Temný teror, zelený mír
"Slonem v porcelánu" rozdupaný
Erazim Kohák
Libor Musil
Za "slona v porcelánu" obvykle považujeme ty , kdo se pró neschopnos t rozpoznat, s kým mají tu čest, chovají necit li vě. "Slonem" je pro nás ten, kdo se ke druhým chová podle u počátků všech "ekologických" hnutí stojí zásadní odmítnutí teroru . Odkud paušální předst a vy , málo rozlišující zvlášt nosti si tu ace toho druhého, namísto aby se tedy dojem, který spojuje ekologii s terorismem přímo v jednom slo vě? Ovšem hnutí jako Greenpeace, doslova Zelený mír, či naše DUHA nebo Dě ti pokusi l svému bližnímu dobře porozumět. Toho, kdo rozlišuje j emné rozdíly mezi lidmi Země se přísně vz.a to nezabývají eko logií. Ekologie je vědecký obor - ta a chová se podl e toho, považujeme obvykle část biologie, která se zabývá interakcí organi smů v celku ž ivota. Nepředst a za zdrženlivého, citli véhqa uvážlivého. Pří vuje nám, co by m ělo být, jen konstatuje, jak tomu sku tečně je. "Ekologic s l oveč ný "slon" jedn á rychle a snadno se roz ká"hnutí si kladou etický úkol. Táží se, co by být mělo, či přesněj i , jak by hoduje. Uvážlivému člo věku trv~ rozhodová chom se měli chovat, pokud nechceme zničit předpoklady vlastního života. ní déle a někdy se raději zdrží slova činů, než by zrani l. Jemné rozlišování brzdí neuvá Proto mi připadá vh odnější hovořit o úsilí o trvalou udrži telnost a o ekolo žené jednání, málo rozli šující pohled umož gické etice , ne jen o "ekologii" - j když v běžném hovoru to m ůže být uži ňuje rychlou akci. tečná zkratka. Nerozli šující, schematický postup "slona A za druhé, zmíněný "dojem" riení náhodný. Je to cíiená pomluva, kterou šíří v porcelánu " se často uplatiluje tam, kde se zastánci neomezené maximalizace zisku, velké nadnárodní koncerny a vlády většinová společ n o st setká s menšinou. Je-Ii n ěco odli šné a těžko srozumitelné, hbitý od s násilnickými skiony. V zemich EU se s tímto názorem setkáme u stoupenců sudek dostane č ast o přednost před uvážli vým Heidera a Berlusconiho, ve Spojených státech mezi stoupenci George Bushe, " poznáván ím neobvyklého. Tento osud potkal v postkomunistických státech v kruzích, které nejvíc těžily z "privatizace". Je ty naše s po luobčan y, k t eří pochybují o správ nosti globalizace trhů a nenasytnosti stylu ži tedy možné, že tomu n evěří ani ti, kdo to prohlašují. vota, který je ak téry globalizace prosazován. A přesto , aby dezinformace bylá úspěšná, musí být uvěři ~e l ná . Na s kutečn osti Není pochyb o tom, že výrazní odpihci glo musí být něc o, co se dá zneužít k manipulaci veřejnéh o míněn í. Klasický je balizace jsou menšinou. Pro své malé početn í příklad Masaryků v. Napsal knihu, ve které varuje p řed sebevražedností jako zastoupení, i proto, že jim větš"i na snadno masovým jevem moderní civilizace a hledá cesty, j ak jí čelit. Jeho klerikáln í a bez rozmysl u při suzuj e jednotn ý háv agre protivníci proti němu vyrazili s heslem Nevo lte filosofa sebevraždy! Voliči, sivního a nezodpovědného darebáka, který své činy licoměrně zdůvodňuje řečmi o kul kteří knihu nečetli, získali dojem, že Masaryk propaguje sebevraždu, a od turní svébytnosti a s t ab ilitě ekosystémů. Ten soudili ho za to, ač ve sku teč n osti podporoval pravý opak. Ostatně jsem tako to Výklad n epochybně o č ásti účastníků pro vou taktiku zažil zcela nedávno na vlastní kůži. Položme si tedy otázku: kde testů proti globalizaci pl atí. N ěkteří z nich se jsou styčné body mezi ekologickou etikou II terorismem, které to um ožňuj í ? chovaj í dos lova i p řenese n ě jako "slon v por Na počátku stojí jedn ozn ačné odmítn utí teroru . Průkopníci péče o přírodu vy celánu". Velká část j inak spořádaných obča cházeli z hrůzy nad násilím, které člo věk páchá na ostatním životu . Tehdy se nů, účin n ě vedena některým i pol iti ky a pra covníky sdělovacích p rostředků, se k nim " ještě zdál o., že příro da je neko n ečn á. Nešlo tedy O ochranu předpokl adů živo př i podobň uje tím, že bez snahy o j emn ější ta. Lidé jako Henry David Thoreau, Albert Schweitzer nebo John Muir se rozpoznání, "s kým má tu čest ", přijímá za prostě hrozili teroru , kterým lidé ohrožují ekosystém života. Holoseče , povr obecně platný obraz anarchisty - grázla. chové doly, vybíjení živočiš ných druhů , to je to nejhrůzn ěj ší násilí, tedy tero Pro ty, kdo maj í zájem odložit šablonovité rismus - či jakožto terorismus proti ekosy stému doslova eko-terorismus. brýle televizních no vin a chtěj í se na "anar chisty" .podívat v klidu a rozlišujícím pohle V nejvlastn'ější m smyslu je eko-tetori smus terorismem proti ekologickému dem , nabízíme v tomto č í s l e Veron iky auten systému, tedy proti přírodě. tickou info rmaci·o anarchismu, o jiných ' odpů rcích globalizace a o technol ogii jej ich mediální prezentace. Činíme tak bez ohledu na to, zda jsme nebo nejsme stoupenci anar Terorismus vůči ekosystému chistického pohled u na s vět. 'Paušalizaci ná siln ých protes tů proti politice global izace po Hnutí za trvalou udržitelnost představuj í především rozhodné odmítnutí toho važujeme za pří klad osudu, který může to terorismu v ů či ekosystému . Ne náhodou se jejich ikonami stali lidé jako stihnout další názorové nebo kulturní menši Albert SchweÚzer č i Móhándás Gándhí. Tato hnutí především usilovala o při ny. Z hlediska toho, jak j sou "mediální spo lečností " bez' rozmyslu cejchovány, řad íme rozené vztahy č l ověka k ostatnímu životu na rozdíl od vzt ahů nási lných, zce mezi tyto menšiny také kraj inu a život v ní. la podle Aristotelova rozlišení mezi přirozen ý m a násiln ým pohybem. V pod Málokdo by se pyšnil, kdyby byl označen za "slona v porcelánu". Protože tato pohana statě to platí dodnes. I. n ej aktivnější hnutí, Greenpeace, které se snaží upozornit lhostejné občan y na hrůzy průmy s lového terori smu vůči ekosysté v mnoha ohledech hro zí celé modern í spo leč mu vysoce viditelnými akcemi, jedn ozn ačně odmítá násilí . Když jeho člen o nosti, při mlou vá me se za jemnějš í rozl išová ní, uv áž livější reakce a takový přístup ke vé vlastními tě l y zaštítí velrybí či tulení m láďata proti harpunám a palicím všem menšinám, který by respektoval jej ich hromadných l ovů, v ýrazně zviditelňují nejzákl adnější zásadu environmentál osobitost.
ních hnutí - láskou proti násilí . Tito "ekologové" nej sou teroristé. Naopak, jsou to ochránci přírody proti teroru. S ebeobě tován ím se snaží ochránit obě ti
~'U~n"'UDnufi®2:l
•
TEMNÝ TEROR, ZELENÝ MíR
1
Kdo je vlastně fundamentalista? Jan Keller
Kresba Rostislava Posplšila
se domnívají, že p éče o životní nemě la vrcholit úklidem pap írků po zapomn ě tlivých tUlistech v lese, to nemají poslední dobou u nás lehké. Naše dvojjediná poli tická reprezentace se do nich strefuje stá le nepokrytěj i a slo vy ekoterorismus , extre Násilí jako součást systému mi smus a fundamentalismus šetří ještě méně Jenže tu narážíme na paradox . Násilí zabudované do systému, násilí, na které než . svými předvo l ební mi sliby . Otřes néh o masakru I I. září zneužil doko nce předsed a jsme zvyklí, se nám obvykle nejeví jako nás ilí, nýbrž jako přirozený stav vě Parlamentu k tomu, aby rozšířil definici tero cí. Tak tomu p rostě je . Když policista udeří vandráka, zdává se to většině lidí rismu na všechny , kdo mají odl išné názory v pořádku. Pokud by se vandrák bránil, jevil by se kolemjdoucím jako naruši než on. Nep řekv a pí, že takto ú čelově nafouk tel pořádku. Když farář Jan Šimsa při domovní prohlídce chránil svoji ženu lé defini ci vyhovuje, podle Václava Klause, dokonce i profesor Kohák. před pracovníkem Státní bezpečnosti, dostal rok za útok na veřej ného čini te Předseda vlády zase ve svém novo ročním le. Příslušníka nikoho nenapadlo žalovat. Navykli j sme si totiž vnímat j ako vystoupení obvinil právníky z Ekologického nási lí jen narulení pořádku. právního servisu, že obhajobou práv drob . Opravdu. Četl j sem řad u svědectví o tom, že řadoví občané považovali za ná ných soukromých ze mčdělců v jejich při silníky židy, kteří vzdorovali, zatímco hrů zn é hromadné násilí, které na ži- s firmo u Nemak připravili o práci přes tisíc p raco vníků Mostecka, kraje sti ženého již tak . dech páchaly oddíly SS a tajné státní policie, jim připadalo přirozené a opráv vysokou mírou nezam ěstnanost i. něné . Nenarušovalo pořádek . Podob ně hrůzné násilí, které probíh á v masné Bylo by samozřejmě doce la jednoduché výrobě či v lab oratořích , jaksi patří k věci . Nenarušuje p ořádek. Ten narušují v obou případech nesmyslná a krajn ě úče lová zastánci zvířat. Podobně když správa Národního parku terorizuje Šumavu ho obvi nění vyvráti t. O vztahu profesora Koháka vůči Spojť;ným l os ečemi v první zóně, vadí tento ekoteror jen lesu a hrstce aktivistů. Když se tito aktivisté postaví proti teroru a připoutají se ke stromům, vadí to všem . státům by moh li svědč i t j eho američtí studenti. Profesor Kohák totiž, na roz spořádaným občanům . Narušují náš po vátný pořádek. Ordnung mujJ sein . . díl od profesora Klause, na vysoké To, myslím, j e odpověď na první úrovni. Lidé, kteří brání přírodu proti násilí, škole uč il a své studenty má. To jen
se snadno daj í opuncovat jako "ekoteroristé", protože po letech totality si tato u nás se prestižní pedagogické funk
společ nos t cení spořád ano sti vÍC než spravedlnosti. Kde nási lí patří k obvy~ ceT02;dávaj í, stejně tak jako hluboko klým pořádkům, jako v příp adě ničení životního pros tředí, tam jako teroristu před Listopadem, vybraný m Prollli
nentúm podle jejich politických zá
ozn ačíme toho, kdo násilí vzdoruje - či se ho prostě odmítne zúčas tnit. Podle sluh. Pyšní se pak univerzitními pro pana předsedy poslanecké s němovny podněcuj e k terorismu každý , kdo jezdí fesurami, stejně tak jako stříb rnými [
hromadnou dopravou místo autem. Snad proto, že nepřejížd í ježky. kombinézami majorů letectva, aniž b~ mělid~a jakékoli v VY ŠŠ~vŠkbole °ědl~ ucen Je my semestr a al1lZ y m 1 nalétánu jedinou hodi nu . Terorem proti teroru? V příp ad e Miloše Zemana by byla
polemika ještě jednodušší. Ekologo
vé roz hogn ě nezavinili rostoucí neza
Jenže věc je složitější. Mezi americkými ochranáři byli i ti, kdo zastávali nut nost násil né akce, teror proti teroru. Zatloukali do stromú hřeby, které z raň Q městnanost na Mostecku. Dokonce
val y dřevorubce . Osvobozovali nebo dávali smrtÍCí injekce nelidsky muče za ni nemohou ani tím, že by prosa
zovali dostavbu Temelína, a to za ja ným zvířatům v labo ratořích . V jednom případě potopili islandskou koukoliv sociální i ekonomickou ce- I
velrybářskou flotilu, která soustavně porušovala mezinárodní dohodu o rybo
nu, jak učmila naše minulá ~
lovu. V České republice jsem se setkal s lidmi, kteří holdovali násilnému od i současná vláda. V případě firmy
Nemak neusilují ekologičtí právníci poru alespoň slovně. Teroristé prý rozumí jen násilí. Když nejsou ochotní po o zákaz stavby to,,:árny, byť se jedná. slouchat zákon či když zákon nechrání bezbranné, je potřeba vzdorovat o provoz ne zrovna ekologický. Na všemi prostředky. Ani to ovšem není svévolný, iniciativní terorismus. Prý to vrhují pouze umístit ji kbu průmyslového
terorismu
vi'lči přírodě,
tedy
oběti
ekoterorismu v
nejv l astněj
ším smyslu.
Lidé,
k teří
'prostředí
by
1
i
je obranný terorismus, který terorismu vykořisťovatelú přírody čelí silou.
Je to složitý argument. Kdyby stačilo přinést důkazy, aby zákon, soudy a po licie ochránily les před dřevaři, nebylo by sporu. Jenže zákon je děravý, sou dy liknavé a policie váhavá - a každý morální kodex uznává právo sebeobra ny. Vždyť nejde o okrasnou zahrádku, že někdo má rád kytičky ajiný dálnice. Jde o životy a nelidské utrpení živých tvorů. Z delší perspektivy jde o záchra nu předpokl adů lidského života na zemi. Tu je násilí výkřikem zoufalství. Když lidé. kteří terorizují ekosystém, nerozumí ani dů vodům, ani prosbám,
2
rc')
~~~lj~~~~hn~~;~v~~~o /7-í/
i na Mostecku ještě najdeme vysoce kvalitní
~/
(
J
zemědělskou půdu .
Žádná argumentace však v jednom ani ve druhém pří padě očivid n ě nepomůže. ProKreslil Jan Stekltk
TEMNÝ TEROR, ZELENÝ MÍR_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _---,-_
_
_
~u~rruDnufi®g;}
V nejvlastnějším smyslu je eko-terorismus te rorismem proti přírodě. Spojovállí .ekologii s terorismem je tedy cl1e1lol1 pomluvou, kterou štfí zastánci neomeze1lé maximalizace zisku, velké nad1lárodní koncerny a vlády s 1lásil1lic kými sklony. Jede1l z účast1líkll demonstrací proti zasedá1lí MMF v Praze. Foto z archivu CTK
.
blém je v něčem j iném a paradoxně na něj upozornil sám Miloš Zeman. Ten definoval fundamentalistu jako toho, "kdo programově nenaslouchá arg um entům druhé strany". Pro tože oso b ně nejsem fun damentalista, rád s definicí pana premiéra souhlasím, a (o i přes t o , že důsledky , které z ní plynou, mo hou být více než povážlivé. Nejde vů be c o to, že k předním ťund amen ta li stů m se podle této definice řadí Václav Klaus s Milošem Zemanem. Viděl kdy ně kdo , že by ti to dva liqé, jej ichž sebeuspoko místy hrozí přetéci pře s televizní obra ani soucitu, pak ať porozumí síle. Obranný teror prý pak je jen zoufalým vý jení zovku na koberec do pokoje, dali kdy kři kem trpící Země proti nevšímavosti průmysiových teroristů. v diskusi na jakékoliv téma za pravdu n ěko mu , kdo by hájil názor příliš odlišný od j e jich? "Každý, kdo má oči, vidí", zní nejoblí-. Láskou proti teroru beněj š í formulka Václava Klause. Odlišný názor než on by mohl tedy mít jen člověk Je to svůdný argument, ač drtivá většina ekologických akti vis tů - včetně mě zcela slepý, vedený navíc ještě zlým úmys - na n ěj n epři stupuje . Zčásti je to ze dvou zcela praktických dů vodů. Pokud lem. Zemano vo zaklínadlo zase zní: "Probo postupujeme v mezích zákona, mů žeme se dovolávat aspoň teoretické rov ha, respektujme ťakta . " Fakta jsou však nosti před zákonem. Pokud bychom při stou pi l i na mocenský souboj, ztrati li v komplexním svě tě nejrůznějš í a jejich in bychom tuto výhodu. Pak by to byl souboj moci s mocí - a moc nadnárod terpretace nebyla dosu d žádným vládním na ních koncernů je neskonale větší než moc ekologických aktivistů. Kde jde řízením závazně stanovena. To jen zarytí fundamentalisté, a kromě nich j eště Miloš o astronomické zisky, jako v Nigédi či v Kostarice, mocní světa tohoto nevá Zeman, při pouš tějí jen jeden jediný správný hají vraždit. Pokud se uchýlíme k násilí, všechny výhody jsou na straně moc výklad. Poc ho pitel n ě ten s v ůj. ných . Pro ekol ogické aktivisty je jedinou nadějí prosazení vlády zákona nad To by nebylo ješ tě to nejhorší. Fundamenta lismus v Zemanově pojetí je bohužel vepsán silou. Zákonem proti terori smu . do samotné logiky fungování dnešního světa. A za druhé, nási lí nefunguje. Násilím je možné dosáhnout jednorázového díl Naslouchá snad dvace t procent bohatých na čí ho úspěchu, potopi t vel ry bářsko u loď nebo zneškodnit traktor lesní správy. pl an etě p rogramově argu men tům chudých Jenže o to nám přece nejde. Jde o něco daleko základnějšího. Chceme uči t č tyř pě ti n lidstva? Naslouchají programově Hdstvo žít udržitelně na Zemi. Toho nedos áhneme násilím. Tak dalekosáhlé argumentů m chudých zemí úředníc i ' nadnáro dních fi n ančních institucí? Bohužel ni koliv. zrněny celého lidského postoje k celku všeho života můžeme dos áhnout jen za předpokladu široké podpory. Pro nás není otázkou, zda zastavíme tu či onu To jen v rámci kvalitního public relations tvrdí vždy dva až tři měsíce před každým škodli vou akci, nýbrž zda získáme podporu pro tr'valou udržitelnost - a ta se svým dalším významným zasedáním, že už nedá vynutit. Násilí jen stupňuje odpor. Není možné zakazovat a nakazovat. ji stě brzy začno u i těm maličkým a bezpri Je třeba přesvědčovat. Ač je to bolestné a zdlouhavé, jediná schůdná cesta lOmím naslouchat. Jej ich sluch se však k udržitelnosti je podpora velkého procenta obyvatel ze mě . Zkratek není. Na v průběhu devadesátých let bohužel stále konec nám nezbývá než budovat podporu. Jen v tom j sme silní - a jen tak se horšil , což lze prokázat na grafech, jež do svědč ují další rozevírání nůžek mezi boha naučíme žít v míru se Zemí. Výchovou proti terorismu. tým Severem a chudým Jihem. Ač ten n~jhlubš í argument je jiného rázu. Nejv lastnější podstatou všeho Vezm ěme si příkl ad přímo z ekologie. Jestli oc h ranářst ví je odmítnutí ekoteroru v tom nejzákladnějším smyslu terorizová že prezident světov é velmoci, která v sou čas ní přírody pro krátkodobý hmotný zisk. To je ten základní teror, o kterém ho né době přispívá bezkonkurenčně nejvyšŠím podílem k emisím skleníkových' plynů, dává voří už Bible v I. Moj. 9,2, kde čteme: "Strach váš a h růza vaše buď na všeli najevo t váří v tvář šéfů m jiných, menších ký živočich země a na všechno ptactvo nebeské. (Či v novějším překl adu: a hůře vyzbrojených států, že ho žádné jejich "Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř. .. H.) Ti, koho argumenty nepřimějí ke snížení těchto emisí, oslovují náboženské metafory, mohou oprávněn ě říci, že "ekologické" hnutí pak vyhovuje stopro cent ně Zemanově defini je vzpourou evangelií proti Starému zákonu: Strach a hrůzu tu jako základní ci ťundame n talisty. Neptejme se pak raději , ani proč pan premiér některé fundamentalisty motiv nahrazuje láska a péče o Boží stvoření. Či bez náboženské metafory: pokud by hnutí za trvalou udržitelnost vzdorovalo průmyslovému ekoteroru toleruje, zatímco j iné tak ostře napadá. Berme vše se stoickým klidem jako další do "ekologickým" proti terorem, p opře lo by samo sebe. Proto láskou proti teroru . . klad nezadrži telného postupu deregulace. Nejsme j ako oni. Jen oni to nedovedou pochopit. Deregulace znamená uvolněn í všech dosa vadních bariér. Hluboce .se mýlí ti, kdo se domnívají, že bariéry jsou uvolňovány pouze H
~~9n"l1DIl1Jf!®2!l
•
TEMNÝ TEROR, ZELENÝ MíR
~
3
Co je a co není ekologie Karel Hudec
Eko logie byla definována j iž v roce] 866 proslu lým německým evolučním biologem Ernstem Haeckelem j ako "věd'l o vztazích organi smů a jej ich pro středí" . I když byla pozděj i tato definice různě pozměňován a, dopl ňována ne
bo "upřesňov án a" , základ ekologie jako vědecké h o odvětví je tím zcela j as ně vystižen . Podobně asi není sporu o tom, že pros tředí je vše, čím je každý živý
organismus obklopen, a že toto prostředí se skládá z činitel ů abiotických a bi otických č i li neživých a živých. Možná již menší souh las bude ale s dalším,
vědecky však běžně přij í man ý m a racionálně celkem nezpochybnitelným ná zorem, že č l ověk je živý organismus se stej ným biologickým zakladem jako ostatní živé organismy na Zemi. A nejen základem, ·a le i pro s tředím neživým
i živým, tedy abiotickým stej ně jako biotickým. Jest tedy možností, ba nut ností ekologie tyto vztahy i u člověka zkoumat. Nen í proti duchu a metodám . ekologie zkoumat vztahy jednoho druhu k jeho pro s tředí; nazý vá se to pros tě auteko logie. Při rozeně je velký rozdíl mezi vztahem všech jednotli vých živých organi smů k jejich prostředí a obdobným vztahem čl o věka: zatímco u prvních je tento vztah téměř vý hradně pasi vní, II člověka začal být s rozvojem myš lení akti v ní, člověk měn í pro střed í "ke svému obrazu". Přitom, jak bylo jednou výstiž ně vyjádřeno , "člověk je jediný tvor, který se specializoval na despecializa ci". Totiž evoluce všech živých organismů vede k vy tváření d ru hů specializovaných na využití jen určitých ekologických nik: například specia lizace na jeden druh potravy vede k vývoji orgánů . výhodnýc h pro získávání právě této potravy. Úzká specializace, vě tši n ou na potravu a jej í získávání, je pro organis mus evolučně na jednu stranu výhodná, na dru hou stranu ovšem riziková: u platnění při rozených regulačních mec h anismů vede k rovnováze mezi populací organismu a nabídkou potravy, ale zmizení potravy z jakých koli v jiných příčin vede k nutnosti obtížné a někdy j iž nemožné "přead apta ce" pecializovariého organismu na jiný zdroj potravy. Jedině č l ověk však do káže využívat všech nik a všech možností, které v pros třed í jsou, k v ytváření produktů pro svoji spo tře b u. V ekologických prognózách je tato možnost hoj ně využívána - kromě spi so v atel ů sei-fi a po liti ků - předevš í m optimistický mi fu turo logy : budoucí technol ogie nahradí jakékoliv docházející zdroje če hokoliv. Využívání všech ekologic kých nik však na druhé s traně nUtně vede ke konkurenci prakticky se všemi dalšími organismy; ty v nerovné bitvě ves měs přicházej í o domov i o život. Až potud by as i vše bylo celkem logické, a i když j iž v mi nulých staletích se . ,Ozyvaly hlasy o příl i š u tilítářs kém antropocentrismu člověka ve vztahu k pří rodě , byly považovány za hlasy n ěkolika "sentimentálních zp áteč ní ků". Kdy tedy a proč dochází ke konfliktu mezi vzrů staj ícím počtem těch, kteří jsou nyní běžně nazýváni ekology (ekologickými aktivisty, ekologickými či zele nými fundamen tal isty, zelenými mužíky, kraválisty, ochránci přírody, ochrán ci zvířat, environmentalisty, ekofaš isty, hl asateli zelené totality, teoretiky ze lené revo luce, extrémisty, ekologisty, posly zeleného Godota č i ekoteroristy termíny jsou namátkou vybrány z j edněch nebu lvárních novin z posledních dvou let), a " slušnými" občany? A proč i velká část "slušných občanů" je ochqtna akcentovat mnohé problémy životního prostředí , i když by se mělo řešení "hledat jinak"? Celý konflikt nevzn ikl v ekologii samé a odborní ekologové marně hledají pro sebe jiný termín, který by ji m umožnil z opovržení slušných občanů se ctí
vyjít. Má však význam hledat nějaký j iný termín? Konflikt vznikl z prostého
4
Jsme tak bezbranní
Markéta Jelínková
Siluety stromů kontury ostré če rn ou llIší
a nebe žlutooranžové
pastelově /leZ/lé
v neznate/Il,vell pl~eehodeeh
škály odstínů
jak (~Ín ská malba na hedvábí hra kontrastů
Jsme tak bezbranní
kolik podob/lýeh pohlechi
člověk vydrží aniž by se zbláznil doopra vdy
v oblasti finančn í ch trhů a obchodn ích styků . Bariéry jsou stále volněj i překračovány všu dé. V ude přestávají platit dosavadní omeze ní. V oblasti otev řeného násilí to má napří klad podobu na jedné straně stále krvavěj ších, zákeřněj ších ' a bezcitnějších ate ntátů, na straně dru hé podobu "legálního" používání zbraní zakázaných mezinárodními konvencemi, jako jsou n apříklad kazeto vé bomby. Deregulace v oblasti válčení postou pila tak daleko, že mnozí se obávají jak toho, že terori sté př í ště použijí chemické a biolo gické z bra ně, tak toho, že trestající moc' sáh ne příště ke zbraním atomovým. Existuje však také (řečeno slovy francouz ského sociologa Pierra Bourdieu) nás ilí sym bolické, tedy nás ilí, které se projevuje bezos tyšnou man ipulací s významy . Právě hromadící se útoky na ochránce přírody mo hou sloužit j ako ukázka rostouc í brutal ity té to formy násilí. Bariéry studu jsou zde od s traněny, deregulovány, aby se mohl zcela bez zábran rozvinout volný proud překruco vání, účelovosti a podpásových ran. Proje vem této deregulace významů je právě tak Klausovo osočování profesora Koháka ze sympatií k teroristů m jako Zemanova krimi nalizacé těch, kdo postupují ú zkostlivě podle zákonů této ze m ě. Možná, že v případě Milo še Zemana se j edná o jakýsi ko mpen z ač ní komplex. Když už akce Čisté ruce skončila víceméně jen uvaiení m kaucí, jej ichž výše se pohybuje v řá du j.edn oho procenta rozkrade ného majetku, je možno zemi čist it a l es p o ň od barvy zelené. Jednak tím, že na zelené louce postavíme Nemaky, jednak tím, že bu deme osočovat všechny, komu se to snad ne líbL Moc č i s t é to sice není. akce svého druhu to však určitě je.
•
CO JE A CO NENí EKOLOGIE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~'([~Jl«!oout~2!l
Tvorba mediálnych obrazov Katarína Potfajová
HI/utí za trvalou udržitelllost usilují o p'řirozellé vztahy člověka k ostatnímu životu. Všech na tato III/utí součas!lějedl/oZl/ačně odmítají násilí. Foto archiv Vero/liky
konstatovaní fakt zeJmena po II. s větové válce, s vytvořením bu l dozerů a pesticidů, s následnou populační explozí, rozvojem hospo dářství, mažnastí transportu, mezinárodního. abchodu a stále viditelnější m znečišťováním pro středí. Veřejně začai být patrný ad šedesátých let, kdy se abj evily publikace o negativních důsledcích některých pesticidů, a zej ména když pak Římský klub shrnul tehdejší poznatky o negativních vlivech lidské činnosti na pro středí, tedy na celou Zemi, a o jejích limitech. To se již "ekologie", tedy jej í paznatky, staly politikem. A jako takové se staly objektem zájmu politiků. Zájem politiků má zřejmě v každém s polečenském zřízení obdobný průběh. První fáze "nic se neděje", následuje "zbyteč ně se to dramatizuje", třetí " vždyť se to řeší" . Za totality se u n'ás nejdříve o ekolagických problémech neboli již o problémech životního pro středí n es mělo mluvit, s upadající mocí vládnoucí strany se staly zbraní proti ní, pasléze se mělo vše v dalších pětilet kách řešit. Po roce ] 989 zájem o ekologické problémy s řešením hlavních evidentních zátěží upadal a vše se vrátila téměř do půvo dní h o rytmu - emise jsou nižší, co ti ekologové pořád straší. Jak řekl j iž soudruh Jan Fajtík na IX. sjezdu čs. novin ářů v roce 1987: "Vez měme ekalogii ... Tearie a šíření panik, o zbytečném rozvířování hl adiny veřejného mínění, protože zbývá j eště urči tý čas k přežití, je velmi nebezpečná . " Naštěs tí. "Připijme si! Zelený Go.dat zkrátka ani tentokrát nepři šel." (Publicista, formálním vzděl áním biolog a ekolog Ivan Brezina, Mladá fro nta Dnes 29 . 12. 99.) Ekalagové nemohou při svých zkoumáních kteréhakoliv organismu pomi nout činnast a vlivy člavěka na prostředí , neboť tyto. vlivy jsau dnes bez jaké kaliv záměrné globalizace natalik globální, že zasahují prostředí každého. ar ganismu . Tím spíš nemohau žádná fakta o vývoji lidského pras tředí a jeho jednotlivých slažek pamjilOut humánní ekolagavé či environmentalisté. Pa tud tedy je to ekologie. Vyvozování závěrů z těchto. fakt, ať již jakýchkoliv, může být (nebo. vždy je?) ideologií. Mě lo by proto být v povinnastech těch, kteří určují směr vývaje lidské s polečnosti , tedy politiků. Ta přirozeně nebrá ní ekalagllm, aby se jako abčané vyjad řava l i k "ekapalitice". Především kva lifikavaně tam, kde vidí, že fakta jimi nesparně zjištěná jsau přehlížena, ba gatelizavána nebo. n esprávně interpretavána. Samazřej mě lze očekávat , že interpretace eka l agů a p a liti ků bude v mna ha ohledech různá, s extrémyná zorů podle Gaussovy křiv ky od optima (zastaupeného spíše u paliti ků a "vládních ekolagů") pa pesimum (zastoupené spíše u adbarných ekolagů a "nevládních ekalogů"). Jak z toho ven?
r.údia vo 'vzájomnej komunikácii používajú po jmy, ktorých porozumenie predpokladá, že defi nície, resp. význam)! týchto pojmo\! sú všeobec ne platné, všeobecne uznané, ustálené konvencionalizované. Výklad rcality, hoci sub jektívny, tu nie je len záležitost"ou indivlduál nou, ale tiež záležitosťou spoločenskou, a to vďaka tomu, že významom, ktoré jednotlivým pojmom pripisuje naša kultúra, sa učíme v pro cese socializácie, a to tak, že sa pohybujeme v určitom sociálnom prostredí a komunikujeme s ním. Takáto nepísaná spoločenská dohoda o význame je teda potrebná, ak si vo vzájomnej komu ni kácii chceme rozumieť . . Jedným z aktérov, ktorí do komunikácie vstu pujú, sú tiež masovokomunikačné prostriedky. Tento text sa bude zaoberať problematikou vy tvárania mediálneho obrazu - čiže problému, akým spósobom móže vzniknúť mediálny ob raz, pričom vychádza práve z predpokladu, že médiá vo vytváraní obrazov reflektujú .urČi té ustálené významy, ktoré móžu, ako ostatne kaž dý účas tn ík komun ikácie, stabilizovať, rozširo vat" čf i.nak modifikovať. Text sa to pokúsi de monštrovať na príklade vytvoreni a mediálneho obrazu " anarchistu-ekológa-agresora" (jako po mócka bola použitá kn iha Melvina L. Defleura a Sandry J. Ballovej-Rokeachovej : Teorie ma sovékomunikace, Karolinum, Praha 1996). Masovokomunikačné prostriedky majú v komu nikácii špecifické postavenie: oslovujú naraz veTkú nehomogénnu skupinu Tudí (s rozličným vekom, vzdelaním, spoločenským postavením, náboženským vyznaním apod.), čomu mllsia pr i spósobiť aj jazyk, ktorý použijú tak, aby pre važná vačši n a príjemcov informácii poroZllme~ la, pretože nemajú možnosť tak ako v bežnej komunikácii - nejaký význaln, ktorý by mohol byť nej as ný, hneď "dovysvetl iť" .. Významy pojmov používaných v komunikácii by teda mali byť aspoň podobné, keď už nie pri amo zhodné, pre všetkých účastn í kov komuni kácie. Mali by byť ustálené, relatívne trvalé, s možnými rozšíreniami, ktoré ale tiež musia byť konvencionalizované. A musia mať (aspoň nejakú) súvislost" s realitou, resp. s pravdou. Vysvetlenie vzn iku med iál neho obrazu "anar- ' chi stu-ekológa-agresora" bude teda založené na vyššie uvedených pred pok ladodi. Pre lepšie po rozumenie využijem formu fi kt ívneho rozho vo ru, v ktorom protihráčmi sú dvaja fiktívni novi nári - jedného z nich móžeme pracovne oz načiť ako korektného, druhý píše pre fiktívne bulvár ne novin y. VeJ'ká časť vášho spravodajstva sa týka nási· Ha - mnoho vašich čl án kov informuj e o naj· rozH čnej ších stretoch, nepokojoch, konflik· toch... Niekedy to posobí tak, že tie témy o násilí zámerne vyh radávate, aby ste zvýšili predajnosť novín. Ako túto problematiku vnímate vy? Uznávam, že téma násilia, r6znych stretov ná sil ného charakteru j e č i tateTsky príťažl i vá. Ale skutočne nie je nutné konflikty nejako špeciálne vyhTadávať. Myslím si, že rozličných konfliktov násilného charakteru je v spo l očnost i dostatok naše noviny im len venujú priestor. To j e možné, a le sú prípady, keď je násilie ~
~u~n~DIl1l1J®~
CO JE A CO NENÍ EKOLOGIE
5
Bod prvý: Fakta a jej ich průkaznost. To je vysl o veně záležitost ekologie jako vědy. A věda jako taková nemůže zavírat anebo si nechat zavírat oč i před re álnými fakty, ať se tato fak ta interp retům hodí nebo nehodí. Přitom převaha fakt svědČÍ o možnostech dosažení kritické situace u jednotlivých faktorů prostředí při růstu lidské popul ace a její spotřeby. Přirozeně lze u rči té věci zpochybnit: děje se tak zejména u dlouhodobých trendů a empirickýc h, expe rimentálně neověři tel nýc h fakt. Pokud však politik namísto uplatnění princi pu předběžn é opatrn osti argumen tuje tak, že studený rok zasadil ránu tvrzení o globál ním oteplování, pak by bylo vhodné o věři t jeho schopnost logického nebo odpověd ného myš lení. . . Bod druhý: Interpretace fakt. V tomto ohledu již evidentně převládá politika nad odborností. Každá hospodářská čin nost se nějakým způ sobem dotýká ži votního pros třed í , ·resp. vede ke konfli ktu se součas n ým stavem. Politik při ro zeně musí více než odborník zohl edňovat další záj my jednotlivých občanů i lidské spo l ečnosti, než je pouze životní prostředí. Tyto dalŠÍ zájmy dnes re prezentuj í v politicky stab ilizovaných územích především zájmy sociální (ře šení nezamě stnanos ti) a ekon omické (růst HDP) . Odpovědn ý správce v ěcí veřejných by se však měl ve svém rozhodování p ředevším řídit hierarchií zá jmů veřejných . Ovšem veřej n ý zájem není v našem zákonodárstvíodpovída jícím způs obem "ošetřen" . Kro mě toho i nezpochybnitelná ekologická fakta mají v hodnocení své role v životním p ro středí člověka urč i tou hierarchii. Vy važovat jejich váhu se závažností argumentů sociálních a ekonomických je proto rovněž záležitostí politických rozhodnutí: je významn ějš í rybníček u možňující rozmnožování žab než obslužná komunikace? Takže hranice, od které převažuj í limity dané únosností ži votního prostředí (tedy nesporný ve řej ný zájem) nad zájmy sociálními a ekonomickými (tedy zájmy předevš ím skupinovými, ale zohl edňov an ými nebo vyhlašovanými pře vážně jako zájem veřejný ) , je často málo zřeteln á. Přitom hlavním č initelem v rozhodování po li tiků nen í asi pohled na to, co je cílem odpovědného spravování věcí veřej ných, tedy politiky: zda spokojený život občanů ve zdravém životním pro středí, nebo' zvyšování HDP, což nemusí být totožné . Realisticky viděno, mnohdy nebo snad pře vážně hlavním činite l em pro rozhodování politika je územní omezenost jeho kompetence a jeho volebního obvodu, krátkod obost politických funkcí a neméně i zájmy individuální. Vždyť zeměko ule je velká, tolik polí leží ladem, a tak proč bychom neměli povolit ten kousek zaasfalto vat, když stavba hypermarketu při nese nové pracovní příležitosti, peníze z daní, které dáme na kanalizaci a tím na ekologii, a reklamu a sponzoring našemu fotbalovému klubu, takže vše děláme i pro zdraví mladé generace. Ji nak by stavbu povolil a peníze shrábl někdo druhý . Bohužel velká část tako véh o myšlení je v přímém rozporu s prostorovou i časovou neomezeností pÍl sobení fakt orÍl ekologických. Zfej mě v tomto rozporu je možné vidět trvalý zdroj ne dostatečně "Vysvětl ených , neod ů vodněn ých, nebo dokonce chybných rozhodnutí politikÚ na všech úrovních , provokujících "ekologické" extrémis ty k jejich akcím. Bod třetí, j iž jen pro hromadné sdě lovací pro střed ky: Pokud bereme v úvahu . body prvý i druhý, tj. že existuj í urči té ukazatele v životním pro středí, které by se neměly zhoršovat, a že rozhodnutí po l itiků nej sou vždy v souhlasu se strategií "mys li globálně, jednej l okálně", bylo by asi vhodné neznevažovat narůstající problémy životního pros tředí přesou váním pozornosti na protestní akce "eko logů" . Podobné by mohlo platit i pro zastírací házení bláta na "eko logy" zdržující "nejjednodušší a nejrychlejší řešen í" , které má často v pozadí otázku cui bono. I když tyto případy jsou samozřejmě medi ál ně živou a proto lákavou - vodou, podobné informování nakonec vede k poklesu ve řejného zájmu o životní prostředí, neboť ten se stává pouze problémem házení kamenů ekoteroristy, a vše by vyřešily radi kálnější zákroky policie. A to při rozeně vede i k poklesu tlaku na politiky řešit odpovědně neoddiskutovatel né problémy přesah uj ící jejich volebn(období a volební obvod.
len sprievodným j avom nejakcj aktivity. Mé· diá sú často v týchto prípadoch obviňovan é z toho, že sa sústrerlia len na to násilie. To je tá otázka priestoru, o ktorej som havariI. Priestor a čas sú drahé. Nemám tolko priestoru an i času, aby som problém mohol analyzovať do hfbky, preto ho musím zhustiť - a to aj za ce nu, že vynechám niektoré fakty. Čo je rozhodujúcim faktorom pri zvažovaní toho, čo vynecháte a čo naopak použijete?
Základom je č i tate la informovať o nejakej uda los ti. Zároveií ale táto informácia musí byť pre neho nej akým spasobom zaujímavá. Keďže vy chádzam z predpok ladu, že násil ie čitatela zau j íma, je vysoká pravdepodobn os ť, že správa bu de obsahoval' info rmácie o nás ilí aj v prípade, ak nás ilie bol o 'Ien sprievodným javom alebo nechceným vedlajším produktom aktivity, o ktorej informujem.
Možete
nejaký konkrétny príklad?
Dalo by sa teda p oveda ť, že už ke ď idete na . demonštráéiu podobného typu, idete tam s tým, že očakávate takýto konflikt. V tom prípade ale považujem zase ja za vysoko pravdepodobné, že si tento konflikt všimnete skor a pripíšete m u vaČší význam, ako ke by ste tam išli bez očaká vania násilného stretu. Z čoho pramení váš pr edpoklad výskytu ná· silia na akciách anarchistov? Určite má vplyv to, ako takéto akcie prebiehal i v mi nulosti. Ale aj celkovo - chápanie pojmu an archia má taký hanl ivý význam - v podstate asi do minuje predstava, že je to neporiadok, chaos, rozvrat, deštru kcia - to všetko sú pojmy, ktoré ev ok~ljú predstavu nás il ia. Tiež tú hi stóri a hnuli a... dosť otvore ne sa hlásili k podpore bom bových lI tokov a raznych teroristických akcií. ..
Uznávam, že j e pravda, že jednanie niekto rých anarchistických skupín v minulosti sa vymykalo normám a zrejme to má významný vplyv na ich označko van i e j ako patologickej skupiny. Ale v súčasnosti je predsa situácia iná - mnoho anarchistov násilie odmieta a považuje ho za morálne neprijatefné. Sna žia sa tiež u p ozo rň ovať, že definícia anarchie v zmysle chaosu a n eporiadku j e nepresná, že anarchizmus ako myšlienkový systém takto význam slova anarchia nechápe. To je možné, ale myslím si, že širok á . verej nosť tento pojem tak chápe, a preto má aj u rči té oča kávania od médií, ak o nejakej takejto udalosti inťormuj ll.
Médiá, aby vyhoveli požiadavku verej nosti rozumie ť svetu a nenarúšať existuj úce sociái· ne konštrukcie skuto čnost i, akési sp o!očen ské dohody o význame, tomuto systému pod· Iiehajú - čiž e vlastne posobí ako stabilizátor tohto významu, ktorý má u verej nosti svoje ustálené miesto - v podstate sa ten význam konzervuje. Verejnosť je spokojná, leb o po jem, o ktorom má svoju predstavu, sa pouŽí. va v médiách v tom význame, ako je zvyknu· tá : keď počuje alebo číta o anarchistoch, očakáva násilie, médiá tejto pr edstave vyho. vejú j ednak preto, že nemajú ani čas ani pri estor konštru ovať nový význam tohto pojmu, a potom preto, lebo násilie pri ťa h uje čitate
•
6
uviesť
Týka S3 to predovšetkým rozlič n ých aktivít, ktoré predpok ladajú, že sa zíde vačšie množstvo účastníkova títo úč a stní ci budú určitým spaso bom vyhranení voči iným skupinám, ktoré sa mažu na danom mieste vyskytnúť. Ako príklad móže s lú žiť anarchistická demonštrácia. Verím, že často sú tieto aktivity organ izované so sna hou vyhn úť sa nási liu, že má ísť o pokojný pro test - napríkl ad s tematikou ochrany ži volného prostredi a. Ale napriek tomu považujem za vy soko pravdepodobné, že sa tam nejaké nás ilie, nejaký nási lný ko nt1ikt odohrá - či 'už s prísl uš níkmi polície, alebo člen mi hnuti a skinheads.
~
CO JE A CO NENí EKOLOGIE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~_ _ _ ~'(f~J1'l:lDnufi®~
Anarchismus a ochrana životního prostředí
Alice Dvorská Kreslil Rostislav Pospíšil
Vztah anarchistů k ochraně životního prostředí je pro většinu· angažované i ostatní veřejnosti stále nejasný. Článek má za cíl infonnovat čtenáře o zá kladních anarchistických principech, o tom, proč anarchisté kritizují minulé i soudobé společnost i , a o postoji k ekologické krizi a nástinu jejího řešen í, který z toho vyplývá. Prolínání anarchismu a aktivit v oblasti ochrany život . ního prostředí se věnuje jeho druhá část.
Co je to anarchismus? Anarchismus je politickým směrem, který si klade za cíl d9sáhnout anarchie - fo rmy spo l ečnosti založené na decentralizaci a spolupráci navzájem si rov ných j edinců a jejich sdruženi. Zákon vidí jako p ros tředek vládců pro udržení moci a vyslovuje se pro spol ečnost volné dohGdy - tedy s pravidly, na jejichž změnu by měl právo podat návrh každý, organizaci zdola nahoru a ne nao pak. Jakékoliv případn é funkce by měl y být volitelné a kdykol iv odvolatelné. Anarchisté odmítají všechny formy nadvlády, nepřirozené autority a hierar chie ztě l esně né ve státu, kapitál u a církvi. Odpor zahrnuje všechny autori tář ské ekonomické, sociální a politické vztahy, zej ména ty spojené s majetkem a námezdní prací. Analyzuje i kritizuje současné poměry a nabízí vizi nové společnosti založené na svobodě, rovnosti a solidaritě. Anarchisté se na základních věcech shodnou, rozcházejí se ale v otázkách ekonomického uspořádání , jež by nejvíce vyhovovalo výše zmí něným třem pi lířů m budoucí společnosti. Jsou jednotni v p otřebě zrušit všechny ekono mické monopoly a soukromé vlastnictví pů dy a výrobních pros třed ků . Zatím co individualisté se ohlížejí na indi viduální ře šen í jako v zděláván í, zakl ádání Naprostá většilla lÍčastm1al protest1lÍch ákcí proti zasedá1lÍ MMF v Praze se do potyček s policií Vl/ hec nezapojila. Přesto v mediál1lím pokrytí domillovaly ;,ásilll é akce, což oZ1lačkovalo demo1l strace jako celek a výraZllě ovlivnilo i jejich odmítavé hodnoce1lí ze stra/ly veřejnosti. Foto z archi Vl/
ČTK
rov, zvýšia sa zisky z predaja a tým aj z re klamy. Chápem to správne? V princípe, ako to asi funguje vo všeobecnosti, by to malo zodpovedať. Ale podáli ste to dosi dramatic ky. Rozhodovaniu o tom, či niečo v tej správe bude alebo nebude, nepredchádza žiadne vefké filozofo vanie o význílmoch slov . To je m ožno škoda. Chápem to tak, že vám často nezostáva p riestor na to, aby ste analy . zovali dovody - prečo sa koná takýto p rotest. Sústredíte sa hlavne na a kési "akčn é scény" protestu, aj aktivite s p okojným priebeh om d od ávate akýsi ná d ych násilia. Dokonca som postr ehol v podobných čl ánkoch, že aj keď sa sku točn é násilie na demonštrá cii ani v jej sú vislosti neodoh rá, v texte - a to najčastejši e v t jtulkoch - sa odkazuje na to, že sa n ásilie očakávalo. Mám tým na mysli nadpisy typu : ."Anarchisti t en tokrát bez násilia" a podob ne. A keďž e sa v texte vyskyt ne informácia o tom , že išlo o ekologickú aktivitu, ktorú na p ro spoluorganizovali anarchisti, stretne sa v jedn om čl ánk u - na pomerne m alom pries t ore médiami konzervovan ý význa m ana r .chistu-násilníka s a ktivitou na och r anu život n ého prostredia. A tak, ako méd iá kedysi n apom ohli pri rozšírenÍ významu ekológia z jeho povodného odborného významu na všetko, čo má niečo spo ločn é s ochranou ži votného prostredia, nap omáhajú teraz p ri rozšírení významu ana rchizmu - v zmysle a ktivít ekologického cha rakteru, ale zá roveň rozširujú význ a m slova ekológia ešte ďa l ej, a k to pr eženiem - až niekde kekoterorizmu. V tomto bode opustím naš u dvojieu novinárov a pokúsi m sa tému nejako uzavrieť. V úvode som upozorňo v ala na to, že význam pojmu. musí byť ustálený a médiá ho možu sta bili zoval alebo rozšitovať - v prípade obrazu anarchistu-ekológa-agresora robia médiá oboje a tým vytvárajú vlastne nový význam. Táto skratkovitosť pri chápaní pojmu anarchia, resp. anarchista je dosledkom určitého tlaku, ktorý vnímam práve v sttete viacerých faktorov: v tradí cii ustálených významov, ktoré nám pomáhajú re alitu v komunikácii konštruovať - sice ieh povod bol kedysi v akejsi reaJite ukotvený, v súčasnosti už to nemusí byť pravda aje umelo udržovaný do minantnou kultúrou (tá disponuje najvačším pri estorom v médiách), v tendenci i zjednodušoval správu, klOrá vyplýva z nedostatku času a priesto ru (a . v niektorých prípadoch sa dá hovoriC tiež o nezáujme) analyzovať problém do hfbky, v po platnosti masovému záujmu o násilie v akejko fvek forme (od bitky v krčme až po genocídu), pretože uverejňovanie podobných informácií za ručene zdvihne predajnosť, zisky z reklamy ... V tejto súvislosti by zrejme bolo nereálne očaká vať od médií, že sa budú správať inak a výber po jmov s ich špecifickými významovými súvislos ťami budCl viac analyzovať. Ale napriek tomu možeme aj v niektorých súčasnýeh prostriedkoch masovej komunikácie pozorovať zodpovedné analyzovanie spravodajstva - záleží teda len na každom, aké spmvodajstvo si vyberieme.
•
Mgr. Katarína Potfajová - doktorandka na FSS MU Brno
~,(!~mJDnufi®ť::l
ANARCHISMUS A OCHRANA ŽIVOTNíHO PROSTŘEDí
7
alternativních instituCÍ (svazy, komuny, banky vzájemné finanč ní pomoci) a podporují nenásilné formy sociálních protestů (stávky, . neplacení da ní atd.) , sociální anarchisté tvrdí, že to sa Stále pokulhává mo o s obě nestačí, že kapitalismus nelze reformovat kou komunikace sek po kousku a je třeba jej svrhn out sociál ní revolucí. Taktéž se vysl ovují pro společné vlastnictví výrobních prostředků a jejich využíván í, soukromý majetek by měly tvo řit jen věci oso. bní. TentQ proud se dále dělí, v současnosti je nejvýzn am nějším s měrem anarchosynII ~ dikalismus kladoucí d ůraz na Viktor Piorecký (22 let) studuj e na brněn ské organizaci pracujících do ~ svobodných odborů . Podle M asary kov ě un ive rs i t ě sociologii. Je čle n em individualistů patří vý/ . . robky těm, kdo j e vyrob ili nevládní , sociálně - eko l ogic k é organizace (tedy ne všem), a ti je t -1 mohou svobodně směňo- Nesehnutí. Od zář í roku 2000, kdy se v Praze podílel na koordinaci protestll proti politice vat za jiné. Obávají se . ' ztráty osobních (indivi Mezi národního měnového fondu, byl v čes duálních) svobod, kam p atří i právo nakládat kýc h médiích ně ko l i krá t prezentován jako . s produkty své práce dle~?~ vlastního uvážení. "ekologický anarch ista" a potažmo strůjce Vezmeme-li v úvahu, že násilí (či hrozba násilím) po uli č ního násilí. Protož.e jej znám jako sluš ného člo věka a dobrého studenta, ch těl jsem je dle staré anarchistické tradice považována za vý lépe porozumět jeho osobním postojů m jl ~ " svobody, není divu, že paci znamný zásah do osobní k soudobé sp olečnos t i a jej ím problémům . fismus má i zde příznivce, . zejména mezi individual isty. Kreslil Jan Stekltk Přesto nelze anarchisti cké hnutí považovat za čistě pa Jak dlouho se považujete za člena sociál cifistické, výstižnější je definovat je jako antimilitaristické. Vyslovuje se ně - ekol ogické ho hnutí? proti násilí státu a zd ůrazňuje rozdíly mezi násilným chováním autori t V socicílllě-ekologickémnebo taky" ekologic ko-lidskoprávním" hnutí jsem aktivní přibliž a utlačovaných. To vysvětluje , . proč anarchisté věn ují mnoho energie odpo ru ně pět let. vůči kapitalistickým válkám a vojenské 'mašinerii, naopak ale v historii or Co je smyslem tohoto hnutí? ganizovali ozbrojená povstání (nejznámější jsou anarch istické milice vopo zici proti fašistické armádě generála Franca ve Šp anělsku roku 1936). Pro Je to spojení ekologického hnwí v klasickém slova smyslil a hnulí za lidská práva v klasic postoj k násilí proti živoucím bytostem j e' v případě větš iny anarchistů cha kém slova smyslu. Nejpodstatnější je moment rakteristická snaha o nutné minimum během sociálních bojů a revoluce. Ty stýkání se těchto dvou oblastí. Ty problémy podle anarchistů obvykle začínají mírumilovně, ale zvrhnou se v násilí bě jsou spojité. Ekologické problémy mají soci hem 'represí ze strany zastánců zavedeného pořádku. (Příkladem může být ální důsledky a pNčiny a podobné je to Itálie dvacátých let minulého století, kdy stát násilně reagoval na okupaci i s problémy lidských práv. Také mají ekolo gické pFí61ly a dtisled/..y . továren.) Výše uvedené směry anarchismu lze chápat jako možné modely budoucí spo Co je podle Vás ekologické hnutí v klasic kém slova smyslu? l ečn o sti. Mnoho anarchistú se taktéž přiklání k názoru, že vývoj nelze přesně Jeho cílem je, aby soužití člověka a přírody předvídat, je li kož se jedná o cestu pokusů , omyl ů a p o naučení se, a proto se neznamenalo její n ičení. Je zam ěřené na Fe vyslovují pro větší tole ranci mezi jednotlivými s měry . Jednoduše pro anar šenÍ ekologického problému, problémy život chismus bez přív l as tků. ního p rostředí a ekologie.
Náš rozhovor
Jdljl
I
Zelený anarchismus Důraz
na anarchistické ideje coby. řešení ekologické krize je v současné době vlastni větš ině anarchi stických směrú. Tradice se odvíj í od my slitelů , jako byl Petr Kropotkin, který prosazoval myšlenku, že by anarchistická společnos t měla být založená na konfederaci komun ít spojujících fyzicko u i duševní prá ci a stejně by decentralizovala a integrovala průmysl a zemědě i ství. Idea hos podářství, kde "maléje krásné", byla navržena sedmdesát let před tím, než se začalo formovat ekologické hnutí. Ve své práci "Vzájemná pomoc" Kropot kin dokumentuje, jak je spolupráce v rámci jednoho druhu popř. mezi různý mi druhy a jejich životním prostředím většinou přínosněj ší než vzájemná konkurence. Práce Kropotkina společně s díly Williama Morri se, bratří Rec lusových a řady dalších položila základ pro současný zájem anarchistú o ži votní prostředí. Bylo by ovšem chybou, hovořit v souvislosti s počátky anarchistického hnutí o "zelených" myšlenkách jako takových. Věci společné eKologickému i anar chistickému myšlení jasně formuloval až Murray Bookchin ve své knize "Ekologie a revoluční myšlenka" z roku 1965. Jednalo se zejména o společné požadavky decen tralizace a diverzity. Bookchin se ekologickými tématy za8
Které pr oblémy to podle Vás jsou? to od lokálllích ekologick:ťch problé mú typu zeleň ve městě, automobilová dopra va v obci a podobně. Pokračuje to přes pro blematiku prtimyslové výroby až po globální ekologické problémy, jako je oteplování a s ním spojené zvyšování hladin moří atd. Začíná
Co máte na mysli, když mluvíte o hnutí za lidská práva v klasickém slova smyslu? Jde ochranu základních iidsk.ých práv po celém světě. Vychází z pFedpokladu, že lato práva jsou univerzální, nedělitelná, společná všem lidem. . .
o
Jsou pro Vás
osobně některá
z těchto práv
důležitější?
Všeclmajsou stejně dúleŽitá. Dalo by se dis kwovat třeba o tmil, zda právo na život
a právo nebýt mučen není.dúležitějŠí než prá vo na potravu. Ale obecně si myslíl1l~ že jsou
všechna .lidská práva stejně závažná.
Skrz lidská práva je dobře vidět propojení
sociální tl ekologiCké oblasti. Shiva na fóru
nedáVilO zdtirazňovala, že by ekologická prá -?
ANARCHISMUS A OCHRANA ŽIVOTNíH;O PROSTŘEDí _ _ _ _ _ _ _ __ _ ~~~n~Dnufl®~
. -
Kreslil Rostislav Pospíšil
býval j iž od padesátých let minul ého století, pozděj i j e spoj il .s re vo luč ním i sociálně anarchistickými postoji. Anarchisté se vys lovuj í pro hospodářstv í založené na z ákl adě trv alé udržitelnosti, decentralizaci prúmyslových odvět ví, rekvalifikací děln íků a využívání ekologicky příznivých technologií, ener getických zdrojLI a produktú a nep o sl edně pro podniky provozované pracuj í cími prostředn ictvím rad a rozhodnutí na zákl adě přímé demokracie. Tyto by podle nich byly taktéž mnohem citlivější k požadavkú m (nejen ekologickým) místní komunity, než je tomu u podnikú současný ch. Hlavn ípříčinu ekologic ké devastace vidí v politice nadnárodních korporací a institucí, potažmo v ce lém kapiíal istickém systému. Něk teří z nich ale vinu na systém svalují auto maticky bez kritického pozastavení se nad konzumními návyky a hodno.tami většinové s polečnosti.
Hierarchický systém prů my slu je podle an archistů jeden z důvodů jeho neu stálé expanze - n e rovn oměrné rozdělení zisků ve prospěch man agementu a vlastní ků je silnou motivací pro další rů st. Bude-li ale koláč rozděl en rov nomě rně mezi všechny zam ěstnance, jednotlivé kousky budou p od s tatn ě menší a to by m ě lo znač ně snižovat stimu l k e))panzi. Důraz je též kladen na přímou demokracii, jež by každému obyvateli umožn ila podílet se na místní úrovni na rozhodovacích procesech (nejen) ohledně životního prostředí, ve kterém žije a které si snaží udržet či sté . Velké kritice se těší tzv. zelené kon zu mentství, tedy velká spotřeba nepotřebn ých , i když ekologicky příz n i věj ších produktů , jejichž výroba také vede ke spotřebě zdrojů, energie a produk ci odpadu. Nav íc dle an archistů neřeší kapitalistickou zásadu neustálého růstu - i "zelené" firmy potřebuj í vykazo vat zisky, hromadit kapitál a expandovat. Zelené konzumentství se podle anarchistů taktéž nezabývá škodlivými účinky reklamy a nedostatkem veřejn é kontroly produkce a in ves'tic v rámci kapita lismu . Zelený anarchismus se dělí do dvou hlavních proudů: sociální ekologie a anarchoprimitivismu, menší část je taktéž ov l ivněn a hlubinnou ekologií. Valná č ást anarchistů se ale pro ekologické požadavky vyslovuje bez toho, aby se do někter~ z těc hto kategorií vůbec zařazo va la. Sociální ekologie , nej si ln ějš í větev, je spojována s idejemi a pracemi Mu rraye Bookchina. Za příči nu ekologické kri ze jsou označovány dominantn í vztahy mezi lidmi, kritizo vány jsou hierarchické vztahy a kapitalismus jalo takový. Za východisko je považována pří má demokracie a federální usp ořádání j ednotlivých společen ských celků (komunit, organizací výrobních profesí atd .). Anarchoprimitivisté vidí příčinu devastace přírody v moderní civilizaci jako tako vé, malá menšina z nich dokonce volá po odklonění se od veškeré tech nologie a návratu ke společn os ti lo vců a sběračů. Tento názor je prezentován v britském čas opi se Green Anarchist a setkává se sotevřenou nevolí ostat ních anarch i stů, kteří se obávají kolapsu sociální infrastruktury a hl adomoru. Většina an archoprimitivistů se spíše cítí být inspirována životním stylem "primiti vních" společno s tí a vůči samotné tech nologii je p od statně kritičtější než sociální ekologové. Tento proud reprezentuje zejména americký časopis Fifth Estate . Anarchoprimitivisté, stejně jako ostatní anarchisté, se dívají skepticky na kladný přís tup soc iálních ekolog ů k volbám do obecních zastupitelstev. Za tímco p o sledn ě jmenovaní argu mentuj í v ytvářením samosprávných útvarů c oby protiváhy ke státní moci, druhá strana tento přístu p považuje za refor
va měla b,vt chápána jako so u část základních
l idských práv, protože kvalita životního pro středí má naprosto konkrétní dopad na živo!
konkrétních lidí. Vedle práva na život by tam
m ělo b.vt prá vo na pitnou vodu, adekvátní ži votní prostFedí apod. Ukazovala to na příkla
du indick.ých státt1, kde žije.
Co si předs tavuje te pod adekvátním život
ní pros tředím ?
Pros tře dí, kde člověk m ů že žít bez zdravot níchnásledkz.i, kde m ůže uplatiíovat svépři
rozené potřeby v rámci pNrody. To znamená
napNklad potřeb u L~istéh o IIzduchu, možnosti
smysluplného trávení volného času v čistém
prostFedí atd. Ži votní prostředí ovlivrluje
produkci zásadních společensk.ých p roduktů.,
jako j sou t,'eba potraviny. To je jakási spole čenská ro vina životniho prostředí. Prostředí
by m ělo b.vt takové, aby zásadní spo lečenské
f unkce mohly b,ýt zachovány.
Co by bylo třeb a teď nejvíc řešit? Jsou to
ty pr oblémy, o kterých j ste p rá vě mluvil?
Mys lím, že je třeba co nejkomp lexn ěji Fešit
způsob distribuce lidsk.Í'ch práv, protože
v současnos ti j e ta distribuce velmi nerovná.
Tím se čás t s větové populace dostává na pri vilegované místo. My si užíváme velkerých
vyniožeností bezedn ě, a tím s tla čujeme dru h Oli část lidí do extrémních poloh na druhé
s tran ě.
Co pro to může udělat člověk v ČR?
Múže pracovat ve vlastní koml/nitě na zlep šovdní lokdlnich ekolog ick,vclz problénni,
ženských prá v aj. Tím může ,začít. Vybrat si
práCi v kom unitě na určit ém problému. Nebo
se mtiže zapojovat do širších hnuti, které tyto
problémy reší na .firší 1Írovn i. Mtiže se tak
podílet na principiálhějším Fešení.
V čem by to principiální řešen í mělo spočí vat? Ve změn ě zpl~sobú chování západní civiliza ce. Zm ěnit chování vůči ostatním civilizacím, ;, zbytku světa ", a změnit chování uvnitř. V 017011 p Npadech jde o vněny l11ocensko ekonomick.Vch priorit spo lečnost i . .lak nave nek, tak uvnitř jde o omezení niči véh o dti sledku prosazování /I1ocensko -ekonomick)'ch zájm ů západní společnosti.
Které záj my to jsou? .Ie tl'eba Nel, že i nezápadní civilizace nere spektují lidská ani ekologická práva, takže řešen í by se mělo hledat i zde. Problematické jsou podle mě ty zájmy západn í společnosti, které souvisí se zisky subjeklti vydělávajících na čem koliv. Tyto subjekty vědí, že zisku mo hOli dosahovat i využíváním moci . .lak poli ~
~U9n'\lDll1)fi®~
ANARCHISMUS A OCHRANA ŽIVOTNíHO PROSTŘEDí
9
Kreslil Jali Steklrk
mistický a zejména naivní. Zastává se přímých akcí (jichž existuj e široká šká la od vzdělávání přes sebeorganizaci až po demonstrace č i stávky) s tím, že vol by podle an archoprim i ti vis tů vedou k ú stupkům z radikálníc h pozic a na bytá moc nezřídka zaslepí i ty nejupří rimější aktivisty.
tické moci (tFe ba zneužitím zastupitelských zíFadú či státní správy J, tak využitím vlastní síly. Treba silná firma pFe válcuje pár ob ča· mi, kteN mají své dom e čky v její zájmové ob lasti. Pro finllllll ení prohlém to prosadit. Pře dstavit elé
dominantních politických by namítli, že ty mohou státv ce stě, veřej nému záj
p roudů česk é společnosti
Přístup současných anarchistických organizací k ekologickým otázkám
domečky
Pro lepší představu vlivu ekologických myšlenek na anarchistické organizace je dobré uvést konkrétní příklady: Česká Solidari ta - Organizace revolučních anarchistú se ve svém manife s tu přím o zabývá otázkou pro středí a tvrdí, že "přechod od státního kapita lismu (mín ě n je zde předch ozí režim, pozn. A.D.) k tržnímu t yto to je eko logické problémy nevyřešil, naopak vede k jejich prohlubování. ( ... ) Jeho dyn amika totiž sp očí vá v nutnosti neustálého růstu vý roby, který se usku te č ňuje trvalý m a barbarským rabováním přírodn íc h zdroj ů". E vropské a mezi vl ádní dohody, kterými se čes ké vlády v och raně životního pros tředí řídí, před stavují "p o lo vič atá opatření, která nechávají zásadní záj my znečiš ťuj ícíc h nadnárodníc h koncernů netknuté a jsou tak z větš í č ás ti v boji proti nič ení příro dy neúč i nná" . Dů leži tý však je "rozpor mezi udržováním kapi talistického hosp o dářstv í a přeži tím lidstva". Ekol ogický boj, který chce tento rozpor řešit, se "nemůže omezovat na pouhé snahy o ods tmnění toho nejhoršího zn eč i š tění, ačk oli jsou tyto snahy s amozřej mě nutné. Dů s ledný ekolog musí být proti kapitalismu. ( .. .) Lidstvo musí kontrolovat, ekologi zovat a zefektivni t svoj i prů myslovou výrobu a spotřebu energ ií, přebudo vat zemědě lství tak, aby bylo efektivn ější a nevyčerpávalo půdu a nezneči š ťovalo vodní zdroje". Československá anarchistická f ederace se vyj ad řuje podobně: Parlamentní demokracie podle ní "nedává lidem možnost s vo bodně rozhodovat o svém ži votě" a státní a kapitalistický systém se opírá o pri ncipy "dominance, autority a ovl ádání přírodních zdrojů". "Konkurenční boj ", "monopolismus", "honba za zi skem" a "ekonomický růst za každou cenu vedou k vyčerpání neobnovi telných zd rojú surovin, energie a ničení ekosystémú". To, co se vydává za tr vale udržitelný rozvoj, je spíše "natírání problémú na zeIeno", skutečn á změ na však "není možná kvú li zachování kultu vo lného trhu". Čes kos l oven ská anarchistická fe derace proto prosazuje "přísné dodržování principu trvale udržitelného, tedy ekologicky šetrného a racionálního způ sobu života", "omezení prů m ys l o vé výroby na ekologicky únosnou míru" a snahu "o změ nu pohledu na svět", ve kterém je člověk chápán "jako součás t přírody " a ne jako "její pán". Zahraniční anarchistické organizace jsou v analýze příčin ekologických pro blémú a navrhování jejich možných řešení dále než české. Britská sociálně anarchistická Anarchist Federation se otázkami spojenými s ochranou život ního prostřed í pravidelně zabývá v časop i se Organize! Výjimkou nejsou čl án ky o problematice geneticky modifikovaných organismú, vztahu prú myslu a ochran y životního prostřed í, úvahy o perspektivách zelené anarc histické společnosti apod. Německá anarchosyndikali stická Freie Arbeiterlnnen Uni on (Svobodné sdružení pracujících) se v roce 1995 začala so ustřeďovat na
mu. Jde oto, že ob čanú se zpra vid~a nikdo neptá, co j e podle nich vdejný zájem a oni nemívají možnost podílet se na definování vdejného zájmu ~ kOlll unitě prostFedllictvím rovnoprá vné diskuse. Možná by se ty dom ečky zhOl'ily, i kdyhy k tomu docházelo a komullitajako ce lek hy uznala, že v.Vroba je pro ni životně dMe žitá. Pak by ale komllnita l1lěla vyvážit dopad na ty jedince, kteří uflpě/i ztrátll. Jak profity, tak ztráty hy měly h.vt ro vn oměmě rozprostFe ny po té komunitě. A to se taky n eděje. V tom, co jste říkal, je slyšet d ůraz na prá vo lidí na čis tý vzduch a vodu. N emůž e tento postoj vést k poškozování p řírody a kr ajiny? Jde o priority. Zisk a záj em j e defino vaný z hlediska čas u a dosahu aktivit velmi úzkopr se. VětH úlohu by měla hrát hudo ucnost, šir§í souvislosti života v komunitě. Do těchto SOlI visloslí patří i ta pNroda. Nechci tvrdit, že v§e, co pot řebuje lidská komunita j e zárovell výhodné pro p řírodu. Měla by zde hýt snaha o dohrovolnoll skromnost, dobrovolné omeze ní se kOllll/nity, ahy Z té situace p rofitovaly i ne-lidské i'ásti toho životního prostFédí. Je podle Vás dnes aktuální nějaký p ro blém, který plyne z' toho, že lidská komu ni ta p řehlíží p ři prosazování svÝch práv blaho přírod y? Příkladem je automobilová dop rava. Člověk ph prep ra vě vlastní a lJl'ep ravě zboží, které využívá, omezuje svým pro~p ěchem p řírodu konkrétními zp úsohy, které jsoll dnes popsá ny. To stejné by se dalo Net o malých kOlnu nitách - tFeba Kašperské HOl )', kde se m ělo těžit zlato. Ta vesnice by Z toho krátkodobě profitovala. Ale tam liŽ se lidé podívali dál do hudollcnosti a u vědomili si, že dlouhodo bě by to skrze. přírodu pFineslo té kOlllunitě další zlo. Obecně jde tedy o to, skloubit po třeby a zájmy lidí se zájmy p řírody. Aby byla zachována jak biodiverzita potFebnd k "nor máln ímu" fu ngování přírody, tak práva lidí a j ejiclz dohr.ýživot. Existuje n ěj aká újma přírodě, konkrétní új ma, kter á Vám oso b ně leží na srdci? ... Možná to zní plytce, ale myslím, že zásadní je oteplování. To má zásadní dopad na ~
10
ANARCHISMUS A OCHRANA ŽIVOTNíHO PROSTŘEDí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~-ij~n~Dnufi®g;}
--
~------
--
vd~n~ DIlufi®~
problematiku komercionalizace a rostoucí vliv nadnárodních koncernů na bi ozemědě l s tví. Taktéž odstartovala kampaň na podporu mexických pě s titelů organické kávy.
Vliv anarchistických myšlenek na radikálně ekologické organizace Velice zaj ímavý je proces myšlenkového přerodu radikálně ekologické orga nizace Earth First! (Země především!). Ta byla dříve silně ovlivněna hlubin nou ekologií a an archi sty s o u s t av ně kritizovaná za mizantropické postoje. Posléze ale začala za příči n u ekologické krize označ o vat hierarchické vztah y mezi lidmi a ne lidstvo samotné. V s ou č as n é době úzce spolupracuje s celo svě to v ou syndikali stic kou organizací Industrial Workers of the World (Prů mysloví děl níci s věta) . Jedn a z předních aktivistek 'Earth First ! Judi Bari tvr dí, že "je načas e, aby se ekologické hnutí přestalo chápat jako oddělené od zbytku hnutí za sociál ní spravedlnost. Stejná moc, která se projevuje dobý váním pří rodn íc h zdrojů , se projevuje i jako rasismus, třídní diskriminace a vykořisťování lidí ve mě stec h . ( ... ) Jen když tovární děl níci odmítnou tyto věci [toxické látky ] v y rábět, jen když dřevorubc i odmítnou porážet staré stromy, múže nastat s kutečn á a trvalá změna . " Evropská akti vistická s íť European Youth for Action (Evropská mládež pro akci) v čas opi se Green . Pepper pr av id e ln ě in formuje jak o ekologických kauzách, tak o anarchistic kých akcích, obsazených domech, alternativ ních dru zíc h aktiv is~ mu (videoaktivismu) apod . Jisté anarchistické tendence lze vy ., ze skupin, jako je brit sledovat i mezi lidmi ská Reclaim the Streets (Ulice lidem), jež svou kritiku automobilismu vyj adřuje pro střed nictvím pouličníc h slávností, happenin gů , blokád silnic apod. Dří ve z aměřená na výhradně ekologické aspekty automobilismu, za čala si pozděj i všímat souvislostí mezi rozvojem indi viduálního způsob u dopravy a systémem, který ji prosazuj e. Ve svém boj i proti kapitalismu se v druhé polo vi ně devades átých let spoji la i se stávkujícími dokař i z Li verpoo lu a dělník y protestuj ící mi . proti naftařským společn o s tem. So učasn á mas ová celo s větová mobilizace proti ekonomické globalizaci přinesla jedn otli v'ými skupi i intenzivn í diskusi mezi ' ze soucasnyc h Kreslil Jali Stek/tk , t· h nam!.. Jedmm zaveru o oto procesu je poznán í, že nelze o dd ě lov at jednotlivé aspekty s ou časné ekologické i so ciální krize - skupiny se J1avzájem inspirují. S dalším vývojem tohoto hnutí a proh lu bováním daných problémú lze předpokládat i větší prolnutí jednotli vých idejí. v,
v
•
•
Alice Dvorská - studentka chemie životního
pro středí
na PřF MU Brno
všechny komllnity. Takových problénui by //lohl v)jmenovat spousty.
člověk
.Jak muzou lidi těmhle d o p ad ů m silných a sobeckých záj mu če li t a prosazovat ve řej né zájmy své komunity? Moh ou použít zavedené zplisoby, tFeba volbu .. ekologických stral! ". lobbování v parlamel! tu. Ale tato ceÚa je ve svém zí6nku velmi o/llezená. Vedle lobhujícího ekologa je lobbll jící pnimyslník, kdy ž to zjedn oduším. Jeho lobbing je zpravidla zíčinn ějJí, protože pOllží vá mocn ější nástroje (pen íze, moc apod.). Je proto tFeba spíš vyvíjel paralelní insliwce prosazo vání komunitami definovaných zájnni. Co jsou to ty "paralelní instituce"? Treba ekologická a sociální hllutí, která vy tvdFejí platf ormu pro Fešení problénl/,I. Když jdou mimo ty zavedené, oficiální cesty, lIui žou nátlakovými akcemi, konkrétním j edná ním v kOIll l/ni tě tFeba obejít zastupitelstvo a zorganizovat lidi pti n ěja ké činnosti, kte rá nem usí mít s volenV/1/i záslupci nic společné ho. V globálním· rámci se o to snaží tzv. an tig lohalizační hnutí. Vyslovl/je nesouhlas s konkrétními věcm i a snaží se vytvái'et ne hierarchické komunikační strategie. KaŽd.V účast ník toho Jmutí má .lI1oŽnosf stejll:Í'1Il zp~i sobem a· stejně účinn ě ovlivnit podobu toho h/lli tí a jeho zaměi'e ní a kroky, které hnutí podniká. Neplatí to absolutn ě, protože vy m;í.1ilet tyto nehierarchické zptlsoby kOllluni kace j e složitá záležitost (/ je to věc vývoje. A ntiglo balizační hnutí se phtUlIl sam ode)mě potýká s IIlnoha problémy. Moje zkušenost z [oiísk.ých protestti je ale dobrá. Viděl jsem několik set lidí, jak se účas tn í na hmatateln é, konkrétní věci. Popílu, jak se rozhodovalo: Byly tzv. afin itní skupiny, skupiny m axim álně dvaceti lidí. Ta skupina se podílela na zajištění části protes lu. TFeba dělala tran spáre/it)', letáky atd. Do hadovali se mezi sebou na stanoviscích a na f óru delegátti měli svého delegáta. Člen ové všech skllp in se scházeli v prO/iajaté tovární hale a prostFednictvÍm delegállt kO/1wnikova li. Pokud by delegát Nkaln ěco jiného než by lo ve skup ině dohodnuto, mohli ho " sláh noltt " a nechat mluvit jiné/lO. Členové skupin se také mohli na místě zapojovat do diskuse /IIezi delegát)'. Je to strategie časově a ener geticky náročnější než hierarchick)í způsob rozhodování, ale kvalilaje zde zásadní. Kaž d.ý člov ěk z těch několika stovek měl možnost zíčasti na těch rozhodnutích. Finální rozhod nutí musí ale být vy tvo Fen o pomocí konsensu, všichni musí sOllhlasiT s tím, co se dohod/le . Ten proces j e ale daleko složit ějJí a jeho pFesné popsání b)' zabralo mnohem více pro storu, než máme k dispozici. ~
~'t[~n'\lDTIun®~
ANARCHISMUS A OCHRANA ŽIVOTNíHO
PROSTŘEDí 11
Č eho
se ta rozhodnutí týkala?
Ekologie, aktivismus a mediální image
V tom to p rípadě toho protestu: Kam se p"; j de, s jakým cílem, j estli budeme n ěco bloko vat ·nebo ne atd. Úskalí, bylo v 10/11, že se v Praze ocitly skl/piny, které lIa lóm neparti Václav Štětka cipo va ly. Jejich cíle byly jiné než ty, které j sme dollOdli na lóru. Tyto skupiny p ro váděly násilné akce. Ne účas tnily se na těch sp o leč ných rozhodnutícl!, manipulovaly čás t davu a změn ily dohodn utý zjJlisobl/ protestu, ktel~Ý byl p tivodn ě nap/ái1Ován. Lze se dO/llnívat, že tito lidé si byli dobFe vědO/ll i, že by v kO/lsen Všichn i to známe. Pochoduj ící, prchající či suá /ním rozhodování n e l/sp ěli, tak ho jedn o naopak út o č í cí dav, kordon poli cist ů vyzbro duše obe,W. Na druho u stranl/, kdyby všech jených obušky a štíty, postava zahalená šát ny skl/p iny na fó ru delegátú chtěly násilí kem metaj ící dlažební kostku. Tyto výjevy se s policisty a na lóm by se to naplánovalo, objevuj í už skoro s železnou pravidelností na k násilí by došlo. Ne byl by nikdo, kdo by Fekl, prvních stránkách deníků i na televizních ob že se to nesmí, Cl autori ta tivně by to nahzoval razovkách (lhostej no, zda se jedná o t elevizi ostatn ím. A však naprostá většina lidí, k te ří v eřej né služby, anebo televizi privátní) po diskuto vali,' byli m íl'/l1/1ilovní lidé, kteN bitky každé, když se koná něj aká street party či za s polícisty n ech těli. Proto z konsensl/ vzdla sedání. meZinárodních finančních institucí. mírlllni/oV/iá, nenásilná podoba protestl/. Ve většin ě příp ad ů je obrazová informace Jenže skl/piny, které c ht ěly vy vola t násilí, se stru čný m komentářem (u novi doprovázena společn ém u ' rozhodování vylmuly. nové fotografie j ed nov ětým popiskem), redu To platí o becně. Nejen v lIntiglob a liza čn ím kuj ícím ča sto pestrou sm č si ci demonstruj í hnUlí. Skupiny, které chtějí n ěco, co větlin ě cích sku pin, jejich motivy i cíle do podoby nevyhovuje, se zpravidla vY/lll ou dem.okratic j ednoli té masy, které se také - doj de-li k n ě ké ces tě. Ne ch tějí riskovat, že je veFejn é mí j akému maléru - př i pisuje kol ektivní vina. něll í oc/ir/íln e. Použijí mocenské tlaky. VěNm, Divák (č tenář), který u obrazovky (novin) že spol/sta a rgwl1 elltLi, které j sm e lIapříklad provádí druhou selekci informací, jež se Kreslil Jali StekUk p ře dk ládali b ěh em loiíských protestú, by lla v dotyčném médiu objevují, už nerozlišuje bez větších problém ů ra c ionálně vysvětlit ve vůbec a naopak se snadno ut vrzuj e v tom, co Je to tím, že hnl/tf za lidská práva a ekologic řejn osti, Cl také věřím, že by vět.fin a lidí po ké hriutí klade větší dúraz na obsah, zatímco si o těc hto aktivitách myslel už dříve: stačí raciolláln ím zhodnocellí stála na Ilalí st raně. na zplisob toho rozhodování se v něm tak . letmý pohled a je mu jasné, co j sou "tihle" Problém je v tom, že z dm hé strany, ze strany moc nehledí. Mám pocit, že dn es víme, co dě státu a o b ecně ur6t,ých sfér společn os ti do zač. Je z tohoto v ě zení ob razů a nálepek vů lat proti globálnímu oteplování, víme, co dě chází k liOuživdn í mocenských zplisobů inlor bec úniku? lat pro posílení komunitního živo ta, ale stále movdní a komunikace, které dejimll l/jí obsah. pokulhává zpúsob komunikace a rozhodová Nechci tvrdit, že vět§ina lidí j e od podstaty Výroba image dobrá. M otivace lidí jsou často neandělské, ní. ale nejvíc vydělávají ty skup iny, které ocholl/ Moderní společ nost je závislá na produkci V če m se to projevuje? dohodnout se obcházejí. image. Tato závislost j e zapříčiněn a potře bou V j akési ekoauioritářské až ekofa.fízující ten zprostředkované zkušenosti, která č i n í z kaž denci. PFijde intelektuál s vyHím statusem o čem by se měl o rozhodovat nehierar dého společenství v ětší h o než vesnice "ima a vyklúdá, co ostatní mají dělat. Je to autori chicky? ginární komunitu". Po vědo mí o lidech, vě tativní rozhodování. Ať uvnitř samotn,ých Mělo .by se lak rozhodo vat v maf.Vch kom uni
cech a událostech, se kterými n epři ch ázíme tách. Tam. by to mohlo jilligovat ur6tě. A le eko lo gickvch a lidskoprdvních organizací, do styku tváří v t v ář , získáváme a udržujeme tak vně, směrem k okolní spole čnosti. A j e neodm ítám ani //l ožnost aplikace toho mode
v dnešní době n ej č a s těji pro stře dn ic tví m ma pak jedno, j estli autoritativně naNzená věc j e lu ro zhodování v širHch sp o lečen sk.ýclz j ed
sových méd ií. Není přito m žádným objevem, notkách. Je otázka; jak by to jl/ngovalo'a j ak .fpatnd nebo dob rá. Špalné je samo 'aztlorita že obrazy, které se v médiích objevují, ne tivní rozhodování. Ekologická krize je nebez to vymyslet. Ne vím spoleh li vě, jak by to p řes
jsou "oknem do s vět a" , ani "zrcadlem" odrá ně m ělo f ungovat. Principiálně to ale jde, je p e čná v tOI/l, že je velká pravděpodobnost, že žejícím okolní realitu ,. ale souborem peč li vě demokracie ustoupí ekologickém u diktátu. ale treba vYlllyslet j ak. Už možné podoby la
protří d ěných a zpracovaných informací, V tom jsem pesimista. Vykalkuluje se racio kového rozhodovúní j e tFeba l ormulovat ne
do přede m defi novaného inter vkládaných hierarchick)im, konsensuálním zp /4sobem. náln ě, co je třeba udělat pro p Fežití, jenže pretačního rámce. spole{nost to neakceptuje. Někdo se tedy po Přijm ou t je na základě shody a pak j e apliko
Mediální informování není nikdy zcela "ob kusí to p Fe žítí prosadit autoritativně. Upo vat.
jektivní" a "neutrální", j ak se mnohdy samot zo rňl/je na to Jan Keller. To nebezpea tu je, ná média snaží publikum přesvěd č it. Už sa že se věci budou rd it autoritativní cestou J e pro Vás os ob n ě dů leži těj ší to, zda se bu
motný v ý běr událostí, které jsou považovány de rozhodova t za účasti všech, nebo to, co diktatlllY. Na nás nyní je, snažit se, aby k to za hodné zaznamenán í, je p o dří zen urč itý m mlt nedoJlo. A le ne tím, že budeme popírat se takto vyřeší ?
zpravodaj ským kritériím, díky ni mž se n ěkte Obojíje stejflě chiležité. Pokud se n ěco dob Fe p řítollln ost ekologických a dal§ích problémú, ré události do zpráv dostanou, zatímco ji né ale tím, že' budeme nacházet jiné než a uto ri vyřeší, ale . špatnou cestou, konzerVl/j e to
j sou ponechány stranou mediální pozornosti, špatný způsob organizace. A naopak. Pokud tativní zpLÍsoby Fešení. a tím i (ve vě tš in ě pří padů) stranou veřejného by se společn ost soustředila j en na kOlllll/l.i
zájmu . Je dobré již na tomto m í stě připom e kaL
Nebylo to málo ekologickP negati vita, dra m ati čno s t a personalizace. Mé váženou míru, jak dospět k obqjímu.
To bych raděj i nechal na č tenářích. di a mají schopnost zvýznamiíovat a naopak Vaše vy p rávění budí dojem, že se víc zabý ma rginalizova l fak ta a událo sti koluj ící ve Za' Veroniku rozmlouval váte komunikací než obsahem tě ch roz veřejn ém prostoru Ui nými slovy nastolovat Libor Musil hodnutí? Čím to je? agendu), a navíc je předkl áda t v takové po ~
12
EKOLOGIE, AKTIVISMUS A MEDIÁLNÍ IMAGE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~9mIDI11]f!®~
Kresba Rostislava Pospíšila době, která do značné míry publiku napoví dá, co si o nich má myslet. Velikost č l á nku a titulku, jeho umístěn í v rámci listu, fotogra fie, která je k němu připoj e na , jej í popis, for mální stavba článku, použité výrazové pro středkY - to vše jsou soubory zn a ků nesoucích významy, které vy povídají o Po stojích listu k dané prob lematice. Obdo b ně samo zřej m ě fung uje i telev izní nebo rozhla sové zpravodajství; zde je třeb a hledat skryté význam y v tako vých drobnostech, jako jsou délka a z působ záběI'u, titulek oz načuj í cí zpovídanou osobu, hudební pozadí atd.
Mediální red itaversus realita Historie mediál ních výz kumů př i n á š í n esčet né množství p říklad ů odliš nosti rnediální rea lity a osobních zku šeností lidí, kteří mediali zovanou událost sami zažil i. Dnes již . klasický výzkum m anželů Langových v Chi cagu 1952 při příl eži to st i oslavy návratu ge nerála MacArthura prokázal , že lidé, kteří tu to slavnost sledovali v televizi, ji popisovali jako velkolepou dramatickou akci pl nou di vákÍl , j ejíž sledování pro ně bylo vzrušujícím zážitkem. Ti, kteří se na přehlíd k u šli podívat os obn ě, ji hod notili jako pom ě rn ě. nudnou ; generá la v i dě li j en pár v t eřin a namísto davÍl diváki'! pouze pár skupinek postávaj ících u okraje silnice. Televizní diváci měli na prosto odli šný zážitek od očitý c h pozorovate IÍl ; a mů žeme se jen ptát, jestli to bylo za pří činěno televizn ím "zkreslením" , anebo neúplným, partikulární m pohledem di vákÍl v reál né situaci. Podobnost s p"Grcepcí l o ň s k ý ch demons trací proti zasedání MMF v Praze není sam o zřej mě čistě náhodná. Většina úč astní k ů protest ních akcí se do potyče k s pořád kovými sila mi vůbec nezapojila, a ani nebyla - stej ně jako drtivá většina Praža n ů - jej ich přímým svědkem . Přesto v mediál ním pokry tí domi no valy násilné akce, což oz načk ova lo de monstrace j ako celek a výrazně ovlivn ilo i je jich odnlítavé hodnocení ze strany veřejn osti ( v yděšené pohledem na "h oří cí Prahu"). Na víc díky nedostatečnému rozlišování různých názorových proudů u v n itř širokého spektra dem o n stran tů p ravděpodobně došl o ve vě d o mí di v áků k ještě v ětš fm u subjektivnímu splynu tí "ekologů " , " a na rchistů", "antigloba listů" , "radikáIÍl" a dalších, obdo bn ě schema tizovaných skup in. Tím byl · d oč asně posílen stereotyp ekologa - násilníka, který se v mé diích takřka prav idelně oživuje v .čase konání street parti es a při reťero v ání o z ah ranič n ích demonstracích proti mezinárodním fi n a n č ním a politickým institucím.
~'U9mJDllufi®~
Mediální obr az ekologů Empi rické důk azy o kon krétních podobách mediální stereotypizace ekologie a ekologic kých aktivistÍl zatí m chy běj í; snad se al e lze odváži t alespoň n áčrtku těc h typi'! , které mi při padají nejzjevnější.
Na první m mí s tě je to ekolog - denw n:}tranl. Vybaven obligátním batů žkem a v ytahaným svetrem, třímá v ruce transparent (anebo hu dební nástroj) a vyvol ává rů zn á hesla. Vy skytuj e se ve skupinách. Ča st o nosí masku , anebo je celý převl ečen do n ěj akého komi c kého kos týmu. Dále potkáváme v médiích ekologa - Dona Quijota. Bojuje proti větrn ým ml ýnů m (sic!) , proti pokroku a nejspíš by chtě l zahnat lid stvo zpátky na stromy. V ětši na s pol eč no sti i novin ář, který jej zpovídá, v ě dí, že skuteč nost j e mnohem slo žitějš í , než si to on pře d stavuje. Ne zř í dka mi'!žeme zahlédnout obraz ekologa - nezralého j edince. Jeho základní chanikte ri stikou je mládí a nezkušenost, která je s ním spojena. Až dospěje, idealismus ho jis tě přejde. Prozatím je možné jeho názory to lerovat a prezentovat je j ako formu neškodné dět ské hry, pří p adně je i ko m erčně využít (neodbytně se mi v této souvislosti vn ucuj e obraz jedné vítězky Miss Č R) . Bylo by zřejmě možné identifikovat dal ší ilJlage, které média a jejich prost řed ni ct v ím veřej nost p řipisují ekol ogÍlm- a nutno při pustit, že by to nebyly n e zbytn ě jen image negativní. Zdá se, že počet n ovi n ářů aktivn ě. se zají majících o ekologickou problematiku pozvolna roste, a s ním i p očet článků , zpráv, reportáží a dokume n t ů, v ěn ova nýc h environ mentálním té m atů m. Ekologická agenda se v průběh u devadesátých let posunula od "t řeš ni čky na dortu" do pozice předmět u se riózní v eřej né diskuse, což by se nemohl o udát bez al es po ň pasivní podpory médií (ve smys lu . j ejího -opakovaného nastolování). Nic mén ě počet sk uteč n ě "po učených" novi n ářů je stále malý, a proto se také udržují vý še zm í něné mediální stereotypy.
M édia j ako p artneři ? Mým z á m ěrem je však spíše poukázat na to, že pouhá kritika svévolné mediální prezenta ce a obv iň o v ání médií ze zauj atosti, mani pu lace a zkreslování skuteč nos t i není příl iš per spektivní. Jak již bylo řečeno , médi a přin ášejí svou vlastn í verzi reality a způso b, jakým to d ělají , má svá více č i m éně ustálená pravidl a. Není reali stické doufat, že se tato schémata; používan á ostatně už v' dobách sa-
motných po čátků žurn alistiky, jednoduše .změní. Tendence směrem k dramatizaci, k preferování osobních, personalizovaných "stories" před obecnými tématy čik výraz nější mu podíl u obrazové složky zpravodaj ství (v televizi i v tištěných médiích) je zře telná už dnes a bude nejspíše dále narů stat. Co se ale změnit může, je obraz ekologi'I a ekologického hnutí. Záleží to pocho p i teln ě na tom, zda toto "hnu tí" (mimochodem další stereotyp) bude setrvávat ve faktické opozici v Íl č i mediální prezentaci reality prosazov at své názory jinými kanály, anebo se rozhodne uči nit z médií své spojence. Tento krok mi'Iže být mnohými chápán jako Faustova smlouva; podle mého názoru je však p rávě zapotřebí oddémonizovat pojmy jako "komu n ikač n í strategie" či "public relations" , zdánlivě vy hraZené jen pro firemní politiku a ziskový sektor, mají-Ii ekologické organ izace aktiv něji participovat na ut váření svého image. Řa da z nich to již pocho pila: na příklad insti tuce tiskového ml uvčíh o, zavedená poměrně nedávno u Dě tí Země i Hnutí Duha, je signá lem obratu k promyšlenějš í mediální po]'itice. S tej ně tak charakter m noha akcí, pořádaných za ú čele m upo zornění na místní i globál n.í environmentální problémy, je "šitý na míru" med iálním ( zvlá ště televi zním) potřebám , takže v ni ch nechybí dramati cké situace (živé řetězy , při pou tá vání ke stro mům) či karneva lové prvky, hudba a zábava j ako součást nej lůzn ější c h kampaní a happ en ingů. Jak se ukazuj e, tyto metody mají díky svému poten ciál u p řitaho v at pozornost tel evi zních kamer význam zejména jako roznětka veřej né dis kuse, kdy se rozhoduje , zdali se téma stane so u č ást í mediální agendy nebo ne. Nikde není řečeno , že st rategie kooperace s med iálním sektorem a přij et í n ěkterých je ho prin c i p ů povede automaticky k ú spěc hu. Vždy bude potřeba · zvažovat, s jakou odez vou se medializované aktivity mohou setkat, a zda je vždy vý hod něj ší získat krátkodobou pozornost méd ií na úkor pří padn éh o dl ouho doběj šího negativn ího postoje veřej n osti. Ani sebelepší pří prava takové akce ovšem j e ště neznamená, že nedojde k jej ímu mediálnímu zkreslení č i k nezamýšleným efektÍlm na stran ě publika. Pokud však zač n ou ekologic ké organizace tyto faktory brát v potaz, j e zde al espo ň šance, že obrazy, které o nich médi a prod ukují, budou více odpovídat jej ich vlastním představám. .
a
• Mgr. Václav Stět ka - doktorand na kated ře medi álních studií a žurnalistiky FSS MU Brno
EKOLOGIE, AKTIVISMUS A MEDIÁLNí IMAGE
13
Krajina mého srdce Dalibor Povolný
Byly mně tehdy sotva čtyři - koncem povest ného rinora 1928, když za bezpNkladn é pozd ní zimy došlo ke katastrofě. PNvaly snehu za m razú kolem minus třice ti a následn ý orkán doslova "položil)'" většinu uměNch' sm rčin od úpatí II OkříÚk až po paro vin;l Vysočiny. Obraz té poničené krajiny se v detski duši ~:i ce neotiskl, ale do srdce se nezapomenutelne vrylo, jak do vyhrdté ku chyn ě našeho ti"ebíč ského bytu vstoupil rán o mli) ti"eUsk.ý strýc čtyřice t ile tý obr - v hznickém kožichll, z n ě hož si op rašova!vrstvy navátého snehu. Moji rodiče - uči telé, i mLij devítiletý brat r se prá vě chystali do školy, zatímco j á zahalen v de' ce jsem seděl opFen o zed' na stole. Strýc chti!! cosi Nei, ale rn ísto toho pokročil k ta tínkovi, mlčlcy ho objal a rozplakal se jako dítě. "Franto, ty pFekrásn.ý lesy mezi TFešlÍ a Třebíčí leží na zel/Ii. ~, Vida detskýma oči ma, jak tohle ztělesnění zdra ví, I1l IlŽsk.ý v plné síle se rozplakal, bezdečn e j sem taky p oča l vzlykat, až me maminka rychle u/ožila do po stýlky ve ztemnělé ložl/ ici... Ač třebíc~sk.ý rodák, prožíval j sem prázdniny až do čtyFicá(ých let na otr;ove rodilé Vysoči ně - v Tre.fti. Po té sl/lrofti zarddila v'tesích ješte mniška, ale umělé sm rčiny se rychle vzpamato valy. Můj zájem smerova/ dvojím sm ěrem - k vodě a do hlubok.ých lesů mezi Špičákem a Ja vořicí ležících vesmes mezi se dmi až osm i sty metry nad mořem. Ty hyly protkány nádhern:;'mi palouky a sečemi s me andrujícími račím i a pstmhovýllli po t ůčky le movan.ými olofinami. V jejich bl[zkosti se pod nohama pohupovaly jedinečn é rašelinné lou ky se suchop.ýrem a ostFicellli poseté bleclož lute kvetoucími pch áči a vyšším i bodláky. Na jejich /'lI{l.ých květ ech se to jen hemžilo p říva ly perleťovcli, čemokNdl);ch okáčLt, pavích ok, žluťásklt a prehr.W dalších m o týlů, čllle lákLi a pestrenek. Byla z toho nejenom pastva pro oči, n.ýbrŽ i stažené hrdlo z POCilll, -že to všechno .. nedostanu" do své klukovské sbír ky. Nejvíce mě lákaly pri rodičovských výle tech nádherné rybníčky v proláklině Zadních pouští směrem na Stona rov - Buchsballln, Durc!uík a Petrchák - kde v lesní tišine za vrcholícího léta a bezvětN se neozval ani stHzlík, jen nad kontnami strolllli se ozývalo "klié, klié! " - to káně vyváde/y mláďata . KOllpání sk:-ítalo rozkoš spíše otužilc ům, pro tože kFišťálové rybn íčky byly v pramenišlích, a tak jsem po krátkém šplo uchání trochu ze zelenal a roz.trásl se zimou, a rychle se z.amo tal do deky, na které maminka vsedě ch víli pletla. Cestou zpět j sme se dali okrajem smr čin kolem Vrátilovy hájenky (pozn amenalll: tragédií - v nedalekém rybníčku Hlonu ly obě Vrátilovy deti) nebo pres stonarovskou hráz a bá. dlouheho hledání donesli do tetčiny hospody rance hub - pravákú, kFemenáčů, '
14
masákLi, lišek a bedel. Ve vec.~e rním šeru spustila malou turbinu "panská " elektrárna pod Nov.ým rybníkem a od salavického rybní kll začala strouhou táhnollt celá hejna okou mi. l na o byčejn)í lísko v.ý prut a terva se j ich daly nachytat desítky - bože, to byla po choutka. Nejvetším dobrodružstvím však byl celoaenní výlet na trešťsko-salavicki Špičcfk se zbytko vou pralesní b u čino u obklopenou maliništi maliny spolu s jahoda mi jsme sbírali do p le chov.ých konviček. Skupina "letňáků" ( t rešť sk.ých rodákú v lírednick.ýchfunkcích, rozese tých lcIavn ě po Čechách včetně praŽsk.ých ministerstev) l/sporádala občas dvoudenní výlet. Jelo se lokálkou do Telče a po prohlíd ce tamn ího renesančn ího zámku s arboretem a prohlídce pohrební- kaple párut z Hradce (blízk.ých jihočeským pál/úm Z Rúže) jsme se po p Fenocování u známých dali směrem k ru in ě hrádku na vrcholu zbytkové b učiny Mr hatina. V tech zdánli vě n ekon ečných lesích dosud prdívaly staleté jedle. Odtud j sme le sními pešinami dosáhli nádhern.ých a proslll lých "parezitých" rybníkú. Ani lam mnozí neodolali a osvěžili se v jejich chladivé na h nědlé rašelinn é vodit. Po krátké siestě jsm e se vydali vzhúru na Roltejl1 s jeho ojediněl.ým herbáFem - nástlnn.Ýll1i renesanZními malba mi. To liŽ bylo pozdní odpoledne, a tak jS/lle p řidali do kroku, protože p Fed námi se už lý sovala vesnička Čenko v s bronzovoll pametní de skou na rodném dom ku legionárského hr din y, plukovníka Josefa Švece. Pokud zbýval čas a zach tělo se sm.ýt prach z dlouhého'po chodu, odbočili j sme - liŽ na okraj i Treště do teplého "ml)ínského" I:ybníka Valchy, dě jiště romantické scény z Jasného filmll Až přijde kocour. Po večdi v tetčinč hosp odě j sme ještě, jako odrostlejší kluci, .mleti p řih líže t do kuželny. Panorama Roštejlla II
Telče
Tam se scházela pestrd společn os t: od eman cipovaných kosteleckých. hodick.ých a zejmé na tl~ešt'sk.ých Žichi roz vrstven.ých od pej za t.ých řemeslníků a Jevců až po zámožné tovdrn íky (Štrausové, Miinichové, Griinber gro vé, Meissnerové, Friedo vé) se stej nou smesicí rodil.ých TFešťákti. S jejich děcky jsme se prali a kočkova li pN kOllpání v rybní cích smerem na Batelov - kde žili pi"íbuVlí legendárního Gustava Mahlera - například v malebné Puchýrně, pamatuj ící stFedoveký rozkvět z dolovdn í "jihlavského stNbra;', či v Zác/lOVlém rybníku (Záchoďáku). Když j sme koncem prázdnin odjížděli vláčkem sll1erem nQ Kostelec, odtud po prestupován í do Jihlavy, defilovala nám j akoby na rozlou čenou j ešte j ednou la nezapomeinttelná ' pa noramata I(vsočiny s desítkami rybníků a hejny divokých kachen, l ysek a roháčů. Když dn es zavFu pn usíndní oči, vidím neje nOIll tu zm izelou " ka vánovskou", "jamborov skou Ha " b lažíčkovsko u" vysočinnoLt pHrodu - krajinu mého srdce, ale bodne do n ěh o také osten tragédie z válečného masakru, který pohltil desítky lIl)ích znám.ých, postFílenýclz už po válce - esesák v na nádvoN tFešťské soudní budovy, mého' statného strýce, který se po zatčení k smrti p opral s jihlavskými gestapáky i p lynem umlčené kamarády, kluky Friedovy, Meiss'n erovy včemě jejich skvělých rodičLÍ. Priznám· se, že se musím premáhat, abych ta místa alespoň občas navštívil a po klonil se už j en památce těch ne uvěFite lných padlých. PNmo symbolicky stojí v Tt'ešlj{ko nečněJ také socha Franze Kajky, který zajíž děl do emancipované kOlllunity zdejších Židů, aby si v hlubokých lesích (obvykle doprová zen Frantou Gellnerem, intilllním pNtelem mého otce) posílil své chatrné zdraví. Díky alespoň za to. .
•
zachytil Vilém Reie/wlallll
KRAJINA MÉHO SRDCE _ _ _ _ _-'--_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~u~n~Dllufi
Galerie přírodní prózy Alois Mikula (1892-1976)
ktelý mu již zdaleka odpovídal zlostnou výzvou V dal ším cyklu naší galerie budou před s taveni k boji. jíž si Švihlík Ilell,fímal. PNc/IOZí, spamv své knihy o přírodě vydávali v de jelena II láwi, zarazil se, ale pak se zdvojenou setiletích následujících po roc.:e 1945. Jejich zuNvostí vyrazil z hrdla své vyzvání. Dostal ne tvorba má rozličný charakter i rozsah, a tud íž. méně odhodlanou odpověď, po které Švihlík jsou různě zapsáni též v obecném pov ědo m í. prudce povstal a pln zloby vykro61 sokovi Nejstarší z nich je Alo is Mikula, známý více vstNc, vztekle hrabaje běhy a ryje parožím do svými pracemi pop ul a riz ač ní ho a odborného rá bahna, až daleko stNkalo. zu než beletristickým i díl y. Se skloněnými hlavami pNc/uízeli .wupeFi k so Narodil se v Břez inc e na Drahanské vrch o vin ě. bě blíž a měFili se zlos1llými pohledy. VlolII Svi Studoval na reálce v Prostějově a poté na les hUk prudce vyrazil k ráně a jeho paroží se nické škole v Hranicích. Po matur it ě (1 9 11) ,I' cvaknutím zakleslo do ,fOuperova. S nejvyšlílll praco val j a~o praktikant a adj unkt v revírech vypětím svého nádherného svalstva tla61 .IOka Zaro šice a Ríčany II Prahy, potom v Pozoficích vzad a k zemi, pak vlak náhle vytl hl paroží z to a v mez i vá l ečném období ( 1919-39) pů s ob i l na hoto objetí a nasta viv je mova odspodu, nechal lesní správě v B řec l avi . Dále byl les mistrem Ilustrace Přelitys[a Vaúkelzo z knihy Za zvěří Ila n ě Il aběhnou t s.ol/pere, ktel~Ý, pozbyv nena v La nžh otě a správcem lesního majetku Čs. tu rovill a /zor dále rovno váhy, Ilarazil na II.ftré hrot)' Švihlíko kových závodů v Ústí nad Labem. Zemřel va paroží celou svou vahou. a silo/l, Po této v Praze. osudné rállě se soupeř zapotácel a barvě z mno Svou literární činnost zaháj il dvěm a kn ížkami na z publ ikace Jak žijí, souboru "nových příbě ha ran l}'chle se vzdalo val, doprovázen rYL11.ÝIII pro ml ádež, vydanými roku 1948 pod názvy hů ze ži vota zv ířat" . voláním v ítězov.ým, ktelý VlOva ulehl do chladi Hoši z myslivny a Jelen SvihJík. V první vé Idlllě. z nich ztvárnil prázdninová dobrodružství dvou Říje chlapců v lesní chatě, přičemž čtenáři přiblíž i l Tetřívek také mnohé krásy přírody, život zvěře i její lov. Mladého jelena se zmocnil neklid. Čím dále tím Na stránkách druhé knihy mu nabídl příběh Kouzelné růžové světlo pozvolna zalévalo vr více ho· to táhlo k tlupám, kde vybojo vával své krásného silného jelena, jehož osudy zachytil vítěmi zápasy. Ty se stávaly stále u rputněj.fími dlOly hor, až nakonec celý kraj zazáFiI nádhe v sedmi chronologicky pojatých kapitolách. rou svítání. TetNvek pěl zaníceně svou pise/I a vážněj.fími. Sokové měhli své síly a obratnost Mnohé znaky přírodní prózy vtiskl rovněž knize a často odcházeli, powamenáni notnými šrámy a ukazoval se v celé své kráse. Pe;Y měl tmavé, nazvané Loveckou stezkou (1973). Evokuje téměF t"erné, s nádhemfm kovovým leskelll na a bodnutími. Chladili pak své palčivé rány v ka v ní své zážitky z Horácka či z karpatských lištfch, kde se váleli, ažjim bahno crčelo ze .fpi hlavě, hrudi a III'betu. PFes kNdlo se mu táhl a lužních lesů, setkání s jeleny, srnci, divočáky navých kožic/ni, když vstal i. A však do kali.ff při nebo s různými dravci, ale píše i o houbaření dvojitý bíl)í pruh a spodin/l kNdelměl též bílou. a pytláctví. . cházeli chladit rozbol/renou krev í nezranění Nejkrásn ějJí byl jeho tatrček lyrovitého tvaru, Povahu jeho dalších dě l namnoze prozra;wjí už jeleni a Č(/SIo tu docházelo k půtkám, které stále jehož čemá péra - takzvané srpky - se směrem více pozbývaly dNvěj.fího hravého rám. ke kraji prodlužovala a lyro vitě stáL~ela. Podo jejich názvy: Život n aší zvěře ( 1953), Hlasy m~ší zvěře ( 1956), Hovory o zv ěři (195 7), Ze Mezi jelení zvěN nastal v.feobecný neklid. Staří casní péra plesahovala pFi rozevFení Iy!'y její vějíF. jeleni opou.ftělí svá stanovi.ftě a přicházeli k tlu života zv í řat, ptáků a savců (1959), Příb ěhy pám, aby je ovlddli. Neobe.f!o se to bez tuhých ze života zvěře (1960). V šedesátých letech Mi Za toku měl kohoutek silně naběhlé karm ínově
zbarvené bradav6té lysinky nad očima, zvané .
kula tuto řad u popu l a rizač ních prací rozšířil . bnjli, za ktelých bylo daleko slyšet tupé ndrazy pou.fky. Pří sy6vém zvuku, myslivci nazývaném
o knížky T urista poznává zvěř (1 960), .J ak žijí paroží o sebe. Tu mlad.fí jeleni odcluízeli, pro pJoukání, oddaloval tetřívek poněkud krídla od
následováni staJými a nemilosrdně tlučeni je (J 965) a Zajímavosti o zvířatech (1965), jakož i o dvojici spisů pojmenovanou Chraňte nás! těla a svě.foval je tak. až byla jellmalý ko!uíček
jich těŽkými zbraněm i, do po vzdálí, kde se pak 'lad zemí nebo ilO IIi dokonce m6límí letkami
a vydanou v roce 1968; podal v ní přehled chrá zdrž" va Ií. dosahovala. Tatrt"ek měl rozvinutý a přehozený
StaN jeleni počali troubiti a hlahol jejich hlubo něných rostlin a ptáků. V následujícím desetiletí kých rujných hlasů se rozléhal celým luhem. na trbet tak daleko, až se jeho péra dotýkala
vydal ještě sÝazky Za zvěří rovin a hor (1970), Také Švih/ík 1II1Jutně bojoval se sobě rovnými, Zvířata a jejich osudy (J 972) a Ptačí svět nacepýFeného peN na hFbetě. PNtOIll směrovalo
( 1975). bílé spodní peN ocasu kolmo vzhLÍI"l/. I tato péra
ale staJ:ým jelenům se na odpor postavit nemo byla vějíFovitě rozvinuta, takže dodaleka svítila,
Ve všech uvedených knihách usiluje o bližší hl, protože boj, když paroží se zaklesne do sebe, Krk měl tetNvek silně nC(fouklý a v.fec/lIIo modré
je veden hlavně tíhou těla, kterou se těž.fí jelen poznání přírody, přičemž v nich spojuje proble peNj/a hrbe tě. krku a hlavě nat"epýFené. (...)
snaží svého odpľu·ce stlačit k zemi, a staNjeleni matiku její ochrany s otázkami myslivosti a od V dal.fím pniběhu toku - pli bublání - se mu ce měli značně . vět.ri tělesnol/ váhu než Oll. AV.fak borné poznatky se svými vlastními zkušenost bit se od nich nikdy nedal, využívaje sv.ých Iych lé tělo chvělo, krk a hlava byly staženy dolů,
mi. Většina těchto děl zahrnuje četné fotografie takže se pták zdál menH. Jeho ti:lln~ byl pNtom
lých nohou, aby jim unikl.· Nikdy seaní žádný popisované fauny nebo je vybavena ilustracemi Jana Ootha, Jiřího Židlického, Jiřího Krasla, . staJý těžkopádný jelen nepokol/.fel, aby ho do roztažen téměř do kmIHL a tělo napjato, Bublají stihl. cí kohoutek vyskakoval do v.#e, alliž by v.fak
Dagmar Černé, Přemysla Vankeho, Mirka Ha preru.foval svlij zpěv. Za toku pre.flapoval, pobí náka a Bohumila Starého. Tu zLÍstdval v blízkosti tlupy jako boční jelen, troubil .fvým mladistvVI11 zvut/l.\'1II hlasem a laJI Pokud jde o odborně zaměřené práce, tvoří je ti hal drobllými kničky, takže 10 vypadalo, jako by
tuly Naši havranovití (1949), Příručka pr o ky pFic/uízely k němu. Ne nadlouhli, protože jezdil po zemi; trepetal kNdly, zase podFepl
a opět se rychle napNmil, otcítel se, v.felijak se
mysliveckou praxi (1953), Lov zvěře odstře jakmile je tak hlavní jelen zahlédl, rozbíhal se čepýNl a tancoval.
za nimi a trestaje je kl"l/rymí ranami parožím, lem a odchytem (1954), Jedovaté rostliny (1963), Práce psa při lovu (1975), Naše stro hnal je žárlivě ke své tlupě lpět. Než pFes/(} Ile Růžová záF na obloze mezitím zmizela {/ nad
krajem se mzprostFei blankyt nově zrozeného
my a keře (1976), Plody planých a parkových jedllou, zatímco pacla halasně troubil Ilebo bo joval se sokem, byl zatím Švihlíkem o.fizen. Ten dne. Z hloubky údolí zaléhal hukot horské byst r ostlin (1979). Mikula také mnoho let publiko nny až k IOkaní.fti, na kterém tetFívek dOlpěvo
val časopisecky (přispíval hlavně do Stráie pak odcluízel se vychladit do kaliU, kde t"asto ztistával dlOl/ho odpočívat, myslivosti a Lesnické práce) a byl spoluauto val své poslední vede. Pak odtáhl a IW rozhraní
Jedellkrát, zatímco ležel v příjemné bahenní poloniny se rolhostilo licho.
rem naučn ý ch filmů o ž i votě zvěře a jejím lovu . Přibližme si jeho dílo d věma ukázkami: první Idzni, občas lehce volaje svým ríjllým hlasem po laních, přiběhl k. němu tryskem rol.lUrený mk, pochází z knihy Jelen Švihlík, druhá je přeti ště Připravil: Jiří Poláček autoři. kteří
~U9ffilDIlllfi®~
GALERIE
PŘíRODNí PRÚZY
15
Problematika rekreačních v přírodních parcích
objektů
Pavel Nesvatba, Janka Čejková Na území okresu Brno-venkov je v s0učasné době vyhlášeno devět přírodních
o rozloze 161 km2 , což představuje 14,5 % celkové rozlohy okresu.
Lze předpokládat, že do konce roku 2002 dojde k vyhlášení desátého přírod
ního parku, což by znamenalo, že této formy ochrany území bude požívat] 6 %
rozlohy okresu.
Jedná se o krajinářsky nejhod notn ější části území s kvalitní přírodní charakte
ristikou. Krajinné celky jsou tu většinou tvořeny lesními komplexy a přiroze~
nými vodními toky s okolními údolními nivami. Není divu, že tato území při
tahují rekreační aktivity obyvatel brněn ské sídelní aglomerace. Snahy
o umístěn í rekreačních objektů různé provenience a estetického ře šení vytvá řej í trvalý tlak na jejich krajinný ráz. parků
Regulace výstavby rekreačn ích
v přírodních parcích
výstavbu rekreačních obj ektů z esteticky a přírod krajiny stály v las tně u zrodu předch ůdců přírodních park ů, kterými byly oblasti klidu. Již při jejich vyhlašování se tato regulace ve většin ě případ ů upl atňoval a ve formě stavební uzávěry na výstavbu objek tů pro individuáln í a hromadnou rekreac i, formulované přímo ve zři zuJící vy hl ášce. Obdobná praxe byla použita i při vyhl ašování přírodních parků pod le § ] 2 odstavce 3 zákona Č. 114/ 1992 Sb. s tím rozdílem, že ve zřizující vyhlášce byl odkaz na stavební uzávě ru vyh lášenou v předsti hu na návrh orgánu ochra ny přírody přís lušn ý m obecným stavebním úřadem 1. stup ně . K tomuto postu pu j sme dospěl i na základě· výkladového závěru, že omezení využití území ve vyhlášce o zřízen í pří ro dn ího parku nelze formulovat jako přímý zákaz. Do novely stavebního zákona v roce 1998 nenarážela tato praxe na větší obtí že. Po této novele, která podstatnou měrou rozšíři la okruh účastníků řízen í o stavebn í u závěře prakticky na všechny vlastníky a náJemce d otčených po Pokusy regulovat a
v y tl ač i t
obj ektů
ně n ejcenn ěj š íc h čás tí
Člověk, zvíře, instituce Dora Kaprálová Zdánlivě
to vypadd, že trojice pojmů člověk, zvíFe, instilllce toho sémanticky mnoho spo lečného nemají. Člověka a instituci alespoň teoreticky spojl/je híd, smysl pro poFádek a systém, ale hledat sOl/vislost mezi zvb'etem a institucí? Vždyť institllce tvoFel/ é rozumný mi lidmi jsou primo opakem divokých tvon~ bez roZl/mu. le toinu ale skutečně ťak? Za označením "velké zvÍ/'e" se často skrývá člověk, který to s institucemi jakéhokoliv rádu lidově Fečeno umí. l e za 10 ctěn, hýčkán, obdivován, za ro hem však s morální pFevahou haněn a zneva žován menšími zvíFa(l/, takzvanými čekateli. Číhající čekatelé jsou potom, vyvstan e-li v instituci n ečekan.ý zvrat,. pripraveni tomu velkému zvÍ/'eti skočit po krku. Stanou se pak sami šéfy, Ndícími pracovllíky, tedy těm i vel k.ými, obávanými z víra ty. A za jejich zády se jako supové s nesmíl7lou pracovitostí, ba přesnostf institucionalizovaného řádu nesou cího stopy spravedliv.ých in trik již hb itě sléta jí další čeka telé. Hierarchie institucí fi lllguje s mra venčí sys tematičn ostí, chaos však vzni ká lidsky, ač často .I' brlllální nelidskostí, k níž by se v království máloktelý mravenec propůjčil (liŽ z podstaty své existence živo či cha sine ra/ione, tvora bez rozumu). Ale zpět k velk.ýl1Z zvířattim .. Když je čekatel nepozol7l)', může se stát v instituci takzvaným "bí/.ýnt koněm Častěji se to přihodí třebas jen trochu nešikovným, třebas jen trochu na ivn ím; ba dokonce trochu poctiv.ým pracovni kům. Těm, ktdí jsoll pak využiti, zneužiti, ze sm ě.fněn i, a to většinou těsně IJ/~ed cílem. O to tristnější prohra .a o to větší pravděpo dobnost, že z takového člověka stane ča sem agelast čili dogmatický člověk bez hu lIloru.Agelast je pak manipulovatelný jen ještě větším agelastem, ktery obvykle v insti tuci zastává místo" velkého zvířete ", k němuž se propracoval veskrze nehdsk.ými, nebohle žertovným i úskoky. Samozřejmě, není to tak černé, jak by se mohlo zdát, Existují totiž i "bílé vrány" na vedoucích postech. Bohužel se takových postil většinou dostává jen v in stitucích nevýdělečných, .v nadacích a chari tách, ačkoliv i ty jsoll leckdy díky svým pFespříliš ušlechti!.ým řídícím světcům přinej menšífll podezřelé. H • •
se
Chata simuluj ící včelín v nivě Svratky s faleš /lými česny ve výšce 2,5 //I /lad zemi
16
PROBLEMATIKA REKREAČNÍCH OBJEKTŮ V PŘÍRODNÍCH PARCÍCH _ _ _ _ _ ~U9n«1Dnuí1®~
Bleskově
postavená chata v Niva jjhlavy
Přírodllím
parku
Takto načrtnutý svět je ovšem světem bez na bez spásy, . světem živoucí smrti. A /ladt! je je základním pFedpokladem existence zví řat i lidí, jakkoliv se to mr/že jevit, v odrazu božího ironického smíc/llI, beznadějně. Vy jdeme-li ze základního předpokladu nl/tného a mamého boje o naději, bl/deme ml/set uvě Fit i v op rávněnost existence trochu jiných " bílých koňů". Těch, které pledstavuje skll: pina zapálen.ých nadšencli, pro něžje institu cionáln í zesměšnění v.ýsledkti jejich práce těsně před cílem vlastně v.ýhrou. Výhrou cti, směšno u, zato však nitemoll, pevnou a pruž lIoi/. Tu pružnost bych zchiraznila. Vzácně o ní, tuším, v jednom ze sv.í'ch esejů, psal i franco uzský myslitel a básník Charles Pé guy. Majitelé p ru žného rozumu, pružné logiky i morálky čas to padají do lů a odrážejí se k dalším skoktim vzhůru. Pro zatvrdi/ost dog matických institucí i"ídících se jiny/1li pravi ·dly !1ikdy nedoskočí tam, kam by doskočit mohli. j e možné a pravděpodobné, že se ('a sem unaví. A přesto je to výh ra. Péguy píše, že uprostřed IÍnavy nevyt/:vskne ani Pramen, ani Mi/ost. Myslím si však, že po pFekonLÍní únavy, která je sallla o sob ě vlastně milostí, protože zasta vením, milostí, p rotože reflexí, dospějí nakonec majitelé pevn);ch instinktů k poznání, že jsou sice malé ryby, zato ryby, které se nikdy zcela nelltopí. Nelllopí, protože tak často pozorují svět Z hloubky svého dna, nikoliv Z ptačí perspektivy, která sotva do hlédne stlech. Majitelé lidské pružnosti tak nakonec dojdou k poznání, že si zvířa ta snad ani nezaslouží od lidí tolik podivných, deho nestujících přiro vnání, a že instituce sk uteč ně nemá se zvěi"í nic společného, krom meta for opisujících zoufalství člověka, jenž se marně s iracionálním fungovállím institucí stFetáiJá: pi"íliš hrc(ý na to stcÍ! se supem, pN liš líll.ý na to stát se bílou vránou a pNliš opatrný na to stát se bíl,í>m koněm. děje,
zemků, lze uvedený postup použít i nadále, je však třeba počítat s možnými komplikacemi, které mohou v ext~émních případech znamenat i zablokování řízení o vyhlášení stavební uzávěry. . Při upl ~tnění stavební uzávěry na území přírodních parků je -nezbytné věno vat zvýšenou pozornost dvěma skuteč nostem . Je to formu lace rozsahu sta vební uzávěry a otázka povolování výj imek. Za nejlepŠí formulaci rozsahu stavební uzávěry považujeme nyní tu, která stanoví, že na území přírodního parku se vyhlašuje stavební uzávěra pro výstavbu obj ektů hromadné a indivi duální rekreace a účelových staveb plnících rekreač ní fu nkce a pro změny spočívajíc í ve zvětšení rekreační kapacity stávajících staveb tohoto druhu mi mo současně zastavěná území obcí. . Je třeba si uvědomit, že podle ustanovení § 41 odstavce 3 stavebního zákona může stavební úřad z rozhodnutí o stavební uzávěře v odúvodněných přípa dech a po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze sta vebního zákazu . Toto ustanovení snižuje rezolutnost zákazu vysloveného sta vební uzávěrou. Na uvedenou sku tečnost by snad bylo možné reagovat v te'xtu vyhlášky o zřízení přírodníh o parku ustanovením, že zřizovatel pří rodního parku nepředpokládá povolení výjimek z vyhlášené stavební uzávěry. Při přípravě a projednávání návrhu na vyhlášení desátého přírodního parku na území našeho okresu jsme vzhledem k vysoké specifičnosti tohoto území při stoupili k pokusu dek larovat ve zřizuj ícím dokumentu regulační zón y s vy mezením podrobných zásad, jejichž dodržení mělo zabezpečit zachování hod not krajinného rázu. Po podrobném vyhodriocení krajinného rázu tohoto území renomovanou odbornou firmou bylo stanoveno devatenáct regulačníc h zón s vymezením osmi až třinácti zásad pro každou z nich. Kupodivu právě tato podrobná a objektivně formulovaná regulace se stala při projednávání návrhu na zřízení přírodního parku největším kamenem úrazu,. a to i přes to, že měla pouze doporučující charakter.
Pokusy o obejití regulace
• Cervánky Markéta Jelínková
Praktické zkušenosti z uplatňování zásad ochrany krajinného rázu v přírod ních parcích na okrese Brno-venkóv jedn označně prokazují, že existence sta vebních uzávěr na rekreační stavby má vysoký efekt a v případě správné in terpretace ze strany · obcí a stavebních úřadů odradí většinu zájemců o tento způsob využití krajin y. Houževnatější o bčané s menším smyslem pro ochranu věcí veřej ného zájmu se ovšem snaží za kaŽdou cenu prosadit svoje záměry a vyhlášenou stavební uzávěru různým způsobem prolomit nebo obejít.
~~~n'\lDn1lll®~
PROBLEMATIKA
A ráno ráno ráno nebe je nevinné a země leží na zádech potichu šeptá ano vyslovit nelze ne na krku h řeje mě tVLij dech
REKREAČNÍCH OBJEKTŮ V PŘíRODNÍCH PARCÍCH 17
\J
Kousíček
modré
Jan Lacina
Kreslil J ali StekUk Nejmén ě n eb~zpečn ým způs ob em je zřej mě zah ušťován í stávaj ící rekre ač ní . zástavby. v uzavřených lok alitách, které mají charakter zahrádkářských a cha tových osad. Mnohem závažn ěj ší j sou pokusy popíraj ící rekreač ní charakter umísťo vanýc h obj ektů . Oblíbenou kategorií jsou v tomto případě "zeměděl ské úče lo vé stavby" . Sem p atří obytné seníky, vč e líny, objekty n a úschovu· nářadí, sušárny bylin a sklady plodin, často d op l n ěné obývákem, kuchyní, . lehkou garáží a terasou na posezení. Fantazii v tomto ohledu se meze nekla dou , zejména je-Ii podporována v střícným pracovníkem stavebního či obec ního úřadu. Sem patří i pokusy zpochybni t to , že objekt má charakter stavby. V okrese Brno- venkov máme zkušenosti se dvěma že lezničními vagony ( l), řadou ma d ngotek, a to jak pojízdných, tak bez jedné či obou náprav, a několika přes ta věn ý mi nákladními automobily. Zde záleží na posouzení stavebního úřadu, zda je takový objekt za stavbu uznán či ne. U maringotek a karoserií bez obou náprav se to obvykle daří a lze pak při stoupit k řízení o od stranění stav by. V případě vys lo veně mobilních obj ektů lze použít možno stí sankčního ří zení či omezení a zákazu činnosti podle pří s l ušných ustanovení zákona o ochraně přírody a kraj iny. Opakovan ě se při řešení problematiky nep ovolených rekreač ních staveb set káváme s účel o vou, mylnou a zavádějící interpretací možností jej ich legaliza ce. Jedná se například o domněn ky stavebníkLI, stavebních komisí obcí a ně kdy i stavebních úřad ů o tom, že stavbou je pouze objekt spojený se zemí pevným základem (p latí pouze j ako definice nemovitosti podle občanského zákoníku, pojem stavby podle stavební ho řád u je pojmem mnohem širším), amostatn ě stojící chaty jsou považovány za drobné stavby, které je možno realizovat v ohlašovacím režimu (to platí pouze pro stavby plnicí doplňkov ou funkci ke sta vbě hlavní), objevuje se tvrzení, že na daném mís tě již něj aká stavba stála dříve (doklady o její existenci se pochopitelně ztratily) a j edná se tedy pouze o jej í rekonstrukci atd.
Sm llfný, přesmlltn.ý mi pFipadal 1011sk.ý pod zim. Krajina trvale vězela pod nízkol/, temně .šedou oblačností. Listí se téměř nebarvilo a i kdyby ano, sotva bych mohl v tom .šeru vy touženou barevnost vychutnat. Marně jsem čekal,; a uině blanky tll, kterými by vytlysklo slun ce, abych se j ako každ.ý rok mohl zarado vat s Otokarem Březinou : "Dny jasné, říjnové, v nichž záN azur čistý a s v ětví bronzov.ých se /lítí ntdé listy, jež sváty ostr)ím vanem podzimního dechu se stkví jak vyráženy ze zlatého plechu ... " Jakoby to sll/u tné počasí II nás sOl/zvučelo S krutými ději na dl1lhém konci světa - S Nce ním mrakodrap ti a s odvetn.ým i v.ýbuchy bomb a hlavic raket vzápětí. Jasného říjnovéh o dne j sem se dočka l až v li . stopadll. Na skalnatém hi'betu Čepičkova vr d lll se po rán u začaly kmeny ja vorových bu 6n pozvolna prodíra t z husté mlhy. B ěh em hodiny dvou j sem se tady, na okraji Česko moravské vrchovill)', zača l cítit jako v horna t.ých Karpatech. Mlha se zůsta la p řeva lo va t jen v hlubokém údolí Nč/.c)' Hodonínk)'. Nad ním, v Ilěkolika horizontech za sebou, vystu povaly jasně ozáJ<ené listnaté lesy. I tell krka vec stejn ě jako ve 'l,ýchodních Karpatech . prolétl vysoko nad IÍdolím a kovo vě se leskl. I v.še .šněl1ljící pavučiny babího léta se podél lesn/ cesty konečně zafl'pytily stejně jako na horsk)ích karpatsk.ých pastvinách... Ale byla to jen chvíle·. Opět se .šedivě zatáhlo a spustil se chmu rný listopadový déJ{. Rulo vé skály opět zte/Tměly j ak sarkofágy, §e.š/,tlky květiny Lwzarie už zase visel)' zmáčené a beze tJ
Ve snaze prokázat, že se jedllá o mobil/lí objekt, byla pod chatu do dodatečn ě vykopaných děr VSazena kola. Všech1la fota z archivu autorů
18
PROBLEMATIKA REKREAČNíCH OBJEKTŮ V PŘíRODNíCH PARCíCH _
_ __ __ ~{[~rruDllufi®2!l
\Y1~n~Dllun®~
Konkrétní odstrašující příklad Pod doj mem uvedených zkušeností j sme vcelku přivykli na popsané excesy a na více či méně úspěšnou obranu proti nim a domnívali jsme se, že budeme • těžko něčím vyvedeni z míry. Zj evně jsme však podceni li kreativitu spoluob čanů. V březnu loňskéh o roku j sme byli upozorněni na vznikající terénní . úpravy a základy pro u m í stění menší stavby v dosud prakticky nedotčené části údolní nivy řeky Jih lavy v Přírodn ím parku Střední Pojihlaví. I v tomto území je vyhlášena stavební uzávěra standardního typu. Přípravy na u mís tění stavby jsme zdokumentovali a vyzvali příslušnou obec a stavební úřad k na plnění poslání státního stavebního dohl edu a k identifikaci původců této nele gální aktiv ity. Za obec nám odp ověděl zmocněnec vybavený plnou mocí j"ed nat za ni ve všech věcech ochrany životního prostředí s tím, že se z naší strany jedn á o šikanování občanů , kteří si na svém pozemku c htějí postavit mobilní včelín, a že jejich iden ti tu nám obec neprozradí. Následovala. výměna dalších dopisů a mezitím vyrostla na onom m í stě krásná rekreační chata a vzápětí v blízkosti dalš í. Je to skutečně první pří pad, kdy naprosto selhala fu nkce obce jako orgánu státního stavebního dohledu , a to i pře s to; že měla včas k dispozici veškeré podklady a byla na protiprávnost ak tivity upozorn ě na. Její zmocněnec pro věci ochrany životního p rostřed í se odmlčel a k naše mu dalšímu p řekvapení jsme zjistili, že se jedná o jednatele firm y, která se mimo jiné zabývá realitní č inno stí. Příslušnému stavebnímu úřadu byl dán podnět pro zahájení řízení o od stranění obou staveb a věc šetří v sankčním ří zení ČIŽP. Ve snaze prokázat, že se jedná o mobilní objekty, byla pod obě chaty do dodatečně vykopaných děr volně vsazena kola z osobních automo
stllŽkonosku. P l esto má radost byla dvojná sobná - jednak Z nálezu vzácného motýla na nové lokalitě, j ednak z hebké modli, která mě - ZQl1noucené/zo - pohladila a vzpružila. TI~ebaže na mrtvolce, ta modrá stllžka v kNd lech jinak šédivé mŮI)' záma stejně povzbu divě jako kOl/sek blankytu na "'adini[ swdán ky v temném lese. Kousíček modré! Dočkal jsem se ho ve chvíli, kdy uŽj.~el1l pl~estával věřit. ZnovlI a zno vll na něj vzpomínám i ted: pod šedivou oblohou na sklonku zimy. VěNm, že už brzy začne klíčit teplé j al7lí světlo a opět se objeví modrá. AlespOlI kousíček.
•
Hluchavka bz1á Markéta Jelínková Nahluchlá teta hluchavka si poNdila chlllpatá naslo!lchadla bílá uvnitř má med j ak v kredenci /í . chodí jí na n ěj mravenci
~
bilů .
Účinnost existujících právních nástrojů
Po získaných zkušenostech musíme konstatovat, že možnosti .v sankcionová ní fyzických osob za narušení kraj inného rázu v dosavadní (l 0 000 Kč ) a ani v chystané (20 000 Kč) výši nejsou v režimu zákona o ochran ě přírody a kra jiny dostatečné a v této nízké úrovni mohou být stavebníky chápány jako nut . né investiční výdaje. Odstraňování staveb v režimu speciálních ustan ovení § 86 zákona o ochraně přírody a krajiny není podle sděl e ní sekretariátu rozkladové komise MŽP o výkladech právních předpisů č . 8/2000 možné . Realizované stavby a terén ní úpravy lze pak odstraňovat pouze v režimu stavebního zákona. Z pr(ixe VÍ me, že počet skutečně takto odstraněných staveb je z různých důvodů zcela mizivý. Panuje všeobecná nechuť stavebních úřadů pouštět se do řízení , u kterých se dá předpoklád at vydání rozhodnutí o odstranění stavby. Pokud jsou taková rozhodnutí vydána, neobstojí č asto v odvo lacích či přezkumných řízeních, a to zejména pro nedostatky formá lního charakteru. Provedení pra vomocného rozhodnutí o odstranění stavby (exekuce) pak není prakticky v si lách stavebních úřadll jak po stránce fi n anční, tak organi zační. Proto ten, kdo realizuje stavbu bez povolení, spíše vyhrává. Rozhodně účinnější je tedy pre vence.
•
.JUDr. Pavel Nesvatba, Ing. .Janka Cej ková - OU Brno-venkov , referát ŽP
~u~n'\lDDufi®~
PROBLEMATIKA
Kreslila Jalla Táborská
REKREAČNÍCH OBJEKTŮ V PŘÍRODNÍCH PARCÍCH 19
Galerie Ars ludus (Umění hrou): o Františku Gregorovi Dalibor Povolný Ing. forest., Dr. techn., Dr. h. c. František Gregor se narodil 7. října 1926 v L u čce u No vého Jičína v i'od i ně gym naziálního profesora Františka G regora, který se za předmnich ov ské re publi ky vypracoval v přední ho č eského entomologa, znalce lu mků , ale zú čas tn il se (mj. jako spoluzakladatel tehdejších progre sivníc h Entomologických listli ) také vědecké ho života. Po uzavřen í vysokých škol vstoupil do ilegáln í odbojové skupiny a zap latil za to životem v Maulhausenu, kde tragicky zahy nu l v květnu 194 1. Rodná Vyso či na, al e p ře- deyším rodinné pro středí fo rmulovaly Grego ra záhy v individual itu. "Jako školákovi mn ě jednou otec dal za úkol nakreslit barevn ě lumka , a pak násl edovalo překreslov ání ilus trací z Jouklova atlasu mo týlů , ze Spulera ... ," vypráví o tom sám. Toto "překres lování a ob c kreslování", j ak to op akovaně fo.rmuloval, vy stíhuje jeho pří s lovečnou skro mnost ("j á jen obkresluji skutečnost"). Ale i jiné jeho výpo v ědi jsou naprosto charakteristické pro intro vertního č l o v ěka bohatého in telektu álního ži . vota mez i věde ck o u pracovnou a jeho hlavní lab ora toří - totiž p ří rod ou, která ho příznačně inspirovala také jako um ě l ce . V jeho pracov ních postupec h, nesoucíc h nes porné rysyge ni ality, se syntetizují vl astnosti rac ionálně myslící ho vědce a suverénního em ocion á ln ě l adě né ho vý tvarníka, který svým studijním obj ektlim, zejména motýl lim, mouchám atd. (a to včetně jejich preparátli), vdec huje vedl e vědec ké přes no st i a akribie také adekvátní um ěl ec ký výraz. Takto jsem ho spolu s ostat ními osobními přáteli poznával od s polečn ých
Tropická bZllčivka Chrysomyaalbiceps, která v sO llčaSllosti prolliká ze Středomoří do střed/l í Evropy
20
kraji n ářství a i to samo spo l ečně s kresbam i orchidejí, j imiž proslul zej ména na domácím fó ru a které jsou ozdobou řady kni žních pub likací, by stač i lo , aby se natrvalo zapsal v tomto žánru mezi naše předn í umělce . Poněkud v rozporu s těmito rysy vy hraněné věd eck é i uměl ecké osobnosti jsou také ně které poněku d humorné situace, když totiž František, obč as nerozpoznán v j ed in eč nosti' svého talentu; j aksi neprorazil ani v těch obo rech , které mu byly blízké a v n ichž také vy n ikal nad ji né. T ak se stalo, že j ako odchova ,nec našeho předního fytocenologa - prof. Zlatníka; k j ehož škole patří , se s ním jako student při zkoušce z botani ky j aksi "nemohl domluviť\ až nakonec před svými přáteli su še konstatoval : "To máš těžký , já o to m neu m ím kecat - kdybych to raději mohl namalo , vat." Pozdní sedmdesátn ík František Gregor je, dnes téměř zavalen žádostmi o v ědecké ilus trace z celého světa, v ětš inu tedy musí odmí tat. Psát cokoliv o Gregorovi by vyžadovalo, zamýšlet se nad dílem vědce , u mělce a zcela m im ořádného č l ověka. K tomu se necítím po Orc/!idej Trevoria lehmalllli volán. Proto musím p o něku d suše kon stato vat, že František G regor pro sl avi! naši ento mologii po celém světě způs obem naprosto studentských let až po desítky let trvající epo oj ed inělý m a - což zej ména v dnešní době chu spolu práce v Parazitologickém ústavu stojí za hlubokou poklonu - zlistal přito m ČS A V v Praze a v Brně i při spol ečných stu dijn ích cestách do přírody a profes ionálních , zcela prostým , 'někdy až zá měrn ě u pozadě ným člověkem. Naplnil hlubokou pravdou cestác h do za hrani č í. Je přízn ačné , že j ed i n e č starou kl asickou pou č ku: Ars tonga, vila hre nost Gregorova nadání byla dlouhá léta jaksi vis {Umění trvá, jen život je krátký). latentní, totiž známá jen okruhu jeho přátel. Te p~ ve v druhé polovině padesátých let se ozvalo zahraničí... Jsem dodnes pyšný, že to byly prá vě naše prv ní společné publikace o drobných motýlech, které inspirovaly zahrani č ní odborníky k oslo vení Gregora. Ten se tak dočkal a také vskut ku geniálně chopil příleži tosti a dlouhá léta, vlastně dodnes ilustroval a ilustruje monu mentální řadu' monografií Microlepidoptera ' palaearctica, která z ačala vycházet p éč í pro Deutsche , Forschu/lgsgemei/lschaft slulé v Bad Godesbergu. Jako dipterolog však byl G regor osloven také profesorem B. Greenber gem z univerzity v Chicagu a pro jeho světo vou monografii synantropních much (vydanou Princetonskou univerzitou v roce 1971 ), jíž je také spoluautorem, nakreslil barevně sanitárně nej významnější druhy much. Když toto dílo vyš lo, poznamenal n ároč ný kritik v proslulém periodiku Scientific American , že Gregorovy ilustrace "připom í n aj í .. ' ducha vrcholného umění miniatury staré Byzance s její maj es tát ní atmosférou klidu a vyrovnanosti". Nebyl by to však Gregor - milovník pří rody kdyby se omezil jenom na odbornou ilustraci. K jeho tém ěř romantický m, čas to osa mě lý m toulkám p ří rod ou pa tří neodmysli tel n ě také
•
Středoevropská bzučivka
zele1!á (Lllcilia seri cata), jejíž larvy odklízejí mrtvoly živočichů. Všechny kresby Fra1ltišek Gregor
GALERIE ______________________________________________~®~m~~
Markéta Jelínková
Splněný dětský
Kokoška pastuší tobolka
Anton Kollár
Dokoia vzhůru za p Nčko u p Nčka jak schůdky dó věže pro trpas líčka Ila koncích schodei zelená srdítka nahoFe ve věži svatební kytička
Vlčí mák Cervené suk.Í'nky Makové panenky trošinkll pomačkané sluníčko vyžehlí !elloel/lké lupínky dNve než panenka vstane Z POLlfiátka
Svlačec Květ - trouba gramof ol/u starého po babičce bezjediného tónu na poli jako na po!ic
Penízek rolní Co za zelen é du kátk)l? Z t ervnové oblohy pár loktů modré látky. koberec zelený pod nohy
KukUk městský Kula(ý je h e ln íče k s dlouho u stopkou moc m ěstsky nevypadá spíl pro babičku pred chaloccpkou co nad §itím si hrbí záda
Markéta Jelíllková (*1967). Pracuje na Správě NP Podyjí ve Znojm ě. Dosud nepubli kovala, lÍsp ělně se zúčastnila několika ' bás nických soutěží, její básně byly prezentovány také v poradu Ceského rozhlasu Zelené peří. Vyb rané básně pocházejí zejména z cyklu Co napadá mě při pletí - b ás ni čky ze zahrádky pro děti: Ř íkadla - hra vá, mírn ějemn ě didaktická, mi lá. Takové j sou květinková čtvi'ver.fí pro děti Ma rkéty Je línkové. Nen í k nim tFeba dlou hých tirád. Vždyť kdo by n evěi"a, že kokolka pastulí tobolka je schůdky pro trpaslíčka, ({ kdo by neznal makovou panenkll. Hezk.ý, po-. vedený cyklus, ktr;/:ý nemusí bavit j en malé děti, ale klidn ě i ty dospělé. Autorka však llmí napsat i m éně harmonické, nedětské básn ě, roztoužené či Vll iti"1l ě zraněné. Někdy se zdají snad příliš prvoplánové, jindy vlak j ejich pří m očarost bere dech a stává se krásnou. Pro tože všichni jsme" tak bezbranní" j ako slova v básni. - pč
~-U9Jl\lmm~
sen
Jako chlapec narozený a do patnácti let žijící na vesnici j sem plni zažíval vle, co vesn ic(ý život přinálí. Každodenní bezpro s/lední kontakt s iJ/~irozen.Ýlll životem zápa doslovenského ven kova třicátÝch až čty Ncci f.řch let, radost z volného pobytu v p Nrodě, dětské hr.\', ale i povinn osti (pas ení Izmí \ ({ KOz), sbírání hllb, sledování brouhi, ptákú, zv ířat. Nejvíce mile v.l:ak vzru.l:ovalo objevo vat ptačí hnízda. Zvlcmní atmosféra zavládla v zimě, když krajina zbělala sněhovou pokl-.'ťvkou. Hejna zoccf al.ých koroptVÍ se s těhovala k vesnici za potravou. Vzpomínám, jak jsm e je vyhlado vělé vytahov{lliz děr· v hlubokém sn ěhu. Na suchých květních úborech ze snělw vyčníva jících bodláků usedali nádhern í stehlíci a hbitě vybírali zbylá semínka. Sledoval jsem je z I/alí k uchyn ě okl/em, které se zamlžovalo m)ím dechem, 'přestože jsem viru§~ním tém ěř ne(/ýchal. Velice jsem lOllžil objevit n ěkdy na ja ře slelzličí hnízdo. A když jsme byli v lesích na houbách, maminka mne s chápavým lÍsměvem napomínala, že houby nerostoll na stromech. Pritolll mi ukazovala nádherný "masliak" (hNb královsk.ý) s nanižovělým kloboukem a máslově žlutOIl plodnicí, jindy zase skvostnou a výtečn ou" královicu" (mll chollnirku císařku). Nalézaní hub bylo sice potělující, ale mě více vzrušovalo objevovat hnízda v keřích, v korunách dubei, bukei a habrti nebo v trá vě. Krom ě ve vesnici a v jejím bezprostFedním Kreslil Jali Stekllk okolí hnízdících ptáhi (vrabcLi, vlaštovek, ji riček, t'uhýků, rehkú, žlu v)jsem znal i hnízda cíp lném konci dlouh é tenké větve asi šest b ažan t ů, koroptví, kosti, drozdů, divokých metrů na zemí, jsem zahlédl mezi listy tmavé holubú, vran, j estrálni, strak, chocholoulei, zahuštění, odpovídající budovanému hnízdu. sýkorek, skřivanú, dokonce i dudh i. Vysn ěné Abych novomanžele stehlíko vy nevymši/, hnízdo stehlíků j sem však nikdy n.eviděl. Ste sledo val jsem dallí priná.l:ení stavebního ma hlík mě v dětství pl"itallOval také díky pLivab teriálu i jejich milostn é laskání zpovzdálí né legendě, kterol/nám vyprávěl pan u6tel, takto člen řehole lkolních bratN. Když Bůh ' dalekohledem. D enně jsem se pak ujišt'oval, že z hnízda vykukuje če rven á čepička, doka stvori/ svět, všichni ptáci pr.ý byli šedí, jed zující, že vajíčka jsou vyMív.cína. Měl jsem nobarevní. Na naléhání andělů se stvohtel j en obavy, aby sil~.ý vítr hnízdo i s obsahem uvolil, že je barevně odlilí. V určený den w p Feklopil. Bylo však ukotven o pe /fek/ně, svolal všechny ptáky a jednoho po druhém je protože ani v.ýk)'vy pl"es ptil me/m velké je pomalovával rŮZII..ými barvami. Když vytvoril barevný šat poslednímu a už uklízel své ma . neohrozily. Vše skon či/o výb orn ě, tri nebo čtyFi mlád'ata Urské nlÍčiní, pri/étl opozdile udýchaný ste vylétla do s věta. Mé pFdní Z dětství se koneč hlík. StvoNte/m u nejprve vyčin il, pak se ale ně splnilo. Na víc jsem objevil v sadu na usmál a jelikož měl už barvy uklizeny, pootí hrcc.fni daW steh ličí hnízdo. Opět bylo nená ml o stehlíka všechny ftětce se zbytky růz padn ě umístěno až na samém konci větve asi ných barev. Právě proto j e IJ/:ý stehlík tak čiyři metry od země. Letolní jaro a léto bylo pestrobarevn'ývůči m n ě velice ltědré. Vždy ť v nalem sadu Vždy jsem si přál - po dlouhém pobytu a na chalupě jsem zjistil celkem osmnáct v ru§ném Brn ě - dožívat poslední, tedy dú hnízd! Krom ě- st ehlíkti zde nam dOlllo v i ko chodcovskou tást života blízko k p řírodě :~i, drozdi, hrdličky zahradní, lp~čci, vrabci a trochu tak oživit reminiscence na vesnické . polní, s.ýkory kerladl)', rehci domácí, pěn ice dětství. Chalupa na Til novsku tento mtij zá pokl~o vní a konopky. A já se zde mohl cítit . m ěr do zn ačn é míry spliíuj e. A nejen to. Ve skoro tak št'astn.ý, jako v dětství, když jsem vzrostlém sta rém sadu u chalupy jsem v dru hledal pta čí hnízda v jedné západoslovenské hé polo vině květn a zahlédl stehlíka, nesoucí vesnici. ho v zobáčku j emné stéblo. K mé veliké ra dosti p ristál v koru n ě staré švestky. Tam, na
•
SPLNĚNÝ DĚTSKÝ SEN 21
Kdysi tam býval les a pěšina uzoučká ... Václa v Štěpánek
Trefili tam vždy jen zasvěaení.Jako p římku rovnou stezku, po níž bylo nutno jíti a na níž člověk ledva postavil ob ě nohy vedle sebe, totiž jen tak někdo ilelwšel. Z hlavního jese nického hřebene se odb0610 pod Májem (kdyžjste měli štěstí, mohli jste na protějších suľo vištíc h Jeleního hrbetú zahlédnollf .I'lá- . de čko kamzík/i) a za chvíli jste již došli k Fralltiško vě mysli vně, skryté v sedle upro slred hlubokého vrcholového hvozdu. Ta d/~evěná, šindelem pobitá stavba mne svojí krásou a odlehlostí prímo VZrll,rovala a vždy, když jsem kolem ní procházel, jsem trochu záviděl těm de vizov:ÝIIl stře lcLÍm s dra hvmi kulovnicemi, kteN mohli v tom jistě luxusním historickv zarízeném prostFedí oslavovat úlovek kapitálního jelena (a že talll takoví byli, mohu potvrdit). Prosu'ední ze lrí p ěšin, které se odtud rozbíhaly, vedla v pHm.ém směru dále, aby se, kousek od hřebenového raše linWě, zalomila tém ěř do pravého lÍhlu a vy po ní //l oh li vyjít lUl holi Dlouhých strá ní a Mravenet'níku. Ano, Mra v e nečn ík, místo nejhezčího rozhle du v celých Jeseníkách, kde jste mohli hodi ny v naprosté sam otě se dět, snít a nechat se pohlcovat sly.fitelnÝ//l ticlz em... Naposledy jsem taili pouze nahlédl v roce 1986. Nevy stoupal jsem již onou pNmo/l stezkou až na holi, abych se neml/sel dívat na rej tě/k.ýcl! te rénních st['ojLi, které zde vytvárely mexic kým pyramidám podobn ou nádrž - prýstFe doevropskJ' l/nikát - kalil bude přebytečn.ý v noci vv robe/lÝ proud če llwt Z dolní nádrže vodu, kierá za; pN svém prudkém spádu do lů ten stejný proud pres den vyrobí. Jen jsem' se z okružní pěšin!"')', která vedla těsn ě pod hranicí lesa, vylel se sv:Í'1Il mi!ovan.ým vr chem navžd" roz loučit. Králický Sněžník, vy Sll/pující Z jiOdzimní inverze, si budu navždy pamatovat. ZapNsáhljsem se ten krát, že to bylo naposledy. Dané slovo se má dodržovat. Neodolatelné nutkán í ml/ e však posledních několik let stá le vábilo: " B ěž tam . Ostatně, víš, co tě čeká, ale tu c1nizi tich.Vm vrcholovýlll'h vozdem, pl ným pokNven.ých smrk ů a li.fejníkel/l obrosl lých jdabin, kolem p o dzim n ě zbarveného ra.feliniště, tu ješlě jedl/Oll musíš zaŽít. .. " A tak stol/pám v zcíhjovém jitru známoll ces tou ze SkNtku k Máji: Zde Z{1č{ná p ě.fin ka rovná jako jlFÍlIlka.. . Ach, proč jsem j en tll svoji {TNsa hu nedodr žel. Místo sedla s horským lesem. rozježděná m.ýtina, zvící (~lVe rečního kilomelm, plná pře t rlw n.í'ch ocelových lan a jin)ích těžeb ních pozlislatkti. Uprost řed ní ční smutně
22
stavba mého kdysi obdivu. Stěží by ovšem na ta/lkodromu v Ralsku bylo lze nalézt mÍSto tak rozlyté pásy, jako prostranství prímo pod okny myslivny. Při nepozorném kroku zapadám do ba/ma až k rozki-oku. Teď už . vínl, pro(.< se v kterémsi katalogu nabízejí 11/ lútické pobyty v tomto dNve b ěžnému smr telníkovi nedosll/pném místě... Jedi~lým stojícím kmenem na holině j e tyčka se znakem pNrodní rezervace Bučina pod Franti.fkovou myslivnou! Místo pě§inky, na níž byl dNve problém postavit obě nohy vedle sebe: pokrač/!ie krajinou zkázy dále k Mrave nečn íku buldozerová cesta. Pohodlně se zde VY/1I1011 dva traktory. Místy, dejmě jen tak z' rujnosti, si buldozerista vyjel z pFímého směru n ěkolik desítek metni do bohi, do zbytkli onoho rozvolněného horského lesa. Horskou jdabinll jsem v něm již neviděl ani jedinou. Tam, kde se dNve. pě.finka lomila skoro v pravém úhlu a dávala se cestou k rašelinil- . ti, zeje točna o prúměru tt'iceti m e trů, roZI)'lCí těžk ými mechanismy k nepnichodllosti, .. Col snad projeli i 'rašeliništěm? Ne, tady by svoje stroje utopili. Pokračuji po starých ha tích tou Staroll známoll malou stezkou, a snažím se zapomenout. Ale vzápětí za raše liništěm, tentokrát shora, stejný obraz zkázy. " Odkud sem, probMl, phjeli, " marně pát rálll v pam ěti po nějaktf svážnici, která by nahoře měla vést. Na o'dpověď jsem nemusel diOl/ho (~ekat. Ona okružní pěšin ka, z níž jsem naposledy nahlédl na Mra ven ečn ík, již totiž nebyla pěšinou, ale velice ('ers tv ě vyb u dova/loU štětovanou dálniCí. Tu Hrku jsem sch váln ě dvakrát odkrokoval - rovn.ých dva 111.! náct metni! Ve'výlce zhruba 1 250 m Proboha proč! Vždyt' zdejU pokNven é, lišej níky .obrostlé smrky pFece nemohou mít ani zlomek celly, kterou stálo vybudování tohoto
n.
monstra! Výhled, který se ze svážnice naský tá, není o nic leplí. Všude na okolních sva zích stejný. obraz těžařského zmaru. V srdci CHKO, v místech, které, jak jsem se do{etl na m apě, je vyhlášeno jako zóna klidu! K {emu JSOl/, ve srovnání s tím to chladno krevn.ÝIl1 a cynick)ím . drancováním v první zón ě CHKO v-fechny ty "ochranáFské" sna hy, v.fechny ty nepopulární zákazy pro hor ské cyklisty, lyžaře i pěší turisty .. . Ve srovnání s tím, co jsem zažil cestOl/, mi zplanýrovaný hlbet Dlol/h.ých strání ani ne pripadal tak děsiv.v, tím spíle, že. milosrdná mlha zakryla pohled na' onu technickou rari tu. Klid ruJili pouze tn do kliže o dění motor káFi, kteFíproháněli své super silné terénní stroje po a.~ralto vé silni{ce obkružující vodo hospodátsko-energetickou chloubu. Vrchol Mraven ec.'(n íku, len zústal stejný, Pouze po prastarém dFevěném trianglu již n e zůstalo ani stopy. Místo něj tu stála tyč, a na ní s<;1zránka na vrcholovou knihu. Zápisy v ní hovorily stejným j azykem. To sousloví, které se tam n ejča stěji opakovalo, nenapíšu. Mohl bych b:f't označen za potenciálního ekologic kého teroristu, o to dnes není nouze. Ale jeden z těch zápisLi uvedu pFesn ě: "Pryč s těžaN! Pry(.' s jejich socialistick.ými dran covacími metodami, pry č s jejich bezohled ností a c)Inismem, s jakým své zásahy objas lIl/jí, pr);č ~ tím vHm, a to nl,!jen v prvních zóndch CHKO. " Ano, pryč. Jen se obávám, ž é na těžařskou lobby jsoll Ila,fe ;levládní síly krátké (a šu mavsk.ý p říklad jasně ukaZl/je, že se státllí správou po{ítat nelze). Nu a to, že se staN lesničtí správci arcibiskupských lesli obrace jí v hrob ě; j ejich novodob.ým potomkům jistě ani v nejmenším nevadí. Ostatn ě, vždyť ty le sy l/Ž dávn o nejsou arcibiskupské, ale státní.
•
Těžké mechanismy, zaparkovallé v sedle pod MrG;velleč/l(k~m, se chystají k dalšímu lítoku na svahy lIejvyššíchjesellických vrcholů ... Foto Vaclav Stepallek
KDYSI TAM BÝVAL LES .A PĚŠINA UZOUČKÁ" . _ _ _ _-:---_~_ _ _ _ _ _ ~U5lT\lDIlufI®~
Regionální přístup k oc h ran ě
Dvě stě ekoregionů
pod
ochr anou WWF Tomáš RůžiČka WWF v ned ávné d obě př i še l s novým pří s tu pem ochraily tzv. ekoregionu . Ten to zcela ojediněl ý pří stu p má oporu v řadě odborných studi í. Jednou z posl edních je publi kace o stavu světových eko s ystémů , kterou v roce 2000 vydal Ús tav pro sv ětové zdroj e (World Resources Institute) s pol ečně s UNDP, UNEP a Sv ě tovou bankou - People and Eco systems: the Fraying Web of Liťe, která na bádá k přij etí tzv. ekosystémového přístupu při řešení problém u životního prostředí. Kni ha, jež bývá pře zd ívána "Mmenium Report", shrnuje první poznatky z Pilotn í anal ýzy glo bál ních ekosystémů (Pilot Analysi s of Global Ecosystems - PAGE), která trvala dva roky a na níž se podílelo sto sedmdesát p ět v ědcu z ruzných zemÍ.
Nové řešen í ochr any
ekosys témů
Základn ím tématem práce týmu vědců pracu jících na an alýze PAGEbyla otázka, zda sc schopnost ekos ystému poskytovat statky a služby (goods and services) v pruběhu ča s u snižuj e nebo zvyšuje. Lidstvo je závi slé na zdroj ích a na službách, ' které če rp á z eko systémú naš í planety . Vě tš inou však 'využívá jen jedn.u nebo několi k fu nkcí ek os y s témů a o další, pro člo věka "n e užitečné funkc e", se nezajímá. To s a mo zřej m ě zpuso buje celou řadu kompli kací ve fungování ekosystému a v řadě případu ohrožuj e i samotnou ex i stenci člov ěka. Proto studie nabádá k posuzo vání a regul ac i č in n o s tí č l o v ěka z pohledu fu ngování ekosystém ú j ako cel ku. Praktic ké využití tohoto pří stup u nabízí WWF, který přišel již ko ncem roku 1997 s myšlenkou ochrany eko s ystémů v tzv. eko regionech. Jsou to velká území (ať už vodní nebo suchozemská) mající specifi cké ekolo gické podmínky, na kterýc h se vyskytuj í cha rakteristické sku piny druhu a s pole če nstev. Je zřejm é , že komplexní ochrana takto defi novaného územ í není jednoduchá už j enom proto, že vyžaduje monitorován í, plánování a reali zaci ochrany přes politické hranice stá tu. Ale účinná ochrana druhu a celých eko s ystémů je možná, jen pokud přesahuje hra ni ce státu.
Seznam Global 200 WWF vyh lásil v roce 1998 seznam Global 200, který zahrnuje dvě stě nejoh roženěj š íc h eko regi o nů ve všech částech s vě ta. Již od osmdesátých let se WWF změnil z organi za ce prosazující klasickou druhovou ochrill1u na mode rní ins tituci . snažící se propojit ochranu přírody se zájmy místních oby vatel. WWF pracuje před evš í m v rovin ě politické a snaží se při mě t státy k úč inný m kro kům při ochraně o!lfoženýc h druhi'I i celých ekosysté mů . Pracuje ovšem i na mí ~tní úrovn i, a to hlav ně v rozvojových zemích Afriky , Asie nebo Jižní Ameriky.
~u~n"l1Dllufi®~
přírody
Při uplatií.ování regionálního přístupu k o chran ě pří ro d y se nutně musí zajímat ne jen o přírodu, ale i o kulturu, historii a eko nomické charakteristiky daného ekoregionu. Každý stát iná sicejiné zájmy ajiné priority, nutnost spolu práce ovšem logicky vyplývá ji ž z letmého pohledu na mapu. Hlavním CÍ lem ekoregionálního přístupu v ochraně pří rody je zachován í co možná nejúplnější dru hové diverz ity a ekologických proce slJ charakteristických pro daný ekoregion. To je . možné jen při dů klad ném zhodnocení základ ních příčin ubývání biologické diverzity a v yt vořením společné strategie managemen tu, akceptované všemi zainteresovanými stra nami. Základní principy WWF pro uplati'íování no . . véhopřístupu jsou: - zaměřit se na biodiverzitu: hlavním cílem je ochrana co možná nejúplnější druho vé di verzity a ekologických proc es ů charakteris tických pro daný ekoregion; - spolupráce ruzných disciplin: tzv. multidi s ciplinární přístup při plánování a realizaci akcí vyžaduje zahrnutí sociálních, ekonomic kých a ekologických faktorů , které určují hlavní hrozby a zároveií. možnosti ochrany; ~ účast všech zainteresovaných skupin: aby realizovaná opatření a řešení ochrany území byl a dlouhodobá, je potřeb a od počátku zahr nout všechny hlavní dotčené skupiny od místních obyvatel až po podniky a státní in stituce; - vytváření partnerství: je třeba navazovat spolupráci s institucemi, obcemi, firma mi a nevl ádními organ izace mi, které mají v da né m regionu zku šenosti a budou nezbytnou . součás tí reali zace plánu pro ekoregion; ~ dlou hodobý závazek: ekoregionál ní přístup vyžaduj e mnohaletou práci , aby mohlo být dosaženo výrazných a trvalých z měn v oblas ti sociální, ekonomické i v ochrariě pří rody; - flexibilita a poznávání: práce na úrovni ekoregionu vyžaduje neustálé př i zp ů sobo vá ní strategie a aktivit měnícím se podmínkám.
Kresba R ostislaJ'a
PospíšiŮl
rozmanitosti se z am ěřuj e na čtyři základní oc hran ářské cíle: I . zastoupení všech od dělených přírodn íc h společenst ev,
2. udržování ekologických a
e vol u č n ích
pro
cesů,
3. udržování životaschopn ých po pulací živo či šn ýc h a ro stlinných dru hu, 4. odol nost vůč i velkoplošný m periodický m ruši vým jevum a dlouhodobý m zm ě n á m . Během tohoto kroku dochází tedy k detail nějšímu vyhodnocení biologické rozman itos ti ekoregionu a příči n jej ího ohro žení. Třet í fáze - plán ochrany - j iž stanovuj e kon krétní cíle v deseti- nebo patnáctiletém hori zontu a vyty čuje konkrétní akti vity nezbytné k jejich dosaženÍ. Plán ochrany též identifi kuj e nejasnosti a mezery ve znal ostech, které by m ěly bý t prioritně odstraňovány . Z plánu ochrany vychází čtvrtá a poslední fáze tvorby strategie ochrany' ekoregionu - akč ní plán pro WWF, který speciti kuje roli WWF a jeho part nerů. Plán stanovuje speciální cíle pro W WF, které mohou obsahovat akce typu školení pro pracovníky národních parků, zalo žení fondu pro ekoregion, práci s místními ko munitami apod, Akti vity WWF by m ěl y slou žit i pro odzkoušení no vých metod a testování dosud nevyzkoušených strategií.
Ekor egion Kar paty
Také část České republiky nál eží k jednomu ekoregionu, kterým j sou Karpaty. Svou roz lohou přes 200 000 km2 zasahují na území pěti státu a pře dstav uj í významný regi on v Evrop ě, kde st nle žije nejvě tší evropská po Strategie ochrany pulace medvěd a a vl ka. Větš ina úze mí mo 'ravských Karpat je zahrnuta do CHKO Bes Proces t vorby strategie ochrany ekoregionu kydy, CHKO Bílé Karpaty a CH KO Pálava. probíhá v něk olika krocích. V prvním z nich V současné do bě zde již probíhá druh á fáze, jde o shroma žďování informací o ekoregi onu, kdy se definují dlouhodobé cíle a urč ují nej tedy charakteristika přírodních hodnot, biodi- . cen něj š í území, s po l eč enst va , druhy a nejvý verzity a socioekonomických ukazatel ů jako zn amn ější hrozby pro toto území. Koncem např. struktura zam ěstnan ost i, dopravní tep dubna se v Rumunsku bude kon at summit , ny, informace o lesnictví a prů myslu apod. všech karpatských zemí, na kterém se před Krom ě toho se shromažďují informace o sta pokládá přije tí dohody o vypracování kon vu ochrany částí území, neziskových organi vence na ochranu Karpat. Pok ud se po daří zacích a st ruktuře Cl pravomocích státních in přesvědčit vrcholné předsta vitele těc hto státi'I stitucí. V této fázi, jejímž výsledkem by mělo o výj i m ečnosti Karpat , a nutnosti jej ich být určení s těžejn ích hodnot území a hlav ochrany, bude to prvn í konkrétní výstup na ních nebezp eč í, by se měla též zfor movat ši dl ouhé ces t ě k dos ažení ochrany Karpat j ako roká skupina organi zací a jédnotlivcu, která celku. Podpora místních projek tů šetrného se bude podílet na rea lizaci dalších' fází pro rozvoje a ochrany p řírod y pak musí být dal gramu. ším praktický m krokem. Přejm e si, aby nový V dalším kroku se definují dlouhodobé cíle př ís tup WWF zaměřen ý na ochranu ekoregi (s výhledem na padesát let) v o chraně biodi on u byl úsp ěš ný a přispěl k zachování výj i verzity ekoregionu. Identifikují se klí č ová m eč nosti nejen nám blízk ých Karpat, ale území, populace, druh y a eko logické procesy i dalších světově významných region ů. pro daný ekoregion. Vi ze ochrany biologické
•
DVĚ STĚ EKOREGIONŮ POD OCHRANOU WWF 23
Přírodní parky
Prakšická vrchovina Jaroslav Hrabec
Na pravo břežní s tran ě říčky Olšavy mezi Uherský m Hrad i š těm a Uherským Brode m leží území, které je možné na z ák lad ě histo rických přírod o vědných údajú charakterizovat jako nezajímavé. První letmý pohled z okna vl aku či auta tomuto názoru dává také za pravdu. Ze m ěděl ské kult ury, převáž n ě pole, občas protkané zelení porostlou uvezlinou č i údoln icí pot ú čku . Po kud však odbo čí m e z hl avních spojovacích ko muni kací a vydáme se hlo uběji severn ím směre m do krajiny, údo lí po tůčkll nás dovedou k centrální č á sti pa hOl-katin y pod Rovnou horu a tady naj ed nou zj istíme, žc prvn í dojem i historické podklady nás kl a_maly . Strá n ě protkané pásy drobn ýc h s adů a pozll s t atků historických vinohrádk ll, do pl n ěné plochami luk a pastvin s teplomi l ným i druhy ro stl in a na n ě vázaných ž ivoči c h ů , hla v n ě motýl ú, v údolích malé m okřady a pod máčen é lou čky . Pokračuj e me- l i dále k hřeben i o dděluj ícímu po vodí Olšavy od po vod í seve rně od Z lí na tekoucí Březni ce, uVÍ tají nás porosty dubohabro vého háje, na jaře s b o h atě kvetoucím bylinným podrostem, v lét ě poskytuj ící m chládek v horkem vyprah lé kraji n ě a na p.odzim hojnost hub a neopa kovatelné barevné sce nerie. Přírodn í hodnoty tohoto územ í byly objeveny při prúzku mech teprve na přelomu 70. a 80 .. let minulého století. Doceněn y byly nejprve vyhlášení m dvou n ej význa mnějších lokali t za c hrán ěné přírodní výtvory v roce 198 1 a v 90. letec h pře h l ášen ím d le nového zákona o ochraně přírod y za pří rodn í rezervaci (Vr
chové) a památku (Terasy). Sou čas n ě byla za p říro dn í rezervaci vyhlášena i lokali ta Rovná hora. V samém závěru druhého tisícil etí pak byla doceněna i krajinná hodnota vyhlášením územ í za přírodní park. Pří rodní park Prakš ická vrchovina byl vyhlá
šen nal'ízením Okresního úřadu v Uherském
Hradi šti z 12. 5. 1999. Území parku je nejse
vernějším v ý běžkem Hlucké pahorkatiny,
která je souč ás tí rozsáhlé Vi zovické vrchovi
ny. Příro dní park je situován se vero východně
od Uherského H radiště , jižní hranici tvoří ře
ka Olšava, resp. náse p žel ezniční trati vedou
cí nivou ře ky, západní hranicí je hřeb en ve-o
douCÍ od č t vrti Uherské Hradi ště- Vésky
severním směrem přes Javorovec, Mistřice
do B ílovic, odkud vede severní hranice vý
ch odně po komuni kaci p řes Nedachleb ice
a Č astkov do Pašovic a odtud vý chodní hra
ni ce jižním sm ě rem přes Prakšice do Drsla
vi c k těl esu ž elezniční tratě u Olšavy. V ý m ě
ra parku je cca 40 km 2 . Přibližn ě polovinu
územ í pokrývají lesy, čt vrtinu louky, pastvi
ny a sady, zbylou čtvrtinu pole a zastavě ná
území:
Geologicky je území tvořeno usazeninami
magurského flyše, zlínskými vrstvami jeho
račan sk é jednotky, charakteristické s třídá ním
j ílovcových a pískovcových vrstev. Nej vyšší
bod území je kó ta Ro vná hora (351 m) a nej
nižší pod Popovicemi u kří že n í potoka Olšov
ce s že l ezničn í tratí (1 90 m).
Klimatick y náleží území do teplé oQlasti , mír
ně suché s mírnou zi mou. Průmě r roč ních srá-
žek se pohybuje kolem 590 mm , prúměrná roční teplota je 9,4 oe. . . V jižni části je přírodní park odv odň ován pra vostranným i přítoky řeky Olšavy, Holomňou , Hradč ovi ckým potokem a Olšovcem. V sever ní čá sti levostrannými přítoky Zlámaneckého potoka, ústícího do Břez nic e u Bílovic na se verovýchodním okraji přírodního parku. Fytogeografick y náleží území do Karpatského mezofytika s fytogeografickými okresy 78 Bílé Karpaty lesní. v j ižní části a 79 - Zlínské vrchy v severní čá st i parku . Na území prírod ního parku jsou v sou časn é době tři maloploš ná chráněn á území, pr-írodní rezervace Rovná hora a Vrcho vé a přírodní památka Terasy.
Lesy Podle mapy potenciální
při rozené
vegetace
ČR patří převážná čás t území příroďn í ho
parku ke karpatské ostřicové d ubohabři ně (Carici pi/ose -Carpinellllll), menší lokal ity k prvoserlkové duboh ab ři ně (Primulo veris Cwpine/ll m) a mochnové do ubravě (Potentilo a/be-Quercetul1I ). Ni vní č ást u řeky Olšavy náleží k střemchové j asenině (Pl1Ino Fraxinetul1I). Podle sou asné skl adby lesních typů jsou v území zastoupeny dubové bu činy (Que rce to-Fagetum) a bukové dou bravy (Fageto -Qu- , ercetum). Na j ižních a jihovýchod níc h expo zicích se v okrajích vyskytují dř ínové doubravy (Conieto-Quercetllm). V převáž né větši n ě jsou tyto typy zachovány a v dře vinné sk ladbě převažuj e dub zimní, buk lesní, habr obec ný, j avor m léč, lipa. V údolí potokú a na mokřinách pak vrba bílá, olše lepkavá, jasan ztepilý. V keřovém patře roste ptačí zob obec ný, svída krvavá, kali na obecná, ojediněle ta ké dřín . Menší výměry lesa byl y v minulosti vysazeny smrkem nebo borovicí. Ve žlebech a na opuštěných pastvinách se hoj n ě šíří akát.
Rostliny
I
I
V lesích parku se nacházej í spol ečenstva íOst-. lin typická pro teplomilné dou bravy a dubo habř iny. Roste zde zvonek brosk yolistý, zvo nek vý b ě žkatý, konvalinka vonná, maři nka vonná, kuklí k měs tský , zb ěhovec plazivý, ko pytník evropský, vále čka lesní, os třice lesní, o střice chlupatá, lipnice haj ní, če rný š lesní, lecha j am í, kok o řík m n o h okvětý , sasanka haj ní a pryskyřníkovi t á , plicník lékařský , violka srstnatá aj. Ze vzác n ějších druhů se vyskytuje ladoňka dvoulistá, lil ie zlatohlavá, medovník meduňkol istý, hlístník hnízdák, kruštík širo Iistý, polabský a Nordenových, lýkovec jedo
~~~~~~--~-~
Přírqdllí park
~
Prakšická vrchovina. Kreslil Jiří
BarNk
24
PŘÍRODNÍ PARKY_ _ _ _ _ _ _ _ _ _--,..-_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~9n~DIl1Jfi®~
Vd~n~ Dllufi®~
Čekanka Markéta lelínková Na co III čekají kvěly čekanek? Po rdllu Imavé čekají na poledne V poledne svět lejší čekají IIQ spdnek dokud jim modrá zcela Ilevybledlle
Živočichové
Piirodilí rezervace Rov1lá hora je kraJi1lářsky /lOdllot,ié území s výskytem ohrožellých dril/III. Fo to Pavel Šllajdara
vatý, plicník měkký, vemeník dvo uli stý i ze
lenavý, okrotice dlouholistá, bradáček vejčitý,
pryšec mandloňovitý.
Na loukách, pastvinách a' ve starých sa'CIech se
vyskytuje převážně společenstvo teplých
a sušších stepních t ráv n íků, jejichž zbytky
jsou chráně ny ve třech mal oplošných úze
mích. Roste zde např. bílojetel n ě mecký,
ožanka kalamandra, sněde k jehlancovitý, h vězdnice chlumní, kozince dánský, divizna rakouská, růže galská, hořec k ří žatý, kozinec Přírod1lí památka
cizrnovitý, úložník vstavač o v i tý, čern ohlávek dřfpatý, len tenkolistý, š al věj p řes lenitá, mo dřenec chocholatý atd. Doplňkem starých sa dů s jižní ajihovýchodní expozicí je jeřáb os keruše (Rovná hora, Vrchové, Grefty). V nivách potoků, kolem rybníků a v mokři nách se vyskytuje přesl i čka obrovská a ba henní, skříp ina lesní, k ře h kýš vodní, tužcbník jilmový, žabník vodní, orobinec široli stý , na dmutice bobulnatá, kosatec žlutý, rákos obec ný, pcháč zelinný aj.
Terasy - lokalita vzácných teplomilllých společenstev. Foto Pavel Sllajdara
~U9mJDllufi®g;}
Dosavadn ími průzku my byla zjištěn a řada za jímavých druhů žijících na území přírodního parku. Z bezobratl ých se jedná například o kři žáka pruhovaného, 'kudl anku nábožnou, přes 8 0druhů vzácněj š í ch motýlů, n apř. mod ráska h ořc ov ého, běl opásného , t mavo h nědé ho, ohniváč k a černočárnélJo a modrolemého, otakárka ovocného a fenyklového, pestrokříd lece podražcového atd. Z obra tl ov ců se vy skytují obojživelníci čolek obecný, čolek vel ký , kuňka ohni vá a ž lutobřichá, ropucha obecná a zelená, rosnička zelená, skokan hn ě dý, štíhlý, ostronosý, skřehotavý. Z pl azůješ těrka obecná, slepýš kře hký, užovka obojková a hladká. Ptáci j sou zaznamenáni v 90 dru zích z ni chž většina v území i hnízdí. Ze zají mavějších byli pozorováni lejsek černoh lavý a bělokrký, šoupálek krátkop rstý, datel černý, konipas l uční, žl uva hajní, čá p černý i bílý, moták pochop, včelojed lesní atd. Ze s avců se pak vyskytují rejsek obecný a vodní, bělozub ka šedá, krtek obecný, ježek východní, vever· ka obecná, křeček polní, myška drobná, myši ce k řovi nn á a lesní, plch velký, plšík lískový, zajíc, králík divoký , lasice kolča va i hrano staj ; kuna skalní, tchoř tmavý, liška obecná, jezevec lesní, srnec, di voké prase aj. Celkem b ylo zjiš těno 38 druhů ohrožených obratlov ců, z toho 4 dru hy kriticky ohrožené, 16 dru hů s ilně ohrožených a 18 druhů ohrožených. I když přírod ní park Prakšická vrchovi na pat fí svou rozlohou k menším oblastem, jedná se o vel mi ocn né území s perspektivou zlepšení hodnoty. Pro bíhá zde řada revital i začních opatřen í v kraj ině - údržba MCHÚ odstraně ní m náletů a kosením, zalučňování 'pásů ko lem t oků i polí na svazích, budování rybní ků , tůní a mokřad ů, revitalizace nivy Holom n ě, výsadba matečnéh o sadu jeřábu oskeruše a pod. V roce 200 1 byla real izována i naučná stezka, provádí se výsadba rozsáhl ého bioko ridoru. Větš inu těch to činností zabezpečují a realizuj í ZO ČSOP Scilla V l čnova Uher skohradišťsk o z Uherského Hradiště ve spolu práci s místními obecními ú řady. Za tímto účelem mají uzavřeny nájemní smlouvy a po žádaly o akreditaci jako pozemkový spolek ..
PŘíRODNí PARKY
• 25
Zajímavosti z přírody
so u částí chráněnýc h území (CHK O Lužické ho ry a LSG Zittauer Gebirge). . Z vyhlídkové plošinky na jižním okraji Hvozdu se otevírá pěk n ý pohled nejen do okoln í krajiny Lužických hor,ale i na vzdá len ější partie s Ješ tědsko- kozákovským hřbe tem a zn ámými domi nantami Českého ráje (Trosky, Mužský aj.), Ralskem; Bezdčze m i do malebně zvln ěných
okrajů Českéh o středohoří.
Jan Vítek
Na hraničním Hvozdu
v současn osti je zde totiž registrováno pouze II samcú .' U nás není situace o nic lepší, a tak bnt .ské zkušenost i mohou být užitečné. V Británii se rákos pěstuje pro komrční účely a rozsáhlé plo chy v soukromém· vlastnictví jsou pravidel ně ko seny a obhospodařovány; leták poskytuje návod k tomu, jak porosty udržovat tak, aby ptáci ne m ěli potřebu hledat si jiná hnízdiště. Potravu bu kači zpravidla hledají v malých vodních nádržích na okraj i porostu rákosí, ale také na posekaných plochách, kde je na jaře vysoká úroveň vodni hl adi ny. Hlavní potravou bukačCljsou ryby, n apř. úhoři, dále obojživelníci i bezobratlí. Vejce sná šejí v období od začátku dubna do června. Hníz do, upletené z rákosí, je těsně nad hladinou vody v hustém porostu v místech, kde hloubka vody dosahuje pouze asi 10 cm. Malý počet jedinců v populaci činí bu k ače velmi zranitelným a nej větší hrozbou je pro něj zhoršování jeho přiroze ného životního prostředí.
Pro malebnou kraj inu L užických hor jsou cha rakteristické kupo"vité kopce a táblé hřbety, vý razně převyšující blízké okolí. Není proto di vu, že mnohé z nich vytvářejí nápad né krajinné' dominanty. P latí to nejen pro nejvyšš í vrchol Luž (793 m) , ale též pro Jedlovou. Klíč a mnohé další. Východn í části zvané Hvozd Co buka či potřebují: ský hřepen dom inuje předevší m vrch Hvozd (750 m). . Sladkovodn í plochy v relativně rovinatých nízko Při pohledu z po vzdálí má tvar stolové hory, položených oblastech. - Pro hnízdění porost rá protáhlé ve směru S-JoPřes jižní hranu přec h ází kosí 20-25 ha, mohou využít i porosty o menší státní hranice s Německem, větší část kopce, rozloze, které jsou součástí většího mokřadního Chřástal vodní j e zařazen do Cervené kl/illy . včetně všech staveb ve vrcholové partii, proto systému. I malé plochy jsou významné, protože ohrožených orgallismtl. Foto YVO/llla Gaillyová náleží už našim sousedllm. Hvozdu dominuje mohou posloužit jako zdroj potravy nebo jako p ředevším 25 m vysoká kamenná rozhledna na . místo pro přezimování. - Dobrou kvalitu vody, severním okraji. přístupná i s přile hl ou restaura přítomnost ryb a oboj živelníkli. Pokud chceme Chřástal vodní v Brně cí z německé strany, horská chataje také naj iž b u kačům pomoci úpravou prostředí, je třeba mÚ ním vrcholu v sousedství vyhlídkové plošiny, na paměti, že to, co vyhovuje bukačům, nemusí Chřástal vodn í (Rahls aquaticus) je poměrně dostupní i z naší strany. vyhovovat j iným druhům. Je proto dobré se před málo zn ámý. vodní pták z řáďu krátkokříd lýc h. Hraniční hora Hvozd (Hochwald) je protkána zásahem do ráKOSU poradit s odborníky. Ž ij e v Evropě a Asii, u nás se vyskytuje kole m hustou sítí značených cest. Turisté sem směřují rybníkú, jezer a řek tam, kde je vyvinutý ráko hl avně ze známých středisek německých Žitav Obnova rákosových porostů sový či ostřicový porost. Setkáme se s ním zříd ských hor - Jo n sdorťu, Oybinu a Liickendorfu, ka - na jeho přítomnost nás často upozorní jeho díky několika hraničním přechodům je toto Porosty silně poškozené vysušením je možno vy typický bublavý hlas. Je velký asi j ako křepel traktivní území přístupné i návštěvníkům z naší kopat. Je to sice drastické a drahé, ale na poměr ka, má krátká křídla i ocas, zato n ápadně dlouhý vlasti . Od nás se na Hvozd chodí předev ší m od ně dlouhou dobu to odvrátí hrozbu sukcese. Od zobák a prsty. Hnízdo si staví na zemi a samič Krompachu po červeně zn ačené ces t ě kolem straní se vrstva (25-30 cm) nahromaděných ka do něj v k větnu snáší šest až deset bělavýc h starých a chráněných krompašských tisll. pří rostlinných zbytků - nejvhodnější doba je kon v ajíček, na kterých sedí přes dvacet dní. Na padně od Mařenice či Petrovic. S trm ěj ší je až cem léta. podzi m chřás tal odtahuje do Středomoří, vrací vrcholová část stoupání, kde cesta míjí něko li k se pak koncem března či v dubnu. Živí se pře skalních výchozů , tvoře nýc h třeti h orn í sopeč Úprava a zakládání kanálů vážně bezobratlými,. které vytahuje z bahnité nou vyvřelinou znělcem. Ta se rozpadá díky púdy. Nepohrdne ovšem ani rostlinnou potra mrazovému zvětrávání a zejména deskov ité od Kanály v porostu jsou .důležité zej ména jako vou. Chřástal je chráněným druhem podle záko lučnosti do kamenn ých sutí. Pro vúni připomí zdroj potravy. Pokud již v mokřadu kanály jsou, na a je zařazen také do Cervené knihy ohrože nající fia lky, kterou zejména po dešti vydává upravuj í se každé dva roky sekáním a hrabáním, ných organisme!. . zdejší povlak řas, byly kdysi úlomky těchto "fi aby se zamezilo jejich zarÍlstání a zvýšil se V prosinci přišla do ekologické poradny Vero alkových k amenů" sbírány a prodávány j ako su v nich počet ryb. Velmi dúlež ité je odstranění nica jedna paní s tím, že v podloubí malého venýry. Hvozd a jeho skalní výchozy jsou nyní vyhrabaného bahna a odpadu, aby nedošlo k na Šp alíčku (dosud nez niče n á hi storická část měs vyšování a následnému vysychání míst okolo ka ta) sedí nějaký pták, zřejmě strakapoud a hledí nálú. Ideální je odpad odstranit úplně. ale POkllc,J do výlohy. Ihned jsem s paní vyrazil na místo Hřibovitá skalka lIa Hvozdu modelova
to není možné, uložit jej na nízké hromádky po lIá deskovitým rozpadem wělce. Foto Jali ~ k mému překv ape n í tam skutečně pták seděl jedné stra n ě kanál u. Z odpadu se nesnií vytvořit a opravdu hleděl do výlohy. Nebyl to však stra Vítek
"hrana", která by bránila vplouvání ryb do poros kapoud, ale zmíněný ch řá stal vodní. Setkat se tu a mohla zab lokovat odtok. Střed kanálu by s ním v přírodě patří ke zvláštním zážitkúm, ale měl být v hloubce okolo 1,5m, čí m ž se zabrání potkat ho ve nlěstě zrovna ve chvíli, kdy se jeho opětovnému zarlistání. Alespoň jedna strana zřejmě právě chystal nakupovat - to už je by se měla svažovat, aby sem měli ptáci snadný opravdu rarita. přístup při hledání potravy. Kanály by kvúli pří Po odchytu a důkladné prohlídce bylo shledáno, stupu světla měly být nejméně 2 m široké. že opeřence je pouze zmatený a dezorientova ný. Byl proto napojen (potravu nechtěl) a vy Eva Uhlířová puštěn na okraji Brna ve významném krajinném prvku Ořešínská rákosina. MOjmír Vlašín
Pomoc bukačům Bukač velký (Botaurtls stellaris) je plachý a ta jemný pták, kterého je častěji slyšet, než vidět. Vyskytuje se v nížinných mokřadech porostlých rákosem, obvykle v rozsáhlejších prorostech, kde i hnízdí. Informace v tomto článku pocházejí z letáčku vydaného britskou Královskou společ ností na ochranu ptactva, která se tak snaží zame zit poklesu počtu bukačů na úz"mí Británie
26
ZAJÍMAVOSTI Z PŘíRODY _ _ _ __ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
Kreslil Jan Steklík
~'(f~rruDllufi®21
Stanovisko ST UŽ k situaci v NPR
Diskuse
Praděd
Ve třetím loňské m čí s le časopisu Veronicajsem v č l á n ku Zápisky z jarního Brna popisoval své pocity .při pohledu na některé "odborně" oš etře né stromy v různý ch č ástech Brna. Psal j sem ta ké o jednom příp a du na náměstí Karl a IV. ve sta ré Líšn i. O nějakém "pižl alovi". O depresiv ním díle. S odstupem č asu musím při znat, že j se m se v tomto případ ě mýli l, a tak se i omlu vi t to mu (nebo tčm), koho se mohl múj č l á n ek do tknout. Strom (vrba) krás ně a bohatě obrazil a dnes si náhodný chodec vúbec nepovšimne, že byl strom ořezán. Chyba je tedy na mé s tra ně . Předevší m proto, že jsem se n eob těžo val zjÍstit, o jaký druh jde. Ve sku teč n osti se v l a s tně jednal o o velice dobře odvedenou práci a pro konkrétní dřev i nu správ ně provedený zásah. Takže, ješ tě jednou se omlouvám. Má omluva však neplatí pro další dva pří klady , které jsem ve výše citOvaném č lán k u zmínil.
Praděd (1492 m n. m.)jerozsáhlý komplex při rozenýc h smrčin a subalpinských Iiolí v nejvyš ší čás ti Chráněn né krajin né oblasti Jeseníky vy . hlášené v roce 1969. Pro tože se zde soustřeďuj í nej vyšší přírodní hodnoty pohoří, byla oblast Praděda v roce 1990 vyhlášena národ ní přírod ní rezervací, ČílTJŽ jí stát poskytl nejvyšší práv ní formu ochrany přírody. Ještě před tím však výj imeč n ě příznivé přírod ní podmínky pro sjezdové lyžování učin i ly z Ov čárn y · pod Pradědem trad iční lyžařský areál a s třed is ko zimních sportů. Je obecně známo, že zachov alá příroda jako neobnovitelný motiv , pro cestovní ruch je hl av ní na dějí ekonomické ho rozvoje J esení ků. Proto už před třiceti pěti lety byla s ohledem na symbiózu rekreačního provozu s mimořád nými přírodním i hodnotami územ í Praděd u o fic i áln ě přijata koncepce, jež poč íta la s rozp tylováním rekre ačn ího provozu v Jeseníkách namísto jeho da lšího soustřeďová ní a která zahrnovala mj. omezení př íjezdu na Ovčárn u. Tato koncepce však nebyla nikdy re al izována - nao pak: rekreačn í provoz na Pradě du se stupňoval , v těsném sousedství národní přírod n·í rezervace byl prot izákonn ě postaven hotel, vlekú p řib ý v al o a jejich provoz byl umožněn ud ělován í m výj imek z ochranných podmínek. Když jeden z provozov ate lů ly ž ařských vleků na územ í národn í přírodní rezerváce zcela ig noroval podmí nky, za kterých mu by la jeho č inn o st povolena, zp ů sobi l tím devastaci chrá n ěné př í rody. Výjimka mu prolo nebyla pro dloužena a n ás l edně se zvedla vln a odporu má lo informované veřejnost i proti uzavření dvou ze šesti v l eků v l okali tě Cz celkem sedmdesáti šesti vlekiJ Jeseníkách) . Předmětem politické ho sporu je vlek, který zpúsobuje prokazatelné ničení c h ráně n é přírody , Ekonom ické ztráty, uvád ě né v souvi slosti s u zavřením dvou vleků, jsou prokazateln ě někol ika násobně nadhodno cené. Jestliže stát vyhlás il Pr ad ěd národní přírod ní rezervací, převz al podle vlastních záko nů po vinnost nepř ipusti t zde činn osti , které jsou v rozporu s uchováním dosavadního stavu c h ráně n ého· příro dníh o prostředí. Občané platí ze svých daní stát a jeho orgány především pro to, aby z ajišťo val dodržován í zákonů. Nejen v př ípadě Prad ěd u j sme však nuceni si klást otázku, zda v této zemi platí zákony a zda se na j ejich porušování nepodílejí n ěkteré orgán y státní sprú;vy i n ěkteř í volení zás tupci, k teří zá konné předp i s y nejen obcházejí, ale dokonce uplatňují stanoviska, podle nichž se na poli tic ky prefero vaného pro vozovatele v l eků záko n ne vztahuje. Není nej menší pochyby o tom, že symbióza ce stovn ího ruc hu a ochrany přírody je možná a v Jeseníkách nutn á, Pro to žádáme - kro mě obecné výzvy k dodr žo ván í zákonnosti - aby byl znovu zpraco ván obecn ě závazný kompl exn í plánovací doku ment, který stano ví koncepci využití celého po hoří Jeseníkú . K tom u existuj e územní plá nován í jako zákonn ý nástroj , který se v celém svě tě rozvíjí jako veřej ná služba, která má za j išťova t mj . právo o bča nú na zachován í urči tý ch p ří rodn í ch hodnot podle základn í ústav ní normy, která stoj í nad j inými dílčí mi právy.
Dar ek Lacina
Igor Michal, Ivan Dejmal, Pavel Sremer
~~
Kreslil Jali Steklík
Nekonečné Děviček
kalvár ie vrcholu aneb Quo usque tandem?
Jen pon ěkud zasvěce n ý znalec téměř ne u věř itel ných "experimentl!" s jed in eč n o u p řírodní pa mátkou Pavlovských kopcl! nes tačí žasnout, pro tože kalvárie jej ích rezervací zřej m ě j eště zdaleka nesko n č i l a . Po d nes už neuvěřitel né fa l zifikaci jejich fauny (vysazování orebice a muf lona) negramotným i mysliveckým i kruhy v do bě, která jak by sc zdálo , nen'ávra t ně minula, došlo za naší generace k dal ší bl amáži nevíd a ného rozsahu , totiž k vysazení kříže n ců koz na Děvičkách. Šlo o výplod odbo rn ě vp r avd ě ne gramotných lidí, jimiž se to v rllzných institu cích minulého režimu jen hemži lo. Kruh ů m , které za to nesly nebo m ěly nést zodpov ěd nost zvl áště po katastrofál ních dllsledcích této akce, se dař i lo protaho vat tenlo neú nosný stav až do pozdních dev adesátých let minulého století. J.eš tě trap něj ší ovšem je, že bez tlaku odborné ve řejnosti by tento . "exot" dodnes prohluboval beztak už kriti cký stav podstátn é č ás ti j ižního svahu Děv i ček. Zdálo by se tedy, že po těchto zkušenostech a v době- existence ministerstva životního pro středí se této l oka litě konečně dostane ochrany, kterou j í poskytuje zákon. Tahle představa zú stává bohužel il uzí. Přes nesčetná upozo rn ě ní p okrač uje n eom ezeně používání . "divokých chodníkú", z nichž ten hlavní (s četným i odboč kami) se táh ne po siluetě D ěviče k od So u těsky až k trosce Děviček, a zejména v d obě vrcholící turistické. sezony se mě ní tém čř ve vozovku, po níž se jezdí na horských kolech, na koních, p ro ~ · vozuje se paragliding, d očas ně táboří atd. Po kud j sou tito " uživatelé" scbezdvořileji upozor nčni, že jsóu stovky metrll od značkované stezky, mů že takový up ozo rň o va te l být rád, ne dostane-Ii kro mě arogantní až agres ivní odpo v ěd i navíc pár facek. Arogancí vynikají zejmé na "sportovc i" odchovaní Svazarmem. Ten zlomek slušných li dí o prá vn ěn ě pouka zuje na naprosto n ed ostačující označení ch od níků a ze jména na "černé" stezky , jimiž už před nim i proud ily občas celé zástupy. A tak "vedou" bo hu žel ří dc í z a hrani č n Í, zejména n ěmecky , ob čas i anglicky hovoř í c í ná vš tě vn íc i . kteří se v ět š i nou, n ěk teří jakoby zah anben ě , omluví. Za letité upozoriíován í na tento stav jsem byl od měněn osobním přípi sem pana mini stra ži votního p ro středí s uznáním za "neutuchaj ící zájem" o ochranu naší přírody: .. Posledním vředem Národ ní přírodn í rezervace Děvičky zůstává chátrající a stále n ebezpeč n ější kovová konstrukce vy s íla če. Kd yž posléze vy klidi la své objekty armád a a k romě chátrajících budov zanikl i uni kátní n e vě s tinec přímo pod vys íl ačem, zdálo se, že nic horšího se tam ne můž e stát. Chyba lávky! Na j aře roku 200 1 se pustili do kovové s třechy bezdomovci, kt eří ji za n estřežených nocí s tač i li rozporcovat a zřej m ě prodat. Takže byla za mohutného buše ní kle mpíři při nevyh nll te lných pracích na tomto objektu instalována střecha nová. Následovalo
~1([9ffiIDIl1:lfl®~
ješ t ě větší překvapení. Poč átkem červ e n ce jsem • při průjezdu Horními a Dolním i V ěs tonicemi by l nepříjem ně překvapen hlas itostí reproduko vané hudby (v našich. po měrech spíše třískání jako doprovodu jakéhosi kň OUrání, napodobo vání přev ážně anglických dekadentních hitů). Zprvu jsem myslel , že jde o nevyhnutelnou pře dehru k "místním zprávám". Tento řev se však zača l stupňo v at , když jsem stoupal od soutěsky k vysí la č i, a jeho zdroj byl stále zřej měj š í. Byl to vys íl ač sám a z n ěh o ten řev vysílaný j akousi soukromou stanicí - tuším"Vran ov". Samozřej m ě se z tohoto zdroje linuly hity tak hl asitě, že nebylo sl yšet vlastního slova. Teprve pod vlast ním vysílačem se ukázalo, že je po celé délce ( vlas t ně výšce) " na rudo" natírán skupin ou mla dých odvážli vcú, kteří si krátí chvíli touto stále popul árněj š í "hud bou". Z debaty, již se mně ve chvílích jejich s vačiny, kdy vypnuli i ten horor, podařilo navázat, se ukázalo, že jde o celkem sympatické mladé lidi, pro k t e~é ten sluch drá saj ící hluk z jejich "tranzis torů " má význam j a kéhosi návy kového sluchového narkot ika, ani ž si to ovšem uvědom uj í. Protože mě profese na tato mí sta vede dos t č as to (obvykle každých de set dní), by l jsem s vědkem této týdny trvající č i nn os ti spojené s ře vem tranzi storů něko l ikrát a v doprovodu svědků . Natírání odnesl s třík a n ci rudého nátě ru také m ůj , naště st í terénní , o dě v (větš inou tílko a trenýrky) , lební lysina, ramena a paže. Přibarvena by la i vegetace pod vysíl a čem ... A tak se mi zd á, že z biocenologického hlediska by lo nejuž i tečn ější: že tohle natírání od neslo i několik mladých jasan ů a jasanových keřú, jimiž začíná vrchol Děviček beznad ějn ě zarllstat... Quo usquc tandem - jak dlouho ješ t ě?
Dalibor Povolný
Omluva
v
DISKUSE
27
Zkáza Černovické terasy Černov i ck á terasa je ploš ina ro z kl ád ají ~ í se na jihovýchodním okraji m ěs t a Brna, v katastru m ěstských částí Černovice, Slati na a Tu ř any . Jde o púvod ní inundační území Svitavy, po kryté mladým i wUrmský mi náplavy, teraso vý mi štěrkopísky a ni vními hlí nami. Uni kátní podloží se dostalo do zájmu č l ověka, který zde brzy začal těžit jemný černov i cký písek. Roz sáhlá rovná ploš ina, která se vypíná nad měs tem, zase přivedla brněnské občany k nápadu vybudovat zde letiště. To vzniklo v dvacátých letech minulého století. Černovická pískovn a a polní letiště nejvíce ovli vnily nejen vývoj Černovic, ale i zdejší přírody. Černovická terasa během let prodělala a neu stále prodělává řadu změn spojených s li dský mi aktivitami, které někdy zasáhly dosti ráz ným zpúsobem do charakteru krajiny. Přesto nebo právě proto vznikl na tomto území uni kátníkomplex stepních společenstev, který ne má obdoby v celé České republ ice. Černovická pískov na a přilehlé rUderální plo chy úhorú a křovin jsou svérázným domovem pro mnohé zvláštní rostliny a živočichy'. V ke řích kutí ťuhýci obecní, pěn i ce vlašské a da lší Biologicky nej h odnot něj ší m celkem Černovic drob ní pěvci. Desítky dru hú ptákú zastihneme ké terasy však j e dnes ploc ha pol ního vojen i přímo v p í skovně. Zde j e jediné místo v Br ského. let iště . Rozsáhlá, dn es již přes sedm de sá t let stará, pr av id e ln ě s eče n á louka je j ednou ně, kde lze zast ihnout bělořita šedého. Něko l ik z nej většíc h a svou povahou možná jed inou párú to hoto nád hern é ho ptáka hnízd í p ř í m o v České republice. Je domo vem jedné ze dvo u mezi ha ld ami zemi ny u prostřed pískovny. E fekt ně černošedí sa m ečci na jaře vyzpěvují brn ěn ských kolon ií sysla obecného. Těmto kri ticky ohroženým hl od avečklllTI pl ně vyhov uj e na vyvýšených místech i u p ro střed n áklaďákú vozících kolem plné korby písku. Každý rok se pravidelná údržba louky, č í mž dokazují mož mezi strmými pískovcovými s t ě n ami objeví nost bezkonfliktního souži tí s člověkem. Toto stovky dro bných břehulí ř í čních. Jejich š t ěbe cenné travoby li nné společenstvo hostí též de tavé hlásky pa t ř í neo d myslitel n ě ke zvl áštní at sítky zajícú, hnízdí zde n ěko l ik párú koroptví, mosféře mís ta. Zdejší kolonie je pos led ní sta křepel ka i čejky . P ra v idelně jsou k vidě n í bilní ko lonií v Brně. V době jarních přehá n ěk b rambo rn íčc i obo u d ruhů nebo strnadi luční. se na d n ě pískovny tvo ří přechodná jezírka; ta Veliký význam má l etiště zej ména pro dravé ptáky, kteří se sem slétají z širo kého okolí za se brzy za plňuj í žábam i z okolí, přev ážně ro půchami zelenými, které se v t ěch t o t(mích lovem hrabošú. Tato lovecká bašta tak hostí pravidelně rozmnožují. Na březíc h jezírek lze měs t ské poštolky, zvláš t ě v zimě pak desítky často zasti hnout kulíka nebo rúzné druhy vo kání, které se sem stahují ze severu. Na prlita doušú ( zvl áště vodouše bahenní, kropenaté ne hu lze na leti šti uv i dět i nej ednoho vzácného hos ta, pro kterého j e velká travnatá plocha ví bo ru donohé), jak se pídí za potra vo u. V su tano u zastávkou. I lidé vždy těž i l i z výhodných chých obdobích se k nim stahují též čej k y vlastností tohoto .leti ště . Pískovcové podloží chocholaté, jež hnízdí v několika párech v blízkém okolí pískovny a zde hodují na pul toti ž do káže velmi rychl e nasát velké množství cích, kteř í se těsnaj í ve vysychajících tún ích .. vod y, takže i po delších deštích' je l e t iš tě brzy Ostat n ě této hosti ny se úča stní i užovkyoboj opět suché a schopné provozu. Zároveň má sil kové a dokonce i drobn í brouci svižníci, kteř í ná vrstva pískovcú výbornou s a mo č i stí cí se odváží na okraj bahnitých ploch s vid inou sc ho pnost, takže zásoby vody pod Čern ov i c snadno dosažitelné a vydatn é koři s ti. Též bře kou terasou p atř í k těm nej kvalitn ější m . hule využívají t ěchto jezírek, ale pouze ke Tolik o tom, j aká je Černovická terasa dnes: koupeli a k os v ěže ní y parn ých letn ích dnech. A j aká je její budo ucnost? O té se rozhodlo při Zcela osobitou do mi nan tou této krajiny j sou schvalování změ ny územ ního plánu pro Brno. Švédské valy, ohíO mná , do výšky se tyčící ho Zde místo figuruj e jako budoucí prúmyslová ra zem iny, ze které je výh led do širokého oko zóna. Jakm ile byl tento územn í plán navržen lí. Právě odsud vy niká ta úžasná poloha Če rn o a . schvá len , ro z b ěhla se nezasta vitelná zkáza vické terasy, která ve výšce asi 240 m n. m. Čern ov i cké terasy. Bez ohledu na jej í nesmír ční nad městem Brnem jako jakási náhorn í nou biologickou hodno tu se rychle naplánova plošina. Celé Brno se zd e před člo v ěkem roz ly siln ice a továrn y. Návrhy se sice ·stále m ě n i kládá j ako na dlan i. S m ě rem na 'sever jsou ly, ale to nic n eměni lo na fak tu, že výstavba krásně vidět i další dom inanty této č á s t i Brn a, tohoto kolos álního 'díla bude probíhat zcela jis Stránská skála a Bílá hora. Hned pod Švéd ský tě zde . Protesty ochrán cli p ří rody byly marné, mi valy se nachází malé jezírko, které m á vel . projeKt se zastavit nedal. Jednoduše proto, že ký výz nam před evš ím pro protahující mo křad o to ni kdo neměl zájem. Od z ačátk u totiž za ní ptáky, jako jsou nhn é druhy bahiíákú nebo vším byly peníze. Nic j iného. S tím , že je prli kachen . Na j aře lze zahlédn out i plaché rodin mys lová zóna pro m ěs to Brno velmi dliležitá ky čeje k nebo ku líkll, kt eř í hnízdí pří m o na a že jde o státn í zájem ji vybudovat, bych ne březí ch jezírka. Pro ku lí ky ř í č ní je toto místo rad polemi zo val. Po rozhodnutí, že 'Se prú my pos ledním pravide lným h n í zd i štěm v B rně . slová zóna v Brn ě s ta vět bude, však vúb ec ne A vi dět prvn í nesmě l é krli čkyjejich m ali čkýc h následoval vý běr vhod ného místa pro realizaci. och mýřených kuřá tek rozh o d ně stoj í za to. Vše totiž bylo jasné hned. Území letiš t ě p atřilo
Lokalita Cenwvické terasy je domovem m f/o ha zvláštních dru/1I1 rostli1l i živočicllll. Foto autor
. ar m ád ě. Louka byla po rychlé dohodě pře ve . den a za symbolickou korunu. V cestě projektu nestál ani žád ný biologický posudek Černo v ic ké terasy, protože žád ný neexistoval. A ani existovat nemusel. Jedinou studií, kterou při svém návrhu o prúmyslové zóně brali politici v úvahu,. bylo zpracování územního systému ekologické stability (ÚSES). V něm se jedno značně konstatuje, že území Černovické terasy je biologicky bezcenná zdevastovaná plocha bez biokoridoru. (To se ostatně není co divit, když dnes ÚSES zpracovávají architekti, ' kteří se zřejmě ani neobtěžují zkoumané plochy nav š~ívit, ale odhadujj jejich vlastnosti podle map. Jinak si to nedovedu vysvětlit.) Pak už stači l o j en pár uspíšených termí nÍI projednává ní zbylých otázek a celý ,proj ekt pře s.u pě l úřa dy j ako parní válec a nedal se nijak zastavit. Marné už bylo i zpraco vání biologického hod nocen í, které j ako poslední výkřik opozice zdÍIraz nilo, že Čern ovická terasa je územ í, jec hož význam dal eko přesahuje rámec našeho regionu, a že pro realizaci výstavby prli myslo vé zóny je absol ut ně nevhod ná. To až al e asi nikdo nečetl, V poklidu probě h lo ud ělen í vý jimky Min isterstva životního pro střed í na od chyt syslú, po ln í l et i ště bude brzy z as t avěno továrnam i, celé území bude protkáno sítí silnic a snad se bude i zavážet první část Černovic k é pískovn y. Mašinerie, která nej de zas tavit. Krá sa toho to místa bude brzy překry t a asfaltem . Politici nám úse jednou před vedli, že nejdli le ž i tější na sv ět ě jsou peníze. A proč taky ne, když zákon y j sou na jejich s tr a ně? Všechno pro b ěh l o leg áln ě a cel ý postup byl naprosto hlad ký. S tač í jen um ě t v zákonech chodit, pak nen í potřeba žádn ých biologických hodnocen í nebo posudkú. A dokud budou o přírod ě roz hodovat lidé, kteří jí vú bec nerozumí (viz např. ÚSES), nestojí v cestě žádná vážnějš í překáž ka. Vojenské Jeti tě je ztracené, pro Černovic kou pískovnu se možná dá j eště něco u dělat. Ale má to vúbec smys l? Do čk á me se n ě kdy doby, kdy budou poli tici a ji m p ři zvukující úřad y při svých velkolepých plánech alespoň trochu mé ně bezohlední a lhostejní k přírodě? Vždyť jenom v Brně čeká další des.itka kouzel ných míst na tQ, až si někdo usmyslí postav it si na ni ch fa briku. Pokud nejsou pří m o chráněn a, pak o nich neexistují žádné informace, které by mě l y právní sílu. A nového investora an i _ nic nenutí, aby si nějaké poř i zo val. A tak to jde velmi jednodu še ve stá tě, kde jsou asi doo pravdy nejdliležitější peníze a kde má prIOritu stavba továrny na zelené louce. Pokud tedy něk dy budete mít chuť a chvlli ča su, u rčitě se přijďte podívat na Černovickou te rasu. Tato zim a je posled ní zimou starých ča sú. Let iště teď leží pod sněhem. A kdesi dole pod ním vyspávají sysli. Spí celá krajina. Je to ticho před bouří. Do čeho se asi prob udí?
J an Sychra
28 DISKUSE ____________________~____________~__________~U9~OO~~
Divizna
Ekologická poradna
Jak šetřit elektřinou v domácnosti Yvonna Gaillyová . Podíl domácích přís trojů na spotřeb ě ener gie Spotřeb a elek tri cké energi e závisí na příko nu spo t řebi če a na pro vozní d ob ě. Pokud je domácnost vybavena plynovým sporákem a neuvažuj eme-li elektri cký o hře v 'vody na mytí nádobí , je podíl na s pot řebě zhruba ná sledující: ch lad ni čka a mrazn i čka (30-40 %), p rač k a(20-35 %), osvě tl en í (J 0-20 %), domácí elekt roni ka (5- 12 %), ostatní s po tře b i če (vysavač, že hl ič k a aj .) 5- 15 %. Starší př í s troj e se obvykle vy zn ačují vyšší s potře bo u el ekt ř in y. Je proto třeb a se zam ěři t pře devším na spotřeb iče s velkým příkon e m (te levize, elektromotory) nebo s dlouhou dobou provozu (chladni čka, mrazák). V jednotli vých pří padech by měla být zjiš tě na sp o třeba ačet n os t použí vání přístroje či zařízení, aby chom stanovili možnosti provozních úspor. K tomu to ú čelu lze využít měřič spotřeby elektři ny, který je možno zakoupit v prodej nác h pro kutily nebo vypůjči t v některýc h poradnách pro úspory energie. Mě li bychom brát zře t el na zm ěny cen elektřin y a taktéž na potře b n é po ři zo vací náklady. Trh nabízí veliký sortiment výrobků - od několika ve l mi úsporných spotře bičů přes mnoho prů
f>OD O
Markéta Jelínková Jak uši králičí lupeny chlupaté "'Věty se nasuší do čaje o páté Vlib ec nám nevadí že není Z Anglie Kašel si vyléčí kdo se ho napije
měrn ých
až po mnoho druhů vý ro bků s vel energi e, takzvaných "požíra čů ;l ektři ny" . Uživatelské rozd íl y se zdají být na první pohled velm(nízké -j estliže se např ík l ad dvě j inak stej né chladničky od se be liší spo třebou půl kil owatthodiny za den, pak je to při životnosti 15 let o 2 737 kW h více e l ektřiny. To odpovídá 1,82-2, 13 tunám . emisí CO 2 . Při ceně el ek t řiny 3,50 Kč/ kWh to je takřka 10 000 korun (poč ítejme ovšem s tím, že cena e l ektři ny j istě poroste) . . kou
spo třebou
Pračky
a
chl ad ničky
jsou nabízeny přístroje , které spo od 40 do 110 litrů 'vody a mezi 1,4 a 3 kWh el ektrického proudu na stejné množství prádla. Cestou , j ak snížit spotřebu el ek tř i ny , j e napouštět do pračky tep lou vo du (je-li tato voda ohří vá n a sol árn ím systé mem , j e ekologický p řín os sa m ozřej m ě nej v yšší). V příp ad ě, že je v do m ě centrál ní rozvod teplé vod y, jde také o vhodné řešen í : Totéž platí pro my čky nádobí. V nabídce j sou výrobky, které spo třeb ov á vají mezi 12 a 35 litry vody a I až 2,1 kW h proudu. No vé spotřeb i če mo hou bý t bez pro bl é mů př i poj e ny k bojlerům na teplou vodu. U domácích chladniček a m razáků jsou používány růz n é kombinace chladi cích médií a izolací. Nej ni žší zátěž pro životn í prostředí , tém ěř žád nou, mají kombinace: uhl ovodíky jako chla dicí média (propan, izobutan) a uhlo vodíky , vzduc h nebo CO 2 použité v izo l ačn í h mo tě j ako pěnidla. Relativně nízkou z átěž pro ži votní prostředí předsta v ují kombinace látek, jej ichž izolace obsahují jako pě nicí látku · pentan, vzduch nebo CO 2 a j ako chladicí médi um náhradu freonů (R 134a nebo R .600a).Ekologicky nejhorší kombinací lá tek u s potřebičů bez freo n ů j e kombi nace obsahující R 134a jako chladicí médium a z á ro veň i jako pě nicí látku v izo laci. Vš echn y výro bky , které obsahuj í freony ve fo rm ě R II nebo R 12, ačko li bylo množství freonů sníženo o 50 %, jsou pr á vě tak ne vhod né jako výrobky s freony typu R 22, R 14 1b nebo R 142b, které poškozuj í ozono vou vrstvu a způs obuj i skleníkový efekt. U
praček
tře bo vávaj í
Značení vý ro b ků
Kresba Rostislava Pospíšila
~'U9l111Dllufi<e~
S pot řebi če bez freonů j sou n ěkdy prodávány pod stej ným typovým oz nač ením jako spo třebi če s freo ny . Také spotřeb ič e se znám kou pro ekologický výrobek mohou obsaho vat chlad icí méd ium R 134a a vykazovat
. Kresba Rostislava Posplšila
p rů měrn ou spo třebu
energ ie. Vždy se proto vyplatí podívat se do techn ické dokumentace výrobku. Spolehli vý m vodí tkem je pak tzv. energetický štítek, který zařadí přístroj do kategorie A až F, p ři č emž A je z hlediska s potřeby nej!Í sporněj š í. V C R je štítkován í po vinné od roku 2001 - se štítky se lze' tedy setkat u zahrani č n í ho i tu zemského zboží.
Zá věre čné
shrnutí
- Při nákupu praček a m yč ek je třeba dávat
pozor na spotřebu vody a preferovat typy,
které j e. možno při p ojit na rozvod teplé vody
v do mě , resp. na solární bojler;
- p ř i koupi sledujeme energetický štítek;
- i p omě rn ě malý rozd íl ve spo třebě ledni ček, mraz áků č i praček při nt!s e za léta použí
vání ve lkou úsporu energie;
- u m noha spotřebi č ů j sou provozn í náklady
na proud (p ří padně vod u)' běh em jej ich ži
votnosti pod st atně vyšší než j ej ich p ořizov a
cí cena.
V n ě kterém z následuj ících čís el Veroniky
se zaměří me na kuc h yňské sporáky, mikro
vl nné trouby, domácí elektron iku a ka ncelář
skou techn iku.
Zpracováno z materi álů
S ítě
ekologických poraden
STEP
EKOLOGICKÁ PORADNA
29
V názvech dřevin zaujmou překlepy j ako řešet dy se také zdá, že tex t je o něčem zcela jiném, než prav í he 10. Někdy ani nejde o pojem (např. lák p ročis t ivý nebo Acer ne/1LlI!go. Zcela chybí heslo " produkce a stabilita - diskuse k problé v legendě uvád ěn ý sloupec Z - "dřev in a je IIl U U). K romě toho, již na začá t ku kn ihy je kapi schopná odolat záplavám". A však " nejzajíma tola O bjasně ní pojmÍl. Zde se však au toři zabý věj š í " infor mace se skrývají ve loupci A vaj í pouze 12 hes ly, a to jen z oblas ti vodního "dře vin a je považována za autochtonní" (A prostředí (př i tom se však nejedná o kapitolu, ano, N - ne) . Zde se múžeme doz v ědě t , že brs která se vodou zabývá). Výsledn ý dojem - "po len brad avičnatý "': N, bř í za křivol aká - A, habr slepovaný" text, kdy jeden autor ne vědě l , co d ě obecný - N, hloh jednosemenný - N , jasan zte pil ý a úzko listý - N, jilm horský - N, tavolník lá druh ý. 2. M luvn ická stránka
prostřed ní - A, vrba bílá - N, zimolez ovíji vý Celá kniha je pln á pře klepú . Chybí in terpun kce, (ně mecký) - N. Obec n ě lze podobné nesmysly pís mena i celá slova. Někdy tyto "drobnost i" nalézt i v da lších sloupcích. Zhodnocení literárního dávaj í větě úplně ji ný význam. Občas se č l ově k Závěrem lze tedy konstatovat: dobrý záměr, dozví nové nebo ilepoužívané slovo, slovní spo
špatný výsledek. Knihu by neměli číst lidé, kte p očinu MŽP je ní nebo "odborný" termín. N evh odně volený ří očekáv ají podstatné rozšířen í svých vědomos Každý dobrý skutek (v tomto případě spíše slovosled má n ěkdy za následek "kostrbatost" tí v oblasti ekologie krajiny, neboť aplikace zís až nepochopitelnost textu. Čas to jsou nevhod ně kaných poznatkú by mohla vést ke škodám úmysl) bývá po zásluze potres tán. Toto uprave
né lidové pořekadlo dojde v následujících řá d
používána cizí slova. Ta, místo j ednoduchého v kr aj ině a k poškození reputace ochrany a tvore vyjádřen í urči téh o jevu č i skutečn os ti, pro které
by kraji ny samé. Dú vodem je p ř i to m přede vší m cích t akřka úplného nap l n ění.
MŽP vydalo v roc e 2000 pohlednou ' kn ížku nemá češti n a jed noznač né nebo jednoslovné po
neprofes ionáln í a d iletantský př ístu p tvúrcú. jmenování, zpllsobují, že text je groteskní nebo Vzhledově pěkná knížka je tak po obsahové Teoretické a prak t ické aspekty ekologie k nl
nesrozumitelný ("pozitivní en viro/llnelluUní stránce zmetkem. jiny. Editorem je RNDr . .Jan K end er, odbor
ným recenzentem I ng. P etr Pa řízek. Jedná se konsekvence, pNrodní médium, negativní illpl.l Darek Lacina o publikaci v pevné vazbě o 220 stran ách. Pro ty, nezvrat1/{í il1stabiLita, rekognoska6ú pni mne je po někud překv apuj ící použití kř ído v éh o ZkL/lil, petrifikování ÚSES, ... ").
Myslivecký kalendář v novém
papíru. Ji ž z jisté profesní hrdosti (a také kvů li
Ně koli krát j e použito spíše lidových termínú tisíciletí
výchovnému efektu) mohlo MŽP volit pap ír re
ochranář příro dy, lesák. Je např. použito termínu
cyklovaný (s náležitý m upo zo rn ěn í m) a te n kř í
" lesn í 11OspodaFen í". Užívanější (z vláště v da
moto: dový použít jen pro stránky s barevnými foto
ném kontextu) je termín "lesn í hospodářství" .
grafiemi.
3. Odborná strán ka an eb Nejhorší pro hře šky té
Klobouk, .flillta, velký pes Jak píše v pře dmlu vě mini str Kužvart, kniha by to knihy
Kniha, ač má v názvu ekologii kraj iny, klade kdo to k lesu J/ape dnes? měl a při spět k tomu , aby odborná environmen
Pod vousy se usm ívá přílišný dúraz na vodu, vodní režim, revitaliza
tální péč e o kra jinu byla na výš i. Z árove ň dodá
vlel11 vesele zakývá ce (z celkového počtu 150 stran textuje jich
vá, že je na č \en ář ích a u živatelích, aby posou
aLe děti, to je pFec dili , do jaké míry se tento úmysl zdařil. Zde je o vodě 86) . starý známý -mysLivec tedy názor jednoho č ten áře:
Na stran ě 23 je naprosto chaotické uspořádání I. Stylistická stránka
jednotlivých komentovaných bodů. Nelze pro Nakladatelství Sursum v Ti š n ově navázalo na · Kni ha je poja ta jako soubor příspěvků j ednotli
vést členění: trad ici .č eskýc h tematických kalend ářú a vydalo a) Interakce vodní tok - okolní úZ.emí, vých a utorů, které jsou někdy pospojovány vlo
Myslivecký kal en dá ř 2002. Krom ě obligátní ženými texty, j in dy jsou ú m ys ln ě ponechány b) In terakce okoLní IÍzemí - vodní tok, předm l uvy předsed y myslivecké j ednoty .Josefa bez spojení. Časté jsou výňa t k y č i úryvky, které neboť se jedná o zcela totožný jev. Další body H romase obsahuje toto díl o, uspořáda né Rado jsou vytrženy z kon textu, jindy jsou vynechán a jsou rov n ěž zmatené - mezi procesy, které ne vanem Zejdou, kalendářovou, beletristickou slova, č ímž se celé odstavce stávaj í nesrozumi
jsou vyvolány člo věkem , Je zařazenO zcela ne a populárně nau čnou část; Cele dílo je doprová telnými nebo nesmyslnými. Lze ř íci , že čím je vh odně "antropické hledisko", na druhé stra n ě zeno pěknými perokresbami Libora ·Baláka. původní text de lší (bez doda t ečných zásahů ),
nelze souhlasit s tí m, že za konfiguraci a složení K a l endářová ložka obsahuje kro m ě dat i vý geologic kého 'podloží nese vět ši nou zo dpověd Hm lépe. V opačném př ípadě dochází k ne l ogič
chody a západy sl unce a m ěsíce i rady pro mys nostem v textu.
nost č l ověk. livce co v kterém mě s íci dě lat. Vydavatelé, Na stranách 21 a 39 jsou vyl ožené nesmysly Celko vě je text zn ačně nevy vážený i po stránce
zřejm ě v o čekávání no vého myslivec kého záko výrazové. To je dáno právě pou hým přeb írání m ("Odnášený materiál může být v rozp u.ftěné ne na, se vyh nuli uvádění dob lo vu z věře v jednot textú od více autorú, Jsou zde pasáže vysoce bo nerozpu štěné formě . V každém případ ě jde livých obdobích . . odborné a pro pochopení n ěkdy z načn ě nároč
vždy o látky pevné, ... ", " ... ko neč n ým i produkty Beletristická část obsahuje soubor povídek, bás né, al e i odstavce, které púsobí značně odl ehče
jsou nitrát)', sírany, .fo,~fáty a oxid uhli6tý. To ní (i p ísní!)' s lo veckou i příroq ovědecko u vše j sou opět organické látky, ..."). ně a " lidově",
a oc hranář skou' tematikou. Najdeme zde mysli Místy se opakují myšlenky v téměř shodném Na stran ách 46 a 47 jsou použity obrázky, které veckou latinu od Esky mo Welzla, eseje od Julia však v textu nejsou nij ak vysvětl en y. Podle mne znění. V jednom příp adě je ve dvou rů zn ý ch ka
Komárka či polemiku o zvěři od Vladimíra Žal pitolách použito stej ného obrázku (str. 74 a 95).
se jedná spíše o ilustrativní dopl něk. mana stejně jako rýmovačky od Josefa Drmoty Je poněkud zvláštní, j estl iže mohu na straně 142 Naopak na stranách 58-86 se jedná o "učeb ni (viz moto). cový" text. Vše je řád ně vysvětl eno, má to smy ( l) číst o základní m pos lán í knihy.
Pop ulárn ě nau čná část zam íchaná do beletrie skrývá instruktáž o správném zacházení se střel Zkratkovitos t citací (i když n ěkdy úmysl ná) ve
sl i "štábní kulturu", j e to psáno přija tel nou a pochopi telnou (i když chvílemi n ároč nou) fo r nou zbraní, návod jak poznávat naše dravce v le de k "perlám" , kdy se můžeme dočís t, že: "jed
tu či recepty z myslivecké kuchyně. Je to všeho notlivé vLády by měLy ... brát v úvahu posílení mou. Mám zkoušku z de ndrologie na lesnické fakultě chu ť, jak se ostat ně na správný kalendá ř sluší právního rámce využívání půdy, dostupnosti pLi
a patří. Rozhod n ě to není dílo marné ajeho čtení dy a jejího vLa.l'IJzictví, a to zejména pokL/d jde bývalé VŠZ v B rně , ale zatím jsem se nesetkal obohatí každého více než pl ytká detektivka. s tím, že by se u nás vyskytovala severoam eric rJ ženy (!!!) a ochra/lu ncijemcLi ".
Co lze kal endáři vytknout? Jednotlivé články ká borovice hebká. Na str. 148-166 je uveden soubor ci tací a úryv
a povíd ky pocházej í z velkého časového období Na stranách 136-141 je popsána ekologická ků se zajímavými myšlenkami a názory rúzných
od z ačátku dev atenáctého století až po součas autorů. Někdy však púsobí po někud zma te n ě
hodnota bioregio nů ČR v peněž ním vyjádření. nost a jen některé jsou ale sp oň při bližně datová člen ě ní jednotlivých bodú v pří sp ěvku (při zkra
Č etl jsem tyto stránky asi tři krá t, ale z výkladu ny. Tak n apřík l ad Ko márkova esej Trampoty cování se něk teré vy nechaly), j inde zase příli V jsem nepochopil, zda jde o Hesenskou metodu s ochranou přírody by v yzněla úp l ně j inak, po nesouvis í názvy citací s vlastním textem. Navíc (která je u vádě n a na předc hozích stranách) , ne kud by se čte n ář dozvěděl, že byla napsána ve se na závěr z pos lední citace textu Juraje Flámi
bo zda se jedná o něco zcela jiného. Stejně tak třicátých letech minulého století. Prznění zoolo ka plynu le a bez upozornění (tj. ani odlišnou jsem nepoc hopi I dal ší v ys vě tle ní v kapitole gických názvú ( n apříklad hejna papuchalcú Aplikace metody. grafickou úpravou) přejde ke kome n táři auto
místo papuchalk ú) již patří k myslivecké l at in ě. ra(ů) knihy.
Na závěr j sem si nechal jako zlatý hřeb Příl ohu . Myslím také, že do poruče ná cena 119 korun za Stru6zý výkladový významový slo vníček použí
4. Vlastní text má nějaké drobné, spíše stylistic černobíl é provedení formátu AS je docela hod vaných výrazů (str. 167) nen í vúbec stru čný .
ké vady na kráse. Vrcholem je však "Tabul ka 2: ně. To si i mysli vec rozmyslí. Občas není an i významový, n eboť hes lo není
Výb ěrov á kritéri a vhodnosti využití listnatých vysvětleno, jen se píše o širším okruhu proble
d řev in v rámci břehových a doprovodných po rostú (Vrána a kol. : 1998)" . mati ky, do které lze daný termín zařadit. Mnoh Mojmír Vlašín
Recenze
30
RECENZE _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _~~~mIm1lfi®~
Příroda v průběhu
roku
Kronika
Entomolog Pavel n ezděčka (naL 1952 v Praze, zoo log Správy Chrá n ě né kraji nné oblasti Bílé Karpaty a redaktor Zpravodaje města Uhe rské Hrad iš tě) připra vi l jako n ároč nou a bohatou no voročenku brožuru s názvem Příroda kolem n ás aneb Nejsme t u sami (54 stran, vydal Klub kultury Uherské Hrad i ště v prosi nci 200 I). Bezděčka využi l statí, které postupně v prÍ!běhu roku 200 1 otiskoval v hr adišťském Zpravodaj i. Kreslil Rostislav Posp{šil a u spořádal sborn ík od led na do prosince. Kaž dý oddíl za čí n á přeh l edem Příroda v (ledn u, osvětový a vzd ěláv ací charakter - proto nelze Devátý ro čník Dne bez aut . únoru atd.) a pak následují tři odborné stati kva očeká v at, že v ýz namně poklesne počet aut ve litní úrov n ě a č ti vě napsané. Např. v lednu jde měs tec h. Stále totiž chybí použití restrikti vn ích V České republi ce j sou vyhl ašovateli D ne bez o témata Co nevíte o blech ach, O bal;ilech op atření ze strany kompetentních institucí, které aut obč anská sdružení a ni koliv oficiální místa, a. bakteriích v ůb ec, O p oč así a příro dn ích zna mohou u zav řít centrum č i n ěkteré ulice (jak se j ako je tomu v zemích EU, kde akci museli meních. Dozvíme se, že v Evropě ž ije 80 druhÍ! toděje v zemích EU), takže dojde ke sku teč né předl o ni poprvé vyhlásit sami· evropští komisa blech - a jak blechy jako pře nosc i moru ohrožo mu D ni bez aut. ři. Tento rozdíl - u nás akce zal ožená zezdola vali evropské národy ve s taro v ěku a středo věku. A jaké jsou ko n ečné výsledky? Nečeka n č vyni na dobrovolnosti všech o rga n izátorů , v EU spí V únorové kapitole se na př. d oč teme o to m, zd a kaj ící. Celkem v 72 českýc h a moravských měs n ěkte ré še dirigovaná ze shora se zd á být pro platí známé příslov í "Na Hromn ice mu sí skřiv á tech (před l oni ve 45) se realizovalo téměř 370 naše škaroh lídy ze stranických aparátl\ nestravi nek vrznout, i kdyby měl zmrznout". Bezd ěč ka rů zných aktivit. Nej č astější v eřej nou akcí byla telný: je pro ně důlež itějš í "KDO co d ěl á", než upozo rňuje, že Hromnice při p adaj í na 2. února cyklistická jízda - ve 23 městech se j ich usku "CO kdo dělá", použijeme-Ii známého bonmo - a skřiva ni se k nám větš inou vracejí až 24. tečnilo celkem 27 ( předlo ni pouze pět ! ) za úč as tu. února. Příč in a rozporumÍ!že být v to m, že za ti ti sícovky c yk li s tů. Jízdné v prostředcích Pod íváme-li se nejdříve na výsledky druhého vlády Rudol fa l L doš lo k pře c h od u od juli án MHD bylo v pátek 21. září zdarma v 15 měs kého ka l endáře na gregori ánský - a Hromni ce . roč níku Evropského dne bez aut, který je široce tech (před lo n i v 9), př ičem ž v sobotu se cestují podporován př íslu š nými státy a j ednotlivý mi se posunuly z 12. února na 2. února. A druhou cí svezli zdarma také v K roměř í ži. Počet orga m ěsty , pak j sou vskutku impozantní. K akci se možnost vidí Bez děčka v možné záměně skři va ni zátorÍl byl 168 (před l oni 109), z nich 82 aktivně připoj il o 986 m ěst ve 33 rúzných stá na za chocho louše, je tu podoba vzhledu i zpě tvoř il a ob čariská sdružení. Počet pří mýc h účast tech sv ěta (před loni to bylo 760 měs t ve 26 stá vu. níkli byl přes 13000, předlo ni o tř i tisíce mé n ě, tech), tzn. že veden í měst a podepsalo chartu Zajímavý je i postřeh na s tra n·ě 12, že rostoucí Během uvedeného týdne vyšlo o Dni bez aut té "Ve mě stě bez mého automobilu". Dalších 663 obl iba pSÍ! souvisí s rozpadem vel kých rodin měř 160 č l ánků , zejména v regio nálních no vi mě st ve 20 státech je vedeno jako podporující bab i č k y, jejich synové a dcery i v nou ča ta už nách. výzvu "Nechte auto doma!" veřej ně pod (předlo ni jich bylo 506 v 16 státech). Je tedy zřídka žij í p ohromadě - a tak dochází k soužití pořil o 501 o b čanÍl (před l on i 17 1), z nichž 147 zřejmý vzrlistající zájem o tento projekt, jehož pSÍ! a lidí. ("Jsou pro ll ás př i p omínko u, ukázkou je členy zastupitelstev m ěst nebo kraj ů či pra organizován í je spíše vyvo láno nezvládnutelnou a záro ve ň jakýmsi dárkovým ba lí čkem těch nej covníky veřejné správy. Z čl enů české vl ády au situací č i podce něním nega tivních v l ivů auto zákl adnějšíc h pří rodních a přirozenýc h vlastno tem nejel pouze mí sto předseda vlády Pavel Ry m obi lů na zdraví lid í a životní p rost ředí než ně stL") chetský. j akou dlouhodobou strategií. Dozvíme se, že v Uherském Hradišti žije 27 Je zřej mé, že laťka pro desátý ro čník Dne bez Česk ý Den bez aut, který j iž d evě t let koordi nu druhÍ! mravencli, z nichž větš i na ani nemá česká aut je opravdu vysoko. Doufej me, že zvyšující jí Děti Zem ě, chce upozor ňo va t veřej nos t a ze jména (s. 36), že denní li šajové, dlouhozobky, se zájem o tuto akci se projeví i ve zlepšení fi jména politiky na stávající č i potenciální do se podobají kolibříkům, že do našich lesů se n an ční po dpory. V r. 200 1 se peníze podaři lo pravní problémy a na možnosti j ej ich řešen í. rozši řují j ednak kopřivy, j ednak top inambury získat hla vně díky brněnské Nadaci Partnerstxí Proto je využ íváno krátkého časóvého období neboli "židovské brambory" , poch ázející v rámci program u D oprava pro 2·1. století. Pod (týdne) k pořád áni nizných aktivit na podporu z Ameriky. Kopřiv, které větš in ou pro jejich pá zimní Den bez aut tak j iž n epochyb n ě důstojně veřejné, cyklistické a pěší dopravy. Kromě toho li vo st nemáme rádi, se Be zděčka zastává: upo dop lňuje jarní Den Země (pokud ho už ovšem , mohl každý člověk sám za sebe podpořit pro zo rňuje na to, že mají l éč i vé účin ky, jsou vyu ži aspoň m ed iá lně nepředč il). jekt tím, že nepoužil v tento den ke své přepra telné i v tex til ní v ýrobě a živí housenky různých automobil. , vě dru bú m o tý lú-ba boč ek. M iroslav Patrik Je zřej m é , že akc e má u nás hlavně medi ální, Dozvíme se, že veverky se živí nejen rostlinnou . stravou, ale konzumují i. hmyz, ptáčata, ptačí V rámci devátého ročlllKu Dlle bez aut se v českých a moravských městech uskutečnilo dvacet vajíčka, že u nás žije sedmn áct druhů vos sedm veřejllých cyklistických j ízd. Foto z archivu autora a jak se přem noži ly vo sy, když se za druhé svě tové vál ky dostaly na Nový Zéland. Velkým ne bezp eč ím pro Evropu byla v letech 1084 až. 1848 stě h o vavá sarančata. Ta n ičil a lesy, v ino hrady , ob ilí. Bezděčka in fo rmuje i o vzniku tř í drubli di vokýc h ós lú,. o štírcích, kteří žijí všude, i v domácnostech, al e nepáchaj í škody a nejsou nebezpečn í , atd. Z l éč iv ých bylin vyzvedá autor předevší m bukvi ci les ní, zvanou též č i st ec lé kařský. Snižuje krevní tlak , pomáhá v boji s ra ko vinou a bércovými v řed y, d obře púsobí na dýchací a nervové ústrojí. R očen ka přináší řadu cen ných informací, je čt i vá a zajíma vě vypráv ě n á. Jed nu slabi nu však bohužel přece j en má: pravopisné chyby. M ísto správného "kdybyste" se objev uj e "kdyby jste" (s . I I a jinde), ,.krkavci, kteří využívajíc". . správně " využívajíce" (s. 18), "by jsi ". místo správného "bys" (s. 29) aj. Ho dně ne přesnos t í je i v interpunkci ~ věty vlože né do sou vět í do stávají čárku na začátku , ale konec už většinou vyznačen není. Ale nekřivdčme - jde o sborníček č,t i vý,zasvě cený, zajímavý, takže nezbývá, než gramatické omyly a nepřesnost i odpustit. Stě pán Vla šín
~'U~n~DTIufi®2!l
RECENZE / KRONIKA
31
Kresba Rostislava Pmpíšila
Ropák a Zelená perla roku 2001 Děti Země
vyhlašují jubilejní, již desátý ročn í k ankety o antiekologický čin "Ropák roku". Kandidáta múže navrhnout kdokoliv: je třeb a uvést j méno uchazeče na titul, jeho zaměstná n í a ' především ověřitelný dú vod navržení, tzn. prosazování nějakého škodlivého záměru, vydá ní závažného rozhodn utí nebo hla vn í podíl na real izaci nějaké "antiekolog ické" stavby. To vše se musí vztahovat k ro ku 200 I . Je také nutné uvést, za jaké území je navržen - za kraj, Prahu či přímo za celý stár. Hlavnirrt záměrem ankety je totiž upozornit na lokální ekolog ické problé my a konkrétní projekty. Dúležité j e uvéstjmé no a adres u navrhovatele, který by měl rovněž zaslat i písemné podklady, proč svého kand idá· ta navrhuje. So u časně je vyhlášen sedmý roč n í k ankety o antiekologický výrok ,,Zelená perl a roku". Je jím cílem je upozornit na autory výrokú, které bagateliz4ií ochranu ži votn ího p ros tředí a příro dy. Výroky musí být pronesené nebo napsa né v roce 200 I. Mezi kandidáty nelze zařád i t zá stupce sdělovacích prostředku - publicisty a no vináře. Navrhovatelé musej í zaslat jméno a př í jmení autora výroku, jeho zaměstnání, přesnou citaci výroku (nejlépe kopi i textu), název zdroje (resp. článku) a datum jeho zveřejnění. Na základě zaslaných kand idátu do obou anket pak I24-členná komise rozhodne o jej ich pořa dí. Výsledky budou z veřejn ěny 27. dubna 2002 v brněnském divadle Husa na provázku na soi rée s bohatým kulturním programem na oslavu letošního výročí. Vstupné je 100 Kč (lístky lze od dubna získat u Dětí Země č i si je u nich' ob jednat). . Uzávěrka pro zasílání ka nd idátu do obou anket je I. břez n a 2002 na adrese: D ěti Zem ě, Cejl 48/50,60200 Brno. tel./fax 05 -452103 93. For muláře lze také vyplnit na internetové stránce www.detizeme.cz.
Miroslav Patrik Přehlídka
na
biopotravin výstavišti
brněnském
Chcete se blíže seznámit s bi opo t ra vi n ář stvím, jeho možnostmi a trendy, vyslechnout názory odborníků a pr ohléd nout si n ebo ochutnat n ěco ze sou časn é produkce? Správ ným typem pro Vás je n ávštěva veletrhu SALIMA a dalších čtyř Mezinárodních po travinářských veletrhu, konaných v B rně od 5. do 8. březn a 2002. .Jejich součástí se popr· 'vé stane tzv. Bioj arm ark a také odborný se· mi n ář Biopotraviny na talíři, určený pro ob· chodníky i přímé spotřebi tele. Podíl biopotravin na potrav i nářském trhu vy spěl ých zemí trvale roste a například v Evrop ské unii se pohy buje od 0,5 % ve Středo m oří po 4-5 % ve Skandi návii, Rakousku a Švýcarsku. Do roku 2005 se v EU p ředpok l ád á nárust na 5-10 % z celkového trh u s potrav in ami. Poptáv ka po biopotravinách v ně k t erých státech j iž
32
dnes zřetelně převy š uj e nabídku a čá st tohoto defici tu by moh li pokrýt práv ě češt í exportéř i . Jeji ch výhodou j e úpln á ab sence potravinových skandálú a kvali tní certifikace ekologického ze mědělst ví, p l n ě uznávaná Evropskou unií. Ekologicky hospodařících zemčd ě lc ll u nás i dí ky státním příspě v kllm r ychle př i bý vá . Výměra jej ic h pozemku dnes před s tavuje j iž přibliž ně 5 % zeměd ě l s kého púdn ího fo ndu ČR, ovšem podíl orné púdy z ní nedosahuje ani 10 %, proto že přev l ádaj í ekofarmy s loukami a pastvinami pro chov skotu. Při sou č a sném trend u by ekolo gicky obhospod ařovan é pozemky mohly do ro ku 2010 č init 20-25 % zem ědě l ských ploch ČR . O tom , j ak široký sorti ment české eko log ické z e mědě l ství nabízí, se přes věd č í te na b rn ěn ském Bioj arm arku neboli souborné. pře hlíd ce biopotravin. Na ploše cca 100 m2 před pavilo nem A se předs ta ví př i bliž nč d vě desítky produ centu. K vid ě n í budou jak zem ěd ělské výpěst ky, tak zpraco vané potraviny, a to nejen od drobných pod nik atelll, ale i firem z vučných j men (napří kl ad OL MA Olomouc nebo RACIO Břeclav). Zás luhou Pekárny KaK Blan sko a Pe kárny AGRO Měří n zde mužete oc hutnat téměř komplet ní pekař ský sortiment. Zaj ímavostí bu de bufet s nab ídkou specialit z ho věz í h o a sko pového masa, které mužete zap íjet třeba bioví nem nebo jabl eč ným moštem. Návštěvníci si přito m mohou být zcela jisti, že ve všech přípa dech puj de o bi opotraviny nejen názvem, ale i podstatou. Celý Biojarmark totiž proběhne v režii Ekologické poradny Veroníca a obecně prospěšné společnosti Kontrola ekologického zemědělství (KEZ, o. p.s.), která je ze zákona o ekologickém ze mě dě lst ví po věřena právě vý konem kontroly a certifikace. Ekologická poradna Veroni ca je současně také pořadate le m a garantem odborného sem iná ře Biopotraviny na t alíři, který se usku teční ve čtvrtek 7. břez n a od 10 do 14 hodin v sál e Press Center v pavilon u E. Jeho cílem je pře dsta vit průřez součas n ou nabídkou a motivovat ob chod níky i s potřebite l e k větším u záj mu o bio potravi ny. Vedle představite lu Min isterstva'ze měd ěls tví ČR a KEZ, o.p .s., zde přednes ou referáty také specialisté z Rakouska a Švédska, zástupci produ c e ntů biopotravin a obchod ních ře tě·zcu. Mezi tématy budou mimo jiné rozvoj obchbdu biopotravinami v ČR a Evro pě, jakost biopotravi n a cesty k motivaci spotřeb itele . Se min ář j e určen především odborné veřej nos t i , předst avite l ú m velkoobchodu i maloobchodu, ale bude přístup n ý i záje mcUm z širší veřejnosti. Z bývá dodat, z.e ná vště v u si určitě zaslouží také další pav ilon y brně n ského výstaviště, které bu dou hostit expozice mezi národn ích veletrhú SALI MA, TNTECO, PI VEX, VINEX a premié rového veletrhu p ekařství, m l y n ářstv í a cukrář ství MBK. Bohatým zdrojem odborných po znatku se stane program ko nferencí, seminář ú a diskusí, s nímž se mužete seznámit na webové stránce \yww. bvv .cz/salima.
Petra Kišová
Studánky v Brně a okolí Český svaz och rán cu přírody , Regionální sdruže
ní v B rn ě, vydal cyklus mapek Pruvodce po stu dánkách Brna a okolí. Prvních šest dílú zve na vý let po studánkách okolí Pozořic, Líšně, Ada mova, Přírodního parku -Baba, Podkomorských lesl! a Masaryko va lesa u Křtin. Tyto prvn í přes né mapy studánek seznamují kromě kva lity vody i s přírod ní m i zajímavostmi po trase. Všechny výletní trasy jsou naplánovány tak, aby byly do stupné veřej n o u dopravou. Cyklus mapek je za šedesát korun k dostání v Ekologické porad ně Domu ochránCll přírody v B rně.
Jana Drápalová Naučná stezka
"Krajinou Výhonu"
Masiv Výhonú dosahující výšky téměř 355 met rll nad mořem t v oří nápadnou a n epřehl édn u tel nou dom inantu při okraji nivy řeky Svratky již· ně od Brna . N ad hladi nu řeky se zvedá až do výše 175 metru. Území Výhonu je poznamená no dlouhodobou li dskou či n n ostí, uskutečňova nou zde n epřetrži tě ve Ýět ší č i menší m íře od paleolitického období lidských d ěj in až do sou čas n os ti . Vyvýšen ina byla odpradáv na hospo dářskou základnou lidí žíjících v jej í blízkosti . . Po mnohá období se stávala i jejich domovem. Přes výrazné a historicky dlouhé využívání lid· mi představuje území Výhonu také velmi cen noupřírodní lokali tu , významnou předevší m z poh ledu geologického, paleontologického, zo ologického č i botanického, a slouží i jako pří klad možné dlouhodobé koexistence př í rody s rozum ně kon ajícím č lověke m. Prá v ě ty to aspekty se pokouší při b lí ži t n ávštěv níkllm naučn á stezka "Kraj inou Výhonu", jejíž trasa prochází katastráln ím územím obcí Židlo chov ice a B l uči n a . V těch to obcích má naučná stezka také svá východ iska. Stezku tvoří dva úvodní panely (um ístěné přímo v Židlochovi cích a v Blučině) a jedenáct tematických infor m ač n í c h panelu , značených dvojím zpusobem. Zn ačení písmenem Ž s příslušno u pořadovou čís l icí od 1 do II na infor:mačních panelech je . určeno návštěvníkum, kteří trasu nau čné stezky zač í nají a také končí v Židlochovicíc h. Znače ním složeným z písme ne B a z přís lu šné pořa·· dové č í s li ce I-II se ří dí návštěvníci , kteří se rozhodnou zah ájit a také u končit pochod nauč nou stezkou v Blučině. Pro lepší orie ntaci v sa motném terénu j e v pravém horním rohu každé ho i nformač ní ho panelu znázorně no schéma trasy s rozmís těním jednotli vých panelu i s vý razný m vyzn ačením (če rn ý plný bod) místa, kde se n ávštěvnici právě nacházej í. Na rozces tích bude směr naučné stezky vyznačen přísluš nými ukazateli. Naučná stezka prochází nepatrnou, ale souča s ně n ejhodno tněj ší čás t í území Výhonu. Její absol vován í není fyzi cky n ároč n é. Klidnou chllzí je možné celou trasu projft za dvě a púl až tři ho di ny.
red.
KRONlKA__~________~_________________________________~~~~ OO~~