STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
TREST SMRTI (CAPITAL PUNISHMENT)
Šárka Hvězdová Zuzana Procházková
Jihomoravský kraj
Zastávka 2013
SŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 17 Filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory
TREST SMRTI
Autorky:
Šárka Hvězdová, Zuzana Procházková
Škola:
Gymnázium T. G. Masaryka, Zastávka, U Školy 39
Kraj:
Jihomoravský kraj
Konzultant:
JUDr. Michal Hoskovec, Mgr. Lenka Mášová
Zastávka 2013
Prohlášení Prohlašujeme, že jsme svou práci SOČ vypracovaly samostatně a použily jsme pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v seznamu vloženém v práci SOČ. Prohlašujeme, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. Nemáme závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V ......................... dne ..................... podpisy: ......................................................................
Poděkování Děkujeme našemu konzultantovi, soudci okresního soudu Brno- venkov, JUDr. Michalu Hoskovci, za odbornou pomoc a rady při psaní naší práce. Dále děkujeme naší paní učitelce Mgr. Lence Mášové za věcné připomínky a pomoc při organizaci práce, a Mgr. Lence Smržové za pomoc a podporu. V neposlední řadě děkujeme také panu učiteli Mgr. Martinu Dojivovi za typografické úpravy.
ANOTACE Práce začíná dějinami trestu smrti v českých zemích, dále pokračuje popisem současného stavu v EU. V třetí kapitole jsou obsáhlé právní úpravy a dokumenty týkající se trestu smrti. Ve čtvrté kapitole popisujeme, kde se trest smrti uplatňuje a druhy trestu smrti. V páté kapitole se věnujeme argumentům pro a proti trestu smrti. Dále uvádíme náš vlastní názor na tuto problematiku. Poslední kapitola obsahuje výsledky dotazníku a srovnání s už provedenou anketou. Klíčová slova: trest smrti, dokumenty o lidských právech, genocidia, abolicionisté, mortikalisté
ANNOTATION This work begins with history in the Czech lands, continues with description of today's statement in EU. In the third chapter there are all – embracing law edits. In the fourth chapter we describe, where the capital punishment occurs and kinds of the capital punishment. Further, we accomplish our own opinion about this issue. Last chapter contains results of questionnaire and comparison with enquiry which was already done. Key words: capital punishment, documents about human rights, genocide, abolitionists, mortikalists
Úvod .............................................................................................................................................. 8 1.
Dějiny trestu smrti v českých zemích .................................................................................... 9 1. 1
Nejstarší období ............................................................................................................ 9
1. 2
Boží soudy ..................................................................................................................... 9
1. 3
První změny ................................................................................................................... 9
1. 4
16. a 17. století .............................................................................................................. 9
1. 5
Období osvícenství ........................................................................................................ 9
1. 6
První republika ............................................................................................................ 10
1. 7
Protektorát a 2. světová válka .................................................................................... 10
1. 8
Poválečné období ........................................................................................................ 11
1. 9
Období komunismu ..................................................................................................... 11
1. 10
Změny v zákoníku a případ Olgy Hepnarové ........................................................... 11
1. 11
Situace po roce 1989 ............................................................................................... 12
2.
Současný stav v Evropské unii ............................................................................................. 13
3.
Listiny týkající se trestu smrti .............................................................................................. 13
4.
3. 1
Mezinárodní Pakt o občanských a politických právech .............................................. 13
3. 2
Úmluva o ochraně lidských práv ................................................................................. 14
3. 3
Protokol č. 6 k úmluvě o ochraně lidských práv.......................................................... 14
Aktuální stav ve světě ......................................................................................................... 14 4. 1
Trest smrti ve světě ..................................................................................................... 14
4. 1. 1
Trest smrti zrušen................................................................................................ 14
4. 1. 2
Trest smrti zrušen i v případě kriminálních činů ................................................. 15
4. 1. 3
Trest smrti nebyl zrušen, ale nebyl alespoň 10 let vykonán ............................... 15
4. 1. 4
Trest smrti se v současné době vykonává ........................................................... 15
4. 2
Způsob provedení trestu smrti.................................................................................... 15
4. 2. 1.
Ubití ..................................................................................................................... 15
4. 2. 2.
Setnutí hlavy........................................................................................................ 16
4. 2. 2. 1 Poprava gilotinou ............................................................................................. 16 4. 2. 3.
Oběšení ............................................................................................................... 16
4. 2. 4.
Elektrické křeslo .................................................................................................. 17
4. 2. 5.
Plynová komora................................................................................................... 17
4. 2. 6.
Smrtící injekce ..................................................................................................... 17
4. 2. 7.
Zastřelení, popravčí četa ..................................................................................... 18
4. 2. 7. 1 Čína ................................................................................................................... 18 4. 2. 7. 2 USA ................................................................................................................... 18 5.
Argumenty pro a proti trestu smrti..................................................................................... 18
6
6.
5. 1
Abolicionisté ................................................................................................................ 18
5. 2
Mortikalisté ................................................................................................................. 18
Náš názor............................................................................................................................. 19
Praktická část .............................................................................................................................. 20 Závěr............................................................................................................................................ 24 Zdroje .......................................................................................................................................... 25 Příloha ........................................................................................................................................... 1 Dotazník: ................................................................................................................................... 2 Den otevřených dveří na naší škole .......................................................................................... 3
7
„Smrt je někdy trestem, často darem, pro mnohé dobrodiním.“ Seneca
Úvod Pro naši práci jsme si zvolily téma „Trest smrti“, které je celosvětové a panuje o něm spousta rozdílných názorů. My se v naší práci snažíme přiblížit tuto problematiku okolí a zjistit jeho názory. Podle nás, vzít někomu život, ať je jeho čin sebehorší, mnohdy snižuje jeho vykonavatele na úroveň pachatele. Přesto existuje i mnoho argumentů zastánců trestu smrti a my jsme se rozhodly tyto názory a argumenty v naší práci rozebrat a zobecnit. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a zabývá se historií a druhy trestu smrti, listinami týkajících se trestu smrti a jeho výskytem ve světě. Druhá část je praktická. Tuto část jsme pojaly metodou dotazování, kde zjišťujeme, zda jsou respondenti pro trest smrti či ne, a zda jsou pro nebo proti jeho znovuzavedení v ČR apod. Výsledky tohoto dotazníku budeme srovnávat s výsledky již hotového průzkumu, který provedla Hana Kvašňovská 3. 11. 2010 – 12. 11. 2010 na webových stránkách1. Otázky v našem i v tomto již provedeném dotazníku jsou kvůli komparaci stejné. Dotazník byl předložen 141 respondentům různé věkové kategorie. Cílem je seznámit veřejnost s problematikou trestu smrti, případně zjistit názor veřejnosti na dané téma, informovat ji o druzích trestu smrti v minulosti a současnosti, případně kde se trest smrti vyskytuje. Abychom tento úkol mohly splnit, rozhodly jsme se vypracovat plakáty s argumenty pro a proti trestu smrti a mapu výskytu trestu smrti ve světě. Tyto plakáty jsme vystavily na naší škole u příležitosti dne otevřených dveří 4. 12. 2013. Naši práci je možno využít při výuce občanské výchovy (nauky) nebo základů společenských věd v oblasti práva. Při tvorbě práce nám pomáhal JUDr. Michal Hoskovec, soudce okresního soudu Brno – venkov. Jako soudce a právník nám poskytl cenné rady a připomínky. Sám je toho názoru, že trest smrti by neměl být vykonáván a je proti jeho znovuzavedení. Tyto názory odůvodňuje tak, že společnost ani právní stát nemá právo vzít člověku život, který mu nedal.
1
http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/dotaznik-na-tema-trestu-smrti/
8
1.
Dějiny trestu smrti v českých zemích
1. 1
Nejstarší období
Odpověď na otázku, kdy byl poprvé na území českých zemí vykonán trest smrti, bychom hledali asi jen velmi těžko. Přesný počátek vykonávání trestu smrti nelze přesně stanovit. S jistotou však lze říct, že např. u starých Slovanů se historikové v těch nejranějších obdobích s trestem smrti nesetkali. Zde bylo nejvyšším trestem vyhnání. Postupem času, podle pramenů, však i oni přijali absolutní trest. První písemné zmínky pak nalézáme až v Kosmově kronice, kde se můžeme dočíst o popravách za vlády kněžny Libuše. V tomto období bylo nejběžnějším druhem oběšení na šibenici. (Jana Náhlíková, 2010)
1. 2
Boží soudy
Do 14. století bylo hrdelní právo výsadou panovníka – pouze on mohl o vykonání trestu smrti rozhodnout. V tomto období se také můžeme setkat s pojmem Boží soud. Boží soud, nebo také tzv. ordálové řízení, se využívalo v situaci, kdy soud nemohl jednoznačně rozhodnout o vině či nevině žalované osoby. V takovém případě bylo rozhodnuto, že osud obžalovaného bude vložen do rukou Boha. Nejčastějším a nejvíce známým Božím soudem byl ordál vody, kdy voda jako nejčistší živel provinilce buď přijme a ten se utopí nebo jej odmítne a pak je nešťastník vinen. (Jana Náhlíková, 2010)
1. 3
První změny
Roku 1337 se uskutečnila jedna z prvních, avšak dost významných změn, tento rok je považován za první z mezníků ve vývoji trestního práva. Tehdejší panovník Jan Lucemburský totiž odevzdal hrdelní právo do rukou královských měst, resp. zemských soudů. Pokud se přesuneme o pár století dál, narazíme na zmínku o trestu smrti ve Čtyřech pražských artikulech z 15. století, v době největšího rozmachu husitského hnutí. (Jana Náhlíková, 2010)
1. 4
16. a 17. století
Úbytek vykonaných trestů smrti zaznamenáváme po bitvě na Bílé hoře, ovšem koncem 17. století se však situace opět obrací, v této době začnou svou moc uplatňovat také tzv. apelační soudy, které rozhodovaly o těch nejzávažnějších případech. (Jana Náhlíková, 2010)
1. 5
Období osvícenství
V období osvícenství došlo k prvnímu známému zrušení trestu smrti na našem území roku 1787 císařem Josefem II. ve Všeobecném zákoníku o zločinech a trestech. O několik let později, v roce 1795, byl však znovu zaveden a to v případech za velezradu, ale i za pokus o ni. Zajímavostí je, že pokud byl pachatel v čase páchání zločinu mladší dvaceti let, byl mu trest zmírněn na deset až dvacet let těžkého žaláře. (Jana Náhlíková, 2010)
9
1. 6
První republika
Přestože mnozí by očekávali, že se vznikem samostatného Československého státu by měly přijít i změny týkající se zákonů, nebylo tomu tak. Nově vzniklá republika totiž přijala většinu zákonů z dob Rakouska – Uherska, k nimž patřil rovněž zákon č. 177/1852, trestní zákon o zločinech, přečinech a přestupcích. Ten povoloval užití trestu smrti v případech vraždy, loupežného zabití apod. Nutno podotknout, že tehdejší prezident Masaryk byl odpůrcem absolutního trestu. Jako prezident však musel proti svému přesvědčení podepisovat rozsudky trestů smrti, ať už byl jeho osobní názor jakýkoli a trestancům dokonce posílal omluvné dopisy: „A když jsem to musel udělat poprvé, načrtl jsem psaní, adresované odsouzenému k smrti provazem, abych mu to vysvětlil. Ale upustilo se od toho. V jednom případě mně odsouzený sám od sebe vzkázal, že se na mne nehněvá. Ten trestající spravedlnost pochopil.“2 Rovněž v knize Rozhovory s T. G. M. autora Karla Čapka vyjádřil svůj názor velmi jasně:“Těžká byla pro mne otázka trestu smrti; stálo mě mnoho nocí, když jsem měl podepisovat trest smrti, a dni, kdy jsem to učinil, mám ve svém kalendáři poznamenány černým křížkem. Sledoval jsem pozorně, má-li trest smrti vliv na zločinnost; studoval jsem statistiku zločinů a zejména vražd po celou dobu, ale nevidím, že by trest smrti měl účinek odstrašující na lidi zločinné; zločinec ve chvíli vraždy nemyslí na trest, ale na úspěch svého zlého činu. Jistý účinek je na občany ostatní, zejména o věci myslící. Můj argument pro trest smrti není, že je odstrašující, ale že v něm je mravní expiace: vzít člověku život je bezpráví tak strašlivé, že může být usmířeno jen výkupným stejně těžkým. Dělám ovšem patřičný rozdíl mezi vraždou a zabitím a uznávám polehčující okolnosti při každém zločinu, jak to moderní kriminální psychologie vyžaduje; ale ve výjimečných případech nemohu vyvracet, že trest smrti je ve shodě s metafyzickým uznáním hodnoty lidského života. Věřím a čekám, že bude zrušen vyšší vzdělaností a mravností obyvatelstva, souhlasem nás všech.“3 Za zmínku stojí také fakt, že v období první republiky bylo popraveno dvacet osob, ovšem počet osob odsouzených k trestu smrti je 433. Z toho vyplývá, že asi 95 % žalovaných byl trest smrti zmírněn nebo prominut. (Jana Náhlíková, 2010)
1. 7
Protektorát a 2. světová válka
Jako jedna z nejtemnějších dob se zapsalo období Protektorátu Čechy a Morava. Je logické, že ve válce se počty trestaných zvyšují. V době okupace se popraviště stalo např. z brněnských Kounicových kolejí nebo z pražské věznice na Pankráci, kde kvůli tomu, aby odsouzení nemuseli být převáženi do Německa, byla zřízena sekyrárna. Jako ekonomicky a časově nejvýhodnějším způsobem s nejvíce odstrašujícím účinkem, byla zvolena poprava gilotinou. A to také díky zvuku, který popravu gilotinou doprovázel. K největšímu počtu poprav docházelo v období heydrichiády, kdy prvním dnem poprav se stal 5. květen 1943. V tento den bylo popraveno pět osob. Uvádí se, že v pankrácké věznici byl uplatněn absolutní trest celkem na 1097 nevinných osobách. Nejčernějším dnem se stal 4. srpen 1944, kdy 2 3
Liška, Otakar a kol.: Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989, s. 13. Čapek, Karel: Hovory s T. G. M., 7. vyd., Praha: Československý spisovatel, 1969, 303 s., s. 156.
10
o život rukou kata Aloise Weisse přišlo v tento jediný den 29 lidí. Poté co roku 1945 gilotina skončila ve Vltavě, byla po osvobození znovu vytažena a v současnosti je vystavena v památníku na Pankráci. (Jana Náhlíková, 2010)
1. 8
Poválečné období
V rozmezí let 1945 – 1948 se konaly tzv. retribuční (tj. nápravné) soudy, které trestaly kolaboranty a zrádce. Skoro ve všech evropských státech zasedaly také tzv. lidové soudy. Retribučními soudy bylo k popravě odsouzeno 714 osob.
1. 9
Období komunismu
Po nástupu komunismu v roce 1948 bylo k trestu smrti odsouzeno mnoho nevinných lidí, kteří se z nejrůznějších důvodů znelíbili tehdejšímu totalitnímu systému a museli tak být co nejdříve odstraněni. Tyto hrůzné činy se odehrávaly hlavně na přelomu let 40. a 50. Tehdy bylo popraveno na 200 lidí, při výsleších bylo ubito asi 8 000 lidí a na dlouhá léta ve vězení bylo odsouzeno 200 000 lidí. Mezi takto nespravedlivě popravené patřil například generál Heliodor Píka. Přestože se aktivně zapojil do odboje během 2. sv. války a získal řadu vyznamenání, byl nakonec roku 1948 obviněn z velezrady a navazování kontaktů se špionážními složkami zemí západního světa. O rok později, po mnoha výsleších, které se samozřejmě většinou neobešly bez porušování lidských práv, byl divizní generál Heliodor Píka dne 21. 7. 1949 oběšen. Snad nejznámější politickou obětí však byla JUDr. Milada Horáková, která byla popravena v roce 1950 po stranou vykonstruovaných procesech, Horáková byla spolu se svým mužem Bohuslavem Horákem tvrdou odpůrkyní komunismu. Spolupracovala s demokratickými prezidenty Masarykem a Benešem. Poté, co Horáková odmítla stát se členkou komunistické strany, začala být nebezpečnou a byla obviněna z rozvracení republiky. Nic nepomohlo, že se za ni postavily také světové osobnosti v čele s Albertem Einsteinem. Případ byl znovu otevřen teprve nedávno. V roce 2007 byla Ludmila Polednová – Brožová, bývalá státní prokurátorka, odsouzena za podíl na vraždě Milady Horákové. Trest smrti byl tedy v 50. letech minulého století zcela běžným způsobem, jak se komunistická strana zbavovala nepohodlných (a údajně nebezpečných) osob. A jakým způsobem byl tedy tehdy trest smrti vykonáván? Zpravidla se jednalo o oběšení, ve výjimečných případech, kdy mělo dojít k ohrožení státu, se přistupovalo také k zastřelení.
1. 10 Změny v zákoníku a případ Olgy Hepnarové K jistým změnám však došlo již roku 1956, kdy v novelizaci zákona z roku 1950, byl trest odnětí svobody na doživotí (většinou udělován za vraždu) nahrazen odnětím svobody na 25 let. Další změnou je pak zákon č. 140/1961 Sb. ze dne 29. listopadu 1961 § 29 (1) Trest smrti může soud uložit jen za trestný čin, u něhož to tento zákon ve zvláštní části dovoluje, a to pouze za podmínky, že stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému 11
následku mimořádně vysoký a a. uložení trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti, nebo b. není naděje, že by na pachatele bylo možno trestem působit. (2) Vojákovi, který takový trestný čin spáchal za branné pohotovosti státu nebo za bojové situace, může soud uložit trest smrti také za podmínky, že takovým trestným činem byly zmařeny nebo podstatně ohroženy bojové akce nebo zvýšenou měrou ohrožena kázeň nebo pořádek v ozbrojených silách nebo v ozbrojeném sboru. (3) Trest smrti nelze uložit těhotné ženě ani osobě, která v době, kdy spáchala trestný čin, nepřekročila osmnáctý rok svého věku. § 30 (1) V uloženém trestu smrti je zahrnuta ztráta čestných titulů a vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti. (2) Vedle trestu smrti lze uložit pouze trest propadnutí majetku. (3) Trest smrti se vykonává oběšením, za branné pohotovosti státu může být vykonán zastřelením.4 Podle tohoto zákona byli absolutním trestem trestáni zejména několikanásobní vrazi. Nejznámějším případem několikanásobné vraždy se stala Olga Hepnarová. Tehdy teprve jednadvacetiletá dívka, trpící zřejmě psychickou poruchou, zabila celkem osm nevinných lidí, když do skupinky těchto lidí, čekajících na autobus, najela nákladním vozem. Před tímto činem napsala Hepnarová dopis, ve kterém jasně vyjádřila svou nenávist k světu a to jak se cítí být nepochopená: „Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo. Acta non verba. A nakonec mám jedno směšné přání. Páni novináři, prosím, oznamte to veřejnosti, nebo alespoň SPISOVATELI Branaldovi, až bude psát příští knihu o dnešních zločincích. Děkuji. 10. 7. 1973 Olga Hepnarová“5 Ihned po činu z auta vystoupila, po příjezdu policie se nechala zatknout. Při výslechu však tvrdila, že se jmenuje Sandy Winiferová. Přesto však tehdy vyšetřující psychiatři žádnou psychickou poruchu nediagnostikovali. Proto se soud v jejím případě uchýlil k trestu nejvyššímu. Smutný příběh této mladé dívky byl ukončen 12. 3. 1975. Zřejmě, kdyby byla Hepnarová souzena v dnešní době dnešními odborníky na lidskou duši, dopadl by její případ úplně jinak. Naštěstí, po roce 1989 přišly tolik potřebné změny v oblasti psychiatrie a soudní justice a tak můžeme doufat, že se tento smutný příběh nebude opakovat.
1. 11 Situace po roce 1989 Jak již bylo řečeno, po roce 1989 konečně nastaly dlouho očekávané změny. Tou největší bylo zrušení trestu smrti v novele zákoníku v květnu 1990. Posledními popravenými se stali Štefan Svitek (Slovák) za vraždu a následné zneužití své těhotné manželky a svých dcer a Vladimír Lulek za podobný čin – vraždu své manželky, svých tří nevlastních dětí, vlastní dcery a pokus zabít sousedku. Od roku 1990 je tedy nejvyšším možným trestem, který lze uložit v ČR, trest odnětí svobody na doživotí. 4
Liška, Otakar a kol.: Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989, přílohy Cílek, Roman: Oprátka za osm mrtvých- Případ Olgy Hepnarové- dívky, která zabíjela, protože neuměla žít, 1.vyd., Praha: C. H. Beck, 2001, 210 s., ISBN 80-7179-285-3, s. 70-71 5
12
2.
Současný stav v Evropské unii
V mnoha paktech a úmluvách byly Organizací spojených národů stanoveny ty nejpřísnější podmínky za jakých je možno trest smrti využít. V druhém opčním protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech je dokonce obsažen závazek ke zrušení trestu smrti. Navíc, EU by měla přispět ke zrušení trestu smrti nejen v rámci Unie ale i v jiných zemích světa. Na 62. zasedání Valného shromáždění OSN byla navíc přijata rezoluce, ve které jsou vyzývány všechny státy mimo jiné k tomu, aby co nejvíce omezovaly užívání trestu smrti a aby ty státy, které jej zrušily, trest smrti znovu neobnovovaly. V říjnu 1977 se pak na schůzce rady OSN předsedové vlád všech členských států vyjádřili pro zrušení trestu smrti. Ve třináctém protokolu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který vstoupil v platnost 1. července 2003, se členské státy zavázaly k trvalému zrušení trestu smrti v jakémkoli případě. Od září roku 2007 byl vyhlášen 10. říjen jako „Evropský den proti trestu smrti“. V článku 2 Listiny základních práv EU se můžeme dočíst, že nikdo nesmí být ani odsouzen k absolutnímu trestu, ani nesmí být popraven. Evropská unie se zavazuje k tomu, že všechny schválené zásady bude každé tři roky podrobovat přezkoušení.
3.
Listiny týkající se trestu smrti
3. 1
Mezinárodní Pakt o občanských a politických právech
ČÁST III Článek 6 1. Každý člověk má už vrozené právo na život a toto právo je zákonem chráněno. Nikdo nebude svévolně zbaven života. 2. Trest smrti může být udělen jen v zemích, kde nebyl zrušen, a to za nejtěžší trestné činy v souladu s právem, který byl platný v době, kdy byl trestný čin spáchán, a nikoli v rozporu s ustanovením tohoto Paktu a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia. Tento trest může být vykonán pouze na základě konečného rozsudku vyneseného příslušným soudem. 3. Kdokoli, kdo byl odsouzený k trestu smrti, má právo žádat o zmírnění trestu nebo o milost. Zmírnění trestu, milost nebo amnestie mohou být uděleny ve všech případech. 4. Jestliže zbavení života znamená zločin genocidia, rozumí se, že nic v tomto článku neopravňuje kterýkoli stát, který je smluvní stranou Paktu, zbavit se kteréhokoli závazku, jenž byl převzat na základě ustanovení Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia. 5. Trest smrti nebude vykonáván na těhotných ženách a nebude ukládán za trestné činy spáchané osobami mladšími osmnácti let.
13
6. Tohoto článku se nelze dovolávat proto, aby se oddálilo zrušení trestu smrti nebo aby se zabránilo zrušení trestu smrti kterýmkoli státem, účastníkem tohoto Paktu.
3. 2
Úmluva o ochraně lidských práv
HLAVA I PRÁVA A SVOBODY Článek 2 Právo na život 1. Právo každého na život je chráněno zákonem. Nikdo nesmí být úmyslně zbaven života kromě výkonu trestu uloženého soudem následujícího po uznání viny za spáchání trestného činu, pro který zákon ukládá tento trest. 2. Zbavení života se nebude považovat za způsobené v rozporu s tímto článkem, jestliže bude vyplývat z použití síly, které není více než zcela nezbytné, při: a) obraně každé osoby proti nezákonnému násilí; b) provádění zákonného zatčení nebo zabránění útěku osoby zákonně zadržené; c) zákonně uskutečněné akci za účelem potlačení nepokojů nebo vzpoury.
3. 3
Protokol č. 6 k úmluvě o ochraně lidských práv
U této listiny je důležité to, že kdo podepsal úmluvu o ochraně lidských práv, nemusel nutně podepsat i tuto listinu. PROTOKOL č. 6 Článek 1 Zrušení trestu smrti Trest smrti se ruší. Nikdo nemůže být k takovému trestu odsouzen.
4.
Aktuální stav ve světě
4. 1
Trest smrti ve světě
V této části práce jsme se zabývaly rozdělením států podle toho, zda se na jejich území trest smrti vykonává, či ne. Konkrétně za jakých okolností se trest smrti užívá, nebo je povolen, ale nebyl minimálně deset let vykonán. 4. 1. 1 Trest smrti zrušen Pro všechny druhy zločinů byl trest smrti zrušen v těchto státech: Albánie, Andorra, Angola, Arménie, Austrálie, Ázerbajdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Ekvádor, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Guinea-Bissau, Haity, Honduras, Chorvatsko, Irsko, Itálie, 14
Island, Jihoafrická republika, Kambodža, Kanada, Kapverdy, Kiribati, Kolumbie, Kostarika, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Maledivy, Malta, Maroko, Mauricius, Mexiko, Federativní státy Mikronésie, Moldavsko, Monako, Mosambik, Namibie, Nauru, Nepál, Německo, Nikaragua, Niue, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Palau, Panama, Paraguay, Pobřeží slonoviny, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, San Marino, Senegal, Slovensko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Španělsko, Švýcarsko, Uruguay, Vatikán, Vanuatu, Venezuela. (Šárka Weisová a kolektiv, 2007) 4. 1. 2 Trest smrti zrušen i v případě kriminálních činů V těchto státech může být trest udělen za výjimečných okolností, jakými jsou: vojenské právo, válka apod. Argentina, Cookovy ostrovy, Fidži, Chile, Peru, Salvádor, Seychely. (Šárka Weisová a kolektiv, 2007) 4. 1. 3 Trest smrti nebyl zrušen, ale nebyl alespoň 10 let vykonán Trest smrti není v těchto státech zrušen, ovšem trest nebyl minimálně 10 let vykonán. Také jsme sem zařadily státy, které se zavázaly k jeho neužívání: Alžírsko, Benin, Bhútán, Brunej, Burkina Faso, Bermudy, Džibutsko, Filipíny, Gambie, Grenada, Keňa, Madagaskar, Mali, Mashallovy ostrovy, Mauritánie, Myanmar, Niger, Papua – Nová Guinea, Rusko, Samoa, Srí Lanka, Středoafrická republika, Surinam, Togo, Tongo, Turecko, Tuvalu. (Šárka Weisová a kolektiv, 2007) 4. 1. 4 Trest smrti se v současné době vykonává V těchto zemích se trest ukládá i v případě kriminálních činů. Afghánistán, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barhajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Bělorusko, Botswana, Burundi, Čad, Čína, Demokratická republika Kongo, Dominika, Dominikánská republika, Egypt, Eritrea, Ethiopie, Gabon, Ghana, Guatemala, Guinea, Guyana, Indie, Indonésie, Írák, Írán, Izrael, Japonsko, Jamajka, Jemen, Jižní Korea, Jižní Súdán, Jordánsko, Kamerun, Katar, Kazachstán, Komory, Kongo, Kuba, Kuvajt, Kyrgystán, Laos, Lesotho, Libanon, Libérie, Libye, Malajsie, Malawi, Mongolsko, Nigérie, Omán, Pákistán, Rovníková Guinea, Rwanda, Saúdská Arábie, Severní Korea, Sierra Leone, Singapur, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Súdán, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svazijsko, Sýrie, Taiwan, Tanzánie, Thajsko, Trinidad a Tobago, Uganda, Uzbekistán, Vietnam, Zambie, Zimbabwe. (Šárka Weisová a kolektiv, 2007)
4. 2
Způsob provedení trestu smrti
4. 2. 1. Ubití Nejpoužívanější variantou ubití je bičování. Bičování bylo v historii buď používáno v rámci jiného trestu jako jeho součást, anebo nebylo úmyslem použít
15
bičování jako trest smrti. Ovšem přežít například několik stovek ran rákoskou je prakticky nemožné. V některých případech se na konce rákosek dávaly kuličky z olova, případně kůstky, například z ovcí. Známý je případ mužů ze Saúdské Arábie obžalovaných z pumového útoku v roce 1989. Tehdy byli obžalováni k tisíci ranám důtkami. Ač tedy nebyli přímo odsouzeni k trestu smrti, stejně bičování nikdo z tří mužů nepřežil. V Singapuru se dodnes používá ubití klacky nebo holí a to zejména ve výjimečných případech. V osmdesátých letech minulého století bylo na několik desítek tisíc osob popraveno právě ubitím. Nejdříve byl odsouzený omráčen úderem do hlavy a poté usmrcen jedinou ranou, která odsouzenému zlomila vaz. Posuneme-li se o kus dál na západ, konkrétně do Íránu, setkáme se s trestem smrti ukamenováním, kde odsouzený je svázán a kamenován davem. Nesmí se však použít moc velké kameny, aby utrpení oběti bylo co největší a nejdelší. 4. 2. 2. Setnutí hlavy Setnutí hlavy je variantou rozřezání. Používá se v Saúdské Arábii. Často však nestačí jen jedna rána. Z biologického hlediska může mozek ještě nějakou dobu zůstat v činnosti a zaznamenávat bolest. Někde je používán také již poněkud starší způsob podřezání. 4. 2. 2. 1 Poprava gilotinou Poprava gilotinou byla zavedena během Velké francouzské revoluce, podle návrhu Y. I. Guillotina. S tímto druhem trestu smrti bychom se pravděpodobně dnes už nesetkali. Při popravě asi šedesáti kilogramová sekera pohybující se ve svisle položených kolejích spadne odsouzenému na hlavu a setne ji. Poprava gilotinou byla nejvíce využívaným způsobem výkonu trestu smrti v období 2. sv. války. 4. 2. 3. Oběšení Oběšení je používaným trestem smrti např. v zemích Spojených Států. Obvykle je den před popravou odsouzený zvážen – to kvůli váze písku, který se sype do pytlů a zabraňuje tomu, aby oběšený spadl na zem. Váha pytlů je důležitá také kvůli délce lana – pokud je příliš dlouhé může se oběšený dusit až neuvěřitelných 45 minut. Při samotné popravě má vězeň zavázány oči a okolo krku uzel. Po otevření poklopu se pak vězeň propadne. Nárazem a působením hmotnosti oběšeného dojde ke zlomení krčních obratlů a tím nastává smrt. Ne vždy však poprava proběhne takto hladce. Mnohdy se například stane, že smyčka je špatně upevněna nebo je odsouzený příliš lehký a pak umírá po dlouhém a pomalém udušení. Popisovaný způsob oběšení patří mezi ty novější, a pokud to tak lze říci, mezi ty humánnější. V některých zemích (Írán) se však stále používá i zastaralejší způsob, kdy provaz je schválně co nejkratší, aby nedošlo ke zlomení obratlů a oběšený se dusil.
16
4. 2. 4. Elektrické křeslo Elektrické křeslo je vynálezem T. A. Edisona. První elektrické křeslo pochází z roku 1888 z New Yorku a prvním popraveným byl William Kemmler roku 1890. V USA se také poprava elektrickým křeslem dodnes používá jako jeden z nejhumánnějších způsobů poprav. Odsouzený je připoután ke křeslu, které je dřevěné a na oholené části těla jsou mu upevněny elektrody (oholený je proto, aby byl odpor na daných částech těla co nejmenší). Poté je zapojen zdroj napětí o velikosti 500 – 2 300 V (záleží na státu). Po třiceti sekundách je proud odpojen a lékař zkontroluje stav odsouzeného. Pokud není mrtev, celý proces se opakuje. V některých státech je například poprava probíhá ve třech fázích 2300 V, 1000 V a znova 2300 V v různých časových intervalech. Skutečné hodnoty proudu se však liší v závislosti na odporu těla odsouzeného. Během popravy je cítit pach spáleného masa, může dojít ke krvácení, zvracení, urinaci, defekaci, ale také například k vypadnutí očních bulev odsouzeného. Ten mnohdy může začít hořet. Smrt nastává jako následek zástavy srdce a paralýzy respiračního systému. 4. 2. 5. Plynová komora Další způsob jak vykonat trest smrti pochází opět z USA, konkrétně z Nevady, kde byl roku 1924 představen smrtící účinek kyanovodíku. Prvním popraveným byl Gee Jon. Tehdy se mu dozorci snažili kyanovodík napumpovat do jeho cel v době, kdy spal. Toto se však ukázalo jako nemožné, neboť plyn z cely unikal. Byla proto zřízena vzduchotěsná plynová komora se židlí, k níž byl odsouzený připoután. K němu je pak napojen stetoskop, díky němuž může lékař prohlásit odsouzeného mrtvým. Do cely je pak uvolněn kyanid sodný, příp. draselný, jenž je upuštěn do pánve s kyselinou chlorovodíkovou. Během reakce uniká jedovatý kyanovodík. Pro urychlení procesu je odsouzenému doporučeno, aby dýchal zhluboka (někteří odsouzení se však snaží dech naopak zadržet). Při nádechu se kyanovodík naváže na krevní barvivo hemoglobin, což znemožní přenos kyslíku a odsouzený se udusí. Po popravě větráky v komoře odsají kyanovodík ven a na mrtvého je rozprášen amoniak, který zařídí neutralizaci kyanidu. Až teprve po zhruba půlhodině může být tělo vyneseno ven. Jeden z odsouzených, Caryl Chessmanm, který byl popraven v Kalifornii v roce 1960, řekl těsně před popravou novinářům, že kdyby to bolelo, kývne hlavou. Podle svědků kýval hlavou několik minut. 4. 2. 6. Smrtící injekce Prvním státem, kde byl přijat tento způsob popravy, byla Oklahoma v roce 1977 a prvním takto popraveným se stal Charles Brooks v roce 1982. V současnosti je používána v pěti státech USA jako nejčastější způsob popravy. Odsouzený je připoután ke speciálnímu stolu. Do žil jsou mu zavedeny celkem dvě injekce obsahující pentanthiol sodný, jehož působením odsouzený do patnácti sekund usíná. Následuje podání pankuronia, což je látka ochromující svaly a zastavující
17
dýchání a chloridu draselného, který zastaví srdce. Popravy se neúčastní lékař, což může být problematické, neboť v mnoha případech jsou jehly zaváděny nezkušenými techniky. Ti mohou odsouzenému aplikovat jehlu namísto do žíly do svalu, což způsobuje velké bolesti. Mnoho odsouzených má také následkem užívání drog žíly velmi poškozené. 4. 2. 7. Zastřelení, popravčí četa Způsob provedení tohoto druhu trestu smrti je v každé zemi odlišný a v závislosti na tom, kam je odsouzený střelen probíhá různě rychle a smrt nastává z různých příčin. 4. 2. 7. 1 Čína V Číně jsou kulky vpáleny do hlavy, což způsobí velmi rychlou smrt. Odsouzený si musí kleknout, ruce jsou svázány za zády, střílí se zezadu. Jestliže je poprava veřejná, je odsouzenému utažen okolo krku provaz, aby nekřičel. 4. 2. 7. 2 USA V Americe je vězeň uvázán na židli, okolo níž jsou pytle s pískem, sloužící k nasátí krve. Odsouzený dostane na hlavu černou kuklu a na místo, kde se nachází srdce je mu upevněn bílý terč. Pět střelců ve vzdálenosti pět metrů od odsouzeného pak střílí. Pokud střelci nezasáhnou srdce, je smrt pomalá a bolestivá. Někteří střelci údajně schválně nemíří na srdce, aby to nebyli oni, kdo vystřelí smrtící střelu.
5.
Argumenty pro a proti trestu smrti
5. 1
Abolicionisté
Jako abolicionisté se označují ti, kteří jsou proti vykonávání trestu smrti. o Společnost život nedává, a tak je problém, jestli ho má právo i brát jen proto, že někdo nedodržel její pravidla. o Z pohledu náboženského je toto vyloučeno, život dává i bere Bůh. o Omylnost v systému vždy je. o Nenapravitelnost trestu. o Nedokonalý způsob hodnocení stránky osobnosti. o Každý má právo na život.
5. 2
Mortikalisté
Jako mortikalisté se označují ti, kteří jsou pro vykonávání trestu smrti. o Každý má právo na odplatu. o Zneškodnění zvlášť nebezpečných pachatelů. o Odstrašující vliv na potenciální pachatele. o Doživotní vězení je pro stát nákladné. 18
6.
Náš názor
Náš názor na tuto problematiku je dosti nejednoznačný, jelikož je těžké cokoliv takto objektivně posoudit, protože rozhodnutí by vždy mělo záviset na konkrétním případu. Myslíme si, že v těch nejtěžších a nejhorších případech by vykonávání trestu smrti povoleno být mělo, jelikož v dnešní ekonomicky těžké době, kdy každý šetří, jak může, jsou náklady na udržování provozu věznic a na „živení“ vězňů obrovské. Kriminalita se zvyšuje a třináctiletý vrah dnes není žádnou výjimkou. Jsme to my, kdo se o takového člověka musí dalších sedmdesát let starat. A má trest smrti vůbec tak odstrašující účinek, aby odradil případné pachatele od spáchání trestného činu? V některých státech je trest smrti zavedený jen proto, aby panovník či strana mohli popravovat nepohodlné občany, takže vůbec neplní úlohu odstrašujícího účinku, jelikož jsou lidé popravováni i kvůli správným věcem. Dokonce i v Evropě, v Bělorusku je trest smrti povolen. Konkrétně je udělován za vraždu, znásilnění, únos letadla, hospodářské zločiny, za korupci, špionáž a zradu. Vláda však za špionáž, zradu, či korupci může považovat prakticky cokoliv, třeba rozdávání letáků, takže může být popraven i nevinný člověk. A pokud už bychom se na trestu smrti pro dotyčného shodli všichni, tak se většinou nejtěžší a nejhorší zločiny se odehrají v afektu, kdy nikdo nemá čas na to, aby přemýšlel nad nějakým odstrašujícím účinkem. Další věc souvisí s posuzováním psychického stavu pachatele. Kdo může objektivně posoudit příčetnost? Vždyť jeden odborník může pachatele uznat psychicky labilním a druhý jej označí za naprosto zdravého. Problém je v tom, že v dnešní době ještě neexistují objektivní metody, jak toto posoudit. Když už je někdo odsouzen, kdo může trest smrti vykonat? V ideální společnosti nikdo, ale ideální společnost neexistuje a vykonavatel se tedy snižuje na úroveň pachatele. Jaký je potom mezi nimi rozdíl? Také bychom mohli posoudit, způsoby vykonávání trestu smrti. Každý sám může posoudit, zda ukamenování a ukřižování není příliš krutým trestem, protože i s takovými tresty se totiž v dnešní době můžeme setkat. Podle nás by tedy několikanásobní vrazi a násilníci, u kterých by bylo naprosto jednoznačné, že trestný čin spáchali a bylo by jasné, že se nezlepší a jen by si užívali komfortu vězení, k trestu smrti odsouzeni být měli. Pokud možno však k co nejhumánnějšímu, u kterého by byla prokázána nejmenší bolest.
19
Praktická část Praktickou část jsme pojaly metodou dotazování. Dotazník jsme si nevytvořily samy, ale převzaly jsme si jej od Hany Kvašňovské, která jej provedla pouze pro studijní účely a byl předložen 129 respondentům v době 3. 11. 2010 – 12. 11. 2010 na webových stránkách. Tuto možnost jsme si zvolily kvůli komparaci. Cennější přínos než pouhý dotazník, je i srovnání a změna názoru společnosti za poslední čtyři roky. Dotazník byl anonymní a jedinou podmínkou pro jeho vyplnění bylo, vyplnit všechny otázky a zvolit jen jednu možnost. My jsme dotazník předložily 141 respondentům v našem okolí, z nichž deset nesplnilo tuto podmínku, takže jsme nakonec počítaly jen se 131 respondenty. Tuto variantu jsme si zvolily kvůli srovnání. Nejvíce vyplněných dotazníků jsme získaly během Dne otevřených dveří na naší škole dne 4. 12. 2013. Návštěvníci naší školy byli většinou ochotní nám dotazník vyplnit. Občas jsme se ale setkaly s tím, že se některým respondentům některé odpovědi zdály nejednoznačné. Pro tento případ však byl ve spodní části vyhrazen prostor pro poznámky. To u dotazníku Hany Kvašňovské nebylo. Mnozí tuto možnost využili, čímž nám pomohli částečně vytvořit náš názor. Ze srovnání výsledků průzkumů plyne, že s postupem času stále více lidí nesouhlasí s trestem smrti, s jeho znovu zavedením, s právem státu rozhodovat o životě jeho občanů a myslí si, že doživotí je adekvátní náhradou za trest smrti. Také je zřejmě více lidí obeznámeno s historií ohledně otázky, kdy byl v České republice zrušen trest smrti, ač to může být způsobeno tím, že na náš dotazník odpovědělo více starších lidí, kteří zrušení zažili a pamatují si ho a zároveň více studentů. Vzhledem ke zvýšení počtu mladších respondentů stouplo procento spokojených s udílenými tresty. Na otázku, zda si respondenti myslí, jestli člověk, který ve vězení stráví více než patnáct let, je schopen se plnohodnotně vrátit do společnosti, odpověděla většina (80 %) ne, stejně jako v průzkumu provedeném před třemi lety. Nejpřijatelnějším provedením trestu smrti zůstaly smrtící injekce, zastřelení a elektrické křeslo. Rozdíl v pohlaví respondentů není moc veliký, na předchozí dotazník odpovědělo méně mužů (26,36 %) než na náš (36,64 %). Výsledky dotazníku: naše výsledky uvádíme jako první (většinou modrožluté) a výsledky z už provedeného dotazníku jako druhé (většinou červenozelené).
Souhlasíte s vykonáváním trestu smrti? 48,85%
51,15%
ano: 67 (51,15%) ne: 64 (48,85%)
Obrázek 1. Souhlasíte s vykonáním trestu smrti?
20
Souhlasíte se znovuzavedením trestu smrti v České republice? 45,04% ano: 59 (45,04%)
54,96%
ne: 72 (54,96%)
Obrázek 2. Souhlasíte se znovuzavedením trestu smrti v České republice?
Ve kterém roce si myslíte, že byl zrušen trest smrti v České republice? 3,05% 9,16%
9,92% 12,21% 32,07%
7,63%
1993: 16 (12,21%) 1990: 42 (32,07%) 1989: 19 (14,51%) 1986: 10 (7,63%) 1968: 15 (11,45%) 1948: 12 (9,16%)
14,51%
11,45%
1945: 4 (3,05%) 1918: 13 (9,92%)
Obrázek 3. Ve kterém roce si myslíte, že byl zrušen trest smrti v České republice?
Má právo podle Vás právní stát rozhodovat o životě jeho občanů? 44,28% 55,72%
ano: 58 (44,28%) ne: 73 (55,72%)
Obrázek 4. Má právo podle Vás právní stát rozhodovat o životě jeho občanů?
21
Myslíte si, že tresty udílené za porušení zákona jsou v dnešní době dostatečně vysoké? 16,03% ano: 21 (16,03%)
83,97%
ne: 110 (83,97%)
Obrázek 5. Myslíte si, že tresty udílené za porušení zákona jsou v dnešní době dostatečně vysoké?
Je podle Vás doživotí (nejvyšší možný trest) adekvátní náhradou za trest smrti? 51,15%
48,85%
ano: 64 (48,85%) ne: 67 (51,15%)
Obrázek 6. Je podle Vás doživotí (největší možný trest) adekvátní náhradou ta trest smrti?
Myslíte si, že člověk, který stráví ve vězení více jak 15 let, je schopen se plnohodnotně vrátit do společnosti? 19,09% 80,91%
ano: 25 (19,09%) ne: 106 (80,91%)
Obrázek 7. Myslíte si, že člověk, který stráví ve vězení více jak 15 let, je schopen se plnohodnotně vrátit do společnosti?
22
Jaká forma aktivně vykonávaného trestu smrti je podle Vašeho názoru nejpřijatelnější?
2,29%
1,53%
6,11%
1,53%
smrtící injekce: 86 (65,65%)
0,76%
zastřelení: 18 (13,74%) elektrické křeslo: 11 (8,39%).
8,39% 65,65%
oběšení: 8 (6,11%) plynová komora: 3 (2,29%)
13,74%
stětí hlavy: 2 (1,53%) ukamenování: 2 (1,53%) ukřižování: 1 (0,763%)
Obrázek 8. Jaká forma aktivně vykonávaného trestu smrti je podle Vašeho názoru nejpřijatelnější?
Pohlaví
36,64% 63,36%
žena: 83 (63,36%) muž: 48 (36,64%)
Obrázek 9. Pohlaví
Věk do 20: 66 (50,38%)
10,68% 9,16%
14,50% 15,28%
50,38%
21 - 35: 20 (15,28%) 36 - 45: 19 (14,50%) 46 - 60: 14 (10,68%)
Obrázek 10. Věk
23
Závěr Během psaní práce jsme měly několik drobných problémů, například s praktickou částí. Stěžejním bodem byl pro nás Den otevřených dveří, kde se nám podařilo sehnat dostatek lidí pro náš dotazník, ačkoliv se z počátku zdálo, že s tím budeme mít problém. Díky dotazníkům se respondenti museli nad tímto tématem zamyslet, čímž se nám podařilo splnit hlavní a nejdůležitější úkol, a to seznámit veřejnost s naší prací, konkrétně s druhy trestu smrti a kde se trest smrti ještě dnes uplatňuje. Naši středoškolskou odbornou činnost je také možno využít v hodinách společenskovědního semináře v oblasti trestního práva. Velmi nám pomohl JUDr. Michal Hoskovec, který je soudcem na okresním soudu pro oblast Brno-venkov. Ten nám navrhl strukturu našeho projektu, sdělil svůj osobní a přesvědčivý názor a zapůjčil nám mnoho odborných knih, ze kterých jsme čerpaly informace. Také se nám podařilo spojit se s paní Hanou Kvašňovskou, abychom zjistily, co bylo cílem její práce a jejího dotazníku, případně vyřešit problém s autorskými právy. Naštěstí žádný problém nenastal. Měla stejné důvody pro tvorbu jako my a respondenty hledala také ve svém blízkém okolí. Byla velice příjemná a ochotná nám jakkoli pomoci. Jsme jí velmi vděčné, za poskytnutí jejího dotazníku. Nakonec, po uvážení všech možných argumentů pro i proti, jsme tedy dospěly k závěru, že záleží na tom, jak byl trestný čin spáchán, za jakých okolností apod., ale každopádně jsme pro to, aby v těch skutečně nejhorších a nejbrutálnějších případech trest smrti uplatněn byl.
24
Zdroje 1. NÁHLÍKOVÁ, Jana. Je trest smrti spravedlivým?. Brno, 2010. Dostupné z: is.muni.cz/th/190352/pedf_m/Diplomka.doc. Diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Milan Valach, Ph.D. 2. JÍLEK, Petr. TREST SMRTI. Brno, 2007. Dostupné z: is.muni.cz/th/110934/pravf_b/Trest_smrti.doc. Bakalářská. Masarykova univerzita 3. EMMERT, František. Odmaturuj! ze společenských věd. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. Odmaturuj!. 4. ADAMUS, Vladimír. Mezinárodní dokumenty o lidských právech. Praha: Lidne, a.s., Praha, 2000. 5. MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti. Praha: Rybka Publishers se spolupráci s Knižním klubem V Jirchářích 6, Praha 1, 2001. 6. KVAŠŇOVSKÁ, Hana. – Dotazník na téma trestu smrti (výsledky průzkumu), 2010. Dostupné online na http://dotaznik-na-tema-trestu-smrti.vyplnto.cz. 7. WAISOVÁ, Šárka a kol. • Atlas mezinárodních vztahů, prostor a politika po skončení studené války. Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., Kardinála Berana 1157/32, 301 00 Plzeň, 2007
25
Příloha
1
Dotazník: 1. Souhlasíte s vykonáváním trestu smrti?
ANO
NE
2. Souhlasíte se znovuzavedením trestu smrti v České republice?
ANO
NE
3. Ve kterém roce si myslíte, že byl zrušen trest smrti v České republice? 1918
1945
1948
1968
1986
1989
1990
1993
4. Má právo podle Vás právní stát rozhodovat o životě jeho občanů? ANO
NE
5. Myslíte si, že tresty udílené za porušení zákona jsou v dnešní době dostatečně vysoké? ANO
NE
6. Je podle Vás doživotí (nejvyšší možný trest) adekvátní náhradou za trest smrti? ANO
NE
7. Myslíte si, že člověk, který stráví ve vězení více jak 15 let, je schopen se plnohodnotně vrátit do společnosti? ANO
NE
8. Jaká forma aktivně vykonávaného trestu smrti je podle Vašeho názoru nejpřijatelnější? zastřelení komora
oběšení
stětí hlavy
9. Pohlaví 10. Věk
ukamenování
smrtící injekce
plynová
elektrické křeslo
žena do 20
ukřižování
21 - 35
muž 36 - 45
46 - 60
61 a víc
Poznámky*:
*Když nejste úplně rozhodnutí, zda ANO či NE. Rozhodněte se dle toho, co se vám zdá blíž **Respondenti odpoví u každé otázky jen na jednu odpověď
2
Den otevřených dveří na naší škole
3
