokurka, 2009, s. 391)

28


Vedle těchto dávek zde existuje i možnost bezúročné půjčky na zakoupení motorového vozidla pro těžce zdravotně postiženou osobu až do výše 40 000 Kč poskytovanou ORP při splnění podmínek nároku na PZOÚMV. Jedná se o nenárokovou formu pomoci a pro platnost půjčka je nutné uzavřít písemnou smlouvu. Půjčka je následně splatná do 5 let.

4.3 Oblast pojištění Oblast pojištění pěstounů je velmi specifická a je možno ji brát v úvahu v případě, kdy jsou dávky pěstounské péče pro účely vyměření daně z příjmu, zdravotního pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti posuzovány jako plat. Jedná se o případ dávek OPZP a OPZ.

4.3.1 Sociální pojištění Sociální pojištění se řídí podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Sociální pojištění v sobě zahrnuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné z OPZP odvádí správě sociálního zabezpečení úřad práce a z OPZ zřizovatel zařízení pro výkon pěstounské péče. U OPZP a OPZ platí, že se poskytují i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního měsíce jejího trvání. Poté pěstounovi vzniká nárok na nemocenské dávky podle zákona o nemocenském pojištění. Pobírá-li pěstoun jen standardní OP, není povinen pojistné platit. Důchodové pojištění si však může platit dobrovolně. Pojistné pak na účet příslušné správy sociálního zabezpečení odvádí sama osoba dobrovolně účastna důchodového pojištění. Účast na dobrovolném pojištění je možná pouze po dobu 10 let. Vyměřovací základ pro osobu dobrovolně účastnou důchodového pojištění je částka, kterou si sama určí, nejméně však ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce. (Kremláčková, 2009; 2008) Tabulka 11: Sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu pro rok 2010 zamě zaměstnavatel důchodové pojištění

zamě zaměstnanec

21,5 %

nemocenské pojištění

2,3 %

státní politiku zaměstnanosti

1,2 %

celkem

25 %

osoba dobrovolně dobrovolně účastn účastná astná 28 %

6,5 %

Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb. (§7)

29

28 %


V pěstounské péči může nastat případ tzv. náhradní doby pojištění. Náhradní doba pojištění je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tato doba započítává do potřebných let pojištění pro důchod. Vše za předpokladu, že doba předchozího pojištění trvala alespoň 1 rok. U pěstounské péče se náhradní doba nejčastěji týká osob pečujících osobně o dítě ve věku do 4 let a osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve I – IV. stupni závislosti. Musí ale platit, že osoby spolu žijí v domácnosti nebo se jedná o osobu blízkou. Náhradní doba pojištění se v těchto případech započítává, pro stanovení výše důchodu, v celém rozsahu. (Kremláčková, 2008) Důchodový věk pro přiznání starobního důchodu se v rámci navrhovaných změn právních předpisů neustále mění a to především neustálým prodlužováním. Pro ženy je důchodový věk závislý na počtu vychovaných dětí. Potom platí, že podmínka výchovy dítěte je splněna, pokud žena pečovala o dítě do doby jeho zletilosti alespoň 10 let. Pokud se žena dítěte ujala až po jeho osmém roku věku, pak stačí, aby o dítě pečovala do doby jeho zletilosti alespoň 5 let. Žena, která pečovala o nezletilé dítě alespoň poslední 3 roky před dosažením věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, splnila podmínku výchovy dítěte taktéž. Dítětem se pro účely zákona o důchodovém pojištění rozumí dítě vlastní, osvojené i převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. (Kremláčková, 2008) Souběh starobního důchodu a OPZP či OPZ je možný, protože s těmito pěstouny není uzavírán pracovní poměr. Toto ustanovení obdobně platí i u standardní OP. Pěstounská péče tedy nemá vliv na výplatu řádného starobního důchodu. Pokud by se však jednalo o předčasný starobní důchod, je situace jiná, protože předčasný starobní důchod nenáleží v těch kalendářních měsících, v nichž vznikne účast na pojištění. (Kremláčková, 2008)

4.3.2 Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění se řídí podle zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Povinnost platit pojistné mají osoby s trvalým pobytem na území České republiky a zaměstnanci zaměstnavatele s trvalým pobytem na území České republiky. Pojistné z OPZP odvádí zdravotní pojišťovně úřad práce a z OPZ zřizovatel zařízení pro výkon pěstounské péče. Pobírá-li pěstoun jen standardní OP, pak je pojistné povinen platit standardním způsobem, podle toho, zdali je zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou nebo osobou, za kterou pojistné hradí stát. Tabulka 12: Sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění z vyměřovacího základu pro rok 2010 zamě zaměstnavatel

zamě zaměstnanec stnanec

9%

4,5 %

Zdroj: zákon č. 592/1992 Sb. (§2)

30


4.4 Daňové odvody a úlevy Pěstounská rodina je, jako jakákoli jiná rodina, ze zákona povinna platit daně. V některých oblastech však mohou vznikat nejasnosti spojené s právním vztahem, který pěstoun ke svěřenému dítěti má. Žije-li v pěstounské rodině osoba s postižením, mohou jí nebo i rodině vzniknout některé daňové úlevy.

Daň z příjmu Daň z příjmu fyzických osob se řídí podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. OPZP a OPZ jsou zdaněny podle § 6 tedy jako příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Sazba daně z příjmu fyzických pro rok 2010 podle § 16 zákona o daních z příjmu činí 15 %. Od daně z příjmu jsou osvobozeny podle § 4 odst. i zákona o daních z příjmu např.: – dávky sociální péče, – dávky státní sociální podpory, – příspěvek na péči posuzovaný jako příjem fyzické osoby plynoucí z důvodu péče o osobu blízkou nebo v případě jiné osoby než blízké je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti. Slevy na dani z příjmů podle § 35ba odst. 1 zákona o daních z příjmu za zdaňovací období: – 24 840 Kč na poplatníka, – 24 840 Kč na manžela nebo manželku žijící s poplatníkem v domácnosti, nemá-li příjem přesahující 68 000 Kč za zdaňovací období, je-li manžel nebo manželka držitelem průkazu mimořádných výhod ZTP/P zvyšuje se částka na dvojnásobek, – 2 520 Kč na poplatníka, který má podle zákona o důchodovém pojištění nárok na invalidní důchod pro invaliditu I. či II. stupně nebo pokud poplatníkovi zanikl nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto a starobního důchodu, – 5 040 Kč na poplatníka, který má podle zákona o důchodovém pojištění nárok na invalidní či jiný důchod související s invaliditou III. stupně nebo pokud poplatníkovi zanikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto a starobního důchodu anebo je-li poplatník plně invalidní, ale žádost o plný invalidní důchod mu, z jiných důvodů než je jeho invalidita, byla zamítnuta, – 16 140 Kč na poplatníka, který je držitelem průkazu mimořádných výhod ZTP/P, – 4 020 Kč na poplatníka po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem či předepsaným výcvikem do 26 let věku nebo po dobu studia prezenční formy doktorandského studia do 28 let. Poplatník má podle § 35c zákona o daních z příjmu ročně nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a to ve výši 11 604 Kč. Vyživovaným dítětem se pro účely zákona o daních z příjmu rozumí vlastní dítě, dítě osvojené, dítě v péči nahrazující péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk nebo vnučka.

31


Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Pokud v jedné domácnosti vyživuje dítě více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit pouze jeden z nich. Daňové zvýhodnění lze uplatnit jako slevu na dani a daňový bonus. Výše daňového bonusu musí ročně činit minimálně 100 Kč a maximálně 52 200 Kč. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo či začalo soustavně připravovat na budoucí povolání anebo ve kterém bylo osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Nárok na daňové zvýhodnění se potvrzuje úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte, předložením průkazu ZTP/P, apod.

Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty se řídí podle zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Osoba se zdravotním postižením má podle § 85 zákona o dani z přidané hodnoty nárok na vrácení daně z přidané hodnoty při nákupu motorového vozidla a to v případě, že jí rozhodnutím ORP vznikl nárok na PZOÚMV. Daň je možné vrátit jednou za 5 let, maximálně do výše 100 000 Kč, za jedno zakoupené motorové vozidlo v České republice. Nárok na vrácení daně je nutné uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od zakoupení vozidla u místně příslušného správce daně.

4.5 Oblast nestátního neziskového sektoru Oblast nestátního neziskového sektoru má v oblasti péče o ohrožené a opuštěné děti velmi důležitou roli a v České republice existuje mnoho neziskových soukromoprávních organizací, které se touto oblastí zabývají. Prostředky na uskutečňování svých projektů mohou tyto organizace získávat i z veřejných zdrojů. V souvislosti s tímto, by se dalo hovořit o nepřímé cestě financování pěstounské péče státem. Jedná se např. o projekty těchto organizací: Sdružení pěstounských rodin a jeho projekt „Společně k integraci klientů Domu na půli cesty na trh práce“ byl schválen v rámci evropských strukturálních fondů a iniciativy společenství EQUAL, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. (Sdružení pěstounských rodin, 2009) Středisko náhradní rodinné péče a jeho projekt „Mediální propagace NRP“, který byl spolufinancovaný ze státních dotací (MV, MPSV) a grantu Magistrátu města Prahy. Jeho úkolem bylo zvýšit informovanost o situaci dětí i mládeže žijících mimo vlastní rodinu a povědomí o možnostech náhradní rodinné péče. (Středisko náhradní rodinné péče, 2009) Fond ohrožených dětí a jeho projekt „Klokánek“, na jehož provoz je poskytován pravidelný státní příspěvek i účelové dotace od MPSV, obce a kraje. Jedná se o zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, má jít o rodinnou alternativu ústavních zařízení. (Fond ohrožených dětí)

32


Další spolupráce mezi státem a nestátním neziskovým sektorem vzniká při zprostředkování pěstounské péče. V této oblasti totiž MPSV pověřuje k výkonu sociálněprávní ochrany dětí nestátní neziskové organizaci v jednotlivých krajích. Nestátní neziskový sektor hraje významnou roli i v prosazování legislativních změn. Díky připomínkám z praxe tak může být vytvářen fungující systém péče o děti. Jedním příkladem za všechny může být novela zákona o státní sociální podpoře z roku 2005, díky které vznikly nové dávky a odměna pěstouna tak začala být posuzována jako plat. (Opatřil, 2005)

33

Komparace nákladů na pěstounskou péči a dětský domov

5 Komparace nákladů na pěstounskou péči a dětský domov 5.1 Přímé náklady státu na pěstounskou péči Přímé náklady státu na pěstounskou péči je možné rozdělit podle forem pěstounské péče, kterou lze v České republice vykonávat.

5.1.1 V individuální pěstounské péči Pro dítě svěřené na základě rozhodnutí do předpěstounské nebo pěstounské péče je za zákonného zástupce pro vyřízení dávek státní sociální podpory, příspěvku na péči a dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením považován pěstoun. (Koudelová, 2009) První z uvedených příkladů bude znázorňovat možné minimální a druhý možné maximální náklady pěstounské péče při využití veškerých možností čerpání dávek, na které mají pěstouni nárok ze zákona. To vše za předpokladu nejnižšího možného počtu dětí v pěstounské rodině. Příklady budou sestaveny takovým způsobem, aby se vždy jednalo o případ, kdy pěstoun nemůže vykonávat jinou výdělečnou činnost.

Rodina se třemi zdravými dětmi Rodina A se skládá z matky pěstounky a třech zdravých dětí (dvojčat ve věku 4 let a jednoho 5letého dítěte), které jí soud svěřil do pěstounské péče. Po převzetí dětí do péče si ještě tentýž měsíc zakoupila motorové vozidlo v hodnotě 200 000 Kč. Děti zůstaly pěstounce svěřeny do péče do jejich 18 let věku. Pěstounka podepsala prohlášení podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmu. Řešení: Svěřeným dětem vzniká nárok na PÚPD, který je díky nezletilosti dětí vyplácen pěstounce. PÚPD činí 3krát hodnotu 3 680 Kč, tedy dohromady 11 040 Kč. Pěstounce vzniká nárok na měsíční OPZP v hrubé výši 17 193 Kč (v čisté výši 16 808 Kč, z toho 1 506 Kč činil daňový bonus na svěřené děti). Pěstounka přijímá do pěstounské péče tyto děti poprvé, a proto jí vzniká nárok na PPD. Výše PPD se s ohledem na věk dětí vypočítá jako 3násobek částky 8 000 Kč, dohromady tedy 24 000 Kč. Nárok na PZMV pěstounce nevzniká, protože nesplnila podmínku péče o 4 děti. Na další dávky státní sociální podpory pěstounské rodině v prvním měsíci nárok nevzniká, protože pro přiznání nároku u PnD je zapotřebí znát RPR za kalendářní rok, u PnB je zapotřebí znát RPR za kalendářní čtvrtletí a u ostatních dávek nejsou splněny rozhodné skutečnosti pro jejich přiznání. O tyto dávky je proto oproštěn i konečný výpočet.

34


Pěstounská rodina má tedy v prvním měsíci nárok na dávky spojené s výkonem pěstounské péče ve výši 52 233 Kč. V následujících měsících vzniká rodině za každý kalendářní měsíc nárok na 28 233 Kč. Pokud bychom však výši částky PPD rozložili v průběhu doby, po kterou se pěstounka o děti starala, tedy do jejich 18 let věku, pak výše PPD pro dvojčata by za každý kalendářní rok činila 1 143 Kč a za 5leté dítě 615 Kč. Výpočet státem hrazených nákladů na jedno dítě za kalendářní rok:

(28233 × 12 + 1143 + 615) ÷ 3 = 113518

Z výpočtu vyplývá, že průměrné náklady na jedno dítě hrazené z veřejných zdrojů při individuální pěstounské péči za kalendářní rok by v tomto případě byly ve výši 113 518 Kč a z toho mzdové náklady na pěstounku starající se o tři zdravé děti by činily 68 772 Kč.

Rodina s jedním zdravotně postiženým dítětem Rodina B se skládá z otce pěstouna a jednoho zdravotně postiženého 16letého mladistvého, kterého mu soud svěřil do pěstounské péče. Mladistvý trpí praktickou nevidomostí obou očí. Na základě zprávy posudkového lékaře mu byl pro jeho postižení rozhodnutím ORP přiznán průkaz mimořádných výhod ZTP/P a IV. stupeň závislosti pro příspěvek na péči, kde se pěstoun pro mladistvého stal pečující osobou. Po převzetí mladistvého do péče si pěstoun ještě tentýž měsíc zakoupil motorové vozidlo v hodnotě 200 000 Kč, aby jej mohl používat pro dopravu mladistvého. Pěstoun bydlí v bezbariérovém bytě pro nevidomé. Mladistvému s jeho postižením pomáhá vodící pes pro nevidomé, kterého vlastní. Mladistvý zůstal pěstounovi svěřen do péče do jeho 18 let věku. Pěstoun podepsal prohlášení podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmu. Řešení: Svěřenému mladistvému vzniká nárok na PÚPD, který je pro nezletilost mladistvého vyplácen pěstounovi. PÚPD činí 10 000 Kč. Pěstounovi vzniká nárok na měsíční OPZP v hrubé výši 17 193 Kč (v čisté výši 15 841 Kč, z toho 539 Kč činil daňový bonus na svěřené děti). Pěstoun přijímá do pěstounské péče mladistvého poprvé, a proto mu vzniká nárok na PPD. Výše PPD se s ohledem na věk mladistvého činí 10 000 Kč. Nárok na PZMV pěstounovi nevzniká, protože nesplnil podmínku péče o 4 děti. Na další dávky státní sociální podpory pěstounské rodině v prvním měsíci nárok nevzniká, protože pro přiznání nároku u PnD je zapotřebí znát RPR za kalendářní rok, u PnB je zapotřebí znát RPR za kalendářní čtvrtletí a u ostatních dávek nejsou splněny rozhodné skutečnosti pro jejich přiznání. O tyto dávky je proto oproštěn i konečný výpočet.

35


Mladistvému je pro jeho IV. stupeň závislosti přiznán každý kalendářní měsíc PnP ve výši 11 000 Kč. Dále pak užíváním bezbariérového bytu vzniká nárok na PBBG ve výši 400 Kč za měsíc a jako vlastníkovi vodícího psa vzniká nárok na PNO ve výši 800 Kč za měsíc. PnP a dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením jsou pro nezletilost mladistvého vypláceny zákonnému zástupci, v tomto případě pěstounovi. Zakoupené motorové vozidlo pěstoun využívá pro dopravu mladistvého, který je držitelem průkazu mimořádných výhod ZTP/P. Při jeho dopravě však nepřekročí hranici 7 000 km, a tak je pěstounovi jako majiteli vozidla přiznán PPMV ve výši 7 920 Kč za kalendářní rok. Pěstounská rodina má tedy v prvním měsíci nárok na dávky spojené s výkonem pěstounské péče ve výši 37 193 Kč. V následujících měsících vzniká rodině za každý kalendářní měsíc nárok na 27 193 Kč. Pokud bychom však výši částky PPD rozložili v průběhu doby, po kterou se pěstoun o mladistvého staral, tedy do jeho 18 let věku, pak výše PPD by za každý kalendářní rok činila 5 000 Kč. Ale pěstounské rodině vzniká nárok také na dávky sociální péče související se zdravotním postižením mladistvého, v celkové výši 12 200 Kč za kalendářní měsíc a 7 920 Kč za kalendářní rok. Celkově pak pěstounské rodině vzniká nárok na 39 393 Kč za každý kalendářní měsíc. Výpočet státem hrazených nákladů na jedno dítě za kalendářní rok:

27193 × 12 + 5000 + 12200 × 12 + 7920 = 485636 Z výpočtu vyplývá, že průměrné náklady na jedno dítě hrazené z veřejných zdrojů při individuální pěstounské péči za kalendářní rok by v tomto případě byly ve výši 485 636 Kč a z toho mzdové náklady na pěstouna starajícího se o jedno zdravotně postižené dítě by činily 206 316 Kč.

5.1.2 Ve skupinové pěstounské péči U skupinové pěstounské péče lze, podle zřizovatele organizace, rozlišit zařízení pro výkon pěstounské péče spravované v samostatné působnosti kraje či obce nebo SOS dětské vesničky, které jsou zřizovány nestátní neziskovou organizací.

Zařízení pro výkon pěstounské péče Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace města Brna, spravuje dvě zařízení pro výkon pěstounské péče, jedno na ulici Myslivecká a druhé na ulici Lerchova. V zařízení pro výkon pěstounské péče na ulici Myslivecká byly v roce 2009 umístěny 4 děti, o které se starali 2 pěstouni. Tabulka 13: Hospodaření zařízení pro výkon pěstounské péče na ulici Myslivecká v roce 2009 Neinvestič Neinvestiční ná náklady hrazené hrazené z veř veřejný ejných rozpoč rozpočtů Celkové hrazené náklady

481 409 Kč

Provozní náklady zařízení

186 737 Kč

Mzdové náklady zaměstnanců (hrubá výše)

294 672 Kč

Zdroj: Výroční zpráva Centra sociálních služeb za rok 2009 Výpočet hrazených nákladů na jedno dítě za kalendářní rok:

481409 ÷ 4 = 120352

36


Z tabulky 13 a následného výpočtu vyplývá, že náklady hrazené z veřejných zdrojů při výkonu skupinové pěstounské péče na jedno dítě za kalendářní rok byly v celkové výši 120 352 Kč a z toho mzdové náklady na pěstouny starající se o 4 děti činily 73 668 Kč. V zařízení pro výkon pěstounské péče na ulici Lerchova bylo v roce 2009 umístěno 6 dětí, o které se staral jeden pěstoun. Tabulka 14: Hospodaření zařízení pro výkon pěstounské péče na ulici Lerchova v roce 2009 Neinvestič Neinvestiční ná náklady hrazené hrazené z veř veřejný ejných rozpoč rozpočtů Celkové hrazené náklady

471 282 Kč


160 296 Kč


310 986 Kč

Zdroj: Výroční zpráva Centra sociálních služeb za rok 2009 Výpočet hrazených nákladů na jedno dítě za kalendářní rok:

471282 ÷ 6 = 78547 Z tabulky 14 a následného výpočtu vyplývá, že průměrné náklady hrazené z veřejných zdrojů při výkonu skupinové pěstounské péče na jedno dítě za kalendářní rok byly v celkové výši 78 547 Kč a z toho mzdové náklady na pěstouna starajícího se o 6 dětí činily 51 831 Kč. Neinvestiční náklady zařízení pro výkon pěstounské péče na ulici Myslivecká i Lerchova, včetně odměny pěstounům jako dávky státní sociální podpory, jsou Centru sociálních služeb poskytovány z finančního účtu magistrátu města Brna.

SOS dětské vesničky Sdružení SOS dětských vesniček spravuje v České republice tři SOS dětské vesničky, k 31. prosinci 2009 bylo v dětských vesničkách umístěno celkem 105 dětí. Tabulka 15: Neinvestiční náklady na SOS dětské vesničky v roce 2009 Neinvestič Neinvestiční ná náklady na zabezpeč zabezpečení ení dě d ě tí SOS dětská vesnička Chvalčov

8 196 340 Kč

SOS dětská vesnička Doubí u Karlových Varů

8 114 644 Kč

SOS dětská vesnička Medlánky

10 194 747 Kč

celkem

26 505 731 Kč

Zdroj: Výroční zpráva Sdružení SOS dětských vesniček za rok 2009

Do neinvestičních nákladů na zabezpečení dětí jsou započítány např. náklady na domácnost, volnočasové aktivity dětí, odborný personál dětských vesniček zajišťující pedagogickou, psychologickou, administrativní činnost aj. V roce 2009 byly přijaté dotace ze státního rozpočtu v oblasti podpory rodiny v celkové výši 8 370 693 Kč. Dávky státní sociální podpory související s výkonem pěstounské péče sdružení nemá možnost sledovat, protože neprocházejí přes finanční účet zřizovatele. Dávky jsou připisovány úřadem práce přímo pěstounům. Výpočet státem hrazených nákladů SOS dětským vesničkám na jedno dítě za kalendářní rok:

8370693 ÷ 105 = 79721

37


Výpočet nákladů Sdružení SOS dětských vesniček na jedno dítě za kalendářní rok:

26505731 ÷ 105 = 252436 Z tabulky 15 a následných výpočtů vyplývá, že průměrné náklady hrazené z veřejných zdrojů při výkonu pěstounské péče na jedno dítě za kalendářní rok 2009 v SOS dětských vesničkách byly v celkové výši 79 721 Kč. Do těchto nákladů nebyly zahrnuty mzdové náklady na pěstouny starající se o 105 dětí. Dotace ze státního rozpočtu pokrývaly zhruba 32 % průměrných neinvestičních nákladů SOS dětských vesniček na jedno dítě.

5.2 Přímé náklady státu na provoz dětského domova Dětský domov Dětský domov v Tišnově je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Kapacita DD je 32 dětí. K 31. prosinci 2009 byla kapacita dětského domova zcela naplněna. Děti jsou rozděleny do 4 rodinných skupin označovaných barvami jako žlutá, zelená, oranžová, modrá rodinka. Jedno z dětí bylo zdravotně postižené, trpělo celiakií7. DD provozuje i školní jídelnu, která má kapacitu 50 strávníků. Tabulka 16: Hospodaření Dětského domova Tišnov v roce 2009 Příjmy říjmy z veř veřejný ejných rozpoč rozpočtů Celkové příjmy

10 187 616 Kč

Příspěvek na provoz zařízení

2 643 000 Kč

Dotace na mzdové výdaje zaměstnanců

7 318 000 Kč

Dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě)

226 616 Kč

Výdaje na zabezpeč zabezpečení ení dě d ě tí Celkové výdaje

10 054 462 Kč

Provozní výdaje zařízení

2 643 000 Kč

Mzdové výdaje zaměstnanců

7 318 000 Kč

Ostatní výdaje

93 462 Kč

Zdroj: Zpráva o hospodaření Dětského domova Tišnov za rok 2009

Dětský domov hospodařil v roce 2009 s přebytkem. Příjmy z jiných než veřejných rozpočtů nebyly sledovány. Do výdajů na zabezpečení dětí nebyly zahnuty odpisy dlouhodobého majetku a jiné náklady, které přímo nesouvisely se zabezpečením dětí např. opravy a údržba budovy. Položka „ostatní výdaje“ na zabezpečení dětí v sobě zahrnuje např. dětské letní tábory, které děti z DD v období letních měsíců navštěvují.

7

Celiakie neboli celiakální sprue či glutenová enteropatie je onemocnění způsobující poruchu střevního vstřebávání. Jeho podstatou je nesnášenlivost glutenu lepku. (Vokurka, 2009, s. 163)

38


Příspěvek na provoz zařízení poskytl zřizovatel DD, Jihomoravský kraj. Dotace na mzdové výdaje zaměstnanců byly poskytnuty MŠMT ze státního rozpočtu prostřednictvím finančního účtu zřizovatele. Dalším zdrojem finančních příjmů dětských domovů je PÚP, který mají na umístěné děti platit jejich biologičtí rodiče. Tento příspěvek se však dětským domovům v mnoha případech nikdy vybrat nepovede. Tabulka 17: Neinvestiční státem náklady Dětského domova Tišnov Neinvestič Neinvestiční ná náklady hrazené hrazené z veř veřejný ejných rozpoč rozpočtů Celkové hrazené náklady

9 961 000 Kč


2 643 000 Kč


7 318 000 Kč

Zdroj: Zpráva o hospodaření Dětského domova Tišnov za rok 2009 Výpočet hrazených nákladů na jedno dítě za kalendářní rok:

9961000 ÷ 32 = 311281 Z tabulky 17 a následného výpočtu vyplývá, že průměrné náklady hrazené z veřejných zdrojů při ústavní výchově na jedno dítě za kalendářní rok 2009 v DD Tišnov byly v celkové výši 311 281 Kč a z toho mzdové náklady na zaměstnance starající se o 32 dětí činily 228 688 Kč.

5.3 Shrnutí výsledků Při komparaci přímé státní podpory na pěstounskou péči a provoz dětského domova bylo dospěno k výsledkům, které shrnuje následující tabulka. Tabulka 18: Státem hrazené průměrné náklady na zabezpečení jednoho dítěte umístěného do náhradní výchovy za kalendářní rok podle uvedených příkladů náhradní výchovy Pěstounská péče:

Celkové Celkové ná náklady

Z toho mzdov mzdové zdové ná náklady

Individuální (3 zdravé děti)

113 518 Kč

68 772 Kč

Individuální (jedno zdravotně postižené dítě)

485 636 Kč

206 316 Kč

Skupinová (zařízení Myslivecká)

120 352 Kč

73 668 Kč

Skupinová (zařízení Lerchova)

78 547 Kč

51 831 Kč

Skupinová (SOS dětské vesničky)

79 721 Kč

–

Ústavní zařízení: Dětský domov (Tišnov)

311 281 Kč

228 688 Kč

Jak je z tabulky 18 zřejmé, zásadní rozdíly ve výši státní podpory jsou i v samotné pěstounské péči. Při srovnání individuální pěstounské péče, jak byla uvedena v jednotlivých příkladech, je státní podpora pro jedno zdravotně postižené dítě o 372 118 Kč vyšší než při péči o tři zdravé děti. Tato výše je opodstatněna vyššími náklady na zdravotně postižené dítě. Při srovnání skupinové pěstounské péče v zařízeních lze usoudit, že státem hrazené celkové náklady zařízení Lerchova byly oproti zařízení Myslivecká nižší, protože jejich výše byla rozložena na vyšší počet dětí.

39


Skupinovou pěstounskou péči typu SOS dětských vesniček zde s ostatními formami pro nedostatek informací příliš srovnávat nelze. Státem hrazené náklady zde pokrývají zhruba 32 % neinvestičních nákladů zařízení a mzdové náklady nelze vysledovat vůbec. Při srovnání výše státní podpory pěstounské péče a dětského domova lze konstatovat, že pěstounská péče je pro stát ve většině případů zhruba třikrát levnější než péče o děti umístěné v dětském domově. Výjimkou v našem případě je individuální pěstounská péče s jedním zdravotně postiženým dítětem, kde celkové náklady jsou dokonce o 174 355 Kč vyšší než v dětském domově. Je však potřeba brát v úvahu jiný způsob financování provozu dětského domova. Dětskému domovu jsou totiž dotace a příspěvky normativně přerozdělovány podle počtu dětí a jejich zdravotní stav není nikterak zohledňován. Zvýšené náklady na zdravotně postižené dítě musí tedy dětský domov pokrýt z jiných zdrojů. Mzdové náklady jsou však i v tomto případě pěstounské péče stále o 22 372 Kč nižší než v dětském domově. Další výhodou je bezpochyby individuální přístup pěstouna k zdravotně postiženému dítěti.

40

Diskuze

6 Diskuze Podle současného přístupu k pěstounské péči v České republice lze konstatovat, že stát bere podporu pěstounské péče jako důležitou součást politiky o ohrožené a opuštěné děti. Tento přístup lze vypozorovat ve vývoji jednotlivých dávek pěstounské péče. Na rozdíl od jiných dávek státní sociální podpory mají dávky pěstounské péče stálý charakter. Dávkám pěstounské péče se nedostalo snížení ani v období, kdy vešel v platnost zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb., který u většiny jiných dávek státní sociální podpory zpřísnil podmínky nároku čerpání dávek. Jedinou změnou, kterou tento zákon přinesl, bylo paradoxně zvýšení průměru vyplacených PPD v roce 2008, jak uvádí graf 4. Aby pěstounská rodina mohla čerpat všechny výhody, na které má ze zákona nárok, je nutné, aby měla dostatek informací o svých možnostech, a zde může vznikat zásadní problém. Možností totiž, jak je uvedeno především v kapitole Pěstounská péče a stát, existuje velmi mnoho, a proto se může dojít k tomu, že pěstounská rodina nevyčerpá všechny možnosti, které se jí nabízejí. Za všechny je vhodné zmínit možnost daňových výhod nebo jiné možnosti spojené se zdravotním postižením dítěte. Zde se také mohou lišit uvedené teoretické příklady od praxe. Situace je zkomplikována navíc různorodostí institucí (správce daně, úřad práce, ORP), které žádosti vyřizují. Aktuálním problém ve financování pěstounské péče státem se objevuje v podobě SOS dětských vesniček. Mezinárodní organizace SOS-Kinderdorf International přehodnotila svoji finanční politiku vůči Sdružení SOS dětských vesniček v České republice a svoji finanční pomoc začala zaměřovat do méně rozvinutých zemí, kde dětské vesničky existují taktéž. Sdružení tak přichází o významný zdroj financí. Pro srovnání v roce 2008 získalo sdružení od SOS-Kinderdorf International dotace ve výši 22 895 559 Kč a v roce 2009 již ve výši 15 719 064 Kč. Řešením situace může být zvýšení státních dotací na činnost sdružení a o to se také sdružení v roce 2009 pokoušelo. Výsledkem této snahy byl prozatím poslanecký návrh na změnu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který by zavedl příspěvek na zařízení typu SOS dětských vesniček. (Sdružení SOS dětských vesniček 2010b; 2010c) V tomto případě by potom bylo vhodné sjednotit systém fungování financování dětských vesniček se zařízeními pro výkon pěstounské péče, které zřizují obce nebo kraje. Tedy, aby veškeré finanční prostředky z veřejných zdrojů byly soustředěny na finančním účtu zřizovatele. Případnou kontrolu využívání svěřených prostředků by mohl mít na starosti krajský úřad, stejně jako v případě dětských domovů.

41

Závěr

7 Závěr Kvalita společnosti se může měřit podle způsobu, jak se stará o své nejzranitelnější a nejzávislejší členy. Společnost, která se o ně stará nedostatečně, je pochybená. Adrian D. Wart Tato bakalářská práce je důkazem toho, že při případných změnách systému péče o ohrožené a opuštěné děti je pro stát ekonomicky výhodné dát přednost pěstounské péči před provozem dětského domova. Přímá podpora pěstounské péče státem je totiž ve většině případů až třikrát méně ekonomicky náročná. V České republice je však absence pěstounské péče bezmála 23 let stále patrná. Přerušení tradice v oblasti náhradní rodinné péče se dnes jen stěží napravuje. Přesto, že se počet podaných žádostí o pěstounskou péči stále zvyšuje, tak jejich počet stále neodpovídá výši žádostí o osvojení. Důvodem může být i již zmiňované přerušení tradice, jejímž výsledkem jsou nyní nutné náklady na propagaci pěstounské péče ve společnosti. Navíc zvyšující se počet podaných žádostí vypovídá pouze o rostoucím zájmu občanů přijímat dítě do pěstounské péče. O tom, zdali žadatel bude vhodným uchazečem o pěstounskou péči, rozhoduje až fakt svěření dítěte do péče. Jedná se o zdlouhavý a náročný proces, který může mít také za důsledek nedostatek pěstounů pro výkon pěstounské péče. Jedním z řešení by mohla být i osvěta ve školách s pedagogickým, sociálním a psychologickým zaměřením o možnosti výkonu pěstounské péče jako budoucího povolání. Toto řešení by mohlo mít i další výhodu, dalo by se totiž hovořit o profesionálním přístupu pěstounů k potřebám dětí. V případě pěstounské péče totiž není primárně sledována odbornost pěstounů v oblasti péče o dítě s tím, že se specifickými potřebami svěřených dětí jim bude vypomáhat stát skrze sociálního pracovníka nebo nestátní neziskový sektor např. formou poradenství, školení aj. Naopak o dítě umístěné v dětském domově je postaráno zaměstnanci, kteří mají vzdělání z oblasti pedagogické, sociální či psychologické, ale chybí zde trvalý osobní přístup. Lze tedy konstatovat, že dětem umístěným v pěstounské péči i v dětském domově se dostává dostatečného hmotného zajištění. Od dob RakouskaUherska se tedy mnohé změnilo i v této oblasti. Rozdíl je v působení obou forem na psychiku dítěte. Brát v úvahu je nutné i fakt, že na rozdíl od dětí umístěných v dětském domově jsou děti do pěstounských rodin přijímání na základě volby. Tedy pěstoun si dítě vybírá, ale dětský domov možnost volby nemá, proto zde častěji zůstávají více problematické děti, ať už se jejich problematičnost týká chování nebo zdravotního stavu. V souvislosti se zdravotním stavem dítěte pak dětskému domovu rostou náklady na zabezpečení jeho potřeb. Stát by měl proto zajistit, nejlépe změnou legislativních předpisů, aby dětský domov získal všechny prostředky, které mu ze zákona náležejí, např. i již zmiňovaný příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních. Při 42

Závěr

řešení tohoto problému by mohlo být využito dobře fungujícího principu u pěstounské péče. Tedy od rodičů by mohl místo dětského domova vybírat výživné na děti stát, který by potom poskytoval dětskému domovu finanční podporu výplatou zmíněného příspěvku. Problém nejednotnosti systému péče o ohrožené a opuštěné děti by mohl být vyřešen vytvořením jediné instituce, která by měla dostatečné kompetence k tomu, aby tuto oblast mohla vhodným způsobem řídit, koordinovat a kontrolovat. Toto řešení nám zanechal v jednom ze svých posledních odkazů i Zdeněk Matějček (Krátká, 2005), který se dále zmiňuje o potřebnosti fungující prevence tzv. sociálního osiření dítěte, o sanaci8 biologické rodiny dítěte, o prohloubení terénní sociální práce, aj.

8

Myšlena sociálně terapeutická pomoc rodině, aby se do ní odebrané dítě mohlo vrátit a dále v ní uspokojivě žít.

43


8 Seznam použitých zdrojů 8.1 Literární a internetové zdroje BAKOŠOVÁ, Zlatica. Sociálna pedagogika ako životná pomoc. 3. rozš. a aktual. vyd. Bratislava: Public Promotion, 2008. 251 s. ISBN 978-80-969944-0-3. BRUTHANSOVÁ, Daniela – ČERVENKOVÁ, Anna – PECHANOVÁ, Marie. Zdravotně sociální služby v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let věku [online]. Praha: VÚPSV, 2005 [cit. 2010-02-16]. 66 s. Dostupné na URL: <praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_177.pdf >. CENTRUM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, příspěvková organizace Brno. Výroční zpráva za rok 2009 [online]. 3.2.2010 aktual. [cit. 2010-04-19]. 29 s. Dostupné na URL: . DĚTSKÝ DOMOV TIŠNOV. Zpráva o hospodaření Dětského domova Tišnov za rok 2009. Interní materiál Dětského domova Tišnov poskytnutý při osobní návštěvě k nahlédnutí. DĚTSKÝ DOMOV TIŠNOV. Vnitřní řád [online]. 1.10.2009 účinnost [cit. 2010-04-01]. Dostupné na URL: . DVOŘÁK, Jakub. Systém náhradní výchovy [online]. Praha, 22.11.2007 [cit. 2010-04-01]. Dostupné na URL: . FOND OHROŽENÝCH DĚTÍ. Výroční zprávy [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupné na URL: . KOUDELOVÁ, Veronika. Příspěvek na péči. Průvodce náhradní rodinnou péčí, 2009, roč. 10, č. 5, s. 12 – 14. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. Rodinné právo v otázkách a odpovědích. Praha: Computer Press, 2000. 112 s. ISBN 80-7226-365-X. KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, oddělení sociálních dávek a SPO. Metodický list č. 1/2007: Formy náhradní rodinné péče v ČR [online]. © 2008 Jihomoravský kraj [cit. 2009-10-24]. Dostupné na URL: . KRÁTKÁ, Karolína. Odkaz profesora Matějčka. Průvodce náhradní rodinnou péčí, 2005, č. 4, s. 17 – 20. KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přepr. a aktual. vyd. Praha: ASPI, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7357-276-1. KREBS, Vojtěch – PRŮŠA, Ladislav. Státní sociální podpora. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2002. 136 s. ISBN 80-247-0065-4. KREMLÁČKOVÁ, Edita. Důchodové zabezpečení pěstounů. Průvodce náhradní rodinnou péčí, 2008, roč. 7, č. 5, s. 11 – 12. KREMLÁČKOVÁ, Edita. Nemocenské pojištění a náhradní rodinná péče. Průvodce náhradní rodinnou péčí, 2009, roč. 8, č. 1, s. 7 – 8.

44


MATĚJČEK, Zdeněk. Výbor z díla. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 445 s. ISBN 80-2461056-6. MATĚJČEK, Zdeněk a kol. Náhradní rodinná péče. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 183 s. ISBN 80-7178-304-8. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2006. 1. vyd. Praha: Fokus, 2007. 228 s. ISBN 978-80-86878-54-6. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2007. 1. vyd. Praha: Fokus, 2008. 196 s. ISBN 978-80-86878-83-6. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2008. 1. vyd. Praha: Fokus, 2009. 180 s. ISBN 978-80-7421-004-4. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Náhradní výchova [online]. 14.7.2009a aktual. [cit. 2009-11-03]. Dostupné na URL: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Průvodce pro náhradní rodinnou péči [online]. 2009b [cit. 2009-11-08]. Dostupné na URL: . OPATŘIL, Miroslav. Dosažení změn v zákonech. Průvodce náhradní rodinnou péčí, 2005, č. 4, s. 15. SDRUŽENÍ SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK. Historie Sdružení SOS dětských vesniček [online]. © 2010a [cit. 2010-03-29]. Dostupné na URL: . SDRUŽENÍ SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK. Výroční zpráva 2009: zkrácená verze [online]. © 2010b [cit. 2010-04-27]. Dostupné na URL: . SDRUŽENÍ SOS DĚTSKÝCH VESNIČEK. Výroční zpráva 2008 [online]. © 2010c [cit. 2010-04-30]. Dostupné na URL: . SDRUŽENÍ PĚSTOUNSKÝCH RODIN. Dům na půli cesty: Equal [online]. © 2009 Sdružení pěstounských rodin. [cit. 2010-04-19]. Dostupné na URL: . STŘEDISKO NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE. Výroční zpráva za rok [online]. © 2009 Středisko náhradní rodinné péče. [cit. 2010-04-19]. Dostupné na URL: . ŠULTESOVÁ, Lucie Teresa. Nápadník 2010: sborník informací a rad pro život s postižením. Brno: Liga vozíčkářů, 2010. 280 s. ÚZ Č. 691: Rodinné právo, sociálně-právní ochrana dětí, mezinárodněprávní ochrana dítěte, registrované partnerství podle stavu k 8. 9. 2008. Ostrava: Sagit, 2008. 160 s. ISBN 978-80-7208-699-3. ÚZ č. 734: Sociální zabezpečení podle stavu k 3. 8. 2009. Ostrava: Sagit, 2009. 288 s. ISBN 978-80-7208-750-1. VOKURKA, Martin – HUGO, Jan a kol. Velký lékařský slovník. 9. rozš. a aktual. vyd. Praha: Maxdorf, 2009. 1160 s. ISBN 978-80-7345-202-5. 45


8.2 Legislativní zdroje Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zrušen 1. 1. 2007. Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MPSV č. 451/2009 Sb., kterou se mění vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb. Vyhláška MZ č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi.

46

Přílohy

9 Přílohy

Seznam příloh Příloha č. 1: Graf provázanosti administrativního rámce a systému náhradní výchovy v České republice k 31. 12. 2009 Příloha č. 2: Tabulka s počtem podaných žádostí v období 2005 – 2008 Příloha č. 3: Tabulky s vyplacenými dávkami pěstounské péče v období 2004 – 2008

47

Přílohy

Příloha č. 1: Graf provázanosti administrativního rámce a systému náhradní výchovy v České republice k 31. 12. 2009 Ústřední státní správa – vláda ČR MŠMT ↓ Odbor prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy Zajišťuje koordinaci činnosti a metodické vedení škol a školských zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a pro školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Metodicky vede zařízení pro děti starší tří let.

MPSV ↓ Odbor rodiny a dávkových systémů

Zaštiťuje oblast dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro zdravotně postižené občany, sociálně-právní ochrany dětí, náhradní rodinné péče, Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí. Vede evidenci pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče, zprostředkovává NRP.

MZ ↓ Odbor zdravotních služeb

Metodicky vede zařízení pro děti mladší tří let.

Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Řídí činnost sociálních kurátorů na ORP. Zřizuje: školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, školská poradenská zařízení, diagnostické ústavy, výchovné ústavy, dětské domovy se školou.

Zřizuje: dětské domovy.

Zřizuje: dětské psychiatrické léčebny.

Místní státní správa – krajské úřady Vede evidenci pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče, zprostředkovává NRP. Výkon samosprávy – kraje Zřizuje: ústavy sociální péče.

Místní státní správa – ORP Zajišťuje oblast sociálně-právní ochrany a zprostředkovává NRP. Výkon samosprávy – obce Zřizuje: zařízení pro výkon pěstounské péče, ústavy sociální péče.

48

Zřizuje: kojenecké ústavy (v kombinaci s dětským domovem pro děti mladší tří let).

Zřizuje: kojenecké ústavy (někdy v kombinaci s dětským domovem pro děti mladší tří let).

Přílohy

Podpůrné činnosti NNO Zřizuje: soukromé dětské domovy.

Nestátní neziskové organizace NNO pověřeny ministerstvem pro výkon sociálně-právní ochrany (zprostředkování NR, příprava pěstounů, práce s rodinou)

Podpůrné činnosti NNO Zřizuje: dětská centra.

Podpůrné činnosti NNO Zřizuje: ústavy sociální péče či podobné alternativy.

Zdroje: shromážděny a upraveny autorkou SVOBODOVÁ, Michaela – VRTBOVSKÁ, Petra S. – BÁRTOVÁ, Darina. Projekt Proměna: Nová koncepce systému péče a podpory pro rodinu a dítě v České republice. Praha: DOM, 2002. s 13. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR. Organizační řád MŠMT [online]. Copyright © 2006 MŠMT [cit. 2009-02-01]. Dostupné na URL: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Útvary příslušné k příjmu stížností, podnětů a oznámení občanů [online]. 29.5.2009 aktual. [cit. 2009-02-01]. Dostupné na URL: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Stanovisko odboru sociálních služeb a sociálního začleňování k výkonu agendy sociálního kurátora [online]. 24.9.2008 [cit. 2009-02-01]. Dostupné na URL: . ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Aktuální informace č. 15/09 – Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2008 [online]. Copyright © 2007 MEDIASYSTEM [cit. 200902-01]. Dostupné na URL: . MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Věstník MZČR 9/2005: Metodické opatření pro činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku [online]. Copyright © 2008 MZČR [cit. 2009-02-01]. Dostupné na URL: .

49

Příloha č. 2: Tabulka s počtem podaných žádostí v období 2005 – 2008

Počet podaných žádostí v období 2005 – 2008 2005 k 1. 1. žádosti o osvojení žádosti o poručenství žádosti o pěstounskou péči

2006

během roku

k 31. 12.

k 1. 1.

během roku

2007 k 31. 12.

k 1. 1.

během roku

2008 k 31. 12.

k 1. 1.

během roku

k 31. 12.

2 321

872

2 532

2 235

912

2 341

2 289

909

2 528

2 515

790

2 513

77

201

127

78

170

54

73

159

50

42

192

74

658

493

704

608

510

682

642

568

677

653

612

734

Zdroje: shromážděny autorkou MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2005 [online]. [cit. Dostupné na URL: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2006. 1. vyd. Praha: s. 172. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2007. 1. vyd. Praha: s. 142. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2008. 1. vyd. Praha: s. 129.

50

2010-04-01]. Fokus, 2007. Fokus, 2008. Fokus, 2009.

Příloha č. 3: Tabulky s vyplacenými dávkami pěstounské péče v období 2004 – 2008

Vyplacené dávky pěstounské péče v období 2004 – 2008 2004

2005

2006

2007

2008

počet

počet

počet

počet

PÚPD

81 933 320 204 769 Kč

86 222 343 284 072 Kč

91 078 368 670 896 Kč

95 737 402 114 135 Kč

102 383 433 038 000 Kč

OP

63 763

96 021 781 Kč

73 636 111 663 388 Kč

89 309 203 034 632 Kč

96 512 353 413 811 Kč

105 947 392 682 000 Kč

953

7 714 600 Kč

1 112

9 221 744 Kč

1 165

9 900 376 Kč

1 196

10 153 389 Kč

1 631

14 377 000 Kč

28

2 727 481 Kč

27

2 513 755 Kč

32

3 783 803 Kč

52

4 880 952 Kč

59

3 997 000 Kč

PPD PZMV celkem

426 668 631 Kč

466 682 959 Kč

585 389 707 Kč

počet

770 562 287 Kč

844 094 000 Kč

Průměr vyplacený vyplacených dá dávek pě pěstounské stounské péč péče éče 2004

2005

2006

2007

2008

PÚPD

3 908 Kč

3 981 Kč

4 048 Kč

4 200 Kč

4 230 Kč

OP

1 506 Kč

1 516 Kč

2 273 Kč

3 662 Kč

3 706 Kč

PPD

8 095 Kč

8 293 Kč

8 498 Kč

8 489 Kč

8 815 Kč

97 410 Kč

93 102 Kč

118 244 Kč

93 864 Kč

67 746 Kč

PZMV

Zdroje: shromážděny autorkou, vlastní výpočty MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2005 [online]. [cit. Dostupné na URL: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2006. 1. vyd. Praha: s. 207. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2007. 1. vyd. Praha: s. 167. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věci 2008. 1. vyd. Praha: s. 153. 51

2010-04-01]. Fokus, 2007. Fokus, 2008. Fokus, 2009.

Ekonomické aspekty pěstounské péče v České republice

Recommend Documents