Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko. Strategický plán rozvoje. Mikroregionu Holešovsko

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko


říjen 2007

1


Pro zpracování Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Holešovsko byly použity informace : Českého statistického úřadu Katastrálního úřadu Ministerstva zemědělství, Agentury Kroměříž Městského úřadu Holešov Krajského úřadu Zlínského kraje Města Holešova Jednotlivých obcí Mikroregionu Holešovsko Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Holešovsko zpracovaného Regionální rozvojovou agenturou Východní Moravy v r. 2000

Zpracovatel: Pracovní skupina Mikroregionu Holešovsko ve složení: Mgr. Rudolf Seifert - mistostarosta Města Holešova Ing. Petr Lipner - starosta obce Prusinovice Radoslav Pospíšilík - starosta obce Kostelec u Holešova Rudolf Solař - starosta obce Přílepy Petr Zelina - starosta obce Míškovice Ing. Radomíra Pospíšilová - regionální rozvoj MěÚ Holešov

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko byl vytvořen ve spolupráci se starosty jednotlivých členských obcí Mikroregionu Holešovsko.

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko byl schválen valnou hromadou Mikroregionu Holešovsko dne: 17. 12. 2007

2


I.

Obsah Úvod 1.1. Důvod vzniku Mikroregionu Holešovsko 1.2. Strategický plán rozvoje mikroregionu Holešovsko - hlavní koncepční dokument 1.3. Vymezení řešeného území

II. Situační analýza 2.1. Koncepční dokumenty související s Mikroregionem Holešovsko 2.2. Charakteristika mikroregionu 2.2.1 Poloha, přírodní podmínky 2.2.2. Správní členění, rozloha 2.3. Sídelní struktura, obyvatelstvo, bydlení 2.3.1. Sídelní struktura 2.3.2. Populační vývoj 2.3.3. Domovní a bytový fond 2.4. Občanská vybavenost 2.4.1. Obchodní síť a služby 2.4.2. Zdravotní a sociální péče 2.4.3. Školství 2.4.4. Spolky a zájmové organizace 2.4.5. Kultura a sport 2.5. Ekonomika mikroregionu 2.5.1. Ekonomika obcí 2.5.2. Hospodářství, struktura ekonomických subjektů 2.5.3. Zemědělství a lesnictví 2.5.4. Trh práce 2.6. Infrastruktura 2.6.1. Dopravní infrastruktura 2.6.2. Technická infrastruktura 2.7. Životní prostředí 2.7.1. Ovzduší 2.7.2. Vodstvo 2.7.3. Půda, ochrana přírody a krajiny, ekologická stabilita a ÚSES 2.7.4. Odpadové hospodářství 2.8. Kulturní hodnoty území 2.8.1. Etnografie území a lidová architektura 2.8.2. Kulturní památky 2.9. Cestovní ruch, rekreace III. SWOT analýza 3.1. Silné stránky 3.2. Slabé stránky 3.3. Příležitosti 3.4. Hrozby IV. 4.1. 4.2. 4.3.

Strategická část Problémové oblasti, cíle, opatření a aktivity Organizační zajištění Aktualizace Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Holešovsko

3


Přílohy Č. přílohy 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Č. tabulky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

Název přílohy Hustota obyvatelstva v jednotlivých obcích mikroregionu k 31.12.2006 Struktura půdního fondu v mikroregionu dle katastrálních území Zdravotní služby v mikroregionu Školství v mikroregionu Zájmová činnost v mikroregionu Kulturní, společenské a sportovní akce v mikroregionu Infrastruktura v mikroregionu Vlastníci vodovodů a kanalizací v mikroregionu Velké a zvláště velké zdroje znečištění v mikroregionu Nemovité kulturní památky v Holešově evidované v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Nemovité kulturní památky v obcích mikroregionu evidované v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Nemovité kulturní památky místního významu v obcích mikroregionu

Tabulky Název tabulky Základní údaje o mikroregionu Velikostní kategorie obcí Vývoj počtu obyvatel (2001-2006) Věkové skupiny obyvatel k 31.12.2006 Věkový vývoj obyvatelstva v letech 1995-2005 Vzdělanostní struktura mikroregionu Struktura bytového fondu Stáří domovního fondu Služby v mikroregionu Přehled sportovišť Ekonomika obcí Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem v obcích k 31.12.2006 Ekonomické subjekty s více jak 100 zaměstnanci Počet subjektů zapsaných v RES k 31.12.2005 Zemědělské subjekty na území mikroregionu - právnické osoby Struktura půdního fondu mikroregionu Míra nezaměstnanosti v období leden 2005 - květen 2007 Zdroje znečištění Přehled vodních toků na území mikroregionu

4


I.

Úvod

Mikroregion je územní celek, který je tvořen soustavou několika obcí. Jedná se o svazek obcí definovaný v zákoně o obcích č. 128/2000 Sb. v platném znění § 49. Základem pro vznik Mikroregionu je dobrovolná, ale nezbytná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami, společně řešenými problémy a rovněž zájmem sdružených obcí respektovat základní principy regionální politiky, tj. spolupráce, partnerství a programování. Cílem činnosti Mikroregionu je všestranný rozvoj území a tím zkvalitňování života v jednotlivých obcích.

1.1.

Důvod vzniku Mikroregionu Holešovsko

Dne 20. 12. 2001 byla uzavřena smlouva o založení dobrovolného svazku obcí Mikroregion Holešovsko. Součástí smlouvy byly i stanovy tohoto svazku. Sdružení právnických osob Mikroregion Holešovsko založilo 18 obcí (vč. města Holešova) z přirozeného spádového území města Holešova. V roce 2006 přistoupila k Mikroregionu Holešovsko jako devatenáctá obec Pravčice. Předmětem činnosti svazku je dle stanov: a) všeobecná ochrana životního prostředí v zájmovém území b) společný postup při dosahování ekologické stability zájmového území a jeho trvalé obyvatelnosti c) koordinace významných investičních akcí v zájmovém území d) koordinace obecních územních plánů a územní plánování v regionálním měřítku e) slaďování společných zájmů a činností místních samospráv a ovlivňování výkonu státní správy v zájmovém území f) vytváření, zmnožování a správa společného majetku svazku g) zastupování členů svazku při jednání o společných věcech s třetími osobami (orgány státní správy, obchodními partnery, kontrolními orgány apod.), spolupráce se samosprávami i mimo vlastní region působnosti h) propagace svazku a jeho zájmového území. Důvodem vzniku svazku byla spolupráce při řešení společných problémů v obcích zejména v oblasti dopravy, technické infrastruktury, školství, v oblasti sociální a životního prostředí, dále spolupráce při řešení mikroregionální politiky hlavně v oblasti cestovního ruchu a dalších projektů přesahujících svým rozsahem i významem rámec působnosti jednotlivých obcí. Dalším důvodem bylo vytvoření předpokladů pro získání finančních prostředků na realizaci společných projektů z dotačních titulů republikových i evropských.

1.2. Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko - hlavní koncepční dokument Jako hlavním koncepčním dokumentem pro činnost Mikroregionu byl zpracován v roce 2000 Regionální rozvojovou agenturou Východní Moravy (Štefánikova 167, 760 30 Zlín) Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko. Vzhledem k tomu, že tento dokument nebyl doposud aktualizován a ukázala se potřeba doplnit a aktualizovat údaje za uplynulé období v části analytické i návrhové, rozhodla valná hromada Mikroregionu na svém zasedání dne 24. 5. 2007 o jeho aktualizaci.

5


1.3. Vymezení řešeného území Mikroregion Holešovsko tvoří 19 obcí (včetně města Holešova): Bořenovice, Holešov, Horní Lapač, Kostelec u Holešova, Kurovice, Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Roštění, Rymice, Třebětice, Zahnašovice a Žeranovice. Územně se jedná o 25 katastrálních území, neboť správně pod město Holešov patří k. ú. Količín, Všetuly, Dobrotice, Tučapy a Žopy a pod obec Kostelec u Holešova spadá i místní část - Karlovice se samostatným katastrálním územím. Centrem Mikroregionu je město Holešov.

II. 2.1.

Situační analýza

Koncepční dokumenty související s Mikroregionem Holešovsko

Mikroregion Holešovsko je součástí Zlínského kraje. Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko (dále jen Strategický plán) tedy musí vycházet z jeho koncepčních dokumentů. Jedním z těch nejdůležitějších je Plán rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (schválen zastupitelstvem kraje 19. 6. 2002). Všechny koncepční dokumenty Zlínského kraje jsou uvedeny na stránkách www.kr-zlinsky.cz. Dalším podkladem pro tvorbu Strategického plánu jsou místní Programy obnovy venkova jednotlivých obcí a územně plánovací dokumentace obcí. Z hlediska národního je nadřazenou dokumentací Národní rozvojový plán ČR.

2.2.

Charakteristika mikroregionu

2.2.1. Poloha, přírodní podmínky Mikroregion je součástí Zlínského kraje. Leží v jeho severozápadní části. Svým územím tvoří přirozenou hranici Zlínského a Olomouckého kraje. Olomoucký a Zlínský kraj je součástí celku tzv. NUTS II Střední Morava, který je statistickým územním celkem významný z hlediska členění Evropské unie (zejména pro čerpání finančních prostředků). Holešovský mikroregion se rozkládá převážně v rovinaté krajině Holešovské plošiny, která je na západě otevřená do Hornomoravského úvalu, na severu a jihu je lemovaná menšími pahorkatinami a na východě hraničí s výrazným pohořím Hostýnských vrchů. Nejvyšším bodem území je Lysina (597 m n. m.), která se nachází v katastrálním území Žopy. Nejníže položeným místem je rovina u Třebětic (202 m n.m.). Klimaticky mikroregion náleží do oblasti mírně teplé s průměrnými teplotami 7 - 8,5 oC a ročními srážkami 600 - 800 mm. Vodní toky na území mikroregionu jsou: Rusava, Žopka, Rymický potok, Pacetlucký potok, Roštěnka, Kozrálka, Kostelecký potok, Přílepský potok, Mojena, Ludslávka, Žabínek, Židelná, Žeranovka, Míškovický potok a Kurovický potok. Území patří mezi oblasti se středně velkým vodohospodářským potenciálem. Na území mikroregionu se nachází menší vodní plochy rybníků např. v Holešově, Míškovicích, Roštění, Kostelci, Žeranovicích, Kurovicích a vodní nádrž v Přílepích. Malý je také výskyt studánek s minerálními vodami. Nerostné suroviny se na území mikroregionu vyskytují jen ve velmi malé míře. V k.ú. Žopy se nachází naleziště cihlářské hlíny, v k. ú. Žeranovice chráněné ložiskové území stanovené rovněž pro cihlářskou surovinu, které zasahuje i na k.ú. Lechotice.

6


Z hlediska půdního typu převažují v nížinné části mikroregionu degradované černozemě na spraši, lužní černozemě na spraši a nivní glejové půdy. V okrajových částech mikroregionu se vyskytují hnědozemě na spraši a ilimerizované hnědozemě. Současná vegetace je do značné míry pozměněna a negativně ovlivněna člověkem. Hospodářská činnost člověka silně zasáhla do přírodních procesů a zesílila erozní procesy. Výsledkem toho je splach zeminy, vznik erozních rýh, zanášení údolí, sesuvy půdy na svažitých pozemcích a záplavy. Lesy jsou zastoupeny na území mikroregionu pouze 11,87 % katastrální plochy mikroregionu. Nelesní vegetace je zastoupena různými typy luk, pastvinami, v menší míře svahovými prameništi, vodní a břežní vegetací. Většinu území mikroregionu tvoří zemědělská půda 76,14 % celkové katastrální plochy mikroregionu. Celé území mikroregionu je bohaté na archeologické nálezy. 2.2.2. Správní členění, rozloha Mikroregion tvoří 18 obcí a město Holešov. Území 17ti obcí spadá správně pod obec s rozšířenou působností - Holešov, obec Pravčice správně spadá pod pověřený úřad Hulín a obec s rozšířenou působností Kroměříž. Centrem mikroregionu je město Holešov, kde žije největší počet obyvatel. Holešov a jeho místní části mají rovněž největší katastrální území. Mikroregion Holešovsko

7


Celková rozloha mikroregionu činí 13 542 ha. Rozlohou tvoří 3,42 % území Zlínského kraje. Celkový počet obyvatel mikroregionu k 31. 12. 2006 činil 21 966 obyvatel. Největší katastrální území má město Holešov 3395 ha. Je tvořeno 6 katastrálními územími: Holešov, Dobrotice, Tučapy, Žopy, Količín a Všetuly. Dobrotice jsou s Holešovem propojeny prostřednictvím zámecké zahrady, Všetuly již srostly stavebně s Holešovem. Ostatní místní části Holešova se nachází izolovaně a mají charakter samostatných sídel. Nejmenší katastr mikroregionu zaujímá obec Horní Lapač (80 ha), Dalšími velkými obcemi mikroregionu jsou Prusinovice a Kostelec u Holešova. Většina obcí mikroregionu jsou obce do 1000 obyvatel. Tabulka č. 1

Základní údaje o mikroregionu Správní území Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice Holešovsko celkem

Počet obyvatel k 30.6.2007 182 12132 262 1005 252 389 496 667 481 375 211 710 1215 871 735 575 285 337 750 21930

Katastrální výměra (ha) 162 3395 80 1502

Stavební úřad Holešov Holešov Holešov Holešov

Pověřená obec/ORP Holešov Holešov Holešov Holešov

551 491 585 478 717 290 256 700 1069 317 686 553 603 568 539 13542

Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Hulín Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov

Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Hulín/Kroměříž Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov

(Zdroj: Městský úřad Holešov, Katastrální úřad Holešov, obce)

2.3.

Sídelní struktura, obyvatelstvo, bydlení

2.3.1. Sídelní struktura Jádrovou obcí mikroregionu je město Holešov. Je jedinou obcí mikroregionu, která je městem. Na rozdíl od ostatních obcí plní nejen funkci obytnou, ale i pracovní a oblsužnou, tedy všechny základní funkce sídel. Holešov má také největší počet obyvatel 12 132 (vč. místních částí). Druhou největší obcí mikroregionu jsou Prusinovice s 1 215 obyvateli. V kategorii 500 - 1000 obyvatel je zastoupeno 7 obcí, v kategorii 300 - 500 obyvatel 5 obcí a do 300 obyvatel rovněž 5 obcí. Ve městě Holešově žije 55,32% obyvatel mikroregionu.

8


Tabulka č. 2

Velikostní kategorie obcí počet obyvatel

počet obcí

obce

do 300

5

Bořenovice,Horní Lapač, Kurovice, Pacetluky, Třebětice

300 - 500

5

Lechotice, Ludslavice, Míškovice, Němčice, Zahnašovice

500 - 1000

7

Kostelec u Holešova, Martinice, Pravčice, Přílepy, Roštění, Rymice, Žeranovice

1000 - 1200

2

Prusinovice

nad 10 000

1

Holešov

(Zdroj: Český statistický úřad, stav k 30.12.2006)

Hustota zalidnění mikroregionu Holešovsko je ( k 31. 12. 2006) 162,2 obyvatel/km2 a je vyšší než hustota obyvatel na 1 km2 Zlínského kraje. Ta činila 148,8 obyvatel/km2. Vyšší hustotu obyvatel způsobuje především vysoká koncentrace obyvatel ve městě Holešově, která je 361,44 obyvatel/km2. Nejnižší hustotu obyvatel mají obce Třebětice 48,7 obyv./km2 a Kurovice 46,1 obyvatel/km2. V příloze č. 1 je uvedena hustota obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu k 31. 12. 2006. 2.3.2. Populační vývoj Mezi dvěmi posledními sčítáními lidu domů a bytů (dále jen SLDB) došlo na území mikroregionu ke změně typu populace a k převaze postproduktivní složky obyvatel nad dětskou. Výsledky sčítání v roce 1991 zaznamenaly převahu dětské složky nad postproduktivní složkou o 3,5 procentního bodu. Výsledky sčítání o 10 let později prokázaly opak. Postproduktivní složka obyvatel převyšovala dětskou o 2,7 procentního bodu. V mikroregionu v roce 2001 na základě výsledků sčítání SLDB připadalo na 100 dětí ve věku do 14ti let 117 osob starších 60ti let. Populační vývoj za léta 2001 - 2006 koresponduje s populačním vývojem kraje. V rámci mikroregionu se projevuje mírná klesající tendence počtu obyvatel. V některých obcích úbytek obyvatelstva za sledované období přesahuje 4 % (Kostelec u Holešova, Ludslavice). Celkem k úbytku obyvatelstva dochází u 8 obcí mikroregionu. Naopak nárůst obyvatelstva je u 11 obcí. Největší nárůst zaznamenaly Bořenovice (10,49 %), Míškovice (9,26 %), Třebětice (6,52 %), Rymice (4,17 %), Horní Lapač (4,95 %). Město Holešov zaznamenalo za sledované období úbytek 1,18% obyvatel. V rámci mikroregionu došlo k úbytku obyvatelstva za sledované období o 0,13 %. Krajský úbytek obyvatelstva činí za totéž období 0,71 % (100 % je uvažován vždy počet obyvatel obce, mikroregionu nebo kraje k 31. 12. 2001). Z tabulky č. 3 je patrný věkový vývoj obyvatel na území Holešovska za posledních deset let. Z uvedených údajů je zřetelné postupné stárnutí obyvatelstva, které je srovnatelné s celkovým vývojem populace v České republice. Postupně tak dochází k ohrožení mikroregionu úbytkem obyvatel.

Tabulka č.3

9


Vývoj počtu obyvatel Obec

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Bořenovice

162

174

178

179

176

179

12418

12375

12384

12394

12332

12271

-1,18

Horní Lapač

242

244

249

252

248

254

4,96

Kostelec u Holešova

984

985

971

948

955

942

-4,27

Kurovice

257

250

248

249

246

254

-1,17

Lechotice

385

394

394

402

400

398

3,38

Ludslavice

492

476

465

464

474

469

-4,67

Martinice

663

667

658

659

665

668

0,75

Míškovice

443

462

455

463

466

484

9,26

Němčice

366

362

355

351

356

358

-2,19

Pacetluky

224

223

220

222

216

217

-3,13

Pravčice

728

731

726

725

715

713

-2,06

Prusinovice

1180

1205

1207

1208

1221

1212

2,71

Přílepy

843

839

836

843

862

867

2,85

Roštění

702

704

699

701

716

710

1,14

Rymice

551

552

558

557

565

574

4,17

Třebětice

276

726

276

276

290

294

6,52

Zahnašovice

333

333

344

342

337

332

-0,30

Žeranovice

746

754

759

758

763

770

3,22

21995 594060

22456 593130

21982 591866

21993 590706

22003 590142

21966 589839

-0,13 -0,71

Holešov

Holešovsko celkem Zlínský kraj

% přírůstku, úbytku obyvatel 10,49

(Zdroj: Český statistický úřad, stav k 31.12)

Graf č.1

Vývoj počtu obyvatel v letech 1995-2007

rok

Tabulka č. 4

10

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

22 300 22 280

1996

22 340 22 320

1995

počet obyvatel

22 420 22 400 22 380 22 360


Věkové skupiny obyvatel k 31.12.2006 stav k 31.12.2006 Obec Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice Holešovsko celkem Zlínský kraj

0-14 179 12271 254 942 254 398 469 668 484 358 217 713 1212 867 710 574 294 332 770 21966 590142

věková skupina 15-64

65+

průměrný věk

index stáří (65+/0-14)

115 8686 184 637 168 263 343 496 338 256 146 505 859 605 482 398 200 228 521 15430

34 1888 25 171 47 54 70 78 66 57 45 99 183 132 119 84 45 63 105 3365

41,2 40,8 36,2 40,7 41,3 37,3 41,2 39,1 38,3 40,3 42,2 39,8 39,9 39,3 40,8 39,8 39,7 41,7 37,6 39,85

1,1 1,1 0,6 1,3 1,2 0,7 1,3 0,8 0,8 1,3 1,7 0,9 1,1 1,0 1,1 0,9 0,9 1,5 0,7 1,05

30 1697 45 134 39 81 56 94 80 45 26 109 170 130 109 92 49 41 144 3171 86595

(Zdroj: Český statistický úřad)

Tabulka č.5

Věkový vývoj obyvatelstva v letech 1995 - 2005 ORP Holešov Počet obyvatel k 31.12. v tom podle muži pohlaví

1995 21 636 10 547

1997 21 663 10 553

1999 21 652 10 558

2000 21 644 10 539

2002 21 632 10 514

2003 21 597 10 532

2004 21 601 10 533

2005 21 641 10 569

ženy 0 až 14 let

11 089 4 222

11 110 3 925

11 094 3 700

11 105 3 569

11 118 3 419

11 065 3 302

11 068 3 246

11 072 3 212

v tom ve věku

15 až 64 let 65 a více let Index stáří (%)

14 504 14 690 14 853 14 933 15 068 15 124 . 2 910 3 048 3 099 3 142 3 145 3 171 3 218 68,9 77,7 83,8 88 92 96 .

15 148 3 281 102,1

(Zdroj: Český statistický úřad))

Na základě sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 byla na území mikroregionu nejčetnější skupinou obyvatel starších 15ti let skupina osob vyučených a se středním odborným vzděláním 42,03 %. Pouze základní vzdělání mělo 26,62 % obyvatel starších 15ti let což převyšuje krajský (24,8 %) i celorepublikový (23,0 %) průměr. Podíl středoškolsky vzdělaných obyvatel bylo v mikroregionu zastoupeno 21,45% což je výrazně pod hranicí průměru krajského (26,16 % ) i republikového (27,09 %) průměru. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob dosahuje 5,91 % což je rovněž pod krajským (7,7 %) i celorepublikovým (8,9 %) průměrem. Na podílu vysokoškoláků má největší podíl město Holešov (7,6 %) vzhledem k silné koncentraci školských, správních a finančních institucí. Celkově lze konstatovat, že vývoj vzdělanosti v obcích mikroregionu se neustále zlepšuje, snižuje se počet osob s jen ukončeným základním

11


vzděláním a naopak roste počet osob s vyšším vzděláním. I přesto vzdělanost mikroregionu neustále zaostává za vzdělaností kraje i ČR.

Tabulka č.6

Vzdělanostní struktura mikroregionu Obec

obyvatelé bez základní střední úplné vyšší vysokoškol nezjištěno starší 15ti vzdělání střední s odborné ské let mat. Bořenovice 137 1 50 59 21 1 4 1 Holešov 10546 29 2546 4226 2477 383 803 82 Horní Lapač 200 0 72 81 30 6 10 1 Kostelec u Holešova 795 1 233 328 168 16 44 5 Kurovice 197 0 58 82 39 4 13 1 Lechotice 304 0 95 139 54 7 4 5 Ludslavice 413 1 123 196 64 6 18 5 Martinice 528 2 149 247 101 10 18 1 Míškovice 366 2 118 162 67 9 5 3 Němčice 312 2 78 148 67 2 12 3 Pacetluky 182 1 70 72 35 1 3 0 Pravčice 608 3 138 291 125 12 33 6 Prusinovice 973 2 288 450 171 24 35 3 Přílepy 694 1 217 315 126 14 19 2 Roštění 592 0 191 256 111 12 21 1 Rymice 448 1 141 204 73 13 14 2 Třebětice 225 0 56 98 48 5 9 9 Zahnašovice 278 0 86 132 51 6 1 2 Žeranovice 597 5 188 246 118 13 22 5 mikroregion 18395 51 4897 7732 3946 544 1088 137 % zastoupení 100 0,28 26,62 42,03 21,45 2,96 5,91 0,74 Zlínský kraj 496495 2129 123181 193801 129874 5594 38101 3815 % zastoupení 100 0,43 24,81 39,03 26,16 1,13 7,67 0,77 (Zdroj : Český statistický úřad, sčítání lidu 2001)

2.3.3. Domovní a bytový fond S demografickou strukturou obyvatelstva souvisí i vývoj domovního a bytového fondu. Obyvatelé obcí mikroregionu žijí převážně v rodinných domech (viz. tabulka č. 7). Pouze město Holešov má výrazné zastoupení bytových domů. V ostatních obcích je zastoupení tohoto druhu bydlení minimální. To svědčí o venkovském charakteru mikroregionu. Dle posledního sčítání v roce 2001 se v mikroregionu vyskytovalo celkem 5379 domů, z toho bylo 4735 obydleno (tj. 88,03 % z celkového počtu domů). Z celkového počtu obydlených domů bylo 4402 (tj.92,97 %) domů rodinných a 285 domů bytových (tj.6,02 %). Bydlení je základní urbanistickou funkcí, bez jehož rozvoje není možné trvale udržet život v jednotlivých obcích. Rozvoj bydlení zajišťuje stabilizaci obyvatelstva, příliv nových občanů, zlepšení demografického potenciálu a v neposlední řadě i větší daňovou výtěžnost a navýšení obecního rozpočtu. Bytová výstavba je rovněž nezanedbatelným zdrojem nových pracovních příležitostí v regionu. Je prvořadým zájmem obcí podporovat bytovou výstavbu a programově odstraňovat překážky tam, kde výstavba vázne, zejména na nevyřešených vlastnických vztazích. V ÚPD většiny obcí je dostatek ploch navržených pro bytovou výstavbu. K jejich aktivnímu využití však brání vlastnické vztahy, kdy stávající majitelé odmítají tyto pozemky prodat.

12


Nutnost přípravy pozemků pro bydlení v jednotlivých obcích i ve městě Holešově nutno předpokládat i v souvislosti se vznikem průmyslové zóny "Letiště Holešov" a očekávaným zájmem o bydlení v mikroregionu. Tabulka č. 8 vypovídá o stáří domovního fondu v mikroregionu. Tabulka č.7

Struktura bytového fondu Obec

domy celkem

z toho domy obydlené

Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice mikroregion celkem procentuelní zastoupení

64 2253 80 315 95 114 144 194 156 120 79 232 384 298 225 172 88 123 243 5379 100,00

47 2015 68 258 76 102 133 179 134 108 62 204 333 263 206 155 75 98 219 4735 88,03

z celkem obydlených domů rodinné domy bytové domy 47 1716 68 248 75 102 129 179 133 106 61 203 326 261 206 155 73 98 216 4402 92,97

neobydlené domy

0 267 0 7 0 0 4 0 0 1 1 0 3 1 0 0 1 0 0 285 6,02

17 238 12 57 19 12 11 15 22 12 17 28 51 35 19 17 13 25 24 644 11,97

(Zdroj: Český statistický úřad, sčítání lidu 2001)

Tabulka č. 8

Stáří domovního fondu domy postavené v letech Obec Bořenovice

trvale obydlené domy

průměrné procento 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001 stáří domů

do 1919

47

10

9

22

2

4

52,47

2015

254

405

846

279

210

44,37

68

4

13

29

11

11

36,81

258

26

38

112

43

36

40,51

76

14

10

32

11

9

44,8

Lechotice

102

15

6

54

17

10

39,12

Ludslavice

133

16

9

69

26

12

38,98

Martinice

179

23

19

90

36

11

40,89

Miškovice

134

25

17

58

17

17

46,69

Němčice

108

7

13

59

17

11

37,98

Pacetluky

62

8

8

31

10

5

43,35

Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice

13


Pravčice

204

12

36

104

30

20

40,2

Prusinovice

333

29

32

184

56

27

39,21

Přílepy

263

24

32

122

52

30

37,43

Roštění

206

14

20

127

25

20

38,14

Rymice

155

25

25

67

26

12

46,57

75

20

11

30

9

5

53,81

Třebětice Zahnašovice

98

8

17

48

15

10

41,22

Žeranovice

219

27

18

98

45

25

39,3

4735 100

561 11,85

720 128,34

2182 303,06

727 33,32

485 66,71

42,2 42,2

mikroregion celkem % vyjádření stáří domů v mikroregionu (Zdroj : Český statistický úřad)

2.4. Občanská vybavenost 2.4.1. Obchodní síť a služby Největší koncentrace služeb v mikroregionu je ve městě Holešov. Jsou zde soustředěny jak služby prodejní (zejména potraviny, průmyslové zboží, obuv, textil atd.), tak ostatní (pojišťovnictví, bankovnictví, zdravotnictví, lékárny, pečovatelská služba, veterinární lékaři, technické služby aj.). Prodejní služby jsou z obcí postupně vytěsňovány. Je to dáno blízkostí města Holešova, i ostatních center - Kroměříž, Zlín a Přerov a zejména rychlým růstem prodejen tzv. supermarketů, které postupně maloobchodní prodej redukují. Ve všech obcích mikroregionu je zachován prodej potravin případně smíšeného zboží kromě obce Bořenovice. Pouze ve 2 obcích je prodej jiného zboží a to v Prusinovicích (prodejna obuvi a textilu) a Martinicích (prodejna obuvi). Ve většině obcí je holičství a kadeřnictví. Z dalších služeb jsou v obcích zastoupeny zejména autoopravny (Pravčice, Roštění, Míškovice, Martinice), stolařství (Pravčice, Míškovice, Martinice), v Roštění je pekárna a v Kostelci u Holešova výroba nábytku a zámečnictví.

Tabulka č.9

Služby v mikroregionu Obec Bořenovice Holešov

pohostinství potraviny -restaurace

1 55

0 12

holičství smíšené průmyslov jiné zboží kadeřnictv knihovna zboží é zboží í

0 4

pošta

ubytování

0 2

0 140

1 12

1 5

0 1

0 6

(supermar ket)

Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice

1 4

0 2

1 0

0 0

0 0

0 1

1 1

0 1

0 0

1 2 3 1

0 2 0 0

1 0 1 1

0 0 0 0

0 0 0 1

1 0 2 1

1 1 1 1

0 0 0 0

0 0 0 0

Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice

2 2 1 3

1 2 1 0

1 0 0 3

0 0 0 0

0 0 0 0

1 1 0 1

1 1 1 1

1 0 0 0

0 0 0 0

14


Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice mikroregion celkem

3 2 3 3 1 1 2 89

0 2 0 0 1 1 1 25

3 2 3 2 0 0 1 23

0 0 0 0 0 0 0 0

4 0 0 0 0 0 0 6

2 0 1 0 1 1 2 27

1 1 1 1 0 0 1 20

1 0 0 0 0 0 0 4

0 0 0 0 0 0 0 9

(Zdroj: obce)

2.4.2. Zdravotní a sociální péče Zdravotnická péče zcela chybí téměř u všech obcí mikroregionu. Je to dáno poměrně malou velikostí obcí a blízkostí zdravotnických zařízení v Holešově, Kroměříži, případně ve Zlíně. Samostatné lékařské ordinace se v mikroregionu nacházejí pouze v Holešově. Do ostatních obcí lékař dojíždí jen ve stanovenou dobu (1x, případně 2x za měsíc). Provozována je tak dětská poradna v Míškovicích, Prusinovicích, Kostelci a Pravčicích a ordinace praktického lékaře v Míškovicích, Kostelci u Holešova a Pravčicích. Většina běžných zdravotnických služeb je soustředěna v Holešově. Kromě základní zdravotní péče je zde i řada specialistů, veterinární ordinace (5x), lékárny (3x) a zdravotnická dopravní služba. Sociálně zdravotní péče je poskytována v Holešově Centrem pro seniory (dříve Domov důchodců Holešov), čtyřmi domy s pečovatelskou službou a Domem seniorů v Kostelci u Holešova. Pečovatelská služba je na území mikroregionu zajišťována Charitou Holešov. Občanům je v rámci sociálních služeb k dispozici Klub důchodců a Denní stacionář pro seniory v Centru pro seniory. Další organizace působící v sociální oblasti v Holešově jsou Sdružení zdravotně postižených Holešovska, Kontaktní centrum "Plus" zabývající se protidrogovou prevencí a poskytováním služeb drogově závislým a jejich blízkým. Tabulka přílohy č. 3 uvádí zdravotní služby v obcích a ve městě Holešově.

2.4.3. Školství Obecné školy vznikly po roce 1848 téměř ve většině obcí mikroregionu. Pouze v obci Horní Lapač škola nikdy nebyla a není. Vzhledem k demografickému vývoji však jen málo škol již slouží svému účelu. Mnohé z nich byly přebudovány na víceúčelová zařízení obce (obecní úřady, obchody, kulturní zařízení obce), v některých jsou provozovány mateřské školy, některé dodnes slouží svému účelu. V současnosti se nachází v mikroregionu 17 mateřských škol, 1 základní škola nižšího stupně (1.a 2. ročník), l základní škola nižšího stupně (1.- 4. ročník), 4 základní školy nižšího stupně (1.- 5. ročník), 4 základní školy (1. - 9. ročník), 1 speciální základní škola, 1 základní umělecká škola, 1 učňovská škola, 3 střední školy a 1 gymnázium. Mateřské školy nejsou pouze v obcích Bořenovice, Horní Lapač, Pacetluky, Třebětice a Zahnašovice. Základní školy nižšího stupně jsou v obcích Ludslavice, Martinice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rymice a Žeranovice. Základní škola (1.-9. ročník) je v obci Kostelec u Holešova. V Holešově jsou 3 základní školy, Základní umělecká škola F. X. Richtera, Odborné učiliště Holešov, Střední policejní škola Ministerstva vnitra, Střední odborná škola PaedDr. Stratil s.r.o., Střední odborná škola Holešov a Gymnázium Ladislava Jaroše. Rrozvoji mimoškolních aktivit přispívají 2 střediska volného času SVČ Holešov (Duha) a SVČ Všetuly (TyMy). Tabulka přílohy č. 4 uvádí školská zařízení v jednotlivých obcích. 2.4.4. Spolky a zájmové organizace Spolky se v obcích mikroregionu postupně objevovaly od 60. let 19. století. Na Holešovsku

15


působila celá řada spolků, ať už to byly spolky vzdělávací, zábavné (čtenářské, divadelní, pěvecké, turistické aj.), tělovýchovné, charitativní, hospodářské či spolky s jiným posláním. Zvláštní význam mělo šíření tělovýchovných jednot. Ty vedle základního tělovýchovného poslání hrály významnou roli v odvětvových a všestranně kulturních aktivitách. I v současné době se díky místním spolkům udržuje řada obyčejů a lidových tradic. V samotném městě Holešově i v ostatních obcích je dnes bohatá spolková činnost. V Holešově se nachází 32 různých spolků a zájmových organizací. Téměř ve všech obcích pracují myslivecká sdružení, sbory dobrovolných hasičů, tělocvičné Jednoty Sokol příp. tělovýchovné jednoty. Další zastoupení spolků je velmi různorodé. V mikroregionu je např. svaz zahrádkářů, svaz chovatelů, spolek včelařů, sdružení poštovních holubů a další, spolek rybářů, střelecký klub aj. Činnost spolků v jednotlivých obcích je důležitá nejen svou základní náplní, ale i tím, že rozvíjí sportovní a kulturní život v obcích. Tabulka přílohy č. 5 uvádí seznam spolků a zájmových činností v jednotlivých obcích mikroregionu.

2.4.5. Kultura a sport Nejvíce kulturních zařízení je v Holešově. Nachází se zde jedno kino, muzeum a galerie, knihovna a Informační centrum provozované Městským kulturním střediskem. Téměř v každé obci je krytý prostor pro konání společenských akcí. Nejčastěji se jedná o kulturní domy či sokolovny. V některých obcích jsou k tomuto účelu využívána místní pohostinství. Absencí společenských prostor trpí samotné centrum mikroregionu Holešov. Doposud jsou ke kulturním a společenským akcím využívány prostory kina a hasičské zbrojnice. Situace by se v blízké době měla změnit právě v souvislosti s rekonstrukcí holešovského zámku, který město odkoupilo od soukromého vlastníka v roce 2005. Od roku 2006 pobíhá rekonstrukce zámku a jejím cílem je obnovit jeho kulturní a společenské využití jak pro město Holešov, tak pro celý mikroregion. Většina významných kulturních, společenských i sportovních akcí je pořádána v Holešově. Jsou jimi např. Bikemaraton Drásal, Čmelák model show, Setkání veteránů a hasičské historické techniky, Bluesový podzimek, festival Týden židovské kultury, 7 dní města Holešova, Rusavskými kotáry na kole i pěšky, Běh T. Foxe atd. Ovšem i v obcích jsou organizovány akce regionálního i nadregionálního významu např. v Prusinovicích Rohálovská desítka (závod v silničním běhu), v Rymicích Přehlídka dechových hudeb, v Přílepích folkové festivaly. V každé obci se dále konají různé kulturní a společenské akce jako jsou vánoční koncerty, vánoční besídky, plesy, zábavy, hody, různé výstavy aj. Tabulka přílohy č. 6 uvádí kulturní, společenské a sportovní akce v jednotlivých obcích. Z tabulky č. 10 vyplývá velmi dobrá vybavenost obcí sportovními zařízeními. Zejména v posledních letech jsou budována kvalitní víceúčelová hřiště, která podporují zájem o sport občanů všech věkových kategorií. Sportovní činnost v mikroregionu je orientován zejména na tradiční sporty jako fotbal, volejbal, ping-pong, hasičské soutěže, myslivecké střelby. V Holešově je i další sportovní vybavenost jako: bowling, koupaliště (jediné v mikroregionu), fittness, kynologické cvičiště, petanquové hřiště, paintball, skate park, hřiště házené, horolezecká stěna, Spotcentrum s krytým bazénem, saunou a posilovnami.

Tabulka č.10

Přehled sportovišť v mikroregionu

16


Obec

Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice mikroregion celkem

dětská hřiště

víceúčelová hřiště

fotbalová hřiště

výletiště

kulturní zařízení (i víceúčelová např. kult. dům, tělocvična)

0 3 1 0 1 1 1 3 1 1 1 0 1 0 1 1 2 1 1 20

0 3 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 1 1 1 0 0 1 0 10

0 7 1 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 0 1 1 1 1 1 17

1 3 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 0 1 0 1 0 0 1 13

0 4 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 2 1 1 0 1 1 1 16

(Zdroj: obce)

2.5. Ekonomika mikroregionu 2.5.1. Ekonomika obcí Ekonomickou výkonnost obcí lze v rámci mikroregionu hodnotit výší daňových příjmů obcí a daňovou výtěžností obcí na jednoho obyvatele. Z tabulky č. 11 je patrný vývoj a srovnání daňových příjmů obcí v letech 2005 - 2006. Pro informaci jsou v tabulce uvedeny i celkové příjmy rozpočtů obcí v roce 2006.

Tabulka č. 11

Ekonomika obcí Obec

Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky

počet obyvatel (2006)

179 12271 254 942 254 398 469 668 484 358 217

daňové příjmy daňové příjmy za rozpočtové daňová výtěžnost za rok 2005 rok 2006 příjmy za rok na 1 obyvatele za (Kč) (Kč) 2005 (Kč) rok 2006 (Kč) 1125700 114144000 1667575 6573000 1975614 3127567 3695000 4615700 3992606 2498000 1444310

17

1109700 114683000 1518311 6527000 1945400 2883860 3686200 4440800 3689252 2576000 1338166

1493292 134345000 2111639 9179000 2675989 3703740 4133900 6644300 4358953 3611000 1795400

6199 9346 5978 6929 7659 7246 7860 6648 7622 7196 6167


Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice mikroregion celkem

713 1212 867 710 574 294 332 770 21966

4900000 7292260 6766392 4831259 3890600 2378880 2797992 5854852 183571307

4911000 8002107 5514126 5205526 3462100 2472957 2683777 5499814 182149096

9833000 28609917 16165479 5554902 14004400 3109000 3426333 6303937 261059181

6888 6602 6360 7332 6032 8411 8084 7143 135702

(Zdroj:obce)

2.5.2. Hospodářství, struktura ekonomických subjektů Struktura hospodářství Holešovska je ovlivněna historickým vývojem a zdejšími přírodními podmínkami. V průběhu devadesátých let prošla ekonomika oblasti (podobně jako v celé České republice) významnými transformačními změnami spojenými s velmi rychlou privatizací a s restrukturalizací činností. Byly omezeny některé výrobní provozy, některé dokonce zanikly (Loana, Dřevopodnik, Cukrovar, Výrobní družstvo Styl), na druhé straně s rozvojem soukromého podnikání nově vznikla řada malých a středních firem především v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví. V roce 2000 podle statistického registru působilo v mikroregionu Holešovsko 2 891 podnikatelských subjektů. V období 2001 - 2006 došlo k 43% nárůstu počtu ekonomických subjektů (4137) majících sídlo v některé z obcí mikroregionu. Mikroregion patří mezi části Zlínského kraje s dynamickým potenciálem. Pro svou polohu v blízkosti krajského města Zlína a okresního města Kroměříže lze předpokládat udržení této pozice. Rozvojový potenciál v mikroregionu zvyšuje zejména plánovaná výstavba rychlostní komunikace R49 a příprava průmyslové zóny v lokalitě Letiště Holešov. Tyto faktory mohou významně ovlivnit nabídku pracovních příležitostí pro občany regionu ale i příliv pracovní síly do území. Na druhé straně však nelze podcenit ani významný vliv těchto záměrů na životní prostředí a ekologickou stabilitu území. Jedním ze zdrojů dat o počtu firem a zaměstnancích v obcích je registr ekonomických subjektů právnických a fyzických osob Českého statistického úřadu. V tabulce č. 12 je uvedeno zastoupení ekonomických subjektů podle vybraných právních forem v jednotlivých obcích mikroregionu. Z těchto údajů také vyplývá, že největší podíl ekonomických subjektů mikroregionu tvoří podnikatelé - fyzické osoby - 72,6 %. Další ekonomické subjekty mají zastoupení pod hodnotou 10 %. Tabulka č.12

Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem v obcích k 31.12.2006 z toho Název obce

Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Hol. Kurovice Lechotice Ludslavice

Celkem

státní organizace

akciové spol.

obchodní spol.

družstevní počet samostatně svobodná organizace podnikatelů hospodařící povolání rolníci fyzické osoby 0 0 18 2 0

počet registrov. jednotek zemědělský podnikatel 0

24

0

0

2 385

16

13

232

6

1 688

37

157

27

55 159 15 99 106

0 3 0 1 2

0 1 0 0 0

1 7 4 4 2

0 2 0 0 0

39 119 5 72 82

9 1 4 10 5

3 8 0 5 4

1 7 1 0 5

18


Martinice Miškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice mikroregion

155 97 75 30 129 172 169 143 79 55 51 139 4 137

2 1 1 0 1 2 2 1 1 0 0 1 34

1 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 17

3 8 1 0 4 4 1 2 2 1 3 3 282

1 0 0 0 2 1 0 3 0 0 1 0 16

116 63 57 25 88 134 146 106 66 33 35 111 3 003

9 12 11 3 10 10 4 15 0 7 1 8 158

6 2 1 0 6 8 5 3 0 1 1 4 214

5 1 1 0 7 1 1 7 2 8 1 2 77

(Zdroj: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů)

Jak vyplývá z uvedené tabulky je největší potenciál podnikatelských subjektů ve městě Holešově - cca 57,7 % z celkového počtu. Ve městě Holešově je také nejvíce ekonomických subjektů s více jak 100 zaměstnanci. Tabulka č. 13

Ekonomické subjekty s více jak 100 zaměstnanci Název Sfinx Holešov TON a.s., Bystřice pod Hostýnem Josef Pospíšil - Výrobna lahůdek a uzenin, s.r.o. JACOM, spol. s r.o. Trachea, s.r.o. RAPOS spol. s r.o. František Tomaník - TOSTA

registrované sídlo Praha 4 závod Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Žeranovice

(Zdroj:vlastní zjištění)

K nejčastěji převažující činnosti podnikatelských subjektů registrovaných na území mikroregionu patří obchod, opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (24,64 %), zpracovatelský průmysl (19,96 %) a stavebnictví (13,09 %). Tabulka č. 14

Počet subjektů zapsaných v RES k 31.12.2005 Oblast činnosti Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Stavebnictví Obchod, opravy motor.vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně domácnost Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti

Holešovsko 351 0 1 810 1 531 1000

% 8,65 0,00 0,02 19,96 0,02 13,09 24,64

Zlínský kraj 10141 34 17 23103 57 15109 34444

% 7,85 0,03 0,01 17,88 0,04 11,69 26,66

182 129 129 443

4,48 3,18 3,18 10,92

6216 3949 3994 18392

4,81 3,06 3,09 14,23

19


Veřejná správa a obrana, povinné a sociální zabezpečení Vzdělání Zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnost Ostatní veřejné a sociální a osobní služby Exteritoriální organizace a instituce celkem

41

1,01

753

0,58

65 78 297 0 4058

1,60 1,92 7,32 0,00 100,00

1742 1824 9441 1 129217

1,35 1,41 7,31 0,00 100,00

(Zdroj :Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů)

Mikroregion disponuje dostatkem volných rozvojových ploch, zde se však stává omezením jejich špatná připravenost pro investory - nedostatek vybudované technické infrastruktury. Dobrá je obslužná infrastruktura pouze města Holešova. Plochy stávající výroby a plochy návrhové pro výrobu řeší územní plány jednotlivých obcí. Většina stávajících ploch jsou zejména bývalé zemědělské farmy. V některých farmách je zemědělská činnost zachována, některé však již neslouží svému účelu a z části nebo zcela jsou využívány jinými podnikatelskými subjekty. Největším problémem těchto areálů jsou vlastnické vztahy a dále nutná náprava ekologických škod způsobených vlivem zanedbanosti technologie výroby a nakládání s odpady v dřívějších dobách. Nové plochy výroby jsou v územních plánech navrhovány většinou v návaznosti na stávající farmy, např. v obci Přílepy, Ludslavice, Pacetluky, Roštění, Žeranovice, Horní Lapač. Rovněž i u těchto návrhových ploch se vyskytuje problém nedořešených vlastnických vztahů. Některé obce však předpokládají umístění podnikatelských subjektů pouze ve stávajících areálech, neboť mají dostatečnou kapacitu a proto nové návrhové plochy výroby nejsou územními plány řešeny (např. v obci Zahanšovice, Lechotice, Kurovice, Kostelec u Holešova). Další plochy výroby jsou v obcích vymezeny pro stávající podnikatelskou činnost. Tyto plochy jsou plně obsazeny jejich uživateli a vlastníky a jejich využití jinými podnikatelskými subjekty není možné. Největší návrhová plocha pro výrobu je vymezena územním plánem města Holešova a územním plánem obce Zahnašovice (lokalita "Letiště Holešov"). Celkem se jedná o plochu 279 ha. Tato plocha má sloužit jak velkému strategickému subjektu, tak menším ekonomickým subjektům. Plochy pro výrobu větší jak 0,5 ha určené územními plány jednotlivých obcí jsou graficky i tabulkově (vč. uvedení vybavenosti infrastrukturou) zpracovány na stránkách Zlínského kraje www. kr-zlinsky.cz.

2.5.3. Zemědělství a lesnictví Zemědělská, především rostlinná výroba, má ve velké části mikroregionu velmi příznivé podmínky zejména díky vysoké kvalitě půdy. O významu zemědělské výroby svědčí i skutečnost, že zemědělská půda tvoří 76,14 % celkové rozlohy mikroregionu. K obcím s největším podílem zemědělské půdy patří Třebětice (92,54%), Pravčice (92%), Rymice (91,86%, Němčice (91,38%). Naopak nejmenší podíl zemědělské půdy má Kostelec u Holešova (39,15%). Celé území mikroregionu se nachází v oblasti Holešovské plošiny, kde jsou výborné podmínky pro intenzivní rozvoj zemědělství. Zemědělství, tak jako průmysl, procházelo v porevolučním období přestavbou z hlediska územního, výrobního i ekonomického. Velká družstva se rozpadla a byla nahrazena menšími subjekty a samostatně hospodařícími zemědělci. V rámci dřívějšího hospodaření docházelo ke koncentraci kapacit a slučování do velkých družstev. Tento způsob hospodaření ovlivnil negativně strukturu, úrodnost i vodní režim půd a devastoval krajinu. Postupně došlo k likvidaci ekologického potenciálu území, odstranění

20


významných prvků, jako např. mezí, rozptýlené krajinné zeleně, sadů. Vznikly soustavy, které snadno podléhají vodní i větrné erozi. V mnoha obcích si tento nežádoucí stav již uvědomují a začínají pracovat na jeho změně, ať už formou územních plánů nebo realizací komplexních pozemkových úprav. Jedná se však o proces dlouhodobý. Zemědělství i přes výrazný pokles zaměstnanosti je významnou součástí hospodářství mikroregionu. Téměř v každé obci se nachází bývalá zemědělská farma. Objekty jsou však k tomuto účelu využívány nyní pouze z části nebo vůbec ne. V mikroregionu převažuje rostlinná výroba zejména pěstování obilovin, kukuřice, ozimé řepky. V rámci živočišné výroby převládá chov skotu, v menší míře chov prasat a pouze ojediněle drůbeže. Na území Mikroegionu provozuje zemědělskou činnost 13 zemědělských subjektů právnických osob a 61 soukromě hospodařících zemědělců. Největší počet zaměstnaných osob je ve společnosti DOUBRAVA spol. s r. o. a AGRODRUŽSTVO ROŠTĚNÍ. Tabulka č. 15

Zemědělské subjekty na území mikroregionu - právnické osoby Zemědělský subjekt - právnické osoby AGROVA a. s. Prusinovice ROVINA AGRO a. s. FARMA HOLEŠOV s. r. o. DOUBRAVA spol s r. o. VAKLIMA spol. s r. o. MARTINICE a. s. PRAVČICKÁ a. s. AGRODRUŽSTVO Roštění, družstvo ZP MORAVAN a. s. ZEMDĚLSKÁ SPOLEČNOST KLM s. r. o. ZEMET spol. s r.o. AGRAS ŽELATOVICE a. s. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO DŘEVOHOSTICE (Zdroj: Ministerstvo zemědělství, Zemědělská agentura Kroměříž)

Největší podíl v nezemědělské půdě 49,74 % představuje lesní půda. Obce s největšími podíly lesní půdy jsou Kostelec u Holešova (56,79 % z celkové plochy) a Přílepy (22,08 % z celkové plochy). Naopak žádné lesy na katastru své obce nemá obec Horní Lapač. Největší lesní komplex mikroregionu - Kostelecký les o výměře 822 ha - je majetkem fyzické osoby, druhý největší lesní komplex o výměře cca 250 ha je majetkem lesního statku Křídlo s.r.o. V obecních lesích hospodaří obce: Prusinovice, Míškovice, Kurovice, Žeranovice, Lechotice a město Holešov. Státní podnik Lesy České republiky (lesní správa Bystřice pod Hostýnem) spravuje cca 50 ha lesních pozemku a vykonává odbornou správu na 339 ha lesů drobných vlastníků.

Tabulka č. 16

21


Struktura půdního fondu mikroregionu Celková zeměděl-s Správní území výměra ká půda (ha) orná

v tom (ha) nezeměděl - ská půda tr.travní lesní porost

v tom zahrady sady

v tom vodní plochy

zast. plochy

ostat. plochy

Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova

162 3395 80 1502

137 114 2334 2038 67 54 610 547

13 149 11 35

4 18 2 14

6 129 0 14

25 1061 13 892

8 319 0 827

2 46 1 2

3 132 5 14

12 564 7 49

Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice

551 491 585 478 717 290 256 700 1069 317 686 553 603 568 539 13542

460 430 427 398 521 489 430 402 605 581 265 241 203 145 644 611 810 724 204 143 597 508 508 481 558 543 462 446 469 421 10311 9316

14 11 13 22 16 12 11 23 39 30 30 20 11 12 31 503

12 0 7 2 1 12 4 6 3 8 17 1 3 4 1 119

4 18 12 4 7 0 43 4 44 23 42 6 1 0 16 373

91 64 64 48 112 25 53 56 259 113 89 45 45 106 70 3231

44 25 14 2 66 1 31 3 122 70 36 6 3 5 25 1607

2 5 3 5 5 1 1 8 15 4 5 5 4 4 7 125

8 8 11 12 10 8 4 15 19 12 14 12 8 10 13 318

37 26 36 29 31 15 17 30 103 27 34 22 30 87 25 1181

Holešovsko celkem % zastoupení

100

76,14

23,86

% zastoupení 100,00 90,35 (Zdroj :Katastrální úřad Holešov)

100,00

49,74

Graf. č. 2

Struktura půdního fondu v mikroregionu 9% 2%

orná

1%

zahrady

12%

sady tr.travní porost

3%

lesní

1% 4%

68%

vodní plochy zast. plochy ostat. plochy

2.5.4. Trh práce 22


V důsledku politických a hospodářských změn po roce 1989 se podstatně změnily i podmínky pro pracovní realizaci obyvatelstva. Nezaměstnanost se projevila jako vážný negativní rys společnosti. Dlouhodobá nezaměstnanost se přitom stala ekonomickým, sociálním, psychologickým i kulturním problémem. Území mikroregionu Holešovsko je součástí správního území Úřadu práce Kroměříž. Je místem vyhodnocování trhu práce, evidence nezaměstnaných. Zprostředkovává zaměstnání, poskytuje poradenské služby a rekvalifikace. Z údajů o vývoji nezaměstnanosti v období 1995 - 1999 lze konstatovat prudký nárůst míry nezaměstnanosti mikroregionu i kraje do roku 1999. Od roku 1999 dochází k pozvolnému poklesu míry nezaměstnanosti jak v kraji, tak v mikroregionu. V období 2000 - 2004 se míra nezaměstnanosti v mikroregionu pohybovala pod hranicí míry nezaměstnanosti v kraji. Vývoj míry nezaměstnanosti v posledních 2 letech (2005 - 2007) je zaznamenán v tabulce č. 17 a grafu č. 3. Z uvedených údajů je patrno, že hranice míry nezaměstnanosti v mikroregionu se pohybuje pod hranicí míry nezaměstnanosti v kraji, přičemž tuto hranici kopíruje. Podle vzdělání je v období 31. 12. 2001 - 31. 12. 2004 patrný vzestup uchazečů o zaměstnání bez vzdělání a se základním vzděláním. Naopak významný pokles počtu uchazečů byl zaznamenán u osob s neúplným středním vzděláním. U uchazečů s vyšším a vysokoškolským vzděláním je patrný mírný nárůst. Tabulka č. 17

Míra nezaměstnanosti v období leden 2005 - květen 2007 Obec

leden 2005

květen 2005

leden 2006

květen 2006

leden 2007

květen 2007

Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice Průměrné procento nezaměstnanosti mikroregionu

11,90 10,30 2,40 10,80 6,70 6,70 7,60 6,60 8,40 10,80 13,40 9,20 8,20 12,40 8,80 10,50 8,50 10,10 5,40 8,88

10,40 8,80 6,40 9,40 5,70 6,20 10,10 5,10 6,20 10,20 13,40 7,10 7,30 8,80 7,40 7,30 8,50 8,90 6,20 8,07

8,85 10,40 4,00 10,20 7,60 7,20 12,20 8,10 7,10 12,00 11,30 9,20 9,20 10,90 7,10 5,70 10,90 8,90 8,70 8,92

7,50 8,20 6,40 9,90 8,60 2,60 10,50 5,70 5,80 9,60 11,30 7,30 6,40 7,10 5,70 4,50 11,60 8,20 7,00 7,57

10,40 9,00 8,00 8,30 5,70 4,10 6,70 6,00 4,40 5,40 15,50 4,10 7,50 8,80 5,40 4,90 9,30 7,60 5,70 7,20

6,00 6,00 4,00 5,50 5,70 2,60 7,10 5,40 3,50 4,80 8,20 4,60 5,20 6,80 3,40 3,60 7,80 4,40 5,10 5,25

Zlínský kraj

10,25

9,02

9,87

8,27

8,12

6,42

(Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí)

23


Graf č. 3

M íra ne zamě s tnanos ti v období le de n 2005 - kvě te n 2007 m ik roregion Holeš ovs ko

květen 2007

leden 2007

květen 2006

leden 2006

květen 2005

Zlínsk ý k raj

leden 2005

12 10 8 6 4 2 0

m ik roregion Holešovs k o

2.6. Infrastruktura 2.6.1. Dopravní infrastruktura Železniční doprava Železniční obslužnost v mikroregionu zabezpečuje jedna železniční trať - č. 303 Ostrava -Kojetín. Na této trati je provozována jak nákladní, tak osobní přeprava. Železniční zastávky v mikroregionu jsou v obci Třebětice, Holešov - Všetuly, Holešov a Holešov - Dobrotice. Ostatní obce mikroregionu nemají přímé železniční spojení.

Silniční doprava Území mikroregionu neprotíná žádná dálnice, rychlostí komunikace ani komunikace I. třídy. Připravována je rychlostní komunikace R49 (Hulín - Fryšták - Střelná - hranice ČR/SR), která bude v Hulíně napojena na dálnici D1. Trasa rychlostní komunikace bude protínat mikroregion v jeho jihozápadní části a bude procházet územím obce Pravčice, Třebětice, Holešov, Zahnašovice, Martinice, Horní Lapač a Žeranovice. Rychlostní komunikace by měla přispět k lepší dopravní dostupnosti kraje a zlepšit dopravní napojení se Slovenskou republikou. Územím mikroregionu probíhají tři silnice II. třídy a to: • silnice II. tř. č. 432 Hulín - Třebětice - Holešov - Všetuly • silnice II. třídy č. 438 Otrokovice - Míškovice - Zahnašovice - Holešov - Všetuly Holešov - Jankovice - Bystřice pod Hostýnem • silnice II. tř. č. 490 Zlín - Fryšták - Horní Lapač - Martinice - Holešov - Rymice Kostelec u Holešova - Stará Ves. Významnou síť vzhledem k přepravní obslužnosti menších obcí zaujímají silnice III. třídy. Na území Mikroregionu je jich celkem 15: • silnice III. třídy č. 4903 Břest - Karlovice • silnice III. třídy č. 4904 Kostelec u Holešova - spojka • silnice III. třídy č. 4905 Kostelec u Holešova - Prusinovice • silnice III. tídy č. 4907 Rymice - Količín • silnice III. třídy č. 4909 Holešov - Bořenovice 24


• • • • • • • • • •

silnice III. třídy č. 49010 Holešov - Tučapy - Prusinovice silnice III. třídy č. 49011 Holešov - Přílepy silnice III. třídy č. 49012 Holešov - Žopy silnice III. třídy č. 49016 Martinice - Žeranovice silnice III. třídy č. 43821 Holešov - spojka silnice III. třídy č. 43822 Holešov - příjezdná silnice III. třídy č. 43823 silnice III. tídy č. 43824, 43825 Ludslavice - Holešov silnice III. třídy č. 43826 Kurovice - Ludslavice - Zahnašovice silnice III. třídy č. 43828 Kurovice - Míškovice

V posledních letech byly provedeny rekonstrukce komunikací na průtahu obcemi Míškovice, Prusinovice, Rymice, Třebětice a úsek Holešov-Všetuly - Třebětice, které podstatně přispěly k plynulejšímu a bezpečnějšímu provozu v těchto obcích. Technický stav ostatních komunikací však vykazuje značné nedostatky. Mezi nejčastější patří poškozená konstrukce vozovky, nevyhovující směrové a výškové uspořádání v obcích, scházející nebo neúplně vybudované chodníky, nedostatečné rozhledové poměry na křižovatkách a malé směrové oblouky. K jevům, které mají negativní vliv na bezpečnost provozu na těchto komunikacích, patří také problematická zimní údržba silnic a nedostatečné letní vyžínání příkop lemujících komunikace. V mikroregionu je dopravní dostupnost zajišťována především hromadnou autobusovou přepravou a to zejména firmami: KRODOS a. s. Kroměříž , ČSAD Vsetín a. s., Karel Housa HOUSACAR a CONNEX Morava a. s. Ostrava. Vzhledem k tomu, že je občanská vybavenost a nabídka pracovních možností v obcích minimální, jsou občané nuceni dojíždět za prací i službami do blízkých center (zejména do Holešova, Kroměříže, Zlína a Přerova). V ranních a odpoledních hodinách je počet autobusových spojení poměrně vyhovující. Jako nedostačující se jeví dopravní dostupnost ve večerních hodinách, zejména v návaznosti na dojížďku obyvatel jednotlivých obcí do zaměstnání (resp. ze zaměstnání). V této souvislosti by bylo vhodné ve večerních hodinách posílit autobusové spojení. S rozvojem motorismu narůstají požadavky na vybudování nových ploch pro parkování vozidel. Největší deficit těchto ploch vykazuje město Holešov. Účelové komunikace v jednotlivých obcích jsou důležité z hlediska zachování prostupnosti krajiny, přístupnosti pozemků, ale i z hlediska rekreačního a v posledních letech i z hlediska prudce se rozvíjející cykloturistiky. Cyklistická doprava, cykloturistika Stále více jsou obyvateli mikroregionu i ostatními turisty využívány místní komunikace, účelové komunikace ale i komunikace II. a III. třídy k cykloturistice. Přírodní podmínky mikroregionu jsou pro tento druh rekreace zvláště vhodné. V současné době však jsou na území mikroregionu vyznačeny pouze regionální trasy: č. 5033 Kroměříž - Hulín - Pravčice - Količín - Rymice - Holešov - Dobrotice - Jankovice Chomýž - Brusné pod Hostýnem - Slavkov pod Hostýnem - Bystřice pod Hostýnem - Mrlínek Libosváry - Všechovice - Kelč - Netěmice (51 km). č. 5036 - Holešov - Přílepy - Lukoveček - Fryšták - ZOO Lešná - Štípa - Hvozdná - Slušovice Dešná (26 km).

25


č. 5181 Záhlinice - Kurovice - Míškovice - Mysločovice - Lechotice - Racková - Fryšták (25 km). V roce 2004 byl zpracován Generel Cyklotras mikroregionu Holešovsko (zpracovatel: Projektová kancelář A-S, Ing. Ladislav Alster, Nám. T.G.Masaryka 588, Zlín). Na základě tohoto generelu byly instalovány v jednotlivých obcích pro zlepšení informovanosti zejména cykloturistů informační mapy o cyklotrasách a zajímavých místech mikroregionu. Stále však schází v terénu značení mikroregionálních tras a vybudování odpočinkových míst. Letecká doprava Letecká doprava v mikroregionu je v současné době zastoupena vnitrostátním letištěm Holešov. Územním plánem města Holešova je však v této ploše již vymezena průmyslová zóna celostátního významu. Do budoucna je tak možno předpokládat úplný zánik letiště. 2.6.2. Technická infrastruktura Mezi technickou infrastrukturu obcí lze zařadit zásobování elektrickou energií, plynem, zásobování teplem, vodou, odkanalizování. Přehled vybavenosti technickou infrastrukturou v jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. 7 přílohy. Elektrifikace Všechny obce mikroregionu jsou elektrifikovány. Elektrifikace započala ve 20. letech 20. století. Jako první byla elektrifikována ve 20. letech obec Roštění. Údržba, rekonstrukce případně posilování této sítě, je věcí vlastníka a správce sítě. Ve vlastnictví obce je pouze veřejné osvětlení. V mnoha obcích je stav veřejného osvětlení vzhledem k jeho stáří již nevyhovující (z technického i bezpečnostního hlediska), a proto tyto obce usilují o jeho celkovou rekonstrukci. Obnova veřejného osvětlení byla provedena v posledních letech např. v obcích Lechotice, Míškovice, Kostelci u Holešova (1. etapa), připravuje se rekonstrukce v obci Rymice i ve městě Holešově. Plynofikace Plynofikace zemním plynem je provedena ve všech obcích mikroregionu kromě obce Bořenovice. V této obci je proveden rozvod plynu, avšak zásobování je propanbutanem z lokálního zásobníku o kapacitě 25 m3, který je v majetku obce. Výhledově obec počítá s napojením na zemní plyn z Tučap. Z ekologických důvodů je ve všech obcích preferováno spalování zemního plynu místo tuhých paliv, ovšem ekonomická situace v mnohých domácnostech vede spíše k návratu využívání tuhých paliv, a tím negativního ovlivňování životního prostředí. Zásobování teplem Centrální zásobování teplem existuje pouze v městě Holešově. U ostatních obcí je zásobování teplem řešeno domovními, případně objektovými kotelnami, u rozptýlené a bytové výstavby ústředním vytápěním a lokálními topidly. Jako palivo je používán zemní plyn, dřevo, elektrická energie, hnědé uhlí a koks. Zásobování vodou Vývoj vodního hospodářství je po roce 1989 výrazně poznamenán dynamickým nárůstem tržních cen vody. Vodními zdroji pro zásobování území jsou místní studny v obcích, skupinový vodovod Holešov, vodní toky jako povrchové zdroje užitkové vody. Vlastní zásobování vodou se realizuje především prostřednictvím veřejných vodovodů (místních či skupinových). Pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě jsou zásobovány objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti.

26


Ve všech obcích kromě Bořenovic, Kurovic, Třebětic, Pravčic a místní části Holešova Količína je vodovod. Žeranovice a místní část Holešova - Tučapy jsou zásobovány ze zdrojů na jejich katastru, Kostelec u Holešova a Němčice z přivaděče z Přerova. Do budoucna se plánuje zásobování obce Kostelec u Holešova a Němčice z přivaděče z Roštění. Ostatní obce jsou zásobovány vodou z Holešova (příp. z přivaděče z Kroměříže). Z perspektivního pohledu je třeba zabezpečit především kvalitní parametry pitné vody a dále dobudovat zásobování pitnou vodou v obcích, kde doposud vodovod není. Je nezbytná důrazná ochrana zdrojových území před preferencí ekonomicky motivovaných zájmů. Řešení tohoto úkolu je nutné koordinovat s budováním protipovodňových opatření, s výstavbou a rekonstrukcí kanalizační sítě a čistíren odpadních vod a dále s výstavbou průmyslových objektů zejména v průmyslové zóně Holešov. Odkanalizování V mikroregionu mají všechny obce vybudovanou kanalizační síť, která je buď ve správě obce nebo ve správě VaK Kroměříž. (Tabulka přílohy č. 8 uvádí vlastníky a správce kanalizace a vodovodu v jednotlivých obcích). Z účelového hlediska je kanalizace rozlišována na dešťovou, splaškovou a jednotnou. V mikroregionu se vyskytuje pouze jednotná kanalizace. Tzn. že dešťové vody i splaškové odpadní vody, které jsou do kanalizace zaúsťovány po předčištění v septicích, případně na domovních ČOV (ale i bez předchozího předčištění), jsou odváděny stokami do málo vodnatých toků. Tyto odpadní vody pak způsobují v tocích hygienické i estetické závady. V mikroregionu má pouze město Holešov (bez místních částí) kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod (ČOV Všetuly). Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu. Na tuto ČOV je kanalizačním sběračem napojena obec Přílepy. Ostatní obce čistírnu odpadních vod nemají. V současné době je vydáno stavební povolení na ČOV v Pacetlukách a Žeranovicích. Stavby ale zatím nebyly zahájeny. Problematiku čištění odpadních vod řeší i Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje (viz. www.kr-zlinsky.cz), který je pro obce závazný. Dobudování systému čištění odpadních vod by mělo být prioritou dalšího rozvoje obcí v mikroregionu.

2.7. Životní prostředí 2.7.1. Ovzduší Na území mikroregionu nejsou prováděna pravidelná měření a vyhodnocování znečišťujících látek v ovzduší. Na základě sledování kvality ovzduší a dalších výpočtů z dat za rok 2005 patří území spadající pod stavební úřad Městského úřadu Holešov do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, kdy je překročen imisní limit pro tuhé znečišťující látky. Imisní zatížení polétavým prachem má rostoucí tendenci, která je vyvolána tzv. sekundární prašností z cest. Samotné území mikroregionu patří k území s podprůměrnou produkcí emisí v rámci zlínské aglomerace. Hlavními producenty emisí do ovzduší jsou TON – ENERGO a.s., Zlínské cihelny s.r.o. a Mopas a.s. U emisí vznikajících ze zemědělské činnosti je nutno konstatovat, že zemědělské podniky postupně podávají žádosti o schválení Plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe, jehož uplatňováním dojde ke snižování emisí amoniaku. Vedle hospodářských subjektů patří k hlavním zdrojům znečišťování ovzduší hlavní komunikační tahy v regionu – silnice II. třídy č. 432, 438 a 490.

27


Významným zdrojem znečišťujících látek jsou také lokální zdroje tepla (tj. ústřední vytápění rodinných domků pevnými palivy, zejména hnědým uhlím). Vzhledem k tomu, že jde převážně o kouřové exhalace zůstávající v nižších vrstvách atmosféry (podobně jako v případě výfukových plynů z motorových vozidel), je míra jejich škodlivého vlivu závažnější než u velkých stacionárních zdrojů. Plynofikace obcí se projevuje snížením produkce znečišťujících látek a zlepšením kvality ovzduší. Bohužel se občané z finančních důvodů v poslední době vracejí k topení tuhými palivy, což má negativní vliv na čistotu ovzduší. Současný stav znečišťovatelů ovzduší v mikroregionu vyjadřuje tabulka č. 18 V mikroregionu je tedy 188 malých zdrojů znečištění, 77 středních zdrojů znečištění, 13 velkých zdrojů znečištění a 1 zvláště velký zdroj znečištění. Většina subjektů znečišťujících ovzduší se nachází ve městě Holešově. V tabulce přílohy č. 9 jsou uvedeny velké a zvláště velké zdroje znečištění na území mikroregionu. Tabulka č.18

Zdroje znečištění v mikroregionu Obec Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice mikroregion celkem

malé zdroje znečištění

střední zdroje znečištění

velké zdroje znečištění

zvláště velký zdroj znečištění

0 165 0 3 0 0 4 0 3 0 0 2 10 0 0 0 0 0 1 188

0 64 1 0 1 3 0 1 2 0 0 0 0 1 1 0 0 3 0 77

0 6 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 13

0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

(Zdroj: obce, MěÚ Holešov, odbor životního prostředí, Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí)

2.7.2

Vodstvo

Povrchové vody Na území mikroregionu se nachází 19 hlavních vodních toků ( všechny vodní toky patří do povodí Moravy) a 24 vodních nádrží, z nichž největší je vodní nádrž Mojena v Přílepích. Jedná se o retenční nádrž, jejímž vlastníkem je Zemědělská vodohospodářská správa. Vodní toky patří do kategorie drobné toky. Významným vodním tokem je pouze Rusava a to do km 18,0 (od ústí do řeky Moravy po pevný jez v Dobroticích). Na tomto toku je také vyhlášeno záplavové území (jediné na území mikroregionu) a to pro úsek 0,0 - 18,0 km, který je ve správě Povodí

28


Moravy, s.p.. Území mikroregionu není extrémně ohroženo povodněmi. K lokálním záplavám může dojít zejména při náhlém tání sněhu, při bouřkách a přívalových srážkách.

Tabulka č. 19

Přehled vodních toků na území mikroregionu Vodní tok Rusava

Katastrální území Dobrotice, Holešov, Količín, Třebětice, Pravčice

Mojena s přítoky 01 -06 Rymický potok s přítoky 01-08 Žeranovka s přítokem 01 Bořenovský potok s přítoky 01-03 Kostelecko-Roštěnský potok Kostelecký potok Němčický potok Ludslávka s přítoky 01-02 Kozrálka s přítoky 01-013 Roštěnka Přílepský potok Žopka

Přílepy, Martinice, Zahnašovice, Ludslavice Tučapy, Rymice, Pravčice

Správce toku Povodí Moravy, s.p., provoz Zlín, Lesy ČR,s.p., OST Vsetín ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž

Horní Lapač, Žeranovice, Lechotice Bořenovice

ZVHS, ÚP Zlín ZVHS, ÚP Kroměříž

Roštění Kostelec u Holešova Němčice Zahnašovice, Ludslavice Prusinovice Roštění Přílepy, Martinice Žopy, Dobrotice Žopy, Dobrotice

ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž Lesy ČR, s.p., OST Vsetín ZVHS, ÚP Kroměříž

Pacetluky Tučapy, Holešov Všetuly, Třebětice Kurovice Míškovice

ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Kroměříž ZVHS, ÚP Zlín

Žeranovice, Lechotice

ZVHS, ÚP Zlín

Žopský potok s přítoky 01-05 Pacetlucký potok Tučapský potok Žabínek s přítoky 01-03 Kurovický potok Míškovický potok s přítoky 01-03 Žídelná s přítoky 01-03

(Zdroj: MěÚ Holešov, odbor životního prostředí)

Podzemní vody Na území mikroregionu je vyhlášeno 16 ochranných pásem vodních zdrojů. Z toho 5 slouží pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Ostatní byla vyhlášena pro zemědělská družstva a dnes již většinou slouží pouze jako zdroj užitkové vody. Největším vodním zdrojem je prameniště Holešov (na území současné plochy letiště Holešov), z něhož je zásobován pitnou vodou Holešov a jeho místní části - Všetuly, Žopy, Dobrotice a dále obce Horní Lapač, Jankovice, Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Pacetluky, Prusinovice, Přílepy, Roštění, Rymice a Zahnašovice. Na celém území je také velké množství individuálních zdrojů podzemní vody (domovní studny). Dá se říci, že území je poměrně bohaté na podzemní vody. K pozorování množství a kvality podzemních vod je vybudována celostátní síť pozorovacích objektů Českého hydrometeorologického ústavu. Na území mikroregionu jsou 3 takové objekty a to v k.ú. Všetuly, Rymice a Třebětice. Ochrana vod Povrchové vody jsou ohroženy zejména splaškovými vodami z domácností. Na centrální čistírnu odpadních vod jsou svedeny vody pouze z Holešova, Všetul a Přílep. V ostatních obcích je čištění odpadních vod řešeno individuálně. Novostavby mají odpadní vody odvedeny buď přes domovní čistírny odpadních vod do kanalizace, nebo do jímek na vyvážení.

29


Problémem je starší zástavba, kde jsou splaškové vody odváděny do kanalizace přes septiky, v horších případech ze septiku do trativodu. Pro ochranu povrchových vod je nutné zajistit dobudování kanalizačních sítí v obcích a odvedení splaškových vod na ČOV. Podzemní vody jsou ohroženy zejména zemědělskou činností (hnojení). Některá katastrální území jsou nařízením vlády 103/2003 Sb., vyhlášena zranitelnými oblastmi. Jedná se o území, kde je podzemní povrchová voda znečištěna dusičnany ze zemědělských zdrojů. V těchto oblastech je nutno dodržovat při zemědělské činnosti zásady stanovené v tomto nařízení vlády.

2.7.3. Půda, ochrana přírody a krajiny, ekologická stabilita a ÚSES Na území mikoregionu Holešovsko převládá plně antropogenizovaná krajina se základní estetickou hodnotou. To je krajina silně pozměněná civilizačními zásahy, intenzivně zemědělsky obhospodařovaná. Převládajícím typem půdy je velmi kvalitní půda zařazená do I. nebo II. třídy ochrany. Požívá tedy nejpřísnější ochrany. Proto je nutné veškeré záměry vyžadující zábor půdy (mimo zastavěná území) podrobit vyhodnocení z hlediska zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a zvážit jejich nezbytnost a opodstatněnost. Do východní části území mikroregionu v k. ú. Žopy a Přílepy zasahuje Přírodní park Hostýnské vrchy. Dále se na území mikroregionu nachází maloplošná chráněná území (části přírody chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), kterými jsou: - přírodní památka Dubina, k. ú. Prusinovice, výměra 0,7553 ha, habrodubový lesík s výskytem teplomilných rostlin včetně ohrožených druhů - přírodní památka Kurovický lom, k. ú. Kurovice, výměra 15,121 ha, geologicky a paleontologicky významná lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů Z přírodního hlediska obohacuje území 6 památných stromů : - v k. ú. Dobrotice hrušeň planá ( na Hradisku) a Lípa Na Pomezí ( v obci na travnaté ploše) - v k. ú. Holešov líska turecká (ve Smetanových sadech) a buk lesní červený ( v parku u zámku) - v k. ú. Žeranovice lípa srdčitá ( torzo stromu u silnice Holešov - Žeranovice) - v k. ú. Žopy lípa u kapličky (v travnaté ploše na začátku Žop) a další se připravují k vyhlášení. Městský úřad Holešov jako pověřený obecní úřad zaregistroval na území mikroregionu i dva významné krajinné prvky - VKP (§ 6 zákona) , kterými jsou: - v k. ú. Prusinovice VKP Skala (geologicky zajímavá lokalita – umělý odkryv neogenních sedimentů s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů) - v k. ú. Dobrotice VKP Hrubé louky (cenná lokalita polopřirozeného ekosystému extenzivních luk s významným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů) Podle nové legislativy přibyla v mikroregionu i evropsky významná lokalita – Kurovický lom. Nejbližší tzv. ptačí oblast “ Hostýnské vrchy” do našeho mikroregionu nezasahuje. Z hlediska ekologické stability území patří mikroregion k ekologicky málo až středně stabilní krajině.1) K posílení ekologické stability území mikroregionu slouží “projekty krajiny” – územní systémy ekologické stability (ÚSES)2), které jsou ve fázi generelu zpracované pro celé

30


území Holešovska. Tyto ÚSESy se postupně zapracovávají do územních plánů obcí a v ideálních případech i do komplexních pozemkových úprav jednotlivých katastrálních území. Na několika místech v mikroregionu již byla provedena realizace částí ÚSES – např. na k. ú. Količín – Rymice (první realizace části biokoridoru v mikroregionu již před cca třinácti lety), Kostelec u Holešova, Bořenovice, Zahnašovice, Míškovice. Dále proběhla řada opatření např. výsadby kolem polních cest v rámci komplexních pozemkových úprav na k. ú. Prusinovice aj. Má-li se krajina v mikroreginu v budoucnu měnit v harmoničtější, je třeba učinit řadu kroků. V tomto smyslu je třeba podporovat opatření typu vhodných výsadeb (např. dle navrženého ÚSESu), protierozních opatření, zřizování nových přírodě blízkých vodních ploch apod. Krajina Holešovska trpí výraznou absencí zeleně i vodních ploch ve volné krajině, na části území – např. k.ú. Kostelec u Holešova, Rymice je možné pozorovat projevy větrné eroze. Vodní erozí je nejvíce ohroženo území města Holešova, Bořenovice, Roštění a Žeranovice. V nejvíce postižených místech je třeba radikální změny v hospodaření, realizovat komplexní pozemkové úpravy ve vazbě na ÚSES. Na realizaci řady opatření je možné čerpat dotace z nejrůznějších zdrojů. 1 Ekologická stabilita znamená schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vnější vlivy bez trvalého narušení

)

přírodních mechanismů. Rozlišuje se několik stupňů ekologické stability od velmi malé (plochy orné půdy) až po nejstabilnější (např. přirozené trvalé lesní porosty).

2) ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených či přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je tvořen především biocentry (části krajiny umožňující dlouhodobou existenci druhů nebo společenstev) a biokoridory (propojení biocenter umožňující migraci organismů).

2.7.4. Odpadové hospodářství V souladu s celorepublikovým trendem se i v mikroregionu Holešovsko projevuje nárůst produkce komunálního odpadu. Po roce 1989 byl ze strany legislativy zabezpečen přechod na ukládání odpadů na řízených skládkách s monitorováním enviromentálních vlivů. Na území mikroregionu se žádná taková skládka nevyskytuje. Svoz a ukládání domovního odpadu je zajišťován Technickými službami Holešov, s. r. o., na skládku do Bystřice pod Hostýnem téměř ze všech obcí mikroregionu. Pouze odpad ze Žeranovic je odvážen touto firmou na skládku Suchý důl Zlín, sběr odpadu v obci Pravčice zajišťuje firma BIOPAS s. r. o. Kroměříž a z Přílep Technické služby Zlín s. r. o. Sběr tuhého komunálního odpadu je v obcích prováděn do popelnicových nádob či kontejnerů, které jsou v pravidelných intervalech odváženy. Tříděný odpad (sklo, pet láhve, papír) si rovněž zajišťuje každá obec samostatně. Svoz objemného a nebezpečného odpadu si zajišťuje každá obec samostatně podle potřeby. Pouze město Holešov má vybudovaný sběrný dvůr. Sběr železného šrotu je v obcích řešen převážně místními složkami (zejména Sborem dobrovolných hasičů) a ve městě Holešově také soukromníky. Svoz a likvidace odpadů (vč. nebezpečného) je zajišťován např. firmami: • BIOPAS s. r. o. Kroměříž • Technické služby Holešov, s. r. o. • RESO Hulín (mimo nebezpečného odpadu). V některých obcích je stále ještě problémem přetrvávání černých skládek. Jedná se o skládky, kde ukládání odpadů již není povoleno, avšak navážení odpadů neustále probíhá. Jde o: • Kostelec u Holešova v místní části Karlovice - lokalita Vymětalova Debřa • Lechotice - Hrabí • Rymice - Vápenka.

31


Většina skládek v jednotlivých obcích však byla ukončena a na jejich území proběhla nebo probíhá rekultivace.

2.8.

Kulturní hodnoty území

2.8.1. Etnografie území a lidová kultura Území mikroregionu Holešovsko je z národopisného hlediska přechodovou oblastí. Etnograficky převažuje přiřazení Holešovska k Hané (území vlastní Hané zaujímá na střední Moravě širokou plochu po obou stranách řeky Moravy od Litovle až po Napajedla). Haná se vyznačuje lidovou kulturou nížinného typu, která se projevuje v používání dialektu, lidovém kroji, v obydlí, sídelní struktuře, v písních a tancích, obyčejích, obřadech atd.. Typický příklad objektů lidové architektury z 18. a 19. století je v Rymicích. Jedná se o chalupy s doškovými střechami či roubené domy omazané hlínou. Hanácký kroj je jedním z nejbohatších na Moravě. Z tradiční lidové výroby se dodnes zachovala např. hanácká výzdoba velikonočních vajec kraslic lepených slámou. V obcích mikroregionu se stále udržují zvyky a lidové tradice: velikonoční, masopustní průvody, poutě, stavění a kácení máje, mikulášské besídky, vánoční trhy. 2.8.2. Kulturní památky V mikroregionu Holešovsko se nachází řada nemovitých kulturních památek převážně z barokní doby, ale zastoupení zde mají také památky z doby gotiky, renesance, památky židovského stavitelství, architektura 1. poloviny 20. století či příklady lidového stavitelství. Na území mikroregionu se rovněž nachází dvě plošně památkově chráněná území – Městská památková zóna Holešov (od roku 1990, prezentace historického jádra města) a Vesnická památková rezervace Rymice – Hejnice (od roku 1995, prezentace lidového stavitelství Hané). Z množství nemovitých kulturních památek mají po kulturní a turistické stránce největší význam následující objekty: Profánní architektura - gotická tvrz v Kurovicích – v soukromých rukou, částečně se počítá s využitím pro muzejní účely - renesanční tvrz v Rymicích – využito pro expozici Muzea Kroměřížska - raně barokní zámek v Holešově – prochází rekonstrukcí, v plánu je kulturně společenské centrum města Holešova i mikroregionu - neogotický zámek v Přílepích - v současnosti bez využití - romantizující zámek v Žeranovicích – sídlí zde obecní úřad, část objektu slouží jako restaurace Lidové stavitelství - objekty na území Vesnické památkové rezervace Rymice – Hejnice – zastoupeno obydlí prostých domkařů, obydlí a dílna sedláře a kováře, větrný mlýn apod. - dům čp. 185 a 183 ( Zemanova kovárna) v Holešově – Zemanova kovárna součástí prohlídkového okruhu města Holešov, možná ukázka kovářského řemesla Církevní architektura - barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově s významnou Černou kaplí - barokní kostel sv. Anny v Holešově - konstruktivistický kostel sv. Antonína v Míškovicích od architekta F. Gahury - farní kostel sv. Kateřiny v Prusinovicích z roku 1601

32


-

kostel sv. Kunhuty v Kurovicích kostel sv. Petra a Pavla v Kostelci u Holešova kostel sv. Bartoloměje v Rymicích velké množství poklon, božích muk a kapliček rozmístěných v terénu, což je pro české země typickým prvkem

Židovské památky - Šachova synagoga z roku 1560 - židovský hřbitov Z uvedených památek má největší nadregionální význam zámek s parkem v Holešově a Šachova synagoga. Zámek je raně barokní dvoupatrový objekt, který dal roku 1650 postavit hrabě Jan z Rottalu podle návrhu vídeňského architekta Filiberta Lucheseho. Zámek má tradiční uzavřenou čtyřkřídlou dispozici kolem vnitřního dvora s polygonálními nárožními věžemi. Velmi hodnotný je také přiléhající zámecký park, tvořený zahradou francouzského typu a bažantnicí. Působivým prvkem zahrady je vodní systém kanálů, který symbolizuje Neptunův trojzubec. Šachova synagoga byla vystavěna v roce 1560 a jedná se o samostatně stojící budovu nepravidelného obdélníkového půdorysu. Unikátní je v této synagoze hlavně interiérová výzdoba polského typu. Po její rekonstrukci v šedesátých letech zde byla instalována expozice Židé a Morava, ta se zde nachází dodnes. Atraktivnost tohoto regionu lze zvýšit napojením na turisticky navštěvovanější Kroměříž (arcibiskupský zámek a zahrady zapsané na seznamu památek UNESCO) či Hostýnské vrchy (Sv. Hostýn, turistické a cykloturstické trasy). Byla by možná i návaznost na unikátní architekturu baťovského Zlína. V příloze č. 10 a 11 jsou uvedeny památky zapsané v Seznamu kulturních památek ČR ve městě Holešově i v jednotlivých obcích. V příloze č. 12 jsou uvedeny památky místního významu v jednotlivých obcích.

2.9.

Cestovní ruch, rekreace

Území mikroregionu nepatří k příliš turisticky přitažlivým regionům zejména díky tomu, že postrádá výrazné atraktivity pro turisty a to i přesto, že v Holešově i ostatních obcích je řada významných památek zapsaných v Seznamu nemovitých památek ČR a spousta dalších památek místního významu. Potenciál území, zejména krajinný ráz, kulturní i přírodní zajímavosti, lidová architektura (areál památek lidového stavitelství východní Hané v Rymicích), blízkost turistických center (Hostýnské vrchy, Hostýn, Kroměříž) však lze využít ke krátkodobé rekreaci a pro rychle se rozvíjející nové formy rekreace - cykloturistiku, agroturistiku, hipoturistiku. K barierám rozvoje cestovního ruchu patří nepřipravenost zázemí pro turistický ruch. V mikroregionu není možnost ubytování kromě příležitostí v Holešově. Rovněž stravování restauračního typu je jen v Holešově, Prusinovicích a Žeranovicích. V ostatních obcích jsou pouze pohostinství se základní nabídkou občerstvení. Velmi dobré podmínky pro svůj rozvoj má v území cykloturistika. Je však třeba ji podpořit doplněním odpovídajícího zázemí, jako např. ubytovacími kapacitami, kempy, vybudováním cyklostezek, značením místních cyklotras, doplněním tras odpočivadly, cykloservisem atd. Územím mikroregionu prochází 3 značené cyklotrasy regionálního významu. Značení místních cyklotras však zcela chybí. Kladně lze hodnotit vybudování "cyklostezky" Všetuly - Količín, která je hojně využívána jak cyklisty, bruslaři tak i pěšími turisty. 33


Mikroregionem prochází také několik kilometrů značených turistických tras. Jedná se zejména o trasy směřující do Hostýnkých vrchů. Velkým potenciálem k rozvoji cestovního ruchu může být v budoucnu i otevření a zpřístupnění holešovského zámku. Již v současné době jsou využívány k různým společenským a kulturním akcím prostory jeho zahrady. K rozvoji cestovního ruchu přispívá Městské informační centrum, které se od roku 1998 podílí i na propagaci mikroregionu.

III. SWOT analýza

34


SWOT analýza je způsob jak komplexně popsat a zhodnotit dané území. Je to metoda celkového určení pozitivních a negativních stránek mikroregionu. Je tvořena formulací 4 stránek: - silné stránky - slabé stránky - příležitosti - ohrožení. Silné a slabé stránky jsou zpravidla vnitřní aspekty území mikroregionu. Příležitosti a ohrožení jsou faktory vnější, které nepodléhají přímému vlivu mikroregionu. Strategie rozvoje řeší problémy obsažené ve slabých stránkách, za využití silných stránek s ohledem na příležitosti a ohrožení rozvoje mikroregionu.

3.1. Silné stránky • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

3.2. Slabé stránky

dostatek vhodných rozvojových ploch pro výrobu dostatek ploch pro zemědělskou výrobu silná tradice zemědělství a potravinářského průmyslu dostatek vysoce kvalitní půdy vysoký podíl zemědělské půdy dostatek potencionálních pracovních sil dobrá dostupnost města Zlína, Kroměříže, Přerova nižší míra nezaměstnanosti v porovnání se Zlínským krajem bohatá spolková a zájmová činnost hustá silniční síť předpoklad blízkého napojení na dálniční síť a vybudování rychlostní komunikace R49 dobrá vybavenost obcí technickými sítěmi (vodovod, plynovod) zajištění likvidace odpadů ve všech obcích velká kapacita ČOV Všetuly existence významných kulturních památek dobré předpoklady pro cykloturistiku blízkost Hostýnských vrchů dochovaný krajinný ráz výhodná poloha vůči atraktivitám cestovního ruchu regionálního i nadregionálního významu (Kroměříž, Hostýnské vrchy)

• • • • • • • • • • •

3.3. Příležitosti • • • • • • • •

nevyřešené majetkoprávní vztahy stávajících zemědělských výrobních ploch (opuštěné farmy) nárůst průměrného věku obyvatelstva většinový podíl obcí bez kanalizace a napojení na ČOV přírodní potenciál nevhodný k pobytové rekreaci nedostatečně rozvinutá turistická infrastruktura (ubytovací, stravovací, rekreační služby) málo turistických programů a tras s kvalitním zajištěním služeb špatný stav některých památek a historických objektů vypouštění odpadních vod do vodotečí erozní ohrožení území nevyhovující technický stav kanalizace v městě Holešově nutná rekonstrukce ČOV Všetuly

3.4. Ohrožení

rozvoj intenzivního zemědělství rozvoj potravinářského průmyslu stabilizace obyvatelstva vytvářením podmínek pro bydlení a zkvalitňování života v obcích realizace výstavby dálnice a rychlostní komunikace R 49 příprava výstavby průmyslové zóny Letiště Holešov výstavba kanalizační sítě, napojení na ČOV vybudování turistické infrastruktury propagace mikroregionu

35

• • • • •

rozpad infrastruktury intenzifikovaného hospodářství odliv kvalifikované pracovní síly vzrůstající míra sociálně patologických jevů nedostatečná kapacita vlastních finančních zdrojů k řešení technické infrastruktury (vodovody, kanalizace, ČOV) konkurence sousední turistické nabídky


• •

regenerace historických památek rozvoj cykloturistiky vč. napojení na regionální a nadregionální trasy

36


IV. Strategická část 4.1.

Problémové oblasti, cíle, opatření aktivity

Vize Mikroregionu Holešovsko Vize mikroregionu je úvodním krokem při tvorbě strategie mikroregionu. Je obecnou formulací konečného stavu, tzn. jak by měl mikroregion vypadat po realizaci opatření stanovených ve strategii. Problémové oblasti, priority, cíle Řešené problémy mikroregionu byly rozděleny do pěti problémových oblastí. V návaznosti na tyto problémové oblasti byly definovány prioritní směry rozvoje mikroregionu, tzv. priority. Každá priorita je vymezena cíli, kterých má být realizací strategie dosaženo. Opatření, aktivity Naplnění cílů je specifikováno opatřeními, které vedou k jejich uskutečnění. Každé opatření je konkretizováno aktivitami, od nichž se odvíjí projekty naplňující strategii. Vize Mikroregionu Mikroregion je příznivým územím pro podnikatelské aktivity jak pro stávající, tak pro nové ekonomické subjekty, které plně využívají místního potenciálu a vytváří nové pracovní příležitosti. Rozvoj ekonomických aktivit je v souladu s ochranou životního prostředí a zachováním přírodních a kulturních hodnot území. Mikroregion je nejen svými obyvateli vnímán jako příjemné místo pro plnohodnotný život. Je také územím přitažlivým pro turisty, kteří se sem rádi vracejí. Vždy zde naleznou zachovanou krajinu a značné možnosti jak aktivně a pestře strávit svůj volný čas. Návrhová část Strategie mikroregionu stanovuje 5 problémových oblastí: 1) Ekonomický rozvoj 2) Cestovní ruch 3) Kvalitní život na venkově a ve městě 4) Technická infrastruktura 5) Životní prostředí

Problémová oblast č. 1

Ekonomický rozvoj mikroregionu Malé a střední podnikání je základem ekonomiky mikroregionu. V zájmu prosperity mikroregionu je třeba vytvořit podmínky pro rozvoj tohoto podnikání a tím podpořit vznik nových pracovních míst a zlepšit ekonomické podmínky obyvatel. Problémová oblast č.2

Cestovní ruch Na území mikroregionu nejsou vhodné podmínky ani předpoklady pro pobytovou rekreaci. Je však žádoucí vytvořit podmínky a využít potenciálu území pro krátkodobou, víkendovou a každodenní rekreaci. Pro rozvoj cestovního ruchu je třeba zvláště využít nových rychle se rozvíjejících forem turistiky jako je např. cykloturistika, agroturistika, hipoturistika. Pro tyto druhy rekreace jsou na území mikroregionu dobré předpoklady zejména s ohledem na vhodný terén, zachovalou krajinu, tradici zemědělství, množství kulturních a historických památek a

37


přírodních zajímavostí. Rovněž by bylo vhodné využít blízkost turistických center (Kroměříž, Hostýnské vrchy) ke společným projektům a posílení atraktivity území mikroregionu. Pro další rozvoj cestovního ruchu je důležitá jednak spolupráce subjektů cestovního ruchu a obcí a jednak koordinace činností rozvoje cestovního ruchu ( např. jednotný postup a řešení informačních tabulí a směrovek, vydávání společných propagačních materiálů, společná programová nabídka atd.). Dále je potřeba se zaměřit na budování ubytovací sítě (vč. kempů), rozvoj doplňkových služeb (stravovacích, servisních aj.), budování cyklostezek, značení cyklotras atd. Problémová oblast č. 3

Kvalitní život na venkově a ve městě Obecným znakem současné doby je zvyšující se nepoměr mezi obyvatelstvem starším 65 let a mladším 14ti let. O tomto nepoměru vypovídá tzv. index stáří. S přihlédnutím k populačnímu vývoji v České republice i z hodnot indexu stáří v mikroregionu lze konstatovat, že i mikroregion je ohrožen úbytkem obyvatelstva. Z tohoto faktu pak vyplývají i další negativa pro obce jako nižší daňová výtěžnost, ohrožení školských zařízení, ohrožení sítě služeb v mikroregionu atd. Snahou tedy bude vytvořit v obcích mikroregionu podmínky pro stabilizaci obyvatel, udržení mladých lidí v obcích případně pro imigraci obyvatel do mikroregionu. Přispět ke stabilizaci obyvatel může i komunitní plánování. Problémová oblast č. 4

Technická infrastruktura Technická infrastruktura zahrnuje zejména dopravní a technickou infrastrukturu tj. vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, plynovody, rozvody el. energie, komunikace, komunikační sítě, ale také veřejné osvětlení, místní rozhlas aj. Rozvoj oblasti technické infrastruktury přímo podmiňuje ekonomický rozvoj mikroregionu a také rozvoj sociálních podmínek obyvatel v tomto území. Je také důležitým faktorem pro stabilizaci příp. nárůst obyvatelstva jednotlivých obcí. Navrhovaný rozvoj technické infrastruktury má přispět k postupnému odstraňování současného stavu negativních vlivů této oblasti na celkovou úroveň mikroregionu a vytvořit tak předpoklad pro potřebný a trvale udržitelný rozvoj území. Problémová oblast 5

Životní prostředí Trvale udržitelný rozvoj území je možné dosáhnout pouze za předpokladu vyváženosti životního prostředí se stránkou sociální a ekonomickou. Nelze tedy upřednostňovat jednu stránku na úkor ostatních dvou. Péči o životní prostředí lze v tomto dokumentu charakterizovat jako snahu o zachování krajiny, přírodních hodnot a jejich ochranu o zlepšení celkového vzhledu obcí a na straně druhé snížení negativních vlivů na životní prostředí způsobených lidskou činností. V rámci uvedených problémových oblastí je vymezeno 5 priorit, směrů rozvoje mikroregionu: 1. Priorita: Podpora rozvoje podnikatelských aktivit a zaměstnanosti 2. Priorita: Rozvoj cestovního ruchu 3. Priorita: Kvalitní život na venkově a ve městě 4. Priorita: Technická infrastruktura 5. Priorita: Ochrana životní prostředí 38


1. Priorita: Podpora rozvoje podnikatelských aktivit a zaměstnanosti Cíl: Přispět ke zlepšení podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání

Opatření

Aktivity:

1.1. Příprava prostor pro podnikatelské aktivity

• • • • •

1.2. Podpora rozvoje nových i stávajících podnikatelských aktivit

• • • • • •

Identifikace areálů /objektů vhodných pro rozvoj podnikání v obcích Budování technické a přístupové infrastruktury k areálům/objektům Vytvoření seznamu areálů/objektů vhodných pro podnikání Zveřejnění areálů/objektů pro podnikání (např. na www stránkách mikroregionu) Podpora obnovy stávajících nevyužívaných prostor pro výrobu, zejména bývalých farem Příprava prostor pro začínající podnikatele Zajištění prostor pro podnikání ve službách Podpora drobného podnikání ve službách Podpora malého a středního podnikání Zlepšení dopravní dostupnosti (zejména v souvislosti s dojížďkou do a ze zaměstnání) Podpora podnikání v zemědělství

2. Priorita: Rozvoj cestovního ruchu Cíl:Zvýšit atraktivitu mikroregionu, vybudování turistické infrastruktury

Opatření

Aktivity:

2.1. Prezentace mikroregionu

• •

• • • • •

Vytvořit propagační materiál mikroregionu Holešovsko jako celku Vytvořit koordinovaný systém informací o mikroregionu (např. o ubytovacích možnostech, stravování, sportovních zařízeních, průvodce pro cykloturistiku a pěší turistiku s popisem významných pamětihodností, přírodních a jinak atraktivních a zajímavých míst. Mapování a prezentace zajímavostí, volnočasových a společenských aktivit Zajistit jednotný postup při propagaci kulturních památek, sportovních zařízení a společenských akcí Vytvořit společné internetové stránky mikroregionu s aktuálními informacemi Užší spolupráce s infocentrem v Holešově (MIC) Spolupráce se sousedními mikoregiony

39


2.2. Zvýšení • hospodářského významu a • přínosu cestovního ruchu • • 2.3. Rozvoj cykloturistiky • a navazujícího zázemí • • • • • • 2.4. Rozvoj infrastruktury • cestovního ruchu • • • • • • •

2.5. Péče o kulturní a přírodní dědictví

•

Budování základní a doprovodné turistické infrastruktury Vytváření nových a zkvalitnění stávajících služeb Podpora rekonstrukce zámku Holešov (vč. obnovy zahrady a obory) jako kulturní hodnoty území s regionálním i nadregionálním významem Podpora rekonstrukce zámku a zahrady v Přílepích Budování mikroregionální sítě cyklostezek Napojení na cyklotrasy regionální a nadregionální Značení cyklotras a cyklostezek Vybudování cyklostezky jako spojnice obcí zejména tam, kde jsou komunikace vysoce zatíženy silničním provozem Rekonstukce špatných úseků cyklistických stezek a cyklotras Budování doprovodné infrastruktury pro cykloturistiku Podpora vzniku služeb pro cykloturistkiku Podpora zvyšování kvality a kapacity ubytovacích a stravovacích zařízení Podpora budování venkovských ubytovacích zařízení (např. agrofarmy) Podpora zvyšování kvality a kapacity stávající nabídky sportovišť budování nových sportovišť a sportovně-rekreačních areálů propagace nabídky zařízení pro sportovní vyžití a volný čas vybudování kongresového sálu se zázemím pro pořádání kongresových akcí ochrana a údržba památkově chráněných objektů ochrana a údržba kulturních a historických památek místního významu ochrana a údržba přírodních, technických a architektonických hodnot území

3. Priorita: Kvalitní život na venkově a ve městě Cíl: Zvýšit dostupnost bydlení v mikroregionu, vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatel v mikroregionu případně imigraci obyvatel do mikroregionu

Opatření

Aktivity:

3.1. Stabilizace populace mikroregionu

• • • • • •

vytvoření dostatečných ploch pro bytovou výstavbu podpora budování technické infrastruktury pro bytovou výstavbu podpora individuální bytové výstavby rekonstrukce a rozvoj bytového fondu zajištění kvalitní občanské vybavenosti podpora volnočasových aktivit dětí a mládeže

40


• • • • • • •

podpora spolkové a klubové činnosti mládeže budování, obnova a údržba sportovišť a kulturních zařízení budování sociálního zázemí pro starší obyvatele podpora volnočasových a klubových činností seniorů podpora programů pro sociálně slabé skupiny, ohrožené děti, zdravotně postižené, seniory podpora komunitního plánování podpora opatřením, která zamezí působení negativních dopadů z průmyslové zóny Holešov a rychlostní komunikace R 49

3.2. Rozvoj spolkové a zájmové činnosti

• • •

přispívat k rozvoji zájmových a spolkových činností přispívat k obnově a udržování tradic podporovat vzájemnou spolupráci spolků a zájmových organizací v mikroregionu

3.3. Spolupráce obcí v mikroregionu

• • •

Zvyšování informovanosti o využívání dotačních titulů Pravidelné vzdělávání představitelů obcí Užší spolupráce se sousedními mikroregiony

4. Priorita: Technická infrastruktura Cíl: Kvalitnější dopravní infrastrukturou zajistit snížení negativních vlivů na obyvatelstvo i životní prostředí, zajistit dobudování scházející technické infrastruktury, případně rekonstrukci technické infrastruktury již zastaralé

Opatření

Aktivity:

4.1. Komunikace

• • • • • •

4.2. Plynofikace

• • •

podpora napojení na rychlostní komunikaci R49 podpora realizace severovýchodního obchvatu města Holešova zajištění dostatečných ploch pro parkování vozidel (mj. i u Polikliniky Holešov) dořešení komunikačního propojení mezi obcemi ( např. Přílepy - Martinice, Martinice - Zahnašovice, Dobrotice Žopy) opravy a zkapacitnění místních komunikací v regionu komunikační napojení nových areálů pro střední a drobné podnikání vč. řešení parkovacích ploch dořešení sítě rozvodu plynu v obci Bořenovice dořešení napojení domácností na plynovod v některých obcích (Bořenovice, Kurovice, Prusinovice, Rymice, Zahanašovice) motivace a podpora využívání plynu v domácnostech

41


4.3. Vodovody, kanalizace • a ČOV • • • •

4.4. Specifické projekty

• •

Zajistit ochranu zdrojů pitné vody a pramenišť Dobudování vodovodních sítí v obcích, kde dosud tato infrastruktura chybí (Bořenovice, Pravčice, Kurovice, Třebětice) Budování a rekonstrukce kanalizačních sítí Zajistit racionální čištění odpadních vod, při volbě ČOV preferovat systémy místní, nízkoenergetické, odpovídající rozvojovým záměrům mikroregionu Zamezit odvádění splaškových a dešťových vod do málo vodnatých toků bez nebo s nedostatečným předčištěním, vybudování oddělené kanalizace a napojení na ČOV

obnova a rekonstrukce protipovodňových opatření podpora řešení rekonstrukcí či modernizací znečišťovatelů ovzduší na území mikroregionu

5. Priorita: Ochrana životního prostředí Cíl: Ekologické nakládání s odpady, obnova přírodních prvků v krajině, zachování krajinného rázu, zvýšení zelených ploch v obcích

Opatření

Aktivity:

5.1. Podpora ekologického nakládání s odpady

• • • •

5.2. Snížení spotřeby fosilních paliv neobnovitelných zdrojů energie 5.3. Obnova krajiny

5.4. Vzhled obcí

• • •

Osvěta zaměřená na ekologické nakládání s odpady Podporovat třídění odpadu Rekultivace kontaminovaných ploch Zamezení vzniku černých skládek Snižování spotřeby energie v obecních objektech Podpora využití technologií k úspoře el. energie Podpora snižování energetické spotřeby

• • • • • • • • •

Obnova a údržba polních cest Výsadba a údržba liniové zeleně podél cest Údržba travnatých ploch a neobdělávané půdy Budování protierozních opatření Výsadba a obnova větrolamů Realizace prvků ÚSES Podpora zachování krajinného rázu Zvyšování retenční schopnosti krajiny Zabránit erozně denundačním a akumulačním procesům v území

• • •

Výsadba a údržba zeleně v obcích Instalace a údržba prvků obecních mobiliářů Účast obyvatel na projektech a utváření prostranství

42

veřejných


4.2.

Organizační zajištění

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko bude realizován prostřednictvím projektů, které budou vycházet z opatření a jejich jednotlivých aktivit. Projektem se rozumí investiční či neinvestiční záměr. Projekty Mikroregionu budou financovány z vlastních zdrojů Mikroregionu (vlastní zdroje jsou tvořeny příspěvky jednotlivých obcí) a případně příslušných dotací (krajských, státních, evropských) případně mohou být doplněny soukromým kapitálem. Projekty obcí budou financovány z rozpočtů jednotlivých obcí případně příslušných dotací (krajských, státních, evropských) a rovněž mohou být doplněny soukromým kapitálem. Projekty jiných subjektů (podnikatelské subjekty, spolky, zájmové organizace aj.) lze finančně podpořit z vlastních zdrojů Mikroegionu v případě pozitivního přínosu pro rozvoj mikroregionu případně z jednotlivých rozpočtů obcí.

4.3.

Aktualizace Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Holešovsko

Strategický plán rozvoje Mikroregiionu Holešovsko schvaluje valná hromada Mikroregionu Holešovsko. Rovněž tak schvaluje jeho aktualizaci.

43

Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko. Strategický plán rozvoje. Mikroregionu Holešovsko

Recommend Documents