Smluvní právo v malých a středních podnicích

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Smluvní právo v malých a středních podnicích Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Hana Kelblová, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Eliška Kadlčková

Brno 2012

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce JUDr. Haně Kelblové, Ph.D. za konzultace, rady a připomínky, na základě kterých byla tato práce zpracována. Chtěla bych také poděkovat své rodině a příteli za poskytnuté zázemí a podporu při psaní této diplomové práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Smluvní právo v malých a středních podnicích“ zpracovala samostatně za použití pramenů, které cituji a uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 2. ledna 2012

___________________

Abstract Kadlčková, E. Contract law in small and medium businesses. Diploma thesis. Brno, 2012. This diploma thesis deals with contract law in small and medium businesses. Through contract law businesses regulate their activities and relations with the environment under which they achieve economic results. Creating an optimal contractual agreements is not a simple matter. This thesis is aimed at recommendations that businesses can use to create contracts. Specifically, it will analyze the contract for work in the field of construction, as one of the most highly used types of contracts in which it is necessary to modify a wide range of issues. Literature and legislation dealing with contracts for work will be researched in the theoretical part of this thesis. Contracts for work in practice will

be

analysed

and

evaluated

in

the

practical

part.

Creation

of recommendations that should eliminate the deficiencies in contracts will be the output of this thesis. Finally, the negative economic impacts that may arise as consequences of inappropriate contractual terms will be identified. Keywords: contract for work, contractual obligations, contractor, customer, penalties

Abstrakt Kadlčková, E. Smluvní právo v malých a středních podnicích. Diplomová práce. Brno, 2012. Tato diplomová práce se zabývá smluvním právem v malých a středních podnicích.

Prostřednictvím

smluvního

práva

regulují

podniky

svou

činnost a vztahy s okolím, na základě kterých dosahují ekomických výsledků. Vytvoření optimální smluvní úpravy však není jednoduchou záležitostí. Cílem této práce je poskytnutí doporučení, jež by mohly podniky při tvorbě smluv využít. Konkrétně bude analyzována smlouva o dílo z oblasti stavebnictví, jako jeden z nejvyužívanějších typů smluv, u kterého je nutno upravit široký okruh otázek. V teoretické části práce bude provedena rešerše odborné literatury a právní úpravy, zabývající se smlovou o dílo. V praktické časti dojde k analýze a hodnocení konkrétních smluv o dílo z praxe. Výstupem bude vytvoření jednotlivých obsahových doporučení, která mají eliminovat zjištěné nedostatky smluv. Závěrem dojde k identifikaci negativních ekonomických dopadů, jež mohou vznikat jako následky nevhodného znění smluv. Klíčová slova: smlouva o dílo, obchodní závazkové vztahy, zhotovitel, objednatel, smluvní pokuty

Obsah 1 Úvod ....................................................................................... 9 2 Cíl práce a metodika..............................................................11 3 Teoretická část...................................................................... 13 3.1 Smluvní právo v kontextu českého právního řádu......................................13 3.1.1 Zásady užívané v rámci smluvního práva.............................................14 3.2 Smluvní režimy.............................................................................................16 3.2.1 Určení režimu smlouvy......................................................................... 16 3.3 Vznik smluv.................................................................................................. 18 3.4 Vznik smluv podle občanského zákoníku....................................................18 3.4.1 Návrh smlouvy (oferta).........................................................................19 3.4.2 Přijetí návrhu (akceptace)................................................................... 20 3.5 Vznik smluv podle obchodního zákoníku................................................... 20 3.5.1 Náležitosti obchodních smluv.............................................................. 20 3.5.2 Forma obchodních smluv.................................................................... 22 3.5.3 Zkrácení smluvního jednání................................................................ 23 3.6 Smlouva o dílo v režimu obchodního zákoníku.......................................... 24 3.7 Obecná charakteristika smlouvy o dílo.......................................................25 3.8 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo...........................................................26 3.8.1 Označení smluvních stran.................................................................... 27 3.8.2 Určení díla............................................................................................ 28 3.8.3 Závazky stran smlouvy o dílo...............................................................29 3.8.4 Cena za provedení díla.........................................................................29 3.9 Nepodstatné náležitosti smlouvy o dílo.......................................................31 3.10 Práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo.......................................31 3.10.1 Provádění díla na náklad a nebezpečí zhotovitele.............................32 3.10.2 Vlastnické právo během provádění díla............................................32 3.10.3 Doba a místo plnění........................................................................... 33 3.10.4 Věci určené k provedení díla..............................................................34 3.10.5 Upozorňovací a oznamovací povinnost zhotovitele..........................35

3.10.6 Kontrola provádění díla .................................................................... 36

3.10.6.1 Průběžná kontrola............................................................................................................ 37 3.10.6.2 Dohodnutá kontrola......................................................................................................... 37

3.11 Zánik závazku ze smlouvy o dílo................................................................ 39 3.11.1 Zánik závazku ze smlouvy o dílo splněním........................................40 3.11.2 Předání díla..........................................................................................41 3.11.3 Zápis o předání díla.............................................................................42 3.12 Odstoupení od smlouvy..............................................................................43 3.13 Odpovědnost za vady díla.......................................................................... 44 3.14 Smluvní pokuta.......................................................................................... 46 4 Praktická část....................................................................... 48 4.1 Smlouva č. 1 ................................................................................................. 49 4.1.1 Záhlaví smlouvy.................................................................................... 49 4.1.2 Označení smluvních stran................................................................... 50 4.1.3 Předmět plnění..................................................................................... 52 4.1.4 Doba plnění...........................................................................................54 4.1.5 Cena – platební podmínky...................................................................55 4.1.6 Smluvní pokuty ....................................................................................56 4.1.7 Závazky objednatele, podmiňující plnění zhotovitele.........................57 4.1.8 Splnění závazku zhotovitele – předání a převzetí díla........................58 4.1.9 Odpovědnost za vady............................................................................59 4.1.10 Bezpečnost a ochrana zdraví.............................................................. 60 4.1.11 Závěrečná ujednání............................................................................. 60 4.1.12 Dodatek č.1...........................................................................................61 4.2 Smlouva č. 2................................................................................................. 62 4.2.1 Povaha díla............................................................................................62 4.2.2 Smluvní strany..................................................................................... 63 4.2.3 Základní ustanovení.............................................................................64 4.2.4 Předmět díla......................................................................................... 65 4.2.5 Cena díla............................................................................................... 67 4.2.6 Termín plnění.......................................................................................68 4.2.7 Platební podmínky............................................................................... 68 4.2.8 Smluvní pokuty.................................................................................... 69 4.2.9 Odpovědnost za vady........................................................................... 69

4.2.10 Závěrečná ustanovení ........................................................................70 4.3 Otázky ve smlouvách neřešené.....................................................................71 4.3.1 Staveniště a stavební deník...................................................................71 4.3.2 Součinnost objednatele........................................................................ 72 4.3.3 Odstoupení od smlouvy........................................................................73 4.4 Nejčastější nedostatky smluv.......................................................................74 4.4.1 Konkrétní nedostatky analyzovaných smluv ......................................75 4.5 Doporučený obsah smluv.............................................................................76 4.5.1 Jednotlivá doporučení pro obsah smluv.............................................. 77 4.6 Ekonomické dopady nedostatků smlouvy.................................................. 86 5 Závěr.....................................................................................89 6 Seznam použité literatury ...................................................92 7 Seznam příloh....................................................................... 94

9

1 Úvod Oblast smluvního práva představuje neoddělitelnou součást činnosti malých a středních podniků, které prostřednictvím smluv regulují své vztahy s okolními partnery. V rámci těchto vztahů je realizována činnost podniků vedoucí k dosahování jejich ekonomických výsledků. Smlouvy mají působit jako prostředky k vymezení a zajištění vzájemných práv a povinností tak, aby obě strany smlouvy konsenzuálně dosáhly svých stanovených cílů. Smlouva je sice jedním ze základních institutů, užívaných v rámci právní regulace, avšak vytvoření takové smlouvy, jež by plnila svůj účel, není jednoduché. Zejména u malých a středních podniků, které mnohdy nedisponují dostatečnými finančními prostředky ani právním zázemím, jež by mohly při uzavírání smluv využít. Proto je v rámci této práce úkolem zaměřit se na dílčí oblast smluvního práva a vytvořit doporučení, která by obstála u malých a středních podniků jako vodítka při uzavírání podobných smluv. Jedním z nejužívanějších typů smluv je v praxi smlouva o dílo. Četnost užívání této smlouvy vychází také z předmětu její úpravy, neboť je možno smlouvu o dílo použít při provádění množství činností či předmětů, jež mohou být realizovány v rámci podnikatelské činnosti podniků. Právní úprava smluv o dílo je koncipována spíše obecně, kdy je aplikovatelná jak na jednoduchá díla menší hodnoty, tak také na složitá finančně náročnější díla, například stavební zakázky. U složitějších děl poté vzniká potřeba úpravy mnoha dalších otázek, které zákonná úprava nepostihuje. Regulace takových otázek není pro laika záležitostí jednoduchou. Proto jsou smlouvy o dílo z oblasti stavebnictví předmětem této práce, za účelem poskytnutí rad, které by mohly malé a střední podniky při uzavírání smluv použít. Na vztahy vznikající na základě smlouvy působí jak zákonná úprava, tak smluvní ustanovení, která se však mnohdy mohou v případě dispozitivní úpravy od samotného zákona lišit. Orientace v právních předpisech není jednoduchá. Právní řád České republiky je v současné době stále ještě ovlivněn změnami právní úpravy, které měly svůj počátek v 50. letech 20. století. Struktura soukromého práva byla zásadním způsobem změněna po vzoru socialistickém,

10

směrem k tehdejším ideologickým základům, kdy zásadní změna spočívala v rozčlenění soukromého práva na jednotlivá právní odvětví. Tyto změny jsou znatelné i v dnešní právní úpravě, neboť struktura právního řádu v oblasti soukromého práva nebyla doposud revidována směrem ke sjednocení úpravy soukromoprávních vztahů. Tento cíl je však v současné době aktuální, neboť byl stanoven při tvorbě Nového občanského zákoníku. V současné době jsou tedy v rámci našeho právního řádu vedle dalších oddělena také odvětví práva občanského a obchodního, kdy je každé reprezentováno svým stěžejním právním

předpisem.

V

rámci

obecného

práva

občanského

se

jedná

o zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) a v rámci práva obchodního o zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“). Dichotomie občanského a obchodního práva dopadá i na smlouvu o dílo, neboť je jako institut upravena v obou těchto předpisech. Právní předpisy i teorie poskytují pravidla pro určení režimu, jimž se má smlouva řídit, avšak tento postup není vždy jednoznačný. V praxi bývají většinou smlouvy o dílo, užívané v malých a středních podnicích, uzavírány podle režimu zákoníku obchodního, a to i případech, kdy by se jinak smlouva řídila zákoníkem občanským. Proto se bude i tato práce věnovat smlouvám v režimu práva obchodního. V praxi dochází ještě stále k realizaci mnoha nevhodných smluv, obsahujících vady a nedostatky, jež mohou mít dopad také na ekonomickou situaci podniku. Proto je otázka optimálního znění smluv stále aktuální, s cílem napomoci vytváření takových smluv, jež budou plnit účel, ke kterému byly vytvořeny.

11

2 Cíl práce a metodika Obecně je hlavním cílem této práce poskytnutí doporučení malým a středním podnikům v oblasti tvorby smluv. Smlouvy mají regulovat vztahy podniku s okolím při realizaci podnikatelské činnosti, jako prostředku k dosahování žádaných ekonomických výsledků. Význam doporučení vyplývá z důležitosti smluvní úpravy, která má ve své vhodné podobě pomoci podnikům k dosahování cílů, jež jsou v úzkém spojení s ekonomickou stránkou jejich činnosti. Tato práce je zaměřena na smlouvu o dílo v oblasti stavebnictví. Oblast smluvního práva je velmi široká, proto je k dosažení stanového cíle nutné zaměření na konkrétní smluvní typ a oblast, ve které je využíván. Smlouva o dílo byla vybrána, neboť představuje v praxi jeden z nejužívanějších typů smluv a doporučení na ni zaměřená by tak mohla mít dopad na širší okruh adresátů. Jelikož je smlouva o dílo institutem využitelným na četné množství činností a předmětů, bylo nutno stanovit také oblast, na kterou má dopadat. Oblast stavebnictví byla vybrána zejména proto, že se v ní realizují složité zakázky, u kterých je nutno smluvně upravit mnoho dalších dílčích otázek, na které zákonná úprava nedopadá. Původně obsahoval záměr této práce ambici zaměřit se na také na oblast kupních smluv. Při bližším studiu však vyšlo najevo, že se spolu se smlouvou o dílo jedná o tak složité a obsáhle instituty, které nelze potřebným způsobem postihnout společně v jedné práci. Díky tomu byla pro účely této práce zvolena pouze smlouva o dílo z oblasti stavebnictví. Tato práce bude zaměřena na analýzu smluv vzhledem k jejich obchodněprávní úpravě. K dosažení vytyčeného cíle bude nejdříve nutno teoreticky postihnout obecnou oblast smluvního práva s následným zaměřením na konkrétní typ smlouvy o dílo. Bude provedena rešerše odborné literatury vztahující se k daným tématům a také rešerše příslušné zákonné úpravy, jež se nachází převážně v §536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

12

Cílem praktické části má být již vytvoření konkrétních doporučení, jako naplnění cíle této práce. K tomuto cíli budou využity konkrétní v praxi užívané smlouvy o dílo z oblasti stavebnictví. Úkolem zde není hodnocení konkrétních smluv ani podniků, jež je využívají, ale využití smluv jako prostředků k zachycení potřených praktických informací, týkajících se smluvního práva. Smlouvy budou na základě přání jejich subjektů anonymizovány a očištěny o konkrétní údaje, což však nebrání jejich využití k dosažení cílů této práce. Smlouvy budou analyzovány, co do jejich struktury a obsahu. Ke každé kapitole daných smluv bude vytvořeno hodnocení, jehož cílem má být posouzení vhodnosti jednotlivých ustanovení nejen z hlediska teoretického, ale i s ohledem na budoucí dopady do sféry podniku. Budou také následně doplněny oblasti, jež nejsou v konkrétních smlouvách z praxe postiženy a mají svou důležitost vzhledem k optimálnímu znění smlouvy. Na základě analýzy smluv budou dále identifikovány jejich nejčastější vady a nedostatky, které mají sloužit jako varování, čemu se při uzavírání smluv vyhnout. Na základě rešerše teoretického podkladu a analýzy konkrétních praktických případů bude prostřednictvím jednotlivých doporučení, navrhnut obsah znění smlouvy tak, aby smlouva eliminovala vznik sporných situací mezi stranami a plnila svůj účel. Vhodná úprava má stranám smlouvy zajistit konflikty nerušený průběh činností. Nebude zde navrhováno konkrétní znění smlouvy, neboť nejde o doporučení pro konkrétní subjekt, ale spíše pro širší okruh malých a středních podniků, jež uzavírají smlouvy podobného charakteru. Konkrétní znění smlouvy by mohlo být ve své ucelené podobě hůře analyzovatelné. Úkolem doporučení má být spíše stanovení okruhu otázek, kterým se mají podniky ve smlouvě věnovat. Konkrétní znění lze pro širší okruh adresátů jen stěží postihnout, neboť smlouvy dopadají na široký okruh případů, kdy je vždy potřeba přistupovat k úpravě vzhledem ke konkrétní povaze zakázky a daných okolností. Jednotlivé negativní dopady nedostatků smluv budou zmiňovány již během hodnocení konkrétních smluv z praxe, v závěru práce poté bude samostatná kapitola

věnována

důsledkům

do ekonomické sféry podniku.

nedostatků

smluv,

která

mají

dopad

13

3 Teoretická část 3.1 Smluvní právo v kontextu českého právního řádu Smluvní právo představuje v rámci našeho právního řádu nezastupitelnou kategorii. Převážná část společenských vztahů je regulována prostřednictvím smluv. Lze říci, že je smlouva jedním ze stěžejních institutů soukromého práva, i když k uzavírání smluv dochází samozřejmě i v oblasti práva veřejného. Atraktivita smlouvy spočívá v tom, že smlouva, pokud splňuje všechny morální, právní i jiné požadavky, reprezentuje právní institut založený na svobodné vůli stran smlouvy, jejich rovnosti a vzájemné domluvě. Smlouvou nelze v demokratickém právním řádu nikoho k ničemu nutit, záleží pouze na autonomní vůli subjektů, zda vůbec smlouvu uzavřou, s kým ji uzavřou či jaký bude její obsah apod. Na smlouvu jako právní institut lze nahlížet z několika úhlů pohledu. Z pohledu právní teorie představuje smlouva právní skutečnost, tedy okolnost, na základě které vznikají, mění se nebo zanikají právní vztahy. Konkrétně představuje smlouva právní úkon, tedy subjektivní právní skutečnost, založenou na volním jednání subjektů právního vztahu.1 Smlouvu lze označit také jako dohodu. Jedná se tedy o právní úkon dvoustranný či vícestranný, kdy lze k výsledku dojít pouze na základě dohody dvou či více stran. Z hlediska systematiky právních odvětví patří smlouvy do části zvláštní, konkrétně do oblasti závazkových (obligačních) vztahů. V rámci obligačních vztahů má smlouva postavení právního důvodu (titulu) vzniku závazkového právního vztahu. Někdy může docházet k zaměňování smlouvy a závazkového vztahu, který na základě smlouvy vzniká. I v samotném občanském či obchodním zákoníku jsou obsahy jednotlivých závazkových vztahů podřazeny pod jednotlivé typy smluv. Je však nutno uvědomit si, že práva a povinnosti zde vymezená reprezentují obsah závazkového vztahu, nikoli jen smlouvy.

1

HARVÁNEK, Jaromír, et al. ISBN 978-80-7380-104-5, str. 306

Teorie

Práva.

Plzeň :

Aleš

Čeněk,

2008.

501

s.

14

Smlouva a závazkový vztah mají jiný režim vzniku, změny a zániku. Pokud například zaniká na základě určité kvalifikované události závazkový vztah, neznamená to automaticky, že se závazkovým vztahem zaniká také smlouva. Smlouvy jsou instituty uplatňované ve všech odvětvích soukromého i veřejného práva. Není tedy výjimkou, že je jeden typ smlouvy upraven zároveň v rámci dvou právních odvětví, patřících do oblasti soukromého práva. V případě takové situaci je řešen přímo vztah mezi těmito odvětvími, který má vyjasnit postavení právních režimů ve vztahu k jednotlivým typům smluv. 3.1.1

Zásady užívané v rámci smluvního práva

Obsah jednotlivých smluv stojí nejen na konkrétní zákonné úpravě, ale také na zásadách, jež vymezují základní rámec pro právní regulaci. Za nejobecnější lze požadovat zásady občanského práva, které mají platnost pro oblast celého práva soukromého. Mezi takové zásady smluvního práva patří: • zásada „vše je dovoleno, co není zakázáno“, • zásada autonomie vůle subjektu, • zásada právní jistoty, • zásada ochrany dobré víry, • zásada zákazu zneužití práv, • zásada prevence, • zásada „nikdo nemůže na jiného převést víc práv než má“.2

2

PLECITÝ, Vladimír; VRABEC, Josef; SALAČ, Josef. Základy občanského práva. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. 287 s. ISBN 80-86898-25-3, str. 22-23

15

Samotný obchodní zákoník se v § 1 odst. 2, ve kterém řeší úpravu právních vztahů v rámci obchodního práva, odvolává na zákonnou úpravu obsaženou primárně v zákoníku obchodním a sekundárně v zákoníku občanském. Vedle zákonné úpravy však odkazuje také na obchodní zvyklosti a zásady, na kterých spočívá obchodní zákoník. Z toho lze dovodit, že i v rámci konkrétního odvětví obchodního práva jsou při regulaci právních vztahů uplatňovány určité odvětvové zásady, specifické pouze pro oblast práva obchodního. Specifické obchodněprávní zásady nejsou nikde konkrétně definovány ani neexistuje jejich numerus clausus. Vycházejí z jednotlivých ustanovení obchodního zákoníku, kdy záleží na interpretaci toho kterého ustanovení. V praxi se však ustálil demonstrativní výčet zásad, jež mají být v rámci obchodního práva naplňovány. Mezi zásady

smluvního

práva,

uplatňované

specificky

pro

režim

obchodního práva patří například: • zásada jednotnosti soukromého práva, • zásada svrchovanosti zákona, • zásada rovnosti účastníků obchodních závazkových vztahů, • zásada smluvní svobody, • zásada dispozitivnosti právní úpravy, • zásada bezformálnosti právních jednání, • zásada profesionality a poctivosti v obchodních jednáních, • internacionální zásada, • zásada vyloučení zpětné účinnosti zákona, • zásada dodržování a plnění smluv (pacta sunt servanda).3

3

BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str. 5

16

3.2 Smluvní režimy Vztah

občanského

a

obchodního

zákoníku,

jako

dvou

stěžejních

soukromoprávních právních předpisů, stojí na zásadě subsidiarity. Občanský zákoník je zde v postavení lex generalis, tedy zákona obecného a obchodní zákoník v postavení lex specialis, tedy zákona speciálního. Zásada subsidiarity spočívá v tom, že pokud je daná problematika upravena v zákoně, který má postavení lex specialis, užije se tato úprava. Pokud danou problematiku lex specialis neupravuje, použije se podpůrně lex generalis. 3.2.1

Určení režimu smlouvy

Dichotomie občanského a obchodního práva má své důsledky také v tom, že jsou některé právní instituty upravovány v rámci obou těchto oblastí. Je tedy nutno zhodnotit, kterým právním režimem se bude daný institut řídit. Toto platí také u smlouvy o dílo, která je upravena jak v zákoníku občanském, tak v zákoníku obchodním. Jako rozlišovací kritérium je zde možné posouzení, zda spadá právní vztah upravovaný smlouvou o dílo pod takzvané relativní, typové, kombinované nebo fakultativní obchody, či nikoli. Pokud ano, bude se smlouva i vztah z ní vznikající řídit režimem obchodního zákoníku. 1. Relativní obchody Při určování, zda se jedná o relativní obchod hodnotíme jak stránku subjektivní, tedy jaké subjekty ve vztazích vystupují, tak také stránku objektivní, tedy co je obsahem daného vztahu. Co do subjektů se u relativních obchodů musí jednat o podnikatele. V jistých případech lze, aby v těchto vztazích vystupoval také stát nebo samosprávná územní jednotka. Objektivní stránka je splněna, pokud realizují podnikatelé tento vztah v rámci jejich podnikatelské činnosti. Ve vztazích, kde vystupuje stát nebo samosprávná územní jednotka je nutno, aby směřoval vztah k zajišťování veřejných potřeb.4

4

LOCHMANOVÁ, Ludmila. Základy obchodního práva. 2. přepracované a doplněné vydání. Ostrava : KEY Publishing, 2011. 309 s. ISBN 978-80-7418-114-6, str.197

17

2. Typové obchody U typových obchodů není rozhodná subjektivní stránka vztahu. Určující jsou zde typy daných smluvních vztahů, jež jsou taxativně vymezeny v §261 odst. 3 ObchZ. Tyto vztahy se budou vždy řídit obchodním zákoníkem, bez ohledu na to, zda jsou jejich subjekty podnikateli. Ve většině praktických případů však stojí alespoň na jedné straně podnikatel. 3. Kombinované obchody Jak již napovídá název, jsou tyto vztahy regulovány kombinovaně ustanoveními občanského i obchodního zákoníku. Tento zvláštní režim vyplývá z povahy vztahů. Subjekty jsou zde podnikatelé, stát nebo samosprávné územní jednotky, tedy ti, jejichž vztahy by byly jinak regulovány celkově obchodním zákoníkem. Avšak vztah mezi nimi vyplývá z takového typu smlouvy, který není v rámci speciálních ustanovení obchodního zákoníku upraven. Tyto vztahy jsou poté regulovány speciální úpravou jednotlivých typů smluv v zákoníku občanském s tím, že obecná část závazkových vztahů je regulována zákoníkem obchodním. 4. Fakultativní obchody I v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro vznik relativních, typových nebo kombinovaných obchodů, lze podřídit dany vztah regulaci zákoníku obchodního. K tomu je nutno uzavřít dohodu o volbě práva. Taková dohoda však nesmí směřovat ke zhoršení právního postavení účastníka, jež není podnikatelem, pod sankcí neplatnosti. I do fakultativních obchodů se promítá účast slabší kontraktační strany, kdy jsou zde uplatňovány předpisy sloužící k ochraně spotřebitele.5

5

LOCHMANOVÁ, Ludmila. Základy obchodního práva. 2. přepracované a doplněné vydání. Ostrava : KEY Publishing, 2011. 309 s. ISBN 978-80-7418-114-6, str.197

18

3.3 Vznik smluv K uzavírání smluv dochází v různých oblastech. Velkou kategorii představují smlouvy

uzavírané

v

rámci

soukromoprávních

vztahů.

Regulaci

obchodněprávních smluv obsahuje zejména zákoník obchodní. Některé obecné otázky jsou však upraveny také v rámci zákoníku občanského. Mezi tyto otázky patří i pravidla pro vznik smluv. Při uzavírání smluv je nutno brát zřetel na to, zda byly splněny všechny podmínky a zda smlouva platně vznikla. I u obchodněprávních smluv je nutno hodnotit, zda jsou splněny podmínky, jež ukládá zákoník občanský. Ten upravuje zejména problematiku právních úkonů a obecného vzniku smluv. Obě tyto oblasti jsou upraveny v části první hlavě čtvrté občanského zákoníku. Oblast právních úkonů a smluv upravuje také zákoník obchodní jako předpis lex specialis k zákoníku občanskému. V tomto případě se užije přednostně úprava obsažena v zákoníku obchodním. Zde je však úprava pouze strohá a většinovou část regulace právních úkonů a smluv je nutno čerpat z občanského zákoníku.

3.4 Vznik smluv podle občanského zákoníku Občanský zákoník upravuje dvě základní oblasti důležité pro vznik smluv. Jde o oblast právních úkonů a obecného vzniku smluv. Co se týče právních úkonů, je nutné naplnit především jejich náležitosti. Jedná se konkrétně o náležitosti vůle, projevu vůle, shody vůle s projevem, náležitosti předmětu a subjektu právního úkonu.6 Problematika právních úkonů je však spíše otázkou teorie práva, proto pro účely této práce postačí tento stručný nástin. Smlouva vzniká obecně na základě souhlasného projevu vůle všech smluvních stran. Potenciální strany smlouvy vyjadřují svou vůli během procesu kontraktace. Kontraktace zpravidla začíná jednostranným právním úkonem směřujícím k uzavření smlouvy, jímž je návrh smlouvy (oferta), a končí právním úkonem vyjadřujícím souladnou vůli druhé strany, nazývaným přijetí (akceptace).7

6

HARVÁNEK, Jaromír, et al. 501 s. ISBN 978-80-7380-104-5, str. 307

Teorie

Práva.

Plzeň :

Aleš

Čeněk,

2008.

19

3.4.1

Návrh smlouvy (oferta)

Oferta představuje projev vůle jedné ze stran směřující k uzavření smlouvy. Obvykle je určena jedné nebo více určitým osobám, což znamená, že se jedná o adresovaný právní úkon. Ofertu lze směřovat i k neurčitému počtu neurčitých osob, v tom případě by se však při splnění dalších podmínek stanovených v obchodním zákoníku nejednalo o ofertu v obecném slova smyslu, ale o veřejný návrh. Návrh smlouvy musí být dostatečně určitý a musí z něj být patrna vůle navrhovatele být ze smlouvy vázán v případě přijetí návrhu jeho adresátem.8 Návrh nabývá účinnosti v okamžiku dojítí adresátovi. Může být také zrušen nebo odvolán. Návrh lze zrušit, pokud dojde projev vůle o zrušení návrhu adresátovi dříve nebo současně s návrhem. Odvolání je možné v případě, kdy dojde odvolání návrhu adresátovi dříve než odeslal přijetí tohoto návrhu. Návrh ovlivňuje lhůta pro jeho přijetí. Pokud byla v návrhu určena lhůta, zaniká návrh jejím uplynutím. Pokud lhůta určena nebyla, zaniká návrh uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k dalším okolnostem smlouvy, jako je povaha smlouvy a rychlost prostředků, které byly využity k zaslání návrhu. Samozřejmě návrh zaniká také odmítnutím v okamžiku, kdy dojde navrhovateli. Obecně je možno provést návrh v mnoha formách za použití prostředků, které umožňují okamžité sdělení určitého obsahu návrhu. Může se jednat o návrh ústní, písemný, návrh telegramem, dopisem, a jinými.9

7

PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo : Obligační právo - komparativní rozbor. 4. díl. Praha : ASPI, 2009. 396 s. ISBN 978-80-7357-428-4, str. 179 8 PLÍVA, Stanislav . Obchodní závazkové vztahy. 2., aktualizované vydání. Praha : ASPI, a.s., 2009. 339 s. ISBN 978-80-7357-444-1, str. 45 9

ŠVARC, Zbyněk, et al. Základy obchodního práva. 3. upravené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 426 s. ISBN 978-80-7380-322-3, str. 203

20

3.4.2

Přijetí návrhu (akceptace)

Ke vzniku smlouvy je potřeba souhlasného projevu vůle adresáta návrhu, tedy včasného přijetí návrhu. Akceptace je účinná od okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Odvolání akceptace je možné pouze pokud dojde navrhovateli současně s přijetím. Smlouva vzniká pouze v případě, že adresát akceptuje návrh včas a bezvýhradně. Pokud by akceptace obsahovala změny, výhrady nebo dodatky,

nevznikla by tak smlouva, ale

jednalo by se o nový návrh. Nedojde-li k přijetí návrhu včas, ale až po uplynutí akceptační lhůty, vyžaduje se ke vzniku smlouvy výslovný souhlas navrhovatele. Přijetí návrhu může být provedeno v jakékoliv formě, ze které je patrno, že se s návrhem souhlasí. Může se jednat o výslovné prohlášení, nebo jiný souhlasný úkon, jako například jednání, ze kterého lze dovodit, že se jím návrh přijímá.10

3.5 Vznik smluv podle obchodního zákoníku Výše zmíněné podmínky vzniku smluv obsažené v občanském zákoníku mají obecný vliv na vznik a platnost smluv uzavíraných v oblasti soukromého práva. Pro uzavírání obchodněprávních smluv však existuje také speciální úprava obsažená v zákoníku obchodním, kterou se strany smlouvy musí také řídit. 3.5.1

Náležitosti obchodních smluv

Obsah smluv je reprezentován smluvními náležitostmi, jež představují všechny skutečnosti rozhodné pro vyjádření projevu vůle smluvních stran. Rozlišují se dva druhy náležitostí smluv: • podstatné náležitosti • nepodstatné náležitosti.11 10

ŠVARC, Zbyněk, et al. Základy obchodního práva. 3. upravené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 426 s. ISBN 978-80-7380-322-3, str. 203 11 POSPÍŠILOVÁ, Alena ; POSPÍŠIL, Michal. Obchodní vztahy a spory. Vydání 1. Praha : Nakladatelská redakce Doc. JUDr. Ing. Jan Večeř, CSc., 2005. 350 s. ISBN 80-86775-05-4, str. 39

21

Podstatné náležitosti představují projevy vůle stran smlouvy, jež musí být ve smlouvě obsaženy, aby taková smlouva mohla vzniknout a řídit se ustanoveními o jednotlivých typech smluv v obchodním zákoníku. Ke každému smluvnímu typu patří specifické podstatné náležitosti, zahrnuté v zákonné kogentní úpravě toho daného typu smlouvy. V praxi však mohou panovat podmínky, díky kterým se strany smlouvy nebudou moci v době uzavírání smlouvy na přesném obsahu podstatných náležitostí dohodnout. Například pokud by nebylo možno u smlouvy o dílo z oblasti stavebnictví dostatečně určitě vymezit část předmětu díla díky jeho složitosti. Pro podobné případy obsahuje §269 odst. 3 ObchZ změkčující pravidlo umožňující, aby zůstal obsah smlouvy v určitém rozsahu otevřený s tím, že tyto části smlouvy budou nahrazeny dohodou smluvních stran o způsobu jejich dodatečného určení. Je však podmínkou, aby dodatečné určení nebylo ponecháno na libovůli jedné ze stran smlouvy. Musí se jednat o objektivně vymezený postup, stanovený ve smlouvě.12 Smlouvy mohou obsahovat také podstatné náležitosti, které nevyplývají ze zákona, ale které si strany určily samy. V tomto případě musí být náležitosti jako takové ve smlouvě výslovně označeny. Tímto způsobem většinou vznikají smlouvy, jež nejsou typově v obchodním zákoníku vymezeny, označované jako smlouvy innominátní. Na innominátní smlouvy nelze užívat speciální úpravy vztahující se k jednotlivým typům smluv, proto si musí strany ve smlouvě dohodnout celý obsah závazkového vztahu. Na takové smlouvy lze z obchodního zákoníku použít pouze obecná ustanovení o obchodních závazcích.13

12

POKORNÁ, Jarmila ; KOVAŘÍK Zdeněk ; ČÁP Zdeněk et al. Obchodní zákoník : Komentář II. díl . Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 881 s. ISBN 978-80-7357-491-8, str. 1288 13 POSPÍŠILOVÁ, Alena ; POSPÍŠIL, Michal. Obchodní vztahy a spory. Vydání 1. Praha : Nakladatelská redakce Doc. JUDr. Ing. Jan Večeř, CSc., 2005. 350 s. ISBN 80-86775-05-4, str. 39

22

Nepodstatné náležitosti představují části smlouvy, jež ani ze zákona ani z dohody stran nepodmiňují vznik smlouvy. Strany se o nich mohou a nemusí dohodnout bez rizika, že taková smlouva vůbec nevznikne. Nepodstatnost těchto ustanovení má vztah pouze k okolnosti vzniku smlouvy, nelze ji chápat tak, že by taková ustanovení neovlivňovala závazkový vztah. Naopak se může jednat o velmi důležitá práva a povinnosti, která mají zásadní dopad na kvalitu smlouvy a vytvoření optimálního základu pro daný závazkový vztah. U nepodstatných náležitostí je také možnost dodatečného vymezení jejich obsahu. Stačí zde pouze dohoda o tom, že některé části smlouvy budou dohodnuty dodatečně, kdy se ale nejedná o suspenzivní podmínku platnosti smlouvy. Lze se také dohodnout na tom, že příslušná část smlouvy zůstane v platnosti i v případě, že k dohodě o těchto otevřených otázkách nedojde.14 3.5.2

Forma obchodních smluv

U obchodních smluv není obecně stanovena písemná forma. Písemnost smlouvy je obligatorní a má vliv na platnost smlouvy pouze, pokud je to v rámci úpravy jednotlivých typů smluv výslovně stanoveno zákonem nebo, pokud alespoň jedna ze stran projevila vůli, aby byla smlouva uzavřena písemně. Písemnost smlouvy je dodržena pokud jsou projevy vůle stran zachyceny na hmotném substrátu, nejčastěji listině, a jsou řádně podepsány osobami, které k tomu mají kompetenci. Nemusí se však vždy jednat pouze o listinu. Písemné formě vyhovuje také projev právního úkonu učiněný telegraficky, dálnopisem či elektronickými prostředky. U všech způsobů je nutná možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která jej učinila.15 S formou smlouvy je spojen také způsob změn jejího obsahu a její zrušení. Zákon neukládá povinnost měnit obsah smlouvy písemně za žádných okolností. Říká, že povinnost změnit nebo zrušit smlouvu písemně mají strany pouze, pokud se na tom dohodly v rámci písemně uzavřené smlouvy. Toto ustanovení je předmětem diskuzí ohledně jeho jazykového a logického výkladu, který se 14

POKORNÁ, Jarmila ; KOVAŘÍK Zdeněk ; ČÁP Zdeněk et al. Obchodní zákoník : Komentář II. díl . Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 881 s. ISBN 978-80-7357-491-8, str. 1290 15 ŠVARC, Zbyněk, et al. Základy obchodního práva. 3. upravené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 426 s. ISBN 978-80-7380-322-3, str. 204

23

jistým způsobem rozchází. Existují názory, jež považují změny smlouvy za stejně důležité jako původní obsah smlouvy, z nichž by vycházelo, že pokud byla zvolena písemná forma pro původní smlouvu, měla by být zachována také pro její změny. V tomto případě by ustanovení §272 odst. 2 ObchZ postrádalo smysl. Názorem také je, že u smluv, u kterých je v kogentních ustanoveních předepsána písemná forma, může dojít ke změně pouze písemně. U této otázky se jedná o výkladový problém, který by mohl autoritativně vyřešit pouze soud. Proto lze raději doporučit, aby se strany držely zákonného textu a písemnou změnu a zrušení smlouvy si ujednaly v původním znění smlouvy.16 Obecně lze ale doporučit, aby byla smlouva o dílo, pro niž není ze zákona stanovena písemná forma, uzavírána písemně, zejména v případě složitých zakázek. Je také žádoucí, aby si strany ve smlouvě ujednaly, že změna nebo zrušení smlouvy je možná pouze v písemné formě a to z toho titulu, aby nedocházelo k neřízeným změnám smlouvy za dobu trvání vztahu, kdy by mohla být jedna ze stran poškozena. 3.5.3

Zkrácení smluvního jednání

Předmět uzavíraných smluv může být tak složitý a komplikovaný, že by bylo velmi obtížné i nevhodné, kdyby byla veškerá ujednání týkající se smluvního vztahu dohodnuta formou přímých smluvních ujednání. Takové smlouvy by mohly obsahovat velké množství nedostatků, přičemž by jejich znění mohlo být ve výsledku nesrozumitelné a nepřehledné. Na tento problém myslel sám zákonodárce prostřednictvím § 273 a §274 ObchZ, kdy umožnil, aby se za obsah smlouvy v širším slova smyslu mohla považovat také nepřímá smluvní ujednání. Jedná se o vyjádření zásady smluvní volnosti, na základě které mohou být za součást smlouvy považována jakákoliv pravidla, pokud na ně smlouva odkazuje a je možno jednoznačně určit jejich obsah.

16

POKORNÁ, Jarmila ; KOVAŘÍK Zdeněk ; ČÁP Zdeněk et al. Obchodní zákoník : Komentář II. díl . Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 881 s. ISBN 978-80-7357-491-8, str. 1294

24

Mezi v praxi nejčastěji užívaná nepřímá smluvní ujednání patří například: • všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi, • jiné obchodní podmínky, jež musí být stranám známé, nebo připojené ke smlouvě, • obchodní zvyklosti, • doložky upravené ve vykládacích pravidlech (nejčastěji Incoterms), • jiné skutečnosti (přílohy smluv, projektová dokumentace, dosavadní vzájemná praxe).17

U smluv se složitým předmětem plnění, mezi které jednoznačně patří také smlouvy o dílo z oblasti stavebnictví, může použití nepřímých smluvních ujednání významným způsobem zjednodušit smluvní jednání a napomoci přehlednému a dostatečně určitému vymezení smluvních náležitostí.

3.6 Smlouva o dílo v režimu obchodního zákoníku V obchodním zákoníku je problematika smlouvy o dílo upravena komplexně v rámci zvláštní části obchodních závazkových vztahů, proto se primárně užije tato úprava zahrnutá v §536 - §565 ObchZ. Na otázky, které nejsou ve zvláštní části upraveny, se vztahuje obecná úprava obchodních závazkových vztahů zachycená v §261 - §408 ObchZ. Pokud není určitá problematika upravena ani ve zvláštních ani v obecných ustanoveních obchodního zákoníku, použije se podpůrně zákoník občanský jako kodex upravující obecné právo soukromé. I v rámci samotného obchodního zákoníku je stanovena určitá struktura úpravy, která se vztahuje k institutu smlouvy o dílo. Smlouva o dílo, jako jeden ze smluvních typů, patří do oblasti obchodních závazkových vztahů. Ty jsou 17

MAREK, Karel; ŽVÁČKOVÁ, Lenka. Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla. 1. vyd. Praha : ASPI, Wolters Kluwer, 2008. 296 s. ISBN 978-80-7357-333-1, str. 16

25

upraveny v části třetí obchodního zákoníku, která se dále dělí na dvě hlavy. Hlava první pod názvem „obecná ustanovení“ v sobě zahrnuje obecnou úpravu obchodních závazkových vztahů, která se pro závazkové vztahy užije, pokud nejsou dále upraveny ve zvláštní části. Hlava druhá, nazývající se „zvláštní ustanovení o některých obchodních závazkových vztazích“, obsahuje zvláštní úpravu obchodních závazkových vztahů, v rámci které jsou upraveny jednotlivé smluvní typy užívané v režimu obchodního práva. Pokud je určitá problematika upravena ve zvláštních ustanoveních obchodního zákoníku, užije se přednostně. Pokud není zvláštně upravena, použijí se obecná ustanovení. To platí i u smlouvy o dílo, která je zvláštně upravena v dílu IX hlavy druhé obchodního zákoníku.

3.7 Obecná charakteristika smlouvy o dílo Smlouva o dílo stejně jako ostatní smluvní typy patří mezi právní instituty, spadající do oblasti obchodních závazkových vztahů. Obecně představují smlouvy jako právní úkony jednu z nejčastějších právních skutečností, na základě kterých vznikají závazkové právní vztahy. Vedle smluv mohou závazkové právní vztahy vznikat také ze způsobené škody, bezdůvodného obohacení nebo jiných skutečností uvedených v občanském zákoníku, jako obecném kodexu upravujícím závazkové vztahy.18 Se vznikem smlouvy vzniká závazkový vztah, jehož obsahem jsou práva a povinnosti stanovená ve smlouvě a v obchodním zákoníku v rámci úpravy jednotlivých typů smluv. Tato zákonná úprava je zásadně dispozitivní, což znamená, že není ve svém znění nezměnitelná. Smluvní strany si tak mohou na základě souhlasného projevu vůle upravit odlišně od zákona svá práva a povinnosti.

18

PLÍVA, Stanislav . Obchodní závazkové vztahy. 2., aktualizované vydání. Praha : ASPI, a.s., 2009. 339 s. ISBN 978-80-7357-444-1, str. 42

26

Smlouva je subjektivní právní skutečností reprezentovanou formou právního úkonu. Právní úkony se v českém právním řádu posuzují podle jejich obsahu. To znamená, že nehraje roli, jak je například právní úkon pojmenován, ale význam pro určení, o jaký právní úkon se jedná má hledisko obsahové. Takový obsah právního úkonu je vyjádřen jeho podstatnými náležitostmi, které určují o jaký právní úkon se jedná. Podstatné náležitost musí být v právním úkonu vyjádřeny obligatorně, pokud by v něm nebyly vyjádřeny, právní úkon nevznikne. Vedle podstatných náležitostí mohou obsahovat právní úkony také náležitosti pravidelné, které nepředstavují podmínku pro vznik právního úkonu, ale obvykle se v právním úkonu vyskytují. Poslední složku právních úkonů mohou tvořit vedlejší náležitosti, které se vyskytují jen nahodile ve formě podmínek, stanovení doby, či příkazu . V rámci smluvního práva, kde smlouvy 19

představují právní úkony, se na základě podstatných náležitostí rozlišují jednotlivé typy smluv.

3.8 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo Podstatné náležitosti smlouvy o dílo jsou zákonně upraveny v §536 ObchZ. Jelikož se jedná o složky smlouvy, jejichž přítomnost je ve smlouvě obligatorní a podmiňuje její vznik, je zmíněný §536 0bchZ jediný kogentní v rámci zvláštní úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku. To znamená, že je úprava v něm nezměnitelná a strany se od něj ani na základě shodné vůle nemohou odchýlit. Mezi podstatné náležitosti smlouvy o dílo patří označení smluvních stran, určení díla, závazek zhotovitele k provedení určitého díla a závazek objednatele k zaplacení ceny za provedení díla.20

19

Účetnictví, daně, právo - Sagit [online]. Ostrava : Nakladatelství Sagit, c1996-2011 [cit. 2011-12-02]. Obsah a složky právního úkonu. Dostupné z WWW: 20 BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str. 336

27

3.8.1

Označení smluvních stran

Zákon označuje smluvní strany jako objednatele a zhotovitele. Takové označení však není závazné, neboť je smlouva o dílo posuzována podle jejího obsahu a ne označení. V praxi proto může docházet k různým variantám označení smluvních stran. Pokud se jedná o smlouvy o dílo z oblasti stavebnictví, místo pojmu objednatel lze použít například označení zadavatel, investor nebo stavebník. Místo pojmu zhotovitel se praxi vyskytují například dodavatel, vyšší dodavatel nebo finální dodavatel.21 Obecně je zde důležité, aby byl pod označením konkrétně identifikován subjekt právního vztahu, kterému mají ze smlouvy vznikat práva a povinnosti. Označení smluvních stran je důležité z hlediska jeho obsahu. Neurčitý či nepravdivý obsah by mohl mít vliv na platnost smlouvy jako právního úkonu, zejména podle §37 OZ, který vyžaduje pro platnost právního úkonu určitost a srozumitelnost. I označení smluvních stran však podléhá výkladovým pravidlům a při jeho nedostatcích by bylo posuzováno s ohledem na vůli subjektů a obsah daného závazkového vztahu.22 V režimu obchodního zákoníku jsou pro strany smlouvy, na kterých stojí podnikatelé, stanoveny přímo v §13a požadavky na údaje, které o sobě podnikatelé musí uvádět. Jedná se o označení podnikatelovy obchodní firmy a další identifikačních údaje, které jsou veřejné a mají sloužit ke konkretizaci subjektu závazkového vztahu.

21

MAREK, Karel. Smluvní obchodní právo : Konkrakty. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 477 s. ISBN 978-80-210-4619-1, str. 244 22 E-pravo.cz [online].EPRAVO.CZ, c1999-2011 [cit. 2011-12-02]. K otázce vlivu označení smluvních stran na platnost obchodněprávního vztahu. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-189X

28

3.8.2

Určení díla

Je nutno odlišovat pojem dílo a předmět díla. Dílem se rozumí cílově zaměřená činnost zhotovitele, směřující k jejímu hmotně zachycenému výsledku. Dílo v sobě zahrnuje stránku pracovní a materiální. Pracovní stránku představuje činnost vykonávaná samostatně a podnikatelsky, materiální stránku představuje změna vlastností hmotné věci v níž se odráží výsledek činnosti. Dílem tedy nelze rozumět věc, ale činnost. Věc, která dílo jako činnost zachycuje, představuje předmět díla. Obchodní zákoník ve svém §536 odst. 1 vymezuje předmět díla jako vytvoření určité věci, montáž a hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Jako dílo označuje zákon také jiné činnosti, jež vedou k hmotně zachycenému výsledku, jako například změny původních vlastností hmotného předmětu. Výslovně jsou v zákoně takto označeny pojmy oprava, úprava a údržba věci. Neznamená to ale, že přicházejí v úvahu pouze tyto varianty, za dílo se považuje i jiná činnost, která vede ke hmotně zachycenému výsledku. V takovém případě není rozhodující, zda je činnost hmotné či nehmotné povahy, může se jednat o práci fyzickou i duševní. Pro smlouvu o dílo je určujícím znakem to, že je výsledek činnosti zachycen na hmotném médiu.23 Pokud se jedná o zhotovení určité věci, je nutno určit, zda bude spadat pod úpravu smlouvy o dílo či smlouvy kupní. §410 odst. 1 ObchZ stanovuje, že se smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, považuje za smlouvu kupní. O smlouvu o dílo se v takovém případě bude jednat pouze tehdy, je-li osoba na straně objednatele zavázána dodat podstatnou část věcí, zejména materiálu, potřebné k vytvoření nové věci. §410 odst. 2 ObchZ upravuje další situace, kdy se bude jednat o smlouvu o dílo. Pokud materiál opatřil zhotovitel, ale na výsledku převažuje podíl práce, jedná se také o smlouvu o dílo. Pokud je zhotovitel vedle dodávky věci povinen i k její montáži, jedná se o smlouvu o dílo bez ohledu na poměr hmoty a práce. Pod smlouvu o dílo spadá vždy také zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části, což je stanoveno v §536 odst. 2 ObchZ.24 23

BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str .336 24 §410 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

29

3.8.3

Závazky stran smlouvy o dílo

Závazek vznikající ze smlouvy o dílo lze označit jako závazek synallagmatický, což představuje u závazku jistou vzájemnost. Obecně lze říci že právům a povinnostem jedné strany odpovídají vzájemně práva a povinnosti strany druhé. V případě smlouvy o dílo je toto vyjádřeno úplatností závazku, kdy závazku zhotovitele k provedení určitého díla odpovídá závazek objednatele k zaplacení ceny za provedení díla. Pokud by tato práva a povinnosti nebyla ve smlouvě o dílo vyjádřena, nemohla by taková smlouva vzniknout. Lze říci, že tato dvojice práv a povinností vymezuje v základu obsah závazkového vztahu ze smlouvy o dílo, kdy jsou na ni v rámci právní i smluvní úpravy nabalena další práva a povinnosti jako obsah tohoto závazku. 3.8.4

Cena za provedení díla

Dohoda o ceně patří mezi podstatné náležitosti smlouvy. Zákon je při určování ceny benevolentní a vymezuje více způsobů určení ceny, při jejichž dodržení je smlouva platnou. Primárně stanovuje zákon ve smlouvě dohodu o ceně, tedy o konečné konkrétní částce za provedení díla. V případě složitých děl, zejména ve stavebnictví, by taková cena nemusela reflektovat konečnou hodnotu provedeného díla. Pro tyto případy je možnost ve smlouvě dohodnout jiný způsob určení ceny, který však musí být konkrétní, určitý a objektivní. Smlouva může být platná, aniž by v ní byla určena cena v případech, kdy z jednání stran o uzavření smlouvy jasně vyplývá vůle uzavřít smlouvu i bez určení ceny. Poté je objednatel ze zákona povinen zaplatit cenu, jež se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných obchodních podmínek. Objednatel je povinen zaplatit cenu v době sjednané ve smlouvě, není-li doba určena, vzniká nárok na zaplacení ceny provedením díla. I u platebních podmínek je uplatňována zásada smluvní volnosti, strany si tedy mohou ve smlouvě sjednat, zda bude cena placena jednorázově po provedení díla, postupně prostřednictvím splátek či za využití záloh. Vhodné je sjednat si také způsob platby, formu dokladu pro zaplacení a zda bude placeno na účet, hotově či jiným způsobem.

30

U cen pevně dohodnutých mohou vznikat praktické problémy s jejich změnou, neboť by byla možná pouze dohodou o změně smlouvy. Pokud se tedy jedná o dílo, jehož parametry je potřeba během provádění měnit nebo o dílo, u nějž nelze z důvodů složitosti dobře odhadnout celkovou konečnou cenu v době uzavření smlouvy, užívá se ve smlouvě často možnosti určení ceny díla podle rozpočtu.25 Cena podle rozpočtu Cena může být určena podle rozpočtu, pokud si to strany ve smlouvě výslovně stanoví. Měnit cenu díla určenou podle rozpočtu není možno automaticky. K tomu je nutno ve smlouvě výslovně stanovit, že je rozpočet neúplný či nezávazný. U neúplného rozpočtu může dojít k přiměřenému zvýšení ceny, jestliže se při provádění díla projeví potřeba dalších činností do rozpočtu nezahrnutých, jež nebylo možno v době uzavření smlouvy předpokládat. Pokud se bude jednat o rozpočet nezávazný, může zhotovitel požadovat také další náklady nezahrnuté do rozpočtu, doloží-li, že byly vynaloženy účelně. Takové zvýšení ceny musí zhotovitel objednateli oznámit bez zbytečného odkladu, s tím že objednatel nemusí se zvýšením ceny souhlasit. Při nesouhlasu se může zhotovitel domoci zaplacení těchto nezahrnutých nákladů tím, že se ohledně jejich uznání obrátí na soud. Pro případy změn rozpočtu je vhodné do smlouvy také uvést kdo, jakým způsobem a za jakých podmínek může rozpočet měnit. Došlo by změnou rozpočtu ke zvýšení ceny o více než 10%, může objednatel od smlouvy bez zbytečného odkladu odstoupit. 26

25

MAREK, Karel. Smluvní obchodní právo : Konkrakty. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 477 s. ISBN 978-80-210-4619-1, str. 267 26 Tamtéž, str. 269

31

3.9 Nepodstatné náležitosti smlouvy o dílo Úprava smlouvy o dílo, obsažená v obchodním zákoníku, je z jistého pohledu univerzální,

neboť

má

sloužit

z regulaci

vztahů

vznikajících

jak

při jednoduchých zhotoveních díla, tak také při složitějších a dlouhodobějších zakázkách. Pokud má smlouva o dílo sloužit k ošetření velké zakázky, je nutno upravit i jiné otázky, než jsou zmiňovány v zákoně. Proto často obsahují smlouvy o dílo vedle podstatných náležitostí také náležitosti pravidelné nebo vedlejší, jako doplnění úpravy vztahů vznikajících v rámci závazku vzniknuvšího ze smlouvy o dílo. Mezi podobné náležitosti patří například úprava platebních podmínek v oblasti

stavebnictví.

Jelikož

je

zákonná

úprava

smlouvy

o

dílo

mimo §536 ObchZ dispozitivní, dochází ve smlouvách o dílo k odlišným úpravám i takových otázek, jež jsou zákonem upraveny. K takovým pravidelným nebo vedlejším náležitostem patří například úprava doby, místa nebo způsobu plnění, součinnosti objednatele, přechodu vlastnického práva, odpovědnosti za vady, sjednání zkoušek v průběhu zhotovování díla a mnoho jiných. Na základě výše zmíněných důvodů jsou v praxi znění smluv o dílo různorodá a bohatší než úprava v obchodním zákoníku.

27

3.10 Práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo Obchodněprávní úprava má v zásadě dispozitivní povahu, tudíž se od ní mohou strany smlouvy na základě shodné vůle odchýlit. Pokud však nedojde k úpravě práv a povinností ve smlouvě, budou aplikována ta práva a povinnosti obsažená v obchodním zákoníku. Z podstaty závazku, vzniklého ze smlouvy o dílo, vychází, že je základní povinností zhotovitele provedení určitého díla a základní povinností objednatele zaplacení ceny za toto dílo. K tomuto cíli vede proces zhotovování díla, během kterého je nutno upravit mnoho otázek tak, aby docházelo k plnění od obou stran závazku řádně a včas.

27

BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str. 339

32

3.10.1

Provádění díla na náklad a nebezpečí zhotovitele

Provádění díla na náklad zhotovitele znamená, že veškeré potřeby finančního krytí, které vznikají během provádění díla hradí zhotovitel ze svých zdrojů. Náhrada prostředků, vložených do činností směřujících ke zhotovení díla, má být promítnuta až do celkové ceny díla. Existují ovšem výjimky z tohoto pravidla, kdy je možno smluvně sjednat například vyplácení záloh či postupných splátek, jež by sloužily jako zdroje ke krytí nákladů během provádění díla. Obecně se předpokládá, že nebezpečí škody během zhotovování díla nese zhotovitel. Z tohoto tvrzení však existují výjimky, které vznikají na základě odlišných skutečností. Nesení nebezpečí škody vyplývá zejména z vlastnictví ke zhotovované věci a ze skutečnosti zda závazek ze smlouvy o dílo zanikl na základě důvodu, za který zodpovídá zhotovitel či objednatel. Ustanovení §537 odst. 1 ObchZ předpokládá obecně nesení nebezpečí škody zhotovitelem, a to zejména v případech, kdy závazek zanikl na základě důvodů, za které odpovídá zhotovitel nebo třetí osoba, či na základě škody způsobené vyšší mocí.28 3.10.2 Vlastnické právo během provádění díla Obecně je během provádění díla vlastníkem zhotovované věci zhotovitel, což má také vliv na nesení nebezpečí škody, které leží na zhotoviteli. Vlastnické právo ke zhotovované věci však může náležet také objednateli, a to v případech, kdy ke zhotovování díla dochází na pozemku objednatele nebo na pozemku, který objednatel opatřil. Toto se děje nejčastěji v případě smlouvy o dílo, jejíž předmětem je stavba. V této situaci nese objednatel spolu s vlastnickým právem ke zhotovované věci také nebezpečí škody na ní. Všechny výše zmíněné případy vlastnictví a nesení nebezpečí škody spadaly pod situaci, kdy dochází prostřednictvím smlouvy o dílo ke zhotovování nové věci. Pokud však smlouva o dílo vznikla za účelem údržby, opravy nebo úpravy věci, je logicky vlastníkem takové věci již před uzavřením smlouvy i během provádění díla objednatel. Nebezpečí škody na takové věci upravuje §540 odst. 2 ObchZ, kde je stanoveno, že v tomto případě je věc přebírána 28

ŠTENGLOVÁ, Ivana ; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. 12. vydání. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, 2009. 1397 s. ISBN 978-80-7400-055-3, str. 1110

33

zhotovitelem do opatrování a tím pádem odpovídá zhotovitel za škodu, která by na věci vznikla, jako skladovatel. Podle §533 odst. 1 ObchZ odpovídá jako skladovatel za škodu na věci až do jejího předání, ledaže by vznik škody na věci nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče.29 Vlastnictví ke zhotovované věci hraje roli také v situaci, kdy nedojde k zániku závazku řádným splněním, ale kdy závazek zanikne již dříve bez řádného dokončení a předání díla. Poté musí dojít ke vzájemnému vypořádání mezi stranami smlouvy, přičemž je směrodatné, zda závazek zanikl z důvodů, za které odpovídá zhotovitel či objednatel. Situaci, kdy je vlastníkem díla zhotovitel, což je, zejména u movitých věcí situace nejčastější, upravuje §543 ObchZ. Ten říká, že pokud závazek zanikne na základě důvodů, za které neodpovídá objednatel, je objednatel oprávněn požadovat zaplacení ceny věcí zhotovitelem od něho převzatých, které zhotovitel zpracoval při provedení díla, nebo které nelze vrátit.

Pokud však závazek zanikl z důvodů, za něž je

odpovědný objednatel, může zhotovitel požadovat na objednateli úhradu ceny věcí, které účelně opatřil a jež se zpracováním staly součástí zhotovované věci. Podle §545 ObchZ platí toto pravidlo obdobně, pokud se jedná o předmět díla ve formě montáže, údržby, opravy nebo úpravy věci, kdy se věcí bude rozumět zejména stavba.30 3.10.3 Doba a místo plnění Zákon

nezahrnuje

v

kogentních

ustanoveních

dobu

a

místo

plnění

mezi obligatorní náležitostí smlouvy o dílo. Je však velmi žádoucí, aby byly tyto otázky ve smlouvě o dílo řešeny. Na nedodržení smluvených termínů se vztahují obecná ustanovení závazkových vztahů o prodlení dlužníka. Pokud smlouva o době plnění mlčí, použije se ustanovení § 537 odst. 1 ObchZ, podle kterého není sjednána ve smlouvě doba plnění, musí zhotovitel provést dílo v době přiměřené vzhledem k povaze díla. 29

MAREK, Karel. K realizaci obchodněprávní smlouvy o dílo. Státní zastupitelství. 2009, 7(2), str. 38-44. 30 §543-§545 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

34

Doba plnění nemusí být určena pouze pevným termínem dokončení díla. Zejména u smluv o dílo, jejichž předmětem je stavba, bývá doba plnění sjednána prostřednictvím plánu postupu. Tento plán zahrnuje termíny, k nimž je třeba stavbu dovést do stavu popsaného ve smlouvě. Pokud by objednatel zjistil, že zhotovitel tento plán nedodržuje a značným způsobem se od něj odchyluje, má právo požadovat od zhotovitele, aby odstranil vady tím vzniklé a začal dílo provádět řádně. Pokud by zhotovitel v přiměřené lhůtě takovému požadavku nevyhověl a jeho postup by vedl k podstatnému porušení smlouvy, mezi které můžeme zařadit například také značné zdržení postupu prací při provádění stavby, má objednatel právo odstoupit od smlouvy.31 3.10.4 Věci určené k provedení díla U věcí určených k provedení díla je nejdůležitější určení, kdo a v jakém rozsahu má tyto věci opatřit. Pokud se strany ve smlouvě nijak nedohodnou, platí povinnost opatřit tyto věci pro zhotovitele. V takovém případě má zhotovitel vzhledem k těmto věcem postavení prodávajícího, z čehož vyplývá, že odpovídá za vady věci, které dodal, a že cena věcí je zahrnuta v ceně za provedení díla, pokud smlouva o dílo nestanoví něco jiného. Je však možno smluvně dohodnout, které věci a jaké množství se zavazuje objednatel dodat zhotoviteli. V tom případě je nutno stanovit termín jejich dodání, jinak je objednatel povinen předat věci ke zhotovení díla bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Pokud objednatel věci k provedení díla nedodá, stanoví mu zhotovitel přiměřenou dodatečnou lhůtu a upozorní jej a ni. Př nedodržení této lhůty věci opatří zhotovitel na účet objednatele. Pokud nedodá objednatel věci, ke kterým se ve smlouvě o dílo zavázal, jedná se podle obecné úpravy závazkových vztahů o prodlení věřitele, které zakládá právo zhotovitele na odstoupení od smlouvy a požadování náhrady škody, která mu takovým jednáním mohla vzniknout.32 31

BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str. 340 32 ŠTENGLOVÁ, Ivana ; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. 12. vydání. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, 2009. 1397 s. ISBN 978-80-7400-055-3, str. 1112

35

3.10.5 Upozorňovací a oznamovací povinnost zhotovitele Předpokládá se, že zhotovitel přistupuje k provádění díla samostatně s odbornou péčí a pokyny objednatele je povinen dodržovat pouze, zavázal-li se výslovně k jejich plnění. S určitou profesionalitou má zhotovitel také posuzovat vhodnost objednatelem poskytnutých pokynů i věcí. Z tohoto předpokladu vychází zhotovitelova upozorňovací povinnost v případě, že se zapojením odborné péče vyhodnotí objednatelem poskytnuté pokyny a věci jako nevhodné k řádnému provádění díla. Na zjištění nevhodnosti pokynů nebo věcí, má zhotovitel

reagovat

upozorněním

objednatele

bez

zbytečného

odkladu

a přerušením provádění díla v nezbytném rozsahu do doby vyjádření objednatele. Objednatel může reagovat dvojím způsobem. V lepším případě budou věci vyměněny nebo pokyny změněny s tím, že o nutnou dobu přerušení díla bude prodloužena lhůta pro jeho dokončení. Zhotovitel má v tomto případě také nárok na náhradu nákladů vzniklých v důsledku přerušení díla nebo použití nevhodných věcí a pokynů do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Může také dojít k situaci, kdy objednatel bude na provádění díla s jím poskytnutými věcmi nebo pokyny trvat i přesto, že bude upozorněn na jejich nevhodnost. Vyjádření o tomto objednatelově postoji musí mít písemnou formu. Zhotovitel poté může pokračovat v provádění díla, avšak nebude odpovídat za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla, které vznikly na základě

nevhodných

věcí

nebo

pokynů

poskytnutých

objednatelem

k provedení díla. Pokud nedojde k dokončení díla, má zhotovitel nárok na cenu za dílo, která bude snížena odpovídajícím způsobem o rozsah, ve kterém dílo nebylo dokončeno. Může ovšem nastat také situace, kdy zhotovitel odbornou péči neuplatní a nesplní svou povinnost oznámit objednateli nevhodnost věcí jím předaných nebo pokynů jím udělených. Tuto situaci upravuje §551 odst. 3 ObchZ, který stanoví, že zhotovitel poté odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných věcí nebo pokynů poskytnutých objednatelem.33 33

MAREK, Karel. Smlouva o dílo (vybrané problémy). Státní zastupitelství. 2011, 9(7-8), str. 25-28.

36

Oznamovací povinnost se týká případů, kdy má být předmětem díla oprava, úprava věci nebo, kdy má být dílo provedeno na konkrétním určeném místě. Zjistí-li v těchto případech zhotovitel skryté překážky, které znemožňují provedení díla řádným dohodnutým způsobem, má povinnost oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu objednateli a navrhnout mu změnu díla tak, aby tyto skryté překážky nemohly dále působit. Změna smlouvy vyžaduje k dohodě o ní určitý čas. Zákon stanovuje lhůtu k dohodě jako dobu přiměřenou, vzhledem k zamezení průtahů, jež by mohly způsobovat dodatečné náklady, díky kterým by mohla být jedna ze stran znevýhodněna. Během lhůty k dohodě o změně smlouvy se provádění díla přerušuje. Pokud nedojde ke změně smlouvy ani v době přiměřené k tomu určené, může kterákoli ze stran od smlouvy odstoupit. Skryté překážky se mohou projevit i samy bez toho, aniž by zhotovitel porušil svou povinnost zjistit při vynaložení odborné péče překážky v provádění díla před jeho započetím. Nastane-li taková situace, nemá ani jedna ze stran nárok na náhradu škody. Zhotovitel má však nárok na část ceny za zhotovování díla do doby, než mohl za použití odborné péče skryté překážky odhalit.34 3.10.6 Kontrola provádění díla Zhotovitel je sice vázán objednatelovými pokyny pouze, pokud se k tomu výslovně zaváže, avšak objednatel má právo kontrolovat, zda zhotovitel uplatňuje při provádění díla odbornou péči a postupuje v souladu se zákonem i se smlouvou tak, aby dosáhl provedení díla s požadovanými vlastnostmi, jež se hodí ke smluvenému nebo obvyklému účelu. Těmto předpokladům odpovídá možnost provádění průběžné kontroly. Existuje však také možnost smluvně dohodnuté kontroly, která má svůj specifický režim.35

34

PRŮCHA, Petr; MAREK, Karel. Stavební právo v praxi. 1. vyd. Praha : Nakladatelství ARCH, 2003. 104 s. ISBN 80-86165-71-X, str. 91 35

ŠTENGLOVÁ, Ivana . Smlouva o 234 s. ISBN 978-80-7400-311-0, str. 78

dílo.

1.

vydání.

Praha

:

C.H.

Beck,

2010.

37

3.10.6.1

Průběžná kontrola

Jedná se o obecnou možnost kontroly, kterou lze provádět na základě zákona bez potřeby žádné speciální dohody. Zjistí-li objednatel při této kontrole u zhotovitele porušování jeho povinností, má právo žádat odstranění vad, vzniklých na základě takto porušovaných povinností. Může také žádat, aby zhotovitel nadále prováděl dílo řádným způsobem a neporušoval svoje povinnosti, k čemuž mu má být poskytnuta přiměřená lhůta. Pokud ani během této lhůty zhotovitel nepostupuje při provádění díla řádně, znamená to nepochybně podstatné porušení smlouvy, při kterém má objednatel právo od smlouvy odstoupit. Možnost kontroly je pro objednatele právem, ne povinností. To znamená, že neleží na objednateli, aby vadné provádění díla zjistil nebo rozpoznal. Pokud tak neučiní, není na něj přenesena odpovědnost za vady díla a jeho bezvadnost, ta zůstává i tak ležet na zhotoviteli.36 3.10.6.2

Dohodnutá kontrola

Provádění této kontroly je podmíněno ujednáním ve smlouvě a podřízeno specifickým pravidlům. Vedle průběžné kontroly by se tento režim mohl jevit jako nadbytečný, avšak má své důvody. Je užíván v případech, kdy je nutno kontrolu provést do určitého okamžiku, neboť by už později nebyla možná. Příkladem mohou být stavební zakázky, kde práce probíhají ve výkopech, jež se následně během provádění díla zakrývají. Tato kontrola je tedy plánována buď podle určitého stupně dokončenosti díla nebo podle časového intervalu. Zhotovitel má povinnost pozvat objednatele řádným způsobem ve stanovený okamžik. Nesplní-li tuto svou povinnost, musí umožnit objednateli dodatečnou kontrolu a nese s tím spojené náklady. Pozve-li řádně zhotovitel objednatele ke kontrole, a ten se nedostaví, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Pokud by však objednateli znemožnila kontrolu překážka, kterou nemohl odvrátit, má právo žádat bez zbytečného odkladu o dodatečnou kontrolu s tím, že ponese náklady spojené s opožděním kontroly. 36

ŠTENGLOVÁ, Ivana . Smlouva o dílo. 1. vydání. Praha 234 s. ISBN 978-80-7400-311-0, str. 78

: C.H. Beck, 2010.

38

K průběžné i dodatečné kontrole dochází zejména u složitějších děl, nejčastěji z oblasti stavebnictví. Kontrola je v těchto případech na místě u situací, kdy dochází k pracím, které mají být následně zakryty jako například napojení na inženýrské sítě. Pokud by mělo dojít k dodatečné kontrole, například, kdyby zhotovitel řádně objednatele na kontrolu řádně nepozval, bude taková kontrola realizována například tím, že dojde k dodatečnému výkopu stavebních prací. Náklady poté ponese buď zhotovitel nebo objednatel podle toho, který z nich původní kontrolu znemožnil.37 V současnosti neobsahuje česká právní úprava konkrétnější regulaci vztahů v rámci provádění děl z oblasti stavebnictví. Taková úprava zde byla v minulosti a lze říci, že se zásady v ní obsažené dají v současnosti považovat za obchodní zvyklosti v oblasti stavebnictví. Mezi takové obchodní zvyklosti můžeme například zařadit vedení stavebního deníku. V oblasti soukromého práva není stavební deník upraven a při jeho vedení se vychází se zvyklostí z minulé právní úpravy. Povinnost vést stavební deník je dána pouze v oblasti veřejného práva, kde §157 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ukládá tuto povinnost zhotoviteli, jež je podnikatelem. Ten musí vést stavební deník od počátku prací až do skončení prací a kolaudace stavby. Průběh stavby poté posuzuje příslušný stavební úřad. Do deníku se obvykle zapisují okolnosti, jako je časový průběh prací, problémy během stavby nebo odchylky od projektové dokumentace. I když není povinnost vést stavební deník zakotvena v našem soukromém právu, neznamená to, že nemá i v této oblasti své místo. Lze jej používat jako prostředek ke kontrole a k důkazům v případě sporů vzniklých v rámci provádění stavby.38

37

MAREK, Karel. Smlouva o dílo (vybrané problémy). Státní zastupitelství. 2011, 9(7-8), str. 25-28. 38 BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str. 345

39

3.11 Zánik závazku ze smlouvy o dílo V rámci této problematiky je nutno utřídit si terminologii a odlišovat pojmy smlouva a závazek, neboť může docházet k jejich zaměňování. Smlouva o dílo představuje právní důvod, na základě kterého vzniká závazkový vztah, jehož obsahem jsou jednotlivá práva a povinnosti. Právními skutečnostmi, které způsobují zánik závazku ze smlouvy o dílo, tedy zaniká závazek, nikoli samotná smlouva. I po zániku závazku splněním smlouva trvá dále, jako právní důvod plnění v rámci závazku. Jinak by mohlo být plnění považováno za plnění bez právního důvodu, tedy za bezdůvodné obohacení. Smlouva má svůj význam také, nezanikne-li závazek řádným plněním. Poté na základě ní může dojít ke změně obsahu závazkového vztahu, jehož obsahem bude například odpovědnost za vady. U obchodních závazkových vztahů rozlišujeme více způsobů zániku závazku, podle toho, která právní skutečnost jej vyvolala. Při zániku závazků vzniklých ze smluv je na místě zohledňovat kritérium splnění závazku, tedy skutečnost, zda došlo při zániku k uspokojení věřitele, poté by se jednalo o právní skutečnosti cum satisfactione creditoris nebo, zda závazek zanikl bez uspokojení věřitele na základě právních skutečností sine satisfactione creditoris. 39 Při uzavírání smluv, kde zájem stran není ovlivněn nekalými pohnutkami, lze považovat žádné splnění za žádoucí způsob zániku závazku vzniklého ze smlouvy. Proto bude i následující výklad věnován zániku závazkového vztahu ze smlouvy o dílo splněním, tak jak je upraven v rámci ustanoveních obchodního zákoníku vztahujících se k tomuto smluvnímu typu. K zániku závazku samozřejmě obvykle dochází i na základě ostatních právních skutečností, ty jsou však spíše předmětem obecného výkladu věnovaného obchodním závazkovým vztahům.

39

PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo : Obligační právo - komparativní rozbor. 4. díl. Praha : ASPI, 2009. 396 s. ISBN 978-80-7357-428-4, str. 296

40

3.11.1

Zánik závazku ze smlouvy o dílo splněním

Dílo je způsobilé zapříčinit zánik závazku splněním, pokud je řádně ukončeno a předáno zhotoviteli. Řádně ukončené dílo musí být zachyceno v požadované podobě na hmotném předmětu a musí mít vlastnosti sjednané ve smlouvě o dílo. Je žádoucí, aby smlouva o dílo zahrnovala také popis díla z hlediska jeho vlastností. Eliminují se tak případné komplikace a spory jak v průběhu zhotovování díla, tak při zániku závazku, plynoucí z nespokojenosti objednatele se stavem díla. Nejsou-li však vlastnosti díla popsány v samotné smlouvě, přistupuje

se k předpokladu, že dílo má mít vlastnosti odpovídající

dohodnutému nebo obvyklému účelu. Obecně je jistě žádoucí, aby bylo dokončené dílo také bezvadné, ale ne vždy je možno tohoto účelu dosáhnout, zejména u velkých stavebních zakázek, kde jsou například drobné vady nebo nedodělky běžným jevem. Zákon také neztotožňuje pojmy řádné ukončení díla a díla bez vad, ale tyto pojmy rozlišuje a vytváří tak určitý prostor pro řešení problému vznikajících díky vadám díla. Jistá tolerance je zde poskytována pro případ vad, které nejsou tak závažné, aby se příčily řádnému provedení díla. Dá se předpokládat, že možnost plnit i s vadami byla povolena proto, aby nebyl systém příliš zkostnatělý vůči rozmanité praxi, ve které dochází ke zhotovování velkého množství různých děl, kdy k objevení i nezapříčiněné vady může dojít. Plnění pouze bez vad, by mohlo zapříčinit nepříjemnou právní nejistotu na straně zhotovitele. Následný projev vady by negoval řádné ukončení díla, kdy by například přijetí ceny za dílo znamenalo bezdůvodné obohacení a podobně. Pro případy plnění díla se závažnými vadami je vhodné dohodnout si možnost odstoupení od smlouvy. Pokud není odstoupení od smlouvy sjednáno nebo není toto právo využito, nedochází k zániku závazku ze smlouvy o dílo, ale mění se obsah tohoto závazku, kdy se nová práva a povinnosti týkají nároků objednatele z vadného plnění. Závazek poté zaniká až splněním těchto nároků.40

40

BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str. 347

41

3.11.2

Předání díla

V rámci předání musí být splněna povinnost předat dílo na náležitém místě a vyzvat objednatele k převzetí díla. K samotnému předání díla dochází buď tím, že je dílo odesláno nebo tím, že zhotovitel umožní objednateli nakládat s řádně provedeným dílem ve stanoveném místě předání. Umožnění nakládat s předmětem díla je širší pojem, za kterým lze vidět rozmanité reálně situace. Může se jednat o pouhé předání movité věci ve formě historicky zakořeněné tradice. Nebo může docházet ke specifickým situacím, kdy je rozhodující, že je na základě takové situace objednateli umožněno disponovat s věcí a užívat ji. Tomu odpovídá například předání různých dokumentů, jako jsou návody, záruční listy nebo právní dokumentace. Popřípadě může být potřebné předání také příslušenství jako jsou klíče nebo kompaktní disky. Je žádoucí, aby byl ve smlouvě o dílo podobný postup předání díla vymezen co nejkonkrétněji, strany tak mohou předejít případným problémů, a průtahům v rámci zániku závazku ze smlouvy o dílo.41 Pro hladký průběh plnění závazku, by mělo být místo předání konkrétně vymezeno ve smlouvě. Není-li tomu tak, užijí se zákonná ujednání, která určují místo, kde je za různým okolností dílo předáno. K předání díla podle zákona dojde: • při povinnosti předmět díla odeslat, v místě předání prvnímu dopravci, který má uskutečnit dopravu do místa určení, • bez povinnosti dílo odeslat, v místě, kde mělo podle smlouvy docházet k provádění díla, • pokud není místo provádění díla ve smlouvě o dílo určeno, v místě, o němž objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření smlouvy, že v něm bude zhotovitel dílo provádět • v ostatních případech v místě sídla, popřípadě bydliště nebo místo podnikání.42 41

BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str. 348 42 PRAŽÁK, Zbyněk. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku : Praktická příručka. 2. přepracované vydání. Praha : Linde Praha, 2007. 221 s, str. 111

42

3.11.3

Zápis o předání díla

K sepsání zápisu o předání díla nemusí docházet vždy. Zákon ukládá povinnost sepsat zápis o předání díla a také povinnost tento zápis podepsat pouze, pokud o to požádá jedna ze stran. V takovém případě tedy vzniká pro obě strany povinnost zápis sepsat i podepsat a to i v případech, kdyby s jeho obsahem nesouhlasily. Nemohou odmítnout podepsání zápisu, mají však právo vyjádřit přímo výslovně do zápisu své odlišné stanovisko. Obsah zápisu není nikde dán, zákon se zápisem nespojuje ani žádné právní důsledky.

Je

na

stranách

smlouvy,

jakou

důležitost

zápisu

přiznají

prostřednictvím ustanovení ve smlouvě. Zápis by měl zachycovat průběh předávání díla, pověřené osoby by sem měly zaznamenat, jak vidí stav díla v době předání, s tím že uvedené skutečnosti mohou později sloužit jako důkazní prostředek zejména o tom, v jakém stavu dílo při předání bylo, zdali bylo postiženo vadami. Se zápisem bývá často spojeno předání díla a potvrzení toho, že bylo dílo provedeno řádně. Oběma těmto ustanovením by se měly strany spíše vyhnout, neboť při jejich rozdílných názorech mohou taková ustanovení vyvolat nemalé spory. Bylo-li by sepsání a podpis zápisu s prohlášením objednatele, že řádně provedené dílo přebírá, skutečností, na základě které má být dílo předáno, nemuselo by k takovému předání vůbec dojít. Objednatel by mohl považovat dílo za neprovedené řádně a prohlášení by neučinil. Proto je vhodnější vázat předání díla na jinou méně subjektivní skutečnost a zápis považovat pouze za důkazní prostředek pro posuzování díla v době předání. Předání díla lze spojit například se splněním určitých parametrů a funkcí vztahujících se k předmětu díla či s posudkem nestranné osoby, nejčastěji odborníka na danou problematiku. 43

43

PRAŽÁK, Zbyněk. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku : Praktická příručka. 2. přepracované vydání. Praha : Linde Praha, 2007. 221 s, str. 118

43

3.12 Odstoupení od smlouvy Odstoupení od smlouvy reprezentuje zánik závazku ze smlouvy o dílo, aniž by došlo k jeho splnění. Zákon říká, že je možno od smlouvy odstoupit pouze v případech, kdy to stanoví zákon nebo smlouva. Zákonné možnosti odstoupení od smlouvy však nejsou natolik bohaté, aby mohly dostatečně pokrýt praktické potřeby pro odstoupení od smlouvy, proto by strany smlouvy měly zvážit charakter závazku, jeho rozsah, hodnotu, možná rizika a na základě nich poté smluvně zakotvit možnost odstoupení od smlouvy pro konkrétní případy porušení povinností. Zákon váže možnost odstoupení od smlouvy na prodlení, které je však nutno chápat šířeji než pouze z pohledu časového. Jedná se také o nesplnění povinnosti ve stanoveném místě či řádným způsobem. Pod prodlení se řadí i splnění závazku s vadami, neboť takové plnění se nepovažuje za řádné splnění závazku. Pro

možnost

odstoupení

od

smlouvy

je

rozhodující,

zda

došlo

k podstatnému či nepodstatnému porušení smluvní povinnosti. V případě podstatného porušení vzniká právo na odstoupení od smlouvy bez výhrad, oprávněná strana to musí jen druhé straně bez zbytečného odkladu oznámit. Pro případ nepodstatného porušení je nutno poskytnout dodatečnou lhůtu pro plnění povinnosti, kdy nárok k odstoupení od smlouvy vzniká uplynutím této lhůty bez splnění povinnosti. Pokud by však povinná strana prohlásila, že nehodlá závazek ani dodatečně splnit, je možno i v tomto případě odstoupit ihned. Účinky odstoupení od smlouvy vznikají u obchodních závazků ex nunc doručením druhé straně. V tu chvíli vzniká povinnost vrátit plnění, ke kterému došlo před odstoupením. Pokud se jedná o stranu, jež od smlouvy odstoupila, má nárok na náhradu nákladů s tím spojených. Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároků na náhradu škody, smluvní pokuty, volby práva ani jiných ustanovení, která mají podle vůle stran trvat i po ukončení smlouvy.44 44

POSPÍŠILOVÁ, Alena ; POSPÍŠIL, Michal. Obchodní vztahy a spory. Vydání 1. Praha : Nakladatelská redakce Doc. JUDr. Ing. Jan Večeř, CSc., 2005. 350 s. ISBN 80-86775-05-4, str. 84

44

3.13 Odpovědnost za vady díla Úprava vad díla neodmyslitelně patří k závazkům ze smluv o dílo, zejména v oblasti stavebnictví. Zde jsou vady děl běžným jevem, neboť při jejich složitosti je velmi obtížné předat dílo zcela bez vad. Nelehkým úkolem je určit, co je vlastně vadou. Zákon poskytuje pouze vágní řešení, kdy dílo považuje za vadné, jestliže jeho provedení neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, přičemž určený výsledek se může týkat různých oblastí, jako jsou například účel díla, jakost díla nebo termín dokončení díla. Proto je nutné, aby strany ve smlouvě co nejkonkrétněji vymezily předmět díla z hlediska jeho vlastností, účelu, časových a mnoha dalších požadavků, což je však v praxi málokdy splněno. Je-li dílo provedeno s vadami, nedochází k zániku závazku. Představuje-li vada podstatné porušení smlouvy, vzniká objednateli možnost od smlouvy odstoupit. Při nepodstatném porušení smlouvy v důsledku vad díla, dojde ke změně obsahu závazku, kdy se budou práva a povinnosti týkat naplnění odpovědnosti za vady díla. Pro tyto účely je vhodné ve smlouvě vymezit, jaké vady vedou k podstatnému porušení smlouvy, neboť zákon poskytuje pouze obecné, složitěji interpretovatelné vymezení tohoto pojmu.45 K uplatnění odpovědnosti za vady je nutná určitá aktivní činnost objednatele. Ten musí konat tak, aby mohl případné vady odhalit, k čemuž mu zákon ukládá povinnost prohlédnout dílo sám nebo zařídit jeho odbornou prohlídku co nejdříve po předání díla. Práva z vad díla mohou být poté objednateli

soudem

přiznána

pouze,

oznámí-li

vady

díla

zhotoviteli

bez zbytečného odkladu poté, co je při prohlídce zjistil nebo zjistit měl, nejpozději však do dvou let. U staveb je objektivní lhůta delší, a to do pěti let. Neomezeně může objednatel uplatňovat svá práva pouze u vad, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět již při předání díla. Spolu s oznámením o vadách má objednatel žádat některý z nároků z vad tak, aby mohl být odpovědnostní vztah naplněn a s ním mohl zaniknout také závazek ze smlouvy o dílo. 45

PRAŽÁK, Zbyněk. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku : Praktická příručka. 2. přepracované vydání. Praha : Linde Praha, 2007. 221 s, str. 163

45

Pro odpovědnost za vady u smlouvy o dílo se užije jak úprava vztahující se ke smlouvě o dílo, tak také částečně úprava u smlouvy kupní. Je proto možno uplatnit odpovědnost za vady ze zákona i ze záruky, přičemž záruční odpovědnost má určitou přednost před odpovědností ze zákona. Je-li sjednána záruční doba, nedochází již k uplatnění zákonné odpovědnosti, ani byla-li by záruční doba kratší než zákonná.46 Odpovědnost za vady díla ze zákona, lze uplatnit u vad, jež existovaly již v době předání díla, objektivně, tedy bez rozdílu důvodu jejich vzniku. Za vady vzniklé až po předání díla odpovídá zhotovitel pouze v důsledku porušení jeho povinností, například při porušení povinnosti provádět dílo s odbornou péčí. Záruční

odpovědnost

může

vzniknout

pouze

dohodou

nebo

jednostranným prohlášením zhotovitele v záručním listě. Zhotovitel tak zaručuje, že dílo bude mít po určitou dobu (záruční dobu) určité vlastnosti nebo bude způsobilé k použití ke smluvenému, popřípadě obvyklému účelu. Z podstaty věci lze usoudit, že pro objednatele bude příznivější sjednání takové záruky, neboť může překračovat dobu pro uplatnění vad díla ze zákona. Forma nároků z vad díla závisí na skutečnosti, zda provedením vadného díla byla porušena smlouva podstatným nebo nepodstatným způsobem. U podstatného porušení může objednatel žádat odstranění vad: • provedením náhradního díla, spokud je možno původní předmět díla zhotoviteli vrátit nebo předat, • doplněním toho, co chybí, není-li možno předmět díla zhotoviteli vrátit nebo předat, • odstranění právních vad, • opravou díla, • přiměřenou slevu z ceny, • odstoupením od smlouvy. 46

ŠTENGLOVÁ, Ivana . Smlouva o dílo. 1. vydání. Praha 234 s. ISBN 978-80-7400-311-0, str. 105

: C.H. Beck, 2010.

46

Objednatel si může mezi těmito nároky volit, avšak pouze oznámil-li existenci vad zhotoviteli včas. Neoznámil-li včas, může uplatnit pouze nároky z nepodstatného porušení smlouvy, mezi které patří: • odstranění vad díla, • sleva z ceny. Odstoupení od smlouvy při nepodstatném porušení smlouvy je možné pouze pokud zhotovitel neodstranil vady v přiměření lhůtě a objednatel nepožaduje slevu z ceny díla. 47

3.14 Smluvní pokuta Strany smlouvy by při její tvorbě neměly opomenout zajištění smluvního závazku. Smlouva sice ve svém obsahu vymezuje práva a povinnosti závazná pro strany smlouvy, avšak v praxi rozhodně není neobvyklé jejich porušování. Pro tyto případy existuje možnost zajištění závazku, které by mělo působit jako motiv k dodržování povinností stanovených smlouvou nebo by mělo případné porušení kompenzovat. Existuje několik způsobů zajištění závazku jako ručení, bankovní záruka, uznání dluhu, smluvní pokuta, kdy volba, který z nich využít, záleží na charakteru a rozsahu zajišťované povinnosti. Pro účely smluv, jež jsou předmětem této práce je jedním z nejčastějších zajišťovacích prostředků smluvní pokuta, proto bude výklad o zajištění smluvních závazků zaměřen na ni. Smluvní pokuta je obecně upravena v občanském zákoníku, některá speciální ustanovení platná pro obchodní závazkové vztahy obsahuje také obchodní zákoník v §300 - §302. Speciální úprava má jistý smysl, neboť zachycuje

odlišnosti

od

občanskoprávní

regulace

smluvní

pokuty.

Nejvýznamnější odlišností je, že obchodní smluvní pokuta vychází z absolutní objektivní odpovědnosti. To znamená, že nezáleží na tom, zda strana smlouvy zavinila porušení povinnosti či nikoli.48 47

BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0, str. 48 POHL, Tomáš. Abeceda obchodního práva pro podnikatele. První vydání : ASPI Publishing, 2001. 240 s. ISBN 80-86395-18-9, str. 50

47

Smluvní pokuta nevzniká ex lege, proto musí být povinnost jejího zaplacení sjednána ve smlouvě. Zákon pro zachycení předepisuje písemnou formu, kdy je nutno stanovit výši pokuty nebo způsob jejího určení. Smluvní pokutu lze stanovit pro porušení jakékoliv povinnosti. Je možno, hradit ji jak v penězích, tak naturálně, záleží na dohodě stran. Pokud jde o porušení peněžitého závazku, mohou si strany vedle smluvní pokuty sjednat také povinnost hradit úrok z prodlení. Pokud však není u peněžitých závazků úrok z prodlení sjednán, vzniká ze zákona povinnost hradit jej nezávisle na smluvní pokutě. Výše takového úroku je určena na základě předpisů občanského práva. Při sjednání bez dalšího, plní smluvní pokuta funkci tzv. paušalizované náhrady škody. To znamená, že její zaplacení má kompenzovat zároveň náhradu vzniklé škody, na kterou poté již nemá poškozená strana nárok. Pokud by se tomu chtěly strany vyhnout, musí si ve smlouvě vedle smluvní pokuty zároveň výslovně sjednat, že se zaplacení smluvní pokuty nedotýká nároku na náhradu škody, s tím, že lze vymáhat i náhradu škody převyšující smluvní pokutu. Výše smluvní pokuty má být ze zákona přiměřená. Pro případy jejího nepřiměřeného stanovení je možno využít moderačního práva soudu, který může i bez návrhu smluvní pokutu snížit. I po zaplacení smluvní pokuty, musí strana splnit povinnost, která byla smluvní pokutou kompenzována. Odstoupení od smlouvy nezpůsobuje zánik povinnosti platit dříve vzniklou smluvní pokutu.49

49

POHL, Tomáš. Abeceda obchodního práva pro podnikatele. První vydání : ASPI Publishing, 2001. 240 s. ISBN 80-86395-18-9, str. 50

48

4 Praktická část Tato část diplomové práce nahlíží na smluvní právo v malých a středních podnicích z pohledu praktického, prostřednictvím analýzy a hodnocení konkrétních smluv o dílo. Rozbor smluv bude realizován za účelem identifikace silných a slabých míst ve smlouvách, na základě kterých budou posléze vyvozena doporučení pro tvorbu smluv v malých a středních podnicích. Ke smlouvám bude přistupováno tak, aby jejich hodnocení napovídalo, co do podobných smluv zahrnout a čemu se vyvarovat směrem k uzavření optimálního znění smlouvy, které bude vhodným podkladem pro vznik obchodních závazkových vztahů. Výsledkem hodnocení smluv bude také identifikace případných negativních dopadů nedostatků smluv do ekonomické sféry podniku. Závěrem bude vypracováno obecné doporučení obsahu smluv o dílo, prosté zjištěných nedostatků a eliminující jejich negativní dopady. Předmětem analýzy budou dvě konkrétní smlouvy získané z praxe od existujících obchodních společností. Jelikož si tyto obchodní společnosti nepřály, aby byly konkrétní údaje o nich zveřejňovány, budou smlouvy anonymizovány. To však nebrání řádnému rozboru smluv za účelem stanoveným pro tuto práci. Pro potřebnou analýzu postačí obsah smluv i bez konkrétních údajů. Smlouvy o dílo uzavírané ve stavebnictví bývají složité a mnohdy obsahují významné nedostatky, jež při hodnotách děl, dosahujících mnohdy až několika milionů korun, mohou mít značný dopad na ekonomickou situaci podniku. Za účelem identifikace doporučení při uzavírání smluv byla k rozboru vybrána smlouva s typickým stavebním předmětem plnění ve formě regenerace bytového domu.

Druhá

smlouva

má

přiblížit

jinou

oblast

smluv

uzavíraných

ve stavebnictví, a to těch, jejichž předmětem plnění je jiná majetková hodnota ve formě projektové dokumentace. Konkrétní znění smluv je součástí příloh této diplomové práce. Mé vlastní hodnocení obsahu smluv bude uvedeno kurzívou.

49

4.1 Smlouva č. 1 Jedná se o smlouvu o dílo uzavřenou mezi společenstvím vlastníků jednotek (dále

jen

„objednatel“)

a

společností

s

ručením

omezeným

(dále jen „zhotovitel“), působící v oblasti stavebnictví. Předmětem smlouvy je souhrnné stavební dílo ve formě regenerace domu ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek. Smlouva obsahuje deset kapitol, jež jsou označeny římskými číslicemi a nadpisem. Konkrétně je tématem těchto kapitol předmět plnění, doba plnění, cena – platební podmínky, smluvní pokuty, závazky objednatele, podmiňující plnění zhotovitele, splnění závazku zhotovitele – předání a převzetí díla, odpovědnost za vady, bezpečnost a ochrana zdraví a závěrečná ujednání. Ke smlouvě je také připojen dodatek č. 1, prostřednictvím kterého si strany po uzavření smlouvy upravily vzájemná práva a povinnosti. (viz Příloha č. 1) 4.1.1

Záhlaví smlouvy

Smlouva č.1 je ve svém záhlaví označena jako „smlouva o dílo“ s dodatkem, že je smlouva uzavřena podle §536 a násl. obchodního zákoníku. Označení smlouvy je logické a žádoucí, avšak není obligatorní, ani nemá vliv na platnost smlouvy, neboť je smlouva jako právní úkon posuzována podle svého obsahu. Určení právního předpisu, jímž se smlouva řídí není mnoho co vytknout. Pro specifikaci ze smlouvy vznikajících vztahů je vhodné určit, kterým režimem se smlouva řídí. Takové určení však není povinné. Režim smlouvy by bylo možno identifikovat i prostřednictvím obsahu smlouvy. Pro identifikaci režimu smlouvy stačí uvést, že se jedná o smlouvu podle obchodního zákoníku, není nutno uvádět ani konkrétní čísla paragrafů ani zákona a jeho platného znění. Ze samotného odkazu na obchodní zákoník se předpokládá, že se jedná o jeho aktuálně platné a účinné znění v době uzavření smlouvy.

50

4.1.2

Označení smluvních stran

Zhotovitel Na straně zhotovitele vystupuje jako podnikatel společnost s ručením omezeným. Smlouva obsahuje pod pojmem „zhotovitel“ označení obchodní firmy, tedy název obchodní společnosti i s označením její právní formy. Dále jsou zde vymezeny povinné údaje jako sídlo společnosti ve formě adresy, IČO a spisová značka. Pod pojmem spisová značka jsou uvedeny údaje vztahující se k zápisu podnikatele do obchodního rejstříku. Konkrétně se jedná o krajský soud, jež vede příslušný obchodní rejstřík, písmeno příslušného oddílu, číslo vložky a datum zápisu. Vymezení podnikatele jako smluvní strany musí obsahovat náležitosti uvedené v §13a ObchZ. Tyto identifikační údaje jsou zde nutné pro konkrétní a určité vymezení subjektů vztahu tak, aby byla smlouva jako právní úkon dostatečně srozumitelná a určitá. Všechny údaje i způsob jejich zápisu jsou uvedeny korektně a splňují požadavky §13a ObchZ. Vedle takových povinných údajů obsahuje označení smluvních stran u smlouvy č. 1 také položku „zastoupen“, jejíž obsah představuje jméno jednatele společnosti s ručením omezeným. Uvedení osoby jednající za právnickou osobu je zde více než vhodné, neboť jednatel společnosti, jako její statutární orgán, za společnost jedná navenek. Uzavírá a podepisuje smlouvy či zastupuje společnost oficiálně i při dalších úkonech souvisejících se vztahem vznikajícím ze smlouvy, například při sjednávání dodatků smlouvy. Oprávnění jednat za společnost vychází z obsahu funkce jednatele, jako orgánu společnosti s ručením omezením. Nejedná se zde o zákonnou ani smluvní formu zastoupení, není tedy vhodné nazývat takovou položku „zastoupen“. Bylo by vhodnější použít dikci „osoby oprávněné jednat za společnost“.

51

Většina výše uvedených údajů úzce souvisí s obchodním rejstříkem jako veřejnou evidencí, ve které jsou podnikatelé povinni zveřejňovat informace o společnosti. Prostřednictvím těchto údajů je v dnešní době možno jednoduše vyhledat daný subjekt v elektronické verzi obchodního rejstříku, kde je zveřejněno mnoho užitečných informací o společnosti. Dá se zde ověřit, zda disponuje společnost podnikatelským oprávněním či jaký je předmět její činnosti. Lze zde najít i informace o základním kapitálu společnosti, jako hodnotě, jež může věřitelům napovídat, jakým jměním je případně schopna společnost

hradit

věřitelům

jejich

pohledávky.

Vypovídací

schopnost

základního kapitálu není nejprůkaznější. Obchodní rejstřík však nabízí u každého subjektu sbírku listin obsahující například účetní uzávěrky, výroční zprávy a další listiny, na základě kterých je možno vytvořit si o smluvním partnerovi názor, jak je schopný dostát svým závazkům, jak fungoval v minulosti a jak bude schopen fungovat do budoucna během trvání závazku ze smlouvy. Objednatel Objednatel je v této smlouvě identifikován pomocí stejných údajů jako zhotovitel. Objednatelem je v tomto případě společenství vlastníků jednotek, které není podnikatelem. Zapisuje se však do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u krajského soudu, proto i u něj lze uvést informace jako IČ či spisová značka, díky kterým lze v daném rejstříku zjistit podrobnější informace o subjektu. Povaha objednatele jako subjektu, který není podnikatelem, má vliv také na právní režim smlouvy a vztahu z ní vznikajícího.

Jelikož

objednatel

nesplňuje

podmínky

dané

§261 odst. 1 a 2 ObchZ, nemůže se jednat o relativní obchod. Smlouva o dílo nepatří ani mezi typové obchody uvedené v § 261 odst. 3 ObchZ. Proto, pokud strany chtějí, aby se smlouva i vztah z ní vznikající řídil obchodním zákoníkem, musí provést volbu práva, na základě které se tento závazkový vztah zařadí mezi takzvané fakultativní obchody.

52

Podle složitosti a rozsahu díla je vhodné uvádět v rámci označení smluvních stran také další osoby, které mají při zhotovování díla důležité kompetence. Jedná se většinou o odborníky z oblasti stavební, technické, přepravní a podobně. V této smlouvě je zahrnuta také položka „zmocněnec k tech. jednání“. Na straně zhotovitele je uvedeno jméno a telefonní kontakt na osobu se specifikací její kompetence „zateplení a další práce“. Uvedení telefonního kontaktu je určitě praktické, pokud byla ale vůle specifikovat oblast působnosti takového zmocněnce, bylo by vhodné konkretizovat celkově bez zahrnutí dikce „a další práce“, kterou lze označit za neurčitou a způsobilou zapříčinit interpretační nejasnosti. Až na drobné výše zmíněné nedostatky lze označení smluvních stran hodnotit jako vyhovující zákonným i obsahovým požadavkům. Strany jsou uvedeny dostatečně určitě, neměly by vznikat výkladové problémy. Pokud by však vznikly, dají se eliminovat užitím informací z obchodního rejstříku, popřípadě interpretací obsahu smlouvy jako celku. 4.1.3

Předmět plnění

Kapitola smlouvy pod označením „předmět plnění“ obsahuje dva odstavce. První odstavec zahrnuje závazek zhotovitele k provedení regenerace domu dle cenové nabídky z konkrétního data. Předmětný dům je blíže určen ulicí, číslem popisným a městem, ve kterém se nachází. Druhý odstavec doplňuje, že jsou součástí dodávky veškeré práce uvedené v cenové nabídce. Na první pohled lze předpokládat, že zde bylo úmyslem vymezit dílo jako předmět závazkového vztahu ze smlouvy. Tomuto úmyslu nelze nic vytknout, neboť určení díla je podstatnou náležitostí smlouvy, bez které by nemohla vzniknout. Při určení díla je však nutno splnit požadavky na řádné vymezení. Je třeba, aby bylo dílo vymezeno dostatečně určitě. Podrobná specifikace díla nemusí být obsažena přímo ve smlouvě. Zejména u složitých stavebních zakázek by to nebylo žádoucí. Pro tyto případy je možno odkázat ve smlouvě na jiný konkrétní dokument, například projektovou dokumentaci, jež by dílo specifikoval.

53

Taková možnost byla ve smlouvě využita odkazem na cenovou nabídku z konkrétního dne. Otázkou zde zůstává, zda samotná cenová nabídka specifikuje dílo dostatečně určitě. Tato konkrétní cenová nabídka nebyla k dispozici, její znění je však zahrnuto v části III. smlouvy, kde jsou vymezeny jednotlivé druhy činností v rámci provádění regenerace domu i s jejich finančním ohodnocením. I takové vymezení není dle mého názoru dostatečně určité, není rozhodně překážkou vzniku smlouvy, ale co do ideálního vymezení by bylo vhodnější odkázat při specifikaci na projektovou dokumentaci, která by popisovala dílo více určitě. Specifikace díla by neměla zahrnovat pouze praktické konkrétní vymezení díla a činností k němu směřujících. Vedle těchto skutečností by měla vymezit také vlastnosti díla a jeho účel. Jedná se sice o kategorie obecnější, které by se mohly jevit příliš teoreticky. Jejich význam je však nesporný. Při vzniku sporů, například o řádném dokončení díla nebo o vadách díla, dochází často k hodnocení vlastností a účelu díla s cílem vyjasnit, jaký měl být konečný řádný stav díla. Vymezení díla a závazek zhotovitele k jeho provedení do části „předmět plnění“ jistě patří, avšak z podstaty závazku ze smlouvy o dílo vyplývá, že by měla taková část obsahovat i další atributy. Smlouva o dílo reprezentuje synallagmatický závazek, kdy dochází k vzájemnému plnění, které představují jak povinnosti zhotovitele tak tomu odpovídající povinnosti objednatele. Proto bych doporučila do znění článku pod označením „předmět plnění“ zahrnout také vzájemnost plnění tím, že jeho dikce bude obsahovat vedle závazku zhotovitele i závazek objednatele k převzetí řádně dokončeného díla a zaplacení ceny za provedení díla.

54

4.1.4

Doba plnění

Tato část smlouvy obsahuje pět odstavců, ve kterých jsou dohromady řešeny jak termíny zahájení a dokončení díla, tak také podmínky pro zahájení prací. Dle mého názoru je nevhodně zvolená celá struktura i obsah této části smlouvy. Podle obsahu se tato část věnuje jak době plnění, tak také místu plnění. První změnou by mělo být označení části jako „doba a místo plnění“. Aby i obsah odpovídal tomuto označení bylo by potřeba doplnit konkrétněji ustanovení o místě plnění. Jiná část smlouvy se místu plnění nevěnuje. Dle mého názoru se jedná o důležitý atribut, který by měl být obzvláště u staveb řešen. Ve smlouvě je místo plnění označeno pouze jako staveniště. Doporučila bych toto místo konkretizovat vymezením adresy, katastrálního území a parcelního či popisného čísla stavby. S použitím těchto údajů lze již jednoduše místo identifikovat a zjistit o něm dostatečné informace nahlédnutím do katastru nemovitostí, který je v dnešní době dostupný i v elektronické podobě. Co se doby plnění týče, lze kladně ohodnotit konkrétní určení termínů zahájení i dokončení díla. Je ovšem otázkou, zda takové vymezení postačí. U stavebních zakázek v praxi často dochází k opoždění dokončení díla. Je možno vytvořit průběžný časový harmonogram činností při provádění díla. Takový harmonogram by mohl zabránit opožďování jednotlivých činností. Činnosti na sebe většinou navazují a opoždění jedné může způsobit opoždění i jiných navazujících činností. Ve výsledku by se mohlo opoždění nakupit a zapříčinit nedodržení konečného termínu dokončení díla. Harmonogram by mohl být z hlediska přehlednosti přílohou ke smlouvě a smluvní ustanovení o době plnění by na něj odkazovalo. Kladně lze hodnotit odstavec 3), který upravuje posun dokončení stavby bez použití smluvních pokut v případě klimatických podmínek nebo důvodů na straně objednatele. Je zde zmiňováno i zimní období, tento pojem bych blíže specifikovala buď konkrétním časovým intervalem nebo určením pomocí klimatických podmínek.

55

4.1.5

Cena – platební podmínky

Cena je zde určena pevnou částkou na základě cenové nabídky, která obsahuje jednotlivé činnosti a jejich dílčí finanční ohodnocení. Výsledná cena je poté součtem jednotlivých dílčích částek a částky, která představuje DPH, podle sazby v době uzavření smlouvy. Smlouva obsahuje platební podmínky, které stanovují účtování ceny prostřednictvím vystavených faktur. Je pevně určena doba splacení ceny díla po jeho řádném provedení, předání a převzetí. Částky mohou být účtovány měsíčně dílčími fakturami, konečná faktura bude vystavena po dokončení díla. Zaplacení 10% části konečné ceny je podmíněno odstraněním případných vad a nedodělků. Je zde upraveno také proplácení vzniklých víceprací. Podmínkou je písemné odsouhlasení oběma stranami, poté má být hrazeno podle stanovených platebních podmínek. Dále jsou zde zohledněny také inflační vlivy během zhotovování díla. Při nárůstu cen materiálů o více než 5% dochází k přiměřené úpravě ceny díla. Zhotovitel musí k tomuto účelu doložit nárůst cen s doklady o nákupech materiálů za zvýšené ceny. Pevná částka ceny je určena podle jednotlivých položek přehledně. Kladně lze hodnotit, že se ustanovení snaží vymezit cenu a platební podmínky určitě. Pro větší jistotu bych doporučila uvést splatnost vystavovaných faktur. Splatnost bude sice uvedena přímo na jednotlivých fakturách, avšak pro lepší finanční připravenost objednatele a jistotu zhotovitele by bylo vhodné určit splatnost již ve smlouvě. Pružnost smluvních ustanovení je podpořena tím, že je zde pamatováno také na možnost vzniku víceprací a inflační vlivy. Zákon nic takového povinně nestanovuje, avšak u stavebních děl, která bývají mnohdy složitá a časově náročná, mohou vznikat bez zavinění vícepráce nebo může docházet k průběžnému zvyšování cen, jež působí na zvyšování nákladů zhotovitele. Pro omezení libovůle zhotovitele při účtování víceprací je vhodně zvoleno, že takové vícepráce musí být písemně schváleny oběma stranami buď ve stavebním deníku nebo, v případě vyšších částek, dodatkem ke smlouvě. U zohlednění inflačních vlivů je vhodně stanovena povinnost zhotovitele

56

prokázat zvýšení cen a datum nákupu stavebních materiálů. Pokud by taková povinnost nebyla stanovena, mohl by si zhotovitel účtovat ceny vyšší i když by materiály měl nakoupené již dopředu za ceny nižší. 4.1.6

Smluvní pokuty

Část věnovaná smluvním pokutám obsahuje povinnost zaplacení smluvní pokuty pro zhotovitele i objednatele. U obou se vztahuje na porušení povinnosti nedodržením stanovených termínů. U zhotovitele se jedná o termíny plnění, u objednatele o prodlení s placením faktur. Výše smluvní pokuty je v obou případech stanovena na 0,05%, počítaná však z jiného základu. V případě zhotovitele se počítá z celkové ceny díla, u objednatele z neuhrazené částky, kterou měl povinnost zaplatit. Smluvní dohoda o povinnosti zaplatit smluvní pokutu je jedinou možností, jak smluvní pokutu vymáhat. Zákon pro žádnou konkrétní situaci smluvní pokutu nepřiznává, je tedy pouze na vůli stran, zda tento institut do jejich vztahu pronikne. Zahrnutí smluvní pokuty do této smlouvy je určitě žádoucí. Vztahuje se k porušování termínů, má tedy sloužit k tomu, aby se obě strany vyhýbaly jejich prodlení. V případě smluvní pokuty pro zhotovitele bych zvolila konkrétnější vymezení povinnosti, při jejímž porušení má být smluvní pokuta placena. Dikce „nedodržení termínů plnění“ je neurčitá. Plnění je obsahově široký pojem, u kterého by mohlo dojít k problémům s interpretací. Proto bych zde vyjmenovala konkrétní povinnosti, jejichž porušení zakládá povinnost zhotovitele hradit smluvní pokutu. Výši smluvních pokut lze považovat za přiměřenou vzhledem k hodnotě díla a jeho účelu. Pro upřesnění bych doporučila v odstavci 1) uvést dikci „za každý započatý den prodlení“, aby bylo jasno, kdy nárok na smluvní pokutu vzniká. V případě stavebních zakázek obecně je smluvní pokuta z prodlení na místě vzhledem k rozsahu díla a jeho finanční náročnosti. Ujednání o smluvní pokutě by mělo být také doplněno o další ustanovení, což vyplývá z úpravy smluvní pokuty v občanském zákoníku. Doporučila bych připojit ustanovení o tom, že se povinnost zaplatit smluvní pokutu nedotýká

57

nároku na náhradu škody a náhradu škody lze vymáhat i vedle smluvní pokuty, a to i do výše přesahující smluvní pokutu. Pokud by toto nebylo výslovně ujednáno působila by úhrada smluvní pokuty také jako kompenzace škody a náhradu škody by nebylo možno vedle smluvní pokuty vymáhat. 4.1.7

Závazky objednatele, podmiňující plnění zhotovitele

V této části smlouvy jsou upraveny povinnosti objednatele, které musí splnit jako součinnost potřebnou k provádění díla. Obecně se týkají staveniště jako místa provádění díla. Konkrétně jde o protokolární předání, zajištění elektrické energie, vody i s jejich vyúčtováním a o poskytnutí skladů, šatny a sociálního zařízení. Ve čtvrtém odstavci je uvedena také povinnost zhotovitele k vedení stavebního deníku. Obsah této kapitoly se dle mého názoru jeví nekonzistentně. Neodpovídá také označení, kdy je zde vsunuta povinnost zhotovitele k vedení stavebního deníku. Celou tuto část bych rozčlenila na dvě nové a nazvala je „staveniště“ a „stavební deník“. Jedná se zde o stavební dílo nemalého rozsahu, proto by měla být otázka staveniště a stavebního deníku řešena více do hloubky. Již zmíněným problémem je skutečnost, že v rámci smlouvy není staveniště nikde konkretizováno. Termín předání a vyklizení staveniště, způsob jeho předání i některé otázky spojené s jeho užíváním ve smlouvě uvedeny jsou, avšak v rozličných částech. Všechny tyto otázky bych pro přehlednost spojila do jedné části pod označením „staveniště“. Dále bych zde také upřesnila způsob průběhu prací na staveništi. Jedná se o obydlený dům, proto by zde mohly být upraveny otázky vzájemného působení s obyvateli domu. Například časový rozvrh zahajování a ukončování prací, opatrnost při kontaktu se soukromými prostory obyvatel domu nebo podmínky úklidu po stavebních pracích. Co se týče stavebního deníku, je zde pouze zmínka o povinnosti zhotovitele jej

vést.

Stavební

deník

je

v

rámci

právního

řádu

upraven

vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, kde je upraveno jeho vedení, náležitosti a další údaje. U rozsáhlejších stavebních děl je však žádoucí,

58

aby smlouva vymezovala alespoň základní otázky týkající se stavebního deníku. Může se jednat o označení osob oprávněných do deníku zapisovat či o speciální náležitosti, u kterých je povinnost zápisu do stavebního deníku, jako například potřeba víceprací. Vedení stavebního deníku je důležité také kvůli tomu, že je v něm zachycován průběh prací na stavbě. V případě vzniku sporů slouží takový deník jako důkazní prostředek k objasnění sporných okolností. 4.1.8

Splnění závazku zhotovitele – předání a převzetí díla

Tato kapitola se zabývá předáním a převzetím díla a přechodem vlastnického práva a nebezpečí škody na objednatele. Dále se vztahuje k podmínkám provedení díla, kde odkazuje na kvalitní a včasné provedení díla v souladu s uvedenými normami a předpisy. Uvedená 10-ti denní lhůta pro vyzvání objednatele k převzetí díla je zvolena vhodně, obě strany mají prostor připravit se na předání. Předání je situováno do místa plnění. Takový odkaz by byl logický, v této smlouvě však neplní zcela svůj účel, neboť zde místo plnění není dostatečně konkrétně určeno. Je zmíněno pouze jako staveniště bez bližšího odkazu na adresu místa či jeho vlastníka. U staveb je vhodné zvolit předání díla prostřednictvím protokolu, jež bude zachycovat stav díla i jeho případné vady a nedodělky v době předání. Doporučila bych však doplnit, která osoba má u obou smluvních stran kompetenci účastnit se předání a podepsat protokol o předání tak, aby bylo možno považovat protokol za platně sepsaný. Z ujednání o přechodu vlastnictví a nebezpečí škody na věci na objednatele není jednoznačné, ve kterém okamžiku k takovému přechodu dojde. Rozhodnými skutečnostmi jsou zde den předání a převzetí díla a uhrazení celé konečné faktury. Při výskytu vad a nedodělků dochází k platbě celé konečné faktury až po jejich odstranění. V tomto případě se skutečnosti časově nekryjí a není jasné, který okamžik bude pro přechod rozhodný.

59

4.1.9

Odpovědnost za vady

V této části smlouvy byla sjednána smluvní záruka. Tím, že byla dohodnuta smluvně, má určitou přednost před zárukou zákonnou, která se již v žádném rozsahu nevyužije. Zhotovitel poskytl záruční dobu 6 let od doby, kdy bude dílo způsobilé ke smluvnímu účelu. Objednatel má povinnost zjištěné závady včas písemně reklamovat. Zhotovitel se zavázal zjištěné vady odstranit do 1 měsíce od reklamace, v případě havarijního stavu do 1 týdne. Pokud tak neučiní, má objednatel právo odstranit vady na náklady zhotovitele. Druhý odstavec se věnuje otázce poškození majetku a prostor dotčených stavbou, kdy zhotovitel má dbát, aby k takovému poškození nedošlo, případně uvést věc do původního stavu na své náklady. Pro objednatele je záruční doba šestiletá výhodnější než zákonná pětiletá. Otázkou je, zda je tato doba přiměřená vzhledem k povaze prováděných prací. Dohoda o takové době je otázkou vyjednávání stran smlouvy. V zájmu zhotovitele jistě bude záruční doba co nejkratší. Objednatel by neměl slepě přistoupit k určené záruční době, ale měl by zvažovat charakter prací, stáří domu, na kterém jsou práce prováděny, či odolnost předmětu díla. V této smlouvě je dle mého názoru zcela neodpovídající počátek běhu záruční doby. Jedná se o způsobilost díla ke smluvnímu účelu. Problémem je, že způsobilost ke smluvnímu účelu představuje neurčité vymezení. V této smlouvě není ani žádný smluvní účel stanoven, proto by mohl nastat problém v jeho interpretaci. Vhodnější by jistě bylo, kdyby záruční doba počínala dnem předání a převzetí, zachyceným v předávacím protokolu. Písemné oznámení objednatele o vadě je na místě. Měla by v něm být popsána vada a způsob, jaký objednatel pro kompenzaci vady vyžaduje. Primární je podle smlouvy odstranění vady, které lze považovat za přiměřené. Druhý odstavec se zaměřuje na škodu majetku dotčeného stavbou. Způsobená škoda se nerovná vadám díla, proto není tento odstavec v oddělení vad celkem na místě. Jak již bylo naznačeno, zařadila bych jej spíše do části „staveniště“.

60

4.1.10

Bezpečnost a ochrana zdraví

Na tomto místě je vyjádřen závazek zhotovitele svými náklady plnit bezpečnostní, hygienické, požární, ekologické a jiné povinnosti. Je zde odkaz na výčet právních předpisů upravujících tyto oblasti. Jelikož se jedná o velmi důležitou problematiku, měly strany smlouvy nejspíše vůli vyjasnit si související povinnosti. Odkaz na dodržování právních předpisů ve smlouvě ničemu nevadí. Bližší určování jednotlivých předpisů lze však považovat za nadbytečné. Jejich dodržování plyne ze všeobecné závaznosti i bez výslovného stanovení ve smlouvě. Nelze považovat právní předpisy uvedené ve smlouvě za závazné s tím, že by snad jiné zde neuvedené nebylo nutno dodržovat. Jejich závaznost plyne z právní síly a postavení v právním řádu i bez zmínky ve smlouvě. 4.1.11

Závěrečná ujednání

V závěrečných ujednáních nalezneme úpravu způsobu změn smlouvy, skutečností bránicích řádnému plnění, nemožnosti plnění závazků v důsledku vyšší moci, změnu zákonné sazby DPH, právního režimu vztahů ze smlouvy, všeobecných smluvních a technických podmínek, počtu vyhotovení a účinnosti smlouvy. Tato část obsahuje úpravu otázek, jež se svým obsahem nedají podřadit pod jednotlivé specificky vyčleněné části smlouvy. Veškerá ujednání ve smlouvě však mají stejnou váhu. To, že jsou určité otázky začleněny do závěrečných ujednání nemá vyjadřovat jejich menší důležitost, jedná se pouze o strukturní začlenění. Otázky zde vyčleněné mohou mít naopak značný význam pro vztah ze smlouvy vznikající. Velmi důležitým je u obchodních smluv ujednání o změnách smlouvy. Pokud by nebyla výslovně stanovena písemná změna smlouvy po dohodě, bylo by možno smlouvu měnit i ústně, což by mohlo působit pro obě strany jako velké riziko, zejména u větších stavebních zakázek.

61

Důležitá je také úprava vzniku situací, které brání řádnému provádění díla bez přičinění stran smlouvy. V této smlouvě je stanovena pouze povinnost stran oznámit vznik podobných překážek straně druhé. Není zde ale jasné, jaké následky bude vznik těchto překážek mít. V podobném ustanovení by měl být také uveden následný postup, jako například jednání stran směřující ke změně smlouvy nebo konkrétnější posun lhůt plnění o dobu, během které překážky působily. Výhrada úpravy výše DPH při změně zákonné sazby DPH je jistě vhodným ustanovením, které pružně reaguje na změny a přispívá k tomu, aby zhotovitel obdržel za provedení díla adekvátní částku. Podobné ustanovení bych však spíše zahrnula do kapitoly upravující platební podmínky. Není-li jedna ze stran smlouvy podnikatelem, nemuselo by se jednat o vztah podle obchodního práva. Pokud strany smlouvy chtějí, aby se závazkový vztah řídil režimem obchodního zákoníku, lze využít volby práva a stanovit si ve smlouvě režim vznikajícího vztahu tak, aby nedocházelo k nejasnostem. Této možnosti zde strany využily. Zvolila bych však vhodnější znění takového ustanovení, ze kterého by vyplývalo, že strany přistoupily k volbě práva prostřednictvím vzájemné dohody, na základě které určují, že se smlouva a veškerá práva a povinnosti z ní vyplývající řídí obchodním zákoníkem. 4.1.12

Dodatek č.1

U této smlouvy byla využita možnost změny prostřednictvím dodatku ke smlouvě. Dodatek obsahuje údaje o smlouvě, ke které je uzavřen, určením data jejího uzavření, předmětem plnění a označením smluvních stran. V dodatku jsou označeny kapitoly, jež jsou měněny s číslem odstavců a novým doslovným zněním. Byl prodloužen termín dokončení díla a s ním související termín předání díla. Do kapitoly obchodních podmínek byl přidán nový odstavec upravující poskytnutí zálohy s upřesněním její výše a termínu poskytnutí. Dodatek je zakončen vyjádřením, že ostatní ustanovení smlouvy se nemění. Následuje datum, místo ujednání a podpisy osob jednajících za obě smluvní strany.

62

Změna smlouvy prostřednictvím písemného dodatku je určitě dobrým krokem. Předmětné dílo je tak složité, že by pouze ústní změny mohly zásadním způsobem narušit původní účel smlouvy u obou stran. Je dobré určit, že ke změně může dojít pouze na základě dohody obou stran smlouvy, písemně ve formě dodatku podepsaného konkrétními osobami určenými u obou smluvních stran. Bude tak podpořena jistota, že nedojde k nežádoucím změnám na základě omylu či nepozornosti kterékoliv ze stran.

4.2 Smlouva č. 2 Objednatelem je v této smlouvě město jako samosprávná územní jednotka (dále jen „objednatel“), pro které má blíže neurčená obchodní společnost (dále jen „zhotovitel“) provést dílo ve formě projektové dokumentace zaměřené na dva bytové domy. Toto dílo lze zařadit také do oblasti stavebnictví. Smlouvu uzavřelo město v rámci výkonu své veřejné moci po schválení Radou města. Smlouva obsahuje 9 kapitol označených arabskými číslicemi a nadpisy, které se zabývají problematikou smluvních stran, základních ustanovení, předmětu díla, ceny díla, termínu plnění, platebních podmínek, smluvních pokut, odpovědnosti za vady a závěrečných ustanovení. (viz Příloha č. 2) 4.2.1

Povaha díla

Předmět tohoto díla nepředstavuje věc či činnost, nýbrž jiný výsledek činnosti zachycený na hmotném substrátu, jež je řazen do kategorie jiných majetkových hodnot. Projektová dokumentace je výsledkem tvůrčí činnosti zachyceném na určitém hmotném substrátu, nejčastěji v tištěné či elektronické podobě. Povaha projektové dokumentace z ní činí autorské dílo. Díla autorská podléhají zvláštnímu

režimu

ochrany

duševního

vlastnictví

realizovanému

prostřednictvím autorského práva. Na první pohled by se mohlo zdát, že bude tato skutečnost smlouvu o dílo komplikovat. V praxi však většinou k problémům nedochází. Hmotný nosič, na kterém je dílo zachyceno většinou přechází podle podmínek smlouvy do vlastnictví objednatele. Autorská práva se dělí na osobnostní a majetková. Osobnostní práva jsou pevně spojena s osobou

63

autora která se jich nemůže vzdát ani je převést. Majetková práva představují možnost dílo užívat. Ta mohou přecházet na jiné osoby než autora prostřednictvím licencí. Objednatel získá možnost užívat dílo prostřednictvím licence, která je mu poskytnuta tím, že dílo získá na základě smlouvy o dílo. Licence,

vycházející ze smlouvy o dílo, opravňuje objednatele užívat

projektovou dokumentaci v souladu s účelem smlouvy. Pokud by chtěl objednatel užívat dílo nad rámec účelu smlouvy, musel by k tomu získat oprávnění na základě zvláštní smlouvy licenční. 4.2.2

Smluvní strany

Subjekty smlouvy jsou v tomto případě na straně zhotovitele obchodní společnost, tedy podnikatel, na straně objednatele samosprávná územní jednotka. Obchodní společnost je označena typickými údaji, které se běžně u smluv tohoto typu vyskytují a vyhovují požadavkům §13a ObchZ. Navíc jsou zde i údaje o DIČ, bankovním spojení a čísle bankovního účtu. Objednatel je identifikován stejným způsobem, nejsou u něj vedeny jen údaje o obchodním rejstříku, do kterého se nezapisuje. Smluvní strany jsou zde označeny v praxi typickým způsobem, který vyhovuje zákonným požadavkům. Na základě uvedených údajů si mohou strany navzájem ověřit informace v příslušných rejstřících, což je v dnešní době běžné. Vyskytuje se zde opět obvyklý problém, kdy jsou osoby, které z charakteru své funkce jednají za společnost, jako například jednatelé, označováni jako zástupci. Z právního hlediska se nejedná o korektní označení. Měly by tak být označovány pouze osoby, zastupující společnost na základě smluvního zastoupení. V rámci označení smluvních stran by měly být také uvedeny osoby s konkrétními kompetencemi pro předmětnou zakázku. Dá se předpokládat, že se jednatel společnosti, uvedený jako jednající za společnost, nebude zabývat technickými otázkami souvisejícími se zakázkou. Pro tyto případy by zde měly být uvedeny také jiné konkrétní osoby, oprávněné v daných věcech činit úkony za společnost. Odlišně mohou být oprávněny také osoby jednající ve věcech smluvních. Pro vyjasnění těchto rolí bych doporučila uvést jména všech osob,

64

kterým náleží v rámci zakázky speciální kompetence. Pokud by během provádění díla činily úkony osoby, jež k tomu nebyly pověřeny, mohlo by to mít podle okolností vliv na platnost těchto úkonů. Z praktických důvodů by bylo také vhodné uvádět ve smlouvě kontakty (telefonní číslo, e-mail, fax) na osoby činné v rámci zakázky, směrem ke zjednodušení komunikace. 4.2.3

Základní ustanovení

Kapitola zahrnuje dva odstavce. Jeden se týká volby práva v rámci vztahu vznikajícího ze smlouvy o dílo, druhý se vztahuje k údajům uvedeným v rámci označení smluvních stran. Jedná se o prohlášení smluvních stran o pravdivosti uvedených údajů a o závazek oznámení změnu těchto údajů druhé straně bez prodlení. Ustanovení o volbě práva lze celkově hodnotit jako povedené. Jasně z něj vyplývá, že se vztah po dohodě obou stran má řídit režimem obchodního zákoníku. Odkaz na §262 odst. 1 ObchZ, který tuto volbu umožňuje je také vhodné uvést. Dle mého názoru, pokud chtěly strany odkázat na právní úpravu, stačilo by uvést označení paragrafu a zákoníku. Není potřeba opakovaně zdůrazňovat odkaz na platné znění předpisu. Z podstaty věci se předpokládá, že se jedná o právní předpis platný v době uzavření smlouvy. Aby se vztah ze smlouvy o dílo řídil obchodním zákoníkem, musí být splněny zákonné požadavky. U smlouvy o dílo by se vztah řídil obligatorně obchodním zákoníkem, byla-li by uzavřena mezi dvěma podnikateli za předpokladu vztahu k jejich podnikatelské činnosti. §261 odst. 2 ObchZ umožňuje režim obchodního zákoníku také u samosprávných územních jednotek, pokud se však vztah týká zabezpečování veřejných potřeb. Pojem veřejné potřeby není nikde přesně definován, záleží na okolnostech a jeho výkladu. V tomto případě nejspíše strany smlouvy usoudily, že se nejedná o zabezpečování veřejných potřeb a režim vztahu upravily ustanovením o volbě práva. Odstavec věnující se prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v identifikaci

smluvních

stran není

dle

mě

nutný.

Prohlášení

bych

doporučovala spíše v situacích, kdy si dané informace lze jen stěží ověřit. V tomto případě však lze jednoduše kontrolovat informace i prostřednictvím

65

elektronických databází, což bych stranám smlouvy také přednostně doporučila. O podnikatelských subjektech vede bohatou evidenci obchodní rejstřík. O subjektech, jako jsou samosprávné územní jednotky či jiné subjekty, nezapisující se do obchodního rejstříku, lze informace zjistit také v elektronické databázi nazvané Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES). 4.2.4

Předmět díla

Zde je vyjádřen závazek zhotovitele vypracovat dílo ve formě projektové dokumentace ke dvěma bytovým domům, které jsou určeny názvem ulice a číslem popisným. Rozsah projektové dokumentace je blíže určen jako aktualizace stávající projektové dokumentace a vytvoření nové dokumentace k dalším účelům, jako je například elektroinstalace, vzduchotechnika a jiné. Dále jsou zde vyjádřeny požadavky na dílo, které jsou vztaženy k podmínkám ve smlouvě, právním předpisům, zadávacím podmínkám a podmínkám vztahujícím se k předmětu díla. V dalším odstavci je stanoveno, v jaké formě a počtu má být celek projektové dokumentace odevzdán. Závěrem je zde uvedeno prohlášení stran, že předmět plnění není nemožným, a že dohodu uzavřely po pečlivém zvážení všech možných důsledků. V tomto případě se jedná o specifický předmět díla, který podle zákona spočívá ve výsledku jiné činnosti zachyceném na hmotném substrátu. Specifikace takového díla je ovlivněna jeho zvláštním charakterem. Pro účely smlouvy

spočívá

kvalitní

definování

díla

v

jeho

určitém,

přesném

a konkrétním vymezení. Provádět detailní popis díla přímo ve smlouvě není praktické. K tomuto účelu je vhodné použít odkaz na jiný dokument, který bude ke smlouvě patřit jako příloha. Tato smlouva odkazuje na zadávací podmínky k podání nabídky na zhotovení díla. Dokument tohoto charakteru by byl obecně způsobilý vymezit potřebným způsobem dílo i pro účely smlouvy. Otázkou zůstává, zda tomu tak ve skutečnosti je. Zmíněný dokument nebyl k dispozici, proto jej nelze konkrétně vyhodnotit.

66

V rámci předmětu díla by bylo také vhodné určit, o jaký typ projektové dokumentace se jedná. Existuje totiž více druhů, jako například dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení či dokumentace pro zadání stavby a jiné. Projektová dokumentace se vždy týká konkrétní stavby, jež by měla být dostatečně určitě specifikována. Doporučovala bych uvést označení druhu stavby a její lokaci ve formě ulice, čísla popisného či parcelního, obce i označení katastrálního území, na kterém se stavba nachází. V této smlouvě jsou uvedeny pouze názvy ulic a čísla popisná, chybí název obce, což představuje zásadní nedostatek, vzniklý nejspíše v důsledku nepozornosti. Odstavec věnující se požadavkům na dílo má ve smlouvě jistě své místo. Toto konkrétní znění však považuji za příliš obecné, jež vlastnosti díla a požadavky na něj dostatečně nepřiblíží. Je zde snaha požadavky vymezit, avšak ve formě málo specifické a interpretačně náročné. Teoreticky by měla smlouva obsahovat účel a vlastnosti díla, které by vedle dalších atributů doplňovaly celkový charakter díla. U projektové dokumentace se může jednat například o účel stavby, technické parametry, požadavky na obsah dokumentace či účel samotné dokumentace. Při určování předmětu díla, bych se, jak lze pozorovat v této smlouvě, neodvolávala na různé neurčité podmínky, ale na konkrétní přílohu smlouvy, která by byla vytvořena za účelem jasného a určitého vymezení díla. Obsah třetího odstavce je v případě tohoto předmětu díla žádoucí. Projektová dokumentace je předmětem díla, který sám o sobě není hmotný, a který je na hmotném substrátu potřeba zachytit. Existuje více způsobů zachycení. Může se jednat o tištěnou podobu či elektronický nosič, jako například CD nebo DVD. V této smlouvě je toto vymezení provedeno. Kladně hodnotím také stanovení formátů dokumentů v elektronické podobě. Odstavec s prohlášením o možnosti plnění a zvážení důsledků při uzavírání dohody není ve smlouvě nutno uvádět. Smlouva strany zavazuje a ukládá jim povinnosti, proto je nepsaným předpokladem, že strany zvažují adekvátnost práv a povinností, které jim smlouvou vznikají. Pokud se má podobné vyjádření týkat vůle stran, nutno podotknout, že náležitosti vůle

67

představují okolnosti, jež ovlivňují platnost právních úkonů obecně. Doporučila bych, aby se strany věnovaly zvažování možnosti plnění a možných důsledků smlouvy již během kontraktačního procesu, ne pouze prohlášením ve smlouvě, nad kterým se nemusí ani pořádně zamyslet. 4.2.5

Cena díla

V tomto případě je cena určena pevnou částkou na základě cenové nabídky. Je vymezena bez DPH i souhrnně s připočtením DPH podle aktuální daňové sazby. Cena je stanovena jako nejvyšší přípustná a platná do řádného ukončení a předání díla. Cena zahrnuje veškeré náklady související s řádným a úplným provedením díla. Upravena je také možnost vzniku dalších potřebných prací pro provedení díla. Ty je možno realizovat pouze po změně smlouvy písemným dodatkem. Cena určovaná pevnou částkou není u tvorby projektové dokumentace obvyklá. Ve většině případů bývá zvolen pouze způsob určení ceny, nejčastěji podle rozpočtu. Reálně se rozsah prací nutných pro zpracování projektové dokumentace odhaduje obtížně. V praxi dochází k modifikacím projektu či ke změnám jeho rozsahu, které je vhodné reflektovat také v ceně. V této smlouvě je také stanoveno, že se jedná o cenu nejvyšší přípustnou. Je otázkou, zda nebude takové určení ceny působit kontraproduktivně. Lze říci, že cena určená například podle rozpočtu by byla vhodnější. Zákon tuto formu dostatečně upravuje, proto se nejedná o způsob pochybný. Kladně oceňuji formulaci ustanovení o vzniku víceprací, kde se posouzení potřeby těchto prací neváže na rozhodnutí zhotovitele, ale na objektivní potřebu. K povinnosti zhotovitele oznámit tuto potřebu bych doplnila lhůtu pro oznámení. Možnost realizovat vícepráce vzniká až po uzavření písemného dodatku ke smlouvě. Pokud by zhotovitel s oznámením otálel, mohlo by docházet k časovým průtahům.

68

4.2.6

Termín plnění

Zde je určeno zahájení zpracování díla do 3 dnů od podpisu smlouvy. Termín nejpozdějšího předání je určen na konkrétní datum. Kapitola se dotýká také předání a převzetí, pro které stanovuje povinnost sepsání protokolu o předání. Neurčitý termín zahájení díla ve spojení s konkrétním termínem předání díla nepovažuji za dobře zvolený. Zahájení díla, je závislé na podpisu smlouvy. Pokud by byla smlouva podepsána později, což se může díky smluvním jednáním stát, mohlo by dojít k tomu, že se celková doba pro zhotovení díla zkrátí a nebude dostatečná. Zvolila bych spíše pevně ohraničený časový interval. Pro účely předání díla bych stanovila povinnost zhotovitele pozvat objednatele k převzetí díla s určitou (například desetidenní) lhůtou. Protokolární předání díla je vhodné pro zachycení stavu dokončeného díla i s možnými vadami či nedodělky. Může sloužit jako podklad pro dohodu o jejich dodatečném odstranění. 4.2.7

Platební podmínky

K platbě ceny za dílo má dojít až po předání řádně dokončeného díla bez vad a nedodělků. Výslovně jsou vyloučeny zálohy a nepřímo také platby splátkami. Cena bude placena na základě faktur se splatností 14 dní. Jsou upraveny požadované náležitosti faktur, chyby ve fakturách a nedostatky náležitostí s možností vrácení faktury na základě uvedeného důvodu. K upřesnění je uvedeno, že povinnost zaplatit je splněna již odesláním částky z účtu. Při výkladu by nemělo docházet k větším nejasnostem. Je vyjasněna forma dokladu, požadované náležitosti faktur i jejich splatnost. Nárok na zaplacení ceny vzniká v plné výši až po předání díla. Budou-li zjištěny vady nebo nedodělky, neobdrží zhotovitel nic, dokud je neodstraní. Vzhledem k tomu, že se u těchto děl běžně mohou vady a nedodělky, které nebrání účelu díla, vyskytovat, není taková úprava pro zhotovitele příliš výhodná. Zhotovitel by jistě uvítal vznik nároku na převážnou část ceny předáním s tím, že zbytek obdrží až po odstranění případných vad a nedodělků.

69

4.2.8

Smluvní pokuty

Zhotovitel má povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 5000 Kč za každý i započatý den prodlení, pokud nedodrží dobu plnění. Objednateli hrozí smluvní pokuta, pokud se ocitne v prodlení s placením faktury, stanovena na 0,1 % za každý i započatý den prodlení. Povinnosti, na jejichž porušení se váží smluvní pokuty, jsou stanoveny klasicky jako ve většině smluv o dílo. Je otázkou, zda by nebylo vhodné sankcionovat smluvní pokutou také porušení jiných významných povinností. Zásadní chybou je, že u objednatele není stanoven základ, ze kterého se má při procentním výpočtu vycházet. Předpokládám, že se jedná o nechtěnou chybu, je však nutno podobné skutečnosti vyjasnit. Smluvní pokuta zřejmě působí tvrději na zhotovitele. Pokud objednatelova smluvní pokuta vycházela z celkové částky za dílo, jednalo by se o několikanásobně mírnější sankci. Doporučila bych zavést také klauzuli o tom, že smluvní pokuta nevylučuje možnost zaplacení náhrady škody, a to i ve větším rozsahu. U této smlouvy lze vymáhat pouze smluvní pokutu, jako jistou paušalizovanou náhradu škody. 4.2.9

Odpovědnost za vady

V této kapitole je stanovena záruční doba na 60 měsíců. Počíná běžet prokazatelným předáním díla, což lze ztotožnit s vyhotovením a podepsáním předávacího protokolu. Případné vady mají být odstraněny do 10-ti dní od oznámení o vadách. Je snaha vymezit zde, co se považuje za řádně dokončené dílo bez vad. Stěžejní je zde vymezení záruční doby a počátek jejího běhu. Doplnila bych konkretizaci oznámení o vadách tím, že musí proběhnout písemně. Vady díla budou posuzovány podle jeho smluvního vymezení. Těmto účelům má sloužit dokumentace, na kterou odkazuje smlouva. U dané dokumentace je otázkou, zda vymezuje dílo dostatečným a určitým způsobem. Bezvadné dílo musí podle smlouvy splňovat také požadavky ČSN za použití normalizovaných materiálů. Velmi důležitým je ustanovení o lhůtě pro odstranění případných vad a nedodělků.

70

4.2.10 Závěrečná ustanovení Zde je stanovena možnost objednatele disponovat s dílem až po zaplacení plné ceny za dílo. Zhotovitel nese odpovědnost za škodu až do předání a převzetí díla bez vad a nedodělků. Upravena je zde také volba práva a ustanovení o tom, že změny smlouvy mohou být řešeny pouze dodatkem ke smlouvě. Závěrem je uvedena příloha ve formě cenové nabídky a jména kontaktních osob ve věcech smluvních a technických za objednatele. Přechod majetkových práv na objednatele je podle smlouvy možný až po zaplacení úplné ceny za dílo. Již předáním hmotného nosiče by bylo možno autorské dílo použít. Jelikož jsou faktury vystavovány až po předání, brání se tak zhotovitel tomu, aby objednatel užil autorské dílo před zaplacením, případně aniž by zaplatil. Jelikož se jedná o dílo zvláštní povahy, je na místě, že zhotovitel takto reguluje možnost užití díla bez protiplnění. Ustanovení o užití obchodního zákoníku je zde dle mého názoru nadbytečné, neboť volba práva bylo provedena vhodným způsobem již v části „základní ustanovení“. Je dobré, že strany smlouvy pamatovaly také na ujednání o změnách smlouvy prostřednictvím dodatku ke smlouvě. Zde bych jen pro určitost doplnila, že se musí jednat o písemný dodatek podepsaný příslušnými zástupci za obě strany smlouvy. Jistě je vhodné označení kontaktních osob v oblasti smluvní a technické. Zde jsou však tyto osoby označeny pouze za stranu objednatele. Podobné označení bych provedla i u zhotovitele. Závěrem bych vyčlenila odstavec, jež by sumarizoval všechny přílohy smlouvy. Například v části o předmětu díla je odkazováno na zadávací podmínky k podání nabídky bez dalšího určení. Všechny dokumenty, na které smlouva odkazuje bych přiřadila jako přílohy smlouvy a uvedla v kapitole závěrečná ustanovení.

71

4.3 Otázky ve smlouvách neřešené Výše analyzované smlouvy řeší většinu otázek potřebných k regulaci vztahu mezi stranami. K tomu, aby bylo znění smlouvy optimálnější lze doporučit zahrnutí také dalších tématických celků, které budou v této kapitole nastíněny. 4.3.1

Staveniště a stavební deník

Položkám staveniště a stavebního deníku bych ve smlouvě o dílo zaměřené na výstavbu věnovala samostatnou kapitolu. Při provádění stavebního díla se totiž jedná o otázky stěžejní. U staveniště je důležité jeho předání při zahajování a po skončení prací. Zvolila bych předání prostřednictvím protokolu. V protokolu by měl být zaznamenán hlavně stav staveniště v době předání a osoby, které se předání účastnily. Smlouva by měla obsahovat lhůtu pro předání a stav, v jakém má být staveniště předáno. Dále bych také smluvně regulovala průběh prací na staveništi. Může se totiž jednat o staveniště v obydlené části. Upravila bych podmínky úklidu staveniště, bezpečnostní opatření a časový rozvrh prací, tak aby nedocházelo k narušování klidu okolních obyvatel. Se staveništěm také souvisí napojení na inženýrské sítě. Smluvně bych určila, zda poskytne napojení na inženýrské sítě objednatel nebo zda si jej zhotovitel zajistí sám. U obou variant bych upravila způsob vyúčtování energií. Ke staveništi se mohou vázat také různá povolení, smluvně bych určila, kdo bude mít povinnost tyto listiny opatřit. V praxi bývá běžně u stavebních děl veden stavební deník. Aby však mohl co nejlépe sloužit a naplňovat svůj účel, doporučila bych jeho úpravu v samotné smlouvě o dílo. V prvé řadě bych stranám smlouvy doporučila, aby schválily výčet náležitostí, jež mají být do deníku zapisovány. Důležité je také vymezení osob, jež budou mít oprávnění zápisy do deníku provádět. Vhodné je také označení osob za objednatele, jež mohou do deníku průběžně nahlížet. Stanovila bych povinnost denních zápisů a také lhůtu, ve které musí být deník zpřístupněn zástupcům objednatele. Deník by měl být samozřejmě veden od zahájení prací až do jejich dokončení.

72

4.3.2

Součinnost objednatele

Aby mohl zhotovitel provést dílo řádně a včas, potřebuje někdy, zvláště v případě složitějších děl, určitou součinnost objednatele. V případech, kdy je taková součinnost nutná pro zhotovení díla, je vhodné zahrnout povinnost jejího poskytnutí objednatelem přímo do smlouvy. Zhotovitel tak předchází vzniku překážek v provádění díla tím, že objednatel nebude plnit to, co je ke zhotovení díla potřebné. Základní je u smluv o dílo součinnost objednatele při převzetí díla. Předání a převzetí díla by mělo být jasně vymezeno. S oddalováním ba dokonce s odmítáním převzetí díla bývá spojeno placení díla, kterému by se tak mohl objednatel vyhýbat. Dále se potřebná součinnost odvíjí od charakteru samotného díla. U stavebních děl se týká především předání staveniště v dohodnutém faktickém i právním stavu, možnosti napojení na inženýrské sítě s dohodnutím podmínek vyúčtování nebo poskytnutí zázemí pro pracovníky zhotovitele. Dohodnuta může být také povinnost objednatele zařídit povinná povolení a dodat dokumentaci potřebnou pro stavební práce. U díla ve formě projektové dokumentace bývá důležité umožnění vstupu na předmětný pozemek či stavbu, které se dokumentace týká. Nastávají totiž situace, kdy zhotovitel potřebuje provést průzkum nebo měření přímo v terénu. Nejedná-li se o dokumentaci původní, ale závislou na předešlé, jako je tomu u smlouvy č. 2, je jistě nutné, aby objednatel tuto původní dokumentaci zhotoviteli poskytl. Součinnost objednatele větší důležitosti by měla být ve smlouvě výslovně stanovena, případně také zajištěna smluvní pokutou. U složitých děl nelze každou potřebu součinnosti při uzavírání smlouvy konkrétně odhadnout. Proto by měla být v daném článku smlouvy také obecná formule, která by ukládala objednateli povinnost součinnosti i v případech, které nejsou ve smlouvě předvídány. Samotná povinnost součinnosti by měla být podpořena lhůtou k jejímu poskytnutí, zejména v případech, kdy by na ní závisely další činnosti při provádění díla. Ideální je, pokud je to možné, stanovit lhůtu konkrétní tak,

73

aby byla pro objednatele splnitelná a pro zhotovitele optimální vzhledem k fázi provádění díla. Nelze-li lhůtu takto stanovit, doporučuji alespoň její obecné vymezení. Často užívaná bývá „lhůta přiměřená“. Ta však může být interpretačně nejasná, neboť strany mohou mít o přiměřenosti různá mínění. 4.3.3

Odstoupení od smlouvy

Ani jedna ze smluv neobsahovala ustanovení o odstoupení od smlouvy. Kapitolu zaměřenou na odstoupení od smlouvy bych rozhodně doporučovala do smlouvy zahrnout. Zákon totiž upravuje odstoupení od smlouvy spíše obecně s tím, že i ve svém ustanovení váže možnost odstoupení od smlouvy pouze na důvody smluvně či zákonně vymezené. V realitě však může vznikat mnoho různých situací, které nejsou zákonem upraveny, a které budou způsobilé zapříčinit odstoupení od smlouvy. Zákon váže odstoupení od smlouvy na podstatné a nepodstatné porušení smlouvy, kdy i tyto instituty jsou vymezeny obecně. Při hodnocení, co lze považovat za podstatné porušení smlouvy, mohou vznikat interpretační nejasnosti. Proto bych doporučila, aby bylo ve smlouvě konkrétně uvedeno, co se považuje za podstatné porušení smlouvy. Dle mého názoru není vhodné považovat podobný výčet za taxativní. Připojila bych obecné ustanovení ponechávající prostor pro další možné porušení smlouvy, které by nebylo při uzavření smlouvy ošetřeno. Konkrétně stanovené podstatné porušení smlouvy by mohlo také pomoci při posuzování nově vzniklých situací, kdy by se na základě stanoveného mohlo posuzovat například dle logického argumentu a minori ad maius. Pro případ odstoupení od smlouvy bych také ve smlouvě stanovila povinnost odstupujícího tuto skutečnost písemně oznámit druhé straně bez zbytečného odkladu. Upravila bych také okamžik, od kterého bude toto odstoupení účinné, klasicky například doručením druhé straně. Podle charakteru díla doporučuji také v rámci odstoupení od smlouvy upravit postup stran po odstoupení, který by vedl k vzájemnému vyrovnání toho, co strany do okamžiku odstoupení splnily.

74

4.4 Nejčastější nedostatky smluv Zásadně se v těchto smlouvách vyskytují dva druhy nedostatků. V prvním případě smlouva vůbec úpravu potřebné otázky neobsahuje, v druhém případě zde sice vůle danou otázku upravit je, avšak konkrétní ustanovení není formulováno vhodně. Za obecný nedostatek lze považovat samotný přístup k uzavírání smlouvy. Někdy je ze smlouvy znatelné, že proces kontraktace neproběhl ideálním způsobem. Například v situacích, kdy jedna ze stran, vstupuje do kontraktace se vzorem smlouvy, který využívá pro většinu svých zakázek. Vycházet z určité vzorové smlouvy je určitě možné. V takových případech bych ale doporučila, aby strany kladly důraz na povahu konkrétní zakázky a té také přizpůsobily znění smlouvy. Obzvláště v oblasti stavebnictví jsou jednotlivé zakázky rozmanité a vyžadují úpravu různých otázek, které ve vzorové smlouvě nejsou řešeny vůbec nebo jsou řešeny nevhodně vzhledem k charakteru konkrétní zakázky. Objednateli i zhotoviteli bych doporučila, aby si dobře promysleli, co může být v rámci zakázky citlivým místem a dbali na to, aby byla prostřednictvím znění smluv tato citlivá místa co nejvíce eliminována. Základním doporučením tedy je nepřijímat pasivně již existující znění smlouvy, ale modifikovat jej vzhledem k potřebám dané zakázky. I když se může jednat o smlouvu, jež byla použita již dříve na podobnou zakázku, přičemž na první pohled nevykazuje nedostatky, mohou během realizace vztahu nastat nečekané situace, které by ve spojení s ustanoveními smlouvy mohly způsobit stranám zásadní nepříjemnosti. Strany by se měly snažit takové situace odhadnout již při uzavírání smlouvy a náležitě je také upravit. Pro ty případy bych doporučila, aby smlouva obsahovala alespoň obecnou úpravu, která by se dala na nově vzniklé konkrétní situace aplikovat. Některé z možných nepříjemností budou popsány v následujícím textu. Další obecný nedostatek představuje vágní úprava jednotlivých otázek. Tento problém se objevoval i v analyzovaných smlouvách. Strany sice měly vůli danou otázku smluvně upravit, avšak taková úprava nesplnila svůj účel, neboť nebyla smluvena v potřebné míře či dostatečně určité a konkrétní formě.

75

Stranám smlouvy bych doporučila, aby si každou ve smlouvě upravovanou situaci představily v praxi a pomocí toho identifikovaly, jaký rozsah informací bude třeba. Následně by měly z této úvahy vycházet při konkretizaci jednotlivých smluvních položek. Základním doporučením je zvolit vždy co nejvíce určitou a konkrétní úpravu, která by nezpůsobovala interpretační potíže. 4.4.1

Konkrétní nedostatky analyzovaných smluv

Účelem této části je sumarizace nedostatků, které byly u smluv identifikovány, a kterým by se měly malé a střední podniky při kontraktaci vyhýbat. Mezi takové nedostatky patří: • absence popisu účelu smlouvy, • podřazování osob jednajících za společnost pod položku „zastoupen“ (zastoupení představuje jiný právní institut než jednání jménem společnosti), • absence označení osob, které mají ve vztahu k realizaci smlouvy dané kompetence (např. osoby s kompetencí ve věcech smluvních či technických), • neurčité a nespecifické vymezení předmětu díla, • absence popisu vlastností a účelu díla (např. pro případ identifikace vad a nedodělků), • nedostatečně konkrétní určení místa plnění, • strohá a rigidní úprava termínů plnění, • rigidní stanovení ceny a platebních podmínek, bez možnosti přizpůsobení nově vzniklým okolnostem, • absence vymezení lhůt pro splatnost faktur, počátku běhu těchto lhůt a náležitostí faktur, • absence určení osob způsobilých k předání a převzetí díla, • neurčitý počátek běhu záruční doby,

76

• vágní vymezení povinností a podmínek rozhodných pro vznik smluvních pokut, • absence ustanovení o možnosti požadovat náhradu škody i vedle smluvní pokuty, • absence povinnosti objednatele písemně oznámit vady díla ve stanovené lhůtě, • absence výčtu příloh smlouvy.

4.5 Doporučený obsah smluv Potenciální strany smlouvy by se měly během procesu kontraktace věnovat především konkrétnímu znění obsahu smlouvy. Zejména u složitějších děl má být smlouva prostředkem k úpravě jednotlivých práv a povinností směrem k bezproblémovému zhotovení a předání díla i k eliminaci nepříjemností vznikajících z protichůdných zájmů stran smlouvy. Obecně považuji za nežádoucí užívání předepsaných vzorů smluv. Každé dílo by mělo být smluvně upraveno vzhledem k jeho povaze a potřebám z ní vyplývajících. Strany smlouvy by se měly snažit identifikovat oblasti, ve kterých je úprava potřebná, případně, ve kterých hrozí nebezpečí konfliktu v průběhu provádění díla. Následná doporučení mají z obecného hlediska identifikovat oblasti a otázky, jež by měly být ve smlouvách o dílo upraveny, za účelem eliminace nežádoucích důsledků plynoucích z chyb ve smlouvách. Doporučení budou formulována obecně. Konkrétní příklady pro účely smluv o dílo, jež byly předmětem této práce, budou uváděny v uvozovkách kurzívou. Obsah smluv je zachycen prostřednictvím jednotlivých obecných doporučení a ne konkrétním zněním smlouvy, neboť účelem této kapitoly má být poskytnutí obecných rad pro malé a střední podniky a ne pro jednu či několik konkrétních společností.

77

4.5.1

Jednotlivá doporučení pro obsah smluv

Ve smlouvě by měl být vyjádřen její účel. Pokud se jedná o dílo, může k vymezení účelu sloužit jeho obecné pojmenování, důvody zhotovování a cíl, ke kterému má v budoucnu sloužit. Vymezení účelu patří sice mezi obecná ustanovení, avšak svůj význam má jako ukazatel základního směru zhotovování díla. Důležitou roli hraje také při hodnocení řádného provedení a bezvadnosti díla, kdy se vedle konkrétních specifikací díla přihlíží také k účelu, který má plnit. Účel lze vyjádřit například v preambuli smlouvy. Záhlaví smlouvy • označení typu smlouvy (v tomto případě „smlouva o dílo“), pro účely evidence také uvedení čísla smlouvy, • uvedení

zákona

a

jeho

ustanovení,

kterými

se

smlouva

řídí,

např. „uzavřena podle §536 a násl. obchodního zákoníku“ (není nutno psát číslo zákona ani jeho platné znění, předpokládá se platné znění v době uzavření smlouvy). Označení smluvních stran • jednoznačně vymezené postavení subjektů smlouvy, např. pomocí dodatku (dále jen „objednatel“), • uvedení povinných údajů o podnikateli podle §13a ObchZ (firma, jméno nebo název, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, údaje o zápisu v obchodním rejstříku, v případě nepodnikatelů údaje o zápisu v jiné evidenci, v níž jsou zapsáni), pro daňové účely uvedení také daňového identifikačního čísla (DIČ), • uvedení bankovních údajů pro účely platby (označení peněžního ústavu, číslo účtu), • označení osob jednajících za daný subjekt, např. statutární orgán u obchodních společností (tyto osoby uvádět jako „osoby jednající“, nikoliv pod označením „zastoupen“, nejedná se o institut zastoupení, ale o jednání jménem společnosti),

78

• označení dalších osob oprávněných jednat v rámci realizace smluvního závazkového vztahu (např. „osoby oprávněné jednat ve věcech smluvních“ či „osoby oprávněné jednat ve věcech technických“), • uvedení kontaktů na oprávněné osoby (telefon, e-mail). Předmět plnění • závazek zhotovitele provést na základě podmínek stanovených ve smlouvě určité obecně vymezené dílo (např. „regenerace domu v katastrálním území A, číslo popisné B, na ulici X ve městě Y“), • následně důsledná konkretizace a specifikace díla, jeho vlastností a rozsahu (např. pomocí projektové dokumentace, cenové nabídky či zadávacích podmínek, které tvoří přílohy ke smlouvě), • závazek objednatele poskytnout potřebnou součinnost k provádění díla (např. provedené dílo překontrolovat a převzít či zajistit potřebná povolení), • sumarizace všech podmínek (smluvních, zákonných, technických), které má dílo splňovat, • v případě díla nehmotné povahy, určení hmotného substrátu, na kterém má být zachyceno, případně určení počtu vyhotovení, • sjednocení představ stran smlouvy o povaze, vlastnostech a účelu díla, směrem k požadavkům objednatele. Termíny a místo plnění • uvedení konkrétního data zahájení prací a konkrétního data dokončení díla, • nejedná-li se pouze o plnění ve formě provedení díla, mohou být zahrnuty také termíny dílčích plnění, jako například termíny pro poskytnutí součinnosti objednatelem (předání staveniště, předání stavebních povolení a dalších potřebných náležitostí), • zahrnutí možnosti změn termínů v případě, kdy nebude možno zahájit práce ve sjednané době (důvody na straně objednatele, nepříznivé klimatické podmínky),

79

• vytvoření

časového

harmonogramu

provádění

díla

obsahujícího

posloupnosti jednotlivých prací a jejich předpokládanou dobu trvání (pro možnost kontroly postupu prací a zamezení hromadícího se prodlení), zahrnutí takového harmonogramu do příloh smlouvy. • dostatečně konkrétní vymezení místa plnění, zejména u stavebních děl, kde může mít vliv na vlastnictví díla a nebezpečí škody (katastrální území, číslo popisné či parcelní, ulice, obec). Cena a platební podmínky • určení ceny prostřednictvím konkrétní částky v korunách s dodatkem, že se jedná o cenu celkovou, ve které jsou zahrnuty veškeré práce a dodávky potřebné ke zhotovení díla, • vymezení částky bez DPH, stanovení konkrétní výše DPH a určení celkové ceny, jako součet částky bez DPH a DPH, • specifikace ceny dle jednotlivých prací a jejich finančního ohodnocení (např. prostřednictvím cenové nabídky obsažené v přílohách smlouvy), • zahrnutí možností, při kterých lze takto dohodnutou cenu měnit, tak, aby byla cena flexibilní v případě vzniku nových okolností, které budou mít vliv na její skutečnou výši (potřeba víceprací, vznik méněprací, změna sazby DPH, změna předmětu díla či jeho komponent, změna kvality díla), • u časově náročných děl možnost zahrnutí inflačních vlivů pro případ změn cen užívaných komponent (vhodné stanovit hranici růstu cen, způsob úpravy ceny díla a povinnost prokazatelně doložit nárůst cen a nákup daných komponent za tyto ceny), • stanovení způsobu platby ceny (nejčastěji platba bankovním převodem na uvedený bankovní účet), • úprava možnosti poskytování záloh či postupných plateb (splátek) a stanovení příslušných platebních podmínek, • stanovení podmínek plateb (nejčastěji platby na základě vystavených faktur),

80

• vymezení průběhu fakturace (možnost platby po dokončení a předání díla na základě vystavení konečné faktury, při splátkách možnost vystavovat faktury měsíčně na základě skutečně provedených prací odsouhlasených objednatelem), pro zhotovitele je výhodnější platba ceny splátkami, může tak průběžně získávat finanční prostředky potřebné pro postupné zhotovování díla, • stanovení zádržného (úhrada ceny do určité výše, nejčastěji 90% z ceny díla, s tím, že zbylých 10% ceny bude uhrazeno po předání a převzetí díla, při převzetí díla s drobnými vadami a nedodělky, povinnost uhradit zbylou částku až po jejich odstranění), • výhrada samostatné fakturace změn ceny díla (vícepráce), • vymezení

náležitostí

faktur

(zákonné

požadavky,

předmět

platby,

splatnost), • stanovení možnosti vrácení faktur s přerušením lhůt splatnosti v případech, kdy faktura neobsahuje vymezené náležitosti či obsahuje chybné údaje, • stanovení okamžiku, ve kterém

se považuje cena za uhrazenou

(den odepsání z účtu). Staveniště • stanovení povinnosti objednatele předat zhotoviteli

ve sjednané době

staveniště (fakticky ve stavu odpovídajícím požadavkům projektu, bez právních vad), způsob předání staveniště nejlépe protokolárně, • povinnost objednatele seznámit zhotovitele s rozmístěním inženýrských sítí na staveništi (za účelem ochrany a případné odpovědnosti za škodu zhotovitele při jejich poškození), • možnost zhotovitele využít při provádění díla inženýrských sítí na místě staveniště

(se

stanovením

způsobu

měření

odebíraných

energií

a následného vyúčtování), •

možnost zhotovitele užívat bezplatně staveniště pro účely provádění díla (i s případnými skladovacími prostory či šatnami),

81

• povinnost zhotovitele dodržovat při práci na staveništi právní předpisy, předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nerušit klid okolních obyvatel, nezasahovat do jejich osobní sféry, udržovat na staveništi pořádek, odstraňovat odpady a nepotřebné materiály, • povinnost umožnit vstup osob oprávněných za stranu objednatele za účelem kontroly průběhu provádění díla, • povinnost zhotovitele vyklidit staveniště a uvést jej ve stanovené lhůtě po předání a převzetí díla do původního stavu, • při vzniku škody na staveništi povinnost zhotovitele oznámit ji objednateli ve sjednané lhůtě. Stavební deník • stanovení povinnosti zhotovitele vést stavební deník (běžně ode dne předání a převzetí staveniště do dne předání a převzetí díla), • označení osob oprávněných do deníku zapisovat, povinnost zápisy podepisovat, • stanovení četnosti zápisů (nejčastěji denní záznamy) a náležitostí, jež se do deníku zapisují, • určení doby, ve které bude stavební deník přístupný pro osoby oprávněné za objednatele. Kontrola provádění díla • zejména u složitějších stavebních děl, zahrnutí dohodnuté kontroly podle povahy díla (např. před zakrytím provedených prací nebo na určitém stupni dokončenosti díla), • povinnost zhotovitele, v určité lhůtě předem, písemně pozvat objednatele ke kontrole (před zakrytím prací nebo pokračováním v dalších pracích), povinnost dodržovat pokyny objednatele v souvislosti s prováděním prací, • určení osob na straně objednatele i zhotovitele, jež jsou oprávněny účastnit se kontroly a udělovat a přijímat pokyny pro provádění díla,

82

• úprava následků pro zhotovitele při nedodržení povinnosti pozvat objednatele ke smluvené kontrole (např. právo objednatele žádat odkrytí provedených prací na náklady zhotovitele), • stanovení možnosti zhotovitele zakrýt práce či pokračovat v provádění díla, pokud se objednatel po řádném písemném pozvání ke kontrole nedostaví. Předání a převzetí díla • stanovení povinnosti zhotovitele, v určité lhůtě předem, písemně oznámit objednateli datum, odkdy bude dílo připraveno k předání a převzetí, • stanovení povinnosti objednatele zahájit v určité lhůtě od data určeného zhotovitelem řízení o předání a převzetí díla, • určení místa a způsobu předání a převzetí díla (u stavebních děl se jedná o místo plnění, tedy staveniště), • u stavebních děl, volba způsobu předání a převzetí díla prostřednictvím protokolu, • nevázat protokolární předání a převzetí díla pouze na řádné provedení díla, ale stanovit možnost dílo převzít i s drobnými vadami a nedodělky, jež jsou odstranitelné a nebrání účelu a řádnému užívání díla, • stanovení obsahových náležitostí předávacího protokolu (zejména nutnost soupisu zjištěných vad a nedodělků a dohody o způsobu a lhůtách pro jejich odstranění), • určení osob na straně zhotovitele i objednatele, které jsou oprávněné k předání a převzetí díla, • povinnost uvést do protokolu, zda došlo k předání a převzetí díla, avšak nevázat předání a převzetí díla pouze na podpis předávacího protokolu, • vymezení stavu díla, ve kterém je způsobilé k předání a převzetí (nejlépe prostřednictvím technických či jiných parametrů, které má splňovat, nebo na základě vyjádření nezávislého odborníka)

83

• povolit v protokolu možnost odlišného stanoviska, například důvody, proč dílo nepřijmout (pokud dílo nesplňuje požadované parametry či vykazuje značné vady a nedodělky bránicí jeho řádnému užívání), protokol má sloužit, jako prostředek zachycující stav díla v době předání. Odpovědnost za vady • stanovení záruční odpovědnosti a konkrétní záruční doby, přiměřeně podle povahy díla (u stavebních děl často 60 měsíců), • stanovení počátku běhu záruční doby (u staveb „od okamžiku předání a převzetí díla“), • povinnost objednatele písemně oznámit zhotoviteli existenci vady (často lhůta „bez zbytečného odkladu“, sice méně určitá, ale i okamžik zjištění vady bývá obtížně prokazatelný), objednatel by měl popsat vady a její projevy a uvést požadovaný způsob odstranění vady, • zejména u složitějších děl, stanovení povinnosti zhotovitele dostavit se k ohledání vady a vyjádřit se ve stanovené přiměřené lhůtě (např. 5 dní), zda uznává existenci vady a požadovaný způsob jejího odstranění (možnost soupisu protokolu o prohlídce vad a dohoda o způsobu a lhůtě pro odstranění vady), • stanovení přiměřené obecné lhůty, ve které je zhotovitel povinen odstranit vady (možnost změny této lhůty, na základě dohody v protokolu o prohlídce vad), počátek běhu lhůty od dojítí oznámení o vadě zhotoviteli, • zahrnutí opatření pro případ vzniku naléhavých havarijních vad (např. stanovení kratší přiměřené lhůty pro posouzení a odstranění vad či právo objednatele odstranit vady jiným způsobem s možností účtování účelně vynaložených nákladů zhotoviteli), • možnost objednatele považovat vadu za uznanou, nevyjádří-li se zhotovitel k vadě ve stanovené lhůtě, •

možnost objednatele odstranit vady na náklady zhotovitele, neodstraní-li zhotovitel vady ve sjednané lhůtě,

84

• možnost zhotovitele žádat na objednateli účelně vynaložené náklady spojené s odstraněním neoprávněně uplatněných vad. Smluvní pokuty • nevázat

vznik

smluvních

pokut

obecně

na

„porušení

povinností

vyplývajících ze smlouvy“, ale konkrétně vymezit povinnosti, při jejichž porušení vzniká nárok na úhradu smluvní pokuty (např. nedodržení termínu dokončení díla, nedodržení lhůt pro splatnost faktur, nedodržení lhůt k předání a převzetí díla, neodstranění uznaných vad či nedodělků ve stanovené lhůtě), • pro každou porušenou povinnost je nutno stanovit konkrétní výši dané smluvní pokuty (procentem

nebo absolutní

částkou

v peněžních

jednotkách), • při procentním vyjádření nutno stanovit základ, ze kterého se má smluvní pokuta počítat (např. „z celkové ceny za dílo“, při splátkách „z neuhrazené částky“ ), • vymezení časového hlediska pro vznik nároků na úhradu smluvní pokuty (např. „za každý i započatý den prodlení), určení počátku běhu lhůty pro vznik nároků ze smluvní pokuty (obecně při porušení lhůty pro povinnost plnění), • úprava nároku na náhradu škody stanovením, že „i při uplatnění nároku na úhradu smluvní pokuty, zůstává zachováno právo na náhradu škody, a to i ve výši přesahující částku smluvní pokuty“ (pokud by takto nárok na náhradu škody nebyl výslovně smluvně upraven, představovala by smluvní pokuta tzv. paušalizovanou náhradu škody a nebylo by možno náhradu škody vedle smluvní pokuty vymáhat). Odstoupení od smlouvy • konkrétní vymezení, kdy se jedná o podstatné, a kdy o nepodstatné porušení povinností (např. „prodlení s placením faktur déle než 30 dní od jejich splatnosti se považuje za podstatné porušení smlouvy zakládající možnost odstoupení od smlouvy“),

85

• zahrnutí obecného ustanovení, které opravňuje strany od smlouvy odstoupit také při podstatném porušení povinností, jež nebylo konkrétně smluvně vymezeno (pro případy nepředvídaných porušení smluvních povinností, které však mají také účinky podstatného porušení), • povinnost písemně oznámit druhé straně odstoupení od smlouvy i s jeho důvody, • stanovení účinnosti odstoupení od smlouvy (např. „dnem následujícím po dni, kdy je písemné oznámení o odstoupení od smlouvy doručeno druhé straně smlouvy“), • stanovení postupu po odstoupení od smlouvy, jež vede ke splnění vzájemné restituční povinnosti stran (termín vyklizení staveniště, soupis a ocenění dosud provedených prací, vyúčtování skutečně

provedených prací

a poskytnutých záloh či splátek, povinnost objednatele uhradit náklady za dosud provedené práce, podmínky dílčího předání díla), • možnost uložení jednorázové smluvní pokuty straně, která způsobila porušení povinnosti vedoucí k odstoupení od smlouvy. Vyšší moc • povinnost oznámit písemně druhé straně zásah vyšší moci a uvědomit ji tak o rozsahu následků způsobených tímto zásahem, • stanovení, že následkem zásahu vyšší moci nedochází u dotčené strany k porušení povinností ze smlouvy, • stanovení, že dotčená strana není při zásahu vyšší moci v prodlení a o daný časový interval se prodlužuje termín plnění, • stanovení, že dotčená strana není odpovědna za škodu, jež vznikla v důsledku zásahu vyšší moci. Ostatní (závěrečná) ustanovení • adekvátní vyjádření o volbě právního režimu (např. „strany smlouvy se dohodly, nestanoví-li tato smlouva jinak, že se budou veškeré vztahy z této smlouvy vyplývající řídit ustanoveními obchodního zákoníku“) ,

86

• možnost provádět změny smlouvy pouze písemným dodatkem ke smlouvě (jinak by bylo možno měnit obsah smlouvy i ústně), • stanovení okamžiku přechodu vlastnického práva a nebezpečí škody na věci na objednatele (většinou předáním a převzetím díla), • možnost výhrady vlastnictví zhotovitele do okamžiku zaplacení ceny za dílo (přechod vlastnictví a možnosti užívat dílo až po zaplacení stanovené části ceny), • uvedení počtu vyhotovení smlouvy s určením, kolik vyhotovení obdrží jednotlivé strany smlouvy, • určení okamžiku účinnosti smlouvy (zpravidla okamžikem podpisu smlouvy oběma stranami), • zahrnutí seznamu příloh smlouvy, • určení data a místa podpisu smlouvy, podpisy obou smluvních stran. Ve smlouvě o dílo si strany mohou upravit svá vzájemná práva a povinnosti odlišně od zákona. Pokud smlouva odlišnou úpravu neobsahuje, řídí se vztah zákonnými ustanoveními. Práva a povinnosti vyplývající ze zákona jsou předmětem teoretické části této práce.

4.6 Ekonomické dopady nedostatků smlouvy Oblast smluvního práva je u malých a středních podniků důležitá i z hlediska ekonomického. Smlouva představuje nástroj, jehož prostřednictvím upravují podniky vztahy se svými partnery, v rámci kterých realizují činnosti, jež jsou předmětem jejich podnikání. Tato úprana má ošetřovat činnosti, jež slouží podniku k dosahování zisku. Nepříznivé následky by mohly mít dopad na celé fungování podniku i jeho ekonomické výsledky. Realizace optimálních smluv může být u malých a středních podniků problémem. Většinou nedisponují ani prostředky ani právním zázemím, jež by jim umožňovaly produkovat smlouvy na vysoké kvalitativní úrovni. V praxi se často ve smlouvách vyskytuje velké množství nedostatků. V konečném důsledku má většina těchto nedostatků dopad do finanční sféry podniku.

87

Z hlediska odpovědnosti za vady, může mít negativní dopad nedostatečné vymezení předmětu díla. Není-li vhodně vymezen předmět díla, není ani jasně určitelné, co lze a nelze považovat za vadu díla. Zhotovitel by tak mohl objednateli odepřít odstranění důvodně uplatňovaných vad. To by si u objednatele vyžádalo vynaložení dodatečných nákladů na odstraňování vad, jež by jinak ležely na zhotoviteli. Naopak objednatel by mohl na náklady zhotovitele uplatňovat odstranění vad, jež by při řádném vymezení předmětu díla vadami nebyly. Jednoznačný finanční dopad má určení ceny a platebních podmínek. Objednatel by měl kontrolovat přiměřenost ceny a její souvislost s reálně vynaloženými náklady tak, aby si zhotovitel nemohl na základě neprůkazných výdajů účtovat více než odpovídá skutečnosti. Zhotovitel by měl pečlivě zhodnotit náklady související s prováděním díla tak, aby mu laxní přístup při uzavírání smlouvy nezpůsobil dodatečné neproplacené náklady. Průběh plateb může mít vliv na ekonomickou situaci objednatele i zhotovitele. Hodnota stavebních děl mnohdy dosahuje několika milionů korun. V případě jednorázové platby celkové ceny by musel objednatel v jednom okamžiku vynaložit značnou sumu ze svých finančních prostředků. Mohlo by tak dojít k citelnému zúžení jeho disponibilních prostředků. V krajním případě by mohl takový úbytek finančních prostředků učinit objednatele platebně neschopným. Jednorázová platba po dokončení díla by mohla mít negativní dopad i na zhotovitele. Ten by musel během provádění díla hradit značné náklady ze svých zdrojů. Pokud by disponoval omezenými finančními prostředky, nezbývalo by mu na krytí jiných zakázek či výdajů. Řešením podobných situací může být dohoda o průběžných splátkách ceny díla. Rigidní stanovení ceny bez možnosti dodatečné změny, například v případě inflačních vlivů, změn sazeb DPH či víceprací, by mohlo zhotovitele připravit o kompenzaci vynaložených nákladů, jež nemohly být v ceně zahrnuty.

88

Zhotovitel by měl zajistit, aby se při vzniku situací, které nemůže ovlivnit, například důvody na straně objednatele, počasí, klimatické podmínky, vyšší moc, o příslušnou dobu posunul termín plnění tak, aby nebyl v prodlení a nemusel hradit smluvní pokutu, která by tak vznikla mimo jeho zavinění. Prodlení s dokončením a předáním a převzetím díla může mít negativní dopad na obě strany smlouvy. Zhotoviteli vzniká časové prodlení, které je při stanovení smluvní pokuty nutno kompenzovat dodatečnými finančními prostředky. U objednatele je v důsledku prodlení s dokončením díla omezeno užívání díla. Dílo může být součástí objednatelových podnikatelských záměrů a nemožnost jeho užívání může nabourávat související snahu o dosahování zisku. Důležité je také zajištění závazků, jež má sloužit k motivaci stran plnit si své povinnosti ze smlouvy. Chybělo-li by zajištění, v mnoha případech by se protistraně nedostalo finanční kompenzace za porušení povinností ze smlouvy, na které by jinak měla nárok. Ekonomicky je pro podnik důležitá také náhrada vzniklé škody. Zákon obsahuje úpravu, která činí ze sjednané smluvní pokuty paušalizovanou náhradu škody. Pokud by nebylo výslovně smluvně vymezeno právo na vymáhání náhrady škody vedle smluvní pokuty, mohla by dotčená strana přijít o částku, o kterou by hodnota škody přesahovala hodnotu smluvní pokuty. Obě strany vstupují do smluvního vztahu s očekáváním určitého plnění. Před uzavřením smlouvy by si strany měly ověřit, zda je vůbec jejich smluvní partner schopen svým závazkům dostát. Pokud by nebyl objednatel dostatečně solventní, nemuselo by se zhotoviteli dostat úhrady ceny a skutečně vynaložených nákladů při provádění díla. Pokud by naopak nebyl zhotovitel schopen provést a dokončit dílo, nedostalo by se objednateli předmětu, jež zahrnul do svých podnikatelských záměrů za účelem dosažení zisku. Nevhodné znění smluv by mohlo také negativně působit na vztahy společnosti s jejím okolím. Negativní reference smluvních partnerů mohou zhoršovat pověst a image podniku, což by mohlo škodit při získávání nových klientů a zakázek. Mohlo by také docházet ke ztrátě stávajících podnikatelských partnerů.

89

5 Závěr Smluvní právo představuje prostředek, jež je v malých a středních podnicích využíván k úpravě vztahů s okolím. V rámci těchto vztahů dochází k realizaci činností vedoucích k dosahování ekonomických výsledků podniků. Nevhodná úprava zmíněných vztahů by tedy mohla mít dopad i do ekonomické sféry podniků. Malé a střední podniky často nedisponují dostatečným množstvím finančních prostředků a ani adekvátním právním zázemím, jež by umožňovalo uzavírání propracovaných smluv. V praxi tak často dochází k realizaci smluv, jež mohou svými obsahovými nedostatky zapříčinit vznik sporů a nesrovnalostí. Hlavním cílem této práce bylo vytvoření souhrnu doporučení, jež by mohly přispět k tvorbě smluv bez vad a nedostatků tak, aby smlouvy upravovaly potřebné otázky a regulovaly vznikající vztahy směrem k naplnění požadavků obou smluvních stran. Smluvní právo představuje širokou oblast, jež se nedá souhrnně postihnout v jedné práci tohoto charakteru tak, aby bylo dosaženo konkrétních, bezprostředně prakticky využitelných doporučení. Z tohoto důvodu byla práce zaměřena úžeji na jeden smluvní typ, a to na smlouvu o dílo. Smlouva o dílo byla zvolena, neboť patří k jednomu z nejvyužívanějších smluvních typů v praxi. Jelikož má samotná smlouva o dílo působnost na značný okruh činností a předmětů, bylo nutno zaměřit se také na konkrétní oblast realizace těchto smluv. K tomuto účelu byla zvolena oblast stavebnictví, díky své rozmanitosti a složitosti zakázek, u kterých je nutná úprava širokého okruhu otázek. K dosažení stanovených cílů bylo nejdříve nutno nastudovat teoretický podklad zvolené problematiky. Nejdříve byla provedena rešerše odborné literatury, zaměřená obecně na problematiku smluvního práva. Dále byly nastíněny požadavky samotného procesu vzniku smluv. Následně byl již výklad soustředěn na samotnou smlouvu o dílo vzhledem k její povaze, podstatným náležitostem, obsahu a okruhu otázek, jež by měla upravovat. Zde působila jako základ

zejména

zákonná

úprava

institutu

smlouvy

o

dílo

obsažená

v ustanoveních §536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

90

V praktické části byly analyzovány konkrétní smlouvy o dílo užívané v praxi. Jednotlivé obsahové části smluv byly podrobeny hodnocení jejich kvality a vhodnosti, tak, aby následně toto hodnocení přispělo k vytvoření obecných doporučení pro tvorbu podobných smluv. Prostřednictvím hodnocení byl identifikován souhrn vad a nedostatků vyskytujících se ve smlouvách. Výsledkem všech předešlých činností byl výčet obecných doporučení pro tvorbu smluv. Tato doporučení mají upozorňovat na otázky, jež je nutno v podobných smlouvách upravovat a také na způsob, jakým má být daná úprava prováděna. Závěrečná kapitola byla věnována negativním ekonomickým následkům, jež mohou postihnout podnik a jeho fungování v důsledku uzavírání nevhodných smluv. Výsledkem teoretické rešerše byl zejména souhrn zákonných pravidel, jež se užijí v rámci smluvních vztahů, pokud smlouva nestanoví jinak. Tato zákonná úprava se ukázala jako obecná, aplikovatelná na široký okruh děl. Při provádění stavebních děl je však nutno upravit širší okruh otázek, k čemuž má sloužit již jen samotná smlouva. To činí smlouvu o dílo z oblasti stavebnictví institutem, jehož úprava vyžaduje odborné poznatky týkající se povahy díla a okruhu okolností, jež je nutno smluvně ošetřit. Analýza konkrétních smluv v praktické části potvrdila výše řečená stanoviska a ukázala, že v praxi dochází k užívání smluv, jež obsahují vady a nedostatky schopné zapříčinit sporné situace. Základním problémem je málo pečlivý přistup k tvorbě smluv. Často dochází k užívání vzorů smluv, které nereflektují povahu díla a jsou tudíž pro úpravu nevhodné. Mnohá smluvní ujednání jsou také vágní. Strany smluv by se měly snažit celý obsah smluv i jednotlivá práva a povinnosti postihnout dostatečně určitě, srozumitelně a konkrétně. Základem tvorby veškerých smluvních ustanovení by mělo být zvážení povahy prováděného díla a důsledků, jež může daná úprava v budoucnu přinést.

91

Převážně se vyskytovaly dva druhy nedostatků smluv. Za prvé se jednalo o mezery ve smlouvách, kdy nebyly potřebné otázky vůbec upraveny. Mezi tyto mezery patřila například úprava staveniště a stavebního deníku, součinnosti objednatele, dohodnuté kontroly díla či odstoupení od smlouvy. Druhý nedostatek představovala nevhodná úprava konkrétních práv a povinností. Jednalo se například o neurčité vymezení účelu a předmětu díla nebo o nevhodnou úpravu termínů plnění, způsobu předání a převzetí díla či odpovědnosti za vady. Praktický přínos této práce představují obecná doporučení, jež mají malým a středním podnikům sloužit při uzavírání smluv.

92

6 Seznam použité literatury Monografie a komentáře 1. BEJČEK, Josef; ELIÁŠ, Karel; RABAN, Přemysl a kol. Kurs obchodního práva : Obchodní závazky. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 594 s. ISBN 978-80-7400-337-0. 2. HARVÁNEK, Jaromír, a kol. Teorie Práva. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. 501 s. ISBN 978-80-7380-104-5. 3. LOCHMANOVÁ, Ludmila. Základy obchodního práva. 2. přepracované a doplněné vydání. Ostrava : KEY Publishing, 2011. 309 s. ISBN 978-80-7418-114-6. 4. MAREK, Karel. Smluvní obchodní právo : Kontrakty. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 477 s. ISBN 978-80-210-4619-1. 5. MAREK, Karel; ŽVÁČKOVÁ, Lenka. Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla. 1. vyd. Praha :ASPI, Wolters Kluwer, 2008. 296 s. ISBN 978-80-7357-333-1. 6. PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo: Obligační právo - komparativní rozbor. 4. díl. Praha : ASPI, 2009. 396 s. ISBN 978-80-7357-428-4. 7. PLECITÝ, Vladimír; VRABEC, Josef; SALAČ, Josef. Základy občanského práva. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. 287 s. ISBN 80-86898-25-3. 8. PLÍVA, Stanislav . Obchodní závazkové vztahy. 2., aktualizované vydání. Praha : ASPI, a.s., 2009. 339 s. ISBN 978-80-7357-444-1. 9. POHL, Tomáš. Abeceda obchodního práva pro podnikatele. První vydání : ASPI Publishing, 2001. 240 s. ISBN 80-86395-18-9. 10. POKORNÁ, Jarmila ; KOVAŘÍK Zdeněk ; ČÁP Zdeněk a kol. Obchodní zákoník : Komentář II. díl . Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 881 s. ISBN 978-80-7357-491-8 11. POSPÍŠILOVÁ, Alena ; POSPÍŠIL, Michal. Obchodní vztahy a spory. Vydání 1. Praha : Nakladatelská redakce Doc. JUDr. Ing. Jan Večeř, CSc., 2005. 350 s. ISBN 80-86775-05-4

93

12. PRAŽÁK, Zbyněk. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku : Praktická příručka. 2. přepracované vydání. Praha : Linde Praha, 2007. 221 s. 13. PRŮCHA, Petr; MAREK, Karel. Stavební právo v praxi. 1. vyd. Praha : Nakladatelství ARCH, 2003. 104 s. ISBN 80-86165-71-X. 14. ŠTENGLOVÁ, Ivana . Smlouva o dílo. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2010. 234 s. ISBN 978-80-7400-311-0. 15. ŠTENGLOVÁ, Ivana ; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. 12. vydání. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, 2009. 1397 s. ISBN 978-80-7400-055-3. 16. ŠVARC, Zbyněk, et al. Základy obchodního práva. 3. upravené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. 426 s. ISBN 978-80-7380-322-3. Internetové zdroje 17. E-pravo.cz [online].EPRAVO.CZ, c1999-2011 [cit. 2011-12-02]. K otázce vlivu označení smluvních stran na platnost obchodněprávního vztahu. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-189X 18. Účetnictví, daně, právo - Sagit [online]. Ostrava : Nakladatelství Sagit, c1996-2011 [cit. 2011-12-02]. Obsah a složky právního úkonu. Dostupné z WWW: . Odborné časopisy 19. MAREK, Karel. K realizaci Státní zastupitelství. 2009, 7(2).

obchodněprávní

smlouvy

o

dílo.

20.MAREK, Karel. Smlouva o dílo (vybrané problémy). Státní zastupitelství. 2011, 9(7-8). Právní předpisy 21. Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 22. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

94

7 Seznam příloh Příloha č. 1 – Smlouva č. 1 Příloha č. 2 – Smlouva č. 2