STUDIE PROVEDITELNOSTI II - opravená

Název:

STUDIE PROVEDITELNOSTI II - opravená Část I. Výzvy - Elektronická spisová služba Část III. Výzvy - Digitalizace a ukládání dat Část IV. Výzvy - Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS Část V. Výzvy - Datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence Zadavatel:

Plzeňský kraj

Copyright © 2010 ITEG a.s. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být kopírována žádným způsobem bez písemného souhlasu majitelů autorských práv. Autorská a jiná díla odvozená z tohoto díla podléhají ochraně autorských práv vlastníků. Některé názvy produktů a společností citované v tomto díle mohou být ochranné známky příslušných vlastníků.

Plzeňský kraj 2Odpovídá: Petr Matuš ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

002

Seznam zkratek a pojmů _____________________________________ 7 1

Kapitola 1: Úvod __________________________________ 11

1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

Základní informace k projektu _______________________________________ 11 Základní charakteristika Etapy Elektronická spisová služba 11 Základní charakteristika Etapy Digitalizace a ukládání dat 11 Základní charakteristika Etapy Integrace krajského úřadu 12 Základní charakteristika Etapy Datový sklad a Business Intligence 13 Návaznost na typizované projekty ____________________________________ 14 Účel, pro který je Feasibility Study zpracována a k jakému datu __________ 14 Identifikační údaje předkladatele projektu, kontaktní osoby ______________ 15 Investor __________________________________________________________ 15 Cílové skupiny projektu _____________________________________________ 15

2

Kapitola 2: Rekapitulace výsledků studie _______________ 16

2.1 2.1.1 2.1.2

Manažerský souhrn _________________________________________________ 16 Stručný obsah 16 Výsledky a závěry jednotlivých kapitol 19

3

Kapitola 3: Současný stav a historie projektu ____________ 21

3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.6 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.7 3.8 3.9 3.10

Strategie a cíle ____________________________________________________ 21 Návaznost na eGoverment strategii kraje ______________________________ 21 Návaznost na centrální projekty a služby ______________________________ 24 Služby pro území 25 Základní registry veřejné správy 25 Vazba na ostatní datové formy, aplikace a zdroje 25 Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu ___________________ 26 Současný stav a historie Spisové služby 26 Současný stav a historie Digitalizace a ukládání dat 28 Současný stav a historie Integrace kraje 29 Současný stav a historie Datového skladu 33 Charakteristika projektu ____________________________________________ 35 Základní údaje o projektu 35 Lokalita projektu 35 Účel projektu, klíčové aktivity, rozsah, předpokládané výstupy, očekávané přínosy a indikátory 36 Integrace kraje 38 Varianty řešení ____________________________________________________ 42 Varianty řešení Etapy Spisová služba 42 Varianty řešení Etapy Digitalizace a ukládání 43 Varianty řešení Etapy Integrace kraje 43 Varianty řešení Etapy Datový sklad 44 Etapy projektu ____________________________________________________ 44 Návaznosti na další projekty a výzvy v rámci IOP ________________________ 46 Návaznost na Strategii implementace eGovernment v území ______________ 47 Návaznost na Strategii „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“ 47

4

Kapitola 4: Analýza poptávky a koncepce marketingu _____ 48

4.1 4.2 4.3 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4

Analýza poptávky výstupů projektu ___________________________________ 48 Definice nabídky výstupu projektů (poptávkové řízení)___________________ 48 Marketingová strategie _____________________________________________ 48 Marketingový mix __________________________________________________ 49 Produkt (služba) 49 Cena 49 Místo 49 Propagace 49


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

003

5

Kapitola 5: Materiálové vstupy potřebné k projektové činnosti _______________________________________________ 51

5.1

Charakteristika a popis dostupnosti hmotných dodávek potřebných k provozování služeb_________________________________________________ 51 Návrh základních požadavků, parametrů a kritérií výzvy veřejné zakázky na realizaci projektu__________________________________________________ 51

5.2

6

Kapitola 6: Lokalita a okolí __________________________ 52

6.1 6.2 6.3

Umístění projektu _________________________________________________ 52 Životní prostředí a jeho okolí ________________________________________ 53 Stav technické infrastruktury ________________________________________ 53

7

Kapitola 7: Technické řešení _________________________ 54

7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.2 7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.2.4 7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.3.5 7.4 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.4.4

Koncept řešení Etapy Spisová služba __________________________________ 54 Obecné předpoklady 54 Funkční požadavky na vybrané spisové služby 54 Poptávka a nabídka 56 Naplnění požadavků typizovaného projektu 58 Koncept řešení Etapy Digitalizace a ukládání ___________________________ 59 Vlastní koncept řešení 59 Porovnání variant technologických řešení 73 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace 77 Provozní zajištění projektu 77 Koncept řešení Etapy Integrace kraje _________________________________ 79 Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav 79 WEB Portál KUPK 79 Integrace ERP systému 84 Systém oběhu finančních dokladů, obecná workflow a helpdesk 87 Integrační rozhraní webových služeb (WEB services) 90 Koncept řešení Etapy Datový sklad ___________________________________ 95 Vlastní koncept řešení 95 Porovnání variant technologických řešení 99 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace 105 Provozní zajištění projektu 105

8

Kapitola 8: Organizace a režijní náklady _______________ 107

8.1 8.2 8.2.1 8.3 8.4 8.5

Organizační model investiční fáze ___________________________________ 107 Provozní model ___________________________________________________ 107 Role všech organizací v projektu 107 Organizace výběrových řízení _______________________________________ 109 Právní opatření nutná pro realizaci projektu __________________________ 109 Popis obsahu relevantních provozních směrnic _________________________ 109

9

Kapitola 9: Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci _______ 111

9.1 9.2 9.3

Specifikace funkcí a pozic projektového týmu v investiční a provozní fázi projektu ________________________________________________________________ 111 Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti __________________ 113 Financování pozic a pracovníků v prostředí projektu ____________________ 113

10

Kapitola 10: Realizace projektu, časový plán ___________ 115

10.1 10.1.1 10.1.2 10.2

Souhrnný přehled časových a nákladových charakteristik projektu ________ 115 Časové charakteristiky projektu 115 Nákladové charakteristiky projektu 115 Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu _____ 119


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

004

11

Kapitola 11: Finanční analýza projektu, finanční plán ____ 127

11.1

11.5 11.6 11.6.1 11.6.2 11.7 11.8 11.8.1 11.8.2 11.8.3 11.8.4 11.8.5 11.9

Zajištění dlouhodobého majetku (vymezení dlouhodobého majetku, určení investičních nákladů) ______________________________________________ 127 Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) – vymezení struktury a velikosti oběžného majetku ________________________________________________ 127 Přehled celkových nákladů v investiční fázi ___________________________ 127 Přehled celkových nákladů v provozní fázi (problematika servisních podmínek, amortizace ______________________________________________________ 127 Příjmy provozní fáze ______________________________________________ 127 Finanční plán investiční fáze a provozní fáze __________________________ 128 Finanční plán investiční fáze 128 Finanční plán provozní fáze 129 Přehled financování projektu _______________________________________ 130 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů __________________________ 130 Výpočet hodnoty IRR 130 Výpočet hodnoty NPV 131 Výpočet doby návratnosti 131 Index rentability: 131 Stanovení diskontní míry 132 Závěry finanční analýzy ____________________________________________ 132

12

Kapitola 12: Ekonomická analýza projektu _____________ 134

12.1 12.1.1 12.1.2 12.2 12.3

Ekonomické vyhodnocení projektu ___________________________________ 134 Sociálně ekonomická analýza nákladů a užitku 134 Citlivostní analýza 137 Doporučení vybrané varianty _______________________________________ 139 Závěry ekonomické analýzy ________________________________________ 139

13

Kapitola 13: Analýza rizik __________________________ 140

13.1

Rizika projektu v investiční a provozní fázi a potření pro jejich řešení či zmírnění ________________________________________________________ 140

14

Kapitola 14: Udržitelnost projektu ___________________ 144

14.1 14.2 14.3

Institucionální rovina ______________________________________________ 144 Finanční rovina ___________________________________________________ 144 Provozní rovina ___________________________________________________ 144

15

Kapitola 15: Závěr ________________________________ 146

15.1 15.1.1 15.1.2 15.1.3 15.1.4

Shrnutí výsledků __________________________________________________ 146 Finanční vs. ekonomická efektivita Projektu 146 Realizovatelnost Projektu 146 Popis postupu návazných projektů 146 Závěry a doporučení 146

11.2 11.3 11.4


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

005

Tabulka pro hodnotitele Z důvodu rychlejšího a přehlednějšího nalezení jednotlivých výběrových kriterií je uveden jejich seznam společně s odkazem, kde lze tato kritéria ve Studii proveditelnosti (dále jen „Studie“) nalézt. Hodnocený parametr

Kapitola ve Studii proveditelnosti

Zdůvodnění projektového záměru Zdůvodnění projektového záměru

1.1

Vazba na tematickou strategii

3.9, 3.10, 3.2,3.3

Kvalita projektu Umístění projektu v hexagonu

3.2

Volba klíčových aktivit

3.5.3

Provázanost projektu s OP LZZ

3.10

Kvantifikace cílových hodnot

3.5.3

Ekonomický dopad

12

Technické parametry řešení

7.1, 7.2.1, 7.3, 7.4.1

Vazba projektu na centrální řešení

3.3

Řešení realizace projektu Projektový tým a jeho začlenění v organizační struktuře

9.1

Finanční náročnost projektu

11

Partnerství – reálnost a vhodnost zapojení partnerů

3.5., 8.2.1

Identifikace rizik, návrhy opatření

13.1

Udržitelnost projektu

14

Horizontální kritéria Rovné příležitosti Udržitelný rozvoj


Studie proveditelnosti neobsahuje informace k horizontálním kritériím, protože projekt bude mít neutrální dopad na rovné příležitosti i udržitelný rozvoj

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

006

SEZNAM ZKRATEK A POJMŮ Obecné a společné zkratky a pojmy IOP

Integrovaný operační program

OPLZZ

Operační program zaměstnanost

KUPK

Krajský úřad Plzeňského kraje

EVS

Efektivní veřejná správa

ŘO

Řídící orgán

ISVS

Informační systémy veřejné správy

Archiv

Zařízení podle zákona č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů o archivnictví a spisové službě, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně.

ČSÚ

Český statistický úřad

ORP

Obec s rozšířenou působností

ICT

Informační a komunikační technologie

TC

Technologické centrum

SW

Software

IRR

vnitřní výnosové procento

NPV

čistá současná hodnota

lidské

zdroje

a

ORP jsou mezičlánkem v přenesené působnosti státní správy mezi krajskými a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. Kumulovaná (centralizovaná) hardwarová a softwarová infrastruktura na úrovni kraje nebo ORP, která poskytuje své služby zřizovateli, obcím v jeho správním obvodu a zřízeným nebo založeným organizacím kraje nebo obcí.

Část I. Výzvy -Elektronická spisová služba SSL

Elektronická spisová služba

NDA

Národní digitální archiv

OAIS

Open Archival Information System

Standard, který vymezuje základní koncepci archivu pro uložení elektronických dokumentů

SIP

Submission Information Package

Podle standardu OAIS jsou elektronický dokument a všechny informace (metadata) zabaleny do balíčku s jednotnou strukturou. Jedná se o balíčky přijímané od


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

007

původců (např. po uzavření jsou spisy přesouvány ve formě datového balíčku SIP do garantovaného úložiště – krajské digitální spisovny. SLA

Service level agreement

Dohoda o úrovni poskytovaných služeb

Část III. Výzvy - Digitalizace a ukládání dat AIP

Archive Information Package

Archivní informační balík, zahrnující ukládaný obsah a odpovídající popisné informace pro uchovávání (archivní a technické informace), ukládané uvnitř OAIS.

CAS

Content addressable storage

Paměťové úložiště určené k dlouhodobému ukládání neměnného obsahu. Generuje globálně jedinečné jméno pro každý uložený objekt, které je nezávislé na běžné výpočetní infrastruktuře, organizaci, umístění nebo technologii. Objekt je vždy přístupný pod tímto jménem. Důsledkem toho je, že objekty se mohou v průběhu času libovolně přemísťovat, měníce své fyzické nebo technologické umístění, aniž by to mělo vliv na jejich přístupnost.

DASTA

Datový standard definovaný Ministerstvem zdravotnictví

Slouží k předávání dat mezi zdravotnickými informačními systémy, je využíván v každodenní praxi již více jak deset let a je zabudován do všech současných významných (českých) zdravotnických informačních systémů.

DICOM

Digital Imaging and Communications in Medicine

Standard pro manipulaci, ukládání, tisk a přenos informací uložených v lékařských obrazových materiálech. Zahrnuje definici formátů souboru a síťový komunikační protokol.

DIP

Dissemination Information Package

Informační balík odvozený z jednoho nebo více AIPů, posílaný uživatelům (badatelům) jako odpověď na žádost o poskytnutí informace z OAIS.

DRAMBORA

Digital Repository Audit Method Based on Risk Assessment

Nástroj pro zpracování vnitřního auditu důvěryhodnosti digitálního úložiště.

ERMS

Electronic records management system

Elektronický systém spisové služby je informační systém určený ke správě dokumentů ve smyslu ustanovení § 2 písm. k) zákona, s použitím jeho § 63 odst. 3.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

008

ESS

Elektronická spisová služba

Viz pojmy – elektronická spisová služba

FTP

File transfer protokol

Internetový protokol určený pro přenos souborů mezi počítači, na kterých mohou být provozovány rozdílné operační systémy.

GÚ

Garantované úložiště

HL7

Health Level Seven

Nezisková organizace zabývající se vývojem standardů v oboru zdravotnické péče. Zde framework a s ním související standard pro výměnu, integraci, sdílení a získávání zdravotnických informací v elektronické podobě.

HSM

Hierarchical Storage Management

HSM je technika ukládání dat, která automaticky přenáší data mezi vysoko a nízko nákladovými ukládacími médii. Příkladem HSM scénáře může být např.: že datové soubory, které jsou často používány, zůstávají uchovávány na discích, ale pokud nejsou užívány po delší časové období (typicky několik měsíců), mohou být migrovány na pásky. Jestliže jsou tato data umístěna na páskách a uživatel je potřebuje znovu použít, data jsou automaticky přenesena zpátky a disky.

Část IV. Výzvy - Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS AIS

Agendový Informační Systém

ESB

Enterprise Service Bus - obecný architektonický vzor, který poskytuje infrastrukturu nutnou pro rychlou a flexibilní integraci aplikací a informačních systémů na bázi služeb

RPP

Registr práv a povinností - Základní registr státu, realizovaný na základě příslušné legislativy Elektronický portál územních samospráv, který je provozovaný Ministerstvem vnitra, který zabezpečuje sběr kontaktních a identitních informací o subjektech samosprávy pro potřeby ISDS, CzechPOINT a další informační systémy

ePUSA

IAM

Identity Access Management – systém na správu oprávnění a přístupu k systému, aplikacím

Část V. Výzvy - Datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

009

Intelligence DS

Data warehousing

datové sklady

BI

Business Intelligence

dovednosti, znalosti, informace technologie používané při rozhodování managementu

RÚIAN

registr

Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 0

ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

010

1

KAPITOLA 1: ÚVOD

1.1

Základní informace k projektu Projekt vychází z podmínek žádosti o finanční podporu v rámci prioritní osy 2 „Zavádění ICT v územní veřejné správě“ Integrovaného operačního programu (IOP) výzvy č. 08 na "Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích". Projekt je členěn dle jednotlivých částí Výzvy 8: o o o o

1.1.1

Část I. Výzvy - Elektronická spisová služba Část III. Výzvy - Digitalizace a ukládání dat Část IV. Výzvy - Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS Část V. Výzvy - Datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence

Základní charakteristika Části I. Výzvy - Elektronická spisová služba Elektronická spisová služba (SSL) je prvek, který v eGovernmentu hraje podstatnou roli. V současnosti se díky legislativě elektronické dokumenty zrovnoprávňují s papírovými a to ve všech fázích jejich životního cyklu. Je nutno podpořit celý životní cyklus elektronických dokumentů s využitím elektronické spisové služby, splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Projekt rozpracovává a vymezuje podmínky realizace, v souladu se strategickými záměry a paralelně běžícími aktivitami směřující k naplnění cílů Strategie Smart Administration. Základní HW komponenty vytváří projekt Technologická centra kraje a z tohoto hlediska je Elektronická spisová služba (SSL) subprojektem projektu Technologická centra kraje (dále jen TCK). Na projekt elektronické spisové služby navazuje projekt Digitalizace a ukládání dokumentů. Cíle projektu: Pořízení, či upgrade spisové služby, splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. Zajištění její údržby a provozování pro kraj a organizace kraje. Cílové skupiny: Kraje a jimi zřizované a zakládané organizace, nebo obce I a II typu i obce III typu, které nebudou budovat své TC, dále pak obcemi zakládané nebo zřizované organizace, které nebudou mít možnost využít přístup do TC obce s rozšířenou působností, a které o zajištění přístupu k elektronické spisové službě prostřednictvím žadatele projeví zájem Předpokládané výstupy: Elektronická spisová služba, negarantované úložiště Očekávané přínosy: Provoz spisové služby a negarantovaného úložiště dokumentů souvisejících s výkonem veřejné správy v souladu s legislativou

1.1.2

Základní charakteristika Části III. Výzvy - Digitalizace a ukládání dat V agendách veřejné správy, a to na jednotlivých úrovních státní správy i samosprávy, vzniká již několik let velké množství elektronických dokumentů a dat nejrůznějších typů uchovávaných na nejrůznějších typech nosičů. Některé z nich mají historický význam a potřebují zvláštní péči, aby se dochovaly jako svědectví minulosti. Bohužel řada z nich se již nedochová z důvodu nedostatečné péče původce plynoucí i z nejasných pravidel pro jejich dlouhodobé uchovávání. A tak řada těchto vzácných dokumentů, elektronických záznamů a dat mizí zbytečně v propasti „digitálního temna“. V současnosti se díky legislativě elektronické dokumenty zrovnoprávňují s papírovými a to ve všech fázích jejich životního cyklu. Je nutné podpořit celý životní cyklus elektronických dokumentů a dat včetně zajištění ukládání. Kromě digitálních dokumentů je nutné bezpečně po neomezenou dobu zajistit také digitalizované dokumenty, vytvářené jednak pro umožnění snadnějšího přístupu badatelů k nim, ale také jako náhrady ohrožených nebo zanikajících fyzických Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 1


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

011

podkladů. Projekt Digitalizace a ukládání, jako subprojekt typizovaného projektu Technologického centra kraje (dále TCK) zajistí proces digitalizace a ukládání na všech úrovních samosprávy, rozpracovává a vymezuje podmínky realizace, v souladu se strategickými záměry a paralelně běžícími aktivitami směřující k naplnění cílů Strategie Smart Administration. Základní HW komponenty vytváří projekt Technologická centra kraje. Cíle projektu: Vytvořit a udržovat zejména SW nástroje digitalizace a ukládání dat a dokumentů na území kraje jako službu KrÚ, organizacím kraje, městům a obcím a jejich organizacím a v definovaném rozsahu jako veřejnou informační službu. Cílové skupiny: Krajské úřady, partnery projektu budou organizace kraje, města a obce, jejich organizace. Předpokládané výstupy: Krajská digitální spisovna, digitalizovaná a bezpečně dlouhodobě uložená data a dokumenty. Očekávané přínosy: Vytvoření standardního systému digitalizace a ukládání dokumentů územních samospráv. Vytvoření základní báze uložených dat a dokumentů. Ochrana kulturního dědictví. 1.1.3

Základní charakteristika Části IV. Výzvy - Integrace krajského úřadu Konstrukce celého eGovernmentu je založena zejména na existenci základních registrů veřejné správy, na dalším rozvoji funkcionalit CzechPOINT, řešených v rámci centrálních projektů a souběžně na posílení technologické i funkční infrastruktury v území. Cílem tohoto snažení je zvýšení transparentnosti veřejné správy, zvýšení její efektivnosti a snížení administrativní zátěže pro občany i instituce. Úkol je definován jednoduše, jeho naplnění v rámci celé veřejné správy je ovšem velkým problémem. Znamená splnění několika předpokladů: o o o o o o o o

zajistit schopnost vzájemné komunikace mezi základními registry a lokálními systémy ICT, standardní členění činností (agend, služeb) veřejné správy s možností řešit lokální odlišnosti, standardní popis životních situací s možností řešit lokální odlišnosti, členění pracovních pozic a ve vazbě na personalistiku, práva a povinnosti a probíhající změny, zpracovaný model standardní doporučené organizační struktury, kvalitní systém řízení uživatelských oprávnění k funkcím používaných informačních systémů, možnost hodnocení efektivity vykonávaných činností, možnost svázat potřebné objekty systému – realizovat vazbu mezi těmito objekty.

Integrace chodu úřadu představuje „vyladění“ základních komponent systému, zejména: o o o o o

systém řízení organizační struktury organizace, systém řízení zdrojů, systém řízení služeb, vnější integrace systému, klíčové databáze systému.

Předkládaný typizovaný projekt Integrace vnitřního systému úřadu jako subprojekt typizovaného projektu Technologického centra kraje (dále TCK) řeší problematiku „kultivace“ vnitřních systémů chodu úřadu, zejména SW komponent pro zpracování jednotlivých agend, vazby na ekonomiku a správu aktiv obecně, které budou po zavedení Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 2


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

012

eGovernment ve velkém tlaku na kvalitu a zajištění vazeb vůči Základním registrům, zejména Registru práv a povinností. Cílem projektu je tedy umožnit efektivní pořizování vstupních dat, zvýšit transparentnost výkonu veřejné správy vůči veřejnosti a v důsledku zkvalitnit a zefektivnit vlastní činnost úřadu. Výstupem projektu je úprava prostředí úřadu pro naplnění nutné vazby na Základní registry, zejména na Registr práv a povinností a vnitřní integrace všech SW komponent optimálně do jednoho uceleného informačního celku. Projekt bude rovněž podporovat práci úředníků, zaměstnanců úřadů a případně zaměstnanců zřizovaných organizací sjednocením jejich pracovního počítačového prostředí a také postupnou standardizací procesů vykonávaných jednotlivými orgány veřejné moci. Tento projekt je důležité realizovat zejména na úrovni krajských úřadů. 6 Cíle projektu: Upravit informační a procesní systém územně samosprávného celku tak, aby fungoval efektivně a byl eGON ready (on-line zdrojem kvalitních informací pro základní registry, např. při budoucím zápisu rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci do Registru práv a povinností) Cílové skupiny: územně samosprávné celky a jejich organizace Předpokládané výstupy: o

o o o o o

připravenost agendových informačních systémů žadatele (registrů místní veřejné správy) na komunikaci se základními registry prostřednictvím Integračních bodů přístupu k eGON službám, integrace SW komponent pro výkon agend a jejich elektronizaci, dovybavení potřebnými SW komponenty, nebo upgrade stávajících, optimalizace rolí jednotlivých uživatelů ICT při zajištění agend vykonávaných žadatelem, zajištění úpravy ICT komponent či uceleného řešení dle procesů probíhajících v rámci působností žadatele, prezentace poskytovaných služeb prostřednictvím portálu, včetně integrace na Portál veřejné správy.

Očekávané přínosy: Optimálně fungující vnitřní systém úřadu, zajištění připravenosti ICT žadatele na součinnost se základními registry, optimálně nastavené ICT podporující logicky realizované procesy v organizaci, zajištění snížení administrativní zátěže spojené s využíváním ICT a její optimální a efektivní správa. 1.1.4

Základní charakteristika Části V. Výzvy - Datový sklad a Business Intligence Projekt je řešením regionální statistiky s využitím infrastruktury vytvořené prostřednictvím datových center krajů a obcí s rozšířenou působností. „Datové sklady“ představují projekt zpřístupnění relevantních dat na úrovni subjektu krajské veřejné správy, integraci dat z různých zdrojů, zvýšení využitelnosti a výtěžnosti dat, zkvalitnění rozhodovacích procesů v krajích a procesů podporujících a směřujících k rozvoji regionu. Datový sklad (DS) představuje metody uspořádání velkých objemů dat tak, aby byla přístupná a srozumitelná uživatelům zabývajícím se následnou analýzou. Data jsou ukládána s ohledem na co nejlepší a nejrychlejší provádění složitých dotazů a jejich následnou analýzu a vizualizaci. „Nástroje Business Intelligence“ jsou nutnou nadstavbou základního řešení datového skladu. Umožňují přeměnu informací obsažených v datovém skladu na znalosti a relevantní podklady pro rozhodování. Jedná se především o analytické, reportovací a dataminingové nástroje vč. nástrojů analýzy tzv. nestrukturovaných dat. Předpokládá se vazba na řešení projektu Centrálního datového úložiště pod gescí ČSÚ – jenž je jedním z centrálních projektů č. 143 - „Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 3


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

013

statistiky ČR v návaznosti na vytvoření zvláštních grafických datových vrstev nad Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí a na další základní registry veřejné správy, které byly schváleny usnesením vlády.“ Součástí systému bude metadatový systém a znalostní báze, jako předpoklad koordinace výstavby decentralizovaných datových fondů. Projekt zajistí výstavbu a využití datových zdrojů na všech úrovních veřejné správy, rozpracovává a vymezuje podmínky realizace, v souladu se strategickými záměry a paralelně běžícími aktivitami směřující k naplnění cílů Strategie Smart Administration. Cíle projektu: Vytvořit a udržovat datový sklad kraje jako veřejnou informační službu organizacím, městům a obcím kraje a veřejnosti v definovaném rozsahu. Zrychlení a zkvalitnění informačních procesů souvisejících s rozvojem regionů a veřejných služeb. Cílové skupiny: Krajské úřady, města, obce a příspěvkové organizace kraje, případně další zainteresované subjekty (např. veřejné vysoké školy), jako partneři projektu. Předpokládané výstupy: Implementace technologie datového skladu kraje a nástrojů BI. Pořízení navržených datových tržišť – statistika, ekonomika, služby, dle studie proveditelnosti. Zpřístupňování dat a informací partnerům a uživatelům. Očekávané přínosy: Vytvoření jednotného referenčního podkladu pro agendy územních samospráv, mezi které patří finance a rozpočet kraje, územní plánování, správa a rozvoj, služby typu zdravotnictví, školství, sociální věci, doprava. 1.2

Návaznost na typizované projekty Studie plně navazuje na typizované projekty vytvořené pro číslo výzvy 8 Rozvoje eGovernmentu v krajích v rámci IOP:    

Elektronická spisová služba Digitalizace a ukládání Integrace krajského úřadu Datové sklady a nástroje Business Intelligence

V rámci návrhu řešení byl vždy kladen důraz zejména na splnění cílů definovaných v daném typizovaném projektu.

1.3

Účel, pro který je Feasibility Study zpracována a k jakému datu Tato studie proveditelnosti bude využita jako podklad žádosti o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu pro výzvu Ministerstva vnitra ČR č. 08 „Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích“, který je součásti projektu Technologické centrum Plzeňského kraje. V souladu s usnesením Rady Plzeňského kraje č. 1683, je studie proveditelnosti jednou z dílčích studií zpracovávaných v rámci žádosti Plzeňského kraje o finanční podporu v rámci výzvy Ministerstva vnitra ČR č. 08 na „Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích“. Účelem studie je zmapovat aktuální stav aplikací využívaných v rámci Plzeňského kraje a jejich vazba na systémy ISVS, tak aby poskytované služby byly plně v souladu s platnou legislativou a zároveň pokrývaly potřeby moderní a efektivní komunikace v rámci jednotlivých organizačních složek s maximálním využití stávající funkcionality a již investovaných prostředků a technického vybavení. Studie mapuje stav k datu 30. 6. 2010. Zastupitelstvo Plzeňského kraje na svém zasedání dne 09.09.2010 schválilo usnesením č. 571/10 podání projektových žádostí výzvy č. 08 v rámci Integrovaného operačního programu na "Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích". Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 4


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

014

1.4

Identifikační údaje předkladatele projektu, kontaktní osoby Plzeňský kraj Škroupova 18, 306 13 Plzeň IČ: 70890366 www: http://www.kr-plzensky.cz E-mail: [email protected] Elektronická podatelna: https://ipodatelna.plzensky-kraj.cz Zodpovědný zástupce: Milan Chovanec – hejtman Plzeňského kraje Kontaktní osoba Jméno: Ing. Václav Koudele Funkce: Vedoucí odboru informatiky Tel.: +420 377 195 261 Mobil: +420 602 191 122 Email: [email protected]

1.5

Investor Investorem projektu bude Plzeňský kraj.

1.6

Cílové skupiny projektu Pro projekt jsou jako uživatelé výstupů projektu vytipované zejména tyto cílové skupiny:     

zaměstnanci, manažeři a samospráva Plzeňského kraje, obce, obce s rozšířenou působností v Plzeňském kraji, organizace zřizované a zakládané Plzeňským krajem, další partnerské organizace a instituce, široká veřejnost s informační potřebou vztaženou k Plzeňskému kraji.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

015

2

KAPITOLA 2: REKAPITULACE VÝSLEDKŮ STUDIE

2.1 2.1.1

Manažerský souhrn Stručný obsah Projekt vychází z podmínek žádosti o finanční podporu v rámci prioritní osy 2 „Zavádění ICT v územní veřejné správě“ Integrovaného operačního programu (IOP) výzvy č. 08 na "Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích". Projekt je členěn, dle jednotlivých částí Výzvy č. 8: o o o o


V rámci každé dílčí Části I, III, IV a V Výzvy jsme postupovali plně v souladu s požadavky, které vycházejí z typizovaného projektu, pro jednotlivé oblasti. Strukturu dokumentu, za jednotlivé oblasti, jsme modifikovali pouze v takovém rozsahu, aby jednotný dokument tvořil logický celek s provázaností přes jednotlivé Části výzvy. Každá Část výzvy krátce analyzuje stávající stav systémů, které jsou v současné době provozovány v rámci Plzeňského kraje, a to včetně jeho krátké historie, vazby na systémy, projekty a služby státní správy, varianty řešení, pokud jsou relevantní, časování projektů.

2.1.1.1 Část I. Výzvy - Elektronická spisová služba Projekt elektronické spisové služby, který je součástí IS VIRTUOS byl zahájen v roce 2006, kde v první etapě byly do projektu zapojeny města Klatovy a Nýrsko, obec Štěnovice, městská část Plzeň - Doubravka a Krajský úřad Plzeňského kraje. Aktuálně je v Plzeňském kraji do systému připojeno přibližně 100 úřadů a systém tak umožňuje občanům přestat chodit na úřad a tam kde to jde, vyřídit příslušnou záležitost elektronicky - VIRTUOSem, prostřednictvím Internetu. V rámci projektu jsou definovány funkční požadavky, které zefektivňující činnosti úřadu, zvyšují komfort koncových uživatelů a mají zejména za následek zkrácení času pro zpracování písemností. Níže je uvedený pouze výčet hlavních bodů požadavků na rozšíření stávajícího systému VIRTUOS.           

Šanony Složky spisu Nové kontakty Administrátor kontaktů na profilu Spisové znaky Import kontaktů Šablony Integrace s CzP Rezervace neověřeným uživatelem Kooperace s formulářovými technologiemi a možnost konverze dokumentů Negarantované úložiště dokumentů



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

016

V rámci projektu tedy předpokládáme rozvoj stávající elektronické spisové služby a dodávku negarantovaného úložiště dle specifik uvedených v typizovaném projektu. Detailní popis je dále uveden v kapitole 7.1.

2.1.1.2 Část III. Výzvy - Digitalizace a ukládání dat Pro projekt Národní digitální knihovny (NDA) jsou zmapovány celkem podrobně všechny zdroje (podklady). Digitalizace regionálního charakteru v rámci Plzeňského kraje přímo navazuje na projekt NDA. Digitalizace je chápána jako jeden ze zdrojů digitálních dokumentů, který je nutno uchovávat. Všechny výstupy budou podchyceny v Registru digitalizace. Projekt digitalizace na krajské úrovni bude respektovat metodiku digitalizačních pracovišť zpracovanou Národní knihovnou, včetně standardů pro výstupní datové formáty. Správu úředních dokumentů na úrovni kraje v době od uzavření (vyřízení) do skartace či vyřazení do Národního digitálního archivu zajistí Krajská digitální spisovna (KDS). Z právního pohledu bude KDS provozována především podle zákon č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Národního standardu pro elektronické systémy spisové služby a další platné legislativy. Krajská digitální spisovna navazuje na projekty implementace (či rozšíření) elektronické spisové služby u různých subjektů kraje. Detailní popis je dále uveden v kapitole 7.2. Doporučená varianta: Digitalizace vybraných periodik - KUPK ani SVKPK nemá k dispozici digitalizační pracoviště pro digitalizaci regionálních periodik a proto počítá s rozšířením objemu digitalizovaných dokumentů formou outsourcingu. Jiná varianta není k dispozici. Varianta řešení KDS pomocí univerzálního DMS – tato varianta počítá s nákupem komponenty IS Dokument Management Systém – DMS, ve které budou implementovány funkce podle standardu OAIS pro garantované úložiště úředních dokumentů. Zároveň bude DMS využit k řešení dalších potřeb souvisejících se správou dokumentů úřadu. Systém bude doplněn o komponenty řešící funkce dlouhodobého ukládání dokumentů a zajištění jejich platnosti.

2.1.1.3 Část IV. Výzvy - Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS V rámci Části IV. Výzvy – vnitřní integrace úřadu a integrace na ISVS uvažujeme realizovat, v oblasti integrace na centrální projekty a oblasti, následující oblasti:      

základní registry – projekt vytváří data pro základní registry, zejména Registr práv a povinností, centrální sběrné místo údajů o veřejné správě (v současnosti systém ePUSA, eGOV), identitní systém ISDS - využitelnost tohoto systému pro systémy a aplikace na lokální úrovni, katalog služeb RPP - transformace vlastních popisů činností a procesů na tento katalog, CzechPOINT – důsledná integrace funkcí CzechPOINT v rovině úředníka i občana (office, home), PVS, včetně popisu životních situací a centrálního formulářového systému.

Z pohledu vnější integrace se systémy ISVS uvažujeme s integrací na následující systémy:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

017

 

základní registry – projekt vytváří data pro základní registry, zejména Registr práv a povinností, Portál veřejné správy, jako jsou e-Government, e-PUSA, aj.

Z pohledu vnitřní integrace se systémy Plzeňského kraje uvažujeme o integraci / rozšíření stávajících interních systémů či aplikací:    

Nový portál Plzeňského kraje, Integrace ERP systému Plzeňského kraje, Systém na oběh finančních dokumentů, obecná workflow a helpdesk Integrační rozhraní formou Webových služeb na interní systémy / systémy ISVS.

Detailní popis je dále uveden v kapitole 7.3. Při posuzování jednotlivých variant jsme posuzovali řešení dle kritéria optimálního poměru cena / výkon s ohledem na nabízené řešení, které je v současné době dostupné na trhu. Současně s tím jsme zohledňovali, jestli je výhodnějším řešením rozšířit stávající řešení, kdy toto řešení umožňuje snížit cenu významným způsobem o cenu za implementaci, školení uživatelů a administrátorů apod. Z tohoto důvodu je oblast integrace v rámci Plzeňského pozicionována do role tzv. „ rozšíření“ existujícího řešení.

kraje

z významné části

Doporučená varianta: Investiční varianta - předpokládá rozšíření stávajících systémů tak, aby jednak poskytovaly požadavky na danou funkcionalitu v rámci mandatorních podmínek stanovených příslušnou legislativou, dále aby rozšíření stávajících systémů bylo i v souladu s ICT strategií Plzeňského kraje. Klíčové interní systémy Plzeňského kraje, na který bude v rámci výzvy č. 8 realizován upgrade, včetně detailnějšího popisu kroků, jsou uvedeny v rámci kapitoly č. 7

2.1.1.4 Část V. Výzvy - Datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence Veřejná zakázka na současný datový sklad pod názvem Integrace knihoven Plzeňského kraje byla vypsána v roce 2005. Byly provedené analýzy dostupných dat, technologií datových skladů a v roce 2006 došlo k realizaci projektu. Výsledkem byl datový sklad založený na technologii od Microsoft dodaný firmou PVT (současné Asseco) s datovými tržišti Regionální rozvoj, Doprava, Cestovní ruch, Ekonomika a Statistické datové tržiště. V loňském roce ještě přibylo tržiště Zdravotnictví. Obsah tržišť a reporty k jednotlivým datovým oblastem byly na začátku nastaveny podle požadavků na data. Postupem času se některé datové oblasti ukázali jako nepoužívané, reporty nevyhovující a některé datové zdroje již nedostupné či byla pozměněna jejich struktura. Docházelo v některých případech k opravám datových pump a úpravám reportů. Díky neprůhlednosti, složitosti řešení a nedostatečné evidenci metadat jsou tyto zásahy obtížné a je nutné vždy požádat o spolupráci jejich tvůrce. Současné technologie poskytují nástroje pro definování terminologie, vedení metadat a zjišťování původu dat v reportech. Tyto nástroje zprůhledňují strukturu dat a usnadňují údržbu datového skladu. Datové sklady (dále jen DS) představují projekt zpřístupnění relevantních dat na úrovni subjektů veřejné správy kraje, integrace dat z různých zdrojů, zvýšení využitelnosti, výtěžnosti, zkvalitnění rozhodovacích procesů:   

DS integruje data z provozních systémů DS poskytuje časové řady historických dat Uchovává historická data a zachycuje historický vývoj zachycených skutečností



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

018

Část V. Výzvy zajišťuje zpřístupnění dat pro následující oblasti, zejména pak:      

Data pro tržiště DOPRAVA Data pro tržiště Regionální rozvoj Data pro tržiště Cestovní ruch Příprava vstupních dat pro tržiště Ekonomika Data pro tržiště Statistika DATA tržiště Zdravotnictví

Detailní popis je dále uveden v kapitole 7.3. Doporučená varianta: S ohledem na skutečnost, že využívání stávajícího software by znamenalo lepší využití již vynaložených investic, ale nezaručuje řešení, které plně vyhoví požadavkům úřadu a dalších subjektů a naopak volný výběr nového systému přinese naplnění všech potřeb, ale dále nebude již stávající technologie využívána, necháváme konečné rozhodnutí o budoucím software až do fáze výběrových řízení, kde bude možnost přesně posoudit aktuální verze nabízených systémů a přesně porovnat jejich funkce s definovanými požadavky. 2.1.2

Výsledky a závěry jednotlivých kapitol Dokument je strukturován dle požadavků definovaných výzvou č. 8. Projekt, který je popsán v této studii proveditelnosti zahrnuje více oblastí výzvy: o o o o


Protože se kladeny různé požadavky na obecnou strukturu Studie proveditelnosti a na strukturu Studie proveditelnosti pro elektronickou spisovou službu snažili jsme se dokument strukturovat tak, aby zohlednil všechny požadavky a byl přehledný a srozumitelný. V Úvodní kapitole jsou uvedeny základní informace o projektu jeho účelu, investorovi a cílových skupinách, pro které je projekt určen. Jedná se zejména o cílové skupiny:     

zaměstnanci, manažeři a samospráva Plzeňského kraje, obce, obce s rozšířenou působností v Plzeňském kraji, organizace zřizované a zakládané Plzeňského kraje, další partnerské organizace a instituce, široká veřejnost s informační potřebou vztaženou k Plzeňskému kraji.

Druhá kapitola studie rekapituluje obsah a výsledky jednotlivých kapitol studie. Jde o manažerské shrnutí studie. Třetí kapitola popisuje současný stav a historii projektu, stanovuje cíle projektu a definuje návaznosti na centrální projekty a služby a krajskou Studii eGovernmentu v Plzeňském kraji. V kapitole jsou definovány rovněž klíčové aktivity projektu, rozsah projektu a výstupy projektu. Čtvrtá kapitola analyzuje poptávku po výstupech projektu a to na základě míry využívání současného řešení, skutečností zjištěných při analýze interní poptávky, zkušeností s provozem současného řešení a definice partnerského potenciálu. Pátá kapitola se věnuje materiálovým vstupům potřebným k projektové činnosti.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

019

V šesté kapitole je popsáno umístění projektu (lokalita), zmíněn nulový dopad projektu na životní prostředí. Sedmá kapitola tvoří jádro studie. Je zde specifikováno technické provedení projektu všech výše uvedených oblastí. Osmá kapitola popisuje projekt z hlediska jeho organizace projektu v rámci investiční fáze. Identifikuje základní funkční role na straně nositele projektu. Devátá kapitola se věnuje požadavkům na lidské zdroje z hlediska zabezpečení investiční i provozní fáze projektu. Desátá kapitola rozpracovává nákladové charakteristiky projektu a časový harmonogram a uvádí je do souladu s typizovaným projektem. Harmonogram rozděluje investiční fázi do několika oblastí s ohledem na navržený způsob plnění. Jedenáctá kapitola definuje finanční analýzu a plán projektu, identifikuje hodnotu a strukturu pořizovaného majetku a způsob financování. Efektivita projektu analyzovaná ve dvanácté kapitole spočívá ve výsledné úspoře pracovního času, zefektivnění dotčených procesů (elektronizovaných agend) a potenciálu lepšího cílení jak operativního řízení kraje a krajského úřadu, tak strategického řízení a z něho vyplývající další úspory a zkvalitnění poskytovaných veřejných služeb. Třináctá kapitola popisuje jednotlivá rizika projektu, která jsou rozdělena na:       

Technická rizika Organizační a procesní rizika Realizační rizika Informační rizika Právní rizika Finanční rizika Provozní rizika

Na základě výstupů čtrnácté kapitoly udržitelnost projektu je minimálně 5 let po ukončení investiční fáze. Z výsledků studie a shrnutí v patnácté kapitole vyplývá, že projekt je proveditelný, finančně efektivní a společensky přínosný, a to při přijatelné úrovni rizika, a tedy je vhodný k realizaci.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

020

3 3.1

KAPITOLA 3: SOUČASNÝ STAV A HISTORIE PROJEKTU Strategie a cíle Dokument vznikl na základě požadavků spojených s podáním žádosti o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního výzvy Ministerstva vnitra ČR č. 08 na „Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích“. Projekt „ Vnitřní integrace úřadu se systémy ISVS“ je součásti projektu Technologické centrum Plzeňského kraje, který byl schválený Radou Plzeňského kraje. Projekt je jedním z dílčích projektů, které jsou realizovány v rámci globálního projektu „Technologické centrum kraje“ a jeho realizace je nezbytnou součástí globálního řešení projektu „Technologické centrum kraje“. Strategickým cílem projektu je: o

o o

o

o

o

o

o

o 3.2

Analyzovat stav současného systému řízení úřadu, navrhnout a realizovat jeho úpravy tak, aby bylo s ohledem k velikosti úřadu dosaženo cílového stavu, tedy zajistit optimální způsob fungování úřadu, prezentaci služeb vůči veřejnosti, řízení změn ve struktuře úřadu, managementu řízení a spolupráci se základními registry prostřednictvím Integračních bodů přístupu ke službám eGON, ePUSA, PVS, Základní registry obyvatelstva. Zrychlit, zlepšit a zkvalitnit vertikální i horizontální komunikaci v rámci Plzeňského kraje ve vazbě na další prvky veřejné správy. Zajistit adekvátní využívání stávajících prostředků ICT spojených s efektivní komunikací směrem s ISVS reflektujících požadavky spojené s legislativními požadavky, nařízeními a opatřeními platnými v rámci ČR. Optimalizovat existující systémy tak, aby se v maximální možné míře využilo synergických efektů stávajících systémů provozovaných v rámci Plzeňského kraje v integraci a propojení se systémy ISVS. Zároveň tímto řešením se realizují mandatorní požadavky plynoucí z platné legislativy ČR, nařízení či jiných závazných opatření. Provést upgrade stávajících SW komponent nebo nákup chybějících SW komponent pro optimalizaci řízení chodu úřadu a schopnost zveřejnění maximálního množství informací o činnosti úřadu občanům a institucím. Provést integraci SW komponent pro výkon agend a jejich elektronizaci, a to nejenom v rámci KUPK, ale tuto službu poskytnout i úřadům a organizacím zřizovaných a spravovaných PK. Integrovat všechny existující SW komponenty do TC a zajistit jejich vzájemnou provázanost a sjednocení či propojení jednotlivých aplikací optimálně do jednoho informačního systému. Provozovat systémy a řešení s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným službám prostřednictvím sítě Internet, připravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpečnou komunikaci. Prezentovat poskytované služby prostřednictvím internetového portálu.

Návaznost na eGoverment strategii kraje Dokument vznikl na jaře 2010 na základě průzkumu projektových záměrů měst a obcí a rozpracovává prostřednictvím vzorových projektů požadavky vymezené strategií Smart Administration v oblasti samosprávy ČR. Projekty jsou koncipovány v souladu s Integrovaným operačním programem (IOP) a Operačním programem lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ). Tím naplňují požadavek odstranění územních disparit vývoje informatizace ČR.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

021

Vzájemná integrace stávajících a klíčových interních systémů Plzeňského kraje bude dosaženo: o o o o o

Implementací mandatorních legislativních požadavků, předpisů a nařízení Standardizací a jednotným systémovým prostředím v rámci úřadů a organizací, které jsou zřizovány a spravovány v rámci Plzeňského kraje Efektivní vzájemnou komunikací a integrací mezi jednotlivými systémy Uživatelskou přívětivostí, zejména pak směrem k občanovi Zvýšením bezpečnosti uchovávaných a archivovaných informací

Předkládaný projekt má z pohledu hodnocení prováděného podle vrcholů Hexagonu veřejné správy pozitivní dopad do všech jeho vrcholů: Dokument Strategie rozvoje eGovernmentu v Plzeňském kraji má vliv na základní skupiny: Předkládaný projekt má z pohledu hodnocení prováděného podle vrcholů Hexagonu veřejné správy pozitivní dopad do všech jeho vrcholů:  Technologie Vytvoření DMVS PK přispěje k efektivnějšímu získávání podkladů pro rozhodování ve veřejné správy. Z pohledu vrcholu technologie je zásadní, že systém je budován: o o o o o o o o

jako otevřený, na bázi SOA architektury, s definovaným a popsaným rozhraním (na bázi webových služeb) umožňujícího komunikaci s okolím, v souladu a s respektování zásad sdílení dat prostřednictvím základních registrů veřejné správy, v souladu a s respektování zásad sdílení dat prostřednictvím Národního geoportálu INSPIRE, nad komunikační infrastrukturou veřejné správy, provozovaného v rámci Technologického centra Plzeňského kraje, s respektováním technologických zásad zpřístupňování informací dle směrnice INSPIRE, s respektováním standardů OGC, tak, aby výstupy bylo možno integrovat s informačním systémem PK, se systémem datových schránek příp. Czech POINT.

Předkládaný projekt bude mít pozitivní dopad na: o

zvýšení elektronizace veřejné správy (automatizace postupů, tvorba ICT infrastruktury). Toto opatření je chápáno jako podpůrná služba s cílem zkvalitnit služby občanům, snížit administrativní náročnost veřejných služeb (a to nejen ve vztahu k úředníkům, ale především k občanům), zefektivnit procesy a standardizovat ICT v prostředí VS.

 Občan Pro občana realizace projektu přinese kvalitativně lepší dostupné datové sady, které v současné době nejsou k dispozici, a to formou jednoduchých, přístupných služeb. Tyto geodatové sady přinesou výraznou úsporu při získávání podkladů pro řešení životních situací a výkonu agend VS. Občan výstupy projektu bude schopen získat elektronicky např. generováním tiskových výstupů či zasláním informací do datové schránky nebo v případě realizace prostřednictvím Czech POINT. Projekt DMVS PK bude mít pozitivní dopad na:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

022

o

o

usnadnění styku občana s veřejnou správou (snížení časové, administrativní či materiálové náročnosti komunikace občana s veřejnou správou) tím, že budou omezeny duplicitní činnosti a sběr podkladů pro řešení jednotlivých agend VS, lepší otevřenost veřejné správy vůči občanům (dostupnost komplexních, konzistentních a aktuální informací).

 Úředník Úředník hraje důležitou roli v celém procesu efektivní veřejné správy. Proto je důležité, aby došlo k nastavení vhodných pracovních podmínek pro činnost zaměstnanců veřejné správy. Pozitivní dopad projektu na úředníka spočívá zejména v: zvýšení kvality a efektivity práce - dostupné datové sady budou využity pro zpracování případů v rámci agend VS, o pozitivním vnímání veřejné správy, což v důsledku přinese zvýšený morální kredit zaměstnanců veřejné správy.  Organizace Předkládaný projekt bude mít pozitivní dopad organizaci v rámci veřejné správy. Tento vrchol je podpořen vytvořením vhodného modelu spolupráce mezi subjekty veřejné správy a komerčním sektorem, který bude zapojen do projektu nejen formou sdílení dat, ale také spolufinancováním provozu. Spolupráce mezi subjekty veřejné správy je jak na vertikální úrovni - projekt dopadá do úrovně centrální (ČÚZK/RÚIAN, MŽP/Geoportál INSPIRE), regionální (Plzeňský kraj) a místní (obce), tak i horizontální (sousední kraje využívající datové sady stejného datového obsahu a pravidel tvorby a aktualizace). o

Dopad do vrcholu Organizace odpovídá popisu ze Smart Administration, projekt naplňuje principy: o

o

o o

efektivnost vynakládaných prostředků - data nejsou pořizována nebo zjišťována na různých úrovních, ale jsou dostupná prostřednictvím služeb od příslušných garantů informací, komunikace a koordinace - je zajištěna prostřednictvím partnerství mezi subjekty veřejné správy a státní správy (zapojení stavebních úřadu do procesu sběr dat z území), využití spolupráce se subjekty mimo veřejnou správu např. správci dopravní a technické infrastruktury, využití služeb napříč veřejnou správou umožňuje naplnit zásadu „obíhají informace, nikoliv občan“.

 Finance Předkládaný projekt má na vrchol Finance pozitivní dopad - zajišťuje synergický efekt z pohledu investic a provozních nákladů na pořízení datových sad, zajištění jejich aktualizace a zpřístupnění a sdílení mezi partnery a veřejností. Realizací projektu dojde k: o

o

zefektivnění vynakládání veřejných prostředků související s efektivnějším pořízením, aktualizací a správou dat nejen po kapacitní (lidské) stránce, ale také s ohledem na provozní nároky zajišťované prostřednictvím budované architektury na bázi služeb, cílenému a dlouhodobému plánování v oblasti vynakládání veřejných prostředků (existence dlouhodobé provozní smlouvy s jasně specifikovaným rozsahem poskytovaných služeb, nastaveným procesem akceptace a vazbou na platební kalendář).

 Legislativa Jedná se podpůrný prvek, kdy jeho existence definuje mantinely pro funkčnost a flexibilitu veřejného sektoru. Tato oblast je ovlivňována především na národní úrovni. Tento vrchol hexagonu je podpořen tím, že: Plzeňský kraj 2Odpovídá: Petr Matuš 3


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

023

o

o

o

vybudovaná infrastruktura bude využita pro naplnění požadavků vyplývajících ze stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) pro oblast územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace - povinnost zpřístupnit ÚAP dálkovým přístupem, vytvořením digitální technické a katastrální mapy bude podpořena tvorba územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace - jedná se o závazný podklad dle stavebního zákona, vytvořením účelové katastrální mapy kraje dojde k výrazné podpoře tvorby RÚIAN (zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech a zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech a dalších souvisejících dokumentů).

V kontextu zákona č. 365//2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze budovaný Geoportál kraje považovat za informační systém veřejné správy (zejména z důvodů zpřístupnění ÚAP). Z tohoto pohledu je potřeba respektovat požadavky, kladené tímto zákonem, zejména povinnost: o o o o o

3.3

zpracovat informační koncepci resp. doplnit stávající koncepci, zpracovat provozní dokumentaci včetně bezpečnostní, specifikovat a popsat referenční rozhraní, popsat geoportál v IS o ISVS a v IS o DP, provést příslušné atestace.

Návaznost na centrální projekty a služby Správní funkce výstupů projektu je v některých krocích podmíněna existencí centrálních systémových prvků. Jsou to zejména následující projekty a systémy: o o o o o o

základní registry – projekt vytváří data pro základní registry, zejména Registr práv a povinností, centrální sběrné místo údajů o veřejné správě (v současnosti systém ePUSA, eGOV), identitní systém ISDS - využitelnost tohoto systému pro systémy a aplikace na lokální úrovni, katalog služeb RPP - transformace vlastních popisů činností a procesů na tento katalog, CzechPOINT – důsledná integrace funkcí CzechPOINT v rovině úředníka i občana (office, home), PVS, včetně popisu životních situací a centrálního formulářového systému, který umožní:  udržovat knihovnu typových formulářů a popisu životních situací přenesené působnosti,  použití takového typového formuláře a jeho on line úpravu pro použití na lokální úrovni v konkrétním městě či obci (pokud to složitost formuláře dovolí),  vytvoření lokální modifikace formuláře a jeho uchování jako lokálního typového formuláře pro potřeby konkrétního kraje,  vytvoření formuláře na lokální úrovni a jeho převzetí do typové knihovny,



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

024

  

3.3.1

udržovat knihovnu formulářů a popisu životních situací – za samostatnou působnost, zajistit schopnost vytěžovat data prostřednictvím agendových systémů, systém PVS bude přebírat data z ePUSA. Proto je nutné zajistit realizaci integrační vazby adresářové služby úřadu na ePUSA.

Služby pro území Z provedených průzkumů vyplývá, že většina obcí I a II typu, škol a dalších organizací zřizovaných krajem nejsou vybaveny efektivními systémy řízení včetně systému elektronické spisové služby. Z pohledu služeb do území nabídne projekt elektronickou spisovou službu a negarantované úložiště organizacím zřizovaným a zakládaným krajem, v oblasti ukládání dat jako povinnou službu zajistí kapacity KDS pro obce a jimi zřizované nebo zakládané organizace specifikované v rámci studie proveditelnosti s doloženým stanoviskem všech ORP. V současné době jsou k dispozici odpovědi pro ORP získané formou dotazníku. K datu 04/2010 ale nebyly osloveny ani zřizované organizace ani obce I a II typu v rámci Plzeňského kraje.

3.3.2

Základní registry veřejné správy Z hlediska řešeného projektu jsou podstatné tyto skutečnosti: o o o

registry budou významným zdrojem dat statistického charakteru za území; krajské portály budou využívat data registrů, není známa detailní architektura registrů.

Mezi krajskou infrastrukturou a RÚIAN jsou možné dvě úrovně vztahů: o o 3.3.3

na nejnižší úrovni je to propojení vrstev správy dat a poskytnutí dat pomocí fyzického předávání, na vyšší úrovni jde o propojení na úrovni služeb (především WMS a WFS).

Vazba na ostatní datové formy, aplikace a zdroje Projekt předpokládá návaznost na následující projekty, systémy a formy: o o

o o

o o

o

centrální registry, projekt Centrálního datového úložiště pod gescí ČSÚ – jenž je jedním z centrálních projektů č. 143 - „Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální statistiky ČR v návaznosti na vytvoření zvláštních grafických datových vrstev nad Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí a na další základní registry veřejné správy, které byly schváleny usnesením vlády“, datová rozhraní a zdroje centrálních institucí (např. ČSÚ, MPSV, UIV, UZIS, MF, MVČR, PČR ČR), datové sady ostatních krajů (např. pro potřeby mezi krajského benchmarkingu a srovnávání jak v provozních, tak strategických oblastech) vzájemná výměna, datové sady příspěvkových organizací pro podporu a zajištění ekonomickoprovozních zřizovatelských funkcí (např. nemocnice, SÚS), vybrané datové služby pro ORP krajů v případě jejich celo-krajské potřebnosti a využití na základě potřeb definovaných a stanovených ve studii proveditelnosti projektu, provozní agendy včetně GIS, dokumenty, weby a další typy nestrukturovaných dat,



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

025

o

o

3.4 3.4.1

vazba na nový portál Plzeňského kraje - v rámci zkvalitnění a zefektivnění služeb poskytovaných občanům, státním institucím, úřadům zřizovaných a spravovaných v rámci Plzeňského kraje bude vytvořen nový portál Plzeňského kraje, který bude klíčovým prvkem a součástí integrace na systémy ISVS. Interní systémy Plzeňského kraje, které budou vzájemně integrovány:  ERP systém Plzeňského kraje, včetně dalších submodulů (iFaktury, Objednavky, iUsnesenení, aj. viz obr. Datové toky KUPK – kapitola 3.1)  Systém na oběh finančních dokladů, obecná workflow, helpdesk,  Systém Virtuos - systém, který poskytuje služby zajištující komunikaci občanů s úřady samosprávy a to jak v oblasti čistě samosprávné, tak i v oblasti přeneseného výkonu státní správy.

Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu Současný stav a historie Spisové služby Díky nárůstu využívání moderních informačních technologií, stále častějšímu používání elektronických forem dokumentů a zahájení provozu systému datových schránek vzniká tlak na efektivní správu, ukládání a manipulaci s elektronickými dokumenty – elektronickou spisovou službu. Řada dokumentů v současné době vzniká již v elektronické formě u původců (důležité evidence, zvukové a obrazová záznamy, fotografie apod.), také se provádí digitalizace stávajících fyzických dokumentů. Kraje jsou vybaveny elektronickými systémy spisové služby. Novela zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě přináší nové požadavky na elektronickou spisovou službu, mimo jiné definuje i její povinné používání pro všechny obce, školy a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování. Z provedených průzkumů vyplývá, že naprostá většina obcí I a II typu, škol a dalších organizací zřizovaných krajem nejsou vybaveny elektronickou spisovou službou. Závěry vychází z odpovědí získaných formou dotazníku, kdy v rámci této dotazníkové metody byly dotázány pouze ORP, ale ani zřizované organizace ani obce I a II typu nebyly v současno době osloveny.

3.4.1.1 Historie Spisové služby Projekt elektronické spisové služby VIRTUOS byl zahájen v roce 2006, kde v první etapě byly do projektu zapojeny města Klatovy a Nýrsko, obec Štěnovice, městská část Plzeň Doubravka a Krajský úřad Plzeňského kraje. Cílem projektu bylo: o o

o

o

zkvalitnit a usnadnit komunikaci občanů s úřady a institucemi obce vytvořením komunikační platformy občan – úřad, úřad – úřad, zřídit kontaktní místa samosprávy s kapacitním připojením k internetu za účelem řešení podání z kteréhokoli kontaktního místa na kterýkoli úřad veřejné správy – postupný proces, realizovat nové interaktivní služby samosprávy pro občany a návštěvníky měst zejména z pohledu řešení životních situací a informovanosti o žádostech, které úřad vyřizuje, povýšit elektronickou podatelnu pro zajištění skutečné elektronické komunikace mezi občany a samosprávou,



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

026

o

o o

integrovat elektronické komunikační prostředí s interními informačními systémy jednotlivých úřadů tak, aby bylo dosaženo plnohodnotného procesu vyřízení požadavku v elektronické formě, pilotní řešení s cílem postupného rozšíření na všechny obce, které mají zájem, nezávislé na územním členění.

Aktuálně je v Plzeňském kraji do systému připojeno přibližně 100 úřadů a systém tak umožňuje občanům přestat chodit na úřad a tam kde to jde, vyřídit příslušnou záležitost elektronicky - VIRTUOSem, prostřednictvím Internetu. Dále jim umožní zarezervovat čas na přepážce, nebo i přímo u konkrétního úředníka pro případ, že na úřad opravdu musí, ale nechce se jim stát ve frontě. VIRTUOS občanům umožní i sledovat, v jaké fázi vyřízení jsou jejich žádosti na úřadě. Systém VIRTUOS díky své integraci na ostatní systémy veřejné správy a samosprávy tvoří ucelený agendový systém. Systém je napojen na: 1. E-pusa elektronický portál územních samospráv, provozovaný Ministerstvem vnitra ČR (www.epusa.cz), LDAP firmy Novel Uživatelé systému Virtuos (úředníci) mají možnost využívat jednotných přístupových údajů do E-pusy, Virtuosu a CzechPointu. E-pusa je ústředním místem, kde se provádí administrace údajů o úřadu (adresa, kontakty, úředníci atd.), které se pak automaticky dotahují do Virtuosu a CzechPointu. 2. UIR-ADR Územně identifikační registr adres Uživatelé systému Virtuos mohou využít napojení na tento registr k ověřování pravosti a platnosti adres: o

o

občané – při své registraci do Virtuosu – na základě vyplnění registračního formuláře se vygeneruje smlouva umožňující komunikaci občana s úřady prostřednictvím Virtuosu, úřady – při úřední komunikaci s jinými subjekty.

3. ISDS Informační systém datových (www.datoveschranky.info)

schránek,

správcem

je

Ministerstvo

vnitra

ČR

Systém Virtuos je s ISDS integrován, úřady mohou vzájemně mezi sebou nebo s občany komunikovat přes datové schránky prostřednictvím Virtuosu. 4. Elektronická podatelna Systém Virtuos nabízí obecné rozhraní pro integraci s elektronickými podatelnami svých úřadů a organizací. Součástí systému je také elektronická podatelna iPodatelna, kterou úřady a organizace využívají pro komunikaci vzájemně mezi sebou nebo s občany. 5. Elektronická spisová služba Virtuos nabízí obecné rozhraní pro integraci s elektronickými spisovými službami svých úřadů a organizací. Jako součást systému je také poskytována elektronická spisová služba GalateA, kterou úřady a organizace využívají pro vedení své spisové služby (evidence písemností, archivace vložených dokumentů, skartační řízení atd.) Plzeňský kraj 2Odpovídá: Petr Matuš 7


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

027

6. Elektronická úřední deska Virtuos nabízí obecné rozhraní pro integraci s elektronickými úředními deskami svých úřadů. Součástí systému je také elektronická úřední deska Publikace, kterou úřady a organizace mohou využívat pro své potřeby. 7. SMS platby Pokud občan komunikuje s úřady prostřednictvím Virtuosu, může využít pro zaplacení poplatku za úřední úkon nabízenou možnost SMS platby, která je integrována. 8. Vyvolávací systémy Úřad si může ve Virtuosu vystavit kalendáře, které slouží občanům pro elektronickou rezervaci času. Pokud úřad na některých odborech nebo odděleních používá současně vyvolávací systém, je možné tento vyvolávací systém s rezervacemi z Virtuosu integrovat. 9. Outlook (nebo jiný elektronický kalendář) Občan nebo úředník může využít připraveného exportu sjednaných schůzek z kalendáře ve Virtuosu do svého osobního elektronického kalendáře (nejčastěji Outlook). V rámci časového horizontu se hovoří o implementaci dalších funkcionalit zefektivňující činnosti úřadu a zvýšení komfortu pro koncové uživatele, které budou mít zejména za následek zkrácení času pro zpracování písemností. 3.4.2

Současný stav a historie Digitalizace a ukládání dat

3.4.2.1 Digitalizace dat V problematice digitalizace a ukládání dat se na úrovni kraje v současné době prolínají minimálně dva projekty: 1. Projekt vytvoření Národní digitální knihovny, 2. Projekt vybudování Krajského technologického centra. Oba dva projekty mají být součástí širší koncepce s názvem Česká digitální knihovna, která je tvořena velkým množstvím dalších digitálních dokumentů oborového, regionálního, institucionálního i jiného charakteru. Pouze některé z těchto zdrojů se kvalifikují jako nejcennější součást - jádro národního kulturního dědictví umístěné v Národní digitální knihovně. Za jeho vytvoření a uchování nese odpovědnost Národní knihovna a Ministerstvo kultury. Za shromažďování, trvalé uchovávání (na centrálním datovém úložišti nebo lokálních datových úložištích) i zpřístupnění zdrojů mimo „jádro“ národního kulturního dědictví nesou odpovědnost resortně příslušná ministerstva, regiony, instituce atd. Projekt Národní digitální knihovny je tvořen vybraným souborem publikovaných digitálních i digitalizovaných dokumentů kvalifikovaných jako základ – jádro národního kulturního dědictví určený k trvalému uchování a zpřístupnění současným i budoucím uživatelům. Projekt Národní digitální knihovny se zabývá digitalizací, uložením a zpřístupněním podkladů celonárodního významu v následujícím členění: o o o o

Digitalizace historických bohemikálních dokumentů v úplnosti Digitalizace bohemikálních dokumentů 19. stol. v úplnosti Digitalizace soudobých přírůstků bohemikální literatury Digitalizace bohemikálních dokumentů 20. a 21. stol.

Problematika vlastní digitalizace je připravována, ověřována aktivitami Národní knihovny, Moravské zemské knihovny a krajských knihoven. Několik národních grantových projektů umožnilo odstartovat projekty digitalizace v knihovnách ČR již počátkem 90. let minulého století. Od samého počátku byly respektovány mezinárodní standardy a díky tomu je možné všechny výstupy integrovat do různých národních i nadnárodních portálů. Metodika digitalizace se průběžně upravuje podle získaných zkušeností. Metodika zahrnuje jak zřízení Plzeňský kraj 2Odpovídá: Petr Matuš 8


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

028

digitalizačního pracoviště (výběr skenerů, další potřebný hardware, software pro řízení, metodika zpracování naskenovaných předloh), tak jeho provoz a procesy, které ho podporují. Na uvedené projekty navazuje aktivita Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, která postupně digitalizuje regionální periodika Plzeňského kraje z období 1. poloviny 20. století. SVK PK provádí digitalizaci knihovního fondu za podpory programu VISK 7 Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius. 3.4.2.2 Ukládání dat Díky nárůstu využívání moderních informačních technologií a stále častějšímu používání elektronických forem dokumentů, vzniká tlak na efektivní správu, ukládání a manipulaci s elektronickými dokumenty. Řada dokumentů v současné době začíná vznikat již v elektronické formě u původců (důležité evidence, zvukové a obrazové záznamy, fotografie apod.), také se provádí digitalizace stávajících fyzických dokumentů, aby se dochovalo svědectví o skutečnostech, které fyzické dokumenty obsahují, jelikož použitý materiál je citlivý a očekává se v dohledné době jeho dožití, nebo i za účelem zpřístupnění věrné podoby uložených archiválií uživatelské komunitě (badatelům) bez nutnosti používat původní dokument a tím snížit manipulaci s původním dokumentem. Problematika střednědobého a dlouhodobého ukládání se zabývá daty a dokumenty, které byly v určitém okamžiku zafixovány jako neměnné. V případě dokumentů se jedná typicky o okamžik, kdy je připravovaný dokument prohlášen za hotový (např. po podpisu dokumentu není žádoucí provádět jakékoli jeho změny a měl by být v této podobě uchováván). V případě jiných dat je často tímto okamžikem myšlen okamžik vyexportování dat z jejich provozního systému. Systémově je třeba zajistit, aby ukládaný obsah zůstal neměnný. Dlouhodobé ukládání digitálních dokumentů vyžaduje trvalou péči, která vyžaduje určité náklady (větší než na pouhé uložení). Také příprava digitálních dokumentů pro dlouhodobé uložení představuje určité náklady. Minimálně je třeba k dokumentům připojit i příslušná metadata (popisná, technická a administrativní) a dokumenty zabalit do balíčků vhodných pro archivaci. 3.4.3

Současný stav a historie Integrace kraje

3.4.3.1 Východiska projektu Východiska shrnují základní informace o podmínkách výzvy pro projektový záměr a vymezují strategické souvislosti vůči aktivitám v oblasti eGovernment v ČR. Strategický rámec projektového záměru vychází ze stanovené Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, Strategie implementace eGovernment v území. Z provedených průzkumů vyplývá, že naprostá většina obcí I a II typu, škol a dalších organizací zřizovaných krajem nemají žádnou integraci na centrální systémy provozované v rámci KUPK. 3.4.3.2 Základní registry veřejné správy Z hlediska řešeného projektu, tedy vazeb na základní registry, jsou podstatné tyto skutečnosti: o o o

základní registry budou pro agendové informační systémy jediným zdrojem pro identifikaci a lokalizaci údajů o občanech a dalších entitách systému základní registry – integrace úřadu vytváří optimální podmínky pro tvorbu zdrojových dat pro aplikace RPP již v tuto chvíli jsou k dispozici globální architektury základních registrů a globální architektury jednotlivých základních registrů a je tedy možné



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

029

integraci úřadu směřovat dle těchto dokumentů k optimálnímu zajištění komunikace se základními registry 3.4.3.3 Současný stav Informační systémy krajů, měst a obcí jsou velmi komplikované svou vnitřní provázaností a komplexností funkcí. Tyto informační systémy dnes v různé míře pokrývají nebo se připravují na pokrytí následujících oblastí: Systém řízení organizační struktury o o

o

modelování organizační struktury – řízení změn vlastní personální systém, umožňující spojení do rozhraní centrálního personálního systému Portál lidských zdrojů (projekt připravovaný MV a spuštěný k 1. lednu 2011) systém řízení přístupových oprávnění - uživatelé a oprávnění

Systém řízení zdrojů o o

měření výkonnosti, kvality a efektivity veličiny pro výkonnost, kvalitu a efektivitu

Systém řízení služeb o o o o o

nabídka a odbyt služeb integrace back office integrace agendových systémů integrace workflow, spisové služby a agendových systémů řízení komunikace s partnery - prezentační a komunikační systém

Vnější integrace systému o o

integrace s centrálními systémy - bude zaručena podle v budoucnu vzniklých pravidel integrace mezi organizacemi územní veřejné správy i územní samosprávy

Klíčové databáze systému o o o o

databáze pracovníků databáze působností konkrétního orgánu veřejné moci (žadatele) - vychází z registru práv a povinností Databáze WF (workflow) databáze partnerů

Topologie stávajících informačních systémů v rámci Plzeňského kraje Stávající stav v rámci Plzeňského kraje je řešení pouze pro krajský úřad. Jedná se hlavně o ERP systém s podpůrným servisem jednotlivých subsystémů, zabezpečující speciální evidence včetně schvalovacích workflow. Všechny tyto aplikace jsou spolu provázané a drží strategii PK ("pokud to lze nic nezadávat dvakrát"). Nevětší tíhu datových přenosů zajišťují aplikace na oběh účetních dokladů (objednávky, faktury a platební poukazy) či evidence smluv a poplatků. Dalším pilířem jsou základní registry. V současné době se jedná zejména o data z katastru nemovitostí, evidence subjektů či UIR - ADR. Tyto data jsou přenášena od jednotlivých zdrojů různými druhy dávek a následně importovány do interních systémů, pro možné další použití v systémech KÚPK, které tvoří jejich základní kameny.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

030

Datové úložiště je zabezpečeno proprietálním řešením na filesystému ve kterém není řešeno verzování dokumentů či ostatní vymoženosti specializovaných DMS. Toto úložiště je hlavně využíváno v rámci spisové služby a v systémech pro oběh účetních dokladů. Podpora pro zřizované organizace a obce je řešena pouze částečnou správou ePusa.cz či krajským evidenčním systémem KEVIS. Na přiloženém obrázku je vidět jaká je představa o propojení vnitřních systémů s aplikacemi, které chce Plzeňský kraj nabídnout jako základní systémy zřizovaným organizacím za předpokladu kvalitního připojení k síti PK. Barevně jsou odlišeny nutné změny pro dosažení cílového stavu.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

031

Schéma propojení aplikací Interní integrace KÚPK pátek, 30. dubna 2010 Stávající stav

Nová aplikace

Upgrade

Subsystém

Cizí zdroj

Internet

Základní registry

SSO

Virtuos

ePusa

REPORTY Datový sklad

GIS

Extranet

Intranet

El. Žádosti o dotace

Active directory EXCHANGE

ERP NAVISION

KEVIS

Evidence majetku

Datový sklad

Evidence organizační struktury

Evidence organizační struktury

AGENDIO

AGENDOVÝ systém (smlouvy, poplatky, objednávky)

Evidence smluvních partnerů

Evidence smluvních partnerů

Helpdesk

Systém řešící obecná WF

Active directory

Exchange

File system

GIS

Helpdesk

Spisová služba Integrační nástroj (Gen WS)

Integrační nástroj (Gen WS)

Negarantované úložiště FileNet

Zastřešující org. ek služeb Garantované úložiště

eBanking

ERP

Mzdy

Obr. č. 1 - Schéma propojení aplikací KUPK V souladu s ICT strategií Plzeňského kraje a navazujících služeb, které byly vybrány jako vhodný reprezentativní vzorek, které budou poskytovány úřadům a organizacím zřizovaných a spravovaných v rámci Plzeňského kraje, byly identifikovány následující systémy, které budou integrovány v rámci projektu „Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS“: Interní ERP systém Plzeňský kraj 3Odpovídá: Petr Matuš 2


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

032

V současné době KUPK provozuje ERP systém na bázi produktu MS Navision. Tento systém je provázán na navazující subsystémy. Tato vazba je na bázi dohodnutého rozhraní či definovaných WS. Systém ERP není ani integrován směrem k zřizovaným organizacím, kterých je aktuálně v Plzeňském kraji přibližně 100. Absencí tohoto integračního prvku neumožňuje synergických vlastností směrem k úřadům a organizacím zřizovaných a spravovaných v rámci Plzeňského kraje. Interní systém oběhu finančních dokladů, obecná workflow a helpdesk V současné době KUPK provozuje systém, který umožňuje provozovat a interně sledovat oběh účetních dokladů. Tento systém nemá integrační vazbu na úřady, organizace zřizované a spravované v rámci Plzeňského kraje. Zavedením této integrační platformy dojde ke přesnění a zprůhlednění informací v rámci stávajícího reportingu přes jednotlivé a sledované oblasti v rámci KUPK. Portál KUPK Současný webový portál (http://www.kr-plzensky.cz ) přestává splňovat na něj kladené nároky: efektivita schvalování a publikování, řízený přístup uživatelů do částí portálu, odezva (to je jeden z největších problémů současného řešení). Technicky je portál vytvořen prostřednictvím dynamicky generovaných asp stránek z databáze a redakčním systémem. Na portálu jsou dokumenty poskytovány v dvojí formě. Buď jako klasické stránky obsahující text a obrázky nebo jako přílohy článků v souborech různých formátů a to většinou z důvodu, že je to pro uživatele snazší dát jako přílohu než upravovat do formy html (i když je na to editor v rámci redakčního systému). Systém na autorizaci a autentikaci osob (IAM systém) V současné době KUPK provozuje systém na autorizaci a identifikaci osob v rámci služeb systému Virtuos. Autentikace a autorizace v současné a definovaným v rámci Plzeňského kraje.

3.4.4

době

splňuje

požadavkům

stanoveným

Současný stav a historie Datového skladu Veřejná zakázka na současný datový sklad pod názvem Integrace knihoven Plzeňského kraje byla vypsána v roce 2005. Byly provedené analýzy dostupných dat, technologií datových skladů a v roce 2006 došlo k realizaci projektu. Výsledkem byl datový sklad založený na technologii od Microsoft dodaný firmou PVT (současné Asseco) s datovými tržišti Regionální rozvoj, Doprava, Cestovní ruch, Ekonomika a Statistické datové tržiště. V loňském roce ještě přibylo tržiště Zdravotnictví. Starý datový sklad je fyzicky řešen na třech serverech. V současné době je tato architektura datového skladu zbytečná a nežádoucí. Data jsou mnohdy až triplikována. Data jsou na rozdělených serverech nepřehledná a zbytečně zabírají paměť. Nové řešení bychom chtěli zúžit na jeden sever nebo případně dva, pokud to bude vyžadovat informační bezpečnost či rychlost přístupu k datům. Obsah tržišť a reporty k jednotlivým datovým oblastem byly na začátku nastaveny podle požadavků na data. Postupem času se některé datové oblasti ukázali jako nepoužívané, reporty nevyhovující a některé datové zdroje již nedostupné či byla pozměněna jejich struktura. Docházelo v některých případech k opravám datových pump a úpravám reportů. Díky neprůhlednosti, složitosti řešení a nedostatečné evidenci metadat jsou tyto zásahy obtížné a je nutné vždy požádat o spolupráci jejich tvůrce. Současné technologie poskytují nástroje pro definování terminologie, vedení metadat a zjišťování původu dat v reportech. Tyto nástroje zprůhledňují strukturu dat a usnadňují údržbu datového skladu.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

033

Internet

WAN

Občané

FireWall

Subjekty

DMZ pro externí uživatele Plnění databází

Analytický server HESTIE

Active Directory KÚ

LAN

Správci

Analytický server HARMONIE Plnění databází

Datový server FOBOS

Koncoví uživatelé úřadu Analytici

Koncoví uživatelé úřadu Referenti

Obr. č. 2 V době, kdy se budoval starý datový sklad, vznikla myšlenka na propojení datového skladu s GIS. Tehdejší technologie však neumožňovala reporty obsahující mapy ani provázání dat v datovém skladu se softwary pro GIS. Dnes když vývoj datových skladů pokročil, máme k dispozici řadu technologií, které umožňují tuto myšlenku realizovat a to až několika způsoby.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

034

3.5 3.5.1

Charakteristika projektu Základní údaje o projektu Projekt vychází z podmínek žádosti o finanční podporu v rámci prioritní osy 2 „Zavádění ICT v územní veřejné správě“ Integrovaného operačního programu (IOP) výzvy č. 08 na "Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích". Projekt je členěn dle jednotlivých částí Výzvy 8: o o o o

3.5.2


Lokalita projektu Projekt bude realizován v prostorách předkladatele projektu, tj. v prostorách Krajského úřadu Plzeňského kraje, na adrese Škroupova 18, 306 13 Plzeň. Charakteristika kraje Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Sousedí na severozápadě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na východě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se SRN (Bavorskem). Velmi výhodná je poloha regionu mezi hlavním městem Prahou a zeměmi západní Evropy.

Obr. č. 3: Přehled ORP na území Plzeňského kraje.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

035

Svou rozlohou je Plzeňský kraj třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo. Na celkovém počtu obyvatel České republiky se podílí 5,4%. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem v České republice. Sídelní struktura kraje je nevyvážená – na metropolitní Plzeň navazuje drobná venkovská struktura. Schází města střední velikosti. Typickým rysem území je vysoký počet malých sídel. Katastrální území obcí do 2000 tisíc obyvatel tvoří více než 4/5 rozlohy kraje a žije v nich přes 30% obyvatelstva. Plzeňský kraj je členěn do 7 okresů (Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeňsever, Rokycany, Tachov). V Plzeňském kraji je 15 obcí s rozšířenou působností, 20 obcí s pověřeným obecním úřadem. 3.5.3

Účel projektu, klíčové aktivity, rozsah, předpokládané výstupy, očekávané přínosy a indikátory S ohledem na realizaci jednotlivých Částí výzvy (subprojektů) uvádíme jednotlivé části v následujících kapitolách.

3.5.3.1 Spisová služba 3.5.3.1.1 Účel projektu Elektronická spisová služba (SSL) je prvek, který v eGovernmentu hraje podstatnou roli. V současnosti se díky legislativě elektronické dokumenty zrovnoprávňují s papírovými a to ve všech fázích jejich životního cyklu. Je nutno podpořit celý životní cyklus elektronických dokumentů s využitím elektronické spisové služby, splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Projekt rozpracovává a vymezuje podmínky realizace, v souladu se strategickými záměry a paralelně běžícími aktivitami směřující k naplnění cílů Strategie Smart Administration. Základní HW komponenty vytváří projekt Technologická centra kraje a z tohoto hlediska je Elektronická spisová služba (SSL) navazuje na projekt Technologická centra kraje (dále jen TCK). S projektem elektronické spisové služby je svázán projekt Digitalizace a ukládání dokumentů. Cílem projektu je rozvoj elektronické spisové služby, splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů pro kraj a jimi zřizované a zakládané organizace, nebo obce I a II typu včetně zavedení negarantovaného úložiště, které je určeno pro ukládání nevyřízených a neuzavřených spisů a dokumentů elektronické spisové služby. Tabulka č. 3.1 – Cíl projektu Vize projektu

Bezpečná a důvěryhodná správa dokumentů veřejné správy v elektronické podobě.

Cílové skupiny/Subjekty zapojené do projektu

Kraje a jimi zřizované a zakládané organizace, nebo obce I a II typu i obce III typu, které nebudou budovat své TC, dále pak obcemi zakládané nebo zřizované organizace, které nebudou mít možnost využít přístup do TC obce s rozšířenou působností, a které o zajištění přístupu k elektronické spisové službě prostřednictvím žadatele projeví zájem

Přepokládané výstupy

Elektronická spisová služba Negarantované úložiště

Očekávané přínosy

Provoz



spisové

služby

a

negarantovaného

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

úložiště

Výtisk: 001

036

dokumentů souvisejících s výkonem veřejné správy v souladu s legislativou Klíčové aktivity

Upgrade elektronické spisové služby Dodávka negarantovaného úložiště

3.5.3.1.2 Objektivně ověřitelné indikátory V následující tabulce uvádíme vycházejících z definice výzvy.

realizaci

jednotlivých

monitorovacích

indikátorů

Tabulka č. 3.2 - Seznam indikátorů, které budou vloženy do systému Benefit za oblast Spisová služba Kód nár. číselníku 150118

Indikátor

Počet úřadů se zavedeným systém elektronické spisové služby a elektronicky řízeným oběhem dokumentů

Měrná jednotka Počet

Zdroj

ŘO IOP

Cílová hodnota 120

3.5.3.2 Digitalizace a ukládání 3.5.3.2.1 Účel projektu Cílem projektu je vytvoření a údržba nástrojů digitalizace a ukládání dat na území kraje, zejména pak: Digitalizované a uložené dokumenty - proces digitalizace, zpracování, popisu, ukládání a zpřístupnění dokumentů, Vytvoření krajské elektronické spisovny (KDS) – nástroj pro uložení úředních dokumentů a spisů vzniklých jako produkt činnosti původců.

Tabulka č. 3.3 – Cíl projektu



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

037

Vize projektu

Zajištění nástrojů pro digitalizaci, dlouhodobou, důvěryhodnou a bezpečnou archivaci a ukládání a zpřístupňování hodnotných dokumentů a dat.


Krajský úřad, partnery projektu budou organizace kraje, města a obce, jejich organizace.


Krajská digitální spisovna Digitalizovaná a bezpečně dlouhodobě uložená data a dokumenty


Vytvoření standardního systému digitalizace a ukládání dokumentů územních samospráv. Vytvoření základní báze uložených dat a dokumentů. Ochrana kulturního dědictví.

Klíčové aktivity

Příprava a vlastní digitalizace fondu kulturního dědictví Implementace systému KDS

3.5.3.2.2 Objektivně ověřitelné indikátory Identifikátorem Části III. Výzvy Digitalizace a ukládání pro výstup Digitalizované a uložené dokumenty je „Podíl digitalizovaných dokumentů“. Tituly kulturního dědictví kraje plánované k digitalizaci obsahují kolem 160 tis. stran, což představuje více jak 20% fondu určeného k ochraně kulturního dědictví. Tabulka č. 3.4 - Seznam indikátorů, které budou vloženy do systému Benefit za oblast Digitalizace a ukládání dat Kód nár. číselníku 150112

3.5.4

Indikátor

Podíl digitalizovaných dokumentů

Měrná jednotka %

Zdroj

ŘO IOP

Cílová hodnota 20

Integrace kraje

3.5.4.1 Účel projektu Konstrukce celého eGovernmentu je založena zejména na existenci základních registrů veřejné správy, na dalším rozvoji funkcionalit CzechPOINT, řešených v rámci centrálních projektů a souběžně na posílení technologické i funkční infrastruktury v území. Cílem tohoto snažení je zvýšení transparentnosti veřejné správy, zvýšení její efektivnosti a snížení administrativní zátěže pro občany i instituce. Úkol je definován jednoduše, jeho naplnění v rámci celé veřejné správy je ovšem velkým problémem. Znamená splnění několika předpokladů: o o o

zajistit schopnost vzájemné komunikace mezi základními registry a lokálními systémy ICT, standardní členění činností (agend, služeb) veřejné správy s možností řešit lokální odlišnosti, standardní popis životních situací s možností řešit lokální odlišnosti



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

038

o o o o o

členění pracovních pozic a ve vazbě na personalistiku, práva a povinnosti a probíhající změny, zpracovaný model standardní doporučené organizační struktury, kvalitní systém řízení uživatelských oprávnění k funkcím používaných informačních systémů, možnost hodnocení efektivity vykonávaných činností, možnost svázat potřebné objekty systému – realizovat vazbu mezi těmito objekty.

Integrace chodu úřadu představuje „vyladění“ základních komponent systému, zejména: o o o o o

systém řízení organizační struktury organizace, systém řízení zdrojů, systém řízení služeb, vnější integrace systému, klíčové databáze systému.

Předkládaný projekt Integrace vnitřního systému úřadu jako subprojekt typizovaného projektu Technologického centra kraje (dále TCK) řeší problematiku „kultivace“ vnitřních systémů chodu úřadu, zejména SW komponent pro zpracování jednotlivých agend, vazby na ekonomiku a správu aktiv obecně, které budou po zavedení eGovernment ve velkém tlaku na kvalitu a zajištění vazeb vůči Základním registrům, zejména Registru práv a povinností. Cílem projektu je tedy umožnit efektivní pořizování vstupních dat, zvýšit transparentnost výkonu veřejné správy i samosprávy vůči veřejnosti a v důsledku zkvalitnit a zefektivnit vlastní činnost úřadu. Výstupem projektu je úprava vnitřního prostředí úřadu pro naplnění nutné vazby na Základní registry, zejména na Registr práv a povinností a vnitřní integrace všech SW komponent optimálně do jednoho uceleného informačního celku. Projekt bude rovněž podporovat práci úředníků a zaměstnanců úřadů sjednocením jejich pracovního počítačového prostředí a také postupnou standardizací procesů vykonávaných jednotlivými orgány veřejné moci. Tento projekt je důležité realizovat zejména na úrovni krajských úřadů. Vedle realizace integračních aktivit směrem k systémům ISVS budeme realizovat i interní integrační projekty, které nám umožní efektivnější komunikaci v rámci KUPK, u organizací a obcí zřizovaných a spravovaných v rámci Plzeňského kraje. Tabulka č. 3.5 – Cíl projektu



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

039

Vize projektu

Vzájemně integrovat systémy ISVS s vybranými systémy provozovanými v rámci Plzeňského kraje


Kraje a jimi zřizované a zakládané organizace, nebo obce I a II typu i obce III typu, dále pak obcemi zakládané nebo zřizované organizace.


– – –

Analýza současného stavu systémů řízení úřadu Autorizace, identifikace a autentizace konkrétního úředníka (nárůst min. 20%) Integrace s Portálem veřejné správy (nárůst min. 20%)


Zjednodušení a zefektivnění práce úředníků, zlepšení kvality dat, vyšší dostupnost dat a informací, rozšíření služeb provozovaných v rámci Plzeňského kraje i na krajem zřizované a zakládané organizace a obce

Klíčové aktivity

–

–

–

–

Nový WEBový portál kraje, který umožní lepší a vyšší integraci s ISVS na bázi současných standardů a technologií Rozšíření stávajícího ERP systému o činnosti, které v současné době jsou decentralizovaně provozovány u krajem zřizovaných a zakládaných organizací a obcí Zavedení systému na oběh finančních dokladů, obecná workflow a helpdesk umožní zjednodušit a centralizovat finanční doklady, které jsou evidovány a zpracovávány v rámci KUPK Integrační platforma prostřednictvím tzv. WEBových služeb, které umožní modularitu a variabilitu na požadované změny

3.5.4.2 Objektivně ověřitelné indikátory Abychom byli schopni posoudit úspěšnost realizovaného projektu, je nutno stanovit objektivně ověřitelné indikátory hodnocení. o o o o

o

Systém aktualizace vazeb je funkční, zahrnuje vlastní evidence a předání aktuálních dat centru, byla provedena aktualizace vazeb (agenda – pracovní pozice – odpovědný zaměstnanec – charakteristika výkonu agendy – přiřazení rolí), systém vytváří přehled výše uvedených vazeb a zpřístupňuje informační služby, která umožní prezentaci prostřednictvím internetu, existuje elektronická datová služba (např. web service) umožňující pracovat s přehledem vazeb, dostupná z externích systémů a způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména pro občany. žadatel provedl integraci SW komponent v rámci Technologického centra a zajistil jejich integraci ve vazbě na konkrétní podmínky.

Využívané komponenty ICT úřadu byly upraveny a zmodernizovány dle potřeb procesů probíhajících v rámci zajištění působností vykonávaných žadatelem o

o

byla provedena aktualizace vazeb (agenda – charakteristika výkonu agendy – zmapování procesu – pozice v procesu - využívání konkrétního segmentu integrovaného systému ICT – výkon agendy v procesním modelu), systém ICT jako nástroj pro výkon jednotlivých agend vytváří optimální podmínky pro zajištění procesů probíhajících v rámci zajištění působností



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

040

o

vykonávaných žadatelem. Uživatel se nepřizpůsobuje systému, ale systém procesům, tedy potřebám uživatele, žadatel provedl integraci SW komponent v rámci Technologického centra a zajistil jejich integraci ve vazbě na konkrétní podmínky.

Vlastní systém ICT úřadu je připraven ke komunikaci s dalšími úřady kraje a se základními registry, a to prostřednictvím Integračních bodů přístupu k eGON službám o

o

byl nastaven ucelený a jednotný systém autorizace, identifikace a autentizace úředníků dle jejich rolí při výkonu konkrétní agendy (resp. působnosti), systém ICT úřadu byl upraven tak, aby byl připraven na komunikaci s:  dalšími úřady kraje,  Základními registry pro výkon agendových rolí Editor referenčních údajů.

Tabulka č. 3.6 - Seznam indikátorů, které budou vloženy do systému Benefit za oblast Integrace Kód nár. číselníku

Indikátor

150119

Počet úřadů s provedenou integrací ICT d)

Měrná jednotka počet

Zdroj

ŘO IOP

Cílová hodnota 15

3.5.4.3 Datový sklad 3.5.4.3.1 Účel projektu Cílem projektu je prostřednictvím pořízení a implementace nástrojů datových skladů, analytických a prezentačních nástrojů zajistit: o

o o

o

prohloubení a rozšíření užívání informačních nástrojů a informačního potenciálu krajů směrem k obcím, příspěvkovým organizacím, občanům kraje, zaměstnancům a manažerům kraje, tzn. efektivní a uživatelsky snadné zpřístupnění všech relevantních dat krajské úrovně veřejné správy zainteresovaným subjektům, zvýšení využitelnosti, výtěžnosti a vypovídající hodnoty krajských informací, zkvalitnění a zrychlení rozhodovacích procesů veřejné správy kraje, úspora veřejných prostředků, zvýšení efektivity fungování krajských úřadů, zejména v oblasti zpracování dat - automatizace a unifikace dotčených procesů, vytvoření standardního referenčního podkladu pro rozhodování v agendách samospráv, měření efektivity procesů (strategií, priorit) spojených s rozvojem regionu.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

041

Tabulka č. 3.7 – Cíl projektu Vize projektu

Manažeři veřejné správy používají k rozhodování ověřené aktuální informace zpracované transparentními postupy, umožňující hodnocení efektivity výkonu veřejné správy a úrovně řízení.


Krajský úřad, města, obce a příspěvkové organizace kraje, případně další zainteresované subjekty, jako partneři projektu.

Předpokládané výstupy

Implementace technologie datového skladu kraje a nástrojů BI. Pořízení navržených datových tržišť – statistika, ekonomika. Zpřístupňování dat a informací partnerům a uživatelům.


Vytvoření jednotného referenčního podkladu pro agendy územních samospráv, mezi které patří finance a rozpočet kraje, územní plánování, správa a rozvoj, služby typu zdravotnictví, školství, sociální věci, doprava.

Klíčové aktivity

Implementace systému datového skladu

3.5.4.3.2 Objektivně ověřitelné indikátory Identifikátorem Části V. Výzvy Datový sklad je „Nové plně elektronizované agendy místní veřejné správy“. Za plně elektronizovanou agendu je považováno datové tržiště obsahující všechna potřebná a požadovaná data z předmětné oblasti. Současný datový sklad obsahuje 3 datová tržiště, ze kterých budou osvědčené části zachovány a převedeny do nového řešení. V rámci tohoto projektu vznikne 6 nových datových tržišť včetně vybudování datového úložiště. Tabulka č. 3.8 - Seznam indikátorů, které budou vloženy do systému Benefit za oblast Datový sklad Kód nár. číselníku

3.6 3.6.1

Indikátor

Měrná jednotka

Zdroj

Cílová hodnota

150114

Nové plně elektronizované agendy místní veřejné správy

počet

ŘO IOP

6

150200

Počet vybudovaných datových úložišť pro potřeby elektronizace veřejné správy

Počet

ŘO IOP

1

Varianty řešení Varianty řešení Části I. Výzvy - Spisová služba Novela zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě přináší nové požadavky na elektronickou spisovou službu, mimo jiné definuje i její povinné používání pro obce, školy Plzeňský kraj 4Odpovídá: Petr Matuš 2


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

042

a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování. Zvažovány byly dvě varianty řešení: 1. Zachování a rozvoj stávajícího systém VIRTUOS, kde stávající řešení bude rozšířeno o požadované nezbytné funkcionality 2. Pořízení zcela nového systém SpS, který bude zohledňovat stávající informační podporu systém VIRTUOS a bude naplňovat požadavky na rozvoj systému. Tato variant je mnohem finančně a organizačně náročnější. Srovnání variant je uveden v kapitole 7.1.3 3.6.2

Varianty řešení Části III. Výzvy - Digitalizace a ukládání Digitalizace vybraných periodik - KUPK ani SVK PK nemá k dispozici digitalizační pracoviště pro digitalizaci regionálních periodik a proto počítá s rozšířením objemu digitalizovaných dokumentů formou outsourcingu. Jiná varianta není k dispozici. Při přípravě vybudování garantovaného úložiště pro KDS byly uvažovány tyto varianty: Varianta řešení pomocí univerzálního DMS – tato varianta počítá s nákupem komponenty IS Dokument Management Systém – DMS, ve které budou implementovány funkce podle standardu OAIS pro garantované úložiště úředních dokumentů. Zároveň bude DMS využit k řešení dalších potřeb souvisejících se správou dokumentů úřadu. Systém bude doplněn o komponenty řešící funkce dlouhodobého ukládání dokumentů a zajištění jejich platnosti. Varianta s využití jednoúčelové aplikace – tato aplikace nabízí všechny funkce standardu OAIS optimalizované pro vybudování garantovaného úložiště spisů a současně funkce pro zajištění platnosti dokumentů. Naopak neumožňuje řešení dalších požadavků správy úředních dokumentů. Doporučená varianta je řešení prostřednictvím univerzálního DMS, ve které lze modelovat široké spektrum funkcí správy dokumentů a vysokým výkonem optimalizované aplikace pro garantované úložiště.

3.6.3

Varianty řešení Části IV. Výzvy - Integrace kraje V rámci předinvestiční fázi Projektu byly zvažovány následující varianty řešení: Nulová varianta - předpokládá zachování současného stavu, kdy žadatel využívá stávající systémy a stávající úroveň integrace na systémy ISVS, portál e-Goverment, e-PUSA, aj. Tzn., že nebude realizován žádný integrační projekt, systémy budou ponechány na úrovni stávajícího stavu. Vzájemná komunikace informačního systému bude realizována pouze do úrovně, která umožňuje stávající technologie. Tato varianta neumožňuje integraci úřadů a organizací, které jsou zřizovány a spravovány v rámci KUPK na systémy ISVS, základní registry, sdílení služeb v rámci úřadu aj. tak, jak je vyžadováno v rámci platné legislativy. Riziková varianta - předpokládá úpravu jednotlivých částí systémů. Integrace bude realizována systém od systému s ohledem na legislativní požadavky, platformy a realizaci služeb. Pokud dojde na straně systému ISVS k nějaké změně, bude se tato úprava realizovat formou SW modifikace a to pro každý systém zcela separátně. Tato varianta předpokládá značné pracovní úsilí spojené s provozem a údržbou tohoto typu úpravy. Z pohledu kvality poskytovaných služeb je do značné míry v kategorii rizikových a dlouhodobě neudržitelných, z provozního pohledu. S ohledem na náročnost finančních prostředků lze předpokládat, že integrace směrem k úřadům a organizacím zřizovaných a spravovaných v rámci KUPK bude značně omezená. Investiční varianta - předpokládá rozšíření stávajících systémů tak, aby jednak poskytovaly požadavky na danou funkcionalitu v rámci mandatorních podmínek stanovených příslušnou Plzeňský kraj 4Odpovídá: Petr Matuš 3


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

043

legislativou, dále aby rozšíření stávajících systémů bylo i v souladu s ICT strategií Plzeňského kraje. Klíčové interní systémy Plzeňského kraje, na který bude v rámci výzvy č. 8 realizován upgrade, včetně detailnějšího popisu kroků, jsou uvedeny v rámci kapitoly č. 7 S ohledem na skutečnost, že integrace informačních systémů kraje se systémy veřejné správy vyplývá z legislativního rámce, žadatel zvolil investiční variantu řešení, která zajistí naplnění požadavků.

3.6.4

Varianty řešení Části V. Výzvy - Datový sklad V rámci předinvestiční fázi Projektu byly zvažovány následující varianty řešení dalšího rozvoje již implementovaných datových skladů. Nulová varianta - předpokládá zachování současného stavu, kdy žadatel využívá stávající systém datového skladu. Stávající technologie neposkytuje uživatelům veškeré potřebné funkce ani dostatečný uživatelský komfort. Využití systému z těchto důvodů stagnuje nebo mírně klesá. Další důvod klesajícího využití systému spočívá ve velmi obtížné a pomalé realizaci nových požadavků na doplnění dalších datových struktur, vzhledem ke složitým mechanismům plnění datových kostek. Varianta upgrade stávajícího systému předpokládá povýšení verze v současnosti užívaného software. Očekává se odstranění současných nedostatků v oblasti prezentačních a analytických funkcí i v oblasti ETL funkcí, včetně návrhu nových transformačních mechanismů. Současné datové struktury jsou téměř vyhovující a potřebují pouze rozšíření o nově požadované datové struktury a odstranění některých již nepoužívaných. Dodavatel současné technologie ještě neposkytl dostatečné záruky, že nová verze splní všechny požadavky. Varianta nového software vychází z obdobných předpokladů jako varianta upgrade systému, s tím, že umožňuje výběr nového softwaru, který všestranně naplní očekávání uživatelů i administrátorů datového skladu a dodá nové požadované funkce při zachování a rozšíření stávajícího datového modelu. Nulová varianta by s jistotou přinesla postupný útlum využívání této potřebné technologie a tím i potřebu nového řešení funkcí reportingu a analytických nástrojů není dále s touto variantou počítáno. S ohledem na skutečnost, že využívání stávajícího software by znamenalo lepší využití již vynaložených investic, ale nezaručuje řešení, které plně vyhoví požadavkům úřadu a dalších subjektů a naopak volný výběr nového systému přinese naplnění všech potřeb, ale dále nebude již stávající technologie využívána, necháváme konečné rozhodnutí o budoucím software až do fáze výběrových řízení, kde bude možnost přesně posoudit aktuální verze nabízených systémů a přesně porovnat jejich funkce s definovanými požadavky.

3.7

Etapy projektu Harmonogram projektu je rozdělen do následujících fází:

3.7.1.1 Předinvestiční fáze Náplní je: Výběr varianty řešení – v této fázi žadatel provedl důkladné posouzení řešení z hlediska technické náročnosti a nákladů na jeho realizaci. Sestavení projektového týmu – žadatel sestavil kvalitní projektový tým, jasně specifikoval úkoly a odpovědnosti jednotlivých členů týmu. Dále byl nastaven systém řízení a fungování týmu.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

044

Zpracování žádosti o dotaci – nedílnou součástí přípravné fáze bylo zpracování žádosti do IOP včetně všech povinných příloh. Zajištění financování – žadatel zajistil dostatečné prostředky pro financování výdajů spojených s realizací Projektu. Schválení žádosti o dotaci Radou – žadatel zajistit schválení předložení žádosti o dotaci Radě 3.7.1.2 Investiční (realizační) fáze V investiční fázi Projektu, která bude trvat od října 2010 do prosince 2012, budou probíhat tyto aktivity: Výběrová řízení – v rámci Projektu proběhnou veřejné zakázky na dodávky SW, HW, implementačních prací a dalších služeb Uzavření smluvního vztahu s dodavateli Uzavření smluvního vztahu s obcemi a nastavení vztahů s příspěvkovými organizacemi. Dodávka HW – dodavatel vzešlý z veřejné zakázky provede dodávku potřebného hardware. Vývoj/dodávka SW řešení – dodavatel vzešlý z veřejné zakázky provede vývoj potřebného software. Implementace SW – Bude provedena implementace systému Zaškolení pracovníků – dodavatelé SW provedou v investiční fázi Projektu zaškolení pracovníků, kteří budou s tímto SW pracovat. Testovací provoz – po implementaci SW a zaškolení pracovníků proběhne u žadatele zkušební provoz. Doladění systému – na základě provedeného testovacího provozu bude společně s dodavatelem doladěn celý systém tak, aby bezchybně fungoval. Penetrační testy – s ohledem na zajištění maximální bezpečnosti provozovaných výstupů projektu budou provedeny penetrační testy. Publicita (propagace) – nedílnou součástí investiční fáze je povinná publicita dle pravidel programu. Publicita týkající se informačních tabulí bude předmětem projektu Technologické centra. V rámci tohoto projektu budou z publicity řešeny také semináře či jiné vzdělávací akce žadatele k informování o výstupech projektu. Administrace Projektu – monitoring Projektu poskytovatele dotace bude zajišťovat žadatel.

a

reporting

v souladu

s požadavky

Tato fáze je samotná realizace projektu po přidělení dotace, dodávka funkcionalit, technologie a ověřovací provoz. 3.7.1.3 Provozní fáze V rámci provozní fáze Projektu budou probíhat tyto aktivity: Provozování nové technologie – pořízený SW bude využíván pro poskytování služeb žadatele po celou dobu udržitelnosti projektu. Publicita Projektu – v rámci provozní fáze bude zajištěna publicita dle pravidel IOP. Monitoring a reporting Projektu - v souladu s požadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat žadatel. 3.7.1.4 Etapy projektu v předinvestiční a investiční (realizační) fázi Projekt bude rozděleno do následujících etap: 

První etapa bude trvat od 1. 3. 2010 do 31. 12. 2010



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

045

V první etapě žadatel realizoval veškeré kroky k předložení žádosti o dotaci. Bylo realizováno výběrové řízení na zpracování Studie proveditelnosti, včetně vyplnění žádosti v IS Benefit. Žadatel také vytvořil realizační tým, který se podílel již v přípravné fázi na realizaci projektu. V této etapě se také budou připravovat výběrová řízení na publicitu a na analýzu současného stavu řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav. Výběrové řízení Publicita I - Zajištění I. povinné publicity projektů v rámci výzvy č. 08 IOP, se bude realizovat v rámci projektu "Vybudování technologické centra" společně pro všechny části výzvy č. 08 IOP. Výběrové řízení Publicita II - Zajištění II. povinné publicity projektů v rámci výzvy č. 08 IOP pro části I, III, IV a V se bude realizovat v rámci tohoto projektu. Dále v této etapě se budou připravovat tato výběrová řízení: Rozvoj stávajícího systému Virtuos Dodávka negarantovaného úložiště dokumentů Dodávka SW a implementace krajské digitální spisovny Rozšíření diskové kapacity TC K o nezbytné diskové moduly pro KDS 

Druhá etapa bude trvat od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011

V druhé etapě žadatel bude již realizovat tato výběrová řízení: Rozvoj stávajícího systému Virtuos; Dodávka negarantovaného úložiště dokumentů; Dodávka SW a implementace krajské digitální spisovny; Rozšíření diskové kapacity TC K o nezbytné diskové moduly pro KDS; Poskytování služeb digitalizace dokumentů kulturního dědictví; Velkou veřejnou zakázku na Integraci interních a externích systémů v rámci KÚPK, která bude rozdělena na části; Dodávka SW a implementace datového skladu a nástrojů business intelligence; Realizace penetračních testů pro části I, III, IV, a V. V rámci této etapy budou již vybraní dodavatelé realizovat předměty těchto veřejných zakázek. 

Třetí etapa bude trvat od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 V poslední etapě žadatel bude testovat a spouštět provoz systémů, bude zaškolovat pracovníky a bude zprovozněna fáze produktivního provozu, včetně zapojení obcí a zřizovaných organizací. V této etapě se bude také realizovat výběrové řízení Publicita III - Zajištění III. povinné publicity projektů v rámci výzvy č. 08 IOP, která se bude realizovat v rámci projektu.

3.8

Návaznosti na další projekty a výzvy v rámci IOP Projekt technologických center Technologického centra (dle části VI. Výzvy IOP č. 08) je součástí projektu regionálních center, tzv. eGON center, která mají složku technologickou, vzdělávací a administrativní. Takto pojatá centra se stávají výrazným nositelem a šiřitelem znalostí konceptu eGovernment. Z pohledu umístění v hierarchii veřejné správy, se eGON centra dělí na eGON centra na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP) a na krajských úřadech. Technologická centra budou určena zejména k provozu systémů: o o o o

spisových služeb včetně potřebných datových úložišť a datových schránek ve vazbě na implementaci zákona 300/2008, typizovaných projektů samospráv jako je projekt Digitalizace a ukládání dokumentů, Digitální mapa veřejné správy a další, vzorových projektových záměrů samospráv jako je projekt Datové sklady, systémových služeb a dalších aplikací provozovaných pro potřeby samosprávy měst a obcí; centrálních projektů, zejména pro implementaci potřebných komponent základních registrů,



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

046

o

Projekt Elektronické spisové služby využije kapacit technologického centra kraje. Na projekt Elektronické spisové služby navazuje projekt Digitalizace a ukládání dokumentů, který mimo jiné zajistí uložení uzavřených spisů a dokumentů v garantovaném úložišti – v krajské digitální spisovně.

V rámci projektu technologických center jsou podávány další dva projekty – projekt vybudování technologického centra a projekt Digitální mapy veřejné správy. Projekt uvedený v této studii navazuje a v některých případech se i prolíná s projektem vybudování technologického centra. 3.9

Návaznost na Strategii implementace eGovernment v území Dokument vznikl v listopadu 2008 na základě průzkumu projektových záměrů měst a obcí a rozpracovává prostřednictvím vzorových projektů požadavky vymezené strategií Smart Administration v oblasti samosprávy ČR. Projekty jsou koncipovány v souladu s Integrovaným operačním programem (IOP) a Operačním programem lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ). Tím naplňují požadavek odstranění územních disparit vývoje informatizace ČR.

3.10 Návaznost na Strategii „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“ Strategický dokument „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration)“ je rámcem pro modernizační aktivity veřejné správy České republiky pro období 2007-2013. Řešený projekt se dotýká následujících specifických cílů strategie: 



Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvořit základní registry veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl umožněn oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech. Zlepšit vertikální i horizontální komunikaci ve veřejné správě, zajistit podmínky pro spolupráci různých úrovní veřejné správy.

Prosazovat eGovernment s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným službám prostřednictvím sítě Internet, připravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpečnou komunikaci mezi úřady a veřejností a optimalizuje interní procesy veřejné správy s využitím ICT. Návaznost na další projekty žadatele:  

Zvýšení kvality řízení na Krajském úřadě Plzeňského kraje (Výzva č. 42 OPLZZ) Školicí středisko Plzeňského kraje (Výzva č. 40 OPLZZ)



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

047

4 4.1

KAPITOLA 4: ANALÝZA POPTÁVKY A KONCEPCE MARKETINGU Analýza poptávky výstupů projektu Aby mohla být formulována poptávka po službách, je třeba znát, kdo bude cílovou skupinou konzumentů služeb. Mezi klíčové konzumenty služeb budou patřit:    

občané a právnické osoby působící na daném území - jsou zásadní pro marketing projektu, zaměstnanci vlastní organizace – zejména management (tajemník, ředitel úřadu, vedoucí jednotlivých odborů úseků a útvarů, aj.), zřizované a zakládané organizace žadatele, stát prostřednictvím distribuovaných řešení, jako jsou např. základní registry.

Poptávka po definované funkcionalitě projektu byla analyzována v rámci vytváření strategie implementace eGovernment v území a potvrzena analýzou systému řízení vnitřního chodu úřadu, výsledkem je předkládaný vzorový projekt. Poptávky externích uživatelů po službách eGovernment obecně je definována dalšími analýzami, včetně dokumentů IOP a OPLZZ. V rámci provedených průzkumů byl potvrzen zájem obcí a organizací zřízených a založených krajem o využívání služby Elektronická spisová služba, negarantované a garantované úložiště dokumentů a datových skladů. V současné době je připraven materiál, kdy formou dotazníku budou osloveny jednotlivé ORP. 4.2

Definice nabídky výstupu projektů (poptávkové řízení) V rámci analýzy trhu byl proveden průzkum projektových záměrů, kterého se účastnily všechny kraje ČR. Šetření mimo jiné prokázalo, že panuje shoda o potřebnosti a enormní zájem o řešení problematiky spisové služby, digitalizace a ukládání, integrace kraje. Z výše uvedeného průzkumu je zřejmý enormní zájem jednotlivých krajů a obcí, reprezentovaných Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR.

4.3

Marketingová strategie Hlavním marketingovým cílem projektu je poskytovat kvalitní služby pro:    

občany a právnické osoby působící na daném území - jsou zásadní pro marketing projektu, zaměstnance vlastní organizace – zejména management (tajemník, ředitel úřadu, vedoucí jednotlivých odborů úseků a útvarů, aj.), zřizované a zakládané organizace žadatele, stát prostřednictvím distribuovaných řešení, jako jsou např. základní registry.

Vedle tohoto hlavního poslaní je být v souladu se stávající platnou legislativou a nařízením vlády České republiky. Za vhodnou strategií dosažení těchto jednotlivých cílů je rozdělení jednotlivých částí projektů, které jako celek tvoří komplexní řešení a zároveň efektivně eliminují potenciální rizika a nároky na zdroje, stabilitu a komplexnost navrženého řešení.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

048

4.4

Marketingový mix „Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů - výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu“. Obsahuje a konkretizuje všechny kroky, které organizace dělá, aby vzbudila poptávku po produktu. Tyto kroky jsou rozděleny do čtyř proměnných: o o

o o 4.4.1

produkt (služba) - uspokojuje požadavky zákazníka – kvalitní veřejná správa a dostupné elektronické služby, cena - hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává (služba poskytuje) – u služeb eGovernment bude pro externí uživatele zpravidla zdarma, místo - jak se bude produkt prodávat (služba nabízet), včetně distribučních cest, jejich dostupnosti, atd., propagace - jak se spotřebitel (konzument služby) o produktu dozví.

Produkt (služba) Produktem (službou) je sada definovaných služeb pro definovaný „zákaznický“ segment. Služby budou detailněji popsány v rámci implementační fáze projektu. Výsledkem vnitřní integrace úřadu je naplnění základního požadavku – přehled práv a povinností úřadu a jejich kompetence práva a povinnosti naplnit. Tato služba je produktem vůči všem vnitřním i vnějším „zákazníkům“. Vedlejšími produktem je efektivita systému, úspora času jednotlivých zákaznických skupin efektivita systému V případě poskytování služeb cílovým zákazníkům – občanům, budou pravidla pro jejich poskytování a garantování zveřejněna prostřednictvím dostupných informačních zdrojů, souvisejících s jejich poskytováním. Udržitelnost celé infrastruktury a architektury řešení je minimálně po dobu udržitelnosti projektu.

4.4.2

Cena Bude rozlišena ve vztahu k externím a interním uživatelům, některé služby budou nabízeny zdarma.

4.4.3

Místo Projekt bude realizován v prostorách organizace žadatele.

4.4.4

Propagace Aby byla propagace poskytovaných služeb efektivní, je třeba ji zacílit na správný segment zákazníků. Cílem propagace je získat zájem u potenciálního zákazníka využívat výstupů (služeb) projektů Plzeňského kraje.  Obce a jejich zřizované organizace S ohledem na současný stav projektu a rozsahu zapojení této cílové skupiny se předpokládá: o

osobní jednání cílené na konkrétní zákazníky,

o

zpřístupnění aktuálních informací o stavu projektu na webovém portálu kraje, informace o poskytovaných službách,

 Občané Klíčové prostředky propagace poskytování výstupů projektů v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy PK občanům jsou předpokládány prostřednictvím:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

049

o

informací na webovém portálu kraje – zveřejnění vybraných informací zaměřené na občany (řešení životních situací atd.),

o

publikování v tisku, odborných časopisech s informacemi a poskytovaných službách občanům.

o

projektu

 Stát Předpokládanými klíčovými prostředky propagace poskytování výstupů DMVS PK státu jsou: o

jednání s MV ČR a příp. MMR ČR v průběhu schvalování projektové žádosti o finanční podporu / dotaci ze SF EU – IOP,

o

webový portál Krajského úřadu Plzeňského kraje – zveřejnění informací o projektu, případové studie apod.,

o

prezentace a aktivní účast na konferencích a odborných seminářích

o

publikování v tisku, odborných časopisech s informacemi o projektech

Klíčové prostředky propagace poskytování služeb jsou předpokládány: o

intranet - obsahující základní údaje o projektu budování a implementace služeb,

o

webový portál - obsahující základní informace o projektu, včetně nabízených služeb formou reklamy,

o

zpravodaj – informace o projektu,

o

noviny, či jiná média – informace o projektu,

o

interní jednání, meetingy, workshopy - kde budou předávány aktuální informace o projektu, o jejich rozšiřování apod.,

o

kampaň - oslovení obcí a organizací cílenou nabídkou za účelem uzavření smluvního vztahu (SLA),

o

osobní jednání cílené na konkrétní zákazníky - kde budou prezentovány aktuální informace o výstupech projektu, o možnostech jeho rozšiřování, apod.,

o

prezentace a aktivní účast na konferencích a odborných seminářích (např. konference ISSS aj.),

o

publikování v tisku, odborných časopisech.

Koncepce odbytu. Vzhledem k charakteru projektu nejde o odbyt v pravém slova smyslu. Z interního pohledu bude odbyt zajištěn v rovině organizačně-provozní a manažerské.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

050

5 5.1

KAPITOLA 5: MATERIÁLOVÉ VSTUPY POTŘEBNÉ K PROJEKTOVÉ ČINNOSTI Charakteristika a popis dostupnosti hmotných dodávek potřebných k provozování služeb Pro dílčí projekty, realizované v rámci příslušných Částí I, III, IV a V Výzvy, nepředpokládáme žádné hmotné dodávky jak v investiční, tak v provozní fázi projektu, neboť jednotlivé dílčí projekty Částí I, III, IV a V Výzvy budou ke své činnosti používat či navazovat na výstupy realizované v Částech I, III, IV a V Výzvy. Z těchto důvodů předpokládáme, že materiálové vstupy budou zohledněny v dokumentech, které se vztahují k Částem I, III, IV a V Výzvy.

5.2

Návrh základních požadavků, parametrů a kritérií výzvy veřejné zakázky na realizaci projektu Vzhledem k tomu, že nepředpokládáme žádné materiálové vstupy, nebudou zde definovány ani žádné základní požadavky, parametry a kritéria veřejné zakázky na ně.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

051

6

6.1

KAPITOLA 6: LOKALITA A OKOLÍ

Umístění projektu Projekty realizované v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy budou realizované v prostorách předkladatele projektu, tj. v prostorách Krajského úřadu Plzeňského kraje, na adrese Škroupova 18, 306 13 Plzeň. Projekt bude řešen v rozsahu Plzeňského kraje. Charakteristika kraje Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Sousedí na severozápadě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na východě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se SRN (Bavorskem). Velmi výhodná je poloha regionu mezi hlavním městem Prahou a zeměmi západní Evropy.

Obr. č. 4: Přehled ORP na území Plzeňského kraje. Svou rozlohou je Plzeňský kraj třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo. Na celkovém počtu obyvatel České republiky se podílí 5,4%. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem v České republice. Sídelní struktura kraje je nevyvážená – na metropolitní Plzeň navazuje drobná venkovská struktura. Schází města střední velikosti. Typickým rysem území je vysoký počet malých sídel. Katastrální území obcí do 2000 tisíc obyvatel tvoří více než 4/5 rozlohy kraje a žije v nich přes 30% obyvatelstva.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

052

Plzeňský kraj je členěn do 7 okresů (Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeňsever, Rokycany, Tachov). V Plzeňském kraji je 15 obcí s rozšířenou působností, 20 obcí s pověřeným obecním úřadem.

6.2

Životní prostředí a jeho okolí Realizace projektů v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy nebudou mít žádný negativní ani pozitivní dopad na životní prostředí. Předpokladem pro toto tvrzení je skutečnost, že realizované produkty a služby PK budou provozované v prostředí TC, které bude dimenzováno s dostatečným serverovým výkonem, dostatečným diskovým prostorem a dostatečnou propustností komunikační infrastruktury, aby do něj mohly být postupně (případně ihned po vybudování) přesouvány služby provozované ve stávající IT infrastruktuře. Po přesunutí budou vybrané zastaralé technické prostředky stávající IT infrastruktury odstaveny a veškeré obměňované technologické části ekologicky zlikvidovány.

6.3

Stav technické infrastruktury Detailní popis stavu technické infrastruktury je popsán v rámci oblasti Výzvy č. 8, která se zabývá oblastí Technologických center. Pro oblasti, které jsou řešeny v rámci předmětu této studie, je toto zohledněno v rámci popisu stávajícího stavu v rámci kapitoly č. 3



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

053

7

KAPITOLA 7: TECHNICKÉ ŘEŠENÍ

7.1 7.1.1

Koncept řešení Části I. Výzvy - Spisová služba Obecné předpoklady Vycházíme z předpokladu, že řešení SpS obsahuje funkce systému elektronické spisové služby vyhovující aktuální novele zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a zákonu 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Technické a systémové řešení obecně bude umožňovat: o

o

o

o

provoz elektronické spisové služby splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, pro kraj, provoz elektronické spisové služby splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, pro obce I a II typu které nebudou mít možnost využít přístup do TC obce s rozšířenou působností, a které o zajištění přístupu k elektronické spisové službě prostřednictvím žadatele projeví zájem, provoz hostované elektronické spisové služby splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, pro organizace zřízené nebo založené krajem, provoz elektronické spisové služby splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, na vlastní technologii organizace zřízené nebo zakládané krajem.

Otevřené spisy a dokumenty jsou ukládány elektronickou spisovou službou v negarantovaném úložišti. Velikost negarantovaného úložiště bude záviset na počtu organizací kraje a množství zpracovávaných dokumentů. Po uzavření budou spisy přesouvány ve formě datového balíčku SIP do garantovaného úložiště – krajské digitální spisovny. 7.1.2

Funkční požadavky na vybrané spisové služby V rámci projektu jsou definovány funkční požadavky, které zefektivňující činnosti úřadu, zvyšují komfort koncových uživatelů a mají zejména za následek zkrácení času pro zpracování písemností.

7.1.2.1 Funkční požadavky na rozšíření Spisové služby Šanony Až dosud byly k dispozici spisy jako nejvyšší objekt pro seskupování písemností, zatímco řada organizací používá s výhodou šanony (zejména na větších úřadech). Zavedení šanonů bylo požadováno několika většími zákazníky Galatea. Bude i zde platit princip, že písemnost bude maximálně v jednom spise, zatímco spis může být ve více šanonech. Možnost bude vypínatelná, aby pro menší zákazníky nebyl narušen princip jednoduchosti. Složky spisu Možnost spisy strukturovat složkami, což je potřebné zejména pro větší spisy. Nové kontakty



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

054

Nové kontakty zavedou nad každý kontakt dvě entity: organizace a osoba, takže úřad bude jedna entita, osoba druhá, zároveň budou kontakty jednoduše importovatelné z jiných zdrojů a integrovatelné WS UIRADR. Administrátor kontaktů na profilu Tato úprava umožní, mnohem věší možnost ovlivnění množiny kontaktů pro každou organizaci. Vyčlenění této role pro každou organizaci výrazně zvýší uživatelský komfort. Spisové znaky Až dosud měli uživatelé Galatea k dispozici jednotnou sadu spisových znaků ve smyslu příslušné vyhlášky. To nemuselo vyhovovat a v praxi ani nevyhovovalo některým specifickým organizací. Navržená úprava zahrnuje vytvoření typizovaných sad – spisových plánů a navíc jejich administraci silami každé jednotlivé organizace. Import kontaktů Po aplikaci této úpravy bude možno u každého zákazníka individuálně importovat kontakty (přesně řečeno skupiny kontaktů) z libovolného zdroje dostupného danému zákazníkovi. Šablony Tato výrazná funkcionalita umožní podobně jako třeba makra v MS Word výrazně zkrátit zpracování u písemností určitého typu. Integrace s CzP Bude každému zákazníkovi k dispozici plnohodnotná integrace s pracovištěm CzP včetně přístupu do centrální evidence autorizovaných konverzí. Rezervace neověřeným uživatelem Po zaregistrování návrhu občanovi umožnit zarezervovat si schůzku na úřadu a tím umožnit provést ověření a aktivaci občana až při první návštěvě úřadu. Tím se ušetří jedna samoúčelná cesta na úřad. Aktivace pomocí DS. Kooperace s formulářovými technologiemi a možnost konverze dokumentů Plnohodnotná integrace formulářů Adobe a 602 s přenosem metadat a mapováním metadat z formulářů do ESS a přenosu vyextrahovaného XML do procesní aplikace. 7.1.2.2 Funkční požadavky na Negarantované úložiště dokumentů Otevřené spisy a dokumenty budou ukládány elektronickou spisovou službou v negarantovaném úložišti. Po uzavření jsou spisy přesouvány ve formě datového balíčku do garantovaného úložiště – krajské digitální spisovny. Negarantované úložiště musí splňovat požadavky zákona 499/2004, ve spolupráci se spisovou službou vyhovovat národnímu standardu a zajistit alespoň po dobu 5 let skartační lhůty: o o o

Věrohodnosti, Neporušitelnosti, Čitelnosti,



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

055

o

Možnost organizace dokumentů uspořádání do spisů apod.

Dále předpokládáme, že negarantované úložiště bude založeno na otevřených principech umožňujících: o o o o o o

návrhy a správu procesů, otevřené rozhraní pro systém spisové služby a systémy třetích stran, interaktivní přístup správy dat, vysokou úroveň zabezpečení, kooperaci s formulářovými technologiemi, integraci na systémy autorizační systémy.

Negarantované úložiště bude mít funkcionality Dokumentové knihovny, která umožní řízenou manipulaci s dokumenty včetně komfortních funkcí pro vyhledávání, dotazování a vytváření filtrů pro fulltextové vyhledávání. Subsystém bude umožňovat následující funkcionality: o o o o o 7.1.3

nástroj pro vyhledávání dokumentů, včetně fulltextového vyhledávání a vytváření šablon pro vyhledávání, zabrání ztrátám a poškození dokumentů, verzování dokumentů s možností návratu k předchozím verzím, historie zpracování každého dokumentu, řízená publikace dokumentů.

Poptávka a nabídka

7.1.3.1 Varianty poptávaného řešení, porovnání variant technologických řešení. Pro realizaci projektu přichází v úvahu dvě varianty, které naplní potřebu Plzeňského kraje: 1. Zachování a rozvoj stávajícího systém VIRTUOS, kde stávající řešení bude rozšířeno o požadované nezbytné funkcionality. 2. Pořízení zcela nového systém SpS, který bude zohledňovat stávající informační podporu systém VIRTUOS a bude naplňovat požadavky na rozvoj systému. 7.1.3.1.1 Zachování a rozvoj stávajícího systému VIRTUOS Implementace stávajícího systému el. spisové služby VIRTUOS byla zahájena v roce 2006, kde v první etapě byly do projektu zapojeny města Klatovy a Nýrsko, obec Štěnovice, městská část Plzeň - Doubravka a Krajský úřad Plzeňského kraje. V rámci dalšího rozšiřování je dnes aktuálně do systému připojeno dalších více jak 100 úřadů. Za dobu více jak 4 let se systém VIRTUOS v rámci Plzeňského kraje stal jakousi platformou elektronické komunikace občana s úředníkem. Hlavním cílem projektu bylo zajistit vyšší dostupnost a interaktivnost služeb veřejné správy, samosprávy a relevantních organizací pro veřejnost a podpora volného přístupu veřejnosti k internetu. Dílčí cíle projektu byly založené na zpřístupnění služeb veřejné správy prostřednictvím moderních IKT (informační a komunikační technologie) technologií a souvisejících služeb všem občanům a návštěvníkům měst a obcí jsou definovány takto: o

o

Zkvalitnit a usnadnit komunikaci občanů s úřady a institucemi obcí a kraje vytvořením komunikační platformy občan → úřad, úřad → úřad a úřad → instituce. Zajistit volný přístup veřejnosti k vysokorychlostnímu internetu.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

056

o o o

o

o

o

Zapojit do systému cenově dostupný jednoznačný elektronický identifikační prvek občana. Maximálně podpořit využití elektronické podatelny úřadů pro komunikaci mezi občany a samosprávou. Integrovat elektronické komunikační prostředí s interními informačními systémy jednotlivých úřadů tak, aby bylo dosaženo plnohodnotného procesu vyřízení požadavku v elektronické formě (postupný proces). Realizovat nové interaktivní služby samosprávy pro občany a návštěvníky regionu zejména z pohledu řešení životních situací a informovanosti o stavu jejich vyřízení. Vytvořit kontaktní místa nového typu pro občany. Tato centra v budovách obecních úřadů by se vytvořila plynulou modifikací některých stávajících pracovišť místních úřadů do nové formy bez výraznějších požadavků na nové pracovní síly. Prověřený model komunikace včetně navazujících služeb následně použít pro rozšíření na další oblasti Plzeňského kraje.

Systém el. spisové služby VIRTUOS byl pořízen na základě dotace ze společného regionálního programu, kde přímá investice do implementace systému byla více jak 30 mil. Kč a doba udržitelnosti projektu je do 9. 5. 2011. Zajištění provozu elektronické spisové služby je na základě smluvního vztahu do 28. 2. 2013. S ohledem na aktuální rozšířenost, četnost využití systému v rámci Plzeňského kraje a náklady spojené s vybudováním a provozem systému se jeví varianta optimální. 7.1.3.1.2 Pořízení zcela nového systému SpS Tato varianta předpokládá vybudování zcela nového systému spisové služby, která bude obsahovat: o o o

legislativní požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stávající množinu funkcionalit provozovaného existujícího systému, nové požadavky, které zefektivňující činnosti úřadu, a které vycházejí z aktuálních potřeb koncových uživatelů.

V rámci této varianty je nutné zohlednit fakt, že Plzeňský kraj již provozuje takovýto systém, a že se jedná o systém, který již v kraji významně rozšířen a jakákoliv změna systému bude znamenat nejenom práce spojené se zavedením systému, ale zejména vysoké administrativní činnosti na straně úřadu. Dalším nezanedbatelným aspektem je fakt, že stávající systém podléhá do 9. 5. 2011 nutné udržitelnosti vycházející z projektu SROP („Systém VIRTUOS - systém pro komunikaci občana a místní samosprávy“) na základě, kterého byl pořízen. 7.1.3.2 Doporučená varianta řešení Při hodnocení jednotlivých variant bylo nutné zvážit nejenom investiční a provozní náklady jednotlivých variant, ale i fakt, že Plzeňský kraj již více jak čtyři roky provozuje komplexní systém spisové služby, který využívá 100 úřadů v rámci celého kraje. Náklady spojené se zajištěním implementace a provozem systému jsou více jak 40 mil. Kč a systém podlého do 9. 5. 2011 nutné udržitelnosti vycházející z projektu SROP. V následující tabulce jsou uvedeny výčtem náklady, které jsou spojeny s rozvojem stávajícího systému a zavedením zcela nového systému.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

057

Tabulka č. 7.1 - Náklady spojené s implementací jednotlivých variant Náklady spojené s implementací jednotlivých variant Zachování a rozvoj stávajícího systému VIRTUOS Funkcionality stávajícího systému Nové požadavky

Pořízení zcela nového systému SpS

X X

X

Požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb.

X

Náklady spojené s vypovězením stávajících smluvních vztahů s dodavateli

X

Náklady spojené se změnou u organizací využívající stávající řešení

X

Náklady spojené s nedodržením povinné udržitelnosti

X

Z uvedeného srovnání vyplívá, že zachování a rozvoj stávající již existující spisové služby VIRTUOS je co do rozsahu, tak i náročnosti a s tím spojených nákladů výhodnější než zavádění zcela nového systém. 7.1.3.3 Orientační nabídka na trhu V České republice nejsou k dispozici dostatečně průkazná analytická resp. statistická data dokumentující vývoj informačních technologií na celostátní úrovni a tím méně na regionální úrovni. Z různých již zpracovaných analýz však obecně vyplývá, že Česko je ve srovnání s ostatními státy střední a východní Evropy nejlepší v kvalitě on-line služeb pro podnikatele, prvenství má i v oblasti konektivity a technologické infrastruktury. S ohledem na vybranou variantu „Zachování a rozvoj stávajícího systém VIRTUOS“ byl proveden orientační průzkum cen na jeden den aplikačního rozvoje mezi stávajícími a vybranými potencionálními dodavateli za účel zpracování potřebné ekonomické a finanční analýzy. Tabulka č. 7.2 - Srovnání cen za jeden den aplikačního rozvoje Dodavatel

7.1.4

Autocont

Cena za jeden den aplikačního rozvoje bez DPH 14 400 - 20 000 Kč

Cena za jeden den aplikačního rozvoje s DPH 17 280 – 24 000 Kč

Asseco

11 200 -16 000 Kč

13 440 – 19 200 Kč

PilsCom

9 600 – 11 200 Kč

11 520 – 13 440 Kč

Naplnění požadavků typizovaného projektu Plzeňský kraj již několik let provozuje systém elektronické spisové služby, který vyhovuje požadavkům uvedeným v Typizovaném projektu. Naplnění požadavků na negarantované úložiště je předmětem realizace tohoto projektu a výstupy je budou plně pokrývat. V následující kapitole uvádíme souhrn požadavků z typizovaného projektu, které po realizaci tohoto projektu budou plně pokryty:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

058

 







provoz elektronické spisové služby splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, pro kraj, provoz elektronické spisové služby splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, pro obce I a II typu které nebudou mít možnost využít přístup do TC obce s rozšířenou působností, a které o zajištění přístupu k elektronické spisové službě prostřednictvím žadatele projeví zájem, provoz hostované elektronické spisové služby splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, pro organizace zřízené nebo založené krajem, provoz elektronické spisové služby splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, na vlastní technologii organizace zřízené nebo zakládané krajem, provoz elektronické spisové služby i provoz hostované elektronické spisové služby splňující požadavky dané Národním standardem pro elektronické systémy spisové služby.

Otevřené spisy a dokumenty jsou ukládány elektronickou spisovou službou v negarantovaném úložišti. Elektronická spisová služba zajišťuje příjem dokumentů, přípravu a vyřízení, uložení do negarantovaného úložiště, odesílání a spojování do spisů. V rámci vývoje/nastavení/aktualizace produktu předpokládáme zajištění dvou na sobě nezávislých prostředí: 

produkční a



testovací.

Cílem tohoto rozdělení je logické oddělení produkčního prostředí od testovacího (vývojového/testovacího/akceptačního) a tím eliminace klíčových rizik souvisejících s provozem informačních systémů: 

narušení důvěrnosti dat,



narušení integrity,



narušení dostupnosti.

Přechod mezi testovacím a produkčním prostředím bude podléhat přísným kritériím, které vycházejí ze zavedených interních postupů.

7.2 7.2.1

Koncept řešení Části III. Výzvy - Digitalizace a ukládání Vlastní koncept řešení

7.2.1.1 Návrh a popis architektury řešení 7.2.1.1.1 Digitalizované a uložené dokumenty Pro projekt Národní digitální knihovny (NDA) jsou zmapovány celkem podrobně všechny zdroje (podklady). Digitalizace regionálního charakteru v rámci Plzeňského kraje přímo navazuje na projekt NDA. Digitalizace je chápána jako jeden ze zdrojů digitálních dokumentů, který je nutno uchovávat. Všechny výstupy budou podchyceny v Registru digitalizace. Projekt digitalizace



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

059

na krajské úrovni bude respektovat metodiku digitalizačních pracovišť zpracovanou Národní knihovnou, včetně standardů pro výstupní datové formáty. Předmětem tématu digitalizace dat v oblasti výdajů jsou pak především práce na digitalizace dokumentů. Jde typicky o tyto činnosti:      

Vyhledávání a příprava fondů pro digitalizaci Příprava dokumentů Skenování Popis metadat a vyhledávání informačních zdrojů Práce s OCR Správa provozního úložiště a repozitáře

Výstupem projektu digitalizace je nárůst digitalizovaných dokumentů v kraji minimálně o 20%. Digitalizace bude prováděna formou outsourcingu.

7.2.1.1.2 Parametry mikrofilmování a digitalizace stanovené v rámci státního programu podpory VISK 7 7.2.1.1.2.1 Mikrofilmování 1. Zhotovení archivního negativu na mikrografický neperforovaný jemnozrnný film 35mm/30,5 m. Strany dokumentu mají být při mikrofilmování podloženy kontrastním papírem – černá / bílá. Šíře mezer mezi poli musí být min. 5mm. Dmax se musí pohybovat v rozsahu 0,8 až 1,2 D, rozlišovací schopnost 120 čar na mm a vyšší. Čitelnost všech snímkovaných stran musí odpovídat kvalitě originálního dokumentu. Svitek mikrofilmu musí být na začátku a na konci opatřen zaváděcím proužkem bez záznamů v délce min. 50cm, navinut na cívce a uložen v krabičce z nekyselé lepenky. Na začátku filmu, před prvním snímkem dokumentu, musí být nasnímkovány při shodném faktoru zmenšení jako u snímkovaného dokumentu následující diagnostické předlohy: a. Test chart No. 1 dle normy ISO 4087 b. Test chart No. 2 dle normy ISO 4087 c. Papírové pravítko d. Použitý faktor zmenšení Na začátku filmu musí být nasnímkovány technické předlohy dle normy ISO (symbol „START“, Identifikační předloha, Bibliografická předloha, Obsahová předloha), vytvořené objednatelem nebo zhotovitelem. Technická předloha se zkušebními obrazci musí obsahovat Test Chart ISO No 1 a No 2. Na konci svitku Identifikační předloha a symbol „END“. Na celý svitek mikrofilmu má být použit pokud možno jediný faktor zmenšení, jeho změny je třeba uvést na informační předloze („návěští“). Snímkují se zásadně 2 strany dokumentu na 1 pole mikrofilmu (výjimky v případě velkoformátových anebo atypických dokumentů je nutno předem konzultovat s pracovištěm digitalizace NK ČR). Je-li film lepen, musí být před i za místem spoje prázdná část filmu v délce alespoň 2 polí. Při mikrofilmování dokumentů nesmí dojít k jejich poškození. 2. Zhotovení negativní kopie z archivního negativu na přímo kopírující film (Direct Duplicating Film 35mm/30,5m). Negativní kopie filmu musí naplnit následující požadavky: o Dmax 0,8 až 1,2 (v odůvodněných případech může být vyšší) o Rozlišovací schopnost 120 čar na mm. o Zaváděcí pásy min. 50 cm na začátku i na konci svitku. o Svitek navinut na cívce a uložen v krabičce z nekyselé lepenky.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

060

Čitelnost všech stran dokumentu odpovídající kvalitě originálního dokumentu. 3. Zhotovení pozitivní kopie mikrofilmu z matriční negativní kopie. Hlavním parametrem kvality je čitelnost všech stran dokumentu odpovídající kvalitě originálního dokumentu. Svitek musí být navinut na cívce a uložen v krabičce s dostatečnou životností při opakované manipulaci se svitkem. 4. Příprava dokumentů pro mikrofilmování dle normy ISO 4087: o vytvoření identifikační předlohy, o vytvoření bibliografické předlohy včetně seznamu všech chybějících a poškozených částí, o vytvoření obsahové předlohy, o vytvoření informačních návěští (česky a anglicky) pro chyby ve vazbě, stránkování, dataci, poškozené nebo chybějící předlohy a další nestandardnosti dokumentu. o

7.2.1.1.2.2 Digitalizace 1. Skenování mikrofilmů (negativů i pozitivů, svitků šířky 35 mm, délky 30,5m) nebo skenování v procesu hybridního snímkování. Parametry výsledných zdrojových obrazových souborů obsahující po 1 straně dokumentu se požadují ve formátu JPEG s kompresí 95%, pouze v šedé škále nebo v barvě podle povahy zpracovávaného dokumentu, s rozlišením 300 dpi a vyšším. Zdrojové soubory ve formátu JPEG mohou mít velikost od cca 300 KB až po 7 MB (komprimované). 2. Úprava obrazových souborů - ořez cca 1 mm vně okraje dokumentu, narovnání podle řádků textu. 3. Konverze obrazových souborů z formátu JPEG do vícevrstvého formátu DjVu pomocí software. Document Express with DjVu, Enterprise Edition (firma Lizardtech). 4. Konverze obrazových souborů pomocí OCR do textového formátu s úspěšností rozpoznávání min. 95%. 5. Vytvoření popisných údajů – bibliografických metadat a technických a administrativních metadat (bibliografického záznamu a struktury dokumentu) ve formátu XML podle příslušných DTD (periodika a monografie). Spojení popisných údajů s obrazovými soubory a příp. textovými OCR soubory a vytvoření komplexního dokumentu. Digitální dokument musí obsahovat metadata pro všechny části (strany) dokumentu. Indexní údaje musí odkazovat na správné části dokumentu (např. strana 4 v metadatech musí odpovídat straně 4 v dokumentu). Nezbytnou součást metadat tvoří údaje o chybějících částech dokumentu (strany, čísla, přílohy apod.), nesprávné údaje o stránkování, o dataci a číslování dílčích částí (denních, týdenních, měsíčních výtisků, ročníků apod.). 6. Záznam komplexních dokumentů a) ve formátu DjVu a XML na fyzická média (CD-R, DVD) a/ nebo b) ve formátu DjVu nebo JPEG a XML na výměnný hard disk Digitalizované dokumenty musí být předávány do Národní knihovny ČR v následující definované struktuře, která umožní import do Archivu NK ČR a Systému Kramerius bez další editace:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

061

A) Dodávka (várka) bude rozdělena do dvou složek (složka pro Archiv a složka pro Systém Kramerius) B) Složka pro Archiv bude obsahovat složky pro jednotlivé dokumenty (monografie, ročníky periodik, dle DTD), pojmenované číslem zakázky dodaným NK ČR nebo generovaným systémem RELIEF C) Složka pro Krameria bude obsahovat složky pro jednotlivé dokumenty (monografie, ročníky periodik), které budou pojmenované číslem zakázky dodaným NK ČR nebo generovaným systémem RELIEF D) Archivní složka pro dokument (pojmenovaná číslem zakázky bude obsahovat následující složky a soubory: a. složku jpg (obrazové soubory v kvalitě jpg s prefixem čísla zakázky a pětimístným pořadovým číslem generovaným od čísla 1 do x u dané zakázky a příponou jpg) např. 2100000001.jpg, b. složku jpg_amd (textové soubory obsahující administrativní metadata k obrazovým souborům jpg s identickým pojmenováním, které se doplní písmeny jpg a příponou amd) např. 2100000001amd.jpg, c. složku txt (výstupy OCR ve formátu txt, v kódování UTF-8, s identickým pojmenováním obrazových souborů a příponou txt) např. 2100000001.txt, d. složku txt_amd (textové soubory obsahující administrativní metadata k textovým souborům s identickým pojmenováním, které se doplní písmeny txt a příponou amd) např. 2100000001txt.amd, e. v rootu složky jsou dále  textový soubor popisující strukturu dokumentu (název odvozený od čísla zakázky a shodný s názvem složky, ve které je uložen) např. 21000.xml,  kontrolní součet MD5 pro celou složku daného dokumentu (vč. jpg. jpg.amd, txt, txtamd, xml, administrativních metadat popisujících strukturu dokumentu),  a strukturální administrativní metadata pojmenovaná podle UID konkrétní struktury (m- Monograph, mu – MonographUnit…atd. s příponou amd) např. m_5509b650-98d8-11dc-b271000d606f5dc6.amd. E) Složka dokumentu pro Krameria (pojmenovaná číslem zakázky) bude obsahovat soubory: a. obrazové soubory v kvalitě pro zpřístupnění s pojmenováním identickým jako archivní obrazy a v kvalitě djvu (přípona djvu), b. textové soubory obsahující administrativní metadata k obrazovým souborům djvu s identickým pojmenováním, které se doplní písmeny djvu a příponou amd) např. 2100000001amd.djvu, c. textové soubory* (výstupy OCR ve formátu txt, v kódování UTF-8 s identickým pojmenováním obrazových souborů a příponou txt) např. 2100000001.txt, d. textové soubory* obsahující administrativní metadata k textovým souborům s identickým pojmenováním, které se doplní písmeny txt a příponou amd) např. 2100000001txt.amd, e. textový soubor popisující strukturu dokumentu (název odvozený od čísla zakázky a shodný s názvem složky, ve které je uložen) např. 21000.xml (Upozornění: odkazy na obrazové soubory musí být na djvu!!!),



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

062

f.

strukturální administrativní metadata pojmenovaná podle UID konkrétní struktury (m- Monograph, mu – MonographUnit…atd. S příponou amd) např. m_5509b650-98d8-11dc-b271-000d606f5dc6.amd.

7. Požadavky na kvalitativní parametry: o o o

Při skenování mikrofilmů nesmí dojít k jeho poškození (poškrábání, přetržení). Čitelnost digitálního dokumentu musí odpovídat čitelnosti originální předlohy (knihy nebo mikrofilmu). Členění dokumentu na fyzických médiích musí respektovat přirozené členění původního dokumentu podle časových úseků (rok, pololetí, čtvrtletí, měsíc) nebo podle čísel (např. 1 – 10, 11 – 20, 21-30).

Při zahájení digitalizace je nutné k vyloučení duplicity poskytnout bibliografický záznam na každý reformátovaný titul pro centrální evidenci reformátovaných dokumentů (CZROMM – Czech Register of Microform Masters), při dokončení projektu pak záznam ve formátu MARC 21 (příp. UNIMARC) pro evropskou databázi EROMM (European Register of Microform Masters). Pro evidenci digitalizovaných dokumentů a sledování procesu jejich zpracování slouží REGISTRDIGITALIZACE.CZ. SVK PK má v tomto registru zřízen vlastní účet od června 2010. Pro jednoznačnou identifikaci každého titulu je nutné v případě, že jsou digitalizovány starší periodické dokumenty, zajistit přidělení ISSN prostřednictvím Národní technické knihovny. 7.2.1.1.2.3 Komentář SVK PK má ve svých fondech tyto regionální tituly, které reformátovala na vlastním pracovišti na mikrofilm: Český den(n)ík (1912-1944), Český lev (1870-1872), Nová doba (1898-1945), Plzeňské listy (1875-1911), Plzeňské noviny (1864-1870), Plzeňský obzor (18921911), Posel ode Mže (1848-1849), Satan (1892-1896), Zábavná příloha Plzeňských listů (1892-1895), Žumbera (1892-1895). Financování digitalizace mikrofilmů Český lev, Plzeňské noviny, Posel ode Mže, Satan a Žumbera zajistila NK ČR vlastními náklady a data ve formátu JPEG poskytla SVK PK. V rámci financování z VISK 7 SVK PK dosud digitalizovala z mikrofilmu: Český den(n)ík (1912-1944) a část Plzeňských listů (1875-1905), v roce 2010 žádáno období 1905-1911 a titul Nová doba část 1896-1911 (v roce 2012 bude požadována dotace na digitalizaci Nové doby z let 1912-1945). Přímá digitalizace z tištěného originálu hybridní kamerou hrazená z finančního mechanismu EHP / Norské fondy proběhla v roce 2009 u těchto titulů: Pravda (1945–1989), Nová Pravda (1990–1991) a Deník Nová Pravda (1991–1992). V případě digitalizace z mikrofilmů jsou užity matriční mikrofilmy uložené v depozitech NK ČR, SVK PK má ve svých fondech pouze uživatelské kopie mikrofilmů. V případě přímé digitalizace hybridní kamerou, kdy v rámci jednoho procesu vzniká jak mikrofilm, tak digitální obraz, je nutné tištěné originální dokumenty expedovat do místa digitalizace (v případě titulu Pravda, to byla fa Microna). OCR zajišťuje fa Elsyst Engineering4. Elektronická data jsou majetkem SVK PK. Po obdržení digitálních dat na externím HDD je provedena na severech SVK PK záloha uživatelských kopií (DjVu), OCR (XML) a provozních a popisných metadat (XML). Správu archivních kopií (JPEG) zajišťuje NK ČR na vlastním úložišti. V případě digitalizace z jiných zdrojů než VISK 7 tato archivace na serverech NK ČR již nebude možná. Archivace digitalizovaných dokumentů se bude provádět v rámci TC K popis je uveden v kapitole 7.2.1.1.6 Technologická architektura. V případě financování z Norských fondů byla archivace provedena po dohodě s NK ČR výjimečně též v jejich dig. repozitáři, archivní mikrofilmy byly též uloženy v klimatizovaných depozitech NK ČR. Uživatelské kopie a OCR jsou pro uživatele provozována v síti SVK PK v systému Kramerius v. 3.3.1. (fa Qbizm). Uživatelské kopie jsou generovány v PDF.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

063

Dle dispozic projektu Národní digitální knihovny bude uživatelské DjVu nahrazeno JPEG 2000, archivní formát JPEG nahrazen JPEG 2000. Ceny digitalizace v rámci programu VISK 7 jsou dle platných ceníků zúčastněných firem, zpravidla platí, že jsou výhodnější než ceny digitalizace mimo VISK 7. 7.2.1.1.3 Regionální periodické tituly navržené na digitalizaci Jelikož noviny vydané po roce 1800 jsou považovány odborníky vlivem nezvratných degradujících procesů zaviněných složením papíru a nevhodnou vazbou za nejohroženější část fondů paměťových institucí, byly tyto SVK PK zvoleny přednostně k ochrannému reformátování (mikrofilm a digitalizace), které má zajistit kvalitní ochranu originálního tištěného dokumentu a zejména jeho trvalou náhradu. Několik titulů již SVK PK reformátovala z prostředků programu VISK 7, ale počet takto chráněných dokumentů je stále nedostačující. SVK PK vybrala pro Část III. Výzvy digitalizaci a ukládání ta regionální periodika, která svým obsahem patří k nejžádanějším titulům z fondu knihovny. Specifikace výstupů: o o o o o o

Archivní formát: TIFF rev.6/JP2 (JPEG 2000) – barva, 300 DPI a vyšší Uživatelský formát: JP2 – barva, 300 DPI a vyšší Metadata (XML) OCR v textovém souboru Archivní mikrofilm (bez důvěryhodného úložiště doporučuje NK ČR archivovat kopie na mikrofilmech) Výběr titulů bude koordinován s Registrem digitalizace

Tabulka č. 7.3 – Regionální periodické tituly

Název

Roky

Poznámka

BUFFALO CHIPS

1945-1945

CUE EM

1945-1945

ČESKÁ DEMOKRACIE

1918-1919

dále jako ČESKÝ SMĚR

ČESKÝ KRAJ: orgán České strany agrární

1915-1919

dříve jako ČESKÝ VENKOV, dále jako PLZEŇSKÝ KRAJ

ČESKÝ SMĚR

1920-1935 1937-1940

dříve jako ČESKÁ DEMOKRACIE a NAŠE SNAHY

ČESKÝ VENKOV: orgán České strany agrární pro západní a střední Čechy

1914-1914

dříve jako PLZEŇSKÝ KRAJ, dále jako ČESKÝ KRAJ

ČESKÝ ZÁPAD: ilustrovaný týdenník křesťansko-sociální

1908-1939

DEN: deník československé sociální demokracie

1948-1948

dříve jako NOVÝ DEN

DENÍK PLZEŇSKA: deník Československé

1924-1930

dříve jako NÁŠ CÍL, pokračuje REFORMA, má přílohu NOVÝ



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

064

živnostensko-obchodnické strany

VEČERNÍK

HLAS PLZEŇSKA: orgán čsl. Živnostensko-obchodnické strany

1928-1934

NÁRODNÍ STŘED: ústřední deník Československé živnostenskoobchodnické strany

1932-1934

dříve jako REFORMA, má přílohu NOVÝ VEČERNÍK

NÁŠ CÍL: orgán Československé živnostensko-obchodnické strany

1920-1924

dále jako DENÍK PLZEŇSKA, má přílohu NOVÝ VEČERNÍK

NAŠE SNAHY: list Slovanské strany sociální

1921-1921

NAŠE SNAHY: orgán Národně-sociální strany

1898-[1917?]

NAŠE SNAHY: týdeník čsl. strany národně socialistické

1935-1936

dříve a dále jako ČESKÝ SMĚR

NOVÁ PLZEŇ: časopis věnovaný zábavě a vědění

1884-1885

A4

NOVÉ PLZEŇSKÉ NOVINY

1889-1893

NOVÝ DEN

1945-1948

PLZEŇSKÉ NEZÁVISLÉ LISTY

1899-1905

PLZEŇSKÉ ROZHLEDY

1903-1904

PLZEŇSKÝ KRAJ: agrární list věnovaný zájmům lidu na českém západě

1907-1914

PLZEŇSKÝ KRAJ: obdeník Republikánské strany československého venkova na českém západě

1920-1942

PLZEŇSKÝ VĚSTNÍK: neodvislý politický list svobodomyslný věnovaný zájmům českého lidu v Plzni, okolí a na českém západě

1897-1900

PLZEŇSKÝ SVĚT: jediný ilustrovaný časopis západních Čech

1929-1930

POSEL OD ČERCHOVA: domažlický týdenník pro zájmy politické, obecné a spolkové.

1872-1935

REFORMA: ústřední deník Československé živnostenskoobchodnické strany

1930-1932



dále jako DEN

dále jako ČESKÝ VENKOV

dříve jako DENÍK PLZEŇSKA, má přílohu NOVÝ VEČERNÍK

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

065

ROKYCANSKO: týdeník Okresního národního výboru v Rokycanech

1968-1969

SMĚR: pokrokový list českého západu

1909-1915

STRÁŽ: lidový měsíčník pro západní Čechy

1919-1920

STRÁŽ ČESKÉHO ZÁPADU: krajinský týdeník Československé strany lidové v Plzni

1945-1947

SVOBODNÝ SMĚR: deník Československé strany národně socialistické

1945-1948

TRICOLOR TIMES: XXII corps' news weekly

1945-1945

TÝDEN: list Československé sociálně demokratické strany dělnické

1921-1941

VEČERNÍ PLZEŇ

1968-1970

VĚSTNÍK ÚSTŘEDNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU STATUTÁRNÍHO MĚSTA PLZNĚ A OKRESNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU PLZEŇ-VENKOV

1947-1949

ZÁPADOČESKÝ VEČERNÍK

1938-1939

ZPRÁVY OKRESNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU V PLZNI

dále jako HLAS ROKYCANSKA

1945

7.2.1.1.3.1 Počet stran a cena A3-A2 = 24865 x 6 = 149 190 = 155 000 stran A5-A3 = (124 x 24) + 280 = 3 256 = 4 000 stran Předpokládaná cena digitalizace včetně mikrofilmů, metadat a OCR je 3,5 mil Kč. Tabulka č. 7.4 - Výpočet velikosti digitalizovaného obsahu



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

066

7.2.1.1.4 Dlouhodobé ukládání dokumentů Pro budování digitálního úložiště zaměřeného na dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů se v současnosti ve světě vychází především ze standardu OAIS (Open Archival Information System). Ten specifikuje základní funkční části otevřeného archivu, komunikaci s okolím, procesy a informační model ve formě informačních balíčků přijímaných, poskytovaných a především uložených ve spisovně. Z tohoto modelu vycházíme i při návrhu systému pro dlouhodobé uložení digitálních dokumentů v rámci Technologického centra kraje. Technologie pro provoz systému digitálního úložiště, dlouhodobých úložišť a zpřístupňování informací se neustále mění a je nutné na tyto změny reagovat tak, aby systém zůstal životaschopný. V rámci životního cyklu systému je nezbytné provádět pravidelný dohled nad morálním zastaráváním technického řešení. Je nezbytné mít připravené takové postupy, aby bylo možno dostatečně včas spustit proces obnovy včetně přípravy a finančního zajištění. Model OAIS je všeobecně odbornou veřejností přijímán i pro projekty Národní digitální archiv a Národní digitální knihovna, jejichž realizace se připravuje na celonárodní úrovni (nositeli projektů jsou Národní archiv ČR a Národní knihovna ČR). Oba tyto subjekty se budou dlouhodobě zabývat i činnostmi souvisejícími s „Preservation planning“. Podle názoru autorů této studie by se výstupy z jejich činnosti mohly využít i pro úložiště na krajské úrovni. Obě instituce by tedy měly provádět sledování vývoje, přípravu SW, potřebného pro migraci doslouživších formátů, změny ukládacích technologií a vydávat pokyny a doporučení pro provedení migrací či změny technologie (např. typu média) pro dlouhodobé uložení svých dokumentů. Tyto pokyny by měly být obdobné i pro dlouhodobé uložení na krajské úrovni (KDS). Pokud by byl přijat tento postup „metodického řízení“ z NDA a NDK, mohly by se na krajské úrovni vydané pokyny a doporučení využít. 7.2.1.1.4.1 Úřední dokumenty - KDS Správa úředních dokumentů je stanovena příslušnými legislativními předpisy především zákon č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Novela Archivního zákona předepisuje původcům předávat digitální archiválie po uplynutí skartační lhůty do NDA. Mezinárodní standard OAIS doporučuje vytváření informačních balíčků obsahujících data a metadata. Nesporně nejjednodušším okamžikem pro vytvoření těchto balíčků je okamžik uzavření spisů či dokumentů a jejich výstup ze systému ERMS do KDS, protože v této době lze získat to nejširší množství metadat přímo ze spisové služby. V rámci skartačního řízení se balíčky obsahující spisy či dokumenty určené k archivaci pouze přesunou do NDA. Podobu uložení elektronického dokumentu musí systém elektronické spisovny zajistit ochranu uložených informací před ztrátou, důvěryhodnost uložených informací (nezměněnost a prokazatelnost vzniku v uvedeném čase) a čitelnost uložených informací v budoucnosti. Kromě toho musí elektronická spisovna zajistit i ochranu uložených informací proti neoprávněnému přístupu. Krajská digitální spisovna navazuje na projekty implementace (či rozšíření) elektronické spisové služby u různých subjektů kraje. Propojení elektronických spisových služeb, Krajské digitální spisovny a následně i Národního digitálního archivu ukazuje následující obrázek.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

067

Obr. č. 5 Budoucími původci KDS budou následující subjekty, u nichž vznikají digitální dokumenty: o

o o

o o

orgány Kraje (hejtman, Rada, Zastupitelstvo, Krajský úřad včetně jeho organizačních jednotek). Zdrojem dokumentů jsou členové volených orgánů či zaměstnanci krajského úřadu, Krajem zřízené nebo založené organizace, zrušená nestátní zdravotnická zařízení, převážně v případě úmrtí soukromého lékaře, jehož zdravotní dokumentaci jednotlivých pacientů má kraj povinnost převzít (týká se převážně převzetí elektronické zdravotnické dokumentace soukromých lékařů v případě jejich náhlého úmrtí), obce Kraje, organizace zřízené nebo založené obcemi Kraje.

Do digitální spisovny Kraje se budou dostávat dokumenty převážně z elektronických systémů spisové služby (ERMS) původců. Nebudou to ovšem jediné zdroje elektronických dokumentů. Dalšími zdroji jsou samostatné elektronické agendy, produkující elektronické dokumenty různého typu podle metodik ministerstev. Dnes jsou to především ekonomické evidence (účetnictví), agendy životního prostředí, agendy živnostenských úřadů, agendy grantových agentur, matrika a v budoucnu možná i další Odhadovaný roční přírůstek digitálních dokumentů do KDS činí 2-4 TB dat za kraj ročně. Formáty elektronických dokumentů uložených v KDS musí odpovídat aktuální vyhlášce MV ČR, která určí výstupní formáty systémů spisových služeb. Současná vyhláška č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby stanovuje tyto povolené typy: o

Jako výstupní datový formát statických textových dokumentů a statických kombinovaných textových a obrazových dokumentů se použije:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

068

formát Portable Document Format/Archive (PDF/A, ISO19005) se použije jako výstupní datový formát statických textových dokumentů a statických kombinovaných textových a obrazových dokumentů. Jako výstupní datové formáty statických obrazových dokumentů se použijí:  formát Portable Network Graphics (PNG, ISO/IEC 15948),  formát Tagged Image File Format (TIFF, revize 6 nekomprimovaný),  formát JPEG File Interchange Format (JPEG/JFIF, ISO/IEC 10918). Jako výstupní datové formáty dynamických obrazových dokumentů se použijí:  video programový nástroj pro komprimaci dat (kodek) Moving Picture Experts Group Phase 2 (MPEG-2, ISO/IEC 13818),  video programový nástroj pro komprimaci dat (kodek) Moving Picture Experts Group Phase 1 (MPEG-1, ISO/IEC 11172),  formát Graphics Interchange Format (GIF). Jako výstupní datové formáty zvukových dokumentů se použijí:  zvukový programový nástroj pro komprimaci dat (kodek) MP2 (MPEG1 Audio Layer 2),  zvukový programový nástroj pro komprimaci dat (kodek) MP3 (MPEG1 Audio Layer 3),  formát Waveform audio format (WAV), modulace Pulse-code modulation (PCM). 

o

o

o

7.2.1.1.5 Softwarová architektura KDS a KDR Subsystémy KDS a KDR založené na principech OAIS přistupují k ukládaným dokumentům a spisům jako k balíčkům, obsahujícím předmětná data a současně jejich metadata za účelem dlouhodobého uložení. Podle fáze jejich životního cyklu se jedná o vstupní (SIP), archivní (AIP) a výstupní (DIP) balíčky. Rozhraní pro přístup k těmto systémům je specificky navrženo pro příjem a výdej balíčků v příslušném formátu definovaném na základě standardů. Vzhledem k zajištění bezpečnosti a konzistence uložených dat probíhá příjem dat do úložiště asynchronně v rámci procesu, který se skládá z několika kontrolních a transformačních procedur. Systém digitálního repozitáře i digitální spisovny se skládá z těchto softwarových komponent: Vstupní modul o

Příjem dat

Zajišťuje komunikaci s původcem, autentizaci, autorizaci a uložení přijatých balíčků SIP do pracovního úložiště. Kontrola kvality vstupních dat (kontrola datové struktury, kontrola na obsah škodlivého kódu). Kontroluje formální strukturu balíčků a přítomnost virů a jiného škodlivého obsahu balíčků. V rámci tohoto modulu je zřízena i tzv. karanténní zóna pro zajištění spolehlivosti kontrol. Struktura vstupních SIP balíčků může být doplněna dle příslušné metodiky např. o detailnější data typicky ze životního cyklu dokumentu (např. ve spisové službě). o

Řízení příjmu

Kontrola popisných a technických metadat, kontrola přípustnosti souborových formátů, kontrola struktury balíčku SIP a vzájemného provázání balíčků.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

069

o

Generování balíčků AIP

Automatické doplnění zejména technických metadat, konverze formátů metadat, možnost manuálního doplnění metadat, vstupní migrace formátů včetně generování náhledů pro prezentaci dat archivu v určeném formátu. o

Řízení ukládání

Zajišťuje konzistentní uložení metadat a obsahu archivních balíčků současně do archivního systému, systému správy dat a systému pro přístup.

Obr. č. 6 Modul správy dat o

Evidence číselníků

Zajišťuje ukládání a přístup k číselníkům používaným v rámci vstupní kontroly a vyhledávání. Jedná se zejména o tyto číselníky - původci, klasifikace, povolené souborové formáty, kategorizace dokumentů podle kritérií přístupnosti, požadavků na zachování důvěryhodnosti, doby uložení. o

Evidence přijímaných a uložených balíčků.

Zajišťuje vedení a přístup ke katalogu uložených dokumentů včetně stavu příjmu a uložení. o

Evidence periodické obnovy časových razítek.

Zajišťuje evidenci historie obnovy časových razítek pro jednotlivé balíčky pro trvalé zajištění důvěryhodnosti uloženého obsahu. o

Evidence kontroly konzistence.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

070

Uložení kontrolních součtů jednotlivých uložených balíčků AIP na aplikační úrovni pro účely periodické kontroly konzistence uloženého obsahu nezávisle na vlastnostech použitého archivního úložiště (CAS/NAS). o

Evidence procesů skartace a ukládání.

Informace o stavu skartace a informace o stavu jednotlivých balíčků AIP zařazených do skartačního řízení. Archivní systém Zajišťuje vlastní důvěryhodné uložení obsahu balíčků AIP Je implementováno primárně prostřednictvím technologie CAS (v případě vybraných klasifikací dokumentů v subsystému KDS i technologie NAS). Modul administrace o

Řízení procesu příjmu

Pro administrátora zajišťuje přehled o stavu příjmu balíčků SIP, umožňuje řešení problémů se strukturou a obsahem balíčků při příjmu. o

Řízení procesů migrace

Spouštění migrace souborových formátů v uložených balíčcích a přehled o provedených migracích. o

Řízení procesu časového razítkování.

Kontrola periodické obnovy časových razítek u uložených balíčků, případně i manuální spouštění obnovy razítek. o

Skartační řízení

Příprava návrhu a jeho schvalování, provedení skartace, případně exportu do jiného archivu v definovaném formátu. o

Správa kontroly konzistence

Přehled o průběhu ověřování kontrolních součtů a o nalezených problémech s uložením balíčků AIP. o

Správa číselníků.

Zajišťuje pro administrátory původce a archivu aktualizaci a čtení číselníků používaných v rámci vstupní kontroly a vyhledávání. o

Ukládání transakčních záznamů.

Pro účely auditu zaznamenává veškeré provedené operace nad uloženými balíčky (příjem, kontrola, transformace, ukládání, čtení). Zaznamenané záznamy jsou zároveň ukládány do úložiště ve formě AIP. o

Přístup k transakčním záznamům

Zobrazení transakčních záznamů pro účely auditu. Přístupový modul o

Zabezpečení přístupu a autentizace uživatelů.

Zajištění přístupu uživatelů k uloženým metadatům a dokumentům. o

Autorizace - omezení přístupů na základě klasifikace dokumentu, původce, uživatelských skupin a rolí uživatelů.

Modul povolí přístup ke čtení obsahu nebo metadat podle rolí přihlášeného uživatele a oprávnění příslušného balíčku. Plzeňský kraj 7Odpovídá: Petr Matuš 1


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

071

o o

Vyhledání uložených balíčků na základě zvolených metadat. Zobrazení náhledů a distribuce uložených dokumentů ve formě DIP

Systém umožní výběr dokumentů a jejich zaslání oprávněnému uživateli ve standardizované podobě. o o

Provádění transakčních záznamů o přístupu k jednotlivým uloženým balíčkům Programové rozhraní API na externí portál pro přístup

Systém eviduje veškeré přístupy k uloženým dokumentům a archivuje je. 7.2.1.1.6 Technologická architektura Systém KDS bude využívat HW a SW vybavení nasazené v rámci projektu Technologického centra kraje (TC K). Záložní kopie digitalizovaných dokumentů kulturního dědictví kraje se budou ukládat na diskové prostory TC K. S ohledem na objem uložených dokumentů bude v této Části III. Výzvy Digitalizace a ukládání rozšířena disková kapacita TC K o nezbytné diskové moduly garantovaného úložiště. Rozšíření předpokládá návaznost na projekt Technologického centra, kde rozšíření diskového prostoru musí zohlednit technologie a principy zavedené technologie TC K. V rámci tohoto projektu budou využity následující technologické části TC K: o o o o

o o o

Aplikační servery pro obslužný SW subsystémů KDS a KDR. Databázové servery využívané aplikacemi subsystému KDS a KDR. Úložiště Tier 1 nebo 2 – pracovní prostory serverů a databáze subsystémů KDS a KDR. Úložiště Tier 3 - technologie NAS a CAS (s použitím HSM) pro subsystémy KDS a KDR a KDÚ. Předpokládáme zajištění HA replikací úložiště Tier 3 na dvě geografické lokality. Systém zálohování TC K pro systémy a pracovní prostory serverů a databáze. Síťová infrastruktura TC K a zabezpečení přístupu z Internetu. Autentizace uživatelů.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

072

Obr. č. 7 7.2.1.2 Variantní návrhy technického řešení Jako varianty řešení byly posuzovány dostupné SW technologie DMS renomovaných světových značek. Byly to technologie Microsoft, Oracle, IBM, EMC, OpenText. Uvažované technologie poskytují řešení požadavku na vybudování Krajské digitální spisovny podle doporučení standardu OAIS na dostatečné úrovni. Porovnání technologií je uvedeno v Kapitole 7.2.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení. 7.2.1.3 Naplnění požadavků typizovaného projektu Projekt naplňuje požadavky stanované v typizovaném projektovém záměru „Digitalizace a ukládání“. Dodržení postupů správy úředních dokumentů stanovených příslušnými legislativními předpisy především zákonem č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Požadavek na dlouhodobé zaručené uložení uzavřených spisů původců. Vytvoření mechanismů pro předávání spisů do Národního digitálního archivu. Novela Archivního zákona předepisuje původcům předávat digitální archiválie po uplynutí skartační lhůty do NDA. Systém bude vybudován podle mezinárodního standardu OAIS, včetně doporučení vytváření informačních balíčků obsahujících data a metadata. 7.2.2

Porovnání variant technologických řešení

7.2.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů Pro výběr SW potřebného k uchovávání elektronických dokumentů a záznamů je nutné splnit tyto požadavky: o o

Elektronické dokumenty musí být uloženy v logické, víceúrovňové struktuře Na dokumenty musí být možné aplikovat bezpečnostní politiky



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

073

o o o

o o o

U dokumentů musí být možné nastavovat retenční periody Omezené skupiny uživatelů jako správci dokumentů a záznamů musí mít možnost flexibilně nastavovat pravidla pro správu dokumentů Úložiště elektronických dokumentů a záznamů musí mít certifikaci, která umožní organizaci prokázat soulad s mezinárodními standardy v oblasti správy dokumentů a záznamů Veškeré přístupy musí být auditovatelné Toto řešení musí být schopné zadržet dokumenty a záznamy, které by se mohly stát důkazním materiálem Díky požadavkům na vysokou dostupnost, musí být přístup k dokumentům a záznamům zachován i v případě selhání systému a živelné katastrofy

Řešení garantovaného úložiště musí splňovat požadavky OAIS (Open Archival Information System) přístupu k archivním systémům. Řešení musí být schopno reprezentace OASIS modelu a to jak funkčního tak informačního modelu.

Obr. č. 8 Je vhodné, aby řešení podporovalo CMIS standard pro interoperabilitu systémů. CMIS je technickou specifikací pro komunikaci s úložištěm pomocí základní sady obecných webových služeb (web services). Jako komunikační protokol byl zvolen Simple Access Protocol (SOAP) nebo Representational State Transfer (REST/ATOM). SW splňující potřeby garantovaného úložiště by mělo splňovat či podporovat následující standardy: o o o o

ISO 15489 – jedná se o mezinárodní doporučení pro správu záznamů v libovolném formátu ISO 15801 – Mezinárodní standard pro ukládání digitálních obrazů s ohledem na důvěryhodnost a spolehlivost MoReq1 – Postupy správy elektronických dokumentů a záznamů přijaté Evropskou Unií MoReq2 – Postupy správy elektronických dokumentů a záznamů přijaté Evropskou Unií



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

074

o

U.S. Department of Defense standard DoD 5015.2 – Americká norma, která je akceptována I daleko za hranicemi USA, zabývající se kritérii návrhu aplikačního designu elektronické správy záznamů

Součástí řešení musí být modul zabezpečující práci se záznamy (audit práce se záznamy, řízení přístupových práv, procesy skartace dokumentů atd.) u SW označovaný jako Records management. Tento modul by měl být založen na event-based (generující události) architektuře, tak aby bylo možné detailně auditovat přístupy k informacím. V rámci auditování se předpokládá ukládání minimálně následujících informací: o o o

Kdo proved akci nad záznamem nebo dokumentem Kdy akce byla provedena Jaká akce byla provedena

Pro skartaci dokumentu by mělo být možné definovat workflow, jak je patrné na následujícím obrázku:

Obr. č. 9 Vzhledem k možnostem definice skartace, legal holds, HSM (hierarchical storage management), schvalování, výpůjčky a další je vhodné, aby součástí garantovaného úložiště byl také Business Process Management, který zajistí schvalovací procesy, pozdržení pro právní úkony, přesun na pomalejší media v rámci Tier 3. Garantované úložiště V rámci doporučení na HW by mělo datové úložiště splňovat následující parametry: o

o o

o o

Ukládání dat řešit prostřednictvím NAS (Networked Attached Storage) popř. SAN (Storage Area Network), s implementovanou TIER architekturou a HSM (Hierarchical Storage Management) designem. Produkční data ukládat na TIER 0 na rychlé FC disky (nebo rychlejší) diskového úložiště (např. rychlost pro 4KB bloky alespoň 60 tis. IOPS pro RAID 6, R/W sekvenčně). TIER 1 – v rámci stejného diskového pole budou ukládána data z ostatních aplikací, uživatelských file sharů apod. (např. na SATA disky). Data, která jsou využívána pouze periodicky, budou ukládána na TIER 2 v rámci Content Addressed Storage popř. obdobném. Toto úložiště, kromě archivních účelů, plní i úlohu tzv. trusted úložiště. Záloha dat bude prováděna na typicky virtuální páskovou knihovnu buď pomocí zálohovacího SW anebo v rámci řízení toku dat HSM enginem. Politika ukládání dat je řízena externím zařízením – HSM engine



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

075

o o

Celé řešení je postaveno jako HA – všechny klíčové komponenty jsou redundantní. Klíčové komponenty systému pro ukládání dat budou řešeny jako redundantní.

Podle posledních analýz trhu od renomované společnosti Gartner byly zvažovány řešení pro garantované úložiště od společností IBM, EMC, Oracle. V oblasti ECM a Records Managementu má nejvíce implementovaných řešení společnost IBM a to ve všech odvětvích (cca 50 zákazníků v rámci ČR).

Obr. č. 10 Při posuzování nabídek jsme zohledňovali požadované vlastnosti a velikost implementace systému. Tabulka č. 7.5 - Průměrná cenová hladina technologií pro organizaci ve velikosti krajských úřadů Dodavatel

Microsoft

Records Management, Content Management, BPM (v případě kdy není k dispozici modul Records Management je cena označena hvězdičkou) Nesplňuje požadavky na garantované úložiště

Oracle

19 000 000 Kč

IBM

17 000 000 Kč

ECM

22 000 000 Kč *

OpeText

21 000 000 Kč

7.2.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení 

V následující tabulce bude shrnuto řešení jednotlivých dodavatelů z komplexního pohledu napříč těmito třemi komponentami:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

076

Tabulka č. 7.6 Dodavatel Microsoft

Charakteristika Cenově nejdostupnější řešení s velmi omezenou funkcionalitou v oblasti ECM a nedostatečnou podporou records managementu. Vzhledem k požadovanému použití řešení společnosti Microsoft není vhodné.

Oracle

Produkty poskytují standard v rámci jednotlivých komponent řešení je, ale především v porovnání s produkty společností IBM, IMC a OpenText na horší úrovni.

IBM

Produkty poskytují velmi vysoký standard jak v oblasti jednotlivých komponent, tak v podpoře Records Managementu. Řešení je možné jednoduše rozšířit o email management integraci se systémem jako je SAP atd.

EMC

Produkty poskytují velmi vysoký standard jak v oblasti DMS komponent, modul records managementu není k dispozici. Vzhledem k požadovanému použití řešení společnosti EMC není vhodné.

OpenText

Produkty poskytují velmi vysoký standard jak v oblasti jednotlivých komponent, tak v podpoře Records Managementu – nejsou k dispozici všechny požadované certifikace pro ECM řešení požadované Garantovaným úložištěm. Řešení je možné jednoduše rozšířit o integraci systému SAP.

7.2.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik Uvažované řešení je ovlivněno obvyklými postupy a standardy, které souvisí s pořízením a implementací daného technologického řešení. Z navrženého řešení nevyplývají žádná zvláštní technologická ani bezpečnostní rizika. Přesné požadavky z pohledu eliminace bezpečnostních rizik budou detailně stanoveny v rámci Zadávací dokumentace příslušné veřejné zakázky. 7.2.3

Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace

7.2.3.1 Specifikace zadání technického řešení Při specifikaci technického zadání budeme zohledňovat vazbu na jiné a navazující projekty, hlavně Technologické centrum Kaje, dále budeme vycházet z dokumentu ICT koncept Plzeňského kraje a dalších analýz, které jsou relevantní pro danou oblast. 7.2.3.2 Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu Navrhované řešení musí zohledňovat implementační a technologické standardy, které jsou používány v rámci Plzeňského kraje, zejména pak technické a technologické, včetně vedení projektů podle projektové metodologie, používané v rámci Plzeňského kraje. Předpokládáme, že projekt bude rozdělen do několika projektových fází s předem definovaným rozsahem dané fáze, budou definovány vstupy a výstupy dané fáze, milníky apod. Přesné požadavky na implementaci budou součástí Zadávací dokumentace v rámci příslušné veřejné zakázky. 7.2.4

Provozní zajištění projektu

7.2.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické a materiálové toky v této Části III. Výzvy neuvažujeme a nezohledňujeme, neboť řešení je v rovině software a proto nemá žádnou přímou spotřebu materiálu a energie.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

077

Případné energetické a materiálové požadavky jsou zohledněny a řešeny v rámci Projektu Technologické centrum kraje.

7.2.4.2 Záruky a servis Předpokládáme, že v rámci veřejných zakázek budeme požadovat rozšířenou záruku z obvyklých 2 let na tři roky od předání akceptovaného řešení do produktivního provozu. Následný pozáruční servis budeme realizovat dodavatelsky, za podmínek stanovených v rámci veřejné zakázky na dodávku systému. Hlavní podmínkou v době záručního i pozáručního servisu bude dodržení doby odezvy na servisní požadavek, na garantovanou dostupnost a odezvu systému, které stanoveny na základě požadavků předpokládaných uživatelů, včetně zohlednění vazby na cenu požadované servisní služby. 7.2.4.3 Údržba a nákladovost oprav Požadavek na údržbu a nákladovost opravy bude řešený v souladu s předchozí kapitolou Záruky a servis.

7.2.4.4 Údaje o životnostech jednotlivých zařízení Životnost v této Části III. Výzvy neuvažujeme a nezohledňujeme, neboť řešení je v rovině software a proto nemá žádné opotřebení. Jedinou omezující podmínkou je morální životnost řešení, která se v této skupině technologií předpokládá minimálně 8 – 10 let, což plně pokrývá plánovanou dobu Implementační fáze a celou dobu udržitelnosti. Případné údaje o životnosti HW, na kterém bude tato Část III. Výzvy provozována, jsou zohledněny a řešeny v rámci oblasti Technologické centrum kraje.

7.2.4.5 Údaje o provozním zajištění SW Požadavky na provozní zajištění SW budou řešeny v souladu s kapitolou Záruky a servis. Provozní zajištění vychází z obvyklých pravidel užívání SW, dokumentu ICT koncept a zvyklostních požadavků uživatelů IS Plzeňského kraje. V rámci vývoje/nastavení/aktualizace produktu předpokládáme zajištění dvou na sobě nezávislých prostředí: 

produkční a



testovací.












Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

078

7.2.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení Jelikož se jedná o SW aplikace, nepředpokládáme změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení. Případné materiálové a fyzické opotřebení bude zohledněno v rámci Projektu Technologického centra kraje.

7.3 7.3.1

Koncept řešení Části IV. Výzvy - Integrace kraje Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav Na začátku realizace projektu bude provedena detailní analýza a zmapování interních systémů Plzeňského kraje ve vazbě na systémy státní správy. Integrační rozhraní mezi těmito systémy je nutno detailně analyzovat s ohledem a ve vazbě s dalšími projekty a projektovými žádostmi, které jsou v současné době zpracovávány v rámci Plzeňského kraje. Výstupy a závěry této analýzy současného stavu budou zohledněny v řešení spojeném v rámci projektu integrace.

7.3.2

WEB Portál KUPK

7.3.2.1 Vlastní koncept řešení 7.3.2.1.1 Návrh a popis architektury Pro řešení web portálu jsou klíčové následující požadavky:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

079

7.3.2.1.1.1.1 Kvalitní obsah Web by měl obsahovat dostatek aktuálních textových i grafických informací, které věrohodným a optimálním způsobem popisují téma celého webu, obsahují dostatek konkrétních údajů, které budou určitě návštěvníci a potencionální zákazníci hledat. Mějme stále na zřeteli, že návštěvníci webu hledají informace. Když je nenajdou, odcházejí jinam. Proto není dobré na informacích šetřit. Dáte-li na web o pár stránek informací navíc, jsou náklady menší, než ušlé tržby ze zákazníků, kteří odešli z webu, protože nenašli to, co hledali. 7.3.2.1.1.1.2 Optimální informační architektura Pod pojmem informační architektura si lze představit celkové řešení webu z hlediska logičnosti uspořádání a návazností publikovaných informací tak, aby byly co nejrychleji přístupné a navigace mezi nimi byla přehledná a intuitivní. Důležitost a význam informační architektury roste s velikostí a rozsáhlostí webových stránek. I když budete mít web naplněn kvalitními informacemi, ale informační architektura bude podceněna, návštěvníci budou zmateni a s největší pravděpodobností se na webu dlouho nepobudou. Vhodně pojmenovávané odkazy, optimální poměr mezi grafikou a textem, uspořádání informací od obecných k detailním tím dosáhneme u webu tolik potřebnou přehlednost, přístupnost, použitelnost, snadnost údržby a předpoklad pro kvalitní optimalizaci pro vyhledávače. 7.3.2.1.1.1.3 Provedení webu podle "webových standardů" Webové standardy jsou normy, které jsou používány při výrobě webu. Nebudou-li dodrženy, váš web bude mít celou řadu handicapů. To váš web znevýhodní natolik, že nemusí být na internetu vůbec vidět, nebo z něj budou návštěvníci doslova utíkat. Když bude však web vytvořen podle webových standardů (HTML, XHTML, XML, CSS atd.), bude charakterizován následujícími vlastnostmi: 

kvalitní kód = správně nastavený předpis pro zobrazování písma,



oddělení formy od obsahu = dokument je potřeba sestavit tak, aby si i při vypnuté grafice, stylech či obrázcích zachoval svoji strukturu, srozumitelnost, sled informací i všechny důležité odkazy,



přístupnost pro uživatele - má-li být web dobře přístupný pro maximum uživatelů internetu, je nutné pamatovat na celou řadu nezbytných opatření jako je: o o o o o o

používání atributu "alt" u všech popisných obrázků, deklarovaní písma na stránkách v relativních jednotkách, použití navigace bez zbytečných návratů s možností nezávislého přechodu po stránkách na jednotlivých informačních úrovních webu a vždy zajistit návrat na hlavní stránku z kteréhokoliv místa webu, formuláře a tabulky definovat s využitím kaskádových stylů, použít přiměřený počet barev textu i pozadí s dodržením dostatečného barevného jasu a kontrastu, používání popisků pro všechny odkazy,



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

080



přístupnost pro zařízení - pokud chceme dosáhnout toho, že bude náš web přístupný maximálnímu počtu zařízení, s jejichž pomocí uživatelé internetu prohlížejí webové stránky, je nutné při výrobě webu provést následující opatření: o o o o o o o



základní použitelnost - pro zabezpečení základní použitelnosti webu je nezbytné vytvořit obsah jednotlivých stránek webu tak, aby byly splněny následující nezbytnosti: o o o o o o o o



optimalizovat kód webu tak, aby byl v dostatečné míře funkční v moderních i starších prohlížečích, napsat obsah webu tak, aby byl přístupný při vypnutých či prohlížečem nepodporovaných kaskádových stylech (CSS), napsat obsah webu tak, aby byl přístupný i s vypnutými či nepodporovanými obrázky, zabezpečit, aby web byl použitelný pro textový prohlížeč internetových stránek, umožnit korektní vytištění na tiskárně, zpřístupnit alternativu obsahu pro správné zobrazení na PDA zařízeních, doplnit obsah stránek webu o detailní metadata pro optimální načítání a indexaci v internetových vyhledávačích,

jednotlivé stránky i celkově celý web by měly mít jasnou vizuální hierarchii, z různě velkých nadpisů, by měl být jasně zřetelný význam jednotlivých částí textů, každá stránka by měla mít jednoduše pochopitelnou navigaci a všechny odkazy funkční, použitá navigace na celém webu by měla být konzistentní, účelná, rychlá a na obvyklých místech, na každé stránce by neměl chybět odkaz na hlavní stránku webu, odkazy by měly být textové, podtržené /nebo jinak odlišené od ostatního textu/ musí být na první pohled zřejmé, že se jedná o odkaz, navštívené odkazy by měly být označeny odlišnou barvou, na jednotlivých stránkách webu by měl být použít vhodný jazyk, tj. volíme slovní zásobu i ostatní výrazové prostředky tak, aby odpovídaly nejen oboru a tématu webu, ale i úrovni cílové skupiny potenciálních návštěvníků webu, každý web by měl obsahovat kontaktní stránku a mapu webu, tyto by měly být snadno k nalezení, pokud sestavíte rozsáhlý web, je velmi vhodné /až nezbytné/ umožnit návštěvníkům rychlé lokální vyhledávání,

snadná správa webu - při výrobě webu je vždy vhodné předpokládat, že práce na webu není ukončena, protože po určité době provozu, vznikne potřeba web upravovat, aktualizovat nebo rozšiřovat. Proto je potřeba vytvořit strukturu obsahu tak, aby bylo možné snadno a rychle obměňovat starší údaje. Při úpravách by neměla utrpět použitelnost ani viditelnost ve vyhledávačích. Pro efektivní správu internetových stránek je vhodné mít vyřešenou chybovou stránku, která je funkční z kterékoliv úrovně webu.

Navržené řešení bude technologicky postaveno na současném technologickém řešení tak, aby v rámci Plzeňského kraje byla zajištěna kontinuita z pohledu dalšího rozvoje a správy aplikací. Řešení je postaveno na technologické platformě od společnosti Microsoft s použitím technologií na bázi .NET Plánované řešení nového web portálu KUPK splňuje technické a technologické podmínky z pohledu nastavení přístupového oprávnění uživatelů, z pohledu výkonu systému, ale i vazby na systémy ISVS. A detailněji bude specifikováno v rámci úvodní analýzy, Integrace se systémy ISVS bude realizováno na úrovni integračních služeb tzv. webových služeb (web services- viz 7.6)



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

081

7.3.2.1.2 Variantní návrhy technického řešení – HW/SW/data V rámci navrženého řešení nepředpokládáme technologickou obměnu, ale pouze obměnu vnějšího designe portálu, tj. grafické a funkční uspořádání, odkazy apod. budou obměněny, použitá technologie zůstane identická. Navržené řešení bude technologicky postaveno na současném technologickém řešení od společnosti Microsoft, tj. je postaveno na technologické platformě od společnosti Microsoft s použitím technologií na bázi .NET, aby v rámci Plzeňského kraje byla zajištěna kontinuita z pohledu dalšího rozvoje a správy aplikací. Rozsah řešení a specifikace technologií bude předmětem detailní analýzy. 7.3.2.1.3 Naplnění požadavků typizovaného projektu Nový WEB portál Plzeňského kraje umožní realizovat požadavek specifikovaný v rámci Výzvy č. 8 na integraci systémů s ISVS, zejména pak se jedná o integraci se systémy eGoverment, ePUSA a Základní registry aj. Cílem je minimalizovat množství duplicitních a manuálně vkládaných údajů do systému, zajistit jednotné technologické prostředí fungující na základě stanovených a definovaných standardů. 7.3.2.2 Porovnání variant technologických řešení 7.3.2.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů Při posuzování nabídek jednotlivých dodavatelů jsme zohledňovali skutečnost, že se nejedná o výměnu technologie webového portálu, ale rozšíření stávajícího webového portálu tak, aby splňoval požadavky na integraci s ISVS. Z těchto důvodů jsme posuzovali nabídky s ohledem na cenu, návrh způsobu provedení rozšíření stávajícího systému, nikoliv srovnání technických vlastností, parametrů nabízeného řešení apod. Detaily, požadavky a specifikace bude součástí detailní analýzy. Výstupy z této analýzy budou zároveň i vstupem do zadávací dokumentace poptávkového řízení.

7.3.2.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení Zvažované varianty, které jsme uvažovali, se převážně orientovaly na cenu, implementační postup, nikoliv však v rovině technologické, neboť se jedná o rozšíření stávajícího systému provozovaného v rámci Plzeňského kraje. Z těchto důvodů bylo kritérium ceny kritériem s nejvyšší váhou.

7.3.2.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik Uvažované řešení vychází z kombinace standardů obvykle užívaných v rámci daného technologického řešení a na úrovni systémové administrace daného řešení. Přesné požadavky z pohledu bezpečnostních rizik budou detailně stanoveny na základě analýzy. 7.3.2.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace 7.3.2.3.1 Specifikace zadání technického řešení Při specifikaci technického zadání budeme zohledňovat vazbu na jiné a navazující projekty, např. Technologické centra apod., dále budeme vycházet z dokumentu ICT koncept Plzeňského kraje a dalších analýz, které jsou relevantní pro danou oblast.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

082

7.3.2.3.2 Požadavky na implementaci Navrhované řešení musí zohledňovat implementační a technologické standardy, které jsou používány v rámci Plzeňského kraje, zejména pak technické a technologické, včetně vedení projektů podle projektové metodologie, používané v rámci Plzeňského kraje. Předpokládáme, že projekt bude rozdělen do několika projektových fází s předem definovaným rozsahem dané fáze, budou definovány vstupy a výstupy dané fáze, milníky apod. Přesné požadavky na implementaci budou součástí předmětu poptávky v rámci příslušné veřejné zakázky. 7.3.2.4 Provozní zajištění projektu 7.3.2.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické a materiálové toky v této fázi neuvažujeme a nezohledňujeme, neboť řešení je v rovině SW, tzn. provozu služby. Případné energetické a materiálové požadavky jsou zohledněny a řešeny v rámci oblasti Technologického centra. 7.3.2.4.2 Záruky a servis Požadavek na dostupnost systému a služby, rozsah a způsob záruky bude řešený na základě vstupní analýzy, které je jedním z mandatorních výstupů Části IV. Výzvy Integrace. Dostupnost služby, odezva servisu, apod. budou vycházet a zohledňovat požadavky jednotlivých uživatelů, požadavek na garantovanou dostupnost a odezvu systému, včetně i zohlednění vazby na cenu požadované služby. Předpokládáme, že v rámci veřejné zakázky budeme požadovat rozšířenou záruku, tzn. záruku do roku 2013 v rámci nabízeného řešení jako tzv.“rozšířenou záruku“. Záruční podmínka po celou dobu udržitelnosti projektu budou stanoveny na základě požadavků jednotlivých uživatelů a provozovatelů příslušné služby. Náklady spojené se zárukou po dobu udržitelnosti projektu budou kryty v rámci rozpočtu KUPK. 7.3.2.4.3 Údržby a nákladovost oprav Požadavek na údržbu a nákladovost opravy bude řešený v souladu s kapitolou 7.3.4.1.2 odrážka Záruky a servis. 7.3.2.4.4 Údaje o životnostech jednotlivých zařízení V rámci Části IV. Výzvy Integrace předpokládáme, že budeme využívat pouze SW řešení, tj. řešení formou služby provozované v rámci příslušného HW. Životnost jednotlivých zařízení, je řešeno v rámci oblasti Technologického centra.

7.3.2.4.5 Údaje o provozním zajištění SW Požadavky na provozní zajištění SW bude řešený v souladu s kapitolou 7.3.4.1.2 odrážka Záruky a servis. Pokladem pro stanovení těchto požadavků budeme řešit na základě požadavků uživatelů a v souladu se stávající strategií a požadavky na SW zajištění stávajícího SW, který je provozován v rámci Plzeňského kraje. V rámci vývoje/nastavení/aktualizace produktu předpokládáme zajištění dvou na sobě nezávislých prostředí: 

produkční a



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

083



testovací.










7.3.2.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení Jelikož se jedná o aplikace, tj. SW, nepředpokládáme změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení. Materiálové a fyzické opotřebení bude zohledněno v rámci oblasti Technologického centra.

7.3.3

Integrace ERP systému

7.3.3.1 Vlastní koncept řešení 7.3.3.1.1 Návrh a popis architektury řešení Integrace ERP systému se bude skládat ze dvou klíčových částí. Jejich realizace umožní splnit základní předpoklad, který je předmětem projektu „Vnitřní integrace úřadu na systémy ISVS“. Rozšíření služeb ERP systému v rámci KUPK ERP systém v prostředí KUPK představuje integrovaný systém řízení zdrojů obsahující součásti: •

MS Dynamics NAV – pro vedení účetnictví,

•

Rozpočet – pro sestavení rozpočtu, sledování a hlídání disponibility rozpočtu a výkaznictví,

•

AGENDIO – agendový systém,

•

ESP – centrální evidence subjektů,

•

ENO – evidence majetkových objektů a nakládání s nimi,



elektronické zpracování dotací.

V rámci KUPK je v projektu „Vnitřní integrace úřadu na systémy ISVS“ v oblasti ERP záměrem poskytnout služby a funkcionalitu provozovaného informačního systému úřadům a organizacím, které jsou zřizovány a spravovány v rámci Plzeňského kraje a to formou hostovaného řešení provozovaného v rámci infrastruktury krajského úřadu. Součástí je provedení integrace v oblasti reportingu a výkaznictví, kdy takto spravované a evidované údaje umožní jednodušší a efektivnější proces sběru dat, následného výkaznictví a odesílání směrem k systému CSUIS (centrální systém účetních informací státu). A to jak z pohledu tzv. „čistoty“ dat a informací, rychlosti tak i kvality dat. Rozšířena bude integrace uvnitř ERP systému a také integrace ERP systému do IS KUPK, zejména pak Plzeňský kraj 8Odpovídá: Petr Matuš 4


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

084

integrace se spisovou službou a integrace kompetenčního centra (systému EOS) směrem k ERP systému. Výhodou takovéhoto řešení bude především jednotné prostředí spravované v rámci jednotné infrastruktury krajského úřadu, velmi snadný přístup k datům zřizovaných organizací, jejich sběr a kontrola a v neposlední řadě také možnost definovat jednotnou metodiku účtování pro jednotlivé zřizované organizace. Rozsah služeb, seznam úřadů a organizací které jsou zřizovány a spravovány v rámci Plzeňského kraje, budou předmětem detailní analýzy. Rozšíření (upgrade) ERP systému v rámci KUPK Stávající systém kapacitně, licenčně (počtem uživatelů, kteří jsou součástí stávající licence) neumožňuje pokrýt požadavky na funkcionalitu a záměry specifikované v kapitole 7.4.1. Z těchto důvodů je zcela nezbytné provést posílení funkcionality stávajícího ERP systému. Zároveň je potřeba provést upgrade ERP systému na novou verzi. Rozsah, posílení funkcionality, dokup licencí a odpovídající podpory ze strany dodavatele SW bude předmětem analýzy. Navrhované řešení bude zohledňovat požadavky na efektivně vynaložené investice. 7.3.3.1.2 Variantní návrhy technického řešení V rámci realizace Rozšíření služeb ERP systému předpokládáme pouze rozšíření stávajícího ERP systému o další služby a požadavky, které souvisí s agendou a činností organizaci a obcí, které jsou zřizovány a spravovány v rámci Plzeňského kraje. Řešení je postaveno na stávajícím řešení Navision od společnosti Microsoft, které bude rozšířeno o požadavky na funkčnost/funkcionalitu příslušných organizací a obcí, které jsou zřizovány a řízeny v rámci Plzeňského kraje. Obměnu ERP systému s této fázi projektu neuvažujeme, neboť stávající řešení zcela splňuje požadavky na technologii, funkčnost a funkcionalitu. Rozšíření stávající řešení ERP systému minimalizuje vícenáklady spojené s administrací a správou několika technologicky různých systémů, ale „podobných“ z pohledu funkčnosti a funkcionality. 7.3.3.1.3 Naplnění požadavků typizovaného projektu Rozšíření stávajícího ERP systému na obce a organizace zřizované a provozované v rámci Plzeňského kraje umožní naplnit požadavek spojený s „Autorizací konkrétního úředníka“. Agenda, která je v současné době ve velké míře provozována decentralizovaně, tak tímto krokem dojde k její centralizaci. Dalším krokem je minimalizace činností a aktivit, které jsou vykonávány duplicitně. Centralizací lze docílit snížení zátěže tímto způsobené, zastupitelnost, centralizace apod. 7.3.3.2 Porovnání variant technologických řešení 7.3.3.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů Při posuzování nabídek jednotlivých dodavatelů jsme zohledňovali skutečnost, že se nejedná o výměnu systému ERP, ale rozšíření stávajícího systému ERP, který je již provozován v rámci Plzeňského kraje. Z těchto důvodů jsme posuzovali nabídky s ohledem na cenu, návrh způsobu provedení rozšíření stávajícího systému, nikoliv srovnání technických vlastností, parametrů nabízeného řešení apod.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

085

Detaily, požadavky a specifikace bude součástí detailní analýzy. Výstupy z této analýzy budou zároveň i vstupem do zadávací dokumentace poptávkového řízení. 7.3.3.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení Zvažované varianty, které jsme uvažovali, se převážně orientovaly na cenu, implementační postup, nikoliv však v rovině technologické, neboť se jedná o rozšíření stávajícího systému provozovaného v rámci Plzeňského kraje. Z těchto důvodů bylo kritérium ceny kritériem s nejvyšší váhou.

7.3.3.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik Uvažované řešení vychází z kombinace standardů obvykle užívaných v rámci daného technologického řešení a na úrovni systémové administrace daného řešení. Přesné požadavky z pohledu bezpečnostních rizik budou detailně stanoveny na základě analýzy. 7.3.3.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace 7.3.3.3.1 Specifikace zadání technického řešení Při specifikaci technického zadání budeme zohledňovat vazbu na jiné a navazující projekty, např. Technologické centra apod., dále budeme vycházet z dokumentu ICT koncept Plzeňského kraje a dalších analýz, které jsou relevantní pro danou oblast.

7.3.3.3.2 Požadavky na implementaci Navrhované řešení musí zohledňovat implementační a technologické standardy, které jsou používány v rámci Plzeňského kraje, zejména pak technické a technologické, včetně vedení projektů podle projektové metodologie, používané v rámci Plzeňského kraje. Předpokládáme, že projekt bude rozdělen do několika projektových fází s předem definovaným rozsahem dané fáze, budou definovány vstupy a výstupy dané fáze, milníky apod. Přesné požadavky na implementaci budou součástí předmětu poptávky v rámci příslušné veřejné zakázky.

7.3.3.4 Provozní zajištění projektu 7.3.3.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické a materiálové toky v této fázi neuvažujeme a nezohledňujeme, neboť řešení je v rovině SW, tzn. provozu služby. Případné energetické a materiálové požadavky jsou zohledněny a řešeny v rámci oblasti Technologického centra. 7.3.3.4.2 Záruky a servis Požadavek na dostupnost systému a služby, rozsah a způsob záruky bude řešený na základě vstupní analýzy, které je jedním z mandatorních výstupů Části IV. Výzvy Integrace. Dostupnost služby, odezva servisu, apod. budou vycházet a zohledňovat požadavky jednotlivých uživatelů, požadavek na garantovanou dostupnost a odezvu systému, včetně i zohlednění vazby na cenu požadované služby. Předpokládáme, že v rámci veřejné zakázky budeme požadovat rozšířenou záruku, tzn. záruku do roku 2013 v rámci nabízeného řešení jako tzv.“rozšířenou záruku“. Plzeňský kraj 8Odpovídá: Petr Matuš 6


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

086

Záruční podmínka po celou dobu udržitelnosti projektu budou stanoveny na základě požadavků jednotlivých uživatelů a provozovatelů příslušné služby. Náklady spojené se zárukou po dobu udržitelnosti projektu budou kryty v rámci rozpočtu KUPK. 7.3.3.4.3 Údržby a nákladovost oprav Požadavek na údržbu a nákladovost opravy bude řešený v souladu s kapitolou 7.3.5.1.2 odrážka Záruky a servis.

7.3.3.4.4 Údaje o životnostech jednotlivých zařízení V rámci Části IV. Výzvy Integrace předpokládáme, že budeme využívat pouze SW řešení, tj. řešení formou služby provozované v rámci příslušného HW. Životnost jednotlivých zařízení je řešena v rámci oblasti Technologického centra.


produkční a



testovací.











7.3.4

Systém oběhu finančních dokladů, obecná workflow a helpdesk

7.3.4.1 Vlastní koncept řešení 7.3.4.1.1 Návrh a popis architektury řešení V současné době je systém na oběh finančních dokladů a helpdesk provozován pouze v rámci KUPK a bez vazby na úřady a organizace zřizované a spravované v rámci Plzeňského kraje. Plzeňský kraj 8Odpovídá: Petr Matuš 7


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

087

V rámci projektu „Vnitřní integrace úřadu na systémy ISVS“ je zámysl rozšířit stávající funkcionalitu systému na oběh finančních dokladů, obecných schvalovacích procesů, nastavení workflow a řešení heldesku i na úřady a organizace zřizované a spravované v rámci Plzeňského kraje. Navrhované řešení umožní integraci v oblasti reportingu a výkaznictví, kdy takto spravované a evidované údaje zjednoduší a proces výkaznictví bude efektivnější. A to jak z pohledu tzv. „čistoty“ dat a informací, rychlosti a kvality dat. Řešení obecného nástroje pro jednotlivé schvalovací procesy a helpdesku nastaví jasná pravidla dle jednotlivých směrnic organizací či provozních potřeb a využije dohodnutých termínů (SLA, eskalace atd.). Pokud jednotlivá hlášení budou mít vazbu na řešení v rámci KÚPK, přes zdokumentované rozhraní tyto aplikace budou mezi s sebou obousměrně komunikovat. Rozsah služeb, seznam úřadů a organizací které jsou zřizovány a spravovány v rámci Plzeňského kraje, budou předmětem detailní analýzy. Součástí analýzy bude i odhad rozsahu nutného rozšíření stávající infrastruktury a případného upgrade stávajícího HW. 7.3.4.1.2 Variantní návrhy technického řešení V současné době slouží systém Agendio k evidenci agendy, která je spojená se sledováním agendových a správních agent, pohybu finančních dokladů apod. Z těchto důvodů uvažujeme jako technické řešení rozšíření současného řešení i na agendy a činnosti spojené s procesy a postupy v obcích a organizacích zřizovaných a spravovaných v rámci Plzeňského kraje. Preferované řešení upgrade stávajícího systému zohledňuje procesy spojené s ochranou investic, kontinuální rozvoj stávajícího řešení, včetně procesů spojených se správou a administrací daného řešení. 7.3.4.1.3 Naplnění požadavků typizovaného projektu Při dosažení cílů stanovených v této oblasti integrace budou naplněny cíle spojené s vnitřní integrací úřadu a systémů, zlepší se dohledatelnost, průkaznost a centralizace informací a operací a oběhu dokumentů a dokladů, včetně požadavku na autorizaci úředníka.

7.3.4.2 Porovnání variant technologických řešení 7.3.4.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů Při posuzování nabídek jednotlivých dodavatelů jsme zohledňovali skutečnost, že se nejedná o výměnu systému na oběh finančních dokladů, ale rozšíření stávajícího systému na oběh finančních dokladů Z těchto důvodů jsme posuzovali nabídky s ohledem na cenu, návrh způsobu provedení rozšíření stávajícího systému, nikoliv srovnání technických vlastností, parametrů nabízeného řešení apod. Detaily, požadavky a specifikace bude součástí detailní analýzy. Výstupy z této analýzy budou zároveň i vstupem do zadávací dokumentace poptávkového řízení. 7.3.4.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení Zvažované varianty, které jsme uvažovali, se převážně orientovaly na cenu, implementační postup, nikoliv však v rovině technologické, neboť se jedná o rozšíření stávajícího systému provozovaného v rámci Plzeňského kraje. Z těchto důvodů bylo kritérium ceny kritériem s nejvyšší váhou.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

088

7.3.4.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik Uvažované řešení vychází z kombinace standardů obvykle užívaných v rámci daného technologického řešení a na úrovni systémové administrace daného řešení. Přesné požadavky z pohledu bezpečnostních rizik budou detailně stanoveny na základě analýzy. 7.3.4.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace 7.3.4.3.1 Specifikace zadání technického řešení Při specifikaci technického zadání budeme zohledňovat vazbu na jiné a navazující projekty, např. Technologické centra apod., dále budeme vycházet z dokumentu ICT koncept Plzeňského kraje a dalších analýz, které jsou relevantní pro danou oblast. 7.3.4.3.2 Požadavky na implementaci Navrhované řešení musí zohledňovat implementační a technologické standardy, které jsou používány v rámci Plzeňského kraje, zejména pak technické a technologické, včetně vedení projektů podle projektové metodologie, používané v rámci Plzeňského kraje. Předpokládáme, že projekt bude rozdělen do několika projektových fází s předem definovaným rozsahem dané fáze, budou definovány vstupy a výstupy dané fáze, milníky apod. Přesné požadavky na implementaci budou součástí předmětu poptávky v rámci příslušné veřejné zakázky.

7.3.4.4 Provozní zajištění projektu 7.3.4.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické a materiálové toky v této fázi neuvažujeme a nezohledňujeme, neboť řešení je v rovině SW, tzn. provozu služby. Případné energetické a materiálové požadavky jsou zohledněny a řešeny v rámci oblasti Technologického centra. 7.3.4.4.2 Záruky a servis Požadavek na dostupnost systému a služby, rozsah a způsob záruky bude řešený na základě vstupní analýzy, které je jedním z mandatorních výstupů Části IV. Výzvy Integrace. Dostupnost služby, odezva servisu, apod. budou vycházet a zohledňovat požadavky jednotlivých uživatelů, požadavek na garantovanou dostupnost a odezvu systému, včetně i zohlednění vazby na cenu požadované služby. Předpokládáme, že v rámci veřejné zakázky budeme požadovat rozšířenou záruku, tzn. záruku do roku 2013 v rámci nabízeného řešení jako tzv.“rozšířenou záruku“. Záruční podmínka po celou dobu udržitelnosti projektu budou stanoveny na základě požadavků jednotlivých uživatelů a provozovatelů příslušné služby. Náklady spojené se zárukou po dobu udržitelnosti projektu budou kryty v rámci rozpočtu KUPK.

7.3.4.4.3 Údržby a nákladovost oprav Požadavek na údržbu a nákladovost opravy bude řešený v souladu s kapitolou 7.3.6.1.2 odrážka Záruky a servis.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

089



produkční a



testovací.











7.3.5

Integrační rozhraní webových služeb (WEB services)

7.3.5.1 Vlastní koncept řešení 7.3.5.1.1 Návrh a popis architektury řešení S ohledem na skutečnost, že v současné době není stanoveno integrační rozhraní systémů ISVS, doporučujeme realizovat oblast integrace prostřednictvím integračních webových služeb. Integrační rozhraní webových služeb je technologie, která umožňuje integrovat libovolné aplikace provozované na různých platformách a ovládat je prostřednictvím webového rozhraní, tj. např. z běžného internetového prohlížeče. Potenciál webových služeb je obrovský. Jejich využití může znamenat velký přínos zejména pro organizace, které potřebí dynamicky a platformou nezávisle integrovat různé systémy a aplikace na nich provozované. Dosud totiž bylo velice obtížné integrovat jednotlivé aplikace, které jsou často naprogramovány v mnoha různých programovacích jazycích a navíc jsou provozovány na nejrůznějších platformách. Jejich vzájemné propojení proto Plzeňský kraj 9Odpovídá: Petr Matuš 0


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

090

nefunguje vždy zcela spolehlivě. Teprve webové služby, resp. otevřený standard XML (eXtensible Markup Language), který webové služby využívají, komunikaci mezi aplikací a klientem značně usnadňuje. Webové služby prostě naplno využívají toho, že programovací jazyk (je-li možné jej takto nazvat) HTML byl od samého počátku vývoje nezávislý na používané platformě. Proto byl vybrán jako nejvhodnější základ pro univerzální řešení, které by umožnilo naplnit filozofii webových služeb, tj. propojit běžně nepropojitelné aplikace. Tím je již zmíněné XML. Výhodou daného řešení je, že tyto informace jsou přístupné téměř odkudkoliv v rámci přístupu přes internetovský prohlížeč. V rámci procesu integrace interních systémů Plzeňského kraje se systémy státní správy plánujeme realizovat prostřednictvím rozšíření stávající funkcionality integračního rozhraní webových služeb, kdy v současné době obdobným způsobem Plzeňský kraj realizuje celou řadu integračních služeb. Integrace na další informační systémy vhodné pro poskytování elektronických služeb pro občany a subjekty (např. integrace portálu kraje sloužící k elektronizaci dotačních titulů kraje). Předpokládáme, že navrhované řešení a technologie nám umožní zajistit požadovanou udržitelnost projektu po období minimálně 5 let. 7.3.5.1.2 Variantní návrhy technického řešení Navrhované řešení vychází ze stávající integrační platformy Gen WS, která je v současné době provozována v rámci Plzeňského kraje. Tato platforma plně vyhovuje požadavkům na integraci v rozsahu specifikovaném v rámci Výzvy č. 8. Z těchto důvodů uvažujeme variantu rozšíření stávající funkcionality tzv. WEB services dle požadavků Výzvy č. 8. Navrhované řešení splňuje požadavky a zároveň poskytuje ochranu investic a prostředků vložených do současného řešení. Tj. nebude nezbytné implementovat zcela nový produkt, zaškolovat obsluhu, definovat procesy a pravidla administrace apod. 7.3.5.1.3 Naplnění požadavků typizovaného projektu Rozšíření funkcionality Integračního nástroje nám umožní naplnit požadavky specifikované v rámci Výzvy č. 8 zejména pak integraci na ISVS (eGOVERMENT, ePUSA, Základní registry, aj.) a zároveň realizovat interní projekty, které vyžadují vzájemnou integraci. 7.3.5.2 Porovnání variant technologických řešení 7.3.5.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů Při posuzování nabídek jednotlivých dodavatelů jsme zohledňovali skutečnost, že se nejedná o výměnu technologie webového rozhraní, ale rozšíření stávajícího systému webového rozhraní. Z těchto důvodů jsme posuzovali nabídky s ohledem na cenu, návrh způsobu provedení rozšíření stávajícího systému, nikoliv srovnání technických vlastností, parametrů nabízeného řešení apod. Detaily, požadavky a specifikace bude součástí detailní analýzy. Výstupy z této analýzy budou zároveň i vstupem do zadávací dokumentace poptávkového řízení. 7.3.5.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení Zvažované varianty, které jsme uvažovali, se převážně orientovaly na cenu, implementační postup, nikoliv však v rovině technologické, neboť se jedná o rozšíření stávajícího systému provozovaného v rámci Plzeňského kraje. Z těchto důvodů bylo kritérium ceny kritériem s nejvyšší váhou.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

091

7.3.5.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik Uvažované řešení vychází z kombinace standardů obvykle užívaných v rámci daného technologického řešení a na úrovni systémové administrace daného řešení. Přesné požadavky z pohledu bezpečnostních rizik budou detailně stanoveny na základě analýzy. 7.3.5.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace 7.3.5.3.1 Specifikace zadání technického řešení Při specifikaci technického zadání budeme zohledňovat vazbu na jiné a navazující projekty, např. Technologické centra apod., dále budeme vycházet z dokumentu ICT koncept Plzeňského kraje a dalších analýz, které jsou relevantní pro danou oblast. 7.3.5.3.2 Požadavky na implementaci Navrhované řešení musí zohledňovat implementační a technologické standardy, které jsou používány v rámci Plzeňského kraje, zejména pak technické a technologické, včetně vedení projektů podle projektové metodologie, používané v rámci Plzeňského kraje. Předpokládáme, že projekt bude rozdělen do několika projektových fází s předem definovaným rozsahem dané fáze, budou definovány vstupy a výstupy dané fáze, milníky apod. Přesné požadavky na implementaci budou součástí předmětu poptávky v rámci příslušné veřejné zakázky. 7.3.5.4 Provozní zajištění projektu 7.3.5.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické a materiálové toky v této fázi neuvažujeme a nezohledňujeme, neboť řešení je v rovině SW, tzn. provozu služby. Případné energetické a materiálové požadavky jsou zohledněny a řešeny v rámci oblasti Technologického centra. 7.3.5.4.2 Záruky a servis Požadavek na dostupnost systému a služby, rozsah a způsob záruky bude řešený na základě vstupní analýzy, které je jedním z mandatorních výstupů Části IV. Výzvy Integrace. Dostupnost služby, odezva servisu, apod. budou vycházet a zohledňovat požadavky jednotlivých uživatelů, požadavek na garantovanou dostupnost a odezvu systému, včetně i zohlednění vazby na cenu požadované služby. Předpokládáme, že v rámci veřejné zakázky budeme požadovat rozšířenou záruku, tzn. záruku do roku 2013 v rámci nabízeného řešení jako tzv.“rozšířenou záruku“. Záruční podmínka po celou dobu udržitelnosti projektu budou stanoveny na základě požadavků jednotlivých uživatelů a provozovatelů příslušné služby. Náklady spojené se zárukou po dobu udržitelnosti projektu budou kryty v rámci rozpočtu PK.

7.3.5.4.3 Údržby a nákladovost oprav Požadavek na údržbu a nákladovost opravy bude řešený v souladu s kapitolou 7.3.7.1.2 odrážka Záruky a servis.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

092



produkční a



testovací.











7.3.5.4.7 Orientační nabídka trhu integrační rozhraní webových služeb Doporučení k volbě integračního rozhraní webových služeb Pro posouzení varianty řešení prostřednictvím webových služeb jsme uvažovali i variantu, která spočívá v obměně stávajícího integračního rozhraní Gen WS komerčním řešením od některé z renomovaných firem – IBM, Oracle, Microsoft, aj. Pro potřeby porovnání uvažujeme řešeni od společností Microsoft, Oracle IBM. Srovnání vycházející z poslední analýzy trhu od renomované společnosti Gartner. Integrační middleware od společnosti Microsoft nabízí cenově zajímavé řešení, ale za cenu omezené funkcionality a se zaměřením pouze na jednu provozní platformu. Orientačně se cenově nabízené pohybuje ~14 mil. Kč (Implementace a licence daného řešení). V oblasti integrace aplikací a business process managementu má nejvíce implementovaných řešení společnost IBM. Řešení od této společnosti se vyznačuje otevřeností, podporou standardů a jasně definovanou budoucností produktů v řádu jednotek let. Orientačně se cenově nabízené pohybuje ~15 mil. Kč (Implementace a licence daného řešení). Integrační řešení od společnosti Oracle nabízí poměrně široké možnosti na poli integrace a business process managementu. Po akvizici společnosti BEA není v případě integračního Plzeňský kraj 9Odpovídá: Petr Matuš 3


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

093

middleware dosud jasně definován směr dalšího rozvoje v řádu let. Orientačně se cenově nabízené pohybuje ~18 mil. Kč (Implementace a licence daného řešení). Pro ilustraci přikládáme grafické srovnání ESB od různých dodavatelů z pohledu aplikační infrastruktury pro nové a systematické integrační projekty tak jak je uvádí společnost Gartner. Z níže uvedených odhadů je zřejmé, že předpokládané varianty řešení jsou v cenově nižších hladinách, než je obvyklá cena na trhu.

Obr. č. 11: Srovnání od různých dodavatelů, Gartner (prosinec 2009)

Tabulka č. 7.7 - Průměrná cenová hladina technologií pro organizaci ve velikosti krajských úřadů ESB, BPM Oracle

18 000 000 korun

IBM

15 000 000 korun

Microsoft

14 000 000 korun



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

094

7.4 7.4.1

Koncept řešení Části V. Výzvy - Datový sklad Vlastní koncept řešení

7.4.1.1 Návrh a popis architektury 7.4.1.1.1 Klíčové vlastnosti BI řešení Navrhované řešení musí vycházet z obecného konceptu BI řešení, které je úspěšně nasazováno u všech typů zákazníků. Řešení musí podporovat analytické potřeby úřadu v technické rovině a zároveň efektivně podporovat potřeby datových výstupů z pohledu jednotlivých organizačních složek. 7.4.1.1.2 Funkční požadavky na řešení projektu datových skladů Datové sklady (dále jen DS) představují projekt zpřístupnění relevantních dat na úrovni subjektů veřejné správy kraje, integrace dat z různých zdrojů, zvýšení využitelnosti, výtěžnosti, zkvalitnění rozhodovacích procesů. „Datový sklad“ představuje metody uspořádání velkých objemů dat tak, aby byla přístupná a srozumitelná uživatelům zabývajícím se následnou analýzou. DS integruje data z provozních systémů (např. provozní databáze, evidenční systémy, provozní aplikace a ekonomický systém) a dalších externích zdrojů (web, databázové soubory jiných institucí, atd.) do datové struktury, která umožňuje rychlou a komplexní analýzu dat, složité průřezové dotazy a spojování datových oblastí. DS poskytuje časové řady historických dat, čímž vytváří předpoklady pro zkvalitnění procesu řízení a rozhodování, umožňuje vyhodnocovat dopady politik krajů do území kraje a sledovat rozvoj spravovaného území (např. měření a vyhodnocování regionálního rozvoje metodou balanced scorecard, řízení kvality činností úřadu stejnou metodou, vyhodnocování politik a strategií krajů). DS je fyzicky i logicky oddělen od provozních systémů a je na jejich provozu nezávislý. Uchovává historická data a za pomoci tzv. „historických dimenzí“ zachycuje historický vývoj zachycených skutečností. Koncoví uživatelé Heterogenní datové zdroje

ETL

Datový sklad

Datová tržiště

Obr. č. 12 Strukturu DS je možno rozčlenit do 3 vrstev:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

095

1. Vrstva transformačních mechanismů (ETL procesů): datové pumpy načítají ve stanovených intervalech data do „nulté“ vrstvy, kde se ukládají v původní kvalitě. Následně jsou na data aplikovány čistící, validační i kontrolní mechanismy tak, aby byla zajištěna jejich správnost a jednotný formát. Důležitým znakem ETL je jejich univerzálnost na vstupu, kde je možno zpracovávat téměř jakýkoliv formát vstupních strukturovaných dat. 2. Analytická vrstva: konsolidovaná data z „nulté“ vrstvy se ukládají do „první“ vrstvy, která je základem pro všechny typy výstupů z DS. Nejčastěji jsou zde data uložena v tzv. multidimenzionálních objektech (či na obdobně fungujícím způsobu ukládání dat), které umožňují rychlou analýzu dat, tvorbu multidimenzionálních dotazů, různé pohledy na data a především rapidní zrychlení jak analytické práce s daty, tak běžné rutinní práce např. s tabulkovým kalkulátorem. Tato vrstva je základem pro „prezentační vrstvu“ a veškeré analytické nástroje v ní obsažené. 3. Prezentační vrstva představuje z hlediska uživatelů nejdůležitější prvek celého komplexu BI a jde o souhrn analytických, reportovacích, vizualizačních a interaktivních nástrojů pro analýzu, vizualizaci a reportování dat. Na výstupu může DS poskytovat data pro další (i provozní) aplikace, kooperující datové sklady či interaktivní webové prezentace dat (včetně dávkového předání dat či webové služby). DS je opatřen systémem metadat, umožňující orientaci v datových zdrojích a který je základním předpokladem pro bezproblémovou výměnu datových setů mezi jednotlivými systémy a partnery. Komplex BI zahrnuje i analýzu tzv. nestrukturovaných dat coby další formy vyhledávání informací a jejich analýzy a představuje podstatnou přidanou hodnotu v toku informací úřadu. Zdrojem těchto informací jsou interní dokumenty (směrnice, zápisy, pracovní dokumenty atd.) i externí dokumenty (weby, tisk, média obecně). Cílové řešení BI a DS umožní integrovat strukturovaná data uložená v datovém skladu s výstupy z analýz nestrukturovaných dat, čímž dojde ke kvalitativnímu posunu tvorby podkladů pro kvalifikované rozhodování pracovníků úřadu. 7.4.1.1.3 Datová část Datové zdroje jsou klíčovým aspektem celého řešení, což platí obecně pro jakýkoliv projekt BI. Pokud nebudou k dispozici relevantní data, nelze předpokládat úspěch projektu. Z důvodu dostupnosti a bezpečnosti dat je nutné zajistit smluvní ošetření poskytovaných dat a řízení přístupu k jednotlivým datovým celkům, ale i datovým jednotlivostem. Před dosud běžným předáváním dat formou .xls je nutné preferovat a pokusit se zajistit jiný univerzální způsob předávání dat, zejména s ohledem na pracnost současného postupu (platí pro všechny směry toku datových sad). Úřad má v současnosti vybudovaný datový sklad a chystá se provést, spolu s výběrem nového SW řešení, i úpravu a rozšíření používaných datových tržišť. K vytvoření a provozování datových tržišť přispěje společný postup krajů při jednání se zástupci státní správy, který má za cíl dojednat stejné a trvalé podmínky pro získávání dat veřejné správy pro využití v krajských datových skladech. 7.4.1.1.3.1 Data pro tržiště DOPRAVA Pro tržiště DOPRAVA se řada vstupních údajů ukázalo, pro odbor dopravy, jako nevyhovující a nevyužitelné. Do nového datového skladu by se měli importovat data vyčištěná z produktu SPADO od CHAPS. Od CHAPS v současnosti importujeme jediná data, která máte popsána dále. Rozsah importovaných dat bude stanoven až po konzultaci s odborem Dopravy a po hlubší analýze. 7.4.1.1.3.2 Data pro tržiště Regionální rozvoj Z původního tržiště REGIONÁLNÍ ROZVOJ chceme zanechat data z oblasti Památky a Průmyslové zóny, kde až hlubší analýza, která bude provedena při instalaci nového DS, Plzeňský kraj 9Odpovídá: Petr Matuš 6


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

096

prokáže proveditelnost toho tržiště. Dále bychom se v tomto tržišti chtěli zaměřit na data pro obce s rozšířenou působností, které mají ze zákona dané shromažďování dat statistického charakteru. Tato data souvisí s UAP (územně analytické podklady) a mají charakterizovat rozvoj obcí. 7.4.1.1.3.3 Data pro tržiště Cestovní ruch Data dodávaná od cizinecké policie budou menšího objemu než nyní. Velká část pozbyla smyslu (např. číselníky hraničních přechodů) zrušením hraničních kontrol. Analýza by měla jen potvrdit, zda není možné rozšíření o nová data ohledně pobytů cizinců. Budou se nadále sbírat soubory s počty cizinců. Z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu chceme sbírat data o návštěvnosti památek. Tato část bude ale udržitelná jen za podmínek, že se jejich importy podaří zautomatizovat. Také se do tohoto tržiště sbírají z weblogů turistického portálu. Jelikož se v současnosti vytváří nová grafika a nový redakční systém turistického portálu, bude požadováno, aby se do nového datového skladu archivovala historie ze starých weblogů a vstupovala data z nových. Vedle těchto dat zůstanou v datovém skladu i weblogy map a bude provedeno rozšíření i na další stránky portálu Plzeňského kraje, který by se měl v budoucnu také měnit. Tato část se pravděpodobně vytvoří samostatné tržiště Weblogy. Vedle již sbíraných statistik o návštěvnosti turistického portálu a map se budou shromažďovat ještě weblogy datového skladu. Budou se zjišťovat počty přístupů uživatelů z iternetu, extranetu i intranetu. 7.4.1.1.3.4 Příprava vstupních dat pro tržiště Ekonomika Současný stav ekonomického tržiště pro školský odbor je nevyhovující. Je vytvořeno mnoho importů, ale již se nedostává některých vstupních číselníků. Je nutný provést hlubší analýzu a vytvořit nový model pro školství více vyhovující odboru školství. Vyhovující sbíraná data od školského odboru jsou Náklady na školství a Rozvaha a výsledovka příspěvkových organizací. Tento sběr se přenese i do nového datového skladu se zefektivněním importů a repotů. Zrovna tak zůstanou zachovány ostatní oblasti tržiště Ekonomika. Dojde u nich k rozšíření o další atributy dat vyžadovaných ekonomickým oddělením, k přizpůsobení importů novým formátům zdrojových souborů a přizpůsobení reportů požadavkům uživatelů. V další fázi datového skladu chceme do systému zastřešit data účetnictví z organizací zřízených Krajským úřadem Plzeňského kraje. Vznikne tak celkový přehled o zřizovaných organizací a datové tržiště bude tvořit reporting pro zřizované organizace. Tržiště Ekonomika je nejpoužívanějším tržištěm v současném datovém skladu a budeme klást na něj největší důraz při tvorbě nového datového skladu. 7.4.1.1.3.5 Data pro tržiště Statistika Data pro tržiště statistika jsou téměř všechna dostupná a jsou pravidelně aktualizována. Všechna historická data budou převzata do nového datového skladu. Jediná nedostupná data jsou Informace o volných místech a Data o zaměstnávání cizinců. Jediná tato data se tedy vypustí. Opět se přizpůsobí importy novým strukturám dat, zefektivní se struktura těchto dat a jejich reporty. Z této oblasti by měl vzniknout důležitý report o základních informacích jednotlivých obcí, který je velice využitelný pro radní Plzeňského kraje při návštěvě obcí. Tržiště obsahuje základní popisné statistiky obcí v kraji, území kraje jako takového a pro srovnání i data ostatních krajů a ČR. Tržiště obsahuje data v rozsahu současně předávaných databází KROK, MOS, DEMOGRAFIE, RES, SLDB, ARES a MPSV. Tato data jsou velice důležitá pro Územně analytické podklady a zpracovávání mapových podkladů pro různé analýzy (propojení na GIS). Je to jedno z nejpreferovanějších datových tržišť.



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

097

7.4.1.1.3.6 DATA tržiště Zdravotnictví Toto tržiště by se mělo velice rozšířit o výstupní data z Manažerského informačního systému pro nemocnice (MIS). Tento systém se v krajských nemocnicích a na krajském úřadě používá teprve krátce. Jde o data z výkazů péče, účetnictví, personalistiky, statistických výkazů (UZIS), kapacitních údajů a číselníky dimenzí. Pomocí portálu MarkQ05 nám jsou poskytnuté vstupní soubory do MIS, které jsou přebírány přímo z nemocnic. Tato data jsou velice rozsáhlá a budou vyžadovat velice podrobnou analýzu pro jejich správné zpracování. V současnosti se do datového skladu importuje jediná oblast dat přebírána z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (UZIS). Zda tyto data budeme udržovat i v novém datovém skladu se odpoví až po analýze a po dohodě odborem Zdravotnictví. 7.4.1.1.4 Okolí Datový sklad bude vybudován jako otevřený systém, který bude schopen kromě tvorby výstupů pro uživatele automatizovaně komunikovat se svým okolím. Obsah datového skladu bude podle přístupových práv zpřístupněn pro analýzu zaměstnancům Krajského úřadu (intranet). Pracovníci organizací zřízených Krajským úřadem (extranet) budou moci provádět analýzy nad svými daty. Posledním uživatelem je běžný občan (internet), který se dostane k připraveným reportům přes portál Krajského úřadu Plzeňského kraje. o o o o

o

Pravidelné poskytování datových sad uvedeným subjektům. Poskytování služeb. Nad datovým skladem bude vytvořeno rozhraní založené na Web Services. Možnost definovat dotazy jako Web services (jakýsi katalog statistických a analytických služeb) – které bude možné volat z jakéhokoli systému založeného na službách (např. Integrační platforma, Workflow nástroj, AIS, apod.). Publikovat katalog vně technologické centrum – i externí organizace (zřizované organizace, ORP) mohou tyto analytické služby volat (stroj-stroj, ne člověk stroj).

7.4.1.1.5 Architektura HW Předpokládá se využití stávajícího hardware a přesunutí v rámci krajského technologického centra. 7.4.1.1.6 Architektura SW Jak bylo popsáno v kapitole 3, jsou zvažovány 2 varianty řešení – upgrade stávajícího SW a nové pořízení výkonnějších SW. 7.4.1.1.7 Dokumentace Klademe veliký důraz na výborné zpracování dokumentace k vytvořenému datovému skladu. Velikou výhodou by byl nástroj umožňující výborné popisování průběhu dat ze zdrojového souboru (databáze) až k výstupnímu reportingu. Takový nástroj by nám umožnil snadné orientování v datech v datovém skladu vytvořeném dodavatelskou firmou, ale i snadnou údržbu v následujících letech při tvorbě dalších datových analýz a při IT pracovníka s uživatelem. 7.4.1.2 Variantní návrhy technického řešení Jako varianty řešení byly posuzovány dostupné SW technologie renomovaných světových značek. Byly to technologie Microsoft, Oracle, IBM, SAP, Sybase a Informatica. Uvažované technologie poskytují řešení požadavku na vybudování Datového skladu a nástrojů Business Inteligent na dostatečné úrovni. Porovnání technologií je uvedeno v Kapitole Chyba! enalezen zdroj odkazů. Výhody a nevýhody jednotlivých řešení



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

098

7.4.1.3 Naplnění požadavků typizovaného projektu Projekt naplňuje požadavky stanované v typizovaném projektovém záměru „Datové sklady a nástroje Business Intelligence“ Požadavek prohloubení a rozšíření užívání informačních nástrojů a informačního potenciálu krajů směrem k obcím, příspěvkovým organizacím, občanům kraje, zaměstnancům a manažerům kraje, tzn. efektivní a uživatelsky snadné zpřístupnění všech relevantních dat krajské úrovně veřejné správy zainteresovaným subjektům, bude realizován prostřednictvím jednotného veřejného informačního webového portálu vč. katalogu webových služeb. Požadavek na zvýšení využitelnosti, výtěžnosti a vypovídající hodnoty krajských informací, zkvalitnění a zrychlení rozhodovacích procesů veřejné správy kraje je závislý na reálném přijetí výstupů projektu cílovými uživateli. Toto bylo identifikováno jako potenciální riziko a proto v rámci organizace projektu a v definované architektuře a jejích prioritách byly stanoveny postupy, jak danému riziku účinně předejít. Úspory veřejných prostředků, zvýšení efektivity fungování krajských úřadů, zejména v oblasti zpracování dat bude kromě automatizace a unifikace dotčených procesů docíleno důrazem na vysoký komfort a celkovou ergonomii informačního portálu a v souladu s požadavky na řešení projektu datových skladů typizovaného projektu též zahrnutím klíčových nestrukturovaných dat. Vytvoření standardního referenčního podkladu pro rozhodování v agendách samospráv, měření efektivity procesů (strategií, priorit) spojených s rozvojem regionu bude docíleno upgradem stávajícího dobře fungujícího řešení a zahrnutím dosud nezpracovávaných dat, tedy vytvořením datových tržišť (elektronizovaných agend) definovaných typizovaným projektem.

7.4.2

Porovnání variant technologických řešení

7.4.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů Celkově kvalitní řešení neznamená jen datový sklad a nástroje BI pro reporting ale také příslušné technologické řešení pro plnění datového skladu, které jsou označovány jako technologie datové integrace. Dalším aspektem při hodnocení je kvalita řešení, jako celku. Výběr vhodného řešení a odpovídajících technologií musí být proto zaměřen především na komplexnost a budoucí snadnou rozšiřitelnost. Při výběru vhodné technologie pro vlastní implementaci je nutné se zaměřit na skutečné potřeby Plzeňského kraje, na snadnost provádění případných budoucích změn v řešení a blízkost celého řešení koncovým uživatelům. Na trhu existuje celá řada dodavatelů. Situace je komplikovaná existencí technologických dodavatelů, kteří se specializují pouze na jednu z oblastí: o o o

datové sklady datová integrace nástroje BI pro koncové uživatele

7.4.2.1.1 Datový sklad Komplexně řešený datový sklad není jednolitým celkem. Skládá se z následujících 3 částí:



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

099

Obr. č. 13 Klíčovými hráči na trhu s technologiemi pro oblast datových skladů jsou společnosti Teradata, Oracle a IBM. Nástroje uvedených dodavatelů jsou špičkové technologie pro použití ve velkých organizacích s daty o řádové velikosti terabytů. Technologie těchto společností pak přinášejí významné optimalizace datových struktur a zpracování dotazů, jež jsou specifické pro analyticky zaměřené dotazy. V případě Plzeňského kraje se ale o tak velké řešení nejedná. Pro oblast datového skladu pro potřeby Plzeňského kraje postačí využití některé z již používaných databázových platforem, jakými jsou např. SQL Server společnosti Microsoft či nástroje společnosti Oracle. Oba dodavatelé nabízejí také příslušné nadstavby pro datové sklady ve formě MOLAP databáze. Je možné použít klasickou relační databázi těchto dodavatelů. 7.4.2.1.2 Datová integrace Pomocí integračních prostředků jsou data dopravována do jednotlivých součástí datového skladu a posléze prostřednictvím BI řešení až ke koncovým uživatelům. Datová integrace by měla řešit následující úlohy: Profilace dat o

Zahrnuje zkoumání principiálního obsahu jednotlivých datových zdrojů, zjišťování závislostí a překryvů mezi jednotlivými datovými zdroji

Datový audit o

Umožňuje definovat i poměrně komplexní kritéria na data v datových zdrojích. Nedodržení těchto kritérií se pak příslušným způsobem reportuje

Čištění dat / Datová kvalita o

Umožňuje identifikovat duplicitní záznamy odpovídající jedné entitě v rámci jednoho systému či napárovat záznamy odpovídající jedné entitě mezi různými systémy

ETL (Extract, Transform and Load (datové pumpy))

Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 0 0ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

100

o

o

Základní prvek datové integrace reprezentující řešení pro extrakci dat ze zdrojových systémů, jejich transformaci a jejich následné ukládání do cílového úložiště. Vzhledem k tomu, že komplexní datový sklad nemá jednolitou strukturu, používá se ETL i na „dopravu“ dat mezi jeho jednotlivými komponentami (staging area, konsolidovaná databáze, datová tržiště)

Správa metadat o o o o o o

o

Zahrnuje naprosto klíčovou oblast, a to především z pohledu integrace datového skladu a koncového BI řešení. Metadata jsou data o datech. Existují jak v rovině IT, tak i v rovině běžně používaných termínů mezi jednotlivými koncovými uživateli BI řešení. Řešení pro správu metad by mělo umožňovat

Spravovat terminologii, která se vyskytuje v BI reportech a analýzách. Správa zahrnuje definici jednotlivých pojmů, jejich závislostí, sledování změn, osoby zodpovědné za jejich správu a celou řadu dalších aspektů. Spravovat IT metadata – tj. jednotlivé datové zdroje, databáze, tabulky, sloupce, soubory, ETL procesy, atd. Spravovat vazby mezi IT metady a jednotlivými pojmy. Díky tomu je možné výrazně zefektivnit komunikaci mezi koncovými uživateli, kteří jsou „konzumenty“ reportů a IT oddělením, které je zodpovědné za technickou realizaci a za dodání podkladových dat pro koncové BI řešení. Efektivnější komunikace pak přináší výrazně rychlejší a tedy i levnější realizaci požadavků koncových uživatelů. Integraci alespoň s některým nástrojem pro koncového uživatele BI, tj. možnost získat přímo z koncového nástroje informace o pojmu použitém v reportu či navíc i informace o toku dat směrem do reportu (informace o toku dat postačují pouze pro IT uživatele)

Pro účely potřeb Plzeňského kraje zřejmě není potřeba pokrýt v plné šíři všechny tyto aspekty datové integrace. Je tomu tak zejména s přihlédnutím k typům datových zdrojů a očekávaného objemu dat. Mezi základní řešené části musí ale rozhodně patřit ETL, případně i správa metadat, která při přímém použití v rámci koncového nástroje pro BI přináší značné výhody. Řešení s vynecháním ETL modulu pro Plzeňský kraj není vhodné, protože je pro organizaci této velikosti již velmi náročné na údržbu, realizaci změn, dokumentovatelnost a dohledatelnost případných problémů. Mezi důležité požadavky patří: o o

ETL nástroj by měl být pro administrátory uživatelsky příjemný, snadno ovladatelný Bude schopen integrovat data ze všech obvyklých zdrojů - databází (Oracle, MySQL, MS SQL server, Sybase, …), souborů (CSV, XLS, XML, DBF, …)

Špičku technologických řešení představují technologie firem Informatica a IBM. Řešení společností Oracle, SAP a Microsoft jsou renomovanými společnostmi hodnoceny také velmi pozitivně, ale s poměrně velkým odstupem. Příčinou je zejména téměř chybějící správa metadat či roztříštěnost této funkcionality do několika oddělených nekomunikujících nástrojů a úložišť. Významným aspektem při výběru vhodné technologie je samozřejmě také cena. Zde naopak jednoznačně vítězí nástroje společnosti Microsoft následované zbývajícími třemi dodavateli. Nižší cena Microsoftu je ale samozřejmě daní za funkcionálně a výkonově slabší řešení, jež je pak finančně náročnější z hlediska služeb a nároků na údržbu. Odpovídající srovnání jednotlivých technologických dodavatelů od renomované společnosti Gartner z listopadu 2009 je na níže uvedeném obrázku: Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 0 1ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

101

Obr. č. 14 7.4.2.1.3 Nástroje BI pro koncové uživatele Příslušná technologie by měla poskytovat následující funkcionality: Reporting – pokročilé vytváření a prohlížení/procházení reportů s možnosti vytváření ad/hoc reportu pro zkušenější uživatele. o Scorecards – sledování klíčových ukazatelů a jejich trendy (včetně analýz závislostí). o Multidimenzionální analýzy – možnost multidimenzionálního pohledu na data. o Správa událostí – možnost zasílání informací a reportů na základě předem definovaných kritérií. o Dashboarding – personalizovaná správa toho, co bude na úvodní obrazovce po přihlášení uživatele do systému tak, aby mu byly poskytnuty ty nejdůležitější informace pro něj. V rámci řešení pro Plzeňský kraj jsou nejdůležitější funkcionality pokročilého reportingu, multidimenzionálních analýz a správa událostí. Další funkcionality potřeba v současné době nejsou a nesmí být problémem je v budoucnu v případě potřeby přidat. o

o o

Základním požadavkem je zachování všech schopností reportingu současného řešení BI. Možnost přípravy 2 typů reportů:  report, se kterým může uživatel ještě pracovat,


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

102

 o o o o

report, do kterého již koncový uživatel nezasáhne, ale bude vykazovat vysokou profesionalitu,

nástroj musí umožňovat generovat dva a více reportů z různých oblastí DS na stránku, vytváření reportů musí být intuitivní a uživatelsky příjemné, reporty musí mít schopnost dobrého grafického znázornění dat, reporty musí umožňovat propojení dat do oblasti GIS (použití map v reportech).

Nově zvolená technologie by měla uživatelům přiblížit obsah dat pomocí mapových prezentací, zpřístupnit data GISům a tím odstranit denní, měsíční či roční znovu vytváření jednoduchých map se základními údaji (např. počet obyvatel), které se vždy musí měnit v časovém sousledu. Mapy by měli být integrovatelné do reportů, kde umožní přiblížení problému z náhledu na celý kraj až na jednotlivou obec nebo katastrální území. Mapy by měli umožňovat jednoduché vybarvování podle hodnot zvolených ukazatelů. Kromě využití GISů v reportech by datový sklad měl umožňovat snadné připojení dat do GIS softwarů (ArcGIS), kde umožní hlubší analýzu a propojení s dalšími grafickými prvky map. 7.4.2.1.4 Cenové porovnání Mezi nejvýznamnější technologie v současnosti patří: IBM Cognos BI SAP Business Objects Oracle BI Enterprise Edition řešení Microsoft (Reporting Services, Analysis Services, Notification Services, MS SharePoint, ...) Všichni zmiňovaní dodavatelé poskytují v základním pohledu víceméně srovnatelné funkcionality. Rozdíly mezi nimi jsou patrné až v rovině rozdílné filozofie dodavatelů a pak především v rovině integrace. o o o o

Společnosti SAP, Oracle a Microsoft vlastní ERP systémy, CRM systémy a další aplikace. Jednotlivé BI technologie těchto dodavatelů (především SAPu a Oracle) jsou pak často vnímány jako nadstavby nad těmito systémy a aplikacemi a mohou tak být svým zákazníkům výrazně bližší. Společnost IBM naopak žádný vlastní ERP či CRM systém nemá, ale soustředí se významně na nezávislost BI platformy na zdrojovém systému včetně vybudování odpovídajícího datového skladu. Tato nezávislost jim poskytuje určitou výhodu zejména u zákazníků, kteří mají datové zdroje i mimo ERP a CRM aplikace firem SAP a Oracle. Tabulka č. 7.8 - Průměrná cenová hladina technologií pro organizaci ve velikosti krajských úřadů Dodavatel Oracle

DWH (Microsoft / Oracle), Datová integrace, BI řešení pro koncového uživatele 8 000 000 korun

IBM

8 000 000 korun

Sybase

5 000 000 korun

Microsoft

6 000 000 korun

SAP

9 000 000 korun

7.4.2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení Problematika datových skladů a Business Intelligence je velmi komplexní. Jednotliví dodavatelé svými produkty pokrývají části nebo i dokonce celou škálu klíčových funkcionalit a očekávaných vlastností komplexního řešení. Všichni diskutovaní dodavatele mají rozsáhlé zkušenosti z projektů nejrůznějších velikostí po celém světě zahrnující samozřejmě Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 0 3ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

103

i implementace ve státní správě. Jednotlivé zmiňované analýzy společnosti Gartner se vymezují na každou ze tří diskutovaných komponent řešení, tj.: o o o

Řešení pro datový sklad BI řešení pro koncové uživatele Řešení pro oblast datové integrace

Tabulka č. 7.9 - Shrnutí řešení jednotlivých dodavatelů z komplexního pohledu napříč těmito třemi komponentami: Dodavatel Microsoft

Charakteristika Cenově výhodné řešení s velmi omezenou funkcionalitou v oblasti BI řešení pro koncové uživatele a datové integrace. Vzhledem ke stávajícímu použití je řešení společnosti Microsoft vhodné především jako platforma pro datový sklad.

Oracle

Produkty poskytují velmi vysoký standard v rámci jednotlivých komponent řešení. Integrace těchto produktů (zejména horizontální integrace mezi vrstvou datové integrace a BI řešení pro koncového uživatele) je ale především v porovnání s produkty společností SAP a IBM na horší úrovni.

IBM

Produkty poskytují velmi vysoký standard jak v oblasti jednotlivých komponent, tak v obou aspektech integrace (tedy týkající se jak případné budoucí rozšiřitelnosti řešení směrem k plánování, what-if analýzám a pokročilému prediktivnímu modelování, tak i velmi těsné integrace mezi vrstvou datové integrace a BI nástrojem pro koncového uživatele na úrovni metadat).

SAP

Produkty poskytují velmi vysoký standard jak v oblasti jednotlivých komponent, tak zejména v oblasti vertikální integrace (tedy integrace mezi nástrojem pro datovou integraci a BI nástrojem pro koncového uživatele). Řešení společnosti SAP je velmi vhodné zejména v případě, kdy má zákazník většinu svých dat v některém z mnoha systémů SAP.

Sybase

Cenově nejdostupnější řešení bez funkcionality v oblasti BI pro koncové uživatele. Řešení se orientuje na datovou integraci a optimalizaci přístupu k datům v datovém skladu. Nástroje BI jsou používány od dalších dodavatelů.

Informatica

Tento dodavatel se soustřeďuje pouze na oblast datové integrace a na úrovni metadat umí fungovat do velmi omezené míry s jednotlivými BI nástroji pro koncové uživatele dalších dodavatelů. Vzhledem k omezenému portfoliu nebude uveden ani v cenovém srovnání níže.

7.4.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik Uvažované řešení je ovlivněno obvyklými postupy a standardy, které souvisí s pořízením a implementací daného technologického řešení. Z navrženého řešení nevyplývají žádná zvláštní technologická ani bezpečnostní rizika. Přesné požadavky z pohledu eliminace bezpečnostních rizik budou detailně stanoveny v rámci Zadávací dokumentace příslušné veřejné zakázky.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

104

7.4.3

Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace

7.4.3.1 Specifikace zadání technického řešení Při specifikaci technického zadání budeme zohledňovat vazbu na jiné a navazující projekty, hlavně Technologické centrum Kaje, dále budeme vycházet z dokumentu ICT koncept Plzeňského kraje a dalších analýz, které jsou relevantní pro danou oblast. 7.4.3.2 Požadavky na implementaci Navrhované řešení musí zohledňovat implementační a technologické standardy, které jsou používány v rámci Plzeňského kraje, zejména pak technické a technologické, včetně vedení projektů podle projektové metodologie, používané v rámci Plzeňského kraje. Předpokládáme, že projekt bude rozdělen do několika projektových fází s předem definovaným rozsahem dané fáze, budou definovány vstupy a výstupy dané fáze, milníky apod. Přesné požadavky na implementaci budou součástí Zadávací dokumentace v rámci příslušné veřejné zakázky.

7.4.4

Provozní zajištění projektu

7.4.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické a materiálové toky v této Části V. Výzvy neuvažujeme a nezohledňujeme, neboť řešení je v rovině software a proto nemá žádnou přímou spotřebu materiálu a energie. Případné energetické a materiálové požadavky jsou zohledněny a řešeny v rámci Projektu Technologické centrum kraje.

7.4.4.2 Záruky a servis Předpokládáme, že v rámci veřejné zakázky budeme požadovat rozšířenou záruku z obvyklých 2 let na tři roky od předání akceptovaného řešení do produktivního provozu. Následný pozáruční servis budeme realizovat dodavatelsky, za podmínek stanovených v rámci veřejné zakázky na dodávku systému. Hlavní podmínkou v době záručního i pozáručního servisu bude dodržení doby odezvy na servisní požadavek, na garantovanou dostupnost a odezvu systému, které stanoveny na základě požadavků předpokládaných uživatelů, včetně zohlednění vazby na cenu požadované servisní služby.

7.4.4.3 Údržba a nákladovost oprav Požadavek na údržbu a nákladovost opravy bude řešený v souladu s předchozí kapitolou Záruky a servis.

7.4.4.4 Údaje o životnostech jednotlivých zařízení Životnost v této Části V. Výzvy neuvažujeme a nezohledňujeme, neboť řešení je v rovině software a proto nemá žádné opotřebení. Jedinou omezující podmínkou je morální životnost řešení, která se v této skupině technologií předpokládá minimálně 8 – 10 let, což plně pokrývá plánovanou dobu Implementační fázi a celou dobu udržitelnosti.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

105

Případné údaje o životnosti HW, na kterém bude tato Část V. Výzvy provozována, jsou zohledněny a řešeny v rámci oblasti Technologické centrum kraje.

7.4.4.5 Údaje o provozním zajištění SW Požadavky na provozní zajištění SW budou řešeny v souladu s kapitolou Záruky a servis. Provozní zajištění vychází z obvyklých pravidel užívání SW, dokumentu ICT koncept a zvyklostních požadavků uživatelů IS Plzeňského kraje. V rámci vývoje/nastavení/aktualizace produktu předpokládáme zajištění dvou na sobě nezávislých prostředí: 

produkční a



testovací.










7.4.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení Jelikož se jedná o SW aplikace, nepředpokládáme změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení. Případné materiálové a fyzické opotřebení bude zohledněno v rámci Projektu Technologického centra kraje.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

106

8

KAPITOLA 8: ORGANIZACE A REŽIJNÍ NÁKLADY

8.1

Organizační model investiční fáze Plzeňský kraj bude celkovým garantem projektu. Bude zodpovědný za organizaci projektu a koordinaci všech zúčastněných stran. Organizační model investiční fáze a konkrétní zařazení jednotlivých pracovníků je uvedeno v kapitole 9.1.

8.2

Provozní model Provozovatelem TC je PK a to především prostřednictvím vlastních zaměstnanců odboru informatiky, kdy zástupci provozu jsou členy projektového týmu. Zvažované modely financování provozu TC K v rozsahu předpokládaných budovaných služeb byly následující: Provoz TC K bude zajištěn z prostředků kraje bez finanční spoluúčasti partnerů – nepředpokládá se spolufinancování provozu TC K partnery/ zákazníky (konzumenty služeb). o Provoz TC K bude zajištěn z prostředků kraje s finanční spoluúčastí partnerů – jednotliví partneři/zákazníci se budou určitou měrou podílet na financování nákladů spojených s provozem TC K. Bylo rozhodnuto, že finanční spoluúčast partnerů na provozu TC K bude vyžadována jen u vybraných služeb. Seznam služeb, u kterých se předpokládá finanční spoluúčast partnerů je uveden v tabulce v kapitole 7 a 11. o

Rozsah služeb souvisejících s prováděním profylaxe a údržby bude předmětem smluv o servisu a podpoře mezi provozovatelem a dodavatelem řešení, vybraného na základě veřejné soutěže. 8.2.1

Role všech organizací v projektu Na projektu se budou účastnit různé organizace, které v projektu vystupují v různých rolích.

8.2.1.1 Plzeňský kraj Plzeňský kraj prostřednictvím svého KÚ je garantem projektu. Prostřednictvím vlastních kapacit a případně s podporou dodavatelů řešení a vybraných smluvních partnerů: o o o o o o

zajišťuje provoz, servis a dohled TC, garantuje poskytované služby, je zadavatelem veřejných soutěží, přebírá dodávky, zajišťuje metodickou podporu uživatelům, provádí školení.

8.2.1.2 Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Důležitým partnerem kraje v tomto projektu je Hasičský záchranný sbor, resp. Generální ředitelství HZS Plzeňského kraje, v jejichž prostorách bude umístěno záložní datové centrum. 8.2.1.3 Statutární město Plzeň Významným partnerem kraje při budování TC K je Statutární město Plzeň. Kromě toho, že se jedná o největší obec s rozšířenou působností na území kraje, je Plzeň zároveň i sídelním městem krajského úřadu a na jejím území se nachází nejvíce krajem zřizovaných nebo zakládaných organizací.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

107

Statutární město Plzeň zároveň prostřednictvím své zřízené organizace (Správa informačních technologií města Plzně) provozuje rozlehlou metropolitní síť, která bude využita jak při budování páteřního propojení obou datových center, tak pro připojení organizací kraje k TC K. Kromě výše uvedeného se předpokládá další úzká partnerská spolupráce při budování TC K od výměny know-how až po koordinaci kroků při budování technické infrastruktury. 8.2.1.4 Obce s rozšířenou působností na území kraje Partnery v projektu budování TC K jsou samozřejmě všechny obce s rozšířenou působností na území kraje: Plzeň, Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov. Zástupci ORP jsou rovněž zastoupeni v širším projektovém týmu TC Plzeňského kraje. Za účelem budování TC K je uzavřena partnerská smlouva o spolupráci mezi krajem a jednotlivými ORP. Zároveň je deklarací záměru budování strategie eGovernmentu v rámci Plzeňského kraje. Obce s rozšířenou působností jsou z pohledu TC konzumenty služeb. Jedná se minimálně o následující povinné a nepovinné služby: o o o

Negarantované úložiště pracovních dokumentů, Elektronická spisová služba, Digitální mapa veřejné správy.

8.2.1.5 Kraj Vysočina Dalším významným partnerem je Kraj Vysočina, který má z krajů v České republice nejvíce zkušeností s provozováním centrálně spravovaných úložišť a dalších ICT služeb, nabízených a šířených prostřednictvím vlastní regionální sítě. Předpokládá se především vzájemná výměna know-how a do budoucna i případné vzájemné provozní zajištění TC obou krajů ve vybraných oblastech poskytovaných služeb. 8.2.1.6 Organizace zřizované nebo zakládané krajem Organizace zřizované a zakládané krajem jsou z pohledu TC konzumenty služeb. Jedná se o povinné a nepovinné služby: o o o


8.2.1.7 Ostatní obce na území kraje Obce I. a II. typu jsou z pohledu TC potenciálními konzumenty služeb. Jedná se o povinné a nepovinné služby: o o o

Negarantované úložiště pracovních dokumentů; Elektronická spisová služba, Digitální mapa veřejné správy.

8.2.1.8 Organizace zřizované obcemi na území kraje Organizace zřizované a zakládané obcemi na území kraje jsou z pohledu TC potenciálními konzumenty služeb. Jedná se o povinné a nepovinné služby: o o o



Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

108

8.2.1.9 Česká republika Česká republika prostřednictvím MV ČR vystupuje v projektu jako tvůrce konceptu a realizátor eGovernment v České republice. Prostřednictvím strategie Smart Administration a operačních programů vytváří podmínky pro realizaci včetně finanční podpory. Jednou z viditelných náplní této spolupráce je propojení TC Plzeňského kraje k CMS a k připravovaným základním registrům ČR prostřednictvím sítě KIVS.

8.2.1.10 Ostatní smluvní partneři Dalšími významnými partnery projektu pochopitelně budou dodavatelé jednotlivých částí řešení, kteří budou zajišťovat záruční i pozáruční podporu. Jako významné partnery lze označit také případné externí dodavatele služeb zajištění podpory a provozu.

8.3

Organizace výběrových řízení Veškeré veřejné zakázky budou realizována v souladu s pravidly výzvy IOP a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zjištění v této studii se pro organizaci veřejných zakázek považuje za optimální toto řešení: Mezi kvalifikační požadavky na všechny uchazeče je nutno zařadit i požadavek na zkušenost s výstavbou řešení ve veřejné správě, tzn., že uchazeč musí předložit určitý počet referencí z veřejné správy. Do těchto referencí bude započítáno pouze reálná výstavba řešení, nikoli vypracování studií apod. V zadávací dokumentaci je nutno definovat pevný rozsah požadované funkčnosti všech komponent řešení v souladu s touto studií proveditelnosti. V zadávací dokumentaci je nutno definovat pevný rozsah požadované technické podpory ve fázi udržitelnosti projektu. Jednoznačným kriteriem pak bude splnění všech kvalifikačních požadavků, požadavků na definovaný rozsah funkčnosti a podpory řešení a cena řešení, resp. poptávané komodity řešení. Veřejné zakázky budou zadány dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Pravidly Rady Plzeňského kraje pro zadávání veřejných zakázek.

8.4

Právní opatření nutná pro realizaci projektu Se všemi budoucími dodavateli, kteří budou vítězi veřejných zakázek, bude uzavřena smlouva, která bude obsahovat kromě základních ustanovení smlouvy i ustanovení o nakládání s neveřejnými údaji a osobních údajů, které podléhají ochraně dle právního řádu České republiky, které bude upravovat způsob s jejich nakládáním, včetně zodpovědnosti dodavatelů.

8.5

Popis obsahu relevantních provozních směrnic Pro realizaci projektu jsou relevantní zejména předpisy: 1. Vnitřní předpis krajského úřadu pro zadávání veřejných zakázek: 

Metodický pokyn rady Plzeňského kraje č. 1/2010 – pravidla spolupráce a součinnosti při realizaci zadávacích řízení na veřejné zakázky mezi centrálním nákupem,


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

109

příspěvkovou organizací, na straně jedná a a právnickými osobami zřízenými a založenými Plzeňským krajem a krajským úřadem Plzeňského kraje na straně druhé 2.

Provozní směrnice pro stávající IT, která obsahuje: 

Provozní řád informačního systému Krajského úřadu Plzeňského kraje Ř- 2/2009 účinnost od 1.9. 2009



Bezpečnostní řád Plzeňského kraje



Směrnice S - 4/2008 O provozu a používání hlasových a datových služeb - účinnost od 1.7. 2008

Součástí dodávek jednotlivých Částí výzvy, bude i předání dokumentace odpovídající předmětu díla a řešení. Řešení každé dílčí Části výzvy bude zohledňovat i aktualizaci stávajících provozních směrnic a předpisů. Pokud tyto provozní směrnice nejsou k dispozici, nebo se nejedná o rozšíření existujícího řešení, bude vytvořena nová provozní směrnice/předpis, která bude zohledňovat strukturu a rozsah provozních směrnic/předpisů používaných v rámci Plzeňského kraje. Požadavek na vytvoření nebo aktualizaci stávajících provozních směrnic/předpisů bude nedílnou součástí předmětu plnění v rámci příslušné veřejné zakázky.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

110

9 9.1

KAPITOLA 9: LIDSKÉ ZDROJE, VLASTNÍCI A ZAMĚSTNANCI Specifikace funkcí a pozic projektového týmu v investiční a provozní fázi projektu Kompetence a činnosti všech členů projektového týmu v přípravné, realizační a provozní fázi Projektu jsou detailně rozepsány v následující tabulce. Tabulka 9.1 - Struktura projektového týmu a prováděné činnosti v jednotlivých projektových fázích Odpovědná osoba (Oddělení)

Pozice

Přípravná fáze

Realizační fáze

Provozní fáze

Ivo Grüner

Garant projektu

- zodpovědnost za projekt

- zodpovědnost za projekt

zodpovědnost za projekt

Ing. Václav Koudele Vedoucí odboru informatiky

Vedení projektu (Projektový manažer)

- dohled nad projektem



Řízení Projektu (Administrá tor projektu)

- vytvoření projektového týmu - koordinace Projektu a projektového týmu - koordinace přípravy projektové dokumentace a žádosti o dotaci - stanovení harmonogramu realizace Projektu a jeho rozpočtu

- monitoring a reporting Projektu - řízení Projektu a projektového týmu - spolupráce při realizaci veřejných zakázek - komunikace s poskytovatelem dotace - spolupráce na publicitě Projektu

- monitoring a reporting v provozní fázi

- ekonomické poradenství - vytvoření rozpočtu Projektu - příprava finančního plánu

- finanční řízení Projektu - archivace účetních dokladů v souladu s pravidly programu IOP proplácení výdajů Projektu

- součinnost pro monitoring a reporting v provozní fázi

- komunikace s dodavateli technického řešení - dohled nad dodavateli v průběhu instalačních prací

- uplatňování případných reklamací a sankcí vůči dodavatelům

Bc. Eliška Pečenková Vedoucí oddělení metodiky a projektů eGovernmentu

Radka Šindelářová Oddělení rozpočtu a financování, ekonomický odbor

Ing. Petr Mařík Oddělení aplikací a databází


Finanční řízení Projektu (Finanční manažer)

Technické zabezpečen í Projektu (Technický manažer pro část „Elektronic ká spisová služba“)

- definice potřebnosti Projektu, výběr vhodného řešení - analýza technických podmínek pro realizaci Projektu

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

111

- vytvoření datových tržišť - definice podmínek ochrany dat - distribuce dat partnerům

Ing. Rostislav Mikulecký Oddělení aplikací a databází

Technické zabezpečen í Projektu (Technický manažer pro část „Digitalizac e a ukládání dat“)




Norbert Szabó Vedoucí oddělení aplikací a databází

Technické zabezpečen í Projektu (Technický manažer pro část „Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS“)




Ing. Jana Sýkorová Oddělení geografických informačních systémů

Technické zabezpečen í Projektu (Technický manažer pro část „Datové sklady“)




Právní záležitosti Projektu (právník)

- organizace veřejných zakázek v součinnosti s příspěvkovou organizací centrálních nákupů - dohled nad dodržováním pravidel IOP - uzavírání smluv s dodavateli a kontrola smluvní dokumentace

- dohled nad dodržováním pravidel programu IOP - řešení majetkových vztahů

- součinnost pro monitoring a reporting v provozní fázi

- testování aplikací - školení interních pracovníků

- testování aplikací - spolupráce na implementaci

Jarmila Pechátová Oddělení metodiky a projektů eGovernmentu

informatik Oddělení aplikací a databází


Tester/Školi tel/Správa HD

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

112

- školení klíčových pracovníků externích subjektů - správa požadavků v systému HelpDesk

IS - spolupráce na realizaci penetračních testů - školení interních pracovníků - školení klíčových pracovníků externích subjektů - správa požadavků v systému HelpDesk - spolupráce na přípravě ZD pro příslušné Veřejné zakázky - komunikace s dodavateli

Dodavatel/Dodavatelé vzešlý z veřejných zakázek

9.2

Dodávka dle rozsahu veřejné zakázky

- vypracování návrhu řešení dle požadavků zadavatele

- vypracování konečné podoby řešení záměru - realizace projektového záměru publicita Projektu

- poskytování záruky dle smlouvy o dílo

Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Požadavky na kvalifikaci a kompetenci je detailně popsána a specifikována v kapitole č. 8 dokumentu „Studie proveditelnosti“.

9.3

Financování pozic a pracovníků v prostředí projektu S ohledem na fakt, že projekt využívá finanční prostředky na pokrytí personálních kapacit v následující tabulce je uveden detailní popis čerpání.

Odpovědná osoba (Oddělení)

Pozice

Eliška Pečenková Oddělení metodiky

Řízení Projektu (Administrát or projektu)

a


Období

Popis

04/2010-7/2010

Pracovník vykonává v rámci projektu následující činnosti: - vytvoření projektového týmu - koordinace Projektu a

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

113

projektového týmu - koordinace přípravy projektové dokumentace a žádosti o dotaci - stanovení harmonogramu realizace Projektu a jeho rozpočtu - spolupráce při realizaci veřejných zakázek - komunikace s poskytovatelem dotace

projektů eGovernmentu

Informatik Oddělení aplikací a databází

Tester/Školite l/Správa HD

01/2011-12/2012

Pracovník bude zodpovědný za správu a komunikaci s příjemci projektu a bude vykonávat v rámci projektu následující činnosti: - testování aplikací - spolupráce na implementaci IS - spolupráce na realizaci penetračních testů - školení interních pracovníků - školení klíčových pracovníků externích subjektů - správa požadavků v systému HelpDesk - spolupráce na přípravě ZD pro příslušné Veřejné zakázky - komunikace s dodavateli


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

114

10 KAPITOLA 10: REALIZACE PROJEKTU, ČASOVÝ PLÁN 10.1 Souhrnný přehled časových a nákladových charakteristik projektu 10.1.1 Časové charakteristiky projektu S ohledem na fakt, že projekt se skládá z několika funkčních Částí výzvy, uvádíme časové charakteristiky odděleně: Část I. Výzvy - Elektronická spisová služba  

Investiční fáze projektu bude trvat 5 měsíců Provozní fáze projektu bude trvat 5 let

Část III. Výzvy - Digitalizace a ukládání dat  


Část IV. Výzvy - Integrace krajského úřadu  


Část V. Výzvy - Datový sklad a Business Intelligence  


10.1.2 Nákladové charakteristiky projektu Náklady projektu odpovídají svým rozsahem a členěním výzvě IOP, typizovanému projektovému záměru a požadavkům na efektivnost, účelnost a hospodárnost využití veřejných prostředků. Následující tabulka udává předpokládaný rozpočet z věcného pohledu dle oblastí výstupu projektu (viz typizované záměry). Náklady jsou uváděny v tisících CZK s DPH. Členění v jednotlivých oblastech je orientační, náklady za danou oblast však nesmí překročit maximální uznatelné náklady pro danou oblast uvedené v typizovaném projektovém záměru výzvy! Kód veřejné zakázky je označení plánované veřejné zakázky v rámci tohoto projektu. Tabulka 10.1 - Rozpočet podle oblastí výstupu Aktivita

Položka

Rozpočet tis. Kč

Typ výdaje

obsaženo ve výběrovém řízení

Název veřejné zakázky

Zpracování Studie proveditelno sti

Studie proveditelnosti

1008

Neinvestič ní

Ano

Veřejná zakázka - Zpracování Studie proveditelnosti


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

115

Elektronická spisová služba Rozvoj stávajícího systému VIRTUOS

1000

Neinvestič ní

Ano

Negarantované úložiště dokumentů

1500

Neinvestič ní

Ano

Digitalizace a ukládání dat

Veřejná zakázka - Rozvoj stávajícího systému VIRTUOS Veřejná zakázka - Dodávka Krajské digitální spisovny a Negarantovanéh o úložiště dokumentů

Neinvestič ní

Krajská digitální spisovna

9400

Neinvestič ní

Ano

Digitalizované a uložené dokumenty

3500

Neinvestič ní

Ano

Disková kapacita

8200

Investiční

Ano

Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav

600

Neinvestič ní

Ano

WEB Portál KUPK

1500

Neinvestič ní

Ano

Veřejná zakázka Dodávka Krajské digitální spisovny a Negarantovanéh o úložiště dokumentů Veřejná zakázka Poskytování služeb digitalizace dokumentů kulturního dědictví Veřejná zakázka - Dodávka komponent a vybavení Technologickéh o centra Plzeňského kraje

Integrace krajského úřadu


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Veřejná zakázka - Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav Veřejná zakázka - Integrace interních a externích systémů v rámci

Výtisk: 001

116

Integrace ERP systému

6800

Neinvestič ní

Ano

Systém oběhu finančních dokladů, obecná workflow a helpdesk

3500

Neinvestič ní

Ano

Integrační rozhraní webových služeb (WEB services)

6040

Neinvestič ní

Ano


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

KUPK, která bude obsahovat části:WEB Portál KUPK, Integrace ERP systému, Systém oběhu finančních dokladů, Integrační rozhraní webových služeb (WEB services) Veřejná zakázka - Integrace interních a externích systémů v rámci KUPK, která bude obsahovat části:WEB Portál KUPK, Integrace ERP systému, Systém oběhu finančních dokladů, Integrační rozhraní webových služeb (WEB services) Veřejná zakázka Integrace internich a externích systémů v rámci KUPK, která bude obsahovat části:WEB Portál KUPK, Integrace ERP systému, Systém oběhu finančních dokladů, Integrační rozhraní webových služeb (WEB services) Veřejná zakázka Integrace internich a externích systémů v rámci KUPK, která

Výtisk: 001

117

bude obsahovat části:WEB Portál KUPK, Integrace ERP systému, Systém oběhu finančních dokladů, Integrační rozhraní webových služeb (WEB services) Datový sklad a Business Intelligence Datový sklad

8000

Neinvestič ní

Ano

Veřejná zakázka - Dodávka SW a implementace datového skladu a nástrojů business inteligence

Propagace, Publicita

100

Neinvestič ní

Ano

Povinná publicita součástí VŘ TC (Zajištění I. povinné publicity projektů PK v rámci výzvy č. 08 IOP a Zajištění III. povinné publicity projektů PK v rámci výzvy č. 08 IOP)

Osobní náklady

1330

Neinvestič ní

Ne

Penetrační testy

400

Neinvestič ní

Ano

Ostatní projektové činnosti


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Veřejná zakázka - Realizace penetračních testů pro části I, III, IV a V

Výtisk: 001

118

10.2 Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu Harmonogram činností uvádí návrh klíčových milníků a jednoduchou specifikaci výstupů pro dílčí akceptace. Konkrétní dílčí kroky při realizaci, jejich vzájemná návaznost a paralelizace práce je otázkou konkrétních nabídek.

Fáze projektu Doba trvání projektu

Přípravná fáze Investiční fáze Provozní fáze 2010 2011 2012 2013 … 2017 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 1 2

Studie proveditelnosti Veřejná zakázka Zpracování Studie proveditelnosti Zpracování Studie proveditelnosti Elektronická spisová služba Veřejná zakázka Rozvoj stávajícího systému VIRTUOS Rozvoj stávajícího systému VIRTUOS Školení pracovníků Testovací provoz Produkční provoz


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

119

Veřejná zakázka Dodávka Krajské digitální spisovny a Negarantovaného úložiště dokumentů Dodávka Negarantovaného úložiště dokumentů Školení pracovníků Testovací provoz Produkční provoz Digitalizace a ukládání dat Veřejná zakázka Dodávka Krajské digitální spisovny a Negarantovaného úložiště dokumentů

Dodávka SW a implementace krajské digitální spisovny Školení pracovníků Testovací provoz Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 2 0ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

120

Produkční provoz Veřejná zakázka Dodávka komponent a vybavení Technologického centra Plzeňského kraje Rozšíření diskové kapacity TC K o nezbytné diskové moduly Veřejná zakázka Poskytování služeb digitalizace dokumentů kulturního dědictví Poskytování služeb digitalizace dokumentů kulturního dědictví Integrace krajského úřadu Veřejná zakázka Analýza současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 2 1ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

121

Dodávka Analýzy současného stavu systému řízení úřadu a návrh realizace jeho úprav Veřejná zakázka Integrace interních a externích systémů v rámci KUPK, která bude obsahovat části:WEB Portál KUPK, Integrace ERP systému, Systém oběhu finančních dokladů, Integrační rozhraní webových služeb (WEB services) Dodávka WEB Portál KUPK Školení pracovníků Testovací provoz Produkční Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 2 2ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

122

provoz Dodávka Integrace ERP systému Školení pracovníků Testovací provoz Produkční provoz Dodávka Systému oběhu finančních dokladů Školení pracovníků Testovací provoz Produkční provoz Dodávka Integračního rozhraní webových služeb (WEB services) Školení pracovníků Testovací provoz Produkční provoz Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 2 3ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

123

Veřejná zakázka Dodávka SW a implementace datového skladu a nástrojů business inteligence Dodávka SW a implementace datového skladu a nástrojů business inteligence Školení pracovníků Testovací provoz Produkční provoz Ostatní projektové činnosti Veřejná zakázka Publicita I Zajištění I. povinné publicity projektů PK v rámci výzvy č. 08 IOP Publicita I Zajištění I. povinné publicity projektů PK v rámci výzvy č. 08 Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 2 4ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

124

IOP

Veřejná zakázka Publicita II Zajištění II. povinné publicity projektů PK v rámci výzvy č. 08 IOP pro části I, III, IV a V Publicita II Zajištění II. povinné publicity projektů PK v rámci výzvy č. 08 IOP pro části I, III, IV a V Veřejná zakázka Publicita III Zajištění III. povinné publicity projektů PK v rámci výzvy č. 08 IOP Publicita III Osobní náklady Veřejná zakázka Realizace penetračních testů pro části I, Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 2 5ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

125

III, IV a V

Realizace penetračních testů pro části I, III, IV a V


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

126

11 KAPITOLA 11: FINANČNÍ ANALÝZA PROJEKTU, FINANČNÍ PLÁN 11.1 Zajištění dlouhodobého majetku (vymezení dlouhodobého majetku, určení investičních nákladů) V rámci realizace: o o o o


bude pořízen dlouhodobý nehmotný majetek, dle předběžného odhadu, bude pořizovací hodnota licencí, vlastního technického a technologického řešení činit zhruba 32.9 milionu Kč. Náklady na tvorbu, vývoj, implementaci a konfiguraci zhodnocující investici budou představovat cca 20 milionů korun. Náklady budou kryty z rozpočtu projektu. Investiční náklady tvoří 60% celkových nákladů projektu.

11.2 Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) – vymezení struktury a velikosti oběžného majetku V rámci projektu bude pořízeno jen minimální množství oběžného majetku (materiálu) v rozsahu cca 100 tis. Kč v rámci povinné propagace projektu. Přehled celkových nákladů v investiční fázi je uveden v kapitole 11.6.1

11.3 Přehled celkových nákladů v investiční fázi Celkový přehled nákladů v investiční fázi je uvedeno v kapitole 11.6.1 11.4 Přehled celkových nákladů v provozní fázi (problematika servisních podmínek, amortizace Přehled nákladů spojených s provozní fází v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy je detailněji uveden v kapitole 11.6.2 Provozní náklady uvažujeme následovně: Náklady na servis v provozní fázi jsou fakultativní a závislé na konkrétní nabídce a nabízených platformách. Tyto se dělí primárně na:  

servis řešení jako celku, support dílčích softwarových komponent.

Mzdové náklady v provozní fázi zůstanou oproti stávajícímu stavu nezměněny, předpokládá se vytížení v rozsahu maximálně 1,8 pracovního úvazku hrazených z vlastních příjmů kraje. Další provozní náklady představují poplatky za služby spojené s poskytováním dat. Vzhledem k tomu, že systém je stavěn jako modulární s ohledem na rozšiřitelnost do budoucna, mohou být náklady na pořizování dat průběžně přizpůsobovány aktuálním možnostem a potřebám. Vzhledem ke stávajícím zkušenostem a „veřejné“ povaze předávaných dat je možné předpokládat, že náklady budou nulové, resp. minimální.

11.5 Příjmy provozní fáze V průběhu realizace a provozní fáze neuvažujeme o žádných příjmech plynoucích z provozování aplikací / činností v rámci Výzvy č. 8. Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 2 7ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

127

Projekt svým charakterem negeneruje příjmy. 11.6 Finanční plán investiční fáze a provozní fáze 11.6.1 Finanční plán investiční fáze Následující tabulka uvádí druhové členění nákladů v investiční fázi projektů Částí I, III, IV a V Výzvy. Veškeré částky uvedené v tabulkách jsou včetně DPH. Vzhledem k charakteru Projektu jsou všechny náklady fixní povahy. Odpisy v investiční fázi nejsou uvedeny, protože žadatel majetek nebude odepisovat. V investiční fázi nebudou vznikat žádné výnosy. Náklady investiční fáze budou kryty z dotace. Tabulka č. 11.1 – Celkové náklady projektu Celkové náklady projektu (v mil Kč s DPH) Typy nákladů

jednotka

Počet jednotek

Jednotková cena

Celkové náklady

1

Hlavní způsobilé výdaje - náklady na stavební část a nákup technologií

mil. Kč

0

0

0,00

1.1

Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost)

mil. Kč

-

-

-

1.2

Pořízení pozemků

mil. Kč

-

-

-

1.3

Pořízení staveb

mil. Kč

-

-

-

1.4

Stavební dokumentace

mil. Kč

-

-

-

1.5

Stavební část stavby

mil. Kč

-

-

-

1.6

Technologická část stavby

mil. Kč

-

-

-

2

Hlavní způsobilé výdaje - dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

mil. Kč

50,04

1

50,04

2.1

Nákup dlouhodobého hmotného majetku

mil. Kč

6,283

1

6,283

2.2

Nákup dlouhodobého nehmotného majetku

mil. Kč

43,757

1

43,757

2.3

Nákup drobného dl. hmotného či nehmotného majetku

mil. Kč

-

-

-

3

Hlavní způsobilé výdaje - Publicita projektu

mil. Kč

0,1

1

0,1

3.1

Nákup informačních tabulí, pamětních desek

mil. Kč

0,05

1

0,05

3.2

Ostatní náklady na propagaci a publicitu

mil. Kč

0,05

1

0,05

4

Hlavní způsobilé výdaje - řízení projektu

mil. Kč

28

0,0475

1,33

4.1

Osobní náklady (vč. odvodů soc. a zdrav. pojištění)

mil. Kč

28

0,0475

1,33

4.2

Cestovné (cestovné, stravné, nocležné)

mil. Kč

-

-

-

4.3

Nákup služeb na řízení projektu

mil. Kč

-

-

-


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

128

/měsíc 5

Hlavní způsobilé výdaje - nákup služeb

mil. Kč

1,408

1

1,408

5.1

Náklady na poradenství - finanční, technické, ekonomické, právní aj.

mil. Kč

-

-

-

5.2

Výběrová řízení - zadávací dokumentace

mil. Kč

-

-

-

5.3

Výdaje na studie, posudky, analýzy, penetrační testy

mil. Kč

1,408

1

1,408

6

Způsobilé výdaje celkem

mil. Kč

52,878

52,878

52,878

7

Nezpůsobilé výdaje celkem

mil. Kč

38,582

1

38,582

7.1

DPH, kdy je nárok na odpočet na vstupu (vyplní jen plátce DPH)

-

-

-

7.2

Ostatní nezpůsobilé výdaje

mil. Kč

38,582

1

38,582

8

Příjmy získané během realizace projektu plynoucí z činnosti, které jsou dotovány

mil. Kč

0

1

0,00

9

Celkové náklady projektu bez příjmů

mil. Kč

91,460

1

91,460

Celkové náklady (mil. Kč)

91,460

11.6.2 Finanční plán provozní fáze V provozní fázi Projektu budou vznikat následující náklady, které jsou stanoveny na roční bázi. IT podpora systému – systém bude vyžadovat fungování v režimu 5x8 hodin a bude proto nutné zajistit posílit stávající úsek podpory, tzv. helpdesk, pro řešení nenadálých situací. Vedle těchto aktivit je nutno posílit i oblast spojenou např. s oblastí integrace interních a externích systémů, aktivity spojené s provozem a dostupností datového úložiště (garantované-negarantované), spisové služby apod. dle technických specifikací uvedených v kapitole č. 7. Odhadované náklady viz tabulka 11.2. Tyto náklady budou kryty z rozpočtu žadatele. Tabulka 11.2 - Druhové členění nákladů v provozní fázi Projektu v mil. Kč vč. DPH Položka

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

IT podpora systému

0,0

0,0

0,2

6,397

6,397

6,397

6,397

6,397

6,397

Rozšíření systémů / služeb

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Pojištění

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Náklady celkem

0,0

0,0

0,2

6,397

6,397

6,397

6,397

6,397

6,397


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

129

V provozní fázi nebudou vznikat žádné provozní výnosy. Projekt je ze svého principu nevýdělečný, jedná se o zefektivnění veřejné služby, služby obyvatelstvu. Veškeré provozní náklady budou hrazeny z rozpočtu žadatele.

11.7 Přehled financování projektu Projekt bude řešen v rámci finanční podpory IOP oblasti intervence 2.1 – Zavádění ICT v územní veřejné správě, kdy výše podpory je 85 % pro investiční část, finanční spoluúčast garanta projektu (kraj) je 15 %. Provozní náklady jsou hrazeny garantem projektu po dobu jeho udržitelnosti. Tabulka č. 11.3 - Zdroje projektu v mil. Kč vč. DPH Položka

Částka

Dotace EU

Procentní rozdělení

44,946

85

7,932

15

Celkové krytí způsobilých výdajů projektu

52,878

100

Nezpůsobilé výdaje (vlastní zdroje žadatele)

38,582

42,2

Výdaje na projekt celkem

91,460

Národní veřejné zdroje

11.8 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů 11.8.1 Výpočet hodnoty IRR Vnitřní výnosové procento (IRR): Vnitřní výnosové procento je výše diskontní taková, že čistá současná hodnota toků plynoucích z projektu je rovna 0. Vypočte se iterativně aproximací ze vztahu n

0 t 0

CFt (1  IRR ) t ,

kde: CFt je tok plynoucí z investice; IRR je vnitřní výnosové procento; t

představuje období;

n

je poslední období.

Interpretace hodnoty IRR: IRR ≥ r

projekt je přijatelný

IRR ≤ r

projekt je nepřijatelný


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

130

11.8.2 Výpočet hodnoty NPV Čistá současná hodnota (NPV): Čistá současná hodnota provozních toků projektu je suma jednotlivých diskontovaných finančních toků souvisejících s investicí. n

NPVt  

CFt (1  r ) t (respektive jako současná hodnota provozních toků –

t 0 A vypočte se současná hodnota vstupní investice), kde:

NPVt 0 až „n“;

je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období

CFt je tok plynoucí z investice; r

je diskontní míra;

t

představuje období;

n

je poslední období.

Interpretace hodnoty IRR: IRR ≥ 0


IRR ≤ 0


11.8.3 Výpočet doby návratnosti

DN  Doba návratnosti je počet let nutných ke splacení investice. Vypočte se kde:

I CFb ,

DN je doba návratnosti (v letech); I

je suma investovaných prostředků;

CFb je čistý hotovostní tok projektu v běžném roce provozu. Interpretace hodnoty doby životnosti: Doba návratnosti ≥ doba životnosti


Doba návratnosti ≥ doba životnosti


11.8.4 Index rentability: Vypočte se NPV/I , kde: NPV je čistá současná hodnota projektu; I

je suma investovaných prostředků


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

131

11.8.5 Stanovení diskontní míry Pro časové rozlišení hotovostních toků je nutné stanovit patřičnou diskontní sazbu. Náklady kapitálu obecně představují pro realizátora investice výdaj, který musí zaplatit za získání různých forem kapitálu, které jsou použity na financování investice. Schematicky lze uvést vzorec výpočtu pro zkoumaný projekt: WACC = wv*kv + wp*kp, kde WACC průměrné kapitálové náklady (weighted average cost of capital); wv, wp

váhy jednotlivých kapitálových složek (tj. procento z celkových zdrojů u zdrojů cizích komerčních, vlastních a cizích veřejných);

kv

míra nákladů na vlastní kapitál;

kp

míra nákladů na veřejný zdroj (zpravidla stanovena administrativně poskytovatelem dotace).

Pohybujeme se v předběžné studii proveditelnosti, ještě není zcela jasně definován zdroj a způsob financování. Lze ale předpokládat, že všechny zdroje budou mít veřejný základ (dotace + rozpočet nemocnice), takže pro potřeby následujících výpočtů budeme používat dlouhodobou reálnou společenská diskontní míru 5 % p.a. Všechny zahrnuté hotovostní toky jsou v reálném vyjádření, proto není nutné dlouhodobou reálnou společenskou diskontní sazbu převádět na nominální.

11.9 Závěry finanční analýzy Výsledky finanční analýzy jsou uvedeny v tabulce 11.6.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

132

Tabulka č. 11.4 - Přehled kriteriálních ukazatelů Kriteriální ukazatel

Hodnota

Komentář

Čistá současná hodnota NPV (mil -46,654 Kč s DPH)

Finanční čistá současná hodnota (FNPV) dosahuje záporné hodnoty, což odpovídá skutečnosti, že Projekt nemá za cíl finanční návratnost vložených prostředků, ale poskytování efektivní veřejné služby.

Vnitřní výnosové procento IRR (%)

n.a.

Vzhledem k záporným hodnotám toků v jednotlivých letech ani nelze tento ukazatel spočíst.

Doba návratnosti (roky)

n.a.

Doba návratnosti nebyla stanovena a nelze spočítat vzhledem k nulovým finančním příjmům Projektu.

-0,63

Vzhledem k výsledkům analýzy čisté současné hodnoty index rentability dosáhne kladných hodnot pouze při zohlednění ekonomických přínosů projektů Částí I, III, IV a V Výzvy. Dle indexu rentability není projekt komerčně přínosný.

Index rentability NPV/I


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

133

12 KAPITOLA 12: EKONOMICKÁ ANALÝZA PROJEKTU 12.1 Ekonomické vyhodnocení projektu 12.1.1 Sociálně ekonomická analýza nákladů a užitku 12.1.1.1 Vyhodnocení finanční analýzy Výsledky finanční analýzy jsou uvedeny v tabulce 12.1 Tabulka č. 12.1 - Přehled kriteriálních ukazatelů Kriteriální ukazatel

Hodnota

Komentář

Čistá současná hodnota NPV (mil. Kč s DPH)

-46,654

Finanční čistá současná hodnota (FNPV) dosahuje záporné hodnoty, což odpovídá skutečnosti, že Projekt nemá za cíl finanční návratnost vložených prostředků, ale poskytování efektivní veřejné služby.


n.a.

Vzhledem k záporným hodnotám toků v jednotlivých letech ani nelze tento ukazatel spočíst.


n.a.

Doba návratnosti nebyla stanovena a nelze spočítat vzhledem k nulovým finančním příjmům Projektu.

-0,63

Vzhledem k výsledkům analýzy čisté současné hodnoty index rentability dosáhne kladných hodnot pouze při zohlednění ekonomických přínosů projektů Částí I, III, IV a V Výzvy. Dle indexu rentability není projekt komerčně přínosný.


12.1.1.2 Ekonomická analýza (CBA) Činnosti a aktivity realizované v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy jsou určeny pro prvky státní správy, KUPK, organizace a úřady zřizované a spravované v rámci Plzeňského kraje, občany, aj. -


Popis investiční a nulové varianty Viz popis v kapitole 3. pro jednotlivé projekty v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy Popis a výpočet hodnoty ocenitelných přínosů


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

134

V rámci projektu rozděleného do Částí I, III, IV a V Výzvy budou realizovány činnosti a aktivity, které jsou detailně specifikovány v rámci Kapitoly č. 7. Realizace zvolených investičních variant oproti variantě nulovým, nebo rizikovým přináší tyto kvantifikovatelné ekonomické přínosy: úspora času min. 2 pracovníků u žadatele – hodnota ušetřeného času je společenský přínos Projektu, který lze kvantifikovat. Za tímto účelem byla použita metoda přepočtu ekonomické hodnoty času prostřednictvím hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele v ČR. Dle informací Českého statistického úřadu 1 tvořil HDP na obyvatele ČR v roce 2009 345.727 Kč. Při úspoře 2 plných pracovních úvazků tak roční ekonomická hodnota ušetřeného času představuje hodnotu 691.454 Kč. snížení mzdových nákladů – oproti nulové variantě žadatel nebude muset vytvořit 2 nová pracovní místa. Při průměrné mzdě za rok 2009, v oblasti u veřejné správy ve výši 28.626 Kč2 tak roční úspora mzdových nákladů představuje částku 687.024 Kč Popis a výpočet hodnoty ocenitelných nákladů Realizací investiční varianty Projektu oproti nulové, nebo rizikové variantě vzniknou i ekonomické náklady. Ty vyplývají z faktu, že nebudou vytvořena 2 nová pracovní místa. Nesníží se tak počet nezaměstnaných osob, kterým je vyplácena podpora v nezaměstnanosti, nebo sociální dávky. Vzhledem k vysoké specifičnosti výpočtu výše sociálních dávek pro jednotlivé občany a množství vstupujících faktorů (počet dětí, příjem rodiny v minulém období apod.) bylo pro účely této analýzy stanoveno, že průměrná výše těchto nákladů se rovná minimální mzdě, tj. 8.000 Kč měsíčně, celkem tak 192.000 Kč ročně. Popis nákladů a přínosů nezahrnovaných do CBA Kromě výše popsaných kvantifikovatelných nákladů a přínosů je nutné zohlednit i další náklad a přínosy, které buďto nelze kvantifikovat, nebo nevznikají v přímé souvislosti s realizací Projektu. přínos se zlepšením vnitřní efektivnosti žadatele – tento přínos vznikne díky snížení chybovosti oproti průběžné aktualizaci informací na jednotlivých webových portálech, prodleva spojená s aktualizací a zároveň jednotné a společné grafické prostředí pro uživatele, které přistupují k jednotlivým webovým portálům. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto chyby, prodlevy a index uživatelské spokojenosti a přívětivosti v současnosti není k dispozici, nelze je věrohodně změřit ani realisticky odhadnout a nevstupují tudíž do výpočtu CBA. přínos z úspor času a nákladů při správě a aktualizaci agend, aktivit, prostřednictvím jednotného prostředí a integrace se systémy ISVS – tyto úspory vznikají v přímém důsledku realizace projektu integrace se systémy ISVC. Jejich zahrnutí do analýzy by bylo metodicky

1

Zdroj: http://www.czso.cz/

2

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz030909_209.xls Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 3 5ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

135

nesprávné, ačkoliv úspory lze přesně spočítat (úspora času, nákladů na tisk apod.), nevstupují do výpočtu CBA. Celkový ekonomický peněžní tok Tabulka 12.2 zobrazuje celkový ekonomický peněžní tok na základě výše definovaných a kvantifikovaných nákladů a přínosů za období investiční a provozní fáze. Tabulka č. 12.2 - Celkové ekonomické náklady a přínosy převedeny na peněžní toky (mil.Kč s DPH) Příjmy / výdaje Inv. Fáze (mil. Kč s DPH) 2010 2011

Provozní fáze 2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy z 0 provozu (tržby)

0

0

0

0

0

0

0

0

Příjmy z dotace (IOP)

0

1,018

15,717

28,212

0

0

0

0

0

Vlastní zdroje žadatele

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ek. přínos z úspory času

0

0

0

0

0,691

0,691

0,691

0,691

0,691

Ek. přínos z úspory mzd. nákladů

0

0

0

0

0,687

0,687

0,687

0,687

0,687

Celkem výnosy

0

1,018

15,717

28,212

1,378

1,378

1,378

1,378

1,378

Náklady Projektu

1,198

18,49

33,19

0

0

0

0

0

0

Investiční Neinvestiční

1,008 0,19

Provozní 0 náklady opravy, údržba 0 a upgrade Ek. náklady 0 náklady 0 sociální sítě Celkem náklady 1,198 Rozdíl výnosů a nákladů

1,198

17,800

32,24

0

0

0

0

0

0

0,690

0,95

0

0

0

0

0

0

6,397

6,397

6,397

6,397

6,397

6,397

0

0,2 0

0

0,2 0

6,397 0

6,397 0,192

6,397 0,192

6,397 0,192

6,397 0,192

6,397 0,192

0

0

0

18,49

33,39

6,397

6,589

6,589

6,589

6,589

6,589

-17,471

-17,674

21,814

-5,211

-5,211

-5,211

-5,211

-5,211

0,192

0,192

0,192

0,192

0,192

Výpočet kriteriálních ukazatelů Pro účely výpočtu kriteriálních ukazatelů byly použity hodnoty nákladů a přínosů celé období životnosti pořízeného systému, tj. až do roku 2018. Výsledky ekonomické analýzy jsou uvedeny v tabulce 12.3: Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 3 6ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

136

Tabulka č. 12.3 - Přehled kriteriálních ukazatelů – ekonomická analýza Kriteriální ukazatel

Čistá současná hodnota NPV (mil Kč vč. DPH)




Hodnota

Komentář

-23,992

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) dosahuje záporné hodnoty, což i po zohlednění socio-ekonomických přínosů projektů Částí I, III, IV a V Výzvy, za období 5 let diskontované společenskou diskontní sazbou ve výši 5 %, převyšující investiční náklady nepřinese zisk.

n.a.

IRR je výše diskontní sazby, u které dosáhne Projekt čisté současné hodnoty rovné 0. Z pohledu IRR je Projekt akceptovatelný, pokud IRR převyšuje diskontní sazbu, která je stanovena na 5 %, čehož není dosaženo.

26,77

Doba návratnosti je delší než očekávaná životnost systému 10 let, ale projekt má i přes tuto skutečnost socioekonomické přínosy. Současně naznačuje, že Projekt je dlouhodobě udržitelný.

-0,45

Ukazatel v podstatě představuje procento ziskovosti investice měřené čistou současnou hodnotou. Záporná hodnota ukazatele indexu rentability ukazuje, že projekt i po zohlednění socio-ekonomických přínosů není rentabilní, ale má společenský přínos.

12.1.2 Citlivostní analýza Při citlivostní analýze jsou vybrané předpoklady (parametry) obvykle změněny o 1 % a pro tuto změnu je zvlášť spočítán ukazatel Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) a Vnitřní výnosové procentu (ERR). Kvalitativní analýzou jednotlivých ekonomických přínosů z pohledu důležitosti jejich vlivu na hotovostní toky byl pro analýzu citlivosti vybrán předpoklady počtu pracovních míst, které by v případě realizace nulové varianty byly vytvořeny. Vzhledem k charakteru tohoto parametru zvolili zpracovatelé pro účely citlivostní analýzy jeho změnu o 1 jednotku (tj. 1 pracovní místo) a nikoliv změnu o 1 %. Výsledky a závěry citlivostní analýzy zůstanou zachovány.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

137

Tabulka č. 12.4 Výsledky citlivostní analýzy Kriteriální ukazatel

Snížení o 1 pracovní místo (parametr = 1)

Zvýšení o 1 % pracovní místo změna (parametr = 3)

% změna

Ekonomická čistá současná hodnota ENPV (mil Kč vč.DPH)

-26,104

9%

-21,880

14 %

Ekonomické vnitřní výnosové procento ERR (%)

n.a

n.a.

n.a.

n.a.

Analýza citlivosti ukazuje, že výsledky Projektu jsou velmi citlivé na změnu ve sledovaném parametru počtu pracovních míst. Nižší počet pracovních míst oproti plánovaným 2 by znamenal, že Projekt podstatně méně ekonomických přínosů, přesto by stéle splňoval ekonomické přínosy, které by opodstatňovaly jeho realizaci. Oproti tomu každé pracovní místo navíc významným způsobem zlepšuje společenskou výnosnost projektů Částí I, III, IV a V Výzvy. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektů Částí I, III, IV a V Výzvy Vyhodnocení efektivnosti Projektu pomocí kriteriálních ukazatelů Vzhledem ke zvolené variantě řešení oproti nulovým variantám v jednotlivých Částech I, III, IV a V Výzvy je důležité analyzovat kriteriální ukazatele pro hotovostní toky vyplývající jak z finanční, tak i ekonomické analýzy. Tyto ukazatele jsou založené na analýze měřitelných nákladů a přínosů vypočtených přírůstkovou metodou, nezohledňují další pozitivní neocenitelné přínosy projektů Částí I, III, IV a V Výzvy. Tabulka č. 12.5 Přehled kriteriálních ukazatelů Kriteriální ukazatel

Finanční analýza

Ekonomická analýza

Čistá současná hodnota NPV (Kč vč. DPH)

-46,654

-23,992


n.a.

n.a.


n.a.

26,77


-0,63

-0,45

Čistá současná hodnota (NPV) – Finanční čistá současná hodnota (FNPV) dosahuje záporné hodnoty a ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) dosahuje kladné hodnoty. Ale projekt není primárně zaměřen na generování zisku, ale má především významné ekonomické přínosy pro analyzované cílové skupiny. Vnitřní výnosové procento (IRR) – IRR je výše diskontní sazby, u které dosáhne Projekt čisté současné hodnoty rovné 0. Z pohledu IRR je Projekt akceptovatelný, pokud IRR převyšuje diskontní sazbu, která je stanovena na 5%. Z analýzy je zřejmé, že ani po zohlednění ekonomických přínosů projektů Částí I, III, IV a V Výzvy nedosahuje hodnotu IRR, která je přijatelná pro financování, ale projekt není zaměřený na generování zisku.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

138

Doba návratnosti – Doba návratnosti je delší než očekávaná životnost systému 10 let, ale projekt má i přes tuto skutečnost socio-ekonomické přínosy. Současně naznačuje, že Projekt je dlouhodobě udržitelný. Index rentability (NPV/I) – Ukazatel v podstatě představuje procento ziskovosti investice měřené čistou současnou hodnotou. Vzhledem k výsledkům analýzy čisté současné hodnoty je jasné, že index nedosáhne kladných hodnot ani při zohlednění ekonomických přínosů Projektu, ale zdůrazňuje důležitost jeho dopadů na region. Udržitelnost projektů Částí I, III, IV a V Výzvy Projekt není realizován za účelem tvorby zisku a navíc ani negeneruje žádné příjmy. Jeho provozní náklady budou hrazeny z vlastních zdrojů žadatele (rozpočet), čímž bude zajištěna udržitelnost výsledků a výstupů projektů Částí I, III, IV a V Výzvy. Projekty Částí I, III, IV a V Výzvy mají význam díky svým ekonomickým přínosům, které značně převyšují hodnotu původní investice a je tak vhodný pro podporu z IOP.

12.2 Doporučení vybrané varianty Při posuzování ekonomické výhodnosti projektu jsme posuzovali projekt jako celek, tj. projekt, který se skládá z jednotlivých Částí I, III, IV a V Výzvy. Tento předpoklad vychází z úvahy, že dané řešení tvoří logický celek, kdy vstupy jedné Části výzvy logicky navazují na další Část výzvy. Ekonomické vyhodnocení projektu v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy ukázalo, že projekt je vhodný k realizaci při průměrných i lehce podprůměrných scénářích odhadu návratnosti.

12.3 Závěry ekonomické analýzy Ekonomické vyhodnocení projektu v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy ukázalo, že projekt je vhodný k realizaci při průměrných i lehce podprůměrných scénářích odhadu návratnosti. Primárně ale projekt v rámci Částí I, III, IV a V Výzvy nejsou zaměřeny ke generování zisku, ale zaměřují se na centralizaci služeb, vzájemnou integraci interních a externích systémů, zvýšení bezpečnosti informací apod. I přes tyto předpoklady je patrné, že projekt je z dlouhodobého ekonomického pohledu přínosný a dává smysl ho realizovat.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

139

13 KAPITOLA 13: ANALÝZA RIZIK 13.1 Rizika projektu v investiční a provozní fázi a potření pro jejich řešení či zmírnění Cílem této části studie je vymezení základních faktorů, které mohou být příčinou či zdrojem rizika projektu. Tato kapitola se zabývá následujícími tématy: o o o o

Popis možných důsledků rizikové události Odhad pravděpodobnosti rizikové události Ohodnocení rizik na základě jejich důsledků a pravděpodobnosti jejich realizace Návrh opatření na jejich snížení či eliminaci

Náplní analýzy rizik je vypracovat seznam možných rizik a jejich analýza z hlediska pravděpodobnosti výskytu rizikové události a závažnosti jejích následků. Dále je pak rizikům přiřazena odpovídající reakce pro omezení pravděpodobnosti vzniku rizikové události, případně její přenesení, sdílení nebo vyloučení. Cílem řízení rizik je zvýšit pravděpodobnost úspěchu záměru a minimalizovat případná hrozící nebezpečí. V tabulce je uveden přehled a roztřídění možných rizikových faktorů identifikovaných v souvislosti s realizací projektu. Pro stanovení pravděpodobnosti výskytu rizik byla použita následující číselná klasifikace: 1

nízká

2

střední

3

vysoká

4

fatální

Pro stanovení úrovně rizik (vliv rizika) byla použita následující stupnice: 1

úroveň rizika přípustná

2

úroveň rizika přípustná s podmínkou

3

úroveň rizika nežádoucí

4

úroveň rizika nepřípustná

V souvislosti s realizací projektu byla identifikována následující potencionální rizika: Tabulka č. 13.1 - Katalog rizik projektu Č.

Riziko

Pravděpodobnost výskytu rizikové situace

Vliv rizika

Reakce na riziko

Technická rizika R1.1

Nedostatky v projektové dokumentaci

1

2

Projektová dokumentace je zpracována odborným dodavatelem.

R1.2

Technické problémy při realizaci

1

2

Navržené řešení minimalizuje pravděpodobnost závažných


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

140

projektu

technických problémů. Realizační tým se skládá ze zkušených odborníků.

R1.3

Nedodržení termínu dodávky

1

3

Zadavatel smluvně zajistí, aby byla implementace ve stanoveném termínu hotová.

R1.4

Vyšší nároky na ovládání nového systému uživateli

1

2

Všichni pracovníci žadatele, kteří budou s novým systémem pracovat, budou v rámci realizace projektu řádně zaškoleni. Jedním z klíčových požadavků zadavatele na kvalitu bude uživatelská přátelskost vytvořeného systému.

R1.5

Nedostatečná kvalita pořízeného řešení

1

3

Dodavatel bude vázán sankčními podmínkami smlouvy pro případ, kdy kvalita řešení nebude splňovat očekávání zadavatele na kvalitu.

R1.6

Nespuštění dalších projektů eGovernmentu využívajících infrastrukturu

1

3

Žadatel bude podrobně sledovat vývoj projektů e-Governmentu a v případě potřeby bude okamžitě reagovat na vzniklou situaci konzultací s poskytovatelem dotace.

Organizační a procesní rizika R2.1

Projektový tým nedisponující dostatečnými znalostmi

1

3

Členové projektového týmu byli vybráni na základě své specializace, odbornosti a zkušeností. Jedná se o pracovníky, kteří mají přesně stanovené kompetence a odpovědnosti a na jejich činnost dohlíží vedoucí manažer.

R2.2

Nedostačující kapacita/metodika vedení projektu implementačních prací

2

2

Řízení projektu bude zajišťovat profesionální projektový manažer a bude využita metodika řízení projektů, která byla již v minulosti mnohokrát ověřena.

R2.3

Nedostatečná kapacita pro realizaci projektu

1

2

Žadatel zajistil dostatečnou kapacitu pro realizaci projektu.

Realizační rizika R3.1

Nedodržení monitorovacích ukazatelů projektu

1

3

Žadatel ve studii proveditelnosti nastaví jen reálné monitorovací ukazatele, které bude možné naplnit.

R3.2

Nenaplnění cílů a monitorovacích ukazatelů v důsledku ekonomických, sociálních, politických,

1

3

Žadatel bude podrobně sledovat vývoj ekonomických, sociálních, politických, demografických či jiných změn a v případě potřeby bude okamžitě reagovat na vzniklou situaci konzultací


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

141

demografických či jiných změn (např. ekonomická krize) R3.3

Nedodržení termínů stanovených v harmonogramu projektu

s poskytovatelem dotace.

1

3

Žadatel bude aktivně kontrolovat veškeré termíny a v případě potřeby okamžitě reagovat a oznámit možnou změnu termínu.

2

2

Bude zřízeno centrální úložiště dat a projektové dokumentace dostupné všem členům týmu.

Informační rizika R4.1

Nekvalitní zabezpečení a uložení dat Právní rizika

R5.1

Nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek

1

3

Žadatel jakožto veřejný zadavatel má bohaté zkušenosti s realizací zadávacích řízení.

R5.2

Nepodaří se uzavřít smlouvu s dodavatelem řešení

2

1

Žadatel bude aktivně po vyhodnocení veřejné zakázky spolupracovat s dodavatelem na uzavření smlouvy v řádném termínu. V případě neshody bude okamžitě jednat s dodavatelem umístěným na druhém místě.

R5.3

Nedodržení podmínek programu IOP

2

3

Realizace projektu bude v případě schválení dotace dále koordinována s poskytovatelem dotace a budou plně respektovány všechny příručky, metodiky a další pravidla poskytovatele dotace.

R5.4

Změny platných zákonů a vyhlášek

2

3

Žadatel bude podrobně sledovat legislativní vývoj v oblasti IT a v případě potřeby bude okamžitě reagovat na vzniklou situaci konzultací s poskytovatelem dotace.

Finanční rizika R6.1

Neproplacení všech uznatelných výdajů

1

2

Pravidelné konzultace s poskytovatelem dotace a obsazení role „administrátora EU“. Organizačně, projektově a technicky žadatel zajistí splnění všech podmínek stanovených poskytovatelem dotace.

R6.2

Nezajištění prostředků na nezpůsobilé výdaje

2

2

Žadatel bude předcházet vzniku nezpůsobilých výdajů tím, že vyhotoví detailní a reálný rozpočet projektu, pečlivě připraví a zrealizuje výběrová řízení a veškeré aspekty dodavatelských vztahů budou důsledně smluvně ošetřeny.

R6.3

Nedostatek

2

3

Žadatel má s provozem obdobných


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

142

finančních prostředků v provozní fázi projektu

investic zkušenosti. Prostředky budou zajištěny v rámci běžného rozpočtu žadatele, náklady provozní fáze nepředstavují nadměrné zatížení rozpočtu žadatele.

Provozní rizika R7.1

Nedostatečná poptávka ze strany potenciálních klientů a cílových skupin

2

3

Žadatel bude pravidelně provádět komunikační kampaň, bude monitorovat poptávku cílových skupin, pravidelně bude provádět vyhodnocení poptávky a okamžitě reagovat na požadavky cílových skupin.

R7.2

Nedostupná kvalitní pracovní síla v době udržitelnosti

2

2

Žadatel má kvalitní tým pracovníků s odpovídajícími zkušenostmi. Provoz projektu je schopen zajistit v rámci standardní činnosti bez dalších nároků na mzdové náklady.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

143

14 KAPITOLA 14: UDRŽITELNOST PROJEKTU Udržitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Projekt musí být udržitelný po dobu 5 let od ukončení projektu. Následující kapitoly se v souladu s povinnou strukturou studie proveditelnosti detailněji zabývají udržitelnosti projektu v rovinách: o o o

Institucionální Finanční Provozní

Projektový tým bude z hlediska následných kontrol ze strany řídícího orgánu či vnějších nezávislých kontrol včetně kontrol z EU zpracovávat na základě zajištěných podkladů Monitorovací hlášení s žádostí o platbu, Závěrečné monitorovací zprávy, Monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu.

14.1 Institucionální rovina Plzeňský kraj plní úkoly: o

o

v samostatné působnosti, které mu uložily volené orgány Plzeňského kraje (rada a zastupitelstvo). Tyto úkoly zákon označuje za výkon samostatné působnosti v přenesené působnosti státní správy - v rámci této působnosti jsou nadřízeným orgánem krajského úřadu centrální orgány státní správy (především příslušná ministerstva), které krajskému úřadu ukládají úkoly.

Z tohoto pohledu je Plzeňský kraj zodpovědný za pořízení plánovaných systémů. Jejich pořízením se Plzeňský kraj zavazuje, že minimálně po dobu udržitelnosti projektu (stanovena na 5 let) bude poskytovat služby těchto systémů svým zákazníkům. Po celou dobu udržitelnosti bude vlastníkem systémů Plzeňský kraj. 14.2 Finanční rovina Projekt není realizován za účelem tvorby zisku a navíc ani negeneruje žádné příjmy. Jeho provozní náklady budou hrazeny z vlastních zdrojů žadatele, čímž bude zajištěna udržitelnost výsledků a výstupů projektu. Projekt má význam díky svým celospolečenským přínosům, které značně převyšují hodnotu původní investice a je tak vhodný pro podporu z Integrovaného operačního programu. Primárním cílem projektu není generovat příjmy, ale zpřístupnit občanům veřejnou správu. 14.3 Provozní rovina Udržitelnost projektu z provozního hlediska se týká především zajištění: o o

Údržby a obnovy pořízeného SW Vyčlenění a udržení kvalitního projektového týmu

Z technologického hlediska bude nutné zajistit pravidelnou obnovu a upgrade pořízených systémů tak, aby byly schopny poskytovat plánované služby. Na konci lhůty udržitelnosti projektu bude veškerý SW na stejné, či vyšší úrovni, než původně nakoupený. Veškerý SW zůstane v majetku žadatele po celou dobu udržitelnosti projektu. Udržitelnost projektu bude zajištěna také pravidelným servisem a údržbou.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

144

Veškeré náklady spojené s provozem tohoto centra budou financovány z rozpočtu kraje. Při pořizování nového hardwarového i softwarového vybavení budou dodrženy všechny podmínky pro zadávání veřejných zakázek dle IOP a dle podmínek pro zadávání veřejných zakázek. Základem udržitelnosti projektu z provozní roviny je vyčlenění dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků jak ze strany krajského úřadu, tak ze strany dodavatele řešení pro zajištění provozu TC K. Plzeňský kraj má sestavený kvalitní projektový a realizační tým, který má s realizací a provozem obdobných projektů dlouhodobé zkušenosti.


Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

145

15 KAPITOLA 15: ZÁVĚR 15.1 Shrnutí výsledků 15.1.1 Finanční vs. ekonomická efektivita Projektu Kriteriální ukazatele jsou vypočteny v následující tabulce. Projekt je koncipován jako neziskový a jeho přínosy spočívají zejména v ekonomických přínosech. Tabulka č. 15.1 - Kriteriální ukazatele Projektu Kriteriální ukazatel

Finanční analýza

Ekonomická analýza (CBA)

Čistá současná hodnota NPV (mil.Kč vč.DPH)

-46,654

-23,992


n.a.

n.a.


n.a.

26,77


-0,63

-0,45

V Projektu byla definována veškerá rizika, která by mohla jeho realizaci ohrozit. Žadatel přijal všechna potřebná opatření nutná pro eliminaci těchto rizik. Sledovaní rizik projektů jednotlivých Částí I, III, IV a V Výzvy bude realizováno na úrovni jednotlivých projektů plně v souladu s postupy a platné projektové metodologie. 15.1.2 Realizovatelnost Projektu Předložená studie proveditelnosti prokázala realizovatelnost Projektu ve všech směrech Projektu po celou dobu udržitelnosti Projektu. Realizovatelnost Projektu byla prokázána z pohledu personálního, technického a finančního zajištění, kdy předkladatel disponuje nejen dostatečnou zkušeností s investičními aktivitami obdobného a většího rozsahu, ale i vlastními finančními prostředky na zajištění investice. Vedle těchto ukazatelů je zohledněna skutečnost, že požadavky specifikované v rámci jednotlivých Částí I, III, IV a V Výzvy jsou do značné míry v kategorii mandatorních, tj. tyto požadavky jsou specifikovány v rámci platné legislativy a nařízení vlády ČR. 15.1.3 Popis postupu návazných projektů Veškeré navazující projekty, a to ať už z výzvy č. 8 IOP, nebo z nějaké jiné budoucí výzvy IOP, příp. jiného poskytovatele dotace budou při realizaci respektovat výstupy tohoto projektu. V rámci organizace žadatele bude zajištěn vzájemný postup při realizaci návazných projektů realizovaných z výzvy č. 8 IOP, aby celkový výsledek byl v souladu se všemi pravidly poskytovatele dotace a s právními předpisy ČR a EU. 15.1.4 Závěry a doporučení Projekt je součástí rozvoje e-Governmentu v území a patří do Smart Administration – vize vlády České republiky, jak uspořádat veřejnou správu. Zjednodušení a zefektivnění vztahu občan/firma – státní správa je logickým cílem této vize. Projekt je důležitý především jako podpora centrálním projektů CMS – KIVS, ISDS a projektům základních registrů. Na základě výše uvedeného v analýze nákladů a přínosů, výsledků finanční analýzy, hodnocení Studie proveditelnosti, s oporou o metodické postupy a politiky IOP, výzva č. 8 konstatujeme, že projekt má smysl, celospolečenský pozitivní vliv, a proto DOPORUČUJEME jeho realizaci a poskytnutí podpory z Integrovaného Operačního Programu 2007-2013, prioritní osy 2. Plzeňský kraj 1Odpovídá: Petr Matuš 4 6ID: Poradenské služby

Utajení: -

Stav: finální

Změna: 11.3.2013

Verze: 2v3

Výtisk: 001

146

STUDIE PROVEDITELNOSTI II - opravená

Recommend Documents