STRUKTURA POLICIE VE VYBRANÝCH STÁTECH EU

STRUKTURA POLICIE VE VYBRANÝCH STÁTECH EU

Mgr. Eva Medková

Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny

Parlamentní institut

Studie č. 3.064

duben 2007

PI 3.064

2

Obsah: Belgie ...................................................................................................................................................................... 3 1. Federální policie (Police féderale) .................................................................................................................. 3 2. Místní policie (Police locale) .......................................................................................................................... 9 Dánsko .................................................................................................................................................................. 11 Finsko.................................................................................................................................................................... 12 Francie .................................................................................................................................................................. 14 1. Státní policie (Police Nationale) ................................................................................................................... 14 2. Státní četnictvo (Gendarmerie nationale)...................................................................................................... 18 3. Městská policie ............................................................................................................................................. 20 Itálie ...................................................................................................................................................................... 21 1.Státní policie (Polizia di Stato) ...................................................................................................................... 21 2. Četnictvo (Arma dei Carabinieri).................................................................................................................. 24 3. Finanční stráž (Guardia di Finanza) .............................................................................................................. 25 4. Vězeňský policejní sbor ................................................................................................................................ 25 Irsko ...................................................................................................................................................................... 25 Lucembursko......................................................................................................................................................... 27 Německo ............................................................................................................................................................... 29 1. Spolková policie (Bundespolizei) ................................................................................................................. 30 2. Spolkový úřad vyšetřování (Bundeskriminalamt)......................................................................................... 33 3. Zemská policie .............................................................................................................................................. 33 Nizozemsko........................................................................................................................................................... 35 1. Policie (Politie) ............................................................................................................................................. 35 2. Královské vojenské četnictvo ....................................................................................................................... 37 Rakousko .............................................................................................................................................................. 38 Řecko .................................................................................................................................................................... 40 Španělsko .............................................................................................................................................................. 41 1. Státní policie (Polícia)................................................................................................................................... 41 2. Civilní stráž (Guardía Civil).......................................................................................................................... 42 Švédsko................................................................................................................................................................. 42 Velká Británie ....................................................................................................................................................... 44 1. Regionální policie ......................................................................................................................................... 44 2. Ostatní policejní sbory .................................................................................................................................. 46 Česká republika..................................................................................................................................................... 47 1.Policie České republiky ................................................................................................................................. 47 2. Vojenská policie............................................................................................................................................ 53 3. Obecní policie ............................................................................................................................................... 53 Prameny: ............................................................................................................................................................... 53

Organizační schémata struktury policie ve vybraných zemích jsou uvedena ve zvláštní příloze k tomuto textu, která je dostupná elektronicky na adrese: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-064_prilohy.pdf

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

3

Belgie1 Zákonem ze 7. listopadu 1998 o integrované policii (Loi organisant un service de police intégré, structuré à deux niveaux) došlo k reorganizaci belgické policie. V souladu s tímto zákonem je policie nově uspořádána do dvou oddělených úrovní: federální a místní policie, které spolu úzce spolupracují. Místní policie zajišťuje plnění základní policejní činnosti, tzn. všechny úkoly správní a kriminální policie na území policejního obvodu - zone de police a plní i některé úkoly federálního charakteru. Federální policie plní specializované úkoly správní a kriminální policie na vyšší úrovni a podpůrnou činnost pro konkrétní jednotky místní a federální policie. Nad činností federální a místní policie vykonává dohled všeobecná inspekce, která spadá pod ministerstva vnitra a spravedlnosti, přičemž její běžný provoz zabezpečuje ministerstvo vnitra. Inspekce dohlíží zejména na dodržování právních i vnitřních předpisů a na efektivitu obou policejních složek. 1. Federální policie (Police féderale) Federální policie spadá do působnosti ministra vnitra a ministra spravedlnosti. V kompetenci obou ministrů je přesné vymezení celkové organizace policie a jejího fungování. Do působnosti ministra vnitra spadají činnosti, které se týkají plnění úkolů správní policie a též běžný provoz policie. Pro činnosti, které se týkají plnění úkolů policie kriminální a justiční (justiční stráž, vězeňská policie, převoz odsouzených) spadá policie do působnosti ministra spravedlnosti. V čele organizace policie stojí vrchní komisař (Commissaire général), který koordinuje 5 vrchních ředitelství (directions générales). Podléhají mu i útvary zabývající se stykem s místní

1

V průběhu přípravy této studie vstoupila v platnost novela zákona o integrované policii (Loi portant

modification de divers textes relatifs à la police intégrée du 20 juin 2006). Tato novela přináší zjednodušení policejní struktury. V rámci federální policie se nově se vytváří vrchní komisariát. Pět vrchních ředitelství nahrazují ředitelství tři (vrchní ředitelství správní policie, vrchní ředitelství federální kriminální policie a vrchní ředitelství správy a podpory činností) a novela přináší i další organizační a personální změny (např. změny ve funkčním období některých policejních funkcionářů). Pro bližší informace viz přiložené organizační schéma.


PI 3.064

4

policií, mezinárodní policejní spoluprácí, fungováním integrované policie, koordinační činností a vnější komunikací. Vrchní ředitelství jsou tato: -

správní policie (La Police administrative),

-

federální kriminální policie (La Police judiciaire fédérale),

-

podpůrných činností (L’appui opérationnel),

-

lidské zdroje (Les resources humaines),

-

prostředky a materiál (Les moyens et matériel).

V čele vrchních ředitelství stojí vrchní ředitelé. Vrchním ředitelům mohou ukládat povinnosti přímo ministři vnitra a spravedlnosti (nemusí tak činit prostřednictvím vrchního komisaře). Vrchní

ředitelství

se

skládají

z centrálních

a

dekoncentrovaných

útvarů.

Obvod

dekoncentrovaných útvarů se kromě odůvodněných výjimek shoduje se soudními obvody (arrondisement judiciaire). Vrchního komisaře a vrchní ředitele do funkce jmenuje král na návrh ministrů vnitra a spravedlnosti po vyjádření federální policejní rady2 na dobu pěti let. Tito funkcionáři mohou být jmenováni opakovaně, nejvýše však na za sebou jdoucí 2 funkční období. Král jmenuje i ředitele útvarů pro koordinaci a podporu správní policie (viz níže), a to na základě návrhu ministra vnitra nebo spravedlnosti po vyjádření ministra spravedlnosti a guvernéra na období 5 let (max. 2 za sebou jdoucí funkční období). Dále král jmenuje ředitele obvodních kriminálních ředitelství (viz níže), na základě návrhu ministra spravedlnosti po vyjádření ministra vnitra a státního zástupce při příslušném odvolacím soudu na období 5 let (max. 2 za sebou jsoucí funkční období). Propojení místní a federální policie je zajištěno mj. i tím, že na vrchních ředitelstvích a v útvarech vrchních ředitelství pověřených podporou místní policie či těch, jejichž činnost má na místní policii přímý dopad jsou přítomni členové místní policie. Konkrétní členy místní policie do této funkce jmenuje král po vyjádření konzultativních útvarů3.

2

Federální policejní rada (Le Conseil Fédéral de Police) je poradním orgánem ministrů vnitra a spravedlnosti a je též pověřena prováděním celkového hodnocení federální a místní policie. 3 Jedná se o stálou komisi místní policie a poradní orgán složený ze starostů obcí. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

5

Vrchní ředitelství správní policie (Direction générale de al police administrative) Vrchní ředitelství správní policie zajišťuje plnění úkolů dopravní policie na významných dopravních úsecích, námořní policie, železniční policie, letecké policie (na národních i regionálních letištích) a imigrační a pohraniční policie. Do jeho kompetencí spadají i některé další úkoly, např. ochrana královského paláce či koordinace belgické účasti na mezinárodních policejních humanitárních misích. Vrchní ředitelství také poskytuje podporu správním úřadům a místní policii (např. dává k dispozici personál a speciální prostředky – např. vodní děla). Pod vrchní ředitelství správní policie spadá několik útvarů. Jedná se o: -

ředitelství pro politiku, řízení a rozvoj (kompetence: podpora plnění národního bezpečnostního plánu, podpora místní policie, rozvoj nových konceptů, řízení lidských zdrojů a správa prostředků vrchního ředitelství),

-

ředitelství pro činnosti a pro informace v oblasti správní policie (kompetence: např. operativní koordinace činnosti centrálních útvarů správní policie, monitoring událostí a závažných hrozeb pro veřejný pořádek, příjem, zpracovávání a poskytování informací policejním útvarům, řízení, koordinace a kontrola ředitelů útvarů pro koordinaci a podporu),

-

ředitelství ochranných činností a mezinárodních misí (kompetence: koordinace mezinárodních humanitárních misí, ochrana královského paláce),

-

ředitelství pro všeobecnou zálohu (kompetence: např. podpora při plnění úkolů policie – např. pomocí pěchoty, podpora při udržování veřejného pořádku – např. prostřednictvím vodních děl či jezdectva),

-

ředitelství pro dopravní komunikace, do jehož kompetencí spadá -

silniční policie (kompetence: vlastní silniční policie, federální dispečink dopravy, vydávání tiskových zpráv); silniční policie je organizovaná do federálního ředitelství, 9 provinciálních jednotek a 26 dopravních stanic,

-

železniční policie (kompetence: bezpečnost přepravy věcí i dopravy osob); železniční policie je organizovaná do ředitelství na úrovni federace a 5 decentralizovaných jednotek (Brusel, sever, jih, východ, západ), které se dále člení na celkem 13 stanic ve významných vlakových nádražích,

-

námořní policie, která je organizovaná do ředitelství na úrovni federace, útvaru pro technickou podporu a pěti jednotek (Anvers, Ostende, Gand, Zeebruges a Liège), které se dále člení na 1 či více decentralizovaných stanic,


PI 3.064

6

-

letecké policie (kompetence: bezpečnost na letišti v Bruselu a na regionálních letištích),

-

imigrační a pohraniční policie,

útvary pro koordinaci a podporu. Útvarů pro koordinaci a podporu je 27. V jejich čele stojí ředitel. Útvary jsou uspořádány podle soudních obvodů. Jsou odpovědné např. za podporu federálním dekoncentrovaných útvarům, za technickou, administrativní a operační podporu místní policii či na základě žádosti příslušných orgánů za koordinaci podpory na federální úrovni při plnění úkolů správní policie, které mají větší než lokální rozsah.

Vrchní ředitelství kriminální policie Kriminální policie je organizována ve dvou úrovních: centrální útvary (ředitelství vrchního ředitelství a útvar specializovaný na šetření vojenských trestných činů) a dekoncentrované útvary (obvodní kriminální ředitelství), přičemž obě úrovně zaštiťuje vrchní ředitelství. Vrchní ředitel je nadřízen jak ředitelům centrálních útvarů, tak ředitelům dekoncentrovaných útvarů. Struktura vrchního ředitelství: -

ředitelství pro politiku, řízení a rozvoj (kompetence: např. správa prostředků a řízení lidských zdrojů či plánování),

-

ředitelství pro činnosti a pro informace v oblasti kriminální policie (kompetence např. řízení a koordinace činností centrálních útvarů federální kriminální policie, koordinace, podpora a kontrola činností obvodních kriminálních ředitelství, vedení zvláštních technik pátrání a tajných agentů či odposlechy),

-

ředitelství pro boj s trestnou činností proti osobám (kompetence: obchodování s lidmi, násilí proti osobám, pohřešované osoby, terorismus a sekty, omamné látky),

-

ředitelství pro boj s organizovanou kriminalitou (kompetence: boj s organizovanou kriminalitou po strategické, operační i taktické stránce, ochrana svědků, majetková šetření),

-

ředitelství pro boj s trestnou činností proti majetku (kompetence: ozbrojené útoky, podloudný obchod s automobily, organizované krádeže, trestná činnost týkající se umění a starožitností, podpůrných látek, zbraní, enviromentální trestná činnost, pátrání po uprchlících),


PI 3.064

-

7

ředitelství pro kriminalistiku (kompetence: soudní identifikace, kriminalistické laboratoře, audio a video technika, výzkum a vývoj),

-

ředitelství pro boj s ekonomickou a finanční trestnou činností (kompetence: korupce, organizovaná ekonomická a finanční trestná činnost, trestná činnost na poli informačních technologií, padělky).

Dekoncentrovanými obvodními kriminálními útvary jsou obvodní kriminální ředitelství (directions judiciaires déconcentrées), které se dále člení na specializované sekce (členění vychází z druhů trestné činnosti – např. obchodování s omamnými látkami či ze specifických podpůrných činností – např. kriminalistické laboratoře). V čele obvodního kriminálního ředitelství stojí ředitel. Obvodem se stejně jako v případě správní policie míní soudní obvod (arrondissement judiciaire). Pro řádné fungování integrované policie na úrovni obvodu je klíčová součinnost mezi ředitelem obvodního kriminálního ředitelství a ředitele útvaru pro koordinaci a podporu správní policie. Vrchní ředitelství podpůrných činností Úkolem tohoto vrchního ředitelství je poskytovat specializovanou podporu činnostem federální a místní policie. Struktura vrchního ředitelství podpůrných činností: -

ředitelství pro politiku, řízení a rozvoj (kompetence: např. rozvoj nových způsobů podpory činnosti, řízení lidských zdrojů a správa prostředků vrchního ředitelství, koordinace integrovaného fungování vrchních ředitelství i místní policie),

-

ředitelství pro speciální jednotky (kompetence: poskytování trvalé podpory na federální i místní úrovni v oblastech zvláštní pátrací techniky, zásahů a zatčení, identifikace obětí, ochranné činnosti či speciálních technologií),

-

ředitelství národní informační databáze (kompetence: správa informací týkajících se údajů kriminální policie, správní policie a dopravy ve prospěch federálních i místních složek integrované policie, správa databáze),

-

ředitelství pro telematiku (kompetence: např. vývoj a zavedení policejní informační platformy odpovídající jednotnému technickému standartu pro lokální i federální složku integrované policie), Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

-

8

ředitelství pro policejní spolupráci (kompetence: např. kontakt se zahraniční policií, ústřední kontaktní a operační místo v rámci mnohostranné spolupráce mezinárodních organizací zabývajících se policejní spoluprácí – např. Europol),

-

útvar letecké podpory,

-

útvar kynologické podpory.

Struktura vrchního ředitelství pro lidské zdroje: -

ředitelství pro politiku, řízení a rozvoj (kompetence: např. personalistika, příprava a kontrola provádění rozpočtů),

-

ředitelství

pro

vzdělávání

(kompetence:

inicializace,

koordinace,

hodnocení

a

harmonizace typů vzdělávání v národním měřítku – vzdělávání poskytují policejní školy4), -

národní škola pro hodnostáře (zajišťuje vysokoškolské vzdělání budoucích policejních hodnostářů),

-

národní škola výzkumu (pro členy místní a federální policie jsou kurzy bezplatné),

-

federální škola (podílí se na základním a průběžném vzdělávání policistů),

-

ředitelství pro sociální záležitosti,

-

ředitelství pro profesní mobilitu a profesní růst (kompetence: např. organizace výběrových řízení na volná místa),

-

ředitelství pro vnitřní vztahy (kompetence: např. vnitřní komunikace, vztahy s odbory)

-

ředitelství pro právní záležitosti, spory a otázky statutu

-

ředitelství pro prevenci a ochranu a bezpečnost při práci (kompetence: např. vhodné pracovní prostředí, též však ochrana zdrojů a prostředků – např. munice, dokumentů a jejich archivace apod., otázky životního prostředí – nakládání s odpady apod.),

-

zdravotní služba.

Vrchní ředitelství pro prostředky a materiál Toto ředitelství zajišťuje logistickou a finanční činnost federální policie. Je odpovědné za správu hmotných prostředků federální policie – budov, automobilů, zbraní apod. Zajišťuje též logistickou podporu místní policii v policejních obvodech.

4

Ředitelství spolupracuje s více školami, s tzv. schválenými školami (tzn. národní škola pro hodnostáře, národní

škola pro výzkum a federální škola), se školami zřízenými ministry vnitra a spravedlnosti a s externími institucemi. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

9

Struktura vrchního ředitelství pro prostředky a materiál: -

ředitelství pro politiku, řízení a rozvoj (kompetence: např. podíl na přípravě rozpočtu, podpora ostatních vrchních ředitelství v oblasti správy jejich zdrojů, koordinace a administrativa dohod o logistické a finanční kooperaci mezi místní a federální policií, správa prostředků a řízení lidských zdrojů vrchního ředitelství),

-

finanční ředitelství (kompetence: provádění rozpočtu federální policie – platy zaměstnanců, účetnictví příjmů a výdajů federální policie a platby dodavatelům federální policie)

-

služba pro vybavení jednotlivců (skládá se z centrálních a decentralizovaných útvarů),

-

ředitelství pro nákupy (kompetence: např. zadávání veřejných zakázek),

-

ředitelství infrastruktury (kompetence: např. správa budov federální policie, správa infrastruktury pro útvary federální policie),

-

útvary logistické podpory (kompetence: např. správa centrálních zásob federální policie a jejich distribuce jednotlivým útvarům, technické poradenství útvarům integrované policie, údržba),

-

ředitelství pro vybavení (kompetence: např. správa a přidělování materiálu pro kolektivy i jednotlivce, správa rezerv, normalizace vybavení).

2. Místní policie (Police locale) Místní policie se skládá ze 196 jednotek (Corps de Police Locale), z nichž každá působí v jednoho policejního obvodu (zones de police). Policejní obvod může zahrnovat území jedné (zones unicommunales) anebo více obcí (zones pluricommunales). Obvodů zahrnujících území jedné obce je 50, obvodů zahrnujících více obcí 146. Policejní obvody, které zahrnují více obcí, jsou uspořádány tak, že je v každé z obcí zřízena jedna anebo více policejních stanic. Každou jednotku místní policie tvoří několik složek: operační složka, která je tvořena příslušníky policie a správní a logistická složka, kterou tvoří civilní zaměstnanci. V čele každé jednotky stojí velitel, který je odpovědný za provádění lokální policejní politiky a který zajišťuje vedení, organizaci a rozdělení úkolů v rámci jednotky. Pro tyto činnosti podléhá buď starostovi (bourgmestre) - pokud jednotka působí na území jedné obce nebo policejnímu kolegiu (collège de police) složenému ze starostů více obcí - pokud jednotka působí na území více obcí. Velitele do funkce jmenuje král na základě návrhu obecní rady Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

10

(policejní oblast jedné obce) či policejní rady5 (policejní oblast více obcí) a po vyjádření státního zástupce při odvolacím soudu a guvernéra na dobu pěti let. Velitel může zastávat svou funkci nejvýše po dvě za sebou jdoucí funkční období. Král jmenuje i jiné vysoké hodnostáře místní policie. Ostatní hodnostáře jmenuje obecní nebo policejní rada. Ostatní členy místní policie jmenuje nebo najímá obecní či policejní rada. Jednotky místní policie jsou reprezentovány Stálou komisí místní policie (Commission Permanente de la Police Locale), která se zabývá záležitostmi týkajícími se místní policie a vyjadřuje se k nim. Struktura jednotky místní policie není obligatorně stanovena, nicméně musí být koncipována tak, aby plnila určité funkce. Těmi jsou: -

visibilita a dostupnost policie (minimálně jeden policista „pochůzkář“ na 4000 obyvatel),

-

stálá dosažitelnost policejních služeb (možnost spojení s policií),

-

schopnost reagovat v přiměřené době na žádosti o policejní intervenci,

-

poskytování pomoci obětem trestné činnosti,

-

plnění vyšetřovacích úkolů (většinou na lokální, ale příp. i širší než lokální úrovni),

-

udržování veřejného pořádku (široké spektrum činností např. při manifestacích, sportovních utkáních, dopravě apod.).

Místní policie je spravována obecním zastupitelstvem (v policejním obvodu jedné obce) nebo policejní radou, tvořenou zvolenými radními více obcí (v policejní oblasti více obcí). Rozpočet jednotky místní policie v zóně jedné obce schvaluje obecní rada, v zóně více obcí policejní rada, přičemž finance tvořící rozpočet jednotlivé policejné oblasti pocházejí od federace a obce (resp. obcí – jedná-li se o policejní oblasti více obcí). Místní policie plní, kromě úkolů místního charakteru i některé úkoly federální. Může se jednat např. o úkoly federálního charakteru, které jsou obsažené v bezpečnostním plánu policejního obvodu, o vyhledání údajů potřebných pro federální orgány, o přítomnost na místech katastrof a nehod, o provádění dohledu nad odsouzenými, kteří vykonávají trest na svobodě, převoz zatčených osob do vazby apod.

5

Viz níže. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

11

Dánsko Dánská policie spadá do kompetencí ministerstva spravedlnosti. Ministr spravedlnosti stojí v čele policie, přičemž své pravomoci vykonává prostřednictvím národního komisaře a komisařů jednotlivých policejních obvodů. Národní komisař stojí v čele kanceláře národního komisaře, do jejíž kompetence spadají prostředky policie i personalistika týkající se policistů i civilního personálu. Kancelář je tvořena několika odděleními, z nichž některá mají provozní funkci či poskytují pomoc a zázemí policejním obvodům. Odděleními jsou: -

oddělení rozpočtů a účetnictví,

-

oddělení dohledu nad budovami,

-

oddělení dat,

-

oddělení dopravy,

-

oddělení personálu a náboru zaměstnanců,

-

policejní oddělení,

-

cizinecké oddělení,

-

policejní akademie,

-

dánská bezpečnostní výzvědná služba.

Teritoriálně je Dánsko rozděleno na 12 policejních obvodů (plus Grónsko a Faerské ostrovy, které jsou nezávislými policejními obvody). V každém z policejním obvodů se nacházejí policejní stanice (hlavní policejní stanice). Struktura obvodu i jeho personální obsazení závisí do značné míry na rozloze obvodu a počtu jeho obyvatel, např. ve velkých obvodech je struktura taková, že kromě hlavní policejní stanice působí i stanice menší, stanoviště orientovaná na community policing6 a venkovské stanice. Mohou být ustaveny i zvláštní jednotky. Policie z jednotlivých obvodů spolu v případě potřeby úzce spolupracují. V čele policejního obvodu stojí komisař, který, pokud jde o politická opatření, přímo podléhá ministru spravedlnosti. Komisaři jsou však nezávislí ve věcech řízení a výkonu policejních povinností v rámci policejního obvodu. Komisaři napomáhají při výkonu funkce jeden či dva 6

Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR pojem „Community policing“ na svých intenetových

stránkách definuje jako komunitní přístup k policejní práci, policejní práci orientovanou na službu veřejnosti, anebo společenskou policejní činnost (viz http://www.mvcr.cz/bezpecnost/community.html).


PI 3.064

12

zástupci, policejní žalobci a jejich asistenti, kteří mají právnické vzdělání (stejně jako komisař). Komisař je zároveň veřejným žalobcem u obvodního soudu. V čele jednotlivých policejních obvodů stojí velitelé, kteří mají policejní vzdělání, administrativní personál vede ředitel oddělení. Specifickou pozici, co se týká vnitřní organizace, zaujímá mezi jednotlivými obvody policejní obvod Kodaň. V jeho čele stojí komisař, tři zástupci komisaře a vrchní velitel. Úřad obžaloby spadá v Dánsku do celkového pojetí policie. V čele úřadu stojí ministr spravedlnosti, kterému jsou podřízeni nejvyšší veřejný žalobce (vede obžalobu před Nejvyšším soudem), regionální veřejní žalobci (vedou obžalobu před soudy 2. stupně, vykonávají dozor nad komisaři, vyřizují stížnosti ohledně policie) a komisaři (viz výše). Komisař vede obžalobu u soudu 1. stupně ve svém obvodu. Kromě toho je odpovědný za policejní vyšetřování ve svém obvodu.

Finsko Finská policie (Poliisi) je podřízena ministerstvu vnitra, v jehož rámci působí policejní oddělení ministerstva vnitra. Policejní oddělení funguje jako nejvyšší policejní velitelství. Je odpovědné za řízení a monitoring celé policie i za spolupráci finské policie v mezinárodním měřítku. Kromě toho se policejní oddělení zabývá např. i problematikou loterií či střelných zbraní. Policejní oddělení je tvořeno několika útvary, kterými jsou: -

poradní útvar,

-

jednotka pro činnost policie,

-

jednotka pro mezinárodní záležitosti,

-

jednotka pro plánování a rozpočet

-

správní jednotka.

V čele oddělení stojí policejní prezident. Finská policie je hierarchicky organizována ve třech stupních. Nejvyššímu policejnímu velitelství podléhají: -

provinciální policejní velitelství,

-

Národní úřad vyšetřování,

-

Národní dopravní policie, Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

-

Tajná policie,

-

Národní policejní škola a Národní policejní akademie jako zařízení pro policejní výcvik,

-

policejní technické centrum,

-

agentura pro policejní IT management a

-

funkčně též oddělení Helsinské policie.

13

Třetí úrovní jsou místní policejní jednotky. Provinciální policejní velitelství , kterých je 7, jsou územně rozdělena podle sedmi provincií jednotek územní správy (Laponsko, Oulu, západní Finsko, východní Finsko, jižní Finsko, Helsinki a Alandské ostrovy). Provinciálním policejním velitelstvím je přitom vždy oddělení státního provinciálního úřadu. V čele velitelství stojí velitelé, kteří jsou pověřeni plánováním, řízením a monitoringem policejní činnosti na svém území, po dohodě s okresní policií jí stanoví roční úkoly a rozhodují o jejích zdrojích. Postavení policie na Ålandských ostrovech je specifické – odpovídá místním správním úřadům. Místní policie je organizována na úrovni jednotek státní správy – oblastí. V každé z oblastí působí policejní oddělení (velitelství) řízené velitelem oblastní policie. Úkolem místní policie je zejména udržování veřejné bezpečnosti a pořádku, předcházení trestné činnosti a vedení vyšetřování či řízení a kontrola dopravy. Do kompetencí místní policie patří i správní činnost (vydávání různých druhů oprávnění). Ve Finsku je 90 oblastních policejních oddělení s přibližně 280 policejními stanicemi. Jednotlivá oddělení místní policie podléhají teritoriálně příslušným provinciálním policejním velitelstvím. Zvláštní postavení mezi oblastními policejními odděleními má policejní oddělení Helsinki, neboť vykonává policejní činnost přímo pod velením policejního oddělení ministerstva vnitra a je odpovědné i za plnění určitých úkolů celostátního charakteru. Národní úřad vyšetřování, Národní dopravní policie a Tajná policie, jsou jednotkami s celostátní působností a podléhají při výkonu své činnosti přímo ministerstvu vnitra. Národní úřad vyšetřování vyšetřuje mezinárodní, organizovanou, finanční a jinou závažnou trestnou činnost a předchází ji. Rozvíjí také nové metody prevence a vyšetřování. Národní dopravní policie udržuje veřejnou bezpečnost a pořádek, provádí dopravní kontroly a vyšetřuje trestné činy proti veřejné bezpečnosti a pořádku. Národní dopravní policie je mimo jiné také rezervní policejní silou.


PI 3.064

14

Tajná policie má za úkol předcházet činům, které by mohly ohrozit státní a sociální uspořádání anebo vnitřní či vnější bezpečnost státu a takovéto činy vyšetřuje. V rámci organizace policie působí též poradní orgány: součástí policejního oddělení ministerstva vnitra je poradní výbor pro policii zřízený vládou a při každé místní policii je poradní výbor jmenovaný místním zastupitelstvem.

Francie Policejní činnost vykonávají 2 policejní síly. Jedná se o Státní policii (Police Nationale), která spadá do působnosti ministerstva vnitra a Státní četnictvo (Gendarmerie Nationale) spadající pod ministerstvo obrany. 1. Státní policie (Police Nationale) V čele policie stojí generální ředitel (directeur général de la Police Nationale), kterého do funkce jmenuje Rada ministrů. Generální ředitelství se skládá z více úseků. Jedná se o ředitelství pro administrativu, ředitelství pro vzdělávání, ústřední ředitelství kriminální policie, ústřední ředitelství veřejné bezpečnosti, ředitelství územního dohledu, ústřední ředitelství pohraniční policie, ústřední ředitelství všeobecných informací, všeobecnou inspekci Státní policie, ústřední ředitelství bezpečnostních republikánských rot, útvar pro mezinárodní technickou policejní spolupráci a útvar pro ochranu významných osob. -

Ředitelství pro administrativu (direction de l'administration de la police nationale) -

Do jeho kompetencí patří zajišťování personálu a finančních a materiálních prostředků pro Státní polici.

-

Na centrální úrovni se dělí na 4 podředitelství (lidské zdroje, finance a všeobecná správa, logistika, sociální pomoc) a službu pro technologie a vnitřní bezpečnost. Na úrovni místní pak působí na území kontinentální Francie síť osmi regionálních útvarů pro nábor a vzdělávání zaměstnanců a osmi sekretariátů pro policejní správu.V rámci ředitelství dále funguje technické centrum pro vnitřní bezpečnost, centrální sklad a centrální automobilová dílna.

-

Ředitelství pro vzdělávání (direction de la formation de la police nationale; kompetence: vzdělávání policistů, policejní školy). Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

-

15

Ústřední ředitelství kriminální policie (direction centrale de la police judiciaire ). -

Ředitelství je členěno na ústřední a územní útvary.

-

Ústřední útvary jsou buď logistické nebo operační. Jedná se o útvary napojené na ředitele kriminální policie (do jejichž kompetencí spadá plnění štábních úkolů, řízení lidských zdrojů a materiálu a vztahy s četnictvem) či o čtyři podředitelství (trestní věci, ekonomické a finanční věci, vnější vztahy, kriminalistika). Podředitelství pro trestní věci se zabývá bojem proti organizované kriminalitě (s výjimkou finanční a ekonomické kriminality). Skládá se z dílčích specializovaných úseků, které se zabývají operační logistikou, represí násilné organizované trestné činnosti, represí kuplířství, represí trestné činnosti proti osobám a majetku, bojem proti ilegálnímu obchodu s kulturními statky, bojem proti terorismu, ilegálním obchodem se střelnými zbraněmi, municí, výbušninami a nukleárními, biologickými a chemickými zbraněmi, represí ilegálního obchodu s omamnými látkami a pátráním po hledaných osobách. Podředitelství pro ekonomické a finanční věci se skládá z úseků specializovaných např. na operační logistiku, boj proti korupci, praní špinavých peněz, kriminalitu související s informačními a komunikačními

technologiemi

či

represí

padělání

peněz.

Podředitelství

kriminalistiky spolupracuje se všemi policejními ředitelstvími, které plní úkoly kriminální policie, s četnictvem, s prokuraturou i vyšetřujícími soudci; je členěno na menší úseky, např. operační logistiky, ústřední služby trestní dokumentace (která zahrnuje 20 regionálních středisek), pro sběr, uchovávání a předkládání důkazů

(identité

judiciaire)

či

ústřední

laboratorní

služby

(existuje

5

kriminalistických laboratoří). -

Mezi územní útvary patří meziregionální ředitelství kriminální policie (Bordeaux, Dijon, Lille, Lyon, Marseille, Orléans, Rennes, Strasbourg, Pointe-à-Pitre; skládají se z jedné či více služeb kriminální policie a jedné či více poboček), regionální ředitelství (Paris, Versailles, Ajaccio; jejich kompetence se vztahuje na 2-8 departementů) a regionální intervenční skupiny (v kontinentální Francii jsou umístěny v každém správním regionu za účelem potlačování stínové ekonomiky a kriminality, která ji provází). Součástí ředitelství jsou vždy tato oddělení: technické (např. trestní dokumentace), trestní (složeno ze specializovaných skupin odpovídajících úsekům ústředního ředitelství), ekonomické a finanční (též složeno ze specializovaných skupin odpovídajících úsekům ústředního ředitelství). Součástí každého ředitelství je dále oddíl pro pátrání a intervenci. V některých


PI 3.064

16

ředitelstvích působí regionální oddíl specializovaný na boj s organizovaným násilím ve městech. -

Ústřední ředitelství veřejné bezpečnosti (direction centrale de la sécurité publique). -

Ředitelství zajišťuje ochranu osob a majetku, poskytuje pomoc obyvatelstvu a udržuje veřejný pořádek. Jedná se tedy o široce zaměřenou složku. Územně je veřejná bezpečnost v kontinentální Francii organizována v 95 departementech (v Paříži vzhledem k jejímu specifickému postavení - viz níže - nepůsobí. Ústřední ředitelství, v čele s ředitelem, plní funkci štábu. Nižším organizačním stupněm jsou departementální velitelství (v kontinentální Francii 95), pod která spadají jednotlivé obvody - základní organizační jednotky (přibližně 400). Obvod může pokrývat jednu či více obcí. V departementech okolo Paříže, kde je velká hustota obyvatel,

pokrývá

departementální

ředitelství

celé

území.

Nicméně

v provinciálních departementech jsou malé obce svěřeny četnictvu – viz níže, a tudíž nepodléhají veliteli obvodu (jeho kompetence se koncentruje do velkých aglomerací). -

Jednotlivé útvary veřejné bezpečnosti působí zejména na úrovni jednotlivých obvodů (ve velkých departementech však působí i útvary departementální většinou podpůrného charakteru). Na úrovni obvodů se ustavuje všeobecná služba (jejím úkolem je zejména prvotní intervence a „záchranná policie“), policie městské bezpečnosti (která je pověřena vyšetřováním), technická základna pro důkazy (base technique d'identité judiciaire; pověřená mj. vyhledáváním důkazů) a policie dopravních nehod a dopravních deliktů (pověřená silniční bezpečností). Na úrovni departementů mohou působit např. útvary pro departementální bezpečnost (zabývají se stejně jako policie městské bezpečnosti vyšetřováním, s důrazem na pohyb kriminality), mobilní intervenční jednotky (na celém území kontinentální Francie působí 7 intervenčních jednotek, které zasahují v kritických situacích - např. braní rukojmích, teroristické akce), departementální jednotky pro dopravu a dopravní bezpečnost (např. provádění technických kontrol) a další jednotky (např. jízda, kynologie, výbušniny).

-

Ředitelství územního dohledu (direction de la surveillance du territoire) -

Plní protišpionážní a protiteroristické úkoly a chrání ekonomické a vědecké dědictví.

Organizačně

je

uspořádáno

do

ústředních,

regionálních

departementálních útvarů.


i

PI 3.064

-

17

Ústřední ředitelství pohraniční policie (direction centrale de la police aux frontières). -

Ředitelství

podléhají

3

podředitelství

-

pro

záležitosti

mezinárodního,

přeshraničního a bezpečnostního charakteru, lidských a materiálních zdrojů a boje proti ilegální imigraci. Územně je pohraniční policie organizována do 7 oblastních ředitelství, 6 ředitelství, 41 departementálních ředitelství a 67 pohraničních útvarů (součástí jsou mobilní pátrací jednotky a jejich pobočky a železniční jednotky, jejichž úkolem je potlačování nelegální organizované imigrace). Prostřednictvím center pro policejní a celní spolupráci se dále ústřední ředitelství podílí na evropské spolupráci na tomto poli. -

Ústřední ředitelství všeobecných informací (direction centrale des renseignements généraux) - do jeho kompetencí spadá vyhledávání a sběr informací pro vládu, dále např. dohlíží na herní zařízení a závodiště.

-

Všeobecná inspekce Státní policie (inspection générale de la police nationale)

-

Ústřední ředitelství bezpečnostních republikánských rot (direction centrale des compagnies républicaines de sécurité). -

Bezpečnostní republikánské jednotky jsou mobilními jednotkami, které tvoří všeobecnou zálohu Stání policie. Mezi jejich vlastní kompetence patří úkoly např. v rámci silniční bezpečnosti či záchranné policie na moři a v horách, zároveň se však jedná o posilu ostatním policejním složkám (např. spolu s ředitelstvím veřejné bezpečnosti bojuje proti malým a středně závažným deliktům).

-

Útvar pro mezinárodní technickou policejní spolupráci (service de coopération technique internationale de police) – do jeho kompetencí spadá např. uskutečňování činnosti Státní policie mezinárodního charakteru (např. příprava smluv), účast na pracích zasvěcených policejním a bezpečnostním otázkám (zejména v Evropě).

-

Útvar pro ochranu významných osob (service de protection des hautes personnalités).

Bezpečnost v hlavním městě zajišťuje policejní prefektura. V jejím rámci působí ředitelství všeobecné policie, ředitelství dopravy a ochrany veřejnosti, ústřední laboratoř, regionální ředitelství kriminální policie, regionální ředitelství všeobecných informací, ředitelství městské policie („pochůzkářů“), ředitelství pro veřejný pořádek a dopravní provoz, operační ředitelství technických a logistických služeb, všeobecná inspekce a pařížský hasičský sbor.


PI 3.064

18

Některé ústřední útvary, které nejsou součástí generálního ředitelství, podléhají generálnímu policejnímu řediteli. Jedná se o: -

útvar boje proti drogám (mission de lutte anti-drogue),

-

jednotku pro koordinaci boje proti terorismu (unité de coordination de la lutte antiterroriste),

-

bezpečnostní službu ministerstva vnitra (service de sécurité du ministère de l'Intérieur),

-

ústřední automobilovou službu (service central automobile),

-

útvar pro pátrání, pomoc, intervenci a odvracení (unité de recherche, assistance, intervention et dissuasion),

-

informační a komunikační službu Státní policie (service d'information et de communication de la police nationale),

-

útvar pro oběti trestné činnosti (délégation aux vistimes).

2. Státní četnictvo (Gendarmerie nationale) Četnictvo působí zejména ve venkovských oblastech a v menších městech a obcích (obvykle počet obyvatel obce nepřesahuje 20 000 osob). V roce 2005 došlo k reorganizaci jeho struktury. Četnictvo je policejní silou vojenského charakteru, která spadá pod ministerstvo obrany. V rámci výkonu policejní činnosti spolupracuje s ministerstvem vnitra a např. trestní vyšetřování vede pod dohledem soudů a prokuratury. V čele četnictva stojí generální ředitel jmenovaný Radou ministrů. Ústředním orgánem je generální ředitelství (La Direction Générale de la Gendarmerie Nationale), které se skládá z kabinetu, četnické inspekce, útvaru pro lidské zdroje (pod velitele tohoto útvaru spadají zaměstnanecké otázky, a to včetně náboru nových zaměstnanců a výcviku a vzdělávání), útvaru pro plánování a prostředky (do kompetencí velitele tohoto útvaru spadají např. plánování plnění rozpočtu) a útvaru pro činnost (veliteli tohoto útvaru jsou podřízena jednotlivá podředitelství: pro organizaci a hodnocení, pro mezinárodní spolupráci, pro obranu veřejného pořádku, pro veřejnou a silniční bezpečnost a pro kriminální policii). Četnictvo se skládá ze dvou hlavních složek: z departementálního a mobilního četnictva. Departementální četnictvo plní všeobecné policejní funkce. Územně je rozděleno regionální velitelství a nižší územní jednotky.


PI 3.064

19

Regionálnímu velitelství, které působí na úrovni civilního správního regionu,

podléhají

všechna uskupení departementální policie, která v rámci regionu působí. Velitel regionálního velitelství je přímo podřízen generálnímu řediteli. Veliteli regionálního velitelství, který sídlí v hlavním městě zóny obrany7, podléhají i uskupení mobilního četnictva působící v rámci zóny obrany. Územními jednotkami jsou uskupení (groupement), roty (compagnies) a územní čety (brigades territoriales). Uskupení působí na úrovni departementu a jsou rozděleny na roty, které jsou v zásadě uspořádány na principu arrondissementů (územně-správních útvarů). Roty se pak dále dělí na územní čety působící většinou v rámci kantonů. Územní čety mohou plnit své úkoly autonomně anebo v rámci seskupení více čet. Územní jednotky departementálního četnictva doplňují jednotky specializované, kterými jsou pátrací jednotky (působící na poli kriminální policie),

dozorové a intervenční skupiny

(nachází se v citlivých oblastech a jsou přidruženy k rotám), čety prevence kriminality mladistvých, jednotky silniční policie, jednotky horské policie a letecké útvary. Mobilní četnictvo má za úkol v případě potřeby posílit jiné policejní složky či plnit speciální úkoly, přičemž je jeho hlavním posláním udržování veřejného pořádku. Na vrcholu územního uspořádání stojí regionální velitelství (viz výše). Nižší jednotkou jsou uskupení (groupements), která se skládají z 4- 7 oddílů (escadrons). Integrální součástí mobilního četnictva je speciální bezpečnostní a intervenční uskupení (podílí se na boji proti terorismu či na zajištění bezpečnosti prezidenta republiky). O využití disponibilních jednotek rozhoduje prefekt zóny obrany, v jehož obvodu příslušná jednotka působí. Jednotky mohou být využity i k zajištění úkolů národního rozsahu (např. posílení zóny obrany Paříž). Vedle generálního ředitelství, inspekce, útvarů pro vzdělávání, správu a podporu, departementálního a mobilního četnictva tvoří součást Státního četnictva republikánská garda a specializované útvary. Republikánská garda je pověřena plněním bezpečnostních a čestných úkolů ve prospěch vysokých státních institucí. Mezi specializované útvary patří námořní četnictvo (plnění úkolů námořní policie), letecké četnictvo (působí při letectvu – armádní

7

Zóna obrany je jednotkou organizačního členění území. Na území Francie jich existuje 7 (územně se shodují

s vojenskými obvody). V jejím čele stojí prefekt zóny obrany (též prefekt regionu a departementu hlavního města zóny obrany; v Paříži je jím policejní prefekt). Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

20

složce), četnictvo letecké dopravy (plní úkoly letecké policie) a četnictvo pro výzbroj a výstroj (působí při generální delegaci pro výzbroj a výstroj u ministerstva vnitra). 3. Městská policie Úkolem městské policie je zajišťovat pořádek, bezpečnost a veřejné zdraví. Kompetence městské policie jsou stanoveny zákonem, a jedná se zejména o výkon pořádkové policejní činnosti (např. udržování veřejného pořádku v místech, kde je velká koncentrace osob - trhy apod., vše či co se týká bezpečnosti a pohodlného průchodu veřejnými cestami). Městská policie má dále např. i vymezené kompetence v oblasti přestupků (zejm. podle silničního či stavebního zákona). Městská policie podléhá starostovi, na kterého v této oblasti dohlíží reprezentant státu v departementu (prefekt). Je možné zřídit i policii, která bude působit ve více obcích. Příslušníci městské policie jsou jmenováni starostou a schvalováni reprezentantem státu v departementu (prefektem) a veřejným žalobcem, přičemž je možné vzít po konzultaci se starostou takové schválení zpět. Zbraň mohou nosit jen pokud to výslovně schválí reprezentant státu v departementu (prefekt) na základě žádosti starosty. V případě, že služba městské policie zahrnuje více jak pět policistů, vyžaduje se dohoda mezi starostou obce a reprezentantem státu v departementu (prefektem) uzavřená po vyjádření veřejného žalobce, ve které bude upravena povaha a místa intervenování městské policie. Pokud by taková smlouva uzavřena nebyla, může místní policie svou činnost až na některé výjimky vykonávat v rozmezí od 6 do 23 hodin. Ministrovi vnitra napomáhá konzultativní komise městských policií složená ze zástupců starostů, reprezentantů státu v departementu a reprezentantů příslušníků městské policie. V obcích mohou působit i obecní hlídači (gardes champêtres), jejichž úkolem je dohled nad dodržováním rozhodnutí městské policie.


PI 3.064

21

Itálie Hlavními policejními sbory jsou Státní policie, Četnictvo, Finanční stráž (útvar pro vyšetřování finanční kriminality) a Vězeňský policejní sbor. V některých provinciích působí i provinciální nebo městská policie (Polizia Provinciale, Polizia Municipale). Vzhledem k tomu, že v Itálii působí více policejních sil, je ustaven národní výbor pro právo a pořádek, který spolupracuje s ministerstvem vnitra, které je za veřejný pořádek a bezpečnost všeobecně odpovědné. Výboru předsedá ministr vnitra a jeho členy jsou např. policejní prezident, vrchní velitel četnictva či ředitel vězeňské služby. Vedle národního výboru existují i výbory provinciální. 1.Státní policie (Polizia di Stato) Státní policie spadá do kompetencí ministra vnitra, který je odpovědný za udržování veřejné bezpečnosti a pořádku. Na centrální úrovni řízení policie je klíčové oddělení ministerstva vnitra pro veřejnou bezpečnost, do jehož působnosti spadá provádění politiky veřejného pořádku a bezpečnosti, zajišťování koordinace a jednotného vedení policejních sil, řízení Státní policie a zajišťování technického zázemí. V čele oddělení stojí prefekt, který plní funkci policejního prezidenta, jmenovaný do funkce dekretem prezidenta republiky na základě návrhu ministra vnitra a rozhodnutím rady ministrů. Policejnímu prezidentovi jsou podřízeni jeho zástupci – zástupce pro všeobecné zastupování, zástupce pro koordinaci a plánování činností a zástupce, do jehož kompetencí spadá ústřední ředitelství kriminální policie. Policejní prezident může kdykoli na své zástupce delegovat konkrétní pravomoci. Oddělení je rozděleno na několik útvarů. Jedná se o: -

sekretariát, který je pověřen koordinováním interních aktivit a podporou policejního prezidenta,

-

deset ústředních ředitelství: -

pro všeobecné záležitosti Státní policie,

-

kriminální policie (pod ředitelství spadá např. ústřední operační služba, která koordinuje hlavní operace prováděné intervenčními jednotkami a speciálními jednotkami či forenzní policie; součástí ředitelství jsou pobočky např. periferní či pro prevenci kriminality),


PI 3.064

22

-

protiteroristické,

-

pro dopravu, železnice, pošty a imigraci8,

-

protidrogové (ředitelství je tvořeno zaměstnanci Státní policie, Četnictva a Finanční stráže),

-

pro lidské zdroje,

-

pro výcvikové instituty,

-

zdravotní,

-

pro technickou a logistickou službu a správu majetku,

-

pro účetní služby,

-

ředitelství pro vyšetřování mafie,

-

ústřední úřad pro ohrožené osoby,

-

centrální inspekci,

-

úřad pro koordinaci a plánování policejních sil (úřad se zabývá optimalizací lidských a ekonomických zdrojů v rámci policejních sil – tzn. nikoli jen Státní policie),

-

úřad pro administrativu oddělení pro veřejnou bezpečnost,

-

policejní akademie více organizací.

V čele jednotlivých úřadů a ústředních ředitelství stojí prefekti nebo vyšší policejní funkcionáři. V čele ředitelství pro vyšetřování mafie, ústředního protidrogového ředitelství a mohou být střídavě vyšší policejní úředníci, generálmajoři Četnictva nebo Finanční stráže, a to z toho důvodu, že se jedná o útvary společné činnosti více organizací (multi-agency bodies). Pokud se týká jejich složení a řízení jsou takovými útvary společné činnosti i útvary úřadu pro koordinaci a plánování policejních sil a některé útvary ústředního ředitelství kriminální policie (ústřední útvar pro ochranu svědků, útvar kriminálních analýz a útvar pro mezinárodní policejní spolupráci). Vedle centrální úrovně (oddělení ministerstva vnitra pro veřejnou bezpečnost) je policejní činnost vykonávaná na úrovni lokální provinciálními a místními orgány. Provinciálními orgány veřejné bezpečnosti jsou prefekt územního vládního úřadu, který je všeobecně odpovědný za veřejný pořádek a bezpečnost a velitel policejního úřadu (Questore), který je vysokým funkcionářem Státní policie odpovědným za řízení a koordinaci zabezpečování veřejného pořádku a bezpečnosti a činnost policejních sil.

8

Přibližně ¼ zaměstnanců pracuje v rámci dopravní, železniční, poštovní, hraniční a imigrační policie. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

23

Místními orgány veřejné bezpečnosti jsou funkcionáři Státní policie pověření vedením policejních stanic (detached Commissariati di pubblica sicurezza). Namísto těchto funkcionářů (pokud v dané oblasti nepůsobí) mohou jejich funkci vykonávat starostové, jakožto úředníci moci výkonné. Státní policie je teritoriálně organizovaná v policejní úřady (Questure), meziregionální ředitelství a úřady na meziregionální, provinciální a lokální úrovni. Policejních úřadů je 103 a jsou zastoupeny v každé provincii. Do jejich působnosti patří zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti a kriminální a výzvědná činnost. Policejní úřady jsou rozděleny na tři hlavní útvary: 1/ sekretariát velitele policejného úřadu (Questore), do jehož kompetencí spadá všeobecná prevence, veřejná záchranná služba (public rescue) a udržování veřejného pořádku a bezpečnosti, 2/ oddělení kriminální policie, v jehož rámci působí mobilní jednotka, oddělení vyšetřování a speciálních operací (Digos), úřad pro boj se zločinem (s působností na poli kriminální analýzy a preventivních opatření) a provinciální policejní forenzní laboratoř a 3/ oddělení sociální, správní a imigrační policie. Policejnímu úřadu jsou hierarchicky podřízené policejní stanice (Commissariati di Pubblica Sicurezza), které jsou pověřeny plněním úkolů na poli národní bezpečnosti na lokální úrovni a institucionálních úkolů Státní policie, které nespadají do působnosti jiných úřadů. Meziregionální ředitelství Státní policie spadají v rámci hierachické struktury pod policejního prezidenta a v jejich čele stojí policejní ředitelé kategorie B. Meziregionálních ředitelství je celkem 7 (Turín, Miláno, Padova, Florencie, Řím, Neapol a Katánie). Ředitelství vykonávají dohled a plní inspekční funkci na poli bezpečnosti a zdraví na pracovištích, mají organizační, koordinační a plánovací funkci, zabývají se administrativní, účetní a logistickou činností a řízením lidských zdrojů. V rámci Státní policie působí i speciální jednotky, kterými jsou např. mobilní jednotky umístěné ve významných městech, expertní pyrotechniké jednotky, odstřelovači, kynologická jednotka, jízdní policie, letecká služba a námořní jednotka.


PI 3.064

24

Součástí Státní policie dále jsou i úřady (Ispettorati di Pubblica Sicurezza), do jejichž kompetencí spadá veřejný pořádek ve Vatikánu, vládních budovách,

parlamentu a

ministerstvu vnitra. 2. Četnictvo (Arma dei Carabinieri) Četnictvo plní úkoly vojenské i policejní povahy, přičemž mezi úkoly policejní povahy spadá provádění policejní činnosti za účelem zabezpečení soudního a veřejného pořádku a bezpečnosti a poskytování civilní ochrany v případě katastrofy (kontinuita služeb, pomoc místnímu obyvatelstvu) Četnictvo je připojené k ministerstvu obrany, udržuje si ale svoji autonomii v oblasti ozbrojených sil, vojenských policejních sil a v oblasti odpovědnosti za veřejný pořádek a bezpečnost. Při plnění svých vojenských povinností podléhá veliteli generálního štábu armády (a to prostřednictvím vrchního velitele četnictva) a pro záležitosti veřejného pořádku a bezpečnosti podléhá ministerstvu vnitra. Některé sekce jsou informačně napojeny i na jiná ministerstva (např. na ministerstvo zdravotnictví při prevenci trestných činů ohrožujících veřejné zdraví) V čele četnictva stojí vrchní velitel. Vrchní velitel řídí, koordinuje a kontroluje aktivity četnictva, a to zejména s důrazem na analýzu trestných činů, koordinaci jednotlivých sekcí, kontakt s ministerstvy, úřady veřejné správy a mezinárodními organizacemi. Rozhodnutí přijímá vrchní velitel četnictva a velitel generálního štábu. Četnictvo je územně organizováno do meziregionálních velitelství (celkem 5), v čele s veliteli, kteří jsou odpovědní za všeobecnou kontrolu a koordinaci regionálních velitelství a zajišťují detašovaným sekcím v jejich působnosti technickou, logistickou a administrativní podporu. Nižší jednotkou jsou regionální velitelství (19), v čele s veliteli, kteří jsou odpovědni za organizaci a kontrolu činnosti provinciálních velitelství. Regionální velitelství jsou většinou umístěna v hlavních městech správních regionů. Provinciální velitelství (102) jsou odpovědná za řízení, koordinaci a kontrolu podřízených sekcí a za analýzu a vzájemnou souvislost operací a boje proti zločinu, který paralelně vedou specializované sekce. Nižší jednotkou jsou velitelství územních sekcí (10), které svou činnost vykonávají v částech některých provincií.


PI 3.064

25

Další územně organizační jednotkou jsou pluky a roty , kterých je 536. Jejich struktura je rozdílná v závislosti na operačním významu daného území. Činnost pluků a rot probíhá v menších jednotkách – sborech (lieutenancies) a stanicích, které poskytují nepřetržitou pohotovostní službu a provádějí operace proti místním kriminálním aktivitám. Sbory (19) působí v jednotlivých silně obydlených městech. Nejpočetnější jednotky, stanice (4653) jsou odpovědné za přímou kontrolu jednoho či více měst anebo jejich částí. Dále existuje specializované velitelství pro město Campione. Je ustanovena i mobilní jednotka se sídlem v Římě, která je určena k plnění vysoce specializovaných prioritních úkolů. Součástí územní struktury četnictva jsou i námořní jednotky (164) a podpůrné organizace jako např. vrtulníková letka či kynologická centra. Mimo řádnou organizační strukturu stojí některé sekce a jednotky, které jsou pověřeny plněním speciálních úkolů. Např. se jedná o sekce četnictva, které jsou určeny k ochraně ústavním orgánům či o sekce,

které plní úkoly vojenské policie. Někteří zaměstnanci

četnictva jsou přiděleni k oddělením ministerstva vnitra pro veřejnou bezpečnost (např. k úřadu pro koordinaci a plánování policejních sil, ústřednímu ředitelství kriminální policie, protidrogovému ústřednímu ředitelství či ředitelství pro vyšetřování mafie). 3. Finanční stráž (Guardia di Finanza) Jedná se policejní sílu podřízenou ministerstvu financí. Její činnost směřuje k zajištění finanční, ekonomické, soudní a veřejné bezpečnosti (např. boj s praním špinavých peněz, nelegální imigrace, porušování autorských práv, počítačová kriminalita či

mezinárodní

obchod s drogami). 4. Vězeňský policejní sbor Vězeňská policie spadá pod ministerstvo vnitra. Zaměstnanci mají civilní status.

Irsko Irská policie - Strážci míru (Garda Síochána) spadá pod ministerstvo spravedlnosti. Ministr spravedlnosti je odpovědný za obecné fungování policie, její každodenní chod však řídí komisař jmenovaný vládou (Commissioner). Komisař je odpovědný ministru spravedlnosti.


PI 3.064

26

Komisař řídí tým složený ze dvou náměstků (Deputy Commissioners) a deseti asistentů (Assistant Commissioners). Náměstek pro činnost (Deputy Commissioner Operations) koordinuje aktivity asistentů pro kriminalitu a bezpečnost,

národní podpůrnou službu a

asistentů pro konkrétní regiony. Náměstek pro řízení strategie a zdrojů (Deputy Commissionner Strategic and Resource Management) koordinuje aktivity asistentů pro lidské zdroje a strategii a služby a finančního ředitele. Irská policie se skládá z vyšetřovacích, podpůrných a administrativních a jiných sekcí spadajících do působnosti jednotlivých asistentů (viz organizační schéma). Vyšetřovacími sekcemi jsou: -

národní protidrogová jednotka (Garda National Drugs Unit),

-

úřad pro hospodářskou kriminalitu (Criminal Assets Bureau) –zabývá se identifikací majetku osob, které ho získaly přímo nebo nepřímo z kriminální aktivity; úřad je složen z policejních úředníků, úředníku daňového úřadu, celního úřadu a ministerstva sociálních a rodinných záležitostí,

-

úřad pro vyšetřování finanční kriminality (Garda Bureau of Fraud Investigation) – zabývá se vyšetřováním podvodů, trestnými činy v oblasti měny apod. na celostátní úrovni,

-

národní úřad pro kriminální vyšetřování (National Bureau of Criminal Investigation) – zabývá se např. vyšetřováním vražd, krádeží motorových vozidel, závažným a organizovaným zločinem, vydírání či domácím násilím a závažnými sexuálními útoky,

-

zvláštní vyšetřovací jednotka (Special Detective Unit) – zabývá se např. ochranou státu, aktivitami extremistických skupin, terorismem či ochranou VIP osob; její součástí je jednotka rychlého nasazení,

-

národní imigrační úřad (National Immigration Bureau).

Mezi podpůrné sekce patří zejména: -

jednotka pro podporu činnosti (Operational support unit), která se skládá z letecké podpůrné jednotky, jízdní jednotky, vodní jednotky a kynologické jednotky,

-

oddělení informační technologie (Garda Technology Division),

-

telekomunikační sekce (Garda Telecommunications Section),

-

technický úřad (Technical Bureau),

-

sekce dopravy (Garda Fleet).

Administrativními sekcemi jsou například: -

jednotka výzkumu (Research Section),

-

jednotka rozvoje organizace (Organization Development Unit). Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

27

Mezi jiné sekce se řadí např.: - Národní dopravní policejní úřad (Garda National Traffi Bureau) - formuluje politiku a dohlíží na dopravní kontrolu po celé zemi; vymáhání dopravních předpisů zajišťují jednotky dopravních policistů (Traffic Corps Unit) umístěné v každé policejní oblasti; úřad řídí asistent komisaře. Geograficky je země rozdělena do šesti regionů (Region), přičemž každému z nich velí příslušný asistent komisaře. Asistent je odpovědný za zajištění operační schopnosti regionu. Každý region je rozdělen do několika oblastí (Divisions), v jejichž čele stojí hlavní ředitel (Chief Superintendant). Oblasti se dále dělí na obvody (Districts), kterým velí ředitelé (Superintendants) za asistence inspektorů. Obvody se dále dělí do pod-obvodů (Sub – districts) pod velením seržanta, přičemž v každém pod-obvodě je umístěna policejní stanice (station). V některých obvodech plní tato stanice funkci mateřské stanice a spadají pod ní ještě nižší stanice. Policejních stanic je v celé zemi celkem 703. Základní jednotkou velení je obvod. Ředitel obvodu označovaný také jako obvodní důstojník (District Officer) je pověřen plněním konkrétních úkolů (např. udělování povolení restauracím a barům či povolení k nošení zbraní).

Lucembursko Postavení policie upravuje zákon z 31. května 1999. Od roku 2000 plní úkoly policie Policie lucemburského velkovévodství (Police Grand-Ducale). Do roku 2000 existovalo vedle policie i četnictvo. Policie podléhá Ministerstvu spravedlnosti. Co týká jejího organizačního rozdělení, skládá se z generálního ředitelství, ústředních a regionálních jednotek. Policii řídí generální ředitel za pomoci dvou zástupců. Generálního ředitele i jeho zástupce jmenuje velkovévoda ze sboru vysokých funkcionářů Policie (cadre supérieur de la Police) na návrh ministra. Generální ředitelství, spravované generálním tajemníkem, je rozděleno na 5 ředitelství:


PI 3.064

-

28

lidských zdrojů (kompetence: nábor zaměstnanců, přestupy zaměstnanců v rámci policie, důchodové otázky apod.),

-

operační (kompetence: organizování větších událostí, bezpečnostní zpravodajská činnost a fungování Národního tísňového centra),

-

rozpočtu a materiálu (kompetence: zajišťuje hospodaření s rozpočtem po účetní stránce, spravuje budovy, vozidla, výstroj apod.),

-

informačních technologií (vypracovává kriminální statistiky či pečuje o vnitřní počítačovou a telefonickou síť),

-

organizace a metodologie (kompetence: vytváření a rozvoj nových postupů a rozvíjení stávajících a aktualizace dokumentů poskytovaných policistům).

Ředitelství jsou spravována členy sboru vysokých funkcionářů Policie. V roce 2003 byla na základě mezinárodní dohody s Belgií a Německem zřízena společná jednotka pro mezinárodní policejní a celní spolupráci. Obdobná jednotka byla ustavena též na základě smlouvy s Francií. Ústředními jednotkami jsou: -

oddělení pro trestní vyšetřování, které je členěno zejména podle druhů trestné činnosti (obecné trestné činy, organizovaný zločin, návykové látky, finanční a ekonomická trestná činnost, ochrana mladistvých, policejní záznamy a analýzy trestných činů),

-

oddělení letištní policie zabývající se prevencí nelegální migrace, hraniční kontrolou a bezpečností na letišti,

-

ústřední jednotka dopravní policie, která je odpovědná za dohled nad silniční sítí a napomáhá regionální dopravní policii při vykonávání dohledu nad silničním provozem,

-

zvláštní policejní jednotka zabývající se úkoly, které vyžadují specifické zkušenosti a prostředky (např. za účelem sledování či zatčení),

-

policejní škola, která poskytuje základní výcvik i školení policistů,

-

mobilní zásobovací a strážní jednotka, která zajišťuje bezpečné převozy vězňů, lékařská vyšetřen, posiluje různé policejní jednotky v průběhu větších událostí (fotbalové zápasy apod.).

Regionální jednotky V Lucembursku je šest regionálních policejních obvodů (Luxembourg, Grevenmacher, Mersch, Elsch sur Alzette, Diekirch, Capellen), které byly stanoveny zákonem z roku 1999. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

29

Policisté však mají kompetence celostátní, bez ohledu na příslušnost k určitému obvodu. Zvláštní regionální policejní jednotky zajišťují dohled nad potravinami a hygienou obydlí, obchodem, životním prostředím a ilegální prací. Regionální jednotky dopravní policie vykonávají dohled nad silničním provozem a silniční sítí. Regionální vyšetřovací jednotky provádí na své úrovni vyšetřování méně závažných trestných činů. Základem policejní struktury jsou zásahová centra a policejní stanice. Třináct zásahových center slouží k provádění zásahů a prevenci trestných činů a přestupků.. Centra se rozdělují na primární (v každém policejním obvodu jeden) a sekundární, které mu podléhá. Mezi úkoly center patří např. reakce na tísňová volání, koordinace regionálních jednotek či zajištění koordinační buňky v případě závažných událostí regionálního či lokálního charakteru. Policejních stanic je 49. Plní zejména preventivní funkci a uplatňují se též při sběru informací. Jsou spojnicí mezi obyvatelstvem a ostatními policejními útvary. Na činnost policie dohlíží Všeobecná policejní inspekce. Inspekce přímo podléhá ministerstvu spravedlnosti. Ve vztahu k policejnímu sboru je nezávislá.

Německo V souladu s německou ústavou spadá policejní správa do společné kompetence spolku a jednotlivých spolkových zemí. Z čl. 73 německé ústavy plyne, že Spolek a země spolupracují na poli kriminální policie, při ochraně svobodného demokratického zřízení a bezpečnosti Spolku či jednotlivých zemí, přičemž se jedná se i ochranu hranic SRN. V těchto věcech převažují (při vzájemné spolupráci) kompetence Spolku. Výše zmíněné úkoly jsou tedy zajišťovány na spolkové úrovni jednotlivými spolkovými úřady, které bez výjimky podléhají ministerstvu vnitra. Ostatní policejní záležitosti obstarávají policejní orgány zřizované na úrovni jednotlivých zemí, v jejichž kompetenci je určit, jaká bude organizační struktura, kompetence i odpovědnost. Vázány jsou pouze spolkovou ústavou. Při plnění úkolů, které přesahují zemské hranice mají poskytovat informace a se Spolkem spolupracovat.


PI 3.064

30

Úkoly policie plní Spolková policie (Bundespolizei), zemská policie (Laenderpolizei) a Spolkový úřad vyšetřování (Bundeskriminalamt). Spolkovému ministerstvu vnitra přitom podléhají jen spolkové útvary, tzn. Spolková policie a Spolkový úřad vyšetřování. Co se týká struktury ministerstva vnitra, s ohledem na policii je významný post druhého státního tajemníka9. Tomuto tajemníku jsou podřízena čtyři oddělení (policejní záležitosti a boj proti terorismu – tzv. oddělení P, Spolkové policie – tzv. oddělení B, vnitřní bezpečnost– tzv. oddělení IS10 a migrace, integrace a letectví - tzv. oddělení M) a krizové štáby. Oddělení P analyzuje otázky boje proti zločinu a vyvíjí postupy pro zlepšení práce v otázkách prevence a represe. Stěžejním bodem jeho činnosti je vedle boje proti terorismu a ochrany vzdušného prostoru i boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami. Oddělení je tvořeno dvěma pododděleními s šesti a pěti referáty. První pododdělení se zabývá policejními záležitostmi11 a druhé pododdělení bojem proti terorismu12. Jmenovací pravomoci přísluší primárně spolkovému ministerstvu vnitra. Tyto pravomoci však může delegovat právním předpisem na nižší orgány. 1. Spolková policie (Bundespolizei) Postavení Spolkové policie upravuje zákon z 19. října 1994 o Spolkové policii (Bundespolizeigesetz). Mezi nejdůležitější úkoly Spolkové policie patří ochrana hranic Spolku, plnění povinností železniční policie, plnění povinností na poli letecké bezpečnosti (ochrana letecké dopravy, udržování bezpečnosti a veřejného pořádku na palubě německých letadel), plnění povinností námořní policie, ochrana ústavních institucí – spolkové vlády a spolkových ministerstev, 9

Spolkovému ministru vnitra jsou podřízeni čtyři státní tajemníci. Dva jsou zástupci Spolkového sněmu a do

kompetencí zbylých dvou patří různé oblasti v kompetenci ministerstva. 10

Oddělení IS (vnitřní bezpečnost) se zabývá např. pravicovým a levicovým extremismem, záškodnictvím, špionáží

a má na starosti případné katastrofy (ať již živelné či jiné). 11

Jednotlivé referáty jsou odpovědné za všeobecné otázky boje proti zločinu, organizovaný zločin a obchod

s drogami, obstarávání informací a ochranu osobních údajů, spolupráci v rámci EU a Europolu, vzdělávání a pomoc při výstavbě policejních orgánů v Afghánistánu a problematiku zastoupení v Bruselu a ochranu tajných údajů. 12

Jednotlivé referáty se zabývají zákonnými a právními náležitostmi, strategií a koordinací, bezpečností

infrastruktury a analýzou zdrojů zahraničního extremismu, mezinárodní spoluprácí, cizineckým terorismem a extremismem, zajištěním bezpečnosti vzdušného prostoru a ochranou osob a objektů a ochranou moře, zajištěním jaderných zařízení, ochranou přepravy a národními záležitostmi boje proti terorismu. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

31

plnění povinností za stavu nouze a v případě obrany, účast při plnění policejních povinností v zahraničí (např. v rámci OSN či EU), podpora policie v německém parlamentu, podpora ministerstva zahraničních věcí při ochraně německých zahraničních diplomatických a konzulárních misí, podpora Spolkového úřadu pro vyšetřování (ve věcech ochrany osob a policejních doprovodů), podpora Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (na poli radiokomunikací), podpora zemských policií při rozsáhlých operacích a pomoc v případě katastrof či zvláštních událostí. V rámci organizace Spolkové policie neexistuje žádný vrcholný ústřední policejní orgán. V rámci oddělení B ministerstva vnitra13 existuje 7 útvarů, které jsou přímo podřízeny spolkovému ministerstvu vnitra. Jedná se o 5 policejních prezídií (Bundespolizeipräsidium), Spolkovou policejní akademii (Bundespolizeiakademie) a Ústřední úřad Spolkové policie (Bundespolizeidirektion). Policejní prezídia jsou uspořádaná na územním principu, přičemž toto rozdělení neodpovídá přímo územněsprávnímu členění SRN. Každé policejní prezídium pokrývá vždy několik zemí či jejich částí. Organizace policejních prezídií je obdobná. V rámci každého z nich působí oblastní ředitelství, zásahové jednotky14, výcvikové centrum a podpůrná letecká jednotka. V případě, že ředitelství plní některé zvláštní povinnosti spadají pod něj i jiné útvary (např. hudební orchestr, útvar pro moře, útvar pro sport, úřad pro informační a komunikační technologie). Jednotlivými policejními prezídii jsou: -

policejní prezídium sever (sídlo v v Bad Bramstedt, zaštituje 5 oblastních velitelství zahrnujících spolkové země Šlesvicko–Holštýnsko, Hamburk, Brémy, MeklenburskoPřední Pomořansko a většinu Dolního Saska),

-

policejní prezídium východ (sídlo v hlavním městě Berlíně, pokrývá spolkové země Berlín a Braniborsko a dva ze tří saských krajů - Drážďany a Chemnitz; oblastní velitelství jsou celkem čtyři),

-

policejní prezídium střed (sídlo ve Fuldatalu, pokrývá spolkové země Durynsko a SaskoAnhaltsko, většinu Hesenska, část Saska, Porýní-Falce a Bavorska15; oblastní velitelství jsou tři),

13

Viz výše.

14

Viz níže.

15

Prezídium střed je vedle prezídia sever příkladem pragmatického přístupu, kdy se oficiálně nedělí spolkové země

na staré (bývalá NSR) a nové (bývalá NDR) a zahrnuje oblasti z obou těchto částí. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

-

32

policejní prezídium jih (sídlo v Mnichově, pokrývá Bavorsko, Bádensko-Württembersko, část Hesenska a Porýní-Falce; oblastní velitelství jsou celkem čtyři),

-

policejní prezídium západ (sídlo v Sankt Austin-Hangelar, pokrývá Severní PorýníVestfálsko, Sársko a části Porýní-Falce a Dolního Saska; oblastní velitelství jsou tři).

Nižší jednotkou, podřízenou jednotlivým policejním prezídiím, jsou oblastní velitelství (Bundespolizeiämter), kterých je celkem 19. Jejich územní rozsah záleží na velikosti jednotlivých spolkových zemí. Někde pokrývají celou zemi (např. Šlesvicko-Holštýnsko), jinde pouze několik krajů (např. Dolní Sasko). Oblastní velitelství plní úkoly v rámci svých teritoriálních kompetencí. Pracují integrovaně (zejména v oblasti pohraniční, železniční a letecké

policie).

Pod

oblastní

velitelství

spadá

18

kriminálních

inspektorátů

(Bundespolizeiinspektionen „Kriminalitätsbekämpfung“), 101 podřízených regionálních inspektorátů (regionalen Bundespolizeiinspektionen), 5 inspektorátů s ochrannými úkoly (ústavní orgány; Bundespolizeiinspektionen „Schutzaufgaben“), 3 inspektoráty pro moře (Bundespolizeiinspektionen

„See“)

a

1

inspektorát

pro

zvláštní

služby

(Bundespolizeiinspektion „Polizeiliche Sonderdienste“). Jednotlivé články jsou pouze prostředníky pro lepší organizaci, jedná se o centralizovaný systém. Vedle policejních oblastí podléhá policejním prezídiím též 11 zásahových jednotek (Einsatzabteilungen). Jedná se o operační jednotky, které jsou schopny v případě potřeby posílit oblastní velitelství,

podpořit zemskou policii či federální orgány. Jedná se o

pohotovostní, rezervní složku Spolkové policie. V rámci každého policejního prezídia je jedna jednotka určena pro zajišťování důkazů a zatýkání. Jak již bylo řečeno, Spolkové policejní ředitelství neplní centrální úlohu, alespoň ne ve smyslu organizačním ve vztahu k oblastním prezídiím. Organizuje činnost Spolkové policie na celostátní úrovni. Je také informačním centrem pro jednotlivé zemské policejní orgány (jeden z bodů, kde se naplňuje spolupráce mezi spolkem a jednotlivými zeměmi). Policejní akademie v Lübecku je ústředním vzdělávacím orgánem, z něhož se převážně rekrutují noví pracovníci.


PI 3.064

33

2. Spolkový úřad vyšetřování (Bundeskriminalamt) Postavení úřadu je upraveno v zákoně ze 7. července 1997 o Spolkovém úřadu vyšetřování a spolupráci spolku a zemí v záležitostech kriminální policie (BKA-Gesetz). V kompetenci úřadu jsou záležitosti centrální povahy, pátrací činnost, ochrana a zajištění stejně jako mezinárodní spolupráce. Má koordinovat boj se zločinem na spolkové a mezinárodní úrovni. Je centrem a koordinátorem informací mezi mezinárodní úrovní a zeměmi a mezi jednotlivými zeměmi navzájem. V jeho kompetenci je ochrana ústavních činitelů (roz. osob, na rozdíl od Spolkové policie, která chrání ústavní instituce, tedy budovy a majetek), svědků a diplomatů. Přebírá úlohu policie jako orgánu činného v trestním řízení v záležitostech mezinárodního organizovaného zločinu, ústavních činitelů a diplomatů. Prezidenta a prvního a druhého viceprezidenta Spolkového úřadu vyšetřování jmenuje ministr vnitra. Na specializovaných činnostech pracují stálá a mimořádná oddělení. Mezi stálá oddělení patří oddělení mezinárodní koordinace, policejní ochrany státu, závažné a organizované kriminality, ochrany ústavních činitelů a svědků, ústřední kriminální policie, informační techniky, kriminální institut a ústředí správních úkolů. Mezi mimořádná oddělení (která

se

však

v průběhu

času

mohou

stát

stálými)

je

výzkumné

středisko

terorismu/extremismu, středisko praní špinavých peněz, středisko pro internetovou kriminalitu a středisko pro vyšetřování dětské pornografie. 3. Zemská policie Do kompetence zemské policie spadá vše, co není vyhrazeno Spolku (tedy i dopravní policie). Mezi obecné úkoly zemské policie se řadí poskytování nepřetržité ochrany občanům, boj proti kriminalitě, dopravní policie, ochrana životního prostředí, ochrana při různých událostech (např. sportovní utkání, koncerty). Vzhledem k vysokému počtu spolkových zemí (16) bude v následujícím textu uveden s ohledem na srovnatelnou velikost s ČR příklad Bavorska. Bavorsko V čele bavorské zemské policie stojí zemské ministerstvo vnitra, přičemž její organizace je podobná organizaci policie spolkové (a to včetně neexistence centrálního orgánu). Mezi hlavní úkoly zemské policie patří provádění vyšetřování v prvních fázích (ohledání místa činu a zajišťovací úkony) a činnost dopravní policie.


PI 3.064

34

Zemskému ministerstvu vnitra podléhá několik útvarů. Jedná se o prezídium bavorské zásahové policie (Präsidium der Bayer Bereitschaftpolizei), jednotlivá zemská policejní prezídia

(Landespolizeipräsidien),

zemský

úřad

vyšetřování

(Bayerisches

Landeskriminalamt), tzv. oddělní IC (Abteilung IC), do jehož kompetencí spadá veřejná bezpečnost a pořádek a policejní správní úřad (Polizeiverwaltungsamt), který je pověřen plněním centrálně správních úkonů policie a zajišťováním výzbroje a výstroje. Policejní prezídia, kterých je sedm (Oberbayern, München, Schwaben, Niederb./Opf, Oberfranken, Mittelfranken, Unterfranken), jsou organizována na územním principu a až na výjimky kopírují krajské územně-správní členění Bavorska. V čele jednotlivých policejních prezídií stojí policejní prezident jmenovaný zemským ministrem vnitra. Každému z policejních prezidentů podléhají čtyři štábní oddělení, a to: -

oddělení zabývající se nasazením, vzděláváním a policejní technikou, které se dále dělí na útvar, který

zabezpečuje organizaci, každodenní chod, bezpečnost, ochranu území a

mírové mise, zásahovou jednotku, útvar pro vzdělávání a útvar pro policejní techniku, -

personální agenda,

-

zázemí (finance, výzbroj, výstroj, zázemí pro udržování fyzické kondice),

-

zdravotní služba pro policisty.

Jednotlivá zemská policejní prezídia se dělí na celkem 27 policejních ředitelství (Polizeidirektionen), 3 kriminální úřady (Kriminalpolizeidirektionen), 1 speciální jednotku, 1 speciální jednotku pro severní Bavorsko a 1 vodní jednotku. V další (nižší) úrovni se rozlišuje 245 policejních inspekcí (Polizeiinspektionen) s 5 pátracími stanicemi, 33 policejních stanic (Polizeistationen), 31 vyšetřovacích policejních inspekcí (Kriminalpolizeiinspektionen) se 7 vyšetřovacími stanicemi, 32 dopravních policejních inspekcí (Verkehrspolizeiinspektionen) s 10 dálničními stanicemi, 6 celních inspekcí (Grenzpolizeiinspektionen), 5 stanic vodní policie (Wasserschutzpolizeistationen) a 4 skupiny vodní policie (Wasserschutzpolizeigruppen). Zemský úřad vyšetřování je především pověřen prováděním vyšetřování kriminálních případů. Dále je místem, kde se centrálně shromažďují informace kriminální povahy, podílí se na rozvoji vyšetřovacích a kriminalistických metod, a za tímto účelem je oprávněn zřizovat různá zařízení. Může zřizovat zvláštní vyšetřovací týmy. Je napojen na Spolkový úřad


PI 3.064

35

vyšetřování, který mu zajišťuje kontakt s mezinárodní úrovní a ostatními spolkovými zeměmi.

Prezídium bavorské zásahové policie je pověřeno ochranou nejvyšších zemských orgánů a institucí a jiných významných zařízení, podporuje ostatní policii, účastní se pomoci při katastrofách. Pod prezídium spadá 7 zásahových oddělení (bereitschaftspolizeiabteilungen) s 28 setninami, helikoptérový zásahový oddíl a vzdělávací institut.

Nizozemsko Vedle policie, která je civilní policejní silou, působí v Nizozemsku i policejní síla vojenská. 1. Policie (Politie) Postavení nizozemské policie vychází ze zákona o policii z roku 1993, který stanoví, že úkolem policie je zajistit efektivní prosazení práva a poskytovat pomoc těm, kteří ji potřebují. Nizozemská policie je rozdělena na 25 regionálních jednotek a Národní policejní úřad. Každá regionální jednotka je dále rozdělena na obvody, které se často ještě dělí na základny. V každé regionální jednotce existují různé policejní skupiny, které se zabývají konkrétními úseky policejní činnosti, často na meziregionální bázi. Na ústřední vládní úrovni je za řízení regionálních jednotek odpovědný ministr vnitra, ovšem jen v tom smyslu, že zasahuje pokud je to opravdu nezbytné. Přímo odpovědný je za řízení Národního policejního úřadu. V případech, kdy v sobě takové řízení zahrnuje prosazování trestního práva či plnění úkolů policií pro soudní orgány, přijímá ministr vnitra rozhodnutí společně s ministrem spravedlnosti anebo po konzultaci s ním. Každá regionální jednotka je vedena regionálním policejním výborem, který se skládá ze všech starostů v regionu a hlavního veřejného žalobce. V okamžiku, kdy je politické rozhodnutí formulováno v hrubých rysech, řeší ho v detailech manažer policejního sboru po konzultaci s hlavním policejním úředníkem a hlavním veřejným žalobcem. Manažerem policejního sboru je starosta největší obce v regionu. Jako takový je ve spojení s ministrem vnitra. Manažer deleguje některá ze svých rozhodovacích oprávnění na hlavního policejního úředníka, a to zejména v záležitostech personální politiky. Administrativním Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

36

centrem regionálního sboru je ústřední policejní stanice, která se opět nachází v největší obci regionu. Jednotlivé regionální jednotky jsou nadány širokým uvážením v otázce výkonu policejní činnosti a stanovování priorit. Např. mohou sami rozhodovat o financování (hospodaří z prostředky přidělenými ministerstvem vnitra), personálním zajištění, vybavení, budovách, organizaci, provozním řízení, informačních systémech či o organizaci regionálního oddělení pro trestní vyšetřování. Policie je funkčně rozdělena podle různých úseků policejní činnosti. Jedná se např. o: -

primární policejní činnost - základní jednotky, tzn. malé týmy, které jsou organizovány v policejních stanicích, které vykonávají primární policejní činnost (hlídky, pomoc v nouzi, styk s veřejností, záznamy ohlášených přestupků, trestní vyšetřování, prevence kriminality, dopravní policie, dohled nad dodržováním některých zákonů - z oblasti zbraní, sázení, obchodní činnosti apod.),

-

ochranu veřejného pořádku - mobilní jednotky (minimálně jedna jednotka v regionu musí být v pohotovosti; v Nizozemsku celkem 45 mobilních jednotek) čelí závažným narušením veřejného pořádku,

-

speciální podpůrnou činnost (policejní činnost proti terorismu, podpora trestnímu vyšetřování velmi závažných či opakovaných činů, policejní činnost na poli sexuální kriminality, dopravy, životního prostředí) – existuje několik typů regionálních týmů,

-

cizineckou policii,

-

trestní vyšetřování - oddělení trestního vyšetřování na regionální i základní úrovni, přičemž na regionální úrovni působí i útvar forenzní vědy,

-

výzvědné služby - organizované na regionální i národní bázi,

-

meziregionální spolupráci v trestním vyšetřování – týmy pro vyšetřování středně závažných trestných činů,

-

skupiny, které netvoří řádní policisté: pozorovatelé ve městech a dobrovolníci.

Národní policejní úřad plní specifické úkoly a úkoly národního charakteru. Vykonává nezávislou (např. trestní vyšetřování národního významu, ochrana členů královské rodiny), podpůrnou (pro regionální jednotky i své útvary, např. dislokace výzbroje a výstroje, specialistů) a koordinační činnost (např. v rámci trestního vyšetřování). V čele Národního policejního úřadu stojí ministr vnitra.. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

37

Každodenní řízení úřadu vykonává policejní manažer, kterým je formálně ministr vnitra (v praxi však svá oprávnění deleguje) na generálního ředitele sekce ministerstva vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost) spolu s hlavním veřejným žalobcem Národní veřejné prokuratury a hlavním úředníkem Národního policejního úřadu. Národní úřad je rozdělen do 11 sekcí, kterými jsou dopravní policie, železniční policie, vodní policie, letecká policie, jízdní policie a kynologický útvar, útvar pro operační podporu a koordinaci, útvar královské a diplomatické ochrany, logistický útvar, národní výzvědná služba v trestních věcech (včetně vedení databází), útvar pro mezinárodní informační sítě (např. Interpol), útvar zajišťující funkčnost prostředků pro boj s kriminalitou a jejich inovace a národní útvar trestního vyšetřování (vyšetřování organizované a jiné závažné trestné činnosti překračující hranice regionu či státu při úzké spolupráci s regionální policií a meziregionálními týmy) Na řádný výkon policejní činnosti ve věcech udržování veřejného pořádku a poskytování pomoci v nouzi dohlíží starosta příslušné obce, v níž policie činnost provádí (v nizozemských provinciích dohlíží královský komisař). Ministr vnitra je za udržování veřejného pořádku odpovědný na centrální vládní úrovni. Ve věcech prosazování trestního práva a plnění úkolů pro soudní orgány však policie podléhá prokuratuře. Dohled provádí rada vrchních prokurátorů pěti odvolacích soudů. Politicky je za činnost prokuratury a rady v této oblasti odpovědný ministr spravedlnosti. Úřední moc nad policií je tedy určena povahou policejní práce a místem, kde je vykonávána. Ve věcech policejní činnosti se z proto z tohoto důvodu pravidelně konají třístranné konzultace mezi prokuraturou, starostou a velitelem místní policejní jednotky. Za celkovou policejní činnost odpovídá ministr vnitra spolu s ministrem spravedlnosti. 2. Královské vojenské četnictvo Vedle policie, která je civilní policejní silou, působí v Nizozemsku i policejní síla vojenská, kterou představuje četnictvo. Vedle úkolů vojenské povahy (vojenská policie), plní četnictvo i některé úkoly civilní, z nichž nejvýznamnější jsou: ochrana členů královské rodiny (ve spolupráci s příslušným oddělením Národního policejního úřadu), výkon policejních a bezpečnostních povinností na letištích, podpora civilní policie při prosazování veřejného pořádku a trestního práva, imigrační policie, policejní činnost v sídle předsedy vlády, ochrana významných transportů.


PI 3.064

38

Královské četnictvo je rozděleno na šest oblastí, z nichž je největší oblast amsterodamského letiště Schiphol.

Rakousko Přestože je Rakousko federativním státem jsou všechny policejní složky podřízeny přímo spolkovému ministerstvu vnitra a jednotlivé země vlastní policejní složky nevytvářejí. V roce 2005 došlo k reorganizaci policie. Bývalé strážní oddíly (bezpečnostní stráž, kriminální služba a četnictvo) jsou nově sdruženy v zemských policejních velitelstvích. Tímto opatřením došlo k výrazné redukci byrokracie. Mezi úkoly Spolkové policie patří udržování veřejné bezpečnosti, boj proti kriminalitě a poskytování rozmanité pomoci civilnímu obyvatelstvu. Ministerstvo vnitra (Bundesministerium für Inneres) se dělí do celkem čtyř sekcí (zdroje, veřejná bezpečnost, právo, servis a kontrola), každá v čele s generálním ředitelem. Z hlediska policie je nejvýznamnější II. sekce (Sektion II, GDfdöS), v jejímž čele stojí generální ředitel pro veřejnou bezpečnost a jeho zástupce, oba jmenovaní přímo ministrem vnitra. Odděleními II. sekce jsou: komando rychlého nasazení, kontrola hranic, krize a katastrofy, letištní policie, speciální zásahová jednotka Cobra, ochrana ústavy a boj proti terorismu (včetně špionáže a extremismu) a Spolkový úřad vyšetřování. Spolková policie je podřízena přímo ministerstvu vnitra, je centrálně řízena, avšak neexistuje žádný centrální policejní úřad, policejní prezídium. Policejní organizace kopíruje administrativní uspořádání Rakouska. Přímo ministerstvu vnitra jsou podřízena jednotlivá zemská policejní velitelství (Landespolizeikommanden) - vedle zemských kriminálních (vyšetřovacích) úřadů a zemských dopravních oddělení - kterých je celkem devět (stejně, jako jednotlivých zemí). Tato zemská policejní velitelství se dále dělí na 83 okresních (Bezirkspolizeikommanden) a 27 městských policejních velitelství (Stadtpolizeikommanden), dále na 35 dálničních stanic (Autobahnpolizeiinspektionen), 903 policejních stanic (Polizeiinspektionen), 15 dopravních stanic (Verkehrsinspektionen) a 60 stanic pohraniční policie (Grenzpolizeiinspektionen). Na jednotlivých úrovních spolupracují s příslušnými samosprávnými orgány (zemskými, okresními a městskými). Personální záležitosti mají na starosti jednotliví zemští policejní velitelé. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

39

Mezi kompetence spolkové policie spadají záležitosti vnitřní bezpečnosti (boj proti kriminalitě, ochranu a prevenci) i činnost dopravní policie. Spolková policie je zapojena do mezinárodní policejní spolupráce. Spolkový úřad vyšetřování (Bundeskriminalamt) je samostatným oddělením druhé sekce ministerstva vnitra, v jehož čele stojí ředitel. V jeho kompetenci je vedení vyšetřování – po podezřelých, pohřešovaných a neznámých (zjišťování totožnosti) osobách, zcizených či ztracených vzácných předmětech, uměleckých předmětech a vybaveních kostelů a jiných církevních zařízení. Jsou zřízeny dvě důležité ohlašovny – pro dětskou pornografii a pro trestné činy proti životnímu prostředí. Dále se zabývá např. praním špinavých peněz. Speciální zásahová jednotka Cobra (Einsatzkommandos Cobra) vznikla po reformě policejní organizace. Jedná se o speciální jednotku, která byla dříve rozdělena do několika částí, většinou podřízených Spolkovému úřadu vyšetřování. Zasahuje převážně ve velmi nebezpečných případech, proti organizovanému zločinu a má na starosti ochranu osob (ústavní činitelé, svědci). Zasahuje rovněž v případech, kdy jsou zapojeni rukojmí, při narušení hranic či ochraně rakouských zahraničních misí. V čele stojí velitel podléhající řediteli pro veřejnou bezpečnost. Územní organizace zhruba kopíruje zemské zřízení. Jedná se o pět stanovišť (pro Dolní Rakousy a Burgenland, pro Vídeň, pro Štýrsko, pro Horní Rakousy, pro Tyrolsko). Dále se jedná o operativní dislokované stanice ve spolkových zemích Korutany, Salcbursko a Vorarlbersko. Rozdíl mezi těmito dvěma typy spočívá v počtu zásahových jednotek. Každé stanoviště má zásahové oddělení se čtyřmi zásahovými jednotkami, zatímco operativní dislokovaná stanice disponuje pouze dvěmi zásahovými jednotkami. Zásahová centrála sídlí ve Vídeňském Novém městě. Každé místo v Rakousku je dosažitelné nejvýše za sedmdesát minut. V rámci ministerstva vnitra působí nezávislý útvar pro vnitřní záležitosti (Büro für Interne Angelegenheiten), který je pověřen vedením bezpečnostní a kriminální policejní činnosti ve věcech korupce a veřejných úředníků a podezření ze zneužívání úřední moci.


PI 3.064

40

Řecko Řecká policie spadá do působnosti ministerstva veřejného pořádku. Jejím posláním je zajišťovat mír, pořádek a sociální rozvoj, předcházet a zabraňovat kriminalitě, chránit stát a v rámci ústavního zřízení demokratickou formu vládnutí. V čele policie stojí ústřední orgán – policejní velitelství, kterému jsou podřízeny jak ústřední, tak regionální útvary. Policejní velitelství řídí velitel, přímo odpovědný ministru veřejného pořádku. Veliteli přímo podléhá jeho zástupce, velitel štábu, a dva generální inspektoři (pro severní Řecko a pro jižní Řecko). Významná nominační oprávnění má ministr pro veřejný pořádek. Velitelství je organizačně rozděleno do 3 sekcí: -

pro bezpečnost a pořádek – tato sekce je významná z hlediska uspořádání policie, spadá pod ní 7 oddělení: hlídkové služby, dopravní policie (oddělení působí na ústřední úrovni, na regionální úrovni působí regionální sbory dopravní policie), veřejné bezpečnosti, bezpečnosti státu, cizinecké, mezinárodní policejní spolupráce a pasové,

-

administrativní podpora – pod tuto sekci se řadí tato oddělení: zaměstnanců ve služebním poměru, civilních zaměstnanců, výcviku, organizační a legislativní, veřejných vztahů a vnitřního fungování,

-

ekonomicko – technická a informačních technologií – sekce zahrnuje oddělení finanční, technických záležitostí a informačních systémů.

Ústřední útvary spadají pod různá velení. Ústředními útvary, které jsou přímo podřízeny veliteli policejního velitelství jsou jednotka pro velmi závažné násilné trestné činy, oddělení pro vnitřní záležitosti (úkolem je boj s korupcí v řadách policistů), oddělení pro trestní vyšetřování a oddělení pro krizové řízení. Generálnímu inspektorovi pro jižní Řecko jsou přímo podřízena oddělení pro bezpečnost významných osob a institucí (ochrana a bezpečnost prezidenta, parlamentu, předsedy vlády a jiných V.I.P. osob) a oddělení pro policejní letecké dopravní prostředky) Do kompetencí velitele štábu spadá policejní akademie a zdravotnické oddělení. Pod sekci ekonomicko-technickou a informačních technologií spadá např.oddělení finanční kontroly či technických aplikací.


PI 3.064

41

Regionální útvary, které teritoriálně odpovídají správnímu členění Řecka na úrovni krajů (výjimkou je útvar pro Soluň) podléhají generálním inspektorům (inspektorovi pro severní Řecko podléhá 7 regionálních policejních oddělení, inspektorovi pro jižní Řecko též 7).

Španělsko Policejní činnost provádějí dvě složky, které spadají do působnosti ministerstva vnitra. Jedná se o

Státní policii (Polícia) a Civilní stráž (Guardia Civil), přičemž obě podléhají

Generálnímu ředitelství (Dirección General de la Polícia y de Guardia Civil), které též spadá pod ministerstvo vnitra. Policie je civilní silou, která působí zejména v městských oblastech, kdežto Civilní stráž má vojenský charakter. Autonomní oblasti (např. Baskicko, Katalánsko a Navarra) zakládají vlastní policejní síly, které podléhají příslušným autonomním vládám. Působnost těchto policejních sil je přitom omezena teritoriem autonomní komunity. Dále bývá ve většině měst ustavena místní městská policie s lokálně omezenou působností, jejímž úkolem je zejména výkon policejní činnosti spjatý s městskou dopravou, drobnými delikty a menšími narušeními veřejné bezpečnosti. V neposlední řadě působí při ministerstvu financí úřad zabývající se cly a pašeráctvím. 1. Státní policie (Polícia) Španělskou policii, která je civilní ozbrojenou složkou, řídí generální ředitelství policie a civilní stráže, které spadá pod oddělení pro bezpečnost ministerstva vnitra. Mezi hlavní úkoly policie se řadí např. dohled nad dodržováním právních předpisů, ochrana osob, majetku a zboží, ochrana veřejných budov a významných osob, udržování veřejného pořádku, prevence kriminality, vyšetřování trestných činů, vydávání občanských průkazů a pasů či provádění pohraničních kontrol. V rámci generálního ředitelství (sekce pro Státní policii) působí operační ředitelství, pod nějž spadají jednotlivé specializované komisariáty: -

pro informace (Comisaría general de información),

-

soudní policie (Comisaría general de polícia judicial),

-

pro občanskou bezpečnost (Comisaría general de seguridad ciudadana),

-

pro cizince a dokumentaci (Comisaría general de extranjería y documentación),

-

pro vědeckou policii (Comisaría general de policía científica).


PI 3.064

42

Součástí generálního ředitelství jsou dále personální oddělení, oddělení pro vzdělávání a zvyšování kvalifikace a oddělení pro ekonomickou a technickou koordinaci. Co se týká územní organizace, skládá se policie z vrchních policejních ředitelství (v počtu 20), provinciálních komisariátů (50), místní komisariátů (137), obvodních komisariátů (70), společných komisariátů (4), pohraničních stanovišť (66) a cizineckých a dokumentačních jednotek (13). Územní organizace policie ze správního členění Španělska vychází, není s ním však totožné (např. pro správní region Andalusie existují 2 vrchní policejní ředitelství- pro východní a pro západní Andalusii). 2. Civilní stráž (Guardía Civil) Civilní stráž je pověřena zajišťováním bezpečnosti a veřejného pořádku, prevencí kriminality, poskytováním pomoci civilnímu obyvatelstvu, intervencí v případech katastrof, vykonáváním dohledu a ochranou veřejných míst a zařízení, finanční ochranou státu v oblasti pašeráctví a podvodů, zajišťováním plynulé dopravy a silniční bezpečnosti, napomáháním soudní polici, soudcům, soudům a státnímu zastupitelství při vyšetřování trestných činů, zatýkáním podezřelých, převozem odsouzených či svědků atd. Civilní stráž, stejně jako Policie podléhá generálnímu ředitelství oddělení bezpečnosti ministerstva vnitra (v tomto případě však sekci pro civilní stráž). V rámci generálního ředitelství působí operační ředitelství (Dirección adjunta operativa), které je hlavní řídící jednotkou a 2 podředitelství pro personál a pro zázemí (Subdirección general de personal, Subdirección general de apoyo). Dále pak poradní a administrativní orgány. Územně je civilní stráž organizována ve čtyřech úrovních. jedná se o regionální oblasti (v počtu 17), provinciální velitelství (57), roty (200) a stanice (2 100). Švédsko Policejní činnost vykonává švédská policie (Polisen), která podléhá ministerstvu spravedlnosti. V rámci ministerstva spravedlnosti je za policejní problematiku odpovědné oddělení pro záležitosti policie. Mezi úkoly švédské policie ochrana zákonných práv jednotlivců a prevence a objasňování trestných činů. Policii tvoří Národní policejní výbor, Národní forenzní laboratoř a 21 policejních útvarů. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

43

Policejní útvary mají teritoriálně omezené kompetence a odpovídají za policejní činnost na jejich území. Národní policejní výbor je ústředním správním a dohlížecím orgánem16. V jeho čele stojí vládou jmenovaný komisař. Nejdůležitějším úkolem výboru je provádění dohledu nad policií a zajištění koordinace a racionálního využívání policejních zdrojů. Výbor může na základě vládního zmocnění přímo řídit policejní činnost směřující k prevenci a odhalení trestných činů proti bezpečnosti království. Výbor je také oprávněn rozhodovat o alokaci vládou poskytnutých finančních prostředků mezi policejní útvary či koordinovat provádění hraničních kontrol. Do jeho kompetencí spadá i mezinárodní policejní spolupráce, vedení ústředního policejního rejstříku či plánování policejních reakcí na zvláštní události. Mezi úkoly výboru se dále řadí i rozvíjení nových technologií a pracovních metod. Výbor je nadřízeným orgánem Národní forenzní laboratoře, a jeho součástí jsou: -

Národní oddělení pro vyšetřování trestných činů, které se zapojuje do mezinárodní policejní spolupráce, bojuje proti zvláště nebezpečné organizované kriminalitě či podporuje, koordinuje a řídí policejní činnost,

-

Švédská bezpečnostní služba, která provádí špionáž, vykonává činnosti směřující proti terorismu a poskytuje diplomatickou ochranu a ochranu citlivým objektům (např. královskému paláci),

-

Policejní akademie.

Národní forenzní laboratoř provádí laboratorní rozbor vzorků souvisejících se spácháním trestného činu či podává expertizy v různých vědních oborech. Policejní útvary, kterých je 21, mají kompetence omezené na určité území, jehož hranice se kryjí s hranicemi krajů – správního celku. Útvary vykonávají policejní činnost na místní úrovni. Mezi jejich úkoly patří např. vyřizování tísňových volání, prevence a vyšetřování trestných činů, dohled nad veřejným pořádkem, vydávání pasů a různých povolení. Policejní útvar řídí policejní výbor, který je složen z krajského policejního komisaře a maximálně čtrnácti vládou jmenovaných členů. Vláda jmenuje z řad jmenovaných členů i

16

Dohled nad policií vedle Národního policejního výboru vykonává též Úřad parlamentního ombudsmana, Národní

auditorský úřad a Úřad kancléře spravedlnosti-jedná se o vládní orgán pověřený dohledem nad veřejnými službami. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

44

předsedu a místopředsedu výboru. Složení výboru by mělo odrážet politické rozložení sil v příslušné policejní oblasti. V čele policejního útvaru stojí krajský policejní komisař. Ačkoli si policejní útvar sám rozhoduje o své struktuře, bývá obdobná. Policejní útvar tak většinou tvoří: -

management, který je tvořen krajským policejním komisařem a jeho zástupcem,

-

správní oddělení – finance, lidské zdroje, vztah s veřejností,

-

oddělení vyšetřování- obvykle má čtyři sekce: trestné činy, omamné látky, ekonomické trestné činy a forenzní,

-

oddělení veřejného pořádku – v některých případech bývá rozděleno na policejní či obecní policejní oblasti, v nichž dochází ke každodennímu kontaktu s veřejností; tyto oblasti mají vlastní policejní stanice s vlastním personálem; oddělení veřejného pořádku může zahrnovat např. i jednotku pro dopravní či hraniční policii.

Velká Británie Policejní síly spadají pod ministerstvo vnitra (Home Office), které policii finančně zabezpečuje a má všeobecnou odpovědnost za její řádný chod, jakožto koordinátor a dohlížitel. Při plnění tohoto úkolu spolupracuje s policejními úřady (police authorities) a vrcholnými policejními funkcionáři. Úkolem policejních úřadů, které se skládají ze jmenovaných policejních soudců (magistrates), jmenovaných radních a volených nezávislých členů, je zabezpečovat řádný chod místních policejních sborů. Vrcholní policejní funkcionáři jsou odpovědní za řízení a kontrolu regionálních sborů (resp. sboru, jemuž velí). Regionální sbory jsou monitorovány inspektorátem ministerstva vnitra, do jehož kompetencí policejní sbory spadají (HM Inspectorate of Constabulary) Policie je organizována na úrovni správních oblastí (administrative districts), které jsou v Anglii a Walesu označovány jako policejní síly ministerstva vnitra (Home Office’s police forces). Ve Spojeném království je 52 policejních sborů (constabuleries): 43 v Anglii a Walesu, 8 ve Skotsku a 1 v Severním Irsku. Vedle sborů, které působí v rámci jednotlivých oblastí, existují i útvary, jejichž kompetence nejsou takto geograficky ohraničené. 1. Regionální policie Každý policejní sbor zajišťuje řádný výkon policie na svém příslušném území. Policie Spojeného království je složena z nezávisle fungujících sborů označovaných jako Forces či Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

45

Constabuleries (viz výše), které se zabývají rozmanitými záležitostmi. V čele policejního sboru stojí velitel (Chief Constable), který řídí sbor a informuje příslušný policejní úřad (police authority). Velitele jmenuje do funkce příslušný policejní úřad. Uspořádání policie v Anglie a Walesu, Skotsku a Severním Irsku je formálně oddělené, ale ve své podstatě velmi podobné. V Anglii a Walesu existuje 43 policejních sborů, které se výrazně liší svou velikostí (od sborů s mnoha tisíci policistů po sotva dvoutisícové sbory). v Severním Irsku existuje pouze jeden policejní sbor (Police Service of Northern Ireland). Ve Skotsku je sborů 8. Skotsko má na rozdíl od Anglie a Walesu ustaven zvláštní útvar pro prevenci a odhalování organizované trestné činnosti zejména v oblasti drog (Scottish Drug Enforcement Agency). Skotský ministr (Scotland’s Secretary of State)

plní ve vztahu

k policii stejnou úlohu jako ministr vnitra (Home minister) v Anglii a Walesu. Ve Skotsku je zřízen i Skotský detektivní sbor (Scottish Crime Squad) a Úřad pro trestní rejstřík (Criminal Records Office). Příkladem organizace konkrétního policejního sboru bude policejní sbor v Essexu. Policejní sbor v Essexu (Essex Police) V čele policejního sboru stojí velitel (Chief Constable) jmenovaný do funkce policejním úřadem pro Essex (Essex Police Authority). Policejní sbor je rozdělen do pěti územních úseků (terriotorial divisions), z nichž je koordinována policejní činnost (východní, jihovýchodní, centrální, západní a jihozápadní), letiště Stansted a tří centrálně koordinovaných oddělení (pro trestné činy, mobilní podporu a komunikaci). Územní úseky se dále člení na oblasti (např. východní úsek je složen ze 2 oblastí: Colchester District a Tendring District), nejnižší jednotkou jsou jednotlivé policejní stanice (např. ve východním úseku je 12 policejních stanic). Oddělení pro trestné činy (Crime Division) se, jakožto oddělení policejního sboru Essex, zabývá odbornými aspekty trestního vyšetřování s důrazem na závažné trestné činy a podporuje územní úseky při provádění vyšetřování. Oddělení pro mobilní podporu (Mobile Support Division) se zabývá silniční policejní činností (Road Policing), střelnými zbraněmi, veřejným pořádkem, skrytými operacemi (Force Support Unit), leteckou policií (Air Support Unit), námořní policií (Marine Support Unit) a spadá pod něj i kynologická činnost.


PI 3.064

46

V oddělení pro komunikaci (Communications Division) působí ústředna (kontakt s veřejností, poskytování informací, vyřizování tísňových i jiných hovorů) a ústředí trestných činů, které poskytuje nepřetržitou službu všem úsekům a oddělením. Policejní sbor Essex sestává z několika oddělení (departments), které se specializují na: -

územní policejní činnost (Territorial Policing),

-

dostupnost policie (policejní činnost v sousedství, lepší vyřizování telefonních hovorů, centrální kancelář pro trestné činy, policisté „v předních liniích“; Contact Management)

-

podporu a poradenskou činnost policejnímu sboru (Corporate Support),

-

vyšetřování (Criminal Justice),

-

finanční služby – podpůrný útvar pro policejní sbor ,

-

informační technologie- podpůrný útvar pro policejní sbor,

-

informační bezpečnost,

-

právní služby,

-

vztahy s médii a veřejností,

-

lidské zdroje,

-

vybavení,

-

správu majetku

-

profesní standardy,

-

dopravní službu – podpůrná služba.

Policejní úřad pro Essex Jedná se o nezávislý orgán, který schvaluje roční rozpočet policejního sboru v Essexu, vydává nařízení pro výběr komunální daně (council tax), vydává roční plán pro místní policejní činnost (local policing plan), stanovuje priority policejní činnosti pro následující rok, hodnotí policejní činnost, informuje o vyřizování stížností na policejní sbor, jmenuje velitele policejního sboru a jeho zástupce (Assistant Chief Constables) a zajišťuje, aby byla veřejnosti v rámci rozpočtu poskytována co nejlepší služba. 2. Ostatní policejní sbory Vedle policejních sborů, které mají teritoriálně omezenou působnost existuje několik sborů, které takto omezeny nejsou. Jedná se o:


PI 3.064

-

47

Britskou dopravní policii (British Transport Police) – plní úkoly železniční policie na území Anglie, Walesu a Skotska, vykonává policejní činnost v Londýnském metru17 a některých dalších dopravních systémech (the Docklands Light Railway, the Midland Metro Tram System a Croydon Tramlink); organizace je obdobná regionální policii: rozdělení do sedmi oblastí, nejmenší jednotkou jsou policejní stanice; v čele stojí velitel jmenovaný policejním úřadem pro dopravní policii (British Transport Police Authority),

-

Skupinu pro dálniční policejní činnost (Central Motorway Policing Group) – vykonává policejní činnost na dálnicích, které se nacházejí na území policejních sborů West Midlands, West Mercia, Staffordshire a Warwickshire,

-

Civil Nuclear Constabulary – úkolem je ochrana civilních jaderných zařízení a jaderného materiálu,

-

policii Ministerstva obrany (Ministry of Defence Police) – vojenská policie,

-

policii přístavu Dover (Port of Dover Police),

-

policii přístavu Liverpool (Port of Liverpool Police),

-

Úřad pro závažnou organizovanou kriminalitu (Serious Organized Crime Agency, SOCA) – jedná se o orgán moci výkonné, úzce spolupracující s regionálními policejními sbory, který je subvencován ministerstvem vnitra, nicméně je na něm organizačně nezávislý; v čele stojí rada, jejíž předseda je jmenovaný ministrem vnitra, ministr vnitra též stanoví priority úřadu,

-

Scottish Drug Enforcement Agency18

Česká republika Hlavními policejními sbory v České republice jsou Policie České republiky, Vojenská policie a obecní policie. 1.Policie České republiky19 Policie ČR je podřízena ministerstvu vnitra. Policejní činnost řídí policejní prezídium, v jehož čele stojí policejní prezident. Policejní prezident je, s výjimkou policistů povolaných ministrem k plnění úkolů ministerstva,

17

Regionálním policejním sborem na území Londýna je Metropolitan Police Service (pro vnitřní Londýn) a City of

London Police (pro vnější Londýn). 18

Viz výše.

19

Zdroj: www.mvcr.cz Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

48

představeným všech policistů. Policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Vedle policejního prezídia je policie tvořena útvary s působností na celém území České republiky a útvary s územně vymezenou působností. Útvary policie zřizuje ministr na návrh policejního prezidenta. V policii působí: -

služba pořádkové policie,

-

služba kriminální policie a vyšetřování,

-

služba dopravní policie,

-

služba správních činností,

-

ochranná služba,

-

služba cizinecké a pohraniční policie,

-

služba rychlého nasazení,

-

služba železniční policie,

-

letecká služba.

V čele jednotlivých služeb stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává policejní prezident. Ředitel je také v čele útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž prezident pobývá. Tohoto ředitele policejní prezident jmenuje a odvolává se souhlasem prezidenta České republiky. Začlenění jednotlivých služeb do celkové organizace policie je popsáno níže. Policejnímu prezidentovi je v rámci policejního prezidia přímo podřízen: -

náměstek pro trestní řízení, kterému je přímo podřízen: -

sekretariát náměstka,

-

skupina koordinace útvarů služby kriminální policie a vyšetřování,

-

úřad služby kriminální policie a vyšetřování (služba kriminální policie a vyšetřování se zabývá např. odhalováním a objasňováním trestné činnosti a jejich pachatelů, organizováním a řízením pátrání po pohřešovaných osobách a odcizených věcech; organizována je do několika úrovní: úřadu přímo podléhají útvary s působností na celém území ČR20 a služba na úrovni správy kraje a hl.

20

Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality, útvar zvláštních činností, útvar speciálních činností,

útvar odhalování korupce a finanční kriminality, útvar pro odhalování organizovaného zločinu, národní protidrogová centrála. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

49

města Prahy, třetí úrovní jsou služby při okresních, obvodních a městských ředitelstvích), -

náměstek pro uniformovanou policii, kterému přímo podléhá: -


-

skupina specializovaných činností a koordinace útvarů uniformované policie,

-

odbor služební kynologie a hypologie,

-

pyrotechnický odbor,

-

oddělení speciálních potápěčských činností a výcviku,

-

ředitelství služby pořádkové policie (kompetence: vykonává odbornou řídící, organizátorskou, metodickou a kontrolní činnost – služba pořádkové policie je organizována na principu územního řízení, má tři úrovně: vedle ředitelství působí odbory pořádkové policie na správách krajů a hl. m. Prahy, které provádějí zejména koordinační, kontrolní a metodickou činnost a obvodní a místní oddělení policie, jako součásti okresních, obvodních a městských ředitelství, kde je prováděn přímý výkon služby a plněny úkoly služby pořádkové policie; k plnění některých zvláštních úkolů služby pořádkové policie jsou zřizovány jiné útvary21; služba pořádková policie se zabývá např. ochranou bezpečnosti osob a majetku, zajišťováním veřejného pořádku, bojem proti kriminalitě, dohledem nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, plněním úkolů v trestním a přestupkovém řízení, některými správními činnostmi či přijímáním, evidováním a prošetřováním oznámení osob – jedná se o „univerzální“ službu),

-

ředitelství služby dopravní policie (kompetence: řízení služby dopravní policie služba dopravní policie dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, šetří dopravní nehody a projednává přestupky v blokovém řízení a ve správním řízení v oblastech svěřených jí zákonem; dohledem nad bezpečností a plynulostí silničního provozu se zabývají první skupiny okresních (městských) dopravních inspektorátů, dopravní nehody řeší druhé skupiny okresních (městských) dopravních inspektorátů),

-

ředitelství služby správních činností policie (kompetence: nejvyšší orgán služby správních činností policie – služba správních činností vykonává bezpečnostní správu v oblasti zbraní, střeliva, vojenské munice a střelnic a hlášení pobytu

21

Jedná se o poříční oddělení, oddělení hlídkové služby, pohotovostní pořádkový odbor, oddělení jízdní policie,

oddělení METRO, vězeňsko eskortní oddělení, zásahovou jednotku a stálou pořádkovou jednotku.


PI 3.064

50

občanů; skládá se ze 3 organizačních stupňů: ředitelství, skupin či odborů správních činností policie správ krajů a správy hl. města Prahy a oddělení služeb správních činností policie okresních, městských a obvodních ředitelství), -

ředitelství služby železniční policie (služba železniční policie se zabývá hlídkovou a obchůzkovou službou v prostorech Českých drah, doprovody a sledováním vybraných zásilek, odhalováním a objasňováním trestné činnosti, úkony v trestním a přestupkovém řízení; organizačně je složena z ředitelství, železničních oddělení spadajících pod krajské správy a správu hl. města Prahy a oddělení doprovodů vlaků, která též spadají pod krajské správy a správu hl. města Prahy),

-

náměstek pro ekonomiku, kterému je přímo podřízen: -


-

skupina specializovaných činností a koordinace ekonomických útvarů,

-

oddělení ekonomického plánování a analýz,

-

oddělení majetkové projekce,

-

oddělení programového financování,

-

oddělení centrálních nákupů (kompetence: výkon obchodní činnosti při pořizování podstatné části centrálně zabezpečovaného majetku),

-

-

odbor realizace centrálních nákupů,

-

hospodářsko organizační oddělení,

-

hospodářská správa,

náměstek policejního prezidenta, kterému přímo podléhá: -


-

skupina koordinace a koncepčního řízení,

-

kancelář podpory kvality,

-

odbor mezinárodní policejní spolupráce (kompetence: koordinace mezinárodní policejní

spolupráce

se

zahraničními

partnery

uskutečňované

v

rámci

mezinárodních organizací a institucí podílejících se na prosazování práva), -

operační oddělení

(kompetence: plnění úkolů v oblasti činnosti operačních

22

středisek policie , systému zveřejňování dopravního zpravodajství, hlásné služby 22

Operační střediska jsou pracoviště, která v nepřetržitém provozu zabezpečují plnění bezodkladných policejních

úkolů v mimořádných situacích. Jsou zřízena zejména na útvarech s územní působností a na policejním prezídiu. Operační střediska jsou „štábní“ pracoviště vedoucích služebních funkcionářů, tzn. policejního prezidenta, ředitelů útvarů s celorepublikovou působností, ředitelů správ krajů a okresních (obvodních, městských) ředitelství.


PI 3.064

51

v policii, zajištění součinnostních vazeb s ostatními bezpečnostními sbory, výkonu vnitřní kontroly na úseku činnosti operačních středisek policie, dopravního zpravodajství a systému opatření na hraničních přechodech k osobám a věcem; soustřeďuje operační středisko a centrum dopravních informací),

-

-

skupina vzdělávání, služební přípravy a sportu,

-

skupina krizového řízení a bezpečnostní ochrany objektů,

kancelář policejního prezidenta, pod níž organizačně spadá: -

sekretariát policejního prezidenta,

-

analyticko-legislativní oddělení,

-

preventivně informační skupina (kompetence: poskytování informací o činnosti policie sdělovacím prostředkům a zajišťování komunikace policejního prezidia s médii a veřejností),

-

Hudba Hradní stráže a Policie ČR.

-

bezpečnostní oddělení,

-

odbor vnitřní kontroly (kontrolní orgán policejního prezidenta; kompetence: kontrola výkonu služby a souvisejících činností příslušníků a útvarů policie v podřízenosti policejního prezidenta),

-

oddělení personální práce,

-

odbor systémového řízení a informatiky

Útvary s působností na celém území České republiky jsou: -

útvary služby kriminální policie a vyšetřování: -

útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality,

-

útvar zvláštních činností,

-

útvar speciálních činností,

-

útvar odhalování korupce a finanční kriminality (působí na poli boje s nejnebezpečnějšími formami korupce a závažné hospodářské a finanční kriminality; organizace v centrálních pracovištích a expoziturách),

-

útvar

pro

odhalování

organizovaného

zločinu

(organizace

v centrálních

pracovištích a expoziturách), -

národní protidrogová centrála (kompetence: odhalování a dokumentování organizované drogové kriminality; organizace v centrálních pracovištích a expoziturách),

-

úřad dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu,


PI 3.064

-

52

útvary, které podléhají náměstkovi pro uniformovanou policii: -

útvar pro ochranu ústavních činitelů (jedná se o útvar ochranné služby),

-

útvar pro ochranu prezidenta České republiky (jedná se o útvar ochranné služby),

-

letecká služba (kompetence: např. pohotovostní zajištění policejních akcí, hlídkové a průzkumné lety),

-

služba cizinecké a pohraniční policie (organizačně je rozdělena do dvou úrovní: ředitelství služby a oblastní ředitelství23; v rámci oblastního ředitelství působí výkonné útvary, kterými jsou odbor pátrání a kontroly pobytu, oddělení cizinecké police a referáty cizinecké a pohraniční policie),

-

útvary, které podléhají policejnímu prezidentovi -

útvar rychlého nasazení (je útvarem určeným zejména pro boj proti terorismu; o vyslání útvaru rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra vnitra),

-

útvary, které podléhají náměstkovi policejního prezidenta: -

kriminalistický ústav Praha

-

úřad dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu (jedná se o útvar služby kriminální policie a vyšetřování).

Na lokální úrovni (útvary s územně vymezenou působností) působí správy krajů a správa hl. města Prahy. Území, na němž vykonává správa kraje svou působnost není totožné s územím vyšších územně správních celků. Jednotlivými kraji jsou Západočeský, Středočeský, Severočeský, Jihočeský, Východočeský, Severomoravský a Jihomoravský kraj. Nižším organizačním stupněm jsou okresní ředitelství, v případě měst Brna, Ostravy a Plzně městská ředitelství a pro hlavní město Prahu obvodní ředitelství I – IV24. Nejnižším organizačním stupněm jsou místní (v případě obvodních ředitelství) a obvodní oddělení (pro okresní a městská ředitelství)25.

23

Územní působnost oblastních ředitelství je totožná s teritoriální působností Policie České republiky správ krajů s

výjimkou oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha, jehož teritoriální působnost zahrnuje území hlavního města Prahy a Policie České republiky správy Středočeského kraje. 24

Pod obvodní ředitelství Praha I spadá území městské části Praha 1, 6 a 7, pod obvodní ředitelství Praha II spadá

území městské části Praha 2 a 5, pod obvodní ředitelství Praha III spadá území městské části Praha 3,,8, 9 a pod obvodní ředitelství Praha IV spadá území městské části Praha 4 a 10. 25

V současné době je jejich celkový počet 606. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

53

2. Vojenská policie Vojenská policie v rozsahu vymezeném zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany České republiky. V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenské policie, který je přímo podřízen ministru obrany ČR. 3. Obecní policie Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Jedná se o orgán, který je pověřen zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní i další úkoly stanovené zákonem. Na základě veřejnoprávní smlouvy může obecní policie své úkoly vykonávat i na území jiné obce anebo více obcí. Obecní policie při plnění svých úkolů spolupracuje s Policií České republiky. Obecní policie zejména přispívá k ochraně bezpečnosti osob a majetku, dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití, přispívá v rozsahu stanoveném zákonem o obecní policii nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, odhaluje přestupky a jiné správní delikty a upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí opatření k jejich nápravě. Obecní policii řídí starosta, ledaže by zastupitelstvo pověřilo jejím řízením jiného člena obecního zastupitelstva. Plněním některých úkolů při řízení obecní policie může obecní rada pověřit určeného strážníka.

Prameny: www.polis.osce.org/countries/ http://www.interpol.int/Public/Region/Europe/pjsystems/Default.asp http://www.europol.europa.eu/index.asp?page=links BE: http://www.police.be/index_fr.htm http://www.polfed-fedpol.be/home_fr.php http://www.info-zone.be/rules/wet-loi/loi.htm Loi du 05 août 1992 sur la fonction de police Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

54

Loi du 7 décembre 1998 organisant un service de police integrée, structuré à deux niveaux DK: http://www.politi.dk/en/servicemenu/home/ http://www.jm.dk/wimpdoc.asp?page=dept&objno=59213 FI: http://www.intermin.fi/intermin/home.nsf/pages/index_eng http://www.poliisi.fi/poliisi/home.nsf/pages/index_eng FR: http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_l_interieur/la_police_nationale http://www.defense.gouv.fr/gendarmerie Décret n°85-1057 du 2 octobre 1985 relatif à l'organisation de l'administration centrale du ministère de l'intérieur et de la décentralisation Loi n°66-492 du 9 juillet 1966 portant organisation de la police nationale Décret n°2005-274 du 24 mars 2005 portant organisation générale de la gendarmerie nationale. Code général des collectivités territoriales Code des communes IT: http://www.poliziadistato.it/pds/english/index.htm http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/ http://www.gdf.it/GdiF_in_English/index.html http://www.polizia-penitenziaria.it/ IE: http://www.garda.ie/ LU: http://www.police.public.lu/ http://www.mj.public.lu/ DE: http://www.bmi.bund.de/ http://www.bundespolizei.de/ http://www.polizei.de/ http://www.polizei.bayern.de/ http://www.bka.de/ NL: http://www.politie.nl/Overige/Images/33_85725.pdf AT: http://www.bmi.gv.at/ http://www.bundespolizei.gv.at/lpk/ http://www.bia-bmi.at/de/Default.asp GR: http://www.mopo.gr/main/Section.jsp?SectionID=732&LanguageID=2 ES: http://www.mir.es/ http://www.policia.es http://www.guardiacivil.org/index.jsp Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.064

SE: http://www.regeringen.se/sb/d/2708/a/15125;jsessionid=a6w-zt6HPbBd http://www.polisen.se/inter/nodeid=10230&pageversion=1.html http://www.polisen.se/mediacache/4347/4734/2671/policeact_pdf.pdf UK: http://www.homeoffice.gov.uk/police/ http://www.police.uk/ http://www.essex.police.uk/ http://www.essex.police.uk/authority/index.php CZ: Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii http://www.mvcr.cz/policie/index.html telefonická konzultace preventivně informační skupiny policejního prezidia


55

STRUKTURA POLICIE VE VYBRANÝCH STÁTECH EU

Recommend Documents