UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ
Diplomová práce
Role ropy a zemního plynu v oblasti Střední Asie se zaměřením na Kazachstán.
Vladimír SMÝKAL
Vedoucí práce: Mgr. Simona Šafaříková, Ph.D. Olomouc 2014
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny pouţité prameny jsem řádně citoval a uvedl v seznamu pouţitých zdrojů.
V Olomouci dne 10. května 2014
…………………………… Podpis
Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Mgr. Simoně Šafaříkové, Ph.D. za odborné vedení, všestranné rady a odbornou pomoc při zpracování diplomové práce.
Abstrakt Název diplomové práce je Role ropy a zemního plynu v oblasti Střední Asie se zaměřením na Kazachstán. Problematika ropy a zemního plynu je v této oblasti velmi rozsáhlá, proto bylo zadání po pečlivém zváţení zúţeno na téma ropy v tomto regionu. Diplomová práce se věnuje detailnímu zkoumání, popisu a analýze role ropy ve Střední Asii se zaměřením na Kazachstán. V oblasti Střední Asie se nachází významná naleziště ropy. Kazašské zásoby této suroviny však výrazně převyšují zásoby ostatních států. Analýza vlivu těţby z těchto rozsáhlých nalezišť na socioekonomickou a politickou stránku Kazachstánu je předmětem této diplomové práce. První polovina diplomové práce se zaměřuje na základní charakteristiky Kazachstánu a jeho ropného sektoru. Druhá polovina diplomové práce obsahuje analýzu vlivů ropy na ekonomiku, ţivotní prostředí, obyvatelstvo a politiku Kazachstánu. Ropa, ropný průmysl a ekonomická prosperita spolu věcně a časově souvisí. Diplomová práce věrně podchytila její pozitivní i negativní dopady na středoasijskou republiku Kazachstán.
Klíčová slova: Kazachstán, ropa, ropný průmysl, příjmy z ropy, zahraniční ropné společnosti, přímé zahraniční investice.
Abstract The title of my thesis is Role of oil and natural gas in the Central Asia, focusing on Kazakhstan.
Because this issue is very comprehensive in mentioned area, has been
decided after deep consideration to narrowed topic down to ‘oil in this region’. The thesis is devoted to detailed examining, description and analysis of role of oil in the Central Asia, focusing on Kazakhstan. In the Central Asia region there are significant oil fields. Kazakhstan's oil reserves distinctly exceed reserves of other countries. The subject of this thesis is analysis of oil drilling influence on socio economic and political aspect of Kazakhstan. The first part of this thesis is concentrated on fundamental characteristics of Kazakhstan and his oil sector. The second part of this thesis contains analysis of oil influences on Kazakhstan´s economy, environment, population and politics. Oil, industry and economic prosperity are connected. The thesis faithfully describes its positive and negative consequences on Kazakhstan.
Key words: Kazakhstan, oil, petroleum industry, oil revenue, foreign petroleum companies, foreign direct investment
Obsah Seznam grafů, schémat a tabulek ........................................................................................ 11 Seznam grafů ................................................................................................................... 11 Seznam schémat .............................................................................................................. 11 Seznam tabulek ................................................................................................................ 11 Seznam pouţitých zkratek ................................................................................................... 12 Cíl práce............................................................................................................................... 15 Struktura práce................................................................................................................. 15 Metodologie práce ............................................................................................................... 18 1. Základní charakteristika Kazachstánu ............................................................................. 19 2. Kazašský ropný sektor ..................................................................................................... 22 2.1 Historie kazašského ropného sektoru do získání nezávislosti v roce 1991 ............... 25 2.2 Ropná pole ................................................................................................................. 26 2.2.1 Karachaganak ..................................................................................................... 28 2.2.2 Kashagan ............................................................................................................ 29 2.2.3 Kumkol ............................................................................................................... 31 2.2.4 Tengiz ................................................................................................................. 31 2.2.5 Uzen .................................................................................................................... 33 2.3 Rafinerie .................................................................................................................... 34 2.3.1 Rafinerie Pavlodar .............................................................................................. 34 2.3.2 Rafinerie Atyrau ................................................................................................. 35 2.3.3 Rafinerie Shymkent ............................................................................................ 35 3. Role státu ......................................................................................................................... 37 3.1 Kazašské strategické programy zabývající se ropným průmyslem ........................... 38 3.1.1 Kazachstán - 2030 .............................................................................................. 38 3.1.2 Kazachstán 2010 ................................................................................................. 39
3.1.3 Státní program na akceleraci průmyslu a inovativní rozvoj republiky Kazachstán 2010 aţ 2014................................................................................................................ 39 3.2 Národní fond republiky Kazachstán .......................................................................... 40 3.3 Sovereign Wealth Fund SAMRUK-KAZYNA ......................................................... 41 4. Ropné společnosti působící v kazašském ropném sektoru .............................................. 42 4.1 Kazašské ropné společnosti ....................................................................................... 42 4.1.1 KazMunayGas .................................................................................................... 42 4.2. Zahraniční ropné společnosti .................................................................................... 44 4.2.1 Lukoil ................................................................................................................. 44 4.2.2 Chevron .............................................................................................................. 46 4.2.3 Agip/Eni ............................................................................................................. 47 4.2.4 China National Petroleum Corporation .............................................................. 47 5. Přímé zahraniční investice do Kazachstánu .................................................................... 49 5.1 FDI do ropného sektoru ............................................................................................. 53 6. Role a vliv ropy v Kazachstánu ....................................................................................... 56 6.1 Role a vliv ropy na ekonomiku Kazachstánu ............................................................ 56 6.1.1 Holandská nemoc ............................................................................................... 60 6.1.2 Redistribuce příjmů z ropy ................................................................................. 61 6.2 Role a vliv ropy na ţivotní prostředí ......................................................................... 62 6.2.1 Environmentální problémy ................................................................................. 62 6.2.1.1 Výbuch na ropném poli Tengiz v roce 1985 ............................................... 63 6.2.1.2 Sulfan ........................................................................................................... 64 6.2.1.3 Berezovka .................................................................................................... 65 6.3 Role a vliv ropy na obyvatelstvo ............................................................................... 66 6.3.1 Zaměstnanost ...................................................................................................... 66 6.3.2 Platové ohodnocení ............................................................................................ 67 6.3.3 Chudoba .............................................................................................................. 68
6.3.4 Pracovní podmínky ............................................................................................. 69 6.3.4.1 Pracovní nepokoje ve společnosti TCO ...................................................... 70 6.3.4.2 Masakr ve městě Zhanaozen ....................................................................... 70 6.3.4.3 Zahraniční pracovníci .................................................................................. 71 6.4 Role a vliv ropy na politiku Kazachstánu.................................................................. 72 6.4.1 Korupce .............................................................................................................. 72 6.4.1.1 Kazakhgate .................................................................................................. 73 6.4.2 Vliv ropy na vnitřní politiku Kazachstánu ......................................................... 75 6.4.3 Role a vliv ropy na zahraniční politiku Kazachstánu ......................................... 76 7. Závěr ................................................................................................................................ 78 Seznam zdrojů ..................................................................................................................... 83 Přílohy ................................................................................................................................. 97
Seznam grafů, schémat a tabulek Seznam grafů Graf 1: Celosvětový vývoj ceny barelu ropy (1991-2013) .................................................. 24 Graf 2: Podíl ropného průmyslu Kazachstánu na HDP (1991-2012) .................................. 25 Graf 3: Prokázané zásoby kazašské ropy (1997-2013) ...................................................... 27 Graf 4: Ropná produkce Kazachstánu (1992-2012) ............................................................ 39 Graf 5: FDI ve Střední Asii; čistý příliv (platební bilance, aktuální USD) (1992-2012) .... 49 Graf 6: Čistý příliv FDI (1991-2009) .................................................................................. 51 Graf 7: FDI proudící do Kazachstánu dle států (2005-2012) .............................................. 52 Graf 8: FDI směřující do oblasti těţby ropy a zemního plynu (1993-2012) ....................... 54 Graf 9: Srovnání cen ropy a HDP na obyvatele (PPP) Kazachstánu (1992-2013).............. 57 Graf 10: Ropná produkce, spotřeba ropy v Kazachstánu a její exportované mnoţství (19942012) .................................................................................................................................... 58 Graf 11: Procentní zastoupení ropy na celkovém exportu Kazachstánu v porovnání s růstem produkce ropy (1995-2012) ..................................................................................... 60 Graf 12: Státní výdaje do regionů (2004) ............................................................................ 62 Graf 13: Míra nezaměstnanosti dle regionů (1999, 2004, 2013) ......................................... 67 Graf 14: Průměrný roční plat dle regionů (2011) ................................................................ 68 Graf 15: Míra chudoby dle regionů (2000 a 2004) .............................................................. 69
Seznam schémat Obrázek 1: Kazachstán ........................................................................................................ 19 Obrázek 2: Ropná pole v Kazachstánu a hlavní transportní trasy ropy .............................. 28
Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam zemí dle prokázaných zásob a celkové produkce v roce 2012 ........... 22 Tabulka 2: Produkce ropy z regionu Kaspického moře v roce 2012 (tisíc barelů za den) .. 23 Tabulka 3: Nejdůleţitější sektory přílivu FDI (1993, 1998, 2002) ..................................... 53 Tabulka 4: FDI proudící do těţebního průmyslu (1993-2000, 2001) ................................. 53 Tabulka 5: Přímé zahraniční investice dle typů ekonomické aktivity (1993-2012) ............ 97
Seznam použitých zkratek BG
British Gas
těţařská společnost ve Velké Británii
BP
British Petroleum
ropná společnost ve Velké Británii
CCL Contracts Consultancy Limited
ropná společnost z USA
CIA
Ústřední zpravodajská sluţba
Central Intelligence Agency
CNPC China National Petroleum Corporation
čínská ropná společnost
EIA
Americká energetická informativní administrativa
U. S. Energy Information Administration
italská ropná společnost
ENI EY
Ernst and Young
mezinárodní poradenská společnost
FDI
Foreign direct investment
přímé zahraniční investice hrubý domácí produkt
HDP JSC
Joint-stock company
akciová společnost
KMG KazMunayGas
kazašská ropná společnost
KPO Karachaganak petroleum operating
konsorcium těţařských společností na ropném poli Karachaganak
KZT
Kazakhstan Tenge
měna v Kazachstánu
NCOC North Caspian Operating Company
společnost těţící v Kazachstánu
NFRK
Národní fond republiky Kazachstán
OBSE Organization for Security and Cooperation in Europe Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě OKIOC Offshore Kazakhstan International Operating Co. konsorcium těţařských společností na ropném poli Kashagan
OSN, UN United Nations
Organizace spojených národů
SNS
Společenství nezávislých států
SWFS-K Sovereign Wealth Fund Samruk-Kazyna národní fond Kazachstánu spravující společnost KMG ŠOS
Šanghajská organizace pro spolupráci
TCO Tengizchevroil
konsorcium těţařských společností na ropném poli Tengiz
UNECE United Nations Economic Commission for Europe Evropská hospodářská komise OSN USD
United States dollar
měna USA
Úvod Oblast Střední Asie byla historicky vţdy velmi zajímavá. Během let se zde vystřídala řada mocností, od dynastie Han v letech 202 př.n.l. aţ 220 n.l., přes Mongolskou říši v letech 1218 aţ 1220, aţ po nadvládu Sovětského svazu (SSSR) (1936 aţ 1991). (Cummings, 2012; s. 25-27) V geopolitice byl tomuto regionu dáván velký význam. Například v teorii Heartland a Pivot, z roku 1904 od Halforda Mackindera, The geographical pivot of history, se předpokládá, ţe kdo ovládá východní Evropu, ovládá Heartland, kdo ovládá Heartland, ovládá tzv. světový ostrov, a kdo ovládá světový ostrov, ovládá svět. (Mackinder, 1942; s. 50 v Cummings, 2012; s. 28) Střední Asie se rozkládá na území, které je definováno jako Heartland. Mackinderova teorie je dnes jiţ překonána a historie poukazuje na to, ţe skutečné „centrum světa“ se nachází v jiných místech. Tam kde se akumuluje kapitál a kde ekonomiky prosperují, coţ není případ Střední Asie. Avšak v posledních letech (po rozpadu SSSR) oţívá zájem o tento region. Jedním z důvodů, proč se tomu tak děje, jsou bohatá naleziště nerostných surovin, zejména ropy. Lidská společnost se v posledních několika desetiletích stala závislá na ropě a výrobcích z ní vytvořených. Neuběhne den, kdy bychom se obešli bez výrobku, který by nebyl alespoň částečně z ropy. Tato situace je o to palčivější v zemích Evropy a Severní Ameriky, kde se spotřebovává nejvíce této suroviny, ale jejich zdrojů je zde minimálně. I přes regulační opatření vlád a snahy o diverzifikaci průmyslu a nahrazení těchto výrobků, hledání nových obnovitelných zdrojů energie, naše spotřeba ropy stoupá. Spotřeba stoupá i v důsledku rychle se rozvíjejících zemí v rozvojových regionech, jeţ se chtějí, jak ekonomicky, tak ţivotním standardem přiblíţit vyspělým ekonomikám. Zásoby ropy jsou neobnovitelným zdrojem, které se kaţdým dnem tenčí, ale hlad po nich stále roste. Naleziště ropy jsou rozprostřena po světě nerovnoměrně. Region Střední Asie tímto bohatstvím oplývá, přičemţ Kazachstán zde má dominantní roli. Největší naleziště ropy ve Střední Asii jsou právě na území Kazachstánu. Historie kazašského ropného průmyslu je stará více neţ 110 let. Během posledních dvou dekád nastal konkurenční boj o tuto surovinu. Do Kazachstánu začaly přicházet nadnárodní korporace, které se snaţí získat maximální podíl z nerostného bohatství země. Do jaké míry se jim to daří, kde tyto společnosti investují, jak se Kazachstán na všem podílí, jak velký vliv má ropa v Kazachstánu a řada dalších souvislostí bude zdokumentována a analyzována v této diplomové práci.
14
Cíl práce Cílem diplomové práce je popsat a analyzovat roli ropy v oblasti Střední Asie se zaměřením na Kazachstán. Ropná naleziště, činnost rafinerií, působení státu a investice do ropného průmyslu jsou v ní sledovány z pohledu časového vývoje. Zvláštní důraz je kladen zpracování
na
analýz
dopadů
ropného
sektoru
v
socioekonomické,
politické
a environmentální oblasti. Vyústěním diplomové práce je shrnutí zjištěných poznatků a vlastní pohled na dané téma. Za účelem dosaţení cíle diplomové práce si autor poloţil následující výzkumné otázky, které jsou zodpovězeny v příslušných kapitolách práce:
Jaké jsou hlavní charakteristiky kazašského ropného průmyslu? (Kapitola 2., 3., 4.)
Jaká je role ropy v ekonomice Kazachstánu? (Kapitola 5. a 6.1)
Jak vysoká je závislost státu na ropném sektoru a příjmech z něj? (Kapitola 6.1)
Jak ropa a její produkce ovlivňuje ţivotní prostředí Kazachstánu? (Kapitola 6.2)
Jakou roli a vliv má ropa na obyvatelstvo Kazachstánu? (Kapitola 6.3)
Jakou roli a vliv má ropa na kazašskou politiku? (Kapitola 6.4)
Struktura práce V první kapitole jsou popsány základní charakteristiky Kazachstánu. Kazachstán je definován z hlediska geografické polohy, státního zřízení, z hlediska začlenění do mezinárodních struktur, z pohledu obyvatelstva a ekonomiky. Druhá kapitola se zabývá kazašským ropným sektorem. Vyzdvihuje jeho důleţitost pro ekonomiku. Je zde zmíněna historie kazašského ropného sektoru do získání nezávislosti Kazachstánu v roce 1991. V samostatné kapitole je přehled největších ropných polí v Kazachstánu. Jejich popis je doplněn stručným vývojem a jmenováním společností, které na nich těţí. Zpracováním vytěţené ropy se zabývá následující podkapitola, která obsahuje výčet tří nejvýznamnějších rafinerií, uvádí jejich polohu a produkci na území Kazachstánu. Třetí kapitola se zaobírá rolí státu v kazašském ropném sektoru. Obsahuje strategické programy věnované ropnému průmyslu. Nezbytnou součástí jsou informace o Národním fondu republiky Kazachstán, do kterého směřuje část ropných příjmů, a o Sovereign Wealth Fund Samruk-Kazyna, který je vládním kontrolním úřadem řídícím kazašskou ropnou společnost KazMunayGas.
15
Čtvrtá část informuje o významných ropných společnostech působících v Kazachstánu. Výjimečné postavení v nich zaujímá národní společnost KazMunayGas, jakoţto největší kazašská ropná společnost působící na území státu. Seznamuje s organizační strukturou této společnosti a aktivitami přesahujícími obor těţby ropy. V Kazachstánu působí nejen KazMunayGas, ale i mnohé zahraniční ropné společnosti. O jejich činnosti se zmiňuji v následujících podkapitolách. Pátá kapitola je věnována přímým zahraničním investicím (FDI) do kazašského těţebního průmyslu. Je zde popsáno, do které země Střední Asie plyne nejvíce FDI. Dále je uvedeno, z jakých zemí investice do Kazachstánu proudí, do kterých sektorů kazašské ekonomiky jich plyne nejvíce a jak se během let FDI podílely na HDP. Samostatná podkapitola se zabývá FDI směřujícími do kazašského ropného sektoru. Je zde vyjádřen jejich podíl na celkovém FDI, včetně časového vývoje. Stěţejní částí diplomové práce je nejobsáhlejší kapitola šestá. Analyzuje roli a vliv ropy na vybrané charakteristiky Kazachstánu. Nejdůleţitější z nich je ekonomika Kazachstánu, ţivotní prostředí Kazachstánu, obyvatelstvo a politika Kazachstánu. Základním předpokladem pro vyhotovení analýz je práce se skutečnostmi a souvislostmi, kterými se zabývala diplomová práce v předešlých kapitolách. Podkapitola Role a vliv ropy na ekonomiku Kazachstánu analyzuje vztah mezi vývojem cen ropy a ukazatelem ekonomické úrovně (HDP na obyvatele) Kazachstánu. Dále je analyzován vliv ropné produkce a spotřeby na exportu a příjmech z ropy. Vystihuje důleţitost zastoupení ropy na celkovém exportu a porovnává ho s růstem produkce této suroviny. Vhodně je doplněna další podkapitolou, v niţ jsou zpracovány redistribuované příjmy z ropy do jednotlivých regionů Kazachstánu. Následující podkapitola se zkoumá roli a vliv ropy na ţivotní prostředí. Jsou zde popsány environmentální problémy a ohroţení způsobená těţbou, zpracováním a transportem ropy. Výbuch na ropném poli Tengiz, problémy se sulfanem, či zdravotní potíţe obyvatelstva obce Berezovka svědčí o váţnosti problematiky a nutnosti jejího řešení. Třetí podkapitola se zabývá rolí a vlivem ropy na obyvatelstvo. Obsahově je zde analyzován vývoj zaměstnanosti a platového ohodnocení pracovníků ropného a neropného
16
sektoru. Následuje analýza míry chudoby dle regionů Kazachstánu. Analyticky jsou zpracovány pracovní podmínky v kazašském ropném sektoru. Poslední podkapitola šesté části prověřuje roli a vliv ropy na politiku Kazachstánu. Jsou zde popsány problémy, s kterými se kazašská politika potýká v souvislosti s ropným sektorem. Nejoţehavější z nich je všudepřítomné korupční prostředí. Následně je analyzován vliv ropy na vnitřní politiku Kazachstánu a role ropy v politice zahraniční. Poslední sedmá kapitola závěrem shrnuje zjištěné poznatky o roli a vlivu ropy na Kazachstán.
17
Metodologie práce Při psaní diplomové práce byla pouţita metoda rešerše relevantní dostupné literatury a internetových zdrojů a jejich následná komparace a analýza. Většina zdrojů pouţitých v této diplomové práci byla v anglickém originále. Proto bylo nutné nejprve informace přeloţit. Získané údaje bylo třeba řádně utřídit, organizovat, podrobit analýzám, syntetizovat a prezentovat. Ke kaţdé kapitole bylo třeba získat odlišný okruh informací, které byly členěny do pracovních sekcí pro potřeby analytických částí práce. Ty byly dále prověřovány a porovnávány s dostupnými zdroji zabývajícími se danou problematikou. Na jejich základě byly vytvořeny pomocné tabulky časových řad ukazatelů a vypracovány grafy s cílem maximálně vystihnout vývoj v dané oblasti. Následně byly provedeny analýzy dat, příčin a souvislostí, které byly organizovány dle jednotlivých kapitol diplomové práce. Čerpáno bylo převáţně ze zahraniční literatury a elektronických informačních zdrojů. Relevantní numerická data byla vyhledána na stránkách Statistického úřadu republiky Kazachstán, Ministerstva financí republiky Kazachstán a Ministerstva ropy a zemního plynu republiky Kazachstán. Mnoho potřebných dat však tady nebylo dostupných. V těchto případech bylo čerpáno z veřejně dostupných databází organizací a agentur OSN, EIA a Světové banky. Diplomová práce se snaţí zahrnout nejnovější poznatky v dané problematice. Nejaktuálnější byly získány od mezinárodních a kazašských zpravodajských agentur. Pokud byly vyuţity tyto informace, jednalo se nejvíce o zdroje organizace EurasiaNet, která poskytuje nezávislé informace ze zemí Kavkazu a Střední Asie. Všechny získané a vyuţité podklady jsou řádně ocitovány v závorkách uvedených v textu. Citace odkazují na seznam pouţité literatury, který je uveden na konci diplomové práce. Názvy institucí jsou v textu uváděny v češtině a jejich zkratka, pokud existuje, je uvedena v závorce. Zkratky s jejich celým názvem v anglickém jazyce a českým překladem jsou uvedeny v seznamu pouţitých zkratek.
18
1. Základní charakteristika Kazachstánu Úvodní kapitola se zabývá základními charakteristikami Kazachstánu. Obsahuje informace týkající se polohy Kazachstánu, jeho vládním zřízením, členstvím v mezinárodních uskupeních, obyvatelstvem a jeho národnostním sloţením a hlavními ekonomickými sektory. Důleţitost této kapitoly spočívá v seznámení s Kazachstánem a získání představy, jakou roli v něm hraje těţební sektor. Kazachstán je největším vnitrozemským státem světa a zároveň největší zemí ze středoasijských republik. Tento stát o rozloze 2 724 900 km2 (CIA World Factbook; 2014), který je 34,5 krát větší neţ rozloha České republiky, se rozkládá od Kaspického moře na západní části země k pohoří Altaj na východě, a od severských plání západní Sibiře aţ k pouštím na jihu Střední Asie. Mezi jeho sousedy patří Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Rusko a Čína. Hlavním městem Kazachstánu je od roku 1997 Astana, ve které se nachází správní centrum země. To se do roku 1997 nacházelo ve městě Almaty. Obrázek 1: Kazachstán1
1
Převzato z (Nations Online Project, 2014)
19
Republika Kazachstán je nezávislá republika, parlamentní demokracie se silným postavením prezidenta. Současným prezidentem je Nursultan Abishuly Nazarbayev, který je ve funkci nepřetrţitě od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991. Prezident drţí ve svých rukou politickou i ekonomickou moc, díky níţ prosadil změny v ústavě, v následku kterých můţe být volen i několikrát za sebou a tedy neomezeně. Opoziční strany nejsou zakázány, avšak opozice je slabá a roztříštěná. Předpokládá se, ţe prezidentova moc bude i nadále silná. Přispívá k tomu i kontrola médií, přidělování ministerských míst a zadrţování některých opozičních lídrů. Organizace Freedom House zařadila Kazachstán v roce 2013 mezi nesvobodné země. Míra svobody je vyjádřena číslem 5,5, občanské svobody jsou vyjádřeny číslem 5 a politická práva číslem 6.2 (Freedom House, 2013) Kazachstán je členem mnoha mezinárodních uskupení. Od roku 2010 je členem celní unie společně s Ruskem a Běloruskem. V rámci vytvoření celní unie došlo ke zvýšení obchodu mezi jednotlivými účastníky, tj. obrat bilaterálního obchodu mezi Kazachstánem a Běloruskem vzrostl v roce 2010 na 850 mil. USD, coţ je o 60 % více neţ v období světové ekonomické krize, která začala v roce 2008 a s kterou se dosud vyrovnáváme. Export z Ruské federace do Kazachstánu dosáhl v roce 2010 úrovně 11,8 mld. USD, tedy vzrostl o 25 %. Růst zaznamenal také export z Kazachstánu do Ruské federace, který činil 5 mld. USD a zvýšil se o 30 %. (Businessinfo.cz, 2013) Kazachstán je také členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Společenství nezávislých států, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Asijské banky rozvoje, Evropského ekonomického společenství, Organizace islámské konference, Organizace ekonomické spolupráce, Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, Organizace středoasijské spolupráce a Šanghajské organizace spolupráce. (Businessinfo.cz, 2013) Národnostní sloţení Kazachstánu je velmi rozmanité. V současnosti z celkového počtu 17,7 milionu obyvatel tvoří převáţnou část Kazaši, kteří představují asi 63 % populace. Druhou největší část tvoří ruská menšina s 24 %.3 Rusové na základě svého silného zastoupení v populaci mají v zemi velký vliv, coţ je častým předmětem svárů mezi ruskou menšinou a Kazachy. Mezi dalšími národnostmi, které na území Kazachstánu ţijí, jsou Uzbekové 3 %, Ukrajinci 2 % a Ujgurové, kteří představují 1,4 % obyvatelstva. Zbylých 7 % zaujímají ostatní národnosti. Tato země je silně náboţensky zaloţená a to i 2
Freedom House hodnotí svobody na stupnici od 1 (nejlepší výsledek) do 7 (nejhorší výsledek). Při sčítání lidu v roce 1989 byla populace Kazachů (6 534 616 obyvatel) a Rusů (6 227 549 obyvatel) téměř vyrovnaná. (Demoskop Weekly, 2010) 3
20
přesto, ţe byla součástí Sovětského svazu. Dle vyznání se obyvatelstvo Kazachstánu dělí na muslimy, ortodoxní křesťany a vyznavače jiných křesťanských církví. Největší část populace tvoří muslimové, k islámu se hlásí aţ 70 % obyvatel. Ortodoxní víru vyznává 24 % obyvatelstva, z nichţ největší část tvoří ruská menšina. K jiným křesťanským církvím se hlásí 2 % populace. Další 4 % představují ostatní náboţenství. Kazachstán má velmi malou hustotu zalidnění (pouhých 6 obyvatel na km2). Více neţ polovina obyvatel Kazachstánu ţije ve městech. V roce 2011 byla míra urbanizace 54 %. Od roku 1989 klesla z 57 % a to hlavně v důsledku změny klasifikace měst. (Makhmutova, 2012; s. 3) Ta proběhla v roce 1993. (Safranchuk, 2013; s. 27) Hlavním sektorem kazašského hospodářství jsou sluţby, které tvoří 56,9 % HDP. Druhým nejvýznamnějším je průmysl, který pro zemi představuje 37,8 % HDP. Dalším sektorem je zemědělství, které hrálo nejvýznamnější roli před revolucí, jelikoţ Kazachstán byl společně s Ukrajinou obilnicí SSSR. Po rozpadu SSSR následoval zlom a dnes představuje zemědělství pouze 5,2 % HDP. V posledních letech vláda implementuje řadu opatření na podporu tohoto sektoru. V roce 2012 kazašské HDP (PPP) bylo 14 200 USD. Míra růstu HDP byla v témţe roce 5 %. V současné době zastává Kazachstán výraznou proexportní politiku. Mezi hlavní vývozní artikly patří především ropa a ropné produkty, zemní plyn, barevné kovy a chemikálie. Největší část exportu putuje do Číny (21 %), dále do Ruska (9,9 %), Francie (9,3 %) a Německa (6,9 %). (CIA World Factbook; 2014) Celkový objem exportu (93,7 mld. USD v roce 2012) výrazně převyšuje import (47,9 mld. USD). Nejvíce se importuje těţká technika a kovové výrobky. Hlavním dodavatelem je Čína (21 %), poté Rusko (9,9 %), Francie (9,3 %) a Německo (6,9 %). (CIA World Factbook; 2014)
21
2. Kazašský ropný sektor Druhá kapitola se zabývá kazašským ropným sektorem. Zdůrazňuje jeho důleţitost pro ekonomiku Kazachstánu. V prvních odstavcích je rozebrán současný stav ropného sektoru v Kazachstánu. Jsou v nich popsány kazašské ropné rezervy, produkce ropy a zastoupení ropného sektoru v HDP. Dále jsou tyto informace doplněny v následující podkapitole 2.1 historií kazašského ropného sektoru. Zde je nastíněn jeho vývoj od raného počátku v roce 1899 aţ do získání nezávislosti v roce 1991. Další podkapitoly popisují důleţitá ropná pole (viz kap. 2.2) a rafinerie (viz kap. 2.3) rozmístěné na území Kazachstánu. Tato kapitola jako celek je důleţitá pro pochopení následných konsekvencí týkajících se ropného průmyslu. V kaţdé ekonomice světa hraje ropa důleţitou roli. Některé státy ji úspěšně těţí a exportují. Jiné tímto zdrojem nedisponují a jsou odkázány na její import. Na celém světě produkuje ropu 132 států. (CIA World Factbook, 2013) Kazachstán byl v roce 2012 sedmnáctým největším producentem ropy a zároveň byly jeho ropné rezervy jedenácté největší na světě (viz tab. č. 1). (EIA, 2014c) Tabulka 1: Seznam zemí dle prokázaných zásob a celkové produkce v roce 2012 4
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Celková produkce (tis. bbl/d) 5
Prokázané zásoby (mld. barelů) Saudská Arábie 267,0 Venezuela 211,2 Kanada 173,6 Irán 151,2 Irák 143,1 Kuvajt 104,0 SAE 97,8 Rusko 60,0 Libye 47,1 Nigerie 37,2 Kazachstán 30,0 USA 26,5 Katar 25,4 Čína 20,4 Brazílie 14,0 Alţírsko 12,2 Mexiko 10,4 Angola 9,5
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
4
Saudská Arábie USA Rusko Čína Kanada Irán SAE Irák Mexiko Kuvajt Brazílie Nigerie Venezuela Norsko Alţírsko Angola Kazachstán Katar
11725,68 11104,51 10396,97 4372,446 3856,44 3589,386 3213,194 2986,641 2936,009 2796,788 2651,894 2524,143 2489,242 1902,084 1875,208 1831,643 1605,879 1579,184
Vytvořeno autorem z (EIA, 2014c; EIA, 2014d) Bbl/d je zkratka jednotky udávající mnoţství vytěţených/rafinovaných barelů za den. Jeden barel = 159 litrů. 5
22
Úspěšná produkce kazašské ropy je podloţena velmi rozsáhlými zásobami kvalitní ropy.
Podle Oil and Gas Journal z roku 2013 činí prokázané ropné rezervy 30 miliard
barelů (cca 3 % světových rezerv). (EIA, 2013c; s. 2) Přibliţně 70 % kazašských rezerv ropy a zemního plynu je koncentrováno v západním Kazachstánu okolo města Atyrau. (Arkhipov, 2010; s. 16-17) Právě tento region je na pobřeţí Kaspického moře, kde se ukrývá podstatná část nerostného bohatství. EIA udává, ţe v roce 2012 tvořila ropa vytěţená z regionu Kaspického moře 92 % celkové produkce Kazachstánu. Tentýţ rok zde bylo vytěţeno 1,387mil. barelů ropy za den. Oproti ostatním zemí obklopující Kaspické moře těţí Kazachstán z této oblasti nejvíce. Srovnání s ostatními státy se nachází v tabulce č. 2. Ropný potenciál kaspického šelfu je ohromný. Předpokládá se, ţe v kazašském teritoriu Kaspického moře leţí 17 miliard tun ropy. (Kulibayev, 2010)
Tabulka 2: Produkce ropy z regionu Kaspického moře v roce 2012 (tisíc barelů za den)6
Stát
Vytěţeno ze dna Kaspického moře
Vytěţeno na pevnině regionu Kaspického moře
Celková produkce z regionu Kaspického moře
Celková produkce státu
Ázerbájdţán
890
32
922
922
Podíl vytěţené ropy z regionu Kaspického moře na celkové produkci 100%
Írán
0
0
0
3367
0%
Kazachstán
3
1384
1387
1515
92%
Rusko
6
114
120
9922
1%
Turkmenistá n Uzbekistán
46
170
216
216
100%
0
0
0
66
<1%
Celkem
945
1700
2645
16007
17%
Po získání nezávislosti kazašský ropný sektor začal rychle a výrazně růst. Během krátké doby si vydobyl vedoucí pozici v národním hospodářství. Příjmy z něj ve velké míře přispěly k úspěšné transformaci z plánované ekonomiky na ekonomiku trţní. Sektor samotný dospěl k mnoha výrazným reformám a byl konfrontován s mnoha problémy,
6
Vytvořeno autorem z (EIA, 2013b)
23
například s globální ekonomickou krizí, avšak i nadále si drţí výraznou roli v kazašské ekonomice. Kazašský ropný sektor v roce 2008 zaměstnával 5,7 % populace. (Arkhipov, 2010; s. 22) Více o zaměstnanosti je uvedeno v kap. 6.3.1. Kazašský ropný sektor má a nadále bude mít velmi významný potenciál pro růst kazašského HDP a zvyšování ţivotní úrovně obyvatelstva. Růst tohoto sektoru, společně se zvýšením zaměstnanosti, exportem ropy a zvyšující se cenou této komodity (viz graf 1) přinese benefity pro celý Kazachstán.
Graf 1: Celosvětový vývoj ceny barelu ropy (1991-2013)7
Celosvětový vývoj ceny barelu ropy (USD/barel) 120 USD 100 USD 80 USD 60 USD 40 USD 20 USD 0 USD
Cena barelu ropy
Vliv ropného sektoru na kazašskou ekonomiku je patrný i z procentuálního zastoupení na celkovém HDP Kazachstánu (viz graf č. 2). V roce 2001 ropný sektor zastupoval 10,9 % kazašského HDP. V roce 2010 dosáhl svého vrcholu s 28,3 % a v roce 2012 stanul na 25,3 %. (EY Emerging Markets Center; 2014; s. 3)
7
Vytvořeno autorem z (World Bank, 2014c)
24
Graf 2: Podíl ropného průmyslu Kazachstánu na HDP (1991-2012)8
Podíl ropného průmyslu Kazachstánu na HDP (%) 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Podíl ropného průmyslu na HDP
Ropný sektor nehraje významnou roli pouze nyní, ale je významně spjat s kazašskou historií. Historickými konsekvencemi se zabývá následující kapitola.
2.1 Historie kazašského ropného sektoru do získání nezávislosti v roce 1991 Kazašský ropný sektor má dlouhou historii. První zmínka o nálezu ropy na kazašském území pochází z roku 1899, kdy bylo otevřeno první ropné pole Karachungul. (Akhmetova, 2013) Těţba probíhala z hloubky pouhých 40 metrů. Avšak skutečná ropná produkce Kazachstánu začala roku 1911, kdy bylo v Dossoru objeveno nové ropné pole s velmi kvalitní surovinou v hloubce okolo 225 metrů. S nárůstem produkce nastal problém s její přepravou. Přeprava po ţeleznici nebo po vodních trasách nestačila. Ve 30. letech byl zprovozněn první kazašský ropovod Dossor Gurjev a následně ropovod Kaspiy Orsk, který byl uveden do provozu v roce 1935. (KazMunayGas , 2010a) Od roku 1931 bylo otevřeno několik významných nových vrtů Baychunas (1931), Iskine (1934), Koschagyl (1935), Sagiz (1938), Kulsury (1939), Koshkar (1944), Tentyaksor (1945), Munayli (1948), Tyulyus (1947 aţ 1948), Karaton (1949), Teren-Uzyak (1953 aţ 1956), Tazhigali (1953 aţ 1957), Karsak (1953 aţ 1958). (Akhmetova, 2013) Produkce začala narůstat. V roce 1950 se vyprodukovalo 1 056 tun ropy, coţ bylo o 5 % více neţ v roce 1940. (Bazargalievich, 8
Vytvořeno autorem z (EY Emerging Markets Center, 2014; s. 3)
25
2013) Podstatného podílu na světové produkci dosáhla těţba v Kazachstánu aţ v letech 1960 aţ 1970, kdy se ustálila na více jak 500 000 barelech denně (bbl/d). (EIA, 2013c; s. 1) V té době byl Kazachstán součástí Sovětského svazu a většina nových vrtů byla vedena odborníky ze SSSR. Byly také vyuţity nové moderní technologie těţby. Začalo se vyuţívat rychlejší turbínové vrtání, přičemţ se výrazně zvýšila technická kapacita vrtných soustav, které umoţňovaly proniknout do hloubky 3–4 tisíc metrů. (Zapadniy Proekt, 2013b) V roce 1972 se v západním Kazachstánu na ropných polích Aralsor a Biikghal začalo vrtat do hloubky přesahující 7000 metrů. O pár let později (v roce 1979) došlo k nálezu nejvýznamnějšího ropného pole Tengiz, které se nachází v severozápadní části země (ropné pole Tengiz bude blíţe popsáno v kapitole 2.2.4). K tomuto objevu došlo na základě velkého pokroku v hloubkových průzkumech vrtů v druhé polovině 70. let. V roce 1984 bylo objeveno pole Kumkol s velkými zásobami ropy a zemního plynu. Společně s tímto nalezištěm bylo nalezeno i mnoho dalších: Maibulak, Akshabulak, Jiţní Kumkol, Aryskum, Konys, Jiţní Konys a Severozápadní Konys, Kyzylkiya, Nuraly, Ashchysai, Aksai, Akshabulak, Bektas a další. (KazMunayGas, 2010b) Po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 nastaly rozsáhlé změny v ekonomice a došlo k transformačním procesům. Těmito změnami se zabývá kapitola 6.1 Role a vliv ropy na ekonomiku.
2.2 Ropná pole Na území Kazachstánu se nachází 3 % světových zásob ropy, čímţ se Kazachstán řadí mezi 11 zemí s největšími zásobami. Kazašské Ministerstvo pro ropu a zemní plyn udává, ţe současné prokázané zásoby ropy jsou okolo 30 miliard barelů, ačkoliv v roce 2001 byly zásoby odhadovány pouze na 5,1 miliard barelů. (KazMunayGas, 2010a) Tento skok během let je velmi výrazný a byl zapříčiněn otevřením ropného pole Kashagan. Vývoj prokázaných ropných rezerv je dobře patrný v grafu č. 3.
26
Graf 3: Prokázané zásoby kazašské ropy (1997-2013) 9
Prokázané zásoby kazašské ropy (mld. barelů) 35 30 25 20 15 10 5 0
Prokázané zásoby ropy
Tyto 3 % světových zásob jsou těţeny na 172 ropných polích. Více neţ 50 % z nich není v provozu a to z důvodu nepřístupnosti nebo nerentability těţby. Přičemţ 90 % ropy je těţeno na 15 největších polích. Těmi jsou Tengiz, Kashagan, Karachaganak, Uzen, Zhetybai, Zhanazhol, Kalamkas, Kenkiyak, Karazhanbas, Kumkol, North Buzachi, Alibekmola, Střední a Východní Prorva, Kenbai, Korolevskoye. Většina z nich se nachází v 6 ze 14 provincií - Aktobe, Atyrau, Západní Kazakhstán, Karaganda, Kyzylorda a provincie Mangistau. (KazMunayGas, 2010a) Nejvýznamnější ropná pole dle mnoţství vytěţené ropy jsou Karachaganak, Kashagan, Kumkol, Tengiz a Uzen. Tato pole hrála a hrají důleţitou roli v kazašské ropné produkci, a proto jsou jim věnovány samostatné podkapitoly.
9
Vytvořeno autorem z (EIA, 2014a)
27
Obrázek 2: Ropná pole v Kazachstánu a hlavní transportní trasy ropy 10
2.2.1 Karachaganak Karachaganak se nachází v severozápadní části Kazachstánu, v oblasti Západní Kazachstán, poblíţ hranic s Ruskem. Rozkládá se na území více neţ 280 km2. Bylo objeveno v roce 1979 a těţba na něm začala v roce 1984. V této oblasti se kromě ropy nachází i velké zásoby zemního plynu. Zásoby zemního plynu jsou odhadnuty na 1,35 bilionu kubických metrů a zásoby ropy na 1,2 miliardy tun. (Jafarova, 2013a) Toto pole hraje dominantní roli v produkci Kazachstánu. Ropná produkce se v roce 2013 pohybovala okolo 231 000 bbl/d, coţ představovalo 12 % celkové ropné produkce Kazachstánu. (EIA, 2013a) V roce 1984 zde začala těţit společnost Karachaganakgazprom, která byla součástí ruského GazPromu. (Elliott, 1998; s. 17) Po získání nezávislosti v roce 1991 získala kontrolu nad tímto nalezištěm vláda Kazachstánu. Těţba je od té doby realizována konsorciem Karachaganak Petroleum Operating B. V. (KPO). Jedná se o druhou největší firmu zabývající se těţbou ropy a zemního plynu v Kazachstánu. Do roku 2011 v něm byly zahrnuty tyto firmy: Agip/Eni (35 %), British Gas (BG) (32,5 %), ChevronTexaco (20 %), Lukoil (15 %). (Pomfret, 2006; s. 54) V roce 2011 Karachaganak Petroleum Operating B. V. podepsalo s vládou Kazachstánu kontrakt o připojení státní společnosti KazMunayGas
10
Převzato z (Kazinform, 2009)
28
(KMG) ke konsorciu KPO. (A Barrel Full, 2012b) V současnosti zde působí 5 společností BG (29,25 %), ENI (29,25 %), Chevron (18 %), Lukoil (13.5 %) a KazMunayGas (10 %). (KPO, 2014a) Těţbu v této oblasti silně ovlivňuje kontinentální klima. Během zimy zdejší teploty dosahují aţ mínus 40o C. V letních měsících zase plus 40 o C. Tyto výkyvy teplot mají nepříznivý vliv na personál a namáhají materiál potřebný k těţbě ropy. Ropa se zde získává z hloubky aţ 3 500 m. (KPO, 2012; s. 12) Karachaganak Petroleum Operating B. V. je významným zaměstnavatelem v regionu. Poskytuje práci více neţ 4 000 pracovníkům. (KPO, 2012; s. 12) 68 % manaţerů společnosti pochází z blízkého okolí závodu. (KPO, 2014b) 2.2.2 Kashagan Ropné pole Kashagan se nachází poblíţ města Atyrau v západním Kazachstánu, v severní části Kaspického moře. Jedná se o 15. největší naleziště na světě a je zároveň největším ropným polem leţícím mimo oblast Blízkého Východu. Rozloha Kashaganu je více neţ 3 000 km2. (Campaner, 2008; s. 7) Prokázané zásoby ropy se odhadují na 13 miliard barelů ropy. (EIA, 2013a) Práva na těţbu se během let měnila. V roce 1997 uzavřel Kazachstán smlouvu se společností Offshore Kazakhstan International Operating Co. (OKIOC), která dostala licenci na prozkoumání 5 000 km2. OKIOC je tvořena společnostmi Eni, British Gas, BP Amoco, ExxonMobil, Shell, FinaElf, Philips Petroleum Co., Statoil a Inpex Masela. (Campaner, 2008; s. 8) V roce 2001 se British Petroleum a Statoil rozhodly prodat svou část. Roku 2003 byl na polovinu rozdělen podíl společnosti British Gas mezi spolupracující společnosti a vládu Kazachstánu. V této době je pole provozováno společností North Caspian Operating Company (NCOC). NCOC se sestává ze společností Eni (16,8 %), ExxonMobil (16,8 %), Inpex (7,56 %), KMG (16,8 %), Shell (16,8 %) a Total (16,8 %). (EIA, 2013a) Ropné pole Kashagan bylo objeveno v roce 2000. Těţba na něm začala aţ v roce 2013. Původně byl naplánován start těţby na rok 2005. Zdrţení způsobily technické potíţe a hlavně špatná dosaţitelnost naleziště. Ropa se totiţ nachází v hloubce 13 000 stop11, kde
11
13 000 stop = 3,967 km.
29
tlak dosahuje 770 psi12. (EIA, 2013a) Těţba se provádí z vodní hladiny. Je tudíţ náročnější neţ na pevnině. Další těţkostí, s kterou se musí těţba potýkat, je zima. Ta v této oblasti dosahuje aţ mínus 30o C. Zima společně s nízkou salinitou a mělkými vodami způsobuje, ţe zde na téměř pět měsíců v roce Kaspické moře zamrzá. Kashagan se rozkládá v unikátní přírodní lokalitě. Během nadvlády Sovětského svazu byla severní část Kaspického moře národní rezervací a všechny těţařské průzkumy byly zakázány. (Campaner, 2008; s. 18) Je přirozeným útočištěm mnoha chráněných ptáků, ryb a jiných zvířat, například ohroţeného jesetera beluga a tuleně kaspického. Těţba je prováděna se zvláštním zřetelem na minimalizaci znečištění. Tomu však nepřispívá sloţení zdejší ropy. Těţená surovina má specifické chemické sloţení. Obsahuje vysokou koncentraci sulfanu (H2S)13. Ten je nejen hořlavý, ale i toxický. Sulfan ohroţuje také vybavení a posádku těţařských zařízení. Hrozí riziko výbuchu, pokud dojde k špatnému odvodu. Sulfan je odváděn a skladován v chráněné oblasti, která byla za tímto účelem vybudována. Část z něj je odtud dál transportována a po zpracování prodávána jako hnojivo. (Campaner, 2008; s. 11) Podle původních plánů byl rozvoj pole Kashagan rozdělen do tří fází. První fáze měla probíhat v letech 2002 aţ 2010, kdy se mělo těţit z jiţní části pole a mělo být dosaţeno produkce 450 000 bbl/d. Během druhé fáze se počítalo s těţbou ve více oblastech pole a zvýšení produkce na 900 000 bbl/d mezi roky 2010 aţ 2014. Třetí fáze měla zaručovat zvýšení těţby na 1,2 milionu bbl/d v letech 2014 aţ 2041. Avšak kvůli zdrţením zatím nebylo dosaţeno produkce ani v mnoţství, které bylo stanoveno pro první fázi. Nyní se na tomto poli vytěţí pouze 40 000 bbl/d. (Jafarova, 2013a) V roce 2010 oznámila společnost KazMunayGas, ţe fáze 2 bude ukončena v mezi lety 2018 aţ 2019. (Offshoretechnology, 2014) Náklady na tento projekt několikanásobně překročily původní rozpočet. Předpokládaná cena první fáze byla stanovena na 24 mld. dolarů, avšak skutečná cena v roce 2012 byla 46 mld. dolarů. Odhaduje se, ţe se celkové náklady zvýší z 57 mld. dolarů na 187 mld. dolarů. (Offshore-technology, 2014)
12 13
Psi je jednotka tlaku. Pro srovnání, standartní tlak při hladině moře má hodnotu přibliţně 14,7 psi. Sulfan byl dříve nazývaný sirovodík.
30
Přesto je ropné pole Kashagan pro budoucnost kazašského ropného průmyslu velmi důleţité. Pokud se povede realizovat všechny části projektu, bude dosaţeno úspěchu, z kterého bude Kazachstán moci prosperovat několik následujících desetiletí. 2.2.3 Kumkol Ropné pole Kumkol se nachází v jiţní části Kazachstánu v oblasti Kyzylorda. Je v něm uloţena vysoce kvalitní ropa. Bylo objeveno v roce 1984 a začalo se na něm intenzivně těţit v roce 1990. (Lukoil, 2013d; s. 45) V roce 1995 kazašská vláda rozhodla o prodeji práv na těţbu a produkci s platností do roku 2020. Ropné pole Kumkol bylo rozděleno na dvě části, na Severní Kumkol a Jiţní Kumkol. To znamená, ţe dvě různé společnosti mohou na dvou různých místech těţit ropu z jednoho zdroje, čímţ dochází k silnému konkurenčnímu boji. Licence, která opravňovala k těţbě v Severním Kumkolu byla prodána v roce 1995 společnosti Lukoil, dosahujíce 50% podílu a dalších 50 % získala kazašská společnost Turgai Petroleum. (Marten, 2007; s. 27) V roce 1996 byla licence Turgai Petroleum prodána kanadské firmě Huricane Hydrocarbonas. Ta se v roce 2003 přejmenovala na PetroKazakhstan. Licenci na těţbu v Jiţním Kumkolu prodala kazašská vláda také PetroKazakhstanu. Po tomto kroku vlastnil PetroKazakhstan tři čtvrtiny produkce Kumkolu a Lukoil pouze jednu čtvrtinu. V roce 2005 byl PetroKazakhstan odkoupen čínskou společností China National Petroleum Corporation (CNPC). Předpokládané rezervy Kumkolu jsou ve výši 55 mil. tun ropy. V roce 2012 zde bylo vytěţeno 2,14 mil. tun ropy (podíl Lukoilu 1,07 mil. tun). (Lukoil; 2013b) 2.2.4 Tengiz Tengiz se nachází v severozápadní části Kazachstánu. Těţba probíhá z Kaspického moře. Jedná se o jedno z největších ropných polí v Kazachstánu s produkcí okolo 540 000 bbl/den v roce 2013. (EIA, 2013a) Rozkládá se na ploše 2 500 km2. Potenciální rezervy jsou odhadovány mezi 6 a 9 mld. barelů ropy. (Tengizchevroil, 2014c) Tengiz je jedno z nejhlubších a největších ropných polí světa. Podmínky těţby jsou velmi obtíţné. Teploty se pohybují od mínus 40° C do plus 36° C. Infrastruktura je nerozvinutá. Těţba se zde provádí z hloubky okolo 3 810 metrů, kde na ropné soustavy působí vysoký tlak. (KazMunayGas, 2010c) Ten společně s
31
vysokým obsahem zemního plynu a sulfanu, který je nebezpečný pro lidské zdraví, způsobuje korozi pouţitých technologií. Ropné pole Tengiz bylo objeveno uţ v roce 1979. Bylo však opomíjeno, zanedbáváno a ţádné důleţité průzkumy zde nebyly prováděny. Sovětská politika měla prioritu rozvoje a objevování nových polí v jiných oblastech Sovětského svazu. Aţ po získání nezávislosti nastala změna. V roce 1993 vznikla společnost Tengizchevroil (TCO) se společnou majetkovou účastí Chevron (50 %), ExxonMobil (25 %), KMG (20 %) a LukArco (5 %). (EIA, 2013a) Společnost LukArco se připojila k TCO v roce 1997, kdy odkoupila 5 % od společnosti Chevron. Tím začal velký rozvoj Tengizu a jeho následné zařazení mezi nejvýznamnější pole v Kazachstánu. Firma TCO se zabývá intenzivním geologickým průzkumem, těţbou a prodejem ropy, zemního plynu a sulfanu. Její těţební licence se vztahuje nejen na Tengiz, ale i na menší ropné pole Korolevsk, které leţí nedaleko. Společnost TCO do ropného pole Tengiz investuje a modernizuje ho. Od roku 2000 vloţila 2,6 mld. dolarů do projektů spojených s minimalizací dopadů těţby na ţivotní prostředí. (Tengizchevroil, 2013b) Není to jediné směřování investic. V roce 2008 TCO uskutečnila plán za 7,2 mld. dolarů, který znamenal výrazné rozšíření a zvýšení těţební kapacity. Projekt navýšil kapacitu z 310 000 bbl/d na 540 000 bbl/d. (Chevron, 2008) Modernizace trvala 5 let, bylo odpracováno 160 milionů hodin, přičemţ se nestala ţádná závaţná nehoda. (Chevron, 2008) Společnost TCO v současnosti poskytuje zaměstnání 7 000 lidem. Kazašští pracovníci obsadili 87 % pozic ve firmě. Tento podíl se od roku 1993 zvětšil. V té době ve společnosti pracovalo jen 50 % zaměstnanců s kazašským občanstvím. (Tengizchevroil, 2013b) Velká část vytěţené ropy je odváděna ropovodem do Novorossijska v Rusku a jen minimum je transportováno vlakem do Oděsy na Ukrajině a do Aktau v Kazachstánu. Rozvoj pole je jednou z priorit pro dobrý vývoj budoucnosti kazašského ropného průmyslu. Wood Mackenzie14 předpokládá, ţe produkce Tengizu vzroste v roce 2021
14
Wood Mackenzie je analytická firma soustředící se na energetické zdroje a těţební průmysl. (Wood Mackenzie, 2014)
32
na 854 000 bbl/d. (EIA, 2013a) To znamená velký přínos pro kazašskou ekonomiku a více pracovních příleţitostí pro místní obyvatelstvo. 2.2.5 Uzen Ropné pole Uzen se nachází v jihovýchodní části Kazachstánu v regionu Mangistau. První průzkumné práce v této oblasti nastaly v roce 1959, avšak ropa byla objevena aţ v roce 1961. (KazMunayGas, 2007; s. 2) Plnohodnotná produkce začala v roce 1964. Od roku 1965 je ropa dodávána ropovodem do 683 km vzdálené rafinerie Atyrau. Po získání nezávislosti Kazachstánu byla zaloţena společnost Uzenmunaygas, která obhospodařovala těţbu. V roce 1997 od společnosti Uzenmunaygas získala 51 % práv těţby čínská společnost China National Petroleum Corporation (CNPC) za 1,3 mld. USD. (Downs, 2000; s. 21) Rozběhly se přípravné práce, byla vytvořena studie na vybudování ropovodu do Číny. Uţ v roce 1997 byla podepsána dohoda o výstavbě ropovodu spojující ropná pole Uzen, Aktyubinsk a Kumkol s čínským autonomním regionem Xinjiang. Rozpočet projektu byl stanoven na 3,5 mld. USD a celková délka ropovodu měla přesahovat 3 000 km. (Downs, 2000; s. 21) Bohuţel uţ v roce 1999 byl tento projekt zastaven, a to z důvodu čínských obav, které spočívaly v moţném nedostatečném objemu vytěţené ropy z ropných polí Uzen a Aktyubinsk a v důvodu poklesu cen ropy na světových trzích v roce 1997. (Lee, 2005, s. 271). V roce 2004 se společnost Uzenmunaygas připojila ke společnosti KazMunaiGas. Čínská společnost CNPC prodala svůj podíl společnosti KazMunayGas, která se stala 100% vlastníkem. Ropné pole Uzen je však i nadále spravováno dceřinnou společností KazMunayGas, a to Uzenmunaygas. (KazMunayGas, 2007; s. 2) Ropné pole Uzen se rozkládá na rozloze 351km2. Prokázané rezervy jsou 1,05 mld. tun ropy. (KING, 2012) V roce 2007 bylo na tomto poli 80 funkčních ropných vrtů. Produkce všech vrtů se v roce 2013 pohybovala okolo 104 000 bbl/d. (EIA, 2013a) V roce 2007 společnost Uzenmunaygas zaměstnávala 8 688 zaměstnanců, z nichţ bylo 1 970 ţen a 6 718 muţů. (KazMunayGas, 2007; s. 17) Ropné pole Uzen, provozované od roku 1961, respektive 1964, se začalo potýkat se zásadním problémem. Jeho produkce začala rok od roku klesat. V roce 1990 zde bylo vytěţeno 7,9 milionu tun ropy, v roce 1995 pouze 2,9 mil tun. (World Bank, 2007; s. 5) Kazašská vláda se obávala, ţe pokud by produkce i dále výrazně klesala, mohlo by to ohrozit kazašskou ekonomiku. V roce 1996 poţádala Světovou banku o půjčku, která by 33
pomohla s financováním Projektu na obnovu ropného pole Uzen (Uzen oil field rehabilitation project). Světová banka poskytla částku 109 milionů USD. Peníze přicházely v letech 1996 aţ 2007 ve 25 splátkách. (World Bank, 2007; s. 14) Tyto finance pokryly 78 % částky potřebné na projekt. Zbylých 22 % pocházelo od bank a soukromých osob. Cílem bylo zvýšit produkci ropného pole na 3,5 mil. tun v roce 2000 s očekávaným postupným poklesem na 2,9 mil. tun v roce 2006. (World Bank, 2007; s. 5) Skutečná produkce však byla vyšší. V roce 2000 dosáhla 4,1 mil. tun a v roce 2006 stoupla na 6,7 mil. tun. (World Bank, 2007; s. 5) V roce 2006 byla kazašskou vládou tato akce označena za nejlepší ropný projekt roku. (World Bank, 2007; s. 9) Modernizace, která proběhla za pomoci půjčky Světové banky, byla velmi úspěšná a výsledek předčil původní předpoklady. I nadále je vyvíjena snaha o modernizaci tohoto pole. V roce 2012 společnost KMG oznámila plánované investice do ropného pole Uzen v hodnotě 286 milionů USD. (Kosolapova, 2012) Po zvýšení produkce se ropné pole Uzen dostalo zpět mezi nejvýznamnější ropné pole Kazachstánu.
2.3 Rafinerie Na území Kazachstánu se v současné době nachází 30 rafinerií. Tři největší z nich jsou na severu v Pavlodaru, na západě v Atyrau a na jihu v Shymkentu. Celková kapacita rafinerií je 427 000 barelů ropy denně. 2.3.1 Rafinerie Pavlodar Rafinerie Pavlodar se nachází v severní části země, ve stejnojmenném regionu. Jedná se o největší rafinerii v Kazachstánu o kapacitě 150 675 barelů denně. (Business Monitor International, 2012; s. 42) Tato rafinerie byla budována ve dvou fázích. První fáze probíhala v letech 1971 aţ 1978, během níţ byl vystavěn komplex LK-6U s kapacitou 6 milionů tun za rok. (KazMunayGas, 2014) Druhá fáze probíhala v letech 1979 aţ 1989. Při níţ došlo k technologické inovaci zařízení. V této rafinerii byla zpracovávána ropa vytěţená výhradně na území Sovětského Svazu. Po kolapsu SSSR sem přestala proudit ropa ze Sibiře a rafinerie se dostala do existenčních problémů. Rafinerie se potýkala s nedostatkem surovin a financování. V letech 1997 aţ 2000 se stala jejím investorem americká firma CCL Oil Ltd, avšak po 34
nezdarech a špatném fungování byla rafinerie předána zpět do rukou státu. (KazMunayGas, 2014) Během roku 2000 se podařilo stabilizovat dodávky ropy a během let 2000 aţ 2009 proběhlo několik investic do oprav a modernizace. Modernizace byla dokončena v roce 2009, kdy se zvýšil standard zde vyrobeného benzínu z Euro-2 na Euro3 a Euro-4.15 (Business Monitor International, 2012; s. 42) Rafinerie se stala konkurenceschopnou. Její produkce se během krátké doby výrazně zvýšila, a to ze 4,056 milionu tun v roce 2008 na 4,500 milionu tun v roce 2010. (Danbay, 2014) V roce 2009 se rafinerie Pavlodar připojila ke skupině akciových společností národní společnosti KazMunayGas. (KazMunayGas, 2014) Do této rafinerie je i nadále dodávána ropa převáţně ze západní Sibiře, která je sem transportována ropovodem Omsk-Pavlodar. Po zpracování je exportována zpět do Ruska. Rafinerie má pro region Pavlodar značný význam. Nejenţe to je největší daňový poplatník regionu, ale také zaměstnává okolo 3 800 osob. (KazMunayGas, 2014) 2.3.2 Rafinerie Atyrau Rafinerie Atyarau je první rafinerií vybudovanou na území Kazachstánu. Byla postavena v roce 1945 v západní části země. V tomto provozu je zpracovávaná výhradně ropa pocházející z Kazachstánu. Vedou sem ropovody z polí Kumkol, Akryubinsk, Makatinsk a Uzen. Produkce se pohybuje okolo 5 mil. tun ročně, coţ odpovídá 104 000 bbl/d. (A Barrel Full, 2012a) Tato rafinerie je zaměřena na výrobu benzínu, nafty, leteckého paliva, topného oleje a různých druhů topného koksu. (A Barrel Full, 2012a) Japonská firma Marubeni Corporation v roce 2004 začala s rekonstrukcí této rafinerie. V současnosti je vlastněna společnostní TH KazMunayGas JSC, která drţí 99% podíl. (KazMunayGas, 2012) 2.3.3 Rafinerie Shymkent Rafinerie Shymkent je jediná rafinerie v jiţní části Kazachstánu. Byla postavena v roce 1985 a jedná se o nejmladší ze tří největších rafinerií. Je zde zpracováno na 35 % z celkové kazašské těţby, přičemţ 80 % zpracované ropy pochází z ropného pole Kumkol a dalších 20 % je dováţeno z Ruska, ze západní Sibiře. (KazMunayGas, 2011) V roce 2010
15
Emisní norma Euro je platná v zemích EU a stanovuje limitní hodnoty výfukových exhalací. Mezi lety 1992 aţ 2014 bylo zavedeno 5 norem omezujících hladiny oxidu uhelného, uhlovodíku, oxidu dusíku a mnoţství pevných částic. (Sajdl, 2013)
35
zde bylo zpracováno 4,58 mil. tun ropy, z které byl vyroben benzín, nafta a letecké palivo, přičemţ tyto produkty splňují normy Euro 3 a Euro 4. (PetroKazakhstan, 2013b) Od roku 2000 patří rafinerie Shymkent do skupiny PetroKazakhstan, který v roce 2007 prodal 50% podíl společnosti KazMunayGas.
36
3. Role státu Tato kapitola poukazuje na roli státu v ropném sektoru Kazachstánu. Je zde popsáno rozdělení pravomocí a důleţité kazašské zákony týkající se ropného sektoru. V podkapitolách jsou přiblíţeny kazašské strategické plány zabývající se ropným sektorem, z kterých je moţno vyčíst do jaké míry je pro Kazachstán ropný průmysl důleţitý během let. Závěrečná podkapitola popisuje Sovereign Wealth Fund SamrukKazyna a jeho výjimečné postavení v kazašském ropném odvětví. Stát hraje v kazašském ropném sektoru hlavní roli. V jeho kompetenci je správa a administrativa týkající se ropného sektoru. (Business Monitor International, 2012; s. 34) Do roku 2010 byl ropný sektor spravován Ministerstvem energie a přírodních zdrojů. Jeho rozdělením vzniklo Ministerstvo ropy a zemního plynu a Ministerstvo průmyslu a nových technologií. Ministerstvo ropy a zemního plynu republiky Kazachstán je ústředním výkonným orgánem, který provádí tvorbu státní politiky a koordinaci procesů řízení v oblasti ropy, zemního plynu a petrochemického průmyslu. Má na starosti uzavírání kontraktů na průzkum a produkci, monitoruje a dohlíţí na dodrţování podmínek smluv s uţivateli podloţí. (Ministry of oil and gas of the Republic of Kazakhstan, 2010) Dalšími z ministerstev, která jsou propojena s ropným sektorem, jsou Ministerstvo financí (monitorování cen ropy, vykazování výnosů a správa daní), Ministerstvo pro ochranu ţivotního prostředí (zabývá se environmentální problematikou) a Ministerstvo pro krizové situace (sleduje dodrţování zdravotních a bezpečnostních předpisů). (EIA, 2013c; s. 3) Mezi hlavní kazašské zákony, týkající se ropy a ropného průmyslu, patří Zákon č. 2828 O podpovrchovém vyuţívání, který byl podepsán v roce 1996, Zákon č. 2350 O ropě vydaný v roce 1995, nařízení o daních a dalších závazných platbách do rozpočtu z roku 2001 a Zákon č. 68-III O sdílení produkce a těţby ropy z mořských vrtů z roku 2005. (Olcott, 2007; s. 24) Novelizace kazašské ropné legislativy proběhla v roce 2007. Stát vydal zákon, díky kterému je moţno pozměnit nebo zneplatnit existující ropné kontrakty, pokud jsou povaţovány za bezpečnostní hrozby pro Kazachstán. (A Barrel Full, 2012c) Tato aktualizace se setkala s ostrou kritikou zahraničních společností. Kvůli ní přišly o lukrativní postavení na trhu, které jim bylo přislíbeno při podpisu smluv o těţbě a 37
průzkumu. Ale zejména vyzvedla do dominantní pozice firmu KazMunayGas, jejímţ 100% vlastníkem je kazašská vláda. Kazašská vláda se v posledních letech více zaměřuje na podporu zaměstnanosti a rozvoje ostatních sektorů národního hospodářství. V roce 2011 vydala zákon, který všem zahraničním firmám přikazuje navýšit procento vyuţití kazašského zboţí a sluţeb. (EIA, 2013c; s. 4) Například - jestliţe v roce 2011 museli tvořit Kazaši 70 % zaměstnanců společností, v roce 2012 bylo toto procento zvýšeno na 90. Toto opatření přineslo nejen příznivý dopad na zvýšení zaměstnanosti, ale bylo i zdrojem mnoha potíţí. Jedním z problémů bylo obtíţné získávání vhodných, kvalifikovaných zaměstnanců. Skutečnost neblaze ovlivnila i nízká hustota zalidnění, která je necelých 6 obyvatel na kilometr čtvereční. Společnosti narazily i na problémy se získáním pracovních povolení pro zahraniční odborníky.
3.1 Kazašské strategické programy zabývající se ropným průmyslem Kazašské vláda, spolu s prezidentem vydala několik strategií, zabývající se směrem, kterým by se měl Kazachstán ubírat. Tyto strategie jsou důleţité pro vytváření úřadů a fondů a jsou zodpovědné za tvorbu jednotlivých politik. Strategické plánování je zásadní prvek v kazašském vývoji. Níţe jmenované strategie jsou řazeny dle roku vzniku. 3.1.1 Kazachstán - 2030 V roce 1997 kazašské vláda vytvořila klíčový dokument s názvem Kazachstán 2030. Jedná se o dlouhodobou strategii, která má za úkol vytvořit z Kazachstánu jednu z nejbezpečnějších zemí světa, se stabilní a dynamicky se rozvíjející ekonomikou. Zahrnuje 7 dlouhodobých priorit: 1. národní bezpečnost; 2. domácí stabilita a konsolidace společnosti; 3. hospodářská růst zaloţený na otevření trţního hospodářství s vysokou úrovní zahraničních investic; 4. zdraví, vzdělání a blaho občanů Kazachstánu; 5. energetické zdroje; 6. infrastruktura; 7. státní profesionalita. (Official site of the President of the Republic of Kazakhstan, 2013) Pátá část, která se zabývá energetickými zdroji, má za úkol přilákat zahraniční investory, zejména z USA, Ruska, Číny, Japonska a západní Evropy do kazašského ropného sektoru. Je zde vyjádřena snaha podepsat kontrakty s hlavními mezinárodními ropnými společnostmi, získat jejich technologie, know-how a zajistit, aby ropné bohatství
38
Kazachstánu bylo efektivně vyuţíváno. (Utegenova, 2010, s. 138) Mezi další priority se řadí vybudování plynovodů a ropovodů a vytvoření zpracovatelských závodů. Strategický plán Kazachstán - 2030 napomohl k nastartování kazašské ekonomiky a ropného sektoru. Díky novým legislativním rámcům a doporučením, které z něj vzešly, se podařilo nalákat nové zahraniční investory a plně nastartovat boom ropné produkce Kazachstánu (viz graf č. 4). Od roku 1997 do roku 2012 se ropná produkce více neţ ztrojnásobila, z 522 tisíc barelů denně na 1 606 tisíc barelů denně. (EIA, 2014b) Graf 4: Ropná produkce Kazachstánu (1992-2012)16
Ropná produkce Kazachstánu (tis. bbl/d) 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
Ropná produkce Kazachstánu
3.1.2 Kazachstán 2010 Strategický plán Kazachstán 2010 byl vydán v roce 2001 jako doplňující dokument ke strategii Kazachstán - 2030. Hlavní cíle v něm byly vytvoření konkurenceschopné ekonomiky, nastartovat industriální a zemědělský rozvoj, zvyšování dostupnosti sociální péče, hlavně ve vzdělání a zdravotnictví. (Utegenova, 2010, s. 139) Role ropy a zemního plynu v něm byla popsána jen minimálně. 3.1.3 Státní program na akceleraci průmyslu a inovativní rozvoj republiky Kazachstán 2010 až 2014 Tento program byl vydán v Dekretu prezidenta republiky Kazachstán č. 958 dne 19. března 2010. Program měl za úkol garantovat stabilní a dobře vybalancovaný
16
Vytvořeno autorem z (EIA, 2014b)
39
ekonomický růst vedený diverzifikací a zlepšit konkurenční schopnost státu. (President of the Republic of Kazakhstan, 2010) Program obsahoval i Energetickou strategii na období 2010 aţ 2014. Strategie byla zaměřena na diverzifikaci energetického sektoru, který se sestavoval ze dvou částí. První část se zaměřuje na vnitřní energetickou politiku. Je rozdělena do několika podkapitol, které se zabývají zvyšováním produkce ropy, rozšíření geologického průzkumu, rozvojem transportních sítí, rozvojem rafinerií a petrochemického průmyslu a poslední část se zabývala jadernou, větrnou, geotermální, solární a hydrologickou energií. Cílí také na rozvoj dvou největších projektů té doby, ropných polí Tengiz a Karachaganak. Druhá část je zaměřena na zahraniční energetickou politiku. Mezi hlavní dva body je stanovena diverzifikace exportu ropy, společně s rozšířením exportních tras. V druhém cíli si Kazašské vláda dala za úkol rozvinout energetickou spolupráci s Ruskem, Čínou, Evropskou unií, USA, Tureckem, Íránem, Indií a Japonskem. (President of the Republic of Kazakhstan, 2010)
3.2 Národní fond republiky Kazachstán Národní fond republiky Kazachstán (NFRK) byl vytvořen prezidentským dekretem v roce 2000. (Embassy of the Republic of Kazakhstan accredited to Singapore, Australia and New Zealand, 2013) Tento fond bývá často označován za Národní ropný fond. Po vzoru Norského ropného fondu hromadí daně od firem, které jsou zapojeny do kazašského ropného sektoru a z peněz z privatizací proběhlých v odvětví nerostných surovin. (Cohen, 2008; s. 71) Takto se ukládají peníze získané z přírodního bohatství mimo státní rozpočet. Tyto finance jsou vyuţity při fluktuaci na ropném trhu a finančních krizích. Fond je rozvrţen tak, ţe 75 % svých aktiv směřuje do dlouhodobých investic a zbylých 25 % do krátkodobých, které mají stabilizující charakter. (Cohen, 2008; s. 71) V roce 2008 Národní banka Kazachstánu uvedla, ţe na kontu fondu je okolo 21,6 mld. dolarů. (Swfinstitute, 2008) Část z nich byla vyuţita na zmírnění dopadů světové ekonomické krize. V roce 2011 uţ měl NFRK na svém účtu jen 14,1 mld. dolarů. (Olcott, 2007; s. 7) Fond spravuje Ministerstvo financí Kazachstánu společně s Národní bankou Kazachstánu. Velký rozhodující vliv v něm má nepřímo i kazašský prezident Nazarbayev, který i přes obě zmíněné instituce rozhoduje o fungování fondu, jeho investicích a 40
spravování. Samotná správa fondu je nepřehledná. Lze získat jen málo informací o jeho struktuře a investičních strategiích. Příkladem můţe být to, ţe jeho internetové stránky nefungují a Národní banka Kazachstánu i Ministerstvo financí Kazachstánu poskytují jen minimální informace o tomto fondu.
3.3 Sovereign Wealth Fund SAMRUK-KAZYNA V roce 2006 vznikla společnost Samruk Holding, do níţ byl převeden vládní podíl společnosti KazMunayGas Exploration a Petroleum. Cílem tohoto kroku bylo zamezení korupce mezi úředníky a lepší správa ropných záleţitostí Kazachstánu. Samruk Holding přímo neřídí tyto společnosti, ale pečuje o jejich portfolio a funguje jako management společnosti. (Olcott, 2007; s. 27) V roce 2008 vznikla společnost Sovereign Wealth Fund Samruk-Kazyna (SWFSK), která je známá pod názvem National Welfare Fund Samruk-Kazyna. Byla ustanovena na základě Deklarace prezidenta Kazachstánu č. 669 O opatřeních na zajištění konkurenceschopnosti a udrţitelnosti národního hospodářství ze dne 13. října 2008 a podle vládní vyhlášky č. 962 O opatřeních přispívajících k realizaci Dekretu prezidenta republiky Kazachstán č. 669, ve kterých bylo usneseno sloučení společnosti Samruk Holding s Udrţitelným rozvojovým fondem Kazyna. (Sovereign Wealth Fund «Samruk-Kazyna», 2014) SWFS-K byl vytvořen za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a udrţitelnosti národního hospodářství. Napomáhá k prevenci negativních dopadů změn na světových trzích na hospodářský růst země. Snaţí se o modernizaci a diverzifikaci národního hospodářství, lákání investic, posiluje meziodvětvové a meziregionální vazby. Do vedení společnosti byla dosazena řada osob z blízkého kruhu prezidenta Nazarbayeva. Jeho nepřímý vliv na rozhodování společnosti je velmi výrazný. SWFS-K řeší problematiku státních podniků v odvětvích ropy a zemního plynu, ale i jaderného průmyslu, telekomunikací, transportu, finančního a energetického sektoru. (Samruk, 2012) Nejvýznamnější z nich je KazMunayGas, které kazašská vláda předala pravomoce k těţbě a transportu ropy. KazMunayGas bude blíţe popsána v následující kapitole.
41
4. Ropné společnosti působící v kazašském ropném sektoru V této kapitole jsou popsány nejvýznamnější ropné společnosti, které působí na území státu Kazachstán, a to kazašské ropné společnosti i společnosti zahraniční. Je zde popsána jejich sféra vlivu, místo působení, mnoţství zaměstnanců, některé sociální a environmentální projekty a další zajímavosti. Je tudíţ patrné, ţe o kazašský ropný sektor je zájem po celém světě. Na celém světě jsou odhadované zásoby ropy na 1 148 mld. barelů. Tyto zásoby vlastní ze 77 % státní firmy a méně neţ 10 % ovládají západní mezinárodní ropné společnosti. Národní ropné společnosti dominují ve vlastnění zásob, a jsou i jedny z největších producentů ropy. Mezi 20 největších producentů ropy patří 14 firem, které jsou vlastněné státem. (Lewis, 2007; s. 3) Přesto vliv zahraničních nadnárodních korporací ve světě roste. V Kazachstánu jsou odhadované zásoby ropy v objemu 30 mld. barelů. V roce 2009 na území Kazachstánu působilo okolo 2 000 společností zabývajících se ropou a zemním plynem. (Arkhipov, 2010; s 22) Dělí se na společnosti ve vlastnictví státu a zahraniční nadnárodní společnosti.
Pro porovnání je zvolena jedna kazašská ropná
společnost a čtyři zahraniční. Tyto společnosti byly vybrány podle velikosti produkce.
4.1 Kazašské ropné společnosti Kazašský prezident Nazarbayev zvolil v roce 2001 ropu a zemní plyn za dva hlavní nástroje pro rozvoj Kazachstánu. Toho mělo být dosaţeno pomocí dvou důleţitých kroků. Prvním z nich bylo vytvoření Národního fondu, který byl popsán v předchozí kapitole. Druhým z těchto kroků bylo vytvoření silné národní společnosti, která by se zabývala těţbou ropy a zemního plynu. Touto společností se stala KazMunayGas. 4.1.1 KazMunayGas KazMunayGas (KMG) je největší kazašskou společností zabývající se těţbou ropy. 100% vlastnictví v ní drţí kazašská vláda. (Zapadniy Proekt, 2013a) KMG byla vytvořena v roce 2002 spojením státních společností KazakhOil a TransNefteGaz. (Business Monitor International, 2012; s. 31) Toto spojení bylo uskutečněno na základě Dekretu prezidenta republiky Kazachstán č. 811 z roku 2002. (Olcott, 2007; s. 7) Vláda od roku 2008 vlastní KMG skrze National Welfate Fund Samruk-Kazyna. Tento fond byl zaloţen v roce 2008
42
prezidentem Nazarbayevem za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a udrţitelnosti národní ekonomiky a dostal za úkol prakticky řídit i společnost KMG. Organizační struktura je úzce navázána na prezidenta Nazarbayeva. Od roku 2002 je v čele společnosti Samruk Holding zeť prezidenta Nazarbayeva Timur Kulibayev. Timur Kulibayev je významně podporován prezidentem, díky čemuţ si upevňuje pozici nejen v obchodní sféře, ale i politické. Společnost Samruk Holding spravuje Sovereign Wealth Fund Samruk-Kazyna, skrze kterou dohlíţí a ovládá společnost KMG. V čele KMG stojí její prezident Uzakbai Karalin, funkci nezávislého ředitele zastává Guglielmo Moscata, který je zároveň prezidentem firem Mediterraneo a Petrolio Sri a bývalý generální ředitel Agip. (Olcott, 2007; s. 21) Celé vedení KMG je zastoupeno výhradně Kazachy. Jmenování důleţitých osobností nejen do vedení KMG, ale do všech struktur, které vedou k organizaci ropného sektoru, jsou v pravomoci prezidenta Nazarbayeva. Tak se propojuje sféra jeho vlivu přes fond Sovereign Wealth Fund SamrukKazyna k společnostem Samruk Holding a Kazyna ke KMG. KMG se dělí na KMG Exploration and Production, jenţ se zabývá těţbou a průzkumem ropných polí na pevnině, a KazMunayTengiz, která je zaměřena na těţbu ropy a zemního plynu z mořské hladiny. Nedílnou součástí KMG je správa ropovodů a plynovodů. O to se starají dceřinné společnosti KMG, a to společnost KazTransOil, která provozuje ropovody a společnost KazTransGas mající na starost provoz plynovodů. Dominantní KMG kontroluje 65 % transportu kazašské ropy a všechen transport zemního plynu. (Business Monitor International, 2012; s. 51) KMG vlastní 44 ropných polí a polí zemního plynu. Nejvíce se jich nachází v regionech Mangistau a Atyrau. Patří jí 45,2 % Pavlodarské rafinerie, přes 99 % rafinerie Atyrau a 52,5 % rafinerie Shymkent. (Business Monitor International, 2012; s. 51) KMG také vlastní mezinárodní letiště Atyrau, které je důleţitým mostem k rozvoji obchodních aktivit ropného sektoru. Plánuje velké rozšíření vnitrostátních i mezinárodních letů a to převáţně do Ruska, Číny, Uzbekistánu a Ázerbájdţánu. (Olcott, 2007; s. 18) Společnost KMG má přes 34 000 zaměstnanců. (Olcott, 2007; s. 9) Těm jsou adresovány mnohé výhody. Kupříkladu pracovní ohodnocení zaměstnanců je oproti průměru nadstandardní. Plat v této společnosti se pohybuje mezi 1500 aţ 3000 dolarů za
43
měsíc17, přičemţ průměrný kazašský plat byl v lednu 2014 okolo 574 dolarů měsíčně18. O své bývalé zaměstnance společnost pečuje i v poproduktivním věku. Nejenţe jim je poskytnut příspěvek na důchod, ale mají další výhody. Jsou jim kaţdý rok poskytnuty 3 tuny uhlí, pokud nejsou napojeni na centrální topení, je jim zdarma poskytnut lokální tisk a kaţdé 3 roky mají nárok na plně hrazený ozdravný pobyt v léčebně. (Olcott, 2007; s. 45) Aktivity KMG nejsou spojeny jen s těţbou ropy. Zaměřuje se na sociální projekty, na podporu zaměstnanosti, zvýšení vzdělanosti atd. Významným prvkem ve spolupráci s Kazašsko-britskou univerzitou je Young Specialist program, ve kterém školí své specialisty a nabízí moţnost stáţí v zahraničních firmách. (Olcott, 2007; s. 45) Mezi další činnosti patří projekty na budování a rekonstrukce nemocnic, rehabilitačních center, rekreačních zařízení a na zajištění ubytovacích kapacit pro zaměstnance.
4.2. Zahraniční ropné společnosti Rozmach zahraničních ropných společností se datuje na rok 1991. Po získání nezávislosti se otevřel trh a moţnost nových velmi lukrativních nabídek na těţbu kazašské ropy. Nejenţe kazašská vláda neměla zkušenosti s výběrem vhodných zahraničních společností pro svůj trh, ale v období bouřlivé privatizace byly kazašské ropné společnosti rozprodávány za zlomek své skutečné ceny. V této souvislosti je v diplomové práci uvedena i jedna z mnoha úplatkářských afér propojující kazašskou vládu v čele s prezidentem Nazarbayevem se zahraničními společnostmi (více v kapitole 6.4.1). Největší nadnárodní korporace, které jsou zapojeny do těţby v Kazachstánu, jsou Lukoil, Rosneft, Chevron, ExxonMobil, ConocoPhilips, Agip/Eni, Royal Dutch Shell, CNPC. Řada společností navzájem spolupracuje na různých projektech a vytváří firmy se společným vlastnictvím. Nejvýznamnější jsou popsány v této kapitole. 4.2.1 Lukoil Ruská ropná společnost Lukoil působí v Kazachstánu od roku 1995. Těţí na ropných polích Karachaganak, Kumkol, Alibekmola, Kozhasia, Karakuduk, North Buzachi, Amand a Tengiz. (Business Monitor International, 2013; s. 77) Nejvýznamnější pro ni je těţba na největších ropných polích Karachaganak, Kumkol a Tengiz.
17
Data jsou z roku 2011. (Lillis, 2011b). Dle Trading Economics se průměrný plat v lednu 2014 pohyboval okolo 104 654 KZT (Trading Economics; 2014a). Dne 7. 3. 2014 byl kurz mezi KZT a USD konvertován 100 KZT = 0,55 USD. (CoinMill.com, 2014) 18
44
Na ropném poli Karachaganak má 13,5% podíl ve společnosti Karachaganak Petroleum Operating B.V. Na celkové produkci pole se v roce 2012 Lukoil podílel těţbou 28 000 bbl/d. (Business Monitor International, 2013; s. 78) Za dobu svého působení společnost investovala přes 2 mld. USD do rozvoje tohoto pole. (Business Monitor International, 2013; s. 78) Lukoil zde plánuje další investice v hodnotě 2 mld. USD. (Lukoil; 2013a) Více informací se nachází v kapitole 2.2.1. Lukoilu dále patří 25 % těţebních práv na ropném poli Kumkol. V roce 2012 se podílel na celkové produkci těţbou 21 400 bbl/d. Společnost uvaţuje o dalších investicích na tomto poli v hodnotě 190 mil. USD do roku 2020. (Business Monitor International, 2013; s. 78) Lukoil zde zaměstnává 675 zaměstnanců, z nichţ jsou všichni kazašské národnosti. (Lukoil, 2013b) Více o tomto poli se nachází v kapitole 2.2.3. Společnost Lukoil vystupuje na poli Tengiz pod hlavičkou své dceřinné společnosti LukArco. Působí zde od roku 1997. Tehdy Lukoil vlastnil 2,5 % společnosti TCO. V roce 2009 vzrostl podíl Lukoilu na 5 %, kdyţ odkoupil dalších 2,5 % od společnosti British Petroleum. (Lukoil, 2013c) V roce 2012 se společnost Lukoil podílela na celkové produkci tohoto pole těţbou 28 000 bbl/d. (Business Monitor International, 2013; s. 78) S polem Tengiz má Lukoil velké plány. Hodlá do něj do roku 2033 investovat 1,9 mld. USD. Finance mají směřovat do rozvoje tohoto projektu. (Lukoil, 2013c) Více o tomto poli je v kapitole 2.2.4. V roce 2013 vedení společnosti Lukoil oznámilo, ţe plánuje investovat 200 mil. USD do rozvoje ropného pole North Buzachi. (Interfax, 2013) Od roku 1997 tam jiţ investovala 250 mil. USD, a v úhrnu do roku 2021 zde chce zafinancovat projekty v hodnotě dalších 500 mil. USD. (Interfax, 2013) Tímto krokem skutečnost Lukoil dokazuje, ţe i těţba na menších polích v Kazachstánu je důleţitá. V roce 2013 začala jednání mezi kazašskou vládou a společností Lukoil o otevření nového naleziště ropy. Jedná se o ropné pole Khvalyn, které bylo objeveno v roce 2002 v severní části Kaspického moře, vzdálené 260 km od města Astarkhan. (Jafarova, 2013b) Odhadované zásoby jsou 241 milionů tun ropy. (Jafarova, 2013b) V roce 2005 Lukoil se společností KMG zaloţil firmu Caspian Oil and Gas Company, která by se měla zabývat rozvojem pole. KMG v roce 2009 prodal polovinu svého podílu společnostem Total a GDF Suez. V této době tvoří Caspian Oil and Gas Company společnosti KazMunayGas s 25 %, Total a GDF Suez vlastní 25 % a majoritním vlastníkem je Lukoil s 50 %. (Jafarova, 45
2013b) Moţnost těţby na tomto poli je stále v jednání. Konečná dohoda s kazašskou vládou je prozatím v nedohlednu, ale dá se předpokládat, ţe v několika následujících letech se na tomto poli začne těţit. Celková produkce ropy společnosti Lukoil činí 10 % celkové produkce Kazachstánu. (Business Monitor International, 2013; s. 77) Od začátku svého působení v Kazachstánu investoval Lukoil do ekonomiky Kazachstánu 4,7 mld. USD. (Lukoil, 2013b) 4.2.2 Chevron Spolupráce mezi Kazachstánem a společností Chevron začala jiţ v roce 1993, kdy byl podepsán tzv. kontrakt století, který dovoloval Chevronu těţit v Kazachstánu po dobu dalších 40 let. (Zapadniy Proekt, 2013a) Chevron v této době pracuje na polích Tengiz, Kashagan, Karashyganal. Vlastní 50 % ropného pole Tengiz a 25 % Karachaganaku. V roce 2011 na těchto polích vytěţil v průměru 841 000 bbl/d. (Business Monitor International, 2012; s. 47) Společnost Chevron (50% podíl) spolupracuje při těţbě s několika dalšími firmami. U ropného pole Tengiz to jsou společnosti ExxonMobil (25 %), KazMunayGas (20 %) a LukArco (5 %), přičemţ všechny dohromady tvoří společnost Tengizchevroil (TCO). (TengizChevroil, 2013b) Výrazně přispívá do ekonomiky Kazachstánu, a to hlavně placením daní a poplatků, vyplácením mezd zaměstnancům a nákupem zboţí a sluţeb od místních dodavatelů. Například mezi roky 1993 aţ 2012 společnost TCO, ve které drţí Chevron 50% podíl, díky těmto platbám přispěla do kazašské ekonomiky 48 miliard dolarů. (Kazakhstan Foreign Investors’ Council Association, 2011; s. 8) Z této částky Tengizchevroil zaplatil 13,1 mld. dolarů místním firmám za dodávky zboţí a sluţeb. (Chevron, 2013, s. 4) Chevron usiluje o zlepšení vztahu s komunitami v provincii Atyrau. Mezi lety 1993 aţ 2012 v této provincii investoval více neţ 800 mil. dolarů na sociální projekty. (Chevron, 2013, s. 3) Dva hlavní projekty se jmenují Egilik Social Infrastructures Program a TCO Community Investment Program. Egilik Socil Infrastrucktures Program začal v roce 1998. Jeho rozpočet od roku 2003 činil 4 mil. dolarů. Výhledově byl koncipován na tříleté období, v jehoţ průběhu byla 46
částka vţdy navyšována. V roce 2003 byla stanovena na 8 mil. dolarů, v roce 2006 na 12 mil. dolarů a v roce 2009 byl rozpočet tohoto programu navýšen na 20 mil. dolarů ročně. (Tengizchevroil, 2014b) Obsahově Egilik Social Infrastructures Program míří na rozvoj lokální infrastruktury, a to od staveb škol a nemocnic aţ po výstavbu kanalizací a elektrických sítí. TCO Community Investment Program se zaměřuje na socioekonomický rozvoj obyvatel, zajištění jejich základních potřeb, zkvalitňování vzdělání v místních školách atd. Rozpočet se pohybuje okolo 1 mil. dolarů ročně. (Tengizchevroil, 2014a) TCO na projektech v rámci Community Investment Program spolupracuje s několika místními neziskovými organizacemi. 4.2.3 Agip/Eni V roce 1991 byla zahájena spolupráce v oblasti ropného průmyslu mezi evropskými zeměmi a Kazachstánem. Průkopníkem byla italská firma Agip, která začala těţbu na polích Karashaganak a Kashagan. Eni je dceřinná společnost Agipu a rozvoj těchto polí je pro ni důleţitý. Obsahují velké mnoţství ropy, která je pro budoucí vývoj Kazachstánu klíčová. Spolupráce na nich je pro Eni důleţitá nejen díky vidině enormních zisků, ale i pro udrţení světové prestiţe. Na významnějším ropném poli Karashaganak se podílí se společnostmi Chevron, Lukoil a BG a tvoří dohromady Karachaganak Petroleum Operating Company. Průměrná produkce tohoto pole je 380 000 bbl/d, přičemţ 110 000 bbl/d přísluší Eni. (Business Monitor International, 2012; s. 59) 4.2.4 China National Petroleum Corporation Společnost China National Petroleum Corporation (CNPC) byla první čínskou firmou, která dostala příleţitost k těţbě ropy v Kazachstánu. Stalo se to výrazně později neţ u západních společností. Kontrakt s kazašskou vládou byl podepsán aţ v roce 1997. (Zapadniy Proekt, 2013a) V současné době se CNPC zabývá 5 projekty na rozvoj ropných polí, 2 projekty na průzkum ropných polí a 4 projekty zaobírajícími se stavbou ropovodů a plynovodů v Kazachstánu. Mezi hlavní těţařské projekty patří AktobeMunayGas a North Buzachi. Do projektu AktibeMunayGas se CNPC zapojila v roce 1997, kdy odkoupila 60,3% podíl společnosti. (CNPC, 2011) Tím získala licenci k těţbě na polích Zhanakol, Kenkiyak Oversalt a Kenkiyak Subsalt. Zbylých 39,7 % AktibeMunayGas patří společnosti KMG.
47
Tím nastala první důleţitá spolupráce mezi čínskou a kazašskou společností. V roce 2011 byl tento projekt označen za modelovou kooperaci mezi Kazachstánem a Čínou. Projekt North Buzachi se odehrává na stejnojmenném ropném poli. Nachází se v oblasti Mangistau, v západní části Kazachstánu. V roce 2003 CNPC odkoupila od společnosti Chevron Texaco její 100% podíl. Následně byla práva na těţbu prodána společnostem CNPC a Lukoil v poměru 50:50 a obě společnosti začaly na tomto poli těţit. V roce 2005 zaznamenala společnost CNPC další významný úspěch. Získala společnost PetroKazakhstan. Tato společnost operovala na území Kazachstánu od roku 1991 pod vedením kanadské firmy Hurricane Hydrocarbonas. (PetroKazakhstan, 2013a) Podle dohody s kazašskou vládou převedla CNPC 33 % akcií kazašské společnosti KMG. (CNPC, 2011) PetroKazakhstan
pod
vedením
CNPC
zůstává
mezinárodní
energetickou
společností, která se zabývá průzkumem ropy a zemního plynu, rafinováním a prodejem rafinovaných produktů. Vlastní 11 ropných polí, rafinerii Shymkent, síť čerpacích stanic atd. S CNPC přišel do firmy další impulz k rozvoji společností PetroKazakhstan.
48
5. Přímé zahraniční investice do Kazachstánu Přímé zahraniční investice (FDI) jsou pro Kazachstán velmi důleţité. Kazachstán je pro investory opravdu atraktivní. Plyne do něj nejvíce FDI ze všech středoasijských zemí (viz graf č. 5). Oproti ostatním zemím Střední Asie nabízí Kazachstán nejen dostatek přírodního bohatství, ale i lépe vyvinutý finanční sektor a lepší infrastrukturu. Dále mezi klíčové faktory pro tvorbu příznivého investičního klimatu patří politická stabilita, rychlý hospodářský rozvoj, moderní finanční trh, levná, avšak kvalifikovaná pracovní síla a dobrá geografická poloha. FDI představují hnací sílu ekonomického růstu země. Graf 5: FDI ve Střední Asii; čistý příliv (platební bilance, aktuální USD) (1992-2012)19
FDI ve Střední Asii (mld. USD) 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Kazachstán
Kyrgyzstán
Tádžikistán
Turkmenistán
Uzbekistán
FDI začaly do Kazachstánu proudit po roce 1991. Předcházela tomu řada změn. Kazachstán podstoupil reformy zaměřené na makroekonomickou stabilizaci, na trţně orientovanou ekonomiku, liberalizaci, konvertibilitu měny, privatizaci a jiné. Tím přispěl k zatraktivnění investičního klimatu pro potencionální investory. Kazachstán je podle Světové banky v roce 2014 na 50. místě v hodnocení Doing Business. (World Bank, 2014a) Toto hodnocení poukazuje na úroveň podnikatelského prostředí, přičemţ čím vyšší ohodnocení, tím jsou obvykle jednodušší předpisy pro podniky a je zde lepší ochrana vlastnických práv. Kazachstán se v tomto ţebříčku kaţdoročně zlepšuje. Například v roce 2013 se umístil na 53. místě. (World Bank, 2014a)
19
Vytvořeno autorem z (World Bank, 2014b)
49
Ostatní středoasijské země se umístily aţ za Kazachstánem: Kyrgyzstán na 70. místě, Tádţikistán na 141. místě, Uzbekistán na 154. místě a Turkmenistán nebyl v hodnocení v roce 2013 uveden. (Doing Business, 2013; s. 3) Pro srovnání, Česká republika se umístila za Kazachstánem na 65. pozici. (Doing Business, 2013; s. 3) Toto hodnocení má významný vliv na rozhodování investorů, zda v zemi investovat či nikoliv. O přilákání více FDI do země se v Kazachstánu snaţí Ministerstvo průmyslu a nových technologií. Je zodpovědné za zařízení průmyslu a jeho inovaci, dále za výzkum a technický rozvoj. (Invest in Kazakhstan, 2014) Pod tímto ministerstvem se nachází Národní agentura pro export a investice (Kaznex Invest), která si jako jeden z mnoha cílů stanovila vyhledávání zahraničních investorů, jejich nalákání, poskytování pre-investiční, informační a analytické podpory. (Invest in Kazakhstan, 2014) Kaznex Invest se řídí podle několika strategických dokumentů a programů kazašské vlády. Patří mezi ně Rozvojové strategie Kazachstánu – 2030, Strategický rozvojový plán pro Kazachstán 2010, Státní program na akceleraci průmyslu a inovativní rozvoj republiky Kazachstán 2010 aţ 2014, Program pro zatraktivnění investic, rozvoje speciálních ekonomických zón a stimulování exportu Kazachstánu 2010 aţ 2014, Strategické rozvojové směry korporací zaměřených na export 2009 aţ 2013 a Koncept na vytvoření podpory korporací zaměřených na export a investice. (Kaznex Invest, 2011; s. 2) Kaznex Invest se snaţí o vytvoření příhodného prostředí pro investování a dobrou image Kazachstánu a jeho ekonomiky. Zdrojem
FDI
jsou
nejčastěji
nadnárodní
korporace
nebo
podniky
s mnohonárodnostní účastí. Ty Kazachstánu přináší nové technologie a pracovní místa pro tuzemské dodavatele a subdodavatele. Dále tvoří nové typy zaměstnání, školení a vzdělání a díky lépe kvalifikovaným pracovníkům vytváří lepší prostředí pro investory. Přiliv FDI má výrazný vliv na kazašskou ekonomiku, coţ dokazují čísla; pro představu v roce 2009 tvořily přímé zahraniční investice celých 12,4 % HDP Kazachstánu (viz graf č. 6). (World statistics, 2014)
50
Graf 6: Čistý příliv FDI (1991-2009)20
Čistý příliv FDI (% HDP) 14 12 10 8 6 4 2 0
Čistý příliv FDI
FDI do kazašské ekonomiky proudí z mnoha zemí světa (viz graf č. 7). Národní banka Kazachstánu udává, ţe největším zahraničním investorem je Nizozemsko, které během let 2005 aţ 2012 investovalo 44,8 mld. dolarů, coţ je 4x více neţ u druhého největšího investora USA, které během stejného období investovaly 14,5 mld. dolarů. (National Bank of Kazakhstan, 2014a) Mezi další významné partnery patří Švýcarsko, Velká Británie, Francie a doplňují je blíţe nespecifikované země. Kaţdý z nich investoval okolo 9 mld. dolarů. (National Bank of Kazakhstan, 2014a) Nizozemsko zastává první pozici, a to hned z několika důvodů. Prvním z nich jsou nizozemské společnosti, které investují nemalou částku do kazašské ekonomiky. Mezi tyto společnosti se řadí například Shell a ArcelorMittal Steel Company. Druhým z důvodů je, ţe Kazachstán a Nizozemsko mají mezi sebou podepsané dohody o zamezení dvojího zdanění a bilaterální investiční smlouvu. (Clumpkens, 2012) Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána v roce 1996. Daně jsou mezi státy rozděleny takto: v Nizozemsku se platí daně z příjmu, z mezd, z dividend, kapitálové daně a daně společnosti; v Kazachstánu daně z příjmů fyzických a právnických osob a daň z majetku fyzických a právnických osob. (Tassymov, 2009, s. 2 3) Pro společnosti je tedy výhodnější zaloţit si dceřinnou společnost v Kazachstánu, nebo tam převést celé své sídlo. Mnohé nadnárodní korporace toho vyuţívají. Přes tyto společnosti pak proudí FDI do Kazachstánu skrze Nizozemsko. 20
Vytvořeno autorem z (World statistics, 2014)
51
V historii FDI proudily především ze západních zemí a z Ruska, ale v posledních letech se do popředí dostává Čína. Investuje do mnoha projektů a to převáţně do energetických odvětví. Čína pro svůj rozvoj potřebuje velké mnoţství surovin, kterých Kazachstán můţe nabídnout dostatek. Například, jak jiţ bylo zmíněno v předešlé kapitole, čínská společnost CNPC investuje velkou sumu peněz na těţbu a transport ropy z Kazachstánu do Číny. Lze očekávat, ţe vliv Číny v Kazachstánu poroste, společně s velkým mnoţstvím čínských FDI. Graf 7: FDI proudící do Kazachstánu dle států (2005-2012)21
FDI proudící do Kazachstánu dle států (mld. USD) 10 8 6 4 2 0
Nizozemsko USA Francie
Švýcarsko Nespecifikovaná země Rusko
Čína Velká Británie Belgie
Kazašská ekonomika je závislá na příjmech z přírodních zdrojů. To se odráţí i na sektorech, do kterých je nejvíce investováno. Nejčastěji investice proudily do těţebního sektoru, do kterého bylo v roce 1993 investováno 77 % FDI, v roce 1998 50 % a v roce 2002 68 % (viz tab. č. 3). Jen během prvních 9 měsíců roku 2012 byly v Kazachstánu uskutečněny FDI v celkové výši 11,7 mld. USD. (National Bank of Kazakhstan, 2013) Celkový příliv přímých zahraničních investic do různých oblastí kazašské ekonomiky během let 1993 aţ 2012 je zobrazen v tabulce č. 5, která se nachází v příloze na konci diplomové práce.
21
Vytvořeno autorem z (National Bank of Kazakhstan, 2014a)
52
Tabulka 3: Nejdůležitější sektory přílivu FDI (1993, 1998, 2002)22
Rok 1993 1998 2002
Přiliv FDI Těţba (77 %), potravinářství (4 %), finančnictví (1 %) Těţba (50 %), hutnictví (28 %), rozvod elektrického proudu, plynu a vody (4 %) Těţba (68 %), obchod (15 %), transport (4 %)
Těţební průmysl zaujímá důleţitou roli. Největší význam z kazašských přírodních zdrojů hraje ropa a zemní plyn, dále uran, zlato, diamanty, metalické rudy atd. Tyto suroviny jsou hlavní lákadla pro zahraniční investory. Nejvíce atraktivní však zůstává ropa a zemní plyn. Jsou pro investory nejzajímavější, nejvýnosnější a tudíţ lákají nejvíce FDI (viz tab. č. 4). Tabulka 4: FDI proudící do těžebního průmyslu (1993-2000, 2001)23
FDI proudící do těţebního průmyslu (miliony USD) 1993 - 2000 Těţební průmysl 7 832 uhlí, rašelina, lignit 22 ropa a zemní plyn 6 303 rudy uranu 5 metalické rudy 1 500 ostatní 0
2001 3 291 -2 3 287 3 1 0,5
5.1 FDI do ropného sektoru FDI do ropného sektoru patří mezi opravdu významné finanční toky do kazašské ekonomiky. Během let 1993 aţ 2000 proudilo do ropného sektoru aţ 50 % z celkového mnoţství FDI. Jejich hodnota v roce 2000 dosahovala 12,6 mld. dolarů. Tento podíl klesl a od roku 2005 se pohybuje okolo 20 %. V roce 2012 byl tento podíl na hodnotě 18,7 % (viz graf č. 8). Důsledkem tohoto velkého přílivu FDI je, ţe práva na těţbu kazašských zásob ropy jsou vlastněna z velké části zahraničními společnostmi, přičemţ vláda Kazachstánu kontroluje pouze čtvrtinu z nich. (Maralova, 2012; s. 10)
22 23
Vytvořeno autorem z (Nurlan, 2004, s. 18) Vytvořeno autorem z (Nurlan, 2004, s. 41)
53
Graf 8: FDI směřující do oblasti těžby ropy a zemního plynu (1993-2012)24
FDI směřující do oblasti těžby ropy a zemního plynu (%) 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
FDI směřující do oblasti těžby ropy a zemního plynu
Jedním z příkladů přílivu FDI do kazašského ropného průmyslu se udává působení společnosti Chevron v Kazachstánu. Tato firma zde působí od roku 1993. Mezi lety 1993 aţ 2010 učinila přímé zahraniční investice přesahující 25,7 miliard dolarů. (Kazakhstan Foreign Investors’ Council Association, 2011; s. 8) Nejvíce peněz putovalo do projektů týkajících se ropného pole Tengiz. Další investice plynuly do perspektivního projektu Caspian Pipeline Consortium, jehoţ cílem je vystavění ropovodu z Tengizu do města Novorossijsk v Rusku. Bliţší informace o působení společnosti Chevron v Kazachstánu se nacházejí v předešlé kapitole Zahraniční ropné společnosti. Zapojení se do ropného průmyslu Kazachstánu je pro mnohé zahraniční firmy velkou výzvou. To však není bez rizik, která spočívají v politické a právní oblasti. Avšak nutno podotknout, ţe v kontrastu s ostatními odvětvími, v kterých je moţno investovat, jsou tato rizika o poznání menší. Mnoho těţebních smluv zahrnuje kazašskou vládu jako akcionáře. Vláda má silný vliv na rozhodovací úřady. Práva zahraničních investorů jsou chráněna stabilizačními ustanoveními, která jsou obsaţena v Zákonu o kazašských zahraničních investicích. (Nurlan, 2004, s. 49) Ten je však přívětivější k velkým nadnárodním korporacím, jeţ mají větší lobbistickou sílu, neţ menší a střední firmy.
24
Vytvořeno autorem z (Nurlan, 2004, s. 41; National Bank of Kazakhstan, 2014b)
54
Do ropného sektoru sice proudí největší podíl FDI, avšak síla jejich dopadů na celé hospodářství není tak velká, jako tomu bývá u diverzifikovaných ekonomik. Vláda se snaţí o nalákání investorů i do jiných odvětví hospodářství. I přes různá opatření, například zavedení vyšší daňové zátěţe na energetický sektor, se jim daří svého cíle dosáhnout pouze částečně. Změna nastala v roce 2009 po zavedení nového Daňového Zákoníku (Zákon č. 99-IV). (EY Emerging Markets Center, 2013; s. 9) Daňový Zákoník začal platit na začátku roku 2011. Je v něm zahrnuto zvýšení sazeb na placení vývozního cla. Tím ukončil dosavadní daňovou stabilitu, která byla vepsána ve smlouvách uzavřených mezi kazašskou vládou a zahraničními těţařskými společnostmi před rokem 2009. (Sorbello, 2011; s. 9) Kazašská vláda má ambiciózní plány, a to zvýšení příjmů z FDI do dalších 237 prioritních oblastí, jako je zemědělství, lehký průmysl, petrochemický průmysl, strojírenství, energetické odvětví, cestoví ruch, doprava, přeprava, jiné. (Hug, 2010; s. 4)
55
6. Role a vliv ropy v Kazachstánu V předchozích kapitolách je popsán ropný sektor Kazachstánu. Je zde zmíněna jeho historie, největší ropná pole, rafinerie, role státu s jeho strategickými dokumenty, ropné společnosti působící v něm a přímé zahraniční investice, které do něj směřují. Díky působení těchto všech faktorů se dostáváme k tématu, jak a do jaké míry ropný sektor ovlivňuje a jaké má dopady na vybrané charakteristiky Kazachstánu.
Je zcela
pochopitelné, ţe zásoby ropy a její těţba má vliv na mnoho sfér. Tato kapitola analyzuje vliv ropy na ekonomiku, ţivotní prostředí, obyvatelstvo a politiku Kazachstánu.
6.1 Role a vliv ropy na ekonomiku Kazachstánu Kazašskou ekonomiku během své existence zasáhl nespočet změn, s kterými se musela vyrovnat. Dokud byl Kazachstán součástí SSSR, zastával úlohu dodavatele surovin a významnou roli hrál také jeho těţký průmysl. Kdyţ se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, nastal rychlý přechod od, do té doby prosazované, centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku trţní. Situace se rázem změnila. V následujících letech se ekonomika Kazachstánu začala propadat. Propad vyústil aţ k vládním ekonomickým reformám, které byly prosazovány na konci devadesátých let a urychlil privatizaci státních podniků a otevření se ekonomiky světu. Od získání nezávislosti měl kazašský ropný sektor významný vliv na ekonomiku. Těţba, následný export a trţby z něj měly důleţité zastoupení ve sloţení HDP. Bohuţel toto zastoupení bylo aţ tak významné, ţe výkyvy cen ropy na světových trzích měly vliv na celý rozvoj Kazachstánu. Názorným příkladem se stal pokles cen ropy v roce 1998 (v roce 1997 se barel ropy prodával za 19,9 USD, o rok později za 12,7 USD) v důsledku čehoţ se kazašská ekonomika propadla o celá 2 %. Cena se opět zvýšila na 17,8 USD v roce 1999. Následné posílení cen ropy v roce 1999, společně s ekonomickými zásahy vlády pomohly Kazachstánu dostat se z recese a nastartovat nový ekonomický boom. Cena ropy stoupala a s ní velmi rychle i ukazatel HDP. Tomuto pozitivnímu vývoji napomohl příliv zahraničních investic do země a rozvoj ropného pole Tengiz spolu s objevením ropného pole Kashagan. Od roku 2001 do roku 2008 cena ropy stoupala a stejný trend zaznamenal i indikátor ekonomické úrovně - HDP na obyvatele. V roce 2009 však vlivem finanční krize, a tedy sníţené světové poptávky po komoditách, klesla cena za barel v porovnání s rokem 2008 z 97,6 USD na 61,9 USD. Cena klesla i přes opatření organizace OPEC o sníţení produkce ropy ve snaze o co největší zmírnění propadu ceny ropy. Spolu
56
s poklesem ceny klesla i výše HDP na obyvatele z 10 468 USD/obyv. v roce 2009 na 10 318 USD/obyv. roce 2010. V roce 2010 jiţ však vzrostla cena ropy na 79,6 USD. Následující rok překonala hranici 100 dolarů za barel a vystoupala na 110,9 USD. Od roku 2010 kazašská ekonomika vykazuje vysoký růst. V roce 2013 bylo HDP na hodnotě 11 973 USD/obyv. Následující graf č. 9 ukazuje na významnou souvislost mezi vývojem cen ropy a ukazatelem ekonomické úrovně (HDP na obyvatele (PPP)). Graf 9: Srovnání cen ropy a HDP na obyvatele (PPP) Kazachstánu (1992-2013)25
Srovnání cen ropy a HDP na obyvatele (PPP) Kazachstánu 120 USD
14 000 USD/bbl
100 USD
12 000 USD/bbl 10 000 USD/bbl
80 USD
8 000 USD/bbl
60 USD
6 000 USD/bbl
40 USD
4 000 USD/bbl
20 USD
2 000 USD/bbl
0 USD
0 USD/bbl
HDP/obyv. (USD)
Cena ropy (USD/bbl)
Export je pro Kazachstán velmi důleţitým finančním zdrojem. Jeho významný podíl zastupuje ropa a ropné produkty. Přestoţe Kazachstán těţí značné mnoţství ropy, z jejího celkového objemu spotřebovává v posledních letech jen nevýraznou část. V roce 1994 vytěţil 415 tisíc bbl/d, přičemţ z tohoto mnoţství spotřeboval 71,7 %. V následujících letech se toto procento výrazně sniţovalo a zároveň produkce ropy kaţdoročně stoupala. Podíl domácí spotřeby na těţbě klesal aţ do roku 1999. Tento rok byla kazašská spotřeba 171,2 tis. bbl/d, coţ je o 34 % méně neţ v roce 1994, tedy 37,7 %. Pokles během těchto let nastal z důvodu transformace ekonomiky a kvůli uzavření mnoha podniků, které ji spotřebovávaly na chod svých provozoven. Další rok se začala spotřeba ropy opět zvyšovat aţ do roku 2008. Tehdy byl zaznamenán pokles o 15 %, který byl zapříčiněný světovou ekonomickou krizí. Na předkrizovou úroveň, která se pohybovala okolo 250 tis. bbl/d, se spotřeba Kazachstánu dostala aţ v roce 2012. Produkce ropy 25
Vytvořeno autorem z (World Bank, 2014c; Trading economics, 2014b)
57
výrazně stoupala od roku 1996, kdy byla na hodnotě 456,7 tis. bbl/d. Významný boom nastal v roce 2000, kdy se produkce oproti předešlému roku zvýšila o necelých 19 % na hodnotu 717,8 tis. bbl/d. Pomyslná hranice 1 milionu bbl/d byla pokořena jiţ v roce 2003. Dalších 7 let trvalo, neţ bylo dosaţeno produkce 1,5 milionu bbl/d. Mezi lety 1994 aţ 2012 se průměrná meziroční produkce zvyšovala o 7 %, při čemţ za stejné období průměrná meziroční spotřeba klesala o 1 %. Rozdíl mezi těţbou a spotřebou byl exportován do zahraničí. V roce 1994 bylo exportováno pouze 28,3 % ropy, coţ je nejméně v období mezi roky 1994 aţ 2012. V roce 1997 se jiţ exportovalo 58,2 % ropy o celkové výši 303,4 tisíce bbl/d. Procento exportované suroviny se kaţdoročně zvyšovalo a v roce 2005 bylo exportováno 1 milion bbl/d, coţ činilo 82,2 % z celkově vytěţené ropy. Mírný pokles nastal pouze v roce 2008, kdy se exportovalo jen 81,6 %, avšak v následujících letech se export ustálil mezi 85 % aţ 86 %. Historicky největší mnoţství ropy o objemu 1 337 000 bbl/d bylo exportováno v roce 2011 (viz graf č. 10). (EIA, 2014b; EIA, 2014e; EIA, 2014f)
Graf 10: Ropná produkce, spotřeba ropy v Kazachstánu a její exportované množství (1994-2012)26
Ropná produkce, spotřeba a export ropy (tis. bbl/d) 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
Export ropy (tisíc barelů za den) Průměrná produkce ropy (tisíc barelů za den) Průměrná spotřeba ropy (tisíc barelů za den)
26
Vytvořeno autorem z (EIA, 2014b; EIA, 2014e; EIA, 2014f)
58
Během let se zastoupení ropy na celkovém exportu měnilo. Přilákání investorů, otevření nových nalezišť a růst produkce měly výrazný vliv na podíl ropy na celkovém exportu. V roce 1995 ropa zastupovala pouze 15,4 % z celkového exportu. Týţ rok Kazachstán exportoval zboţí a suroviny za 5 mld. dolarů a ropa z toho představovala 0,8 mld. dolarů. Následný rok byl zaznamenán růst zastoupení ropy na exportu. Během devadesátých let činil tento podíl méně neţ 50 %. V roce 1998 nastal propad exportu ropy o necelých 10 %. Tento rok se sníţil celkový export o 400 milionů USD z 5,8 mld. v roce 1998 na 5,4 mld. USD v roce 1999. Trţba z exportované ropy klesla z 2,3 mld. USD na 1,6 mld. USD. Propad byl zapříčiněn ekonomickou krizí v Rusku, které bylo největším odběratelem kazašské ropy. Následný rok však export znovu narostl. Mezi roky 2000 aţ 2006 nastal kazašský ropný boom. Napomohl tomu rozvoj ropného pole Tengiz i nalezení ropného pole Kashagan v roce 2000, které téměř zdvojnásobilo prokázané zásoby ropy v Kazachstánu. Následné výrazné zvýšení produkce z ropných polí přineslo i navýšení exportu ropy. V roce 2008 Kazachstán exportoval ropu v hodnotě 43,5 mld. dolarů, coţ tvořilo 61 % z celkového exportu v hodnotě 71,2 mld. USD. Během propadu celkového exportu v roce 2009 se do zahraničí prodala ropa v hodnotě 26,2 mld. USD a celkový export byl ve výši 43,2 mld. USD. Během hospodářské krize se sníţením cen ropy a sníţením poptávky po této komoditě nastal pokles exportu, který se odrazil i v růstu HDP Kazachstánu. Ačkoliv v roce 2011 se zvýšila hodnota celkového exportu na 88,1 mld. USD, ropa z toho měla pouze 50% podíl. V této době se díky oţivení světových ekonomik dostává export ropy znovu k 60 % z celkového kazašského exportu (viz graf č. 11). (EIA, 2014b; UN, 2013)
59
Graf 11: Procentní zastoupení ropy na celkovém exportu Kazachstánu v porovnání s růstem produkce ropy (19952012)27
Zastoupení ropy na celkovém exportu Kazachstánu v porovnání s růstem produkce ropy 70%
1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zastoupení ropy na celkovém exportu (%)
Produkce Kazachstánu (tis. bbl/d)
Vliv ropy na ekonomiku Kazachstánu přináší i mnohá úskalí. Kazašské vláda se z důvodu výkyvů cen ropy a jejich vlivu na ekonomiku snaţí o diverzifikaci průmyslu. Vydala několik strategických dokumentů, které se tímto problémem zabývají (viz podkapitola. 3.1). Snaha o přilákání investorů do ostatních odvětví ekonomiky je také jedním z jejich cílů. Avšak naplnění tohoto cíle se daří jen částečně. Ropný sektor přitahuje největší procento FDI (viz kapitola 5.). I přes snahu vlády o zatraktivnění jiných odvětví s největší pravděpodobností bude i nadále ropný sektor hlavním tahounem ekonomického rozvoje země. Jedním z dalších problémů, s kterým se můţe kazašská ekonomika setkat, je tzv. holandská nemoc. 6.1.1 Holandská nemoc Existuje mnoho států světa, které jsou závislé na těţbě, exportu a prodeji nerostných zdrojů. Dá se polemizovat, zdali dostatek přírodních zdrojů vede k úspěšnému rozvoji, nebo k „prokletí“ přírodních zdrojů, které k dlouhodobému rozvoji naopak nesměřuje. Někteří ekonomové argumentují, ţe hojnost těchto zdrojů vede k vyšší makroekonomické nestálosti a k niţšímu hospodářskému růstu zemí, ale jejich oponenti
27
Vytvořeno autorem z (EIA, 2014b; UN, 2013)
60
jsou názoru, ţe nerostné bohatství nemusí nutně vést k negativním důsledkům - k takzvané holandské nemoci. (Ustyantseva, 2009; s. 8) Holandská nemoc se týká především zemí s dostatkem ropných nalezišť. Zvýšená cena ropy přináší více investic do ropného průmyslu, coţ zapříčiní zvýšení výkonu celého odvětví. Vysoké mzdy v těţebním sektoru jsou atraktivní pro pracovní sílu i z ostatních sfér. S existencí bohatých nalezišť jsou spojené i přímé zahraniční investice. Ty jsou zaměřovány právě do ropného sektoru a opomíjí ostatní neropná odvětví, čímţ můţe dojít k tzv. deindustrializaci. Problémem holandské nemoci je zhodnocující se měna. Přírodní zdroje a jejich export zhodnocují národní měnu. Jak se stává ostatní vyrobené zboţí méně konkurenceschopné oproti produkci z ostatních zemí, tak se zvyšuje import levnějšího zboţí, v jehoţ důsledku je domácí produkce stále více nekonkurenceschopná, čímţ dochází ke sníţení exportu. Lze předpokládat, ţe holandská nemoc ohroţuje i Kazachstán? Na toto téma byla zpracována řada různých studií. Některé z nich se shodují v predikci, ţe Kazachstán není v krátkodobém a střednědobém horizontu náchylný k holandské nemoci. (Kuralbayeva, 2001; s. 17) Panuje i shoda v tom, ţe bez diverzifikace průmyslu, vládních zásahů a změny politik můţe v budoucnu holandská nemoc Kazachstán ohrozit. (Kuralbayeva, 2001; s. 17; Kutan, 2005; s. 254) 6.1.2 Redistribuce příjmů z ropy Příjmy z ropy v roce 2012 tvořily 25,3 % HDP Kazachstánu. (EY Emerging Markets Center; 2014; s. 3) Oficiální veřejná redistribuce zahrnuje daně a příjmy pocházející z ropné produkce, které plynou do státního rozpočtu. Ty jsou dle nařízení vlády směřovány do nejchudších regionů, kde je lokální vlády přerozdělují, zejména prostřednictvím sociálních transferů. V praxi však tato redistribuce nefunguje. Oblasti s těţbou ropy profitují na příjmech z ropy více, neţ zaostalé regiony, do kterých by měly transfery proudit. Mezi roky 1997 aţ 2002 se rozpočtové příjmy pěti ropu produkujících regionů zvedly o 280 %, zatímco v ostatních regionech pouze o 180 %. (Najman, 2005; s. 8) Státní preference výběru oblastí, kam směřovat finanční toky státních výdajů, jsou patrné z následujícího grafu. Nepočítáme-li hlavní město Astanu, nejvíce výdajů směřuje do těţařských oblastí Atyrau a Mangistau u Kaspického moře na západě země (viz graf č. 12). 61
Graf 12: Státní výdaje do regionů (2004)2829
Státní výdaje do regionů (1 000 tenge/obyv.) KAZACHSTÁN Akmola Aktobe Almaty město Almaty ragion Astana Atyrau Jižní Kazachstán Karaganda Kustania Kyzylorda Mangistau Pavlodar Severní Kazachstán Východní Kazachstán Západní Kazachstán Zhymbyl 0
20
40
60
80
100
120
140
Státní výdaje do regoinů
6.2 Role a vliv ropy na životní prostředí Ropa ovlivňuje nejen ekonomickou situaci státu, ale také ţivotní prostředí. Ţivotní prostředí je velmi citlivé na zásahy člověka a lidskou činnost, čímţ těţba, zpracování a transport ropy bezesporu je. 6.2.1 Environmentální problémy Čisté a nezávadné ţivotní prostředí je pro člověka jedna z nejdůleţitějších sloţek potřebných k ţivotu. Člověk a příroda se navzájem ovlivňují. Podmínky pro ţivot ovlivňují jeho růst, vývoj, zdravotní stav, moţnost volnočasových aktivit atd. Ideální situace by byla, kdyby člověk ţil s přírodou v harmonii. Tento stav však v současnosti není moţný. Honba za zvýšením ţivotní úrovně, vyšším komfortem a ekonomickým růstem tuto harmonii narušuje. Obecně tato situace platí do jisté míry všude na světě a Kazachstán není výjimkou. Vyváţenost mezi ekonomickým rozvojem a ochranou ţivotního prostředí je důleţitá. Na jednu stranu je dobré zlepšovat ţivotní standard obyvatel Kazachstánu, avšak
28
Vytvořeno autorem z (Roudoi, 2006; s. 33) Dne 7. 3. 2014 byl kurz mezi KZT, USD a Kč konvertován 1000 KZT = 5,54 USD = 109,2 Kč. (CoinMill.com, 2014) 29
62
na druhou stranu vyvstávají moţnosti ohroţení poškození přírody a lidského zdraví. Při různých lidských činnostech vzniká různá intenzita znečištění. Znečištění způsobená ropou jsou jedna z nejzávaţnějších znečištění vzniklých přičiněním člověka. V minulosti jsme mohli být svědky mnoha neblahých událostí. Příkladem velké ekologické katastrofy můţe být potopení tankeru Exxon Valdez, který se potopil před 25 lety v roce 1989, či potopení ropné plošiny Deep Horizon v dubnu 2010. Obě tyto ekologické katastrofy zanechaly nedozírné následky na ţivotním prostředí. V historii se Kazachstán potýkal s podobnými problémy, byť naštěstí ne s tak rozsáhlými katastrofami jako v případě Exxon Valdezu nebo plošiny Deep Horizon. Největší z ekologických problémů nastal v roce 1985 po výbuchu na ropném poli Tengiz, po kterém vypukl poţár, který nešlo uhasit více neţ rok. (Blua, 2010) 6.2.1.1 Výbuch na ropném poli Tengiz v roce 1985
V červnu 1985 nastala největší kazašská ropná katastrofa v historii. Na ropném poli Tengiz vybuchl vrt číslo 37. Exploze vynesla do vzduchu 200 metrový sloupec ropy a zemního plynu, který následně začal hořet. (Moffet, 2011; s. 6) Oheň bylo vidět do vzdálenosti 97 km. Poţár byl zpozorován i americkým satelitem, který nad oblastí přelétal. (Moffet, 2011; s. 6) Vytrvalý poţár se nepodařilo zastavit kazašským ani sovětským expertům. Na pomoc byl přizván Paul Neal „Red“ Adair. (Moffet, 2011; s. 6) Nezměrným úsilím pod vedením amerického odborníka na hašení poţárů ropných vrtů se rok po vypuknutí poţáru podařilo v červenci 1986 vrt uhasit. Uzavřený vrt byl zakonzervován betonem, aby nedošlo k ţádným dalším únikům. Uţ v roce 1987 se však ve zprávě geofyzikálního ústavu Kazachstánu ukázalo, ţe zabetonování je provedeno nekvalitně a hrozí nový únik ropy. (Khakimov, 2012) Naštěstí ačkoliv zatím nebyla provedena ţádná náprava, nedošlo doposud k ţádným výrazným problémům. Společnost TengizChevroil v roce 2013 vydala prohlášení, v kterém uvádí, ţe vrt 37 je řádně udrţován a ţádné další úniky nehrozí. (Tengizchevroil, 2013a) Dopady na ţivotní prostředí a ţivot člověka však byly významné. Do atmosféry se dostaly spaliny z 3,4 mil. tun ropy, 1,7 mld. metrů krychlových zemního plynu, 516 tisíc metrů krychlových sirovodíku a 900 tun sazí. (Khakimov, 2012) Negativní dopady havárie
63
se projevily v okruhu 400 km od vrtu. Alarmující je také vzrůst mortality v oblasti Atyrau, sousedící s ropným polem Tengiz, která se zvýšila o 50 %. (Khakimov, 2012) 6.2.1.2 Sulfan
Jedním z největších problémů, který se snaţí kazašské společnosti řešit, je únik sulfanu. To je dáno specifikem kazašské ropy, která má unikátní sloţení a obsahuje vysoké koncentrace sulfanu (H2S). Úniky sulfanu do volné přírody zapříčiňují jeden z největších environmentálních problémů. V Kazachstánu je nejvíce ohroţen ekosystém severního Kaspiku. Oblast je útočištěm mnoha ohroţených druhů, jako například jesetera, z jehoţ jiker je vyráběn kaviár. A právě zde je vyvíjena snaha o rozšiřování ropného pole Tengiz. Honba za většími zisky, za větším mnoţstvím vytěţené suroviny v co nejkratším čase je nejčastější příčinou ekologických katastrof. Mezi faktory, které je mohou zapříčinit, není jen ten lidský, který bývá označován za největší nebezpečí, ale v tomto případě právě sulfan, který je hořlavý a toxický. Sulfan ohroţuje také vybavení a posádku těţařských zařízení. Hrozí riziko výbuchu, pokud dojde k špatnému odvodu. Vysoké procento sulfanu způsobuje korozi zařízení. Těţební stroje jsou náchylnější k poškození. Prvním předpokladem bezpečné těţby je důsledná kontrola vybavení a zmírňování koroze jiţ od počátku těţby, jako základní prevence předcházení moţných problémů. V praxi tak vznikají dodatečné náklady na opravy, ztráty času a přetíţenost zaměstnanců při revizích a výměnách celých těţebních konstrukcí. I bez ohledu na korozi, mohou nastat fatální následky. Kdyţ k tomu připočteme i vysoké rozdíly teplot během roku, které v této oblasti panují, a tlak, který při těţbě v hloubkách působí, riziko poruchy a následného úniku sulfanu, nebo ropy je vysoké. Společnosti těţící v Kazachstánu denně vytěţí společně s ropou řádově 2000 aţ 3000 tun sulfanu. (Kalb, 2004; s. 5) Po vytěţení je část sulfanu spálena a další zpracována a uskladněna. Sulfan bývá odváděn a skladován v oblastech se zvláštním reţimem, které byly za tímto účelem vybudovány. Odtud můţe být dále transportován a po zpracování prodáván jako hnojivo. (Campaner, 2008; s. 11) Bohuţel transport sulfanu je velmi nákladný, coţ je důvod, proč se jeho přeprava ve velkém neprovádí. Společnost TCO provozuje jedno z největších skladišť sulfanu na světě, na němţ bylo v roce 2006 naakumulováno 9 milionů tun této látky. (Crude Accountability, 2013; s. 14) 64
Obdobné problémy sulfan přináší nejen na ropném poli Tengiz, ale i v jiných oblastech v Kazachstánu. Z tohoto důvodu je zde zařazen případ obce Berezovka. 6.2.1.3 Berezovka
Obec Berezovka se nachází necelých 5 km od ropného pole Karachaganak. Obývá jí okolo 1 300 obyvatel, kteří se ţivili hlavně zemědělstvím. (Anossova, 2014) Po zprovoznění ropného pole Karachaganak došlo ke zvýšení úmrtnosti obyvatel a k degradaci půdy. Obyvatelé této obce byli postaveni před rozhodnutí, zdali opustit místo, kde ţijí a přesunout se do zdravotně nezávadného prostředí, nebo zůstat na území, s kterým se cítili historicky spjati. Obyvatelé obce poţádali o pomoc americkou organizaci Crude Accountability, která byla ochotna se fundovaně zabývat zdejšími problémy. Společnost zajišťuje nezávislá monitorování ovzduší, školení ohledně péče o zdraví, ţivotní prostředí a semináře v oblasti lidských práv. (Anossova, 2014) Občané obce Berezovka se obrátili i na organizaci Green Salvation, jakoţto jednu z nejvlivnějších skupin v Kazachstánu, která se zaměřuje na poskytování právního poradenství a podporu v oblasti vládního systému Kazachstánu. (Anossova, 2014) Z výsledků měření v této oblasti bylo zřejmé, ţe zplodiny vypouštěné do ovzduší byly toxické. Tato toxicita byla způsobena vysokou koncentrací hydrogen sulfanu. Po předání stíţnosti příslušným úřadům a provedení kontrolních měření byla společnosti, provozující ropné pole Karachaganak, v roce 2005 krátkodobě pozastavena činnost a v roce 2008 udělena pokuta ve výši 27 mil. dolarů za překročení emisních limitů. (Anossova, 2014) V roce 2003 došlo ke zdravotnímu šetření místního obyvatelstva. Výsledkem bylo, ţe 45 % obyvatelstva trpí chronickým onemocněním způsobeným vypouštěním hydrogen sulfanu. Proběhly i další výzkumy. Například v téţe roce proběhl průzkum na 100 členném vzorku studentů středních škol v okolí, který ukázal, ţe 95 z nich pociťovalo celkovou slabost, 83 pravidelně trpělo silnou bolestí hlavy, 77 těţkou ztrátou paměti, 67 mělo koţní onemocnění a 34 z nich pravidelně krvácelo z nosu v důsledku intoxikace sulfanem. (Anossova, 2014) V roce 2010 proběhlo soudní slyšení, při kterém byla podána ţaloba na vládu Kazachstánu za nečinnost při zajištění bezpečí a snahy o přemístění obyvatel Berezovky. Soud přiznal právo na přesídlení a vyplacení kompenzace dvou rodin ţijících v obci 65
Berezovka. (Solyanik, 2012) I nadále pokračuje úsilí o přesídlení dalších obyvatel a o větší kontrolu vypouštěných emisí. Tento příklad je spojnicí k dalšímu tématu, coţ je role a vliv ropy na obyvatelstvo.
6.3 Role a vliv ropy na obyvatelstvo Ropa a ropný sektor má významný vliv na obyvatelstvo, a to v různých ohledech. Výrazně ovlivňuje prostředí, ve kterém lidé ţijí, jak bylo popsáno na příkladu obce Berezovka v předešlé kapitole. Jako další faktory ovlivňující obyvatelstvo můţeme uvést zaměstnanost, platové ohodnocení, pracovní podmínky zaměstnanců atd. 6.3.1 Zaměstnanost Míra nezaměstnanosti je v Kazachstánu relativně malá a má klesající tendenci. V roce 1999 byla 13,5 %, v roce 2004 jiţ 8,4 % a údaje statistického úřadu udávají, ţe v roce 2013 byla míra nezaměstnanosti 5,2 % (viz graf č. 13). Tohoto sníţení bylo dosaţeno i vládními programy na podporu zaměstnanosti a zahraničními investicemi v zemi. Na první pohled se můţe zdát, ţe ropný sektor pozitivně přispívá k tvorbě pracovních míst. Přestoţe ropný sektor dosahuje okolo 20 % podílu na HDP, zaměstnává pouze 5,7 % obyvatelstva. (Arkhipov, 2010, s. 22) Ropný sektor nepřináší významný přírůstek pracovních míst. Je to zapříčiněno tím, ţe je v něm potřeba více kapitálu, neţ pracovních sil. (Coronel, 2011; s. 30) Je tedy nepravděpodobné, ţe do budoucna v tomto sektoru vznikne více nových pracovních míst. Nová pracovní místa jsou dnes vytvářena především lokálními společnostmi spolupracujícími s těţařskými firmami. Obecně jsou velké rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi muţi a ţenami. Avšak nejvíce v regionech, kde dominuje těţba ropy. Například v regionu Atyrau činila v roce 2005 nezaměstnanost ţen 12,2 % a nezaměstnanost muţů 7,1 %. (Shakirova, 2005)
66
Graf 13: Míra nezaměstnanosti dle regionů (1999, 2004, 2013)30
Míra nezaměstnanosti dle regionů (%) KAZACHSTÁN Akmola Aktobe Almaty město Almaty ragion Astana Atyrau Jižní Kazachstán Karaganda Kustania Kyzylorda Mangistau Pavlodar Severní Kazachstán Východní Kazachstán Západní Kazachstán Zhymbyl 0%
2%
4% 2013
6% 2004
8%
10%
12%
14%
16%
1999
6.3.2 Platové ohodnocení Průměrný kazašský měsíční plat v roce 2010 byl 526 dolarů měsíčně, coţ činí 6 314 dolarů ročně. (UNECE, 2014) Platové podmínky se v různých regionech liší. Dle dat dostupných z roku 2011 je patrné, ţe největší měsíční platy jsou v regionech Atyrau a Mangistau. Tyto regiony jsou dva nejdůleţitější regiony, co se týče nalezišť a těţby ropy. Nejniţší plat je v zaostalých a zemědělských regionech. Tím vznikají velké regionální disparity. Průměrný roční plat v roce 2011 dle regionů je patrný z grafu č. 14.
30
Vytvořeno autorem z (Agency of Statistics of the Republic of Kazakhstan, 2014; Rudoi, 2006; s. 60)
67
Graf 14: Průměrný roční plat dle regionů (2011)31
Průměrný roční plat dle regionů (USD) KAZACHSTÁN Akmola Aktobe Almaty město Almaty ragion Astana Atyrau Jižní Kazachstán Karaganda Kustania Kyzylorda Mangistau Pavlodar Severní Kazachstán Východní Kazachstán Západní Kazachstán Zhymbyl
Průměrný roční plat dle regionů
V platovém ohodnocení zaměstnanců pracujících v sektoru těţby ropy panují významné finanční rozdíly. Dle společnosti Hays Oil & Gas, která se zabývá náborem kvalifikovaných pracovníků v oboru ropy a zemního plynu, se průměrné platy v roce 2010 v kazašském ropném průmyslu pohybovaly okolo 30 700 dolarů ročně u lokálního pracovníka a 88 100 dolarů ročně u zahraničního pracovníka. (HAYS, 2009; s. 7) Výše platu u místního pracovníka odpovídala 4,8 násobku a hodnota mezd zahraničního pracovníka odpovídala 13,9 násobku průměrné mzdy v Kazachstánu. Platy i nadále rostou. V roce 2013 vzrostly u lokálního pracovníka na 38 900 dolarů ročně a 117 000 dolarů ročně u zahraničního pracovníka. (HAYS, 2014; s. 10) 6.3.3 Chudoba Kazachstán jiţ mnoho let úspěšně bojuje se sníţením chudoby. Přestoţe některé regiony benefitují více neţ jiné, během let 2000 aţ 2004 se míra chudoby sníţila ve všech jeho regionech (viz graf č. 15). (Roudoi, 2006; s. 12) Vyšší míra chudoby je překvapivě v regionech s ropnými zásobami. Tento paradox „bohaté“ oblasti a „chudého“ obyvatelstva 31
Vytvořeno autorem z (National Analytical Center, 2012)
68
je způsoben tím, jak jiţ bylo zmíněno, ţe ropný průmysl není náročný na mnoţství pracovních sil. Navíc dalším faktorem je nízká hustota zalidnění, jeţ omezuje příleţitosti pro osoby ţijící v odlehlých oblastech. Graf 15: Míra chudoby dle regionů (2000 a 2004)32
Míra chudoby dle regionů (%) KAZACHSTÁN Akmola Aktobe Almaty město Almaty ragion Astana Atyrau Jižní Kazachstán Karaganda Kustania Kyzylorda Mangistau Pavlodar Severní Kazachstán Východní Kazachstán Západní Kazachstán Zhymbyl 0%
10%
20% 2004
30%
40%
50%
60%
2000
6.3.4 Pracovní podmínky Přestoţe mnoho těţebních společností v Kazachstánu podepsalo společenskou odpovědnost firem (corporate social responsibility), řadě zaměstnanců společností se nedostává základních pracovních práv. Mezi tato práva patří svoboda sdruţování, kolektivní vyjednávání a právo na stávku. Jsou zde velmi těţké pracovní podmínky, zaměstnanci pracují ve 12 hodinových směnách, výše výdělku se liší dle národnosti, přičemţ někteří pracovníci jsou v tomto směru diskriminováni. (Crude Accountability, 2013; s. 20) Ve většině společností, které se zabývají těţbou ropy v Kazachstánu, jsou podepisovány kolektivní smlouvy a jsou vytvořeny odborové organizace. V mnoha případech nelze hovořit o jejich nezávislosti. Například na ropném poli Tengiz se v roce 32
Vytvořeno autorem z (Roudoi, 2006; s. 13)
69
2000 zhroutily odbory po patu v dlouhodobém vyjednávání s vedením společnosti, neboť společnost odmítala uznat jejich legitimitu. (Crude Accountability, 2013; s. 20) Následně byla vytvořena nová „nezávislá“ odborová unie, která je však ve skutečnosti prodlouţenou rukou vedení společnosti TCO. Slabé postavení odborů má výrazný vliv na psychiku zaměstnanců. Kolektivní zájmy nejsou vyslyšeny, čímţ vzniká ţivná půda pro zárodky násilí, jakoţto vyjádření nesouhlasu, frustrace a růstu diskriminace. (Yessenova, 2012, s. 102) Nespokojenost zaměstnanců se odráţí v demonstračních projevech. 6.3.4.1 Pracovní nepokoje ve společnosti TCO
Společnost TCO působí v Kazachstánu od roku 1993. Od té doby si prošla mnohými stávkami a demonstracemi pracovníků. Jedny z největších protestů se konaly v letech 2004 aţ 2005. První vlna nastala po názorovém střetu skupiny pracovníků s managementem společnosti. K následné stávce se přidalo více neţ 3 000 domácích pracovníků, kteří poţadovali férové finanční kompenzace a zacházení s respektem. (Yessenova, 2007) Přestoţe o protestu vláda věděla, zprvu do něj nikterak nezasahovala. Z relativně klidného protestu se stal násilný střet, který vyústil v mnohá zranění. (Yessenova, 2012; s. 107) Vládní orgány přesvědčily demonstranty, aby zastavili boj a bylo jim přislíbeno řešení situace v jejich prospěch. Vyšetřování poukázalo na porušování zákoníků práce, vedení dvojího účetnictví a zanedbávání bezpečnostních opatření. (Yessenova, 2012; s. 108) Vláda aktivně jednala s vedením TCO, coţ vyústilo v podepsání Memoranda o porozumění. Tím bylo dosaţeno zvýšení minimálních mezd na částku 42 500 tenge na měsíc (cca 300 USD) a zavedení pracovních výborů. (Yessenova, 2012; s. 108) 6.3.4.2 Masakr ve městě Zhanaozen
Město Zhanaozen se nachází v západní části provincie Mangistau. V jeho okolí se rozprostírá ropné pole Uzen, na kterém těţí společnost Ozenmunaygas, jeţ je dceřinnou společností KazMunayGas. V květnu 2011 přešli pracovníci společnosti do stávky. Poţadovali proplatit bezpečnostní příplatky, zvednout platy a zlepšit pracovní podmínky. (Sindelar, 2012) Stávka byla oblastním soudem označena za nelegální a v reakci na to společnost Ozenmunaygas propustila téměř tisícovku zaměstnanců. (Rayhan, 2012) Událost předznamenala vstup dalších dělníků do stávky, která trvala aţ do prosince 2011. 70
Stávka probíhala poklidně na centrálním náměstí města Zhanaozen do té doby, kdy místní úřady na stejné místo naplánovaly oslavy Dne nezávislosti, čímţ ještě více vzrostlo napětí mezi demonstranty. Dne 16. prosince 2011 proti demonstrantům zasáhla policie. Zásah byl brutální a policie pouţila střelné zbraně. Výsledkem bylo 100 zraněných demonstrantů a 14 mrtvých. (Lillis, 2011c) Během potyčky byly napáchány škody za 13,5 mil. dolarů a mnoho demonstrantů skončilo ve vazbě. Dle organizace Human Rights Watch byla zadrţena i řada novinářů a opozičních politiků, kteří byli s těmito protesty jen okrajově spjati. (Sindelar, 2012) Nepokoje se z Zhanaozenu rozšířily i do okolních měst. Dne 21. prosince byl uspořádán protest v hlavním městě oblasti Aktau, které se nachází 150 km od původního místa nepokojů. Tento solidární protest byl také potlačen policií, přičemţ bylo 60 protestujících uvězněno. (Lillis, 2011c) V lednu 2012 byl sestaven tým k prošetření celého incidentu. V oficiálním prohlášení vlády byla k vyšetřování přizvána OSN, avšak podle mluvčího generálního tajemníka Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva ţádná ţádost na podílení se na vyšetřování nebyla podána. (Sindelar, 2012) V následném soudním řízení bylo mnoho protestujících odsouzeno aţ na 12 let odnětí svobody. (Sindelar, 2012) Protesty ve městech Zhanaozen a Aktau vyvolaly legislativní změnu zákona, který zpřísňuje pravidla práce. (Sindelar, 2012) Avšak reálná situace se nikterak nezměnila. I nadále je pro pracovníky obtíţné vstoupit do odborů, které by jim umoţnily uzavírat spravedlivější kolektivní smlouvy se zaměstnavateli. Pracovní podmínky v kazašském ropném sektoru tak zůstávají stále středobodem sporů a stávek a i nadále jsou práva pracovníků porušována. Situace je velmi sloţitá a vyţaduje řešení, které by mohlo zlepšit současný stav a lépe chránilo zaměstnance. 6.3.4.3 Zahraniční pracovníci
Na nevhodné pracovní podmínky v Kazachstánu a špatné zacházení si nestěţují jen kazašští pracovníci, ale i zahraniční. Například v roce 2006 několik desítek občanů České republiky a Slovenské republiky přišlo poţádat o pomoc Slovenskou ambasádu v Astaně. Jednalo se o zaměstnance konstrukčních firem. Stěţovali si na špatné pracovní podmínky, 71
nezaplacení za několik týdnů práce, špatný přístup k pitné vodě a nedostatek jídla. (Anderson, 2009; s. 3)
6.4 Role a vliv ropy na politiku Kazachstánu Role státu v kazašském ropném sektoru byla popsána v kapitole č. 3. Do jaké míry a jak ropa a její cena ovlivňuje státní politiku Kazachstánu? Těmito otázkami se zabývá kapitola níţe. Ropa má na vnitřní politiku Kazachstánu do jisté míry negativní vliv. Příjmy z ropy mají neblahý dopad na politické klima země. Moc je drţena v rukou prezidenta Nazarbayeva a jeho nejbliţších. Ti do významných postů dosazují své blízké. Tím způsobují chaos, který nastává při změnách ve vedoucích místech. Silná pozice prezidenta Nazarbayeva, společně s autokratickou vládou, znemoţňuje praktikovat domácí politiku, která by efektivně vyuţívala ropného bohatství. Hlavním problémem, s nímţ se vláda Kazachstánu potýká, je korupce. Kontrola státních zakázek a prevence korupce je výrazně ztíţena, pokud je moc soustředěna u vládních elit. Více se touto problematikou zabývá následující podkapitola. 6.4.1 Korupce Korupce je celosvětový problém. Transparency International uvádí, ţe 69 % států světa má váţný problém s korupcí. (Transparency International, 2013; s. 4) Kazachstán ve srovnání antikorupčního prostředí ve 175 zemích světa obsadil 140. pozici, tudíţ je hodnocen jakoţto stát, který se s korupcí silně potýká. (Transparency International, 2013; s. 3) Tento problém lze vidět ve všech vrstvách společnosti. Avšak nejvíce je korupce viditelná na vysokých místech politiky. Sporné rozhodovací procesy jsou často ovlivňovány zvenčí a jen na malé procento je poukázáno, a je prošetřeno, případně potrestáno. K tomuto faktu přispívá kazašská klanová struktura, kdy se mocní a bohatí lidé obklopují svými věrnými. Příkladem je jiţ zmiňovaný prezident Nazarbayev, který svým známým přiděluje vysoké úřady ve státních společnostech a na vládních postech. Tito lidé se necítí ohroţeni ve svém konání a snaţí se ze své pozice co nejvíce vytěţit. Úplatky jsou jedním z nástrojů, jak tohoto dosáhnout. Pro zahraniční společnosti je prosazení se v tomto korupčním prostředí velmi sloţité. Bez vhodných příprav, dobrých kontaktů a znalosti kazašského prostředí je těţké uspět. (Marčík, 2012; s. 24) Úplatky jsou jedním z faktorů, který můţe ovlivnit úspěch, 72
nebo
neúspěch
připravovaného
business
plánu,
nebo
přinejmenším
pomohou
při urychlování byrokratických procesů. Ropný sektor je jedinečné prostředí pro úplatkářství a korupci. Po získání nezávislosti, otevření se kazašské ekonomiky světu a přílivu zahraničních firem do státu, nastal v Kazachstánu korupční boom. Ani ropnému sektoru se nevyhnul zejména pro ohromné zásoby ropy a vidiny velkých zisků. V Kazachstánu bylo šetřeno nespočet korupčních afér. V následující podkapitole bude rozebrána největší korupční aféra kazašského ropného sektoru s názvem Kazakhgate. 6.4.1.1 Kazakhgate
Aféra Kazakhgate sahá do 90. let 20. století. Po získání nezávislosti se v Kazachstánu začaly prodávat licence na průzkum a těţbu na ropných polích. V roce 1993 se společnost Chevron snaţila uzavřít s kazašskou vládou smlouvu na průzkum ropného pole Tengiz. Poté, co byly prokázány enormní zásoby ropy, začalo mít mnoho společností zájem o spolupráci na těţbě. Kazašské vláda měla za úplatky zajistit licence na těţbu na tomto poli západním společnostem. Těmito společnostmi byly Mobil (nyní ExxonMobil),
Texaco
(nyní
ChevronTexaco),
Philips
Petroleum
(skládající
se
ze společností ConocoPhilips a Amoco (nyní BP)). (Cohen, 2008; s. 59) Mezi hlavní aktéry této aféry patří prezident Nazarbayev, James Giffen a Bryen Williams III. (Global Witness, 2004; s. 8) James Giffen, Američan s diplomatickým pasem, zaloţil privátní finanční banku Marcator Corporation. (Hiro, 2011; s. 270) Skrze tuto
společnost
zastával
v 90.
letech
funkci
poradce
prezidenta
Nazarbayeva
v záleţitostech týkající se ropy a zemního plynu. J. Bryan Williams III v pozici výkonného ředitele Mobilu měl na starosti transport kazašské ropy do zámoří. Williams a Giffen byli obviněni z uplácení kazašské vlády a prezidenta Nazarbayeva včetně jeho rodiny. James Giffen byl prostředníkem mezi prezidentem Nazarbayevem a západními ropnými společnostmi. Po podepsání smlouvy na těţbu mezi kazašskou vládou a Chevronem, se začaly na Giffenově švýcarském účtu hromadit peníze. Ty přicházely od společnosti Chevron. Giffen dostával na účet tzv. „poplatek za úspěch“, který se rovnal sedmi centům USD z vytěţeného barelu na ropném poli Tengiz. (Kleveman, 2003; s. 83) Mezi roky 1995 aţ 2000 si díky produkci na poli Tengiz vydělal více neţ 15 000 dolarů denně, coţ je okolo 5 mil. dolarů ročně. (Kleveman, 2003; s. 83) Peníze vyuţíval 73
na úplatky prezidenta Nazarbayeva a jeho rodiny. Kupoval například drahé šperky prezidentově ţeně nebo platil jeho nejmladší dceři Aliyi školné na švýcarské střední škole ve výši 45 000 dolarů ročně. (Hiro, 2011; s. 270) Část financí převáděl na jiné švýcarské účty, které sice byly oficiálně vedeny ropnými společnostmi, ale ve skutečnosti byly vlastněny prezidentem Nazarbayevem a Nurlanem Balgimbayevem (tehdejším ministrem ropy a zemního plynu). (Hiro, 2011; s. 270) Koncem 90. let se začala aféra rozplétat. V roce 1996 společnost Mobil koupila čtvrtinu práv na těţbu na ropném poli Tengiz za dohodnutou cenu 1 mld. dolarů. (Kleveman, 2003; s. 81) Tato suma měla být převedena na kazašský vládní účet ve Švýcarsku. Rok po této transakci bylo zjištěno, ţe polovina z těchto peněz chybí. Prezident Nazarbayev obvinil z tohoto úniku předsedu kazašské vlády Nurlana Balgimbaeva, který raději uprchl do exilu do Londýna. V roce 1999 Americké Ministerstvo spravedlnosti přesvědčilo švýcarskou vládu, aby zmrazila více neţ 120 mil. dolarů na kazašských účtech ve Švýcarsku, přičemţ mnoho z těchto účtů bylo registrováno na jména Nazarbayevových dětí a jeho příbuzných. (Kleveman, 2003; s. 82) Tak se začal odhalovat labyrint přeposílání peněz mezi švýcarskými účty, zahraničními ropnými společnostmi a kazašskou vládou. Na jaře roku 2003 byl na newyorském letišti Johna Fitzgeralda Kennedyho zadrţen James Giffen za porušení amerického Zákona 1974 o zahraničních korupčních praktikách. (Hiro, 2011; s. 271) Byl u něj nalezen kazašský diplomatický pas, přičemţ mezi USA a Kazachstánem nebyla v platnosti dohoda o dvojím občanství. V dubnu 2004 na něj bylo vzneseno obvinění soudem v New Yorku. (Hiro, 2011; s. 271) V průběhu jednání se ukázala míra propojení politických zájmů USA, obchodních transakcí a kazašských lídrů. Z odtajněných dokumentů vyplývalo, ţe Giffen díky svým úzkým vazbám v Kazachstánu shromaţďoval zpravodajské zprávy pro USA. (Hiro, 2011; s. 271) V roce 2007 se USA společně s Kazachstánem a Švýcarskem dohodly, ţe zmrazené peníze na švýcarských účtech budou pouţity na zlepšení transparentnosti kazašského ropného průmyslu a na pomoc chudým dětem. (Solash, 2010) Giffen byl v roce 2010 odsouzen k šesti měsícům vězení a zaplacení 250 tis. USD. (Solash, 2010) Na Kazachstán a jeho elitu však tato kauza neměla ţádný významný dopad. Prezident Nazarbayev si opět upevnil svou moc. Po obvinění předsedy kazašské vlády Nurlana Balgimbaeva z úniku peněz a jeho útěku do exilu prezident Nazarbayev tvrdě 74
zakročil proti opozici. (Kleveman, 2003; s. 82) V kazašském tisku byla fakta překroucena, či zcela zamlčena. Ţádné informace o soudu v USA s Jamesem Giffenem se v kazašském zpravodajství a tisku neobjevily. Většinu sdělovacích prostředků vlastní členové rodiny prezidenta Nazarbayeva a informace pro veřejnost byly cenzurovány. (Hiro, 2011; s. 272) I po této kauze se objevují další úplatkářské aféry, i kdyţ ţádná z nich nedorostla do takových rozměrů jako Kazakhgate.33 6.4.2 Vliv ropy na vnitřní politiku Kazachstánu Jakákoliv surovina sama o sobě nevyjadřuje své finanční ohodnocení. Tato hodnota ji je přiřazena lidmi, kteří mají zájem na tomto nerostném bohatství. Díky poptávce a nabídce, začínáme hovořit o její ceně. Ropa není ţádnou výjimkou. Vliv ceny ropy byl popsán v podkapitole 6.1 Role a vliv ropy na ekonomiku Kazachstánu. Tato část komentuje vliv ropy na vnitřní politiku. Politika Kazachstánu prošla svým osobitým vývojem. Ústřední politickou postavou Kazachstánu je prezident Nursultan Abiševič Nazarbayev, zvolený do funkce na pět let v roce 1991. I kdyţ v Ústavě je zakotveno, ţe občan Kazachstánu můţe být zvolen prezidentem pouze dvakrát, nevztahuje se tato preambule na prvního kazašského prezidenta N. Nazarbayeva. Ten v zemi vládne dodnes. Dominantní postavení prezidenta Nazerbayeva, který je zároveň politickým leaderem nejsilnější parlamentní strany Nur Otan, se opírá o mimořádné ropné bohatství, které se v této zemi nalézá. (Businessinfo.cz, 2014) V prvních letech po získání nezávislosti bylo hlavním politickým cílem modernizovat ekonomiku. V této oblasti hrála ropa hlavní roli a modernizace byla zaměřena z velké části právě na ropný sektor. Kazašské vláda vyuţila příleţitostí lákat zahraniční společnosti, privatizovat svůj ropný sektor a prodat práva k těţbě na ropných polích. Očekávaný export ropy umoţnil Kazachstánu se rozvíjet. Zejména růst cen ropy měl příznivý vliv na ekonomiku Kazachstánu a jeho energetický průmysl. Po roce 2000 rychlé zvyšování cen ropy souviselo s nárůstem poptávky po této surovině v Asii, s válkou v Iráku, s jaderným programem v Íránu, s bojem proti terorismu, s přírodními katastrofami a dalšími faktory. V roce 2009 v důsledku globální ekonomické krize nastal propad cen ropy, který se podepsal i na ekonomice Kazachstánu. Kazašské vláda si začala uvědomovat potřebu nahrazení příjmů, v důsledku fluktuace cen na světových trzích. K tomuto účelu 33
Pro doplnění informací uvádím, ţe tato kauza byla v roce 2005 ztvárněna ve filmu Syriana.
75
byl vytvořen jiţ v roce 2000 Národní fond republiky Kazachstán (viz podkapitola č. 3.3). To však nestačilo. Byla zapotřebí diverzifikace průmyslu. Vysoké ceny ropy stimulovaly rozvoj rafinerií a petrochemického průmyslu. Jak bylo výše zmíněno, na území Kazachstánu se nachází 3 významné rafinerie, jejichţ kapacita není plně vyuţita. Kazachstán dováţí ze zahraničí zpracované ropné produkty, přičemţ technologicky by byl schopen být na tomto dovozu plně nezávislý. Do budoucna bude Kazachstán i přes některé nepopiratelné úspěchy čelit velkým vnitřním výzvám. Protoţe přítomnost ropy, mocenských i soukromých zájmů vládních elit a absence silné vládní opozice znemoţňuje efektivně vyuţívat ropné bohatství pro blaho země. Kazašská ekonomika a politika jsou stále příliš závislé na exportu surovin, zatímco ostatní odvětví, aţ na některé výjimky, nejsou schopny soutěţe na světových trzích. To vše souvisí se zahraniční politikou Kazachstánu, které se věnuje následující podkapitola. 6.4.3 Role a vliv ropy na zahraniční politiku Kazachstánu Zásoby ropy mají vliv i na zahraniční politiku Kazachstánu. Tato politika je vedena ruku v ruce s ropným sektorem. Cílem je vyuţití potenciálu ropy k navázání dobrých vztahů se zahraničními partnery. Pro Kazachstán jsou důleţití všichni, ať je to Rusko a Čína, nebo Evropská unie a USA. (IPEK, 2007; s. 1198) Hlavním cílem ropné zahraniční politiky Kazachstánu je diverzifikace transportních tras. Kazašská ropa byla v dobách Sovětského svazu transportována do Ruska a odtud redistribuována mezi další svazové republiky. (IPEK, 2007; s. 1181) Po získání nezávislosti zůstal Kazachstán i nadále závislý na transportních cestách provozovaných na území Ruska. Díky podmínkám diktovaným Moskvou v přidělování kvót na mnoţství exportované kazašské ropy byla zahájena snaha o diverzifikaci tras. Touto závislostí se zabývá kapitola 3.1.1 strategie Kazachstán - 2030. Tato strategie byla vydána v roce 1997. (Nazarbayev, 1997) Prezident Nazarbayev zde zdůrazňuje, ţe jen rozšíření vývozních tras můţe zabránit závislosti na jediném sousedovi, společně se závislostí na výkupní ceně tohoto spotřebitele. (Nazarbayev, 1997) Další z důvodů bylo zajištění národní bezpečnosti, které by mohlo být narušeno z důvodu závislosti ropného exportu na Rusku, které by po zablokování transportních cest mohlo Kazachstán odstřihnout od důleţitého zdroje financí ze zahraničí. Nastal zlom, po kterém se Kazachstán nehodlá vázat jen na svého 76
tradičního a největšího „souseda“. Začal hledat nové partnery pro spolupráci. Příkladem můţe být prohloubení vztahů s Čínou. Tyto kroky vyústily ve stavbu kazašsko-čínského ropovodu. Stavba začala v roce 1997. I pro Čínu to znamenal logický krok, který následoval po jejích významných investicích. Například na ropném poli Uzen téhoţ roku investovala 9,7 mld. USD. (Ziegler, 2006; s. 12) Projekt byl realizován s řadou změn a původní plán dovést ropovod aţ k ropnému poli Uzen nebyl nikdy uskutečněn. Zahraniční politika prezidenta Nazarbayeva maximálně vyuţívá potenciál ropy na přilákání zahraničních investic. Jak jiţ bylo zmíněno, FDI proudí do ropného sektoru Kazachstánu z mnoha zemí světa. Tím se skrze ropné společnosti dostává Kazachstán do úzkého kontaktu se světovými mocnostmi, které Kazachstán povaţují za nejen obchodního, ale i politického partnera. Kazachstán začíná hrát důleţitou roli v mnoha mezinárodních organizacích. Mezi nejdůleţitější se řadí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Společenství nezávislých států (SNS), Šanghajské organizaci pro spolupráci (ŠOS). (Businessinfo.cz, 2013) Vzestup prestiţe je patrný i z toho, ţe v roce 2010 byl Kazachstán předsedající zemí OBSE. (Bugajski, 2011) Kazachstán se stal první zemí Střední Asie, prvním post-sovětským a zároveň převáţně muslimským státem, který předsedal OBSE. (Bugajski, 2011; s. V) Kazašská vláda pohlíţela na toto předsednictví jako na příleţitost rozvíjet uţší vztahy s Evropou a USA, a zároveň posílení vazeb s tradičními regionálními partnery. (Bugajski, 2011; s. V) Prezident Nazarbayev to povaţoval za „triumf, který završil dosavadní úspěšnou cestu rozvoje Kazachstánu a přinesl jeho celosvětové uznání“. (Lillis, 2011a) Tento úspěch by nebyl moţný bez vlivu ropy na zahraniční politiku Kazachstánu, která se snaţí o maximalizaci úspěchů a zisků z ní plynoucích.
77
7. Závěr Diplomová práce, vědoma si svého cíle, zodpovědně popsala a analyzovala roli ropy a ropného sektoru v středoasijské republice Kazachstán. Na zásoby ropy, ropný sektor, zájmy a vliv státu pohlédla v dlouhodobém horizontu. Ukazatele charakterizující stav, vývoj a rozvoj ropného sektoru sledovala a následně vyhodnotila s konstatováním, ţe ropná problematika je svým obsahem velmi rozsáhlá a široce větvící se disciplína. V diplomové práci je role ropy podrobena zkoumání v oblasti socioekonomické, environmentální a politické. Závěry, které jsou z nich vyvozeny, odráţejí důleţitost ropy pro kazašskou ekonomiku, ale i naléhavost řešení problémů, které jsou s ropným bohatstvím země spjaty. Kazachstán je dominantním státem regionu Střední Asie. Překonává své sousedy v mnoha směrech. Nejenţe má největší rozlohu, ale i nejvyšší hodnotu ukazatele ekonomické úrovně (HDP na obyvatele). Velmi významnou roli v jeho růstu a získání jedinečné pozice v rámci středoasijských států mají kazašské zásoby ropy. Na území Kazachstánu se nachází 11. největší prokázané zásoby této suroviny na světě v objemu 30 mld. barelů. Na ty je navázán pro tento stát velmi důleţitý ropný sektor. Ropný sektor má v Kazachstánu dlouhou tradici. První zmínky o nalezení ropy pocházejí z roku 1899, kdy bylo objeveno první ropné pole
Karachungul. Skutečný
význam dostala těţba ropy aţ v roce 1911, kdy začala ropná produkce narůstat. Během následujících téměř 80 let byla objevena řada nových významných nalezišť a s ní byla vybudována potřebná infrastruktura (rafinérie, ropovody). Je vhodné upozornit, ţe hovoříme o době, kdy byl Kazachstán součástí Sovětského svazu. Celý chod Kazachstánu, včetně jeho ropného sektoru, byl řízen z Moskvy. Aţ po získání nezávislosti v roce 1991 převzal Kazachstán zodpovědnost za svůj vlastní rozvoj. Musel se vypořádat s mnohými, pro něj do té doby zcela novými, výzvami. Jednou z prioritních oblastí, kterou musel Kazachstán řešit, bylo směřování jeho ekonomiky. Existovalo mnoho podniků produkující výrobky, které byly tradičně exportovány do ostatních republik tehdejšího Sovětského svazu. Po jeho rozpadu ztratil kazašský export své největší odběratele a místním podnikům hrozil zánik. Vedení Kazachstánu si bylo vědomo nastolené změny a začalo se zamýšlet, jakým směrem by se měl dál Kazachstán ubírat. Za hnací sílu tohoto rozvoje byla vybrána ropa, její těţba, zpracování, transport a prodej. 78
Kazašský ropný sektor začal hrát v ekonomice země stěţejní úlohu. Zahraniční těţební společnosti projevily zájem o státní pobídky a hlavně o licence na těţbu ropy. Nastal tvrdý konkurenční boj, v němţ uţ v roce 1993 společnost Chevron jako první uzavřela s kazašskou vládou tzv. kontrakt století, který jí povolil těţbu na největších ropných polích Kazachstánu po dobu 40 let. Časem přicházely významné těţařské a ropné společnosti Agip/Eni, Lukoil, China National Petroleum Corporation a další. Společně s těmito společnostmi začaly proudit do Kazachstánu přímé zahraniční investice. Nejvíce přímých zahraničních investic (FDI) směřujících do středoasijských republik plyne do Kazachstánu. Představují hnací sílu ekonomického růstu země. Významná část ekonomiky je tvořena právě FDI. Nejvíce jich směřuje do těţebního průmyslu, obzvláště pak do ropného sektoru. Přestoţe trend přílivu investic do těţby ropy a zemního plynu klesá (v 90. letech proudilo do ropného sektoru aţ 50 % FDI), i nadále zůstává toto procento vysoké. Tím se dostáváme k otázce, jaký vliv má ropa na kazašskou ekonomiku. Z provedených analýz uvedených v této diplomové práci je patrné, ţe ropa má velmi významný vliv na ekonomiku Kazachstánu. Jedním z příkladů můţe být vliv pohybu světových cen ropy na kazašské HDP. Z analýzy je zřejmé úzké propojení růstu HDP Kazachstánu s růstem ceny ropy na světových trzích. S vyšším růstem ceny roste i HDP, které následně reaguje svým poklesem v období sníţení cen ropy na světových trzích. Názorným příkladem je pokles cen ropy z 98,6 USD/barel na 61,8 USD/barel v roce 2009. Tato skoková změna byla způsobena světovou ekonomickou krizí. V roce 2012 tvořily příjmy z ropy 25,3 % HDP Kazachstánu. Tyto příjmy podléhají následné redistribuci mezi kazašské regiony. Ve vládním programu Kazachstánu je deklarováno, ţe by větší část příjmů z ropy měla směřovat do nejchudších oblastí. Paradoxně tomu tak ve skutečnosti není. Vyšší státní výdaje jsou směřovány do regionů s výrazným zastoupením těţby. Například mezi roky 1997 aţ 2002 se rozpočtové příjmy pěti ropu produkujících regionů zvedly o 280 %, zatímco v ostatních regionech pouze o 180 %. Ropná produkce, spotřeba a export ropy mají také významný vliv na ekonomiku Kazachstánu. Kazachstán dnes spotřebovává jen nepatrné mnoţství své ropy, přičemţ drtivou většinu vyváţí. Výsledky analýzy poukazují na zvyšující se mnoţství přebytků vytěţené ropy, která se exportuje do zahraničí, s čímţ je spojeno vzrůstající procentuální zastoupení ropy z celkového exportu Kazachstánu. Například v roce 1995 reprezentovala 79
ropa pouze 15,4 % z celkového exportu, přičemţ o 13 let později, tj. v roce 2008, to bylo jiţ 61 %. I tyto ukazatele jsou velmi citlivé na dění ve světě. Handicap nastává během ekonomických krizí a propadů cen ropy. Kazachstánu se pak nedostává potřebných peněz z exportu ropy. Vedení státu si je těchto úskalí vědomo a snaţí se o diverzifikaci průmyslu. Kazašská vláda vydala řadu důleţitých dokumentů týkajících se diverzifikace průmyslu a sníţení závislosti na ropě. Příkladem můţe být Státní program na akceleraci průmyslu a inovativní rozvoj republiky Kazachstán 2010 aţ 2014 vydaný roku 2010. Kazachstán má i mimo ropný sektor co nabídnout, ať uţ jde o jiná nerostná bohatství, cestovní ruch, atd. Přesto se zahraniční investoři nijak nehrnou. Dá se předpokládat, ţe ropný sektor bude hrát i nadále dominantní roli v ekonomice Kazachstánu. Vliv kazašské ropy je pozorovatelný i na ţivotním prostředí země. Ropný sektor přináší rizika, při kterých dochází k úniku ropy nebo jiných toxických látek do volné přírody. Významné znečištění nastalo v letech 1985 aţ 1986, kdy došlo k výbuchu vrtu číslo 37 na ropném poli Tengiz. Z vrtu uniklo a do atmosféry se dostalo na 3,4 mil. tun ropy, 1,7 mld. metrů krychlových zemního plynu, 516 tisíc metrů krychlových sirovodíku a na 900 tun sazí. Úmrtnost obyvatelstva v okruhu 400 km od vrtu stoupla o 50 %. Severní část Kaspického moře je velmi vnímavý ekosystém, ve kterém ţije mnoho chráněných ţivočišných druhů. Právě zde se nachází 2 významná ropná naleziště Tengiz a Kashagan, která jsou potencionálním ohroţením. Nejedná se pouze o úniky ropy, ale především o vysoké koncentrace toxického sulfanu, který je pro kazašskou ropu specifický. Při jeho úniku můţe dojít k výrazným ztrátám na lidských ţivotech a ke zničení významného ekosystému. Naštěstí aţ na několik výjimek, jako je únik tohoto plynu z ropného pole Karachaganak, kterým byli postiţeni obyvatelé obce Berezovka, se významné havárie Kazachstánu vyhýbají. Vliv ropy na obyvatelstvo ale není pouze negativní, jak bylo popsáno výše. Má i své pozitivní stránky. Jednou z nich je sníţení míry nezaměstnanosti v místech těţby. Svůj význam má hlavně pro daný region, nepromítá se výrazně do celostátního ropného sektoru, jelikoţ ten zaměstnává pouze 5,7 % obyvatelstva, přičemţ tvoří 20 % HDP. Je to zapříčiněno tím, ţe v ropném sektoru je potřeba více kapitálu neţ pracovní síly. Vyšší zaměstnanost a nová pracovní místa vznikají nepřímo, a to skrze lokální dodavatele a subdodavatele, bez kterých by se nadnárodní ropné korporace zcela jistě neobešly. Ropný sektor přináší zaměstnancům vyšší pracovní ohodnocení, které je právě v této oblasti 80
v průměru 4,8 násobně vyšší neţ průměrný plat v Kazachstánu. Rozdíl panuje i mezi lokálními a zahraničními pracovníky přímo v ropných společnostech. Cizinci si v průměru vydělají 3krát více peněz neţ pracovníci pocházející z Kazachstánu. Nepoměr v platech společně se špatnými pracovními podmínkami a diskriminací jsou středobodem nepokojů a stávek zaměstnanců. Napjaté vztahy nezmírňují ani odborové svazy a unie, které se věnují uzavírání kolektivních smluv pro zaměstnance. Svazy a unie bývají často propojeny s vedeními společností, takţe kolektivní zájmy nejsou vyslyšeny. To vyvolalo během posledních deseti let mnoho nepokojů, z nichţ nejvýznamnější byl v roce 2011 ve městě Zhanaozen. Situace se bohuţel ani nyní nikterak nezlepšila, stále dochází ke zřetelnému porušováním zaměstnaneckých práv. Vliv ropy je patrný i na politice Kazachstánu. Propojení politiky a ropy je více neţ zřejmé. Ropné zásoby mají na politiku Kazachstánu do jisté míry negativní vliv. Moc je drţena v rukou úzké skupiny elit, které znemoţňují praktikovat politiku, která by efektivně vyuţívala ropného bohatství. Tento problém je velmi výrazný ve vnitrostátní politice. Ta bývá podle potřeby deformována tak, aby byly prosazeny patřičné zájmy, nejčastěji za pomocí úplatků. S těmi má Kazachstán a jeho vládnoucí elita bohaté zkušenosti. Pro názornou představu je v diplomové práci uveden případ tzv. Kazakhgate, ve kterém figuroval i prezident Nazarbayev a jeho rodina. Avšak díky moci, kterou má prezident za léta vládnutí k dispozici, se mu podařilo nejen vyváznout s čistým štítem, ba dokonce si svou dosavadní neohrozitelnou pozici ve státě ještě více upevnil, kdyţ svalil vinu na opoziční představitele a nechal je pozatýkat. Kazachstán se i nadále silně potýká s korupcí a v dohledné budoucnosti to na změnu nevypadá. Díky zásobám ropy a zemního plynu Kazachstán dosáhl významných úspěchů na mezinárodním poli. Podařilo se mu skrze ropný potenciál navázat dobré vztahy se zahraničními partnery. Po získání nezávislosti Kazachstán nabídl své ropné bohatství zahraničním těţařským společnostem, které o ně projevily zájem. Zůstalo pro mne otázkou, proč se Kazachstán v takové míře dobrovolně zbavoval svého majetku. Jestliţe je ve světě obvyklé, ţe zásoby ropy zůstávají v průměru ze 77 % v drţení státu, co vedlo čelné představitele Kazachstánu k rozhodnutí, ţe si ponechají kontrolu pouze nad jednou čtvrtinou? Je moţné, ţe došlo k chybnému rozhodnutí? Jednalo se o snahu podbízení se investorům? Byl motivací velký zisk? Nebo krátkozraká očekávání získání rovnocenného partnerství na mezinárodní scéně? 81
Kontrakty na prodej zásob probíhaly ruku v ruce s politickými vyjednáváními. Kazachstán začal prosazovat tzv. multivektorovou zahraniční politiku, při které není stát zaměřen pouze na jednoho partnera, přičemţ národní zájmy Kazachstánu balancují mezi Evropskou unií a USA na jedné straně a Ruskem a Čínou na straně druhé. Kazachstán se stal důleţitým obchodním a politickým partnerem pro tyto země. To mu napomohlo k získání důleţité role v mezinárodních organizacích, jichţ se stal členem. Tyto úspěchy by byly jen těţko představitelné bez významných ropných zásob. Závěrem konstatuji, ţe ropa se stala symbolem Kazachstánu a hraje v něm opravdu důleţitou roli v mnoha směrech. Ovlivňuje stát ve všech jeho sférách a také ţivot kaţdého kazašského občana. Ropa přináší významný příspěvek do státního rozpočtu. Hraje v něm dvojí úlohu. Zaprvé je dále distribuován mezi občany skrze státem poskytované sluţby, čímţ je zajištěn socioekonomický rozvoj a hospodářský růst Kazachstánu. Na druhou stranu se kvůli zisku z ní nedaří pevně nastolit svobodný demokratický reţim bez korupce. Bohuţel se nedá předpokládat, ţe by se situace změnila. Ropa bude mít i nadále velmi výrazný vliv na politickou situaci v Kazachstánu. Celkově si lze jen velmi obtíţně představit, jak by Kazachstán bez její přítomnosti vypadal. Na to, ţe by s největší pravděpodobností ve stávající podobě neexistoval, poukazuje jeho velká rozloha a na ní malý počet obyvatel, kterých zde ţije v průměru jen 6 na kilometr čtvereční. Mezi další faktory se řadí hlavně jeho tradiční klanová struktura, rozmanité národnostní sloţení Kazachstánu apod. Za to, ţe se po získání nezávislosti a vytvoření samostatného státu v roce 1991 podařilo prezidentovi Nazarbayevovi udrţet Kazachstán v jednom kompletním celku, vděčí země mimořádnému ropnému bohatství, které se zde nalézá. Budoucnost ropy je nejistá. Kazachstán by se měl připravovat na scénář, ve kterém nebudou mít příjmy z ropy tak významný vliv. Kazašská vláda si tuto situaci uvědomuje. Byly vytvořeny strategie rozvoje, které se zabývají diverzifikací průmyslu a sníţením závislosti na vývozu této komodity. Byl zaloţen Národní fond republiky Kazachstán, jehoţ úkolem
je
akumulovat
část
prostředků
pocházejících
z ropy,
zvyšovat
konkurenceschopnost a udrţitelnost kazašského hospodářství. Ale je to postačující? Tuto otázku by si měla pokládat kazašská vláda. Neboť můţeme volně parafrázovat větu z abstraktu diplomové práce – nejen ropa, ropný průmysl a ekonomická prosperita spolu věcně a časově souvisí.
82
Seznam zdrojů A Barrel Full. Atyrau Refinery. A Barrel Full: A barrell full of information for oil industry professionals [online]. 2012a [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://abarrelfull.wikidot.com/atyrau-refinery A Barrel Full. Karachaganak Oil And Gas Field. A Barrel Full: A barrell full of information for oil industry professionals [online]. 2012b [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://abarrelfull.wikidot.com/karachaganak-oil-and-gas-field A Barrel Full. Kazakhstan Oil And Gas Profile. A Barrel Full: A barrell full of information for oil industry professionals [online]. 2012c [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://abarrelfull.wikidot.com/kazakhstan-oil-and-gas-profile Agency of Statistics of the Republic of Kazakhstan. Rate of unemployment 2013. Agency of Statistics of the Republic of Kazakhstan [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.stat.gov.kz/getImg?id=ESTAT074889 AKHMETOVA, U. T. a E. IMASHEV. Kazakhstan oil: history and development prospects. History of Kazakhstan [online]. 2013 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://ehistory.kz/en/contents/view/1386 ANDERSON, Bridget a Blanka HANCILOVA. Migrant Labour in Kazakhstan: A cause for concern? Oxford, UK, 2009. ANOSSOVA, Svetlana. A Polluted Village in Kazakhstan: Citizens of Berezovka battle health harms from the Karachaganak Oil Field. Environmental Defender Law Center [online]. 2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.edlc.org/cases/corporateaccountability/kazakhstan-oil-pollution/ ARKHIPOV, Sergei. Kazakhstan Oil & gas sector. 2010. Dostupné z: http://www.isc.hbs.edu/pdf/Student_Projects/Kazakhstan_Oil_and_Gas_2010.pdf BAZARGALIEVICH, Berdyguzhin Leskaly. Kazakhstan's oil industry In 1950 - 1960 years. International Journal Of Applied And Fundamental Research, 2013. Dostupné z: http://www.science-sd.com/455-24080?sd_com=97860bce5cc6084f6b43ef6b7fd6ccbc
83
BLUA, Antoine. History, BP Oil Spill Haunt Caspian Sea. Radio Free Europe. Radio Liberty [online]. 2010 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.rferl.org/content/History_BP_Oil_Spill_Haunt_Caspian_Sea/2052194.html BUGAJSKI, Janusz, Margarita ASSENOVA a Richard WEITZ. Kazakhstan’s OSCE Chairmanship 2010: Final report. 2011. ISBN 978-0-89206-624-7 Business Monitor International. Kazakhstan oil & gas report Q1 2013. Business Monitor International, 2012. ISSN 1748-4073. Business Monitor International. Kazakhstan oil & gas report Q4 2013. Business Monitor International, 2013. ISSN 1748-4073. Businessinfo.cz. Kazachstán: Vnitropolitická charakteristika. Businessinfo.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kazachstanvnitropoliticka-charakteristika-19302.html Businessinfo.cz. Kazachstán: Zahraničně-politická orientace. Businessinfo.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kazachstanzahranicne-politicka-orientace-19303.html CAMPANER, Nadia a Shamil YENIKEYEFF. The Kashagan Field: A Test Case for Kazakhstan's Governance of Its Oil and Gas Sector. Francie: Institut Francais des Relations Internationales, 2008. ISBN 978-2-86592-384-7. Dostupné z: http://www.ifri.org/files/Energie/Kashaganbis.pdf CIA World Factbook. World Factbook: Kazakhstan. CIA Factbook [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/kz.html CIA World Factbook. World Factbook: Country comparison: crude oil - production. CIA Factbook [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2241rank.html CLUMPKENS, René a Geert POTJEWIJD . Re-domiciling a holding company to the Netherlands. Lexology[online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=b51c90ef-6e96-465d-87f5-9cd9209f2aec
84
CNPC. CNPC in Kazakhstan. CNPC [online]. 2011 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.cnpc.com.cn/en/cnpcworldwide/kazakhstan/?COLLCC=1522445195& COHEN, Ariel. Kazakhstan: the road to independence: energy policy and birth of a nation. Washington, D.C.: Central Asia-Caucasus Institute, 2008, 287 s. ISBN 978-9185937-363. CoinMill.com. Kazakhstani Tenge (KZT) and United States Dollar (USD) Currency Exchange Rate Conversion Calculator. CoinMill.com - The Currency Converter [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://coinmill.com/KZT_USD.html#KZT=104654 CORONEL, Ana Lucía, Dmitriy ROZHKOV, Ali AL-EYD a Narayanan RAMAN. Republic of Kazakhstan: Selected Issues. Washington, USA: International Monetary Fund, 2011. Crude Accointability. The Republic of Chevron - 20 Years in Kazakhstan. USA: Crude Accountability, 2013 CUMMINGS, Sally N. Understanding Central Asia: politics and contested transformations. London :Routledge, 2012. ISBN 978-0-415-29703-5. DANBAY, Shukhrat Abdurashitovich. About refinery. KazMunayGas [online]. 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.pnhz.kz/en/ Demoskop Weekly. Всесоюзная перепись населения 1989 года. Национальный состав населения по республикам СССР. Demoskop Weekly [online]. 2010 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_89.php?reg=5 Doing business. Doing business 2013: smarter regulations for small and medium-size enterprises. Washington, D. C.: International Finance Corporation, 2013, vi, 270 p. Doing business. ISBN 08-213-9615-3. DOWNS, Erica Strecker. China's quest for energy security. Santa Monica, CA: Rand, 2000, xiii, 68 p. ISBN 08-330-2884-7. Dostupné z: http://www.rand.org/pubs/monograph_reports/MR1244.html EIA. International Energy Statistics: Kazakhstan: Crude Oil Proved Reserves. EIA [online]. 2014a [cit. 2014-02-19]. Dostupné z:
85
http://www.eia.gov/cfapps/ipdbproject/iedindex3.cfm?tid=5&pid=57&aid=6&cid=KZ,&sy id=1991&eyid=2012&unit=BB EIA. International Energy Statistics: Kazakhstan: Total Oil Supply. EIA [online]. 2014b [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.eia.gov/cfapps/ipdbproject/iedindex3.cfm?tid=5&pid=53&aid=1&cid=KZ,&sy id=1991&eyid=2013&unit=TBPD EIA. International Energy Statistics: World: Crude Oil Proved Reserves. EIA [online]. 2014c [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.eia.gov/cfapps/ipdbproject/iedindex3.cfm?tid=5&pid=57&aid=6&cid=all,&syi d=2012&eyid=2012&unit=BB EIA. International Energy Statistics: World: Total Oil Supply. EIA [online]. 2014d [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.eia.gov/cfapps/ipdbproject/iedindex3.cfm?tid=5&pid=53&aid=1&cid=all,&syi d=2012&eyid=2012&unit=TBPD EIA. Kazakhstan. [online]. 2013a [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=KZ EIA. Kazakhstan: Crude Oil Exports. [online]. 2014e [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.eia.gov/cfapps/ipdbproject/iedindex3.cfm?tid=5&pid=57&aid=4&cid=KZ,&sy id=1992&eyid=2012&unit=TBPD EIA. Kazakhstan: Total Oil Consumption. [online]. 2014f [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.eia.gov/cfapps/ipdbproject/iedindex3.cfm?tid=5&pid=5&aid=2&cid=KZ,&syi d=1992&eyid=2012&unit=TBPD EIA. Overview of oil and natural gas in the Caspian Sea region. EIA [online]. 2013b [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.eia.gov/countries/regions-topics.cfm?fips=CSR EIA. Kazakhstan. 2013c. Dostupné z: http://www.eia.gov/countries/analysisbriefs/Kazakhstan/kazakhstan.pdf ELLIOTT, Steve, H.H. HSU a O´HEARN. The Giant Karachaganak Field, Unlocking Its Potential. London, 1998.
86
Embassy of the Republic of Kazakhstan accredited to Singapore, Australia and New Zealand. Strategic projects. [online]. 2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.kazakhstan.org.sg/content/intro.php?act=menu&c_id=22 EY Emerging Markets Center. Kazakhstan oil and gas tax guide 2013. 2013. Dostupné z: http://emergingmarkets.ey.com/wp-content/uploads/downloads/2014/01/EYKazakhstan_oil_and_gas_tax_guide_2013.pdf EY Emerging Markets Center. Kazakhstan oil and gas tax guide 2014. 2014. Dostupné z: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/EY-KZ-Oil-and-Gas-Tax-guide-2014Eng/$FILE/EY-KZ-Oil-and-Gas-Tax-guide-2014-Eng.pdf Freedom House. Kazakhstan: Freedom in the World 2013. Freedom House [online]. 2013 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.freedomhouse.org/report/freedomworld/2013/kazakhstan#.UvOqrk4VvAY Global Witness. Time for Transparency: Coming clean on oil, mining and gas revenues. Washington, USA: Global Witness Publishing Inc., 2004. ISBN 0-9753582-0-0. HAYS. The Oil & Gas Salary Guide 2010. Sydney, Australia, 2009. HAYS. The Oil & Gas Salary Guide Review of 2013, outlook for 2014. Sydney, Australia, 2014. HIRO, Dilip. Inside Central Asia: a political and cultural history of Uzbekistan, Turkmenistan, Kazakhstan, Kyrgyzstan, Tajikstan, Turkey, and Iran. 1. ed. New York: Overlook Press, 2011. ISBN 978-159-0203-330. HUG, Adam. Kazakhstan at a Crossroads: Governance, Corruption & International Investment. 2010. Dostupné z: http://fpc.org.uk/fsblob/1340.pdf Chevron. Major Expansion at Tengiz Field in Kazakhstan Completed. Chevron [online]. 2008 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.chevron.com/news/currentissues/tengiz/ Chevron. Kazakhstan Fact Sheet. 2013. Dostupné z: http://www.chevron.com/documents/pdf/kazakhstanfactsheet.pdf Interfax. Lukoil Overseas raises $200 mln loan for North Buzachi project in Kazakhstan. Russia & CIS Business & Financial Newswire. [online]. 2013 87
Invest in Kazakhstan. Invest in Kazakhstan: About us. [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://invest.gov.kz/?option=content&itemid=254 IPEK, Pinar. The role of oil and gas in Kazakhstan's foreign policy: Looking east or west?. Europe-Asia Studies. 2007, vol. 59, issue 7, s. 1179-1199. DOI: 10.1080/09668130701607144. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09668130701607144 JAFAROVA, Aynur. Concept for expansion of Karachaganak field to be developed by year end: minister. Azarnews [online]. 2013a [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.azernews.az/region/59743.html JAFAROVA, Aynur. Russian Lukoil negotiates over new fields development in Kazakhstan. Azarnews[online]. 2013b [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.azernews.az/oil_and_gas/54734.html KALB, P. D., S. VAGIN, P.W. BEALL, a B.L. LEVINTOV. Sustainable Development in Kazakhstan: Using Oil & Gas Production by-Product Sulfur for Cost- Effective Secondary End-Use Products. USA: Brookhaven National Laboratory, 2004. Kazakhstan Foreign Investors’ Council Association. Success stories: foreign investors in Kazakhstan: Ideas for potential players. 2011. Dostupné z: http://www.fic.kz/uploads/file/documents/Success_stories.pdf Kazinform. Kazakhstan oil fields and supply routes. 2009 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.inform.kz/eng/article/2193179 KazMunayGas, Oil and gas sector. KazMunayGas [online]. 2010a [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.kmgep.kz/eng/about_kazakhstan/oil_and_gas_sector/ KazMunayGas. Atyrau Oil Refinery LLP. KazMunayGas [online]. 2012 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://azskmg.kz/en/about/partners.php KazMunayGas. Oil refining and marketing. KazMunayGas [online]. 2011 [cit. 2014-0221]. Dostupné z: http://www.kmg.kz/en/manufacturing/refining/ KazMunayGas. Ozenmunaigas. KazMunayGas . 2007. Dostupné z: http://www.kmgep.kz/eng/investor_relations/presentations/?rid=440&cid=0
88
KazMunayGas. Pavlodar Oil Chemistry Refinery: history and modern times. KazMunayGas [online]. 2014 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.pnhz.kz/en/?id=19 KazMunayGas. Industry history. KazMunayGas [online]. 2010b [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.kmg.kz/en/about/history/sector_history/ KazMunayGas. Tengiz. KazMunayGas [online]. 2010c [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.kmg.kz/en/manufacturing/upstream/tengiz/ Kaznex Invest. Strategic development directions of Kaznex Invest for 2011-2015. 2011. Dostupné z: http://www.kaznexinvest.kz/en/about/strategy2011-15.pdf KHAKIMOV, Makhambet. Well “Tengiz-37” is a 21st century bomb [Kazakhstan]. 2012. Dostupné z: http://www.business-humanrights.org/media/documents/kaspi-tabigatyconcerns-re-tco-well-37-20-oct-2012.doc KING, Uzen field. KING: Kazakhstan instituce of oil and gas nc KazMunayGas [online]. 2012 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.king.kz/language/enUS/Osnovnye_proekty/Proekty_-_Podrobno/ArticleId/93.aspx KLEVEMAN, Lutz. The new great game: blood and oil in Central Asia. New York: Grove. 2003. ISBN 08-021-4172-2. KOSOLAPOVA, E. Roughly $290 mln to be invested in Kazakh Uzen oil field modernization. Trend [online]. 2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://en.trend.az/capital/energy/2055861.html KPO. Karachaganak Field Discovery. Karachaganak [online]. 2014a [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.kpo.kz/about-kpo.html?&L=0 KPO. KPO reports 2013 performance. Karachaganak [online]. 2014b [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.kpo.kz/newsview.html?&L=0&tx_ttnews[tt_news]=975&cHash=2313f2a3c9ea8ac5a854f81cf16e7663 KPO. Karachaganak Sustainability report 2011. Kazakhstan, 2012. Dostupné z: https://www.eni.com/en_IT/attachments/sostenibilita/bilanci/eng_2011KPO_Sustainability_report.pdf
89
KULIBAYEV, T., Speech on the X Summit on Oil and Gas in Paris. [online]. 2010 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://beta.invest-market.kz/article.php?type=news&id=2021 KURALBAYEVA, Karlygash; Kutan, Ali M.; Wyzan, Michael L, Is Kazakhstan vulnerable to the Dutch disease? 2001. ZEI working paper, No. B 29-2001 KUTAN, Ali M. a Michael L. WYZAN. Explaining the real exchange rate in Kazakhstan, 1996–2003: Is Kazakhstan vulnerable to the Dutch disease?. Economic Systems. 2005, vol. 29, issue 2, s. 242-255. DOI: 10.1016/j.ecosys.2005.03.009. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0939362505000440 LEE, Pak K. China's quest for oil security: oil (wars) in the pipeline?. The Pacific Review. 2005, vol. 18, issue 2, s. 265-301. DOI: 10.1080/09512740500162949. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09512740500162949 LEWIS, Steven W. Chinese NOCs and World Energy Markets: CNPC, Sinopec and CNOOC. USA, 2007. LILLIS, Joanna. Kazakhstan: Experts Give Astana Mixed Review on OSCE Chairmanship. Eurasianet.org [online]. 2011a [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.eurasianet.org/node/62707 LILLIS, Joanna. Kazakhstan: Labor Dispute Dragging Energy Production Down. Eurasianet.org [online]. 2011b [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.eurasianet.org/node/64310 LILLIS, Joanna. Kazakhstan: Violence in Zhanaozen Threatens Nazarbayev Legacy. Eurasianet.org [online]. 2011c [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.eurasianet.org/node/64745 Lukoil. Kazakhstan: Karachaganak. Lukoil [online]. 2013a [cit. 2014-02-27]. Dostupné z http://lukoil-overseas.com/projects/kazakhstan/5761.php Lukoil. Kazakhstan: Kumkol. Lukoil [online]. 2013b [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: https://lukoil-overseas.com/projects/kazakhstan/5741.php Lukoil. Kazakhstan: Tengiz. Lukoil [online]. 2013c [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: https://lukoil-overseas.com/projects/kazakhstan/6984.php
90
Lukoil. Fact Book 2012. 2013d. Dostupné z: http://www.lukoil.com/materials/doc/FactBook/2013/Lukoil_FB_eng.pdf MAKHMUTOVA, Meruert. Urbanization in Kazakhstan: Issues and Perspectives. Kazakhstan, 2012. Dostupné z: http://www.unescap.org/esd/suds/urbanizatio-governanceinfrastructure-in-central-asia/October2012/Presentations/Session%202/Makhmutova_ENG.pdf MARALOVA, Miramgul. Oil and gas Industry report: Cash in the barrel. 2012. Dostupné z: http://www.halykfinance.kz/en/hf_research/pdf_version/report/81817 MARČÍK, Antonín. Prezentace zahraniční kanceláře CzechTrade Almaty. 2012. Dostupné z: https://docs.google.com/file/d/0BxF7B6SrpLAHbHM0YS1KWTRURmFRSEFXLUtoZG E4dw/edit MARTEN, Kimberly. Russian Efforts to Control Kazakhstans Oil - The Kumkol Case. 2007. Dostupné z: https://www.yumpu.com/en/document/view/10861686/russian-effortsto-control-kazakhstans-oil-the-kumkol-case Ministry of oil and gas of the Republic of Kazakhstan. The Statute on the Ministry of oil and gas of the Republic of Kazakhstan. Ministry of oil and gas of the Republic of Kazakhstan: Official site [online]. 2010 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://mgm.gov.kz/news/52?lang=en MOFFETT, Michael H. a Andrew INKPEN. Caspian Oil (A): Tengiz. 2011. Dostupné z: http://tbirdonline.thunderbird.edu/Portals/127537/docs/Caspian%20Oil%20(A)%20Tengiz. pdf NAJMAN, Boris, Richard POMFRET, Gael RABALLAND, a Patricia SOURDIN. How are Oil Revenues redistributed in an Oil Economy? The Case of Kazakhstan. Australia, 2005. National Analytical Center. Regional Development of the Republic of Kazakhstan. National Analytical Center [online]. 2012 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.nac.gov.kz/en/news/analytics/252/
91
National Bank of Kazakhstan . Gross inflow of direct investment in Kazakhstan from foreign direct investors: breakdown by countries. 2014a. Dostupné z: http://www.nationalbank.kz/cont/publish719473_23054.xls National Bank of Kazakhstan. Gross inflow of direct investment in Kazakhstan from foreign direct investors: breakdown by residents' types of economic activities. 2014b. Dostupné z: http://www.nationalbank.kz/cont/publish333411_23054.xls National Bank of Kazakhstan. Monetary Policy Guidelines for 2013. National Bank of the Republic of Kazakhstan [online]. 2013 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.nationalbank.kz/document/?docid=4420&switch=eng Nations Online Project. Political Map of Kazakhstan. Nations Online Project [online]. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.nationsonline.org/oneworld/map/kazakhstan-political-map.htm NAZARBAYEV, Nursultan. Kazakhstan 2030: Prosperity, security and ever growing wealfare of all the Kazakhstanis. 1997. NURLAN, Toxeitov. Foreign Direct Investment in Kazakhstan. 2004. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://211.253.40.86/mille/service/SAT/10000/IMG/000000005194/Nurlan.pdf Official site of the President of the Republic of Kazakhstan. The Strategy for development of the Republic of Kazakhstan. [online]. 2013 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.akorda.kz/en/category/gos_programmi_razvitiya Offshore-technology. Kashagan Offshore Oil Field Project, Kazakhstan. Offshoretechnology[online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.offshoretechnology.com/projects/kashagan/ OLCOTT, Marta Brill. Kazmunaigaz: Kazakhstan´s National Oil and Gas Company. 2007. PetroKazakhstan. Company history. PetroKazakhstan [online]. 2013a [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.petrokazakhstan.kz/eng/pages/history.html PetroKazakhstan. Refining. PetroKazakhstan [online]. 2013b [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.petrokazakhstan.kz/eng/pages/oil_processing.html
92
POMFRET, Richard W. The Central Asian economies since independence. Princeton, NJ: Princeton University Press, 2006, x, 233 p. ISBN 06-911-2465-5. President of the Republic of Kazakhstan. Kazakhstan. Decree of the President of the Republic of Kazakhstan dated March 19, 2010. In: # 958. 2010. Dostupné z: http://fa.tpo.ir/userfiles/file/SPAIID%202010-2014-kazakhestan.pdf RAYHAN, Demytrie a Shodiyor ESHAEV. Abuse claims swamp Kazakh oil riot trial. BBC. [online]. 2012 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-asia18055249 ROUDOI, Andrei, Julia ZISLIN a Bruce BOLNICK. Kazakhstan Regional Disparities Economic Performance by Oblast. USA, 2006. SAFRANCHUK, Ivan. Urbanization in Central Asia: Challenges, Issues and Prospects. Tashkent, 2013. Dostupné z: http://www.unescap.org/esd/suds/urbanization-governanceinfrastructure-in-central-asia/documents/Urbanization-in-CA-ENG.pdf SAJDL, Jan. Emisní norma EURO. Autolexicon.net [online]. 2013 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://cs.autolexicon.net/articles/emisni-norma-euro/ Samruk. Indicators of the subsidiaries of the Fund. Samruk [online]. 2012 [cit. 2014-0307]. Dostupné z: http://sk.kz/company/indicators SHAKIROVA, Svetlana. Uninterested in gender issues. Social Watch [online]. 2005 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.socialwatch.org/node/10930 SINDELAR, Daisy a Sania TOIKEN. A Year After Deadly Riots, Zhanaozen Is Quiet But Angry. Radio Free Europe, Radio Liberty [online]. 2012 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.rferl.org/content/zhanaozen-a-year-after-the-riots/24798726.html SOLASH, Richard. After Seven Years, 'Kazakhgate' Scandal Ends With Minor Indictment. Radio Free Europe, Radio Liberty [online]. 2010 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.rferl.org/content/After_Seven_Years_Kazakhgate_Scandal_Ends_With_Minor _Indictment_/2123800.html SOLYANIK, Sergey. Human Rights Problems in Berezovka, Kazakhstan are Raised within the Walls of the UN. Crude Accountability [online]. 2012 [cit. 2014-04-16].
93
Dostupné z: http://crudeaccountability.org/human-rights-problems-in-berezovkakazakhstan-are-raised-within-the-walls-of-the-un/ SORBELLO, Paolo a Ludovico GRANDI. PECOB. Energy Fact Sheet: Kazakhstan. Italy, 2011. Dostupné z: http://www.pecob.eu/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/EN/IDPagina/3279 Sovereign Wealth Fund «Samruk-Kazyna». About the fund. Sovereign Wealth Fund «Samruk-Kazyna» [online]. 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://sk.kz/page/kratkoo-fonde?lang=en Swfinstitute . Kazakhstan National Fund. Swfinstitute [online]. 2008 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://swfinstitute.com/fund/kazakhstan.php TASSYMOV, Erlan. DELOLTTE. General overview of the Netherlands-Kazakhstan: Double Tax Treaty. Kazakhstan, 2009. Dostupné z: http://www.deloitte.com/assets/DcomKazakhstan/Local%20Assets/Documents/Deloitte_General_overview_of_KZNL_DTT(1).pdf TengizChevroil. Tengizchevroil’s response to raised concerns on Well 37 in Tengiz. TengizChevroil [online]. 2013a [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.businesshumanrights.org/media/documents/company_responses/tengizchevroil-response-re-well37-16-jan-2013.doc TengizChevroil. Community Investment Program. TengizChevroil [online]. 2014a [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.tengizchevroil.com/corporateresponsibility/community/community-investment-program TengizChevroil. Egilik Social Infrastructures Program. TengizChevroil [online]. 2014b [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.tengizchevroil.com/corporateresponsibility/community/egilik TengizChevroil. The Tengiz Field. TengizChevroil [online]. 2014c [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.tengizchevroil.com/about/tengiz
94
TengizChevroil. Tengizchevroil Fact Sheet: Mid-year 2013. 2013b. [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.tengizchevroil.com/docs/default-source/facts-figures/fact-sheet1h-2013.pdf?sfvrsn=6 Trading Economics. Kazakhstan Average monthly wages. Trading Economics [online]. 2014a [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/kazakhstan/wages Trading Economics. Kazakhstan GDP per capita PPP. Trading Economics [online]. 2014b [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/kazakhstan/gdp-percapita-ppp Transparency International. The Corruption Perception Index 2013. 2013. ISBN 978-3943497-49-6. Dostupné z: http://www.transparency.org/whatwedo/pub/cpi_2013 UN. Comtrade Database. UN. [online]. 2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://comtrade.un.org/data/ UNECE. Statistic database. UNECE. [online]. 2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://w3.unece.org/pxweb/dialog/Saveshow.asp?lang=1 USTYANTSEVA, Natalya. Preventing the oil curse: The role of Government policy in Kazakhstan. 2009. UTEGENOVA, A.R., “Kazakhstan’s 2030 Development Strategy: Significance and Results” OSCE Yearbook 2010. 2010 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.corehamburg.de/documents/vearbook/english/10/Utegenova-en.pdf Wood Mackenzie. Wood Mackenzie [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://public.woodmac.com/public/home World Bank. Ease of Doing Business in Kazakhstan. World Bank [online]. 2014a [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/kazakhstan World Bank. Foreign direct investment, net inflows (BoP, current US$). World Bank [online]. 2014b [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/BX.KLT.DINV.CD.WD/countries
95
World Bank. Global Economic Monitor (GEM) Commodities: Crude oil, Brendt, $/bbl, current (CRUDE_BRENT). World Bank. [online]. 2014c [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/tableview.aspx World Bank. Kazakhstan - Uzen Oil Field Rehabilitation Project. 2007. Dostupné z: http://documents.worldbank.org/curated/en/2007/06/7930943/kazakhstan-uzen-oil-fieldrehabilitation-project World Statistics. Foreign direct investment, net inflows (% of GDP). World Statistics [online]. 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://worldstatistics.org/result.php?code=TX.VAL.FUEL.ZS.UN?name=Fuel%20exports%20(%%20 of%20merchandise%20exports) YESSENOVA, Saulesh. The Tengiz Oil Enclave: Labor, Business, and The State. PoLAR: Political and Legal Anthropology Review. 2012, vol. 35, issue 1, s. 94-114. DOI: 10.1111/j.1555-2934.2012.01181.x. Dostupné z:http://doi.wiley.com/10.1111/j.15552934.2012.01181.x YESSENOVA, Saulesh. Worker riot at the Tengiz oilfield: Who is to blame? Central AsiaCaucasus Institute [online]. 2007 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://old.cacianalyst.org/?q=node/4460 Zapadniy Proekt. Oil and gas companies of Kazakhstan. Zapadniy Proekt [online]. 2013a [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://zp.kz/en/25/29.html Zapadniy Proekt. History of Kazakh oil industry. Zapadniy Proekt [online]. 2013b [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://zp.kz/en/25/28.html ZIEGLER, Charles. The energy factor in China’s foreign policy. Journal of Chinese Political Science 2006, vol. 11, issue 1, s. 1-23. DOI: 10.1007/BF02877031
96
Přílohy Tabulka 5: Přímé zahraniční investice dle typů ekonomické aktivity (1993-2012)34
Typ ekonomické aktivity Zemědělství Těžba Uhlí, rašelina, lignit Ropa a zemní plyn Metalické rudy Ostatní Podpůrné aktivity těţby Zpracovatelský průmysl Rozvod elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou a stavba kanalizace Stavební práce Velkoobchod, maloobchod a údržba vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační služby Finančnictví a pojišťovnictví Činnost v oblasti prodeje nemovitostí Vědecko-technická činnost Administrativní a podpůrná činnost Vzdělání, zdravotní a sociální péče Ostatní Celkem
34
1993-2000 7 832,50 22,8 6 303,60 1 500,30
1 765,40
32,9
52,4 166,8 206,4
118,1 360,8 12 561,70
2005 1,3 1 930,1 15,4 1 615,5 130,9 3,7 164,6 346,6 119,6
2006 37,6 3 718,6 0,0 3 153,8 400,9 8,3 155,6 679,1 26,8
2007 18,4 6 124,6 0,0 5 558,7 384,0 4,5 177,4 1 081,5 36,6
2008 38,5 3 982,1 62,5 3 219,4 347,2 105,1 248,0 2 131,3 130,3
2009 5,6 5 001,5 18,9 4 483,6 659,3 13,8 -174,1 1 826,6 525,8
2010 6,0 5 982,2 -1,9 4 739,8 875,7 27,0 341,7 2 243,8 101,7
2011 7,8 5 437,0 7,1 3 534,3 1 442,7 36,0 416,9 5 658,5 123,5
2012 18,3 7 260,4 658,7 5 397,9 633,6 39,0 531,2 3 404,8 261,7
0,0 134,0 386,5 470,0 6,2 29,6 110,4 15,3 4 276,3 0,8 38,0 51,1 7 916
0,0 264,7 765,1 241,4 16,1 129,1 472,5 37,0 5 557,6 20,0 7,2 93,2 12 066
0,0 338,4 1 251,4 211,0 50,0 17,5 3 151,6 77,4 6 918,9 40,1 0,3 100,0 19 418
0,0 351,7 1 323,7 142,0 37,3 69,0 1 967,3 52,6 8 015,7 31,5 66,9 2 961,4 21 301
0,2 1 002,2 2 349,9 179,3 93,8 194,3 554,9 365,2 9 250,3 41,3 11,3 34,2 21 437
0,4 928,3 1 521,8 111,2 58,4 357,2 608,4 137,4 9 820,1 87,1 15,1 266,6 22 246
9,5 1 135,0 1 627,5 330,2 45,9 228,2 647,7 178,6 10 795,9 116,0 16,9 99,1 26 457
0,1 1 373,0 2 569,7 425,2 77,1 2 077,1 2 451,8 103,3 8 639,3 37,1 17,9 116,5 28 833
Zpracováno autorem z (Nurlan, 2004, s. 41; National Bank of Kazakhstan, 2014b)
97
