www.facebook.com/moravskehospodarstvi
2
Moravu čekají projekty V liberalizaci za tratích miliardu na kraje zaspaly
ÁL
• s t ro
www.moravskehospodarstvi.cz
í •
T O P O D S TAT N É P R O F I R M Y A V E Ř E J N O U S P R ÁV U ČER VENEC | SRPEN 2015
jí re n s t v
S P CI E
8 – 11 10
Ochranana před stoletou IDS: Moravě vodou už pomalu nemají kam růst
12 – 20 16 Moravu čekají projekty Speciál: za miliardu Strojírenství
Strojaři mají v energetice kam sáhnout ZRUŠENÍ TENDRU NA DOSTAVBU TEMELÍNA ZNAMENALO PRO HLAVNÍ HRÁČE ČESKÉHO ENERGETICKÉHO STROJÍRENSTVÍ CITELNOU RÁNU. A ZPROSTŘEDKOVANĚ I PRO TY MENŠÍ. Jan Pacas Obrovská zakázka na dlouhá léta zastínila vše, co se v tuzemské energetice dělo. Dnes se tak může zdát, že místní energetický trh není pro strojaře zajímavý. Zdání ale často klame. První zběžný pohled však k přílišnému optimismu neinspiruje. Pět let se v Česku oči strojařů upíraly k naději, že se budou podílet na výstavbě dvou nových temelínských bloků. Kvůli přípravě nabídek pro účastníky výběrové-
příležitosti ■ Modernizace a ekologizace stávajících zdrojů ■ Údržba a výstavba zařízení přenosové soustavy ■ Teplárenství a plynárenství ■ Rozvoj lokálních zdrojů a OZE ZDROJ: MPO
ho řízení najímaly firmy špičkové inženýry, nezastavily se obchodní ani řídící útvary, připravovaly se výrobní kapacity. Finanční rovnice je přitom jasná. Náklady: nedozírné. „Zrušení tendru nám přineslo bezprostřední finanční ztrátu 250 milionů korun. Naši nejlepší lidé na nabídce pracovali téměř pět let a nemohli jsme jejich potenciálu plně využít na nových a budoucích projektech,“ nastínil mluvčí ŠKODA JS Jan Stolár. Odpískaný tendr nakonec způsobil, že roztočená kola příprav běžela naprázdno. Neznamená to ale nutně, že firmy musely všech-
ny vložené investice nadobro odepsat. „Na druhé straně tento ,dry run‘ přinesl nové zkušenosti a umění řešit ještě složitější úkoly, rozvinul tradiční schopnost práce ŠKODA JS v mezinárodních týmech,“ uznal Stolár. Dnes má ŠKODA JS velkou šanci koordinovat dostavbu slovenské jaderné elektrárny Mochovce a zkušenosti z temelínského tendru se jí určitě budou hodit. A stejně tak dalším českým strojírenským podnikům, které se mohou na zakázce podílet jako subdodavatelé. Ambiciózní plány na rozvoj jaderné energetiky mají navíc například i v Turecku, Jordánsku nebo Egyptě. Je ale více než rok po pádu tendru na dostavbu Temelína na českém energetickém trhu dost projektů, do kterých by se mohli tuzemští strojaři zakousnout? Výstavba žádných nových energetických zdrojů se v dohledné době neplánuje. Společným jmenovatelem aktuálních projektů jsou slova modernizace a ekologizace. Pokračování na straně 19
Rozjíždí se nové programové období: co se změní? Rekordní přísun evropských dotací v letošním roce zvyšuje růst české ekonomiky. Jen za letošní první pololetí Česká republika získala od EU obrovskou sumu přesahující 150 miliard korun. To je o polovinu vyšší částka, než stálo vybudování Temelína. Důvodem je snaha o dočerpání prostředků z minulého období,
které by mohly nenávratně propadnout. Nyní ale přichází nové programové období a s ním i řada úprav. Zmapovali jsme, co se v evropských dotacích mění. V programovém období 2014 až 2020 došlo ke snížení počtu operačních programů ze 17 na 10. „Tím se celý systém zjednodušil a zpřehlednil. Zjednodušila se
Kolem mýta pořád není jasno Jak se bude vybírat nový provozovatel mýtného systému po roce 2016? Vláda tuto otázku stále nerozlouskla. Ministerstvo dopravy prosazuje rozfázovaný postup, koaliční partneři, a zejména ČSSD, ale tlačí na co nejrychlejší spuštění technologicky neutrálního tendru. Více na straně 6
01-07-mh15-08.indd 1
rovněž struktura řízení programů, kdy byly redukovány role takzvaných zprostředkujících subjektů,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Novinkou je také elektronizace podávání žádostí o podporu z fondů EU. Pokračování na straně 8
Na železnici se staví jako o závod. A pomalu začínají růst i ceny Do železniční infrastruktury putuje letos přes čtyřicet miliard korun, tak masivní investice dráha už dlouho nepamatuje. „Schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 je jeden z historicky nejvyšších,“ komentoval to ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Počet výluk a stavebních prací na železnici tak vylétl vzhůru jako rtuť na teploměru v létě. Pro stavaře znamená horečnatá aktivita na dráze příjemnou změnu. Po hubených letech mají práce dost a mohou si mezi zakázkami vybírat. Spolu s tím se pomalu zvedají i ceny. „Konjunktura je ale velice křehká, nikdo si nedovolí hnát ceny neúměrně vysoko,“ mírní obavy z přehřátí trhu mluvčí společnosti Metrostav František Polák. ■ Více na straně 4 FOTO: Eugénia Bánovská
Miliardy na MHD
I komunální politici Tuzemští strojaři osedlali bicykly zkouší čínský trh
V právě se rozjíždějícím Operačním programu Doprava, ze kterého může Česká republika čerpat až do roku 2020, je k mání 125 miliard korun. Část těchto peněz poputuje i na městskou hromadnou dopravu. Využít dotace plánují v Brně i Ostravě. Více na straně 12
Politik, který raději než za volant usedne i při cestě do práce na sedátko kola? V poslední době stále častější jev, a to i mezi představiteli měst a obcí. Důvod je většinou prostý, kolo považují za rozumný dopravní prostředek. Více na straně 13
V obchodní bilanci mezi Českem a Čínou bude import pravděpodobně vždy drtivě válcovat export. Přesto si na čínský trh dělá zálusk stále více českých firem, a to i strojírenských. Uvědomují si, že bez expanze do „Země středu“ jen těžko budou globální. Více na straně 16
Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký
13.08.15 6:53
2
ž e le z n ič n í do prava
krátce Na Plzeňsku se srazily vlaky Deset zraněných, z toho tři vážně, a přes dvanáct milionů škody na vlacích a kolejích. Taková je bilance srážky dvou vlaků na trase mezi Brnem a Plzní, ke které došlo na začátku srpna u stanice Horažďovice. Přímo pod projíždějícím rychlíkem se přehodila výhybka. Jeden z vozů kvůli tomu vykolejil a narazil do vlaku, který stál na druhé koleji. Po tragické srážce na přejezdu ve Studénce jde o druhou závažnou železniční nehodu v krátké době. „Pokud z těchto nehod vzejdou bezpečnostní doporučení, budu trvat na tom, aby byla okamžitě přijata do praxe. Apeluji zároveň na všechny zúčastněné složky, aby věnovaly zvýšenou pozornost prevenci,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.
Mezi Brnem a Nesovicemi se nejezdí Až do konce listopadu nevyráží žádné vlaky na trať 340, na které se od srpna činí stavební dělníci. Ti se později přesunou i na úsek Brno – Černovice – – Blažovice. Cestující teď převáží autobusy. V případě zastávky Brno hlavní nádraží odjíždí autobusy z parkoviště u obchodního domu Tesco u výjezdu na ulici Úzká. V Brně-Židenicích potom staví na zastávce IDS JMK „Tržní“ na ulici Hladíkova a v Brně-Slatině na zastávce „Řípská“ na stejnojmenné ulici. (red)
ČER VENEC | SRPEN 2015
Liberalizace regionální železniční dopravy? V Česku zatím hudba budoucnosti znamných tras především v Libereckém kraji. V roce 2009 naopak všechny kraje hromadně uzavřely desetiletou smlouvu, která Českým drahám zajišťuje objem výkonů až do roku 2019. Pak se uvidí.
TĚŽCE PODINVESTOVANÉ ČESKÉ ŽELEZNICE SE POSLEDNÍ DOBOU PŘECE JEN PROBOUZEJÍ. NOVÉ VLAKY, MOHUTNÉ INVESTICE DO OPRAV TRATÍ A ZAVEDENÍ TAKTOVÝCH JÍZDNÍCH ŘÁDŮ S PRAVIDELNÝMI ČASY ODJEZDŮ PŘINÁŠÍ CESTUJÍCÍM VĚTŠÍ KOMFORT.
Ladislav Koubek Červencová katastrofa ve Studénce ale poukázala na to, že ne vše je, jak má být. Platí to nejen o způsobu realizace oprav. České a moravské kraje zaspaly, i pokud jde o otevření tratí soutěžím a novým dopravcům. Doplácejí na to cestující. Příklady ze zahraničí jednoznačně ukazují přínos otevření se více dopravcům. Například v Bavorsku již celá polovina regionální železniční dopravy prochází otevřenými soutěžemi. „Díky naší důsledné politice soutěžení
Prioritou nejsou jen soutěže
se nám podařilo zvýšit nabídku spojení na daných tratích o celých 43 procent,“ řekl bavorský ministr dopravy Martin Zeil. A to při nezměněných nákladech. „Do roku 2023 bude veškerá regionální doprava v Bavorsku vysoutěžena,“ doplnil Zeil. Více spojů a kvalitnější služby mohou přilákat obrovské množství cestujících. Dokazuje to příklad slovenské regionální trati Bratislava – Komárno. Státní dopravce tam v roce 2011 přepravil 789 tisíc cestujících. Hned další rok, kdy místo něj začala jezdit soukromá společnost RegioJet, se tento počet zvýšil na milion a čtvrt a letos se očekává, že padne dokonce dvou-
milionová hranice. Počet spojů ve špičce se zde zvýšil o polovinu, dopravce nasazuje zdvojené soupravy a cestující jsou spokojeni. „Připomínáme, že naše dotace činí šest eur na vlakokilometr, zatímco dotace Železniční společnosti Slovensko činí osm eur,“ upozornil Michal Jeník z RegioJetu. V Česku soukromí dopravci vozí cestující na lukrativní trati z Prahy do Ostravy, kde je provoz možný bez dotací. Vedení českých a moravských krajů na trend otevřených soutěží většinou nereaguje. Soutěží na regionální spoje bylo jako šafránu, a to zejména na severozápadě České republiky. Týkaly se méně vý-
„Olomoucký kraj se za určitých okolností nebrání otevírání a liberalizaci dopravního trhu v regionální železniční osobní dopravě. Záměr, zda některé tratě soutěžit nebo zadat přímým zadáním železničnímu dopravci, bude projednáván orgány kraje v průběhu následujících dvou let,“ sdělil Moravskému hospodářství olomoucký hejtman Jiří Rozbořil. Ten také upozorňuje, že nejen soutěže by měly být prioritou krajů. „Prioritou Olomouckého kraje jsou páteřní železniční linky s kvalitní taktovou dopravou a vysokými přepravními proudy cestujících, obnova zastaralého vozového parku dopravce a realizace již schválených infrastrukturních projektů v co nejkratším časovém horizontu,“ dodal hejtman. Představitelé Českých drah vítají, že se kraje rozhodly svěřit do-
pravu právě jim. „Jde o přirozené, pro kraje výhodné rozhodnutí, kdy je zachována síťovost a provázanost železniční dopravy na území celého kraje, je zachován a dále rozvíjen rozsáhlý systém služeb, které soukromí dopravci obvykle neposkytují. Zahrnuje například širokou a dostupnou prodejní, informační a servisní síť pro cestující, různé doplňkové služby, které podporují cestovní ruch a rozvoj krajů (například půjčovny kol). Kraje mají také možnost ovlivňovat investice, kvalitu vozidlového parku a jeho parametry,“ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Proto se České dráhy snaží kraje přesvědčit, aby smlouvu s nimi prodloužily o dalších pět let. Moravskoslezský a Karlovarský kraj tak již učinily. Ne každý ale souhlasí. „Přestože máme jednu z největších železničních sítí v Evropě, věnovalo se podle mě po revoluci železniční dopravě poměrně málo pozornosti. Železniční doprava tak fungovala na bázi setrvačnosti a dominance státní železniční společnosti právě proto, že mnozí politici nepovažovali modernizaci v této oblasti za klíčovou,“ shrnul situaci František Bradáč ze senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Problém podle něj je, že tento stav stále setrvává.
INZERCE
Realizace elektrovodných spojů aluminotermickou reakcí ALUMINOTERMICKÉ SVAŘOVÁNÍ, ZNÁMÉ JIŽ OD KONCE 19. STOLETÍ, SE ŘADÍ DO SKUPINY NEKONVENČNÍCH METOD VE SVAŘOVÁNÍ. V NAŠICH KONČINÁCH JE REALIZOVÁNO PŘEDEVŠÍM PŘI SVAŘOVÁNÍ ŽELEZNIČNÍCH KOLEJNIC. Zdrojem tepla při tomto způsobu svařování je chemická reakce mezi oxidy železa a hliníkem: Fe2O3 + 2 Al → Al2O3 + 2 Fe + teplo.
Výsledkem reakce je oxid hlinitý a železo a také velké množství tepla, které ohřeje vzniklé látky na teplotu kolem 3 000 °C. Princip aluminotermické reakce je v zahraničí využíván i v dalších oblastech, zejména pro spojování vodičů. V tomto případě je oxid železa nahrazen oxidem mědi: 3 CuO + 2 Al → Al2O3 + 3 Cu + teplo. Tento způsob realizace spojů, který se provádí zejména při spojování vodičů v uzemňovacích soustavách, hromosvodů, ocelových armatur v železobetonu, katodových ochran apod. a který nepotřebuje samostatné zdroje (elektřina, resp. plyn), v povědomí technické veřejnosti dosud rozšířen není.
Uvedená kategorie spojů je na rozdíl od zahraničí u nás prováděna mechanickou formou, přestože má nová technologie mnoho předností (řez aluminotermickým spojem je na obr. 1): – spoje jsou dokonale homogenní – dochází k vytvoření molekulární vazby spojů
Výsledkem jsou: – parametry spojení nevyžadující údržbu – vynikající elektrická vodivost – minimální přechodový odpor
– odolnost vůči korozi – schopnost odolat vysokým proudům – maximální mechanická pevnost
Vodivostní parametry jsou uvedeny na obr. 2, následný obrázek nabízí materiálové varianty spojů.
– průřezy pro průchod proudu jsou větší než průřezy spojovaných vodičů
V případě zájmu je společnost RAILTECH Slavjana, s. r. o. připravena zaslat podrobné informace o užitečnosti aluminotermických spojů v oblastech inovativního spojování elektrovodičů. Kontakty: tel. 602 381 567 | e-mail:
[email protected]
business snídaně
Bezpečná dopravní infrastruktura MSK
Organizátor:
Mediální partner:
Další setkání u kulatého stolu se blíží. Nezapomeňte si proto udělat místo ve svém pracovním diáři. Těšte se na diskuzi, která bude stát skutečně za to!
15. října 2015, BEST WESTERN Hotel Vista, Ostrava
01-07-mh15-08.indd 2
Předmět diskuze:
Účastníci akce:
• Vyhodnocení realizace plánovaných investic do dopravní infrastruktury • Čerpání evropských dotací. Co lze čerpat v současnosti z EU fondů? • Kamiony na silnici. Daří se regulovat jejich počet? Objíždění mýtného systému po trojkových silnicích. Pomohou moderní technologie? • Aktuální stav výstavby obchvatů velkých měst. Proč byl zrušen obchvat Frýdek Místek? • Ochrana železničních přejezdů. Zabrání zvyšujícímu se počtu smrtelných nehod na železničním přejezdu fakt, že vzniklo 15 nových přejezdů s lepším zabezpečovacím systémem? Je tento počet dostačující? Jaké se chystají další? • Inteligentní dopravní systémy v městské dopravě • Vliv veřejného osvětlení na bezpečnost v dopravě
• • • •
Zástupci Ministerstva dopravy ČR Zástupci Moravskoslezského kraje Zástupci statutárního města Ostravy Zástupci managementu Českých drah, SFDI, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy silnic MSK, Ostravských komunikací, Dopravního podniku Ostrava, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR • Zástupci měst a obcí MSK V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
[email protected] nebo 774 112 138
13.08.15 6:36
ČE R VE N EC | S R P E N 2 0 1 5
3
in z erc e
AŽD Praha železniční doprava silniční doprava telekomunikace
Tradiční český dodavatel moderních řídicích a zabezpečovacích systémů pro dopravu
Bezpečně k cíli www.azd.cz
01-07-mh15-08.indd 3
13.08.15 6:36
4
vý s tavba a bez peč n o s t n a železnici
ČER VENEC | SRPEN 2015
Řidič, nebo porouchaný přejezd? Téměř vždy zaviní nehodu ten první KLIKATÁ CESTA SE CHVÍLI VINE PODÉL ŽELEZNIČNÍ TRATĚ. OKOLO STOJÍCÍ DOMY A STARÉ OPUŠTĚNÉ TOVÁRNY UŽ VIDITELNĚ ZAŽILY LEPŠÍ ČASY. I KOLEJE VYPADAJÍ STAŘE A OPUŠTĚNĚ. Lucie Sitarová Železniční přejezd u zastávky Grešlové Mýto nám opět připomene, jak hustá je naše železniční síť a kolik přejezdů na svých cestách potkáváme. Tento přejezd je ale stále využíván, ať už zemědělci, nebo obyvateli blízkých vesnic při cestě do Moravských Budějovic. Některé přejezdy jsou ale téměř zapomenuté. „Několikrát jsme i podávali
FOTO: Jiří Hloušek
návrh na rušení přejezdů, které někde zbyly z minulosti. Byly bez stezky, naprosto nesmyslné,“ řekl Martin Drápal, mluvčí Drážní inspekce. Ta železniční přejezdy také kontroluje. V minulém roce provedla 268 kontrol, při kterých inspektoři zjistili 107 nedostat-
ků. A řada z nich byla právě na málo využívaných železničních přejezdech nebo tratích s nízkým počtem projíždějících vlaků. Největším problémem je podle Drážní inspekce nezajištění dostatečných rozhledových poměrů. To ztěžuje řidičům bezpečné používání přejezdu. Mezi další
zjištěné nedostatky patří rozličné technické závady přejezdu samotného. Při většině nehod ale bývá s přejezdem všechno v pořádku, ale přesto dojde k neštěstí. To je i případ tragické srážky vlaku s kamionem na přejezdu ve Studénce. „Je vybaven nejvyšší technickou variantou, tedy zvukovým signálem, světelným signálem, závorovým systémem a kamerovým systémem. Z pohledu drážních inspektorů není nebezpečný nebo výrazněji rizikový,“ uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jakub Ptačinský. Vše navíc v době nehody fungovalo tak, jak má. České přejezdy jsou totiž v drtivé většině případů zabezpečeny dobře. „Ty nejmodernější jsou zejména na koridorových tratích a tratích celostátního významu. To jsou zpravidla přejezdy elektronické s nejvyšší možnou úrovní integrity bezpečnosti SIL4,“ potvrdil Jiří Martínek, zástupce
Boom výstavby na železnici zvedá ceny. Do předkrizových let mají ale pořád daleko Rekordní. Když přijde letos řeč na budování železniční infrastruktury, zaznívá toto slovo v nejrůznějších spojeních. Rekordní je množství peněz uvolněných Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) a rekordní je kvůli tomu i počet vypsaných zakázek a výlukových prací. Důvod je jasný. Finálový sprint za dočerpáním evropských dotací dosahuje svého vrcholu a spolu s tím se Česko snaží vymačkat poslední kapky i z operačních kapitol určených pro oblast dopravy. „Schválený rozpočet SFDI na rok 2015 je jeden z historicky nejvyšších, a to díky možnosti čerpat finanční prostředky z Operačního programu Doprava (OPD),“ komentoval to ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Zároveň se již rozbíhají projekty do dalšího období programu OPD II pro roky 2016 až 2020. Celkem tak letos ze SFDI poputuje na dopravní infrastrukturu zhruba 94 miliard korun. Víc než polovina této sumy je přitom určena pro železnici. Další finance se mohou na dráhu přesunout i ze škatulky vyhrazené silnicím. „V současné době o tom probíhají jednání s Evropskou komisí. Jedná se o částku ve výši pět miliard korun,“ doplnil Hořelica.
Peníze jsou přitom vidět i v „akci“. Člověk ani nemusí moc hledat, aby zjistil, že se staví, a to dost. „Ve srovnání s květnem 2014 vzrostla prostavěnost v dopravní infrastruktuře meziročně o 23,4 procenta, za období prvních pěti letošních měsíců činí tento nárůst vzhledem ke stejnému období loňského roku 19,1 procenta,“ předestřel technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík.
Situace na trhu se mění Zároveň s tím se ale začíná měnit i situace na trhu. Doba, kdy stavební firmy třely bídu s nouzí a soutěžily zakázky za 60 procent odhadované ceny, pomalu končí. Státní sektor je opět lídrem ve vypisování zakázek a trh je nasycen. „Firmy tak nemají potřebu stavět již jen za čistě nákladové ceny a účastnit se všech soutěží,“ vysvětlil mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jakub Ptačinský. Stavbaři se zkrátka boomu ve výstavbě dopravní
generálního ředitele firmy AŽD Praha, která se specializuje mimo jiné i na dopravní a zabezpečovací techniku. „Ale co je to platné proti řidiči, která podle těch samých kritérií má SIL0. To znamená, že prošel výcvikem, prokázal znalost předpisů a občas je kontrolován,“ dodal Martínek. Situací, kdy nehodu zaviní porouchaný nebo nevyhovující přejezd, je proto minimum nepřesahující jedno procento případů.
Ideální, ale drahé řešení SŽDC navíc každoročně investuje do zvyšování bezpečnosti na přejezdech stovky milionů korun. Jen z končícího Operačního programu Doprava (do roku 2015) na to aktuálně putují dvě miliardy korun. „Za tyto prostředky se
kompletně zmodernizuje zhruba 400 přejezdů,“ upřesnil Ptačinský s tím, že cena jednoho plně vybaveného přejezdu se pohybuje někde mezi šesti až deseti miliony korun. Nejbezpečnější samozřejmě je, pokud se silnice s kolejemi vůbec nepotká a vede buď nad nebo pod nimi. Řidiči a vlaky tak vůbec nedostanou příležitost vzájemně se střetnout. Takovéto nadjezdy a podjezdy už vznikají při velkých investičních akcích na koridorových a hlavních tratích. Jsou ale drahé. Jeden vyjde až na 100 milionů korun. „Mimoúrovňové křížení zcela vylučuje selhání lidského faktoru i techniky. Přestavba stávajících přejezdů by ale byla finančně, časově i technologicky velmi náročná,“ upozornil Ptačinský a dodal, že pokud by se tomu přizpůsobil rozpočet na jednotlivé projekty, potřebné zákony i stavební řízení, šlo by samozřejmě o ideální cestu. Nejlevněji ale vyjde dávat pozor, a když blikají výstražná světla, zvoní alarm a závory jdou dolů, ovládnout touhu „dupnout“ na to a na poslední chvíli projet. A pokud už člověk uvázne na kolejích mezi spuštěnými závorami, jako se to stalo řidiči polského kamionu ve Studénce, měl by vědět, jak se zachovat. V takové chvíli naopak sešlápněte plyn a závory proražte. Jsou na to konstruované. „Život je důležitější než pár škrábanců na vozidle či zlomená závora,“ uzavřel Martínek.
infrastruktury přizpůsobují a nemusí nutně sáhnout po první práci, která se jim nabídne. „Mezi zakázkami si vybíráme a výběr zakázek provádíme podle rozsahu činností, které projekt nabízí,“ uvedl k tomu ředitel závodu Železniční stavby EUROVIA CS Miroslav Trnka. U některých menších opravných prací na železnici se tak začínají objevovat případy, kdy se v prvním kole do soutěže nepřihlásil nikdo. „Jde však naštěstí o velmi výjimečné situace a v případě opakování výběrového kola se zájemce vždy ohlásil,“ upozornil Ptačinský. Stavební firmy začínají s rostoucím počtem zakázek také znovu získávat své, během krizových let ztracené, sebevědomí a nebojí se říct si za svou práci o více peněz. Spíše než o strmé zdražování se ale jedná o postupný trend. I když cifry pohybující se do deseti procent představují na první pohled docela významný nárůst, srovnávací základna předchozích let je nízká. „Konjunktura je velice křehká, nikdo si nedovolí hnát ceny neúměrně vysoko,“ podotknul mluvčí společnosti Metrostav František Polák. Souhlasí s ním i generální ředitel SŽDC Pavel Surý. „Obecně tu není tak silný tlak, aby se šlo na úroveň předkrizových let 2007 a 2008, kdy byly ceny vysoké. Pak šly samozřejmě strmě dolů a teď se ne až tak radikálním způsobem zvedají,“ uzavřel. JAN PACAS
INZERCE
Stavba „Elektrizace trati č. 293 Šumperk – Kouty nad Desnou“ v plném proudu DNE 18. ČERVNA 2015 BYLA SLAVNOSTNĚ ZAHÁJENA REALIZACE STAVBY „ELEKTRIZACE TRATI Č. 293 ŠUMPERK – KOUTY NAD DESNOU“, KTEROU PROJEKČNĚ VČETNĚ ZAJIŠTĚNÍ STAVEBNÍCH POVOLENÍ ZAJIŠŤOVALA PROJEKČNÍ ORGANIZACE SUDOP BRNO, SPOL. S R. O. PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVY STAVBY PROBÍHALA S OHLEDEM NA PODHORSKÝ CHARAKTER TRATI A NUTNOST DODRŽENÍ TERMÍNŮ PRO ZADÁNÍ A UKONČENÍ STAVBY. VE VEŘEJNÉ SOUTĚŽI NA ZHOTOVITELE USPĚLO S NEJNIŽŠÍ CENOU SDRUŽENÍ FIREM EŽ PRAHA A EUROVIA. Náplní stavby je elektrizace stejnosměrnou proudovou soustavou 3 kV v celkové délce 19 300 m. Napájení nově zřizované elektrické trakce je navrženo ze stávající trakční měnírny SŽDC v Šumperku a z nové trakční podpůrné měnírny v katastru obce Lou-
01-07-mh15-08.indd 4
čná nad Desnou, část Filipová. Součástí stavby je dále rekonstrukce částí železničního spodku a svršku s ohřevem vyhybek. Nově navržená konfigurace kolejí se zřízením nových ostrovních nástupišť v žst. Petrov nad Desnou, v dopravně
Kouty nad Desnou a Loučná nad Desnou umožní bezbariérový přístup. Zdvoukolejnění dopravny Loučná nad Desnou umožní křižování vlaků nutné k uskutečnění plánovaného krátkodobého dopravního taktu.
zabezpečení přejezdů. V dopravnách a v žst. Petrov nad Desnou bude nainstalován nový kamerový systém a informační zařízení pro cestující. Financování stavby je zajištěno investorem Svazkem
Ve všech zastávkách budou v rámci stavby rekonstruována nástupiště na bezbariérová a prodloužena na potřebnou délku 90 m. Tato nástupiště budou vybavena moderními přístřešky pro cestující s osvětlením. V rámci stavby budou také rekonstruovány některé železniční mosty. V celém úseku stavby bude provedena nová drážní kabelizace zabezpečovacího a sdělovacího zařízení včetně
obcí údolí Desné z Operačního programu Doprava a je kryto příspěvkem z Fondu soudržnosti v maximální výši 339 778 470 Kč.
SUDOP BRNO, spol. s r. o. Kounicova 26 611 36 Brno Tel.: +420 972 625 804 E-mail:
[email protected] Web: www.sudop-brno.cz
13.08.15 6:54
ČE R VE N EC | S R P E N 2 0 1 5
5
ro z h o vo r m ěs íc e
Pavel Surý: Na silnici ignoruje červenou málokdo, na přejezdu to bohužel neplatí MINULÝ MĚSÍC BYL NA ŽELEZNICI TRAGICKÝ. VE STUDÉNCE NA NOVOJIČÍNSKU SE NA PŘEJEZDU SRAZILO PENDOLINO S POLSKÝM KAMIONEM NALOŽENÝM PLECHY. ŘIDIČ VJEL NA KOLEJE, KDYŽ ŠLY DOLŮ ZÁVORY. S KAMIONEM ZŮSTAL MEZI NIMI. PŘI NEHODĚ A KRÁTCE PO NÍ ZEMŘELI TŘI LIDÉ. DALŠÍ VYVÁZLI SE ZRANĚNÍMI, ČASTO TĚŽKÝMI.
Jan Pacas Zná to snad každý, kdo někdy usedl za volant. Blikání dvou výstražných světel, typické zvonění a vyhlídka na čekání v koloně před spuštěnými závorami. Někteří řidiči jsou ale ochotní riskovat kvůli pár minutám život svůj i cizích. Dokazuje to i případ ze Studénky. Podle záběrů z kamer přejely přejezd „na červenou“ ještě před polským kamionem dvě auta. O rizikovém chování na železnici, ale i o výstavbě nové infrastruktury a mnohém dalším jsme si promluvili s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavlem Surým. Jak často řidiči ignorují výstražné znamení na přejezdech? Bohužel to není nic zas až tak ojedinělého. Nechápu, že červenou na klasické silniční křižovatce projede s výjimkou úplných sebevrahů málokdo, zatímco na železnici to neplatí. Mnoho lidí nebere v potaz, že na přejezdu blikají červená světla dvě. Často se nám pak snaží vnutit, že znamení neviděli nebo neslyšeli, přitom na normální křižovatce červenou neignorují. Riziko ale podstupují úplně stejné, navíc srážka s vlakem má daleko více devastující účinky. Tragické je, že i na místech, jako je Studénka, kde máme poloviční nebo celé závory, je nějaký jedinec schopen vjet pod vlak. Jaké myšlenkové pochody ho k tomu vedly, se už většinou nedozvíme. V tom představuje řidič polského kamionu výjimku. Plní tedy závory na přejezdech svůj účel? Určitě ano, ale v posledku bude vždy záležet na kázni řidičů a chodců. V tomto ohledu je důležité, že soudní znalci i drážní inspektoři již konstatovali, že přejezd ve Studénce byl v době nehody plně funkční a že všechny kroky varování šly podle norem a pravidel. Tato tragická nehoda se tak zřejmě připojí ke statistikám jako ta, která byla zaviněna nedbalostí účastníka silničního provozu. V dlouhodobých statistikách vidíme, že přes 99 procent nehod na přejezdech je právě způsobeno tím, že řidič, chodec či motorkář nerespektoval základní právní předpisy platné v ČR.
01-07-mh15-08.indd 5
Řidiči jsou, zdá se, nepoučitelní. Hned následující den po nehodě ve Studénce zachytily kamery na přejezdech řadu případů, kdy ignorovali výstražná znamení a projeli „na červenou“. „Je s podivem, že na klasických křižovatkách červenou tak často neignorují. Riziko na přejezdu je přitom úplně stejné a následky často tragické. Srážka s vlakem má totiž mnohem více devastující účinky,“ podotýká generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý. FOTO: Attila Racek
Přejezdy v číslech V České republice se dnes nachází
8 001 přejezdů. Za posledních pět let jich bylo zrušeno 367
Na padesátikilometrovém úseku trati mezi Svitavami, Poličkou a Ždárcem u Skutče se nachází 99 přejezdů
Mnohé přejezdy vedou takříkajíc odnikud nikam. Prosadit jejich zrušení je
však kvůli odporu v obcích často velmi obtížné
Otázka tedy není, zda stále zvyšovat úroveň zabezpečení a co vše je možné ještě instalovat, aby se na přejezd nedalo vjet, zda stavět úrovňově nebo mimoúrovňově, ale proč je ze strany řidičů tak vysoká míra nerespektování dopravního značení. Byť jsou tato neštěstí označována za železniční, jsou to de facto vzato silniční prohřešky. To je směr, kterým je potřeba veřejnou diskusi nyní vést a tam hledat první nápravu. Máme například problematický přejezd v Rájci Jestřebí. Přitom jsme mu již dali vše, co jsme mohli. Nejdříve byl vybaven jen výstražníky bez závor. Pak tam byly poloviční závory. Teď už jsou tam celé závory a k tomu kamery. Přesto na přejezdu řidiči a chodci neustále riskují. Teď už zbývá jen přejezd zrušit a umístit místo něj podchod nebo nadchod. Česká republika je vůbec takovým „královstvím“ přejezdů. Daří se rušit alespoň ty méně potřebné? Můžeme si položit otázku, zdali je úspěchem zrušení 367 přejezdů za posledních pět let. Statistika uvádí, že v současnosti máme 8 001 přejezdů. Vždy zmiňuji příklad padesátikilometrového úseku trati mezi Svitavami, Poličkou a Žďárcem u Skutče, na kterém je 99 přejezdů. Mnohé
vedou takříkajíc odnikud nikam a lidé je využijí dvakrát třikrát do roka. Komunikujeme s kraji a snažíme se, aby byly některé přejezdy zrušeny a některé prohlášeny za trvale uzavřené, ale je nesmírně těžké to prosadit přímo v obcích. Jinde bychom zase rádi zlepšili zabezpečení. Příkladem může být přejezd u železniční stanice Velké Pavlovice na jižní Moravě, kde za poslední tři roky došlo ke dvěma závažným střetnutím. Zabezpečení je jedna věc, ale sám jste upozornil, že se nejedná o všelék. Vědí vůbec lidé, jak se mají na kolejích chovat? Co dělá SŽDC v oblasti prevence? Máme hned několik projektů, které připravujeme s kolegy z prostředí dráhy, ať už jde o Ministerstvo dopravy, Drážní inspekci nebo třeba ČD Cargo. Ve spolupráci s Českými drahami (ČD) vypravujeme například už dvanáctým rokem takzvaný Preventivní vlak, což je akce pro děti a školy s projekcemi a přednáškami s bezpečnostní tématikou. Jednou za rok pořádáme také Mezinárodní den bezpečnosti na železničních přejezdech. Letos v červnu jsme tak například s našimi hasiči připravili akci na DKV Praha – Libeň. Simulovali jsme srážku osobního vlaku
s kamionem. Domnívám se, že v prevenci vždy nejlépe fungují konkrétní příklady. Bylo to velmi realistické a bohužel i krutě nadčasové vzhledem ke Studénce. Velice se povedl i snímek „To nedáš“, který natočila SŽDC ve spolupráci se studenty filmových škol. Zaměřuje se na nešvary typické spíše pro mladší generaci, jako je například chůze se sluchátky či větší míra riskování. Následky přitom můžou být tragické, při střetnutí člověka s vlakem totiž prakticky nikdy nezvítězí člověk. Přejděme na optimističtější téma. V poslední době sledujeme zintenzivnění výstavby na železnici. Kolik plánuje SŽDC do nové infrastruktury investovat? Na letošní rok máme v plánu investice ve výši 35 miliard korun a očekáváme, že tuto částku také úspěšně vyčerpáme. Tendry jedou naplno a už zbývá vysoutěžit asi jen půldruhé miliardy korun. Kromě toho máme ještě zhruba dalších 12 miliard korun na opravy a údržbu. Pro příští léta by měla být alokace na železniční infrastrukturu podobná jako letos. Z hlediska národních financí je to ale trochu horší. Doufáme však, že se objem prostředků pro železnici skutečně nesníží. Budeme schopni čerpat z nově se rozjíždějícího Operačního programu Doprava II, máme šanci dosáhnout na peníze i z dalšího fondu, který má zkratku CEF. Jsme optimističtí. Už jste to naťukl, jak se daří na železnici čerpat evropské dotace? Pokud proběhnou všechna výběrová řízení korektně bez nějakých faulů a nezadrhnou se na zbytečných odvoláních k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, měli bychom z dojíždějícího programového období vyčerpat maximum možných peněz. Jest-
li budeme něco vracet, budou to řádově desítky, maximálně stovky milionů. Věřím ale, že vyčerpáme vše. A co příští programové období, bude pro železnici příznivé? To bude samozřejmě záležet na národních zdrojích, protože nejdříve se projekty hradí z domácích peněz a až následně se kofinancují z evropských fondů. Plán národních zdrojů sice zatím není takový, jaký bychom si přáli, probíhají ale intenzivní jednání a pevně věříme, že Ministerstvo dopravy vybojuje na Ministerstvu financí částku podstatně vyšší. Navíc očekáváme, že dostaneme na starost i nádraží od Českých drah (ČD). To bude pochopitelně vyžadovat další peníze, které však už máme částečně přichystány. Ale i tak budou muset přijít investice ze strany státního rozpočtu. Usnadní převod na SŽDC péči o nádraží? Zatím mluvme jen v podmiňovacím způsobu, protože je celá záležitost stále v jednání. V červnu ale došel vládě souhlasný dopis z Bruselu, takže převodu majetku již teoreticky nic nebrání. Péči o nádraží to zcela jistě usnadní, například v tom, že můžeme čerpat větší procento z evropských peněz, než mohly ČD. O tento majetek se také intenzivně zajímají kraje, spolky obcí i soukromé subjekty. Chceme proto jít i do některých metod, které ČD nepoužívaly. Zájem tu je a nápadů máme mnoho. Pojďme zpátky k infrastruktuře, očekáváte, že SŽDC dostane i peníze, které se nepodařilo vyčerpat na silnicích? Letos je na tom už výstavba silniční infrastruktury podstatně lépe, poprvé šly také 4,4 miliardy korun ze SFDI na opravy krajských komunikací. V minulých
letech nám byly v tuto dobu nabízeny částky řádově v miliardách. Letos k nám ze silniční dopravy doputuje 300 milionů korun a já jsem za ně velmi vděčný. Část peněz půjde do provozuschopnosti, ale většinu nasměrujeme do budov, které patří SŽDC. Často skloňovaným problémem při výstavbě silniční infrastruktury je projektová připravenost, či spíše nepřipravenost staveb. Jak je na tom železnice? I my jsme se pochopitelně stali obětí nešťastných let 2009 a 2010, kdy se projektovalo méně. V loňském roce, a v letošním zvlášť, už ale jely projektové kanceláře naplno. Navíc nečelíme tolika překážkám. Ne, že bychom se s žádnými nepotýkali, ale neprojevilo se to na čerpání peněz tak, jako u silnic. Také hodně stavíme na pozemcích dráhy, čili připravované výkupy pozemků u nás nejsou tak komplikované. Co aktuálně staví SŽDC na Moravě? Jedním z nejdůležitějších projektů je nepochybně modernizace hlavního nádraží v Olomouci. Na třetím koridoru se realizuje úsek optimalizace trati Bystřice nad Olší – Český Těšín. Hodně investujeme i kolem Brna. Od půlky června do konce srpna je uzavřen celý úsek Maloměřice – Královo Pole – Kuřim. Bohužel do toho zapadají také některé silniční investice a opravy, ale zatím vše běží hladce. Započala také modernizace úseku Blažovice – Nesovice a kombinovaná investice do odstranění propadů rychlosti na úseku Hanušovice – Jeseník, respektive až od Bludova. A do budoucna? Připravená, ale zatím bohužel zablokovaná je elektrifikace trati Brno – Zastávka. Pozitivní je, že se začíná hovořit o elektrifikaci do Třebíče. V nových úsecích budeme určitě pokračovat na takzvané Nové Tišnovce. Jestli letos dopadne vše dobře v úseku Maloměřice – Královo Pole – Kuřim, nabízí se modernizace na pokračování trati z Kuřimi do Tišnova a dál až do Havlíčkova Brodu, kde investujeme do nástupišť. Na příští rok se připravuje úsek Zastávka až Okříšky s miliardovou investicí. Obdobně velkou investici budeme realizovat i v železniční stanici Třebíč.
kdo je... Ing. Pavel Surý generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Narodil se v roce 1958. Je absolventem Střední průmyslové školy železniční v Břeclavi, v letech 1994 až 2000 vystudoval management, marketing a logistiku na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. U tehdejších ČSD začínal jako výpravčí na trati Veselí nad Moravou – Vlárský průsmyk, během základní vojenské služby nosil červenou čepici ve stanici Praha hl. n. Po následném působení na brněnském hlavním nádraží se stal v roce 1999 náměstkem ředitele Obchodně provozního ředitelství Brno pro dopravu. Od roku 2005 působil jako vedoucí, po třech letech pak jako ředitel Regionálního centra provozu v Brně. Po reorganizaci uvnitř SŽDC začal v roce 2012 zastávat funkci ředitele brněnského Oblastního ředitelství. Od 1. června roku 2014 nastoupil do funkce generálního ředitele SŽDC.
13.08.15 6:37
6
n ákladn í do prav a a logistika
ČER VENEC | SRPEN 2015
V Česku vzniknou další překladače zboží na železnici. Firmy ale vlaky stále podceňují NÁZORY NA KOMBINOVANOU DOPRAVU PO SILNICÍCH A ŽELEZNICI JSOU V ČESKU RŮZNÉ. JEJÍ ROZVOJ OPROTI EVROPSKÝM STÁTŮM NENÍ ANI NIJAK OPTIMISTICKÝ. PŘEKLADIŠTĚ ZBOŽÍ Z KAMIONŮ DO VLAKŮ SI TOTIŽ HRADÍ FIRMY SAMY.
Veronika Vindišová
Pomoci má Evropskou komisí nedávno schválený Operační program Doprava, ve kterém se přerozdělí až 125 miliard korun. Peníze budou směřovat i na samotný rozvoj železnice, která je už v tuto chvíli vytížená na více než devadesát procent. Jednou z priorit je i výstavba dalších překladišť zboží z kamionů na železnici a naopak. Při pohledu na množství kamionů na dálnici D1 by možná mnohé napadlo, proč nemůžou alespoň část zboží přepravit vlaky po železnici. Důvodů je několik. Chybí terminály, kde by se balíky překládaly, a firmy jsou navíc k tomuto druhu dopravy
největší... ...kontejnerové terminály v České republice ■ ■ ■ ■ ■
Lovosice Praha Uhříněves Praha Žižkov Mělník Lípa nad Dřevnicí
skeptické. „Zájem silničních dopravců není příliš velký. Nemají dobré mínění o spolehlivosti, rychlosti a bezpečnosti železnice. Řešením, jak tuto situaci zlepšit,
jsou pozitivní příklady zakázek provedených kombinovanou dopravou,“ domnívá se generální tajemník ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř. Podle mluvčího ČD Cargo Radka Joklíka má nákladní železniční doprava velký potenciál. „A pokud k tomu budou vytvořeny odpovídající podmínky, včetně budování terminálů pro překládku nákladů, je schopna převzít velkou část zboží a materiálu, který se aktuálně vozí po silnicích. Bohužel, nákladní železniční doprava je dlouhodobě znevýhodněna vůči dopravě silniční. Například za každý kilometr ujetý po kolejích platíme
Správě železniční dopravní cesty. To kamiony, krom dálnic, nemusí. Také proto jich tolik potkáváme na komunikacích nižší třídy," uvedl Joklík. Podporovatelé kombinované dopravy se přitom shodují, že tento způsob přepravy má hned několik výhod. Firmy už se nebudou muset potýkat s nedostatkem kvalifikovaných řidičů kamionů, mohou převážet až o čtyři tuny zboží více a přínosem by pro ně bylo i plynulé zásobování díky pravidelným odjezdům vlaků.
Ve prospěch kombinované dopravy hrají ale i další důvody. „Nedostatek kontejnerů a volných vozidel v místě nakládek má dopad na cenu. Firmy tak hledají alternativní způsoby dopravy. Jednou z nich je kombinace se železnicí,“ uvedl František Klivan, manažer obchodního oddělení české pobočky Yusen Logistics. Rozvoj železnice podporuje ministr dopravy Dan Ťok. Upozornil, že hlavní železniční tratě jsou nyní vytížené na 95 procent. „Obdobnou zkušenost mají s vytížením železnic i v okolních zemích. Podotýkám, že konkrétně Česká republika má jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě. Poptávka po železnici tudíž existuje a v žádném případě nelze hovořit o nedostatku konkurenceschopnosti,“ poznamenal ministr. V minulém roce se podle údajů ministerstva dopravy celkový objem přepravovaného zboží po železnici zvýšil o devět procent, přes Českou republiku cestovalo až o 36 procent více nákladních vlaků ze zahraničí.
INZERCE
VOLNÁ SKLADOVÁ KAPACITA TQM – holding s. r. o. OPAVA
FOTO: Eugénia Bánovská
Vláda krouží kolem tendru na nové mýto jako kolem horké kaše
■ až 48 000 paletových míst v regálech ■ 19 000 m2 skladové plochy ■ moderní logistické centrum ■ 4 samostatné klimatizované haly s regulovaným teplotním režimem dle požadavku zákazníka ■ skladování a doprava v režimu Just In Time (JIT) pro farmaceutický a potravinářský průmysl ■ speciální režimy pro farmacii a potravinářský průmysl ■ komplexní logistické služby ■ úplné zabezpečení objektu
TQM – holding s. r. o. Těšínská 1028/37, 746 01 Opava tel: +420 602 585 680 tel: +420 725 083 503
[email protected]
01-07-mh15-08.indd 6
www.tqm.cz
Na konci července měla mít vláda jasno v tom, jak bude vybírat nového provozovatele na mýtný systém. Ani schůzka ze závěru měsíce však nepřinesla rozuzlení. Koalice se hlavně musí shodnout na základních otázkách: technologicky neutrální tendr – ano, či ne? A pokud ano, tak šmahem, nebo postupně? V březnu byla zpráva, kterou vysílalo Ministerstvo dopravy, jasná. Chceme technologicky neutrální tendr na provozovatele mýtného systému po roce 2016, a to co nejrychleji. V polovině roku však předvedl úřad pod vedením Dana Ťoka (ANO) otočku. Už neplatí březnové „v co nejkratší době“, dnes Ťok i jeho resort prosazují pomalejší, rozfázovaný postup. „Dopravní experti ČSSD trvají na tom, že se taková soutěž musí vypsat okamžitě a najednou na celý systém, bez ohledu na důsledky a náklady. Ministerstvo dopravy naproti tomu navrhuje, aby se k technologicky neutrálnímu řešení došlo postupně ve třech krocích, s nižšími náklady a s péčí řádného hospodáře,“ uvedl Ťok. Důvodem pro změnu kurzu je obava, že by stát musel zahodit současný, již zaplacený systém v hodnotě asi osmi miliard korun. A Ministerstvo dopravy není jediné, kdo před tím varuje. „Čistá technologická neutralita nového mýta nemůže existovat už proto, že tu máme starý mikrovlnný systém, který není možné jen tak odepsat do starého železa,“ dává v tomto ohledu Ťokovi za pravdu i předseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp.
Další argument představuje dodatek ke smlouvě se současným provozovatelem mýta, firmou Kapsch. „Stát bychom vystavili reálnému riziku soudního sporu o další miliardu za budoucí mýtné brány, které musí podle dodatku současné smlouvy z roku 2007 postavit současný dodavatel,“ komentoval přílepky ke smlouvě Ťok.
Nezahazujme osm miliard, volá ministerstvo Dnes proto Ministerstvo dopravy navrhuje, aby stát v prvním kroku využil toho, co má. „Nejdříve vypíšeme soutěž na provozovatele stávajícího systému tak, aby měl reálnou šanci každý seriózní zájemce,“ popsal Ťok. To podle ministra dopravy povede i ke zlevnění provozních nákladů. Systém chce navíc Ťok upravit na EETS (evropskou službu) a rozdělit, aby stát mohl provozovat srdce mýta – centrální systém. „Dále vysoutěžíme rozšíření mýta na silnice, které by ještě bylo výhodné zpoplatnit,“ rozvádí Ťok další krok svého plánu s tím, že teprve až po vyčerpání životnosti současného systému vypíše stát otevřenou technologicky neutrální soutěž na mýto pro celý rozsah zpoplatněných silnic. U koaličních partnerů se však nesetkaly piruety ministra dopravy kolem technologicky neutrálního tendru s přílišným nadšením. Podle poslance a odborného
mluvčího ČSSD pro oblast dopravy Jana Birkeho je technologicky neutrální výběrové řízení jedinou cestou jak zjistit, kolik může stát na mýtu vybrat a co dalšího může za své peníze dostat. „Pokud pan ministr Ťok argumentuje péčí správného hospodáře, tak já tuto informaci považuji pro správného hospodáře za klíčovou,“ podotkl Birke. S tím, že by případné další kroky kolem mýta měly vyplynout právě z výsledků technologicky neutrálního tendru, a ne naopak, souhlasí i předseda dopravní komise KDU-ČSL Antonín Tesařík. Se skomírající vůlí ministra dopravy vrhnout se co nejdříve do technologicky neutrálního tendru uvadá také naděje obcí a měst zatížených kamionovou dopravou na brzké zpoplatnění silnic nižších tříd. Pro to je současný systém mýtných bran nevhodný. Musely by se využít satelity. Ani tak by však Ministerstvo dopravy mýtu na krajských silnicích, takzvaných „dvojkách“ a „trojkách“, příliš nefandilo. Podle úřadu to není ekonomicky výhodné. „Rozšíření mýtného v Česku je, zdá se, opět v nedohlednu. Ministerstvo při svém ekonomickém zdůvodnění vychází z neplatných předpokladů, že náklady zpoplatnění s rozsahem zpoplatněných úseků stále rostou,“ namítá však Alena Vondrušová z Dopravní federace a dodává, že řádný systém mýtného musí omezovat i škody na zdraví, životním prostředí, silničním svršku a majetku, které kamiony vyhýbající se placeným úsekům způsobují. (jp)
13.08.15 6:37
ČE R VE N EC | S R P E N 2 0 1 5
7
u mě lc i n a Mo ravě
Petr Kvíčala: Svým zásahem přináším do prostředí nový řád Proslavila jej především abstraktní plátna, která mají své místo ve významných státních i soukromých sbírkách a galeriích. Od poloviny devadesátých let však Petr Kvíčala stále častěji opouští klasickou „placku“ obrazu. Se stejnou vášní, s jakou na umělecké scéně objevoval a prosazoval sílu ornamentu, se vrhá do něčeho, co nazývá intervencí do architektury. Obohacování lidského životního prostoru nepřestává Petra Kvíčalu fascinovat ani dvacet let od doby, kdy do architektury „zasáhl“ poprvé. Tehdy jej do svého švýcarského bytu pozval architekt Ivan Koleček s tím, aby pro něj něco vytvořil. „Tam se zrodila moje první intervence. Je to stěna, která ten byt vlastně dělí na dvě poloviny. Pomalovanou stranou se přes okna otevírá k Ženevskému jezeru a k Alpám, přičemž na to prostředí reaguje, rozděluje byt na intimní a obytnou část, do které přináší smyslný i sváteční rozměr,“ popisuje malíř. V podobných případech musí umělec podle Kvíčaly hlavně odolat pokušení pojmout svůj výtvor jako běžnou nástěnnou malbu. „Do bytu nepřicházejí lidé proto, aby si prohlédli dílo nějakého malíře. Jde o vybudování plnohodnotného prostředí,“ vysvětluje Kvíčala. A k tomu přispívá mnoho vlivů. „Svou roli zde hraje jednak architektura, ale záleží i na místu samotném, jeho historii a okolí. Na tom, k čemu slouží, jak se tam lidé pohybují a co dělají,“ přibližuje malíř.
Trochu architekt, trochu sociolog, ale hlavně citlivý
To vše bere Petr Kvíčala při své práci v potaz. „Musím být současně trochu architekt, trochu sociolog a hlavně hodně citlivý. Všechny tyto aspekty si pak srovnám a hledám průnik s vlastní
tvorbou. Něco, čím bych mohl dané místo obohatit. Vnáším do prostoru jiný typ řádu, který nevychází z toho pravoúhlého architektonického, ale je spíše esencí,“ doplňuje Kvíčala s tím, že klíčové je uvědomit si, jaký má mít intervence v prostředí vlastně účel. „Má to být dominanta, nebo něco drobného? Získal jsem například zakázku na kompletní realizaci interiérů v pražském domě U Závoje, krásné stavbě z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nakonec jsem navrhl jen potahy na židle. Výsledná intervence byla tedy malá, ale taková měla být její role. Nesměla přebít ducha toho domu,“ upozorňuje Kvíčala. Vždy proto trvá na tom, že musí na místo přijet a nasát jeho atmosféru. Důležité je pro něj měřítko a monumentalita prostoru. „Velikost architektury staveb může být různá, formát obrazu také, ale jedinou konstantou je velikost člověka. Není proto pravděpodobně možné vytvořit dobrý projekt, aniž by autor byl na místě přítomen,“ dodává malíř. Spolupráce v trojúhelníku investor-architekt-umělec je pro něj neustálou výzvou. Případ od případu navíc přináší svá osobitá specifika. „Je zajímavé, že v zahraničí je daleko složitější získat zakázku a důvěru investora i architekta, ale následně máte téměř volnou ruku. Kdežto když spolupracuji s někým v Česku, tak si musím často nechat vše odsouhlasit,“ podotýká malíř a jako příklad uvádí svou nástěnnou malbu ve slavnostním sále v brněnském divadle Reduta. „To byla neuvěřitelná story. Asi sedmnáctkrát spadl můj návrh pod stůl, třeba i proto, že se úředníci obávali, že jim tam malujeme rudý koutek. Ale nakonec se to povedlo a jsem na tu realizaci opravdu pyšný,“ usmívá se umělec. Hrdý je Kvíčala například i na svou stropní malbu „Watermelon Cut – Ceiling Dance“ v nové budově Deutsche Bundesbank v Chemnitzu od špičkového architekta Josepa Lluíse Matea. „Ne vždy ale máte příležitost pracovat v tak unikátním prostředí. Nejčastěji to vypadá tak, že se budova postaví a potom se architekt nebo investor pokusí oslovit umělce, aby jim s tím něco provedl. Najednou totiž zjistí, že ty prostory potřebují něčím oživit,“ přiznává Kvíčala. Jedna z jeho dřívějších zakázek jej ale přesvědčila
o tom, že malířská intervence nikdy nemůže zcela napravit chyby projektu.
Když umění vstoupí
do každodenního bydlení Někdy se však poštěstí, že umělce přizve investor ke spolupráci od samého začátku. To je i příklad poslední Kvíčalovy plánované intervence. Má navrhnout fasády pro novou čtvrť asi sto deseti řadových rodinných domů. V českém prostředí se přitom jedná o zcela ojedinělou vizi kulturního, lidského a krásného bydlení, které bude i přesto cenově dostupné. Nejde totiž o žádné drahé vily, investor plánuje domy prodávat kolem tří milionů korun. „Vytvářet životní prostor pro stovky lidí je velice jemný úkol. Člověk při něm musí vážit na naprosto přesných vahách, co má jak fungovat, jaký to má mít význam,“ vysvětluje malíř se zaujetím. „Návrh řešení má jednak sloužit k identifikaci, protože si ty bloky domů budou podobné. Ale ještě důležitější je, co na to ti lidé budou říkat třeba za deset let. Jak se jim tam bude žít. Budou z toho mít radost, budou jim to návštěvy, a teď to myslím v dobrém, trochu závidět? To mě strašně láká, vytvořit co nejkvalitnější prostředí s nižším rozpočtem. Musí to být dobré a chytré řešení,“ zdůrazňuje Kvíčala. Skutečnost, že i v segmentu levnějšího bydlení vzniká takto zajímavý projekt, je podle něj důkazem toho, že někteří investoři v Česku myslí skutečně ekonomicky. Uvědomují si, že zákazníci jsou stále náročnější a že jim musí nabídnout přidanou hodnotu. Prostředí, které jim umožní vystoupit ze „stádnosti“ dnešního bydlení. „Rozumím, proč to investor dělá. Zadal projekt velmi dobrým architektům, a pokud se vše podaří vyřešit i z hlediska umělecké intervence, přitáhne mnohem větší pozornost. A to jak mediální, tak i potenciálních kupců,“ uzavírá Kvíčala. JAN PACAS
1 · výmalba slavnostního Mozartova sálu divadla reduta v Brně
2 · Nástěnná malba v bytě v lausanne
3 · Ornamentální úprava trávníku u White Gallery
4 · Zdobená žudra bývalého vinného sklepa 5 · Zig Zag Corridor, DOX, Praha
6 · Práce na návrhu stropní malby Watermelon Cut – Ceiling Dance pro budovu Deutsche Bundesbank v Chemnitzu
1
3
2
4
5
6
Intelektuální dobrodružství, kde přešlap znamená katastrofu Osobnost a dílo Petra Kvíčaly nelze v české abstraktní, nezobrazivé malbě přehlédnout. Do uměleckého slovníku pomáhal na přelomu osmdesátých a devadesátých let vracet pojmy, ke kterým se tradičně vážou spíše negativní konotace: ornament a dekor. „Kvíčalovy obrazy je možné v tomto smyslu prohlásit za záznam intelektuálního dobrodružství, pohybu na území, kde sebemenší chyba nebo přešlap mají doslova katastrofální důsledky,“ předestřel historik umění a kurátor Ondřej Chrobák.
01-07-mh15-08.indd 7
Kvíčalova tvorba může svými nosnými prvky – mezi něž patří například promyšleně se proplétající a opakující se linie a vlnovky, jasná barevnost nebo práce s geometrickými vzory – odkazovat až k určité industriální či počítačové strojovosti. Přesto je paradoxně inspirována přírodou. „Na jejím počátku stály pokusy vyjádřit její principy výtvarnými prostředky,“ přiblížil kritik a kurátor Tomáš Pospiszyl. Prvoplánovou mechaničnost navíc popírá i dál, když někdy až příliš ostré hrany čistě geometrické abstrakce vyhlazuje technikou, kterou Ondřej Chrobák nazývá „měkkou, od ruky konstruovanou variantou“.
Když vezmeme v úvahu kontext doby, je osobitost Kvíčalova díla ještě zřetelnější. Ve víru nástupu nových médií, kdy rostla popularita video a TV artu, happeningu nebo performance, volí formu uměleckého vyjádření, která odkazuje k jiným kulturním a historickým hodnotám. „Patří k umělcům, kteří svou praxí stvrzují smysl malovaného obrazu. Ve své generaci se také výrazně podílel na akceptování estetické kvality jako neodmítnutelné složky výtvarného poselství,“ vysvětlil významný český umělec a teoretik výtvarného umění Jiří Valoch.
13.08.15 6:37
8
e v ro ps ké do tac e
ČER VENEC | SRPEN 2015
Rozjíždí se nové programové období: co se změní? Dokončení ze strany 1 „Žádosti se budou podávat skrze nový monitorovací systém Evropských strukturálních a investičních fondů ,MS2014+‘ a i veškerá následná komunikace mezi příjemcem a řídicím orgánem, nebo zprostředkujícím subjektem, bude vedena v rámci tohoto systému. Nový systém výrazně zjednodušuje celý proces především v oblasti administrativy,“ dodala Šlechtová. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj již bylo v novém období vyhlášeno sedmnáct výzev Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a osm výzev Operačního programu Zaměstnanost. Za měsíc od vypsání prvních výzev již bylo do monitorovacího systému vloženo přes 5 000 žádostí. Finanční objem předaných a zkompletovaných žádostí činí zhruba 37 miliard korun. Podrobná avíza výzev již vydaly operační programy Životní prostředí a Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) je zacílen především na firmy. Jeho prioritou je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. „Pro budoucí žadatele je na toto období připraveno téměř 120 miliard korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program klade důraz na znalostní ekonomiku a spolupráci výzkumných a vývojových institucí s inovačními firmami. Novinkou je podpora aplikovaného průmyslového výzkumu, nových technologií a širší rozsah intervencí v energetice. Nově bude možné žádat o dotace na projekty v oblasti vysokorychlostního internetu,“ uvedl František Kotrba z Ministerstva průmyslu a obchodu. Aktuálně lze podávat žádosti o dotace na pořízení moderních technologií pro výrobu i vývoj, na mzdy vývojářů či na rekonstrukci podnikatelských nemovitostí včetně energetické optimalizace provozu. „V rámci blížících se vý-
zev Operačního programu Životní prostředí budou moci podnikatelé během podzimu získat dotaci na snížení emisí do ovzduší, a to jak ze spalovacích zdrojů, tak například zdrojů prachu či těkavých organických látek,“ popsal ředitel společnosti RENARDS Milan Sedláček. I když bude řada výzev teprve vyhlášena, žadatelé by se měli připravovat už nyní. Přestože se oproti minulosti struktura programů částečně zjednodušila, stále totiž není vůbec jednoduché se v dotační problematice zorientovat. Se změnou struktury operačních programů současně souvisí také změna podporovaných aktivit – žadatelé si musí uvědomit, že aktivity, které bylo možné dotovat třeba před dvěma lety, již nemusí
být možné nově podpořit. „A naopak, v podporovaných aktivitách mohly přibýt nové oblasti, které doposud stály mimo zájem dotačních titulů. Nyní je pro žadatele naprosto zásadní období, kdy je nutné, aby velmi důsledně projednali vlastní střednědobý plán (ať již podniku nebo obce) a společně s dotačním expertem formulovali vlastní dotační strategii, tedy konkrétně prověřili dotovatelnost jednotlivých záměrů,“ vysvětlil Sedláček. Kromě snížení počtu programů nás čeká v následujících letech i řada dalších úprav. Stěžejní změnou je snížení míry podpory u většiny typů projektů. „Například v hlavním programu na podporu podnikatelů Podnikání a inovace
pro konkurenceschopnost průměrně míra dotace poklesla až o 15 procent,“ upozornil předseda představenstva Cyrrus Advisory Jiří Fuchs. Další důležitou změnou je podle něj také větší zapojení finančních nástrojů, tedy převážně zvýhodněných úvěrů, které v některých oblastech zcela nahrazují dřívější dotační podporu.
Kolik peněz nenávratně propadne? Podnikatelé si přitom na dotace zvykli. Jejich zájem potvrzuje fakt, že programy poskytující dotace pro podnikatele byly v minulém programovém období vyčerpány. „Podnikatelé si uvědomují, že dotace můžou značně napomoci jejich rozvoji a vnímají je jako vítanou finanční podporu. Na druhou stranu byrokratická zátěž a často si troufám tvrdit, že i byrokratická
šikana od kontrolních orgánů vrhají na dotace stín,“ uzavřel Fuchs. Komplikovanost a složitá administrace dotací v minulosti výrazně ohrožovala čerpání dotací. V rámci končícího programového období 2007-2013 je řídicími orgány odhadováno nedočerpání 18,7 až 23,1 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní tyto odhady aktualizuje a výsledky představí vládě. „Počítáme však, že Česká republika využije podstatnou většinu prostředků poskytnutých na období 2007-2013. Hlavním cílem není za každou cenu vše utratit. Daleko důležitější je kvalita projektů, jejich přínos pro lidi a také i přesah do dalších oblastí,“ sdělila ministryně Šlechtová. Ministerstvo pro místní rozvoj bude podle ní pečlivě monitorovat vývoj čerpání i v začínajícím programovém období 2014-2020. Nyní je však hlavní práce na řídicích orgánech, které musí mít připraveny kvalitní výzvy a průběžně zvládat administraci projektů. Někteří odborníci však mají velké obavy, že potíže s čerpáním se budou opakovat. „Z roku 2007 jsme se nepoučili a mám velké obavy, že v roce 2020 budeme opět všichni překvapeni, že nám chybí rok a půl k tomu, aby bylo možné zrealizovat potřebné a smysluplné projekty,“ obává se Milan Sedláček. LADISLAV KOUBEK
ROZHOVOR S MÍSTOPŘEDSEDOU VLÁDY PAVLEM BĚLOBRÁDKEM ■ Zatímco v právě končícím programovém období putovala většina evropských peněz určených pro vědu a výzkum do výstavby nových velkých center, v tom právě se rozjíždějícím budou hrát důležitější roli mimo jiné i lidské zdroje nebo spolupráce výzkumníků a firem.
na trochu netypickém příkladu strategie národní. Švédsko si například do národní strategie vetklo pro Čechy nepředstavitelný cíl – úplnou eliminaci obětí dopravních nehod a opravdu na tom velmi konkrétně pracuje a strategii mění ve vyčíslitelné výsledky. Na základě tohoto úspěchu se nebojí stanovit si za cíl výrazné snížení počtu sebevražd. Co to má společného s českými městy? Společného nic, spíše bije do očí ta snaha o konkrétnost a odvaha poprat se s vážným problémem. A to jde přitom o strategii národní, které bývají v obecnosti nepřekonatelné.
Komentář: Participativní strategie jako nástroj srozumitelnosti Naše doba je přeplněna nejrůznějšími vizemi a strategiemi, ale vizí a strategií, které se skutečně používají, a jejich nositel jimi skutečně žije, je pomálu. V moderních teoriích managementu (například Peter Senge, autor konceptu učících se organizací) se zdůrazňuje nutnost vize sdílené. Stručně řečeno, sebelepší vize a strategie, která je vytvořena jednou osvícenou osobou či týmem, ale nemá základ v kolektivu, který ji bude naplňovat, obvykle nefunguje. Není tomu tak dávno, kdy si obce a města zadávaly u více i méně renomovaných agentur zpracování strategických plánů rozvoje takzvaně na klíč. Motivací byly obvykle dotační programy, které podmiňovaly úspěch získané dotace existencí strategického plánu. Tento přístup se ale postupně mění. Asi nejmarkantněji je to vidět aktuálně na příkladu strategií místních akčních skupin. Pod podivně znějícím názvem „strategie komunitně vedeného místního rozvoje“ nemáme hledat nic složitějšího, než strategický plán rozvoje daného regionu, který vychází ze skutečných potřeb obyvatel zde žijících a organizací zde působících. V podobném duchu se nese i metodika tvorby programu rozvoje
obce, kterou zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj v loňském roce. A tak se rozhoduje stále více obcí a měst pracovat na strategii více z vnitřních zdrojů a do přípravy rovněž plnoprávně vtáhnout občany. Taková příprava obvykle zabere více času, je náročnější na vnitřní kapacity úřadu a zastupitelstva a především je náročnější na komunikaci. Pokud se ale vezme tento proces vážně, může mít velkou výhodu. O strategii se dozvědí občané, kterých se týká, a na její podobě se mohou podílet opravdu všichni. Součástí takového způsobu zpracování strategie pak obvykle bývá nejen už tradiční dotazníkové šetření, které má své meze v obecnosti a chybějící zpětné vazbě. Jsou jí zejména plánovací veřejná setkání zaměřená na určité území nebo téma. Může jí být i účast těch nejaktivnějších v různých pracovních skupinách. Známkou toho, že to město se strategií, její atraktivitou a komunikovatelností opravdu myslí vážně, může být ještě jiný typ aktivit – výtvarná či fotografická soutěž, happeningy, moderované procházky městem a jiné neformální akce. Ty mají tu výhodu, že účastníky zbavují někdy trochu těžkopádného pocitu z poněkud cizích slov a výrazů, jakými bezesporu
Vize, která nemá základ v kolektivu, jenž ji bude naplňovat, většinou nefunguje. jazyk strategického plánování trpí (SWOT analýza, strategické cíle, opatření, aktivity…). Právě na takových akcích pak občané mohou přinést jak obsahově cenné a částečně i kvantifikovatelné názory, tak ale zejména nápady a myšlenky, které nejsou naředěny formálními procesy a jdou k věci a do konkrétností. Jaký rozdíl pak může mít podoba takové strategie, si můžeme ukázat
Neatraktivitu, nesrozumitelnost a tudíž malý zájem veřejnosti způsobuje strategiím právě zejména vágnost cílů, „navšezaměřenost“ a neochota pojmenovat cíle konkrétně a měřitelně. Je to částečně z důvodů eurodotací („uvidíme, na co dotace budou, a tak to teď moc neomezujme“) ale také z důvodů kontrolovatelnosti (co je srozumitelné, spočitatelné a s pevně daným termínem, se obvykle dobře hlídá). Chceme-li tedy do strategií veřejnost zapojit, musíme se učit mluvit srozumitelně, chceme-li být srozumitelní, učme se to díky veřejnosti. MARTIN NAWRATH Nadace Partnerství
INZERCE
Soutěž Pro měSta a obce Do soutěže „Nejkrásnější náměstí či náves“ se přihlásilo přes sedmdesát měst a obcí Těžký úkol čeká na porotce soutěže „Nejkrásnější náměstí či náves“, kterou vyhlásil dvouměsíčník a internetový portál Moravské hospodářství ve spolupráci s Nadací Partnerství. Do klání o titul „Nejkrásnější“ dorazilo 71 nominací. Přihlašovat se mohla města a obce z celé České republiky, a to od začátku dubna až do 15. července 2015. Porotci nyní z přihlášených vyberou pět nejkrásnějších náměstí a pět nejkrásnějších návsí, které postoupí do druhého kola. V tom rozhodne o vítězích v září a říjnu veřejnost hlasováním na internetových stránkách www.moravskehospodarstvi.cz.
Vyhlašuje:
Kritériem pro postup do finále ale rozhodně není jen vzhled. Krásné náměstí či náves totiž nesmí být pouze pěkné na pohled, ale musí se jednat také o funkční prostranství, které přispívá k životu v obci nebo ve městě. „V současné době narůstá význam náměstí a návsí jako nenahraditelných míst setkávání a mezilidských kontaktů. Mnohé obce se mohou pochlubit novou úpravou těchto centrálních prostranství. Těším se, že společně s kolegy porotci budeme moci vyzdvihnout ty nejvydařenější realizace, ocenit je a inspirovat k dalším úspěšným projektům. Spolu se vzhledem prostranství se v hodnocení budeme
PartNer Soutěže:
zaměřovat také na jejich funkčnost a vitalitu, která je jedním z podstatných rysů kvalitního náměstí či návsi,“ komentoval širší rozměr soutěže jeden z porotců, architekt Robert Sedlák z Nadace Partnerství. Soutěží se ve dvou kategoriích „Nejkrásnější náměstí“ a „Nejkrásnější náves“, přičemž náměstí je nominováno 37 a návsí 34. V každé kategorii vyberou porotci pět postupujících. Mají však právo počet finalistů zúžit. Ve druhém kole zvolí vítěze veřejnost v anketě na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz. hlasovat budou moci lidé od 1. září do 15. října 2015. Jedna náves a jedno náměstí získají také speciální ocenění poroty.
záštita:
Více Na:
Pro více informací o soutěži sledujte stránky www.moravskehospodarstvi.cz
08-13-mh15-08.indd 8
13.08.15 6:39
ČE R VE N EC | S R P E N 2 0 1 5
Regionální operační programy končí
Ladislav Koubek V novém období bude místo sedmi regionálních operačních programů existovat pouze jeden Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj. Během prázdnin ministerstvo vyhlašuje první výzvy. Ty se týkají zvýšení regionální mobility, konkrétně rekonstrukcí, modernizací a výstavby silnic II. a III. třídy, a pořizování územních plánů u obcí s rozšířenou působností. Takzvané ROPy zde budou zhruba do roku 2018 až 2020, kdy se počítá s jejich finálním
uzavřením. „Pracovníci Úřadu Regionální rady Jihovýchod nyní intenzivně pracují na tom, aby proplatili všechna eura, která máme pro rozvoj jižní Moravy a Vysočiny přidělena, a aby pomohli dovést do úspěšného konce všechny ještě rozpracované projekty,“ řekla Moravskému hospodářství Kateřina Dobešová z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod.
1.1 Silnice II. a III. třídy, mosty, obchvaty
6 897 624 264
1.2 Přestupní terminály, dopravní telematika, nákup ekologických dopravních prostředků veřejné dopravy
1 104 079 571
1.3 Nákup nových a modernizace stávajících drážních vozidel pro veřejnou hromadnou dopravu
957 790 195
1.4 Cyklostezky, komunikace pro bezmotorová vozidla
402 646 255
2.1 Zpřístupnění památek regionálního významu, přístupové komunikace k UNESCO, ubytovací kapacity 2.2 Marketingová podpora cestovního ruchu v regionu
1. ročník
Více pro města a obce 6. října 2015, 9.00–14.30 hodin, BEST WESTERN Hotel Vista, Ostrava
Dále, zhruba od poloviny roku 2016, se budou věnovat činnostem souvisejícím s uzavíráním programu. S koncem programu souvisí také postupné propouštění pracovníků. Spolu se startem Integrovaného regionálního operačního programu budou v jednotlivých krajích zřízena konzultační centra CRR (Centrum regionálního rozvoje).
Stav čerpání dotací z ROP Jihovýchod (údaje v korunách k 22. 7. 2015)
Předmětem diskuze budou témata:
Konference je určena pro:
• Dotační tituly pro města a obce • Podpora zaměstnanosti a podnikání. Rozvoj vzdělávání • Regenerace brownfields • EPC projekty • Úřady efektivně • Úspory energie. Obnovitelné zdroje energie
• zástupce státní správy a samosprávy – starosty, tajemníky, vedoucí finančních odborů, odborů investic, rozvoje, správy majetku a ostatní úředníky všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického
2 810 075 539 288 414 144
3.1 Projekty IPRM Brna a Jihlavy (školy, školky, náměstí, hřiště apod.)
2 136 189 343
3.2 Rozvoj měst a obcí 5 000 – 49 999 obyvatel (školy, školky, veřejná prostranství, zdravotnická zařízení, nezisková péče, hřiště, sportoviště)
1 281 726 476
3.3 Rozvoj obcí nad 500 obyvatel (školy, školky, veřejná prostranství, zdravotnická zařízení, nezisková péče, hřiště, sportoviště)
1 264 394 295
3.4 Krajské projekty středních škol, zdravotnických zařízení, zařízení sociální péče apod.
1 146 265 812
Celkem
odborná konference
INZERCE
REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY PŘINESLY MILIARDOVÉ DOTACE NA ŠKOLY, ŠKOLKY, CYKLOSTEZKY, OPRAVY NÁMĚSTÍ NEBO NOVÁ HŘIŠTĚ V ČESKÝCH I MORAVSKÝCH MĚSTECH. JEN V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A NA VYSOČINĚ ČINILA VÝŠE TĚCHTO DOTACÍ PŘES 18 MILIARD KORUN, ZE KTERÝCH JIŽ BYLO PŘES 14 MILIARD REÁLNĚ PROPLACENO.
9
ev ro ps ké do tac e
18 289 205 896
Organizátor:
Mediální partner:
Pro více informací o akci a možnostech registrace nás kontaktujte na adrese
[email protected] nebo na telefonním čísle 725 893 273. V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte
[email protected] nebo 774 112 138.
INZERCE
Nové programové období = vaše šance JAK JIŽ NAŠI ČTENÁŘI BEZPOCHYBY ZAZNAMENALI, POMALU, ALE JISTĚ SE ROZBÍHÁ DALŠÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ, VE KTERÉM MAJÍ OBCE I PODNIKATELÉ MOŽNOSTI ZÍSKAT NEZANEDBATELNOU ČÁSTKU NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SVÝCH ROZVOJOVÝCH AKTIVIT. S DOTAZY TÝKAJÍCÍMI SE TÉTO PROBLEMATIKY JSME SE OBRÁTILI NA PANÍ ING. JARMILU KUBEŠOVOU, MBA, STATUTÁRNÍ ŘEDITELKU SPOLEČNOSTI EUROVISION, A. S. Paní ředitelko, Vaše společnost letos slaví 15 let působení na trhu v oblasti dotačního poradenství. V čem je z pohledu žadatelů o dotaci současné programovací období jiné než to, které právě končí? Odlišnosti se projevují především v tom, na co je možné požádat a jakou výši dotace mohou žadatelé dostat. Pro podnikatele jsou již uveřejněny první výzvy např. v oblasti technologií, energetických úspor, nemovitostí. U podnikatelů platí, že místo max. 60% mohou nyní dostat maximálně 45% dotaci, ale v některých případech může
08-13-mh15-08.indd 9
Revitalizace Malešického parku v MČ Praha 10 (spolufinancováno z OPŽP)
Propojení I/38 Znojmo (spolufinancováno z ROP Jihovýchod)
Modernizace technologie výroby (spolufinancováno z OPPI – Rozvoj)
být tato dotace vyšší. Ve veřejném sektoru bude podporována oblast školství, vědy a výzkumu, vzdělávání a životního prostředí. Bude více podporována spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti využívání výsledků vědy a výzkumu. Vlastní proces podání žádosti a i vlastní dokumentace k žádosti se nebude významným způsobem lišit od toho, na co byli žadatelé zvyklí v končícím programovém období. Při přípravě jednotlivých operačních programů se však hodně mluvilo o tom, že celý proces bude pro žadatele výrazně jednodušší… To je v současné době těžké říci. Dokumentace k jednotlivým operačním programům se stále připravuje a její definitivní podoba ještě není známa. Z toho, co bylo doposud zveřejněno lze usoudit, že podklady pro podání žádosti se nebudou příliš lišit. Lze tedy jen doufat, že ono proklamované zjednodušení se projeví především v oblasti vlastní realizace projektů, kde byly v končícím programovém období největší problémy. Co byste ve světle Vašich zkušeností potenciálním žadatelům o dotaci doporučila? Především aby žadatelé podání žádosti o dotaci neodkládali. Jako obvykle i zde platí, že štěstí přeje připraveným a že v prvních výzvách lze předpokládat menší konkurenci. Důležitá je pečlivá příprava projektů. U mnoha našich projektů se nám více než osvědčilo, když je celý proces jak přípravy i realizace projektu zastřešen jedním zkušeným subjektem. Často se setkáváme s případy, kdy se na nás obracejí příjemci dotace,
abychom jim pomohli vyřešit problémy, které jim vznikly právě nedostatečnou přípravou či špatným dohledem nad vlastní realizací. Radost z toho, že projekt získal příslib dotace, může být příčinou ztráty obezřetnosti při vlastní realizaci. Příjemci dotace se často obracejí na poradce, kteří jim připraví žádosti o dotaci a v tom lepším případě k tomu ještě přidají i dotační management, tedy vypracovávání monitorovacích zpráv a žádostí o platbu v průběhu realizace projektu. Jenomže to není vše, klíčovým prvkem pro úspěch projektu podpořeného z veřejných zdrojů jsou správně provedená výběrová řízení. U větších investic je rovněž důležité i zajištění odborného technického dozoru na realizaci stavby. V průběhu našeho působení na trhu se našim klientům již mnohokrát potvrdilo, že pokud na všechny části dotačního projektu – projektová příprava, žádost o dotaci, dotační management, organizace zadávacích řízení i technický dozor investora na stavbě – dohlíží jedna společnost, prakticky se výrazně eliminuje riziko, že by poskytovatel dotace nebo jiný kontrolní orgán nalezl chybu, která by vedla k odebrání části dotace. Proto tedy našim klientům nabízíme jako jedni z mála na našem trhu opravdu komplexní služby související s dotačním poradenstvím (více na stránkách www.eurovision.cz). Děkuji za rozhovor.
Ing. Jarmila Kubešová, MBA, statutární ředitelka Eurovision, a. s.
13.08.15 6:39
ČE R V E N E C | S R PE N 2 0 1 5
Integrované dopravní systémy rostou. Tam, kde nejsou, zvažují jejich zavedení VELKÝM INTEGROVANÝM DOPRAVNÍM SYSTÉMŮM (IDS) NA MORAVĚ UŽ CHYBÍ K CELKOVÉMU POKRYTÍ SVÝCH KRAJŮ JEN PÁR KRŮČKŮ. POUZE NA VYSOČINĚ A VE ZLÍNSKÉM KRAJI ZATÍM IDS NEMAJÍ. NEZNAMENÁ TO NUTNĚ, ŽE BY V ORGANIZACI REGIONÁLNÍ DOPRAVY ZAOSTÁVALI. PŘESTO O JEJICH ZAVEDENÍ UVAŽUJÍ.
Jan Pacas Jihomoravský IDS už doslova přetéká do okolních regionů i sousedních zemí. Ani Olomoucký kraj nemá k úplné integraci veřejné dopravy na svém území daleko. V polovině letošního ro-
Od začátku roku běží předposlední etapa, ve které se k ODIS připojí oblast Frýdecko-Místecka. „V roce 2016 dojde k teritoriálnímu dokončení integrace, a to zapojením poslední oblasti – Havířovska. Otázkou zůstává zapojení některých zbývajících menších systémů MHD do ODIS,“ doplnil jednatel společnosti Koordinátor ODIS (KODIS) Aleš Stejskal.
Podmínky pro integraci jsou dobré Pozornost Koordinátora se tak do budoucna upře i jinam – například ke konci papírových předplatních jízdenek, které postupně nahrazuje čipová karta ODISka. Rýsuje se také možnost, že by cestující mohli zaplatit za jízdu bankovní kartou ve formě „virtuálního“ lístku. Vysočina ani Zlínský kraj zatím IDS nemají. Do budoucna se to ale může změnit. „V tuto chvíli pra-
integrované dopra
Velké srovnání integrovanýc od Jihomoravského po Králo KRÁLOVÉHRADECKÝ A PARDUBICKÝ KRAJ systémy IREDO a VYDIS (společné pro oba kraje) ■ IREDO Organizátor: OREDO Plocha IDS: 9 278 km² Pro kolik obyvatel zajišťuje dopravní obslužnost: 1 milion obyvatel Kolik zahrnuje obcí a měst: 899 Kolik zahrnuje linek autobusových/ vlakových/tramvajových/linek MHD: 663 autobusových / 32 vlakových / 0 tramvajových / 21 MHD Typ tarifu: Zónově relační a časový Nejčastěji využívané jízdné: Nejlevnější jízdenka stojí 10 korun za pásmo 0–2 tarifní jednice a platí po dobu 60 minut. Každá další jednice stojí zhruba 1 korunu. Možnosti platby: hotovost, čipová karta IREDO Návaznost spojů: V systému IREDO jsou zavedeny takzvané zaručené spoje, jež mají zaručenou dobu čekání na přijíždějící autobusy a vlaky. U většiny spojů je čekací doba 3–10 minut. Některé spoje mohou čekat i 30 minut. Přeshraniční spolupráce: Systém lehce přesahuje do okolních krajů. Na několik zastávek za polskými hranicemi je možné dojet na jízdenku s tarifem stanoveným v systému IREDO.
■ VYDIS Organizátor: České dráhy Plocha IDS: Pardubice, Hradec Králové a okolí těchto měst Pro kolik obyvatel zajišťuje dopravní obslužnost: Přibližně 300 tisíc obyvatel Kolik zahrnuje obcí a měst: Pardubice, Hradec Králové a okolí Kolik zahrnuje linek autobusových/vlakových/ tramvajových/linek MHD: Do systému jsou zahrnuty městská hromadná doprava v Hradci Králové a Pardubicích a dále železniční doprava v okolí těchto měst. Typ tarifu: Zónový a časový Nejčastěji využívané jízdné: Měsíční studentské jízdenky v relacích Jaroměř – Hradec Králové (742 korun) a Hradec Králové – Pardubice (1 074 korun) Možnosti platby: hotovost, čipové karty MHD v Pardubicích a Hradci Králové
cujeme na Komplexním dopravním systému, kde zavedení IDS je jedna z prověřovaných možností,“ komentoval to mluvčí Kraje Vysočina Ondřej Rázl. Kraj by mohl využít i toho, že má strategicky rovnoměrně rozložená centra. „Ta je možno do budoucna využít jako dopravní uzly,“ upozornil ředitel Regionálních a správních věd na Vysoké škole ekonomické a vedoucí zpracovatelského týmu studie MasterCard česká centra rozvoje Milan Damborský. Zlínský kraj má i bez IDS velmi efektivní dopravní systém. V závěru loňského roku se však tamní radní rozhodli liberalizovat trh veřejné dopravy. Kvůli tomu připravuje Zlínský kraj i záměr na zavedení IDS. „Ve spolupráci s městy a obcemi a novými dopravci, kteří vzejdou z výběrových řízení, předpokládáme postupné zaváděním integrovaného dopravního systému Zlínského kraje,“ doplnila mluvčí Zlínského kraje Renata Škrobálková. To bude mít dvě fáze. V té první dojde k tarifní integraci jednotlivých druhů veřejné dopravy a rozšíření bezkontaktní čipové karty. Ve druhé fázi má kraj zajistit časové provázání jednotlivých spojů a výstavbu společných dopravních terminálů.
IREDO KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
663
32
0
21
PARDUBICKÝ KRAJ
KRAJ VYSOČINA
FOTO: Eugénia Bánovská
ku se tamní IDS rozrostl o další tři vlakové tratě: 275 Olomouc – Drahanovice, 301 Olomouc – Prostějov – Nezamyslice a 310 v části mezi Hrubou Vodou a Moravským Berounem. Od začátku roku kraj také obhospodařuje spoje, které dříve objednávaly obce. Ty dnes na dopravní obslužnost pouze přispívají. Cestující tak využijí jednu jízdenku ve vlaku, příměstském autobusu a v případě Olomouce a Prostějova také ve městské hromadné dopravě. „Naším cílem je dosáhnout cestování na jeden jízdní doklad po celém území Olomouckého kraje. Integrace tratí je pro nás dalším krokem, kterým se našemu záměru blížíme,“ řekl ředitel Koordinátora Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) Jaroslav Tomík s tím, že se do IDS v příštím roce zapojí i zbývající úseky dvou nejvýznamnějších regionálních železničních tratí mezi Bohumínem a Českou Třebovou a Olomoucí a Šumperkem. Jak systém poroste, bude pokračovat i projekt jednotného elektronického odbavení cestujících. I moravskoslezský IDS (ODIS) zanedlouho narazí na hranici, za kterou už nebude mít kam růst.
Návaznost spojů: Návaznost spojů stanoví běžný jízdní řád a provozní předpisy pro jeho dodržování. Přeshraniční spolupráce: Provázaný se systémy krajů: Pardubický a Královéhradecký.
KRAJ VYSOČINA V Kraji Vysočina není zaveden IDS. V tuto chvíli se pracuje na Komplexním dopravním systému, kde zavedení IDS je jedna z prověřovaných možností. Počet dopravců: 23 dopravců, vzájemně si neuznávají jízdní doklady Možnosti platby: hotovost, čipová karta s předplaceným kreditem u některých dopravců
IDS JMK JIHOMORAVSKÝ KRAJ
194
24
11
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje – IDS JMK Organizátor: KORDIS JMK Plocha IDS: 8 323 km² Pro kolik obyvatel zajišťuje dopravní obslužnost: 1,3 milionu obyvatel Kolik zahrnuje obcí a měst: 739 Kolik zahrnuje linek autobusových/ vlakových/tramvajových/linek MHD: 194 autobusových / 24 vlakových / 11 tramvajových / 91 MHD
Typ tarifu: Zónový a časový Nejčastěji využívané jízdné: Jízdenka na 2 zóny za 20 korun Možnosti platby: hotovost, mobilní aplikace POSEIDON, SMS – Brno, čipová karta – Břeclav, Znojmo a další města Návaznost spojů: Garantovány návaznosti vyznačené v jízdních řádech. Za tím účelem je zřízen
Centrální dispečink, který v souladu s jízdními řády řídí a případně opožďuje odjezdy regionálních autobusů, městských doprav i vlaků. Přeshraniční spolupráce: Provázaný se systémy krajů: Olomoucký, Zlínský, Vysočina. Částečně zasahuje na jejich území. Zasahuje i na území Slovenska a Rakouska.
INZERCE
...nejkratší cesta k prameni www.crystalis.cz • Tel.: 844 844 444
Crystalis Inzerce 269x43 TISK.indd 1
08-13-mh15-08.indd 10
03.02.15 13:50
13.08.15 7:04
91
10 –11
doprav ní syst ém y
ných dopravních systémů rálovéhradecký kraj OLOMOUCKÝ KRAJ
anketa Integrace dopravy se bez moderních technologií neobejde Zajistit návaznost spojů a zkoordinovat desítky autobusových a vlakových linek se systémy MHD tak, aby cestující netrpěli při přestupech dlouhými prostoji, není jednoduchý úkol. Svou nezastupitelnou roli tu hrají moderní technologie. Na to, jak je využívají, jsme se zeptali vedoucích představitelů společností, které se o IDS v moravských krajích starají.
Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje – IDSOK Nejčastěji využívané jízdné: Týdenní a měsíční Možnosti platby: hotovost, SMS – Olomouc a zóna 71, bezkontaktní platební karta (pilotní projekt) – vybrané autobusové linky na Jesenicku Návaznost spojů: Zapracována v jízdních řádech. Připravuje se spuštění Centrálního dispečinku KIDSOK, sledování všech vozidel ve smluvním
Organizátor: KIDSOK Plocha IDS: 5 267 km² Pro kolik obyvatel zajišťuje dopravní obslužnost: 630 tisíc obyvatel Kolik zahrnuje obcí a měst: 429 Kolik zahrnuje linek autobusových/ vlakových/tramvajových/linek MHD: 269 autobusových / 11 vlakových / 7 tramvajových / 63 MHD Typ tarifu: Zónový a časový
závazku v území Olomouckého kraje v čase a v místě, s přidanou hodnotou dozorování a garance přípojů primárně v regionální dopravě a on-line předávání informací pomocí telematických grafických systémů, aplikací, smartphonů a sms. Přeshraniční spolupráce: Provázaný se systémy krajů: Zlínský, Pardubický, Jihomoravský, Moravskoslezský. Částečně zasahuje na jejich území.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje – ODIS Organizátor: KODIS Plocha IDS: 5 493 km² Pro kolik obyvatel zajišťuje dopravní obslužnost: 1,3 milionu obyvatel Kolik zahrnuje obcí a měst: 297 Kolik zahrnuje linek autobusových/ vlakových/tramvajových/linek MHD: 275 autobusových / 23 vlakových / 17 tramvajových / 140 MHD ODIS MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
275
IDSOK OLOMOUCKÝ KRAJ
269
11
DS JMK KÝ KRAJ
7
23
17
140
63
ZLÍNSKÝ KRAJ
Typ tarifu: Zónově-relační Nejčastěji využívané jízdné: Základní sazba pro jednotlivé jízdné v hotovosti je 12 korun. Za každý tarifní úsek se přičítá koruna. Ceny časového jízdného se liší podle tarifní oblasti. Třicetidenní jízdenka pro 4 ostravské zóny vyjde na 550 korun. S kartou ODISka jsou ceny nižší. Půlroční a roční kupony už lze pořídit pouze na ni. Možnosti platby: hotovost, čipová karta ve většině případů s cílem plného pokrytí, SMS – Ostrava, možnost koupě předplatních jízdenek přes e-shop Návaznost spojů: KODIS provozuje Centrální dispečink, jehož hlavní náplní je monitorování návaznosti. Systém zasílá informace o zpoždění a informaci o vyčkávání nebo nečekání na spoj. Centrální dispečink má také možnost manuálního zpožďování vozidel – využívaná je zejména v oblasti letiště v Mošnově. Přeshraniční spolupráce: Provázaný se systémy krajů: Olomoucký, Zlínský. Částečně zasahuje na jejich území.
ZLÍNSKÝ KRAJ Na území Zlínského kraje k dnešnímu dni neexistuje oficiálně schválený celokrajský integrovaný dopravní systém. Přesto má dle statistických dat Zlínský kraj v současné době jeden z nejefektivnějších dopravních systémů v rámci celé České republiky Zlínský kraj objednává a zároveň financuje na jednoho obyvatele kraje druhý největší počet kilometrů (po kraji Středočeském) v rámci České republiky, doprava je organizována efektivně tak, že potřeba dofinancování prokazatelné ztráty dopravcům na jeden kilometr je nejnižší Počet dopravců: 7 dopravců veřejné linkové dopravy, 2 dopravci drážní dopravy Možnosti platby: hotovost, čipová karta ve většině spojů na území kraje
91
Aleš Stejskal jednatel KODIS
Moderní technologie v rámci veřejné dopravy umožňují její zkvalitňování. V našich podmínkách se jedná zejména o informační technologie, které poskytují aktuální informace jak pro samotné cestující (elektronické tabule s odjezdy spojů, mobilní aplikace informující o poloze spoje a podobně), tak pro řízení provozu (dispečerské řízení, garance návazností). Další oblastí, ve které moderní technologie aplikujeme, jsou elektronické platební systémy jak pro dopravní karty ODISka, tak pro platební bankovní karty, umožňující realizovat nové atraktivní formy placení jízdného včetně novým forem tarifu. Jaroslav Tomík ředitel KIDSOK
Moderní technologie mají nezastupitelnou roli v novodobé osobní hromadné dopravě. Informační technologie a jakékoliv individuální i veřejné nástroje daleko intenzivněji zpřístupňují celý systém osobní veřejné dopravy, čímž lze zásadněji dosáhnout plánování a tím efektivity systému. Jde prakticky o poskytování informačních služeb na několika úrovních například pro cestující, řidiče, správce nebo objednatele. Jelikož se prioritně zabýváme regionální veřejnou dopravou, je moderní dopravní telematika smysluplným nástrojem nejen udržitelnosti některých přepravních relací (objednávky), ale i z pohledu více aspektů ekonomické udržitelnosti celého systému dopravy jako celku. Tato následně přesahuje hranice krajů a ukáže v rámci interoperability subsystémů svoji nezaměnitelnou podstatu pro centrální řízení a maximálně možné využití zejména pro její bezpečnost, spolehlivost, komfort, ekologii, dopravních cest, kapacit vozidel, stanovení ceny i dalších náležitostí. Považujeme moderní technologie za neodmyslitelný a nejprogresivnější způsob organizování a koordinace nejen veřejné osobní dopravy. Jiří Horský ředitel KORDIS JMK
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) je již od svého vzniku založen na systému přestupů mezi páteřními a napaječovými linkami s garantovanými návaznostmi. Tento ekonomicky efektivní model však automaticky vyvolává potřebu účinně zajistit a automatizovat přestupy mezi spoji. Proto jsme již v roce 2005 začali připravovat systém elektronického řízení dopravy, který nejen samočinně zasílá řidičům autobusů, vozidel městské dopravy i odpovědným pracovníkům na železnici pokyny k vyčkání na opožděné přípoje, ale současně umožňuje i komunikaci mezi řidičem a Centrálním dispečinkem a napojení dalších služeb. Projekt byl dokončen během přibližně dvou let a KORDIS JMK tak začal využívat moderní technologie k řízení dopravy a informování cestujících jako jeden z prvních v České republice. Nyní jsou tyto systémy nasazeny již do rutinního provozu a jejich používání nese ovoce ve zvýšení přesnosti spojů, zajištění návazností a možnosti lépe informovat cestující. Do budoucna plánujeme řadu zlepšení a modernizací, zejména v oblasti odbavení cestujících a dalšího zlepšení informačních služeb. JAN PACAS
INZERCE
IDS JMK VYUŽÍVÁ MODERNÍ TECHNOLOGIE KU PROSPĚCHU CESTUJÍCÍCH Integrovanému dopravnímu systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) každoročně přibývají cestující. Je to bezesporu i proto, že již od startu systému v roce 2004 se Jihomoravský kraj i koordinátor KORDIS JMK zaměřují na využití moderních technologií pro řízení dopravy. Připojují se tak k aktuálním iniciativám známým pod pojmem Smart Cities - chytrá města.
informačních panelů na zastávkách. Těch je nyní více než 200 a jsou vlastněny různými majiteli. Zdroj dat je však jediný.
Již více než rok si mohou cestující zjistit odjezdy z libovolné zastávky on-line prostřednictvím mobilní aplikace IDS JMK POSEIDON. Navíc si v ní mohou rovnou koupit elektronickou jízdenku přímo do mobilního telelefonu nebo si vyhledat Efektivita provozu IDS JMK je založena na využití předností spojení. jednotlivých druhů doprav. Železnice a tramvaje jsou páteří Ve spolupráci se společností Brněnské komunikace a systému. K nim pak četné napaječové linky svážejí do Dopravním podnikem města Brna vznikla aplikace: Dopravapřestupních uzlů cestující. Aby tento model mohl fungovat, Brno.cz. Na jednom místě poskytuje informace o vytížení musí existovat systém monitoringu a řízení všech vozidel dopravní sítě v Jihomoravském kraji, možnostech parkování Centrální dispečink IDS JMK (CED). v Brně a současně zobrazuje polohu všech vozidel IDS JMK CED v reálném čase vyhodnocuje polohu a zpoždění spojů a na mapě. Na jednom místě jsou tak soustředěny veškeré automaticky odesílá řidičům či výpravčím zprávy o povinnosti dostupné dopravní informace. čekat na přípoj. Tímto způsobem se daří minimalizovat Informace o IDS JMK včetně odkazů ke stažení aplikací najdete prodlevy při přestupech a současně garantovat, že si spoje na www.idsjmk.cz. neujedou. Vyhodnocené údaje si KORDIS JMK nenechává pro sebe. Předává je cestujícím prostřednictvím elektronických
08-13-mh15-08.indd 11
13.08.15 7:05
12
ro z v o j MHD
Na městskou dopravu poputují miliardy korun. Města chystají žádosti Desítky miliard korun přerozdělí stát v příštích pěti letech na dopravu. Šanci na stavbu a modernizaci nemají jen důležité páteřní dálniční sítě, ale také městská hromadná doprava. Čerpání peněz z Operačního programu Doprava plánují v Brně i Ostravě. Peníze můžou zájemci v České republice čerpat až do roku 2020. Operační program Doprava posvětila nedávno Evropská komise. K mání je 125 miliard korun. Například Brno bude pravděpodobně usilovat o peníze hned na několik projektů, o kterých uvažuje už řadu let. Brňané se tak možná konečně dočkají stavby takzvané tramvaje Plotní. Projektanti vypočítali, že potřeba budou 2,1 miliardy korun. Tramvaje by se přesunuly z Dornychu na Plotní ulici. Cílem je přiblížení kolejí k plánovanému novému nádraží. Brno chce čerpat peníze i na další projekty. „V plánu je také prodloužení tramvajové dopravy do Kampusu v Bohunicích a na sídliště Kamechy v Bystrci,“ informovala mluvčí Dopravního podniku města Brna Linda Hailichová. Prodloužení tramvaje do Kampusu by znamenalo i komfortnější cestování pro pacienty největšího brněnského zdravotnického zařízení – Fakultní nemocnice Brno. Teď se tam dostanou pouze trolejbusem nebo autobusem, navíc musí většinou několikrát přesednout.
Zažádají si i Pardubice a Hradec Králové S žádostmi o evropské dotace počítají také v Pardubicích. „Chceme získat peníze na společné projekty Pardubicka a Hradecka, a to na prodloužení tramvajových tratí a vybudování ineligentního dopravního systému,“ uvedla mluvčí pardubického magistrátu Nataša Hradní. Inteligentní dopravní systém bude v Pardubicích a Hradci Králové optimalizovat parkování, korigovat intervaly semaforů na světelných křižovatkách a do budoucna pak i měřit rychlost vozidel či vážit kamiony. „Zlepší se průjezdnost křižovatek v obou městech a vůbec celková dopravní situace. Je to ambiciózní projekt minimálně na pět let. Vše se teprve rozbíhá,“ přiblížil dlouholetý ředitel Městské policie v Pardubicích Petr Kvaš, který se na tomto projektu podílí. Získat část evropských peněz chce také ostravský magistrát. „Zaměříme se na oblasti – infrastruktura pro železniční a další udržitelné dopravy. Dále pak na vytvoření podmínek pro zvýšení využívání veřejné hromadné dopravy ve městech v elektrické trakci,“ sdělila mluvčí města Ostravy Andrea Vojkovská. Cílem rozvoje těchto oblastí je především městská hromadná doprava, kterou by pak mělo cestovat více lidí. Tím se má omezit automobilový provoz, která zatěžuje ovzduší i silnice. VERONIKA VINDIŠOVÁ
ČER VENEC | SRPEN 2015
Brňané se dočkají zlevnění ročních šalinkaret nejdříve za rok a půl BRNĚNŠTÍ RADNÍ DALI SVÝM VOLIČŮM V KOALIČNÍ SMLOUVĚ ZÁVAZEK, ŽE VÝRAZNĚ ZLEVNÍ ROČNÍ PŘEDPLATNOU JÍZDENKU. BRŇANÉ SE JÍ DOČKAJÍ NEJDŘÍVE V ROCE 2017. SLEVA BUDE PLATIT POUZE PRO OBYVATELE BRNA. ROČNÍ ŠALINKARTA VŠAK MOŽNÁ NEZLEVNÍ O POLOVINU, ALE ZPOČÁTKU JEN O TISÍC KORUN.
Tereza Hašková Bude to záležet na výsledcích ekonomické analýzy, kterou si zadal magistrát. Radní však neočekávávají zástupy nových cestujících, které by pokryly výpadek příjmů dopravního podniku. Chystá se proto nový systém, v němž by si mohli cestující „dobít“ šalinkartu na čipovou platební kartu. Brno 2017. Jdu si koupit roční šalinkartu do Dopravního podniku, vlastně dobít si tarif na svoji platební kartu. Paní za přepážkou
ukazuji občanku s trvalým bydlištěm v Brně, takže mě jízdenka stojí čtyři tisíce namísto pěti tisíc korun. V autobusu si pak „pípnu“ čipem karty u čtečky, podobně jako se dnes provádí bezhotovostní platba. Takto alespoň vypadá jedna z variant systému placení v brněnské MHD, o nichž v současnosti jedná vedení města. „Na základě koaliční smlouvy počítáme s tím, že budeme zlevňovat jízdné v MHD. Nechceme ale postupovat tak jako v Praze, kde zlevnili jednorázově jízdné o polovinu, aniž by měli studie vyčíslující, co to přinese,“ uvedl náměstek primátora pro technickou oblast Richard Mrázek. Na pořadu dne jsou proto analýzy. Ekonomická, technologická i právní. Slevu na roční šalinkartu totiž podle plánu magistrátu získají pouze Brňané. „Není to nijak diskriminační. Bude to příspěvek na dopravu od města, dar jeho obyvatelům za to, že v něm mají své trvalé bydliště, a získáváme tedy na ně podíl ze státního rozpočtu,“ vysvětlil Mrázek. Selektivní přístup současného vedení magistrátu již před volbami kritizoval bývalý brněnský primátor Roman Onderka. „Úprava ceny v jakékoliv oblasti v Brně jen pro Brňany je v přímém rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ řekl tehdy Onderka.
Budoucí cena ročních jízdenek není zatím jasná. „Chceme, aby byla roční předplatná jízdenka výhodná i pro ty, kteří cestují v MHD jen jednou týdně. Z této logiky vychází i cena, kterou navrhujeme, tedy 2 500 korun,“ řekl náměstek pro rozvoj města Martin Ander. Jeho koaliční kolega Mrázek by raději viděl šalinkartu zlevněnou nejdříve o tisíc korun, a posléze až o vyšší sumu.
Noví cestující, nový rozpočet Zlevnění předplatného má do městské hromadné dopravy nalákat nové cestující, a ulehčit tak automobilové dopravě ve městě. „Očekáváme, že po zlevnění přibude asi pět až deset procent cestujících. To ovšem nenahradí výpadek příjmů dopravního podniku,“ uvedl náměstek Mrázek. Ten proto plánuje zavedení další novinky. Papírové jízdní průkazy má nahradit čipová platební karta, na niž se nahraje koupený tarif. Nepůjde však o nový Opencard, tarif si budou moci cestující dobít na vlastní běžnou platební kartu. „Hromadná doprava by fungovala podobně jako v Londýně, kde si člověk „pípne“ kar-
tou u čtečky hned při vstupu do autobusu. Bude samozřejmě nutné vybavit dopravní prostředky těmito přístroji a zajistit další potřebné technické věci. Uspoříme však na tom, že nebude třeba tisknout klasické jízdenky, ani nebude třeba takové množství revizorů jako dnes,“ dodal Mrázek. Ačkoliv bude jízdné pro místní levnější, možná se budou muset tlačit ve vozech v časech denní špičky. „V tuto chvíli jsme ve špičkách ráno a odpoledne na maximální možné propustnosti dopravy. V běžné pracovní dny nejsme v tuto dobu schopni přidat další soupravy,“ upozornil náměstek. Důležité však bude zejména zvýšení kapacity hromadné dopravy. To závisí i na tom, ve které poloze se bude modernizovat brněnské hlavní nádraží. Samotný Dopravní podnik města Brna (DPMB) také volá po hlubších změnách v celé organizaci dopravy. „Jsme přesvědčeni, že změny cen jízdného v městské hromadné dopravě musí být součástí celého komplexu změn. Tím máme na mysli především změnu systému parkování, budování systému záchytných parkovišť a zvyšování komfortu vozidel MHD. Beze změn v těchto oblastech nelze vytvořit podmínky pro zvyšování počtu cestujících,“ uvedla mluvčí DPMB Linda Hailichová.
INZERCE
08-13-mh15-08.indd 12
13.08.15 6:39
ČE R VE N EC | S R P E N 2 0 1 5
Ulice se značkou kola ovládnou cyklisté V NĚMECKU A RAKOUSKU NA NĚ NARAZÍTE BĚŽNĚ. ULICE, VE KTERÝCH MAJÍ CYKLISTÉ ABSOLUTNÍ PŘEDNOST A AUTA JEZDÍ TÉMĚŘ KROKEM, CHCE ALE MINISTERSTVO DOPRAVY ZAVÉST I V ČESKÉ REPUBLICE. OBDOBU TAKZVANÝCH „FAHRRADSTRASSE“ ZAČLENÍ RESORT DOPRAVY DO SVÝCH POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ K CHYSTANÉ ZMĚNĚ ZÁKONA O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH.
Kristián Chalupa Jak budou cyklistické ulice fungovat v realitě každodenního provozu? Princip je jednoduchý, i když název trochu mate. Na cyklistickou ulici totiž mohou vjet jak kola, tak i auta. Avšak cyklisté na ní získají absolutní předost, zatím-
co řidičům nezbude než se smířit s tím, že tady jsou se svými vozy pouze „hosty“. Pro všechny bude zároveň platit omezení rychlosti na 20 kilometrů za hodinu. Další novinku pro lidi, kteří do městských ulic rádi vyrazí na bicyklu, představují i jízdní pruhy pro cyklisty. Ty najdou své místo především v úzkých uličkách, kam se často vedle sebe nevejdou vyhrazené pruhy pro veřejnou a motorovou dopravu a v omeze-
ném prostoru se hledá místo pro bezpečný průjezd jízdních kol. Do jízdního pruhu pro cyklisty tak může zajet i nákladní automobil s větší šířkou, nesmí ale ohrozit ani omezit člověka na kole. Cyklistů v ulicích českých a moravských měst neustále přibývá. Ministerstvo dopravy se na ně proto chce do budoucna více zaměřit a podpořit cyklistiku ve městech nejen úpravami zákonů, ale i penězi. „Rostoucí zájem
Nablýskané audi a „macho parking“? Minulost, politici už vyráží do ulic i na bicyklu Cestují převážně autem a kolo pořád vnímají spíše jako sportovní „náčiní“. To stále platí pro většinu českých politiků. Začínají se ale objevovat výjimky. Někteří představitelé veřejné sféry se už nebojí vyměnit pohodlné sedadlo své limuzíny za sedátko kola ani při cestě do práce. Není to tak dávno, co se fotkami na bicyklu chlubil Robert Pelikán. Oblek, příruční aktovka a kolo mezi nohama, kdo by řekl, že tak občas vyrazí do práce ministr spravedlnosti? Rozhodně ale není I N Zvolí E R Cza E svůj dopravní prostředek pro jediný. Kolo všednodenní dojíždění na úřad stále častěji i komunální politici. To je možná ještě důležitější, než že do pedálů sem tam šlápne ministr. Právě oni totiž mohou ovlivnit, jak se bude podporovat cyklistika přímo ve městech a obcích. Nejde přitom jen o chytré PR a možnost ukázat se veřejnosti jako sportovec. „Pokud vím, většina z nich jezdí proto, že tento způsob dopravy pro sebe vyhodnotili jako nejpraktičtější,“ komentovala to Jitka Vrtalová z Asociace měst pro cyklisty.
13
c y klis tika ve m ěs tech
Například pro bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu je jízda na kole do zaměstnání ideální způsob, jak začlenit pohyb do jinak nabitého denního programu. A podobně to vidí i brněnský primátor Petr Vokřál, který se snaží jezdit na kole do práce kdykoliv, kdy mu to program dovolí. „Především mě to baví a kolo považuji za rozumný způsob dopravy,“ dodal. V Brně má cyklistika mezi novým vedením magistrátu silné zastání. Do práce na kole čas od času dojíždí třeba i dva náměstci Petra Vokřála – Martin Ander nebo Matěj Hollan. I pro komunální politiky v jiných městech je ale kolo zajímavým dopravním prostředkem. Nadšeným každodenním cyklistou je například náměstek primátora Jihlavy Jaroslav Vymazal nebo starostové Prahy 4 a Prahy 7 Petr Štěpánek a Jan Čižinský. To, že se přístup alespoň některých politiků k cyklistice mění, přitom může být důležitější, než se na první pohled zdá. „V očích části veřejnosti a drtivé většiny politiků je kolo stále vnímáno jako volno-
měst a obcí i české veřejnosti jsme vnímali. Doposud ale chybělo ukotvení bezmotorové dopravy v struktuře Ministerstva dopravy. To jsme nyní změnili a počítáme i s další finanční podporou na výstavbu cyklistické infrastruktury,“ řekl první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček s tím, že příspěvky bude možné čerpat i na projektovou přípravu. Města a obce přitom mají o rozvoj cyklistiky zájem, peníze z fondu se jim proto budou hodit. „Město Brno cyklodopravu podporuje a v rámci platné legislativy ji na svém území bude dále rozvíjet. S Ministerstvem dopravy pravidelně spolupracuje,“ uvedla Zuzana Gregorová z tiskového střediska tamního magistrátu. Dodala, že mezi nejnovější opatření pro cyklisty, která se v Brně zavádějí, patří například i cyklopiktogramy v ulicích. Obdobně rozvoj cyklistiky podporují například v Olomouci. Město aktuálně zpracovává Plán udržitelné mobility, kde cyklistika hraje doslova první housle. „Máme zpracovaný takzvaný cyklogenerel města Olomouce, který jasně zmapoval současný stav a stanovil priority v oblasti cyklistické dopravy v našem městě. Aktuálně jsme vytipovali pět lokalit, kde v dohledné době vzniknou na vozovkách ve vlastnictví Olomouc-
dotace ■ Peníze na cyklostezky mohou města a obce získat ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) už od roku 2000. Od loňska se příspěvky rozšířily i na cyklopruhy na vozovce nebo úpravy výšky a tvaru obrubníků. Za celou dobu vzniklo na 500 projektů, na které poskytl SFDI více než půldruhé miliardy korun ■ Nejedná se ale jen o přímé finance do cyklistické infrastruktury. Ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a kraje například společně hledají i možnosti vytváření cyklistických pruhů na silnicích I., II. a III. třídy, pokud vedou obcemi a jejich šířka to umožní ■ Další aktivitou, kterou SFDI v příštích letech podpoří výstavbu cyklostezek, je financování projektových dokumentací. Předpokládaná míra podpory by měla činit 85 procent. Konkrétní forma bude známa po schválení pravidel pro rok 2016, jejichž zveřejnění je plánováno v září
kého kraje takzvané cyklopruhy,“ řekla Moravskému hospodářství mluvčí Magistrátu města Olomouce Radka Štědrá. Doplnila, že je to novinka, která by měla začít fungovat v roce 2016. V Olomouci se v posledních čtyřech letech podařilo vybudovat 21 kilometrů cyklistických stezek. A v plánu do roku 2022
časová záležitost. To je hlavní problém a bariéra při snahách prosadit cyklistiku i do širších dopravních koncepcí nejen moravských měst,“ vysvětlil Martin Gillár z Nadace Partnerství, koordinátor kampaně Do práce na kole v Brně.
Renesance cyklistiky v Brně Právě Brno podle něj dlouhá léta odmítalo řešit cyklistiku ve městě koncepčně. „Minulé politické reprezentace sice proklamovaly podporu, ale reálně se do infrastruktury investovalo minimum, zrušila se pozice cyklokoordinátora a generel cyklodopravy ležel v šuplíku,“ uvedl Gillár. První impulsy tak přišly spíše zvenčí, ze strany samotných cyklistů. Těch za poslední roky nebývale přibylo. Čím dál více lidí, hlavně studentů, jezdí v Brně na kole. Posílila i pozice místních organizací, které se rozvoji cyklodopravy věnují. A primátor Petr Vokřál věří, že pomůžou i jeho osobní zážitky. „Jízda na kole mi přináší zkušenosti, které pak mohu zužitkovat například v diskusi kolem strategických dopravních projektů,“ předestřel Vokřál. Všechno to má ještě jeden, možná že na první pohled méně zřetelný, o to však důležitější dopad.
jsou investiční záměry pro dalších přibližně 35 kilometrů. „Aktuálně se staví další úsek Jantarové cyklotrasy v lokalitě u řeky Bystřičky. Vybudujeme cyklostezku v ulici Holické, v Jilové a Velkomoravské ulici. Olomouc je místem, kde se střetávají dvě cyklotrasy nadnárodního významu, a to Jantarová a Moravská stezka. Z tohoto důvodu je cyklistika ve městě jednou z priorit,“ zdůraznila Štědrá. Zjistit, kde cyklisté ve městech skutečně potřebují pomoci, však nemusí být vždy jednoduché. Soutěž s názvem „Tady žiju“, kterou pořádá Asociace měst pro cyklisty, se proto obrací na samotné obyvatele měst. Veřejné hlasování o místech, která by si zasloužila úpravy, se odehraje na podzim tohoto roku. Vítězné návrhy budou po zhodnocení odbornou komisí předány starostům. Město či obec zároveň bude moci využít metodické pomoci od Asociace cykloměst. Informace dostanou také na chystaném semináři Cyklistické akademie. „Šanci na vybudování by měla dostat opatření v místech, kde to požaduje veřejnost nejvíce a zároveň je to důležitý či klíčový úsek z hlediska nadřazené sítě tras,“ řekl o ambicích soutěže člen správní rady asociace Dalibor Horák. Jsou moravští zaměstnavatelé přátelští k cyklistům? Čtěte na www.moravskehospodarstvi.cz
Deklarace podpory cyklistice ze strany vrcholného politika může změnit náhled samotných řidičů. Ti často cyklisty ve městě vnímají jako podivíny, kteří se jim pletou pod nárazník. „Starostové mají velkou publicitu v médiích a je rozdíl, jestli se nechávají zvěčňovat, jak po městě jezdí na kole, v Masserati nebo v elektromobilu. Vysílají tím signál a rozhodně ovlivňují vznímání způsobů dopravy po městě u širší veřejnosti,“ upozornil předseda Institutu politického marketingu Pavel Šíma. Nejde ale o to, aby do práce na kole jezdil každý. To je ostatně vize, která se nikdy nenaplní. I většině „cyklopolitiků“ záleží především na tom, aby se všem druhům dopravy věnovala vyvážená pozornost. JAN PACAS Proč jezdí brněnský primátor do práce na kole? Přečtěte si rozhovor na www.moravskehospodarstvi.cz
INZERCE
Známe „KANCL SNŮ“! V soutěži zvítězila kancelář se studentským nábojem Chtělo by se říci, že si titul Kancl snů zaslouží všechny kanceláře, které se probojovaly do finále stejnojmenné soutěže Moravského hospodářství. Získat jej mohla ale jen jedna. Kanclem snů se stal UNIFER s přesvědčivými osmašedesáti procenty hlasů! Těch naši čtenáři udělili finalistům přes dva a půl tisíce. Pokud chcete na vlastní oči poznat, jak to vypadá v Kanclu snů, připravili jsme pro Vás malou lahůdku – naše redaktorka Tereza Hašková Vás ve videoreportáží osobně provede krásnými prostorami UNIFERu. Stačí, když si mobilem načtete tento QR kód: Na našich stránkách www.moravskehospodarstvi.cz najdete také rozhovory s finalisty soutěže, kteří se umístili na krásném druhém a třetím místě – lidmi z firem TECHO a WEBNODE.
08-13-mh15-08.indd 13
13.08.15 7:02
14
be z peč n á mě s ta
ČER VENEC | SRPEN 2015
Bezpečná města? Pomůže prevence i technika MODERNÍ TECHNOLOGIE BUDOU HRÁT V BEZPEČNOSTI NA SILNICÍCH I ŽELEZNICI VE MĚSTECH A OBCÍCH STÁLE VĚTŠÍ ROLI. STEJNĚ TAK BUDE MÍT NAVRCH I PREVENCE V OBLASTI KRIMINALITY.
Jan Pacas S takovými závěry odcházeli starostové, zástupci městských a obecních policií i soukromého sektoru z konference Bezpečné město – Vaše město, kterou 23. června zorganizovala v brněnském hotelu Voroněž společnost Magnus Regio. Bezpečnost zvyšují moderní telematické systémy, které monitorují a vyhodnocují situaci na silnicích a potřebné informace dodávají řidičům přes web, informační tabule nebo rovnou do palubního
systému auta či do mobilu. Systémy v jednotlivých městech a regionech spolu však jen zřídkakdy komunikují. „To by měl pomoci napravit Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů,“ podotkl náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. Ani železnici se moderní technologie nevyhýbají. Dnes už vlaky vybavené systémem řízení ECTS s trochou nadsázky ani nepotřebují strojvedoucího. Ne všechny jsou jím ale vybaveny. K nehodám tak většinou dochází, když do dopravní rovnice vstoupí jako proměnná člověk. „Klíčem proto je nahrazovat potenciálně chybné lidské kroky automatizovanými systémy,“ předestřel zástupce generálního ředitele firmy AŽD Praha Jiří Martínek. Nejčastějším místem nehod na trati jsou přejezdy. Na vině jsou většinou řidiči aut, kteří špatně odhadli situaci a porušili pravidla bezpečnosti. „Trend nehodovosti byl v loňském roce stoupající a i letos bohužel pokračuje růstovou tendencí,“ upozornil generální ředitel Správy železniční dopravní
Od bezpečnosti na silnicích a železnici přes kamery a preventivní programy až po boj s hazardem. Záběr přednášejících na konferenci „Bezpečné město – Vaše město“ byl skutečně široký. FOTO: Attila Racek Hlavní partneři
Partneři
cesty (SŽDC) Pavel Surý. Z již končícího Operačního programu Doprava proto ještě poputují peníze na modernizaci asi 400 přejezdů. Jak se v noci bránit proti zlodějům a vandalům? Pomoci může
něco tak zdánlivě prostého, jako je pouliční osvětlení. Lampy přitom nemusí celou noc svítit naplno. Inteligentní systémy je dokážou rozžíhat a stmívat například podle signálů z detektorů pohybu. „Náhlé
rozsvícení má také psychologický efekt. Vandala nebo zloděje může vylekat a on se za lumpárnami vydá raději někam jinam,“ přiblížil obchodní ředitel firmy Artechnic-Schréder Petr Míka. Podobný účinek mohou mít i kamery chytře rozmístěné po obcích a městech. Jejich pořizování podporuje Ministerstvo vnitra (MV ČR). Předcházet zločinům spíše než řešit následky má i projekt Asistent prevence kriminality, se kterým mají dobré zkušenosti například v Karviné. Díky pomoci asistentů policie například dopadla nebezpečného zločince, který se třicet dní skrýval v bytě důchodce. „Pokud se vám asistenti osvědčí, zaměstnejte je,“ radí ředitel Městské policie Karviná Petr Bičej. V roce 2015 totiž končí dotace MV ČR, ze kterých je mohly městské a obecní policie platit. „Druhá možnost je využít Evropský strukturální fond. Agentura pro sociální začleňování má projekt, ve kterém bude možné žádat o dotace na asistenty prevence kriminality,“ doplnil odborný pracovník odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV ČR Tomáš Koníček. Problémem nejen v sociálně vyloučených lokalitách měst a obcí bývají často i nejrůznější kasina a herny. Starostové ale již mají dostatečné nastroje, aby mohli s hazardem bojovat. „Můžou pozitivně či negativně určit lokality, kde lzte výherní zařízení provozovat, nebo ne. Je možno je zcela zaká-
zat. Obecně závaznou vyhláškou můžete přijmout doplňující podmínky, kosmetické i funkční, jako například zákaz non-stop provozu,“ doplnil předseda občanského sdružení Občané proti hazardu Martin Svoboda.
Jak na herny? S problémovými hernami můžou starostům pomoci i strážníci. Pravidelnými kontrolami, jestli se v herně nenalívá nezletilým nebo jestli nehrají na automatech, vše teprve začíná. Provozovatel takového zařízení tlak obce jen těžko ustojí. Starostové by si ale měli dobře rozmyslet, na co městskou policii použít. Ne na všechno mají totiž strážníci dostatečné kapacity nebo pravomoci. „Až budete formulovat zásady bezpečnostní politiky města, vytvořte takové, které jsou splnitelné,“ upozornil člen prezídia Unie obecních a městských policií Radek Ondruš.
VIDEOREPORTÁŽ z konference
INZERCE
business snídaně
1. ročník
Protipovodňová opatření 22. září 2015, AVANTI Hotel, Střední 549/61, Brno-Ponava Právě pro Vás připravujeme další výjimečnou diskuzi na palčivá témata. Společně budeme hledat cesty, jak zvítězit nad nebezpečným přírodním živlem – VODOU.
VÁŠ SPOLEHLIVÝ PARTNER
O čem bude řeč: • Jak předcházet dopadům povodní? • Jak minimalizovat povodňové riziko? • Jsou protipovodňová opatření účinná a v jakých situacích? • Existuje absolutní ochrana před povodněmi? • Kdo je odpovědný za ochranu před povodněmi? • Dotační programy k přípravě a realizaci protipovodňových opatření • Co aktuálně připravuje Povodí Moravy? Organizátor:
Mediální partner:
PRO UBYTOVÁNÍ, KONGRESY A GASTRONOMII Orea Hotel Voroněž
Křížkovského 47, 603 73 Brno 3, tel.: +420 543 141 111, fax: +420 543 212 002 e-mail:
[email protected], www.oreahotelvoronez.cz, www.orea.cz
14-20-mh15-08.indd 14
jen některé ano,“ doplnila Vároši. Z ROP například zrekonstruovaly požární zbrojnice a pořídily kamerový systém Hlubočky nebo Jablonec nad Nisou. V novém programovém období však tento zdroj vyschne. „Projektový záměr MKDS z Integrovaného regionálního operačního programu financovatelný není,“ přiznala Vároši. Hlavním zdrojem dotací na MKDS tak zůstane i do budoucna Ministerstvo vnitra (MV ČR) a jeho Program prevence kriminality. Ten letos rozdělil na investiční projekty, kam patří i kamerové systémy, téměř 20 milionů korun. „Maximální výše podpory je stanovena vždy pro každý rok. Letos to bylo na nový MKDS (pro menší obce) jeden milion korun a na rozšíření stávajícího systému maximálně 350 tisíc korun,“ předestřel odborný pracovník odboru prevence kriminality na MV ČR Tomáš Koníček s tím, že dotace mohla pokrýt až 90 procent nákladů. Jak bude vypadat podpora v příštích letech, zatím není stoprocentně jisté. Detaily vyplynou
Účastníci akce: • Ministerstvo zemědělství ČR • Ministerstvo životního prostředí ČR • SFŽP ČR • Povodí Moravy, s. p. • Povodí Odry, s. p. • VUT Brno • ČVUT Praha • Zástupci měst a obcí V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
[email protected] nebo 774 112 138
Dotace na kamerové systémy: zase až příští rok Rozhodně nevyřeší vše, jsou spíše takovým „prodlouženým okem“. Přesto jsou kamerové systémy nejrozšířenější technickou pomůckou v prevenci kriminality. Města a o obce přitom nemusí kvůli jejich pořízení vysát své rozpočty do dna. Pomůžou i dotace. Peníze ale získají až v příštím roce. Hned na začátek si odbudeme jednu špatnou zprávu. Podpora na pořízení takzvaných městských kamerových dohlížecích systémů (MKDS) bude chudší než v předchozích letech. Alespoň co se týče evropských dotací. V končícím programovém období pro roky 2007-2013 mohly získat města a obce až 85procentní příspěvek na MKDS z Integrovaného operačního programu. „Bohužel, příslušná výzva byla k 15. červenci ukončena,“ informovala mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši. Příležitost zadotovat kamerový systém občas poskytly i Regionální operační programy (ROP). „Podpořených projektů nebylo mnoho, ale přece
• Co aktuálně připravuje Povodí Odry? − Ukázka zajímavého projektu i financování – městská část Ostravy Žabník, nyní předává PPO do správy PO − Příklad dobré spolupráce PPO – Bohumín − Ochrana před povodněmi v povodí horní Opavy. Výstavba vodního díla Nové Heřminovy • Nejčastější chyby v projektech protipovodňových opatření
až z nové Strategie prevence na léta 2016-2020. Tu má letos v listopadu projednat a schválit vláda. „V oblasti podpory MKDS se ale nepočítá s žádnými převratnými změnami,“ podotkl Koníček. Pokud ale plánujete pořídit do obce kamerový systém a získat na něj dotaci, není od věci začít projekt rozvažovat již teď. Základem je velmi pečlivě si rozmyslet, jestli skutečně máte v obci problém, který může vyřešit jen a pouze MKDS. Ten totiž není samospasitelný. „Dále je potřeba zjistit, zda bude mít obec dostatek lidských a finančních zdrojů na provoz systému,“ upozornil Koníček. Výstup z kamer totiž musí 24 hodin sledovat operátor z řad policie či strážníků. JAN PACAS
kamery na Vysočině ■ Kraj Vysočina je aktuálně jediným moravským krajem, který poskytuje dotační titul na MKDS ■ S největší pravděpodobností bude tento program vyhlášen i v příštích letech ■ Alokace bývá ve výši 1 až 1,5 milionu korun ■ Maximální dotace dosahuje 150 tisíc korun a obce jsou schopny pokrýt až 90 procent nákladů na pořízení zpravidla jednoho kamerového bodu s příslušenstvím
Dotazy do „Starostovy právní poradny“ posílejte na adresu
[email protected] Otázky zveřejníme na www.moravskehospodarstvi.cz a vy v anketě rozhodnete, na kterou se podrobně zaměříme v dalším čísle našeho dvouměsíčníku.
13.08.15 6:41
ČE R VE N EC | S R P E N 2 0 1 5
15
in z erc e
Systém sociálního bydlení má snížit počet lidí bez přístřeší ZVÝŠENÍ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ PRO DOMÁCNOSTI, KTERÉ JSOU NYNÍ BEZ DOMOVA A V NEJISTÝCH ČI NEVYHOVUJÍCÍCH PODMÍNKÁCH, BY MĚLO BÝT HLAVNÍM CÍLEM SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ. UVÁDÍ TO DOKUMENT PLATFORMY PRO SOCIÁLNÍ BYDLENÍ, COŽ JE USKUPENÍ NEVLÁDNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ, ODBORNÍKŮ A ZÁSTUPCŮ VEŘEJNOSTI.
Revitalizace jednoho z obytných domů v Orlové.
Platforma pro sociální bydlení vznikla před dvěma lety v Ostravě a sdružuje neziskové organizace, odborníky a veřejnost s cílem zavést sociální bydlení v České republice. Chce prosazovat takové sociální bydlení, které vychází z potřeb a preferencí jeho budoucích uživatelů. Zakládajícími členy platformy jsou organizace dlouhodobě se zabývající přímou prací s lidmi, kteří přišli o bydlení, hrozí jim jeho ztráta anebo žijí v bydlení nekvalitním.
Ztrátě bydlení musí předcházet prevence
Nejen města a obce Systém sociálního bydlení má snížit počet lidí bez přístřeší, na ubytovnách, v institucích či sociálně vyloučených lokalitách. Měl by rovněž snížit počet lidí, kteří vynakládají na bydlení nepřiměřeně vysokou část svých příjmů, což je podstatná část seniorů, a také preventivně působit v oblasti bezdomovectví. Rodiny s dětmi by neměly nadále žít v nevyhovujících bytových podmínkách a děti odlučovány od svých rodičů kvůli nevyhovujícímu bydlení.
Sociální bydlení ve svém bytovém fondu v budoucnu nemají zajišťovat jen města a obce. Ty dostanou možnost bydlení nasmlouvat s různými vlastníky bytových domů. Každý poskytovatel sociálního bydlení by měl být registrován, registraci získá po splnění zákonem stanovených podmínek a opravňovat ho bude k poskytování sociálního bydlení. Základní pilíř státní politiky sociálního bydlení dosud tvoří příspěvek na bydlení. Jak uvedl Štěpán Ripka, předseda Platformy pro sociální bydlení, dochází ke zneužívání dávek v podobě příspěvků na bydlení, které tak končí v pochybných ubytovnách či hotelových domech, do kterých stát vyplácí velké prostředky, ale současně nijak nemůže kontrolovat kvalitu těchto zařízení. Podle jeho slov by města či obce mohly mít alespoň pět procent bytů typu sociálních a dostupných. Fungovaly by jako garant v tom, že soukromému majiteli přijde platba za bydlení na účet včas a že pokud tam vzniknou nějaké dodatečné náklady, tak zde bude systém finančních garancí, který je schopen je pokrýt. Některá města už teď mají poměrně rozsáhlý bytový fond, který by mohla použít. Například Brno může disponovat až 26 tisíci byty. Většina měst a obcí ovšem dostatečný počet bytů nemá a bude si je nucena pronajímat od soukromníků.
Města či obce by měly mít alespoň pět procent bytů typu sociálních a dostupných.
Ostravské nestátní neziskové organizace jsou připraveny řešit společně se sociálními pracovníky městských obvodů, magistrátu a společností RPG Byty, s. r. o., která je nejvýznamnějším soukromým vlastníkem bytů v regionu, individuální situace rodin či jednotlivců, kteří prozatím bydlí v ubytovnách, ale mohli by splňovat podmínky pro přidělení bytů. „Se zapojenými rodinami a jednotlivci se bude pracovat průběžně a kontinuálně. Od těchto rodin a jednotlivců očekáváme aktivní přístup ke spolupráci a projevení vůle, že chtějí svou situaci změnit,“ říká
co je... ...sociální bydlení? Jde o bydlení, které: ■ řeší selhání trhu s bydlením ■ zaměřuje se na lidi, u kterých nelze očekávat, že naleznou přiměřené bydlení na soukromém trhu s bydlením vlastními prostředky ■ má jasná pravidla přidělování ■ poskytuje bydlení adekvátního a pravidelně ověřovaného standardu ■ je zajišťováno s využitím veřejných dotací ■ je poskytováno na bázi neziskovosti ■ je monitorováno veřejnými orgány
statutární zástupce občanského sdružení CENTROM Ivana Nesétová. Sdružení se problematikou bydlení s doprovodným sociálním programem zabývá už deset let.
Řešení pro rodiny i jednotlivce Důraz bude kladen i na prevenci zadlužování rodin v důsledku nehrazení nájmu a výrazně intenzivnější spolupráci sociálních pracovníků se zástupci bytových odborů. Společným preventivním působením chtějí neziskové organizace i státní správa předcházet ztrátě bydlení a přesunu osob do ubytoven. Pro rodiny a jednotlivce, kteří bydlí v ubytovnách, je připraveno řešení sociálního bydlení za určitých podmínek. Musí mít trvalé bydliště na území města Ostravy, včetně širšího správního obvodu, nesmí být dlužníci vůči dodavatelům energií ani vůči vlastníkům bytů. V takových případech jim mohou být nabídnuty byty dle místní příslušnosti jejich trvalého bydliště v konkrétních městských obvodech „Do programu sociálního bydlení jsme se zapojili již před několika lety a v současné době spolupracujeme s celou řadou organizací nevládního sektoru, jako jsou například Armáda spásy, Diecézní charita ostravsko-opavská, Charita, Vzájemné soužití, Slezská diakonie nebo Centrum sociálních služeb. Těm všem již nyní poskytujeme byty pro sociální bydlení jejich klientů,“ uvedl ředitel pro vnější vztahy RPG Byty Petr Handl.
Vítáme, když nám soukromý vlastník bytů nabídne pomoc, říká ředitelka ostravské pobočky Armády spásy Marcela Stryjová PRVNÍ POBOČKOU ARMÁDY SPÁSY V ČESKÉ REPUBLICE, KTERÁ USKUTEČNILA PROJEKT SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ, BYLA TA OSTRAVSKÁ. STALO SE TAK PŘED DESETI LETY. „Sociální bydlení jsme poskytovali ještě před rokem 2005, ale bylo navázáno na Azylový dům, v roce 2005 vznikla samostatná služba Prevence bezdomovectví, a ta se začala rozvíjet. Největší podporu jsme získali v rámci Moravské Ostravy a Přívozu. Spolupráce trvá až do současnosti.
14-20-mh15-08.indd 15
Nyní máme k dispozici 40 bytů, v loňském roce jsme navázali spolupráci se společností RPG Byty, která nám poskytla 17 bytů v lokalitě Ostrava-Poruba,“ říká ředitelka ostravské pobočky Armády spásy Marcela Stryjová.
Bez dluhů Základní program Armády spásy je služba osobám bez přístřeší, což v sobě obnáší i problematiku bydlení osob v sociálně nepříznivé situaci. Armáda spásy platí klasické nájemné, které pak přeúčtovává uživatelům. „Samozřejmě vítáme,
když nám soukromý vlastník nabídne pomoc, protože dost často se stává, že uživatelé mají dluh vůči městskému obvodu nebo tam nemají trvalé bydliště, takže se dostáváme do situace, kdy jim nemůžeme pomoci a jsme omezeni. Nabídka bytů soukromého vlastníka nám tak přijde vhod, ale to neznamená, že se nesnažíme o to, aby si uživatel vyrovnal dluhy, ať už u města nebo u jiných společností. Protože naším cílem je, aby tito lidé nejen bydleli, ale komplexně s nimi pracujeme,“ doplňuje Stryjová. V současné době má ostravská pobočka Armády spásy kapacitu pro 75 bytů, má jich zatím 60. Jedná proto s městem i společností RPG o možnosti navýšení. Dobře se vyvíjí i spolupráce s Bohumínem,
kde by od 1. ledna mohla vzniknout další samostatná jednotka Prevence bezdomovectví Bohumín.
Navýšení je možné Ostravská pobočka Armády spásy opravdu beze zbytku naplňuje motto, že podpora samostatného bydlení není jen dohlížet na placení nájmů a poplatků souvisejících s bydlením, ale také budování mezilidských vztahů, posilování schopnosti mít odpovědnost za svůj život i za svou rodinu.
13.08.15 6:41
16
s pec iál – s tro jíren ství
ČER VENEC | SRPEN 2015
Snaha je, ale bariéry stále existují
Ladislav Koubek Čína je neuvěřitelná země a obchod s ní přináší podnikatelům nejrůznější zážitky. A statistikům se ukazují čísla, z nichž přechází zrak: mezi léty 1996 a 2014 se obchod mezi Českem a Čínou zvýšil čtyřicetinásobně z deseti miliard na více než 401 miliard korun. Z toho na dovozy loni připadlo 359 miliard a na vývozy pouhých 42 miliard. Tento náš deficit je výzvou pro české podnikatele, aby více využili příležitostí tamního trhu. Pomáhá jim v tom agentura CzechTrade. „Poskytujeme českým firmám celou řadu asistenčních služeb, které šijeme na míru přímo podle požadavků našich klientů. Nejčastějšími službami, o které mají české společnosti zájem, je průzkum trhu, vyhledání a oslovení vhodných čínských partnerů, prověření čínských firem, překlady, tlumočení, asistence u obchodních jednání a další asistenční služby,“ řekl Aleš Čer-
Čína je pro Českou republiku čtvrtým největším obchodním partnerem, druhým největším dovozcem a osmnáctým největším exportním trhem. Vývozy tuzemských firem do Číny mají dlouhodobě rostoucí tendenci. Od roku 2007 se ztrojnásobily.
vinka, který pomáhá tuzemským firmám přímo v Šanghaji. Na čínském trhu CzechTrade spolupracuje s řadou strojírenských firem – například TOS Varnsdorf, Žďas, Kovosvit Mas. Čína je kvůli odlišné kultuře a jazyku velmi specifický trh, který vyžaduje specifický přístup. „Evropský model obchodu zde nefunguje, je zapotřebí přizpůsobit se místním podmínkám a zvyklostem. Velmi důležitá je osobní přítomnost v teritoriu, což většina českých strojírenských firem již pochopila a má v Číně své vlastní zastoupení,“ doplnil Červinka. Mezi firmy, které jsou na čínském trhu úspěšné, patří První brněnská strojírna (PBS). „Objemy zakázek neustále rostou. Jsme
v Číně již dvacet let a daří se nám získávat postupně nové projekty. K etablování na tamním trhu je důležité mít výrobek na světové úrovni, spolehlivost, místního zástupce a v prvních letech velkou trpělivost,“ přiblížil generální ředitel PBS Milan Macholán. Další česká firma EKOL byla i z důvodu lepšího přístupu na čínský trh prodána čínským investorům. „V současné době již firma EKOL podepsala dodávky na tři parní turbíny o výkonech 2x 25 MW a 1x 10 MW a do konce roku by měla podepsat další. Současně se jedná o dodávkách technologií pro elektrárny na biomasu a servisní činnosti na turbínách i kotlích. Čínský trh je specifický především odlišnou mentalitou, což pomáhá překonat mateřská
Ministerstvo průmyslu a obchodu pomáhá našim firmám například přípravou českých expozic na veletrzích a výstavách. Dále se spolupráce ministerstva s podnikatelskými sdruženími významně promítá při využívání mezivládních nebo meziresortních dohod o ekonomické spolupráci. Na základě těchto dohod se konají zasedání společných orgánů pro ekonomickou spolupráci - smíšených výborů a komisí. „Zasedání smíšených komisí jsou otevřena pro zástupce českých firem, kteří se mohou zúčastnit jednání příslušných pracovních skupin, respektive v rámci doprovodných podnikatelských misí, a využít tuto příležitost k prezentaci svých obchodních nebo výrobních možností a získání aktuálních exportních informací,“ předestřel mluvčí ministerstva František Kotrba. Přes pozitivní vývoj ale stále existují četné bariéry obchodu. „Úprava investic v Číně je relativně dobrá, nicméně podnikatelé se setkávají s překážkami zejména v oblasti nedostatečné ochrany duševního vlastnictví a průmyslových práv, potřeby zvláštní čínské
Musíme se ohlížet i jinde, ale Rusko nesmíme zatracovat ČEŠTÍ EXPORTÉŘI MUSÍ VÍCE NEŽ KDY JINDY DIVERZIFIKOVAT TRHY, NA KTERÉ VYVÁŽÍ. KAM SE ZAMĚŘIT, PROČ NEZATRACOVAT RUSKO A JAKÉ NOVINKY CHYSTÁ TRADIČNÍ PARTNER ČESKÝCH EXPORTÉRŮ UNICREDIT BANK? TO PROZRADÍ JIŘÍ FLÉGL, MANAŽER STRUKTUROVANÉHO OBCHODNÍHO A EXPORTNÍHO FINANCOVÁNÍ UNICREDIT BANK A NOVĚ TAKÉ ŘEDITEL UNICREDIT FACTORING. V jaké situaci se dnes nachází čeští exportéři? Nutnost hledat alternativní exportní trhy je jeden ze silných faktorů, které v poslední době ovlivňují český export. Napomáhá tomu dobrá kondice české ekonomiky i situace v dříve oblíbeném Rusku a v dalších postsovětských zemích. Dění ve východní Evropě nutí exportéry vracet se na tradiční trhy, nebo se naopak v rámci diverzifikace poohlížet po trzích nových. O kterých zemích světa může dnes český exportér uvažo-
14-20-mh15-08.indd 16
vat, pokud chce expandovat na nové trhy? Na takovou otázku nikdy nebude existovat jednoznačná odpověď. Pokud chcete exportovat technologie, vyplatí se vám poohlédnout typově po jiných zemích než při vývozu polotovarů na další zpracování, hotových výrobků nebo potravin. Z pohledu rizik je nejjednodušší zaměřit se na nám blízkou Evropu – Slovensko, Německo, Rakousko. Právní a podnikatelské prostředí, dostupnost financování, politická rizika – to vše je v evropských zemích velmi podobné jako u nás. Na druhé straně i konkurence je v Evropě vysoká a je nezbytné se odlišit. Kvalitou, přidanou hodnotou, příběhem, cenou… Je tedy lepší zaměřit se na neevropské země? Kam konkrétně – západ, východ, jih? Všemi třemi směry. Trh Latinské Ameriky nabízí nejen exportní nebo importní příležitosti, ale i možnost vzájemných investic. V zemích jako Brazílie, Mexiko, Chile nebo Uruguay probíhá a bude nadále probíhat stabilizace a modernizace hospodářství. Rýsuje se zde proto ohromný potenciál pro české exportéry, především v energetice a důlním průmyslu spolu s technologiemi pro ochranu životního prostředí. Byla by ale chyba zapomínat na jihovýchod Asie a části Afriky. I tam se stále častěji obrací oči českých exportérů. A právem. Přítomnost českých exportérů je na nich zatím minimální, trhy jsou hladové po nových produktech. Například
Skupina UniCredit jako jedna z mála nezastavila financování exportu do Ruska, upozorňuje manažer strukturovaného obchodního a exportního financování UniCredit Bank Jiří Flégl. Firmám ale pomáhá dobývat i řadu dalších trhů.
v Etiopii jsme tak pomohli naším podpořeným financováním úspěšně dokončit půlmiliardovou investici do stavby pivovaru na klíč nebo v Egyptě využitím kombinace různých bankovních produktů uskutečňovat dodávky technologie a služeb v řádu půl miliardy korun. Aktivní jsme také v Ázerbájdžánu nebo nejnověji Laosu, s projekty okolo 1,5 miliardy v každé zemi. Potenciál pro české investory je v těchto zemích kromě pivovarnictví i v budování infrastruktury, zdravotnictví a metalurgii. V případě Laosu jde navíc o skutečně jedinečný projekt. První obchod, který v této zemi podpořila Exportní a garanční
pojišťovací společnost (EGAP). Oběma stranám pomohl diverzifikovat portfolio dlužníků a financován byl levnými zahraničními zdroji pomocí v České republice nedostupného produktu. Naopak situace v Rusku je kvůli ukrajinskému konfliktu a vzájemným sankcím komplikovaná. Jakou zde vidíte budoucnost? Zahraniční obchod s Ruskem od roku 2012 neustále klesá. V roce 2014 se pak obrat propadl o celých 9 procent a ani letošek nebude výjimkou. Naopak, podle prognóz bude pokles ještě zrychlovat. Důvody
jsou nasnadě – problémy ruské ekonomiky, slabý rubl a nízká cena ropy, stagnace mnoha odvětví průmyslové výroby i zmíněné sankce. Horizont následujících let tak nevypadá příliš optimisticky. Díky přítomnosti skupiny UniCredit v Rusku a spolupráci s tamní sesterskou bankou jsme však jako jedni z mála financování do Ruska nezastavili. Jen v prvním pololetí jsme profinancovali projekt v řádu miliard korun bez pojištění EGAP, další miliardy již s tímto pojištěním čekají na dokončení smluvní dokumentace. Naše financování směřuje zejména do strojírenství, metalurgie a chemického průmyslu a z českých bank jsme v současnosti v Rusku pravděpodobně nejaktivnější. A jak může exportérům pomoci UniCredit Bank? UniCredit Bank a UniCredit Leasing jsou dlouhodobě významným partnerem českých exportérů. Má to svůj důvod, jako jedni z mála dokážeme plně propojit exportní a tuzemské financování. Nabádáme exportéry, aby s námi veškeré projekty konzultovali před dohodnutím kontraktu tak, abychom měli možnost pomocí platebních a zajišťujících instrumentů maximálně ošetřit komerční, politická, měnová, právní i další rizika spojená s transakcí. Nezapomínáme ani na zdánlivé detaily jako dostatečnou jazykovou vybavenost našeho týmu a její permanentní zdokonalování. Úzce spolupracujeme s EGAP a jsme schopni podpořit takřka
ÁL
firma,“ uvedl generální manažer společnosti Jaromír Kříž.
PRONIKNOUT NA ČÍNSKÝ TRH JE PRO ČESKÉ STROJÍRENSKÉ FIRMY ČÍM DÁL TÍM DŮLEŽITĚJŠÍ. BEZ TOHO NEMŮŽOU BÝT GLOBÁLNÍ. JAK SE JIM TO DAŘÍ?
• s t ro
ZEMĚ PRO VÁŠ BYZNYS ■ Nejen představitelé tuzemských strojírenských podniků s nelibostí sledují propad exportu do Ruska. Přestože se značná část českých firem chce i přes ztížené podmínky na ruském trhu udržet, hledají také nové cíle. Prozatím se soustředí na země bývalého Sovětského svazu či Latinské Ameriky.
í •
Tuzemští strojaři chtějí být globální: jí re n s t v míří do „Země středu“ S P CI E
certifikace výrobků a nerovného přístupu k veřejným zakázkám. Problémem jsou i zdlouhavé, těžkopádné byrokratické procesy. V případě, že firma nemá místního partnera, je šance na získání veřejné zakázky nízká,“ uzavřel Kotrba. Čínský trh je specifický tím, že je nutno si vytvořit důvěru mezi partnery v obchodním jednání. Bez této důvěry nelze prakticky na čínském trhu prosperovat. „Dále je třeba se mít na pozoru z pohledu obchodní či technické špionáže, která je v Číně na vysoké úrovni,“ varuje člen meziparlamentní unie Česko – Čína Antonín Seďa. Ten má zmapovány podnikatelské příležitosti a zejména strojírenství v Číně má podle něj budoucnost. A to nejen automobilový průmysl, ale i cestovní či cvičné letouny. „Zajímavými produkty jsou i výrobky obranného a bezpečnostního průmyslu. To, co nám schází, je vývoz kompletní technologie, například konstrukce továren na zpracování plynu a ropy či uhlí, výstavba pivovarů a potravinářských podniků, budování čistíren odpadních vod či vůbec ekologické projekty ke snížení devastace životního prostředí,“ komentoval možnosti dalšího rozvoje poslanec Seďa.
slibné destinace ■ Nejméně rizika, ale zato silná konkurence, to jsou naši sousedé – Slovensko, Německo nebo Rakousko ■ Země Latinské Ameriky modernizují hospodářství a stabilizují se. Kromě exportu nabízí i možnost vzájemných investic. Potenciál pro české exportéry skýtá hlavně energetika, důlní průmysl nebo technologie pro ochranu životního prostředí ■ V jihovýchodní Asii a částech Afriky investoři rádi sáhnou po české produkci. Přítomnost tuzemských exportérů na tamních trzích je přitom minimální
jakoukoliv investici či jakýkoliv export i na alternativní trhy. Dlouholeté zkušenosti v oblasti exportního financování nám v roce 2014 přinesly nejvyšší ocenění v soutěži, kterou vyhlašuje významný finanční titul EuroMoney. Nově jste se stal také ředitelem factoringové společnosti UniCredit Factoring. Jde to skloubit s vaší současnou pozicí? Společnost UniCredit Factoring se zabývá financováním, inkasováním a zajišťováním krátkodobých pohledávek klientů z nejrůznějších oblastí průmyslu a je zároveň součástí finanční skupiny UniCredit Bank. Proto i v rámci mé nové pozice budu využívat synergie mezi bankou a faktoringovou společností. Rozhodně v této oblasti spolupráce vidím další prostor pro růst a rozvoj nových obchodních směrů.
13.08.15 6:41
PROGNÓZY ANALYTIKŮ SE VYPLNILY. SANKCE SOUVISEJÍCÍ S KRIZÍ NA UKRAJINĚ MĚLY OPOŽDĚNOU ROZBUŠKU. ZATÍMCO LONI KLESL VÝVOZ DO RUSKA JEN O 2,7 PROCENTA, V PRVNÍCH LETOŠNÍCH MĚSÍCÍCH PROPAD PŘEKROČIL HRANICI 30 PROCENT. Zeptali jsme se významných strojírenských exportérů, (1.) jak se jich dotkly sankce a pokles exportu do Ruské federace a (2.) jestli Rusko zůstane i nadále atraktivním trhem pro české strojaře. Vladimír Plašil předseda představenstva ALTA Invest, a. s. 1. Dopady sankcí přijatých EU vůči Ruské federaci obecně pociťují všichni exportéři. V důsledku omezení přístupu k finančním trhům a sankcím došlo k výraznému omezení trhu a snížení ruských nákupů strojírenských zařízení ze zemí EU – podle některých odhadů údajně dokonce až o 30 procent. Vzrůstá administrativní tlak na nákupy strojírenské produkce domácí ruské výroby. Zároveň rostou dovozy z USA a s velkou energií, včetně poskytování velmi výhodných finančních podmínek, se snaží uvolněný prostor zaplňovat výrobci z třetích zemí, především z Číny. 2. Přes všechny složitosti současné mezinárodní situace jsme si vědomi velkého potenciálu, který i nadále Ruská federace, ale i další země SNS
představují, a proto systematicky usilujeme o zachování naší dobré pozice na daném trhu. Jsme si vědomi, že možnost zde uspět však bude oproti minulosti vyžadovat mnohem více úsilí, trpělivosti a nasazení. Významnou komparativní výhodou skupiny ALTA v této situaci představují velké zkušenosti z působení v regionu a naše mnohaletou spoluprací prověřené kontakty. Richard Benda Předseda představenstva Enkom a. s. 1. První otázku je potřeba rozdělit na dvě části. Přímý vliv sankcí EU Enkom pocítil pouze v tom smyslu, že nemůže pracovat na území Krymu. Nepřímý vliv sankcí je poměrně znatelný ve zhoršení likvidity na ruském trhu a omezení financování investičních projektů, které se nás bohužel dotýkají. Pokles exportu je velmi významný a souvisí s tím, že téměř všechny projekty Enkom a.s. jsou finančně náročné a bez financování ze strany bank neuskutečnitelné. Proto každé omezení financování má vliv na realizaci našich projektů. Kromě omezených možností financování projektů situaci samozřejmě výrazně komplikuje propad a nestabilita kurzu rublu vůči euru a dolaru. Enkom a.s. se vyrovnává se situací obvyklými nepopulárními metodami – snižováním nákladů včetně personálních a hledáním nových možností na trhu. V tomto smyslu je velikou nadějí do budoucna zahájení činnosti společného podniku, který jsme založili s významným ruským partnerem ze skupiny Rosatom a který by měl kompletovat zboží předních českých výrobců energetického zařízení.
17
ÁL
Ruský trh má stále potenciál
• s t ro
s pec iál – s tro jíren ství
í •
ČE R VE N EC | S R P E N 2 0 1 5
jí re n s t v
S P CI E
2. Ano, Ruská federace zůstane významným trhem pro české strojařské společnosti. Je to dáno především historickými vazbami, velikostí trhu a především možnostmi trhu ve smyslu uplatnění výrobků českých firem. Filip Winkelhofer generální ředitel KOVOSVIT MAS, a. s. 1. Reálný dopad sankcí na chod naší firmy nevnímáme negativně. Je to dáno především prosazením připomínek k podobě sankcí EU vůči Ruské federaci ze strany české vlády v minulém roce, které ochránily český strojírenský export. Aktivní spolupráce a pomoc byla především ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. V součinnosti s tímto ministerstvem, licenční správou a s oborovými svazy jsme podpořili premiéra Sobotku v jeho vyjednávání, aby sankce EU neměly nepříznivý dopad na české strojírenské firmy. Naším prvořadým zájmem bylo udržení výroby a stávající zaměstnanost. A to se podařilo. Dopady sankcí byly také eliminovány tím, že společnost má v ruském Azově dceřinou společnost MTE KOVOSVIT MAS, kde se v současné době provádí montáž obráběcích strojů značky MAS. 2. Z našeho pohledu ano. Důkazem toho je například zakládání společných podniků, kdy KOVOSVIT MAS, a.s. dlouhodobě úspěšně realizuje své obchodní aktivity v Rusku prostřednictvím právě tohoto společného podniku MTE KOVOSVIT MAS. JAN PACAS
INZERCE
Hrdá Regionální hospodárská komora Brno
Zaregistrujte se před svou návštěvou veletrhu, ušetříte čas i peníze! www.bvv.cz/msv
57. mezinárodní strojírenský veletrh
7. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky
MSV 2015
enterprise europe
14.–15. 9. 2015 „V jeden čas, u jednoho stolu, připraveni k obchodní dohodě…“
Výstaviště Brno, Pavilon A2
MSV 2015
Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního ENVITECH prostředí
při 57. Mezinárodním strojírenském veletrhu
Více na kk2015.rhkbrno.cz
Služby Enterprise Europe Network jsou financované z programů Evropské unie COSME a Horizont 2020 grantovou smlouvou číslo 671 783 a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
Mezinárodní strojírenský veletrh láká na Průmysl 4.0 Stovky vystavovatelů a desítky tisíc návštěvníků přivádí každý rok do Brna Mezinárodní strojírenský veletrh. Letošní sedmapadesátý ročník jedné z nejvýznamnějších akcí na brněnském výstavišti slibuje i letos představit byznysmenům, politikům, uživatelům i laikům převratné novinky z technologických a strojírenských oborů. Turnikety brněnského výstaviště podle organizátorů letos na Mezinárodní strojírenský veletrh propustí přibližně 80 tisíc návštěvníků. „Mezi stěžejní taháky bude určitě patřit hlavní téma, tedy Průmysl 4.0. Tomuto tématu věnujeme celý pavilon A1,“ řekl mluvčí Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) Jiří Erlebach. Na stejném místě bude také k vidění výstava další technologické inovace, o kterou je v současné době velký zájem a prorokuje se jí slibná budoucnost – 3D tisku. Dalším zajímavým prvkem bude také projekt Transfer technologií.
14-20-mh15-08.indd 17
Obor robotiky bude mimo jiné reprezentovat i robot spolupracující s člověkem. Jeho hlavní výhodou je, že se pracovníci při práci s ním nemusí chránit ploty nebo dalšími bezpečnostními prvky. Robot totiž dokáže s člověkem velmi dobře spolupracovat.
Transport je zpět Dlouhodobě velmi úspěšné obory navíc získaly samostatné veletrhy. EVITECH se bude zabývat ekotechnikou a po čtyřech letech budeme moci navštívit i veletrh Transport a Logistika. Kromě hlavního programu se budou konat také doprovodné akce, které veletrhy zpestří. Jde například o JobFair, balící linku v provozu nebo tradičně oblíbený Robotický pavilon v pavilonu Z. Veletrh tak bude zajímavý ne-
jen pro profesionály z různých souvisejících oborů, ale také pro návštěvníky. Dlouhodobě velkou pozornost věnují MSV i politici. Byznysmeni si na veletrhu pochvalují také možnost navázat nové kontakty, které mohou později proměnit v obchodní spolupráci. Smlouvy uzavřené na veletrhu se sice již nezveřejňují v takové míře jako dříve, nicméně z průzkumů vyplývá, že velký počet vystavovatelů na veletrhu navazuje kontakty s tím, že obchod se uskuteční až nějakou dobu po akci. „Nicméně bez MSV by se podobně kvalitní kontakty v takovém množství a za tak krátkou dobu sháněly jen velice obtížně,“ vysvětlil Erlebach. Účast na MSV láká i oficiální delegace zemí, které se snaží najít obchodního partnera nebo utužit ekonomickou spolupráci s Českou republikou nebo Jihomoravským krajem. Velký zájem projevují o veletrh i zahraniční firmy. Loni bylo mezi vystavovateli více než 40 procent firem z blízkého i dalekého zahraničí.
14.–18. 9. 2015 Brno – Výstaviště www.bvv.cz/msv
LUCIE SITAROVÁ
13.08.15 7:15
NEDOSTATEK KVALIFIKOVANÝCH PRACOVNÍKŮ VE STROJÍRENSTVÍ NENÍ NA ČESKÉM TRHU NIČÍM NOVÝM. A ROZHODNĚ SE TO NETÝKÁ JEN TOHOTO OBORU. CHYBÍ NAPŘÍKLAD I SLÉVÁRNÍCI. FOTO: Eugénia Bánovská MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ SPOLEČNĚ SE SVAZEM technický oborů ve školství Kamila Valachová. „Dále PRŮMYSLU A DOPRAVY nepopularita společnosti. „Dále je to zapříči- se chci zasadit i o zlepšení stavu CHTĚJÍ ZMĚNU. něno také systémem financování dalších typů vzdělávání, které jsou
Veronika Vindišová V červenci jednali i s premiérem vlády Bohuslavem Sobotkou o reformě financování středních škol i povinných přijímacích zkouškách a maturitě z matematiky. Nadále přitom také funguje projekt Pospolu, který má pomoci právě rozvoji technických oborů. Výrazná změna k lepšímu ale zatím nenastala. Proč si stát ani firmy nedokážou s tímto stavem dlouhodobě poradit? Podle víceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše je hlavním důvodem
škol a převisem nabídky různých netechnický studijních oborů. Pomohla by lepší spolupráce firem s gymnázii,“ domnívá se Beneš. Stát by měl podle Beneše nastavit taková pravidla financování škol, aby byly zajištěné potřeby celé ekonomiky. „A to především té části, která vytváří reálné příjmy do státního rozpočtu,“ podotkl. Podle premiéra Sobotky je změna financování škol důležitá a dokonce i reálná. Chce také zlepšit komunikaci mezi krajskými úřady se školami a firmami. „Je třeba využít zájmu zaměstnavatelů o získání kvalitních zaměstnanců,“ poznamenal. Podporovat technické vzdělávání bude také nová ministryně
významné i pro uplatnění na trhu práce, jako je například jazykové vzdělávání,“ dodala ministryně. Přes rok však už funguje projekt Pospolu financovaný z evropských peněz, který má podpořit spolupráci zaměstnavatelů a středních odborných škol. Jeho součástí je také pořádaní debat po celé republice. Nedávno se podobná jednání uskutečnila ve Znojmě. Stejně jako v ostaních krajích. Zúčastnili se jich zástupci škol, firem a dalších sociálních partnerů škol – krajů, měst, hospodářských komor a profesních cechů. Celkem se na setkáních sešlo kolem dvou set odborníků, kteří se zapojili do diskuse o dalším směřování technického školství.
Metodička projektu Pospolu Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání se domnívá, že by se spolupráce škol a firem měla v odborném školství prolínat celým vzdělávacím procesem. „Školy by měly s podniky spolupracovat už při náboru žáků a také společně s nimi připravovat školní vzdělávací programy. Nezbytné jsou odborné praxe a odborný výcvik žáků ve firmách, stáže učitelů ve firmách a využití odborníků z praxe při výuce. Spolupráce by měla dále pokračovat i u závěrečných zkoušek a praktické části maturitní zkoušky,“ míní Kofroňová. Podle ředitele Středního odborného učiliště a Střední odborné školy SČMSD Znojmo Libora Hanzala se díky projektu Pospolu podařilo posunout spolupráci s firmami. „U nás to vedlo ke zlepšení rozvoje profesních vztahů se sociálním partnerem Učňovského střediska firmy Psota. Díky finanční podpoře z projektu se mohly obě strany intenzivněji zapojit do rozvoje vzdělávání žáků i pracovníků školy a firmy,“ prohlásil Hanzal.
Od dětí ze školky až po seniory Zaměstnavatelé ve strojírenství chtějí ale podpořit technické obory i mimo hranice odborných škol
jí re n s t v
í •
Lék na technické školství? Změna financování
ČER VENEC | SRPEN 2015
• s t ro
s pec iál – s tro jíren ství
ÁL
18
S P CI E
a učilišť. Na jihu Moravy, konkrétně v Kuřimi, má proto vzniknout moderní Centrum odborného vzdělávání ve strojírenství. Kromě zaměstnavatelů na projektu spolupracuje i Jihomoravský kraj a tamní střední, základní a mateřské školy spolu s Vysokým učením technickým v Brně. „Cílem je vytvořit systém podpory vzdělávání v technických disciplínách pro věkovou skupinu od tří do devětadevadesáti let. Základem je komunikační a řídicí platforma v oblasti vzdělávání ve strojírenství. Klíčovým prvkem je propojení všech partnerů pro kvalitní přípravu odborníků dle potřeb zaměstnavatelů,“ přiblížil Ladislav Němec, ředitel Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy technické v Brně, která se na projektu podílí.
Čistá práce Neustále také pokračuje snaha vysvětlit žákům a rodičům, že nemusejí mít obavy, že by po absolvování strojírenského oboru nastoupili do „špinavého provozu“. „Například automobilový průmysl se v posledních dekádách výrazně modernizoval – pracuje se v čistotě, se stroji ovládanými počítači. A výdělky jsou nadprůměrné,“ upozornil člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček.
Spojení průmyslu a vědy Druhým rokem v Kuřimi funguje Kompetenční centrum INTEMAC zaměřené na obráběcí stroje a výrobní technologie. „Jihomoravský kraj byl vždy strojírenská velmoc, chceme na tuto tradici navázat,“ uvedl Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje, který projekt realizoval. INTEMAC se zaměřuje na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. „Nabízí expertní služby a komplexní řešení pro výrobce a uživatele obráběcích strojů. Poskytuje výzkumně vývojové a vzdělávací zázemí pro toto odvětví se zaměřením na zkušebnictví, měření a diagnostiku strojů, technologie obrábění, inteligenci a stavbu strojů,“ vypočetl ředitel centra Radomír Zbožínek. Hlavními partnery jsou strojírenské podniky kladoucí důraz na inovaci výrobků a postupů ve výrobě, odborné firmy se zaměřením na expertní služby a řešení a výzkumné a vzdělávací instituce. Jeden z hlavních cílů centra INTEMAC je nastavit funkční vazby mezi průmyslem a akademickou sférou. Základem spolupráce je pak dlouhodobá výzkumně vývojová agenda tvořená dle potřeb a požadavků průmyslových strategických partnerů. Univerzita je do řešených projektů v rámci centra zapojena prostřednictvím odborníků, výzkumníků a studentů inženýrského a postgraduálního studia. Do aktivit centra INTEMAC se zapojují také regionální technologické firmy s cílem navázat dlouhodobou spolupráci s průmyslovými podniky. Inovační firmy mají v centru k dispozici širokou infrastrukturu – technické i kancelářské zázemí, a dále také špičkové, generačně nové přístroje. (red)
INZERCE
DOBROVOLNÍ HASIČI POZOR! Speciální nabídka 9 místných DA IVECO a FIAT PROFESSIONAL pro sbory dobrovolných hasičů
ZDARMA: • 5 letá záruka • konzultatce financování ve vaší obci
Pro více informací kontaktujte specialistu požární techniky:
Bc. Petr Josinek,
[email protected], � + 420 606 611 131 | www.agrotectrucks.cz
NA_inzerceMORAVSKEhospodarstvi269x185.indd 1
14-20-mh15-08.indd 18
29.7.2015 8:32:34
13.08.15 6:42
S P CI Strojaři mají E v energetice kam sáhnout Dokončení ze strany 1 „V tuto chvíli je dokončován nejrozsáhlejší modernizační program uhelných elektráren v historii České republiky, který výrazně snížil emise skleníkových plynů u Tušimic, Prunéřova, Počerad i Ledvic,“ přiblížila mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová. Běží zakázka na rekonstrukci a denitrifikaci elektrárny Chvaletice. Křetínského Energetický a průmyslový holding modernizuje elektrárnu Opatovice. „Menší modernizací prochází teplárna v Komořanech,“ doplnil mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Miroslav Kynčl. Do budoucna určí tuzemské příležitosti pro české energetické strojírenství zejména Státní energetická koncepce ČR. „Bude mít strategický charakter až do roku 2040 s důrazem na spolehlivost a bezpečnost dodávek energie, ekonomickou efektivitu a dlouhodobou udržitelnost při zajištění co nejlepších dopadů do hrubého domácího produktu a mezinárodní konkurenceschopnosti celé ekonomiky České republiky,“ předestřel Kynčl. Velký zdroj práce pro český průmysl představuje podle něj i teplárenství a plynárenství. Další možnosti se rýsují i v údržbě a výstavbě elektrických zařízení přenosové soustavy. Problém je, že i v součtu tyto projekty jen těžko mohou vyvážit ztrátu obrov-
Podle vládou schváleného Národního akčního plánu jaderné energetiky mají v Česku do budoucna vyrůst čtyři nové jaderné bloky. Tuzemské strojírenské firmy pro ně přitom umí dodat leccos – od komponent primárního i sekundárního okruhu přes zařízení tvořící turbínový ostrov až po celou strojovnu. FOTO: Jiří Hloušek
ské zakázky, jakou byla dostavba Temelína. A spolu s tím, jak se zhroutily vyhlídky na realizaci některých exportních zakázek, je na českém energetickém trhu najednou přetlak volných kapacit strojírenských firem. „Když máte projekty za dvě miliardy a přitom jsou připravené kapacity pro práci za čtyři miliardy, tak někdo musí ve finále zkrachovat. Tolik práce tu zkrátka není,“ upozornil před-
seda představenstva společnosti Com – Pakt Energy Petr Beneš.
Jádro neřeklo poslední slovo Naději na větší uplatnění na domácí frontě tak pro české strojírenské podniky paradoxně
REJSTŘÍK FIREM ALTA Invest – 17 Artechnic-Schréder – 14 AŽD Praha – 4, 14 Bisnode – 20 BVV Veletrhy Brno – 17 Cyrrus – 20 Cyrrus Advisory – 8 Czech Aerospace Industries – 20 ČD Cargo – 5, 6 Česká národní banka – 13 České dráhy – 2, 5, 10 ČESMAD BOHEMIA – 6
představuje kombinace dvou věcí – malé energetiky a té největší. Jak místní zákony, tak i nařízení EU nahrávají rozvoji malých vysokoúčinných zdrojů a obnovitelným zdrojům energie. Velké plány má v této oblasti i gigant ČEZ. „S počtem 95 kogeneračních jednotek o elektrickém výkonu téměř 60 MWe jsme dnes lídrem na trhu a v instalaci těchto zaří-
SEZNAM INZERENTŮ ČEZ – 18, 19 ČEZ ESCO – 19 Dopravní podnik města Brna – 12 Dutsche Bundesbank – 7 EKOL – 16, 20 Energetický a průmyslový holding Enkom – 17 EUROVIA CS – 4 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL – 20 Home Credit – 20 INTEMAC Solutions – 18
Jihlavan – 20 Kapsch – 6 KIDSOK – 10, 11 KODIS – 10, 11 KORDIS JMK– 10, 11 KOVOSVIT MAS – 16, 17 Magnus Regio – 14 MasterCard – 10 Metrostav – 1, 4 MTE KOVOSVIT MAS – 17 OREDO – 10 PricewaterhouseCoopers – 20 První brněnská strojírna – 16
Psota – 18 RegioJet – 2 RENARDS – 8 Rosatom – 17 Shaan Gu – 20 Správa železniční dopravní cesty – 4, 5, 6, 14 ŠKODA JS – 1 TOS Varnsdorf – 16 Yusen Logistics – 6 ŽĎAS – 16 Železniční společnost Slovensko – 2
AGROTEC a. s. – 18 AŽD Praha s. r. o. – 3 Com – Pakt Energy, a. s. – 19 Crystalis s. r. o. – 10 Eurovision, a. s. – 9 GOLF BRNO, a. s. – 12 KORDIS JMK, a. s. – 11 OREA HOTELS s. r. o. – 14 RAILTECH Slavjana s. r. o. – 2 Regionální hospodářská komora Brno – 17 RPG Byty, s. r. o. – 15
Správa železniční dopravní cesty – 5 SUDOP BRNO, spol. s r. o. – 4 TQM - holding s. r. o. – 6 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. – 16 Veletrhy Brno, a. s. – 17 VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a. s. – 20
19
ÁL
• s t ro
s pec iál – s tro jíren ství
í •
ČE R VE N EC | S R P E N 2 0 1 5
jí re n s t v
zení budeme pokračovat i nadále. Postupně chceme také zákazníkům nabídnout další spektrum produktů a služeb z oblasti malé energetiky, aby si mohli vybrat takové řešení, které jim nejvíce vyhovuje z technického hlediska i z hlediska financování. Za tímto účelem byla založena společnost ČEZ ESCO, která bude tyto aktivity zastřešovat,“ předestřela Půlpánová s tím, že zde možná bude příležitost i pro spolupráci s externími subjekty. Poslední slovo nakonec v Česku neřeklo ani jádro. Vláda v červnu schválila Národní akční plán jaderné energetiky, podle kterého mají v zemi vyrůst až čtyři nové jaderné bloky, přičemž v Dukovanech by měl být nový blok spuštěn už v roce 2037. Do konce června má mít stát jasno ohledně obchodního modelu, podle kterého by se nové bloky stavěly. Zatím jsou ve hře tři varianty. Podle těch méně pravděpodobných by mohlo stavbu zaštiťovat privátní investorské konsorcium nebo nově založený státní podnik. „Preferovanou možností je varianta investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, případně její stoprocentně vlastněnou dceřinou společností,“ uvedl Kynčl z MPO. Jedno je ale jasné. Naplnění těchto plánů by pro české energetické strojírenství přineslo práci na dlouhá léta dopředu.
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 28. 9. 2015 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail:
[email protected] www.magnusregio.cz
patří do Brno TOP 100
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail:
[email protected] ASISTENTKA a PRODUKČNÍ: Ing. Radka Novotná tel.: 542 425 210, GSM: 774 112 139 e-mail:
[email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas GSM: 774 112 643 e-mail:
[email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Tereza Hašková, Kristián Chalupa, Lucie Sitarová foto: Eugénia Bánovská, Attila Racek, Jiří Hloušek OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 138 e-mail:
[email protected] PRODUKCE: Mgr. Milena Vrbková tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094 e-mail:
[email protected] Ivana Procházková tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273 e-mail:
[email protected] TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141
V příštím čísle Moravského hospodářství: Mohutná modernizace tuzemského teplárenství přinesla letos miliardové investice. Kde se to projeví? Zlepší se koordinace dopravních staveb? Letos jsme byli svědky chaotických uzavírek dálnic a zároveň i jejich souběžných tras Kde hledat, když nejsou lidé? Trh práce se za poslední rok razantně změnil. V řadě regionů chybí zaměstnanci Vzdělávání zaměstnanců jako konkurenční výhoda. Poskytují české a moravské firmy svým zaměstnancům příležitosti k učení? Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:
[email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl do 8. října 2015.
INZERCE
Com – Pakt Energy, a. s.: Elektrotechnické a energetické projekty na klíč FLEXIBILITA A SCHOPNOST REALIZOVAT I NÁROČNÉ ZAKÁZKY TAKŘÍKAJÍC OD A AŽ DO Z, TO JSOU HLAVNÍ KRÉDA SPOLEČNOSTI COM – PAKT ENERGY, A. S., KTERÁ SE ZAMĚŘUJE NA PROJEKTOVOU, DODAVATELSKOU A STAVEBNÍ ČINNOST V OBLASTI ELEKTROTECHNIKY, ENERGETIKY A TELEKOMUNIKACÍ. Slova z úvodu nejsou jen pouhou frází. O tom, že právě flexibilita je pro firmy pohybující se na českém energetickém trhu často holou nezbytností, jsme si promluvili s ředitelem Com – Pakt Energy, a.s. Petrem Benešem. Jeho firma šla v tomto ohledu ještě dál. Nutnost přizpůsobit se všem po-
14-20-mh15-08.indd 19
třebám zákazníka přetavila v důležitou konkurenční výhodu. Můžete Com – Pakt Energy, a.s. krátce představit? Zcela samostatně působíme na českém trhu od roku 2011, tedy nějaké čtyři roky. Zaobíráme se energetikou jako takovou, takže spektrum našich aktivit zahrnuje předně kabelová vedení všech napěťových hladin včetně rozvoden a transformačních stanic nebo nejrůznější měřící a řídicí systémy. Naší velkou předností je schopnost zajistit projekty na klíč. Obstaráme tedy vše od studie proveditelnosti přes dokumentaci až po veřejnoprávní projednání a realizaci projektu. Jaké zakázky již máte úspěšně za sebou a na čem pracujete? Je toho samozřejmě více, ale mezi naše nejdůležitější projekty patří například výstavba rozvodny 110/22 kV TR Jablonec, v loňském roce jsme se podíleli na připojení rozvodny ES Voľa pro VSD, a. s. na východním Slovensku a dělali rekonstrukci rozvodny TR Prose-
musíme ale bezpodmínečně vědět, jak chceme ke Smart Grid přistupovat. V tom zatím nemáme jako země jasno. Já si navíc nejsem jistý, že jít až na úroveň připojení jednotlivých domů, které budeme monitorovat, měřit a ovládat, je správná cesta. Takto složitý systém se nevyhnutelně promítne i do cen elektřiny. Pro nás jako pro firmu to ale představuje obrovskou příležitost. Máme například vlastní know-how pro sběr dat z kabelových tunelů pro energetiku a disponujeme týmem, který se v této oblasti skvěle orientuje. ES Voľa – koncovky kabelů 110 kV
nice pro ČEZ Distribuci a. s. Jsme v databázi zhotovitelů jak PREdistribuce, tak i ČEZ Distribuce. Klíčové zakázky jsme realizovali i pro Dopravní podnik hlavního města Prahy nebo pro Letiště Praha, kde jsme projektovali i realizovali obě strojovny chladu na terminálu T1 i T2. Projektanti připravují projekt rozvodny 110/22 kV Ruzyň pro PREdistribici pro případ, že by došlo k výstavbě nové ranveje
a dalšímu rozvoji pražského letiště a např. dokončujeme rekonstrukci rozvodny TR 110/35 kV Sever v Hradci Králové. Velkým tématem dneška jsou inteligentní sítě (anglicky Smart Grid), jakou v nich vidíte příležitost? Inteligentní sítě jsou obrovským projektem na řadu let i desetiletí. Pokud se do něj pustíme,
Takže energetika bude čím dál tím víc i o sběru dat? Přesně tak. Očekávám, že ohromně vzroste propojení mezi energetikou a telekomunikacemi. Ostatně i energetika sama si bude muset vytvářet vlastní komunikační datové kanály. Ochrana dat, kybernetická bezpečnost, to vše povede k tomu, že si nebude moci tyto věci nakupovat do té míry jako dříve, ale bude muset budovat vlastní. Tímto směrem se proto chceme vydat i my. Inventujeme
jak do lidí, tak i do techniky, abychom byli schopni dodat projekty na klíč například i v oblasti optických rozvodů. Jaké to vlastně je hledat si cestu na českém energetickém trhu? Velmi náročné, protože nevíte, na co se zaměřit. Všichni léta očekáváme, co se bude dít v jaderné energetice. Vzhledem k dotacím, vývoji cen energií a mnoha dalším faktorům je ale vývoj jen těžko předvídatelný. Rozvíjí se menší energetické zdroje nebo již zmíněné inteligentní sítě, ale chybí jasný směr. Firmy naší velikosti tedy musí prokázat velkou flexibilitu a schopnost reagovat na různé požadavky zákazníků. Potřebujeme najímat lidi, kteří jsou odborníky ve více oblastech, což je velmi náročné. My jsme to ale proměnili v naši konkurenční výhodu.
Ing. Petr Beneš předseda představenstva Com – Pakt Energy, a. s.
13.08.15 6:42
20
s pec iál – s tro jíren ství
Kromě tradičního tahouna v podobě výroby aut dosáhlo dvouciferných růstových hodnot i strojírenství. „Obě sekce si připsaly téměř stejně – 15 a 16 procent, což je výsledek, který potěší. Oba dva segmenty totiž mají velký vliv na celý český průmysl,“ komentoval to analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Odvětví, kterým se nedařilo, nebylo mnoho. „ Záporné hodnoty se objevily například u výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde pokles o téměř 11 procent pravděpodobně představuje měsíční výkyv,“ upozornil analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Do karet průmyslu hraje i oživení jak domácí, tak světové ekonomiky. „Zárukou růstu i v následujících měsících by měl být nárůst nových tuzemských i zahraničních zakázek,“ vysvětlil Petr Smutný z poradenské firmy PricewaterhouseCoopers. (red)
korun skupina pěti soukromých investorů se sídlem na Kypru. Stále aktivnější jsou i Korejci a Číňané. „Čínské firmy jsou obecně hladové po investicích v Evropě, přičemž české strojírenství patří k velmi ceněným aktivům,“ podotkl Šimara.
NEJVĚTŠÍ POČET ČESKÝCH FIREM JE STÁLE V RUKOU TUZEMSKÝCH MAJITELŮ. APETIT ZAHRANIČNÍCH INVESTORŮ PO MÍSTNÍCH PODNICÍCH VŠAK ROSTE. ZAJÍMAVÉ JE PRO NĚ I ČESKÉ STROJÍRENSTVÍ, KTERÉ MÁ V CIZINĚ VELMI DOBRÝ ZVUK. Jan Pacas Zahraniční vlastníci mají dnes podíl ve více než pětině českých firem a procento základního kapitálu, který ovládají, rok od roku roste. Jejich akviziční strategie mají přitom řadu styčných bodů. Peníze zpoza hranic dominují zejména v oborech náročných na počáteční investice a know-how. „Je zřejmé, že zahraniční investoři volí investice do menšího množství větších firem, zatímco český kapitál se soustředí spíše na střední a drobné podnikání,“ komentovala to analytička
Nejen Německo a Rakousko
společnosti Bisnode Petra Štěpánová. Vyjmenované atributy strojírenství splňuje na sto procent. Nepřekvapí proto, že zájem investorů z ciziny o tento obor neopadá. „Z hlediska proběhlých fúzí a akvizic představuje strojírenský průmysl dlouhodobě důležité odvětví, ve kterém se stále uskutečňuje podstatná část z celkového počtu transakcí v České republice,“ podotkla mluvčí agentury CzechInvest Petra Menclová. Tři čtvrtiny tuzemských strojírenských podniků však podle ní stále zůstávají pod národní kontrolou.
Ze zbývající čtvrtiny je potom mnoho v rukou rakouských či německých investorů, přičemž Německo a Rakousko je zároveň i jejich hlavním odbytištěm. „Jejich výhodou je hlavně relativní geografická blízkost a levnější a přitom srovnatelně kvalitní pracovní síla,“ vysvětlil ekonom a analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara. Zahraniční kapitál ale proudí do českého strojírenství i z jiných zemí, například z USA nebo Francie. Společnosti EVRAZ VÍTKOVICE STEEL loni od ruského vlastníka koupila za 1,8 miliardy
Jeho slova potvrzuje i jedna z letošních nejvýznamnějších akvizic v oboru. Čínská společnost ShaanGu koupila za 1,34 miliard korun 75procentní podíl v brněnském výrobci turbín EKOL. Zbývajících 25 procent mají Číňané předplacených. „EKOL je klíčovou součástí globální strategie firmy,“ uvedl předseda představentva čínské společnosti Yin Jianan s tím, že se má EKOL pod čínskou patronací změnit z dodavatele výrobků na firmu schopnou obstarat i veškeré služby, například postavit i provozovat celou elektrárnu a zajistit pro projekt potřebné peníze. ShaanGu má naopak know-how EKOL pomoci globálně uspět s řadou nových turbín. Firmy také založí v Brně nové vědecké
jí
v
í •
Český průmysl měsíc po měsíci vytrvale roste. V červnu meziročně posílil o 8,1 procenta. Po očištění o kalendářní vlivy se hodnota zastavila na 5,5 procentech. Zvyšování průmyslové produkce sice není nijak překotné, ale tempo růstu je stabilní. Pozitivní navíc je, že se na něm podílí více odvětví. Česká ekonomika tak nesází jen na jednu kartu.
Zahraniční kapitál v českých firmách posiluje. Peníze tečou i do tuzemského strojírenství re n s t ÁL
Průmysl roste. Silné je tradičně i strojírenství
• s t ro
aktuálně
ČER VENEC | SRPEN 2015
S P CI E
centrum, kde spolu budou pracovat čeští i čínští inženýři. Podle Šimary zahraniční kapitál českým strojírenským firmám otevírá cestu pro jejich další rozvoj a usnadňuje vstup na nové trhy. „V případě další expanze přináší vstup investora nová pracovní místa u samotné firmy, ale i u jejích dodavatelů. Nepřímo působí zahraniční investice i na zvyšování produktivity celého oboru,“ doplnila Menclová. Neznamená to ale, že se České společnosti jen pasivně nechávají skupovat zahraničními investory. Naopak, samy jsou aktivní na trzích doma i v zahraničí. „Čeští investoři mají v současné době dostatek vlastních zdrojů, ale také přístup k velice likvidnímu bankovnímu trhu, který umožňuje externí akviziční financování. Jako příklad můžeme zmínit akvizici výrobce hydraulických zařízení pro letecký průmysl Jihlavan společností Czech Aerospace Industries,“ uzavřela Menclová.
INZERCE
Unikátní materiál, který se lehce přizpůsobí: haly z oceli potkáváme na každém kroku Z OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ, KTERÉ OPOUŠTÍ BRÁNY ZÁVODU VÍTKOVICE POWER ENGINEERING A.S. V JESENÍKU, SE DÁ BEZ NADSÁZKY SMONTOVAT TÉMĚŘ VŠE. DÍKY MOŽNOSTI REAGOVAT NA POTŘEBY ZÁKAZNÍKA SE UPLATNÍ NEJEN PŘI STAVBĚ PRŮMYSLOVÝCH HAL, STADIONŮ NEBO NAPŘÍKLAD ŠKOL, ALE TAKÉ V ENERGETICE. Vítkovice Power Engineering a. s. (VPE) mají ve výrobě ocelových konstrukcí a hal více než půl století tradice. S ředitelem závodu PJ 817 HARD Jeseník Davidem Sivčákem jsme se však nebavili jen o minulosti, ale také o novinkách a inovacích, které společnost v této oblasti přináší. Kde všude se dnes halové systémy uplatní? Zdá se, že neexistují skoro žádná omezení. Ano, uplatnění je velmi široké a můžete se s nimi potkat na téměř každém kroku. Je to díky vynikajícím vlastnostem oceli, které skýtají velké možnosti pro projektanty. Další výhodou je schopnost opera-
14-20-mh15-08.indd 20
tedy v rámci VPE na dlouhodobou tradici v tomto oboru. Nejprve se jednalo o typizované halové konstrukce HARD-S a HARD-V, od kterých se později upustilo a přešlo se na HARD-R. Systém HARD-R je rámová konstrukce, která je sestavena z otevřených, za tepla válcovaných profilů konstantního nebo proměnlivého průřezu.
Lehké profily – větší variabilita
Vývoj halových systémů neustále probíhá, říká ředitel závodu PJ 817 HARD Jeseník David Sivčák.
tivně reagovat na změny vyvolané zákazníkem v průběhu realizace, například změny vyvolané úpravami instalované technologie. Omezení? Samozřejmě, u halových systémů, kde je požadovaný vysoký stupeň požární odolnosti, je silným konkurentem železobetonová konstrukce. Avšak i zde se uplatňuje doplňková ocelová konstrukce pro uchycení obvodových a střešních plášťů. Případně řešení atypických úprav prostupů. Ocelové haly se dají použít téměř všude, setkáte se s nimi v průmyslu, kde slouží jako výrobní a logistické objekty, v zemědělství, kde nachází uplatnění jako objekty pro chov dobytka nebo skladovací
objekty. V aktivním životě na ně narazíte, když plní funkci sportovních objektů, stadionů nebo jízdáren. A vezmeme-li v úvahu běžný život, jsou to objekty občanské vybavenosti, školy, školky, tělocvičny, prodejny, čerpací stanice, myčky automobilů, ale také i výstavní haly. To však není všechno. V současné době je vývoj ocelových konstrukcí na takové úrovni, že není ostré rozhraní mezi halovými systémy a konstrukcemi pro energetiku, tudíž výčet možností využití je mnohem širší. Jaký projekt byl v tomto ohledu nejnáročnější? Kdy jste museli
nejvíce vyjít vstříc potřebám zákazníka? Právě dříve zmiňované spojení halových systémů a konstrukcí pro energetiku přináší velké nároky ze strany zákazníků. Každý projekt je jedinečný a přináší jiná specifika. Zákazníci jsou pro nás velmi důležití a my jsme připraveni jim poskytnout maximální servis. Jak a kde se konstrukce pro halové systémy Vítkovic vyrábí? V rámci VPE se vyrábí halové systémy v podnikatelské jednotce v Jeseníku. PJ 817 HARD Jeseník, vyrábějící středně těžké a lehké ocelové konstrukce od 60. let minulého století. Navazuje
V současné době je možnost výroby individuálních halových objektů dle požadavků zákazníka. Novinkou v našem sortimentu je hala s konstrukcí z lehkých profilů, která, ač navazuje na úspěšné haly HARD, není svařovaná, ale při její montáži je použito šroubových spojů, čímž vzrůstá variabilita použití. Vyrobit součásti systému je jedna věc. K hotové stavbě od ní ale vede dlouhá cesta. Jak na ní umí Vítkovice zákazníkům pomoci? Vítkovice mají svou projekční kapacitu, díky které jsme schopni zpracovat individuální požadavky zákazníků a nabídnout dodávku podle představ objednatele, a to formou vlastní dodávky OK, dodávky včetně montáže, u halových systémů včetně montáže opláštění a případně dodávku na klíč, to znamená včetně stavebních prací. Vzhledem k aktuální obchodní strategii Vítkovice Machinery Group (VMG) je tato činnost rozložena mezi dvě společnosti VPE a Vítkovice Revmont a. s. VPE, která vystupuje jako technický garant produktu, se zaměřuje především na vývoj a výrobu halových systé-
mů a Vítkovice Revmont se jako obchodní garant oboru zaměřuje na komplexní činnost dodávek na klíč. Tímto jsme schopní poskytnout zákazníkovi plný servis. Při jakých zajímavých projektech působily Vítkovice jako hlavní EPC kontraktor? Jaké zkušenosti jste si z nich odnesli? Velmi zajímavá byla výstavba opravárenského centra pro opravu letadel v Mošnově, což byla zakázka za jednu miliardu korun, nebo logistického centra LOGO-ART s rozlohou 20 000 m2 nedaleko letiště Šeremetěvo. Zajímavé jsou všechny projekty, na kterých pracujeme, a protože je každý projekt individuální, tak si odnášíme nejen spoustu námětů ke zlepšení naší činnosti, ale i zkušeností. A také to, že dokážeme úspěšně řídit projekty v hodnotě stovek miliónů korun. Zmiňoval jste novinku, povězte nám trochu více. Zajisté. Nezůstali jsme u minulosti, ale neustále probíhá vývoj, a tak byl v rámci technického rozvoje vytvořen nový lehký halový systém HARD-C, který má nízké pořizovací náklady, vysokou variabilitu a malé nároky na údržbu. Tento systém umožňuje zrychlení vlastní realizace novou technologií montáže, není třeba výstavby základového pásu, má možnost kotvení na chemické kotvy nebo zemní vruty. HARD-C je možno zhlédnout již na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde bude ve dvou variantách součástí stánku Vítkovic. Ing. David Sivčák ředitel závodu PJ 817 HARD Jeseník
[email protected] www.vitkovice.cz
13.08.15 6:42