SENIOŘI V CESTOVNÍM RUCHU PARDUBICKÉHO KRAJE

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

SENIOŘI V CESTOVNÍM RUCHU PARDUBICKÉHO KRAJE Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková

Veronika Hudcová Jihlava 2012

COPYRIGHT © 2012 Veronika Hudcová

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za odborné vedení práce, za cenné rady a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Ráda bych poděkovala také své rodině a přátelům za poskytnutou morální podporu a pomoc, které si nesmírně vážím. Velký dík patří i všem respondentům, kteří si našli čas a byli ochotni vyplnit dotazník.

Abstrakt HUDCOVÁ, Veronika: Senioři v cestovním ruchu Pardubického kraje. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 66 stran. Cílem bakalářské práce je zmapování účasti seniorů na cestovním ruchu Pardubického kraje a zhodnocení turistické atraktivity této destinace z pohledu seniorů. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická

část

vymezuje

nejdůležitější

pojmy

vztahující

se k danému

tématu

a popisuje také hlavní rysy cestování seniorů. Její součástí je i seznámení s přírodními a kulturně-historickými atraktivitami Pardubického kraje. Praktická část prezentuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na seniory ve věku od 60 let. Na konci je stanoven profil průměrného návštěvníka-seniora. Klíčová slova: cestovní ruch, senior, Pardubický kraj, dotazníkový průzkum

Abstract HUDCOVÁ, Veronika: Senior citizens in tourism of Pardubice Region. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of Tourism. The work supervisor PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2012. 66 pages. The objective of bachelor thesis is documentation of senior citizens participation on tourism in Pardubice Region and evaluation of tourist attractiveness of this destination from the point of view of seniors. The thesis is divided into two sections – theoretical and practical. The theoretical part defines most important terms related to given topic and describes main features of senior´s tourism. Its part is familiarizing with natural and cultural-historical attractions of Pardubice Region. The practical part presents results of questionnaire survey, which was aimed on senior citizens older than 60 years. At the end is set profile of average visitor – senior. Key words: tourism, senior, Pardubice Region, questionnaire survey

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

ČSOP

Český svaz ochránců přírody

CHKO

Chráněná krajinná oblast

NPR

Národní přírodní rezervace

NS

Naučná stezka

PP

Přírodní památka

PR

Přírodní rezervace

Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................................... 11 2 Vymezení základních pojmů ........................................................................................................... 12 2. 1 Cestovní ruch.............................................................................................................................. 12 2. 2 Seniorský cestovní ruch.............................................................................................................. 12 2. 3 Senior ......................................................................................................................................... 12 3 Senioři jako důležitý segment cestovního ruchu............................................................................ 14 3. 1 Hlavní rysy cestování seniorů .................................................................................................... 14 3. 2 Nejčastější formy cestovního ruchu seniorů............................................................................... 15 3. 3 Turistické služby pro seniory ..................................................................................................... 15 4 Pardubický kraj................................................................................................................................ 16 4. 1 Pardubice .................................................................................................................................... 17 5 Turistické atraktivity Pardubického kraje .................................................................................... 18 5. 1 Přírodní atraktivity ..................................................................................................................... 18 5. 1. 1 Chráněné krajinné oblasti ................................................................................................... 18 5. 1. 2 Národní přírodní rezervace ................................................................................................. 20 5. 1. 3 Přírodní rezervace............................................................................................................... 21 5. 1. 4 Přírodní parky ..................................................................................................................... 22 5. 1. 5 Naučné stezky..................................................................................................................... 24 5. 1. 6 Rozhledny ........................................................................................................................... 25 5. 1. 7 Vodní plochy ...................................................................................................................... 27 5. 2 Kulturně-historické atraktivity ................................................................................................... 28 5. 2. 1 Zámky ................................................................................................................................. 28 5. 2. 2 Hrady .................................................................................................................................. 32 5. 2. 3 Hradní zříceniny ................................................................................................................. 34 5. 2. 4 Církevní památky ............................................................................................................... 35 5. 2. 5 Lidová architektura............................................................................................................. 37 5. 2. 6 Muzea a galerie................................................................................................................... 39

6 Dotazníkové šetření .......................................................................................................................... 42 6. 1 Cíl šetření ................................................................................................................................... 42 6. 2 Vyhodnocení a zpracování dotazníkového šetření ..................................................................... 43 6. 3 Shrnutí výsledků průzkumu ........................................................................................................ 55 7 Závěr .................................................................................................................................................. 56 Seznam použitých zdrojů .................................................................................................................... 57 Seznam grafů ....................................................................................................................................... 61 Seznam obrázků .................................................................................................................................. 62 Seznam příloh ...................................................................................................................................... 63

1 Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou Senioři v cestovním ruchu Pardubického kraje. Hlavním cílem práce je zmapování účasti seniorů na cestovním ruchu daného kraje a celkové zhodnocení turistické atraktivity vybrané destinace z pohledu seniorů. Problematiku cestování seniorů jsem si vybrala, protože se v současné době jedná o velmi aktuální téma. Rozhodla jsem se, že se o cestování seniorů budu zajímat podrobněji, abych si rozšířila své dosavadní znalosti a zjistila co nejvíce nových informací, které se budou týkat tohoto tématu. Pardubický kraj jsem si zvolila z důvodu, že mám k této oblasti blízký vztah, jelikož bydlím v Hlinsku, což je město ležící v tomto kraji. Výhodou může být i fakt, že jsem sama navštívila některé přírodní i kulturně-historické památky v této oblasti. Senioři v dnešní době představují výrazně rostoucí potenciál trhu cestovního ruchu. I do budoucna je očekáván nárůst počtu účastníků-seniorů na cestovním ruchu. Hlavními důvody, proč senioři stále více cestují, jsou především prodlužující se věk obyvatelstva, vyšší příjmy seniorů a také neustále se rozšiřující oblast cestovního ruchu a zvyšující se kultura cestování. Bakalářská práce se bude skládat z teoretické a praktické části. V úvodu teoretické části budou vysvětleny nejdůležitější pojmy, konkrétně cestovní ruch, seniorský cestovní ruch, senior a také zde bude charakterizováno cestování seniorů, hlavní část se bude věnovat přírodním a kulturně-historickým památkám Pardubického kraje. Praktická část bude prezentovat výsledky dotazníkového šetření a jejich grafické znázornění. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření bude sestaven profil průměrného návštěvníka-seniora v Pardubickém kraji.

11

2 Vymezení základních pojmů 2. 1 Cestovní ruch Cestovní ruch bývá dnes často označován přímo za turistický průmysl. Tento obor je tvořen nesmírně širokým komplexem činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Jeho hlavním cílem je umožnit, organizovat a zpříjemnit lidem cestování, a to bez ohledu na to, zda se jedná o cestování rekreační či poznávací. Klíčovým subjektem cestovního ruchu je cestující občan. K uspokojení všech jeho přání a potřeb se tak postupně vytvořila a neustále vytváří široká škála profesí a podnikatelských subjektů zaměřených na toto odvětví. Cestovní ruch patří k nejvýznamnějším odvětvím národní i světové ekonomiky. [19]

2. 2 Seniorský cestovní ruch Pojem seniorský cestovní ruch patří do kategorie sociálního cestovního ruchu, který bývá nazýván i jako „cestovní ruch pro všechny“. V případě sociálního cestovního ruchu se pak jedná o určité cílové skupiny, kterými jsou například rodiny nebo jednotlivci s nízkými příjmy, děti a mládež, osoby mentálně či fyzicky handicapované a právě senioři. [20]

2. 3 Senior Vnímání pojmu senior bývá často velmi nejednotné a podle okolností se odlišuje. Někdo považuje za seniora již osobu starší 50 let, jiný přidává ještě deset let, z hlediska důchodového pojištění je pak seniorem člověk starší 65 let. [20] Např. podle věkové kategorie lze seniory rozdělit do následujících skupin: • mladší senioři (50 – 64 let), • starší senioři (65 – 70 let), • veteráni (nad 70 let). Časté je i členění seniorů z hlediska jejich chování, a to do následujících dvou kategorií: 1. dynamičtí senioři – jsou dobře trénovaní, nevyžadují žádný zvláštní režim, ale velmi často se stane, že přecení své síly,

12

2. pasivní senioři – jsou zvyklí na ohledy a pomoc při namáhavém programu a tuto podporu zároveň i vyžadují. [21]

13

3 Senioři jako důležitý segment cestovního ruchu Senioři již dnes představují výrazný rostoucí potenciál trhu. U tohoto segmentu se očekává i do budoucna růst počtu účastníků na cestovním ruchu, ale zároveň i nárůst cestovních výdajů. Odhaduje se, že v roce 2050 se světové výdaje na cestovní ruch seniorů dostanou na částku 2 miliardy dolarů. Tento trend je úzce spojen s prodlužujícím se věkem, vyššími příjmy seniorů a v neposlední řadě i se zvyšující se kulturou cestování. [21] Účast seniorů na cestovním ruchu značně napomáhá ke zmírnění negativních aspektů vyššího věku a k celkovému zkvalitnění života. V rámci cestování nacházejí senioři příležitosti pro navázání nových přátelských vztahů a možnosti k seberealizaci. [21]

3. 1 Hlavní rysy cestování seniorů Životní úroveň seniorů se během posledních let výrazně změnila, a to samé lze říci i o jejich životní filosofii. V minulosti se senioři při výběru dovolené nebo kterékoliv jiné služby cestovního ruchu orientovali téměř výhradně podle ceny. V dnešní době si ale mohou dovolit díky vyšším příjmům i kvalitnější dovolenou. Na vyšší úrovni je také zdravotní péče. Tento fakt pomohl přispět k situaci, že dnešní senioři mají chuť žít i ve vyšším důchodovém věku stále aktivně. [21] Specifické rysy cestování seniorů: • cestují nejen v hlavní sezoně, ale i v mimosezónním období, • často si rádi připlatí za kvalitnější služby, • upřednostňují nákup zájezdu předem, čímž se řadí k ideálním klientům pro nabídky typu „first minute“, • předpokládají pečlivou a důkladnou organizaci zájezdu bez stresových situací, • mnohdy cestují s rodinou, vnoučaty nebo s jiným doprovodem, • jen velmi zřídka využívají možnosti rezervace zboží nebo služeb přes internet, • patří k rizikovějším skupinám turistů z hlediska možných zdravotních obtíží nebo úrazů. [21]

14

3. 2 Nejčastější formy cestovního ruchu seniorů • rekreační cestovní ruch – velmi oblíbená jsou přímořská letoviska • zdravotní a lázeňský cestovní ruch – nejčastěji za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby • sportovní cestovní ruch – senioři upřednostňují pěší turistiku • kulturní cestovní ruch – orientovaný především do velkých měst států Evropské unie • poznávací cestovní ruch – realizovaný zpravidla formou autokarového zájezdu • náboženský cestovní ruch – nejčastěji v rámci poutních akcí • nákupní cestovní ruch – k nejvyhledávanějším státům patří Polsko a Německo • okružní plavby [21]

3. 3 Turistické služby pro seniory Již dávno neplatí, že senioři tráví dovolenou v lázních nebo odpočíváním a sledováním televize v poklidných hotelích či penzionech. Dnešní senioři chtějí nejen aktivně žít, ale i aktivně odpočívat. A právě aktivní způsob života napomáhá k udržení fyzické i duševní kondice. Každé ubytovací zařízení by tak mělo poskytovat široké možnosti sportovního vyžití. Pro turisty-seniory je vhodné např. plavání v bazénu nebo pěší či cyklistické výlety. Senioři předpokládají i jistý komfort, který odpovídá potřebám jejich věku. Očekávané jsou také různé kulturní aktivity a možnosti poznávání. Turisté vyšších věkových kategorií uvítají individuální přístup personálu a velmi oceňují snahu vyhovět i zvláštním přáním. Samozřejmostí by měla být bezbariérovost celého ubytovacího zařízení. [20]

15

4 Pardubický kraj Pardubický kraj patří mezi 14 samosprávných vyšších územních celků ČR. Vznikl v roce 2000 rozdělením Východočeského kraje na několik částí. Zahrnuje především oblast východních Čech, ale spadá do něho i západní část historického území Moravy. Sousedí s Královéhradeckým, Olomouckým, Jihomoravským a Středočeským krajem a také s krajem Vysočina. Krajským městem jsou Pardubice. Převážná část území je tvořena pahorkatinami a vrchovinami, které kolem řek Labe a Orlice pozvolna přecházejí do nížin. Nejvyšším vrcholem je Králický sněžník, s nadmořskou výškou 1 424 m n. m. třetí nejvyšší bod ČR. Nejnižší bod kraje leží v jeho západní části na hladině Labe u obce Kojice (202 m n. m.). Nejvýznamnějšími řekami Pardubického kraje jsou Labe, Chrudimka, Orlice a Svitava. Územím

prochází

hlavní

evropské rozvodí

mezi Severním,

Černým

a Baltským

mořem. (4; s. 6) Největší předností Pardubického kraje je bezesporu bohatá nabídka turistických atraktivit. Lidé zde mohou navštívit hrady, zámky, nebo církevní památky, případně mohou svoji návštěvu zkombinovat s hodnotným přírodním bohatstvím. Pardubický kraj bývá často nazýván krajem přírodních památek, prosluněných luk, důstojných řek a malebných rybníků. (18; s. 2) Oblast je ideální i pro aktivní odpočinek, což potvrzuje hustá síť turistických, cyklistických a naučných stezek a zároveň i nepřeberné možnosti pro vykonávání různých druhů sportů. Turistické i cyklistické trasy jsou neustále rozšiřovány. Návštěvníci kraje mají k dispozici jak náročné horské terény, tak i cesty s rovinatými částmi, které jsou vhodné pro relaxační procházky. Nejdůležitější lyžařská střediska se nacházejí především v oblasti Králického Sněžníku a v Orlických horách, ale provozovat zimní sporty lze i v pásmu Železných hor. Turisté si mohou vychutnat také pohledy do dálek z velkého množství historických i novodobých rozhleden a jiných vyhlídkových míst. Každý návštěvník kraje má možnost volby i z další nabídky sportovního vyžití a aktivního odpočinku, může si vybrat např. wellnes, golf nebo jezdectví.

16

4. 1 Pardubice Pardubice jsou statutárním městem a metropolí Pardubického kraje. Leží na soutoku řek Labe a Chrudimky. Rozkládají se v úrodné polabské nížině, jejíž nejvýraznější dominantou je sopečná vyvřelina Kunětické hory. Pardubice se nacházejí v centru východních Čech a přibližně ve středu ČR. Vzdáleností jsou jen 100 km do hlavního města Prahy. V blízkosti města se nachází řada cenných kulturně-historických atraktivit a přírodních krás. Pardubice se mohou pochlubit vynikajícím dopravním spojením. Téměř stotisícové město vykazuje i velmi solidní infrastrukturu nejen pro podnikání, ale i pro krátkodobý pobyt turistů. (1; s. 7) Pardubické historické centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Na malebném Pernštýnském náměstí mohou návštěvníci obdivovat překrásný soubor pozdně gotických, renesančních a barokních domů. Pravděpodobně nejvýznamnějším z nich je Dům U Jonáše s biblickým výjevem proroka Jonáše a velryby na průčelí. V tomto objektu se nachází expozice Východočeské galerie. Dalšími památkami, které lákají turisty k návštěvě, jsou novorenesanční radnice se sgrafity podle kartonů M. Alše a Zelená brána s raně renesanční střechou pyšnící se šedesát metrů vysokou věží z období 16. století. Mezi architektonické skvosty patří i církevní památky, např. kostel sv. Bartoloměje a Zvěstování Panny Marie. Z moderní architektury stojí za pozornost především Gočárova budova Grandhotelu postavená v roce 1931. (5; s. 34 – 35) Hlavní památkou města je ale bezesporu zámek stojící na místě tvrze a vodního hradu ze 13. století. Původní hrad procházel od konce 15. do poloviny 16. století rozsáhlou přestavbou na palác. Uvnitř paláce zůstaly dochovány cenné zbytky raně renesančních nástěnných maleb, kazetové stropy a hodnotné prvky původní architektury. Do dnešní doby se dochovalo také původní valové opevnění s dělovými rondely. Ve 2. polovině 19. století ztratil objekt charakter šlechtického sídla, jednu dobu zde byla dokonce i továrna na obuv. V roce 1982 se sem začaly stěhovat muzejní sbírky a celý objekt byl zpřístupněn veřejnosti. Zámek prošel nedávno rozsáhlou rekonstrukcí. Je v něm umístěno Východočeské muzeum se sedmi kvalitními specializovanými expozicemi a příležitostnými výstavami. Zámecké expozice umožňují návštěvníkům prohlídku sbírek českého skla, zbraní a pohlednic, především sbírka skla je velmi rozsáhlá. V části zámeckého areálu má sídlo také Východočeská galerie, která vystavuje i v již zmíněném Domě U Jonáše. (10; s. 11), (5; s. 34 – 35), (18; s. 4)

17

5 Turistické atraktivity Pardubického kraje 5. 1 Přírodní atraktivity Pardubický kraj sice patří k průmyslově nejvyvinutějším krajům ČR, ale i přes tuto skutečnost se může pochlubit velkým množstvím přírodních krás a zachovaných přírodních hodnot. Tyto atraktivity je možné obdivovat nejen v hornatých částech kraje, ale i v nížině při řece Labi a Loučné. (18; s. 7)

5. 1. 1 Chráněné krajinné oblasti Na území Pardubického kraje se nacházejí tři chráněné krajinné oblasti: CHKO Železné hory, CHKO Žďárské vrchy a CHKO Orlické hory. Po národních parcích zajišťují druhý nejvyšší stupeň ochrany krajiny, přirozených ekosystémů nebo dochovaných historických památek. CHKO Železné hory Jde o nejcennější část stejnojmenného pohoří. Železné hory jsou nejrozsáhlejší CHKO, která lemuje jihozápadní část kraje. Oblast byla vyhlášena v roce 1991 na ploše 284 m2 a nachází se na výběžku Českomoravské vrchoviny, která pozvolna spadá do roviny Polabí. K nejhodnotnějším lokalitám CHKO patří např. Údolí Doubravy, NPR Lichnice – Kaňkovy hory, nebo Oheb. Železné hory přímo hraničí s CHKO Žďárské vrchy. Oblast Železných hor má vysokou hodnotu díky své malebnosti spolu s vyvážeností krajiny se stopami lidské činnosti. (4; s. 308 – 309) Železné hory bývají nazývány krajinou starobylých strážišť, tajuplných lesních hvozdů, stříbrných říček a kamenitých potůčků. Krajina CHKO propojuje sítě cest, stezek a pěšin s malebnými sídly a osadami. Rozmanitost povrchů Železných hor podpořila vznik různých rostlinných společenstev. Živočichové zde obývají všechny typy prostředí. Mezi nejcennější se v této oblasti řadí společenstva hmyzu, která můžeme spatřit nejčastěji na mokřadech. Hlavním posláním oblasti je zachování krás přírody a krajiny Železných hor. CHKO se snaží i o podporu šetrného využití celého území, včetně výstavby. Nejhodnotnější části Železných hor jsou chráněny ve čtyřiadvaceti zvláště chráněných územích. Tato území jsou většinou přístupná pouze po vyznačených cestách nebo pěšinách, a pokud jsou volně přístupná, musí návštěvníci respektovat přísná omezení např. ve sběru přírodnin. [22] 18

CHKO Žďárské vrchy Oblast Žďárských vrchů zahrnuje centrální část Českomoravské vrchoviny. Tvoří ji řada zalesněných kopců s rozmanitými skalními útvary, které vznikly mrazovým zvětráváním. Na vrcholech se zachovaly zbytky původních, místy i pralesovitých porostů. CHKO byla vyhlášena v roce 1970 a její celková rozloha činí 709 km2. Mezi nejhodnotnější lokality Žďárských vrchů se řadí např. NPR Dářko, Ransko, Čtyři palice nebo Devět skal. (3; s. 224) Hlavním posláním CHKO je snaha o zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů. V její krajinné části se pod zalesněnými hřbety prolínají pole a louky s rybníky i venkovským osídlením, které vykazuje prvky horácké lidové architektury. Mezi nejcennější segmenty Žďárských vrchů patří především rašeliniště a další mokřadní společenstva. [23]

Obrázek 1: CHKO Žďárské vrchy

Zdroj: zajimavosti.infocesko.cz

19

CHKO Orlické hory Chráněným územím Orlických hor je nejvyšší část hřbetu, která se táhne až k pohraničí. Jde o hluboká údolí a malebné krajinné scenérie, místy i se zachovanými původními přirozenými porosty a horskými loukami. CHKO byla vyhlášena v roce 1969 a její rozloha činí 203 km2. K nejhodnotnějším lokalitám oblasti se řadí např. NPR Bukačka, Zemská brána nebo Trčkov. (3; s. 223) Orlické hory prošly zdlouhavým přírodním vývojem, který má za následek pozvolné tvarování horských hřbetů v zalesněných oblastech. Civilizační vývoj přinesl do hor v minulém tisíciletí také lidské osídlení, jehož důsledkem bylo vytvoření krajinné mozaiky lesních a zemědělských ploch. Tyto plochy jsou doplněné o vesničky a později vznikající roztroušené osady, které pozvolna stoupají po stráních do vysokých nadmořských výšek. Hlavním posláním CHKO je ochrana přírody a zachování krajiny Orlických hor. [24]

5. 1. 2 Národní přírodní rezervace Území Pardubického kraje zahrnuje i oblasti národních přírodních rezervací. NPR jsou menší území, která se vyhlašují na ochranu přírodních hodnot, např. vzácných rostlin nebo živočichů. Tyto oblasti mají velký význam v národním či mezinárodním měřítku. NPR Králický Sněžník NPR Králický Sněžník byla vyhlášena roku 1990 a je jí rozloha činí 1695 ha. Leží v centrální části stejnojmenného pohoří v severovýchodním výběžku Pardubického kraje. Rozkládá se přímo na historické hranici Čech, Moravy a Polska. Pohoří odděluje Orlické hory od Hrubého Jeseníku. Svůj název hora získala podle sněhu, který ji pokrývá v průměru 8 měsíců v roce. (3; s. 83), (9; s. 87) Nejdůležitějším posláním rezervace je ochrana přirozených a přírodě blízkých společenstev, která jsou vázána na geologický podklad a reliéf horského masívu oblasti. V jejím chráněném území rostou některé vzácné a chráněné druhy rostlin, např. oměj šalamounek, kamzičník rakouský nebo zvonek vousatý. Ze vzácných druhů hub lze jmenovat květnatec Archerův a holubinku Quéletovu. V NPR žije i několik druhů chráněných živočichů, např. jeřábek lesní nebo linduška horská. [25]

20

NPR Lichnice – Kaňkovy hory NPR leží v části západního hřbetu Železných hor. V oblasti se nachází turisty často navštěvovaná zřícenina hradu Lichnice. Ochrana Lichnice byla vyhlášena v roce 1955, ochrana Kaňkových hor v roce 1992. V témže roce byly obě tyto části spojeny. Důvodem zřízení NPR je především krajinářsky velmi hodnotná oblast na území Železných hor. Dochovaly se zde zbytky původních a přírodě blízkých lesních společenstev spolu s na ně navazujícími rostlinnými a živočišnými společenstvy. V převážně bučinovém podrostu se objevuje kokořík přeslenitý, lýkovec jedovatý, růže převislá, kakost smrdutý nebo osladič obecný. Ze živočišných společenstev převládají měkkýši, brouci a další hmyz. Z hmyzu lze jmenovat

teplomilné

druhy,

jako

jsou

např. otakárek

fenyklový

nebo

modrásek

rozchodníkový. Velmi hojná je zde populace mloka skvrnitého a své zastoupení v této oblasti mají i netopýři vodní, velcí a ušatí. (4; s. 140 – 141), [26]

5. 1. 3 Přírodní rezervace V oblasti Pardubického kraje se nachází celkem 39 přírodních rezervací. Jde o menší území, která jsou vyhlašována na ochranu přírodních hodnot, stejně jako v případě NPR. Mají ale pouze regionální či národní význam. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější z nich patří: PR Čtyři palice Vrcholová skaliska Čtyři palice tvoří ve spojení s okolními zachovanými smrkovými bučinami přírodní rezervaci vyhlášenou v roce 1990. Celková rozloha činí 37,25 ha. Tato oblast je vděčným cílem výletů turistů všech věkových skupin. Čtyři palice se nacházejí asi 1 km od obce Milovy v centrální části Žďárských vrchů. O vskutku přiléhavý název se postaral největší z místních skalních bloků – Čtyřpaličatá skála. Její vrchol se díky svislým puklinám vytvaroval do podoby čtyř kyjovitých útvarů, kterým se lidově říká „palice“. Vrcholek Čtyřpaličaté skály je volně přístupný. Návštěvníkům se odtud naskytne jedinečný pohled do údolí Svratky i na protilehlý dominantní vrchol Devíti skal. (3; s. 35) PR Krkanka Krkanka je chráněna jako PR od roku 1990 a její rozloha činí 98 ha. Oblast zahrnuje skalnaté sevřené údolí řeky Chrudimky nedaleko Nasavrk. Na území Krkanky mohou návštěvníci obdivovat řady žulových skalních výchozů spolu s mrazovými sruby. Na potocích ústících do Chrudimky jsou místy k vidění i peřeje a menší vodopády. Na strmých srázech převažují 21

porosty bučin a dubin. Rezervace je domovem několika ohrožených a chráněných druhů živočichů a rostlin. (3; s. 85) PR Maštale Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1993. Její celková plocha činí 1084 ha. PR zahrnuje území bývalých okresů Chrudim a Svitavy a spadá do povodí řeky Novohradky na rozmezí České tabule a Českomoravské vrchoviny. Oblast má charakter zvlněného reliéfu. Zřejmě nejhodnotnějším územím Maštalí jsou Budislavské skály, které jsou tvořeny pískovcovými skalními útvary. Místy jsou k vidění také náznaky vývoje skalních měst, především v částech Toulovcovy a Městské Maštale. V rezervaci žijí rozmanité druhy vzácných živočichů a rostlin. [27] PR Peliny Peliny se nacházejí v údolí řeky Tiché Orlice nedaleko Chocně. Jde o významnou geologickou, botanickou a zoologickou lokalitu. Řeka zde vytváří hluboké údolí a její pravý břeh je lemován bílými skalisky, která tak tvoří přibližně 0,5 km dlouhou skalní galerii. Území je porostlé suťovými lesy přirozeného rázu, které často mívají až pralesovitý charakter. Na skalách v jižní části PR rostou především teplomilné druhy rostlin. Ze vzácných ptáků žijících v této oblasti lze jmenovat výra velkého, puštíka obecného či sýkoru modřinku. (4; s. 192) PR Třebovské stěny Oblast byla vyhlášena v roce 2000 na rozloze 50,22 ha. Hlavním důvodem ochrany jsou jedinečné a velmi cenné porosty květnatých bučin a jedlobučin, v nichž volně žije velké množství chráněných druhů živočichů, především měkkýšů a brouků. V místních opuštěných opukových lomech se nachází i několik tábořišť a trampských osad, kde jsou k dispozici prameny pitné vody. (4; s. 267)

5. 1. 4 Přírodní parky Přírodní park je obecně chráněné území, které zřizuje krajský úřad vyhláškou. Pardubický kraj má na svém území také několik takových parků. Jde o velmi oblíbené a turisty často navštěvované přírodní oblasti.

22

PP Doubrava Doubrava je přírodní park vyhlášený v roce 1998 na celkové rozloze 426 ha. Hlavním důvodem zřízení parku byla ochrana hlubokého údolí stejnojmenné řeky na západě Železných hor. Lokalita PP se může pochlubit velkou atraktivitou. Na svazích se drží porosty smrků, bučin a javořin. Rostou zde rozmanité druhy rostlin, např. pryšec mandloňovitý, prvosenka vyšší či zvonek broskvolistý. Z živočichů tu má velké zastoupení mlok skvrnitý, hnízdí zde holub doupňák, a u vody je možné spatřit i ledňáčka říčního. (4; s. 47) PP Heřmanův Městec Park byl zřízen v roce 1996. Důvodem jeho vyhlášení je ochrana parkové a lesoparkové oblasti v okolí Heřmanova Městce o rozloze 341 ha. Území bezprostředně navazuje na zámecký park, který volně přechází do lesních porostů zvaných Palác a Bažantnice. V podrostu se objevuje sasanka hajní, plicník tmavý nebo konvalinka vonná. Z živočichů žijících v oblasti PP jsou nejnápadnější datel černý, budníčci či veverka obecná. Park je ideální pro vycházku nebo krátkodobou relaxaci. (12) PP Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky tvoří soustava rybníků, které byly vyhlášeny přírodním parkem v roce 1990. Celková rozloha území činí 243 ha. Park spolu s okolními lesy přímo navazuje na příměstskou oblast rybníka Dlouhý, který slouží především k rekreačním účelům. Zdejší území se může pochlubit značnou biologickou a estetickou hodnotou. Oblastí PP vede naučná stezka a celé území parku zároveň tvoří evropsky významnou lokalitu. (4; s. 127) PP Údolí Krounky a Novohradky PP byl vyhlášen v roce 1998 a tvoří ho nádherná členitá údolí říček Krounky a Novohradky a část Hlubočického potoka. Jeho celková plocha činí 500 ha. Oblastí vedou velmi dobře značené turistické stezky. Návštěvníci zde mohou kromě přírodních hodnot obdivovat i několik památek, např. hrad Rychmburk nebo zámek Nové Hrady. Na místních svazích rostou přirozené bučiny a dubohabřiny. PP je domovem mihule potoční a hnízdí zde i čáp černý. (3; s. 191)

23

Obrázek 2: PP Údolí Krounky a Novohradky

Zdroj: www.priroda.cz

5. 1. 5 Naučné stezky NS Viléma z Pernštejna Je to městská naučná stezka propojující bezbariérově nejzajímavější místa v historickém jádru Pardubic. Díky své nenáročnosti je vhodná pro rodiny s malými dětmi nebo pro seniory. Na jednotlivých zastávkách mohou návštěvníci obdivovat např. na Dům U Jonáše, Tyršovy sady, nebo Zelenou bránu. Všechny cedule obsahují základní údaje i v Braillově písmu. (13) NS Gočárův okruh Vycházková trasa dlouhá 5 km nabízí příjemnou a nenáročnou procházku městem Lázně Bohdaneč i volnou krajinou. Návštěvníci se zde mohou seznámit s pozoruhodnými místy i stavbami. Pojmenování okruhu má připomínat významného architekta Josefa Gočára, především výsledky jeho působení ve městě na počátku 20. století. [28]

24

NS Ke Kočičímu hrádku Přírodní naučná stezka zavede turisty k romantické miniatuře hradu ve Slatiňanech. Podává informace o krásách a přírodních zajímavostech v okolí a o historii místního regionu. Původní NS z roku 1998 prošla celkovou rekonstrukcí, kterou vykonal ČSOP Nasavrky. (13) NS Keltská stezka Železnými horami Keltská stezka představí návštěvníkům místa původního keltského osídlení v Hradišti nedaleko obce Nasavrky. NS začíná i končí právě v Nasavrkách u zdejšího zámku, pokračuje přes oblast CHKO, a vede i hlubokým údolím řeky Chrudimky. Stezka tvoří první část Keltského archeoparku. (13) NS Nedošínský háj Nedošínský háj je kromě NS také přírodní památkou. Nachází se 4 km od historického centra města Litomyšl. Háj byl do minulého století přírodní oborou s nepřeberným množstvím krásných míst určených hlavně k odpočinku. Dnes tvoří tato oblast NS, jejíž součástí je i ptačí rezervace. Na začátku trasy stojí galerie s expozicí o historii tohoto atraktivního místa. [28] NS na pomezí Čech a Moravy Tato přírodní NS je vedena přes lesy, pole, luka i asfaltové cesty v okolí Svitav. Na trase se nachází celkem devět zastávek s informačními tabulemi, které turisty seznámí s historií Českomoravského pomezí. V průběhu stezky návštěvníci postupně zjistí zajímavosti o osídlování krajiny v okolí NS, o kupeckých stezkách, či o biskupských rybnících. [29] V Pardubickém kraji se nachází velké množství přírodních i městských naučných stezek. Kromě již zmíněných lze jmenovat např. NS Pernštejnskými rybníky, NS Krajem Chrudimky, Lesní NS Podhůra, NS Ležáky, Lesní NS Lichnice – Kaňkovy hory, NS Modrá osa, NS Chrastecka, NS Boršovský les, NS Hřebečsko, NS k pramenům řeky Svitavy, Městský okruh Jevíčko, Planetární stezka Proseč, NS Velký Kosíř, NS Vraclav, NS Vysokomýtskými sady a parky, NS Kunvald, NS Údolím Cakle, NS Wolkerovo údolí nebo NS Zemská brána.

5. 1. 6 Rozhledny Andrlův Chlum Na tomto vrcholu stojí již třetí rozhledna. Ta současná byla postavena v roce 1996, je vysoká 52 m a slouží jako telekomunikační věž. Od vyhlídkové plošiny dělí návštěvníky 183 schodů. 25

Po jejich vyšlápnutí se jim naskytne nevšední kruhový výhled na Ústí nad Orlicí a na širé okolí od Krkonoš přes Jeseníky, až po Železné hory. (14) Bára II. Rozhledna je vysoká 25,7 m a vyhlídku má v 15 m. Nachází se na Čertově skále při lesní NS Podhůra nedaleko Slatiňan. Díky své konstrukci patří mezi světové unikáty. Je dřevěná, má podobu trojbokého jehlanu a připomíná dětskou stavebnici. Zpřístupněna veřejnosti byla v červnu 2008, ale po 4 dnech ji poničilo tornádo. Poté byla postavena znovu, opatřena zpevňujícími prvky a znovuotevřena začátkem září 2009. (14) Barborka Rozhledna s výškou 14 m získala svůj název po patronce horníků a lomařů sv. Barboře. Postavena byla v roce 2004 a nachází se u obce Horní Raškovice. Je to dřevěná stavba s tvarem komolého jehlanu. Její součástí jsou dvě vyhlídkové plošiny, k nimž vedou točité schody. Návštěvníci si tak mohou z výšky prohlédnout krásu Železných hor, Polabí, Pardubic nebo Kunětické hory. (4; s. 324) Křížová hora Rozhledna postavená ze železa a betonu stojí od roku 2007. Její výška je 25 m. Má neobvyklý tvar s dřevěným pláštěm a je vybavena krytým posezením. Křížová hora se nachází nad obcí Červená Voda na místě zaniklé poutní kaple a chaty. Z rozhledny je k vidění překrásná příroda okolí Králického Sněžníku a Pradědu. (4; s. 324) Pastýřka Rozhledna Pastýřka se nachází na vrchu Pastvisko, na místě bývalé rozhledny, která na počátku 20. století zchátrala a spadla. Jde o dřevěnou věž vysokou 27 m. Její součástí je ocelové vřetenové schodiště. Po vystoupání všech schodů se návštěvníkům naskytne neobyčejný pohled na Moravskou Třebovou, Orlické hory, Bukovou horu a Jeseníky. (14) Zuberský kopec Rozhledna byla vybudována na Zuberském vrchu nedaleko Trhové Kamenice v roce 2004. Nyní představuje hlavní dominantu Železných hor. Její základ tvoří 55 m vysoký telekomunikační stožár, který je ve spodní části obložený dřevem. Z vyhlídkové plošiny je z 38 m vidět Českomoravská vrchovina, Orlické hory či Krkonoše. (14)

26

Mezi další oblíbené a turisty často vyhledávané rozhledny patří např. Boiika, Borůvka, Jahůdka, Kozlovský kopec, Strážný vrch, Suchý vrch, Terezka, nebo Toulovcova rozhledna.

5. 1. 7 Vodní plochy Vodní plochy tvoří 1,35 % celkové rozlohy Pardubického kraje. Tato místa slouží často k rekreačním účelům, odpočinku nebo výkonu vodních sportů. Seč Údolní přehrada Seč byla vystavěna na řece Chrudimce v těsné blízkosti stejnojmenného města. Její budování probíhalo v letech 1924 – 1934. Jde o největší vodní plochu v kraji, jejíž celková rozloha činí 220 ha. Uprostřed Seče leží ostrůvek, který je významným hnízdištěm ptactva. V okolí přehrady se nacházejí dvě turistické zajímavosti, hradní zříceniny Oheb a Vildštejn. (4; s. 283) Sečská přehrada je mimořádným rekreačním centrem a svým návštěvníkům nabízí pestré sportovní vyžití. Kromě plavání je možné plavit se na loďkách nebo si vypůjčit šlapadla. Návštěvníci všech věkových kategorií zde kladně hodnotí širokou nabídku služeb včetně možnosti ubytování – od hotelů, penzionů a chatek v okolí až po velký autokemp. (4; s. 228) Opaťák Opaťák, také nazývaný Opatovický rybník či Březhrad, se nachází mezi železniční tratí a hlavní silnicí přibližně 1 km od Opatovic nad Labem. Jeho rozloha činí 150 ha. Je to zatopený písník s výjimečně čistou vodou. Rybník je obklopen písčitými i travnatými plážemi, které jsou častým cílem milovníků koupání, naturistů, ale i návštěvníků, kteří si chtějí odpočinout na pláži u vody. Lidé se zde mohou ubytovat v kempu nebo využít půjčovnu loděk. (4; s. 175) Hamerská přehrada Přehrada leží na řece Chrudimce mezi obcemi Studnice, Hamry a Vortová nedaleko Hlinska. Právě podle vesnice Hamry dostala nádrž své jméno. Její rozloha je 80,5 ha a má mohutnou sypanou hráz, která se řadí k nejstarším hrázím toho druhu v celé ČR. V blízkosti přehrady se nachází několik chatových oblastí. Hamerská přehrada je častým cílem turistů, kteří zde mohou obdivovat čistou a neporušenou přírodu. Nedaleko nádrže leží mokřadní louka, která je součástí chráněného uskupení Utopenec. Krásný pohled na celou vodní plochu se nabízí ze silnice z obce Košinov. [30] 27

Obrázek 3: Hamerská přehrada

Zdroj: archiv autorky

5. 2 Kulturně-historické atraktivity Na území Pardubického kraje se kromě již zmiňovaných přírodních krás nachází i nepřeberné množství kulturně-historických atraktivit. Návštěvníci si mohou vybrat z pestré nabídky hradů, zámků nebo hradních zřícenin. Kraj nabízí i bohatý výběr muzeí a galerií. Za návštěvu jistě stojí i místní církevní památky nebo objekty lidové architektury.

5. 2. 1 Zámky Choltice Zámek se nachází asi 7 km od Přelouče. V průběhu 14. století zde stála gotická tvrz, která byla v roce 1452 přestavěna na rozlehlý zámek v renesančním slohu. Během let byl zámek několikrát zpustošen a v roce 1682 byl již zcela zchátralý objekt zbourán. Už na konci 17. století zde stál nový zámek, v barokním stylu. Zámecký interiér byl skvostně vyzdoben. K nejcennější části objektu patří především raně barokní kaple sv. Romedia s pozoruhodnou štukovou výzdobou a s nástěnnými malbami kacířů. V kopuli kaple mohou návštěvníci 28

obdivovat šestnáct obrazů osob ze Starého zákona. Výzdoba kaple se dochovala v původním stavu až do dnešní doby. Okolí zámeckého areálu tvoří rozlehlý anglický park. V současnosti zde sídlí Choltické vlastivědné muzeum, jehož sbírky představují nálezy z doby pravěku, hudební nástroje a barokní lékárnu s původním vybavením. (7; s. 226), (11; s. 17) Lanškroun Zámek je jednou z řady historických památek nacházejících se ve stejnojmenném městě. Původní augustiniánský klášter z konce 14. století byl z gotické podoby v roce 1601 přestavěn na renesanční zámek. Nyní je to patrový dvoukřídlý objekt, na jehož západním průčelí jsou dobře patrné lomené oblouky bývalé křížové chodby. Zámecký areál je spojen s děkanským kostelem sv. Václava. Prostory zámku nedávno prošly rekonstrukcí a nyní se zde nachází obřadní síň a kulturní centrum. Na zámku má sídlo i muzeum, které představuje dějiny Lanškrounu,

jeho

významné

osobnosti

a historii

sklářství

na rozhraní

Čech a Moravy. (11; s. 43), (15) Letohrad Rozlehlý zámek stojí v centru Václavského náměstí a je nejvýraznější dominantou stejnojmenného města. Vznikl po roce 1680 raně barokní přestavbou původní renesanční tvrze. Zámek prošel během své existence několika rekonstrukcemi, poslední velké úpravy proběhly v 90. letech 20. století. Jeho největší zajímavostí je ojedinělá štuková výzdoba od italského mistra Maderny. Dnes se zde kromě zámecké expozice nachází také hotel, stylová restaurace, soukromé gymnázium, základní umělecká škola, městská knihovna a obřadní síň. Na zámecký areál navazuje přírodně krajinářský park s umělou jeskyní a vzácnými cizokrajnými rostlinami. (4; s. 133) Litomyšl Reprezentační zámek, který je národní kulturní památkou, patří mezi nejkrásnější a nejnavštěvovanější objekty v ČR. V roce 1999 byl jeho areál zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Zámek nechal v letech 1568 – 1582 vybudovat Vratislav z Pernštejna na místě původního zpustlého paláce na Olivetské hoře. Čtyřkřídlý objekt s překrásnou sgrafitovou výzdobou se tak stal jedním z prvních projevů renesance u nás. V bývalém zámeckém pivovaru se roku 1824 narodil Bedřich Smetana. Do zámeckého areálu patří i jízdárna z roku 1725 (dnes muzeum) a zámecké divadlo s dobovými dekoracemi z konce 18. století. Objekt nabízí celkem pět prohlídkových tras. Od roku 2010 je zde zpřístupněno i 800 m dlouhé zámecké podzemí a vyhlídka v zámecké věži. (5; s. 36 – 37) 29

Obrázek 4: Zámek Litomyšl

Zdroj: www.zamky-hrady.eu

Nasavrky Zámek se nachází ve stejnojmenné obci asi 12 km od Chrudimi. Vznikl kolem roku 1600 přebudováním bývalé tvrze s dvorem na zámek v renesančním slohu. Omítka je zdobena psaníčkovými sgrafity, velkou hodnotu má i výzdoba vstupní haly s valenou klenbou a pískovcovými portály. Z původní tvrze se dochovala část zdiva a zasypaná stará sklepení s žalářem, tato část objektu ale není veřejně přístupná. V přízemí zámku se dnes nachází informační centrum a obřadní síň, v 1. patře mohou turisté navštívit keltské muzeum a ve 2. patře galerii. Pod zámeckým areálem se prostírá sad jedlých kaštanů. (4; s. 168), (15) Nové Hrady Rokoková stavba vznikla v 70. letech 18. století. Zámek nechal postavit hrabě Harbuval de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel a dnes patří k nejkrásnějším ukázkám rokokové architektury v ČR. Často bývá nazýván „České Versaillers“ nebo „Malý Schönbrunn“. Hlavní zámeckou budovu doplňují dvě postranní křídla, která jsou od sebe oddělena čestným dvorem. Interiér se dochoval v původní podobě a dominuje mu hlavní sál vyzdobený štukami.

30

Součástí zámeckého areálu je i První české muzeum cyklistiky, pískovcová Křížová cesta, francouzská broderiová a zeleninová zahrada, barokní divadlo pod širým nebem a farma jelení a daňčí zvěře. (15) Obrázek 5: Zámek Nové Hrady

Zdroj: archiv autorky

Slatiňany Původní zámek vznikl koncem 16. století na místě staré gotické tvrze ležící na úpatí Železných hor. Z renesanční podoby do podoby novogotické byl přestavěn na přelomu 18. a 19. století. V roce 1947 zde bylo zřízeno hipologické muzeum, které je v evropském kontextu unikátem. V muzeu mohou návštěvníci shlédnout téměř 2100 exponátů, které jsou zaměřeny na dějiny chovu koní – obrazy, grafiky, plastiky, porcelán, sedla, nebo postroje. Na zámek přímo navazuje anglický park s cennými dřevinami. Součástí areálu je i výběh koní, v ohradách jsou zde k vidění starokladrubští vraníci a koně Převalského. (9; s. 83), (17)

31

Mezi další významné a turisty často navštěvované zámky v Pardubickém kraji patří zámek Moravská Třebová, Kladruby nad Labem, Biskupice, Heřmanův Městec, Choceň, Chrast, Chroustovice, Jevíčko, Seč, Třemošnice nebo Žamberk.

5. 2. 2 Hrady Košumberk Hrad se tyčí nad městečkem Luže a tvoří významnou dominantu hezké krajiny na severu Českomoravské vrchoviny. Objekt nechal postavit kolem roku 1300 Ojíř z Košumberka. Ve 2. polovině 15. století prošel Košumberk rozsáhlou rekonstrukcí a byl přestavěn ve stylu pozdní gotiky, přibližně po sto letech se dočkal přestavby v renesančním slohu. Koncem 17. století začal hrad postupně chátrat, jeho obnova ale začala až roku 1922. Objekt se skládá z mohutné zříceniny původního gotického hradu a zdiva velkého renesančního paláce. V lépe zachovalé dolní části hradu se nachází muzeum s expozicemi o jeho historii. V podzemí budovy je lapidárium gotických a renesančních plastik a stavebních článků pocházejících z areálu hradu. (6; s. 80), (7; s. 204)

Kunětická hora Hrad je charakteristickou dominantou východočeského Polabí mezi městy Pardubice a Hradec Králové. Byl založen koncem 13. století, ale do roku 1421 zůstává prázdný. Od tohoto roku se stal objekt důležitým opěrným místem husitského hejtmana Diviše Bořka z Miletínka. Koncem 15. století došlo k přestavbě a vznikl mohutný hrad se silným opevněním. Z té doby se dochovaly dvě ze tří velkých bašt. Interiér tvoří místnosti a sály se sklípkovými klenbami. Součástí prohlídky hradu jsou např. archeologická expozice, výstava pohlednic a fotografií objektu nebo návštěva hradní kaple sv. Kateřiny. Na nádvoří mohou návštěvníci využít možnosti občerstvení. Nachází se zde i lukostřelnice, kde si každý může vyzkoušet střelbu z kuší a luků. (6; s. 86 – 87), (17)

32

Obrázek 6: Hrad Kunětická hora

Zdroj: archiv autorky

Litice nad Orlicí Hrad stojí na krásném místě v údolí řeky Divoké Orlice. Vystavěl ho rod Drslaviců ve 13. století. V roce 1421 hrad oblehlo vojsko Slezanů a došlo k jeho vypálení. Poté nechal objekt důkladně přestavět Jiří z Poděbrad. Výsledkem byl gotický hrad, který již tehdy získal prakticky dnešní podobu. V dochovaném jižním paláci se nachází menší expozice. Pěkný výhled do blízkého okolí nabízí věž s bývalou kaplí. Pozornosti neujde ani první brána s brankou pro pěší, která je bohatě zdobená mimo jiné reliéfy významných postav. Ostatní části hradu – hradby, hospodářské budovy a severní palác – jsou dnes už jen udržovanými zříceninami. (6; s. 98 – 99), (9; s. 83) Svojanov Hrad nechal postavit český král Přemysl Otakar II. okolo roku 1265. Zprvu dostal jméno Fürstenberg, ale zhruba po půl století se mu začalo říkat Svojanov. Od 2. poloviny 16. století docházelo k častému střídání majitelů hradu. Za třicetileté války byl objekt několikrát silně poškozen, ale vždy byl opraven. V průběhu 19. století byl Svojanov využíván pouze 33

k hospodářským účelům až do roku 1842, kdy vyhořel. Poté byly hradní budovy opraveny, ale z vlastního středověkého jádra hradu zůstaly jen ruiny. V roce 1910 koupilo hrad nedaleké město Polička, které v areálu provedlo nezbytné opravy, konzervace a postupně ho zpřístupnilo veřejnosti. Dnes zde mají návštěvníci k dispozici dvě prohlídkové trasy. V empírovém Novém paláci se nachází expozice o historii hradu a také stálá výstava figurální keramiky a replik středověkého stolního skla. (7; s. 247), (6; s. 169)

5. 2. 3 Hradní zříceniny Lichnice Z daleka viditelná zřícenina hradu Lichnice stojí na západním úpatí Železných hor. Původní hrad vznikl v roce 1251. Po ničivém požáru, dobytí Švédy a po ukončení třicetileté války byl objekt na císařský rozkaz zbořen. Počátkem 20. století byly jeho trosky restaurovány. Zachovaly se zbytky okrouhlé věže upravené na rozhlednu, sklepy, části zdí a příkop. Součástí objektu je malé hradní muzeum s expozicí o historii hradu a jeho majitelích. Z objektu se nabízí pěkný výhled do okolí. U hradní zříceniny se rozprostírá i stejnojmenná přírodní rezervace. (15) Oheb Původní hrad Oheb byl vybudován ve 2. polovině 14. století. Brzy poté byl objekt přestavěn a rozšířen. Koncem 15. století přestal hrad plnit funkci panského sídla a jeho majitel Mikuláš Trčka ho přestal udržovat. V průběhu 16. století se Oheb změnil ve zříceninu. Dodnes zůstala zachována část věže se vstupní branou, dále základy hospodářských budov, hradní příkopy, zbytky hradeb, dvě dělové bašty a sklepení. Návštěvníky k hradu dovede zeleně značená turistická stezka začínající v obci Seč. Stezka vede i okolo zříceniny hradu Vildštejn. Návštěvu obou těchto zřícenin je tak možné spojit do jedné vycházky. (7; s. 206) Rabštejn Zřícenina hradu Rabštejn se nachází asi 6 km od Chrudimi. Původní šlechtický hrad byl vybudován v 1. polovině 14. století. V objektu se vystřídalo několik majitelů. Když Rabštejn získalo město Chrudim, začal objekt chátrat a po několika letech zcela zpustl. V polovině 19. století byla zřícenina opravena v romantickém stylu, i poté se z ní ale stala ruina. Dnes je zde patrný pouze zbytek věže a pozůstatky bašt, hradeb a zdí paláce z 19. století. (4; s. 213)

34

Vildštejn Hrad Vildštejn byl vybudován počátkem 14. století pravděpodobně Hrabišem z Paběnic. Roku 1436 se stal jeho novým majitelem Jiří z Dubé a Vízmburka, který zde nesídlil a objekt nechal zchátrat. Z původního hradu se dochovaly zbytky hradeb, základy budov a pozůstatky zdí hradního paláce. Hrad stojí na skalnatém výběžku nad Sečskou přehradou. Z obce Seč k němu vede zelená turistická stezka. Vildštejn je možné shlédnout i z vodní hladiny Seče při vyjížďce loďkou. (7; s. 207) K dalším turisty často vyhledávaným hradním zříceninám Pardubického kraje patří např. Brandýs nad Orlicí, Cimburk, Lanšperk, Radkov, Strádov, Vraní Hora, Žampach a Žumberk.

5. 2. 4 Církevní památky Česká Třebová – Kostelík sv. Kateřiny Kostelík, památka mimořádného významu, je nejstarší dochovanou stavbou města. Stojí na Starém hřbitově od 1. poloviny 13. století. Jedná se o jedinou existující románskou rotundu ve východních Čechách. V polovině 16. století získala fasáda sgrafitovou výzdobu, která byla objevena až při rozsáhlé opravě objektu v roce 1921. Pod rotundou byly nalezeny i kosterní pozůstatky, jejichž původ je dosud neznámý. Hřbitov je přístupný z přízemí věžovité zvonice z 16. století. (4; s. 34.) Jaroměřice – Křížová cesta Pozoruhodná Křížová cesta stoupá od kostela Všech Svatých v obci Jaroměřice nedaleko Jevíčka k vyhlášenému poutnímu místu na vrchu Kalvárie. Jedná se komplex staveb výrazně podobný jeruzalémskému areálu. Plány objektu vypracoval architekt Jan Blažej Santini. Areál je ohrazen kamennou zdí a jeho součástí je krásný kostel Povýšení sv. Kříže, výklenková kaple nazývaná Pilátův dům a fara. (4; s. 92, 324) Kočí – Kostel sv. Bartoloměje Malebný venkovský kostel v Kočí nedaleko Chrudimi pochází již z roku 1397. V jeho interiéru upoutají nástěnné malby z 16. a 17. století, dále malovaný kazetový strop, dřevěná kruchta a kazatelna. Kočí je jediným místem v ČR, kde mohou návštěvníci obdivovat unikátní krytý dřevěný most, ústící do dřevěné pětiboké zvonice z roku 1666, který překračuje někdejší vodní příkop o délce 18 m. (9; s. 84) 35

Králíky – Hora Matky Boží Poutní areál stojí na Mariánském kopci nad městem Králíky a tvoří tak výraznou dominantu širokého okolí. Barokní komplex byl vystavěn koncem 17. století a sestává z kláštera a poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. K Hoře Matky Boží vede z města 1,5 km dlouhá alej. Vnitřní prostory kostela jsou vyzdobeny v pseudorenesančním slohu, sochy i oltáře jsou vyřezány z limbového dřeva. Uprostřed nádvoří se nachází i patrová kaple Svatých schodů, napodobenina schodiště z hradu Antonia v Jeruzalémě. (9; s. 84) Litomyšl – Chrám Povýšení sv. Kříže Chrám se nachází v historickém jádru města Litomyšl. Tato památka byla vystavěna v gotickém slohu v roce 1356, ale po četných požárech byla několikrát přestavována a upravována. Její součástí je i bývalý augustiniánský klášter, který dnes slouží jako centrum děkanství. Nedaleko tohoto objektu si mohou návštěvníci prohlédnout další církevní památku, kostel Nalezení sv. Kříže ze 17. století. (2; s. 104) Moravská Třebová – Kostel Nalezení sv. Kříže Pozdně gotický kostel Nalezení sv. Kříže stojí uprostřed hřbitova na Křížovém vrchu. Jedná se o pozoruhodné síňové trojlodí, které je s městem spojené krytým schodištěm. Interiér kostela je bohatě vyzdoben. Zajímavostí je barokní Kalvárie vybudovaná na nejvyšším místě vrchu, která je tvořená zvlněnou stěnou. (4; s. 324) Pardubice – Kostel sv. Bartoloměje Cenný děkanský kostel sv. Bartoloměje postavil Vilém z Pernštejna na počátku 16. století. Pozdně gotická stavba byla po požáru v roce 1538 renesančně přestavěna. Kostel měl původně sloužit jako rodová hrobka Pernštejnů, pohřben je zde ale pouze Vilémův syn Vojtěch. Objekt prošel několika většími úpravami, při té poslední v roce 1912 byla ke kostelu přistavěna dnešní předsíň. Z interiéru vyniká již zmíněný náhrobek Vojtěcha z Pernštejna, dále oltářní obraz umučení sv. Bartoloměje a sousoší Kalvárie. (1; s. 18) Vraclav – Kostel sv. Mikuláše Areál poutního kostela sv. Mikuláše je hlavní památkou obce Vraclav nedaleko Vysokého Mýta. Objekt byl postaven v barokním stylu na místě starší kaple a bývalých lázní u pramene léčivé vody v 18. století. Interiér kostela překvapí návštěvníky svatyní s nevšední expozicí restaurátorských prací, jejíž hlavní částí jsou mohutné dřevěné plastiky vytvořené neznámým

36

mistrem. Další místní expozice dokládá vývoj obce a turisté ji mohou navštívit přímo v objektu bývalých lázní. (4; s. 362) Církevní památky patří k historickému bohatství téměř každé větší obce nebo města. Zahrnují kostely, kaple, chrámy, kláštery, katedrály, nebo rotundy. V Pardubickém kraji se jich nachází nesčetně. Kromě již zmíněných mohou návštěvníci tyto cenné pamětihodnosti obdivovat např. v Chrudimi, Hlinsku, Velinách, Dobříkově, Koclířově, Sezemicích, Heřmanově Městci, Jevíčku, Chrasti, Hradci nad Svitavou, Poličce, Svojanově, Mikulovicích, nebo Ostřešanech.

5. 2. 5 Lidová architektura K nejvýznamnějším objektům lidové architektury na území Pardubického kraje patří: Betlém Hlinsko Památková rezervace Betlém leží v historickém jádru Hlinska. Jedná se o soubor dvou desítek roubených domků, jejichž vznik je spojen se zrušením nevolnictví a rozvojem řemesel. K jejich původním obyvatelům patřili drobní řemeslníci, hlavně hrnčíři a tkalci. V roce 1989 se stal Betlém součástí Souboru lidových staveb Vysočina. Dnes jsou turistům volně přístupné domky s dílnami lidových řemeslníků. V ostatních objektech jsou během roku pořádány tematické výstavy, návštěvníci zde najdou i prodejnu s upomínkovými předměty, a nachází se tu také příjemná restaurace s venkovním posezením. Betlém se řadí k jedinečným památkám svého druhu ve střední Evropě. [32] Horní Heřmanice Podhorská obec se nachází ve východní části kraje, asi 9 km od města Lanškroun. Ve vsi se dochovalo několik půvabných lidových staveb, především roubenek, z 18. a 19. století. Některé z těchto objektů mají kvůli své značné šířce i průchodní síň. Mezi zdejší nejhezčí stavby patří vodní mlýn a usedlost s roubeným obytným stavením a studnou krytá šindelovou střechou. (4; s. 63) Lanškroun Mezi nejhodnotnější lanškrounské památky patří na Malém náměstí stojící unikátně dochovaný zájezdní hostinec Krčma č. p. 77. Byl doložen již v polovině 16. století. Je zčásti roubený a zčásti zděný. Z doby jeho založení pochází sklep, roubené křídlo se datuje do 2. poloviny 17. století. Součástí je i původní černá kuchyně a bývalá hospodářská budova. Objekt má dvě různě vysoké střechy, které jsou zakončeny malebnými bedněnými štíty. 37

Největší zajímavost Krčmy tvoří roubená vysunutá světnička v patře nad vstupem, která dříve sloužila k ubytování návštěvníků. (4; s. 125) Svobodné Hamry Nejstarší zmínka o osadě Svobodné Hamry se datuje ke konci 15. století. Osada bývala střediskem železářství a i dnes je díky charakteristickým rysům místní zástavby patrné, že zdejší obyvatelé byli řemeslníci, a nikoli zemědělci. Návštěvníci tu mohou navštívit zrekonstruovaný kovací hamr, jehož velké kladivo bylo poháněno vodou. Dále je zde k vidění nejen mnoho druhů nářadí a výrobků, ale i navazující mlýnice s ukázkou výroby jáhel z prosa. Ve Svobodných Hamrech se nacházejí i jiné památky, které mají historickou hodnotu, např. zámeček ze 17. století přestavený do novobarokní podoby koncem 19. století nebo malebná roubená hospoda vybudovaná v roce 1794. [32] Veselý Kopec Osada Veselý Kopec byla založena počátkem 16. století a stala se domovem drobných rolníků, kteří si jen těžko obstarávali základní obživu. Některé původní roubené chaloupky během let zanikly, část z nich změnila podobu, ale jen jediná se plně dochovala dodnes. V současnosti se zde nachází téměř třicet objektů, které spolu tvoří osadu s volně rozptýlenou zástavbou. Zdejší expozice dokládají způsob života a práce místních rolníků. K vidění jsou tu zemědělské usedlosti doplněné drobnými vesnickými stavbami a lidovými technickými památkami na vodní pohon. Návštěvníci si na Veselém Kopci mohou prohlédnout i včelín nebo zvoničku. [32]

38

Obrázek 7: Skanzen Veselý Kopec

Zdroj: archiv autorky

5. 2. 6 Muzea a galerie Městské muzeum a galerie Hlinsko V současné době nabízí muzeum návštěvníkům čtyři stálé expozice – historickou, textilní, národopisnou a zaniklých řemesel. Historická expozice ukazuje vývoj společnosti na Hlinecku od doby nejstaršího osídlení oblasti, textilní seznamuje návštěvníky s tradiční výrobou textilu. Národopisná expozice dokládá život venkovského lidu ve srovnání s životem měšťanů. A v Expozici zaniklých řemesel si každý může prohlédnout výrobky skelných hutí a ukázky produktů železných hutí, sirkáren nebo řezbářských prací. [33] Muzeum loutkářských kultur Chrudim Základem místních muzejních sbírek je soukromá sbírka Prof. PhDr. Jana Malíka, vášnivého sběratele loutek. Dnes je součástí muzea přibližně 50 000 předmětů, z toho více než 8 500 loutek z celého světa. Dalšími vystavovanými objekty jsou scénické návrhy, kulisy, umělecká 39

díla s loutkářskou tematikou, plakáty, fotografie, videozáznamy, tiskoviny a rukopisy. Muzeum vystavuje loutky nejen v Chrudimi, ale také v jiných městech ČR i v zahraničí. [34] Keltské muzeum Nasavrky Muzeum je součástí Keltského archeoparku. Návštěvníkům nabízí stálou expozici Po stopách Keltů. Expozice popisuje keltské osídlení v Čechách, jeho historii, kulturní zvyklosti Keltů a řemesla. Ve 2. patře budovy muzea se nachází galerie s výstavou obrazů nazvanou Nasavrcká paleta. K vidění je zde i velký model jediného keltského sídla – oppida – v Čechách. (16) Muzeum perníku a pohádek Ráby u Pardubic Jedná se o jediné muzeum specializované na perník v ČR. Vystavované sbírky zahrnují perníky z území celé republiky. Výklad se přizpůsobuje složení návštěvníků, např. pro děti probíhá výklad formou pohádky, v případě dospělých se hovoří o perníkářském řemesle. V průběhu návštěvy muzea získají návštěvníci základní informace o historii pardubického perníku. Součástí expozice je i prohlídka perníkářské dílny Ježibaby. (16) Centrum Bohuslava Martinů Polička Centrum je součástí Městského muzea a galerie v Poličce. Po poslední obnově muzejní budovy jsou zdejší expozice připraveny tak, aby své návštěvníky ve formě zábavy vtáhly do dávných časů našich předků. Např. při návštěvě interaktivní expozice Historie města Poličky a okolí si může každý vyzkoušet založit své vlastní město z kostek, obléci si dobový kostým nebo vystřelit z ostrostřelecké pušky. [35] Muzeum řemesel Nový Dvůr Letohrad Muzeum řemesel je největším muzeem svého druhu v ČR. Jeho součástí je více než 50 ucelených expozic řemesel a živností z let 1840 – 1930. Expozice prezentují práci truhlářů, řezbářů, ale i méně známých profesí, jako jsou např. kovotlačitelé nebo bednáři. K nejpozoruhodnějším exponátům muzea patří ručně vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny nebo školní třída z období před 100 lety s ukázkami tehdejších krojů. [36] Muzea a galerie naleznou návštěvníci v téměř každém městě Pardubického kraje, v dnešní době je již často zakládají i menší obce. K dalším turisty hojně navštěvovaným a svým způsobem jedinečným muzeím se řadí již zmiňované Východočeské muzeum v Pardubicích a Hipologické muzeum ve Slatiňanech, dále Městské muzeum Chrast, Regionální muzeum 40

Chrudim, Pietní území Ležáky, Městské muzeum Skuteč, Muzeum Trhová Kamenice, Muzeum železnice a MHD Rosice nad Labem, Městské muzeum Jevíčko, Průmyslové muzeum Mladějov, Městské muzeum Moravská Třebová, První české muzeum cyklistiky Nové hrady, Muzeum dýmek Proseč, Městské muzeum a galerie Svitavy, Regionální muzeum Vysoké Mýto, nebo Orlické muzeum Choceň. Mezi významné galerie Pardubického kraje patří Městská galerie Heřmanův Městec, Galerie Antonína Slavíčka Kameničky, Městská galerie Třemošnice, Galerie na Kolonádě Lázně Bohdaneč, Zámecká obrazová galerie Litomyšl, Galerie umělecké fotografie Moravská Třebová, nebo Městská galerie Polička.

41

6 Dotazníkové šetření Tato část práce je zaměřena na prezentaci výsledků dotazníkového šetření. Vyhodnocení jednotlivých otázek je pro snadnější orientaci zpracováno do přehledných grafů. Pokud není uvedeno jinak, jsou vytvořené grafy výsledkem mojí vlastní práce. Ke zjištění potřebných informací jsem použila předem připravený dotazník. Průzkum probíhal v Hlinsku a jako metodu jsem zvolila osobní dotazování. Respondentům jsem se vždy představila, vysvětlila jim účel mého výzkumu a zároveň jsem je požádala o vyplnění dotazníku. Zvolenou cílovou skupinou byli senioři, přičemž všichni dotazovaní byli vybíráni zcela náhodně. Nejednalo se pouze o místní obyvatele, ale mezi respondenty byli i turisté nebo příbuzní místních obyvatel. Jediným požadovaným kritériem byl věk nad 60 let. Celkem jsem oslovila 60 respondentů a nikdo z oslovených vyplnění dotazníku neodmítl. Dotazník jsem se snažila sestavit srozumitelně a přehledně tak, aby mu rozuměli všichni dotazovaní. Obsahoval celkem 11 otázek a nebyly v něm použity žádné odborné ani cizí výrazy. Prvních 8 otázek se týkalo hlavního tématu mé bakalářské práce, tedy návštěvnosti památek Pardubického kraje. Respondenti odpovídali na otevřené a polootevřené otázky. Pouze první otázka byla uzavřená a dotazovaní tak museli zvolit pouze jednu ze dvou připravených odpovědí. Ostatních 7 otázek umožnilo seniorům vyjádřit svůj názor pomocí vlastních odpovědí. Poslední 3 otázky zjišťovaly základní informace o respondentech – jejich pohlaví, bydliště a věkovou kategorii.

6. 1 Cíl šetření Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zmapování účasti seniorů na cestovním ruchu Pardubického kraje. Pokládané otázky byly zaměřeny na návštěvnost kulturních a přírodních památek kraje, na kladné a záporné situace při návštěvě těchto atraktivit a také na způsob dopravy a doprovod do cílového místa. Z odpovědí respondentů lze určit, které památky Pardubického kraje senioři nejvíce vyhledávají, a které naopak opomíjejí.

42

6. 2 Vyhodnocení a zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 1: Navštívil/a jste někdy alespoň jednu kulturní památku (např. hrad, zámek) nebo přírodní památku (např. přírodní rezervaci, park, vodní plochu) v Pardubickém kraji? Alespoň jednu přírodní nebo kulturní památku v Pardubickém kraji navštívilo 53 z 60 oslovených (88 %). 7 respondentů odpovědělo, že nikdy žádnou takovou památku nenavštívilo. Jako nejčastější důvod záporné odpovědi uváděli nedostatek volného času nebo velké pracovní vytížení. Graf 1: Návštěva přírodních a kulturních památek Pardubického kraje

Otázka č. 2: O jakou památku se jednalo? V případě, že jich bylo více, vypište prosím všechny. Po vyhodnocení odpovědí na druhou otázku je patrné, že kulturní památky navštěvuje přibližně dvakrát více seniorů než přírodní památky. Mezi kulturními památkami zvítězila památková rezervace Betlém v Hlinsku, kterou navštívilo 26 z 60 oslovených. Na druhém místě skončil Skanzen Veselý Kopec, který vidělo 20 respondentů a třetí nejoblíbenější kulturní lokalitou je zámek s hřebčínem ve Slatiňanech. Senioři často navštěvují i další zámky v kraji, např. Litomyšl, Pardubice, Nové Hrady nebo Nasavrky, k oblíbeným hradům patří 43

především Kunětická hora a Košumberk. Seniory láká i návštěva hradních zřícenin. Nejvyhledávanějšími jsou zřícenina Oheb v blízkosti vodní nádrže Seč a Lichnice. V těchto případech lze skloubit návštěvu hradu s procházkou v okolní přírodě, což senioři hodnotí velmi kladně. Naopak k méně vyhledávaným kulturním objektům Pardubického kraje se podle průzkumu řadí zámky Choltice, Letohrad a Lanškroun a hrad Svojanov. Mezi navštívenými kulturními památkami převažovaly právě hrady, zámky a zříceniny, naopak nikdo z oslovených respondentů v dotazníku nezmínil muzeum, galerii nebo církevní památku. Graf 2: Navštěvované kulturní památky Pardubického kraje

Z přírodních památek Pardubického kraje senioři nejvíce navštěvují Hamerskou přehradu, která leží přibližně 5 km od Hlinska. Tuto vodní plochu s krásnou a téměř neporušenou přírodou navštívilo 18 z 60 dotazovaných, přičemž ve většině případů se jednalo o obyvatele města Hlinska nebo okolních vesnic. Druhou nejoblíbenější přírodní lokalitou kraje je vodní nádrž Seč. Na třetím místě v žebříčku návštěvnosti přírodních památek skončila CHKO Železné hory, kterou senioři navštívili ve 12 případech. Vyhledávané jsou i další CHKO v Pardubickém kraji – Žďárské vrchy a Orlické hory. Z přírodních parků se největší oblibě těší Heřmanův Městec, který se stal cílem výletu čtyř dotazovaných. K dalším přírodním 44

památkám Pardubického kraje, které senioři navštívili alespoň jednou, patří Toulovcovy Maštale, rybník Opaťák, nejvyšší vrchol oblasti Králický Sněžník a také přírodní parky Doubrava, Údolí Krounky a Novohradky a Lanškrounské rybníky. Oblíbenost již zmíněných chráněných krajinných oblastí, přírodních parků a vodních ploch zcela zastínila i některé další přírodní památky, např. rozhledny a naučné stezky. Tyto lokality senioři v dotaznících nezmínili ani jednou. Graf 3: Navštěvované přírodní památky Pardubického kraje

Otázka č. 3: Kterou památku v Pardubickém kraji jste navštívil/a jako poslední? Nejvíce respondentů, shodně 9, uvedlo jako poslední navštívenou památku Pardubického kraje Skanzen Veselý Kopec a památkovou rezervaci Betlém Hlinsko. Zatímco Veselý Kopec byl ve většině případů naposledy navštíven v roce 2011, nejčastěji v letních měsících, Betlém v Hlinsku senioři navštěvovali i v průběhu roku 2012. Dalšími zmíněnými kulturními památkami, které se staly dosud posledním cílem výletu seniorů, jsou např. zámky Slatiňany, Litomyšl, Pardubice nebo Nové Hrady, z hradů je nejčastěji uvedena Kunětická hora. Z přírodních památek respondenti zaznamenávali jako naposledy navštívené PP Heřmanův Městec, Hamerskou přehradu, Seč a také všechny 3 CHKO. 45

Graf 4: Poslední navštívené památky Pardubického kraje

Otázka č. 4: Uveďte klady při návštěvě dané památky. (Můžete vybrat více odpovědí) Po vyhodnocení odpovědí na tuto otázku je zřejmé, že nejčastější kladnou situací při dosud poslední návštěvě památky byly vlastnosti personálu - průvodce. Tuto odpověď zvolilo celkem 24 respondentů (26 %). V převážné většině se jednalo o průvodce na hradech či zámcích, 2 dotazovaní byli také velice spokojeni s průvodcem na Betlémě v Hlinsku. Nejvíce oceňovanými vlastnostmi průvodců byly výborné znalosti z oboru a také příjemné a milé vystupování. Druhou nejčastější odpovědí byly podmínky pro parkování, které zmínilo 16 respondentů. Senioři hodnotili především dostatečnou kapacitu parkovacích míst a také vzdálenost parkoviště od cílového objektu. Z uvedených památek má podle vypsaných odpovědí největší parkoviště Skanzen Veselý Kopec. S podmínkami pro parkování byli spokojeni také návštěvníci zámků Nové Hrady nebo Slatiňany. Senioři hodnotili kladně i cenu vstupného do objektu, tuto odpověď zvolilo celkem 12 dotazovaných. Nejnižší vstupné se podle odpovědí respondentů platí na zámcích v Nových Hradech a ve Slatiňanech. Další odpovědi se lišili podle konkrétní navštívené památky. Senioři, kteří navštívili Betlém 46

v Hlinsku, vyzdvihli místní obchůdky se suvenýry a hezkou restauraci s venkovním posezením. Zámek ve Slatiňanech se může pochlubit přilehlým zámeckým parkem a hřebčínem. Krásný a upravený park je součástí i dalších zámeckých areálů, v Litomyšli a v Nových Hradech. Respondenti, kteří zavítali k Hamerské přehradě nebo do oblasti CHKO Žďárské vrchy, hodnotili kladně zejména krásnou okolní přírodu a čisté prostředí. Z průzkumu vyšlo jasně najevo, že zmiňované kladné situace celkově výrazně převážily záporné. Graf 5: Klady při návštěvě dané přírodní nebo kulturní památky

Otázka č. 5: Uveďte zápory při návštěvě dané památky. (Můžete vybrat více odpovědí, při nevyplnění bude za odpověď považována Vaše absolutní spokojenost) Jak jsem již zmínila při hodnocení odpovědí na předchozí otázku, u oslovených seniorů převažovaly při návštěvě památek kladné situace nad zápornými. Celkem 26 respondentů (47 %) nezažilo během své návštěvy ani jednu negativní zkušenost, a zároveň neshledalo žádný jiný nedostatek a do dotazníku uvedlo absolutní spokojenost. V tomto případě se jednalo se o návštěvníky Betlému Hlinsko, zámků Litomyšl, Nové Hrady a Slatiňany, Hamerské přehrady, vodní nádrže Seč, a přírodního parku v Heřmanově Městci. Nejčastěji 47

uváděným negativním jevem pak byly špatné podmínky pro parkování. Tuto odpověď zvolilo 12 dotázaných. Nejhorší podmínky pro parkování jsou podle odpovědí respondentů na Betlémě v Hlinsku a u zámku v Pardubicích, shodně 2 respondenti nebyli spokojeni s parkováním u zámku v Litomyšli a na Kunětické hoře. Třetí nejčastější odpovědí byla vysoká cena vstupného do objektu. Nepřiměřené vstupné se nelíbilo 8 seniorům, kteří navštívili Veselý Kopec, a uvedl ji také 1 návštěvník Kunětické hory. Senioři, kteří absolvovali procházku kolem Hamerské přehrady, kritizovali úplnou absenci odpadkových košů, které by zamezily odhazování odpadků do volné přírody. Pouze 1 respondent zmínil špatné vlastnosti personálu. Konkrétně se jednalo o průvodkyni na Veselém Kopci. Graf 6: Zápory při návštěvě dané přírodní nebo kulturní památky

Otázka č. 6: Jak jste se do cílového dopravil/a? Nejčastěji využívaným dopravním prostředkem k návštěvě památky byl osobní automobil. Tento druh dopravy uvedlo 36 respondentů (68 %). Automobil volili především lidé, kteří cestovali do vzdálenějších míst. Celkem 14 dotázaných přišlo do cílového objektu pěšky. V tomto případě se jednalo hlavně o návštěvníky Veselého Kopce a hlineckého Betlému, kteří bydleli přímo v místě nebo v sousedních obcích. Další 2 návštěvníci se do cílového místa dopravili autobusem. Tento dopravní prostředek byl využit k návštěvě zámku v Litomyšli a také Hamerské přehrady. Pouze 1 respondent přijel k vybrané památce vlakem. Jednalo se o seniora, který navštívil se svými přáteli zámek a hřebčín ve Slatiňanech.

48

Graf 7: Způsob dopravy do cílového místa

Otázka č. 7: S kým jste památku navštívil/a? V případě doprovodu seniorů jasně zvítězila rodina. S dětmi nebo vnoučaty navštívilo dosud poslední turistickou atraktivitu celkem 33 respondentů (68 %). V doprovodu přátel vyrazilo na výlet 14 dotazovaných. Další 2 oslovení poznávali krásy Pardubického kraje s kolegy ze zaměstnání a cestování bez doprovodu dali přednost také 2 senioři. Graf 8: Doprovod při návštěvě památky

49

Otázka č. 8: Kterou turistickou atraktivitu v Pardubickém kraji byste chtěl/a v budoucnu navštívit? Nejlákavější lokalitou Pardubického kraje je pro seniory zámek v Litomyšli. Tuto památku by chtělo v budoucnu navštívit 18 dotázaných (27 %). K návštěvě je láká především skutečnost, že je areál zámku zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Na druhém místě se umístil hrad Kunětická hora, kam by se rádo podívalo 14 respondentů (21 %). Tento objekt přitahuje pozornost mimo jiné i díky zajímavé okolní přírodě. Skanzen Veselý Kopec láká k návštěvě celkem 7 dotázaných a dalších 6 respondentů plánuje návštěvu zámku ve Slatiňanech. Na Veselém Kopci by se senioři chtěli seznámit s původní architekturou a lidovými řemesly. Ve Slatiňanech by dotázaní rádi viděli kromě samotného zámku také hřebčín a přilehlý zámecký park. Senioři, kteří tráví volné chvíle raději v přírodě než poznáváním kulturních či historických objektů, uvedli do dotazníku CHKO Orlické hory. Toto pohoří zmínilo 5 dotazovaných. Dalších 5 respondentů by rádo jelo na výlet do Nových Hradů na prohlídku místního zámku. Celkem 3 oslovení uvedli, že by v budoucnu nechtěli navštívit žádnou turistickou atraktivitu v Pardubickém kraji. Nezájem o poznávání památek byl hlavním důvodem u 2 dotázaných a 1 respondent již nechce cestovat kvůli svému vysokému věku. Z ostatních uvedených turistických objektů lze zmínit Toulovcovy Maštale, přírodní parky Heřmanův Městec a Doubrava, zámky Nasavrky a Pardubice, hrad Svojanov, Betlém Hlinsko nebo vodní nádrž Seč.

50

Graf 9: Budoucí plánovaná návštěva památek Pardubického kraje

Otázka č. 9: Vaše pohlaví? Z 60 respondentů bylo osloveno 34 žen (57 %) a 26 mužů (43 %). Graf 10: Pohlaví respondentů

51

Otázka č. 10: Odkud jste? (Prosím doplňte město a kraj) V průběhu dotazníkového šetření jsem oslovila 60 seniorů z 23 obcí a měst. Největší zastoupení mělo město Hlinsko, které bylo trvalým bydlištěm 22 respondentů (37 %). Druhou nejčastěji uváděnou obcí byl Holetín, který se nachází asi 3 km od Hlinska. V této vsi bydleli celkem 4 oslovení. Shodně 3 senioři žili v Trhové Kamenici a v krajském městě Pardubice. Dalšími zmíněnými bydlišti byly obce Chlum, Nasavrky, Herálec, Krouna, Ždírec nad Doubravou, Borová a také města Mělník, Havlíčkův Brod a Kroměříž. Tato místa uvedla totožně 3 % dotazovaných. Dvouprocentní zastoupení pak představovaly obce Hamry, Dřevíkov, Kameničky, Otradov a města Chrudim, Žďár nad Sázavou, Svitavy, Chotěboř, Lanškroun a Slatiňany. Všechna tato místa uvedl jako své bydliště 1 respondent. Graf 11: Bydliště respondentů

52

Mezi dotázanými bylo celkem 48 seniorů (80 %) z Pardubického kraje. Dalších 8 respondentů mělo trvalé bydliště na Vysočině. Shodně 2 dotázaní žili ve Zlínském a Středočeském kraji. Graf 12: Kraj, ve kterém mají respondenti trvalé bydliště

Otázka č. 11: Do jaké věkové kategorie patříte? Nejvíce respondentů, celkem 20 (33 %), patřilo do věkové kategorie 66 – 70 let. 16 dotázaných (27 %) bylo ve věku od 60 do 65 let. Stejné procento oslovených tvořili i senioři ve věkové kategorii 71 – 75 let. Nejmenší podíl představovali respondenti ve věku 76 let a více.

53

Graf 13: Věková kategorie respondentů

54

6. 3 Shrnutí výsledků průzkumu V následující části práce bude za pomoci shrnutí výsledků dotazníkového průzkumu sestaven profil průměrného návštěvníka-seniora Pardubického kraje. Pro stanovení tohoto profilu budou využity procentuálně nejčastěji zastoupené odpovědi na jednotlivé otázky z předem připraveného dotazníku pro seniory navštěvující památky Pardubického kraje. Z vyhodnocení veškerých odpovědí lze profil průměrného návštěvníka-seniora Pardubického kraje definovat takto: Jedná se o ženu, která spadá do věkové kategorie 66 – 70 let. Jejím trvalým bydlištěm je město Hlinsko. Tato žena navštívila během svého života hned několik přírodních nebo kulturních památek nacházejících se v Pardubickém kraji. Jejími nejoblíbenějšími turistickými atraktivitami jsou Betlém v Hlinsku a Skanzen Veselý Kopec. Poslední přírodní atraktivitou, kterou navštívila, je Hamerská přehrada, která se nachází nedaleko jejího bydliště. Z kulturně-historických pamětihodností navštívila průměrná žena naposledy již zmíněný Skanzen Veselý Kopec. Tato žena neshledala během návštěvy Skanzenu Veselý Kopec žádnou negativní situaci a byla tak s návštěvou zcela spokojena. Velmi kladně hodnotila vlastnosti místního průvodce. Při procházce kolem Hamerské přehrady jí okouzlila krásná příroda a čisté prostředí, ale postrádala zde odpadkové koše, které by zamezily odhazování odpadků do volné přírody. Pro výlet na Veselý Kopec si žena zvolila jako dopravní prostředek auto, naopak k Hamerské přehradě přišla pěšky. Doprovod jí v obou případech dělala rodina. Průměrná žena plánuje do budoucna navštívit jednu z nejznámějších kulturně-historických památek Pardubického kraje, zámek v Litomyšli. Ráda by se tak seznámila s jedinou památkou v kraji, která je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.

55

7 Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zmapování účasti seniorů na cestovním ruchu Pardubického kraje a celkové zhodnocení turistické atraktivity této destinace z pohledu seniorů. V teoretické části práce jsem vysvětlila nejdůležitější pojmy, které se týkaly daného tématu, a také jsem provedla charakteristiku cestování seniorů. Poté jsem popsala přírodní a kulturněhistorické atraktivity Pardubického kraje, které by mohly lákat tento segment k návštěvě. V praktické části byly prezentovány výsledky dotazníkového šetření a následně bylo provedeno i jejich grafické znázornění. Toto šetření bylo uskutečněno v místě mého bydliště, v Hlinsku. Osloveni byli nejen místní obyvatelé, ale i příbuzní a známí místních obyvatel nebo lidé, kteří do Hlinska přicestovali jako turisté. V rámci dotazníkového šetření jsem dospěla k následujícím závěrům. Senioři navštěvují přírodní i kulturně-historické památky Pardubického kraje velmi často, přičemž až dvakrát častěji si vybírají atraktivity kulturně-historické. Z těchto pamětihodností vítězí u seniorů Betlém Hlinsko, Skanzen Veselý Kopec a také zámky Slatiňany a Litomyšl. Z přírodních památek se největší oblibě těší Hamerská přehrada, vodní nádrž Seč a také CHKO Železné hory a Žďárské vrchy. Senioři nezažívají při návštěvě památek příliš negativních situací, jen někteří si postěžovali na špatné podmínky pro parkování nebo se jim nelíbila vysoká cena vstupného. Naopak velmi kladně byly hodnoceny vlastnosti průvodců. Nejvyužívanějším dopravním prostředkem je auto. V případě doprovodu seniorů při návštěvě památek byla nejčastěji uvedena rodina. Co se týče budoucí návštěvy některé z turistických atraktivit kraje, byl seniory nejvíce zmiňován zámek v Litomyšli a také hrad Kunětická hora. Pardubický kraj nabízí návštěvníkům nepřeberné množství přírodních a kulturně-historických památek. Z kulturně-historických pamětihodností navštěvují senioři nejčastěji hrady a zámky, ale opomíjejí i další neméně významné atraktivity, jako jsou např. církevní památky, objekty lidové architektury nebo muzea a galerie. V případě přírodních památek jsou u seniorů nejoblíbenější vodní nádrže a chráněné krajinné oblasti. Naopak nízké povědomí má tento segment o ostatních přírodních atraktivitách, ke kterým patří např. přírodní rezervace, naučné stezky nebo rozhledny.

56

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje 1. BARTOŠ, Štěpán; ŠEBEK, František. Pardubice. 1.vyd. Pardubice: Helios – Jiří Razskazov, 2001. 159 s. ISBN 80-85211-10-6. 2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 444 historických měst a městeček České republiky. 1.vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 224 s. ISBN 80-7011-741-9. 3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 666 přírodních krás České republiky. 1.vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2005. 224 s. ISBN 80-7011-717-6. 4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie: Pardubický kraj. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2010. 328 s. ISBN 978-80-242-2972-0. 5. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; ČECH, Lubomír. Skvosty Čech, Moravy a Slezska. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2004. 216 s. ISBN 80-242-1311-7. 6. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; THOMA, Zdeněk. Skvosty hradů. 2.vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2007. 208 s. ISBN 978-80-242-1831-1. 7. KNÁPEK, Zdeněk. Průvodce po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska: 1. díl Čechy. 1.vyd. Olomouc: Rubico, 2002. 307 s. ISBN 80-85839-60-1. 8. POŘÍZKA, Lubi. Klenoty hradů a zámků České republiky. 1.vyd. Brno: Barrister & Principal, 2002. 240 s. ISBN 80-86598-05-5. 9. ZEMEK, Josef; MLEJNKOVÁ, Lucie; PEJSAROVÁ, Jana; NESNÍDAL, David. Procházka po krajích České republiky. 1.vyd. Praha: DaDa, a. s., 2001. ISBN 80903064-0-3

57

Propagační tiskoviny 10. Vítejte ve městě Pardubice. Pardubice: Vydal Magistrát města Pardubice, Odbor kanceláře magistrátu, Oddělení vnějších vztahů, 2011. 33 s. 11. Města a obce – Pardubický kraj. Hradec Králové: PIP s. r. o. 47 s. 12. Zaostřeno na přírodní bohatství Pardubického kraje. Pardubice: Vydala Destinační společnost Východní Čechy, 2010. 13. Zaostřeno na naučné stezky Pardubického kraje. Pardubice: Vydala Destinační společnost Východní Čechy, 2010. 14. Zaostřeno na rozhledny a vyhlídková místa Pardubického kraje. Pardubice: Vydala Destinační společnost Východní Čechy, 2010. 15. Zaostřeno na hrady a zámky Pardubického kraje. Pardubice: Vydala Destinační společnost Východní Čechy, 2010. 16. Zaostřeno na muzea a galerie Pardubického kraje. Pardubice: Vydala Destinační společnost Východní Čechy, 2010. 17. Památkové objekty Pardubického kraje. Pardubice: Vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště. 18. Pardubický kraj. Pardubice: Vydal Pardubický kraj ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje, 2008. 11 s.

58

Internetové zdroje 19. 1. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. c2005-2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z WWW: . 20. Cestování seniorů - zpráva agentury CzechTourism [online]. c2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW: . 21. Cestovní ruch pro všechny – Katedra cestovního ruchu [online]. c2008 [cit. 2012-0425]. Dostupné z WWW: . 22. CHKO Železné hory – AOPK ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: . 23. CHKO Žďárské vrchy – AOPK ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: . 24. CHKO Orlické hory – AOPK ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: . 25. Králický Sněžník / Vítejte v Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník [online]. c2000-2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: . 26. Národní přírodní rezervace „Lichnice – Kaňkovy hory“ [online]. c2002-2003 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: . 27. SDRUŽENÍ OBCÍ TOULOVCOVY MAŠTALE [online]. c2005 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: . 28. Pardubický kraj – Krajina – Naučné stezky [online]. c2000-2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW: .

59

29. Kudy z nudy – na pomezí Čech a Moravy [online]. c2010 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW: . 30. HLINECKO.cz [online]. 2003 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW: . 31. Oficiální stránky Zámku Litomyšl – Zámek Litomyšl [online]. c2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: . 32. Soubor lidových staveb Vysočina [online]. c2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: . 33. Muzeum a galerie – Hlinsko [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: . 34. Muzeum loutkářských kultur – oficiální stránky [online]. c2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: . 35. Centrum Bohuslava Martinů – Polička [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: . 36. Muzeum řemesel Letohrad [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: .

60

Seznam grafů Graf 1: Návštěva přírodních a kulturních památek Pardubického kraje .............................................. 43 Graf 2: Navštěvované kulturní památky Pardubického kraje............................................................... 44 Graf 3: Navštěvované přírodní památky Pardubického kraje .............................................................. 45 Graf 4: Poslední navštívené památky Pardubického kraje ................................................................... 46 Graf 5: Klady při návštěvě dané přírodní nebo kulturní památky ........................................................ 47 Graf 6: Zápory při návštěvě dané přírodní nebo kulturní památky ...................................................... 48 Graf 7: Způsob dopravy do cílového místa .......................................................................................... 49 Graf 8: Doprovod při návštěvě památky .............................................................................................. 49 Graf 9: Budoucí plánovaná návštěva památek Pardubického kraje ..................................................... 51 Graf 10: Pohlaví respondentů ............................................................................................................... 51 Graf 11: Bydliště respondentů.............................................................................................................. 52 Graf 12: Kraj, ve kterém mají respondenti trvalé bydliště ................................................................... 53 Graf 13: Věková kategorie respondentů ............................................................................................... 54

61

Seznam obrázků Obrázek 1: CHKO Žďárské vrchy ....................................................................................................... 19 Obrázek 2: PP Údolí Krounky a Novohradky ..................................................................................... 24 Obrázek 3: Hamerská přehrada............................................................................................................ 28 Obrázek 4: Zámek Litomyšl ................................................................................................................ 30 Obrázek 5: Zámek Nové Hrady ........................................................................................................... 31 Obrázek 6: Hrad Kunětická hora.......................................................................................................... 33 Obrázek 7: Skanzen Veselý Kopec ...................................................................................................... 39

62

Seznam příloh Příloha A – Dotazník

63

DOTAZNÍK – NÁVŠTĚVNOST PAMÁTEK PARDUBICKÉHO KRAJE Jmenuji se Veronika Hudcová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch. V současné době pracuji na bakalářské práci, jejíž součástí je výzkum věnovaný návštěvnosti kulturních a přírodních památek Pardubického kraje. Tímto bych Vás ráda požádala o vyplnění tohoto dotazníku, jehož výsledky budou použity právě v mé práci. Dotazník je zcela anonymní. Správné odpovědi zakroužkujte nebo vypište slovy. Z uvedených možností vyberte vždy jen 1 odpověď, není-li uvedeno jinak. Předem děkuji za Vaši ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. I. Dotazy týkající se návštěvnosti památek Pardubického kraje 1) Navštívil/a jste někdy alespoň jednu kulturní památku (např. hrad, zámek) nebo přírodní památku (např. přírodní rezervaci, park, vodní plochu) v Pardubickém kraji? •

ano

•

ne

Pozn.: Pokud jste na první otázku odpověděl/a ano, přejděte prosím k dalším otázkám. 2) O jakou památku se jednalo? V případě, že jich bylo více, vypište prosím všechny. Odpověď:

Pozn.: Další dotazy se budou týkat pouze Vaší poslední návštěvy některé památky v Pardubickém kraji. 3) Kterou památku v Pardubickém kraji jste navštívil/a jako poslední? Odpověď:

4) Uveďte klady při návštěvě dané památky. (Můžete vybrat více odpovědí). •

nízká cena vstupného do objektu

•

vlastnosti personálu – průvodce (příjemné vystupování, ochota, výborné znalosti z oboru)

•

dobré podmínky pro parkování (dostatečná kapacita míst, parkoviště v blízkosti objektu)

•

jiná odpověď – prosím doplňte:

64

5) Uveďte zápory při návštěvě dané památky (Můžete vybrat více odpovědí, při nevyplnění bude za odpověď považována Vaše absolutní spokojenost.). •

vysoká cena vstupného do objektu

•

vlastnosti personálu – průvodce (nepříjemné vystupování, neochota, nedostatečné znalosti)

•

špatné podmínky pro parkování (nedostatečná kapacita míst, delší vzdálenost od objektu)

•

jiná odpověď – prosím doplňte:

6) Jak jste se do cílového místa dopravil/a? •

vlakem

•

autobusem

•

autem

•

jiná odpověď – prosím doplňte:

7) S kým jste památku navštívil/a? •

sám/sama

•

s přáteli

•

s rodinou

•

jiná odpověď – prosím doplňte:

8) Kterou turistickou atraktivitu v Pardubickém kraji byste chtěl/a v budoucnu navštívit? Odpověď:

II. Dotazy zjišťující základní informace o respondentech 9) Vaše pohlaví: •

muž

•

10) Odkud jste? (Prosím doplňte město a kraj) Odpověď: 65

žena

11) Do jaké věkové kategorie patříte? •

60 - 65 let

•

66 - 70 let

•

71 - 75 let

•

76 let a více

Děkuji za Váš čas a přeji hezký zbytek dne!

66

67