SPOKOJENOST OBČANŮ VE VSETÍNĚ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Výsledky dotazníkového šetření - spokojenost občanů s místním společenstvím. ©TIMUR 2009

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM

VE VSETÍNĚ

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s.

Město Vsetín

Prosinec 2009

1


Autoři: Josef Novák, Viktor Třebický, Iva Holá © Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná 2, 110 00 Praha 1 http://www.timur.cz [email protected] prosinec 2009

2


Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření „Hodnocení spokojenosti obyvatel Vsetína“ bylo zprostředkovat vedení města zpětnou vazbu názorů, postojů a preferencí obyvatel města na jednotlivé tematické indikátory. Cílem průzkumu bylo především: 

Zhodnotit spokojenost obyvatel Vsetína s obecnými a specifickými rysy fungování města.

Dalším cílem průzkumu bylo porovnat získané výsledky z dotazníkového šetření: 

S průzkumem, který prováděla ve spolupráci s městem iniciativa TIMUR v roce 2004 a 2006.

Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích.

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) je nezisková organizace, která podporuje udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a jiných nástrojů. Do roku 2005 tvořily iniciativu TIMUR tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Agentura Koniklec a REC ČR (Regionální Environmentální Centrum v České republice). TIMUR metodicky pomáhá zavádět a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů v městech a mikroregionech ČR a dále jedná s dalšími městy ČR. Dále TIMUR organizuje akce pro veřejnost (slouží pro výběr indikátorů přímo občany a popularizaci problematiky udržitelného rozvoje), následné plánovací akce, semináře a odborné konference.

Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím zjišťuje a vyčísluje subjektivní pocit spokojenosti občanů s městem, ve kterém žijí a pracují a další dílčí aspekty této spokojenosti. Bezprostředně odráží pocit kvality života, která tvoří důležitou součást udržitelné společnosti. Znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb (školství, zdravotnictví, kultura, atd.), zajímavou a uspokojující práci, kvalitní životní prostředí (jak přírodní, tak člověkem ovlivněné a pozměněné) a reálnou možnost účastnit se místního plánování a rozhodování. Názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem, čímž se z něj stává klíčový indikátor místní udržitelnosti.

3


Metoda dotazování Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použitý i v jiných městech ČR. Pro zachycení specifik města Vsetína byla část dotazníku zachycující spokojenost obyvatel s místním společenstvím mírně upravena. Použité otázky byly částečně převzaty (z důvodu srovnatelnosti a zjištění trendu) z dotazníkového šetření, jež probíhalo ve městě v roce 2004 a 2006, aby byla zachována jejich srovnatelnost. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá) využitím proškolených tazatelů – studentů místního Gymnázia a dalších. Šetření probíhalo v průběhu října a listopadu roku 2009 mezi vybranými obyvateli města. Respondenti (obyvatelé starší 15 let) byli vybráni náhodným výběrem z evidence obyvatel starších 15 let. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené TIMUR. Tato zpráva shrnuje výsledky do podoby tabulek a grafů a stručných komentářů. Všechny odpovědi jsou zpracovány tak, aby bylo možné provést základní srovnání odpovědí s výsledky z roku 2004 a 2006. Tato zpráva se věnuje pouze indikátoru ECI A.1 a dalším otázkám spokojenosti a shrnuje výsledky do podoby tabulek, grafů a stručných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (http://www.timur.cz, sekce Indikátory).

4


Socio-demografické složení respondentů V roce 2009 bylo v rámci dotazníkového šetření vybráno 324 správně vyplněných dotazníků. Ve vzorku respondentů převládá počet žen (58,95 %) nad muži (41,05 %), což zhruba odpovídá skutečnému rozdělení mužů a žen ve městě ve věkové skupině dotázaných. Dále jsou nejvíce zastoupeny věková skupina 41 – 50 let a 31 – 40 a 51 – 60 let. Při pohledu na zaměstnání a sociální zařazení dotázaných je zřejmé, že valná většina je buď zaměstnaných (60,5 %) či důchodců (21 %). Více ukazují grafy 1 – 3. Graf 1

Graf 2

Graf 3

5


Spokojenost s obcí, jako s místem pro život Z šetření jednoznačně vyplývá, že většina respondentů (83,7 %) je s životem ve městě spokojeno, nicméně srovnáme-li tento výsledek s rokem 2006, zjišťujeme, že spokojenost obyvatel klesla o 8 %. Graf 4:

Výrazně poklesl počet velmi spokojených obyvatel: v roce 2006 bylo velmi spokojeno téměř 40 %, letos vyjádřilo vysokou spokojenost pouze 33,3 % dotázaných. Tento pokles nastal na úkor nárůstu spíše nespokojených osob (z 8,1 na 13,9 %). Graf 5:

Následující graf ukazuje srovnání titulkového indikátoru Spokojenost obyvatel s místním společenstvím (Jak jste spokojen s městem jako s místem, kde žijete či pracujete?) ve městech ČR.

6

Výsledky dotazníkového šetření - spokojenost občanů s místním společenstvím. ©TIMUR 2009 V grafu jsou výsledky z měst z posledního (nejaktuálnějšího sledování) – pouze ze Vsetína jsou výsledky z roku 2009 a 2006. Graf 6

7


Spokojenost s jednotlivými oblastmi života ve Vsetíně V následujících šesti otázkách hodnotili respondenti na stejné 11ti stupňové škále (0 = nejvyšší nespokojenost, 10 = nejvyšší spokojenost) míru spokojenosti s jednotlivými oblastmi života ve Vsetíně. Graf 7

. Z grafu 11 vyplývá, že oproti roku 2006 došlo k mírnému poklesu spokojenosti ve všech sledovaných oblastech. Stejně jako v roce 2006 jsou i v roce 2009 lidé nejvíce spokojeni s kvalitou okolního životního prostředí (rok 2006 index spokojenosti 7,68, rok 2009 7,53). Na pomyslném druhém místě se umístila spokojenost se základními veřejnými službami – index spokojenosti v roce 2009 je 7,15 (v roce 2006 7,14) - a spokojenost s možností provozovat své záliby a koníčky (7,12). Nejnižší index spokojenosti má podobně jako v roce 2006 možnost zaměstnání ve městě 4,17. Mezilidské vztahy a spokojenost s možností účastnit se místního plánování, rozhodování či kulatých stolů je uprostřed žebříčku spokojenosti.

8


Spokojenost se základními veřejnými službami V otázce číslo 4 se respondenti vyjadřovali k jednotlivým veřejným službám v městě. Podrobné výsledky za rok 2006 i 2009 jsou znázorněny v grafu 8. Graf 8:

V roce 2009 u většiny sledovaných oblastí spokojenost narostla. Výjimkou byla oblast sociálních služeb a středních škol. Rozdíly jsou však velmi zanedbatelné. V roce 2009 dosáhl index spokojenosti u všech oblastí hodnotu vyšší než 6,7, což odpovídá vysoké spokojenosti. Respondenti jsou nejvíce spokojeni se vzdělávacími institucemi ve městě. Nejvyšší spokojenost byla zaznamenána u středních škol (2009 index 7,57, v roce 2006 7,72) a škol mateřských a základních, které skončily na druhém místě (2009 index 7,53, v roce 2006 7,54). Nejméně jsou obyvatelé města spokojeni se sociálními službami (6,70) a s městkou policií (6,76). Index spokojenosti však měl u všech oblastí hodnotu vyšší než 6,7, což odpovídá vysoké spokojenosti.

9


Osobní hodnocení prioritních oblastí života ve městě Respondenti měli za úkol seřadit jednotlivé oblasti života podle svých osobních priorit - 1= nejvíce důležitý, 6 = nejméně důležitý. Výsledky z let 2006 i 2009 jsou téměř totožné, přesto nastal mírný posun mezi jednotlivými preferencemi. Více graf 9. Graf 9

Největší důležitost lidé přikládají mezilidským vztahům a možnosti zaměstnání. Dále podobné preference v roce 2009 získaly základní veřejné služby a kvalita okolního životního prostředí. Na nejnižších příčkách je dlouhodobě možnost účastnit se na místním plánování.

10


Subjektivní hodnocení pocitu bezpečnosti ve městě Pocit bezpečí je subjektivním faktorem, který nevypovídá o tom, zda je město či jeho vybrané lokality doopravdy nebezpečné, nicméně odráží pocity respondentů. Pocit bezpečí je pro hodnocení kvality obyvatelstva velmi důležitý. I v této oblasti zůstalo v roce 2009 zachováno stejné pořadí jako v letech předchozích, zvýšil se však pocit bezpečí u všech sledovaných položek. Graf 10

Podle respondentů je nejvíc bezpečné nechat přes noc otevřené okno (rok 2009 index 7,44, v roce 2004 6,72). Být přes den doma s nezamknutými dveřmi se umístilo na pomyslném druhém místě na stupni bezpečnosti a to s průměrnými indexy 6,93 (rok 2009) a 5,87 (rok 2004). Respondenti považují za nejvíc nebezpečné chodit v noci po veřejných prostranstvích, nicméně průměrný index bezpečnosti stoupl z 3,96 (2004) na 5,87 (2009). Chození v noci po ulicích je na předposledním místě a pocit (ne)bezpečnosti oproti roku 2004 výrazně vzrostl.

Kvalita služeb ve městě Vybrané služby i jednotlivé trendy hodnotili respondenti velmi rozdílně. Hodnocení kvality kleslo (oproti roku 2006) u tří z pěti položek (sportovní zařízení, divadla, kina a kulturní domy), zatímco zbylé 2 položky narostly (muzea a výstavní síně a knihovny).

11

Výsledky dotazníkového šetření - spokojenost občanů s místním společenstvím. ©TIMUR 2009 Graf 11

Respondenti jsou nejvíce spokojeni s kvalitou knihovny ve městě (průměrný index kvality v roce 2009 je 8,55 (rok 2006 8,34). Nad hranici 7 bodů narostla ještě spokojenost s kvalitou muzea a výstavní síně (index 7,23 v roce 2009, 6,77 v roce 2006). Na třetím je spokojenost s kvalitou sportovních zařízení (7,90 v roce 2009, 7,40 v roce 2006). Na posledních dvou místech se umístila spokojenost s kulturním domem a s divadlem a kinem (rok 2009 5,87; rok 2006 6,35).

Hodnocení dostupnosti služeb Respondenti rovněž ohodnocovali dostupnost některých služeb ve městě. Hodnocení většiny z nich se pohybuje na podobné úrovni jako v roce 2006, tedy na vysoké úrovni. Graf 12

12

Výsledky dotazníkového šetření - spokojenost občanů s místním společenstvím. ©TIMUR 2009 Dle respondentů jsou nejvíce dostupné praktičntí lékaři, (8,27) veřejné školy (8,22) a nemocnice (8,12) – všechny tyto služby získaly více jak 8 bodů. Zbylé 3 služby – sociální služby (7,29) , policie (7,65) a veřejná doprava (7,37) získaly nad 7 bodů. Jak bylo řečeno výše, hodnocení dostupnosti všech zmíněných služeb je vysoké.

Kvalita jednotlivých oblastí života ve městě Respondenti rovněž hodnotili nejdůležitější oblasti života ve městě. V tomto případě došlo u všech položek kromě jedné k mírnému zhoršení či stagnaci. Graf 13

Nejvyšší index spokojenosti je zaznamenán u veřejných parků, nicméně oproti roku 2006 (index 8,28) je spokojenost v roce 2009 mírně nižší 8,21. Kvalita ovzduší je hodnocena indexem 7,71 (7,85 v roce 2006). Hlučnost v noci obsadila třetí místo v hodnocení kvality s indexem 7,41 (v roce 2006 7,29). Hlučnost ve dne a kvalita zastavěných prostor se umístily na posledním místě s hodnocením 6,86 respektive 6,85.

Rozvoj města Také v této skupině otázek je zaznamenán oproti roku 2006 pokles spokojenosti ve všech faktorech.

13


V roce 2009 se spokojenost se jmenovanými možnostmi pohybuje (kromě úrovně nezaměstnanosti) zhruba od 6 do 7 bodů. Respondenti jsou nejvíce spokojeni s výběrem investičních akcí - index spokojenosti je 7,10 (v roce 2006 to bylo 7,52). Dále respondenti ocenili známkou 6,31 či 6,28 oblast účelné a vyvážené užití příjmů obce a možností odborné rekvalifikace. Méně jsou dotazovaní spokojeni s hospodařením města a podporou nových podnikatelských záměrů ze strany města. Zde je průměrný index spokojenosti 6,17 a 5,96. Absolutně nejhůře je tradičně hodnocena úroveň nezaměstnanosti (3,86).

Hodnocení zapojení veřejnosti a jejich informovanosti Poslední otázky tohoto typu směřovaly na to, jak občané města vnímají možnosti zapojení do rozhodování ve svém městě a jaký těmto možnostem přikládají význam (viz graf 15). Jako nejvýznamnější vzhledem k možnostem zapojení do rozhodování v obci považují respondenti účast v komunálních volbách a referendech (6,72) a podávat přímé žádosti/dotazy na městský úřad (5,45). Hůře obyvatelé hodnotili možnosti stát se členem místních zájmových organizací a spolků (4,74) a nejméně možné je podle respondentů podílet se na místním plánovacím procesu (3,92).

14


Závěr Obecně lze říci, že obyvatelé Vsetína jsou s životem ve městě spokojeni. Pouze 13 % jich je nespokojeno. Velmi důležitým výsledkem je pokles spokojenosti téměř u většiny faktorů mezi léty 2006 a 2009. Důležitou výjimkou je hodnocení pocitu bezpečnosti či dostupnost služeb, které naopak oproti roku 2006 narostlo. Na druhou stranu je zaznamenán nárůst spokojenosti mezi léty 2004 a 2009 – tedy mezi prvním a posledním podobným sledováním. Všechny výsledky indikátorů a jejich porovnání mezi lety 2009 a 2006 a 2004 ukazuje následující souhrn.

Index průměrné spokojenosti/kvality/bezpečnosti 10 = největší spokojenost až 0 = nejmenší spokojenost 2004

2006

2009

Spokojenost s místem, kde žiji či pracuji

7,09

7,53

7,53

Spokojenost s mezilidskými vztahy

2,24

2,33

2,56

2,2

2,39

2,56

3,21

3,54

3,35

Spokojenost s možnostmi provozovat své záliby a koníčky Spokojenost se základními veřejnými službami

Hodnocení trendu 2009/2006

→ ↗ ↗ ↘ 15

Výsledky dotazníkového šetření - spokojenost občanů s místním společenstvím. ©TIMUR 2009 Spokojenost s kvalitou okolního životního prostředí

3,43

3,14

3,34

↗

Spokojenost s možnostmi zaměstnání ve Vašem městě

4,11

3,86

3,66

↘

Spokojenost s možnostmi účastnit se místního plánování

5,41

5,65

5,45

Spokojenost se zdravotními službami

7,03

7,11

7,12

Spokojenost se sociálními službami

6,81

6,76

6,70

Spokojenost s mateřskými a základními školami

7,12

7,54

7,53

Spokojenost se středními školami

7,33

7,72

7,57

6,2

6,83

6,91

↘ → → → ↘ ↗

Spokojenost s fungování Městského úřadu Vsetín

6,89

7,09

7,21

↗

Spokojenost s fungováním Technických služeb

6,94

7,12

7,14

→

Spokojenost s fungováním Městské policie

6,36

6,69

6,76

→

Být přes den doma s nezamknutými dveřmi?

5,87

6,48

6,93

Nechat přes noc otevřené okno?

6,72

7,23

7,44

Chodit v noci po hlavních ulicích?

4,37

5,30

6,13

Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště…)?

3,96

5,02

5,87

Spokojenost - sportovní zařízení

7,16

7,40

6,90

Spokojenost - divadlo a kino

5,90

6,35

5,87

Spokojenost - muzea a výstavní síně

6,72

6,77

7,23

Spokojenost - Kulturní dům

6,05

6,40

6,22

Spokojenost - knihovna

7,69

8,34

8,55

Dostupnost - praktičtí lékaři

8,24

7,97

8,27

Dostupnost - nemocnice

6,05

7,94

8,12

Dostupnost - sociální služby (např. pečovatelská služba, domov důchodců)

7,39

7,24

7,29

Dostupnost - policie

7,42

7,57

7,65

Dostupnost - školy

8,07

8,36

8,22

Dostupnost - veřejné dopravy

7,38

7,49

7,37

↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ → ↗ ↘ ↘

Spokojenost s městskou hromadnou dopravou

16


Kvalita - veřejné parky a zahrady, zeleň obecně

8,31

8,28

8,21

→

Kvalita - zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě)

7,03

7,58

6,85

Kvalita - odvoz odpadů a čištění ulic

6,87

7,10

7,06

Kvalita ovzduší

7,58

7,85

7,71

Hlučnost ve dne

6,50

7,29

7,41

Hlučnost v noci

6,56

7,07

6,86

Možnost odborné rekvalifikace

5,73

6,63

6,28

Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města)

4,51

6,01

5,96

Úroveň nezaměstnanosti

2,69

4,25

3,86

Hospodaření s majetkem obce

5,45

6,25

6,17

Účelné a vyvážené užití příjmů obce

5,76

6,39

6,31

Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem

6,70

7,52

7,10

↘ → ↘ ↗ ↘ ↘ → ↘ ↘ ↘ ↘

17

SPOKOJENOST OBČANŮ VE VSETÍNĚ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Recommend Documents