ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Jeseník aktualizace

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Jeseník 2010 - aktualizace

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO JESENÍK EKOTOXA s.r.o. ING. JIŘÍ HON A KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, V. V. I.

LISTOPAD 2010 VERZE 03

© EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Jeseník 2010 - aktualizace

AUTORSKÝ KOLEKTIV

EKOTOXA s.r.o.

Ing. Jiří Hon

koordinace projektu

Mgr. Zdeněk Frélich

horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady), zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa, vyhodnocení vyváženosti, kartogramy

Ing. Jana Fichnová

vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod)

Ing. Pavla Škarková

hygiena životního prostředí (ovzduší)

Ing. Eva Brhelová

ochrana přírody a krajiny; urbanistické, dopravní a hygienické závady

Bc. Tomáš Mühr

GIS podpora, problémy, střety, problémový výkres

Mgr. Miroslava Baranová

bydlení a hospodářské podmínky, kompletace zprávy

Garbriela Hřivnáčová

servisní práce, korektury

Ing. Arch. Petr Malý

územní plánování

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Mgr. Ivo Dostál

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ing. Jiří Jedlička

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Mgr. Vladan Hruška

sociodemografické podmínky a rekreace

MÚ Jeseník Bc. Ondřej Hanulík

Zajištění dotazníkových šetření, podkladová data UAP, připomínkování a spolupráce

Starostové všech obcí ORP Jeseník (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků

2

EKOTOXA s.r.o.


OBSAH 1

ÚVOD ..............................................................................................................................................9 1.1 1.2 1.3 1.4

Základní informace .....................................................................................................................9 Podklady pro RURÚ – údaje o území..........................................................................................9 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Jeseník .......10 Použitá metodika RURÚ ...........................................................................................................10 1.4.1 Výchozí informace – právní stav......................................................................................10 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Jeseník .......11

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP JESENÍK..............................................13

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY .....................14 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

Horninové prostředí a geologie..................................................................................................15 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ....................................................................15 3.1.2 Těžba nerostných surovin ................................................................................................16 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území .........................................................................................19 3.1.4 SWOT analýza ................................................................................................................20 3.1.5 Problémy k řešení ............................................................................................................20 Vodní režim..............................................................................................................................21 3.2.1 Vodní režim v krajině ......................................................................................................23 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod ...............................................................................26 3.2.3 Indikátory........................................................................................................................32 3.2.4 SWOT analýza ................................................................................................................36 3.2.5 Problémy k řešení ............................................................................................................36 Hygiena životního prostředí ......................................................................................................37 3.3.1 Ovzduší ...........................................................................................................................37 3.3.2 Staré ekologické zátěže....................................................................................................40 3.3.3 Další hygienické závady území ........................................................................................41 3.3.4 Indikátory........................................................................................................................42 3.3.5 SWOT analýza ................................................................................................................44 3.3.6 Problémy k řešení ............................................................................................................44 Ochrana přírody a krajiny..........................................................................................................45 3.4.1 Chráněná území...............................................................................................................45 3.4.2 Územní systém ekologické stability .................................................................................48 3.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny.............................................................................49 3.4.4 Indikátor..........................................................................................................................50 3.4.5 SWOT analýza ................................................................................................................52 3.4.6 Problémy k řešení ............................................................................................................52 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................53 3.5.1 Zemědělský půdní fond ...................................................................................................53 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...............................................................................56 3.5.3 Indikátory........................................................................................................................58 3.5.4 SWOT analýza ................................................................................................................61 3.5.5 Problémy k řešení ............................................................................................................61 Veřejná dopravní a technická infrastruktura...............................................................................62 3.6.1 Dopravní infrastruktura....................................................................................................62 3.6.2 Technická infrastruktura ..................................................................................................69 3.6.3 Indikátory........................................................................................................................74 3.6.4 SWOT analýza ................................................................................................................80 3.6.5 Problémy k řešení ............................................................................................................81 Sociodemografické Podmínky...................................................................................................82 3.7.1 Demografické podmínky .................................................................................................82 3.7.2 Školy a školská zařízení...................................................................................................89 3.7.3 Zdravotnická zařízení ......................................................................................................89 3.7.4 Zařízení sociální péče ......................................................................................................90 3

EKOTOXA s.r.o.


3.7.5 Indikátory........................................................................................................................91 3.7.6 SWOT analýza ................................................................................................................97 3.7.7 Problémy k řešení ............................................................................................................98 3.8 Bydlení ................................................................................................................................... 100 3.8.1 Vývoj bydlení................................................................................................................ 100 3.8.2 Indikátory...................................................................................................................... 102 3.8.3 SWOT analýza .............................................................................................................. 105 3.8.4 Problémy k řešení .......................................................................................................... 106 3.9 Rekreace................................................................................................................................. 107 3.9.1 Lokalizační předpoklady rekreace.................................................................................. 108 3.9.2 Realizační předpoklady rekreace.................................................................................... 110 3.9.3 Indikátory...................................................................................................................... 115 3.9.4 SWOT analýza .............................................................................................................. 120 3.9.5 Problémy k řešení .......................................................................................................... 121 3.10 Hospodářské podmínky........................................................................................................... 124 3.10.1 Daňová výtěžnost .......................................................................................................... 124 3.10.2 Nezaměstnanost............................................................................................................. 125 3.10.3 Podnikatelská struktura.................................................................................................. 127 3.10.4 Indikátory...................................................................................................................... 131 3.10.5 SWOT analýza .............................................................................................................. 135 3.10.6 Problémy k řešení .......................................................................................................... 135 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 136 4.1

5

ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 145 5.1 5.2

6

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .............................................................................................. 136 Hodnocení metodiky RURÚ ................................................................................................... 145 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území, ohrožení v území .................................. 146 5.2.1 Závady a ohrožení v území ............................................................................................ 153

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE............................................................................ 157

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Grafická příloha

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 2.1.1: Geologická struktura území SO ORP Jeseník..............................................................15 Obrázek č. 2.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Jeseník..............................................................19 Obrázek č. 2.2.1: Základní přehled SO ORP Jeseník ..............................................................................23 Obrázek č. 2.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Jeseník .......................................................26 Obrázek č. 2.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu .............28 Obrázek č. 2.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ...............29 Obrázek č. 2.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ................................31 Obrázek č. 2.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ...........................31 Obrázek č. 2.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy ........................................................34 Obrázek č. 2.2.8: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod..........................................35 Obrázek č. 2.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví podle dat k roku 2008. .................................................................39 Obrázek č. 2.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území Jeseník (k roku 2010)..........................................41 Obrázek č. 2.3.3: Území, na kterém došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ekosystémů a vegetace .......................................................................................43 Obrázek č. 2.4.1: Chráněná území přírody .............................................................................................47 Obrázek č. 2.4.2: Územní systém ekologické stability............................................................................49 Obrázek č. 2.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Jeseník v roce 2010 .......................51 Obrázek č. 2.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ............................................................................................55 Obrázek č. 2.5.2: Lesnatost a kategorie lesa ...........................................................................................57 Obrázek č. 2.5.3: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Jeseník.................60 Obrázek č. 2.6.1: Silniční síť SO ORP Jeseník .......................................................................................63 Obrázek č. 2.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Jeseník.......................................................64 Obrázek č. 2.6.3: Železniční doprava na území SO ORP Jeseník............................................................67 Obrázek č. 2.6.4: Zóny IDSOK na území SO ORP Jeseník a systém linek veřejné dopravy ....................68 Obrázek č. 2.6.5: Rozvod plynu ve SO ORP Jeseník ..............................................................................71 Obrázek č. 2.6.6: Rozvod vody a zařízení na něm ve SO ORP Jeseník ...................................................72 Obrázek č. 2.6.7: Odkanalizování ve SO ORP Jeseník ...........................................................................73 Obrázek č. 2.6.8: Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou...........................................................78 Obrázek č. 2.6.9: Hodnocení technické infrastruktury ............................................................................79 Obrázek č. 2.7.1: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Jeseník v letech 1995 - 2009 .....................84 Obrázek č. 2.7.2: Relativní změna počtu bydlících obyvatel v letech 2003-2009 ....................................92 Obrázek č. 2.7.3: Index stáří obyvatel v roce 2009 .................................................................................94 Obrázek č. 2.7.4: Hodnocení indikátoru vzdělanosti obyvatel (Podíl osob starších 14 let s nejvyšším dokončeným vzděláním s maturitou v %) ..................................................................96 Obrázek č. 2.8.1: Indikátor dokončené byty v letech 2003-2009........................................................... 104 Obrázek č. 2.9.1: Rekreační oblasti s celoročním využitím v SO ORP Jeseník ..................................... 107 Obrázek č. 2.9.2: Přírodní předpoklady rekreace .................................................................................. 117 Obrázek č. 2.9.3: Infrastrukturní předpoklady rekreace ........................................................................ 118 Obrázek č. 2.9.4: Celková ubytovací zátěž území................................................................................. 119 Obrázek č. 2.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Jeseník v období 2007 až 08-2010 ............ 126 Obrázek č. 2.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009.............................................. 132 Obrázek č. 2.10.3: Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009............................................ 133 Obrázek č. 2.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009................................................... 134 Obrázek č. 3.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ........... 139 Obrázek č. 3.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř ................. 140 Obrázek č. 3.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř....... 141 Obrázek č. 3.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení............... 142 Obrázek č. 3.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Jeseník..................... 143

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje správního obvodu ORP Jeseník ...........................................................13 Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Jeseník ...........................................................16 Tabulka č. 3.1.2: Prognózní zdroje nerostných surovin v ORP Jeseník ...................................................17 Tabulka č. 3.1.3: Dobývací prostory v SO ORP Jeseník .........................................................................18 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou) .......................................................................................................................24 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí ........................................25 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích ............................................................27 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu......30 Tabulka č. 3.2.5: Hodnocení indikátorů podílu sklonité orné půdy a stavu povrchových a podzemních vod .................................................................................................................................33 Tabulka č. 3.3.1: Překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 ..............................37 Tabulka č. 3.3.2: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Jeseník (k roku 2010)...........40 Tabulka č. 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území ORP v roce 2008. .................................................................................................................42 Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability krajiny v jednotlivých obcích SO ORP Jeseník ...........50 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2010 ...............................................................53 Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí ...............................................................56 Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru ...................................................................................................58 Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010.............................59 Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. v obvodu ORP Jeseník ...........................................66 Tabulka č. 3.6.2: Technická vybavenost obcí ORP Jeseník.....................................................................69 Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Jeseník dle typu a instalovaného výkonu v MW 70 Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) ...................................................75 Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ...........................75 Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí..........................................................................76 Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury............................................................77 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 1999 – 2009 .....82 Tabulka č. 3.7.2: Vývoj počtu obyvatel mezi lety 2001 – 2009 v SO ORP Jeseník .................................82 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Jeseník mezi lety 1993 – 2009..........................................................................................................................85 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k 31.12.2009 ......................................86 Tabulka č. 3.7.5: Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2009 a index stáří ...........................................87 Tabulka č. 3.7.6: Počty obyvatel podle nejvyššího ukončeného vzdělání ................................................88 Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Jeseník v roce 2010.............................................89 Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení v SO ORP Jeseník v roce 2009 .................................................90 Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů vývoje počtu obyvatel v letech 2003 - 2009 ..............................91 Tabulka č. 3.7.10: Hodnocení indikátoru indexu stáří obyvatel v roce 2009............................................93 Tabulka č. 3.7.11: Hodnocení indikátoru vzdělanosti obyvatel ...............................................................95 Tabulka č. 3.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených bytů.......................................................................... 100 Tabulka č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2001-2009 ......................................................................... 101 Tabulka č. 3.8.3: Dokončené byty........................................................................................................ 103 Tabulka č. 3.9.1: Hodnocení přírodních předpokladů rekreace obcí SO ORP Jeseník ........................... 109 Tabulka č. 3.9.2: Infrastrukturní předpoklady rekreace......................................................................... 111 Tabulka č. 3.9.3: Druhé bydlení a individuální rekreace v obcích SO ORP Jeseník............................... 112 Tabulka č. 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Jeseník v roce 2010 ........................ 113 Tabulka č. 3.9.5: Ubytovací kapacity, turisticko rekreační zátěž a funkce území obcí SO ORP Jeseník. 114 Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů ............................................................................................... 116 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) ................................................................................... 124 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 08-2010 ..................... 125 Tabulka č. 3.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo............................................................... 126 Tabulka č. 3.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců (31.12.2009)............................................. 127 Tabulka č. 3.10.5: Počet podniků podle NACE (31.12.2009)................................................................ 128 Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (31.12.2009) ................................................................ 130 6

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity.............................................................................................. 131 Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů........................... 136 Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 137 Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Jeseník ............................. 138 Tabulka č. 4.1.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................. 144 Tabulka č. 5.2.1: Skládky .................................................................................................................... 147 Tabulka č. 5.2.2: Území ekologických rizik ......................................................................................... 147 Tabulka č. 5.2.3: Zdroj znečištění ovzduší ........................................................................................... 149 Tabulka č. 5.2.4: Křížení silnice I. a II. třídy se železniční tratí ............................................................ 149 Tabulka č. 5.2.5: Průchod silnice I. a II. třídy zastavěným územím....................................................... 149 Tabulka č. 5.2.6: Zdevastované území (brownfields)............................................................................ 150 Tabulka č. 5.2.7: Střet CHLÚ, VL vs. zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany.............................. 151 Tabulka č. 5.2.8: Střet CHLÚ, VL vs. lesní plochy............................................................................... 151 Tabulka č. 5.2.9: Střet CHLÚ, VL vs. zastavěné území obcí ................................................................ 152 Tabulka č. 5.2.10: Střet CHLÚ, VL vs. zvláště chráněná území přírody ............................................... 153 Tabulka č. 5.2.1: Přehledů problémů v obcích SO ORP Jeseník dle dotazníkového šetření ................... 160 Tabulka č. 5.2.2: Bližší informace o problémech, záměry a SWOT analýzy ......................................... 162 Tabulka č. 5.2.3: Doplňující informace nespecifikující problémy ......................................................... 170

SEZNAM ZKRATEK AOT40

BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu 7

EKOTOXA s.r.o.

NP NR OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP


národní park nadregionální odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

8

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě objednávky zaslané Městem Jeseník a podepsané dne 1.7.2010 na firmu EKOTOXA s.r.o. Konečným zákazníkem projektu je MÚ Jeseník. Jedná se o verzi 03, kde byly zapracovány připomínky ORP Jeseník ke spojeným tématům (verze 01) a celkové zprávě RURU (verze 02). Úkolem předkládané práce je zpracování Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jeseník postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Grafická příloha

Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. • •

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj.

9

EKOTOXA s.r.o.


1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP JESENÍK

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje.

1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1 Výchozí informace – právní stav Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ.

10

EKOTOXA s.r.o.


1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Jeseník Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce 2008. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších , zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:10 000 a 1:25 000 včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření – zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zpracované odpovědi mohou odpovídat zjištěním z oficiálních dat stejně tak, jako se mohou lišit.

11

EKOTOXA s.r.o.


Zpracovatel doporučuje případným čtenářům mít k dispozici i základní dokument RURÚ z roku 2008, aby mohly být případně porovnány změny v obou dokumentech, pokud tak není přímo učiněno v jednotlivých tématech dokumentu roku 2010.

12

EKOTOXA s.r.o.

2


ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP JESENÍK

Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje správního obvodu ORP Jeseník Obec

Počet obyvatel

Rozloha (km2 )

Bělá pod Pradědem 1813 Bernartice 920 Bílá Voda 306 Černá Voda 617 Česká Ves 2583 Hradec-Nová Ves 306 Javorník 2974 Jeseník 12068 Kobylá nad Vidnavkou 445 Lipová-lázně 2503 Mikulovice 2690 Ostružná 183 Písečná 1043 Skorošice 778 Stará Červená Voda 668 Supíkovice 716 Uhelná 532 Vápenná 1391 Velká Kraš 820 Velké Kunětice 592 Vidnava 1404 Vlčice 439 Zlaté Hory 4168 Žulová 1296 SO ORP Jeseník 41255 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2009

13

92,26 28,57 15,00 9,97 24,51 4,52 77,40 38,23 10,82 44,37 33,28 25,08 8,45 46,47 36,66 9,24 22,56 36,80 21,49 9,82 4,22 18,64 85,91 14,76 719,04

Hustota (počet obyvatel/km2 ) 20 32 20 62 105 68 38 316 41 56 81 7 123 17 18 77 24 38 38 60 332 24 49 88 57

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Jeseník jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • •

Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Jeseník, ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP.

14

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Oblast SO ORP Jeseník je z geomorfologického pohledu velmi rozmanitá. Jižní část území je tvořena z převážné části pohořím Hrubý Jeseník, který se zde dělí na Medvědskou, Pradědskou a Keprnickou hornatinu. Severovýchodní část území pokrývá geomorfologický celek Rychlebské Hory, který je od Hrubého Jeseníku oddělen řekou Bělá. Město Jeseník leží na rozhraní těchto dvou geomorfologických celků. Krom těchto dvou hlavních celků, které pokrývají největší plochu území, zde zasahují také na západě Zlatohorská vrchovina (Hynčická hornatina, Rejvízská hornatina a Bělská pahorkatina), v severní části území směrem k Polsku se nachází Žulovská pahorkatina a dále Vidnavská nížina. Pouze malá část na jihozápadě území již spadá do Hanušovické vrchoviny. Významná část území je součástí CHKO Jeseníky. Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Jeseník

Legenda granitoidy assyntské (žuly, granodiority)

paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory)

proterozoické horniny assyntsky zvrasněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice,fylity,svory až pararuly) jednotvarná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity)

vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity,diabasy,melafyry,porfyry)

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz (2010)

15

EKOTOXA s.r.o.


3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Jeseník a v blízkém okolí je evidována celá řada ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o štěrkopísky, stavební kámen, vápenec, ale také ložiska kovů apod. V největším procentu se jedná o současnou těžbu, na některých ložiscích těžba probíhala v minulosti. Pro ochranu velké části těchto území je vymezeno chráněné ložiskové území. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Jeseník Obec

Název

Těžba

Černá Voda Černá Voda

3 - současná povrchová

žula

Jeseník

Bukovice u Jeseníka Horní Lipová-Na Pomezí Horní Lipová

3 - současná povrchová C - dřívější povrchová 3 - současná povrchová

amfibolit

Mikulovice u Jes.-Kolnovice Mikulovice u Jeseníka

3 - současná písek,štěrkopísek povrchová 6 - dosud netěženo Auryzí,staurolit,štěrkopísek

Lipoválázně Lipoválázně Mikulovice Mikulovice

Skorošice

Skorošice

Skorošice

Skorošice

Skorošice, Žulová Stará Červená Voda Stará Červená Voda, Vidnava Supíkovice

Supíkovice

Nerost

krystalický vápenec,mramor,vápenec krystalický vápenec,mramor

Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Stavební kámen Vápenec Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Štěrkopísky

Abraziva, Štěrkopísky, Staurolit, Zlatonosná ruda - zlato - kov Dolní Skorošice- 3 - současná žula,granodiorit,křemenný Kámen pro hrubou a Chlumec povrchová diorit,diorit ušlechtilou kamenickou výrobu Dol.Skorošice 3 - současná žula,granodiorit Kámen pro hrubou a (Žulová 601) povrchová ušlechtilou kamenickou výrobu Petrovice 6 - dosud netěženo amfibolit,hadec Kámen pro hrubou a (Skorošice) ušlechtilou kamenickou výrobu Horní Skorošice- C - dřívější hadec Kámen pro hrubou a Petrův Dvůr povrchová ušlechtilou kamenickou výrobu Dolní Skorošice- C - dřívější žula,granodiorit,křemenný Kámen pro hrubou a Tomíkovice povrchová diorit,diorit ušlechtilou kamenickou výrobu Nová Červená 3 - současná žula,adamelit Kámen pro hrubou a Voda povrchová ušlechtilou kamenickou výrobu Vidnava C - dřívější žula,kaolín Jíly, kaolin povrchová

Supíkovice-Malý C - dřívější Špičák povrchová

krystalický vápenec,mramor

Supíkovice




písek,štěrkopísek

Supíkovice, Supíkovice Velké Kunětice Uhelná Nové VilémoviceUhelná

6 - dosud netěženo ortorula,rula

16

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Štěrkopísky Štěrkopísky Stavební kámen

Plocha (ha) 1,21

5,01 14,24 8,03

22,28 12,75

1,07

2,22

1,19

0,49

3,95

2,09

13,73

6,95

0,59

13,50

15,66

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Název

Těžba

Uhelná

Uhelná-Vidnava

jílový sediment

Vápenná Vápenná

Vápenná Vápenná 1

Vápenná

Vápenná-Pod Zelenou horou

C - dřívější povrchová 6 - dosud netěženo C - dřívější povrchová 3 - současná povrchová

Vápenná, Lipoválázně Vápenná, Žulová

Horní a Dolní Lipová



Žulová-605Haspelberg


žula

Velká Kraš

Velká Kraš

Velké Kunětice Zlaté Hory

Velké Kunětice

B - dřívější křemen,žilný křemen hlubinná i povrchová 6 - dosud netěženo písek,štěrkopísek

Zlaté Horyvýchod

A - dřívější hlubinná

Zlaté Hory

Zlaté HoryHornické Skály Ondřejovice

Zlaté Hory Zlaté Hory Žulová

Nerost

krystalický vápenec krystalický vápenec,vápenec žula

Au-ryzí,chalkopyrit, galenit, pyrit, stříbro, sfalerit, sirníky chalkozín,chalkopyrit,pyr hotin,pyrit krystalický vápenec

A - dřívější hlubinná 3 - současná povrchová Zlaté Hory-Zlatý 6 - dosud netěženo Au-ryzí,Aupotok ruda,štěrkopísek Žulová-603 3 - současná žula povrchová

Žulová

Žulová-604


žula

Žulová

Žulová (SkorošiceNýznerov) Žulová-Boží Hora

C - dřívější povrchová

granodiorit


žula

Žulová

Surovina Jíly - jíly keramické nežáruvzdorné Vápenec Vápenec Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Křemenné suroviny

Plocha (ha) 25,24 12,58 29,94 1,19

38,03

10,71

0,18

Štěrkopísky

23,96

Měděná ruda, stříbro, olovo, zinek, zlato

26,56

Měděná ruda, pyrit

14,68

Stavební kámen, vápenec Štěrkopísky, Zlatonosná ruda - zlato - kov Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

3,78 3,00 0,79

2,34

0,61

7,11

Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2010 (aktualizace 2008) Dále se na území obce Vápenná nacházejí dva prognózní zdroje nerostných surovin pro těžbu stavebního kamene – viz tabulka. Tabulka č. 3.1.2: Prognózní zdroje nerostných surovin v ORP Jeseník Evidenční Obec Název Těžba Nerost číslo Vápenná Vápenná C - dřívější 9081900 žula, povrchová granodiorit Vápenná Vápenná6 - dosud 9287900 žula, Zelená hora netěženo granodiorit Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2010

17

Surovina Stavební kámen Stavební kámen

Plocha (ha) 14,8 18,4

EKOTOXA s.r.o.


Dále je na území SO ORP Jeseník stanoveno 19 dobývacích prostorů, které se nacházejí v obcích Černá Voda, Jeseník, Lipová-lázně, Vápenná, Mikulovice, Skorošice, Žulová, Stará Červená Voda, Supíkovice, Vápenná a Zlaté Hory. Tabulka č. 3.1.3: Dobývací prostory v SO ORP Jeseník Obec Černá Voda Jeseník Lipoválázně Lipoválázně, Vápenná Mikulovice

Název

Nerost

Organizace

Černá Voda

žula

Bukovice Horní Lipová 019 Dolní Lipová I

amfibolit mramor pro kamenické zpracování těžba vápence

Mikulovice u štěrkopísky Jeseníka Dolní Skorošice žula I-lom Jašek

Slezský kámen a.s., Josefa Hory 679, 790 01 Jeseník Kamenolomy ČR s.r.o. Slezský kámen a.s., Josefa Hory 679, 790 01 Jeseník Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 790 64

Oldřich Psotka, Hlucholazská 562, 790 84 Mikulovice Skorošice Lucky CS GOLD s.r.o., 763 01 Havířov-Podlesí, Okrajová 1636/4c Skorošice Petrovice II kámen pro hrubou a ušlechtilou JAGOS, spol.s.r.o., Petrovice kamenickou výrobu 243, 790 66 Skorošice Skorošice Skorošice kámen pro hrubou a ušlechtilou Slezský kámen a.s., Josefa SmSL kamenickou výrobu Hory 679, 790 01 Jeseník Skorošice, Tomíkovice diorit a žula k využití v Slezský kámen a.s., Josefa Žulová kamenické výrobě Hory 679, 790 01 Jeseník Stará Kamenolom Nová Červená Nová Červená žula Červená Voda voda s.r.o., Kladenská 1879/3, Voda 160 00 Praha - Dejvice Supíkovice Supíkovice 017 mramor pro kamenické Slezský kámen a.s., Josefa zpracování Hory 679, 790 01 Jeseník Vápenná Vápenná těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 790 64 Vápenná Vápenná I těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 790 64 Vápenná Vápenná II těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 790 64 Vápenná Vápenná III těžba vápence Omya CZ s.r.o., Vápenná 445, 790 64 Vápenná, Žulová II kámen (žula) pro kamenickou i Slezský kámen a.s., Josefa Žulová ušlechtilou výrobu Hory 679, 790 01 Jeseník Zlaté Hory Kamenolom kámen Zlaté Hory Žulová Skorošice žula pro kamenické zpracování Slezský kámen a.s., Josefa (Žulová 028) Hory 679, 790 01 Jeseník Žulová Žulová výhradní ložisko dekoračního Slezský kámen a.s., Josefa kamene-žuly Hory 679, 790 01 Jeseník Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2010

Plocha (ha) 9,04 11,59 2,01 62,48

40,57 1,68

3,43 6,78 6,54 11,16

5,57 17,37 16,40 11,68 1,67 9,38 4,03 0,80 4,27

Některá ložiska se nacházejí na území CHKO Jeseníky (např. Bukovice), hrozí zde proto střety se zájmy ochrany přírody. V rámci ÚPD je proto nutné hledat řešení, jak vyhovět zájmům zúčastněných stran.

18

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Jeseník

Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2010

3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území SO ORP Jeseník se nachází velké množství území, která jsou evidována jako poddolovaná. Nacházejí se v rámci celého SO ORP Jeseník, nejvíce na území obcí Zlaté Hory, Javorník, Bílá Voda, Písečná apod. Ve většině případů se však nacházejí mimo zástavbu a nepředstavují proto riziko. V rámci tvorby územních plánů je nutné mít o nich přehled a neumisťovat k nim záměry, které by s nimi mohly být v kolizi (plochy zástavby, dopravní infrastruktura apod.). Sesuvných území se vyskytuje významně méně. Nacházejí se převážně v obcích Bělá pod Pradědem a Lipová Lázně, v menším rozsahu také na území obcí Česká Ves, Jeseník, Mikulovice, Ostružná, Písečná a Zlaté Hory. V Bělé pod Pradědem v lokalitě Domašov se jeden z menších sesuvů nachází v blízkosti zástavby a mohl by představovat ohrožení. Stejně tak na svazích podél řeky Bělé ve městě Jeseníku a obcích Česká Ves a Písečná se v zástavbě nachází několik menších sesuvů, které mohou být pro zástavbu rizikem. 19

EKOTOXA s.r.o.


3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Velký výskyt ložisek nerostných surovin – štěrkopísků, stavebního kamene, vápence a místy také kovů – využití místních zdrojů nerostných surovin. Nízký nebo žádný výskyt poddolovaných nebo sesuvných území v obcích Bernartice, HradecNová Ves, Kobylá nad Vidnavkou, Velká Kraš, Velké Kunětice a Vlčice. Řada bývalých lomů je využívána k rekreaci, případně se zde nacházejí přírodovědně zajímavé lokality (Písečná, Skorošice – Hadec apod.). PŘÍLEŽITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně... Otevření nových ložisek může podpořit zaměstnanost v regionu. Vhodné využití ploch na sesuvných a poddolovaných lokalitách.

SLABÉ STRÁNKY Vysoký výskyt poddolovaných a sesuvných území v obcích Bílá voda, Bělá pod Pradědem, Javorník, Písečná a Zlaté Hory.

HROZBY Výstavba na lokalitách nevhodných z hlediska nestability horninového prostředí. Potenciální střety mezi zájmy těžby a ochrany přírody (např. ložisko v Bukovicích). Aktivizace sesuvů např. po silných deštích.

3.1.5 Problémy k řešení • • • • •

Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území. Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu. Zajištění ochrany ložisek nerostných surovin. Určení vhodného způsobu využití ploch po ukončení těžby nerostných surovin. Na území SCHKO Jeseníky řešit zájmy těžby s ohledem na zájmy ochrany přírody.

20

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Jeseník zasahují do povodí Odry. Oblast povodí Odry na území ČR leží na rozhraní systémů Hercynského a Alpinského. Do oblasti povodí zasahují tři provincie – Česká vysočina, Středoevropská nížina a Západní Karpaty. Středoevropská nížina zasahuje ze severu pouze okrajem oblasti Slezské nížiny, jmenovitě celkem Opavská pahorkatina. Subprovincie Vněkarpatské sníženiny (celky Moravská brána a Ostravská pánev) rozdělují morfologicky povodí na východní a západní část. Západní část tvoří Jesenická oblast s celky Rychlebské hory, Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina, Zlatohorská vrchovina, Hrubý a Nízký Jeseník. Východní část povodí představují celky Podbeskydská pahorkatina, Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří, Jablunkovská brána a západní výběžek Slezských Beskyd. Oblast povodí Odry na území České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek – Českého masivu i Západních Karpat. Převážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části označované jako jesenický blok. Zvláštním geologickým znakem jsou postglaciální rašeliniště na plochých hřbetech Hrubého Jeseníku nebo ojedinělé krasové jevy v drobných čočkovitých polohách krystalických vápenců různého stáří a v plošně omezeném druhohorním štramberském vápenci. Větší část povodí patří k územím s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes 1 000 mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. Podzemní vody krystalinika a devonu jsou převážně měkké, kalcium-bikarbonátového typu, vody karpatského mezozoika a terciéru jsou smíšené (natriumbikarbonátové a kalcium-sulfátové s infiltračními kalcium-bikarbonátovými vodami). V oblasti povodí se vykytují také prameny minerálních vod. Východně od Hrubého Jeseníku jsou to postvulkanické kyselky (Karlova Studánka, Krnovsko, Bruntálsko, Moravský Beroun, Budišov). V povodí Odry lze vymezit dvě hydrologicky odlišné oblasti podmíněné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou. Celkově je povodí tvořeno převážně spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný i kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Nivní říční trati s výplní starých říčních sedimentů se nacházejí zvláště na dolním toku Odry a Opavy, jsou významným zdrojem kvalitních štěrkopísků a tvoří zčásti rezervoáry podzemní vody. Jinak ale zbývající část povodí proti jiným oblastem ČR je na podzemní vody poměrně chudá. Jesenická a beskydská část povodí mají odlišný i charakter říční sítě. Liší se tedy nejen orograficky, geologickým stářím a geomorfologickým vývojem, ale i klimatickými a hydrologickými poměry. K oblasti povodí patří i tzv. okrajové přítoky Odry, gravitující do ní až v Polsku. Některé do ní ústí přímo (Osoblaha – 433 km2 a Bílá Voda – 67 km2), jiné pak jako přítoky Kladské Nisy, která je levostranným přítokem Odry. Z těchto jsou největší Bělá (271 km2) s přítokem Staříč (53 km2) a Vidnavka (159 km2). Významnými toky na území SO ORP jsou Bělá a Vidnavka, dále pak Černý potok, Staříč a Zlatý potok. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, např. v okolí obcí Vlčice, Uhelná, Javorník, Žulová, Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Písečná, Zlaté Hory. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Jeseníky, která zaujímá jižní (jihovýchodní) část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 8 obcí (Písečná, Mikulovice, Zlaté Hory, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Bělá pod Pradědem a Ostružná) a dále CHOPAV Žamberk-Králíky, která zaujímá malou část na jihozápadě území SO ORP a konkrétně se dotýká území obce Ostružná. V Předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Odry (říjen 2007) jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: • Rekonstrukce ČOV nad 10 000 EO k dosažení požadované eliminace biogenních prvků.

21

EKOTOXA s.r.o.

• •

•

• • • • • •


Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu prokázání atrazinu v podzemní vodě. Zlepšení morfologie vodních toků v úsecích s nevhodným stavem. Nutnost zlepšení stavu morfologie vodních toků je zřetelná zejména na těch vodních tocích, kde je sledována obnova akvatických ekosystémů. Jedná se o některé úseky vodních toků jak ve středních a podhorských tratích, tak zvláště v zemědělských oblastech, kde po minulých zásazích důvod úprav během doby pominul a bylo by možno tyto zásahy do určité míry zmírnit. Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích – překročené limity jakosti pro NO3 -, NH4+, celkový fosfor, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. Zatížení organickým znečištěním má původ ve vypouštění z bodových zdrojů znečištění (ČOV, zaústění kanalizace do recipientu), plošných zdrojů znečištění (roztroušená zástavba bez čištění odpadních vod, zemědělské hospodaření) a atmosférické depozici. Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. Nedostatečná zabezpečenost protipovodňové ochrany měst, průmyslové infrastruktury a objektů v záplavových územích. Zlepšení prognózy povodňových situací, které se týká všeobecně celé oblasti povodí. Nedostatečná flexibilita a podpora přípravy a provádění komplexních pozemkových úprav, podporujících zlepšení vodního režimu krajiny a její retenční schopnost. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody pro zásobení obyvatel se zaměřením především na hygienickou ochranu povodí dosavadních vodárenských nádrží a v širším rámci v CHOPAV. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod za účelem eliminace vlivů předpokládané změny klimatu.

V Plánu oblasti povodí Odry 2010 - 2015 (prosinec 2009) jsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Jeseník navržená následující opatření k dosažení cílů ochrany vod pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod: Zlatý potok - Zlaté Hory – výstavba ČOV a kanalizace, náklady činí 57 mil.Kč; Javornický potok - Javorník – rekonstrukce ČOV a výstavba kanalizace, náklady činí 60.8 mil.Kč; Vidnavka - Vidnava – rekonstrukce kanalizace a ČOV, výstavba kanalizace ve Velké Kraši, náklady činí 130 mil.Kč; Vrchovištní potok - Jeseník – výstavba kanalizace; - Lipová-lázně – výstavba kanalizace; Bělá - Mikulovice – výstavba kanalizace, náklady činí 30 mil.Kč. V posledních letech dochází často k povodním a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Odry 2010 - 2015 (prosinec 2009). Ve SO ORP Jeseník jsou v tomto plánovacím období navrhována následující opatření: Bílá Voda - Bílá Voda směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q20, náklady činí 1.3 mil.Kč; Skorošický potok - Skorošice - zkapacitnění, stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q20, náklady činí 21.3 mil.Kč; Vidnavka - Kobylá nad Vidnavkou - zkapacitnění koryta, navrhovaná kapacita Q20, náklady činí 28.0 mil.Kč; Červený potok - Stará a Nová Červená Voda - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q20, náklady činí 11.2 mil.Kč; Olešnice - Mikulovice - směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q10, náklady činí 6.2 mil.Kč; Bělá - Jeseník-Bukovice - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q50, náklady činí 7.9 mil.Kč; - Česká Ves, Písečná - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q20, náklady činí 14.5 mil.Kč.

22

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Jeseník

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

3.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižují především velkovýrobní způsoby hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

23

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou) Plocha sklonité orné Procento sklonité Plocha orné půdy Obec půdy orné půdy z orné (ha) (ha) celkově (%) Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010

24,41 29,92 0,16 0,00

93,54 1832,26 53,97 -

26,10 1,63 0,30 -

12,81 15,32 96,45 27,28 17,19 8,08 9,70 0,20 8,91 24,46 4,31 5,32 2,15 0,00 19,41 1,92 9,89 6,63 0,03 11,41 335,96

98,01 144,37 1607,53 112,12 174,37 44,90 643,61 3,39 86,86 439,44 362,77 116,74 259,34 1052,50 106,45 134,70 396,40 118,06 229,60 8110,93

13,07 10,61 6,00 24,33 9,86 18,00 1,51 5,90 10,26 5,57 1,19 4,56 0,83 1,84 1,80 7,34 1,67 0,03 4,97 4,14

Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a 2004. Ke spuštění došlo 21. března 2004. Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (pLPIS) – aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23.10.2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Javorník a to téměř 96,45 ha. Toto množství činí 6 % veškeré orné půdy na území obce. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

24

EKOTOXA s.r.o.


Na území SO ORP Jeseník zasahují záplavové území Q100 šesti vodních toků – Bělá, Černý potok, Staříč, Vidnavka, Branná a Zlatý potok. Záplavové území Q100 Bělé zasahuje 201,70 ha do území obcí Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník, Mikulovice a Písečná. Záplavové území Q100 Černého potoka zasahuje 60,73 ha do území obcí Černá Voda, Stará Červená Voda, Velká Kraš a Žulová. Záplavové území Q100 toku Staříč zasahuje 21,17 ha do území obcí Jeseník a Lipová-lázně. Záplavové území Q100 Vidnavky zasahuje 364,26 ha do území obcí Kobylá nad Vidnavkou, Skorošice, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava a Žulová. Záplavové území Q100 Zlatého potoka zasahuje 8,06 ha pouze do území obce Zlaté Hory. Záplavové území Branné zasahuje 5,15 ha do území obce Ostružná. Ve všech těchto obcích (výjimkou jsou obce Skorošice a Stará Červená Voda) zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. V těchto územích by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území. Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí zaplavená plocha zaplavená plocha Obec vodní tok (Q100) při Q100 (ha) při Q100 (ha) v ZÚ Bělá pod Pradědem Bělá 31,85 30,72 Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník

Černý potok Bělá Bělá Staříč Jeseník Bělá Kobylá nad Vidnavkou Vidnavka Lipová-lázně Staříč Mikulovice Bělá Ostružná Branná Písečná Bělá Skorošice Vidnavka Stará Červená Voda Černý potok Supíkovice Uhelná Vápenná Vidnavka Černý potok Velká Kraš Vidnavka Velké Kunětice Vidnava Vidnavka Vlčice Zlaté Hory Zlatý potok Vidnavka Žulová Černý potok Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 01/2010

25

% zaplavené plochy při Q100 v ZÚ 96,44 -

31,00 58,22 4,03 34,17

17,44 51,51 0,13 33,14

56,26 88,48 3,23 96,99

34,02 13,92 60,58 5,15 20,10 4,36 13,11 -

25,66 10,35 17,69 0,88 15,16 0,00 0,00 -

75,43 74,36 29,20 17,08 75,41 0,00 0,00 -

23,48 141,74

21,33 49,44

90,85 34,88

-

-

-

157,95 -

29,33 -

18,57 -

8,06

4,08

50,61

19,34

9,57

49,48

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Jeseník

Zdroj: HEIS VÚV T.G. M., 01/2010

3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

3.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích.

26

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nejistý" "rizikový" Bělá pod Pradědem 25 42 Bernartice 0 0 Bílá Voda 0 0 Černá Voda 100 0 Česká Ves 2 98 Hradec-Nová Ves 0 100 Javorník 23 0 Jeseník 22 32 Kobylá nad Vidnavkou 91 0 Lipová-lázně 100 0 Mikulovice 19 74 Ostružná 4 96 Písečná 0 100 Skorošice 73 0 Stará Červená Voda 96 0 Supíkovice 37 6 Uhelná 0 0 Vápenná 100 0 Velká Kraš 85 0 Velké Kunětice 3 0 Vidnava 63 0 Vlčice 0 0 Zlaté Hory 60 29 Žulová 94 0 SO ORP Jeseník 43 23 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 25 42 0 0 0 0 100 0 2 98 0 100 23 0 22 32 91 0 100 0 19 74 100 0 0 100 73 0 96 0 37 6 0 0 100 0 85 0 3 0 63 0 0 0 60 29 94 0 47 19

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 23 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 19 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Hradec-Nová Ves a Písečná – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického i chemického stavu). Na území SO ORP je 20 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu i z hlediska chemického stavu (Bělá pod Pradědem 33 %, Bernartice 66 %, Javorník 27 %, Jeseník 46 %, Mikulovice 0,5 %, Skorošice 27 %, Uhelná 100 %, Vlčice 100 %, Zlaté Hory 2 % a Žulová 6 %). Jako „nejistý“ je v SO ORP klasifikováno 43 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 47 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. Pozn.: Na území SO ORP jsou zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích, které nejsou hodnoceny, což je pravděpodobně způsobeno tím, že se jedná o příhraniční oblast a nejsou k dispozici data mezinárodního charakteru. Jedná se celkem o 13 % délky útvarů povrchových vod tekoucích na území SO ORP, konkrétně se jedná o útvary povrchových vod tekoucích v obcích Bernartice (34 %), Bílá Voda (100 %), Javorník (50 %), Kobylá nad Vidnavkou (9 %), Mikulovice (7 %), Stará Červená Voda (4 %), Supíkovice (57 %), Velká Kraš (15 %), Velké Kunětice (97 %), Vidnava (37 %) a Zlaté Hory (9 %).

27

EKOTOXA s.r.o.


Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

28

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu


3.2.2.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření.

29

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec kvantitativní stav chemický stav Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 1

0 100 100 100 13 52 100 0 100 3 52 0 32 100 100 91 100 100 100 100 100 100 0 100 59

Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 1 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (8 % plochy útvarů podzemních vod na území obce Zlaté Hory) a 59 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (rizikové útvary z hlediska chemického stavu se vyskytují na území téměř všech obcí ve SO ORP). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (téměř všechny obce 100 %) a 41 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Bělá pod Pradědem, Jeseník, Zlaté Hory, Ostružná a další – 100 %).

30

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu


31

EKOTOXA s.r.o.


3.2.3 Indikátory 3.2.3.1

Vodní režim v krajině

Celkem se v SO ORP Jeseník nachází 335,96 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP (8 111 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí pouze 4 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 5 obcích (Ostružná, Bílá Voda, Zlaté Hory, Černá Voda a Vápenná). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Nejvíce svažité orné půdy se nachází na území obce Javorník. Zde je vhodné navrhnout vhodná opatření v rámci KPÚ vedoucích ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě. Hodnocení indikátoru plochy sklonité půdy: -2 na území obce se nachází více než 30 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 20 – 30 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 10 – 19,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 9,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy

3.2.3.2

Stav povrchových a podzemních vod

Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (23 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 19 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu), a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP je jako „nerizikový“ identifikováno 20 % útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat (43 % ekologický stav/potenciál a 47 % chemický stav). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (1 % plochy útvarů podzemních vod je hodnoceno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního a 59 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 41 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stavu podzemní povrchové vody(subjektivně): -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je částečně přijatelný na území obcí Bernartice, Uhelná a Vlčice. Nepřijatelný stav je na území obcí Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, a Zlaté Hory, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Hradec-Nová Ves, Mikulovice a Písečná. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

32

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.5: Hodnocení indikátorů podílu sklonité orné půdy a stavu povrchových a podzemních vod Hodnocení Plocha sklonité orné půdy indikátoru stavu Obec Hodnocení povrchových a hodnoty (ha) indikátoru podzemních vod Bělá pod Pradědem -1 -1 24,41 Bernartice -1 1 29,92 Bílá Voda 2 0 0,16 Černá Voda 0,00 2 0 Česká Ves 0 -1 12,81 Hradec-Nová Ves 0 -2 15,32 Javorník -2 0 96,45 Jeseník -1 -1 27,28 Kobylá nad Vidnavkou 0 0 17,19 Lipová-lázně 1 0 8,08 Mikulovice 1 -2 9,70 Ostružná 2 0 0,20 Písečná 1 -2 8,91 Skorošice -1 0 24,46 Stará Červená Voda 1 0 4,31 Supíkovice 1 0 5,32 Uhelná 1 1 2,15 Vápenná 0,00 2 0 Velká Kraš 0 0 19,41 Velké Kunětice 1 0 1,92 Vidnava 1 0 9,89 Vlčice 1 1 6,63 Zlaté Hory 2 -1 0,03 Žulová 0 11,41 0 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010

33

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy


34

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod


35

EKOTOXA s.r.o.


3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Částečně přijatelný stav z hlediska plnění Celkově lze území SO ORP hodnotit jako environmentálních cílů pro povrchové a podzemní nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních vody je na území obcí Bernartice, Uhelná a Vlčice. cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, a Zlaté Hory, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Hradec-Nová Ves, Mikulovice a Písečná). Nerizikový kvantitativní stav 99 % plochy útvarů Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině podzemních vod. v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích především na území obce Javorník. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní V obcích Bělá pod Pradědem, Černá Voda, Česká eroze na minimum v územích s nulovým výskytem Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník, Kobylá nad sklonité orné půdy v 5 obcích (Bílá Voda, Vidnavkou, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Ostružná, Zlaté Hory, Černá Voda a Vápenná). Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava, Zlaté Hory a Žulová je stanoveno záplavové území Q100. Ve všech těchto obcích (kromě obcí Skorošice a Stará Červená Voda) zasahuje toto záplavové území do zastavěného území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. orné půdy- Javorník. Realizace komplexního systému protipovodňových Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné opatření jak v krajině tak i na tocích k ochraně vody. zastavěného území obcí. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro Nutnost zlepšení morfologie vodních toků. budoucí umělou akumulaci povrchových vod. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

3.2.5 Problémy k řešení •

•

• • •

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ...). Jedná se především o obec Javorník, dále pak obce Bělá pod Pradědem, Bernartice, Jeseník a Skorošice. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se o obce Bělá pod Pradědem, Černá Voda, Česká Ves, HradecNová Ves, Jeseník, Kobylá nad Vidnavkou, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava, Zlaté Hory a Žulová. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 36

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). 3.3.1.1

Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví lidí v daném roce

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Na území SO ORP nedošlo v roce 2008 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Nebyl překročen ani roční imisní limit pro PM10. V roce 2008 nebyly rovněž překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 1,3 % území SO ORP došlo k překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno pouze na území města Jeseník, jinde k překročení limitu nedošlo. Na 100 % území SO ORP došlo v roce 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Tabulka č. 3.3.1: Překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 % území obce s % území obce s překročením překročením imisních imisních limitů pro ochranu limitů pro ochranu zdraví zdraví lidí Obec Obec lidí Cílový imisní limit Cílový imisní limit B(a)P O3_8h B(a)P O3_8h Bělá pod Pradědem 0 100 Písečná 0 100 Bernartice 0 100 Skorošice 0 100 Bílá Voda 0 100 Stará Červená 0 100 Voda Černá Voda 0 100 Supíkovice 0 100 Česká Ves 100 Uhelná 0 100 Hradec-Nová Ves 0 100 Vápenná 0 100 Javorník 100 Velká Kraš 0 100 Jeseník 5,2 100 Velké Kunětice 0 98 37

EKOTOXA s.r.o.

Obec

Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná SO ORP Jeseník Zdroj dat: ČHMÚ, 2008


% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí

Obec

Cílový imisní limit B(a)P O3_8h 0 100 Vidnava 0 0 0 1,3

100 Vlčice 100 Zlaté Hory 100 Žulová 100

% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Cílový imisní limit B(a)P O3_8h 0 100 0 0 0

100 100 100

Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2008 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).

V roce 2008 byly v rámci dotazníkového šetření uváděny jako zdroje znečištění ovzduší slévárna v Písečné, dále pak především vytápění domácností (v obcích Bělá pod Pradědem, Bernartice, Černá Voda, Česká ves, Javorník, Lipová, Mikulovice, Ostružná, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Vidnava, Vlčice a Žulová). Jako zdroj znečištění je zmiňována také doprava.

38

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví podle dat k roku 2008.

Zdroj dat: ČHMÚ, 2010

3.3.1.2

Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území všech obcí, tj. na téměř 100 % území SO ORP došlo v roce 2008 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Platné imisní limity pro SO2 a NOx nebyly na území obcí SO ORP v roce 2008 překročeny.

39

EKOTOXA s.r.o.


3.3.2 Staré ekologické zátěže V rámci dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, které shromažďuje MŽP, jsou na území SO ORP Jeseník evidovány tyto staré ekologické zátěže. Většinou se jedná o bývalé skládky nebo zátěže vzniklé po těžbě nerostných surovin. Větší množství těchto lokalit (3 a více) se nachází v obcích Bernartice, Javorník, Jeseník, Lipová-lázně, Písečná, Skorošice, Stará Červená voda, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vlčice, Zlaté Hory a Žulová. Tyto lokality musí být v rámci ÚPD evidovány a dle jejich stavu řešeny. Tabulka č. 3.3.2: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Jeseník (k roku 2010) Obec Název Obec Název Bělá pod Pradědem Mlýnky -Bělá p.P. -Adolfovice Skorošice skládka dle ČGS Bernartice Bernartice - pískovna Stará Červená skládka dle ČGS Voda Bernartice skládka dle ČGS Stará Červená skládka dle ČGS Voda Bernartice skládka dle ČGS Stará Červená skládka dle ČGS Voda Bílá Voda skládka dle ČGS Stará Červená skládka dle ČGS Voda Supíkovice Skládka HARD Jeseník Česká Ves Benzina s.r.o. DSPHM Česká Ves Hradec-Nová Ves Hradec - Nová Ves Uhelná Uhelná - inert Hradec-Nová Ves skládka dle ČGS Uhelná skládka dle ČGS Javorník skládka dle ČGS Vápenná skládka dle ČGS Javorník SMP, a.s. Bernartická 16 Vápenná Vápenná - obecní skládka Javorník skládka dle ČGS Vápenná skládka dle ČGS Javorník skládka Javornik–Pisecnik Velká Kraš skládka dle ČGS Javorník skládka Javornik–Chlum Velká Kraš Malá Kraš Javorník skládka dle ČGS Velká Kraš Malá Kraš - skládka šamotky Jeseník skládka dle ČGS Velká Kraš Skládka GALA Prostějov Jeseník skládka dle ČGS Velká Kraš skládka dle ČGS Jeseník skládka dle ČGS Velká Kraš skládka dle ČGS Jeseník Bobrovník - skládka SA Velké Kunětice skládka dle ČGS Jeseník Jeseník Velké Kunětice skládka dle ČGS Jeseník skládka dle ČGS Velké Kunětice Velké Kunětice Jeseník HARD a.s. Vidnava skládka dle ČGS Jeseník SMP, a.s., Lipovská 117 Vidnava Vidnava - Johanka (Farský les) Jeseník Uhelné sklady obchod s palivem Vlčice Vlčice - Dolní Les Lipová-lázně Horní Lipová Vlčice skládka dle ČGS Lipová-lázně skládka dle ČGS Vlčice skládka dle ČGS Lipová-lázně skládka dle ČGS Zlaté Hory Odkaliště RD Lipová-lázně Pomezí - Dolní Lipová Zlaté Hory skládka dle ČGS Mikulovice skládka dle ČGS Zlaté Hory Benzina s.r.o. ČSPHM Zlaté Hor Mikulovice skládka dle ČGS Zlaté Hory Zlaté Hory - skládka TKO Ostružná skládka dle ČGS Zlaté Hory Velobel,s.r.o. Zlaté Hory Písečná Písečná 01 Zlaté Hory VELAMOS - skládka Zlaté Hory Písečná skládka dle ČGS Zlaté Hory skládka dle ČGS Písečná skládka dle ČGS Žulová skládka dle ČGS Písečná Písečná - kaly Žulová skládka dle ČGS Skorošice skládka dle ČGS Žulová skládka dle ČGS Skorošice skládka dle ČGS Zdroj: Data ÚAP, 2010

40

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území Jeseník (k roku 2010)

Zdroj: Data ÚAP, 2010

3.3.3 Další hygienické závady území Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) Území v dosahu významných liniových zdrojů mohou být ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy). Na území SO ORP se nenacházejí významné komunikace nadmístního významu s vysokou intenzitou dopravy. Nejvýznamnější komunikací je silnice I/44, I/60 a II/369. V dosahu uvedených komunikací, především průtahy obcí a měst, kde lze předpokládat vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku na obyvatelstvo, se nachází obce Jeseník, Lipová-lázně, Česká Ves a Písečná.

41

EKOTOXA s.r.o.


3.3.4 Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší): • •

HP1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hodnocení indikátoru kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru Tabulka č. 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území ORP v roce 2008. Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílo imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu Hodnocení Obec ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu indikátoru HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bělá pod Pradědem 1 1 1 Bernartice 1 1 1 Bílá Voda 1 1 1 Černá Voda 1 1 1 Česká Ves 1 1 1 Hradec-Nová Ves 1 1 1 Javorník 1 1 1 Jeseník 2 1 -1 Kobylá nad Vidnavkou 1 1 1 Lipová-lázně 1 1 1 Mikulovice 1 1 1 Ostružná 1 1 1 Písečná 1 1 1 Skorošice 1 1 1 Stará Červená Voda 1 1 1 Supíkovice 1 1 1 Uhelná 1 1 1 42

EKOTOXA s.r.o.

Obec Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová Zdroj dat: ČHMÚ, 2010


Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílo imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Hodnocení indikátoru 1 1 1 1 1 1 1

Obrázek č. 3.3.3: Území, na kterém došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ekosystémů a vegetace

Zdroj dat: ČHMÚ 2008, EKOTOXA s.r.o. 2010 43

EKOTOXA s.r.o.


3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2008 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM10, SO2, NO2, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví. Platné imisní limity pro SO2 a NOx stanovené pro ochranu ekosystémů a vegetace rovněž nebyly na území ORP v roce 2008 překročeny. Stav kvality ovzduší v roce 2008 byl lepší než v roce 2006.

SLABÉ STRÁNKY Na malé části území města Jeseník vychází dle rozptylového modelu ČHMÚ k překročení imisních koncentrací pro cílový imisní limit pro BaP.

Na celém území byl v roce 2008 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40). Územím neprochází žádná významná komunikace Řada lokalit je vedených jako stará ekologická s vysokou intenzitou dopravy, která by byla zátěž. zdrojem emisí. Většina významnějších dopravních komunikací prochází centry obcí, což zvyšuje emisní zátěž (především prašnost a NOx), snižuje plynulost dopravy a bezpečnost. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využívání nejlepších dostupných technologií Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné domácností) v důsledku používání nešetrných uplatňování zásad správné zemědělské praxe technologií spalování a spoluspalování v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů komunálního odpadu a zhoršení imisní situace energie. v oblastech s údolní zástavbou, především při špatných rozptylových podmínkách. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových Omezení využití území vlivem neřešení areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí problematiky starých ekologických zátěží. pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a Zvýšení intenzity nákladní dopravy na silnici I/44 odstranění černých skládek (zamezení opětovnému (vytvoření nadnárodní tranzitní komunikace). vzniku).

3.3.6 Problémy k řešení • •

•

Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Přesná identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

44

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP ( jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č.30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území se v podmínkách střední Evropy považují především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by zvláště chráněná území měla zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe, či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. V SO ORP Jeseník se vyskytují všechny druhy chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. CHKO Jeseníky – velkoplošné zvláště chráněné území, chráněná krajina. Zaujímá rozlohu celkem 74 000 ha, rozkládá se na územích kraje Moravskoslezského a Olomouckého. V SO ORP Jeseník na ploše 23 132 ha v obcích Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná a Zlaté Hory. Ptačí oblast Jeseníky – v podstatě odpovídá CHKO Jeseníky, rozlohou je ale menší. Předmětem ochrany je populace jeřábka lesního, chřástala polního a jejich biotopy. Rozloha je celkem 52 204,56 ha, Na území SO ORP Jeseník 20 315,23 ha v katastrech obcí Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná a Zlaté Hory. EVL Rychlebské hory – Račí údolí – lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a AsperuloFagetum, extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Rozloha 1191,62 ha v obcích Javorník a Uhelná. EVL Rychlebské hory – Sokolský hřbet – lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, aktivní vrchoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, lokalita netopýra velkého a vrápence malého. Rozloha celkem 8045,79 ha. V SO ORP Jeseník je to 7939,94 ha v obcích Černá Voda, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Ostružná, Písečná, Skrošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Vápenná. EVL Vidnava – lokalita modráska bahenního. Rozloha 39,34 ha, obec Vidnava. EVL Černá Voda – kostel – lokalita vrápence malého. Rozloha 0,04 ha, obec Černá Voda. EVL Černá Voda – kulturní dům – lokalita netopýra brvitého. Rozloha 0,08 ha, obec Černá Voda. EVL Jeskyně Na Špičáku – lokalita vrápence malého. Rozloha 0,04 ha, obec Supíkovice. EVL Písečná – mokřad – lokalita kuňky žlutobřiché. Rozloha 7,54 ha, obec Písečná. 45

EKOTOXA s.r.o.


EVL Zlaté Hory – Zlaté jezero – lokalita kuňky žlutobřiché. Rozloha 25,76 ha, obec Zlaté Hory. EVL Zlaté Hory – Černé jezero – lokalita čolka karpatského. Rozloha 235,06 ha, obec Zlaté Hory. EVL Štola Marie Pomocná – lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,04, obec Zlaté Hory. EVL Rejvíz – druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), rašelinný les, aktivní vrchoviště, přechodová rašeliniště a třasoviště, lokalita šikoušku zeleného, střevlíka hrbolatého. Rozloha 591,39 ha, obce Jeseník a Zlaté Hory. EVL Lipová-lázně – mateřská škola – lokalita vrápence malého. Rozloha 0,0760 ha, obec Lipoválázně. EVL Šumárník – lokalita mozolky skalní. Rozloha 0,8578 ha, k. ú. Bělá pod Pradědem-Adolfovice. EVL Keprník – aktivní vrchoviště, acidofilní smrčiny, alpínská a boreální vřesoviště, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita střevlíka hrbolatého. Celková rozloha 2542,99 ha.V ORP Jeseník 1165,34 ha v obcích Bělá pod Pradědem, Lipová-lázně, Ostružná. EVL Praděd – aktivní vrchoviště, rašelinný les, přechodová rašeliniště a třasoviště, alpínská a boreální vřesoviště, subarktické vrbové křoviny, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita chráněných druhů rostlin a živočichů. Celková rozloha činí 6070,77 ha, v ORP Jeseník pouze 554,92 ha v obci Bělá pod Pradědem. NPR Praděd – komplex přirozených společenstev lesů, pastvin a holí nejvyšších partií Jeseníků. Rozloha celkem 2031,4 ha, v ORP Jeseník 20,22 ha v obci Bělá pod Pradědem. NPR Rejvíz – rozlehlé rašeliniště s jezírky a významnou květenou. Rozloha 331,29 ha v obcích Jeseník a Zlaté Hory. NPR Šerák-Keprník – vrcholová partie Jeseníků – smilkové hole, pralesovité horské smrčiny a horské bučiny. Rozloha celkem 800,1 ha, v ORP Jeseník 718,3 ha v obcích Bělá pod Pradědem, Lipová-lázně a Ostružná. NPP Jeskyně Na Pomezí – významné krasové zpřístupněné území s bohatou krápníkovou výzdobou. Rozloha 13,73 ha, obec Vápenná. NPP Borový – skály a skalky budované granodiority s výraznou blokovitou odlučností, mineralogická lokalita. Rozloha 36,84 ha, obec Žulová. NPP Na Špičáku – krasové území s krápníkovou jeskyní. Hojný výskyt porostů tisu. Rozloha 7,05 ha, obec Supíkovice. NPP Venušiny misky – typicky vyvinuté skalní mísy a křesla v žulovém plutonu. Rozloha 3,9 ha, obec Velká Kraš. PR Račí údolí – lesní porost pralesovitého charakteru. Rozloha 61,79 ha, leží v EVL Rychlebské horyRačí údolí, obec Javorník. PR Vidnavské mokřiny – rašelinné louky s významnou rašelinnou a mokřadní flórou, výskyt želvy bahenní. Rozloha 31,99 ha, obec Vidnava. Kopíruje EVL Vidnava. PR Sněžná kotlina – horský les a strže, významná botanická lokalita. Rozloha 107,87 ha, obec Bělá pod Pradědem. PR Vysoký vodopád – nejvyšší vodopád v Hrubém Jeseníku, vzácná mechová společenstva. Rozloha 137,11 ha, obec Bělá pod Pradědem, katastr Domašov u Jeseníka.

46

EKOTOXA s.r.o.


PR Borek u Domašova – reliktní bor na křemencové suti. Rozloha 12,68 ha, obec Bělá pod Pradědem, katastr Domašov u Jeseníka. PR Filipovické louky – rašelinné louky s umělou nádrží, bohatá květena, refugium obojživelníků. Rozloha 2,11 ha, obec Bělá pod Pradědem. PP Černé jezero – unikátní biotop s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů (obojživelníků a plazů) a rostlin v kategorii kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené. Možnost vzniku genetické banky těchto druhů a jejich rozšíření do oblasti Jeseníků. Rozloha 1,69 ha, obec Zlaté Hory. PP Chebzí – louky s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin (zejména vstavačovitých). Rozloha 2,86, obec Písečná. PP Píšťala – vrcholové granodioritové skály se skalními mísami. Rozloha 16,25 ha, obec Černá Voda. PP Skalka pod Kaní horou – ukázka žokovitého větrání granodioritu. Rozloha 0,14 ha, obec Žulová. PP Vodopády Stříbrného potoka – kaňonovitá soutěska potoka s četnými vodopády, peřejemi a erozními i erozními jevy. Rozloha 1,24 ha, obec Skorošice. Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: ÚAP SO ORP Jeseník, 06/2010

47

EKOTOXA s.r.o.


Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Jeseník jeví jako region s velmi vysokým zastoupením zvláště chráněných území, která tvoří téměř polovinu jeho plochy (45,5 %). Vyskytují se zde všechny druhy CHÚ kromě kategorie Národní park. Chráněná území se často navzájem překrývají. Velkou část rozlohy ORP zaujímají hlavně velkoplošné CHKO Jeseníky a dále EVL Rychlebské hory – Račí údolí a Sokolský hřbet. Nejvíce chráněných ploch je v obci Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Lipová-lázně, Ostružná, Písečná, Mikulovice, Vápenná a Zlaté hory. Naopak minimum chráněných ploch je v obcích Žulová, Velká Kraš, Uhelná, žádné chráněné území pak v 5 obcích – Bernartice, Bílá Voda, Hradec-Nová Ves, Kobylá nad Vidnávkou, Velké Kunětice a Vlčice.

3.4.2 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí – "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č.114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability. Od něho se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. Údaje o ÚSESech byla graficky přehledně zpracována a sjednocena do díla „Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Olomouckého kraje“, zpracovatel AGERIS s r.o., 2006. V rámci této dokumentace byl zkoumán vztah mezi ÚSES a ÚPD, veškeré změny oproti ÚPD vyplývající z této dokumentace, byly zapracovány do přehledných tabulek, které se budou postupně zapracovávat do jednotlivých územně plánovacích dokumentací. Oproti vstupním datům byla upřesněna a jednoznačně vymezena většina skladebných částí NR a R ÚSES v kraji, což umožní jejich konfrontaci s dalšími prvky a záměry v území a tím i minimalizaci. V rámci jednotlivých územně plánovacích dokumentací obcí je možná mírná úprava jednotlivých prvků ÚSES (zejména lokálních biocenter vložených do nadregionálních a regionálních biokoridorů). Území ORP Jeseník je významně pokryto prvky ÚSES. Vyskytují se zde 4 nadregionální biocentra. Tři celé – NRBC 487 Račí údolí, NRBC 89 Smolný, NRBC 15 Rejvíz a jedno částečně na jižní hranici ORP – NRBC 88 Praděd. Biocenter regionálního významu je celkem 24. Na trasách nadregionálních biokoridorů leží RBC Javorník, RBC 490 Borůvková hora, RBC 488 Hraničky, RBC 485 Stříbrný potok, RBC Smrk, RBC 400 Stříbrné údolí, RBC 484 Ztracené údolí, RBC 476 Šerák - Keprník, RBC Pod jehlanem, RBC Bílé kameny, RBC 482 Čertovy kameny, RBC Pod Bleskovcem a RBC 1640 Dolní údolí. Na trasách regionálních biokoridorů pak RBC Dřínový vrch, RBC 521 Červenka, RBC 486 Hřibová, RBC Kaní hora, RBC 483 Kamenný vrch, RBC Olešnice (v k.ú. Mikulovice), RBC Ovčácký vrch, RBC 422 Biskupská kupa, RBC 1641 Zámecký vrch, RBC 474 Borový potok a RBC 475 Bělská stráň.

48

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability


3.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny vyrovnávat samovolnými vnitřními mechanismy rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy

49

EKOTOXA s.r.o.


Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní – nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní – intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B – krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní – běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní – technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2: území relativně přírodní.

3.4.4 Indikátor Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability krajiny v jednotlivých obcích SO ORP Jeseník Hodnocení Hodnocení Obec KES Obec KES indikátoru indikátoru 2 0 Bělá pod Pradědem 11,20 Písečná 2,14 -2 1 Bernartice 0,17 Skorošice 4,16 1 0 Bílá Voda 3,55 Stará Červená Voda 2,13 0 0 Černá Voda 1,34 Supíkovice 1,25 1 0 Česká Ves 5,66 Uhelná 2,61 -1 2 Hradec-Nová Ves 0,62 Vápenná 6,88 0 -1 Javorník 2,50 Velká Kraš 0,58 1 -1 Jeseník 3,55 Velké Kunětice 0,41 0 -1 Kobylá nad Vidnavkou 0,96 Vidnava 0,75 2 0 Lipová-lázně 9,91 Vlčice 0,94 0 2 Mikulovice 1,34 Zlaté Hory 7,67 2 0 Ostružná 10,36 Žulová 0,94 0 SO ORP Jeseník 2,76 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2009 Většina z 24 obcí SO ORP Jeseník spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) patří Bernartice, Hradec-Nová Ves, Velká Kraš, Velké Kunětice a Vidnava. Nejnižší ekologickou stabilitu má obec Bernartice (KES=0,17). Obec má vysoký podíl zemědělské půdy z celkové výměry (87,7%), z ní je naprostá většina půdy orné (90,9%) a malý podíl lesů z celkové plochy (5,5%).

50

EKOTOXA s.r.o.


Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Černá Voda, Javorník, Kobylá nad Vidnavkou, Mikulovice, Písečná, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vlčice a Žulová. Území stabilní (hodnota indikátoru 1)je v obcích Bílá Voda, Česká Ves, Jeseník a Skorošice. V rámci ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability a tudíž území relativně přírodní (hodnota indikátoru 2) obce Bělá pod Pradědem, Lipová-lázně, Ostružná, Vápenná a Zlaté Hory. Všechny tyto obce mají na svém území malý podíl zemědělské půdy (od 14 do 21 %) a vysoký podíl lesů (od 71,5 do 81,7 %). Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Jeseník v roce 2010


51

EKOTOXA s.r.o.


3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Celý správní obvod ORP Jeseník vychází jako území ekologicky mírně stabilní. Pět obcí s vysokým KES – Bělá pod Pradědem, Lipová-lázně, Ostružná, Vápenná a Zlaté Hory – území relativně přírodní. Vysoké zastoupení chráněných ploch – téměř ½ území. PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie, z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

SLABÉ STRÁNKY Dvě obce s velmi nízkým KES – Bernartice a Velké Kunětice. Pět obcí bez chráněného území – Bernartice, Bílá Voda, Hradec-Nová Ves, Kobylá nad Vidnavkou, Velké Kunětice a Vlčice.

HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

3.4.6 Problémy k řešení • •

• • • •

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

52

EKOTOXA s.r.o.


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti. Reliéf krajiny daný polohou mezi několika horskými uskupeními, zejména Hrubým Jeseníkem, určuje nižší intenzitu zemědělství v oblasti a vysoký podíl lesů. Zemědělství ve správním obvodu ORP Jeseník obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2010 plochu 24000 ha zemědělské půdy, což představuje 33,4 % z celkové rozlohy území ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 14614 ha (60,9 %). Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 8293 ha (34,6 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 41 výměry zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2010

Obec

Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá n. Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: ČSÚ, 210

Celková výměra (ha) 9215 2852 1500 997 2451 450 7743 3823 1082 4437 3328 2508 844 4651 3668 928 2250 3677 2150 981 425 1864 8595 1475 71896

Orná půda (ha) 500 2273 272 314 236 244 1847 183 484 130 1149 119 152 674 1046 325 511 265 1217 624 174 840 446 589 14614

Zahrady (ha)

Ovocné sady (ha)

56 46 22 35 41 16 93 101 17 57 94 2 30 41 40 27 31 35 34 35 19 47 123 38 1080

0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 3 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 1 2 3 13

53

Trvalé travní porosty (ha) 1015 183 191 168 356 43 607 478 150 603 279 232 296 732 305 61 532 307 84 19 36 288 1219 110 8293

Zemědělská půda celkem (ha) 1572 2502 485 518 633 303 2547 762 652 790 1525 353 478 1447 1391 412 1074 609 1335 678 229 1176 1790 740 24000

Podíl zem. půdy k celk. výměře (%) 17,1 87,7 32,3 52,0 25,8 67,5 32,9 19,9 60,2 17,8 45,8 14,1 56,7 31,1 37,9 44,4 47,7 16,6 62,1 69,0 53,9 63,1 20,8 50,2 33,4

EKOTOXA s.r.o.


Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutné co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je potřeba co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v severní části území v příhraničních obcích (Bernartice, Javorník ve Slezsku, Vidnava) a dále v údolí řeky Bělé (Jeseník, Česká Ves, Písečná, Mikulovice). S růstem nadmořské výšky směrem na jih klesá i bonita půd.

54

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2010

55

EKOTOXA s.r.o.


3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 3.5.2.1

Lesnatost

Lesnatost SO ORP Jeseník je velmi různorodá pohybuje se od 5,5 % v obci Bernartice až do 81,6% v obci Ostružná. Průměrná lesnatost celého SO ORP je 59,4 %, což značně převyšuje lesnatost Olomouckého kraje (34,8 %) a lesnatost ČR (33,6 %). Celkový pokryv lesem je poměrně nestejnoměrný, lesy se vykytují zejména v horských oblastech (Hrubý Jeseník a Rychlebské hory) Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: ČSÚ, 2010

Celková výměra (ha) 9215 2852 1500 997 2451 450 7743 3823 1082 4437 3328 2508 844 4651 3668 928 2250 3677 2150 981 425 1864 8595 1475 71896

56

Plocha lesa (ha) 7347 157 951 350 1664 104 4740 2365 343 3347 1484 2047 229 2947 2129 426 1027 2854 648 226 83 555 6153 521 42697

Lesnatost (%) 79,7 5,5 63,4 35,1 67,9 23,1 61,2 61,9 31,7 75,4 44,6 81,6 27,2 63,4 58,0 45,9 45,7 77,6 30,1 23,0 19,5 29,8 71,6 35,3 59,4

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.2: Lesnatost a kategorie lesa

Zdroj: Data ÚAP, 2010

3.5.2.2

Přírodní lesní oblasti

Lesy na území ORP Jeseník jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů – zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do tří přírodních lesní oblasti: PLO 32 – Slezská nížina Jedná se o PLO s vysokým zastoupením smrku v dřívějších letech, které podlehly hmyzí kalamitě. Většinou zde mají lesy funkci krajinotvornou. Do této PLO patří lesy v severní části katastrálního území Javorníka, Vidnavy, obcí Bernartic a Velké Kraše, Mikulovic a část Velkých Kunětic. 57

EKOTOXA s.r.o.


PLO 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku Jedná se o oblast s vysokým zastoupením smrku, z biotických škůdců je nejdůležitější podkorní hmyz, významné škody jsou také způsobeny dřevokaznými houbami. Převládají zde dobré růstové podmínky s dostatkem vláhy. Ve 4. vegetačním stupni bylo po roce 1945 zalesněno značné množství zemědělských půd. Střet zájmů myslivosti a lesního hospodářství platí na celé PLO. Do této PLO patří obce Bílá Voda, J část Javorníka, Uhelná, Vlčice, Kobylá nad Vidnavkou, Žulová, J část Velké Kraše a Vidnavy, Skorošice, Vápenná, Černá Voda, Stará Červená Voda, Supíkovice, Česká Ves, Písečná, Hradec-Nová Ves, Zlaté Hory. PLO 27 – Hrubý Jeseník Tato PLO je typickou horskou oblastí s problémy vyplývající z náročných klimatických a terénních poměrů. Z biotických činitelů působí největší škody vítr, sníh a námraza, dále podkorní hmyz. Oblast je charakteristická vysokými stavy jelení zvěře, které se podařilo teprve v posledních letech snížit. Nejvýznamnější je půdoochranná funkce. Ke střetu zájmů dochází v oblasti hospodaření v lesích ochranných a hospodaření v ostatních lesích a myslivostí. Z dřevin převládá smrk, počátkem 20 století byla na hřebenech vysazována borovice kleč, která zde přetrvala ve značném množství. Do této PLO patří obce Ostružná, Lipová-lázně, Bělá pod Pradědem, Jeseník, JZ část Zlatých Hor.

3.5.3 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase (2003 – 2010) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2003 (31.12.) a 2010 (30.6.). Změna výměry mezi těmito obdobími v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celou Českou republiku . Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru Oblast ČR SO ORP Jeseník Zdroj: ČÚZK, ČSÚ, 2010

Rozloha zemědělské půdy k 31.12.2003 (ha) 4 277 435 24 176,2

Rozloha zemědělské půdy ke dni 30.6.2010 (ha) 4 238 975 24 000

Úbytek zemědělské půdy (%) -0,9 -0,7

Z tabulky vyplývá, že v rámci správního obvodu ORP došlo k poklesu výměry zemědělské půdy, stejně tak jako v rámci České republiky. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Jeseník je relativní úbytek ZPF nižší než je průměr České republiky. Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 1,1 % -1 úbytek půdy 1,09 – 0,5 % 0 úbytek půdy 0,49 – 0,2 % 1 úbytek půdy 0,19 – 0 % 2 zvýšení výměry

58

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 Výměra ZPF v Výměra ZPF v Změna výměry Obec roce 2003 (ha) roce 2010 (ha) (%) Bělá pod Pradědem 1583,1 1571,5 -0,73 Bernartice 2501,7 2501,5 0,00 Bílá Voda 485,4 484,6 -0,16 Černá Voda 516,7 518,1 0,28 Česká Ves 635,6 632,8 -0,45 Hradec-Nová Ves 305,9 303,4 -0,78 Javorník 2645,5 2546,8 -3,73 Jeseník 756,9 762,5 0,73 Kobylá nad Vidnavkou 651,5 651,5 0,00 Lipová-lázně 798,5 790,4 -1,01 Mikulovice 1529,2 1525,3 -0,25 Ostružná 353,1 352,6 -0,12 Písečná 478,2 478,4 0,05 Skorošice 1449,5 1446,7 -0,20 Stará Červená Voda 1392,0 1390,5 -0,11 Supíkovice 413,6 412,3 -0,32 Uhelná 1103,3 1074,0 -2,65 Vápenná 611,6 609,0 -0,42 Velká Kraš 1338,4 1335,2 -0,24 Velké Kunětice 677,7 677,5 -0,02 Vidnava 229,4 229,3 -0,01 Vlčice 1176,6 1176,4 -0,02 Zlaté Hory 1798,1 1789,8 -0,46 Žulová 744,9 740,1 -0,64 SO ORP Jeseník 24176,2 24000,4 -0,73 Zdroj: ČSÚ 2010, podklady pro ÚAP 2010

Hodnocení -1 2 1 2 0 -1 -2 2 2 -1 0 1 2 0 1 0 -2 0 0 1 1 1 0 -1 -1

Během sledovaného období došlo k úbytku výměry zemědělské půdy téměř ve všech katastrech, nejvíce v obcích Javorník (3,65 %) a Uhelná (2,65 %). Ve většině ostatních obcí jde o úbytek do 1% z původní výměry. Naopak v některých obcích se plocha zemědělské půdy mírně zvýšila nebo se nesnižuje – jedná se o obce Bernartice, Kobylá nad Vidnávkou, Písečná, Velké Kunětice, Vidnava a Vlčice.

59

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.3: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Jeseník

Zdroj: ČSÚ 2010, EKOTOXA s.r.o.2010

60

EKOTOXA s.r.o.


3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Významný podíl trvalých travních porostů na zemědělské půdě. Vysoký podíl lesů na většině území může sloužit jako obnovitelný zdroj energie a materiálu.

SLABÉ STRÁNKY Vysoký úbytek půdy v rámci správního území ORP, nejvíce v obcích Javorník a Uhelná. Hornatá krajina, mnoho svažitých pozemků – špatná obhospodařovatelnost. Malý podíl kvalitních půd v 1. a 2. třídě ochrany. Minimální úbytek zemědělské půdy v obcích Střety mezi zájmy myslivosti a lesního Bernartice, Kobylá nad Vidnávkou, Písečná, Velké hospodářství a zájmy ochrany přírody v oblasti Kunětice, Vidnava a Vlčice. Hrubého Jeseníku. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Ekologizace zemědělství v méně příznivých Zvýšené ohrožení půd erozí. podmínkách pro hospodaření. V obcích s nízkou a nižší lesnatostí (Bernartice Pokračující zábor zemědělské půdy. Vidnava, Velké Kunětice a Hradec-Nová Ves) zalesnit aleje a zemědělsky nevyužívané pozemky ke zvýšení lesnatosti a fragmentace krajiny. Realizace komplexních pozemkových úprav. Lesy v obcích patřící do PLO 28 jsou ohrožovány podkorním hmyzem.

3.5.5 Problémy k řešení •

• •

Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy, zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Je nezbytné se snažit využívat především stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory PUPFL, zejména lesů ochranných a některých subkategorií lesů zvláštního určení. V obcích s nízkou lesnatostí (Bernartice) využívat možností zalesnění zemědělsky nevyužívaných pozemků (při zalesňování je důležité dbát na přirozenou skladbu dřevin).

61

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1 Dopravní infrastruktura Správní území ORP Jeseník patří z dopravního hlediska mezi nejproblematičtěji dostupné regiony České republiky. Od zbytku republiky je odděleno masívem Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku, na zajištění kvalitního dopravního spojení se nejvýznamněji podílejí orografické důvody. V minulosti dopravně významné vazby na sever do oblasti Slezska byly v období těsně po II. světové válce násilně zpřetrhány vysídlením převážně německého obyvatelstva a novým politickým uspořádáním Evropy (státní hranice s Polskem). K jejich obnovování dochází jen velmi pozvolna. Nízká hustota osídlení je důvodem pro složitější zajištění dopravní dostupnosti i v rámci regionu. Výhodou je, že obyvatelstvo je koncentrováno zejména do údolních poloh, což se týká zvláště oblasti Hrubého Jeseníku. Oblast Rychlebských hor je v podstatě neosídlena

3.6.1.1

Silniční doprava

V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. V území se nenachází žádná z komunikací dálničního typu, a tak jsou osami silniční sítě SO ORP Jeseník silnice I. třídy v majetku státu (spravované ŘSD): I/44 (Mohelnice – Šumperk -) Červenohorské sedlo – Jeseník – Mikulovice – státní hranice I/60 Jeseník – Źulová – Javorník – státní hranice Silnice I/44 zajišťuje propojení Jesenicka se zbylým územím Olomouckého kraje a se sítí komunikací dálničního typu (vazba na R35 v Mohelnici), i spojení na sever směrem do Polska na Glucholazy, Nysu a Opole. V úseku přes Hrubý Jeseník je komunikace vedena složitou a sklonově nepříznivou trasou, která je při zhoršených klimatických podmínkách jen velmi obtížně sjízdná, zejména pro kamionovou dopravu. Silnice I/60 tvoří dopravní osu v podhůří Rychlebských hor, na polské straně je u Paczkówa napojena na silnici č. 46 vedoucí z Klodzka do Nysy. Silnice I. třídy jsou doplněny systémem komunikací II. a III. třídy, z nichž mezi nejvýznamnější patří: II/369 (Zábřeh na Moravě – Hanušovice) – Ostružná – Lipová-lázně II/ 445 (Šternberk – Rýmařov –) Heřmanovice – Zlaté Hory – státní hranice II/453 Jeseník – Dolní Údolí – Heřmanovice (– Město Albrechtice) II/454 Dolní Údolí – Zlaté Hory II/455 Písečná – Velké Kunětice II/456 Žulová – Červená Voda – Velké Kunětice II/457 Travná - Javorník – Vidnava – Mikulovice – Zlaté Hory (– Jindřichov – Osoblaha). Z komunikací v majetku kraje má klíčový význam silnice II/369, která v případě nesjízdnosti silnice I/44 přes Červenohorské sedlo tvoří jedinou alternativní spojnici se zbylým územím Olomouckého kraje. Silnice II/453 má velký význam pro spojení Jeseníku s druhým největším městem - Zlaté Hory, neboť ty nejsou lokalizovány na síti silnic I. třídy. Dopravní obslužnost v linkové silniční dopravě je organizována v rámci IDSOK. Majoritním dopravcem je Veolia Transport Morava. V rámci města Jeseník je provozována jedna linka MHD v délce 5 km na trase Jeseník, aut.nádr. – Jeseník, Lázně.

62

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť SO ORP Jeseník

Zdroj: podklady ÚAP, zpracování CDV Ve srovnání s ostatními částmi republiky je zatížení silniční sítě relativně nízké a kapacitně všechny sledované silnice dostačují i přes pokračující růst intenzit. Optimální však není vedení většiny páteřních silnic v dlouhých úsecích skrze obce, jež charakterizuje údolnicový tvar sídla. Monotónní průtahy tak přispívají k nižší rychlosti provozu, prodlužování jízdních dob, podepisují se na vyšší únavě řidičů, u nichž průjezd obcemi vyžaduje neustálou zvýšenou pozornost. Dalším významným problémem na stávající síti silnic jsou bodové závady, zejména v důsledku špatného technického stavu komunikace (a to i u hlavních silnic - I. a II. třídy) zaviněného zanedbáním údržby. Nejvyšších intenzit (při Sčítání dopravy 2005 bylo nejvíce zjištěno na průtahu I/44 Jeseníkem ve výši 7500 vozidel / 24 den, a v meziměstském úseku na silnici I/60 mezi Jeseníkem a Lipovou-Lázně 6100 vozidel / 24 den). Tranzitní doprava není příliš vysoká z důvodu obtížené sjízdnosti silnice I/44 přes Červenohorské sedlo, navíc lze do budoucna očekávat její další pokles po dobudování dálničních spojení do Polska v jiných částech republiky – zejména silnice R11 ve východních Čechách a D1 na severní Moravě.

63

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Jeseník

Zdroj: Sčítání dopravy 2005 (http://www.scitani2005.rsd.cz)

Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Jeseník Nedostatečné propojení Jesenicka s vnitrozemím by měla zlepšit výstavba prakticky úplně nové silnice I/44 ve dvojpruhovém uspořádání s mimoúrovňovými kříženími. Na dlouhodobě diskutovaný tunel pod Červenohorským sedlem (v ZUR vedený jako návrh) naváže za Horním Domašovem úsek Bělá pod Pradědem – Mikulovice v délce 25 km vedený v nové stopě východně od stávající trasy, u Písečné dojde k překřížení a nedaleko letiště Mikulovice trasa naváže na již zbudovaný obchvat Mikulovic. Situaci na silnici I/60 by měla zlepšit výstavba přeložek a obchvatů, stávajících sídel na trase, ve zbylé v části trasy bude využita stávající stopa. Ze silnic II. třídy je plánována přeložka mezi Ostružnou a Ramzovou na II/369 a obchvat odvádějící dopravu ze Zlatých Hor.

64

EKOTOXA s.r.o.


Jako veřejně prospěšné stavby ZUR ve SO ORP Jeseník navrhují: • Silnice I/44 – Bělá pod Pradědem – Jeseník, výstavba nového tahu včetně tunelu v Jeseníku a napojení II/450 • Silnice I/44 – Česká Ves – Hradec – Nová Ves, výstavba nového tahu • Silnice I/44 – Bělá pod Pradědem – HP Mikulovice s napojením Jeseníku, České Vsi a Mikulovic a tunelem pod Křížovým vrchem • Silnice I/60 – Lipová-lázně – Javorník, přeložky a obchvat Dlouhodobě diskutovaný tunel pod Červenohorským sedlem je v ZUR veden pouze jako návrh. Je nutné, aby v aktualizaci zásad bylo vůči této stavbě zaujato jasné stanovisko, neboť výstavba tohoto tunelu bude mít pro další vývoj SO ORP Jeseník zásadní význam.

3.6.1.2

Doprava v klidu

Celkové intenzity dopravy na silniční síti ve SO ORP Jeseník nejsou ve srovnání se zbytkem republiky příliš vysoké, nicméně stupeň motorizace stále roste a proto je vzhledem k očekávanému pokračování tohoto trendu nutné postupně rozšiřovat kapacity garáží a odstavných stání, zejména v oblastech se zástavbou městského typu. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. Nedostatek parkovacích míst je potřebné řešit v souvislosti se snahou o rozvoj cestovního ruchu, který se významným příspěvkem k intenzitám dopravy, zejména v centru Jeseníku a Zlatých Hor.

3.6.1.3

Cyklistická doprava

Vzhledem k orografickým předpokladům, nelze očekávat příliš vysoký podíl cyklistiky na dělbě přepravní práce v každodenní dojížďce. V plošší severní části SO ORP Jeseník lze uvažovat s cyklistikou přímo po síti silnic II. a III. třídy, vzhledem k nízkým intenzitám provozu bez nutnosti výstavby samostatných cyklostezek. Jedinou lokalitou, kde je odůvodněný předpoklad vyšších intenzit cyklistiky v každodenní dojížďce (existence vhodného terénu a potenciálních zdrojů a cílů dopravy ve vhodné vzdálenosti od sebe (cca 1 až 10 km) je soustava obcí v údolí říčky Bělé (Lipová-Lázně, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Hradec-Nová Ves, Mikulovice). To by však vyžadovalo vedení nové samostatné cyklostezky (silnice I. třídy I/44 není vhodná pro jízdu cyklistů) v údolí. Její výstavba však bude vzhledem k intenzitě využití území v něm problematická. Velký potenciál má však cyklistika v rekreační oblasti zejména s ohledem na pásmo Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. Je potřebné se proto soustředit na vytvoření vhodných podmínek pro cykloturistiky, jako udržitelného a zdravého způsobu trávení volného času, zejména nabídkou vhodné infrastruktury – možnosti ubytování a stravování pro cyklisty, výstavba odpočinkových zón uzpůsobených pro cyklisty a širokou nabídkou systému veřejné dopravy s možností přepravy kol do nejatraktivnějších lokalit.

3.6.1.4

Železniční doprava

Trasy hlavních železnic se oblasti Jesenicka vyhnuly a tak celá oblast dlouho zůstávala bez řádného železničního spojení. Osou železniční sítě regionu je trať Hanušovice – Jeseník – státní hranice – Glucholazy (Polsko), která byla zprovozněna až v roce 1888. Později z jí vyšly lokální trati z Mikulovic do Zlatých Hor a z Dolní Lipové (dnes Lipová-Lázně) do Bernatic u Javorníka s odbočkami do Vidnavy a Javorníku ve Slezsku. Źelezniční přechody do sousedního Pruska byly vybudovány v Bernaticích, Vidnavě a Mikulovicích, do dnešních dob však zůstal zachován pouze poslední jmenovaný, v roce 2006 po složitých jednání znovu otevřený pro mezinárodní osobní dopravu (od prosince 1948 byla povolena pouze nákladní doprava a osobní peážní doprava do Jindřichova ve Slezsku). Všechny trati na Jesenicku jsou jednokolejné a neelektrifikované, ve správě SŹDC. Dálková železniční spojení jsou v převážné míře realizována velkými motorovými vozy řady 843 depa Olomouc, v menší míře klasickými soupravami. Zahrnují taktové spěšné vlaky a rychlíky na spoji od 65

EKOTOXA s.r.o.


Olomouce, některé pouze se zkrácenou trasou ze Zábřeha na Moravě nebo Šumperka jako návazné k dalším vlakům. Trasu Olomouc – Jeseník pak navíc doplňují dva páry rychlíků Brno – Jeseník. Celkem je tedy mezi Olomoucí a Jeseníkem nabízeno denně 7 spojení v dvouhodinovém taktu. Spojení směrem na východ zajišťují rychlíky Jeseník – Glucholazy – Krnov – Ostrava-Svinov (4 páry) využívající peážní trať po polském území přes Glucholazy. Źelezniční spojení do polského vnitrozemí je realizováno pouze dvěma páry spěšných vlaků o sobotách a nedělích. Rychlost spojení je významně ovlivněna stavem trati a jejími technickými parametry (deviatilita trasy v úseku Šumperk – Jeseník je 1,8). Regionální železniční doprava je zajišťována motorovými vozy, v dostatečné hustotě spojů, většinou 8 až 11 párů denně, včetně víkendových dní. Ze všech tratí odbočovaly v minulosti početné vlečky určené pro nákladní dopravu. Z těch významných však do současnosti přetrval provoz pouze na několika z nich – významná je cca 5kilometrová vojenská vlečka vycházející z nz. Ondřejovice na trati 297 Mikulovice - Zlaté Hory, další využívané vlečky najdeme v Lipové-Lázních jeskyně (Teramo), Vápenné (Teramo, Lesy Krnov), Jeseníku (Rudné doly) a České Vsi (řetězárna). Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. v obvodu ORP Jeseník Trať

Název

292 Ostružná 292 Ramzová 292 Horní Lipová 292,295 Lipová Lázně 292 Lipová Lázně zastávka 292 Jeseník 292 Česká Ves 292 Česká Ves bazén 292 Písečná 292 Hradec-Nová Ves 292,297 Mikulovice 295 Lipová Lázně jeskyně 295 Vápenná 295 Źulová 295 Tomíkovice 295 Kobylá nad Vidnavkou 295,296 Velká Kraš 295 Horní Heřmanice 295 Bernatice u Javorníka 295 Javorník ve Slezsku 296 Velká Kraš zastávka 296 Vidnava 297 Ondřejovice 297 Ondřejovice zastávka 297 Zlaté Hory Zdroj: KJŘ ČD 2009/10, mapové podklady ÚAP

Druh

Pěší vzdálenost do středu sídla (km)

žst z žst žst z žst z z žst z žst nz žst žst z z žst z nz d3 z d3 nz z d3

0,3 0,1 2,5# 1,0# 1,4# 1,0 0,5 1,0# 0,8 0,6 0,9 3,0 0,2 0,4 0,8 1,0 1,5# 1,0 0,9 1,0 0,9# 0,5 1,9# 0,6# 1,0

Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 0,2 0,0 0,3 0,1 0,0 0,0 0,4 0,1 0,0 0,4 0,0 2,2 0,0 0,0 0,7 0,4 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,2

Pozn.: žst = železniční stanice, z = zastávka , nz = nákladiště se zastávkou, d3 = dopravna na trati s dirigovaným provozem # ... dopravna slouží pouze pro obsluhu části obce, na jejímž území se nachází více dopraven $ ... obsluha areálu firmy Teramo a turistické lokality (jeskyně Na pomezí)

66

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.3: Železniční doprava na území SO ORP Jeseník

Zdroj: podklady ÚAP, zpracování CDV Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Jeseník Nízká úroveň osídlení, i hospodářských aktivit, a marginální poloha regionu nedávají příliš mnoho šancí na další prostorový rozvoj železniční sítě. Do budoucnosti je proto důležité se soustředit na zachování stávajících železnic, vč. udržení jejich řádného technického stavu, aby nedocházelo k výskytu bodových závad z důvodu zanedbání pravidelné údržby. Tyto závady pak způsobují lokální propady traťové rychlosti, které prodlužují jízdní doby a významně zvyšují spotřebu trakční nafty.

3.6.1.5

Letecká a vodní doprava

V oblasti severně od města Jeseník se nachází veřejné vnitrostátní letiště Mikulovice (LKMI). Slouží především ke sportovnímu létání. Vodní doprava není vzhledem k hydrologickým poměrům vůči SO ORP Jeseník relevantní.

67

EKOTOXA s.r.o.

3.6.1.6


Integrovaná doprava

Celé území SO ORP je v současnosti integrováno do IDSOK. V rámci IDSOK může cestující využívat integrovaných linek (spojů) autobusové a vlakové dopravy včetně přestupů na jízdní doklad IDSOK, který je mezi dopravci vzájemně uznáván. Jízdní doklad je charakterizován časovou a zónovou platností. IDSOK nemá vlastního koordinátora, v jeho funkci působí přímo Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Olomouckého kraje. Jak vyplývá z hodnocení dopravní obslužnosti jednotlivých obcí (viz podkapitola indikátorů) je hustota spojů ve všech obcích dostatečná. Lokální problémy, na některých spojeních jsou způsobeny ne neexistencí nabídky spojů jako takových, ale jejich vzájemnou provázaností, kdy chybí lepší organizace přestupových vazeb. U některých obcí (např. Stará Červená Voda, Černá Voda, ale i Vidnava) je zřejmá spádovost systému veřejné dopravy nikoliv k městu s pověřeným úřadem (Javorník), ale k sídlu ORP, tedy Jeseníku. Vzhledem ke své excentrické poloze v rámci území nemůže Javorník převzít dostatečně funkci uzlu systému veřejné dopravy. Z hlediska dostupnosti státní správy se tak naskýtá otázka, zda-li by nebylo pro tyto obce výhodnější zařazení do správního obvodu pověřeného úřadu Jeseník. Obrázek č. 3.6.4: Zóny IDSOK na území SO ORP Jeseník a systém linek veřejné dopravy

Zdroj: KÚ Olomouckého kraje (http://www.kr-olomoucky.cz/OlomouckyKraj/Doprava/IDSOK) 68

EKOTOXA s.r.o.


3.6.2 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu ORP Jeseník byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, Malý lexikon obcí ČR 2009, ÚAP správního území ORP Jeseník a další. Tabulka č. 3.6.2: Technická vybavenost obcí ORP Jeseník Obec Kanalizace Vodovod Plynofikace ČOV Elektřina Bělá pod Pradědem ano ano ano ano ano ne Bernartice ne ano ano ano Bílá Voda ano ano ne ano ano Černá Voda ne ano ne ne ano Česká Ves ano ano ano ano ano Hradec-Nová Ves ano ano ano ano ano Javorník ano ano ano ano ano Jeseník ano ano ano ano ano Kobylá nad Vidnavkou ne ano ne ne ano Lipová-lázně ano ano ano ano ano Mikulovice ano ano ano ano ano Ostružná ano ano ne ano ano Písečná ne ano ano ne ano Skorošice ne ano ano ne ano Stará Červená Voda ne ano ano ne ano Supíkovice ne ano ano ne ano Uhelná ne ano ne ne ano Vápenná ne ano ano ne ano Velká Kraš ne ano ne ne ano Velké Kunětice ne ano ano ne ano Vidnava ano ano ano ano ano Vlčice ne ano ne ne ano Zlaté Hory ano ano ano ano ano Žulová ano ano ano ano ano SO ORP Jeseník 12 24 17 12 24 Zdroj:ČSÚ, ÚAP SO Jeseník, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, 2004, webové stránky obcí Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně plynem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla.V tabulce je uvedena převažující hodnota (např. v obci Skorošice je na kanalizaci s ČOV napojeno pouze 7 rodinných domů a ZŚ). Přesné údaje o množství napojených domů (příp. osob) nejsou v současnosti k dispozici, podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na jaře 2011.

69

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.1


Zásobování elektrickou energií

Zásobování elektrickou energií zajišťuje v správním území ORP Jeseník přenosová soustava, kterou provozuje společnost ČEZ, a.s. Jedná se o vedení VVN 110 kV s rozvodnou Česká Ves. Území kraje je pokryto rozvodným systémem 35 kV. Území regionu je elektrickou energií dostatečně zásobováno. Na území SO ORP Jeseník se nenacházejí žádné významné zdroje elektrické energie. Obec Velká Kraš provozuje větrnou elektrárnu s instalovaným výkonem 225 kW a v obci Ostružná se nachází větrná farma s šesti větrnými elektrárnami, každá s instalovaným výkonem 0,5 MW, což celkem činí 3 MW. Zejména řeka Bělá je energeticky využívána formou malých vodních elektráren. Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Jeseník dle typu a instalovaného výkonu v MW typ Obec parní větrný vodní Celkem fotovoltaický kogenerace Bělá p. Pradědem 0,05 0,05 Česká Ves 0,02 0,61 0,63 Hradec-Nová Ves 0,04 0,04 Jeseník 0,11 0,40 0,03 0,54 Lipová-Lázně 0,02 0,02 Mikulovice 0,32 0,32 Ostružná 3,00 0,02 3,02 Písečná 0,06 0,06 Skorošice 0,01 0,01 Vápenná 0,02 0,02 Velká Kraš 0,23 0,23 Vlčice 0,16 0,16 Zlaté Hory 0,15 0,01 0,16 Źulová 0,01 0,02 0,03 Celkem 0,30 0,43 0,15 3,23 1,18 5,28 Zdroj: Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz) V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni 19.9.2010. U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém množství dodávané energie, neboť ne všechny zdroje dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.)

3.6.2.2

Zásobování plynem

Plyn je do území správního obvodu ORP Jeseník přiváděn trasami vysokotlakých plynovodů z Loučné nad Desnou a z Janova v Moravskoslezském kraji, jejichž majitelem a provozovatelem je Severomoravská plynárenská, a.s., která je součástí RWE Group. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje většinou středotlakými plynovody (výjimku tvoří Javorník, Jeseník, Vidnava a Zlaté Hory, kde je síť plynovodů nízkotlakých), jež jsou připojeny na vysoko- a středotlaké regulační stanice plynu. Stávající vysokotlaké plynovody mají dostatečnou přepravní kapacitu a jsou tedy schopny zajistit dodávku zemního plynu do celého správního obvodu ORP Jeseník.

70

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.5: Rozvod plynu ve SO ORP Jeseník

Zdroj: podklady UAP, zpracování CDV

3.6.2.3

Zásobování vodou a odkanalizování

Všechny obce SO ORP Jeseník jsou vybaveny veřejným vodovodem (viz tabulka v úvodu tématu a následující obrázek). Správní obvod je územím s dostatečnými zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. Vyplývá to rovněž z dotazníkových výzkumů, jež byly provedeny mezi zástupci obcí SO ORP. Pouze v Bernarticích není dostatečná celoroční kvalita pitné vody. Spotřeba vody je většinou podprůměrná, cca 50 – 80 l/(os.d). Vybočující jsou lokality, kde se na spotřebě vody významně podílí rekreace. Jedná se hlavně o lokality ležící v podhůří Jeseníků a Rychlebských hor. V řešeném území je několik zdrojů vody, které jsou schopny odolat narušení systému zásobování menšího rozsahu a poskytnout tak potřebné množství vody. • Prameniště Lázně v Jeseníku (SV Jeseník) – zdroj podzemní vody • Prameniště Křížový Vrch v Jeseníku (SV Jeseník) – zdroj podzemní vody • Prameniště Bělská Stráň v Bělé pod Pradědem (SV Jeseník) – zdroj podzemní vody • Prameniště Štola ve Vápenné – zdroj podzemní vody. • Prameniště Vápenná - zdroj podzemní vody • Prameniště Polská Ulice Zlaté Hory - zdroj podzemní vody Jih území SO ORP Jeseník spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. 71

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.6: Rozvod vody a zařízení na něm ve SO ORP Jeseník

Zdroj: podklady UAP, zpracování CDV Z hlediska zásobování pitnou vodou je nejvýznamnější skupinový vodovod Jeseník, který zahrnuje obce v údolí řeky Bělé. Hlavní zdroje pitné vody pro město Jeseník a skupinový vodovod Jeseník jsou: • Prameniště Křížový Vrch – jímací území se nachází východně od města Jeseník. Je zde vybudováno 24 klasických zářezů délky 10-15 m a 10 jímacích štol délky 30m. Jímaná voda je svedena do 14 sběrných a přerušovacích jímek, odkud je voda svedena gravitačně do vodojemu Rudné Doly 2x150 m3, vodojemu 1x30m3 , vodojemu Křížový Vrch 2x 200 (492,30 – 488,8) m3 a 1x 400 m3 (492,30 – 488,30). Vydatnost zdroje je Q = 20 l/s. • Úpravna vody Adolfovice – zdrojem surové vody pro ÚV Adolfovice jsou vody ze Šumného potoka a Borového potoka. Vody ze Šumného potoka se jímají pomocí jímacího objektu, který je ve vzdálenosti asi 80m od úpravny. Jímací objekt je tvořen stupněm, v jehož horní hraně je sběrný žlab opatřený česlemi a za jímacím objektem je umístěn lapák písku. Vody z Borového potoka se jímají podobným způsobem, ale vodu je nutno dopravit do ÚV přiváděcím řadem DN 500 délky 3600 m. ÚV Adolfovice je dimenzována na Q = 55 l/s.

72

EKOTOXA s.r.o.


Voda z ÚV Adolfovice je dopravována gravitačně přívodním řadem DN200 a DN250 jednak do sítě města Jeseník, jednak do vodojemu Čapka 1000m3 (503-498,3 ) a do vodojemu Křížový Vrch 2x 200 m3 (492,30 – 488,8) a 1x 400 m3 (492,30 – 488,30). Ve vodojemu Křížový vrch je voda z ÚV Adolfovice smíchána s podzemní vodou z prameniště Křížový Vrch. Řídící vodojemy Křížový vrch slouží pro spotřebiště v Jeseníku a dále je voda z těchto vodojemů dopravována gravitačně přiváděcím řadem do vodojemů v České Vsi, Písečné, Hradci - Nové Vsi a do Mikulovic, kde jsou vedeny odbočky k jednotlivým vodojemům. Vodojemy Křížový vrch jsou řídící vodojemy SV Jeseník větve Písečná, Hradec, Nová Ves, Široký Brod a Mikulovice. Celková délka SV Jeseník je cca 132,9 km. Kvalita zásobování vodou a odkanalizování ve městě Jeseníku a jeho nejbližším okolí zlepšila významně realizace projektu Fondu soudržnosti „Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka“, jímž město a obce naplnily zákonnou povinnost zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod v souladu s podmínkami EU. V jeho rámci došlo k rekonstrukci stávajících sítí, doplnění sítí o další lokality a zejména o celkovou rekonstrukci ČOV Česká Ves s kapacitou 35 tis. EO, která slouží obcím Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně a Bělá pod Pradědem. Díky hromadnému rušení průmyslu v Jeseníku a celkovému snižování spotřeby vody má ČOV i ve stávajícím stavu významnou rezervu. Výhledově bude tato ČOV zajišťovat čištění odpadních vod po výstavbě kanalizace v obci Písečná. Menší městské ČOV se nacházejí v obcích Javorník, Mikulovice, Vidnava a Zlaté Hory. Obrázek č. 3.6.7: Odkanalizování ve SO ORP Jeseník

Zdroj: podklady UAP, zpracování CDV

73

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.4


Telekomunikace a Internet

Pokrytí signálem mobilních operátorů není nejlepší, vzhledem k členitosti terénu a nízké hustotě osídlení zejména v oblastech Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku, kde signál často chybí úplně. Nejvyšší pokrytí má operátor O2, jakožto dodavatel řešení pro krizové telefony IZS, přesto však plně nepokrývá celé území. Další operátoři mají stupeň pokrytí ještě nižší, nekvalitním pokrytím trpí zejména obce Kobylá nad Vidnavkou, a Bílá Voda. Mobilní vysokorychlostní internetové připojení na bázi 3G pokrývá jen město Jeseník (T-mobile, O2) a Českou Ves (T-mobile), Vodafone připojení 3G nenabízí vůbec. S výjimkou Bělé p/Pradědem, Kobylé nad Vidnávkou, Černé Vody a Staré Červené Vody deklaruje T-Mobile dostupnost služeb Internet ADSL, Pro oblast mezi Jeseníkem a Mikulovicemi nabízí O2 připojení přes CDMA. Zbylá část území má dostupný pouze výrazně pomalejší připojení EDGE.

3.6.3 Indikátory Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do příslušné pověřené obce (Jeseník, Javorník, Zalté Hory), sídla správního obvodu ORP (Jeseník) a krajského města (Olomouc). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Podrobnější specifikace indikátoru je uvedena v kartě jevu „Veřejná doprava“. Podrobnější specifikace indikátoru je uvedena v kartě jevu „Veřejná doprava“.

74

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do pov. obce ORP Obec (Jeseník) (Jeseník) X + X + Bělá pod Pradědem 21 8 21 8 Česká Ves 30 20 30 20 Hradec - Nová Ves 14 8 14 8 Jeseník Lipová - lázně 30 18 30 18 Ostružná 16 16 16 16 Písečná 30 20 30 20 Supíkovice 15 5 15 5 Velké Kunětice 15 5 15 5 Spojení do Obec Bernartice Bílá Voda Černá Voda Javorník Kobylá n. Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Uhelná Vápenná Velká Kraš Vidnava Vlčice Žulová

pov. obce (Javorník.) X 18 10 5 15 20 5 18 26 15 9 18 25

ORP (Jeseník)

+ 10 5 2 9 7 2 7 14 9 1 6 15

X 18 9 9 22 13 17 11 14 26 13 19 15 27

+ 9 4 5 12 8 6 7 6 13 8 10 6 13

krajského města (Olomouc) X + 10 7 13 10 6 3 15 13 13 11 11 9 16 12 6 3 6 3 krajského města (Olomouc) X + 8 6 2 1 2 3 10 8 7 6 4 3 5 3 4 2 9 7 7 6 7 3 4 2 9 7

Spojení do Obec

pov. obce (Zlaté Hory)

ORP (Jeseník)

X + X Mikulovice 20 14 30 Zlaté Hory 23 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010

+ 18 17

krajského města (Olomouc) X + 16 13 8 5

Pozn.: X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) - ... nehodnoceno

Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než 2 2 3 4 5 a více obec X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více sídlo ORP nebo krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více pov. obec nebo sídlo ORP nebo X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více sídlo ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více

75

EKOTOXA s.r.o.


Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do pov. obce ORP Obec (Jeseník) (Jeseník) X + X + Bělá pod Pradědem 2 2 2 2 Česká Ves 2 2 2 2 Hradec - Nová Ves 2 2 2 2 Jeseník Lipová - lázně 2 2 2 2 Ostružná 2 2 2 2 Písečná 2 2 2 2 Supíkovice 2 2 2 2 Velké Kunětice 2 2 2 2 Spojení do pov. obce ORP Obec (Javorník) (Jeseník) X + X + Bernartice 2 2 2 2 Bílá Voda 2 2 2 2 Černá Voda -1 -1 2 2 Javorník 2 2 Kobylá n. Vidnavkou 2 2 2 2 Skorošice 2 2 2 2 Stará Červená Voda -1 -1 2 2 Uhelná 2 2 2 2 Vápenná 2 2 2 2 Velká Kraš 2 2 2 2 Vidnava 1 -1 2 2 Vlčice 2 2 2 2 Žulová 2 2 2 2 Spojení do pov. obce ORP Obec (Zlaté Hory) (Jeseník) X + X + Mikulovice 2 2 2 2 Zlaté Hory 2 2

76

kraj. města (Olomouc) X + 2 2 2 2 1 1 0 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1

nejhorší prům. celková známka známka známka

kraj. města (Olomouc) X + 2 2 -1 -1 -1 1 -1 1 1 2 0 1 0 1 0 0 2 2 1 2 1 1 0 0 2 2


kraj. města (Olomouc) X + 2 2 -1 -1


2 2 1 0 2 2 2 1 1

2 -1 -1 -1 1 0 -1 0 2 1 -1 0 2

2 -1

2,00 2,00 1,67 1,00 2,00 2,00 2,00 1,67 1,67

2,00 1,00 0,33 1,00 1,83 1,50 0,50 1,33 2,00 1,83 1,00 1,33 2,00

2,00 0,50

2 2 2 1 2 2 2 2 2

2 1 0 1 2 2 1 1 2 2 1 1 2

2 1

EKOTOXA s.r.o.


Technická infrastruktura Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci s ČOV, plyn 1 obec má kanalizaci s ČOV, nemá plyn 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn -1 obec má jenom vodovod -2 obec nemá ani vodovod Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie – výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji obce i regionu víc než plynofikace. Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová

Kanalizace

ano ne ano ne ano ano ano ano ne ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ano ano 12 SO ORP Jeseník Zdroj: podklady UAP, zpracování CDV

Vodovod ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 24

77

Plynofikace ano ano ne ne ano ano ano ano ne ano ano ne ano ano ano ano ne ano ne ano ano ne ano ano 17

ČOV ano ne

ano ne ano ano ano ano ne ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ano ano 12

Hodnocení indikátoru 2 0 1 -1 2 2 2 2 -1 2 2 1 0 0 0 0 -1 0 -1 0 2 -1 2 2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.8: Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o.2010

78

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení technické infrastruktury

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Jeseník, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (aktualizace 2006), webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o.2010

79

EKOTOXA s.r.o.


3.6.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Napojení všech obcí na integrovaný dopravní Marginální poloha regionu vůči ČR mimo všechny systém Olomouckého kraje. hlavní dopravní tahy Relativně rozsáhlá železniční síť Velmi špatné dopravní napojení na zbytek Olomouckého kraje a na krajské město Otevřen železniční hraniční přechod Špatný technický stav stávající silniční sítě, v Glucholazích (Polsko) chybějící obchvaty na silnicích I. a II. třídy. Teoreticky snadná dostupnost polského území Nedostatečné propojení veřejnou dopravou na území Moravskoslezského kraje a do Polska Všechny obce jsou vybaveny veřejným Polovina obcí nemá dořešeno odkanalizování a vodovodem. řádné čištění odpadních vod Cca polovina obcí je vybavena kanalizaci s čistírnou odpadních vod. Většina obci je plynofikována. Využívání alternativních zdrojů energie - větrné elektrárny na území obcí Ostružná a Velká Kraš; malé vodní elektrárny na řece Bělé i jinde. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Vybudování tunelu pod Červenohorským sedlem, což přinese výrazné zlepšení dopravního napojení na zbytek Olomouckého kraje a krajské město. Výstavba navržených obchvatů obcí na silnicích I. a II. třídy; homogenizace obou silnic I. třídy Zlepšení nabídky veřejné dopravy směrem na Moravskoslezský kraj (Krnov, Bruntál) a na Polsko (Nysa, Klodzko) Zlepšování fungování integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje. Alternativní způsoby dopravní obsluhy oblastí s nízkým zalidněním (např. mikrobusy)

Neřešení problémů s dopravním napojením na zbytek Olomouckého kraje a krajské město. Rušení železničních tratí, stanic a zastávek, pokles četnosti vlakových spojů. Odkládání výstavby obchvatů na silnicích I. a II. třídy. Nedostatečná údržba silnic, zhoršování jejich technického stavu. Růst cen plynu způsobuje malý zájem o další rozšiřování plynofikace obcí.

Omezení spalování tuhých paliv v domácnostech Ohrožení další výstavby kanalizací a ČOV přispěje k lepšímu stavu ovzduší v obcích. z důvodu nedostatku finančních prostředků a majetkoprávních poměrů. Výstavbou kanalizace a ČOV lze přispět k celkovému rozvoji obcí i hygieny prostředí.

80

EKOTOXA s.r.o.


3.6.5 Problémy k řešení Dopravní infrastruktura • •

• •

•

• • •

Řešit prioritně otázku napojení ORP Jeseník na zbytek Olomouckého kraje a krajské město ať už pomocí tunelu pod Červenohorským sedlem, či nějakým jiným k přírodě šetrným způsobem (dotýká se zejména území obcí: Bělá pod Pradědem, Jeseník) Výstavba homogenizovaných tahů silnic I. třídy vč. obchvatů sídel: - silnice I/44 (obce Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Hradec-Nová Ves, Mikulovice) - Silnice I/60 (obce Lipová-Lázně, Vápenná, Žulová, Vlčice, Uhelná, Javorník) Výstavba obchvatů na vybraných silnicích II. třídy (Ostružná, Zlaté Hory). Pro všechny navrhované objekty a aktivity je potřebné vyhradit dostatečného množství parkovacích stání a u již existujících objektů hledat další možnosti, jak řešit problém parkování a odstavování vozidel, zejména v místech která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy jako jsou sídliště, obchody atd. (všechny obce) Místní komunikace řešit v územních plánech tak, aby splňovaly tyto požadavky: minimalizovat počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, realizovat navržené místní obslužné komunikace pro vymezené rozvojové plochy, navrhovat nové křižovatky v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým křížením jednotlivých komunikací (všechny obce ležící na silnicích I. a II. třídy) Při zpřesňování návrhů z nadřazené dokumentace a při lokalizaci nových návrhů dbát na minimalizaci střetů s ochranou přírody a krajiny, především se zvláště chráněnými územími, soustavou NATURA 2000 a územním systémem ekologické stability (všechny obce) V rámci organizačních opatření IDSOK zlepšit přestupní vazby mezi jednotlivými linkami a druhy dopravy a zvýšit nabídku spojení do Moravskoslezského kraje a do Polska (kraj) Z hlediska dopravní dostupnosti zvážit přeřazení některých obcí ze SO POU Javorník pod SO POU Jeseník (Černá Voda, Stará Červená Voda, Vidnava).

Technická infrastruktura •

• •

Zajistit dostatečné čištění odpadních vod pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. (Bernatice, Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Vlčice). V odlehlých lokalitách je výhodnějším řešením zajištění individuálního odkanalizování objektů – domovní ČOV. (celé území) Dále je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů. (celé území)

81

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1 Demografické podmínky 3.7.1.1

Vývoj počtu obyvatel

V Olomouckém kraji žilo k 31.12.2009 642 016 obyvatel. Oproti roku 1999 se tak počet obyvatel zvýšil jen o 25. Stejně jako na krajské úrovni, ani na úrovni SO ORP nedošlo k větším změnám v počtu obyvatel s výjimkou SO ORP Šternberk, kde se počet obyvatel oproti roku 1999 zvýšil téměř o pětinu. Výrazněji populačně ztrátové pak byli ještě SO ORP Konice, Jeseník, Šumperk a Přerov. Špatný ukazatel populačního vývoje SO ORP Jeseník, který za posledních deset let ztratil zaznamenal úbytek téměř půl druhého tisíce obyvatel, je odrazem jeho periferní polohy, které způsobuje vyšší míru především vzdělanějšího ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 1999 – 2009 Rok Rozdíl mezi lety 2009 a 1999 SO ORP 1999 2009 Absolutně Relativně (%) Šternberk 20 034 23 889 3 855 19,24 Olomouc 159 094 161 262 2 168 1,36 Litovel 23 447 23 697 250 1,07 Prostějov 98 391 99 019 628 0,64 Uničov 23 134 22 995 -139 -0,60 Mohelnice 18 866 18 736 -130 -0,69 Hranice 35 083 34 703 -380 -1,08 Lipník nad Bečvou 15 648 15 435 -213 -1,36 Zábřeh 34 105 33 591 -514 -1,51 Přerov 85 936 84 186 -1 750 -2,04 Šumperk 73 876 72 078 -1 798 -2,43 Jeseník 42 677 41 255 -1 422 -3,33 Konice 11 725 11 195 -530 -4,52 Olomoucký kraj 642 016 642 041 25 0,00 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2010 Vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Jeseník po r.1991 do značné míry odráží jejich celkové rozvojové možnosti. V úvodu je nutno zdůraznit silné vazby systému: obyvatelstvo – zaměstnanost (hospodářské podmínky) – bydlení, které vytvářejí základní charakteristiky sídelní struktury území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha zejména ve vazbě na velká města, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační předpoklady obce i okolí. Kvalita rekreačního a životního prostředí je přitom stále výrazněji vnímána. Tabulka č. 3.7.2: Vývoj počtu obyvatel mezi lety 2001 – 2009 v SO ORP Jeseník Počet bydlících obyvatel Vývoj počtu obyvatel Obec

SLDB 2001

Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves

1 785 911 316 665 2 485 305

průběžná evidence k 31.12. 2003 1 820 913 302 630 2 554 302

2007 1 808 895 300 624 2 538 296 82

2009 1 813 920 306 617 2 583 306

2009 / 2003 rel. v abs. % -7 -0,39 7 0,76 4 1,31 -13 -2,11 29 1,12 4 1,31

2009 / 2007 rel. v abs. % 5 0,28 25 2,72 6 1,96 -7 -1,13 45 1,74 10 3,27

EKOTOXA s.r.o.


Počet bydlících obyvatel Obec

SLDB 2001

Vývoj počtu obyvatel

průběžná evidence k 31.12. 2003

2007

2009

Javorník 2 947 2 967 2 980 2 974 Jeseník 12 700 12 457 12 209 12 068 Kobylá nad V. 498 504 458 445 Lipová-lázně 2 542 2 590 2 546 2 503 Mikulovice 2 782 2 750 2 718 2 690 Ostružná 154 156 173 183 Písečná 1 060 1 063 1 058 1 043 Skorošice 797 787 761 778 Stará Červená Voda 654 669 656 668 Supíkovice 671 693 702 716 Uhelná 549 532 549 532 Vápenná 1 272 1 271 1 356 1 391 Velká Kraš 907 892 838 820 Velké Kunětice 653 635 607 592 Vidnava 1 424 1 425 1 405 1 404 Vlčice 459 458 484 439 Zlaté Hory 4 507 4 446 4 303 4 168 Žulová 1 370 1 332 1 301 1 296 SO ORP Jeseník 42 413 42 148 41 565 41 255 ČR 10 230 060 10 211 455 10 381 130 10 506 813 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, běžná evidence

2009 / 2003 2009 / 2007 rel. v rel. v abs. abs. % % 7 0,24 -6 -0,20 -389 -3,22 -141 -1,17 -59 -13,26 -13 -2,92 -87 -3,48 -43 -1,72 -60 -2,23 -28 -1,04 27 14,75 10 5,46 -20 -1,92 -15 -1,44 -9 -1,16 17 2,19 -1 -0,15 12 1,80 23 3,21 14 1,96 0 0,00 -17 -3,20 120 8,63 35 2,52 -72 -8,78 -18 -2,20 -43 -7,26 -15 -2,53 -21 -1,50 -1 -0,07 -19 -4,33 -45 -10,25 -278 -6,67 -135 -3,24 -36 -2,78 -5 -0,39 -893 -2,16 -310 -0,75 295 358 2,81 125 683 1,20

Tabulka výše potvrzuje negativní charakteristiky populačního vývoje především při srovnání s Českou republikou. V letech 2003 – 2009 populace ČR vzrostla o 2,81 %, zatímco populace Jesenicka klesla o 2,16 %. V období 2007 – 2009 je sice zaznamenán zmírnění těchto negativních charakteristik, přesto však je Jesenicko i nadále populačně ztrátové. Co je příčinou zlepšeného populačního vývoje v posledních letech – zda zvýšený přirozený přírůstek obyvatel či zvýšená imigrace obyvatelstva do území – odhalí následující tabulky. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel regionu a obcí ovlivňují především následující faktory: • Poloha regionu v okrajovém území Olomouckého kraje, u většiny obcí se špatnou dopravní dostupností (zejména Javornicko). • Převažující sídelní struktura menších sídel, původně většinou zemědělských obcí. • Převažující atraktivní rekreační okolí (jehož význam z hlediska atraktivity bydlení v jednotlivých obcích roste). • Změny osídlení částečně v důsledku druhé světové války, u většiny obcí však pokles počtu obyvatel nastal již hluboce před první světovou válkou, v roce 1890 bydlelo v SO ORP Jeseník 68 016 obyvatel, v r. 1910 – 67 249 obyvatel, pokles dále pokračoval až do II. světové války. Příčiny poklesu počtu obyvatel v letech 1890-1930 byly především sociálně hospodářského charakteru, v neatraktivních životních podmínkách regionu (ve srovnání s jinými regiony ČR, které v tomto období rychle rostly). • Růst počtu obyvatel města Jeseník po II. světové válce byl vyvolán především lokalizací průmyslových investic a výstavbou panelových sídlišť (tato skutečnost se bude projevovat mnohými aspekty další desetiletí). • Omezujícím faktorem části obcí, sídel je zejména malá velikost v kombinaci s nevýhodnou polohou (omezené možnosti dojížďky za prací) a neúplnou vybaveností těchto sídel. • Pomalu je překonáván i dopad zásadní restrukturalizace zemědělské výroby regionu.

83

EKOTOXA s.r.o.


Poměrně obtížně bilancovatelnou položkou v území je počet přítomných obyvatel, který je ovlivněn saldem pohybu za prací a do škol, službami a v mnoha obcích i jejich rekreační funkcí s výrazným sezónním kolísáním počtu přítomných obyvatel. U malých rekreačních obcí může počet přítomných obyvatel (zejména v rekreační sezóně) několikanásobně převýšit počet trvale bydlících obyvatel.

Změny počtu obyvatel přirozenou měnou a migrací Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která vykazuje mnohem větší variabilitu než přirozená měna (počet narozených a zemřelých). Migrují především mladé rodiny, vzdělanější osoby a mladé ženy do měst. Záporné saldo migrace významně zhoršuje věkovou i vzdělanostní strukturu obyvatel obcí. Obrázek č. 3.7.1: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Jeseník v letech 1995 - 2009 1,00 0,00

promile

-1,00 -2,00 -3,00 -4,00 -5,00

hmcp hmpp hmms

-6,00 -7,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

roky Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2010 Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1995 – 2009 lze charakterizovat relativně stabilním přirozeným vývojem, kdy přirozený přírůstek se od roku 1995, kdy dosahoval kladných hodnot dostal do záporných hodnot, kde vrcholil v roce 2000, od té doby se přirozený vývoj obyvatelstva mírně zvyšoval až k roku 2007, kdy opět dosáhl kladných hodnot a v současnosti osciluje kolem nuly. Tento pozitivní vývoj je však nejspíše nutné vidět jenom jako krátkodobý, souvisí se sekundárním populačním růstem, způsobeným vysokou porodností silných ročníku ze 70. let. Migrační vývoj obyvatelstva SO ORP Jeseník byl téměř po celou dobu záporný – jen v roce 2001 dosáhl kladných hodnot. Od tohoto roku však počet obyvatel strmě klesal až do roku 2007, kdy v následujících dvou letech došlo ke snížení migračního úbytku obyvatelstva, zda snižování migračního úbytku obyvatelstva bude pokračovat, ukáže čas. SO ORP Jeseník má bezpochyby velké předpoklady pro atraktivní bydlení, co se týče přírodního prostředí.

84

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Jeseník mezi lety 1993 – 2009 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel 2003-2007 2005-2009 2003-2007 2005-2009 Obec roční roční roční roční 5 let 5 let 5 let 5 let rel. rel. rel. rel. abs. abs. abs. abs. 2007 2009 (%) (%) (%) (%) Bělá pod Pradědem 1 808 1 813 1 Bernartice 895 920 0 Bílá Voda 300 306 -3 Černá Voda 624 617 -10 Česká Ves 2 538 2 583 48 Hradec-Nová Ves 296 306 -5 Javorník 2 980 2 974 -48 Jeseník 12 209 12068 46 Kobylá nad V. 458 445 -48 Lipová-lázně 2 546 2 503 -8 Mikulovice 2 718 2 690 35 Ostružná 173 183 -8 Písečná 1 058 1 043 1 Skorošice 761 778 -6 Stará Červená Voda 656 668 4 Supíkovice 702 716 3 Uhelná 549 532 -18 Vápenná 1 356 1 391 -2 Velká Kraš 838 820 2 Velké Kunětice 607 592 -5 Vidnava 1 405 1 404 -24 Vlčice 484 439 -4 Zlaté Hory 4 303 4 168 -49 Žulová 1 301 1 296 9 SO ORP Jeseník 41 565 41 255 -89 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

0,01 0,00 -0,20 -0,32 0,38 -0,34 -0,32 0,08 -2,10 -0,06 0,26 -0,92 0,02 -0,16 0,12 0,09 -0,66 -0,03 0,05 -0,16 -0,34 -0,17 -0,23 0,14 -0,04

-9 12 6 -6 52 -1 -9 20 -44 -7 24 -4 17 -16 0 -8 -18 12 -5 -13 -12 8 -68 12 -57

-0,10 0,26 0,39 -0,19 0,40 -0,07 -0,06 0,03 -1,98 -0,06 0,18 -0,44 0,33 -0,41 0,00 -0,22 -0,68 0,17 -0,12 -0,44 -0,17 0,36 -0,33 0,19 -0,03

5 -30 -40 -9 -26 1 72 -354 6 -9 -79 24 -13 -23 -17 15 35 73 -50 -34 -11 34 -109 -58 -597

0,06 -0,67 -2,67 -0,29 -0,20 0,07 0,48 -0,58 0,26 -0,07 -0,58 2,77 -0,25 -0,60 -0,52 0,43 1,28 1,08 -1,19 -1,12 -0,16 1,40 -0,51 -0,89 -0,29

3 -21 11 -13 -37 3 13 -383 -1 -91 -67 29 -36 11 11 28 11 111 -66 -24 14 -33 -157 -38 -722

0,03 -0,46 0,72 -0,42 -0,29 0,20 0,09 -0,63 -0,04 -0,73 -0,50 3,17 -0,69 0,28 0,33 0,78 0,41 1,60 -1,61 -0,81 0,20 -1,50 -0,75 -0,59 -0,35

Z tabulky výše je patrné, že se přirozený úbytek obyvatelstva SO ORP Jeseník mezi lety 2003 – 2009 mírně zpomalil, avšak stále zůstává mírně záporný. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Kobylá nad Vidnávkou (ztráta průměrně 1,98 % za rok, v obci je lokalizován domov pro seniory), dále také obec Uhelná. Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Česká Ves (0,40 %) a Bílá Voda. Co se týče migračního salda za poslední sledované období, nejvyšší úbytek obyvatelstva migrací zaznamenala obec Velká Kraš (-1,61 %), za ní potom obec Vlčice. Naopak nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Ostružná (3,17 %) a Vápenná.

85

EKOTOXA s.r.o.

3.7.1.2


Věková struktura obyvatel

V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Olomouckého kraje a SO ORP Jeseník, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Populačně „nejstarším SO ORP v Olomouckém kraji jsou SO ORP Přerov, Konice a Prostějov, kde je více než 16 % obyvatelstva v postproduktivním věku. Naopak nejnižší index stáří vykazují SO ORP Hranice, Jeseník a Šternberk. V SO ORP Jeseník je počet lidí v postproduktivním věku mírně nižší než počet obyvatel v předproduktivním věku, avšak oproti 31.12.2007 index stáří vzrostl o devět setin na 1,00 a takový vývoj bude zřejmě pokračovat. Protože i v Olomouckém kraji jako celku se zvýšil index stáří z 0,96 v roce 2006 na 1,09 v roce 2009, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí nejen populace Olomouckého kraje. Obecně je tedy patrné výrazné zhoršování věkové struktury obyvatel i v poměrně krátkém období 2001-2007, tj. zejména pokles podílu předproduktivní věkové skupiny 0-14 let a akcelerující nárůst poproduktivní věkové skupiny. Věková struktura obyvatel ČR je dlouhodobě výrazně rozkolísaná, v minulosti v důsledku válečných událostí a v důsledku masivních pronatalitních opatření v 70. letech minulého století. Blíže viz tabulka. Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k 31.12.2009 Věková skupina (%) SO ORP <= 14 15 - 64 65+ Hranice 14,90 70,56 14,54 Jeseník 14,17 71,69 14,14 Konice 13,84 69,41 16,75 Lipník nad Bečvou 14,39 70,46 15,15 Litovel 14,39 70,08 15,53 Mohelnice 13,94 71,03 15,03 Olomouc 14,08 70,44 15,48 Prostějov 14,31 69,54 16,15 Přerov 13,49 69,94 16,57 Šternberk 14,32 71,30 14,38 Šumperk 14,41 70,26 15,33 Uničov 14,23 70,78 14,99 Zábřeh 14,38 70,57 15,05 Olomoucký kraj 14,16 70,34 15,50 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Index stáří 0,98 1,00 1,21 1,05 1,08 1,08 1,10 1,13 1,23 1,00 1,06 1,05 1,05 1,09

Věková struktura obyvatel odráží do značné míry vývoj v minulosti (posledních cca 20-30 letech) a současně determinuje možnosti budoucího vývoje, především změny počtu obyvatel přirozenou měnou (počet narozených a zemřelých). Údaje o věkové struktuře obyvatel jsou podobně jako jiné demografické údaje poměrně dobře dostupné až na úroveň jednotlivých obcí. Tyto údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Podrobnější údaje s ohledem na územní členění (za základní sídelní jednotky) jsou dostupné ze sčítání lidu, domů a bytů, tj. cca v desetileté periodě. Z následující tabulky jsou patrné poměrně značné rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých obcí. Především u menších obcí je však nutno pamatovat, že podíl věkových skupin může být významně ovlivněn lokalizací zařízení, např. domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců apod. sloužící i širšímu regionu.

86

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.5: Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2009 a index stáří

Obec

Věková skupina 15 - 64 let

<= 14

Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: ČSÚ - běžná evidence, 2010

13,3 18,3 26,1 14,4 16,0 14,7 13,9 13,1 16,0 14,2 15,0 9,8 15,1 12,9 14,7 15,6 14,3 12,9 15,4 18,4 15,5 18,0 12,6 14,5 14,2

73,2 68,9 63,4 68,9 73,2 71,2 71,1 71,5 63,4 72,2 69,3 74,9 73,5 73,3 72,2 72,5 70,1 75,6 71,8 70,4 70,4 67,0 73,0 73,5 71,7

Index stáří

65 + 13,5 12,8 10,5 16,7 10,8 14,1 15,0 15,4 20,7 13,7 15,7 15,3 11,3 13,9 13,2 11,9 15,6 11,5 12,8 11,1 14,0 15,0 14,4 12,0 14,1

1,01 0,70 0,40 1,16 0,68 0,96 1,08 1,17 1,30 0,96 1,05 1,56 0,75 1,08 0,90 0,76 1,09 0,89 0,83 0,61 0,90 0,84 1,14 0,82 1,00

Obyvatelstvo Jesenicka je velice „mladé“. V obci Bílá Voda je dokonce více než dvakrát více obyvatel v předproduktivním věku než ve věku postproduktivním. Index stáří do 0,7 včetně mají ještě obce Velké Kunětice, Česká Ves a Bernartice. Naopak nejvyšší index stáří mají obce Ostružná (1,56) a Kobylá nad Vidnávkou (1,30, v obci se nachází domov důchodců).

87

EKOTOXA s.r.o.

3.7.1.3


Vzdělanost obyvatel

Hodnocení vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB 2011. Dá se však předpokládat že od roku 2001 i nadále pokračoval růst vzdělanosti populace České republiky – tedy i Jesenicka, avšak obyvatelstvo s vyšším dosaženým vzděláním se koncentruje do měst (jak v rámci správního obvodu, tak především mimo něj) na úkor venkovských oblastí (s výjimkou suburbánních venkovských oblastí). Vzdělanost obyvatel představuje významný předpoklad, faktor ovlivňující hospodářské podmínky i soudržnost obyvatel obce. S rostoucí vzdělaností významně klesá nezaměstnanost a je posilován občanský a individualistický charakter sociálních vazeb místních komunit. Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání ve městech (v atraktivních sídlech s intenzivními transfery užitků z veřejných zdrojů). V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí do značné míry zmenšují územní rozdíly ve vzdělanosti obyvatel. Nejnižší vzdělanost obyvatel přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť. Tabulka č. 3.7.6: Počty obyvatel podle nejvyššího ukončeného vzdělání Základní a Vyučení a Úplné Vyšší Obyvatelé Obec neukončené střední bez střední s odborné a nad 14 let základní maturity maturitou nástavbové Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník ČR Zdroj: SLDB 2001

1475 736 236 539 2034 245 2442 10651 427 2063 2228 126 879 671 543 546 441 1036 709 529 1172 372 3690 1127 34917 8575198

413 223 77 180 546 88 682 2276 206 457 645 28 275 229 197 165 147 349 250 181 335 144 997 300 9390 1975109

622 322 87 230 814 102 1034 4020 140 932 953 54 394 267 224 245 197 450 306 226 508 143 1578 486 14334 3255400

305 114 48 84 455 35 510 2661 49 424 449 29 147 113 79 94 58 153 107 71 205 52 786 251 7279 2134917

29 20 6 13 65 7 54 463 3 72 58 1 21 18 6 14 8 21 12 11 24 9 99 26 1060 296254

Vysokoškolské 75 17 5 21 108 7 99 1062 7 109 77 5 24 20 14 18 14 41 18 10 52 11 155 47 2016 762459

Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP výrazně nižší než průměr ČR a ani pozici Jeseníku mírně nad průměrem ČR nejde v rámci eventuálního srovnání s obdobnými městy hodnotit jako příznivou.

88

EKOTOXA s.r.o.


3.7.2 Školy a školská zařízení Mezi lety 2008 a 2010 nedošlo k významným změnám, co se týče počtu škol a školských zařízení v SO ORP Jeseník. Mateřská škola chybí ve 12 obcích, základní škola v sedmi. V SO ORP se nachází 6 základních uměleckých škol, z toho jsou dvě soukromé (v Jeseníku). Ve městě Jeseník je jedno gymnázium a tři střední školy, kromě toho se střední školy nachází ještě v Lipové-Lázních a v Bernarticích. Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Jeseník v roce 2010 základní školy mateřské Obec 1.-5. 1.-9. školy ZUŠ speciální ročník ročník Bělá pod Pradědem 0 0 1 0 0 Bernartice 0 0 1 0 0 Bílá Voda 0 0 0 0 0 Černá Voda 0 1 0 0 0 Česká Ves 2 0 1 0 0 Hradec-Nová Ves 0 0 0 0 0 Javorník 2 0 1 1 0 Jeseník 4 0 2 3 2 Kobylá nad Vidnavkou 0 1 0 0 0 Lipová-lázně 0 0 1 0 0 Mikulovice 2 0 1 0 0 Ostružná 0 0 0 0 0 Písečná 0 1 0 0 0 Skorošice 0 1 0 0 0 Stará Červená Voda 0 1 0 0 0 Supíkovice 0 0 1 0 0 Uhelná 1 0 0 0 0 Vápenná 1 0 1 0 0 Velká Kraš 1 0 0 0 0 Velké Kunětice 1 0 0 0 0 Vidnava 2 0 1 1 1 Vlčice 1 0 0 0 1 Zlaté Hory 2 0 1 1 0 Žulová 1 0 1 0 0 SO ORP Jeseník 20 5 13 6 4 Zdroj: Olomoucký kraj

střední školy SOŠ a gymnázium SOU 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 1

3.7.3 Zdravotnická zařízení Střediskem poskytování zdravotnických služeb je v SO ORP Jeseník samozřejmě město Jeseník, kde nachází Jesenická nemocnice, spol. s r.o. Kromě toho se zde nachází mj. mnoho ordinací lékařů specialistů, jejichž činnost je významně spojena s lázněmi v Jeseníku. Dalšími obcemi, které lze nazvat středisky zdravotnické péče v SO ORP Jeseník jsou obce Javorník, Mikulovice, Vidnava, Zlaté Hory a Žulová. Bližší popis jednotlivých poskytovaných služeb v jednotlivých obcích SO ORP je v tabulce níže.

89

EKOTOXA s.r.o.


0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 3 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 8

0 0 0 0 0 0 0 20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 21

lékárna

0 0 0 0 1 0 1 11 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 1 20

lékaře specialisty

0 0 0 0 1 0 1 7 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 15

gynekologa

pro dospělé 0 0 0 0 1 0 1 6 0 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 2 1 15

stomatologa

0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 3

pro děti a dorost

Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2010

zdravotnické středisko

Obec

ambulance

Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení v SO ORP Jeseník v roce 2009 Ordinace praktického lékaře

0 0 0 0 0 0 1 4 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 9

3.7.4 Zařízení sociální péče V okrese Jeseník je celkem 24 registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují celkem 40 registrovaných sociálních služeb. Jejich struktura je velmi rozmanitá jak z pohledu právní formy, tak územního rozmístění i struktury poskytovaných sociálních služeb. Problematika sociálních služeb je řešena v rámci komunitního plánování. V RURÚ je třeba zmínit jen syntézu problémů s územními dopady identifikovaných v Návrhu komunitního plánu sociálních služeb a služeb souvisejících na Jesenicku pro roky 2011 až 2013. Jedním z hlavních nedostatků sociálních služeb na Jesenicku je jejich nerovnoměrné rozložení a z toho vyplývající potřebu zajistit některé typy sociálních služeb, které jsou z dopravních důvodů v této oblasti nedostupné. Hlavní prioritou aktualizovaného komunitního plánu je proto udržení a zkvalitnění stávající sítě sociálních služeb. V SO ORP Jeseník je postrádáno zejména: • dům se zvláštním režimem pro osoby s různými druhy demencí - jedná se o jednoznačně chybějící sociální službu, jejichž potřeba je v regionu zmapována, • zajištění pečovatelské služby pro seniory a zajištění pomoci lidem pečujícím o své příbuzné nebo známe v domácnosti. Pro oblast zdravotně postižených a zdravotně znevýhodněných, se z pohledu rozvoje 90

EKOTOXA s.r.o.

• • • • • •


rozšíření sociálních služeb zaměřených na podporu samostatného a skupinového bydlení uživatelů v jejich přirozeném prostředí pro osoby s duševním onemocněním a osoby s mentálním postižením, rozšíření sociálních služeb zaměřených na podporu pečujících osob a uživatelů se zdravotním postižením na Jesenicku formou odlehčovacích služeb vytvoření záchranného systému, rozšíření a zkvalitnění domácí ošetřovatelské péče, jejíž potřeba značně převyšuje kapacitní možnosti, záměr vzniku, rozvoje a udržení sociálních služeb zaměřených na podporu nevyléčitelně nemocných lidí a jejich blízkých při možnosti setrvání v jejich přirozeném prostředí. zvýšení dostupnosti bydlení pro rodiny a jedince ohrožené sociálním vyloučením na území okresu.

Výše zmíněné nedostatky je třeba odstranit, aby byla zabezpečena dostatečná sociální péče o občany SO ORP Jeseník. Záměry, které vyžadují vybudování potřebné infrastruktury je třeba konzultovat mezi představiteli obcí SO ORP, za účelem racionální a pokud možno provozně co nejlevnější lokalizace zařízení.

3.7.5 Indikátory Vývoj obyvatelstva v letech 2003-2009 Vývoj počtu obyvatel blížící se stagnaci je hodnocen neutrálně. Stupnice není schopna postihnout extrémní hodnoty růstu. Hodnocení indikátorů vývoje počtu obyvatel v letech letech 2003-2009: -2 -1 0 1 2

menší než -4 % -4 - -1,00 % -0,99 – 1,00 % 1,01 – 4,00 % 4,01 % a více

Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů vývoje počtu obyvatel v letech 2003 - 2009 Vývoj počtu Vývoj počtu obyvatel obyvatel Hodnota Hodnota Obec Obec 2009 / 2003 indikátoru 2009 / 2003 indikátoru abs. rel. v % abs. rel. v % Bělá pod P. -7 -0,39 Skorošice -9 -1,16 0 -1 Bernartice 7 0,76 S. Červená Voda -1 -0,15 0 0 Bílá Voda 4 1,31 Supíkovice 23 3,21 1 1 Černá Voda -13 -2,11 Uhelná 0 0,00 -1 0 Česká Ves 29 1,12 Vápenná 120 8,63 1 2 Hradec-Nová Ves 4 1,31 Velká Kraš -72 -8,78 1 -2 Javorník 7 0,24 Velké Kunětice -43 -7,26 0 -2 Vidnava -21 Jeseník -389 -3,22 -1,50 -1 -1 Kobylá nad V. -59 -13,26 Vlčice -19 -4,33 -2 -2 Lipová-lázně -87 -3,48 Zlaté Hory -278 -6,67 -1 -2 Mikulovice -60 -2,23 Žulová -36 -2,78 -1 -1 Ostružná 27 14,75 2 SO ORP Jeseník -893 -2,16 Písečná -20 -1,92 -1 ČR 295358 2,81 Zdroj: ČSÚ - běžná evidence, 2010

91

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.2: Relativní změna počtu bydlících obyvatel v letech 2003-2009

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, běžná evidence

92

EKOTOXA s.r.o.


Věková struktura obyvatel Jako celkový hodnotící údaj je uveden index stáří vypočtený jako podíl poproduktivní (65+let) a předproduktivní (0-14 let) složky populace. Hodnocení indikátorů indexu stáří v roce 2009: -2 1,1 a vyšší -1 1,03 – 1,09 0 0,97 – 1,02 1 0,9 – 0,96 2 menší než 0,9 Tabulka č. 3.7.10: Hodnocení indikátoru indexu stáří obyvatel v roce 2009 Index Hodnota Obec Obec stáří indikátoru Bělá pod Pradědem 1,01 Skorošice 0 Bernartice 0,70 Stará Červená Voda 2 Bílá Voda 0,40 Supíkovice 2 Černá Voda 1,16 Uhelná -2 Česká Ves 0,68 Vápenná 2 Hradec-Nová Ves 0,96 Velká Kraš 1 Velké Kunětice Javorník 1,08 -1 Jeseník 1,17 Vidnava -2 Kobylá nad Vidnavkou 1,30 Vlčice -2 Lipová-lázně 0,96 Zlaté Hory 1 Mikulovice 1,05 Žulová -1 Ostružná 1,56 -2 SO ORP Jeseník Písečná 0,75 2 Zdroj: ČSÚ 2010, vlastní výpočty

93

Hodnota Index stáří indikátoru 1,08 -1 0,90 1 0,76 2 1,09 -1 0,89 2 0,83 2 0,61 2 0,90 1 0,84 2 1,14 -2 0,82 2 1,00

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.3: Index stáří obyvatel v roce 2009

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

94

EKOTOXA s.r.o.


Vzdělanostní struktura obyvatel Hodnocení vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z dat ze sčítání lidu (tedy v tomto případě SLDB 2001), bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB 2011. Následující tabulka vychází z relativních údajů s hodnocením podílu obyvatel starších 14 let se středoškolským vzděláním. Hodnocení indikátoru podílu osob nejméně s maturitou: -2 méně než 20,0 % -1 20,0 – 24,9 % 0 25,0 – 29,9 % 1 30,0 – 34,9 % 2 35 % a více Tabulka č. 3.7.11: Hodnocení indikátoru vzdělanosti obyvatel Podíl osob starších 14 let s nejvyšším dokončeným vzděláním s maturitou (%) Obyvatelé Hodnocení Obec úplné vyšší poměrný nad 14 let indikátoru vysokostřední s odborné a podíl školské maturitou nástavbové (%) 1475 305 29 75 27,7 0 Bělá pod Pradědem 736 114 20 17 20,5 -1 Bernartice 236 48 6 5 25,0 0 Bílá Voda 539 84 13 21 21,9 -1 Černá Voda 2034 455 65 108 30,9 1 Česká Ves 245 35 7 7 20,0 -1 Hradec-Nová Ves 2442 510 54 99 27,1 0 Javorník 10651 2661 463 1062 39,3 2 Jeseník 427 49 3 7 13,8 -2 Kobylá nad Vidnavkou 2063 424 72 109 29,3 0 Lipová-lázně 2228 449 58 77 26,2 0 Mikulovice 126 29 1 5 27,8 0 Ostružná 879 147 21 24 21,8 -1 Písečná 671 113 18 20 22,5 -1 Skorošice 543 79 6 14 18,2 -2 Stará Červená Voda 546 94 14 18 23,1 -1 Supíkovice 441 58 8 14 18,1 -2 Uhelná 1036 153 21 41 20,8 -1 Vápenná 709 107 12 18 19,3 -2 Velká Kraš 529 71 11 10 17,4 -2 Velké Kunětice 1172 205 24 52 24,0 -1 Vidnava 372 52 9 11 19,4 -2 Vlčice 3690 786 99 155 28,2 0 Zlaté Hory 1127 251 26 47 28,7 0 Žulová SO ORP Jeseník 34917 7279 1060 2016 29,7 0 Zdroj: ČSÚ, 2001; vlastní výpočty

95

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.4: Hodnocení indikátoru vzdělanosti obyvatel (Podíl osob starších 14 let s nejvyšším dokončeným vzděláním s maturitou v %)

Zdroj: ČSÚ, 2001; vlastní výpočty

96

EKOTOXA s.r.o.


3.7.6 SWOT analýza SWOT analýza pro územní plánování SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel u značné části obcí, zejména Chybějící zařízení sociální péče – jejich potřeba příměstských a rekreačně atraktivních obcí. bude stále vyšší kvůli stárnutí populace Jesenicka. Atraktivní přírodní prostředí. Chybějící zařízení pro volnočasové aktivity v obcích SO ORP Jeseník. Využívání strukturálních fondů EU pro zlepšení komunitní infrastruktury. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití rekreační a obytné atraktivity jako Pokračující izolace okresu SO ORP Jeseník od předpokladu růstu počtu obyvatel (rozvoje bydlení zbylého území ČR. a migrace obyvatel do vybraných obcí). Další využití finančních prostředků ze Nadměrná výstavba turistických apartmánu může strukturálních fondů EU na rozšíření sociálních nenávratně poškodit vzhled jesenických obcí. služeb a komunitní infrastruktury. Nadměrná a proměnlivá koncentrace obyvatel v rekreačních obcích (Ostružná).

SWOT analýza pro prostorové (strategické) plánování SILNÉ STRÁNKY Příznivá věková struktura obyvatel většiny obcí.

SLABÉ STRÁNKY Pokles počtu obyvatel, zejména ve městech (Jeseník, Zlaté Hory) a vybraných obcích (Kobylá nad Vidnavkou, Velká Kraš, Velké Kunětice, Černá Voda). Využívání strukturálních fondů EU pro zlepšení Rychlé stárnutí populace, zejména u obcí komunitní infrastruktury. s poklesem počtu obyvatel (Kobylá nad Vidnavkou, Skorošice, Ostružná). Slabě integrované obyvatelstvo romského původu do majoritní společnosti (Velká Kraš, Vidnava, Uhelná, Vlčice aj.). Nízká vzdělanostní úroveň, zejména v malých obcích (Kobylá nad Vidnavkou, Stará Červená Voda, Uhelná, Velká Kraš, Velké Kunětice a Vlčice) . Velké záporné saldo migrace u města Jeseníku. PŘÍLEŽITOSTI Imigrace obyvatelstva z důvodu vysoké environmentální atraktivity obcí. Další využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU na rozšíření sociálních služeb a komunitní infrastruktury.

HROZBY Dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve městech a málo atraktivních obcích. Nadměrné stárnutí obyvatel ve vybraných obcích, sídlech a lokalitách Dlouhodobé zaostávání ve vzdělanosti obyvatel, zejména u menších, z hlediska bydlení neatraktivních, obcí.

97

EKOTOXA s.r.o.


3.7.7 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Jeseník mezi lety 2008 2010 Mezi roky 2007 - 2009 se populace Jesenicka snížila o 210 osob, což jen potvrzuje celkový trend poklesu obyvatel v okresu či SO ORP Jeseník, celkový trend, který je typický pro periferně postavené regiony – emigrace především nejvzdělanějšího ekonomicky aktivního obyvatelstva a zvyšování průměrného stáří obyvatelstva. Řešením je komplex opatření v oblasti ekonomiky a společnosti, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem na Jesenicku. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. I přes vyšší počet narozených v uvedených letech, pokračovalo stárnutí populace Jesenicka, byť Jesenicko je, v porovnání s Olomouckým krajem či Českou republikou, charakteristické nízkým věkovým průměrem obyvatelstva. Přesto se však proces demografického stárnutí rozvíjí i zde. Obce tedy musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro lidi v tomto věku. I přesto, že o vzdělanosti obyvatel SO ORP Jeseník nemáme aktuálnější data než z roku 2001, je možné předpokládat celorepublikový trend růstu vzdělanosti i pro Jesenicko. Obyvatelé s různým druhem vzdělání však nejsou v prostoru rozděleni rovnoměrně, lidé s dosaženým vyšším stupněm vzdělání se koncentrují do měst, které nabízejí dostatečné možnosti zaměstnání - především ve sféře služeb. Avšak nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek, proto se, pro malou velikost města Jeseníku a jeho podřízenost Olomouci či Ostravě, růst vzdělanosti obyvatelstva nemusí na Jesenicku projevit. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2008 - 2010 i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova financovaných z Evropské unie. Právě z Regionálního operačního programu Střední Morava byly nebo budou realizovány následující projekty. Projekty v letech 2008 - 2010 podpořené z ROP Střední Morava a výše jejich finanční podpory: Revitalizace veřejných prostor: • Revitalizace a komplexní řešení centra Zlatých Hor – žadatel: Město Zlaté Hory – 45,6 mil. Kč, • Obnova systému obecní zeleně v Supíkovicích - 2. etapa – žadatel: obec Supíkovice 1,6 mil. Kč, • Revitalizace okolí kostela sv. Josefa v České Vsi – žadatel: obec Česká Ves – 7,7 mil. Kč, Podpora sociálních a zdravotnických služeb: • Revitalizace zázemí sociálních služeb OS Ester v Javorníku – žadatel: občanské sdružení Ester – 9,2 mil. Kč, • Zkvalitnění krizové infrastruktury – žadatel: obec Písečná – 6,1 mil. Kč, • Výstavba meziobjektu Domova důchodců ve Zlatých horách – žadatel: Domov důchodců Zlaté Hory – 7,7 mil. Kč, • Rekonstrukce městského zdravotnického zařízení ve Zlatých Horách – žadatel: město Zlaté Hory – 10,3 mil. Kč, Podpora školství: • Modernizace učeben pro výuku jazyků a informatiky v ZŠ Lipová-lázně – žadatel: Základní škola a mateřská škola Lipová-lázně – 2,2 mil. Kč • Modernizace učeben jazyků a informatiky v ZŠ Zlaté Hory – Základní škola Zlaté Hory – 2,6 mil. Kč

98

EKOTOXA s.r.o.


Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb. Není možné zapomínat také na integraci romského obyvatelstva do většinové společnosti, aby nedošlo k jeho segregaci a následným sociálním problémům. Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky obcí a jejich logickým výstupem je prognóza vývoje obyvatel řešeného území s navazující bilancí bydlení, sloužící jako podklad pro: • Koncepci rozvoje sociální infrastruktury v návaznosti na komunitní plán Jesenicka. • Posouzení přiměřenosti nabídky nových ploch, zejména pro bydlení. • Hodnocení zátěže území, zejména rekreační zátěže krajiny. • Posouzení přiměřenosti rozvoje řešeného území z hlediska soudržnosti obyvatel území (např. v případě nadměrné koncentrace apartmánového bydlení v rekreační obci). Při formulaci zadání územních plánů jednotlivých obcí by měly být zohledněny jejich specifické problémy (výrazný pokles či růst počtu obyvatel) spolu s dalšími vazbami, které je nutno prověřit, tj. zejména na komunitní plánování (stárnutí obyvatel) obcí, problémy sídlišť apod. Specifické problémy obcí: • Nepříznivý vývoj počtu obyvatel v Jeseníku, problémy bydlení na sídlištích města. • Vytvářet podmínky pro „tlumení“ poklesů počtu obyvatel v méně atraktivních obcích, v případě vhodných podmínek rozvoj druhého bydlení v těchto obcích. • Vytvářet podmínky pro integraci romského obyvatelstva do majoritní společnosti. • Ostružná – podrobně posuzovat dopady koncentrace nové rekreační výstavby do této obce na sociodemografické podmínky území.

99

EKOTOXA s.r.o.


3.8 BYDLENÍ 3.8.1 Vývoj bydlení Vývoj počtu trvale obydlených bytů 1991-2009 Dostupná evidence počtu TOB v obcích a jiných územních jednotkách je k dispozici pouze z jednotlivých sčítání. Průběžná evidence TOB v ČR neexistuje. V intercenzálním období je nutno počty TOB v území dopočítávat na základě přírůstků a úbytků bytů nebo zjišťovat na základě průzkumu v území. V následující tabulce je uveden počet trvale obydlených bytů podle údajů ze sčítání 1991 a 2001. Počet trvale obydlených bytů pro rok 2009 představuje odhad na základě údajů o nové bytové výstavbě v letech 2001-2009 (dokončené byty podle ČSÚ) a předpokládaném úbytku bytů ve stejném období. Úbytek TOB je expertně stanoven na 0,3 % z výchozího počtu bytů ročně. Je možno předpokládat, že vlastní demolice tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (faktické vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Tento snížený rozsah odpadu vychází z předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem po r. 1991, ale i snížení odpadu bytů pro druhé bydlení. V minulosti bylo v ČR běžně uvažováno s odpadem cca 1 % bytů ročně, tj. s průměrnou životností cca 100 let. Ve vyspělých zemích je však uvažována za běžnou životnost staveb 200 let a více, tj. odpad pod 0,5 % počtu bytů ročně. Stanovený úbytek bytů v tomto rozboru ve výši 0,3 % z výchozího počtu bytů ročně je výrazně vyšší než vyplývá z údajů o počtu zrušených bytů podle ČSÚ, které jsou však neúplné a zdaleka nepostihují všechny úbytky bytů. Tabulka č. 3.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených bytů Trvale obydlené byty Územní jednotka

Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec - Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory

stav 1991 540 273 71 205 685 82 955 4478 110 834 809 43 316 253 209 222 167 435 252 170 489 139 1525

stav 2001 579 302 78 213 805 97 1026 4682 116 843 917 56 328 266 217 230 169 434 281 169 505 154 1598

absolutní relativní změna změna 1991(%) 19912001 2001 39 29 7 8 120 15 71 204 6 9 108 13 12 13 8 8 2 -1 29 -1 16 15 73

100

107,2 110,6 109,9 103,9 117,5 118,3 107,4 104,6 105,5 101,1 113,3 130,2 103,8 105,1 103,8 103,6 101,2 99,8 111,5 99,4 103,3 110,8 104,8

odhad 2009 (31.12.) 610 314 76 212 832 101 1049 4749 116 896 914 130 332 272 213 234 187 453 278 170 505 157 1611

absolutní relativní změna změna 2001(%) 20012009 2009 31 12 -2 -1 27 4 23 67 0 53 -3 74 4 6 -4 4 18 19 -3 1 0 3 13

105,3 103,9 97,3 99,6 103,3 104,4 102,2 101,4 99,9 106,3 99,7 231,9 101,2 102,1 98,2 101,6 110,7 104,4 99,1 100,8 100,1 101,8 100,8

EKOTOXA s.r.o.


Trvale obydlené byty Územní jednotka

stav 1991

stav 2001

absolutní relativní změna změna 1991(%) 19912001 2001

406 465 Žulová 59 13668 14530 SO ORP Jeseník 862 3705681 3827678 ČR 121997 Zdroj: ČSÚ, SLDB 1991, 2001, vlastní výpočty

114,5 106,3 103,3

odhad 2009 (31.12.) 476 14888 4015464

absolutní relativní změna změna 2001(%) 20012009 2009 11 358 187786

102,4 102,5 104,9

Správní obvod Jeseník jako celek vykázal v letech 1991-2001 přírůstek 862 trvale obydlených bytů. Ve většině obcí správního obvodu došlo k přírůstku TOB (výjimku tvoří obce Vápenná a Velké Kunětice). Nejvyšší absolutní nárůst zaznamenal Jeseník (204 bytů). Relativní přírůstek byl za celé území SO ORP Jeseník výrazně vyšší (6,3 %) než průměr ČR (3,3 %). Nejvyšší relativní přírůstky vykazovaly obce Ostružná, Hradec – Nová Ves, Česká Ves, Žulová, Mikulovice, Velká Kraš, Vlčice a Bernartice (vyšší než 10 %). V letech 2001-2009 přibylo ve správním obvodě odhadem 358 TOB. Tento přírůstek (2,5 %) je nižší než v ČR (4,9 %). Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat.

Přírůstky počtu bytů po roce 2001 Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka uvádějící počty dokončených bytů podle ČSÚ). Stále častěji jsou však tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10-20 % nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil v ČR po sčítání v r. 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Tabulka č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2001-2009 Dokončené byty v letech Obec 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec - Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná

17 1 0 2 11 2 7 45 1 5 1 0 2

5 2 0 1 5 1 3 15 0 5 4 1 3

3 0 0 1 10 0 4 28 1 9 3 3 1

1 13 0 0 3 1 11 4 0 10 2 0 0

101

5 4 0 0 2 0 6 15 0 2 0 0 1

1 0 0 0 5 1 10 10 0 8 0 62 3

5 0 0 0 8 1 4 35 0 5 4 4 1

2008 8 0 0 0 3 0 2 19 1 30 7 1 2

2009 2 0 0 1 2 1 4 23 0 2 1 5 0

Celkem 47 20 0 5 49 7 51 194 3 76 22 76 13

EKOTOXA s.r.o.

Obec Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník ČR Zdroj: ČSÚ


Dokončené byty v letech 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

6 1 1 0 1 1 1 1 1 13 1 0 0 0 0 0 0 0 1 2 0 2 0 0 4 0 3 1 0 10 3 1 1 14 0 0 1 1 2 23 2 3 2 1 4 3 14 1 1 31 1 0 1 1 0 0 1 1 0 5 3 0 1 0 2 0 0 0 0 6 3 0 1 1 7 1 1 0 0 14 2 1 0 1 0 0 0 2 1 7 20 1 22 4 1 0 1 2 6 57 2 0 3 5 0 4 1 2 7 24 137 54 95 72 54 109 90 84 60 755 24758 27291 27127 32268 32863 30190 41649 38380 38526 293 052

Počty dokončených bytů v jednotlivých letech výrazně kolísají v regionech i celé ČR v závislosti na podmínkách bytové výstavby. V řešeném území SO ORP Jeseník je trend výstavby klesající, zatímco v ČR je rostoucí. V letech 2001-2009 bylo ve správním obvodě dokončeno 755 bytů. Značný vliv na absolutní rozsah bytové výstavby ve správním obvodě mají Jeseník (194), Ostružná (76), Lipová-lázně (76), Zlaté Hory (57) a Javorník (51). Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, dopady masivní privatizace bytů na místní trh bydlení, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost).

3.8.2 Indikátory Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2003-2009) Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem „průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok“ vypočítaným z dat z období 2003-2009. V tabulce níže je rovněž uveden průměr za období 2001-2007 (indikátor z RURÚ 2008) pro porovnání. V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem 40000 bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v průměru let 2003-2009: -2 menší než 1,5 -1 1,5 – 1,99 0 2 – 2,49 1 2,5 – 2,99 2 3,0 a více

102

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.8.3: Dokončené byty Dokončené byty v letech 2001-2007 průměr průměr roční dokončených hodnocení dokončených hodnocení bytů/1000 indikátoru bytů/1000 indikátoru průměr obyvatel/rok obyvatel/rok -1 3,57 1,97 2,96 1 1 2,43 2,61 3,14 2 -2 0,00 0,00 0 -2 -2 0,29 0,46 0,86 -2 -1 4,71 1,84 2,53 1 -1 0,57 1,92 2,81 1 -1 5,86 1,97 2,18 0 -1 19,14 1,56 1,71 -1 -2 0,29 0,61 0,57 -2 2 9,43 3,69 2,47 0 -2 0,72 2,43 0,89 -2 2 10,71 61,10 64,94 2 -2 1,14 1,08 1,48 -2 -2 0,86 1,10 1,97 -1 -2 0,14 0,21 0,22 -2 -1 1,14 1,62 1,92 -1 2 2,71 5,18 5,2 2 1 3,71 2,80 3,26 2 -2 0,57 0,67 0,63 -2 -2 0,43 0,68 1,31 -2 -2 1,57 1,12 1,4 -2 -2 0,57 1,26 1,24 -2 -2 5,14 1,18 1,55 -1 0 3,14 2,40 1,56 -1 -1 80,57 1,93 0 2,06 2 34429,00 3,33 3,02 2

Dokončené byty v letech 2003 - 2009 Obec celkem Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec - Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník ČR Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

25 17 0 2 33 4 41 134 2 66 17 75 8 6 1 8 19 26 4 3 11 4 36 22 564 241 003

Rozsah nové bytové výstavby - dokončených bytů, zejména v posledních letech výrazně rostl na většině území ČR. Ve srovnání s obdobím 2001-2007 (z RURÚ 2008) klesl počet dokončených bytů/1000 obyvatel/rok ve správním obvodě Jeseník v hodnoceném období 2003-2009 z 2,06 na 1,93. Intenzita bytové výstavby je zde pod průměrem ČR (3,33). Nejvyšší je intenzita v obcích Ostružná, Uhelná, Lipová-lázně, Vápenná a Bernartice, naopak nejnižší je v obcích Bílá Voda, Stará Červená Voda, Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Velká Kraš, Velké Kunětice a Mikulovice (méně než 1 dokončený byt/1000 obyvatel ročně). Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou a nižšími pracovními příležitostmi.

103

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.1: Indikátor dokončené byty v letech 2003-2009

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

104

EKOTOXA s.r.o.


3.8.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v některých Nízká intenzita bytové výstavby ve správním obcích – Ostružná, Uhelná, Lipová-lázně (nad 3,5 obvodu jako celku (méně než 1 dokončený dokončených bytů/1000 obyvatel ročně). byt/1000 obyvatel ročně v obcích Bílá Voda, Stará Červená Voda, Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Velká Kraš, Velké Kunětice a Mikulovice). Vysoký podíl bydlení v rodinných domech. Klesající trend bytové výstavby. Dostatek ploch pro výstavbu domů a bytů – Zlaté Starší bytový fond. Hory. Kvalitní rekreační prostředí části SO ORP Existence brownfieldů (Písečná, Jeseník, Lipovápozitivně ovlivňující atraktivitu bydlení. lázně, Černá Voda). Nedostatek stavebních parcel pro individuální výstavbu ve vlastnictví obcí (Bělá p. P., HradecNová Ves, Lipová-lázně, Javorník, Mikulovice, Písečná, Supíkovice, Žulová). Omezená nabídka připravených stavebních pozemků pro bydlení (Česká Ves, Ostružná, Jeseník). Značný podíl bydlení na sídlištích a v panelových domech (Jeseník). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti).

105

EKOTOXA s.r.o.


3.8.4 Problémy k řešení Většina obcí správního obvodu se vyznačuje podprůměrnou intenzitou bytové výstavby – Bílá Voda, Stará Červená Voda, Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Velká Kraš, Velké Kunětice, Mikulovice, Písečná, Skorošice, Vidnava, Zlaté Hory, Vlčice, Jeseník, Supíkovice, Česká Ves, Hradec – Nová Ves, Javorník a Bělá pod Pradědem. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností těchto sídel, nižšími pracovními příležitostmi a malou nabídkou připravených pozemků. Stavební pozemky jsou často ve vlastnictví soukromých osob a ty nemají zájem je prodat. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny...) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení, zlepšení podmínek bydlení na sídlištích a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. K výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů.

106

EKOTOXA s.r.o.


3.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus. • rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování, • cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Obrázek č. 3.9.1: Rekreační oblasti s celoročním využitím v SO ORP Jeseník

107

EKOTOXA s.r.o.


Systém cestovního ruchu v ČR je z územního hlediska tradičně dělen na oblasti (regiony) cestovního ruchu, rekreační krajinné celky a střediska cestovního ruchu. Z předpokladu homogenních regionů vycházela v ČR vzniklá Rajonizace cestovního ruchu a rekreace (Terplan, Praha, 1962, aktualizace 1981). Tento dokument není v současnosti závazný, tvoří však častý podklad pro územní hierarchizaci rekreační struktury území. Jeseníky patři podle tohoto dokumentu mezi čtyři oblasti cestovního ruchu I. kategorie, představuji území s jedinečnou přírodní a rekreační hodnotou. Časové využiti této oblasti je celoroční, s významnou zimní sezónou. Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů.

3.9.1 Lokalizační předpoklady rekreace 3.9.1.1

Přírodní předpoklady

Přírodní podmínky území vytvářejí základní lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu. V rámci SO ORP Jeseník se přírodní podmínky i na relativně malém území poměrně výrazně liší. Je to dáno především značnou geomorfologickou členitostí území. Základní klasifikace přírodních podmínek je uvedena v následující tabulce. Pro hodnocení bylo uplatněno třístupňové číselné hodnocení jednotlivých obcí, nakolik tyto podmínky ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace – 2 (nachází se), 1 (nachází se ne plnou rozlohou, či na marginální části obce), 0 – nenachází se. Jednotlivé počty bodů pak byly násobeny koeficientem 1, 2, či 3, v závislosti na tom, zda význam takové přírodní atraktivity je místní, regionální či národní úrovně. Mimo následující dvě kritéria stojí pak kritérium potenciálních rekreačních ploch, které je hodnoceno specifickou škálou od 0 do 4 – viz níže. Zvolená kritéria: Příslušnost k chráněné krajinné oblasti Je hodnoceno, nakolik je území obce součástí CHKO Jeseníky, není však vnímána vlastní zonace, která má další kritéria svého vymezení, mnohdy je nutné ji vnímat i jako omezující prvek využití, návštěvnosti. Příslušnost obcí k CHKO Jeseníky je násobena koeficientem 2, neboť jde o regionálně významnou rekreační oblast. Přírodní atraktivity V rámci tohoto kritéria budou maloplošně chráněná území nacházející se mimo území CHKO Jeseníky – tj.: • Národní přírodní památka (NPP) Borový, NPP Jeskyně na Pomezí, NPP Na Špičáku, NPP Venušiny misky; • Přírodní rezervace (PR) Račí údolí, PR Vidnavské Mokřiny; • Přírodní památka (PP) Píšťala, PP Skalka pod Kaní Horou, PP Vodopády Stříbrného potoka, Potenciál rekreačních ploch K hodnocení rekreace a cestovního ruchu je dále potřeba zhodnotit potenciální rekreační plochy (PRP). Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje od 0,8 do 98,6 %). Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody).

108

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení PRP: 0 – 45 % území – 0 bodů, 45,1 – 60 % území – 1 bod, 60,1 – 80 % území – 2 body, 80,1 – 90 % území – 3 body, 90,1 a více – 4 body Tabulka č. 3.9.1: Hodnocení přírodních předpokladů rekreace obcí SO ORP Jeseník přírodní Obec CHKO PRP v % PRP v bodech atraktivity Bělá pod Pradědem 4 0 91,8 4 Bernartice 0 0 14,6 0 Bílá Voda 0 0 78,0 2 Černá Voda 0 0 57,3 1 Česká Ves 2 0 85,0 3 Hradec-Nová Ves 2 0 38,2 0 Javorník 0 2 71,4 2 Jeseník 2 0 78,0 2 Kobylá nad Vidnavkou 0 0 48,9 1 Lipová-lázně 2 0 90,8 4 Mikulovice 2 0 57,3 1 Ostružná 2 0 91,2 4 Písečná 2 0 68,1 2 Skorošice 0 2 80,6 3 Stará Červená Voda 0 0 68,1 2 Supíkovice 0 4 55,6 1 Uhelná 0 0 72,3 2 Vápenná 0 4 87,3 3 Velká Kraš 0 2 36,6 0 Velké Kunětice 0 0 28,9 0 Vidnava 0 2 42,8 0 Vlčice 0 0 48,5 1 Zlaté Hory 2 0 88,5 3 Žulová 0 6 48,4 1 Zdroj: turistická mapa 1: 50 000, ČSÚ 2010, vlastní hodnocení

3.9.1.2

celkem 8 0 2 1 5 2 4 4 1 6 3 6 4 5 2 5 2 7 2 0 2 1 5 7

Kulturně-historické předpoklady

Kulturní předpoklady představují lidmi vytvořené atraktivity, zejména lidové tradice, folklór, umění atd. V rámci SO ORP Jeseník jsou antropogenní předpoklady výrazně historicky ovlivněny, především změnami osídlení po II. světové válce. V řadě obcí existují rozsáhlé místní aktivity vázané zejména na fenomén lázeňství, působí také hlubší historické vlivy (těžby drahých kovů, kamenů, čarodějnické procesy – Muzeum ve Zlatých Horách). Památky, muzea Zde jsou hodnoceny následující kulturní atraktivity (bodován každý druh památek zvlášť): • přítomnost městských památkových zón – Javorník, Vidnava, Zlaté Hory, • přítomnost vesnických památkových zón – Zlaté Hory (místní části Rejvíz a Údolí), • přítomnost zámků, hradů, zřícenin – zámek Javorník; v SO ORP Jeseník se nachází relativně mnoho zřícenin, avšak jejich význam pro turismus je doposud nevalný, avšak za zlepšené propagace zde existuje určitý potenciál pro to, aby se staly významnými atraktivitami,

109

EKOTOXA s.r.o.

•

•


přítomnost muzeí – Česká Ves (Muzeum Auto moto veterán clubu), Javorník (Městské muzeum, Zámek Jánský vrch), Jeseník (Muzeum Vincenze Priessnitze, Vlastivědné muzeum Jesenicka), Lipová-lázně (Muzeum Johanna Schrotha, Muzeum slezského Semmeringu), Zlaté Hory (Městské muzeum), Žulová (Kamenické muzeum), hřbitov v Bílé Vodě.

3.9.2 Realizační předpoklady rekreace Realizační předpoklady rekreace jsou dále děleny na infrastrukturní a vlastní ubytovací (stravovací) předpoklady. Realizační podmínky samotné mohou do značné míry vyvolávat rozsáhlé rekreační aktivity v území. Obecně jsou popis a hodnocení realizačních podmínek rekreace velmi problematické a to jak s ohledem na metodické přístupy tak i nedostupnost dat. Je třeba předpokládat, že na úrovni územních plánů obcí budou ubytovací kapacity a místní infrastrukturní podmínky dále upřesněny. 3.9.2.1

Infrastrukturní předpoklady

Informační centra Významnou roli pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu mají informační střediska umístěná v Bělé pod Pradědem, Jeseníku (Lázeňské informační centrum), Javorníku, Lipové-lázních, Mikulovicích, Velkých Kuněticích, Vidnavě, Žulové a Zlatých Horách. Obecně je však nutné konstatovat, že propagace regionu stále zaostává, zejména se to týká okrajového území Javornicka, zde však vznikla nová informační centra – ve Velkých Kuněticích a Vidnavě, což může signalizovat určité zlepšení v tomto směru. Turistické trasy, rozhledny a cyklotrasy Bylo provedeno hodnocení napojení obcí z užšího dopravního hlediska a realizace rekreace v území, širší hledisko dopravní dostupnosti je uplatněno obcí v kapitole dopravy. Výrok „chybí“ (0 bodů) byl uplatněn i v případech kdy se turistické trasy, cyklostezky nacházejí na okraji administrativního území obce, nenapojují vlastní sídla. Značný význam pro kvalitu poznání území mají i naučné stezky v území – Hornická naučná stezka ve zlatohorském rudním revíru, Latzelova stezka krasem Rychlebských hor, Naučná stezka Bílá Voda - Hraničky a Naučná stezka Rejvíz, Naučná stezka Šerák, Naučná stezka Červenohorské sedlo a Stezka Vincenze Priessnitze. V tomto směru lze upozornit na chybějící naučnou stezku, která by poskytovala informace o těžbě kamene na Žulovsku. Hodnoceny tedy byly: • pěší turistické stezky, • cyklotrasy, • rozhledny – Borůvková hora (Javorník), Chlum (Jeseník), Biskupská kupa (Zlaté Hory). Vleky, lanovky Jako specifický, velice atraktivní druh sportovní infrastruktury byly hodnoceny vleky a lanovky. Lázně, koupaliště Otázkou zůstává, nakolik je možné přesně hodnotit význam této vybavenosti, například u lázní. Na druhé straně i omezené možnosti koupání – v lomech, pískovnách lze většinou hodnotit jako významný místní předpoklad rekreace. Nejsou hodnoceny neveřejně přístupné bazény (např. v rámci hotelů) a přítomnost více druhů zařízení pro koupání je hodnocena jen jednou. Hodnoceny tedy byly: • lázně – Jeseník, Lipová-lázně, • kryté bazény – Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Javorník • koupaliště, přírodní koupání – Jeseník, Velká Kraš, Zlaté Hory; Černá Voda, Písečná, Skorošice, Uhelná, Vápenná, Vidnava, Vlčice, Žulová. Popis a výchozí klasifikace kulturně-historických lokalizačních předpokladů a realizačních předpokladů je soustředěn na 4 oblastí. Obsah je znázorněn v následující tabulce. Pro hodnocení bylo uplatněno třístupňové hodnocení jednotlivých obcí, jež se vztahuje k míře ovlivnění realizační možnosti rekreace těmito předpoklady. Na základě zkoumaných podkladů a znalostí byla jednotlivá kritéria bodována následovně – 2 body (regionální význam), 1 bod (místní význam) nebo 0 bodů (chybí).

110

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.2: Infrastrukturní předpoklady rekreace Turistické atraktivity turistické Obec trasy, vleky, památky, lázně, rozhledny, lanovky muzea koupaliště cyklotrasy Bělá pod Pradědem 3 2 0 1 Bernartice 1 0 0 0 Bílá Voda 2 0 1 0 Černá Voda 2 0 0 1 Česká Ves 2 1 1 1 Hradec-Nová Ves 1 0 0 0 Javorník 3 0 3 1 Jeseník 4 2 1 3 Kobylá nad Vidnavkou 1 0 0 0 Lipová-lázně 3 1 1 1 Mikulovice 2 0 0 0 Ostružná 3 2 0 0 Písečná 2 0 0 1 Skorošice 2 0 0 1 Stará Červená Voda 1 0 0 0 Supíkovice 1 0 0 0 Uhelná 1 0 0 1 Vápenná 1 0 0 1 Velká Kraš 1 0 0 1 Velké Kunětice 2 0 0 0 Vidnava 2 0 1 1 Vlčice 1 0 0 1 Zlaté Hory 4 1 3 1 Žulová 2 0 1 1 Zdroj: Turistický portál Jeseníků, 2010 (http://www.jeseniky-tourism.cz)

3.9.2.2

celkem 6 1 3 3 5 1 7 10 1 6 2 5 3 3 1 1 2 2 2 2 4 2 9 3

Ubytovací infrastruktura

Objekty individuální rekreace (OIR) Z důvodu neexistence aktuálních dat o objektech individuální rekreace nebyla tato sekce aktualizována. Aktualizace dat o individuální rekreaci v rámci SO ORP Jeseník proběhne v roce 2012 kdy budou aktualizovány počty rekreačních objektů v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Již dnes se však dá tvrdit, že došlo k určitým kvantitativním i kvalitativním změnám co se týče ubytovacích zařízení. Míra „rekreační“ transformace sídel měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci sídel může být předmětem různého výkladu. Tradiční výklad se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10 – 15% z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20 – 25% domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně.

111

EKOTOXA s.r.o.


V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat z celého systému druhého bydlení. Následující tabulka znázorňuje odhady jednotek druhého bydlení (založené na počtech tzv. neobydlených bytů vykazovaných ve sčítání v r. 2001 a počtech individuálních rekreačních objektů v r. 1991, zvýšené o část odpadu bytů po r. 2001, který dále posiluje druhé bydlení). Uvedené číslo je spíše dolním odhadem skutečných kapacit v r. 2007, neobsahuje zejména tzv. zahradní chatky a v posledních letech mnohdy kolaudované jiné stavby (např. hospodářská budova pro uskladnění výpěstků, včelínů apod.), které jsou také využívány k rekreaci (mnohdy jsou to vytápěné objekty, napojené na většinu technických sítí). Dále je obtížné podchytit podíl nové bytové výstavby rodinných domů nebo tzv. apartmánového bydlení, jež slouží k trvalému a druhému bydlení, přesněji rekreaci. Pro srovnání kapacit je uveden i počet trvale obydlených bytů, který je i východiskem pro další hodnocení rekreace v území. Tabulka č. 3.9.3: Druhé bydlení a individuální rekreace v obcích SO ORP Jeseník Druhé bydlení – Objekty individuální jednotky (odhad pro Neobydlené Trvale rekreace byty – obydlené rok 2007) k rekreaci byty Obec vyčleněné celkem chalupy celkem k rekreaci odhad 2001 1991 1991 2007 Bělá pod Pradědem 206 149 15 134 48 616 Bernartice 61 26 13 13 13 322 Bílá Voda 37 15 11 4 4 78 Černá Voda 61 41 26 15 15 217 Česká Ves 57 26 6 20 1 849 Hradec-Nová Ves 32 27 12 15 15 103 Javorník 256 107 21 86 19 1 071 Jeseník 329 63 18 45 5 4 834 Kobylá nad Vidnavkou 12 5 4 1 1 118 Lipová-lázně 250 175 32 143 116 887 Mikulovice 111 45 20 25 25 931 Ostružná 199 198 0 198 59 126 Písečná 57 30 13 17 9 339 Skorošice 55 23 17 6 0 277 Stará Červená Voda 51 40 35 5 5 218 Supíkovice 37 8 8 0 0 239 Uhelná 72 45 4 41 41 189 Vápenná 69 43 36 7 3 463 Velká Kraš 55 31 9 22 18 285 Velké Kunětice 30 14 11 3 3 175 Vidnava 40 8 2 6 5 519 Vlčice 44 36 18 18 18 158 Zlaté Hory 518 371 152 219 146 1 647 Žulová 50 29 17 12 12 480 SO ORP Jeseník 2 689 1 555 500 1055 581 15 140 ČR 806 913 440 163 171 865 268 298 53 833 4 043 370 Zdroj: ČSÚ 1991, 2001, vlastní výpočty Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence druhého bydlení a odděleně i jednotek individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu.

112

EKOTOXA s.r.o.


Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) Oproti roku 2008 byla mírně změněna metodika sledování hromadných ubytovacích zařízení – v rámci šetření nejsou sledovány nejrůznější priváty, apartmány (vyjma těch, které jsou součástí hotelů a penzionů), chaty a chatky (vyjma těch v rámci kempů a rekreačních středisek), chalupy a penziony bez restaurace v rámci objektu, protože tento druh zařízení je zahrnut ve statistikách o objektech individuální rekreace. Metodicky problémové je rovněž označení jednotlivých zařízení podstatnými jmény penzion či hotel. V tomto případě však byl pro následující statistiky určující název daného zařízení s výjimkou penzionů, které neobsahovaly stravovací zařízení (ty nebyly jako penziony počítány a jako takové pak byly zařazeny do kategorie OIR). Rekreační střediska bez stravovacích zařízení byly zařazeny do kategorie kempy, se stravovacím zařízením do kategorie penziony. Po takovéto metodické úpravě je sledování kapacit hromadných ubytovacích zařízení v příštích RURÚ více jasnější a transparentnější. Z tabulky níže je patrné, že nejvíce ubytovacích zařízení se nachází v obcích, jejichž území zasahuje do nejvyšších partií Jeseníků – Bělá pod Pradědem, Jeseník (zde hraje svou roli i lázeňství), Lipová-lázně a relativně k velikosti svého území také obec Ostružná. Významnými ubytovacími kapacitami disponuje i obec Zlaté Hory.

lůžek

Celkem ubytovací zařízení

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

Obec

celkem

Tabulka č. 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Jeseník v roce 2010 Hotely Penziony Ubytovny Kempy

Bělá pod Pradědem 3 360 4 157 0 0 0 0 7 517 Bernartice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bílá Voda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Černá Voda 1 25 0 0 0 0 0 0 0 25 Česká Ves 1 58 1 28 0 0 0 0 0 86 Hradec-Nová Ves 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Javorník 2 57 1 19 1 30 0 0 0 106 Jeseník 5 558 10 229 0 0 0 0 0 787 Kobylá nad Vidnavkou 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Lipová-lázně 1 44 7 231 0 0 1 300 0 575 Mikulovice 1 29 1 20 1 35 1 100 0 184 Ostružná 0 0 4 214 0 0 0 0 0 214 Písečná 0 0 1 13 0 0 0 0 0 13 Skorošice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Stará Červená Voda 0 0 1 8 0 0 0 0 0 8 Supíkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Uhelná 0 0 2 176 0 0 0 0 0 176 Vápenná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Velká Kraš 0 0 1 16 1 11 1 100 0 127 Velké Kunětice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vidnava 0 0 0 0 1 30 1 250 0 280 Vlčice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zlaté Hory 2 70 6 274 2 61 1 122 0 527 Žulová 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 SO ORP Jeseník 16 1 201 39 1 385 6 167 5 872 7 3 625 Zdroj: Jeseníky Info - http://www.jeseniky.net; webové stránky obcí a ubytovacích zařízení, 2010

113

EKOTOXA s.r.o.


Ubytovací kapacity a jejich vztah k ekonomickému a environmentálnímu pilíři udržitelnosti Vliv cestovního ruchu a rekreace na sociální, ekonomické a environmentální podmínky lze hodnotit mnoha možnými způsoby, jedním z nich je ukazatel turisticko-rekreační zatížení území, který vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Ukazatel tak udává, jak vysoce přítomnost turistů může ekologicky zatížit území při plné obsazenosti všech turistických lůžek. Ukazatel tak je možné použit pro hodnocení ekologického pilíře území. Druhým ukazatelem prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Je tak možné je použít pro hodnocení ekonomického pilíře území, přičemž platí předpoklad, že čím více lůžek je v území, tím více je v území turistů a tím vyšší je ekonomický přínos pro obyvatele obcí. Tabulka č. 3.9.5: Ubytovací kapacity, turisticko rekreační zátěž a funkce území obcí SO ORP Jeseník Počet lůžek Turisticko-rekreační Obec HUZ (2010) OIR (2008)* celkem zátěž území funkce území Bělá pod Pradědem 517 824 1341 14,6 74,0 Bernartice 0 244 244 8,6 26,5 Bílá Voda 0 148 148 9,9 48,4 Černá Voda 25 244 269 27,0 43,6 Česká Ves 86 228 314 12,8 12,2 Hradec-Nová Ves 0 128 128 28,5 41,8 Javorník 106 1024 1130 14,6 38,0 Jeseník 787 1316 2103 55,0 17,4 Kobylá nad Vidnavkou 0 48 48 4,4 10,8 Lipová-lázně 575 1000 1575 35,5 62,9 Mikulovice 184 444 628 18,9 23,3 Ostružná 214 796 1010 40,3 551,9 Písečná 53 228 281 33,3 26,9 Skorošice 0 220 220 4,7 28,3 Stará Červená Voda 8 204 212 5,8 31,7 Supíkovice 0 148 148 16,0 20,7 Uhelná 176 288 464 20,6 87,2 Vápenná 0 276 276 7,5 19,8 Velká Kraš 127 220 347 16,1 42,3 Velké Kunětice 0 120 120 12,2 20,3 Vidnava 280 160 440 103,4 31,3 Vlčice 0 176 176 9,4 40,1 Zlaté Hory 527 2072 2599 30,2 62,4 Žulová 0 200 200 13,6 15,4 SO ORP Jeseník 3 625 10756 14381 20,0 34,9 Zdroje: Jeseníky Info - http://www.jeseniky.net; webové stránky obcí a jednotlivých ubytovacích zařízení, 2010, vlastní výpočty; * stanoveno modelově – počet jednotek individuální rekreace (bytů) * 4 (odpovídá průměrnému počtu obyvatel jednoho bytu v okrese SO ORP Jeseník)

Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Jeseník je zcela dominantní u Ostružné, významná pak je i u obcí Uhelná a Bělá pod Pradědem. Tyto obce by tedy měli těžit ekonomicky z cestovního ruchu relativně nejvíce (v přepočtu na 1 občana obce).

114

EKOTOXA s.r.o.


3.9.3 Indikátory Přírodní předpoklady rekreace Hodnocení přírodních předpokladů rekreace vychází z předešlého třístupňové hodnocení jednotlivých obcí – nakolik jednotlivé podmínky ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace. Bodové hodnocení přiřazuje výroku „ano“ 2 body, „částečně“ 1bod a „ne“ 0 bodů. Kvantifikovány jsou tři znaky. Hodnocení indikátoru přírodní předpoklady rekreace: -2 součet je 0 - 1 -1 součet je 2 - 3 0 součet je 4 - 5 1 součet je 6 - 7 2 součet je 8 a více

Kulturně-historické a realizační předpoklady rekreace Pro hodnocení bylo uplatněno třístupňové hodnocení jednotlivých obcí – v nakolik jednotlivé realizační předpoklady rekreace jsou významné. Body byly rozděleny jednotlivým způsobem: „regionálně“ – 2 body, „místně“ – 1bod a „chybí“ – 0 bodů. Kvantifikovány byly 4 znaky. Hodnocení indikátoru kulturně-historické a realizační (infrastrukturní) předpoklady rekreace: -2 součet je 0 - 2 -1 součet je 3 - 4 0 součet je 5 - 6 1 součet je 7 - 8 2 součet je 9 a více

Ubytovací kapacity – zátěž území Za indikátor celkové ubytovací kapacity je zvolen přepočtený celkový počet lůžek/km2, tj. celková ubytovací zátěž území. V zásadě je tento ukazatel možné považovat za ukazatel plošné intenzity cestovního ruchu a rekreace. Hodnocení indikátoru celková ubytovací zátěž: -2 100 a více lůžek/km2 -1 60 – 99,9 lůžek/km2 0 40 – 59,9 lůžek/km2 1 20 – 39,9 lůžek/km2 2 méně než 19,9 lůžek/km2

115

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů Přírodní Infrastr. Ubytovací předpoHodnocení předpoHodnocení Hodnocení Obec zátěž klady klady indikátoru indikátoru indikátoru území rekreace rekreace Bělá p. Pradědem 8 6 2 0 2 14,6 1 Bernartice 0 -2 -2 2 8,6 Bílá Voda 2 3 -1 -1 2 9,9 3 Černá Voda 1 -2 -1 1 27,0 Česká Ves 5 5 0 0 2 12,8 Hradec-Nová Ves 2 1 -1 -2 1 28,5 Javorník 4 7 0 1 2 14,6 Jeseník 4 10 0 2 0 55,0 Kobylá nad V. 1 1 -2 -2 2 4,4 Lipová-lázně 6 6 1 0 1 35,5 Mikulovice 3 2 -1 -2 2 18,9 Ostružná 6 5 1 0 0 40,3 Písečná 4 3 0 -1 1 33,3 3 Skorošice 5 0 -1 2 4,7 1 S. Červená Voda 2 -1 -2 2 5,8 Supíkovice 5 1 0 -2 2 16,0 2 Uhelná 2 -1 -2 1 20,6 2 Vápenná 7 1 -2 2 7,5 Velká Kraš 2 2 -1 -2 2 16,1 Velké Kunětice 0 2 -2 -2 2 12,2 Vidnava 2 4 -1 -1 -2 103,4 Vlčice 1 2 -2 -2 2 9,4 Zlaté Hory 5 9 0 2 1 30,2 Žulová 7 3 1 -1 2 13,6 Zdroj: turistická mapa 1: 50 000, ČSÚ 2010, Turistický portál Jeseníků, 2010 (http://www.jesenikytourism.cz), vlastní výpočty

116

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.2: Přírodní předpoklady rekreace

Zdroj: turistická mapa 1: 50 000, ČSÚ 2010, vlastní hodnocení Vyšším přírodním potenciálem pro cestovní ruch disponují obce Jesenicka, ale také obce Žulovska, kde se nachází mnoho přírodních památek. Bohužel na Žulovsku je cestovní ruch ještě stále nedostatečně rozvinut, což přináší ekonomické ztráty obcím. Podobná je situace i na Javornicku a Zlatohorsku – obě oblasti totiž také disponují relativně příhodnými předpoklady pro rozvoj turismu a rekreace.

117

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.3: Infrastrukturní předpoklady rekreace

Zdroj: Turistický portál Jeseníků, 2010 (http://www.jeseniky-tourism.cz), vlastní hodnocení Výrazné rekreační centrum s ohledem na infrastrukturní předpoklady rekreace představuje město Jeseník. Město v sobě integruje řadu funkcí a vytváří silné středisko cestovního ruchu, jehož hospodářské hodnocení je mnohdy pod vlivem negativních hodnocení celého okresu Jeseník. Silné vazby města působí i na sousedící obce Lipová-lázně a Bělou pod Pradědem, které mají velmi dobrou rekreační infrastrukturu. Zejména v Bělé pod Pradědem existují značné záměry posílení rekreační infrastruktury, výhledově i zásadního zlepšení dopravního napojení (tunel pod Červenohorským sedlem). Velmi dobrou rekreační infrastrukturu vykazuje rovněž obec Ostružná (zejména infrastruktura pro zimní rekreaci) a také Zlaté Hory. Malý rozsah rekreační infrastruktury je zaznamenán u řady obcí Javornicka a to i v případech, že mají k „dispozici“ přírodní předpoklady rekreace Rychlebských hor. V tomto regionu pro to existují, jak je patrné z předchozího indikátoru, lokalizační předpoklady, které je možné plně podpořit racionálními záměry rozvoje rekreační infrastruktury (s pozitivními dopady na hospodářské podmínky území).

118

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.4: Celková ubytovací zátěž území

Zdroj: ČSÚ 2010; vlastní výpočty Ubytovací zátěž území je nejvyšší jednoznačně u obce Vidnava, avšak limity udržitelnosti v tomto směru nejsou určitě překročeny. Na území obce Vidnava dosahuje počet lůžek 103,4 na 1 km2, což je ještě vzdáleno hodnotám v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde turistická zátěž je už příliš velká a činí i více než 150 lůžek na km2 . Určitý problém u tohoto ukazatele způsobuje jeho závislost na výměře katastrálního území, která nemusí být zdaleka odpovídající počtu obyvatel. Proto by např. u obce Bělá pod Pradědem mohl být tento ukazatel mnohem větší, pokud by byla vzata v potaz jen rozloha intravilánu obce. Proto je třeba být obezřetný při stanovování limitů udržitelnosti území a lokalizaci nových ubytovacích zařízení a zvážit jejich dopad v závislosti na místních podmínkách.

119

EKOTOXA s.r.o.


3.9.4 SWOT analýza SWOT analýza pro územní plánování SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Příznivé přírodní rekreační předpoklady a kvalitní Omezené přírodní rekreační předpoklady obcí životní prostředí SO ORP Jeseník jako celku. v severní části Javornicka u státní hranice s Polskem. Dobré infrastrukturní předpoklady rekreace Omezené infrastrukturní předpoklady rekreace v rekreačním krajinném celku Jeseník – Lipová, v regionu Javornicka jako celku. vytváří silné komplexní středisko cestovního ruchu a rekreace. Vymezení Jeseník, Lipová-Lázně, Ostružná, Bělá Nedostatečné vymezení území pro opatření 3.1 pod Pradědem, Česká Ves jako území pro Integrovaný rozvoj cestovního ruchu ROP Střední implementaci ROP Střední Morava v rámci Morava. opatření 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu. U většiny obcí SO ORP Jeseník možnosti dalšího Chybějící naučná stezka o historii kamenictví na rozvoje individuální rekreace. Žulovsku v místě bývalé vlečky a dále na sever směrem na Vidnavu. Rozvinutá funkce lázeňství v centrální části SO Nedostatečná kvalita služeb cestovního ruchu. ORP Jeseník. Realizace projektů podpořených ze strukturálních Zchátralé památky (Tančírna v Račím údolí, fondů EU. zámek v Černé Vodě). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití přírodních rekreačních předpokladů Nadměrná koncentrace rekreačních aktivit území, zejména obcí Rychlebských hor a (ubytovacích kapacit) v obcích (Ostružná) nebo Žulovské pahorkatiny. ve vybraných částech obcí. ochrana využívání přírodních Lepší dopravní napojení regionu v zimě (tunel Nadměrná pod Červenohorským sedlem). předpokladů rekreace v regionu především s nepříznivými dopady na hospodářský rozvoj regionu. Možnosti rozvoje zimní rekreace, zejména v Nadměrný rozvoj cestovního ruchu v rekreačním Rychlebských horách. krajinném celku Jeseník – Lipová. Využití uvolněných kapacit trvalého bydlení Nepřipravenost rozvojových projektů a ztráta k rekreačním účelům i u méně atraktivních obcí možnosti jejich realizace či nerealizace. Javornicka. Možnost využití dotací ze struktruálních fondů EU.

120

EKOTOXA s.r.o.


SWOT analýza pro strategické plánování SILNÉ STRÁNKY Příznivé přírodní rekreační předpoklady a kvalitní životní prostředí SO ORP Jeseník jako celku. Zachovaný vesnický ráz menších sídel Jesenicka. Existence turistických informačních center.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečný finanční kapitál podnikatelů v cestovním ruchu zabraňuje jeho rozvoji. Nedostatky evidence individuální rekreace. Zlepšení propagace kempů resp. rekreačních středisek ve Velké Kraši (při koupališti), Vidnavě (Habina) a Ranče Orel (Adrenalin Parku) v Písečné. Chybějící tradice, na které by mohly navázat nejrůznější kulturní akce. Slabá propagace Jesenicka zejména v Polsku a příhraničních obcích. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Vyšší nabídka kulturních programů a zlepšení Pokračující marginalizace regionu. nabídky služeb pro návštěvníky. Rychlejší rozvoj wellness služeb v lázeňských Chybějící nástroje regulace individuální rekreace. zařízeních. Konkurence jiných regionů.

3.9.5 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Jeseník mezi lety 2008 - 2010 Mezi roky 2008 a 2010 nedošlo k výraznému růstu intenzity cestovního ruchu. Jedním z důvodů může být nedostatečný rozvoj jak turistické infrastruktury, tak i nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit. Rovněž propagace v cestovním ruchu je stále slabá, ač přírodní i kulturní předpoklady správního obvodu jsou velmi dobré. Jedním z bariér rozvoje může být nedostatečný vědomostní i finanční kapitál místních obyvatel potřebný k realizaci podnikatelských záměrů v oblasti cestovního ruchu. V tomto směru je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Jesenicka mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Střední Morava. Bohužel v rámci ROP Střední Morava je hlavní finanční objem pro cestovní ruch koncentrován do opatření 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu, které jako způsobilé žadatele definuje pro Jesenicko jen ty subjekty, jejichž projekty budou realizovány výhradně v obcích Jeseník, Lipová-Lázně, Ostružná, Bělá pod Pradědem, Česká Ves. Právě díky výše zmíněným dotačním titulům bylo možno zaznamenat určité zlepšení především co se týče vybavení ubytovacích zařízení a podmínek pro lyžování ve výše zmíněných obcích. Avšak v ostatních obcích Jesenicka projekty v cestovním ruchu zdaleka nebyly realizovány v takové míře, dochází tak k dalšímu prohlubování realizačních předpokladů cestovního ruchu Žulovska, Zlatohorska a Javornicka na straně jedné a Jesenicka na straně druhé. Bohužel i propagace Jesenicka byla zaměřěna spíše na jižní části SO ORP Jeseník, byla posílena projekty realizovanými jak Olomouckým krajem, tak i sdruženími Mikroregion Jesenicko a Jeseníky – sdružení cestovního ruchu. Jelikož však tyto rozvojové projekty byly ukončeny teprve nedávno či jsou ještě v realizaci, je zatím nemožné očekávat výrazný nárůst cestovního ruchu na Jesenicku způsobený těmito projekty. Projekty podpořené v letech 2008 až 2010 v rámci ROP Střední Morava, žadatelé a celkové náklady na projekt:

121

EKOTOXA s.r.o.


Investiční projekty: • Běžecké lyžování v Jeseníkách – Jesenicko Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu - 7,7 mil. Kč • Centrum odpočinku a relaxace v odkazu Vincenze Priessnitze - Priessnitzovy léčebné lázně a.s. – 29, 7 mil. Kč • Výstavba ubytovací a stravovací kapacity ski-areálu (v Ostružné – Petříkově) - SKIING s.r.o. – 12,8 mil. Kč • Areál Sigma Holiday - SM REALITY s.r.o. – 25 mil. Kč • Rozšíření ubytovacích kapacit (Penzion Richard) v CHKO Jeseníky a zvýšení jejich kvality Richard Krůta - export, import – 3 mil. Kč • Rekonstrukce a modernizace penzionu Helios (v Lipové-lázních) a vybudování wellness centra a víceúčelového hřiště - PENZION HELIOS s.r.o. – 24 mil. Kč • Modernizace a zvýšení kapacity lanových drah Ramzová - Šerák - BONERA s. r. o. – 14,3 mil. Kč • Přestavba a přístavba penzionu U Petra (Jeseník), vytvoření wellness centra a zvýšení kapacity parkoviště - Petr Hledík – PENSION U PETRA – 4,1 mil. Kč • Projekt rozvoje sportovního areálu v Mikulovicích - Oldřich Psotka – 4,1 mil. Kč, • Údolím Stříbrného potoka – obec Skorošice – 8,4 mil. Kč Neinvestiční projekty: • Jeseníky turistům - Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu – 8,5 mil. Kč • Rozšíření aplikací turistického portálu Olomouckého kraje - Olomoucký kraj – 3,4 mil. Kč • Tvorba nových produktů cestovního ruchu a komunikační aktivity na podporu návštěvnosti kraje - Olomoucký kraj – 24,7 mil. Kč • Jeďte s dětmi na piknik - Mikroregion Jesenicko – 2,3 mil. Kč • Běžecké lyžování v Jeseníkách - Obec Rapotín, Sdružení měst a obcí Jesenicka – 9 mil. Kč Jaký bude přínos všech těchto projektů pro udržitelný rozvoj území, ještě není jasné. Rozvoj cestovního ruchu v oblasti nebude možný bez využívání místních zdrojů, krajiny – je nutné stavět na identitě své oblasti podpořenou např. místními rodáky či regionálními gastronomickými produkty. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Při realizaci projektů rozvoje cestovního ruchu však nelze spoléhat jen na strukturální fondy, místní aktéři musí vyvinout intenzivní činnost a připustit určitou míru rizika při jejich podnikání. Právě na soukromých aktérech totiž stojí jakákoli rozvojová činnost, veřejní aktéři mohou dát jen počáteční impuls rozvoje cestovního ruchu. V tomto směru je tedy nutné přesvědčit podnikatele činné v cestovním ruchu o výhodnosti investic do něj. Přesné data o návštěvnosti Jeseníků polskými turisty nemáme, avšak lze předpokládat rostoucí trend. Právě v tomto faktu lze sledovat nejvyšší příležitost pro rozvoj cestovního ruchu na Jesenicku, vždyť polská města jako Glucholazy, Prudnik, Nysa či vzdálenější Opole, mohou být výraznými zdroji turistů a právě zde by měla byt směřována propagace Jesenicka jako turistické destinace. Tímto by také mohlo být překonáno periferní postavení obcí v severní části správní oblasti, především díky faktu, že polští turisté budou muset těmito obcemi projíždět na své cestě do Jeseníků, což čeští turisté z vnitrozemí dělat nemusí. Už dnes jsou na polské straně etablovaná turistické střediska v okolí Nyského a Otmuchowského jezera, v Park krajobrazowy Gór Opavskich, v Paczkówě, Glucholazech ze severní strany SO ORP Jeseník, ze západní poté Zloty Stok, Ladek Zdrój a Snieznicki park krajobrazowy. Jde jen o to propagací, výstavbou přeshraniční infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky), partnerstvím českých a polských obcí dosáhnout disperze polských turistů z polského území do českého.

122

EKOTOXA s.r.o.


Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Jeseník: • • •

• • • • • • • •

Podporovat vznik a dotvoření komplexních moderních středisek cestovního ruchu, přinášející významné hospodářské efekty i omezující nepříznivé ekologické dopady na území (Bělá pod Pradědem), s cílem zvýšit potenciál regionu jako sportovního a rekreačního centra vysoké úrovně. Posílit realizační předpoklady rekreace na Javornicku založené na využití přírodních předpokladů rekreace v Rychlebských horách. Vytvářet podmínky pro rozvoj regionální spolupráce a příhraniční spolupráce obcí v oblasti rekreace, zejména zlepšení dopravního propojení, prostupnosti území (doplnění cyklostezek, naučných stezek, posílení přeshraničních vazeb): o Obnovení tradičního spojení Zloteho Stoku a Ladeku Zdróje přes české území (přes Růženec) ve formě cyklostezky. o Výstavba silnice z Javorníku na Trzeboszowice. o Vyznačení turistické stezky z Mikulovic přes Podlesie (křižovatka polských turistických cest) do Zlatých Hor. o Oprava cesty z Horních Heřmanic (Bernartice) na Jasienica Górna. o Napojení Vidnavy na turistické trasy a cyklostezky v polském Kalkówě či Lace, vyznačení cyklotrasy z Nysy přes Vidnavu do Jeseníků. o Vyznačení přímé turistické trasy ze Zlatých Hor do Glucholaz. o Vyznačení cyklostezky přes Przelecz Karpowska (Černý kout, Uhelná) a turistické stezky přes Zálesí (Javorník) do Polska. Zvýšit propagaci Jeseníků a Rychlebských hor především v příhraniční oblasti – ve městech Nysa, Glucholazy, Prudnik, Opole, Zloty Stok, Ladek Zdrój, Stronie Slaskie, Glubczyce. Upřesnit podklady o realizačních předpokladech rekreace v územních plánech obcí, vytvářet podmínky pro jejich využití v územních plánech obcí. Aktualizovat posouzení přiměřenosti zátěže území rekreací, zejména v nejzatíženějších obcích (Ostružná). Využít dotací z EU a se Státního fondu ŽP pro podporu rozvoje cestovního ruchu. Pečovat o památky v krajině. Informovat a zapojovat obyvatelstvo do aktivit týkajících se rozvoje jejich obcí, měst, regionů i v oblasti cestovního ruchu. Posilovat sociální infrastrukturu jako velmi důležitý článek v celém snažení, protože spokojenost občanů se pak projevuje ve všech sférách rozvoje. Zlepšit situaci v oblasti infrastruktury pro podporu podnikatelských subjektů i snadnějšího života obyvatel obce. Podpora tohoto sektoru problému je prospěšná všem.

123

EKOTOXA s.r.o.


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěžnost Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí a podíl na sdílených daních, které zahrnují daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Výše podílu obcí na sdílených daních je závislá zejména na celkové výměře katastrálních území obce (váha 3 %), prostém počtu obyvatel (váha 3 %) a koeficientech postupných přechodů stanovených v příloze č. 2 k uvedenému zákonu (váha 94 %). Současná nepříznivá ekonomická situace zapříčinila snížení daňových příjmů většiny obcí ČR. Celkové daňové příjmy obcí ČR klesly v roce 2009 o 12 % proti roku 2008. Došlo k propadu všech skupin daňových příjmů s výjimkou daně z nemovitostí, která vzrostla o 24 %. Ve správním obvodě Jeseník byla v roce 2009 daňová výtěžnost 8,09 tis. Kč na obyvatele. Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Hradec-Nová Ves (24,99 tis. Kč/obyv.), Ostružná (19,73), Bernartice (12,43), Uhelná (11,1) a Zlaté Hory (10,47). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Lipová-lázně, Vidnava a Velké Kunětice. Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Název obce

Daňový příjem celkem

Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: MF ČR

17 074,61 11 434,96 2 870,77 4 770,50 19 706,04 7 647,61 25 645,81 118 400,58 3 484,60 3 484,60 24 287,60 3 610,47 7 959,10 7 423,26 6 555,56 6 227,22 5 902,77 11 269,43 7 117,53 4 462,09 10 105,38 4 050,44 43 634,94 10 221,01 367 346,88

124

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 9,42 12,43 9,38 7,73 7,63 24,99 8,62 9,81 7,83 1,39 9,03 19,73 7,63 9,54 9,81 8,70 11,10 8,10 8,68 7,54 7,20 9,23 10,47 7,89 8,90

EKOTOXA s.r.o.


3.10.2 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 až srpen 2010 11,47 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují obce Bílá Voda (23,5 %), Velká Kraš (20,04 %), Vlčice (18,63 %), Kobylá nad Vidnavkou (18,59 %) a Bernartice (18 %), nejnižší pak Jeseník, Lipová-lázně a Česká Ves (8-10 %). Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 08-2010 Průměrná roční míra nezaměstnanosti Obec 2007 2008 2009 2010 (1.-8.) Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: MPSV

10,24 18,58 20,87 14,22 9,01 9,88 14,22 7,71 18,77 9,24 12,81 10,02 9,08 14,91 12,02 9,98 16,95 14,50 21,88 16,57 17,10 23,23 11,39 14,01 11,32

7,62 13,88 22,93 13,42 6,89 8,27 11,84 6,51 15,68 7,68 10,63 9,57 7,71 10,65 12,15 9,37 14,53 12,21 16,84 14,65 14,07 19,84 9,56 11,99 9,43

11,48 17,50 23,86 13,79 11,64 11,79 14,40 8,29 19,93 10,26 12,18 13,29 10,94 14,87 16,59 14,69 14,53 13,53 19,98 15,51 14,37 14,19 13,67 13,12 11,88

15,12 24,07 27,78 15,26 12,97 16,20 16,89 10,43 20,68 13,02 15,02 10,81 13,82 18,55 19,39 18,03 19,78 17,57 22,16 19,40 16,17 16,58 13,46 15,00 14,15

Průměr 10,75 18,00 23,50 14,07 9,87 11,11 14,11 8,04 18,59 9,78 12,44 10,93 10,08 14,40 14,64 12,56 16,14 14,17 20,04 16,27 15,36 18,63 11,89 13,40 11,47

Jak ukazuje následující graf, u míry nezaměstnanosti se projevují výrazné sezónní výkyvy – nárůst míry nezaměstnanosti v zimních měsících. Trend míry nezaměstnanosti byl nejdříve klesající (r. 2007, 2008), následuje rostoucí trend až do začátku roku 2010.

125

EKOTOXA s.r.o.


18 16 14 12 10 8 6 4 2 07-2010

05-2010

03-2010

01-2010

11-2009

09-2009

07-2009

05-2009

03-2009

01-2009

11-2008

09-2008

07-2008

05-2008

03-2008

01-2008

11-2007

09-2007

07-2007

05-2007

03-2007

0 01-2007

míra nezaměstnanosti (%)

Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Jeseník v období 2007 až 08-2010

Zdroj: MPSV

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Od roku 2007 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM z 16 na 39 v srpnu 2010. To bylo způsobeno úbytkem volných pracovních míst z 155 (průměr v r. 2007) na 103 (průměr leden-srpen 2010), ale také výrazným přírůstkem uchazečů o zaměstnání z 2463 na 3079. Z obcí, které v období leden-srpen 2010 vytvořily alespoň jedno pracovní místo, připadá průměrně nejvyšší počet uchazečů na volné místo v obcích Vlčice a Písečná (více než 200). Tabulka č. 3.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Obec 2007 2008 2009 2010 (1.-8.) Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice

20,82 41,78 5,75 11,13 21,00 26,67 15,54 7,60 62,43 10,88 43,54 2,17 23,92 238,00 28,31 85,00

26,63

58,55

65,73 74,08

27,33

46,55 59,00 37,84

407,00

207,83 68,80

116,88 268,00

48,14 87,29 31,28

126

16,10 8,26 20,91 4,29 6,93 19,21 7,63 91,26 2,18 39,08 22,90 79,80

44,28 43,10 83,75 6,40 81,39 58,53 18,43 232,00 163,10 496,75 1,97 360,50 356,00 125,00 20,87

70,44 92,22 63,67 139,00 35,80 11,40 138,00 86,00 1,10 202,33

EKOTOXA s.r.o.

Obec Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: MPSV


Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 2007

2008

23,80 8,99 15,89

15,39 11,72 12,43

2009 340,36 26,20 39,26

2010 (1.-8.) 58,52 21,40 30,04

Pozn.: Prázdná buňka znamená, že není žádné volné pracovní místo.

3.10.3 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Jeseník působí celkem 10739 firem. Z 3893 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců, je 2966 firem bez zaměstnanců, 623 firem zaměstnává 1–5 osob, dalších 89 firem má 6–9 zaměstnanců, 97 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka č. 3.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců (31.12.2009) Počet zaměstnanců Počet firem Bez zaměstnanců 1-5 6-9 10 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 250 - 499 Celkem (uvedeno) Neuvedeno Celkem Zdroj: ČSÚ

2 966 623 89 97 29 49 29 6 3 2 3 893 6 846 10 739

Podle CZ-NACE1 je možné zařadit největší počet firem (1267) do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a do oblasti specializované stavební činnosti (1206 firem), dále pak do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (687 firem) a výstavby budov (681 firem).

1

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN.

127

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.5: Počet podniků podle NACE (31.12.2009) NACE Maloobchod, kromě motorových vozidel Specializované stavební činnosti Velkoobchod, kromě motorových vozidel Výstavba budov Stravování a pohostinství Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Pozemní a potrubní doprava Právní a účetnické činnosti Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Lesnictví a těžba dřeva Poskytování ostatních osobních služeb Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Ubytování Činnosti v oblasti nemovitostí Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Výroba oděvů Ostatní finanční činnosti Vzdělávání Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Zdravotní péče Výroba elektrických zařízení Opravy a instalace strojů a zařízení Činnosti v oblasti informačních technologií Výroba potravinářských výrobků Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Reklama a průzkum trhu Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Výroba textilií Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Bezpečnostní a pátrací činnosti Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří 128

Počet firem 1 267 1 206 687 681 600 567 536 342 333 323 300 296 271 267 247 225 219 205 189 148 148 145 96 95 93 82 75 73 69 60 58 57 53 53 44 31 27 24 24 23 23 22 20 20 19

EKOTOXA s.r.o.


NACE Výroba strojů a zařízení j. n. Vydavatelské činnosti Informační činnosti Veterinární činnosti Výroba pryžových a plastových výrobků Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Ostatní těžba a dobývání Inženýrské stavitelství Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pobytové služby sociální péče Ambulantní nebo terénní sociální služby Telekomunikační činnosti Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Shromažďování, úprava a rozvod vody Rybolov a akvakultura Výroba nápojů Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výzkum a vývoj Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Těžba a úprava černého a hnědého uhlí Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Činnosti související s odpadními vodami Výroba tabákových výrobků Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Celkem (určeno) Neurčeno Celkem Zdroj: ČSÚ

129

Počet firem 18 18 18 17 14 13 11 11 10 10 10 10 7 6 5 5 4 4 4 3 3 3 2 2 2 1 1 10 555 184 10 739

EKOTOXA s.r.o.


Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Ve správním obvodě Jeseník připadá 224 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Ostružná (372), Bernartice (280) a Bělá pod Pradědem (264). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Kobylá nad Vidnavkou (117) a Bílá Voda (124). Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (31.12.2009) Celkem fyzických Obec osob Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová SO ORP Jeseník Zdroj: ČSÚ

478 258 38 109 614 58 675 3116 52 633 476 68 229 149 103 152 85 260 161 117 347 84 694 300 9256

130

Počet obyvatel 1813 920 306 617 2583 306 2974 12068 445 2503 2690 183 1043 778 668 716 532 1391 820 592 1404 439 4168 1296 41255

Míra podnikatelské aktivity 264 280 124 177 238 190 227 258 117 253 177 372 220 192 154 212 160 187 196 198 247 191 167 231 224

EKOTOXA s.r.o.


3.10.4 Indikátory Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 6,8 tis. Kč -1 6,8 – 7,19 tis. Kč 0 7,2 – 7,59 tis. Kč 1 7,6 – 7,99 tis. Kč 2 8 tis. Kč a více

Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti: -2 12 % a více -1 8 – 11,99 % 0 5 – 7,99 % 1 3 – 4,99 % 2 méně než 3 %

Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 120,0 -1 120,0 – 139 0 140,0 – 159 1 160,0 – 179 2 180 a více

Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Obec

Prům. roční Míra DV/obyv. míra Hodnocení Hodnocení Hodnocení podnikatelské (tis. Kč) indikátoru indikátoru nezaměstnanosti indikátoru aktivity 2009 2009 (%) 2009

Bělá pod Pradědem 9,42 Bernartice 12,43 Bílá Voda 9,38 Černá Voda 7,73 Česká Ves 7,63 Hradec-Nová Ves 24,99 Javorník 8,62 Jeseník 9,81 Kobylá n. Vidnavkou 7,83 Lipová-lázně 1,39 Mikulovice 9,03 Ostružná 19,73 Písečná 7,63 Skorošice 9,54 Stará Červená Voda 9,81 Supíkovice 8,7 Uhelná 11,1 Vápenná 8,1 Velká Kraš 8,68 Velké Kunětice 7,54 Vidnava 7,2 Vlčice 9,23 Zlaté Hory 10,47 Žulová 7,89 SO ORP Jeseník 8,9 Zdroj: MF ČR, MPSV, ČSÚ

11,48 17,5 23,86 13,79 11,64 11,79 14,4 8,29 19,93 10,26 12,18 13,29 10,94 14,87 16,59 14,69 14,53 13,53 19,98 15,51 14,37 14,19 13,67 13,12 11,88

2 2 2 1 1 2 2 2 1 -2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 1 2

131

-1 -2 -2 -2 -1 -1 -2 -1 -2 -1 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1

264 280 124 177 238 190 227 258 117 253 177 372 220 192 154 212 160 187 196 198 247 191 167 231 224

2 2 -1 1 2 2 2 2 -2 2 1 2 2 2 0 2 1 2 2 2 2 2 1 2 2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009

Zdroj: MF ČR

132

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.3: Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009

Zdroj: MPSV

133

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009

Zdroj: ČSÚ

134

EKOTOXA s.r.o.


3.10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně vysoká daňová výtěžnost správního Vysoká míra nezaměstnanosti správního obvodu obvodu (8,9 tis. Kč na obyvatele). (nejvyšší v obcích Bílá Voda (23,5 %), Velká Kraš (20,04 %), Vlčice (18,63 %), Kobylá nad Vidnavkou (18,59 %) a Bernartice (18 %)), která má navíc rostoucí trend. Vysoká míra podnikatelské aktivity správního Vysoký počet uchazečů na 1 volné pracovní místo obvodu (nejvyšší v obcích Ostružná, Bernartice a (30 v roce 2010). Bělá pod Pradědem). Dobré předpoklady pro rozvoj rekreace a lázeňství, Nedostatek pracovních příležitostí – Hradec-Nová těžby kamene, těžby a zpracování dřeva a Ves, Skorošice, Uhelná, Velká Kraš, Velké zemědělskou výrobu podhorského a horského Kunětice. charakteru. Omezená dopravní dostupnost území, především Javornického výběžku s okrajovou geografickou polohou, znamená nižší ekonomickou výkonnost. Omezení vyplývající z ochrany přírodních hodnot. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení četnosti a infrastrukturní připravenosti podnikatelských a průmyslových zón. Koordinační přístup samosprávy při budování podnikatelských ploch a areálů. Zlepšení dopravní infrastruktury může přispět k intenzivnímu rozvoji podnikatelského prostředí. Polská klientela, podpora vazeb na Polsko.

HROZBY

3.10.6 Problémy k řešení V rámci SO ORP Jeseník je třeba posílit tvorbu pracovních míst, vytvořit lepší podmínky pro podnikání a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Podporovat zejména místní firmy a podnikatele s nízkou ekologickou zátěží na úkor nadnárodních firem a řetězců. • • • • • • • • • •

Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty – haly, budovy, kanceláře. Využívat brownfields. Revitalizace opuštěných objektů, budování podnikatelských zón. Vést katalog dostupných objektů, rozvojových ploch a nefunkčních areálů. Vést přehled lokalit a areálů vhodných pro revitalizaci, identifikace vlastníků a základních problémů. Zlepšit dopravní obslužnost a dopravní infrastrukturu (zajistit dobré dopravní spojení do vnitrozemí i do Polska). Čerpat dotační podpory. Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. Podpořit rozvoj cestovního ruchu (příprava nových (popř. údržba stávajících) turistických stezek a cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu). Zvýšit daňové příjmy zvýšením: - počtu nemovitostí na území obce, - počtu obyvatel a velikostí obce, - počtu fyzických osob s trvalým bydlištěm v obci, - zaměstnanců majících místo výkonu práce v obci. 135

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do pilířu za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř • • • • •

horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

• • • •

hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace

• veřejná dopravní a technická infrastruktura • sociodemografické podmínky • bydlení • rekreace

Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně.

136

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech).

137

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Jeseník Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Kobylá nad Vidnavkou Černá Voda Velká Kraš Vidnava Velké Kunětice Vlčice Uhelná Stará Červená Voda Hradec-Nová Ves Mikulovice Skorošice Javorník Písečná Bernartice Supíkovice Jeseník Bílá Voda Zlaté Hory Žulová Bělá pod Pradědem Česká Ves Lipová-lázně Vápenná Ostružná Přepočtový koeficient SO ORP Jeseník

3 5 0 2 2 4 1 3 -3 0 1 -3 2 1 2 0 5 4 0 0 1 3 5 6 10,0

-6 -5 0 -3 -2 -2 1 -2 4 2 3 7 2 3 3 7 -1 5 7 10 7 7 6 8 5,6

-9 -9 -4 -4 -4 -6 -3 -3 2 -1 -2 4 0 2 3 3 3 0 7 7 9 8 7 6 5,6

30,0 50,0 0,0 20,0 20,0 40,0 10,0 30,0 -30,0 0,0 10,0 -30,0 20,0 10,0 20,0 0,0 50,0 40,0 0,0 0,0 10,0 30,0 50,0 60,0

-33,3 -27,8 0,0 -16,7 -11,1 -11,1 5,6 -11,1 22,2 11,1 16,7 38,9 11,1 16,7 16,7 38,9 -5,6 27,8 38,9 55,6 38,9 38,9 33,3 44,4

-50,0 -50,0 -22,2 -22,2 -22,2 -33,3 -16,7 -16,7 11,1 -5,6 -11,1 22,2 0,0 11,1 16,7 16,7 16,7 0,0 38,9 38,9 50,0 44,4 38,9 33,3

440,0

338,9

88,9

-53,3 -27,8 -22,2 -18,9 -13,3 -4,4 -1,1 2,2 3,3 5,6 15,6 31,1 31,1 37,8 53,3 55,6 61,1 67,8 77,8 94,4 98,9 113,3 122,2 137,8

3a 3a 4 3a 3a 3a 2a 3a 2c 2a 2a 2c 1 1 1 1 2b 2a 2c 1 1 1 1 1

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 až +300 bodů.

138

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -30 po 60 bodů. Z hodnocených 24 obcí dosáhlo 17 obcí kladné hodnocení, 5 obcí je hodnoceno neutrálně a 2 obce získaly záporné hodnocení. Nejlépe je hodnocena obec Ostružná (60 bodů), za ní následují obce Bílá Voda, Černá Voda a Vápenná (50 bodů), Vlčice a Zlaté Hory (40 bodů). Nejhůře jsou hodnoceny obce Hradec nová Ves a Javorník ve Slezsku (-30 bodů). Neutrálně jsou hodnoceny obce Bělá pod Pradědem, Jeseník, Mikulovice, Velká Kraš a Žulová. Mezi slabší stránky obcí patří horší stav povrchových a podzemních vod, ostatní charakteristiky životního prostředí jsou hodnoceny kladně. Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010

139

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -33,3 po 55,6 bodů. 16 obcí se umístilo v kladných číslech, jedna obec je hodnocena neutrálně a zbývajících 7 obcí je hodnoceno záporně. Nejlepšího výsledku 55,6 bodů dosáhla obec Bělá pod Pradědem, za ní následují obce Ostružná (44,4), přes 30 bodů se dostaly obce Vápenná, Česká Ves, Javorník, Jeseník, Lipová-lázně a Žulová. Na posledním místě se s výrazným záporným hodnocením umístily obce Kobylá nad Vidnavkou (-33,3) a Černá Voda (-27,8 bodů). Záporně byly hodnoceny obce ještě Vidnava, Stará Červená Voda, Velké Kunětice, Vlčice a Bílá Voda. Záporné hodnocení části obcí zapříčinily zejména horší infrastrukturní předpoklady pro cestovní ruch, vyšší míra nezaměstnanosti a nízký počet dokončených bytů. Naopak kladně jsou hodnoceny daňová výtěžnost a míra podnikatelské aktivity v obcích, stejně jako dopravní obslužnost území. Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř


140

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -50 po 50 bodů. Většina obcí (12) je ohodnocena kladně, 10 obcí získalo záporné hodnocení, 2 obce jsou hodnoceny neutrálně. Na první místo se zařadila obec Česká Ves (50 bodů). Další místa obsadily obce Lipová-lázně (44,4, Žulová, Vápenná a Bělá pod Pradědem (38,9). Nejhorší obcí v sociodemografickém pilíři jsou Černá voda a Kobylá nad Vidnávkou (-50 bodů). Více negativně byly také hodnoceny obce Vlčice, Velká Kraš, Velké Kunětice a Vidnava (méně než -20). Záporné hodnocení části obcí zapříčinily zejména horší infrastrukturní předpoklady pro cestovní ruch a nízký počet dokončených bytů. Naopak kladně jsou hodnoceny dopravní obslužnost území a vybavenost technickou infrastrukturou. Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


141

EKOTOXA s.r.o.


Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka – Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Jeseník) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Jeseník. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Jeseník dosaženo záporného hodnocení -53,3 bodů, v nejlepším případě 137,8 bodů. 7 obcí z 24 získalo v celkovém hodnocení záporné body, ostatní obce jsou hodnoceny kladně. Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Ostružná (137,8 bodů), Vápenná (122,2) a Lipová-lázně (113,3). Na další místa, také s pěkným výsledkem, se zařadily obce Česká Ves (98,9) a Bělá pod Pradědem (94,4). Nejnižší celkový počet bodů získala obec Kobylá nad Vidnávkou (-53,3 bodů). Dalšími obcemi s více záporným hodnocením jsou Černá Voda (-27,8) a Velká Kraš (-22,2). 9 obcí je ve všech třech pilířích hodnoceno pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 8 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), dalších 6 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) a 1 obec je ve všech pilířích hodnocena negativně. Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem obcí (v úvodní části kapitoly) je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě. Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení


142

EKOTOXA s.r.o.


Za celý SO ORP Jeseník se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř sociodemografický (88,9 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř (338,9 bodů). Jako nejlepší se jeví environmentální pilíř (440 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že pilíře jsou relativně v rovnováze (v počtech získaných bodů za každý pilíř není vzhledem k maximálnímu/minimální možnému počtu dosažených bodů výrazný rozdíl), přičemž environmentální pilíř převažuje. Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů. Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Jeseník

počet získaných bodů v rámci jednoho pilíře

Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Jeseník 3000 2500

2400

2000 1500 1000 440,0

500

338,9 88,9

0 maximum

environmentální pilíř

ekonomický pilíř

sociodemografický pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010 Pozn.: Obrázek znázorňuje pouze maximum získaných bodů v rámci jednoho pilíře (2400 bodů). Je zřejmé, že minimum je -2400 bodů.

143

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

Bílá Voda

Černá Voda

Hradec-Nová Ves

Javorník

Jeseník

Kobylá n. V.

Lipová-lázně

Mikulovice

Ostružná

Písečná

Skorošice

Stará Červ. Voda

Supíkovice

Uhelná

Vápenná

Velká Kraš

Velké Kunětice

Vidnava

Vlčice

Zlaté Hory

Žulová

2

-1

-1

2

2

0

0

-2

-1

0

1

1

2

1

-1

1

1

1

2

0

1

1

1

2

0

Stav povrchových a podzemních vod

-1

1

0

0

-1

-2

0

-1

0

0

-2

0

-2

0

0

0

1

0

0

0

0

1

-1

0 1

Indikátor

3

Kvalita ovzduší

1

1

1

1

1

1

1

-1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

Koeficient ekologické stability krajiny

2

-2

1

0

1

-1

0

1

0

2

0

2

0

1

0

0

0

2

-1

-1

-1

0

2

0

5

Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010

-1

2

1

2

0

-1

-2

2

2

-1

0

1

2

0

1

0

-2

0

0

1

1

1

0

-1

0

1

5

5

1

-3

-3

0

3

3

0

6

2

1

3

2

1

5

0

2

2

4

4

0

2

2

1

0

2

2

1

1

2

2

2

2

2

2

1

2

1

2

2

2

1

1

1

2

2

0

1

-1

2

2

2

2

-1

2

2

1

0

0

0

0

-1

0

-1

0

2

-1

2

2 0

ENV celkem Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou 6 Vybavenost technickou infrastrukturou ekonomický

8 9

Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2003-2009)

-1

1

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-2

2

-2

2

-2

-2

-2

-1

2

1

-2

-2

-2

-2

-2

Přírodní předpoklady rekreace

2

-2

-1

-2

0

-1

0

0

-2

1

-1

1

0

0

-1

0

-1

1

-1

-2

-1

-2

0

1

Infrastrukturní předpoklady rekreace

0

-2

-1

-1

0

-2

1

2

-2

0

-2

0

-1

-1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-1

-2

2

-1

Celková ubytovací zátěž území (lůžek/km2) Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 10

Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009 Míra podnikatelské aktivity v roce 2009

7

8 9

2

2

2

1

2

1

2

0

2

1

2

0

1

2

2

2

1

2

2

2

-2

2

1

2

-1

-2

-2

-2

-1

-1

-2

-1

-2

-1

-2

-2

-1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-2

2

2

2

1

1

2

2

2

1

-2

2

2

1

2

2

2

2

2

2

0

0

2

2

1

2

2

-1

1

2

2

2

2

-2

2

1

2

2

2

0

2

1

2

2

2

2

2

1

2

10

3

-1

-5

7

4

7

7

-6

7

2

8

2

3

-2

3

1

6

0

-2

-3

-2

5

7

2

2

1

0

2

2

1

1

2

2

2

2

2

2

1

2

1

2

2

2

1

1

1

2

2

0

1

-1

2

2

2

2

-1

2

2

1

0

0

0

0

-1

0

-1

0

2

-1

2

2

Vzdělanost obyvatel

0

-1

0

-1

1

-1

0

2

-2

0

0

0

-1

-1

-2

-1

-2

-1

-2

-2

-1

-2

0

0

Index stáří 2009

0

2

2

-2

2

1

-1

-2

-2

1

-1

-2

2

-1

1

2

-1

2

2

2

1

2

-2

2

Změna počtu obyvatel mezi lety 2003-2009

0

0

1

-1

1

1

0

-1

-2

-1

-1

2

-1

-1

0

1

0

2

-2

-2

-1

-2

-2

-1

EKO celkem Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou 6 Vybavenost technickou infrastrukturou sociodemogafický

Česká Ves

Bernartice

Sklonitá orná půda

Téma

Bělá p. Pradědem

environmentální

Pilíř

Obec

Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2003-2009)

-1

1

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-2

2

-2

2

-2

-2

-2

-1

2

1

-2

-2

-2

-2

-2

0

Přírodní předpoklady rekreace

2

-2

-1

-2

0

-1

0

0

-2

1

-1

1

0

0

-1

0

-1

1

-1

-2

-1

-2

0

1

Infrastrukturní předpoklady rekreace

0

-2

-1

-1

0

-2

1

2

-2

0

-2

0

-1

-1

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-1

-2

2

-1

Celková ubytovací zátěž území (lůžek/km2)

2

2

2

1

2

1

2

0

2

1

2

0

1

2

2

2

1

2

2

2

-2

2

1

2

7

2

3

-9

9

2

4

3

-9

8

-1

6

0

-2

-3

3

-3

7

-4

-4

-4

-6

0

7

SOC celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

144

EKOTOXA s.r.o.

5


ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…) není v podstatě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná teprve o druhé vyhodnocení RURÚ (první úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. sesuvné a poddolované území v zastavěném nebo potenciálně zastavitelném území, přičemž indikátor pro toto téma navržený v eoce 2008 nebyl zpracován a vyhodnocen). Je nutno konstatovat, že „metodické sdělení MMR“ z 05/2010 přišlo „poněkud opožděně“, tj., až po složitých jednáních s přípravou výběrového řízení a jeho realizaci včetně dohod objednatele se zpracovatelem, jak má tato historicky první aktualizace ÚAP - RURÚ vypadat. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování, včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

145

EKOTOXA s.r.o.


5.2 URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ, OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Jeseník je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. GIS vrstvy použité v problémovém výkrese SO ORP Jeseník: Administrativní hranice: - hranice SO ORP - hranice obcí - hranice katastrálních území Mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních střetů: - železniční trať - silnice I. – III. třídy vč. návrhových - vodní tok - OP vodního zdroje - chráněné ložiskové území - ložisko nerostných surovin výhradní - územní systém ekologické stability - chráněná krajinná oblast - přírodní rezervace - přírodní památka - NATURA2000 – evropsky významná lokalita - NATURA2000 – ptačí oblast - zastavitelné plochy obcí - zastavěné území - zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany - lesní plochy Rozvojové oblasti - rozvojová oblast RO5 Jevy převzaté z nadřazené dokumentace - silnice I. a II. třídy – návrh trasy - území cenné z hlediska zachování krajinných hodnot Urbanistické, dopravní a hygienické závady: - území ekologických rizik - skládka - zdroj znečištění ovzduší - úrovňové křížení silnice I. a II. třídy se železniční tratí - průtah silnice I. a II. třídy zastavěným územím - zdevastované území (brownfields) Ohrožení v území: - poddolovaná území - sesuvná území - záplavové území Q100 - orná půda ohrožená erozí (sklonitá orná půda)

146

EKOTOXA s.r.o.


Územní střety: - křížení silnice I. a II. třídy s územním systémem ekologické stability - CHLÚ, VL vs. ZPF I. a II. třídy ochrany - CHLÚ, VL vs. lesní plochy - CHLÚ, VL vs. zastavěné území obcí - CHLÚ, VL vs. chráněná území přírody - zastavěné území obcí v záplavovém území Q100 - zastavitelné území obcí v záplavovém území Q100 Územní omezení: - omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF - omezení rozvoje sídel ve vztahu k poddolovaným územím

V problémovém výkrese jsou označeny tyto konkrétní závady v území a územní problémy: Tabulka č. 5.2.1: Skládky Střet Lokalita A.1 Autodílna - sběr a zpracování autovraků A.1 Autodílna - sběr a zpracování autovraků A.2 Sběrný dvůr odpadů A.3 Sklad nebezpečných odpadů A.4 Řízená skládka odpadů S-003 a S-001 Supíkovice A.4 Řízená skládka odpadů S-003 a S-001 Supíkovice A.5 Třídírna separovaných odpadů A.6 Překladiště komunálních odpadů A.6 Překladiště komunálních odpadů A.7 A.8 A.9 Javornická skládka A.10 Služby města Zlatých Hor a.s. A.11 Obec Žulová Tabulka č. 5.2.2: Území ekologických rizik Střet Lokalita B.1 Mlýnky -Bělá p.P. -Adolfovice B.2 skládka dle ČGS B.3 Odkaliště RD B.4 skládka dle ČGS B.5 skládka dle ČGS B.6 skládka dle ČGS B.7 skládka dle ČGS B.8 Bobrovník - skládka SA B.9 Jeseník B.10 skládka dle ČGS B.11 Horní Lipová B.12 HARD a.s.

Výměra (m2) 3106,24 483,91 974,50 139,06 67414,58 8302,47 1000,96 201,16 77,11 6505,55 1620,45 20484,98 -

Typ rizika komplexní obecná skladování komplexní obecná skladování skladování skladování skladování skladování komplexní obecná skladování komplexní obecná komplexní obecná

147

Obec Česká Ves Jeseník Česká Ves Jeseník Hradec-Nová Ves Supíkovice Jeseník Česká Ves Jeseník Vidnava Vidnava Javorník Zlaté Hory Žulová

Obec Bělá pod Pradědem Ostružná Zlaté Hory Zlaté Hory Jeseník Jeseník Jeseník Lipová-lázně Jeseník Jeseník Lipová-lázně Jeseník

EKOTOXA s.r.o.

Střet B.13 B.14 B.15 B.16 B.17 B.18 B.19 B.20 B.21 B.22 B.23 B.24 B.25 B.26 B.27 B.28 B.29 B.30 B.31 B.32 B.33 B.34 B.35 B.36 B.37 B.38 B.39 B.40 B.41 B.42 B.43 B.44 B.45 B.46 B.47 B.48 B.49 B.50 B.51 B.52 B.53 B.54 B.55 B.56 B.57


Lokalita SMP, a.s., Lipovská 117 Uhelné sklady obchod s palivem skládka dle ČGS skládka dle ČGS Benzina s.r.o. ČSPHM Zlaté Hor Pomezí - Dolní Lipová Zlaté Hory - skládka TKO Velobel,s.r.o. Zlaté Hory Benzina s.r.o. DSPHM Česká Ves Písečná 01 skládka dle ČGS VELAMOS - skládka Zlaté Hory skládka dle ČGS skládka dle ČGS Vápenná - obecní skládka skládka dle ČGS Písečná - kaly Hradec - Nová Ves skládka dle ČGS skládka dle ČGS Skládka HARD Jeseník skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS Velké Kunětice skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS Malá Kraš Malá Kraš - skládka šamotky Vlčice - Dolní Les skládka dle ČGS Skládka GALA Prostějov skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS

Typ rizika komplexní obecná komplexní obecná skladování skladování komplexní obecná komplexní obecná komplexní obecná komplexní obecná komplexní obecná komplexní obecná skladování komplexní obecná skladování skladování komplexní obecná skladování komplexní obecná komplexní obecná skladování skladování skladování skladování skladování skladování skladování skladování skladování skladování skladování skladování skladování komplexní obecná skladování skladování skladování skladování skladování komplexní obecná skladování komplexní obecná skladování skladování skladování skladování skladování 148

Obec Jeseník Jeseník Lipová-lázně Lipová-lázně Zlaté Hory Lipová-lázně Zlaté Hory Zlaté Hory Česká Ves Písečná Písečná Zlaté Hory Zlaté Hory Vápenná Vápenná Písečná Písečná Hradec-Nová Ves Hradec-Nová Ves Mikulovice Supíkovice Vápenná Mikulovice Žulová Supíkovice Skorošice Žulová Žulová Velké Kunětice Stará Červená Voda Stará Červená Voda Velké Kunětice Stará Červená Voda Skorošice Skorošice Stará Červená Voda Velká Kraš Velká Kraš Velká Kraš Vlčice Vlčice Velká Kraš Vlčice Velká Kraš Vidnava

EKOTOXA s.r.o.

Střet B.58 B.59 B.60 B.61 B.62 B.63 B.64 B.65 B.66 B.67 B.68 B.69 B.70 B.71


Lokalita Vidnava - Johanka (Farský les) Bernartice - pískovna skládka dle ČGS Uhelná - inert skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS SMP, a.s. Bernartická 16 skládka dle ČGS skládka Javornik-Pisecnik skládka Javornik-Chlum skládka dle ČGS skládka dle ČGS

Tabulka č. 5.2.3: Zdroj znečištění ovzduší Střet Závod C.1 Zemědělské družstvo Unčovice

Typ rizika komplexní obecná komplexní obecná skladování komplexní obecná skladování skladování skladování skladování komplexní obecná skladování skladování skladování skladování skladování

Kategorie vzduch

Tabulka č. 5.2.4: Křížení silnice I. a II. třídy se železniční tratí Střet Třída silnice Č. silnice Železniční trať D.1 2 369 celostátní D.2 2 457 celostátní D.3 2 455 celostátní D.4 1 44 celostátní D.5 2 457 celostátní D.6 2 457 celostátní D.7 2 457 celostátní D.8 2 457 celostátní D.9 2 457 celostátní D.10 2 456 celostátní D.11 1 60 celostátní D.12 1 60 celostátní

Znečišťující látka styren

Č. tratě 292 292 292 292 297 297 297 296 295 295 295 295

Tabulka č. 5.2.5: Průchod silnice I. a II. třídy zastavěným územím Střet Třída silnice Č. silnice Délka (m) E.1 2 369 3745,702 E.2 2 369 940,405 E.3 1 44 5362,266 E.4 1 44 4139,284 E.5 1 44 3174,004 E.6 1 44 1337,454 E.7 1 44 4150,529 E.8 2 445 2377,763 E.9 2 450 4568,231 E.10 2 453 2486,939 149

Obec Vidnava Bernartice Bernartice Uhelná Velká Kraš Uhelná Bernartice Javorník Javorník Javorník Javorník Javorník Javorník Bílá Voda

Obec Bernartice

Obec Ostružná Mikulovice Písečná Mikulovice Mikulovice Mikulovice Zlaté Hory Velká Kraš Bernartice Žulová Vápenná Lipová-lázně

Obec Lipová-lázně Ostružná Bělá pod Pradědem Jeseník Mikulovice Písečná Česká Ves Zlaté Hory Bělá pod Pradědem Jeseník

EKOTOXA s.r.o.

Střet E.11 E.12 E.13 E.14 E.15 E.16 E.17 E.18 E.19 E.20 E.21 E.22 E.23 E.24 E.25 E.26 E.27 E.28 E.29 E.30 E.31 E.32 E.33

Třída silnice 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1


Č. silnice 453 454 455 455 455 456 456 456 457 457 457 457 457 457 457 60 60 60 60 60 60 60 60

Délka (m) 4371,529 846,059 1092,180 2378,255 802,279 1567,816 2848,400 404,213 533,885 4334,196 1691,401 288,989 914,713 861,269 1271,231 1301,275 1785,690 554,466 251,858 813,948 683,836 3492,632 1372,622

Tabulka č. 5.2.6: Zdevastované území (brownfields) Střet Lokalita F.1 bývalý státní statek-opuštěný F.2 Areál fy Moravolesk F.3 ASN-bývalé nákupní středisko F.4 bývalé kravíny ZD F.5 bývalé kravíny F.6 Agro komplex-zemědělský areál F.7 Kamenoprůmysl-dříve, dnes ladem F.8 ČMPK-bývalé dílny,jen částečně využito F.9 ČMPK-bývalé dílny,jen částečně využito F.10 NBC Brno-nevyužívané plochy F.11 bývalý kravín-nevyužíváno F.12 bývalý kravín F.13 bývalá býčárna F.14 černá skládka pilin F.15 bývalý Moravolen F.16 bývalý Jesdrev F.17 bývalý Vítkovice Hard F.18 pila v Nýznerově-opuštěný objekt F.19 pila-opuštěný objekt 150

Obec Zlaté Hory Zlaté Hory Písečná Supíkovice Velké Kunětice Stará Červená Voda Černá Voda Žulová Bernartice Javorník Mikulovice Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Zlaté Hory Javorník Jeseník Lipová-lázně Skorošice Uhelná Vlčice Vápenná Žulová

Výměra (m2) 15916 35074 11960 21572 44544 10467 4823 474 1135 1070 13692 3681 3054 9014 25127 33427 71486 41333 1554

Obec Uhelná Lipová-lázně Lipová-lázně Lipová-lázně Bernartice Černá Voda Černá Voda Černá Voda Černá Voda Ostružná Vápenná Vápenná Vápenná Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Skorošice Skorošice

EKOTOXA s.r.o.

Střet F.20 F.21 F.22 F.23 F.24 F.25 F.26 F.30 F.31 F.32 F.33 F.34 F.35 F.36 F.37 F.38


Lokalita bývalá šamotárna-KT Vidnava starý zemědělská areál "Safari" zem. areál-bývalý kravín a teletník zem. areál-bývalý vepřín vyhořelá budova bývalý hotel Waltrovka zámeček zámeček zámeček zámeček zámeček zámeček bývalá stolárna ZD Františkov bývalé rudné doly

Výměra (m2) 61781 25777 10532 38200 1531 2180 197 209 259 790 659 257 692 2929 22051 42741

Obec Velká Kraš Velká Kraš Velká Kraš Velká Kraš Stará Červená Voda Supíkovice Supíkovice Velké Kunětice Velké Kunětice Velké Kunětice Velké Kunětice Velké Kunětice Velké Kunětice Velké Kunětice Velké Kunětice Zlaté Hory

Tabulka č. 5.2.7: Střet CHLÚ, VL vs. zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany Střet Třída ochrany ZPF Ložisko Výměra (m2) J2.1 ZPF II. třídy ochrany Uhelná 300,466 J2.2 ZPF I. třídy ochrany Petrovice I. 19466,168 J2.3 ZPF II. třídy ochrany Žulová (Skorošice-Nýznerov) 2073,612 J2.4 ZPF I. třídy ochrany Velké Kunětice 10172,801 J2.5 ZPF I. třídy ochrany Supíkovice-Malý Špičák 714,115 J2.6 ZPF II. třídy ochrany Dolní Skorošice 1396,061 J2.7 ZPF I. třídy ochrany Velké Kunětice 1187,526 J2.8 ZPF II. třídy ochrany Žulová (Nietsche) 3484,089 J2.9 ZPF II. třídy ochrany Velké Kunětice 15029,889 J2.10 ZPF II. třídy ochrany Zlaté Hory v Jeseníkách 540,104 J2.11 ZPF II. třídy ochrany Zlatohorský rudní revír 74743,234 Tabulka č. 5.2.8: Střet CHLÚ, VL vs. lesní plochy Střet Výměra (m2) J3.1 3769 J3.2 893 J3.3 46744 J3.4 219965 J3.5 1358 J3.6 28224 J3.7 15418 J3.8 100026 J3.9 24987 J3.10 9659 J3.11 142188 J3.12 6108

Obec Lipová-lázně Lipová-lázně Lipová-lázně Lipová-lázně Lipová-lázně Lipová-lázně Lipová-lázně Mikulovice Mikulovice Skorošice Skorošice Stará Červená Voda

151

Obec Uhelná Skorošice Žulová Velké Kunětice Supíkovice Žulová Velké Kunětice Žulová Velké Kunětice Zlaté Hory Zlaté Hory

EKOTOXA s.r.o.

Střet J3.13 J3.14 J3.15 J3.16 J3.17 J3.18 J3.19 J3.20 J3.21 J3.22 J3.23 J3.24 J3.25 J3.26 J3.27 J3.28 J3.29 J3.30 J3.31 J3.32 J3.33 J3.34 J3.35 J3.36 J3.37


Výměra (m2) 1477 151682 918 32249 786 40305 45479 10156 15841 29801 1299 3782 43494 102392 124730 39114 551 854 2601 9496 9657 2505 30990 42225 156418

Obec Stará Červená Voda Uhelná Velká Kraš Vidnava Vidnava Vápenná Vápenná Vápenná Vápenná Vápenná Vápenná Vápenná Vápenná Vápenná Zlaté Hory Zlaté Hory Černá Voda Černá Voda Černá Voda Žulová Žulová Žulová Žulová Žulová Žulová

Tabulka č. 5.2.9: Střet CHLÚ, VL vs. zastavěné území obcí Střet Výměra (m2) Obec J4.1 2441 Jeseník J4.2 20109 Skorošice J4.3 11344 Stará Červená Voda J4.4 348 Velké Kunětice J4.5 7180 Mikulovice J4.6 1305 Supíkovice J4.7 5523 Supíkovice J4.8 5897 Supíkovice J4.9 104804 Supíkovice J4.10 1662 Uhelná J4.11 10624 Uhelná J4.12 260 Uhelná J4.13 323 Vápenná J4.14 521 Vápenná J4.15 19023 Zlaté Hory J4.16 53541 Zlaté Hory J4.17 99805 Zlaté Hory 152

EKOTOXA s.r.o.

Střet J4.18 J4.19 J4.20 J4.21 J4.22 J4.23


Výměra (m2) 1821 1929 19451 10029 805 13390

Obec Zlaté Hory Zlaté Hory Zlaté Hory Zlaté Hory Zlaté Hory Zlaté Hory

Tabulka č. 5.2.10: Střet CHLÚ, VL vs. zvláště chráněná území přírody Střet CHÚP Název CHÚP Ložisková oblast Výměra (m2) J5.1 PP Černé jezero Zlatohorský rudní revír 12195 J5.2 CHKO Jeseníky Mikulovice u Jeseníka 27488 J5.3 CHKO Jeseníky Mikulovice u Jeseníka 100026 J5.4 CHKO Jeseníky Bukovice u Jeseníka 50057

Obec Zlaté Hory Mikulovice Mikulovice Jeseník

Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území.

5.2.1 Závady a ohrožení v území Urbanistické závady v území Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. Tyto plochy vyžadují další doplnění. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití.

Dopravní a hygienické závady v území Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd.

Dopravní závady v území • • • •

• •

Správní území ORP Jeseník patří z dopravního hlediska mezi nejproblematičtěji dostupné regiony České republiky. Velmi špatné dopravní napojení na zbytek Olomouckého kraje a na krajské město. Absence komunikací vyšší kvality (dálnice, rychlostní silnice) Silnice I/44, která zajišťuje propojení Jesenicka se zbylým územím Olomouckého kraje je v úseku přes Hrubý Jeseník vedena složitou a sklonově nepříznivou trasou, která je při zhoršených klimatických podmínkách jen velmi obtížně sjízdná, zejména pro kamionovou dopravu. Dlouhodobě diskutovaný tunel pod Červenohorským sedlem je v ZUR veden pouze jako návrh. Je nutné, aby v aktualizaci zásad bylo vůči této stavbě zaujato jasné stanovisko, neboť výstavba tohoto tunelu bude mít pro další vývoj SO ORP Jeseník zásadní význam. Klíčový význam má silnice II/369, která v případě nesjízdnosti silnice I/44 přes Červenohorské sedlo tvoří jedinou alternativní spojnici se zbylým územím Olomouckého kraje. Silnice II/453 má velký význam pro spojení Jeseníku s druhým největším městem - Zlaté Hory, neboť ty nejsou lokalizovány na síti silnic I. třídy.

153

EKOTOXA s.r.o.


•

Nejvyšších intenzit dopravy (při sčítání dopravy 2005) bylo zjištěno na průtahu I/44 Jeseníkem ve výši 7500 vozidel / 24 den, a v meziměstském úseku na silnici I/60 mezi Jeseníkem a LipovouLázně 6100 vozidel / 24 den). • Optimální není vedení většiny páteřních silnic v dlouhých úsecích skrze obce, jež charakterizuje údolnicový tvar sídla. Monotónní průtahy tak přispívají k nižší rychlosti provozu, prodlužování jízdních dob, podepisují se na vyšší únavě řidičů, u nichž průjezd obcemi vyžaduje neustálou zvýšenou pozornost. • Většina významnějších dopravních komunikací prochází centry obcí, což zvyšuje emisní zátěž (především prašnost a NOx), snižuje plynulost dopravy a bezpečnost. • Dalším významným problémem na stávající síti silnic jsou bodové závady, zejména v důsledku špatného technického stavu komunikace (a to i u hlavních silnic - I. a II. třídy) zaviněného zanedbáním údržby. • Všechny železniční trati na Jesenicku jsou jednokolejné a neelektrifikované. • Nízká úroveň osídlení, i hospodářských aktivit, a marginální poloha regionu nedávají příliš mnoho šancí na další prostorový rozvoj železniční sítě. Do budoucnosti je proto důležité se soustředit na zachování stávajících železnic, vč. udržení jejich řádného technického stavu, aby nedocházelo k výskytu bodových závad z důvodu zanedbání pravidelné údržby. V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat vymezené silniční tahy nadmístního významu v souladu s generelem dopravy, aktualizované v rámci návrhu ZÚR Olomouckého kraje. Dále zpřesnit vymezené koridory a specifikovat opatření navržené přestavby silniční sítě. V rámci vypracování a aktualizace ÚPD jednotlivých obcí na průjezdných silnicích, u kterých nebyl zařazen návrh na vybudování obchvatu v rámci ZÚR, prověřit potřeby a do ÚPD obcí zapracovat návrhy řešení k odstranění bodových závad a omezení negativních vlivů dopravy.

Hlavním zdrojem hygienických závad jsou imise, hluk, staré ekologické zátěže, znečištění vodních toků v území. Hygienické závady dále spočívají také v nedostatečné technické infrastruktuře obcí, především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Překračování imisních limitů •

Na 1,3% území SO ORP došlo v roce 2008 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno pouze na území města Jeseník, jinde k překročení limitu nedošlo • Na 100 % území SO ORP k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. • Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). • V roce 2008 byly v rámci dotazníkového šetření uváděny jako zdroje znečištění ovzduší slévárna v Písečné, dále pak především vytápění domácností (v obcích Bělá pod Pradědem, Bernartice, Černá Voda, Česká ves, Javorník, Lipová, Mikulovice, Ostružná, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Vidnava, Vlčice a Žulová). Jako zdroj znečištění je zmiňována také doprava. Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace).

154

EKOTOXA s.r.o.


Staré ekologické zátěže •

V rámci dat týkajících se starých ekologických zátěží, které shromažďuje MŽP, je na území SO ORP Jeseník evidováno 36 SEZ. Většinou se jedná o bývalé skládky nebo zátěže vzniklé po těžbě nerostných surovin. Větší množství těchto lokalit (3 a více) se nachází v obcích Bernartice, Javorník, Jeseník, Lipová-lázně, Písečná, Skorošice, Stará Červená voda, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vlčice, Zlaté Hory a Žulová. Nutná identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

Stav vodních útvarů •

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 23 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 19 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Hradec-Nová Ves a Písečná – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického i chemického stavu). • Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 1 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (8 % plochy útvarů podzemních vod na území obce Zlaté Hory) a 59 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (rizikové útvary z hlediska chemického stavu se vyskytují na území téměř všech obcí ve SO ORP). V rámci územního plánování podporovat vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

Technická infrastruktura • • • •

Kanalizace není napojena na ČOV v obcích Bernartice, Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kinetice a Vlčice. Plynofikace chybí v obcích Bílá Voda, Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Ostružná, Uhelná, Velká Kraš a Vlčice. V Bernarticích není dostatečná celoroční kvalita pitné vody. Pokrytí signálem mobilních operátorů není nejlepší, vzhledem k členitosti terénu a nízké hustotě osídlení zejména v oblastech Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku, kde signál často chybí úplně. Nejvyšší pokrytí má operátor O2, jakožto dodavatel řešení pro krizové telefony IZS, přesto však plně nepokrývá celé území. Další operátoři mají stupeň pokrytí ještě nižší, nekvalitním pokrytím trpí zejména obce Kobylá nad Vidnavkou, a Bílá Voda.

Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. •

Sesuvná a poddolovaná území – Na území SO ORP Jeseník se nachází velké množství území, která jsou evidována jako poddolovaná. Nacházejí se v rámci celého SO ORP Jeseník, nejvíce na území obcí Zlaté Hory, Javorník, Bílá Voda, Písečná apod. Ve většině případů se však nacházejí mimo zástavbu a nepředstavují proto riziko. V rámci tvorby územních plánů je nutné mít o nich

155

EKOTOXA s.r.o.

•


přehled a neumisťovat k nim záměry, které by s nimi mohly být v kolizi (plochy zástavby, dopravní infrastruktura apod.). Sesuvných území se vyskytuje významně méně. Nacházejí se převážně v obcích Bělá pod Pradědem a Lipová Lázně, v menším rozsahu také na území obcí Česká Ves, Jeseník, Mikulovice, Ostružná, Písečná a Zlaté Hory. V Bělé pod Pradědem v lokalitě Domašov se jeden z menších sesuvů nachází v blízkosti zástavby a mohl by představovat ohrožení. Stejně tak na svazích podél řeky Bělé ve městě Jeseníku a obcích Česká Ves a Písečná se v zástavbě nachází několik menších sesuvů, které mohou být pro zástavbu rizikem.

•

Orná půda na svažitých pozemcích (sklonitost více jak 7 stupňů) – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Javorník a to téměř 96,45 ha. Toto množství činí 6 % veškeré orné půdy na území obce. Zde by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...).

•

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 –Na území SO ORP Jeseník zasahují záplavové území Q100 šesti vodních toků – Bělá, Černý potok, Staříč, Vidnavka, Branná a Zlatý potok. Záplavové území Q100 Bělé zasahuje 201,70 ha do území obcí Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník, Mikulovice a Písečná. Záplavové území Q100 Černého potoka zasahuje 60,73 ha do území obcí Černá Voda, Stará Červená Voda, Velká Kraš a Žulová. Záplavové území Q100 toku Staříč zasahuje 21,17 ha do území obcí Jeseník a Lipová-lázně. Záplavové území Q100 Vidnavky zasahuje 364,26 ha do území obcí Kobylá nad Vidnavkou, Skorošice, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava a Žulová. Záplavové území Q100 Zlatého potoka zasahuje 8,06 ha pouze do území obce Zlaté Hory. Záplavové území Branné zasahuje 5,15 ha do území obce Ostružná. Ve všech těchto obcích (výjimkou jsou obce Skorošice a Stará Červená Voda) zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. V těchto územích by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území

•

•

•

Nízká ekologická stabilita území –Mezi obce s nízkým koeficientem ekologické stability krajiny (KES) patří Bernartice, Hradec-Nová Ves, Velká Kraš, Velké Kunětice a Vidnava. Nejnižší ekologickou stabilitu má obec Bernartice (KES=0,17). Obec má vysoký podíl zemědělské půdy z celkové výměry (87,7%), z ní je naprostá většina půdy orné (90,9%) a malý podíl lesů z celkové plochy (5,5%). Především v těchto obcích umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

156

EKOTOXA s.r.o.

6


POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prostředí a geologie • •

Data ÚAP (Geofond) www.geoportal.cenia.cz

Vodní režim •

HEIS VÚV T.G.M.

Hygiena životního prostředí • •

Data ÚAP ČHMÚ

Ochrana přírody a krajiny • • • •

Data ÚAP SO ORP Jeseník Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: www.ochranaprirody.cz ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody): http://drusop.nature.cz Český statistický úřad: www.czso.cz

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa • • •

Data ÚAP Český statistický úřad: www.czso.cz Český ústav zeměměřičský a katastrální

Veřejná dopravní a technická infrastruktura • • • • • • • • • • • • • • •

Adamec, V. a kol.: Doprava, zdraví a životní prostředí. Praha: Grada, 2008. Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod Zákon o pozemních komunikacích 13/1997 Sb Data ÚAP Krajský úřad Olomouckého kraje Doplnění Územně analytických podkladů : Město JESENÍK. Územní plán města Jeseníku, březen 2009, 174 s. Zpracovatel David Brothers, Ltd. Praha. Krajské jízdní ředitelství ČD Jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 Statistický lexikon obcí České republiky Malý lexikon obcí ČR 2009 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje Internetové stránky obcí Sčítání dopravy 2005 (http://www.scitani2005.rsd.cz) Český statistický úřad: www.czso.cz Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz)

Sociodemografické podmínky • • • •

Český statistický úřad: www.czso.cz Krajský úřad Olomouckého kraje ROP Střední Morava, http://www.rr-strednimorava.cz/ Město Jeseník, http://www.mujes.cz/

157

EKOTOXA s.r.o.

•


Návrh komunitního plánu sociálních služeb a služeb souvisejících na Jesenicku pro roky 2011 až 2013 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Registr zdravotnických zařízení: www.uzis.cz

• Bydlení •

Český statistický úřad: www.czso.cz

Rekreace • • • • • • • • • • •

Data ÚAP: ORP: 5-10, 22-39, 106, 119, Kraj: 16, 17, 37 Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) Český statistický úřad: www.czso.cz Krajský úřad Olomouckého kraje, http://www.kr-olomoucky.cz/ Město Jeseník, http://www.mujes.cz/ Turistická mapa KČT 1:50 000 ROP Střední Morava, http://www.rr-strednimorava.cz/ Územně analytické podklady Olomouckého kraje Turistický portál Jeseníků, 2010 (http://www.jeseniky-tourism.cz) Jeseníky Info - http://www.jeseniky.net Internetové stránky obcí a ubytovacích zařízení

Hospodářské podmínky • • • •

Ministerstvo financí ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz Český statistický úřad: www.czso.cz Doplnění územně analytických podkladů Město Jeseník

158

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED INFORMACÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V ROCE 2010 Tato kapitola je věnována závěrům z dotazníkového šetření. Dotazník byl zaměřen zejména na zjištění problémů, záměrů a silných a slabých stránek obcí. Vzor prázdného dotazníku je přiložen v závěru této přílohy. Výstup z dotazníků byl zpracován do tří tabulek: 1. Přehledů problémů v obcích SO ORP Jeseník dle dotazníkového šetření V tabulce je křížky (x) označeno, ve které obci se sledovaný problém vyskytuje. Pokud je k problému uvedena konkrétnější informace, je křížek červený (x). 2. Bližší informace o problémech, záměry a SWOT analýzy Tato tabulka obsahuje bližší informace ke zjištěným problémům z dotazníkového šetření (kde se problém vyskytuje, proč je to problém, důvod existence problému...). Rovněž obsahuje záměry obcí a jejich silné a slabé stránky. 3. Doplňující informace nespecifikující problémy Všechny ostatní informace zjištěné z dotazníkového šetření jsou uvedeny v této části. Jedná se o informace nespecifikující problémy, ale mající souvislost s tématy (kde je zajištěna zdravotní a sociální péče, jaké školy se v obci nacházejí...). Pro větší přehlednost jsou problémy v tabulkách číslovány dle čísel témat. První číslice udává číslo tématu, ke kterému se problém vztahuje. Druhá číslice udává pořadí problému. Čísla témat: 1. Horninové prostředí a geologie, 2. Vodní režim, 3. Hygiena životního prostředí, 4. Ochrana přírody a krajiny, 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura, 7. Sociodemografické podmínky, 8. Bydlení, 9. Rekreace, 10. Hospodářské podmínky.

159

EKOTOXA s.r.o.


x

x

x

x x

x x

x

x

x

x

x

Vidnava

x

Velké Kunětice

Supíkovice

Stará Červená Voda

Skorošice

Písečná

Ostružná

Mikulovice

Lipová-lázně

Kobylá nad Vidnavkou

x x

x

Žulová

x

x x x x x

x

Zlaté Hory

x

Jeseník

Javorník

Hradec-Nová Ves

x

x

Vlčice

x

x

Velká Kraš

x x

x

Vápenná

x x

x

Uhelná

x

Česká Ves

Černá voda

Horninové prostředí a geologie Sesuvná nebo poddolovaná území na katastru obce Hygiena životního prostředí Černé skládky Staré ekologické zátěže nebo tzv. brownfields Znečištěné ovzduší místními známými zdroji Znečištěné ovzduší zdroji mimo obec Hluk z dopravy Hluk z výroby Jiný zdroj hluku než z dopravy nebo výroby Veřejná dopravní a technická infrastruktura Nedostatečný počet železničních spojů ve všedních dnech Nedostatečný počet železničních spojů o víkendech Nedostatečný počet autobusových spojů ve všedních dnech Nedostatečný počet autobusových spojů o víkendech Časté dopravní nehody způsobené špatnou dopr. infrastrukturou Nedostatečné/nevyhovující silnice Nedostatečné/nevyhovující železnice Nedostatečné/nevyhovující vodovody Nedostatečné/nevyhovující ČOV Nedostatečná/nevyhovující kanalizace Nedostatečné/nevyhovující plynofikace Nedostatečné/nevyhovující zásobování elektrickou energií Nedostatečné/nevyhovující informační a komunikační technologie Sociodemografické podmínky Neexistence soc. zařízení nebo služeb v obci či blízkém okolí Nedostatečná kapacita soc. zařízení nebo služeb pro občany obce Nedostatečná kapacita škol Nadbytečná kapacita škol

Bílá Voda

1 1.1 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10 6.11 6.12 6.13 7 7.1 7.2 7.3 7.4

Bernartice

Název problému v tématu / Název obce

Bělá pod Pradědem

Číslo tématu a problému

Tabulka č. 5.2.1: Přehledů problémů v obcích SO ORP Jeseník dle dotazníkového šetření

x

x

x

x x

x

x

x

x x

x x

x x

x x x x

x

x

x x x

x

x x x

x x x

x x

x x x

x x

x

x x x x

x

x x x x x

x

x x

x

x

x

x

x x

x x x

x x x x

x x

x x

x x x

x x

x x

x

x

x x

x x x

x x x

x

x x

x x

x

x

x

x x

x

160

x

x

x x

x x

x

x x

x x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x

x

x x

x

x

x

x

x

x

Žulová

x

x x

x x

Zlaté Hory

x

Vlčice

x

Vidnava

x x x

Velké Kunětice

x x

Velká Kraš

x x x

Vápenná

Lipová-lázně

Kobylá nad Vidnavkou

Jeseník

Javorník

x

x

161

x x x

x

x x x

Pozn.: x – problém je níže blíže specifikován

Uhelná

x

Supíkovice

x

x

x

x x

x x x

x

Zdroj: Dotazníkové šetření, 2010

Stará Červená Voda

x x

Skorošice

x

x x

Písečná

x x x

Ostružná

x

Hradec-Nová Ves

Česká Ves

x x

Černá voda

x x x

Mikulovice

Špatná dostupnost základní zdravotní péče pro občany obce Omezené sportovní možnosti využití volného času v obci Omezené kulturní možnosti využití volného času v obci Bydlení Žádná bytová výstavba Bytová výstavba je nedostatečná pro rozvoj obce Příliš velká bytová výstavba V obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení Hospodářské podmínky V obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání

Bílá Voda

Název problému v tématu / Název obce

Bernartice

7.5 7.6 7.7 8 8.1 8.2 8.3 8.4 10 10.1


Bělá pod Pradědem

Číslo tématu a problému

EKOTOXA s.r.o.

x

x

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 5.2.2: Bližší informace o problémech, záměry a SWOT analýzy

BĚLÁ POD PRADĚDEM Č. 3.3

Název problému v tématu Poznámka Znečištěné ovzduší místními známými zdroji Zdrojem znečištění je místní JZD. V obci existují objektivní překážky pro rozvoj 10.1 Překážkou je existence CHKOJ. podnikání Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky omezené možnosti rozvoje rekreace z důchodu okolní příroda ochrany přírody turistika sportovní vyžití (sjezdovky, běžkařské trasy)

BERNARTICE Č. 3.1 3.2

Název problému v tématu

Poznámka Černá skládka se nachází v lokalitě Horní Heřmanice

Černé skládky

Staré ekologické zátěže nebo tzv. Nejspíše OSEVA – mořidla. brownfields Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky dostatek prostoru pro rozvoj dostupnost infrastruktura kulturní příležitosti nízká vzdělanost – středoškoláci a vysokoškoláci nabídka pracovních sil odcházejí za prací mimo obec příznivé klima

BÍLÁ VODA Č.

Název problému v tématu Poznámka V obci existují objektivní překážky pro rozvoj 10.1 Obec má "periferní" polohu. podnikání Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky okolní příroda nezaměstnanost existence dvou velkých zaměstnavatelů odchod mladých lidí (psychiatrická léčebna, hostiárna) chybějící společenský život odlehlost vysoké ceny potravin zavřená hospoda zavřená mateřská škola absence vysokorychlostního internetu (pouze bezdrátové spojení)

ČERNÁ VODA Č. 3.2 8.4 10.1

Název problému v tématu Staré ekologické zátěže nebo tzv. brownfields V obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení V obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání Výstavba a rekonstrukce v příštích 3 letech

Poznámka Jedná se o bývalý objekt státního statku Žulová. vysoká nezaměstnanost, odchod mladé generace do větších měst Překážkou je špatná dostupnost z vnitrozemí (zásobování, pracovní příležitosti, bytová otázka). kanalizace

162

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Jeseník 2010 - aktualizace Zkrácená SWOT analýza Silné stránky okolní příroda turistika památky

Slabé stránky nedostatek pracovních příležitostí malá bytová výstavba

ČESKÁ VES Č. 1.1 3.2 3.5 6.13 8.4 10.1

Název problému v tématu Sesuvná nebo poddolovaná území na katastru obce Staré ekologické zátěže nebo tzv. brownfields Hluk z dopravy Nedostatečné/nevyhovující informační a komunikační technologie V obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení V obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání jiné záměry

Poznámka Vyskytují se na katastru obce a ohrožují bydlení a obecní komunikace. Jde o bývalou skládku komunálního odpadu - není nebezpečná. Probémy způsobuje stále se zvyšující počet automobilů prijíždějící obcí. Pokryti signálem mobilních operátorů není dostatečné. Překážkou je financování zajištění infrastruktury parcely jsou bez infrastruktury. Není vybudovaná infrastruktura, obec je údolního typu. Rozvoj obce brzdí existence CHKO. rozšířit plochy pro výstavbu, zlepšit podmínky pro rozvoj turismu

HRADEC-NOVÁ VES Č.


Č.


Poznámka Problémem je zvýšená prašnost v části obce 3.4 Znečištěné ovzduší zdroji mimo obec přiléhající k Písečné – zdroj Slévárna Slezského kamene v Písečné. Časté dopravní nehody způsobené špatnou Úzké silnice – problém nastává při míjení vozidel 6.5 dopr. infrastrukturou zejména v zimě. V obci existují objektivní překážky pro rozvoj Překážkami jsou nedostatek pozemků a chybějící 8.4 bydlení plynofikace v k.ú Nová Ves u Jeseníka. V obci existují objektivní překážky pro rozvoj Nevyhovující komunikace, nedostatek rozvojových 10.1 podnikání ploch pro podnikání. Obec připravuje a průběžně provádí rekonstrukci a Rekonstrukce a výstavba v příštích 3 letech výstavbu komunikací. Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky klidnější lokalita mimo hlavní tranzitní trasy s nevyhovující komunikační síť rozptýlenou zástavbou rizikové křížení krajské komunikace III/4551 s rekreační potenciál ve vazbě na letiště železnicí – 2x nedořešené napojení komunikace III/4551 s komunikací II/457 v prostoru u letiště absence přímého komunikační napojení na Supíkovice (účelová komunikace z Nové Vsi ústí v Supíkovicích na soukromé pozemky - Agroholding + Touax)

JAVORNÍK 7.5

Špatná dostupnost základní zdravotní péče pro občany obce

Poznámka Chybí lékař pro 2. obvod. Problémem je také vzdálenost odborných lékařů a zách. zdravotní služby.

163

EKOTOXA s.r.o. 7.6 8.4 10.1


Omezené sportovní možnosti využití volného času v obci V obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení V obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání

V obci chybí hřiště pro volnočasové aktivity.

Chybí pozemky pro novou výstavbu, už to řeší nový ÚP. Překážkami jsou špatná dopravní dostupnost a velká vzdálenost do vnitrozemí. rekonstrukce ČOV; výstavba tlakové kanalizace Rekonstrukce a výstavba v příštích 3 letech Bílý Potok Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky čistý vzduch, voda, lesy vysoká nezaměstnanost hezké prostředí pro bydlení špatná dopravní dostupnost

JESENÍK Č. 1.1 3.2

Název problému v tématu Sesuvná nebo poddolovaná území na katastru obce Staré ekologické zátěže nebo tzv. brownfields

Poznámka viz doplňující P&R str. 15, vesměs nebrání rozvoji viz doplňující P&R str. 39 Znečištění způsobuje komunikace procházející centrem města (ul. Poštovní, Lipovská). Zdrojem znečištění je ZD Adolfovice. zvyšující se počet automobilů projíždějících obcí, viz doplňující P&R str. 37 průjezd směrem na Lipovou centrem města

3.3

Znečištěné ovzduší místními známými zdroji

3.4

Znečištěné ovzduší zdroji mimo obec

3.5

Hluk z dopravy

6.6

Nedostatečné/nevyhovující silnice Omezené sportovní možnosti využití volného nedostatečný bazén, nedostatečná sportovní hala času v obci Omezené kulturní možnosti využití volného nedostatečná knihovna času v obci Intenzita nové bytové výstavby je podprůměrná. Bytová výstavba je nedostatečná pro rozvoj Značný podíl bydlení je na sídlištích a v panelových obce domech. V obci existují objektivní překážky pro rozvoj Nabídka připravených stavebních pozemků pro bydlení bydlení je omezená. V obci existují objektivní překážky pro rozvoj ochrana přírody (CHKO, NATURA, KH5) podnikání Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky viz doplňující P&R str. 171 viz doplňující P&R str. 171

7.6 7.7 8.2 8.4 10.1

KOBYLÁ NAD VIDNAVKOU Č. 3.3 10.1

Název problému v tématu Znečištěné ovzduší místními známými zdroji V obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání Rekonstrukce a výstavba v příštích 3 letech

Poznámka Romové znečišťují ovzduší pálením všeho možného. Překážkou je špatná dopravní dostupnost červenohorské sedlo. řeší se kanalizace

LIPOVÁ-LÁZNĚ Č. 1.1 3.1

Název problému v tématu Sesuvná nebo poddolovaná území na katastru obce Černé skládky

Poznámka Nachází se pouze mimo zastavěná území, bez výraznějšího vlivu na infrastrukturu. Černá skládka se nachází v bývalém lomu v Oblém údolí v Horní Lipové.

164

EKOTOXA s.r.o. 3.2 3.5 6.5


Staré ekologické zátěže nebo tzv. brownfields Hluk z dopravy Časté dopravní nehody způsobené špatnou dopr. infrastrukturou Omezené sportovní možnosti využití volného času v obci

Jedná se o objekt bývalého kravína v Dolní Lipové, bývalý areál Moravolesk. hluk z dopravy kolem silnic I/60 a II/369 viadukt na silnici I/60

Výstavba hřiště u základní školy a hřiště v Horní Lipové je naplánována. Nejsou téměř žádné volné pozemky určené pro výstavbu rodinných domů. Ty které zde nyní jsou, V obci existují objektivní překážky pro rozvoj jejich vlastníci nechtějí zájemcům o výstavbu 8.4 rodinných domů odprodat, popřípadě je chtějí bydlení odprodat za naprosto nereálně vysoké ceny. To brání rozvoji obce a bydlení. Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky vysoký stupeň zachovalosti přírodních hodnot výše zmíněné překážky pro rozvoj bydlení území obce vysoká atraktivita horského prostředí relativně čisté ovzduší přítomnost lázní 7.6

MIKULOVICE Č.


Poznámka Jedná se o spalování pevných paliv v kotelně firmy 3.3 Znečištěné ovzduší místními známými zdroji PlasTkon a rovněž k obnovení spalování uhlí v rodinných domcích v souvislosti s cenou plynu. Špatné dopravní napojení obce na zbytek Olomouckého kraje a na krajské město především k nutnosti překonání masivu Hrubého Jeseníku. 6.6 Nedostatečné/nevyhovující silnice Špatný technický stav komunikace I/44 i některých místních komunikací. Nedobudována kanalizace v místní části Široký 6.10 Nedostatečná/nevyhovující kanalizace Brod. V obci existují objektivní překážky pro rozvoj Nedostatek zainvestovaných pozemků v majetku 8.4 bydlení obce. Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky dobrá občanská vybavenost - mateřská škola, základní škola, školní družina, zdravotní středisko, kulturní sál, pošta, čtyři restaurace, tři obchody s malá retenční schopnost území obce - častý výskyt potravinami a smíšeným zbožím, tělocvička TJ lokálních povodní Spartak, nová tělocvična u základní školy, fotbalové hřiště s travnatým povrchem a umělou trávou (FC Mikulovice), multifunkřní hřiště s umělým povrchem, přírodní kluziště Napojení obce na silnici I/44 a železnici. Výborná snižující se počet předproduktivního obyvatelstva ( dostupnost polského území. Napojení všech obcí 0-14 let), zvyšující se podíl obyvatel nad 65 let, na integrovaný dopravní systém Olomouckého nižší vzdělanost obyvatel kraje. Existuje infrastruktura pro sportovní rekreaci (fotbalové hřiště, tenisový kurty, plážový volejbal, sportovní rybolov, bowling, minigolf. Existence rekreačního areálu u Helnčina rybníku. Existence nedostatek pracovních příležitostí v obci místních i regionálních cyklostezek propojující polskou republiku s okolními obcemi. Existence sportovního letiště (bezmotorové létání). Existence památek (staletý tis, kostel sv. Mikuláše). Obec je vybavena vodovodem, kanalizací, velmi nízká intenzita nové bytové výstavby po roce

165

EKOTOXA s.r.o.


plynovodem, bezdrátovou internetovou sítí. Je využívána energie vody v řece Bělé (MVE).

2000 Vysoká míra nezaměstnanosti v obci (10,7 % v roce 2007). Podprůměrná vzdělanost obyvatel limituje jejich profesní růst.

OSTRUŽNÁ Č. 6.6 6.7 6.8 6.9

Název problému v tématu Poznámka Nedostatečné/nevyhovující silnice špatný stav místních komunikací, např. k nádraží Nedostatečné/nevyhovující železnice Chybí nástupiště na nádraží v Ostružné. Chybí vodovod na Ramzové. Nedostatečné/nevyhovující vodovody Nedostatečné/nevyhovující ČOV na Ramzové (spádově do Lipové) Nedostatečné/nevyhovující informační a není napojena část Ramzové a některé vzdálené 6.13 komunikační technologie objekta na horním konci Ostružné V obci existují objektivní překážky pro rozvoj 8.4 pozemky, infrastruktura bydlení Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky rekreace (sjezdovky, bobová dráha, lanová dráha) malá kapacita parkovacích míst

PÍSEČNÁ Č. 1.1 3.2 3.5 3.7 6.5 6.11 6.12


Poznámka sesuv u č.p.285 na p.č.1354, 1356/1 k.ú. Písečná; sesuv u č.p.59 p.č. 18/1 k.ú. St.Zejf, sesuv u č.p.9 na p.č. 401/1 k.ú. St.Zejf

Sesuvná nebo poddolovaná území na katastru obce Staré ekologické zátěže nebo tzv. brownfields Hluk z dopravy Jiný zdroj hluku než z dopravy nebo výroby Časté dopravní nehody způsobené špatnou dopr. infrastrukturou Nedostatečné/nevyhovující plynofikace Nedostatečné/nevyhovující zásobování elektrickou energií Neexistence soc. zařízení nebo služeb v obci či blízkém okolí Omezené sportovní možnosti využití volného času v obci Bytová výstavba je nedostatečná pro rozvoj obce V obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení V obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání

zemědělský areál na p.č.362, 524/2, 524/1, 521/2 silnice I/44 2x sportovní střelnice p.č. 380, 406 k.ú. Písečná silnice I/44 - přechod pro chodce u křižovatky s II/455 MČ Studený Zejf není plynofikována. Problémem je nízká kapacita vedení NN.

Chybí ubytovací zařízení pro seniory a těl. Postižené. Chybí cyklostezka Ranč Orel - jeskyně Na Špičáku 7.6 - rybník Florián - letiště Mikulovice. V obci je nedostatek stavebních parcel pro indiv. 8.2 výstavbu; nedostatek bytů v bytových domech. Překážkou je příliš velká ochrana přírody a půdy 8.4 nemožnost rozvoje v rámci ÚP. Překážkou je příliš velká ochrana přírody, krajiny a 10.1 půdy. výstavba splaškové kanalizace v Písečné (mimo Rekonstrukce a výstavba v příštích 3 letech St.Zejf) Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky velká průmyslová zóna v severní části obce, špatná dostupnost z vnitrozemí oddělená od obydlené části obce špatné hospodaření zemědělců a s tím související přírodní a krajinný ráz ve Studeném Zejfu a Chebzí časté lokální povodně nedostatek rozvojových ploch pro bydlení reálně k dispozici pro zahájení výstavby 7.1

166

EKOTOXA s.r.o.


SKOROŠICE Č.

Název problému v tématu Poznámka V obci existují objektivní překážky pro rozvoj 8.4 církevní restituce bydlení V obci existují objektivní překážky pro rozvoj Překážkami jsou špatná dostupnost a nevyhovující 10.1 podnikání infrastruktura. Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky nedostatečné dopravní propojení - poloha regionu hranice s Polskem - blízkost významných polských mimo hlavní mezinárodní i národní obchodní a sídel (Nysa,Otmuchov) dopravní tahy vhodné podmínky pro živočišnou výrobu drsné podnebí s vysokou úrovní srážek potenciál ní nabídka volné pracovní síly s nízká jazyková vybavenost pracovní síly a umírněnými mzdovými prostředky obyvatelstva historický silné postavení průmyslu zpracovaní velmi nízká úroveň průměrných mezd (jedna z kamene nejnižších v ČR) nižší profesní a kvalifikační úroveň subjektů v cestovním ruchu nedostatečná nabídka atraktivit pro turisty v případě špatného počasí.

STARÁ ČERVENÁ VODA Č. 10.1

Název problému v tématu Poznámka V obci existují objektivní překážky pro rozvoj špatná dostupnost, nízká vzdělanost podnikání Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky okolní příroda špatná dopravní dostupnost základní škola nedostatek pracovních příležitostí

SUPÍKOVICE Č.

Název problému v tématu Poznámka V obci existují objektivní překážky pro rozvoj Překážkami jsou vlastnická práva pozemků, dotace, 8.4 bydlení finance. Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky stav životního prostředí, hlavně obecní zeleně není vyřešena kanalizace bezpečnost komunikací (chodníky) sportovní a kulturní vyžití pro občany i děti škola, školka stav státní silnice přes obec místní vodovod stav vodního toku Kunětička

UHELNÁ Č.

Název problému v tématu Poznámka V obci existují objektivní překážky pro rozvoj 10.1 Překážkou je nízká vzdělanost. podnikání Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky možnosti rekreace (zatopený důl Pelnář) nedostatek pracovních příležitostí

VÁPENNÁ Č. 10.1

Název problému v tématu V obci existují objektivní překážky pro rozvoj

Poznámka Hlavním problémem je nedostatek ploch pro

167

EKOTOXA s.r.o. podnikání

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Jeseník 2010 - aktualizace podnikání. Zkrácená SWOT analýza

Silné stránky okolní příroda, lomy, cyklostezky

Slabé stránky

VELKÁ KRAŠ Č.

Název problému v tématu Poznámka V obci existují objektivní překážky pro rozvoj Přakážkami pro rozvoj podnikání jsou špatná 10.1 podnikání dostupnost a nízká vzdělanost. Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky možnosti rekreace (koupaliště, rekreační středisko, nedostatek pracovních příležitostí lomy)

VIDNAVA Č. 8.4

Název problému v tématu V obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení Rekonstrukce a výstavba v příštích 3 letech

Poznámka Překážkou jsou zejména finance. kanalizace, ČOV

VLČICE Č.

Název problému v tématu Poznámka V obci existují objektivní překážky pro rozvoj 10.1 Problémem je nízká vzdělanost. podnikání Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky občanské sdružení Vlčice a jeho aktivity (oprava nedostatek pracovních příležitostí památek)

ZLATÉ HORY Č.


Poznámka Jako poddolovaná území jsou vedeny plochy podél Sesuvná nebo poddolovaná území na vodních toků, kde se těžily rudy z naplavenin 1.1 chybné zařazení(?). Na těchto plochách dochází ke katastru obce střetu se záměry obce, viz P&R Zlaté Hory Nedostatečná infrastruktura je především v 6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura místních částech Ondřejovice a Rejvíz. Město je zřizovatelem Domova důchodců a Domu s Nedostatečná kapacita soc. zařízení nebo 7.2 pečovatelskou službou. Kapacity však nejsou služeb pro občany obce dostatečné. V obci existují objektivní překážky pro rozvoj Nedostatečná nabídka pracovních příležitostí 8.4 bydlení především pro absolventy škol. odlehlost od center, dopravní dostupnost, vyšší V obci existují objektivní překážky pro rozvoj 10.1 režijní náklady (energie) = těžší podmínky oproti podnikání konkurenci, nedostatek kapitálu, nízká vzdělanost Rekonstrukce a výstavba v příštích 3 letech rekonstrukce ČOV, rozšíření kanalizace Zkrácená SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky poloha regionu mimo hlavní mezinárodní i národní vysoká kvalita životního prostředí obchodní a dopravní tah nízká úroveň vzdělanosti, zhoršující úroveň vysoký počet turisticky zajímavých lokalit potřebný ekonomické aktivity a uplatnitelnost pracovní síly na pro další rozvoj cestovního ruchu trhu práce

168

EKOTOXA s.r.o.


vysoký počet ubytovacích kapacit tradice těžby a zpracování rud a kamene výhodná poloha na hranici s Polskou republikou

nedostatek místního kapitálu pro rozvoj podnikání odliv inteligence (VŠ) z regionu do měst zpřetrhané historické vazby atraktivity a vybavenost pro turisty a návštěvníky v případě špatného počasí (zábavní atraktivity, bazén, fit centra atd.) nedořešené infrastrukturní otázky, týkající se všech oblastí života v regionu – bydlení, podnikání, cestovní ruch a rekreace

dostatek ploch pro výstavbu domů a bytů

léčba dětí speleoterapií atraktivity sportovního charakteru – letní i zimní architektonické atraktivity

ŽULOVÁ Č. 1.1 3.5 8.4

Název problému v tématu Sesuvná nebo poddolovaná území na katastru obce Hluk z dopravy V obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení Rekonstrukce a výstavba v příštích 3 letech

Poznámka K sesuvům půdy dochází na soukromých pozemcích po povodni 2009. silnice I/60 Chybí stavební parcely - církevní blokace pozemků. výstavba kanalizace a ČOV


169

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 5.2.3: Doplňující informace nespecifikující problémy

BÍLÁ VODA Č. 6

Název problému v tématu veřejná doprava

Poznámka Dostatek spojů je dán zejména existencí psychiatrické léčebny, kam dojiždí zaměstnanci z celého Jesenicka.

ČERNÁ VODA Č. 7

školství

Č. 6 6

Název problému v tématu veřejná doprava dopravní nehody

7

sociální služby

7

zdravotní péče

Č. 6

Název problému v tématu zásobování plynem

Č.



Poznámka V obci je pouze ZŠ I. stupeň ( 1. – 5. třída ).

JESENÍK Poznámka viz doplňující P&R str. 71 viz doplňující P&R str. 71 viz "Sociálně demografická analýza okresu Jeseník" str.21 Kvantitativně zajištěno, problém je spíše kvalita zdejší zdravotní péče.

KOBYLÁ NAD VIDNAVKOU Poznámka zásobování přes rozvoz

LIPOVÁ-LÁZNĚ 6

veřejná doprava

Poznámka O víkendu jsou k dispozici pouze dva autobusové spoje denně.


170

EKOTOXA s.r.o.


Dotazník pro zástupce obcí Rozbor udržitelného rozvoje území - aktualizace 2010 Zhotovitel: EKOTOXA s.r.o. SO ORP ............................ Dotazník vyplnil:

Obec: ...............................

Jméno a příjmení: ..................................................................... Funkce: ................................................................................... Mail: ....................................................................................... Telefon: ...................................................................................

Prostřednictvím tohoto dotazníku bychom Vás chtěli požádat o sdělení Vašich názorů a poskytnutí informací týkajících se Vaší obce, jelikož Vaše znalosti obce jsou pro nás nenahraditelné. Vyhodnocená data se promítnou v aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území, který představuje jeden z podkladů zadání územního plánu obce. Tímto způsobem tedy můžete sami ovlivnit zadání Vašeho územního plánu. Při vyplňování dotazníku buďte, prosím, co nejvíce konkrétní.

1. Problémy v obci V tabulce, prosím, zakřížkujte, zda se v obci vyskytuje daný problém či nikoli (jedná se o objektivní informace, ale v některých případech i o Vaše subjektivní názory a pocity). V případě, že se v obci problém vyskytuje, doplňte, prosím, bližší informace. P.č. Problémy Ano 1. sesuvná nebo poddolovaná území na katastru obce (zejména bránící rozvoji obce nebo působící problémy v infrastruktuře obce)

2.

Ne

Nevím

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... znečištěné ovzduší: místní známý zdroj zdroje mimo obec

3.

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... černé skládky

4.

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... staré ekologické zátěže nebo tzv. brownfields

5.

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... hluk: z dopravy z výroby jiný zdroj, jaký?

171

EKOTOXA s.r.o.


P.č. Problémy

6.

Ano

Ne

Nevím

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... nedostatečný počet spojů veřejné dopravy: železniční doprava (pokud je v obci) ve všedních dnech železniční doprava (pokud je v obci) o víkendech autobusová doprava ve všedních dnech autobusová doprava o víkendech

7.

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... časté dopravní nehody způsobené špatnou dopravní infrastrukturou na kterém úseku silnice?

8.

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... nezajištěné sociální služby občanům obce: neexistence soc. zařízení nebo služeb v obci či blízkém okolí nedostatečná kapacita soc. zařízení nebo služeb pro občany obce

9.

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... nedostatečná kapacita škol nadbytečná kapacita škol (zavřená místní škola…)

10.

11.

12.

13.

14.

................................................................................................................................................................. ................................................................................................... špatná dostupnost základní zdravotní péče pro občany obce ................................................................................................................................................................. ................................................................................................... omezené možnosti využití volného času v obci – sport (chybějící hřiště, cyklostezky...) omezené možnosti využití volného času v obci – kultura ................................................................................................................................................................. ................................................................................................... bytová výstavba: žádná nedostatečná pro rozvoj obce příliš velká (působí problémy s nedostatečnou infrastrukturou, v soudržnosti obyvatel...) ................................................................................................................................................................. ................................................................................................... v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení jaké? ................................................................................................................................................................. ................................................................................................... nedostatečná, nevyhovující infrastruktura: silnice železnice vodovod ČOV kanalizace

172

EKOTOXA s.r.o.


P.č. Problémy

Ano

Ne

Nevím

zásobování plynem zásobování elektrickou energií informační a komunikační technologie (mobilní operátoři, internet)

15.

16.

................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Máte-li v záměru v příštích 3 letech rekonstrukci nebo výstavbu některé z uvedených částí infrastruktury. Prosím doplňte ................................................................................................... . v obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání jaké? ................................................................................................................................................................. ................................................................................................... jiné, vypište: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................

2. Co považujete za silné stránky a co za slabé stránky obce? Poznámka: silné stránky mají být územním plánem zachovány a slabé stránky mají být řešeny Silné stránky

Slabé stránky

173

EKOTOXA s.r.o.


Děkujeme za ochotu a věnovaný čas

EKOTOXA s.r.o. Centrum pro životní prostředí a hodnocení krajiny Kosmákova 2195/28, 615 00 Brno Židenice Korespondenční adresa: Otická 37, 746 01 Opava Kontakty v případě dotazů: Mgr. Miroslava Baranová, 558 900 019, [email protected] Ing. Jiří Hon 724 202 887, [email protected]

174

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Jeseník aktualizace

Recommend Documents