Citace článku Chromá J. Risk of falling in pediatric nursing. Central European Journal of Nursing and Midwifery. 2016;7(4):542–548. RIZIKO PÁDU V PEDIATRICKÉM OŠETŘOVATELSTVÍ Jana Chromá Klinika dětského lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava, Česká republika Abstrakt Cíl: Cílem příspěvku je popsat, analyzovat a porovnat hodnotící nástroje užívané k hodnocení rizika pádu v pediatrickém ošetřovatelství. Design: Přehledová studie – literární přehled. Metodika: Pro získání dat byly použity elektronické licencované a volně přístupné databáze (Bibliographia Medica Čechoslovaca, MEDLINE, Web of Science, PubMed a Scopus). Z analýzy byly vyloučeny měřící nástroje hodnotící riziko pádu v jiném než českém, slovenském nebo anglickém jazyce a škály nevhodné k měření rizika pádu v pediatrickém ošetřovatelství. Výsledky: Z analýzy zjištěných informací se jako nejvhodnější pro hodnocení rizika pádů v pediatrickém ošetřovatelství jeví měřící nástroj Humpty Dumpty. Závěr: v dnešní době existuje řada posuzovacích nástrojů, které mohou být použity k hodnocení rizika pádu v pediatrickém ošetřovatelství, ovšem většina jich je interpretována v anglickém jazyce. České pediatrické ošetřovatelství má nadále nedostatek validních nástrojů, u kterých by docházelo k ověřování jejich psychometrických vlastností. Klíčová slova: riziko pádu, hodnocení, pediatrie, dítě, ošetřovatelství. Úvod Pády v pediatrickém ošetřovatelství jsou fenoménem, jenž je považován za nejrizikovější a nejčastější hlášenou mimořádnou událostí. v českém zdravotnictví se v souvislosti s implementací kvalitativních systémů a kontinuálním sledováním kvality ošetřovatelské péče prosazuje od druhé poloviny devadesátých let princip zajištění odpovídající bezpečnosti při jejím poskytování. Jednou z nejvíce diskutovaných oblastí týkajících se kvality a bezpečí péče je problematika pádů – a to jak v kontextu péče ambulantní, tak i péče, kterou zdravotnické a sociální instituce poskytují hospitalizovaným pacientům na lůžcích (Svobodová, 2013). Doposud v odborné literatuře neexistuje jednotná definice pádu, která by byla přijata na národní či mezinárodní úrovni. Avšak z důvodu hodnocení a sledování pádů, je důležité, aby každé zdravotnické zařízení mělo definici pádu (Joint Commission Resources, 2007, s. 21). Tato definice je poté přijata zdravotnickými pracovníky, aby ji mohli vhodně a efektivně využít při Hlášení o mimořádné události. Pádem se rozumí událost, jejímž důsledkem je nepředvídané spočinutí osoby na zemi, podlaze či ploše nižší výškové úrovně (Heslin et al. 2006, s. 21). Další definice pádu uvádí také Joint Commission Resources (2005, s. 14). Pád označuje jako nezamýšlenou událost, kdy se člověk ocitne na zemi nebo na nižším povrchu (se svědkem), nebo takovouto událost oznámí (beze svědků). Pád není způsoben žádným záměrným pohybem nebo jinou příčinou, jako je cévní mozková příhoda, mdloba, epileptický záchvat. Pacienti neplánovaně klesnou k podlaze. Topinková (2005) definuje pád jako neočekávanou a nechtěnou změnu polohy, kdy je tělo v přímém kontaktu s podlahou. Pády jsou běžnou oblastí ošetřovatelské zodpovědnosti. K ublížení na zdraví pacienta při poskytování zdravotní péče může dojít jak zaviněně, tak bez zavinění zdravotnického personálu. Zdravotnické zařízení tedy odpovídá jak za škody způsobené protiprávním postupem, zpravidla nedbalostí zaměstnance, tak i za škody způsobené provozní činností, kdy
zdravotnický pracovník postupoval správně (Zákon č 65/1965 Sb.; Vyhláška MZČR č. 440/2001). V České republice se o monitoring a prevenci pádů zasloužila především Česká asociace sester (ČAS). Pády jsou tak sledovány jak na úrovni každé nemocnice, tak i centrálně a jsou součástí hlášení nežádoucích událostí. Záznamy o pádech z jednotlivých nemocnic jsou sbírány v rámci Národního systému hlášení nežádoucích událostí. v letech 2004–2010 zdravotníci zaznamenali z celkového počtu 5 775 758 hospitalizovaných pacientů 45 897 pádů (0,79 %), z toho pádů s lehkým zraněním 17 407 (38 %), se zraněním těžkým 4 296 (9,36 %). Podíl zranění na celkový počet pádů v % činil 47,2 (Svobodová, 2013). v letech 2011 a 2012 zaznamenali zdravotníci během sledování indikátoru kvality Pády u hospitalizovaných pacientů z celkového počtu 1 545 504 hospitalizovaných pacientů 16 218 pádů (1 %); z toho pádů s lehkým zraněním 4 800 (30 %), se zraněním těžkým 1 417 (9 %). Podíl zranění na celkový počet pádů v % činil 39,38 (2011), respektive 37,17 (2012), (Svobodová, 2013, s. 28). Výsledky z let 2011 a 2012 potvrzují, že prevence pádů je závažnou problematikou, neboť poranění tohoto typu mají dlouhotrvající charakter a jsou doprovázena sníženou mobilitou pacientů a mohou vést k prodloužení délky hospitalizace, rehabilitace a dalším komorbiditám (Oliver et al., 2004, s. 122; Graf, 2011, s. 122; Schaffer et al., 2012, s. 10). V ošetřovatelské praxi je nezbytnou potřebou identifikovat pacienty s rizikem pádu a zavést efektivní programy zaměřené na prevenci pádu. i když jsou v odborné literatuře k dispozici posuzovací škály ověřené pro hodnocení rizika pádu u dospělé populace (O'Connell, Meyer, 2002; Hendrich, 2007), nelze je implementovat na dětskou populaci (Child Health Corporation of America Nursing Falls Study Task Force, 2009). Akreditační komise zdravotnických zařízení JCAHO (2007) stanovila národní bezpečnostní cíle pro prevenci pádů u hospitalizovaných dětí. Směrnice uvádí, aby u všech hospitalizovaných dětí bylo posouzeno riziko pádů (Copeland, 2007). Cíl Cílem příspěvku je popsat, analyzovat a porovnat měřící nástroje užívané k hodnocení rizika pádu v pediatrickém ošetřovatelství. Výzkumná otázka: Které škály hodnotící riziko pádu lze využít u dětí? Metodika Výběrová kritéria Na základě výzkumné otázky byla stanovena výběrová kritéria. Do výběru byly zařazeny studie dokumentující výsledky v českém, slovenském nebo anglickém jazyce a plné texty článků publikované v období 2000–2016. Vyloučeny byly studie dokumentující riziko pádu u dospělé populace v jiném klinickém oboru než pediatrie. Zdroje Pro vyhledání relevantních zdrojů, které se věnují stanovené problematice, byly použity české i zahraniční elektronické databáze (Bibliographia Medica Čechoslovaca, MEDLINE, Web of Science, PubMed a Scopus). Vyhledávání Pro vyhledávání byla zvolena tato klíčová slova: v českém jazyce: riziko pádu – hodnocení – pediatrie – dítě – ošetřovatelství a v jazyce anglickém: risk of fall – assessment – pediatrics – child – nursing, v kombinaci s Boleovskými operátory AND a OR. v každé databázi byla dodržena stejná kritéria vyhledávání.
Výběr a analýza studií Na základě analýzy české a zahraniční relevantní literatury bylo z celkového počtu 82 rešerší do přehledu zařazeno 14 studií, jež identifikovaly pouze šest měřících nástrojů věnujících se problematice hodnocení rizika pádů u dětí. Nalezené měřící nástroje byly dále analyzovány a porovnávány. Proces výběru studií je uveden ve schématu 1 dle doporučení PRISMA.
Záznamy identifikované pomocí rešerší (n = 82)
Dodatečné záznamy zjištěné z jiných zdrojů (n = 0)
Záznamy po odstranění duplicity (n = 43)
Ověřené záznamy (n = 43)
Vyřazené záznamy (n = 20)
Články v plném rozsahu posouzené jako vhodné (n = 23)
Články v plném rozsahu odůvodněně vyřazené (n = 9)
Studie zahrnuté do kvalitativní syntézy (n = 0)
Studie zahrnuté do kvantitativní syntézy (meta-analýzy) (n = 14 )
Schéma 1 Vývojový diagram – doporučení PRISMA
Výsledky V současné době se v literatuře objevuje množství studií o hodnocení rizika pádu, ale jen velmi málo z nich je zaměřeno na problematiku rizika pádu u dětí. Většina studií zkoumá pouze výskyt rizika pádu u dospělé populace či seniorů. Některé tyto nástroje byly pro
dospělou populaci validovány a vedly k tvorbě programů na prevenci pádu u dospělé populace (Coker, Oliver, 2002, s. 8; Henrich et al., 2003, s. 9–21; Milisen et al., 2007, s. 725– 733). Někteří autoři zpochybňují validitu, senzitivitu či specificitu těchto dostupných screeningových nástrojů (O´Connell, Myers, 2002, s. 134; Meyers, Nikoletti, 2003, s. 158) a uvádí, že existuje příležitost ke zlepšení vyhodnocování a zvládání rizikových faktorů pádu a zlepšení vzdělávání v této oblasti (Tinetti et al., 2006, s. 717; Fortinsky et al., 2008, s. 737). Pokusy o modifikaci mnohých nástrojů hodnotících riziko pádu u dospělé populace na pediatrického pacienta byly zklamáním (Razmus et al., 2006, s. 568–572). Např. snaha o modifikaci verze nástroje Schmid Fall Risk Assessment Tool (Schmid, 1990, s. 202–207) pro pediatrickou populaci. Tento nástroj je spolehlivý a platný u dospělé populace, bohužel pro hodnocení rizika pádu u dětí byly prediktory prokázány jako nespolehlivé (Child Health Corporation of American Nursing Falls Study Task Force, 2009, s. 227). Taktéž tomu bylo i při modifikaci dalších nástrojů a to Morse Fall Scale či Hendrich II Fall Risk Model jež vykazovaly špatnou spolehlivost pro hodnocení pádů u pediatrické populace (Razmus et al., 2006, s. 568–572). Ačkoliv jsou pády nejrozšířenější příčinou neúmyslných zranění u dětí, publikované studie zaměřené na validizaci nástrojů hodnotící riziko pádu v pediatrickém ošetřovatelství jsou velmi omezené. Úrazy dětí jsou významným zdravotním problémem, přesto existuje několik populačních analýz, jejichž cílem je rozvíjet inciativu v oblasti prevence (Pickett et al., 2003, s. 365–370). Míra poranění vzniklá v souvislosti s pády u pediatrické populace je téměř stejná jako u dospělé populace (Jamerson et al., 2014, s. 127). V české ošetřovatelské praxi jsme nedohledali žádný standardizovaný nástroj pro hodnocení rizika pádu u pediatrické populace. Dle výzkumného šetření Hlaváčkové et al. (2012, s. 412– 414) většina českých zdravotnických zařízení (62,5 %) využívá vlastní, výzkumem neověřené hodnotící nástroje. Většina zahraničních nástrojů hodnotících riziko pádu (81 %) u dětí byla vyvinuta interně v rámci zdravotnického zařízení, bez ověření psychometrických vlastností nástroje (The Child Health Corporation of America Nursing Falls Study Task Force, 2009). Hlavním důvodem interně vytvářených měřících nástrojů jsou omezené možnosti testování psychometrických vlastností, senzitivity a specificity. v současné době se v zahraniční literatuře začínají objevovat nástroje, u nichž byly tyto psychometrické vlastnosti testovány. Na základě analýzy relevantní literatury bylo ovšem zaznamenáno pouze šest měřících nástrojů věnujících se problematice hodnocení rizika pádů u dětí (tab. 1), jež splňují námi zvolená kritéria. Nalezené měřící nástroje byly dále analyzovány a porovnávány. Tab. 1 Komparace vybraných měřících nástrojů Škála
Autor
Skóre rizika pádu
Humty Dumpty CHAMPS CNMC
Hill-Rodriguez et al. Razmus, Wilson Children´s National Medical Centre Graf Communings Ryan-Wenger et al.
12 a více bodů více než 4 faktory 3 a více bodů
Vnitřní konzistence 0,64 0,40 0,69
2 a více bodů 8 a více bodů -
0,77 0,68 0,60
GRAF-PIF Cummings Tool PFRA
Humpty Dumpty Falls Scale (HDFS ©) Humpty Dumpty Falls Scale je speciální screeningový nástroj vyvinut pro hodnocení rizika pádu u dětí. Obsahuje sedm dimenzí, jež hodnotí: věk, pohlaví, diagnózu, kognitivní poruchy, faktory prostředí, reakce na operační výkon či sedaci a anestezii a užívané léky. Jednotlivé položky jsou hodnoceny body od 1 do 4, přičemž vysoké riziko pádu se objevuje při 12 bodech a více. Nástroj je určen jak pro primární, tak sekundární zdravotní péči dětí ve věku od 3 do 18 let. Pilotní testování (n = 38 dětí) tohoto nástroje ukázalo, že u chlapců byla
zaznamenána vyšší míra zranění v porovnání s dívkami. Nízké riziko pádu bylo identifikováno v bodovém rozmezí od 7 do 11 bodů. Děti s vysokým rizikem pádu dosahovaly skóre 12 a více bodů (Flavin et al., 2006, s. 187). Vnitřní konzistence uváděná autory činila 0,64 (Hill-Rodriguez et al. 2009, s. 29). CHAMPS Tool CHAMPS Tool je nástroj, jenž byl vyvinut pro posouzení rizika pádu u pediatrické populace. Název nástroje je tvořen začátečními písmeny posuzovaných faktorů: změny mentálního stavu či závratě (Changes in mental status or dizziness), historie předchozích pádu doma nebo v nemocnici (History of previous falls at home or in the hospital), věk < 3 let (Age < 3 years old), mobilita, problémy s chůzí, pohybem (Mobility problems in walking or moving), rodič či zákonný zástupce zapojený do péče (Parental or primary care giver involvement in care) a bezpečnost v místě (Safety actions in place). Byl vyvinut na základě párové kontrolované studie, v níž autoři posuzovali 100 dětí, u nichž byl zaznamenán pád (Kissinger, 2010, s. 15). Tento nástroj je v současné době v pilotním testování, senzitivita nástroje je 84 % a vnitřní konzistence uváděná autory je 0,40 (Copeland, 2007). GRAF PIF © Cílem škály GRAF PIF © je identifikovat riziko pádu u dětí ve věku od 12 měsíců (Nursing Practice Council, 2011). Škála hodnotí sedm specifických dimenzí a to: délku hospitalizace, absenci intravenózního vstupu či heparinnové zátky, indikaci fyzikální léčby nebo ergoterapie, terapii antikonvulzivy, přítomnost ortopedické či muskuloskeletázní medicínské diagnózy, historii pádů v uplynulém měsíci a pády během současné hospitalizace (Graf, 2005). Vnitřní konzistence nástroje uváděná autory činila 0,84, senzitivita nástroje 0,75, specificita 0,76 (Graf, 2008). Cummings Pediatric Fall Assessment Tool Cummings Pediatric Fall Assessment Tool je šesti položkový nástroj, jež vyvinul R. Cummings v Childrenʼs Hospital ve Phoenixu v Arizoně. Testování probíhalo v rámci kontrolované studie u 78 dětí. Škála hodnotí kritéria jako je: historie pádu, fyzické změny či postižení, funkční stav dítěte, prostorové vybavení, zhoršená kognice a psychický stav, podávání léků, které mohou ovlivnit rovnováhu. Vnitřní konzistence nástroje činila 0,68 (Cummings, 2006). Childrenʼs National Medical Centre (CNMC) Childrenʼs National Medical Centre (CNMC, 2005) je 12 položkový nástroj hodnotící pediatrické riziko pádu, který se běžně používá v rámci nemocniční organizace v závislosti na doprovodném cíli z Národního centra pro Ošetřovatelskou kvalitu (NCNQ) ANA (ANA 1996). Ve studii Harvey et al. (2010, s. 531), kteří zkoumali pět pediatrických nástrojů pro hodnocení rizika pádu, upozorňují, že tento nástroj (CNMC) ukázal nejmenší statistickou přesnost a neschopnost vyhodnotit děti, u kterých je vyšší riziko pádu. Tato studie dále potvrdila, že délka hospitalizace a předchozí pády během pobytu v nemocnici přispívají k vyššímu riziku pádu u dětí. Riziko pádu je 9 x vyšší u dětských pacientů s poruchami chování a 4x vyšší u dětských pacientů s hematologickou lékařskou diagnózou. Autoři uvádějí vnitřní konzistenci nástroje 0,69. Pediatric Falls Risk Assessment Tool (PFRA) Pediatric Falls Risk Assessment Tool je 10-ti položkový nástroj hodnotící riziko pádu u dětí, jež byl vyvinut s cílem vyhodnotit pacienty s nízkým a vysokým rizikem pádu. v retrospektivní kontrolované studii prováděné u 326 dětí ve věku od 1 do 24 let byla
zaznamenána senzitivita 0,95. Vnitřní konzistence nástroje byla 0,60. Ovšem přítomnost 0,60 falešně pozitivních a 0,58 falešně negativních hodnocení tohoto nástroje autoři považují za nepřijatelné (Rayen-Wenger et al., 2012, s. 159), žádné z testovaných měřítek nebylo dost precizní a přesné pro stanovení rizika pádu u dětských pacientů. Diskuze Úkolem každého managementu zdravotnického zařízení je vytváření standardů zaměřených na riziko pádu a bezpečné prostředí pro hospitalizované pacienty (Šenkárová, 2012, s. 37). Rizikovým faktorem pádu u dětí může být samotná reakce na hospitalizaci, jež je u každého dítěte individuální (závislá na věku, přípravě a podpoře rodiny). Vliv má také předchozí hospitalizace a podpora nemocničního personálu. Nové prostředí, separace, bolest a strach z invazivních výkonů často vytváří obraz vyděšeného a nešťastného dítěte (Leifer, 2004, s. 554). Jak uvádí mnozí autoři (Wirrell, 2006, s. 82; Hill-Rodriguez et al. 2009, s. 29; Svobodová, 2013, s. 26) riziko pádu u dětí je ovlivněno také akutním či chronickým onemocněním. v kontrolované studii 153 dětí, děti vyhodnocené nástrojem Humpty Dumpty jako rizikové, měly dvakrát častější incidenci pádu, než děti s nízkým rizikem (HillRodriguez, 2009, s. 22–32). Nejvyšší skóre Humpty Dumpty Falls Scale bylo identifikováno u dětí, jež měly respirační (15,16 průměrné skóre) a neurologickou (14,84 průměrné skóre) lékařskou diagnózu (Hill-Rodriguez et al. 2009, s. 29). Ve zdravotnických zařízeních používajících tento hodnotící screeningový nástroj byl hlášen pokles výskytu pádů o 28 % (Wood et al., 2006), taktéž výsledky Biuck et al. (2007) uvádí výrazný pokles pádů dětských pacientů po implementaci Humpty Dumpty Falls Scale do praxe. Senzitivita nástroje činila 0,85, specificita ovšem pouze 0,24 (Hill-Rodriguez, 2009, s. 22–32). Celkové procento pacientů správně klasifikovaných tak, že spadají do kategorie riziko pádu, byla 59,3 %. Specificita nástroje Humpty Dumpty Falls Scale je otázkou dalšího výzkumu v pediatrickém ošetřovatelství (Messmer, Williams, 2012; Pauley et al., 2012, s. 137). Graf et al., (2005) v kontrolované studii prováděné u 200 pediatrických pacientů identifikovali nejčastější příčiny pádů u dětské populace, byly to předpokládané fyzikální/fyziologické faktory (61 %), náhodné faktory se objevily u 33 % dětí a neočekávané fyziologické pády byly u 6 % hospitalizovaných dětí. K náhodným pádům u pediatrické populace docházelo 2 x častěji ve srovnání s dospělou populací pacientů. Tyto pády dokonce vznikly za přítomnosti rodičů dětí (57 %). U dětí ve věku do 10 - ti let se náhodné pády vyskytovaly častěji než u dospívajících, zatímco adolescenti měli více fyziologických pádů ve srovnání s mladšími věkovými skupinami. Neočekávané fyzikální/fyziologické pády mohou být způsobeny podmínkami, jako jsou např. nediagnostikované záchvatovité poruchy. Podobně jako ve studii Hill-Rodrigues et al., (2009, s. 22), jež hodnotila riziko pádu u dětí prostřednictvím nástroje Humpty Dumpty Falls Scale, Graf et al., (2005) spojuje respirační či neurologické lékařské diagnózy se zvýšeným výskytem pádů u dětí. Pacienti s diagnózou epilepsie byli hodnoceni nejvyšším skóre rizika pádu. Vyšší frekvence výskytu epileptických záchvatů a další komorbidity či kognitivní postižení dítěte zvyšuje riziko zranění dítěte (Wirrell, 2006, s. 82). Prevence pádů u pediatrické populace je obtížná i vzhledem k nepředvídatelnosti pádů v důsledku růstu a vývoje pediatrického pacienta. U více než poloviny dětí mladších 12 měsíců došlo při pádu k vážnému zranění (Pickett et al., 2003, s. 367), nejčastěji se jednalo o zranění v oblasti hlavy a obličeje (Flavin et al., 2006, s. 190). Děti v kojeneckém a batolecím období vykazují nejvyšší míru poranění způsobenou pády (Dedoukou et al., 2004, s. 1002; Flavin et al., 2006, s. 188; Monson et al., 2008, s. 277). Mnohé studie (Murray et al. 2000, s. 863; Vilke et al., 2004, s. 660; Britton, 2005, s. 33; Safe Kids Worldwide, 2008) uvádí, že dětí mladší 10-ti let mají vyšší riziko zranění či úmrtí v souvislosti s pády pro jejich motorický vývoj, zvědavost či nepozornost rodičů. Většina
pádů koreluje s podmínkami prostředí, jako jsou dětské postýlky, herny, nepozornost rodičů, kteří nechávají děti bez dozoru (Henrich et al., 2007, s. 57). Studie Jamerson et al., (2014, s. 127) uvádí, že došlo u většiny hospitalizovaných dětí (77 %) k pádu za přítomnosti dospělé osoby. Jiná studie zjistila, že k nárůstu pádů dochází v podzimním období (82,8 %), (Razmus et al., 2006 s. 568). Tyto závěry studií představují jedinečný problém u pediatrické populace. Vzhledem k přítomnosti pečovatelů během většiny pádů u dětí, je důležité zaměřit se na preventivní opatření v této oblasti. Lepší znalosti o povaze a prevalenci faktorů rizika pádu umožňují snadněji identifikovat pediatrické pacienty s vysokým rizikem pádu, což je důležitým krokem při navrhování preventivních opatření u této skupiny pacientů. Výsledky studií také potvrzují účinnost preventivních programů pro riziko pádu u dětí (Pillai et al., 2000, s. 1050; McClure et al., 2005, s. 465; Fujita et al., 2013, s. 223; Lee et al., 2013, s. 33). Hendrich (2007, s. 51) doporučuje integrovat programy na prevenci úrazů u dětí s ohledem na jejich vývojovou úroveň. Závěr Bylo vyhledáno velké množství odborných studií hodnotících riziko pádu, ale jen velmi málo autorů se zaměřuje na specifickou problematiku hodnocení rizika pádu u dětí. Z analýzy zjištěných informací se jako nejvhodnější pro hodnocení rizika pádů v pediatrickém ošetřovatelství jeví měřící nástroj Humpty Dumpty Falls Scale. Výsledky analýzy jednotlivých studií naznačují, že tento nástroj je platný pro rozpoznání vysokého rizika pádu u dětské populace. v současné době je považován za jeden z nejlepších nástrojů pro hodnocení rizika pádu u dětí. Screening rizika pádu by měl být standardní součástí ošetřovatelské dokumentace a každé zdravotnické zařízení by mělo mít vypracovaný protokol, který by umožnil hodnotit riziko poranění pacientů následkem pádu. Limitace studie Do této studie byly zařazeny pouze publikace dokumentující výsledky v českém, slovenském nebo anglickém jazyce a plné texty článků publikované v elektronických bibliografických databázích. Etické aspekty a konflikt zájmu Citovány byly všechny použité bibliografické zdroje. Autoři deklarují, že studie nemá žádný konflikt zájmu. Bibliografické odkazy Britton JW. Kids canʼt fly: preventing fall injuries in children. Official Publication of the State Medical Society of Wisconsin. 2005;104(1):33–36. Coker E, Oliver D. Evaluation of the STRATIFY falls prediction tool on a geriatric unit. Outcomes Management. 2003;7(1):8–14. Copeland P. Patient falls conference: translating research into practice. [online]. [cited 2016 Mar 5]. Available from: http://scribd.com/doc/2322577/PSC-Newsletter-2007-summer Cummings R. Creating a Pediatric Fall Assessment Tool. Cummings pediatric fall assessment scale unpublished scale ©. 2006. [online]. Phoenix Children’s Hospital, Phoenix, AZ [cited 2016 Mar 5]. Available from: https://stti.confex.com/stti/congrs06/techprogram/paper_30951.htm Česko. Zákon č. 65 ze dne 16. června 1965 zákoník páce In. Sbírka zákonů České republiky. 1965, částka 172–186. Available from: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z65_1965o Česko. Vyhláška MZČR č. 440 ze dne 31. listopadu 2001 o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. In. Sbírka zákonů České republiky 2001. Available from: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=v440_2001
Dedoukou X, Spyridopoulos T, Kedikoglou S, Alexe DM, Dessypris N, Petridou E. Incidence and risk factors of fall injuries among infants: a study in Greece. Archive of Pediatric Adolescent Medicine. 2004;158(10):1002–1006. Flavin MP, Dostaler SM, Simpson K, Brison RJ, Pickett W. Stages of development and injury patterns in the early years: a population-based analysis. BMC Public Health. 2006;6:187. Fortinsky RH, Baker D, Gottschalk M, King M, Trella P, Tinetti ME. Extent of implementation of evidence‐based fall prevention practices for older patients in home health care. Journal of the American Geriatrics Society. 2008;56(4):737–743. Fujita Y, Fujita M, Fujiwara C. Pediatric falls: effect of prevention measures and characteristics of pediatric wards. Japan Journal of Nursing Science. 2013;10(2):223–231. Graf ER. Pediatric hospital falls: development of a predictor model to guide pediatric clinical practice. Honor Society of Nursing. 2005. Available from: http://www.nursinglibrary.org/vhl/handle/10755/147928 Graf ER. Pediatric fall risk assessment classification: two hallmarks for a successful inpatient fall prevention program. Journal for the Society Pediatric Nurses. 2008;17(2):3–5. Graf ER. Magnet children’s hospitals: leading knowledge development and quality standards for inpatient pediatric fall prevention programs. Journal of Pediatric Nursing. 2011;26(2):122–127. Harvey K, Kramlich D, Chapman J, Parker J, Blades E. Exploring and evaluating five pediatric falls assessment instruments and injury risk indicators: an ambispective study in a tertiary care setting. Journal of Nursing Management. 2010;18(5):531–541. Hendrich AL, Bender PS, Nyhuis A. Validation of the Hendrich II Fall Risk Model: a large concurrent case/control study of hospitalized patients. Applied Nursing Research. 2003;16(1):9–21. Hendrich AL. How to try this: predicting patient falls. Using the Hendrich II Fall Risk Model in clinical practice. American Journal of Nursing. 2007;107(11):50–58. Hill-Rodriguez D, Messmer PR, Williams PD, Zeller RA, Williams AR, Wood M, Henry M. The Dumpty dumpty Falls Scale: a case-control study. Journal for Specialist in Pediatric Nursing. 2009;14(1):22–32. Hlaváčková E, Klementová M, Macurová S. Jak je sledováno riziko pádů u dětí v českých zdravotnických zařízeních. Pediatrie pro praxi. 2012;13(6):412–414. Child Health Corporation of America Nursing Falls Study Task Force. Pediatric falls: state of the science. Pediatric Nursing. 2009;35(4):227–231. Jamerson P, Graf E, Messmer PR, Fields HW, Barton S, Berger A, Daraiseh NM, Fix M, Huth M, Latta L, Smith AB, Lunbeck M. Inpatient falls in freestanding children’s hospitals. Pediatric Nursing. 2014;40(3):127–135. Joint Commission Resources. Reducing the risk of falls in your health organisation. 1th ed. USA: JCR; 2005. Joint Commission Resources. Staff education tools for the national patient safety goals. 1th ed. USA: JRC; 2007. Lee YL, Yip WK, Goh BW, Chiam EP, Ng HP. Fall prevention among children in the presence of caregivers in a paediatric ward: a best practice implementation. International Journal of Evidence-Based Healthcare. 2013;11(1):33–38. Mcclure R, Nixon J, Spinks A, Turner C. Community-based programmes to prevent falls in children: a systematic review. Journal of Paediatrics and Child Health. 2005;41(9–10):465– 470. Messmer PR, Williams AR. Protecting children by preventing falls. American Nurse Today. 2012;7(6). Monson SA, Henry E, Lambert DK, Schmutz N, Christensen RD. In-hospital falls of newborn infants: data from a multihospital health care system. Pediatrics. 2008;122(2):e277–280.
Milisen K, Staelens N, Schwendimann R, De Paepe L, Verhaeghe J, Braes T, Boonen S, Pelemans W, Kressig RW, Dejaeger E. Fall prediction in inpatients by bedside nurses using the St. Thomasʼs Risk Assessment Tool in Falling Elderly Inpatients (STRATIFY) instrument: a multicenter study. Journal of the American Geriatrics Society. 2007;55(5):725– 733. Murray JA, Chen D, Velmahos GC, Alo K, Belzberg H, Asensio JA, Demetriades D, Berne TV. Pediatric falls: is height a predictor of injury and outcome? The American Surgeon. 2000;66(9):863–865. Myers H, Nikoletti S. Fall risk assessment: a prospective investigation of nurses’ clinical judgement and risk assessment tools in predicting patient falls. International Journal of Nursing Practice. 2003;9(3):158–165. Oʼconnell B, Myers H. The sensitivity and specificity of the Morse Fall Scale in an acute care setting. Journal of Clinical Nursing. 2002;11(1):134–136. Pauley BJ, Houston LS, Cheng D, Johnston DM. Clinical relevance of the Humpty Dumpty Falls Scale in a pediatric specialty hospital. Pediatric Nursing. 2014;40(3):137–142. Pickett W, Streight S, Simpson K, Brison RJ. Injuries experienced by infant children: a population-based epidemiological analysis. Pediatrics. 2003;111(4 Pt 1):e365–370. Pillai SB, Bethel CA, Besner GE, Caniano DA, Cooney DR. Fall injuries in the pediatric population: safer and most cost effective management. Journal of Trauma. 2000;48(6):1048– 1051. Razmus I, Wilson D, Smith R, Newman E. Falls in hospitalized children. Pediatric Nursing. 2006;32(6):568–572. Ryan-Wenger NA, Kimchi-Woods J, Erbaugh MA, LaFollette L, Lathrop J. Challenges and conundrums in the validation of Pediatric Fall Risk Assessment tools. Pediatric Nursing. 2012;38(3):159–167. Safe Kids Worldwide. Facts about childhood falls. Retrieved March 12, 2008 [cited 2016 Mar 5]. Available from: http://www.safekidssonomacounty.org/pdf/fact_sheets/falls_facts.pdf Schaffer PL, Daraiseh NM, Daum L, Mendez E, Lin L, Huth MM. Pediatric inpatient falls and injuries: a descriptive analysis of risk factors. Journal for Specialists in Pediatric Nursing. 2012;17(1):10–18. Schmid NA. 1989 Federal Nursing Service Award Winner. Reducing patient falls: a research based comprehensive fall prevention program. Military Medicine. 1990;155(5):202–207. Svobodová D. Sledování pádů u hospitalizovaných pacientů v letech 2011-2012. Česká Asociace Sester; 2013 [cited 2016 Mar 5]. Available from: http://www.cnna.cz/docs/tiskoviny/zaverecna_zprava_2011_2012-91b6f.pdf Šenkárová Z. Management pádů v ošetřovatelství. Sestra. 2012;22(9):36–37. Škrla P, Škrlová M. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s.; 2008. Tinetti ME, Gordon C, Sogolow E, Lapin P, Bradley EH. Fall-risk evaluation and management: challenges in adopting geriatric care practices. The Gerontologist. 2006;46(6):717–725. Topinková E. Geriatrie pro praxi. 1.vyd. Praha: Galén, 2005. Vilke GM, Stepanski BM, Ray LU, Lutz MW, Murrin PA, Chan TC. 9-1-1 responses for shopping cart and stroller injuries. Pediatric Emergency Care. 2004;20(10):660–663. Wirrell EC. Epilepsy‐related injuries. Epilepsia. 2006;47(Suppl 1):79–86. Wood M, HIll-Rodriguez D, Messmer PR, PhD, Henry M, Salani D, Vazquez D, Soto ME, Minick Ch. Implementing a Humpty Dumpty Falls Scale for pediatric patients [online]. 2006. 17th International Nursing Research Congress Focusing on Evidence-Based Practice. [cited 2016 Mar 5]. Available from : http://stti.confex.com/stti/congrs06/techprogram/paper_30374.htm
