CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lipník nad Bečvou 3. úplná aktualizace - 2014
ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:
MĚSTO LIPNÍK EKOTOXA s.r.o. ING. KAMIL PLAČEK KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. KOLEKTIV Odboru regionálního rozvoje Městského úřadu Lipník nad Bečvou
ZÁŘÍ 2014 VERZE 01
© EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail:
[email protected]
OBSAH 1
ÚVOD........................................................................................................................................ 10 1.1 1.2 1.3
Základní informace ........................................................................................................................ 10 Podklady pro RURÚ – údaje o území ............................................................................................. 10 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Lipník nad Bečvou .......................................................................................................................................... 11 1.4 Použitá metodika RURÚ ................................................................................................................ 11 1.4.1 Výchozí informace – právní stav.......................................................................................... 11 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou ................................................................................................................................ 12 2
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU ........................................... 13 2.1
3
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................... 13
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ............................................. 14 3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
Horninové prostředí a geologie..................................................................................................... 15 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ........................................................................ 15 3.1.2 Těžba nerostných surovin.................................................................................................... 16 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................ 17 3.1.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 19 3.1.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 19 Vodní režim ................................................................................................................................... 20 3.2.1 Vodní režim v krajině ........................................................................................................... 21 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................. 24 3.2.3 Indikátory............................................................................................................................. 30 3.2.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 33 3.2.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 33 Hygiena životního prostředí .......................................................................................................... 34 3.3.1 Ovzduší ................................................................................................................................ 34 3.3.2 Další vybrané hygienické závady území............................................................................... 38 3.3.3 Indikátory stavu kvality ovzduší........................................................................................... 39 3.3.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 41 3.3.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 41 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................................. 42 3.4.1 Chráněná území ................................................................................................................... 42 3.4.2 Územní systém ekologické stability..................................................................................... 45 3.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................. 46 3.4.4 Indikátor .............................................................................................................................. 47 3.4.5 SWOT analýza ...................................................................................................................... 49 3.4.6 Problémy k řešení ................................................................................................................ 49 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................... 50 3.5.1 Zemědělský půdní fond ....................................................................................................... 50 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa................................................................................... 52 3.5.3 Indikátory............................................................................................................................. 55 3.5.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 57 3.5.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 57 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ................................................................................ 58 3.6.1 Dopravní infrastruktura ....................................................................................................... 58 3.6.2 Technická infrastruktura...................................................................................................... 65 3.6.3 Indikátory............................................................................................................................. 73 3.6.4 SWOT analýza ...................................................................................................................... 77 2
3.6.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 78 3.7 Sociodemografické podmínky ....................................................................................................... 79 3.8 BYDLENÍ ......................................................................................................................................... 92 3.8.1 Základní údaje o domech a bytech ...................................................................................... 92 3.8.2 Domovní fond ...................................................................................................................... 93 3.8.3 Bytový fond.......................................................................................................................... 95 3.8.4 Indikátory............................................................................................................................. 97 3.8.5 SWOT analýza .................................................................................................................... 101 3.8.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování................................................................ 101 3.8.7 Literatura ........................................................................................................................... 102 3.9 Rekreace ...................................................................................................................................... 103 3.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................... 118 3.10.1 Daňová výtěžnost .............................................................................................................. 118 3.10.2 Nezaměstnanost ................................................................................................................ 118 3.10.3 Podnikatelská struktura ..................................................................................................... 120 3.10.4 Indikátory........................................................................................................................... 123 3.10.5 SWOT analýza .................................................................................................................... 126 3.10.6 Problémy k řešení .............................................................................................................. 126 4
VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ..................................................... 127 4.1
Vyhodnocení vyváženosti pilířů................................................................................................... 127 4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře ............................................................................. 129 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře .................................................................................... 130 4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ......................................................................... 131 4.1.4 Celkové hodnocení obcí..................................................................................................... 132
5
HODNOCENÍ METODIKY RURÚ ................................................................................................. 135
6
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ .............................. 136 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10 6.11 6.12 6.13 6.14
Bohuslávky................................................................................................................................... 136 Dolní Nětčice ............................................................................................................................... 137 Dolní Újezd .................................................................................................................................. 138 Hlinsko ......................................................................................................................................... 139 Horní Nětčice ............................................................................................................................... 140 Jezernice ...................................................................................................................................... 141 Kladníky ....................................................................................................................................... 142 Lhota............................................................................................................................................ 143 Lipník nad Bečvou........................................................................................................................ 144 Osek nad Bečvou ......................................................................................................................... 146 Radotín ........................................................................................................................................ 147 Soběchleby .................................................................................................................................. 148 Týn nad Bečvou ........................................................................................................................... 149 Veselíčko...................................................................................................................................... 150
SEZNAM PŘÍLOH Grafická příloha
Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)
3
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lipník nad Bečvou ............................................... 16 Obrázek 3.1.2: Důlní činnost a sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou ........................................ 18 Obrázek 3.2.1: Hydrografická síť SO ORP Lipník nad Bečvou ................................................................ 21 Obrázek 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Lipník nad Bečvou ....................................... 23 Obrázek 3.2.3: Plošné odvodnění na území SO ORP Lipník nad Bečvou ............................................... 24 Obrázek 3.2.4: Zranitelné oblasti na území SO ORP Lipník nad Bečvou ............................................... 25 Obrázek 3.2.5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu ............. 27 Obrázek 3.2.6: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ............... 27 Obrázek 3.2.7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu............................ 29 Obrázek 3.2.8: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ................................ 29 Obrázek 3.2.9: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy ......................................................... 31 Obrázek 3.2.10: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod ........................................ 32 Obrázek 3.3.1: Překročení hodnot imisního limitu pro PM10 (24 h.) pro ochranu zdraví lidí .................... 35 Obrázek 3.3.2: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí ................................................................................................................................. 35 Obrázek 3.3.3: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) ........................................................................... 36 Obrázek 3.3.4: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro NOx................................................... 37 Obrázek 3.3.5: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Lipník nad Bečvou ................................... 38 Obrázek 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP (data z roku 2012) ................. 40 Obrázek 3.4.1: Chráněná území přírody na území SO ORP Lipník nad Bečvou ..................................... 44 Obrázek 3.4.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou ................... 46 Obrázek 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou k 31. 12. 2013 .... 48 Obrázek 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany .............................................................................................. 51 Obrázek 3.5.2: Kategorie lesa ................................................................................................................ 53 Obrázek 3.5.3: Přírodní lesní oblasti ..................................................................................................... 54 Obrázek 3.5.4: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou 56 Obrázek 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Lipník nad Bečvou ...................................................................... 58 Obrázek 3.6.2: Předpokládaný vývoj silniční sítě ve SO ORP Lipník nad Bečvou .................................. 59 Obrázek 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Lipník nad Bečvou ........................................ 60 Obrázek 3.6.4: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras ve SO ORP Lipník nad Bečvou .. 61 Obrázek 3.6.5: Železniční a vodní doprava na území SO ORP Lipník nad Bečvou ................................. 63 Obrázek 3.6.6: Zóny IDSOK ve SO ORP Lipník nad Bečvou a systém linek veřejné dopravy ................. 64 Obrázek 3.6.7: Systém zásobování vodou ve SO ORP Lipník nad Bečvou ............................................. 68 Obrázek 3.6.8: Odkanalizování území SO ORP Lipník nad Bečvou ........................................................ 69 Obrázek 3.6.9: Stav distribuce zemního plynu v území SO ORP Lipník nad Bečvou ............................. 70 Obrázek 3.6.10: Distribuce elektrické energie v území SO ORP Lipník nad Bečvou.............................. 72 Obrázek 3.6.11: Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ......................................................... 75 Obrázek 3.6.12: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou.............................................................. 76 Obrázek 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2003 - 2013 ................... 81 Obrázek 3.7.2: Ukazatele demografického vývoje SO ORP Lipník nad Bečvou v letech 2003 - 2013 ... 81 Obrázek 3.8.1: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ......................... 98 Obrázek 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 2007–2013 ... 100 Obrázek 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Lipník nad Bečvou................................................ 104 Obrázek 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Lipník nad Bečvou ................................................ 112 Obrázek 3.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Lipník nad Bečvou............................................. 113 Obrázek 3.9.4: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Lipník nad Bečvou vyjádřené počtem lůžek na km2 .................................................................................................................... 114 Obrázek 3.10.1: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2012 ............................................. 124 Obrázek 3.10.2: Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce 2013 .................................................. 124 Obrázek 3.10.3: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2013.................................................... 125 4
Obrázek 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř .......... 129 Obrázek 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř.................. 130 Obrázek 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ....... 131 Obrázek 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení .............. 133
5
SEZNAM TABULEK Tabulka 2.1.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2013 ................................................................................................ 13 Tabulka 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou ............................... 16 Tabulka 3.1.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou ........................... 17 Tabulka 3.1.3: Plošná sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou ...................................................... 17 Tabulka 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí ............................... 22 Tabulka 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí........................................ 23 Tabulka 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích ............................................ 26 Tabulka 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ..... 28 Tabulka 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů .................................. 31 Tabulka 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2012 ... 34 Tabulka 3.3.2: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lipník nad Bečvou .................. 37 Tabulka 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2012............................................................................................................... 39 Tabulka 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou (k 31. 12. 2013) .................................................................................................................. 47 Tabulka 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2013 ............................................................... 50 Tabulka 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí k 31. 12. 2013 ......................................... 52 Tabulka 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF ............................................................................................... 55 Tabulka 3.5.4: Nastavení indikátoru pro ZPF ........................................................................................ 55 Tabulka 3.5.5: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a 2013 ............................... 55 Tabulka 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Lipník nad Bečvou ................................... 62 Tabulka 3.6.2: Vybavenost obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v oblasti technické infrastruktury ........... 65 Tabulka 3.6.3: Obydlené domy podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou ...... 66 Tabulka 3.6.4: Obydlené byty podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou ........ 66 Tabulka 3.6.5: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Lipník nad Bečvou dle typu a instalovaného výkonu v MW ........................................................................................................... 71 Tabulka 3.6.6: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) ......................................... 73 Tabulka 3.6.7: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou.......................... 74 Tabulka 3.6.8: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí ........................................................................... 74 Tabulka 3.6.9: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury ............................................................ 76 Tabulka 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2013 ................................................................................................ 79 Tabulka 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 2003 - 2013 ....... 79 Tabulka 3.7.3: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2003 - 2013 ................................................................................................................................. 80 Tabulka 3.7.4: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v obdobích 2008 – 2010 a 2011 – 2013 ...................................................................... 82 Tabulka 3.7.5: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k 31. 12. 2013 ...................................... 83 Tabulka 3.7.6: Věková struktura obcí SO ORP Lipník nad Bečvou k 31. 12. 2013 ................................. 83 Tabulka 3.7.7: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 (%) ................... 84 Tabulka 3.7.8: Mateřské, základní a střední školy v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou pro školní rok 2013/2014 ................................................................................................................ 85 Tabulka 3.7.9: Školy a školská zařízení v SO ORP Lipník nad Bečvou v letech 2009 - 2013 .................. 86 Tabulka 3.7.10: Hodnocení indikátorů podílu osob nejméně s maturitou, indexu stáří a změny počtu obyvatel ................................................................................................................... 88 Tabulka 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou .. 92 Tabulka 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2001 .......................... 93 Tabulka 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 .......................... 94 Tabulka 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby .............................................................. 94 Tabulka 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání ............. 95 6
Tabulka 3.8.6: Dokončené byty v období 2007–2013 ........................................................................... 96 Tabulka 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ......................... 97 Tabulka 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 2007–2013...... 99 Tabulka 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou............................................................................................................. 105 Tabulka 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity ................... 107 Tabulka 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Lipník nad Bečvou ............................................................................................................................... 107 Tabulka 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2014 ......... 109 Tabulka 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou .................................. 110 Tabulka 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačního zatížení obcí ....................................................................... 111 Tabulka 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) ....................................................................................... 118 Tabulka 3.10.2: Základní ukazatele nezaměstnanosti (rok 2013) ....................................................... 119 Tabulka 3.10.3: Podíl nezaměstnaných osob (%) v období 2005-2013 ............................................... 119 Tabulka 3.10.4: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31. 12. 2013)............................................... 120 Tabulka 3.10.5: Počet subjektů podle NACE (31.12.2013) .................................................................. 120 Tabulka 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31. 12. 2013) ................................................... 122 Tabulka 3.10.7: Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost, podíl nezaměstnaných osob a míra podnikatelské aktivity ............................................................................................ 123 Tabulka 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů ........................... 127 Tabulka 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů 128 Tabulka 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lipník nad Bečvou .............. 128 Tabulka 4.1.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................. 134
7
SEZNAM ZKRATEK AOT40
BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB
expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů 8
SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP
správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí
ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL
arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky
9
1
ÚVOD
1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lipník“ zpracovaný v roce 2008, 2010 a 2012. Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Lipník nad Bečvou podepsané dne 14. 4. 2014. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Lipník nad Bečvou postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i příloha, která má za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci: Grafická příloha
Problémový výkres (v měřítku 1:15 000)
1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Město Lipník (tj. podkladová data - územně analytické podklady získané od jednotlivých poskytovatelů) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.
10
1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky.
Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Olomouckého.
1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1 Výchozí informace – právní stav Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ.
11
1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností a doporučení MMR přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce 2008. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších , zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:15 000 včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 12
2
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU
2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Tabulka 2.1.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2013 Obec
Počet obyvatel k 31. 12. 2013
Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník n. B. Jádro Zázemí Zdroj: ČSÚ 2013; vlastní výpočty
Rozloha [km²]
Hustota zalidnění [obyv./km²]
331 265 1199 219 216 656 165 324 8191 1212 180 604 836 869
2,89 4,2 7,92 5,02 4,54 9,28 3,46 3,23 30,59 13,02 2,64 6,64 12 13,16
115 63 151 44 48 71 48 100 268 93 68 91 70 66
15267 8191 7076
118,6 30,6 88,0
129 268 80
Pozn.: Jádro = sídlo SO ORP (Lipník nad Bečvou), zázemí = ostatní obce SO ORP
13
3
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY
V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky.
Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:
Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Lipník nad Bečvou ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Přerov – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.
14
3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Obec s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou leží ve střední části Moravy v úvalu Moravské brány. Ze západu zasahuje do spádového území výběžek Nízkého Jeseníku (Tršická pahorkatina a Oderské vrchy), z východu výběžky Západních Karpat (Podbeskydská pahorkatina). Oblast Hercynská a Karpatská je oddělena Moravskou branou (respektive řekou Odrou). Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Je plochou vrchovinou s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 až 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů n. m. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. Oderské vrchy se nacházejí severovýchodně od Olomouce a jsou součástí geomorfologického celku Nízký Jeseník. Jméno jim dala řeka Odra, která pramení nedaleko Fidlova kopce (680 m n.m.), jejich nejvyššího vrcholu. Moravská brána představuje samostatný geomorfologický celek, začleněný do soustavy Vněkarpatských sníženin, podsoustavy Západní, tvořený JZ-SV směrem protaženým pruhem plochého nížinového a pahorkatinného reliéfu na málo odolných neogenních horninách. Na JZ přechází Moravská brána u Přerova plynule do Hornomoravského úvalu, na SV rovněž plynule do Ostravské pánve. Severozápadní hranice je dána zlomovým svahem Nízkého Jeseníku, na JV hraničí s Kelečskou a Příborskou pahorkatinou. Za teplickým kaňonem z devonských a kulmských hornin vtéká Bečva ve svém dolním toku do bečevské části Moravské brány, která přechází v soutokové oblasti s Moravou do Hornoslezského úvalu. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž - 339 m n. m. Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Protisměrně jí protékají řeky Bečva a Odra - prochází tudy hranice jejich povodí. Jedná se o výraznou sníženinou kerného původu. Také její mírně zvlněný nížinný georeliéf kontrastuje s příkrými zlomovými svahy okolních kerných struktur Nízkého Jeseníku. Zlomový svah oddělující právě tyto dva geomorfologické útvary ostře prořezávají pravostranné přítoky Bečvy. Jihovýchodní omezení Moravské brány tvoří kerná struktura Maleník. Jeho nejvyšší partie mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi tvoří plochý hřbet, na kterém nalezneme krajinnou dominantu – zříceninu Helfštýna. Novodobý antropogenní reliéf souvisí zejména s těžbou nerostných surovin – zbytky štol, důlních jam a odvalů, stopy po sobě zanechala těžba štěrkopísků a cihlářských surovin (umělá jezera), stavebního kamene, vápence a stavebních písků. Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Podbeskydská pahorkatina zaujímá největší část Západních Beskyd. Nejvyšší její část tvoří východní okraj Štramberské vrchoviny s horou Skalka (964 m n. m.).
15
Obrázek 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lipník nad Bečvou
Vysvětlivky: jemně žlutá – terciérní horniny (písky, jíly) žlutá – terciérní horniny alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice) šedá barva – kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) fialová – paleozoické horniny zvrásněné nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence)
Zdroj:www.geoportal.cenia.cz, 2012
3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází několik chráněných ložisek nerostných surovin. V současné době jsou evidované tři, z nichž na dvou probíhá těžba stavebního kamene (Velký Újezd, id. č. 03290000 a Hlinsko, id. č. 03330000) a v jednom těžba štěrkopísku (Nové Dvory, id. č. 00870000). Tato území nejsou plošně příliš rozsáhlá. Dále se ve sledovaném území nacházejí tři výhradní ložiska nerostných surovin. Tabulka 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Období Obec Název ložiska Ev. číslo Těžba Nerost těžby Hlinsko Podhůra-Lipník 3033300 Současná Povrchová droba nad Bečvou Lipník nad Nové Dvory 3008700 Dřívější Z vody psamity,štěrk Bečvou, Osek nad Bečvou Veselíčko Veselíčko u 3033200 Současná Povrchová droba Lipníka n.Beč. Zdroj: Data ÚAP, 2014
16
Surovina Stavební kámen Štěrkopísky
Stavební kámen
Plocha (ha) 18,3 17,3
14,1
Dále jsou zde vymezena čtyři nevýhradní ložiska nerostných surovin, a to pro těžbu štěrkopísku v blízkosti řeky Bečvy. Všechny jsou dosud netěženy. Tabulka 3.1.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Jezernice, Týn nad Bečvou
Název ložiska
Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou
ST5-5 - Týn nad Bečvouseverovýchod ST5-3 - Oldřichov na Moravě ST5-2 - Sušice u Přerova
Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou
ST5-4 - Týn nad Bečvou
Ev. číslo 32210000 0 32205000 0 32209000 0 32206000 0
šterkopísek
Plocha (ha) 35,5
šterkopísek
68,3
šterkopísek
41,2
šterkopísek
46,7
Surovina
Zdroj: Data ÚAP, 2014 V Oseku nad Bečvou a Lipníku nad Bečvou jsou vymezeny čtyři prognózní zdroje nerostných surovin pro těžbu štěrkopísku. V celém řešeném území je pak vymezeno dle ZÚR OK dalších dvanáct prognózních zdrojů nerostných surovin. Na území SO ORP Lipník jsou dále evidovány dva dobývací prostory – v rámci ložiska Podhůra-Lipník nad Bečvou (Lipník nad Bečvou a Hlinsko) a Veselíčko. V současné době v nich probíhá těžba droby.
3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je evidováno dle dat ÚAP jedno poddolované území plošně malého rozsahu, a to Podhůří-Špirutka v Lipníku nad Bečvou (surovina grafit). Nachází se zde několik sesuvných území bodových i plošných. Bodové sesuvné území se nachází v obcích Dolní Nětčice (aktivní) a Soběchleby (potenciální). V Týně na Bečvou a Jezernici se nachází dvě sesuvná území plošně většího rozsahu. Jedno ze sesuvných území zasahuje v Jezernici do zastavěného území, stejně tak i v obci Hlinsko. Tato území je nutno evidovat, prověřit míru rizika a najít pro dané lokality vhodný způsob využití. Tabulka 3.1.3: Plošná sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Aktivita Plocha (ha) Obec Dolní Nětčice Potenciální 0,8 Jezernice Jezernice Potenciální 0,6 Týn nad Bečvou Jezernice Potenciální 1,2 Lipník nad Bečvou Jezernice Potenciální 9,9 Hlinsko Jezernice Potenciální 0,7 Zdroj: Data ÚAP, 2014
17
Aktivita Potenciální Aktivní Potenciální Aktivní
Plocha (ha) 1,4 43,3 1,6 0,2
Obrázek 3.1.2: Důlní činnost a sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014
18
3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území v obcích Jezernice a Hlinsko Minimální výskyt poddolovaných území – malé zasahují do blízkosti zastavěného území a mohou omezení pro rozvoj obcí. představovat riziko pro rozvoj území. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy v obcích Lipník na Bečvou a Osek nad Bečvou, a dále v obcích Týn nad Bečvou, Hlinsko, Jezernice a Veselíčko. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nalezení vhodné využití území na lokalitách po Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití vodního režimu…) dotačních programů. Průzkum a využití prognózních zdrojů nerostných Aktivace sesuvných území. surovin. 3.1.5
Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území – především v obcích Jezernice a Hlinsko. Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu. Najít vhodné využití území po ukončení těžby. Průzkum a případné využití prognózních zdrojů nerostných surovin z hlediska negativního ovlivnění životního prostředí těžbou.
19
3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahují do povodí Moravy. Nejvýznamnějším tokem ve sledovaném území je Bečva, která je největším levostranným přítokem Moravy. Na území SO ORP nejsou významné vodní plochy (stojaté). Rovněž na území SO ORP není vyhlášená žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území spadá pod jesenickou a beskydskokarpatskou oblast. Oblast jesenická vyplňuje pramennou část povodí Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu. Horniny této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulace podzemních vod. V dobře zalesněné oblasti Jeseníků přesahují specifické odtoky i 10 l.s-1.km-2 a směrem k Hornomoravskému úvalu klesají pod 5 l.s-1.km-2. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l.s 1 .km-2 až pod 3 l.s-1.km-2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství - soustavným výskytem pelitických vložek. V Předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy (únor 2008) jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy:
Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu z důvodu nepříznivého poměru odběru a základního odtoku.
Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů a z důvodu prokázání dusíku v podzemní vodě.
Příčné překážky ve vodních tocích, jejichž negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Příčné překážky jsou na celém území povodí Moravy. Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů.
Nelegální špičkování vodních elektráren, zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony).
Problémy obcí a subjektů bez ČOV – mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy atd.).
Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV: o
Srážková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění.
o
Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod.
o
U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV.
o
Nevyhovující technologie u některých ČOV.
o
Větší využití jiných druhů čištění.
o
Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny).
20
V Plánu oblasti povodí Moravy 2010 - 2015 (prosinec 2009) nejsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Lipník nad Bečvou navržena opatření k dosažení cílů ochrany vod pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod. V posledních letech dochází často k povodním, a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Moravy 2010 - 2015 (prosinec 2009). Ve SO ORP Lipník nad Bečvou nejsou v tomto plánovacím období navrhována žádná opatření. Na část území obce Soběchleby je výhledově plánována vodní nádrž Radkovy, která je vedena v ZÚR OK jako plocha vhodná pro akumulaci povrchových vod a zároveň jako protipovodňové opatření. Obrázek 3.2.1: Hydrografická síť SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014
3.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.
21
Tabulka 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité orné Procento sklonité Plocha orné půdy Obec půdy orné půdy (ha) (ha) z orné celkově Bohuslávky 0,00 66,62 0,00 Dolní Nětčice 319,95 16,84 5,26 Dolní Újezd 0,00 397,91 0,00 Hlinsko 175,52 3,91 2,23 Horní Nětčice 0,00 355,65 0,00 Jezernice 656,63 0,00 0,00 Kladníky 3,44 256,68 1,34 Lhota 251,63 1,22 0,48 Lipník nad Bečvou 1,11 1 576,65 0,07 Osek nad Bečvou 968,19 0,00 0,00 Radotín 0,71 211,61 0,34 Soběchleby 494,45 2,58 0,52 Týn nad Bečvou 0,09 142,36 0,06 Veselíčko 306,55 0,81 0,26 SO ORP Lipník nad Bečvou 30,72 6 180,40 0,50 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a 2004. Ke spuštění došlo 21. března 2004. Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (pLPIS) – aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23.10.2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Plochy sklonité orné půdy jsou půdní bloky orné půdy s více než 25% podílem půdy se sklonem 7°.
Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Dolní Nětčice a to necelých 17 ha. Menší množství sklonitých půd (od 1 do 6,99 ha) se nachází v obcích Hlinsko, Kladníky, Lhota, Soběchleby a v Lipníku nad Bečvou. V těchto uvedených obcích by bylo vhodné identifikovat tyto pozemky a pokud ohrožují zastavěnou část obce, navrhnout potřebná opatření (možno využít pozemkové úpravy) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Záplavové území S množstvím sklonité orné půdy souvisí také vznik povodňových stavů a stanovení záplavových území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva a Jezernice. Záplavové území zasahuje 1050,64 ha na území obce Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou. Dále je v těchto obcích i vymezena aktivní zóna záplavového území. 22
Tabulka 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko Zdroj: Data ÚAP, 2014
Vodní tok (Q100)
Zaplavená plocha při Q100 [ha]
Jezernice, Bečva Bečva Bečva Bečva -
153,64 508,67 313,19 75,14 -
Obrázek 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014 Zemědělské meliorace S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. Ve velkém se prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. 23
Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je plošně odvodněno 66 % zemědělské půdy. Obrázek 3.2.3: Plošné odvodnění na území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014
3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Lipník nad Bečvou není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. Zranitelné oblasti Evidence obsahuje údaje o stanovení zranitelných oblastí v ČR. Údaje evidence zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce.
24
Zranitelné oblasti jsou vodním zákonem definovány jako území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody, Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti byly stanoveny nařízením vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Toto nařízení nabylo účinnosti dne 3. března 2003. Poté byly zranitelné oblasti revidovány nařízením vlády č.219/2007 Sb., které nabylo účinnosti dne 1. září 2007. Aktuálně byly zranitelné oblasti revidovány nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Toto nařízení nabývá účinnosti dne 1. srpna 2012. Tímto nařízením vlády bylo zrušeno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími ČR. Zranitelné oblasti se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci a číselném identifikátoru a názvu katastrálního území stanoveného jako zranitelná oblast. Obrázek 3.2.4: Zranitelné oblasti na území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014
25
3.2.2.1
Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů
Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru:
Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.
Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nerizikový" "rizikový" "nerizikový" "rizikový" Bohuslávky 100 0 100 0 Dolní Nětčice 0 100 100 0 Dolní Újezd 83 17 100 0 Hlinsko 89 11 100 0 Horní Nětčice 0 100 100 0 Jezernice 100 0 100 0 Kladníky 0 100 100 0 Lhota 6 94 100 0 Lipník nad Bečvou 100 0 100 0 Osek nad Bečvou 100 0 100 0 Radotín 0 100 100 0 Soběchleby 0 100 100 0 Týn nad Bečvou 69 31 100 0 Veselíčko 78 22 100 0 SO ORP Lipník n/B 68 32 100 0 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Pozn.: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích je hodnocena z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nerizikový“.
Na území SO ORP je 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „nerizikový“ a 32 % jako „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu. Z hlediska chemického stavu je 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „nerizikový“. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.
26
Obrázek 3.2.5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek 3.2.6: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 27
3.2.2.2
Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů
Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru:
Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.
Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec kvantitativní stav chemický stav Bohuslávky 0 100 Dolní Nětčice 0 0 Dolní Újezd 0 100 Hlinsko 0 0 Horní Nětčice 0 0 Jezernice 0 100 Kladníky 0 0 Lhota 0 0 Lipník nad Bečvou 0 99 Osek nad Bečvou 0 100 Radotín 0 0 Soběchleby 0 2 Týn nad Bečvou 0 16 Veselíčko 0 100 SO ORP Lipník nad Bečvou 0 66 Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu se na území SO ORP nenacházejí. Z hlediska chemického stavu jsou největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ na území obcí Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Veselíčko, Osek nad Bečvou a Lipník nad Bečvou. Na celém území SO ORP je 66 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu.
28
Obrázek 3.2.7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek 3.2.8: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012
29
3.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Lipník nad Bečvou nachází 180,28 ha pozemků se sklonitou ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou (5 719,56 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 3,15 %. Ve dvou obcích (Týn nad Bečvou a Bohuslávky) se nenachází ani jeden sklonitý pozemek využívaný jako orná půda, což by měl být cílový stav pro ostatní území. Tím by bylo dosáhnuto z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích ideálního stavu a přispělo by se ke zlepšení vodního režimu v krajině a ke snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 20 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 14 – 20 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 7 – 13,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 6,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP je zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ i „nerizikový“ a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu na území obcí Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Kladníky, Lhota, Radotín a Soběchleby. Na území SO ORP není identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích s klasifikací „nejistý“. Na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu na území obcí Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Veselíčko. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod (subjektivně): -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podz. vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů je přijatelný na území obce Hlinsko a obce Týn nad Bečvou. Na území těchto obcí převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový. Na území ostatních obcí je stav nepřijatelný.
30
Tabulka 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec Plocha sklonité orné půdy Hodnocení indikátoru (ha) 2 Bohuslávky 0,00 Dolní Nětčice 16,84 -1 2 Dolní Újezd 0,00 Hlinsko 3,91 1 2 Horní Nětčice 0,00 Jezernice 0,00 2 1 Kladníky 3,44 Lhota 1,22 1 1 Lipník nad Bečvou 1,11 Osek nad Bečvou 0,00 2 2 Radotín 0,71 Soběchleby 2,58 1 2 Týn nad Bečvou 0,09 Veselíčko 0,81 2 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Obrázek 3.2.9: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy
Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2014
31
Stav povrchových a podzemních vod -1 -1 -1 2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 2 -1
Obrázek 3.2.10: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod
Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012
32
3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivý stav vodního režimu z hlediska minimálního množství sklonité orné půdy. To Znamená minimalizaci rizika lokálních povodní a půdní eroze ve většině obcí kromě obce Dolní Nětčice. Přijatelný stav z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody je na území obcí Hlinsko a Týn nad Bečvou.
SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod a podzemních vod na většině území SO ORP.
Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích vyplývající ze zvýšeného množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obce Dolní Nětčice. Na území obcí Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva a Jezernice. Nízký podíl vodních ploch na celkové výměře obcí ORP. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. orné půdy Dolní Nětčice. Nárůst návalového množství dešťových vod Realizace komplexního systému protipovodňových v často poddimenzovaných kanalizačních opatření v krajině. soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Realizace plánované vodní nádrže Radkov pro akumulaci povrchových vod a jako Negativní důsledky působení vodní eroze. protipovodňové opatření. Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění).
3.2.5 Problémy k řešení
V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž atd.). Jedná se především o obec Dolní Nětčice. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.
33
3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). 3.3.1.1
Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí
Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, benzo(a)pyren, O3. Na 100 % území SO ORP došlo v roce 2012 k překročení hodnot imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Byly překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro 24 hodinové koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 (polétavý prach 94,9%) a polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (100,0 %). Na téměř celém území SO ORP nedošlo v roce 2012 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon (99,8 %). Nebyly překročeny cílové imisní limity pro SO2, PM10 (roční), NO2, benzen a arsen. Ve srovnání s rokem 2010 byla situace v roce 2012 obdobná. Dá se tedy předpokládat zhoršení rozptylových podmínek, které způsobily nadlimitní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 na celém území SO ORP. Výrazně se zlepšily pouze hodnoty troposférického ozónu, které nebyly na téměř celém území překročeny. Tabulka 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2012 SO ORP Lipník nad Bečvou % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Obec PM10 (24h) B(a)P O3_8h Bohuslávky 83,0 100,0 0,0 Dolní Nětčice 100,0 100,0 0,0 Dolní Újezd 75,0 100,0 0,0 Hlinsko 100,0 100,0 0,0 Horní Nětčice 100,0 100,0 0,0 Jezernice 100,0 100,0 0,0 Kladníky 100,0 100,0 0,0 Lhota 100,0 100,0 0,0 Lipník n. B. 95,0 100,0 3,0 Osek n. B. 100,0 100,0 0,0 Radotín 100,0 100,0 0,0 Soběchleby 100,0 100,0 0,0 Týn n. B. 100,0 100,0 0,0 Veselíčko 75,0 100,0 0,0 SO ORP Lipník nad Bečvou 94,9 100,0 0,2 34
Zdroj: ČHMÚ, 2014 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2012 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů)
Obrázek 3.3.1: Překročení hodnot imisního limitu pro PM10 (24 h.) pro ochranu zdraví lidí
Zdroj: ČHMÚ, 2014 Obrázek 3.3.2: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí
Zdroj: ČHMÚ, 2014
35
3.3.1.2
Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40)
Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP nedošlo ve sledovaném období k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40, průměr za 5 let). Pouze na malé ploše území (část obce Lipník nad Bečvou, Dolní Újezd, Bohuslávky a Jezernice) byl překročen imisní limit pro NOx. Platný imisní limit pro SO2 nebyl v roce 2012 překročen. Obrázek 3.3.3: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40)
Zdroj: ČHMÚ, 2014
36
Obrázek 3.3.4: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro NOx
Zdroj: ČHMÚ, 2014 3.3.1.3
Staré ekologické zátěže a Brownfields
Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovanými lokalitami mohou být například skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Z předchozích dat ÚAP z roku 2012 byla dále identifikována na území města Lipník nad Bečvou lokalita, kterou by šlo považovat za Brownfields. Jedná se o zemědělský areál Podhoří. Podle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP jsou na území SO ORP Lipník nad Bečvou evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka 3.3.2: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lipník nad Bečvou Identifikační Identifikační Obec Název Obec Název číslo číslo Dolní Újezd 3032001 Galička Lipník nad Bečvou 99993190 skládka dle ČGS Kladníky 6495001 p.č. 407 Osek nad Bečvou 11301001 Rybáře RWE Lipník nad Bečvou 8426001 Osek nad Bečvou 99993189 skládka dle ČGS GasNet,s.r.o. Lipník nad Bečvou 8426002 Sudol (stará) Soběchleby 15158001 Na Větřáku Zdroj: Data ÚAP, 2014 37
Obrázek 3.3.5: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014
3.3.2 Další vybrané hygienické závady území 3.3.2.1
Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku
Území v dosahu významných liniových zdrojů (dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) mohou být ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy). V zájmovém území je většina dopravy odvedena mimo centra obcí, výjimkou je pouze Osek nad Bečvou, kudy prochází silnice I/47. Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, na adrese: http://geoportal.cenia.cz/. 3.3.2.2
Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu)
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází převážně nízká a střední kategorie radonového indexu z geologického podloží. Na malém území obce Dolní Újezd je lokalizována kategorie vysoká. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na www.geology.cz. Určení kategorie radonového 38
indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. 3.3.2.3
Voda
Na základě údajů z HEIS VÚV T. G. Masaryka, dostupných na internetových stránkách, se jakost vody v tocích dle ČSN 75 7221 na území ORP Lipník nad Bečvou mírně zlepšila mezi roky 2000 a 2006 . Řeka Bečva patří na území ORP Lipník nad Bečvou do III. třídy, což je znečištěná voda. Je nutno stále snižovat znečištění vody v řekách. Tohoto lze dosáhnou především dalším zvyšováním počtu obyvatel napojených na ČOV a zkvalitňováním odkanalizování území.
3.3.3 Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory
HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace,
byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru Tabulka 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2012 SO ORP Lipník nad Bečvou Výsledné hodnocení Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových mínus 2 / -1 / 0 / 1 / 2, (-2 nejhorší, 2 imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů Obec nejlepší) a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bohuslávky 2 1 -2 Dolní Nětčice 2 0 -2 Dolní Újezd 2 1 -2 39
Obec Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník n. B. Osek n. B. Radotín Soběchleby Týn n. B. Veselíčko Zdroj: ČHMÚ, 2014
SO ORP Lipník nad Bečvou Výsledné hodnocení Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových mínus 2 / -1 / 0 / 1 / 2, (-2 nejhorší, 2 imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů nejlepší) a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) 2 0 -2 2 0 -2 2 1 -2 2 0 -2 2 0 -2 3 1 -2 2 0 -2 2 0 -2 2 0 -2 2 0 -2 2 0 -2
Obrázek 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP (data z roku 2012)
Zdroj: ČHMÚ 2014, EKOTOXA s.r.o. 2014
40
3.3.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2012 nebyly překročeny hodnoty imisního limitu pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částí frakce PM10 (roční), 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani cílový imisní limit pro benzen a arsen stanovené na ochranu lidského zdraví. Hlavní dopravní tahy jsou odvedeny mimo centra obcí (vyjma Oseku nad Bečvou), čímž jsou obyvatelé chráněni před působením prašnosti a hluku. Všechny obce ORP jsou plynofikovány – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně.
SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (94,9 % území), BaP (100 % území).
Silnice I/47 procházející Osekem nad Bečvou je zdrojem emisí a hlukového znečištění (avšak intenzita dopravy je díky novým okolním komunikacím snížena). V řadě lokalit jsou evidovány staré ekologické zátěže – na území obcí Dolní Újezd, Kladníky, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Soběchleby.
Na 100 % území nebyl v roce 2012 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40) a na většině území není překročen ani imisní limit pro NOx. PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěží – využití prostředků z evropských fondů. Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění.
HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spolu spalování komunálního odpadu. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.
3.3.5 Problémy k řešení Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél
komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. V rámci stávajících a nově navrhovaných průmyslových areálů vymezit také plochy pro výsadbu ochranné zeleně – zelené pásy – s cílem omezit prašnost z provozu těchto areálů. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Odvedení intenzivní dopravy z centra Oseku nad Bečvou. Vyhledat Brownfields a navrhnout jejich využití.
41
3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. Zvláště chráněná území v SO ORP Lipník nad Bečvou 1.
Velkoplošná zvláště chráněná území
Na území SO ORP se nenachází kategorie chráněného území typu Národní park, CHKO a ptačí oblast. Evropsky významná lokalita EVL Bečva-Žebračka – CZ0714082 - smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie, lokalita kuňky ohnivé, hrouzka Kesslerova, velevruba tupého. Poloha:Tok řeky Bečvy od Hranic na Moravě po severovýchodní okraj Přerova se zachovalými komplexy převážně lužních lesů v nivě řeky Bečvy. Několik kilometrů dlouhý náhon Strhanec mezi Osekem nad Bečvou a Přerovem (6471, 6570, 6571, okres Přerov) a NPR Žebračka . Rozloha: 288,67 ha Obce: Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Jezernice. EVL Veselíčko CZ0713746 - letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) regionálního významu. Poloha: Obec Veselíčko leží na jižním okraji Oderských vrchů asi 5 km západně od Lipníka nad Bečvou. Rozloha: 0,01 ha Katastrální území Veselíčko u Lipníka nad Bečvou EVL Dolní a Prostřední Svrčov - CZ0713394 - významná lokalita kuňky obecné (Bombina bombina). Poloha: Lokalita zahrnující soustavu 4 menších rybníků (jeden dlouhodobě vypuštěný) s mělkými tůněmi leží na jižním okraji Tršické pahorkatiny, přibližně 1 km severozápadně od obce Veselíčko a asi 5 km západně od Lipníka nad Bečvou. Rozloha: 2,81 ha 42
Katastrální území Veselíčko u Lipníka nad Bečvou EVL Lesy u Bezuchova – CZ0710007 - v území převládají lesní porosty řazené k subasociaci Carici pilosae-Carpinetum primuletosum elatioris. Jde o přechodné typy mezi karpatskými a polonskými dubohabřinami, typické vyšším podílem lípy srdčité (Tilia cordata) ve stromovém patře a s výskytem vlhkomilnějších druhů bylin jako prvosenky vyšší (Primula elatior), pryšce sladkého (Euphorbia dulcis), vraního oka čtyřlistého (Paris quadrifolia), netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli-tangere) v podrostu. V lesním porostu mezi obcemi Šišma a Kladníky se vedle dubohabřin můžeme setkat také s fragmenty suťových lesů, acidofilních a květnatých bučin. Ve většině případů se jedná o netypické antropogenně podmíněné porosty, vzniklé buď na místech bývalých lomů (suťové lesy) či jako pravděpodobně nepůvodní výsadby buku. Vyskytují se zde i suché acidofilní doubravy, nacházejí se na prudkých výslunných často skeletnatých svazích. Tyto porosty jeví plynulé přechody k dubohabřinám. V nivě Šišemky se zachovaly poměrně kvalitní jasanovo-olšové luhy. Nad obcí Šišma se nacházejí extenzivní sady často s velmi kvalitním podrostem mezofilních ovsíkových luk. Ostatní luční porosty jsou již méně kvalitní, buď v důsledku intenzivního využívání, či naopak díky úplné absenci managementu. Poloha: Jedná se o tři menší lesní celky mezi obcemi Pavlovice u Přerova, Kladníky a Bezuchov, cca 8 km východně od Přerova. Rozloha: 250,18 ha (část v SO ORP Lipník nad Bečvou – 106,45 ha) Katastrální území Kladníky EVL Týn nad Bečvou CZ0713391 - jedna z cca 10 lokalit svinutce tenkého (Anisus vorticulus) v ČR. Jediná současně známá lokalita v povodí Bečvy a zároveň spolu s PR Plané loučky jediné lokality na střední Moravě. Poloha: Soustava 4 tůní vzniklých na dně nevelké štěrkovny asi 1,5 km severovýchodně od Týna nad Bečvou (6471), okres Přerov. Rozloha: 2,7 ha (část v SO ORP Lipník nad Bečvou – 1,1 ha) Katastrální území Týn nad Bečvou (zdroj AOPK ČR, www.nature.cz) 2. Maloplošná zvláště chráněná území Na území SO ORP se nenachází kategorie chráněného území typu národní přírodní rezervace (NPR) a národní přírodní památka (NPP). Přírodní rezervace PR Škrabalka - předmětem ochrany je soustava vodních tůní a slepých ramen v Pobečví, bohaté ptačí hnízdiště. Vyhlášena jako státní přírodní rezervace již v roce 1956. Nadmořská výška 210 m n. m., bioregion hranický. Rozloha: 7,51 ha Katastrální území Lipník nad Bečvou Přírodní památka PP Dolní a Prostřední Svrčov - Biotop kuňky ohnivé. Rozloha 3,5 ha Obec Veselíčko. PP Týn nad Bečvou - Biotop svinutce tenkého. Rozloha 2,5 ha Obec Týn nad Bečvou. PP Lesy u Bezuchova - Společenstva významná z hlediska evropského společenství – dubohabřiny, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy a extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Rozloha 249,7 ha (část v SO ORP Lipník nad Bečvou – 106,45 ha) Obec Kladníky. 43
PP Veselíčko - evropsky významný druh netopýr velký (Myotis myotis). Rozloha 0,1 ha Obec Veselíčko. Mimo tato zvláště chráněná území na území SO ORP zasahuje malá část přírodního parku Oderské vrchy. Zde jsou předmětem ochrany krajinné a estetické hodnoty krajiny. Z hlediska plošného zastoupení zvláště chráněných území se SO ORP Lipník nad Bečvou jeví jako území s velmi nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. Zvláště chráněná území tvoří pouze 3,4 % z celkové plochy správního území ORP. Největší zastoupení chráněných území se nachází pouze v obci Kladníky a to díky zasahující části evropsky významné lokality Lesy u Bezuchova. Příčinou může být vysoký podíl zemědělské půdy, přítomnost rozsáhlých lesních porostů pouze na jižních svazích Oderských vrchů a také poloha SO ORP v Moravské bráně jako dopravní tepně regionu, kdy Lipník tvoří spojnici mezi Přerovem a Hranicemi. Vzhledem k tomu, že se jedná o malý SO ORP, většina obcí jsou obcemi malými (osm z nich nemá ani 500 obyvatel), jsou tedy dopravně navázány na Lipník nad Bečvou, Přerov a Hranice. Obrázek 3.4.1: Chráněná území přírody na území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014
44
3.4.2 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. V roce 2006 byl proto zpracován digitální mapový výstup Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Olomouckého kraje (AGERIS, Brno), který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Tento dokument by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR OK kraje i ÚP obcí. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází tyto prvky nadregionálního a regionálního ÚSES: NRBC Jezernice – zasahuje v obcích Lipník nad Bečvou, Bohuslávky a Dolní Újezd. Mezofilní hájové a bučinné biocentrum, plocha, kterou zasahuje do ORP je 182,38 ha. RBC Nad Říkou – mezofilní hájové, rozloha v ORP 15,65 ha, obec Veselíčko. RBC Zámecký kopec – mezofilní hájové BC. Rozloha 82,6 ha, obec Veselíčko. RBC Lipník – nivní, na ose NRBK 143. Rozloha 52,42 ha, obec Lipník nad Bečvou. RBC Rybáře – nivní, na ose NRBK 143. Rozloha 90,36 ha, obec Osek nad Bečvou. RBC Maleník – mezofilní hájové, mezofilní bučinné, nivní BC, 428,95 ha, obec Týn nad Bečvou RBC Kudlov – zahrnuje lesní porosty v údolí Libušky západně od Hlinska, rozloha v ORP je 71,77 ha, obec Hlinsko. RBC Kunkov – mezofilní hájové, rozloha v ORP 34,49 ha, obec Kladníky.
45
Obrázek 3.4.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014
3.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability (KES). Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy 46
Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní
3.4.4 Indikátor Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou (k 31. 12. 2013) Obce Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky SO ORP Lipník n. B. Zdroj: ČSÚ 2014
KES
Hodnocení indikátoru
2,22 0,18 0,53 1,14 0,13 0,22 0,26 0,57
0 -2 -1 0 -2 -2 -2 -1
Obce Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko
KES
Hodnocení indikátoru
0,18 0,42 0,18 0,15 0,21 5,18 2,23
-2 -1 -2 -2 -2 1 0
V SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází 14 obcí. Většina obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za neudržitelný. V rámci SO ORP Lipník nad Bečvou má výrazně nejvyšší stupeň ekologické stability obec Týn nad Bečvou. Je zde vysoký podíl lesů (73,4 % z plochy SO ORP) a velmi málo zemědělské půdy (21,9 %). Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Bohuslávky, Hlinsko a Veselíčko. 47
Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2) patří Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby. Nejnižší KES byl zaznamenán v obci Horní Nětčice (KES=0,13). Obec má 87,5% podíl zemědělské půdy (z celkové plochy obce) a navíc je tato půda téměř z 89,5% půdou ornou. Obec má dále ještě malý podíl lesů (1,4% z celkové plochy obce). Mezi další obce s velmi nízkou ekologickou stabilitou patří ještě Radotín (KES = 0,15), Lhota, Osek nad Bečvou a Dolní Nětčice (všechny KES = 0,18). Obrázek 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou k 31. 12. 2013
Zdroj: ČSÚ 2014, EKOTOXA s.r.o. 2014
48
3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Přítomnost prvků nadregionálního a regionálního Většina obcí spadá do území ÚSES. nestabilního a málo stabilního. Obec Týn nad Bečvou je ekologicky stabilní.
ekologicky
Nejnižší ekologická stabilita je v obcích Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby. Minimum zvláště chráněných ploch v SO ORP (3,4 % území).
Menší rozloha lesní i rozptýlené zeleně (kromě obcí Veselíčko a Týn nad Bečvou). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a především liniovými dopravními stavbami. databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro oblasti zemědělství. realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpečení trvalého nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných hodnot území. opatření.
3.4.6 Problémy k řešení
Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který se po dobu těžby projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů.
49
3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. SO ORP Lipník nad Bečvou leží v oblasti příznivých půdních podmínek Olomouckého kraje. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2013 plochu 8 094,22 ha zemědělské půdy. Ta představuje 68,3 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 6 167,39 ha (76,2 %), druhou nejvýznamnější složkou zemědělské půdy jsou trvalé travní porosty, které zaujímají 830,00 ha (10,3 %). Poměrně významnou kulturou jsou také sady s 473,04 ha a zahrady s 541,18 ha.
3.5.1.1
Ovocné sady
TTP
Zemědělská půda
0,79 0,81 49,65 31,34 82,59
19,16 13,87 45,45 13,01 19,78 26,82 15,20 12,46 182,27 55,31 11,60 20,34 47,59 58,32 541,18
82,79 2,77 14,39 7,10 3,39 4,59 2,36 111,60 31,54 1,84 6,07 33,08 171,52 473,04
26,51 33,05 193,37 22,29 18,45 100,43 10,24 15,55 207,37 31,44 12,70 55,43 39,43 63,74 830,00
195,07 369,60 651,79 217,92 397,28 788,48 270,75 282,65 2 125,85 1 086,41 238,21 576,29 262,46 631,46 8 094,22
Podíl ZP k celk. ploše obce (%)
Zahrady
288,85 66,62 Bohuslávky 420,03 319,91 Dolní Nětčice Dolní Újezd 792,01 397,79 501,51 175,52 Hlinsko Horní Nětčice 453,81 355,65 927,96 656,63 Jezernice 346,08 245,30 Kladníky Lhota 323,28 251,46 Lipník n. B. 3 058,80 1 574,97 Osek n. B. 1 302,47 968,11 264,23 212,08 Radotín 664,13 494,45 Soběchleby 142,36 Týn n. B. 1 199,80 306,54 Veselíčko 1 316,46 Celkem 11 859,42 6 167,39 Zdroj: ČSÚ, 2014
Vinice a chmelnice
Orná půda
Název obce
Celková plocha obce
Tabulka 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2013
67,5 88,0 82,3 43,5 87,5 85,0 78,2 87,4 69,5 83,4 90,2 86,8 21,9 48,0 68,3
Ochrana zemědělského půdního fondu
Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy.
50
Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je možné odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd V., IV. a III. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující obrázek znázorňuje půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany. Nejvíce půdy v I. a II. třídě ochrany se nachází na území obcí Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Jezernice, Týn nad Bečvou a Veselíčko. Celkem je zařazeno do I. a II. třídy ochrany 51 % orné půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou. Obrázek 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany
Zdroj: Data ÚAP, 2014
51
3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 3.5.2.1
Plochy lesa
Lesnatost řešeného území se pohybuje ve velkých rozdílech, severozápadní část vykazuje rovnoměrnější zastoupení lesa, ve střední části jsou jen drobné lesíky a v jihovýchodní části jsou obce s velmi vysokou lesnatí na jedné straně, ale i s velmi nízkou na straně druhé. Mezi obce s největší lesnatostí patří Týn nad Bečvou (73,4 %), obec Hlinsko (44,5 %) a obec Veselíčko (43,6 %). Naopak v obcích Dolní Netčice, Dolní Újezd, Horní Netčice, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby je lesnatost nejnižší (pod 5 %). Je to dáno polohou těchto obcí v údolích řek s úrodnou půdou, přesto by měl být dán zvýšený důraz na ochranu nelesní zeleně v zemědělské krajině (zeleň podél toků, aleje podél cest, územní systém ekologické stability apod.). Tabulka 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí k 31. 12. 2013 Obec Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko Celkem Zdroj: ČSÚ, 2014
Celková výměra (ha)
Plocha lesa (ha)
288,85 420,03 792,01 501,51 453,81 927,96 346,08 323,28 3 058,80 1 302,47 264,23 664,13 1 199,80 1 316,46 11 859,42
69,77 9,09 14,97 222,97 6,14 20,67 38,33 14,86 300,40 16,35 5,24 23,15 880,87 574,07 2 196,88
52
Lesnatost (%) 24,2 2,2 1,9 44,5 1,4 2,2 11,1 4,6 9,8 1,3 2,0 3,5 73,4 43,6 18,5
Obrázek 3.5.2: Kategorie lesa
Zdroj: Data ÚAP, 2014 3.5.2.2
Přírodní lesní oblasti
Lesy na území SO ORP Lipník nad Bečvou jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb. §23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do tří přírodních lesních oblastí: PLO 29 – Nízký Jeseník Do této PLO zasahuje území SO ORP Lipník nad Bečvou svou severozápadní částí ve směru k vojenskému výcvikovému prostoru Libavá. V této části se nachází větší lesní komplex (obec Veselíčko). Vůdčím lesním vegetačním stupněm je dubobukový a jedlobukový. Zastoupen je i bukový vegetační stupeň, v nižších polohách v okrajích jsou bukové doubravy, na kamenitých půdách klenové a lipové bučiny. Původní smíšené a listnaté lesy byly většinou přeměněny na smrkové monokultury. Smrkové porosty nacházející se v této oblasti jsou ohroženy větrem, hnilobami podkorním hmyzem, je zde však viditelný trend zvyšování podílu listnáčů. PLO 34 – Hornomoravský úval Tato PLO prochází středem území SO ORP Lipník nad Bečvou, ve směru od V na Z. Jedná se o oblast s velmi nízkou lesnatostí a to platí i pro část území řešeného SO ORP. Hydrograficky celé území patří k povodí Moravy (Dunaje), k pomoří Černého moře. Řeka Bečva se v jarních měsících a v období zvýšených letních dešťových srážek rozvodňují a zaplavují lesy podél toků. Z vegetačních stupňů výrazně převažuje dubový. Základním společenstvem je jilmový luh, v dubobukovém lesním vegetačním stupni pak hlinitá buková doubrava. Z ekologického hlediska je
53
žádoucí udržovat a dále zvyšovat zastoupení listnatých dřevin – zvláště dubu a omezovat javor a jasan. PLO 37 – Kelečská pahorkatina Území SO ORP Lipník n/B zasahuje do této PLO svou jihovýchodní částí, směrem od obce Týn nad Bečvou, Lhota a Hlinsko na jihovýchod. Jedná se oblast s historicky dochovanou pestrou dřevinnou skladbou, smrkové monokultury jsou zpestřeny modřínem, dubem, bukem a dalšími listnáči. Významná je vodohospodářská funkce zdejších lesů, zvláště v pásmech hygienické ochrany vod a v ochranných pásmech zdrojů přírodních a stolních minerálních vod. Převládají zde dubové bučiny. V současných porostech je nejvíce zastoupen smrk (33 %), borovice (7 %), dub (21 %), buk (12 %), habr (5 %), lípa (4 %) a bříza (6 %). Menší komplexy lesů v této zemědělsky využívané krajině jsou silně ovlivněny lidskou činností. (Zdroj: www.mezistromy.cz) Obrázek 3.5.3: Přírodní lesní oblasti
Zdroj: Data ÚAP, 2014
54
3.5.3 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase (2007 – 2013) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2007 (31.12) a 2013 (31.12.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF Rozloha ZP k Oblast 31.12.2007 (ha) ČR 4 249 179 8181,60 SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ 2007, 2013
Rozloha ZP k 31.12.2013 (ha) 4 219 867 8 094,22
Úbytek ZP (%) -0,69 -1,07
Tabulka 3.5.4: Nastavení indikátoru pro ZPF Nastavení indikátoru pro SO ORP Lipník n/B Úbytek půdy nad 2 % -2 Úbytek půdy 1,51 – 2 % -1 Úbytek půdy 1,01 – 1,5 % 0 Úbytek půdy 0 – 1,00 % 1 Nárůst výměry půdy 2 Tabulka 3.5.5: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a 2013 Výměra ZPF v roce Výměra ZPF v roce Obec Změna výměry (%) 2007 (ha) 2013 (ha) 195,03 195,07 Bohuslávky 0,02 373,33 369,60 Dolní Nětčice -1,00 651,83 651,79 Dolní Újezd -0,01 217,93 217,92 Hlinsko 0,00 397,31 397,28 Horní Nětčice -0,01 797,88 788,48 Jezernice -1,18 284,66 270,75 Kladníky -4,89 283,52 282,65 Lhota -0,31 2180,23 2 125,85 Lipník n. B. -2,49 1089,85 1 086,41 Osek n. B. -0,32 237,74 238,21 Radotín 0,20 576,40 576,29 Soběchleby -0,02 262,95 262,46 Týn n. B. -0,19 632,94 631,46 Veselíčko -0,23 8 181,60 Celkem -1,07 8 094,22 Zdroj: ČSÚ 2007– 2013
Hodnocení 2 1 1 1 1 -1 -2 1 -2 1 2 1 1 1 0
Z tabulky vyplývá, že v rámci SO ORP Lipník nad Bečvou došlo k poklesu výměry zemědělské půdy, a to relativně více než v rámci České republiky. To může být způsobeno, jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. Nejvýznamnější úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období byl zaznamenán v obci Kladníky (4,89 %) a Lipníku nad Bečvou (2,49%).
55
Obrázek 3.5.4: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: ČSÚ 2014, EKOTOXA s.r.o.2014
56
3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivé půdní podmínky pro hospodaření.
SLABÉ STRÁNKY zemědělské Významný úbytek zemědělské půdy v rámci SO ORP (zejména v obcích Lipník nad Bečvou a Kladníky). Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. řídě ochrany Nízká celková lesnatost celého SO ORP. v obcích Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Jezernice a Veselíčko. Vysoké zalesnění obcí Týna nad Bečvou, Hlinsko a Veselíčko. Velké plochy meliorované půdy (zhodnocení půdy investicemi). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Postupné zvyšování lesnatosti zakládáním Vyšší zábory zemědělské půdy pro potřeby nové biocenter, alejí v souladu ÚSES zejména v obcích výstavby a dopravních komunikací. s nízkou lesnatostí. Zvyšování podílu listnatých dřevin. Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami. Využívání přírodě blízkých forem hospodaření a Ohrožení smrkových monokultur větrem a funkčně integrovaného lesního hospodaření. podkorním hmyzem, zejména v obcích s vysokou lesnatostí, při zanedbání hrozí vznik kalamity. Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch.
3.5.5 Problémy k řešení Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany. Je vhodné upřednostňovat návrhy variant, které odnímají půdu horší kvality. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o lesy v kategorii LZU (lesy zvláštního určení). Zvýšená ochrana krajinné zeleně a realizace ÚSES, zejména v obcích s nízkou lesnatostí (Dolní Netčice, Dolní Újezd, Horní Netčice, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby). Při lesním hospodaření zvyšovat podíl dřevin přirozených pro danou oblast (listnáče). Využít obecních cest k zakládání alejí a stromořadí (možnost čerpání dotací na realizaci z různých dotačních programů).
57
3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1 Dopravní infrastruktura Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou leží v dopravně exponované lokalitě údolí Bečvy, kterým jíž od pradávna procházela významná obchodní trasa vedoucí ze severu Evropy na jih přes Moravskou bránu. I současné dopravní sítě tuto trasu kopírují a proto byla tato oblast zařazena také do prioritní evropské sítě panevropských multimodálních koridorů jako jedna z větví VI. koridoru (Gdaňsk – Katowice – Žilina / Wien / Bratislava). Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) vč. Aktualizace ZÚR č. 1 (2011), Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje 2014 - 2020, atd. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. 3.6.1.1
Silniční doprava
V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Obrázek 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP 2014
58
Vzhledem k poloze na panevropské dopravní síti (koridor VI.B) patří Lipník nad Bečvou a jeho bezprostřední okolí k územím s vysokou zátěží tranzitní dopravou. Tou v minulosti silně trpělo zejména samotné centrum města Lipníka až do doby, než byl v roce 1999 zprovozněn úsek rychlostní silnice R35 Velký Újezd – Lipník nad Bečvou s přivaděčem k silnici I/47 (odklon tranzitní dopravy ve směru Olomouc – Hranice) a posléze v roce 2006 dokončen obchvat na stávající silnici I/47 (odklon tranzitní dopravy Přerov – Hranice). Stávající, pro tranzitní dopravu nevyhovující, silnice I/47 mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi od listopadu 2008 nahradil nově zbudovaný šestipruhový úsek dálnice D1 Lipník nad Bečvou – Bělotín. Ten se stal součástí souvislého dálničního tahu, který přes řešené území převádí většinu tranzitní dopravy po silnicích R35 a D1. Doprava v rámci vlastního území SO ORP je zajišťována po síti silnic, jejíž kostru tvoří komunikace I. a II. třídy, které pokrývají celý správní obvod: - I/35 MÚK Lipník nad Bečvou (D1, km298) – MÚK se silnicí I/47 - I/47 (Hranice –) Lipník nad Bečvou – Osek nad Bečvou (– Přerov) - II/437 (V.Bystřice –) Staměřice – Dol.Újezd – Lipník nad Bečvou – Týn nad Bečvou – Lhota (– Vsetín) - II/434 MÚK s I/35 – Lipník nad Bečvou – Nové Dvory (– Přerov – Prostějov) Jako nejproblematičtější místo se v současnosti jeví průtah silnice I/47 středem obce Osek nad Bečvou s intenzitou dopravy skoro 10000 vozidel/24 hodin. Zlepšení situace na tomto místě lze očekávat až po výstavbě úseku dálnice D1 Přerov – Lipník nad Bečvou. Dálnice – D1 v úseku Hranice – Lipník n.B. je zatížena 22 651 voz/24 hod. Předpokládaný vývoj silniční sítě SO ORP Lipník nad Bečvou v následujícím období Síť komunikací dálničního typu doplní v regionu ještě úsek dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou v délce 14 km. Stavba dálnice D1 v úseku Lipník nad Bečvou – Říkovice je v současné době ve výstavbě. Obrázek 3.6.2: Předpokládaný vývoj silniční sítě ve SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: ŘSD, 2014
59
Další rozvoj sítě regionálních silnic bude ovlivněn zejména růstem intenzity dopravy, neboť významnější úpravy směrového vedení silnic nižších tříd nejsou zdůvodnitelné vzhledem k nízkým intenzitám provozu do 2000 vozidel/24 hod. Spíše je potřebné se zaměřit na zlepšení zanedbané údržby a opravy úseků s nevhodným šířkovým uspořádáním. Ze stavebních akcí SSOK v roce 2014 lze jmenovat stavební úpravy mostu ev.č. 437-008, Dolní Újezd a stavební úpravy obrusné vrstvy na silnici II/437 Skoky – Dolní Újezd. Obrázek 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: ŘSD, Sčítání dopravy 2010 3.6.1.2
Doprava v klidu
Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. Tento problém se dotýká zejména Lipníku nad Bečvou. Nedostatek parkovacích ploch je jak v oblastech husté rezidenční zástavby (sídliště), tak v blízkosti samotného centra, kde nedostatek parkovacích míst podvazuje rozvoj turistického ruchu. Při návrhu všech nových projektů je třeba dbát na dostatek parkovacích ploch. 3.6.1.3
Cyklistická doprava
Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté „osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy (do 3000 vozidel / 24 hod) lze využít k vedení cyklostezky stávající silnici, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. To znamená zejména zajistit směrování 60
cyklotras mimo stávající silnice I/47 a II/437. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. Vedle úprav již stávajících objektů je třeba počítat s možností uložení jízdních kol také u všech připravovaných projektů, ať už průmyslových, tak zejména také v případě výstavby nových komerčních objektů (např. supermarkety a jiná obchodní a zábavní centra). Obrázek 3.6.4: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras ve SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, 2014 Základem cyklistické infrastruktury v SO ORP Lipník nad Bečvou je „Cyklostezka Bečva“ jejíž trasa kopíruje tok řeky Bečvy. Výhledově spojí všechna města v okrese Přerov. Již dnes se dá tato trasa na kole projet od Kojetína po Hranice, i když asfaltový povrch zatím není v celé délce.V současnosti je vystavěna kompletní v úseku Grymov – Osek nad Bečvou – Lipník nad Bečvou – Týn nad Bečvou, chybí pokračování na východ směrem do území SO ORP Hranice (osada Rybáře). Obec Týn nad Bečvou na základě získaných finančních prostředků z Evropské unie dokončila realizaci projektu cyklostezky v délce 1,32 km (točna – ZD Týn n.B.). Dále chybí návazná infrastruktura v Lipníku nad Bečvou a připojení některých okolních sídel (Nové Dvory, Jezernice). Po rozšíření IDSOK také na železniční dopravu na trati 270, by bylo vhodné v blízkosti železniční stanice Lipník nad Bečvou zřídit úschovnu typu Bike and Ride. Údolím Moravské brány je značena i dálková cyklotrasa Jantarová stezka a trasa Greenways. V mikroregionu Lipensko jsou vedeny cyklotrasy, které umožňují poznávání nejzajímavějších míst v okolí Lipníka nad Bečvou a v údolí Moravské brány. Jsou vedeny v kruhu, se startem a cílem v Lipníku nad Bečvou – jsou vyznačeny v mapě, vydané mikroregionem Lipensko, i s výškovými profily. Okolí Lipníka nad Bečvou nabízí jak cykloturistiku nenáročnou, především v údolí Bečvy, tak terény a vyjížďky vhodné i pro náročnější cykloturisty či bikery.
61
Mezi cyklotrasy v okolí patří zejména: Záhorská cyklotrasa Lipník n. B. – Hlinsko – Kladníky – Bezuchov – Nahošovice – Hradčany – Podolí – Tučín – Radslavice – Grymov – Jadran – Lipník n. B. Helfštýnská cyklotrasa Lipník n. B. – Týn (Pod lípou) – Týn točna – Dříně – Rybáře (lávka) – Hranice restaurace Na Střelnici – Hranice sokolovna – Lázně Teplice n. B. – Zbrašov - U Antoníčka – Maleník – U Huberta – okolo Krásnice – Helfštýn – Týn – Lipník n. B. Cyklotrasa k prameni Odry Lipník n. B. – Bohuslávky – Loučka – Podhoří – Peklo – betonka – Kozlov – Pramen Odry – Kozlov – Ranošov – Slavkov – Zavadilka Staměřice – Po červené lesem na Veselíčko – Osek n. B. – JadranLipník n. B. Cyklotrasa Údolím Moravské brány Lipník n. B. – Venedik – Jezernice – Milenov – Drahotuše – rondel – Rybáře lávka – Gabrielka – Maleník – Hubert – okraj lesa nad Záhořím – Lhota – Pavlovice - Sušice – Oldřichov – Jadran – Lipník n. B. Cyklotrasa Uhřínovská Lipník n. B. – Venedik – Jezernice – Podhoří – hájenka – SKI centrum Uhřínov – Radíkov – Kunzov – Hrabůvka – Milenov – Drahotuše – Rybáře (lávka) – Gabrielka – Týn – Lipník n. B. 3.6.1.4
Železniční doprava
Železnice dosáhla Lipníku nad Bečvou velmi brzy, již v roce 1842, kdy ve městě vznikla dočasná koncová stanice Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB). Z finančních důvodů však zprovoznění tratě dále k Hranicím a Ostravě pokračovalo až v roce 1847. Trať je i v současnosti dvojkolejná, od roku 1960 elektrizována stejnosměrnou soustavou 3kV a patří mezi nejvytíženější úseky české železniční sítě. Úsek Přerov – Hranice byl v rámci budování II. tranzitního železničního koridoru v letech 1999 až 2002 rekonstruován a v rámci stavby byla také zřízena nová zastávka Osek nad Bečvou. Šlo o jednu z nejnáročnějších koridorových staveb, neboť se na trase nachází technická památka, tzv. Jezernické viadukty v délce 411 metrů, které musely být také kompletně rekonstruovány a to bez možnosti přerušení provozu. Po trati projíždějí vlaky všech kategorií vč. SC a EC, avšak v Lipníku nad Bečvou zastavují pouze osobní vlaky a vybrané rychlíky. Osobní vlaky jsou vedeny denně od 5. do 23. hodiny v přibližně jednohodinovém intervalu pro každý směr, ve špičkách ještě častěji. Velmi silná je na trati také nákladní doprava. Do stanice jsou zaústěny vlečky firem Vojenské lesy a Strojtos. Železniční doprava obsluhuje na SO ORP Lipník nad Bečvou pouze obec Osek nad Bečvou a město Lipník nad Bečvou. Nádraží v Lipníku nad Bečvou je situováno na okraji města, avšak ještě stále v rámci jeho intravilánu. Zastávka v Oseku nad Bečvou byla zřízena až v roce 2002. Její vzdálenost od centra obce je 0,8 km a od okraje zástavby 0,3 km což nejsou nejpříznivější hodnoty, lze je ovšem považovat za přijatelné. Tabulka 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Lipník nad Bečvou Pěší vzdálenost do Pěší vzdálenost k okraji Trať Název Druh středu obce (km) zástavby (km) 270 Osek nad Bečvou z 0,8 0,3 270 Lipník nad Bečvou žst 1,2 0,0 Zdroj: KJŘ SŽDC, mapové podklady, Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka
62
Předpokládaný vývoj železnic ve SO ORP Lipník nad Bečvou v následujícím období V budoucnosti se s úsekem přes Moravskou bránu uvažuje také pro vedení vysokorychlostní trati (VRT). Její trasa prozatím nebyla stabilizována, ani není stanoven horizont její realizace. Nicméně je uvažováno s územní ochranou koridoru pro VRT dle ZÚR OK, tedy paralelně se stávající železniční tratí č. 270. Nejbližší zastávka je plánována v oblasti mezi Přerovem a Olomoucí. V současnosti, vzhledem k poklesu poptávky po železniční dopravě na konci minulého století, není výstavba VRT až tolik aktuální. Je však nutné ochránit potenciální trasy VRT v územně plánovací dokumentaci pro případné vytvoření celoevropského systému VRT v budoucnosti. Obrázek 3.6.5: Železniční a vodní doprava na území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP 2014 3.6.1.5
Letecká a vodní doprava
Nejbližší provozované sportovní letiště se nachází nedaleko Lipníka nad Bečvou, avšak již na správním území ORP Hranice. Z letišť s pravidelnou osobní dopravou jsou nejlépe dostupné Ostrava a Brno. Pravidelná vodní doprava provozována nikde není, v rozvojových plánech však i nadále figuruje „Kanál Dunaj-Odra-Labe“ (D-O-L). Tato vodní cesta je podle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) označena E-20. Trasa je stabilně zakotvena v ZÚR OK, s čímž však souvisí i dlouhodobá stavební uzávěra v trase uvažovaného kanálu. O prodloužení platnosti územní ochrany koridoru průplavního spojení rozhodla v květnu 2010 Vláda ČR, takže je nezbytné i nadále s ním počítat, i když se to negativně projevuje zablokováním přístupu obcí k území, které tak není možné využívat pro rozvojové aktivity. Evropská rada ve své rezoluci 1473 (2005) vyzvala Česko, Rakousko, Slovensko a Polsko, aby urychlily zpracování studie proveditelnosti projektu Dunaj-Odra-Labe a zintensivnily související politická jednání. Na celý projekt byla v posledních letech vypracována z podnětu vlád a ministerstev řada studií, ekonomických analýz apod. V roce 2013 byla zpracovávána mezinárodní studie proveditelnosti financovaná ze zdrojů EU.
63
3.6.1.6
Integrovaná doprava
Celé území SO ORP je v současnosti integrováno do IDSOK. Integrace se však v současnosti dotýká pouze autobusové linkové dopravy a nezahrnuje vlakové spoje na trati 270. Tím je znehodnocen jeden ze základních funkčních principů celého IDS – multimodalita, neboť není zajištěna spolupráce mezi autobusovými a drážními dopravci. Obrázek 3.6.6: Zóny IDSOK ve SO ORP Lipník nad Bečvou a systém linek veřejné dopravy
Zdroj: www.kidsok.cz V SO ORP Lipník nad Bečvou zajišťuje linky IDSOK společnost Arriva Morava a. s. (do června 2013 Veolia Transport Morava a. s). Tento dopravce v řešeném území provozuje následující linky: 890706 Olomouc-Lipník n.Bečvou-Hranice 920050 Lipník n.Bečvou-Soběchleby 920052 Lipník n.Bečvou-Hranice 920053 Lipník n.Bečvou-Soběchleby-Bystřice pod Hostýnem 920054 Lipník n.Bečvou-Bohuslávky 920055 Lipník n.Bečvou-Týn n.Bečvou 920057 Lipník n.Bečvou-Přerov 920058 Lipník n.Bečvou-Osek n.Bečvou-Veselíčko-Lazníky 920060 Lipník n.Bečvou-Jezernice-Podhoří-Lipník n.Bečvou 920061 Lipník n.Bečvou-Lhota-Pavlovice u Přerova-Přerov 920062 Lipník n.Bečvou-Libavá, Slavkov 920074 Hranice-Soběchleby 920011 Přerov-Soběchleby-Horní Nětčice 920013 Přerov-Dolní Újezd-Skoky-Staměřice 64
Celkové počty spojů integrovaných autobusových linek jsou až na výjimky poměrně vysoké. V Lipníku nad Bečvou je dnes již mnoho spojů lokálních linek ukončeno až u železniční stanice, ale plnohodnotný multimodální terminál integrované dopravy zatím městu chybí. Podrobné hodnocení dopravní dostupnosti jednotlivých obcí je uvedeno v podkapitole indikátorů.
3.6.2 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Lipník nad Bečvou byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, Územní energetická koncepce Olomouckého kraje a další. Tabulka 3.6.2: Vybavenost obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v oblasti technické infrastruktury Obec Vodovod Plyn Kanalizace ČOV Bohuslávky A A A Dolní Nětčice A A A Dolní Újezd A A A A Hlinsko A A A Horní Nětčice A A Jezernice A A Kladníky A A A Lhota A A A Lipník nad Bečvou A A A A Osek nad Bečvou A A A A Radotín A A A A Soběchleby A A A A Týn nad Bečvou A A A A Veselíčko A A A A SO ORP Lipník nad Bečvou 13 14 Zdroj: ČSÚ 2014, data ÚAP 2014, webové stránky obcí
12
6
Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota (např. v samotném Lipníku nad Bečvou je plynovod dostupný jen v jádrovém městě).
65
Tabulka 3.6.3: Obydlené domy podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Obydlené domy - technická vybavenost Obec Celkem Plyn Vodovod Přípoj na kanalizaci Ústřední topení Bohuslávky
104
79
96
65
90
85
73
79
32
68
337
251
319
140
285
Hlinsko
62
57
59
18
51
Horní Nětčice
70
50
62
22
59
Jezernice
198
92
183
36
168
Kladníky
45
34
38
6
32
Lhota (2001)
99
90
96
89
62
Lipník nad Bečvou
1396
962
1317
1065
1066
Osek nad Bečvou
343
298
328
320
286
51
44
48
40
43
Soběchleby
166
136
153
123
140
Týn nad Bečvou
271
119
241
109
219
Veselíčko
256
194
236
217
216
Dolní Nětčice Dolní Újezd
Radotín
SO ORP Lipník nad Bečvou 3475 2472 3239 2280 2799 Zdroj: ČSÚ 2014, SLDB 2011 Pozn. U obce Lhota jsou použity údaje z roku 2001, protože data z roku 2011 nejsou k dispozici. Tabulka 3.6.4: Obydlené byty podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Obydlené byty - technické vybavení Obec Přípoj na Celkem Plyn Vodovod kanalizaci Bohuslávky
119
91
111
73
Dolní Nětčice
101
86
94
34
Dolní Újezd
403
300
377
367
Hlinsko
76
69
72
22
Horní Nětčice
79
56
70
26
Jezernice
235
108
218
41
Kladníky
50
38
42
6
123
103
120
111
Lipník nad Bečvou
3125
2160
2903
2710
Osek nad Bečvou
430
372
412
404
61
52
56
49
Lhota (2001)
Radotín
66
Soběchleby
204
164
185
154
Týn nad Bečvou
318
141
285
129
Veselíčko
292
221
267
250
SO ORP Lipník nad Bečvou 5605 3960 5191 4176 Zdroj: ČSÚ 2014, SLDB 2011 Pozn. U obce Lhota jsou použity údaje z roku 2001, protože data z roku 2011 nejsou k dispozici. 3.6.2.1
Vodovody
Z „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ (PRVK OK) vyplývá, že zásobování obcí Lhota a Kladníky je realizováno pouze z individuálních zdrojů. Ostatní obce mají zřízen samostatný vodovod anebo jsou napojeny na velké skupinové vodovody. Zejména jde o skupinový vodovod Lipník nad Bečvou, jehož hlavním zdrojem v řešeném území je prameniště Závrbek (kapacita 20 l/s) a vodní dotace z Ostravského oblastního vodovodu (napojen v roce 2003) a vodního zdroje Lhotka. Tento vodovod je ve správě VaK Přerov a.s. - provoz Lipník nad Bečvou zásobuje těchto 8 sídelních celků: Lipník nad Bečvou – město, Loučka, Nové Dvory, Osek nad Bečvou, Bohuslávky, Dolní Újezd, Veselíčko, Tupec. Existuje také propojení na skupinový vodovod Přerov, které slouží pro předávání vodní dotace z OOV dále na západ. Jižní část SO ORP Lipník nad Bečvou je zásobena ze skupinového vodovodu Záhoří se zdrojem prameniště Ústí (SO ORP Hranice). Tento vodovod je ve správě VaK Přerov a.s. - provoz Hranice a zásobuje mimo jiné Horní Nětčice, Soběchleby, Radotín, Dolní Nětčice. Obec Týn nad Bečvou má vodovod, který je v majetku i ve správě obecního úřadu. Jedná se o samostatný vodovod. Zdrojem vody je prameniště v katastru obce – studna o vydatnosti 2,1 l/s-1 . Obecní vodovod je propojen potrubím z PVC DN 100 se skupinovým vodovodem Lipník nad Bečvou. V katastru Týna nad Bečvou je nově vytypovaná lokalita záložního zdroje. Obec Jezernice má samostatný vodovod, který je v majetku i správě VaKu Přerov, a.s. - provoz Lipník nad Bečvou. Zdrojem je prameniště Peklo, kde je voda upravovaná a jde samostatným gravitačním řadem do vodojemu Lipník.
67
Obrázek 3.6.7: Systém zásobování vodou ve SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP 2014 3.6.2.2
Kanalizace
Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je v současnosti zejména potřeba naplnit požadavky Směrnice č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úrovní 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. První uvedený požadavek se týká jen města Lipník nad Bečvou, ve kterém je vybudována jednotná kanalizační síť, která ústí do ČOV Lipník. Čistírna byla vybudována v 70. letech a částečně rozšířena v 80. letech minulého století. Původní ČOV nedisponovala dostatečnou kapacitou a účinnost odstraňování celkového dusíku a fosforu byla nízká, takže ČOV nemohla plnit požadavky nařízení vlády České republiky č. 61/2003 Sb. a výše uvedené Směrnice. Původní technologie nebyla schopna ani po dílčích technických úpravách dosáhnout zásadního zlepšení účinnosti čištění odpadních vod, proto byla v letech 2007-8 modernizována v rámci projektu „Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy“ společností Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Čistírna nyní s vyšší účinností odstraňuje z odpadních vod všechny znečišťující látky a především dusík a fosfor a modernizace zajistila i ochranu hlavních technologických celků proti vyšším vodním stavům v řece Bečvě, které v minulých letech působily problémy. Celková kapacita čistírny byla navýšena na 13 733 EO. Z menších obcí jsou čištěny odpadní vody v Oseku nad Bečvou (napojena také obec Veselíčko), Lhotě (v obou obcích vybudována mechanicko-biologická ČOV) a v Soběchlebech s Radotínem (společná ČOV s biologickou sedimentací). Obec Týn nad Bečvou je odkanalizována jednotnou stokou kanalizační sítě ukončenou na ČOV.
68
V obci Bohuslávky je vybudována jednotná kanalizační síť DN 300 – 800. Byla budována po etapách přes dvacet let (poslední část v roce 1985). V obcí Dolní Nětčice je stávající kanalizace DN 400 – 500 celkové délky cca 2 000 m. Kanalizace není ukončena ČOV. V obci Dolní Újezd je vybudována jednotná kanalizace. Odkanalizováno je cca 2/3 obce. Kanalizace je napojena tlakovou kanalizací přes čerpací stanici na ČOV v Lipníku nad Bečvou. V obci Kladníky je vybudovaná jednotná stoka kanalizační sítě. V obci Jezernice se v současné době připravuje výstavba kanalizace a ČOV. V dalších obcích je vybudována pouze dešťová kanalizace, často ve špatném technickém stavu, vyústěná přímo do místních vodotečí. Na tyto sběrače jsou pak napojeny přípojkami po předčištění v septicích také objekty pro individuální bydlení. Tento stav v současnosti neodpovídá legislativním požadavkům, proto bude postupně v jednotlivých sídlech realizována kanalizace zakončená ČOV (ať už kořenovou nebo v případě velmi malých obcí s biologickým čištěním) ve vazbě na ekonomické možnosti. Podrobný návrh harmonogramu a technických řešení uvádí PRVK OK. Obrázek 3.6.8: Odkanalizování území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP 2014 3.6.2.3
Plyn a CZT
Řešeným územím prochází jeden z významných VVTL plynovodů vnitrostátní distribuční soustavy ve správě firmy Net4Gas. Potrubí DN700/PN63 Hrušky – Příbor s významem pro zabezpečení zásobování plynem oblasti střední a severní Moravy a Slezska. Výhledově se dle ZÚR OK uvažuje s jeho zdvojením (VPS E14) ve shodných parametrech i trase. Plynovod je zaveden v současnosti již do všech obcí, jen některé místní části Lipníka nad Bečvou zatím plyn rozveden nemají. Jde o místní části Trnávka, Podhůří, Loučka, Podhoří a Nové Dvory. Poslední obcí regionu, do které byl plyn zaveden, se stala v roce 2002 Týn nad Bečvou.
69
Většina obcí je zásobována ze středotlakého plynovodu. Z nízkotlakového plynovodu je zásobována obec Osek nad Bečvou a město Lipník nad Bečvou. Ve městě Lipníku nad Bečvou jsou provozovány také rozvody centrálního vytápění. Tepelné hospodářství představuje po modernizacích a rekonstrukcích v letech 2011 až 2013 celkem 11 kotelen a teplovodní síť o délce cca 2 km. Od roku 2011 proběhla další modernizace u zásadních zdrojů výroby tepla byly instalovány kondenzační kotle s vysokou účinností. Došlo k rovněž centralizaci vytápění dvou největších sídlištních celků – lokalit Zahradní a Bratrská, propojením tepelných soustav a byla provedena komplexní rekonstrukce stávající rozvodů tepla za bezkanálové vedení předizolovaným potrubím. Od roku 2014 je v provozu kogenerační jednotka ke kotelně Zahradní o výkonu 1 200 KW, zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla z paliva zemního plynu. Kogenerační jednotku nainstalovala firma ČEZ energo s.r.o., elektřina z výroby je dodávána do rozvodných sítí ČEZ, a.s., teplo je dodáváno do tepelných rozvodů společnosti. Společnost TEPLO Lipník nad Bečvou, a.s. dodává tepelnou energii pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody do 1103 domácností a do dalších nebytových objektů. Celkový objem dodávek po provedeném zateplení objektů odběratelů se pohybuje kolem 30 tis. GJ ročně. Obrázek 3.6.9: Stav distribuce zemního plynu v území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP 2014
70
3.6.2.4
Distribuce elektrické energie
Region Lipníku nad Bečvou je významný nejen pro dopravu, ale také z hlediska vedení distribučních sítí elektrické energie. Blízko západní hranice regionu se nachází významná TR Prosenice, ze které jsou vedeny linky zajišťující přenos mezi oblastí střední a severní Moravy. Zejména jde i vedení ZVN 400 kV č. 403 Prosenice – Nošovice a dvojité VVN 200 kV č. 253/254 Prosenice – Lískovec. Zásobení regionu Hranice je zajištěno vedením 2x ZVN 110 kV č. 577/578. Dle ZÚR OK je uvažováno se zdvojením vedení ZVN 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice a územní rezervou pro koridor nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích v Moravskoslezském kraji (koridor pro VPS E2). Na území SO ORP se nenacházejí prakticky žádné významné zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické její distribucí z jiných regionů. Využívání alternativních zdrojů energie je v současnosti velmi malé. V obci Osek nad Bečvou jsou licencovány dvě malé vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 0,559 MW, v Lipníku nad Bečvou je licencována jedna malá vodní elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 0,051 MW. Dále je využíváno několik malých fotovoltaických instalací v celkovém objemu instalovaného výkonu do 0,5 MW. V rámci dalšího rozvoje alternativních zdrojů je vhodné se zaměřit zejména na zpracování biomasy jak ze zemědělství, tak i z lesnictví, neboť v těsném sousedství SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází vojenský újezd Libavá, odkud by bylo možné získávat dostatek suroviny. Možnosti dalšího rozvoje malých vodních elektráren jsou minimální, stejně jako je nízký potenciál větrné energie k výrobě elektrické energie. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě. Tabulka 3.6.5: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Lipník nad Bečvou dle typu a instalovaného výkonu v MW Typ energie Obec Celkem fotovoltaický vodní Dolní Nětčice 0,053 0,053 Dolní Újezd 0,009 0,009 Jezernice 0,110 0,110 Kladníky 0,008 0,008 Lipník nad Bečvou 0,080 0,051 0,131 Osek nad Bečvou 0,021 0,559 0,580 Radotín 0,016 0,016 Soběchleby 0,181 0,181 Celkem 0,478 0,610 1,088 Zdroj: Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz), 2014
71
Obrázek 3.6.10: Distribuce elektrické energie v území SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP 2014 3.6.2.5
Odpadové hospodářství
Ve městě Lipník nad Bečvou probíhá sběr separovaného komunálního odpadu, plasty jsou vyváženy do Olomouce na dotřiďovací linku, pro druhotně využitelný odpad slouží sběrný dvůr na ulici Svatopluka Čecha. Skládka odpadu je umístěná u silnice směr místní část Loučka. Část tělesa již byla rekultivována a je zde umístěna mj. komunitní kompostárna přijímající rostlinný materiál pocházející původem z území města. Vlastní obecní skládku komunálního odpadu provozují také obce Veselíčko a Osek nad Bečvou. Ostatní obce odvážejí komunální odpady mimo své území. 3.6.2.6
Telekomunikace
V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Signál GSM/GPRS mobilních operátorů je dobrý v celém území, horší je pouze v přírodních lokalitách západně od obce Hlinsko nebo jihovýchodně od Týna nad Bečvou. V Lipníku nad Bečvou, Jezernici a Oseku nad Bečvou je částečně k dispozici také vysokorychlostní připojení 4G (operátor T-mobile). Ostatní část území má k dispozici připojení Internet ADSL (T-mobile) a Mobilní internet CDMA (operátor O2).
72
3.6.3 Indikátory Dostupnost území veřejnou dopravou Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny ) a v sobotu či neděli (označeno ) na trase do pověřené obce/ORP (Lipník nad Bečvou) a do krajského města (Olomouc). Na trase z obce do krajského města je uvažováno s možností 2 přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi zastávkami. Na trase z obce do pověřené obce/ORP jsou uvažována i taková spojení, u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. U vlakových spojů nejsou do přehledu započítány vlaky vyšší a nejvyšší kvality, u kterých je nutnost zakoupení místenky nebo příplatku. Tabulka 3.6.6: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) Spojení do Spojení z obce pověřené obce / ORP (Lipník nad Bečvou) krajského města (Olomouc) Bohuslávky 11 3 9 5 Dolní Nětčice 6 3 16 6 Dolní Újezd 16 9 30 13 Hlinsko 15 7 17 7 Horní Nětčice 7 3 16 8 Jezernice 28 9 22 7 Kladníky 15 7 17 11 Lhota 15 7 18 10 Lipník nad Bečvou 41 24 Osek nad Bečvou 36 15 34 18 Radotín 8 4 17 12 Soběchleby 12 7 17 12 Týn nad Bečvou 16 3 14 6 Veselíčko 6 0 19 8 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2014 Pozn.: ... běžný pracovní den ... nepracovní dny - ... nehodnoceno
73
Tabulka 3.6.7: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pověřená obec/ORP méně než 2 2 3 4 5 a více obec méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více krajské město méně než 1 1 2 3 4 a více méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více pověřená obec / krajské město ORP méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka 3.6.8: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do kraj. města (Olomouc) Bohuslávky 2 0 2 2 Dolní Nětčice 0 0 2 2 Dolní Újezd 2 2 2 2 Hlinsko 2 2 2 2 Horní Nětčice 0 0 2 2 Jezernice 2 2 2 2 Kladníky 2 2 2 2 Lhota 2 2 2 2 Lipník nad Bečvou 2 2 Osek nad Bečvou 2 2 2 2 Radotín 1 1 2 2 Soběchleby 1 1 2 2 Týn nad Bečvou 2 0 2 2 Veselíčko 0 -2 2 2 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2014 Spojení z obce POU/ORP (Lipník nad Bečvou)
nejhorší prům. známka známka 0 0 2 2 0 2 2 2 2 2 1 1 0 -2
1,33 0,67 2,00 2,00 0,67 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 1,33 1,33 1,33 0,00
Pozn. Spojení do Lipníku nad Bečvou bylo započítáno do průměrné známky dvojnásobnou vahou
74
celková známka 1 1 2 2 1 2 2 2 2 2 1 1 1 0
Obrázek 3.6.11: Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou
Zdroj: Platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2014 Technická infrastruktura Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie – výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji obce i regionu víc než plynofikace. Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením)
75
Tabulka 3.6.9: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec
Vodovod
Plyn
Kanalizace
Bohuslávky A A A Dolní Nětčice A A A Dolní Újezd A A A Hlinsko A A A Horní Nětčice A A Jezernice A A Kladníky A A A Lhota A A Lipník nad Bečvou A A A Osek nad Bečvou A A A Radotín A A A Soběchleby A A A Týn nad Bečvou A A A Veselíčko A A A SO ORP Lipník nad 13 14 12 Bečvou Zdroj: ČSÚ 2014, ÚAP SO Lipník nad Bečvou 2014, webové stránky obcí Obrázek 3.6.12: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou
Zdroj: ČSÚ 2014, ÚAP SO Lipník nad Bečvou 2014, webové stránky obcí
76
A A A A A A A
Hodnocení indikátoru 1 1 2 1 0 0 1 1 2 2 2 2 2 2
6
-
ČOV
A
3.6.4 SWOT analýza Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poloha v dopravně významné lokalitě – Moravská Železniční doprava není integrována do IDSOK. brána – na spojení Ostravska a Střední Moravy. Špatná návaznost mezi autobusovou a železniční osobní dopravou. Přímé napojení na dálniční síť ČR. Silnice I/47 nemá vybudován obchvat obce Osek nad Bečvou. Poloha na koridorové železniční trati. Nedostatek parkovacích míst, zejména v návaznosti na centrum Lipníka nad Bečvou. Integrace autobusové linkové dopravy do IDSOK. Vybudována „Cyklostezka Bečva“. PŘÍLEŽITOSTI Dobudování dálniční sítě – dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Výstavba terminálu IDS v Lipníku nad Bečvou, zvýšení stupně jeho organizace a zjednodušení linkového vedení spojů. Realizace systému záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti od centra Lipníku nad Bečvou, zpoplatnění vjezdu do centra, event. zřízení pěší zóny s pohybem cyklistů. Vybudování sítě cyklostezek ve městě Lipník nad Bečvou a dobudování chybějící části „Cyklostezky Bečva“ (Dříň – Hranice-Rybáře).
HROZBY Zanedbávání údržby silniční sítě. Blokace území v důsledku ochrany koridorů pro velké liniové stavby jejíž realizace není v současnosti jistá (kanál D-O-L, VRT).
Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoký počet již existujících kanalizačních systémů. Chybějící napojení obce Kladníky a Lhota na veřejný vodovod. Vynikající vybavení plynovody (chybí jen některé Ve většině malých obcí chybí čištění odpadních místní části Lipníka nad Bečvou). vod v ČOV. Nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie. Území není vhodné pro využívání větrné a geotermální energie. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Výstavba ČOV s biologickou sedimentací pro malé Nízké tempo výstavby a rekonstrukcí kanalizačních obce, event. skupinových ČOV pro více obcí sítí a výstavby ČOV. najednou. Rozvoj efektivních alternativních zdrojů energie, Návrat obyvatelstva k vytápění tuhými palivy zejména biomasy. z důvodu neustálého zdražování plynu.
77
3.6.5 Problémy k řešení Dopravní infrastruktura
Silniční síť prodělala v uplynulých letech zásadní proměnu. Postupně byla vybudována dálniční trasa rychlostní silnice R35 a návazná dálnice D1 směr Hranice a Ostrava. Zbývá dobudovat dálnici D1 směr Přerov (dotčené obce: Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Veselíčko, Dolní Újezd). Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.). Týká se to zejména Lipníka nad Bečvou. Vybudování záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti centra Lipníka nad Bečvou, zpoplatnění vjezdu do centra a zřízení pěší zóny s přístupem cyklistů. Dobudování sítě cyklostezek návazných na páteřní trasu „Cyklostezky Bečva“, zejména jde o napojení na okolní obce, která budou sloužit nejen pro zvýšení turistického ruchu, ale zejména pro každodenní využití v rámci pravidelné dojížďky za prací, do škol, apod. (dotčená obec Týn nad Bečvou, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Veselíčko) V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride. Územím je ve vzdálené budoucnosti plánována výstavba VRT a kanálu D-O-L. Je požadována územní ochrana koridorů pro obě stavby, avšak zároveň je nutné minimalizovat dopady na rozvoj celého území i jednotlivých obcí (dotčené obce Osek nad Bečvou, Veselíčko, Dolní Újezd, Lipník nad Bečvou, Jezernice). Území je zahrnuto do IDSOK, chybí však integrace železniční dopravy a celkově větší provázanost mezi autobusy a vlaky. Je vhodné vybudovat jednotný terminál IDS v Lipníku nad Bečvou.
Technická infrastruktura
V území akceptovat a chránit stávající rozsah vodních zdrojů využívaných pro hromadné zásobování pitnou vodou včetně jejich stanovených ochranných pásem (dotčené obce: Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Kladníky, Hlinsko). Dobudovat veřejný vodovod v obcích Kladníky a Lhota. Ve většině obcí není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV (nejlépe s biologickou sedimentací) nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV (Bohuslávky, Dolní Nětčice, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky). Zajistit územní ochranu koridorů pro stavby zakotvené v ZÚR OK : zdvojení VTL plynovodu Hrušky – Příbor, zdvojení elektrického vedení VVN 400 kV Prosenice – Nošovice a nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích v Moravskoslezském kraji (Osek nad Bečvou, Hlinsko, Kladníky, Radotín, Týn nad Bečvou, Soběchleby, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Dolní Újezd, Jezernice, Bohuslávky).
78
3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Správní obvod obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou tvoří 14 obcí s celkovou rozlohou téměř 119 km2 a s celkovým počtem 15 267 obyvatel (k 31. 12. 2013). Statut města má pouze sídlo správního obvodu Lipník nad Bečvou s 8 191 obyvateli, které tak koncentruje více než polovinu obyvatelstva SO ORP. Žádné jiné sídlo se statutem města ani městyse se na území obvodu nenachází. Sídelní strukturu venkova tvoří především malé obce, pouze dvě z nich mají více než tisíc obyvatel – Dolní Újezd (1 199) a Osek nad Bečvou (1 212). V dalších čtyřech obcích žije více než 500 osob, v pěti obcích se počet osob pohybuje v intervalu 200 až 500 a zbývající dvě obce mají počet trvale bydlících obyvatel nižší než 200. Nejmenší obcí správního obvodu jsou Kladníky se 165 obyvateli s obvyklým místem pobytu na konci roku 2013. Hustota zalidnění studovaného regionu (129 obyv./km2) se blíží celorepublikovému průměru (viz následující tabulka). Tabulka 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2013 Obce
Počet obyvatel Počet obyvatel k 31. 12. 2011 k 31. 12. 2013
Bohuslávky 337 331 Dolní Nětčice 272 265 Dolní Újezd 1 205 1 199 Hlinsko 216 219 Horní Nětčice 232 216 Jezernice 649 656 Kladníky 163 165 Lhota 322 324 Lipník nad Bečvou 8 250 8 191 Osek nad Bečvou 1 207 1 212 Radotín 179 180 Soběchleby 603 604 Týn nad Bečvou 853 836 Veselíčko 882 869 15 370 15 267 SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ – Územně analytické podklady za obce, 2012 a 2014;
Rozloha [km2] 2,9 4,2 7,9 5,0 4,5 9,3 3,5 3,2 30,6 13,0 2,6 6,6 12,0 13,2 118,6
Hustota zalidnění (2013, obyv./km2) 114 63 152 44 48 71 47 101 268 93 69 92 70 66 129
3.7.1 Populační vývoj V Olomouckém kraji žilo v roce 2013 636 356 obyvatel. Oproti roku 2003 se tak počet obyvatel snížil o více než čtyři tisíce. Největší relativní ztrátu obyvatelstva zaznamenali periferní SO ORP – Konice, Jeseník a Šumperk. SO ORP Lipník nad Bečvou zaznamenal v daném období stagnaci počtu obyvatel, čímž se pohyboval výrazně nad krajským průměrem. Tabulka 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 2003 - 2013 Rok Rozdíl mezi lety 2013 a 2003 SO ORP 2003 2013 Absolutně Relativně (%) Hranice 34 882 34 492 -390 -1,1 Jeseník 42 148 39 910 -2 238 -5,6 Konice 11 533 10 984 -549 -5,0 Lipník nad Bečvou 15 265 15 267 2 0,0 79
Rok 2003 2013 Litovel 23 494 23 748 Mohelnice 18 737 18 592 Olomouc 158 479 162 502 Prostějov 97 906 98 239 Přerov 84 452 82 255 Šternberk 23 914 23 576 Šumperk 72 967 70 621 Uničov 23 035 22 648 Zábřeh 33 868 33 522 Olomoucký kraj 640 680 636 356 Zdroj dat: ČSÚ – Územně analytické podklady za SO ORP, 2014 SO ORP
Rozdíl mezi lety 2013 a 2003 Absolutně Relativně (%) 254 1,1 -145 -0,8 4 023 2,5 333 0,3 -2 197 -2,7 -338 -1,4 -2 346 -3,3 -387 -1,7 -346 -1,0 -4 324 -0,7
K největšímu relativnímu nárůstu v počtu obyvatel za období 2003 - 2013 došlo v nejmenší obci SO ORP - Kladníky (počet obyvatel se zvýšil o pětinu), dále v obcích Osek nad Bečvou a Hlinsko. Naopak největší úbytek zaznamenala obec Radotín (pokles o 8,9 %). Tabulka 3.7.3: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2003 - 2013 Rok Rozdíl mezi lety 2013 a 2003 Obec 2003 2013 abs. rel. Bohuslávky 340 331 -9 -2,7 Dolní Nětčice 270 265 -5 -1,9 Dolní Újezd 1 138 1 199 61 5,1 Hlinsko 202 219 17 7,8 Horní Nětčice 215 216 1 0,5 Jezernice 661 656 -5 -0,8 Kladníky 132 165 33 20,0 Lhota 314 324 10 3,1 Lipník nad Bečvou 8 416 8 191 -225 -2,7 Osek nad Bečvou 1 097 1 212 115 9,5 Radotín 196 180 -16 -8,9 Soběchleby 604 604 0 0,0 Týn nad Bečvou 859 836 -23 -2,8 Veselíčko 340 331 -9 -2,7 SO ORP Lipník nad Bečvou 15 265 15 267 2 0,0 Zdroj dat: ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce, 2014 Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Lipník vyvíjel od roku 2001. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozené přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel přesněji vysvětlují. Od roku 2003 populace Lipenska rostla, a to až do roku 2008, kdy začíná také ekonomická krize. Pravděpodobně právě ta stála za nižší stavební aktivitou v obcích (výstavba rodinných domů), a tedy i poklesem obyvatelstva až do roku 2013.
80
Obrázek 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2003 - 2013
Zdroj dat: ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce, 2014 Od roku 2004 se všechny složky populačního růstu pohybovaly více či méně v kladných hodnotách až do roku 2009. Od roku 2004 populace Lipenska roste jak migrací, tak přirozenou měnou, což mělo za následek růst počtu obyvatel v SO ORP. Kladný přirozený přírůstek lze vysvětlit zvýšenou porodností v SO ORP způsobenou druhotným populačním boomem ze 70. let minulého století. Tento jev však byl jen krátkodobého charakteru, neboť v roce 2009, a od roku 2011 klesly hodnoty přirozeného přírůstku (byť mírně) do záporných hodnot. Podobně se od roku 2009 propadá do záporných hodnot i migrační saldo. Obrázek 3.7.2: Ukazatele demografického vývoje SO ORP Lipník nad Bečvou v letech 2003 - 2013
Zdroj dat: ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce, 2014 Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.
81
Pro úspěšné hodnocení vývoje počtu obyvatelstva obcí SO ORP Lipník nad Bečvou a jejich rezidenční atraktivity je nutné rozdělit vývoj počtu obyvatel do dvou složek - do jeho přirozené složky, která je výsledkem procesů porodnosti a úmrtnosti a dále migrační složky. Právě druhá z nich se častěji používá jako indikátor pro určení atraktivity dané obce pro život. Tato složka má také výraznější dynamiku a geograficky je mnohem více variabilní. Často má migrační složka výrazně selektivní tendenci, co se týče především věkových a vzdělanostních charakteristik migrantů. Následující tabulka ukazuje vývoj přirozené měny obyvatelstva a migračního salda v obcí SO ORP Lipník nad Bečvou ve srovnání dvou období – 2008-2010 a 2011-2013 (porovnání dlouhodobějších období dovoluje „zahladit“ extrémní výkyvy, které se mohou rok od roku v daných obcích vyskytnout). Tabulka 3.7.4: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v obdobích 2008 – 2010 a 2011 – 2013 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel 2008-2010 2011-2013 2008-2010 2011-2013 Obec rok rok rok rok abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. 2010 2013 (%) (%) (%) (%) 331 Bohuslávky 325 -9 -9,0 -5 -5,0 7 7,0 0 0,0 265 Dolní Nětčice 264 -4 -5,0 -1 -1,2 4 5,0 -3 -3,7 Dolní Újezd 1 206 1 199 15 4,2 -22 -6,1 33 9,2 13 3,6 219 Hlinsko 213 -1 -1,6 -4 -6,1 6 9,6 7 10,7 216 Horní Nětčice 227 -3 -4,5 -6 -8,8 5 7,5 -12 -17,7 656 Jezernice 640 -5 -2,6 -5 -2,5 -14 -7,3 2 1,0 165 Kladníky 152 0 0,0 4 8,0 12 27,4 2 4,0 324 Lhota 327 -5 -5,1 0 0,0 7 7,1 -8 -8,2 Lipník n. B. 8 313 8 191 35 1,4 1 0,0 -119 -4,7 -98 -4,0 Osek n. B. 1 281 1 212 15 3,9 -1 -0,3 58 15,2 12 3,3 180 Radotín 174 -2 -3,8 -4 -7,5 -3 -5,7 3 5,6 604 Soběchleby 600 1 0,6 0 0,0 -4 -2,2 6 3,3 836 Týn nad Bečvou 852 -27 -10,5 -14 -5,5 2 0,8 -3 -1,2 331 Veselíčko 839 5 2,0 5 1,9 5 2,0 5 1,9 SO ORP Lipník nad Bečvou 15 0,3 -52 -1,1 15 088 15 267 Zdroj dat: ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce, 2014 Z tabulky výše je patrné, že přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Lipník nad Bečvou byl v letech 2008-2010 v porovnání s obdobím 2011-2013 vyšší a zároveň kladný. Tato data tedy jasně indikují zastavení populačního boomu. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Horní Nětčice (ztráta průměrně 8,8 promile za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Kladníky (8 promile za rok). Co se týče migračního salda, za poslední sledované období pět obcí zaznamenalo úbytek obyvatelstva migrací – nejvíce ztrátová byla obec Horní Nětčice (17,7 promile), naopak nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Radotín (5,6 promile).
3.7.2 Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Olomouckému kraji a SO ORP Lipník nad Bečvou, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let.
82
Populačně „nejstarším“ SO ORP v Olomouckém kraji jsou SO ORP Přerov, Konice a Šumperk, kde je více než 18 % obyvatelstva v postproduktivním věku. Naopak nejnižší index stáří vykazují SO ORP Hranice, Olomouc a Lipník nad Bečvou. V SO ORP Lipník nad Bečvou je počet lidí v postproduktivním věku vyšší než počet obyvatel v předproduktivním věku a oproti 31. 12. 2009 index stáří vzrostl o sedm setin na 1,12 a takový vývoj bude zřejmě pokračovat. I v Olomouckém kraji jako celku se zvýšil index stáří z 1,09 v roce 2009 na 1,20 v roce 2013, což poukazuje na to, že pokračující proces demografického stárnutí je problémem nejen Lipenska, ale i celého Česka a Evropy. Tabulka 3.7.5: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k 31. 12. 2013 Věková skupina Index stáří Index stáří Index stáří Průměrný Obec (2013) věk (2011) (2009) <= 14 15 - 64 let 65 + Hranice 15,0 68,4 16,6 41,1 1,11 1,05 0,98 Jeseník 14,1 68,7 17,1 42,0 1,21 1,06 1,00 Konice 13,9 67,8 18,3 42,5 1,31 1,20 1,21 Lipník n. Bečvou 14,8 68,5 16,7 41,2 1,12 1,09 1,05 Litovel 14,7 67,6 17,6 41,7 1,20 1,13 1,08 Mohelnice 14,2 68,8 17,0 41,6 1,20 1,13 1,08 Olomouc 15,4 67,4 17,3 41,3 1,12 1,10 1,10 Prostějov 15,1 66,8 18,1 41,8 1,20 1,14 1,13 Přerov 13,9 67,0 19,1 42,6 1,37 1,29 1,23 Šternberk 14,9 68,1 16,9 41,4 1,14 1,05 1,00 Šumperk 14,7 67,3 18,0 42,0 1,23 1,12 1,06 Uničov 14,3 68,4 17,3 41,6 1,21 1,12 1,05 Zábřeh 14,8 68,0 17,2 41,4 1,16 1,09 1,05 Olomoucký kraj 14,8 67,5 17,7 41,7 1,20 1,13 1,09 Zdroj: ČSÚ – Územně analytické podklady za SO ORP, Územně analytické podklady za kraje, 2014 Tabulka 3.7.6: Věková struktura obcí SO ORP Lipník nad Bečvou k 31. 12. 2013 Věková skupina Index stáří Index stáří Průměrný Obec (2013) věk (2011) <= 14 15 - 64 let 65 + Bohuslávky 14,5 62,2 23,3 43,7 1,60 1,57 Dolní Nětčice 12,8 64,9 22,3 44,3 1,74 1,51 Dolní Újezd 15,2 68,5 16,3 40,8 1,08 1,03 Hlinsko 14,6 66,7 18,7 41,9 1,28 1,18 Horní Nětčice 11,1 73,6 15,3 41,9 1,38 1,19 Jezernice 12,3 70,3 17,4 41,7 1,41 1,42 Kladníky 18,8 61,8 19,4 40,7 1,03 0,94 Lhota 12,0 69,8 18,2 42,3 1,51 1,44 Lipník nad Bečvou 15,0 68,6 16,4 41,2 1,10 1,10 Osek nad Bečvou 16,0 69,4 14,6 40,1 0,91 0,80 Radotín 17,8 69,4 12,8 39,1 0,72 0,82 Soběchleby 15,1 72,0 12,9 39,8 0,86 0,81 Týn nad Bečvou 14,8 65,8 19,4 42,3 1,31 1,19 Veselíčko 14,4 68,8 16,8 41,0 1,17 1,12 SO ORP Lipník nad Bečvou 14,8 68,5 16,7 41,2 1,12 1,09 Zdroj: ČSÚ – Územně analytické podklady za obce, 2014
Index stáří (2009) 1,61 1,62 1,01 1,36 1,45 1,36 0,93 1,47 1,04 0,77 0,88 0,78 1,09 1,16 1,05
Nejvyšších hodnot indexu stáří dosahují obce Dolní Nětčice (které jsou populačně i „nejstarší obcí – průměrný věk místního obyvatelstva je 44,3 let) a Bohuslávky, kde index stáří je 1,6. Naopak nejnižší index stáří zaznamenaly obce Osek nad Bečvou a Soběchleby. V porovnání s rokem 2009 se index 83
stáří obyvatelstva SO ORP Lipník nad Bečvou zvýšil o tři setiny, což jasně dokazuje proces demografického stárnutí v SO ORP.
3.7.3 Vzdělanostní struktura Pro roky 2013 či 2014 neexistují aktuální data o vzdělanostní struktuře obyvatelstva, proto zůstává tento oddíl neaktualizován (bude aktualizován až na základě dat ze SLDB 2021). Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť. Tabulka 3.7.7: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 (%) Bez vzdělání, Vyučení a Úplné střední nezjištěné, Střední střední s maturitou a VysokoNázev obce neukončené s maturitou a bez vyšší odborné a školské základní, VŠ maturity nástavbové základní Bohuslávky 26,2 43,4 25,2 5,2 30,3 Dolní Nětčice 27,6 40,5 24,1 7,8 31,9 Dolní Újezd 23,4 42,6 27,0 7,0 34,0 Hlinsko 27,7 46,2 17,4 8,7 26,1 Horní Nětčice 22,6 41,8 29,8 5,8 35,6 Jezernice 19,5 39,4 32,8 8,3 41,1 Kladníky 28,7 38,0 28,7 4,7 33,3 Lhota 23,8 41,8 27,2 7,1 34,4 Lipník nad Bečvou 23,0 33,1 31,6 12,3 43,9 Osek nad Bečvou 20,1 39,0 31,2 9,7 40,9 Radotín 20,6 34,8 29,7 14,8 44,5 Soběchleby 22,3 38,5 28,5 10,7 39,1 Týn nad Bečvou 22,1 36,9 31,3 9,7 41,1 Veselíčko 21,4 37,4 32,1 9,1 41,3 SO ORP Lipník nad Bečvou 22,7 36,2 30,5 10,6 41,1 Olomoucký kraj 22,7 35,1 30,5 11,7 42,2 43,3 ČR 23,9 32,8 30,9 12,4 Zdroj: ČSÚ - SLDB 2011 I SO ORP Lipník nad Bečvou dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené 84
základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) – z celkových 66,8 % na současných 58,9 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláku nejvyšší v Radotíně (14,8 %) a až poté v Lipníku nad Bečvou. Při pohledu na podíl obyvatelstva s vyšší kvalifikací (maturitní, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání) – v tomto ohledu je variabilita vzdělanostních poměrů rovněž vysoká od nejhoršího Hlinska (26,1 %) po Radotín (44,5 %). Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nižší než průměr ČR a Olomouckého kraje.
3.7.4 Školy a školská zařízení V SO ORP Lipník nad Bečvou má polovina obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Lipník nad Bečvou má čtyři mateřské školy. Základní školu má sedm obcí (město Lipník nad Bečvou má čtyři základní školy a jednu základní uměleckou školu), avšak pouze tři obce mají 1. - 9. ročník. Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Lipníka nad Bečvou, ale spíše do dalších větších měst Olomouckého kraje. Tabulka 3.7.8: Mateřské, základní a střední školy v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou pro školní rok 2013/2014
Obec
Mateřská škola počet tříd
Základní škola Základní jen jen první i první druhý druhý celkem umělecké školy stupeň stupeň stupeň - počet počet škol - počet - počet - počet tříd tříd tříd tříd
Střední škola - počet škol střední střední odborné odborné gymnázia a učiliště a praktické odb. školy učiliště
Bohuslávky 0 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Nětčice 0 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Újezd 2 2 0 0 2 0 0 0 Hlinsko 0 0 0 0 0 0 0 0 Horní Nětčice 0 0 0 0 0 0 0 0 Jezernice 1 5 0 0 5 0 0 0 Kladníky 0 0 0 0 0 0 0 0 Lhota 0 0 0 0 0 0 0 0 Lipník n. B. 12 3 0 41 44 1 1 3 Osek n. Bečvou 2 0 0 9 9 0 0 0 Radotín 0 0 0 0 0 0 0 0 Soběchleby 2 0 0 9 9 0 0 0 Týn n. Bečvou 1 2 0 0 2 0 0 0 Veselíčko 2 0 4 0 4 0 0 0 SO ORP Lipník n. B. 22 12 4 59 75 1 1 3 Zdroj: ČSÚ, Data pro místní akční skupiny - Veřejné vybavení podle územních obvodů MAS, 2014
0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1
Kapacita mateřských škol se z důvodu nedávného populačního boomu postupně naplňuje, avšak brzy lze očekávat opět pokles dětí v mateřských školách. Oproti tomu do základních škol na stupuje v současnosti stále více dětí.
85
Tabulka 3.7.9: Školy a školská zařízení v SO ORP Lipník nad Bečvou v letech 2009 - 2013 Školní rok 2009/2010 Mateřské školy
počet zařízení počet všech tříd počet dětí
Základní školy
počet zařízení počet všech tříd základní školy jen počet s I. stupněm zařízení počet tříd počet žáků základní školy jen počet s II. stupněm zařízení počet tříd počet žáků základní školy s I. počet i s II. stupněm zařízení počet tříd počet žáků
Základní umělecké počet zařízení školy počet žáků Střední školy - počet zařízení obory gymnázií Střední školy - počet zařízení obory středních počet tříd denního studia odborných škol a počet žáků všech forem studia praktických škol Střední školy - počet zařízení obory středních počet tříd denního studia odborných učilišť a počet žáků všech forem studia odborných učilišť
2010/2011
2011/2012
2012/2013
10 26 592 11 74
10 23 522 11 74
10 22 529 11 72
10 22 533 11 75
4
4
4
4
9 118
9 122
8 123
12 128
1
1
1
1
důvěrný údaj
důvěrný údaj důvěrný údaj
důvěrný údaj
důvěrný údaj
důvěrný údaj důvěrný údaj
důvěrný údaj
6
6
6
6
61 1 032 1
61 1 008 1
60 1 018 1
59 1 042 1
důvěrný údaj důvěrný údaj
důvěrný údaj
důvěrný údaj
1
1
1
1
2
2
důvěrný údaj
důvěrný údaj
3 15
3 15
důvěrný údaj
důvěrný údaj
437
392
1
1
1
důvěrný údaj
1
důvěrný údaj důvěrný údaj
důvěrný údaj
důvěrný údaj
důvěrný údaj důvěrný údaj
důvěrný údaj
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2014
3.7.5 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu života je dostupnost zdravotnické péče. V SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází Nemocnice v Lipníku nad Bečvou (detašované pracoviště Nemocnice Hranice a.s.), která poskytuje rehabilitace, RTG vyšetření a odborné ambulance - gynekologie, chirurgie, ortopedie, urologie, alergologie a plicní. V obcích SO ORP se nachází zdravotnická zařízení, která jsou však vysoce koncentrována do správního střediska Lipník nad Bečvou. Alespoň jedno zdravotnické zařízení (samostatná ordinace lékaře, nikoli detašované pracoviště) se pak nachází jen v obcích Dolní Újezd a Soběchleby. Co se týče sociálních služeb, vybavenost SO ORP službami pro seniory je velice slabá. Problematika sociálních služeb je řešena v rámci komunitního plánování. V RURÚ je třeba zmínit jen problémy s územními dopady identifikované v Komunitním plánu sociálních služeb a služeb navazujících pro roky 2012-2016, který pokrývá část území Lipenska.
86
Dle tohoto dokumentu v SO ORP Lipník nad Bečvou chybí: místa pro ubytování rodin v krizi, nízkoprahového zařízení pro děti a mládež usilující o zlepšení kvality života dětí a mládeže v Lipníku nad Bečvou a přilehlém okolí, bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, startovací byty pro mladé dospělé ohrožené sociálním vyloučením, dům na půl cesty, domov pro seniory, doléčovací oddělení (léčebny dlouhodobě nemocných, hospicová paliativní péče) ve venkovských obcích SO ORP domy s pečovatelskou službou, bezbariérové přístupy v Lipníku i venkovských obcích (Zdravotní středisko Med Centrum Lipník nad Bečvou, pošta Lipník nad Bečvou), odpočinkové lavičky v Lipníku i venkovských obcích.
87
3.7.6 Indikátory Hodnocení indikátoru podílu osob nejméně s maturitou: -2 méně než 20,0 % -1 20,0 – 24,9 % 0 25,0 – 29,9 % 1 30,0 – 34,9 % 2 35 % a více Hodnocení indikátoru indexu stáří: -2 více než 1,25 -1 1,10 – 1,25 0 0,90 – 1,09 1 0,75 – 0,89 2 méně než 0,75 Hodnocení indikátoru změny počtu obyvatel mezi roky 2003 - 2013: -2 méně než -4,0 % -1 -4,0 – -0,1 % 0 0,0 – 3,9 1 4,0 – 7,9 % 2 8,0 % a více Tabulka 3.7.10: Hodnocení indikátorů podílu osob nejméně s maturitou, indexu stáří a změny počtu obyvatel Osoby nejZměna méně Hodnocení Index Hodnocení počtu Hodnocení Obec s maturitou indikátoru stáří indikátoru obyvatel indikátoru (v %) (%) Bohuslávky 30,3 1 1,60 -2 -2,7 -1 Dolní Nětčice 31,9 1 1,74 -2 -1,9 -1 Dolní Újezd 34,0 1 1,08 0 5,1 1 Hlinsko 26,1 0 1,28 -2 7,8 1 Horní Nětčice 35,6 2 1,38 -2 0,5 0 Jezernice 41,1 2 1,41 -2 -0,8 -1 Kladníky 33,3 1 1,03 0 20,0 2 Lhota 34,4 1 1,51 -2 3,1 0 Lipník n. Bečvou 43,9 2 1,10 -1 -2,7 -1 Osek n. Bečvou 40,9 2 0,91 0 9,5 2 Radotín 44,5 2 0,72 2 -8,9 -2 Soběchleby 39,1 2 0,86 2 0,0 0 Týn nad Bečvou 41,1 2 1,31 -2 -2,8 -1 Veselíčko 41,3 2 1,17 -1 -2,7 -1 Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011; Databáze demografických údajů za obce, 2014; Územně analytické podklady za obce, 2014; vlastní výpočty Co se týče vývoje jednotlivých indikátorů mezi lety 2011 a 2013, zvýšil se index stáří ve všech obcích Lipenska. Diferencovaně se vyvíjel i počet obyvatel v jednotlivých obcích, avšak obecně došlo k populačnímu poklesu na Lipensku.
88
3.7.7 SWOT analýza SO ORP Lipník nad Bečvou SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Populační růst některých obcí (Kladníky, Osek nad Bečvou, Hlinsko a Dolní Újezd). Výborná dopravní pozice na křižovatce R35 a D1 – výborná dostupnost Ostravy, Brna, Prahy a jiných měst usnadňuje dojíždění za prací a tedy i stabilizaci obyvatelstva v území. Přítomnost domů s pečovatelskou službou v ORP Lipník nad Bečvou.
Výrazný pokles počtu obyvatel v obci Radotín. Pokles přirozeného přírůstku a migračního salda do záporných hodnot.
Stárnutí populace SO ORP Lipník nad Bečvou jako celku, především pak v obcích Dolní Nětčice, Bohuslávky a Lhota. Atraktivní prostředí pro bydlení především Vzdělanostní struktura obyvatelstva je v Podbeskydské pahorkatině a na svazích Nízkého podprůměrem kraje i ČR. Jeseníku. Realizace investičních projektů na podporu Neexistence některých forem sociálních služeb komunální infrastruktury podpořených ze (sociální byty, nízkoprahová zařízení pro děti a strukturálních fondů EU. mládež, dům na půl cesty, domov se zvláštním režimem pro osoby s demencí, terénní odlehčovací služba, chráněná dílna a bydlení). Chybějící domov pro seniory v SO ORP. Chybějící domy s pečovatelskou službou ve venkovských oblastech SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Využití výhodné geografické polohy (blízkost a dobrá dopravní dostupnost Olomouce) pro posílení populačního růstu. Využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU na realizaci investičních projektů na rozšíření sociálních služeb.
Úbytek obyvatelstva v nejmenších obcích může vést k marginalizaci území a k opuštění domovního fondu. Nízký tok financí ze státního rozpočtu do sociálního sektoru. Neřešení problému demografického stárnutí.
89
3.7.8 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2012 - 2014 Ve sledovaném období se hodnoty přirozeného přírůstku i migračního salda pohybovaly v záporných hodnotách. Kvůli tomu se počet obyvatel SO ORP snížil o více než sto. Naplnila se tak obava, že populační růst v předchozích letech bude pouze krátkodobého charakteru. Aby bylo zabráněno postupnému snižování populace Lipenska, je nutný celý komplex opatření v oblasti ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem na Lipensku. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci, a tedy i za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. V SO ORP pokračoval proces demografického stárnutí, kdy se oproti roku 2011 index stáří zvýšil o 0,03 na hodnotu 1,12. I přesto, že tato hodnota není v porovnání s jinými regiony nikterak kritická, obce se jednoznačně musí připravovat na další nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro seniory. Na Lipensku se to příliš nedaří, základní služby jsou zabezpečené jen ve střediskové obci – Lipníku – a venkovské obce jsou v tomto ohledu značně podvybavené. Tento fakt je nutné vnímat jako hrozbu neboť v souvislosti s nastíněným populačním vývojem bude poptávka po sociálních službách pro seniory i nadále růst. Na druhou stranu populační růst v posledních letech naplnil kapacity mateřských škol tak, že dnes jsou již naplněné. Vzhledem k tomu, že analýza demografického vývoje indikuje konec populačního boomu, není vhodné již dále rozšiřovat kapacity mateřských škol. Pakliže by k tomu došlo, je nutné mít zajištěné využití nových (a vzápětí uvolněných) prostor v budoucnu. Skončený populační boom už postupně začíná naplňovat kapacity základních škol, což na pár let pozitivně ovlivní jejich obsazenost, která je v současné době nízká. Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Lipenska, nicméně i přes tento pozitivní vývoj je index vzdělanosti pod průměrnou hodnotou za Olomoucký kraj či celou Českou republiku. Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry ve venkovské obci Radotín, až za ní pak ve střediskovém městě Lipník nad Bečvou, který v roce 2001 v tomto ohledu celému SO ORP naprosto dominoval. Je tak potvrzena dekoncentrační tendence lidského kapitálu z měst na venkov, avšak závislost venkovského obyvatelstva na městě stále přetrvává, což dokazují vysoké dojížďkové proudy do měst. Vzhledem k tomu, že nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek než je Lipník nad Bečvou, proto je, pro malou velikost tohoto města a jeho podřízenost především Olomouci či Ostravě, růst vzdělanosti obyvatelstva pomalejší v porovnání s ostatními městy. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2012 2014 i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili teoretickou realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Rovněž je třeba opatrně zvažovat rozšiřování kapacit mateřských škol, pakliže k tomu dojde, je třeba mít připraven plán na další využití nových prostor poté, co počet dětí v daném věku začne opět významně klesat. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení sociálních služeb. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj Lipenska (především ve venkovských oblastech, kde se podíl obyvatelstva s vyšší kvalifikační úrovní zvýšil nejvíce), což by měly územně plánovací koncepce jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje. Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být 90
formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Při formulaci zadání územních plánů jednotlivých obcí by měly být zohledněny jejich specifické problémy (výrazný pokles či růst počtu obyvatel) spolu s dalšími vazbami, které je nutno prověřit, tj. zejména na komunitní plánování (stárnutí obyvatel) obcí, problémy sídlišť apod. V SO ORP Lipník nad Bečvou je třeba územním plánováním podpořit: Rozvoje sociální infrastruktury v návaznosti na komunitní plán Lipenska. Posouzení přiměřenosti nabídky nových ploch, zejména pro bydlení. Optimalizace kapacit základních a mateřských škol s ohledem na krátkodobost zvýšeného počtu dětí v současném období.
3.7.9 Použité zkratky ROP SLDB SO ORP
- Regionální operační program - Sčítání lidu, domů a bytů - Správní obvod obce s rozšířenou působností
3.7.10 Literatura a použité vrstvy ÚAP Zdroje dat: Český statistický úřad o Data pro místní akční skupiny - Veřejné vybavení podle územních obvodů MAS, 2014, o Databáze demografických údajů za obce, 2014, o Územně analytické podklady za kraje, 2014, o Územně analytické podklady za obce, 2012, o Územně analytické podklady za obce, 2014, o Územně analytické podklady za SO ORP, 2014, o Veřejná databáze ČSÚ, 2014. Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících pro roky 2012-2016 Město Lipník nad Bečvou, http://www.mesto-lipnik.cz/ Olomoucký kraj, http://www.kr-olomoucky.cz/
91
3.8 BYDLENÍ Ukazatele bydlení jsou jedny z nejdůležitějších pro hodnocení socioekonomických poměrů území, protože dokáží reflektovat ekonomický růst a konkurenceschopnost domácností, kvalitu domovního a bytového fondu a celkovou atraktivitu sledovaného regionu. Důkladná analýza stavu domovního a bytového fondu se tak v kombinaci s demografickou analýzou stává velmi důležitým předpokladem pro vypracování správného a efektivního plánu rozvoje každého regionu. Datovou základnu tvoří především data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2001 a 2011, které umožňují hlubší porozumění chování obyvatel daného regionu a hledání jeho širších kontextových příčin a souvislostí v sčítacím meziobdobí. Další data pochází především z Veřejné databáze ČSÚ. Jelikož v rámci RURÚ bylo doposud vždy pracováno s indikátory bydlení založenými na ukazatelích místa trvalého pobytu, s ohledem na komparativnost obou posledních sčítání bylo u SLDB 2011 v některých případech pracováno s tzv. předběžnými výsledky. Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou totiž zpracovány a publikovány ve vztahu k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. podle místa obvyklého pobytu1. Pojem obvyklý pobyt na rozdíl od trvalého pobytu není zakotven v české legislativě (s výjimkou aplikací přímo použitelných předpisů EU), v koncepci sčítání je využit poprvé a laické i odborné veřejnosti není příliš známý.
3.8.1 Základní údaje o domech a bytech Základním sledovaným ukazatelem v SLDB do úrovně obcí, který vychází z konceptu přihlášení k trvalému bydlišti alespoň jednou osobou, jsou trvale obydlené domy (TOD) a trvale obydlené byty (TOB). Ve SO ORP Lipník nad Bečvou je možné sledovat mezi lety 2001 a 2011 celkový nárůst TOD o 4,5 %. V relativních hodnotách nejvíce rostly obce v zázemí větších sídel (Kladníky - 12,2 %, Osek nad Bečvou - 10,0 %) a dále obec Horní Nětčice (18,3 %). Největší absolutní přírůstek zaznamenala nejlidnatější sídla regionu nacházející se na podél hlavních dopravních tahů, tj. správní centrum Lipník nad Bečvou a druhé a třetí největší sídlo regionu – Dolní újezd a Osek nad Bečvou. Záporné hodnoty vykazuje pouze obce Lhota, kde se v mezidobí snížil počet TOD o 7,1 %. V rámci sledovaného regionu došlo pouze k velmi mírnému nárůstu TOB, a to o 0,4 %. Údaje za jednotlivé obce jsou značně nevyrovnané. V největším sídle Lipníku nad Bečvou došlo k 1,7% poklesu, pokles zaznamenalo i dalších 5 obcí, další obce v tomto ukazateli více či méně stagnují a pouze v Oseku nad Lipníkem došlo k více než 10% přírůstku (14,2 %). Tabulka 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty Obec, SO ORP 2001 2011 Index (%) 2001 2011 Index (%) Bohuslávky
100
101
1,0
121
111
-8,3
83
83
0,0
102
99
-2,9
313
343
9,6
375
391
4,3
Hlinsko
59
62
5,1
73
80
9,6
Horní Nětčice
60
71
18,3
69
73
5,8
Jezernice
185
194
4,9
224
236
5,4
Kladníky
41
46
12,2
47
48
2,1
Lhota
99
92
-7,1
123
113
-8,1
1 363
1 393
2,2
3 058
3 005
-1,7
Dolní Nětčice Dolní Újezd
Lipník nad Bečvou 1
Místo obvyklého pobytu osoby je definováno jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti.
92
Trvale obydlené domy
Obec, SO ORP
2001
Osek nad Bečvou
2011
Trvale obydlené byty
Index (%)
2001
2011
Index (%)
310
341
10,0
367
419
14,2
47
50
6,4
60
59
-1,7
Soběchleby
158
163
3,2
200
192
-4,0
Týn nad Bečvou
255
277
8,6
300
305
1,7
Veselíčko 246 SO ORP Lipník nad 3 319 Bečvou Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011
254
3,3
280
290
3,6
3 470
4,5
5 399
5 421
0,4
Radotín
3.8.2 Domovní fond Dle SLDB z roku 2011 se v SO ORP Lipník nad Bečvou nacházelo celkem 4 045 domů, což odpovídá zhruba 6% nárůstu oproti roku 2001. Z celkového počtu domů bylo 14,2 % klasifikováno jako neobydlených, z nichž téměř třetina slouží k rekreaci. Nejvyšší podíl neobydlených domů v roce 2001 a 2011 měly obce Dolní a Horní Nětčice, kde neobydlené domy tvořily necelou čtvrtinu domovního fondu . Nižší podíl obydlenosti v těchto případech souvisí s faktem, že neobydlené domy často využívají jejich vlastníci k rekreaci. Celkově se podíl neobydlených domů v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2001 a 2011 zvýšil o 21,1 procentního bodu. Celkový podíl rekreačních domů navzdory tomu zůstal stejný. V regionu převažuje individuální typ výstavby. Největší nárůst v domovním fondu zaznamenaly právě rodinné domy (4,4 %), a to zejména ve druhém a třetím největším městě regionu – v Dolním Újezdu (9,5 %) a Oseku nad Bečvou (8,5 %). Tabulka 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2001 Obec, SO ORP
Domy celkem
Trvale obydlené domy Celkem
Rodinné domy
Neobydlené domy
Bytové domy
Celkem
Podíl (%)
Slouží k rekreaci
Bohuslávky
110
100
100
0
10
9,1
0
Dolní Nětčice
112
83
82
1
29
25,9
6
Dolní Újezd
356
313
307
5
43
12,1
20
Hlinsko
73
59
57
1
14
19,2
9
Horní Nětčice
77
60
60
0
17
22,1
12
Jezernice
224
185
181
3
39
17,4
18
Kladníky
49
41
40
1
8
16,3
0
107
99
98
1
8
7,5
0
1 505
1 363
1 161
181
142
9,4
34
361
310
303
6
51
14,1
1
50
47
47
0
3
6,0
2
Soběchleby
175
158
152
4
17
9,7
12
Týn nad Bečvou
327
255
247
4
72
22,0
29
Veselíčko
288
246
237
3
42
14,6
12
3 814
3 319
3 072
210
495
13,0
155
Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín
SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 93
Tabulka 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 Obec, SO ORP
Trvale obydlené domy
Domy celkem
Rodinné domy
Celkem
Neobydlené domy
Bytové domy
Celkem
Slouží k rekreaci
Podíl (%)
Bohuslávky
112
101
99
1
11
9,8
5
Dolní Nětčice
103
83
81
1
20
19,4
13
Dolní Újezd
392
343
336
6
49
12,5
7
Hlinsko
78
62
59
1
16
20,5
8
Horní Nětčice
91
71
71
0
20
22,0
8
Jezernice
237
194
186
4
43
18,1
8
Kladníky
56
46
42
3
10
17,9
4
111
92
91
1
19
17,1
8
1 599
1 393
1 188
191
206
12,9
38
383
341
329
7
42
11,0
4
54
50
50
0
4
7,4
3
Soběchleby
182
163
155
4
19
10,4
7
Týn nad Bečvou
340
277
271
4
63
18,5
23
Veselíčko
307
254
248
5
53
17,3
19
4 045
3 470
3 206
228
575
14,2
155
Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín
SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Hrubou představu o kvalitě bydlení můžeme získat ze stáří domů. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před rokem 1970 na celkovém počtu domů. Za SO ORP Lipník nad Bečvou dosahuje podíl 48,8 %, což odpovídá hodnotě o 1,3 procentního bodu horší, než je průměr celorepublikový. Olomoucký kraj jako celek má hodnotu sledovaného ukazatele o 0,8 procentního bodu příznivější než je tomu u SO OPR Lipník nad Bečvou. Na všech třech úrovních jsou trvale obydlené byty v časové řadě podle období výstavby velice rozkolísané, mají ale společné maximum v 70. a 80. letech 20. století a podobně se projevují mírným útlumem nové výstavby v posledních dvou dekádách (celorepublikový ukazatel mírně roste). V regionu SO ORP Lipník nad Bečvou, ale i ve vyšších územních jednotkách, výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nepřekročila hodnoty předrevolučních let. Tabulka 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby SO ORP, kraj, ČR
Období výstavby domů 1919 a dříve
SO ORP Lipník nad Bečvou
1920– 1970
1971– 1980
1981– 1990
1991– 2000
2001– 2011
Celkem
Podíl domů postavených před r. 1970 (%)
480
1 217
488
503
392
338
3 475
48,8
Olomoucký kraj
16 324
40 792
18 265
14 480
13 749
13 046
118 882
48,0
Česká republika
230 908
623 757
269 255
213 648
196 874
219 379
1 800 075
47,5
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
94
3.8.3 Bytový fond Celkový počet trvale obydlených bytů v SO ORP Lipník nad Bečvou činil 5 421 jednotek v roce 2011, což odpovídá pouze 0,4% nárůstu oproti roku 2001. Vysoký relativní nárůst lze pozorovat pouze v obci Osek nad Bečvou (14,2 %). V poslední dekádě došlo k určitým změnám ve struktuře právní formy bydlení díky privatizaci bytového fondu. V kategorii bytů ve vlastním domě došlo pouze k zanedbatelnému přírůstku, přesto tato forma představuje nejoblíbenější způsob bydlení v roce 2001 i 2011. Počet trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví se zvýšil dokonce trojnásobně, což je důsledkem poklesu nájemní formy bydlení o 26,7 %. Nájemní forma však stále představuje poměrně rozšířený typ bydlení. Družstevní nájemnictví se snížilo o 12,5 % převodem družstevních bytů do osobního vlastnictví, přičemž největší podíl na změně má privatizace družstevních bytů v Lipníku nad Bečvou. Tyto změny jsou výsledkem vývoje v bytové politice, kde byly zejména městské a obecní byty intenzivně rozprodávány do soukromého vlastnictví. Tabulka 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání
Obec, SO ORP
Právní forma užívání trvale obydlených bytů
Počet trvale obydlených 2001
ve vlastním domě
2011
2001
2011
v osobním vlastnictví 2001
nájemní
2011
2001
družstevní
2011
2001
2011
Bohuslávky
121
111
94
91
0
4
3
2
0
0
Dolní Nětčice
102
99
83
74
0
11
2
4
4
0
Dolní Újezd
375
391
298
285
15
37
20
13
0
0
Hlinsko
73
80
56
56
0
7
1
2
4
2
Horní Nětčice
69
73
55
67
0
3
0
0
0
0
Jezernice
224
236
183
180
8
20
3
3
0
0
Kladníky
47
48
35
33
0
5
1
1
3
1
123
113
93
84
0
11
1
0
3
1
3 058
3 005
1 115
1 126
207
521
938
675
535
474
367
419
276
300
2
41
29
28
8
11
60
59
47
45
0
8
0
1
0
0
Soběchleby
200
192
141
140
8
22
6
7
8
6
Týn nad Bečvou
300
305
234
234
0
21
17
11
0
0
Veselíčko
280
290
224
224
4
21
14
12
1
0
5 399
5 421
2 934
2 939
244
732
1 035
759
566
495
Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín
SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011 Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení, čímž logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2007 a 2013 na úrovních SO ORP Lipník nad Bečvou, Olomouckého kraje a České republiky. Vývojový trend je ve sledovaných letech i pětiletých obdobích značně nevyrovnaný s nepravidelnou distribucí minim a maxim. Počet dokončených bytů v SO ORP Lipník nad Bečvou ve sledovaném období střídavě klesá a narůstá a vyznačuje se viditelným vrcholem v roce 2012, čímž nepotvrzuje propad výstavby v tzv. krizových letech po roce 2009, který můžeme sledovat na krajské a národní úrovni. Vrchol výstavby bytů na úrovni Olomouckého kraje byl dosažen již v roce 2009 a na celorepublikové úrovní dokonce o dva roky dříve. Největší absolutní přírůstky zaznamenali Lipník nad Bečvou s vrcholem v roce 2011 a Dolní Újezd s maximem v roce 2012, které následují Osek nad 95
Bečvou a Veselíčko. Pouze ve dvou případech přibylo pouze 3 a méně dokončených bytů v období 2007–2013. Tabulka 3.8.6: Dokončené byty v období 2007–2013 Obec, SO ORP, kraj, ČR
Dokončené byty v letech 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2007– 2011
2013
Celkem 2008– 2012
2009– 2013
Bohuslávky
0
1
0
0
0
0
0
1
1
0
Dolní Nětčice
0
0
3
0
0
1
0
3
4
4
Dolní Újezd
5
3
2
2
1
6
3
13
14
14
Hlinsko
2
0
0
1
2
0
2
5
3
5
Horní Nětčice
0
0
1
0
0
1
0
1
2
2
Jezernice
1
2
3
0
2
0
1
8
7
6
Kladníky
2
1
1
2
0
2
1
6
6
6
Lhota
2
0
1
0
3
1
0
6
5
5
Lipník nad Bečvou
1
3
5
7
12
8
7
28
35
39
Osek nad Bečvou
0
0
0
4
4
9
0
8
17
17
Radotín
0
1
0
0
2
1
2
3
4
5
Soběchleby
0
0
0
1
4
2
0
5
7
7
Týn nad Bečvou
2
3
0
1
1
0
0
7
5
2
Veselíčko
2
6
2
2
1
4
0
13
15
9
SO ORP Lipník nad Bečvou Olomoucký kraj
17
20
18
20
32
35
16
107
125
121
1 766
1 839
2026
1 648
1 305
1 490
1 231
8 584
8 308
6 469
Česká republika
41 649
38 380
38 473
36 442
28 630
29 467
25 246 183 574 171 392 158 258
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2014)
96
3.8.4 Indikátory Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území bytová výstavba, tj. kolik se postaví za rok nových bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu. Indikátor je sledován ve dvou pětiletých obdobích 2007–2011 a 2009–2013, protože samotný proces výstavby bytů trvá většinou více než jeden rok. Indikátor nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení, ale také životní úroveň a konkurenceschopnost nabídky nového bydlení ve vztahu k poptávce domácností. 3.8.4.1
Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011
Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení, ale také postupný růst kvality bydlení. Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 – 94,9 % 0 95,0 – 104,9 % 1 105,0 – 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty bytů v letech 2001–2011 Obec, SO ORP, kraj, ČR 2001 2011 abs. %
Hodnocení indikátoru
Bohuslávky
121
111
-10
91,7
-1
Dolní Nětčice
102
99
-3
97,1
0
Dolní Újezd
375
391
16
104,3
0
Hlinsko
73
80
7
109,6
1
Horní Nětčice
69
73
4
105,8
1
Jezernice
224
236
12
105,4
1
Kladníky
47
48
1
102,1
0
123
113
-10
91,9
-1
3 058
3 005
-53
98,3
0
367
419
52
114,2
1
60
59
-1
98,3
0
Soběchleby
200
192
-8
96,0
0
Týn nad Bečvou
300
305
5
101,7
0
Veselíčko
280
290
10
103,6
0
5 399
5 421
22
100,4
0
232 048
234 809
2761
101,2
0
Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín
SO ORP Lipník nad Bečvou
Olomoucký kraj
97
Obec, SO ORP, kraj, ČR
Trvale obydlené byty 2001
2011
Česká republika 3 827 678 3 894 210 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, vlastní výpočet
Změna počtu obydlených bytů v letech 2001–2011 abs. % 66 532
101,7
Hodnocení indikátoru 0
Ve SO ORP Lipník nad Bečvou můžeme sledovat méně příznivý vývojový trend než je tomu za celou Českou republiku – počet trvale obydlených bytů narostl pouze o 0,4 %. Data za celý Olomoucký kraj vykazují podobně mírný trend – počet obydlených bytů se zvýšil pouze o 1,2 %. O olomouckém regionu nelze říct, že by byl k bydlení predisponován nižší atraktivitou (např. velkými strukturálními problémy, zhoršenou kvalitou ovzduší či velkou vzdáleností od spádových center apod.). Nižší počet trvale obydlených bytů pravděpodobně koresponduje především s trendem posledních let, kdy se postupně snižovala velikost domácností, které jsou dnes často pouze jednočlenné. V SO ORP Lipník nad Bečvou se nenachází žádná sídla s nejvyšší hodnotou indikátoru změny TOB. Alespoň 5% přírůstek zaznamenaly 4 sídla. Dalších 8 jich stagnuje či mírně ubývá a dvě vykazují více než 5% úbytek. Obrázek 3.8.1: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, vlastní výpočet
98
3.8.4.2
Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel
V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v České republice s tempem 40 000 bytů ročně, tj. intenzitou asi 3 až 4 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru: -2 menší než 0,9 -1 1,0 – 1,9 0 2,0 – 2,9 1 3,0 – 3,9 2 4,0 a více Tabulka 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 2007–2013 Obec, SO ORP, kraj, ČR
Dokončené byty 2007– 2011
Roční průměr
2009– 2013
2007– 2011
2009– 2013
Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyv. 2007– 2009– 2011 2013
Hodnocení indikátoru 2007– 2011
2009– 2013
Bohuslávky
1
0
0,2
0,0
0,6
0,6
-2
-2
Dolní Nětčice
3
4
0,6
0,8
2,3
3,0
0
1
13
14
2,6
2,8
2,2
2,3
0
0
Hlinsko
5
5
1,0
1,0
4,8
2,8
2
0
Horní Nětčice
1
2
0,2
0,4
0,9
1,8
-2
-1
Jezernice
8
6
1,6
1,2
2,5
2,2
0
0
Kladníky
6
6
1,2
1,2
8,1
7,5
2
2
Lhota
6
5
1,2
1,0
3,7
3,1
1
1
Lipník nad Bečvou
28
39
5,6
7,8
0,7
0,8
-2
-2
Osek nad Bečvou
8
17
1,6
3,4
1,3
2,7
-1
0
Radotín
3
5
0,6
1,0
3,4
4,5
1
2
Soběchleby
5
7
1,0
1,4
1,7
2,3
-1
0
Týn nad Bečvou
7
2
1,4
0,4
1,6
1,2
-1
-1
13
9
2,6
1,8
3,1
3,5
1
1
107
121
21,4
24,2
1,4
1,6
-1
-1
8 584
6 469
1 716,8
1 293,8
2,7
2,6
0
0
183 574
158 258
36 714,8
31 651,6
3,5
3,3
1
1
Dolní Újezd
Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou
Olomoucký kraj Česká republika
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2014), vlastní výpočet
99
Obrázek 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 2007–2013
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2014), vlastní výpočet V období 2007–2011 a 2009–2013 se v SO ORP Lipník nad Bečvou v průměru postavilo 1,4, resp. 1,6 bytu na 1 000 obyvatel ročně. Souhrnné výsledky za celý SO ORP Lipník nad Bečvou tak nejsou příznivé, zaostávají za krajským trendem a výrazně hůře jsou na tom v porovnání s celorepublikovým průměrem. Z údajů dále vyplývá, že počet dokončených bytů za jednotlivé obce je dosti proměnlivý. Mezi obce s nejprogresivnější výstavbou patří menší obce Kladníky, Hlinsko, Lhota, Radotín a Veselíčko, které lze považovat za „tahouny“ rozvoje bydlení a dostavby nových bytů. Celkem ve 4 obcích přibyly ve sledovaných časových rozmezích pouze méně než 2 byty na 1 000 obyvatel. Důsledkem hospodářské recese došlo v některých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou k poklesu zájmu o koupi nového bytu, zároveň k poklesu cen nemovitostí a v důsledku toho též k dočasnému omezení výstavby bytů, zejména v bytových domech. Vlivem nižší rozestavěnosti v posledních letech se počet dokončovaných bytů výrazně snížil.
100
3.8.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Uspokojivá až vysoká intenzita bytové výstavby v obcích Kladníky, Hlinsko, Lhota, Radotín a Veselíčko
SLABÉ STRÁNKY Nízká intenzita bytové výstavby ve správním obvodu jako celku (nejnižší v obcích Bohuslávky, Horní Nětčice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Soběchleby a Týn nad Bečvou)
Vysoký podíl bydlení v rodinných domech.
Mírně starší domovní fond než udává krajský a republikový průměr
Úspěšná či probíhající privatizace městských a obecních bytů Dostatečná dopravní obslužnost, síť místních komunikací a napojení na dálnici D 47 a D1 Zpracovaná projektová dokumentace pro územní a stavební povolení na inženýrské sítě PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti)
Dokončení privatizace bytového fondu
Příprava ploch pro novou bytovou výstavbu
Pokračující stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu
Možnosti čerpání financí z dotačních titulů
Klesající poptávka po novém bydlení v důsledku zhoršení ekonomických podmínek obyvatel Snižující se podpora státu na rozvoj bydlení
3.8.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování Kvantitativní a kvalitativní změny bydlení v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2012–2014 Vzhledem k absenci dotazníkového šetření a neexistenci lepších komparativních dat pro hodnocení bydlení, než jsou výsledky SLDB 2001 a 2011, v rámci aktualizace bylo z hlediska prostorové statistiky možno sledovat změny pouze u indikátoru počet dokončených bytů, který se každoročně eviduje (k dispozici jsou nová data za rok 2012 a 2013). Z kvalitativních zdrojů bylo také přihlédnuto ke strategickým a rozvojovým dokumentům. Počet dokončených bytů v SO ORP Lipník nad Bečvou ve sledovaném období střídavě klesá a narůstá a vyznačuje se viditelným vrcholem v roce 2012, čímž nepotvrzuje propad výstavby v tzv. krizových letech po roce 2009, který můžeme sledovat na krajské a národní úrovni. Při přepočtu na počet obyvatel je však celkový přírůstek výrazně nižní, než udává krajský a národní průměr. Jedním z předpokladů spokojeného života občanů SO ORP Lipník nad Bečvou je zajištění důstojného bydlení. Jeho dostupnost je ovlivňována především rozsahem bytové výstavby a využitím existujícího bytového fondu. Celkově lze říci, že obce ve zkoumaném regionu mají ve svých územních plánech vyčleněno na výstavbu staveb pro bydlení dostatečně velké území. To ale mnohdy převyšuje potenciálně reálný zájem o výstavbu v těchto obcích. Ačkoliv zájem samospráv, soukromých investorů a developerů stoupá, bytová výstavba většinou naráží na nedostatečnou poptávku a nižší ekonomickou konkurenceschopnost domácností v regionu. 101
Příčiny nižší bytové výstavby nejpravděpodobněji souvisí s některým z hlavních limitujících faktorů, jimiž jsou malá velikost a vybavenost některých sídel, nižší pracovní příležitosti apod. Klíčové oblasti, na které je třeba se zaměřit: Aktivní provádění pozemkové politiky a vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení v obcích; Vymezení dostatečného počtu vhodných ploch a zón pro novou individuální výstavbu předpoklad pro další rozvoj bydlení a života ve městě; Aktualizace územně plánovací dokumentace, vytvoření rezerv v územním plánu (volné a vhodné plochy) pro další výstavby; Zavedení infrastrukturních sítí v rozvojových plochách pro bytovou výstavbu, provedení nezbytných změn územně plánovací dokumentace; Řešení problematiky bydlení a modernizace stávajícího bytového fondu; Příprava projektů na revitalizace sídlišť. Sanace a rekonstrukce nevyužívaných či nevhodně řešených objektů; Zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení, výstavba kanalizace v obcích, kde chybí; Dokončení privatizace obecních a městských bytů a získané prostředky investovat zpět k nalákání nových obyvatel; Dále investovat do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu (cyklostezky, víceúčelová sportoviště, wellness centra apod.); Pro rozvoj bydlení maximálně využít dotačních programů.
3.8.7 Literatura
ČSÚ (2013): Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997–2011. Praha: Český statistický úřad, 114 s. ČSÚ (2013): Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Olomoucký kraj - analýza výsledků. Olomouc: Krajská správa Českého statistického úřadu, 124 s. ČSÚ (2014): Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Olomouckého kraje v roce 2013. Olomouc: Krajská správa Českého statistického úřadu, 55 s. MMR ČR (2011): Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 115 s. MMR ČR (2014): Vybrané údaje o bydlení 2013. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 184 s. Poledník, M. – Hadlač, M. (2011): Prognózování celkové potřeby bytů v současných podmínkách ekonomické recese. Brno: Institut regionálních informací, 59 s. Ouředníček, M. (2002): Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. In: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s. 39-54. Sýkora, L. (2004): Mezi státem a trhem: obecní samospráva a bydlení v České republice. In: Bytová politika: koniec alebo nový začiatok. Bratislava: Institut bývania a Local Government and Public Service Reform Initiative, s. 43-86. Temelová, J. – Novák, J. – Ouředníček, M. – Puldová, P. (2011): Housing Estates in the Czech Republic after Socialism: Various Trajectories and Inner Differentiation. Urban Studies 48 (9). 1811-1834 pp. Český statistický úřad - http://www.czso.cz/ o Veřejná databáze ČSÚ o Sčítání lidu, domů a bytů 2001, 2011 Město Lipník nad Bečvou - Strategický plán rozvoje města - Analytická část (2012). Dostupné z http://www.mesto-lipnik.cz/. Město Lipník nad Bečvou - Strategický plán rozvoje města 2013–2017 (2012). Dostupné z http://www.mesto-lipnik.cz/. 102
3.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus. rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování, cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací objektů druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity či jeho sezónní výkyvy. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z geomorfologického hlediska lze SO ORP Lipník nad Bečvou rozdělit do tří částí – centrální část (Moravská brána) lze charakterizovat rovinatým reliéfem s údolím řeky Bečvy, tato část správního obvodu je zemědělsky poměrně intenzivně obdělávanou krajinou, pohledově tedy není příliš atraktivní. Vyšší estetickou hodnotu určitě mají zbývající dvě části území, které se strmě zvedají z Moravské brány – na severozápadě to je Nízký Jeseník (Oderské vrchy), v jihovýchodní části území pak Podbeskydská pahorkatina. Oderské vrchy jsou zalesněny velice hustě, Podbeskydská pahorkatina pak převážně jen na katastru obce Týn nad Bečvou, proto esteticky vhodně dotvářejí krajinný ráz SO ORP Lipník nad Bečvou. Ze sociokulturního hlediska je nutné ocenit výbornou pozici SO ORP Lipník vyznačující se výbornou dostupností po dálnici D1 a rychlostní silnici R 35 a po železničním koridoru na severojižní evropské ose spojující mj. města Krakov a Vídeň. Vzhledem k tomu, že správní obvod má turistům co nabídnout (např. hrad Helfštýn a městská památková rezervace Lipník nad Bečvou), má obvod vysoký potenciál pro cestovní ruch a rekreaci.
3.9.1 Turistická atraktivita Území správního obvodu je v porovnání s celorepublikovým průměrem podprůměrně zalesněno, plochy lesů zde nedosahují ani pětiny celkové výměry SO. Lesní plochy jsou zastoupeny především na svazích Oderských vrchů či Podbeskydské pahorkatiny.
103
Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází několik Evropsky významných lokalit (EVL) zakotvených v síti chráněných území Natura 2000. Význam těchto lokalit pro turismus a rekreaci není nijak velký, její význam spočívá spíše v jejich scénické hodnotě. Tok řeky Bečvy se zachovalými komplexy převážně lužních lesů v nivě řeky - součástí této EVL je i několik kilometrů dlouhý náhon Strhanec mezi Osekem nad Bečvou a Přerovem, Soustava čtyř tůní vzniklých na dně nevelké štěrkovny severovýchodně od Týna nad Bečvou. Lesy u Bezuchova na katastru obce Kladníky jsou chráněny jako zachovalé zbytky zalesněných svahů, ovsíkových luk a extenzivních sadů v údolí říčky Šišemky a jejich přítoků, Dolní a prostřední Svrčov v obci Veselíčko - mělké tůně a částečně vypuštěné rybníky v údolí drobného bezejmenného potoka s bohatým výskytem kuňky obecné jsou chráněny, Lokalita netopýra velkého - na katastru obce Veselíčko. Přírodní rezervace: Přírodní rezervace Škrabalka - ceněna díky zachovalým fragmentům luhu v údolní nivě kolem mrtvého ramene Bečvy na východním okraji Lipníka nad Bečvou, charakteristické vodními a bažinnými společenstvy mrtvého ramene řeky Bečvy. Obrázek 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: vrstvy ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2014 Význam výše zmíněných lokalit pro turismus a rekreaci není nijak velký, její význam spočívá spíše v jejich scénické hodnotě. Pro hodnocení přírodního potenciálu pro rekreaci a cestovního ruchu je možno použít hodnocení tzv. potenciálních rekreačních ploch. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky níže je pak patrné, že mezi všemi 104
obcemi dominuje obec Týn nad Bečvou (v Podbeskydské pahorkatině), daleko za ní pak obce Bohuslávky a Veselíčko (na svazích Oderských vrchů). Nejnižších hodnot potenciálu rekreačních ploch dosahují obce Horní Nětčice a Radotín. Tabulka 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Podíl potenciálních rekreačních ploch [%] Obec 2013 2011 Bohuslávky 69,0 69,0 Dolní Nětčice 14,9 14,9 Dolní Újezd 34,4 34,5 Hlinsko 53,2 53,0 Horní Nětčice 11,3 11,3 Jezernice 18,0 18,1 Kladníky 20,4 20,1 Lhota 14,9 14,7 Lipník nad Bečvou 28,1 28,1 Osek nad Bečvou 15,0 15,0 Radotín 13,0 12,9 Soběchleby 17,1 17,1 Týn nad Bečvou 83,8 83,7 Veselíčko 66,7 66,7 SO ORP Lipník nad Bečvou 35,6 35,6 Zdroj: ČSÚ – Územně analytické podklady za obce, 2014; Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Lipensku rozdělit na základě rajonizace cestovního ruchu na obce spadající do: Podíl PRP do 20,0 - zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky (7 obcí - Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby), Podíl PRP 20,0 – 37,9 - většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky (celé SO ORP Lipník nad Bečvou a 3 jeho obce - Dolní Újezd, Kladník, Lipník nad Bečvou), Podíl PRP 38,0 – 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (obec Hlinsko), Podíl PRP 57,0 – 74,9 - podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (2 obce – Bohuslávky a Veselíčko), Podíl PRP 75,0 a více - povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami (obec Týn nad Bečvou). Oproti minulé aktualizaci tak došlo jen k minimálním změnám v podílu PRP, za zmínku snad stojí jen obce Kladníky a Lhota, kde se tento podíl zvýšil o 0,3 resp. 0,2 procentního bodu. Co se týče kulturně-historických památek, naprosto v tomto směru dominuje město Lipník nad Bečvou (celkem 94 nemovitých kulturních památek z celkového počtu 110 památek v SO ORP Lipník nad Bečvou; Národní památkový ústav). Z těch nejvýznamnějších jmenujme: Lipník nad Bečvou o městská památková rezervace s dosud zachovalým městským opevněním, o mnoho zachovalých měšťanských domů koncentrovaných především kolem náměstí T. G. Masaryka, kostely sv. Jakuba a sv. Františka Serafinského, o zvonice – jediná svého druhu na Moravě, o židovský hřbitov se synagogou, 105
o neoklasicistní zámek, o hrad Drahotuš – nepříliš zachovalý, jen zbytky zdiva a příkopů. Jezernice o významná technická památka viadukty železnice. Týn nad Bečvou o rozsáhlý hrad Helfštýn ze 14. století – dominanta SO ORP Lipník nad Bečvou, kulturní centrum oblasti (každoroční mezinárodní srpnové setkání uměleckých kovářů Hefaiston), muzejní expozice o kovářství. Veselíčko o budova bývalého zámku, která však byla znehodnocena (stejně jako přilehlý anglický park) necitlivými stavebními úpravami v minulém století, přesto je možno v zámeckém parku shlédnout několik drobných stavebních památek.
Další, pro turismus a rekreaci nepříliš významné nemovité památky se nachází ještě v obcích Hlinsko, Osek nad Bečvou a Soběchleby, ve zbylých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou se nenachází žádné nemovité památky. Hlavním východiskem turistických tras ve sledovaném území je přirozeně město Lipník nad Bečvou, kde se nachází turistické informační centrum, jediné ve správním obvodu. Odsud turistické trasy směřují samozřejmě na Helfštýn a pak po hřbetu či svazích Maleníku směrem na Hranice do výrazných turistických atraktivit Moravské brány jako jsou Teplice nad Bečvou a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Méně značených pěších turistických tras je vedeno z Lipníku směrem do Oderských vrchů, zcela turistické značení pak chybí od Lipníku jihovýchodním směrem do dalších obcí SO ORP. Rovnoměrněji než pěší turistické stezky jsou rozmístěny cyklostezky. Lipenskem prochází stezka výrazně nadregionálního významu jako je stezka Greenways, ale nachází se zde i stezky lokálního či regionálního významu jako např. cyklostezka Bečva, která se postupně buduje kolem stejnojmenné řeky. Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě pěti ukazatelů: přírodní turistické atraktivity (přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní park, NPP, NPR, CHKO, NP), nemovitosti pod památkovou ochranou, kulturně-historické turistické atraktivity – tento ukazatel slouží pro zdůraznění kvality jednotlivých památek, nikoli jejich kvantity, tak jak tomu je u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou. Zahrnuty jsou tedy pouze nemovité kulturní památky s vyšším než místním významem (památky s místním významem jsou akcentovány právě u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou) – hrady, zámky, významné kostely, kláštery, technické památky ale i památky mimo památkovou ochranu – zoo, významná muzea aj., sportovně-turistické atraktivity liniové – cyklostezky, turistické stezky (každá trasa je hodnocena zvlášť), bodové – krytá a nekrytá koupaliště; lyžařské vleky (každé koupaliště či vlek jsou hodnoceny a zaznamenány zvlášť). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí.
106
Tabulka 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Kategorie ukazatelů Počet bodů Kritérium 0 Nevyskytuje se Přírodní atraktivita 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Počet objektů nižší než 4 Počet nemovitostí pod 1 Počet objektů nižší než 7 památkovou ochranou 2 Počet objektů 7 a více 1 Regionálního významu. Kulturně-historické atraktivity 3 Národního významu. 5 Evropského/globálního významu. 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity liniové (cyklostezky, turistické 1 Prochází extravilánem obce či její místní části trasy) 2 Prochází intravilánem obce či její místní části Sportovně turistické atraktivity 0 Nevyskytuje se bodové (krytá či nekrytá 1 Vyskytuje se, lokální význam koupaliště, lyžařské vleky) 2 Vyskytuje se, regionální význam Tabulka 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Lipník nad Bečvou Obec
Přírodní atraktivita
Nemovitostí pod památkovou ochranou
Kulturněhistorická atraktivita
Sportovněturistické atraktivity liniové
Sportovněturistické atraktivity bodové
Celková turistická atraktivita
Bohuslávky 0 0 0 4 0 4 Dolní Nětčice 0 0 0 4 0 4 Dolní Újezd 0 0 0 6 0 6 Hlinsko 0 0 0 2 0 2 Horní Nětčice 0 0 0 2 0 2 Jezernice 0 0 0 8 0 8 Kladníky 0 0 0 4 0 4 Lhota 0 0 0 4 0 4 Lipník nad Bečvou 1 2 0 22 1 26 Osek nad Bečvou 0 0 0 6 0 6 Radotín 0 0 0 4 0 4 Soběchleby 0 0 0 4 1 5 Týn nad Bečvou 0 0 3 13 0 16 Veselíčko 0 2 0 8 0 10 Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2014, Národní památkový ústav (http://monumnet.npu.cz, 2014), vlastní výpočty Z hodnocení jasně vyplývá, že nejvíce atraktivní z pohledu rekreace a cestovního ruchu je město Lipník nad Bečvou, za ním pak Týn nad Bečvou. Nejvyšší turistický potenciál tak je koncentrován do dvou sousedních obcí. Nejméně atraktivní jsou pak Hlinsko a Horní Nětčice. Oproti minulé aktualizaci z roku 2012 se na tomto hodnocení nic nezměnilo.
3.9.2 Ubytovací kapacity Ubytovací zařízení můžeme rozdělit na dva základní typy – na hromadná ubytovací zařízení a objekty individuální rekreace. Sledování jejich kapacity je však v obou případech velice náročné, protože neexistují konzistentní databáze o ubytovacích zařízeních. Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho 107
realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace. Objekty individuální rekreace (OIR) jsou dvojího druhu – jednak jde o chalupy (jejich původní funkcí byla funkce rekreační, až vlivem rozsáhlé migrace do měst a následného opouštění tohoto domovního fondu byla jejich funkce transformována na rekreační) a o chaty (jejich původní funkcí byla již od počátku funkce rekreační). V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení (OIR) odhadován na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. Následující tabulka udává počet lůžek jak v HUZ (zdrojem byl turistický portál www.strednimoravatourism.cz), tak i v objektech individuální rekreace – avšak jen za chalupy resp. dle definice ČSÚ rodinné domy sloužící k rekreaci (dle výsledků SLDB 2011). Je předpokládáno, že v rámci této kategorie jsou zahrnuty také nejrůznější ubytovací zařízení, které mají název apartmány, ubytování v soukromí či dokonce penziony (jejichž součástí však není stravovací zařízení). Nejrůznější chaty, zahradní chaty, hospodářské budovy pro uskladnění výpěstků, včelínů apod. tak nejsou do tabulky níže zahrnuty. Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu.
108
Tabulka 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2014
lůžek
Chalupy, apartmány*
celkem
lůžek
Kempy
celkem
lůžek
Ubytovny
celkem
lůžek
Penziony
celkem
lůžek
Obec
celkem
Hotely
Lůžka Počet HUZ v HUZ lůžek celkem celkem celkem
Bohuslávky 0 0 0 0 0 0 0 0 5 30 0 0 30 Dolní Nětčice 0 0 0 0 0 0 0 0 13 78 0 0 78 Dolní Újezd 0 0 0 0 0 0 0 0 7 42 0 0 42 Hlinsko 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 0 48 Horní Nětčice 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 0 48 Jezernice 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 0 48 Kladníky 0 0 0 0 0 0 0 0 4 24 0 0 24 Lhota 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 0 48 Lipník n. B. 1 53 3 57 1 20 0 0 38 228 5 130 358 Osek n. B. 0 0 0 0 1 42 0 0 4 24 1 42 66 Radotín 0 0 0 0 0 0 0 0 3 18 0 0 18 Soběchleby 0 0 0 0 0 0 0 0 7 42 0 0 42 Týn n. B. 0 0 1 10 0 0 0 0 23 138 1 10 148 Veselíčko 0 0 0 0 0 0 0 0 19 114 0 0 114 SO ORP Lipník n. B. 1 53 4 67 2 62 0 0 155 930 7 182 1112 *počet zařízení v této kategorii je určen na základě předběžných výsledků SLDB 2011(rodinné domy sloužící k rekreaci), expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jeden apartmán, chalupu apod. stanoven jako 6 Zdroj: Turistický portál Střední Morava, http://www.strednimorava-tourism.cz, 2014; SLDB 2011 Na Lipensku se dle Turistického portálu Střední Morava (www.strednimorava-tourism.cz) nachází v nejrůznějších ubytovacích zařízeních nejrůznější kvality 182 lůžek. Největší ubytovací kapacitu poskytuje město Lipník nad Bečvou, kde se nachází jeden hotel, tři penziony a ubytovna, jejichž kapacita je celkem 130 lůžek. Celkově se tak ve správním středisku oblasti nachází většina celkových lůžek SO ORP, kterých je 182. V Oseku nad Bečvou se nachází ubytovna (spíše pro dělníky) a v Týně nad Bečvou, s ohledem na jeho turistický význam, pouze jeden penzion. Oproti minulé aktualizaci z roku 2012 se na ubytovacích kapacitách v území nic nezměnilo. V každé obci se pak nachází několik domů k rekreaci, které jsou využívané většinou k soukromým účelům, jen omezeně pak k rekreaci (jako ubytování k soukromí, nejrůznější apartmány, chalupy apod.). Nejvyšší počet těchto domů se nachází v Lipníku, ale vzhledem k velikosti obce jsou intenzivně rekreačně využívané i nemovitosti v Týnu nad Bečvou a ve Veselíčku.
109
3.9.3 Turisticko-rekreační zatížení Dalším podstatným ukazatelem rekreace je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Všechny obce SO ORP vykazují buď malé (8 obcí a SO ORP Lipník nad Bečvou celkově) anebo rozvojové zatížení (6 obcí). Další rozvoj cestovního ruchu na Lipensku je tedy možný, aniž by byly překročeny hranice udržitelného rozvoje. Tabulka 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou Počet rekreačních Obec Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Bohuslávky 10,4 rozvojové Dolní Nětčice 18,6 rozvojové Dolní Újezd 5,3 malé Hlinsko 9,6 malé Horní Nětčice 10,6 rozvojové Jezernice 5,2 malé Kladníky 6,9 malé Lhota 14,8 rozvojové Lipník nad Bečvou 11,7 rozvojové Osek nad Bečvou 5,1 malé Radotín 6,8 malé Soběchleby 6,3 malé Týn nad Bečvou 12,3 rozvojové Veselíčko 8,7 malé SO ORP Lipník nad Bečvou 9,4 malé Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006
110
3.9.4 Indikátory Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území byla zvolena celková turistická atraktivita syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Dalším ukazatelem je podíl potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce. Kvantitu turistické infrastruktury vystihuje počet turistických a rekreačních lůžek v přepočtu na jednotku plochy. Hodnocení indikátoru turistické atraktivity: -2 3 a méně -1 4-6 0 7-9 1 10 - 12 2 13 a více
Hodnocení indikátoru turisticko-rekreačního zatížení: -2 méně než 2,9 -1 3,0 – 5,9 0 6,0 – 14,9 1 15,0 – 24,9 2 25,0 a více
Hodnocení indikátoru podílu PRP: -2 méně než 20,0 % -1 20,0 – 37,9 % 0 38,0 – 56,9 % 1 57,0 – 74,9 % 2 80,0 % a více
Tabulka 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačního zatížení obcí Obec
Turistická atraktivita
Hodnocení indikátoru
PRP (v %)
Hodnocení indikátoru
Počet lůžek na km2
Hodnocení indikátoru
Bohuslávky 4 -1 69,0 1 10,4 0 Dolní Nětčice 4 -1 14,9 -2 18,6 1 Dolní Újezd 6 -1 34,4 -1 5,3 -1 Hlinsko 2 -2 53,2 0 9,6 0 Horní Nětčice 2 -2 11,3 -2 10,6 0 Jezernice 8 0 18,0 -2 5,2 -1 Kladníky 4 -1 20,4 -1 6,9 0 Lhota 4 -1 14,9 -2 14,8 0 Lipník nad Bečvou 26 2 28,1 -1 11,7 0 Osek nad Bečvou 6 -1 15,0 -2 5,1 -1 Radotín 4 -1 13,0 -2 6,8 0 Soběchleby 5 -1 17,1 -2 6,3 0 Týn nad Bečvou 16 2 83,8 2 12,3 0 Veselíčko 10 1 66,7 1 8,7 0 Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012 Celková turistická atraktivita jednotlivých obcí SO ORP Lipník nad Bečvou se oproti minulé aktualizaci nezměnila. Podíl potenciálních rekreačních ploch u jednotlivých obcí oproti hodnotám z roku 2011 osciloval jen v řádech několika málo desetin procent, nedošlo tedy k žádné výrazné změně v tomto indikátoru. Za zmínku snad stojí jen obce Kladníky a Lhota, kde se podíl PRP zvýšil o 0,3 resp. 0,2 procentního bodu. Počet lůžek na km2 se podobně jako turistická atraktivita území nezměnil.
111
Obrázek 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2014
112
Obrázek 3.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Lipník nad Bečvou
Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2014
113
Obrázek 3.9.4: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Lipník nad Bečvou vyjádřené počtem lůžek na km2
Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2014
114
3.9.5 SWOT analýza pro územní plánování SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Výborná dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit.
Nerovnoměrné rozmístění turistických atraktivit (soustředění turistických atraktivit do města Lipník nad Bečvou a jeho nejbližšího okolí - Helfštýn). Nízký podíl turistických a rekreačních ploch v jihovýchodní části SO a v Moravské bráně (Horní Nětčice, Radotín, Osek nad Bečvou, Dolní Nětčice, Lhota, Soběchleby, Jezernice). Zchátralost některých kulturně-historických památek (zámek a zámecká zahrada Veselíčko) – odráží se na vzhledu obcí a jejich potenciálu pro cestovní ruch. Kvalitativně (všechna stávající ubytovací zařízení) i kvantitativně (především Týn nad Bečvou) nevyhovující ubytovací zařízení. Chybějící pěší turistické trasy a nízká hustota cyklostezek v jihovýchodní části území. Nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu. Nedostatečná nabídka turistických služeb (služby pro cykloturisty a návazné podnikatelské aktivity, špatný stav cyklostezek) ve všech venkovských obcích území.
Významná památka nadregionálního významu v podobě hradu Helfštýn na území SO ORP.
Správním obvodem prochází nadregionálně významná cyklotrasa (Greenways Krakov - Vídeň) a cyklostezky Bečva. Poloha SO ORP Lipník nad Bečvou na rozvojové ose.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Rozvojové programy a projekty financované ze strukturálních fondů EU mohou výrazně pomoci realizaci investičních projektů cestovního ruchu. V okolí správního obvodu se nachází další turistické atraktivity (např. Zbrašovské aragonitové jeskyně, Teplice nad Bečvou).
Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch. Pokračující izolace správního obvodu ze severozápadní strany (existence vojenského újezdu Libavá). Přehlcení správního obvodu dopravou a navazující infrastrukturou – SO ORP leží na významné dálniční i železniční trase.
115
3.9.6 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2012 - 2014 Mezi roky 2012 a 2014 nedošlo k výrazným změnám v intenzitě cestovního ruchu. Charakter přírodního prostředí se výrazně nezměnil (o čemž svědčí i ukazatel potenciál rekreačních ploch) a počet turistických atraktivit zůstal stejný. Síť turistických a cyklistických tras se rovněž nezměnila. Celková turistická atraktivita tak zůstává víceméně stejná, tedy na úrovni, která zcela jistě nepřinese rozvoj masového turismu, protože pro ten nemá krajina Lipenska předpoklady. Přesto však není vhodné zcela opustit myšlenku rozvoje cestovního ruchu na Lipensku. Za tohoto předpokladu by však bylo zvýšit nabídku kulturních akcí a následovně pak i posílit kvalitu poskytovaných stravovacích a především ubytovacích služeb. V oblasti posílení infrastruktury pro cestovní ruch je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Lipenska mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Střední Morava. Ve sledovaném období z ROP Střední Morava nebyl podpořen žádný projekt i z toho důvodu, že z hlediska turismu Lipensko nepatří mezi preferované oblastí v rámci tohoto programu. Základním předpokladem pro další rozvoj rekreace a zvýšení kvality a kvantity nabízených služeb je nutná aktivizace místního obyvatelstva. Jen za tohoto předpokladu dojde k využití turistického a rekreačního potenciálu Lipenska. Místní úřady by pak měly místnímu obyvatelstvu vycházet vstříc v podobě již zvýšené propagace území, podpory rekonstrukce ubytovacích kapacit, výstavbě cyklostezek a jiné základní infrastruktury pro cestovní ruch. Při rozvíjení potenciálu cestovního ruchu je nutné využívat místní zdroje – tedy stavět na lokální identitě – lokální potraviny, významní rodáci, kulturní akce apod. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Lipník nad Bečvou:
Dobudování cyklostezky Bečva a vybudování cyklostezek z okrajových městských částí Lipníka nad Bečvou (Loučka, Trnávka, Nové Dvory, Podhoří, Podhůra). Vymezení ploch vhodných pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury. Zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb.
116
3.9.7 Použité zkratky HUZ OIR PRP ROP SLDB SO ORP
-
hromadná ubytovací zařízení objekty individuální rekreace potenciální rekreační plochy Regionální operační program Sčítání lidu, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností
3.9.8 Literatura a použité vrstvy ÚAP Zdroje dat: Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) Český statistický úřad - http://www.czso.cz/, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 o Územně analytické podklady za obce, 2014 Město Lipník nad Bečvou - http://www.mesto-lipnik.cz/, Národní památkový ústav - http://monumnet.npu.cz/, Turistický portál Střední Moravy - http://www.strednimorava-tourism.cz/,
117
3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěžnost Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Ve správním obvodu Lipník n. B. daňová výtěžnost vzrostla z 8,94 tis. Kč na obyvatele (rok 2009) na 9,12 tis. Kč na obyvatele (rok 2012). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Lipník n. B. (9,93 tis. Kč/obyv.), Jezernice (9,43 tis. Kč/obyv.), Osek n. B. (9,07 tis. Kč/obyv.) a Horní Nětčice (8,64 tis. Kč/obyv.). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Bohuslávky, Dolní Újezd, Lhota a Hlinsko. Ve všech obcích kromě Hlinska a Veselíčka došlo ke zvýšení daňových příjmů. Tabulka 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Název obce
Daňový příjem 2009
Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník n. B.
2 276,70 2 016,32 8 371,62 1 603,64 1 734,35 5 692,29 1 193,34 2 306,40 82 376,54 10 455,32 1 246,20 4 893,96 6 445,06 7 423,91 138 035,65
2012 2351,51 2228,83 8973,02 1680,79 1987,28 6245,39 1462,27 2413,5 81849 11032,92 1385,92 4980,52 6613,66 7123,28 140327,89
Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2009 6,84 7,55 7,03 7,82 7,71 8,98 8,17 7,07 9,86 8,18 7,08 8,04 7,53 8,9 8,94
2012 7,15 8,22 7,40 7,71 8,64 9,43 8,55 7,43 9,93 9,07 7,83 8,29 7,87 8,04 9,12
Změna 2009, 2012 + + + + + + + + + + + + +
Pozn.: Novější data o daňové výtěžnosti než z roku 2012 nejsou k dispozici
Zdroj: Centrální systém účetních informací státu
3.10.2 Nezaměstnanost Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a tudíž je s původním ukazatelem nesrovnatelný.
118
Podíl nezaměstnaných osob Podíl nezaměstnaných osob v SO ORP Lipník nad Bečvou je vysoký. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v roce 2013 vykazovaly obce Bohuslávky (12,4 %), Lhota (12 %), Lipník n. B. (11,8 %) a Veselíčko (11 %), nejnižší pak Radotín (3,2 %), Hlinsko (8,2 %), Soběchleby a Dolní Nětčice (shodně 8,7 %). Dle pohlaví převládají nezaměstnaní muži. Dlouhodobá nezaměstnanost (vypočítána jako podíl počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 24 měsíců k celkovému počtu uchazečů) mírně převyšuje zhruba u třetiny obcí 25 %. Z tabulky je patrný problém se zaměstnáváním osob starších 50-ti let. V šesti obcích představují více než 30 % všech uchazečů o zaměstnání. Ostatní níže uvedené ukazatele nezaměstnanosti jsou velmi dobré.
Dlouhodobá nezaměstnanost (%)
Podíl nezaměstnaných osob celkem (%)
Podíl nezaměstnaných osob muži (%)
Podíl nezaměstnaných osob ženy (%)
0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0
Počet uchazečů - evidence nad 24 měsíců - celkem
Počet mladistvých uchazečů (do 18 let věku) - celkem
4 2 3 3 1 5 1 2 35 4 0 2 2 5
Počet uchazečů absolventů - celkem
26 15 82 13 17 55 11 30 693 76 4 40 58 67
Počet uchazečů ve věku 50 let a více - celkem
Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko
Počet uchazečů - OZP celkem
Název obce
Počet uchazečů - celkem
Tabulka 3.10.2: Základní ukazatele nezaměstnanosti (rok 2013)
9 4 29 4 5 12 3 7 204 12 2 16 19 17
2 0 5 1 0 3 1 4 30 8 0 3 0 2
7 4 13 3 4 19 3 3 189 21 1 5 10 13
26,9 26,7 15,9 23,1 23,5 34,5 27,3 10,0 27,3 27,6 25,0 12,5 17,2 19,4
12,4 8,7 9,4 8,2 10,1 10,7 10,4 12,0 11,8 9,0 3,2 8,7 10,6 11,0
8,4 12,0 8,9 5,5 13,5 8,5 12,2 14,8 12,7 9,0 4,7 5,9 12,8 12,0
16,7 5,0 9,9 10,8 6,3 13,2 8,8 8,9 10,9 8,9 1,6 11,6 8,1 10,0
Pozn.: OZP – osoby se zdravotním postižením
Zdroj: ČSÚ Pro srovnání uvádíme časovou řadu v okresech Olomouckého kraje (pro menší územní jednotky není k dispozici). Okres Přerov, do něhož patří SO ORP Lipník n. B., má v rámci kraje během celého sledovaného období nadprůměrný podíl nezaměstnaných. Hodnoty jsou nad průměrem kraje i ČR. Na časové řadě je pěkně viditelná nejdříve mírně klesající nezaměstnanost a od roku 2008 rostoucí tendence. Tabulka 3.10.3: Podíl nezaměstnaných osob (%) v období 2005-2013 Okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov
2005 11,3 6,9 6,3 8,6
2006 10,2 6,1 5,0 8,1
2007 8,4 4,6 3,5 6,7
2008 6,9 3,8 2,8 5,3 119
2009 8,7 7,0 5,3 7,6
2010 10,5 7,8 7,2 8,9
2011 10,5 7,4 7,2 8,7
2012 10,3 7,4 7,1 8,8
2013 11,2 8,7 7,8 9,8
Šumperk Olomoucký kraj Celkem ČR Zdroj: MPSV
8,4 7,7 6,6
7,5 6,9 6,1
5,9 5,4 5,0
5,0 4,4 4,1
8,9 7,3 6,1
9,3 8,4 7,0
8,5 8,0 6,7
8,8 8,1 6,8
9,7 9,1 7,7
3.10.3 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Lipník n. B. působí celkem 3225 firem, což je o 121 firem víc než v roce 2011. Z firem, jež uvádějí počet svých zaměstnanců, je 953 firem bez zaměstnanců, 189 firem zaměstnává 1–5 osob, 29 firem zaměstnává 6–9 osob a dalších 24 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka 3.10.4: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31. 12. 2013) Počet zaměstnanců
Počet firem
Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců Neuvedeno Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ
953 189 29 24 8 16 7 3 1 996 3 225
Následující tabulka ukazuje celkový počet registrovaných subjektů ve správním obvodu a u kolika z nich byla zjištěna aktivita. Podle CZ-NACE je možné zařadit největší počet firem (401) do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel), dále pak do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (285) a specializované stavební činnosti (281). Firem, u nichž byla zjištěna aktivita, je však výrazně méně. Z celkového počtu registrovaných subjektů 3225 byla zjištěna aktivita jen u 1559. Od roku 2009 se stále pozvolna zvyšuje celkový počet ekonomických subjektů (přibylo 298 subjektů). Oproti roku 2009 zaznamenaly největší nárůst ostatní finanční služby (131 nových firem) a největší pokles maloobchod (ubylo 107 firem) Tabulka 3.10.5: Počet subjektů podle NACE (31.12.2013) NACE Maloobchod, kromě motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Specializované stavební činnosti Ostatní finanční činnosti Výstavba budov Stravování a pohostinství Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Poskytování ostatních osobních služeb Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů 120
Registr. subjekty zjištěná celkem aktivita 401 105 285 106 281 125 192 81 170 96 147 70 141 98 133 66 108 61 105 48
NACE Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Pozemní a potrubní doprava Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Právní a účetnické činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Vzdělávání Výroba oděvů Lesnictví a těžba dřeva Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba nábytku Výroba potravinářských výrobků Reklama a průzkum trhu Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Zdravotní péče Činnosti v oblasti informačních technologií Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Ostatní zpracovatelský průmysl Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Ubytování Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Bezpečnostní a pátrací činnosti Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Veterinární činnosti Výroba textilií Výroba pryžových a plastových výrobků Inženýrské stavitelství Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Telekomunikační činnosti Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Pobytové služby sociální péče Výroba nápojů 121
Registr. subjekty zjištěná celkem aktivita 94 51 84 43 77 45 73 46 69 34 69 23 65 42 61 48 46 44 37 36 30 29 28 26 26 25 25 24 22 22 11 11 8 7 7 6 6 6 5
33 33 21 10 28 22 16 16 13 14 15 8 25 19 21 12 9 4 3 1 3 4 4 4 3
5 5 4 4 3 3 3 3 3 3 3 2
2 2 1 3 2 1 1 3 2 3 1
Registr. subjekty zjištěná celkem aktivita 2 1 2 2 2 1 2 2 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 75 46 3 225 1 559
NACE Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Shromažďování, úprava a rozvod vody Činnosti související s odpadními vodami Poštovní a kurýrní činnosti Vydavatelské činnosti Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba papíru a výrobků z papíru Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Informační činnosti Činnosti související se zaměstnáním Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří Nezařazeno Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ Míra podnikatelské aktivity
Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím lze obec považovat za hospodářsky silnější. Oproti roku 2011 míra podnikatelské aktivity výrazně vzrostla, počet fyzických osob se zvýšil z 2563 na 2750. Nyní připadá 180 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Lipník n. B. (194), Jezernice (192), Osek n. B. (188) a Veselíčko (188). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Soběchleby (116), Lhota (130), Radotín (133). Tabulka 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31. 12. 2013) Obec Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník n. B. Zdroj: ČSÚ
Míra podnikatelské aktivity
Celkem fyzických osob 2013
2009
50 39 195 32 34 126 28 42 1 590 228 24 70 129 163 2 750
122
123,1 127,3 140,3 107,3 151,1 162,5 130,1 119,6 177,2 147,1 159,1 96,9 146,0 176,3 161,1
2011 136,5 128,7 151,0 120,4 159,5 171,0 122,7 114,9 180,4 172,3 134,1 102,8 153,6 176,9 166,8
2013 151,1 147,2 162,6 146,1 157,4 192,1 169,7 129,6 194,1 188,1 133,3 115,9 154,3 187,6 180,1
3.10.4 Indikátory Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 7,0 tis. Kč -1 7,0 – 7,99 tis. Kč 0 8,0 – 8,99 tis. Kč 1 9,0 – 9,99 tis. Kč 2 10 tis. Kč a více
Hodnocení indikátoru podíl nezaměstnaných osob: -2 10 % a více -1 8,0 – 9,99 % 0 7,0 – 7,99 % 1 6,0 – 6,99 % 2 méně než 6,0 %
Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 140,0 -1 140,0 – 159,9 0 160,0 – 179,9 1 180,0 – 199,9 2 200 a více
Tabulka 3.10.7: Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost, podíl nezaměstnaných osob a míra podnikatelské aktivity Daňová Podíl výtěžnost Míra Hodnocení nezaměst. Hodnocení Hodnocení Název obce na 1 obyv. podnikatelské indikátoru osob celkem indikátoru indikátoru 2012 (tis. aktivity 2013 2013 (%) Kč) Bohuslávky 7,15 -1 Dolní Nětčice 8,22 0 Dolní Újezd 7,40 -1 Hlinsko 7,71 -1 Horní Nětčice 8,64 0 Jezernice 9,43 1 Kladníky 8,55 0 Lhota 7,43 -1 Lipník nad Bečvou 9,93 1 Osek nad Bečvou 9,07 1 Radotín 7,83 -1 Soběchleby 8,29 0 Týn nad Bečvou 7,87 -1 Veselíčko 8,04 0 Zdroj: ČSÚ, Centrální systém účetních informací státu
3,2 10,4 8,2 8,7 11,0 12,0 10,7 8,7 12,4 11,8 9,0 10,6 9,4 10,1
2 -2 -1 -1 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -1 -2 -1 -2
151,1 129,6 147,2 146,1 133,3 154,3 188,1 162,6 187,6 115,9 157,4 194,1 192,1 169,7
-1 -2 -1 -1 -2 -1 1 0 1 -2 -1 1 1 0
Pozn.: Byly upraveny škály pro hodnocení indikátorů: Původně byly nastavené tak, aby byla využita celá škála. Nové škály jsme mírně zpřísnili, aby lépe odrážely průměrné hodnoty pro ČR a zároveň aby byly obce různě ohodnoceny a nespadly jen do jedné skupiny bodů.
123
Obrázek 3.10.1: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2012
Zdroj: Centrální systém účetních informací státu, EKOTOXA s.r.o. Obrázek 3.10.2: Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce 2013
Zdroj: ČSÚ, EKOTOXA s.r.o. 124
Obrázek 3.10.3: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2013
Zdroj: ČSÚ, EKOTOXA s.r.o.
125
3.10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Vysoká daňová výtěžnost správního obvodu (9,12 tis. Kč na obyvatele). Daňová výtěžnost vzrostla u téměř všech obcí správního obvodu.
Vysoký podíl nezaměstnaných osob (nejvyšší v obcích Bohuslávky, Lhota, Lipník n. B. a Veselíčko). Vyšší podíl uchazečů o zaměstnání ve věku nad 50 let (Radotín, Hlinsko, Soběchleby, Dolní Újezd, Týn n. B., Bohuslávky). Malé a střední firmy mají rozhodující podíl na Vyšší dlouhodobá nezaměstnanost (Dolní Nětčice, zaměstnanosti – nezávislost na dominantní firmě Osek n. B., Kladníky, Jezernice, Lipník n. B., nebo oboru. Bohuslávky). Výhodná dopravní poloha a dostupnost regionu. Velmi nízká míra podnikatelské aktivity v některých obcích (Osek n. B., Dolní Nětčice, Horní Nětčice) Průmyslová zóna v Lipníku nad Bečvou. Chybí velcí zaměstnavatelé v regionu. Vysoký potenciál cestovního ruchu. PŘÍLEŽITOSTI Technická připravenost pozemků a nabídka prostorů k podnikání. Zkvalitnění dopravní dostupnosti - rekonstrukce a modernizace dopravní sítě.
HROZBY Nevýhodné podmínky pro podnikání (vyhlášky, špatné komunikace, drahý nájem prostorů,…) Migrace vzdělaných lidí mimo region za prací a výhodnějšími životními podmínkami. Nedostatečný rozpočet obcí.
3.10.6 Problémy k řešení V rámci SO ORP Lipník nad Bečvou je třeba posílit tvorbu pracovních míst, vytvořit lepší podmínky pro podnikání a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Podporovat zejména místní firmy a podnikatele s nízkou ekologickou zátěží na úkor nadnárodních firem a řetězců.
Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty – haly, budovy, kanceláře. Rozvoj znalostí čerpání dotací a jejich maximální využívání. Rekonstrukce komunikací, jež usnadní podnikání v ČR i umožní rozvoj mezinárodní spolupráce s Polskem. Zlepšení dopravní dostupnosti (i v menších obcích) umožní snadnější dojížďku do zaměstnání a příliv nové pracovní síly. Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. Podpořit rozvoj cestovního ruchu (příprava nových (popř. údržba stávajících) turistických stezek a cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu).
Literatura a ostatní zdroje: 1. Český statistický úřad 2. Ministerstvo práce a sociálních věcí
126
4
VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř
horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL
hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace
veřejná dopravní a technická infrastruktura sociodemografické podmínky bydlení rekreace
Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně. 127
Tabulka 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení
Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Tabulka 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lipník nad Bečvou Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Obec Celkem ENV EKO SOC ENV EKO SOC
Zařazení obce
1
0
-2
10
-0
-11,2
-1,2
3a
Dolní Nětčice
-5
-3
-1
-50
-16,8
-5,6
-72,4
4
Dolní Újezd
-1
-2
3
-10
-11,2
16,8
-4,4
3c
2
-2
0
20
-11,2
-0
8,8
3a
Horní Nětčice
-2
-8
-4
-20
-44,8
-22,4
-87,2
4
Jezernice
-4
-3
-2
-40
-16,8
-11,2
-68
4
Kladníky
-6
2
6
-60
11,2
33,6
-15,2
2c
Lhota
-3
-1
0
-30
-5,6
-0
-35,6
4
Lipník nad Bečvou
-5
3
3
-50
16,8
16,8
-16,4
2c
Osek nad Bečvou
-2
-3
4
-20
-16,8
22,4
-14,4
3c
Radotín
-1
-1
4
-10
-5,6
22,4
6,8
3c
Soběchleby
-3
-1
4
-30
-5,6
22,4
-13,2
3c
Týn nad Bečvou
4
5
5
40
28
28
96
1
Veselíčko
0
3
5
+0
16,8
28
44,8
1
10
5,6
5,6 -270
16,8
106,4
Bohuslávky
Hlinsko
Přepočtový koeficient SO ORP Lipník n. B.
Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř
Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů. 128
4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -60 po 40 bodů. Z hodnocených 14 obcí dosáhly 3 obce kladné hodnocení, 1 obec je hodnocena neutrálně a 10 obcí získalo záporné hodnocení. Nejlépe je hodnocena obec Týn nad Bečvou (40 bodů), kladně je hodnocena ještě obec Hlinsko a Bohuslávky. Neutrálně je hodnocena obec Veselíčko. Nejhůře jsou hodnoceny obce Kladníky (-60 bodů), Lipník nad Bečvou, Dolní Nětčice (-50 bodů) a Jezernice (-40 bodů). Aby je bylo možné zařadit neutrální obec Veselíčko do skupiny dle MMR, využili jsme pomocný indikátor „výskyt chráněných území“. Pokud se v obci vyskytovalo chráněné území (bez ohledu na jeho velikost), přiklonili jsme se ke kladnému výslednému hodnocení. Mezi slabší stránky obcí, které negativně ovlivnilo vyhodnocení environmentálního pilíře, patří zejména zhoršený stav povrchových a podzemních vod a kvalita ovzduší. Obrázek 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř
Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2014
129
4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -44,8 po 28 bodů. 4 obce se umístily v kladných číslech, jedna obec je hodnocena neutrálně a zbývajících 9 obcí je hodnoceno záporně. Nejlepšího výsledku 28 bodů dosáhla obec Týn nad Bečvou. Nejhůře je hodnocena obec Horní Nětčice (44,8). Neutrální hodnocení získala obec Bohuslávky. Jelikož bylo potřeba přiklonit se k pozitivnímu nebo negativnímu hodnocení kvůli zařazení obcí do skupiny dle MMR, využili jsme pomocný indikátor „míra nezaměstnanosti 2011“, kterou jsme hodnotili dle škály z RURÚ 2012. Obec Bohuslávky získala negativní hodnocení. Hodnocení indikátoru průměrná roční míra nezaměstnanosti: 8,5 % a více 0 7,5 – 8,49 % + méně než 7,5 % Obec Bohuslávky měla v roce 2011 průměrnou roční míru nezaměstnanosti 14,17. Hůře je hodnocena turistická atraktivita, vyšší míra nezaměstnanosti a nízká rychlost bytové výstavby, naopak lépe je hodnocena dostupnost hromadnou dopravou a vybavenost technickou infrastrukturou. Obrázek 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř
Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2014
130
4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -22,4 po 33,6 bodů. Osm obcí je ohodnoceno kladně, dvě obce jsou hodnoceny neutrálně a 4 obce získaly negativní hodnocení. Nejlépe hodnoceny jsou obce Kladníky (33,6 bodů) a Týn nad Bečvou a Veselíčko (28 bodů). Nejvíc záporné hodnocení má obec Horní Nětčice (-22,4 bodů). Neutrální hodnocení získaly obce Hlinsko a Lhota. Pro zařazení do skupiny dle MMR jsme použili pomocný indikátor „změna počtu bytů“. Pokud v období 2009-2013 vzrostl počet bytů (absolutně) oproti období 2007-2011, udělili jsme pozitivní hodnocení. Spíše negativně je hodnoceno postupné stárnutí obyvatelstva a nízká rychlost bytové výstavby, naopak lépe je hodnocena dopravní dostupnost území a vybavenost technickou infrastrukturou. Obrázek 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř
Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2014
131
4.1.4 Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka – Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lipník nad Bečvou) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Lipník nad Bečvou. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Lipník nad Bečvou dosaženo záporného hodnocení -87,2 bodů, v nejlepším případě 96 bodů. 4 obce ze 14 získalo v celkovém hodnocení kladné body, ostatní obce jsou hodnoceny záporně. Nejnižšího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Horní Nětčice (-87,2 bodů) a Dolní Nětčice (-72,4 bodů). Nejvyšší celkový počet bodů získaly obce Týn nad Bečvou (96 bodů) a Veselíčko (44,8 bodů). Dalšími obcemi s více kladným hodnocením jsou Hlinsko (8,8 bodů) a Radotín (6,8 bodů). 2 obce jsou ve všech třech pilířích hodnoceny pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 2 obce mají kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), další 6 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) a 4 obce jsou ve všech pilířích hodnoceny negativně.
132
Obrázek 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení
Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2012 Za celý SO ORP Lipník nad Bečvou se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř environmentální (-270 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř 16,8 bodů). Jako nejlepší se jeví sociodemografický pilíř 106,4 bodů). Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů.
133
Tabulka 4.1.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů
Dolní Újezd
Hlinsko
Horní Nětčice
Jezernice
Kladníky
Lhota
Lipník nad Bečvou
Osek nad Bečvou
Radotín
Soběchleby
Týn nad Bečvou
Veselíčko
2
1
2
2
1
1
1
2
2
1
2
2
-1
2
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
2 -1
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2 -2
-2
-1
0
-2
-2
-2
-2
-1
-2
-2
-2
1
0
1
1
1
1
-1
-2
1
-2
1
2
1
1
1
1
-5
-1
2
-2
-4
-6
-3
-5
-2
-1
-3
4
0
1
1
2
2
1
2
2
2
2
2
1
1
1
0
Vybavenost technickou infrastrukturou
1
1
2
1
0
0
1
1
2
2
2
2
2
2
Prům. počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2009-2013)
-2
1
0
0
-1
0
2
1
-2
0
2
0
-1
1
Turistická atraktivita
-1
-1
-1
-2
-2
0
-1
-1
2
-1
-1
-1
2
1
Potenciál rekreačních ploch
1
-2
-1
0
-2
-2
-1
-2
-1
-2
-2
-2
2
1
Turisticko-rekreační zatížení (lůžek/km2)
0
1
-1
0
0
-1
0
0
0
-1
0
0
0
0
Podíl nezaměstnaných osob celkem 2013 (%)
2
-2
-1
-1
-2
-2
-2
-1
-2
-2
-1
-2
-1 -2
Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2012
-1
0
-1
-1
0
1
0
-1
1
1
-1
0
-1
0
Míra podnikatelské aktivity v roce 2013
-1
-2
-1
-1
-2
-1
1
0
1
-2
-1
1
1
0
Dolní Nětčice
Téma 2
Indikátor
Bohuslávky
Pilíř environmentální
Obec
Sklonitá orná půda
2
-1
Stav povrchových a podzemních vod
-1
-1
3
Kvalita ovzduší
-2
-2
4
Koeficient ekologické stability krajiny
0
5
Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a 2013
2
ENV celkem 6
ekonomický
8
9
10
Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou
EKO celkem
sociodemografický
6
7
8
9
0
-3
-2
-2
-8
-3
2
-1
3
-3
-1
-1
5
3
Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou
1
1
2
2
1
2
2
2
2
2
1
1
1
0
Vybavenost technickou infrastrukturou
1
1
2
1
0
0
1
1
2
2
2
2
2
2
Podíl osob nejméně s maturitou
1
1
1
0
2
2
1
1
2
2
2
2
2
2
Index stáří 2013
-2
-2
0
-2
-2
-2
0
-2
-1
0
2
2
-2 -1
Změna počtu obyvatel mezi lety 2003-2013
-1
-1
1
1
0
-1
2
0
-1
2
-2
0
-1 -1
Prům. počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2009-2013)
-2
1
0
0
-1
0
2
1
-2
0
2
0
-1
1
Turistická atraktivita
-1
-1
-1
-2
-2
0
-1
-1
2
-1
-1
-1
2
1
Potenciál rekreačních ploch
1
-2
-1
0
-2
-2
-1
-2
-1
-2
-2
-2
2
1
Turisticko-rekreační zatížení (lůžek/km2)
0
1
-1
0
0
-1
0
0
0
-1
0
0
0
0
-2
-1
3
0
-4
-2
6
0
3
4
4
4
5
5
SOC celkem
Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř
134
5
HODNOCENÍ METODIKY RURÚ
Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…) není v podstatě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná teprve o druhé vyhodnocení RURÚ (první úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí.
135
6
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ
Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Lipník nad Bečvou je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot.
6.1 BOHUSLÁVKY SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivý stav vodního režimu z hlediska minimálního množství sklonité orné půdy = minimalizace rizika lokálních povodní a půdní eroze. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.
SLABÉ STRÁNKY
Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území).
HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Bohuslávky Bohuslávky Bohuslávky Bohuslávky Bohuslávky
ZÁVADY
Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Závada TIkanalizace
OZN.
NÁZEV (POPIS)
C.16
Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP
C.17
Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Obec nemá kanalizaci ani ČOV
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Významný podíl starších obyvatel v obci Vysoká míra nezaměstnanosti
M
N
RURÚ
přetrvávající
M
N
RURÚ
přetrvávající
136
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
6.2 DOLNÍ NĚTČICE SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích . Obec je plynofikována – snížení lokálního Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se znečištění ovzduší v topné sezóně. zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům Helfštýn, krásná příroda). pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu BaP (98 % území). bydlení. Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Pokles počtu obyvatel. Vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou Podpora modernizace a rekonstrukce stávající erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na orné půdy. veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
ZÁVADY
Dolní Nětčice
Urbanistická závada
Dolní Nětčice
Ohrožení
Dolní Nětčice
Závada TIkanalizace
Dolní Nětčice
OZN.
B.1
NÁZEV (POPIS)
Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekologická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Vysoký výskyt nadměrně sklonitých pozemků orné půdy – ohrožení vodní erozí. Obec nemá kanalizaci ani ČOV
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ
M
N
RURÚ
přetrvávající
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Vysoká míra nezaměstnanosti
M
N
RURÚ
přetrvávající
137
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
6.3 DOLNÍ ÚJEZD SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.
SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Dolní Újezd Dolní Újezd Dolní Újezd Dolní Újezd Dolní Újezd Dolní Újezd
ZÁVADY
Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střety a závady ze ZÚR
OZN.
NÁZEV (POPIS)
C.13
Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP
C.14
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
C.17
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
C.18
Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou RBK
N
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
C.19
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK a RBK Do koridoru kanálu DOL zasahuje část lokálního biocentra. V případně realizace průplavu DOL bude nutné prověřit, zda nedojde k omezení funkce navrženého biocentra.
N
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
N
N
data ÚAP
přetrvávající
138
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
6.4 HLINSKO SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výskyt zdrojů nerostných surovin – těžba stavebního kamene v severní části obce (Podhůrka, KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava Svinov). Ložisko lze využít v plném rozsahu (jsou vyřešeny střety zájmů). Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Atraktivní místo pro bydlení (v okolí kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodného využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití dotačních programů. Vysoká intenzita bytové výstavby.
SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území zasahují do blízkosti zastavěného území a mohou představovat riziko pro rozvoj území. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu…). Aktivace sesuvných území.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
ZÁVADY
Hlinsko
Střet záměrů s limity
Hlinsko
Ohrožení území
Hlinsko Hlinsko
Závada TI-kanalizace Závada TI-kanalizace
OZN.
C.1
NÁZEV (POPIS)
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou NBK Výskyt sesuvných území, která zasahují do výstavby Obec nemá kanalizaci ani ČOV Individuální zásobování vodou. Doporučuje se výstavba veřejného vodovodu s případným napojením na skupinový vodovod.
139
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R) N
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
M
ÚP
Data ÚAP
přetrvávající
M M
ÚP ÚP
data ÚAP data ÚAP
přetrvávající přetrvávající
přetrvávající
6.5 HORNÍ NĚTČICE SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Populační růst. Atraktivní místo pro bydlení (v blízkosti kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení.
PŘÍLEŽITOSTI
SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích . Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
ZÁVADY
Horní Nětčice
Urbanistická závada
Horní Nětčice
Ohrožení
OZN.
B.1
NÁZEV (POPIS)
Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekologická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Vysoký výskyt nadměrně sklonitých pozemků orné půdy – ohrožení vodní erozí.
140
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R) M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ
M
N
RURÚ
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
přetrvávající
6.6 JEZERNICE SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výskyt prognózních zdrojů nerostných surovin především podél řeky Bečvy, v západní a v severovýchodní části obce. Prognózní zdroj v západní části obce má vyřešeny střety zájmů a lze jej využít bez omezení. Hlavní dopravní tahy jsou odvedeny mimo centrum obce, čímž jsou obyvatelé chráněni před působením prašnosti a hluku. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Atraktivní místo pro bydlení (v blízkosti kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI
SLABÉ STRÁNKY
Na území obce zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Jezernice. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního.
HROZBY Negativní ovlivnění krajiny a životního prostředí Případná těžba na území obce (prognózní zdroj těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, surovin) poskytne možnost zaměstnání v obci a ovlivnění vodního režimu…). případně i podporu souvisejících služeb. Aktivace sesuvných území.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Jezernice Jezernice
Jezernice Jezernice Jezernice
Jezernice
ZÁVADY
OZN.
Střet záměrů s limity Urbanistická závada
C.12
Křížení silnic I. třídy (I/47) s trasou LBK
M
B.2
Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekologická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Sesuvná území zasahují do zástavby. Trasa kanálu D-O-L vs. ÚSES Prognózní zdroj surovin - objekt ložiska lze využít částečně nebo podmínečně po splnění vybraných technických a environmentálních podmínek Nesoulad ve vymezení koridoru VRT ze ZÚR 2011 a linií VRT poskytnutou SŽDC 2014. Střet koridoru ze ZÚR se zastavěným, zastavitelným územím a záměrem ÚSES.
Ohrožení území Střety a závady ze ZÚR Stanovení zásad pro ochranu a exploataci ložisek nerostných surovin Střety a závady ze ZÚR
D.3
NÁZEV (POPIS)
141
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP
M
ÚP
RURÚ
přetrvávající
M N
ÚP N
Data ÚAP data ÚAP
přetrvávající přetrvávající
N
ÚP
ZÚR
2014
N
N
data ÚAP
2014
přetrvávající
6.7 KLADNÍKY SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Populační růst. Vysoká intenzita bytové výstavby. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI
SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.
HROZBY Omezení využití území vlivem neřešení Podpora modernizace a rekonstrukce stávající problematiky starých ekologických zátěží. kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. málo stabilního. Urbanizace volné krajiny.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
ZÁVADY
Kladníky
Urbanistická závada
Kladníky Kladníky
Ohrožení území Závada TIkanalizace
OZN.
B.1
NÁZEV (POPIS)
Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekologická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Sesuvná území zasahují do zástavby. Obec nemá kanalizaci ani ČOV
142
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R) M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ
M M
ÚP ÚP
Data ÚAP data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající přetrvávající
přetrvávající
6.8 LHOTA SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoká intenzita bytové výstavby. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŘITOSTI
SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Lhota Lhota Lhota
Lhota
ZÁVADY
Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Urbanistická závada
Závada TIkanalizace
OZN.
C.5 C.15 B.1
NÁZEV (POPIS)
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekologická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Individuální zásobování vodou. Doporučuje se výstavba veřejného vodovodu s případným napojením na skupinový vodovod.
143
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající M
ÚP
data ÚAP
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající přetrvávající
M M
ÚP ÚP
RURÚ data ÚAP
přetrvávající
6.9 LIPNÍK NAD BEČVOU SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Hlavní dopravní tahy jsou odvedeny mimo centrum města, čímž jsou obyvatelé chráněni před působením prašnosti a hluku. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Poloha v dopravně významné lokalitě – Moravská brána – na spojení Ostravska a Střední Moravy. Přímé napojení na dálniční síť ČR. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. Dobrá vybavenost, služby. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití dotačních programů. Dobudování dálniční sítě – dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem n/B. Výstavba terminálu IDS v Lipníku n/B, zvýšení stupně jeho organizace a zjednodušení linkového vedení spojů.
SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích . Na území obce zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. Nedostatek parkovacích míst, zejména v návaznosti na centrum Lipníka n/B. HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu…). Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou
ZÁVADY
Střet záměrů s limity
C.2
Křížení silnic II. třídy (II/434) s trasou LBK
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP
Střet záměrů s limity
C.6
N
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Střet záměrů s limity
C.7
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK a RBC Křížení silnic I. třídy (I/47) s trasou LBK
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Střet záměrů s limity
C.8
Křížení silnic I. třídy (I/35) s trasou LBK
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Střet záměrů s limity
C.10
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Střet záměrů s limity
C.11
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Střet záměrů s limity
C.16
Křížení silnic I. třídy (R35) s trasou LBK
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Prognózní zdroj surovin - objekt ložiska lze využít částečně nebo podmínečně po splnění vybraných technických a environmentálních
N
ÚP
ZÚR
2014
Stanovení zásad pro ochranu a exploataci ložisek nerostných surovin
OZN.
NÁZEV (POPIS)
144
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou
Střety a závady ze ZÚR
podmínek Trasa kanálu D-O-L vs. zastavěné území
N
N
data ÚAP
přetrvávající
Střety a závady ze ZÚR
Trasa kanálu D-O-L vs. ÚSES
N
N
data ÚAP
přetrvávající
N
N
data ÚAP
2014
Lipník nad Bečvou
Střety a závady ze ZÚR
Nesoulad ve vymezení koridoru VRT ze ZÚR 2011 a Ministerstva dopravy 2009, vymezení osy VRT ze ZÚR 2008, Ministerstva dopravy 2009 a SŽDC 2014. Střet koridoru ze ZÚR se zastavěným, zastavitelným územím a záměrem ÚSES. Trasa kanálu D-O-L vs. Zastavitelné území
N
N
data ÚAP
přetrvávající
Střety a závady ze ZÚR
D.2
145
6.10 OSEK NAD BEČVOU SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Populační růst. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití dotačních programů.
SLABÉ STRÁNKY Na území obce zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Silnice I/47, procházející Osekem nad Bečvou, je zdrojem emisí a hlukového znečištění (avšak intenzita dopravy je díky novým okolním komunikacím snížena). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Obec nemá vybudován obchvat silnice I/47. HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu…). Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
ZÁVADY
OZN.
M
ÚP
C.4
Průtah komunikace I. třídy (I/47) zastavěným územím obce Křížení silnic I. třídy (I/47) s trasou LBK
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
C.9
Křížení silnic I. třídy (I/47) s trasou LBK
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
C.20
Vedení elektrické sítě ZVN vs. NATURA evl Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekologická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3) Prognózní zdroj surovin – objekt ložiska lze využít částečně nebo podmínečně po splnění vybraných technických a environmentálních podmínek Nesoulad ve vymezení koridoru VRT ze ZÚR 2011 a Ministerstva dopravy 2009, vymezení osy VRT ze ZÚR 2008, Ministerstva dopravy 2009 a SŽDC 2014. Střet koridoru ze ZÚR se záměrem ÚSES.
M
data ÚAP
2014
Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou
Dopravní zádava
A.1
Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Střet záměrů s limity Urbanistická závada
Osek nad Bečvou
Stanovení zásad pro ochranu a exploataci ložisek nerostných surovin Střety a závady ze ZÚR
Lipník nad Bečvou
B.3
D.1
NÁZEV (POPIS)
146
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
M
ÚP
RURÚ
přetrvávající
N
ÚP
ZÚR
2014
N
N
data ÚAP
2014
6.11 RADOTÍN SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se Obec je plynofikována – snížení lokálního zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského znečištění ovzduší v topné sezóně. zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům Vysoká intenzita bytové výstavby. pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, BaP (98 % území). Helfštýn, krásná příroda). Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu málo stabilního. bydlení. Pokles počtu obyvatel. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Radotín Radotín
ZÁVADY
Střet záměrů s limity Ohrožení území
OZN.
C.3
NÁZEV (POPIS)
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou LBK Zvýšený výskyt nadměrně sklonitých pozemků orné půdy – ohrožení vodní erozí.
147
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R) M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP
M
N
RURÚ
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
přetrvávající
6.12 SOBĚCHLEBY SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se Obec je plynofikována – snížení lokálního zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského znečištění ovzduší v topné sezóně. zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a Helfštýn, krásná příroda). BaP (98 % území). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu Obcí spadá do území ekologicky nestabilního a bydlení. málo stabilního. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Soběchleby
ZÁVADY
Urbanistická závada
OZN.
B.1
NÁZEV (POPIS)
Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené . Nízká ekologická stabilita krajiny ( 0,1 < KES ≤ 0,3)
148
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R) M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
6.13 TÝN NAD BEČVOU SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. Příznivý stav vodního režimu z hlediska minimálního množství sklonité orné půdy = minimalizace rizika lokálních povodní a půdní eroze. Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Obec Týn nad Bečvou jako jediná je v ORP ekologicky stabilní. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití dotačních programů. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.
SLABÉ STRÁNKY
Na území obce zasahuje záplavovým územím Q100 řeka Bečva. Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů.
HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu…). Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Týn nad Bečvou Týn nad Bečvou Týn nad Bečvou
ZÁVADY
Střet záměrů s limity Závada TIkanalizace Stanovení zásad pro ochranu a exploataci ložisek nerostných surovin
OZN.
C.1
NÁZEV (POPIS)
Křížení silnic II. třídy (II/437) s trasou NBK V obci není kanalizace a ČOV
N
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) data ÚAP
M
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
Prognózní zdroj surovin - objekt ložiska lze využít částečně nebo podmínečně po splnění vybraných technických a environmentálních podmínek
N
ÚP
ZÚR
2014
149
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
přetrvávající
6.14 VESELÍČKO SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Obec je plynofikována – snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. třídě ochrany. Atraktivní místo pro bydlení (kulturní památky, Helfštýn, krásná příroda). Dobrá dopravní dostupnost zvyšující atraktivitu bydlení. Opravený zámek a zámecká zahrada v obci. PŘÍLEŽITOSTI
SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (24 h.) (100 % území), ozonu (98 % území) a BaP (98 % území). Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy. HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou Nalezení vhodné využití území na lokalitách po nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku vodního režimu…). (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace…) a využití Zvýšení hlučnosti z dálnice D1. dotačních programů. Obec vnímá jako hrozbu plánovaný kanál DunajOdra-Labe.
Problémy k řešení v ÚPD OBEC
Veselíčko
Veselíčko
Veselíčko Veselíčko
Veselíčko
ZÁVADY
Stanovení zásad pro ochranu a exploataci ložisek nerostných surovin Stanovení zásad pro ochranu a exploataci ložisek nerostných surovin
Střety a závady ze ZÚR
Střety a závady ze ZÚR
OZN.
NÁZEV (POPIS)
Prognózní zdroj surovin - objekt ložiska lze využít částečně nebo podmínečně po splnění vybraných technických a environmentálních podmínek Prognózní zdroj surovin - objekt ložiska nelze využít komplexně (je dotčen limity ochrany přírody), v současné době převažují zákonné zájmy o ochraně dílčích složek ŽP nad zájmy využití ložiska Vysoká míra nezaměstnanosti Trasa kanálu D-O-L vs. zastavěné území (ve vymezeném koridoru se nachází nemovitost Rybářství Přerov u rybníka Mlýnec)
N
ÚP
PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) ZÚR
N
ÚP
ZÚR
2014
M N
N N
RURÚ data ÚAP
přetrvávající přetrvávající
Trasa kanálu D-O-L vs. ÚSES (lokální biokoridor BK14 a BK15.
N
N
data ÚAP
přetrvávající
150
ÚROVEŇ PROBL. (místní - M, nadmístní - N, republiková R)
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)
2014
