Studie proveditelnosti k projektu: E-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) v rámci Integrovaného operačního programu pro prioritní osu 2, oblast intervence 2.1 Výzva číslo 08 – kontinuální Rozvoj sluţeb eGovernmentu v krajích
Příloha č. 1 ţádosti o finanční podporu Datum:
26. 11. 2010
Verze:
2.01
Zpracoval:
Moravskoslezský kraj Krajský úřad, odbor informatiky 28. října 117. 702 18 Ostrava
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 1 (celkem 376)
Obsah 1
Úvod ........................................................................................................................................... 23 Základní informace k projektu .................................................................................................. 23 Návaznost na typizované projekty ............................................................................................ 24 Účel, pro který je Feasibility Study zpracována a k jakému datu ................................................. 25 Identifikační údaje předkladatele projektu, kontaktní osoby ....................................................... 25 Investor ................................................................................................................................. 26 Cílové skupiny projektu ........................................................................................................... 26 2 Rekapitulace výsledků studie ........................................................................................................ 28 2.1 Manaţerský souhrn ................................................................................................................. 28 2.2 Shrnutí výběrových kritérií ....................................................................................................... 30 3 Současný stav a historie projektu.................................................................................................. 33 3.1 Strategie a cíle ........................................................................................................................ 33 3.1.1 Strategie ................................................................................................................................ 33 3.1.1.1 Vazba na strategické dokumenty na úrovni kraje ........................................................... 33 3.1.1.2 Vazba na strategické dokumenty na úrovni ČR .............................................................. 34 3.1.2 Cíle .................................................................................................................................... 37 3.2 Návaznost na e-Government strategii kraje .............................................................................. 38 3.3 Návaznost na centrální projekty a sluţby .................................................................................. 39 3.3.1 CMS/KIVS ............................................................................................................................... 39 3.3.2 Datové schránky ..................................................................................................................... 40 3.3.3 INSPIRE ................................................................................................................................. 40 3.3.4 Základní registry veřejné správy ............................................................................................... 41 3.3.5 Portál veřejné správy .............................................................................................................. 42 3.4 Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu ............................................................. 43 3.4.1 Aktuální situace, dle jednotlivých částí výzvy............................................................................. 44 3.4.1.1 Část II. výzvy – Digitální mapa veřejné správy .............................................................. 44 3.4.1.2 Část III. výzvy - Digitalizace a ukládání dat ................................................................... 45 3.4.1.3 Část IV. výzvy – Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS ............................................ 47 3.4.1.4 Část V. výzvy – Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business intelligence (BI) ......................................................................................................................... 48 3.4.1.5 Část VI. výzvy – Technologické centrum ....................................................................... 49 3.5 Charakteristika projektu .......................................................................................................... 49 3.5.1 Základní údaje o projektu ........................................................................................................ 49 3.5.2 Lokalita .................................................................................................................................. 51 3.5.3 Účel projektu .......................................................................................................................... 52 3.5.4 Klíčové aktivity ........................................................................................................................ 53 3.5.5 Rozsah projektu ...................................................................................................................... 53 3.5.6 Předpokládané výstupy ........................................................................................................... 55 3.5.7 Očekávané přínosy .................................................................................................................. 56 3.5.8 Objektivně ověřitelné indikátory ............................................................................................... 57 3.6 Varianty řešení ....................................................................................................................... 58 3.6.1 Část I. výzvy – Elektronická spisová sluţba ............................................................................... 59 3.6.2 Část II. výzvy – Digitální mapa veřejné správy .......................................................................... 59 3.6.2.1 Účelová katastrální mapa (ÚKM) ................................................................................... 59 3.6.2.2 Digitální technická mapa (DTM) .................................................................................... 60 3.6.2.3 Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP (Portál ÚAP) ............................................................. 62 3.6.3 Část III. výzvy - Digitalizace a ukládání dat .............................................................................. 63 3.6.3.1 Krajská digitální spisovna ............................................................................................. 63 3.6.3.2 Krajské digitální úloţiště ............................................................................................... 64 3.6.3.3 Krajský digitální repozitář ............................................................................................. 65 3.6.3.4 Krajská digitalizační jednotka ........................................................................................ 66 3.6.3.5 Digitalizované a uloţené dokumenty ............................................................................. 68 3.6.4 Část IV. výzvy – Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS ........................................................ 70 3.6.4.1 Identity management, integrační platforma a portál úředníka ......................................... 70 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 2 (celkem 376)
4
5
6
7
3.6.4.1.1 Identity management ........................................................................................... 70 3.6.4.1.2 Integrační platforma............................................................................................. 71 3.6.4.1.3 Portál úředníka .................................................................................................... 72 3.6.4.2 Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů ................................... 73 3.6.4.2.1 Facility management ............................................................................................ 73 3.6.4.2.2 Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou ...................................... 74 3.6.4.2.3 Docházkový systém .............................................................................................. 75 3.6.4.2.4 Licence balíku kancelářských programů ................................................................. 75 3.6.5 Část V. výzvy – Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business intelligence (BI) .................................................................................................................................... 76 3.6.6 Část VI. výzvy – Technologické centrum ................................................................................... 77 3.7 Etapy projektu ........................................................................................................................ 79 3.7.1 Přípravná fáze ......................................................................................................................... 79 3.7.2 Investiční fáze ........................................................................................................................ 79 3.7.3 Provozní fáze .......................................................................................................................... 80 3.8 Návaznosti na další projekty a výzvy v rámci IOP ...................................................................... 80 3.9 Návaznosti na další projekty ţadatele ....................................................................................... 82 Analýza poptávky a koncepce marketingu ..................................................................................... 84 4.1 Analytická část ........................................................................................................................ 84 4.1.1 Analýza poptávky výstupů projektu .......................................................................................... 84 4.1.2 Definice nabídky výstupu projektů ........................................................................................... 91 4.2 Návrhová koncepční část ......................................................................................................... 92 4.2.1 Marketingová strategie ............................................................................................................ 92 4.2.2 Marketingový mix .................................................................................................................... 93 4.2.3 Koncepce odbytu .................................................................................................................... 98 Materiálové vstupy potřebné k projektové činnosti ......................................................................... 99 5.1 Charakteristika a popis dostupnosti hmotných dodávek potřebných k provozování sluţeb ............ 99 5.2 Návrh základních poţadavků, parametrů a kritérií výzvy veřejné zakázky na realizaci projektu ... 100 5.2.1 Předmět zakázky ................................................................................................................... 100 5.2.2 Technické zadání ................................................................................................................... 103 5.2.3 Poţadavky na zpracování nabídkové ceny ............................................................................... 104 5.2.4 Poţadavky k obsahovému členění a formě zpracování nabídky a jejího předloţení ..................... 104 5.2.4.1 Základní kvalifikační předpoklady § 53 ........................................................................ 105 5.2.4.2 Profesní kvalifikační předpoklady § 54 ......................................................................... 105 5.2.4.3 Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady dle § 55 .............................................. 105 5.2.4.4 Technické kvalifikační předpoklady § 56 ...................................................................... 105 5.2.4.5 Forma splnění kvalifikace ........................................................................................... 106 5.2.4.6 Obchodní podmínky ................................................................................................... 106 5.2.4.7 Závazný harmonogram implementace ......................................................................... 106 5.2.4.8 Platební podmínky ..................................................................................................... 107 5.2.4.9 Záruční lhůta ............................................................................................................. 107 5.2.4.10 Způsob hodnocení nabídek ......................................................................................... 107 Lokalita a okolí .......................................................................................................................... 108 6.1 Umístění projektu ................................................................................................................. 108 6.2 Ţivotní prostředí v jeho okolí .................................................................................................. 109 6.3 Stav technické infrastruktury ................................................................................................. 110 6.3.1 Stávající stav hardware na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje ........................................ 110 6.3.2 Popis stávající počítačové sítě ................................................................................................ 111 6.3.3 Připojení k internetu .............................................................................................................. 111 6.3.4 Popis ostatního technického vybavení technologické místnosti, které slouţí pro zajištění provozu v současné době běţících serverů .......................................................................................... 111 Technické řešení ........................................................................................................................ 113 7.1 Elektronická spisová sluţba .................................................................................................... 113 7.2 Digitální mapa veřejné správy ................................................................................................ 113 7.2.1 Účelová katastrální mapa (ÚKM) ............................................................................................ 113 7.2.1.1 Vlastní koncept řešení ÚKM ........................................................................................ 113 7.2.1.1.1 Návrh a popis architektury řešení ........................................................................ 113 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 3 (celkem 376)
7.2.1.1.2 Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data ............................................. 116 7.2.1.1.3 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ......................................................... 116 7.2.1.2 Porovnání variant technologických řešení .................................................................... 117 7.2.1.2.1 Analýza technických a bezpečnostních rizik .......................................................... 117 7.2.1.2.2 Rozpočet v investiční fázi .................................................................................... 118 7.2.1.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a přípravy realizační projektové dokumentace ........................................................................................................................... 118 7.2.1.3.1 Specifikace zadání technického řešení ................................................................. 119 7.2.1.3.2 Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu ................................... 119 7.2.1.4 Provozní zajištění projektu.......................................................................................... 119 7.2.1.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ............................................................. 119 7.2.1.4.2 Záruky a servis .................................................................................................. 120 7.2.1.4.3 Údrţba a nákladnost oprav ................................................................................. 120 7.2.1.4.4 Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení ........................................................... 120 7.2.1.4.5 Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent ....................................... 120 7.2.1.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení ................................................... 120 7.2.1.4.7 Rozpočet provozní fáze ....................................................................................... 120 7.2.2 Digitální technická mapa (DTM) ............................................................................................. 120 7.2.3 Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP (portál ÚAP) ....................................................................... 121 7.2.3.1 Vlastní koncept řešení ................................................................................................ 121 7.2.3.1.1 Návrh a popis architektury řešení ........................................................................ 121 7.2.3.1.1.1 Návrh zpracování Databáze ÚAP v Datovém skladu Portálu ÚAP .................. 127 7.2.3.1.1.2 Návrh metodiky pro zajištění udrţitelnosti projektu Portál ÚAP .................... 129 7.2.3.1.1.3 Analýza procesu aktualizací vybraných jevů ................................................ 129 7.2.3.1.2 Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data ............................................. 130 7.2.3.1.3 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ......................................................... 138 7.2.3.2 Porovnání variant technologických řešení .................................................................... 139 7.2.3.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů ........................................................... 139 7.2.3.2.1.1 Porovnání jednotlivých řešení ve vazbě na stávající IS kraje ........................ 139 7.2.3.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení ............................................................... 139 7.2.3.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik .......................................................... 140 7.2.3.2.4 Rozpočet v investiční fázi .................................................................................... 141 7.2.3.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace ........................................................................................................................... 142 7.2.3.3.1 Specifikace zadání technického řešení ................................................................. 142 7.2.3.3.2 Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu ................................... 142 7.2.3.4 Provozní zajištění projektu.......................................................................................... 142 7.2.3.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ............................................................. 142 7.2.3.4.2 Záruky a servis .................................................................................................. 142 7.2.3.4.3 Údrţba a nákladnost oprav ................................................................................. 143 7.2.3.4.4 Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení ........................................................... 143 7.2.3.4.5 Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent ....................................... 143 7.2.3.4.5.1 Principy poskytování dat poskytovateli údajů o území a jejich zpřístupnění pověřeným uţivatelům systému .......................................................................................... 143 7.2.3.4.5.2 Postupy zpracování vybraných jevů ÚAP do datového modelu ÚAP .............. 143 7.2.3.4.5.3 Metody zpřístupnění výsledných ÚAP ORP a ÚAP MSK ................................. 143 7.2.3.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení ................................................... 144 7.2.3.4.7 Rozpočet provozní fáze ....................................................................................... 144 7.3 Digitalizace a ukládání dat ..................................................................................................... 144 7.3.1 Ukládání dat ......................................................................................................................... 144 7.3.1.1 Vlastní koncept řešení ................................................................................................ 146 7.3.1.1.1 Návrh a popis architektury řešení ........................................................................ 146 7.3.1.1.1.1 Krajská digitální spisovna .......................................................................... 148 7.3.1.1.1.2 Krajské digitální úloţšitě ............................................................................ 148 7.3.1.1.2 Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data ............................................. 149 7.3.1.1.2.1 Krajská digitální spisovna .......................................................................... 149 7.3.1.1.2.2 Krajské digitální úloţšitě ............................................................................ 149 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 4 (celkem 376)
7.3.1.1.3 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ......................................................... 149 7.3.1.2 Porovnání variant technologických řešení .................................................................... 150 7.3.1.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů (poptávkové řízení) .............................. 150 7.3.1.2.1.1 Krajská digitální spisovna .......................................................................... 150 7.3.1.2.1.2 Krajské digitální úloţiště ............................................................................ 151 7.3.1.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení ............................................................... 152 7.3.1.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik .......................................................... 153 7.3.1.2.4 Rozpočet v investiční fázi .................................................................................... 154 7.3.1.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace ........................................................................................................................... 154 7.3.1.3.1 Specifikace zadání technického řešení ................................................................. 154 7.3.1.3.2 Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu ................................... 156 7.3.1.4 Provozní zajištění projektu.......................................................................................... 157 7.3.1.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ............................................................. 157 7.3.1.4.2 Záruky a servis .................................................................................................. 157 7.3.1.4.3 Údrţba a nákladnost oprav ................................................................................. 157 7.3.1.4.4 Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení ........................................................... 157 7.3.1.4.5 Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent ....................................... 157 7.3.1.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení ................................................... 157 7.3.1.4.7 Rozpočet provozní fáze ....................................................................................... 158 7.3.2 Digitalizace dat ..................................................................................................................... 158 7.3.2.1 Vlastní koncept řešení ................................................................................................ 159 7.3.2.1.1 Návrh a popis architektury řešení ........................................................................ 159 7.3.2.1.2 Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data ............................................. 161 7.3.2.1.3 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ......................................................... 161 7.3.2.2 Porovnání variant technologických řešení .................................................................... 162 7.3.2.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů (poptávkové řízení) .............................. 162 7.3.2.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení ............................................................... 163 7.3.2.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik .......................................................... 163 7.3.2.2.4 Rozpočet v investiční fázi .................................................................................... 164 7.3.2.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace ........................................................................................................................... 164 7.3.2.3.1 Specifikace zadání technického řešení ................................................................. 164 7.3.2.3.2 Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu ................................... 166 7.3.2.4 Provozní zajištění projektu.......................................................................................... 166 7.3.2.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ............................................................. 166 7.3.2.4.2 Záruky a servis .................................................................................................. 166 7.3.2.4.3 Údrţba a nákladnost oprav ................................................................................. 166 7.3.2.4.4 Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení ........................................................... 167 7.3.2.4.5 Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent ....................................... 167 7.3.2.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení ................................................... 167 7.3.2.4.7 Rozpočet provozní fáze ....................................................................................... 167 7.4 Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS .............................................................................. 167 7.4.1 Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav ........................... 168 7.4.1.1 Rozpočet v investiční fázi ........................................................................................... 169 7.4.2 Identity management, integrační platforma a portál úředníka .................................................. 169 7.4.2.1 Vlastní koncept řešení ................................................................................................ 170 7.4.2.1.1 Návrh a popis architektury řešení ........................................................................ 170 7.4.2.1.1.1 Správa identit, nasazení Identity management systému, integrace vůči veřejným registrům ............................................................................................................ 172 7.4.2.1.1.2 Integrační platforma a řešení problémů provázanosti systémů ..................... 175 7.4.2.1.1.2.1 Integrační platforma - klíčové vlastnosti ESB .............................................. 176 7.4.2.1.1.2.2 Motivace pro zavedení ESB ........................................................................ 177 7.4.2.1.1.3 Součinnost Agend se Základními registry a Portálem veřejné správy ............ 179 7.4.2.1.1.4 Portál úředníka ......................................................................................... 179 7.4.2.1.1.4.1 Intranetový portál ..................................................................................... 180 7.4.2.1.1.4.2 Extranetový portál autorizovaných uţivatelů ............................................... 180 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 5 (celkem 376)
7.4.2.1.1.4.3 Service Desk ............................................................................................ 180 7.4.2.1.2 Variantní návrhy technických řešení .................................................................... 181 7.4.2.1.2.1 Bez integrační platformy ........................................................................... 181 7.4.2.1.2.2 S integrační platformou ............................................................................. 181 7.4.2.1.3 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ......................................................... 182 7.4.2.2 Porovnání variant technologických řešení .................................................................... 183 7.4.2.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů ........................................................... 183 7.4.2.2.1.1 Nabídka společnosti IBM ........................................................................... 184 7.4.2.2.1.2 Nabídka Gordic s technologií ORACLE ........................................................ 185 7.4.2.2.1.2.1 Identity Management ................................................................................ 185 7.4.2.2.1.2.2 Integrace aplikací ..................................................................................... 186 7.4.2.2.1.2.3 Oracle řešení (balík) s počty a typem licencí: .............................................. 187 7.4.2.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení ............................................................... 188 7.4.2.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik .......................................................... 188 7.4.2.2.4 Rozpočet v investiční fázi .................................................................................... 189 7.4.2.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace ........................................................................................................................... 190 7.4.2.3.1 Specifikace zadání technického řešení ................................................................. 190 7.4.2.3.2 Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu ................................... 190 7.4.2.4 Provozní zajištění projektu.......................................................................................... 191 7.4.2.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ............................................................. 191 7.4.2.4.2 Záruky a servis .................................................................................................. 191 7.4.2.4.3 Údrţba a nákladnost oprav ................................................................................. 191 7.4.2.4.4 Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení ........................................................... 191 7.4.2.4.5 Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent ....................................... 191 7.4.2.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení ................................................... 191 7.4.2.4.7 Rozpočet provozní fáze ....................................................................................... 191 7.4.3 Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů ............................................ 192 7.4.3.1 Vlastní koncept řešení ................................................................................................ 193 7.4.3.1.1 Návrh a popis architektury řešení ........................................................................ 193 7.4.3.1.1.1 Facility management ................................................................................. 193 7.4.3.1.1.1.1 Vedení evidence popisných a grafických pasportizačních dat ....................... 194 7.4.3.1.1.1.2 Vedení evidence dat katastru nemovitostí (data ISKN) a registru UIR-ADR ... 194 7.4.3.1.1.1.3 Podpora řízení majetkoprávních operací ..................................................... 194 7.4.3.1.1.1.4 Podpora řízení akcí reprodukce majetku ..................................................... 194 7.4.3.1.1.1.5 Podpora řízení provozních a údrţbových činností týkajících se majetku ......... 195 7.4.3.1.1.1.6 Vedení evidence nájemních vztahů ............................................................ 195 7.4.3.1.1.1.7 Vytvoření tzv. majetkového portálu zahrnující výše uvedené funkční bloky ... 196 7.4.3.1.1.2 Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou ........................... 196 7.4.3.1.1.3 Docházkový systém .................................................................................. 196 7.4.3.1.1.4 Licence balíku kancelářských programů ...................................................... 196 7.4.3.1.2 Variantní návrhy technických řešení .................................................................... 197 7.4.3.1.2.1 Facility management ................................................................................. 197 7.4.3.1.2.1.1 Poţadavky na aplikační SW ....................................................................... 197 7.4.3.1.2.1.2 Poţadavky na architekturu řešení .............................................................. 200 7.4.3.1.2.2 Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou ........................... 201 7.4.3.1.2.3 Docházkový systém .................................................................................. 202 7.4.3.1.2.4 Licence balíku kancelářských programů ...................................................... 204 7.4.3.1.3 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ......................................................... 205 7.4.3.2 Porovnání variant technologických částí ...................................................................... 205 7.4.3.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů ........................................................... 205 7.4.3.2.1.1 Facility management ................................................................................. 205 7.4.3.2.1.2 Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou ........................... 205 7.4.3.2.1.3 Docházkový systém .................................................................................. 206 7.4.3.2.1.4 Licence balíku kancelářských programů ...................................................... 206 7.4.3.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení ............................................................... 206 7.4.3.2.2.1 Facility management ................................................................................. 206 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 6 (celkem 376)
7.4.3.2.2.2 Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou ........................... 207 7.4.3.2.2.3 Docházkový systém .................................................................................. 207 7.4.3.2.2.4 Licence balíků kancelářských programů ...................................................... 207 7.4.3.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik .......................................................... 208 7.4.3.2.4 Rozpočet v investiční fázi .................................................................................... 209 7.4.3.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace ........................................................................................................................... 209 7.4.3.3.1 Specifikace zadání technického řešení ................................................................. 209 7.4.3.3.2 Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu ................................... 209 7.4.3.4 Provozní zajištění projektu.......................................................................................... 210 7.4.3.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ............................................................. 210 7.4.3.4.2 Záruky a servis .................................................................................................. 210 7.4.3.4.3 Údrţba a nákladnost oprav ................................................................................. 210 7.4.3.4.4 Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení ........................................................... 210 7.4.3.4.5 Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent ....................................... 211 7.4.3.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení ................................................... 211 7.4.3.4.7 Rozpočet provozní fáze ....................................................................................... 211 7.5 Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business Intelligence ...................... 211 7.5.1 Vlastní koncept řešení ........................................................................................................... 212 7.5.1.1 Návrh a popis architektury řešení ............................................................................... 212 7.5.1.1.1 Datová trţiště .................................................................................................... 213 7.5.1.1.2 Analytická a prezentační vrstva ........................................................................... 213 7.5.1.1.3 Poţadavky na řešení Datového skladu ................................................................. 213 7.5.1.1.3.1 Poţadavky na návrh transformačních mechanismů...................................... 213 7.5.1.1.3.2 Poţadavky na analytickou vrstvu ............................................................... 214 7.5.1.1.3.3 Poţadavky na Prezentační vrstvu ............................................................... 215 7.5.1.1.4 Poţadavky na datovou část ................................................................................. 216 7.5.1.1.4.1 Datové trţiště metadata ............................................................................ 216 7.5.1.1.4.2 Datové trţiště statistika (regionální statistické trţiště) ................................. 216 7.5.1.1.4.3 Datové trţiště ekonomiky .......................................................................... 217 7.5.1.1.4.4 Datové trţiště školství ............................................................................... 218 7.5.1.1.4.5 Datové trţiště zdravotnictví ....................................................................... 218 7.5.1.2 Variantní návrhy technického řešení ............................................................................ 219 7.5.1.2.1 Microsoft BI ....................................................................................................... 219 7.5.1.2.1.1 Microsoft SQL server ................................................................................. 219 7.5.1.2.1.2 Klientské technologie ................................................................................ 221 7.5.1.2.2 Oracle BI ........................................................................................................... 223 7.5.1.2.2.1 Oracle Databáze ....................................................................................... 223 7.5.1.2.2.2 Oracle Data Integrátor (ODI) .................................................................... 223 7.5.1.2.2.3 Oracle Business Intelligence ...................................................................... 224 7.5.1.3 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ................................................................. 225 7.5.2 Porovnání variant technologických řešení ................................................................................ 226 7.5.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů ................................................................... 226 7.5.2.1.1 Poptávkové řízení DS .......................................................................................... 226 7.5.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých technologických řešení .............................................. 226 7.5.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik ................................................................. 227 7.5.2.4 Rozpočet v investiční fázi ........................................................................................... 229 7.5.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace . 229 7.5.3.1 Specifikace zadání technického řešení ......................................................................... 229 7.5.3.1.1 Architektura HW ................................................................................................ 229 7.5.3.1.2 Architektura SW ................................................................................................. 230 7.5.3.1.3 Dokumentace .................................................................................................... 231 7.5.3.2 Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu .......................................... 231 7.5.3.2.1 Harmonogram ................................................................................................... 232 7.5.4 Provozní zajištění projektu ..................................................................................................... 232 7.5.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ..................................................................... 232 7.5.4.2 Záruky a servis .......................................................................................................... 233 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 7 (celkem 376)
7.5.4.3 Udrţba a nákladnost oprav ......................................................................................... 233 7.5.4.4 Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení ................................................................... 233 7.5.4.5 Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent ............................................... 233 7.5.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení........................................................... 233 7.5.4.7 Rozpočet v provozní fázi ............................................................................................ 233 7.6 Zřízení technologického centra na úrovni kraje, včetně zajištění povinných sluţeb ..................... 234 7.6.1 Vlastní koncept řešení ........................................................................................................... 234 7.6.1.1 Návrh a popis architektury řešení ............................................................................... 234 7.6.1.1.1 Datové centrum ................................................................................................. 235 7.6.1.1.2 Serverová infrastruktura ..................................................................................... 237 7.6.1.1.3 Serverová Virtualizace ........................................................................................ 237 7.6.1.1.4 Datová úloţiště .................................................................................................. 238 7.6.1.1.5 Garantované úloţiště - Popis archivního úloţiště................................................... 241 7.6.1.1.6 Replikace dat a obnova provozu po výpadku ........................................................ 242 7.6.1.1.7 Záloha a obnova dat .......................................................................................... 244 7.6.1.1.8 Síťová infrastruktura .......................................................................................... 244 7.6.1.1.9 Návrh softwarového řešení pro monitoring aplikací a zařízení infrastruktury ........... 247 7.6.1.2 Variantní návrhy technického řešení ............................................................................ 249 7.6.1.3 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ................................................................. 251 7.6.2 Porovnání variant technologických řešení ................................................................................ 255 7.6.2.1 Srovnaní nabídek jednotlivých dodavatelů ................................................................... 255 7.6.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení ....................................................................... 255 7.6.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik ................................................................. 259 7.6.2.4 Rozpočet v investiční fázi ........................................................................................... 270 7.6.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace . 270 7.6.3.1 Specifikace zadání technického řešení ......................................................................... 270 7.6.3.2 Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu .......................................... 276 7.6.4 Provozní zajištění projektu ..................................................................................................... 278 7.6.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ..................................................................... 278 7.6.4.2 Záruky a servis .......................................................................................................... 278 7.6.4.3 Údrţba a nákladnost oprav ......................................................................................... 279 7.6.4.4 Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení ................................................................... 280 7.6.4.5 Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent ............................................... 280 7.6.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení........................................................... 281 7.6.4.7 Rozpočet provozní fáze .............................................................................................. 281 8 Organizace a reţijní náklady ....................................................................................................... 282 8.1 Organizační model investiční fáze ........................................................................................... 282 8.2 Provozní model ..................................................................................................................... 282 8.3 Role všech organizací v projektu ............................................................................................ 282 8.4 Organizace výběrových řízení ................................................................................................. 283 8.5 Právní opatření nutná pro realizaci projektu ............................................................................ 284 8.6 Popis obsahu relevantních provozních směrnic ........................................................................ 285 9 Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci ......................................................................................... 288 9.1 Specifikace funkcí a pozic projektového týmu v investiční a provozní fázi projektu..................... 289 9.1.1 Priority projektového týmu .................................................................................................... 291 9.1.2 Organizační zajištění projektu ................................................................................................ 291 9.1.3 Výměna a zprostředkování informací týmu .............................................................................. 292 9.1.4 Zastupitelnost členů projektového týmu ................................................................................. 292 9.1.5 Návaznost na kontaktní osobu ............................................................................................... 292 9.1.6 Odměňování členů projektového týmu ................................................................................... 292 9.1.7 Časové zapojení členů projektového týmu .............................................................................. 293 9.1.8 Sloţení projektového týmu .................................................................................................... 295 9.2 Poţadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti ............................................................. 296 9.2.1 Další nároky na personální sloţení projektového týmu ............................................................. 297 9.2.1.1 Popis zkušeností a zapojení členů projektového týmu .................................................. 299 10 Realizace projektu, časový plán .................................................................................................. 313 10.1 Souhrnný přehled časových a nákladových charakteristik projektu ........................................... 313 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 8 (celkem 376)
10.2 Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu........................................ 318 11 Finanční analýza projektu, finanční plán ...................................................................................... 321 11.1 Zajištění dlouhodobého majetku ............................................................................................ 321 11.2 Řízení pracovního kapitálu (oběţný majetek) .......................................................................... 321 11.3 Přehled celkových nákladů v investiční fázi ............................................................................. 321 11.4 Přehled celkových nákladů v provozní fázi .............................................................................. 324 11.5 Příjmy provozní fáze .............................................................................................................. 325 11.6 Finanční plán investiční a provozní fáze .................................................................................. 325 11.6.1 Plán průběhu cash-flow (příjmů a výdajů) ..................................................................... 325 11.7 Přehled financování projektu.................................................................................................. 326 11.8 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů ........................................................................... 327 11.9 Závěry finanční analýzy ......................................................................................................... 327 12 Ekonomická analýza projektu ..................................................................................................... 328 12.1 Ekonomické vyhodnocení projektu ......................................................................................... 328 12.1.1 Ekonomické vyhodnocení projektu pomocí sociálně ekonomické analýzy nákladů a uţitku 328 12.1.2 Ekonomické vyhodnocení projektu pomocí citlivostní analýzy .......................................... 341 12.1.2.1 Metodické vymezení citlivostní analýzy ........................................................................ 341 12.1.2.2 Citlivostní analýza - Změna investičních nákladů během realizace projektu .................... 342 12.1.2.3 Změna provozních nákladů během realizace projektu ................................................... 345 12.1.2.4 Návrh aktivit sniţujících riziko neţádoucí změny hodnot nejcitlivějších proměnných modelu .. ................................................................................................................................ 345 12.2 Doporučení vybrané varianty ................................................................................................. 346 12.3 Závěry ekonomické analýzy ................................................................................................... 346 13 Analýza rizik .............................................................................................................................. 348 13.1 Rizika projektu v investiční a provozní fázi a opatření pro jejich řešení či zmírnění ..................... 348 13.1.1 Analýza rizik – metodická východiska ............................................................................ 348 13.1.2 Klasifikace rizik a jejich dopadů .................................................................................... 350 13.1.3 Hodnocení rizik ............................................................................................................ 355 13.1.4 Mapa rizik ................................................................................................................... 359 13.1.5 Eliminace rizik ............................................................................................................. 360 14 Udrţitelnost projektu .................................................................................................................. 366 14.1 Institucionální rovina ............................................................................................................. 366 14.2 Finanční rovina ..................................................................................................................... 367 14.3 Provozní rovina ..................................................................................................................... 367 15 Závěr ........................................................................................................................................ 372 15.1 Shrnutí výsledků ................................................................................................................... 372 15.2 Vyjádření k realizovatelnosti a rentabilitě projektu ................................................................... 373 15.3 Popis postupů návazných projektů ......................................................................................... 375 15.4 Závěry a doporučení ............................................................................................................. 376
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 9 (celkem 376)
Seznam zkratek a pojmů ADSL
Asymmetric Digital Subscriber Line (asymetrické připojení k internetu)
AIS
Agendový informační systém
AKČR
Asociace krajů České republiky
ArcGIS Server Web Api
Klientské aplikační rozhraní společnosti ESRI
ArcSDE
Rozhraní prostorové databáze společnosti ESRI
BI
Business intelligence (systémy pro podporu rozhodování)
CAF
Common Assesment Framework (společný hodnotící rámec)
CAS
Content adressed storage (garantované úloţiště)
CBA
Cost Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů)
CDP
Continuous Data Protection (kontinuální ochrana dat)
CF
Cash flow (peněţní tok)
CICT
formát pro černobílá georeferencovaná rastrová data
CMS
Centrální místo sluţeb
CRR
Continuous Remote Replication (kontinuální vzdálená replikace)
CSW
Webový katalog sluţeb zajišťující přístup k informacím katalogu
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ČÚZK
Český úřad zeměměřický a katastrální
Databáze ÚAP
Vektorová databáze dat ÚAP, uloţená v Datovém skladu Portálu ÚAP
Datový sklad Portálu ÚAP DB
Úloţiště dat a dokumentů Portálu ÚAP, jedná se o datový sklad dle terminologie typizovaného projektového záměru „Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů“ výzvy č. 08 IOP. Databáze
DBF
Formát databázové tabulky
DBPÚÚ DGN Microstation
Databáze údajů o území (aplikace pro ukládání a správu pasportů údajů o území, poskytnutých poskytovateli údajů o území pro potřeby ÚAP) vektorový formát dat pro SW Microstation společnosti Bentley
DKM
digitální katastrální mapa(nové mapování, nejkvalitnější verze KM)
DMS
Document Management System (systém pro správu dokumentů)
DMVS DNS
Digitální mapa veřejné správy (v rámci eMSK zahrnuje projekty ÚKM a Portál ÚAP) Domain Name System (hierarchický systém doménových jmen)
DOC
Formát textového dokumentu programu Microsoft Word společnosti Microsoft
DPH
Daň z přidané hodnoty
DR
Disaster Recovery (obnova stavu po havárii)
DS
Datový sklad
DTM
Digitální technická mapa
DUD
Digitalizace a ukládání dat
eGON centrum EIA
Centra na úrovni krajů a ORP na celém území České republiky, která mají sloţku technologickou, vzdělávací a administrativní Posuzování vlivů na ţivotní prostředí (Environmental Impact Assessment)
Elektronický úřad
Elektronický úřad Moravskoslezského kraje (II. – V. část výzvy)
ELÚ
Elektronický úřad
eMSK
E-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 10 (celkem 376)
ES
Evropské společenství
eSpS
Elektronická spisová sluţba
ESRI
Envinromental System Research Institute (výrobce SW ARCGIS)
ESRI ArcGIS Desktop
Desktop software společnosti ESRI
ESRI ArcGIS Server
Serverová technologie společnosti ESRI
ESRI shapefile
Vektorový formát dat pro SW ArcGIS společnosti ESRI
EU
Evropská unie
Exploit
Škodlivý software
EZS
Elektronický zabezpečovací systém
FC
Fibre Channel (optické komunikační rozhraní)
Firewall
Bezpečnostní zařízení zabezpečující provoz mezi sítěmi
FIRR
Finanční vnitřní míra výnosnosti (Financial Internet Rate of Return)
FNPV
Financial Net Present Value (Čistá současná hodnota)
FRR
Vnitřní výnosové procento (Financial Rate of Return)
FTP
File Transport Protocol (protokol aplikační vrstvy)
GB
Gigabyte
GIS
Geografický informační systém
HA
High Availability (vysoká dostupnost)
HeSpS
Hostovaná elektronická spisová sluţba
HSM
Hierarchical Storage Management (hierarchická správa úloţišť)
http
Hypertext Transfer Protocol (přenosový protokol)
HW
Hardware
HZS
Hasičský záchranný sbor
IBC
Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje
ICT
Informační a komunikační technologie
IDS
Intrusion Detection Systém (systém detekce průniku)
INSPIRE IOP
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství Integrovaný operační program
IP
Internet Protocol (datový protokol)
IPS
Intrusion Prevention System (systém prevence průniku)
IS
Informační systém
ISDS
Informační systém datových schránek
ISKN
Iinformační systém katastru nemovitostí
ISVS
Informační systém veřejné správy
ISZR
Informační systém základních registrů
ICTIL
ICT Infrastructure library (Standard pro řízení ICT sluţeb)
IZS
Integrovaný záchranný systém
JAVA JPG
Objektově orientovaný programovací jazyk kompresní souborový formát pro ukládání rastrových dat
k. ú.
Katastrální území
KDR
Krajský digitální repozitář
KDS
Krajská digitální spisovna
KDÚ
Krajské digitální úloţiště Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 11 (celkem 376)
KIVS
Komunikační infrastruktura veřejné správy
KMD
Katastrální mapa digitalizovaná
KM-D
Katastrální mapa digitalizovaná (podle dřívějších předpisů, méně přesná)
KPI
Key Performance Indicator (sledování výkonnosti pomocí klíčových ukazatelů)
KŘ PČR
Krajské ředitelství policie České republiky
KÚ
Krajský úřad
KÚ MSK
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
LAN
Local Area Network (lokální síť)
LPT
Long Term Preservation (systém pro dlouhodobé uchovávání dokumentů)
Mbps
Megabit za sekundu
MetIS
Metainformační systém společnosti T-Mapy pro správu metadat
MI ČR
Ministerstvo informatiky České republiky
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
Model OSI
Norma pro standardizaci počítačových sítí
MS
Microsoft
MSK
Moravskoslezský kraj
MSVK
Moravskoslezská vědecká knihovna
MV ČR
Ministerstvo vnitra České republiky
MZe
Ministerstvo zemědělství
MŢP
Ministerstvo ţivotního prostředí
NDA
Národní digitální archiv
NTP
Network Time Protocol (sluţba přesného času)
NUTS
Územně statistická jednotka
OCR
Optical Character Recognition (Optické rozpoznávání znaků)
OGC
Open Geospatial Consortium (standardy pro geodata)
OLAP
Online Analytical Processing (technologie uloţení dat v databázi)
OP LZZ
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
open source SW
SW s otevřeným zdrojovým kódem
ORP
Obec s rozšířenou působností
OSF
Odbor strukturálních fondů
OVM
Orgán veřejné moci
P2P
Peer to peer (druh architektury počítačových sítí)
PACS PDF
Picture archiving and communication systems (zpracování, archivace a distribuce digitální obrazové informace) Souborový formát pro ukládání rastrových dat
PO
Příspěvková organizace
Portál ÚAP
Portálové řešení vyvinuté pro práci s ÚAP (slouţí k prohlíţení, správě a výdeji dat a výstupů ÚAP)
Projekt eMSK RDBMS
Projekt e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy), tento projekt je koncipován jako multiprojekt, integruje jednotlivé projekty ÚKM, Portál ÚAP, DUD, VIÚ, DS, TCK Relational DataBase Management Systém - systém správy relační databáze
Redundace
Prostředek ke zvyšování spolehlivosti a odolnosti proti chybám
REST
Architektura rozhraní, navrţená pro distribuované prostředí Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 12 (celkem 376)
RFC ROB
Request for comments (Standarty popisující internetové protokoly, systémy atd.) Registr obyvatel
ROS
Registr osob
RPO
Recovery Point Objektive (popisuje akceptovatelný objem ztráty dat v čase)
RPP
Registr práv a povinností
RU RUIAN
Prostor v slaboproudém rozvaděči typu rack pro fyzickou instalaci zařízení, např. serveru Registr územní identifikace, adres a nemovitostí
RURÚ
Rozbor udrţitelného rozvoje území
ŘO IOP
Řídící orgán Integrovaného operačního programu
SA
Smart Administration (efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby)
SAN
Storage Area Network (přenosová síť pro datová úloţiště)
SeMSK
Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji
SF
Strukturální fond
SGI
soubor grafických informací – součást ISKN
SLA
Service Level Agreement (dohoda o garantované úrovni kvality sluţeb)
SMO
Svaz měst a obcí
SMTP
SOAP
Simple Mail Transfer Protocol (protokol určený pro přenos zpráv elektronické pošty) Simple Network Management Protocol (součást sady internetových protokolů) Protokol pro výměnu zpráv zaloţených na formátu XML
SP
Studie proveditelnosti
SPI
Soubor popisných informací – součást ISKN
SPS
Spisová sluţba
SQL
Structured Query Language (strukturovaný dotazovací jazyk)
SSL
Secure Socket Layer (zabezpečená síťová vrstva)
Storage
Úloţiště dat
SSMSK
Správa silnic Moravskoslezského kraje
SW
Software
SWOT analýza
Analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb
TAP
Virtuální síťový ovladač
TC TC ORP
Technologické centrum Technologické centrum na úrovni ORP
TCK
Technologické centrum na úrovni kraje
TIER
Vícevrstevná architektura (TIER = vrstva)
TIF
Souborový formát pro ukládání rastrových dat
TP
Typizovaný projekt (typizovaný projektový záměr)
ÚAP
Územně analytické podklady
ÚAP MSK
Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje
ÚAP ORP
Územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností
UIRADR
Územně identifikační registr adres
ÚKM
Účelová katastrální mapa
UPS
Uninteruptable power system (zdroj nepřerušitelného napájení)
SNMP
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 13 (celkem 376)
ÚZIS
Ústav zdravotnických informací a statistiky
VFK
výměnný formát pro DKM
VIÚ
Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS
VKM
Výměnný formát pro digitální katastrální mapy (starší verze)
VMware
Virtualizační SW
VS
Veřejná správa
WAN WMC
Wide Area Network (počítačová síť, která pokrývá rozlehlé geografické území) Standardizovaná sluţba
WMS/WFS/WCS
Webové mapové sluţby publikující prostřednictvím standardů geodata
XLS
Formát tabulkového dokumentu programu Microsoft Excel společnosti Microsoft Extensible Markup Language (rozšiřitelný značkovací jazyk)
XML
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 14 (celkem 376)
Seznam obrázků Obrázek č. 1
Srovnání investičních nákladů a maximálních moţných způsobilých výdajů projektu
za jednotlivé části výzvy ........................................................................................................................ 29 Obrázek č. 2
Hexagon efektivní veřejné správy .................................................................................... 35
Obrázek č. 3
Grafické vyjádření zájmu ORP o sluţby DUD ..................................................................... 89
Obrázek č. 4
Grafické znázornění zájmu ORP o sluţby Portálu ÚAP ........................................................ 90
Obrázek č. 5
Schéma marketingového mixu ......................................................................................... 94
Obrázek č. 6
Správní členění Moravskoslezského kraje ....................................................................... 108
Obrázek č. 7
Moravskoslezský kraj a sousední samosprávné celky ....................................................... 109
Obrázek č. 8
Softwarová architektura ukládání dat ............................................................................. 147
Obrázek č. 9
Schéma navrhovaného řešení ukládání dat pořízených KDJ přes KDÚ............................... 161
Obrázek č. 10
Globální pohled architektury integrace úřadu ................................................................ 171
Obrázek č. 11
Enterprise Service Bus ................................................................................................. 177
Obrázek č. 12
Schéma integrace bez vyuţití integrační platformy ........................................................ 181
Obrázek č. 13
Schéma integrace s vyuţitím integrační platformy ......................................................... 182
Obrázek č. 14
Datový sklad............................................................................................................... 212
Obrázek č. 15
Architektura SQL serveru 2008 .................................................................................... 220
Obrázek č. 16
Zobrazení - technologické centrum jako součást integrálního systému e-Government,
propojeného k infrastruktuře................................................................................................................ 235 Obrázek č. 17
Primární a sekundární lokalita ...................................................................................... 236
Obrázek č. 18
Systémová infrastruktura............................................................................................. 238
Obrázek č. 19
Rozdělení diskových prostorů do tříd ............................................................................ 240
Obrázek č. 20
Tier 3 – architektura ................................................................................................... 241
Obrázek č. 21
Znázornění řešení pro replikaci a obnovu provozu po výpadku ....................................... 243
Obrázek č. 22
Síťová infrastruktura ................................................................................................... 245
Obrázek č. 23
Varianta A - umístění primární i sekundární tech. místnosti na KÚ MSK .......................... 250
Obrázek č. 24
Varianta B - umístění primární tech. místnosti na KÚ MSK a sekundární techn. místnosti
v budově IBC
................................................................................................................................. 251
Obrázek č. 25
Východiska fungování projektového týmu a projektu ..................................................... 289 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 15 (celkem 376)
Obrázek č. 26
Organizační struktura zabezpečení projektu .................................................................. 298
Obrázek č. 27
Srovnání investičních nákladů projektu eMSK a maximálních moţných způsobilých výdajů 316
Obrázek č. 28
Struktura nákladů projektu eMSK dle jednotlivých částí ................................................. 317
Obrázek č. 29
Vývoj investičních a provozních nákladů ....................................................................... 325
Obrázek č. 30
Diskontované cash-flow obou projektů v jednotlivých letech a kumulované diskontované
cash-flow projektů eSpS a eMSK .......................................................................................................... 326 Obrázek č. 31
Diskontované ekonomické cash-flow v jednotlivých letech a kumulované diskontované
ekonomické cash-flow projektů eMSK a eSpS ........................................................................................ 340 Obrázek č. 32
Citlivostní analýza – změny ENPV, ENPV/I a EIRR při změně investičních nákladů. .......... 344
Obrázek č. 33
Schéma základního postupu analýzy rizik ..................................................................... 348
Obrázek č. 34
Schéma podrobného postupu analýzy rizik ................................................................... 350
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 16 (celkem 376)
Seznam tabulek Tabulka č. 1
Návaznost e-Government sluţeb a jednotlivých částí projektů na části výzvy ...................... 24
Tabulka č. 2
Návaznost na typizované projekty .................................................................................... 25
Tabulka č. 3
Identifikace předkladatele projektu .................................................................................. 25
Tabulka č. 4
Srovnání hodnocení projektu eMSK pomocí finanční a ekonomické analýzy ......................... 30
Tabulka č. 5
Přehled výběrových kritérií dle kapitol studie proveditelnosti .............................................. 30
Tabulka č. 6
Hodnotící tabulka souladu projektu se Strategií realizace Smart Administration ................... 35
Tabulka č. 7
Tabulka návaznosti jednotlivých projektů eMSK na základní registry veřejné správy
a centrální projekty ............................................................................................................................... 41 Tabulka č. 8
Výstupy projektu eMSK .................................................................................................... 50
Tabulka č. 9
Rozsahu projektu eMSK ................................................................................................... 53
Tabulka č. 10
Objektivně ověřitelné indikátory pro jednotlivé části projektu. .......................................... 57
Tabulka č. 11
Výsledek průzkumu zájmu ORP o sluţby DUD – 1. část .................................................... 85
Tabulka č. 12
Výsledek průzkumu zájmu ORP o sluţby DUD – 2. část .................................................... 87
Tabulka č. 13
Shrnutí dotazníkového průzkumu o sluţby DUD ............................................................... 88
Tabulka č. 14
Zájem ORP o sluţby Portálu ÚAP .................................................................................... 89
Tabulka č. 15
SWOT analýza projektu ................................................................................................. 93
Tabulka č. 16
Předpokládané klíčové prostředky propagace ve vztahu k zákaznickému segmentu ........... 95
Tabulka č. 17
Specifikace publicity za jednotlivé oblasti e-Government sluţeb včetně nákladů ................. 97
Tabulka č. 18
Harmonogram veřejných zakázek ................................................................................. 100
Tabulka č. 19
Předpokládaný stav katastrálních map na území MSK k 1. 1. 2011.................................. 113
Tabulka č. 20
Datový model Účelové katastrální mapy (ÚKM) (měřítko 1:1000) ................................... 114
Tabulka č. 21
Naplnění poţadavků typizovaného projektu ÚKM ........................................................... 116
Tabulka č. 22
Rizika v oblasti ÚKM .................................................................................................... 117
Tabulka č. 23
Přehled celkových nákladů v investiční fázi ÚKM ............................................................ 118
Tabulka č. 24
Přístupová práva uţivatelských rolí k aplikačním modulům Portálu ÚAP ........................... 122
Tabulka č. 25
Přístupová práva uţivatelských rolí k jednotlivým funkcionalitám Portálu ÚAP .................. 122
Tabulka č. 26
Databázový a aplikační server GIS ÚAP MSK ................................................................. 137
Tabulka č. 27
Naplnění poţaqdavků typizovaného projektu v projektu Portál ÚAP ................................ 138 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 17 (celkem 376)
Tabulka č. 28
Vyhodnocení nabídkových řešení Portálu ÚAP ............................................................... 139
Tabulka č. 29
Technická a bezpečnostní rizika v oblasti Portálu ÚAP .................................................... 140
Tabulka č. 30
Přehled celkových nákladů v investiční fázi Portálu ÚAP ................................................. 141
Tabulka č. 31
Přehled celkových nákladů v provozní fázi Portálu ÚAP .................................................. 144
Tabulka č. 32
Naplnění poţadavků typizovaného projektu v části ukládání dat ..................................... 149
Tabulka č. 33
Porovnání LTP systémů ................................................................................................ 151
Tabulka č. 34
Srovnání jednotlivých řešení pro KDÚ ........................................................................... 151
Tabulka č. 35
Srovnání jednotlivých řešení pro KDS ............................................................................ 152
Tabulka č. 36
Srovnání jednotlivých řešení pro KDÚ ........................................................................... 152
Tabulka č. 37
Rizika v oblasti ukládání dat ......................................................................................... 153
Tabulka č. 38
Rozpočet pro oblast ukládání dat – investiční fáze ......................................................... 154
Tabulka č. 39
Rozpočet pro oblast ukládání dat – provozní fáze .......................................................... 158
Tabulka č. 40
Naplnění poţadavků typizovaného projektu v části ukládání dat ..................................... 161
Tabulka č. 41
Srovnání jednotlivých řešení pro KDJ ............................................................................ 162
Tabulka č. 42
Srovnání jednotlivých řešení pro digitalizaci sluţbou ...................................................... 162
Tabulka č. 43
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení pro KDJ ............................................................ 163
Tabulka č. 44
Rizika v oblasti ukládání dat ......................................................................................... 163
Tabulka č. 45
Rozpočet pro oblast ukládání dat – investiční fáze ......................................................... 164
Tabulka č. 46
Doporučené HW Vybavení KDJ ..................................................................................... 164
Tabulka č. 47
Doporučené SW Vybavení KDJ ..................................................................................... 165
Tabulka č. 48
Rozpočet pro oblast digitalizace dat – provozní fáze ...................................................... 167
Tabulka č. 49
Rozpočet analýzy současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav ... 169
Tabulka č. 50
Stručná charakteristika jednotlivých bloků ..................................................................... 171
Tabulka č. 51
Naplnění poţadavků typizovaného projektu ................................................................... 182
Tabulka č. 52
Porovnání jednotlivých variant...................................................................................... 184
Tabulka č. 53
Technická a bezpečnostní rizika v oblasti vnitřní integrace úřadu .................................... 188
Tabulka č. 54
Rozpočet části identity management, integrační platforma a portál úředníka v investiční fázi . ................................................................................................................................. 189
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 18 (celkem 376)
Tabulka č. 55
Rozpočet pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů v provozní fázi .. ................................................................................................................................. 191
Tabulka č. 56
Technická a bezpečnostní rizika v projektu VIÚ ............................................................. 208
Tabulka č. 57
Rozpočet
v investiční fázi
............................................................................................................................... 209
Tabulka č. 58
části
pořízení,
implementace
a integrace
dalších
informačních
systémů
Rozpočet pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů v provozní fázi ................................................................................................................................. 211
Tabulka č. 59
Naplnění typizovaného projektu ................................................................................... 225
Tabulka č. 60
Licenční náklady na technologii datových skladů............................................................ 226
Tabulka č. 61
Rozpočet DS v investiční fázi ........................................................................................ 229
Tabulka č. 62
Předpokládaný diskový prostor, struktura a výkon serverů ............................................. 229
Tabulka č. 63
Náplň dílčích etap DS ................................................................................................... 232
Tabulka č. 64
Rozpočet v provozní fází projektu Datový sklad ............................................................. 233
Tabulka č. 65
Diskové pole ............................................................................................................... 240
Tabulka č. 66
Naplnění poţadavků typizovaného projektu TCK ............................................................ 251
Tabulka č. 67
Zhodnocení umístění TC na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje ............................ 255
Tabulka č. 68
Servery ....................................................................................................................... 256
Tabulka č. 69
Storage ...................................................................................................................... 257
Tabulka č. 70
Přístup k datovému úloţišti .......................................................................................... 258
Tabulka č. 71
Pásková knihovna ........................................................................................................ 258
Tabulka č. 72
Virtualizace ................................................................................................................. 259
Tabulka č. 73
Technická a realizační rizika ......................................................................................... 263
Tabulka č. 74
Bezpečnostní rizika ...................................................................................................... 268
Tabulka č. 75
Rozpočet projektu TCK v investiční fázi ......................................................................... 270
Tabulka č. 76
Servery – AP a DB ....................................................................................................... 271
Tabulka č. 77
Servery pro podporu provozu ....................................................................................... 271
Tabulka č. 78
Diskové pole (primární a sekundární lokalita) ................................................................ 272
Tabulka č. 79
Garantované úloţiště ................................................................................................... 273
Tabulka č. 80
Zálohovací systém ....................................................................................................... 273 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 19 (celkem 376)
Tabulka č. 81
Primární lokalita TCK ................................................................................................... 278
Tabulka č. 82
Sekundární lokalita TCK ............................................................................................... 278
Tabulka č. 83
Komponenty navrhované technologie ........................................................................... 280
Tabulka č. 84
Náklady provozní fáze - varianta provoz na Krajském úřadě MSK (včetně DPH) ............... 281
Tabulka č. 85
Zapojené odbory a oddělení krajského úřadu v projektu ................................................ 290
Tabulka č. 86
Rozdělení finančně způsobilých zaměstnaneckých úvazků jednotlivých částí projektu....... 294
Tabulka č. 87
Sloţení projektového týmu projektu eMSK .................................................................... 295
Tabulka č. 88
Zapojení členů projektového týmu v jednotlivých fázích ................................................. 296
Tabulka č. 89
Harmonogram projektu eMSK (1. část harmonogramu) ................................................. 313
Tabulka č. 90
Harmonogram projektu eMSK (2. část harmonogramu) ................................................. 314
Tabulka č. 91
Přehled investiční nákladů projektu v jednotlivých letech ............................................... 315
Tabulka č. 92
Dílčí harmonogram projektu DMVS (ÚKM a Portál ÚAP) ................................................. 318
Tabulka č. 93
Dílčí harmonogram projektu DUD ................................................................................. 319
Tabulka č. 94
Dílčí harmonogram projektu VIÚ .................................................................................. 319
Tabulka č. 95
Dílčí harmonogram projektu DS .................................................................................... 320
Tabulka č. 96
Dílčí harmonogram projektu TCK .................................................................................. 320
Tabulka č. 97
Přehled celkových nákladů za projekty eMSK a eSpS v investiční fázi .............................. 322
Tabulka č. 98
Náklady za I. – VI. část výzvy (rozpočet projektů eMSK a ESS) v jednotlivých letech v Kč
s DPH
.................................................................................................................................. 323
Tabulka č. 99
Přehled provozních nákladů za části výzvy I. – VI. (v Kč vč. DPH) .................................. 324
Tabulka č. 100
Nediskontované cash-flow za projekty eSpS a eMSK (v Kč) .......................................... 325
Tabulka č. 101
Diskontní faktor ......................................................................................................... 326
Tabulka č. 102
Diskontované cash-flow za projekty eSpS a eMSK (v tis. Kč) ........................................ 326
Tabulka č. 103
Finanční hodnocení projektu eSpS a eMSK – výstup finanční analýzy ............................ 327
Tabulka č. 104
Specifikace ocenitelných přínosů – benefitů ................................................................. 330
Tabulka č. 105
Specifikace ocenitelných nákladů – újem ..................................................................... 330
Tabulka č. 106
Úspora času zaměstnanců kraje ................................................................................. 332
Tabulka č. 107
Úspora času zaměstnanců organizací kraje .................................................................. 333
Tabulka č. 108
Úspora času klientů spisovny ...................................................................................... 333 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 20 (celkem 376)
Tabulka č. 109
Úspora času celkem DMVS ......................................................................................... 334
Tabulka č. 110
Úspora času celkem DMVS ......................................................................................... 334
Tabulka č. 111
Úspora času klientů krajského úřadu .......................................................................... 335
Tabulka č. 112
Úspora času čtenářů dokumentů ................................................................................ 335
Tabulka č. 113
Ocenění benefitů a nákladů (Kč) ................................................................................. 337
Tabulka č. 114
Nediskontované ekonomické cash-flow projektu eSpS a eMSK (Kč)............................... 338
Tabulka č. 115
Diskontní faktor ......................................................................................................... 338
Tabulka č. 116
Diskontované ekonomické cash-flow projektu eMSK a eSpS (Kč) .................................. 339
Tabulka č. 117
Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení projektů eMSK a eSpS ........................... 341
Tabulka č. 118
Analýza citlivosti – hodnoty kriteriálních ukazatelů po změně investičních nákladů ......... 342
Tabulka č. 119
Analýza citlivosti – změny kriteriálních ukazatelů po změně investičních nákladů ........... 343
Tabulka č. 120
Analýza citlivosti – procentní změny kriteriálních ukazatelů po změně investičních nákladů . .............................................................................................................................. 343
Tabulka č. 121
Analýza citlivosti – hodnoty ENPV po změně provozních nákladů .................................. 345
Tabulka č. 122
Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení projektu ................................................ 346
Tabulka č. 123
Ekonomické hodnocení projektů eMSK a eSpS – ekonomická analýza ........................... 347
Tabulka č. 124
Identifikovaná rizika ................................................................................................... 351
Tabulka č. 125
Stupnice míry dopadu „D“ a pravděpodobnosti výskytu rizika „P“.................................. 356
Tabulka č. 126
Stupnice významnosti rizika „V“ .................................................................................. 356
Tabulka č. 127
Katalog rizik .............................................................................................................. 357
Tabulka č. 128
Grafická podoba tabulky rizik ...................................................................................... 360
Tabulka č. 129
Opatření navrţená pro eliminaci rizik projektu eMSK .................................................... 361
Tabulka č. 130
Varianty provozu DMVS ............................................................................................. 367
Tabulka č. 131
Varianty provozu DUD ............................................................................................... 368
Tabulka č. 132
Varianty provozu VIÚ ................................................................................................. 368
Tabulka č. 133
Varianty provozu DS .................................................................................................. 369
Tabulka č. 134
Varianty provozu TC .................................................................................................. 370
Tabulka č. 135
Finanční hodnocení projektů eMSK a eSpS - finanční analýza ....................................... 374
Tabulka č. 136
Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení projektu ................................................ 374 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 21 (celkem 376)
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 22 (celkem 376)
1
Úvod
Studie proveditelnosti zpracovává záměr budování e-Governmentu Moravskoslezského kraje. Tento záměr vychází ze státních strategií, tj. „Strategie realizace Smart Administration“, „Strategie implementace e-Government do území“, „Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost“ a krajských strategií „Strategie ICT krajského úřadu Moravskoslezského kraje“, „Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje“ a „Strategie e-Government sluţeb Moravskoslezského kraje“1. Podnětem ke vzniku strategií zabývajících se e-Governmentem2
byla
potřeba
vyšší
efektivity,
transparentnosti
a otevřenosti
veřejné
správy
prostřednictvím nových informačních technologií a elektronizace agend úřadu. Moravskoslezský kraj chce realizací projektu „e-Government Moravskoslezského kraje (II. - VI. část výzvy)“ dosáhnout maximálního zefektivnění výkonu veřejné správy vyuţitím dostupných moderních informačních technologií.
1.1 Základní informace k projektu Hlavním cílem projektu „E-Government Moravskoslezského kraje (II. - VI. část výzvy)“ (dále v textu téţ projekt eMSK) je zefektivnit veřejnou správu prostřednictvím e-Government sluţeb3 pomocí informačních a komunikačních technologií, coţ vychází z vize Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji „Efektivní správa věcí veřejných“ a z globálního cíle „Zajistit efektivní a rovnováţný rozvoj e-Government sluţeb v území“. Poskytování E-Government sluţeb je rozděleno do několika oblastí, které korespondují s jednotlivými částmi výzvy (viz tabulka č. 1). Projekt eMSK bude realizován v letech 2011-2013, s celkovými náklady 154.323.500 Kč. Projekt eMSK je koncipován jako multiprojekt, tzn. integruje několik dílčích projektů, které jsou v souladu
s jednotlivými
částmi výzvy č. 08 Integrovaného operačního programu (viz tabulka č. 1).
1
Strategie e-Government sluţeb Moravskoslezského kraje je přílohou ţádosti o finanční podporu. e-Government představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování sluţeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uţivatelům. (Zdroj: MVČR, URL: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/egovernment/default.htm). 3 Specifikace e-Government sluţeb je uveden v příloze č. 3 Strategie e-Government sluţeb MSK. 2
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 23 (celkem 376)
Tabulka č. 1
Návaznost e-Government sluţeb a jednotlivých částí projektů na části výzvy
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Projekt DMVS obsahuje 2 nezávislé projekty ÚKM a Portál ÚAP a pokud se v textu hovoří o projektu DMVS, je tím myšlen souhrn ÚKM a Portálu ÚAP. Projekty DUD a VIÚ jsou vzhledem k svému značnému rozsahu v popisných kapitolách, které specifikují např. varianty řešení (kapitola 3), návrh řešení (kapitola 7), ještě rozděleny na části projektu (viz tabulka č. 1). Jednotlivé projekty eMSK mají definovány výstupy, které zároveň představují realizaci konkrétních e-Government sluţeb (viz tabulka č. 2).
1.2 Návaznost na typizované projekty Návaznost jednotlivých projektů eMSK na typizované projekty zachycuje tabulka č. 2.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 24 (celkem 376)
Tabulka č. 2
Návaznost na typizované projekty
Zdroj: KÚ MSK, 2010
1.3 Účel, pro který je Feasibility Study zpracována a k jakému datu Účelem této studie je posouzení realizovatelnosti, přínosů a rizik projektu eMSK připravovaného Moravskoslezským krajem po stránce technické i ekonomické. Tato studie proveditelnosti byla zpracována jako povinná příloha ţádosti o finanční podporu pro projekt eMSK. Projekt bude předloţen dle výzvy č. 08 IOP – Rozvoj sluţeb eGovernmentu v krajích, prioritní osy 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě - cíl Konvergence, konkrétně oblast podpory 2.1 – Zavádění ICT v územní veřejné správě. Studie proveditelnosti byla zpracována ke dni 26. 11. 2010.
1.4 Identifikační údaje předkladatele projektu, kontaktní osoby Moravskoslezský kraj je zpracovatelem a předkladatelem projektu eMSK. Identifikační údaje jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3
Identifikace předkladatele projektu
Identifikace předkladatele projektu Předkladatel (ţadatel) projektu/Zpracovatel
Moravskoslezský kraj
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 25 (celkem 376)
SP Právní forma
Kraj
IČ/DIČ
70890692 / CZ0890692
Oficiální adresa
28. října 117, 702 18 Ostrava
Kontaktní adresa
28. října 117, 702 18 Ostrava
Oficiální www stránka
www.kr-moravskoslezsky.cz
Kontaktní osoby
Ing. Andrej Foltýnek
Mgr. et Mgr. Pavel Kadlec
pro projekt
(projektový manaţer)
(projektový manaţer)
(+420) 595 622 356
(+420) 595 622 397
(+420) 595 622 427
(+420) 595 622 427
andrej.foltynek
pavel.kadlec
@kr-moravskoslezsky.cz
@kr-moravskoslezsky.cz
Tel. Fax E-mail
Statutární zástupce
Ing. Jaroslav Palas (hejtman kraje)
Tel.
(+420) 595 622 222
Fax
(+420) 595 622 126
E-mail
[email protected]
1.5 Investor Investorem projektu eMSK je Moravskoslezský kraj, jehoţ kontaktní údaje jsou jiţ uvedeny v kapitole 1.4.
1.6 Cílové skupiny projektu Cílovými skupinami projektu eMSK jsou:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje,
organizace zřizované Moravskoslezským krajem,
obce na území Moravskoslezského kraje,
organizace zřizované obcemi na území Moravskoslezského kraje,
stát,
občané, Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 26 (celkem 376)
investoři, podnikatelé,
IBC a sloţky IZS.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 27 (celkem 376)
2
Rekapitulace výsledků studie
2.1 Manaţerský souhrn V úvodních kapitolách studie proveditelnosti je podrobně zdůvodněn projekt eMSK, určeny cílové skupiny, popsána návaznost na legislativu a strategie v národním a mezinárodním měřítku; zvýšená pozornost je věnována souladu projektu eMSK s principy Smart Administration a e-Government, podrobnému popisu současného stavu a popisu návaznosti předkládaného projektu na předchozí aktivity ţadatele z této oblasti. Důleţitou součástí je také popis variant, jejich zhodnocení a rozhodnutí o realizaci. V kapitole čtyři je provedena marketingová analýza, ze které vyplývá ţe cílové skupiny mají zájem o nabízené sluţby, coţ bylo prokázáno provedeným dotazníkovým šetřením. Součástí kapitoly je také SWOT analýza.
Na
základě
výsledku
této
analýzy
se
kraj
rozhodl
pro
strategii
vyuţití
příleţitostí,
které e-Government nabízí. Z marketingového mixu vzešla definice produktu, který bude poskytován zdarma, místem realizace bude budova krajského úřadu a propagován bude v souladu s pravidly IOP. Kapitola pět specifikuje potřebné materiálové vstupy pro projekt eMSK. Realizováno bude osm veřejných zakázek. Dodavatelů řešení dle těchto zakázek můţe být aţ devatenáct. Ve většině případů se jedná o otevřené nadlimitní řízení. Největší zakázky budou realizovány v projektu Technologické centrum kraje. Aktuální stav technické infrastruktury je popsán v kapitole šest. V této kapitole je také graficky znázorněna lokalita projektu eMSK. Dopad projektu eMSK na ţivotní prostředí je neutrální. Následující kapitola studie proveditelnosti podrobně popisuje technické a technologické řešení projektu. Kapitola je členěna dle jednotlivých typizovaných projektových záměrů a v rámci nich dále na jednotlivé aktivity. Jednotlivé projekty obsahují popis návrhu architektury řešení, návrh provozního zajištění a finanční zhodnocení v investiční i provozní fázi projektu. U jednotlivých návrhů byla provedena poptávková řízení, z nichţ vychází návrh řešení i ceny navrţené v rozpočtu. Samostatná kapitola studie se věnuje organizačnímu a personálnímu zabezpečení projektu eMSK v návaznosti na harmonogram a jeho etapizaci. Jsou zde popsány role organizací v projektu, nejvýznamnější roli zastává Moravskoslezský kraj, jakoţto koordinátor a zároveň uţivatel. Uveden je také legislativní a normativní rámec projektu eMSK. V kapitole devět je popsáno sloţení projektového týmu, jeho zapojení v jednotlivých aktivitách, kompetence a organizace řízení projektu eMSK. Harmonogram projektu a souhrnné náklady projektu v jednotlivých letech lze nalézt v kapitole deset. Projekt je rozčleněn do třech fází, přičemţ realizační fáze se dále člení na tři etapy a bude probíhat v letech 2011-2013. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 28 (celkem 376)
Projekt eMSK v ţádné části nepřekročil maximální moţné způsobilé výdaje dané výzvou, jak ukazuje následující graf. Na tomto grafu je také znázorněna výše nákladů za jednotlivé části. Obrázek č. 1 Srovnání investičních nákladů a maximálních moţných způsobilých výdajů projektu za jednotlivé části výzvy
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Významnou součástí studie proveditelnosti je tzv. cost-benefit analýza (CBA), jejímţ účelem je zodpovědět otázku přínosů a nákladů projektu a je tedy velmi vhodným nástrojem k vyhodnocení ekonomické návratnosti projektu. Socioekonomická analýza (na rozdíl od analýzy finanční) k tokům nákladů a výnosů navíc přidává i socioekonomické náklady a přínosy, jejichţ příjemcem není jen nositel projektu, ale i všechny další subjekty, kterých se projekt reálně týká a je pro ně relevantní. Vzhledem k charakteru projektu eMSK je dosaţená čistá současná hodnota i hodnota indexu NPV/I záporná, ukazatele vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti nebylo moţno vzhledem k záporné hodnotě vypočítat (více v následující tabulce). Čistá ekonomická současná hodnota (ENPV) představuje celkový čistý přínos projektu eMSK pro společnost a ten
je
velmi
vysoký.
Index
ziskovosti
jednoznačně
prokazuje
efektivnost
projektu
z hlediska
socioekonomických přínosů a můţeme jej interpretovat tak, ţe na kaţdou jednu investovanou korunu přinese projekt 0,469 Kč v podobě socioekonomických přínosů. Velmi významný je rovněţ ukazatel ekonomické míry návratnosti, který je v našem případě významně vyšší neţ socioekonomická diskontní sazba. Z vypočítané diskontované doby návratnosti je zřejmé, ţe budou poměrně rychle realizovány přínosy plynoucí z projektu eMSK.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 29 (celkem 376)
Tabulka č. 4
Srovnání hodnocení projektu eMSK pomocí finanční a ekonomické analýzy Finanční analýza
Ukazatel
Jednotka
Ekonomická analýza (CBA) Hodnota
- 176 486 051
Kriteriální ukazatel
NPV
Kč
NPV/I
-
IRR
%
Nelze určit
ERR
Doba návratnosti
roky
Nelze určit
Diskontovaná ekonomická doba návratnosti (DDN)
- 1,111
ENPV
Hodnota 74 414 398
IER (ENPV / I)
0,469 19,904 7,119
Zdroj: KÚ MSK Závěrečné kapitoly studie se zabývají zhodnocením a opatřeními k eliminaci rizik doprovázejících projekt v celém jeho ţivotním cyklu a závěrečným zhodnocením projektu eMSK. Samostatná kapitola je věnována udrţitelnosti projektu eMSK. Jednotlivé projekty dle typizovaných projektových záměrů jsou analyzovány z různých hledisek. Z provedené analýzy vyplývá doporučení, ţe všechny části je výhodné realizovat vlastními silami, přestoţe znamenají zvýšené personální nároky. V samotném závěru studie jsou shrnuty výsledky a konstatování, ţe projekt je realizovaný, rentabilní a proto se doporučuje jeho realizace.
2.2 Shrnutí výběrových kritérií Příručka pro ţadatele a příjemce vyjmenovává jednotlivá výběrová kritéria projektu, která jsou bodově ohodnocena. Přehled těchto výběrových kritérií dle kapitol studie proveditelnosti uvádí následující tabulka: Tabulka č. 5
Přehled výběrových kritérií dle kapitol studie proveditelnosti
Hodnocený parametr
Odkaz na studii proveditelnosti
Odkaz na ţádost o finanční podporu nebo na povinné/nepovinné přílohy ţádosti o finanční podporu
Zdůvodnění projektového záměru Zdůvodnění projektového záměru
Kapitola 1.1
Kapitola Popis projektu
Kapitola 1.3
Ţádosti
Kapitola 3.5.7
Kapitola Projekt Ţádosti
Kapitola 3.6 Kapitola 4 - Cíle projektu
Kapitola 3.1.2
Kapitola Popis projektu Ţádosti
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 30 (celkem 376)
- Analýza stávající situace
Kapitola 3.4
Kapitola Popis projektu Ţádosti
Vazba na tematickou strategii (SA)
Kapitola 3.1.1.2
Kapitola 2.1 SeMSK
Umístění projektu v hexagonu
Kapitola 3.1.1.2
Kapitola 2.1 SeMSK
Volba klíčových aktivit
Kapitola 3.1.1.2
Kapitola 2 SeMSK
Kapitola 3.5.4
Kapitola 5 SeMSK
Kapitola 7
Kapitola 6 SeMSK
Kapitola 10
Kapitola Popis projektu
Kvalita projektu
Ţádosti Kapitola Etapy Ţádosti Provázanost projektu s OP LZZ
Kapitola 3.9
Kapitola 6.1.3 SeMSK Kapitola Popis projektu Ţádosti
Kvantifikace cílových hodnot Ekonomický dopad
Kapitola 3.5.8
Kapitola Indikátory
Kapitola 4.1.2
projektu Ţádosti
Kapitola 3.5.7 Kapitola 7 Kapitola 12
Technické parametry řešení
Kapitola 3.4.1 Kapitola 3.6 Kapitola 7
Vazba projektu na centrální řešení
Kapitola 3.3
Kapitola 4 SeMSK
Kapitola 7
Kapitola Popis projektu Ţádosti
Řešení realizace projektu Projektový tým a jeho začlenění v organizační
Kapitola 9
struktuře
Kapitola Personální zajištění projektu Ţádosti
Finanční náročnost projektu
Kapitola 7
Kapitola Potřeby IS
Kapitola 11
Benfit7
Kapitola 12
Kapitola Přehled financování Ţádosti Kapitola Zdroje Ţádosti Kapitola Finanční plán Ţádosti Kapitola Etapy Ţádosti
Partnerství – reálnost a vhodnost zapojení
Kapitola 4.2.3
Partnerské smlouvy jsou
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 31 (celkem 376)
partnerů
přílohy ţádosti o finanční podporu Kapitola Partner projektu Ţádosti
Identifikace rizik, návrhy opatření Udrţitelnost projektu
Kapitola 7
Kapitola Popis projektu
Kapitola 13
Ţádosti
Kapitola 14
Kapitola Popis projektu Ţádosti
Horizontální kriteria Rovné příleţitosti
Kapitola Horizontální témata Ţádosti
Udrţitelný rozvoj
Kapitola Horizontální témata Ţádosti
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 32 (celkem 376)
3
Současný stav a historie projektu
Kapitola obsahuje začlenění projektu eMSK v jednotlivých strategiích a vazbu na centrální a regionální projekty. Dále jsou v textu definovány cíle, charakteristika a etapy projektu eMSK. Kapitola dále popisuje chronologický vývoj projektu, tzn. od základní vize aţ po konkrétní usnesení orgánů kraje o realizaci.
3.1 Strategie a cíle Kapitola nejprve popisuje vazbu na jednotlivé strategické dokumenty, zejména soulad projektu s vrcholy hexagonu v rámci strategie Smart Administration. V kapitole jsou dále podrobně popsány hlavní cíle a dílčí cíle dle částí výzvy. 3.1.1
Strategie
Strategie jsou zpracovány na krajské a centrální (ČR) úrovni. 3.1.1.1
Vazba na strategické dokumenty na úrovni kraje
Na úrovni kraje existují tři hlavní strategické dokumenty ovlivňující oblast rozvoje e-Governmentu. Na obecné úrovni je nejvýznamnějším strategickým dokumentem Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2016. Tento dokument pokrývá všechny oblasti rozvoje kraje, od cestovního ruchu aţ po oblast zdravotnictví. Z takto
definovaného
obecného
rámce
vychází
strategický
dokument
věnovaný
oblasti
rozvoje
e-Governmentu na území Moravskoslezského kraje. Strategie e-Government sluţeb, která v MSK vymezila jako vizi kraje „Efektivní správu věcí veřejných“ a globální cíl „Zajistit rovnováţný a efektivní rozvoj e-Government sluţeb v území“. Specifickými cíli této strategie, ze kterých vychází projekt eMSK jsou:
usnadnit občanům komunikaci s úřady;
zefektivnit běh agend;
zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů;
zajistit dostupnost informací.
Poslední strategií na úrovní kraje je Strategie ICT KÚ MSK, která specifikuje naplnění cílů e-Governmentu z pohledu krajského úřadu, jakoţto významné cílové skupiny projektu eMSK. Výše uvedené strategie jsou podrobně popsány v příloze ţádosti o finanční podporu (Strategii e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji, kapitola 2).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 33 (celkem 376)
3.1.1.2
Vazba na strategické dokumenty na úrovni ČR
Projekt eMSK má vazbu na následující strategické dokumenty na úrovni ČR:
Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost - základním cílem Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost schválené Radou vlády pro informační společnost dne 7. 8. 2008 je transformovat postupy pouţívané ve veřejné správě tak, aby vyuţívaly moderních ICT, coţ zásadním způsobem zjednoduší komunikaci firem a občanů s veřejnou správou i mezi subjekty veřejné správy navzájem. Z pohledu koncepce budování elektronické veřejné správy jsou zásadní zejména tyto prioritní programové oblasti: -
Základní registry a identifikace (registr územní identifikace a nemovitostí; registr obyvatel; registr osob;
registr
práv
a povinností)
spolu
s organizační
architekturou
a technickým
zázemím,
které umoţní propojení s agendovými registry, zabrání duplicitě dat a zachovají poţadované standardy bezpečnosti. -
Univerzální kontaktní místo (asistovaná i samoobsluţná komunikace s VS, portál VS a jednotlivé agendové portály, systém datových schránek).
-
Zaručená a bezpečná elektronická komunikace mezi úřady a stejně tak mezi občanem a úřadem vč. nezávislého dohledu na dodrţování bezpečnostních a provozních pravidel.
-
Vlastní sluţby pro informační společnost.
-
Digitalizace datových fondů a jejich archivace, zejména národní digitalizační centrum, národní digitální knihovna, evidence kulturních památek, národní digitální archiv.
Strategie implementace eGovernmentu v území – tato strategie má následující cíle: -
Vytvořit na úrovni krajů a obcí technologické a personální zázemí pro fungování eGovernmentu.
-
Administrovat
a propagovat
eGovernment
a Smart
Administration
(SA)
na
úrovni
krajů
a obcí.
Vytvořit na úrovni krajů a obcí systém vzdělávání v oblasti eGovernmentu. Strategie „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby“ (Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015). Cílem strategie je zajistit koordinovaný a efektivní způsob zlepšování veřejné správy a veřejných sluţeb prostřednictvím zajištění koordinace a synergického působení intervencí realizovaných v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Integrovaného operačního programu a národních zdrojů.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 34 (celkem 376)
Vazba projektu na Strategii realizace Smart Administration Strategie vytváří rámec pro koordinaci veškerých procesů směřujících k efektivní veřejné správě a přátelským veřejným sluţbám pomocí komplexního a systematického přístupu, coţ se odráţí v tzv. Hexagonu veřejné správy. Hexagon se všemi svými vrcholy je znázorněn na následujícím schématu. Obrázek č. 2 Hexagon efektivní veřejné správy
Zdroj: Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015 Realizace projektu eMSK výrazně napomůţe k zefektivnění fungování veřejné správy, neboť zasahuje do všech vzájemně provázaných vrcholů hexagonu, coţ je popsáno v následující tabulce. Tabulka č. 6
Hodnotící tabulka souladu projektu se Strategií realizace Smart Administration
Vrchol
Vliv realizace projektu eMSK
Hexagonu
Občan
Zvýšení úrovně poskytovaných sluţeb;
zvýšení transparentnosti výkonu;
zvýšení dostupnosti dat, informací a sluţeb;
úspora času díky zefektivnění fungování kraje.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 35 (celkem 376)
Vrchol
Vliv realizace projektu eMSK
Hexagonu
Úředník
Legislativa
Technologie
Organizace
Finance
Rozvoj ICT infrastruktury v souvislosti s poskytováním veřejných sluţeb; zlepšení pracovních podmínek pro úředníky prostřednictvím pořízení lepšího materiálně-technického vybavení; zefektivnění práce; sníţení multiplicity úkonů; sníţení administrativní zátěţe spojené s vyuţíváním ICT. Z hlediska legislativního je to především naplnění zákonů: č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě, ve znění pozdějších předpisů; č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů; č. 480/2004 Sb., o některých sluţbách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých sluţbách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů; č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Vybudování moderní, robustní a škálovatelné ICT infrastruktury; digitalizace dokumentů; modernizace vybavení; rozvoj řešení zaloţených na principech GIS; efektivnější vzájemná komunikace mezi jednotlivými koncovými prvky subjektů; vyšší úroveň bezpečného přenosu informací mezi jednotlivými subjekty; jednotný servis, správa a monitoring infrastruktury; sjednocení datových základen, které budou stejné pro celou ČR; umoţnění přístupu k dalším robustním ICT řešením budovaným státní správou. Optimální fungující vnitřní systém úřadu; snazší evidence, zpracování a distribuce dat; synergický efekt podpory strategií na různých úrovních správy; vytvoření standardního systému digitalizace a ukládání dokumentů; vytvoření metadatového systému. Zvýšené náklady na provoz nových technologií a sluţeb znamenají daleko vyšší finanční přínosy všem cílovým skupinám; sníţení nákladů na archivaci dokumentů; vyuţití příleţitosti spolufinancovat investici do potřebné infrastruktury z prostředků EU; navrhované řešení je ekonomicky efektivní.
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 36 (celkem 376)
3.1.2
Cíle
Hlavním cílem projektu eMSK je zefektivnit veřejnou správu prostřednictvím e-Government sluţeb4 pomocí informačních a komunikačních technologií, coţ vychází z globálního cíle Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji „Zajistit efektivní a rovnováţný rozvoj e-Government sluţeb v území“. Dílčí cíle projektu eMSK pro jednotlivé části výzvy:
část II. výzvy č. 08 IOP: Digitální mapa veřejné správy Cíl této části vychází ze specifického cíle Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji „Zajistit dostupnost informací“. Cílem DMVS je vytvoření a zajištění aktualizace digitálního vektorového mapového díla s obsahem katastrální mapy pokrývající území kraje, na němţ je katastrální mapa dosud vedena na plastové fólii a vytvoření a zajištění provozu a údrţby Nástrojů pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů.
část III. výzvy č. 08 IOP: Digitalizace a ukládání dat Cíl DUD vychází ze specifického cíle Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji „Zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů“. Cílem této části je vytvoření a údrţba nástrojů digitalizace a ukládání dat na území kraje, zejména pak: -
Krajská digitalizační jednotka - pořízení technologií pro digitalizaci - skenery a další SW/HW nástroje pro digitalizaci kulturního dědictví, úředních dokumentů a další dokumentace
-
Digitalizované a uloţené dokumenty - proces digitalizace, zpracování, popisu, ukládání a zpřístupnění dokumentů, dokumenty budou včetně metadat ukládány v KDÚ.
-
Vytvoření krajské digitální spisovny – garantované úloţiště uzavřených spisů a dokumentů z elektronické spisové sluţby kraje, obcí a jejich organizací na území kraje. Dokumenty a spisy budou uloţeny po garantovanou dobu v podobě tzv. SIP balíčků. Poté jsou skartovány nebo přesunuty do národního digitálního archívu
-
Vytvoření krajského digitálního úloţiště – ukládá jiná data a dokumenty, která pocházejí z činnosti informačních systémů orgánů veřejné správy a je třeba je z nejrůznějších důvodů střednědobě aţ dlouhodobě ochránit proti ztrátě (zdravotní dokumentace, geodata, záznamy z kamerových systémů, údaje z provozu informačních systémů důleţité pro jejich audit, data síťového provozu apod.). V případě MSK se předpokládá ukládání projektové dokumentace SSMSK, snímků PACS na dobu 5 let ze zdravotnických zařízení kraje apod.
4
Specifikace e-Government sluţeb je uveden v příloze č. 3 Strategie e-Government sluţeb MSK. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 37 (celkem 376)
část IV. výzvy č. 08 IOP: Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS Cíl VIÚ vychází ze specifických cílů Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji „Usnadnit občanům komunikaci s úřady“ a „Zefektivnit běh agend“. Cílem VIÚ je zajištění připravenosti agendových informačních systémů na komunikaci se základními registry; rozšíření o potřebné SW nástroje nebo upgrade stávajících; integrace SW nástrojů; zavedení DMS pro integraci nestrukturovaných informací (dokumentů), prezentace poskytovaných sluţeb prostřednictvím portálu, včetně integrace na Portál veřejné správy.
část V. výzvy č. 08 IOP: Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business Intelligence Cíl DS vychází ze specifických cílů Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji „Zajistit dostupnost informací“. Cílem DS je vytvoření a údrţba datových trţišť včetně transformačních mechanismů, prezentačních a analytických nástrojů pro oblast regionální statistiky, pro oblast ekonomiky a rozpočtu kraje, controllingu a pro oblast školství, zdravotnictví.
část VI. výzvy č. 08 IOP: Zřízení technologického centra na úrovni kraje, včetně zajištění povinných sluţeb Cíl TCK vychází ze všech specifických cílů (Usnadnit občanům komunikaci s úřady, Zefektivnit běh agend, Zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů, Zajistit dostupnost informací) Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji. Cílem technologického centra je vytvořit robustní, škálovatelné a rozšiřitelné technologické provozní prostředí pro bezpečný provoz projektů e-Governmentu a dalších potřebných aplikací a sluţeb.
3.2 Návaznost na e-Government strategii kraje Dokument Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji (je zmíněn také v kapitole 3.1.1.1 Vazba na strategické dokumenty na úrovni kraje) zpracovává strategii a cíle rozvoje e-Government sluţeb v kraji, stručnou charakteristiku plánovaných i jiţ probíhajících projektů na úrovni kraje a jejich propojení jak s projekty centrálními, tak i s projekty na úrovni ORP. Nedílnou součástí strategie je Analýza e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji. Pro zpracování této analýzy byly osloveny všechny obce na území Moravskoslezského kraje a zřizované a zakládané organizace kraje. Na základě výsledků analýzy a ve vazbě na strategii rozvoje Moravskoslezského kraje byla vymezena vize kraje „Efektivní správa věci veřejných“ a globální cíl „Zajistit rovnováţný a efektivní rozvoj e-Government sluţeb v území“. Současně byly definovány čtyři specifické cíle, a to:
Usnadnit občanům komunikaci s úřady; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 38 (celkem 376)
Zefektivnit běh agend;
Zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů;
Zajistit dostupnost informací.
K naplnění jednotlivých strategických cílů byly stanoveny projekty eMSK a Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje, které jsou ve Strategii e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji blíţe charakterizovány. Zvláštní pozornost je zde věnována budování Technologického centra kraje. Je popsána jeho plánovaná architektura a stručně popsáno i navrhované řešení. Popis technického řešení včetně konfigurace jeho jednotlivých komponent je navrţen tak, aby respektoval pravidla na financování a čerpání dotací strukturálních fondů z národních operačních programů IOP. V dokumentu také najdeme plánovaný harmonogram a předpokládaný finanční rámec.
3.3 Návaznost na centrální projekty a sluţby Vybrané připravované nebo probíhající centrální projekty, se svými rozsahy a dopady dotýkají i projektu eMSK, zejména s ohledem na předpokládané vyuţití infrastruktury pro provozování jejich částečných funkcionalit nebo vyuţití jejich určitých sluţeb. Některé z nich nejsou dosud definovány tak, aby bylo moţno vazbu zcela vymezit. Jedná se zejména o informační systém základních registrů (ISZR) a centrální místo sluţeb. 3.3.1
CMS/KIVS
Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) je zabezpečena centrálně na bázi IP. Provozuje ji pro své potřeby stát s cílem zajištění potřebných hlasových a datových sluţeb pro subjekty veřejné správy. V projektu technologických center hraje podstatnou roli přenosová kapacita spojení mezi TC kraje a TC ORP. Podle ní lze volit různá uspořádání TC – Stand Alone řešení, nebo řešení prostřednictvím metod virtualizace. Technologická centra ORP a kraje budou s CMS jednotně propojena pomocí připojení ke KIVS. Technologické centrum kraje navazuje na centrální projekt KIVS. Bliţší podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 7. Centrální místo sluţeb (CMS) je v rámci KIVS jediným místem, kde dochází k výměně dat mezi centrálními informačními systémy. Zároveň je jediným centrálním místem, kde je KIVS připojen k veřejné síti Internet a k dalším sítím, jako např. neveřejné datové sítě provozované v rámci EU. CMS plní v konceptu eGON center úlohu centrálního technologického centra. Hlavní funkcí je směrem k eGON centrům, zabezpečit provoz: Generických sluţeb:
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 39 (celkem 376)
Adresářové sluţby.
Identity management.
Jmenné sluţby DNS – zajišťují překlad IP adres na jména v prostředí eGON center.
Sluţba přesného času NTP – zajišťuje synchronizaci přesného času jednotlivých eGON center s CMS.
Dalších centralizovaných sluţeb:
Poštovní server – poskytuje sluţby pro uţivatele, kteří nemají vlastní poštovní server.
Antivir – odvirovávání dat, která přicházejí do eGON centra prostřednictvím CMS na úrovni protokolu HTTP, FTP, SMTP a provádí detekci virů v jazycích Java a ActiveX.
Centrální dohledový systém – zajišťuje kontrolu dostupnosti eGON center a umoţňuje jejich správu.
Na projekt CMS navazuje Moravskoslezský kraj projektem Vnitřní integrace úřadu. 3.3.2
Datové schránky
Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 19. srpna 2008
jako
zákon
č.
300/2008
Sb.
Cílem
zákona
je
vytvoření
optimálních
podmínek
pro elektronickou komunikaci jak mezi občany a úřady, tak mezi úřady navzájem, včetně sledování vývoje podání uvnitř úřadů. Obsluha datových schránek kraje
a krajem zřizovaných a zakládaných organizací bude zajištěna
elektronickou spisovou sluţbou pořízenou z projektu Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje. Bliţší podrobnosti lze nalézt ve SeMSK. Projekt datových schránek také ovlivňuje projekt Technologické centrum kraje nepřímo svým nárokem na funkcionalitu a kapacitu HW a SW. 3.3.3
INSPIRE
Infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) je iniciativou Evropské komise. Stejnojmenná směrnice Evropské komise a Rady si klade za cíl vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování evropské infrastruktury prostorových informací. Stanovuje obecná pravidla pro zaloţení evropské infrastruktury prostorových dat, a to zejména k podpoře environmentálních politik a politik, které ţivotní prostředí ovlivňují. Hlavním cílem INSPIRE je poskytnout větší mnoţství kvalitních a standardizovaných prostorových informací pro vytváření a uplatňování politik Společenství na všech úrovních členských států. Základní principy INSPIRE:
data jsou sbírána, vytvářena a spravována na takové úrovni, kde se tomu tak děje nejefektivněji, Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 40 (celkem 376)
moţnost bezpečně kombinovat prostorová data z různých zdrojů a sdílet je mezi mnoha uţivateli a aplikacemi,
prostorová data jsou vytvářena na jedné úrovni státní správy a sdílena jejími dalšími úrovněmi,
prostorová data jsou dostupná za podmínek, které nebudou omezovat jejich rozsáhlé vyuţití,
snadnější vyhledávání dostupných prostorových dat, vyhodnocení vhodnosti jejich vyuţití pro daný účel a zpřístupnění informace, za jakých podmínek je moţné tato data vyuţít.
Moravskoslezský kraj ve svém projektu Digitální mapa veřejné správy respektuje pravidla daná touto směrnicí. 3.3.4
Základní registry veřejné správy
V současné době není zcela zřejmá architektura základních registrů ve smyslu správy a distribuce systémů, nicméně se předpokládá provozování v zatím nespecifikovaném módu v prostředí TCK. V tuto chvíli jsou k dispozici globální (nikoliv detailní) architektury základních registrů a je tedy moţné integraci úřadu směřovat dle těchto dokumentů k optimálnímu zajištění komunikace se základními registry. Z hlediska řešeného projektu, tedy vazeb na základní registry, jsou podstatné tyto skutečnosti:
základní registry budou pro agendové informační systémy jediným zdrojem pro identifikaci a lokalizaci údajů o občanech a dalších entitách systému,
centrální registry – integrace úřadu vytváří optimální podmínky pro tvorbu zdrojových dat pro aplikace RPP.
Návaznost jednotlivých projektů eMSK na základní registry a centrální projekty popisuje následující tabulka. Bliţší podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 7. Tabulka č. 7
Tabulka návaznosti jednotlivých projektů eMSK na základní registry veřejné
správy a centrální projekty
Identifikace základního registru nebo centrálního Název projektu
projektu
Účelová katastrální mapa
Nástroje pro tvorbu a údrţbu
Registr územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN)
územně analytických podkladů
Digitalizace a ukládání dat
Projekt vytvoření Národní digitální knihovny
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 41 (celkem 376)
Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS
Registr práv a povinností (RPP)
projekt Centrálního datového úloţiště pod gescí ČSÚ Datový sklad
Registr osob (ROS) Registr obyvatel (ROB)
Technologické centrum
Informační systém základních registrů (ISZR) Centrální místo sluţeb (CMS) Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)
Zdroj: KÚ MSK, 2010 3.3.5
Portál veřejné správy
Hlavním informačním zdrojem celého systému sluţeb v rámci e-Governmentu v ČR je Portál veřejné správy, jehoţ pilotní verze byla spuštěna v říjnu 2003 a ostrý provoz byl zahájen v roce 2004. Portál veřejné správy slouţí jako jednotná vstupní brána do elektronického úředního světa České republiky pro občany, podniky i instituce, kteří jeho prostřednictvím mohou komunikovat s veřejnou správou. Na jediném místě soustřeďuje Portál všechny potřebné informace o úřadech státní správy a samosprávy a zajišťuje dálkový a bezplatný přístup k aktuálním a ověřeným informacím a sluţbám veřejné správy, včetně elektronických transakcí. Smyslem projektu je v souladu s programy a cíli Evropské unie v oblasti elektronické veřejné správy přispět ke zjednodušení administrativy, usnadnit komunikaci občanů či podnikatelů s veřejnou správou, zajistit jednoduchou a dálkově přístupnou výměnu ověřených informací a posílit transparentnost a důvěru ve veřejnou správu. Portál dnes v části informační obsahuje úplný adresář veřejné správy, českou i evropskou legislativu, databázi podrobných návodů řešení více neţ 300 konkrétních úředních agend, elektronický Obchodní věstník, náhled do katastru nemovitostí, přehled veřejných zakázek, novinky z jednotlivých resortů aj. Na portál veřejné správy navazuje Moravskoslezský kraj v rámci projektu VIÚ.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 42 (celkem 376)
3.4 Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu Myšlenka budovat e-Government v Moravskoslezském kraji je spojena se vznikem několika strategických dokumentů a projektů. Jednotlivé strategie a projekty jsou jiţ popsány v předchozích subkapitolách kapitoly 3. Jedná se především o tyto dokumenty: Strategie efektivní veřejné správy a přátelské veřejné sluţby (2007); Strategie rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) regionů ČR v letech 2007-13; Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji. Projekty Základní informatizace krajských úřadů; Komplexní informatizace krajů. Vybudování technologických center a projektů e-Governmentu bylo také podpořeno IOP na základě výzev č. 08 na „Rozvoj sluţeb eGovernmentu v krajích“ a č. 06 na „Rozvoj sluţeb eGovernmentu v obcích“. V rámci výzvy č. 06 podalo ţádost o finanční podporu 20 ORP z Moravskoslezského kraje. Ţádost nepředloţila pouze ORP Bílovec a ORP Krnov. Vývoj projektu mapují jednotlivá usnesení orgánů kraje přijatá v souvislosti s postupem projektu od formulace potřeby realizovat projekt aţ po schválení jeho financování a předloţení ţádosti o finanční podporu. Prvním rozhodnutím vztahujícím se k projektu eMSK bylo usnesení zastupitelstva kraje č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007, kterým zastupitelstvo rozhodlo o zahájení přípravy projektu „Elektronický úřad“. Na základě tohoto a dalších usnesení rady a zastupitelstva byl připravován projekt do výzvy č. 04. Vzhledem ke zrušení této výzvy a následnému vyhlášení výzvy č. 08, která byla odlišně koncipována, bylo nutné přijmout nová usnesení rady a zastupitelstva kraje, upravující novou situaci. Projekt Elektronické spisové sluţby Moravskoslezského kraje byl vyčleněn a zpracován samostatně. Ţádost o finanční podporu byla podána 14. 6. 2010. Dále bylo zvaţováno samostatné podání části VI. výzvy jako projektu Technologické centrum Moravskoslezského kraje a částí II. aţ V. výzvy jako dalšího samostatného projektu s názvem Elektronický úřad. Po projednání v orgánech kraje bylo přistoupeno ke sloučení v jeden projekt s názvem „E-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“. Dne 10. 11. 2010 rozhodlo zastupitelstvo usnesením č. 15/1288 o změně názvu projektu na „E-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“ a současně rozhodlo o zahájení realizace projektu, jeho profinancování a konfinancování ve výši 154.323.500 Kč. Moravskoslezský kraj do 30. 11. 2010 předloţí ţádost o finanční podporu k projektu „E-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy)“ na pobočce Centra pro regionální rozvoj ČR.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 43 (celkem 376)
3.4.1
Aktuální situace, dle jednotlivých částí výzvy
V této kapitole je blíţe popsaná aktuální situace v jednotlivých oblastech. Není uvedena část věnovaná elektronické spisové sluţbě, neboť na tuto oblast byla podána samostatná ţádost o finanční podporu se zpracovanou studií proveditelnosti, která blíţe popisuje aktuální situaci i plánovaný stav. 3.4.1.1
Část II. výzvy – Digitální mapa veřejné správy
Účelová katastrální mapa (ÚKM): Na území MSK, obdobně jako na území celé České republiky, jsou historicky vedeny katastrální mapy v rámci vymezených katastrálních území (dále k. ú.). Tyto katastrální mapy jsou vedeny příslušnými katastrálními úřady a existují v digitální (DKM, KMD, KM-D) formě. Digitalizace probíhá průběţně, ukončení digitalizace katastrálních map se odhaduje nejdříve v roce 2015. Je však pravděpodobné, ţe tento termín nebude dodrţen. Do konce roku 2010 je na území MSK z celkových 614 k. ú. více neţ 60 % digitalizováno (na území České republiky je nyní k dispozici digitální katastrální mapa pro cca 50 % k. ú.). Klasickou analogovou metodou je katastrálními úřady na území MSK vedeno cca 225 k. ú. (k dispozici jsou pouze rastrové mapy). Některé obce přistoupily k tomu, ţe tyto rastrové mapy pro své území převedly do podoby digitální vektorové mapy. Tato data však zdaleka nepokrývají všechna k. ú. kraje, jsou nekonzistentní, zpracovaná různou metodikou, kvalita a četnosti aktualizací jsou rozdílné. Vyuţitelnost těchto dat bude vyhodnocena v realizační fázi projektu. Dle zkušenosti z jiných krajů, kde jiţ obdobné projekty realizovali, lze usuzovat, ţe vyuţitelnost těchto dat je velice nízká. Realizace projektu ÚKM dle této studie zabezpečí, ţe vznikne jedno mapové dílo s jednotnou kvalitou a četností aktualizací, čímţ bude zajištěn vznik jednotné digitální formy vektorové katastrální mapy pro celé území Moravskoslezského kraje. Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP (Portál ÚAP): Ze stavebního zákona vyplývá, ţe obce s rozšířenou působností (ORP) a Moravskoslezský kraj (MSK) musí vytvářet a aktualizovat Územně analytické podklady (ÚAP). ORP vytváří tyto ÚAP pro svou územní působnost a MSK pro území celého kraje, kaţdý však v jiném měřítku. Jednotlivé ÚAP musí jejich zpracovatel aktualizovat vţdy po 24 měsících. V rámci zpracování těchto aktualizací ÚAP poskytují poskytovatelé údajů o území podkladová data, a to jak pro jednotlivá ORP, tak pro MSK. Tato data jsou často ve velmi rozdílných formátech a s různou polohovou přesností. Pro zpracování ÚAP je vţdy potřeba všechna data zpracovat do jednoho formátu a to do datového modelu ÚAP. Zpracování těchto dat do jednotného datového modelu si dnes v plné šíři zajišťují vlastními prostředky jednotlivé ORP a MSK. Vzniká tak duplicita mezi zpracováním dat, jelikoţ ta samá data od stejných poskytovatelů údajů o území ve většině případů zpracovávají jak ORP, tak i MSK pro své ÚAP. Dále je neefektivní, ţe poskytovatelé údajů o území komunikují s více příjemci dat a to ORP a MSK. Projekt Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP by měl zajistit jednotnou komunikaci prostřednictvím portálového řešení mezi poskytovateli údajů o území a příjemci dat (ORP a MSK). Takto by se pak vţdy předávala pouze jedna totoţná data všem příjemcům. Dále by se prostřednictvím tohoto portálového řešení, které vznikne v realizační fázi projektu, poskytovala všem ORP sluţba zpracování Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 44 (celkem 376)
vybraných dat do jednotného datového modelu ÚAP. Výsledná data si pak budou moci jednotlivé ORP kdykoliv stáhnout do svých informačních systémů pro zpracování ÚAP, a to jak v upravené podobě, tak i v primárním formátu. Dále pak portálové řešení umoţní zpřístupnit výsledné ÚAP jednotlivých ORP a MSK. Z velké míry se tím sjednotí dosavadní praxe, kdy jednotlivé ORP a MSK zpřístupňují výsledné ÚAP veřejnosti různým způsobem a na různých místech (snadnější a pohodlnější přístup veřejnosti k ÚAP). 3.4.1.2
Část III. výzvy - Digitalizace a ukládání dat
Krajská digitální spisovna Zákon o archivnictví a spisové sluţbě předepisuje původcům pečovat o dokumenty v elektronické podobě. Jednou z moţností, jak dodrţet tuto zákonnou povinnost je vybudování KDS. Krajská digitální spisovna je nástroj pro dlouhodobé uloţení úředních dokumentů a spisů vzniklých jako produkt činnosti původců. Její vytvoření je povinným výstupem projektů podávaných do výzvy č. 08 části „Digitalizace a ukládání“. Krajská digitální spisovna v současnosti neexistuje. Spisy určených původců v kraji jsou uchovávány převáţně v analogové podobně. Spisy a dokumenty v digitální podobně se vyskytují u původců, kteří vedou elektronickou spisovou sluţbu. Tyto jsou stejně jako digitální spisy KÚ MSK uloţeny v provozních datových úloţištích, která mají tyto nedostatky:
nezaručena dlouhodobá archivace;
velké riziko ztráty dnešních souborů;
riziko nečitelnosti;
nízká bezpečnost při nakládaní s daty;
moţná neuţitelnost dat.
Krajský digitální repozitář KDR má dle typizovaného projektu slouţit primárně pro uloţení kulturního dědictví regionu. V současnosti jsou výstupy z digitalizace ukládány na HW Moravskoslezské vědecké knihovny. Není vyuţíván ţádný sofistikovaný systém pro správu a řízení dlouhodobého ukládání dat. Krajské digitální úloţiště Příspěvkové organizace v kraji hospodaří s omezeným rozpočtem. Příspěvkové organizace MSK nemají finanční prostředky, HW předpoklady a prostorové dispozice k digitálnímu uloţení potřebných dat, které mají ze zákona povinnost digitálního uloţení (např. projektové dokumentace, lékařské zprávy, aj.). Nákup HW a SW pro zálohování dat pro kaţdou organizaci zvlášť je pro Moravskoslezský kraj jako zřizovatele ekonomicky neúnosné. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 45 (celkem 376)
Některá zdravotnická zařízení v kraji jsou vybavena SW pro správu a ukládání PACS, schází jim však potřebné diskové prostory pro ukládání záloh. Jako nejekonomičtější se tedy jeví pořízení centrálního úloţiště se systémem schopným řídit přenos, správu a ukládání těchto dat. Krajská digitalizační jednotka Oblasti digitalizace dat se jiţ delší dobu věnuje Moravskoslezská vědecká knihovna, a proto byla zvolena za partnera tohoto projektu. Moravskoslezská vědecká knihovna disponuje starším skenerem, na kterém provádí digitalizaci knih, a omezeným SW a HW vybavením pro zpracování skenů a jejich následně zveřejňování. Současně také zabezpečuje ukládání digitálních výstupů na vlastním HW. Dosud uţívaný skener byl zakoupen v r. 2005 a jiţ nevyhovuje kvalitou ani výkonností a nedá se garantovat jeho dlouhodobé nasazení. V případě jeho nefunkčnosti by tak bylo ohroţeno poslání knihovny, jako instituce zodpovídající za zachování, záchranu a zpřístupnění kniţního fondu. Digitalizované a uloţené dokumenty Moravskoslezská vědecká knihovna zodpovídá za výběr publikací určených pro digitalizaci. Dosud bylo digitalizováno velmi malé mnoţství publikací. Digitalizace publikací je zajišťována také nákupem sluţby u projektů realizovaných z dotačních titulů VISK. K digitalizaci byla vybrána část fondu Moravskoslezské vědecké knihovny, tj. fond významných monografií a periodik uloţených v paměťových institucích Moravskoslezského kraje a ohroţených degradací kyselého papíru. Celkový rozsah tohoto fondu činí 1 530 000 stran. Z tohoto fondu je 110 000 stran jiţ zdigitalizováno (tj. zhruba 7 %). V rámci projektu bude digitalizováno dalších 20 % tohoto fondu, coţ činí 306 000 stran. Bliţší specifikace fondu:
Časové určení – dokumenty z 19. a 1. poloviny 20. století (u periodik můţe docházet k přesahu níţe i výše od dané hranice ve prospěch zachování návaznosti jednotlivých ročníků).
Obsahová charakteristika – politická, hospodářská, sociální a kulturní tematika – dokumenty významné pro poznání historie kraje.
Místo uloţení – knihovny, muzea a archivy Moravskoslezského kraje (zejména Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Archiv města Ostravy, Slezské zemské muzeum v Opavě, Muzeum Bruntálska, Muzeum Beskyd, Ostravské muzeum, Muzeum Těšínska).
Formát dokumentů A6-A1.
U cca 1 % je vyţadována nutnost zvláštního zacházení, u ostatních dokumentů dodrţování základních pravidel práce s ohroţeným fondem. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 46 (celkem 376)
3.4.1.3
Část IV. výzvy – Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS
Identity management V současné době jsou v informačním systému kraje vedeny především informace o uţivatelích z řad zaměstnanců kraje. Jen výjimečně, u několika aplikací provozovaných na webovém portálu kraje, jsou vedeni také externí uţivatelé. Všichni zaměstnanci kraje jsou evidování v aplikaci ActiveDirectory společnosti Microsoft, v minimální míře jsou v Active Directory uvedeny také oprávnění pro jednotlivé agendy. Ve většině případů si toto udrţují jednotlivé agendové aplikace. Mnoho agentových aplikací nedokáţe přebírat z Active Directory ani základní identifikační údaje uţivatele. Integrační platforma Integrační vazby mezi aplikacemi jsou nyní řešeny ad hoc, vzájemným provazováním jednotlivých agend. Není nasazen ţádný systém pro podporu integračních vazeb. Nejvíce je provazován intranetový server, který sbírá a publikuje data z mnoha dalších agend, dále pak datové sklady a spisová sluţba. Kritická vazba je propojení spisové sluţby s informačním systémem datových schránek. Portál úředníka Moravskoslezský kraj provozuje několik vnitřních portálových serverů a v rámci webové prezentace kraje i několik aplikací pro externí uţivatele. Mezi vnitřní servery patří především intranetový server pro zaměstnance kraje, na kterém je kromě informačních sluţeb provozováno mnoho vlastních aplikací. Další vnitřní servery jsou například personální portál, docházkový portál, projektový portál a můţeme mezi ně počítat i další aplikace poskytující webové rozhraní. Aplikace pro externí uţivatele běţí na webovém serveru na technologiích Apache, PHP, MySQL, paralelně s redakčním systémem WebToDate, který obsluhuje webovou prezentaci kraje. Facility management V současné chvíli je proces facility managementu podporován informačním systémem kraje jen v drobnostech. Krajem byla vytvořena jednoduchá aplikace pro sběr základních dat o nemovitém majetku příspěvkových organizací a je provozována evidence majetku kraje. Vše ostatní si zaměstnanci kraje vedou v dokumentech MS Excel. Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou Pro zvýšení zabezpečení informačního systému Moravskoslezského kraje, kraj implementoval identifikaci uţivatelů za pomoci čipových karet s certifikátem vydávaným vnitřní certifikační autoritou. Tyto certifikáty
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 47 (celkem 376)
jsou pouţívané i ve vnitřních procesech pro elektronické podepisování elektronických formulářů, ţádanek, e-mailů a podobně. Pro správu čipových karet a vnitřních certifikátů kraj pořídil aplikační systém od společnosti Siemens. Společnost Siemens však tento systém přestala dále podporovat a vyvíjet. Z předchozích statistik a zakoupeného mnoţství licencí k tomuto systému (licencují se vydané certifikáty), vyplývá, ţe KÚ MSK můţe tento systém pouţívat přibliţně do konce roku 2012. Docházkový systém KÚ MSK v současnosti provozuje docházkový systém společnosti VEMA, a. s. Tento systém jako datové úloţiště pouţívá souborový systém s proprietálním formátem dat. Pro některé funkcionality – především pro značení a sledování docházky z intranetového serveru bylo nezbytné vyvinout odborem informatiky vyvinout vlastní rozšíření docházkového systému. Licence balíku kancelářských programů Důleţitou součástí informačního systému kraje a jeden z běţně uţívaných klientů aplikačních systémů je i základní kancelářský balík. V rámci informačního systému Moravskoslezského kraje není kancelářský software sjednocen na jednu konkrétní pouţívanou verzi. Vyuţíván je kancelářský software MS Office standard v různých verzích, od verze MS Office 2000 aţ po verzi MS Office 2010. Pro některé aplikace jsou pouţívány nejnovější verze OpenOffice.org. 3.4.1.4
Část V. výzvy – Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business intelligence (BI)
Datový sklad Moravskoslezského kraje byl na krajském úřadě zprovozněn v roce 2006. Implementaci provedla firma PVT, a. s. (nyní Asseco) s datovými trţišti statistika a ekonomika. Tentýţ rok bylo nad spisovou sluţbou úřadu zprovozněno trţiště spisové sluţby a v roce 2008 bylo na ţádost odboru školství stejným dodavatelem realizováno datové trţiště školství. Datový sklad vyuţívá řešení postavené na technologii firmy Microsoft, konkrétně nad databázovým serverem Microsoft SQL ve verzi 2005. Server je hodně vytíţen. Není primárně pro datové sklady určen, slouţí jako databázový server pro různé agendy úřadu. Pro databázový server nebyla pořízena podpora, proto nelze bezplatně přejít na vyšší verze ani vyuţít jeho nových funkcionalit. Správcem datového skladu je odbor informatiky, který do něho zabezpečuje získávání dat, jejich čištění a přípravu pro následné analýzy. Udrţuje datová trţiště, která jsou vytvořena k tomu, aby zaměstnanci úřadu co nejjednodušším způsobem získávali potřebné informace. Přístup k analýzám nad daty datového skladu je pouze pro autentifikované uţivatele úřadu. Zaměstnanci pouţívají jako nástroje Business intelligence integrované součásti databázového serveru Microsoft SQL 2005 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 48 (celkem 376)
anebo nástroje Microsoft Office 2003. K reportům se přistupuje přes webové rozhraní sluţby reporting services a jako analytické nástroje se pouţívají buď excely jednotlivých zaměstnanců nebo se přistupuje k webovému analytickému portálu Microsoft Business Intelligence Portal 2003, který v současné době není firmou Microsoft podporován. Datová trţiště a reporty byly vytvořeny podle poţadavků zadavatele. Některé části se dnes nevyuţívají anebo nevyhovují novým poţadavkům a některé datové zdroje jsou jiţ nedostupné nebo byla pozměněna jejich struktura. Často dochází k opravám datových pump i úpravám reportů. Díky neprůhlednosti, sloţitosti řešení a nedostatečné evidenci metadat jsou tyto zásahy obtíţné a úpravy v datových skladech je nutné provádět dodavatelskou firmou. 3.4.1.5
Část VI. výzvy – Technologické centrum
Popis stávajícího stavu technické infrastruktury na krajském úřadě je uveden v kapitole 6.3.
3.5 Charakteristika projektu 3.5.1
Základní údaje o projektu
Projekt eMSK je v souladu s konceptem budování eGON center, která mají sloţku technologickou, vzdělávací a administrativní. Tato eGON centra vznikají na úrovní krajů a ORP na celém území České republiky. Projekt eMSK se stává významným nositelem konceptu eGovernment a vytváří infrastrukturu ICT, která umoţňuje provozovat sluţby potřebné pro obce, města a organizace celého regionu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 49 (celkem 376)
Tabulka č. 8
Výstupy projektu eMSK
Oblast sluţeb e-Governmentu
Projekt
Digitální mapa veřejné správy
Účelová katastrální mapa (ÚKM) Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP (Portál ÚAP)
Digitalizace a ukládání dat
Část projektu
Účelová katastrální mapa
Digitální mapa veřejné správy (DMVS)
Digitalizace a ukládání dat (DUD)
Výstup projektu
Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP
Ukládání dat
Krajská digitální spisovna Krajské digitální úloţiště
Digitalizace dat
Digitalizované a uloţené dokumenty Krajská digitalizační jednotka
Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS
Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS (VIÚ)
Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav
Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav
Identity management, integrační platforma a portál úředníka
Autorizace, identifikace a autentizace konkrétního úředníka Integrace personálního systému s identitním a autorizačním systémem úřadu Integrace s Portálem veřejné správy IS integrované se základními registry IS integrované se základními registry Integrace s dalšími centrálními informačními systémy
Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů
Datový sklad
Datový sklad (DS)
Facility management Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou Docházkový systém Sjednocené verze kancelářských programů Základní datový sklad kraje (statistika, ekonomika, metadata) Další datová trţiště - školství, zdravotnictví Software - transformační mechanismy a analytická vrstva Software - prezentační vrstva a další nástroje BI pokročilé nástroje
Technologické centrum kraje
Technologické centrum kraje (TCK)
Síťová infrastruktura Datové centrum Serverová infrastruktura Serverová virtualizace
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 50 (celkem 376)
Datová úloţiště Garantované úloţiště Replikace a obnova provozu po výpadku Zálohování a obnova dat Systém dodávky elektrické energie
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Technologické centrum vytvoří pro všechny budované e-Government sluţby potřebné HW prostředí a komunikační infrastrukturu. Projekt eMSK zajistí:
vybudování
komplexních
standardizovaných
informačních
a komunikačních
systémů,
sítí
a infrastruktur ve veřejné správě, s důrazem na plnou interoperabilitu a vzájemné propojení s jiţ existujícími systémy orgánů veřejné správy;
vysokou míru zabezpečení ICT;
sluţby elektronické veřejné správy (eGovernment), poskytované prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií na úrovni územní veřejné správy, s provázaností na úroveň národní a mezinárodní;
sjednocení datové základny mapových podkladů souvisejících s projekty ÚKM a Portál ÚAP a zpřístupnění těchto dat odborné veřejnosti;
elektronizaci výkonu jednotlivých agend, realizaci transakcí (např. formulářů, výkazů) elektronickou cestou a pořízení navazujících technologických řešení, umoţňujících zvýšení vyuţívání e-Governmentu v podmínkách územní veřejné správy;
digitalizaci vybraných datových zdrojů, jejich zpřístupňování (vč. ochrany publikovaných digitálních dokumentů), dlouhodobé ukládání včetně podpory vybavení digitalizačních pracovišť;
aktivity související s podporou informačního managementu, znalostních systémů veřejné správy a budování kompetenčních a znalostních center.
3.5.2
Lokalita
Místem realizace projektu eMSK je Moravskoslezský kraj. V rámci evropské metodiky pro územní statistické vyhodnocování vyplývajícího z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, o vytvoření společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), se jedná o NUTS 3 (kraj) Moravskoslezský kraj a NUTS 2 (tzv. sdruţený kraj) Moravskoslezsko. Více o lokaci projektu je uvedeno v kapitole 6.1 – Umístění projektu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 51 (celkem 376)
3.5.3
Účel projektu
Účelem projektu eMSK je naplnění vize kraje „Efektivní správa věci veřejných“, globálního cíle „Zajistit rovnováţný a efektivní rozvoj e-Government sluţeb v území“ a definovaných specifických cílů (viz kapitola 3.2 Návaznost na e-Government strategii kraje). Implementace e-Governmentu v území vyţaduje vytvoření, provoz a údrţbu infrastruktury pro zpracování klíčových dat regionu prostřednictvím aplikací a systémů, jako jsou např. datové sklady a digitální mapy veřejné správy. Aplikace a informační systémy, provozované v rámci TCK, budou realizovány jako vícevrstvé. Na TCK navazují další aplikace a systémy nabízející sluţby do území. Tyto sluţby budou vybudovány a podpořeny těmito projekty:
Účelová katastrální mapa;
Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů;
Digitalizace a ukládání dat;
Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS;
Datový sklad.
Projekt eMSK je vytvářen za účelem efektivnějšího poskytování sluţeb veřejné správy. Mezi klíčové beneficienty, kteří čerpající přínosy z realizace projektu patří:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje,
organizace zřizované Moravskoslezským krajem,
obce na území Moravskoslezského kraje,
organizace zřizované obcemi na území Moravskoslezského kraje,
stát,
občané,
investoři, podnikatelé,
IBC a sloţky IZS.
Projekt řeší zejména následující oblasti:
Optimalizace kapacity výpočetního výkonu s vyuţitím moderních technologií;
propojení do komunikační infrastruktury veřejné správy; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 52 (celkem 376)
kvalitní provozní parametry, včetně potřebného systému zálohování;
bezpečné uloţení a uchování dat;
vzájemnou komunikaci mezi základními registry a lokálními systémy ICT;
standardní členění činností (agend, sluţeb) veřejné správy s moţností řešit regionální odlišnosti;
kvalitní systém řízení uţivatelských oprávnění k funkcím pouţívaných informačních systémů;
moţnost hodnocení efektivity vykonávaných činností.
3.5.4
Klíčové aktivity
V přípravné fázi byly definovány tyto klíčové aktivity:
vytvoření projektového záměru a jeho schválení orgány kraje;
schválení profinancování a kofinancování projektu orgány kraje;
výběrové řízení a vypracování studie proveditelnosti;
podání ţádosti o poskytnutí finanční podpory.
V realizační fázi byly definovány tyto klíčové aktivity:
zpracování analýzy aktuálního stavu vnitřního chodu úřadu ve vazbě na ICT
výběrová řízení k jednotlivým částem projektů dle harmonogramu;
Realizace a implementace jednotlivých částí projektu eMSK;
V provozní fázi byly definovány tyto klíčové aktivity:
rutinní provoz sluţeb vymezených dobou udrţitelnosti projektu;
poskytování technické podpory dodavateli.
3.5.5
Rozsah projektu
Rozsah projektu názorně ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 9
Rozsahu projektu eMSK
Poloţka
Popis
Kdo projekt realizuje
Moravskoslezský kraj
Kde bude projekt realizován
Moravskoslezský kraj
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 53 (celkem 376)
Kdy bude projekt realizován
1/2011 – 12/2013 Krajský úřad Moravskoslezského kraje Organizace zřizované Moravskoslezským krajem Obce na území Moravskoslezského kraje Organizace zřizované obcemi Moravskoslezského kraje
Cílové skupiny projektu Stát Občané Investoři, podnikatelé IBC, sloţky IZS Hlavním cílem projektu je zefektivnit veřejnou správu prostřednictvím e-Government sluţeb5 pomocí informačních a komunikačních Cíl projektu
technologií, coţ vychází z vize kraje „Efektivní správa věci veřejných“, globálního cíle „Zajistit rovnováţný a efektivní rozvoj e-Government sluţeb v území“. Účelová katastrální mapa Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů
Rozsah řešení a jednotlivé projekty
Digitalizace a ukládání dat Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS Datový sklad Technologické centrum kraje
5
Specifikace e-Government sluţeb je uvedena v příloze č. 3 Strategie e-Government sluţeb MSK. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 54 (celkem 376)
dokumenty Strategie Smart Administration v programovém období 2007-2015 a Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost znění výzvy č. 08 IOP a její závazné přílohy zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů Legislativní a normativní
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
rámec projektu
předpisů zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů další právní normy, kterými se kraje řídí při výkonu svých agend 85 % způsobilých výdajů ze SF EU v rámci IOP prioritní osa 2.
Způsob financování projektu
15 % způsobilých výdajů a nezpůsobilé výdaje z veřejných prostředků (vlastní rozpočet kraje)
Zdroj: KÚ MSK, 2010 3.5.6
Předpokládané výstupy
Předpokládané výstupy projektu eMSK jsou uvedeny v kapitole 3.5.1. Další dílčí výstupy projektu eMSK jsou:
Studie proveditelnosti a ţádost o finanční podporu;
Dokumentace hardwaru a softwaru;
Uţivatelská dokumentace;
Administrátorská dokumentace;
Publicita;
Definice SLA prostředí; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 55 (celkem 376)
Hlášení o pokroku projektu, monitorovací zprávy.
3.5.7
Očekávané přínosy
Očekávané přínosy projektu eMSK v technické a systémové oblasti jsou především následující:
Optimálně fungující vnitřní systém úřadu;
Zajištění připravenosti ICT MSK na součinnost se základními registry;
Optimálně nastavené ICT podporující logicky realizované procesy v organizaci;
Sníţení administrativní zátěţe spojené s vyuţíváním ICT a její optimální a efektivní správa;
Vytvoření standardního systému ukládání dokumentů územních samospráv;
Vytvoření základní báze uloţených dat a dokumentů;
Digitalizace a uloţení kulturního dědictví MSK;
Vytvoření jednotného referenčního podkladu pro agendy územně samosprávných celků, mezi které patří finance a rozpočet kraje, územní plánování, zdravotnictví, školství;
Vytvoření metadatového systému;
Výrazné zvýšení dohledatelnosti dokumentů jejich elektronizací v kterékoli fázi zpracování i po dobu archivování.
Vytvoření a zajištění aktualizace digitálního vektorového mapového díla s obsahem katastrální mapy pokrývající území kraje, na němţ je katastrální mapa dosud vedena na plastové fólii.
Vytvoření a zajištění provozu a údrţby Nástrojů pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů.
Zefektivnění procesů při poskytování údajů o území, zejména údajů v digitální podobě.
Vytvoření nástrojů pro ukládání a správu sledovaných jevů a údajů o území, údajů o stavu a vývoji území, hodnotách území, limitech a záměrech na provedení změn v území.
Vytvoření nástrojů pro ukládání a správu metadat k sledovaným jevům a údajům o území.
Zaloţení systematické správy pasportů údajů o území.
Efektivní a kvalitní zpřístupnění ÚAP obcí (pro správní území ORP) a kraje v rozsahu a způsobem umoţňujícím dálkový přístup.
Vytvoření bezpečného ICT prostředí pro provoz e-Government sluţeb.
V kapitole 7 jsou přínosy přiřazeny jednotlivým projektům, v kapitole 12 jsou vymezeny vyčíslitelné i nevyčíslitelné přínosy pro všechny cílové skupiny, které přinese realizace projektu a se kterými počítá ekonomická analýza.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 56 (celkem 376)
3.5.8
Objektivně ověřitelné indikátory
Objektivně ověřitelné indikátory jsou stanoveny s přihlédnutím k náleţitostem ţádosti, doporučením OSF MVČR a poţadavkům stanoveným jednotlivými typizovanými projektovými záměry. Konkrétní indikátory, jeţ budou muset být realizací projektu naplněny jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 10 Objektivně ověřitelné indikátory pro jednotlivé části projektu.
Část výzvy Část II. Výzvy Digitální mapa veřejné správy Část III. výzvy Digitalizace a ukládání dat Část IV. Výzvy Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS Část V. výzvy Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business Intelligence
Část VI. Výzvy Zřízení technologického centra na úrovni kraje (TCK), včetně zajištění povinných sluţeb
Měrná jednotka
Současná hodnota
Hodnota naplnění indikátoru
Počet
0
1
%
7
27
Počet
0
1
150200 Počet vybudovaných datových úloţišť pro potřeby elektronizace veřejné správy
Počet
0
1
150114 Nové plně elektronizované agendy místní veřejné správy
Počet
0
1
Počet
0
1
Indikátory 150114 Nové plně elektronizované agendy místní veřejné správy 150112 Podíl digitalizovaných dokumentů 150119 Počet úřadů s provedenou integrací ICT
150200 Počet vybudovaných datových úloţišť pro potřeby elektronizace veřejné právy
Zdroj: OSF MVČR, 2010 Všechny indikátory spadají do aktivity dle programového dokumentu IOP d) Elektronizace sluţeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy. U části DMVS bude naplněn indikátor pořízením Účelové katastrální mapy a Nástrojů pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů. V současné době tato agenda neexistuje. Po implementaci obou částí bude stav 1.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 57 (celkem 376)
Výchozí stav u části Digitalizace a ukládání dat je 7 % (110 000 stran) jiţ digitalizovaných dokumentů ze současného počtu 1 530 000 stran (100 %). Indikátor bude naplněn dosaţením 27 % podílu digitalizovaných dokumentů, dojde tedy k navýšení o 20 % (306 000 stran). U části Vnitřní integrace úřadu bude naplněn indikátor provedením integrace ICT na krajském úřadě Moravskoslezského kraje. U části datové sklady jsou stanoveny dva indikátory, které budou naplněny vybudováním datového úloţiště pro potřebu DS a elektronizací dané agendy (datová trţiště). U části Technologické centrum kraje bude naplněn indikátor vybudováním potřebného datového úloţiště. V následujících tabulkách jsou stanoveny výstupy za jednotlivé části projektu a indikátory těchto výstupů
3.6 Varianty řešení V této kapitole jsou analyzovány moţné přístupy k realizaci projektu eMSK s výběrem nejvhodnější varianty. Následně jsou varianty rozebírány za jednotlivé části výzvy. Rozhodování nad výběrem nejvhodnější varianty ovlivňuje několik aspektů a to hlavně z těchto oblastí: Legislativa
Poţadavky definované zákony, prováděcími právními předpisy;
Poţadavky definované IOP a výzvou č. 08 IOP
Rozvoj technologie – očekávané trendy a metody v rámci ICT.
Ekonomické podmínky
Mnoţství peněz v rozpočtu kraje, výnosy a poplatky;
makroekonomická stabilita země;
inflace a její trendy.
Finanční moţnosti
Výše, struktura a vývoj majetku organizace;
vývoj rozpočtové skladby;
investiční politika.
Obecný popis nulové varianty
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 58 (celkem 376)
Obecně se pod pojmem nulová varianta se rozumí nepřistoupení k realizaci projektu za daných podmínek. Vzhledem k daným legislativním mantinelům však není moţné opustit myšlenku projektu obecně. Jedná se o variantu, kdy by se zamýšlená investice v daných podmínkách nerealizovala. Veškeré případné organizační problémy a finanční zatíţení investora a provozovatele by odpadly. Veškeré benefity nulové varianty by se rovnaly nule. Pozitiva nulové varianty:
Ţádné organizační nároky;
ţádné nároky na financování;
ţádné nároky na splnění legislativních poţadavků.
Negativa nulové varianty: -
Nenaplnění příleţitostí;
-
kraj ponese náklady na vybudování infrastruktury bez finanční podpory;
-
konzervování současného stavu je v rozporu se strategickými záměry, nemoţnost navázat dalšími projekty;
-
veřejnosti není přinesen komfort spojený s elektronizací veřejné správy;
-
není modernizována správa území;
-
úpadek regionu;
-
odliv investic;
-
horší vnímání krajského úřadu v očích veřejnosti.
U nulové varianty výrazně převyšují negativa nad pozitivy a je zřejmé, ţe připuštění moţnosti nerealizování projektového záměru by v konečném důsledku vedlo ke ztrátě plánovaných přínosů. Investiční varianta dělá z negativ nulové varianty pozitiva. 3.6.1
Část I. výzvy – Elektronická spisová sluţba
Popis je obsaţen ve studii proveditelnosti k projektu Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy). Ţádost o finanční podporu byla krajem podána samostatně 14. 6. 2010 pod registračním číslem CZ.1.06/2.1.00/08.06945. 3.6.2 3.6.2.1
Část II. výzvy – Digitální mapa veřejné správy Účelová katastrální mapa (ÚKM)
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu a nevyhotovení Účelové katastrální mapy Moravskoslezského kraje, tj. nerealizaci projektu Účelová katastrální mapa. Výhody Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 59 (celkem 376)
Nulová investice (úspora finančních a lidských zdrojů).
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Na území Moravskoslezského kraje, na kterém je katastrální mapa vedena na plastové fólii, nebude k dispozici vektorové mapové dílo s obsahem katastrální mapy.
Zvýšené náklady obcí kraje na pořizování a aktualizaci vlastních vektorových mapových děl s obsahem katastrálních map.
Zpomalení rozvoje e-Government sluţeb.
Varianta 1 – realizace ÚKM Předpokládá vyhotovení účelové katastrální mapy Moravskoslezského kraje tak, aby byly podpořeny cíle e-Government sluţeb a splněny zásadní poţadavky plynoucí z typizovaného projektu. Výhody
Vznik vektorového mapového díla s obsahem katastrální mapy na území Moravskoslezského kraje, na kterém je katastrální mapa vedena pouze na plastové fólii.
Podpora subjektů veřejné správy v rozhodovacích procesech v území, vyšší efektivita a transparentnost těchto procesů.
Sníţení nákladů obcí kraje na pořizování a aktualizaci vlastních vektorových mapových děl s obsahem katastrálních map.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Závěr S ohledem
na snahu
o zvýšení dostupnosti informaci
o území, vyšší efektivitu
a transparentnost
rozhodovacích procesů v území a finanční efekty pro subjekty na území kraje byla zvolena varianta 1 – realizace Účelové katastrální mapy Moravskoslezského kraje. 3.6.2.2
Digitální technická mapa (DTM)
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu a nerealizaci Digitální technické mapy Moravskoslezského kraje, tj. nerealizaci projektu Digitální technická mapa. Výhody Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 60 (celkem 376)
Nulová investice a provozní náklady (úspora finančních a lidských zdrojů).
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Nedojde k vytvoření Digitální technické mapy Moravskoslezského kraje jakoţto významného nástroje pro podporů rozhodovacích a investičních procesů veřejné správy (především územních samospráv) a sloţek krizového řízení kraje (především Hasičského záchranného sboru a Policie České republiky).
Nebude k dispozici nástroj pro uchovávání realizovaných geodetických měření, tj. nástroj pro omezení duplicitních geodetických měření v území Moravskoslezského kraje.
Nedojde ke zvýšení tlaku na legislativní procesy vedoucí k úpravě právního prostředí České republiky podporujícího aktualizace jiţ realizovaných DTM obcí a krajů České republiky.
Varianta 1 – realizace Digitální technické mapy Vybudování Digitální technické mapy Moravskoslezského kraje. Výhody
Bude realizován významný nástroj pro podporů rozhodovacích a investičních procesů veřejné správy a bude zpřístupněn všem subjektů na území kraje (veřejná správa, odborná i laická veřejnost, správci technické infrastruktury apod.).
Bude k dispozici nástroj pro zkvalitnění informací, významných při řešení krizových situací, poskytovaných sloţkám krizového řízení kraje, především Hasičského záchranného sboru a Policie České republiky.
Bude k dispozici nástroj pro uchovávání realizovaných geodetických měření, tj. nástroj pro omezení duplicitních geodetických měření v území.
Dojde ke zvýšení tlaku na legislativní procesy vedoucí k úpravě právního prostředí České republiky podporujícího aktualizace jiţ realizovaných DTM.
Dojde k zefektivnění procesů při poskytování údajů o území, zejména údajů v digitální podobě.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Výrazné navýšení provozních nákladů z rozpočtu kraje oproti stávajícímu stavu.
Závěr
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 61 (celkem 376)
V rámci přípravy realizace projektu Digitální technická mapa Moravskoslezského kraje nebyl nalezen odpovídající finanční model realizace a provozu Digitální technické mapy. Zvláště předpokládané nároky na rozpočet kraje v provozní fázi projektu byly velmi vysoké a tudíţ neakceptovatelné. Z těchto
důvodů,
tj.
z důvodů
vysoké
finanční
náročnosti
investiční
i provozní
fáze
řešení,
se Moravskoslezský kraj rozhodl pro nulovou variantu. Projekt Digitální technická mapa nebude Moravskoslezským krajem realizován. 3.6.2.3
Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP (Portál ÚAP)
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu a nerealizaci Portálu ÚAP Moravskoslezského kraje, tj. nerealizaci projektu Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP. Výhody
Nulová investice a provozní náklady (úspora finančních a lidských zdrojů).
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Nedojde k vytvoření nástrojů pro ukládání a správu sledovaných jevů a údajů o území, údajů o stavu a vývoji území, hodnotách území, limitech a záměrech na provedení změn v území.
Nedojde k zavedení systematické správy ÚAP a souvisejících pasportů údajů o území.
Varianta 1 – realizace Nástrojů pro tvorbu a údrţbu ÚAP Vybudování Nástrojů pro tvorbu a údrţbu ÚAP dle výzvy IOP. Výhody
Dojde k zefektivnění procesů při poskytování údajů o území, zejména údajů v digitální podobě.
Budou vytvořeny nástroje pro ukládání a správu sledovaných jevů a údajů o území, údajů o stavu a vývoji území, hodnotách území, limitech a záměrech na provedení změn v území.
Budou vytvořeny nástroje pro ukládání a správu metadat ke sledovaným jevům a údajům o území.
Bude zaloţena systematická správa pasportů údajů o území.
Zefektivní a zkvalitní se zpřístupnění ÚAP obcí a kraje způsobem umoţňujícím dálkový přístup.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 62 (celkem 376)
Navýšení provozních nákladů z rozpočtu MSK oproti stávajícímu stavu.
Závěr Byla zvolena varianta 1 – realizace projektu Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP, která zajistí dosaţení předpokládaných efektů a cílů projektu eMSK. 3.6.3
Část III. výzvy - Digitalizace a ukládání dat
3.6.3.1
Krajská digitální spisovna
S ohledem na poţadavky uvedené v dokumentu „Digitalizace a ukládání, typizovaný projektový záměr“ byly vydefinovány dva moţné přístupy k řešení KDS – nulová a investiční varianta. Varianta 0 – nulová varianta Varianta 0 (tzv. „nulová varianta“) je srovnávací variantou a popisuje, co nastane, pokud projekt nebude realizován. Nebudování KDS znamená, ţe všichni původci dle zákona č. 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, budou povinni tuto sluţbu zajistit vlastními silami. O dotaci z výzvy 08 v rámci IOP by ovšem nebylo moţné ţádat. Obce v území kraje a jimi zřízené a zaloţené organizace budou nuceny pro splnění legislativních poţadavků vybudovat nezávisle na kraji vlastní digitální spisovny. Varianta 1 – Vybudování KDS Pokud se kraj rozhodne pro vybudování KDS s vyuţitím finančních zdrojů EU, je KDS povinna splňovat poţadavky dané typovým projektovým záměrem Digitalizace a ukládání. Především je nutné splňovat legislativní poţadavky ČR (zákon č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a Národní standard pro elektronické spisové sluţby) a zajistit napojení KDS na NDA, aby bylo moţné předávat digitální archiválie po uplynutí jejich skartační lhůty do NDA. Funkčnost KDS musí být v souladu se standardem OAIS (Open Archive Information System – norma ISO 14721:2003) a podporovat plánování ochrany uloţených dat (Preservation Planning). Musí podporovat práci s balíčky AIP a jejich řízené ukládání, tj. konzistentní uloţení metadat a obsahu archivních balíčků současně do archivního systému a systému správy dat podle standardu OAIS. Výhody:
robustnost tohoto řešení zabezpečuje dlouhodobé uloţení všech uloţených dokumentů a jejich ochranu v čase;
moţnost vyuţití finančních prostředků z EU; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 63 (celkem 376)
z pohledu veřejné správy jako celku významně niţší finanční náročnost neţ při budování několika digitálních spisoven na území MSK;
Nevýhody:
vyšší náročnost při spolupráci všech původců na území MSK;
zodpovědnost kraje za celý projekt a nutnost garance udrţitelnosti
MSK zodpovídá za uloţené dokumenty ostatních původců.
Závěr Byla zvolena varianta 1 – vybudování KDS, z pohledu celého území MSK má niţší ekonomické náklady. 3.6.3.2
Krajské digitální úloţiště
Navrţeny jsou tyto varianty: Varianta 0 – nulová varianta Varianta 0 (tzv. „nulová varianta“) je srovnávací variantou a popisuje, co nastane, pokud KDÚ nebude realizováno. MSK nevzniknou ţádné investiční ani provozní náklady. Uloţení, dostupnost a zálohování dat cílová skupina řeší vlastním způsobem. Toto řešení je však z celkového pohledu draţší, neboť cílové skupiny budou muset řešit vlastní menší úloţiště na své náklady. Varianta 1 – Vybudování KDÚ V TCK bude pro potřeby KDÚ vyhrazen diskový prostor. Na tomto prostoru lze zřídit jednoduchý souborový server s přístupem přes webového klienta nebo přes některý obecný protokol (CIFS, NFS, FTP aj.). Kaţdé instituci, která se připojí ke KDÚ, bude přidělena určitá část tohoto prostoru, kam bude moci ukládat data dle svého uváţení. Pro zajištění bezproblémového přebírání zdravotnické dokumentace z organizací zřizovaných krajem je vhodné pořídit informační systém pro ukládání PACS. Systém umoţní bezpečné a systematické uloţení dat a umoţní tato data spravovat dle potřeb cílové skupiny. Pro zabezpečení takového mnoţství dat je nutné vybudovat a nastavit proces zálohování a replikace dat, neboť kraj bude odpovídat za uloţená data. V rámci této varianty bude pořízeno rozšíření zálohovacích kapacit technologického centra. Výhody:
jednoduché přidělení diskového prostoru; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 64 (celkem 376)
nízké nároky na údrţbu, nastavení a provozování úloţného prostoru.
zabezpečení bezproblémového přebírání dat určených
k zálohování ze zdravotnických zařízení
zřizovaných krajem, Nevýhody:
minimální moţnosti nastavení uţivatelských práv a přístupů u souborového systému – tj. nevhodné pro desítky (stovky) uţivatelů;
kraj nese zodpovědnost za uloţená „cizí“ data.
vysoké zatíţení přenosových linek
Závěr Byla zvolena varianta 1 – vybudováni KDÚ, z pohledu celého území má niţší ekonomické náklady. Bezpečnost dat bude zajištěna replikací do záloţní lokality. 3.6.3.3
Krajský digitální repozitář
Digitální repozitář je dlouhodobé úloţiště digitalizovaných dokumentů, primárně určené pro uloţení kulturního dědictví regionálního významu. Můţe se jednat o regionální periodika, monografie,
historické
mapy, sbírkové předměty a mnohé další zdroje kulturního dědictví. Navrţeny byly tyto varianty: Varianta 0 – nulová varianta Varianta 0 (tzv. „nulová varianta“) je srovnávací variantou a popisuje, co nastane, pokud podprojekt nebude realizován. Kraj ze zákona neručí za zachování hodnot kulturního dědictví regionu, tedy není jeho povinností budovat KDR. Zodpovědnost za zabezpečení uloţení digitalizovaného obsahu nesou vlastníci či správci fondů kulturního dědictví. Výhody:
Ţádná nebo nízká investice
Ţádné nebo nízké provozní náklady kraje
Nevýhody:
Pokud se nebude realizovat KDR je nutné nají alternativní způsob dlouhodobého ukládání a správy dat.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 65 (celkem 376)
Varianta 1 - Plná realizace KDR Tato varianta počítá s nákupem plnohodnotného řešení LTP (Long-Time Perservation) systému pro potřeby celého území kraje. Úloţiště bude zřízeno v technologickém centru kraje s ohledem na dostatečné kapacity tohoto úloţiště. Z pohledu ţivotního cyklu těchto systémů je nezbytné provádět dohled nad obnovou těchto systémů a umoţnit přístupnost dat v nich uloţených v kaţdém čase. Také je nutné zajistit ochranu uloţených dat proti závislosti na uloţeném formátu a dále musí systém zaručit neměnnost dat, která spravuje a uchovává. Potřeba zabezpečit prezentační vrstvu pro přístup návštěvníků a publikaci. Výhody:
Komplexní řešení
Nevýhody
vysoká investiční náročnost tohoto řešení;
vysoké provozní náklady systému;
náročnost na HW a SW.
Závěr Byla zvolena varianta 0 – z pohledu finanční náročnosti se jeví ekonomičtější vyuţít v současnosti jiný způsob uloţení dat regionálního kulturního významu. V rámci přípravy projektu Digitalizace a ukládání dat nebyl nalezen odpovídající finanční model realizace a provozu. Předpokládané nároky na rozpočet MSK v investiční i provozní fázi projektu jsou velmi vysoké. 3.6.3.4
Krajská digitalizační jednotka
K řešení krajské digitalizační jednotky jsou připraveny nulová a dvě investiční varianty, které zohledňují poţadavky na vytvoření KDJ: Varianta 0 – nulová varianta Varianta 0 (tzv. „nulová varianta“) je srovnávací variantou a popisuje, co nastane, pokud KDJ nebude realizována. Tato varianta nepočítá s budováním krajské digitalizační jednotky. Fondy určené k digitalizaci je moţné buď digitalizovat jednorázově formou sluţby, prozatím nedigitalizovat nebo nechat cílové skupiny, aby si digitalizaci zajistili vlastními prostředky. Výhody:
nulové náklady; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 66 (celkem 376)
není potřeba zabezpečit uloţení digitalizovaných dokumentů
Nevýhody:
odsunutí problému digitalizace.
Varianta 1 – Vybudování krajské digitalizační jednotky v plném rozsahu Vybudování krajské digitalizační jednotky v této variantě znamená nákup několika skenerů (např. robotický kniţní skener, manuální kniţní skener, velkoformátový skener) a zajištění kvalifikované obsluhy pořízených skenerů. Jednotka bude určena pro digitalizaci vybraného knihovního fondu a dokumentů, identifikovaných v regionu. Výhody:
Vysoká kapacita digitalizační linky po celou dobu realizace i provozu projektu;
Nevýhody:
kapacita KDJ budované v plném rozsahu bude s velkou pravděpodobností po naskenování knihovního fondu nevyuţita;
je problém zvolit vhodnou kombinaci digitalizační techniky;
vyšší provozní náklady;
vyšší personální náklady, neboť kraj nedisponuje potřebným počtem zaměstnanců pro obsluhu skenerů
nutnost zajištění vhodných prostor, kterými kraj ani knihovna nyní nedisponují.
nutnost zabezpečit uloţení digitalizovaných dokumentů
Varianta 2 – Vybudování malé krajské digitalizační jednotky Vybudování krajské digitalizační jednotky v této variantě předpokládá nákup manuálního kniţního skeneru. Nově pořízený manuální kniţní skener vhodně doplní stávající vybavení Moravskoslezské vědecké knihovny, která zodpovídá za uchování a zpřístupnění regionálního kulturního dědictví. Jednotka bude určena pro digitalizaci knih, periodik a dokumentů, které nebudou digitalizovány formou sluţby, kterou tato varianta předpokládá. Výhody:
niţší pořizovací i provozní náklady;
kapacita KDJ bude pravděpodobně vyuţita i v budoucnu;
není nutné řešit úpravu prostor pro umístění skeneru Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 67 (celkem 376)
není nutné řešit nové zaměstnance pro obsluhu skeneru, bude zajištěno stávajícími zaměstnanci knihovny
Nevýhody:
Takto koncipovaná KDJ bude kapacitně omezená.
nutnost zabezpečit uloţení digitalizovaných dokumentů
Závěr Byla zvolena varianta 2 – Vybudování malé KDJ. Tato varianta má niţší investiční i provozní náklady a vhodně se doplňuje s digitalizací formou sluţby. Většina vybraného fondu se bude digitalizovat formou sluţby, zbytek fondu a přírůstky se budou jiţ digitalizovat na pořízené malé KDJ. Zůstává zde nutnost zabezpečit uloţení digitalizovaných dokumentů. U této varianty je tedy nezbytné zajistit, aby s daty byla pořízena i metadata, která později umoţní dlouhodobou ochranu bez další manuální práce. Popis metadaty umoţní v budoucnu buď převod do LTP systému, nebo např. pouţití vhodného migračního nástroje pro převod formátu v případě ţe by nynější formát pro digitalizaci byl v budoucnu označen jako zastaralý a objevila by se nutnost jej migrovat. 3.6.3.5
Digitalizované a uloţené dokumenty
Vzhledem k tomu ţe tato aktivita úzce navazuje na pořízení KDJ byly navrţeny tři varianty. Varianta 0 – nulová varianta Varianta 0 (tzv. „nulová varianta“) je srovnávací variantou a popisuje, co nastane, pokud tato aktivita nebude realizována. Nerealizace této aktivity má velmi podobné dopady jako nerealizace KDJ. Tato varianta nepočítá s budováním krajské digitalizační jednotky. Fondy určené k digitalizaci je moţné buď digitalizovat jednorázově formou sluţby, prozatím nedigitalizovat nebo nechat cílové skupiny, aby si digitalizaci zajistili vlastními prostředky. Výhody:
nulové náklady;
není potřeba zabezpečit uloţení digitalizovaných dokumentů
Nevýhody:
odsunutí problému digitalizace.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 68 (celkem 376)
Varianta 1 – Digitalizace na vybudované krajské digitální jednotce v plném rozsahu Vybudování krajské digitalizační jednotky v plném rozsahu znamená nákup několika skenerů (např. robotický kniţní skener, manuální kniţní skener, velkoformátový skener) a zajištění kvalifikované obsluhy pořízených skenerů. Takto vybavená KDJ by byla schopná zajistit digitalizaci vybraného kniţního fondu. Výhody:
Vysoká kapacita digitalizační linky po celou dobu realizace i provozu projektu;
Nevýhody:
kapacita KDJ bude s velkou pravděpodobností po naskenování knihovního fondu nevyuţita;
vyšší personální náklady, neboť kraj nedisponuje potřebným počtem zaměstnanců pro obsluhu skenerů
nutnost zabezpečit uloţení digitalizovaných dokumentů
Varianta 2 – Digitalizace sluţbou v kombinaci s vybudovanou krajskou digitální jednotou v omezeném rozsahu Vybudování krajské digitalizační jednotky v omezeném rozsahu předpokládá nákup manuálního kniţního skeneru. Nově pořízený manuální kniţní skener vhodně doplní stávající vybavení Moravskoslezské vědecké knihovny, která zodpovídá za uchování a zpřístupnění regionálního kulturního dědictví a zajistí digitalizaci zbytku fondu a digitalizaci přírůstků. Většina vybraného fondu se bude digitalizovat formou sluţby. Tato varianta předpokládá úzkou spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou, která jakoţto odborný dohled v oblasti regionálního kulturního dědictví poskytne spolupráci při specifikaci nutných prací souvisejících
s digitalizací
dokumentů
a rovněţ
poskytne
spolupráci
při
přebírání
hotového
díla
od vysoutěţeného dodavatele sluţby digitalizace. Výhody:
kapacita KDJ bude pravděpodobně vyuţita i v budoucnu;
není nutné řešit nové zaměstnance pro obsluhu skeneru, bude zajištěno stávajícími zaměstnanci knihovny
smluvně zajištěná digitalizace vybraného fondu v průběhu realizace projektu
Nevýhody:
nutnost zabezpečit uloţení digitalizovaných dokumentů
Závěr
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 69 (celkem 376)
Byla zvolena varianta 2 – Digitalizace sluţbou v kombinaci s vybudovanou malou krajskou digitalizační jednotou. Většina vybraného fondu se bude digitalizovat formou sluţby, zbytek fondu a přírůstky se budou jiţ digitalizovat na pořízené malé KDJ. Stejně jako u KDJ zde zůstává nutnost zabezpečit uloţení digitalizovaných dokumentů. U této varianty je také nezbytné zajistit, aby s daty byla pořízena i metadata, která později umoţní dlouhodobou ochranu bez další manuální práce. Popis metadaty umoţní v budoucnu buď převod do LTP systému nebo např. pouţití vhodného migračního nástroje pro převod formátu v případě ţe by nynější formát pro digitalizaci byl v budoucnu označen jako zastaralý a objevila by se nutnost jej migrovat. 3.6.4
Část IV. výzvy – Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS
Tento projekt je rozdělen do dvou částí, které budou samostatně popsány.
Identity management, integrační platforma a portál úředníka – pořízení a implementace technologií, pomocí kterých budou řešeny tyto výstupy projektu:
-
autorizace, identifikace a autentizace konkrétního úředníka;
-
integrace personálního systému s identitním a autorizačním systémem úřadu;
-
integrace s Portálem veřejné správy;
-
IS integrované se základními registry;
-
integrace s dalšími centrálními informačními systémy dle potřeby. Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů – informační podpora některých procesů probíhajících na krajském úřadě a modernizace programového vybavení uţivatelů úřadu tak, aby byly co nejvíce vyuţity funkcionality integračních technologií a moţností e-Governmentu.
3.6.4.1
Identity management, integrační platforma a portál úředníka
3.6.4.1.1
Identity management
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu – nerealizace této části projektu VIÚ. Výhody
Nulová investice.
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 70 (celkem 376)
Nevytvoření jednotného systému pro vedení externích uţivatelů, nemoţnost správy většího počtu uţivatelů.
Nedojde ke zlepšení správy interních uţivatelů.
Velká pracnost, sloţitost správy uţivatelů vede k vysokému riziku vzniku chyb a bezpečnostních incidentů.
Varianta 1 – realizace Identity managementu Předpokládá realizaci Identity managementu. To povede k vytvoření efektivní a komplexní správy jak interních, tak externích uţivatelů e-Government sluţeb. Jedná se nezbytnou komponentu pro řízení bezpečného přístupu k e-Government sluţbám. Výhody
Zavedení komplexního nástroje pro správu uţivatelů.
Vyšší efektivita a transparentnost administrace uţivatelských práv.
Umoţní efektivní rozvoj e-Government sluţeb.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Navýšení provozních nákladů za technickou podporu systému.
Závěr S ohledem na stěţejní význam efektivní a bezpečné správy uţivatelů pro budování e-Government sluţeb byla zvolena varianta 1 – realizace Identity managementu. 3.6.4.1.2
Integrační platforma
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu – nerealizace této části projektu VIÚ. Výhody
Nulová investice.
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Ad hoc přístup řešící samostatně kaţdý jednotlivý případ vazby mezi informačními systémy. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 71 (celkem 376)
Velmi vysoké nároky na údrţbu takovýchto jednoúčelových vazeb.
Varianta 1 – realizace Integrační platformy Předpokládá realizaci Integrační platformy, která bude spojovat a zprostředkovávat všechny komunikace a interakce mezi jednotlivými aplikačními a systémovými sluţbami. Tato platforma zároveň dovolí sluţby a procesy rychle měnit, snadno je připojovat, zviditelnit a řídit. Výhody
Vnitřní integrace - vyřešení vzájemné integrace interních IS KÚ.
Krajská integrace – vyřešení integrace interních IS KÚ s IS krajských organizací.
Národní integrace – vyřešení integrace interních IS KÚ s IS na národní úrovni (např. systémem základních registrů).
Sníţení provozních nároků a nákladů na integraci.
Umoţní efektivní rozvoj e-Government sluţeb.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Navýšení provozních nákladů za technickou podporu systému.
Závěr Byla zvolena varianta 1 – realizace Integrační platformy. 3.6.4.1.3
Portál úředníka
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu – nerealizace této části projektu VIÚ. Výhody
Nulová investice.
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Nepřehlednost rozdílných prostředí a sloţité vyhledávání informací a orientace.
Vysoké nároky na údrţbu rozdílných prostředí.
Varianta 1 – realizace Portálu úředníka Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 72 (celkem 376)
Předpokládá realizaci Portálu úředníka, který by měl řešit minimálně intranetový portál, extranetový portál autorizovaných uţivatelů a servis desk. Výhody
Nasazení pokročilého portálového řešení plně integrovaného do informačního systému KÚ MSK.
Vytvoření komunikačního kanálu k obcím a zřizovaným organizacím a dalším autorizovaným uţivatelům.
Zefektivnění správy.
Zvýšení přehlednosti a dostupnosti informací.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Závěr Byla zvolena varianta 1 – realizace Portálu úředníka. 3.6.4.2
Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů
3.6.4.2.1
Facility management
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu – nerealizace této části projektu VIÚ. Výhody
Nulová investice.
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Stávající IS neposkytují dostatečnou podporu facility managementu.
Velká pracnost sběru aktuálních informací.
Varianta 1 – realizace Facility managementu Realizace povede k nasazeni SW podpory správy majetku MSK s úzkým zapojením vedení kraje i vedení krajem zřizovaných organizací. Výhody
Zefektivnění sběru dat pro manaţerské rozhodování vedení MSK. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 73 (celkem 376)
Zlepšení informační podpory pro ekonomické nakládání s majetkem MSK.
Vyšší efektivita a transparentnost správy majetku.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Navýšení provozních nákladů za technickou podporu systému.
Závěr S ohledem na výhody byla zvolena varianta 1 – realizace Facility managementu. 3.6.4.2.2
Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu – nerealizace této části projektu VIÚ. Výhody
Nulová investice.
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Stávající systém lze provozovat pouze do konce roku 2012.
Po ukončení provozuschopnosti by došlo k výraznému sníţení úrovně zabezpečení, bylo by nutno se na interních počítačích přihlašovat pouze jménem a heslem.
Varianta 1 – realizace Systému pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou Realizace Systému pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou umoţní zachovat a dále rozvinout vyuţívání čipových karty v prostředí informačních systémů kraje. Výhody
Ochránění investic provedených v minulosti Moravskoslezským krajem.
Zachování potřebné úrovně bezpečnosti.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Závěr Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 74 (celkem 376)
Po zváţení výhod i nevýhod byla zvolena varianta 1 – realizace Systému pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou. 3.6.4.2.3
Docházkový systém
Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu – nerealizace této části projektu VIÚ. Výhody
Nulová investice.
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Technologicky nevyhovující systém (pouţívá souborový systém s proprietálním formátem dat). Není v souladu se Strategii ICT KÚ.
Komplikovaná správa systému.
Varianta 1 – realizace Docházkového systému Technologické povýšení stávajícího systému (upgrade či pořízení nového systému), které umoţní vyuţití standardních relačních databází. Výhody
Modernizace aplikačního programového vybavení a jeho uvedení do souladu se Strategií ICT KÚ.
Vyšší míra integrace s personálním systémem, vyšší integrovatelnost této aplikace s intranetovým portálem.
Efektivnější předávání informací zaměstnancům kraje.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Závěr Byla zvolena varianta 1 – realizace Docházkového systému a to zejména z důvodu dosaţení vyšší míry integrace s ICT KÚ. 3.6.4.2.4
Licence balíku kancelářských programů
Varianta 0 – nulová varianta Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 75 (celkem 376)
Předpokládá zachování stávajícího stavu – nerealizace této části projektu VIÚ. Výhody
Nulová investice.
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody
Dlouhodobě neudrţitelný stav.
Starší verze stávajícího kancelářského balíku MS Office navíc jiţ nesplňují podmínky pro práci s elektronickým podpisem (algoritmus SHA-2).
Roztříštěnost verzí kancelářských programů komplikuje a prodraţuje správu pracovních stanic, školení uţivatelů.
Varianta 1 – pořízení Licence balíku kancelářských programů Provedení revize licencí kancelářského software a sjednocení verze kancelářských programů na pracovních stanicích v souladu s analýzou provedenou v rámci VIÚ. Výhody
Efektivnější správa pracovních stanic, školení a vyuţívání kancelářských programů.
Zlepšení integrace s agendovými aplikacemi.
Nevýhody
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Závěr Byla zvolena varianta 1 – pořízení Licence balíku kancelářských programů.
3.6.5
Část V. výzvy – Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business intelligence (BI)
S ohledem na poţadavky uvedené v typizovaném projektovém záměru byly vydefinovány tyto varianty: Varianta 0 – nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu a nerealizaci nových datových trţišť – nerealizaci projektu DS.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 76 (celkem 376)
Výhody:
Nulová investice a provozní náklady (úspora materiálových, finančních, lidských zdrojů).
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP.
Nevýhody:
Nevybudování potřebných datových trţišť pro podporu rozhodování.
Zbrzdění rozvoje e-Government sluţeb.
Varianta 1 – realizace DS Předpokládá realizaci datového skladu a datových trţišť tak, aby byly podpořeny cíle e-Government sluţeb a splněny minimální poţadavky plynoucí z typizovaného projektu. Tato varianta výrazným způsobem zvýší informovanost napříč KÚ MSK a podpoří tak další rozvoj vyuţitelnosti těchto moderních technologií. Výhody:
Zavedení nástroje pro podporu rozhodování.
Elektronizace některých pracovních procesů vedoucí k vyšší efektivitě a transparentnosti.
Nevýhody:
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Navýšení provozních nákladů.
Závěr S ohledem na snahu o zvýšení dostupnosti informaci, vyšší efektivitu rozhodovacích procesů podpořenou zaváděním moderních informačních technologií byla zvolena varianta 1 – realizace DS. 3.6.6
Část VI. výzvy – Technologické centrum
S ohledem na poţadavky uvedené v typizovaném projektovém záměru byly vydefinovány tyto varianty: Varianta 0 – nulová varianta Vyuţití stávajících technologií - nerealizace projektu TCK. Výhody:
Nulová investice a provozní náklady (úspora materiálových, finančních, lidských zdrojů).
MSK se nezavazuje k udrţení výstupů projektu a podmínek výzvy IOP. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 77 (celkem 376)
Nevýhody:
Stávající technologie je pro splnění provozních poţadavků e-Government sluţeb z hlediska kapacitního, výkonnostního, záručních lhůt i ţivotnosti nevyhovující
Nebude moţno realizovat klíčové projekty e-Government sluţeb (DMVS, DUD, VIÚ)
Nepřipravenost ICT MSK na plánované centrální projekty.
Varianta 1 – Vybudování TCK v prostorách kraje Vybudování TCK v plném rozsahu, začlenění současných HW a SW kapacit do nově budovaného TCK, vybudování nové záloţní technologické místnosti a částečná rekonstrukce datové sítě na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje. Výhody:
Vybuduje se robustní, škálovatelné a rozšiřitelné technologické provozní prostředí pro bezpečný provoz e-Government sluţeb.
Vyuţití i stávajících technologií – zhodnocení dosavadních investic..
Komplexní řešení.
Nevýhody:
Povinnost zajistit udrţitelnost.
Navýšení provozních nákladů oproti stávajícímu stavu.
Varianta 2 – Vybudování TCK s vyuţitím outsourcingu Vybudování TCK v plném rozsahu s umístěním v externím datovém centru a s externí správou. Výhody:
Vše poskytováno formou sluţby.
Nevýhody:
Provozně nákladnější varianta oproti variantě 1.
Nevyuţití stávajících technologií i vyhovujících prostor kraje.
Problém s udrţitelností při změně dodavatele sluţby.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 78 (celkem 376)
Závěr Byla zvolena varianta 1 – Vybudování TCK v prostorách kraje, která má niţší provozní náklady, menší rizika z pohledu udrţitelnosti a lepší zhodnocení dosavadních investic kraje do ICT.
3.7 Etapy projektu Projekt eMSK je rozdělen do následujících fází: 3.7.1
Přípravná fáze
21. 7. 2009 – 31. 12. 2010
výběr zpracovatele Studie proveditelnosti (21. 7. 2009 byla vyhlášena veřejná zakázka na zpracovatele)
Příprava projektu – schválení přípravy projektu v zastupitelstvu kraje,
Výběr varianty řešení – v této etapě ţadatel provedl důkladné posouzení řešení z hlediska technické náročnosti a nákladů na jeho realizaci.
Sestavení projektového týmu – ţadatel sestavil kvalitní projektový tým, jasně specifikoval úkoly a odpovědnosti jednotlivých členů týmu. Dále byl nastaven systém řízení a fungování týmu.
Zpracování ţádosti o dotaci – nedílnou součástí přípravné etapy bylo zpracování ţádosti do IOP včetně všech povinných příloh.
Zajištění financování – ţadatel zajistil dostatečné prostředky pro financování výdajů spojených s realizací projektu eMSK.
Uplatnění úvazků na zapojené zaměstnance Moravskoslezského kraje.
3.7.2
Investiční fáze
Tato fáze je rozdělena do etap, které jsou součástí projektové ţádosti. Etapa č. 1 (1. 1. 2011 – 31. 12. 2011) Výběrová řízení – v této etapě proběhnou dvě veřejné zakázky: 1. Analýza, Identity management, Portál, Integrační platforma (VIU) 2. Skenery (DUD); Digitalizace (DUD); Facility management (VIU); Účelová katastrální mapa (DMVS); Technologie 1. část (TCK) Vývoj/dodávka technologie - dodavatel vzešlý z výběrových řízení začne implementovat danou technologii. V této etapě bude vytvořen analytický dokument VIÚ. Budou uplatňovány úvazky za části DUD, VIÚ a TCK Publicita projektu Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 79 (celkem 376)
Administrace Projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s poţadavky poskytovatele dotace Etapa č. 2 (1. 1. 2012 – 31. 12. 2012) Výběrová řízení - v této etapě proběhnou tři veřejné zakázky: 1. Veřejná zakázka: Technologie DS (software) včetně metadatového systému, trţiště ekonomiky vč. controllingu (DS) 2. Veřejná zakázka: Docházkový systém (VIU); Kartové centrum (VIU); PACSy (DUD); KDS (DUD); Portál ÚAP (DMVS) 3. Veřejná zakázka: Office (VIU), Veřejná zakázka: Datové trţiště školství, statistiky (DS) a zdravotnictví (DS) Vývoj/dodávka technologie - dodavatel vzešlý z výběrových řízení začne implementovat danou technologii. V této etapě bude spuštěna část Integrační platformy včetně Identity managementu a portálového řešení. Dále bude ve zkušebním provozu technologie Facility managementu a Účelová katastrální mapa. Vše bude provozováno na vybudované první části TCK. Budou uplatňovány úvazky za části DMVS, DUD, VIÚ, DS a TCK Publicita projektu Administrace Projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s poţadavky poskytovatele dotace Etapa č. 3 (1. 1. 2013 – 31. 12. 2013) Výběrová řízení - bude ukončena poslední veřejná zakázka na 2. část TCK Vývoj/dodávka technologie – implementace zbývajících částí a doladění technologie ve zkušebním provozu Budou uplatňovány úvazky za části DUD, VIÚ, DS a TCK Administrace Projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s poţadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat ţadatel. Publicita projektu 3.7.3
Provozní fáze
od 1. 1. 2014 Provozování nové technologie – pořízený HW a SW včetně nových sluţeb bude provozován minimálně po dobu udrţitelnosti projektu. Monitoring a reporting Projektu - v souladu s poţadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat ţadatel.
3.8 Návaznosti na další projekty a výzvy v rámci IOP Kraje prozatím mohly podávat projekty pouze v rámci výzvy č. 8, kde MSK připravuje projekt eMSK a projekt Elektronické spisové sluţby (I. část výzvy). Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 80 (celkem 376)
Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy) CZ.1.06/2.1.00/08.06945 Projekt představuje vybudování elektronické spisové sluţby v MSK, která zabezpečí důvěryhodné a prokazatelné nakládání s dokumenty. Tento projekt je součástí rozvoje e-Governmentu v území. V rámci projektu bude pořízena elektronická spisová sluţba pro příspěvkové organizace kraje a upgradována stávající spisová sluţba pouţívaná na krajském úřadě. Aktivity projektu budou zajištěny především dodavatelským způsobem. Projekt eSpS úzce souvisí s projektem eMSK, který mu poskytuje potřebné HW vybavení. Další provázanost je na KDS, kde budou uloţeny uzavřené spisy. Z důvodu této provázanosti bylo v rámci této studie zvolena společná CBA, která nebyla v projektu eSpS povinná. Blíţe je tento projekt popsán v dokumentu Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji. Další projekty v rámci IOP, které mají přímou vazbu na projekty kraje, realizují jednotlivá ORP Výzva č. 6 IOP - Rozvoj sluţeb eGovernmentu k obcích Od 27. října 2009 do 31. 5. 2010 byla vypsána výzva č. 06 IOP na Rozvoj sluţeb e-Governmentu v obcích. Tato výzva umoţňovala ţadatelům získat finanční podporu na zřízení TC ORP včetně zajištění povinných sluţeb, na pořízení eSpS pro ORP a řešení spisové sluţby obcí ve správním obvodu ORP a dotace na vnitřní integraci úřadu ORP. Do této výzvy podalo ţádost 20 z 22 ORP v MSK. V rámci TC ORP můţe být pro obce a jimi zřizované a zakládané
organizace provozována elektronická
spisová sluţba. Vazba na projekt eMSK existuje v oblasti elektronické spisové sluţby, neboť výstupy z eSpS umístěné na TC ORP mohou být ukládány do KDS. Je zde tedy moţnost budoucí komunikace SW elektronické spisové sluţby se SW pro krajskou digitální spisovnu. Nepřímo tak spolu budou komunikovat i jednotlivá technologická centra, neboť ta těmto aplikacím poskytují potřebný HW. Výzva č. 9 IOP - Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě Tato výzva byla vyhlášena pro statutární města v následujících tématech: 1. Komunikační infrastruktura 2. Portály subjektů veřejné správy 3. Spisová sluţba 4. Centrum ICT sluţeb 5. Portál občana 6. Datové sklady 7. Manaţerské informační systémy 8. Digitalizace a archivace Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 81 (celkem 376)
9. Integrace agendových systémů. Vazba na projekt eMSK je ve sluţbách poskytovaných do území, neboť pokud statutární města kraje výzvu vyuţijí a zrealizují projekty na daná témata, tak nebudou mít zájem o tyto sluţby ze strany MSK.
3.9 Návaznosti na další projekty ţadatele Přímou vazbu na eMSK mají neinvestiční projekty kraje realizované v rámci OP LZZ. Pomocí neinvestičních projektu se mohou uţivatele (cílové skupiny) naučit co nejefektivněji vyuţívat nové moţnosti elektronické veřejné správy. Zajištění vzdělávání v eGovernmentu CZ.1.04/4.1.00/40.00018 Moravskoslezský kraj předloţil v říjnu 2009 do výzvy č. 40 OP LZZ projekt Zajištění vzdělávání v eGovernmentu a prosinci 2009 bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Hlavním cílem projektu je realizace vzdělávacího programu, jeţ zajistí vzdělávací potřeby vyplývající z implementace e-Governmentu do veřejné správy při dodrţení podmínek daných závaznými vzorovými vzdělávacími programy. Vzdělávání bude realizováno prostřednictvím školitelů v eGONcentru kraje a bude určeno pro osoby dotčené implementací e-Governmentu, tj. zaměstnance Moravskoslezského kraje zařazené do Krajského úřadu, volené zastupitele a zaměstnance příspěvkových organizací. V rámci projektu jsou realizovány kurzy, které jsou zaměřeny např. na datové schránky, elektronický podpis, atd. Projekt je realizován v období od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2012, s celkovým rozpočtem 2.810.097 Kč. Vazba projektu Zajištění vzdělávání v eGovernmentu a projektu eMSK je zejména v oblasti vzdělávání. Vybraným cílovým skupinám, zejména zaměstnancům Moravskoslezského kraje a zaměstnancům organizací zřizovaných a zakládaných Moravskoslezským krajem, můţe být z tohoto projektu zajištěno školení na některé aplikace pořízené v rámci projektu eMSK (např. školení na Office, elektronickou spisovou sluţbu, ukládání dat do KDJ). Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality CZ.1.04/4.1.00/42.00007 Moravskoslezský kraj předloţil v listopadu 2009 do výzvy č. 42 OP LZZ projekt "Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality", následně bylo v únoru 2010 vydáno rozhodnutí o poskytnutí
dotace.
Cílem
projektu
je
zlepšit
kvalitu
řízení
a managementu
Krajského
úřadu
Moravskoslezského kraje prostřednictvím aplikace modelu Společný hodnotící rámec (model F), zavedením projektového a procesního řízení a prostřednictvím strategického plánování a tvorby zásadních koncepcí rozvoje Moravskoslezského kraje. Předpokládaná doba realizace je 1. 3. 2010 - 28. 2. 2013, celkové způsobilé výdaje projektu činí 15.324.543 Kč. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 82 (celkem 376)
Vazba tohoto projektu na projekt eMSK je v potenciálním vyuţití aplikací a SW vybavení pořízeného v rámci projektu eMSK. Rozvoj řízení lidských zdrojů na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje CZ.1.04/4.1.01/57.00026 Hlavním cílem projektu je zefektivnit řízení a rozvoj lidských zdrojů na KÚ MSK. Specifickým cílem projektu je zkvalitnit řízení a zefektivnit získávání a výběr zaměstnanců, zavést adaptační proces, inovovat systém hodnocení zaměstnanců, nastavit cíle v oblasti personálního řízení na KÚ MSK a rozvoj personální činnosti. Projekt bude realizován v období 1. 9. 2010 - 31. 8. 2012. Celkové způsobilé výdaje projektu činí 9.366.012 Kč. Vazba tohoto projektu na projekt eMSK je v potenciálním vyuţití aplikací a SW vybavení pořízeného v rámci projektu eMSK. Vzdělávací systém zaměstnanců Krajského úřadu Moravskoslezského kraje CZ.1.04/4.1.01/57.00018 Hlavním cílem projektu je zefektivnění řízení lidských zdrojů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje zaměstnanců. Specifickým cílem je zefektivnění interního systému vzdělávání zaměstnanců zařazených do krajského úřadu (KÚ). Cíle projektu jsou v souladu se specifickým cílem oblasti podpory 4.1 Zefektivnit vzdělávání, odbornou přípravu a rozvoj úředníků úřadů územních samosprávných celků a politiků včetně volených zastupitelů úřadů ÚSC. Projekt je realizován v období 1. 9. 2010 – 31. 8. 2010. Celkové způsobilé výdaje činí 4.925.810 Kč. Vzdělávání pro zaměstnance zařazených do krajského úřadu CZ.1.04/3.4.04/26.00222 Cílem projektu je zavedení systematického přístupu ke vzdělávání rodičů na mateřské a rodičovské dovolené a vytvoření vzdělávacího programu, kterým by mohli udrţovat svoji kvalifikaci, odborné znalosti a pracovní návyky s důrazem na úspěšné zvládnutí návratu do zaměstnání s cílem zamezit moţnému sociálnímu vyloučení těchto osob. Projekt je realizován v období 1. 8. 2009 - 31. 7. 2011. Celkové výdaje činí 3.228.834 Kč.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 83 (celkem 376)
4
Analýza poptávky a koncepce marketingu
Kapitola Analýza poptávky a koncepce marketingu se zabývá analýzou poptávky a nabídky, která slouţí jako podklad pro vytvoření marketingové strategie, marketingového mixu a popisu koncepce odbytu.
4.1 Analytická část Analytická část popisuje postupy a výsledky analýz poptávky a nabídky, přičemţ cílové skupiny (zákaznický segment ) jsou jiţ uvedeny v kapitole 1.6. 4.1.1
Analýza poptávky výstupů projektu
Poptávka státu a kraje i ORP je popsána ve Strategii implementace eGovernment do území a spočívá v potřebě existence regionální infrastruktury. Poptávka občanů a podnikatelských subjektů po elektronických sluţbách roste adekvátně s nárůstem počtu uţivatelů internetu a rozsahem jeho vyuţívání. V rámci mapování stavu připravenosti podání ţádosti a stavu jednotlivých projektů, které bylo provedeno MV ČR v termínu od 21. 4. 2010 – 5. 5. 2010, byla zjišťována poptávka a rozsah plánovaných projektů podávaných v rámci výzvy č. 8 IOP ve všech krajích České republiky. Z výsledku této analýzy vyplynulo, ţe Moravskoslezský kraj i ostatní kraje plánují vyuţít maximální alokované částky a v maximální moţné míře vyuţít realizace všech klíčových aktivit tak, aby výstupem bylo komplexní poskytování e-Government sluţeb na území kraje. Moravskoslezský kraj pro podrobné zjištění poptávky provedl Analýzu e-Government sluţeb v MSK. Z této analýzy následně vzešla Stategie e-Government sluţeb v MSK a analýza se stala jeho přílohou. Z analýzy vyplynul zájem téměř všech ORP budovat TC. Na základě tohoto zájmu vytvořil MSK společnou skupinu implementátorů e-Governmentu, která řeší provázanost svých aktivit v oblasti elektronizace veřejné správy. Dále analýza prokázala zájem jednotlivých obcí a organizací zřizovaných MSK o sluţby e-Governmentu, coţ bylo zapracováno do jednotlivých projektů. Analýza se také zabývala stávajícím ICT KÚ MSK a moţností připojení se do KIVS, coţ bylo také zohledněno v jednotlivých projektech. Poté, co byla vyhlášena výzva č. 08 IOP, kde byly v rámci typizovaných projektových záměrů definovány sluţby do území, provedl MSK aktualizaci Analýzy e-Government sluţeb v MSK. Výsledek za oblast DUD a DMVS je znázorněn v následujících tabulkách a obrázcích. Výsledky dalších průzkumů jsou uvedeny v SeMSK.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 84 (celkem 376)
Tabulka č. 11 Výsledek průzkumu zájmu ORP o sluţby DUD – 1. část
ORP
1 2 3 4
BÍLOVEC BOHUMÍN BRUNTÁL ČESKÝ TĚŠÍN
5
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM FRÝDEKMÍSTEK
6
Máte ve svých fondech, Měli byste zájem o sluţbu digitalizace dokumentů? digitálních nebo analogových, materiály regionálního kulturního významu, které by měly být uloţeny v krajském repositáři? NE NE NE NE ANO - spisy stavebního archivu ANO ANO - projektová dokumentace, formát A3 - A0 (agenda projektů a stavebního úřadu) NE NE ANO
7
FRÝDLANT NE NAD OSTRAVICÍ 8 HAVÍŘOV 9 HLUČÍN NE 10 JABLUNKOV NE
ANO - sluţby bychom vyuţili pouze u specifických dokumentů, kdybychom se rozhodli digitalizovat zpětně (např. celou stavební spisovnu, kterou nejsme schopni kapacitně zvládnout a rovněţ by asi byl problém digitalizovat nestandardní formátystavební výkresy), mnoţství je moţné vyčíslit pouze v běţných metrech, není moţné vyčíslit v kusech. Problematická by rovněţ byla samostatná stránka předávání dokumentů k digitalizaci, kdy dokumenty nebudeme mít k dispozici NE
NE ANO - spisy stavebního archivu, ţivotní prostředí, 20 m
11 KARVINÁ
NE
ANO - stavební archiv, mnoţství nelze v tuto chvíli odhadnout, bude upřesněno aţ v rámci zpracování studie proveditelnosti našeho projektu do V9 NE ANO - projektová dokumentace, mapy, A2 5000, A1 150, A0 50
12 KOPŘIVNICE 13 KRAVAŘE
NE NE
14 KRNOV
ANO
15 NOVÝ JIČÍN
ANO
16 ODRY
ANO
ANO - sbírka starých tisků (formáty: 4 °, 8 °, 12 °, mnoţství: 250 výtisků) s Sbírka archivních stavebních plánů (8 archivních krabic)
17 OPAVA 18 ORLOVÁ 19 OSTRAVA
NE NE ANO
ANO - knihy, noviny, časopisy apod. NE ANO
ANO - prozatím máme archív v analogové podobě pro SÚ, ŢU, SO, ŢP. Neumíme nyní odhadnout počet kusů, které by jsme měli ukládat v digitální podobě. ANO - mimo dokumenty výše uvedené se jedná o dokumenty s významem pro budoucnost (např. významné stavby, rekonstrukce - spisy, PD apod.)
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 85 (celkem 376)
20 RÝMAŘOV
ANO
ANO - spisy stavebního archivu, mnoţství neodhadnutelné
21 TŘINEC
ANO
22 VÍTKOV
NE
ANO - pokud bude za přijatelnou cenu. - spisy stavebního archivu - cca 100 000 formátu A3 aţ A0 ANO - typy dokumentů: projekty, technické zprávy, projektová dokumentace - odbor výstavby a úsek investic města, mapy, formáty (počet ks/rok): A3/13 000
Zdroj: KÚ MSK, 2009
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 86 (celkem 376)
Tabulka č. 12 Výsledek průzkumu zájmu ORP o sluţby DUD – 2. část Jaké dokumenty, z hlediska typu, formátu,
ORP
mnoţství, byste rádi digitalizovali? Knihy
1 2 3
4
5
6
7 8 9 10 11 12 13 14
BÍLOVEC BOHUMÍN BRUNTÁL
Celkově bychom uvítali moţnost osobní konzultace nabízených sluţeb v rámci projektu digitální spisovny. ČESKÝ TĚŠÍN Kronika města, 10 kusů, formát A3, stav dobrý FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM FRÝDEKkronika města MÍSTEK - je jiţ digitalizována za současnosti archivu FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ HAVÍŘOV HLUČÍN JABLUNKOV KARVINÁ KOPŘIVNICE KRAVAŘE KRNOV
15 NOVÝ JIČÍN
Noviny
Časopisy
Jiné
Budování vlastní digitální spisovny: Rozhodneme se dle nabídky kraje.
Městský zpravodaj, 120 kusů, formát A4
Zpravodaj - 26 ks ročně, formát A4
0
0
0
0
0 NE
0 Krnovské listy, 3 900 kusů, formát A3
0
0
NE 12 ks/rok, 10 stran, formát A4
NE DVD (4,7 GB/1 DVD), cca 10 ks, filmy o městě, slavností města apod. (profesionální zpracování), fotografie města (významné události)
5 ks, cca 100 stran, formát A4
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 87 (celkem 376)
16 ODRY
17 18 19 20
OPAVA ORLOVÁ OSTRAVA RÝMAŘOV
Sbírka starých tisků převáţně liturgického, homiletického, teologického a církevněhistorického charakteru z období 16.18. století. Tisky z fondu bývalé děkanské knihovny v Odrách.
Archiválie: sbírka stavebních plánů od roku 1850 do roku 1945 vzniklá činností stavební komise Městského úřadu v Odrách. Formáty A3 a A2, výkresy jsou poškozeny pouze v místě skladu. Mnoţství: 8 archivních krabic (kartonů).
1 ks, 80 stran, 23 ks/rok vázaná kniha Rýmařovský horizont, cca 28 stran, i v el. podobě
10 ks propagačních materiálů, počet stran 4
21 TŘINEC
Evidenční listy o kulturních památkách, cca 50 ks, A4 (analogové). Staré obrázky Třince na skle, formát A4 (digitální).
22 VÍTKOV Zdroj: KÚ MSK, 2009 Z výše uvedeného šetření vyplývá, ţe oslovené ORP mají ve svých fondech materiály regionálního a kulturního významu, které by měly být digitalizovány. O samotnou digitalizaci těchto materiálů má zájem 64 % oslovených. Po pořízení KDJ umoţní MSK zájemcům za příspěvek na provoz vyuţití kapacity KDJ. Prioritně však bude digitalizováno regionální kulturní dědictví vybrané MSVK. Grafické vyjádření je uvedeno níţe pod tímto textem. Tabulka č. 13 Shrnutí dotazníkového průzkumu o sluţby DUD Máte ve svých fondech, digitálních nebo analogových, materiály regionálního kulturního významu, které by měly být uloţeny v krajském repozitáři?
Měli byste zájem o sluţbu digitalizace dokumentů?
ANO
8
ANO
14
NE
12
NE
7
Bez vyjádření
2
Bez vyjádření
1
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 88 (celkem 376)
Obrázek č. 3 Grafické vyjádření zájmu ORP o sluţby DUD
Zdroj: KÚ MSK, 2009 Současně bylo provedeno dotazníkové šetření týkající se portálu ÚAP. Cílem bylo zjistit, zda ORP mají zájem o přístup do projektu portálu ÚAP, viz níţe uvedená tabulka. Tabulka č. 14 Zájem ORP o sluţby Portálu ÚAP
Přístup do ORP
projektu Portál ÚAP
BÍLOVEC
ANO
BOHUMÍN
ANO
BRUNTÁL
ANO
ČESKÝ TĚŠÍN
ANO
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM
ANO
FRÝDEK-MÍSTEK
ANO
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ
ANO
HAVÍŘOV HLUČÍN
? NE
JABLUNKOV
ANO
KARVINÁ
ANO Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 89 (celkem 376)
KOPŘIVNICE
ANO
KRAVAŘE
ANO
KRNOV
ANO
NOVÝ JIČÍN
ANO
ODRY
ANO
OPAVA
ANO
ORLOVÁ
ANO
OSTRAVA
ANO
RÝMAŘOV
ANO
TŘINEC
ANO
VÍTKOV
ANO
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Z výše uvedeného šetření je patrné, ţe oslovené obce mají z 91 % zájem o přístup do projektu Portál ÚAP. Grafické znázornění výsledku průzkumu je uvedeno níţe. Obrázek č. 4 Grafické znázornění zájmu ORP o sluţby Portálu ÚAP
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Mezi hlavní sluţby, které jsou poptávány v rámci projektu eMSK patří: a. Sluţby typizovaných projektů
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 90 (celkem 376)
Elektronická spisová sluţba, včetně úloţiště nevyřízených a neuzavřených spisů, zajišťuje sluţbu pro vlastní Krajský úřad Moravskoslezského kraje a příspěvkové organizace kraje, s moţností rozšíření sluţby i pro obce kraje.
Digitální mapa veřejné správy Účelová katastrální mapa (UKM), Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů (portál ÚAP).
Digitalizace a ukládání – tento projekt zahrnuje Krajskou digitalizační jednotku (KDJ), sluţbu digitalizace, Krajskou digitální spisovnu (KDS) jako garantované úloţiště elektronických dokumentů pro všechny obce kraje a jejich organizace.
Vnitřní integrace úřadu
Datové sklady
Technologické centrum kraje (HW a SW)
b. Sluţby centrálních projektů
Provoz základních registrů - RUIAN, ROB, ROS, RPP,
Národní digitální knihovna (NDK),
Národní digitální archiv (NDA).
c. Aplikace systémového charakteru
Provoz schránek elektronické pošty
Provoz domén
Pravidelné zálohování vyhrazeného datového prostoru
Základní zabezpečení (firewall, antivir, antispam, zabezpečené přenosové kanály).
d. Integrace na úrovni uţivatelské a aplikační e. Zajištění provozu a dohledu z pohledu infrastruktury a lidských zdrojů. Motivem poptávky je zejména snaha o sníţení nákladů na pořízení, provoz a integraci informačního systému a moţnost rozšířit sluţby e-Governmentu. Nedílnou součástí poptávky je také udrţení provozu následujících min. 5 let (60 měsíců) a plán propagace, který je popsán v rámci marketingového mixu. 4.1.2
Definice nabídky výstupu projektů
Základními výstupy projektu jsou:
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 91 (celkem 376)
-
Plně elektronizována agenda místní veřejné správy; Provedená integrace ICT na úřadě; Digitalizované a uloţené dokumenty; Vybudovaná datová úloţiště;
Základní výstupy jsou utvářeny z jedné strany kritérii stanovenými v dokumentech k jednotlivým typizovaným projektům, kritérii stanovené legislativou a dále podmínkami dotace dle výzvy č. 08 IOP. Výstupy dle jednotlivých projektů specifikuje kapitola 3.5.1 a kapitola 3.5.6.
4.2 Návrhová koncepční část Tato kapitola návrhuje na základě výsledků analytické části marketing provozní fáze a potvrzuje stanovení hlavního cíle projektu eMSK. 4.2.1
Marketingová strategie
Marketingová strategie směřuje především k dosaţení co největšího stupně podílu elektronického způsobu poskytování sluţeb. Projekt tedy spadá do kategorie veřejně prospěšných projektů. Cílem marketingové strategie je popsat způsob dosaţení cílů projektu pro definované segmenty zákazníků. Podle cílového segmentu zákazníků lze sluţby poskytované v rámci eMSK rozdělit na interní (kde je primárním zákazníkem kraj) a externí (kde jsou primárními zákazníky zřizované a zakládané organizace krajem, obce, zakládané a zřizované organizace obcí, stát, občané). Interní sluţby a aplikace - Interní databázový server, Aplikační server, AIS samosprávy, Šifrování, Elektronický podpis, Časové razítko, Autorizovaná konverze, Sluţby systémové správy interního systémového prostředí, SMTP server, name server, Adresářové sluţby, Identity management, Jmenné sluţby DNS – zajišťují překlad IP adres na jména případně další sluţby dle potřeby, Účelová katastrální mapa, Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů. Externí sluţby aplikace - Přístup k e-Government sluţbám, Integrace na centrální projekty, zejména ZR, Adresářové sluţby, Identity management, Ukládání a digitalizace dat, Účelová katastrální mapa, Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů, Datové sklady a manaţerské informační systémy Z pohledu kraje jde o definování kvalitních a dostupných sluţeb v rámci SLA (jako je dostupnost sluţby, doba její odezvy, doba jejího zprovoznění při jejím výpadku, atd.) čemuţ musí odpovídat robustní, bezpečná a do budoucna rozšiřitelná infrastruktura a architektura informačního systému. Za účelem identifikace faktorů ovlivňujících realizaci a udrţitelnost projektu byla vypracována SWOT analýza, která je v následující tabulce.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 92 (celkem 376)
Tabulka č. 15 SWOT analýza projektu silné stránky projektu
slabé stránky projektu
Odborné znalosti zaměstnanců odboru informatiky
Nejasnosti ve výkladu typizovaných projektů
Zkušenosti zaměstnanců KÚ MSK s jiţ realizovanými projekty
Nedostatečné a nevyjasněné připojení TC ORP ke KIVS na
z dotačních titulů EU
území Moravskoslezského kraje
Komunikace s ORP (setkání implementátorů, Memorandum
o spolupráci)
na údrţbu a nebezpečí roztříštěnosti datového fondu
ICT vybavenost KÚ MSK technikou
Zabezpečení a vybavení hlavní technologické místnosti, moţnost
Rychlost reakcí kraje na legislativní změny a zajištění souladu ICT s procesy veřejné správy
vytvoření záloţní technologické místnosti
Přetrvání roztříštěnosti SW architektury a tím zvýšení nároků
Nedostatečné personální zabezpečení KÚ pro naplnění minimálních poţadavků typizovaných projektů
Zavedená podpora uţivatelů
příleţitosti projektu
hrozby projektu
Zavedení hostované eSpS pro PO kraje
Vytvoření garantovaného úloţiště dat
Vytvoření datového skladu s jasně definovanou strukturou,
Zakonzervování současného stavu řešení ICT.
vazbami a obsahem
Snaha o centralizované řízení krajů státem – odebrání
Nedostatečné finanční prostředky pro implementaci potřebných změn
Provozování aplikací vybraných řešení na infrastruktuře TC
Umoţnění realizace dalších typizovaných projektů
Vyuţívání digitální formy dokumentů
Bezpečné dlouhodobé ukládání dat
Efektivní vyuţití dat
Další rozvoj GIS
Vzdělávání zaměstnanců MSK
Vyuţití finančních zdrojů mimo rozpočet Moravskoslezského kraje
pravomocí krajským úřadům
Nepochopení a podcenění role ICT jako prostředku pro efektivnější řízení úřadu a regionu
Pořizování dat nekoordinovaně a duplicitně
Nedostatečné finanční krytí projektu v provozní části
Navýšení provozních nákladů
Sniţování rozpočtů veřejné správy
(dotace)
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Na základě výsledků SWOT analýzy se Moravskoslezský kraj rozhodl zvolit strategii vyuţití příleţitostí projektu prostřednictvím výzvy č. 08 IOP. Naplnění příleţitostí bude dosaţeno vyuţitím identifikovaných silných stránek MSK. 4.2.2
Marketingový mix
Marketingový
mix
je
ekonomický
pojem,
který
vyjadřuje
moţné
nástroje
pouţívané
organizací
k umísťování jejich produktů na trhu, přizpůsobení nabídky dle přání zákazníka. V rámci státní správy je marketingový mix ovlivněn legislativní mocí, tj. moţností umístění produktu nařídit. V případě projektu je nutno s marketingovými nástroji pracovat v plné šíři, a to se 4 proměnnými: Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 93 (celkem 376)
Obrázek č. 5 Schéma marketingového mixu
Zdroj: KÚ MSK
1. Produkt (sluţba) - uspokojuje poţadavky klienta. Produktem projektu jsou jasně definované sluţby informačního systému (integrovaný informační systém) pro jasně definovaný zákaznický segment (cílovou skupinu). Nabízený produkt eMSK je tvořen pěti oblastmi e-Government sluţeb, které vycházejí ze specifikace aktuální výzvy IOP: -
Digitální mapa veřejné správy, Digitalizace a ukládání dat, Vnitřní integrace úřadu a integrace s Informačním systémem veřejné správy, Datový sklad, Technologické centrum kraje.
Sluţby budou cílovým skupinám poskytovány min. od počátku roku 2014 do konce roku 2018. Popis
technické
architektury
a řešení
pro
poskytování
sluţeb
projektu
eMSK
je
popsán
v kapitole 7 Technické řešení. 2. Cena Sluţba bude pro všechny cílové skupiny poskytována zdarma (nebude zisková). Pouze v části DUD se předpokládá u sluţby KDS a Digitalizace platba příspěvků na provoz. Zde půjde o platby za skutečně odebrané sluţby a cena nepřevýší provozní náklady. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 94 (celkem 376)
3. Místo – kde a jak se bude produkt (sluţba) nabízet, včetně distribučních cest, jejich dostupnosti, atd. Výsledný produkt bude cílovým skupinám nabízen z prostor TCK (technologická základna pro stávající i nové aplikace). TCK bude umístěno v objektu Moravskoslezského kraje, a to v budově „A“ Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (28. října 117, 702 18 Ostrava), záloţní TCK bude umístěno v budově „F“ Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Budova „F“ je samostatně konstrukčně řešena a s hlavní budovou je propojena pouze spojovací chodbou. TCK bude splňovat přísná kritéria na zajištění vyhovujícího umístění, která jsou specifikována v typizovaném projektovém záměru. K distribuci bude vyuţita existující síť a vzniklé kanály v rámci překládaného projektu. Distribuce bude zajištěna i přes zapojené partnery projektu. 4. Propagace - jak se spotřebitel (zákaznický segment) o produktu dozví. Cílem propagace je získat zájem u potenciálního klienta vyuţívat sluţeb TCK. Moravskoslezský kraj se bude řídit zejména přílohou č. 3 výzvy č. 08 IOP – Pravidla pro provádění informačních a propagačních opatření. Aby byla propagace poskytovaných sluţeb eMSK efektivní, je třeba se zaměřit na správný segment klientů. Propagace sluţeb eMSK je zaměřena na následující zákaznické segmenty: KÚ MSK (zřizované organizace kraje z důvodu velmi podobného charakteru přístupu k poskytovaným sluţbám), obce a organizace na území MSK (do tohoto segmentu se řadí ORP, obce a jimi zřizované organizace), stát, občané prostřednictvím sluţeb e-Governmentu, EU (primárně z důvodu čerpání dotace na zprovoznění TC kraje).
Následující tabulka specifikuje konkrétní propagační prostředky pouţité pro jednotlivé zákaznické segmenty. Tabulka č. 16 Předpokládané klíčové prostředky propagace ve vztahu k zákaznickému segmentu Zákaznický segment
Předpokládané klíčové prostředky propagace poskytování e-Government sluţeb projektu eMSK
Krajský úřad včetně
Webový portál Moravskoslezského kraje - obsahující základní informace o projektu
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 95 (celkem 376)
zřizovaných
eMSK včetně nabízených sluţeb.
a zakládaných
Interní jednání, kde budou předávány aktuální informace o e-Government sluţbách
organizací kraje
eMSK, o jejich rozšiřování, apod. Zveřejnění tiskových zpráv. Stálá vysvětlující tabulka před místností TCK. Štítky umístěné na technologických zařízeních.
Obce a organizace obcí
Osobní jednání cílené na konkrétní klienty - kde budou prezentovány aktuální informace o sluţbách projektu eMSK, o moţnostech jeho rozšiřování, apod. Webový portál Moravskoslezského kraje - obsahující základní informace o projektu eMSK včetně nabízených sluţeb.
Stát
Webový portál Moravskoslezského kraje - obsahující základní informace o projektu eMSK včetně nabízených sluţeb. Webový portál MV ČR obsahující základní informace o projektu Prezentace a aktivní účast na konferencích a odborných seminářích za účelem prosazování myšlenek e-Governmentu v projektu eMSK. Publikování v tisku.
Občané
Webový portál Krajského úřadu Moravskoslezského kraje - zveřejnění vybraných informací zaměřené na občany. Publikování v tisku o sluţbách poskytovaných občanům. Vydávání tiskových zpráv.
Evropská unie a její orgány
Symboly Evropské unie a Integrovaného operačního programu musí být nedílnou součástí veškerých informačních a propagačních materiálů týkajících se projektů financovaných z prostředků Evropské unie v souladu s přílohou Příručky pro ţadatele a příjemce finanční podpory, výzvy IOP č. 08 a příslušným Logomanuálem.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Další tabulka jiţ specifikuje publicitu za jednotlivé části včetně odhadovaného dílčího rozpočtu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 96 (celkem 376)
Tabulka č. 17 Specifikace publicity za jednotlivé oblasti e-Government sluţeb včetně nákladů
Oblast e-Government služeb
Návrh publicity
Cena
propagační předměty
30 000
účast na konferencích
20 000
workshop
40 000
závěrečná konference
60 000
závěrečná konference
60 000
propagační předměty
30 000
účast na konferencích
20 000
IV. Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS
účast na konferencích
20 000
V. Datový sklad
účast na konferencích
10 000
10 000
3x účastnický poplatek
4 890
4 890
1x před hlavní místností a 1x před záložní místností 2x - na začátku a konci projektu v celostátních novinách za části DMVS, DUD, DS a VIÚ a 1x na konci části TCK (inzerát v hodnotě 10 000 Kč)
II. Digitální mapa veřejné správy
III. Digitalizace a ukládání dat
VI. informační tabulka Technologické před místností centrum kraje inzeráty v novinách
Společná publicita (celý eMSK)
Cena za část
6x účastnický poplatek 150 000 praktická ukázka využití výstupu projektu média, zástupci významných partnerů a uživatelé média, zástupci oblastního a okresních archivů a významní uživatelé a partneři 110 000
propagační předměty 6x účastnický poplatek
20 000
6x účastnický poplatek
514 890
160 000
0 2x
Materiální zabezpečení projektového týmu
Cena celkem
propagační předměty
160 000 tiskové zprávy
Poznámka
informace na webu kraje
0
materiální zabezpečení projekt. týmu
60 000
Vyžití krajského webu
60 000
Náklady za všechny části projektu
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 97 (celkem 376)
4.2.3
Koncepce odbytu
Za hlavní uţivatele lze povaţovat následující skupiny: -
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, organizace zřizované Moravskoslezským krajem, obce na území Moravskoslezského kraje, organizace zřizované obcemi na území Moravskoslezského kraje, stát, občané, investoři, podnikatelé, IBC a sloţky IZS.
Aby bylo moţné zajistit synergii jednotlivých poskytovaných sluţeb v rámci celého území a při budování technologických center provozující sluţby e-Governmentu, je nezbytné zajistit součinnost všech organizací, které se podílejí na jejich výstavbě. Za tímto účelem dojde k případnému uzavření smluv o spolupráci vymezující práva a povinnosti jednotlivých subjektů. Zejména: -
Při přípravě a zadávání společných veřejných zakázek v rámci projektů; při nakládání s majetkem; při vzájemném poskytování sluţeb; při dalším provozu a rozvoji projektů.
V rámci projektu eMSK jiţ uzavřel MSK memorandum o spolupráci pro oblast e-Governmentu (podepsaly všechny ORP, vyjma Frýdku-Místku), které má zajistit potřebnou součinnost a výměnu informací. Dále byla uzavřena partnerská smlouva k projektu DUD s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou, p. o., (smlouva upravuje vzájemná práva a povinnosti kraje jako ţadatele a MSVK jako partnera projektu, příspěvkové organizace kraje, při společné přípravě a realizaci vybraných aktivit, zejména zajištění řádné realizace dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace, vedení dokumentace, předání výstupů subprojektu, aj.) a dohoda o spolupráci v rámci projektu ÚKM s Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Opavě. Spolupráce bude probíhat při vyhotovení Účelové katastrální mapy. V obou těchto smlouvách se partneři zavázali dodrţovat platné právní normy a dokumenty řídícího orgánu a zprostředkujícího subjektu IOP.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 98 (celkem 376)
5
Materiálové vstupy potřebné k projektové činnosti
5.1 Charakteristika a popis dostupnosti hmotných dodávek potřebných k provozování sluţeb Pro poskytování e-Government sluţeb eMSK musí být vybudována potřebná technologická architektura a infrastruktura. Ta musí být dostatečně robustní, škálovatelná, bezpečná, stabilní, vysoce dostupná, konfigurovatelná a odolná proti výpadkům. Technická architektura musí umoţňovat optimálně rozdělovat potřebné systémové zdroje a zátěţ mezi jednotlivé provozované aplikace a informační systémy. Technická architektura a infrastruktura musí být koncipována tak, aby bylo moţné v případě potřeby přistoupit k jejímu rozšíření. Dále je třeba vzít v úvahu další hmotné dodávky: -
Lidské zdroje; potřebné energie.
V rámci projektu jsou však nutné další materiálové vstupy, které nejsou přímou součástí dodávky, ale je nutné s nimi počítat, jako jsou následující: Materiál projektu eMSK: -
Kancelářské potřeby; prvky pro opravu a obnovu technických zařízení; materiál pro technickou údrţbu.
Sluţby: -
Energie – elektrická energie na dodávku na provoz HW; sluţby (práce) zaměstnanců; sluţby dodavatele modulů aplikací; sluţby dodavatele technologie a software vybavení; sluţby lektorů a školitelů; externí odborné sluţby spojené s realizací projektu: zpracování projektové dokumentace, zadávací řízení, administrace.
Převáţně se jedná o běţně dostupné materiálové dodávky a sluţby, u kterých není kladen zvláštní poţadavek na výjimečnost (kancelářské potřeby, energie, sluţby pracovníků, atp.).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 99 (celkem 376)
Pouze specifické materiály a prvky ICT technologií bude prioritně nutné zajistit v poţadovaném čase, kvalitě a kvantitě. Bude záleţet na výběru kvalitních a renomovaných dodavatelů a bude snaha, aby byly jasně definovány poţadavky na materiály a prvky ICT.
5.2 Návrh základních poţadavků, parametrů a kritérií výzvy veřejné zakázky na realizaci projektu Výběrová řízení se budou řídit zákonem 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, usnesením vlády č. 48/2009, metodikou výzvy č. 08 IOP a interními pravidly ţadatele. Společným zadavatelem všech veřejných zakázek je MSK. Organizace výběrových řízení je dále popsána v kapitole 8.4. 5.2.1
Předmět zakázky
Pro úspěšnou realizaci rozsáhlého projektu s řadou podmiňujících návazností byl navrhnut seznam potřebných veřejných zakázek (osm veřejných zakázek, 19 moţných dodavatelů), jejichţ harmonogram včetně 3 měsíční přípravy na vyhlášení je znázorněn v následující tabulce (první dvě zakázky, tzn. na studii proveditelnosti jiţ proběhly). Tabulka č. 18 Harmonogram veřejných zakázek
Zdroj: KÚ MSK, 2010 V rámci výzev č. 4 a 8 IOP proběhly v přípravné fázi dvě veřejné zakázky na zpracovatele Studie proveditelnosti. Tyto studie proveditelnosti následně projektový tým MSK integroval a inovoval. Specifikace realizovaných veřejných zakázek: Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 100 (celkem 376)
Výběr zhotovitele kompletní ţádosti včetně studie proveditelnosti a příloh pro projekt „Technologické centrum Moravskoslezského kraje“ (veřejná zakázka malého rozsahu). Předmět poptávky byl řešen pomocí zakázky malého rozsahu. Veřejnou zakázkou byl vybrán EUNICE CONSULTING, a. s. jako dodavatel zpracování kompletní ţádosti o dotaci včetně studie proveditelnosti k projektu „Technologické centrum a elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“ v celkové ceně 379.610,- včetně DPH. Vzhledem k podmínkám nové výzvy č. 08, a rozdělení projektů na část technologického centra a elektronické spisové sluţby, byly dodavatelem zpracovány dvě studie a cena kaţdé ze studií byla vypočtena přibliţným poměrem z vysoutěţené ceny, jaký odpovídá plánované výši investice na kaţdý z projektů. Výsledná hodnota pro část týkající se technologického centra MSK dosáhla za zpracování ţádosti včetně studie proveditelnosti a povinných příloh 266.342 Kč bez DPH, 319.610 Kč včetně DPH (zbylá hodnota zůstala za ţádost o finanční podporu k části elektronická spisová sluţba). Zbylé náklady 50.000 Kč bez DPH, 60.000 Kč včetně DPH byly uplatněny v projektu eSpS. Termín vyhlášení výběrového řízení: 07/2009 Termín ukončení výběrového řízení: 08/2009
Výběr zhotovitele na zpracování kompletní ţádosti o finanční podporu včetně studie proveditelnosti a dalších povinných příloh pro projekt „Elektronický úřad“ (veřejná zakázka malého rozsahu) Předmětem veřejné zakázky malého rozsahu bylo zpracování kompletní ţádosti o finanční podporu včetně studie proveditelnosti a dalších povinných příloh předkládaných do výzvy č. 08 na Rozvoj sluţeb eGovernmentu v krajích v rámci Integrovaného operačního programu (dále jen „IOP“) pro projekt komplexně označený jako "Elektronický úřad" 6 (zahrnující část výzvy Digitální mapa veřejné správy; Digitalizace a ukládání dat; Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVZ; Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business Inteligence), který kraj připravoval k předloţení do výzvy č. 08 IOP, prioritní osy 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě, oblast intervence 2.1 - Zavádění ICT v územní veřejné správě, osmé výzvy. Z předloţených nabídek byla vybrána firma INKOS-OSTRAVA, spol. s r. o. (později změnila právní formu na akc. spol.), která měla dle smlouvy dílo zhotovit za 2.304.000 Kč včetně DPH (1.920.000 Kč bez DPH). Jelikoţ však firma nebyla schopna dodat dílo řádně a ve sjednaném termínu, bylo na základě rozhodnutí rady kraje odstoupeno od smlouvy o dílo, uplatněny sankce z prodlení a byla uzavřena dohoda o převzetí nedokončeného díla za sníţenou cenu 1.015.000 Kč včetně DPH (845.833,33 Kč bez DPH). Termín vyhlášení výběrového řízení: 07/2010
6
Rozhodnutím zastupitelstva kraje č. 15/1288 ze dne 10. 11. 2010 byl projekt přejmenován na „e-Government Moravskoslezského kraje
(II. – VI. část výzvy)“ Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 101 (celkem 376)
Termín ukončení výběrového řízení: 08/2010 Specifikace plánovaných veřejných zakázek:
Výběr zpracovatele a dodavatele Analýzy VIÚ, portálového řešení VIÚ a integrační platformy VIÚ. Předmětem otevřeného nadlimitního řízení bude vytvoření analytického dokumentu, který zpřesní technické řešení dalších technických částí. Dále bude implementováno nové portálové řešení včetně integrační platformy. Dle potřeby bude poţadováno SLA, servisní podpora a publicita. Termín vyhlášení výběrového řízení: 01/2011 Termín ukončení výběrového řízení: 05/2011 Předpokládaná hodnota: 14.100.000 Kč s DPH, 11.750.000 Kč bez DPH
Výběr dodavatele Skeneru (DUD), Digitalizace (DUD), Facility managementu (VIU), Účelová katastrální mapa (DMVS) a Technologie 1. část (TCK). Předmětem otevřeného nadlimitního řízení, které bude rozděleno na 5 samostatných částí bude nakoupení skeneru, sluţby digitalizace, dále implementace Facility managementu, vytvoření Účelové katastrální mapy a pořízení první části technologie. Dle potřeby bude poţadováno SLA, servisní podpora a publicita. Termín vyhlášení výběrového řízení: 05/2011 Termín ukončení výběrového řízení: 09/2011 Předpokládaná hodnota: 57.000.000 Kč s DPH, 47.500.000 Kč bez DPH
Výběr dodavatele: Technologie DS (software) včetně metadatového systému, trţiště ekonomiky vč. controllingu (DS). Předmětem otevřeného nadlimitního řízení, které bude rozděleno na dvě samostatné části bude pořízení Technologie DS (software) včetně metadatového systému, dále pak trţiště ekonomiky vč. Controllingu. Dle potřeby bude poţadováno SLA, servisní podpora a publicita. Termín vyhlášení výběrového řízení: 09/2011 Termín ukončení výběrového řízení: 01/2012 Předpokládaná hodnota: 6.600.000 Kč s DPH, 5.500.000 Kč bez DPH
Výběr dodavatele: Docházkový systém (VIU); Kartové centrum (VIU); PACSy (DUD); KDS (DUD); Portál ÚAP (DMVS). Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 102 (celkem 376)
Předmětem otevřeného nadlimitního řízení, které bude rozděleno na pět samostatných části bude pořízení Docházkového systému, Kartového centra, PACSů, KDS a Portálu ÚAP. Dle potřeby bude poţadováno SLA, servisní podpora a publicita. Termín vyhlášení výběrového řízení: 01/2012 Termín ukončení výběrového řízení: 05/2012 Předpokládaná hodnota: 38.000.000 Kč s DPH, 31.666.666 Kč bez DPH
Výběr dodavatele: Office (VIU), Datové trţiště školství, statistiky (DS) a zdravotnictví (DS). Předmětem otevřeného nadlimitního řízení, které bude rozděleno na tři samostatné části bude pořízení Office, Datové trţiště školství, statistiky a zdravotnictví. Dle potřeby bude poţadováno SLA, servisní podpora a publicita. Termín vyhlášení výběrového řízení: 05/2012 Termín ukončení výběrového řízení: 09/2012 Předpokládaná hodnota: 7.500.000 Kč s DPH, 6.250.000 Kč bez DPH
Výběr dodavatele: Technologie 2. část (TCK). Předmětem otevřeného nadlimitního řízení bude vytvoření druhé (finální) části Technologického centra. Dle potřeby bude poţadováno SLA, servisní podpora a publicita. Termín vyhlášení výběrového řízení: 08/2012 Termín ukončení výběrového řízení: 12/2012 Předpokládaná hodnota: 22.140.000 Kč s DPH, 18.450.000 Kč bez DPH
5.2.2
Technické zadání
Poţadavky na řešení jsou definovány v kapitole Technické řešení včetně komplexního respektování konceptu architektury. Účelem veřejné zakázky je vybudování, provoz a údrţba eMSK. Součástí poţadavku na řešení můţe být zpracování: -
Prováděcího projektu, včetně detailní analýzy; dokumentaci finálního vyhotovení; popis pravidelné údrţby systému; implementace; dodávka, implementace modulů agend včetně technické podpory; součástí implementace bude odpovídající školení v nezbytně nutném rozsahu; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 103 (celkem 376)
-
publicita.
5.2.3
Poţadavky na zpracování nabídkové ceny
Poţadavky na zpracování nabídkové ceny: -
Nabídková cena bude zpracována v souladu s výzvou k předloţení nabídek; nabídková cena bude uvedena v CZK; nabídková cena bude uvedena v členění: nabídková cena bez daně z přidané hodnoty (DPH), samostatně DPH a nabídková cena včetně DPH; celková cena plnění bez DPH je stanovena jako nejvýše přípustná. Pokud by došlo ke změně sazby DPH, bude tato sazba a výše ceny s DPH příslušně upravena; součástí nabídkové ceny bude i cena instalace, kompletní ověření systému a základní zaškolení obsluhy pro práci s jednotlivými zařízeními a SW, publicita a SLA.
Cenová kalkulace bude zpracována následovně: -
Celková cena řešení (členěná na jednotlivé poloţky); cena údrţby řešení (členěna dle poloţek SLA). Cena bude uvedena od ukončení realizace do uplynutí doby udrţitelnosti.
5.2.4 Nabídka
Poţadavky k obsahovému členění a formě zpracování nabídky a jejího předloţení bude
předloţena
v jednom
originále
v písemné
formě,
v českém
jazyce
a jedenkrát
v elektronické podobě na CD/DVD. Nabídka nebude obsahovat přepisy a opravy, které by mohly zadavatele uvést v omyl. Všechny listy nabídky včetně příloh budou řádně očíslovány vzestupnou číselnou řadou. Dodavatelé, kteří podávají nabídku společně, předloţí originál nebo ověřenou kopii listiny (např. smlouvy o sdruţení), z níţ vyplývá, ţe všichni tito dodavatelé budou vůči zadavateli a jakýmkoliv třetím osobám z jakýchkoliv závazků vzniklých v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky či vzniklých v důsledku prodlení či jiného porušení smluvních nebo jiných povinností v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky zavázáni společně a nerozdílně. Uchazeč závazně pouţije pořadí dokumentů specifikované v následujících bodech tohoto článku zadávací dokumentace: -
Krycí list nabídky – budou v něm uvedeny následující údaje: základní identifikační údaje zadavatele a uchazeče, nabídková cena, datum a podpis oprávněné osoby jednat jménem nebo za uchazeče; doklady k prokázání kvalifikace – uchazeč je povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek; technické řešení; návrh smlouvy.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 104 (celkem 376)
5.2.4.1
Základní kvalifikační předpoklady § 53
Splnění základních kvalifikačních předpokladů prokáţe dodavatel v nabídce předloţením buď aktuálním výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a dokladů dle § 53 odst. 1 písm. k) aţ l), nebo pomocí: -
„Výpisu z evidence Rejstříku trestů“ (od statutárního orgánu nebo od všech členů statutárního orgánu dodavatele) k § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona; „Potvrzení příslušného finančního úřadu“ a ve vztahu ke spotřební dani; „Čestného prohlášení“ k § 53 odst. 1 písm. f) zákona; „Čestného prohlášení“ k § 53 odst. 1 písm. c) aţ e), g), i) aţ l); m) „Potvrzení příslušného orgánu či instituce“ k § 53 odst. 1 písm. h) zákona.
5.2.4.2
Profesní kvalifikační předpoklady § 54
Splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáţe dodavatel v nabídce předloţením: -
-
„Výpisu z obchodního rejstříku“, pokud je v něm zapsán, či výpisu jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. V případě, ţe dodavatel není v uvedených výpisech zapsán, sdělí toto v nabídce; „Dokladu o oprávnění k podnikání“ podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména dokladu prokazujícím příslušné ţivnostenské oprávnění či licenci; výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů.
5.2.4.3
Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady dle § 55
Při posuzování finančních a ekonomických kritérií budou kladeny následující poţadavky na dodavatele: -
-
„Údaj o celkovém obratu“ dosaţeného dodavatelem s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky za poslední tři účetní období. V kaţdém zadavatel poţaduje, aby celkový realizovaný obrat dodavatelem v kaţdém účetním období byl vyšší neţ 30 mil. Kč a tento bude prokázán čestným prohlášením dodavatele; pojistnou smlouvu, jejímţ předmětem je pojištění obecné odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, s minimální výši pojistného plnění ve výši 5 mil. Kč; pojistnou smlouvu, jejímţ předmětem je pojištění obecné odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, s minimální výši pojistného plnění ve výši odpovídající plnění dodávky.
V souladu s § 55 by měl kraj jako zadavatel u kaţdého zadávacího řízení stanovit poţadavky na kvalifikaci s ohledem na předmět a podmínky veřejné zakázky, tzn. vzhledem k tomu, ţe se bude jednat o různé zakázky, měly by být poţadavky stanoveny individuálně pro kaţdou ze zakázek, nikoli paušálně pro všechny zakázky bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu a další podmínky (např. takový poţadovaný obrat, který u jedné ze zakázek můţe být moţná aţ příliš nízký, můţe naopak u jiné zakázky být nadhodnocený). 5.2.4.4
Technické kvalifikační předpoklady § 56
Splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáţe dodavatel v nabídce předloţením:
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 105 (celkem 376)
-
-
Seznamu významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních třech letech v oblasti dodávky infrastruktury a sluţeb v hodnotě odpovídající předmětu dodávky, přičemţ alespoň jedna z nich, musí být realizována do prostředí státní nebo veřejné správy; alespoň 1 referenci na obdobné zakázky.
Nasazení technologie a agend vyţaduje značné znalosti a klade značně vysoké nároky na jednotlivé zdroje dodavatele. Proto by měl dodavatel disponovat dostatečným mnoţstvím certifikovaných pracovníků, kteří zaručují nejvyšší jakost provedeného řešení a zároveň vynikající znalostní bázi. Zadavatel bude poţadovat počet členů projektového týmu, kvalifikaci členů projektového týmu, certifikaci a zkušenosti s obdobnými projekty. 5.2.4.5
Forma splnění kvalifikace
Uchazeč je povinen prokázat splnění kvalifikace ve všech případech doklady předloţenými v originále nebo úředně ověřenými kopiemi těchto dokladů. Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, starší 90 kalendářních dnů. Postup zadavatele při posouzení kvalifikace: -
-
Zadavatel resp. zadavatelem pověřená hodnotící či zvláštní komise posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska poţadavků zadavatele stanovených v souladu se zákonem; zadavatel můţe poţadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předloţené informace či doklady nebo předloţil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené zadavatelem; dodavatel, který nesplní kvalifikaci v poţadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost informovat zadavatele o změně své kvalifikace, musí být zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel bezodkladně písemně oznámí dodavateli své rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení s uvedením důvodu.
5.2.4.6
Obchodní podmínky
Zadavatel předloţí obchodní podmínky, které budou zahrnovat veškeré poţadavky uvedené v zadávací dokumentaci. Smlouva bude podepsána oprávněnou osobou uchazeče. Pověření zaměstnanci MSK budou kontrolovat úplnost nabídky při otvírání obálek s nabídkami, přičemţ pokud komise pro otevírání obálek zjistí, ţe nabídka není úplná, nabídku vyřadí a zadavatel bezodkladně uchazeče vyloučí z účasti na zadávacím řízení. 5.2.4.7
Závazný harmonogram implementace
Ukončení realizace díla podle navrţeného harmonogramu v kapitole Realizace projektu, časový plán od podepsání smlouvy o dílo. Harmonogram veřejných zakázek můţe být v některých případech ovlivněn podáním návrhu k přezkumu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe. Tento vývoj je však pro potřeby studie proveditelnosti obtíţně modelovatelný. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 106 (celkem 376)
5.2.4.8
Platební podmínky
Zadavatel nebude poskytovat zálohy. Daňový doklad bude vystaven do cca 14 kalendářních dnů po převzetí předmětu plnění. Doba splatnosti daňových dokladů je stanovena na min. 30 kalendářních dnů ode dne doručení daňového dokladu odběrateli. Platby budou probíhat výhradně v CZK a rovněţ veškeré cenové údaje budou v této měně. 5.2.4.9
Záruční lhůta
Dodavatel odpovídá za vady dodávky po dobu záruční lhůty, která je stanovena minimálně po dobu udrţitelnosti projektu. 5.2.4.10
Způsob hodnocení nabídek
Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je nejniţší nabídková cena. Způsob hodnocení nabídek bude obsaţen v předmětné zadávací dokumentaci.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 107 (celkem 376)
6
Lokalita a okolí
6.1 Umístění projektu Moravskoslezský kraj má 299 obcí, z toho je 22 ORP, z nichţ 5 jsou statutárními městy. Území současného MSK je historicky spjato s průmyslem a těţbou nerostných surovin. V 90. letech 20 století prošel region náročnou restrukturalizací průmyslu, coţ mělo dopad na zvýšení nezaměstnanosti a niţší ekonomické ukazatele řadící kraj v rámci Evropy mezi slabší regiony, které potřebují podporu z Evropského regionálního rozvojového fondu. Na území kraje zasahuje euroregion Praděd, Silesia, Beskydy a Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński. Kraj sousedí s pěti dalšími vyššími územně samosprávnými celky (kraji/NUTS 3) České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky. Správní členění a geografické umístění kraje ilustruje následující obrázek. Obrázek č. 6 Správní členění Moravskoslezského kraje
Zdroj: CRR 2009, editace KÚ MSK
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 108 (celkem 376)
Obrázek č. 7 Moravskoslezský kraj a sousední samosprávné celky
Zdroj: ČSÚ 2009, editace MSK Vyuţití sluţeb projektu eMSK, bude mít dopad na celé území kraje, neboť beneficienty vyuţívající výstupů projektu budou i organizace zřízené a zaloţené krajem, obce s rozšířenou působností a jejich prostřednictvím i obce II. a III. stupně, občané a zapojení partneři projektu.
6.2 Ţivotní prostředí v jeho okolí Předpokládaný dopad realizace a následného provozu projektu eMSK na ţivotní prostředí bude neutrální. Projekt proto nevyţaduje odborné posouzení z hlediska vlivů na ţivotní prostředí, zda je realizován v chráněné oblasti, v oblasti zranitelné nitráty, v ochranném pásmu vod, na území vymezeném NATURA 2000 apod. V rámci realizace projektu a následného provozu nebyly identifikovány ţádné významné vlivy na ţivotní prostředí. Na základě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí (zákon EIA) není nutné projekt posuzovat z hlediska jeho vlivu na ţivotní prostředí EIA, ani není nutné provést zjišťovací řízení (nejedná se o ţádnou činnost dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.). Provozování sluţeb projektu eMSK (např. upgrade software, implementace technologie datového skladu, aj.) negeneruje zvláštní poţadavky na ţivotní prostředí. Budované technologické centrum bude dimenzováno s dostatečným serverovým výkonem, diskovým prostorem a propustností komunikační infrastruktury, aby na něj mohly být v co nejkratším čase instalovány sluţby provozované ve stávající infrastruktuře krajského úřadu. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 109 (celkem 376)
Při realizaci technologického centra kraje i dalších projektů eMSK v investiční etapě nebudou prováděny ţádné závaţné stavební úpravy a nebude tak docházet k překračování meze hlučnosti a k znečišťování ţivotního prostředí. Nezbytnou podmínkou provozování technologického centra je jeho zásobování elektrickou energií. Vzhledem k tomu, ţe bude pořizována nová technologie, která má niţší energetickou náročnost neţ technologie stávající, která bude navíc v průběhu realizace a udrţitelnosti zcela nahrazena, nebude docházet k negativnímu ani pozitivnímu vlivu na ţivotní prostředí. Při optimalizaci kapacit přenosových sítí a dalších komponent díky vyuţití moderních technologií lze navíc očekávat energetické úspory. Všechna obměňovaná technologie bude ekologicky likvidována firmou, se kterou má Moravskoslezský kraj uzavřenou smlouvu. V provozní etapě neočekáváme ţádné negativní vlivy na ţivotní prostředí.
6.3 Stav technické infrastruktury Technickou infrastrukturu pro celý projekt eMSK zabezpečuje technologické centrum kraje. Popis současného stavu technologií obsahují následující subkapitoly. 6.3.1
Stávající stav hardware na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje
Krajský úřad Moravskoslezského kraje v současné době provozuje a spravuje 30 fyzických serverů, na kterých provozuje cca 125 aplikací. Stávající servery jsou rackového provedení a výrobcem je společnost DELL. Jednotlivé aplikace jsou provozovány na operačních systémech MS Windows 2003 / 2008 a systémech Linux. Část aplikací je provozováno ve virtuálním prostředí – VMware vSphere, na pěti fyzických serverech s řídícím centrem vCenter. Systémy a aplikace, které jsou nainstalovány na fyzických serverech se postupně převádějí do virtuálního prostředí. Systém zálohování je tvořen zálohovacím serverem, páskovou knihovnou DELL ML6020 (kapacita 128 slotů) osazenou 2x LTO-4 mechanikami. K zálohování se pouţívá zálohovací SW EMC Legato Networker a zálohování probíhá dvoustupňově, kdy jsou nejdříve data zálohována do diskového prostoru (EMC CX3-10) a následně do páskové knihovny. Krajský úřad Moravskoslezského kraje vyuţívá několika datových úloţišť připojených pomocí FC SAN infrastruktury. Disková úloţiště jsou rozloţena ve dvou lokalitách (serverovnách). Jako primární diskové pole je vyuţíváno EMC CX3-20. Dalším diskovým úloţištěm je dvojice EMC CX3-10, EMC Celerra a jiţ značně zastaralá dvojice diskových polí PowerStor. FC SAN struktura je tvořena dvojicí FC 4 Gb switchů Brocade 4100 (32 portů) zajišťující redundantní přístupy mezi servery a diskovými úloţišti. Ostatní datové prostory jsou vytvořeny na interních discích příslušných serverů.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 110 (celkem 376)
6.3.2
Popis stávající počítačové sítě
Síťová infrastruktura je tvořena strukturovanou kabeláţí kategorie 5, jako aktivní prvky jsou pouţívány zařízení od firmy CISCO. Bezpečnost ICT Krajského úřadu Moravskoslezského kraje zajišťují firewally, antivirové programy, antispamové program a jsou nasazeny IPS/IDS sondy. Stávající datová
plně
nevyhovuje poţadavkům na architekturu nově budovaného TC. 6.3.3
Připojení k internetu
V současné době je krajský úřad připojen k Internetu přes poskytovatele OVANET, a. s. Jeden kanál je připojen rychlostí 41 Mbps pro provoz krajského úřadu a druhý kanál rychlostí 24 Mbps pro videokonference. 6.3.4
Popis ostatního technického vybavení technologické místnosti, které slouţí pro zajištění provozu v současné době běţících serverů
Technologická místnost (A348) Technologická místnost je umístěna v budově A, rozměry místnosti jsou 5,7 m x 5,2 m s dvojitou podlahou. Orientace místnosti je na jiţní stranu. Z tohoto důvodu jsou v oknech folie proti slunečnímu záření, aby nedocházelo k navyšování teploty uvnitř místnosti. Chlazení místnosti je realizováno redundantní klimatizací s dostatečným výkonem. Z hlediska bezpečnosti je místnost (včetně oken) napojena na centrální zabezpečovací systém. Místnost je chráněna proti neoprávněnému vniknutí a je vybavena elektronickým zabezpečovacím systémem. Současně jsou zde nainstalovány teplotní, kouřová čidla a místnost je napojena na dva samostatné hasicí systémy trubičkový hasicí systém a systém hašení pomocí zaplavení inertním plynem. Kamerové systémy a alarmy jsou instalovány pouze v prostorách budovy. Vstup do místnosti je evidován pomoci čipových karet. Do místnosti mohou vstupovat jen oprávněné osoby. Proti neoprávněnému vniknutí je místnost chráněna. K jednotlivým Rack rozvaděčům jsou přivedeny samostatně tři fáze rozvodu elektrické energie z nástěnného rozvaděče. Napájení je realizováno třífázovým přívodem (3 x 230 V) přímo z hlavní rozvodny – tzn. bez moţného bodu přerušení o příkonu 20 KW v jedné fázi a je napojena na centrální záloţní systém (Diesel agregát + rotační UPS). Doporučení pro místnost (A348) na základě zjištěných nedostatků:
Instalovat kamerový systém uvnitř serverovny.
Vytvořit datové propojení mezi technologickou místností A348, F306 a místností telefonního rozhraní A033 (optické propojení).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 111 (celkem 376)
Technologická místnost (F306) Technologická místnost je umístěna v budově F, rozměry místnosti jsou 5,7 m x 5,2 m s dvojitou podlahou. Orientace místnosti je na severní stranu, proto nejsou v oknech folie proti slunečnímu záření. Chlazení místnosti je provedeno centrální klimatizaci. Místnost je chráněna proti neoprávněnému vniknutí a je vybavena elektronickým zabezpečovacím systémem – pohybovým čidlem. Vstup do místnosti je moţný pomocí klíče, je evidováno pouţití – vyzvednutí klíče. Protipoţární zabezpečení je realizováno pomocí trubičkového hasicího systému a je zde instalován snímač teploty, na který dohlíţí bezpečnostní agentura. Rozvod 230 V je proveden jednofázově a je napojen na centrální záloţní systém (Diesel agregát + rotační UPS). Doporučení pro místnost (F306) na základě zjištěných nedostatků:
Pořízení samostatné klimatizační jednotky pro danou místnost.
Klasické vchodové dveře do místnosti nahradit bezpečnostními (ideální protipoţární dveře).
Instalovat kamerový systém uvnitř serverovny.
Zavést lepší způsob evidence vstupu do místnosti (např. pomocí čipových karet).
Napájení realizovat třífázovým přívodem (3 x 230 V) přímo z rozvodny budovy F – tzn. bez moţného bodu přerušení s napojením na centrální záloţní systém (Diesel agregát + rotační UPS).
Vytvořit datové propojení mezi technologickou místností F306 a A348 (optické propojení).
Vytvořit datové propojení mezi technologickou místností F306 a místností telefonního rozhraní A033 (optické propojení).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 112 (celkem 376)
7
Technické řešení
Popis technického řešení je strukturován dle jednotlivých částí výzvy č. 08 IOP, ke kterým jsou přiřazeny specifikace jednotlivých projektů eMSK.
7.1 Elektronická spisová sluţba Projekt Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy) je řešen samostatně. Ţádost o finanční podporu včetně povinných příloh byla podána dne 14. 6. 2010 a je vedena pod registračním číslem CZ.1.06/2.1.00/08.06945.
7.2 Digitální mapa veřejné správy Digitální mapa veřejné správy v podmínkách MSK v sobě zahrnuje projekt Účelová katastrální mapa a Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP. Pojmem „Datový sklad Portálu ÚAP“ v projektu Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP je míněn datový sklad dle typizovaného projektového záměru výzvy č. 08 IOP Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů. Tento pojem nekoresponduje s pojmem „datový sklad“ pouţívaný v kapitole 7.5 Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business Inteligence. 7.2.1
Účelová katastrální mapa (ÚKM)
7.2.1.1
Vlastní koncept řešení ÚKM
7.2.1.1.1
Návrh a popis architektury řešení
Vymezení rozsahu projektu Projekt ÚKM MSK je vymezen územím Moravskoslezského kraje. K datu zpracování ţádosti je předpokládaný stav katastrálních map k 1. 1. 2011 na území Moravskoslezského kraje následující, viz. tabulka níţe. Tabulka č. 19 Předpokládaný stav katastrálních map na území MSK k 1. 1. 2011
%
%
počtu k.ú
plocha k. ú. (ha)
plochy k. ú.
249
40,6 %
196 640
36,1 %
KMD
42
6,8 %
33 249
6,1 %
KM-D
90
14,7 %
59 071
10,8 %
Realizace DKM, KMD 2010
17
2,8 %
12 503
2,3 %
Typ podkladu
počet k. ú.
DKM
počet parcel ÚKM
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 113 (celkem 376)
Zjištěné vektorové mapy obcí
109
17,7 %
133 905
24,5 %
220 tis.
Nepokryto
107
17,4 %
109 956
20,2 %
180 tis.
celkem
614
100,0 %
54 5324
100,0 %
400 tis.
Pozn.: Dostupné vektorové mapy obcí nebudou z naprosté většiny díky své kvalitě, formě a stavu aktualizace pro zpracování ÚKM kraje pouţitelné. Hodnoty ve sloupci „Počet parcel ÚKM“ jsou zaokrouhleny na desítky tisíc. Poţadované formáty výstupů ÚKM: typ souboru DGN (MicroStation), typ souboru SHP (ESRI), výměnný formát VKM pro jednotlivá katastrální území dle specifikace vnitřních předpisů ČÚZK. Tabulka č. 20 Datový model Účelové katastrální mapy (ÚKM) (měřítko 1:1000)
Struktura DGN
vrstva
Katastrální hranice
barva
tloušťka
font
Výška
Šířka
textu
textu
13
3
3
Hranice parcel
1
2
1
Vnitřní kresba
4
4
0
Místní a pomístní názvosloví
15
5
0
1
3.4
2.38
Parcelní čísla stavební
19
3
0
23
1.7
1.5
Parcelní čísla pozemková
18
4
0
23
1.7
1.5
Značka budovy
25
0
0.1
Parcelní číslo (jen u DKM a KMD) (pomocné + šipka)
16
0
0,1
Buňka 4.02 23
Zdroj: ČÚZK, 2010 Poţadavky na kvalitu výstupů ÚKM Topologická čistota (bez duplicit, volných konců, kříţení linií); v kaţdé parcele je právě jedno parcelní číslo; ke kaţdému katastrálnímu území je vyhotoven adresář nesouladů mezi SPI a vektorovou mapou: Chybejici.txt – parcely, které nejsou ve výkresu; Prebytecne.txt – parcely, které nejsou v SPI; Fiktivni.txt – parcely, které nejsou v SPI – fiktivní parcelní čísla (9001, 9002…); Proslucky.txt – duplicitní parcelní čísla – včetně tzv. prosluček; Vicekrat.txt – parcely, které mají v jedné parcele více parcelních čísel; další prvky – značky kultur, bodové pole, osa kolejí apod. nejsou obsahem ÚKM.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 114 (celkem 376)
Přesnost díla Přesnost ÚKM je závislá na podkladové katastrální mapě a jejím měřítku: a) b) c)
mapové listy měřítek 1:1000 mapové listy měřítek 1:2000 mapové listy měřítek 1:2880 a jiné
zákl. střed. souř. chyba 21 cm zákl. střed. souř. chyba 42 cm zákl. střed. souř. chyba 1,00 m
Poţadované vstupní podklady od Katastrálního úřadu pro vektorizaci SPI (soubor popisných informací katastru nemovitostí) ve formátu VFK k datu skenování rastrů; DKM, KMD – ve formátu VFK k datu skenování rastrů; KM-D ve formátu VKM v S-JTSK k datu skenování rastrů; doplněný hraniční polygon ; skenované a transformované mapové listy KN – formát CIT; skenované mapové listy KN – formát JPG v šedé škále 300 DPI – rastry v co moţná nejkratší době po provedeném naskenování. Navíc poţadované vstupní podklady od Katastrálního úřadu pro aktualizaci Seznam parcel doplněných do ISKN od data prvního předání SPI – pro jednotlivá k. ú.; seznam parcel odstraněných z ISKN od data prvního předání SPI – pro jednotlivá k. ú.; seznam parcel, u kterých došlo ke změně výměry a současně nedošlo k podlomení parcely - od data prvního předání SPI – pro jednotlivá k. ú. Předpokládaná vymezení rolí pracovního týmu na straně zhotovitele (dodavatele) ÚKM a) Vedoucí projektu - Příprava podkladů; - komunikace se zadavatelem a katastrálním úřadem; - zajištění chodu zakázky; - zajištění metodického postupu; - zajištění jednotné struktury dat; - zálohování dat; - ověření zakázky úředním oprávněním; - zajištění obsahové náplně a správnosti projektu. b) Vedoucí projektu pro jednotlivá katastrální pracoviště - Řešení problémů; - kontrola vektorizace; - kontrola nesouladů. c) Tým zpracovatelů ÚKM - Vektorizace ÚKM; - vytvoření nesouladů SPI a SGI. Pracnost zakázky při délce zpracování 5 měsíců je odhadována na 20 osob na 100 % vytíţení. Tyto informace jsou významná pro definováním kvalifikačních kritérií pro zadávací dokumentaci projektu. Měřické práce Měřické práce nejsou předmětem díla. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 115 (celkem 376)
Předpokládané kancelářské práce na straně zhotovitele (dodavatele) ÚKM a) Vektorizace a následná aktualizace ÚKM bude prováděna vhodným SW, který je optimalizován pro tento druh vektorizací a aktualizací b) Kontrola zaokrouhlení na cm mříţku c) Kontrola kresby - Odstranění nulových prvků; - odstranění volných konců; - odstranění duplicitních prvků; - kontrola kolineárních bodů; - kontrola vnitřní intersekce; - kontrola blízkosti dvou uzlů; - kontrola blízkosti uzlů a linií; - kontrola vnitřních uzlů. d) Porovnání všech parcel v grafickém souboru s databází SPI a vytvoření nesouladů e) Kontrola výměr SPI a SGI – kontrola hrubých chyb f) Kontrola návaznosti katastrálních hranic mezi UKM, UKMxKM-D a UKMxDKM,KMD (KM-D nebudou aţ do doby jejich převedení na KMD v bezešvém souladu s ÚKM) g) Převod DKM, KMD, KM-D do datového modelu ÚKM h) Převod do formátu SHP (ESRI) i) Převod do výměnného formátu katastrální mapy (VKM), pouze pro katastrální území s ÚKM Součástí kaţdé dodávky je vyhodnocení nesouladů ÚKM v rámci celého Moravskoslezského kraje: počty jednotlivých typů nesouladů, součty za celý kraj a v případě aktualizací i vývoj v % i počtech. Jedná se o velmi zajímavý podklad pro jednotlivá pracoviště a katastrální úřad, na základě kterého je moţno sledovat postupné odstraňování zjištěných nesouladů. Vţdy je nutné uvádět jednotlivé zdroje dat s uvedením časového zařazení (skenování, transformace, vektorizace, aktualizace, databáze SPI apod.). Časový rozdíl mezi skenováním rastrů a pořízením SPI, můţe způsobit vznik nesouladů, které s kvalitou vektorizace nesouvisí. 7.2.1.1.2
Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data
Pro dosaţení poţadovaných výstupů projektu se jeví jako nevhodné navrhovat variantní technická řešení. 7.2.1.1.3
Naplnění poţadavků typizovaného projektu
Návrh technického řešení z typizovaného projektu vychází a respektuje jeho základní poţadavky: Tabulka č. 21 Naplnění poţadavků typizovaného projektu ÚKM Naplnění poţadavku typizovaného projektového Poloţka dle typizovaného projektu
záměru
Vytvořit a aktualizovat ÚKM na území kraje, kde dosud neexistuje vektorový ekvivalent katastrální mapy
ANO
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 116 (celkem 376)
Vymezení rozsahu projektu - analýza dostupných DKM, KMD a KM-D
ANO
Zajistit distribuci a zpřístupnění výstupů ÚKM formou
ANO, bude zajištěno v rámci
webových sluţeb (prohlíţecí sluţby, stahovací sluţby,
provozu TCK, po RUIAN
metadata), výdej dat na přenosném médiu
Katastrálním úřadem pro MSK
Uzavření Dohody o spolupráci se smluvním partnerem projektu včetně Pravidel pro tvorbu a aktualizaci ÚKM MSK (podrobná specifikace org. zabezpečení projektu
ANO
a technické specifikace výstupů). Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.2.1.2
Porovnání variant technologických řešení
V tomto návrhu nejsou řešena variantní technologická řešení, neboť výstupy projektu poţadované typizovaným, projektem mají jasně stanovenou podobu a podmínky, dle kterých se návrh variantního řešení jeví jako nevhodný. 7.2.1.2.1
Analýza technických a bezpečnostních rizik
Tabulka č. 22 Rizika v oblasti ÚKM
Míra Riziko
Míra
pravděpodobnosti
dopadu
výskytu
Opatření k omezení rizika
Nedostatečná kvalita
Dostatečně přesně definované podmínky
výstupů (nezajištění
výběrového řízení, poţadavek na
topologické čistoty, chybné přiřazení
2
1
parcelních čísel…)
potenciálního dodavatele na reference obdobného charakteru; průběţná kontrola a ověřování shody s uţivatelskými poţadavky při vektorizaci.
Problémy při distribuci
Vyuţívání univerzálních rozhraní
a zpřístupnění výstupů
a formátů komunikace portálem;
ÚKM
vyuţívání standardizovaných protokolů 2
1
a formátů; univerzální a snadno konfigurovatelný přístup k datům v databázích; soulad autorizačního systému portálu s bezpečnostní politikou KÚ.
Nesprávné nastavení
2
2
Kvalitní školení pro administraci;
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 117 (celkem 376)
uţivatelských oprávnění
Realizace tak, aby bylo moţné podrobné nastavení uţivatelských oprávnění v souladu s poţadavky; provázání nebo přímé propojení databáze uţivatelů ÚKM s databázemi uţivatelů jiných IS KÚ, soulad s bezpečnostní politikou KÚ.
Vysvětlivky: 1 – nízká 2 – střední 3 – vysoká Zdroj: KÚ MSK, 2010
7.2.1.2.2
Rozpočet v investiční fázi
Výstup z cenového průzkumu i z analýzy dané problematiky je promítnut do rozpočtu v investiční fázi v následující tabulce. Tabulka č. 23 Přehled celkových nákladů v investiční fázi ÚKM
Poloţka
Cena včetně DPH (Kč)
Přípravné fáze, vyuţití stávajících ÚKM, první kompletní vektorizace celého území Moravskoslezského kraje 1. Aktualizace celého území Moravskoslezského kraje 2. Aktualizace celého území Moravskoslezského kraje
Celkové náklady na tvorbu a aktualizaci ÚKM
6.150.000
1.500.000
1.250.000
8.900.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010
7.2.1.3
Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a přípravy realizační projektové dokumentace
Projekt Tvorby ÚKM bude řešen dle Zákona č. 137/2006 Sb. v platném znění dle § 13 odst. 1 (předpokládaná hodnota veřejné zakázky) jako nadlimitní zakázka v otevřeném řízení. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 118 (celkem 376)
Doporučené kvalifikační předpoklady: Dodavatelé jsou povinni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů dle § 50-60 Zákona č. 137/2006 Sb. v platném znění; Kaţdý dodavatel by měl splnit a prokázat oprávnění k podnikání minimálně v následujících oborech: zpracování dat v počtu minimálně 5 osob; oprávnění zeměměřického inţenýra dle § 13, odst. 1. písm. a) a b) zákona č. 200/1994 Sb. v platném znění v počtu minimálně 1 osoby; Prokázání ekonomických kvalifikačních předpokladů Předloţení pojistné smlouvy na pojištění za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě v souvislosti s plněním veřejné zakázky s minimální částkou alespoň 10 milionů Kč. 7.2.1.3.1
Specifikace zadání technického řešení
ÚKM bude vyhotovena jako spojená bezešvá mapa georeferencovaná
v souřadnicovém systému
S-JTSK. Obsahem ÚKM budou hranice parcel včetně hranic tzv. vnitřní kresby, parcelní číslo, značka budovy, místní a pomístní názvy. ÚKM bude polohově navazovat, opět bezešvě, na stávající DKM nebo KMD. Jako hlavní podklad pro sjednocení hranic bude vyuţito vektorových obrazů hranic katastrálních území, zpracované ČÚZK. Vektorizace se bude řídit ustanoveními předpisů ČÚZK pro přepracování katastrálních map. V rámci investiční fáze projektu budou po prvotním zpracování ÚKM provedeny její dvě aktualizace Moravskoslezským krajem, který v rámci projektu zajistí distribuci a zpřístupnění ÚKM formou webových sluţeb (prohlíţecí sluţby, sluţby stahování dat, metadata) a výdejem dat na přenosném médiu (DVD). Poté dojde dle platných právních předpisů k dokončení RUIAN a aktualizaci ÚKM převezme ČÚZK, který rovněţ zajistí distribuci a zpřístupnění ÚKM formou webových sluţeb. Nebude-li aktualizaci provádět ČÚZK, bude aktualizaci provádět Moravskoslezský kraj v intervalech dle rozpočtových moţností včetně zajištění distribuce a zpřístupnění ÚKM. 7.2.1.3.2
Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu
Projekt ÚKM nemá ţádné poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu. Vše bude provedeno formou předání zpracovaných dat. 7.2.1.4
Provozní zajištění projektu
Provoz ÚKM bude zajišťovat do doby zprovoznění registru RÚIAN Moravskoslezský kraj, jako garant projektu ÚKM. Po spuštění RÚIAN provoz ÚKM převezme ČÚZK. 7.2.1.4.1
Potřebné energetické a materiálové toky
Charakter a výstupy projektu nevyţadují definování speciálních materiálových a energetických toků. V rámci předávání výstupů projektu bude probíhat pouze předávání datových nosičů. Materiálové a energetické toky spojené s uloţením dat a jejich prezentací jsou řešeny v projektu TCK. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 119 (celkem 376)
7.2.1.4.2
Záruky a servis
Pro udrţitelnost projektu není nezbytné zajistit technickou podporu řešení formou smlouvy o technické podpoře (SLA) či jinou formou. Je však nezbytné smluvně stanovit záruční dobu, související především s odstraňováním vad, a to minimálně po dobu 24 měsíců ode dne předání ÚKM k uţívaní. Maximální předpokládaná délka záruční doby je pak po dobu udrţitelnosti projektu, tj. 5 let. Záruky a servis spojené s uloţením dat a jejich prezentací jsou řešeny v projektu TCK. 7.2.1.4.3
Údrţba a nákladnost oprav
Charakter a výstupy projektu nevyţadují definování způsobu údrţby a oprav. Předpokládáme, ţe projekt nebude z tohoto titulu generovat ţádné náklady. V rámci záruční doby bude pouze docházet ze strany zhotovitele (dodavatele) ÚKM a na jeho náklady k odstraňování vad ÚKM, skrytých v době předání díla. Údrţba a náklady na opravy spojené s uloţením dat a jejich prezentací jsou řešeny v projektu TCK. 7.2.1.4.4
Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení
Ţivotnost veškerých technologií bude zajištěna minimálně po dobu udrţitelnosti projektu, tzn. 5 let po ukončení realizace projektu eMSK. 7.2.1.4.5
Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent
Výstupy projektu budou uloţeny na datových nosičích a budou vyuţívat SW technologie aktuálně pouţívané Moravskoslezským krajem pro zajištění procesů v oblasti GIS kraje. Softwarové a datové komponenty projektu budou součástí GIS architektury Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v rámci TCK. 7.2.1.4.6
Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení
Charakter a výstupy projektu nepodléhají změnám v provozní náročnosti vlivem opotřebení. Opotřebení HW spojené s uloţením dat a jejich prezentací je řešeno v projektu TCK. 7.2.1.4.7
Rozpočet provozní fáze
Vzhledem ke skutečnosti, ţe aktualizace ÚKM v provozní fázi (po náběhu RUIAN) převezme ČÚZK, nejsou v provozní fázi plánovány ţádné provozní náklady ze strany Moravskoslezského kraje. V případě, ţe by ČÚZK aktualizaci ÚKM nepřevzal, bude aktualizaci provádět Moravskoslezský kraj v intervalech dle aktuálních rozpočtových moţností. 7.2.2
Digitální technická mapa (DTM)
Moravskoslezský kraj se rozhodl, ţe z důvodu finanční náročnosti investiční i provozní fáze řešení nebude projekt Digitální technická mapa realizovat. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 120 (celkem 376)
7.2.3
Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP (portál ÚAP)
Základní cíle projektu „Nástroje pro tvorbu a údrţbu územně analytických podkladů” jsou:
Zefektivnění procesů při poskytování údajů o území, zejména údajů v digitální podobě.
Vytvoření nástrojů pro ukládání a správu sledovaných jevů a údajů o území, údajů o stavu a vývoji území, hodnotách území, limitech a záměrech na provedení změn v území.
Vytvoření nástrojů pro ukládání a správu metadat k sledovaným jevům a údajům o území.
Zaloţení systematické správy pasportů údajů o území.
Efektivní a kvalitní zpřístupnění ÚAP ORP (pro správní území ORP) a krajů v rozsahu a způsobem umoţňujícím dálkový přístup.
7.2.3.1
Vlastní koncept řešení
Architektura celého řešení Portálu ÚAP je navrţena s ohledem na charakter projektu, poţadavky a potřeby vyplývající z jeho následného vyuţití. 7.2.3.1.1
Návrh a popis architektury řešení
Portál ÚAP bude tvořen dvěma základními částmi a to Datovým skladem Portálu ÚAP a vlastním portálovým řešením, které dále tvoří několik vzájemně provázaných aplikačních modulů. Předpokládají se následující aplikační moduly: Modul řízení přístupových práv; prohlíţecí modul; modul metainformačního systému; modul evidence pasportů; výdejní modul dat; modul importu dat; modul vzdálené editace dat; modul monitoringu systému. Tyto moduly lze v rámci finálního návrhu a realizace technologického řešení sloučit či kombinovat jejich funkcionalitu, případně doplnit o funkcionalitu novou, definovanou v rámci návrhu konkrétního řešení. Modul řízení přístupových práv - administrační nástroj pro evidenci uţivatelů Portálu ÚAP a přidělování přístupových práv. V rámci tohoto modulu má administrátor projektu moţnost nastavovat přístupy a práva uţivatelů k Portálu ÚAP jednak jako k celku, jednak k jeho jednotlivým aplikačním modulům a jejich funkcionalitám. V projektu Portál ÚAP je předpokládáno několik základních uţivatelských rolí: Administrátor projektu; pořizovatel ÚAP; poskytovatel údajů o území; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 121 (celkem 376)
projektant; orgán VS (neposkytovatel údajů o území); veřejnost. V tabulce č. 12 jsou specifikována předpokládaná přístupová práva jednotlivých uţivatelských rolí k aplikačním modulům v rámci Portálu ÚAP. Tabulka č. 24 Přístupová práva uţivatelských rolí k aplikačním modulům Portálu ÚAP
Aplikační modul/uţivatelská Veřejnost role
Orgán VS (neposkytovatel údajů o území)
Projektant
Poskytovatel údajů o území
Pořizovatel ÚAP
Administrátor projektu
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
Prohlíţecí modul
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Modul metainformačního systému
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Modul evidence pasportů
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
Výdejní modul dat
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Modul vzdálené editace dat
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
Modul monitoringu systému
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
Modul řízení přístupových práv
Zdroj: KÚ MSK, 2010 V tabulce č. 13 jsou specifikovány v rámci Portálu ÚAP předpokládaná přístupová práva uţivatelských rolí k jednotlivým funkcionalitám. Tabulka č. 25 Přístupová práva uţivatelských rolí k jednotlivým funkcionalitám Portálu ÚAP
Funkcionalita/u ţivatelská role Vyhledávání v metadatech Vyhledávání v pasportech Tvorba a aktualizace metadat a pasportů
Veřejnost
Orgán VS (neposkytovatel Projektant údaje o území)
Poskytovatel údajů o území
Pořizovatel ÚAP
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO (pouze „svých“ dat)
ANO
NE
NE
NE
ANO (pouze „svých“ dat)
ANO (pouze „svých“ dat)
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 122 (celkem 376)
Prohlíţení výkresů ÚAP (předdefinovaných mapových kompozic)
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Prohlíţení sledovaných jevů a údajů o území
NE
NE
ANO
ANO (pouze „svých“ dat)
ANO
Dotaz na atributové informace vybraného prvku
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
Aktualizace výkresů ÚAP (předdefinovaných mapových kompozic)
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO (pouze „svých“ dat)
Aktualizace sledovaných jevů a údajů o území Podání ţádosti o výdej dat Podání ţádosti o výdej výkresů ÚAP (předdefinovaných mapových kompozic) Prohlíţení textových částí ÚAP, RURÚ Výdej textových částí ÚAP, RURÚ Stahování dat prostřednictvím WS Registrace Vytvoření a aktualizace údajů pro systém řízení přístupových práv
NE
NE
NE
ANO (pouze „svých“ dat, povinnost historizace původních)
NE
NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
NE
NE
NE
ANO (v rozsahu výkresů ÚAP a „svých“ zdrojových dat) ANO
NE
ANO
ANO ANO (v intencích stavebního zákona)
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Pozn.: Přístupová práva uţivatelských rolí ve shora uvedené tabulce se liší oproti typizovanému projektu v těchto případech:
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 123 (celkem 376)
-
Aktualizaci sledovaných jevů: aktualizaci můţe zajišťovat také Pořizovatel ÚAP a to u dat, která nejsou poskytnutá poskytovateli údajů o území.
-
Prohlíţení / Výdej textových částí, RURÚ: dle platných právních předpisů má veřejnost právo k prohlíţení textových částí ÚAP, RURÚ a na jejich výdej.
Řízení přístupových práv můţe být rovněţ řešeno na úrovni celoúřadového identity managementu v rámci řešení vnitřní integrace úřadu či TCK. Prohlíţecí modul – webový mapový klient, slouţící k zobrazování mapových kompozic. V rámci prohlíţecího modulu lze nahlíţet na dva druhy výkresových sestav. V první části jsou zpřístupněny výsledné ÚAP ORP a ÚAP MSK předané pořizovateli ÚAP v digitální podobě, které tvoří podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území a rozbor udrţitelného rozvoje, tzn. jak textovou část, tak grafickou část a to výkresy ÚAP – hodnoty území, limity vyuţití území, záměry na provedení změn v území a problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích. V druhé části prohlíţecího modulu jsou zpřístupněny předdefinované mapové sestavy, tvořící jevy ÚAP do několika vybraných tematických celků. Tato data jsou vedena v Datovém skladu Portálu ÚAP ve vektorové podobě v Databázi ÚAP dle standardu OGC (Standard Features Specification For SQL). Tyto jevy ÚAP je moţné si libovolně jako vrstvy zapínat. Doplněk k těmto datům tvoří vektorová data územně správních jednotek, katastrální mapy, ortofotomapy a další podkladové rastrové mapy. V mapovém klientu je moţné pracovat se základními nástroji pro práci s mapou (zoom v mapě, posun mapy, měření v mapě aj.). Je zde moţné získávat atributové informace o jednotlivých jevech ÚAP. Jelikoţ je prohlíţecí modul provázaný na ostatní moduly, a to na metainformační systém, evidenci pasportů, výdejní modul a modul vzdálené editace dat je tedy centrem celého Portálu ÚAP. Uţivateli jsou zde zpřístupněny moţnosti tvorby exportních sestav, popř. tiskových sestav. Prezentační modul bude zobrazovat data vhodnou symbolikou ve dvou úrovních měřítek a to v rozmezích 1:5.000 aţ 1:10.000 a 1:50.000 aţ 1:100.000. Pouţitá symbolika k prezentaci dat Databáze ÚAP se dle velikosti měřítka můţe měnit. Modul metainformačního systému – aplikace pro evidenci a správu metadat k jevům ÚAP a datům v Datovém skladu Portálu ÚAP. Aplikace slouţí pro práci s metadaty, které jsou zde vedeny k datům v Datovém skladu Portálu ÚAP. Je moţné zde vzdáleně metadata evidovat, vyhledávat, editovat a prohlíţet. Aplikace je provázána s prohlíţecím modulem, kde je moţné získat informace o metadatech kliknutím do mapy na vybraný jev ÚAP. Metadata jsou zavedena do metainformačního systému společně při naplnění Databáze ÚAP v Datovém skladu Portálu ÚAP jednotlivými vrstvami jevů ÚAP a to dle normy ISO 19115. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 124 (celkem 376)
Modul evidence pasportů - aplikace pro evidenci a správu pasportů údajů o území k jevům ÚAP a datům v Datovém skladu Portálu ÚAP, které poskytli poskytovatelé údajů o území. Pasporty údajů o území mají přímou vazbu na primárně poskytnutá data od poskytovatelů údajů o území, která jsou jimi společně s pasporty poskytovány. Pro tento modul bude vyuţita aplikace Databáze pasportů údajů o území, která je jiţ vyuţívána na KÚ MSK pro potřeby evidenci pasportů. Tato aplikace umoţňuje následující funkcionality: Tvorba nových pasportů; tvorba vzorových pasportů; přiřazení poskytnutých pasportů k jevům dle datového modelu ÚAP a k jevům ve vyhlášce č. 500; publikování pasportů; správa přijatých pasportů; vyhledávání v pasportech; export pasportů do formátů PDF a XML. Aplikace je provázána s prohlíţecím modulem, kde je moţné získat informace o pasportech kliknutím do mapy na vybraný prvek jevu ÚAP. Pasporty jsou zavedeny do Databáze pasportů údajů o území při samotném poskytnutí údajů o území. Data v Datovém skladu Portálu ÚAP jsou tak provázaná na vlastní pasporty. Výdejní modul dat - aplikace umoţňující na základě poţadavku koncového uţivatele staţení poţadovaných dat z Datového skladu Portálu ÚAP pro zvolené území a jejich převod do zvoleného datového formátu. Aplikace slouţí pro výdej dat z Datového skladu Portálu ÚAP. K stáhnutí jsou dostupná jak data rastrová, tzn. výstupy ÚAP ORP a ÚAP MSK, tak i vektorová data, která byly pouţita jako podklad pro tvorbu výsledných ÚAP. Uţivatel má moţnost si stáhnout data pro své správní území. Ke staţení jsou data v datových formátech ESRI Shapefile a DGN MicroStation. Uţivatel má moţnost si vybrat data pro staţení dvěma způsoby a to buď pomocí formuláře, kde specifikuje, pro jakou územně správní jednotku chce data stáhnout nebo je zde moţnost výběru stahovaných dat pomocí výběru polygonem v mapě. Uţivatel si dále vybere jevy ÚAP, popř. jiná data z Datového skladu Portálu ÚAP, která bude potřebovat stáhnout, a ty mu pomocí automatu budou následně zpřístupněna ke staţení. Výdeje dat bude moţný rovněţ formou sluţeb WFS/WCS. Aplikace je provázána s prohlíţecím modulem, kde je moţné rovněţ provést poţadavek na staţení dat z Datového skladu Portálu ÚAP. Veškeré výdeje dat budou sledovány a evidovány. Modul importu dat – aplikace umoţňuje vklad aktualizovaných dat v datovém modelu ÚAP uţivatelem a prostřednictvím importního nástroje do Databáze ÚAP v Datovém skladu Portálu ÚAP. Import
dat
můţe
probíhat
automaticky,
popř.
poloautomaticky
s doplňkovou
kontrolou
importů
administrátorem projektu. Importy můţou provádět pověření uţivatelé, v tom případě administrátor projektu
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 125 (celkem 376)
a pořizovatelé ÚAP. Datový model importovaných dat musí být kompatibilní s datovým modelem ÚAP, ve kterém jsou uloţena data v Databázi ÚAP. Veškeré importy dat budou sledovány a evidovány. Modul vzdálené editace dat – webová aplikace, která umoţňuje uţivateli editovat data v Databázi ÚAP prostřednictvím lehkého klienta. Procesně se jedná o vzdálenou formu editace dat, která probíhá minimálně ve dvou moţných reţimech. V případě editace dat jejich vlastníkem nepodléhá ţádnému schvalovacímu procesu, v případě, ţe správcem dat je jiný subjekt neţ editující, je nutné zajistit schvalovací workflow – po příslušné aktualizaci je ţádost o akceptaci změn zaslána správci, který rozhodne o jejím zapracování. Potvrzovací proces se eviduje. V rámci editace dat Databáze ÚAP v Datovém skladu Portálu ÚAP je zajištěno jejich verzování. Funkcionalita editačního modulu zajišťuje práci s grafickými objekty, jako je např. konstrukce bodových, liniových, polygonálních objektů, sloţených objektů, změny objektů ve smyslu jejich kopírování, přesunů, změna velikosti objektů, přidání či odebrání vrcholů a dalších. V rámci workflow je zajištěno zaloţení ţádosti o schválení provedených změn s automatickým zasláním emailu administrátorovi projektu, kde ten se vyjadřuje po prohlédnutí změn provedených uţivatelem k moţnosti zapracování změny do Databáze ÚAP. Příslušní uţivatelé mají moţnost editovat vybrané jevy ÚAP pouze pro své správní území. Modul monitoringu systému - slouţí k evidenci přístupů, přijatých poţadavků, vydaných výstupů, objemu zpracovávaných dat apod. S ohledem na statistickou povahu je důleţité disponovat nástrojem na vytváření různých sestav a reportů. Všechny zmíněné aplikační moduly jsou v Portálu ÚAP vzájemně provázány tak, aby tvořily pro uţivatele jeden celek. Uţivatel po získání přihlašovacích práv získá přístup k dostupným aplikačním modulům dle jeho uţivatelské role. Portálové řešení je provázáno na Datový sklad Portálu ÚAP, kde jsou uloţena všechna data zpřístupněná v rámci Portálu ÚAP. Jsou zde uloţena data údajů o území v nativních formátech poskytnutá poskytovateli údajů o území, sjednocená vektorová Databáze ÚAP ORP a ÚAP MSK v jednotném datovém modelu ÚAP, která sdruţuje všechny jevy ÚAP a dále výsledné ÚAP ORP a ÚAP MSK v rastrovém formátu. Datový sklad Portálu ÚAP je postaven na bázi relační databáze (RDBMS), která umoţňuje uloţení geometrických vlastnosti dat dle standardu OGC (Standard Features Specification For SQL) a také zajišťuje plné verzování obsahu Datového skladu Portálu ÚAP. Vybraná data, převáţně v rastrovém formátu, budou uloţena souborově.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 126 (celkem 376)
7.2.3.1.1.1
Návrh zpracování Databáze ÚAP v Datovém skladu Portálu ÚAP
Pro zpracování Databáze ÚAP bude k dispozici datový model ÚAP, definující strukturu a pravidla pro ukládání zpracovávaných dat ÚAP. Předpokládá se, ţe data budou uloţena do 19 tematických okruhů. Tento datový model se můţe během zpracování Databáze ÚAP uzpůsobovat potřebám pro zařazení nových jevů, které stávající datový model neobsahuje. Datový model ÚAP, který je aktuálně vyuţívaný na ORP a MSK v působnosti MSK pro potřeby ÚAP byl vyvinut společností T-Mapy. Nejaktuálnější verze tohoto datového modelu ÚAP je prozatím verze 3. Do Databáze ÚAP budou vstupovat vektorová data jak z ÚAP jednotlivých ORP, tak z dat ÚAP MSK. Data ÚAP jednotlivých ORP jsou zpracována dle zák. č. 183/2006 Sb., § 26–29 (Stavební zákon) a prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., § 4 a 5, přílohy č. 1,2. Dále data obsahují jevy technické infrastruktury od poskytovatelů údajů o území, kteří neposkytují svá data přímo KÚ MSK; data ÚAP, vedená na KÚ MSK, zahrnují data poskytovatelů, kteří mají poskytovat data dle Stavebního zákona jak ORP, tak KÚ MSK pro potřebu tvorby ÚAP. Jedná se o data regionálního i nadregionálního významu, technické infrastruktury, ţivotního prostředí atd. Dále jsou v Databázi ÚAP na KÚ MSK vytvářena data pro potřeby územního plánování a pro vlastní tvorbu ÚAP. Jedná se např. o hodnoty území v krajině, turistické a cykloturistické trasy, brownfields aj. V současné době jsou data jednotlivých ORP vedena ve formátech ESRI Shapefile nebo MicroStation DGN. Data ve formátu ESRI Shapefile mohou být dále rozdělena dle verze datového modelu ÚAP na verzi 2 a 3; Data vedená ve formátu MicroStation DGN jsou uloţena ve verzi V7 nebo V8. Data v Databázi ÚAP MSK jsou v současné době vedena souborově ve formátu ESRI Shapefile a v datovém modelu ÚAP ve verzi 3. Předpokladem pro zapracování dat ÚAP z formátu ESRI Shapefile do jednotného datového modelu je dodrţení struktury dat, popsané ve verzích 2 a 3 datového modelu ÚAP. Takto vedená data obsahují jak prostorovou lokalizaci daného jevu, tak jeho atributový popis, který slouţí ke grafické prezentaci daného jevu. Protoţe však při prvotním zpracovávání ÚAP docházelo k průběţným aktualizacím datového modelu a na jednotlivých ORP a KÚ MSK bylo nutno sledovat i jevy, které datový model ve verzích 2 a 3 nezahrnoval, bude nutno provést analýzu jednotlivých datových sad s cílem zjistit moţné nesoulady mezi daty, uloţenými v datových modelech ÚAP a příslušnými verzemi obecně platného datového modelu ÚAP. V datech mohou existovat odchylky, např. bodové téma je vyjádřeno plochou a tato je uloţena v topologicky odlišné struktuře, neţ stanoví jednotný datový model ÚAP. Tyto nesoulady bude třeba evidovat a zapracovat do výsledného jednotného datového modelu ÚAP. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 127 (celkem 376)
Data ve formátu MicroStation DGN jsou ve formátu CAD souborů, které obsahují dané jevy jiţ s patřičnou prezentací – legendou a neobsahují popisné atributové údaje. Pro převod těchto dat do jednotného datového modelu je nutný přesný popis uloţení dat v jednotlivých souborech, struktura hladin, barvení, typy čar aj., aby nedošlo k chybnému zařazení jednotlivých jevů do struktury aktuální verze datového modelu ÚAP. Analýza a zapracování jednotlivých dat ÚAP ORP a ÚAP MSK do jednotného upraveného datového modelu ÚAP v jeho aktuální verzi bude nutným krokem před vlastním importem dat do Databáze ÚAP. Při importu dat ÚAP ORP a ÚAP MSK do Databáze ÚAP lze předpokládat, ţe budou vznikat kolize, vyplývající ze způsobu zpracování a vedení jednotlivých dat ÚAP. Bude se jednat o moţné vzájemné kolize mezi daty jednotlivých ÚAP ORP i mezi daty ÚAP ORP a daty ÚAP MSK. Řešení těchto kolizí bude probíhat při polohopisném sjednocování jednotlivých jevů do souvislých vrstev, pokrývající území celého MSK. Výsledkem budou sjednocené vrstvy sledovaných jevů, uloţené v jednotném datovém modelu ÚAP, které budou součástí Databáze ÚAP. Pro lepší orientaci při sehrávání dat ÚAP ORP a ÚAP MSK do jednotného datového modelu ÚAP bude vhodné před touto činností opatřit všechna vektorová data popisným atributem, určujícím původ dat (MSK, příslušný ORP). Tento atribut by se měl stát součástí jednotného datového modelu ÚAP. Po zpracování všech jevů ÚAP a doplňkových dat do datového modelu ÚAP v Databázi ÚAP budou tyto data naimportována do Datového skladu Portálu ÚAP dle standardu OGC (Standard Features Specification For SQL), kde budou následně spravována. Součástí Datového skladu Portálu ÚAP budou i metadata a pasporty. Ty jsou vedeny v příslušných databázích: Databáze pasportů údajů o území (DBPÚÚ), kde jsou vedeny informace, které jsou obsaţeny v pasportech poskytovatelů údajů o území a slouţí k popisu sledovaných jevů; metainformační systém MSK, kde jsou evidována metadata k vrstvám Datového skladu Portálu ÚAP. K naplnění DBPÚÚ bude nutné obdrţet pasportní údaje všech jevů z ORP a to nejlépe v elektronické podobě. Následně lze tyto údaje přepsat do definované struktury DBPÚÚ. Pro správné naplnění údajů do DBPÚÚ je nutné, aby jednotlivé soubory (PDF, TIF, JPG aj.) nebo listiny, obsahující pasportní údaje, byly jednoznačně identifikovatelné a nedošlo při zápisu k omylu. Ke všem naplněným vrstvám datového modelu ÚAP, uloţeným v Databázi ÚAP, budou vedena metadata v metainformačním systému MSK.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 128 (celkem 376)
7.2.3.1.1.2
Návrh metodiky pro zajištění udrţitelnosti projektu Portál ÚAP
V rámci investiční fáze projektu Portálu ÚAP budou sjednoceny ÚAP ORP a ÚAP MSK do jednotné Databáze ÚAP, která bude vedena v jednotném datovém modelu ÚAP a jednotném formátu. V rámci aktualizace Databáze ÚAP bude moţnost aktualizovat vybrané jevy ÚAP vţdy po získání aktualizovaných údajů o území od poskytovatelů údajů o území. Tato data je moţné zapracovat do Databáze ÚAP buďto pomocí SW GIS nebo pomocí modulu vzdálené editace dat, který je zpřístupněn v rámci Portálu ÚAP pověřeným uţivatelům, tzn. administrátor projektu, pořizovatelé ÚAP, poskytovatelé údajů o území. V případě, ţe pověřený uţivatel, bude chtít aktualizovat data ve svém GIS SW, tzn. mimo prostředí lehkého klienta Portálu ÚAP, tak si předem stáhne data vybraných jevů ÚAP pro své správní území z Datového skladu Portálu ÚAP a po jejich následné aktualizaci je uloţí zpět do prostředí Datového skladu Portálu ÚAP, přičemţ administrátor projektu bude informován e-mailem o poţadavku na jejich zapracování do Databáze ÚAP. Po kontrole těchto dat budou administrátorem projektu data zapracována do Databáze ÚAP. V případě, ţe tato aktualizovaná data budou obsahovat systémové chyby, bude jejich zpracovatel informován a poţádán o zajištění jejich opravy. 7.2.3.1.1.3
Analýza procesu aktualizací vybraných jevů
V rámci aktualizací ÚAP MSK byl zjišťován na MSK průzkum počtu aktualizací údajů o území, které byly zaslány poskytovateli údajů o území. V rámci průzkumu bylo zjištěno, ţe v průběhu 9 měsíců aktualizovalo na
MSK
pro
potřeby
ÚAP
MSK
údaje
o území
celkem
30
poskytovatelů
údajů
o území
a jednalo se celkem o 50 aktualizací. Poskytovatelé údajů o území poskytovali svá data údajů o území v rámci aktualizací vţdy v nativních formátech a datových modelech nekompatibilními s datovým modelem ÚAP, coţ je vyuţívaný standart pro vedení Databáze ÚAP. Ve vztahu k časové náročnosti bylo zjištěno, ţe v rámci zapracování těchto aktualizovaných údajů o území do datového modelu ÚAP a formátu ESRI Shapefile, bylo zapotřebí cca 140 člověkohodin. Dále bylo zapotřebí zapracovat také pasporty údajů o území, které byly přijaty společně s daty od poskytovatelů údajů o území, a k jejich zapracování do Databáze pasportů údajů o území na MSK bylo zapotřebí cca 25 člověkohodin. Z toho vyplývá, ţe v jednom měsíci bude zapotřebí pro zapracování aktualizovaných údajů o území do Databáze ÚAP v Datovém skladu Portálu ÚAP cca 18 člověkohodin. V případě těchto aktualizací údajů o území pro potřeby ÚAP MSK se však jednalo pouze o data vybraných nadmístních poskytovatelů údajů o území, kteří aktualizují svá data průběţně a to bez jakéhokoliv vyzvání pořizovatelů ÚAP o aktualizace. V rámci úplné aktualizace ÚAP MSK bude evidován větší počet aktualizací údajů o území od více poskytovatelů údajů o území (předpokládaný nárůst o cca 30%). V rámci aktualizace Datového skladu Portálu ÚAP a to Databáze ÚAP budou aktualizovat vybrané datové sady také samotní pořizovatelé ÚAP, kteří budou získávat data od místních poskytovatelů údajů o území. Tato data bude zapotřebí kontrolovat před samotným zapracováním, coţ bude také úkolem administrátora projektu. V rámci kontroly zapracovávaných dat do Databáze ÚAP se bude jednat v průběhu 1 měsíce o cca 22 člověkohodin. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 129 (celkem 376)
Personální nároky na administrátora projektu v rámci zapracování aktualizací údajů o území od poskytovatelů údajů o území do Databáze ÚAP budou za 1 měsíc cca 40 člověkohodin. 7.2.3.1.2
Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data
KÚ MSK v rámci realizovaného poptávkového řízení zaměřeného na získání informací o potenciálním technologickém řešení a cenové kalkulaci za vytvoření a následnou údrţbu Portálu ÚAP získal nabídky technologických řešení od dvou společností a to společnosti T-Mapy spol. s r.o. a DIGIS spol. s r.o. V rámci vyhodnocení navrhovaných řešení projektu Portál ÚAP z nabídek obdrţených v rámci poptávkového řízení se dospělo k zjištění, ţe nabídky obou společností splňovaly všechny poţadavky jak typizovaného projektu Nástroje pro tvorbu a údrţbu ÚAP, tak i doplňujících poţadavků ze strany MSK. Navrhované varianty nabízely komplexní řešení Portálu ÚAP, vytvořené nad technologickou platformou ESRI, jíţ vyuţívá MSK. Obě navrhovaná řešení jsou dále porovnána dle několika kritérií:
Pouţité technologie; integrace s produkty ESRI; integrace s dalšími IS; funkční výbava.
Pouţité technologie Řešení DIGIS Klient Webová aplikace zaloţená na principech RIA (Rich Internet Application). Pro přístup uţivatelů do systému z lokálních počítačů slouţí běţný internetový prohlíţeč (MS Internet Explorer, Firefox). Tento prohlíţeč musí být rozšířen o prostředí Adobe Flash Player. Uţivatelské rozhraní je z větší části vytvořeno v prostředí FLASH. Server Zaloţeno na technologiích Java Servlet a přímém vyuţívání sluţeb mapového serveru ESRI ArcGIS Server. Řešení je zaloţeno na systému relativně samostatných servetů komunikujících prostřednictvím RPC (Java RMI). Uloţení dat Data jsou uloţena ve formátu ESRI geodatabáze s vyuţitím sluţeb software ESRI ArcGIS Server Enterprise edition (ArcSDE). Volitelně je moţné přímo bez nutnosti konverze pracovat s cca 100 nejčastěji pouţívanými formáty dat (včetně GML, XML, Autodesk, DWG/DXF, MapInfo MID/MIF, TAB atd.) a to s vyuţitím ESRI ArcGIS Server Data Interoperability Extension.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 130 (celkem 376)
Přenos dat Data jsou přenášena ve formátu REST prostřednictvím sluţeb ESRI nebo ve formě XML nebo ve formátu dle standardů OGC WMS, WFS. Řešení T-MAPY Klient Klientská strana je tvořena dílčími uţivatelskými aplikacemi (portlety) které se sdruţují v rámci webového portálu.
Jednotlivé
portlety
mají
veřejné
rozhraní,
coţ
umoţňuje
jejich
zaměnitelnost
a rozšiřitelnost (i pro aplikace třetí strany). Webový mapový klient je jedním z dílčích portletů. Server Serverová část portálu je kontejner, který zajišťuje koexistenci a komunikaci dílčích aplikací (portletů) podle standardu jako je WSRP a JSR 168. Dílčí aplikace jsou vícevrstvé, serverová strana vyuţívá technologií Microsoft NET a technologie JAVA a komunikuje nativním způsobem s databázovým serverem a serverem ESRI ArcGIS Server. Uloţení dat Data jsou uloţena v databázi splňující standard OGC Simple Features – SQL, případně v souborovém systému (rastry a dočasná či archivní data). Vzhledem k tomu, ţe KÚ MSK pouţívá technologie ESRI, předpokládá navrhované řešení pouţití produktu ArcGIS Server / ArcSDE s plným vyuţitím všech vlastností včetně historizace a verzování. Přenos dat Přenos dat je postaven na vyuţití moderních standardů (především SOAP, REST), komunikace s mapovým serverem je prostřednictvím OGC WMS, WFS, WCS. Integrace s produkty ESRI Řešení DIGIS Mapový server Pro přístup, zpracování a publikaci dat jsou přímo pouţity komponenty ESRI a přímý přístup na sluţby ESRI ArcGIS Server. Pro zobrazení a práci s mapou na straně klienta jsou pouţity komponenty ESRI ArcGIS API for FLEX. Uloţení dat Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 131 (celkem 376)
Přístup ke geodatům je řešen výhradně prostřednictvím ESRI ArcGIS Server nebo ESRI ArcGIS Desktop. Data jsou uloţena do geodatabáze pomocí ESRI ArcGIS Server Enterprise edition (ArcSDE). Správa dat je prováděna nástroji ESRI ArcGIS Desktop. Řešení T-MAPY Mapový server Pro přístup, zpracování a publikaci dat je pouţit formát komunikace dle standardů OGC WMS a WFS. Pro komunikaci s ArcGIS Serverem jsou pouţita rozhraní SOAP a REST. Mapový klient je vytvořen s vyuţitím klientského aplikačního rozhraní technologie ArcGIS Server Web API. Uloţení dat Data jsou uloţena v databázi splňující standard OGC Simple Features – SQL. Proto v geodatabázi přístupné přes ESRI ArcGIS Server Enterprise edition (ArcSDE) musí být pouţito uloţení dat splňující tuto specifikaci. Pro správu dat jsou pouţity nástroje ArcGIS desktop a nástroje pro geoprocessing, skripty a modely spouštěné z prostředí ArcGIS desktop resp. ArcGIS Server. Integrace s dalšími IS Řešení DIGIS Databáze pasportů údajů o území a metainformační systém Jevy ÚAP v portálu budou provázány s odpovídajícími informacemi, které jsou uloţeny v evidenci pasportů údajů
o území.
Uţivatel
portálu
se
bude
moci odkázat
do
aplikace,
která
pasporty spravuje
a tam si zobrazit poţadované informace. Také je moţné načíst odpovídající informace z evidence pasportů a dále s nimi pracovat v prostředí Portálu UAP. Databáze uţivatelů portálu bude provázána s databází uţivatelů pasportů. Totéţ se týká provázání jevů s metainformacemi v systému Metis nebo jiném metainformačním systému provozovaném zákazníkem. Databáze uţivatelů a jejich oprávnění Databáze uţivatelů bude propojena s existující databází uţivatelských oprávnění programu pro evidenci pasportů údajů o území. Bude-li to moţné, napojí se portál přímo na tuto cizí databázi a údaje o uţivatelích a jejich oprávněních bude čerpat přímo z ní. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 132 (celkem 376)
Řešení T-MAPY Metainformační systém Koncovému uţivateli je k dispozici metadatový klient v podobě portletu, který obousměrně komunikuje s mapovým klientem i dalšími portlety. Tento metadatový klient je vytvořen jako odlehčená prohlíţecí verze aplikace MetIS. Pro editaci metadat je vyuţita aplikace MetIS integrovaná jako součást řešení. MetIS je doplněn katalogovým serverem který publikuje metadatové sluţby ve formě standardních sluţeb CSW, tak jak je vyţaduje směrnice INSPIRE. Databáze pasportů údajů o území Řešení předpokládá plnou integraci s existující aplikací „Databáze pasportů údajů o území“, na kterou budou jevy UAP provázány. Databáze uţivatelů a jejich oprávnění Řešení primárně předpokládá, ţe databáze uţivatelů můţe být napojena na existující identity management. Pro řízení uţivatelských práv, bezpečnosti a licencování je určena vrstva „GeoRM“, skrze kterou procházejí všechny
poţadavky
na
data.
Tato
vrstva
současně
zabezpečuje
auditování
a monitorování všech přístupů jednotlivých autorizovaných uţivatelů na data poskytovaná portálem. Funkční výbava Řešení DIGIS Práce s mapou Uţivatelská role bude mít přiřazena oprávnění, která určují, jaký mapový výřez a jaká sada vrstev se uţivateli zobrazí. Základní mapové funkce přístupné kaţdému uţivateli jsou: Zoom v mapě (zvětšování a zmenšování měřítka); posun mapy; výběr objektů v mapě obdélníkem, linií, polygonem apod.; výběr okolí objektu (buffer); zaměření mapy na vybraný jev nebo vrstvu. Výběr jevu UAP a zobrazení informací Uţivatel bude mít moţnost vybrat libovolný jev ÚAP pomocí výběru v mapě nebo jeho vyhledáním podle parametrů. Pro vyhledávání bude uţivatel vyuţívat mapové funkce nebo speciální dialogová okna, navrţená pro snadný přístup k datům. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 133 (celkem 376)
Po výběru jevu si uţivatel bude moci přehledně zobrazit všechny relevantní informace v dialogovém okně. Zobrazené informace mohou být omezeny nastavením uţivatelských rolí. Výstupní sestavy Jeden nebo více jevů včetně dalších navázaných informací si uţivatel bude moci zobrazit ve výstupních sestavách, navrţených přesně podle uţivatelských poţadavků. Systém bude generovat výstupní sestavy volitelně ve formátu PDF nebo XLS (MS Excel). Samozřejmostí je moţnost tisku mapových sestav, které mohou kromě vybraného mapového výřezu obsahovat i dynamickou legendu, měřítko mapy apod. Editace dat Uţivatelé s oprávněním k administraci systému a administrátoři geodat mohou provádět změny v datech pomocí software ArcGIS Desktop s odpovídající licencí přístupu do geodatabáze. Uţivatelé, kteří budou přistupovat k datům pouze prostřednictvím portálu, mohou mít oprávnění provádět změny v datech. Tato oprávnění budou omezena podle typu dat, geografického umístění a moţností internetového prostředí při sledování prostorových vazeb mezi daty. WWW rozhraní pro editaci dat bude obsahovat kromě běţných nástrojů pro editaci také základní nástroje pro udrţování topologie (např. přichytávání k objektům). Nebude obsahovat plnou sadu nástrojů (např. pro nastavení pravidel topologie), kterou má ArcGIS Desktop. Uţivatelé budou mít oprávnění k editaci pouze v určité oblasti v mapě (v přesně daných katastrálních územích). Aplikace tohoto omezení bude provedena buď při samotném zakreslování změn do mapy ořezem podkladové mapy nebo automatickou kontrolou při ukládání změn do geodatabáze. Uloţeny budou pouze ty změny, které spadají do oblasti, pro kterou je uţivatel autorizován. Verzování dat Udrţování různých verzí dat je moţné prostřednictvím rozhraní ESRI ArcSDE a ArcGIS Desktop. Bude moţné uchovat data aktuální k určitému časovému okamţiku, obnovovat data předchozí verze, porovnávat změny mezi verzemi dat. Konzistenci dat napříč verzemi automaticky udrţuje ArcSDE. Výdej dat Samotná funkce výdeje dat bude dostupná pouze uţivatelům se zvláštním oprávněním. Tito uţivatelé budou dále podrobněji autorizováni pro výběr dat pouze s určitých vrstev v mapě nebo typů jevů ÚAP a pouze v určité oblasti mapy. Ve vybraných případech můţe výdej dat podléhat schválení administrátorem dat GIS. V těchto případech bude poţadovaný úkol – export dat zpracován aţ po validaci administrátorem. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 134 (celkem 376)
Data pro export bude moţné vybrat dvěma způsoby: Pomocí zvláštního formuláře, který umoţní zadat rozsah poţadovaných dat např. volbou katastrálního území, mapové vrstvy, příp. parametry jevů, podle kterých se provede výběr; pomocí výběru jevů přímo v mapě pomocí základních nástrojů mapy. Před provedením samotného exportu server automaticky zkontroluje, zda má uţivatel oprávnění pro výdej vybraných dat. V případě, ţe si uţivatel vybral v mapě data, ke kterým nemá oprávnění, server tato data odfiltruje a nezahrne je do vyexportovaných dat. Vyexportovaná data budou zkomprimována do souboru ZIP a uloţena do dočasného úloţiště na disku. Uţivatel bude o připravených datech informován pomocí e-mailové zprávy nebo hlášením přímo v uţivatelském rozhraní portálu. Zároveň obdrţí odkaz pro staţení souboru. V reakci na odkaz serverová část portálu vyzvedne soubor z dočasného úloţiště a odešle jej klientovi. Export dat bude zajištěn do formátů ESRI Shapefile a MicroStation DGN. Data ve formátu ESRI Shapefile budou odpovídat uloţení a struktuře dat v aktuální verzi datového modelu ÚAP. Data ve formátu MicroStation DGN budou exportována po jednotlivých vrstvách do DGN souborů s připojenými popisnými atributy v přiloţené tabulce ve formátu DBF, propojené s vektorovou grafikou pomocí poloţky MSLink. Ke kaţdému souboru DGN bude existovat vţdy právě jedna jednoznačně identifikovatelná tabulka DBF. Řešení T-MAPY Práce s mapou Základní funkce s mapovými sestavami; zoomování, informace o prvcích, měření v mapě (linie, plochy); zapínání a vypínání libovolného počtu vrstev, průhlednosti vrstev, výběry prvků, hotlink aj. Zobrazení mapových kompozic, pokročilá symbologie, měřítková omezení, základní nástroje pro práci s mapou. Obsah mapové kompozice (vrstvy, území) řízený přístupovými právy uţivatele; těmi můţe být mj. řízen také viditelný územní rozsah. Umoţnění tvorby vlastních mapových kompozic sloţených z vrstev geoportálu a/nebo z vrstev externích (pomocí standardizovaných sluţeb WMC). Zobrazení informací o jevu ÚAP Umoţňuje prohlíţení sledovaných jevu a údajů o území. Pro registrované uţivatele podle nastavených oprávnění v případě dotazu na atributové informace vybraného prvku budou zobrazeny: Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 135 (celkem 376)
Jevy ÚAP na parcele; jevy ÚAP v rámci obce; připojené dokumenty k jevu; zařazení prvku do jevu; informace z pasportní karty; metadata. Získání informací z atributové sloţky geodat za určené území a moţnost exportu formou sestavy. Výpis a moţnost následného zobrazení dokumentu připojených k jednotlivým prvkům. Výstupní sestavy Generování dokumentů z map, metadat, externích zdrojů a dodatečných informací podle uţivatelských poţadavků pomocí průvodce. Generované dokumenty jsou needitovatelné a jsou nezávislé na softwaru i hardwaru (např. PDF). Výsledkem jsou tzv. pasporty území na základě ţivotních situací. Ideální by byla forma XML, které by se následně transformovalo a vyuţívalo v dalších systémech. Export do výstupní sestavy do XML je dostupný přes aplikační rozhraní. Editace dat Pro vzdálenou editaci geodatabáze je nabízen primárně editační webový klient na bázi komponenty ArcGIS Server 10. Pro sofistikovanější editaci je moţné vyuţít ArcGIS desktop vzdáleně připojený na geodatabázi prostřednictvím sluţeb ArcGIS Server. Komunikace aplikací pro aktualizaci s aplikačním serverem probíhá prostřednictvím internetového připojení. Moţnost současného přístupu k Datovému skladu Portálu ÚAP, vektorovým a rastrovým souborům a veřejně přístupným WMS zdrojům. Aplikace umoţňuje vyspělou práci s grafickými objekty, jako je např. konstrukce bodových, liniových, polygonálních objektů, sloţených objektů, textu. Umoţňuje změnu objektu ve smyslu kopírování, přesunu, změny velikosti, přidání či odebrání vrcholu, změny velikosti a fontu textu. Podporuje workflow (zaloţení ţádosti o schválení provedených změn s automatickým zasláním e-mailu správci Datového skladu Portálu ÚAP a příslušnému kraji, vyjádření správce Datového skladu Portálu ÚAP s moţností prohlédnutí změn provedených uţivatelem, zapracování změny správcem Datového skladu Portálu ÚAP). Auditní
systém
zaznamenávající
veškeré
operace,
které
jsou
v systému
prováděny
a modifikace dat, tvorba výstupu, …). Verzování dat
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 136 (celkem 376)
(pořízení
Podpora verzování geodat, dokumentů, metadat, pasportů. Systém disponuje funkcionalitou verzování metadat z důvodu zachycení vývoje v čase a moţnosti získat informace o metadatech poplatných jejich uţití (tedy mj. musí být řešena koordinace verzování dat a metadat). Výdej dat Výdej dat umoţňuje „výdejní modul“, coţ je opět aplikace ve formě portletu. Obsah a rozsah vydávaných dat uţivatel vybere prostřednictvím mapového klienta a metadatového klienta. Samotný proces výdeje pokračuje ve formuláři portletu „výdejní modul“. Na základě vytvořené ţádost o výdej dat je buď povolena stahovací sluţba (WFS, WCS) v daném obsahu a rozsahu pomocí které můţe uţivatel data stahovat nebo je spuštěn proces dávkového exportu, přičemţ uţivatel je následně informován o tom, kdyţ tento proces skončí a uţivatel si můţe připravená data vyzvednout (stáhnout). Koncept řešení staví na personalizaci klientského prostředí a vyuţití skutečného „portálového“ přístupu (moje objednávky a stav jejich zpracování, můj výchozí výřez mapy, místa zájmu, dříve pouţité externí sluţby apod.). Výdejní modul disponuje širokou škálou funkcí, které mají mj. přesah i do jiných oblastí (např. typu e-shop) – tedy např. výběr dat: Na základě atributů, územního rozsahu, vrstev, jevu; pomocí dat vyhledaných v metadatech; označených v mapovém projektu. Ţadatel můţe být informován o celém průběhu procesu vydání dat. Evidují se informace o tom kdy, kdo, za jakým účelem a jaká data poţadoval. Podpora transformačních sluţeb např. pro transformaci prostorových dat mezi různými souřadnicovými systémy. Podpora vyvolávacích sluţeb – sluţby umoţňující spuštění sluţeb zaloţených na prostorových datech. Předpokládané poţadavky na HW vybavení V rámci navrţených technologických řešení vyplývají z nabídek minimální odhadované poţadavky na HW a SW technologie potřebné pro zajištění provozu Portálu ÚAP následující: Tabulka č. 26 Databázový a aplikační server GIS ÚAP MSK Procesor
2 – 4 CPU Intel Xeon
Počet jader procesoru určen licencí ESRI ArcGIS Server
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 137 (celkem 376)
Paměť
8 – 16 GB RAM
Disk
50 GB systémový disk 2 TB datový disk
Potřebná velikost diskového prostoru je dána způsobem zálohování a nutností ukládat zdrojová rastrová data
Zdroj: MSK, 2010 7.2.3.1.3
Naplnění poţadavků typizovaného projektu
Návrh technického řešení z typizovaného projektu vychází a respektuje jeho základní poţadavky: Tabulka č. 27 Naplnění poţaqdavků typizovaného projektu v projektu Portál ÚAP
Požadavek dle typizovaného projektu
Naplnění požadavku
Řízený sběr podkladů
ANO
Zpřístupnění ÚAP všem cílovým skupinám
ANO
Řízená distribuce podkladů a výstupů prostřednictvím webových služeb
ANO
Informační systém Portálu ÚAP
ANO
Datový sklad Portálu ÚAP
ANO
Ukládání geometrických vlastnosti dat dle standardu OGC Standard Features Specification For SQL. Zajištění plného verzování obsahu Datového skladu Portálu ÚAP (historie) včetně provázanosti na metadata.
ANO
Nástroje pro kontroly nutné pro čištění a konsolidaci dat.
ANO
Systém řízení přístupových práv
ANO
Systém zajišťuje přístup k datům, databázi metadat a pasportům údajů o území.
ANO
Databáze pasportů údajů o území
ANO
Aplikace zajišťuje evidenci pasportů údajů o území, jejich správu a práci s nimi.
ANO
Metainformační systém V metainformačním systému jsou zpřístupněna metadata o všech datech v Datovém skladu Portálu ÚAP.
ANO
Aplikace pro aktualizaci dat
ANO
Komunikace s aplikačním serverem probíhá prostřednictvím internetového připojení. Možnost současného přístupu k Datovému skladu Portálu ÚAP, vektorovým a rastrovým souborům, veřejně přístupným WMS zdrojům.
ANO
Funkcionalita umožňující práci s grafickými objekty. Možnost založení a aktualizace pasportu údaje o území s automatickým promítnutím změn do metadat. Workflow (založení žádosti o schválení provedených změn s automatickým zasláním e-mailu správci Datového skladu Portálu ÚAP a příslušnému kraji, vyjádření správce Datového skladu Portálu ÚAP s možností prohlédnutí změn provedených uživatelem, zapracování změny správcem Datového skladu Portálu ÚAP).
ANO
Prohlížecí služby (prezentační modul) Disponuje předefinovanými mapovými kompozicemi v rozsahu výkresů (hodnoty území, limity využití území, záměry na provedení změn v území, problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích). Pro registrované uživatele podle nastavených oprávnění v případě dotazu na atributové informace vybraného prvku budou zobrazeny (jevy ÚAP na parcele, jevy ÚAP v rámci obce, připojené dokumenty k jevu, zařazení prvku do jevu, informace z pasportní karty, metadata).
ANO
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 138 (celkem 376)
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Stahovací služby (modul pro výdej dat) Autentifikovanému uživateli podat žádost o výdej prostřednictvím elektronického formuláře, s možností výběru popisem, graficky a kombinací. Správci IS ÚAP umožňuje provést požadovaný výdej formou služeb (WFS, WCS), připravení dat ke stažení (export dat s požadovanými parametry) nebo poskytnutí dat na fyzickém nosiči (DVD) nebo odmítnout požadavek s uvedením důvodu.
ANO
Umožnění vedení evidence o výdejích.
ANO
Monitoring Zajištění evidence přístupů, přijatých požadavků, vydaných výstupů, objemu zpracovávaných dat apod.
ANO
Referenční rozhraní
ANO
Zajištění komunikace se systémy třetích stran.
ANO
ANO
ANO
ANO
Zdroj: MSK 7.2.3.2
Porovnání variant technologických řešení
7.2.3.2.1
Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů
Obě dodané nabídky technologického řešení splňovaly poţadavky návrhu technického řešení s tím, ţe se lišily v navrţených technologiích aplikačních modulů. Výstup z cenového průzkumu i z analýzy dané problematiky je promítnut do rozpočtu v investiční fázi v kapitole 7.2.3.2.4. i do rozpočtu provozní fáze v kapitole 7.2.3.4.7.
7.2.3.2.1.1
Porovnání jednotlivých řešení ve vazbě na stávající IS kraje
V rámci napojení navrţených technologických řešení na IS a GIS MSK nevyplynuly ţádné důvody a poţadavky, které by znemoţňovaly přímé napojení nabídkami navrhovaných technologických řešení na IS a GIS MSK. Obě navrhované technologické řešení, jak od společnosti DIGIS, tak i T-MAPY splňují HW poţadavky, které zajistí připravované TCK. Navrhovaná řešení přímo navazují na GIS MSK, který vyuţívá pro správu GIS technologii ESRI. 7.2.3.2.2
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení
Tabulka č. 28 Vyhodnocení nabídkových řešení Portálu ÚAP Nabídky řešení
Výhody řešení
Nevýhody řešení
T-Mapy spol. s r.o
Stejná technologická platforma
Závislost na jednom dodavateli
jako pouţívá MSK.
technologických řešení GIS.
Poskytuje plný rozsah
Není reference pro celé řešení.
technologického řešení. Garantovaná podpora řešení. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 139 (celkem 376)
Digis spol. s r.o
Poskytuje plný rozsah
Není reference pro celé řešení.
technologického řešení. Garantovaná podpora řešení. V rámci území MSK spravuje GIS ve většině obcí a měst. Zdroj: MSK, 2010 7.2.3.2.3
Analýza technických a bezpečnostních rizik
Z hlediska technického a bezpečnostního rizika je nutno uvést zejména: Tabulka č. 29 Technická a bezpečnostní rizika v oblasti Portálu ÚAP Míra pravděpo Riziko
Míra
dobnosti
dopadu
výskytu
Opatření k omezení rizika
Dodatečné změny při
Přesný a pečlivý sběr a analýza uţivatelských
vývoji portálu z důvodu
poţadavků v přípravné fázi projektu;
změny uţivatelských
projednání a odsouhlasení sebraných
poţadavků
2
3
poţadavků na systém objednatelem i zhotovitelem; průběţná kontrola a ověřování shody s uţivatelskými poţadavky při vývoji systému.
Funkce portálu
Při sběru poţadavků upozornit uţivatele na
nevyhovují potřebám
technologická omezení vybraného řešení;
uţivatelů
3
1
průběţná kontrola a ověřování shody s uţivatelskými poţadavky při vývoji systému; kvalitní proškolení uţivatelů portálu.
Změny ve funkcích
Důsledné sledování licenční politiky u produktů
produktů ESRI způsobené
ESRI.
změnami licenční nebo
Kvalitní a průběţné proškolování
aplikační politiky ESRI
2
1
administrátorů projektu ve funkcionalitě produktů ESRI. Spolupráce s dodavatele řešení projektu a dodavatelem produktů ESRI
Problémy při propojení portálu s dalšími IS
2
1
Vyuţívání univerzálních rozhraní a formátů komunikace portálem;
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 140 (celkem 376)
provozovanými v rámci
vyuţívání standardizovaných protokolů
KÚ
a formátů; univerzální a snadno konfigurovatelný přístup portálu k datům v databázích; soulad autorizačního systému portálu s bezpečnostní politikou KÚ.
Nesprávné nastavení
Kvalitní školení pro administraci portálu;
uţivatelských oprávnění
Realizace portálu tak, aby umoţňoval podrobné nastavení uţivatelských oprávnění 2
2
v souladu s poţadavky; provázání nebo přímé propojení databáze uţivatelů portálu a databázemi uţivatelů jiných IS KÚ, soulad s bezpečnostní politikou KÚ.
Vysvětlivky: 1 – nízká 2 – střední 3 – vysoká Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.2.3.2.4
Rozpočet v investiční fázi
Tabulka č. 30 Přehled celkových nákladů v investiční fázi Portálu ÚAP Cena v Kč Předmět činnosti
Cena v Kč
včetně
bez DPH
DPH
Náklady na analýzu a převod dat do Datového skladu Portálu ÚAP včetně polohopisného sjednocení dat
1 500 000
1 800 000
Náklady na naplnění pasportů v modulu evidence pasportů
333 333
400 000
Náklady na naplnění metadat v Metainformačním systému
166 667
200 000
Tvorba symboliky dat jevů ÚAP pro prezentační modul
416 667
400 000
2 000 000
2 400 000
Řízení projektu
500 000
600 000
Serverová technologie GIS
583 333
700 000
Implementace, instalace a konfigurace řešení do IS KÚ MSK
250 000
300 000
5 666 667
6 800 000
Náklady na pořízení aplikační části Portálu ÚAP
Celkem náklady Zdroj: MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 141 (celkem 376)
7.2.3.3
Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace
7.2.3.3.1
Specifikace zadání technického řešení
Zadávací dokumentace veřejné zakázky musí obsahovat poţadavky specifikace návrhu technického řešení zpracování Portálu ÚAP, která je popsána v kapitole 7 Studie proveditelnosti a pokud bude projekt spolufinancován ze Strukturálních fondů Evropské unie, tak musí splňovat i podmínky SF EU – Výzvy IOP č. 08. 7.2.3.3.2
Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu
Dodavatel bude implementovat Portál ÚAP přímo na TCK. V rámci této implementace bude zajištěna spolupráce s garantem projektu, jako správcem TCK. V rámci zkušebního provozu bude v investiční fázi zajištěno dodavatelem představení Portálu ÚAP formou školení administrátora projektu a pověřených uţivatelů Portálu ÚAP. Dodavatel zajistí v rámci provozu Portálu ÚAP technickou podporu na celé technologické řešení. Tato technická podpora se bude vázat na všechny jeho aplikační části. Dodavatel také zajistí sluţbu formou hotline, kde budou případné problémy evidovány a následně v rámci technické podpory také řešeny. Smlouva o technické podpoře (SLA) by měla obsahovat minimálně tyto sluţby:
Odstraňování vad.
Technologický a legislativní upgrade.
Servis – podpora provozu.
Konzultace - hot line.
7.2.3.4
Provozní zajištění projektu
7.2.3.4.1
Potřebné energetické a materiálové toky
Z hlediska významnosti lze uvést pouze poţadavek na dostupnost serverových a klientských licencí výše zmiňovaných SW nástrojů a dostupnost licence GIS SW ArcINFO pro správu a údrţbu dat Databáze ÚAP administrátorem projektu, vše na odpovídajícím HW. Ostatní materiálové poţadavky spadají do běţné kancelářské spotřeby. Hlavní materiálové a energetické toky jsou uvedeny v části TCK. 7.2.3.4.2
Záruky a servis
Pro udrţitelnost projektu je nezbytné zajistit technickou podporu řešení a to minimálně po dobu 5 let od zahájení rutinního provozu. Poţadavky na SLA jsou specifikovány v kapitole 7.2.3.3.2. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 142 (celkem 376)
7.2.3.4.3
Údrţba a nákladnost oprav
Údrţba aplikační části Portálu ÚAP a SW bude zajišťována technickou podporou dodavatelem řešení Portálu ÚAP a administrátorem projektu. Náklady jsou popsány v kapitole Rozpočet Portálu ÚAP v provozní fázi. Náklady na HW jsou řešeny v projektu TCK. 7.2.3.4.4
Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení
Ţivotnost veškerých technologií bude zajištěna minimálně po dobu udrţitelnosti projektu, tzn. 5 let po ukončení realizace projektu eMSK. 7.2.3.4.5
Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent
Provozní zajištění SW a aplikační části Portálu ÚAP bude řešeno prostřednictvím dodavatele řešení v rozsahu podmínek SLA a administrátorem projektu Portál ÚAP. Provozní zajištění datových komponent bude řešit administrátor projektu Portálu ÚAP. 7.2.3.4.5.1
Principy poskytování dat poskytovateli údajů o území a jejich zpřístupnění pověřeným uţivatelům systému
Poskytovatelé údajů o území budou zajišťovat poskytování dat údajů o území pro potřeby územního plánování přímo MSK nebo ORP, nebo prostřednictvím Portálu ÚAP. V případě, kdy poskytovatelé údajů o území poskytnou svá aktualizovaná data prostřednictvím Portálu ÚAP, kde tato data v nativních formátech uloţí do Datového skladu Portálu ÚAP, poskytnou k těmto datům pasporty údajů o území, které vyplní prostřednictvím modulu evidence pasportů. 7.2.3.4.5.2
Postupy zpracování vybraných jevů ÚAP do datového modelu ÚAP
V rámci aktualizace Databáze ÚAP v Datovém skladu Portálu ÚAP bude moţno aktualizovat vybrané jevy ÚAP vţdy po získání aktualizovaných údajů o území od poskytovatelů údajů o území. Tato data bude moţné zapracovat do Databáze ÚAP, buďto pomocí SW GIS nebo pomocí modulu vzdálené editace dat, který bude zpřístupněn v rámci Portálu ÚAP pověřeným uţivatelům (administrátor projektu, pořizovatelé ÚAP, poskytovatelé údajů o území). V případě, ţe pověřený uţivatel, bude chtít aktualizovat data ve svém GIS SW, tzn. mimo prostředí lehkého klienta Portálu ÚAP, tak si předem stáhne data z Datového skladu Portálu ÚAP vybraných jevů ÚAP pro své správní území a po jejich následné aktualizaci je zpět uloţí do prostředí Datového skladu Portálu ÚAP, přičemţ administrátor projektu bude informován e-mailem o poţadavku na jejich zapracování do Databáze ÚAP. Po kontrole těchto dat budou administrátorem projektu data zapracována do Databáze ÚAP. V případě, ţe tato aktualizovaná data budou obsahovat systémové chyby, bude jejich zpracovatel informován a poţádán o zajištění jejich opravy. 7.2.3.4.5.3
Metody zpřístupnění výsledných ÚAP ORP a ÚAP MSK
ÚAP ORP a ÚAP MSK po jejich úplné aktualizaci ve smyslu stavebního zákona budou po jejich zpracování pořizovateli ÚAP ze strany úřadů územního plánování participujících ORP předány administrátorovi projektu Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 143 (celkem 376)
v digitální podobě a předem stanoveném grafickém formátu. Participujícím pořizovatelem ÚAP bude předána textová část včetně rozboru udrţitelného rozvoje území ve formátu PDF a DOC a výkresy ÚAP, tzn. grafická část ve formátu TIF a PDF. Předaná data budou následně zpřístupněna způsobem umoţňujícím vzdálený přístup. 7.2.3.4.6
Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení
Technologie Portálu ÚAP nepodléhá fyzickému opotřebení a tudíţ se nemění ani provozní náročnost. Morálnímu opotřebení – zastarání řešení se předejde uzavřením příslušné SLA, viz kapitola 7.2.3.3.2. Opotřebení HW je řešeno v projektu TCK. 7.2.3.4.7
Rozpočet provozní fáze
Tabulka č. 31 Přehled celkových nákladů v provozní fázi Portálu ÚAP
Předmět činnosti
Cena v Kč bez
Cena v Kč
DPH
včetně DPH
Technická podpora serverových technologií GIS
125.000
150.000
Technická podpora Portálu ÚAP
158.333
190.000
Zákaznická podpora uţivatelů
80.000
96.000
Rozvoj nadstavbových modulů
100.000
120.000
463.333
556.000
Celkem roční náklady Zdroj: KÚ MSK, 2010
7.3 Digitalizace a ukládání dat V této části projektu je komplexně řešena problematika ţivotního cyklu digitálních dokumentů od převodu z analogové do digitální podoby aţ po dlouhodobé uloţení a správu digitálních dokumentů (záznamů). Z hlediska přehlednosti jsou tyto oblasti v dalších kapitolách řešeny samostatně jako:
problematika ukládání dat;
problematika digitalizace dat.
Projekt Digitalizace a ukládání dat vychází z typizovaného projektového záměru Digitalizace a ukládání výzvy č. 08 IOP. 7.3.1
Ukládání dat
Lidstvo se potýká s problémem archivnictví od pradávna. Jiţ v období, kdy se objevily první písemné záznamy, řešilo lidstvo problém jak uchovat dokumenty pro další generace. Tato iniciativa je zcela pochopitelná, pokud nezůstanou po civilizaci, národu či regionu ţádné písemné záznamy stane se
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 144 (celkem 376)
pro budoucí generace zcela neviditelným, tak upadnou v zapomnění i ţivoty mnoha lidí, kteří se na budování civilizace, národa či regionu podíleli. Po tisíce let existovaly jen analogové záznamy, za tu dobu se vyvinuly techniky na jejich uchování pro budoucí generace. Mezi výhody analogového záznamu patří to, ţe je moţné jej uchovat po dlouhou dobu a zejména se nemusí řešit jeho čitelnost, analogový záznam je sám o sobě čitelný pro kaţdého člověka. Hlavní nevýhodou analogového záznamu je to, ţe kaţdým jeho pouţitím (přečtením či zhlédnutím) jej poškozujeme. S příchodem digitálního věku se situace zcela změnila, digitální záznamy lze zcela bez poškození originálu pouţívat dokola a není problém vytvořit neomezené mnoţství kopií se stejnou kvalitou záznamu. Problém ovšem nastává s uchováním takové informace pro budoucí generace a zejména s jeho budoucí čitelností. Pokud nyní uloţíme fotografii z digitálního fotoaparátu ve formátu JPEG na DVD disk, je zde 90% riziko, ţe fotografii za 10 let z DVD disku nedokáţeme přečíst. Buď bude poškozen DVD disk, nebo nebude existovat program, který by obrázek otevřel a zobrazil uţivateli. Nyní se tedy nacházíme na jednom z historických milníků archivnictví. Pokud přijmeme špatné či krátkozraké opatření, riskujeme tím, ţe náš historický odkaz nebude pro budoucí generace čitelný a tím pádem upadnou v zapomnění i naše ţivoty a práce. Díky nárůstu vyuţívání moderních informačních technologií a stále častějšímu pouţívání elektronických forem dokumentů, vzniká tlak na efektivní správu, ukládání a manipulaci s elektronickými dokumenty. Řada dokumentů v současné době začíná vznikat jiţ v elektronické formě u původců (důleţité evidence, zvukové a obrazové záznamy, fotografie apod.), také se provádí digitalizace stávajících fyzických dokumentů, aby se dochovalo svědectví o skutečnostech, které fyzické dokumenty obsahují, jelikoţ pouţitý materiál je citlivý a očekává se v dohledné době jeho doţití, nebo i za účelem zpřístupnění věrné podoby uloţených archiválií uţivatelské komunitě (badatelům) bez nutnosti pouţívat původní dokument a tím sníţit manipulaci s původním dokumentem. Problematika střednědobého a dlouhodobého ukládání se zabývá daty a dokumenty, které byly v určitém okamţiku zafixovány jako neměnné. V případě dokumentů se jedná typicky o okamţik, kdy je připravovaný dokument prohlášen za hotový (např. po podpisu dokumentu není ţádoucí provádět jakékoli jeho změny a měl by být v této podobě uchováván). V případě jiných dat je často tímto okamţikem myšlen okamţik vyexportování dat z jejich provozního systému. Systémově je třeba zajistit, aby ukládaný obsah zůstal neměnný. Dlouhodobé ukládání digitálních dokumentů vyţaduje trvalou péči, která vyţaduje určité náklady (větší neţ na pouhé uloţení). Také příprava digitálních dokumentů pro dlouhodobé uloţení představuje určité náklady. Minimálně je třeba k dokumentům připojit i příslušná metadata (popisná, technická a administrativní) a dokumenty zabalit do balíčků vhodných pro archivaci. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 145 (celkem 376)
Pro některá data mohou být náklady na jejich převedení do podoby vhodné pro dlouhodobé uloţení velmi vysoké, protoţe dosud neexistují dostupné metody vhodné pro tento převod. Příkladem můţe být uloţení sloţitějších databázových aplikací, která vyţaduje kromě uloţení vlastních dat i dlouhodobé uloţení aplikačního softwaru. Na výzkumu a vývoji obecných metod pro archivaci sloţitějších komplexnějších dat se ve světě dosud pracuje.7 7.3.1.1
Vlastní koncept řešení
Cílem této části projektu DUD je vytvoření a údrţba nástrojů pro ukládání dat na území kraje, zejména pak:
Vytvoření krajské digitální spisovny (KDS) – garantované úloţiště uzavřených spisů a dokumentů z elektronické spisové sluţby kraje, obcí a jejich organizací na území kraje. Dokumenty a spisy budou uloţeny po garantovanou dobu v podobě tzv. SIP balíčků. Poté jsou skartovány nebo přesunuty do národního digitálního archivu.
Vytvoření
krajského
digitálního
úloţiště
(KDÚ)
–
ukládá
jiná
data
a dokumenty,
která pocházejí z činnosti informačních systémů orgánů veřejné správy a je třeba je z nejrůznějších důvodů střednědobě aţ dlouhodobě ochránit proti ztrátě (zdravotní dokumentace, geodata, záznamy z kamerových systémů, údaje z provozu informačních systémů důleţité pro jejich audit, data síťového provozu apod.). V případě MSK se předpokládá ukládání projektové dokumentace SSMSK, snímků PACS na dobu 5 let ze zdravotnických zařízení kraje apod. 7.3.1.1.1
Návrh a popis architektury řešení
Dokumenty a výstupy z informačních systému orgánů veřejné správy nebo jejich zřizovaných a zakládaných organizací budou uloţeny v digitální spisovně nebo digitálním úloţišti.
7
Digitalizace a ukládání – Typizovaný projektový záměr Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 146 (celkem 376)
Obrázek č. 8 Softwarová architektura ukládání dat
Zdroj: Digitalizace a ukládání dat – Typizovaný projektový záměr Systém by měl v maximální moţné míře vyuţívat HW a SW vybavení nasazené v rámci projektu TCK. V rámci tohoto projektu budou vyuţity následující technologické části TCK:
Licence OS budou zajištěny z části projektu Technologické centrum.
Pro garantované úloţiště mohou být pouţity např. technologie NAS, CAS, …
Aplikační servery pro obsluţný SW subsystému KDS
Databázové servery vyuţívané aplikacemi subsystému KDS
Úloţiště Tier 1 nebo 2 – pracovní prostory serverů a databáze subsystému KDS
Úloţiště Tier 3 - pro subsystémy KDS a KDÚ.
Systém zálohování TCK pro systémy a pracovní prostory serverů a databáze.
Síťová infrastruktura TCK a zabezpečení přístupu z Internetu.
Autentizace uţivatelů.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 147 (celkem 376)
7.3.1.1.1.1
Krajská digitální spisovna
Zákon o archivnictví a spisové sluţbě předepisuje původcům pečovat o dokumenty v elektronické podobě. Jednou z moţností, jak dodrţet tuto zákonnou povinnost je vybudování KDS. Krajská digitální spisovna je nástroj pro dlouhodobé uloţení úředních dokumentů a spisů vzniklých jako produkt činnosti původců. Její vytvoření je povinným výstupem projektů podávaných do výzvy č. 08 části „Digitalizace a ukládání“. Krajská digitální spisovna zaloţená na principech OAIS přistupuje k ukládaným dokumentům a spisům jako k balíčkům, obsahujícím předmětná data a současně jejich metadata za účelem dlouhodobého uloţení. Podle fáze jejich ţivotního cyklu se jedná o vstupní (SIP), archivní (AIP) a výstupní (DIP) balíčky. Rozhraní pro přístup k tomuto systému je specificky navrţeno pro příjem a výdej balíčků v příslušném formátu definovaném na základě standardů. Vzhledem k zajištění bezpečnosti a konzistence uloţených dat probíhá příjem dat do úloţiště asynchronně v rámci procesu, který se skládá z několika kontrolních a transformačních procedur. 7.3.1.1.1.2
Krajské digitální úloţšitě
Zdrojem dat pro Krajské digitální úloţiště mohou být různé informační systémy provozované u různých původců. Předmětem projektu je uloţení dat v KDÚ ve formě souborů ukládaných původci prostřednictvím určených standardních souborových systémů nebo prostřednictvím aplikací umístěných v TC kraje. Úloţiště neslouţí pro přímé ukládání provozních dat původců/uţivatelů, ale pro dlouhodobé uloţení výstupních dat. Ty se pomocí některého standardního souborového protokolu (ftp, nfs, cifs, apod.) dostupného v operačním systému přenesou po síti a uloţí se do adresářové struktury na disk. Vnitřní struktura uloţených dat a manipulace s nimi (včetně např. skartace) je zodpovědností uţivatele. Provozovatel KDÚ řeší pouze samotné uloţení dat, jejich dostupnost a zálohování dle parametrů domluvených s uţivatelem (typicky RTO, RPO, ţivotnost, SLA, počet kopií,…). Další funkcí KDÚ je ukládání zdravotnické dokumentace kompatibilní s PACS systémy. Tento typ zdravotnické dokumentace je výstupem z jednotlivých digitálních lékařských přístrojů (modalit) schopných předávat obrazová data v různých formátech, z nichţ nejvýznamnější jsou DICOM, HL7 (případně i národní standard DASTA). Legislativa stanoví povinnost uchovávat soubory typu PACS. Na úrovni Technologického centra kraje bude kromě vlastního úloţiště nainstalován i příslušný software pro ukládání zdravotní dokumentace, který řídí jak komunikaci s archivující protistranou (původcem), tak i ukládání přenesených dat do fyzického úloţiště. V tomto případě je komunikace po síti vedena na úrovni příslušného aplikačního protokolu a není vyuţíván přímý přístup do souborového systému. Výhodou takového řešení je sníţení nákladů díky centralizaci archivačního subsystému a jeho obsluhy i moţnost přímého vyuţití specifických funkcí pro práci s archivovanými daty (vyhledávání, čtení, bezpečnost) informačním systémem původce. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 148 (celkem 376)
KDÚ slouţí k přímému, rychlému ukládání dat vybraných kategorií po dohodě s původci. Data jsou ukládána přímo ve formě souborů a povinně neobsahují popisná metadata v jednotně stanoveném formátu. Mimo zajištění spolehlivého uloţení a zálohy obsahu datových souborů tento subsystém nezajišťuje ţádné další obsluţné operace slouţící k zajištění konzistence, důvěryhodnosti a přístupnosti obsahu. 7.3.1.1.2 7.3.1.1.2.1
Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data Krajská digitální spisovna
Zaručené dlouhodobé uloţení dokumentů, dodrţení legislativy a mezinárodních standardů pro nakládání s dokumenty je schopen zajistit LTP systém, respektující příslušné standardy. V oblasti dlouhodobého ukládání dat existuje na trhu několik dodavatelů LTP systémů. Všechny tyto systémy respektují platné standardy v této oblasti, zejména model OAIS, nezbytný při tvorbě systému pro dlouhodobé ukládání dokumentů. 7.3.1.1.2.2
Krajské digitální úloţšitě
Při budování KDÚ je nutné zohlednit způsob ukládání záloh dat z informačních systémů původců přes obecné protokoly, ale také to ţe pro zálohu dat z nemocničních informačních systémů (zejména snímků PACS) bude vyuţíván informační systém, který umí pracovat s těmito typy dokumentů. Na trhu opět existuje několik systémů, schopných zabezpečit poţadovanou funkčnost při přenosu a uloţení těchto objemově náročných dat. 7.3.1.1.3
Naplnění poţadavků typizovaného projektu
Navrhované řešení naplňuje poţadavky typizovaného projektu. Tabulka č. 32 Naplnění poţadavků typizovaného projektu v části ukládání dat Poţadavek typizovaného projektu
Způsob naplnění
KDS - Dodrţení postupů správy úředních
Smlouvou s dodavatelem podchyceno dodrţování
dokumentů stanovených příslušnými
platné legislativy.
legislativními předpisy především zákonem č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Poţadavek na dlouhodobé zaručené uloţení
Funkčnost KDS musí být v souladu se
uzavřených spisů původců.
standardem OAIS (Open Archive Information System – norma ISO 14721:2003) a podporovat plánování ochrany uloţených dat (Preservation Planning).
Vytvoření mechanismů pro předávání spisů do
Smluvní závazek dodavatele KDS vytvořit
Národního digitálního archivu.
mechanismy pro předávání spisů do Národního
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 149 (celkem 376)
digitálního archivu. Systém bude vybudován podle mezinárodního
Smluvní závazek dodavatele KDS.
standardu OAIS, včetně doporučení vytváření informačních balíčků obsahujících data a metadata. Z pohledu sluţeb do území musí projekt v oblasti
V rámci projektu bude nabídnuta sluţba KDS
ukládání jako povinnou sluţbu zajistit kapacity
s dostatečnou kapacitou pro uloţení dokumentů.
KDS a KDR (pokud je zřizován) pro obce a jimi
O sluţbu KDS projevilo zájem 14 ORP.
zřizované nebo zakládané organizace
KDR nebude zřizován.
specifikované v rámci studie proveditelnosti s doloţeným stanoviskem všech ORP. Po dobu uloţení elektronického dokumentu musí
Poţadavky budou zajištěny důsledným
systém elektronické spisovny zajistit ochranu
dodrţováním standardu OAIS a platné legislativy.
uloţených informací před ztrátou, důvěryhodnost uloţených informací (nezměněnost a prokazatelnost vzniku v uvedeném čase) a čitelnost uloţených informací v budoucnosti. Kromě toho musí elektronická spisovna zajistit i ochranu uloţených informací proti neoprávněnému přístupu. Formáty elektronických dokumentů uloţených
Poţadavek bude zajištěn nastavením systému
v KDS musí odpovídat aktuální vyhlášce MV ČR,
KDS.
která určí výstupní formáty systémů spisových sluţeb. Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.1.2
Porovnání variant technologických řešení
7.3.1.2.1
Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů (poptávkové řízení)
Výstup z cenového průzkumu KDS i KDÚ a z analýzy dané problematiky je promítnut do rozpočtu v investiční fázi v kapitole 7.3.1.2.4. i do rozpočtu provozní fáze v kapitole 7.3.1.4.7. 7.3.1.2.1.1
Krajská digitální spisovna
Parametry poptávkového řízení:
odhadovaný počet archivovaných spisů 700 000 ročně
s odhadovanou střední dobou uloţení 5-10 let je to celkově 7 000 000 spisů v archivu Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 150 (celkem 376)
kaţdý spis obsahuje aţ 10 dokumentů po cca 250 kB – tedy jeden archivační kontejner (SIP balíček) o velikosti cca 2,5 MB s 10 dokumenty, bez rezervy na rozsáhlejší archiválie
objemově jsou to 2 TB ročně a s odhadovanou střední dobou uloţení 5-10 let je to celkově 20 TB v archivu
Poptávkovým šetřením bylo zjištěno, ţe na trhu jsou alespoň 4 produkty, které splňují základní poţadavky na dlouhodobou archivaci dokumentů z pohledu KDS. Tabulka č. 33 Porovnání LTP systémů Nabídky řešení
Nabízené řešení
Licenční model
ICZ a.s.
Krajská digitální spisovna
Licence je stanovena dle objemu uloţených dat.
Fujitsu
Sec-Docs
Licence je stanovena dle počtu uloţených balíčků.
GORDIC, spol. s r.o.
TESSELA
Licence není omezena, cena je stanovena za řešení.
Multidata Praha
LTP systém ROSETTA,
Dle počtu uloţených balíčků.
portal PRIMO Zdroj: MSK V zásadě se jedná o technologicky podobná řešení vyuţitelná pro KDS. 7.3.1.2.1.2
Krajské digitální úloţiště
V rámci poptávkového řízení na systém pro zajištění přenosu a ukládání snímků PACS byly osloveny firmy ICZ a.s. a Promedica. Oslovené firmy jsou dodavateli nemocničních IS, které zpracovávají v jednotlivých nemocničních zařízeních (jejichţ je MSK zřizovatel) soubory typu PACS. Cílem této aktivity je vybudování krajského digitálního úloţiště pro zálohy PACS snímků z nemocnic celého kraje. Obě firmy nabízejí řešení, které je technologicky schopno zvládnout poţadovanou funkčnost. Tabulka č. 34 Srovnání jednotlivých řešení pro KDÚ Nabídky řešení
Licenční model
ICZ a.s.
Dle objemu dat.
Promedica
Dle počtu studií.
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 151 (celkem 376)
Uloţení bude realizováno v rámci TCK. V projektu je počítáno s rozšířením diskové kapacity TCK o diskové pole typu RAID. 7.3.1.2.2
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení
V rámci předběţného poptávkového řízení byli oslovení čtyři dodavatelé LTP systémů. Tabulka č. 35 Srovnání jednotlivých řešení pro KDS Nabídky řešení
Nabízené řešení
Výhody řešení
Nevýhody řešení
ICZ a.s.
Krajská digitální
Licence je stanovena dle
Není zřejmé zda
spisovna
objemu uloţených dat.
konverze formátů
Provozní náklady při
a práce s časovým
niţším počtu balíčků tak
razítek je součástí
budou také niţší
nabídky.
Licence je stanovena dle
Nabízené řešení
počtu uloţených balíčků.
neobsahuje aplikaci
Provozní náklady při
pro správu dat původci
niţším počtu balíčků tak
a případné zpřístupnění
budou také niţší
obsahu uţivatelům.
Licence není omezena,
Jedná se o robustní
cena je stanovena za
a tím pádem finančně
řešení. Za stejný objem
náročnější řešení.
Fujitsu
Sec-Docs
GORDIC, spol. s r.o.
TESSELA
finančních prostředků tak lze pokrýt KDS i KDR. Multidata Praha
LTP systém
Dle počtu uloţených
ROSETTA, portal
balíčků. Provozní
PRIMO
náklady při niţším počtu balíčků tak budou také niţší
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 36 Srovnání jednotlivých řešení pro KDÚ Nabídky řešení
Výhody řešení
ICZ a.s.
Systém ePACS této společnosti je
Nevýhody řešení
nasazen na několika krajských zdravotnických zařízeních. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 152 (celkem 376)
Jedná se o řešení budované v prostředí české legislativy Promedica
Systém ePACS této společnosti je nasazen na několika krajských zdravotnických zařízeních.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.1.2.3
Analýza technických a bezpečnostních rizik
Tabulka č. 37 Rizika v oblasti ukládání dat Míra pravděpo Riziko
Míra
dobnosti
dopadu
výskytu
KDS - Riziko změny legislativy upravující ukládání digitálních
Opatření k omezení rizika Sledovat aktuální vývoj v oblasti a v případě
2
1
změny upravit systém dle nových poţadavků
dokumentů KDS i KDÚ - Nesprávné
Kvalitní školení pro administraci SW komponent
nastavení oprávnění administrátorem systému –
3
1
uţivatel uvidí data, ke kterým nemá mít přístup KDS - Nesprávné
Sledovat aktuální vývoj v oblasti, případné
vybudování vazby na NDA, vzhledem k jeho
3
2
problémy řešit s MV a následně s dodavatelem systému.
neexistenci KDS - Velký nárůst objemu dat uloţených v KDS v případě zpoţdění
Sledovat aktuální vývoj v oblasti, případný další 3
2
postup konzultovat s příslušným archivem a MV.
s budováním NDA KDÚ – Nepřipravenost některých zdravotnických zařízení můţe vyvolat další
Informovat dotčené organizace o postupu prací 1
1
na projektu.
náklady na jejich straně Vysvětlivky: 1 – nízká 2 – střední Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 153 (celkem 376)
3 – vysoká Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.1.2.4
Rozpočet v investiční fázi
V rámci poptávkového řízení u jednotlivých částí bylo osloveno několik dodavatelů. Ze získaných nabídek a s přihlédnutím ke znalosti dané problematiky byly stanoveny níţe uvedené ceny za jednotlivé části. Tabulka č. 38 Rozpočet pro oblast ukládání dat – investiční fáze
Část
Cena
KDS
15.000.000
KDR
0
KDÚ
15.000.000
Celkem
30.000.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.1.3
Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace
7.3.1.3.1
Specifikace zadání technického řešení
V rámci výběrového řízení je potřeba přesně specifikovat poţadavky na funkcionalitu řešení KDS, které musí splňovat minimálně tyto náleţitosti:
Důvěryhodná archivace s kryptografickými procesy pro vytváření a ověřování kvalifikovaných časových razítek zaloţených na PKI, konektor pro připojení certifikační autority k ověřování certifikátů X.509.
Dlouhodobé ukládání (Long Term Preservation System) splňující standard OAIS.
Modulární struktura a garance postupné interní migrace a inovace pro zaručení integrity pro celý ţivotní cyklus uloţených dokumentů a dat.
Standardní otevřené rozhraní pro komunikaci s elektronickými spisovými sluţbami a dalšími systémy s kontejnery XML.
Kompletní řešení (HW a SW produkty, licence, servis a údrţba, výkony a sluţby) včetně doporučení garantovaného elektronického úloţiště (pořizuje se z projektu Technologické centrum).
Koncept mandantů umoţňující vytvořit archiv, kopírující organizační strukturu s moţností vzájemných vazeb nebo naopak bezpečné izolace vybraných dokumentů a dat.
Portálové rozhraní pro přímé ovládání (správa archivu a pověřených osob). Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 154 (celkem 376)
Striktně oddělená správa od datových struktur a archivovaných dat, auditovaná činnost správců.
Oprávnění a přístup do archivu na základě autentikace a autorizace podle rolí (v hierarchii pověřená osoba, organizační struktura), evidence historie přístupů k archivovaným datům.
Struktura archivačních kontejnerů včetně metadat podle typů dokumentů.
Zapečetění kaţdého archivačního kontejneru kvalifikovaným časovým razítkem, ověření elektronických podpisů, obnova časových razítek při změně algoritmů pro podepisování a šifrování objektů.
Při výběru KDS je nutné vzít v potaz následující faktory:
Současná média pro uchovávání dat mají omezenou ţivotnost (cca 8–10 let). V rámci implementace řešení je nezbytné stanovit plán auditů a obměny těchto zařízení. To znamená, ţe při nákupu hardware pro uchování dat (jako jsou např. disková pole, WORM disky, atd…) se stanoví plán údrţby. Podle tohoto plánu budou média nahrazována, to znamená ţe KDS bude muset provádět migrace dat z jednoho typu úloţiště na jiný typ úloţiště, které v dnešní době neexistuje. To znamená, ţe systém KDS musí být neustále udrţován, aby dokázal drţet krok s vývojem HW.
Dnes pouţívané a schválené formáty jako jsou např. PDF/A, PNG, atd. budou za několik let nečitelné. Nebudou jednoduše existovat programy, které by uměly takto starý formát souborů přečíst. Pokud systém KDS nebude drţet krok s aktuálními formáty, které jsou určené pro archivnictví, stane se to, ţe data budou z médií čitelná strojově, ale nikdo je nedokáţe prezentovat do podoby pochopitelné pro člověka, coţ je de facto to samé, jako by data byla poškozená.
Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, dlouhodobé ukládání dat je vědní disciplína, která se neustále vyvíjí. To znamená, ţe řešení KDS musí s těmito novými trendy drţet krok, aby nedošlo ke kompromitaci nebo poškození archivovaných dat.
V rámci výběrového řízení je potřeba přesně specifikovat poţadavky na funkcionalitu řešení KDÚ, resp. části věnované ukládání snímků PACS, které musí splňovat minimálně tyto náleţitosti: V rámci výběrového řízení je potřeba přesně specifikovat poţadavky na funkcionalitu řešení KDÚ, které musí splňovat minimálně tyto náleţitosti:
Důvěryhodná
a zabezpečená
výměna
pacientské
dokumentace
(především
obrazové)
mezi
zdravotnickými zařízeními spravovanými Moravskoslezským krajem.
Soulad s připravovanou národní koncepcí eHealth.
Soulad s národní legislativou, především s ohledem na ochranu osobních údajů a práci s pacientskou dokumentací.
Modulární struktura s moţností napojení na stávající i v blízké budoucnosti implementované systémy v oblasti správy pacientské dokumentace. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 155 (celkem 376)
Aplikace postupů specifikovaných mezinárodními organizacemi v oblasti standardizace léčebné péče, např. IHE.
Plná podpora mezinárodních a národních standardů v oblastech, kde je to moţné s ohledem na vyšší míru zajištění interoperability systémů. Hlavní zaměření na standardy HL7, DASTA a DICOM.
Kompletní řešení (HW a SW produkty, licence, servis a údrţba, výkony a sluţby) zahrnující potřeby komunikačního centra i jednotlivým zapojených subjektů.
Plně auditovaný a monitorovaný systém výměny dat.
Oprávnění a přístup do archivu na základě autentikace a autorizace podle rolí (v hierarchii pověřená osoba, organizační struktura), evidence historie přístupů k archivovaným datům.
7.3.1.3.2
Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu
Krajská digitální spisovna bude vyuţívat specifické softwarové vybavení implementující příjem a správu dokumentů v intencích modelu OAIS. Tento software bude instalovaný na aplikačních serverech TCK, přičemţ bude moţné vyuţít i virtualizace těchto serverů. K obsluţným aplikacím KDS umístěným na aplikačních serverech bude moţný vnější přístup pro jednotlivé původce dokumentů, kteří budou komunikovat prostřednictvím zabezpečeného kanálu v rámci klientských aplikací a poskytovaných webových sluţeb. V rámci dodávky a implementace musí být zaškolena obsluha zařízení. Tato obsluha by měla být průběţně proškolována. Dodavatel
bude
implementovat
řešení
KDS
a KDÚ
v přímo
v rámci
Technologického
centra
Moravskoslezského kraje. V rámci této implementace bude zajištěna spolupráce s garantem projektu, jako správcem TC. V rámci zkušebního provozu bude v investiční fázi zajištěno dodavatelem školení administrátora projektu a pověřených uţivatelů. Dodavatel zajistí v rámci provozu KDS a KDÚ technickou podporu na celé technologické řešení. Tato podpora se bude vázat na všechny jeho aplikační části. Smlouva o technické podpoře (SLA) by měla obsahovat minimálně tyto sluţby:
Odstraňování vad
Technologický a legislativní upgrade
Servis – podpora provozu, HelpDesk.
Konzultace - hot line Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 156 (celkem 376)
7.3.1.4
Provozní zajištění projektu
7.3.1.4.1
Potřebné energetické a materiálové toky
Z hlediska významnosti lze uvést pouze poţadavek na dostupnost licencí pro provoz KDS a KDÚ. Ostatní materiálové poţadavky spadají do běţné kancelářské spotřeby. Hlavní materiálové a energetické toky jsou v části TCK. 7.3.1.4.2
Záruky a servis
Pro udrţitelnost projektu je nezbytné zajistit technickou podporu řešení a to minimálně po dobu 5 let od zahájení rutinního provozu. Poţadavky na SLA jsou specifikovány v kapitole 7.3.1.3.2. 7.3.1.4.3
Údrţba a nákladnost oprav
Údrţba KDS a KDÚ bude zajišťována technickou podporou dodavatelem řešení a správcem. Náklady jsou popsány v kapitole Rozpočet v provozní fázi. Náklady na HW jsou řešeny v projektu TCK. 7.3.1.4.4
Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení
Ţivotnost veškerých technologií bude zajištěna minimálně po dobu udrţitelnosti projektu, tzn. 5 let po ukončení realizace projektu eMSK. 7.3.1.4.5
Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent
Provozní zajištění SW a datových komponent bude řešeno vybraným dodavatelem v rozsahu podmínek SLA a zaměstnanci kraje dle funkční náplně. 7.3.1.4.6
Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení
Provozní náročnost nemá vliv na opotřebení. Technologie KDS a KDÚ nepodléhá fyzickému opotřebení a tudíţ se nemění ani provozní náročnost. Morálnímu opotřebení – zastarání řešení se předejde uzavřením příslušné SLA viz kapitola 7.2.1.3.2. Diskové pole typu RAID podléhá opotřebení, proto je nutné je mít tuto část pokrytu záruční a pozáruční smlouvu. Opotřebení HW je řešeno v projektu Technologické centrum.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 157 (celkem 376)
7.3.1.4.7
Rozpočet provozní fáze
Tabulka č. 39 Rozpočet pro oblast ukládání dat – provozní fáze
Předmět činnosti
Náklady v Kč/rok
KDS
2.000.000
Časová razítka
864.000
KDR
0
KDÚ
2.000.000
Celkem
4.864.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Provozování krajské digitální spisovny sebou ponese náklad na pouţívání časových razítek pro razítkování SIP balíčků. Při objemu časových razítek do 1 200 000 ročně budou náklad na jejich pouţití ve výše uvedené v tabulce rozpočtu v provozní fázi (viz výše). Provozní náklady na diskové pole typu RAID jsou započítány do projektu technologického centra, neboť zde bude diskové pole umístěno. 7.3.2
Digitalizace dat
V problematice digitalizace a ukládání dat se na úrovni kraje v současné době prolínají minimálně dva projekty:
Projekt vytvoření Národní digitální knihovny (centrální úroveň),
Projekt vybudování Krajského technologického centra (regionální úroveň).
Oba dva projekty mají být součástí širší koncepce s názvem Česká digitální knihovna, která je tvořena velkým mnoţstvím dalších digitálních dokumentů oborového, regionálního, institucionálního i jiného charakteru. Pouze některé z těchto zdrojů se kvalifikují jako nejcennější součást - jádro národního kulturního dědictví umístěné v Národní digitální knihovně. Za jeho vytvoření a uchování nese odpovědnost Národní knihovna a Ministerstvo kultury. Za shromaţďování, trvalé uchovávání (na centrálním datovém úloţišti nebo lokálních datových úloţištích) i zpřístupnění zdrojů mimo „jádro“ národního kulturního dědictví nesou odpovědnost resortně příslušná ministerstva, regiony, instituce atd. Oba projekty by měly být koordinovány tak, aby se pokud moţno nepřekrývaly ani v části digitalizace ani v části uloţení (s výjimkou ţádané redundance dat pro jejich ochranu). Pro koordinaci digitalizace knihovních fondů jsou připravovány dva nástroje: registr digitalizace a souborný katalog. Paralelně je řešena Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 158 (celkem 376)
problematika jednoznačných identifikátorů digitalizovaných objektů. Projekt Národní digitální knihovny je tvořen vybraným souborem publikovaných digitálních i digitalizovaných dokumentů kvalifikovaných jako základ – jádro národního kulturního dědictví určený k trvalému uchování a zpřístupnění současným i budoucím uţivatelům. Projekt Národní digitální knihovny se zabývá digitalizací, uloţením a zpřístupněním podkladů celonárodního významu v následujícím členění:
Digitalizace historických bohemikálních dokumentů v úplnosti
Digitalizace bohemikálních dokumentů 19. stol. v úplnosti
Digitalizace soudobých přírůstků bohemikální literatury
Digitalizace bohemikálních dokumentů 20. a 21. stol.
Projekt NDK zahrnuje podle odhadu zpracování cca 1,2 milionů dokumentů (svazků) coţ představuje cca 350 milionů stran.8 7.3.2.1
Vlastní koncept řešení
Cílem této části projektu DUD je vytvoření a údrţba nástrojů digitalizace na území kraje, zejména pak:
Krajská digitalizační jednotka - pořízení technologií pro digitalizaci - skenery a další SW/HW nástroje pro digitalizaci kulturního dědictví, úředních dokumentů a další dokumentace
Digitalizované a uloţené dokumenty - proces digitalizace, zpracování, popisu, ukládání a zpřístupnění dokumentů, dokumenty budou včetně metadat ukládány v KDÚ.
7.3.2.1.1
Návrh a popis architektury řešení
Krajská digitalizační jednotka je pracoviště určené k digitalizaci fondů vybraných k digitalizaci. Předmětem projektu krajské digitalizační jednotky je pořízení HW a SW vybavení pro digitalizaci papírových předloh. Moravskoslezská vědecká knihovna disponuje starším skenerem, na kterém provádí digitalizaci knih, a omezeným SW a HW vybavením pro zpracování skenů a jejich následně zveřejňování. Dosud uţívaný skener byl zakoupen v r. 2005 a jiţ nevyhovuje kvalitou ani výkonností a nedá se garantovat jeho dlouhodobé nasazení. V případě jeho nefunkčnosti by tak bylo ohroţeno poslání knihovny, jako instituce zodpovídající za zachování, záchranu a zpřístupnění kniţního fondu. Pořízené skeny jsou zpracovávány na stávajícím SW a HW, které vyţaduje posílení a doplnění tak aby bylo moţné s pořízenými skeny efektivně pracovat a zabezpečit jejich zpřístupnění v aktuální verzi Krameria.
8
Digitalizace a ukládání – Typizovaný projektový záměr Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 159 (celkem 376)
Digitalizace fondu bude prováděna na nově pořízené krajské digitalizační jednotce v kombinaci s digitalizací formou sluţby. K digitalizaci byla vybrána část fondu Moravskoslezské vědecké knihovny, tj. fond významných monografií a periodik uloţených v paměťových institucích Moravskoslezského kraje a ohroţených degradací kyselého papíru. Celkový rozsah tohoto fondu činí 1 420 000 stran. V rámci projektu bude digitalizováno 22 % tohoto fondu, coţ činí 306 000 stran. Bliţší specifikace fondu: Časové určení – dokumenty z 19. a 1. poloviny 20. století (u periodik můţe docházet k přesahu níţe i výše od dané hranice ve prospěch zachování návaznosti jednotlivých ročníků). Obsahová charakteristika – politická, hospodářská, sociální a kulturní tematika – dokumenty významné pro poznání historie kraje. Místo uloţení – knihovny, muzea a archivy Moravskoslezského kraje (zejména Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Archiv města Ostravy, Slezské zemské muzeum v Opavě, Muzeum Bruntálska, Muzeum Beskyd, Ostravské muzeum, Muzeum Těšínska). Rozsah fondu k digitalizaci v rámci projektu (22 % celkového fondu) je 306 000 stran. Formát dokumentů A6-A1. U cca 1 % je vyţadována nutnost zvláštního zacházení, u ostatních dokumentů dodrţování základních pravidel práce s ohroţeným fondem. Téměř všechny dokumenty jsou vázané, volné listy jen zcela výjimečně (některé přílohy a mapy). V rámci tohoto projektu se neuvaţuje o digitalizaci objektů pomocí 3D skenerů. Všechny výstupy by měly být podchyceny v registru digitalizace, resp. v Souborném katalogu České republiky. Na níţe uvedeném schématu je znázorněna architektura ukládání dat pořízených navrhovanou Krajskou digitalizační jednotkou ve vazbě na KDÚ.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 160 (celkem 376)
Obrázek č. 9 Schéma navrhovaného řešení ukládání dat pořízených KDJ přes KDÚ
Zdroj: Gordic, spol. s r. o. 7.3.2.1.2
Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data
U krajské digitalizační jednotky je moţné uvaţovat o několika druzích robotických a manuálních kniţních skenerů. Na trhu jsou k dispozici také velkoformátové skenery a 3D skenery. Pro oblast digitalizace dat je moţné uvaţovat o zajištění této aktivity vlastními zaměstnanci nebo zajištění formou sluţby. 7.3.2.1.3
Naplnění poţadavků typizovaného projektu
Navrhované řešení naplňuje poţadavky typizovaného projektu. Tabulka č. 40 Naplnění poţadavků typizovaného projektu v části ukládání dat Poţadavek typizovaného projektu
Způsob naplnění
Z pohledu sluţeb do území musí projekt v oblasti
Zájem o digitalizaci fondů projevilo 13 z 22 ORP
digitalizace mimo jiné jako povinnou sluţbu
na území kraje. Největší zájem byl o digitalizaci
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 161 (celkem 376)
zajistit kapacity pro digitalizaci fondů obcí a jimi
projektové dokumentace a dokumentů
zřizovaných nebo zakládaných organizací
stavebního archivu. Z výsledků studie
specifikovaných v rámci studie proveditelnosti
proveditelnosti však vyplývá, ţe pořízení velké
s doloţeným stanoviskem všech ORP na území
digitalizační jednotky schopné zvládnout takové
kraje.
mnoţství dat je pro kraj neekonomické. Kraj ani knihovna nedisponují prostorem, kde by tyto skenery bylo moţné umístit. Digitalizace regionálního kulturního dědictví proto bude zajištěna formou sluţby v kombinaci s malou digitalizační jednotkou. Za výběr dokumentů pro digitalizaci je zodpovědný partner projektu Moravskoslezská vědecká knihovna. Po pořízení KDJ umoţní MSK zájemcům za příspěvek na provoz vyuţití kapacity KDJ. Prioritně však bude digitalizováno regionální kulturní dědictví vybrané MSVK.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.2.2
Porovnání variant technologických řešení
Výstup z cenového průzkumu i z analýzy dané problematiky je promítnut do rozpočtu v investiční fázi v kapitole 7.3.2.2.4. i do rozpočtu provozní fáze v kapitole 7.3.2.4.7. 7.3.2.2.1
Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů (poptávkové řízení)
V rámci poptávkového řízení byli osloveni tito dodavatelé kniţních skenerů: Tabulka č. 41 Srovnání jednotlivých řešení pro KDJ Název společnosti
Specifikace nabídky
Digis
Společnost nabízí několik druhů skenerů v poţadované specifikaci.
4DigitalBooks
Společnost má významné reference v oblasti dodávky robotických kniţních
Zdroj: KÚ MSK, 2010
skenerů
V rámci poptávkového řízení byli osloveni tito dodavatelé: Tabulka č. 42 Srovnání jednotlivých řešení pro digitalizaci sluţbou Název společnosti
Specifikace nabídky
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 162 (celkem 376)
Digis
Společnost se zkušeností v oblasti digitalizace dokumentů a knih.
Konica Minolta
Společnost se zkušeností v oblasti digitalizace dokumentů a knih.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.2.2.2
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení
Tabulka č. 43 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení pro KDJ Název společnosti
Výhody řešení
Nevýhody řešení
Společnost nabízí české reference. Digis
Skenery této společnosti jsou partnerovi projektu dobře známy. Sídlo této společnosti je ve Švýcarsku, v případě potřeby odborného
4DigitalBooks
servisního zásahu můţe být servisní doby delší.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Výhody a nevýhody řešení u digitalizace dokumentů a knih sluţbou není moţné určit. Obě společnosti nabízejí stejnou sluţbu a mají zkušenosti v oblasti digitalizace dokumentů a knih. 7.3.2.2.3
Analýza technických a bezpečnostních rizik
Tabulka č. 44 Rizika v oblasti ukládání dat Míra pravděpo Riziko Poškození originálu knihy pro skenování Ztráta originálu knihy při přepravě nebo skenování Vada skeneru
Míra
dobnosti
dopadu
výskytu
1
1
1
1
1
1
Moţná nedostupnost potřebných součástí
Opatření k omezení rizika Smluvně ošetřené podmínky zacházení s knihami předanými k digitalizaci Důsledná kontrola předávaných a přebíraných knih Nastavení kvalitních záručních a servisních podmínek Nastavení kvalitních záručních a servisních
1
1
podmínek
1
1
Důsledná kontrola přebíraných výstupů
a příslušenství skeneru Nečitelnost výsledku
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 163 (celkem 376)
digitalizace Nesprávný popis
1
metadaty
Důsledná kontrola přebíraných výstupů
1
Vysvětlivky: 1 – nízká 2 – střední 3 – vysoká Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.2.2.4
Rozpočet v investiční fázi
Tabulka č. 45 Rozpočet pro oblast ukládání dat – investiční fáze Část
Cena
KDJ
3.100.000
Digitalizace
9.607.000
Celkem
12.707.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.2.3
Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace
Vzhledem k plánovanému vyuţití KDJ a s ohledem na prostor ve kterém bude skener umístěn, bylo upuštěno od prostorově náročného robotického kniţního skeneru a byl zvolen kniţní skener s manuálním otáčením listů, a to pro formáty od nejmenších aţ po A2+. Na trhu existuje několik skenerů splňujících poţadované vlastnosti. 7.3.2.3.1
Specifikace zadání technického řešení
V níţe uvedené tabulce je uvedena specifikace doporučeného HW a SW, který doplní stávající vybavení Moravskoslezské vědecké knihovny. Tabulka č. 46 Doporučené HW Vybavení KDJ Typ
Specifikace
Potřebné vybavení
Kniţní skener
Digitální face up
Barevný
skener
A2+ (min. 630 x 420 mm) 200-600 dpi, při největším formátu (A2) 300 dpi 24 bitů barva, 8 bitů stupně šedé, 1 bit černobílý CCD senzor
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 164 (celkem 376)
10 s. (A2, 300 dpi, barevný) Integrované přítlačné sklo šetrné k vazbě Vyrovnávací zařízení pro tloušťku cca 10 cm 1,3 m (šířka) x 1 m (hloubka) 70 kg TIFF, JPEG Osvit - automaticky/ručně Nastavitelný jas Automatické zaostřování Automatická korekce zakřivení stran Automatické centrování Automatické vymazání stínů (v oblasti vazby, kolem předlohy) Rozdělení neskenovaných dvoustran Editační software Server
PC
Server pro ukládání
Vzhledem k tomu ţe se jedná o doplnění stávajícího
uţivatelských
vybavení knihovny, musí pořízený server
i archivních kopií
technologicky doplnit stávající vybavení knihovny. Je
digitalizovaných
nezbytné, aby tento server byl kompatibilní
dokumentů
s vybavením knihovny.
PC pro popis
Vzhledem k tomu ţe se jedná o doplnění stávajícího
digitalizovaných
vybavení knihovny, musí pořízený PC technologicky
dokumentů metadaty
doplnit stávající vybavení knihovny. Ke komfortu práce s metadady je potřeba dostatečně výkonný PC s dvěma monitory.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 47 Doporučené SW Vybavení KDJ Typ
Specifikace
Potřebné vybavení
SW pro práci
SW pro efektivní práci
Sirius - rozšíření licence na neomezený
s digitalizovanými
s digitalizovanými dokumenty
počet záznamů
dokumenty
umoţňující popis dokumentů
Sirius - modul pro vytváření metadat ve
metadaty ve struktuře Kramerius
struktuře Kramerius v.4
a ošetření OCR:
Instalace modulu pro vytváření metadat ve
Rozšíření stávajícího SW
struktuře Kramerius v.4
vybavení knihovny
Instalace Krameria v.4 a konverze záznamů
SW pro vytváření metadat ve
z v.3 na v.4
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 165 (celkem 376)
struktuře aktuální verze
Engine OCR FR 8.x, HW klíč k OCR, licence
Krameria
pro OCR při kapacitě 10 000 s./měsíc
SW vybavení pro OCR
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.3.2.3.2
Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu
V rámci dodávky a implementace musí být zaškolena obsluha zařízení. Tato obsluha by měla být průběţně proškolována např. na změny a novinky v aplikacích určených k popisům digitalizovaných dokumentů metadaty. Smlouva o technické podpoře (SLA) by měla obsahovat minimálně tyto sluţby:
Odstraňování vad
Technologický a legislativní upgrade
Servis – podpora provozu, HelpDesk.
Konzultace - hot line
7.3.2.4
Provozní zajištění projektu
7.3.2.4.1
Potřebné energetické a materiálové toky
Z hlediska významnosti lze uvést pouze poţadavek na dostupnost licencí pro provoz potřebného HW a SW. Ostatní materiálové poţadavky spadají do běţné kancelářské spotřeby. Hlavní materiálové a energetické toky jsou v projektu TCK. 7.3.2.4.2
Záruky a servis
Pro udrţitelnost projektu je nezbytné zajistit technickou podporu řešení a to minimálně po dobu 5 let od zahájení rutinního provozu. Poţadavky na SLA jsou specifikovány v kapitole 7.2.2.3.2. 7.3.2.4.3
Údrţba a nákladnost oprav
Údrţba skeneru bude zajišťována servisní podporou dodavatelem zařízení. Náklady jsou popsány v kapitole 7.2.2.4.7 Rozpočet provozní fáze.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 166 (celkem 376)
7.3.2.4.4
Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení
Ţivotnost veškerých technologií bude zajištěna minimálně po dobu udrţitelnosti projektu, tzn. 5 let po ukončení realizace projektu eMSK. 7.3.2.4.5
Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent
Provozní zajištění SW a datových komponent bude řešeno vybraným dodavatelem v rozsahu podmínek SLA a zaměstnanci kraje a knihovny dle funkční náplně. 7.3.2.4.6
Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení
KDJ podléhá fyzickému opotřebení a tudíţ se mění provozní náročnost, tomu však lze předejít uzavřením smlouvy o servisní podpoře. Morálnímu opotřebení – zastarání řešení se předejde uzavřením příslušné SLA viz kapitola 7.2.2.3.2. Opotřebení ostatního HW, tj. diskového pole, je řešeno v projektu TCK. 7.3.2.4.7
Rozpočet provozní fáze
Tabulka č. 48 Rozpočet pro oblast digitalizace dat – provozní fáze
Předmět činnosti
Náklady v Kč/rok
Servisní podpora KDJ (včetně DPH) Náklady na digitalizované a uloţené dokumenty Celkem
100.000 0 100.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010
7.4 Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS Tato část projektu řeší problematiku „kultivace“ vnitřních systémů chodu úřadu, zejména aplikačních komponent pro zpracování jednotlivých agend, vazby na ekonomiku a správu aktiv obecně, které budou po zavedení eGovernmentu ve velkém tlaku na kvalitu, dále také zajištění vazeb vůči Základním registrům, zejména Registru práv a povinností. Cíl projektu VIÚ vychází ze specifických cílů Strategie e-Government sluţeb v Moravskoslezském kraji „Usnadnit občanům komunikaci s úřady“ a „Zefektivnit běh agend“. Výstupem projektu je úprava vnitřního prostředí úřadu pro naplnění nutné vazby na Základní registry, zejména na Registr práv a povinností a vnitřní integrace všech aplikačních komponent optimálně do jednoho uceleného informačního celku.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 167 (celkem 376)
Projekt bude rovněţ podporovat práci úředníků a zaměstnanců úřadů sjednocením jejich pracovního počítačového prostředí a také postupnou standardizací procesů vykonávaných jednotlivými orgány veřejné moci. Projekt VIÚ je rozdělen do dvou samostatných částí, které jsou samostatně popsány. Funkční soulad obou bloků zajistí úvodní analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav. Tato analýza podrobně rozebere implementační detaily jednotlivých komponent integrace krajského úřadu:
Identity management, integrační platforma a portál úředníka – pořízení a implementace technologií, pomocí kterých budou řešeny tyto výstupy projektu:
o
autorizace, identifikace a autentizace konkrétního úředníka;
o
integrace personálního systému s identitním a autorizačním systémem úřadu;
o
integrace s Portálem veřejné správy;
o
IS integrované se základními registry;
o
integrace s dalšími centrálními informačními systémy dle potřeby.
Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů – informační podpora některých procesů probíhajících na krajském úřadě a modernizace programového vybavení uţivatelů úřadu tak, aby byly co nejvíce vyuţity funkcionality integračních technologií a moţností e-Governmentu.
7.4.1
Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav
Technologie identity managementu a integrační platformy nelze implementovat bez podrobné vstupní analýzy, která detailně rozebere výchozí stav, navrhne nastavení technologií a postup implementačních prací. Kromě těchto čistě technických záleţitostí, také musí posoudit a navrhnout změny procesů, směrnic a opatření tak aby tyto technologie zapadly do rutinní činnosti organizace a plnily svou základní funkci – zvyšování efektivity prováděných činností. Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav bude navazovat na tuto studii proveditelnosti a bude ji rozvíjet. Zohlední rovněţ výstupy z procesní analýzy, které budou
do té doby
zpracované z projektu realizovaného v rámci výzvy č. 42 (Smart Administration). Tím, ţe se bude realizovat později, neţ je realizována tato studie můţe podrobněji a přesněji analyzovat a popsat součásti, které jsou v této fázi ve stavu návrhu či počátku realizace – především centrální registry, portál veřejné správy a další systémy ISVS. Analýza bude obsahovat minimálně tyto části:
analýza výchozího stavu informačního systému kraje, Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 168 (celkem 376)
analýza výchozího stavu součástí ISVS - především registrů osob, registrů práv a povinností, portálu veřejné správy,
vytipování vnitřních aplikací vhodných k integrování s ISVS,
analýzu a návrh procesů potřebných pro bezpečný běh identity managementu,
vytipování aplikací vhodných k integraci do portálu úředníka a analýza a návrh postupu integrace,
analýza dalších aplikací informačního systému kraje a návrh dalšího rozvoje těchto aplikací směrem k vyšší integrovatelnosti,
7.4.1.1
návrh změn vnitřních směrnic a opatření. Rozpočet v investiční fázi
Tabulka č. 49 Rozpočet analýzy současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav Výstup
Cena včetně DPH
Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav
1.000.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.4.2
Identity management, integrační platforma a portál úředníka
Konstrukce celého e-Governmentu je zaloţena zejména na existenci základních registrů veřejné správy, na dalším rozvoji funkcionalit CzechPOINT, řešených v rámci centrálních projektů a souběţně na posílení technologické i funkční infrastruktury v území. Aby bylo moţné vyuţít plně potenciálů jednotlivých projektů, na lokální i centrální úrovni, je nutné zajistit jejich vzájemné propojení – jejich integraci. Tato část projektu VIÚ se věnuje navázání lokálních sluţeb poskytovaných v rámci technologického centra kraje na centrální projekty e-Governmentu a zvýšení efektivity lokálně provozovaných agend kraje. Všechny tyto operace a činnosti budou zcela vykonávány v rámci poţadavků typizovaného projektu. Pro proces integrace krajského úřadu se jedná zejména o tyto oblasti:
identity management,
integrační platforma,
systém správy dokumentů,
intranet / extranet pro autorizované uţivatele. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 169 (celkem 376)
7.4.2.1
Vlastní koncept řešení
7.4.2.1.1
Návrh a popis architektury řešení
V současné době vyuţívá kraj ke správě uţivatelů systém Active Directory společnosti Microsoft. V systému jsou spravováni výhradně interní uţivatelé a jen v minimální míře jsou v systému uvedeny i role a oprávnění uţivatelů. Externí uţivatelé jsou udrţování v jednotlivých aplikacích, do kterých mají přístup. V oblasti integrace jednotlivých informačních systémů, nevyuţívá kraj ţádnou systémovou podporu a integruje jednotlivé agendy samostatně s veškerými negativními následky, které to přináší ve zvýšené správě a údrţbě takovýchto propojení. Obsahem návrhu jsou problematiky, kde jejich řešení bude mít podstatný vliv na zkulturnění chodu úřadu, doplní chybějící funkcionality, které budou v průběhu realizace projektu legislativně vynucovány a zvýší bezpečnost a flexibilitu fungování provozovaných informačních systémů. Navrhované řešení se zaměřuje na soubor problematik v následujících oblastech:
identity management (IDM),
zavedení IDM systému,
integrování s personálním systémem,
vytvoření integračních bodů vůči stávajícím systémům,
integrační bod vůči veřejným registrům,
Service Bus - Integrační platforma a napojení aplikací,
portál úředníka,
document management system,
integrace nově implementovaných systémů.
Následující model přináší konceptuální pohled na vnitřní integraci úřadu. Cílem konceptuálního modelu je přiblíţit projekční bloky navrţeného řešení a definovat jejich základní funkcionalitu. Funkcionalita je definována v podobě činností, které jednotlivé bloky budou zajišťovat nebo vlastností, které jednotlivé bloky musí disponovat.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 170 (celkem 376)
Obrázek č. 10 Globální pohled architektury integrace úřadu
Zdroj: Gordic, 2010 V souladu s metodikou návrhu informačních systémů dekomponuje návrh poţadovanou funkcionalitu výše definovaných funkčních oblastí do sedmi základních projekčních bloků. Stručnou charakteristiku jednotlivých bloků popisuje následující tabulka: Tabulka č. 50 Stručná charakteristika jednotlivých bloků Blok
Stručná charakteristika
Správa identit
Napojení na jednotný identitní systém veřejné správy, případně náhradní řešení. Pokud takovýto systém nebude existovat, pak budování vlastního ientitního systému na úrovni kraje. Centrální evidence organizací, subjektů vstupujících do identitního prostoru a jejich útvarů - aktuální organizační struktura interních útvarů jednotlivých subjektů. Evidence poskytovaných sluţeb, agend, aplikací Správa přístupových práv, rolí Uţivatelé a skupiny (uţivatelské účty, vazba uţivatele a pracovníka, vazba Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 171 (celkem 376)
uţivatel a skupina) Personalistika
Management vnitřní organizační struktury KÚ (modelování změn, evidence,
a organizace
verzování a sledování historie, hierarchické členění, časová platnost, schvalovací procesy) Management funkčních míst (definice pozic a jejich činností) Evidence zaměstnanců KÚ
Základní registry, ePusa
Evidenci zaměstnanců organizací, přidělování a administrace jejich přístupových práv
Portál úředníka
Aplikační portál úřadu Podpora komunikace úřadu s občany Rozcestník úředníka
Integrační platforma
Zajišťuje mezi-agendovou komunikaci a komunikaci úřadu s okolím. Veškeré agendy si musí data vyměňovat zásadně přes toto rozhraní.
Katalog sluţeb
Katalog sluţeb dostupných v integrační platformě Orchestrace integrační platformy Evidence poţadavků na mezi-agendovou komunikaci.
LDAP directory
Adresář externích uţivatelů
Active Directory (AD)
Adresář interních uţivatelů
Zdroj: Gordic, 2010 7.4.2.1.1.1
Správa identit, nasazení Identity management systému, integrace vůči veřejným registrům
Průběh administrace uţivatelských identit u všech zdrojů organizace, před i za branou firewall, navrhujeme realizovat prostřednictvím komplexního řešení Identity managementu. Řešení by mělo být zaloţeno na třech základních stavebních blocích: Identity Management, Service Bus s katalogem sluţeb a Portál úředníka, které budou vzájemně integrovány do uceleného komplexního řešení. Jádrem řešení je „Identity Management“, který bude zabezpečovat administraci interních a externích uţivatelských účtů a skupin, správu profilů a rolí a jejich následnou propagaci a synchronizaci do jednotlivých aplikací informačních systémů Krajského úřadu.
V případech, kdy je moţné vyuţití propagace práv
a oprávnění do cílových aplikací přímým mapováním formou SQL příkazů se tato metoda doporučuje, a to z důvodu snadného nastavení, případně doplnění, vzniklých změn přímo schopným administrátorem bez nutnosti implementace nových funkcionalit dodavatelem, u komplexních systémů bude muset být zvolena jiná cesta integrace, například se vyuţije stávajících administračních sluţeb systému. Identity Management bude mít databázi uţivatelů rozdělenou do dvou částí: interní a externí uţivatelé. Do interní databáze uţivatelů by měli spadat zaměstnanci úřadu do externí databáze pak všichni ostatní
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 172 (celkem 376)
(například příspěvkové organizace a jejich útvary, obce a podobně). Rozdělení uţivatelů na interní a externí lze realizovat:
vytvořením domény v Active Directory pro interní uţivatele, resp. integrací jiţ existující domény,
vytvořením druhé domény v LDAP pro externí uţivatele.
Zdrojem informací pro databázi interních uţivatelů bude personalistika anebo systém základních registrů. Jako zdroj účtů externích uţivatelů budou slouţit základní registry, modifikovaný systém e-Pusa anebo portál na kterém budou moci externí uţivatelé ţádat o zřízení přístupu. Aby nebyli administrátoři zahlceni zřizováním a správou externích účtů, lze tyto činnosti automatizovat např. synchronizací s centrálními IS,např. e-Pusa pomocí webových sluţeb (WS) anebo s vyuţitím dynamických workflow a na správcích systémů ponechat pouze supervizorskou činnost. Identity Management bude zpřístupňovat příslušné informace pro všechny komponenty řešení vnitřní integrace. Procesy související s generováním ţádostí o přístup nebo jeho změnu, schvalování ţádostí a vytvoření konfiguračního úkonu pro Identity Management budou realizovány prostřednictvím centrálního řešení portálu, které bude zabezpečovat jednotné rozhraní pro interní a externí uţivatele. Řešení systému pro jednotnou správu identit (IDM) bude splňovat následující poţadavky:
Systém musí umoţnit automatické sdílení identit, jednotnou autentizaci a společnou autorizaci pro více druhů aplikací a musí být centrálním systémem pro řízení přístupu k ICT systémům zadavatele. Systém musí být dostatečně robustní a musí mít následující vlastnosti: -
uloţení identit a dalších údajů (viz níţe) musí být šifrované nebo jinak kryptograficky zabezpečené na úrovni samotného úloţiště primárních dat,
-
uloţení musí být snadno zálohovatelné na další fyzické servery, tj. systém musí poskytovat moţnost vytváření záloh nebo zdvojených (ztrojených) fyzických úloţišť,
-
synchronizace by měla být v zájmu rychlosti systému pouze rozdílová, tj. nemělo by být nutné přenášet celé datové soubory, ale pouze jejich změny, aby systém neubíral konektivitu potřebnou pro provozní systémy zadavatele.
-
Identity Management musí umoţňovat ovládání účtů pomocí sluţeb, aby bylo moţné procesy automatizovat (zakládání uţivatele, reset hesla, změna hesla, atd., …)
-
Identity Management musí být schopen vytvářet dočasné pracovní skupiny
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 173 (celkem 376)
Systém musí slouţit jako univerzální platforma pro nastavení individuálních práv uţivatelů, zaloţená na nastavení jednotlivých uţivatelských rolí a adresářových sluţeb, společných pro všechny aplikace připojené k systému. Systém musí být navrţen tak, aby vytvořil sjednocení bezpečnostních pravidel pro konkrétní identity v rámci různých aplikací, a musí odpovídat současným standardům v oblasti správy identit a poskytovat moţnosti rozvoje pro budoucí vývoj tohoto odvětví.
Systém musí umoţnit zachování a další poskytování dat spojených s jednotlivými identitami a definovat zdroje těchto dat, které jsou dále povaţovány za autoritativní. Tato data musí být moţné efektivně spravovat tak, aby bylo moţné je v rámci identity spojovat do větších celků (tzv. agregace) a vytvářet tak úplnou identitu uţivatele v jednotlivých systémech. V rámci poskytované identity jsou potom na základě autorizačních pravidel dostupná metadata odpovídající jednotlivým aplikacím a systémům. Identita uţivatele musí nést všechny potřebné informace pro rozlišení poskytovaných práv v aplikaci. Konkrétní identity, resp. základní informace o nich by mělo být moţné publikovat prostřednictvím veřejně (nebo pouze interně, dle konfigurace) dostupných seznamů, ideálně s moţností přímého vyhledávání na základě obvyklých údajů (jméno, příjmení, tel. číslo apod.).
Poskytované adresářové sluţby musí být decentralizované (distribuované pro všechny napojené systémy) a nezávislé na pouţitém operačním systému, tj. musí umoţňovat pouţití na všech operačních systémech provozovaných v rámci ICT prostředí zadavatele. Systém musí být do budoucna připraven na potenciální přidávání nových operačních systémů, pokud si to provozní systémy a aplikace zadavatele vyţádají. Pro samotné jádro systému správy identit je moţné zvolit takový operační systém, který poskytuje maximum poţadovaných funkcí, napojené provozní aplikace a systémy ovšem musí dále pracovat nad svými dosavadními operačními systémy.
Kvůli maximální nezávislosti na pouţitém operačním systému je nutné, aby systém disponoval administračním rozhraním, které v prostředí webové aplikace umoţní obsluhu a správu celého systému. Součástí tohoto rozhraní by měly být konfigurační údaje propojení mezi jednotlivými aplikacemi a systémy, včetně celkového uspořádání těchto aplikací a systémů (architektura systému). Rovněţ by součástí webového rozhraní měla být uţivatelská část, určená pro koncové uţivatele ICT systémů zadavatele, která bude obsahovat úlohy, jeţ je uţivatel schopen zvládnout bez pomoci ICT personálu: například změna hesel, doplňujících osobních či pracovních údajů apod.
Systém musí umoţňovat přesunutí různých administrativních úkolů na různé úrovně uţivatelských rolí, aby bylo moţné celý systém efektivně spravovat; tj. je nutné, aby po základní konfiguraci systému bylo moţné přidělit různé stupně administrátorských přístupů do systému pro správu identit. Řízení těchto přístupů musí být hierarchické, tj. administrátor vyššího stupně přiděluje práva a úkoly administrátorům niţšího stupně atd., aţ k uţivatelům základního stupně bez administračních práv.
Součástí systému musí být model pro řešení typizovaných sluţeb upravených na míru a zaloţených na rolích, které daný uţivatel zastává nebo má zastávat. Např. při nástupu nového pracovníka Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 174 (celkem 376)
do organizace zadavatele je třeba umoţnit přístup do adresářové struktury a přidělení práv k odpovídajícím aplikacím na základě organizačního a pracovního zařazení pracovníka, při změně pracovního zařazení je nutné tyto přístupy a práva adekvátně modifikovat pro nově zastávanou pozici a při ukončení nebo přerušení pracovní činnosti je nutné tyto přístupy zrušit. Všechny tyto typické úlohy by měl systém umoţňovat řešit rychle a efektivně, tj. z velké části automaticky. Systém by měl umoţňovat vytváření těchto typických úloh (pracovních postupů či schvalovacích procesů) pomocí vizuálního nástroje. Těmito automatizovanými procesy by v konečném důsledku měl být pokrytý celý ţivotní cyklus uţivatele v rámci organizace zadavatele (toto není součástí poţadavků na prvotní implementaci).
Nedílnou vnitřní součástí systému musí být zabezpečený auditní subsystém, tj. záznam všech událostí, ke kterým v systému pro správu identit samotném nebo v připojených systémech či aplikacích došlo. Součástí tohoto auditu musí být moţnost sledování těchto událostí, případně vytváření reportů. Auditní subsystém by mělo být moţné buď přímo integrovat, nebo alespoň vzdáleně propojit s běţnými relačními databázemi (např. Oracle, Microsoft SQL Server), aby bylo moţné audit zpracovávat nezávisle na samotném systému pro správu identit, např. v samostatném auditním systému zadavatele. Systém by měl být připraven na budoucí připojení registrů, toho lze docílit vhodným návrhem architektury a maximálním vyuţitím otevřených standardů. Vytvoření přístupového adaptéru k systému Základních registrů v rozsahu funkčních prototypů následujících rozhraní: -
Čtení referenčních a informativních údajů z dílčích registrů.
-
Editace referenčních údajů Registru práv a povinností v roli editora referenčních údajů.
-
Plnění Registru práv a povinností údaji o sluţbách a agendách poskytovaných / vyuţívaných úřadem (tj. plnění Katalogu sluţeb RPP).
-
Plnění Registru práv a povinností údaji o rolích potřebných pro výkon agendových činností a přístupových oprávnění těchto rolí k dostupným sluţbám (tj. plnění Matice oprávnění RPP).
-
Plnění Registru práv a povinností údaji o organizační struktuře úřadu, modelů procesů úřadu, vazbách těchto modelů na agendové činnosti a workflow.
Autorizace přístupu ke sluţbám a agendám prostředky ISZR.
Modifikace workflow zahrnujících vydání rozhodnutí tak, aby vloţení uloţených práv a povinností do RPP bylo jejich nepominutelnou součástí.
7.4.2.1.1.2
Integrační platforma a řešení problémů provázanosti systémů
Aplikace lze integrovat na úrovni výměny několika způsoby, nejrozšířenější je v současné době integrace na úrovni webových sluţeb. Toto řešení je poměrně jednoduché, ale při integraci více jak 3 programů dochází Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 175 (celkem 376)
k problémům, které pramení ze skutečnosti, ţe při vyšším počtu programů je jiţ problematické zmapovat, kdo si s kým povídá, na jakých verzích sluţeb a jaká data jsou sdílena. Tento problém je vhodné řešit implementací integrační platformy, která bude spojovat a zprostředkovávat všechny komunikace a interakce mezi jednotlivými aplikačními a systémovými sluţbami. Zároveň tato platforma dovolí sluţby a procesy rychle měnit, snadno je připojovat, zviditelnit a řídit. S ohledem na povahu integrujících informačních systémů, navrhujeme rozdělit integraci do 3 okruhů:
Vnitřní integrace – řeší vzájemnou integraci interních IS KÚ.
Krajská integrace – řeší integraci interních IS KÚ s IS krajských organizací.
Národní integrace – řeší integraci interních IS KÚ s IS na národní úrovni (např. systémem základních registrů).
Jádrem integrační platformy bude integrační sběrnice, která zajistí základní funkcionalitu integrace. Jedná se zejména o monitoring, management, bezpečnost a zprostředkování sluţeb. Toto jádro bude doplněno o FrontEnd rozhraní pro inicializační procesy zajišťující definici sluţeb, její schválení a následnou realizaci. FrontEnd rozhraní zajistí uloţení definice sluţeb do objektu „Katalog sluţeb“. Navrţené řešení bude řešit mimo jiné tyto integrační situace:
Směrování zpráv z bodu A do bodu B.
Transformace zpráv ze zdrojového formátu do cílového formátu.
Podpora více protokolového provozu.
Dynamické směrování zpráv na základě business podmínky.
Aktualizace integračních zpráv na základě informací z dalších zdrojů.
Orchestrace sluţeb – publikace nových sluţeb na základě kompozice stávajících sluţeb.
7.4.2.1.1.2.1 Integrační platforma - klíčové vlastnosti ESB Enterprise Service Bus (ESB) je obecný architektonický vzor, který poskytuje infrastrukturu nutnou pro rychlou a flexibilní integraci aplikací a informačních systémů na bázi sluţeb. Pro implementaci tohoto vzoru lze pouţít rozličné middleware technologie či programové modely. ESB tak představuje klíčovou integrační komponentu, která umoţňuje vyvíjet a integrovat aplikace efektivním způsobem
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 176 (celkem 376)
7.4.2.1.1.2.2 Motivace pro zavedení ESB Při integraci různých heterogenních a nezávislých aplikací či informačních systémů se setkáváme s úskalím, které vyţaduje významné investice do standardizace rozhraní a podpory komunikačních protokolů sluţeb. Toto úskalí lze však řešit prostřednictvím vhodně zvolené podnikové sběrnice sluţeb (ESB). Abychom mohli tomuto úskalí předejít a dosáhli skutečné efektivity při integraci, je třeba pečlivě zváţit volbu konkrétního produktu, který implementuje architektonický vzor ESB. Současný trh nám totiţ nabízí širokou paletu implementací ESB, které se však značně liší poskytovanou funkcionalitou (podporovanými komunikačními protokoly a formáty dat, kvalitou a moţnostmi nástrojů pro efektivní vývoj integrační logiky, moţnostmi automatického testování, škálovatelnost, clusterování, atd) a vlastnostmi na poli integrace. Obrázek č. 11 Enterprise Service Bus
Zdroj: Gordic, 2010 Koncept ESB také zavádí nový způsob interakce mezi poskytovateli a konzumenty sluţeb. Aktéři spolu jiţ nekomunikují přímo, ale výhradně prostřednictvím sběrnice sluţeb. Nové sluţby jsou zapojeny do sběrnice a mohou být snadno integrovány s jiţ existujícími sluţbami bez nutnosti změn a zásahu do programového kódu či logiky existujících aplikací. Významnou hodnotou při srovnávání je mnoţství referencí, vysoká míra standardizace, mnoţství existujících adaptérů, plná podpora správy a konfigurace, rapidní integrace pomocí vizuálních nástrojů. Další zvaţovanou vlastností technologie musí být existence jasné roadmapy a směru budoucího vývoje uvedených produktů v řádu let, neboť jen tak lze uspokojit poţadovanou udrţitelnost projektu po období minimálně 5 let. Integrační infrastruktura zaloţená na konceptu sběrnice sluţeb (Enterprise Service Bus) slouţí pro rychlou, systematickou a dlouhodobě udrţitelnou integraci aplikací. Díky ESB mohou mezi sebou v reálném čase komunikovat různorodé aplikace pouţívající rozdílné přenosové protokoly a datové formáty. Díky ESB lze bezpečně integrovat moderní aplikace, které nabízejí webové sluţby, s aplikacemi pracujícími se soubory, Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 177 (celkem 376)
FTP, e-maily apod. Snadno lze na ESB zpřístupnit data v databázích včetně volání uloţených procedur. Integrace s ESB je velmi rychlá. Dle praktických zkušeností urychluje integrační práce o 20 aţ 80 procent. ESB přináší významné moţnosti v oblasti bezpečnosti a monitoringu. Mezi přínosy ESB dále patří:
centralizovaná integrační logika a běhové prostředí,
přesun řešení nekompatibilit mezi systémy na ESB,
dynamické směrovaní dle aktuální situace a poţadavků na SLA,
konverze rozdílných přenosových protokolů mezi konzumenty a poskytovateli sluţeb,
transformace obsahu a datového formátu zpráv mezi konzumenty a poskytovateli sluţeb,
identifikace a distribuce událostí z rozdílných zdrojů,
zajištění škálovatelnosti a vysoké dostupnosti,
vestavěná podpora pro interakci s registry sluţeb,
redukce integrační logiky v aplikacích,
redukce počtu a druhů rozhraní na straně aplikací,
zrychlení a zavádění integrace sluţeb a procesů,
mediační moduly a kompozitní sluţby,
integrace nových konzumentů sluţeb bez zásahů do poskytovatelů,
široká podpora standardních komunikačních protokolů a datových formátů (HTTP(S), XML, Webové sluţby, REST, JMS, MQ, SCA, J2EE),
moţnosti rozšíření podporované konektivity o aplikační a technologické adaptéry (soubor, JDBC, e-mail, FTP, SAP, Siebel, atd.) včetně podpory vývoje vlastních adaptérů dle standardu JCA,
zásadní moţnosti v oblastech monitoringu a bezpečnosti,
redukce času potřebného pro integraci sluţeb prostřednictvím komfortního nástroje pro vývoj integrační logiky, který umoţňuje snadnou integraci bez znalosti konkrétního programovacího jazyka či technologie.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 178 (celkem 376)
7.4.2.1.1.3
Součinnost Agend se Základními registry a Portálem veřejné správy
Ohlášení Agendy a Rolí pro výkon v Agendě u správce Registru Práv a Povinností (RPP).
Povinnost zaregistrovaných Rolí v Agendě provádět změny referenčních údajů v ostatních Základních Registrech (ROS, ROB, RUIAN) po vlastních rozhodnutích, které tyto referenční údaje mění (Role Editor v Agendě).
Povinnost Agend ukládat, vlastní Akt rozhodnutí a odkaz na právní předpis, podle kterého bylo rozhodnutí učiněno, do RPP (Role Editor v Agendě).
Povinnost provést úpravu referenčních dat základních registrů, pokud jiná Agenda označí záznamy za neaktuální (referenční záznamy základních registrů ve stavu.
Vedení Katalogu sluţeb úřadu, které musí Agendy publikovat do RPP, aby je mohly vyuţívat subjekty (fyzické a právnické osoby) a ostatní Agendy při součinnosti.
Potřeba distribuce replik referenčních dat Základních registrů do prostředí Veřejné správy k vyuţití v AIS a pro podporu kvalifikovaného rozhodování na úřadech.
Navázaní vnitřních procesů kraje na ţivotní situace a centrální formulářový systém.
7.4.2.1.1.4
Portál úředníka
Cílem je vybudovat takové technologické a aplikační prostředí, které umoţní nasazení pokročilého portálového řešení plně integrovaného do informačního systému krajského úřadu. V rámci portálu kraje bude zřízen intranet resp. extranet krajského úřadu, kde kromě informační podpory všech automatizovaných agend úřadu v rámci intranetu a s datovými konektory k příspěvkovým organizacím v rámci extranetu bude tento nástroj tvořit komunikační kanál k obcím a zřizovaným organizacím – tedy k tzv. autorizovaným uţivatelům. Kromě klasických sluţeb a informačního obsahu portálu zde budou sluţby veřejné správy v samostatné i přenesené působnosti řešeny tak, aby je autorizovaní uţivatelé mohli pouţívat vzdáleně a interaktivně bez časového a místního omezení prostřednictvím moderních komunikačních kanálů. Velký důraz projektu je kladen na jeho organizační zajištění a to jak ve fázi implementace, tak v provozní fázi. Portál úředníka by měl řešit minimálně následující oblasti:
intranetový portál,
extranetový portál autorizovaných uţivatelů
servis desk. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 179 (celkem 376)
7.4.2.1.1.4.1 Intranetový portál Moravskoslezský kraj provozuje vlastní řešení intranetového portálu postavené na technologiích Apache, PHP, MySQL. Jako veliká výhoda tohoto stavu je vnímána ta skutečnost, ţe téměř jakýkoliv poţadavek je vlastními silami provedený podle představ a poţadavků. Díky tomu je intranetový portál intenzivně vyuţíván a obsahově bohatě naplněn. Nevýhodou jsou technologická omezení, především nemoţnost fultextového vyhledávání. Intranetový portál je také vyuţíván jako platforma pro provoz agend podporujících práci uţivatelů. Jedná se o široké spektrum agend, od drobných seznamů, sdílených více uţivateli aţ po sofistikované agendy jako například přidělování a rezervace sluţebních vozidel pro pracovní cesty. Tyto aplikace jsou také vyvíjeny vlastními silami na technologii Apache, PHP, MySQL. S postupem času byla dosaţena vysoké efektivita tvorby a údrţby těchto aplikací, především díky vyuţití souboru externích knihoven doplněných o vývoji vlastních knihoven funkcí. Jednodušší aplikace tak můţe vzniknout řádově v horizontu jednotek hodin. Vlastní vývoj aplikací doplňuje provozování automatizovaných agend získaných z resortních ministerstev či individuálně pracovníky úřadu pro potřebu výkonu své funkce. Tyto programy jsou nainstalovány často s vlastním nastavením přístupu do PC i k internetu a jsou jen obtíţně integrovatelné do ICT kraje. Nový způsob řešení této situace spočívá v tom, ţe bude existovat jednotná byť bohatě personifikovatelná základní obrazovka intranetu. Zde lze např. kaţdému úředníkovi podle jeho funkce po autorizovaném přihlášení do systému nabídnout jako základ odpovídající soubor ikon webových aplikací v první pomyslné třetině obrazovky intranetu. Ve druhém bloku standardizované obrazovky lze situovat organizační záleţitosti aj. informační zdroje pro práci úředníka (úkoly, kalendář, interní komunikace, směrnice úřadu, legislativní podklady, koncepce, materiály z rady či zastupitelstva, CRM úřadu aj.). 7.4.2.1.1.4.2 Extranetový portál autorizovaných uţivatelů Extranetová část portálu bude obdobně jako intranetová část spojovat agendy a sluţby poskytované krajem vně. Orientovaný bude především na obce a zřizované organizace. Jeho součástí ale budou i části webové prezentace určené pro občany, pokud budou spojené s autentifikací a aplikační logikou. Naopak běţný obsah webové prezentace kraje zůstane v současné podobě, v redakčním systému. Webová prezentace bude v účelných místech provázána s budovaným portálem. Krom některých, jiţ provozovaných, aplikacích pro externí uţivatele budou hlavní náplní extranetového portálu aplikace pořizované v rámci projektu eGowernmentu Moravskoslezského kraje – hostovaná spisová sluţba pro příspěvkové organizace, krajská digitální spisovna a podobně. 7.4.2.1.1.4.3 Service Desk Vhodou součástí portálu bude i service desk, který budou moci vyuţívat pracovníci úřadu a externí uţivatelé k řešení problému ať uţ ICT nebo i jiného charakteru. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 180 (celkem 376)
K řešení výše uvedených komponent a problematik je nezbytná integrace portálu a automatizovaných agend úřadu, zprovoznění a integrace portálu s DMS systémem, kontaktním centrem a postupné nasazení manaţerského informačního systému s moţností získávání a agregace dat z heterogenního prostředí jak agend provozovaných v kraji, tak dat z centrálních registrů či jiných zdrojů dat z resortů a dalších institucí státu. 7.4.2.1.2
Variantní návrhy technických řešení
V úvahu přicházejí dvě varianty technického řešení. Obě varianty jsou zobrazeny na následujících obrázcích a korespondují s předpokládanými variantami dle typového projektu. 7.4.2.1.2.1
Bez integrační platformy
Toto řešení je vhodné pro systémy, které mají méně jak 4 agendy, které si navzájem vyměňují data. V takto malém počtu aplikací lze relativně snadno dohledat vazby a v případě chyby lze určit, kde se nachází problém. Obrázek č. 12 Schéma integrace bez vyuţití integrační platformy
Zdroj: Typizovaný projekt, 2009
7.4.2.1.2.2
S integrační platformou
Toto řešení je vhodné pro systémy s více jak 4-mi aplikacemi, nedílnou součástí řešení s integrační platformou je i katalog sluţeb. V tomto katalogu se uchovávají informace o verzích sluţeb a systémech, které mohou tyto sluţby vyuţívat. Tím je zajištěno, ţe administrátor má vţdy přehled o tom, kdo si s kým Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 181 (celkem 376)
vyměňuje informace. Další výhodou je i snadné verzování, pokud je na sluţbu napojeno více agend, lze ponechat stávající sluţbu na místě a vedle ní vystavit novou (nekompatibilní). Obrázek č. 13 Schéma integrace s vyuţitím integrační platformy
Zdroj: Typizovaný projekt, 2009 7.4.2.1.3
Naplnění poţadavků typizovaného projektu
Navrhované řešení této části výzvy je plně v souladu s poţadavky definovanými v typizovaném projektu Integrace krajského úřadu. Tabulka č. 51 Naplnění poţadavků typizovaného projektu Poloţka dle typizovaného projektu
Naplnění poţadavku typizovaného projektového záměru
Funkční systém aktualizace vazeb - zahrnuje
Samotné provedení aktualizace vazeb (agenda –
vlastní evidenci a předání aktuálních dat
pracovní pozice – odpovědný zaměstnanec –
centru.
charakteristika výkonu agendy – přiřazení rolí). Vytvoření přehledu výše uvedených vazeb a zpřístupňuje informační sluţby, která umoţní prezentaci prostřednictvím internetu. Existence elektronické datové sluţba (např. web service) umoţňující pracovat s přehledem vazeb, dostupná z externích systémů a způsobem umoţňujícím dálkový přístup, zejména pro občany. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 182 (celkem 376)
Provedení integrace SW komponent v rámci TCK. Vlastní systém ICT úřadu je připraven ke
Byl nastaven ucelený a jednotný systém autorizace,
komunikaci se základními registry, a to
identifikace a autentizace úředníků dle jejich rolí
prostřednictvím Integračních bodů přístupu
při výkonu konkrétní agendy (resp. působnosti).
k eGON sluţbám.
Systém ICT úřadu byl upraven tak, aby byl připraven na komunikaci se Základními registry pro výkon agendových rolí Editor referenčních údajů.
Nastavení pravidel pro autorizaci, identifikaci
Oblast je řešena v součinnosti se zavedením Identity
a autentizaci konkrétního úředníka.
management systému (IDM), který zabezpečí centrální správu všech práv a oprávnění potřebných pro přístup do provozovaných systémů. O samotnou autentizaci úředníka se postará adresářová sluţba, která bude IDM systémem plněna.
Komunikace se základními registry.
Komunikace se základními registry bude řešena v rámci vnější integrace úřadu za pomoci integrační platformy, která vytvoří lokální rozhraní pro přístup k základním registrům. Prostřednictvím tohoto rozhraní budou všechny ostatní informační systémy Krajského úřadu vyuţívat základní registry.
Komunikace s Portálem veřejné správy.
Vyuţívání sluţeb Portálu veřejné správy bude zprostředkováno prostřednictvím portálu úředníka, kde budou k dispozici moduly pro ověřování občana.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.4.2.2
Porovnání variant technologických řešení
7.4.2.2.1
Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů
Poptávkovým řízením bylo osloveno několik dodavatelských subjektů, relevantní odpovědi se ovšem podařilo získat pouze od dvou dodavatelů, firem Oracle a IBM. Oba tyto subjekty představují celosvětovou špičku v řešené oblasti, získaná data jsou tedy vnímána jako vypovídající o výdajích spojených s implementací řešení ve výše uvedeném rozsahu. Dodavatelé byli osloveni s ţádostí o předběţnou cenovou nabídku, která měla tyto parametry: Poţadavky MSK
Počty uţivatelů: -
interní zaměstnanci – 750 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 183 (celkem 376)
externí uţivatelé z podřízených organizací – 10.000
Zdroj identit -
interní uţivatelé – personální systém
-
externí uţivatelé – se ţádostí o přístup
Předpokládané řešení infrastruktury
HW servery 1 CPU Intel se 4 jádry
s Virtualizaci: VM Ware
V obou řešených oblastech se setkáváme s řešeními, která jsou plně vybudována na komerčních technologiích, nebo jsou vybudována na open source produktech se zpoplatněním garantované podpory. Je potřeba velmi důsledně zváţit klady a zápory obou řešení, úroveň garantované podpory a licenční omezení jednotlivých produktů. V tomto projektu se bude vytvářet řešení, jehoţ cílem je poskytovat sluţby do území Moravskoslezského kraje a není tedy moţné limitovat některé z poskytovaných sluţeb např. licenčními nebo kapacitními omezeními uvedených produktů. Výstup z poptávkového řízení a z analýzy dané problematiky je promítnut do kapitoly 7.4.2.2.4. Rozpočet v investiční fázi i do rozpočtu provozní fáze v kapitole 7.4.2.4.7. 7.4.2.2.1.1
Nabídka společnosti IBM
Je potřeba zmínit, ţe nabídka fy IBM je plně koncipována na open source produktech, nebo tzv. express edicích dodávaných zdarma, které mohou mít skrytá omezení např. v objemu zpracovávaných dat, moţnosti vyuţití dané licence jen na určitém HW apod. Dále je v rámci nabídky definován rozsah sluţeb na úrovni „Proof of koncept“, tzn. funkčního řešení na virtuálním serveru, které bude pokrývat integraci jedné aplikace. V tomto případě je tato nabídka vnímána jako podhodnocená a počítáme spíše s vyšší cenou realizace. Tabulka č. 52 Porovnání jednotlivých variant Dodavatel
Cena v Kč včetně DPH Licence
Implementace
Celkem
Roční udrţovací poplatek
Oblast Identity managementu a integrace aplikací
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 184 (celkem 376)
Oracle
7.000.000
7.000.000
14.000.000
1.540.000
0
450.000
450.000
Není známo
0
1.500.000
1.500.000
600.000
6.500.000
2.500.000
9.000.000
---
IBM
Oblast portálu LifeRay MS SharePoint Zdroj: IBM, 2010 7.4.2.2.1.2
Nabídka Gordic s technologií ORACLE
7.4.2.2.1.2.1 Identity Management
Klíčové systémy pro řízení změn identit -
Interní aplikace s MS AD
-
Ekonomický systém,
-
Spisová sluţba
Produkty:
Oracle Identity and Acces Management (IAM)
Identity Manager Connector - Microsoft Active Directory
Metriky: Řešení IAM se licencuje ve dvou metrikách – zaměstnanci (Employee User) a externí uţivatelské (NonEmployee User). Licenci Employee User musí mít kaţdý uţivatel, který má smlouvu s organizací, která řešení nakupuje a licenci Non-Employee User kaţdý uţivatel, který k řešení přistupuje a není zaměstnancem dané organizace. Identity Manager Connector - Microsoft Active Directory má licenční metriku přístup do Microsoft Active Directory.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 185 (celkem 376)
Výhody Oracle Identity Management řešeni:
Automatický provisioning pro propagaci změn z personalistiky do cílových systémů
automatizována workflow
reporty pro audit
Vestavěná samoobsluha pro automatizované zpracovávání poţadavků od uţivatelů podřízených organizací
Delegovaní schvalovaní
Single sign on
Připraveno na budoucí poţadavky (např. pro napojení na centrální registry – RPP)
Osvědčené IDM řešení na trhu
více jak 8 let na trhu
Je leadrem v hodnocení nezávislých organizací (Gartner, ...)
Má mnoho referencí
Oracle je stabilní dodavatel s vysokou garancí rozvoje a údrţby řešení do budoucnosti
7.4.2.2.1.2.2 Integrace aplikací Produkty:
Oracle Service Bus + WebLogic Suite
Metriky: Oracle Service Bus se licencuje na CPU a na stejný počet CPU musí být licencován i WebLogic Suite, coţ je aplikační server nezbytný pro běh aplikace Oracle Service Bus.
Jedno integrační rozhraní pro všechny interní agendy/aplikace -
Vůči externím systémům veřejné správy
-
Mezi agendami/aplikacemi
Klíčové systémy pro integraci Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 186 (celkem 376)
-
Ekonomický systém
-
Spisová sluţba
-
Portál úředníka
Výhody Oracle Integracniho reseni:
Ověřené řešení
Je více jak 5 let na trhu
Je leadrem v hodnocení nezávislých organizací (Gartner, ...)
Má mnoho referencí
Vysoce výkonný a spolehlivý integrační hub
Konfigurovatelný, bez nutnosti programování
Postavený na otevřených standardech,
Hotové adaptéry do nejpouţívanějších technologií třetích stran
Oracle je stabilní dodavatel s vysokou garancí rozvoje a údrţby řešení do budoucnosti
7.4.2.2.1.2.3 Oracle řešení (balík) s počty a typem licencí:
10 750 NU Oracle IAM (750 Employee User, 10.000 Non-Employee User)
1 Konektor IAM do MS AD
2 CPU Oracle Service Bus
2 CPU Oracle WebLogic
2 CPU Oracle Database SE – repository pro ukládání dat pro Identity management a Service BUS
2 serverů s Oracle VM a Oracle Enterprise Linux
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 187 (celkem 376)
7.4.2.2.2
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení
Bez integrační platformy Toto řešení je vhodné pro systémy které mají méně jak 4 agendy které si navzájem vyměňují data, V takto malém počtu aplikací lze relativně snadno dohledat vazby a v případě chyby lze určit, kde se nachází problém. S integrační platformou Toto řešení je vhodné pro systémy s více jak 4-mi aplikacemi, nedílnou součástí řešení s integrační platformou je i katalog sluţeb. V tomto katalogu se uchovávají informace o verzích sluţeb a systémech, které mohou tyto sluţby vyuţívat. Tím je zajištěno, ţe administrátor má vţdy přehled o tom, kdo si s kým vyměňuje informace. Další výhodou je i snadné verzování, pokud je na sluţbu napojeno více agend, lze ponechat stávající sluţbu na místě a vedle ní vystavit novou (nekompatibilní). 7.4.2.2.3
Analýza technických a bezpečnostních rizik
Uvaţované řešení vychází z kombinace standardů obvykle uţívaných v rámci daného technologického řešení a na úrovni systémové administrace daného řešení. Přesné poţadavky z pohledu bezpečnostních rizik budou detailně stanoveny na základě vstupní analýzy. Tabulka č. 53 Technická a bezpečnostní rizika v oblasti vnitřní integrace úřadu Míra pravděpodo Riziko
Míra
bnosti
dopadu
výskytu
Opatření k omezení rizika
Průnik neoprávněnou
Zpracování a dodrţování bezpečnostní
osobou do identitního
politiky systému identity managementu.
systému
3
2
Pravidelné provádění bezpečnostních testů. Vzdělávání uţivatelů v bezpečnostní problematice.
Nemoţnost napojení identitního systému na jednotný identitní
Sledování postupu centrálních projektů. 3
1
2
2
Příprava dočasného alternativního řešení.
prostor veřejné správy. Nemoţnost napojení identitního systému na
Včasná komunikace s dodavatelem aplikačního vybavení jiţ ve fázi analýzy
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 188 (celkem 376)
některé aplikační
a implementace identitního systému.
vybavení.
Úpravy aplikačních systému. V nejhorším případě jejich nahrazení integrovatelnou alternativou.
Nemoţnost integrace
Včasná komunikace s dodavatelem
některých aplikačních
aplikačního vybavení jiţ ve fázi analýzy
systémů.
a implementace integrační platformy 2
2
a portálu úředníka. Úpravy aplikačních systému. V nejhorším případě jejich nahrazení integrovatelnou alternativou.
Nepřijetí zaváděných
Zapojení zaměstnanců zodpovědných za
procesů zřizování
personální politiku do fáze analýzy.
a aktualizace
3
1
uţivatelských účtů
Průběţné ověřování zvolených postupů v implementační fázi.
uţivateli a úřadem. Vysvětlivky: 1 – nízká 2 – střední 3 – vysoká Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.4.2.2.4
Rozpočet v investiční fázi
Tabulka č. 54 Rozpočet části identity management, integrační platforma a portál úředníka v investiční fázi Výstup
Cena včetně DPH
Autorizace, identifikace a autentizace konkrétního úředníka
6.000.000
Integrace personálního systému s identitním a autorizačním systémem úřadu
3.000.000
Integrace IS úřadu na centrální sběrné místo údajů o veřejné správě
0
Integrace s Portálem veřejné správy
1.000.000
IS integrované se základními registry
2.000.000
Integrace s dalšími centrálními informačními systémy dle potřeby
1.000.000
Celkem za oblast identity management, integrační platforma a portál úředníka
13.000.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 189 (celkem 376)
7.4.2.3
Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace
7.4.2.3.1
Specifikace zadání technického řešení
Oblast identity managementu, integrační platformy a portálu úředníka bude řešena současně se vstupní analýzou současného stavu systému řízení úřadu a návrhem realizace jeho úprav prostřednictvím výběru jednoho dodavatele, s moţností subdodávek. Výběr jednoho dodavatele zajistí realizovatelnost navrhovaných postupů
ve
vstupní
analýze,
koordinaci
dodávky
a celkovou
integraci
jednotlivých
komponent
implementovaného systému. Bude poţadováno, aby implementační dodavatel prokázal odborné předpoklady pro implementaci a zkušenosti s implementovanými technologiemi a integraci do stávajícího informačního systému. Dodavatel musí disponovat dostatečným týmem odborných specialistů a dostupným servisním zajištěním. Parametry technického zadání budou vycházet z obsahu kapitoly 7.4.2.1. Vlastní koncept řešení, přičemţ z vstupní analýzy budou vycházet implementační detaily řešení. 7.4.2.3.2
Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu
Vybraný dodavatel, ve spolupráci se svými subdodavateli, provede kompletní implementaci přímo v rámci Technologického centra Moravskoslezského kraje. V rámci této implementace bude zajištěna spolupráce s garantem projektu, jako správcem TC. Dodavatel bude při implementaci dodrţovat zásady projektového řízení. V průběhu implementace bude prováděno testování jednotlivých komponent, včetně provedení testů. V rámci zkušebního provozu bude v investiční fázi zajištěno dodavatelem školení aplikačních správců a pověřených uţivatelů. Dodavatel zajistí v rámci provozu technickou podporu na celé technologické řešení. Tato podpora se bude vázat na všechny jeho aplikační části. Smlouva o technické podpoře (SLA) by měla obsahovat minimálně tyto sluţby: •
Odstraňování vad
•
Technologický a legislativní upgrade včetně ošetření případných změn sluţeb poskytovaných ISVS
•
Servis – podpora provozu, help desk.
•
Konzultace - hot line
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 190 (celkem 376)
7.4.2.4
Provozní zajištění projektu
7.4.2.4.1
Potřebné energetické a materiálové toky
Klíčový fakt ovlivňující provoz bude dostupnost sluţeb agend centrálních registrů, portálu veřejné správy a existence jednotného identitního prostoru. Z hlediska významnosti lze dále uvést pouze poţadavek na dostupnost serverových a klientských licencí technologií identitního managementu, integrační platformy a portálu. Ostatní materiálové poţadavky spadají do běţné kancelářské spotřeby. Hlavní materiálové a energetické toky jsou v části technologické centrum. 7.4.2.4.2
Záruky a servis
Pro udrţitelnost projektu je nezbytné zajistit technickou podporu řešení a to minimálně po dobu 5 let od zahájení rutinního provozu. Poţadavky na SLA jsou specifikovány v kapitole 7.4.2.3.2. Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu 7.4.2.4.3
Údrţba a nákladnost oprav
Údrţba identitního managementu, integrační platformy a portálu bude zajišťována technickou podporou dodavatelem řešení a správcem těchto technologií na straně Moravskoslezského kraje. Náklady jsou popsány v kapitole 7.4.2.4.7. Rozpočet provozní fáze. Náklady na HW jsou řešeny v projektu TCK. 7.4.2.4.4
Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení
Ţivotnost veškerých technologií bude zajištěna minimálně po dobu udrţitelnosti projektu, tzn. 5 let po ukončení realizace projektu eMSK. 7.4.2.4.5
Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent
Provozní zajištění SW a datových komponent bude řešeno vybraným dodavatelem v rozsahu podmínek SLA a zaměstnanci kraje dle funkční náplně. 7.4.2.4.6
Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení
Technologie identitního managementu, integrační platformy, portálu a sovisející technologie nepodléhá fyzickému opotřebení a tudíţ se nemění ani provozní náročnost. Morálnímu opotřebení – zastarání řešení budeme předcházet uzavřením příslušné SLA viz kapitola 7.4.2.3.2. Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu. Opotřebení HW je řešeno v projektu TCK. 7.4.2.4.7
Rozpočet provozní fáze
Tabulka č. 55 Rozpočet pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů v provozní fázi Předmět činnosti
Náklady v Kč
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 191 (celkem 376)
(včetně DPH) Technická podpora identity managementu Technická podpora portálového řešení Celkem za oblast identity management, integrační platforma a portál úředníka
1.400.000 600.000 2.000.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Provozní náklady budou nabíhat od roku 2013. 7.4.3
Pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů
Nasazení integrační platformy otevírá moţnosti pořízení popřípadě povýšení informačních systémů v dalších oblastech činnosti kraje a řízení chodu krajského úřadu. Povýšení některých systémů bude i nutné pro důsledné a efektivní vyuţití vlastností nově pořízených technologií. Po zváţení oblastí a priorit Moravskoslezského kraje se jedná o řešení těchto oblastí:
Facility management – řízení správy majetku kraje s úzkým zapojením vedení krajem zřizovaných organizací. Hlavním přínosem tohoto systému je sběr poţadavků pro manaţerské rozhodování vedení kraje a podpora pro ekonomické nakládání s majetkem kraje. Systém vyuţije ke správě uţivatelů identity management a bude zaintegrován do portálu úředníka.
Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou – obměna v současnosti pouţívaného systému, který jiţ není výrobcem podporován. Jeho hlavní přínos spočívá ve zvýšení úrovně zabezpečení přístupu zaměstnanců do informačního systému kraje. Systém bude úzce napojen na personální systém, identity management. V rámci vstupní analýzy současného stavu systému řízení úřadu a návrhu realizace jeho úprav, bude muset tento systém být zaintegrován do procesů probíhajících při tvorbě, údrţbě a rušení uţivatelských účtů zaměstnanců kraje.
Povýšení docházkového systému – nahrazení jiţ nevyhovujícího docházkového systému tak, aby byl plně integrovatelný do personálních procesů, aby se jeho výstupy daly provazovat s identity managementem a portálem úředníka.
Licence balíku kancelářských programů – srovnání verzí pouţívaných verzí kancelářského software. Přínosy tohoto sjednocení jsou ve zjednodušení a zefektivnění správy aplikačního programového vybavení a zajištění současných potřeb – moţnost podepisování v novém standardu elektronického podpisu, zajištění vazby na datové sklady, projektový server a dalšími agendovými systémy.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 192 (celkem 376)
7.4.3.1
Vlastní koncept řešení
7.4.3.1.1
Návrh a popis architektury řešení
7.4.3.1.1.1
Facility management
S vzrůstajícím tlakem na efektivní hospodaření a nakládání s majetkem krajských samospráv vzrůstá i potřeba aktuálních, jednotných a kompletních informací o tomto majetku, a to pokud moţno v co nejkratším čase. Pro podporu rozhodování managementu kraje jsou kromě účetních informací obsaţených v účetní majetkové evidenci organizace důleţité téţ technicko-provozní informace (technický stav majetku, rozsah plánované údrţby či investic) a v neposlední řadě téţ majetkoprávní informace (vlastnické vztahy, pronájmy, věcná břemena atd.). Jednotlivé odbory KÚ jsou v rámci svých kompetencí vykonavatelé řady činnosti souvisejících přímo i nepřímo se správou majetku. U majetku spravovaného příspěvkovými organizacemi (PO) plní odbory především úlohu kontrolní a metodickou, a dále pak roli informačně-evidenční, ve vazbě na poţadavky vedení kraje a přípravu finančních podkladů pro sestavování rozpočtu odboru. U majetku, který spadá přímo do správy odborů, jsou pak tyto úlohy doplněny o činnosti týkající se přímo věcné správy majetku včetně sledování technického stavu nemovitostí. S ohledem na velké mnoţství dat pro potřeby řízení procesů správy majetku se předpokládá pouţití sw podpory, zahrnující nejen datovou, ale i grafickou část (standard CAD/GIS), umoţňující obvyklou počítačovou podporu popisných i grafických dat. Systém bude aktivně vyuţíván jak pracovníky Krajského úřadu, tak pracovníky organizací zřizovaných a zakládaných Moravskoslezským krajem. Vzhledem k takto širokému spektru uţivatelů pracujících v různých lokalitách se z technického hlediska nejvhodněji jeví portálová aplikace s webovým rozhraním integrovaná do portálu úředníka. Jednotlivé uţivatelské účty budou spravovány v jednotném identitním systému. Vzhledem k náplni činností a potřebám příslušných odborů KÚ (zejména odbory kancelář ředitelky a odbor investiční a majetkový), povinnostem a potřebám jednotlivých správců majetku (zejména PO kraje) při správě svěřeného majetku musí SW řešení pokrývat následující funkční oblasti (agendy):
Vedení evidence popisných a grafických pasportizačních dat
Vedení evidence dat katastru nemovitostí (data ISKN) a registru UIR-ADR
Podpora řízení majetkoprávních operací
Podpora řízení akcí reprodukce majetku
Podpora řízení provozních a údrţbových činností týkajících se majetku Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 193 (celkem 376)
Vedení evidence nájemních vztahů
Vytvoření tzv. majetkového portálu zahrnující výše uvedené funkční bloky.
7.4.3.1.1.1.1 Vedení evidence popisných a grafických pasportizačních dat Stávající pasportizační data v rozsahu potřeb KÚ budou importována jednorázově do centrální databáze pasportů v rámci implementace řešení. Nová pasportizační data či následná aktualizace pasportizačních dat bude moci být pořizována příslušnými správci majetku dle jednotné metodiky KÚ s cílem zajistit aktuálnost a jednotnou strukturu evidovaných a zejména pak eliminovat časovou náročnost související s aktualizací databáze pasportů na straně KÚ. Základní data o stavebních objektech a nemovitém majetku kraje pořízená KU budou jednotlivými správci majetku dále rozšířena aţ na úroveň ploch a technického zařízení objektů a vyuţívána nejen jako informační zdroj, ale především jako datovou základnu pro realizaci správy, provozu a především údrţby budov a ostatního nemovitého majetku kraje. 7.4.3.1.1.1.2 Vedení evidence dat katastru nemovitostí (data ISKN) a registru UIR-ADR Zobrazení údajů katastru nemovitostí k příslušným poloţkám majetku kraje a jejich propojení s ostatními agendami. Předpokládá se čtvrtletní aktualizace těchto dat, řešení musí umoţnit vyhodnocení změn (formou sestavy) v katastrálních datech mezi dvěma po sobě následujícími importy. 7.4.3.1.1.1.3 Podpora řízení majetkoprávních operací Poskytnutí automatizované podpory nakládání s nemovitým majetkem (tj. o automatizovanou podporu úkonů souvisejících s jeho převody, přechody vlastnického práva, nájmy a výpůjčkami). Cílem řešení je převedení stávajícího „papírového“ systému evidence a realizace majetkoprávních operací do elektronické podoby s cílem zrychlit a zefektivnit komunikaci mezi jednotlivými účastníky (ţadatel, PO, odbory KÚ) příslušného řízení a neposlední řadě téţ zracionalizovat mnoţství uchovávané dokumentace a zlepšit moţnosti jejího vyuţití. 7.4.3.1.1.1.4 Podpora řízení akcí reprodukce majetku Na příslušných odborech KÚ a u jednotlivých správců majetku jsou paralelně zpracovávány různé dokumenty se stejnými vstupními daty akcí reprodukce majetku. Aktuální data vznikají průběţně a jsou aktualizována pracovníky v jejich evidencích. V časových intervalech vyhlášených vedením odboru jsou tato data zpracována do souhrnu a to do kaţdého dokumentu zvlášť. Jednotlivé materiály vznikají v různých časech a udrţení jednotlivých materiálů, aby byly navzájem v souladu je uţ prakticky nemoţné. Navíc zpracovávání souhrnu vyţaduje dosti značné časové vytíţení jednoho pracovníka a je v tomto stavu nezastupitelné. Cílem rozšíření je poskytnut automatizované podpory pro evidenci jednotlivých činnosti reprodukce majetku a podpory jejich schválení v rámci příslušných procesů KÚ. Řešení musí umoţnit zejména: Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 194 (celkem 376)
Zadání poţadavku na reprodukci majetku ze strany příslušného správce majetku
vedení evidence akcí reprodukce majetku ve vazbě na poloţky majetku evidované v rámci majetkového portálu
moţnost nastavení specifického work-flow pro jednotlivé typy akcí reprodukce dle metodiky KÚ
poskytování informací o okamţitém stavu majetku, informace o blíţících se termínech, nebo proběhlých termínech jednotlivých akcí.
7.4.3.1.1.1.5 Podpora řízení provozních a údrţbových činností týkajících se majetku V souvislosti s provozem majetku vzniká potřeba plánování a evidence pravidelně se opakujících činností dle legislativních povinností (revize, prohlídky apod.). Z pohledu jak vlastníka příslušného majetku, tak i jeho provozovatele je účelné podpořit tuto oblast nasazením vhodné sw podpory umoţňující:
vedení evidence plánovaných činností dle legislativních povinností (revize, prohlídky apod.)
podporu automatického plánování a generování těchto činností na základě definovaného intervalu
automatické upozornění formou emailu a blíţícím se termínu činnosti s moţností zadání uţivatelsky definovaného předstihu
vedení evidence realizovaných operativních i plánovaných činností správy a údrţby objektů s evidencí nákladů za realizaci úkonů
7.4.3.1.1.1.6 Vedení evidence nájemních vztahů Realizace by měla zefektivnit stávající (převáţně papírovou/MS Excel) podobu evidence nájemních vztahů, a to jednak po stránce obsahové (např. řešení umoţní evidovat pronájmy majetku přímé vazbě na objekty evidované v rámci pasportů, evidovat související smluvní dokumentaci včetně dodatků, automatické hlídání termínů platnosti smluv, atd.), tak i z hlediska prezentace evidovaných dat (rychlé vyhledávaní pomocí filtrů, tvorba uţivatelských výstupů, sestavy). Řešení dále umoţní „elektronickou“ komunikaci mezi PO (v roli zadavatele/navrhovatele pronájmu) a příslušnými pracovníky KÚ (v roli schvalovatele pronájmu). Pracovníci PO budou mít stejně jako v případě zadávaní pasportizačních dat přístup na vybrané části řešení (portálu), kde budou moci vyplnit základní charakteristiku předmětného pronájmu případně připojit návrh nájemní smlouvy. Údaje zadané pracovníky PO se uloţí do databáze na KÚ, kde budou dispozici pro posouzení/schválení ze strany příslušných pracovníků KÚ.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 195 (celkem 376)
7.4.3.1.1.1.7 Vytvoření tzv. majetkového portálu zahrnující výše uvedené funkční bloky Veškeré výše uvedené funkční oblasti (agendy) evidence a správy majetku musí být přístupné v jednotném prostředí (tzv. „majetkovém portálu“) umoţňujícím všem potenciálním uţivatelů (pracovníci KÚ, pracovníci PO, popřípadě veřejnost) plnohodnotný přístup k jednotlivým agendám. Rozsah přístupných agend jakoţto i rozsah činností pro jednotlivé uţivatele musí být moţno specifikovat na základě definice jednotlivých rolí a přístupových práv. 7.4.3.1.1.2
Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou
S rozvojem informatizace sluţeb poskytovaných veřejnou správou roste i riziko jejich zneuţití. Jako jeden z kroků pro zvýšení zabezpečení byl na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje nasazen systém autentizace uţivatele pomocí čipové karty. V poptávkovém řízení byl pro správu karet a certifikátů vybrán systém společnosti Siemens. Tento systém byl navázán na personální agendy a Active Directory. V současné době jiţ tento systém společností Siemens není dále podporován. Pro zachování stejné úrovně zabezpečení je proto nutné přejít na systém nahrazující současně uţívané softwareové vybavení, nebo vybrat jiného dodavatele a pořídit systém nový. Čipové karty jsou v prostředí informačního systému kraje vyuţívány i v dalších aplikacích. Jsou pouţívány v docházkovém systému, stravovacím systému a jsou na nich ukládány kvalifikované certifikáty uţivatelů oprávněných elektronicky podepisovat dokumenty. Pro maximální ochránění investic provedených v minulosti Moravskoslezským krajem je poţadováno zachování stávající technologie hybridních čipových karet. 7.4.3.1.1.3
Docházkový systém
V rámci tohoto projektu plánujeme upgrade nebo pořízení nového docházkového systému. Docházkový systém, který je v současné době na krajském úřadě vyuţíván nenaplňuje představy moderního aplikačního vybavení. Jako datové úloţiště pouţívá filesystém, některé jeho části, jako je softwareový termínál pro značení průchodů jsou řešeny provizorními aplikacemi vlastní výroby. Jako úloţiště dat předpokládáme SQL databázi MS SQL nebo Oracle. Je poţadována vyšší míra integrace s personálním systémem, vyšší integrovatelnost této aplikace s intranetovým portálem a efektivnější předávání informací jednotlivým zaměstnancům. 7.4.3.1.1.4
Licence balíku kancelářských programů
Pro běţnou práci uţivatelů jsou v rámci MSK vyuţívány kancelářský software MS Office standard v různých verzích. Od verze MS Office 2000 aţ po verzi MS Office 2010.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 196 (celkem 376)
Starší verze tohoto kancelářského balíku jiţ nesplňují podmínky pro práci s elektronickým podpisem (algoritmus SHA-2). Roztříštěnost verzí komplikuje správu kancelářského software a jeho integraci s agendovými aplikacemi, které jsou vyuţívány MSK Z tohoto důvodu povaţujeme za nutné provést revizi licencí kancelářského software a rozhodnout jakým směrem dále pokračovat. Zda-li aktualizovat 450 licencí MS Office na nejnovější verzi, nebo vyuţít jako alternativu kancelářský balík Open Office. Tento balík má ovšem určitá omezení a vyţádal by si zvýšené nároky na implementaci a integraci s agendovými aplikacemi. Analytická práce, potřebná pro rozhodnutí jak dále postupovat s kancelářským software v informačním systému MSK a jak jej integrovat s dalšími systémy a aplikacemi, bude provedena v rámci vstupní analýzy současného stavu systému řízení úřadu a návrhu realizace jeho úprav. 7.4.3.1.2
Variantní návrhy technických řešení
7.4.3.1.2.1
Facility management
Výsledkem průzkumy jednotlivých aplikačních systému pro vedení Facility managementu jsme dospěli k závěru, ţe technologicky jsou prakticky srovnatelné. Jsou řešeny jako aplikace s webovým rozhraním tak, aby byl umoţněn snadný přístup uţivatelům na všech zúčastněných úrovních, jsou napojeny na data katastrálního systému a poskytují vazbu na grafické podání budov – GIS/CAD. Systémy se drobně lišily ve funkčních moţnostech, proto se dále soustředíme na vydefinování poţadavků na funkcionalitu Facility managementu. 7.4.3.1.2.1.1 Poţadavky na aplikační SW Funkční poţadavky na aplikační SW:
vedení evidence majetku (vkládání, editace a rušení záznamů, import, export záznamů v poţadovaných formátech, konverze a hromadná editace záznamů, historizace dat)
hierarchická struktura majetku včetně jeho kategorizace a typizace
vedení provozní knihy – moţnost sledování specifických událostí, revizí, prohlídek, neţádoucích příhod atd.
automatizované upozorňování na prošlé či blíţící se termíny (záruky, prohlídky,…)
vedení evidence majetkoprávních operací
vedení evidence akcí reprodukce majetku
vedení evidence provozních a údrţbových činností Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 197 (celkem 376)
vedení evidence nájemních vztahů
připojení externího elektronického dokumentu k jednotlivým poloţkám
moţnost logického uspořádání záznamů a jejich postupný rozklad na niţší úrovně
moţnost vyhledávání a uspořádání záznamů podle všech vedených atributů,
moţnost přidělování kompetenčních a přístupových práv uţivatelů jen na majetek vybrané organizace
moţnost zobrazení aktuálního stavu, historie předchozích stavů a grafické vizualizace toku práce (Workflow) u všech formulářů přímo v dodávaném aplikačním SW
moţnost sdílení uţivatelského nastavení jednotného workflow pro řízení procesů nad veškerým movitým i nemovitým majetkem týkajících se jednotlivých agend přímo v dodávaném aplikačním SW
moţnost vytváření uţivatelských profilů pro přístup k aplikačnímu SW
moţnost dynamické úpravy formulářů Aplikačního SW
podpora automatizovaného zasílání upozornění na blíţící termín prostřednictvím SMS či emailu
moţnost zobrazování umístění movitého majetku ve vektorové výkresové dokumentaci či na mapovém podkladu přímo v aplikačním SW
moţnost ukládání uţivatelsky definovaných filtrů
Poţadavky na minimální datový obsah:
Oblast evidence pasportů minimálně: číslo listu vlastnictví, číslo popisné, typ stavby, vlastník, uţivatel, způsob vyuţití, jiné právní vztahy (břemena), výměra stavební parcely, parcelní číslo stavební parcely, katastrální území, číslo pozemku. výměra pozemku, vlastník, uţivatel, druh pozemku, způsob vyuţití, jiné právní vztahy (břemena), katastrální území, druh majetku, odpisovou skupinu, název, datum pořízení, datum zařazení, pořizovací cena, účetní oprávky, účetní zůstatková cena, hodnota technického zhodnocení, provozní náklady (sluţby, opravy, pojištění), výnosy (pronájmy, ostatní sluţby), dispoziční členění, elektro, voda, plyn, vytápění, vyuţití, závaţné technické vady, dokumentace, funkce objektu
Oblast řízení majetkoprávních operací minimálně: Číslo operace, WF stav, Interní čís. Operace, Název, Kód typu MPO, Typ MP operace, Smluvní strana, Datum zahájení, Datum ukončení, Kód útvaru organizace, Útvar organizace, Správce nemovitého majetku, Smlouva číslo, Smlouva název, Smlouva podpis dne, Smlouva účinnost od, Smlouva účinnost do, Dodatek, Nadřízená smlouva číslo, Nadřízená smlouva název, Částka celkem, Částka bez DPH, Sazba DPH, Náklad / výnos, Popis, Částka k refundaci, Jméno Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 198 (celkem 376)
Oblast řízení akcí reprodukce majetku minimálně: Číslo investiční akce, Název, Datum zadání, Datum schválení, Zadavatel, Kód nákladového střediska, Útvar zadavatele, Email zadavatele, Tel. Zadavatele, Typ investice, Způsob hrazení, Kategorie, Poţadováno od, Poţadováno do, Očekávaná částka, Částka z vlastních zdrojů, Zástupce zadavatele, Referent, WF stav, Příloha, Období hodnot, Dar, Dotace, Grant, Vlastní zdroje, Umístění investice, Umístění investice – název, Zařízení, Datum poslední aktualizace, Priorita, Aktivní ANO/NE
Oblast řízení provozních a údrţbových činností minimálně: Kód majetku, Název majetku, Inventární číslo, Typ majetku, Kód druhu činnosti, Druh činnosti, Poslední realizace, Příští realizace, Interval, Den týdne, Den měsíce, Respektovat volno, Upozornit předem (dny), Plánovaný termín realizace, Skutečný termín realizace, Plánované náklady, Skutečné náklady, Název nákladového střediska, Stav, Aktivní, Útvar, Servisní organizace, Servisní smlouva – Kód, Servisní smlouva – Název
Oblast evidence nájemních vztahů minimálně: Interní číslo, Číslo smlouvy (dodatku), Název, Kód typu smlouvy, Typ smlouvy, Stav WF, Název první smluvní strany, Název druhé smluvní strany, První smluvní strana, Druhá smluvní strana, Výnos/náklad, Datum podpisu, Účinnost od, Aktuální účinnost do, Datum poslední změny, Datum ukončení, Upozornit předem (dny), Aktuální výpovědní lhůta, Aktuální částka, Aktuální výše/předpis nájmu, Aktuální zálohy na sluţby, Aktuální měna, Aktuální změna předmětů, Odpovědná osoba, Místo uloţení, Uţivatelský údaj, Stav účinnosti, Kód útvaru, Kompetenční útvar, Částka, Výše/předpis nájmu, Částka za sluţby, Měna, Účinnost do, Výpovědní lhůta, Aktivní, Datum rozhodnutí, Číslo rozhodnutí, Účel smlouvy, Cena za m2/rok, Podklad určení ceny, Zdůvodnění, Věcné břemeno, Způsob platby za sluţby, Aktuální způsob platby, Popis
Technické a ostatní poţadavky
ovládání i dokumentace k aplikačnímu SW v českém jazyce
zadavatel poţaduje řešení zaloţené na
třívrstvé architektuře aplikačního SW
(centrální databáze -
aplikační server - webový klient)
podpora přístupu k aplikačnímu SW pomocí webovými klienty vyuţívající minimálně prostředí webových prohlíţečů Internet Explorer verze 5:5 a vyšší, Firefox verze 2.0
dodavatel musí zajistit případnou úpravu dodávaného aplikačního SW tak, aby pro řízení přístupových oprávnění uţivatelů a jejich správu mohlo být pouţito jiného systému.
aplikační SW poskytne rozhraní, jehoţ prostřednictvím bude moţno zajistit import a export údajů spravovaných systémem ve formě XML struktur, součástí dodávky bude technický popis rozhraní v českém jazyce.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 199 (celkem 376)
aplikační SW musí být v souladu s platnými zákony a právními normami, které se vztahují na informační systémy určené pro státní správu a samosprávu.
aplikační SW umoţní jednoduchý export všech zavedených uţivatelů a výpis jim v aplikaci přidělených práv pro účely auditu. Tento vyexportovaný výpis bude moţno vytisknout
veškeré generované výstupy bude moţné vytisknout a uloţit do následujících formátů: PDF, Excel, WORD
aplikační SW poskytne rozhraní, jehoţ prostřednictvím bude umoţněno zajistit import minimálně z formátů XML a CSV a export údajů spravovaných systémem ve formě XML struktur
Reference na implementaci nabízeného aplikačního SW (nebo obdobného produktu) dle kvalifikačních předpokladů zadávacího řízení. – Viz kvalifikační dokumentace.
Jednotné webové uţivatelské rozhraní aplikačního SW pro pracovníky úřadu i organizací zřizovaných krajem.
Architektura aplikačního SW umoţňující pouţívání řešení interními i externími uţivateli prostřednictvím Internetu
Podpora autentifikace prostřednictvím LDAP
Uţivatelské rozhraní pro definici a editaci jednotlivých workflow.
Podpora seskupování zobrazených informací podle jednotlivých atributů (sloupců) na uţivatelské bázi
Podpora opisových sestav na formuláře.
Podpora agregačních funkcí na formuláři (moţnost zobrazit si sumu, průměr, maximum, minimum u jednotlivých sloupců formulářů)
Zobrazení dat z formuláře v strukturované podobě grafů.
7.4.3.1.2.1.2 Poţadavky na architekturu řešení Poţadovaná architektura bude splňovat následující:
jednotné klientské prostředí (jeden typ klienta) disponující veškerou funkcionalitou aplikace (webový klient) -
prohlíţení záznamů
-
editace záznamů Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 200 (celkem 376)
-
prohlíţení grafických objektů
-
administrace aplikace – nastavení práv, rolí, kompetencí a workflow
programové vybavení je umístněno na aplikačním serveru, výhodou je snadná aktualizace a rychlá distribuce
zabezpečená komunikace mezi klientem a serverem prostřednictvím protokolu HTTPS
Popis rozhraní IS - IS disponuje na systémové úrovni mnoţstvím rozhraní pro přístup uţivatelů nebo jiných aplikací. Tyto rozhraní společně s aplikační logikou v integrační vrstvě umoţňují také širokou integraci na ostatní IS a aplikace. IS umoţní také import souborů v různých formátech, coţ zajistí automatizované dávkové zpracování dat například pro transformaci historických dat. Součástí implementace bude úprava potřebných rozhraní, jako je například přidání metody do webové sluţby, vytvoření dávkové úlohy pro import souborových dat nebo vytvoření speciální sestavy dle poţadavků zadavatele. Vstupy: webový klient – ruční pořizování dat přes GUI, XML webové sluţby, DB link, DB view, Message Queue, Import dat ze souboru (viz podporované formáty) Výstupy: Export dat do souboru - XLS, PDF (sestavy), Email, DB link, DB view, Tiskový výstup Podporované formáty pro práci s daty: XML, XLS, CSV, TXT, XML, PDF 7.4.3.1.2.2
Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou
Pro řešení oblasti správy karet a certifikátů, která velmi úzce souvisí jak s implementací identity managementu, tak implementací vhodného docházkového systému byly definovány tyto minimální poţadavky na implementaci:
bezpečná autentizace uţivatelů ICT do OS a dalších aplikací. Podpora Single Sign-On technologie
vizuální identifikace zaměstnance, moţnost oboustranného potisku, tisk na samolepící PVC folie, jejichţ umístění bude na jedné straně čipové karty
sjednocení identifikace v systémech docházka, výdej obědů,
pouţití bezkontaktní technologie Mifare standard, jinak je nutná výměna stávajících čtecích modulů v systémech docházka a stravování
kvalitní podpora PKI a bezpečné generování klíčových párů na kartě
vyuţití Microsoft certifikační autority na bázi Windows 2003 serveru Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 201 (celkem 376)
moţnost zabezpečení (kryptování) elektronické komunikace a dat ukládaných na kartě
moţnost vyuţít kontaktní mikroprocesorový čip také pro uchování soukromých dat uţivatelů
moţnost rozšíření funkcionality čipové karty o další aplikace fyzicky uloţené na čipové kartě
přístup k obsahu čipové karty na základě PIN kódu
uzamčení obsahu karty před přístupem na klíčový materiál zvenčí a zabránění tak jeho změně či čtení
paměťová kapacita pro uchování dat na čipu karty min. 32 KB
respektování mezinárodních technologických norem a doporučení pro implementaci čipových karet (PC/SC, PKCS, X.509)
Jako moţné varianty řešení se jeví:
upgrade stávajícího řešení
nákup nového řešení
7.4.3.1.2.3
Docházkový systém
V rámci připravovaných integračních procesů byl stávající docházkový systém vyhodnocen jako nevyhovující. Byly definovány tyto základní poţadavky na docházkový systém:
Zachování současných bezkontaktních karet - PVC CardOS V4.3B, smartcard (chip SLE66CX322P 32 kB) + Mifare 1K
Napojení docházkového systému na současně vyuţívaný personální systém KS Program.
Počet docházkových terminálů – aktuálně 2, maximálně cca 6. Na zařízeních bude moţné definovat a rozlišit různé typy průchodů - například nemoc, dovolená, přerušení pracovní doby a podobně). Aplikační varianta docházkového terminálu přístupná přes intranetový portál kraje.
Aplikace sbírající data musí běţet na serveru a běţet jako sluţba (ne jako aplikace spuštěná pod přihlášeným uţivatelem)
Aplikace bude vyuţívat databázi Oracle nebo MS SQL
Integrace s identity managementem.
Řízený export docházkových dat do mzdové agendy KS Program (dávkově, online)
Moţnost automatického importu záznamů z jiných aplikací Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 202 (celkem 376)
-
Personální a mzdový systém - Zavádění nových zaměstnanců, změny údajů (funkce, příjmení, datum ukončení pracovního poměru)
Přerušení pracovní doby (ze systému jídelny, přerušení zadáno např. v aplikaci z intranetu)
Moţnost vytváření a administrace docházkových kódů -
nastavení způsobu započítávání doby s příslušným mzdovým kódem
-
započítávání /nezapočítávání přestávky u na oddech u jednotlivých kódů
-
nastavení délky a intervalů přestávek
-
odpracovaná, neodpracovaná doba, neodpracovaná doba s charakterem odpracované, náhradní volno, …
Formát času v sestavách i aplikaci musí splňovat normu zobrazování časových údajů
Vytváření logu – co nejpodrobnější logování zásahů uţivatelů do zaznamenaných dat ovlivnitelné nastavením podmínek ze strany administrátora, podávání automatizovaného hlášení administrátorovi
Moţnost nastavení systému, včetně zohlednění specifické docházky u některých zaměstnanců individuální rozvrhy pro skupiny zaměstnanců (úvazky, hranice pevné a pruţné pracovní doby, pruţný týden, měsíc, čtyři týdny, pevná pracovní doba)
Automatické vyhodnocování docházky pro potřeby vzniku nároku na stravenky podle naadministrované specifikace
Moţnost nastavení reţimu pruţné pracovní doby (pruţného pracovního týdne, měsíce, čtyř týdnů), pevné pracovní doby, jejich souběh u různých zaměstnanců
Jednoduchá identifikace a vkládání různých druhů přerušení pracovní doby
Historie údajů o změnách a datu jejich vzniku
Moţnost zaznamenání nadpracování náhradního volna do konce následujícího měsíce po čerpání
Sledování nařízených přesčasů - moţnost zvolit si mezi náhradním volnem nebo proplacením. V případě, ţe náhradní volno není vybráno do tří měsíců, automaticky se proplácí
Pracovní cesty a jejich evidence
Řešení problému práce ve svátek, definice svátků Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 203 (celkem 376)
Moţnost pohledu na data a opravy dat hierarchicky i výběrem zaměstnanců
Monitoring přítomnosti zaměstnance na pracovišti, zpřístupnění této sluţby na intranetu kraje.
Uţivatelské definování výstupů – sestav podle poţadavků uţivatele (podle odborů, zaměstnanců, a pod.),
Moţnost korekce údajů oprávněnými osobami
Moţnost pohledu na data zaměstnancem - přehledný docházkový portál, hierarchický přístup
7.4.3.1.2.4
Licence balíku kancelářských programů
V rámci vstupní analýzy současného stavu systému řízení úřadu a návrhu realizace jeho úprav je potřeba zhodnotit minimálně tyto technologické moţnosti řešení, tak aby bylo moţné naplnit poţadavky na efektivní práci uţivatelů, a aby byl kancelářský software integrovatelný s datovými sklady, projektovým serverem a dalšími agendovými systémy. Bude nutné zohlednit i cenový aspekt jednotlivých řešení a jejich implementace. MS Office
Známé API, které je vyuţíváno mnoha programy.
Bezproblémová moţnost napojení na Microsoft BI a Project server.
Nové verze MS Office (2007+) vyţadují přeškolení uţivatelů zvyklých pracovat s předchozími verzemi.
Vysoké pořizovací náklady a nutnost platit udrţovací poplatek, popřípadě po čase znovu investovat do nových verzí kancelářského balíku.
OpenOffice.org
Náklady nutné na přeškolení uţivatelů, ale rozhraní je bliţší starším verzím MS Office.
API je méně vyuţíváno aplikacemi třetích stran.
Nulové pořizovací náklady na samotné licence kancelářského balíku, ale pravděpodobně nutné náklady na integraci s agendovými systémy.
Kombinovaná varianta
Řešení kombinující výhody obou předchozích řešení – nasazení MS Office tam, kde to bude nutné z integračních důvodů (především u uţivatelů datového skladu a projektového serveru) a u ostatních uţivatelů implementovat OpenOffice.org.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 204 (celkem 376)
7.4.3.1.3
Naplnění poţadavků typizovaného projektu
Tato část projektu bude realizována plně v rámci typizovaného projektového záměru Integrace krajského úřadu. Ověřovány budou minimálně následující indikátory:
Upravené a zmodernizované ICT komponenty úřadu podle potřeb procesů probíhajících v rámci zajištění působností vykonávaných ţadatelem -
provedení aktualizace vazeb (agenda – charakteristika výkonu agendy – zmapování procesu – pozice v procesu - vyuţívání konkrétního segmentu integrovaného systému ICT – výkon agendy v procesním modelu)
-
systém ICT jako nástroj pro výkon jednotlivých agend vytvářející optimální podmínky pro zajištění procesů
probíhajících
v rámci
zajištění
působností
vykonávaných
ţadatelem.
Uţivatel
se
nepřizpůsobuje systému, ale systém procesům, tedy potřebám uţivatele. -
provedení integrace SW komponent v rámci Technologického centra a zajištění jejich integrace ve vazbě na konkrétní podmínky
7.4.3.2
Porovnání variant technologických částí
Výstup z cenového průzkumu i z analýzy dané problematiky je promítnut do rozpočtu v investiční fázi v kapitole 7.4.3.2.4. i do rozpočtu provozní fáze v kapitole 7.4.3.4.7. 7.4.3.2.1 7.4.3.2.1.1
Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů Facility management
V rámci části Facility managementu byly osloveny firmy Slamka Consulting s.r.o. a TESCO SW, které zaslaly cenové nabídky a popisy moţností řešení oblasti Facility managementu. V rámci výpočtů a kalkulací je počítáno s průměrnou cenou řešení zaslanou těmito společnostmi a předpokládanou cenou za roční podporu. Obě tyto nabídky jsou srovnatelné jak z pohledu funkcionalit systémů, finančních nákladů, tak z pohledu času implementace. 7.4.3.2.1.2
Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou
U této poloţky jsme neprováděli předběţné cenové poptávky, ale máme k dispozici nabídku společnosti Siemens pro přechod na systém nahrazující systém pouţívaný v současnosti. Předpokládáme výběrové řízení s definicí poţadavků vycházejících ze zkušenosti s provozem současného systému a poţadavků zmíněných v této studii.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 205 (celkem 376)
7.4.3.2.1.3
Docházkový systém
V rámci prací na této studii proveditelnosti nebylo provedeno poptávkového řízení, z důvodu potřeby přesnější specifikace zadání navazujícího na identity management, portál úředníka, systém pro podporu autentizace uţivetele čipovou kartou a s nimi souvisejících procesů. Předpokládáme výběr standardní aplikace splňující poţadavky zmíněné v této studii a upřesněné v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Předpokládaná cena byla stanovena kvalifikovaným odhadem na základě poţadavků na funkčnost systému. 7.4.3.2.1.4
Licence balíku kancelářských programů
Jako finančně výhodná se zdá kombinovaná varianta, investiční náklady spojené s MS Office i náklady na integraci OpenOffice.org by se mohly takovýmto přístupem minimalizovat. Naopak by ale stoupla náročnost na údrţbu informačního systému jako celku nutností podporovat a udrţovat dva kancelářské balíky. Důsledné porovnání a návrh řešení vzejde z analýzy současného stavu systému řízení úřadu a návrhu realizace jeho úprav. Při analýze by měly být zvaţovány i tyto aspekty:
Problematika přechodu uţivatelů ze současných verzí kancelářských software – problém je jak přechod na OpenOffice.org, tak na poslední verze MS Office, pro jejich naprosto odlišné uţivatelské rozhraní.
Objem a načasování školení uţivatelů.
Problematika formátů – zvolení výchozího formátu, potřeby převodu formátu dokumentů vstupujících z externího prostředí.
Moţnosti a nákladnost provazování software třetích stran s OpenOffice.org.
Distribuce a aktualizace obou systémů.
Nároky na správu
7.4.3.2.2 7.4.3.2.2.1
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení Facility management
V tomto případě se jedná o technologicky srovnatelná řešení s velmi obdobnými funkcionalitami a poţadavky na provozování systému. Výsledkem VŘ dle definovaných kritérií bude optimální řešení z pohledu správy i uţívání v podmínkách MSK.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 206 (celkem 376)
7.4.3.2.2.2
Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou
Jako ekonomicky přijatelná varianta se zdá cesta upgrade stávajícího řešení. Jedná se ale prakticky o implementaci nového systém. Vhodné řešení proto bude vybráno na základě výběrového řízení, kde nabídka jiných subjektů můţe upgrade systému překonat a být výhodnější. 7.4.3.2.2.3
Docházkový systém
Vzhledem k neprovedení předběţné analýzy není moţné vyhodnotit výhodnost prozatím známých řešení jednotlivých dodavatelů. Dle přesně specifikovaných poţadavků na tento systém vzejde optimální řešení z výběrového řízení. 7.4.3.2.2.4
Licence balíků kancelářských programů
Při srovnávání kancelářského software je potřeba zváţit vhodnost jednotlivých řešení jak pro uţivatele, tak pro informační systém kraje. Zejména budou klíčové tyto vlastnosti: Open office
Licence jsou zdarma, jedná se o OpenSource řešení, není tedy moţné zakoupit k tomuto balíku podporu výrobce a garanci funkcionality. Na nové verze bude moţné přejít kdykoliv bude potřeba.
Neobsahuje nástroje pro práci s daty v datových skladech (s tzv.OLAP kostkami),
Je nezbytné v potřebném rozsahu proškolit uţivatele,
Aplikace vyuţívané MSK ve velké míře exportují data do šablon přizpůsobených pro pouţití s kancelářským balíkem MS Office. Byla by tedy nutná modifikace těchto šablon.
Microsoft office
Licence jsou placené, společně s řešením je dodávána určitá podpora výrobce a garance funkcionality. Dříve či později nastane potřeba znovu povýšit kancelářský software na vyšší verzi. To přinese finanční náklad jednorázový, nebo rozloţený do pravidelných plateb programu Software Assurance.
V nejnovějších verzích došlo k výrazným změnám, které si vyţádají opětovné proškolení uţivatelů.
Kombinovaná varianta
Účelně vynakládané prostředky jen tam, kde je to potřeba.
Zvýšené nároky na správu a údrţbu programového vybavení.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 207 (celkem 376)
7.4.3.2.3
Analýza technických a bezpečnostních rizik
Uvaţované řešení vychází ze standardních a obvykle uţívaných technologických řešení. Tento přístup sniţuje moţná rizika plynoucí z nestandardních a neověřených systémů. Přesné poţadavky z pohledu bezpečnostních rizik budou detailně stanoveny ve vstupní analýze a během implementace dílčích částí. Tabulka č. 56 Technická a bezpečnostní rizika v projektu VIÚ Míra pravděpodo Riziko
Míra
bnosti
dopadu
výskytu
Opatření k omezení rizika
Únik informací
Zpracování a dodrţování bezpečnostní
o nakládání s majetkem
politiky facility managementu.
kraje
3
2
Pravidelné provádění bezpečnostních testů. Vzdělávání uţivatelů v bezpečnostní problematice.
Nemoţnost vyuţití stávajících čipových karet a certifikátů.
Pečlivé definování zadávací ch podmínek 2
1
pro výběrové řízení. Spolupráce s dodavatelem v implementační fázi.
Nemoţnost napojení stávajících systému na nové čipové karty
Pečlivé definování zadávací ch podmínek 2
1
pro výběrové řízení. Spolupráce s dodavatelem
a jejich rozhraní.
v implementační fázi.
Nemoţnost integrace
Pečlivá analýza stávajícího systému
nové verze
a výhledu jeho rozvoje.
kancelářského software, nebo alternativního
1
1
kancelářského software na stávající informační systém kraje Nepřijetí nové verze
Podpora vedení managementu krajského
kancelářského software,
úřadu.
nebo alternativního kancelářského software
2
2
Dobře provedené školení uţivatelů. Osvěta a práce s uţivateli.
uţivateli. Vysvětlivky: Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 208 (celkem 376)
1 – nízká 2 – střední 3 – vysoká Zdroj: KÚ MSK 7.4.3.2.4
Rozpočet v investiční fázi
Tabulka č. 57 Rozpočet části pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů v investiční fázi Výstup
Cena včetně DPH
Facility management
5.000.000
Systém pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou
600.000
Docházkový systém
500.000
Licence balíků kancelářských programů
3.900.000
Celkem za oblast pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů
10.000.000
Zdroj: MSK, 2010 7.4.3.3
Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace
7.4.3.3.1
Specifikace zadání technického řešení
V této oblasti budeme řešit jednotlivé části samostatnými veřejnými zakázkami. Dodrţena bude muset být časová a obsahová návaznost na vstupní analýzou současného stavu systému řízení úřadu a návrhem realizace jeho úprav a také postup realizace identity managementu, integrační platformy a portálu úředníka. Budeme poţadovat, aby implementační dodavatelé prokázali odborné předpoklady pro implementaci a zkušenosti s implementovanými technologiemi a integrací do stávajícího informačního systému. Dodavatelé musí disponovat dostatečným týmem odborných specialistů a dostupným servisním zajištěním. Parametry technického zadání budou vycházet z obsahu kapitoly 7.4.3.1. Vlastní koncept řešení. 7.4.3.3.2
Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu
Vybraní dodavatelé, ve spolupráci se svými subdodavateli, provede kompletní implementaci přímo v rámci Technologického centra Moravskoslezského kraje. V rámci této implementace bude zajištěna spolupráce s garantem projektu, jako správcem TC. Dodavatelé budou při implementaci dodrţovat zásady projektového řízení. V průběhu implementace bude prováděno testování jednotlivých komponent, včetně provedení testů. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 209 (celkem 376)
V rámci zkušebního provozu bude v investiční fázi zajištěno dodavateli školení aplikačních správců a pověřených uţivatelů. Dodavatelé zajistí v rámci provozu technickou podporu na celé technologické řešení. Tato podpora se bude vázat na všechny jeho aplikační části. Smlouva o technické podpoře (SLA) by měla obsahovat minimálně tyto sluţby: •
Odstraňování vad
•
Technologický a legislativní upgrade včetně ošetření případných změn sluţeb poskytovaných ISVS
•
Servis – podpora provozu, help desk.
•
Konzultace - hot line
7.4.3.4
Provozní zajištění projektu
7.4.3.4.1
Potřebné energetické a materiálové toky
Významná bude kvalita a existence vstupní analýzy současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav, dále pak dostupnost serverových a klientských licencí jednotlivých systémů. Ostatní materiálové poţadavky spadají do běţné kancelářské spotřeby. Hlavní materiálové a energetické toky jsou v části technologické centrum. 7.4.3.4.2
Záruky a servis
Pro udrţitelnost projektu je nezbytné zajistit technickou podporu řešení a to minimálně po dobu 5 let od zahájení rutinního provozu. Poţadavky na SLA jsou specifikovány v kapitole 7.4.3.3.2. Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu. 7.4.3.4.3
Údrţba a nákladnost oprav
Údrţba pořizovaných systémů bude zajišťována technickou podporou dodavatelem jednotlivých řešení a aplikačním správcem na straně Moravskoslezského kraje. Náklady jsou popsány v kapitole 7.4.3.4.7. Rozpočet provozní fáze. Náklady na HW jsou řešeny v projektu TCK. 7.4.3.4.4
Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení
Ţivotnost veškerých technologií bude zajištěna minimálně po dobu udrţitelnosti projektu, tzn. 5 let po ukončení realizace projektu eMSK.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 210 (celkem 376)
7.4.3.4.5
Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent
Provozní zajištění SW a datových komponent bude řešeno vybraným dodavatelem v rozsahu podmínek SLA a zaměstnanci kraje dle funkční náplně. 7.4.3.4.6
Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení
Pořizované systémy nepodléhá fyzickému opotřebení a tudíţ se nemění ani provozní náročnost. Morálnímu opotřebení – zastarání řešení budeme předcházet uzavřením příslušné SLA viz kapitola 7.4.3.3.2. Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu. Opotřebení HW je řešeno v projektu TCK. V rámci intenzivního uţívání můţe dojít k opotřebení čipových karet, nebo čtecího zařízení. Jedná se ovšem o běţné provozní záleţitosti, které budou řešeny v rámci provozu a údrţby. 7.4.3.4.7
Rozpočet provozní fáze
Tabulka č. 58 Rozpočet pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů v provozní fázi Předmět činnosti
Náklady v Kč (včetně DPH)
Technická podpora facility managementu
500.000
Technická podpora systému pro podporu autentizace uţivatele čipovou kartou
120.000
Technická podpora docházkového systému
100.000
Celkem za oblast pořízení, implementace a integrace dalších informačních systémů
720.000
Zdroj: MSK, 2010 Provozní náklady budou nabíhat od roku 2013.
7.5 Datové sklady, manaţerské informační systémy a nástroje Business Intelligence Datový sklad představuje projekt zpřístupnění relevantních dat na úrovni subjektů veřejné správy kraje, integraci dat z různých zdrojů, zvýšení vyuţitelnosti, výtěţnosti, zkvalitnění rozhodovacích procesů a metody uspořádání velkých objemů dat tak, aby byla přístupná a srozumitelná uţivatelům zabývajícím se následnou analýzou. Snahou je v souladu s typizovaným projektem vytvořit jednotné prostředí spojující analýzu dat tak, aby manaţeři veřejné správy i ostatní cílové skupiny mohli pouţívat k rozhodování ověřené aktuální informace zpracované transparentními postupy, umoţňující hodnocení efektivity výkonu veřejné správy a úrovně řízení. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 211 (celkem 376)
Řešení sestává z dodávky softwarových komponent, vytvoření datového skladu s vyjmenovanými datovými trţišti, implementaci a zavedení interního a externího analytického portálu. 7.5.1 7.5.1.1
Vlastní koncept řešení Návrh a popis architektury řešení
Architektura datového skladu, reportovacích a analytických systémů by měla obsahovat ty nejlepší postupy a zkušenosti, které se dnes při budování obdobných systémů vyuţívají. Obrázek č. 14 Datový sklad
Zdroj: Oracle Jednotná datová základna bude rozdělena do tří vrstev:
„Nultá“ vrstva (Staging layer). Oblast bude slouţit pro dočasné uloţení vstupních dat z externích systémů. Oblast umoţní oddělit proces extrakce a přenos dat od procesu zpracování dat a uloţení v dalších vrstvách.
„První“ vrstva (Relational layer). Oblast bude slouţit pro uloţení historických dat na nejniţší úrovni granularity (detailní data). Pro datový model bude vyuţita upravená 3NF (třetí normální forma). Oblast bude odpovídat za dlouhodobu správu dat.
Datová trţiště (Performance layer) Oblast bude poskytovat data uţivatelům a aplikacím v podobě optimalizované pro jejich potřeby. Můţe být kdykoliv naplněna z Relational layer. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 212 (celkem 376)
Samotný datový sklad je v podstatě pouze databáze, ve které jsou nastaveny určité procesy zajišťující nahrávání a transformaci dat. Prezentace takto uloţených dat je samozřejmě moţná pomocí SQL nástrojů. Přímý SQL přístup k datům by však měl být sporadický a měl by slouţit spíše pro kontrolu. Integrační vrstva (Transformační a čistící mechanismy ETL) bude zajišťovat extrakci dat ze zdrojových systémů (Extrakt), nahrávání do staging layer (Load) a transformaci v jednotné datové základně (Transform). Vrstva bude zároveň zajišťovat čištění a validaci dat na základě uţivatelem definovaných pravidel. Chybná data, která neprošla povinnými datovými kontrolami bude moţné opravit a opakovaně načíst. V této vrstvě budou obsaţeny jak procedury na zpracování dat, tak i samotné plánování kdy a za jakých podmínek se transformace provedou. Půjde o předem naplánované workflow, které se opakuje zpravidla jednou denně. Distribuce dat (i detailních) bude i do okolních systémů. 7.5.1.1.1
Datová trţiště
Jádrem datového skladu jsou datová trţiště, která obsahují subjektově orientovaná, historická, plně dimenzionální data na nejvyšší moţné úrovni detailu. Subjektová orientace znamená, ţe data o jednom sledovaném procesu nebo objektu jsou plně provázána a uloţena na jednom místě. Plná dimenzionalita na nejvyšší moţné úrovni detailu znamená, ţe v datovém skladu jsou uloţena elementární data (často na úroveň jedné zdrojové transakce) a na kaţdý takový elementární údaj lze nahlíţet všemi úhly pohledu, které jsou v realitě přípustné (smysluplné). Kromě dat na nejmenší moţné (nebo poţadované) úrovni mohou obsahovat datová trţiště také data agregovaná, která pak zajišťují rychlejší přístup k informacím na dané úrovni agregace. 7.5.1.1.2
Analytická a prezentační vrstva
Pro prezentaci dat zaměstnancům, partnerům a široké veřejnosti slouţí analytická vrstva. Tato vrstva obsahuje analytický server, který umoţňuje jednodušší přístup k datům a prezentaci dat v jazyce či pojmech, kterým budou koncoví uţivatelé rozumět. Díky metadatům je analytický server schopen proškoleným uţivatelům umoţnit i ad-hoc analýzu dat. Analytický server umoţňuje také bezpečný přístup k datům, tzn. přístupy a oprávnění se nedefinují na úrovni databáze, ale na úrovni analytického serveru. Pro samotnou prezentaci dat pak slouţí prezentační vrstva. Tato vrstva spolupracuje s analytickým serverem a stará se o správné zobrazení dat, předává poţadavky uţivatelů analytickému serveru a vrací výsledky ve vizualizované formě. 7.5.1.1.3 7.5.1.1.3.1
Poţadavky na řešení Datového skladu Poţadavky na návrh transformačních mechanismů
Vrstva ETL představuje důleţitou komponentu architektury datových skladů, starající se o extrakci dat ze zdrojových systémů rozdílného charakteru (relační databáze, XML data, souborové systémy atd.)
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 213 (celkem 376)
a o jejich následnou transformaci (eventuelně čištění) a nahrání do datových struktur datového skladu. Návrh a tvorba této vrstvy je většinou nejvíce časově náročnou etapou v rámci vytváření datových skladů. Vrstva ETL nebo nástroje umoţňující a usnadňující tuto vrstvu vytvářet by měly splňovat následující sadu kritérií:
Moţnost deklarativního návrhu a vývoje ETL modulů pro zajištění snadné správy a údrţby oproti ručně psanému programovému kódu ETL rutin.
Vysoký výkon a propustnost ETL rutin (např. vyuţitím konceptu ETL – tj. nejprve extrakce a nahrání do cílového datového úloţiště, fáze transformace probíhá aţ na cílovém datovém úloţišti s vyuţití výkonové kapacity databázového serveru datového skladu).
Podpora extrakce dat z heterogenních datových zdrojů (relační databáze, soubory – XML, TXT, CSV, webové sluţby).
Moţnost definic pravidel datové kvality či korekčních mechanismů pro datovou kvalitu.
Moţnost spojování jednotlivých ETL rutin do jednoho procesu a definování závislostí jednotlivých rutin (workflow).
Moţnost automatizace spouštění a monitoringu ETL procesů.
Moţnost volání ETL procesů z externích aplikací (např. prostřednictvím webových sluţeb).
Moţnost restartovatelnosti ETL procesů (optimálně inteligentní restart z bodu, kdy došlo k pádu ETL procesu).
Moţnost logování průběhu a chyb ETL procesů (runtime metadata).
Moţnost vysledování toku dat ze zdroje na cíl v rámci ETL rutin (data lineage).
Moţnost analyzovat a hromadně zpracovávat (indexovat) nestrukturovaná data (weby, PDF dokumenty, MS Office dokumenty).
7.5.1.1.3.2
Poţadavky na analytickou vrstvu
Analytická vrstva by měla jako základ vyuţívat analytický server, který poskytuje centrální bod k jednotnému přístupu k datům. Analytický server pracuje jiţ s transformovanými a konsolidovanými daty a poskytuje nad těmito daty reporty, analýzy a ad-hoc dotazování. Zároveň se stará i o autentizaci a autorizaci uţivatelů. Analytická vrstva by měla splňovat následující sadu kritérií:
Snadná publikace a sdruţování finálních prezentací/sestav do podoby analytických panelů (dashboardů).
Přístup prostřednictvím webového rozhraní.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 214 (celkem 376)
Vysoká interkativita prezentací – moţnost „slicingu/dicingu“, drillování z agregovaných informací na detailní, parametrizace/filtrování výstupů.
Moţnosti grafické prezentace informací – prezentace dat v podobě tabulek, kříţových tabulek, grafů, „budíků“, statických textů atd…
Moţnost ad-hoc dotazování.
Moţnost exportu výstupů do standardních formátů (PDF, HTML, Excel, CSV, PowerPoint).
Moţnost proaktivního monitoringu a upozorňování na nestandardní situace/hodnoty metrik (alerty s flexibilními moţnostmi doručení informací).
Moţnost periodické distribuce výstupů vybraných skupinám uţivatelů s podporou různých typů koncových zařízení (email, mobilní telefon, pager…).
Bezpečnost a řízení přístupu na kaţdou datovou poloţku, report a analýzu, moţnost napojení na externí autentizační/autorizační systémy (Identity Management, LDAP…).
Otevřenost systému, podpora servisně orientované architektury (SOA), podpora Web services
Podpora heterogenních datových zdrojů (relační databáze, multidimenzionální databáze, XML, soubory…).
Kompletní lokalizace prostředí do českého jazyka (včetně nápovědy).
Moţnost monitorování přístupů uţivatelů k sestavám/prezentacím pro následnou analýzu vyuţití systému.
Odstínění koncových uţivatelů od topologie a sémantiky datových zdrojů nad nimiţ je prováděn reporting v podobě jednotné vrstvy metadat (jednotný informační model pracující s pojmy blízkými koncovým uţivatelům).
7.5.1.1.3.3
Poţadavky na Prezentační vrstvu
Prezentační vrstva slouţí k prezentování dat z analytické vrstvy konečnému uţivateli a to jak zaměstnancům, tak i partnerům a široké veřejnosti. Prezentační vrstva můţe být rozdělena do několika přístupových bodů (webové rozhraní, mobilní přístup, atd.), ale musí vţdy poskytovat jednotný pohled na data. Prezentační vrstva by měla splňovat následující kritéria:
Přístup k reportům přes webové rozhraní.
Export reportů do různých formátů.
Automatická distribuce reportů.
Moţnost ad-hoc dotazování a analýzy dat.
Moţnost administrace reportů. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 215 (celkem 376)
Jednotný konzistentní pohled na data.
Webové rozhraní pro partnery a veřejnost.
Samoobsluţný přístup k informacím.
Moţnost distribuce reportů e-mailem.
Moţnost off-line analýzy pro mobilní uţivatele.
7.5.1.1.4
Poţadavky na datovou část
K naplnění poţadavků typizovaného projektu a cílů implementace technologií datových skladů a BI řešení v prostředí MSK je zapotřebí zajistit dostatečně robustní datovou základnu. Tato by měla obsahovat následující části: 7.5.1.1.4.1
Datové trţiště metadata
Trţiště bude obsahovat metadata popisující datové zdroje, jejich základní údaje, aktualizace atd., včetně statistik vyuţívání úřadem. Metadata datového skladu Popis: Časy aktualizace, uţivatelské role, dimenze, fakta, časová osa, návštěvnost analytických aplikací, chyby ve zpracování, popisy rozhraní atd. Datové zdroje: provozní systémy (automatický sběr dat), ruční zadávání (zejména hraniční hodnoty kritérií atd.). Metodika: kombinace více datových zdrojů vč. vazby do reportů a analytických nástrojů. Metadata úřadu Popis: Základní údaje o datových zdrojích, velikostech databází, verzích, technologiích, HW infrastruktuře atd. Datové zdroje: Aplikace pro evidenci metadat. Metodika: Ruční evidence, s cílem zajistit maximální zastupitelnost. 7.5.1.1.4.2
Datové trţiště statistika (regionální statistické trţiště)
Statistické datové trţiště je průřezovým trţištěm, které poskytuje referenční statistická data od externích poskytovatelů, především centrálních orgánů. Obsahuje sice validovaná data, ale jejich vysoká kvalita je kompenzována niţší granularitou a časovým zpoţděním poskytování. Trţiště statistika je jiţ na krajském úřadě Moravskoslezského kraje vybudováno. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 216 (celkem 376)
Předpokládají se úpravy pro periodický a automatický sběr dat od externích poskytovatelů a opatření dat metadaty. Datové zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ), Ministerstvo financí (MF), Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 7.5.1.1.4.3
Datové trţiště ekonomiky
Předpokládá se vybudování datového trţiště zaměřeného na sledování ekonomiky, rozpočtu a plnění základních controllingových funkcí pro potřeby úřadu i příspěvkových organizací. Toto trţiště je v omezené míře na krajském úřadě Moravskoslezského kraje vybudováno. Zdrojem dat jsou soubory ve formátu XLS, TXT nebo CSV, které jsou buď nakopírovány pracovníky ICT do předem domluvených adresářů serveru datového skladu nebo jsou vytvářeny a přenášeny z vyexportovaných sestav ekonomického systému. Předpokládá se automatický denní sběr dat přímo ze zdrojových dat ekonomického systému. Sledované ukazatele: Ekonomika úřadu
Náklady a výnosy.
Rozvahové a podrozvahové účty.
Doklady.
Rozpočet.
Datové zdroje: Ekonomický informační systém kraje. Metodika: Jde o základní ekonomickou bázi. Ekonomika příspěvkových organizací
Jedná se o sumarizace účetních a rozpočtových dat jednotlivých účetních a rozpočtových zápisů pořizovaných dle jednotné metodiky od zřizovaných příspěvkový organizací.
Účetnictví PO.
Výkazy PO.
Datové zdroje: sběrové automaty příspěvkových organizací, ekonomický systém Metodika: Jde o základní ekonomickou bázi. Pro sehrávání dat z PO je třeba jednotná metodika PO a kraje.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 217 (celkem 376)
GIS: Je třeba zabezpečit vazbu mezi územím v datovém trţišti a registrem územní struktury - UIRADR. Controlling
Věcné plánování.
Hodnocení efektivity.
Datové zdroje: Ekonomický informační systém kraje. 7.5.1.1.4.4
Datové trţiště školství
Tato sluţba bude součástí základního datového skladu dle poţadavku typizovaného projektu. Trţiště školství je jiţ na krajském úřadě Moravskoslezského kraje zprovozněno. Předpokládá se automatické zpracovávání školských výkazů a rozšíření sad formulářového sběru dat. Je snaha o propojení seznamu školských zařízení s GIS krajského úřadu. Sledované ukazatele:
Sběr dat ze školských zařízení - jedná se o plánovaný sběr ze školských příspěvkových organizací kraje, který je realizován sadou standardizovaných formulářů.
Školské výkazy - zpracovávání školských výkazů, které jednotlivá školská zařízení zasílají na ÚIV.
Databáze škol - seznam školských zařízení v Moravskoslezském kraji.
Datové zdroje: Výkazy ÚIV, data z formulářového sběru školských zařízení, evidence školských zařízení. GIS: Je třeba propojit jednotlivá školská zařízení s adresnými body v UIRADR. 7.5.1.1.4.5
Datové trţiště zdravotnictví
Tato sluţba bude realizována jako další moţné datové trţiště nad stanovený minimální rámec typizovaného projektu. Předpokládá se vybudování datového trţiště zaměřeného na měření kvality a efektivity poskytované zdravotní péče. Sledované ukazatele:
Finanční ukazatele zdravotnických zařízení.
Rozpočty.
Ukazatele výkonnosti.
Datové zdroje: Formulářový sběr dat ze zdravotnických zařízení nebo export z nemocničních systémů, ekonomické systémy zdravotnických zařízení, K-dávky, výkazy z ÚZIS Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 218 (celkem 376)
GIS: Je třeba propojit jednotlivá zdravotnická zařízení s adresnými body v UIRADR. 7.5.1.2
Variantní návrhy technického řešení
Z důvodu níţe uvedených v kapitole „Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů“ je dále uvaţováno s řešením dodavatelů firem Microsoft a Oracle. 7.5.1.2.1 7.5.1.2.1.1
Microsoft BI Microsoft SQL server
SQL server 2008 je komplexní databázový software. Pokrývá potřeby organizací v oblasti spolehlivé správy a údrţby dat s moţností vyuţití integrovaných transformačních a analytických schopností, či rozšířených reportovacích sluţeb. SQL server 2008 přináší specialistům, ICT i pracovníkům s informacemi výkonné známé nástroje, omezuje sloţitost vytváření, nasazování, správy a vyuţívání databází a analytických aplikací na nejrůznějších platformách od mobilních zařízení aţ po 64bitové informační systémy. SQL server 2008 nabízí:
Nástroje pro správu:
pokročilá správa a ladění databází,
integrovaná podpora webových sluţeb.
Nástroje pro vývojáře:
extrakce, transformace a načítání dat (ETL),
data mining,
funkce OLAP,
vytváření sestav,
integrace se sadou Microsoft Visual studio.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 219 (celkem 376)
Obrázek č. 15 Architektura SQL serveru 2008
Zdroj: Microsoft Obrázek znázorňuje klíčové komponenty SQL serveru a jeho integraci s platformou Microsoft - včetně Microsoft Office a Visual studia. SQL server nabízí moţnost integrace dat z různých datových zdrojů a doručování odpovídajících dat na všechna místa krajského úřadu.
Relational Database – Zabezpečenější, spolehlivější, škálovatelnější a vysoce dostupný relační databázový stroj se zvýšeným výkonem a podporou strukturovaných i nestrukturovaných dat (XML).
Replication services – Replikace dat pro aplikace zpracovávající distribuovaná či mobilní data, vysoká dostupnost systémů, škálovatelný souběh se sekundárními úloţišti dat pro řešení vytváření podnikových sestav a integrace s heterogenními systémy.
Notification services – Pokročilé funkce zasílání upozornění pro vývoj a nasazení škálovatelných aplikací, které mohou na nejrůznější připojená zařízení zasílat individuálním poţadavkům přizpůsobené aktuální informace.
Integration services – Funkce extrakce, transformace a načítání dat (ETL) pro datové sklady a integraci dat v celém podniku. Umoţní heterogenní data napříč společností získat, transformovat je do potřebné podoby, zkontrolovat a nahrát do datového skladu.
Analysis services – Funkce OLAP (Online Analytical Processing) pro rychlou a pokročilou analýzu velkých a sloţitých datových sad s vyuţitím vícedimenzionálních úloţišť. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 220 (celkem 376)
Reporting services – komplexní řešení pro vytváření, správu a zasílání tradičních papírových i interaktivních webových sestav
7.5.1.2.1.2
Klientské technologie
Zpřístupňují data z datového skladu koncovým uţivatelům. Koncoví uţivatelé mívají různé nároky na to, jaká data pro svou práci potřebují, a jakým způsobem s nimi budou pracovat. Různé přístupy a poţadavky na data a práci s nimi vyţadují různé klientské nástroje. Microsoft Excel Microsoft Excel ve verzích 2000-2003 je výkonným reportingovým nástrojem. Lze v něm pracovat s reporty vytvořenými pomocí jiných technologií (např. Reporting services, ProClarity) stejně tak jako pomocí něj lze vytvářet reporty vlastní. Získávat zdrojová data umí z libovolného ODBC datového zdroje, ke kterému je k dispozici ovladač, nebo z OLAP kostek nacházejících se na nějakém OLAP serveru nebo i z OLAP kostek lokálně uloţených. Microsoft Excel 2007 a 2010 je oproti předešlým verzím Excelu výrazně rozšířen o moţnosti pokročilé analýzy dat. Podporuje nové vlastnosti SQL server Analysis services (podpora measure groups, display folders, KPI, actions, uţivatelské hierarchie). SQL server Reporting services Sluţba SQL server Reporting services představuje ucelenou na server orientovanou platformu pro vytváření, správu a zasílání tradičních papírových i interaktivních webových sestav. Je to integrovaná součást produktů společnosti Microsoft pro práci s informacemi, spojuje funkce pro správu dat serveru SQL a systému Microsoft Windows server se známými výkonnými aplikacemi sady Microsoft Office a umoţňuje práci s informacemi v reálném čase a podporu kaţdodenních operací a rozhodování. Sluţba SQL server Reporting services podporuje celou řadu datových zdrojů, včetně OLE DB a Open Database Connectivity (ODBC), a mnoţství výstupních formátů, například pro nejpouţívanější webové prohlíţeče a aplikace sady Microsoft Office, PDF, CSV atd. Pomocí sady Microsoft Visual studio .NET a rozhraní Microsoft .NET Framework mohou vývojáři dále rozšiřovat funkce stávajících podnikových informačních systémů a připojovat se k vlastním zdrojům dat, definovat další výstupní formáty a přenášet je na různá zařízení. Pomocí Reporting services lze řešit například následující scénáře:
Posílat kaţdé ráno různým uţivatelům e-mailem data v Excelu.
Umístit na Intranet report řešící nějakou konkrétní úlohu a zpřístupnit ho vybraným uţivatelům.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 221 (celkem 376)
Ukládat do sdíleného adresáře kaţdý měsíc jeden report jako uzávěrku/obraz dat za měsíc (třeba ve formátu PDF).
Vytvořit sestavy, pohledy na data jakoţto report v HTML a zpřístupnit jej ve své webové prezentaci. (analytický server)
Microsoft Office SharePoint server Office SharePoint server 2010 je úzce spojen se známými klientskými aplikacemi pro stolní počítače, e– mailem a webovými prohlíţeči a poskytuje konzistentní uţivatelské rozhraní, které zjednodušuje práci uţivatelů s obsahem, procesy a firemními daty. Tato těsná integrace spolu s robustní funkčností umoţňuje:
provoz jednoduchého, známého a konzistentního uţivatelského prostředí,
zvýšení produktivity zaměstnanců zjednodušením kaţdodenních aktivit,
efektivní správu intranetových, extranetových a internetových aplikací,
zjednodušený přístup celé organizace ke strukturovaným i nestrukturovaným informacím v různých systémech,
urychlení sdílení procesů,
zvýšení bezpečnosti sdílení dat.
PerformancePoint services Je komponentou produktu Microsoft Office SharePoint server 2010. Poskytuje funkce pro monitorování, analýzu a plánování. Vyuţívá škálovatelnosti a vysokého výkonu platformy Microsoft a známého a snadno pouţitelného prostředí systému Microsoft Office. Poskytuje centralizovanou správu aplikací, zvyšuje zabezpečení a kontrolu a umoţňuje ještě lepší vyuţití investice do produktů Microsoft Office a SQL server. usnadňuje vytváření modelů pro generování sestav, výkonnostních metrik a analýz, které je následně moţné vyuţívat pro nejrůznější procesy. Zpřístupněním synchronizovaných modelů v rámci celé organizace mohou uţivatelé snadno získávat konzistentní zobrazení informací o výsledcích úřadu. Řídí přístup k informacím na základě rolí, ať se jedná o pracovníka s informacemi, který potřebuje pouze základní výkonnostní metriky, nebo analytika pracujícího na podrobných analýzách. Řešení třetích stran nad Microsoft SQL serverem 2008 Nad jádrem Microsoft SQL server 2008 existuje mnoho kvalitních řešení třetích stran, např. Strategy Companion nebo Panorama, která mohou pokrýt nedostatky snadardního Microsoft BI řešení např. co se týče dostupnosti těţkého analytického klienta pro ad-hoc dotazy, nebo dashboardové technologie. K těmto řešením je však třeba přistupovat víceméně obezřetně, jelikoţ jsou zde rizika spojená s údrţbou a rozvojem těchto systémů v kontextu dlouhodobé udrţitelnosti a to ať uţ z pohledu nedostatečné podpory na národní Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 222 (celkem 376)
úrovni (např. podpora skrze lokální implementační partnery, nebo zastoupením sídlícím v jiné zemi) nebo dané velikostí dodavatele. 7.5.1.2.2
Oracle BI
7.5.1.2.2.1
Oracle Databáze
Je více jak 32 let na trhu z toho 16 let rozvíjí vlastnosti pro DS a BI. Je leadrem v hodnocení nezávislých organizací (Gartner, Forrester) pro oblast datových skladů. Vlastnosti Oracle databáze:
Vysoký výkon, dostupnost a škálovatelnost.
Ukládání a přístup na velké objemy dat.
Uchování historických dat v detailní i agregované podobě.
Poskytování dat uţivatelům v podobě optimalizované pro reporting a analýzy.
Otevřenost, rozšiřitelnost, bezpečnost.
7.5.1.2.2.2
Oracle Data Integrátor (ODI)
Slouţí jako plně sjednocené řešení pro vytvoření, zavedení a správu komplexních datových skladů. Navíc slučuje všechny prvky integrace dat ,tj. pohyb dat, synchronizaci dat, kvalitu dat, správu dat a datové sluţby tak, aby byla zajištěna včasnost, přesnost a konzistentnost informací ve sloţitých systémech. Je více jak 10 let na trhu a je leadrem v hodnocení nezávislých organizací (Gartner, Forrester) pro oblast datových integrací. Vlastnosti ODI:
Hotové konektory k heterogenním datovým zdrojům a cílům.
Konsolidace, transformace a agregace dat.
Inkrementální nahrávání dat.
Pomalu se měnící dimenze (SCD2).
Datová integrita, kvalita a čištění.
Dávkové i real-time (CDC) zpracování dat.
Deklarativní (business) návrh procesů.
Workflow a časování.
Webové sluţby. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 223 (celkem 376)
Jednotné metadata repository.
ETL architektura pro maximální výkon.
Data lineage.
7.5.1.2.2.3
Oracle Business Intelligence
Oracle BI umoţňuje plně vyuţít jakýkoli zdroj dat a je přímo integrovatelné do existujících aplikací podporující servisně orentovanou architekturu. Je tak nasnadě jeho integrace do portálů KÚ. Nabízí nadstandardní moţnosti např. v řízené navigaci, neboli aktivním kontextovém drillování a podmíněném odkazování, díky čemuţ lze připravit různá analytická workflow, která vedou uţivatele „krok za krokem“ k odhalení příčin problému nebo k optimalizaci úředních procesů. Je více jak 10 let na trhu a je leadrem v hodnocení nezávislých organizací (Gartner, Forrester) pro oblast Business Intelligence nástrojů. Příklady s krátkými popisy nástrojů Oracle BI:
BI Interaktive dashboards – klientská „lehká“ aplikace prezentační vrstvy, která zobrazuje interaktivní panely slouţící pro publikování BI výstupů (reporty, analýzy, KPI, grafy atd.) Podporují analytická workflow.
BI Answers – klientská „lehká“ aplikace prezentační vrstvy (integrováno s BI Interaktive dashboards) slouţící pro Ad-hoc a What-if dotazování, reportování a online analýzy odstiňující koncové uţivatele od sloţitosti datových modelů a jazyka SQL.
BI Metadata model – těţká aplikace pro tvůrce, administrátory a analytiky, která slouţí pro pořízení jednotného modelu přístupného pro celou BI platformu, zajišťuje konzistentní pohled na informace napříč celou organizací. Umoţňuje přímo přistupovat do heterogenních datových zdrojů a tím snadno konsolidovat data.
BI Publisher – slouţí pro generování a distribuci statických reportů a sestav, jejichţ šablony vznikají v běţných kancelářských aplikacích.
BI Office plugin – slouţí pro návrh, tvorbu a prohlíţení reportů a sestav v běţných kancelářských aplikacích jako MS Office a Adobe Acrobat.
Vlastnosti Oracle BI:
Snadné a intuitivní ovládání s minimálními nároky na školení koncových uţivatelů.
100% webové rozhraní, bez nutnosti instalace na PC.
Plně lokalizováno do českého jazyka včetně nápověd.
Reportování, ad-hoc dotazování a online analýzy.
Analytický portál pro kaţdého. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 224 (celkem 376)
Podpora what-if analýz a modelů.
Proaktivní monitorování a výstrahy
Plánované generování a distribuce reportů.
Prezentace informací různou formou.
Exporty do různých formátů.
Přístup k informacím z mobilních zařízení.
Snadná integrace do vašich aplikací, portálů nebo IS.
Jednotný metadata model odstiňující koncové uţivatele od sloţitosti datových modelů, integrace a programování.
Podpora provozu s tisíci konkurenčními uţivateli.
Nativní podpora heterogenních datových zdrojů.
Servisně orientovaná architektura.
7.5.1.3
Naplnění poţadavků typizovaného projektu
Navrhované řešení naplňuje všechny poţadavky typizovaného projektu. Tabulka č. 59 Naplnění typizovaného projektu Naplnění poţadavku typizovaného Poloţka dle typizovaného projektu
projektového záměru
Základní datový sklad kraje
Zprovoznění technologie datových skladů
(povinný výstup)
a vybudování povinných datových trţišť statistiky, ekonomiky a v oblasti sluţeb trţiště školství. Vybudování metadatového systému realizovaného nad datovým trţištěm metadata.
Data – další moţná datová trţiště
Vybudování a zprovoznění datového trţiště zdravotnictví
Software – transformační mechanizmy
Vytvoření databáze datových skladů včetně všech
a analytická vrstva – nestrukturovaná data
jejich vrstev. Nastavení ETL procesů a čistících
a nástroje kvality
procedur.
Software – prezentační vrstva a další nástroje BI
Vybudování autentifikovaného interního
– pokročilé nástroje
a externího analytického portálu s reportovacími, analytických nástrojmi a dasboardingem.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 225 (celkem 376)
7.5.2
Porovnání variant technologických řešení
7.5.2.1
Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů
Na trhu existuje mnoho dodavatelů technologie datových skladů a Business Intelligence. Mezi klíčové hráče lze zařadit Microsoft s řešením Microsoft BI, Oracle se svými Oracle BI a Hyperion, SAP Business Object, IBM Cognos, Microstrategy, Strategy Companion atd. Nástroje uvedených dodavatelů jsou špičkové technologie určené jak pro pouţití ve velkých nebo středních organizacích s velkými daty (řádově TB) tak i pro střední nebo malé organizace. Kaţdé řešení je schopné přinést významné optimalizace v oblasti datové konsolidace, analýzy nebo prezentace. Pro oblast datového skladu a Business Intelligence KÚ Moravskoslezského kraje není však jakékoliv řešení vhodné z pohledu poměru cena/výkon. Hyperion od společnosti Oracle je sice nejmocnějším nástrojem v oblasti řešení (vůči Hyperionu se vymezuje dokonce i Microsoft), jeho schopnosti jsou však určeny pro data v řádech TB, čemuţ odpovídají i pořizovací náklady. SAP Business Object je výhradně orientován na hlavní produkt dodavatele, který není na KÚ zaveden. Jako vhodný výběr z pohledu optimální velikosti a pořizovacích nákladů s odpovídající podporou na národní úrovni a provozovaným technologiím na KÚ se nabízí zejména řešení společnosti Microsoft a Oracle, jejichţ produkty jsou zde jiţ vyuţívány. Z těchto důvodů jsou ve studii popsána řešení těchto dvou dodavatelů. Výstup z cenového průzkumu i z analýzy dané problematiky je promítnut do rozpočtu v investiční fázi v kapitole 7.5.2.4. i do rozpočtu provozní fáze v kapitole 7.5.4.7. 7.5.2.1.1
Poptávkové řízení DS
V rámci poptávkového řízení byly osloveny dodavatelské firmy, které dodávají výše vybrané technologie. Výsledkem poptávkového řízení je vyčíslení licenčních nákladů technologií: Tabulka č. 60 Licenční náklady na technologii datových skladů Technologie
Cena vč. DPH
Microsoft (SQL server, SharePoint, MDF)
2.600.000
Oracle BI
2.500.000
Zdroj: Gordic, 2010 7.5.2.2
Výhody a nevýhody jednotlivých technologických řešení
Oba zmiňovaní dodavatelé poskytují v základním pohledu víceméně srovnatelné funkcionality. Rozdíly jsou patrné zejména v rovině rozdílné filozofie řešení dodavatelů:
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 226 (celkem 376)
Oracle i Microsoft se v oblasti BI soustřeďují na nezávislost a komplexní ošetření platformy, tzn. jsou schopni pokrýt v oblasti BI všechny poţadavky od ETL procesů přes datové sklady, analytické nástroje aţ po prezentační vrstvu. Obě řešení jsou technologicky velice robustní, přičemţ oba dva dodavatelé vnímají svá BI řešení jako strategická a tomu ze strany výrobců odpovídá i další podpora a rozvoj. Microsoft v oblasti BI těţí zejména z rozšířenosti své technologie MS SQL server, MS Sharepoint server a kancelářského balíku MS Office, a proto do těchto třech produktů integruje své BI řešení a tím zlevňuje vstupní náklady na implementaci svého řešení. MS SQL server 2008 R2 obsahuje potřebné komponenty pro ETL mechanismy (Integration services), databáze datového skladu, analytické nástroje (Analytics services) i reportovací nástroje (Reporting services). Webovou prezentační vrstvu s nástroji pro nestrukturovaná data nabízí prostřednictvím MS Sharepoint serveru 2010. Toto je zároveň i nevýhodou, jelikoţ absence dashboardové technologie (princip manaţerského kokpitu) významně omezuje přístupnost a srozumitelnost dat pro uţivatele. Řešení dashboardů Microsoft nabízí pouze implementací MS Share Point server 2010 prostřednictvím Performance Point services. Dashboardy jsou však pouze jednosměrné, neumoţňují what-if analýzu. Nevýhodou řešení z pohledu ceny je nutnost poměrně významné customizace a tedy vyšších nákladů na sluţby a údrţbu. Oracle pro své BI řešení těţí ze svých akvizicí společnosti Siebel a Hyperion. Tím přináší na jedné straně velice robustní a komplexní nástroj, který je však na straně druhé pro uţivatele jednoduchý a relativně intuitivní. Analogicky jako Microsoft i Oracle plně vyuţívá vlastností Oracle Database, snaţí se však integrovat kromě MS Office taktéţ řešení dalších stran. Administrátoři přistupují pomocí těţkých aplikací, kterými připravují data pro uţivatele, ať uţ je to Warehouse Builder (nebo alternativně vysloveně data integrační nástroj Oracle Data Integragor – ODI) a Oracle BI Metatadata Model, který slouţí pro vytváření vazeb mezi heterogenními datovými zdroji, a tím snadno umoţňuje konsolidovat data pro BI Interactive Dashboards a BI Answers, coţ jsou plně webové prezentační a analytické vrstvy řešení. Oracle BI navíc nabízí unikátní vlastnost tzv. analytického workflow, které uţivatele účinně naviguje konkrétními i netriviálními analýzami. Zdánlivou nevýhodou můţe být fakt, ţe řešení ve stávající verzi 10 nevytváří fyzicky multikriteriální objekty, uţivatel však nepozná nic na odezvě ani na projevu. 7.5.2.3
Analýza technických a bezpečnostních rizik Míra pravděpo
Riziko
Míra
dobnosti
dopadu
výskytu
Nevhodný návrh datového obsahu
Opatření k omezení rizika Vyuţití potenciálu dodavatele se zkušenostmi
3
2
s implementací technologie BI a DS a aktivní zapojení klíčových uţivatelů k definování uţivatelských poţadavků.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 227 (celkem 376)
Nezajištěná kvalita
Dohoda zakotvení formátu rozhraní dat mezi
zdrojových dat –
KÚ a poskytovatelem dat. Management sběru
změny v obsahu
dat, který zajistí v poţadované periodicitě
a struktuře zdrojových
2
2
dat
garantovanou průkaznost a validitu obsahu sbíraných dat. Vyuţití jednotící platformy pro sběr dat a vhodných kontrolních mechanismů v ETL procesech.
Náročnost na
Optimalizace metodiky a vyuţití vhodného
přispěvatele z pohledu
technického řešení sběru a následného
vyţadování duplicitních
1
2
zpracování dat.
nebo velice podobných údajů. Nedůvěra vůči
Zajištění adekvátní metodiky, odborných
poskytovaným datům.
komentářů pro data. Navrţené řešení umoţní správu a management metodiky, garance za data, sběr odborných komentářů toho kterého tématu a oblasti na příslušné odbory 3
1
KÚ, které se daným tématem, oborem primárně zabývají a její přímo pověření pracovníci mohou provádět nejen validaci poskytovaných dat, ale taktéţ ošetřovat obsah, metodiku a připojovat příslušné vysvětlující komentáře (metadata).
Neoprávněný přístup
Vybraná platforma musí podporovat pokročilé
k citlivým informacím
a centralizované přidělování přístupových práv. Část portálu určená pro veřejnost musí být důsledně fyzicky oddělena od neveřejné 2
2
části. Při provozování řešení je třeba dbát na precizní definování a kontrolu bezpečnostních pravidel pro přístup k výstupům a datům, coţ se musí zohlednit v metodikách a postupech provozu.
Nesprávná interpretace zdrojových dat
Riziko lze pokrýt zajištěním součinnosti 1
2
dodavatele, který má dostatečnou znalost dané oblasti, dat a struktur zdrojového systému.
Vysvětlivky: 1 – nízká Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 228 (celkem 376)
2 – střední 3 – vysoká Zdroj: KÚ MSK 7.5.2.4
Rozpočet v investiční fázi
Tabulka č. 61 Rozpočet DS v investiční fázi
Výstup
Cena bez DPH
Cena s DPH
Základní datový sklad kraje
4.250.000
5.100.000
data - další moţná datová trţiště
1.500.000
1.800.000
1.000.000
1.200.000
1.583.000
1.900.000
8.333.000
10.000.000
software - transformační mechanismy a analytická vrstva - nestrukturovaná data a nástroje kvality software - prezentační vrstva a další nástroje BI pokročilé nástroje Celkem Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.5.3
Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace
7.5.3.1
Specifikace zadání technického řešení
7.5.3.1.1
Architektura HW
Pro plánovaný systém budou pouţity nově budované systémy v rámci krajského technologického centra. Optimální realizace je samostatný server pro jednotlivé vrstvy, tedy: Databázový server – pro datové sklady (Staging area i Performance area) Aplikační server – pro nástroje Business Intelligence Prezentační server – portál, dashboardy. Z hlediska bezpečnosti je vhodné mít zvlášť prezentační server pro externí přístup a zvlášť pro interní přístup. Toto řešení však můţe být nákladnější. Tabulka č. 62 Předpokládaný diskový prostor, struktura a výkon serverů Disková kapacita
15 TB
Počet serverů
1x databázový server, 1x aplikační server, 1x prezentační server Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 229 (celkem 376)
Výpočetní výkon
minimální konfigurace CPU 1x Intel Xeon, 8 GB RAM nebo virtuální ekvivalent
Typ databáze
doporučená: ORACLE 11g Standard Edition One varianta: SQL Server 2008 Enterprise Edition R2
Zdroj: GORDIC, 2010 7.5.3.1.2
Architektura SW
Datový sklad, vrstva transformačních mechanismů a analytická vrstva (DS) Budou realizovány tyto výstupy a funkce:
ETL procesy, vč. čistících procedur,
databáze datového skladu, databázový server,
analytický server, multidimenzionální objekty (či obdobný způsob uloţení dat).
Prezentační vrstva a nástroje Business Intelligence Budou realizovány tyto výstupy a funkce:
Reporting (reportovací server).
Přístup k reportům přes webové rozhraní
export reportů do různých formátů (xls, pdf, obrázek, text, xml …),
automatická distribuce reportů,
pokročilé řízení přístupu uţivatelů k reportům i vlastnímu obsahu reportů,
centrální správa řešení.
Multidimenzionální analýza
pokročilá analýza za pomoci klientských nástrojů přístupu (webový portál, speciální aplikace),
uloţení vytvořeného pohledu na data a jeho exportu do dalších formátů.
Analytický software
příprava pokročilých ad-hoc analýz,
primárním uţivatelem budou analytici úřadu.
Analytický interní portál
integrace všech výstupů na jednom místě,
podpora koncových uţivatelů, Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 230 (celkem 376)
personalizovaný prostor pro konkrétní skupiny uţivatelů s různými potřebami.
Pro externí přístup budou realizovány:
Reporting (reportovací server)
přístup k reportům přes webové rozhraní,
export reportů do různých formátů (xls, pdf, obrázek, text, xml …),
pokročilé řízení přístupu uţivatelů k reportům i vlastnímu obsahu reportů (autorizovaní uţivatelé),
existence autorizovaného přístupu,
centrální správa řešení,
bezpečnost.
Katalog webových sluţeb datového skladu
7.5.3.1.3
Dokumentace
Při realizaci projektu bude kladen velký důraz na kvalitní zpracování dokumentace k vytvořenému datovému skladu. Výhodou bude vyuţití nástroje, který umoţní důkladné popisování průběhu dat ze zdrojového souboru (databáze) aţ k výstupnímu reportingu. Takový nástroj umoţní nejen snadné orientování v datech v datovém skladu vytvořeném dodavatelskou firmou, ale také snadnou údrţbu v následujících letech a zejména pak při tvorbě dalších datových analýz a výstupů při součinnosti ICT pracovníka s uţivatelem. 7.5.3.2
Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu
Dodavatel bude implementovat řešení DS přímo v rámci Technologického centra Moravskoslezského kraje. Při implementaci bude zajištěna spolupráce s garantem projektu, jako správcem TC. V rámci zkušebního provozu bude v investiční fázi zajištěno dodavatelem školení administrátora projektu a pověřených uţivatelů. Dodavatel zajistí technickou podporu na celé technologické řešení. Tato podpora se bude vázat na všechny jeho aplikační části. Dodavatel také zajistí sluţbu formou help-desk, kde budou případné problémy evidovány a následně také řešeny. Smlouva o technické podpoře (SLA) by měla obsahovat minimálně tyto sluţby:
Odstraňování vad.
Technologický a legislativní upgrade.
Servis – podpora provozu.
Konzultace - hot line. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 231 (celkem 376)
7.5.3.2.1
Harmonogram
Tabulka č. 63 Náplň dílčích etap DS
Etapa
Řeší
Výstup
Analytická Analýza datových zdrojů, jejich dostupnosti,
Dokument analýzy datových zdrojů s podrobným
vyuţitelnost faktických údajů návaznost na
popisem dostupných fakt a domén. Bude slouţit
dimenze.
jako vstup do následující části.
Tvorba
Vytvoření návrhu a popisného schématu
Vytvořená databáze datového skladu
datového
datového skladu na základě analýzy faktů
skladu
a dimenzí. Vytvoření databáze datového skladu na základě návrhu.
Plnění
Na základě popisů zdrojových dat a cílové
datového
databáze datového skladu, vytvoření
skladu
transformačních mechanismů plnění.
Analýza
Podrobná analýza výstupů datového skladu
reportů
s dotčenými pracovníky KÚ. Rozpracování
Funkční plnění databáze datového skladu
Seznam a popis reportů
návrhu analytické vrstvy pro potřeby získání dat pro poţadované reporty. Realizace
Na základě analýzy reportů zrealizování
Funkční datová trţiště v poţadovaném rozsahu.
datových
analytických kostek (trţišť).
Umoţňující zadávání ad-hoc dotazů.
Publikace
Vytvoření poţadovaných reportů dle analýzy
Funkční rozhraní pro publikaci reportů
reportů
a rozhraní pro jejich publikování.
Školení
Proškolení uţivatelů v roli analytika.
Prezenční listiny s podpisy analytiků
Proškolení uţivatelů v roli běţných uţivatelů.
Prezenční listiny s podpisy uţivatelů
trţišť
analytiků Školení uţivatelů Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.5.4 7.5.4.1
Provozní zajištění projektu Potřebné energetické a materiálové toky
Z hlediska významnosti lze uvést pouze poţadavek na dostupnost serverových a klientských licencí výše zmiňovaných nástrojů BI. Ostatní materiálové poţadavky spadají do běţné kancelářské spotřeby. Hlavní materiálové a energetické toky jsou uvedeny v části „Technologické centrum“ tohoto projektu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 232 (celkem 376)
7.5.4.2
Záruky a servis
Pro udrţitelnost projektu je nezbytné zajistit technickou podporu řešení a to minimálně po dobu 5 let od zahájení rutinního provozu. Poţadavky na SLA jsou specifikovány v kapitole „Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu“ 7.5.4.3
Udrţba a nákladnost oprav
Údrţba DS bude zajišťována technickou podporou dodavatelem řešení DS a správcem DS. Náklady jsou popsány v kapitole „Rozpočet DS v provozní fázi“ Náklady na HW jsou řešeny v projektu TCK. 7.5.4.4
Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení
Ţivotnost veškerých technologií bude zajištěna minimálně po dobu udrţitelnosti projektu eMSK, tzn. 5 let po ukončení realizace projektu eMSK. 7.5.4.5
Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent
Provozní zajištění SW a datových komponent bude řešeno vybraným dodavatelem v rozsahu podmínek definovaných v servisní smlouvě. 7.5.4.6
Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení
Technologie DS nepodléhá fyzickému opotřebení a tudíţ se nemění ani provozní náročnost. Morálnímu opotřebení – zastarání řešení se předejde uzavřením příslušné SLA viz kapitola „Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu“. Opotřebení HW je řešeno v projektu TCK. 7.5.4.7
Rozpočet v provozní fázi
Tabulka č. 64 Rozpočet v provozní fází projektu Datový sklad
Předmět činnosti
Náklady v Kč (včetně DPH)
Technická podpora
2.000.000
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Provozní náklady budou vznikat od roku 2014.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 233 (celkem 376)
7.6 Zřízení technologického centra na úrovni kraje, včetně zajištění povinných sluţeb 7.6.1
Vlastní koncept řešení
Projekt TCK vychází z poţadavků výzvy č. 8 IOP, strategických dokumentů kraje a respektuje výstupy Analýzy e-Government sluţeb v MSK, která je přílohou Strategie e-Governmentu sluţeb v Moravskoslezském kraji. 7.6.1.1
Návrh a popis architektury řešení
Návrh a popis daného řešení je rozdělen do osmi oblastí, které jsou dále popsané a specifikované dle zadání technického řešení. Podrobný popis parametrů nejdůleţitějších komponent je uveden v kapitole 7.6.3.1 Specifikace zadání technického řešení. Budované TC kraje se bude skládat z následujících prvků infrastruktury:
Datové centrum
Serverová infrastruktura
Datová úloţiště
Garantované úloţiště
Serverová virtualizace
Replikace dat a obnova provozu po výpadku
Zálohování a obnova dat
Síťová infrastruktura
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 234 (celkem 376)
Obrázek č. 16 Zobrazení
-
technologické
centrum
jako
součást
integrálního
systému
e-Government, propojeného k infrastruktuře
Zdroj: MV ČR 7.6.1.1.1
Datové centrum
Prvky technologických center mohou být umístěné tam, kde jsou nejvýhodnější podmínky z hlediska provozního zajištění servisu, bezpečnosti, spolehlivosti a provozních nákladů. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 235 (celkem 376)
Komponenty systému musí být provozovány v prostorách splňujících následující minimální poţadavky:
teplota prostředí se pohybuje v rozmezí od 18 °C do 24 °C, relativní vlhkost v rozmezí 35 % - 65 %,
v místnostech datových center budou instalována poţární čidla kouře a teploty,
tyto prostory jsou napojeny na systém elektronické zabezpečovací signalizace,
v prostorách je zajištěn rozvod elektrické energie 230 V/50 Hz (popř. 48 V stejnos.) s „bezvýpadkovým“ zálohováním, samostatně jištěný pro rozvaděč nebo prostor a jsou rovněţ zajištěny diesel(benzin) agregáty,
vnější ochrana budovy vlastníkem, nebo bezpečnostní sluţbou 24 hodin denně a 7 dní v týdnu,
jsou prokazatelně evidovány osoby vstupující do vyjmenovaných technologických prostor,
prostory, v nichţ se datová centra nacházejí, leţí mimo zátopovou oblast tzv. stoleté vody.
Všechny důleţité komponenty TC budou koncipovány jako redundantní. Aby byla zajištěna poţadovaná dostupnost, bude nutné vybudovat hlavní a záloţní datové centrum. V rámci typizovaných projektových záměrů bude pořízeno další garantované úloţiště a bude zajištěna replikace mezi těmito úloţišti. Obrázek č. 17 Primární a sekundární lokalita
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 236 (celkem 376)
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.6.1.1.2
Serverová infrastruktura
Pro návrh serverové infrastruktury bylo zvoleno serverové řešení samostatných rackových serverů. Je celkem navrţeno minimálně 12 rackových serverů. Jejich pořízení je naplánováno ve dvou etapách. Podrobnější popis je uveden v tabulkách v kapitole 11.3. Serverové systémy Databázová vrstva Pro databázovou vrstvu budou implementovány servery minimálně s procesory s architekturou Nehalem. Tyto servery podporují různé operační systémy (Windows, RHEL, SLES, OEL, Solaris, NetWare, VMware, and Citrix XenServer) a v případě implementace virtualizovaného prostředí lze na jednom serveru všechny tyto operační systémy provozovat současně. Podle dané velikosti řešení budou pouţity 2paticové nebo 4paticové servery. Aplikační vrstva Na aplikační prezentační vrstvě budou implementovány servery osazené min. šestijádrovými procesory. Tyto servery podporují celou škálu operačních systémů (Windows, RHEL, SLES, OEL, Solaris, NetWare, VMware, and Citrix XenServer). Podle potřeby daného řešení a aplikace budou pouţitu 2paticové nebo 4paticové servery. Vzhledem k poţadavkům na vysokou dostupnost a výkonnost bude vybudováno prostředí pro provoz aplikací na fyzických serverech i ve virtuálním prostředí. 7.6.1.1.3
Serverová Virtualizace
V případě potřeby lze na všechny typy navrhovaných serverů implementovat virtulizační SW a umoţnit tak efektivnější vyuţití výpočetních zdrojů. Operační systémy, které mohou být kombinovány, jsou Linux i Windows. Hlavní poţadavky na serverovou virtualizaci:
zvýšení dostupnosti provozovaných aplikací
lepší vyuţitelnost hardware
niţší nároky na management prostředí
niţší energetická náročnost
nezávislost na hardware fyzického serveru Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 237 (celkem 376)
škálovatelnost
Obrázek č. 18 Systémová infrastruktura
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.6.1.1.4
Datová úloţiště
Výchozí poţadavky na systém Pro vybudování datového úloţiště je poţadováno komplexní řešení pro inteligentní ukládání dat pocházejících z různých typů aplikací s moţností replikace dat do záloţní lokality. Základní poţadavky jsou: Datové úloţiště
Ukládání dat řešit prostřednictvím NAS (Networked Attached Storage) popř. SAN (Storage Area Network), s implementovanou TIER architekturou a HSM (Hierarchical Storage Management) designem.
Data, která jsou vyuţívána pouze periodicky, budou ukládána na TIER 2 v rámci Content Addressed Storage. Toto úloţiště, kromě archivních účelů, plní i úlohu tzv. trusted úloţiště. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 238 (celkem 376)
Záloha dat bude prováděna buď pomocí zálohovacího SW anebo v rámci řízení toku dat HSM enginem.
Politika ukládání dat je řízena externím zařízením – HSM engine
Celé řešení je postaveno jako HA – všechny klíčové komponenty jsou redundantní.
V obou datových centrech budou umístěna identická disková úloţiště - kaţdé se dvěma řadiči a 8 GB CACHE, kaţdý řadič minimálně dva FC porty 4 Gb/s, dva FC 8 Gb/s, dva 1 Gb/s iSCSI a jeden 10 Gb/s iSCSI osazená disky FC a SATA, rozšiřitelnost minimálně na 480 disků. Tier 0 s podporou technologií NAND SLC, FC konektivitou a propustností minimálně 60 tis. IOPS při kombinovaném čtení a zápisu.
Rozšiřitelnost datových úloţišť musí být řešena za běhu bez přerušení provozu.
Minimální konfigurace: -
Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER0: 5 TB
-
Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER1: 20 TB
-
Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER2: 40 TB
Řešení garantovaného úloţiště
Garance neměnnosti uloţených dat.
Vysoká bezpečnost – nikdy neexistuje tak privilegovaný administrátor, aby mohl získat přístup k obsahu objektů, případně objekty mazat nebo manipulovat s podpisy a obsahem.
Objekt lze smazat pouze auditovatelným způsobem.
Je garantovaný skartační algoritmus.
Sluţba musí být dostupná pro obce III., II. a I., PO kraje, PO obcí.
Minimální čistá kapacita Garantovaného úloţiště je 7 TB s rozšiřitelností na řádově petabytes (PB).
Garantované úloţiště umoţňuje bezproblémovou a dlouhodobou rozšiřitelnost realizovatelnou bez ohroţení uloţených dat.
Garantované úloţiště je vybaveno systémem pro replikaci dat.
V následujících odstavcích jsou uvedeny základní rysy koncepce systému pro ukládání dat. Popis koncepce řešení diskového úloţiště Pro centrální úloţiště dat bude pouţito diskové pole kategorie „mid-range“ zaloţené na modulární architektuře s plnou redundancí všech komponent a moţností kombinovat různé typy pevných disků (FC, SATA, SSD) v rámci jednoho zařízení. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 239 (celkem 376)
Poţadavky na řešení je moţno rozdělit do dvou oblastí. První oblastí je samotné ukládání dat, druhou pak replikace dat pro jejich zabezpečení. Diskové prostory v technologickém centru budou rozděleny do tříd (Tier) podle intenzity práce s jednotlivými skupinami dat. Tabulka č. 65 Diskové pole třída
specifikace
technologie
Tier 0
operační data (z provozních
SSD
systémů) Tier 1
produkční data s intenzivním
SSD nebo FC
přístupem (např. databáze) Tier 2
ostatní produkční data (např.
FC nebo FATA/SATA
souborové sluţby) Tier 3
málo vyuţívaná data (archív
FATA/SATA
apod.) Zdroj: KÚ MSK, 2010 Obrázek č. 19 Rozdělení diskových prostorů do tříd
TIER 1 (FC nebo FATA/SATA) SAN
Aplikace
TIER 0 (SSD nebo FC)
TIER 2 (FATA/SATA)
Diskové pole
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Ukládání aktuálních dat Poţadavky na TC kraje na „inteligentní“ ukládání dat (nová data nebo data se kterými se aktuálně pracuje ukládat na rychlé disky, starší data s menším stupněm vyuţití na levnější disky a data, se kterými se pracuje
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 240 (celkem 376)
uţ jen mimořádně odsunout na levná média) jsou typickým příkladem řešení, které se nazývá Hierarchical Storage Management (HSM). Koncepce HSM zajišťuje uloţení dat na různé typy úloţných prostorů (tzv. Tiers), podle poţadavků na jejich dostupnost. HSM řešení je postaveno na diskovém (jednom nebo více) poli, Network Attached Storage (NAS) gateway (inteligentní appliance s HW rozhraním pro přístup k datům z různých typů aplikací, různými typy připojení) a appliance řídící politiky pro ukládání dat – HSM engine. Obrázek č. 20 Tier 3 – architektura
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Znázorněná architektura Tier 3 vrstvy bude postupně budována podle poţadavků jednotlivých typizovaných projektů. TC kraje bude v okamţiku vybudování vyuţívat současnou NAS a nově pořízené garantované úloţiště v rámci projektu TC. Rozšíření architektury TIER 3 vrstvy můţe být v rámci projektu Digitalizace a ukládání rozšířen o HSM, další garantované úloţiště (CAS), příp. obnovu NAS. 7.6.1.1.5
Garantované úloţiště - Popis archivního úloţiště
Jako garantované úloţiště je navrţeno zařízení pro archivaci (dlouhodobý zabezpečený archiv souborů). Toto zařízení je speciálně navrţeno pro archivaci souborů s některými funkcemi, které jsou unikátní – jde o jediný zaručený elektronický archiv, který garantuje neměnnost obsahu. Pro účely digitalizace nebudou zřejmě tyto funkce vyuţity, ale vzhledem k tomu, ţe archiv bude určen i pro běţné práce zaměstnanců v záloţní lokalitě, bude moţno jej vyuţít jako úloţiště např. na dokumenty, který se řídí zvláštními zákony (zákon o archivnictví a spisové sluţbě) nebo interními směrnicemi. Content-addressed storage (CAS) pro archivaci
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 241 (celkem 376)
Neměnný obsah má mnoho podob (důleţité informace organizace, právní dokumentace, přílohy emailů, obrazové informace a mnoho dalších). Na rozdíl od databází nebo souborů, které se často mění, spočívá hodnota souborů s neměnným obsahem v kombinaci hodnověrnosti, dlouhé ţivotnosti a přístupnosti. Současná architektura úloţišť však není optimalizována tak, aby naplnila tyto poţadavky na uloţení obsahu. Jakmile je jednou neměnný obsah předán na archivační úloţiště, je online přístupný, vyhovuje legislativním poţadavkům regulátorů a je dostupný pro existující aplikace tak, aby mohl dále vytvářet nové hodnoty. S růstem počtu aplikací, které produkují neměnný obsah (jako jsou např. GIS a další aplikace) společně se stále rostoucím vyuţíváním webu je stále více pozornost zaměřována na NAS technologie, jejichţ úkolem je zajištění sdílení informací uloţených v souborech. A právě potřeba správy a řízení přístupu k velkému mnoţství souborů s neměnným obsahem vedla ke vzniku nové kategorie sdílených úloţišť – Contentaddressed Storage (CAS). Content-addressed Storage přináší zcela nový přístup ke správě informací, který přesně odpovídá potřebám neměnného obsahu. Díky technologii Content addressing aplikace nemusí vědět, kam přistupuje a jak má spravovat přímo fyzické úloţiště informací. Namísto toho je aplikaci předána jedinečná adresa informace (objektu), která je vypočítána na základě samotného obsahu a je předána jako jedinečný identifikátor. Pomocí tohoto id pak aplikace poţádá a následně obdrţí poţadovaný obsah. Díky tomuto identifikátoru však není zjednodušena pouze správa velkého mnoţství informací, ale zejména je díky tomuto digitálnímu „otisku prstu“ zajištěna autenticita (hodnověrnost) obsahu samotného. 7.6.1.1.6
Replikace dat a obnova provozu po výpadku
Navrţené řešení je komplexním nástrojem pro virtualizaci a kontinuální ochranu dat jako část SAN infrastruktury. Pro virtualizaci datového úloţiště navrhujeme instalovat plně redundantní systémy ve formě HW Appliannce. HW Appliance jsou vloţeny do FC SAN a jsou nakonfigurovány v reţimu storage clusteru, jako active-active nod. V případě výpadku jedné z těchto appliance, přebírá všechny její funkce zbylá appliance, aniţ by došlo k výpadku aplikačních serverů. Pokud umístíme polovinu tohoto Storage Clusteru do jedné serverovny a druhou polovinu do druhé, získáme DR řešení v rámci serveroven a jsme tak chráněni i proti výpadku celé serverovny (viz následující obrázek).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 242 (celkem 376)
Obrázek č. 21 Znázornění řešení pro replikaci a obnovu provozu po výpadku
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Hlavní přínosy řešení jsou zejména tyto:
Maximální redundance všech prvků – systém zajišťuje nepřetrţitou funkčnost i v případě výpadku celého jednoho fyzického zařízení. Tzn. celý systém je navrţen jako plně redundantní s moţností instalace částí systému do různých servroven tak, aby byla zajištěna funkčnost systému i v případě výpadku celé jedné serverovny. Např. u diskových
polí je moţno zajistit synchronní mirror mezi dvěma diskovými poli
(i různých výrobců), kde v případě výpadku jednoho celého diskového pole takto zabezpečené aplikace vůbec nepoznají, ţe k tomuto výpadku došlo.
Transparentní pouţitelnost datových úloţišť různých typů i výrobců – systém zajišťuje moţnost instalace v podstatě jakéhokoliv datového úloţiště s moţností budoucího rozšíření o další disky nebo externí diskové prostory, například technologie Flash disků apod.
Rozšiřitelnost – jednoduchá rozšiřitelnost řešení do dvou let, nejlépe pouhou instalací dodatečných disků se zachováním moţnosti dalšího kapacitního rozšiřování včetně moţnosti rozšíření i o další funkcionality. Další moţnosti rozšiřování o další disková úloţiště.
Moţnost replikace do vzdálené lokality – veškerá data spravovaná systémem mohou být replikována do vzdálené lokality prostřednictvím protokolu TCP/IP a to i po pomalejších linkách.
Rozšířené sluţby zabezpečení dat – data jsou zabezpečena pomocí synchronního zrcadlení do druhého diskového pole, aplikačně konzistentních snapshotů a CDP ţurnálu, kdy je moţný návrat do jakéhokoliv okamţiku v minulosti.
Nezávislost na výrobci hardware – pomocí tohoto systému je moţno spravovat různá datová úloţiště, různých typů a výrobců. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 243 (celkem 376)
Jednoduchá správa – konsolidovaná správa datových úloţišť v rámci jedné konzole nebo webového rozhraní.
Navrţené řešení je tak redundantní ve všech svých prvcích a fyzicky je představováno vţdy dvěma nezávislými zařízeními, které vzájemně fungují v reţimu tzv. storage clusteru. Tento koncept zajistí nepřetrţitou dostupnost diskových prostor i v případě výpadku celého jednoho zařízení nebo jedné poloviny řešení. Navrţené řešení umoţňuje na úrovni jednotlivých virtuálních svazků vytváření logických snapshotů. Ke kaţdému virtuálnímu svazku je moţné vytvořit aţ 255 snapshotů. Pro vytváření snapshotů se vyuţívá mechanismus „copy on write“ a tudíţ vyţaduje pouze tolik diskového prostoru, kolik reálně činí objem změn v datech. Vytvořené snapshoty lze prostřednictvím tzv. views zpřístupnit libovolnému serveru v prostředí. Jeden snapshot lze v jednom čase zpřístupnit zároveň více serverům v reţimu read/write. Zápisy do „view“ jsou pro kaţdý server poté spravovány zvlášť. Z jakéhokoli snapshotu je také moţné provést rollback příslušného virtuálního svazku. Data jsou do původního svazku kopírována na pozadí zatímco svazek je moţné jiţ plně vyuţívat. Pomocí agentů nainstalovaných na jednotlivých klientských serverech lze takto provádět také konzistentní snapshoty pro tyto systémy: IBM DB2 UDB, Informix, Microsoft SQL Server, Oracle, Pervasive.SQL, Sybase, SAP, IBM Lotus Notes/Domino, Microsoft Exchange, Microsoft VSS, Novell GroupWise a souborové systémy (AIX, HP UX, Linux, NetWare, Solaris a Windows). Snapshoty je moţno vytvářet jednorázově i periodicky. Nastavení se provádí pomocí centrální konzole nebo pomocí příkazového řádku, takţe je moţno vyuţít i metod „skriptování“. Součástí licence je i moţnost vyuţívání CDP ţurnálu, kdy je moţné vrátit se do jakéhokoliv okamţiku v minulosti (Any Time Point In Time Recovery). Replikace do vzdálené Disaster Recovery lokality je další součást appliance funkcí. Tento modul zabezpečuje asynchronní replikaci dat do vzdálené lokality a to i po pomalejších linkách. Je moţno nastavit i šířku pásma a případný strop pro vytěţování linky tak, aby nedocházelo k přetěţování spoje. Replikace je prováděna kontinuálně nebo prostřednictvím replikace snapshotů vznikajících na primárním systému. 7.6.1.1.7
Záloha a obnova dat
Pro řízení zálohování a obnovy dat bude pouţíván stávající zálohovací SW, který plně dostačuje pro snadné, spolehlivé a rychlé zálohování a obnovu velkých objemů dat. SW je moţno, díky své modulární architektuře, téměř neomezeně rozšiřovat. Tento SW bude doplněn o patřičný počet licencí. Zálohování bude prováděno na páskovou knihovnu případně do vymezeného diskového prostoru. Systém je přizpůsobený pro zálohování a obnovu dat virtuálních serverů v TC ORP. 7.6.1.1.8
Síťová infrastruktura
Součástí budovaných technologických center musí být i propojovací síťová infrastruktura. Všechny navrhované části systému síťové infrastruktury budou zdvojené a nastavené tak, ţe v případě výpadku některé jeho části dotčenou funkci automaticky převezme záloţní zařízení. Celý systém tedy nebude obsahovat ţádné slabé místo (SPoF).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 244 (celkem 376)
Obrázek č. 22 Síťová infrastruktura
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Dodané síťové prvky budou tvořit nezávislý celek infrastruktury, které bude redundantně napojený na vnitřní LAN/WAN pro přístup interních uţivatelů. Pro přístup externích uţivatelů bude vytvořeno zabezpečené připojení. Virtualizací jednotlivých částí bude zajištěno oddělené prostředí pro jednotlivé produkční systémy, případně pro vývoj a testování. Schéma síťového připojení je uvedeno v příloze č. 1. Minimální počet mezi primární a záloţní lokalitou je 11 párů optických vláken. Návrh optického připojení mezi místností telefonního rozhraní a primární a záloţní lokalitou je blíţe zobrazeno v příloze č. 3. Síťová infrastruktura bude definovat následující funkční celky – bezpečnostní zóny:
Presentační vrstva
Aplikační vrstva
Databázová vrstva
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 245 (celkem 376)
Protoţe se počítá v rámci budování TC s pořízením další (záloţní) technologické místnosti, je nutné provést nezbytné úpravy LAN v budově Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Bude nutno provést rozšíření stávající datové sítě, pořízení nových centrálních prvků a jejich zakomponování do stávající infrastruktury. Ideální je pořídit robustní řešení, které mimo jiné umoţní i integraci bezpečnostních prvků (IDS/IPS), clustrování atd. Dále doporučujeme pořízení komunikačního serveru pro účely komunikace s klienty e-Government sluţeb v území Moravskoslezského kraje (ORP, obce I. a II. stupně a jejich příspěvkové organizace, a příspěvkové organizace Moravskoslezského kraje), které se nacházejí mimo budovu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a budou vyuţívat sluţeb TC kraje, který umoţní podstatné sníţení provozních nákladů. SAN infrastruktura Jednotlivá zařízení pro ukládání dat a servery, která budou k těmto zařízením přímo přistupovat a budou propojeny SAN (Storage Area Network) infrastrukturou. Tato infrastruktura bude mít redundantní architekturu, aby při výpadku jakékoli komponenty nebyla narušena funkčnost celého systému. V závislosti na počtu připojených zařízení pro jednotlivá řešení budou pouţity SAN přepínače buď integrované serverových policí, nebo jako samostatné zařízení v racku. Přepínače budou zaloţeny min. na 8 Gb technologii. Vzdálený přístup (VPN) V TC kraje bude provozována sluţba vzdáleného bezpečného přístupu (VPN) k datovému centru. Architektura vzdáleného přístupu umoţní:
site-to-site VPN -
podporované protokoly IPSec, L2TP v3
-
propustnost minimálně 100 Mb
client-to-site VPN -
podporované protokoly IPSec, SSL
ověření pomocí certifikátů
moţnost CA pro externí přístup
klienti WinXP, Vista a novější, dále PDA s Windows Mobile 6 a novější (a vývoj do budoucna)
moţný nárůst počtu klientů pro client-to-site VPN aţ na tisíce
jednoduchý klient
moţnost zákaznické modifikace softwarového klienta pro klient-to-site VPN Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 246 (celkem 376)
K autorizaci bude vyuţívána externí certifikační autorita. Virtuální desktopy Na straně klientské vrstvy je preferován bezpečný webový klient pro přístup uţivatelů k aplikacím. V případě, ţe bude nutné provozovat a poskytovat sluţbu s vyuţitím virtuálních desktopů (VDI), je systémová infrastruktura připravena poskytnout systémovou sluţbu virtuálních desktopů. Nezbytnou podmínkou je investice do licencí a implementace řešení. Dohledové systémy Veškeré HW komponenty řešení, tedy servery, (včetně serverové virtualizace), storage, komunikační infrastruktura, budou spravovány centrálním management portálem , který provádí integraci všech dalších modulů a navíc zajišťuje pravidelnou inventarizaci zařízení na síti pomocí protokolů SNMP, WBEM/WMI a správu přijatých nebo vlastními prostředky diagnostikovaných událostí. Na základě události je moţné aktivovat hlášení správcům, přeposílat přefiltrované hlášení aplikačnímu managementu či „service desku“ nebo spouštět odpovídající aplikace/skripty. Předpokládá se i management aplikací včetně automatizací administrativních úloh. Všechny další implementované technologie budou vyuţívat výše uvedené management nástroje, pokud je to moţné, případně vlastní. Preferováno je propojení managementů do systému managementu aplikací nebo komunikační infrastruktury. Školení Na úrovni TC kraje a odboru informatiky krajského úřadu je doporučeno základní zaškolení do úrovně operátora instalovaných technologií. Preferovány jsou technologie, na které jsou zaměstnanci odboru informatiky krajského úřadu jiţ proškoleni a běţně plní roli operátora nebo administrátora systému. Licence Na straně krajského úřadu bude stanovena odpovědnost za správu licencí pouţívaného software. 7.6.1.1.9
Návrh softwarového řešení pro monitoring aplikací a zařízení infrastruktury
Součástí vybavení TCK bude i příslušný SW pro monitoring a správu technologických celků. Monitorovací SW se můţe pouţít komerční nebo open source, komerční mají propracovanější dohled velkou variabilitu a velké mnoţství sond, dokáţu dělat monitoring do úrovně sond. Monitorování infrastruktury Pro monitorování aplikací infrastruktury, tj. serverů, aktivních síťových prvků atd. bude vybudována samostatná interní síť, do které budou zapojeny management karty ze všech serverů, které touto kartou disponují. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 247 (celkem 376)
Prostřednictvím těchto management karet bude také probíhat vzdálená správa serverů. Celá síťová infrastruktura bude sledována pomocí centrálního monitorovacího systému, který bude běţet na dedikovaném serveru. Tento server bude umístěn také ve výše zmiňované interní síti určené výhradně pro monitorování a management infrastruktury. Poţadavky na monitorovací systém Monitorovací systém by měl umoţnit aktivní i pasivní sledovaní prvků v rámci síťové infrastruktury (volba sledování bude volena vţdy dle konkrétního případu). Aktivní sledování spočívá v periodickém dotazování monitorovacího systému sledovaných prvků a zjišťování stavu sledované veličiny. Pasivní sledování spočívá v periodickém
zasílání
informací
o stavu
sledované
veličiny
z jednotlivých
prvků
infrastruktury
monitorovacímu systému. Pro pasivní a některá aktivní sledování je nutná instalace agenta na daném sledovaném prvku. Monitorovací systém by tedy měl být volen s ohledem na to, aby existovala podpora pro instalaci agentů na vybrané prvky infrastruktury (servery) ze strany operačních systémů běţících na těchto prvcích. Monitorovací systém by měl umoţnit sledovat následující veličiny na prvcích infrastruktury:
Dostupnost sledovaných prvků (zařízení)
Vyuţití systémových zdrojů – CPU load, utilizace paměti, swapu atd.
Obsazenost disků a jednotlivých diskových svazků na serverech, diskových polích atd.
Dostupnost sluţeb a aplikací – spojení na porty aplikací, dotazy do databází apod.
Veličiny dostupné z různých zařízení pomocí protokolu SNMP např. chybovost portů na switchích, status diskových polí atd.
Monitorovací systém bude zasílat notifikace na definované kontakty dle jejich rolí a měl by umoţnit eskalaci těchto notifikací. Kromě monitorovacího systému, který bude sledovat veličiny na jednotlivých prvcích síťové infrastruktury, doporučujeme implementovat systém pro monitorování interní sítě na základě IP datových toků. Implementace systému pro sledování datových toků by měla spočívat v rozmístění pasivních sond do vybraných částí sítě (pomocí zařízení TAP nebo mirror portu na switchích). Tyto sondy budou analyzovat veškerý provoz v dané části sítě a získané a předzpracované hodnoty zasílat na centrální systém (kolektor), kde bude probíhat jejich další zpracování a vyhodnocování. Sondy i kolektor budou připojeny přímo do vyhrazené sítě určené pro monitorování infrastruktury.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 248 (celkem 376)
7.6.1.2
Variantní návrhy technického řešení
V této kapitole jsou řešeny varianty umístění technologického centra MSK. Varianta A - umístění primární i sekundární technologické místnosti na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje. Varianta B - umístění primární technologické místnosti na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje a sekundární technologické místnosti v budově IBC. Jako záloţní prostor TC necháváme prostor pro variantní řešení umístění záloţní místnosti TC buď v areálu objektu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, budova F, nebo v prostorech IBC Ostrava, které je také v majetku Moravskoslezského kraje. Varianta vybudování záloţní místnosti TC v budově Krajského úřadu Moravskoslezského kraje vyţaduje větší stavební úpravy, neboť místnost nevyhovuje podmínkám pro provozování TC, místnost v IBC vyhovuje sice podmínkám pro provoz TC, ale nutností je vybudování optického
propojení
mezi
hlavní
a záloţní
místností
TC,
tedy
mezi
budovou
Krajského
Moravskoslezského kraje a IBC. Výhody a nevýhody těchto variant následně řeší podkapitola 7.6.2.2.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 249 (celkem 376)
úřadu
Obrázek č. 23 Varianta A - umístění primární i sekundární tech. místnosti na KÚ MSK
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Druhá uvaţovaná varianta počítala s primárním technologickým místem umístěným na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje a sekundárním technologickým místem v budově IBC.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 250 (celkem 376)
Obrázek č. 24 Varianta B - umístění primární tech. místnosti na KÚ MSK a sekundární techn. místnosti v budově IBC
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Minimální počet optických vláken u varianty B jsou 2 páry. 7.6.1.3
Naplnění poţadavků typizovaného projektu
Navrhované řešení splňuje poţadavky typizovaného projektu dle výzvy č.08. Tabulka č. 66 Naplnění poţadavků typizovaného projektu TCK Splnění poţadavku daného Poloţka dle typizovaného projektu Serverová infrastruktura
výzvou ANO
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 251 (celkem 376)
4 CPU šesti jádrová s 64-bitovou architekturou, frekvence 2,1 GHz
ANO, navrţeny 4socketové servery
64 GB RAM s moţností rozšíření na 256 GB. Serverová virtualizace Systém umoţňuje automatizovaný “nepřetrţitý“ provoz virtuálních
ANO, navrţeno min. 64 GB RAM ANO ANO
serverů (sluţeb TCK) v Hlavním nebo Záloţním datovém centru. Systém umoţní snadný přechod funkce (sluţeb) TC ORP do TCK, včetně ANO moţnosti testování přechodu. Systém umoţní vyuţívat fault tolerance sluţby i pro servery, které nelze
ANO
provozovat v clusteru. ANO
Datová úloţiště Ukládání dat řešit prostřednictvím NAS (Networked Attached Storage)
ANO, ukládání dat navrţeno řešit
popř. SAN (Storage Area Network), s implementovanou TIER
prostřednictvím SAN, produkční
architekturou a HSM (Hierarchical Storage Management) designem.
data se budou ukládat na FC
Produkční data ukládat na TIER 0 na rychlé FC disky (nebo rychlejší)
disky, celý systém je připraven na
diskového úloţiště (např. rychlost pro 4KB bloky alespoň 60 tis. IOPS
budoucí rozšíření o HSM politiku
pro RAID 6, R/W sekvenčně). TIER 1 – v rámci stejného diskového pole budou ukládána data
ANO, navrţené diskové pole
z ostatních aplikací, uţivatelských file sharů apod (např. na SATA disky). umoţňuje mix SSD, FC, SATA disků Data, která jsou vyuţívána pouze periodicky, budou ukládána na TIER 2 ANO, je navrţeno CAS úloţište v rámci Content Addressed Storage. Toto úloţiště, kromě archivních účelů, plní i úlohu tzv. trusted úloţiště. Záloha dat bude prováděna na typicky virtuální páskovou knihovnu buď ANO, zálohování bude řízeno pomocí zálohovacího SW anebo v rámci řízení toku dat HSM enginem.
zálohovacím SW a bude prováděno na diskovou a páskovou jednotku
Politika ukládání dat je řízena externím zařízením – HSM engine
Systém je připraven na budoucí rozšíření o externí HSM zařízení, bude pořízeno v návaznosti na další projekty
Celé řešení je postaveno jako HA – všechny klíčové komponenty jsou
ANO
redundantní. Klíčové komponenty systému pro ukládání dat budou řešeny jako
ANO
redundantní.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 252 (celkem 376)
Všechny parametry úloţišť vzniknou na základě detailního rozboru
ANO, diskové pole disponuje
sluţeb poskytovaných v rámci TCK (kapacita, výkonnost – rozdělení do
dvěma řadiči a 8GB CACHE, kaţdý
Tier, dostupnost a také poţadavky na růst kapacity v čase). V obou
řadič minimálně dva FC porty
datových centrech budou umístěna identická disková úloţiště pro Tier 1
4Gb/s, dva FC 8Gb/s, dva 1
a Tier 2 - kaţdé se dvěma řadiči a 8GB CACHE, kaţdý řadič minimálně
Gb/s iSCSI a jeden 10 Gb/s iSCSI
dva FC porty 4Gb/s, dva FC 8Gb/s, dva 1 Gb/s iSCSI a jeden 10
osazená disky FC a SATA,
Gb/s iSCSI osazená disky FC a SATA, rozšiřitelnost minimálně na 480
rozšiřitelnost minimálně na 480
disků. Tier 0 s podporou technologií NAND SLC, FC konektivitou
disků. Jelikoţ SSD technologie je
a propustností minimálně 60 tis. IOPS při kombinovaném čtení a zápisu
finančně velmi náročná, a pro kapacity a očekáváný výkon nutný k provozování TCK v podstatě zbytečná (domníváme se, ţe finance by nebyly v tomto případě vynaloţeny efektivně, coţ je jednoznačný poţadavek výzvy), není toto řešení součástí navrhované konfigurace.
Rozšiřitelnost datových úloţišť musí být řešena za běhu bez přerušení
ANO
provozu. Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER0: 5TB
ANO
Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER1: 20TB
ANO
Čistá vyuţitelná kapacita pro TIER2: 40TB
ANO
Garantované úloţiště
ANO
Garance neměnnosti uloţených dat.
ANO
Vysoká bezpečnost – nikdy neexistuje tak privilegovaný administrátor,
ANO
aby mohl získat přístup k obsahu objektů, případně objekty mazat nebo manipulovat s podpisy a obsahem. Smazat objekt lze pouze auditovatelným způsobem.
ANO
Je garantovaný skartační algoritmus.
ANO
Sluţba musí být dostupná pro obce III., II. a I., PO kraje, PO obcí.
ANO
Minimální čistá kapacita Garantovaného úloţiště je 7 TB s rozšiřitelností
ANO
na řádově petabytes (PB). Garantované úloţiště umoţňuje bezproblémovou a dlouhodobou
ANO
rozšiřitelnost realizovatelnou bez ohroţení uloţených dat. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 253 (celkem 376)
Garantované úloţiště je vybaveno systémem pro replikaci dat. Replikace a obnova dat Navrţené řešení musí dále obsahovat kvalitní systém pro replikaci dat
ANO ANO ANO
do záloţní lokality pro vysokou dostupnost dat a obnovu provozu řešení po výpadku v libovolném časovém okamţiku. Nutná podpora heterogenních prostředí (diskových polí, serverů,
ANO
operačních systémů, aplikací a SAN přepínačů různých výrobců). Systém musí být schopen vytvářet časové snímky datových transakcí ve ANO vzdálené lokalitě v časovém intervalu 10 s a umoţňovat návrat k libovolnému časovému snímku 72 hodin zpět. Nutná integrace (garance konzistence definovaných časových snímků
ANO
dat) do standardních operačních systémů (VMware, Microsoft Windows, Linux, HP-UX, IBM AIX, SUN Solaris). Jednotlivé časové snímky budou pouţitelné nejen pro účely obnovy
ANO
a dosaţení vysoké dostupnosti aplikací, ale i zálohování a testování provozovaných aplikací. Zálohování a obnova dat Kvalitní systém zálohování a obnovy dat vyuţívající výhod serverové
ANO ANO
virtualizace pro zvýšení dostupnosti aplikací (dat). Zdokumentovaný systém zálohování a obnovy dat rozhodujících aplikací (sluţeb, serverů). Síťová ifnrastruktura Hlavní komponenty aktivní části budou vybaveny redundancí jak na
ANO ANO
úrovni počtu šasi, tak uvnitř kaţdého šasi včetně napájení a bude moţnost realizovat navýšení rychlosti linek na 10Gb/s přidáním nebo výměnou modulů v hardwarové konfiguraci zařízení. Propustnost SAN minimálně 4Gb/s , doporučeno je 8Gb/s.
ANO, navrţena 8Gb/s SAN ANO
Datové centrum Umístění obou center odpovídá poţadavkům na datová centra. Provoz celého TCK je moţný v kterémkoliv z nich. Obě datová centra budou propojena dostatečným počtem Ethernet
ANO ANO ANO
a SAN linek. Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 254 (celkem 376)
7.6.2
Porovnání variant technologických řešení
Z pohledu navrţené architektury řešení TCK se jedná o široce dostupné platformy všech hlavních výrobců. 7.6.2.1
Srovnaní nabídek jednotlivých dodavatelů
Pro účely této studie bylo provedeno orientační poptávkové řízení u dodavatelů technologie, servisních a dohledových sluţeb tak, aby mohly být zpracovány potřebné ekonomické a finanční analýzy. Z oblasti výrobců HW byly osloveny firmy IBM, HP, Dell, v oblasti LAN, dohledu a servisních sluţeb firma Simac. Pro finanční výpočty byly pouţity data z nabídek těch dodavatelů, kteří je pro potřeby studie zaslali. Na základě výsledků poptávkového řízení byla zpracována ekonomická a finanční analýza. Konkrétní nabídky jednotlivých firem jsou na jejich přání povaţovány za neveřejné a nejsou součástí studie proveditelnosti. Výstup z cenového průzkumu i z analýzy dané problematiky je promítnut do rozpočtu v investiční fázi v kapitole 7.6.2.4. i do rozpočtu provozní fáze v kapitole 7.6.4.7. 7.6.2.2
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení
Výhody a nevýhody umístění technologického centra Výhody a nevýhody jednotlivých variant umístění technologického centra MSK jsou uvedeny v následující tabulce. Vzhledem k faktu, ţe kraj disponuje vhodnými prostory pro umístění TCK, nebyla uvaţována a tudíţ také hodnocena varianta umístění TCK v „pronajatých prostorách“. Tabulka č. 67 Zhodnocení umístění TC na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje Varianty realizace TCK
Výhody
Nevýhody
Realizace hlavního i záloţního
Zvýšená robustnost sluţeb
Zvýšené investiční a provozní
TCK vlastními silami
poskytovaných v rámci TCK (dvě
výdaje (je nutné zajistit dvě TC)
v prostorách KÚ (A347
lokality TC)
Nutnost zajistit plnění podmínek
a F306) - Varianta A
Existující prostory vyhovují
výzvy pro prostory
Vysoká dostupnost pracovníků ICT Nízká latence, Realizace hlavního TCK
Zvýšená robustnost sluţeb
Zvýšené investiční a provozní
v prostorách KÚ (A348) a
poskytovaných v rámci TCK (dvě
výdaje (je nutné zajistit dvě TC)
v budově IBC - Varianta B
lokality TC)
Nutnost zajistit plnění podmínek
Existující prostory
výzvy pro prostory Niţší dostupnost pracovníků ICT Nutnost zajistit kvalitní propojení lokalit
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 255 (celkem 376)
Moţnost narušení přenosových tras Zdroj: KÚ MSK, 2010 Z výše uvedeného doporučujeme jako hlavní prostory Technologického centra ponechat stávající technologickou místnost v budově A348, která částečně vyhovuje poţadavkům kladeným na prostory TC s tím, ţe nedostatky budou během realizace TC odstraněny. Jako záloţní prostory TC pak navrhujeme umístění v areálu objektu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje - budova F. Primární a sekundární lokalita musí mít mezi sebou přímé optické spojení a optické trasy musí být v majetku Moravskoslezského kraje. Z cenového hlediska je výhodnější varianta umístění hlavní i záloţní místnosti v budově Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Výhody a nevýhody z hlediska pouţitých zařízení a technologií Tabulka č. 68 Servery Servery
Výhody
Nevýhody
Víceprocesorové
Niţší počet serverů, moţnost
Vysoká cena
servery (4CPU a víc) –
vysokého výpočetního výkonu
Niţší dostupnost, velké ovlivnění sluţeb
kumulace rolí a sluţeb
a aplikací při souběhu aplikací
na jednom serveru bez
Potřeba vysokého počtu LAN/SAN portů
hypervisoru
Nemoţnost provozovat souběţně různé platformy OS Špatná přenositelnost a zastupitelnost Neefektivní vyuţití serverů pro některé sluţby
Vyuţití blade
Snadný deployment jednotlivých
Vysoká cena vzhledem k počtu serverů
technologií
blade serverů
Omezené vyuţití lokálních portů
Vysoká úroveň redundance
Špatná rozšiřitelnost o přídavné karty
Dobrá úroveň managementu Rack servery
Moţnost konfigurovat potřebný
Vysoká cena vzhledem při velkém počtu
výkon a konfiguraci pro kaţdou
serverů
sluţbu
Velké spotřeba místa v datovém centru při
Moţnost kombinovat různé výrobce
velkém počtu serverů
a platformy
Vysoké provozní nároky na energie apod.
Dobrá rozšiřitelnost o přídavné karty Serverová virtualizace -
Schopnost zajištění garance sluţby
Nároky na znalosti a školení pro správu
bare-metal hypervisor
Lepší vyuţitelnost hardware
a management
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 256 (celkem 376)
Niţší nároky na management prostředí Niţší energetické náročnost Přenositelnost, rozšiřitelnost Moţnost vyuţívat HA sluţby i pro servery, které nelze provozovat v clusteru Zdroj: KÚ MSK, 2010 Pro řešení TC kraje je nejlepší vyuţít serverovou virtualizaci s výkonnými rack servery a bare-metal hypervizorem. Tabulka č. 69 Storage Storage
Výhody
Nevýhody
Low End disková
Niţší cena šasi i pevných disků
Niţší spolehlivost
úloţiště
Relativně levná velká dosaţitelná
Niţší kvalita servisního zázemí
kapacita v okamţiku, kdy je
Menší rozšiřitelnost počtu disků
k dispozici disková virtualizace
Menší velikost CACHE Niţší výkon
Midrange disková
Vyšší spolehlivost, dostupnost,
Vyšší cena
úloţiště
rozšiřitelnost (stovky pevných disků)
Licencování některých vlastností a funkcí
Lepší servisní zabezpečení
Certifikace pro většinu systémů
Niţší poruchovost
Široká nabídka dodatečných aplikací
Napojení na dohledové centrum
a podpora výrobců
výrobce Plně duální backplane Vyšší výkonnost systému Většina komponent Hot-plug – vyměnitelných za chodu High End disková
Extrémní rozšiřitelnost (stovky aţ
Vysoká cena
úloţiště
tisíce pevných disků)
Sloţitá implementace
Vysoká dostupnost
Omezený počet partnerů – horší podpora
Kvalitní servisní zázemí Dlouhodobá jistota moţnosti dokupování další diskové kapacity Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 257 (celkem 376)
Doporučená varianta pro centrální diskové úloţiště je midrange diskové pole. Sluţby negarantovaného úloţiště je moţné výhodně řešit pomocí prezentace diskového prostoru v rámci centrálního úloţiště (se všemi benefity v oblasti spolehlivosti, technologie, zabezpečení, servisního zajištění spojenými s midrange diskovým polem). Tabulka č. 70 Přístup k datovému úloţišti Typ přístupu
Výhody
Nevýhody
SAN
Ţádný vliv na provoz LAN
Vysoké pořizovací náklady
Snadná správa Rychlost 8 Gb Otevřené řešení NAS
Umoţňuje sdílené ukládání souborů
Negativní vliv na provoz sítě LAN
i přístup k nim
Nevhodnost pro datově intenzivní prostředí
Jednoduchý management
Nepříliš vhodné pro produkční prostředí s virtualizací
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Pro zabezpečení poţadovaných parametrů, výkonnosti, dostupnosti, redundance a stability navrhujeme vyuţití infrastruktury SAN na bázi protokolu Fibre Channel. Technologie NAS můţe být pouţita pro přístup k negarantovanému úloţišti. Tabulka č. 71 Pásková knihovna Typ
Výhody
Nevýhody
Pásková jednotka
Cena
Není moţnost rozšířit Kapacita 1 páska Ruční výměna pásek
Autoloader
Modulární / rozšiřitelná
Není moţnost rozšířit
Automatická výměna pásek
Maximálně 16 pásek
Rozhraní SAS/SCSI
Pásková knihovna
Modulární / rozšiřitelná
Cena
Automatická výměna pásek Rozhraní SCSI/SAS/FC/iSCSI Velká kapacita pásek Moţnost dlouhodobých cyklů bez zásahu obsluhy
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 258 (celkem 376)
Vysoká rychlost čtení / zápis
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Preferovaná varianta je pásková knihovna vzhledem k ceně, rychlosti čtení a zápisu, modularitě, kapacitě a snadnosti obsluhy. Tabulka č. 72 Virtualizace Technologie
Výhody
Nevýhody
VMware vSphere
Leader na trhu se serverovou
Ve srovnání s konkurencí nenabízí zdarma
virtualizací
funkcionalitu ţivé migrace virtuálního stroje
Pokročilé funkce správy virtuálního
mezi fyzickými servery
prostředí Sluţby vysoké dostupnosti Mnoţství funkcí umoţňující automatický a bezúdrţbový běh virtuálního prostředí Citrix Xen Server
Dobrá funkcionalita hypervisoru
Nemoţnost migrovat virtuální disky Sloţitá konfigurace sluţby vysoké dostupnosti Chybí podpora vyššího počtu síťových adaptérů
Microsoft Hyper-V
Integrace management konsole do
Chybí enterprise funkcionality hypervizoru
Microsoft System Center
Nemoţnost migrovat virtuální disky Závislost na ovladačích třetích stran Komplikovaná správa celého prostředí
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Vzhledem k jiţ pouţívané virtualizační technologii, funkcionalitě a poţadavkům na provoz TC kraje bude nejvhodnější implementovat virtualizační technologii VMware vSphere, která při porovnání celkových nákladů vychází srovnatelně s konkurencí při významně lepší funkcionalitě. 7.6.2.3
Analýza technických a bezpečnostních rizik
Kaţdá aplikace (IS, registr) je zranitelná, bezpečnostní politika IS pouze sniţuje pravděpodobnost uplatnění hrozeb a úroveň zranitelnosti. Provozovatel je povinen při provozování aplikací (systémů) a správě dat Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 259 (celkem 376)
uloţených v TC zajišťovat ochranu a bezpečnost informací. Bezpečnost informací tvoří systém opatření, jejichţ cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost informací, s nimiţ tyto aplikace nakládají, a prosadit odpovědnost správců a uţivatelů za prováděnou činnost. Dle § 5a odst. 1 a § 5b zákona č 365/2000 Sb . a ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 529/2006 Sb jsou stanoveny následující minimální cíle bezpečnosti informací TC:
identifikaci aktiv a bezpečnostních hrozeb,
stanovení klasifikace ukládaných dat,
popis komunikační HW architektury z pohledu bezpečnosti (popis protokolů, portů, atd.),
popis umístění komponent HW architektury, včetně zajištění jejich vyuţívání a správy,
popis zajištění dohledu nad celou architekturou řešení (napojení na dohledové systémy),
popis správy a ověřování uţivatelských přístupů,
popis metod a postupů pro vypracování bezpečnostního projektu TC.
bezpečnost TCK se prolíná všemi vrstvami a všemi prvky řešení.
Bezpečnostní politika ICT vţdy tvoří základ pro všechny projekty nejen v oblasti ICT, které svoje bezpečnostní řešení budou vţdy, o vedeních společnosti schválenou bezpečnostní politiku (strategii), opírat. Proto její existenci v podobě, která je v souladu s uznávanými standardy a normami (zejména ČSN ISO 27001, ČSN ISO 17799) a samozřejmě skutečnými potřebami povaţujeme, vzhledem k budování nového komplexního IS, za klíčovou. Dodanou bezpečnostní politiku nelze povaţovat za zcela ideální dokument představující celkovou bezpečnostní politiku ICT odpovídající obecným standardům a normám. Hlavní problém současné bezpečnostní politiky ICT spatřujeme v tom, ţe nijak formálně nedefinuje kritická informační aktiva, zejména pak citlivá data, která by se měla chránit. Pro budování a řízení bezpečnosti IS/ICT je zcela klíčové vědět, co se má chránit a jaká rizika jsou spojená s ohroţení kritických aktiv. Definice aktiv by ideálně měla proběhnout na základě provedené analýzy rizik, kterou povaţujeme z hlediska řízení bezpečnosti IS/ICT a budování nového komplexního IS také za klíčovou. Další problém současné celkové bezpečnostní politiky ICT vidíme v nedostatečné definici organizačního a procesního zajištění (definici rolí a procesů) řízení bezpečnosti IS/ICT. Zejména vzhledem k implementaci nového komplexního IS by měly být role a procesy související s řízením bezpečností IS/ICT formálněji definovány právě v celkové bezpečnostní politice ICT a dále detailněji rozpracovány v navazující bezpečnostní dokumentaci. Zejména by měly být formálně definované následující funkce (role):
Bezpečnostní manaţer – řídící orgán odpovědný za bezpečnost ICT organizace, který řídí implementaci bezpečnostních řešení atd.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 260 (celkem 376)
Bezpečnostní správce (i) – výkonný orgán odpovědný za dodrţování a prosazování bezpečnostní politiky a správu incidentů.
Funkci osoby zodpovědné za zajištění (řízení) bezpečnosti ICT (bezpečnostní manaţer) by neměla vykonávat osoba, která je zaměstnancem odboru informatiky Krajského úřadu MSK. V rámci bezpečnosti je nutné zachovat vysokou, nejlépe úplnou, míru nezávislosti na řízení bezpečnosti IS/ICT a být přímo podřízeno managementu organizace bez vazeb na řízení IS/ICT. Poţadavky na firewall Firewallové řešení by mělo být koncipováno jako UTM (Unified threat management). Toto řešení v sobě integruje kromě samotného firewallu i antivirovou ochranu, systém pro detekci/prevenci průniků a filtrování obsahu webové komunikace. UTM firewall umoţňuje filtrování na úrovni 3. a 7. vrstvy modelu OSI. Internetové připojení Technologické centrum by mělo být připojeno do Internetu alespoň dvěma na sobě nezávislými linkami, z nichţ jedna by měla být napojena přímo na KIVS, druhá ideálně nezávislého internetového poskytovatele (ISP) s garantovanou vysokou dostupností. Připojení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje do Internetu je zajištěno přes stávajícího poskytovatele. Připojení do KIVS je nutno v rámci projektu vybudovat. Redundanci internetového připojení by mělo podporovat samostatné řešení – definování více externích síťových rozhraní jako redundantních pro spojení do KIVS a moţnost současného vyuţití vybraných z nich pro příchozí spojení z Internetu. Vysoká dostupnost Firewall je z hlediska dostupnosti aplikačních serverů z Internetu úzkým místem, proto by firewallové řešení mělo být realizováno s ohledem na jeho vysokou dostupnost. Navrhujeme zapojit dva totoţné firewally do clusteru v reţimu aktivní/pasivní, tj. v normálním provozu půjde veškerý provoz přes primární firewall, v případě jeho výpadku bude provoz automaticky přesměrován skrze sekundární firewall. Pro realizaci vysoké dostupnosti firewallového řešení je nutné mít na obou firewallech dostatek portů. Je proto třeba zváţit moţnosti rozšíření stávajícího firewallového řešení nebo nasazení nového. Pro připojení interních sítí doporučujeme pouţít na firewallu gigabitová síťová rozhraní. Spojení mezi firewallem a load balancerem doporučujeme realizovat také redundantním způsobem. Aplikační firewall (proxy)
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 261 (celkem 376)
Firewallové řešení by mělo umoţňovat filtrování na úrovni 7. vrstvy OSI modelu, tj. na aplikační úrovni. Primárně by mělo být toto filtrování pouţito pro protokoly HTTP a HTTPS a dále pro ty protokoly, co pouţívá tlustý klient na mobilních zařízeních pro komunikaci s aplikačními servery. Filtrování na aplikační úrovni by mělo být pouţito zejména pro přístup na vybranou virtuální adresu (VIP) load balanceru na interní síti, prostřednictvím které se bude dále přistupovat na aplikační servery. V rámci tohoto provozu by měla být povolena pouze spojení, která odpovídají komunikaci mezi tlustým klientem a aplikačním serverem a protokolům HTTP/HTTPS. Ochrana webového provozu Vzhledem k tomu, ţe v celém řešení je pouţito i prostředí MS Windows, doporučujeme, aby firewallové řešení umoţňovalo základní antivirovou ochranu na úrovni protokolů HTTP/HTTPS. Tato ochrana by měla zamezit průniku virů, trojských koňů, ActiveX komponent obsahujících škodlivý kód atd. směrem od klientů (mobilních zařízení) k aplikačním serverům na interní síti. Firewallové řešení by mělo dále umoţňovat ochranu webových sluţeb zaloţených na technologii XML a komunikaci mezi aplikacemi prostřednictvím protokolu SOAP. Tato ochrana by měla spočívat ve verifikaci protokolů HTTP, XML a metod v SOAP poţadavcích, zda odpovídají příslušným RFC. Systém pro prevenci/detekci průniku
Firewallové řešení by mělo obsahovat systém pro prevenci/detekci průniku (IPS/IDS). Tento systém by měl chránit interní sítě před těmito typy útoků a neţádoucími činnostmi:
DoS (Denial of Service)
Útoky na protokoly TCP/IP
Útoky zaměřené na známé zranitelnosti webových i jiných aplikací a sluţeb
Průzkumy sítě – skenování portů, mapování sítí atd.
Různé anomálie v síťovém provozu
Ochrana před viry, spyware atd.
Při analýze bezpečnostních a technických rizik je třeba se zabývat třemi oblastmi:
technologie zajišťující bezproblémový chod hardwarových prostředků ICT. Předpokladů pro jejich řádnou funkci je celá řada, patří mezi ně například nepřerušitelné napájení bez rušivých signálů, udrţování teploty a vlhkosti prostředí v doporučeném rozmezí, elektromagnetické odstínění a další. Technologie, které vytvářejí toto základní prostředí pro ICT zařízení, mají zcela zásadní vliv na dostupnost aplikací a dat. Souhrnně se označují jako síťová kritická fyzická infrastruktura.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 262 (celkem 376)
fyzická bezpečnost hardwarových prostředků ICT. Tato oblast sice nebývá vnímána jako hlavní zdroj ohroţení, avšak průzkumy ukazují, ţe se výrazným způsobem podílí na bezpečnostních incidentech ICT. Patří do ní poruchy hardwaru, chyby obsluhy, krádeţe zařízení nebo dat, která jsou zpravidla cennější neţ samotná ICT zařízení, vnitřní nepovolený přístup, zneuţití zařízení, přírodní katastrofa, poţár a další. V podstatě jde o narušení hardwarových prostředků v místě jejich instalace, tj. v datovém sále nebo v serverovně.
datová a softwarová bezpečnost, kterou veřejnost vnímá jako primární zdroj hrozeb pro ICT. Sem patří takové fenomény jako spam, počítačové viry, softwarové chyby, chyby LAN a WAN, vnější nepovolený přístup a zneuţití dat. Tuto oblast řeší softwaroví specialisté, avšak jen za předpokladu, ţe první a druhá oblast zabezpečení, tedy zajištění provozního prostředí a fyzické bezpečnosti ICT zařízení, byly řádně ošetřeny.
V následující tabulce je zpracován přehled technických rizik: Tabulka č. 73 Technická a realizační rizika Míra pravděpo Riziko
Míra
dobnosti
dopadu
výskytu
Opatření k omezení rizika
HW architektura není
Navrhnout technickou architekturu
optimální – dochází
dostečně robustní, škálovatelnou,
k nestabilitě systému,
rozšiřitelnou, integrovatelnou, zaloţenou
výpadkům aplikací, není
3
1
dostatečný diskový
na technologii virtualizace (nezávislost aplikací na konkrétním HW).
prostor, není moţné HW dále rozšiřovat. Termín dodání
Aktivně, s dostatečným předstihem
jednotlivých technických
prověřovat veškeré termíny
komponent nebude dodrţen
2
2
harmonogramu související s dodávkou HW. Včas eskalovat a řešit moţné zpoţdění termínu.
Vyhrazené systémové
Alokovat dostatečnou kapacitní rezervu
zdroje pro provoz
technologického centra pro provoz
centrálních aplikací nebudou dostatečné
3
2
centrálních aplikací. Průběţně sledovat volné systémové zdroje technologického centra
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 263 (celkem 376)
a v případě potřeby řešit jejich navýšení. Síťová konektivita mezi TCK a jeho zákazníky není postačující
Odhadnout potřebný datový tok mezi 3
1
TCK a jeho zákazníky a v případě, ţe propustnost nebude dostatečná, zahájit aktivity zaměřené na její posílení.
Nebude zajištěna
Vyhradit dostatečné finanční zdroje na
odpovídající technická
pokrytí nezbytné technické podpory ze
podpora po dobu udrţitelnosti projektu
2
1
strany dodavatele. Implementovat známé a prověřené technologie, které lze, alespoň částečně, spravovat vlastními zdroji.
Pokrytí SW licencemi není
Na základě výčtu sluţeb TCK navrhnout
dostatečné
odpovídající počet licencí. 1
1
Vyčlenit dostatečné finanční zdroje pro potenciální nákup chybějících licencí. Mít pod kontrolou následné rozšiřování sluţeb TCK.
Neodpovídající prostory
Prostory TCK musí odpovídat
pro vybudování TCK
podmínkám, IOP výzvy č. 08 HW navrhovat dostatečně robustně tak, 3
1
aby bylo moţné jej v maximální moţné míře „pouze“ rozšiřovat. Prostory navrhnout dostatečně velké – počítat s jistou rezervou při jeho následném rozšiřování.
Vysvětlivky: 1 – nízká 2 – střední 3 – vysoká Zdroj: KÚ MSK Identifikace hrozeb, dopadů a zranitelnosti, které mohou ohrozit fungování sluţeb a aktiv ICT a ohodnocení jejich negativních účinků V současné době se jako nejaktuálnější jeví následující hrozby v souvislosti s provozováním ICT:
Interní zaměstnanci
Malware Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 264 (celkem 376)
Exploity zranitelností
Sociální inţenýrství patří také mezi narůstající hrozby a můţeme očekávat stále více útoků tohoto typu.
Aktualizace systémů (analyzování logů a výstraţné informace).
Redukce rozpočtů v souvislosti s ekonomickou krizí (rostoucí hrozba).
Nestabilita poskytovatelů (třetí strany).
Je proto nutno dodrţovat jak předepsané poţadavky na fyzickou bezpečnost TC, tak na samotné provozování ICT. V této oblasti je třeba dodrţovat zejména doporučení pro implementaci systému pro detekci průniků testování zranitelností na klientské straně vyuţívání systémy pro prevenci průniků integrovat problematiku sociální inţenýrství do hodnocení informační bezpečnosti. Specifikace poţadavků na fyzickou bezpečnost a její návrh řešení Fyzickou bezpečností se rozumí ochrana před přírodními hrozbami a fyzickými útočníky. Specifikace vybavení hlavní i záloţní technologické místnosti jiţ byla definována. Je dobré si připomenout základní normy, které pro fyzickou bezpečnost platí:
EN 54-1 – Elektrická poţární signalizace
EN 50131 – Poplachové systémy EZS
EN 50132/133 – Poplachové systémy CCTV
EN 1143-1 – Bezpečnostní úschovné objekty: fyzická odolnost
E N 1047 – Bezpečnostní úschovné objekty: poţární odolnost
ISO 14520 – Plynové hasicí systémy
I ostatní systémy musí mít vhodnou architekturu, protoţe prakticky u všech dalších systémů můţeme nalézt vazbu mezi jejich funkcí a funkcí ICT. Jsou tak rovněţ potenciální hrozbou řádnému provozu ICT. Jedná se o například o datovou kabeláţ, stabilní hasicí zařízení, elektrickou poţární signalizaci včetně detektorů poţáru, elektronický zabezpečovací systém, systém řízeného přístupu, zařízení fyzické infrastruktury (rackové stojany, zdvojená podlaha apod.) a další podruţné technologie. V neposlední řadě fyzická bezpečnost zahrnuje systémy monitoringu (technologický dohled) výše uvedených technologií. Monitorujeme stavy nonICT technologií, sledujeme trendy a předcházíme bezpečnostním incidentům. Dále musí správce datového centra zabránit škodám pocházejícím z tepelného přehřátí, zaplavení vodou, z nesprávné obsluhy nebo z odcizení. Specifikace a návrh řešení bezpečnosti provozu ICT Bezpečnost provozu ICT lze specifikovat a rozdělit následujícím způsobem: Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 265 (celkem 376)
Bezpečnostní politika:
Zajištění řízení a podpory pro informační bezpečnost
Organizace informační bezpečnosti:
Řídit informační bezpečnost v organizaci
Udrţovat organizační provozní pravidla při zpracování informací a při přístupech tzv. „třetích stran“
Udrţovat bezpečnost informací v případě tzv. „outsourcing“ při jejich zpracování
Klasifikace a správa aktiv
Údrţba vhodné ochrany aktiv organizace a zajištění, aby informace měly poţadovanou úroveň ochrany.
Personální bezpečnost
omezit rizika lidských omylů, krádeţe, zpronevěry nebo zneuţití informací. Zajistit povědomí uţivatelů o informační bezpečnosti a zvyšovat kvalifikaci v této oblasti.
Fyzická bezpečnost a bezpečnost prostředí
zabránit neautorizovaným přístupům, zničení, ztrátám nebo zneuţívání aktiv a přerušením aktivit organizace, předcházet krádeţím, atd.
Správa počítačů a sítí:
Zajistit správnost a bezpečnost zařízení, která zpracovávají informace
Minimalizovat rizika systémových selhání
Chránit integritu SW a informací
Udrţovat integritu a dostupnost zpracování a přenosu informací
Chránit informaci v sítích a zajistit ochranu podpůrné infrastruktury
Zabránit zničení majetku a přerušení aktivit organizace
Zabránit ztrátám, modifikacím a zneuţití informací při jejich výměně mezi organizacemi.
Systémy řízeného přístupu:
Řídit přístup k informacím
Zabránit neautorizovaným přístupům k IS
Zajistit ochranu síťových sluţeb
Zabránit neautorizovaným přístupům k počítačům Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 266 (celkem 376)
Detekce neautorizovaných přístupů
Zajistit informační bezpečnost u mobilních počítačů a při vzdálených relacích
Vývoj a údrţba systému:
Zajistit zabudování bezpečnosti do operačních systémů
Zabránit ztrátám, modifikaci a zneuţití uţivatelských dat v programových aplikacích
Ochránit důvěrnost, autentičnost a integritu informací
Zajistit, aby ICT projekty a ICT podpora byly prováděny bezpečným způsobem
Provádět bezpečnostní údrţbu aplikací a dat
Havarijní plány a plán obnovy
zabránit přerušení aktivit organizace po závaţných selháních IS a po katastrofách
Soulad s existující legislativou a jinými bezpečnostními normami a předpisy organizace:
Vyvarovat se střetům s trestní nebo občanskou legislativou
Zajistit soulad systémů s bezpečnostními normami organizace
Maximalizovat účinnost auditů systému a minimalizovat jejich rušivé dopady
Pro návrh bezpečnosti provozu ICT je neustále mít na zřeteli následující základní bloky informační bezpečnosti:
Bezpečnostní politika a shoda
Bezpečnostní nástroje
Správa rizik
Bezpečnostní postupy
Správa hesel
Mezi nejdůleţitější bezpečnostní pravidla platí:
Nepovolení pohybu neoprávněných osob v místnosti technologického centra bez patřičného dohledu.
Provozování
neautorizovaných
bezdrátových
přístupových
bodů
v budově
Krajského
úřadu
Moravskoslezského kraje.
Nesdílení informací organizace Krajského úřadu Moravskoslezského kraje či jiných citlivých informací s neoprávněnými lidmi.
Neukládání citlivých dat na nevhodné místo. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 267 (celkem 376)
V následující tabulce jsou shrnuta bezpečností rizika: Tabulka č. 74 Bezpečnostní rizika
Popis rizika
Dopad
Pravd
na
ěpodo
Opatření k omezení
projekt
bnost
rizika
Dopad na projekt
Je zpracován bezpečnostní
Nedojde k takovému
projekt, dotčení pracovníci
chování jedince, které by
jsou pravidelně školeni
vedlo k neoprávněnému
a informováni, dále je
nakládání
prováděna obecná
s klasifikovanými
personální politika.
informacemi nad rámec
Personální
3
1
schválených opatření a postupu. Administrativní
Je nutno důsledně
Nedochází k přístupu
dodrţovat veškerá opatření
nepovolaných osob ke
a postupy vyplývající ze
klasifikovaným
zpracovaného
informacím nad rámec
bezpečnostního projektu,
odpovídajícího oprávnění.
interních předpisů. Jsou implementovány 2
2
a pouţívány veškeré pracovní postupy, veškeré informace jsou řádně klasifikovány a evidovány, je vyloučen přístup nepovoleným osobám, jsou sledovány toky informací od jejich uloţení-zpracování aţ po skartaci
Objektová
2
2
Je zajištěno střeţení
Nedochází přístupu
objektu, řešen reţim
nepovolaných osob do
přístupu, je minimalizováno
prostor technologického
nebezpečí poškození či
centra.
zničení informací, je
Nedojde k narušení či
zajištěna ochrana před
zničení informací
neúmyslným narušením.
prostřednictvím
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 268 (celkem 376)
přírodních vlivů či prostřednictvím záměrné neselektivní fyzické likvidace systémů zpracovávajících informace. Technická
3
1
Jsou implementována
Nedochází k přístupu
vhodná technická opatření
nepovolaných osob ke
pro zajištění odpovídající
klasifikovaným
bezpečnosti
informacím.
zpracovávaných informací (především nemateriální povahy) v návaznosti na schválený bezpečnostní projekt.
Rizika vyplývající ze
Je zpracován bezpečnostní
Je zabráněno
zabezpečení
projekt pro jednotlivé
neoprávněnému přístupu
informačních systémů
prostředky TCK, jsou
do systémů
zpracovány bezpečnostní
zpracovávajících
projekty pro jednotlivé
informace, nedojde
aplikace (typizované
k neoprávněné nebo
projekty vyplývající z IOP
neodborné manipulaci,
výzvy č. 08) vyuţívající
nedojde ke ztrátě
infrastruktury TCK.
funkčnosti informačního
Průběţně je prováděna
systému, nedojde ke
bezpečností analýza. Jsou
ztrátě či degradaci
vypracovány a dodrţovány
zabezpečení
bezpečnostní provozní
informačního systému.
3
2
směrnice pro veškeré dotčené systémy. Případná kryptografická ochrana je vzhledem k náročnosti na technické prostředky i lidské zdroje nasazována pouze v odůvodněných případech ve kterých je předpokládáno zpracování
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 269 (celkem 376)
klasifikovaných informací, jejichţ případné vyzrazení by mohlo způsobit škody značného finančního rozsahu. Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.6.2.4
Rozpočet v investiční fázi
Tabulka č. 75 Rozpočet projektu TCK v investiční fázi Poloţka
Částka
Síťová infrastruktura
21.273.000
Datové centrum
6.980.000
Serverová infrastruktura
4.270.000
Serverová virtualizace
2.640.000
Datová úloţiště
5.000.000
Garantované úloţiště
2.000.000
Replikace a obnova dat
6.468.000
Zálohování a obnova dat
3.250.000
Systém dodávky elektrické energie Celkem
500.000 52.381.000
Zdroj: Eunice consulting, upraveno KÚ MSK, 2010 7.6.3
Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace
Při zadávání veřejných zakázek souvisejících s realizací projektu je příjemce povinen postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění a v případě zakázek nespadajících do reţimu zákona se řídí Závaznými postupy pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007 2013, schválenými usnesením vlády č. 48 ze dne 12. ledna 2009, nebo v souladu se svými vnitřními předpisy, jsou-li přísnější. 7.6.3.1
Specifikace zadání technického řešení
Specifikace parametrů serverové části Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 270 (celkem 376)
Na základě analýzy stávajícího stavu ICT na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje je plánovaný počet serverů minimálně 12. Tabulka č. 76 Servery – AP a DB parametr
poţadovaná hodnota
Provedení serveru
do racku,
Počet procesorů/ jader
2x procesor s moţnosti rozšíření na 4, frekvence minimálně 2,1 GHz, minimálně 6 jádrový
Velikost pamětí
64 GB s moţností rozšíření
Interní disky
2x 146 GB SAS 15.000 otáček
Ochrana dat
data uloţená na systémových discích musí být chráněna pomocí technologie RAID
DVD mechanika
interní DVD+/-RW
Napájení
redundantní zdroje napájení a chlazení.
Ethernet
8 x 10/100/1000 Ethernet Adapter
SAN
2 x 8 Gb/s FC Single Adapter
Management serveru
karta pro vzdálený management serveru
Záruka
5 let, zásah na místě, telefonická podpora na telefonu v českém jazyce. záruka musí obsahovat i cenu veškerých náhradních dílů, práci a cestovní náklady technika.
Certifikace
certifikace serveru pro nabízenou virtualizační platformu
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 77 Servery pro podporu provozu parametr
poţadovaná hodnota
Provedení serveru
do racku,
Počet procesorů/ jader
2 x procesor, frekvence minimálně 2,1 GHz, minimálně 4 jádra
Velikost pamětí
16 GB s moţností rozšíření, ECC
Interní disky
2 x 146 GB SAS 15.000 otáček
Ochrana dat
data uloţená na systémových discích musí být chráněna pomocí technologie RAID
DVD mechanika
interní DVD+/-RW Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 271 (celkem 376)
Napájení
redundantní zdroje napájení a chlazení.
Ethernet
4 x 10/100/1000 Ethernet Adapter
SAN
2 x 4 Gb/s FC Single Adapter
Management serveru
karta pro vzdálený management serveru
Záruka
5 let, zásah na místě, telefonická podpora na telefonu v českém jazyce. záruka musí obsahovat i cenu veškerých náhradních dílů, práci a cestovní náklady technika.
Certifikace
certifikace serveru pro nabízenou virtualizační platformu
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Definice parametrů diskového pole Tabulka č. 78 Diskové pole (primární a sekundární lokalita) parametr
poţadovaná hodnota
Storage procesor
min 2 x, kaţdý řadič minimálně dva FC porty 4 Gb/s, dva FC 8 Gb/s, dva 1 Gb/s iSCSI a jeden 10 Gb/s iSCSI
Typ disků
SSD, FC, SATA (moţnost mixovat FC a SATA uvnitř jedné police)
Front-end porty
min 2 FC porty na storage procesor
Cache
min 8 GB Cache
Funkcionalita
Moţnost automatického Tieringu nástroj pro jednotný management všech diskových polí umístěných v prostředí prostřednictvím intuitivního a jednoduchého webového rozhraní nástroj umoţňující vytváření low kapacity snapshotů dat uloţených na poli nástroj umoţňující klonování dat diskových prostor a tím vytváření záloţních kopií dat nástroj pro synchronní nebo asynchronní zrcadlení dat mezi dvěma diskovými poli nástroj umoţňující kopírovat data z diskového pole na libovolné jiné diskové zařízení připojené do SAN nebo naopak bez účasti jakéhokoli serveru
Kapacita
TIER 1 FC nebo SAS disky 15.000 otáček disková kapacita min 5 TB TIER 2, 3 FATA nebo SATA disky 7.200 otáček Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 272 (celkem 376)
disková kapacita min 60 TB (20 + 40 TB) Záruka
5 let, zásah na místě, telefonická podpora na telefonu v českém jazyce. záruka musí obsahovat i cenu veškerých náhradních dílů, práci a cestovní náklady technika.
Certifikace
certifikace pro nabízenou virtualizační platformu podpora většiny OS
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Garantované úloţiště – samostatné úloţiště v RACKU Tabulka č. 79 Garantované úloţiště parametr
poţadovaná hodnota
Funkcionalita
podpora protokolů CIFS, NFS, http, HTTPS, WEBDAV garantovaná neměnnost uloţených dat garantovaná jedinečnost dat garantovaná autentičnost a nepodvrţitelnost obsahu archivu (certifikace US SEC 17 CFR 240.17a4, certifikáty EU) vysoká bezpečnost dat garantovaná nesmazatelnost uloţených dat
Kapacita
čistá kapacita 7 TB moţnost rozšíření na více neţ 40 TB
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Zálohování - popis zálohovací knihovny a software pro zálohování Tabulka č. 80 Zálohovací systém parametr
poţadovaná hodnota
Zálohovací knihovna
FC konektivita certifikace pro nabízený zálohovací SW 2 x mechaniky LTO-5 (s moţností rozšíření) Min 128 slotů pro média (s moţností rozšíření)
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 273 (celkem 376)
čtečka čárového kódu Rack provedení Zálohovací SW
zálohovací SW bude splňovat následující základní vlastnosti : online záloha databází podpora zálohování typu D2D , D2T, D2D2T nativní podpora zálohování virtualizační vrstvy podpora zálohování na pásky i virtuální knihovny certifikace pro pouţívané operační systémy a aplikace (MS SQL, Oracle DB, ...) podpora SAN nabízené mechaniky podpora fyzických i virtuálních knihoven integrace se zvolenou vizualizací
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Replikace dat a obnova provozu po výpadku
Navrţené řešení musí dále obsahovat kvalitní systém pro replikaci dat do záloţní lokality pro vysokou dostupnost dat a obnovu provozu řešení po výpadku v libovolném časovém okamţiku.
Nutná podpora heterogenních prostředí (diskových polí, serverů, operačních systémů, aplikací a SAN přepínačů různých výrobců).
Systém musí být schopen vytvářet časové snímky datových transakcí ve vzdálené lokalitě v časovém intervalu 10 s a umoţňovat návrat k libovolnému časovému snímku 72 hodin zpět.
Nutná integrace (garance konzistence definovaných časových snímků dat) do standardních operačních systémů (VMware, Microsoft Windows, Linux, HP-UX, IBM AIX, SAN Solaris).
Systém zajistí tvorbu časových snímků v pravidelných intervalech, nebo přímo ze serveru pracujícího s daným datovým prostorem, na který se aplikuje CRR (Kontinuální zálohování transakcí dat).
Jednotlivé časové snímky budou pouţitelné nejen pro účely obnovy a dosaţení vysoké dostupnosti aplikací, ale i zálohování a testování provozovaných aplikací.
SAN infrastruktura SAN plně redundantní design. 2 přepínače v primárním centru, dva v centru záloţním, propojené mezi sebou. LAN infrastruktura Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 274 (celkem 376)
Redundantní design LAN sítě pro připojení serverů. Další vybavení datového centra Potřebné RACK rám/y – 42U 600/1000mm kompatibilní se všemi nabízenými komponentami v rack provedení včetně monitorovaných PDU (power distribution unit). Shrnutí poţadavků: Pro monitorování síťové infrastruktury navrhnout a implementovat systém umoţňující:
Sledování aktuálních síťových stavů prostřednictvím webového rozhraní, zobrazení historií událostí, logovacích souborů atd.
Monitoring zařízení a spojení a notifikací.
Monitorování síťových sluţeb (SMTP, POP3, HTTP, NNTP, PING, atd.)
Schopnost definovat síťovou hostitelskou hierarchii, umoţňující zjištění rozdílu mezi zařízením (sluţbou), které je vypnuté a které nedostupné.
Moţnost poslat zprávu o stavu sítě, zařízení (přes email, GMS, pager nebo na další uţivatelem definované zařízení); moţnosti eskalace zprávy.
Grafické zobrazení mapy sítě.
Automatický scan sítě.
Monitoring a grafické zobrazení vyuţití linek.
Pro monitorování aplikací a serverových OS navrhnout navrhnout a implementovat systém umoţňující:
Sledovat běh aplikací a operačních systémů, hlásit provozní problémy.
Monitorování databází DB2, Oracle, MS SQL.
Monitorování dostupnosti a doby odezvy informačních systémů.
Moţnost poslat zprávu o stavu aplikací(přes email, GMS, pager nebo na další uţivatelem definované zařízení); moţnosti eskalace zprávy.
Integrovanou knowledge base s moţností vytváření vlastní znalostní báze.
Automatizování administrativních úloh.
Pro monitorování HW navrhnout navrhnout a implementovat systém umoţňující:
Monitorování a správu HW zařízení (servery, diskové pole, síťové prvky).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 275 (celkem 376)
Monitorování hostitelských zdrojů (vytíţenost procesoru, vyuţití disku a pamětí, běţící procesy, logovací soubory, atd.).
Centrální a automatizovanou správu zařízení a sluţeb.
Přehled o vyuţívání zařízení a moţnosti zjednodušení jejich správy.
Přehled o změnách konfigurace prostředí ICT.
Přehled o historii provozu (dostupnost, výpadky, výkon) zařízení a sluţeb.
Systém pro sledování datových toků by měl umoţňovat následující:
Detailně monitorovat síťový provoz v reálném čase i umoţnit získat přehled o síťové aktivitě v rámci specifikovaného časového období v minulosti.
Získat přesné informace o veškeré síťové aktivitě – např. kdo komunikoval s kým, kdy, kolik se přeneslo dat, pomocí které sluţby atd.
Předcházet výpadkům a zahlcením sítě (upozorňovat na různé anomálie síťového provozu).
Zvýšit bezpečnost síťového provozu odhalením vnějších i vnitřních útoků.
Sledovat aktivity uţivatelů i aplikací (sluţeb), dohlíţet nad vyuţitím linku do Internetu.
Určit kritická místa sítě a optimalizovat její infrastrukturu (plánování kapacit sítě).
Systém pro monitorování prvků infrastruktury i systém pro monitorování datových toků je vhodné realizovat jako jeden modulární systém, zjednoduší se tím jeho správa. 7.6.3.2
Poţadavky na implementaci, školení a technickou podporu
Vybraný dodavatel ve spolupráci s jeho subdodavateli provede kompletní implementaci. V průběhu implementace bude prováděno testování jednotlivých komponent, včetně provedení testů redundance a odolnosti proti plánovanému selhání redundantních komponent. Díky redundanci, by se pak v provozu neměli objevit chyby způsobené neţádoucími výpadky komponent. Dodavatel bude při implementaci dodrţovat zásady projektového řízení. Součástí implementace bude odpovídající školení v nezbytně nutném rozsahu, dle poţadavku objednatele. Implementační dodavatel prokáţe odborné předpoklady pro implementaci TC a integraci do stávajícího TC a zkušenosti s implementovanými technologiemi. Dodavatel musí disponovat dostatečným týmem odborných specialistů a dostupným servisním zajištěním. Výhodou jsou prokazatelné znalosti vlastností technologií více výrobců serverů, diskových úloţišť, LAN, SAN technologii včetně virtualizačních technologií. Technická podpora
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 276 (celkem 376)
Dodavatel zajistí odpovídající kvalitu technické podpory pro veškeré technologické celky TC tak, aby byly splněny SLA na jeho provoz a kvalitu sluţeb po minimální dobu trvání projektu. Technická podpora by měla být dedikovaná jako Singl point of contact. Je nezbytné mít zajištěnou maintenance na všechny kritické komponenty systému po celou dobu udrţitelnosti projektu. Technická podpora musí být zahrnuta do prodejní ceny a neměla by být součástí provozních nákladů. Jedná se zejména o:
SAN a LAN komponenty
Serverovou virtualizaci
Diskovou virtualizaci
Rackové servery
UPS
bezpečnostní produkty
Komponenty TC kraje s velmi nízkou poruchovostí, nízkým dopadem na poskytované sluţby vzhledem k redundanci a předpokládanému velkému poklesu cen komponent v budoucnosti, můţou mít maintenance niţší neţ 5 let. Jedná se zejména o:
blade karty
nákup disků do storage je vhodné rozloţit rovnoměrně v čase
mechanické komponenty datového centra
Poţadavky na dodavatele a provozovatele TCK Poţadavky na dodavatele
Zkušenost s obdobnými projekty: Dodavatel prokáţe seznamem významných dodávek obdobného charakteru za poslední 3 roky
Certifikace dodavatele: Dodavatel prokáţe udělenými certifikáty (ISO apod.) a stupněm partnerství s nabízenou technologií.
Odbornost specialistů dodavatele: Dodavatel doloţí odbornost svých specialistů jejich ţivotopisy.
Poţadavky na provozovatele Provozovatel zajistí potřebnou personální a technickou součinnost dodavateli ve všech etapách projektu TC kraje.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 277 (celkem 376)
7.6.4
Provozní zajištění projektu
7.6.4.1
Potřebné energetické a materiálové toky
Z pohledu energetických a materiálových toků je předpokládáno následující:
Realizace dodávky prostřednictvím pracovníků dodavatele zařízení (HW) a SW,
Běţná údrţba pracovníky kraje,
Systémová podpora pro HW (hmotný majetek) a zálohovací SW(záloţní a archivační předpisy)
zajištění garancí a podpory zařízení (HW) a SW bude zajištěno pracovníky dodavatele/výrobce,
provozní náklady tvořené především elektrickou energií (a dále další náklady spojené s umístěním TCK a zajištění minimálních poţadavků na TCK).
Výkon klimatizačních jednotek v TC
Tabulka č. 81 Primární lokalita TCK
primární lokalita TCK příkon [W]
vyzářené teplo [BTU]
Servery
5 976
16 211
Diskové pole
3 821
13 032
SAN infrastruktura
120
360
LAN FW
480
1 342
Celkem
10 397
30 945
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 82 Sekundární lokalita TCK
záloţní lokalita
příkon [W]
Servery
vyzářené teplo [BTU]
2 196
7 489
Diskové pole
475
1 622
LAN FW
240
671
Pásková knihovna
240
671
3 151
10 453
Celkem Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.6.4.2
Záruky a servis
Protoţe na většinu ICT zařízení se nevztahuje ustanovení Občanského zákoníku o minimální 2leté záruční době a většinou je záruční doba mnohem kratší, je dobré s tím počítat v případě výběrového řízení Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 278 (celkem 376)
a poţadovat co nejdelší moţnou záruční dobu. Minimální doba záruky by měla být shodná s udrţitelností projektu, tedy 5 let. Záruka by měla být součástí nabídkové ceny na HW. Záruka by měla být podpořena servisní smlouvou, tak, aby smlouva obsahovala SLA, kde by byly stanoveny vymahatelné garance včetně finančního postihu za nedodrţení garance sluţeb. Na úrovni kraje je nutné připravit TC tak, aby umoţnilo dohled a servis nad provozem po dobu 24 hodin po dobu 7 dní v týdnu. V rámci TCK bude infrastruktura připravena na provoz dále uvedených projektů, aplikací a sluţeb. Komponenty servisní podpory:
Servis -
telefonická podpora (hotline) a HelpDesk
-
servis hardware (instalace aplikačního SW, OS, atd., zajištění obnovy provozu, výměna vadných součástek, součinnost s dodavateli infrastruktury)
Profylaxe -
hardware serverů, datových úloţišť a telekomunikační infrastruktury
-
komplexní správa sítí (instalace, testování a opravy kabeláţí, instalace, konfigurace a správa firewallů, návrh VPN propojení poboček, zabezpečení sítě, antivirová ochrana, vzdálený dohled),
Konzultace -
zajištění školení a konzultací uţivatelům, operátorům a administrátorům Rozvoj
-
poskytnutí odborníků na specializované odborné práce v oblasti IS/ICT i na úrovni projektu
7.6.4.3
Údrţba a nákladnost oprav
V rámci nákladu je nutno počítat s pravidelnou revizí zařízení TC, výkonu jednotlivých zařízení (a to jak z oblasti ICT, tak i z oblasti fyzického zabezpečení jako náhradní zdroj energie, klimatizace, ochrana místnosti apod.), likvidaci nevratného odpadu (spotřebního materiálu, pouţitých provozních náplní, opotřebovaných částí zařízení získaných preventivní výměnou nebo po opravě). Část těchto nákladů by měla být součástí servisní smlouvy s dodavatelem technologií. Je ale nutno počítat s tím, ţe po ukončení záruky bude nutno uzavřít Pozáruční servisní smlouvu, coţ můţe znamenat zvýšení nákladů na provoz. Provozní náklady jsou kalkulovány v kapitole 7.4.7. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 279 (celkem 376)
7.6.4.4
Údaje o ţivotnostech jednotlivých zařízení
Všechna navrhovaná zařízení mají ţivotnost minimálně stejnou, jako je udrţitelnost projektu. Některá zařízení mají dokonce ţivotnost větší (blade chassis). Následující tabulka popisuje komponenty navrhované technologie, jejich ţivotnost, poruchovost a standardní záruční doby. Tabulka č. 83 Komponenty navrhované technologie
technologie
ţivotnost
porucha
záruka
(roky)
(%)
(roky)
Serverová infrastruktura Blade chassis
10
0,5
5
Servery do Blade chassis
5
2
5
Servery do Racku
5
2
5
Servery pro virtualní servery
5
2
5
10
2
5
Disková úloţiště T0
5
2
5
Disková úloţiště T1
5
3
5
Disková úloţiště T2
5
3
5
Disková úloţiště T3
5
3
5
10
0,5
15
Záloţní zdroj napájení – UPS
6
3
5
Aktivní prvky LAN
8
3
15
IPS/IDS
6
2
5
Klimatizace
8
3
3
Hasicí systém
6
2
3
SAN switche SAN switche 24portů 8/4 Gb Disková úloţiště
Ostatní HW Technologického centra kraje Rozvaděče a vybavení
Zdroj: KÚ MSK, 2010 7.6.4.5
Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent
Veškerý SW, datové komponenty budou pořízeny s pětiletou garanční dobou na základě příslušné veřejné zakázky.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 280 (celkem 376)
7.6.4.6
Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení
Ţivotní cyklus Technologického centra je podobný pohybu po spirále. Je nutno mít na paměti, ţe bude proto neustále docházet k opotřebení jeho jednotlivých součástí. Tato opotřebení je nutno mít pokryta záruční servisní smlouvou a pozáruční servisní smlouvou. 7.6.4.7
Rozpočet provozní fáze
Provozní fáze vychází částečně z celkových nákladů investiční fáze, některé náklady jsou však kalkulovány dle skutečné kalkulace. Jedná se především o elektrickou energii, která byla kalkulována dle skutečného výkonu. Náklady provozní fáze jsou kalkulovány na dobu udrţitelnosti projektu, tzn. v délce pěti let od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017. Tabulka č. 84 Náklady provozní fáze - varianta provoz na Krajském úřadě MSK (včetně DPH) poloţka
náklady za rok
náklady za 5 let
servisní sluţby
100.000
50.000
elektrická energie
306.600
1.533.000
54.000
270.000
100.000
500.000
88.230
441.150
648.830
3.244.150
klimatizace dodavatelé sluţby provozní reţie celkem Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 281 (celkem 376)
8
Organizace a reţijní náklady
8.1 Organizační model investiční fáze Garantem projektu eMSK je Moravskoslezský kraj, který také bude vykonávat všechny činnosti související s organizací výběrového řízení na dodavatele projektu eMSK a bude investorem celého projektu. K naplnění cílů projektu eMSK bude předkladatel úzce spolupracovat i s dalšími subjekty nezbytnými pro jejich dosaţení, např. realizátor - dodavatel, MV ČR, CRR a další instituce. Moravskoslezský kraj zabezpečuje realizaci projektu eMSK ve všech jeho fázích prostřednictvím projektového týmu, který řeší veškeré potřebné záleţitosti na pravidelných schůzkách. Organizace činností projektového týmu je podrobně popsána v kapitole 9.
8.2 Provozní model Provozovatelem výstupů projektu eMSK bude Moravskoslezský kraj. Provozní fáze bude zajišťována projektovým týmem, který je uveden v kapitole 9 i s popisem funkcí jednotlivých členů projektového týmu. Rozsah sluţeb souvisejících s údrţbou výstupu projektu eMSK bude předmětem smluv o servisu a podpoře mezi provozovatelem a dodavatelem řešení vybraného na základě veřejné soutěţe. Reinvestice budou následně řešeny samostatnými výběrovými řízeními a samostatnými dodávkami. V případě kompletní vlastní správy částí TCK a VIÚ je nutno navýšit stávají stav pracovníků Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, minimálně o 2 osoby. Noví zaměstnanci budou angaţováni jiţ v průběhu realizační fáze. Provoz bude finančně zajištěn z rozpočtu Moravskoslezského kraje, případně z příspěvku na provoz od partnerů projektu eMSK. Provoz ÚKM bude po zprovoznění RUIAN finančně zajišťovat ČÚZK.
8.3 Role všech organizací v projektu V projektu eMSK rozlišujeme 3 skupiny organizací, které se podílejí na vzájemné spolupráci během trvání projektu. 1. Koordinátor V rámci projektu eMSK vystupuje jako koordinátor Moravskoslezský kraj. Postavení koordinátora:
řídí projekt,
provádí dotační management dle metodiky IOP a právních norem,
je garantem poskytovaných sluţeb projektu dle výzvy č. 08,
zajišťuje provoz, servis a dohled, Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 282 (celkem 376)
vystupuje jako zadavatel veřejných zakázek,
komunikuje s dodavateli,
zajišťuje metodickou podporu uţivatelům,
provádí školení.
2. Uţivatel Uţivatelé projektu eMSK jsou shodní s cílovými skupinami definovanými v kapitole 4.2.2. Uţivatele mohou vyuţít sluţeb projektu včetně metodické podpory, pro některé z poskytovaných sluţeb se předpokládá uzavření dohody. Někteří uţivatelé jsou současně partnery projektu. 3. Česká republika Česká republika prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR vystupuje v projektu jako iniciátor a realizátor e-Governmentu v ČR prostřednictvím strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015. Dále v návaznosti na realizované nebo připravované legislativní změny (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a návrhy zákonů o základních registrech veřejné správy a jednotlivých registrů) a operační programy vytváří podmínky pro realizaci včetně finanční podpory. Kromě Ministerstva vnitra ČR v projektu vystupují i další ústřední orgány státní správy (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Český statistický úřad, a další).
8.4 Organizace výběrových řízení Krajský úřad MSK má v rámci své struktury oddělení veřejných zakázek kanceláře ředitelky krajského úřadu. Veřejné zakázky převyšující částku 2 mil. bez DPH (tzn. kromě veřejných zakázek malého rozsahu) pro MSK realizují externí dodavatelé. Při zadávání veřejných zakázek souvisejících s realizací projektu se bude postupovat v souladu s platnými právními předpisy, Příručkou pro ţadatele a příjemce a vnitřními předpisy úřadu. Při zadávání veřejných zakázek souvisejících s realizací projektu je příjemce povinen postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění a v případě zakázek nespadajících do reţimu zákona se řídí Závaznými postupy pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007 -2013, schválenými usnesením vlády č. 48 ze dne 12. ledna 2009. Ţadatel bude povinen uchovávat veškerou dokumentaci pro případnou budoucí kontrolu. Výše uvedené metodiky rozlišují veřejné zakázky na: a) zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách: Mimo povinnosti stanoveny zákonem bude ţadatel při přípravě zadávací dokumentace konzultovat svůj postup s místně příslušným Centrem pro regionální rozvoj. Pokud bude zadávací řízení zahájeno po vyhlášení Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 283 (celkem 376)
výzvy k předkládání projektů je ţadatel/příjemce povinen předloţit zadávací dokumentaci ke schválení Centru pro regionální rozvoj a pozvat zástupce CRR jako pozorovatele na zasedání hodnotící komise ve stanovených lhůtách. b) nespadající do reţimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách: Při přípravě a realizaci těchto veřejných zakázek je ţadatel povinen dodrţet principy transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Tyto zakázky se dále dělí dle předpokládané hodnoty do tří kategorií, přičemţ pro kaţdou z nich musí zadavatel dodrţet příslušná pravidla. Pokud výběrové řízení bude zahájeno po vyhlášení výzvy k předkládání projektů a probíhá-li toto jednání po podpisu Rozhodnutí, je ţadatel/příjemce povinen předloţit zadávací dokumentaci ke schválení CRR a zaslat CRR prokazatelně písemnou pozvánku (elektronicky nebo listinně) na jednání hodnotící komise ve stanovených lhůtách. Ţadatel/příjemce bude rovněţ povinen předloţit CRR zápis z jednání komise a smlouvu s dodavatelem. CRR se jednání hodnotící komise můţe zúčastnit jako pozorovatel.
8.5 Právní opatření nutná pro realizaci projektu Příjemce dotace má povinnost realizovat projekt v souladu se schválenou verzí projektu a při dodrţení příslušných právních předpisů ES a ČR. Ty jsou definovány v Příručce pro ţadatele a příjemce dotace. Jsou to zejména: -
-
-
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999; Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999; Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudrţnosti a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj; Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů; Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby – usnesení vlády č. 757/2007; Usnesení vlády č. 536/2008 o strategických projektových záměrech pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration; Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 284 (celkem 376)
-
Usnesení vlády č. 927/2007 o zřízení Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu; Usnesení vlády č. 854/2008 ke Strategii rozvoje sluţeb pro informační společnost; Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu; Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti na programové období 2007-2013; Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku; Vyhláška MF č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem; Vyhláška MF č. 165/2008, kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předkládání; Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. 3. 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE); Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
8.6 Popis obsahu relevantních provozních směrnic Provozní směrnice musí obsahovat pravidla organizační a administrativní povahy, různé procedury v oblasti fyzické a personální bezpečnosti a práce s dokumenty tak, jak jsou potřebné pro zajištění bezpečnosti během provozu. Vzhledem k předpokládanému modelu provozu je nutné zpracovat směrnici zahrnující interakci se správci systému - zejména identifikaci a autentizaci (akce uţivatele, pravidla pro hesla, akce správy – prvotní přidělení hesla, seznamy uţivatelů, ať uţ interních či externích), audit (akce správce - kontrola a uchovávání auditních záznamů, ošetřování incidentů), řízení přístupu (akce správce i uţivatelů v oblasti nastavování přístupových práv, pravidla pro vlastnická práva), akce uţivatele a správce vyţadované v oblasti zálohování, akce uţivatele a správce v oblasti komunikační bezpečnosti apod. Provozní směrnice musí pamatovat také na realizaci opatření z hlediska bezpečnostních funkcí z oblasti počítačové bezpečnosti náhradními opatřeními. Podmínky provozu budou definovány ve smlouvách o úrovni poskytovaných sluţeb (SLA)9. Základním obsahem SLA by mělo být:
Vymezení předmětu smlouvy
Základním principem klasické SLA je komplexní převzetí odpovědnosti za činnost systémového řešení nebo určitých aplikací, přičemţ smlouva zakotvuje tzv. garanci dostupnosti, coţ je hodnota vyjádřená v procentech
9
SLA (Service level agreement) smlouva o úrovni poskytovaných sluţeb definuje určitou garantovanou úroveň sluţeb,
u nichţ objednatel předpokládá, ţe budou k dispozici nepřetrţitě. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 285 (celkem 376)
a určující garantovanou dostupnost a funkčnost poskytované sluţby, dále vymezení způsobu ověřování této hodnoty, úpravu přípustných výluk poskytované sluţby (tzv. servisní okno), úpravu výpadků zaviněných jinými dodavateli, úpravu měření výpadků a předkládání pravidelných reportů naměřených hodnot. U tzv. servisních oken by kvalitní smlouva měla jednak řešit případy, zda vůbec, popřípadě v jaké lhůtě je poskytovatel sluţby povinen ohlásit vyuţití servisního okna, popřípadě v jakých případech tak není povinen učinit. Výpočet ceny za zajištění garantované dostupnosti a případné slevy z ceny, popřípadě smluvní pokuty jsou upraveny v přílohách, protoţe úzce souvisí se způsobem výpočtu samotného parametru dosaţené dostupnosti. Platební podmínky budu sjednány smlouvou s dodavatelem.
Podmínky garance dostupnosti
V rámci vymezení předmětu smlouvy by měl poskytovatel nejlépe v technické příloze dostatečně přesně popsat, jaké sluţby a činnosti objednatele jsou pro dosaţení sjednaného stupně dostupnosti zcela zásadní a kritické, respektive na jakých aplikacích a sluţbách je dosaţení jím garantovaného stupně dostupnosti závislé. Výpadky způsobené nesplněním uvedených podmínek se poté nepovaţují za prodlení na straně poskytovatele a nejsou započítávány do měření parametrů dostupnosti.
Odpovědnost za škodu
Jelikoţ jedním ze základních závazků SLA je odstraňování závad (incidentů), je nezbytné sjednat dobu odezvy v závislosti na druhu a charakteru závady. Dalším prvkem je doba řešení a odstranění závady, smluvní pokuty či v krajním případě moţnost odstoupení od smlouvy.
Ukončení smluvního vztahu
Ukončení jakéhokoliv smluvního vztahu dohodou je nejčastěji tzv. dvoustranný právní úkon, takţe se dvě smluvní strany dohodnou na ukončení smlouvy k určitému datu nebo s okamţitou platností. Takovou dohodu lze sjednat vţdy, jde o projev smluvní volnosti stran. Výpověď je jednostranný úkon, v českém právu obvykle není podmíněna porušením smlouvy - smlouva po dobu trvání výpovědní doby (lhůty) běţí dál, po uplynutí této doby končí.
Smlouva by měla obsahovat některé z následujících podmínek:
1.
Zhotovitel zajistí pravidelnou přítomnost potřebných pracovníků.
2.
Zhotovitel se zavazuje, ţe případné poţadavky uţivatelů na servisní činnosti bude provádět pouze po odsouhlasení pověřeným pracovníkem ICT. Zhotovitel se zavazuje, ţe nebude v prostorách objednatele řešit soukromé poţadavky uţivatelů na opravy, dodávky či rozšíření výpočetní techniky.
3.
Obecně budou poţadavky na servisní zásah servisním pracovníkům předávány HelpDeskem. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 286 (celkem 376)
4.
Při poţadavku na servis v době mimo běţnou pracovní dobu (6:00-17:00) tj. odpolední, noční hodiny, sobota, neděle, svátky je objednatel povinen zajistit přivolanému servisnímu pracovníkovi přístup k zařízení v tuto dobu.
5.
Objednatel provedené práce překontroluje, budou-li odpovídat sjednaným podmínkám, převezme a uhradí. Podkladem pro vystavení faktury bude soupis provedených a odsouhlasených prací a dodávek (předávací protokol) za fakturované období, uvedený v předávacím protokolu, podepsaný pověřeným zástupcem objednatele i zástupcem zhotovitele. Objednatel není povinen zaplatit práce, které budou oprávněně reklamovány pro vady (materiálu, provedení apod.) a to aţ do doby řádného vyřízení reklamace.
6.
Pouţitý HW, SW a dodávané sluţby musí přesně odpovídat schválenému projektu či dokumentaci. Jakékoli změny musí být předem písemně odsouhlaseny.
7.
Práce jsou časově prováděny dle potřeby objednatele.
8.
Škody vzniklé v důsledku nedodrţení platných norem a předpisů způsobené zhotovitelem, uhradí zhotovitel po jejich vyúčtování v plném rozsahu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 287 (celkem 376)
9
Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci
Personální zabezpečení projektu je jedním z klíčových faktorů úspěšné přípravy a realizace projektu. Sebelepší koncepce projektu nemůţe být naplněna bez odpovídajícího zapojení lidských zdrojů. Na přípravě a realizaci projektu eMSK se budou přímo podílet osoby ţadatele, tj. zaměstnanci Moravskoslezského kraje zařazeni do Krajského úřadu a dále pak pověření zaměstnanci partnerů projektu. Krajský úřad Moravskoslezského kraje má celkem 16 odborů, které se člení na 54 oddělení. V souvislosti se záměrem kraje realizovat projekty v objemu několika miliard korun, byl pro činnosti spojenou s agendou získávání dotací a naplňování cílů projektů z nich financovaných, zřízen odbor evropských projektů (sloţen ze tří oddělení). Pro zabezpečení aktivit projektu byl nominován projektový tým. Protoţe organizace projektu je proces obsahující mnoho různorodých aktivit, navíc zasahujících do různých odvětví, podílí se na chodu projektu zaměstnanci několika odborů a jejich oddělení. Tato organizační struktura má zajistit, ţe na celý projekt i na jeho dílčí aktivity bude nahlíţeno z různých perspektiv a přitom komplexně. Nominování členů projektového týmu předcházela analýza celého ţivotního cyklu projektu, tzn. byly pojmenovány základní aktivity nutné pro naplnění cílů projektu, a dále analýza strategických dokumentů kraje. Byl vytvořen tzv. námět projektu, odbor evropských projektů tento návrh posoudil a doplnil. Rozpracovaný námět byl projednán s vedoucím odboru evropských projektů, který předloţil záměr projektu ke schválení orgánům kraje. Po schválení projektu byl nominován projektový manaţer a projekt přešel do fáze projekt-příprava. Celý proces probíhal dle vnitřního předpisu KÚ MSK „Pravidla pro řízení projektů Moravskoslezského
kraje
spolufinancovaných
z evropských
finančních
zdrojů
v plánovacím
období
2007-2013“. Jakmile byly vyhodnoceny základní odborné oblasti, které budou mít vliv na chod projektu, byly definovány i role členů projektového týmu a z těchto rolí následně vykrystalizovaly poţadavky na konkrétní personální obsazení, tj. byly vybrány dotčené odbory, oddělení a konkrétní zaměstnanci, jenţ by svou pracovní náplní a odbornými zkušenostmi projekt zabezpečili.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 288 (celkem 376)
Obrázek č. 25 Východiska fungování projektového týmu a projektu
Zdroj: KÚ MSK, 2010
9.1 Specifikace funkcí a pozic projektového týmu v investiční a provozní fázi projektu Na základě analýzy poţadavků podmínek výzvy (viz výše), metodických a strategických dokumentů byly ze zainteresovaných odborů vybráni konkrétní zaměstnanci. Souběţně s vymezováním jejich činnosti a zodpovědnosti v projektu jsme se zabývali i participací těchto zaměstnanců (členů projektového týmu) v konkrétních časových fázích projektu (předinvestiční, investiční, provozní), a mírou intenzity jejich zapojení (výše zaměstnaneckého úvazku). Zapojení člena projektového týmu tak má několik hledisek:
odborné znalosti a dovednosti a míra jejich přínosu k efektivnímu fungování projektu,
dosavadní zkušenosti s projekty,
zapojení v jednotlivých fázích projektu,
podíl zaměstnance na aktivitách projektu v poměru k celkovému zaměstnaneckému úvazku.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 289 (celkem 376)
Kromě těchto kritérií je třeba ještě vnímat i konkrétní moţnosti fungování zaměstnance v rámci celého projektu včetně vnitřní i vnější motivace jednotlivých členů projektového týmu, neboť ani kvalitní výběr odborníků nemusí zaručit harmonickou součinnost v rámci organizační struktury týmu, která existuje napříč (paralelně) s organizační strukturou úřadu. Po zváţení všech moţných dopadů přípravy a realizace projektu eMSK
byly
obsazeny
tyto
pozice
z níţe
uvedených
odborů
a jejich
oddělení
krajského
Moravskoslezského kraje: Tabulka č. 85 Zapojené odbory a oddělení krajského úřadu v projektu odbor
oddělení
pozice člena projektového týmu
Odbor evropských projektů
Oddělení regionální infrastruktury
projektový manaţer (zástupce projektového manaţera)
Oddělení metodiky a financování projektů
finanční manaţer
Odbor informatiky
Oddělení správy sítí a výpočetní techniky Oddělení správy GIS a projektů
odborný garant / ICT expert
Oddělení správy databází a aplikací nezařazen do oddělení Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury
analytik a projektant ICT
Oddělení územního plánování Oddělení kultury a památkové péče
Odbor vnitra a krajský ţivnostenský úřad
Oddělení spisové sluţby
Kancelář ředitelky krajského úřadu
Oddělení personální
odborný garant
Oddělení veřejných zakázek
referentka veřejných zakázek
Odbor právní a organizační
Oddělení právní
právník
Odbor financí
Oddělení rozpočtu a financování
rozpočtářka
Kancelář hejtmana
Oddělení vztahů k veřejnosti
referent vztahů k veřejnosti / koordinátor publicitních opatření
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 290 (celkem 376)
úřadu
9.1.1
Priority projektového týmu
Projektový tým by měl zejména usilovat o:
hladký a bezproblémový chod projektu (kontrola průběhu projektu a operativní řešení případně vzniklých problémů),
zajištění financování projektu,
získání finanční podpory projektu,
dodrţení harmonogramu projektu,
koordinování činností subdodavatelů a zástupců třetích stran,
uplatňování vnitřních norem a dalších zákonných norem ve všech fázích projektu,
soulad projektu s výzvou č. 08 a související metodikou IOP,
naplnění cílů projektu a aplikaci výstupů projektu,
informovanost dotčených beneficientů.
9.1.2
Organizační zajištění projektu
Jednání projektového týmu řídí projektový manaţer, který organizačně zabezpečuje celý projekt. V případě jeho nepřítomnosti bude vykonávat tyto činnosti ustavený zástupce. Projektový tým je sloţen ze zástupců několika odborů a jejich oddělení. Fundamentálním poţadavkem na efektivní fungování projektu je bezproblémová
vzájemná
komunikace
a informovanost
všech
členů
projektového
týmu.
Členové
projektového týmu spolu komunikují prostřednictvím schůzek projektového týmu. Ty se konají pravidelně minimálně jednou za měsíc nebo v určitých fázích projektu nepravidelně i častěji podle aktuální potřeby. Termíny jednání určuje primárně projektový manaţer, mohou se však konat kdykoli i z podnětu kteréhokoli člena týmu. Schůzky projektového týmu svolává projektový manaţer e-mailem na adresy jednotlivých členů. Nemůţe-li se některý z členů týmu schůzky zúčastnit, účastní se jí jeho zástupce. Cílem schůzek je předání základních informací o vývoji projektu, upřesnění plnění harmonogramu jednotlivých činností, upřesnění a monitorování plnění cílů a jejich následná kontrola. Při naplňování jednotlivých aktivit se budou setkávat operativně zapojení členové týmu podle jejich zapojení. Spolupracující osoby projektového týmu svolává osoba odpovědná za splnění příslušného úkolu. O výsledcích bude informovat odpovědná osoba projektového manaţera a na pravidelné schůzce týmu ostatní členy týmu. V případě, ţe nastanou nestandardní situace a projekt se bude odchylovat od plánu, budou tyto situace řešeny bezodkladně osobami, které jsou do dané aktivity zapojeny spolu s projektovým manaţerem, který bude seznámen se situací a variantami na řešení. Projektový manaţer bude kontaktovat zaměstnance zprostředkujícího subjektu IOP a bude konzultovat vzniklou situaci, pokud metodický pokyn pro příjemce
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 291 (celkem 376)
neřeší vzniklou situaci. Metodický pokyn pro příjemce, výsledek konzultace nebo rozhodnutí projektového manaţera, budou východiskem pro řešení vzniklé situace. 9.1.3
Výměna a zprostředkování informací týmu
Informace budou předávány osobně na poradách členů týmu. Pravidelné měsíční schůzky se budou konat v místnosti na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje. Všichni členové mají zřízené e-mailové adresy a aktivně je vyuţívají. Výhodou této komunikace je, ţe je velmi rychlá, je moţné komunikovat se všemi členy týmu bez ohledu na vzdálenost. Při řešení náhlých situací bude vyuţívána telefonická komunikace, osobní schůzky, elektronická komunikace a software MS Project Server, který pokrývá oblast ţivotního cyklu projektu ve stádiích projektu – příprava – realizace – udrţitelnost. Do toho softwaru budou nadefinovány všechny části projektu (aktivity, harmonogram, lidské zdroje apod.), ke kterým budou mít přístup všichni členové projektového týmu. V systému budou mít tito členové přiřazeny konkrétní aktivity s časovým určením jejich plnění a systémem upozorňování na čas plnění (prostřednictvím emailu). Členové projektového týmu mohou v systému prostřednictvím chatu mezi sebou operativně komunikovat. Plnění aktivit a řešení případných neshod a nesouladů je v kompetenci projektového manaţera. Výměna a předávání informací bude probíhat kromě tohoto systému na osobních jednáních, e-mailem, telefonicky a prostřednictvím aplikace Evidence projektů fungující v intranetové síti úřadu k níţ má přístup kaţdý zaměstnanec. Tato evidence obsahuje základní informace o projektu (harmonogram aktivit, náklady, cíle, zdůvodnění realizace, apod.). 9.1.4
Zastupitelnost členů projektového týmu
Někteří členové projektového týmu (zejména ti podílející se na projektu velkým časovým fondem) mají ustaveného konkrétního zástupce, který působí na stejném či obdobné pozici v rámci projektu nebo působí v projektu z příbuzného oboru. U členů projektového týmu, kteří nemají, dle následující tabulky, konkrétního zástupce, bude jmenován vedoucím příslušného odboru. 9.1.5
Návaznost na kontaktní osobu
Kontaktní osobou je projektový manaţer (jeho zástupce). Ten je odpovědný za koordinaci celého projektu. Komunikuje jak se všemi členy projektového týmu, tak i s dalšími osobami v rámci krajského úřadu a s představiteli řídícího orgánu a zprostředkujícího subjektu. V součinnosti s dalšími členy projektového týmu také vstupuje v jednání s dodavateli, beneficienty, apod. 9.1.6
Odměňování členů projektového týmu
V rámci projektu eMSK budou v jeho rozpočtu uplatňovány personální náklady na poměrnou část úvazků projektového manaţera kaţdé z částí projektu a na odměňování odborných garantů (odbor informatiky). Malý podíl bude uplatňován i na další členy. Ostatní členové projektového týmu v rámci projektu nebudou odměňováni, neboť činnost provádějí v rámci svých standardních pracovních úvazků. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 292 (celkem 376)
9.1.7
Časové zapojení členů projektového týmu
V průběhu projektu budou členové projektového týmu zapojováni do celého ţivotního cyklu projektu v jednotlivých fázích podle předpokládané potřeby jejich účasti. Kromě zapojení v jednotlivých fázích se členové projektového týmu podílejí na projektu dle výše svých zaměstnaneckých úvazků. Výši konkrétních úvazků, která se stane personálním nákladem projektu, jednotlivých zaměstnanců ukazuje tabulka č. 16 (standardní úvazek jednoho zaměstnance je roven 1). Někteří zaměstnanci se podílejí současně na přípravě a realizaci více částí projektu (výzvy). Konkrétní personální obsazení, delegované z jednotlivých odborů, obsahuje tabulka č. 17.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 293 (celkem 376)
Tabulka č. 86 Rozdělení finančně způsobilých zaměstnaneckých úvazků jednotlivých částí projektu velikost úvazku v roce Název části
Pozice
II. DMVS - Nástroje ÚAP
III. Digitalizace a ukládání dat
IV. Vnitřní integrace úřadu
V. Datové sklady
VI. Technologické centrum
2009
2010
2011
garant 4 garant 5 garant 6 proj. manažer 1 analytik ICT 1 celkem
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
garant 2
0
0
0,3
analytik ICT 2
0
0
garant 3
0
0
proj. manažer 2
0
celkem
2013
2014
1
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
0,05 0,05 0,20 0,15 0,05 0,50
0,3
0,3
0
0,90
0,3
0,3
0,3
0
0,90
0,1
0,1
0,1
0
0,30
0
0,3
0,3
0,3
0
0,90
0
0
1
1
1
0
3,00
garant 2 analytik ICT 1
0 0
0,4 0,2
0,3 0,3
0,3 0,3
0 0
0 0
1,00 0,80
analytik ICT 2
0
0
0
0
0
0,05
garant 9
0
0
0,1
0
0
0,20
proj. manažer 1
0
0
0
0
0
0,15
proj. manažer 2
0
0,4
0,3
0
0
1,00
garant 10
0
0
0,2
0
0
0
0
0,10
garant 11
0
0
0,3
0
0
0
0
0,15
garant 12
0
0
0,1
0
0
0
0
0,05
nový zam. 2
0
0
0
1
1
1
0
2,50
celkem
0
1
2
2
1
0
6,00
analytik ICT 1
0
0
0
0,3
0,3
0
0,60
proj. manažer 1
0
0
0
0,3
0,3
0
0,60
garant 1
0
0
0
0,4
0,4
0
0,80
celkem
0
0
0
1
1
0
2,00
garant 7
0
0
0,5
0
0
0
0
0,25
garant 8
0
0
0,5
0
0
0
0
0,25
nový zam. 1
0
0
0
1
1
1
0
2,5
celkem
0
0
1
1
0
3,00
0,1
0,1 0,1 0,4 0,3 0,1
0
0,1 0,3
0
0,3
1
2012
celkem ročních úvazků
0 0 0 0 0
Projekt celkem
14,50
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Pozn.: číslo uvádí velikost úvazku jednoho pracovníka vymezenou pro projekt.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 294 (celkem 376)
9.1.8
Sloţení projektového týmu
Tabulka č. 87 Sloţení projektového týmu projektu eMSK člen projektového týmu
Projekt eMSK
odbor
odbor evropských projektů
projektový manaţer
II. DMVS
III. DUD
IV. VIÚ
V. DS
VI. TC
Ing. Andrej Foltýnek*
Mgr. et Mgr. Pavel Kadlec
Mgr. et Mgr. Pavel Kadlec
Ing. Andrej Foltýnek*
Mgr. et Mgr. Pavel Kadlec
Ing. Petr Bárta
finanční manaţer
odborný garant – ICT expert
odbor informatiky
Ing. Ivan Ivanov Mgr. Tomáš Kupča
Ing. Jiří Hošek
Ing. David Hron
RNDr. Stanislav Hasalík
analytik a projektant ICT
odborný garant/ garantka odvětvového odboru
RNDr. Ing. Alois Slovák
odbor územního plánování, staveb. řádu a kultury
rozpočtářka
RNDr. Ing. Alois Slovák/ Ing. Tomáš Vašica
Bc. Jana Třísková, DiS.
RNDr. Ing. Alois Slovák
Bc. Jana Třísková, DiS.
Ing. Šárka Bělecká
Bc. Zuzana Hamzová
kancelář ředitelky KÚ
Bc. Zuzana Hamzová Mgr. Gabriela Kopecká Ing. Pavel Kowalski
Ing. Jana Mojţíšková, Ph. D. Ing. Veronika Lesáková odbor právní a organizační
referent vztahů k veřejnosti
Ing. Pavel Fojt
odbor vnitra a krajský ţivnostenský úřad
referentka veřejných zakázek
právník
Ing. Ervín Severa
Ing. Pavel Ţák
kancelář hejtmana odbor financí
* primární projektový manaţer
Mgr. Dalibor Zoň Mgr. Radovan Hořínek Mgr. Radim Fryč Ing. Radmila Marynčáková tato pozice v rámci projektu není relevantní/nebyla obsazena
Zdroj: KÚ MSK
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 295 (celkem 376)
9.2 Poţadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Následující tabulka prezentuje míru zapojení členů projektového týmu v jednotlivých fázích projektu. Tabulka č. 88 Zapojení členů projektového týmu v jednotlivých fázích Fáze Jméno člena projektového týmu
přípravná
realizační
provozní
2009-2010
2011-2013
od 2014
1
Ing. Andrej Foltýnek
2
Mgr. et Mgr. Pavel Kadlec
3
Ing. Petr Bárta
4
Ing. Ivan Ivanov
5
Mgr. Tomáš Kupča
6
RNDr. Stanislav Hasalík
7
Ing. Jiří Hošek
8
Ing. David Hron
9
Ing. Pavel Ţák
10
Ing. Pavel Fojt
11
RNDr. Ing. Alois Slovák/ Ing. Tomáš Vašica
12
Bc. Jana Třísková, DiS.
13
Ing. Ervín Severa
14
Ing. Šárka Bělecká
15
Bc. Zuzana Hamzová
16
Mgr. Gabriela Kopecká
17
Ing. Pavel Kowalski
18
Ing. Jana Mojţíšková, Ph. D.
19
Ing. Veronika Lesáková
20
Mgr. Dalibor Zoň
21
Mgr. Radovan Hořínek
22
Mgr. Radim Fryč
23
Ing. Radmila Marynčáková
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Vysvětlivky:
Plné zapojení Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 296 (celkem 376)
Částečné zapojení
Nezapojen
Nevyskytuje se
9.2.1
Další nároky na personální sloţení projektového týmu
V investiční fázi bude navíc nutné projektový tým doplnit o dva nové zaměstnance odboru informatiky, jejichţ pracovní náplní bude:
správa serverů, aktivních prvků, diskových polí,
správa operačních systémů,
správa virtualizačního systému,
správa stávajících ICT technologií,
správa aplikací,
správa uţivatelů.
Způsobilé osobní náklady budou místo u stávajících odborných garantů ICT uplatňovány u nově přijatého zaměstnance. Následující obrázek popisuje zapojení organizací v projektu a vazby mezi nimi. Za tímto obrázkem následuje tabulka, prezentující popis zkušeností členů projektového týmu a jejich zapojení.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 297 (celkem 376)
Obrázek č. 26 Organizační struktura zabezpečení projektu
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 298 (celkem 376)
9.2.1.1
Popis zkušeností a zapojení členů projektového týmu
Následující seznam uvádí všechny členy projektového týmu, jejich pracovní zařazení v rámci krajského úřadu, popis činností v projektu a dosavadní zkušennosti. Ing. Andrej Foltýnek (projektový manaţer )
Zapojení člena projektového týmu
Řídí práci projektového týmu při přípravě a zpracování ţádosti o dotaci včetně jejich příloh a při realizaci projektu, svolává a vede pravidelné schůzky projektového týmu, kontroluje dodrţování harmonogramu a rozpočtu projektu, naplňuje Podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace, spolupracuje při výběrových řízeních, koordinuje zabezpečení publicitních opatření a základní propagace výstupů projektu, spolupracuje s řídícím orgánem, účastní se průběţných (interim) a následných (ex-post) kontrol ze strany řídícího orgánu či vnějších nezávislých kontrolách, zpracovává na základě zajištěných podkladů Monitorovací hlášení s ţádostí o platbu/bez platby, Závěrečné monitorovací zprávy, Monitorovací zprávy o zajištění udrţitelnosti projektu.
Popis zkušenností
Stavební úpravy a půdní vestavba objektu ZŠ Větřkovice; Aplikace moderních výukových trendů na gymnáziu (Gymnázium Olgy Havlové); Revitalizace centra obce Metylovice; Klíče pro budoucnost našich dětí ve školských zařízeních města Ostravy; Koňské nebe – Muzeum Metylovice; Větřkovice – Turčianské Kľačany, poznávání regionů našich přátel. Mgr. et Mgr. Pavel Kadlec (projektový manaţer)
Zapoječní člena projektového týmu
Řídí práci projektového týmu při přípravě a zpracování ţádosti o dotaci včetně jejich příloh a při realizaci projektu, svolává a vede pravidelné schůzky projektového týmu, kontroluje dodrţování harmonogramu a rozpočtu projektu, naplňuje Podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace, spolupracuje při výběrových řízeních, koordinuje zabezpečení publicitních opatření a základní propagace výstupů projektu, spolupracuje s řídícím orgánem, účastní se průběţných (interim) a následných (ex-post) kontrol ze strany řídícího orgánu či vnějších nezávislých kontrolách, zpracovává na základě zajištěných podkladů Monitorovací hlášení s ţádostí o platbu/bez platby, Závěrečné monitorovací zprávy, Monitorovací zprávy o zajištění udrţitelnosti projektu.
Popis zkušenností
Do této pozice byl obsazen Mgr. et Mgr. Pavel Kadlec, který má zkušenosti s organizací a komunikací; jeho dosavadní odborná příprava a studium jsou zaměřeny na oblast ekonomie, informatiky a regionálního rozvoje. Dále má zkušenosti s lektorskou a konzultační činností v oblasti informačních a komunikačních Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 299 (celkem 376)
technologií po dobu 8 let. Tvorba e-Learningových vzělávacích modulů. Dosud se podílel na přípravě projektu "Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy)". Ing. Jiří Hošek (vedoucí oddělení správy databází a aplikací)
Zapoječní člena projektového týmu
Z pohledu experta v oblasti informatiky se po odborné stránce vyjadřuje k pořízení ICT včetně příslušného programového vybavení a potřebných informačních technologií v rámci projektu a spolupracuje na jejich specifikaci pro výběrové řízení. ICT spolupracuje při zpracování Studie proveditelnosti a ţádosti, spolupracuje při přípravě podkladů pro zadávací dokumentaci, dohlíţí na odbornou stránku projektu, spolupracuje na zajištění publicity projektu, dohlíţí nad účelným a hospodárným vyuţíváním majetku pořízeného v rámci projektu v souladu s cíli a účelem projektu, účastní se pravidelných schůzek projektového týmu, spolupracuje při průběţných (interim) a následných (ex-post) kontrolách ze stany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách, spolupracuje na administraci projektu, zejména zodpovídá za zajištění pokladů pro Monitorovací hlášení s ţádostí o platbu/bez platby, Závěrečné monitorovací zprávy, Monitorovací zprávy o zajištění udrţitelnosti projektu, které se podávají kaţdoročně po dobu 5 let od finančního ukončení projektu.
Zkušenosti s činností:
Má dlouholeté zkušenosti s implementací a provozem informačních systému.
V rámci organizace vede
oddělení zodpovědné za pořizování, tvorbu a provoz aplikačního vybavení a databázových systémů.
Zkušenosti s projekty
První vlna informatizace krajů; Elektronizace předávání podkladů k jednání pro orgány kraje; Implementace spisové sluţby GINIS SSL v krajském úřadě MSK; Řízení workflow dokumentů u vybraných procesů na odboru ŢPZ a UPSŘ; Budování intranetového a webového portálu Moravskoslezského kraje. Ing. David Hron (analytik, programátor)
Zapoječní člena projektového týmu
(zapojení je totoţné jako u Ing. Jiřího Hoška)
Zkušenosti s činností:
Dlouholeté zkušenosti s implementací a provozem informačních systémů. Zkušenosti s implementací a provozem datových skladů. Administrace databází ORACLE a MS SQL 8 roků.
Zkušenosti s projekty
Implementace technologie datových skladů s datovými kostkami statistiky a základním přehledem ekonomiky kraje; datový sklad odboru školství a formulářový systém sběru informací ze školských organizací v rámci Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 300 (celkem 376)
MSK; budování intranetového portálu MSK; Datový sklad Moravskoslezského kraje - 2006, 2007. (Vytvoření jednotného datového skladu MSK. Dodávka HW a SW. Vytvoření datových trţišť statistika a ekonomika); Systém pro hodnocení hospodářské a klinické úspěšnosti zdravotnických zařízení
2007. (Zpracování
a porovnání klinických, ekonomických a personálních dat ze zdravotnických zařízení); Rozšíření datového skladu MSK 2008 - vytvoření datového trţiště školství a sběr dat do datových skladů pomocí formulářů. Ing. Šárka Bělecká (referent-ekonom pro kulturní organizace a programy EU)
Zapoječní člena projektového týmu
Zapojení člena při přípravě projektu: Spolupracuje na zpracování zpráv o zajištění udrţitelnosti projektu. Zapojení člena při udrţitelnosti projektu: V realizační fázi spolupracuje na zpracování Monitorovacích hlášení, zabezpečuje komunikaci s partnerem, účastní se schůzek projektového týmu, spolupracuje na zajištění publicity projektu, (společně s odborem investic zodpovídá za plnění smluvních vztahů s dodavateli). Zapojení člena při realizaci projektu: Při přípravě projektu spolupracuje na přípravě Základní studie proveditelnosti, uzavírá partnerské smlouvy, účastní se schůzek projektového týmu a zabezpečuje komunikaci s partnerem.
Zkušennosti s projekty
Do této pozice bude obsazena Ing. Šárka Bělecká, která při funkci referenta v rámci organizace pracuje s dotačním programem, týkajícím se kulturních aktivit spolufinancovaných MSK, zpracovává a uzavírá smlouvy, vystavuje platební poukazy a předpisy závazků, vyhodnocuje závěrečné vyúčtování projektů dotačních programů, zpracovává materiály do rady kraje a do zastupitelstva kraje a podílí se na přípravě arealizaci projektů spolufinancovaných z EU. Pracovala s individuálními a nadregionálními dotacemi Moravskoslezského kraje a v rámci projektu Rekonstrukce a oprava kostela sv. Josefa ve Fulneku; rovněţ s Programem záchrany architektonického dědictví, vyhlášeným Ministerstvem kultury. Zabývala se činnostmi týkajícími se příspěvkových organizací Moravskoslezského kraje, vyhodnocováním závěrečných zpráv příspěvkových organizací, správním řízením v oblasti školství a podílela se na pilotním projektu RISA regionálním informačním systému o uplatnění absolventů škol v Moravskoslezském kraji. Rovněţ vyhledávala moţnosti financování projektů v oblasti kultury pro Moravskoslezský kraj, případně jeho příspěvkové organizace. Ing. Evrín Severa (vedoucí oddělení územního plánování)
Zapojení člena při přípravě projektu
V průběhu provozní fáze projektu je technický konzultant odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, odpovědnost za dohled nad provozem projektu, spolupráce na organizaci a zajištění základní propagace výstupů projektu, -spolupráce při následných (ex-post) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 301 (celkem 376)
Zapojení člena při udrţitelnosti projektu
V průběhu realizační fáze projektu je technický konzultant odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, spolupráce na plnění harmonogramu realizace projektu, spolupráce při průběţných (interim) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách.
Zapojení člena při realizaci projektu
V průběhu přípravné fáze projektu je technický konzultant odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, spolupráce na přípravě harmonogramu realizace projektu.
Zkušenosti s projekty
Aktivně se podílel na přípravě a realizaci projektů „Zpřístupnění územně plánovací dokumentace prostřednictvím webových technologií“ a „Řízení workflow dokumentů u vybraných procesů na odboru ŢPZ a UPSŘ“. Problematice územního plánování se věnuje od roku 1995. V rámci svého působení na krajském úřadě se podílí na zavádění informačních technologií do činností územního plánování. Ing. Ivan Ivanov (vedoucí oddělení správy GIS a projektů)
Zapoječní člena projektového týmu
V rámci
organizace
se
zabývá
problematikou
GIS,
pracuje
s technologií
mapového
serveru
Moravskoslezského kraje, zpracovává data pro GIS Moravskoslezskéh o kraje, zařizuje jejich správu. Zajišťuje správu GIS softwaru v rámci krajského úřadu, dále provádí školení uţivatelů krajského úřadu na práci se softwarem GIS a spolupracuje při přípravě, realizaci a zajištění provozu jednotlivých tematických projektů financovaných z evropských finančních zdrojů. Jako člen projektového týmu spolupracuje při zpracování Studie proveditelnosti a ţádosti, spolupracuje při přípravě podkladů pro zadávací dokumentaci, dohlíţí na odbornou stránku projektu, spolupracuje na zajištění publicity projektu, dohlíţí nad účelným a hospodárným vyuţíváním majetku pořízeného v rámci projektu v souladu s cíli a účelem projektu, účastní se pravidelných schůzek projektového týmu, spolupracuje při průběţných (interim) a následných (ex-post) kontrolách ze stany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách, spolupracuje na administraci projektu, zejména zodpovídá za zajištění pokladů pro Monitorovací hlášení s ţádostí o platbu/bez platby, Závěrečné monitorovací zprávy, Monitorovací zprávy o zajištění
Zkušenosti s činností
Od roku 2007 vedoucí oddělení zastřešující problematiku GIS Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 302 (celkem 376)
Zkušenosti s projekty:
Patnáctiletá praxe v oblasti řízení projektů především z oblasti ICT. Mgr. Tomáš Kupča (správce GIS aplikací)
Zapoječní člena projektového týmu
(zapojení je totoţné jako u Ing. Ivana Ivanova)
Zkušenosti s činností:
Zpřístupnění územně plánovací dokumentace prostřednictvím webových technologií – spolupráce při realizaci projektu s dodavatelskou firmou jako garant v oblasti informatiky. V provozní fázi projektu zajištění provozu projektu prostřednictvím aktualizace dat územních plánů v datovém skladu. RNDr. Stanislav Hasalík (správce GIS aplikací)
Zapoječní člena projektového týmu
(zapojení je totoţné jako u Ing. Ivana Ivanova)
Zkušenosti s činností:
Zavádění a vyuţívání GIS technologií ve státní a veřejné správě od roku 1992, správce GIS na Okresním úřadu Bruntál, po zrušení okresních úřadů zavádění GIS technologií na krajský úřad, pořizování SW vybavení, mapových podkladů, správa GIS systému v oblasti datové, vyuţívání GIS desktop produktů, školení uţivatelů, podpora uţivatelů, zpracování a realizace tématických
projektů, specializace na problematiku
ţivotního prostředí a dopravy atd.
Zkušenosti s projekty:
Realizace projektu 3D model ortofotomapy Moravskoslezského kraje, zpracování zadávací dokumentace, člen realzačního týmu pro projekty u oblastí územního plánování, např. „Syntéza územních plánů VÚC na území Moravskoslezského kraje“, „Zaloţení geodatabáze a pořízení územně plánovacího podkladu limity vyuţití území“, „Návrh standardů územně plánovací dokumentace pro GIS aplikace – metodika“ a dalších projektů například z oblasti ţivotního prostředí – „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje“, „Nadregionální
a regionální ÚSES na
území Moravskoslezského kraje“;
„Studie
sesuvných území
v Moravskoslezském kraji“ atd. Ing. Pavel Fojt (správce operačních systémů)
Zapoječní člena projektového týmu
Z pohledu experta v oblasti informatiky se po odborné stránce vyjadřuje k pořízení ICT včetně příslušného programového vybavení a potřebných informačních technologií v rámci projektu a spolupracuje na jejich Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 303 (celkem 376)
specifikaci pro výběrové řízení. ICT spolupracuje při zpracování Studie proveditelnosti a ţádosti, spolupracuje při přípravě podkladů pro zadávací dokumentaci, dohlíţí na odbornou stránku projektu, spolupracuje na zajištění publicity projektu, dohlíţí nad účelným a hospodárným vyuţíváním majetku pořízeného v rámci projektu v souladu s cíli a účelem projektu, účastní se pravidelných schůzek projektového týmu, spolupracuje při průběţných (interim) a následných (ex-post) kontrolách ze stany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách, spolupracuje na administraci projektu, zejména zodpovídá za zajištění pokladů pro Monitorovací hlášení s ţádostí o platbu/bez platby, Závěrečné monitorovací zprávy, Monitorovací zprávy o zajištění udrţitelnosti projektu, které se podávají kaţdoročně po dobu 5 let od finančního ukončení projektu.
Zkušenosti s činností
V rámci organizace se Ing. Pavel Fojt vyjadřuje po odborné stránce k nabytí movitých věcí - výpočetní techniky včetně příslušného programového vybavení a potřebných informačních technologií - v rámci evropských finančních zdrojů.
Zkušenosti s projekty
Bezpečnostní politika úřadu - příprava a realizace projektu. Podpora rozvoje komunitních škol. Modernizace technického a didaktického vybavení center pro další profesní vzdělávání. Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení globálních grantů v Moravskoslezském kraji. Vybavení oborových center - dřevoobráběcí CNC stroje. Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje. Implementace soustavy Natura 2000 v Moravskoslezském kraji, I. Etapa. Chráněné bydlení Krajánek. Podpora a rozvoj sluţeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji. Ing. Pavel Ţák (vedoucí oddělení správy sítí a výpočetní techniky)
Zapoječní člena projektového týmu
(zapojení je totoţné jako u Ing. Pavla Fojta)
Zkušenosti s činností
V rámci organizace se Ing. Pavel Ţák vyjadřuje po odborné stránce k nabytí movitých věcí - výpočetní techniky včetně příslušného programového vybavení a potřebných informačních technologií - v rámci evropských finančních zdrojů.
Zkušenosti s projekty
Zkušenosti s projekty: Podpora rozvoje komunitních škol. Modernizace technického a didaktického vybavení center pro další profesní vzdělávání. Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení globálních grantů v Moravskoslezském kraji. Vybavení oborových center - dřevoobráběcí CNC stroje. Integrované bezpečnostní
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 304 (celkem 376)
centrum Moravskoslezského kraje. Implementace soustavy Natura 2000 v Moravskoslezském kraji, I. Etapa. Chráněné bydlení Krajánek. Podpora a rozvoj sluţeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji. Mgr. Dalibor Zoň (právník)
Zapoječní člena projektového týmu
Do této pozice bude dosazen Mgr. Dalibor Zoň, který vykonává právní činnost v rámci organizace po dobu dvou let. Má zkušenosti s metodickou a odbornou pomocí při uzavírání smluv, účastí na samotném procesu uzavírání smluv, kontrolou právní způsobilosti smluv, posuzováním případných právních rizik avrhovaných postupů a procesů a zpracováváním právních stanovisek týkajících se uzavírání smluv. Zapojení člena při přípravě projektu: Účastní se pravidelných schůzek projektového týmu. Zapojení člena při realizaci projektu: Z pohledu experta v oblasti právní spolupracuje při zpracování Studie proveditelnosti a ţádosti, vykonává metodickou a odbornou pomoc při uzavírání smluv s dodavateli.
Zkušenosti s projekty
Přeloţka komunikace III/4682 – Vendryně; Rekonstrukce úseku silnice Čadca - Milošová - Mosty u Jablunkova; Rekonstrukce úseku silnice Bílá - Klokočov – Turzovka; Sníţení eutrofizace v povodí vodní nádrţe Slezská Harta v MSK; Výstavba objektu chráněného bydlení na ulici Koperníkova v Novém Bohumíně; Rekonstrukce objektu v Novém Jičíně na chráněné bydlení, Slovanská ul. č. p. 1555; Rekonstrukce objektu v Karviné na chráněné bydlení, Polská ul. č. p. 71 Mgr. Radovan Hořínek (právník)
Zapoječní člena projektového týmu
Do této pozice bude dosazen Mgr. Radovan Hořínek, který vykonává právní činnost v rámci organizace po dobu 1 roku. Má zkušenosti s metodickou a odbornou pomocí při uzavírání smluv, účastí na samotném procesu uzavírání smluv kontrolou právní způsobilosti smluv, posuzováním případných právních rizik navrhovaných postupů a procesů, zpracování právních stanovisek týkajících se uzavírání smluv zejména s obchodními společnostmi a příspěvkovými organizacemi.
Zkušenosti s projekty
V oblasti projektů posuzoval a kontroloval smlouvy u: Modernizace, rekonstrukce a výstavba sportovišť vzdělávacích zařízení; Komunikace II/479 ulice Českobratrská, III. stavba Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. tříd v MSK; Mosty 2010 Ing. Petr Bárta (finanční manaţer)
Zapoječní člena projektového týmu
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 305 (celkem 376)
Z pohledu finančního manaţera spolupracuje při zpracování Studie proveditelnosti a ţádosti, metodicky vede a kontroluje finanční rozpočet projektu, vede účetnictví a výkaznictví v souladu s poţadavky na projekt, eviduje movité věci nabyté v rámci projektu, připravuje rozpočtové opatření k projektu, zabezpečuje v součinnosti s odborem financí pojištění majetku a vypořádání případných vzniklých škod, spolupracuje při průběţných (interim) a následných (ex-post) kontrolách ze stany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách.
Zkušenosti s činností
Do této pozice bude dosazen Ing. Petr Bárta, který vykonává ekonomickou činnost v rámci organizace od 9/2010. Má zkušenosti s finančním řízením projektu, zpracováváním podkladů pro monitorovací zprávy a ţádosti o platbu.
Zkušenosti s projekty
Centra technického vzdělávání na Bruntálsku; Rekonstrukce objektu v Novém Jičíně na chráněné bydlení, Slovanská ul. č. p. 1555 Bc. Zuzana Hamzová (vedoucí oddělení spisové sluţby)
Zapoječní člena projektového týmu
Zapojení člena při přípravě projektu: V průběhu přípravné fáze projektu je odborný garant odpovědný za realizaci těchto činností: vytváření koncepce projektu a koordinace činností v koncepční fázi projektu, spolupráce při tvorbě projektové dokumentace, spolupráce na přípravě ţádosti o dotaci a jejích příloh, účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, příprava a spolupráce na přípravě materiálů pro orgány kraje, koordinace činností směrem k partnerovi, spolupráce na zajištění publicity projektu Zapojení člena při realizaci projektu: V průběhu realizační fáze projektu je odborný garant odpovědný za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, příprava a spolupráce na přípravě materiálů pro radu kraje, koordinace činností směrem k dodavateli, kontrola plnění poţadavků pro úspěšnou realizaci projektu, spolupráce na zajištění a administraci projektu, spolupráce při zajištění pokladů pro zpracování Monitorovacích zpráv s ţádostí o platbu/bez platby a Závěrečné monitorovací zprávy, spolupráce při průběţných (interim) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách. Zapojení člena při udrţitelnosti projektu: V průběhu realizační fáze projektu je odborný garant odpovědný za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, příprava a spolupráce na přípravě materiálů pro radu kraje, -koordinace činností směrem k dodavateli, kontrola plnění poţadavků pro úspěšnou realizaci projektu, spolupráce na zajištění publicity projektu, spolupráce na administraci projektu, spolupráce při zajištění pokladů pro zpracování Monitorovacích zpráv s ţádostí o platbu/bez platby
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 306 (celkem 376)
a Závěrečné monitorovací zprávy, spolupráce při průběţných (interim) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách.
Zkušenosti s činností
Praktické zkušenosti - 8 let v oblasti spisové sluţby z toho 5 let v oblasti elektronické spisové sluţby. Lektor e-governmentových dovedností. Zkušenosti v oblasti ICT. Dosud se nepodílela na aktivitách projektů spolufinancovaných z fondů EU.
Zkušenosti s projekty
Implementace spisové sluţby GINIS SSL v krajském úřadě Moravskoslezského kraje; Zajištění vzdělávání v eGovernmentu Mgr. Gabriela Kopecká (vedoucí oddělení státního občanství a matrik)
Zapoječní člena projektového týmu
(zapojení je totoţné jako u Bc. Hamzové)
Zkušenosti s projekty
Dlouholeté zkušenosti s nejvýznamnějšími agendami na krajském úřadě. Zkušenosti v oblasti ICT. Dosud se nepodílela na aktivitách projektů spolufinancovaných z fondů EU. Mgr. Jana Mojţíšková, Ph. D. (referent veřejných zakázek)
Zapojení člena projektového týmu
Zapojení člena při realizaci projektu: Při realizaci projektu se účastní pravidelných schůzek projektového týmu. Dále spolupracuje při průběţných kontrolách (interim) ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách. Zapojení člena při přípravě projektu: Z pohledu experta v oblasti veřejných zakázek spolupracuje v této fázi projektu, má poradní funkce ve vztahu k projektovému manaţerovi, zabezpečuje celý proces zadávání veřejných zakázek. Zapojení člena při udrţitelnosti projektu: Spolupracuje při realizaci případných veřejných zakázek. Spolupracuje při následných ex-post kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách.
Popis zkušeností s relevantními projekty a aktivitami
Zpřístupnění územně plánovací dokumentace prostřednictvím webových technologií; Územně analytické podklady MSK; Integrované bezpečnostní centrum MSK
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 307 (celkem 376)
Ing. Veronika Lesáková (referent veřejných zakázek)
Zapojení člena projektového týmu
(zapojení je totoţné jako u Mgr. Jany Mojţíškové, Ph. D.)
Popis zkušeností s relevantními projekty a aktivitami
Ing. Veronika Lesáková má praxi 3,5 roků v oblasti zadávání veřejných zakázek (zajištění procesu zadávání veřejných zakázek) a podílela se na následujících projektech: Partnerstvím k prosperitě, Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. tříd v MSK, Rekonstrukce a modernizace silnic v MSK - 7 staveb, Silnice 2008 3. část, Odstranění migrační bariéry pro obojţivelníky, Silnice 2009, Podpora a rozvoj sluţeb sociální prevence v MSK Bc. Jana Třísková, DiS. (analytik ICT)
Zapojení člena projektového týmu
Zapojení při přípravě projektu: V průběhu přípravné fáze projektu je analytik odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, spolupráce na přípravě harmonogramu realizace projektu. Zapojení při realizaci: V průběhu realizační fáze projektu je analytik odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, spolupráce na plnění harmonogramu realizace projektu, spolupráce při průběţných (interim) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách. Zapojení při udrţitelnosti projektu: V průběhu provozní fáze projektu je analytik odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, odpovědnost za dohled nad provozem projektu, spolupráce na organizaci a zajištění základní propagace výstupů projektu, spolupráce při následných (ex-post) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách.
Popis zkušeností s relevantními projekty a aktivitami
Zkušenosti s implementací a provozem informačních systému. Lektor e-governmentových dovedností. Zkušenosti s projekty: Implementace spisové sluţby GINIS SSL na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje; v rámci projektu Zajištění vzdělávání v eGovernmentu financovaného z OP LZZ plní funkci manaţera vzdělávání a lektora; projekty e-Governmentu, včetně běţného provozu ICT KÚ MSK - analytická činnost. Zapojení při přípravě projektu: V průběhu přípravné fáze projektu je analytik odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, spolupráce na přípravě harmonogramu
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 308 (celkem 376)
realizace projektu. V přípravné fázi do dubna 2010 na této pozici dočasně působil vedoucí odboru informatiky neţ byl přijat analytik. RNDr. Ing. Alois Slovák (analytik a projektant ICT)
Zapojení člena projektového týmu
Zapojení při realizaci: V průběhu realizační fáze projektu je analytik odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, spolupráce na plnění harmonogramu realizace projektu, spolupráce při průběţných (interim) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách. Zapojení při udrţitelnosti projektu: V průběhu provozní fáze projektu je analytik odpovědný zejména za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, odpovědnost za dohled nad provozem projektu, spolupráce na organizaci a zajištění základní propagace výstupů projektu, spolupráce při následných (expost) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách.
Popis zkušeností s relevantními projekty a aktivitami
Zpřístupnění územně plánovací dokumentace prostřednictvím webových technologií – projektový manaţer projektu (účast v realizační fázi, řízení projektu, vedení projektového týmu, kontrola harmonogramu, spolupráce při přípravě výběrových řízení, naplnění podmínek k Rozhodnutí o poskytnutí dotace, komunikace s řídícím orgánem programu, zpracování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy o projektu, archivace dokumentace projektu) Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – projektový manaţer projektu (účast ve všech jeho fázích, řízení projektu, vedení projektového týmu, kontrola harmonogramu, napsání ţádosti o dotaci, spolupráce při přípravě výběrových řízení, naplnění podmínek k Rozhodnutí o poskytnutí dotace, komunikace s řídícím orgánem programu, zpracování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy o projektu, archivace dokumentace projektu) Rekonstrukce dětského oddělení s vybudováním rehabilitačního centra pro děti se specifickými problémy – projektový manaţer projektu v předinvestiční fázi. Řízení projektu, vedení projektového týmu, kontrola harmonogramu, spolupráce při přípravě výběrových řízení, předloţení ţádosti o dotaci. Zateplení vybraných objektů Nemocnice ve Frýdku-Místku; Zateplení vybraných objektů Nemocnice Třinec; Zateplení Matičního gymnázia v Ostravě – příprava tří zateplovacích projektů, sepsání a podání ţádostí o poskytnutí podpory z OPŢP. Projekty e-Governmentu, včetně běţného provozu ICT KÚ MSK - analytická činnost. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 309 (celkem 376)
Mgr. Martin Fryč (referent vztahů k veřejnosti)
Zapojení člena projektového týmu
Zapojení člena při přípravě projektu: Z pohledu experta v oblasti publicity projektu spolupracuje při zpracování Studie proveditelnosti a ţádosti, spolupracuje se sdělovacími prostředky, poskytuje jim aktuální informace o přípravě projektu. Zapojení člena při realizaci projektu: Ve fázi realizace projektu se podílí na organizaci a zajištění základní propagace výstupů projektu. V době udrţitelnosti projektu bude koordinovat případná publicitní opatření.
Zkušenosti s projekty: -
Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny
-
Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje
-
Zpřístupnění územně plánovací dokumentace prostřednictvím webových technologií
-
Silnice
Ing. Pavel Kowalski (vedoucí oddělení personálního) Zapojení člena při přípravě projektu: V průběhu přípravné fáze projektu je odborný garant odpovědný za realizaci těchto činností: vytváření koncepce projektu a koordinace činností v koncepční fázi projektu, spolupráce při tvorbě projektové dokumentace, spolupráce na přípravě ţádosti o dotaci a jejích příloh, účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, příprava a spolupráce na přípravě materiálů pro orgány kraje, koordinace činností směrem k partnerovi, spolupráce na zajištění publicity projektu Zapojení člena při realizaci projektu: V průběhu realizační fáze projektu je odborný garant odpovědný za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, příprava a spolupráce na přípravě materiálů pro radu kraje, koordinace činností směrem k dodavateli, kontrola plnění poţadavků pro úspěšnou realizaci projektu, spolupráce na zajištění a administraci projektu, spolupráce při zajištění pokladů pro zpracování Monitorovacích zpráv s ţádostí o platbu/bez platby a Závěrečné monitorovací zprávy, spolupráce při průběţných (interim) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách. Zapojení člena při udrţitelnosti projektu: V průběhu realizační fáze projektu je odborný garant odpovědný za realizaci těchto činností: účast na pravidelných schůzkách projektového týmu, příprava a spolupráce na přípravě materiálů pro radu kraje, kontrola plnění poţadavků pro úspěšnou realizaci projektu, spolupráce na zajištění publicity projektu, spolupráce na administraci projektu, spolupráce při zajištění pokladů pro Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 310 (celkem 376)
zpracování Monitorovacích zpráv s ţádostí o platbu/bez platby a Závěrečné monitorovací zprávy, spolupráce při průběţných (interim) kontrolách ze strany řídícího orgánu či při vnějších nezávislých kontrolách.
Zkušenosti s činností
Stanovuje koncepci rozvoje personální správy kraje /organizačních vztahů a systemizace, personalistiky, odměňování, přípravy a vzdělávání zaměstnanců, sociálního rozvoje zaměstnanců, hodnocení zaměstnanců/, zajišťuje
personální rozvoje krajského úřadu se zvlášť náročnými podmínkami
výběru zaměstnanců
z hlediska odborné způsobilosti a vysoce specializované odborné přípravy zaměstnanců, s nároky na výkon vysoce specializovaných a kvalifikačně nejnáročnějších prací, zabezpečuje realizaci výběrových řízení, realizuje úkoly v oblasti personální a mzdové politiky krajského úřadu, zabezpečuje odbornou a metodickou pomoc při hodnocení zaměstnanců a koordinuje průběh hodnocení zaměstnanců na všech úrovních řízení. Dostatečné zkušenosti v oblasti personalistiky a vnitřního chodu úřadu z titulu vedoucího oddělení personálního.
Zkušenosti s projekty
Vykonává funkci vedoucí pracovního týmu „Zavádění principů procesního řízení“ – personalista v rámci realizace projektu „Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality“, registrační číslo C.1.04/4.1.00/42.00007 (výzva č. 42 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost). Vykonává funkci odborného garanta projektu „Rozvoj řízení lidských zdrojů na KÚ - MSK“ reg. č. projektu CZ.1.04/4.1.01/57.00026 (výzva č. 57 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost). Ing. Radmila Marynčáková (rozpočtář)
zapojení člena projektového týmu
Příprava projektu - Odbor finanční je pověřen vedením účetnictví celého projektu. Dohlíţí nad proplácením faktur v přípravné fázi projektu a poskytuje součinnost při případné kontrole účetnictví. Zapojení při realizaci projektu - zodpovídá za správnost vedení účetnictví a výkazů, jeţ budou předkládány platební jednotce. Jeho působností je řídit cash flow projektu tak, aby nedošlo k rizikovým faktorům finančních nedostatků peněz. Proplácí všechny faktury a zodpovídá za konečné vyúčtování projektu. Je zodpovědný za přípravu a zpracování všech poţadovaných finančních zpráv pro konečné vyúčtování s platební jednotkou. Ţádá o proplacení finančních prostředků a poskytuje součinnost při kontrole účetnictví platební agenturou. Zapojení při udrţitelnosti projektu – je pověřena vedením účetnictví celého projektu. Dohlíţí nad proplácením faktur z realizační fáze projektu a poskytuje součinnost při případné kontrole účetnictví.
popis zkušeností s projekty a relevantními aktivitami Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 311 (celkem 376)
Do této pozice bude obsazena Ing. Radmila Marynčáková, která při funkci rozpočtáře v rámci organizace pracuje s rozpočty odborů, je správcem rozpočtu odboru evropských projektů, dohlíţí na dodrţování hospodárnosti,efektivnosti a účelnosti při pouţití finančních prostředků z rozpočtu. Má mnohaleté zkušenosti z oboru financí, rozpočetnictví, které budou v projektu uplatněny, dále se zapojila v projektech, které ţadatel v minulých letech realizoval či v současnosti realizuje v rámci těchto projektů dohlíţela na definování a plnění rozpočtu, na dodrţení rozpočtové kázně, uchování originálů účetních dokladů projektu, koordinuje činnosti související s předáním majetku partnerům, vypořádání případných škod, zabezpečení pojištění majetku, zřízení zvláštního účtu apod. Zapojení v projektech, které ţadatel v minulých letech realizoval či v současnosti realizuje - v rámci těchto projektů dohlíţela na definování a plnění rozpočtu, na dodrţení rozpočtové kázně, uchování originálů účetních dokladů projektu, koordinuje činnosti související s předáním majetku partnerům, vypořádání případných škod, zabezpečení pojištění majetku, zřízení zvláštního účtu apod. Ing. Tomáš Vašica (vedoucí odboru)
Zapojení člena projektového týmu
Provádí koncepční a strategická rozhodnutí a odborný dohled. Před příchodem nového analytika na odbor informatiky prováděl analytické práce.
Popis zkušeností s relevantními projekty a aktivitami
Jako vedoucí odporu informatiky KÚ MSK bude
z titulu své pozice rozhodovat o strategických záměrech
při přípravě i realizaci projektu. Dlouholeté zkušenosti z oblasti informatiky. Vedení odboru informatiky KÚ MSK.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 312 (celkem 376)
10 Realizace projektu, časový plán 10.1 Souhrnný přehled časových a nákladových charakteristik projektu Následující tabulky prezentují souhrnný časový přehled projektu eMSK. Začátek realizační fáze je plánován na leden 2011. Vyhlašování veřejných zakázek bude probíhat dle navrţeného harmonogramu. Další veřejné zakázky budou následovat dle harmonogramu. Konec realizační etapy je předpokládán na prosinec 2013. Provoz pořízených technologií je plánován od ledna 2014. Tabulka č. 89 Harmonogram projektu eMSK (1. část harmonogramu)
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 313 (celkem 376)
Tabulka č. 90 Harmonogram projektu eMSK (2. část harmonogramu)
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 314 (celkem 376)
Nákladové charakteristiky projektu dokládá následující tabulka. Tabulka č. 91 Přehled investiční nákladů projektu v jednotlivých letech Druh nákladů Část Část Část Část Část
II. II. II. II. II.
DMVS DMVS DMVS DMVS DMVS
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
Část DMVS celkem Část Část Část Část Část
III. III. III. III. III.
DUD DUD DUD DUD DUD
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
Část DUD celkem Část Část Část Část Část
IV. IV. IV. IV. IV.
VIÚ VIÚ VIÚ VIÚ VIÚ
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
Část VIÚ celkem Část Část Část Část Část
V. V. V. V. V.
DS DS DS DS DS
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
Část DS celkem Část Část Část Část Část
VI. VI. VI. VI. VI.
TCK TCK TCK TCK TCK
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
Část TCK celkem Celkem za všechny části
2010
2011
2012
2013
Celkem
0 0 253.750 0 0
0 53.200 0 34.000 0
6.150.000 53.200 0 25.000 210.000
9.550.000 0 0 143.500 0
15.700.000 106.400 253.750 202.500 210.000
253.750
87.200
6.438.200
9.693.500
16.472.650
0 0 253.750 0 0
0 106.400 0 34.000 420.000
12.707.000 106.400 0 25.000 420.000
30.000.000 0 0 103.500 420.000
42.707.000 212.800 253.750 162.500 1.260.000
253.750
560.400
13.258.400
30.523.500
44.596.050
0 0 253.750 0 420.000
1.000.000 319.200 0 23.750 840.000
7.400.000 195.067 0 15.000 840.000
15.600.000 0 0 33.750 420.000
24.000.000 514.267 253.750 72.500 2.520.000
673.750
2.182.950
8.450.067
16.053.750
27.360.517
0 0 253.750 0 0
0 0 0 23.750 0
0 443.333 0 5.000 420.000
10.000.000 0 0 33.750 420.000
10.000.000 443.333 253.750 62.500 840.000
253.750
23.750
868.333
10.453.750
11.599.583
0 0 319.610 0 0
0 53.200 0 0 420.000
30.259.500 0 0 0 420.000
22.121.500 266.000 0 14.890 420.000
52.381.000 319.200 319.610 14.890 1.260.000
319.610
473.200
30.679.500
22.822.390
54.294.700
1.754.610
3.327.500
59.694.500
89.546.890
154.323.500
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 315 (celkem 376)
V ţádné části projektu nebyly překročeny maximální moţné způsobilé výdaje stanovené výzvou č. 08, coţ názorně ukazuje následující graf. Náklady u některých částí projektu dosahují nula, neboť nebudou krajem realizovány (KDR, DTM). Obrázek č. 27 Srovnání
investičních
nákladů
projektu
eMSK
a maximálních
moţných
způsobilých výdajů
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Náklady na zpracování studie proveditelnosti a ţádosti činí 0,86 % celkových nákladů. Náklady na výběrová řízení, včetně jiţ uskutečněných na výběr zhotovitelů studie proveditelnosti a ţádosti 1,03 %, náklady na povinnou publicitu projektu 0,33 %. Personální náklady uplatňované v rámci nákladů projektu na vybrané členy projektového týmu činí 3,95 %. Ostatní náklady zahrnuje nákup technologií a sluţeb projektu (hardware, software, apod.). Největší část prostředků bude vyuţita na část Technologického centra, následuje část Digitalizace a ukládání dat, jak ukazuje následujíc graf.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 316 (celkem 376)
Obrázek č. 28 Struktura nákladů projektu eMSK dle jednotlivých částí
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 317 (celkem 376)
10.2 Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu Harmonogram projektu je rozdělen do následujících fází: Fáze přípravná (1) - která spočívá v přípravě projektu, v napsání projektové dokumentace včetně Studie proveditelnosti, v rozhodnutí na základě Studie proveditelnosti a dalších projektů o realizaci projektu, zpracování a podání ţádosti o dotaci včetně jejího vyhodnocení. Fáze realizační (2) - tato fáze se dále člení na tři etapy, které zahrnují samotnou realizace projektu po přidělení dotace, výběr dodavatele technologie pomocí výběrových řízení, dodávka technologie a zkušební provoz. Fáze provozní (3) - jedná se o běţný reálný provoz po celou dobu udrţitelnosti projektu. Harmonogramy jednotlivých částí projektu v letech jsou uvedeny v tabulkách (obrázcích) níţe. Tabulka č. 92 Dílčí harmonogram projektu DMVS (ÚKM a Portál ÚAP)
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 318 (celkem 376)
Tabulka č. 93 Dílčí harmonogram projektu DUD
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 94 Dílčí harmonogram projektu VIÚ
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 319 (celkem 376)
Tabulka č. 95 Dílčí harmonogram projektu DS
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 96 Dílčí harmonogram projektu TCK
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 320 (celkem 376)
11 Finanční analýza projektu, finanční plán Kapitola 11 je zpracována současně za projekty e-Government Moravskoslezského kraje (II. - VI. část výzvy) a Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy) (v textu dále téţ eSpS), a to z důvodu objektivního posouzení finanční analýzy projektů, finančního plánu a z důvodu funkční provázanosti obou projektů. Výstupy finanční a ekonomické analýzy budou pouţity ve studii proveditelnosti k projektu eMSK.
11.1 Zajištění dlouhodobého majetku V této podkapitole je uveden celkový rozpočet obou projektů, přičemţ jednotlivé ceny vycházejí z provedeného průzkumu trhu a analýzy dané problematiky. V průběhu investiční etapy bude pořízen hmotný a nehmotný investiční majetek. Majetek pořízený v rámci investiční etapy zůstane beze změny po celou dobu vyuţívání projektu. Majetek nebude odepisován, takţe stavy majetku na konci jednotlivých období provozní etapy se nebudou měnit. Finanční krytí majetku bude zajištěno z rozpočtu Moravskoslezského kraje a z dotace Integrovaného operačního programu (IOP). Určení celkové výše nákladů Celková výše nákladů projektu eMSK činí 154.323.500 Kč vč. DPH. Celkové náklady za oba projekty dosahují 158 823 500 Kč vč. DPH. V níţe uvedených podkapitolách je uvedeno jejich podrobné členění.
11.2 Řízení pracovního kapitálu (oběţný majetek) Kapitola obsahuje vymezení struktury a velikosti oběţného majetku. Provozní fáze nebude vyţadovat vytváření ţádných zásob či podobných poloţek, pro zajištění provozu budou potřeba jen běţné úhrady provozních nákladů (energie, opravy/údrţba apod.). Realizací projektu nedojde k zásadnímu nárůstu oběţných aktiv a není tedy nutné se specificky zabývat řízením pracovního kapitálu.
11.3 Přehled celkových nákladů v investiční fázi Celkové náklady v investiční fázi projektu eMSK činí 152.568.890 Kč vč. DPH, za oba projekty činí výdaje v investiční fázi 156.304.890 Kč vč. DPH a to v následující základní struktuře:
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 321 (celkem 376)
Tabulka č. 97 Přehled celkových nákladů za projekty eMSK a eSpS v investiční fázi Druh nákladů Část Část Část Část Část
I. I. I. I. I.
eSpS eSpS eSpS eSpS eSpS
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
2011
2012
2013
2.664.580 0 0 0 404.000
605.408 0 0 62.012 0
0 0 0 0 0
3.068.580
667.420
0
0 53.200 0 34.000 0
6.150.000 53.200 0 25.000 210.000
9.550.000 0 0 143.500 0
Celkem za DMVS
87.200
6.438.200
9.693.500
Část Část Část Část Část
0 106.400 0 34.000 420.000
12.707.000 106.400 0 25.000 420.000
30.000.000 0 0 103.500 420.000
Část DUD celkem
560.400
13.258.400
30.523.500
Část Část Část Část Část
1.000.000 319.200 0 23.750 840.000
7.400.000 195.067 0 15.000 840.000
15.600.000 0 0 33.750 420.000
2.182.950
8.450.067
16.053.750
0 0 0 23.750 0
0 443.333 0 5.000 420.000
10.000.000 0 0 33.750 420.000
Část DS celkem
23.750
868.333
10.453.750
Část Část Část Část Část
0 53.200 0 0 420.000
30.259.500 0 0 0 420.000
22.121.500 266.000 0 14.890 420.000
473.200
30.679.500
22.822.390
6.396.080
60.361.920
89.546.890
Celkem za eSpS Část Část Část Část Část
II. II. II. II. II.
DMVS DMVS DMVS DMVS DMVS
III. III. III. III. III.
IV. IV. IV. IV. IV.
DUD DUD DUD DUD DUD
VIÚ VIÚ VIÚ VIÚ VIÚ
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
Část VIÚ celkem Část Část Část Část Část
V. V. V. V. V.
DS DS DS DS DS
VI. VI. VI. VI. VI.
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
TCK TCK TCK TCK TCK
technologie veřejné zakázky ţádost publicita mzdy
Část TCK celkem Celkem za všechny části
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Pozn.: V přípravné fázi proběhlo zpracování Ţádostí včetně SP v celkové ceně 1 334 610 Kč včetně DPH k oběma projektům. V přípravné fázi dále vznikly personální náklady.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 322 (celkem 376)
S dlouhodobým majetkem, který se v průběhu projektu stane majetkem investora - ţadatele, bude nakládáno
v souladu
s platnými
právními
předpisy
upravujícími
hospodaření
krajů
jako
vyšších
územněsprávních celků. Tabulka č. 98 Náklady za I. – VI. část výzvy (rozpočet projektů eMSK a ESS) v jednotlivých letech v Kč s DPH Druh nákladů v Kč Část Část Část Část
I. I. I. I.
eSpS eSpS eSpS eSpS
technologie veřejné zakázky ţádost publicita
Část I. eSpS mzdy Část I. eSpS celkem Část Část Část Část
II. II. II. II.
DMVS DMVS DMVS DMVS
technologie veřejné zakázky ţádost publicita
Část II. DMVS mzdy Část II. DMVS celkem Část Část Část Část
III. III. III. III.
DUD DUD DUD DUD
technologie veřejné zakázky ţádost publicita
Část III. DUD mzdy Část III. DUD celkem Část Část Část Část
IV. IV. IV. IV.
VIÚ VIÚ VIÚ VIÚ
technologie veřejné zakázky ţádost publicita
Část IV. VIÚ mzdy Část IV. VIÚ celkem Část Část Část Část
V. V. V. V.
DS DS DS DS
technologie veřejné zakázky ţádost publicita
Část V. DS mzdy Část V. DS celkem Část Část Část Část
VI. VI. VI. VI.
TCK TCK TCK TCK
technologie veřejné zakázky ţádost publicita
Část VI. TCK mzdy Část VI. TCK celkem Celkem za všechny části
2010
2011
2012
2013
Celkem
0 300.000 60.000 0
2.664.580 0 0 0
605.408 0 0 62.012
0 0 0 0
3.269.988 300.000 60.000 62.012
404.000
404.000
0
0
808.000
764.000
3.068.580
667.420
0
4.500.000
0 0 253.750 0
0 53.200 0 34.000
6.150.000 53.200 0 25.000
9.550.000 0 0 143.500
15.700.000 106.400 253.750 202.500
0
0
210.000
0
210.000
253.750
87.200
6.438.200
9.693.500
16.472.650
0 0 253.750 0
0 106.400 0 34.000
12.707.000 106.400 0 25.000
30.000.000 0 0 103.500
42.707.000 212.800 253.750 162.500
0
420.000
420.000
420.000
1.260.000
253.750
560.400
13.258.400
30.523.500
44.596.050
0 0 253.750 0
1.000.000 319.200 0 23.750
7.400.000 195.067 0 15.000
15.600.000 0 0 33.750
24.000.000
420.000
840.000
840.000
420.000
2.520.000
673.750
2.182.950
8.450.067
16.053.750
27.360.517
0 0 253.750 0
0 0 0 23.750
0 443.333 0 5.000
10.000.000 0 0 33.750
10.000.000 443.333 253.750 62.500
0
0
420.000
420.000
840.000
253.750
23.750
868.333
10.453.750
11.599.583
0 0 319.610 0
0 53.200 0 0
30.259.500 0 0 0
22.121.500 266.000 0 14.890
52.381.000 319.200 319.610 14.890
0
420.000
420.000
420.000
1.260.000
319.610
473.200
30.679.500
22.822.390
54.294.700
2.518.610
6.396.080
60.361.920
89.546.890
158.823.500
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 323 (celkem 376)
514.267
253.750 72.500
11.4 Přehled celkových nákladů v provozní fázi Dále uvedené náklady začnou vznikat od ukončení realizační fáze projektu. Roční náklady budou v provozní části projektu činit za oba projekty 1.171.000 Kč (rok 2013), od roku 2014: 12.172.238 ročně a budou zahrnovat náklady na:
Servis a údrţbu HW;
update SW;
řízení projektu – projektový tým.
Podrobnější členění provozních nákladů je uvedeno v tabulce níţe pod textem: Tabulka č. 99 Přehled provozních nákladů za části výzvy I. – VI. (v Kč vč. DPH) Provozní náklady v Kč Část I. ESS
2013 351.000
2014 443.408
2015 443.408
2016 443.408
2017 443.408
2018 443.408
Celkem 2.568.040
Část II. DMVS
0
556.000
556.000
556.000
556.000
556.000
2.780.000
Část III. DUD
100.000
4.964.000
4.964.000
4.964.000
4.964.000
4.964.000
24.920.000
Část IV. VIÚ
720.000
2.720.000
2.720.000
2.720.000
2.720.000
2.720.000
14.320.000
Část V. DS
0
2.000.000
2.000.000
2.000.000
2.000.000
2.000.000
10.000.000
Část VI. TC
0
648.830
648.830
648.830
648.830
648.830
3.244.150
1.171.000
11.332.238
11.332.238
11.332.238
11.332.238
11.332.238
57.832.190
0
840.000
840.000
840.000
840.000
840.000
4.200.000
1.171.000
12.172.238
12.172.238
12.172.238
12.172.238
12.172.238
62.032.190
820.000
10.888.830
10.888.830
10.888.830
10.888.830
10.888.830
55.264.150
Celkem za všechny části I. - VI. bez mezd Mzdy (2 noví zaměstnanci) Celkem za všechny části I. - VI. se mzdami Celkem eGovernment II. - VI. bez mezd
Zdroj: KÚ MSK, 2010 S ohledem na charakter projektu nebudou v průběhu provozní fáze realizovány výnosy. Pořízení majetku bude zajištěno z vlastních zdrojů ţadatele. Poměr investičních a provozních nákladů v jednotlivých letech ukazuje následující graf.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 324 (celkem 376)
Obrázek č. 29 Vývoj investičních a provozních nákladů
Zdroj: KÚ MSK, 2010
11.5 Příjmy provozní fáze V rámci projektu nejsou provozní příjmy uvaţovány.
11.6 Finanční plán investiční a provozní fáze V realizační ani provozní fázi nebudou realizovány ţádné výnosy a tedy ani příjmy. 11.6.1
Plán průběhu cash-flow (příjmů a výdajů)
Tabulka č. 100
Nediskontované cash-flow za projekty eSpS a eMSK (v Kč)
Nediskont ované ekonomick é cashflow 2010 2011 2.518.610 6.396.080 Investiční náklady projektu 0 0 Provozní náklady CF projektu -2.518.610 -6.396.080 celkové CF projektu -2.518.610 -8.914.690 kumulované
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
60.361.920
89.546.890
0
0
0
0
0
0
1.171.000
12.172.238
12.172.238
12.172.238
12.172.238
12.172.238
-60.361.920
-88.375.890
-12.172.238
-12.172.238
-12.172.238
-12.172.238
-12.172.238
-69.276.610
-157.652.500
-169.824.738 -181.996.976 -194.169.214 -206.341.452 -218.513.690
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 325 (celkem 376)
Tabulka č. 101
Diskontní faktor
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
Diskontní faktor
1,050
1,102
1,157
1,215
1,276
1,339
1,406
1,477
1,551
Zdroj: KÚ MSK, metodika IOP MV ČR, 2010 Tabulka č. 102
Diskontované cash-flow za projekty eSpS a eMSK (v tis. Kč)
2010 2011 DCF projektu celkové -2.399,76 -5.804,07 DCF projektu kumulované -2.399,76 -8.203,83
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
-52.166,55
-72.740,05
-9.541,59
-9.087,23
-8.654,51
-8.242,39
-7.849,89
-133.110,44 -142.652,03
-151.739,26
-160.393,77
-60.370,38
-168.636,16 -176.486,05
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Obrázek níţe znázorňuje průběh cash-flow v jednotlivých letech a kumulativní vývoj cash-flow za oba projekty. Obrázek č. 30 Diskontované cash-flow obou projektů v jednotlivých letech a kumulované diskontované cash-flow projektů eSpS a eMSK
Zdroj: KÚ MSK, 2010
11.7 Přehled financování projektu Celkové náklady obou projektů činí 158.823.500,- Kč. Z toho projekt e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) vykazuje náklady 154.323.500 Kč, z této částky bude 15 % hradit ţadatel a 85 % obdrţí ţadatel formou dotace. Podrobnější členění je uvedeno v Ţádosti o finanční podporu. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 326 (celkem 376)
11.8 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů Vyhodnocení efektivity projektů eMSK a eSpS bylo provedeno prostřednictvím všech čtyř základních kriteriálních ukazatelů finanční analýzy, kdy výsledky finanční analýzy jsou uvedeny v následující tabulce, přičemţ finanční analýza obou projektů byla provedena v horizontu 5 let (dobou udrţitelnosti projektu) a v souladu s pouţitou diskontní sazbou ve výši 5 %. Tabulka č. 103
Finanční hodnocení projektu eSpS a eMSK – výstup finanční analýzy
Ukazatel
Jednotka
NPV
Kč
NPV/I
-
IRR Doba návratnosti
Hodnota -176.486.051 - 1,111
%
nelze určit
roky
nelze určit
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Vzhledem k charakteru projektů eSpS a eMSK je dosaţená hodnota NPV (-176.486.051) dána investičními výdaji obou projektů a také předpokládanými provozními náklady v průběhu provozu projektu (sledované období 5 let). Ze stejného důvodu vychází i hodnota indexu NPV/I záporně: -1,111. Ukazatele vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti nebylo moţné vzhledem k záporné hodnotě vypočítat a z hlediska čistě finančního pohledu nelze návratnosti u obou projektů dosáhnout.
11.9 Závěry finanční analýzy Vzhledem k charakteru projektu je dosaţená hodnota NPV ve výši -176.486.051 Kč dána investičními výdaji projektu a také předpokládanými provozními náklady v průběhu provozu projektu (sledované období 5 let). Ze stejného důvodu vychází i hodnota indexu NPV/I záporně a činí -1,111. Ukazatele vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti nebylo moţno vzhledem k záporné hodnotě vypočítat a z hlediska čistě finančního pohledu nelze návratnosti projektu dosáhnout.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 327 (celkem 376)
12 Ekonomická analýza projektu Kapitola 12 je zpracována dohromady za projekty „e-Government Moravskoslezského kraje (II. - VI. výzvy) a „Elektronická spisová sluţba (I. část výzvy)“ a to z důvodu objektivního posouzení přínosů a vazeb těchto projektů. Výstupy Finanční a Ekonomické analýzy jsou pouţity ve studii proveditelnosti k projektu eMSK, pro strukturu studie proveditelnosti k Elektronické spisové sluţbě tuto povinnost výzva č. 08 IOP nestanovuje.
12.1 Ekonomické vyhodnocení projektu Tato kapitola se dále člení na vyhodnocení pomocí:
sociálně ekonomické analýzy nákladů a uţitku,
citlivostní analýzy.
12.1.1
Ekonomické vyhodnocení projektu pomocí sociálně ekonomické analýzy nákladů a uţitku
Území dopadu Hlavní
celospolečenské
přínosy
(a současně
náklady)
budou
realizovány
na
území
Moravskoslezského kraje, ale vzhledem ke skladbě beneficientů bude území reálného dopadu širší, a to zejména na úrovni České republiky díky dostupnosti sluţeb poskytovaných i mimo území kraje. Nulová varianta Jako nulovou variantu uvaţujeme zachování současného stavu vyuţití nástrojů e-Governmentu pro podporu výkonu veřejné správy Moravskoslezského kraje. V tomto případě je nemoţné naplnit poţadavky dané platnými právními předpisy pro oblast e-Governmentu a navázat na realizaci základních registrů a dalších centrálních projektů. Investiční varianta Tato varianta odpovídá realizaci projektu eMSK v souladu s metodikou IOP. Cíle investiční varianty obsahuje subkapitola 3.1 Strategie a cíle. Metodika Pro zpracování této analýzy byly pouţity odborné přístupy ke zpracování a doporučované postupy. Analýza nákladů a přínosů je zpracována s vyuţitím metodik Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva vnitra ČR (odbor strukturálních fondů). Nulová varianta ve svém socioekonomickém cash-flow negeneruje ţádné Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 328 (celkem 376)
přínosy. Reálný socioekonomický dopad tedy představuje jen Investiční varianta (projekt). Kromě elementárních matematických operací byly pouţity funkce „čistá současná hodnota“ (NPV) a „míra výnosnosti“ (IRR). Analýzu je zpracována následovně. V úvodní části byly stanoveny základní parametry projektu, vstupní předpoklady a časové charakteristiky dílčích etap projektu – investiční a provozní. Samostatnou přípravnou (předinvestiční) fázi neuvaţujeme. Provoz byl modelován v souladu s harmonogramem pro období 2013 - 2018. Období provozu uvaţujeme v nekonečném horizontu a z pohledu mimořádných nákladů či dalších investic není v relevantním období nijak postiţeno. Ukazatele Analýza pouţívá standardní kriteriální ukazatele pro srovnávání finančních a socioekonomických parametrů projektů. Byly pouţity tyto ukazatele:
současná hodnota (PV - Present Value)
čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value)
vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate of Return)
doba návratnosti investice (RI - Return of Investment)
index přínos/újma (B/C ratio)
index rentability investice (NPV/I)
Diskontní sazba Pro rozbor diskontních sazeb jsme pouţili dostupné statistické údaje. Porovnávali jsme výnosové míry alternativních investic, výnosové míry „bezrizikových investic“, úrokové sazby nově poskytnutých úvěrů a inflaci. Tyto ukazatele jsme porovnali s reálnými sazbami. Pouţili jsme koeficient s hodnotou 1,02. Byly porovnány reálné diskontní finanční sazby různých instrumentů finančního trhu ČR a EU a relevantní makroekonomické veličiny. Výsledky jsou srovnány s diskontováním sociální diskontní sazbou Evropské unie a metodikou IOP doporučovanými postupy. Stávající koridor reálné diskontní sazby se pohybuje v nízkých hodnotách. Vzhledem k poţadavkům metodiky s cílem nenadhodnotit výsledky stanovením nízké DS byla nakonec v souladu s doporučeními EU pro diskontování zvolena sazba ve výši 5,0 %. Ekonomická analýza projektu Pro skupinu relevantních beneficientů uvedenou shora jsme analyzovali dopady projektu. Určili jsme, zda se jedná o přínos nebo újmu. Byl proveden test logických vazeb, konsekvence, dopadů a vymezení okruhu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 329 (celkem 376)
Vypočteny byly dopady na beneficienty, popsána jejich parametrizace a provedena transpozice do hotovostních toků v odpovídající struktuře z nich pak byly vypočteny ukazatele hodnocení projektu. Beneficienti Vymezení všech cílových skupin, kterým přinese realizace projektu přínosy. Dotčení beneficienti jsou uvedeni v kapitole 1.6. Specifikace přínosů a nákladů Jednotlivé náklady a přínosy jsou kalkulovány za oba projekty eMSK a eSpS a to z důvodu zachování objektivity jednotlivých nákladů a přínosů. Ocenitelné přínosy a náklady V následujících tabulkách jsou uvedeny ocenitelné přínosy (benefity) a náklady (újmy) vyvolané projektem, v následující podkapitole je pak provedena jejich kvantifikace a převod na finanční vyjádření. Tabulka č. 104
Specifikace ocenitelných přínosů – benefitů
Benefit (přínos)
Specifikace benefitu (přínosu)
Vznik nových pracovních míst, resp. udrţení stávajících
Dojde ke vzniku, resp. udrţení pracovních míst, jednak v přímé souvislosti s realizací projektů, tak i nepřímo (u dodavatelů sluţeb v rámci provozu i během investiční fáze projektu).
Úspora času zaměstnanců kraje, organizací kraje
Díky realizaci projektů dojde ke zrychlení práce zaměstnanců kraje; zaměstnanců organizací zřizovaných krajem a tím k úspoře času u významné části jejich aktivit. Díky realizaci projektu dojde k úspoře času a nákladů na straně uţivatelů
Úspora času a nákladů
sluţeb spisovny.
uţivatelů sluţeb spisovny
Dojde k úspoře času a nákladů uţivatelů mapových portálů a sluţeb
a DMVS, klientů úřadu
v rámci DMVS (obce na území MSK a projekční firmy).
a čtenářů
Dále vznikne úspora obcí na pořízení a aktualizaci vlastní ÚKM. Dojde k úspoře času klientů úřadu a čtenářů dokumentů.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 105
Specifikace ocenitelných nákladů – újem
Újma (náklad)
Specifikace újmy (nákladu)
Náklady na administrativní
Kvůli realizaci projektu a zajištění jeho provozu a následné udrţitelnosti
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 330 (celkem 376)
zajištění projektu
dojde ke zvýšení administrativní zátěţe na straně kraje.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Neocenitelné přínosy a náklady V následujících přehledech jsou uvedeny neocenitelné nebo jen velmi obtíţně ocenitelné přínosy (benefity) a náklady (újmy) vyvolané projektem. Neocenitelné přínosy (benefity)
Zvýšení kvality a rychlosti sluţeb poskytovaných KÚ MSK, ORP a jejich příspěvkovými organizacemi;
přístup k jednotlivým dostupným aplikacím a programům z koncových míst (z jednotlivých subjektů);
efektivnější vzájemná komunikace mezi jednotlivými koncovými prvky subjektů;
vyšší úroveň bezpečnostní politiky mezi jednotlivými subjekty;
sjednocení datových základen, které budou stejné pro celý Moravskoslezský kraj;
jednotná vazba na ISVS;
zatraktivnění míst dotčených projektem v očích veřejnosti a v očích zaměstnanců;
vyšší ochrana a bezpečnost dat v TCK;
uchování „kulturního dědictví“ pro další generace;
niţší pravděpodobnost pojistné události z důvodu ztráty či úniku dat;
vazba na centrální projekty;
rozvoj ICT firem.
Neocenitelné náklady (újmy)
Vyšší organizační a administrativní náročnost na dohled nad realizací a udrţitelností projektu.
Vyčíslitelné celospolečenské přínosy a újmy a jejich kvantifikace V následujících podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé přínosy a uţitky u beneficientů a nositelů újmy s jejich kvantifikací. Počítáme přínosy jak za úsporu času zaměstnanců, tak i za nově vytvořená pracovní místa. Dojde ke zefektivnění a racionalizaci procesů výkonu veřejné správy. Stávající zaměstnanci ve stejném časovém období zvládnou vyřídit více agendy. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 331 (celkem 376)
Úspory státu v důsledku nově vzniklých nebo udrţených pracovních míst Kvantifikace benefitu: Na základě výpočtů Ministerstva práce a sociálních věcí činí náklady státu na jednoho nezaměstnaného 170 000 Kč/rok včetně ušlého daňového příjmu státu. Efekt tohoto benefitu je počítán jako tato částka násobená počtem nově vzniklých nebo udrţených pracovních míst a dobou udrţitelnosti pracovních míst. Po dobu realizace projektu (investiční fáze) vzniknou 2 pracovní místa, resp. úvazky u ţadatele zajišťující komplexní realizaci projektu. Úspory státu – realizační fáze: 2 * 170.000 = 340.000,- Kč ročně Další nově nepřímo vzniklá nebo udrţená pracovní místa lze identifikovat s ohledem na vyuţití servisu, správy a dohledu nad realizací projektu – vznik, resp. udrţení pracovních míst u dodavatele těchto sluţeb. Jedná se celkem o 2 pracovní místa, resp. úvazky po dobu udrţitelnosti projektu. Úspory státu – nepřímo vytvořená/udrţená místa:
2 * 170.000 = 340.000,- Kč ročně.
V rámci výpočtu jsou započtena všechna nově vzniklá nebo udrţená pracovní místa (resp. úvazky) nepřímo vzniklá nebo udrţená v návaznosti na realizaci projektu. Úspory státu celkem: 680.000,- Kč ročně. Pracovní místa vzniknou v červenci 2011, proto předpokládáme v roce 2011 poloviční přínos. V celém roce 2012 je počítáno s přínosem 680.000 Kč ročně, od roku 2013 s 340.000 Kč ročně. Úspora času zaměstnanců kraje a jeho organizací Díky realizaci projektu dojde ke zrychlení práce zaměstnanců kraje i jeho organizací a úspoře času u významné části jejich aktivit. Při výpočtu hodnoty benefitu vycházel zpracovatel z následujících údajů: Tabulka č. 106
Úspora času zaměstnanců kraje
Vstupní parametr Počet zaměstnanců MSK celkem Časový fond práce celkem rok Z toho % fondu dotčeného přínosy projektu Časový fond dotčený přínosy projektu Průměrná úspora časového fondu díky realizaci projektu Průměrné celkové náklady zaměstnance/hod.
Hodnota parametru
Jednotka
679 osob 1 140 720 hod. 50 % 570 360 hod. 20 % 250 Kč/hod.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 332 (celkem 376)
Úspora času zaměstnanců kraje
28.518.000
Kč/rok
Zdroj: KÚ MSK, 2010, pouţita metodika MV ČR Díky integraci stávajících ICT prostředků vyuţívaných na krajském úřadě a zavedení nových elektronických procesů, které nahradí stávající ručně vedené procesy, lze předpokládat přímou časovou úsporu u zaměstnanců kraje.
Tabulka č. 107
Úspora času zaměstnanců organizací kraje
Vstupní parametr
Hodnota parametru
Počet zaměstnanců dotčených projektem u organizací kraje
Jednotka
2 000 osob
Časový fond práce celkem
3 360 000 hod.
Z toho % fondu dotčeného přínosy projektu
25 %
Časový fond dotčený přínosy projektu
840 000 hod.
Průměrná úspora časového fondu díky realizaci projektu
16 %
Průměrné celkové náklady zaměstnance/hod.
250 Kč/hod.
Úspora času zaměstnanců organizací kraje
33.600.000
Kč/rok
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Zavedení nových elektronických procesů, které nahradí stávající ručně vedené procesy, přinesou časovou úsporu u zaměstnanců dotčených projektem u organizací kraje. Celková úspora času zaměstnanců kraje a jeho organizací: 62.118.000 Kč ročně. Úspora času uţivatelů sluţeb klientů spisovny a DMVS Díky realizaci projektu dojde k úspoře času na straně uţivatelů sluţeb kraje a jeho organizací, které budou do projektu zapojeny, a to zejména občanů, ale i firem a dalších klientů. Jedná se zejména o vyuţití mapových podkladů a digitalizovaných dokumentů spisovny. Stanovení jednotlivých hodnot vychází ze zkušeností, které zpracovatel nasbíral u obdobných projektů. Při výpočtu hodnoty benefitu vycházel zpracovatel z následujících údajů: Tabulka č. 108
Úspora času klientů spisovny Hodnota
Vstupní parametr Počet ţádostí o vyhledání informace (ročně)
parametru
Jednotka 5 200 ks
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 333 (celkem 376)
Průměrná časová úspora uţivatele
1 hod
Průměrný hodinový výdělek v Moravskoslezském kraji vč. odvodů SZP
130 Kč/hod
Úspora času klientů spisovny
676 000 Kč/rok
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Klient spisovny, vystupující v roli ţadatele o vyhledání informace stráví průměrně hodinu času zpracováním ţádosti o vyhledání informace, hledáním a vyplňováním údajů potřebných k nalezení dokumentu v rozsáhlé spisovně. Do počtu ţádostí o vyhledání informace jsou zahrnuti všichni zaměstnanci kraje, obcí se správním obvodem v Moravskoslezském kraji a organizací kraj. Všechny tyto subjekty vyuţívají ručně vedené spisovny a jsou do budoucna uţivateli krajské digitální spisovny. Úspora času se tak projeví u velkého okruhu osob. Tabulka č. 109
Úspora času celkem DMVS
Vstupní parametr úspora mapové portály v rámci DMVS
Hodnota parametru
Jednotka
Úspora času zaměstnanci ORP
2 250 hod/rok
Úspora času zaměstnanci MSK
200 hod/rok
Úspora času projektanti
600 hod/rok
Úspora času obce mimo ORP
2 000 hod/rok
Průměrný hodinový výdělek zaměstnanci ORP vč. odvodů SZP
250 Kč/hod
Průměrný hodinový výdělek zaměstnanci MSK vč. odvodů SZP
250 Kč/hod
Průměrný hodinový výdělek projektanti vč. odvodů SZP
300 Kč/hod
Průměrný hodinový výdělek
180 Kč/hod
Úspora času celkem
1.140.000 Kč/rok
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 110
Úspora času celkem DMVS
Vstupní parametr Počet aktualizovaných území Podíl parcel na k. ú., které je nutno aktualizovat Cena za aktualizaci parcely Úspora obcí na pořízení a aktualizaci vlastních ÚKM
Hodnota parametru
Jednotka
100 - 110 k. ú. 8 - 10 % 50 Kč/parcela 1 055 700 Kč/rok
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Analýzou stavu ÚKM obcí bylo zjištěno, ţe obce budou v průběhu roku 2011 aktualizovat cca 100 aţ 110 katastrálních území. Z dosavadní praxe vyplývá, ţe během roku je nutno na průměrném katastrálním území aktualizovat cca 8-10 % parcel, coţ při průměrné ceně aktualizace 50 Kč/parcela znamená, ţe náklady obcí Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 334 (celkem 376)
kraje na
tyto aktualizace 100 aţ 110 katastrálních území, resp. úspora obcí na pořízení a aktualizaci
vlastních ÚKM, činí cca 1.055.700,- Kč. Úspora obcí na pořízení a aktualizaci vlastní ÚKM 1.055.700,- Kč. Celková úspora času uţivatelů sluţeb kraje a jeho organizací:
Tabulka č. 111
2.871.700 Kč ročně.
Úspora času klientů krajského úřadu Hodnota
Vstupní parametr
parametru
Průměrný počet návštěv (ročně)
Jednotka 40 000 osob
Průměrná čas strávený vyřizováním poţadavků
30 min
Úspora času jednoho klienta díky zavedení e-Governmentu
10 min
Průměrný hodinový výdělek v Moravskoslezském kraji vč. odvodů SZP
150 Kč/hod
Úspora času klientů navštěvující krajský úřad
1.000.000 Kč/rok
Zdroj: ČSÚ10 Za předcházející tři roky bylo zjištěno, ţe průměrný počet klientů krajského úřadu je 40 000 osob za rok. Klienti přicházejí řešit různě sloţité agendy od státního občanství, přes ţivotní prostředí, školství a opravné prostředky dle správního řádu na různých odborech krajského úřadu. Odhadovaná doba, kterou klient stráví na úřadě je 30 minut. Po zavedení projektu eMSK, jehoţ cílem je integrace různých agend a usnadnění přístupu úředníka k potřebným informacím, se doba kterou klient stráví vyřízením ţádost zkrátí odhadem o 10 minut. Tabulka č. 112
Úspora času čtenářů dokumentů Hodnota
Vstupní parametr
parametru
Počet dokumentů, které budou digitalizovány
10
Jednotka 3 000 kusů
http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/mzdy-xt/$File/msk_3_mzdy.xls;
http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xt/$File/msk_1_obyvatelstvo.xls
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 335 (celkem 376)
Počet čtenářů se zájmem o studium jednoho dokumentu Počet vypůjčených dokumentů
3 osoby 9 000 kusů
Úspora času stráveného cestou jednoho čtenáře díky digitalizaci dokumentu
1 h
Průměrná hodinová mzda v Moravskoslezském kraji Úspora času celkem
150 Kč 1.350.000 Kč/rok
Zdroj: KÚ MSK, 2010 V rámci projektu eMSK se počítá s digitalizací 306 000 stran dokumentů z fondu ohroţeného degradací kyselého papíru. Tyto dokumenty jsou umístěny v různých institucích po celém území Moravskoslezského kraje. Jedná se o různá periodika a monografie. Pro účely tohoto výpočtu lze stanovit ţe průměrný dokument obsahuje 100 stran, v rámci projektu tedy bude digitalizováno odhadem 3 000 dokumentů. Dále můţeme předpokládat ţe o výpůjčku kaţdého takového dokumentu mají zájem přibliţně 3 čtenáři ročně. U některých dokumentů je umoţněno pouze prezenční výpůjčka, u jiných je moţné dokumenty vypůjčit absenčně. Ať uţ se jedná o jakoukoli variantu, odhadujeme ţe cesta do instituce ve které je dokument uloţen a zpět, čtenáři trvá 1 hodinu. Dále předpokládáme ţe většina dokumentů které budou v rámci projektu digitalizovány nepodléhají ochraně dle autorského zákona, neboť se jedná o dokumenty z 19. a 1. poloviny 20.století, je tedy moţné dokumenty volně zpřístupnit na internetu a čtenáři tak ušetřit čas, který by strávil cestou do instituce. Vyšší náklady na administrativní zajištění projektu V důsledku realizace projektu dojde ke zvýšení administrativní zátěţe na straně krajského úřadu: Nárůst nákladů na administrativní zajištění Elektronického úřadu: 300.000 Kč ročně.
Analýza ekonomické (celospolečenské) návratnosti projektu Kvantifikace celospolečenských dopadů v čase V rámci následujících tabulek jsou vyčísleny přínosy a újmy; je uveden jejich převod na finanční tok v jednotlivých letech realizační a provozní fáze s uvaţovaným sledovaným horizontem 5 let.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 336 (celkem 376)
Tabulka č. 113
Ocenění benefitů a nákladů (Kč)
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
Celkem
Vznik nových pracovních míst
0
340.000
680.000
340.000
340.000
340.000
340.000
340.000
0
Úspora času zaměstnanců kraje a organizací kraje
0
0
0
0
62.118.000
340.000
340.000
340.000
0 323.264.567
Úspora času zaměstnanců klientů DMVS
0
0
0
0
1.140.000
63.360.360
64.627.567
65.920.119
67.238.521
5.932.606
Úspora času zaměstnanců klientů spisovny
0
0
0
676.000
689.520
703.310
117.377
731.724
746.359
4.264.290
Úspora obcí na pořízení a aktualizaci vlastní ÚKM
0
0
0 1.055.700
1.076.814
1.098.350
1.120.317
1.142.724
1.165.578
6.659.483
Úspora času klientů krajského úřadu
0
0
0
0
1.000.000
1.020.000
1.040.400
1.061.208
1.082.432
5.204.040
Úspora času čtenářů dokumentů
0
0
0
1.350.000
1.377.000
1.404.540
1.432.631
1.461.283
1.490.509
8.515.963
Vyšší náklady na admin.zajištění projektu
0
0
0
-300.000
-306.000
-312.120
-318.362
-324.730
-331.224
-1.892.436
Celkem
0 340.000 680.000 3.121.700 67.435.334 68.777.241 70.145.985 71.542.105 72.626.147 354.668.513
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 337 (celkem 376)
2.720.000
Podklady pro ekonomické hodnocení Následně byl proveden převod údajů o cash-flow z finanční části analýzy a byly do něj zahrnuty oceněné přínosy a náklady: Tabulka č. 114
Nediskontované ekonomické cash-flow projektu eSpS a eMSK (Kč) 2010
2011
2012
2.518.610
6.396.080
60.361.920
89.546.890
0
Provozní náklady
0
0
0
1.171.000
12.172.238
12.172.238 12.172.238 12.172.238
12.172.238
Přínosy a náklady
0
340.000
680.000
3.121.700
67.435.334
68.777.241 70.145.985 71.542.105
72.626.147 354.668.513
CF projektu celkové
-2.518.610 -6.056.080 -59.681.920
-87.596.190
55.263.096
56.605.003 57.973.747 59.369.867
60.453.909 133.812.823
CF projektu kumulované
-2.518.610 -8.574.690 -68.256.610 -155.852.800 -100.589.704 -43.984.701 13.989.046 73.358.913 133.812.823
Investiční náklady projektu
2013
2014
2015
2016 0
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 115
Diskontní faktor
Diskontní faktor
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
1,050
1,102
1,157
1,215
1,276
1,339
1,406
1,477
1,551
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka diskontního faktoru znázorňuje diskontování všech vstupních veličin pomocí diskontního faktoru (5 %).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 338 (celkem 376)
2017 0
2018 0
Celkem 0 158.823.500 62.032.190
Tabulka č. 116
Diskontované ekonomické cash-flow projektu eMSK a eSpS (Kč) 2010
DCF projektu celkové
2011
2012
-2.399.765 -5.495.535 -51.578.878
2013
2014
-72.098.300
43.319.728
2015
2016
2017
42.258.689 41.219.554 40.202.095
2018 38.986.810
DCF projektu kumulované -2.399.765 -7.895.300 -59.474.178 -131.572.478 -88.252.750 -45.994.061 -4.774.507 35.427.588 74.414.398 Zdroj: KÚ MSK, 2010 Graficky je znázorněn průběh cash-flow v jednotlivých letech a kumulativní vývoj cash-flow projektu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 339 (celkem 376)
Obrázek č. 31 Diskontované ekonomické cash-flow v jednotlivých letech a kumulované diskontované ekonomické cash-flow projektů eMSK a eSpS
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 340 (celkem 376)
Výpočet kriteriálních ukazatelů Následně byl proveden výpočet jednotlivých kriteriálních ukazatelů, který je uveden v souhrnné tabulce: Tabulka č. 117
Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení projektů eMSK a eSpS Kriteriální ukazatel
Ekonomická čistá současná hodnota (EČSH, ENPV) Index ekonomické rentability (ENPV/I, IER) Ekonomické vnitřní výnosové procento (EVVP, ERR) Diskontovaná doba návratnosti (DDN)
Hodnota
Jednotka
74.414.398 Kč 0,469
-
19,904 % 7,119 let
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Čistá ekonomická současná hodnota činí 74.414.398 Kč a představuje celkový čistý přínos projektu eMSK a eSpS pro společnost a zahrnuté beneficienty. Index ziskovosti ENPV / I dosahuje s ohledem na čistou kladnou ekonomickou hodnotu výše 0,469 a prokazuje rovněţ jednoznačně efektivnost projektu eMSK a eSpS z hlediska socioekonomických přínosů. Lze jej interpretovat tak, ţe na kaţdou jednu investovanou korunu přinese projekt 0,469 Kč v podobě socioekonomických přínosů. Ukazatel ekonomické míry návratnosti je významně vyšší neţ socioekonomická diskontní sazba a činí 19,904 %. Doba návratnosti činí 7,119 roku a demonstruje tak poměrně rychlou realizaci přínosů plynoucích z projektu. Pokud počítáme tuto dobu od roku 2010, nastane návratnost v listopadu roku 2017. 12.1.2 12.1.2.1
Ekonomické vyhodnocení projektu pomocí citlivostní analýzy Metodické vymezení citlivostní analýzy
Analýza citlivosti je postup, který zkoumá proměnlivé a nejisté předpoklady investičního záměru a zejména pak vliv jejich změn na určitý výsledný ukazatel. V případě tohoto projektu byl s ohledem na jeho nekomerční charakter zkoumán vliv na rozhodující (kriteriální) ukazatele:
ekonomickou čistou současnou hodnotu,
index ekonomické rentability,
ekonomickou míru návratnosti. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 341 (celkem 376)
Smysl analýzy citlivosti lze spatřovat v identifikaci zásadních předpokladů a proměnných a ukazuje, kde by byla případně dodatečná (upřesňující) informace nejuţitečnější a pomáhá odhalit robustnost („spolehlivost“) prognózy. Postup analýzy byl následující: 1. V analýze rizik byly identifikovány významné faktory rizika. 2. Postupně se kaţdý z těchto předpokladů (rizik) změnil o 1 % a pro kaţdou tuto změnu byla zvlášť spočítána znova hodnota rozhodujících ukazatelů za pouţití pravidla „ceteris paribus“ 3. Pro kaţdý takto měněný předpoklad byla spočítána procentní změna výsledných kriteriálních ukazatelů: procentní změna ukazatele = (hodnota ukazatele po změně předpokladu – hodnota před změnou) / hodnota ukazatele před změnou předpokladu 12.1.2.2
Citlivostní analýza - Změna investičních nákladů během realizace projektu
Toto riziko bylo testováno na procentní změnu výše investičních nákladů během realizace projektu v rozmezí -5 % aţ +5 %. První tabulka uvádí změny kriteriálních ukazatelů (ENPV, ENPV/I, EIRR). Tabulka č. 118
Analýza citlivosti – hodnoty kriteriálních ukazatelů po změně investičních
nákladů ENPV %
ENPV/I
EIRR
-
%
5
67 710 685
0,426
18,107
4
69 051 428
0,435
18,456
3
78 436 626
0,494
18,810
2
77 095 883
0,485
19,170
1
75 755 141
0,477
19,534
0
74 414 398
0,469
19,904
-1
73 073 656
0,460
20,280
-2
71 732 913
0,452
20,661
-3
70 392 171
0,443
21,047
-4
79 777 369
0,502
21,440
-5
81 118 111
0,511
21,839
Zdroj: KÚ MSK, 2010
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 342 (celkem 376)
Tabulka č. 119
Analýza citlivosti – změny kriteriálních ukazatelů po změně investičních
nákladů ENPV %
ENPV/I
EIRR
-
%
5
-6 703 713
-0,042
-1,797
4
-5 362 970
-0,034
-1,448
3
4 022 228
0,025
-1,094
2
2 681 485
0,017
-0,734
1
1 340 743
0,008
-0,370
0
0
0
0
-1
-1 340 742
-0,008
0,376
-2
-2 681 485
-0,017
0,757
-3
-4 022 227
-0,025
1,143
-4
5 362 971
0,034
1,536
-5
6 703 713
0,042
1,935
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 120
Analýza citlivosti – procentní změny kriteriálních ukazatelů po změně
investičních nákladů ENPV %
ENPV/I
EIRR
-
%
5
9,01%
4,22%
9,72%
4
7,21%
3,38%
7,72%
3
5,41%
-2,53%
5,74%
2
3,60%
-1,69%
3,80%
1
1,80%
-0,84%
1,89%
0
0,00%
0,00%
0,00%
-1
1,80%
-0,84%
1,86%
-2
3,60%
-1,69%
3,69%
-3
5,41%
-2,53%
5,50%
-4
7,21%
3,38%
7,27%
-5
9,01%
4,22%
9,03%
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Relativní změna většiny sledovaných ukazatelů při procentních změnách výše investičních nákladů je citlivá, u ukazatele ENPV je změna citlivosti vysoká. Kaţdá změna výše investice o procentní bod vyvolá změnu ENPV o 1,80 %. V případě ukazatele ENPV/I je pak je citlivost podobná v případě poklesu investičních nákladů i při jejich růstu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 343 (celkem 376)
S ohledem na fakt, ţe riziku lze předcházet vymezením přesných podmínek vzniku vícenákladů, resp. stanovením limitu pro zvýšení nákladů ve smlouvě o dílo uzavřené mezi investorem a dodavatelem (např. ve výši max. 5 %), lze povaţovat odhadované investiční náklady za odpovídající. Navíc ţadatel disponuje dostatečnou rezervou na pokrytí případných vícenákladů a bude si pro tyto účely vytvářet rezervy. Graficky jsou výsledky citlivostní analýzy zachyceny v grafech zachycujících pro srovnání změny jednotlivých kriteriálních ukazatelů. Obrázek č. 32 Citlivostní analýza – změny ENPV, ENPV/I a EIRR při změně investičních nákladů.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Celkové grafické zobrazení analýzy citlivosti pro změnu investičních nákladů demonstruje stupeň citlivosti (vyjádření v procentech) jednotlivých ukazatelů v grafu, kdy faktory s velkou citlivostí mají větší rozptyl hodnot procentuálních změn (a tím i větší rozestupy v jednotlivých sloupcích). Z grafu je zřetelný největší vliv změny investičních nákladů na ukazatel EIRR. Ani při poměrně významných změnách investičních nákladů není ohroţena efektivnost projektu. S ohledem na fakt, ţe riziku lze předcházet vymezením přesných podmínek vzniku vícenákladů, resp. stanovením limitu pro zvýšení nákladů ve smlouvě o dílo uzavřené mezi investorem a dodavatelem (ve výši max. 5 %), lze povaţovat odhadované investiční náklady za odpovídající.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 344 (celkem 376)
12.1.2.3
Změna provozních nákladů během realizace projektu
Toto riziko bylo testováno na procentní změnu výše investičních nákladů během realizace projektu v rozmezí -5 % aţ +5 %. Tabulka č. 121 Analýza citlivosti – hodnoty ENPV po změně provozních nákladů dokládá, ţe ENPV je citlivější na změnu investičních nákladů neţ na změnu provozních nákladů. Tabulka č. 121
Analýza citlivosti – hodnoty ENPV po změně provozních nákladů
%
ENPV
ENPV po změně
% změna
5
74 414 398
72 197 426
2,98%
4
74 414 398
72 640 821
2,38%
3
74 414 398
73 084 215
1,79%
2
74 414 398
73 527 610
1,19%
1
74 414 398
73 971 004
0,60%
0
74 414 398
74 414 398
0,00%
-1
74 414 398
74 857 793
0,60%
-2
74 414 398
75 301 187
1,19%
-3
74 414 398
75 744 581
1,79%
-4
74 414 398
76 187 976
2,38%
-5
74 414 398
76 631 370
2,98%
Zdroj: KÚ MSK, 2010 12.1.2.4
Návrh aktivit sniţujících riziko neţádoucí změny hodnot nejcitlivějších proměnných modelu
Provedená analýza citlivosti prokázala, ţe hodnota ENPV a dalších kriteriálních ukazatelů je citlivější na změny celkových investičních nákladů projektu neţ na změnu provozních nákladů projektu. V analýze rizika i v citlivostní analýze jsou pak uvedeny postupy k eliminaci, případně co největšímu omezení vlivu těchto rizikových faktorů, zejména lze uvést následující:
Důkladně nastavené podmínky VŘ,
Nastavení cen jako maximálně přípustných,
Vytvoření investiční rezervy pro případ víceprací,
Důkladná kontrola realizace ze strany nositele projektu, zejména manaţera projektu a finančního manaţera projektu.
V současné době však nejsou známa ţádná rizika nebo oceněné náklady či přínosy, jejichţ běţná změna by mohla vést k zastavení či přerušení realizace projektu nebo k ohroţení jeho efektivnosti, proto tento projekt lze zhodnotit jako přiměřeně rizikový. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 345 (celkem 376)
12.2 Doporučení vybrané varianty V rámci studie je porovnávána navrţená investiční projektová varianta s nulovou variantou (tedy nerealizací projektu). Dle výsledků cost benefit analýzy lze doporučit předloţenou variantu jako společensky efektivní a realizovatelnou. Vybrané varianty dle jednotlivých částí výzvy č. 08 IOP jsou uvedeny v kapitole 3.6.
12.3 Závěry ekonomické analýzy Výpočet kriteriálních ukazatelů Výpočet jednotlivých kriteriálních ukazatelů, který je uveden v souhrnné tabulce: Tabulka č. 122
Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení projektu Kriteriální ukazatel
Ekonomická čistá současná hodnota (EČSH, ENPV)
Hodnota
Jednotka
74 414 389
Kč
Index ekonomické rentability (IER, ENPV/I) Ekonomické vnitřní výnosové procento (EVVP, ERR)
0,469
-
19,904 %
Diskontovaná doba návratnosti (DDN)
7,119 let
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Čistá ekonomická současná hodnota činí 74 414 389 Kč a představuje celkový čistý přínos projektu pro společnost a zahrnuté beneficienty. Index ziskovosti ENPV / I dosahuje s ohledem na čistou kladnou ekonomickou hodnotu výše 0,469 a prokazuje rovněţ jednoznačně efektivnost obou projektů z hlediska socioekonomických přínosů. Lze jej interpretovat tak, ţe na kaţdou jednu investovanou korunu přinesou projekty eSpS a eMSK 0,469 Kč v podobě socioekonomických přínosů. Ukazatel ekonomické míry návratnosti je významně vyšší neţ socioekonomická diskontní sazba a činí 19,904 %. Doba návratnosti činí 7,119 let a demonstruje tak poměrně rychlou realizaci přínosů plynoucích z projektu. Doporučení a závěry finanční analýzy Vyhodnocení efektivity projektu bylo provedeno prostřednictvím kriteriálních ukazatelů finanční analýzy, které jsou uvedené v následující tabulce, přičemţ finanční analýza projektu byla provedena v horizontu 5 let s pouţitou diskontní sazbou ve výši 5 %. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 346 (celkem 376)
Tabulka č. 123
Ekonomické hodnocení projektů eMSK a eSpS – ekonomická analýza
Ukazatel
Jednotka
NPV
Kč
NPV/I
Hodnota -176.486.051
-
IRR Doba návratnosti
-1,111
%
nelze určit
roky
nelze určit
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Vzhledem k charakteru projektů eSpS a eMSK je dosaţená hodnota NPV ve výši -176 486 051 Kč dána investičními výdaji projektu a také předpokládanými provozními náklady v průběhu provozu projektu (sledované období 5 let). Ze stejného důvodu vychází i hodnota indexu NPV/I záporně a činí -1,111. Ukazatele vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti nebylo moţno vzhledem k záporné hodnotě vypočítat a z hlediska čistě finančního pohledu nelze návratnosti projektu dosáhnout. Výše uvedené skutečnosti v komparaci s výsledky ekonomické analýzy potvrzují nekomerční charakter projektu, ve kterém jeho hlavní přínosy vycházejí z jeho socioekonomických přínosů pro definované beneficienty. Na základě výsledků kriteriálních ukazatelů finanční i ekonomické analýzy je moţno konstatovat, ţe projekty e-Government
Moravskoslezského
Moravskoslezského
kraje
(I.
část
kraje
(II.
výzvy)
– jsou
VI.
část
výzvy)
jednoznačně
a
Elektronická
efektivní
a
spisová
dosahují
sluţba
významných
socioekonomických přínosů. Z tohoto důvodu lze projekt eMSK doporučit k financování z Integrovaného operačního programu
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 347 (celkem 376)
13 Analýza rizik Tato kapitola zahrnuje důkladnou analýzu všech rizik projektu, kdy u všech rizik byla provedena jejich kvantifikace z hlediska pravděpodobnosti výskytu rizika a jeho dopadu a také navrţena opatření na jejich eliminaci nebo omezení jejich dopadu.
13.1 Rizika projektu v investiční a provozní fázi a opatření pro jejich řešení či zmírnění 13.1.1
Analýza rizik – metodická východiska
Příprava, realizace a následně provoz projektu eMSK byla, je a po celou dobu realizace bude provázena riziky, jejichţ míru působení lze minimalizovat jejich definováním, soustavným vyhodnocováním a případným koncepčním nebo operativním zásahem reagujícím na skutečný výskyt rizika nebo moţnost jeho vzniku. Rizika jsou konkrétní hrozby, které mohou ohrozit projekt eMSK a jeho úspěšnost z hlediska mnoţství kvality i výsledků a dopadů výsledných projektů, dodrţení důleţitých milníků projektu eMSK, nepřekročení plánovaných nákladů projektu eMSK a dosaţení očekávaných přínosů. Analýza rizik je pak standardním nástrojem pro řízení a eliminaci rizik Projektu v přípravné i realizační fázi. Nová rizika se však mohou objevit i v dalších etapách projektu, především v udrţitelnosti dílčích aktivit. Obrázek č. 33 Schéma základního postupu analýzy rizik
Zdroj: Studie proveditelnosti technologické centrum kraje I. - VI., 2010 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 348 (celkem 376)
Cílem řízení rizik je podchytit rizika projektu, vyhodnotit pravděpodobnost jejich vzniku a závaţnost dopadů, naplánovat akce směřující ke sníţení pravděpodobnosti vzniku rizikové události a akce směřující ke zmírnění negativních dopadů rizikové události, pokud uţ nastane. V některých případech je moţné na identifikované riziko vědomě reagovat rozhodnutím o akceptaci rizika bez nějakých protiopatření, neboť ta jsou buď nemoţná nebo příliš časově či finančně nákladná. Všechny aktivity zahrnuté v přípravě i realizaci projektu svým charakterem naplňují poţadavky kladené na definici projektových rizik spojených s návrhem a implementací dílčích aktivit, které budou v rámci projektu realizovány. Prvním krokem procesu sniţování rizik je proto jejich analýza. Analýza rizik pro potřeby implementace projektu je chápána jako proces definování hrozeb, pravděpodobnosti jejich výskytu a dopadu na aktivity, tedy stanovení rizika jejich závaţnosti. Analýza zahrnuje následující kroky:
Rozbor vzájemných vztahů, kontextu a souvislostí procesů spojených s přípravou a realizací projektu;
vytvoření základního souboru potenciálních rizik v procesech, operacích a činnostech v souladu s legislativními normami, případně dalšími normami a dokumenty ČR a EU;
výběr souboru rizik, která jsou důleţitá z hlediska implementace projektu;
sestavení pořadí rizik podle určeného stupně významnosti pro stanovení priorit rizik;
zpracování návrhu řešení eliminace nebo zmírnění rizik v průběhu přípravy a realizace Programu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 349 (celkem 376)
Obrázek č. 34 Schéma podrobného postupu analýzy rizik
Zdroj: Studie proveditelnosti technologické centrum kraje I. - VI., 2010 13.1.2
Klasifikace rizik a jejich dopadů
Jedním z významných aspektů řízení rizik je identifikace (definice) potenciálních rizik, která lze na úrovni projektu dle svého charakteru rozdělit do předem definovaných klasifikačních skupin:
Právní rizika;
finanční rizika;
technická rizika;
personální rizika;
provozní rizika;
rizika „vyšší moci“;
rizika spojená se spolufinancováním ze SF EU.
Následující tabulky představují výsledný seznam identifikovaných potenciálních rizik, která mohou nastat v průběhu přípravy či realizace předkládaného projektu eMSK, ale i v průběhu běţného provozu. Pro zvýšení přehlednosti byla jednotlivá rizika označena kódem (např. A.1, B.3, apod.).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 350 (celkem 376)
Tabulka č. 124
Identifikovaná rizika
Právní rizika
Kód A.1
Riziko
Dopad
Nedodrţení závazných pravidel pro
Ţadatel by musel přidělenou dotaci nebo její část
zadávání veřejných zakázek.
vrátit. Projekt eMSK by nemohl být realizován s přípěvkem ze SF EU.
A.2
A.3
A.4
Nedodrţení podmínek IOP,
Ţádost o dotaci by nebyla hodnocena nebo v případě,
Prováděcího dokumentu IOP
ţe by příjemce jiţ dotaci obdrţel, musel by ji částečně
a konkrétní výzvy na předkládání
nebo v plné výši vrátit. Projekt eMSK by nemohl být
projektů.
realizován s příspěvkem ze SF EU.
Nevyřešené vlastnické vztahy
Projekt eMSK by nemohl být realizován s příspěvkem
k místům realizace.
ze SF EU.
Nedodrţení právních norem ČR, EU.
MSK by musel přidělenou dotaci vrátit. Projekt eMSK by nemohl být realizován.
Finanční rizika Kód B.1
Riziko
Dopad
Nepřidělení dotace ze SF EU na
Zvýšení nároků na financování projektu z vlastních
projekt eMSK, který je téţ podáván
zdrojů ţadatele. V případě nepřidělení dotace na
v rámci 8. výzvy IOP (na tento
projekt eMSK, který je téţ podáván v rámci 8. výzvy
projekt navazuje předkládaný
IOP, hrozí, ţe by ţadatel nerealizoval projekt eMSK
projekt).
v takovém rozsahu, jak je popsáno v této studii proveditelnosti.
B.2
Nedostatek finančních prostředků
Projekt eMSK by nebylo moţné realizovat.
v přípravné, realizační a provozní fázi. B.3
B.4
Navýšení cen technologií,
Zvýšení celkových nákladů projektu eMSK a zároveň
dodavatelských prací a dalších
zvýšení nároků na financování projektu eMSK
vstupů.
v realizační fázi.
Růst provozních nákladů v provozní
Zvýšení provozní náročnosti projektu eMSK.
fázi projektu. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 351 (celkem 376)
B.5
Nedostatek finančních prostředků
Ohroţení udrţitelnosti výsledků projektu eMSK. Riziko
v provozní fázi projektu eMSK.
vrácení dotace ze SF EU.
Technická rizika Kód C.1
Riziko
Dopad
Nedostatky v projektové ţádosti
Projekt eMSK bude vyřazen z dalšího hodnocení
včetně technického řešení.
a bude předkladateli vrácen k dopracování. Tím dojde k celkovému zpoţdění schválení a realizace.
C.2
Dodatečné změny v projektu.
Dodatečné změny by mohly významně ovlivnit dobu realizace projektu a ohrozit jeho realizaci. Je-li projekt jiţ schválen a doporučen k financování, je významná změna projektu eMSK obecně administrativně náročnou procedurou.
C.3
C.4
C.5
Špatná koordinace dodavatelských
Zpoţdění zahájení provozu. Riziko sníţení kvality
prací.
dodaných prací/sluţeb/technologií.
Špatná koordinace instalace
Zpoţdění zahájení provozu. Riziko sníţení kvality
technologií.
provedení instalace technologií.
Výběr nekvalitního dodavatele.
Ohroţení kvality výstupu projektu eMSK a prodlouţení doby realizace. Riziko zvýšených nákladů (dodatečných) na nápravu stavu.
C.6
Nedodrţení termínu realizace.
Zpoţdění zahájení provozu. Nutnost argumentace nedodrţení termínů realizace v procesu spolufinancování projektu eMSK ze SF EU (příp. změna projektu) a rozpočtu kraje.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 352 (celkem 376)
C.7
Nedodrţení termínů a výstupů
U centrálních projektů dochází k jejich posunu v čase,
centrálních projektů (základní
nejsou k dispozici dostatečné podklady, zejména
registry, KIVS …)
technického charakteru o aktuálním stavu a dalším vývoji. Hrozí riziko vytváření projektů, které nebudou schopny účelně a efektivně komunikovat, vyuţívat a spolupracovat s centrálními projekty. Zároveň hrozí vytváření nadbytečných sluţeb a duplicity funkcionality. To vše sebou přináší riziko neefektivní nakládání s dostupnými finančními prostředky, případně i riziko dodatečných finančních nákladů vedoucí k sjednání nápravy. Např.: v případě, ţe nebude zprovozněn registr RÚIAN, resp. nebude zajišťovat od roku 2013 aktualizaci ÚKM MSK ČÚZK, tak následně bude muset zajistit aktualizaci ÚKM MSK Moravskoslezský kraj, jako garant projektu. Na garanta projektu tak vzniknou nové finanční nároky na zajištění udrţitelnosti projektu ÚKM MSK, coţ bude kraj řešit dle svých rozpočtových moţností. Od 1.7. 2012 má dle zákona o základních registrech být spuštěn RÚIAN. Další aktualizaci a provoz ÚKM MSK by měl od roku 2013 zajišťovat ČÚZK. Obdobně by se dal specifikovat dopad ostatních základních registrů, či projektu KIVS.
C.8
Problematická interpretace
Vzhledem k nejednoznačnosti definice indikátorů
a naplnění indikátorů
dojde k jejich špatnému vyhodnocení. Obdobně negativně můţe být ţadatel hodnocen u indikátoru, jehoţ naplnění není schopen ovlivnit (např. vazba na centrální registry, u nichţ jiţ dnes dochází k posunu v čase). Následkem špatného vyhodnocení nebo nízkého ohodnocení v rámci indikátorů naplnění cílů bude MSK krácen na finančních prostředcích, coţ můţe ohrozit kvalitu výsledného řešení a celkovou udrţitelnost projektu eMSK.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 353 (celkem 376)
Personální rizika Kód D.1
Riziko
Dopad
Nedostatečná delegace kompetencí
Neefektivní fungování projektového týmu. Ohroţení
v projektovém týmu.
přípravy a realizace projektu či běţného provozu eMSK.
D.2
D.3
D.4
Nedostatečný vnitřní kontrolní
Neefektivní fungování projektového týmu. Ohroţení
systém.
realizace projektu či běţného provozu projektu eMSK.
Nedostatek kvalifikované a kvalitní
Ohroţení běţného provozu a udrţitelnosti projektu
pracovní síly v provozní fázi.
eMSK.
Fluktuace zaměstnanců zapojených
Nedostatečně kvalitní personální zajištění fungování.
do provozu projektu.
Provozní rizika
Kód E.1
Riziko
Dopad
Nedostatek poptávky po výstupech
Realizace projektu by ztratila smysl a projekt by nebyl
projektu.
udrţitelný. Riziko ztráty (vrácení) dotace a uhrazení projektu eMSK z vlastních zdrojů MSK.
E.2
E.3
E.4
Nedodrţení monitorovacích
Ohroţení obdrţené dotace a její následné vrácení.
ukazatelů. Nenaplnění dodavatelských smluv
Ohroţení běţného provozu.
v provozní fázi projektu. Výpadek elektrické energie
Ohroţení či znemoţnění běţného provozu projektu
v provozní fázi projektu.
eMSK. Toto riziko je částečně limitováno realizací předcházejících a souběţných projektů ţadatele.
Rizika „vyšší moci“ Kód F.1
Riziko
Dopad
Ţivelná pohroma v realizační fázi
Ohroţení nebo zpoţdění realizace projektu eMSK,
projektu.
v extrémním případě úplné zastavení realizace. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 354 (celkem 376)
F.2
Ţivelná pohroma v provozní fázi
Ohroţení běţného provozu, zvýšení nároků na
projektu.
zajištění BOZP. Moţné ohroţení z hlediska udrţitelnosti projektu eMSK.
F.3
Krádeţ technologií nebo jejich
Znemoţnění provozování dané technologie, resp.
poničení.
nutnost její opravy. Tento dopad mírní realizace předcházejících a souběţných projektů ţadatele.
F.4
Teroristický útok (včetně
Ohroţení běţného provozu. Nebezpečí poničení
kybernetického útoku).
technologií a systému. Moţné ohroţení z hlediska udrţitelnosti projektu eMSK.
Rizika spojená se spolufinancováním ze SF EU Kód G.1
Riziko
Dopad
Odchýlení se při realizaci projektu od V případě, ţe by ţadatel neprojednal řádně případné schválené verze.
změny projektu eMSK s poskytovatelem dotace, musel by přidělenou dotaci nebo její část vrátit. V případě navýšení nákladů nebo jejich nezpůsobilosti navýšit objem spolufinancování.
G.2
Značná časová náročnost etapy
Zvýšení nákladů na projektovou přípravu (přímé
projektové přípravy (rozsah
náklady MSK i náklady na outsourcing některých
dokumentace povinně předkládané
činností).
k ţádosti o dotaci). G.3
G.4
Moţné kursové ztráty plynoucí
Zvýšení celkových nákladů projektu a zároveň zvýšení
z faktu, ţe alokace na aktivitu je
nároků na financování projektu z vlastních zdrojů
indikována v EUR, nikoliv v CZK.
MSK (mimo prostředky strukturálních fondů EU).
Riziko nezpůsobilosti některých
MSK by musel přidělenou dotaci nebo její část vrátit
nákladů ze zdrojů strukturálních
nebo by byla dotace ze SF EU zkrácena
fondů EU.
a MSK by musel navýšit objem spolufinancování z vlastních prostředků.
Zdroj: KÚ MSK, 2009, 2010 13.1.3
Hodnocení rizik
Druhou fází analýzy rizik je jejich vyhodnocení, které spočívá v určení míry dopadu „D“ rizika a pravděpodobnosti výskytu „P“ rizika. Obě veličiny jsou hodnoceny v kvalitativních bodových škálách
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 355 (celkem 376)
(stupnicích)
s definovaným
významem
jednotlivých
bodů
škály.
Míra
dopadu
(vlivu)
rizika
„D“
a pravděpodobnost výskytu rizika „P“ jsou hodnoceny dle stupnice uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 125
Stupnice míry dopadu „D“ a pravděpodobnosti výskytu rizika „P“
Hodnota
Dopad
Pravděpodobnost výskytu
1
Drobný
Výjimečně moţná
Míra dopadu/pravděpodobno sti Nízká
2
Významný
Běţně moţná
Střední
3
Velmi významný
Pravděpodobná
Vysoká
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Z hlediska efektivity řízení rizik bylo nutné pro kaţdé riziko stanovit jeho význam (interpretovatelný jednou konkrétní hodnotou), který zahrnuje jak míru dopadu rizika, tak i pravděpodobnost jeho výskytu. Z tohoto důvodu byl pro kaţdé riziko stanoven stupeň významnosti rizika „V“, který je definován jako součin bodového ohodnocení dopadu rizika „D“ a pravděpodobnosti výskytu rizika „P“:
V=DxP Významnost rizika „V“ lze na základě dosaţitelných hodnot klasifikovat do 3 skupin (viz. následující tabulka). Tabulka č. 126
Stupnice významnosti rizika „V“
Stupeň významnosti
Hodnota
Běţný
1–2
Závaţný
3–5
Kritický
6–9
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Pro úspěšné řízení rizik je nejdůleţitější zaměřit se na rizika nejzávaznější (rizika spadající do kategorie „Kritická rizika“), která je nutné co nejdříve eliminovat nebo alespoň minimalizovat. Cílem této podkapitoly tedy bylo vytvoření tzv. katalogu rizik, ve kterém jsou uvedeny hodnoty pro míru dopadu, pravděpodobnost výskytu a významnost rizik. Následující tabulka představuje výsledný katalog rizik – souhrn potenciálních rizik, která mohou nastat v průběhu přípravy a realizace předkládaného projektu, ale i v průběhu běţného provozu projektu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 356 (celkem 376)
Tabulka č. 127
Katalog rizik
Č.
Míra
Riziko
rizika
dopadu
Míra pravděpodobnosti
Stupeň významnosti
Právní rizika
A.1
Nedodrţení závazných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
2
1
2
2
1
2
2
1
2
2
1
2
3
1
3
3
1
3
3
2
6
2
2
4
3
1
3
2
1
2
1
2
2
Nedodrţení podmínek IOP, Prováděcího A.2
A.3 A.4
dokumentu IOP a konkrétní výzvy na předkládání projektů. Nevyřešené vlastnické vztahy k místům realizace projektu. Nedodrţení právních norem ČR, EU. Finanční rizika
B.1
B.2
Nepřidělení dotace ze SF EU. Nedostatek finančních prostředků v přípravné, realizační a provozní fázi. Navýšení cen
B.3
technologií, dodavatelských prací a dalších vstupů.
B.4
B.5
Růst provozních nákladů v provozní fázi projektu. Nedostatek finančních prostředků v provozní fázi projektu. Technická rizika
C.1
C.2
Nedostatky v projektové ţádosti včetně technického řešení. Dodatečné změny v projektu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 357 (celkem 376)
Č.
Míra
Riziko
rizika
dopadu
Míra pravděpodobnosti
Stupeň významnosti
C.3
Špatná koordinace dodavatelských prací.
2
1
2
C.4
Špatná koordinace instalace technologií.
2
1
2
C.5
Výběr nekvalitního dodavatele.
2
1
2
C.6
Nedodrţení termínu realizace.
1
2
2
3
2
6
2
2
4
2
1
2
2
1
2
2
1
2
2
1
2
1
2
2
2
1
2
2
1
2
2
1
2
Nedodrţení termínů a výstupů C.7
centrálních projektů (základní registry, KIVS …)
C.8
Problematická interpretace a naplnění indikátorů Personální rizika
D.1
Nedostatečná delegace kompetencí v projektovém týmu.
D.2 D.3
Nedostatečný vnitřní kontrolní systém. Nedostatek kvalifikované a kvalitní pracovní síly v provozní fázi.
D.4
Nevhodný výběr personálu pro provoz projektu.
D.5
Fluktuace zaměstnanců zapojených do provozu projektu. Provozní rizika
E.1
Nedostatek poptávky po výstupech projektu.
E.2
E.3
Nedodrţení monitorovacích ukazatelů. Nenaplnění dodavatelských smluv v provozní fázi projektu.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 358 (celkem 376)
Č.
Riziko
rizika
E.4
Míra dopadu
Výpadek elektrické energie v provozní fázi projektu.
Míra pravděpodobnosti
1
Stupeň významnosti
3
3
Rizika „vyšší moci“ F.1
Ţivelná pohroma v investiční fázi projektu.
2
1
2
F.2
Ţivelná pohroma v provozní fázi projektu.
2
1
2
F.3
Krádeţ technologií nebo jejich poničení.
2
1
2
2
2
4
F.4
Teroristický útok (včetně kybernetického útoku).
Rizika spojená se spolufinancováním ze SF EU G.1
Odchýlení se při realizaci projektu od
2
2
4
1
2
2
2
2
4
3
1
3
schválené verze. Značná časová náročnost etapy projektové G.2
přípravy (rozsah dokumentace povinně předkládané k ţádosti o dotaci). Moţné kursové ztráty plynoucí z faktu,
G.3
ţe alokace na aktivitu je indikována v EUR, nikoliv v CZK. Riziko nezpůsobilosti některých
G.4
nákladů projektu ze zdrojů strukturálních fondů EU.
Zdroj: KÚ MSK, 2010 13.1.4
Mapa rizik
Mapa rizik slouţí ke grafickému znázornění katalogu rizik – míry dopadu „D“, pravděpodobnosti výskytu „P“ a stupně významnosti „V“ identifikovaných rizik. Za tímto účelem bylo sestaveno schéma, ve kterém bylo zobrazeno rozloţení jednotlivých rizik do definovaných kategorií významnosti rizik. Nejvíce identifikovaných rizik spadá do kategorie „Běţná rizika“. Přesto bude kladen důraz na eliminaci všech identifikovaných rizik, protoţe mohou v případě vzájemného souběhu negativně ovlivnit projektu. Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 359 (celkem 376)
Tabulka č. 128
Grafická podoba tabulky rizik Míra pravděpodobnosti 1 - nízká B.1, B.2, B.5, G.4
2- střední B.3, C.7
3 - vysoká
3- vysoká A.1, A.2, A.3, A.4, C.1,C.3, B.4, C.8, F.4, G.1, G.3 C.4, C.5, D.1, D.2, D.3, 2 - střední D.4, E.1, E.2, E.3, F.1, F.2, F.3 C.2, C.6, D.5, G.2 1 - nízká
Míra dopadu
Vysvětlivky:
E.4
… Běţné riziko … Závaţné riziko … Kritické riziko
Zdroj: KÚ MSK, 2010 13.1.5
Eliminace rizik
Na analýzu rizik navazují opatření, jejichţ cílem je úplná eliminace potenciálních rizik nebo alespoň jejich minimalizace do podoby, která jiţ projekt zásadně neovlivní a neohrozí jeho průběh. Taktika řízení rizik spočívá ve výběru nejvhodnějšího postupu pro zvládání příslušného rizika. Zvládání rizika spočívá obecně ve sniţování jeho dopadu anebo pravděpodobnosti jeho výskytu. Pro kritická rizika se stanovují tzv. generické taktiky k jejich zvládnutí výběrem jedné z dále uvedených metod:
Vyloučení rizika – zákaz vybraných rizikových aktivit a procesů;
sníţení rizika – sníţení velikosti dopadu např. pojištěním rizika;
přenos rizika – redukce rizika sníţením pravděpodobnosti neţádoucích událostí;
přijetí rizika – akceptace rizika na stávající úrovni bez dalších aktivit.
Volba základní taktiky vychází z disponibilních moţností, jakými vůbec lze v principu sníţit dopad a pravděpodobnost konkrétního rizika. Smyslem základních taktik je především uvědomění si základního směru (resp. moţnosti) pro sniţování významností rizika (tj. směru zamýšleného posunu pozice rizika v mapě rizik, a to prostřednictvím sniţování jeho pravděpodobnosti, anebo dopadu s cílem posunout „pozici“ rizika v mapě rizik co nejvíce k počátku).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 360 (celkem 376)
Pro eliminaci identifikovaných rizik byla vţdy zvolena vhodná taktika zvládání rizika, která vedla ke stanovení konkrétního opatření. Tabulka č. 129
Opatření navrţená pro eliminaci rizik projektu eMSK
Č. rizika
Riziko
Opatření vedoucí k eliminaci Právní rizika Ţadatel má četné zkušenosti s prováděním výběrových
A.1
řízení. Za jejich provedení budou zodpovědní zkušení
Nedodrţení závazných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
pracovníci ţadatele. Existuje metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k zadávání veřejných zakázek. Dohled nad dodrţením podmínek programu IOP bude
Nedodrţení podmínek programu A.2
IOP, Prováděcího dokumentu
zajišťovat projektový tým ţadatele, který má bohaté zkušenosti s realizací projektů (zahrnující dílčí aktivity projektu eMSK) financovaných z veřejných prostředků.
IOP a konkrétní výzvy na
Budou probíhat konzultace a úzká spolupráce se
předkládání projektů.
zprostředkujícím subjektem IOP (odbor strukturální fondů Ministerstva vnitra).
A.3
Projektem eMSK dotčené nemovitosti vč. všech
Nevyřešené vlastnické vztahy
příslušenství jsou před zahájením realizace projektu ve
k místům realizace projektu. A.4
vlastnictví ţadatele nebo bude zajištěn jejich pronájem.
Nedodrţení právních norem ČR,
Dohled nad dodrţením právních norem bude provádět
EU.
právník projektu jakoţto člen projektového týmu. Finanční rizika
B.1
B.2
B.3
B.4
Nepřidělení dotace ze SF EU.
MSK předloţí ţádost o dotaci v co nejkvalitnější podobě, která maximalizuje výsledné hodnocení projektu.
Nedostatek finančních
MSK disponuje dostatečnou výší finančních zdrojů
prostředků v předinvestiční,
(vlastní zdroje), které mu umoţní financovat spoluúčast
investiční a provozní fázi.
národních zdrojů i nezpůsobilé výdaje projektu.
Navýšení cen technologií,
Zvýšené náklady způsobené případným nárůstem cen
stavebních prací a dalších
technologií a vstupů v průběhu realizace projektu
vstupů.
budou pokryty z vlastních zdrojů ţadatele.
Růst provozních nákladů
Zvýšené náklady na vstupy během provozní fáze budou
v provozní fázi projektu.
pokryty z vlastních zdrojů ţadatele.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 361 (celkem 376)
Č. rizika
B.5
Riziko
Opatření vedoucí k eliminaci
Nedostatek finančních
MSK disponuje dostatečnou výší finančních zdrojů
prostředků v provozní fázi
(vlastní zdroje), v případě potřeby můţe ţadatel
projektu.
s ohledem na vysoký rating získat úvěr. Technická rizika
C.1
Nedostatky v projektové ţádosti včetně technického řešení.
Zpracovatel projektové ţádosti a technického řešení byl vybrán na základě zkušeností s rozsáhlými investičními projekty odborného charakteru. Před zadáním vypracování technického řešení ţadatel
C.2
Dodatečné změny v projektu.
důkladně zváţil rozsah záměru. Ve spolupráci s ostatními členy projektového týmu dále průběţně dodefinoval investiční záměr do konečné podoby. Za koordinaci dodavatelských prací bude zodpovědný
C.3
Špatná koordinace dodavatelských prací.
hlavní dodavatel pro jednotlivé zakázky, případné porušení dojednaného harmonogramu bude řešeno smluvní pokutou v uzavřené smlouvě o dílo. Kontrolní činnost v tomto smyslu bude provádět stavební dozor. Za koordinaci instalace technologií bude zodpovědný hlavní dodavatel pro jednotlivé zakázky, případné
C.4
Špatná koordinace instalace
porušení dojednaného harmonogramu bude řešeno
technologií.
smluvní pokutou v uzavřené smlouvě o dílo. Kontrolní činnost v tomto smyslu bude provádět technický dozor investora. Při výběrovém řízení bude kladen důraz na kvalitu uchazečů (realizované projekty, reference od zákazníků
C.5
Výběr nekvalitního dodavatele
apod.) a navrhovanou cenu. Ţadatel má bohaté zkušenosti s prováděním výběrových řízení. Část VŘ bude přenesena na externího dodavatele, který má bohaté zkušenosti v této oblasti. Za dodrţování termínu projektu eMSK bude zodpovědný
C.6
Nedodrţení termínu realizace.
dodavatel a případné porušení dojednaného harmonogramu bude řešeno smluvní pokutou na základě uzavřené smlouvy o dílo.
C.7
Nedodrţení termínů a výstupů
Koordinovat s ostatními kraji postup a jednání
centrálních projektů (základní
s centrálními orgány a zejména s MV ČR, které má
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 362 (celkem 376)
Č. rizika
Riziko
Opatření vedoucí k eliminaci
registry, KIVS …).
rozhodující postavení v centrálních projektech. Vhodným partnerem pro jednání a k eliminaci rizika je Asociace krajů České republiky a její Komise pro informatizaci veřejné správy.
C.8
Problematická interpretace
Zvolit vhodné indikátory, konzultovat s řídícími orgány,
a naplnění indikátorů.
ověřit u ostatních krajů.
Personální rizika Kaţdý člen projektového týmu má přesně stanovené povinnosti a kompetence. Existuje plán projektu, jehoţ D.1
Nedostatečná delegace
součástí je organizační struktura projektu s vymezením
kompetencí v projektovém týmu. rolí a úkolů. Koordinaci vztahů v rámci týmů bude zajišťovat projektový manaţer, který má s realizací investičních akcí dlouholeté zkušenosti.
D.2
Nedostatečný vnitřní kontrolní
MSK se řídí interními směrnicemi, které jasně definují
systém.
provádění kontrol a četnost kontrolních dnů.
Nedostatek kvalifikované D.3
a kvalitní pracovní síly v provozní fázi.
Provoz projektu eMSK budou zajišťovat zaměstnanci ţadatele, kteří mají dlouholetou praxi v oboru. MSK standardně provádí důsledná výběrová řízení při
D.4
obsazování pracovních pozic. Nejinak tomu bude i při
Nevhodný výběr personálu pro
náboru zaměstnanců pro provoz projektu. Část provozu
provoz projektu.
můţe být zajištěna v případě potřeby prostřednictvím outsourcingu. MSK dlouhodobě nezaznamenává nadměrnou fluktuaci
D.5
personálu. MSK disponuje kvalifikovanou
Fluktuace zaměstnanců zapojených do provozu projektu.
i kvalitní pracovní silou, která zaručuje zastupitelnost jednotlivých pracovníků. Zaměstnanci budou dále odměňováni různými benefity.
Provozní rizika
E.1
E.2
Nedostatek
poptávky
po Existuje prokazatelná poptávka po výstupech projektu
výstupech projektu.
eMSK.
Nedodrţení monitorovacích
Monitorovací ukazatele ţadatele vycházejí z reálných
ukazatelů.
předpokladů, které byly důsledně zvaţovány
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 363 (celkem 376)
Č. rizika
Riziko
Opatření vedoucí k eliminaci v předinvestiční fázi. Manaţer projektu eMSK bude mít plnou odpovědnost za jejich splnění v souladu se ţádostí o dotaci.
E.3
V případě neplnění dodavatelských smluv ţadatel
Nenaplnění dodavatelských smluv v provozní fázi projektu.
uplatní sankční podmínky, které budou v těchto smlouvách zakotveny. S běţným výpadkem elektrické energie se u projektu
E.4
Výpadek elektrické energie
eMSK vzhledem k jeho povaze muselo počítat a byl
v provozní fázi projektu.
technickým řešením projektu zabezpečen tak, aby nedošlo ke ztrátám dat a zničení technologií. Rizika „vyšší moci“ Ohroţení projektu ţivelnou pohromou je nepravděpodobné. Veškerý pořízený majetek bude
F.1
Ţivelná pohroma v investiční fázi pojištěn i proti následkům ţivelných pohrom. Veškeré projektu.
dovezené materiály budou dále zajištěny proti znehodnocením nepříznivými povětrnostními podmínkami. Projekt eMSK se nenachází v lokalitě, která je nadměrně
F.2
Ţivelná pohroma v provozní fázi projektu.
exponována vůči ţivelným pohromám. Veškerý pořízený majetek bude pojištěn i proti následkům ţivelných pohrom. Jednotlivé technologie budou zajištěny proti znehodnocení nepříznivými klimatickými podmínkami.
F.3
Krádeţ technologií nebo jejich poničení.
Zajištění maximální úrovně ostrahy jak z hlediska personálního zabezpečení, tak i moderních zabezpečovacích systémů. Fyzickému teroristickému útoku je předcházeno zajištěním maximální úrovně ostrahy z personálního
F.4
Teroristický útok (včetně
hlediska i z zajištěním moderních zabezpečovacích
kybernetického útoku).
systémů. Hrozba kybernetického útoku je eliminována technickými prostředky zabezpečení systému a to jak na úrovni hardware i software.
Rizika projektu spojená se spolufinancováním ze strukturálních fondů EU
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 364 (celkem 376)
Č. rizika
Riziko
Opatření vedoucí k eliminaci Důkladný monitoring realizace projektu eMSK včetně
G.1
Odchýlení se při realizaci
moţných změn projektu oproti verzi schválené v rámci
projektu od schválené verze.
ţádosti. Projednání všech změn v předstihu se zprostředkujícím subjektem.
G.2
Značná časová náročnost etapy
Projekt eMSK byl dlouhodobě plánovaným a na jeho
projektové přípravy (rozsah
přípravu bylo investováno dostatečné mnoţství času
dokumentace povinně
potřebné
předkládané k ţádosti o dotaci).
k zajištění kvalitní projektové přípravy. Odhady ekonomické náročnosti projektu byly
Moţné kursové ztráty plynoucí G.3
z faktu, ţe alokace na aktivitu je indikována v EUR, nikoliv v CZK.
vypracovávány kvalitními ekonomy se zkušenostmi v dané oblasti. V projektu eMSK je počítána rezerva pro případ zvýšení finanční náročnosti projektu v přípravné fázi. Ve fázi realizační je případná kurzová ztráta věcí dodavatele.
Riziko nezpůsobilosti některých G.4
nákladů ze zdrojů strukturálních fondů EU.
V přípravné fázi projektu eMSK bylo důkladně zhodnoceno, které náklady mohou být neuznatelné a na jejich krytí má ţadatel dostatečné mnoţství finančních prostředků.
Zdroj: KÚ MSK, 2009 V analýze rizika i v citlivostní analýze jsou pak uvedeny postupy k eliminaci, případně co největšímu omezení vlivu těchto rizikových faktorů, zejména lze uvést následující:
Dobře sestavený projektový tým;
důkladně nastavené podmínky výběrového řízení;
nastavení cen jako maximálně přípustných;
nastavení investiční rezervy pro případ víceprací;
důkladná kontrola realizace ze strany nositele projektu, zejména manaţera projektu a finančního manaţera projektu;
důkladné dodrţování nastavených socioekonomických přínosů.
V současné době však nejsou známa ţádná rizika nebo oceněné náklady či přínosy, jejichţ běţná změna by mohla vést k zastavení či přerušení realizace projektu nebo k ohroţení jeho efektivnosti, proto tento projekt lze zhodnotit jako přiměřeně rizikový.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 365 (celkem 376)
14 Udrţitelnost projektu Udrţitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udrţet výstupy projektu eMSK. Příjemce se zavazuje k udrţení výstupů projektu eMSK po dobu pěti let . Efekty projektu eMSK musí být udrţeny v nezměněné podobě zpravidla po dobu pěti let od dne ukončení fyzické realizace projektu eMSK, a to v souladu s článkem 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Naplňování a udrţení hodnot výstupů můţe být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. Při nesplnění povinnosti udrţitelnosti můţe být MSK v krajním případě poţádán o vrácení dotace nebo její části. Pokud dojde v projektu eMSK k podstatné změně, která ovlivňuje povahu projektu nebo výsledky jeho provádění anebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému orgánu nepatřičnou výhodu; a je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti, má členský stát povinnost informovat o těchto změnách Komisi a postupovat podle článku 98 Nařízení Rady 1083/2006. Projekt eMSK není realizován za účelem tvorby zisku a negeneruje ţádné příjmy. Jeho provozní náklady budou hrazeny z vlastních zdrojů ţadatele, čímţ bude zajištěna udrţitelnost výsledků a výstupů projektu. Projekt eMSK má význam díky svým ekonomickým přínosům, které značně převyšují hodnotu původní investice. Projektový tým bude dle vývoje a skutečného stavu projektu zpracovávat a předkládat vyhlašovateli výzvy monitorovací zprávy o udrţitelnosti projektu za kaţdý rok.
14.1 Institucionální rovina Podle článku 99 Ústavy České republiky je kraj územní jednotka, vykonávající samosprávu a státní správu. Kraj vznikl na základě ústavního zákona č. 347/1997. Dále podle § 18 odst. 1 občanského zákoníku má způsobilost mít práva a povinnosti fyzické a právnické osoby, kdy podle § 18 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku je právnickou osobou jako jednotka územní samosprávy. Právní subjektivita kraje je tedy dána výše uvedenými právními normami. Kraj vznikl ze zákona a nezapisuje se do obchodního rejstříku. Samostatná působnost (§ 2 odst. 1 a dále § 14 a násl. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpis, dále jen zákon o krajích"), je oprávnění kraje spravovat vlastními rozhodnutími věci týkajících se dispozic s jeho majetkem a jeho správy, rozpočtu kraje, rozvoje kraje, spolupráce kraje s obcemi, ostatními kraji, jinými právnickými a fyzickými osobami a územními samosprávními celky jiných států a úpravy práv povinností právnických a fyzických osob na území kraje obecně závaznými vyhláškami. Při výkonu samostatné působnosti je kraj vázán zákony a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona. Samostatnou působnost kraje vykonává zastupitelstvo kraje, příp. rada (§ 35 a 36 a § 59 zákona o krajích). Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uloţené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů zřízených zastupitelstvem a komisí zřízených radou (§ 66 zákona o krajích).
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 366 (celkem 376)
Z tohoto pohledu kraj zajišťuje rozvoj e-Governmentu v území. Realizací projektu eMSK se MSK zavazuje, minimálně po dobu udrţitelnosti projektu (stanovena na 5 let), ţe bude poskytovat výstupy projektu eMSK svým uţivatelům. Po celou dobu udrţitelnosti bude vlastníkem majetku pořízeného v rámci předkládaného projektu ţadatel.
14.2 Finanční rovina Po dobu udrţitelnosti bude projekt eMSK vyţadovat provozní náklady spojené především s údrţbou, opravami
a personálními
náklady
na
řízení
projektu.
Tyto
náklady
budou
hrazeny
z rozpočtu kraje (případně partnerů projektu), kde budou potřebné prostředky vyhrazeny. Finanční analýza prokázala přiměřenost investičních i provozních nákladů projektu a jeho udrţitelnost po dobu 5 let.
14.3 Provozní rovina Udrţitelnost projektu z provozního hlediska se týká především zajištění: Údrţby a obnovy pořízených technologií Vyčlenění a udrţení kvalitního projektového týmu Provoz eMSK můţe být zajištěn několika způsoby, a to buď vlastní správou nebo dodavatelsky (outsourcing) případně kombinací obou variant. Podrobný rozbor jak přistoupit k udrţení jednotlivých částí projektu je včetně doporučení znázorněn v následujících tabulkách. Tabulka č. 130
Varianty provozu DMVS
Varianty provozu
Výhody - niţší finanční nároky na provoz,
Vlastní správa
zabezpečení procesu
procesu
osobní náklady na administrátora provozu
krajem
personální zabezpečení
Cena
- vyšší nároky na personální 556.000 Kč + 210.000 Kč
- plná kontrola procesu
- niţší nároky na Outsourcing
Nevýhody
Celkem 766.000 Kč
- vyšší finanční nároky na provoz
Nebyla detailně analyzována. Z dostupných informací lze dovozovat cenu o 40 aţ 80 % vyšší
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 367 (celkem 376)
Doporučení
Pouţít variantu vlastní správa
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 131
Varianty provozu DUD
Varianty provozu
Vlastní správa
Výhody
Nevýhody
Cena
Běţný provoz bude
Vyšší nárok na pracovní
0,5 úvazku zaměstnance
zabezpečen zaměstnanci
úvazek na odboru
kraje činí 210.000,- Kč za
odboru informatiky.
informatiky. Nutnost
rok
Zaměstnancům bude
zabezpečovat školení na
umoţněn profesní růst,
administraci SW pořízeného
protoţe budou vzdělávání
pro KDS a KDÚ.
v nových oblastech. Otázky nastavení HW a SW budou řešeny v rámci interních postupů, lze tedy předpokládat ţe budou řešeny pruţněji.
Outsourcing
Úřad, resp. odbor
Zaměstnanci odboru
0,5 úvazku servisního
informatiky nebude
informatiky budou bez
pracovníka dodavatele činí
personálně zatíţen. Není
ohledu na variantu správy
360.000,- Kč za rok. Dále
nutné zajišťovat školení na poskytovat dodavateli
0,3 úvazku
administraci SW
součinnost. Bude tak
programátora/analytika
pořízeného pro KDS
nárokován čas zaměstnanců
dodavatele činí 270.000,- kč
a KDÚ.
odboru informatiky bez
za rok. Celkem tedy
ohledu na to ţe se jedná
630.000,- Kč za rok
o outsourcing.
Doporučení
Pouţít variantu vlastní správa
Zdroj: GORDIC, upraveno KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 132 Varianty
Varianty provozu VIÚ Výhody
Nevýhody
Cena
niţší finanční nároky na
vyšší nároky na personální
1,5 úvazku zaměstnance
provozu Vlastní správa
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 368 (celkem 376)
provoz,
zabezpečení procesu
kraje činí 630.000,- Kč za
plná kontrola procesu
riziko odchodu vyškolených
rok
krajem
zaměstnanců
vazba programátorských prací při vývoji vlastního aplikačního vybavení na integrační platformu vyuţití zkušeností z jiţ provozovaných systémů snazší reakce na změny v legislativě a v centrálních projektech Outsourcing
niţší nároky na personální
vyšší finanční nároky na
0,8 úvazku servisního
zabezpečení procesu
provoz
pracovníka dodavatele činí
přenesení zodpovědnosti
ztráta kontroly nad
576.000,- Kč za rok, dále
na externí subjekt
probíhajícími procesy
0,5 úvazku
riziko závislosti na
programátora/analytika
dodavatelské společnosti
dodavatele činí 450.000,-
a postupného zvyšování
Kč za rok. Celkem tedy
nákladů na provoz
1.026.000,- Kč. V této ceně je zahrnuto zajištění provozu identity managementu, integrační platformy a facility managementu. Ostatní sluţby by byly zajišťovány zaměstnanci kraje.
Doporučení
Pouţít variantu vlastní správa
Zdroj: GORDIC, upraveno KÚ MSK, 2010
Tabulka č. 133 Varianty provozu
Varianty provozu DS
Výhody
Nevýhody
Cena
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 369 (celkem 376)
Běţný provoz bude
Navýšení 0,5 pracovního
10% kontrola ETL
zabezpečen po stránce
úvazku na odboru
30% analytická činnost
servisní zaměstnanci odboru informatiky. Nutnost údrţby, 40% tvorba reportů informatiky a po analytické uţivatelská a administrátorská 20% poradenství Vlastní správa
stránce zaměstnanci odboru školení ostatních informatiky a analytiky
zaměstnanců úřadu,
jednotlivých odborů KÚ.
poradenství.
0,5 úvazku = 210 000,- Kč
Prohlubování dovedností v oblasti DS. Pruţnější reakce na zásahy v DS.
Outsourcing
Doporučení
Úřad, resp. odbor
Vyšší náklady na správu.
0,5 úvazku servisního
informatiky nebude
Nutnost spolupráce
pracovníka 360.000,- Kč.
personálně zatíţen. Není
s outsourcovatelem.
1 úvazek analytika 900.000,-
nutné zajišťovat údrţbu
Kč.
a školení.
Celkem 1.260.000,- Kč
Pouţít variantu vlastní správa
Zdroj: GORDIC, upraveno KÚ MSK, 2010 Tabulka č. 134
Varianty provozu TC
Varianty provozu
Vlastní správa
Výhody
Nevýhody
Cena
Pruţné řešení případných
Vyšší nárok na pracovní
1.068.830
problémů. Vyuţití
úvazek na odboru
Kč za rok (cena obsahuje
a navýšení potenciálů
informatiky. Nutnost
personální náklady, energie,
vlastních zaměstnanců.
zabezpečovat školení na
reţie atd.)
Niţší finanční nároky na
administraci.
provoz. Dlouhodobá zkušenost se správou rozsáhlé technologie pro potřeby úřadů.
Outsourcing
Přenesení zodpovědnosti
Vyšší finanční nároky na
1.182.830
na dodavatele. Niţší
provoz. Potencionální hrozba Kč za rok
personální nároky na
nedostatečného
zaměstnance kraje.
personálního pokrytí servisními pracovníky
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 370 (celkem 376)
a finanční nestability na straně dodavatele.
Doporučení
Pouţít variantu vlastní správa
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Z technologického hlediska bude nutné zajistit pravidelnou obnovu a upgrade pořízených technologií. Navrţená technická architektura, specifikována v kapitole 7, zajistí udrţitelnost projektu. Obnova a upgrade se týkají také potřebných softwarových licencí. Na konci lhůty udrţitelnosti projektu bude veškerý HW, tak SW na stejné či vyšší úrovni, neţ původně nakoupený. Veškeré vybavení pořízené v rámci projektu eMSK zůstane v majetku ţadatele po celou dobu udrţitelnosti projektu. Udrţitelnost projektu bude zajištěna také pravidelným servisem a údrţbou těchto zařízení.
Veškeré náklady spojené s provozem tohoto
centra budou financovány z rozpočtu kraje. Při pořizování nového hardwarového i softwarového vybavení budou dodrţeny všechny podmínky pro zadávání veřejných zakázek dle IOP a dle podmínek pro zadávání veřejných zakázek. Základem udrţitelnosti projektu z provozní roviny je vyčlenění dostatečného mnoţství kvalifikovaných pracovníků jak ze strany MSK, tak ze strany dodavatele řešení pro zajištění výstupu projektu eMSK. Ţadatel má sestavený kvalitní projektový a realizační tým, který má s realizací obdobných projektů dlouhodobé zkušenosti a v realizační fázi bude doplněn o dva nové zaměstnance odboru informatiky. Podrobný popis jednotlivých kvalifikovaných pracovníků projektového a realizačního týmu je uveden v kapitole 9.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 371 (celkem 376)
15 Závěr Tato kapitola popisuje hlavní závěry analytických kapitol, které vyplývají ze zpracované SP. Ve stručné a shrnující podobě je zde uvedeno zhodnocení finanční efektivity projektu, jeho realizovatelnost z hlediska všech prvků studie proveditelnosti a výsledky analýzy rizik. Na přípravě projektu spolupracovali zástupci ţadatele, partneři projektu a v neposlední řadě subdodavatelé navrhované technologie z řad odborných firem.
15.1 Shrnutí výsledků Studie proveditelnosti prokázala, ţe realizace projektu je účelná a přináší řadu přínosů jak z technického hlediska, tak z hlediska přínosů pro cílové skupiny. Mezi nejvýznamnější přínosy navazující na celonárodní projekt základních registrů je vnitřní integrace úřadu, která se dotýká stránky technologické, organizační i procesní. Dalším významným přínosem v oblasti e-Governmentu je vyřešení otázky dlouhodobého ukládání v celém regionu v návaznosti na budovaný Národní digitální archiv. Významným efektem projektu eMSK, který se dotkne cílových skupin je úspora času, který můţe být vyuţit jiným způsobem, např. u úředníků k lepšímu poskytování sluţeb veřejnosti. V rámci studie bylo provedeno zhodnocení variant řešení jednotlivých aktivit, které jsou v rámci výzvy č. 08 uznatelné. Výsledkem tohoto zhodnocení je doporučení nerealizovat dvě aktivity, a to Krajský digitální repozitář a Digitální technickou mapu, z důvodu neudrţitelnosti provozu a realokace financí do ostatních částí projektu. S uvedeným zhodnocením variant úzce souvisí analýza poptávky a koncepce marketingu, která prokázala dostatečný zájem cílových skupin o sluţby nabízené projektem. Výstupy projektu budou pořizovány na základě osmi výběrových řízení, ze kterých můţe vzejít aţ devatenáct moţných dodavatelů, přičemţ projekt bude realizován v letech 2011-2013. Provedená analýza současného stavu prokázala nedostatky v technickém vybavení krajského úřadu a připravenosti na budování e-Government sluţeb. Naplánované výstupy projektu by tyto nedostatky měly odstranit a prováděné činnosti zefektivnit. Důkladně byly zhodnoceny varianty řešení jednotlivých části a byla vybrána nejvhodnější architektura podporující budování e-Governmentu na regionální úrovni. Technickoekonomické podklady dokládají technickou realizovatelnost investic i jejich finanční a ekonomickou ţivotaschopnost. Moravskoslezský kraj má s řízením projektů dlouhodobé zkušenosti. Projektové řízení je podpořeno vyuţitím technologie MS Project. Pro zabezpečení toho projektu kraj vytvořil kvalitní projektový tým sloţený ze zaměstnanců, který bude doplněn o 2 nově vytvořená pracovní místa. Předpokládá se, ţe další 2 pracovní místa vzniknou díky realizaci projektu u dodavatelů eMSK. MSK bude ţádat o dotaci na mzdové úvazky na dva nové zaměstnance, kaţdý z nich 2,5 roku (úvazku). Dále bude ţádáno o dotaci na mzdové úvazky u 17 Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 372 (celkem 376)
stávajících zaměstnanců, v souhrnné hodnotě 9,5 úvazku (v součtu 14,5 úvazku na léta 2010 - 2013). Konkrétní hodnoty úvazků jednotlivých zaměstnanců jsou uvedeny v kapitole 9. Provedená společná analýza nákladů a přínosů (CBA) k projektu eMSK (společně s projektem eSpS) prokázala v uvedeném ekonomickém okruhu hodnocení jejich plnou opodstatněnost i logiku. Realizace má celospolečenský smysl a pozitivní státní, regionální i skupinový dopad. Z analýzy nákladů a přínosů nevyplývají ţádná omezení pro realizaci výše zmíněných projektů. Zjištěné rizikové faktory realizace projektu nejsou zanedbatelné, ale vědomí, plánování a důkladná příprava mohou většinu z nich úspěšně eliminovat. Pro účely hodnocení rizikovosti projektu bylo vytvořeno skóre, jehoţ smyslem bylo kvantifikovat nebezpečí výskytu závaţných rizik. Projekt vykazuje dvě kritická rizika, jejichţ dopad by byl velmi vysoký, ale pravděpodobnost výskytu je pouze střední. Prvním kritickým rizikem je moţné navýšení cen technologií dodavatelských prací a dalších vstupů, Moravskoslezský kraj je připraven toto případné riziko eliminovat pokrytím zvýšených nákladů z vlastních zdrojů. Dalším kritickým rizikem je moţné nedodrţení termínů a výstupů centrálních projektů, opatření vedoucí k eliminaci tohoto rizika spočívá zejména v koordinaci aktivit s ostatními kraji, neboť také ţádají o finanční podporu na stejné aktivity a budou se potýkat se stejnými rizikem, a dále je vhodné účastnit se a aktivně vystupovat na jednáních s centrálními orgány, které koordinují aktivity v centrálních projektech. Orgánem zastupujícím a hájícím zájmy krajů v oblasti e-Governmentu a ICT je Komise Rady Asociace krajů České republiky pro informatizaci veřejné správy. Moravskoslezský kraj je schopen efektivně eliminovat také závaţná a běţná rizika vyskytující se v tomto projektu. Zastupitelstvo kraje svým usnesením zavázalo profinancovat a kofinancovat projekt eMSK. Cílovým skupinám budou poskytovány výstupy projektu po celou dobu udrţitelnosti, tj. minimálně do roku 2019. Po finanční stránce je tedy projekt moţno povaţovat za udrţitelný. Finanční plán byl sestaven na základě reálných podkladů a interakce s reálnými moţnostmi ţadatele na zajištění hladkého průběhu financování projektu. Zhodnocení variant zajištění provozní fáze projektu ukázalo, ţe zajištění provozu vlastními silami je ekonomičtější, navíc tak bude vyuţit výše zmíněný projektový tým. Udrţitelnost projektu po stránce technické a technologické je zajištěna vhodně zvoleným materiálem a technologiemi, které mají dostatečnou ţivotnost a byly vybrány s ohledem na co největší efektivitu.
15.2 Vyjádření k realizovatelnosti a rentabilitě projektu Celkové náklady projektu eMSK činí 154 323 500,- Kč, provozní náklady pak v prvním roce plného provozu (2014) dosahují výše 10 888 830Kč (bez mzdových nákladů). Za projekty eMSK a eSpS pak činí 11 332 238 Kč.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 373 (celkem 376)
Z důvodu zachování objektivnosti přínosů a nákladů byly kriteriální ukazatele stanoveny za části I. aţ VI. výzvy č. 08 IOP. Tyto ukazatele byly zapracovány společně s projektem eSpS. Dosaţená hodnota NPV je určována charakterem projektů eMSK a eSpS a její výše činí – 176 486 051 Kč. Je dána investičními výdaji projektů eMSK a eSpS a také předpokládanými provozními náklady v průběhu provozu obou projektů (sledované období 5 let). Ze stejného důvodu vychází i hodnota indexu NPV/I záporně a činí - 1,111. Ukazatele vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti nebylo moţno vzhledem k záporné hodnotě vypočítat. Z hlediska čistě finančního pohledu nelze návratnosti projektu dosáhnout. Tabulka č. 135
Finanční hodnocení projektů eMSK a eSpS - finanční analýza
Ukazatel
Jednotka
NPV
Kč
NPV/I
Hodnota - 176.486.051
-
IRR Doba návratnosti
- 1,111
%
nelze určit
roky
nelze určit
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Dosaţené hodnoty kriteriálních ukazatelů ekonomické analýzy (ENPV a EIRR, NPV/I i doby ekonomické návratnosti), které jsou pro hodnocení E-Governmentu Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) a Elektronické spisové sluţby Moravskoslezského kraje (I. část výzvy) relevantní, dostatečné a překračují limitní srovnávací hodnoty. Tabulka č. 136
Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení projektu Kriteriální ukazatel
Ekonomická čistá současná hodnota (EČSH, ENPV) Index ekonomické rentability (IER, NPV/I) Ekonomické vnitřní výnosové procento (EVVP, EIRR) Diskontovaná doba návratnosti (DDN)
Hodnota
Jednotka
74.414.398 Kč 0,469
-
19,904 % 7,119 let
Zdroj: KÚ MSK, 2010 Čistá ekonomická současná hodnota činí 74.414.398 Kč a představuje celkový čistý přínos projektů eMSK a eSpS pro společnost a zahrnuté beneficienty.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 374 (celkem 376)
Index ziskovosti ENPV/I dosahuje s ohledem na čistou kladnou ekonomickou hodnotu výše 0,469 a prokazuje rovněţ jednoznačně efektivnost projektů z hlediska socioekonomických přínosů. Lze jej interpretovat tak, ţe na kaţdou jednu investovanou korunu přinesou oba projekty 0,469 Kč v podobě socioekonomických přínosů. Ukazatel ekonomické míry návratnosti je významně vyšší neţ socioekonomická diskontní sazba a činí 19,904 %. Doba návratnosti činí 7,119 roku a demonstruje tak poměrně rychlou realizaci přínosů plynoucích z obou projektů. Na základě výsledků analýzy nákladů a přínosů lze konstatovat, ţe generované socioekonomické toky obou projektů jsou více neţ dostatečné pro společenskou návratnost investice v hodnoceném období.
15.3 Popis postupů návazných projektů V rámci výzvy č. 08 IOP se Moravskoslezský kraj rozhodl předloţit dva projekty, a to eMSK, na který je zpracovávána tato studie proveditelnosti a eSpS, na který byl předloţena ţádost o finanční podporu jiţ 14. 6. 2010. Důvodem dřívějšího předloţení eSpS je účinnost zákona o archivnictví a spisové sluţbě, který ukládá školám a školským zařízením povinnost vést elektronickou spisovou sluţbu. Moravskoslezský kraj si uvědomuje vhodnost současného předloţení projektu eSpS a eMSK v rámci jednoho projektu, coţ je zohledněno ve výpočtu společné ekonomické a finanční analýzy. Postup předloţení samostatných ţádostí o finanční podporu byl zvolen s ohledem na výše uvedenou účinnost zákona o archivnictví a spisové sluţbě. Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy) CZ.1.06/2.1.00/08.06945 Tento projekt byl rozhodnutím zastupitelstva kraje č. 11/1033 vyčleněn dne 21. 4. 2010 z projektu „Technologické centrum a Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“ (tento projekt byl původně vytvořen na základě výzvy č. 04) s předpokládaným rozpočtem 4.500.000 Kč. Dne 21. 4. schválila Rada kraje svým usnesením č. 54/3012 předloţení ţádosti o finanční podporu. Dne 5. 5. 2010 schválila rada kraje usnesením č. 54/3012 znění Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace v souladu s výzvou č. 08. Ţádost o finanční podporu byla podána dne 14. 6. 2010. Dne 23. 6. 2010 rozhodlo zastupitelstvo kraje o zahájení realizace projektu „Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje“. Dne 23. 8. 2010 byla vyhlášena veřejná zakázka (podlimitní) na Pořízení elektronické spisové sluţby. Dne 22. 9. 2010 rozhodlo zastupitelstvo kraje o změně názvu projektu na „Elektronická spisová sluţba Moravskoslezského kraje (I. část výzvy)“. Fyzická realizace projektu začne v průběhu roku 2011. Ostrý provoz je plánován od 1. 9. 2012. Návaznost na další projekty Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 375 (celkem 376)
Projekt eMSK je provázán s dalšími projekty IOP a OP LZZ v oblasti e-Governmentu (viz na kapitoly 3.8 a 3.9).
15.4 Závěry a doporučení Projekt eMSK je součástí rozvoje eGovernmentu v území a patří do Smart Administration – vize vlády České republiky, jak uspořádat veřejnou správu. Zjednodušení a zefektivnění vztahu občan/firma – státní správa je logickým cílem této vize. Projekt je důleţitý především jako podpora centrálních projektů CMS – KIVS, ISDS a projektů základních registrů. Projekt eMSK je v souladu se strategickými dokumenty na úrovni kraje (Strategie e-Governmentu sluţeb v MSK a Strategií rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2016) i ČR, zejména je v plném souladu se strategií Smart Administration, kterou naplňuje ve všech stanovených oblastech (vrcholech Hexagonu). Nejsou známa ţádná významná rizika, která by mohla ohrozit realizaci a udrţitelnost projektu eMSK. Na základě výsledků analýzy nákladů a přínosů, výsledků finanční analýzy, hodnocení Studie proveditelnosti, s oporou o metodické postupy a politiky IOP konstatujeme, ţe projekt eMSK má smysl, celospolečenský pozitivní vliv, a proto DOPORUČUJEME jeho realizaci a poskytnutí podpory z Integrovaného operačního programu 2007-2013, oblastí podpory 2.1.
Studie proveditelnosti projektu e-Government Moravskoslezského kraje (II. – VI. část výzvy) Strana 376 (celkem 376)