Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování
SW podpora procesů ve Finančním úřadě Benešov Diplomová práce
Autor:
Bc. Vladimír Zeman Informační technologie a management
Vedoucí práce: Ing. Theodor Beran, Ph.D.
Praha
Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 29.4.2010
Bc. Vladimír Zeman
2
Poděkování: Děkuji panu Ing. Theodoru Beranovi, Ph.D. za velmi uţitečnou a vstřícnou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.
3
Anotace Diplomová práce se zabývá systémovou softwarovou informační podporovou jednotlivých činností vymáhavého oddělení ve FÚ v Benešově. Řeší jednak etapu postupného zdokonalování současného funkčního a pouţívaného systému a dále rozvíjí jeho rozšíření. Za tímto účelem pouţívá účinných manaţerských nástrojů, zejména však metodu BSC. Analýzou ekonomické informační základny se zabývá v části věnované bilančnímu informačnímu systému z manaţerského hlediska. Zvláštní pozornost věnuje zejména úskalím prezentace výsledků tohoto specifického systému. Samostatná a podrobná část práce je věnována detailní analýze významných ukazatelů, tvořících vazby a zejména zpětné vazby informačního systému.
Annotation Graduation theses is dealt with system software information support of particular activities made by an execution department of Tax Office in Benešov. It solves a stepwise refinement of current used system and then evolving its expansion. For this purpose it uses effectual manager instruments, especially BSC method. In a part which is devoted to balance information system of an manager aspect is dealt with analysis of an economic information base. Special attention is devoted to problems of results presentation of this specific system. Isolated and detailed part is devoted to important index figures detail analysis, which creates links and especially back-liks of information system.
4
Obsah: Úvod – cíl práce ……………………………………………………………………8 1. Popis organizace FÚ v Benešově…………………………………………………10 1.1 . Sekretariát a vnitřní správa………………………..……………………………..11 1.2 . Oddělení registrační a evidence daní…………..…………………………………12 1.3 . Oddělení yyměřovací…… ………………………………………………………13 1.4 . Oddělení kontrolní…………………………………………………..……………14 1.5 . Oddělení vymáhací…………..…………………………………………………...15 1.6 . Oddělení oceňovací………..……………………………………………………...15 1.7 . Oddělení majetkových daní a ostatních agend……………………………………15 1.8 . Oddělení dotací……………………….……………………………………….…..16 1.9 . Stanovení minimálního počtu zaměstnanců v jednotlivých útvarech…….………17 1.10. Vedoucí zaměstnanci územních finančních orgánů………….……….………….18 1.10.1. Ředitel finančního úřadu……………………………………………………….18 1.10.2. Zástupce ředitele finančního úřadu…………………………………………….19 1.10.3 Vedoucí oddělení finančního úřadu…………………………………………….19 1.10.4 Vedoucí referátu finančního úřadu………………………………..…………….20 2.
Analýza hlavních ekonomických ukazatelů…….………… …………..………….21
3.
Detailní vysvětlení obsahu jednotlivých činností a jejich kvantifikace……..…..…24
3.1 . Platby a vratky daní - poplatků…………… …………………………………….24 3.2 . Daňové povinnosti a inkaso………….……………..……………………………..24 3.3 . Daň z příjmů právnických osob – z přiznání……….…………………….……….25 3.4 . Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání………………….…………..28 3.5 . Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních poţitků….……...30 3.6 . Daň z příjmů vybíraná sráţkou podle zvláštní sazby……………………………..31 3.7 . Daň silniční……………….……………………………………….…….………...32 3.8 . Daň z přidané hodnoty……………………………………………………………33 3.9 . Daň z nemovitostí….……………………………………………………………..34 3.10. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí……………………………..…..35 3.11. Hodnocení vývoje daňových nedoplatků……………….………………………..37 3.12. Daňové subjekty…………………………………………………………………40 3.13. Vymáhání daňových nedoplatků…………………………………………………42 3.14. Místní šetření, vytýkací řízení……………………………………………………51
5
3.15. Daňová kontrola…………………………………………………………………54 3.16. Opravné prostředky………………………………………………………….…..59 3.17. Sankce……………………………………………………………………………60 3.18. Podněty předané orgánům činným v trestním řízení…………………………….63 3.19. Vyhledávací činnost……………………………………………………………...64 3.20. Mezinárodní daňové vztahy a styk s veřejností………………………………….66 3.21. Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně…………………………….……..78 3.22. Finanční kontrola………………………………………………………….……..86 3.23. Vyhodnocení nákladovosti a efektivnosti……………………..…………………93 4.
Analýza Automatizovaného informačního systému……………………….…….95
4.1. Popis automatizovaného daňového informačního systému (ADIS)……………..95 4.2. Automatizovaný vnitřní informační systém (AVIS)……………………………100 4.3. Systém VEMA………………………………………………..…….………….102 4.4. Ostatní informační systémy…………………………………………………….103 4.5. Systém (ADIS) uţívaný na Finančním úřadě v Benešově……………………..105 4.5.1. Jednotlivé aplikace informačního systému…….……………………...………106 4.5.2. Základny IS……………………………………………………….……..……108 4.5.3. Aplikace zásad projektového řízení v aplikacích……………………………..108 4.5.4. Systémovost jako zásada řízení aplikací…………………...………………….109 5. Exekuční proces na FÚ………..……………………………………..…………….112 6. Vyuţití BSC upravené pro potřeby finančního úřadu v Benešově….…..……....…116 7. Doporučení specializované části………..….……………………………….……...121 8. Návrh aplikace nástrojů pro efektivnější vyuţívání informací, resp. Zásadních informací, plynoucích z plné funkční architektury informačního systému………..122 8.1. Analýza neúplných informací…………….…………………….………………..122 8.2. Faktor oceňování a jeho dopady………….………………….…………………..123 8.3. Komentář k podrobnější analýze………………………………….……………..124 8.4. Význam jednotlivých kvalitativních charakteristik účetní závěrky……………..126 9. Návrh postupu posuzování individuálních poloţek účetních bilancí……….……..129 9.1. Sporné vlastnosti krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků…..…..…..129 9.2. Návrh metody analýzy pracovního kapitálu a likvidity………..…..……….…….130 9.3. Problémy při analýze pracovního kapitálu……………………………………….133 9.3.1. Dílčí závěr…………………………………………….………………….……..133 9.3.2. Praktický příklad………………………………….……………….………..…135 6
9.4. Bonita společnosti a její cíl…………….………….…………..…………………136 9.5. Korelační analýza………………………………………………………………..138 Závěr…………………………………………………………………………….144 10. Seznam pouţité literatury……………………….………..………………………146 11. Seznam pouţitých zkratek………..…………….…….………….……….………147 Přílohy…………………………………………….………………….….……….148
7
Úvod – cíl práce Cílem mé práce je kriticky posoudit současnou výstavbu informačního systému FÚ v Benešově na základně analýzy vnitřních a zpětných vazeb Z provedené charakteristiky analýzy navrhnout aplikace, nástrojů, které by vedly k efektivnějšímu vyuţívání informací, resp. zásadních informací, plynoucích z plné funkční architektury informačního systému. Jde tedy o informace poskytované především managementu vymáhacího oddělení Finančního úřadu v Benešově. Dále je navrţeno jakými zásadními kroky stávající informační systém účelně rozšířit. Jestliţe hovořím o informační podpoře mám na mysli informační podporu ve dvou směrech. Jednak vlastní podporu funkčním informačním systémem a jednak informační podporu vycházející z této informační základny. Lze pouţít paralelu k finančnímu účetnictví. K jeho funkci a sestavení účetní závěrky je zapotřebí funkční informační základny, ze které finanční účetnictví sestavuje účetní závěrku, prezentovanou okolí podniku. Na straně druhé ovšem záleţí na managementu samotném, jak informace transformuje v rozhodovacím procesu. Jde v zásadě o návrh kritérií pro výběr manaţerských a ekonomických informací určených vymáhacímu oddělení finančního úřadu a zpracování těchto informací pomocí automatizovaného daňového informačního systému (ADIS). To však bude vyţadovat nasazení účinných manaţerských nástrojů, zejména modifikovanou metodu BSC pro účely státní správy. Zavedení veškerých doporučení je podpořeno jednak maticí odpovědnosti a jednak harmonogramy činností. Aby bylo moţno konkrétně postupovat, je nutné velmi podrobně a přesně definovat vzájemné vazby.
8
1. Popis organizace FÚ v Benešově Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 11 písm. a) zákona České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), organizační řád pro územní finanční orgány. (1)
Úkolem organizačního řádu je zejména jednoznačně stanovit: a) b) c) d)
(2)
vnitřní organizační strukturu územních finančních orgánů, rámcovou náplň činnosti jednotlivých útvarů a vztahy podřízenosti a nadřízenosti mezi nimi, funkce vedoucích zaměstnanců územních finančních orgánů a způsob jejich obsazování, pravomoc a odpovědnost vedoucích zaměstnanců a pravidla jejich zastupování, pravidla styku územních finančních orgánů s ministerstvem.
Soustavu územních finančních orgánů tvoří finanční úřady a finanční ředitelství1).
Podle rozsahu a objemu zabezpečovaných činností a tomu odpovídajícímu počtu zaměstnanců se finanční úřady vnitřním organizačním členěním dělí do pěti skupin a) finanční úřady orientačně se 101 a více zaměstnanci, b) finanční úřady orientačně se 61 až 100 zaměstnanci – FÚ v Benešově c) finanční úřady orientačně se 41 aţ 60 zaměstnanci, d) finanční úřady orientačně s 26 aţ 40 zaměstnanci, e) finanční úřady orientačně s 25 a méně zaměstnanci. (1)
Finanční úřad podle odst. 1 písm. b) se člení na útvary a) b) c) d) e) f)
(2)
1) 1a)
sekretariát a vnitřní správa, oddělení registrační a evidence daní, oddělení vyměřovací, oddělení kontrolní, oddělení vymáhací, oddělení majetkových daní a ostatních agend.
U finančního úřadu určeného zákonem1a) se kromě útvarů uvedených v odstavcích 2 aţ 5 zřizuje oddělení dotací.
§ 2 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. § 6 odst. 2 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9
1.1.
Sekretariát a vnitřní správa
(1)
Útvar zejména a) b) c)
d) e) f)
g) h)
i) j) k) l) m) n) o) p) (2)
1b)
zajišťuje spisovou agendu ředitele, příp. jeho zástupce, a vede k tomu potřebnou evidenci, shromaţďuje, popř. vypracovává podklady potřebné pro jednání ředitele, příp. jeho zástupce, eviduje zvláštní podání (např. stíţnosti, oznámení, podněty, petice, zlepšovací návrhy apod.) a podle pokynů ředitele finančního úřadu zabezpečuje jejich vyřízení, zajišťuje informování veřejnosti o finančním úřadu v rozsahu povinností stanovených zvláštním zákonem1b), vede evidenci o plnění úkolů uloţených finančním ředitelstvím finančnímu úřadu a ředitelem finančního úřadu podřízeným zaměstnancům, zabezpečuje agendu ochrany utajovaných informací, zajišťuje úkoly na úseku příprav k obraně, včetně činnosti a opatření souvisejících s organizací civilní ochrany objektu a péči o materiál civilní ochrany; vede o něm evidenci, provádí inventarizace a pečuje o údrţbu; v těchto otázkách spolupracuje s příslušnými územními orgány, zabezpečuje v rozsahu stanoveném ředitelem finančního úřadu právní agendu, vykonává pokladní agendu pro vlastní rozpočtové výdaje úřadu, včetně hospodaření se zálohami na drobná vydání finančního úřadu, výplaty mezd, likvidace cestovních účtů a jiných náhrad, přijímá platby daní v hotovosti, vede evidenci o hospodaření se stravenkami, ceninami a přísně zúčtovatelnými tiskopisy, spravuje a eviduje majetek, který uţívá finanční úřad, provádí jeho inventarizaci, údrţbu a doplňování, zabezpečuje spisovou sluţbu podle spisového a skartačního řádu, metodické řízení a organizaci spisové sluţby v ostatních útvarech finančního úřadu, zabezpečuje protipoţární ochranu, dohlíţí nad dodrţováním předpisů o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, zabezpečuje autoprovoz na finančním úřadu, zabezpečuje provoz rozmnoţovací a spojovací techniky.
Útvar je podřízen řediteli finančního úřadu.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
10
Ředitel FÚ Sekretariát ředitele
Podatelna Pokladna Archiv Správce budov
Oddělení registrace
Kontrolní oddělení
Vedoucí oddělení
Vedoucí oddělení
Správce IS
Vymáhací oddělení
Vedoucí oddělení
Vedoucí oddělení
Vedoucí oddělení Referát FO
Účetní
Majetkové oddělení
Vyměřovací oddělení
Referát PO
Referár reg. Referát PO Registrátoři DS
Referát FO
Pracovníci kontroly PO
Pracovnící DPFO
Pracovníci DPPO
Pracovníci kontroly FO Pracovníci DPH
Pracovnící daně z nemovitostí Pracovníci DDD
Pracovníci exekuce
Pracovníci oceňování Pracovnící státního dozoru
Pracovníci DZC
Obrázek č. 1: Organizační struktura FÚ, (zdroj vlastní)
1.2. Oddělení registrační a evidence daní (1)
V rámci správy daní2) zejména a)
b) c) d) e) f) g) h)
i) j)
2)
přijímá podklady a provádí registraci daňových subjektů včetně změn, ověřuje údaje při registraci, případně je doplňuje; k provádění registrace a ověřování údajů při registraci vyuţívá údaje ze základních registrů veřejné správy a on-line přístupu k nim, registruje daňové subjekty z úřední povinnosti, přiděluje daňové identifikační číslo (DIČ) a vydává osvědčení o provedené registraci, vydává rozhodnutí v rámci agendy tohoto oddělení, spravuje registry daňových subjektů vedených u finančního úřadu, vede registrační spisy, vede evidenci výpisů z obchodního rejstříku a ţivnostenských oprávnění, přijímá oznámení o ukončení činnosti daňového subjektu a na ţádost daňového subjektu vydává písemný souhlas s ukončením činnosti po odsouhlasení ostatními odděleními, ukládá pokuty za porušení registrační povinnosti daňových subjektů, i za nesplnění dalších povinností v rámci agendy oddělení, vyřizuje řádné a mimořádné opravné prostředky proti rozhodnutím tímto oddělením vydaným,
§ 1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
11
k) l)
m)
n) o)
p)
q)
r) s) t) u) v)
w)
x) y)
shromaţďuje a postupuje spis daňového subjektu při změně místní příslušnosti správce daně, vede osobní účty daňových subjektů; na ţádost daňového subjektu vydává v součinnosti s oddělením vyměřovacím, oddělením majetkových daní a ostatních agend a oddělením dotací potvrzení o stavu jeho osobního daňového účtu, pokud v odůvodněném případě ředitel finančního úřadu nerozhodne o zařazení této činnosti do některého z uvedených oddělení, eviduje platby daní v automatizovaném daňovém informačním systému (ADIS), odsouhlasuje kreditní strany jednotlivých účtů daní s doklady bank, objasňuje nejasné platby výzvou bance a poště, eventuálně daňovým subjektům v součinnosti s ostatními odděleními, vystavuje přeúčtovací doklady a generuje přeúčtovací doklady na základě schválených přeúčtovacích poukazů, schválené platební poukazy nahrává na média pro ČNB a Českou poštu, případně vystavuje příkazy k úhradě na základě schválených platebních poukazů, provádí přenosy a nahrávání údajů z medií z ČNB (bankovní výpisy) a z České pošty (poštovní poukázky A-V) a případně z jiných evidencí ostatních správních úřadů, prověřuje správnost dodrţování lhůt pro převod plateb od bank a pošt, v případě prodlení předává opis bankovního výpisu, výpis z ADISu k vyměření sankčního úroku vyměřovacímu oddělení, zabezpečuje včasnost a správnost uzávěrek (měsíčních a ročních) evidence daní, provádí ve své působnosti vyhledávací činnost, provádí ve své působnosti místní šetření, zajišťuje činnost počítačové sítě finančního úřadu a správu informačních systémů, zabezpečuje ochranu dat obsaţených v automatizovaných informačních systémech před ztrátou, znehodnocením a zneuţitím nepovolanou osobou; zajišťuje zálohování a archivaci na technických nosičích dat, zajišťuje zpracování výsledků automatizovaných informačních systémů a výsledků automatizovaného zpracování autonomních agend pro potřeby řízení finančního úřadu i pro potřeby finančního ředitelství, zodpovídá za instalaci programů a jejich nových verzí na počítačích finančního úřadu a provádí přenos dat z/na finanční ředitelství, zabezpečuje aktualizaci antivirových systémů na finančních úřadech.
1.3. Oddělení vyměřovací (1)
V rámci správy daní2), s výjimkou daní spravovaných oddělením majetkových daní a ostatních agend, a s výjimkou dotací spravovaných oddělením dotací, zejména a) b)
zpracovává daňová přiznání, vyměřuje daně, včetně dodatečného vyměření daní a vyměřuje příslušenství daní včetně ukládání pokut, 12
c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q) r) s) t)
vede vyměřovací spisy daňových subjektů, vyřizuje řádné a mimořádné opravné prostředky, vydává rozhodnutí o stanovení záloh a stanovení záloh jinak, vydává rozhodnutí ve věci posečkání daně, povolování splátek a prominutí daňového nedoplatku a odepsání daně z důvodu nedobytnosti, vystavuje předpisné a odpisné poukazy a vede záznam vydaných předpisných a odpisných poukazů, objasňuje nejasné platby ve vztahu s plátcem a poplatníkem, vystavuje platební poukazy a přeúčtovací poukazy, zpracovává a odsouhlasuje výkaz nedoplatků, zpracovává oznámení o úhradách fyzickým osobám, pořizuje a odsouhlasuje částky určené k převodu příjemcům daní, povoluje nahlédnutí do spisů daňovým subjektům a pořizuje z nich opisy, stejnopisy a výpisy a potvrzení o skutečnostech tam obsaţených, ukládá ve své působnosti záznamní povinnost daňovému subjektu, předává podněty kontrolnímu oddělení, provádí ve své působnosti vyhledávací činnost, provádí ve své působnosti místní šetření, provádí analytickou činnost v rámci své působnosti, ověřuje registrační údaje daňových subjektů registrovaných k DPH v jiných členských státech EU, prostřednictvím CLO MF, zajišťuje mezinárodní spolupráci při správě daní a zpracovává souhrnná hlášení pro potřeby systému výměny informací v rámci EU (VIES).
1.4. Oddělení kontrolní V rámci správy daní2), s výjimkou daní spravovaných oddělením majetkových daní a ostatních agend, a s výjimkou dotací spravovaných oddělením dotací, zejména a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)
provádí daňové kontroly u daňových subjektů, provádí kontrolu výroby a oběhu lihu, provádí kontrolu značení tabákových výrobků, provádí kontrolu dodrţování povinnosti barvení a značkování uhlovodíkových paliv a maziv, vyhotovuje zprávy o daňových kontrolách, včetně projednání s daňovým subjektem, případně dalšími osobami zúčastněnými na řízení, předává podklady k vyměření daně vyměřovacímu oddělení případně podklady pro vydání dodatečného platebního výměru, ukládá pokuty, předává příslušnému oddělení podklady k zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň, zpracovává na vyţádání stanoviska pro daňová řízení vedená jinými útvary, ukládá ve své působnosti záznamní povinnost daňovému subjektu, provádí ve své působnosti vyhledávací činnost, provádí ve své působnosti místní šetření,
13
m)
zajišťuje ve své působnosti mezinárodní spolupráci, včetně prověřování nesrovnalostí v systému výměny informací v rámci EU (VIES).
1.5. Oddělení vymáhací (1)
V rámci správy daní2) zejména a)
b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)
vyzývá daňového dluţníka nebo ručitele k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě, s výjimkou majetkových daní a dotací, pokud v odůvodněných případech ředitel finančního úřadu nerozhodne jinak [čl. 9 odst. 1 písm. m) a čl. 9a písm. g)], vymáhá daňové nedoplatky všemi formami daňové exekuce nebo ţádá soud o provedení exekuce, ukládá pokuty, vyřizuje opravné prostředky, které byly podány ve vymáhacím a zajišťovacím řízení provádí zajištění daňové pohledávky uplatněním zástavního práva, vyhotovuje zajišťovací příkazy k zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň, provádí pozastavení činnosti daňového subjektu podle rozhodnutí příslušného útvaru, podává přihlášky daňových pohledávek ve lhůtě stanovené soudem v usnesení o prohlášení konkurzu, připravuje a podává ţaloby na neúčinnost právních úkonů (odporování právním úkonům), jiné určovací ţaloby, odpor u smlouvy o prodeji podniku, předává vyměřovacímu oddělení podklady pro odepsání daně pro nedobytnost, provádí ve své působnosti vyhledávací činnost, provádí ve své působnosti místní šetření.
1.6. Oddělení oceňovací Pro účely správy daní2) a v jejím rámci a) b) c)
oceňuje majetek ke zjištění základu pro vyměření daní a poplatků pro ostatní útvary a v případech zajištění daně a daňové exekuce, provádí ve své působnosti vyhledávací činnost, provádí ve své působnosti místní šetření.
1.7. Oddělení majetkových daní a ostatních agend (1)
V rámci správy daní2), a to daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, a v rámci výkonu ostatních agend, s výjimkou činností zajišťovaných oddělením registračním a evidence daní, oddělením vymáhacím a oceňovacím, zejména 14
a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m)
n)
o) p) (2)
zpracovává daňová přiznání, vyměřuje daně včetně dodatečného vyměření daní a vyměřuje příslušenství daně včetně ukládání pokut, vede vyměřovací spisy daňových subjektů u spravovaných daní, provádí ve své působnosti daňové kontroly, vyřizuje řádné a mimořádné opravné prostředky, vydává rozhodnutí ve věci posečkání daně, povolování splátek a prominutí daňového nedoplatku a odepsání daně z důvodů nedobytnosti, vystavuje předpisné a odpisné poukazy a vede záznam vydaných předpisných a odpisných poukazů, objasňuje nejasné platby ve vztahu s plátcem a poplatníkem, vystavuje platební poukazy a přeúčtovací poukazy ve své působnosti, pořizuje a odsouhlasuje částky určené k převodu příjemcům daní, povoluje nahlédnutí do spisů daňovým subjektům a pořizuje z nich opisy, stejnopisy a výpisy a potvrzení o skutečnostech tam obsaţených, zpracovává a odsouhlasuje výkazy nedoplatků a předává je jako podnět vymáhacímu oddělení k vymáhání daňových nedoplatků, vyzývá daňového dluţníka nebo ručitele k zaplacení dluţné částky v náhradní lhůtě, pokud v odůvodněných případech ředitel finančního úřadu nerozhodne o zařazení činnosti do vymáhacího oddělení, vykonává dozor nad provozováním loterií a jiných podobných her4), pokud v odůvodněných případech ředitel finančního úřadu nerozhodne o zařazení činnosti do jiného oddělení, provádí ve své působnosti vyhledávací činnost, provádí ve své působnosti místní šetření.
U finančního úřadu určeného zákonem1a), kromě činností uvedených v odstavci 1, oddělení dále kontroluje výkon správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li k jejich správě příslušné jiné orgány5).
1.8. Oddělení dotací Oddělení zejména
4) 5) 7)
8)
a)
vykonává finanční kontrolu7),
b)
vykonává správu odvodů za porušení rozpočtové kázně8),
Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. § 1 odst.1 písm.1) a § 6 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 531/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 1 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 531/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 39 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.“. § 1 odst. 1 písm. k) zákona ČNR č. 531/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
15
c)
d)
e) f) g) h)
i) j) k) l) m) n) o)
spravuje, vyuţívá a doplňuje údaje převzaté z centrálního registru do informačního systému CEDR (centrální evidence dotací z rozpočtu) - subsystém finanční úřady, o údaje zjištěné svou kontrolní činností u příjemců dotací, vede v informačním systému CEDR evidenci o průběhu a výsledku své kontrolní činnosti včetně opravných prostředků, s následnou vazbou na tvorbu statistických výstupů, vystavuje předpisné a odpisné poukazy a vede záznam vydaných předpisných a odpisných poukazů, vystavuje platební poukazy a přeúčtovací poukazy ve své působnosti, zpracovává a odsouhlasuje výkazy daňových nedoplatků a předává je jako podnět vymáhacímu oddělení k vymáhání, vyzývá daňové dluţníky k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě, pokud v odůvodněných případech ředitel finančního úřadu nerozhodne o zařazení této činnosti do vymáhacího oddělení, zpracovává rozhodnutí ve věci posečkání daně a povolení splátek v rámci stanovené věcné působnosti, vyřizuje řádné a mimořádné opravné prostředky, ukládá pokuty, provádí ve své působnosti místní šetření, provádí ve své působnosti vyhledávací činnost, vyřizuje ve své působnosti ţádosti poplatníků a jiná podání nebo zpracovává návrhy na jejich řešení, provádí analýzy, zpracovává souhrnné informace, zprávy a přehledy za oblast správy odvodů za porušení rozpočtové kázně.
1.9. Stanovení minimálního počtu zaměstnanců v jednotlivých útvarech Minimální počet zaměstnanců, určený rozpisem ředitele finančního úřadu je a) b) c)
v oddělení pět zaměstnanců (včetně vedoucího), v referátu pět zaměstnanců (včetně vedoucího). ředitel finančního ředitelství můţe ve zcela výjimečných a odůvodněných případech zřídit referát s minimálním počtem třech zaměstnanců (včetně vedoucího), bude-li referát zajišťovat ucelenou agendu a je-li vytvoření takového referátu pro řízení činnosti oddělení účelné,
(1)
Všechny útvary finančního úřadu spolu vzájemně spolupracují a jsou povinny poskytovat si potřebné informace.
(2)
Podle pokynů finančního ředitelství a ředitele finančního úřadu všechny útvary finančního úřadu poskytují potřebné informace finančnímu ředitelství
§ 1 odst. 1 aţ 3 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 44a zákona č. 218/2000Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16
a v odůvodněných ministerstvu.
případech,
o kterých
informují
finanční
ředitelství,
téţ
1.10. Vedoucí zaměstnanci územních finančních orgánů (1)
Vedoucími zaměstnanci finančního úřadu jsou a) b) c) d)
ředitel finančního úřadu, zástupce ředitele finančního úřadu, vedoucí oddělení finančního úřadu, vedoucí referátu finančního úřadu,
(2)
Vedoucí zaměstnanci řídí zaměstnance svého útvaru. Při své práci dbají právních předpisů, pokynů ministerstva, organizačního řádu, ostatních vnitřních předpisů a pokynů nadřízených zaměstnanců.
(3)
Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému v souladu se zákonem o finanční kontrole.
1.10.1. Ředitel finančního úřadu (1)
Ředitele finančního úřadu jmenuje a odvolává ředitel finančního ředitelství po dohodě s ministerstvem.
(2)
Ředitel finančního úřadu je přímo podřízen řediteli finančního ředitelství. V souladu s právními předpisy, pokyny ministerstva a ředitele finančního ředitelství řídí činnost finančního úřadu. Za činnost finančního úřadu odpovídá řediteli finančního ředitelství.
(3)
Ředitel finančního úřadu při výkonu své funkce zejména a) b) c) d) e)
jedná jménem finančního úřadu, pokud jednáním nepověří jiného zaměstnance, rozhoduje v daňovém a správním řízení o věcech v působnosti finančního úřadu, pokud rozhodnutím nepověří jiného zaměstnance, podává řediteli finančního ředitelství návrhy na delegování místní příslušnosti ke správě určité daně jinému správci daně, předkládá řediteli finančního ředitelství návrhy na organizační uspořádání finančního úřadu, předkládá řediteli finančního ředitelství návrhy na přijímání zaměstnanců finančního úřadu, na jejich převedení na jinou práci nebo na rozvázání pracovního poměru; podává téţ návrhy na funkční a platové zařazení zaměstnanců finančního úřadu,
17
f) g)
h) i) j) k)
určuje pracovní náplně vedoucích oddělení a zaměstnanců finančního úřadu, které přímo řídí, rozhoduje o pracovních cestách vedoucích oddělení a zaměstnanců zařazených v sekretariátu finančního úřadu, s výjimkou případu uvedeného v čl. 32 odst. 3, odpovídá za ochranu utajovaných informací a přípravu k obraně a ochraně, včetně civilní ochrany, určuje zaměstnance pověřeného zabezpečováním úkolů na úseku příprav k obraně, včetně civilní ochrany a agendy utajovaných informací, určuje se souhlasem ředitele finančního ředitelství rozpis počtu zaměstnanců v jednotlivých odděleních a útvarech finančního úřadu, určuje zaměstnance zodpovědného za přebírání vybudovaných nebo rekonstruovaných systémů EZS a EPS a jejich provoz a jeho zástupce; dále určuje zaměstnance pověřeného obsluhou těchto systémů a jeho zástupce.
1.10.2. Zástupce ředitele finančního úřadu (1)
V odůvodněných případech u finančního úřadu, který má určený stav více neţ 80 zaměstnanců, můţe ředitel finančního ředitelství na návrh ředitele finančního úřadu zřídit funkci zástupce ředitele finančního úřadu. Zástupce ředitele jmenuje a odvolává ředitel finančního ředitelství na návrh ředitele finančního úřadu.
(2)
Zástupce ředitele finančního úřadu zastupuje ředitele finančního úřadu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho práv, povinností a odpovědnosti.
(3)
Zástupce ředitele finančního úřadu řídí vedoucí oddělení finančního úřadu, je-li tím ředitelem finančního úřadu pověřen a v rozsahu stanoveném ředitelem finančního úřadu.
(4)
Zástupce ředitele finančního úřadu zabezpečuje úkoly určené ředitelem finančního úřadu a za jejich plnění je řediteli finančního úřadu odpovědný.
(5)
O pracovních cestách zástupce ředitele finančního úřadu rozhoduje ředitel finančního úřadu.
1.10.3. Vedoucí oddělení finančního úřadu (1)
V čele oddělení finančního úřadu stojí vedoucí oddělení finančního úřadu, kterého do funkce jmenuje, případně zařazuje a z funkce odvolává, případně uvolňuje ředitel finančního ředitelství na návrh ředitele finančního úřadu. Vedoucí oddělení v souladu s právními předpisy, pokyny ministerstva, finančního ředitelství a ředitele finančního úřadu, případně jeho zástupce, řídí činnost oddělení. Za činnost oddělení odpovídá řediteli finančního úřadu, případně jeho zástupci, je-li jím přímo řízen (čl. 29 odst. 3).
(2)
Vedoucí oddělení, které není členěno na referáty, určuje pracovní náplně zaměstnanců oddělení a rozhoduje o jejich pracovních cestách.
18
(3)
V případě zřízení referátů v oddělení předkládá řediteli finančního úřadu návrhy na obsazení funkcí vedoucích referátů, řídí vedoucí referátů, určuje jejich pracovní náplně a rozhoduje o jejich pracovních cestách.
1.10.4. Vedoucí referátu finančního úřadu (1)
V čele referátu je vedoucí referátu finančního úřadu, kterého do funkce zařazuje a z funkce uvolňuje ředitel finančního ředitelství na návrh ředitele finančního úřadu.
(2)
Vedoucí referátu zřízeného v oddělení finančního úřadu řídí činnost referátu a za jeho činnost odpovídá vedoucímu oddělení. Určuje pracovní náplně zaměstnanců zařazených v referátu a rozhoduje o jejich pracovních cestách, pokud si rozhodování v těchto věcech nevyhradí příslušný vedoucí oddělení.
19
2. Analýza hlavních ekonomických ukazatelů Meziroční srovnání vývoje daňového inkasa za rok 2009 a rok 2008 V roce 2009 došlo u FŘ v Praze k celkově nepříznivému vývoji daňového inkasa ve srovnání s rokem 2008 u všech daní kromě DPH. Jak vyplývá z tabulky č. 1 u níţe uvedených daní inkaso činilo 44 333 378 tis. Kč, coţ oproti roku 2008, kdy bylo dosaţeno inkaso ve výši 53 199 392 tis. Kč, představuje pokles o 8 866 014 tis. Kč, to je pokles téměř o 17 %. Odchylky daňového inkasa u jednotlivých daní jsou podrobně popsány v následujícím bodě zprávy.
Vývoj daňového inkasa u vybraných druhů příjmů údaje k 31.12.2009 ve srovnání s údaji k 31.12.2008 Rok
DP Název DP DPH * DPPO 770 72 DPFO 71 DPFO-ZČ 771 772 74 775 776 773 774
XII/2008
%
XII/2009
rozdíl v tis. Kč
DPPO.sráţka DPFO-sráţka Daň silniční DNE DzNE D-dědická D-darovací
20 244 101 15 854 906 1 942 312 10 521 661 661 018 605 523 769 575 761 043 1 780 415 13 315 45 523
22 002 950 108,69% 1 758 849 7 973 817 50,29% -7 881 089 469 172 24,16% -1 473 140 9 738 790 92,56% -782 871 751 457 113,68% 90 439 541 736 89,47% -63 787 612 323 79,57% -157 252 902 783 118,62% 141 740 1 309 946 73,58% -470 469 11 160 83,82% -2 155 19 244 42,27% -26 279
CELKEM
53 199 392
44 333 378
83,33% -8 866 014
v%
8,69% -49,71% -75,84% -7,44% 13,68% -10,53% -20,43% 18,62% -26,42% -16,18% -57,73% -16,67% v tis. Kč
Inkaso u DPH je uvedeno úhrnem za DP 70,570,576,676 a 700
Tabulka č. 1 - Vývoj daňového inkasa u vybraných druhů příjmů údaje k 31.12.2009 ve srovnání s údaji k 31.12.2008 (v tis. Kč)
20
č. DP
Název DP
770 DPPO
771
72
DPPOsráž.daň
DPFO
71
DPFO-ZČ
772
DPFOsráž.daň
70
DPH
776 DPN
číslo OKEČ 341000 160000 292300 290000 160000 603010
název OKEČ Výroba motorových vozidel a jejich motorů Výroba tabákových výrobků Výroba a opravy průmyslových chladících zařízení Výroba motorových vozidel, přívěsů, návěsů Výroba tabákových výrobků Potrubní doprava ropovodem
částka (tis. Kč)
Finanční úřad
4 705 374 532 078 442 366 277 661 85 382 55 356
Mladá Boleslav Kutná Hora Beroun Kolín Kutná Hora Kralupy n/Vlt.
452000 Pozemní a inţenýrské stavitelství
18 827 Kolín
602400 Silniční nákladní doprava
16 874 Mladá Boleslav
524800 Ostatní specializovaný maloobchod a jejich motorů 341000 Výroba dvoustopých motorových vozidel 632300 Ostatní vedlejší činnost v letecké dopravě Výroba měřících,zkušebních a navigačních 332000 přístrojů 205100 Výroba ostatních výrobků ze dřeva 851000 Ostatní činnosti související se zdravotní péči Výroba průmyslových chladících a klimatizačních 292300 zařízení 160000 Výroba tabákových výrobků 510000 Výroba her a hraček 501000 Obchod, opravy a údrţba motorových vozidel 521000 Oblastní nemocnice 108000 Cukrovary a lihovary Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, 463900 nápoji a tabákovými výrobky
14 453 Říčanech 1 050 469 Mladá Boleslav 218 138 Praha-západ Brandýs n/L.176 739 Stará Boleslav 15 534 Kutná Hora 11 952 Praha-západ 8 430 5 097 904 584 722 531 000 7 386 5 059
Dobříš Kutná Hora Kladno Praha-západ Mělník Mělník
4 451 Kutná Hora
Tabulka č. 2 – Největší uhrazené daňové povinnosti v roce 2008 podle jednotlivých druhů daní (v tis. Kč)
Daň z příjmů právnických osob DOMĚRKY
Daň z příjmů fyzických osob Prům. doměrek
Daň z přidané hodnoty
Doměřeno
Počet kontrol
Prům. doměrek
Doměřeno
Počet kontrol
I. pol. 2003 II. pol. 2003 I. pol. 2004 II. pol. 2004 I. pol. 2005 II. pol. 2005 I. pol. 2006 II. pol. 2006 I. pol. 2007 II. pol. 2007 I. pol. 2008
62516607 79512715 99873255 120524776 50215155 67038282 121832710 110331441 108733694 305614469 32984497
896 994 960 886 866 839 748 833 786 719 675
69773 79993 104035 136032 57985 79903 162878 132451 138338 425055 48866
40621640 52207262 43361617 58502993 38664460 38453298 84388199 51465379 49305634 74950287 62333357
2350 2420 2210 2129 2009 1939 1649 1700 1552 1764 1541
17286 49862834 21573 77147844 19621 41650403 27479 128687957 19246 41952269 19832 68629750 51175 120561363 30274 145193717 31769 87423444 42489 206383148 40450 120739576
2174 2402 2177 1966 1955 1888 1661 1673 1612 1676 1546
22936 32118 19132 65457 21459 36351 72584 86786 54233 123140 78098
II. pol. 2008
82667472
760
108773
50326620
1614
31181 104448747
1559
66997
Doměřeno
Tabulka č. 3 - Vývoj počtu kontrol a doměrku u vybraných daní za roky 2003 - 2008
21
Počet Prům. kontrol doměrek
Vývoj průměrného doměrku 450000 400000 Průměrný doměrek
350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 II. pololetí 2008
I. pololetí 2008
II. pololetí 2007
I. pololetí 2007
II. pololetí 2006
I. pololetí 2006
II. pololetí 2005
I. pololetí 2005
II. pololetí 2004
I. pololetí 2004
II. pololetí 2003
I. pololetí 2003
0
Období Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů fyzických osob
Daň z přidané hodnoty
Graf č. 1 - Vývoj průměrného doměrku v letech 2003 – 2008 (zdroj vlastní)
Vývoj počtu kontrol 3000
Počet kontrol
2500 2000 1500 1000
II. pololetí 2008
I. pololetí 2008
II. pololetí 2007
I. pololetí 2007
II. pololetí 2006
I. pololetí 2006
II. pololetí 2005
I. pololetí 2005
II. pololetí 2004
I. pololetí 2004
II. pololetí 2003
0
I. pololetí 2003
500
Období Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů fyzických osob
Daň z přidané hodnoty
Graf č. 2 - Vývoj počtu kontrol v letech 2003 – 2008 (zdroj vlastní)
22
3. Detailní vysvětlení obsahu jednotlivých činností a jejich kvantifikace 3.1. Platby a vratky daní a poplatků Výběr daní a poplatků a převod výnosu daní oprávněným příjemcům je jednou ze základních činností daňové správy. Dle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, územní finanční orgány mimo jiné: vykonávají správu daní, odvodů a záloh na tyto příjmy, včetně jejich příslušenství, správních poplatků jimi vyměřovaných a vybíraných, spravují dotace, vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, úplaty, pokuty a penále, včetně nákladů řízení, které jsou uloţeny jinými orgány státní správy a které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů České republiky. Pro realizaci výše uvedených činností územních finančních orgánů je pro jednotlivé finanční úřady otevřeno aţ 149 bankovních účtů různého typu, na které daňoví dluţníci platí různé druhy platebních povinností nebo ze kterých jsou daňovým subjektům zasílány vratitelné přeplatky nebo realizovány převody prostředků oprávněným příjemcům. Tabulka č. 4 udává za roky 2005 aţ 2009 údaje o celkovém objemu plateb došlých na účty FÚ, coţ jsou úhrady různých druhů povinností, a celkovém objemu plateb odesílaných z účtů FÚ, coţ jsou většinou vratky daňovým subjektům nebo převody prostředků oprávněným příjemcům. Tabulka č. 4 ukazuje kaţdoroční nárůst objemu prostředků v absolutní hodnotě, kdy v roce 2009 se jiţ celkový souhrn došlých a odesílaných plateb přiblíţil k hodnotě 1,6 bilionu Kč za Českou republiku. (v mil.Kč)
Tabulka č. 4
Rok/platby
2005
2006
2007
2008
2009
Rozdíl 09-08
702 504 876 795 931 761 1 038 573 1 111 242 72 669 Na účty FÚ 376 292 354 260 411 414 451 188 492 084 40 896 Z účtů FÚ Celkem 1 078 796 1 231 055 1 343 175 1 489 761 1 603 326 113 565 Tabulka č. 5 uvádí za roky 2005 aţ 2009 údaje o pohybu meziročních indexů. Meziroční nárůst mezi roky 2008 a 2007 byl o 8 %. (v mil.Kč)
Tabulka č. 5
Index/platby Index (%) Index (%) Index (%) Index (%) 05/04
Na účty FÚ Z účtů FÚ Celkem
06/05
125 94 114
106 116 109
07/06
111 110 111
08/07
107 109 108
3.2. Daňové povinnosti a inkaso Tabulka č. 6 podává základní údaje o daňových povinnostech a inkasu za rok 2009. Porovnáme-li celkové inkaso daní staré a nové daňové soustavy u finančních úřadů 23
za rok 2009 s rokem 2008 zjistíme, ţe došlo ke zvýšení výnosu z vybraných daní o částku zhruba 30 159 mil. Kč, coţ představuje meziroční nárůst inkasa ve výši 5,2 %. Při meziročním srovnání výnosu všech daní došlo k největšímu nárůstu inkasa u daně z přidané hodnoty (o 19 095 mil. Kč), daně z příjmů právnických osob (o 17 916 mil. Kč), daně z příjmů právnických osob vybírané sráţkou (o 3 599 mil. Kč). (v mil. Kč)
Tabulka č. 6 Druh příjmu
Daňová povinnost sl. 1
DPH-daňová povinnost DPH-nadměrný odpočet a vracení daně DPH-celkem Daně spotřební-daňová povinnost Daně spotřební-vracení daně Daně spotřební celkem Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů sráţkou § 36 Daň silniční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z příjmů fyz. osob z přiznání Daň z příjmů fyz. osob-záv. činnost Daň z nemovitostí Ostat. příjmy, odvody a poplatky CELKEM NOVÉ DANĚ Daň z příjmů obyvatelstva Ostatní zruš. daně CELKEM STARÉ DANĚ CELKEM
513 761 -257 604 256 158 -492 0 -492 172 621 19 222 6 073 119 299 10 106 18 065 115 239 5 104 4 838 607 349 -166 -758 -924 606 425
Inkaso Rozdíl sl. 2
516 563 -261 624 254 939 11 -2 9 173 590 19 299 6 002 115 345 9 950 17 749 115 180 5 195 4 281 606 654 5 6 11 606 665
sl. 2 - sl. 1
2 802 -4 020 -1 218 503 -2 501 970 77 -72 -4 46 -156 -316 -58 92 -557 -695 171 763 934 239
Výtěžnost (%) sl. 2 / sl. 1
101 102 100 -2 28 464 -2 101 100 99 97 116 98 98 100 102 88 100 -3 -1 -1 100
Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč.
3.3. Daň z příjmů právnických osob – z přiznání Na dani z příjmů právnických osob vybraly finanční úřady v České republice v kalendářním roce 2009 vůbec nejvyšší částku inkasa daně z příjmů právnických osob (173 590 mil. Kč) od zavedení nové daňové soustavy v roce 1993. Tím vyvrcholil trend zrychlování růstu inkasa započatý v roce 2003, kdy výnos daně z příjmů právnických osob poprvé překročil hranici 100 mld. Kč. V meziročním srovnání 2008/2007 se sice inkaso zvýšilo o 17 916 mil. Kč, t.j. o 11,5 %, avšak nejvyššího meziročního nárůstu bylo dosaţeno jiţ v kalendářním roce 2008, a to v meziročním srovnání 2007/2006 o 26 809 mil. Kč, t.j. o 20,8 %. Výrazně vzrostla celková daňová povinnost vykázaná v daňových přiznáních za zdaňovací započatá v roce 2008, splatná v roce 2009, a to na 165 259 mil. Kč) proti celkové daňové povinnosti za zdaňovací období započatá v roce 2007 (141 502 mil. Kč), splatné v roce 2008, t.j. o 23 739 mil. Kč (16,8 %). Současně došlo k nárůstu podaných daňových přiznání 24
(z 307 986 na 320 059 případů) i počtu poplatníků, kteří vykázali v daňovém přiznání daňovou povinnost (z 97 657 na 107 048 případů). Zvýšil se téţ podíl daňových přiznání, v nichţ byla vykázána daňová povinnost, na celkovém počtu podaných daňových přiznání (z 31,7 % na 33,4 %), přestoţe se meziročně zvýšil počet daňových přiznání v nichţ byla vykázána daňová ztráta (ze 77 547 na 80 522 případů), avšak při zachování jejich podílu na celkovém počtu podaných daňových přiznání na úrovni 25,2 %. Kromě toho v roce 2009 vzrostl objem doměrků na dani z příjmů právnických osob (3 461 mil. Kč) proti roku 2008 (2 791 mil. Kč) o 670 mil. Kč, t.j. o 24,0 %. Nárůst inkasa daně z příjmů právnických osob v roce 2009 nejvýrazněji ovlivnilo doznívání příznivého vývoje české ekonomiky v předchozích letech 2007 a 2008, neboť daň a z ní vycházející výše záloh splatných v roce 2008 odráţela výsledky hospodaření dosaţené v roce 2008 a část záloh splatných před lhůtou pro podání daňových přiznání za rok 2008 výsledky hospodaření roku 2007. Rozhodující podíl na inkasu daně z příjmů právnických osob tak v roce 2009 i nadále zaujímaly klíčové daňové subjekty v oborech peněţnictví, telekomunikačních činností, zpracování ropy, výroby a rozvodu elektřiny, plynu, páry a teplé vody, zpracování ţeleza a oceli, těţby černého a hnědého uhlí, výroby motorových vozidel, výroby pryţových pneumatik a vzdušnic a výroby tabákových výrobků a piva. Za zdaňovací období započatá v roce 2008 vzrostl úhrnný výsledek hospodaření v porovnání se zdaňovacími obdobími započatými v roce 2007 o 176,6 mld. Kč (ze 479,3 mld. Kč na 655,9 mld. Kč), v tom úhrn zisků o 135,3 mld. Kč (ze 699,4 mld. Kč na 834,7 mld. Kč), avšak při poklesu úhrnu ztrát o 41,3 mld. Kč (ze 220,1 mld. Kč na 178,8 mld. Kč). Výsledky hospodaření dosaţené v letech 2007 a 2008 tak i v roce 2009 přispěly k mírnému meziročnímu nárůstu daňových povinností u většiny poplatníků s dlouhodobě nadprůměrnou roční sumou odvedené daně z příjmů právnických osob. U prvního sta poplatníků s největším objemem jejího inkasa došlo v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 k nárůstu o 0,61 mld. Kč (inkaso 72,85 mld. Kč); v meziročním srovnání však poklesl jejich podíl na celorepublikovém objemu inkasa ze 46,80 % v roce 2008 na 42,32 % v roce 2009. Tento vývoj dokumentuje pozitivní obrat ke zvyšující se účasti ostatních poplatníků DPPO na naplňování příjmů veřejných rozpočtů. Kromě toho se příznivě projevil téţ další nárůst počtu podaných daňových přiznání (z 307 986 za zdaňovací období započatá v roce 2007, na 320 059 za zdaňovací období započatá v roce 2008, t.j. o 12 073 přiznání), společně se zvýšením počtu poplatníků, kteří v daňových přiznáních za zdaňovací období započatá v roce 2008 vykázali daňovou povinnost (oproti zdaňovacím obdobím započatým v roce 2007 se jednalo navíc o 9 385 poplatníků), zakládající povinné placení zákonných záloh na daň. Naproti tomu výši inkasa daně z příjmů právnických osob v roce 2009 neovlivnily legislativní změny, neboť s účinností pro zdaňovací období započatá v roce 2008 nebyla přijata ţádná významná novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZDP“), která by ovlivňovala způsob stanovení daňového základu a výši daně z příjmů právnických osob, jejíţ splatnost spadala do roku 2009. Pro stanovení daňové povinnosti za zdaňovací období započatá v roce 2007, která ovlivnila výši záloh splatných začátkem roku 2009, i daňové povinnosti za zdaňovací období započatá v roce 2008, splatné, včetně z ní vyplývajících záloh v roce 2009, byla uplatňována sazba daně ve výši 24 %, účinná od 1. ledna 2006. Dopad novely ZDP, provedené zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se s ohledem na její účinnost pro zdaňovací období započatá v roce 2009, projeví v inkasu daně z příjmů právnických osob aţ v roce 2010.
25
Významnou měrou se však na zvýšení inkasa daně z příjmů právnických osob v roce 2009 projevilo uplatňování stávající legislativní úpravy, zejména při uplatňování poloţek odčitatelných od základu daně. Jedná se především o výrazný pokles uplatněného odečtu daňových ztrát vzniklých a vyměřených v předchozích pěti (do 31. prosince 2003 sedmi) zdaňovacích obdobích v daňových přiznáních za zdaňovací období započatá v roce 2008. Oproti přiznáním za zdaňovací období započatá v roce 2007 došlo k poklesu uplatněného odečtu o 12,5 mld. Kč, v jehoţ důsledku vzrostla daňová povinnost splatná v roce 2009, ovlivňující výši záloh splatných ve 2. čtvrtletí a ve 2. pololetí 2009, o 3,0 mld. Kč. Naproti tomu meziročně vzrostl o 0,9 mld. Kč odečet výdajů (nákladů) souvisejících s realizací projektů výzkumu a vývoje od základu daně, který sníţil daňovou povinnost 0,2 mld. Kč. Dalším podstatným vlivem, sniţujícím inkaso daně z příjmů právnických osob v roce 2009, byl meziroční nárůst slev na dani z titulu poskytnutých investičních pobídek o 0,6 mld. Kč, a to z 3,4 mld. Kč za zdaňovací období započatá v roce 2006, na 4,0 mld. Kč za zdaňovací období započatá v roce 2007. Vývoj inkasa daně z příjmů právnických osob v letech 2005 aţ 2009 je uveden v Tabulce č. 7. (v mil.Kč)
Tabulka č.7
Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Daňové inkaso 106 526 137 432 128 865 155 674 173 590 106 679 136 354 128 314 155 325 172 620 Předepsáno 100,8 100,4 100,2 100,6 Výtěžnost (%) 99,8
Index (%) Rozdíl 09/08
09-08
111,5 111,1 -
17 916 17 295 -
Z časové řady je patrný dlouhodobý trend postupného zvyšování výtěţnosti inkasa, kterou se rozumí poměr uhrazených a předepsaných daňových povinností za sledovaný kalendářní rok. Vedle zlepšování platební morálky, k níţ i v roce 2009 přispěl rostoucí počet ţádostí o vydání potvrzení o bezdluţnosti v souvislosti se zpřísněním podmínek daných novou zákonnou úpravou zadávání veřejných zakázek, se na růstu výtěţnosti inkasa daně z příjmů právnických osob podílelo zvyšování účinnosti její správy územními finančními orgány. Za rok 2008 jiţ popáté ve sledovaných letech nastala situace, kdy inkaso daně z příjmů právnických osob dosáhlo vyšší hodnoty neţ předepsaná daňová povinnost. (v mil.Kč)
Tabulka č. 8
Inkaso daně z příjmů PO Finanční ředitelství stav za rok stav za rok Index (%) Rozdíl 09/08 09-08 2008 2009 74 677 79 341 106,2 4 664 pro hl. m. Prahu 12 914 15 855 122,8 2 941 v Praze 4 346 5 416 124,6 1 070 v Českých Budějovicích 6 383 7 486 117,3 1 103 v Plzni 12 154 11 722 96,4 -432 v Ústí nad Labem 8 014 8 682 108,3 668 v Hradci Králové 17 451 21 981 126,0 4 530 v Brně 19 736 23 108 117,1 3 372 v Ostravě CELKEM 155 674 173 590 111,5 17 916 Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč
Z přehledu uvedeného v Tabulce č. 8 je patrné, ţe s výjimkou Finančního ředitelství v Ústí nad Labem, došlo v roce 2009 v působnosti ostatních finančních ředitelství k nárůstu inkasa daně z příjmů právnických osob. Největší absolutní nárůst inkasa byl zaznamenán v působnosti 26
Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu (+4 664 mil. Kč), Finančního ředitelství v Brně (+ 4 530 mil. Kč) a Finančního ředitelství v Ostravě (+3 372 mil. Kč). V procentním vyjádření bylo nejvyššího nárůstu inkasa dosaţeno v působnosti Finančního ředitelství v Brně (+26,0 %), Finančního ředitelství v Českých Budějovicích (+24,6 %) a Finančního ředitelství v Praze (+22,8 %). I přes pokles proti roku 2008 si rozhodující podíl na celorepublikovém výnosu inkasa DPPO v roce 2009 udrţelo Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, v jehoţ působnosti bylo vybráno 45,7 % celostátního výnosu inkasa DPPO, proti 48,0 % v roce 2008. Následuje Finanční ředitelství v Ostravě (s podílem 13,3 % na celostátním výnosu, proti 12,7 % v roce 2008) a Finanční ředitelství v Brně (s podílem 12,7 % na celorepublikovém výnosu, proti 11,2 % v roce 2008). Na poklesu inkasa DPPO v působnosti Finančního ředitelství v Ústí nad Labem rozhodujícím způsobem podílela prohlubující se recese ve výrobě skla, biţuterie a vánočních ozdob, k níţ dlouhodobě přispívá konkurence asijských výrobců. Jako ojedinělý, mimořádný vliv, se poklesem inkasa projevily organizační změny a plánovaná odstávka výroby u jednoho z rozhodujících poplatníků, uskutečněné v roce 2008, v jejichţ důsledku se sníţila daňová povinnost a z ní odvozené zálohy splatné v roce 2009. Kromě toho se v závěru roku 2009 začal projevovat pokles hutní výroby a těţby hnědého uhlí, a zpomalení či zastavení výroby dílů pro automobilový průmysl, na který řada daňových subjektů reagovala ţádostmi o stanovení záloh jinak, odůvodněnými zreálněním výše záloh s ohledem na očekávanou daňovou povinnost za rok 2009. Rovněţ v celorepublikovém měřítku došlo k mírnému nárůstu ţádostí o stanovení záloh jinak, avšak podstatná část daňových subjektů postiţených hospodářskou krizí, u nichţ dojde k výraznému poklesu daňové povinnosti, uvedenou moţnost zreálnění záloh na daň za rok 2009 nevyuţila. Přeplatky na zálohách zaplacených v roce 2009 tak negativně ovlivní inkaso DPPO v roce 2010, do kterého spadá lhůta splatnosti této daně za zdaňovací období započatá v roce 2009.
3.4. Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání U daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání byl v roce 2009 zaznamenám mírný přírůstek celorepublikového inkasa o 746 mil. Kč proti roku 2008, ačkoli proti růstu inkasa působilo další zvýšení počtu případů společného zdanění manţelů (dále jen „SZM“). Vzhledem k tomu, ţe poplatníci jiţ věděli o zrušení institutu SZM, vyuţili jednu z posledních moţností jeho uplatnění při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V kalendářním roce 2009 byl proto u správců daně zaznamenán nejvyšší přírůstek počtu případů SZM od roku 2007, kdy mohli poplatníci výhody SZM vyuţít poprvé. Finanční úřady musely zpracovat 2 340 600 podaných daňových přiznání, z toho počet daňových přiznání se SZM činil více neţ 945 400 a meziročně vzrostl téměř o 71 400. Vzhledem ke struktuře tiskopisu daňového přiznání poplatníci zatím nemohou ve větší míře vyuţívat pro finanční úřady komfortnější způsob elektronického podání. Přesto počet daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob podaných elektronicky kaţdoročně stoupá. V roce 2009 bylo elektronicky podáno celkem 13 845 daňových přiznání, z toho však jen 8 217 daňových přiznání obsahovalo zaručený elektronický podpis (ZAREP). Dle termínu podání přiznání lze dovodit, ţe tento způsob vyuţívají zejména daňoví poradci. Daňová přiznání se SZM tvořila v průměru 40 % z celkového počtu všech podaných přiznání v roce 2009 a téměř vţdy generovala přeplatek na dani, který museli správci daně převést na osobní daňový účet druhého z manţelů nebo vrátit poplatníkovi. Mezi jednotlivými
27
finančními úřady však byly zaznamenány značné rozdíly co do počtu došlých přiznání se SZM. Nejvyšší podíl daňových přiznání se SZM měly finanční úřady v územní působnosti Finančního ředitelství v Ostravě (49 %). Vysoký podíl těchto přiznání byl zaevidován také u finančních úřadů v územní působnosti Finančního ředitelství v Brně (43 %) a Finančního ředitelství v Ústí nad Labem (40 %). Naproti tomu u správců daně v územní působnosti Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu tvořila daňová přiznání se SZM pouze 27 % všech podaných. SZM vyuţilo také okolo 4 800 nerezidentů České republiky, z toho téměř 2 200 v regionu Ostravy. Vzhledem k tomu, ţe SZM mohli uplatnit také zaměstnanci (ale pouze prostřednictvím daňového přiznání), opakovala se situace předchozích dvou let, kdy zaměstnanci uplatňující SZM „ponechali“ zaplacené zálohy z mezd na účtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních poţitků, ale vykázaný „přeplatek“ z titulu SZM čerpali z účtu daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání, čímţ podstatně sníţili inkaso této daně. Ze statistik z daňových přiznání vyšlo najevo, ţe SZM v roce 2008 uplatnilo více neţ 664 300 poplatníků, kteří neměli ţádný příjem podle § 7, ale měli příjem podle § 6, tzn. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců na počtu všech daňových přiznání se SZM tedy činil téměř 70 %. Osoby samostatně výdělečně činné představují pouze 30 %. Inkaso daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání zpravidla odráţí ekonomické výsledky poplatníků dosaţené v předcházejících dvou letech. V tomto směru byly roky 2007 a 2008 mimořádně příznivé. Z uvedeného důvodu byly odhady inkasa daně z příjmů fyzických osob pro rok 2009 poměrně vysoké. Ve skutečnosti byl meziroční přírůstek inkasa niţší neţ se očekávalo. Kromě vlivu SZM to bylo zapříčiněno zejména vyšším objemem uplatněných nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů (tj. zaplacené pojistné na soukromé ţivotní pojištění, penzijní připojištění a zaplacené úroky ze stavebního spoření či hypotečních úvěrů). V daňových přiznáních za zdaňovací období roku 2008 (podaných v roce 2008) bylo jako nezdanitelná část základu daně uplatněno téměř o 3 400 mil. Kč více, neţ v daňových přiznáních za předchozí zdaňovací období (2006). To svědčí o tom, ţe fyzické osoby v období růstu ekonomiky více investovaly do produktů zajišťujících vyšší ţivotní standard v pozdějším věku. Dalším faktorem sniţujícím inkaso byl pokračující nárůst celkové částky čerpaného daňového zvýhodnění na vyţivované dítě v domácnosti. V roce 2009 si fyzické osoby podávající přiznání uplatnily nárok na daňové zvýhodnění v celkové výši přes 7 600 mil. Kč, při meziročním přírůstku cca o 312 mil. Kč. Vývoj inkasa na dani z příjmů fyzických osob podávajících přiznání v letech 2005 2009 ukazuje Tabulka č. 9. (v mil.Kč)
Tabulka č. 9
Rok
2005
2006
2007
2008
2009 Index (%) Rozdíl
Daňové inkaso 24 040 26 583 17 854 17 003 17 749 25 645 26 661 17 847 17 150 18 065 Předepsáno 98,3 Výtěžnost (%) 93,7 99,7 100,0 99,2
09/08
104,39 105,34 -
09-08
746 915 -
Tabulka č. 10 poskytuje přehled o výši inkasa za roky 2008 - 2009 podle jednotlivých finančních ředitelství.
28
(v mil. Kč)
Tabulka č. 10
Inkaso daně z příjmů FO stav za rok 2008 stav za rok 2009 6 106 5 964 pro hl. m. Prahu 2 036 1 942 v Praze 769 816 v Českých Budějovicích 1 298 1 955 v Plzni 1 442 1 480 v Ústí nad Labem 1 180 1 205 v Hradci Králové 2 580 2 665 v Brně 1 592 1 722 v Ostravě CELKEM 17 003 17 749 Finanční ředitelství
Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč.
3.5.
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
V roce 2009 došlo poprvé od zavedení platné daňové soustavy (1993) k meziročnímu poklesu celorepublikového inkasa na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních poţitků téměř o 11 208 mil. Kč. To i přesto, ţe zaměstnanci, kteří uplatnili SZM, nečerpali přeplatek na dani z tohoto druhu příjmu. Příčinu uvedeného vývoje je moţné nalézt zejména v legislativních změnách zákona o daních z příjmů, provedených zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zavedením jednotné sazby 15 % ze superhrubé mzdy a „zastropováním“ základu daně ve výši maximálního vyměřovacího základu pro veřejnoprávní pojistné došlo ke sníţení daňového zatíţení u zaměstnanců s vyššími příjmy. Další sníţení inkasa způsobilo podstatné zvýšení slev na dani (§ 35ba) a částek daňového zvýhodnění spolu s vyšším daňovým bonusem (§ 35c) od 1. 1. 2009. Zaměstnavatelé, kterým nízké příjmy zaměstnance neumoţní poskytnutí daňového zvýhodnění na vyţivované dítě sníţením odvodu záloh na daň, mohou poţádat správce daně o poukázání chybějící částky nároku na daňový bonus (§ 35d). Ţádané částky daňového bonusu správci daně zaúčtují jako „fiktivní“přeplatek na dani a převedou na účet zaměstnavatelů. Tato transakce samozřejmě sníţí konečné inkaso daně. V roce 2009 zaměstnavatelé poţádali finanční úřady o poukázání daňového bonusu celkem ve výši 1 193 mil. Kč. Částka poţadovaného bonusu byla zhruba o 190 mil. Kč vyšší neţ v předchozím roce. I s touto agendou se musely finanční úřady v roce 2009 vypořádat bez personálního posílení. Z činnosti správců daně vyplynulo, ţe zejména menší zaměstnavatelé, kteří zaměstnávali své zaměstnance za minimální mzdu, neodváděli v roce 2009 ţádné zálohy na daň, ale naopak ţádali správce daně o „vrácení“ bonusů. Komplikace a překáţky výkonu správy daně na tomto druhu příjmu jsou ze strany správců daně spatřovány ve vysoké chybovosti zaměstnavatelů při vyplňování vyúčtování daně, zejména pak v souvislosti s vykazováním daňových bonusů. Údaje o počtech podaných vyúčtování na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních poţitků za rok 2009 nebyly v období zpracování této zprávy k dispozici. Vzhledem ke stavu předchozích let lze předpokládat, ţe půjde o hodnotu kolem 300 000. Podíl
29
elektronicky podaných vyúčtování je zatím nízký. Ze závazku integrace České republiky mezi země EU vyplynuly další poţadavky na sběr, evidenci a poskytování informací z daňového řízení. Plátci daně, kteří zaměstnávají daňové nerezidenty České republiky, pro potřeby OECD vyplňují přílohu č. 2 k vyúčtování daně. Protoţe elektronický tiskopis této přílohy je zatím vyuţíván v malé míře, musejí správci daně kaţdoročně dalších cca 16 údajů z kaţdého podaného tiskopisu zaevidovat do ADISu, coţ se vzhledem k počtu u nás pracujících cizinců ukázalo jako poměrně časově náročná činnost. Vývoj inkasa na dani z příjmů FO ze závislé činnosti a z funkčních poţitků v letech 2005 - 2009 ukazuje Tabulka č. 11. Tabulka č. 12 poskytuje přehled o výši inkasa za roky 2008 – 2009 podle jednotlivých finančních ředitelství. (v mil.Kč)
Tabulka č. 11
Rok
2005
2006
2007
2008
Index (%) Rozdíl
2009
09/08
Daňové inkaso 102 627 110 662 111 633 126 388 115 180 102 488 109 067 110 989 125 031 115 239 Předepsáno 101,5 100,6 101,09 100,1 Výtěžnost (%) 100,1
09-08
91,13 -11 208 92,17 -9 792 -
(v mil. Kč)
Tabulka č. 12
Inkaso daně ze závislé činnosti stav za rok 2007 stav za rok 2008 45 532 41 078 pro hl. m. Prahu 11 349 10 522 v Praze 5 220 4 692 v Českých Budějovicích 7 904 7 207 v Plzni 10 918 9 878 v Ústí nad Labem 8 912 8 272 v Hradci Králové 20 443 18 778 v Brně 16 110 14 753 v Ostravě CELKEM 126 388 115 180 Finanční ředitelství
Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč.
3.6. Daň z příjmů vybíraná srážkou podle zvláštní sazby Dani vybírané sráţkou podle zvláštní sazby podléhají příjmy fyzických i právnických osob. Daň je evidována odděleně podle vlastníka příjmů. Ve srovnání s předchozím rokem byl v roce 2009 zaznamenán přírůstek celkového inkasa o 3 599 mil. Kč. Z toho část daně vybíraná sráţkou z příjmů právnických osob vykázala přírůstek ve výši 1 804 mil. Kč a část daně vybíraná sráţkou z příjmů fyzických osob vykázala přírůstek ve výši 1 795 mil. Kč. Rozhodující vliv na vývoj inkasa měl pokračující růst ekonomiky České republiky aţ do třetího čtvrtletí 2009, který se projevil ve zvýšení objemu prostředků pouţitých na výplaty dividend a podílů na zisku. Především velké prosperující subjekty vyplácely v roce 2009 podíly ze zisku kumulovaného z předchozích let. Příznivé výsledky zejména ve stavebnictví a obchodě, podpora tvorby nových pracovních míst pro sociálně slabé skupiny fyzických osob z prostředků EU a zvyšování minimální mzdy, vedly k poklesu nezaměstnanosti. Vzrostl počet fyzických osob zaměstnaných 30
na kratší pracovní úvazek, jejichţ mzda nepřekročila hranici 5 000 Kč za měsíc a podléhala proto sráţkové dani. Nárůst inkasa na dani z příjmů právnických osob ovlivnilo také zvýšení sazby nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci hrazeného ze zahraničí z 1 % na 5 %. Vzrostl také objem vyplacených dividend a podílů na zisku subjektům kolektivního investování a penzijním fondům. Objem inkasa daně z ostatních příjmů podléhajících dni vybírané sráţkou (např. náhrad za poskytnutí práva na uţití předmětu průmyslového vlastnictví t.j. počítačových programů, výrobně technických a jiných hospodářsky vyuţitelných poznatků - licenčních poplatků, knowhow) se na celostátní úrovni ustálil. Proti meziročním výkyvům v inkasu na regionální úrovni působí jako stabilizační faktor rozvoj průmyslových zón, v nichţ sídlící investoři v rostoucím počtu vyuţívají zahraniční technologie, neboť s nimi související platby licenčních poplatků mají většinou dlouhodobě stálý charakter. Jako relativně nový, zatím nevýznamný vliv na výši inkasa DPPO vybírané sráţkou je zdanění likvidačního zůstatku vykázaného některými daňovými subjekty, u kterých proběhla a v roce 2009 byla skončena likvidace. V souvislosti s důsledky celosvětové hospodářské recese, jejíţ počátek se v české ekonomice začal projevovat jiţ v závěru roku 2008, dojde v roce 2009 k výraznému poklesu inkasa DPPO vybírané sráţkou, zejména z příjmů z dividend a podílů na zisku, jehoţ výši zatím nelze spolehlivě kvantifikovat. Vývoj inkasa na dani z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby v letech 2005 aţ 2009 ukazuje Tabulka č. 13. (v mil.Kč)
Tabulka č. 13
Rok
2005
2006
2007
2008
2009 Index (%) Rozdíl 09/08
122,92 Daňové inkaso 12 098 11 242 14 003 15 700 19 299 12 331 10 691 14 409 15 254 19 222 126,01 Předepsáno Výtěžnost (%) 98,1 105,2 97,2 102,9 100,4 Z inkasa daně vybírané sráţkou podle zvláštní sazby tvoří 120,91 Daň příjmů FO 6 582 6 420 7 432 8 583 10 378 125,33 Daň příjmů PO 5 516 4 822 6 572 7 117 8 921
09-08
3 599 3 968 1 795 1 804
3.7. Daň silniční V roce 2009 došlo k dalšímu nárůstu celkového inkasa daně silniční na 6 002 mil. Kč, tj. o 87 mil. Kč oproti roku 2008 (daň silniční je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury). Zvýšení je vyvoláno několika faktory. Jednak pokračující obměnou vozového parku podnikatelů výkonnějšími vozy zdaňovanými vyššími sazbami daně, jednak zvýšením samotného počtu daňových subjektů. V průběhu roku 2009 došlo sice ke změně principu uplatnění sníţené sazby daně (nově dle data první registrace vozidla v ČR či zahraničí), která můţe být v některých případech pro poplatníky výhodnější, ale nejedná se o změnu tak razantní, aby měla výrazný dopad do celkového inkasa daně silniční. Na druhé straně je patrný trend dlouhodobé podpory státu k obměně vozového parku za vozy šetrnější k ţivotnímu prostředí (navýšení daně u starších vozidel, tj. u vozidel registrovaných v ČR do 31. 12. 1989).
31
Přehled inkasa daně silniční od r. 2005 podává Tabulka č. 14. Přehled inkasa za roky 2005 - 2009 podle jednotlivých finančních ředitelství podává Tabulka č. 15. Z územního hlediska je patrné mírné navýšení inkasa daně silniční v územní působnosti všech finančních ředitelství s výjimkou FŘ v Českých Budějovicích, kde došlo jako u jediného k meziročnímu poklesu, i kdyţ zcela nevýznamnému, inkasa o 3 mil. Kč. (v mil.Kč)
Tabulka č. 14 Rok
2005 2006 2007 2008 2009 Index (%) Rozdíl 09/08
Daňové inkaso FÚ 5 502 5 191 5 428 5 915 6 002 5 539 5 230 5 457 5 811 6 073 Předepsáno FÚ 99,3 99,3 99,5 101,8 98,8 Výtěžnost (%)
pro hl. m. Prahu v Praze v Českých Budějovicích v Plzni v Ústí nad Labem v Hradci Králové v Brně v Ostravě CELKEM
09-08
87 262 (v mil. Kč)
Tabulka č. 15
Finanční ředitelství
101,4 104,5 -
Inkaso daně silniční vybírané FÚ za rok 2005 2006 2007 2008 2009 942 940 986 1 064 1 084 671 635 675 744 770 372 339 365 403 400 444 404 434 465 477 553 510 521 578 579 561 526 542 585 603 1 165 1 093 1 145 1 237 1 243 793 745 760 839 846 5 501 5 191 5 428 5 915 6 002
Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč.
3.8. Daň z přidané hodnoty Celkové inkaso daně z přidané hodnoty v roce 2009 činilo 255,2 mld. Kč (z toho celní úřady 0,251 mld. Kč). Proti loňskému roku došlo k navýšení o 18,8 mld. Kč (8 %). Z celkové rozpočtem stanovené částky (274,5 mld. Kč) bylo dosaţeno pouze 93 %. Státní rozpočet předpokládal nárůst příjmu z DPH proti skutečnosti roku 2008 (236,4 mld. Kč) o 16,1 %, přičemţ skutečný nárůst inkasa tento předpoklad nenaplnil ani z poloviny. Vzhledem k tomu, ţe za 1. pololetí 2009 dosáhlo inkaso daně 43,5 % rozpočtové částky a za celý rok 2009 93 %, je zřejmé, ţe právě vývoj za 1. pololetí byl rozhodující. Všechna finanční ředitelství zvýšila inkaso, ale například FŘ pro hlavní město Prahu pouze o 3,4 % a tím došlo ke sníţení jeho podílu na celkovém inkasu z hodnoty 56,57 % v roce 2008 na 54,17 %. I kdyţ jde stále o podstatný podíl, vývoj na tomto FŘ ovlivnil negativně celkové inkaso DPH. Nárůst odpovídající předpokladům (16,1 %) dosáhla pouze 4 finanční ředitelství (FŘ v Českých Budějovicích aţ o 47 %), která však vzhledem ke svému podílu na celkovém inkasu nemohla nepříznivý vývoj zvrátit. Negativním způsobem ovlivňují o DPH na Finančním úřadě pro Prahu 1 které nemají v tuzemsku sídlo, místo 7 mld. Kč, v roce 2007 odpočty ve výši
inkaso plátci registrovaní podle § 94 odst. 11 zákona (tj. osoby registrované k dani v jiném členském státě, podnikání nebo provozovnu) - v roce 2006 odvod 5,8 mld. Kč, v roce 2008 odpočty ve výši 2,3 mld. Kč 32
a v roce 2009 převýšila hodnota předepsaných nadměrných odpočtů vlastní daňovou povinnost o 6,1 mld. Kč (33,8 – 27,7). Další vývoj inkasa této skupiny plátců nelze odhadnout, ale vzhledem k jejímu charakteru, také nelze očekávat fiskální přínos na dani z přidané hodnoty. V legislativní oblasti nedošlo v roce 2009 u daně z přidané hodnoty k výrazným změnám, které by zásadně ovlivnili výši inkasa. Dokonce je pravděpodobné, ţe institut skupinové registrace účinný od 1. 1. 2009, ovlivnil inkaso roku 2009 pozitivně, protoţe lze očekávat, ţe plátce vstupující do skupiny, kterému by byl odpočet daně v roce 2009 významně krácen koeficientem, odloţí uplatnění odpočtů daně aţ na rok 2010, kdy bude koeficient celé skupiny příznivější. Dlouho předem avizované zvýšení sazby daně na 9 % účinné od 1. 1. 2008 vyvolalo jednak předzásobení a také jisté omezení spotřeby. Tato motivace byla ještě výraznější u výstavby, která nesplňuje podmínky definice sociálního bydlení (v roce 2007 ve sníţené sazbě, od roku 2008 v základní sazbě daně). Také silný kurz koruny motivuje konečné spotřebitele k nákupům v zahraničí. (v mil. Kč)
Tabulka č. 16
Rok
Vývoj inkasa DPH finanční úřady v letech 2005 až 2009 2005 2006 2007 2008 2009 Index (%)
Rozdíl
09/08
274 633 374 175 424 180 468 205 513 761 Předepsáno 271 219 376 360 428 105 475 743 516 563 Daň. inkaso 98,8 100,6 100,9 101,6 100,5 Výtěžnost (%) Nadměrný odpočet -229 070 -171 419 -210 711 -239 899 -261 624 CELKEM 42 149 204 941 217 394 235 844 254 939
09-08
108,2 108,6 109,1 108,1
45 556 40 820 -21 725 19 095
Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč.
(v mil. Kč)
Tabulka č. 17
Daň přiznaná a vyměřená
2008
2009 Index (%) Rozdíl
Rozdíl mezi přiznanou a vyměřen. daní Vyměřeno dle dodateč. daň. přiznání Dodatečně vyměřeno z kontroly CELKEM
1 794 -6 489 1 713 -2 982
1 371 -4 316 1 532 -1 413
09/08
76,4 66,5 89,4 -
09-08
-423 2 173 -181 1 569
3.9. Daň z nemovitostí V roce 2009, stejně jako v předchozích letech, pokračoval mírný nárůst předepsané daňové povinnosti, a to na 5 104 mil. Kč, tj. o 81 mil. Kč oproti roku 2008. I nadále v tomto směru pozitivně působí jak proces obnovy katastrálního operátu, při němţ je odstraňována zjednodušená evidence pozemků, tak změna zákona o dani z nemovitostí, podle níţ jsou od roku 2005 poplatníky daně z pronajatých pozemků po obnově katastrálního operátu jejich vlastníci. Tyto skutečnosti trvale přispívají k postupnému vyjasňování vlastnických vztahů a upřesňování evidence pozemků. Zároveň dochází ke zvýšení dostupnosti podkladů pro správu daně z nemovitostí (vazby systému ADIS na údaje přenášené z evidence katastru nemovitostí), geografický informační systém MISYS apod.) Výrazně se tak zlepšují podmínky správců daně pro kontrolu daňových přiznání, coţ má příznivý dopad na vývoj inkasa daně z nemovitostí. Situace je ovšem značně komplikována tím, ţe proces
33
obnovy katastrálního operátu probíhá velmi pomalu a bude trvat ještě řadu let. Uvedenému trendu odpovídá rovněţ vývoj inkasa daně z nemovitostí, které ve zdaňovacím období roku 2009 vzrostlo na 5 195 mil. Kč, tj. o 71 mil. Kč oproti roku 2008. Přehled vývoje inkasa daně z nemovitostí od roku 2005 poskytuje Tabulka č. 18. (v mil.Kč)
Tabulka č. 18
Index Rozdíl (%) 09/08 09-08 71 Daňové inkaso 4 948 4 987 5 017 5 124 5 195 101,4 4 864 4 917 4 978 5 023 5 104 101,6 81 Předepsáno Výtěžnost (%) 101,7 101,4 100,8 102,0 101,8 Rok
2005 2006 2007 2008 2009
Přehled inkasa daně z nemovitostí za roky 2005 - 2009 podle jednotlivých finančních ředitelství podává Tabulka č. 19. (v mil. Kč)
Tabulka č. 19
Inkaso daně z nemovitostí za rok 2005 2006 2007 2008 2009 393 430 397 427 444 pro hl. m. Prahu 720 727 732 737 761 v Praze 345 343 350 355 361 v Českých Budějovicích 421 428 434 442 453 v Plzni 581 580 599 606 615 v Ústí nad Labem 571 574 574 585 593 v Hradci Králové 1 115 1 109 1 132 1 155 1 142 v Brně 801 797 799 817 826 v Ostravě CELKEM 4 948 4 987 5 017 5 123 5 197 Finanční ředitelství
Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč.
Poměr výše inkasa daně z nemovitostí u jednotlivých finančních ředitelství se oproti předchozím zdaňovacím obdobím významně nezměnil a odpovídá rozsahu jejich místní působnosti. U všech finančních ředitelství s výjimkou FŘ v Brně došlo k nárůstu inkasa, odpovídajícímu dlouhodobému trendu. V případě FŘ v Brně došlo k velmi mírnému poklesu inkasa, coţ lze přičíst rozsahu působnosti tohoto FŘ a aktuální výši daňových nedoplatků k 31. 12. 2009. Obdobná situace nastala jiţ v roce 2005, avšak v následujícím roce byl pokles kompenzován a dlouhodobě i toto FŘ vykazuje téměř rovnoměrný nárůst inkasa.
3.10. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí Celkové inkaso daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí dosáhlo v roce 2009 objemu 10 410 mil. Kč a oproti roku 2008 se sníţilo o 165 mil. Kč (index 98,4 %), z toho u daně z převodu nemovitostí došlo k mírnému zvýšení o 176 mil. Kč (index 101,8 %), stejně tak u daně dědické se zvýšilo o 6 mil. Kč (index 105,5 %). Výnos u daně darovací se však sníţil o 347 mil. Kč (index 49,9 %). Výnos z převodu nemovitostí tvoří v objemu celkových příjmů těchto majetkových daní stabilně nejvýznamnější podíl tj. cca 95 %. Přehled inkasa za roky 2005 – 2009 podávají Tabulky č. 20 až 22.
34
(v mil.Kč)
Tabulka č. 20
Daň dědická Rok
Index Rozdíl (%) 09/08 09-08 115 105,5 6 119 110,2 11 96,6 -
2005 2006 2007 2008 2009
Daňové inkaso 100 103 124 109 100 103 123 108 Předepsáno Výtěžnost (%) 100,0 100,0 100,8 100,9
(v mil.Kč)
Tabulka č. 21
Daň darovací Index Rozdíl (%) 09/08 09-08 818 510 604 692 345 49,9 -347 Daňové inkaso 752 524 569 720 299 41,5 -421 Předepsáno Výtěžnost (%) 108,7 97,3 106,2 96,1 115,4 Rok
2005
2006 2007 2008 2009
(v mil.Kč)
Tabulka č. 22
Daň z převodu nemovitostí Index Rozdíl (%) 09/08 09-08 176 Daňové inkaso 9 461 7 494 7 788 9 774 9 950 101,8 8 790 6 571 7 084 8 933 10 106 113,1 1 173 Předepsáno Výtěžnost (%) 107,6 114,1 109,9 109,4 98,5 Rok
2005 2006 2007 2008 2009
Na dosaţeném inkasu daně darovací se plně projevilo rozsáhlé osvobození bezúplatných nabytí majetku mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině v důsledku novely zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a z převodu nemovitostí, účinné od 1. 1. 2009. Výše inkasa daně dědické dlouhodobě osciluje kolem 100 mil. Kč vzhledem k všeobecně malé četnosti zdaňovaných případů v důsledku osvobození příbuzných v I. a II. skupině. Správa této daně je bezproblémová; správce daně zjistí údaje nezbytné pro vyměření daně z dědického spisu a došetřování nezbytných údajů je vcelku výjimečné. Objem nedoplatků na majetkových daních neustále klesá. V roce 2009 se oproti loňskému roku sníţily o 202 mil. Kč na 4 038 mil. Kč. K výraznějšímu sniţování nedoplatků přispěla novela zákona účinná od 1. 1. 2004, kdy se v důsledku změny reţimu vyměření a splatnosti daně zvýšila vzhledem k moţným sankcím kázeň poplatníků při plnění daňových povinností. Na sníţení objemu nedoplatků se rovněţ podílí i jejich úhrada ručiteli, dobrá informovanost daňové veřejnosti o daňových povinnostech i zkvalitnění smluv. Vysoké nedoplatky u daně z převodu nemovitostí jsou standardně evidovány především u obchodních společností, které jsou v likvidaci nebo na které byl prohlášen konkurz, a z velké části vznikly před r. 2004. Obdobná situace je i v případě společností, které nevykazují dlouhodobě ţádnou činnost a nemají ţádný majetek. Daňové nedoplatky na dani dědické a dani darovací v celkové částce 192 mil. Kč v roce 2009 jsou zanedbatelné. Z hlediska administrativní náročnosti daňového řízení lze situaci u těchto majetkových daní hodnotit jako stabilizovanou, bez závaţnějších problémů a z pohledu správy daně s nejmenší moţností zatajit daňovou povinnost či její výši. Hlavní komplikací při výkonu správy daně z převodu nemovitostí a daně darovací je nadále poměrně značná chybovost ve znaleckých
35
posudcích o ocenění převáděných nemovitostí.
3.11. Hodnocení vývoje daňových nedoplatků Celkový objem daňových nedoplatků evidovaných územními finančními orgány v České republice k 31. prosinci 2009 dosáhl 100,5 mld. Kč, z toho na daních nové daňové soustavy platné od 1. ledna 1993 (dále jen „nové daně“) činil 97,9 mld. Kč (tj. 97,4 % k celkovému objemu nedoplatků) a na daních staré daňové soustavy platné do 31. prosince 1992 (dále jen „staré daně“) 2,7 mld. Kč (tj. 2,7 % k celkovému objemu daňových nedoplatků). V porovnání s předcházejícím rokem klesla celková kumulovaná výše daňových nedoplatků ze 101,1 mld. Kč na 100,5 mld. Kč tj. o necelých 0,6 mld. Kč. Vývoj výše nedoplatků evidovaných územními finančními orgány v posledních pěti letech ilustruje následující Tabulka č. 23. (v mld. Kč)
Tabulka č. 23
Vývoj výše nedoplatků evidovaných územními finančními orgány Druh příjmu Staré daně Nové daně CELKEM
Index (%) 2006 05/04 88,8 5,6 4,4 97,8 104,6 97,3
2005
103,4
Index (%) 06/05 78,79 99,48
103,6 101,7 98,36
Index Index (%) 2008 (%) 07/06 08/07 4,0 90,11 3,6 90,0 101,3 104,11 97,5 96,25
Index (%) 09/08 2,7 75,00 97,9 100,41
2007
2009
105,4 103,64 101,1 95,92
100,5 99,41
Největší objem splatných daňových nedoplatků je evidován finančními úřady v působnosti Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu (32,2 mld. Kč, tj. 32,1 % z celkového objemu daňových nedoplatků evidovaných územními finančními orgány v České republice), Finančního ředitelství v Brně (21,2 mld. Kč, tj. 21,1 %) a Finančního ředitelství v Ústí nad Labem (15,6 mld. Kč, tj. 15,5 %). Naopak nejniţší objem vykazují dlouhodobě finanční úřady v působnosti Finančního ředitelství v Českých Budějovicích (2,5 mld. Kč, tj. 2,5 %) a Finančního ředitelství v Hradci Králové (5,4 mld. Kč, tj. 5,4 %). Meziroční pokles daňových nedoplatků byl zaznamenán u Finančního ředitelství v Plzni (o 1,1 mld. Kč na 6,2 mld. Kč), v Ostravě (o 0,6 mld. Kč na 8,0 mld. Kč) a u Finančního ředitelství v Ústí nad Labem (o 0,6 mld. Kč na 15,6 mld. Kč). K největšímu relativnímu sníţení nedoplatků došlo v případě Finančního ředitelství v Plzni (o 14,9 % na 6,2 mld. Kč) K meziročnímu nárůstu daňových nedoplatků naopak došlo v případě Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu (o 1,6 mld. Kč na 32,2 mld. Kč) a Finančního ředitelství v Brně (o 0,4 mld. Kč na 21,2 mld. Kč). V případě Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu se zároveň jednalo také o největší relativní zvýšení daňových nedoplatků a to o 5,2 %. Analýza daňových nedoplatků uvedená v Tabulce č. 24 ukazuje rozdílnost dynamiky jejich vývoje podle jednotlivých druhů příjmů, a to zejména u daní nové daňové soustavy. Nejvyšší suma nedoplatků této skupiny daní je evidována na daních z příjmů. Jejich výše dosáhla za loňský rok částku 37,4 mld. Kč, coţ je oproti roku 2008 pokles o 1,1 mld. Kč (tj. o 2,9 %). U této skupiny daní došlo k meziročnímu nárůstu nedoplatku pouze u daně z příjmů fyzických osob z podnikání a to o 0,2 mld. Kč (tj. 1,3 % nárůst oproti hodnotě roku 2008), přičemţ u ostatních daní této skupiny výše nedoplatků meziročně klesla. U majetkových daní dochází k nestejnorodému vývoji nedoplatků podle jednotlivých daní. Výše daňových nedoplatků od roku 2003 soustavně klesá u daně z nemovitostí a daně z převodu nemovitostí, zatímco výkyvy vykazuje vývoj nedoplatků u daně darovací a daně 36
dědické. K trvalému nárůstu daňových nedoplatků dochází od roku 2003 u daně silniční (celkem o 0,2 mld. Kč, tj. o 21,5 %). Objem daňových nedoplatků za loňský rok u celé této skupiny přímých daní činil 6,1 mld. Kč, coţ celkově představuje pokles o téměř 19,7 % oproti hodnotě evidovaného nedoplatku této skupiny daní 7,5 mld. Kč v roce 2003. Z nepřímých daní zůstala v kompetenci územních finančních orgánů evidence nedoplatků daně z přidané hodnoty. Od roku 2003 dochází trvale k nárůstu evidovaných nedoplatků této daně (v úhrnu o 21,9 %). V roce 2008 evidované nedoplatky činily 45,6 mld. Kč, coţ představuje meziroční nárůst o 1,6 mld. Kč (tj. o 3,6 %). (v mil. Kč)
Tabulka č. 24
Kumulativní objem daňových nedoplatků 2005 2006 2007 2008 2009 Daň z přidané hodnoty 38 876 40 707 43 338 44 056 45 631 4 003 3 267 3 460 2 568 2 067 Daně spotřební 19 246 19 469 17 846 18 742 17 672 Daň z příjmů právnických osob 371 367 401 318 306 Daň z příjmů vybíraná srážkou - § 36 999 1 058 1 098 1 106 1 129 Daň silniční Daň dědická 11 11 10 9 11 323 249 228 240 181 Daň darovací 5 015 4 644 4 455 3 991 3 846 Daň z převodu nemovitostí 13 987 14 230 14 644 14 886 15 085 Daň z příjmů fyz. osob - podnikat. 5 387 5 253 5 310 4 571 4 338 Daň z příjmů fyz. osob ze záv. čin. 1 194 1 150 1 103 1 015 938 Daň z nemovitostí 8 351 6 888 9 433 5 990 6 647 Ost. příjmy, odvody, pokuty a popl. 451 424 361 215 43 Daň z příjmů obyvatelstva 828 781 Daň z obratu 670 647 Odvod ze zisku 877 629 Odvod z objemu mezd 381 369 3 671 3 391 2 636 Důchodová daň 48 43 Daň z objemu mezd 2 060 1 285 Ostatní zrušené daně do rozp. rep. 272 233 Ostatní zrušené daně do míst. rozp. CELKEM 103 351 101 705 105 354 101 100 100 530 MEZIROČNÍ PŘÍRŮSTEK 3 591 -1 646 3 649 -4 254 -570 Druh příjmu
Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč.
Grafy č. 3 a č. 4 zachycující trendy ve vývoji daňových nedoplatků, ilustrují poměrně pozitivní resp. stabilizovaný trend vývoje relativní váhy daňových nedoplatků za poslední období. V posledních osmi letech se výše daňových nedoplatků v působnosti ÚFO ustálila na hranici okolo sta miliard korun, přičemţ v posledních dvou letech mírně klesá. Od roku 2000 se sníţil podíl meziročního přírůstku daňových nedoplatků na celkovém objemu daňové povinnosti starých a nových daní spravovaných v příslušném roce územími finančními orgány na hodnoty do 1 % (s výjimkou roku 2002). Za rok 2008 došlo meziročně k mírnému zpomalení poklesu podílu daňových nedoplatků na inkasu daní.
37
Graf č. 3:
Podíl meziročního přírůstku daňových nedoplatků na roční daňové povinnosti (ÚFO) – (zdroj vlastní)
10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
-2,0%
Graf č. 4:
Podíl daňových nedoplatků na kumulativním inkasu daní – (zdroj vlastní) 20,0%
15,0%
10,0%
5,0%
0,0% 1997
1998
1999
2000
2001
2002
38
2003
2004
2005
2006
2007
2008
3.12.
Daňové subjekty
Na pojem „daňový subjekt“ byl zaveden dvojí pohled a to subjekt evidovaný v agendách správců daní a subjekt ekonomicky aktivní ve sledovaném období. Proto byl zaveden dvojí pohled na pojem „daňový subjekt“ – subjekt evidovaný v agendách správců daní a subjekt ekonomicky aktivní ve sledovaném období. Tabulka č. 25 udává počty daňových subjektů za rok 2009 v členění podle jednotlivých daní. V Tabulkách č. 26 a 27 je uveden přehled o počtu daňových subjektů u hlavních druhů daňových příjmů podle jednotlivých finančních ředitelství. Tabulka č. 25
Počet daňových subjektů evidovaných* aktivních** 699 038 518 389 Daň z přidané hodnoty 422 932 415 514 Daň z příjmů PO 3 250 557 3 062 215 Daň z příjmů FO podávajících přiznání 571 341 478 740 Daň z příjmů FO -závislá činnost 449 000 398 500 Daň z příjmů -zvláštní sazba (§ 36) 4 061 464 3 609 821 Daň z nemovitostí 874 988 342 208 Daň dědická, darovací a z přev. nemovitostí 1 014 091 820 997 Daň silniční CELKEM 11 343 411 9 646 384 Daň
Tabulka č. 26
Počet daňových subjektů u daní z příjmů: fyzických osob Finanční ředitelství právnických osob podávajících přiznání evidovaných* aktivních** evidovaných* aktivních** 131 335 129 185 472 298 436 702 pro hl. m. Prahu 38 548 37 962 383 560 360 907 v Praze 21 366 20 893 205 741 194 330 v Českých Budějovicích 30 875 30 350 270 700 253 622 v Plzni 36 674 35 563 360 871 330 633 v Ústí nad Labem 32 097 31 470 327 749 314 417 v Hradci Králové 81 743 80 800 698 266 665 792 v Brně 50 294 49 291 531 372 505 812 v Ostravě CELKEM 422 932 415 514 3 250 557 3 062 215
39
Tabulka č. 27
Počet daňových subjektů u daní z: přidané hodnoty Finanční ředitelství nemovitostí (ve správě FÚ) evidovaných* aktivních** evidovaných* aktivních** 149 597 106 888 307 774 277 441 pro hl. m. Prahu 79 975 61 781 635 188 545 205 v Praze 39 762 30 860 285 401 255 294 v Českých Budějovicích 52 438 38 612 385 514 337 457 v Plzni 71 116 50 474 462 290 402 173 v Ústí nad Labem 63 647 50 682 453 812 401 990 v Hradci Králové 145 092 107 847 938 740 843 355 v Brně 97 411 71 245 592 745 546 906 v Ostravě CELKEM 699 038 518 389 4 061 464 3 609 821 Pro tabulky č. 25 aţ 27: * údaje o daňových subjektech aktivních vůči daňové správě; ** údaje o daňových subjektech ekonomicky aktivních ve sledovaném období.
40
3.13. Vymáhání daňových nedoplatků Rozbor výsledků práce územních finančních orgánů v oblasti zajištění podle § 71 a § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), nebo-li zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň, zajištění nedoplatků na daních a příslušenství daní zástavním právem, a dále v oblasti vymáhání daňových nedoplatků podle § 73 ZSDP (s přiměřeným pouţitím občanského soudního řádu a dalších souvisejících předpisů), navazuje na analýzu vývoje daňových nedoplatků, která je uvedena pod bodem 4., kapitoly II. této zprávy. a) Oblast zajištění daní a pohledávek na daních a příslušenství daní Vývoj v oblasti zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň zajišťovacím příkazem a zajištění nedoplatků na daních a na příslušenství daní zřízením zástavního práva (za období let 2005 aţ 2009) dokumentují údaje v Tabulce č. 28. Tabulka č. 28
Zákon č. 337/1992 Sb. Ukazatel Zajištění dle § 71 počet rozhodnutí částka (v mil. Kč) Zástavní právo dle § 72 počet rozhodnutí částka (v mil. Kč)
2005
2006 2007 2008
2009
120 124 1 940 102 282 1 158 283 1 386
72 6 187
9 894 9 347 9 100 8 885 6 953 5 471 5 016 5 062
9 053 6 412
Údaje jsou uvedeny souhrnně za daně staré daňové soustavy platné do 31. 12. 1992 a nové daňové soustavy platné od 1. 1. 1993.
Z údajů v tabulce vyplývá, ţe se v roce 2009 stejně jako v předchozích letech dále sniţoval počet vydaných rozhodnutí o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň podle § 71 ZSDP. V roce 2009 byl zaznamenán dosud nejniţší počet vydaných zajišťovacích příkazů (celkem 72 rozhodnutí, coţ je o 30 méně neţ v předchozím roce). Na druhé straně došlo k výraznému navýšení celkového objemu zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň v Kč. V roce 2009 se objem zajištění meziročně zvýšil o 4 801 mil. Kč na celkovou částku 6 187 mil. Kč. Obdobný vývoj byl zaznamenán i u zajištění daňových nedoplatků na daních a příslušenství daní zástavním právem podle § 72 ZSDP. V roce 2009 byl v porovnání s rokem 2008 zaznamenán mírný nárůst počtu rozhodnutí o zřízení zástavního práva (celkem 9 053 rozhodnutí) i celkového objemu zajištěných daňových pohledávek, který se zvýšil o 1 350 mil. Kč na 6 412 mil. Kč. Charakteristickým rysem řízení o zajištění úhrady nesplatné nebo dosud nestanovené daně bylo i v roce 2009 časté uplatňování odvolání daňových subjektů proti vydaným zajišťovacím příkazům, která byla navíc v mnoha případech neúplná. Na následné výzvy správce daně k doplnění těchto podání bylo většinou daňových subjektů reagováno aţ těsně před uplynutím stanovené třiceti denní lhůty pro vyřízení odvolání, coţ ztěţovalo následná řízení. Na účinnost uplatňování institutu zástavních práv podle § 72 ZSDP stále negativně dopadá novela ZSDP provedená zákony č. 367/2000 Sb. a č. 317/2001 Sb., kterými došlo ke změně občanského zákoníku a dalších zákonů, včetně ZSDP. Přesto údaje v tabulce ukazují, ţe územní finanční orgány institut zajištění daňových pohledávek vyuţívají a povaţují jej
41
za významný nástroj k vymahatelnosti daňových nedoplatků. V mnoha případech se finanční úřady dostávají do nepříznivého postavení pokud jde o pořadí uplatněných zástavních práv, neboť většina majetku, k němuţ bylo správcem daně zřízeno zástavní právo (nemovitosti, dopravní prostředky, pohledávky apod.), je jiţ předmětem zástavního práva bank, právnických nebo fyzických osob, které si postavení zástavního věřitele zajišťují dříve a především rychleji prostřednictvím smluvních zástavních práv. b) Oblast vymáhání daňových nedoplatků na daních a příslušenství daní Hodnocení efektivnosti vymáhání daňových nedoplatků se vztahuje na činnost územních finančních orgánů v procesním postavení správce daně podle § 1 odst. 3 ZSDP. Základní agregované údaje k posouzení vývoje vymáhaných a vymoţených daňových nedoplatků, evidovaných územními finančními orgány za rok 2009 a za předchozí roky, jsou obsaţeny v Tabulce č. 29. Údaje v tabulce potvrzují dlouhodobý trend meziročního nárůstu objemu vymáhaných i vymoţených daňových pohledávek evidovaných územními finančními orgány ČR. V roce 2009 dosáhl objem vymáhaných daňových nedoplatků 67,4 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2008 se sníţil o 1,1 mld. Kč (index 2008/2007 = 0,98). Podíl vymáhaných daňových nedoplatků k celkovému objemu daňových nedoplatků evidovaných územními finančními orgány tak oproti roku 2008 poklesl o 0,7 procentního bodu na 67 %. Vývoj v roce 2009 byl ovlivněn zejména zvýšeným odpisem daňových nedoplatků pro nedobytnost podle § 66 ZSDP (ve srovnání s rokem 2008 jejich objem vzrostl téměř o 2,5 mld. Kč na 16,2 mld. Kč). Vývoj růstu objemu vymáhaných daňových nedoplatků v předchozích letech vyplývá rovněţ z ukazatele podílu vymáhaných daňových pohledávek na celkovém objemu evidovaných daňových nedoplatků v jednotlivých letech (v roce 2004 - 54,3 %; v roce 2005 - 62,3 %; 2006 - 67,1 %; v roce 2007 65,1 %; v roce 2008 - 67,7 % a v roce 2009 - 67 %). Tabulka č. 29 Rok
2005 2006 2007 2008 2009
Nedoplatky vymáhané Nedoplatky vymožené Počet Částka Počet Částka (mld. Kč) případů případů (mld. Kč) 1 434 436 64,385 376 258 4,073 1 608 868 68,205 412 234 5,111 1 751 207 68,505 443 009 5,203 1 811 163 68,477 471 228 6,054 2 237 389 67,382 521 621 6,334
Údaje jsou uvedeny sumárně za daně staré daňové soustavy platné do 31. 12. 1992 a nové daňové soustavy platné od 1. 1. 1993.
Obdobný trend byl zaznamenán také u ukazatele objemu vymoţených daňových nedoplatků. Meziroční růst objemu vymoţených daňových nedoplatků pokračoval i v roce 2009, kdy dosáhl 6,3 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč více neţ v roce 2008 (index 2009/2008 = 1,05). Pozitivní vývoj potvrzují i údaje vyplývající z porovnání ukazatele podílu vymoţených nedoplatků k celkovému objemu vymáhaných daňových nedoplatků za uplynulá období (v roce 2005 - 6,3 %; v roce 2006 - 7,5 %; v roce 2007 - 7,6 %; v roce 2008 - 8,8 % a v roce 2009 9,4 %). Rozhodující objem vymáhaných i vymoţených daňových nedoplatků je evidován na daních nové daňové soustavy platné od 1. 1. 1993. U této kategorie daní bylo územními finančními orgány vymáháno k 31. 12. 2009 téměř 66 mld. Kč, tj. 97,9 % z celkové sumy daňových nedoplatků evidovaných ve vymáhání. V roce 2009 (od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009) 42
bylo na daních nové daňové soustavy vymoţeno 6,3 mld. Kč. Na daních staré daňové soustavy platné do 31. 12. 1992 jsou vykazované hodnoty vymáhaných i vymoţených daňových nedoplatků výrazně niţší. K 31. 12. 2009 bylo na těchto daních vymáháno 1,4 mld. Kč, tj. pouze 2,1 % z celkové sumy daňových nedoplatků evidovaných ve vymáhání a v průběhu roku 2009 bylo vymoţeno 6,9 mil. Kč, tj. pouze 0,1 % z celkové sumy daňových nedoplatků vymoţených za sledované období. Tento stav je dlouhodobě ovlivněn postupným sniţováním celkové částky daňových nedoplatků evidovaných na daních staré daňové soustavy v uplynulých letech (k 31. 12. 2009 se jejich objem sníţil na 2,7 mld. Kč, tj. téměř o 1 mld. Kč proti stavu v předchozím roce). Největší objem vymáhaných i vymoţených daňových nedoplatků evidovaných na daních nové daňové soustavy je vykazován u daně z přidané hodnoty. K 31. 12. 2009 bylo na této dani vymáháno 31,8 mld. Kč a v roce 2009 vymoţeno 3,9 mld. Kč, coţ je o 0,3 mld. Kč více neţ v předcházejícím roce. Vyšší objem vymáhaných daňových nedoplatků byl evidován rovněţ u daní z příjmů. Jejich souhrnná výše činila k 31. 12. 2009 částku 25,3 mld. Kč, tj. o 1,3 mld. Kč méně neţ v roce 2008. V průběhu roku 2009 bylo na daních z příjmů vymoţeno přes 1,7 mld. Kč daňových nedoplatků, tj. o 0,2 mld. Kč více neţ v roce 2008. Na dani z nemovitostí a na daních dědické, darovací a z převodu nemovitostí bylo k 31. 12. 2009 vymáháno přes 3,2 mld. Kč a v roce 2009 bylo vymoţeno necelých 0,4 mld. Kč daňových nedoplatků a tento vývoj v podstatě kopíruje stav v předchozích letech.
43
(k resp. do 31. 12. 2009) Daňové nedoplatky ve vymáhání vymožené od počátku Druh příjmu ke sledovanému dni roku do sledovaného dne Počet Částka Počet Částka (v tis.Kč) případů (v tis.Kč) případů 819 824 31 795 895 164 449 3 865 330 Daň z přidané hodnoty Daň 509 421 22 156 267 124 518 3 556 139 Příslušenství 310 403 9 639 628 39 931 309 191 1 871 1 526 763 68 4 928 Daně spotřební Daň 823 929 220 48 3 779 Příslušenství 1 048 597 543 20 1 149 56 673 10 744 168 12466 586 673 Daň z příjmů PO Daň 36 573 7 187 257 10 196 518 907 Příslušenství 20 100 3 556 911 2 270 67 765 355 237 11 547 285 101 958 864 801 Daň z příjmů FO–pod. př. Daň 214 152 7 200 225 71 788 699 252 Příslušenství 141 085 4 347 060 30 170 165 549 232 644 2 799 879 45 010 264 230 Daň z příjmů FO-záv. čin. Daň 180 766 1 536 999 37 129 195 904 Příslušenství 51 878 1 262 880 7 881 68 327 31 303 172 513 5 974 13 313 Daň z příjmů zvl. saz. § 36 Daň 23 919 112 681 4 862 9 607 Příslušenství 7 382 59 832 1 112 3 706 161 613 546 292 56 236 69 093 Daň z nemovitostí Daň 112 717 380 143 43 862 60 828 Příslušenství 48 896 166 149 12 374 8 265 70 720 2 683 738 31 844 339 364 Daň děd., dar. a z přev. nem. Daň 34 226 1 947 942 19 423 277 121 Příslušenství 36 494 735 797 12 421 62 243 168 104 885 477 47 282 168 298 Daň silniční Daň 92 618 504 653 24 912 125 245 Příslušenství 75 486 380 824 22 370 43 053 337 855 3 290 750 55 930 150 663 Ostat. přij., odvody a popl. Daň 334 228 2 542 759 55 612 144 578 Příslušenství 3 627 747 991 318 6 085 6 326 693 Celkem daně platné od 1. 1. 1993 2 235 842 65 992 760 521 217 Daň 1 539 443 44 498 145 392 250 5 591 358 Příslušenství 696 399 21 494 615 128 867 735 335 1 547 1 389 149 404 6 897 Daně platné do 31. 12. 1992 Daň 757 843 430 225 4 868 Příslušenství 790 545 719 179 2 029 2 237 389 67 381 909 521 621 CELKEM daně 6 333 590 Daň 1 540 200 45 341 575 392 575 5 596 227 Příslušenství 697 189 22 040 334 129 046 737 363
Tabulka č. 30
44
Porovnání poměru mezi vymáhanými daněmi a vymáhaným příslušenstvím daní je srovnatelné s vývojem v předchozích letech. Z celkového objemu vymáhaných daňových nedoplatků (67,4 mld. Kč) jich bylo k 31. 12. 2009 vymáháno na daních 45,3 mld. Kč, tj. 67,3 %. Téměř jedna třetina objemu vymáhaných nedoplatků je evidována na příslušenství daní, kde bylo za sledované období vykázáno přes 22 mld. Kč, tj. 32,7 % (dle § 58 ZSDP se příslušenstvím daní rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uloţené podle ZSDP nebo jiného daňového zákona). Podrobnější přehled o daňových nedoplatcích ve vymáhání a o daňových nedoplatcích vymoţených, evidovaných územními finančními orgány k 31. 12. 2009, resp. za rok 2009, a to v členění podle jednotlivých druhů příjmů a podle daní a příslušenství daní, poskytují údaje v Tabulce č. 31. Porovnání vývoje daňových nedoplatků ve vymáhání evidovaných k 31. 12. 2009 a daňových nedoplatků vymoţených v roce 2009, v členění podle jednotlivých finančních ředitelství a za územní finanční orgány ČR celkem, včetně podílu daňových nedoplatků ve vymáhání ke kumulované hodnotě daňových nedoplatků k 31. 12. 2009 a podílu daňových nedoplatků ve vymáhání k 31. 12. 2009 k daňovým nedoplatkům vymoţeným v roce 2009, ukazuje Tabulka č. 32. (v mil. Kč)
Tabulka č. 32 DN
Finanční ředitelství celkem pro hl. m. Prahu v Praze v Č. Budějovicích v Plzni v Ústí nad Labem v Hradci Králové v Brně v Ostravě CELKEM
32 245 9 337 2 518 6 198 15 628 5 417 21 195 7 992 100 531
Podíl DN ve vymáhání (%)
NN vymáhané
18 647 7 201 1 655 4 390 11 569 3 811 14 417 5 692 67 382
57,8 77,1 65,7 70,9 74,0 70,4 68,0 71,2 67,0
DN vymoţené
988 955 270 431 704 543 1 275 1 168 6 334
Podíl vymoţených DN (%)
5,3 13,3 16,3 9,8 6,1 14,2 8,8 20,5 9,4
Územní finanční orgány jsou dlouhodoběji úspěšnější při vymáhání nedoplatků, jejichţ výše se pohybuje v řádu do 1 mil. Kč nebo od 1 mil. Kč do 10 mil. Kč. Jiţ dřívější analýzy ukázaly, ţe nedoplatky nad 10 mil. Kč a výše jsou vymahatelné jen z části nebo jsou v mnoha případech zcela nedobytné. Přehled o nedobytných daňových nedoplatcích za Českou republiku zpracovaný podle údajů územních finančních orgánů ukazuje, ţe kvalifikovaný odhad nedobytných daňových nedoplatků k 31. 12. 2009 představuje částku 49,3 mld. Kč, tj. téměř polovinu (49,1 %) z celkové kumulované částky daňových nedoplatků evidovaných územními finančními orgány k 31. 12. 2009 (100,5 mld. Kč). Z toho na daních ve výši 31,3 mld. Kč, tj. 63,4 % a na příslušenství daní více neţ 18 mld. Kč, tj. 36,6 %. Na daních staré daňové soustavy je podíl nedobytných daňových nedoplatků výrazně vyšší a jiţ dřívější analýzy potvrzují, ţe se pohybuje nad 90 %. Přehled nedobytných daňových nedoplatků k 31. 12. 2009 za jednotlivá finanční ředitelství a souhrnně za daňovou správu České republiky ukazuje Tabulka č. 33.
45
(v mil. Kč) Nedobytné DN
Tabulka č. 33 Finanční ředitelství
Celkem
Daně
19 743 13 127 pro hl. m. Prahu 3 887 2 608 v Praze 807 v Českých Budějovicích 1 130 2 624 1 564 v Plzni 7 398 4 498 v Ústí nad Labem 2 187 1 430 v Hradci Králové 7 701 4 548 v Brně 4 626 2 672 v Ostravě CELKEM 49 296 31 254
Příslušenství daní
6 616 1 279 323 1 060 2 900 757 3 152 1 954 18 042
c) Efektivita vymáhání podle jednotlivých exekučních způsobů V roce 2009 (obdobně jako v předchozích letech) byl rozhodující objem vymoţených daňových nedoplatků (2,7 mld. Kč tj. 42,9 %) vybrán územními finančními orgány úkony v daňové exekuci. Přibliţně stejná částka daňových nedoplatků evidovaných ve vymáhání (tj. necelých 2,7 mld. Kč) byla uhrazena daňovými dluţníky na základě výzvy správce daně k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě a dalších 0,8 mld. Kč bylo vybráno přímo pracovníky finančních úřadů ještě před zahájením vymáhání. Nejefektivnějším a finančními úřady stále nejvíce vyuţívaným exekučním prostředkem je daňová exekuce na přikázání pohledávky na peněţní prostředky dluţníků na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky. Tímto způsobem bylo v roce 2009 vymáháno 14,2 mld. Kč, tj. 34,5 % z celkového objemu vymáhaných daňových nedoplatků za sledované období a vymoţeny byly téměř 2 mld. Kč (tj. 31,5 % celkového objemu daňových nedoplatků vymoţených za sledované období). Prodejem movitých věcí bylo v roce 2009 vymáháno necelých 0,6 mld. Kč, tj. pouze 1,4 % z celkového objemu vymáhaných daňových nedoplatků za sledované období a vymoţeny necelé 0,3 mld. Kč. Ještě niţší částka daňových nedoplatků byla finančními úřady vymáhána prodejem nemovitostí. V roce 2009 bylo tímto exekučním prostředkem vymáháno 0,5 mld. Kč daňových nedoplatků, tj. pouze 1,2 % z celkového objemu vymáhaných daňových nedoplatků za sledované období, přičemţ vymoţeny byly necelé 0,2 mld. Kč. Nízká výslednost těchto exekucí je v případě movitých věcí ovlivněna zejména platnou právní úpravou draţeb movitých věcí, sociální situací potencionálních zájemců o nabízené věci v místech draţeb a v některých případech se negativně projevuje i samotná povaha věcí, které jsou správci daní draţeny. Jedná se o dlouhodobý trend, který se projevuje i při exekucích prodejem nemovitostí. Nicméně exekuce prodejem nemovitostí se ukazuje jako perspektivní způsob vymáhání, neboť řada dluţníků uhradí nedoplatky jiţ po vydání tohoto exekučního příkazu a k finalizaci prodeje nemovitosti v rámci draţby nedochází. K vymáhání daňových nedoplatků vyuţívají finanční úřady ve větším rozsahu také exekuce na sráţku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod. V roce 2009 bylo takto vymáháno téměř 1,9 mld. Kč daňových nedoplatků, tj. 4,6 % z celkového objemu vymáhaných daňových nedoplatků za sledované období, vymoţeno však bylo jen necelých 0,3 mld. Kč. Efektivita těchto exekucí je dlouhodoběji negativně ovlivňována omezenými moţnostmi správce daně zjistit a případně dále sledovat změnu zaměstnavatele dluţníka, který se snaţí vyhýbat exekuci
46
vykonáváním prací na krátkodobé pracovní poměry s častou změnou zaměstnavatele. Dále je patrný i vliv „praxe“ některých zaměstnavatelů, kteří vyplácejí sjednanou odměnu zaměstnanci (dluţníkovi) rozloţeně, tj. ve vykazované minimální výši a v zůstatku na hotovosti přímo zaměstnanci (dluţníkovi), případně pouze na hotovosti bez evidence odměňované osoby jako zaměstnance. V posledním období se jako poměrně problematická jeví i spolupráce s Českou správou sociálního zabezpečení v Praze, jako poddluţníkem při výkonu exekuce sráţkami z vyplácených důchodů. Z její strany je opoţděně reagováno na exekuční příkazy správců daně, v řadě případů s několikaměsíčním zpoţděním a nebo aţ na základě urgence správce daně. Opoţděně je ČSSZ rovněţ reagováno na následná rozhodnutí správce daně o zastavení exekučního řízení a dochází k situacím, kdy ČSSZ provádí sráţky dva aţ tři měsíce po doručení rozhodnutí a správce daně je pak nucen vysvětlovat dluţníkům chybný postup ČSSZ nebo případné neoprávněné sráţky vracet zpět. Z celkového objemu daňových nedoplatků evidovaných ve vymáhání jich finanční úřady přihlásily k 31. 12. 2009 do insolvenčních řízení celkem 15,8 mld. Kč, tj. 23,4 %. Za rok 2009, tj. od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009, jich bylo přihlášeno téměř 2,8 mld. Kč. V roce 2009 bylo v rámci insolvenčních řízení uspokojeno 160 mil. Kč daňových pohledávek, tj. 5,7 %. Efektivita těchto řízení je z hlediska vynaloţených nákladů, kapacit finančních úřadů a i z hlediska míry uspokojení daňových pohledávek, stále na velmi nízké úrovni. Finanční úřady také evidují vysokou částku nedoplatků dluţníků, na jejichţ majetek byl prohlášen konkurs před pěti a i více lety a jsou dosud neuhrazeny. To má negativní vliv i z pohledu výtěţku takových řízení, kdy moţný výtěţek takových konkursních řízení bude krácen o náklady spojené se správou a udrţováním konkursní podstaty. V roce 2009 se u insolvenčních řízení zvýšila časová pracnost zpracovávání přihlášek do těchto řízení a vyřizování agendy těchto mnohdy komplikovaných soudních řízení pak odčerpává nemalou část fondu pracovní doby pracovníků finančních úřadů. Tento problém byl zčásti vyřešen formulářem přihlášek v novém formátu (Ministerstvem spravedlnosti byl zveřejněn počátkem roku 2010), který akceptuje potřeby a poţadavky správců daně (zejména přihlašování pohledávek za plátci DPH). V souvislosti s aplikací nařízení Rady EU č. 1346/2000, o konkursních řízeních, lze očekávat nárůst agendy související s konkursními řízeními, které probíhají u úpadců se sídlem v členských zemích EU. Ke zlepšení činnosti v této oblasti by přispělo přijetí systémových opatření k řešení vznikajících problémů – zejména k řešení otázky právního zakotvení oprávnění správce daně příslušné členské země EU zastupovat v těchto řízeních správce daně jiného členského státu EU, resp. i správce daně z České republiky, pokud je zastupování poţadováno. Na výsledcích činnosti finančních úřadů v oblasti vymáhání daňových nedoplatků se vedle konkursních a insolvenčních řízení negativně projevují i zdlouhavé a málo výtěţné výkony rozhodnutí vedené soudy. V roce 2009 byly soudy poţádány finančními úřady o vymáhání daňových nedoplatků v rozsahu necelých 0,4 mld. Kč. Z této částky pak bylo ve sledovaném období vymoţeno 0,02 mld. Kč, resp. 23 mil. Kč, tj. 4,8 % takto vymáhaných nedoplatků. Finanční úřady opakovaně upozorňují na zdlouhavost těchto soudních řízení, zejména při realizaci návrhů na výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí a na nepřiměřeně dlouhé lhůty od podání návrhu na výkon rozhodnutí do doby provedení prvních úkonů draţby. Obdobně je na tento problém poukazováno i v případech, kdy správci daně podávají příslušným soudům odpůrčí či určovací ţaloby, při nichţ rovněţ dochází k průtahům soudního řízení a dluţníkům se tím vytváří další prostor k tomu, aby se zbavili i zbylého majetku, který pak jiţ ve většině případů nelze exekucí postihnout. Finanční úřady ţádají o výkon exekuce téţ soudního exekutora. Celková částka daňových nedoplatků předaných finančními úřady soudním exekutorům k vymáhání je zanedbatelná (k 31. 12. 2009 jde o částku 545 mil. Kč). Za období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 se jiţ jednalo o 289 mil. Kč a z této částky jich bylo za sledované období 47
vymoţeno necelých 30 mil. Kč, tj. 10,4 %. Finanční úřady znovu upozorňují na problémy, které se vyskytují při poskytování součinnosti soudním exekutorům podle exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb.). Vedle narůstajícího rozsahu poţadavků soudních exekutorů na sdělení řady údajů, v mnoha případech se opakujících, jejichţ vyřizování odvádí pracovníky finančních úřadů od výkonu správy daní, přetrvával také v roce 2009 problém spočívající v nepřiměřenosti exekucí prováděných soudními exekutory. Stále častěji se ukazuje, ţe exekuce na prodej nemovitostí vedené některými exekutorskými úřady slouţí, zpravidla po dohodě s dluţníkem, spíše k zajištění pohledávky na dobu, neţ je nedoplatek v plném rozsahu exekutorskému úřadu uhrazen formou splátek. Správce daně přihlášený do zahájeného exekučního řízení je nucen pasivně vyčkávat v souvislosti s aplikací zákona, zda exekutorský úřad draţbu vůbec provede a zda, nebo v jaké výši budou přihlášené daňové pohledávky následně uspokojeny. Zásada přiměřenosti podle občanského soudního řádu je soudními exekutory porušována tím, ţe často vydávají exekuční příkazy nejen na prodej nemovitostí, ale i na prodej podniku podle § 70 a § 71 exekučního řádu, čímţ dochází k zablokování majetku dluţníků, a to přesto, ţe výše dluhu je podstatně niţší neţ hodnota exekucí postiţeného majetku. Správci daně jsou v těchto případech nuceni přerušit jiţ probíhající daňovou exekuci, nebo odloţit nařízená draţební jednání na prodej movitých věcí či nemovitostí dluţníka, i kdyţ soudní exekutor po nařízení exekuce jiţ další exekuční úkony nečiní. Praxe ukazuje, ţe tyto exekuční prostředky jsou soudními exekutory vyuţívány s cílem vynucení si úhrady dluţných částek. V těchto případech však správce daně nemůţe efektivně vymáhat daňové nedoplatky aţ do doby ukončení exekuce nařízené soudním exekutorem. Problém nečinnosti soudních exekutorů, u exekucí nařízených jako první v pořadí, by bylo moţné řešit úpravou především v zákoně č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběţně probíhajících výkonů rozhodnutí, zejména v ustanoveních § 11 a § 14, kde by byla stanovena maximální lhůta od sepsání věci do soupisu a po její zpeněţení u movitých věcí a lhůta od doručení exekučního příkazu na katastrální úřad do konání draţby u nemovitostí pod sankcí, ţe pokud nebude věc (movitá i nemovitá) v této lhůtě zpeněţena, bude moci v exekuci pokračovat další oprávněný (dle pořadí). Jako problematické se pro vymáhání daňových nedoplatků cestou soudních exekutorů jeví oprávnění soudního exekutora poţadovat od oprávněného, resp. správce daně, přiměřenou zálohu na náklady exekuce a zejména také ustanovení exekučního řádu, podle něhoţ lze v případech zastavení exekuce pro nemajetnost povinného (dluţníka) uloţit oprávněnému (tj. i správci daně) povinnost úhrady paušálně určených či účelně vynaloţených výdajů soudního exekutora (exekuční náklady). d) Hlavní faktory ovlivňující efektivitu vymáhání daňových nedoplatků Efektivita výběru daní a vymáhání daňových pohledávek byla nejen v roce 2009 negativně ovlivňována i dalšími faktory. K nejzávaţnějším patří: Daňové nedoplatky jsou v rámci finančních úřadů předávány k vymáhání zpravidla v relativně krátké době od naplnění podmínek pro vymáhání, avšak v řadě případů jsou jiţ prakticky nevymahatelné, neboť nemalá část daňových dluţníků (fyzických i právnických osob) jsou subjekty předluţené, mající závazky i vůči dalším podnikatelským subjektům, občanům či institucím. U fyzických osob se jedná mnohdy o osoby nemajetné s obtíţně zjistitelným nebo nepostiţitelným příjmem. U právnických osob se v postavení největších dluţníků často nacházejí obchodní společnosti, za něţ jako statutární orgány vystupují osoby nekontaktní, které na sebe formálně přebírají účasti v obchodních společnostech, aniţ by byly informovány o jejich skutečném stavu, o jejich pohledávkách a závazcích, často deklarují nemoţnost přístupu do účetnictví s odůvodněním, ţe ho nemají k dispozici. Zjišťovány jsou případy, kdy daňoví dluţníci (zejména obchodní kapitálové
48
společnosti) utlumí, resp. ukončí podnikatelské aktivity, aniţ by byly z jejich strany uhrazeny platební povinnosti vůči státu. Přesto nadále pokračují v podnikatelských aktivitách, např. v nově zřízených firmách se stejným předmětem činnosti. Dosud platná právní úprava umoţňuje jednatelům a společníkům, často v jedné osobě, jednoduchým způsobem opustit společnost prostou majetku, zatíţenou závazky a zaloţit si společnost novou. Vymoţení daňového nedoplatku je pak v těchto případech téměř nemoţné. V této záleţitosti je jiţ delší dobu poţadována novela příslušných ustanovení obchodního zákoníku, která by vedla k posílení odpovědnosti zakladatelů, společníků za závazky zaloţených obchodních společností, včetně zvýšení trestní odpovědnosti a omezení dalších podnikatelských aktivit, pokud úmyslně ponechávají závazky vůči věřitelům bez úhrad. Jednou z prohlubujících se příčin nedobytnosti daňových pohledávek je druhotná platební neschopnost celé řady subjektů. Také na úseku vymáhání daňových nedoplatků byly jiţ v roce 2009 zaznamenány zřetelné známky nastupujícího útlumu růstu ekonomiky a krize ve finančním sektoru. Narůstá počet daňových subjektů, kteří se dostávají do problémů se zajištěním financování a ţádají správce daně o posečkání či odloţení plateb na daňové povinnosti. Existuje důvodná obava z toho, ţe daňové subjekty, u nichţ se hospodářská recese projeví menším odbytem, nebudou schopny dostát v průběhu roku 2010 plnění daňových povinností. Nadále existují problémy s doručováním písemností v daňovém řízení do vlastních rukou. Daňoví dluţníci jsou si vědomi svých pohledávek (většinou dluţí i dalším věřitelům) a písemnosti doručované do vlastních rukou úmyslně nevyzvedávají. Následné doručování nepřevzatých písemností veřejnou vyhláškou pak celé řízení prodluţuje. Takto způsobené prodlevy se odráţí nejen do rychlosti řízení, ale i efektivnosti vymáhání. Obdobným problémem je vzrůstající počet daňových dluţníků, kteří mají nahlášeno trvalé bydliště na příslušném obecním úřadu (tzv. úřední adresa). Tito dluţníci písemnosti zasílané jim finančními úřady nepřebírají a samozřejmě se na tomto místě ani nezdrţují. Provedená místní šetření potvrzují, ţe se v mnoha případech jedná o účelové jednání dluţníků, kteří se tak snaţí „skrýt“ před věřiteli. Institut tzv. úřední adresy se tak v praxi ukazuje jako problematický a oslabuje se tím i účel jeho zavedení. K efektivnějšímu vymáhání pohledávek státu, ke zrychlení řízení a sníţení jeho administrativní náročnosti pro správce daně i další orgány státní správy, je dlouhodobě poţadováno vytvoření legislativních a organizačně technických opatření pro zajištění přímého přístupu do veřejnoprávních registrů, resp. do jichţ existujících databází bank, pojišťoven a správních úřadů pro účely zajištění a vymáhání daňových nedoplatků. Ke zlepšení stávajícího stavu jiţ byla přijala některá legislativní opatření, např. k zajištění přímého přístupu správních orgánů do čtyř základních registrů (viz zákon o základních registrech). Dosud je však správcům daně umoţněn přístup pouze do Centrální evidence obyvatel, Registru daňových subjektů a plátců DPH, Geografického a informačního systému MISYS a některých dalších informačních systémů MF, např. do databáze KSP (kontrola státní podpory stavebního spoření), ARES (registr ekonomických subjektů) apod. Výslednost a efektivnost vymáhání daňových nedoplatků územními finančními orgány je významně ovlivňována a limitována systematizovaným počtem pracovníků vymáhacích útvarů finančních úřadů a poţadavky na jejich celkovou odbornou úroveň, přičemţ podstatným faktorem kvality personálního obsazení je míra 49
mzdového ohodnocení práce zaměstnanců těchto útvarů, a to zejména s přihlédnutím na poţadované kvalifikační předpoklady pro výkon exekuční činnosti, vyţadující poměrně vysoké odborné znalosti z oboru veřejného daňového, ale i soukromého práva. Negativním faktorem je i skutečnost, ţe tito pracovníci jsou při výkonu exekuční činnosti často vystavováni psychickému nátlaku a verbálnímu napadání ze strany daňových dluţníků. Předpoklady (legislativní, personální, mzdové), které by ve větší míře umoţňovaly zaměstnávat na finančních úřadech pracovníky s vysokou kvalifikací (zejména z oboru práva) však dosud nejsou v ţádoucím rozsahu vytvořeny. Účinnost práce vymáhacích útvarů je limitována i rozsahem finančních prostředků přidělovaných do rozpočtů územních finančních orgánů. Stávající rozsah finančních prostředků neumoţňuje zajistit ţádoucí rozvoj materiálně technického vybavení a podmínek pro výkon exekutorů, zejména pro práci v terénu. Nevyhovující je stále vybavení motorovými vozidly, manipulační technikou, skladovými prostory, ale i prostředky pro záznam a dokumentaci, především při mobiliárních exekucích.
3.14. Místní šetření, vytýkací řízení a) Místní šetření Místní šetření, jako jeden z nejběţnějších procesních úkonů v daňovém řízení slouţící k operativnímu prověření skutečností nutných pro vedení daňového řízení, se provádí u daňového subjektu, popř. třetích osob. Místní šetření jsou prováděna pracovníky všech oddělení, v největší míře však pracovníky oddělení kontrolních. Při jejich provádění je, stejně jako v minulých letech, standardním jevem vzájemná spolupráce s dalšími orgány statní správy, zejména s celními a ţivnostenskými úřady, úřady práce a Policií ČR. Místní šetření je upraveno ustanovením § 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2009 provedly finanční úřady 106 778 místních šetření, coţ je o 7 712 provedených místních šetření méně neţ v předchozím roce. Přehled o počtu uskutečněných místních šetření v letech 2008 - 2009 poskytuje Tabulka č. 34. Tabulka č. 34
Počet místních šetření 2008 2009 Index (%) Rozdíl
Druh příjmu
59 398 46 078 Daň z přidané hodnoty 81 46 Daně spotřební 10 657 12 371 Daň z příjmů PO 24 091 25 319 Daň z příjmů FO - podáv. přizn. 4 461 4 930 Daň z příjmů FO - záv. činnost 689 798 Daň z příjmů - zvl. sazba (§ 36) 7 190 8 203 Daň z nemovitostí 5 510 Daň dědická darovací a z přev. nem. 4 909 3 014 3 523 Daň silniční CELKEM 114 490 106 778
50
09/08
09-08
78 57 116 105 111 116 114 112 117 93
-13 320 -35 1 714 1 228 469 109 1 013 601 509 -7 712
Největší počet místních šetření byl zaměřen na: prověřování oprávněnosti uplatněného odpočtu daně z přidané hodnoty za přijatá plnění, doţádání od jiných správců daně, prověřování údajů u nově registrovaných daňových subjektů, ověřování údajů v daňových přiznáních, zjišťování a prověřování výše obchodní marţe u daňových subjektů podnikajících v maloobchodní činnosti, ověřování správnosti inventarizací zboţí v provozovnách s obchodní činností, kontrolu plnění povinností uloţených správcem daně rozhodnutím o záznamní povinnosti, ověřování správnosti údajů o nemovitostech uvedených v daňových přiznáních na úseku majetkových daní, prověřování zaměstnávání cizích státních příslušníků, formy jejich zaměstnávání a ověřování jimi prováděných prací, ověřování registračních údajů, pobytu osob, adres a sídel daňových subjektů pro doručování, zjišťování správnosti a včasnosti odvodu sraţených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, ověřování znaleckých posudků pro účely oceňování majetku, zjišťování cen z prodeje movitých věcí, zjišťování majetkových poměrů dluţníků, ověřování poskytnutých půjček a vkladů do podnikání, ověřování důkazních prostředků uplatněných v rámci jiných daňových řízení, ověření dodrţování zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného výčtu tvoří významnou skupinu místní šetření, která jsou prováděna na základě vnějších podnětů od jiných daňových subjektů, občanů, jiných státních orgánů a na doţádání jiných správců daně.
b) Vytýkací řízení V roce 2009 došlo k poměrně výraznému poklesu počtu vytýkacích řízení, avšak při zachování téměř stejné výše změny daňové povinnosti v důsledku vytýkacího řízení. Podstatně vzrostla hodnota změny nevyplacených částek nadměrných odpočtů, a to z 0,9 mld. Kč v roce 2008 na současných 1,6 mld. Kč. Vytýkací řízení jsou zahajována především po podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty. Plátci daně z přidané hodnoty při uplatnění mimořádně vysokých nadměrných odpočtů předkládají perfektní daňové doklady, které mají prokazovat přijetí plnění. Správce daně často u těchto případů ověřuje pravost a pravdivost předkládaných dokladů, provádí výslech svědků, doţaduje jiné správce daně, coţ zvyšuje náročnost vytýkacích řízení na úroveň a znalosti pracovníků daňové kontroly, přičemţ vytýkací řízení musí správce daně ukončit v kratším termínu, neţ např. daňovou kontrolu. Poklesl počet vytýkacích řízení zahájených s cílem odstranit formální nedostatky
51
v daňových přiznáních, častěji se jedná o řízení vyvolaná konkrétními zjištěními správců daně po předloţení dokladů, místním šetření apod. Komplikace, zejména ve vztahu k dani z přidané hodnoty, přinesla novela zákona o správě daní a poplatků účinná od 31. 10. 2007, která v § 43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nově stanovila počátek běhu lhůty, ve které musí správce daně zahájit postup k odstranění pochybností, coţ má vliv i na vyuţití úlohy ADIS „Důvěryhodnost daňových přiznání k DPH“. Na daních z příjmů došlo v roce 2009 k mírnému přírůstku daňové povinnosti v důsledku vytýkacích řízení, přestoţe počet prováděných řízení proti roku 2008 výrazným způsobem poklesl. To potvrzuje, ţe vytýkací řízení byla správně směrována. Hlavní příčinou poklesu počtu řízení byla legislativní úprava zákona o správě daní a poplatků, účinná od 31. 10. 2007, která v § 43 nově stanovila počátek běhu lhůty pro zahájení vytýkacího řízení a přesněji definovala práva daňových subjektů při vytýkacím řízení, coţ správcům daně přineslo zvýšení administrativní náročnosti při pouţití uvedeného prostředku. Nová povinnost zahájit řízení ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání daňového přiznání, při mnoţství zpracovávaných přiznání, kdy se zejména u daně z příjmů fyzických osob jedná o počet přesahující 2,3 mil. kusů, omezila časový prostor pro věcné posouzení, vyhodnocení a správní uváţení na naprosté minimum. Dalším faktorem sniţujícím počet zahajovaných řízení je přísnější názorový trend soudní judikatury v posledním období, podle kterého je vyţadováno jasné a konkrétní vymezení pochybností o správnosti přiznané daně. V případech obecnější formulace vzniká důvodná obava správců daně z námitky překáţky věci jiţ pravomocně rozhodnuté při následné daňové kontrole. Finanční úřady proto zahajují vytýkací řízení jiţ jen v naprosto jednoznačných případech, např. při nesouladu údajů v daňovém přiznání a připojených účetních výkazech, při nesrovnalostech v odčitatelných poloţkách dle § 15 ZDP a u nesprávně vykázaných slev na dani dle § 35ba ZDP. Četné případy, mnohdy s poměrně významnými prvky nesrovnalostí, u nichţ se předpokládá daňová kontrola, jsou vyměřovány konkludentně s tím, ţe důvodnost pochybností bude ověřována aţ následně při daňové kontrole. Tabulka č. 35 ukazuje výsledky vytýkacích řízení v roce 2009. Tabulka č. 35
Změna v důsledku Počet vytýkacího řízení (v tis.Kč) Počet Daň ukončených ukončených Daňové Nadměrného s rozdílem Ztráty povinnosti odpočtu 23 016 8 522 1 347 498 -1 594 739 z přidané hodnoty 2 626 655 280 583 -99 566 z příjmů PO 9 685 3 810 70 578 -57 717 z příjmů FO CELKEM 35 327 12 987 1 698 659 -1 594 739 -157 283 Pozn.: Součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování na celé mil. Kč.
52
3.15. Daňová kontrola Daňová kontrola je vymezena ustanovením § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je zjistit nebo prověřit daňový základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně u daňového subjektu. V následujících Tabulkách č. 36 a č. 37 je uveden přehled o počtu subjektů, o počtu provedených daňových kontrol a o dodatečně doměřených daních z kontrol, v členění podle druhu příjmu za roky 2008 a 2009. V těchto údajích se za jednu kontrolu povaţuje kontrola jedné daně za jeden rok u jednoho daňového subjektu. Tabulka č. 36
Rok 2008 Počet Počet Doměřeno subjektů * kontrol z kontrol (v Kč) 504 691 20 073 1 885 654 923 Daň z přidané hodnoty 0 3 133 354 649 Daně spotřební 389 343 12 470 2 628 456 534 Daň z příjmů PO 1 994 831 20 946 836 844 525 Daň z příjmů FO - podáv. přiznání Daň z příjmů FO - závislá činnost 469 381 14 106 240 328 294 379 122 5 307 86 689 360 Daň z příjmů zvl. sazba (§ 36) 3 473 098 6 694 8 517 834 Daň z nemovitostí 380 188 33 381 596 Daň dědická darovací a z přev. nemovitostí 816 705 11 359 12 087 529 Daň silniční CELKEM 8 407 359 90 991 5 832 315 244 Druh příjmu
Tabulka č. 37
Rok 2009 Počet Počet Doměřeno subjektů * kontrol z kontrol (v Kč) 518 389 18 714 1 696 312 989 Daň z přidané hodnoty 0 0 0 Daně spotřební 415 514 11 850 3 998 655 433 Daň z příjmů PO 2 031 552 20 214 876 696 012 Daň z příjmů FO - podáv. přiznání Daň z příjmů FO - závislá činnost 478 740 12 959 192 874 937 389 500 5 628 34 200 261 Daň z příjmů zvl. sazba (§ 36) 3 609 821 6 922 9 151 054 Daň z nemovitostí 74 7 831 Daň dědická darovací a z přev. nemovitostí 342 208 820 997 9 726 13 023 021 Daň silniční CELKEM 8 606 721 86 087 6 820 921 538 Druh příjmu
* Údaj ”Počet subjektů” je počtem registrovaných daňových subjektů ve sledovaném období.
Oproti roku 2008 došlo v souhrnu k poklesu počtu provedených daňových kontrol o 5 % a zároveň došlo k nárůstu výše doměrků, a to o téměř o 17 % hodnoty doměrku roku 2007. Pokles počtu provedených kontrol znamená ve skutečnosti pouze pokles počtu daňových kontrol bez nálezu. Naopak došlo ke zkvalitnění přípravné fáze před vlastním zahájením daňové kontroly. Větší pozornost byla v roce 2009 věnována výběru daňových subjektů ke kontrole, vyhledávací činnosti, přípravě na daňovou kontrolu atd. Průměrný doměrek na jednu kontrolu 53
činí 79 tis. Kč. Mezi hlavní skutečnosti, které mají vliv na počet a výsledek daňových kontrol patří to, ţe odborná a především časová náročnost prováděných kontrol neustále narůstá, a to především z důvodů náročnosti prokazování konkrétních skutečností v daňovém řízení. Při současně platné legislativě, kdy daňový subjekt můţe opakovaně neustále dokládat další a další důkazní materiály, které jsou často dodatečně dopracované, při zachování zákonných lhůt pro daňové řízení, se doba kontroly neúměrně prodluţuje a dokazování daňových úniků je stále pracnější. Během daňové kontroly je nutné provést řadu doţádání a součinností. Finanční úřady nemají moţnost aktivně ovlivnit, např. opakované ţádosti o prodlouţení bez zaplacení příslušného poplatku, přebírání písemností poslední den úloţní lhůty, opakované omluvy, doručování veřejnou vyhláškou, podávání námitek. Pokud se správce daně, resp. kontrolor nevypořádá v průběhu kontroly se všemi, daňovým subjektem navrţenými důkazními prostředky, předkládanými i dodatečně a uměle vykonstruovanými, potom je daňovým subjektem napadán, ţe porušuje základní zásady daňového řízení a především listinu základních práv a svobod. Často se stává, ţe na výzvy správce daně jsou doklady předkládány neúplné a správci daně jsou předkládány dodatečně, čímţ se opět prodluţuje délka kontroly. Některé daňové kontroly zahájené počátkem roku 2008 dosud nejsou ukončeny, a to právě na základě výše uvedených důvodů. Délka daňových kontrol je ovlivněna získáváním důkazních prostředků. Problémy jsou stále tytéţ jako v minulých letech, spíše se ještě prohlubují. Narůstají komplikace při jednání s daňovými subjekty, některé jsou zcela nekontaktní, nepřebírají písemnosti nebo mění sídlo či bydliště. Podklady ke kontrole jsou předkládány aţ po písemných výzvách nebo nejsou předkládány vůbec. To pak vede k nutnosti stanovovat daň podle pomůcek a tím se prodluţuje doba kontroly, protoţe správce daně musí vyhledávat pomůcky nezbytné k vyměření daně. Jsou rozesílána doţádání jiným správcům daně a vyslýcháni svědci. Daňové subjekty se snaţí maximálně protahovat dobu kontroly různými i opakovanými námitkami a návrhy dalších důkazních prostředků a svědeckých výpovědí, o kterých musí správce daně rozhodovat, a tak oddalovat termín pro dodatečné doměření daně. Při projednání závěrů kontroly si daňové subjekty většinou zaţádají o lhůtu k vyjádření, nesouhlasí se závěry kontroly a slibují dodání nových důkazních prostředků, na které správce daně často čeká marně. Řízení bývají často také prodluţována vznášením procesních námitek a stíţností na jednání kontrolorů, které se ukáţí být jako neoprávněné. Také daňoví poradci často prodluţují dobu kontroly – omlouvají se na jednání ze zdravotních důvodů, předkládají jen částečná účetnictví, vznášejí různé námitky, odjíţdějí na zahraniční sluţební cesty apod. Často jsou takové kroky účelové s cílem získat čas, např. pro přesuny majetku. Operace spojené se změnou místní příslušnosti daňového subjektu opět zpomalují dokončování daňových kontrol. V některých případech u daňových subjektů, které jsou při daňové kontrole zastoupeny některými renomovanými daňovými poradci, jsou opakovaně na pracovníky správce daně v průběhu daňových kontrol podávány námitky proti postupu pracovníka správce daně, případně námitky podjatosti těchto pracovníků, které však v následném řízení nejsou potvrzeny jako oprávněné. Jejich cílem je především ovlivnit průběh daňové kontroly ve svůj prospěch, co nejvíce znepříjemnit správci daně prováděnou kontrolu a v neposlední řadě čerpat co nejdelší časový prostor z tříleté lhůty od okamţiku zahájení daňové kontroly. Na daňovou nekázeň daňových subjektů mají velký vliv i rozsudky soudů ve věcech daňových i trestních a postupy a závěry orgánů činných v trestním řízení, kdy je skutkový stav věci zcela opomíjen a vyšetřování a soudní řízení je vedeno pouze po formální stránce. Zástupci daňových subjektů často účelově vytrhují znění z jednotlivých nálezů a pouţívají je jako argumentaci ve svých podáních vůči správci daně. V minulém období byly stále zřetelnější změny v chování daňových subjektů, resp. jejich zástupců. Jakmile v průběhu kontroly dojde ke zplnomocnění daňového subjektu zástupcem, začne být daňové řízení komplikováno a prodluţováno. Je vyvíjena maximální snaha o prodlouţení doby trvání
54
kontroly, a to s cílem znemoţnit správci daně splnění lhůt pro ukončení těchto řízení. Stále méně jsou zjišťovány „klasické“ nálezy, které vyplývají z neznalosti účetní a daňové legislativy. Ve stále vyšším počtu se objevují „kvalifikované“ daňové úniky, které naopak vycházejí z dokonalé znalosti daňové problematiky a zejména z nedostatků daňové, ale i nedaňové legislativy. Nadále dochází k upřednostňování provádění časově méně náročných místních šetření před zahájením daňové kontroly. Místní šetření umoţní správci daně zmapovat činnost daňového subjektu a odhalit snadněji potencionální doměrek. Na základě provedeného místního šetření analyzuje správce daně zjištěné skutečnosti a po jejich zhodnocení realizuje následně u daňového subjektu zahájení daňové kontroly. Za poslední léta došlo na finančních ředitelstvích a finančních úřadech k zintenzivnění vyhledávací činnosti, čímţ došlo ke zlepšení přípravy na daňovou kontrolu. Dále se rozšířilo vyuţívání programu IDEA, který slouţí pro elektronickou kontrolu účetnictví, a to nejen v odděleních specializované kontroly. Zvyšuje se důraz na zvládnutí zejména procesních postupů při kontrolní činnosti, včetně vyţadování důslednosti při vyhotovování písemností po obsahové i formální stránce (výzvy, rozhodnutí, zprávy z kontrol) tak, aby byly srozumitelné a jednoznačné. Nejčastěji zjišťované nedostatky při kontrolní činnosti FÚ podle jednotlivých daní a) Daň z příjmů právnických osob Nedostatky byly zjišťovány zejména při kontrolách správnosti vykázaného daňového základu. K jeho ovlivňování docházelo nejčastěji: chybným časovým rozlišováním nákladů a výnosů, nesprávnou tvorbou a zaúčtováním zákonných rezerv a opravných poloţek, nesprávným odpisováním hmotného a nehmotného majetku, různými transakcemi za pouţití jiných neţ obvyklých cen, zatajováním, případně neuváděním všech zdanitelných výnosů, náklady související s pořízením majetku, náklady nesouvisející s podnikáním, fiktivní faktury, účtování o nedokončené výrobě, náklady na technické zhodnocení, nedoloţené a neprokázané daňové náklady, neziskové subjekty často chybně člení příjmy (výnosy), které jsou předmětem daně, od těch, které předmětem daně nejsou, popř. jsou od daně osvobozeny. Totéţ obdobně platí pro výdaje (náklady). Mnoţí se téţ obchodní či peněţní transakce směřující z nebo do „daňových rájů“ za účelem neoprávněné optimalizace daňové povinnosti. b) Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání Na úseku daně z příjmů fyzických osob v kontrolních zjištěních přetrvávají a opakují se obdobná zjištění. Jedná se zejména o zvyšování výdajů s cílem optimalizace základu daně, které nejsou prokázány ani na výzvu správce daně, nebo jsou dokládány fiktivními doklady. Nadále je opakovaně zjišťována absence povinných evidencí, zahrnování výdajů na osobní spotřebu do základu daně či neprůkaznost vedeného účetnictví. K nejčastějším nálezům správců daně patřila tato zjištění: byly uplatňovány výdaje na základě fiktivních dokladů, často v kombinaci
55
s neúplnými evidencemi, do základu daně nebyly zahrnovány příjmy z pojistných plnění od daně z příjmů neosvobozené (škody na obchodním majetku, náhrady za ušlý zisk apod.), ve výdajích byly uplatněny duplicitní výdaje či výdaje na osobní spotřebu, do výdajů byly zahrnovány částky na pořízení hmotného majetku a jeho technického zhodnocení, hmotný majetek nebyl správně zatříděn a došlo k nesprávnému stanovení výše odpisů, byly opět zaznamenány zcela nekontaktní osoby, které mají trvalý pobyt nahlášen na adrese obecního či městského úřadu a daňová přiznání nepodávají, absence povinných evidencí z objektivních či subjektivních důvodů, často spojená s názorem daňového subjektu, ţe se tímto zbavil důkazní povinnosti, při prodeji nemovitostí nebylo respektováno ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) a b) ZDP a poplatník příjmy z prodeje nepřiznal, i kdyţ nebyl splněn časový test pro osvobození od daně z příjmů, nebyla provedena úprava základu daně při změně způsobu uplatňování výdajů, nebyl upraven hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši pohledávek, závazků a nespotřebovaných zásob při ukončení či přerušení podnikatelské činnosti, byly vykazovány neúměrně nízké obchodní marţe (často i v záporné výši) zejména u podnikatelů provozujících obchodní nebo hostinskou činnost či taxisluţbu, nebyly zdaněny platby z platebních karet zákazníků přijímaných na bankovní účet prostřednictvím bankovního terminálu, byly neoprávněně navyšovány výdaje na provoz motorových vozidel, zejména zneuţívány výdaje za nákup PHM a vykazovány neuskutečněné pracovní cesty, byly kráceny přiznané příjmy a do zdanitelných příjmů nebyly zahrnuty všechny inkasované platby či nepeněţní příjmy, nepřiznané příjmy jsou nahrazovány osobními vklady do podnikání nebo dokládány půjčkami či směnkami od příbuzných, známých nebo i zahraničních osob. c) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Charakteristickým rysem provázejícím kontroly u této daně jsou zjištění, ţe plátce daně nesrazil zálohy ve správné výši a v důsledku toho došlo ke zkrácení úhrnu sraţených záloh, které měly být odvedeny správci daně a nebo sraţené zálohy neodvedl vůbec. Opakují se i nedostatky v prohlášeních poplatníka, nesprávné provedení ročního zúčtování, nebo nesprávné uplatnění nezdanitelné části základu daně, slevy na dani či daňového zvýhodnění. K nejčastějším nálezům správců daně patřila tato zjištění: uplatnění nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového bonusu bez prokázání jejich oprávněnosti (záměna slev a daňových bonusů), neoprávněné odpočty úroků ze stavebního spoření, neodvádění sraţených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na účet správce daně v zákonem stanovené lhůtě, provedení ročního zúčtování záloh na daň bez splnění zákonem stanovených podmínek, nezahrnutí 1 % vstupní ceny motorového vozidla při jeho bezplatném pouţití zaměstnancem pro sluţební i soukromé účely do základu daně zaměstnanců, nezahrnutí poskytnutých benefitů do zdanitelných mezd zaměstnanců, vyplácení vyšších mezd neţ jaké byly evidovány na mzdových listech předloţených správci daně,
56
nepodávání vyúčtování k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních poţitků ani na výzvu správce daně. d) Daň z přidané hodnoty V rámci daňových kontrol se převáţně opakují stejné nedostatky, které byly zjišťovány jiţ v uplynulých letech: uplatnění nároku na odpočet daně na základě fiktivních dokladů (především v oblasti sluţeb – reklama, zprostředkování, poradenství apod.), uplatnění nároku na odpočet daně v případě přijatých plnění, které nejsou pouţity pro uskutečňování ekonomické činnosti, uplatnění nároku na odpočet daně na základě dokladu vystaveného osobou, která není plátcem daně (většinou byla registrace zrušena z moci úřední), plátci provozující obchodní činnost a přijímající trţby v hotovosti často vykazují nízký koeficient podílu přijatých a uskutečněných plnění a zákonným způsobem neevidují ceny a slevy, vykázání pořízení zboţí z jiného členského státu v nesprávné výši, chyby při uplatňování daně při změně reţimu, nevykazování uskutečněných osvobozených plnění bez nároku na odpočet, čímţ dochází ke zkreslování koeficientu a chybnému uplatňování nároku na odpočet, uplatňování chybné sazby daně, neoprávněné vykazování osvobozeného plnění – dodání zboţí do JČS (není prokázáno, ţe zboţí bylo odesláno nebo přepraveno z tuzemska), neodvedení daně z přijaté úplaty, neodvedení daně z bezúplatného dodání zboţí, neprokázaný vývoz zboţí do třetí země. e) Daň silniční K nejčastějším nálezům správců daně patřila tato zjištění: v daňovém přiznání nebyla uváděna všechna vozidla, která jsou pouţívána k podnikatelské činnosti, a to i přesto, ţe jsou zařazena do obchodního majetku poplatníka, v daňovém přiznání byla uváděna kratší doba daňové povinnosti neţ odpovídalo skutečnosti (porušení ustanovení § 8 a § 9 zákona č. 16/1993 Sb.), v daňovém přiznání nebyla uváděna vozidla se zvýšenou sazbou o 15 %, tj. vozidla zaregistrovaná do 31. 12. 1989, v daňovém přiznání byl nesprávně uvedený vznik a zánik daňové povinnosti, především při pořízení a prodeji vozidla v průběhu zdaňovacího období, byly nesprávně uvedené sazby daně na základě chybně stanovených základů daně (chybně uvedený zdvihový objem motoru, počet náprav, celková hmotnost vozidla apod.), neprokázaný nárok sníţení sazeb daně dle limitů EURO. f) Daň z nemovitostí chybně vyplněná přiznání k dani z nemovitostí, údaje uvedené v přiznání k dani z nemovitostí nesouhlasí s údaji v katastru nemovitostí, nemovitosti (pozemky, stavby) nejsou vůbec přiznávány – i kdyţ jsou předmětem daně, chybné stanovení základu daně a druhu pozemků,
57
nezdanění nebytových prostor uţívaných k podnikání v obytném domě, nesprávné zdanění staveb, v nichţ je podnikatelská činnost provozována na převaţující části podlahové plochy nadzemních částí staveb, po vydání stavebního povolení nejsou pozemky přiznávány jako stavební, chybně uváděné výměry pozemků. Zhodnocení činnosti oddělení specializované kontroly V roce 2009 kladla oddělení specializované kontroly větší důraz na kontrolu ekonomicky významnějších daňových subjektů, daňové subjekty s kapitálovou vazbou do zahraničí (moţnost výskytu problematiky převodních cen), subjekty ekonomicky či personálně propojené, nebo na subjekty problémové a rovněţ na správnost, úplnost a průkaznost účetnictví. Základem pro výběr subjektů ke kontrole byly poţadavky ze strany místně příslušných správců daně a návrhy finančních ředitelství. Účelnost a odůvodněnost provedení daňových kontrol byla prověřována nejen na základě informací obsaţených ve spise daňového subjektu, ale i na základě místních šetření. V roce 2009 oddělení specializované kontroly provedla 456 kontrol, při nichţ bylo doměřeno celkem 240 mil. Kč. Oproti předchozímu roku byl vykázán pokles. Na celkové výši doměřených daní má největší podíl oddělení specializované kontroly v působnosti Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu, které doměřilo 103 mil. Kč.
3.16. Opravné prostředky V roce 2009 bylo podáno celkem 22 728 odvolání proti platebním výměrům vydaným správcem daně v roce 2009, coţ ukazuje na nepatrné sníţení oproti minulému roku, kdy bylo podáno celkem 23 693 odvolání. Tabulka č. 38 dokumentuje počet podaných odvolání proti platebním výměrům v roce 2009 za jednotlivé druhy příjmů. Tabulka č. 38
Počet odvolání proti platebním výměrům podaná Druh příjmu v minulém roce ve sledovaném a nevyřízená k 1. 1. období (2009) 2 145 18 007 Daň z přidané hodnoty 0 10 Daně spotřební 444 975 Daň z příjmů PO 890 1 918 Daň z příjmů FO - podáv. přizn. 123 307 Daň z příjmů FO - závislá činnost 12 58 Daň z příjmů-zvláštní sazba (§ 36) 115 511 Daň z nemovitostí 266 654 Daň dědická, darovací a z přev. nem. 27 288 Daň silniční CELKEM 4 022 22 728
58
Tabulka č. 39
Způsob vyřízení (počet) Druh příjmu
vyhověno u FÚ u FŘ
zamítnuto u FÚ u FŘ
15 328 553 Daň z přidané hodnoty 0 10 Daně spotřební 450 188 Daň z příjmů PO 964 189 Daň z příjmů FO - podáv. přizn. 127 54 Daň z příjmů FO - závislá činnost 40 1 Daň z příjmů –zvláštní sazba (§ 36) 352 26 Daň z nemovitostí 288 91 Daň dědická, darovací a z přev. nem. 265 0 Daň silniční CELKEM 17 814 1 112
zastaveno u FÚ u FŘ
73 1 351 0 0 26 330 67 516 2 72 2 9 27 62 12 94 3 12 212 2 546
450 0 74 182 23 9 39 111 24 912
4 0 8 8 0 1 0 12 0 33
Údaje o způsobu vyřízení odvolání proti platebním výměrům na daň v roce 2009 jsou uvedeny odděleně podle toho, kde bylo rozhodováno o odvolání proti konkrétnímu platebnímu výměru. V prvním sloupci Tabulky č. 39 jsou uvedeny případy rozhodnuté na FÚ a v druhém sloupci jsou případy, o kterých rozhodovalo FŘ. Vybrané ukazatele z oblasti soudního řízení ve věcech ţalob proti rozhodnutím územních finančních orgánů jsou uvedeny v Tabulce č. 40. V prvním sloupci je zaznamenán celkový počet ţalob podaných od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. V ostatních sloupcích jsou údaje o ţalobách, o kterých bylo rozhodováno v průběhu roku 2009. Tabulka č. 40
Částka (v tis. Kč) Přehled o žalobách k soudu proti rozhodnutí územních finančních orgánů a o výsledku řízení v roce 2009 (u daní daňové soustavy platné od 1. 1. 1993) Druh příjmu
Zamítnuto Počet případů Počet Částka
500 13 231 304 28 0 17 48 2 37 140 34 1 354
Daň z přidané hodnoty Daně spotřební Daň z příjmů PO Daň z příjmů FO podávajících přiznání Daň z příjmů FO závislá činnost Daň z příjmů zvl. sazba § 36 Daň z nemovitostí Daň dědická, darovací, z převodu nem. Daň silniční Odvody za porušení rozpočtové kázně Žaloby u Ústavního soudu Ostatní CELKEM
408 0 101 181 17 0 5 35 1 17 51 21 837
319 347 0 123 215 83 312 6 863 0 203 12 020 1 549 85 369 93 049 14 840 739 767
Vyhověno Počet Částka
193 254 305 39 187 833 103 392 587 154 511 644 12 3 387 0 0 15 2 837 66 45 385 1 0 16 182 608 44 55 485 38 9 859 681 1 645 930
3.17. Sankce Finanční úřady ukládaly pokuty daňovým subjektům podle ustanovení § 37 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), 59
za nedodrţení povinností stanovených hmotně právními a procesně právními předpisy. Jednalo se nejčastěji o nevedení záznamní evidence pro daňové účely uloţené správcem daně, případně nevystavení daňových dokladů za uskutečněná zdanitelná plnění (doklady neobsahovaly zákonem poţadované náleţitosti). Dále finanční úřady ukládaly pokuty za nepředloţení znaleckého posudku u agendy zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve zvýšené míře rovněţ i pokuty za porušení zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů, za provedení hotovostní platby nad zákonný limit a v menší míře i pokuty uloţené podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Pokuty uloţené za porušení zákona o účetnictví jsou ukládány nejčastěji za neúplné a neprůkazné účetnictví, popř. nevedení účetnictví vůbec a nerespektování povinností uloţených správcem daně při vedení předepsaných účetní evidencí. Ukládány byly rovněţ i pokuty za porušení zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Cílem uloţení těchto sankcí je důrazné upozornění daňových subjektů na plnění zákonem uloţených povinností, a to obvykle v těch případech, kdy je bez účinku zasílání výzev. Ve většině případů dochází k uvědomění si nutnosti spolupráce se správcem daně v daňovém řízení a nápravě protiprávního jednání. Pokuty ukládané a vybírané finančními úřady nepřinášejí v praxi ţádné zásadnější problémy. K tomu přispívá i skutečnost, ţe v případech, kdy je subjekt nekontaktní a tudíţ ani neplní povinnosti uloţené výzvami, nedostavuje se na předvolání finančního úřadu, nejsou sankce ze strany finančních úřadů příliš vyuţívány, neboť by tím docházelo k nárůstu nedobytných nedoplatků. V roce 2009 rovněţ finanční úřady uloţily blokové pokuty podle ustanovení § 37a zákona o správě daní a poplatků, zejména při prováděných místních šetřeních u stánkových prodejců na veřejných prostranstvích, a to za nevedení evidence denních trţeb a za porušení povinností uloţených daňovým subjektům v § 15 citovaného zákona, zejména za porušení povinnosti zajistit přístup k nabývacím dokladům k prodávanému zboţí, případně jejich zapůjčení. Přehled o sankcích ukládaných podle výše uvedených zákonů podává Tabulka č. 41. Tabulka č. 41
Sankce uložena dle zák. č. 337/1992 Sb., pokuty podle § 37 zák. č. 337/1992 Sb., § 37a blok. řízení zák. č. 563/1991 Sb., o účet. - fyz. osobám zák. č. 563/1991 Sb., o účet. - práv. osobám zák. č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti CELKEM
Počet Částka (v tis. Kč) případů 2008 2009 2008 2009 2 234 2 238 9 313 8 125 415 496 428 423 30 33 435 981 126 169 17 449 7 649 1 347 1 331 28 841 24 073 4 152 4 267 56 466 33 126
V souvislosti s novelou zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, provedenou zákonem č. 444/2005 Sb., došlo 1. 1. 2006 k významné změně v oblasti tzv. „dělené správy“. Podle ustanovení § 2 písm. d) a § 5 odst. 4 písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě, celní orgány od 1. 1. 2006 zajišťují placení peněţitých plnění, tzn. vybírání a vymáhání peněţitých plnění, která vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, 60
nebo která byla uloţena jinými správními úřady v řízení podle správního řádu, a která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků. Finanční úřady však na základě přechodných ustanovení novely zákona o územních finančních orgánech (zákon č. 444/2005 Sb.) řeší dokončení řízení, která byla zahájena do dne nabytí její účinnosti. To znamená, ţe peněţitá plnění přijatá k vybírání nebo k vymáhaní územními finančními orgány do 31. 12. 2005 jsou i nadále spravována územními finančními orgány. Podle některých právních předpisů, u nichţ nedošlo ke změně kompetencí na celní úřady, jsou finanční úřady nadále kompetentní k dělené správě pokut ukládaných za porušení povinností stanovených těmito právními předpisy. Jedná se zejména o pokuty, které ukládají Úřady práce podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a dále o pokuty, které ukládá Česká obchodní inspekce podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k výše uvedeným změnám stav doposud nevymoţených pohledávek vymáhaných územními finančními orgány v rámci tzv. „dělené správy“ klesá. Současně je však nutno podotknout, ţe finanční úřady u těchto starších nedoplatků v podstatě vyčerpaly téměř všechny prostředky, které lze k vymoţení nedoplatku pouţít, a proto jiţ nelze předpokládat výrazný pokles celkové částky nedoplatků cestou jejich úhrady. Nicméně díky propojení celorepublikové databáze dluţníků (centrální evidence konečných zůstatků) se částečně daří uhrazovat nedoplatky přestupců z přeplatků na daních evidovaných na jiných finančních úřadech. Některé finanční úřady v tomto směru rovněţ velmi pozitivně hodnotí spolupráci s celními úřady. Sankce (zejména pokuty) ukládané jinými správními a státními orgány, které byly a v menší míře ještě jsou předávány finančním úřadům k vybírání a vymáhání v rámci tzv. „dělené správy“, přesto představují problematickou a administrativně velmi náročnou část agendy územních finančních orgánů, jejíţ vyřizování odčerpává v nemalé míře stávající kapacity specializovaných útvarů finančních úřadů, coţ dopadá zejména na vymáhání vlastních daňových nedoplatků. V konečné fázi se jeví vymáhání těchto pokut jako ekonomicky nevýhodné. Tabulka č. 42 uvádí počet případů pokut uloţených jinými orgány za rok 2009 a předaných k vymáhání územním finančním orgánům. Tabulka č. 42
Od počátku roku 2009 Ukládající orgán ČOI IBP ČZPI Okresní úřady Policie – DI správní ř. Policie – DI blokové ř. Policie ČR Ostatní CELKEM
Převzato FÚ k vymáhání Vymoženo FÚ Počet Částka Počet Částka (v tis. Kč) případů (v tis. Kč) případů 127 962 142 703 0 0 23 1 031 0 0 14 198 0 0 7 68 1 9 17 553 16 502 0 0 4 404 4 866 5 52 29 983 25 464 606 7 063 15 851 19 821 739 8 086 67 977 68 652
Tabulka č. 43 uvádí vývoj o objemu pokut uloţených jinými správními orgány 61
a převzatých k vymáhání finančními úřady. V roce 2009 převzaly územní finanční orgány k vymáhání celkem 739 případů nevybraných pokut, které byly uloţeny jinými správními orgány v celkové částce 8 086 tis. Kč. Z této tabulky je patrný výrazný pokles převzatých případů finančními úřady od roku 2006, coţ je právě způsobeno změnou kompetence v tzv. „dělené správě“. Tabulka č. 43
Rok 2005 2006 2007 2008 2009
Převzato FÚ k vymáhání Vymoţeno FÚ Počet Částka Počet Částka (v mil. Kč) případů případů (v mil. Kč) 582 684 962 387 340 610 523 843 640 384 114 456 47 889 62 163 918 149 1 144 175 111 062 125 739 8 67 977 69
3.18. Podněty předané orgánům činným v trestním řízení Ve sledovaném období oznamovaly finanční úřady orgánům činným v trestním řízení v souladu s ustanovením § 8 trestního řádu všechna podezření ze spáchání trestných činů, přičemţ nejčastěji se jednalo o trestní oznámení na podezření ze spáchání trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 trestního zákona. Dále byla podávána trestní oznámení pro podezření z moţnosti krácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve větším rozsahu podle § 148 trestního zákona u daně z přidané hodnoty, daní z příjmů fyzických a právnických osob. Podávání podnětů podle § 147 trestního zákona výrazně zlepšuje platební morálku, jelikoţ v převáţné většině případů dluţník částku správci daně zaplatí, čímţ je následně trestní oznámení odloţeno. Z uvedeného vyplývá, ţe podané oznámení splnilo v krátké době svůj účel. Celkově lze konstatovat, ţe spolupráci s orgány činnými v trestním řízení je moţno povaţovat z dlouhodobého hlediska za dobrou. V mnoha případech byl díky vzájemným konzultacím vypracován fungující systém předávání a vyţadování informací v souladu s právní úpravou. Ukazuje na profesionální přístup uvedených orgánů a uplatňování jiţ získaných zkušeností z předcházející spolupráce. Oproti minulým letům lze říci, ţe trestní oznámení jsou vyřizována mnohem rychleji. Bez zbytečného odkladu jsou zpětně poţadovány aktuální doplňující informace, které propojují daňové řízení s trestním, a to i za respektování jednotlivých odlišností. Rovněţ se osvědčila vzájemná informativní setkání, na nichţ se řeší nejzávaţnější případy a dochází k výměně zkušeností z praxe, včetně nejnovějšího vývoje judikatury. Kladně je většinou hodnocena komunikace a spolupráce se specializovanými sloţkami Policie ČR. Občasná nespokojenost s prací orgánů činných v trestním řízení je způsobena většinou buď neznalostí daňových zákonů nebo celkovému neporozumění daňového systému, avšak především ze strany nespecializovaných policejních sloţek. Občasné problémy ve spolupráci spočívají rovněţ v nereálných poţadavcích těchto orgánů na správce daně ohledně poskytnutí informací v krátkém časovém termínu. Problémem v trestním řízení je, ţe důkazní břemeno spočívá v případě prokazování
62
skutkových podstat trestných činů výhradně na orgánech činných v trestním řízení. Tím je jejich práce ztíţena a můţe to pak být jedním z důvodů odloţení trestných činů. Obecně lze říci, ţe důvodem odloţení podaných trestních oznámení v mnoha případech bývá nedostatek důkazních prostředků, jejichţ důkazní hodnota můţe být odlišná v obou druzích řízení. Dalším důvodem je pak stanovení daně podle pomůcek. V řadě případů je tento způsob stanovení daňové povinnosti na hranici dokazování a blíţí se skutečnosti, ovšem trestní soudy nepovaţují tento způsob za dostatečné prokázání případné daňové trestné činnosti. Nejčastějším důvodem pro odloţení pak bývá neprokázání subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu, tedy úmyslu. Vzhledem k tomu, ţe úmyslné zavinění je nutné k naplnění skutkové podstaty většiny daňových trestných činů, je absence skutkové podstaty hlavním důvodem pro odloţení věci. Z uvedených údajů je patrný téměř shodný počet předaných případů orgánům činným v trestním řízení za rok 2009 jako v roce 2008 (viz Tabulka č. 44). Tabulka č. 44 Počet případů předaných Částka od počátku roku Ohledně: (v mil. Kč) do konce téhož roku 2008 2009 2008 2009 1 410 1 333 4 134 2 451 trestného činu zkrácení daně 78 74 18 15 jiného trestného činu CELKEM 1 488 1 407 4 152 2 466
3.19. Vyhledávací činnost Oddělení analyticko-vyhledávací vykonávají jak metodickou, tak i samotnou analytickovyhledávací činnost. Činnost vyhledávacího oddělení je členěna do 3 kategorií: 1) vyhledávací činnost prováděnou v rámci celoplošných či územně rozsáhlejších akcí, 2) vyhledávací činnost prováděnou na základě poţadavku FÚ, 3) vlastní vyhledávací činnost. Převládajícím prvkem činnosti oddělení analyticko-vyhledávacích však byla vlastní vyhledávací činnost. U vytipovaných daňových subjektů zjišťovali pracovníci v rámci vyhledávací činnosti všechny údaje, týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné a úplné vyměření a vymáhání daně. Byla prováděna místní šetření jak u daňových subjektů, tak i u jiných osob. Místní šetření jsou prováděna vyhledávacími pracovníky tak, aby bylo zjištěno co nejvíce skutečností pro následující daňové řízení. Veškeré zjištěné údaje a skutečnosti jsou analyzovány a předány k vyuţití při dalším řízení, případně oddělením specializované kontroly. Protoţe se vyskytují případy vzájemné propojenosti mezi subjekty, koordinuje oddělení analyticko – vyhledávací na finančním ředitelství i činnost jednotlivých příslušných správců daně a zajišťuje vzájemné předávání informací získaných vyhledávací činností. Pracovníci se zaměřují zejména na činnost velice problematických daňových subjektů: u kterých je důvodné podezření z rozsáhlých daňových úniků, působících ve vzájemně propojených skupinách, které neoprávněně vylákaly, nebo se snaţí vylákat nadměrné odpočty DPH, převádějících zisky do zahraničí, včetně subjektů cizí státní příslušnosti, 63
zapojených do řetězců společností, jinak provádějících cíleně daňové úniky. Oddělení analyticko – vyhledávací zřízená na finančních ředitelstvích pokračovala v činnosti vyhledáváním a analýzou regionálních i celostátních skutkově a právně komplikovaných ekonomických a právních vazeb ve věcech zamezení daňových úniků, podílela se na celostátně vyhlášených akcích ze strany MF ČR, získávala i veškeré dostupné materiály k jednotlivým případům rovněţ postoupeným z MF ČR a předávala je příslušným správcům daně k provedení daňových řízení. Při vyhledávací činnosti na celostátní i regionální úrovni se vyuţívají sdělení a oznámení přijatá či postoupená jinými odděleními, ale i jinými státními orgány, zejména Policií ČR, orgány Celní správy, ţivnostenskými úřady, úřady práce, soudy apod., a dále i oznámení či sdělení fyzických a právnických osob. Tyto jsou následně doplněny údaji získanými jak vlastní vyhledávací činností, tak z databází vedených daňovou správou, Obchodního rejstříku a databáze Katastru nemovitostí, evidence motorových vozidel a centrálního registru obyvatel. Vyuţívanými prameny jsou téţ informace získané od svědků a osob předzvědných, ale také informace z hromadných sdělovacích prostředků. Analyticko - vyhledávací činnost má přímý vliv na výkon vlastních daňových kontrol u jednotlivých daňových subjektů. Jde zejména o pečlivou analýzu a přípravu skutkových zjištění, indicií, vyuţití softwarových produktů a veškerých dostupných informací relevantních pro účinné zahájení úkonů v daňovém řízení. Tyto následné přímé kontrolní úkony je poté moţno cíleně směřovat k zjištěním odhalujícím potenciální nedostatky v evidencích, účetních zápisech a z těchto vyplývající krácení daňových povinností. Správci daně vykonávající kontrolní činnost jsou tak vybaveni mnoţstvím informací, které eliminují časovou náročnost daňových kontrol, resp. i jejich neefektivitu. Analyticko–vyhledávací činnost je téţ rozhodná pro vytipování a analýzu nelegálních daňových operací u rizikových podnikatelských skupin (trţnice a stánkový prodej, provozovatelé taxisluţby, dovozci PHM, pohostinství, neobchodní dovozy motorových vozidel, fiktivní zahraniční plnění v řetězcích apod.). Z poznatků a zkušeností jednotlivých finančních úřadů také vyplývá zvýšení významu spolupráce a součinnosti s třetími osobami (pošty, banky, magistráty, zdravotní pojišťovny, ţivnostenské úřady a úřady práce, atd.), kdy takto získané informace jsou subsidiárně vyuţity rovněţ v exekučních řízeních a vymáhání daňových nedoplatků. Vyhledávací činnost získává v rámci činnosti finančního úřadu (zejména pak v rámci kontrolní činnosti) stále větší význam, a to právě ve vazbě na efektivnost daňové kontroly. Významné akce provedené v roce 2009 v rámci analyticko - vyhledávací činnosti: zjišťování dodrţení podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů pro osvobození příjmů dosaţených z prodeje nemovitostí, zjišťování daňových subjektů, které nepodaly přihlášku k registraci plátce daně z přidané hodnoty v zákonem stanoveném termínu, přestoţe překročily limit obratu pro povinnou registraci, vyhledávání rizikových daňových subjektů, zjišťování výše marţe a dalších údajů (výše trţeb, počty zaměstnanců, umístění výherních automatů, počty míst v restauraci, prodávaný sortiment) u maloobchodních prodejců a poskytovatelů hostinských sluţeb v průběhu probíhajícího zdaňovacího období, zjišťování údajů, týkajících se dotací na internetových stránkách jednotlivých poskytovatelů (ministerstvech), kontrola dodrţování zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti,
64
zjišťování všech relevantních údajů pro účely daně z převodu nemovitostí na základě oznámení, zasílaných katastrálními úřady při všech změnách vlastnických a jiných práv k nemovitostem, zjišťování všech relevantních údajů pro účely daně z nemovitostí na základě stavebních povolení a kolaudačních rozhodnutí vydávaných stavebními úřady, zjišťování údajů ohledně podání daňových přiznání a výše vykázaných příjmů zpravidla za zemní a stavební práce u fyzických osob, jejichţ faktury byly zahrnuty v nákladech kontrolovaných daňových subjektů, mapování a zjišťování daňových subjektů, které vyuţívají daňových rájů a offshore podnikání, koordinace provádění daňového řízení v případech daňových subjektů spojených ekonomicky, personálně, či jinak, příprava celostátní kontrolní akce zaměřená na podporu prodeje piva, příprava celostátní kontrolní akce zaměřená na advokáty, šetření v oblasti obchodování s pohonnými hmotami.
3.20.
Mezinárodní daňové vztahy a styk s veřejností
Mezinárodní spolupráce při správě přímých daní V roce 2009 v rámci administrativní spolupráce v oblasti přímých daní, která nabývá na důleţitosti, a to nejen v rámci Evropských společenství, probíhala bilaterální jednání se zahraničními partnery o sjednání tzv. Memorand o vzájemné administrativní spolupráci. Tato Memoranda upravují kromě praktických pravidel provádění mezinárodní výměny informací (zejména tzv. automatické výměny informací) také ostatní druhy administrativní spolupráce, jako např. provádění tzv. simultánních daňových kontrol či přítomnost pracovníků správce daně jednoho státu na území státu druhého. Takováto jednání v roce 2009 proběhla s belgickou, maďarskou a americkou daňovou správou. Memorandum s Belgií bylo podepsáno v dubnu roku 2009, Memorandum s Maďarskem v říjnu 2009 a s americkou daňovou správou – resp. zastupitelským úřadem ve Frankfurtu nad Mohanem tento dokument zatím sjednán nebyl. V rámci jednání s americkou daňovou správou došlo také k výměně praktických zkušeností a informací, které jsou z hlediska provádění spolupráce velmi přínosné. Mimo jiné projevila americká daňová správa zájem o zapojení se do elektronické formy mezinárodní výměny informací, jejíţ pilotní projekt probíhá v rámci EU. V roce 2009 (v únoru) bylo podepsáno také Memorandum se švédskou daňovou správou, jehoţ znění bylo sjednáno v roce 2008. V roce 2009 se české daňové správě podařilo znovu otevřít jednání ohledně sjednání Memoranda o vzájemné administrativní spolupráci se Slovenskem, jehoţ součástí by mohla být také přímá spolupráce daňových úředníků příhraničních finančních orgánů. V oblasti administrativní spolupráce je řešena problematika praktického provádění mezinárodní spolupráce – zejména mezinárodní výměny informací v rámci Pracovní skupiny pro administrativní spolupráci při Evropské komisi. Evropskou komisí byly v roce 2009 za spolupráce deseti členských států vypracovány jednotné formuláře pro výměnu informací na doţádání, spontánní výměnu informací a zpětnou vazbu. Následně byl formulář pro výměnu informací na doţádání převeden do elektronické verze a v rámci pilotního programu, do kterého 65
jsou zapojeny některé členské státy, je prováděno testování tohoto nového typu formuláře. Snahou Evropské komise je, aby elektronická výměna informací mezi členskými státy prostřednictvím zabezpečeného komunikačního kanálu, byla zahájena k 1. 1. 2010. Mezinárodní výměna informací je nadále velmi důleţitým nástrojem v boji proti daňovým únikům a česká daňová správa tuto formu mezinárodní spolupráce vyuţívá ve stále větším měřítku. Legislativní rámec pro tuto činnost zůstává nezměněn, tzn. ţe východiskem je zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní, kterým byla do českého právního řádu implementována směrnice Rady 77/799/EHS, o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, a dále se postupuje na základě příslušných článků uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění (čl. 26 Modelové smlouvy OECD – Výměna informací). Mezinárodní výměna informací se opírá o tři formy výměny informací: výměnu informací na doţádání, poskytování informací z vlastního podnětu (spontánní výměnu informací) a automatickou (pravidelnou) výměnu informací. Česká daňová správa plně vyuţívá všechny uvedené formy. Pokud jde o četnost korespondence spojené s výměnou informací na doţádání a z vlastního podnětu bylo v roce 2009 zaznamenáno 1 181 spisů, coţ potvrzuje stabilní úroveň tohoto ukazatele jiţ od roku 2004. V dalším období se však předpokládá zcela zásadní změna organizace mezinárodní výměny informací s vyuţitím elektronické komunikace a předpokládané standardizované formy pro vzájemné předávání tohoto typu informací, coţ bude mít nepochybně vliv na tento ukazatel. Výměna informací na dožádání a z vlastního podnětu Česká republika obdrţela ze zahraničí celkem 163 a do zahraničí odeslala celkem 172 ţádostí o poskytnutí informací, resp. informací z vlastního podnětu. Jak je zřejmé z Grafu č. 3 největší počet informací byl jiţ tradičně obdrţen ze Spolkové republiky Německo, doplněný o přímé poţadavky ze Saska a Bavorska (pokud jde o typ informací, u německých partnerů dlouhodobě naprosto převaţuje spontánní výměna informací; v grafu není zobrazena hromadná zásilka 233 spontánních informací). Nadále se rozvíjí i přímá výměna informací mezi FŘ v Ústí nad Labem a FŘ v Plzni na jedné straně a příslušnými daňovými orgány Saska a Bavorska na druhé straně. Druhé místo zaujímá Slovenská republika. Ve srovnání s rokem 2007 došlo obecně k dosud nebývalé teritoriální rozmanitosti zemí, s kterými v dané oblasti spolupracujeme. Kromě států uváděných v Grafu č. 3 bylo ještě po 2 případech výměn informací s Běloruskem, Dánskem, Gruzií a Maďarskem.
66
Graf č. 3 Procentuální podíly nových žádostí ze zahraničí za rok 2008 dle zemí – (zdroj vlastní)
Ukrajina 4%
USA 2%
ostatní 9% Francie 2%
Itálie 4% Německo 25%
Švédsko 2%
N. Bavorsko 5%
Slovensko 29%
N. Sasko 8%
Rakousko Nizozemí 2% 2% Polsko 6%
Graf č. 4 Procentuální podíl nových žádostí do zahraničí za rok 2008 podle zemí – (zdroj vlastní) Francie 3%
Itálie 4%
Kanada 2%
ostatní 15%
Maďarsko 10%
V. Británie 9%
USA 7%
Německo 19%
Slovensko 19%
Rakousko 4%
Polsko 6% Ruská fed. 2%
Pokud jde o ţádosti do zahraničí, Graf č. 4 ukazuje, ţe na prvních dvou místech se shodně umístily Spolková republika Německo a Slovenská republika. Dalším teritoriem v roce 2007 je Maďarsko (zde byl však tento nárůst především způsoben jedním rozsáhlým případem výměny informací). Na dalších místech je Velká Británie, USA a Polsko a proti předcházejícím zvyklostem významného nárůstu dosáhla spolupráce s Rakouskem. Mezi tzv. ostatní státy patří Litva, Moldavsko, Rumunsko, Slovinsko a Ukrajina s 2 případy výměny informací a další státy s jedinou výměnou informací. I zde došlo ve srovnání s předešlými obdobími ke značnému rozšíření teritoriální rozmanitosti spolupracujících zemí. Grafy č. 5 a 6 dokumentují rozdělení ţádostí o informace dle jednotlivých finančních ředitelství na základě místní příslušnosti daňového poplatníka. Z grafů vyplývá, ţe největší počet ţádostí ze zahraničí obdrţelo FŘ pro hl. město Prahu, dále FŘ v Brně, FŘ v Ostravě a FŘ 67
v Praze. Do zahraničí bylo v roce 2009 zasláno nejvíce ţádostí o informace z FŘ v Brně, FŘ v Ústí nad Labem, FŘ v Plzni a FŘ v Ostravě. Novým jevem v roce 2009 se stal fakt, ţe FŘ zasílala ţádosti o výměnu informací do zahraničí i na základě prvotních informací obdrţených od zahraniční strany, a to na základě směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb.V souvislosti s těmito počty je třeba poznamenat, ţe některé ţádosti ze zahraničí se týkaly více daňových subjektů, přičemţ tyto subjekty byly místně příslušné rozdílným finančním ředitelstvím. To v praxi vede k tomu, ţe jednou ţádostí ze zahraničí se zabývalo více správců daně. Graf č. 5 Procentuální podíl nových žádostí ze zahraničí za rok 2009 podle FŘ (zdroj vlastní) F Ř v O stra vě 13%
F Ř p ro h l . m . P ra h u
MF
25%
2%
F Ř v B rn ě 23%
F Ř v P ra z e 12% F Ř v Pl zn i
F Ř v Č . B u d. 5%
6% F Ř v H . K rá l o vé 8%
F Ř v Ú stí n . L . 6%
Graf č. 6 Procentuální podíl nových žádostí do zahraničí za rok 2009 podle FŘ – (zdroj vlastní) F Ř p ro h l. m . P . 11% F Ř v O stra vě
F Ř v P ra ze
13%
5% FŘ v Č. Bud. 6%
F Ř v B rn ě
F Ř v P lzn i
30%
14% F Ř v Ú stí n . L . 18%
F Ř v H . K rá lo vé 3%
68
Automatická výměna informací Automatická neboli pravidelná výměna informací se uskutečňuje na základě uzavřených memorand o porozumění nebo na základě principu reciprocity. Na rozdíl od informací na doţádání nebo poskytovaných z vlastního podnětu, kde existuje konkrétní podezření vztahující se k určitému daňovému subjektu, při automatické výměně informací jsou vyměňovány hromadně všechny informace určitého typu, přičemţ dochází k prověřování všech relevantních daňových subjektů. Jedná se o jednorázové zasílání velkého objemu dat za účelem jejich ověření, které se uskutečňuje převáţně v elektronické podobě ve struktuře záznamů doporučené OECD. Některé státy však dosud poskytují tyto informace v tištěné nebo v modifikované podobě. V souvislosti s tímto segmentem výměny informací je nicméně nutné konstatovat, ţe na jedné straně dochází k rozvoji technických moţností přenosu těchto dat (od papírového zpracování, přes diskety, CD-ROMy aţ po vyuţívání CCN-mailu), na druhé straně však mnohdy zůstává sporná kvalita obdrţených dat (nepříslušnost subjektů cílovému teritoriu, chybné názvy subjektů, adresy, apod.). V roce 2009 byly z naší strany zaslány zahraničním partnerům poprvé informace vycházející ze mzdových listů, a to za roky 2005 a 2006, (celkový počet odeslaných záznamů činil 30 353, přičemţ rozhodující podíl zaujímalo Polsko s 25 601 záznamem) dalším státům EU s nimiţ není podepsáno memorandum o porozumění, ani neprobíhá výměna těchto informací na základě reciprocity, byly tyto informace poskytnuty jako spontánní výměna informací (celkový počet záznamů činil 127 879, z čehoţ absolutně převaţující podíl zaujímá Slovensko s celkovým počtem 124 031 záznam). Náročnost na zpracování těchto informací je vysoká jak na ÚFDŘ, tak v rámci ÚFO. Nadále však platí, ţe poznatky o existenci tohoto typu výměny informací se stále více dostávají do obecného povědomí daňových poplatníků, coţ má velice příznivé účinky preventivního charakteru. Zdaňování příjmů z úspor V roce 2009 byla třetím rokem prováděna ustanovení § 38fa ZDP. Na základě tohoto ustanovení, kterým je do tuzemského právního řádu implementována směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (dále jen „směrnice o úsporách“), platební zprostředkovatelé do 15. 3. kaţdého roku podávají hlášení o příjmech úrokového charakteru vyplacených v průběhu předešlého zdaňovacího období fyzickým osobám – daňovým nerezidentům, na něţ se vztahují ustanovení směrnice o úsporách. Do konce první poloviny roku potom dochází k výměně těchto informací mezi dotčenými daňovými správami, mezi nimiţ figuruje také několik daňových jurisdikcí s tzv. daňově preferenčním reţimem. Jedná se o pět tzv. „evropských daňových rájů“ a deset závislých území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Nizozemí, převáţně se nacházejících v karibské oblasti. Většina z těchto zemí (stejně tak jako tři státy EU – Rakousko, Belgie a Lucembursko) však namísto nebo paralelně s mezinárodní výměnou informací předává státům daňové rezidence fyzických osob pobírajících zde příjmy úrokového charakteru část daňového výnosu z daně odvedené sráţkou u zdroje, a to bez uvedení identifikace daných osob. Takovýmto způsobem bylo v roce 2009 české daňové správě poukázáno více neţ 93,5 mil. Kč. V roce 2009 došlo také v rámci všech krajů k vyhodnocení informací obdrţených ze zahraničí v souladu se směrnicí o úsporách, týkajících se příjmů českých daňových rezidentů obdrţených v zahraničí od počátku účinnosti směrnice o úsporách, tedy od poloviny roku 2005. K 30. červnu 2009 nesplnilo své daňové povinnosti, co se týče předmětných příjmů celkem cca 3 000 osob, přičemţ se jednalo o částku okolo 250 mil. Kč. Ke stejnému datu bylo 69
doměřeno 9,2 mil. Kč z těchto nepřiznaných příjmů, avšak většina daňových řízení nebyla dosud uzavřena. Přibliţně stejný objem příjmů úrokového charakteru byl daňovými rezidenty ke zdanění přiznán. Mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek Počet ţádostí vyřizovaných v rámci agendy mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek prováděné Ministerstvem financí a finančními úřady podle zákona č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, v roce 2009 mírně vzrostl. V porovnání s předchozím rokem byl v roce 2009 zaznamenán výrazný nárůst počtu ţádostí o doručení došlých ze zahraničí a počtu ţádostí o vymáhání z ČR do zahraničí. Mírný nárůst v roce 2009 v porovnání s předchozím rokem byl zaznamenán u ţádostí o doručení z ČR do zahraničí a dále u zahraničních ţádostí o vymáhání v ČR. Počet ţádostí o vymáhání z ČR do zahraničí zůstal v porovnání s předchozím rokem stabilní a naopak došlo k mírnému sníţení počtu zahraničních ţádostí o informace. Přesnější přehled o počtu došlých a odeslaných ţádostí o mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek v roce 2009 ukazují údaje v Tabulce č. 45. Tabulka č. 45
Přehled počtu žádostí o mezinárodní pomoc při vymáhání některých daňových pohledávek Žádost: o informace o doručení o vymáhání Celkem - zahraniční 12 18 86 116 - tuzemské 14 5 51 70 Celkem 26 23 137 186 Celkový počet podání vztahujících se k jednotlivým ţádostem o mezinárodní pomoc, u nichţ není řízení zcela ukončeno, však v roce 2009 výrazně vzrostl, v porovnání s předchozím rokem téměř o 37 % a dosáhl tak v souhrnu 700 podání, které se týkají mezinárodní pomoci. V roce 2009 přetrvával, zejména na úrovni Ministerstva financí, negativně se projevující prvek časových prodlev při vyřizování jak ţádostí o mezinárodní pomoc ze zahraničí, tak při vyřizování ţádostí o mezinárodní pomoc z České republiky do zahraničí, coţ způsobil jednak samotný nárůst docházejících podání a ţádostí, tak i nedořešené problémy v personálním zajištění uvedených činností. K eliminaci tohoto nepříznivého trendu došlo postupně od srpna 2009 přijetím a realizací potřebných personálních opatření. K 31. 12. 2009 tak byly všechny ţádosti o mezinárodní pomoc z let 2005 aţ 2009 došlé od daňové správy Spolkové republiky Německo předány k řízení finančním úřadům v České republice a rovněţ všechny ţádosti tuzemských finančních úřadů z let 2005 aţ 2009 směřované do SRN byly odeslány daňové správě SRN. U ostatních států Evropské unie lze říci, ţe k 31. 12. 2009 byly všechny tuzemské ţádosti z let 2005 aţ 2008 odeslány příslušným daňovým správám, včetně cca 60 % ţádostí z roku 2009. Obdobný stav je i u zahraničních ţádostí z ostatních států Evropské unie do ČR. Také v roce 2009 byla Ministerstvem financí projednávána s územními finančními orgány, zejména na seminářích a poradách s metodiky vymáhání jednolitých finanční úřadů, včetně jednání garanční skupiny ADIS „Podpora výkonu exekucí“ celá řada metodických otázek a opatření, a to zejména v souvislosti s přijetím Směrnice Rady 2008/55/ES a Nařízením Komise (ES) č. 1179/2008. Dále bylo nutno provést i nezbytná opatření v rámci informačního systému ADIS v aplikační oblasti DAD exe Obecná správa daní – vymáhání. Šlo o úpravy vyţádané shora uvedeným novým nařízením Komise v rámci verze 31 rozvoje ADIS, a to 70
zejména vzhledem k novým typům formulářů ţádostí o mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek a úpravy statistických dat zpracovávaných pro evropskou komisi. Dále přetrvává potřeba systémově dořešit zpracování automatizované podpory agendy mezinárodní pomoci při vymáhání pohledávek na úrovni Ministerstva financí, zejména v souvislosti s přechodem na plně elektronickou formu komunikace mezi jednotlivými členskými státy podle nového nařízení Komise č. 1179/2008, které s účinností od 1. 1. 2009 nahradilo směrnici č. 2002/94/ES. Zdaňování nadnárodních podniků, problematika převodních cen Nadnárodní podniky jako výsledek mezinárodního obchodu svým důsledkem nebo významem překračují hranice států. Současně s globalizací světového hospodářství roste podíl nadnárodních společností na kontrole světové průmyslové výroby a zahraničního obchodu. S tím roste nejen velikost a význam nadnárodních podniků, ale i jejich podíl na národní ekonomice. Chování částí těchto nadnárodních uskupení, které podnikají a mají zdroje příjmů na území České republiky je třeba v souladu s platnými právními předpisy kontrolovat. Ve snaze o regulaci činností nadnárodních společností je významným pomocníkem Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní společnosti a daňové správy, která doporučuje zásady a standardy odpovědného podnikatelského chování. Česká republika jakoţto členský stát OECD je vázána se nejen těmito zásadami řídit, ale také je pomáhá vytvářet a podle potřeby aktualizovat v souvislosti s vyvíjejícím se trhem. V souladu s těmito zásadami pak přistupuje česká daňová správa ke kontrole subjektů, které jsou spojenými osobami. To se týká i posuzování ţádostí o závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami. Od doby platnosti ustanovení § 38nc ZDP, které se týká moţnosti podávání ţádostí o závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami, bylo poplatníky vyuţito této moţnosti ve 30 případech, z toho v roce 2009 bylo podáno 8 ţádostí. Z těchto 8 ţádostí byla jedna vyřízena kladně, 3 byly zamítnuty a 4 jsou ve fázi řešení. Je třeba uvést, ţe ţádosti dosud řešené byly podány v druhé polovině roku 2009, z toho 2 podali poplatníci svému místně příslušnému správci daně aţ koncem prosince. Proto při hodnocení délky vyřizování ţádostí je lépe vycházet z celkového počtu ţádostí za 3 roky (tj. od 1. 1. 2006). Lze usuzovat, ţe se správcům daně daří zkracovat délku posuzování ţádostí, neboť nyní činí v průměru necelých 8 měsíců. V roce 2009 pak byly vyřešeny podané ţádosti v průměru za 4 měsíce. V níţe uvedené Tabulce č. 46 je přehled daňových kontrol poplatníků, u kterých bylo kontrolováno i správné nastavení převodních cen, a to v roce 2009 a v porovnání k roku 2008. (v tis. Kč)
Tabulka č. 46
Statistika kontrol týkající se převodních cen dle evidence v ADIS změna Rok počet kontrol základu daně daně ztráty 118 145 457 117 961 231 635 2008 123 156 442 58 163 103 757 2009 V roce 2006 ratifikovala Česká republika Arbitráţní konvenci, která upravuje proces při řešení sporů, které mohou vzniknout v souvislosti s následnou úpravou zisku u sdruţených podniků. Kromě Itálie jiţ podepsaly do konce roku 2008 Úmluvu o přistoupení všechny členské
71
státy EU, tj. celkem 26 států. Podle Arbitráţní konvence byl v České republice předloţen v roce 2008 první případ, který je nyní ve fázi dohadovacího řízení mezi kompetentními orgány obou států. Povědomí o problematice převodních cen se stále rozšiřuje, a to jak u daňových poplatníků díky informacím od svých mateřských a jiných spojených osob, tak u správců daně jejich metodickým vedením. Za účelem rozšiřování znalostí a výměny zkušeností o převodních cenách jsou organizována pracovní setkání pracovníků daňových správ, a to jak v rámci České republiky, tak na mezinárodní úrovni. Kromě toho probíhají i konzultace mezi správci daně a zástupci daňově poradenských firem ke vzájemnému objasnění postupů v této oblasti.
Mezinárodní spolupráce při správě daně z přidané hodnoty V roce 2009 v rámci české daňové správy pokračovala realizace, správa a vývoj činností v oblasti mezinárodní administrativní spolupráce týkající se DPH. Oblast těchto činností se řídí Nařízením Rady (ES) č. 1798/2003 a Nařízením Komise (ES) č. 1925/2004, včetně pouţívání systému VIES (VAT Exchange Information System). Systém VIES umoţňuje elektronickou výměnu informací v oblasti DPH. Hlavním smyslem tohoto systému je zamezit daňovým únikům a podvodům v rámci jednotného vnitřního trhu Evropské unie díky přesné výměně informací. S účinností od 1. 5. 2004 byla do zákona č. 235/2004, o dani z přidané hodnoty, implementována nová pravidla a postupy týkající se tzv. intrakomunitárního dodání a pořízení zboţí. Systém VIES byl napojen na systém ADIS (Automatizovaný daňový informační systém), běţně pouţívaný pro zpracování daňové agendy. Tím bylo umoţněno správcům daně získávat aktuální data z Evropské unie pro potřeby tuzemského daňového řízení. S tím souvisí zákonná povinnost plátců DPH podat souhrnné hlášení v případě uskutečnění dodání zboţí do jiného členského státu (tzv. intrakomunitárního dodání zboţí). Za rok 2009 podalo přibliţně 42 010 plátců DPH souhrnné hlášení o dodání zboţí do jiného členského státu a přibliţně 70 490 plátců DPH vykázalo v daňovém přiznání pořízení zboţí z jiného členského státu. Na základě zpracování údajů poskytnutých členskými státy Evropské unie prostřednictvím systému VIES a údajů z daňových přiznání českých plátců DPH vztahujících se k roku 2009 bylo zatím odhaleno 2 482 nesrovnalostí ve vykazování intrakomunitárních transakcí, které mohou znamenat nemalé daňové úniky a jejichţ podstatná část je prověřována na úrovni finančních úřadů. Tyto nesrovnalosti jsou zasílány prostřednictvím systému ADIS, přičemţ v současné době jiţ byla správci daně prověřena více neţ 1/4 těchto nesrovnalostí. Při prověřování konkrétních případů v roce 2009 pokračoval trend nárůstu počtu ţádostí o informace zaslaných do jiných členských států EU jako tomu bylo v minulém roce. Celkem bylo za rok 2009 zpracováno 4 222 příchozích a odchozích ţádostí o informaci a spontánních informací, včetně dotazů na registrační data plátců DPH. Od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 bylo z ČR do EU zasláno 2 854 ţádostí o informaci a spontánních informací. Z jiných členských států EU jsme naopak v roce 2008 obdrţeli 1 368 ţádostí o informaci a spontánních informací. V souvislosti s přijatou Směrnicí Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě, se ve spolupráci s Evropskou Komisí a ostatními členskými zeměmi intenzivně pracovalo na vývoji elektronického systému pro nově navrţený proces vrácení daně. Účinnost a praktická realizace uvedené legislativy je stanovena od 1. 1. 2010.
72
V oblasti školení pracovníků daňové správy, zejména finančních úřadů, byl v roce 2009 kladen důraz efektivní zvládnutí administrativních a kontrolních procesů, které vyplývají, kromě národní legislativy, také z poţadavků EU. Podporou při této činnosti je pracovníkům české daňové správy, kromě automatizovaného daňového informačního systému, také interní aplikace, která slouţí pro přenos, evidenci dat a tvorbu statistických výstupů z oblasti mezinárodní výměny informací DPH. Aplikace umoţňuje i rozlišení případů avizujících případné podvodné daňové jednání, které jsou vyřizovány přednostně. Jednoznačným posunem v technickém zpracovávání výměny informací v oblasti DPH byla implementace návrhu Evropské unie ohledně vyuţití tzv. interaktivních formulářů .pdf, které sjednotily strukturu a formát předávaných dat a tímto celý proces výměny zefektivnily. Dále byl v oblasti školení kladen také důraz na předvedení, dedukci a řešení moţných případů a chyb, které se v souvislosti s výměnou informací z oblasti intrakomunitárního dodání, pořízení a při zpracování této agendy mohou vyskytovat. Členství v EU přináší rovněţ nové povinnosti i daňovým subjektům. Z tohoto důvodu je veřejnost průběţně informována o změnách v této oblasti prostřednictvím internetových stránek české daňové správy (http://cds.mfcr.cz) a Ministerstva financí (www.mfcr.cz), které mimo jiné zprostředkovává přímé vstupy na informace zveřejněné na stránkách české daňové správy. Stejně tak je k dispozici i informační e-mailová adresa, která slouţí k zodpovídání dotazů veřejnosti. V souvislosti s pravidly DPH u intrakomunitárních obchodů byla pro veřejnost zavedena sluţba ověřování daňového identifikačního čísla (DIČ) osob registrovaných v jiných členských státech EU. Ověření bylo a je moţné provést u příslušného útvaru Ministerstva financí nebo u místně příslušného finančního úřadu, a to telefonicky, faxem, poštovní zásilkou, e-mailem, popřípadě v rámci osobní návštěvy. Od ledna do prosince roku 2009 bylo ověřeno v rámci celé daňové správy přes systém VIES 99 043 zahraničních DIČ.
Program FISCALIS Mezinárodní spolupráce probíhala rovněţ i formou celé řady interních aktivit s cílem seznámit pracovníky daňové správy s praktickými zkušenostmi při správě daní v jiných členských zemích EU. Stejně tak jako v předešlých letech i v roce 2009 se pracovníci daňové správy intenzivně zapojili do akcí realizovaných v rámci komunitárního programu FISCALIS v oblasti vzájemné výměny zkušeností uvnitř EU. V průběhu roku se aktivit programu Fiscalis zúčastnilo celkem 118 pracovníků české daňové správy. Konkrétně se jednalo o 22 účastníků seminářů, 41 účastníků projektových skupin a 55 účastníků Working Visit. Česká republika naopak hostila v rámci pěti setkání tzv. "FISCALIS Working Visit" 57 zástupců daňových správ jiných členských států EU.
Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění Jedním z cílů české zahraniční politiky je rozvoj všestranných a vzájemně výhodných hospodářských vztahů. S cílem omezení daňového zatíţení a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění, ke kterému dochází v hospodářských, obchodních a kulturních stycích a které působí nepříznivě na rozvoj vzájemné hospodářské spolupráce, je mezi státy obvyklé sjednat smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Česká republika má doposud v platnosti jiţ 75 takovýchto mezinárodních daňových
73
smluv, přičemţ další se připravují. V průběhu roku 2008 vstoupily v platnost tyto smlouvy: Smlouva mezi Českou republikou a Etiopskou federativní demokratickou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu - Sbírka mezinárodních smluv č. 54/2008; Smlouva mezi Českou republikou a Novým Zélandem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu - Sbírka mezinárodních smluv č. 75/2008. V roce 2008 byly podepsány: Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku; Smlouva mezi vládou Českou republikou a vládou Syrské arabské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. K podpisu jsou z české strany připraveny smlouva s Čínou, Kyprem, Kyrgyzstánem a Turkmenistánem. Průběţně probíhají expertní jednání, mající za cíl sjednat uvedený typ mezinárodních smluv, případně renegociovat staré, jiţ nevyhovující smlouvy, s mnoha dalšími státy. V roce 2008 byly na expertní úrovni rozjednány smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Ghanou, Hongkongem, Pákistánem, pokračovala jednání o protokolu k existující smlouvě s Nizozemím. Zahájeno bylo rovněţ jednání o protokolu k existující smlouvě s Kazachstánem. Pokud se jedná o aktuální Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku, je moţno uvést, ţe tento Přehled je místěn na příslušných Internetových stránkách MF a ÚFDŘ. Spolu s Přehledem smluv lze na stejném místě nalézt i Přehled pokynů, resp. sdělení ministerstva financí v oblasti mezinárodních daňových vztahů, uveřejněných ve Finančním zpravodaji.
Mezinárodní spolupráce daňových správ Oblast mezinárodní spolupráce daňových správ jiţ dlouhou řádku let není synonymem pro něco okrajového, ale naopak v ţivotě české daňové správy sehrává svou nezastupitelnou roli. To je i moţné demonstrovat na akcích, které česká daňová správa realizovala v roce 2008 v rámci upevňování a rozšiřování vzájemných vztahů s daňovými správami Ázerbájdţánu, Francie, Chorvatska, Maďarska a Slovenska. Spolupráce s daňovou správou Ázerbájdžánu Na základě sjednaného „Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem daní Ázerbájdţánské republiky“ se na konci dubna 2008 konala na Ústřední finančním a daňovém ředitelství pracovní návštěva zástupců ázerbájdţánské daňové správy. Snahou Ázerbájdţánské republiky je navázat uţší ekonomické a obchodní styky i s členskými zeměmi Evropské unie a tak byla předmětem jejich zájmu především problematika integrace evropské daňové legislativy do daňového systému České republiky. Prezentace české daňové správy se tak soustředily zejména na oblast daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Neméně důleţitým tématem však byla prezentace „Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS)“, který česká daňová správa pouţívá.
74
O své zkušenosti a poznatky ve výše uvedených oblastech se s ázerbájdţánskými kolegy podělili zástupci všech odborů z Ústředního finančního a daňového ředitelství. Kromě toho proběhla i návštěva Finančního úřadu v Příbrami, kde se kolegové z ázerbájdţánské daňové správy seznámili s jeho strukturou, organizací a praktickým provozem. Spolupráce s daňovou správou Francie V roce 2009 došlo v rámci spolupráce s daňovou správou Francie k realizaci velice významné akce. Byl to historicky první multilaterální seminář v České republice, který byl zaměřen na oblast „Převodních cen“ a zúčastnili se ho zástupci české, slovenské a francouzské daňové správy. Zázemí k realizaci této akce poskytlo vzdělávací zařízení „VLTAVA“ ve Smilovicích. Přednášejícími na téma „Převodních cen“ byli dva specialisté z francouzské daňové správy. Semináře se zúčastnilo celkem dvacet zástupců České a Slovenské republiky, kteří reprezentovali všechny úrovně svých daňových správ. Nešlo jen o jednostrannou teoretickou prezentaci francouzských zkušeností, čeští i slovenští účastníci měli připravené vlastní případové studie na kterých demonstrovali osobní zkušenosti při aplikaci převodních cen. Jak vyznělo na závěr při hodnocení účastníků, tato akce splnila svůj účel a ještě více utuţila vzájemné vazby mezi českou, slovenskou a francouzskou daňovou správou. Spolupráce s daňovou správou Chorvatska V polovině září 2008 se uskutečnilo v hlavním městě Chorvatska, Záhřebu první pracovní setkání generálních ředitelů obou daňových správ. Jak vrchní ředitel české daňové správy Jan Kníţek, tak jeho protějšek pan Ivica Mladineo vyjádřili oboustranný zájem o vzájemnou spolupráci mezi oběma daňovými správami. Jako konkrétní výstup implementace této spolupráce bylo českou stranou navrţeno uspořádat v první polovině následujícího roku v České republice společný seminář na předem specifické téma. Navíc zástupce české daňové správy potěšila nabídka na sjednání ujednání o spolupráci mezi českou a chorvatskou daňovou správou. Spolupráce s daňovou správou Maďarska V průběhu roku 2009 se uskutečnily dvě setkání mezi představiteli obou daňových správ. K prvnímu pracovnímu setkání došlo v dubnu mezi řediteli finančních ředitelstvích české a maďarské daňové správy. Tématem tohoto jednání byla oblast hodnocení výkonnosti daňové správy a tuto návštěvu organizovala maďarská strana v Budapešti. Druhé pracovní setkání, tentokrát v České republice, se uskutečnilo v říjnu. Vedoucím maďarské delegace byl pan János Szikora, prezident maďarské daňové správy, kterého do Čech doprovázeli jeho tři náměstci. Zbytek delegace tvořili ředitelé finančních ředitelství Maďarska. Na české straně bylo prakticky obdobné osazenstvo. Centrální úroveň zastupoval vrchní ředitel české daňové správy Jan Kníţek a regionální úroveň české daňové správy reprezentovali všichni ředitelé finančních ředitelství. Mimo to, ţe stěţejním tématem pracovní návštěvy byla oblast „Vzdělávání pracovníků v daňové správě“, podepsali, na Ústředním finančním a daňovém ředitelství, mezi sebou uvedení nejvyšší představitelé daňových správ „Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Maďarské republiky o vzájemné administrativní pomoci v oblasti přímých daní“. Tím se otevřel prostor pro výměnu 75
informací daňového charakteru, coţ napomůţeme oběma stranám k efektivnějšímu boji proti daňovým únikům. V dalších dnech pracovní cesty navštívili maďarští kolegové Finanční úřad ve Zlíně a vzdělávací zařízení české daňového správy v Luhačovicích. Spolupráce s daňovou správou Slovenska Spolupráci se Slovenskem můţeme povaţovat za unikátní. Nejen, ţe má hluboké kořeny, spojuje nás společná historie, tradice, ale i obě země mají obdobný vývoj. Jako kaţdoročně se v rámci sjednaného „Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Slovenské republiky“ uskutečnila řada setkání, která pro rok 2009 byla mimo jiné zaměřena na oblast informatiky, personalistiky, vzdělávání a skupinovou registraci. I díky neexistenci jazykové bariéry můţeme povaţovat tuto spolupráci za základní a důleţitý pilíř mezinárodní daňové spolupráce.
Česká daňová správa a mezinárodní daňové organizace V oblasti multilaterální spolupráce pokračovala česká daňová správa v rozvoji spolupráce s mezinárodními organizacemi daňových správ IOTA (Evropská organizace daňových správ) a CIAT (Americké organizaci daňových správ). Česká daňová správa a IOTA I v roce 2009 dostala česká daňová správa od ostatních členů IOTA důvěru se podílet na řízení této organizace. Jako jeden z devíti členů Výkonného výboru jsme se podíleli nejen na rozhodnutích, která se vztahovala k běţnému chodu organizace, ale také na strategických rozhodnutích, která budou mít dopad na činnosti organizace v následujících letech. Rovněţ velmi důleţitá byla i naše účast v pracovní skupině, která formulovala strategické principy rozvoje IOTA pro období 2008 – 2012. Naše aktivita také nepolevila ani v publikační činnosti. Svými články jsme přispívali, jak do interního časopisu IOTA, který je členům organizace znám pod názvem „Tax Tribune“, tak na internetové stránky IOTA. Mimo to jsme reagovali na nespočet odborných dotazů, které v průběhu roku 2009 přicházely z členských zemích IOTA. Pokud jde o pracovní program IOTA bylo i v roce 2009 cílem české daňové správy co nejvíce vyuţít nabídek k účasti našich pracovníků na akcích pořádaných IOTA. I přesto, ţe struktura pracovního programu IOTA neumoţňuje výměnné stáţe a projektové skupiny, tak jako je tomu u programu FISCALIS, zúčastnili se zástupci české daňové správy odborných seminářů celkem 30krát, coţ je ještě o 10 výjezdů více neţ-li v roce 2007. Česká daňová správa a CIAT Rok 2008 představoval pro českou daňovou správu ve vztahu k CIAT obdobné plnění pracovních povinností, které máme i k IOTA. Zejména se jednalo o plnění administrativních záleţitostí, které vycházejí z našeho členství v této organizaci, ale také o zajišťování pravidelných měsíčních příspěvků uveřejněných na internetových stránkách CIAT nebo o zpracovávání odborných odpovědí na dotazy přicházející ze sekretariátu této organizace. Navíc, aby měl CIAT moţnost posoudit i zkušenosti z evropského regionu, byla česká daňová správa zvolena za člena pracovní skupiny zaměřené na oblast plánování mezinárodních daňových kontrol jejíchţ výstupem bude „příručka“ pro všechny členské země CIAT v boji 76
proti mezinárodním daňovým únikům.
Péče o vztahy s veřejností Informace pro daňovou veřejnost V roce 2009 česká daňová správa pokračovala v nastoleném trendu zvyšování kvality poskytovaných informací prostřednictvím svých internetových stránek. Sluţbu odebírání novinek z daňové oblasti prostřednictvím e-mailu, která byla spuštěna koncem roku 2007, byla rozšířena o další funkcionalitu. Zájemci o tuto sluţbu mají teď moţnost odebírat novinky jak z daňové oblasti, tak dostávat do svých emailových schránek i upozornění z daňového kalendáře. Zaregistrovaným uţivatelům poté přijde kaţdý první den v týdnu na jejich emailovou adresu upozornění na splatnost příslušné daně. V polovině roku byly dále rozšířeny internetové stránky o nabídku volných pracovních pozic v rámci české daňové správy. Finanční ředitelství a finanční úřady tak mají moţnost na nich inzerovat své pracovní nabídky, coţ jim významně napomáhá při hledání nových zaměstnanců. Další novou sluţbou, která se v roce 2009 zpřístupnila, je aktuální seznam všech draţeb, které se konají v rámci jednotlivých finančních úřadů. V souvislosti s touto sluţbou se proto rozšířila sluţba „Real Simple Syndication“, známá pod zkratkou „RSS“, prostřednictvím které mohou uţivatelé získávat informace o probíhajících draţbách aniţ by museli navštívit internetové stránky české daňové správy. Pokud jde o „Daňový portál“ bylo evidováno ke konci roku 2009 více neţ 17 000 ţádostí o zřízení tzv. „Daňové informační schránky“, která v sobě obsahuje informace o stavech a obratech osobního daňového účtu, přehled písemností, které finanční úřad poslal a také osobní daňový kalendář, který umoţní lepší přehled o termínech pro plnění daňových povinností. V porovnání s rokem 2008 tak došlo opět k dalšímu nárůstu těchto ţádostí přibliţně o 110 %. Ocenění právnických osob V pořadí jiţ šestý ročník slavnostního vyhlášení právnických osob, které největší měrou přispěly do státního rozpočtu na dani z příjmů právnických osob, pořádalo Ministerstvo financí v polovině června roku 2009 v reprezentačních prostorách Břevnovského kláštera. Toto symbolické ocenění a poděkování za příkladné plnění daňových povinností v roce 2008 převzali zástupci 20 právnických osob z rukou ministra financí Miroslava Kalouska a vrchního ředitele Ústředního finančního a daňového ředitelství Jana Kníţka.
3.21. Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně Výkon správy odvodů za porušení rozpočtové kázně postihuje celé široké spektrum prostředků, které jsou ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu nebo státních finančních aktiv poskytovány ke stanovenému účelu, a to zejména v podobě dotací a návratných finančních výpomocí, ale i v podobě dalších obdobných forem jako jsou účelově určené příspěvky, podpory, půjčky atd. Zasahuje téţ i do oblasti prostředků, se kterými nakládají 77
organizační sloţky státu a jejich příspěvkové organizace. Souhrnně lze výše uvedené formy prostředků nazvat prostředky veřejnými, přičemţ jejich objem dosahuje kaţdoročně téměř dvou set miliard korun. Základním úkolem výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně je zajistit vrácení veřejných prostředků zpět do jejich zdroje v případech, kdy došlo k porušení podmínek stanovených při jejich poskytnutí nebo nesplnění povinnosti jejich řádného vrácení, včetně případů, kdy se porušení svých povinností ve vztahu k nakládání s prostředky státního rozpočtu dopustily organizační sloţky státu. Jedná se o postup upravený zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Nedílnými fázemi správy odvodů za porušení rozpočtové kázně jsou kontrola, vyměřování, vybírání uloţených odvodů a penále aţ po vymáhání jejich úhrady, včetně řešení opravných prostředků a ţalob. Při hodnocení činnosti finančních úřadů, finančních ředitelství i Ministerstva financí je nutné brát všechny uvedené části tohoto procesu v úvahu. Neméně významným faktorem, který můţe ovlivnit hodnocení výsledků dosaţených jednotlivými finančními úřady a ředitelstvími, je ekonomická i geografická různorodost jednotlivých regionů a s tím spojená struktura dotačních titulů včetně objemu veřejných prostředků proudících do kaţdého regionu. Personální situace na úseku výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně je i přes nepatrný pokles pracovníků v odděleních dotací finančních úřadů stabilizovaná. Specifikem této oblasti je rozmanitost pravidel jednotlivých dotačních titulů a zejména individuálnost nastavení podmínek pro pouţití veřejných prostředků v kaţdém jednotlivém případě. To klade vysoké nároky na odbornou erudici všech pracovníků vykonávajících správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a nutnost jejich specializace na konkrétní okruhy dotačních titulů, včetně jejich neustálého vzdělávání. V roce 2009 bylo zaznamenáno zvýšení náročnosti, resp. sloţitosti daňových řízení a v závislosti na tom nepatrný pokles jejich počtu a naopak nárůst zkontrolovaného objemu veřejných prostředků, včetně nárůstu objemu prostředků z fondů EU. Tak jako v minulých letech došlo i v roce 2009 k navýšení počtu řízení vedených na základě podnětu poskytovatelů nebo jiných kontrolních orgánů. Tento trend lze očekávat i v budoucnosti. a) Činnost finančních úřadů Jednou ze stěţejních činností oddělení dotací finančních úřadů při výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně je kontrola v jejímţ rámci jsou prověřovány skutečnosti zakládající vznik povinnosti odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně. Na základě zjištěných a prokázaných skutečností jsou následně ukládány odvody a penále za porušení rozpočtové kázně, které finanční úřady evidují a také vybírají, případně předávají specializovaným útvarům finančních úřadů k vymáhání jejich zaplacení. Z uvedeného vyplývá, ţe při výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně oddělení dotací finančních úřadů komplexně zajišťují, pouze s výjimkou vymáhání, všechny úkony v daňovém řízení. V oblasti výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně bylo provedeno celkem 13 569 kontrol či místních šetření, které zabezpečilo 532 pracovníků z 88 finančních úřadů. Kontroly byly provedeny jak na základě vlastní vyhledávací činnosti, tak na základě obdrţených podnětů od poskytovatelů a jiných kontrolních orgánů působících v oblasti dotací. Prověřeno bylo přes 56 263 216 tis. Kč, coţ představuje meziroční nárůst objemu zkontrolovaných prostředků o 12,4 %. Zkontrolováno bylo 25 283 dotovaných projektů, resp. akcí. Z mírného poklesu počtu kontrol, zkontrolovaných projektů, resp. akcí, ale naproti tomu ze zvýšení zkontrolovaného objemu veřejných prostředků vyplývá, ţe se v roce 2009 finanční úřady více zaměřily na dotace s vyšším objemem veřejných prostředků, v důsledku toho byly kontroly sloţitější a časově náročnější. Na základě provedených kontrol bylo vyměřeno celkem 4 409 092 tis. Kč odvodů za porušení rozpočtové kázně a 3 026 490 tis. Kč k nim příslušného
78
penále, coţ znamená, ţe 7,8 % zkontrolovaných veřejných prostředků bylo pouţito v rozporu se stanovenými pravidly. Tabulka č. 47
Rok Počet pracovníků Počet kontrol a místních šetření Počet kontrol a místních šetření na 1 pracovníka
Počet zkontrolovaných projektů Počet zkontrolovaných projektů na 1 pracovníka
Zkontrolovaný objem prostředků v mil. Kč Zkontrolovaný objem prostředků v mil. Kč na 1 pracovníka
2005 534 15 364 29 24 457 46 33 438 63
2006 543 13 588 25 24 114 44 35 749 66
2007 548 13 932 25 24 132 44 34 359 63
2008 540 14 083 26 25 924 48 50 059 93
2009 532 13 569 25 25 283 47 56 263 105
Vývoj kontrolní činnosti od roku 2005 – 2009 je znázorněn v Tabulce č. 47. Zaměření kontrolní činnosti finančních úřadů na jednotlivé oblasti v roce 2009 s minimálními odchylkami odpovídalo jejich zaměření v roce 2008. Tradičně nejvyšší podíl na celkovém počtu kontrol zaujímají kontroly veřejných prostředků poskytovaných do oblasti bydlení a do oblasti komunální infrastruktury. Tyto kontroly tvoří 18,7 % z celkového počtu kontrol. Finanční úřady se také shodně jako v předcházejícím roce při své kontrolní činnosti ve značné míře věnovaly dotacím směřujícím do oblasti zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kde bylo provedeno 17,2 % všech kontrol. Třetí klíčovou oblastí z pohledu kontrolní činnosti je široké spektrum dotačních titulů podpory podnikání, vědy a výzkumu a činnosti orgánů státní správy. Ty tvořily v roce 2009 celkem 15,5 % všech kontrol. Ostatní oblasti jako jsou zdravotnictví, kultura, průmysl a doprava, školství a tělovýchova, ochrana ţivotního prostředí, sociální věci a politika zaměstnanosti se na celkovém počtu kontrol podílejí 2,5 aţ 6 %. Dalším aspektem, který ovlivňuje zaměření kontrolní činnosti finančních úřadů je počet a struktura podnětů podaných poskytovateli veřejných prostředků a jinými kontrolními orgány působícími v oblasti veřejných prostředků. Těmito orgány bylo v roce 2009 podáno cekem 1 470 podnětů, coţ představuje nárůst o 5,8 % oproti roku 2008. Předmětem podaných podnětů bylo 1 765 dotovaných projektů, resp. akcí. Z podnětů podaných v roce 2009 vyřídily finanční úřady v témţe roce celkem 1 012 (tj. téměř 70 %). Nejaktivnějšími podavateli podnětů byly úřady práce (480 podnětů), Ministerstvo pro místní rozvoj (152), Ministerstvo kultury (122) oddělení finančních revizí finančních ředitelství (119) a ze státních fondů Státní fond rozvoje bydlení (65). Nejčastějšími adresáty podnětů byly finanční úřady v působnosti Finančního ředitelství v Brně, které obdrţely 409 podnětů (tj. 27,8 %) a v působnosti Finančního ředitelství v Ostravě. Ty obdrţely 344 podnětů (tj. 23,4 %). Z uvedeného vyplývá, ţe více jak polovina podnětů směřovala moravským a slezským finančním úřadům. Na celkovém počtu kontrol se kontroly provedené na základě podnětů podílejí 12 % a zkontrolované projekty na základě podnětů se na celkovém počtu zkontrolovaných projektů podílejí 7 %. Zkontrolovaný objem prostředků 10 179 935,7 tis. Kč na základě podnětů tvoří téměř pětinu celkem zkontrolovaného objemu (přesně 18,1 %). Z toho vyplývá, ţe předmětem podnětů jsou porušení rozpočtové kázně u velkých akcí s velkými objemy veřejných prostředků. Při výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně finanční úřady vydaly 3 099 platebních výměrů na odvod za porušení rozpočtové kázně, kterými byly uloţeny odvody v celkové výši 4 409 092 tis. Kč a 3 035 platebních výměrů, kterými bylo vyměřeno penále v celkové výši 3 026 490 tis. Kč. Přestoţe počet vydaných platebních výměrů není tím nejvíce vypovídajícím ukazatelem výsledků činnosti finančních úřadů poukazuje na objem nálezů v jednotlivých případech porušení rozpočtové kázně. Při porovnání počtu kontrol a počtu 79
platebních výměrů lze konstatovat, ţe kaţdá pátá kontrola byla ukončena vydáním platebního výměru na odvod v průměrné výši 1 422,7 tis. Kč. Při vydávání platebních výměrů v roce 2009, tak jako v předcházejících letech, zcela dominovaly finanční úřady v působnosti finančních ředitelství v Brně a v Ostravě, které dohromady vydaly téměř polovinu (45 %) všech platebních výměrů, a kterými uloţily 16,6 % z celkové částky uloţených odvodů a penále. Neopomenutelným faktem je, ţe tato dvě finanční ředitelství jsou co do počtu finančních úřadů v jejich působnosti a počtu pracovníků vykonávajících správu odvodů za porušení rozpočtové kázně největší. Nejvyšší aktivitu při vydávání platebních výměrů projevil Finanční úřad v Mladé Boleslavi, který vydal 195 platebních výměrů na odvod, coţ více jak 5x přesahuje celorepublikový průměr. Uloţení odvodů v nejvyšší výši dosáhl Finanční úřad pro Prahu 1 (2 547 034 tis. Kč), coţ odpovídá specifickým podmínkám tohoto úřadu, neboť v jeho územní působnosti sídlí naprostá většina ústředních orgánů státní správy, tedy subjektů nakládajícími s vysokými částkami veřejných prostředků. Z tzv. „normálních“ finančních úřadů uloţily nejvyšší odvody finanční úřady v Ústí nad Orlicí (100,4 mil. Kč), v Olomouci (89 mil. Kč), v Českých Budějovicích (88 mil. Kč). Naopak nejniţší odvody uloţily finanční úřady v Českém Krumlově, Rokycanech, pro Prahu 4 a pro Prahu 9, jejichţ výše uloţených odvodů ani v jednom případě nepřesáhla 2 mil. Kč. Proti rozhodnutím finančních úřadů bylo podáno celkem 212 odvolání směřujících proti částce 3 128 011 tis. Kč (tj. 42 % z celkové částky uloţených odvodů a penále). Z podaných odvolání jich bylo 22 finančními úřady vyřízeno v rámci autoremedury a pouze ve 28 případech jim bylo vyhověno plně nebo částečně. Tzn., ţe pouze něco málo přes čtvrtinu odvolání bylo podáno oprávněně. Nejvíce odvolání bylo podáno proti rozhodnutím finančních úřadů spadajících pod Finanční ředitelství v Brně (celkem 53), coţ je přesně čtvrtina všech odvolání. Tento stav souvisí s faktem, ţe finanční úřady v působnosti tohoto finančního ředitelství také vydaly čtvrtinu všech platebních výměrů. Neexistuje však přímá úměrnost mezi počtem platebních vydaných platebních výměrů a počtem odvolání. To dokládá příklad Finančního ředitelství v Ostravě jehoţ finančními úřady byla vydána pětina všech platebních výměrů avšak proti nim bylo podáno pouze 11 odvolání. Opravné prostředky však nebyly jedinou cestou jak daňové subjekty řešily svoji situaci při uloţení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně. Finanční úřady obdrţely celkem 964 ţádostí podle § 60 ZSDP o posečkání nebo placení ve splátkách uloţených odvodů a penále a 1 602 ţádostí o jejich prominutí. Z uvedeného vyplývá, ţe více jak v kaţdém druhém případě uloţení odvodu za porušení rozpočtové kázně byla podána ţádost o prominutí. Velice často došlo k vyuţití jak opravného prostředku, tak podání ţádosti o prominutí, čímţ došlo pouze ke zkomplikování celého řízení, nikoliv však ke zkrácení doby jeho trvání s nulovým dopadem na jeho výsledek. Jak jiţ bylo výše uvedeno, je při hodnocení výkonu jednotlivých finančních úřadů nutné vzít v potaz specifika místních podmínek. Pokud by tomu tak nebylo, byly by zcela jednoznačně zvýhodněny tzv. velké finanční úřady, zejména v sídlech jednotlivých krajů a naopak jasnými outsidery by byly „malé“ finanční úřady v ekonomicky málo aktivních regionech. Proto je nutné při hodnocení posuzovat výkonnost finančních úřadů za pomocí více ukazatelů a také zohlednit velikost finančních úřadů minimálně přepočtem jednotlivých ukazatelů na jednoho pracovníka, aby pohled na jednotlivá FŘ a FÚ alespoň nebyl zkreslen rozdílností jejich kapacity. Objem práce vykonané finančními úřady je proto dále hodnocen v kontextu tří základních ukazatelů, kterými jsou počet kontrol, počet zkontrolovaných projektů a zkontrolovaný objem prostředků. V roce 2009 naprosto výjimečných hodnot dosáhl Finanční úřad ve Zlíně se zkontrolovanými 12 872 mil. Kč (na jednoho pracovníka tak připadá 1 430 239 tis. Kč), dále 690 zkontrolovanými projekty/akcemi v rámci 679 kontrol a místních šetření. Tohoto výsledku bylo dosaţeno obdobně jako v případu Finančního úřadu v Českých 80
Budějovicích v roce 2007, díky kontrole velkoobjemové dotace do rozpočtu územního samosprávného celku. Přesto i ostatní klíčové ukazatele dosahují jedněch z nejvyšších hodnot, a to i v přepočtu na 1 pracovníka. S ohledem na objem vykonané práce si vysokou úroveň udrţuje Finanční úřad v Ústí nad Labem, který tak jako v minulém roce dosáhl vysoké hodnoty zkontrolovaného objemu veřejných prostředků (5 968 mil. Kč, tj. 953,7 mil Kč na 1 pracovníka) i nadprůměrného počtu zkontrolovaných projektů, a to při relativně nízkém počtu kontrol (74). Nízký počet kontrol byl však plně vyváţen skutečností, ţe na tomto FÚ bylo v průměru při jedné kontrole zkontrolováno téměř 5 projektů, přičemţ celostátní průměr je 1,86. Z průměru vybočuje téţ Finanční úřad v Písku zkontrolovaným objemem na 1 pracovníka (126 mil. Kč), počtem zkontrolovaných projektů/akcí (88,6 na 1 pracovníka) a počtem zkontrolovaných projektů/akcí v rámci jedné kontroly (3,5). V případě ostatních finančních úřadů lze sledovat docílení vysokých hodnot pouze u některého z ukazatelů, obvykle buď počet kontrol, anebo počet zkontrolovaných projektů tak jako v případech Finančního úřadu v Bruntále, ve FrýdkuMístku nebo v Kutné Hoře nebo v Berouně, u kterých se počet zkontrolovaných projektů na jednoho pracovníka pohybuje okolo 100. Při pohledu na absolutní hodnoty jednotlivých ukazatelů tak, jako v případě počtu vydaných platebních výměrů, počtu odvolání, i v případě počtu kontrol, zkontrolovaného objemu prostředků a zkontrolovaných rozhodnutí, byla zhruba čtvrtina těchto výkonů realizována finančními úřady v působnosti Finančního ředitelství v Brně. Těm dominoval uvedený Finanční úřad ve Zlíně, dále nadprůměrných hodnot dosáhly finanční úřady v Kroměříţi a ve Znojmě s hodnotami okolo dvojnásobku celostátního průměru. Ostatní finanční úřady se ve zkontrolovaném objemu veřejných prostředků a počtu kontrol na 1 pracovníka pohybují nad celostátním průměrem a v počtu zkontrolovaných projektů/akcí na 1 pracovníka se jich nad průměrem pohybuje většina. Tento stav vychází ze struktury dotačních titulů v regionu, kdy převaţují tzv. „malé dotace“ do oblasti zemědělství, kultury a školství a sociálních sluţeb. Výjimky tvoří jednorázová realizace velkých dotovaných projektů. Stabilně výborných výsledků dosahují finanční úřady v působnosti Finančního ředitelství v Ostravě. Těch finanční úřady dosáhly zejména v počtu kontrol (téměř 20 % všech kontrol provedených v celé ČR) a počtu zkontrolovaných projektů/akcí (21 % z celkového počtu zkontrolovaných projektů v rámci ČR), a to jak v absolutních číslech, tak i v přepočtu na 1 pracovníka. Takové porovnání je mnohem přesnější s ohledem na to, ţe na finančních úřadech v působnosti tohoto ředitelství pracuje druhý největší počet pracovníků vykonávajících správu odvodů za porušení rozpočtové kázně. V rámci Finančního ředitelství v Ostravě je nutné vyzdvihnout Finanční úřad Ostrava I, který v celostátním ţebříčku obsadil první místo v počtu zkontrolovaných projektů (811), třetí místo v počtu kontrol (418). Ve zkontrolovaném objemu veřejných prostředků, se tento úřad vešel do první desítky. Je třeba upozornit na to, ţe Finanční úřad Ostrava I patří co do počtu pracovníků oddělení dotací mezi tři největší v ČR. V porovnání s finančními ředitelstvími, v jejichţ působnosti nebyly provedeny jednorázové kontroly mimořádného objemu prostředků, vysokých hodnot jak v počtu kontrol, tak v počtu zkontrolovaných projektů/akcí, ale i zkontrolovaného objemu prostředků, dosáhlo Finanční ředitelství v Praze. Finanční úřady v jeho působnosti, aţ na výjimky, vykazovaly v roce 2009 vyrovnané nadprůměrné výkony ve všech hodnocených ukazatelích, a to jak v absolutních hodnotách, tak i v přepočtu na 1 pracovníka. Vysoko nad průměr finančního ředitelství, ale i nad průměr celostátní, dosáhl Finanční úřad v Benešově, kde kaţdý pracovník v průměru zkontroloval 60 mil. Kč v rámci 146 projektů (nejvyšší hodnota ze všech FÚ), dále Finanční úřad v Berouně, jenţ dosáhl průměru 64 mil. Kč zkontrolovaných prostředků a 85 projektů na 1 pracovníka. Nelze opomenout ani Finanční úřad v Příbrami, kde na kaţdého pracovníka připadá zkontrolovaných 72 mil. Kč v rámci 70 projektů. Výsledky dosaţené 81
finančními úřady v působnosti Finančního ředitelství v Praze jsou ovlivněny charakterem prostředků, které byly předmětem kontrol. Čtvrtina kontrol byla provedena u prostředků, jejichţ příjemci jsou zejména obce (příspěvky na provoz domovů důchodců a škol, výkon státní správy v přenesené působnosti, dotace do oblasti komunálního rozvoje a bydlení), necelá pětina kontrol byla provedena v oblasti zemědělství. Obdobných výsledků dosáhly finanční úřady v působnosti Finančního ředitelství v Českých Budějovicích, zejména v porovnání výkonu přepočteného na jednoho pracovníka. Absolutní hodnoty jsou ovlivněny velikostí tohoto finančního ředitelství, které je co do počtu podřízených finančních úřadů i počtu pracovníků vykonávajících správu odvodů za porušení rozpočtové kázně nejmenší v ČR. Výkon správy odvodů za porušení rozpočtové kázně je prováděn pouze na 7 finančních úřadech při personálním zajištění 36 pracovníky. Přesto Finanční ředitelství v Českých Budějovicích zaujímá čtvrté místo v absolutním počtu zkontrolovaných projektů (2 179) a také ve zkontrolovaném objemu veřejných prostředků přepočteném na 1 pracovníka (63 mil. Kč). Finanční úřady v jeho působnosti se zaměřily na kontrolu investičních dotací na výstavbu vodovodů, kanalizací, opravy obecního majetku po povodních, obnovy kulturních památek. Zvláštní pozornost byla věnována prostředkům z EU – Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Zcela specifických výsledků dosáhly finanční úřady v působnosti Finančního ředitelství v Ústí nad Labem. Přestoţe provedly druhý nejniţší počet kontrol (celkem 909), zkontrolovaly při nich třetí nejvyšší objem veřejných prostředků (9 635 mil. Kč.) a průměrný počet projektů/akcí (1 995). Pouze dva finanční úřady klesly, nutno uvést, ţe nijak významně, pod celostátní průměr zkontrolovaných prostředků na 1 pracovníka. Tři finanční úřady se u tohoto ukazatele navíc pohybují v násobcích celostátního průměru. Z uvedených údajů vyplývá, ţe kontrolní činnost byla zaměřena na příjemce velkých objemů veřejných prostředků a příjemce realizujících více dotovaných projektů, a to i za cenu nízkého počtu provedených kontrol. Pozornost si zaslouţí zejména výsledky Finančního úřadu v Ústí nad Labem se zkontrolovanými 5 968 mil. Kč a 361 zkontrolovanými projekty, přičemţ v průměru bylo v rámci 1 kontroly zkontrolováno téměř 5 projektů/akcí (přesně 4,88). Ovšem v případě Finančního úřadu v Ústí nad Labem více jak polovinu ze zkontrolované částky tvoří prostředky organizačních sloţek státu, kde byly kontrolovány dotace na jejich provoz. Jedná se ale o výjimečný stav, jehoţ důsledkem je i značně niţší procento vyměřeného odvodu vzhledem ke zkontrolovanému objemu veřejných prostředků. Na shodné úrovni lze hodnotit Finanční ředitelství v Hradci Králové a v Plzni. Finanční úřady v působnosti těchto dvou ředitelství při obdobném počtu pracovníků (57, resp. 50) dosáhly v roce 2008 také podobných výsledků (988, resp. 941 kontrol; zkontrolovaných 1 995, resp. 2 025 zkontrolovaných projektů/akcí). Rozdíl spočívá pouze v objemu zkontrolovaných prostředků, který tvoří výjimečný objem prostředků zkontrolovaný Finančním úřadem v Pardubicích (1 685 mil. Kč). Stejných výsledků také dosahují v hodnotách přepočtených na 1 pracovníka, jakoţ i ve výši uloţených odvodů. Ve všech kvantitativních ukazatelích finanční úřady spadající pod tato dvě finanční ředitelství nijak významně nevybočují z celostátního průměru. Finanční úřady v působnosti Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu, jako kaţdoročně, potvrdily své specifické výkony. Shodně jako v roce 2007 Finanční úřad pro Prahu 1 zkontroloval druhý nejvyšší objem prostředků z celé ČR (11 mld. Kč) a na zcela opačném konci pomyslného ţebříčku se umístil Finanční úřad v Praze - Modřanech se zkontrolovaným objemem 16,7 mil. Kč. Rozdíly jsou dány jednoznačně odlišnými vstupními podmínkami těchto finančních úřadů. Vůbec nelze srovnávat skladbu subjektů – příjemců a dotovaných projektů/akcí v působnosti finančních úřadů pro Prahu 1, pro Prahu 2 a pro Prahu 6, kde sídlí většina ústředních orgánů státní správy, tedy organizačních sloţek státu (subjektů hospodařících 82
s miliardovými objemy veřejných prostředků) a ostatních finančních úřadů, zejména pro Prahu – Jiţní město a Prahu Modřany. Proto při hodnocení finančních úřadů v působnosti Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu je nutné na jejich výsledky pohlíţet přísně individuálně. b) Činnost finančních ředitelství Působnost finančních ředitelství v rámci výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně spočívá zejména v postavení odvolacího orgánu vůči rozhodnutím finančních úřadů, zcela nepochybně v jejich metodickém vedení, včetně dohlídkové činnosti a v neposlední řadě v zabezpečení vazby na Ministerstvo financí - Ústřední finanční a daňové ředitelství. Podobně jako na finančních úřadech je i na finančních ředitelstvích stabilizovaná personální situace, s minimální fluktuací zaměstnanců. V roce 2008 bylo na finančních ředitelstvích zaevidováno celkem 3 340 spisů, coţ představuje oproti roku 2007 zhruba 12 % pokles. Přetrvávající klesající tendenci lze zaznamenat u spisů postupovaných k rozhodnutí ÚFDŘ, zejména ţádostí o prominutí odvodů za porušení rozpočtové kázně. Na ÚFDŘ bylo v roce 2008 postoupeno celkem 1 533 spisů, oproti 1 892 postoupeným spisům v roce 2007 a 1 969 spisům postoupeným v roce 2006. Pokles byl v roce 2008 zaznamenán také u počtu podaných odvolání vyřizovaných v kompetenci finančních ředitelství, a to o téměř 23 %, avšak sloţitost konkrétních kauz kaţdoročně narůstá. Na pracovníky finančních ředitelství jsou tak kladeny stále větší nároky na odbornou způsobilost, neboť bezvadné a kvalifikované vypořádání námitek odvolání je základem pro případný úspěch v soudních sporech. Z tohoto pohledu je vyřizování odvolání nejnáročnější částí agendy finančních ředitelství. S těmito problémy, alespoň v roce 2008, se nemuselo potýkat Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, neboť proti rozhodnutím finančních úřadů o uloţení odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně nebylo podáno ţádné odvolání. Opakem je Finanční ředitelství v Plzni, které muselo řešit 44 odvolání. Z celkem 247 odvolání vyřízených finančními ředitelstvími bylo v roce 2008 plně nebo částečně vyhověno pouze ve 28 případech, coţ představuje 11 % úspěšnost subjektů. Tento fakt ale spíše poukazuje na kvalitu rozhodnutí finančních úřadů. O vysoké úrovni rozhodnutí finančních ředitelství vypovídá více jak 70 % úspěšnost finančních ředitelství v soudních sporech. Přesto byla i v roce 2008 zaznamenána značná disproporce rozhodování jednotlivých krajských soudů, včetně některých zcela nepředvídatelných závěrů. Některé z nich však nebylo moţné pro procesní pochybení napadnout kasační stíţností. Vzhledem k vysokému počtu zamítnutých odvolání, je však počet soudních sporů poměrně nízký. S ohledem na to, ţe naprostá většina subjektů, kterým byl odvod nebo penále za porušení rozpočtové kázně uloţen, vyuţije moţnosti podání ţádosti o jejich prominutí, tvoří objemově významnou část agendy finančních ředitelství zpracování a postoupení ţádosti subjektů o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně Ministerstvu financí. V rámci toho je ověřováno správné posouzení porušení rozpočtové kázně a procesní postup finančního úřadu a teprve poté finanční ředitelství zaujímá ke kaţdé ţádosti své stanovisko. Tento postup poskytuje finančním ředitelstvím aktuální a průběţný přehled o úrovni činnosti podřízených finančních úřadů a je tedy velice účinným nástrojem jejich metodického řízení, který doplňuje dohlídkovou činnost finančních ředitelství. c) Centrální evidence dotací - informační systém CEDR Jedním ze základních nástrojů, který pomáhá finančním úřadům v jejich kontrolní činnosti, je informační systém CEDR. Ten primárně poskytuje správcům daně informace o poskytnutých dotacích, návratných finančních výpomocích a všech ostatních obdobných transferech z jednotlivých kapitol státního rozpočtu, všech státních fondů, Národního fondu i státních finančních aktiv. Rok 2009 měl být prvním rokem, kdy ze strany poskytovatelů dotací
83
bude probíhat průběţné a kompletní zadávání údajů o poskytnutých dotacích a o jejich příjemcích. Toto očekávání se s ohledem na přetrvávající technickou nepřipravenost mnoha poskytovatelů zcela nenaplnilo. Stále nedořešeným problémem zůstává transport dat i informačního systému ISPROFIN. Tato situace je o to zaráţející, ţe provozovatelem tohoto systému je Ministerstvo financí. Na finančních úřadech jsou tak se střídavými úspěchy příjemci dotací vyhledáváni na webových stránkách jednotlivých poskytovatelů, coţ je vyhledávání komplikované a navíc jsou získávány informace neoficiálního charakteru. Stále neutěšená situace přetrvává v kvalitě předávaných dat. Řešení tohoto problému měla přinést vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací, která byla schválena dne 6. 11. 2007 a nabyla účinnosti 1. 1. 2008. Ta zcela jednoznačně stanovuje strukturu a náplň jednotlivých údajů, které mají být zaznamenány. Přesto k výraznému zlepšení kvality zaznamenávaných údajů nedošlo. Přetrvávající slabou stránkou v tlaku na poskytovatele k plnění jejich povinnosti zaznamenat údaje o poskytnutých účelově určených prostředcích, je absence zákonné sankce za její řádné neplnění. Ministerstvo financí tak nemá v ruce účinný nástroj pro vymáhání plnění této povinnosti. Pokud zlepšení nastalo, pak především u poskytovatelů prostředků z fondů EU, kdy byly v roce 2008 zadány informace o poskytnutých 13,2 mld. Kč oproti informacím o 3,3 mld. Kč zadaným v roce 2007. Poskytovatelé téţ začali ve velké míře vyuţívat sluţbu tohoto informačního systému v podobě okamţité informace o výsledku provedených kontrol, výši stanoveného odvodu a důvodech vyměření, tj., kde a jakým způsobem příjemce dotace či návratné finanční výpomoci porušil rozpočtovou kázeň. Tyto informace pak mají moţnost vyuţít při administraci dotovaných projektů a zejména při hlášení nesrovnalostí. d) Dílčí závěr Rok 2009 v úrovni výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně nepřinesl ţádný významný zvrat. Lze konstatovat, ţe činnost finančních úřadů i finančních ředitelství v oblasti správy odvodů za porušení rozpočtové kázně je co do kvantity i kvality stabilizovaná, stejně tak jako personální situace. Zaměření kontrolní činnosti je systematicky rozloţeno na všechny oblasti, kde jsou poskytovány veřejné prostředky. Ve stále větší míře se dostává do povědomí širší veřejnosti, přičemţ také spolupráce s poskytovateli dotací i s příjemci dotací (zejména obcemi) je kvalitativně na jiné, vyšší úrovni, neţ tomu bylo v předchozích letech. Přes posun na straně některých poskytovatelů se finanční úřady stále potýkají se základním problémem, kterým je kvalita rozhodnutí, smluv nebo dohod, na jejichţ základě jsou veřejné prostředky poskytovány. Na základě poznatků z praxe lze za nízkou označit úroveň rozhodnutí vydávaných Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem ţivotního prostředí. Specialitou jsou v tomto ohledu právní akty a postupy státních fondů. Nedílnou součástí kontrolní činnosti finančních úřadů při výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně je kontrola projektů hrazených s pomocí prostředků EU. Společným znakem kontrol těchto projektů je značně komplikovaná provázanost poţadavků orgánů EU na administraci včetně způsobů financování a české národní legislativy upravující poskytování dotací. Výsledkem toho je značně nepřehledné nastavení povinností vůči příjemcům dotací, jakoţ i nastavení způsobů financování, které nejsou v právních předpisech upraveny. To má za následek zvýšení komplikovanosti kontrol a ztíţení pozice finančních úřadů ve vztahu k příjemcům při řešení sporných záleţitostí. S těmito problémy, tak jako v minulých letech, se finanční úřady potýkaly u naprosté většiny z 310 kontrolních šetření u příjemců dotací z EU provedených v roce 2009. Od roku 2008 se finanční úřady v rámci posuzování porušení rozpočtové kázně zaměřily nově na dodrţování podmínek, resp. pravidel, pro výběr dodavatelů dle zákona o veřejných zakázkách. Za tím účelem bylo zajištěno základní proškolení všech pracovníků oddělení dotací
84
v oblasti zadávání veřejných zakázek. Dodrţení pravidel pro výběr dodavatelů dotovaných projektů je totiţ jednou z prioritních povinností příjemců dotací, na kterou je kladen zvlášť silný důraz, zejména u projektů financovaných za účasti prostředků z fondů EU. Přestoţe rozšíření posuzování porušení rozpočtové kázně i na tuto oblast vede ke zvýšení náročnosti kontrol, je z prvních výsledků patrné, ţe nedodrţování pravidel pro výběr dodavatelů zřejmě bude jedním z nejčastějších, a to poměrně zásadních pochybení příjemců dotací.
3.22. Finanční kontrola Finanční kontroly provádějí finanční ředitelství – oddělení Finanční kontroly (dále jen „OFK FŘ“) podle ustanovení zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v rozsahu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). Při výkonu své činnosti se řídí zákonem ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Spolupráce a koordinace při provádění kontrolní činnosti vyplývá z čl. 19 Organizačního řádu územních finančních orgánů a čl. 26 Organizačního řádu Ministerstva financí. Za Ministerstvo financí je završována z úrovně odboru 17 – Kontrola, v oblasti finanční kontroly konkrétně oddělením 172 – Veřejnosprávní kontrola. Při vzájemné součinnosti jsou přednostně realizovány kontroly podle poţadavku ministerstva a u subjektů, kde jsou signalizována závaţná porušení finanční kázně. Rovněţ jsou jednotlivými OFK FŘ realizovány kontroly v návaznosti na signály z protikorupční linky ministerstva a ministru financí zasílané podněty, stíţnosti apod. Konkrétní kontrolní akce vycházejí z Analýzy rizik zpracované odborem 17 – Kontrola pro potřeby zaměření kontrolní činnosti na daný kalendářní rok. Přitom jsou zohledňovány i závěry z Analýz zpracovaných z úrovně jednotlivých OFK FŘ. Při finančních kontrolách Finanční ředitelství (dále jen „FŘ“) prověřují zejména oprávněnost pouţití peněţních prostředků státního rozpočtu, čerpání účelových dotací a plnění povinností při správě a ochraně majetku státu. Důraz je poloţen na vedení účetnictví, dodrţování schválených závazných ukazatelů stanovených pro jednotlivé druhy výdajů. Rovněţ je kontrolováno dodrţování uzavřených smluv nebo jiných rozhodnutí, přičemţ je prověřováno dodrţování účelnosti a efektivnosti jednotlivých výdajů. U programového financování se prověřuje, zda byly dodrţeny investiční záměry, zadávací podmínky v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., čerpání zdrojů financování, systém kritérií pro posouzení cílů programu, termínů realizace a závěrečných vyhodnocení spolu s vyúčtováním a finančním vypořádáním prostředků státního rozpočtu. Při řadě kontrolních akcí je součástí kontrol prověření účinnosti a fungování vnitřních kontrolních systémů ve vazbě na zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, a navazující vyhlášky č. 416/2004 Sb. V roce 2009 uskutečnili pracovníci OFK FŘ celkem 201 finančních kontrol, při kterých zjistili neoprávněné pouţití nebo zadrţení peněţních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nebo jiných peněţních prostředků státu ve výši 742,191 tis. Kč. Další nedostatky zjištěné např. při nesprávném postupu při odpočtu daně z přidané hodnoty nebo sníţení základu daně z příjmů znamenaly ve svém důsledku vyčíslení „daňových nedostatků“ ve výši 94,067 tis. Kč.. Významnou oblast čerpání a poskytování veřejné finanční podpory představují výdaje státního rozpočtu na programy obnovy venkova, ke zlepšení ţivotního prostředí ve městech a obcích, na bytovou výstavbu a opravy bytových domů postavených panelovou technologií, rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postiţených regionů, budování technické infrastruktury pro průmyslovou zónu a další. Jejich financování zabezpečují zejména MZe, 85
MŢP, MMR, MK, SFŢP, SFRB. U statutárních měst, měst a obcí provedla OFK FŘ celkem 47 kontrol. Kontroly u dotací poskytovaných obcím na podporu výstavby nájemních bytů se zaměřovaly na plnění podmínek daných nařízením vlády č. 481/2000 Sb. a stanovených smlouvou o poskytnutí dotace z prostředků SFRB. Bylo zjištěno, ţe některé obce neměly v době podání ţádostí dořešeny majetkové vztahy k pozemkům, zajištěny finanční nástroje potřebné k dofinancování staveb. V některých ţádostech uváděly nepravdivé údaje. Např. obec nerespektovala podmínky smlouvy se SFRB na výstavbu domu s pečovatelskou péčí. Prostředky vyuţila na výstavbu čističky odpadních vod, do celkových nákladů akce zahrnula navíc práce, které s výstavbou nesouvisely. Nedostatky se vyskytovaly také v případech, kdy město podcenilo závaznost termínu pro dokončení výstavby objektů a energobloku vydaného rozhodnutím o účasti státního rozpočtu na financování akce. Nad rámec investičního záměru vybudovalo kanalizaci, která nebyla zmíněna ani v ţádosti o přidělení dotace. Město – příjemce pouţilo dotaci k vybudování přístřešku na sušení prádla na střeše domu, přestoţe v pokynech pro čerpání dotace bylo stanoveno, ţe ji nelze pouţít na výstavbu technické infrastruktury. Objem neoprávněně pouţitých peněţních prostředků státního rozpočtu z provedených kontrol u statutárních měst, měst a obcí vyčíslila OFK FŘ na 193,707 tis. Kč. Finanční kontroly provedené u 44 organizačních sloţek státu prověřily hospodaření s prostředky státního rozpočtu v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu, financování reprodukce majetku, pouţití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb a rezervního fondu. Dále se kontrolovaly postupy orgánů státní správy při plnění povinností vyplývajících ze zákona o účetnictví, zákona o majetku při zabezpečování správy a ochrany majetku státu a dalších právních předpisů. Kontroly prověřily např. u kapitoly MPSV – ústav sociální péče a úřady práce, MZ – středisko pro resortní informační systémy, MZe - krajské veterinární správy a státní veterinární ústav, ČÚZK - katastrální úřady, MV vyšší policejní školu, MŠMT - vysokoškolské sportovní centrum a centrum pro zajišťování výsledků vzdělávání, MS - krajské soudy, okresní soudy, krajská státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství. Např. kontroly provedené u 13 úřadů práce potvrdily opakovaně nedostatky z minulých let. Převody prostředků z rezervního fondu na výplatu dávek sociální podpory uskutečňovaly úřady bez rozpočtového opatření, rovněţ tak postupovaly v několika případech při úhradách výdajů rozpočtově nezajištěných; neplnily povinnost odvádět příjmy soustředěné na jiných neţ příjmových rozpočtových účtech do 3 pracovních dnů po připsání částky na jejich účet do státního rozpočtu – podle § 45 rozpočtových pravidel. Řada zjištěných nesrovnalostí ve vedení dokumentace, kdy tato nepodávala úplný a průkazný přehled o pořízení, oceňování, pohybech a vyřazení majetku, dále v dodrţení správného zaúčtování provozních záloh, nákladů a výdajů příštích období, cenin, zásob apod., svědčí o nedůsledném provádění inventarizací, ověřování skutečného stavu majetku a závazků v účetnictví. Účetní jednotky neplnily základní povinnosti vést účetnictví průkazné, v souladu s účetními postupy a metodami. Neoprávněné pouţití peněţních prostředků státního rozpočtu dosáhlo v této oblasti kontroly výše 55,458 tis. Kč. Při kontrolách uskutečněných u 30 státních příspěvkových organizací OFK FŘ prověřila správnost čerpání a vyuţití peněţních prostředků státního rozpočtu na jmenovité akce v rozsahu poţadavků a schválených podmínek příslušných zřizovatelů (např. MŠMT, MK, MZ, MZe, kraje). U příjemců (např. nemocnice, zdravotní ústavy, dětské domovy se školou, specielní školská zařízení, muzea) bylo kontrolováno naplňování poţadavků na rozšíření ubytovacích kapacit, lůţkových částí, oprav a odstranění havarijních stavů objektů, rekonstrukce historických částí, rozšíření vědomí prevence apod. v návaznosti na stanovené závazné podmínky.
86
Např. bylo zjištěno, ţe při rekonstrukci jezuitských kolejí uhradilo muzeum faktury za stavební práce, které nebyly součástí dokončené stavby podle kolaudačního rozhodnutí. Z porovnání soupisů stavebních prací dodavatele, dokumentace původního zadání a schválených změnových listů poskytovatele vyplynulo neoprávněné pouţití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. U vybraných projektů Národního programu zdraví zaměřených na předcházení úrazů, poskytnutí první pomoci, prevenci drogové závislosti a násilí pro cílovou skupinu dětí základních škol nebyly zcela splněny zadané podmínky. Přestoţe docházelo k maximálnímu čerpání prostředků, nebyla dodrţena stanovená účelovost výdajů. Např. část prostředků určených na „ostatní zdravotnický materiál“ byla pouţita na pořízení tonerů, propagačních předmětů, nákup pohonných hmot, pro uspořádání srazu motorkářů. Do nákladů za stavební práce byly v ojedinělých případech zahrnovány neoprávněně poskytnuté zálohy. Po řadu let vykazovalo zařízení provozující divadelní činnost rozdíl fyzického a účetního stavu movitého majetku ve výši 385 tis. Kč, který vznikl v průběhu delimitací a církevních restitucí. Zařízení neplnilo základní povinnosti při správě a ochraně majetku před zneuţitím, příp. ztrátou v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., navíc neučinilo nezbytná účinná opatření k navrácení majetku. Neoprávněné pouţití peněţních prostředků státního rozpočtu vyčíslila OFK FŘ v této oblasti částkou 305,246 tis. Kč. Dodrţování účelovosti a podmínek stanovených pro poskytování peněţních prostředků na financování programů prověřila OFK FŘ u 3 veřejných vysokých škol (působnost podle zákona č. 111/1998 Sb.). Při rekonstrukci budovy školícího střediska, výukových prostor, kateder a objektu menzy, výstavby loděnice nesplnily školy závazné ukazatele především stanovenou výši vlastních zdrojů, termín realizace a závěrečného vyhodnocení akcí. Kontrola účetních dokladů a dalších dokumentů v jednom případě prokázala, ţe nebyl splněn objem skutečně pouţitých vlastních investičních prostředků, jak stanovilo rozhodnutí. Z neinvestiční dotace škola pouţila prostředky na předměty charakteru technického vybavení stavebních děl (zabudované konstrukce k upevňování účelových zařízení a předmětů). V uvedených případech dosáhlo neoprávněné pouţití peněţních prostředků výše 150,803 tis. Kč. Finanční kontroly hospodaření a kontroly u vybraných grantů a dotací byly realizovány u 6 veřejných výzkumných institucí (ve vazbě na vznik a přeměnu z příspěvkových organizací zákon č. 341/2005 Sb.), s výjimkou jednoho výzkumného ústavu nebyly shledány nedostatky. Kontrolovaná organizace po změně právní formy nevyrovnala část ztráty hospodaření za rok 2005; jako příjemce dotace k řešení projektu MPSV nesplnila povinnost vést samostatnou evidenci o uznatelných nákladech, sledovat výdaje hrazené z podpory, neprokázala oprávněnost zaúčtování reţijních nákladů, uskutečnila nezákonné převody finančních prostředků na termínované vklady. Neoprávněné pouţití peněţních prostředků vyčíslilo OFK FŘ částkou 17,390 tis. Kč. FŘ prověřilo také prostředky určené k výzkumu a vývoji na řešení výzkumného záměru, které byly poskytnuty MŠMT formou dotace ze státního rozpočtu. Společnost obdrţela v řádu několika let podporu na „cílený výzkum v průmyslu a zdravotnictví na zdrojích neutronů“. Úkoly na projektu byly splněny a výsledky kladně hodnoceny v úrovni mezinárodního významu. Prověřením čerpání peněţních prostředků, výše uznaných nákladů na výzkumný záměr u příjemce OFK FŘ nezjistilo porušení rozpočtové kázně, ani zákona o podpoře výzkumu a vývoje č. 130/2002 Sb. a nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů. U vybraných fyzických osob, provozujících rostlinnou a ţivočišnou výrobu, prověřilo
87
OFK FŘ správnost čerpání prostředků poskytnutých MZe na obnovu, odbahnění rybníků, opravu hrází hydrotechnických objektů. Při těchto kontrolách se nezjistilo porušení podmínek stanovených rozhodnutím ani rozpočtové kázně ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb. Předmětem kontrol u 7 občanských sdruţení (postavení upravuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů) bylo čerpání peněţních prostředků ze státního rozpočtu v objemu více neţ 25 mil. Kč související s programem podpory rozvoje a obnovy materiálně-technické základny sportu a tělovýchovy. Jednalo se o kontroly realizace projektů na výstavbu nových sportovních objektů, víceúčelového hřiště a technického zázemí (hřiště třetí generace, dráhy bowlingu, kuţelny, přístavby šaten apod.). Prověřované tělovýchovné jednoty splnily finanční i technické parametry stanovené v rozhodnutí poskytovatele, prostředky tak pouţily na financování akcí programu ke sledovaným účelům v regionech. Hospodaření s více neţ 40,840 tis. Kč uvolněných z kapitoly MK a MPSV v rámci Podpory rozvoje a obnovy materiálně-technického zabezpečení církví a náboţenských organizací prověřila OFK FŘ u 3 církevních subjektů. Kontroly prostředků určených na opravu kostela, obnovy výmaleb včetně restaurátorských prací v interiéru, na dům sociálních sluţeb pro seniory prokázaly splnění účelu a způsob financování odpovídal daným podmínkám. Předmětem 29 kontrol bylo prověření plnění všeobecných podmínek pro získání všech druhů investičních pobídek podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Při kontrolách byla zohledňována i novela zákona č. 159/2007 Sb. představující některé změny podmínek (např. šetrnost výroby, činností nebo zařízení k ţivotnímu prostředí). Kontrolované subjekty ţádaly o přísliby především na rozšíření výrobních kapacit, modernizaci strojního zařízení, zavádění nových technologií, řešily vytvoření přímých pracovních míst v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti apod. Kontroly se zaměřovaly i na podmínky vedoucí k moţnosti čerpání prostředků k produkci z rozšířené výroby určené k exportu nebo podílu na exportních zakázkách velkých zahraničních firem. Výsledky kontrol většinou prokázaly splnění podmínek ve smyslu zákona č. 72/2000 Sb., včetně dalších předpokladů pro poskytnutí investičních pobídek stanovených Rozhodnutími ministra průmyslu a obchodu. V případech nesplnění všeobecných podmínek pozbylo pro ţadatele platnost Rozhodnutí MPO a právo investiční pobídky uplatňovat. Výstupem jedné kontrolní akce byla skutečnost, ţe došlo k navrácení peněţních prostředků ve výši 16 mil. Kč poskytovateli za nesplnění dohod o hmotné podpoře vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace zaměstnanců podle zákona o investičních pobídkách a nařízení vlády č. 103/2002 Sb. V průběhu roku 2008 se OFK FŘ podílela na kontrole prostředků poskytovaných České republice v rámci předstrukturálního nástroje Phare. Jednotlivé kontroly byly realizovány v návaznosti na poţadavky odboru 17 – Kontrola, který plní roli Národního kontrolního orgánu Phare za Českou republiku. Finanční kontroly realizované na úrovni konečného příjemce pomoci slouţily jako jeden ze základních výstupů k vyhodnocení hospodaření s tímto druhem finančních prostředků a zároveň byly vyuţívány i pro potřeby analýz hospodaření s ostatními druhy fondů poskytovanými z EU. Závěry z realizovaných veřejnosprávních kontrol uskutečněných z úrovně OFK FŘ, při kterých bylo zkontrolováno více neţ 300 mil. Kč, poukazují na skutečnost, ţe u prostředků Phare se projevují jiţ několikaleté zkušenosti z jejich čerpání konečnými příjemci pomoci. V průběhu roku 2008 nebyly zjištěny nedostatky závaţného charakteru, o nichţ by musel Národní kontrolní orgán informovat Evropskou komisi, popř. zabezpečit jejich řešení ve spolupráci s OLAF. Závěry obsaţené v protokolech z veřejnosprávních kontrol v této oblasti byly v průběhu roku 2008 průběţně konzultovány s příslušnými odbornými útvary ministerstva plnícími roli Národního schvalujícího úředníka a Národního koordinátora pomoci. Tato specifická kontrolní činnost prováděná pracovníky OFK FŘ přispěla k plnění úkolů České republiky stanovených závaznými dokumenty, především pak Memorandem o zřízení národního fondu. 88
V návaznosti na Analýzu rizik pro potřeby zaměření kontrolní činnosti byly z úrovně OFK FŘ v roce 2008 vykonány veřejnosprávní kontroly hospodaření s prostředky z výnosů z prodeje majetku v privatizaci u vybraných nadací. Prostřednictvím těchto finančních kontrol bylo na místě zkontrolováno hospodaření s více neţ 436 mil. Kč přidělených jednotlivým nadacím z Nadačního investičního fondu (dále jen „NIF“). Kontroly prokázaly, ţe většina příspěvků byla poskytnuta v souladu s účelem, pro který byla nadace zřízena. Prostředky byly řádně pouţity např. na údrţbu a zachování hornických tradic, na obnovu a propagaci dochovaných divadelních památek, na rozvoj kulturně osvětové, výchovně vzdělávací činnosti, aktivity pro zdraví a ţivotní prostředí prospěšné, apod. Naproti tomu byly zjišťovány nedostatky, které se dlouhodobě opakují, jako např. opoţděné podávání návrhů na zápis o zvýšení nadačního jmění, neplnění informační povinnosti nabyvatelů - předkládání výročních zpráv a zpráv auditora. Poznatky z kontrol provedených z úrovně OFK FŘ byly vyuţity Ministerstvem financí v rámci spolupráce s Radou vlády pro nestátní neziskové organizace především ve vazbě na přípravu dodatku ke smlouvě o převodu finančních prostředků z NIF. Při vybraných kontrolách OFK FŘ současně ověřovala, zda byl nastaven a je funkční vnitřní kontrolní systém. Bylo především ověřováno zajišťování včasného předávání informací příslušným úrovním řízení o významných skutečnostech při uskutečňování operací a rovněţ celkový systém řídící kontroly. V této oblasti byl důraz poloţen i na přijímání závěrů ke zjištěným závaţným nedostatkům a na opatření k jejich nápravě přijímaných z úrovně vedení kontrolovaných organizací. Kontroly realizované v oblasti zadávání veřejných zakázek poukázaly na moţná pochybení v předepsaných postupech. Při výběru a vyhodnocování soutěţí nebyla podle názoru kontrolních pracovníků OFK FŘ vţdy dodrţena závazná ustanovení zákona č. 40/2004 Sb. (zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Zadavatelé neprokázali dodrţení zásady transparentního, rovného přístupu ke všem dodavatelům, zákazu diskriminace při zadávání veřejné zakázky, průkazně vedenou dokumentací. Veřejnosprávní kontroly v této oblasti ukázaly na snahu obcházení zákona spočívající v rozdělení předmětu veřejné zakázky na více samostatných zakázek, aby došlo ke sníţení předpokládané ceny plnění pod finanční limit. V těchto případech byla zjištění, v souladu s § 22 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., postoupena k posouzení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe v Brně. Po ukončení finančních kontrol, u nichţ bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně, byla příslušná kontrolní dokumentace zasílána místně příslušným finančním úřadům k vyuţití a případnému zahájení daňového řízení ve smyslu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Protokoly byly rovněţ vyuţívány odborem 17 – Kontrola k dalšímu zkvalitňování metodické činnosti a k informaci pro příslušné ostatní odborné útvary Ministerstva financí. Výsledky finančních kontrol realizovaných z úrovně OFK FŘ potvrzují, ţe výkon veřejné správy není vţdy uskutečňován hospodárně, účelně a efektivně, v souladu se stanovenými cíli a kritérii finanční politiky. Závěry z kontrol dlouhodobě ukazují zjišťování obdobných nedostatků jako je tomu u ostatních veřejnoprávních kontrol realizovaných v rámci celé veřejné správy ostatními kontrolními orgány. Slouţí jako jeden z podkladů ke zpracování Zprávy o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě, která je pro potřebu vlády ČR kaţdoročně zpracovávána z úrovně Ministerstva financí. V návaznosti na potřebu zabezpečení jednotného přístupu k provádění veřejnosprávních kontrol na všech FŘ se pracovníci OFK FŘ v průběhu roku 2009 zúčastňovali vzdělávacích akcí organizovaných z úrovně odboru 17 – Kontrola Ministerstva financí. Důraz byl poloţen na zpracovávání kontrolní dokumentace, řešení spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe a na přístup ke kontrole prostředků poskytovaných na základě Finančních mechanismů 89
EHP/Norska. Přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků V roce 2009 pokračovala spolupráce mezi FŘ a odborem 17 – Kontrola v oblasti přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků. V návaznosti na povinnost Ministerstva financí stanovenou zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, v návaznosti na zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje a v souladu se zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, bylo v průběhu roku 2009 vyuţito celkem 37 pracovníků OFK FŘ k zabezpečení jednotlivých kontrolních akcí v této oblasti, konkrétně: 4.21 přezkoumání hospodaření krajů a Regionálních rad regionu soudrţnosti, 4.22 dozory nad výkonem přezkoumání hospodaření u obcí a městských částí hlavního města Prahy vykonaných auditorem nebo auditorskou společností. Celkově se pracovníci OFK FŘ podíleli na přezkoumávání hospodaření u 13 krajů a 7 Regionálních rad regionu soudrţnosti. Přitom u kaţdého z krajů byla v průběhu minulého roku provedena 3 a u Regionálních rad regionu soudrţnosti 2 dílčí přezkoumání, dále dozory u 22 obcí (měst) na teritoriu jednotlivých FŘ a 8 městských částí hl. m. Prahy. Zapojení pracovníků OFK FŘ v této oblasti přispělo podstatnou měrou k zabezpečení plnění úkolů Ministerstva financí. Ukázalo na opodstatněnost navýšení systemizovaných počtů pracovníků OFK FŘ i zřízení specifických referátů na jednotlivých FŘ. Kontrolní akce v oblasti přezkoumávání hospodaření územně samosprávných celků byly vţdy završovány pracovníky Ministerstva financí, coţ bylo nezbytné s ohledem na současnou právní úpravu v dané oblasti. Vyhodnocení účasti pracovníků OFK FŘ ukazuje na potřebu jejich zapojení do přezkoumávání hospodaření územně samosprávných celků i v následujícím období. Zároveň je nutné vyhodnotit ustanovení zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, s cílem zabezpečit rovnoprávné postavení pracovníkům FŘ ve vazbě na postavení pracovníků Ministerstva financí. Státní dozor nad loteriemi a sázkovými hrami V průběhu roku 2008 provedli pracovníci finančních úřadů, kteří vykonávají podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, v platném znění (dále jen „loterní zákon“) státní dozor nad loteriemi a sázkovými hrami, celkem 64 082 kontrol zaměřených na dodrţování příslušných norem zajišťujících řádné provozování loterií a sázkových her. Ze strany finančních úřadů bylo uloţeno 104 pokut v úhrnné výši 1 905,5 tis. Kč. Ve srovnání s rokem 2007 vzrostl počet kontrol o 2 458, tj. o 4 %. Nárůst vyplývá především z vyššího počtu kontrol tzv. „technických her“ (elektromechanické rulety, kostky a online interaktivní videoloterní terminály). U těchto technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícími, která jsou v současné době nejrychleji se rozvíjejícím prvkem na loterním trhu, vzrostl počet kontrol provedených státním dozorem o 12 687, tj. o 45 %. Počty
kontrol
provedených
orgánem 90
státního
dozoru
(finančními
úřady)
nad jednotlivými sázkovými hrami a loteriemi za rok 2009 včetně porovnání s rokem 2008 ukazuje Tabulka č. 48. Tabulka č. 48
2008 42
Loterie Tomboly Kasina Kursové sázky VHP Bingo Audiotex Technické hry Dostihové sázky CELKEM 1)
evidováno jako součást loterií;
1)
1 915 29 166 2 185 35 80 28 201 2)
61 624 2)
2009 Index (%) 09/08
52 3 1 809 19 114 2 097 34 28 40 888 57 64 082
1,24 0,94 0,66 0,96 0,97 0,35 1,45 1,04
evidováno jako součást kursových sázek.
Orgány státního dozoru bylo v roce 2009 uloţeno celkem 104 pokut za porušení ustanovení loterního zákona, a to v celkové výši 1 905,5 tis. Kč. Oproti roku 2008 tak byl zaznamenán pokles počtu uloţených pokut o 9 %, výše uloţených pokut poklesla oproti roku 2008 o 132,5 tis. Kč. Z hlediska důvodů pro uloţení pokut se jednalo o rozmanitá porušení loterního zákona a porušení podmínek povolení provozování, nejčastěji se však jednalo o porušení povinnosti úschovy záznamů, přijímání sázek osobami bez příslušného oprávnění, nedostatky ve vedení denní evidence, porušení povinnosti monitorování provozovaných her a vedení předepsané evidence návštěvníků, apod. Největší výše dosáhly pokuty uloţené pracovníky státního dozoru vykonávaného v působnosti Finančního ředitelství v Ostravě (679 tis. Kč).
91
3.23. Vyhodnocení nákladovosti a efektivnosti Interpretace ukazatelů nákladovosti a efektivnosti veřejné sluţby je obtíţná. Náklady na 1 pracovníka jsou přímo závislé na rozhodujících výdajích územních finančních orgánů, jimiţ jsou běţné výdaje, především prostředky na platy zaměstnanců závisející na moţnostech státního rozpočtu příslušného rozpočtového období, a provozní výdaje ovlivněné trvale rostoucími cenami (sluţeb, médií i zboţí). Efektivnost měřená výdaji na jednotku příjmů je závislá na rozhodnutí o intenzitě zdanění. Vývoj efektivnosti a nákladovosti územních finančních orgánů ukazují Tabulky č. 49 až 51. V Tabulce č. 51 jsou uvedeny upravené ukazatele o nákladovosti daňové správy, které jsou plně srovnatelné s jinými zeměmi (do celkové částky upraveného daňového inkasa za daňovou správu jsou promítnuty i nadměrné odpočty a vracení DPH a vracení daně spotřební). Tabulka č. 49
Základní ukazatele (v tis. Kč) 2005 2006 2007 Daňové příjmy (kapitola VPS)
Příjmy v kapitole 312 – MF PŘÍJMY CELKEM VÝDAJE CELKEM z toho: běţné výdaje VÝDAJE (bez tvorby RF) z toho: běţné výdaje POČET zaměstnanců
2008
2009
323 452 000 514 524 000 513 726 000 576 506 000 606 664 861 56 620
33 608
42 518
31 645
50 363
323 508 620 514 557 608 513 768 518 576 537 645 606 715 224 6 610 832 6 926 330 7 234 856 7 635 423 7 928 825 6 285 173 6 513 866 6 941 058 7 300 002 7 440 034 6 497 999 6 687 981 7 057 547 7 458 474 7 928 825 6 212 681 6 474 272 6 905 875 7 269 592 7 440 034 15 600 15 474 15 619 15 629 15 379
Tabulka č.50
Efektivnost (v Kč) – ve vztahu k výdajům bez tvorby rezervního fondu Příjmy na 2005 2006 2007 2008 2009 1 Kč výdajů 49,79 76,94 72,80 77,30 76,52 1 zaměstnance 20 737 732 33 253 044 32 893 816 36 888 966 39 450 889 Nákladovost (v Kč) – ve vztahu k výdajům bez tvorby rezervního fondu Výdaje na 2005 2006 2007 2008 2009 100 Kč příjmů 2,01 1,30 1,37 1,29 1,31 1 zaměstnance 416 538 432 208 451 857 477 220 515 562 Běžné výdaje na 2004 2005 2006 2007 2008 1 zaměstnance 398 249 418 397 442 146 465 135 483 779
92
Tabulka č. 51
Základní ukazatele (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 PŘÍJMY CELKEM 323 508 620 514 557 608 513 768 518 576 537 645 606 715 224 nadměrné odpočty DPH 229 070 000 171 419 000 210 711 000 239 899 000 261 624 000 vratky daně spotřební 1 771 000 29 000 40 000 20 000 2 000 UPRAVENÉ PŘÍJMY 554 349 620 686 005 608 724 519 518 816 456 645 868 341 224 VÝDAJE (bez tvorby RF) 6 497 999 6 687 981 7 057 547 7 458 474 7 928 825 Nákladovost (v Kč) – ve vztahu k výdajům bez tvorby rezervního fondu Výdaje na 100 Kč 2005 2006 2007 2008 2009 upravených příjmů 1,17 0,97 0,97 0,91 0,91 Pozn.: případné rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování.
93
4. Analýza Automatizovaného informačního systému 4.1. Popis automatizovaného daňového informačního systému (ADIS) ADIS je aplikačně technickou podporou daňové správy s celorepublikovou působností včetně jednotné technické infrastruktury. Aplikační verze programů se skládá z dílčích modulů pro zpracování daňových přiznání jednotlivých daní, z modulů společných průřezových činností, které jsou potřebné pro správu, evidenci, vybírání a vymáhání daní, převod finančních prostředků oprávněným příjemcům a z modulů nezbytné systémové podpory včetně modulů pro elektronické zpracování písemností na Internetu daňové správy a podpory sluţeb Daňového portálu. IS ADIS kaţdoročně reaguje na legislativní změny nejen v oblasti daňových zákonů, ale i na ostatní změny v legislativě, které správu daní ovlivňují. V rámci plánovaného rozvoje IS ADIS na dané období měly v roce 2009 opět vysokou prioritu úkoly související s rozvojem klientského přístupu daňové správy k daňové veřejnosti a změny vyplývající z úprav legislativy. Jednalo se zejména o následující okruhy úloh: Rozšíření sluţeb Daňového portálu na internetových stránkách daňové správy o: Další informace, které mají vztah k ODÚ (jedná se o posečkání a prominutí). Byly rozšířeny informace o účinnostech registrace, evidovaných účtech a adresách DS, o Komunikaci FÚ s bankami v souladu se zákonem 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků. Prostřednictvím daňového portálu s finančními úřady komunikují čtyři banky ( Komerční banka a.s. , Česká spořitelna a.s., Citibank Europe plc a ING Bank N.V.L). Dá se předpokládat, ţe počet bank komunikujících elektronicky se bude nadále rozšiřovat. Elektronický způsob komunikace sniţuje náklady a zrychluje komunikaci; o Moţnost podání obecné písemnosti a daňového přiznání DPH změněnou technologií zpracování. Aplikace neklade nároky na PC uţivatele a podání je moţno provádět i v alternativních prohlíţečích; V oblasti mezinárodní spolupráce při správě přímých daní v roce 2009 poprvé probíhala výměna informací o příjmech úrokového charakteru daňových residentů států EU a dalších států, se kterými má ČR podepsanou smlouvu o zdaňování příjmů z úspor v novém datovém formátu. ČR se aktivně účastnila na jednáních o přechodu na nový formát souboru pro předávání dat; V roce 2009 byl i nadále vyuţíván Systém VIES (VAT information exchange system = systém pro výměnu informací mezi členskými státy EU v oblasti DPH), který poskytuje správcům daně na FÚ podporu v oblasti kontrolní činnosti při správě DPH. Nebyly realizovány ţádné nové úlohy; V oblasti daně z nemovitosti bylo v roce 2008 rozesílání daňových sloţenek poplatníkům poprvé realizováno smlouvou s externí firmou OPTYS. Pro jednotlivé FÚ, které připravovaly pro tisk sloţenek data, to znamenalo změnu dosud uţívaných postupů a časového plánování; V oblasti zpracování dat katastru nemovitostí a návazně daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti bylo v roce 2009 zcela zastaveno posílání listinných informací o vkladech do katastru nemovitostí a správci daně zcela přešli na vyuţívání a zpracování elektronických dat, a to i v hlavním městě Praze, byla v roce 2009 ověřena řešení pro odlišné hranice katastrálních území a místní příslušnosti FÚ; 94
Do aplikace sběru dat pro sledování cen nemovitostí byla implementována novela vyhlášky o oceňování majetku, V oblasti evidence písemností byly implementovány další funkce vyplývající ze Spisového a skartačního řádu územních finančních orgánů, zejména úloha pro zatřiďování písemností do spisů; V oblasti evidence písemností v části evidence vzorových tiskopisů ADIS byla vytvořena automatizovaná podpora pro předávání vzorových evidence písemností v části evidence vzorových demo-tiskopisů pro jejich uţití v aplikaci TAXTEST; V oblasti DPH byla provedena implementace změn, které přinesla novela zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Byla zapracována aplikační podpora pro zpracování nového formuláře daňového přiznání platného od 1. 1. 2009 včetně přípravy pro jeho zpracování v serverové technologii pro aplikaci Elektronické podání; V oblastech DPH, interní registry subjektů ADIS a Obecná správa - vymáhání byla vytvořena aplikační podpora pro registraci skupiny podle zákona o DPH - přihláška k registraci skupiny, zrušení registrace k DPH jednotlivých členů skupiny, změna místní příslušnosti členů skupiny včetně avíz, zobrazování informací o skupině jako plátci DPH na internetových stránkách daňové správy, průřezově v ADISu zavedení nového typu daňového subjektu, rozšíření úloh ve vymáhání o skupinu a další; V oblasti obecní správa daní - konkurzy byla vytvořena aplikační podpora pro vedení Informační platformy k insolvenčním řízením s návaznými úpravami daňového řízení; V oblasti obecné správy daní - vymáhání byly rozšířeny a zpřesněny statistiky za účelem dosaţení vyšší objektivity a transparentnosti pro posuzování úkonů pracovníků vymáhacích útvarů FÚ. Toto rozšíření se týká zvýšení počtu významových řádků sestavy „Přehled o daňových nedoplatcích podle způsobu vymáhání“ a sestavy „Přehled o úhradě daňových nedoplatků podle způsobu vymoţení“; V souvislosti s novelou zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, bylo pokračováno s úpravami, které vychází ze změny výpočtu a předepsání úroku z prodlení, jedná se zejména o úpravy pro DSL, DPZ a DPS, Byly provedeny úpravy na základě rozsudku NSS Afs 150/2006 ze dne 27. 9. 2007, které se týkaly změn v evidenci párování a penalizování/úročení; Byly provedeny úpravy pro zpracování a přebírání dat z registru ţivnostenského podnikání podle novely ţivnostenského zákona č. 130/2008 Sb. a příjem a zpracování jednotných registračních formulářů podle zákona o ţivnostenském podnikání, které jsou předávány centrálně v elektronické podobě od 1. 7. 2008. Probíhala kaţdoroční implementace změn plynoucích z novel příjmových daní, daně silniční apod. pro zdaňovací období započaté v roce 2009 spojených s následnou úpravou daňového přiznání, vstupních i výstupních tiskopisů, výpočetních a kontrolních algoritmů, jedná se zejména o úpravu podle zákonů: o 182/2006 - o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů; o 261/2007 - o stabilizaci veřejných rozpočtů (stanovení rovné daně); o 296/2007 - kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím; o 482/2008 - kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; o 46/2008 - kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (zavádí se "datum první registrace vozidla"); Byla provedena nová úprava komunikace s MPSV pro SZM na základě změny zákona
95
ZSDP; Byla realizována podpora elektronického daňového řízení ve vazbě na platnou legislativu a další rozšíření elektronického podání zejména pro oblast příjmových daní včetně rozšíření sluţeb s moţností doručení prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem i podání, která jsou odesílána uţivatelem přímo z programů třetích stran ve struktuře a podmínkách stanovených MF. Opakovaně jiţ během ZO 2009 byly nové formuláře DAP za ZO 2009 zapracovány a distribuovány v ADIS a EPO; V rámci systému evidence daní byl vytvořen komplex výpočtových funkcí pro účetnictví státních příjmů včetně přenosu dat do informačního systému AVIS a automatizované podpory pro inventarizaci; Na základě legislativních změn byly upraveny výstupy dat pro ČSÚ; Průřezově byla zpracována v celém ADISu konverze dosavadních kódů OKEČ na nové hodnoty CZ-NACE, včetně zpracování převodníku pro jednoznačný převod dosavadních kódů OKEČ na NACE. V oblasti Systémových prací AIX byla provedena implementace pouţití certifikátů nové CA MF, a to včetně zapracování změn v certifikátech oproti AS ADIS (např. výběr certifikátu z čipové karty pro login správce daně do Daňového portálu nebo do terminálové aplikace, a další). Dále byla implementována podpora souběhu více uznávaných CA do správy kryptografického úloţiště ADIS, podpora administrace více root uznávaných autorit, zapracovány vazby na rozhraní nové CA MF pro zveřejňování vydaných certifikátů a CRL, v závislosti na politice CA MF zpracování osobního čísla zaměstnance v certifikátu; Průřezově ve všech úlohách ADIS byla zapracována změna čísla pracovníka daňové správy - přechod na kódy VEMA. Byla provedena změna přihlašovacích jmen (login) do WWW aplikací, do přihlašování a správy uţivatelů, provedena konverze čísla pracovníka ve všech databázích a programech ADIS, včetně úprav formulářů, sestav a písemností. Tímto krokem došlo ke sjednocení identifikace správce daně s identifikací v personální agendě. V rámci klientského přístupu daňové správy k daňovým subjektům kaţdoročně dochází k úpravám a rozvoji aplikaci pro elektronické podání písemností (EPO). Tato aplikace prošla dalšími úpravami směřujícími ke zvyšování uţivatelského komfortu a to zejména postupným přechodem aplikace EPO na novou technologii, která sniţuje nároky na konfiguraci PC uţivatele a umoţňuje vyplnění formulářů v alternativních prohlíţečích. Jako první byl spuštěn do pilotního provozu formulář Obecná písemnost EPO2. V souvislosti s tím došlo u formulářů zpracovávaných novou technologií i k navýšení velikosti přikládaných souborů na max. 4 MB. V závěru roku 2009 probíhalo testování a přípravy na zveřejnění daňového přiznání k DPH2. V oblasti elektronické komunikace daňových subjektů směrem ke správcům daně prostřednictvím aplikace EPO v roce 2009 průběţně probíhala údrţba a upřesňování funkcionality dříve realizovaných verzí aplikace EPO s cílem zvyšování uţivatelského komfortu. Byly prováděny zátěţové testy EPO2 (DAD) ve spolupráci řešitelů IS ADIS a odboru 59, za účelem ověření serverového řešení aplikace EPO2. Vyhodnocení zátěţových testů EPO2 bylo zásadní pro rozhodnutí zveřejnění obecné písemnosti EPO2. Výsledky testů prokázaly, ţe je moţné do rutinního provozu spustit podání ve verzi EPO2. V roce 2009 došlo k dalšímu nárůstu počtu uţivatelů ţádajících o zřízení daňové informační schránky. Prostřednictvím aplikace EPO o zřízení této schránky poţádalo celkem 6 110 uţivatelů, coţ je o 485 osob více neţ v roce 2008. 96
Samostatnou poloţkou elektronických podání jsou nově uskutečňovaná elektronická podání jednotných registračních formulářů a jejich změn podle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, podávaná prostřednictvím ţivnostenských úřadů. Těchto podání bylo uskutečněno do konce roku 2009 celkem téměř 23 900. Činnosti spojené s rozšířením sluţeb systému jsou seskupeny do těchto čtyř okruhů činností: Tedy kaţdá nová aplikace nebo rozšíření stávající aplikace ADIS je specifikována smlouvou a realizována v rámci stanoveného vývojového cyklu. Tento cyklus obsahuje 24 kroků, které lze rozdělit do 4 skupin: 1) společné kroky přípravy a vývoje na straně zadavatele a řešitele, 2) kroky vývoje, testování a přípravy verze na straně řešitele, 3) společné testování a přejímka verze zákazníkem od řešitele, 4) příprava a předání ostré distribuční verze zákazníkovi.
Okruhy
Doba trvání (měsíce)
Název činností
1
2
3
4
5
6
1. společné kroky přípravy a vývoje XXXXX XXX na straně zadavatele a řešitele
2.
kroky vývoje, testování přípravy verze na straně řešitele
a
XXX
XXXXX
3.
XXXXX
společné testování a přejímka verze zákazníkem od řešitele
4.
příprava a předání distribuční verze zákazníkovi
XXXXX
XXXXX
ostré
Tabulka č. 52 – Harmonogram okruhů činností vývojového cyklu nové aplikace (zdroj vlastní)
97
Počty elektronických podání Daň z nemovitostí
Daň z přidané hodnoty
Souhrnné hlášení VIES
Daň silniční
Daň z příjmů FO
Daň z příjmů PO Oznámení dle § 34 zákona o správě daní a poplatků Obecná podání Hlášení platebního zprostředkovatele Vyúčtování daně z příjmů FO ze závislé činnosti a z funkčních požitků Daňová informační schránka Daňový portál - služby Podání státních orgánů a bank Celkem
2004
2005
1) 396 703 2) 374 1 070 3) 770 1 773 1) 10 160 26 965 2) 3 361 4 742 3) 13 521 31 707 1) 291 1 410 2) 121 325 3) 412 1 735 1) 899 2 185 2) 901 1 077 3) 1 800 3 262 1) 172 1 495 2) 21 1 009 3) 193 2 504 1) 182 1 243 2) 24 260 3) 206 1 503 1) 4 83 2) 13 26 3) 17 109 1)=3) 3 286 6 385 1) 2) 3) 1) 2) 3)
2006
2007
2008
961 1 257 2 218 53 122 5 410 58 532 2 931 414 3 345 4 830 1 671 6 501 3 105 2 149 5 254 2 613 289 2 902 80 40 120 12 473 50 116 166 1158 112 1 270
1 264 1 813 1 621 2 332 2 885 4 145 77 342 102 777 7 010 7 777 84 352 110 554 4 615 6 224 456 498 5 071 6 722 7 577 10 123 1 459 1 634 9 036 11 757 5 573 8 217 3 619 5 628 9 192 13 845 4 670 6 674 411 554 5 081 7 228 158 172 68 70 226 242 17 196 24 561 134 133 123 59 257 192 2 736 4 188 387 530 3 123 4 718
Index (%) 08/07
143 144 144 133 111 131 135 109 133 134 112 130 147 156 151 143 135 142 109 103 107 143 99 48 75 153 137 151
1)=3)
-
-
5 243
5 625
6 110
109
1)=3)
-
-
4 842
5 225
6 148
118
1)=3)
-
-
-
2 740
1) 2) 3)
-
15 390 40 469 91 408 4 815 8 509 11 458 20 205 48 978 102 866
-
132 115 179 880 15 154 19 082 147 269 198 962
Tabulka č. 53 - Počet elektronických podání a meziroční nárůst elektronických podání.
98
136 126 135
250000
200000
O s ta tn í
150000
ZAREP 100000
C e lk e m
50000
0 R ok 2004
R ok 2005
R ok 2006
R ok 2007
R ok 2008
Graf č. 7: Počty elektronických podání (zdroj vlastní)
Další vývoj automatizovaného daňového informačního systému se zaměří zejména na následující oblasti: úpravy systému vyplývající ze změn legislativy; další úpravy a rozšíření systému vyplývající ze zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon); automatizované přebírání dat z Insolvenčního rejstříku Ministerstva spravedlnosti; v oblasti mezinárodní pomoci při vymáhání pohledávek rozšíření o softwarovou podporu při sledování oběhu dokumentů; realizace projektů Evropské komise: o realizace elektronického systému na vracení daně z přidané hodnoty- VAT Refund (Směrnice Rady 2008/9/ES); o změnu lhůt pro podání souhrnných hlášení plátce daně ze čtvrtletního na měsíční období a zkrácení lhůty pro přenos dat v rámci Evropské Unie systémem VIES (Směrnice rady 2006/112/ES); napojení na systém datových schránek (Zákona 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ); napojení IS ADIS na základní registry (Zákon o základních registrech); rozvoj inteligentních elektronických formulářů pro elektronické podávání pro daňovou správu v aplikaci EPO ve vazbě na změny v legislativě; přechod dalších elektronických podávání na serverové řešení; další rozvoj projektu Daňový portál orientovaný na nové sluţby daňové veřejnosti; zapracování všech změn a úprav vyplývající z připravovaného Daňového řádu.
4.2. Automatizovaný vnitřní informační systém (AVIS) Modulární informační systém AVIS je vyvíjen na základě potřeby ministerstva financí, finanční ředitelstvích a finančních úřadů a to zástupců vnitřních správ a zástupců oddělení informatiky. Jedná se zejména o agendy, které lze rozdělit do pěti oblastí : obsluţné moduly – Globální číselníky (GČ), Registr zaměstnanců (RZ),
99
Generátor sestav (GS), Hot-line (HL); účetní moduly – Účetnictví a výkaznictví (PU), Pokladna (PO), Fakturace (FA), Smlouvy a objednávky (SO), Styk s bankou (SB), rozpočtové moduly – Rozpočet (RO), Investice (IN), Obchodní případ (OP) vyuţíván ke sledování čerpání aktuálních (ţivých) zakázek, vedení partnerů a poboček, ISPROFIN; majetkové moduly – Evidence majetku (EM), Účetní sklady; nadstavbové modul – Servis, Spisová sluţba (SS). Stav vyuţití AVIS v roce 2009 uvádí Tabulka č. 54. Současný stav zapojení finančních úřadů je uveden v Tabulce č. 55. Tabulka č. 54
Modul* Finanční ředitelství
R Z
G Č
R O
P U
F SB P A O
E M
S O
O IN SS P
H L
pro hl. m. Prahu v Praze v Č. Budějovicích v Plzni v Ústí nad Labem v Hradci Králové v Brně v Ostravě
V V V V V V V V
V V V V V V V V
V V V V V V V V
V V V V V V V V
V V V V V V V V
V V V V V V V V
V V V V V V Č Č
Č Č V V Č Č Č Č
V V V V V V V V
V V V V V V V V
V V V V V V V V
Č N N N N N N N
V V V V V V V V
V – vyuţíván plně, N – dosud nevyuţíván, Č – částečně vyuţíván.
Tabulka č. 55 Finanční ředitelství
pro hl. m. Prahu v Praze v Č. Budějovicích v Plzni v Ústí nad Labem v Hradci Králové v Brně v Ostravě CELKEM
Počet FÚ 12 26+11* 17 21 25 25 46+12* 28 202
Současný stav zapojení finančních úřadů PÚ OP PO EM FA SB RO SO sestavy zakázky 12 12 27 27 27 27 27 27 17 17 17 17 17 21 21 21 21 21 25 25 25 25 25 25 25 25 25 3* 25 25 25 4* 47 47 1 1 47 47 28 28 28 28 5 202 202 132 1 97 190 120 27
Poznámka: 1* Počet FÚ = 26 FÚ + VZ Smilovice 2* Počet FÚ = 46 FÚ + VZ Pozlovice, 3*- vyuţíváno k prohlíţení a vyhledávání faktur, 4* vyuţívány objednávky + přidána moţnost získat informace o smlouvách v sestavách
Během roku 2009 byly zapracovávány poţadavky, které vyplynuly z provozu informačního systému AVISME na všech finančních ředitelstvích, ministerstvu financí a celní správy a z legislativních úprav. Systém umoţňuje on-line sumarizaci ekonomických dat a sdílení základních číselníků na všech úrovních tj. ÚFDŘ, FŘ, FÚ a MF. Jak tuto víceúrovňovou architekturu, tak i jednotlivé moduly systému lze obecně pouţít pro všechny organizace
100
s několikastupňovou organizační strukturou. AVISME představuje komplexní řešení problematiky vnitřního informačního systému organizační sloţky státu a účetní jednotky. Hlavních cílů projektu AVISME, které byly stanoveny pro rok 2008, se podařilo dosáhnout. Jednalo se zejména o převedení evidence daní do účetního systému a zaúčtování příjmů VPS do účetnictví finančních ředitelství.
4.3. Systém VEMA V roce 2009 byl upraven a rozšířen personální informační systém, který je provozován jak na ÚFDŘ, tak i na finančních ředitelstvích, finančních úřadech a vzdělávacích zařízeních. Personální informační systém VEMA zajišťuje správný chod finančních ředitelství, finančních úřadů a vzdělávacích zařízení v oblasti personálních agend. Plní nejen funkci centrálního personálního informačního systému, ale zajišťuje celou řadu dalších agend. IS VEMA je komplexním systémem, který zabezpečuje automatizovanou podporu pro zpracování mezd, práci zaměstnanců personálních útvarů na FŘ, správu vzdělávání zaměstnanců ÚFO, včetně řízení vzdělávacích zařízení, systemizaci pracovních míst podle legislativních poţadavků a vrcholové řízení lidských zdrojů na ÚFDŘ. Na některých FŘ je vyuţíván také systém pro docházkovou evidenci nebo systém pro správu zaměstnaneckých účtů FKSP. IS VEMA je zdrojem veškerých personálních údajů pro ostatní systémy, zajišťuje všechny legislativně vyţadované výstupy personálních údajů například pro ČSSZ prostřednictvím Portálu veřejné správy a Informační systém o platech MF. Systém předává personální údaje zaměstnanců daňové správy do LDAP a je zdrojem údajů pro adresářové sluţby IS ADIS, PKI, AVIS a pro resortní adresářové sluţby MIIS/ILM (Microsoft Identity Integration Server). Kromě odborných pracovníků, referentů v oblasti řízení lidských zdrojů a vedoucích pracovníků v této oblasti, je systém prostřednictvím intranetového přístupu vyuţíván zaměstnanci a vedoucími pracovníky na všech úrovních
101
od FÚ po ÚFDŘ. Prostřednictvím tohoto přístupu mají zaměstnanci přístup především k vlastním personálním údajům. Databáze IS VEMA obsahují veškerá relevantní personální data, jak detailní data zaměstnanců ÚFO, tak agregované údaje, které se vyuţívají pro personální řízení daňové správy. Rozsah nasazení IS VEMA v resortu MF V současné době je cca 16 700 aktivních uţivatelů IS VEMA. Systém je nasazen na ÚFDŘ, všech FŘ (8), všech FÚ (199) a na vzdělávacích zařízeních daňové správy (2). V současné době jsou vyuţívány aplikace PAM – Mzdy, PER – Personalistika, STM – Systemizace, VZD – Vzdělávání, HRF – Lidské zdroje, ADR – Adresářové sluţby, ELD – Elektronické podávání evidenčního listu důchodového pojištění, RNP – Registr nemocenského pojištění, CAF – Zaměstnanecké výhody, DCH – Docházka, ISP – informační systém o platech, AU – auto provoz, portálové přístupy, zadávání sráţek přes portál, Hodnocení. Dále se vyuţívají aplikace propojující personální informační systém se systémem AVIS, autorizačním střediskem ADIS, s ČNB a komerčními bankami. Systém je vyuţitelný i pro konverzní moduly např. tisk průkazek a to jak pro všechny finanční ředitelství, finanční úřady a vzdělávací zařízení, tak i pro samotné ÚFDŘ.
4.4. Ostatní informační systémy TaxTest V roce 2009 proběhla etapa 12 a etapa 13 vývoje systému TaxTest. V etapě 12 byly zapracovány průřezové a aplikační kurzy ke společnému vzdělávání pracovníků daňové a celní správy v oblasti daňového řízení, kurzy k systému mezinárodní výměny informací na DPH VIES. Další zásadní úpravou byla úprava stávajících osnov „ Zdaňování subjektů se vztahem k zahraničí“, přepracování kurzů v oblasti daní z příjmů a přepracování oblasti pojistného sociálního a zdravotního pojištění. Tyto úpravy byly provedeny na základě legislativních změn. V etapě 13 byly zapracovány nové osnovy pro kurzy s psychologickou tématikou, aktualizace judikátů ve vyměřování a daňové kontrole. Nedílnou součástí 13. etapy byla aktualizace kurzu vzdělávání vedoucích pracovníků a krizového managementu v oblasti řízení kolektivů a výběru a hodnocení pracovníků. Probíhala úprava (na základě zásadních právních změn) v oblasti daňového řízení, insolvenčního zákona a v oblasti cenných papírů. Pedagogická vrstva byla doplněna o interaktivní příklady (daňové či účetní), příklady vyplnění daňových přiznání, kde systém vyhodnocuje vyplnění tiskopisu a označí případné chyby. V oblasti judikátů byly doplněny komentáře, resp. metodika k judikátům se stanoviskem MF k souzené problematice. Doplněny pedagogické pomůcky v podobě řešených a neřešených příkladů, schémat, tabulek, grafů, obrázků, pomůcek zpracovaných v prezentačním programu (PowerPoint), apod. Aplikace byla upravena pro redakční systém intranetu Ústředního finančního a daňového ředitelství, doplněna o nové interaktivní příklady a nové řešení pro distanční vzdělávání.
102
Externí web České Daňové Správy V roce 2009 pokračoval rozvoj všech aplikací, které slouţí ke zkvalitnění externího webu České Daňové Správy. Z webu ČDS je moţno podávat elektronicky daňová přiznání a vyuţívat další sluţby Daňového portálu ČDS. V dlouhodobém průměru zaznamenává web ČDS více neţ 9 100 přístupů denně. Intranet České Daňové Správy V roce 2009 byly dopracovány další dílčí aplikace k podpoře a efektivnosti pouţívání Intranetových stránek ČDS na platformě CMS RedDot.
103
4.5. Systém (ADIS) užívaný na Finančním úřadě v Benešově Hlavním programem pouţívaným na finančním úřadě je ADIS (automatizovaný daňový informační systém). Současná verze systému je vedena pod číslem 31.5.2 a je spravována Ministerstvem financí ČR. Tento program slouţí k evidenci daňových subjektů, daní, předpisů plateb, úroků, nedoplatků, kontrol DS, došlých a odesílaných písemností. Dále se vyuţívá pro statistické účely. Dalším programem vyuţívaným pracovníky FÚ je CEDR (centrální evidence dotací z rozpočtu). Evidují se v něm veškeré datace ze státního rozpočtu a fondů EÚ. Slouţí k evidenci kontrol dotací a odvodů do SR. Při vyměřovacím řízení lze pozitivně hodnotit moţnost pracovníků správce daně nahlíţet do katastru nemovitostí a systému MISYS i pouţívání a vyuţívání programu pro oceňování NEM 3000. Za účelem sjednocení praxe FÚ v působnosti FŘ v Praze v oblasti analytickovyhledávací činnosti, byla v průběhu roku 2008 zpracována metodická pomůcka „Analýza rizikovosti daňových subjektů“, která mj. při zpracování vyuţívá analytický software IDEA. ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů je informační systém, který umoţňuje vyhledávání nad ekonomickými subjekty registrovanými v České republice. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých registrech státní správy, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry). Z provedeného výčtu plyne aktuálnost zvoleného tématu, jakoţto určitého doplňku ekonomické části SW zabezpečení. Automatizovaný daňový informační systém (ADIS) je aplikačně technickou podporou české daňové správy. Jedná se o celorepublikovou aplikaci, která má vybudovanou jednotnou technickou infrastrukturu. Je to informační systém, který je provozován na finančních úřadech, finančních ředitelstvích a Ministerstvu financí ČR. Struktura informačního systému ADIS se skládá z dílčích modulů pro zpracování daňových přiznání jednotlivých daní, z modulů společných průřezových činností, které jsou potřebné pro správu, evidenci, vybírání a vymáhání daní, převod finančních prostředků oprávněným příjemcům a z modulů nezbytné systémové podpory. V rámci ADIS existuje na Internetu daňové správy aplikace Daňový portál, která je sluţbou pro daňové subjekty. ADIS komunikuje s dalšími systémy. Přebírají se např. data z katastru nemovitostí pro účely daně z nemovitostí a daně z převodu nemovitostí, případně daně darovací či daně dědické, nebo data z registru obyvatelstva či z registru motorových vozidel. Další 104
nezbytností je výměna dat s ČNB, která vede účty všech finančních úřadů. ADIS rovněţ poskytuje informace systému státní sociální podpory provozovanému MPSV ohledně oprávněnosti nároků na sociální dávky fyzickým osobám. GIST významně participuje na vývoji ADIS. Objednatelem tohoto systému je Ministerstvo financí ČR, uţivateli jsou kromě Ministerstva financí ČR všechny územní finanční orgány (finanční ředitelství a finanční úřady; viz. struktura české daňové správy ) a vzhledem k moţnosti elektronického podání a získávání informací z daňového řízení pomocí Daňového portálu potenciálně všechny daňové subjekty a další osoby spolupůsobící při správě daní ČR. Systémovým integrátorem projektu je společnost IBM Česká republika, spol. s r.o. ADIS se neustále vyvíjí, aktualizuje a přizpůsobuje poţadavkům, které na něj klade informační politika Ministerstva financí ČR, legislativa a v neposlední řadě i jeho uţivatelé. Krom priority, kterou je reakce na legislativní změny nejen v oblasti daňových zákonů, ale i na ostatní změny v legislativě, které správu daní ovlivňují, lze vidět rozvoj ADIS v rozšiřování elektronické komunikace po internetu (a) zvyšování klientského přístupu daňové správy k daňové veřejnosti (rozvoj Daňového portálu), b) komunikace ADIS s Informačním systémem datových schránek), rozšiřování tvorby statistik a statistických odhadů, výměně dat s externími subjekty, přizpůsobení ADIS poţadavkům Evropské unie, resp. napojení ADIS na EU.
4.5.1. Jednotlivé aplikace informačního systému Informační systém ADIS je rozdělen na níţe uvedených 40 aplikačních oblastí. 18 z nich (označené tučným písmem) řeší GIST jako hlavní řešitel, na řešení dalších se podílí. (Hlavními řešiteli ostatních jsou firmy IBM Česká republika, spol. s. r. o. , INTAX,spol. s r. o. , TAXNET, s.r.o.) EDA Evidence daní
DNE Daň z nemovitostí
DAD Obecná správa daní
DDA Daň darovací
DAD Exe Obecná správa daní Vymáhání
DDE Daň dědická
DAD Kon Daňové kontroly
DPN Daň z převodu nemovitostí
EPI Evidence písemností
DPZ Daň z příjmu ze závislé činnosti
IRS Interní registry subjektů ADIS
DPS Daň z příjmu srážková
PRU Průřezové funkce
LPH Loterie a podobné hry
105
SŘA Systém řízení aplikace
RHL Hlášenky
PRN Přenosy ADIS
SPA Systémové práce ADIS
ZMP Změna místní příslušnosti
CIS Číselníky ADIS
MSA Manažerský systém ADIS
OCN Oceňování nemovitostí
DAD Přv Obecná správa daní - Převody
RPS Registr pracovníků správy
DAD Knz Obecná správa daní - Konkurzy
SOB Registr státních orgánů a bank
DAD Zaj Obecná správa daní - Zajištění
REN Registr nemovitostí
RCO Registr cen obvyklých
WWW Internetové a intranetové aplikace ADIS
REP Registrační pokladny
SFÚ Výkonnost FÚ
DPH Daň z přidané hodnoty
ÚFŘ Aplikace pro ÚFDŘ
DPF Daň z příjmu fyzických osob
ASA Autorizační středisko ADIS
DPP Daň z příjmu právnických osob
EUV Systémy EU - VIES
DSL Daň silniční
MPD Mezinárodní příjmové daně
Tabulka č. 56 : Aplikační oblasti (zdroj - http://intranet.pr.ds.mfcr.cz/) ADIS komunikuje rovněţ s jinými informačními systémy. (například o IS katastru nemovitostí, ze kterého jsou přebírána data pro potřeby správy daně z nemovitostí, daně z převodu nemovitostí, daně darovací. Dále jsou přebírány informace z registru obyvatelstva, registru motorových vozidel a evidence MPSV. Oboustranně se vyměňují data s ČNB a ostatními bankami. ADIS pak mimo jiné poskytuje podklady pro informační systémy MPSV, ČSÚ a další.)
4.5.2. Základny IS
106
Hardwarovou základnu tvořily unixové servery IBM RS/6000, později nahrazené pSeries s operačním systémem AIX . Jako databázová platforma byl zvolen Informix . Aplikace jsou propojeny privátní komunikační sítí daňové správy FINet-ADIS. Dílčí úlohy realizuje GIST v prostředí: terminálovém: vyuţívá prostředí AIX pro aplikace pořizování, aktualizace a správy dat daňové správy vytvořené v jazyku 4GL v DB systému Informix s terminálovou prezentací na PC (terminálové emulátory ArcTel) pro koncové uţivatele na ÚFO a MF WWW: je vyuţíváno pro klientské aplikace ADIS prezentující data a výstupy ADIS (Manaţerský systém ADIS), s vyuţitím aplikace ADIS a WWW serveru Apache, aplikačního serveru vyuţívajícího Java Servlet API, realizované na ÚFO a MF v internetovském prohlíţeči. Prostředí WWW pro aplikace provozované MF na internetu (Daňový portál) pouţívají stejné prostředky. Systém ADIS je převáţně vytvářen v programovacím jazyce INFORMIX-4GL, s podporou CASE nástroje Select SE firmy LBMS. Převáţná většina aplikací pro finanční úřady a Ministerstvo financí je vytvářena v terminálovém prostředí s prezentací na PC, jedná se o aplikace pro pořizování a správu dat, podporu zpracování a procesů ve správě daní. Části systému ADIS jsou rovněţ vyvíjeny jako internetové případně intranetové aplikace na platformě Java vyuţívající data DB systému Informix. Provoz systému ADIS hardwarově podporují unixové servery IBM RS 6000 (dnes pSeries) provozované pod operačním systémem AIX. Jednotlivé aplikace komunikují prostřednictvím privátní komunikační sítě daňové správy FINet-ADIS.
4.5.3. Aplikace zásad projektového řízení v aplikacích ADIS je rozdělen na 40 aplikačních oblastí . Pro kaţdou aplikační oblast je jmenován garant. Garant je expertem MF s legislativními a metodickými znalostmi, který garantuje, ţe zadaná a otestovaná vytvořená aplikace vyhovuje všem legislativním a metodickým potřebám praktického vyuţití na ÚFO (územní finanční orgány; viz. struktura české daňové správy) a MF, které zákazník poţaduje. Garant je vedoucím garanční skupiny aplikace. Garanční skupiny aplikace jsou určeny MF a pod vedením garanta se podílejí na vypracování a verifikaci analytických zadání / dílčích projektů úloh (dále jen AZ). Shromaţďují, vyhodnocují a projednávají náměty z úrovně ÚFO, které se promítnou do AZ. Členy garanční skupiny jsou (krom garanta) zpravidla dva zástupci kaţdého finančního ředitelství (jeden metodik, jeden pracovník oddělení automatizace a informatiky) a alespoň dva zástupci řešitele. Jednání garančních skupin se většinou zúčastňuje i koordinátor ze strany MF (koordinuje garanty příbuzných aplikačních oblastí) a zástupce systémového integrátora (IBM). 107
Hlavní garant je jmenovaným pracovníkem MF pro oblast vývoje, testování a distribuce aplikace, který řídí a koordinuje práci všech garantů, podepisuje všechny definované dokumenty vývojového cyklu aplikace. Schvaluje změnová řízení poţadovaná jednotlivými garanty aplikací a projednává jejich realizaci s dodavatelem. Ze strany systémového integrátora (IBM) projekt řídí, koordinuje vedoucí vývoje aplikace ADIS a ředitel projektu ADIS. Pro kaţdý bod ve smlouvě je vytvořeno AZ. Tímto zadáním se myslí protokol uloţený v aplikaci SŘA ( viz. níţe ), který je povaţován za projektovou dokumentaci. AZ vypracovává řešitel na základě informací předaných mu garantem (zápisy z jednání garančních skupin, metodické pokyny a další zákonné i jiné normy). Vypracované AZ řešitel schválí a předkládá garantovi. Po případném projednání v garanční skupině a po schválení garant podepíše podpisový list analytického zadání. Schválení provede i hlavní garant a zástupce IBM. Podpisem garant a řešitel stvrzují a garantují realizovatelnost úloh v poţadovaném termínu. Podle schváleného zadání je vytvořen programový produkt. AZ je dokument, který slouţí pro porovnání zadání s výsledným programovým produktem předaným řešitelem. Systém řízení aplikace (SŘA) je tvořen technickými, programovými a organizačními prostředky, pomocí nichţ je řízen celý vývojový cyklus aplikace ADIS. Všechna data SŘA jsou uloţena a spravována pod produktem Lotus Domino Server. SŘA kromě elektronické pošty obsahuje databáze Hot Line, Uţivatelská příručka, Distribuční listy, Analytická zadání, Datové modely a další. Data SŘA jsou celorepublikově replikovaná, přístupná všem řešitelům, pracovníkům finančních ředitelství i MF. Operativní záleţitosti vyřizují řešitelé přímo s pracovníky oddělení automatizace a informatiky jednotlivých finančních ředitelství, kteří zabezpečují podporu koncovým uţivatelům na finančních úřadech spadajících pod působnost daného finančního ředitelství. Kaţdý přírůstek ADIS (specifikovaný smlouvou) prochází vývojovým cyklem aplikace ADIS. Tento cyklus obsahuje přes 20 kroků, které lze rozdělit na 4 skupiny: 1) společné kroky přípravy a vývoje na straně zadavatele a řešitele, 2) kroky vývoje, testování a přípravy verze na straně řešitele, 3) společné testování a přejímka verze zákazníkem od řešitele, 4) příprava a předání ostré distribuční verze zákazníkovi. Na straně MF má vývoj ADIS na starosti oddělení Vývoj ADIS (471), které je podřízeno odboru Rozvoj IS daňové správy (47) skupiny Ústřední finanční a daňové ředitelství.
4.5.4. Systémovost jako zásada řízení aplikací Systém řízení aplikací (SŘA) je tvořen technickými, programovými a organizačními prostředky, na jejichţ základě je řízen celý vývojový cyklus projektu ADIS. Všechna data systému řízení aplikací jsou uloţena a spravována prostřednictvím Lotus Domino Server. Systém řízení aplikací je tvořen především aplikacemi:
108
zabezpečená elektronická pošta, Hot Line Uţivatelská příručka, Distribuční listy Analytická zadání a další informace potřebné k realizaci projektu. Data systému řízení aplikací jsou se replikují a jsou přístupná jak řešitelům, tak pracovníkům finančních ředitelství a MF ČR. Na MF ČR se vývojem ADIS zabývá oddělení Vývoje ADIS, které je podřízeno odboru Rozvoje IS daňové správy ze skupiny útvarů Ústředního finančního a daňového ředitelství. Analytické řešitelská zadání Analytická zadání vypracovává řešitel dané aplikační oblasti pro všechny úlohy specifikované smlouvou. Vytváří se zejména na základě informací a podkladů poskytnutých garantem (zápisy z garanční skupiny, metodika, výkladová stanoviska, legislativní normy a další). Návrh analytického zadání prezentuje řešitel garančním skupinám a poté jej předává ke schválení garantovi. Po schválení analytického zadání garantem aplikační oblasti a hlavním analytikem IBM ČR je schválí a podepíše hlavní garant MF ČR. Tímto se analytické zadání stane závazným podkladem pro řešení. Distribuční list Informuje uţivatele o provedených změnách, opravách a nově realizovaných úlohách. Kaţdé řešitelské pracoviště vytváří část distribučního listu dle oblasti, kterou řeší a realizuje. Distribuční list podrobně popisuje řešení připomínek, námětů, chyb a poţadavků, které byly hlášeny v systému Hot-line, a nových úloh zpracovaných na základě schválených analytických zadání. Hot-line Systém Hot-line je vytvořen pro předávání informací, poţadavků, připomínek a námětů k jednotlivým aplikacím a aplikačním oblastem. Upozorňuje na chyby, které vznikly při zpracování jednotlivých aplikací a musí být opraveny. Obsahuje však i náměty a připomínky uţivatelů, vč. poţadavků na řešení a realizaci úloh. Hot-line tohoto typu jsou řešeny buď operativně, nebo se postupují k projednání garančním skupinám.
109
Na řešení jednotlivých problémů, připomínek i námětů spolupracují řešitelé přímo s pracovníky oddělení automatizace a informatiky jednotlivých finančních ředitelství, kteří zabezpečují podporu koncovým uţivatelům na finančních úřadech, spadajících pod působnost daného finančního ředitelství. Uživatelská příručka Ke kaţdé aplikaci je vytvořen popis aplikace a postupů zpracování, který je dokumentován v uţivatelské příručce. Tyto informace pak usnadňují uţivateli práci s jednotlivými úlohami a pomáhají dodrţet předepsaný postup.
Obrázek č. 1: Matice vztahů agenda – informační systémy
110
5. Exekuční proces na FÚ Daňový subjekt podá na podatelnu FÚ dne 31.3.2009 přiznání k dani z příjmu fyzických osob (DPFO) a má za povinnost uhradit do výše uvedeného data daň, vypočtenou v daňovém v řádku 91. Podatelna FÚ od DS převezme DPFO a v úloze ADIS – EPI (zpracování písemností – došlých) mu pořídí číslo jednací s vazbou na pracovníka vyměřovacího oddělení, který daňový subjekt spravuje. Na našem FÚ jsou DS u svých správců daně rozděleny dle začátečních písmen svých příjmení. Podatelna předá dávkově DPFO na vyměřovací oddělení a vedoucí referátů přerozdělí přiznání mezi ostatní pracovníky, kteří si přiznání převezmou na své osobní číslo v úloze EPI od pracovníka podatelny. Pracovníci vyměřovacího oddělení DPFO fyzicky překontrolují a vloţí údaje do úlohy ADIS – Daně. Pokud nezjistí pracovník vyměřovacího oddělení v přiznání nesrovnalosti, překontroluje v úloze ADIS – EDA, zda je na osobním daňovém účtu DS (druh příjmu 72) provedena platba ve správné výši a v předepsaném termínu. Pokud ano přiznání DPFO zaloţí do osobní sloţky DS.
V opačném případě, kdy daňový subjekt svou daňovou povinnost neuhradí, předává pracovník vyměřovacího oddělení dluţnou částku výkazem nedoplatků vymáhacímu oddělení. Výkaz nedoplatků se vytváří v úloze ADIS – DAD – Vymáhání – Vymáhání daňových nedoplatků – Výkazy nedoplatků. Tento výkaz si pracovník vymáhacího oddělení převezme v úloze ADIS na své osobní číslo, aby s ním mohl dále pracovat. Na základě výkazu nedoplatků se vytvoří v úloze ADIS – DAD – Vymáhání – Vymáhání daňových nedoplatků – Výzva k zaplacení nedoplatků v náhradní lhůtě, dle § 73 odst. 1 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, která se zašle poštou daňovému subjektu do vlastních rukou. Pokud má DS zřízenou datovou schránku zasílá se písemnost do datové schránky. Po obdrţení výzvy má DS povinnost zaplatit dluţnou částku do 8 dnů po doručení této výzvy na účet FÚ. Pokud se tak stane, pracovník vymáhacího oddělení vyřadí DS z vymáhání. V případě, ţe DS na výzvu nereaguje postupuje pracovník exekuce následujícím způsobem: 1. Zašle Výzvu k součinnosti třetích osob na banky. Výzva se vytváří rovněţ v úloze ADIS v souladu s § 34 odst. 11 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Data o DS jsou na banky zasílány buď elektronicky, nebo na elektronických nosičích dat (disketa). Banka má za povinnost poţadované údaje sdělit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jsou obesílány všechny centrální pobočky bank, které mají své pobočky na území ČR. Po obdrţení odpovědi na výzvu k součinnosti třetích osob od banky se data zalaná elektronicky, nebo na nosiči dat nahrají do systému ADIS a pracovník vymáhacího oddělení zjistí, zda má daňový dluţník vedený účet u některého z bankovních ústavů, jeho číslo a konečný zůstatek. Pokud je tomu tak a subjekt má na svém bankovním účtu finanční prostředky, vytvoří exekutor v úloze ADIS exekuční příkaz na přikázání pohledávky na peněţní prostředky dluţníků na účtech vedených u bank a spořitelních a úvěrových druţstev, dle ust. § 73 odst. 6 písm. a) a § 73 odst. 7 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků a s přiměřeným pouţitím § 303 a následujících zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a odešle ho do datové schránky bance a druhé vyhotovení exe. příkazu odešle poštou do vlastních rukou daňovému dluţníkovi. Banka má za povinnost po obdrţení exekučního příkazu nevyplácet peněţní prostředky dluţníkovi do výše vykonatelného nedoplatku. Daňový dluţník má moţnost ve lhůtě 15 dnů od doručení exe. příkazu podat námitky, dle § 52 a § 73 odst. 8 zákona o správě daní, námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení. Pokud dluţník exekuční příkaz převezme a nepodá námitku, exekuční příkaz nabyde právní moci a exekutor odešle bance vyrozumění o právní moci na základě kterého banka odešle vymáhanou 111
2.
3. 4. 5.
6.
částku z účtu dluţníka na účet FÚ a účet odblokuje. FÚ platbu přeúčtuje z účtu exekucí na účet správce daně a na účet nákladů exekučního řízení a vyřadí daňového dluţníka z vymáhání. Zašle výzvu k součinnosti třetích osob na zdravotní pojišťovny. Postup je stejný jako u výzvy na banky. Zdravotní pojišťovna odešle ve stanoveném termínu FÚ seznam dluţníků se seznamem jejich zaměstnavatelů, kteří za ně odvádějí zdravotní pojištění. Na základě toho, pracovník vymáhavého oddělení zašle na zaměstnavatele dluţníka exekuční příkaz na sráţku ze mzdy. Zaměstnavatel na základě toho sráţí zaměstnanci měsíčně ze mzdy procentuelní část na úhradu nedoplatku u finančního úřadu, tak aby zaměstnanci zůstala část ţivotního minima. Pokud není znám zaměstnavatel a dluţník je evidován na úřadu práce, FÚ zašle exekuční příkaz na úřad práce a ten sráţí dluţníkovi procentuelní část z podpory v nezaměstnanosti. Jeli dluţníkem občan důchodového věku, nebo pobírá-li invalidní důchod, FÚ zašle exekuční příkaz na OSSZ, která dluţníkovi sráţí dluţnou částku vůči FÚ z důchodu a zasílá jí na účet FÚ. Není-li dostupná ţádná z výše uvedených moţností, FÚ zjistí v katastru nemovitostí, zda dluţník nevlastní nějaký nemovitý majetek. Pokud ano, zašle na katastrální úřad ţádost o vloţení zástavního práva na nemovitost dluţníka, tak aby dluţník nemohl nemovitost prodat, nebo s ní jinak nakládat. Zástavní právo k nemovitosti lze zrušit ze strany FÚ, pokud dluţník dluţnou částku zaplatí na účet FÚ. Pokud nezaplatí můţe FÚ přistoupit k samotné drţbě nemovitosti a uspokojit tak pohledávku vůči státu. V dalším případě se zjistí v evidenci motorových vozidel, zda dluţník nevlastní nějaký evidovaný dopravní prostředek. Pokud ano, FÚ můţe takový dopravní prostředek zabavit a dát do draţby, stejně je tomu tak i movitých věcí, které má dluţník ve svém vlastnictví.
Nemá-li dluţník ţádný movitý, či nemovitý majetek a jiné prostředky z kterých by bylo moţno dluţnou částku uhradit a FÚ vyčerpal všechny moţnosti, které mu ukládá zákon, můţe daňový nedoplatek odepsat pro nedobytnost dle § 66 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
112
Procesní mapa EXEKUCE DS
DPFO
Podatelna FÚ
ADIS-EPI VR-DPFO Ano SD-DPFO
ADIS-Daně
Platba Ne Ano
VO
DAD-VN
DAD-Výzva
Platba Ne Ano
VKS-banky
Odpověď banky
EXP-účet
Platba Ne Ano
VKS-ZP
Odpověď ZP
EXP-plat
Platba Ne Ano
EXP-ÚP
Platba Ne Ano
EXP-OSSZ
Platba Ne Ano
KN
RoZZP
Dražba nemov.
Prodej Ne Ano
RMV
RoZZP
Dražba auto
Prodej Ne
Odpis DN
113
Legenda:
DS - daňový subjekt DPFO - daňové přiznání fyzických osob ADIS - automatizovaný daňový informační systém EPI - evidence písemností FÚ VR-DPFO - vedoucí referátu DPFO SD-DPFO - správce daně DPFO VO - vymáhací oddělení DAD-VN - obecná správa daní-výkaz nedoplatků VKS - výzva k součinnosti třetích osob EXP - exekuční příkaz ZP - zdarvotní pojišťovna ÚP - úřad práce OSSZ - Oskresní správa sociálního zabezpečení KN - katastr nemovitostí RoZZP - rozhodnutí o zřízení zástavního práva RMV - registr motorových vozidel DN - daňový nedoplatek
Obrázek č. 2 – Procesní mapa exekuce (zdroj vlastní)
114
6.
Využití BSC upravené pro potřeby finančního úřadu v Benešově
Strategii interpretujeme jako plán pro zaměření jednotky na dosaţení trvalých a udrţitelných pozitivních efektů,pak najdeme celou řadu na sebe navazujících bodů.Potud strategie vyjadřuje základní zaměření úřadu, obce nebo veřejných společností.Příklad: „My, jako malé oblastní město, chceme z našeho „ospalého“ sídla vytvořit atraktivní a hospodářsky prosperující místo.“ Nebo. „naše policejní stanice chce občanům a ostatním zákazníkům aktivně poskytovat základní informace ve věcech bezpečnosti.“* Státní a veřejná správa můţe působit pouze v omezeném rámci.Prostor pro politická jednání a řešení veřejných záleţitostí je obvykle dán stanovenými mezemi zákonů. Z hlediska omezenosti zdrojů spočívá těţiště úkolů v nabídce průhledných sluţeb, které jsou orientovány na občana a zaměřeny do budoucnosti.Zákonem stanovené úkoly však mohou strategický charakter získat v tom případě, pokud jsou zjištěny značné odchylky mezi plánovaným a skutečným stavem dosaţených cílů. Při sestavení BSC pro náš úřad je nutné respektovat: - podíl volně volitelných cílů můţe být ve státní a veřejné správě výrazně niţší, neţ je tomu ve sféře soukromé. Z tohoto důvodu se doporučuje rozlišovat mezi zákonem danou a individuální strategií ) příklad: zákon vyţaduje tepelné zpracování odpadustrategie zadaná, obec okamţitě spustí akční kampaň týkající se nového nakládání s odpady a za tímto účelem vyškolí občanské poradce-strategie individuální). - Cíle individuální strategie musí souhlasit s cíli strategie zadané ( příklad: pokud zákonodárce vyţaduje tepelné zpracování odpadu, nemůţe např. obec sledovat strategický cíl „Biologické zpracování odpadu“). - Zadané cíle nemusí, ale mohou, být strategicky významné ( příklad: tepelné zpracování odpadu, jako zákonem stanovený postup, se stane hlavním bodem celé koncepce nakládání s odpady se značnými finančními dopady v tom případě, kdyţ půjde o výstavbu spalovacích zařízení příp. o nějakým způsobem finančně podporovanou spolupráci v této oblasti ). V oblasti politiky a veřejné správy je takováto koordinace podstatně sloţitější, protoţe samotné skupiny oprávněných osob ( občané, zákazníci, nadřízené instituce) nemají společný systém nekonfliktních cílů. Systematický přístup BSC v souvislosti se vztahy příčin/následků naopak podporuje konzistenci a vzájemnou podporu cílů. BSC v oblasti státní a veřejné správy „kopíruje“ téměř všechny postupy soukromého sektoru ( všeobecné cíle) a zároveň se vyznačuje dalšími atributy ( specifické cíle). K všeobecným cílům patří: - Omezující funkce: BSC vede k omezení nadbytku údajů plynoucích z operativních činností ( na základě definice sluţeb a ukazatelů) na ty, které mají strategický význam a identifikují důleţité změny ( v rámci perspektiv). - Funkce zaměření: BSC koncentruje pozornost politického vedení příp.orgánů veřejné správy na ujednané a významné perspektivy.
115
- Spojovací funkce: BSC je spojovacím článkem mezi strategií a rozpočtováním. - Integrační funkce: BSC zohledňuje rovnoměrně jak finanční, tak nefinanční charakteristiky. Tím BSC vyrovnává převahu čistě monetárních aspektů, jejichţ převaţující vliv lze často objevit i v nových modelech řízení státní a veřejné správy. - Argumentační funkce: BSC zohledňuje různé úhly pohledu ( perspektivy), které musí kaţdá organizace obsahově naplnit ( cíli a měřítky výkonnosti). Příklady z praxe: 1. Strategie nemá ţádný význam, protoţe příslušná instituce ( úřad) je z velké části determinována úkoly vyplývajícími ze zákonů. Z tohoto důvodu neexistuje ţádný prostor pro strategické jednání. ¨ 2. panuje názor, ţe na základě různých politických vlivů nelze ve státní a veřejné správě definovat a realizovat ţádné dlouhodobé a závazné záměry ve smyslu strategicky orientovaných změn. Praktické zkušenosti z dosavadních projektů však ukazují, ţe prostor pro strategické jednání nejen existuje, ale je zapotřebí jej odkrýt, upřesnit a vyuţít .Přitom si musíme v oblastech, ve kterých dominují zákonem stanovené úkoly, poloţit otázku: „Jak efektivně splníme tyto úkoly?“. Stejně tak je důleţité se ptát, zda vůbec mají být strategické záměry realizovány. Tímto způsobem se konkretizují a do strategických akcí převádí dlouhodobé záměry týkající se např.rozvoje určitého regionu v oblastech bytové výstavby, zásobování, hospodářské struktury nebo vzdělávání.Také v případě, kdy jsou k dispozici zákonné předpoklady a určeny podmínky pro alokaci zdrojů, musí veřejná správa zajistit jejich cílené vyuţití na základě konkrétní strategie. Podle našich zkušeností je upřesnění a konkretizace ( do určité míry bottom-up) důleţitým nástrojem komunikace mezi úřady a představuje důleţité rozhraní mezi veřejnou správou a politikou. Koordinace jednání správy jako celku:BSC slouţí k zajištění zaměření činností jednotlivých odborů nebo odborových oddělení na společně dohodnuté cíle. Koordinace jednání na různých institucionálních ( úředních) úrovních. BSC vytváří konzistentní strukturu a vzájemné odsouhlasení činností mezi nadřízenými a podřízenými úřady nebo mezi jednotlivými úřady. Z toho vyplývá, ţe BSC se navzájem liší podle míry koordinace a obsahové náplně.Důleţité je, ţe obsahová náplň determinuje spolupracující instituce, neboť ten, kdo je za strategii zodpovědný, se musí účastnit i procesu sestavení BSC.T napomáhá k efektivnímu sestavení BSC, ale zajišťuje i přijetí tohoto nástroje na všech hierarchických úrovních. Důleţitým krokem projektu, který se týká vymezené oblasti, je ověření všech identifikovaných cílů z hlediska jejich realizovatelnosti a přidělené zodpovědnosti. Výsledkem je dokumentace popisující oblasti, v nichţ je nutné uskutečnit potřebná opatření a varianty strategického zaměření.
116
Obrázek č. 3 Matice pro rozlišení jednotlivých typů správních institucí (zdroj HORVÁTH a PARTNER (Hrsg.). Balanced Scorecard v praxi, Profess Consulting, 2002)
BSC představuje přístup top-down.Tomu musí odpovídat architektura a organizace BSC. Jaké perspektivy vybereme s ohledem na úkoly státní a veřejné správy? Pro velkou většinu veřejných záleţitostí je dominace finanční perspektivy neakceptovatelná.Určení počtu a obsahu perspektiv opět závisí na typu činnosti státní a veřejné správy:rozlišení mezi perspektivou „Poţadavky na výkon“ a „Perspektiva zákazníků“ má význam především v těch oblastech, které jsou v přímém kontaktu s externími zákazníky (klienty). Je nutné zodpovědět následující otázky: 1. Co jsou strategie, strategické dokumenty a strategické procesy? 2. Kdo zodpovídá za strategie, strategické dokumenty a strategické procesy? Zatímco kontrola skutečného stavu ( popis status quo) ověřuje významnost stávajících aktivit z hlediska tvorby strategie v oblasti veřejné správy, musí následovat druhý krokstanovení strategického záměru. Pod pojmem strategický záměr rozumíme definici toho, co je nutnou součástí komplexní strategie ( stanovení plánovaných hodnot). Vývoj BSC je principiálně zaměřen na pět základních kroků: 1. Konkretizaci strategických cílů 2. Vzájemné propojení strategických cílů řetězci příčin/následků 3. Výběr (volba)měřítek 4. Stanovení cílových hodnot 5. Určení strategických akcí
117
Týdny Krok 1. Konkretizaci strategických cílů 2. Vzájemné propojení strategických cílů řetězci příčin/následků 3. Výběr (volba)měřítek
1 XXXXXXXXX
2
3
4
XXXXXXXXX XXXX
4. Stanovení cílových hodnot 5. Určení strategických akcí
XXXX XXXXXXXXX XXXXXXXXX
Tabulka č. 57 : Harmonogram základních kroků BSC (zdroj vlastní)
Krok 1. Konkretizaci strategických cílů 2. Vzájemné propojení strategických cílů řetězci příčin/následků 3. Výběr (volba)měřítek 4. Stanovení cílových hodnot 5. Určení strategických akcí
Odpovědnost Ředitel Vedoucí oddělení XXXXXXXXX
Správce IS XXXXXXXXXX
XXXXXXXXX XXXXXXXXX XXXXXXXXX
Tabulka č. 58 : Harmonogram odpovědnosti pracovníků aplikujících BSC (zdroj vlastní) BSC jako přístup top-down musí disponovat plnou podporou top managementu, a zároveň musí při procesu rozšíření (roll-out)vyuţít podpory a nadšení podřízených úrovní.
Obrázek č. 4 Rozšíření Balanced Scorecard na jednotlivé oblasti veřejné správy (zdroj HORVÁTH a PARTNER (Hrsg.). Balanced Scorecard v praxi, Profess Consulting, 2002)
BSC je nástrojem řízení, To znamená, ţe pozitivní efekty se mohou zcela projevit teprve v případě, ţe se stane integrovanou součástí celého systému řízení. 118
Kdo by však skutečně chtěl v oblasti veřejné správy zajistit plynulé nasazení BSC, musí nejprve popsat nástroje, které v této oblasti dosud vyuţívají. Z toho vyplývá naléhavost implementace BSC: koordinace a spojení strategických procesů BSC s rozpočtovými systémy plánování, základními ekonomickými pravidly a procesy. Z tohoto hlediska není BSC nástrojem pro realizace krátkodobých záměrů , ale naopak pro realizaci středně a dlouhodobých cílů. Problémem ovšem je, ţe funkční reporting ve smyslu „ Management Reporting“ zpravidla neexistuje. I z tohoto hlediska tedy musí dojít především ke změně určité kultury a obecných přístupů. Výkaznictví veřejné správy zatím v ţádném případě nemůţeme nazvat skutečným reportingem, protoţe se většinou jedná o slohová cvičení s minimální vypovídací hodnotou. *
*
Upraveno dle HORVÁTH a PARTNER (Hrsg.). Balanced Scorecard v praxi, Profess Consulting, 2002
119
7. Doporučení specializované části Produkty Služby
Oborová verze informačního systému Evolio - Exekutorský úřad. O nás
Evolio - Exekutorský úřad - charakteristika Informační systém Evolio - oborová verze Exekutorský úřad, je robustní informační systém, který vyhověl poţadavkům moderně řízených exekutorských kanceláří Na základě výběrového řízení pro zhotovení informační systému pro exekutorský úřad, byl vyprojektován IS (informační systém) ,který by vyhovoval nárokům většiny úřadů. Proto se IS Evolio dá pouţít v dalších úřadech tak,abychom podchytili co největší mnoţství uţivatelských potřeb. Výsledkem je moderní IS, vyhovující vysokým nárokům na kvalitní evidenci s důrazem na robustnost databáze. Do tohoto IS je zároveň implementována dlouhodobá zkušenost s CRM systémy a Správou pohledávek,vytvořené pro významné společnosti jako Wustenrot stavební spořitelna ,Wustenrot ţivotní pojišťovna, nebo advokátní kanceláře. Předpokládané přínosy S pomocí výše uvedených nástrojů vytvořit informační systém, který obsahuje funkcionalitu, vyhovující nejen současným poţadavkům, ale jiţ i těm budoucím (elektronické vedení spisů, moduly pro komunikaci s oprávněným nebo partnerem, importy LV z katastru nemovitostí, webové sluţby aj.), tudíţ minimalizujeme náklady na budoucí upgrade a více se soustředit na sluţby, provázející nasazení takového IS, přičemţ neustále brát v potaz určitou míru specifických zvyklostí kaţdého jednotlivého úřadu. Navíc příznivý poměr výkon/cena, který nemá v současné době „konkurenci“. Struktura Modulárního řešení modul provize-odměňovací modul pro vykonavatele Modul manaţer-manaţerské statistiky (úspěšnost vymáhání ve vztahu k době a oprávněným. Modul On line-přístup oprávněných k údajům Elektronické podání na soud (před dokončením).Univerzální exportní modul pro výměnu dat pro velké klienty (oprávněné)jako je ČT apod. Modul pro výměnu dat s účetními programy a hlavně modul e podatelna pro komunikaci s datovými schránkami (před dokončením). Obecné vlastnosti modulární systém client - server, MS SQL databáze, přístup přes Internet pro pracovníky úřadu
120
8. Návrh aplikace nástrojů pro efektivnější využívání informací, resp. zásadních informací, plynoucích z plné funkční architektury informačního systému Bilanční informační systém Uživatelé bilančních informací Nestabilní okolí podniku (zejména dodavatelé odběratelé a jejich ekonomická situace,) je jeden z faktorů, který vyţaduje analyzovat dopady do podnikových účetních výkazů. Na straně druhé jsou jednotliví uţivatelé s rozdílnou potřebou stupně agregace ekonomických finančních ukazatelů. Účetní bilance podniku jsou ve světle managementu vlastního podniku prakticky jediným kvantitativním souhrnem účetních informací. Finanční situaci podniku hodnotí a vyjadřují ukazatele finanční stability, likvidity a rentability. Okruh uţivatelů těchto analýz je dvojího druhu – uţivatelé ve vlastním podniku – manaţeři v různých úrovních podnikového řízení a skupina externích uţivatelů. Skupina externích uţivatelů je ještě rozšířena o zahraniční uţivatele, kteří hodnotí investiční příleţitosti. Rozhodující je pojetí finanční analýzy, coţ znamená, ţe nejde o vysoký počet ukazatelů, které se jen spočítají pouhým dosazováním do předepsaných vztahů – to není finanční analýzy. Finanční analýza musí začínat jiţ tvorbou bilancí. Tvůrce bilancí můţe sledovat určitý záměr a sestavit tak bilanci, jeţ situaci napomůţe vylepšit, případně naopak. Z této stručné charakteristiky plyne obtíţná situace uţivatelů, kteří jsou mimo vlastní podnik. Ţádoucí stav, a to bez rozdílu, je, ţe manaţeři, čtenáři a všichni uţivatelé účetních informací mají primární povinnost dobrého porozumění účetnictví a následné dobré porozumění bilanční analýze. V praxi nastává mnohdy názor, ţe postačí naplnit informacemi příslušný software a ten určí, zda podnik bude ekonomicky úspěšný, event. neúspěšný. Je však třeba zdůraznit, ţe se nepřihlíţí na doplňkové informace uváděné v přílohách k účetním závěrkám. Hlavním cílem návrhové části práce je popsat omezení vypovídací schopnosti účetních informací ve finanční analýze.
8.1. Analýza neúplných informací K tomu, aby bylo moţné navrhnout jednotlivá zlepšení, vyjděme z konkrétního jednoduchého příkladu, který začíná z nejzákladnější strukturou podnikové bilance – rozvahy. Paktický příklad: AKTIVA Stálá aktiva Oběţná aktiva Ostatní aktiva
1 200 000 2 400 000 400 000
Vlastní kapitál Cizí kapitál Ostatní kapitál
PASIVA 100 000 3 700 000 200 000
CELKEM
4 000 000
CELKEM
4 000 000
Výpočet základních ukazatelů kapitálové struktury: Míra zadluţenosti
CK VK
100 %
Koeficient samofinancování
VK TK
100 %
121
Kde: CK … cizí kapitál ( počítáno jako součet cizího a ostatního kapitálu) VK … vlastní kapitál TK … celkový kapitál Míra zadluţenosti
3700000 100000
Koeficient samofinancování
100
3700 %
100000 4000000
100 %
2 ,5 %
Z bilance posuzovaného podniku je patrné, ţe v aktivech činí oběţná aktiva dvojnásobek aktiv fixních. Není však známo, které jednotlivé poloţky naplňují oběţná aktiva. Podnik je vysoce zadluţen a poskytnutí půjčky se jeví jako riskantní. Výsledky jsou extrémní, dostáváme se však k dalšímu problému, kterým jsou normativní hodnoty vypočtených ukazatelů. Jsou známé určité normy podle různých autorů i škol. ( míra zadluţenosti 50%, koeficient samofinancování nejméně 50%) Je však třeba zdůraznit, ţe znalost norem je na druhém místě. Na prvém místě musí být znalost podkladových informací pro vlastní analýzu. Hodnoty norem se však liší obor od oboru a nakonec podnik od podniku. Praktická zkušenost z náročného období (90. léta) v podnicích v ČR ukazuje jednu z moţností, jak postupovat v případě, ţe management podniku potřebuje sestavovat alespoň základní systém bilančních ukazatelů – vytvoření vlastního modelu, který se nejprve naplňuje hodnotami optimistickými a následně se sledují nepříznivé dopady zhoršujících se bilančních veličin, vstupujících do analýzy.Případné normy stanovuje expertní tým podnikové prostředí znalých expertů – vlastních technickohospodářských zaměstnanců. Velmi známý ukazatel tzv. „pákový ukazatel“ má doporučenou hodnotu 2 bez ohledu na obor podnikání. Tvrdá doporučení se vyskytují taktéţ u bilančních pravidel, resp. u tzv. zlatých pravidel financování, například: hodnota ukazatele zadluţenosti 50% vychází z vertikální struktury 1:1, která vyjadřuje doporučení relace mezi cizím a vlastním kapitálem. Celková likvidita vychází 200%, jestliţe je poţadováno, aby oběţná aktiva byla dvakrát větší neţ krátkodobé závazky. Poměry, o kterých je zmínka mohou na prvý pohled vzbudit dojem transparence a jasnosti. V dalším návrhu postupu budou patrné faktory, které je nutno do analýzy zakomponovat.
8.2 . Faktor oceňování a jeho dopady V účetnictví oceňujeme majetkové poloţky v historických cenách a korigujeme tyto o odpisy. V následujícím příkladu půjde o podrobnější bilanci neţ byla předchozí.
122
AKTIVA FIXNÍ AKTIVA budovy pozemky OBĚŢNÁ AKTIVA dlouhod.pohl. zásoby krátk.pohled. finanční majetek Ostatní aktiva Nákady př.obd. Kurs.rozdíly
AKTIVA CELKEM
PASIVA 1 200 000 1 100 000 100000 2400000 20000 1180000 1100000 100000 400000 380000 20000
Vladstní kapitál Základní kapitál HV min.obd. HV běţ.obd. Cizí kapitál Rezervy Krátkod.záv. Ostatní pasiva Výn.Po. Kurz.rozdíly
4 400 000 PASIVA CELKEM
200000 200000 1900000 -2000000 3700000 2000000 1700000 200000 160000 40000
4400000
8.3 . Komentář k podrobnější analýze Poloţka stálých aktiv představuje součet poloţek dílčích, resp. budovy 1 100 000 Kč a pozemek 100 000 Kč. Jako oceňovací základny je pouţito historické (pořizovací ceny), sníţené o příslušné odpisy. Prvým závaţným faktorem je právě ocenění majetkových poloţek v jejich historické ceně. Vlivem inflace dochází však k růstu cen a proto v bilanci nejsou majetkové poloţky oceněné v určité „realistické hodnotě.“ Další významný faktor můţe být lokalita, kde je nemovitost postavena. Ceny např. za posledních 15 let stouply i 10 krát. Budova by tedy dosahovala zůstatkové ceny 11 000 000 Kč!! Pouţití opravné poloţky ve smyslu zvýšení účetnictví nedovoluje. Jedna z moţností je k těmto poloţkám vytvořit samostatný komentář s vyjádřením přiblíţení ceny ceně reálné. Několik skutečností výše uvedených vede k velmi závaţné otázce, totiţ jak vhodně se stavit přílohu k účetní závěrce bez znalostí typických pro toto komplexnější a hlubší porozumění. (V bilanci, jak je uvedeno výše ve fixních aktivech se vyskytují pozemky evidované rovněţ v ceně historické a ekonomické prostředí způsobuje jejich růst ve stovkách procent!!). Finanční úřad vyţaduje přílohu k účetní závěrce a je otázkou, zda finanční analýzu provádí a vyuţívá. Pro oddělení, která řeší exekuční proces, je právě část mimobilanční nejdůleţitější, neboť se proti sobě staví vzniklé závazky a majetkové poloţky. V mimobilančních poloţkách jsou často pod vlivem čistě formálního přístupu „zašifrovány“ oceňovací a jiné informace vyjadřující ucelenější analýzu finanční a taktéţ analýzu „ekonomicko-právního druhu“ příslušného podniku ( klienta). Nelze opomenout „dikci“ (resp.doporučení ) mezinárodních účetních standardů, ve kterých se přímo doporučuje přehodnocení pozemků, budov a zařízení na hodnotu trţní, ovšem proti současnému zvýšení vlastního kapitálu. K významnému vykreslení vypovídací schopnosti v oceňování fixních aktiv dochází při vyuţití nájemních vztahů- leasingů. Ve skutečnosti to znamená, ţe podnik „vlastní“ několik poloţek fixních aktiv, která zakoupí po uplynutí ve smlouvě stanovené lhůtě, např. po 5 letech za částku řádově v desítkách E. Opět jde o informaci, kterou v bilanci nenajdeme. Skutečná cena jednotlivých majetkových poloţek je např. ve 100 tis.E. Mnohokrát jde o prosté uvědomění si účetní zásady věrného a pravdivého zobrazení. Proto je znovu nutno zdůraznit, ţe „přímá“ data z účetnictví
123
nemohou poskytovat zcela pravdivé informace.Účetní se řídí přesně stanovenými postupy, rozhodujícími zásadami jsou neustále uváděné: 1. Stálost kupní síly peněţní jednotky 2. Zásada oceňování v historických cenách Získávání kvalitních účetních informací je spojeno s vyššími náklady a delším časem zpracování. Kvalitativní charakteristiky by měly být doplněné taktéţ o pravidla určující jednotlivá omezení. Základní kvalitativní charakteristiky účetní závěrky
Vlastní charakteristiky
Srozumitelnost
Pravdivé zobrazení
Relevantnost
Přednost obsahu před formou
Spolehlivost
Nepředpojatost
Porovnatelnost
Obezřetnost
Úplnost
Vážná omezení
Včasnost
Úměrnost
Priorita Obrázek č. 5 - Váţná omezení v kvalitativních charakteristikách účetní závěrky (zdroj vlastní)
124
8.4. Význam jednotlivých kvalitativních charakteristik účetní závěrky Veškeré informace účetní závěrky musí mít pro konkrétní skupiny jejich uţivatelů uţitek a misí se být vědomé i jejich slabých stránek. V následujícím textu budou pojmy ze schématu vysvětleny. Srozumitelnost ( understandability) Informace obsaţené v účetní závěrce jsou srozumitelné, jestliţe je uţivatel s průměrnou mírou znalostí o podnikání, ekonomice a účetnictví schopen jim porozumět. Relevantnost ( relevance) Ekonomické informace jsou relevantními, jestliţe mohou ovlivnit ekonomické rozhodování uţivatele. Ekonomický „rozhodovací akt“ je obecně učiněn s několika perspektivami; jednak prediktivní perspektivy, jednak s kontrolní ( potvrzující) perspektivy. Prakticky to znamená tvorbu rozpočtů* s vyuţitím např. časových řad z informací ex past. Nelze si však představovat, ţe v konečném efektu bude provedena pouhá extrapolace!Jsou-li informace obsaţené v účetní závěrce relevantní, pak splňují: - poţadavek vhodného obsahu( konkrétně pro naši aplikaci příslušný rozsah a uspořádání) - výběr skutečně podstatných poloţek - včasnost poskytování informací Spolehlivost Základními podmínkami pro uznání účetní závěrky jako spolehlivé jsou: - splnění zásady pravdivého zobrazení - preference vyjádření ) zobrazení) obsahu účetních událostí před jejich formou. To tedy znamená především obsah informací bezchybných, nezkreslených, neboť na jedné straně je informace relevantní, ovšem na straně druhé můţe být chybná, zavádějící,nespolehlivá
* Rozpočet v této souvislosti představuje rozpočet jednotlivých poloţek účetních bilancí, e smyslu anglo-americkém
125
Srovnatelnost Tato vlastnost směřuje jednak k tvorbě časových řad ze závěrkových informací vlastního podniku, ze kterých management vychází při tvorbě trendových prognoz. Druhý „směr“ vede k moţnosti mezipodnikové komparace s cílem posouzení finanční pozice podniku v oboru. Oba směry jsou však silně podmíněny zachováním konzistence účetních postupů a metod. Je však zapotřebí obezřetnosti, neboť výměna účetního postupu vedoucí ku vylepšení věrného a pravdivého zobrazení zejména např. v přeceňování určitých poloţek aktiv. Proto je zřejmé, ţe závada stálosti účetních metod nesmí činit překáţek. Jako další příklad případné nutné výměny celkové účetní politiky je výměna účetních standardů s důsledkem poţadavků na interpretaci, dále pak vyřešit e.g. převodními můstky obsah účetních závěrek dřívějších, aby vůbec určitá komparace byla uskutečnitelná. Význam omezujících faktorů, vystupujících mezi kvalitativními charakteristikami účetní závěrky Jeví se účelným vyjít z toho, ţe v mnohých případech nelze vyhovět současně ne jedné straně jasně definovaným kvalitativním charakteristikám (uvedeným shora ve schématu).Cílem praktického přístupu je nalezení určitého kompromisu v lepším případě pak souladu.Mezi kterými významnými faktory lze tento nutný kompromis stanovovat? Jde především o působení těchto omezujících faktorů: - včasnost ( timeliness) - úměrnost mezi efektem z vyuţití informace a náklady na její zajištění ( balance between benefit and cost) - priorita kvalitativních charakteristik ( balance between qualitative charakteristic) Stručné vymezení vlivu omezujících faktorů Včasnost Tento faktor plyne z kvalitativních charakteristik zásady relevantnosti a spolehlivosti prakticky znamená: Informace není poskytnuta včas
-----------------
Včasnost, ale s neúplnými informacemi spolehlivosti
------------------ nebezpečí ztráty
126
není dosaţeno relevantnosti
Úměrnost mezi efektem z vyuţití informace a náklady na její zajištění Vystupují proti sobě praktická dostupnost na jedné straně a ekonomická náročnost na straně druhé.
Prakticky to znamená: Náklady na zajištění příslušné informace (-í)
Efekt plynoucí z jejich vyuţití
--------------------------------------------------------------Informace nebude poskytnuta
Tvůrce účetní závěrky však musí brát v úvahu taktéţ významnost informace ( tedy jestliţe její vynechání- omission nebo chybné uvedení můţe individuálně, případně za spolupůsobení jiných faktorů ovlivnit ekonomické rozhodnutí.Vţdy však posuzujeme významnost v konkrétních podmínkách konkrétní bilanční poloţky. Priorita kvalitativních charakteristik Tento faktor vyniká v případech, kdy se dvě či více kvalitativních charakteristik dostává do vzájemného rozporu. Opět je účetní posouzení konkrétních poloţek v určitém čase.
127
9. Návrh postupu posuzování individuálních položek účetních bilancí 9.1. Sporné vlastnosti krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků Rozvaha, jeţ je upravena jako výkazy, obsahuje řadu informací explicitních všem latentních vlastností zároveň. V případě uţivatelů finančních analýz v exekuční profesi půjde o strukturu cizích zdrojů. Prvotní zjištění informací o cizích zdrojích dovede hodnotitele k závěru, ţe hodnocený podnik je před bankrotem. Provádíme-li finanční analýzu v pravém smyslu slova, včetně respektování omezení ( viz schema), včetně úvah o moţných kontradikcí,pak je nutné podat k cizím zdrojům následující odpovědi na tyto otázky:
Analýza cizího kapitálu Je finanční situace hodnoceného podniku skutečně kritickou? Jak situaci řeší účetnictví
Podnik má vysoké krátkodobé závazky
Závazky z minulosti a
promlčené Podnik promlčené závazky nemíní platit
Věřitel by soudní spor prohrál vlivem promlčení
Obrázek č. 6 - Analýza cizího kapitálu v bilanci(zdroj vlastní)
Podnik můţe řešit promlčený stav závazků odpisem ( povaha mimořádného výnosu). Následuje však pro podnik nevýhoda daňová ( Zákon o daních z příjmů)*.Pro exekuční branţi je relevantním zákon o konkursu a vyrovnání;jak postupovat při účetním případu, jestliţe podnik odepíše vlastní závazky, jakoţto důsledek vyrovnání dle znění platného zákona o konkurzu. Podniku vznikly náklady, které zaúčtoval e.g. z fakturací za minulá zúčtovací období, daňově byly tyto náklady uznány a následně dochází k odpisu závazků do příjmů daňově osvobozených! ( § 19)
128
Je však moţné analyzovat jiný přístup v souladu s příslušným zákonem?-odpověď je záporná.Zákon o daních z příjmů pojímá řešení takto: Odpis „starých pohledávek“, ale na opačnou situaci, totéţ na odpis starých promlčených závazků se v příslušné části nepamatuje. Podnik tímto neustále v rozvaze vleče těţké břemeno. Problém starých závazků lze však posunout následujícím návrhem: Vyjádřit celou situaci přímo v účetní bilanci-rozvaze, aby se řešení obešlo bez legislativní dimenze. Totiţ zavést v postupech účtování přeúčtování promlčených závazků nikoli dle „zůstatkové doby“ jejich splatnosti jako závazky klasifikované krátkodobé, ale jako závazky dlouhodobé z důvodu jejich promlčení. Bylo by však zapotřebí do výkazu doplnit příslušný výstiţný název i nový řádek. Při pouhém čtení bilance by bylo patrné, ţe zaplacení těchto závazků je mírně řečeno stále v nedohlednu. Dalším přínosem k rozkrytí tohoto problému ve finanční analýze je věrnější vyjádření skutečných krátkodobých závazků! V praktickém procesu posuzování finanční důvěryhodnosti podniku by příslušný úřad či banka nebyl nucen neustále poţadovat detailní analýzu závazků po lhůtě splatnosti. V další části práce bude proveden návrh na zlepšení vypovídací schopnosti analýzy dvou velmi významných kombinovaných ukazatelů, ukazatele pracovního kapitálu a ukazatele likvidity.
9.2. Návrh metody analýzy pracovního kapitálu a likvidity Pracovní kapitál představuje část oběţných aktiv, která nejsou vázána krátkodobým cizím kapitálem. Jde tedy o část oběţných aktiv pokrytých dlouhodobým kapitálem. Pro podnik je samozřejmě zvyšující se pracovní kapitál příznivý.
AKTIVA
ROZVAHA
PASIVA
Obr:Význam
_____________________ FIXNÍ AKTIVA
_______________________ VLASTNÍ KAPITÁL
_____________________ Oběţná aktiva
_______________________
-------------------------------Wk>O ______________________
Cizí kapitál dlouhodobý _______________________ Cizí kapitál krátkodobý ________________________
_________________________________________________________________ A
=
P
129
pracovního kapitálu v rozvaze
Praktický význam pracovního kapitálu lze jednoduše interpretovat tak, ţe po odečtení krátkodobých závazků podnik disponuje bilanční poloţkou umoţňující ponechání se rezervy na předzásobení materiálem, zásobami a taktéţ na krytí pohledávek z obchodního styku. Velmi časté je zdůraznění dodrţování tzv. zlatého bilančního pravidla, coţ je pochopitelné, jde o financování dlouhodobého majetku dlouhodobým kapitálem. Podnik se dostává do dvou typických situací: 1. Stav oběţných aktiv (pohotových peněţních prostředků) dovoluje v poţadované výši a v poţadovaném termínu hradit krátkodobé závazky. 2. Vyuţívá likvidity ( schopnosti poloţek oběţných aktiv přeměny v hotovost) např. vyinkasuje vzniklé pohledávky, prodá zásoby. Získáním hotovosti zaplatí věřitelům krátkodobé závazky.
Z hlediska praktické analýzy v exekuční branţi je nutné zaměřit se na situaci, kdy podnik má záporný pracovní kapitál, většinou tato situace předznamenává blíţící se bankrot. V českém specifickém a legislativně nestabilním prostředí dochází k bilančně nesprávnému vykázání ( často v úplném souladu s platnou legislativou) skutečné výše krátkodobých závazků. Návrh základní analýzy pracovního kapitálu Postup základní analýzy: Kroky: 1. Zjištění výše oběţných aktiv ( příslušný řádek rozvahy č. 031) OA = 14388 2. Zjištění výše krátkodobého cizího kapitálu: krátkodobý cizí kapitál Období: 2007 - 2006 = krátkodobé závazky ( ř.rozv-------102------7058 - 6548) + rezervy ( ř.rozv-------086-----0-0) + krátkodobé bankovní úvěry ( ř.rozv-------116-----0-0) + krátkodobé finanční výpomoci ( ř.rozv-------117-----0-0) - výdaje příštích období ( ř.rozv-------119-----0-0) - výnosy příštích období ( ř.rozv------120-----0-0) 3. Výpočet pracovního kapitálu: Pracovní kapitál = Oběţná aktiva – Krátkodobý cizí kapitál WK = 14388 – 0 WK = 14388
130
Období CA OA KCK DCK VK FA TK 2006 25104 12878 6548 5040 11911 12145 25104 2007 26369 14388 7058 1520 16777 11845 26369
Legenda: CA – Celková aktiva (ř.r. 001) OA – Oběţná aktiva (ř.r. 031) KCK – Krátkodobý cizí kapitál (ř.r. 102) DCK – Dlouhodobý cizí kapitál (ř.r. 091) VK – Vlastní kapitál (ř.r. 068) FA – Fixní aktiva (ř.r. 003) TK – Celkový kapitál (ř.r. 067)
Grafické vyjádření pracovního kapitálu: Položky Kč
OA
KCK 14388
WK 7058
14388
131
Položky Kč
OA
KCK 12540
WK 5400
-2085
9.3. Problémy při analýze pracovního kapitálu Při analýze rozvahy cílené k pracovnímu kapitálu dochází k pochybnostem, na které je třeba analytika upozornit. Zásadní dvě veličiny, tedy výše oběţných aktiv a výše krátkodobého cizího kapitálu musí být přesně stanovené!! Co to znamená? Prakticky se v aktivech vyskytují dvě velké skupiny, tedy aktiva fixní a aktiva oběţná. Dochází však k zásadní nepřesnosti, neboť do skupiny oběţných aktiv jsou začleněny pohledávky, resp.pohledávky dlouhodobé! Tyto pohledávky však mají de facto vlastnost majetku dlouhodobého!!! Jen pro úplnost uvádím charakteristiku dlouhodobého majetku: „Dlouhodobý majetek a závazky jsou poloţkami , jejichţ doba vyuţitelnosti, event. Doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší jednoho roku!!!Vezmeme- li hledisko časové, pak je ekonomicky(věcně) správné začlenění pohledávek dlouhodobých do fixních aktiv. Často nejasný pojem, bez bliţšího vyjádření, kam vlastně patří, jsou tzv. „ostatní aktiva“. Je velmi překvapivé, ţe se běţně nevysvětlují poloţky časového rozlišování, resp. jejich ekonomický význam v komentáři k bilanční analýze ( Metodický postup pro tvorbu vysvětlujícího komentáře bude další součástí návrhové části práce)
9.3.1. Dílčí závěr V tomto dílčím závěru uvádím bezprostřední vliv IAS/IFRS na definování dílčích poloţek rozvahy, zejména těch, které vstupují do výpočtu pracovního kapitálu. Jsou pro analytiku závazné! Má-li se uvést odkaz na IAS/IRFS, jde konkrétně o IAS 1- Sestavování a zveřejňování účetní závěrky.(Základním cílem standardu je sjednocení poţadavků na obsah účetní závěrky a zajištění moţnosti komparace jak v úrovni mezipodnikové, tak moţnosti srovnávání v časových řadách v rámci jednoho podniku). Jelikoţ předmětem dosavadní analýzy byla část aktiv, je zapotřebí uvést, jak se vymezuje definice příslušného aktiva a jak se provádí tzv. rozpoznávání základních prvků účetní závěrky. Aktivem, dle IAS, se rozumí poloţka rozvahy s těmito charakteristickými znaky:
132
existence aktiva je výsledkem minulých skutečností očekáváme, ţe podniku přinese budoucí ekonomický prospěch Aby bylo moţné aktivum vykázat v rozvaze, musí být splněna tato kriteria: a) ekonomický prospěch v budoucnu poplyne do podniku s dostatečnou jistotou b) aktivum musí být spolehlivě ocenitelným Za budoucí ekonomický prospěch povaţujeme potenciál přispět přímo nebo nepřímo k toku peněz a peněţních ekvivalentů do podniku. Budoucí ekonomický prospěch přichází do podniku mnoha způsoby ( aktivum podnik pouţívá buď samostatně nebo v kombinaci a to ve výrobní sféře i nevýrobní sféře, můţe aktivum směňovat, pouţít k vypořádání závazků, příp. rozdělit mezi vlastníky podniku. Má-li být zajištěna pravděpodobnost budoucího ekonomického prospěchu, musí mít podnik jistotu, ţe si prospěch bud moci přivlastnit. V části věnované sporným poloţkám aktivním jsem uváděl případ pohledávek dlouhodobých. V návaznosti na to (dle IAS); pro existenci aktiva není podstatná forma! Ať hmotná nebo nehmotná, pokud se očekává, ţe podniku bude plynout budoucí ekonomický prospěch. Minulé činnosti podniku vytvořily aktiva ( jde o výsledek minulých transakcí). Pozor však, očekávané transakce nevedou samy o sobě ke vzniku aktiva. Nakonec i v koncepčním rámci je uvedeno, ţe vynaloţí-li podnik určitých prostředků, neznamená , ţe došlo k pořízení aktiva. Ke spolehlivé ocenitelnosti lze poznamenat, v mnohých situacích je nutné pouţít k ocenění odhadu.( Odhady jsou součástí procesu sestavování účetní závěrky).Platí však zásada, ţe pokud hodnotu poloţky nelze přiměřeně odhadnout, nelze ji ani v bilanci vykázat. K problému s pohledávkami lze uvést následující příklad: Podnik je účasten soudního sporu ( nárok na pohledávku) a není schopen spolehlivě vyčíslit tento efekt. Není pak moţné uznat jako aktivum výnos. Je však nutné do komentáře podrobně uvést: IAS povaţuje za závazek současnou povinnost, která splňuje: a) vznikla na základě minulých skutečností b) od vypořádání se očekává, ţe bude završeno úbytkem ekonomického prospěchu ( aktiv) podniku Závazek vykazujeme v rozvaze, jsou-li splněna tato kritéria: a) existuje vysoká pravděpodobnost, ţe existence závazku vyvolá odliv nositelů ekonomického prospěchu (hotovostí- pohotových peněţních prostředků, tedy konkrétních aktiv) b) výši finanční částky, kteráţto bude za vypořádáním, lze ocenit spolehlivě. Nejobecnější charakteristikou závazku je to, ţe podniku nastává současná povinnost a odpovědnost, závazky jsou právně vymahatelné v důsledku smluvních podmínek,příp. ze zákona. Pozor však na běţně se v podnikatelské praxi vyskytující závazky mimosmluvní.
133
Ke vzniku závazku lze poznamenat, ţe vzniká v okamţiku dodání příslušného aktiva nebo v důsledku uzavření neodvolatelného kontraktu o pořízení aktiva.
9.3.2. Praktický příklad Strojírenský podnik obdrţel fakturu za obchodní zboţí ( hutní polotovary). Částka fakturovaná činí 300.000,-Kč V dodavatelské smlouvě je uvedeno, ţe splatnost tohoto závazku je 2 roky, tedy 2010,2011- k datu 31.12. Datum vzniku tohoto dlouhodobého závazku je 1.leden 2010.Podnik hutní polotovary v prvém zúčtovacím období prodal odběratelům, kteří hotově platí, za částku 375.000,-Kč. Postup účtování bude proveden ve dvou variantách;prvá varianta, označena (a ) nebere v úvahu vliv času, resp.časovou hodnotu peněz. Varianta (b) pracuje s oceněním závazku v současné hodnotě. ( Pozn.v souladu s účetními standardy řeší tento postup IAS 29-Vykazování v hyperinflačních ekonomikách.) POSTUP VÝPOČTU: - Výpočet současné hodnoty závazku k 1.lednu 2010 ( v dodavatelské smlouvě uvedeno, ţe částka 300.000,-Kč bude splatná za dobu 2 let.) Zboţí prodáno v prvém zúčtovacím období za 375.000,-Kč. Výpočet současné hodnoty závazku k 1.1.2010: CF NPV= (1+i) 300 000 NPV= (1+0,10) =
300 000 1,10 = 247.933,88 Kč
- Výpočet současné hodnoty ke konci roku ( fiskální rok je totoţný s kalendářním) tedy k 31.XII.2010, ( NPV pomocí úroků)= NPV = 247.933,88 Kč . 1,10= 272.727,28 Kč - Výpočet úroku za prvé zúčtovací období 272.727,28-247.933,88=24.793,39 Kč - Současná hodnota k 31.prosinci 2011 ; NPV= 300.000,-Kč Výpočet úroků za druhé vyúčtovací období 300.000-272.727,28= 27.272,72Kč Kde: NPV….čistá současná hodnota i ….úroková míra n …… počet období Ij……výše úroků j …..j-té fiskální období j=n CF….příslušný peněţní ( pozn. i finanční rok) A ……aktiva v rozvaze P…….pasiva v rozvaze N…….náklady ve výsledovce
134
V…….výnosy ve výsledovce Ro…..rozvaha počáteční R1…..rozvaha konečná
9.4. Bonita společnosti a její cíl „Bonita podniku vypovídá o kvalitě podniku a současně poskytuje obraz o jeho silných a slabých stránkách v závislosti na úhlu pohledu hodnotitele.“ Její účel je dán cílem, ke kterému je dané hodnocení určeno, tzn. například pro účely banky. Rozlišujeme dva základní aspekty, těmi jsou : finanční aspekty nefinanční aspekty Součástí bonity je analýza minulého období aţ do součastnosti, hodnocení, respektive odhad budoucího vývoje společnosti. Součástí je také verifikace a kontrola správnosti vstupních údajů. Jednou z variant pro určení bonity společnosti je pouţití vyšších metod finanční analýzy. Například pouţitím metody hodnocení podniku jako celku na základě vícekriteriálních metod. Definovaným ukazatelům jsou expertně přiřazovány různé váhy podle jejich důleţitosti. Dojde se tak k agregované hodnotě bonity podniku. Známým přístupem je Altmanův vzorec. „Altmanovo Z-score“ vzniklo v roce 1968. Východiskem byla tzv. diskriminační analýza tzn. jako předpovědní ukazatel bonity společností, cca 60 společností kótovaných v té době na NYSE. Jde o prostředek ke klasifikaci monitorovaných hodnot do dvou nebo více tříd. Ke klasifikaci se pouţívá „distance = score“ od oddělující přímky. Vzdálenost měří spolehlivost klasifikace, nikoliv kvalitativní stránku příslušnosti do určité grupy (bonity). Neopomenutelná zásadní kritéria pro aplikaci ukazatele bonity - Jasné vymezení vyhovujícího postupu pro stanovení score. - Definovat podmínky, pro které je to, které score konstruováno. - Stanovené ukazatele jsou zjišťovány na základě GAAP/IFRS, kde prostý překlad pojmu neodpovídá tomu, co je v našem účetnictví obsahem takového údaje!! - Nesměšovat trţní hodnoty s účetními a vzájemně je nesubstituovat!! - Vypočtený výsledek povaţovat za velice hrubý a hrubě orientační! - Provést převod našich účetních údajů do struktury a podle pravidel GAAP/IFRS. Lze začít ohodnocením schopnosti dluţníka splatit úvěr ve sjednané lhůtě, zkráceně pak hovoříme o návratnosti. Následným kritériem je výnosnost vloţeného kapitálu, tedy výše úrokového výnosu z poskytnutého kapitálu. Tato výše úrokového výnosu je ovšem ovlivněna vnějšími faktory, které musí být zahrnuté: - ekonomické podmínky (míra inflace, úroková výše vkladů - konkurenčním prostředím atd.
135
Hodnotí-li se bonita společnosti za účelem vzniku úvěrového vztahu s peněţním ústavem, hodnotí se tato kritéria: - can we (můţeme?) - character (charakter zákazníka) - capacity (schopnost zákazníka splatit úvěr) - capital (jmění zákazníka) - conditions (podmínky) - collateral (zajištění úvěru) Can we (můţeme?) – banka rozhoduje, zda poskytnutí úvěru odpovídá její úvěrové politice. Hodnotí, zda výše úvěru je v souladu s moţností banky a je poskytnutí úvěru v souladu s platnou legislativou. Character (charakter zákazníka) – posuzuje se serióznost klienta a jeho ochota splácení dluhů. Capacity (schopnost zákazníka splatit úvěr) – bankovní zákazník musí být schopen splatit úvěr včetně úroku. Schopnost je posuzována u podniků podle výkonů, jejich finanční situace a v kvalitě podnikatelských projektů. U fyzických osob podle výše příjmu. Capital (jmění zákazníka) – zájem banky o výši vlastního kapitálu, dále výši závazků. Conditions (podmínky) – interní podmínky banky a souhrn vnějších vlivů (změny v konkurenčním prostředí). Collateral (zajištění úvěru) – zajištění úvěru je cíl získat sekundární zdroj příjmu pro případ, ţe dluţník nemá dostatek peněţních prostředků na splácení úvěru a úroků. Úvěry lze zajišťovat různými způsoby, nejčastěji pak zástavou movitých a nemovitých věcí. Z hlediska exekučních rozhodnutí povaţuji za zásadní pouţívání tohoto postupu. Analytické metody ve financích Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Jejím cílem je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabiny, které by mohly v budoucnosti vést k problémům, a determinovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět. Jako nástroj ohodnocení finančního zdraví firmy finanční analýzu pouţívá mnoho různých ekonomických subjektů, které mají zájem dozvědět se více o jejím hospodaření. Vnitřní finanční analýza-analýza pro potřeby podniku- je zaměřena na zjištění likvidity firmy nebo na zevrubné zhodnocení jejích minulých výsledků. Management firmy a firemní finanční analytik potřebuje např. vědět, jestli se podnik můţe dovolit půjčku na plánovanou výrobní expanzi a jestli zatíţení dodatečnými finančními náklady bude přiměřené. Cílem finanční analýzy iniciované zvenčí můţe být určení a ohodnocení kredibility firmy anebo jejího investičního potenciálu. Bankovní úředník, resp. Úvěrový pracovník se mohou ptát, zda je firma likvidní anebo solventní. Potencionální investor můţe chtít vědět, jak je firma zisková a jaká by byla rizikovost takové investice, pokud by se pro ni rozhodl. Bez ohledu na to, odkud vychází počáteční impuls k analýze, jsou její nástroje v podstatě stejné. Základním nástrojem finanční analýzy je výpočet a interpretace finančních
136
poměrových ukazatelů. Jsou-li tyto nástroje správně pouţity, mohou odpovědět na mnoho otázek týkajících se finančního zdraví firmy.
9.5. Korelační analýza Význam korelační analýzy Korelační analýza je metoda, která nám umoţňuje zkoumat a hodnotit souvislosti, závislosti mezi dvěma a více statickými znaky. V našem případě hovoříme o souvislosti příčinné, tzn. ţe nastoupení určitého jevu souvisí (má za následek, vyvolává) jev jiný. Korelační analýza se na rozdíl od regresní analýzy, která se zabývá jednostrannými závislostmi (nezávisle proměnná – příčina, závisle proměnná následek), orientuje spíše na vzájemné závislosti. V korelační analýze je kladen důraz především na posouzení intenzity vzájemného vztahu proměnných. „Úkolem korelační analýzy je matematický popis systematických okolností, které provázejí statistické souvislosti.“ Jde ve skutečnosti o to, najít matematickou funkci tak, aby byla vyjádřena závislost a co moţná nejvěrněji průběh změn proměnné. Pak je zkoumána intenzita těsnosti závislosti. Pouţití časových řad Časové řady jsou logicky seskupené číselné údaje z časového hlediska. Jsou určeny především ke sledování a vyhodnocování změn, k nímţ dochází ve vývoji zkoumaných jevů. Rozdělení časových řad -
-
Časové řady absolutních veličin časové řady úsekové – např. výroba v jednotlivých měsících roku, počet narozených dětí v jednotlivých letech časové řady okamţikové – např. počet pracovníků k prvnímu dni v jednotlivých měsících, stav zásob materiálu k 1.1. v jednotlivých letech Časové řady odvozených veličin časové řady proměnných veličin – např. plnění plánu v jednotlivých měsících, produktivita práce dosaţená v jednotlivých letech časové řady průměrných veličin – např. průměrná mzda pracovníků v jednotlivých letech, průměrná spotřeba masa na jednoho obyvatele v jednotlivých letech
Úsekové časové řady: Údaje úsekových časových řad se vztahují k určitému časovému úseku. Velikost údajů je tedy v přímé závislosti s délkou časových úseků. Při grafickém znázorňování úsekových časových řad se pouţívá zejména sloupkových grafů, stupňovitých čar a spojnicových grafů ( vynášení hodnot nad středy úseků). Typické je sčítání (kumulování) údajů. Ze základních úsekových řad lze tak vytvářet odvozené řady:
137
-
kumulativní (součtové) řady – umoţňují sledovat postupné narůstání ukazatele od prvního časového úseku aţ po poslední řady klouzavých úhrnů – hodnoty ukazatele za období sestávající z určitého počtu dílčích úseků, přičemţ kaţdý další úhrn v řadě přibírá údaj dalšího úseku a vypouští údaj nejstaršího úseku řady klouzavých průměrů – řady klouzavých úhrnů dělené počtem úseků, za které jsou klouzavé úhrny počítány
Z kombinace řady běţných hodnot, kumulované řady a řady klouzavých úhrnů se sestavuje tzv. Z-diagram. Okamţikové časové řady: Údaje se vztahují vţdy k určitému okamţiku (rozhodný okamţik). Graficky se znázorňují spojnicovým grafem, přičemţ hodnoty se vynášejí nad příslušným časovým okamţikem. Součty nedávají u okamţikových řad smysl, avšak typické pro tyto řady je průměrkování. Průměry z okamţikových řad mají svou zvláštní formu, tzv. chronologický průměr. Při rozboru časových řad se podle účelu a cíle zkoumání mohou uplatnit dílčí úkoly analýzy: stanovení absolutní úrovně časových řad zkoumání dynamiky vývoje časových řad zkoumání trendu (celkového směru vývoje) časových řad zkoumání cykličnosti (např. sezónnosti) časových řad zkoumání závislosti (korelace) časových řad
Reklasifikace účetních výkazů Základním cílem účetních výkazů je přehled o majetku a závazcích a hospodářském výsledku. Tvoří základní pramen informací pro ukazatelové soustavy bilanční analýzy. Veškeré poţadavky na strukturu finanční analýzy, na náplň ukazatelů musí vycházet z jasné formulace potřeb uţivatelů a ukazatele musí být „průhledné“. Uţivatel nesmí mít dojem „informační konzervy“. Velmi často právě mylný názor, ţe finanční resp. bilanční analýza představuje vlastní výpočet ukazatelových soustav. Je to omyl, bilanční analýza začíná základní orientací a čtením finančních výkazů.
Hodnocení slabých stránek finančních (účetních) výkazů Účetní výkazy představují základní „informační zdroj“ poměrové analýzy, mají však slabé stránky, které jsou dány jejich konstrukcí a bilanční politikou podniků. Účetní výkazy pracují s údaji, které se vţdy vztahují k minulosti. Bilanční analýza vţdy čerpá z minulosti a současně pracuje s rizikem, ţe stav zachycený ve výkazech nemusí být jiţ aktuální.( Jedním ze základních předpokladů finanční analýzy je její věrohodnost, tj. zásada, ţe údaje ve finančních výkazech nejsou záměrně zkreslené.) V analýzách se klade velký důraz na aktualizace, odhady výsledků a předpoklady provedené po datu posledně publikovaných účetních výkazů. Jedním zdrojem odhadů a předpokladů budoucího vývoje a 138
nebo významných nových investičních projektů je přímo daná firma. Jiným zdrojem jsou odborné organizace-auditorské firmy, investiční banky, brokerské domy apod. Pro komparaci i odhad vývoje finanční situace podniku je vţdy třeba mít k dispozici údaje alespoň ze dvou různých časových období-zpracované ke dvěma různým časovým okamţikům. Třeba dbát na to, aby byla datová báze srovnatelná, ověřit, zda v podniku mezi zmíněnými časovými okamţiky nedošlo k významné reorganizaci- oddělení nebo spojení účetních jednotek, významné změně výrobního programu apod. Jestliţe nejsou k dispozici vhodná data, modelování „dynamických“ scénářů je ztíţeno, resp. je znemoţněno a finanční analýza se musí zúţit na analýzu finanční struktury podniku a tudíţ omezit se jen na hledisko statické. Vţdy však platí, ţe analýza a komperace výsledků ze dvou nebo více období vypovídají o finanční struktuře podniku více neţ statický obrázek- analýza výkazů z jednoho časového období. Rozvaha ( bilance) a její slabé stránky * Rozvaha charakterizuje finanční situaci podniku v určitém okamţiku, podává informace o celkových aktivech a pasivech se základním rozdělením na vlastní kapitál a dluhy. Odpovídá na otázku „ Jaká je současná ( k datu sestavení) situace?“ Stavební prvky rozvahy mají přímý vztah k měření finančního postavení podniku. V praxi ovšem existují i slabé stránky ( nejen rozvahy, ale všech účetních výkazů). Podívejme se na některé z nich blíţe. 1 . Rozvaha nereflektuje přesně současnou hodnotu podniku. Účetní standardy často pouţívají jako základ pro ohodnocení aktiv a pasiv historickou hodnotu – někdejší pořizovací cenu, která- přestoţe je pravidelně upravována odpisy- nereflektuje zcela přesně současnou hodnotu aktiv a pasiv. Odpisy a metody odepisování jsou jen nepřesnou a umělou aproximací skutečného procesu stárnutí aktiva. 2 . K určení realistické hodnoty některých rozvahových poloţek musí být pouţit odhad. Příkladem jsou pohledávky očištěné z hlediska návratnosti, zásoby, jejichţ hodnota by měla být zaloţena na jejich prodejnosti, a stálá aktiva, jejichţ reálná hodnota by se měla zakládat na době pouţitelnosti, ţivotnosti. 3 . Všeobecně pouţívanou praxí při ohodnocování dlouhodobých- stálých- aktiv je postupné sniţování jejich hodnoty- jejich odepisování. „Zhodnocování“ aktiv se na druhou stranu téměř nikdy nebere v úvahu. Tento prvek bývá důleţitý zejména v případech firem, které mají hodně majetku ve zhodnocujících se aktivech, jako je půda, lesy apod. Skutečná ţivotnost aktiva je však jen zřídkakdy vázána na jeho odepsanost. ( K ještě většímu zjednodušení a odtrţení od reálné doby pouţitelnosti aktiva a jeho odepsanosti můţe docházet při pouţívání metody zrychleného odepisování.) 4 . V účetních výkazech nejsou vůbec zahrnuty mnohé poloţky, které mají určitou „vnitřní“ finanční hodnotu. Důvodem jsou objektivní potíţe s jejich oceněním. Nejzjevnější z nich jsou lidské zdroje firmy, zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců anebo podpora společnosti významnými hospodářskými subjekty. Výkaz zisku a ztráty ( výsledovka) a jeho slabé stránky . Zatímco hodnota cenných papírů firmy ( akcií, obligací) je zaloţena na budoucích očekávaných hotovostních tocích z nich a na příjmech, které plynou z jejich drţení nebo prodeje, výkaz zisku a ztráty se zaměřuje na vyčíslení účetního zisku. Zisk, oficiálně výsledek hospodaření za účetní období-výsledná poloţka tohoto účetního výkazu- není roven čisté hotovosti vytvořené firmou za dané účetní období a nevyčísluje skutečný hotovostní příjem.
139
. Výkaz zisku a ztráty představuje pokus změřit čistý zisk jakoţto výsledek hospodaření společnosti během určitého období. Tento výkaz je sestaven na akruální- kumulativní bázi ( akruální = narostlý od určitého data, např. úroky, mzdy atd.), a ne na bázi hotovostní. Jde o zachycení souvislosti mezi výnosy podniku dosaţenými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvářením. Tyto náklady však nejsou téměř nikdy vynaloţeny ve stejném období. Nákladové a výnosové poloţky se neopírají o skutečné hotovostní tokypříjmy a výdaje, a proto ani výsledný čistý zisk nereflektuje skutečnou dodatečnou hotovost získanou hospodařením firmy v daném období. . Výnosy a náklady se objevují v účetních výkazech i přesto, ţe v daném období nemuselo dojít k ţádnému pohybu hotovosti. Výnosy z prodeje- trţby za prodej zboţí- např. zahrnují trţby okamţitě uhrazené v hotovosti i prodej odběratelům na úvěr. . Do trţeb- výnosů běţného období není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozím období. . Náklady daného období představují všechny výdaje učiněné po celou dobu procesu vytváření výnosů daného období. Mzdy, platy, reţie a další náklady ( poloţky na tzv.akruální bázi) nemusejí být vţdy skutečně zaplaceny ve stejném období, kdy se objeví ve výkazu zisku a ztráty. . Některé náklady zahrnuté v účtu zisku a ztráty vůbec nejsou hotovostním výdajem. Například odpisy nepředstavují odliv hotovosti z firmy, přesto se při výpočtu čistého zisku odečítají. Podobným příkladem je amortizace goodwillu, patentových práv anebo diskont při prodeji obligací.( Diskont- sleva z nominální, jmenovité hodnoty dluhopisu- je povaţován za náklad při emisi obligací.) Návrhy účetních výkazů pro poměrovou analýzu Pro účely zpracování finanční analýzy daného podniku je potřeba reklasifikovat rozvahu ( bilanci) a výkaz zisku a ztráty.Podle zásad zodpovědné finanční analýzy při reklasifikaci je nutno vzít v úvahu slabé stránky účetních výkazů.
____________________________________ * Upraveno dle literatury Z. S. Bláha a I. Jindřichovská
140
Úprava rozvahy: příklad na společnosti Kovoplast, a.s. V rozvaze připravené pro analýzu budou poloţky aktiv seřazeny z hlediska likvidity, tzn. Z hlediska délky období, které je nezbytné pro jejich přeměnu v hotovost, od nejvíce likvidních po nejméně likvidní. Závazky jsou seřazeny podle doby splatnosti od těch, které musejí být uhrazeny nejdříve, aţ po ty s nejdelší dobou splatnosti. Poloţky jsou vyjádřeny v konzervativní podobě- realisticky oceněny a očištěny o sporné částky. Z takto upraveného výkazu lze jiţ snadno zjistit, které poloţky se vztahují k běţné, krátkodobé činnosti opakující se v období jednoho roku-krátkodobá aktiva- a které se vztahují k delšímu období dlouhodobá, stálá aktiva. Těmto poloţkám na straně aktiv by měl zhruba odpovídat i charakter finančních zdrojů na straně pasiv a vlastního kapitálu. Krátkodobá aktiva by měla být financována převáţně penězi krátkodobýmikontokorentním účtem, krátkodobými závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, daňovým úřadům apod. Dlouhodobá aktiva by měla být financována penězi dlouhodobými, ať jiţ vlastními zdroji podniku ve formě vlastního majetku, tj. akcionářského kapitálu, nebo cizími zdroji v podobě půjček anebo debetních cenných papírů např. dluhopisů ( obligací). Ve finanční analýze se dlouhodobé finanční prostředky, které má firma k dispozici, ať jiţ jde o zdroje vlastní, nebo cizí, souborně nazývají celkový investovaný kapitál. Část celkového investovaného kapitálu, tvořená nominální hodnotou upsaných kmenových akcií, emisním aţiem a akumulovaným nerozděleným ziskem společnosti, představuje vlastní kapitál. Následující účetní výkazy smyšlené firmy Kovoplast jsou reklasifikované podle zásad finanční analýzy. Na rozdíl od oficiálních výkazů jsou jednotlivé poloţky rozvahy seřazeny od krátkodobých aktiv a pasiv po dlouhodobé. Zároveň se snaţíme o terminologii, která se uţívá v mezinárodní finanční praxi; je tedy pravděpodobné, ţe se terminologie pouţívaná v této příručce bude ( mírně) lišit od „oficiálních“ názvů a termínů, které se pouţívají v českých oficiálních účetních výkazech. Kalkulace poměrových ukazatelů v dalším textu vycházejí z číselného příkladu v těchto demonstračních výkazech, viz tab. č.1, č. 2. Úprava výkazu zisku a ztráty I. Nejprve seřazeny náklady a výnosy vztahující se k prodejní a výrobní činnosti, poté poloţky související s finančními a investičními aktivitami a nakonec mimořádné poloţky – pokud existují. II. Následuje zdanění hrubého zisku a vypočtený čistý zisk ( = Výsledek hospodaření za účetní období). Na konci upraveného výkazu je rekapitulace rozdělení čistého zisku mezi akcionáře- ve formě dividend, a společnost- ve formě nerozděleného zisku. Takto upravený výkaz zisku a ztráty umoţní investorům a analytikům na první pohled poznat „váhu“ jednotlivých činností, kterým se firma v daném období věnovala- výrobní versus finanční versus mimořádné. Bude také snadnější porovnat a ohodnotit případné změny orientace firmy ve srovnání s minulým období. Mimořádné poloţky nejsou součástí výsledků běţného účetního období a jejich výsledek by neměl být povaţován za pravidelný a plnohodnotný zdroj financování.
141
Ve výročních zprávách bývají někdy přímo k účtu zisku a ztráty připojeny základní poměrové ukazatele, odráţející postavení firmy na kapitálovém trhu- jako zisk na akcii a dividenda na akcii. Výkaz zisku a ztráty smyšlené firmy Kovoplast je zde reklasifikován- podobně jako rozvaha- podle zásad finanční analýzy.Kalkulace poměrových ukazatelů v dalším textu vycházejí z číselného příkladu v těchto demonstračních výkazech a jsou označena čísly jednotlivých poloţek. V následujících přílohách (Příloha č. 3 a č. 4) představuji upravené finanční výkazy „první stupeň“ na kterém je moţno dále budovat sloţitější analýzy a případně se rozhodovat o sofistikované SW podpoře.
142
Závěr Shrnutí konkrétních předpokládaných přínosů Na základě provedené analýzy provedené za účelem zlepšení jednotlivých činností ve finančním úřadě, navrhuji managementu úřadu tyto zásadní systémové kroky: 1. Dle nově navrţeného procesního schématu upřesnit popisy prací a to zejména z hlediska kompetencí a časů potřebných k realizaci jednotlivých uvedených systémových kroků 2. Z hlediska procesního přístupu pevně zakotvit datové výstupy (jakoţto zásadní vazební veličiny systému) pro předávání dat oprávněným pracovníkům vymáhavého oddělení dle potřeby resp. na míru potřeb. Podmínkou je jasná funkce zpětných vazeb, tj.fungující obousměrně (např. exekutor obdrţí od oprávněného správce daně soupis plateb, přehledy pohledávek), včetně sledování procesního a finančního stavu spisu, např. analytický výkaz nedoplatků daňového subjektu. Podrobný soupis jednotlivých vazeb, ve smyslu konkrétní systémové softwarové podpory uvádím níţe: Import výpisu z katastru nemovitosti-přehled vlastnictví a list vlastnictví Import adres z databáze z ministerstva práce a sociálních věcí Import plateb z banky a párování Import z Aresu (na základě názvu subjektu nebo IČ) Import z registru úpadců Hromadné součinnosti-funkcionalita na jedno tlačítko včetně sledování veškeré agendy s tím spojenou Evidence majetku resp. majetkových hodnot Precizní evidence financí Tvorba splátkových kalendářů Upomínkový modul Parametrizovatelné a konfigurovatelné tiskové výstupy Elektronický spis - umoţňuje vedení v jakémkoliv formátu včetně skenování obálek Podatelna-komplexní vedení korespondence, evidence korespondence nebo spisů s pouţitím čárových kódů Propracovaný systém řízení práce v rámci skupiny pracovníků nebo celého úřadu workflow evidence více adres k subjektům včetně kontaktních osob Aplikace manaţerskoekonomických nástrojů pro efektivnější vyuţívání informací, resp. zásadních informací, plynoucích z plné funkční architektury informačního systému velmi snadné vytváření reportů, hromadných výstupů, elektronická pošta sms komunikace nastavení práv
143
Struktura Modulárního řešení Modul provize-odměňovací modul pro vykonavatele Modul manaţer-manaţerské statistiky (úspěšnost vymáhání ve vztahu k době a oprávněným pracovníkům) Modul On line-přístup oprávněných k údajům Elektronické podání na soud (před dokončením) Univerzální exportní modul pro výměnu dat pro velké klienty (oprávněné)jako je ČT apod. Modul pro výměnu dat s účetními programy a hlavně modul e podatelna pro komunikaci s datovými schránkami (k datu analýzy před dokončením) Systémová a úspěšná implementace BSC ve Finančním úřadě v Benešově je účinným nástrojem tehdy, pokud je brán ohled na kalkulaci nákladů a výkonů, strategicky významné sluţby a odpovídající systém reportingu. Prakticky nejdůleţitějším - faktorem úspěšné a trvalé aplikace BSC je její organizační zakotvení do kultury řízení a jednání. BSC bude konkrétně naplněna pouze v odděleních, kde se budou vedoucí pracovníci při strategickém řízení skutečně důsledně drţet metodologie BSC ve smyslu: - BSC jako standardní součást jednání - Pracovníci zodpovědní za tvorbu BSC jsou pevnou součástí řídících struktur.Strategii však přímo neformulují, ale všímají si případných systémových, které by mohly vzniknout přijetím rozhodnutí majících vliv na dříve přijatou strategii a vedou podrobné záznamy. Kritickým faktorem je úspěšné prosazení strategických akcí. Jednotliví vedoucí pracovníci oddělení budou vyuţívat strategických činností a měřítek pro řízení jim svěřených oblastí, které jsou v plném souladu se stanovenými cíle.
144
11. Seznam použité literatury BLAHA, Z.S, JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy, Management Press, Praha, 2006 BUCHTOVÁ, J. Jak porozumět účetním výkazům aneb co v nich (ne)najdete, Mirago, Ostrava, 2003 DVOŘÁKOVÁ, D. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS, Computer Press, Brno, 2006 GRÜNWALD, R. Analýza finanční důvěryhodnosti podniku, Ekopress, Praha, 2001 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, VŠE Praha, 1994 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou managera (finanční analýza v řízení firmy), Computer Press, Praha, 2001 TUMPACH, M. Mezinárodné štandardy na zostavenie účtovej závierky IFRS/IAS, IURA EDITION, Bratislava, 2006 MARKOVÁ, H. Daňové zákony, úplná znění platná k 1.1.2008, GRADA, Praha, 2008 HORVÁTH a PARTNER (Hrsg.). Balanced Scorecard v praxi, Profess Consulting, 2002 Zpráva o výsledcích činnosti územních finančních orgánů za rok 2009, č.j. 1075/10-1600200545, ze dne 11.2.2010 Výsledky činnosti územních finančních orgánů za rok 2009, Č.j.: 48/22 230/2009-481 http://intranet.pr.ds.mfcr.cz/ http://rad.mfcr.cz/index.php http://intranet.ds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/index.html
145
12. Seznam použitých zkratek ADIS……..Automatizovaný daňový informační systém BSC………Balanced Scorecard DIČ………Daňové identifikační číslo ČNB……..Česká národní banka EU……….Evropská unie DPH……..Daň z přidané hodnoty MF……….Ministerstvo financí FŘ………..Finanční ředitelství UFDŘ……Ústřední finanční daňové ředitelství CEDR…….Centrální evidence dotací z rozpočtu DPPO…….Daň z příjmu právnických osob ZDP……...Zákon o daních z příjmu SZM……..Společné zdanění manţelů ZAREP…..Zaručený elektronický podpis ÚFO……...Územní finanční orgán ZSDP…….Zákon o správě daní a poplatků ČSSZ……..Česká správa sociálního zabezpečení ARES…….Automatizovaný registr ekonomických subjektů KSP………Kontrola státní podpory IDEA……..Elektronická kontrola účetnictví IOTA….….Evropská organizace daňových správ CIAT……..Americká organizace daňových správ RSS……….Real Simple Syndication OFK FŘ…..Oddělení finanční kontroly finančního ředitelství Mze……… Ministerstvo zemědělství MŢP………Ministerstvo ţivotního prostředí MMR…….. Ministerstvo pro místní rozvoj MK………..Ministerstvo kultury SFRB……...Státní fond rozvoje bydlení MŠMT…….Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy MPSV……..Ministerstvo práce a sociálních věcí NIF………..Národní investiční fond VIES………Vat Information Exchange Systém DSL……….Daň silniční EPO……….Elektronické podání AVIS………Automatizovaný vnitřní informační systém VEMA…….Personální informační systém ČDS……….Česká daňová správa ČSÚ……….Český statistický úřad SŘA……….Systém řízení aplikace CRM………Centrální registrační místo
146
Příloha č. 1
Certifikát ISO
Společnost staví svoji pozici na komplexnosti a vysoké kvalitě poskytovaných služeb a v roce 2001 byla certifikována dle ČSN EN ISO 9001:2001. Certifikační audit provedla společnost Český lodní a průmyslový registr s.r.o. v roce 2001. V zavedeném systému nebyly shledány nedostatky. Certifikát byl vydán pro poskytování služeb v oblasti "Vývoj, implementace SW - produktů včetně podpůrných činností (školení, konzultace, nákup a prodej)". Získání certifikátu je velmi důležité pro firmu, pro její účast v mnoha výběrových řízení a také určitou výhodou na trhu. Pro zákazníka je platný certifikát ISO určitou známkou kvality., že naše firma si zakládá na kvalitě dodávaného produktu. Zavedení a udržování systému řízení jakosti dává zákazníkovi garanci, že obdrží produkt v požadované kvalitě dle specifikovaných požadavků. Politika jakosti Společnost si stanovuje následující politiku jakosti: K úspěchům v podnikání vede cesta pouze přes spokojenost zákazníků, naši profesionalitu a snahu držet krok s technologickou špičkou ICT. Největším našim bohatstvím jsou lidé, jejich tvůrčí schopnosti, znalosti, zkušenosti a věrnost firmě - toto bohatství je nutno chránit a rozvíjet. Budování rozsáhlých informačních a komunikačních systémů stavíme na kooperaci se strategickými partnery, na vlastních vývojových kapacitách, na spolehlivosti a bezpečnosti našich řešení a na komplexnosti poskytovaných služeb. Plnění slibů, závazků a stanovených cílů je hlavním pilířem budování image firmy. Systém řízení a jeho neustálé zlepšování považujeme za důležitý nástroj předcházení vlastním chybám. Zvyšování kvality řízení musí být doprovázeno snahou o minimalizaci administrativní náročnosti.
147
Příloha č. 2
148
Příloha č. 3 Rozvaha ( Bilance) - Kovoplast, a.s., k 31.12. ( v mil.Kč) Období ( běţné a minulé účetní období) AKTIVA 20x5 OBĚZNÁ AKTIVA 1. Hotovost a účty v bankách 2. Obchodovatelné cenné papíry 3. Pohledávky za odběrateli (minus provize na pochybné pohledávky) 4. Zásoby- v ceně nákladů nebo v současné trţní ceně, jestliţe je niţší 5. Krátkodobá- oběžná - aktiva celkem
20x4
50 0
55 25
350
315
300 700
215 610
STÁLÁ AKTIVA 6. Budovy a zařízení 7. Oprávky 8. Fixní - stálá- aktiva celkem
1800 500 1300
1470 400 1070
9. AKTIVA CELKEM
2000
1680
PASIVA A VLASTNÍ KAPITÁL
Období ( běžné a minulé účetní období ) 20x5 20x4
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY 10. Dodavatelé ( závazky z obchodního styku) 11. Krátkodobé půjčky ( bankovní úvěry a výpomoci 12. Mzdy ( akumulované a splatné) 13. Daňové závazky ( splatné v běţném účetním období 14. Krátkodobé závazky celkem DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY 15. Obligace první třídy s vázaným umořovacím fondem, ručené hypotékou 16. Nejištěné obligace 17. Dlouhodobé závazky celkem
60
30
100 10
60 10
130 300
120 220
500 300 800
520 60 580
20
20
50 80 750 900
50 80 730 880
2000
1680
VLASTNÍ KAPITÁL Kapitálové Akcie 18. Prioritní akcie.Autorizováno 20.mil. akcií v nominální hodnotě 1 Kč 19. Kmenové akcie. Autorizováno 50 mil. akcií v nominální hodnotě 1 Kč 20.Emisní aţio ( kapitálové fondy) 21. Nerozdělený zisk z minulých let 22. Celkový vlastní kapitál 23. PASIVA ( A VLASTNÍ KAPITÁL) CELKEM
149
Příloha č. 4 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ( VÝSLEDOVKA) Kovoplast , a.s., k 31.12.( v mil.Kč) Období ( běžné a minulé) 20x5 20x4
24. Čisté trţby ( oficiálně: Trţby za prodej zboţí) 25. Přímé náklady na prodané zboţí ( poloţky 26-30) ( oficiálně: Náklady vynaloţené na prodej zboţí) 26. Mzdové náklady a materiál 27. Odpisy 28. Náklady na prodej ( marketing atd.) 29. Náklady na administrativu a reţii 30. Leasingové splátky ( budovy) 31. Celkové provozní náklady
3000
2850
2544 100 22 40 28 2734
2413 90 20 35 28 2586
32. PROVOZNÍ HV-ZISK P5ED ODEČTENÍM ÚROKŮ A DANÍ ( EBIT;oficiálně Provozní výsledek hospodaření) 33. Úrok z krátkodobých půjček 34. Úrok splatný drţitelům obligací první třídy 35.Úrok z nejištěných obligací 36. Celkové splatné úroky( oficiálně: Nákladové úroky)
266 8 40 18 66
264 2 42 3 47
37. PŘÍJEM PŘED ZDANĚNÍM (EBIT)
200
217
80
87
120
130
8
8
112
122
42. DIVIDENDY z kmenových akcií
92
82
43. NEROZDĚLENÝ ZISK NA KONCI ROKU ( oficiálně: výsledek hospodaření za účetní období)
20
40
38. Daně ze zisku ( 40%) ( oficiálně : Daň z příjmů za běţnou činnost) 39. ČISTÝ ZISK ( NI- net income) ( oficiálně: Výsledek hospodaření za běţnou činnost) 40. Dividendy prioritním akcionářům 41. ČISTÝ ZISK K ROZDĚLENÍ ROZDĚLENÍ ZISKU
poslední poloţka č. 43, která činí 20 mil Kč, putuje do rozvahy, kde zvýší poloţku č. 21 "nerozdělený zisk z minulých let" a to ze 730 na 750 mil.Kč
150