Úrokové riziko a její řízení v bance

Bankovní institut vysoká škola Katedra financí a účetnictví

Úrokové riziko a její řízení v bance Diplomová práce

Autor:

Bc.Volodymyr Kostiukovych Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing.Oldřich Knaifl, CSc.

červen, 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, 14.06.2010

Volodymyr Kostiukovych

Anotace Ve své diplomové práci se budu věnovat problematice úrokového rizika. První kapitola je věnována teoretickým aspektům a metodám analýzy úrokového rizika. Ve druhé kapitole provádím strukturně-dynamickou analýzu aktiv a pasiv banky. V poslední kapitole vypracuji doporučení pro minimalizaci rizik banky „RBAU“ na základě různých metodik. V závěru uvedu shrnutí analýzy a doporučení na základě analýzy.

Annotation

In my diploma I will deal with the topic of interest rate risk. The first chapter is devoted to theoretical aspects and methods of analysis of interest rate risk. In chapter two I spend structural-dynamic analysis of assets and liabilities of banks. In the last chapter will develop recommendations to minimize risks, the bank based on different methodologies. In conclusion, give a summary of the analysis and recommendations based on the analysis.

ÚVOD

6

1.ÚROKOVÁ RIZIKA BANK: PODSTATA, VÝZNAM, METODIKA ANALÝZY 9 1.1. Podstata a role úrokového rizika v obecném systému rizik bank

9

1.2.Klasifikace aktivů a pasiv banky vzhledem k míře citlivosti vůči změnám úvěrových sazeb

12

1.3. Metodika formování úrokových sazeb na základě operací bank

14

1.4. Organizace systému analýzy a řízení úrokového rizika v bankách

23

2. ANALÝZA ÚROKOVÝCH RIZIK BANKY (NA PŘÍKLADU RAIFFESEINBANK UKRAJINA“)

29

2.1 Cíle, úkoly, metody a zdroje informace pro analýzu. Krátká charakteristika činnosti banky

29

2.2. Strukturně-dynamická analýza aktiv banky dle úrovně citlivosti ke změně úrokových sazeb

32

2.3. Strukturně-dynamická analýza pasiv banky dle úrovně citlivosti ke změně úrokových sazeb

37

2.4. Analýza úrokové marže

43

2.5. Celkové ohodnocení úrokových rizik banky

45

3. ŘÍZENÍ ÚROKOVÉHO RIZIKA V „RAIFFESEINBANK UKRAJINA“

53

3.1. Metody řízení úrokového rizika.

53

3.2 Vypracování rekomendace řízení úrokového rizika na základě metody GAP managementu

61

3.3 Vypracování rekomendaci řízení úrokového rizika na základě analýzy durace aktiv a pasiv.

64

ZÁVĚR

67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

70

ÚVOD Banky

jsou

multifunkčními

útvary

operujícími

v různých

sektorech

trhu.

Z ekonomického hlediska patří banky ke kategorii obchodních podniků, které dostaly označení finančních zprostředkovatelů. Banky přilákávají kapitály, úspory občanů státu a jiné finanční prostředky, které se uvolňují v procesu hospodářské činnosti a poskytují je jiným ekonomickým činitelům, kteří potřebují dodatečný kapitál. Banky vytvářejí nové požadavky a povinnosti, které se stávají zbožím na finančním trhu. Je nutné podotknout, že banky neslouží pouze jako trezory pro úschovu peněz, jejich výdej a poskytování ve formě půjček a úvěrů. Tyto útvary představují mohutný nástroj strukturální politiky a regulování ekonomiky prostřednictvím přerozdělování financí, kapitálu formou bankovního kreditování investicí, která je nutná pro podnikatelskou činnost, vytvoření a vývoj výrobních a sociálních objektů. Banky mohou směrovat finanční prostředky, finanční zdroje ve formě úvěrů do těch odvětví, sfér, regionů, kde kapitál může být co nejefektivněji uplatněn. Přitom nesmíme opomenout existenci vysoké úrovně rizika v rámci bankovní činnosti. Banky se neustále potýkají s různými druhy rizik, které zároveň významně ovlivňují jejich činnost. Jednou ze zvláštností řízení bankovními riziky je to, že jakákoliv řešení mají jasně vymezený subjektivní charakter. Aby se co nejvíce minimalizovaly chyby řízení, osoba, která rozhoduje musí mít správnou představu a přehled o zdrojích vzniku rizika, musí znát základní vztahy mezi charakteristikami činnosti banky a stavem vnějšího ekonomického prostředí. Ve své diplomové práci se budu snažit podrobně popsat podstatu úrokového rizika a přeměnit do praktického uplatnění existující metody jeho výpočtu, které mohou sloužit jako materiálový základ přijetí řídících řešení. Řízení rizika je klíčový úkol bankovního managementu. Aby banka mohla zajistit spolehlivost své činnosti, je nutné vytvořit systém řízení rizika schopný objevit rizika, 6

vyměřit jejich velikost, zajistit jejich monitoring, použít potřebné nástroje a metody reagování na vznikající hrozby. Takový systém se musí zakládat na bankou vypracované politice ve věci řízení rizika. Výše uvedené údaje se ve stejné míře vztahují jak k celému souhrnu rizik, kterým se vystavuje banka, tak i vůči jednotlivým druhům. V odborné literatuře je procentní riziko mnohem méně zkoumáno například ve srovnání s úvěrovým rizikem nebo rizikem likvidity. A není to náhoda. Ve své podstatě procentní riziko totiž začíná významně ovlivňovat činnost bank jen za podmínek stabilní ekonomiky, vyvinuté infrastruktury finančního trhu a jako následek, tvrdé konkurence. Za podmínek nestabilní ekonomiky s vysokou inflací, banky většinou přemisťují procentní riziko na klienty, čímž stanoví velký rozdíl mezi sazbami akvizice (získávání) a alokace (rozmístění). Takovým způsobem se snižuje platební schopnost klientů a zároveň se zvyšuje riziko likvidity bank. V poslední době se výrazně zvýšil zájem ukrajinských bankéřů vůči úrokovému riziku. Specifickým rysem úrokového rizika je to, že vyžaduje složité matematické metody, aby mohly být zahrnuty všechny zdroje jeho vzniku, správného výpočtu a adekvátní reakce. Jako následek, systém řízení úrokového rizika, který se úspěšně uplatňuje v jedné bance, může být zcela nepoužitelný v jiné bance. Cílem této práce je proto provedení analýzy úrokových rizik a hledání způsobů jejich minimalizace v rámci činnosti banky. Objektem výzkumu v rámci dané diplomové práce je banka „Raiffeisen Bank Aval Ukrajiny“ (RBAU) – dceřinná banka “Raiffeisen Banking Group” v Ukrajině. Předmětem výzkumu – metodika analýzy a řízení úrokovými riziky. Abychom mohli dosáhnout postaveného cíle je potřeba splnit následující úkoly: 1. Prozkoumat obecné teoretické aspekty podstaty a metod analýzy úrokových rizik;

7

2. Zohlednit specifika organizace systému analýzy a kontroly úrokových rizik v bankách; 3. Provést strukturně-dynamickou analýzu aktivů a pasiv banky na základě úrovně citlivosti vůči změnám úrokových sazeb; 4. Provést analýzu úrokové marže banky; 5. Dát celkové hodnocení úrokových rizik banky; 6. Vypracovat doporučení pro minimalizaci rizik banky „RBAU“ na základě různých metodik. Na základě vymezených úkolů se zformovala struktura diplomové práce: v první kapitole se budu zabývat prvním a druhým bodem práce, v druhé kapitole – následujícími třemi, v třetí – posledním úkolem. Jako zdroje informací mi budou sloužit jak odborné knihy, tak i periodické vydání ukrajinských a zahraničních autorů a také budou využité elektronické zdroje. Z praktického hlediska lze práci hodnotit jako užitečnou ve věci vypracování rekomendaci pro minimalizace úrokových rizik banky, které budou potvrzené určitými výpočty.

8

1.Úroková rizika bank: podstata, význam, metodika analýzy 1.1. Podstata a role úrokového rizika v obecném systému rizik bank Úrokové riziko je riziko, kdy průměrná cena přilákaných prostředků banky, tj. depozitů a půjčených peněz, spojená s poskytováním úvěrů, může nadběhnout během doby platnosti průměrnou úrokovou sazbu úvěrů. Je úrokové riziko trvalé anebo existuje možnost jak se mu vyvarovat? Z teoretického hlediska taková možnost existuje - když změny v příjmech z aktivů (sazba úvěrů) mohou být zcela vyrovnané co se týká časových termínů, tak i co se týká velikosti změn ve ztrátách přilákávání fondů (tj. hodnoty příjmu finančních prostředků s cílem poskytování bankovního úvěru). Ovšem je téměř nemožné v jakékoliv době zbilancovat uvěry takovým způsobem. Všechny úvěry a banky přitom nemají vždycky ve svém zájmu provádění takové politiky. Proto se banky neustále podrobují úvěrovému riziku, což nevylučuje, ale naopak předpokládá řízení úrokovým rizikem.1 Řízení úrokovým rizikem zahrnuje řízení aktivy (úvěry a investice) a pasivy (půjčené finanční prostředky) banky. Přitom je významné, že takové řízení má své hranice. Správa aktivů je omezená: za prvé, požadavky likvidity a úvěrovým rizikem, které určují podstatu balíku rizikových aktivů banky; a za druhé, cenovou konkurenci ze strany jiných bank, která omezuje svobody banky ve výběru ceny úvěru. Správa pasiv je obtížená omezeným výběrem a velikostí dlužních nástrojů (půjčky apod.), které banka může úspěšně rozložit mezi svými vkladateli a jinými kreditory v jakémkoliv okamžiku, tj. je omezená dostupnost prostředků potřebných pro výdej kreditů a také je obtížená cenovou konkurencí ze strany jiných bank a nebankovních kreditních institucí. Úkolem řízení úvěrovým rizikem znamená minimalizaci tohoto rizika v rámci rentability banky a cílů likvidity. Lze vymezit dva druhy úvěrového rizika: 1

Bankovskoje delo: Učebnik/ red. G.G. Korobovoj. – Moskva: Ekonomist, 2005 –s.709.

9

1. Poziční a strukturní riziko. Poziční riziko je riziko podle jedné určité pozice (podle úroku v daném konkrétním okamžiku). Například, banka vydala úvěr s plovoucí úrokovou sazbou. Není jasné, jestli to přinese bance úspěch. Co lze předvídat v bilanci abychom vyloučili toto riziko? Především je třeba změnit úroky na vklady a vyrovnat úroky na aktivy a pasivy bilance banky. Strukturní riziko je riziko týkající se celkově bilance banky, které je způsobené změnami na finančním trhu dané výkyvy úrokových sazeb. Z toho vyplývá, že úrokové riziko má vliv jak na zisk od úroků, tak i na bilanci banky celkově. Mezi příčiny úrokového rizika můžeme zařadit: -

nesprávná volba druhů úrokové sazby (stálá, fixovaná, plovoucí, klesající a jiné);

-

přehlédnutí v úvěrové smlouvě možných změn úrokových sazeb;

-

změny v úrokové politice centrální banky;

-

ustanovení jediného úroku na celé období využití úvěru;

-

neexistence vypracované strategie úrokové politiky v bance;

-

nesprávné určování ceny úvěru, tj. velikosti úrokové sazby.

Podle charakteru úrokové sazby můžeme rozlišit: - riziko tvrdého rizika; - riziko měnícího rizika; - riziko odpisu (související se změnami kurzu cenných papírů). Riziko tvrdého úroku vzniká, když tvrdé (fixované) sazby procenta se určují dle úvěru a depositů a jiných nákupních zdrojů procent se mění. V daném příkladě úrok nebere v úvahu změnu tržního procenta získaných prostředků.2 Rozebereme konkrétní případ. 2

Bankovskoje delo: Učebnik/ red. G.G. Korobovoj. – Moskva: Ekonomist, 2005 –s.710.

10

Tabulka 1.1 – Hypotetický příklad analýzy úrokového rizika Ukazatelé

Velikost,

Doba úvěru

mln.hřn

Úrok za uvěr I. varianta

II. varianta

7 let

9

9

3 roky

9

6

(EURO) Aktiva

dle 250

bilance, úvěr Pasiva dle bilance

250

Jak v případě I varianty, tak i v případě druhé varianty není zřejmé, jestli počínaje 4. rokem dojde ke změnám na finančním trhu. Takovou možnost rizika měnícího úroku je nutné předvídat v rámci úvěrové smlouvy, a když to bude potřebné, tak i strukturně změnit pasiva. S cílem předejít úvěrovému riziku banka musí: 1) používat pravidlo přizpůsobení úroku vůči novým podmínkám finančního trhu (v úvěrových smlouvách); 2) řídit změnám struktury bilance; 3) určovat kompenzaci úvěrového rizika. V případě, že v aktiv bilanci dochází k úvěrovému riziku, v pasiv se musí předpokládat jeho kompenzace. Se stejným účelem lze uzavírat smlouvy s klientem o maximálním a minimálním úroku. Realizace výše uvedených opatření v rámci praktické činnosti banky se provádí za použití speciálních (účelových) metod řízení úvěrovým rizikem. Mezi speciální metody řízení úvěrovým rizikem patří metody řízení úvěrovou marže a řízení GAPem (roztržením).

11

1.2. Klasifikace aktiv a pasiv banky vzhledem k míře citlivosti vůči změnám úvěrových sazeb Základními faktory ovlivňujícími velikost úvěrové marže jsou objem a obsah úvěrových vkladů a jejich zdrojů, termíny plateb, charakter aplikovaných úvěrových sazeb a jejich pohyb. Rozložení půjček na dlouhodobé a krátkodobé, na mající zajištění a vysoce rizikové a také podle objektů kreditování určuje různou výnosnost vkladů. Z jiného hlediska, velký význam pro výlohy banky má vztah mezi zdroji koupenými u Centrální banky jiných kreditních útvarů, přilákanými depozity a jinými zdroji.3 Kromě zmíněných faktorů se velikost úvěrové marže nachází pod bezprostředním vlivem poměru mezi úvěrovými vklady a jejich zdroji dle termínu platby a také dle úrovně naléhavosti přehodnocení úvěrových sazeb. V Ukrajině, při existující praxi úvěrování, se používají obvykle fixované sazby, které nepodléhávají přehodnocení do konce platnosti úvěrové smlouvy. Při vývoji tržního mechanismu nelze nezapočítávat zkušenosti západních států, které zároveň používají celou řadu úrokových sazeb – fixovaných a plovoucích a většinou přehodnocují úrokové sazby v závislosti na změnách tržní konjunktury. Za takových podmínek všechna aktiva a pasiva lze rozdělit na čtyři kategorie podle rychlosti regulování úrokových plateb a přechodu na novou úroveň úrokových sazeb. Existuje následující klasifikace aktiv a pasiv: A. Aktiva a pasiva, podle kterých se mění okamžité a plné přehodnocení úrokových sazeb při změnách tržních podmínek; B. Plné (kompletní) regulování během 3 měsíců; C. Aktiva a pasiva, podle kterých se sazby přehodnocují během období překračující 3 měsíce; D. Aktiva a pasiva se zcela fixovanými sazbami. 3

Mamonova I. Ekonomická analyza činnosti banky.-M.:INFRA-M, 2004 - М.

12

První dvě skupiny celkově představují aktiva a závazky banky, které jsou citlivé vůči změnám úrokových sazeb. Jejich poměr dovoluje zhodnotit úrokové riziko, které nese banka a také prognózovat změnu úrokové marže. Nevyváženost aktiv a pasiv prvních dvou skupin (A+B) v zahraniční bankovní literatuře dostala název GAPu. 1.3 První dvě skupiny celkově představují aktiva a závazky banky, které jsou citlivé vůči změnám úrokových sazeb. Jejich poměr dovoluje zhodnotit úrokové riziko, které nese banka a také prognózovat změnu úrokové marže. V případě, kdy citlivost ke změnám úrokových sazeb aktiva je větší než odpovídající pasiva, GAP je pozitivní, při opačném poměru – je negativní. V době, kdy úrokové sazby rostou, je pro banku přínosnější dosažení pozitviního GAPu, čímž se zvětšuje rozvržení mezi sazbami aktivních a pasivních operací, tj. roste úroková marže. Naopak, při pádu tržní úrovně sazby je lepší držet se negativního GAPu a podpořit aktiva s fixovanými sazbami pomocí pasiv vyznačujícími se rychlostí přehodnocení plateb dle úroků. Analýza kvalitního obsahu vkladů a závazků banky s cílem ohodnocení úrokového rizika a prognozování velikosti úrokové marže se provádí dle následující formy (tabulka 1.1). Tabulka 1.1. – Postup analýzy kvalitativního obsahu aktiv a pasiv banky Ukazatelé

Roky

Aktiva přinášející zisk v procentech, celkem 2. Krátkodobé vklady 3. S fixovanými sazbami 4. S flexibilními 5. Dlouhodobé vklady 6. S fixovanými sazbami 7. S flexibilními 8. Mezibankovní úvěry 9. S fixovanými sazbami 10. S flexibilními

13

11. Jiné 12. Celkem, aktiva s fixovanými úrokovými sazbami(str. 3 + str. 6 + str. 9) 13. celkem, aktiva s flexibilními úrokovými sazbami(str. 4 + str.7 + str.10) 14. Součet aktiv bilance nepřinášejících zisk 15. Celkově součet aktiv bilance banky 16. Platební zdroje: 17. Vklady s výpovědní lhůtou, celkem 18. S fixovanými sazbami 19. S flexibilními 20. Vklady na požádání 21.Zdroje mezibankovního trhu, celkem 22. S fixovanými sazbami 23. S flexibilními 24. Jiné 25. Celkově, pasiva s fixovanými sazbami (стр. 18 + стр. 22) 26. Celkově, pasiva s flexibilními úrokovými sazbami (стр. 19 + стр. 23) 27. Bezplatné zdroje 28. Celkově, součet pasiv bilance banky 29. Poměr mezi aktivy a pasivy s flexibilními sazbami (стр. 13 : стр. 26) 30. Poměr mezi aktivy a pasivy s fixovanými úrokovými sazbami (стр. 12 : стр. 25) Takovým způsobem řízení úrokovým rizikem je skoro ekvivalentní řízení kvalitativní strukturou bilance. Pro ohodnocení možné změny příjmu banky, co se týká úroků, je vhodné používat seskupení aktiv a pasiv bilance dle zadaných období rychlosti umíštěných prostředků a závazků (například 1, 3, 6 měsíců, 1 rok). Pro každé období je pravděpodobná nesouhlasnost aktiv a pasiv dle charakteru, které je oceňováno úrokové riziko.4

1.3. Metodika formování úrokových sazeb na základě operací bank Peníze jako úvěrové zdroje představují prostředek prodeje – nákupu, který má svou hodnotu – bankovní úrok. Úrok vystupuje jako určitá částka peněz, kterou dostává věřitel od půjčovatele za „zboží“ – v daném případě za použití dočasně půjčených peněz. Přesněji řečeno, než za použití, ale 4

Mamonova I. Ekonomická analyza činnosti banky.-M.:INFRA-M, 2004 - М.

14

za právo použití: když úvěr jen zůstal ležet u půjčovatele, tak mu to nedává možnost neplatit za úvěr. V úzkém smyslu slova při úvěru je třeba zaplatit nejen úrok – je nutné uhradit částku základního dluhu a kromě toho je částo potřeba platit provizi, pokuty. Tak či jinak za hodnotu úvěru se považuje právě bankovní úrok jako platba za právo použití půjčených peněz. V závislosti na charakterních zvláštnostech různých sektorů trhu úvěrů je možné vyčlenit několik skupin stejnorodých sazeb úvěrového úroku: -sazby finančního trhu používané při krátkodobých úvěrových operacích mezi kreditněfinančními institucemi; - oficiální diskontní sazba; -sazby trhu cenných papírů sazby výnostnosti různých akcií a dluhopisů v okamžiku jejich emise i nadále na sekundárním trhu; -sazby bank a úvěrových institucí pro nebankovní půjčovatele a kreditory. Na oplátku, v každé z těchto skupin, mohou být úrokové sazby zařazeny: -

dle časového rámce smlouvy – na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé;

-

dle úlohy v rámci struktury sazeb – na základní (bázové) a doplňkové, které se mění spolu se základními;

-

dle charakteru formování – na většinou tržní (jejich úroveň a směr pohybu záleží hlavně na celkové ekonomické konjunktuře a stavu úvěrového trhu) a vědomě regulované přímo nebo nepřímo (Národní bankou Ukrajiny, syndikáty bank a úvěrovými institucemi, jinými subjekty);

-

dle rozsahu využití – na sazby využívané výlučně na národních úvěrových trzích, a sazby využívané současně na národní a mezinárodních trzích;

-

dle charakteru změn během období využívání úvěru – na fixované (neměnné) a plovoucí (měnící se) sazby.

15

V současné době v bankovním sektoru ekonomiky existuje celá řada různých druhů úrokových sazeb: Za prvé, jsou to úrokové sazby ovlivněné bezprostředním regulováním. Mezi regulované sazby patří sazba refinancování a pokutová sazba Národní banky Ukrajiny. Za druhé, jsou to tržní úrokové sazby. Oni se dělí na aukční a neaukční (bankovní sazby). K prvnímu druhu můžeme přiřadit úroky z vkladů a z bankovních úvěrů (včetně měnových úvěrů), které jsou aplikované pomocí aukčních nabízení a v kreditních obchodech. K druhému druhu sazeb můžeme přiřadit hodnotu přilákaných

bankami

vkladů

při

bezprostřední

práci

s klienty,

sazby

z mezibankovní práce s klienty, sazby z mezibankovních úvěrů (včetně měnových) jiným bankám a sazby z klientských úvěrů (včetně měnových) konkrétním nebankovním půjčovatelům.5 Banky se při uzavírání úvěrových smluv samostatně domlouvají s půjčovateli ohledně rozsahu úrokových sazeb. S vývojem tržních principů hospodářská norma úroku bude směřovat ke střední normě zisku v ekonomice. Každopádně rozsah a dynamika úroku jsou ovlivňované jak obecnými, makroekonomickými faktory, tak i faktory dílčími ze strany samotných účástníků úvěrového procesu včetně jednotlivých bank. Mezi obecné faktory můžeme vyjmenovat: -

poměr nabídky a poptávky půjčovaných peněz;

-

regulující politiku centrální banky;

-

úroveň inflace v národním hospodářství a jiné.

Dílčí faktory se vyznačují podmínkami fungování konkrétní banky (úvěrové instituce), její pozice na úvěrovém trhu, prováděnou úvěrovou a úrokovou politikou, úrovní rizikovosti 5

Балабанов И.Т., Банки и банковское дело / И. Т. Балабанов. - С.-Петербург: Питер, 2002 – с. 151

16

prováděných operací. Úroveň úrokových sazeb aktivních operací banky se formuje většinou na základě poptávky a nabídky vypůjček. Zároveň tuto úroveň zásadně ovlivňují: -„výrobní cena“ úvěrového kapitálu dané banky; - úvěryschopnost dlužníka; - cílový směr, časové období, rozsah poskytnutého úvěru; - způsoby zajištění splacení úvěru a jiné. Při určování úrokových sazeb pro každou konkrétní smlouvu se banky orientují na úroveň sazeb, která by na jednu stranu nedonutila dlužníka (kreditora) odmítnout smlouvu, na druhou stranu by povolila bance nejen pokrýt své náklady, ale i dostat zisk nejlépe ne méně než střední. Co se týká útrat (nákladů) banky na provední úvěrových operací, tak se skládají z dvou komplexních skupin nákladů, kdy každá z nich zahrnuje několik prvků: 1. Náklady na přilákání zdrojů včetně -

zaplacené úroky mezibankovních úvěrů (včetně úvěrů centrální banky) a vkladů;

-

úvěry vyplacené podnikům, organizacím a institucím za peníze uložené na jejich platebních a běžných účtech;

-

úroky vyplacené dle vkladů fyzických osob.

2. Náklady na zajištění úvěrové činnosti banky včetně: -

náklady na výplaty zaměstnancům zabývajícími se přilákáváním a dislokací zdrojů;

-

náklady na udržení aparátu řízení včetně reprezentačních nákladů;

-

amortizace zařízení, mechanismů a strojů;

-

hrazení služeb výpočetního centra, administrativně-hospodářské, kancelářské, poštovní a jiné náklady.

17

Poslední tři prvky jsou spojené jak s úvěrovými, tak i s jinými operacemi banky. Spočítat opravdové náklady banky není jednoduchý úkol. Základní potíže souvisejí s následujícími okolnostmi. Za prvé, mezibankovní úvěry jsou přilákávané s různými úroky, které navíc bývají částo přezkoumávány. Z toho důvodu vzniká potřeba neustále dělat přepočty. Za druhé, Národní banka Ukrajiny stanovuje vrchní hranici vyplacení úroků na takové úvěry, související s náklady banky. Tudíž úroky, které budou vyplacené nad touto hranicí nejsou vylučovány ze zdanitelného základu a mohou se pokrývat pouze ze zisku banky. V takovém případě reálné náklady na přilákání mezibankovních úvěrů se navyšují na souhrn úroků přeplacených přes normu a částku, kterou bude potřeba zaplatit navíc jako daně. Za třetí, pro výpočet reálných nákladů a stejně tak reálné úrokové sazby z celkového souhrnu přilákaných a zapůjčených prostředků musejí být odečtené veškeré finanční prostředky, které banka nepoužívá pro jeho aktivní operace: částky z fondu povinných rezerv v Národní bance Ukrajina a na korespondenčním účtu. Za čtvrté, je nutné zohlednit mechanismus vlivu celkových nákladů na zajišťování fungování banky na jeho vlastní úvěrovou činnost a tudíž pravidla určování hodnoty té přirážky k ceně úvěru, která je ospravedlněná celkovými náklady banky. Úroky získané od poskytnutí úvěrů představují jednu z nejdůležitějších částí příjmů banky. Výše úrokových sazeb z úvěrů je ovlivňována celou řadou obecných a dílčích faktorů (obrázek 1.1).

18

sazba refinancování

sazba KIBOR

struktura úvěrových zdrojů banky

CBU

střední úroková sazba

úroveň inflace ve státě

Výše úrokové sazby

operační náklady banky

poptávka po úvěru

cíl a podmínky úvěru, úroveň rizika

střední úroková sazba banky z vkladů

Obrázek 1.1. – Vliv jednotlivých faktorů na výši úrokové sazby

Vliv těchto faktorů na úroveň úroků za využití bankovních úvěrů je vzájemně propojený, a proto je obtížné určovat kvantitativní hodnotu každého z nich, ale je prospěšné počítat s nimi jako s celkem. Základní úrokovou sazbou z úvěrů bank je diskontní sazba centrální banky dle souladu, se kterou se uskutečňuje refinancování bank. Základní úroková sazba může být bud´ vyšší

19

anebo nižší než diskontní sazba. Jestliže má banka k dispozici levné zdroje (v porovnání s diskontní sazbou), má právo stanovit úroky na své půjčky níž než je diskontní sazba. Diskontní sazba centrální banky je ovlivňována charakterem její peněžně-úvěrové politiky, úrokových sazeb na mezinárodním úvěrovém trhu, stavu platební bilance státu a kurzu národní měny. Peněžně-úvěrová politika centrální banky může být naměřená bud´ na expanzi nebo na restrikci úvěru. Při provádění politiky expanze centrální bank snižuje diskontní sazbu a při politice restrikci – zvyšuje. Když se na mezinárodním úvěrovém trhu norma úroku mění, mění se i diskontní sazba centrální banky. Pokud stát má pasivní platební bilanci a vláda nechce dopustit pád kurzu národní měny níže určité úrovni, diskontní sazba centrální banky je většinou navyšována s cílem stimulování přilákání zahraničního kapitálu. Úroveň inflace ovlivňuje jak diskontní sazbu centrální banky, tak i úrokovou sazbu z půjček bank. Nehledě na to, že centrální banka stanovuje kladnou úrokovou sazbu (tj. s ohledem na inflaci), banky také počítají s inflačním faktorem. Jde o to, že diskontní sazba centrální banky se nemění částo, proto během období její změny a inflační aktivnosti banky mají zapotřebí počítat s inflací, která není zahrnuta v diskontní sazbě. Faktor délky kreditu přímo úměrně ovlivňuje úroveň úrokové sazby z bankovních úvěrů. Čím je delší období využití úvěru, tím ten úvěr bude dražší pro dlužníka. Takový vztah je díky dvěma faktorům. Za prvé, při dlouhém období využívání je větší riziko ztrát z hlediska nevrácení dluhu a ze znehodnocení prostředků předaných k úvěru kvůli inflaci, která je nezvratná v tržní ekonomice. Za druhé, vklad prostředků dlouhodobého charakteru obvykle zajišt„uje relativně velký výnos.

20

Hodnota zformovaných bankou zdrojů má bezprostřední vliv na úroveň úrokové sazby z úvěrů. Tato hodnota se skládá z depozitního úroku a jiných druhů platby za koupené úvěrové zdroje. Čím jsou zdroje pro banku dražší, při tom, že jiné podmínky budou si rovné, tím je vyšší norma úroku z úvěru. Riziko je nedílnou součástí úvěrování. A tady vznikají úvěrová a úroková rizika. Úroveň těchto rizik záleží na druhu půjčky a na postupu splácení úroků. Nejriskantnějšími jsou nezajištěné (formulářové) půjčky. Míra rizika zajištěných úvěrů je ovlivňována rozsahem a kvalitou zálohy. Čím je úvěrové riziko vyšší, tím je větší pravděpodobnost, že banka bude nést ztráty kvůli nevracení dlužníkem základního dluhu a nesplacení úroku z něho. Z tohoto důvodu riskantnější úvěry jsou poskytované s většími úroky, aby mohly být kompenzovány náklady na rizikovou alokaci zdrojů. Velikost úvěru zpětně ovlivňuje výši úrokové sazby. Obvykle její výše je nižší u velkých úvěrů, jelikož relativní náklady spojené s úvěrovou službou, jsou zde nižší. Kromě toho, velké úvěry jsou poskytované velkým klientům, kteří zpravidla jsou méně náchylní riziku zkrachovat. Ovšem lze udělat výjimky z tohoto pravidla. Banka nemusí snižovat úrokovou sazbu pro velké úvěry, i když dle výpočtů banky toto může přivést ke zvýšení rizika z důvodu zhoršení struktury úvěrového balíku v důsledku narušení pravidla diverzifikaci aktivů. Poptávka po úvěrech přímo ovlivňuje výše úrokové sazby. Narůst poptávky předurčuje zvýšení úrokové sazby z úvěrů. Ovšem za konkurenčních podmínek mezi úvěrovými institucemi a bojem za rozšíření trhu služeb banky nemusí toto pravidlo dodržovat. Banky mohou nezvyšovat výše úrokových sazeb při nárůstu poptávky na úvěr, s tím, že nižší úrokové sazby z úvěrů poskytnou větší možnost přilákat větší počet klientů a nabýt konkurenční výhody.

21

Kvalita zálohy ovlivňuje výše úrokové sazby z úvěrů. Čím je vyšší, při rovných ostatních podmínkách, tím relativně nižší může být úroková sazba. Souvisí to s tím, že pravděpodobná záloha snižuje riziko ztrát v případě nucené amortizace úvěru. Výše úrokové sazby ovlivňuje také rozsah a náplň aktivit, které jsou kreditované. Úvěry, které zprostředkují náklady, vysoká rentabilita, která je výsledkem spekulativní činnosti dlužníka, mají většinou větší hodnotu než ty, co souvisejí s výrobou produkce zejména v oblasti zemědělství. Náklady na vyřizování úvěru a kontrola přímo ovlivňují výši úrokové sazby. Čím jsou tyto náklady větší, při jiných rovných podmínkách, je vyšší výše úrokové sazby z úvěru. Občas náklady spojené s úvěrovým procesem nejsou zahrnuté do úrokové sazby, ale jsou pak kompenzované prostřednictvím placení provize dlužníkem. Sazba konkurenční banky se započítává při určování výše úrokové sazby v souvislosti s charakterem úrokové politiky, kterou provádí tato banka. Touha po dodatečném zisku bude podněcovat snahu stanovit vyšší úroky ve srovnání s jinými věřiteli. V případě, že se provádí politika rozšiřování trhu úvěrových služeb, úroková sazba se stanovuje na nižší úroveň, než u konkurentů. Norma zisku od jiných aktivních operací banky slouží jako jeden z ukazatelů při určování normy úrokové sazby. Pokud například investiční operace zajišťují pro banku relativně vysoký zisk (ve vztahu k jednotce vloženého kapitálu) na rozdíl od úvěrových operací, banka je nucena přehodnotit svou úrokovou politiku ve prospěch zvýšení výše úrokové sazby. Při zohlednění vymezených faktorů nesmíme zapomenout na celkový výsledek, který spočívá v tom, že určená úroková sazba v úvěrové smlouvě musí být zdrojem zisku z úvěrových operací.

22

Takovým způsobem při stanovení platby za úvěr banka zohledňuje situací na trhu úvěrových zdrojů a individuální podmínky úvěrové operace, riziko, délku kreditování, způsob poskytnutí úvěru, jistotu splacení. Například starým klientům s dobrou úvěrovou historií banka může poskytnout zvýhodněné úvěry dle sazby nižší, než je sazba refinancování anebo nižší, než je středně určená sazba z úvěru v dané bance.

1.4. Organizace systému analýzy a řízení úrokového rizika v bankách Existují dva základní důvody pro vytvoření vnitrobankovního systému kontroly nad úrokovým rizikem: -

je možný kladný ekonomický výnos díky vylepšení kvality řízení;

-

normativní požadavky.

Ekonomický výnos díky využití takového systému může být kvantitativně ohodnocen jen v rámci konkrétního jednotlivého případu. Co se týká normativních požadavků, mezinárodní standardy v této oblasti byly zveřejněné Basilejským výborem ve věci bankovního regulování v září roku 1997. Proces vytváření systému řízení úrokových sazeb začíná pro banku vypracováním strategií stahujících se k úrokovému riziku a metod její realizace. Každá z těchto strategií může být přiřazená k jednomu ze dvou typů.6 1. Minimalizace úrokového rizika. Taková strategie může být realizována následujícími způsoby: A. Vyvarování riziku. B. Úplný přenos rizika. 6

Viničenko, Analýza a kontrola úrokového riizika. Zdroj: http://www.finances.kiev.ua/theory/analyse_i_kr_riska.html

23

2. Maximalizace zisku při omezení úrokového rizika. Mezi metody realizace této strategie patří: A. Převod nadměrného rizika. B. Omezení rizika. V současné době mezi finančníky převládají zastánci druhého přístupu. Riziko je součástí každého podnikání a jeho úplné odstranění bude znamenat přinejmenším výrazné snížení konkurenceschopnosti banky. Základem systému analýzy a řízení (SAŘ) úrokového rizika jsou metody analýzy, metody řízení a organizační procedury. V rámci metod analýzy a řízení úrokového rizika můžeme podmínečně vyčlenit komplexní metody, tj. takové metody, v jejichž rámci mohou být realizované vnitrobankovní systémy analýzy a řízení rizika úrokové sazby a také zvlášť metody analýzy a metody řízení. Metody analýzy umožňují ohodnotit úrokové riziko banky pro stanovenou strategii ve stanovených podmínkách. Metody řízení (s výjimkou hedgingu) nabízejí ve svém výsledku kritéria výběru omezení a/nebo cílových hodnot postojů banky. Kvalita systému analýzy a řízení (SAŘ) úrokového rizika banky se ve mnoha hlediscích určuje efektivitou její organizační struktury. Orgány bankovního dohledu různých států při hodnocení kvality SAŘ v bankách dávají zvláštní pozor kvalitě správy SAŘ a její organizační struktuře. Používané metody analýzy v bance a omezení úrokového rizika jsou většinou zohledňované druhořadně. Většinou centrální banky nepřímo určují požadavky vůči SAŘ (jako součásti systému vnitřního řízení) a stanovují rekomendace ohledně organizace systému řízení. Například centrální banka Ruské federace navrhuje provádět kontrolu ve třech etapách. Při analýzě těchto rekomendací a požadavků je možné určit následující strukturu řízení: 1. Předběžná kontrola. Na této etapě se vytváří systém omezení dle obsahu a objemu vhodných k použití finančních nástrojů. Dělá se přísné rozdělování

24

pravomocí a zodpovědností mezi zaměstnance a oddělení, určuje se postup operativního přehodnocení systému ustanovených omezení, vypracovává se plán operativních opatření v krizové situaci. 2. Běžná kontrola. Tato etapa zahrnuje regulérní komplexní a dílčí prověrky SAŘ dle následujících faktorů: kvantitativní a kvalitativní významy rizika, informovanost vedení o sklonu k riziku, dodržování omezení, existence možnosti operativního přilákání a rozmístění zdrojů v krizové situaci. 3. Následující kontrola. Tato etapa předpokládá ohodnocení adekvátnosti SAŘ vůči charakteru a objemům operací banky, vyšetření příčin případů porušení ustanovených omezení, přípravu návrhu na zdokonalení SAŘ. Pokud budeme vycházet ze zkušenosti bank a rekomendaci konzultačních firem můžeme brát jako organizační základ SAŘ Výbor řízení aktiv a pasiv (VŘAP). V případě, že takový orgán dříve v bance neexistoval, je nutné ho vytvořit. Kromě toho problematiku řízení úrokovým rizikem nemůžeme zkoumat odděleně od otázek zajištění likvidity, strategie a taktiky přilákání a alokaci zdrojů. VŘAP se musí zabývat těmito otázkami komplexně. V takovém případě vrchní vedení banky musí podněcovat VŘAP a dávat nějvětší pozor riziku úrokové sazby.7 Zároveň podle požadavků Basilejského výboru banka musí mít aspoň jadnoho zaměstance, který se neúčástní procesu rozhodování ve věci přilákání a alokaci zdrojů, který má na starosti vyhodnocení a řízení rizika. Tento zaměstnanec musí být nezávislým do takové míry, aby mohl poskytovat objektivní ohodnocení rizika.

7

Viničenko .A. Analýza a kontrola urokového rizika. http://www.finances.kiev.ua/theory/analyse_i_kr_riska.html

25

V souladu s požadavky Basilejského výboru musí banka disponovat zaměstnanci, kteří by ohodnocovali kvalitu a efektivitu SAŘ. Je logické, že tyto funkce by mohla vykonávat služba vnitřní kontroly. Je nutné zohledňovat, že realizace většiny metod analýzy a řízení není možná bez vysoce kvalitní automatizovaného bankovního systému. V daném případě tím myslíme nikoliv technické možnosti, ale rozsah a přesnost informace, kterou tento systém disponuje. Návrh rozdělení funkcíi v rámcí organizační struktury SAŘ je představen v tabulce 1.2.

Oddíl anebo pracovník

vedoucí Funkce a úlohy vykonávané v rámci Komu je představena SAŘ zpráva(informace)

Předseda vedení

Vrchní vedení a kontrola

Náměstek Předsedy vedení z Operativní rozhodování financí přilákání a alokaci zdrojů

Výkonná rada, vedení v otázkách Předseda vedeni, VŘAP

Finanční dohlížeč (vedoucí Vyhodnocení rizika, stanovení sublimitů, Předseda vedeni, VŘAP Služby vnitřní kontroly) operativní vedení SAŘ

Výbor řízení aktiv a pasiv

Celkové vedení omezení

a

sladění,

stanovení

Analytický oddíl

Vytvoření matematických modelů, Finanční dohlížeč, VŘAP, vypracování a realizace metod analýzy a Informační oddíl, náměstek kontroly, vypracování úloh na vytvoření a Předsedy vedení z financí modefikaci softwarů, příprava doporučení vedení

Informační oddíl

Informační podpora SAŘ, vytvoření a podpora saftwarů

Služba vnitřní kontroly

Hodnocení kvality a efektivity SAŘ

Jiné oddíly a zaměstnanci

Operace přilákání a alokaci s dodržováním stanovených limitů

Předseda vedení, VŘAP zdrojů Vedoucí pracovníci odpovídajících oddílů

Basilejský výbor a dodatečné ustanovení většiny bank vyžadují přesnou formální definici procedur analýzy a řízení rizika. Z tohoto hlediska je nutné formálně vymezit několik procedur.

26

-

Procedura analýzy úrokového rizika. Jednotlivé metody analýzy mohou dávat různé výsledky. Vedení banky musí určit ty metody s výsledky, které se budou počítat při rozhodování. Formální vymezení této procedury je nutné také proto, že sběr nutných informací může souviset se zvětšením náročnosti práce pro mnohé oddělení banky a je proto nutné určit zodpovědné osoby.

-

Stanovení omezení. Proces řízení rizika se navenek projevuje hlavně jako systém limitů a sublimitů stanovených dle typů finančních nástrojů, dle časového rozmezí provádění operací, dle poboček a oddělení atd. Formální vymezení nutného a dostačujícího souhrnu omezení efektivně omezuje riziko bez značného snížení pružnosti finanční politiky.

-

Krátkodobé narušení omezení. Vždycky existuje hrozba vzniku okolností, které nikdo nedokázal předurčit. V takové situaci se slepé dodržování ustanovených omezení (systému limitů) může jevit jako neadekvatní reakce a může následně vést k velkým ztrátám anebo promeškaným výhodám. Aby politika ve vztahu k riziku nebyla jenom formální a předem neuskutečnitelnou, vedení banky musí zohlednit možnost krátkodobého narušení systému omezení v kritické situaci. Samozřejmě, že příznaky kritické situace musejí být dohodnuté.

-

Použití nových finančních nástrojů. Komplexní analýza nových finančních nástrojů musí předcházet zavedení bankou nových finančních služeb anebo objevení nových směrů investování. Jednou z etap takové analýzy je hodnocení vlivu finančního nástroje na citlivost banky vůči úrokovému riziku. Na základě výsledků takové analýzy v SAŘ je nutné uplatnit odpovídající změny a jen poté je přípustné rozsáhlé použití nového nástroje.

27

-

Hodnocení kvality a efektivity SAŘ. Formalizované procedury hodnocení kvality a efektivity systému v rámci SAŘ plní úlohu zpětné vazby. Hodnocení SAŘ prováděné v regulární formě dovolují vyhodnotit, do jaké míry jsou naplňované cíle stanovené politikou banky ve vztahu k riziku úrokové sazby, jaké změny je nutné provést v SAŘ s cílem zvyšení jeho efektivity.

Takovým způsobem vyjmenované procedury poskytují možnost realizovat všechny tři etapy kontroly: předběžnou, běžnou a následující.

28

2. Analýza úrokových rizik banky (na příkladu Raiffeseinbank Ukrajina“) 2.1 Cíle, úkoly, metody a zdroje informace pro analýzu. Krátká charakteristika činnosti banky. Zkoumání jevů přírody a společenského života není možné bez analýzy. Termín analýza pochází od řeckého slova analyzis, což v překladu znamená rozdělovat, dělit. Z toho výplývá, že analýza představuje dělení předmětu zkoumání na části jako celého. Takové dělení dává možnost se podívat zevnitř zkoumaného předmětu, pochopit jeho podstatu, určit role každého předmětu nebo jevů. Například pro pochopení ceny bankovních zdrojů je nutné vědět nejenom složky této ceny, ale i její závislosti od struktury trhu, typů bankovních zdrojů, sumy a lhůty, na které jsou zapojeni. Čím více bude rozložen na části zkoumaný předmět nebo jev, tím více budeme mít informace pro vypracování politiky chování banky na finančním trhu. Analýzu bankovních rizik je nutné provádět s ohledem na základě zákona, ustanovení a normativů, které jsou vydané centrální bankou. Informační zdroje pro analýzu činnosti banky se rozdělují na vnitřní a vnější. K vnitřním se vztahují sformované na určitá data. -

bilance banky

-

výsledovka

-

informace o dodržování zákonu bankou, určených centrální bankou

-

investiční politiku banky

-

účetní politiku banky

K vnějším informačním zdrojům pro analýzu činnosti banky na trhu cenných papirů můžeme zařadit. 1. zákon 2. vládní nařízení 3. analytická data státních, informačních, raitingových a dalších úřadů ohledně stavu a prognozy rozvoje ekonomiky jako celku a její části 4. informace ohledně stavu finančního trhu, tj. trhu cenných papírů

29

5. informace ohledně finančního stavu emitentů cenných papírů. Pro analýzu se používá informace finančního trhu a trhu cenných papírů a dalších zdrojů, které mají zahrnuto: -

úrokové, eskontní, diskontní v národní a zahraniční měně

-

sazby ziskovosti alternativních investic, sazby mezibankovího úvěrování, ziskovost státních dluhopisů

-

fondové indexy obecné, odvětvové a některých účástníků trhu cenných papírů

Cílem snížení úrokových rizik banky je vypracování racionálních a finančně správných postupů. Pro dosažení stanoveného cíle je nutné vyřešit tyto úlohy: 1. dát celkové ohodnocení činnosti sledovaného objektu 2. zanalyzovat strukturu a dynamiku aktiva a pasiva banky dle úrovně citlivosti k úrokovému riziku 3. vypočítat úrokovou marži banky a dle ní určit zálohu ziskovosti pro případ změny úrokových sazeb 4. ohodnotit úroková rizika dle různých typů operací banky spolu s cizoměnovými operacemi. Na základě postavených úkolů je zformirováno logické schéma analýzy (obrázek 2.1.) Analýza úrokových rizik „Raiffeseinbank Ukrajina“ vyhledávání zdrojů pro analýzu

Charakteristika činnosti objekta analýzy

Analýza struktury a dynamiky aktiv a pasiv banky dle úrovně citlivosti k urokovému riziku

Analýza struktury a dynamiky aktiv dle úrovně citlivosti k urokovému riziku

Analýza urokové marže

Celkové ohodnocení urokového rizika

Analýza struktury a dynamiky pasiv dle úrovně citlivosti k urokovému riziku

Formirování doporučení a závěru dle dosažených výsledků obr. 2.1. – schéma analýzy rizik „Raiffeseinbank Ukrajina“

30

V průběhu analýzy budou používány následující metody: 1. metoda

porovnaní.

Umožnuje

porovnání

neznámého

jevu

se

známým,

vyzkoumaným dříve, s cílem určení jeho podobnosti nebo odlišnosti 2. metoda používání absolutních a poměrových ukazatelů. Absolutní ukazatele charakterizují kvantitavní velikost vydaných úvěrů, přilákaných zdrojů, kapitálu banky. Poměrové ukazatele odrážejí vztah jakychkoli absolutních ukazatelů cestou dělění. Poměrové ukazatele se vyjadřují ve formě koeficientů a úroků. 3. metoda rozdělění do skupin. Umožnuje cestou systematizace dat bilance rozebrat podstatu jevů a procesů, které analýzujeme. 4. Faktorová analýza. Dovoluje ohodnotit kvantitavní závislost výsledku od jeho faktorů. 5. grafická metoda 6. další metoda finanční analýzy Jako objekt analýzy ve své diplomové práci beru komerční banku “Raiffeseinbank Aval Ukrajina“. Akciová společnost “Raiffeseinbank Aval Ukrajina“ byla založena 27. března 1992. Od října roku 2005 se banka stala částí holdingové skupiny Raiffesein International BankHolding AG. “Raiffeseinbank Aval Ukrajina“ obsazuje vrcholové pozice dle rozměru aktiv mezi ukrajinské banky. Velká variace standartních a moderních služeb poskytují se zákazníkům pomocí celonárodní sitě, ke dni 1. ledna 2009 patřilo 1134 poboček. Banka vyvinula efektivní strukturu řízení postavenou na jasném rozdělování na „byznyslinii“ a vertikály podpory vytvořené na úrovni. Hlavní kancelářé a regionálních vedení bank. Jako i ostatní mezinárodní banky, Raiffeseinbank čitelně vymezuje funkce frontoffice a back-office s cílem zvýšení kvality péče o zákazníky a snížení rizik. Vedoucí pozice “Raiffeseinbank Aval Ukrajina“ během roku 2008 oslovovaly v rámci mnoha raitingů a výzkumů nejenom v Ukrajině, ale i za jejími hranicemi. Banka byla oslovená jako nejlepší ve třech nominacích: „Hypoteční program roku 2008“, „Depozitní program roku-2008“ a „Auto uvěrování roku 2008“. „Dělovoj žurnal“ uznal “Raiffeseinbank Aval Ukrajina“ nejlepší bankou pro vedení podnikání (listopad 2008).

31

Ve výsledcích anket provedených společností Adam Smith Conferences mezi partnery, “Raiffeseinbank Aval Ukrajina“ dostala vyznamenání „Banka roku 2008“ v Ukrajině. V raitingu „Top 100. Nejlepší společnost Ukrajiny“ banku oslovili jako nejvíc kapitálizovanou banku a je zařazena jako jedna z nejlepších dle objemu čistého zisku.

2.2. Strukturně-dynamická analýza aktiv banky dle úrovně citlivosti ke změně úrokových sazeb. Analýza dynamiky a struktury jako pravidlo je počáteční fáze analýzy finanční činnosti banky. Porovnává veličiny všech ukazatelů a ukazuje jejich změnu v čase, což pro nás je základ pro další, hlubší analýzu. Dynamika aktiv banky – je jeden z nejdůležitějších ukazatelů, protože majetek vytváří příjem banky a od dynamiky aktiv je závislá celková dynamika příjmů a zisků banky. Analýza struktury je významná pro určení aktuálního stavu aktiv banky. Ona charakterizuje to, o kolik jsou porovnatelné v objemu mezi sebou různé typy aktiv. Provedeme strukturně-dynamickou analýzu aktiv “Raiffeseinbank Aval Ukrajina“ dle úrovně citlivosti k úrokovým sazbám na základě dat bilance a auditorských zpráv. Představíme celkovou strukturu aktiv dle úrovně náchylnosti úrokových rizik ve formě tabulky, ve které ukážeme podíl každé ze skupin v celkové velikosti aktiv. Tabulka 2.1. Struktura aktiv „Raiffeseinbank Ukrajina“ v letech 2006-2008 dle úrovně náchylnosti úrokovým rizikům.

№

K

K

K

31.12.06

31.12.07

31.12.08

Název

Vaha v celkovém koše, % K

K

K

31.12.06

31.12.07

31.12.08

Aktiva, nenáchylná úrokovým 1

rizikům

615832

2225373

3321598

14,43

19,02

11,74

Prostředky v národní bance a 1.1

hotovostní prostředky v bance

211302

1468235

2188510

4,95

12,55

7,73

1.2

Běžné účty v jiných bankách

95264

121427

132064

2,23

1,04

0,47

32

1.3

Základní zdroje

273987

540441

885664

6,42

4,62

3,13

1.4

Vyměřené prostředky k dostaní

11181

24647

4560

0,26

0,21

0,02

1.5

Odložená daňová aktiva

5917

5232

34093

0,14

0,04

0,12

1.6

Další aktiva

18181

65391

76707

0,43

0,56

0,27

1667517

4415840

13848167

39,06

37,74

48,93

203164

165214

182314

4,76

1,41

0,64

1203164

3226514

12306547

28,19

27,58

43,48

230165

956514

1320654

5,39

8,18

4,67

31024

67598

38652

0,73

0,58

0,14

1985457

5059036

11133043

46,51

43,24

39,34

409373

222893

338912

9,59

1,91

1,20

1141198

4123445

9256727

26,73

35,24

32,71

415623

652134

1462594

9,74

5,57

5,17

19263

60564

74810

0,45

0,52

0,26

4268806

11700249

28302808

100,00

100,00

100,00

Aktiva, 2

lehce

náchylná

úrokovým rizikům Krátkodobé úvěry poskytnuté

2.1

jiným bankam Krátkodobé úvěry poskytnuté

2.2

právnickým osobam Krátkodobé úvěry poskytnuté

2.3

fyzickým osobam Cenné papíry se splatností do 1

2.4

roku Aktiva, náchylná na úroková

3

rizika Krátkodobé úvěry poskytnuté

3.1

jiným bankam Krátkodobé úvěry poskytnutáé

3.2


3.3


3.4

roku

Celkem aktiva

Pro lepší přehled tabulky představíme v grafu:

33

Struktura aktiv banky v letech 2006-2008 dle úrovně citlivosti k úrokovému riziku 100% 90% vaha %

14,43

11,74

19,02

80% 70% 60%

39,06

48,93

37,74

aktiva lehce náchylná úrokovému riziku

50% 40%

aktiva hodně náchylná úrokovému riziku

30% 20%

aktiva nenáchylná úrokovému riziku

46,51

43,24

39,34

10% 0% k 31.12.06

k 31.12.07

k 31.12.08

ke dni

obr. 2.2. struktura aktiv banky v letech 2006-2008 dle úrovně citlivosti k úrokovému riziku. Z tabulky 2.1. a obrázku 2.2. je vidět, že v letech 2006-2008 struktura aktiv “Raiffeseinbank Aval Ukrajina“ dle

úrovně náchylnosti úrokových rizik byla

nejednoznačná. Takže pokud v roce 2006-2007 největší váhu v celkové velikosti aktiv obsazovali aktiva hodně náchylné úrokovým rizikům (46,51% a 43,24% na konci roku 2006 a 2007), tak ke konci roku 2008 se jejich podíl zmenšil do 39,34% a první místo obsadili ve struktuře aktiva slabě náchylná úrokovým rizikům, jejichž váha dosáhla 48,93% polovinu od celkové velikosti aktiv. Tato situace je spojená s tím, že v roce 2008 na banku měly účinek následky finanční krize, v jejíchž podmínkách je těžké odhadnout dynamiku úrokových sazeb v dlouhodobém horizontu. Z toho důvodu banka byla nucena zkrátit objem přirůstků dlouhodobých aktiv a zvětšit objemy krátkodobých s cílem minimalizace úrokových rizik aktivních operací. Je důležité poznamenat zkrácení podílu aktiv zcela nenáchylných úrokovým rizikům (lze taky řict, že jsou neziskové). Jejích podil se za 2 roky zkrátil z 14,43% na 11,74%. Taková tendence je spojená s tím, že v podmínkách finanční krize se zmenšuje ziskovost aktivních operací banky. V těchto podmínkách je banka nucena převést část neziskových aktiv v ziskové s cílem dosažení kladných finančních výsledků. Ale taková politika má špatný vliv na likviditu a rizikovost. Dynamika aktiv Raiffeseinbank Aval Ukrajina dle úrovně náchylnosti úrokovému riziku je uvedena v tabulkách 2.2, 2.3.

34

Tabulka 2.2 Dynamika aktiv Raiffeseinbank Aval Ukrajina dle úrovně náchylnosti úrokovému riziku

№

K

K

K

Vaha v celkovém koše, %

31.12.06

31.12.07

31.12.08

K

K

K

31.12.06

31.12.07

31.12.08

Název Aktiva, nenáchylná úrokovým

1

rizikům

615832

2225373

3321598

1609541

1096225

2705766



211302

1468235

2188510

1256933

720275

1977208

1.2


95264

121427

132064

26163

10637

36800

1.3

Základní zdroje

273987

540441

885664

266454

345223

611677

1.4

Vyměřené prostředky k dostání

11181

24647

4560

13466

-20087

-6621

1.5


5917

5232

34093

-685

28861

28176

1.6

Další aktiva

18181

65391

76707

47210

11316

58526

1667517

4415840

13848167

2748323

9432327

12180650

203164

165214

182314

-37950

17100

-20850

1203164

3226514

12306547

2023350

9080033

11103383

230165

956514

1320654

726349

364140

1090489

31024

67598

38652

36574

-28946

7628

1985457

5059036

11133043

3073579

6074007

9147586

409373

222893

338912

-186480

116019

-70461

1141198

4123445

9256727

2982247

5133282

8115529

415623

652134

1462594

236511

810460

1046971

19263

60564

74810

41301

14246

55547

4268806

4268806

11700249

28302808

7431443

16602559

Aktiva, 2

lehce

náchylná


2.1


2.2


2.3


2.4

roku Aktiva, náchýlná na úroková

3


3.1


3.2

právnickým osobam Krátkodobé úvěry poskytnutá

3.3


3.4

roku

Celkem aktiva

35

Tabulka 2.3 Dynamika aktiv Raiffeseinbank Aval Ukrajina dle úrovně náchylnosti úrokovému riziku

№

K

K

K


31.12.06

31.12.07

31.12.08

K

K

K

31.12.06

31.12.07

31.12.08

Název Aktiva, nenáchylná úrokovým

1

rizikům

615832

2225373

3321598

261,36

49,26

439,37



211302

1468235

2188510

594,85

49,06

935,73

1.2


95264

121427

132064

27,46

8,76

38,63

1.3

Základní zdroje

273987

540441

885664

97,25

63,88

223,25

1.4

Vyměřené prostředky k dostání

11181

24647

4560

120,44

-81,50

-59,22

1.5


5917

5232

34093

-11,58

551,62

476,19

1.6

Další aktiva

18181

65391

76707

259,67

17,31

321,91

1667517

4415840

13848167

164,82

213,60

730,47

203164

165214

182314

-18,68

10,35

-10,26

1203164

3226514

12306547

168,17

281,42

922,85

230165

956514

1320654

315,58

38,07

473,79

31024

67598

38652

117,89

-42,82

24,59

1985457

5059036

11133043

154,80

120,06

460,73

409373

222893

338912

-45,55

52,05

-17,21

1141198

4123445

9256727

261,33

124,49

711,14

415623

652134

1462594

56,91

124,28

251,90

19263

60564

74810

214,41

23,52

288,36

4268806

4268806

11700249

28302808

174,09

141,90

Aktiva, 2

lehce

náchylná


2.1


2.2


2.3


2.4

roku Aktiva, náchýlná na úroková

3


3.1


3.2

právnickým osobam Krátkodobé úvěry poskytnutá

3.3


3.4

roku

Celkem aktiva

Z tabulek 2.2, 2.3 je vidět, že nejrychlejší tempo jak v absolutním, tak i v poměrovém vyjádření za 2 roky vyrostla aktiva slabě náchylná úrokovým rizikům, která vzrostla o

36

12180650 tis. hřiven a v absolutním vyjadřování až o 730,47% v poměrovém. Nejmenší tempo růstu měli aktiva, které vůbec nejsou náchylná úrokovým rizikům, tj. neziskové. Velikost těchto aktiv vzrostla na 2705766 tis. hřiven v absolutním výjadřování, o 437,37% v poměrovém. Velikost aktiv hodně náchylných úrokovému riziku za 2 roky vzrostla o 9147586 tis. hřiven (430,73%). Tato situace je úzce spjata, jak bylo řečeno dříve: v podmínkach finanční krize s cílem snížení úrokového rizika banka nucená zkrátit tempo narůstu aktiv hodně náchylných úrokovému riziku. Je to dobře vidět při analýze poměrové dynamiky aktiv v letech: v roce 2007 tempo růstu hodně a slabě citlivých aktiv se rovnalo, ale v roce 2008 tempo přirůstu slabě citlivých aktiv skoro dvakrát převýšovalo tempo hodně citlivých aktiv.

2.3. Strukturně-dynamická analýza pasiv banky dle úrovně citlivosti ke změně úrokových sazeb. V tabulce 2.4 a na obrázku 2.4 představíme strukturu pasiv v roce 2006-2008 dle úrovně citlivosti ke změně úrokových sazeb. Tabulka 2.4 Struktura pasiv banky v letech 2006-2008 dle úrovně citlivosti ke změně úrokových sazeb. K

K

K


31.12.06

31.12.07

31.12.08

K

K

K

31.12.06

31.12.07

31.12.08

№

Název

1

Pasiva necitlivá k úrokovému riziku

1635364

4004851

5185346

38,31

34,23

18,32

1.1

Vlastní kapitál banky

544090

789156

2459060

12,75

6,74

8,69

1.2

Běžné účty jiných bank

96521

205614

652498

2,26

1,76

2,31

1.3

Běžné účty právnických osob

523549

893358

1076628

12,26

7,64

3,80

1.4

Běžné účty fyzických osob

56124

84679

152304

1,31

0,72

0,54

1.5

Výdaje

51487

92721

8024

1,21

0,79

0,03

1.6

Odložené daňové závazky

1004

2270

40842

0,02

0,02

0,14

1.7

Další závazky

362589

1937053

795990

8,49

16,56

2,81

2

Pasiva, lehce k úrokovému riziku

1569021

3540080

10895780

36,76

30,26

38,50

2.1

Krátkodobé úvěry od jiných bank

320154

1865249

8521346

7,50

15,94

30,11

2.2

Krátkodobé vklady právnických osob

682514

852316

1205487

15,99

7,28

4,26

citlivá

37

2.3

Krátkodobé vklady fyzických osob

561427

821645

1168947

13,15

7,02

4,13

2.4

Dluhopisy, emitované bankou, s dobou splatnosti do 1 roku

4926

870

0

0,12

0,01

0,00

3

Pasiva, hodně k úrokovému riziku

1064421

4155318

12221682

24,93

35,51

43,18

3.1


364275

2943697

10776160

8,53

25,16

38,07

3.2


417476

695405

1050562

9,78

5,94

3,71

3.3


282670

516216

394960

6,62

4,41

1,40

3.4


0

0

0

0,00

0,00

0,00

4268806

11700249

28302808

100,00

100,00

100,00

Celkem pasiv

citlivá

Tabulka 2.4 a obrázek 2.4 ukazují, že v letech 2006-2008 struktura pasiv banky dle úrovně náchylnosti úrokovým rizikům byla nejednoznačná. Na konci roku 2006 největší váhu v její struktuře hrály roli pasiva nenáchylná úrokovým rizikům, podil kterých dělal 38,31% (12,75% patřilo vlastnímu kapitálu a 12,26% běžným učtům právnických osob). Druhé místo ve struktuře obsadila ve struktuře pasiv slabě náchylná úrokovým rizikům (36,76%), zároveň hodně náchylná úrokovým rizikům pasiva dělala měně jedné čtvrtiny od celkové váhy (24,93%). Ovšem ke konci roku 2007 ve struktuře pasiv proběhly důležité změny: podíl tří typů pasiv dle úrovně úrokového rizika se skoro porovnaly a ke konci roku 2008 se podíl pasiv hodně náchylných úrokovým rizikům zvětšíl o 43,18% a podil bezrizikových pasiv se zkrátil na 18,32%.

38

100% 18,32

90% 80%

34,23

38,31

70% 38,5

60% 50% 40%

30,26 36,76

30% 20% 10%

43,18

35,51

24,93

Pasiva, nenáchylná úrokovým rizikům Pasiva, lehce náchylná úrokovým rizikům Pasiva, náchylná na úroková rizika

0% 2006

2007

2008

Obr.2.4. Struktura aktiv banky v letech 2006-2008 dle úrovně citlivosti k úrokovému riziku

Tendence zvětšení podílu hodně rizikových pasiv je uzce spjata s tím, že v podmínkách finanční nestability analytici prognozují růst úrokových sazeb na finančněúvěrovém trhu. V těchto podmínkách se banka snažila získat nejvice dlouhodobých prostředků dle platných úrokových sazeb pro snížení rizika získávat prostředky v budoucnu za vyšší cenu. Tendence snížení podílu nerizikových pasiv je spjata se schodkem majitelů banky pro doplnění vlastního kapitálu. Dynamika pasiv banky dle úrovně náchylnosti úrokovým rizikům je představena v tabulkach 2.5, 2.6 a na obrázku 2.5 Tabulka 2.5 Dynamika pasiv banky v letech 2006-2008 dle úrovně citlivosti úrokovému riziku v absolutních hodnotach.

№

Název

1

Pasiva necitlivá k úrokovému riziku

K

K

K


31.12.06

31.12.07

31.12.08

K 31.12.06

1635364

4004851

5185346

38,31

K 31.12.07

K 31.12.08

34,23

18,32

39

1.1


544090

789156

2459060

12,75

6,74

8,69

1.2


96521

205614

652498

2,26

1,76

2,31

1.3


523549

893358

1076628

12,26

7,64

3,80

1.4


56124

84679

152304

1,31

0,72

0,54

1.5

Výdaje

51487

92721

8024

1,21

0,79

0,03

1.6


1004

2270

40842

0,02

0,02

0,14

1.7

Další závazky

362589

1937053

795990

8,49

16,56

2,81

2


1569021

3540080

10895780

36,76

30,26

38,50

2.1


320154

1865249

8521346

7,50

15,94

30,11

2.2


682514

852316

1205487

15,99

7,28

4,26

2.3


561427

821645

1168947

13,15

7,02

4,13

2.4


4926

870

0

0,12

0,01

0,00

3


1064421

4155318

12221682

24,93

35,51

43,18

3.1


364275

2943697

10776160

8,53

25,16

38,07

3.2


417476

695405

1050562

9,78

5,94

3,71

3.3


282670

516216

394960

6,62

4,41

1,40

3.4


0

0

0

0,00

0,00

0,00

4268806

11700249

28302808

100,00

100,00

100,00

citlivá

citlivá

Celkem pasiv

Tabulka 2.6 Dynamika pasiv banky v letech 2006-2008 dle úrovně citlivosti úrokovému riziku v poměrových hodnotach.

№

Název

1

Pasiva riziku

1.1 1.2 1.3

K

K

K


31.12.06

31.12.07

31.12.08

K 31.12. 06

necitlivá

K 31.12.07

K 31.12.08

k úrokovému 1635364

4004851

5185346

144,89

29,48

217,08


544090

789156

2459060

45,04

211,61

351,96


96521

205614

652498

113,03

217,34

576,02


523549

893358

1076628


56124

84679

152304

50,88

79,86

171,37

40

1.4

Výdaje

51487

92721

8024

80,09

-91,35

-84,42

1.5


1004

2270

40842

126,10

1699,21

3967,93

1.6

Další závazky

362589

1937053

795990

434,23

-58,91

119,53

2


1569021

3540080

10895780

125,62

207,78

594,43

2.1


320154

1865249

8521346

482,61

356,85

2561,64

2.2


682514

852316

1205487

24,88

41,44

76,62

2.3


561427

821645

1168947

46,35

42,27

108,21

2.4


4926

870

0

-82,34

-100,00

-100,00

3


1064421

4155318

12221682

290,38

194,12

1048,20

3.1


364275

2943697

10776160

708,10

266,08

2858,25

3.2


417476

695405

1050562

66,57

51,07

151,65

3.3


282670

516216

394960

82,62

-23,49

39,72

3.4


0

0

0

4268806

11700249

28302808

174,09

141,90

563,01

citlivá

citlivá

Celkem pasiv

Z tabulek 2.5., 2.6. je zřejmé, že největší tempo jak v absolutních, tak i v poměrových vyjádřeních za 2 roky rostla pasiva, hodně náchylná úrokovým rizikům, u kterých vzrostla o 1048,2%. Najslabší tempo růstu bylo zafixované u pasiv, která nenesou v sobě žádné úrokové riziko. Velikost těchto aktiv vzrostla o 217,1%. Velikost pasiv lehce náchylných úrokovým rizikům za 2 roky vzrostla na 594,4%. Jak už bylo řečeno, v podmínkách krize, se banka snaží zamezit přilákání prostředků za dražší sazby v budoucnu a dávají přednost dlouhodobým pasivům. Je důležité také provést relativní analýzu aktiv a pasiv dle úrovně náchylnosti úrokovým rizikům.

Tabulka 2.7 Relativní analýza aktiv a pasiv banky dle úrovně citlivosti k úrokovému riziku.

№

Název

K

K

K


31.12.06

31.12.07

31.12.08

K 31.12.06

K 31.12.07

K 31.12.08

41

1

Aktiva, necitlivá úrokovému riziku

vučí

3

Pasiva, necitlivá vučí úrokovému riziku Saldo nerizikových aktiv a pasiv

4

Aktiva, lehce citlivá úrokovému riziku

2

6 7

Aktiva, hodně úrokovému riziku

8 9

2225373

3321598

1609541

1096225

2705766

1635364

4004851

5185346

2369487

1180495

3549982

-1019532

-1779478

-1863748

-759946

-84270

-844216

1667517

4415840

13848167

2748323

9432327

12180650

1569021

3540080

10895780

1971059

7355700

9326759

98496

875760

2952387

777264

2076627

2853891

1985457

5059036

11133043

3073579

6074007

9147586

1064421

4155318

12221682

3090897

8066364

11157261

921036

903718

-1088639

-17318

-1992357

-2009675

vůči

Pasiva, lehce citlivá vučí úrokovému riziku Saldo lehce rizikových aktiv a pasiv

5

615832

citlivá

Pasiva, hodně citlivá úrokovému riziku Saldo hodně rizikových aktiv a pasiv

Saldo bezrizikových aktiv a pasiv ve třech analyzovaných obdobích bylo záporné, což znamená, že velikost bezrizikových pasiv převyšovala velikost bezrizikových aktiv. To svědčí o tom, že banka část nerizikových pasiv směruje do ziskových aktiv, což má dobrý vliv na banku, v opačném směru by hrozila špatná likvidita a porušení platební schopnosti banky. Banka by musela platit za část „placených“ pasiv a nic by nezískala od aktiv, ve kterých jsou umíštěné. Saldo málo rizikových aktiv a pasiv ve třech obdobích bylo kladným a mělo tendenci k růstu. To znamená, že všechna málo riziková pasiva financují slabě riziková aktiva a zbytek slabě rizikových aktiv se financuje z jiných zdrojů. Velikost salda velice rizikových aktiv a pasiv v roce 2006-2007 byla kladnou a stabilní, ovšem v roce 2008 se snížila na 1992357 tis. hrn. a stala zápornou, což znamená, že veškerá aktiva hodně náchylná úrokovým rizikům se financuje pasivami hodně náchylných úrokovým rizikům a zbytek těchto aktiv směruje se do jiných typu aktiv. Tato politika chování banky je odůvodněná v podmínkách očekavání růstu úrokových sazeb. Protože v tomto připadě banka bude mít k dispozici větší množství „levných zdrojů“ v dlouhodobé perspektivě.

42

2.4. Analýza úrokové marže Úrověň úrokové marže ukazuje jak silně je „pojištěná“ banka proti změně úrokových sazeb. V případě, že úroková marže je vysoká, změnšení sazeb aktivních operací banky nebo zvětšení sazeb přilakaných zdrojů, banka je „pojištěná“ proti ztrátě. Pro analýzu úrokové marže se používají metody porovnání, skupinování, výzkum konečných výsledků, výpočtu poměrových a průměrných veličin. Při zprácování dat se používají technické pomůčky analýza-analytické tabulky. Na základě zadaných cílů můžeme vymezit několik směrů analýzy: výpočet skutečné úrokové marže, určení jejích tendence, její změn a faktorů, vyvolávajících poslední; analýza ukazatele minimální marže, prostřednictvím které banka pokryje výdaje, ale nedosáhne zisk; určení úrovně ziskovosti bankovně-úvěrových operací a její dynamiky; plánování velikosti úrokové marže na další období. Pro výpočet úrokové marže se používá vzorec: Mf= (D%-P%)/K*100% D%-celková suma úroků P%-suma úroků, uhrazených za period výzkumu¨ K- průměrný objem úvěrových investic, spočítaný dle formuly průměrné chronologické. Výsledek se porovnává se základním ukazatelem, určeným dle dat z předchožího období. Výpočet úrokové marže: Mf 2007 = (734032 - 412002) * 2 / (2990150 + 8958607) = 0,054 = 5,4 %; Mf 2008 = (2136979 - 1319529) *2 / (8958607 + 24346522) = 0,049 = 4,9 %; Mf = 4,9 – 5,4 = -0,5 %. Z výpočtu je vidět, že za rok 2008 se úroková marže snížila na 0,5%, což je docela důležitým negativním jevem.

43

Pro pochopení důvodů snížení úrokové marže porovnáme dynamiku jejích faktorů (tabulka 2.8). Tabulka 2.8 Dynamika faktorů, které mají vliv na velikost úrokové marže.

Za

rok Za

rok Absolutní

Poměrový

№

Název

2007

2008

růst, v tis.hřv.

růst, %

1

Úrokový přijem

734032

2136979

1402947

191,13

2

Úrokové výdaje

412002

1319529

907527

220,27

3

Objem úvěrových operací

5974379 16652565 10678186

178,73

Z tabulky je zřejmé, že důvodem záporné dynamiky úrokové marže je převýšení úrokových výdajů nad úrokovými příjmy. Toto je výsledkem nuceného snižení úrokových sazeb aktivních operací z důvodu růstu konkurence na bankovním trhu Ukrajiny. Ukazatel minimální příjmové marže (Mmin) charakterizuje minimální úroveň rozptylu mezi sazbami aktivních a pasivních operací banky, které jí dovoluje pokrývat výdaje, ale nedosáhnout zisku. Tento ukazatel se používá při kalkulaci úrovně úroků aktivních operací banky.

Mmin

Rpr - Dpr Аd

Rpr – výdaje banky Dpr – jiné přjmy banky (za vymezením úroků a zisku z faktoringu): Ad – suma ziskových aktiv bilance banky: -

úvěrové investice

-

cenné papiry, akcie

-

dlůhy z faktoringu

-

prostředky, poskytnuté společnostem pro rozvoj jejich podnikání(za účásti banky)

Spočítáme minimální úrokovou marži (Mmin):

44

Mmin

2007

= (76707 + 185376 + 54463 + 13510 – 124757 – 19221 - 6496) * 2 /

(2990150 + 8958607) = 0,03 = 3 %; Мmin

2008

= (161207 + 431058 + 14710 + 88527 – 233992 – 258540 - 1521) * 2 /

(8958607 + 24346522) = 0,021 = 2,1 %; Мmin = 2,1 - 3 = -0,9 %. Záporná dynamika Mmin je kladným momentem v podnikání banky, protože svědčí o tom, že objemy úvěrových operací rostou rychlejí, než čisté stálé výdaje. Úroveň ziskovosti bankovních úvěrových operací (PK) – rozdíl mezi velikosti faktickou úrokovou marži a její minimální úrovní: PK=Mf-Mmin Daný koeficient charakterizuje efektivitu úvěrových operací banky a může být používán jako jeden z ukazatelů při motivaci zaměstnanců. Dle výsledků výpočtu Mf a Mmin spočítáme úroveň ziskovosti úvěrových operací: PK 2007 = 5,4 – 3= 2,4 %; PK 2008 = 4,9 – 2,1 = 2,8 %. PK = 2,8 – 2,4 = 0,4 %. Tímto způsobem se v roce 2008 pozorovalo zvětšení ziskovosti úvěrových operací banky o 0,4%. Tohle se stalo z důvodů překročení záporné dynamiky Mmin nad zápornou dinamikou Mfm, což mělo pozitivní vliv pro analýzovanou banku. Ovšem v podmínkách růstu bankovní konkurence pokračování růstu ziskovosti banky je málo pravděpodobné během nejbližších let. Tímto způsobem je úroková politika aktivních operací banky postavená tak, aby udržovala rozdíl mezi výnosností aktivních operací a nákladovostí pasivních na úrovní kolem 5%. Toto musí být dostačující pro krytí minimální úrokové marže a musí mít kladný finanční výsledek.

2.5. Celkové ohodnocení úrokových rizik banky Celková úroveň úrokových rizik banky charakterizují ukazatele disperse, průměrné kvadratické odchylky, variace, kovariace úrokových sazeb. Tyto ukazatele charakterizují

45

stupeň rozptylu úrokových sazeb v čase. V případě, že je veliká – úroková rizika banky jsou značná, v opačném případě – nepatrná. Podíváme se na metodiku kvantitativní změny úrokového rizika. Průměrná hodnota očekávaných sazeb vyvážená dle pravděpodobnosti jednotlivých hodnot se jmenuje matematickým očekaním. Dohodneme se nazývat tuto veličinu průměrnou očekávanou sazbou:

Kde pi – pravděpodobnost sazby ri. Ve statistice kvantitavním měřitkem stupně rozptylu hodnot proměnné kolem její průměrné hodnoty (matematického očekavání) je index disperse (σ2):

Druhá odmocnina z disperse se jmenuje průměrná kvadratická nebo standartní odchylkou σ:

Tento ukazatel se používá ve finančním managementem pro kvantitativní měření stupně úrokového rizika. Čím větší rozptyl očekávaných hodnot sazeb investic kolem jejích průměrných hodnot, tím větší riziko, které je spojeno z timto typem operace. Faktická velikost sazeb může být jak značně vyšší, tak i nižší. Praktická významnost spočívá nejenom v používání statistických vzorečků, ale i v pochopení nutnosti vytváření více variant plánování investičních řešení. Jakékoliv očekávané výsledky těchto řešení mohou mít jedině pravděpodobnostní charakter. Od finansisty je požadováno použít nejenom správný vzorec výpočtu sazby, ale i předložit kvantitavní ohodnocení pravděpodobnosti vzniku konkrétního výsledku. Minimálně je nutné plánovat tři scénaře vývoje událostí: optimistický, pesimistický a nejvíce pravděpodobný. Suma Pravděpodobnosti vzniku těchto scénářů se musí rovnat 1.

46

Stupeň homogennosti hodnot sazeb je možmé určit pomoci koeficientu variace:

V

r

*100 %

V případě, že hodnota koeficientu variace nepřekročuje 30% znamená, že souhrn sazeb je homogenní, a úrokové riziko je malé. Základní data pro analýzu úrokových rizik jsou představené v tabulkach 2.9-2.11. Tabulka 2.9 – Monitoring úrokových sazeb operací bank v letech 2005-2008 (v hřivně), % №

Název položek

2005

2006

2007

2008

1

Prostředky v jiných bankách

12,7

9,5

7

19,37

2

Úvěry a závazky zákazníků

19,4

18,1

16

19,64

3

Prostředky od jiných bank

18,1

15,2

8,4

24,46

4

Běžné účty

1,2

0,85

0,39

0,85

5

Krátkodobé vklady

15,8

12,6

11,23

16,66

Tabulka 2.10 – Monitoring úrokových sazeb operací bank v letech 2005-2008 (v USD), % №

Název položek

2005

2006

2007

2008

1


5,8

4,25

3,2

2,79

2


13,9

12,8

12

14,1

3


10,1

8,9

8,2

9,15

4

Běžné účty

0,51

0,43

0,08

0,24

5

Krátkodobé vklady

11,8

11,62

11,37

11,52

Tabulka 2.11 – Monitoring úrokových sazeb operací bank v letech 2005-2008 (v EUR), % №

Název položek

2005

2006

2007

2008

1


5,2

4,12

2,6

0,05

2


13,61

12,58

10,7

13,65

3


9,76

8,62

7,9

7,47

4

Běžné účty

0,42

0,25

0,1

0,17

5

Krátkodobé vklady

11,5

11,3

8,28

11,99

47

Průměrné hodnoty úrokových sazeb dle všech typů měn v letech 2008-2008, spočítané na základě dat z tabulek 2.9-2.11 představené v tabulce 2.12. Jak vidíme, z půjčených prostředků, pro banku jsou krátkodobé spořící prostředky zákazníků. Průměrná veličina úrokových sazeb za 4 analyzováné roky činí 14,07% v hřivně, 11,58% v USD a 10,77% v Euro. Nejlevnější zdroje banky jsou běžné účty, kde průměrné sazby nepřekračovali 1%.

Tabulka 2.12 – Průměrné hodnoty úrokových sazeb u všech typů valut v letech 2005-2008, % №

Název položek

Hřivna

USD

EUR

1


12,14

4,01

2,99

2


18,29

13,20

12,64

3


16,54

9,09

8,44

4

Běžné účty

0,82

0,32

0,24

5

Krátkodobé vklady

14,07

11,58

10,77

U aktivních operací nejvíce výsoké jsou průměrné sazby úvěrů vydané zákazníkům (18,29% hřivna, 13,2% USD, 12,64 Euro). Pokud budeme posuzovat průměrné sazby dle měn, je třeba poznamenat, že největší jsou v hřivně a nejmenší jsou v Eurech. Odtud je jasné, že hřivna je nejvíce nestabilní měna ze tří a euro má opačnou pozici. Veličiny odchýlení faktických hodnot sazeb od průměrných jsou představeny v tabulkách 2.13-2.15. Tabulka 2.13 – Odchylka faktických hodnot od průměrných №

Název položek

2005

2006

2007

2008

1


0,56

-2,64

-5,14

7,23

2


1,11

-0,19

-2,29

1,35

3


1,56

-1,34

-8,14

7,92

4

Běžné účty

0,38

0,03

-0,43

0,03

5

Krátkodobé vklady

1,73

-1,47

-2,84

2,59

¨

48

Tabulka 2.14 - Odchylka faktických hodnot od průměrných (operace banky v USD) №

Název položek

2005

2006

2007

2008

1


1,79

0,24

-0,81

-1,22

2


0,7

-0,4

-1,2

0,9

3


1,01

-0,19

-0,89

0,06

4

Běžné účty

0,19

0,11

-0,24

-0,08

5

Krátkodobé vklady

0,22

0,04

-0,21

-0,06

Tabulka 2.15 - Odchylka faktických hodnot od průměrných (operací banky v EUR) №

Název položek

2005

2006

2007

2008

1


2,21

1,13

-0,39

-2,94

2


0,97

-0,06

-1,94

1,01

3


1,32

0,18

-0,54

-0,97

4

Běžné účty

0,18

0,01

-0,14

-0,07

5

Krátkodobé vklady

0,73

0,53

-2,49

1,22

Velikost kvadratů odchylek faktických hodnot sazeb od průměrných a jejích celkové sumy představený v tabulkach 2.16-2.18. Tabulka 2.16 – Kvadratická odchylka faktických hodnot od průměrných a jejích suma (operace banky v hřivně) Suma kvadratických №

Název položek

2005

2006

2007

2008

odchylek

1


0,31

6,97

26,42

52,27

85,98

2


1,23

0,04

5,24

1,82

8,33

3


2,43

1,80

66,26

62,73

133,22

4

Běžné účty

0,14

0,00

0,18

0,00

0,33

5

Krátkodobé vklady

2,99

2,16

8,07

6,71

19,93

49

Tabulka 2.17 – Kvadratická odchylka faktických hodnot od průměrných a jejích suma (operace banky v USD) Suma kvadratických №

Název položek

2005

2006

2007

2008

odchylek

1


3,20

0,06

0,66

1,49

5,41

2


0,49

0,16

1,44

0,81

2,90

3


1,02

0,04

0,79

0,00

1,85

4

Běžné účty

0,04

0,01

0,06

0,01

0,11

5

Krátkodobé vklady

0,05

0,00

0,04

0,00

0,10

Tabulka 2.18 – Kvadratická odchylka faktických hodnot od průměrných a jejích suma (operace banky v EUR) Suma kvadratických №

Název položek

2005

2006

2007

2008

odchylek

1


4,88

1,28

0,15

8,64

14,96

2


0,94

0,00

3,76

1,02

5,73

3


1,74

0,03

0,29

0,94

3,01

4

Běžné účty

0,03

0,00

0,02

0,00

0,06

5

Krátkodobé vklady

0,53

0,28

6,20

1,49

8,50

Hodnoty disperse úrokových sazeb představený v tabulce 2.19. Tabulka 2.19 – Rozptyl úrokových sazeb №

Název položek

Hřivna

USD

EUR

1


21,49

1,35

3,74

2


2,08

0,73

1,43

3


33,30

0,46

0,75

4

Běžné účty

0,08

0,03

0,01

5

Krátkodobé vklady

4,98

0,02

2,13

50

Hodnoty průměrných kvadratických odchylek úrokových sazeb představené v tabulce 2.20. Tabulka 2.20 – Středně kvadratická odchylka №

Název položek

Hřivna

USD

EUR

1


4,64

1,16

1,93

2


1,44

0,85

1,20

3


5,77

0,68

0,87

4

Běžné účty

0,29

0,17

0,12

5

Krátkodobé vklady

2,23

0,16

1,46

Z toho výplývá, že největší odchylky jsou operace banky v hřivně (průměrná kvadratická odchylká 5,77%). Ovšem absolutní hodnoty sazeb také se liší, proto nelze dle průměrné kvadratické hodnoty objektivně vyhodnotit úroveň úrokových rizik banky. Objektivním ukazatelem úrovně úrokových rizik banky je koeficient variace, který představuje vztah průměrné kvadratické odchylky k průměrné veličině sazeb. Hodnoty koeficientů variací dle operací banky v různých měnach jsou představené v tabulce 2.21.

Tabulka 2.21 – Koeficienty variací dle operací banky v cizích měnach, % №

Název položek

Hřivna

USD

EUR

1


38,18

28,99

64,62

2


7,89

6,45

9,47

3


34,89

7,49

10,28

4

Běžné účty

34,98

53,17

50,80

5

Krátkodobé vklady

15,86

1,35

13,54

Z tabulky je vidět, že nejméně nachýlná úrokovým rizikům jsou krátkodobá depozita v amerických dolarech, kde koeficient variace činí jen 1,35%. Nejvíce rizikové jsou prostředky v jiných bankách v Eurech, kde veličina odchylky kterých dělá 64,62%.

51

Z důsledků toho, že dovolené koeficienty variací jsou v hranicích 30% je možné udělat závěr, že pro minimalizaci úrokových rizik banky „Raiffeseinbank Ukrajina“ je nutné: -

přilákávat prostředky ve formě krátkodobých depositů v různých měnach

-

alokovat prostředky ve formě úvěrů zákazníkům v jakékoliv měně nebo dle potřeby jiným bankám výhradně v amerických dolarech.

-

52

3. Řízení úrokového rizika v „Raiffeseinbank Ukrajina“ 3.1. Metody řízení úrokového rizika. Cíle a úkoly strategie řízení úrokového rizika se ve většině připadů určuje často s měnícím se ekonomickým prostředím, ve kterém musí banka podnikat. Za základ řízení úrokového rizika v bance musí byt použity tyto principy: prognozování možných zdrojů ztrát a situací, schopných přinést ztráty, jejich kvantitavního měření; financování rizik, ekonomická stimulace jejich zmenšení, odpovědnost a závaznost ředitelů a zaměstnanců, průhlednost politiky a mechanismu řízení rizik; i jako poslední etapa minimalizace úrokového rizika. Nejvíce známé metody řízení úrokového rizika jsou GAP-management a analýza durace aktiv a pasiv. Podíváme se na detaily těchto metod. Tímto způsobem, jedním ze základních zdrojů rizika pro všechny finanční instrumenty, je riziko změn tržních úrokových sazeb neboli úrokové riziko – možnost finančních ztrát spojené se změnou úrokových sazeb na trhu během určitého období. Protože dynamiku úrokových sazeb je těžko zprognozovat a pro ně je typická proměnlivost, úrokové riziko roste a stává se hlavním zdrojem bankovního rizika. Riziko – je jedna ze součástí lidského života. Vyvolává se neurčitostí, nedostatkem informace o jevu a nemožnosti prognozovat rozvoj událostí. Riziko vzniká, když řešení vybírá z několika možných variant a není jistota, že je nejvice efektivní. Ve většině rizikových případů jsou těžko prognozovatelné a kontrolované a proto odstranit riziko je faktický nemožné. To je přičina toho proč i z prvního pohledu dokonalá řešení přívádějí ke ztrátám. Úrokové riziko je třeba posuzovat jako část procesu existence banky na trhu. Fakticky, pokud základním cílem banky je maximalizace zisku, tento zisk je odměnou za přijaté riziko. V ideálním případě, když všechna bankovní aktiva přesně odpovídají závazkům, díky kterým byli profinancované, problém vlivů úrokových sazeb skoro neexistuje. V praxi dosáhnout tohoto stavu, fakticky není možné, proto kvůli těmto problémům banka musí vždycky kontrolovat úroveň rizika.

53

Úrokové riziko pro banku vystupuje jako zvláštní objekt řízení, protože čistý úrokový zisk banky závisí od efektivity řízení úrokového rizika. Dále na základě mezinárodní praxe se podíváme na problémy určení úrokového rizika, metody jeho analýzy, způsob jeho minimalizace. V mezinárodní praxi strategie řízení úrokového rizika hraje důležitý úkol pro speciální bankovní komitety, jejichž základním cílem je ochránit zisk banky od negativního vlivu prudkých změn úrokových sazeb. Důležitou součástí strategie rizika je vývoj opatření pro snížení nebo zabránění rizika. Celkem pro opatření pro minimalizaci rizika se použivá pojem hedging. Mezi způsoby snížení rizika je nutné vymezit zvlášt řečené dřive pojmy: hedging (analýza Duration), metoda GAP-managementu a take metody strukturního vývažení s derivatem (umělý hedging). Větší pozornost se bude upírat k metodě GAP-managementu. GAP-management se používá pro ohodnocení rizika ve střednědobých intervalech – od 2 do 5 let. Tato metoda koncentruje pozornost na řízení čistým ziskem ve formě úroků v krátkodobém horizontě a je směrována na stabilizace a optimizace čistého zisku banky. V procesu analýzy aktiv a závazků pro nastavení kontroly nad úrověň úrokového rizika je nutné všechna aktiva a pasiva banky rozdělit na citlivá ke změně úrokové sazby a nenáchylná k těmto změnam. Aktiva nebo pasiva je nutné ohodnotit jako citlivá ke změně úrokových sazeb v těchto podmínkách: -

data přehodnocení pohyblivé úrokové sazby se vztahuje k jasně výmezenému

časovému intervalu -

termín splatnosti nastává v tomto intervalu

-

termín průběžné nebo částečné výplaty větší části sumy se vztahuje k jasně

výmezenému časovému intervalu -

během určitého časového intervalu prognozuje se změna základní úrokové sazby,

která se považuje za základ tvorby cen aktiv a závazku. K necitlivým aktivům a závazkům se vztahují takové výdaje a příjmy, které nezávisí od změny tržních úrokových sazeb během určitého časového intervalu. Pojmem GAP určuje mezeru mezi velikostí citlivých aktiv a velikostí citlivých závazků v peněžním vyjadřování.

54

V případě, kdy velikost citlivých aktiv ke změně pasiv překročí velikost aktiv s odpovidajícími charakteristikami, banka bude mit negativní GAP. V opačném případě bude mít banka pozitivní GAP. V praxi analýza a hodnocení úrokového rizika v limitech GAP-managementu se uskutečnují dle algoritmu: -

bilance banky se rozděluje na úrokovou a neúrokovou část. V první části jsou

všechny úročené aktiva a pasiva, dle kterých se platí úroky. Při výpočtech se používá jenom úroková část bilance -

skupinování aktiv a pasiv dle doby přehodnocení nebo splatnosti a také dle určitých

časových intervalů ( do 1 měsíce, 1-3 měs.; 3-6 měs.; 6 měs – 1 rok; a více než jeden rok) -

výpočet GAP v různých intervalech; výpočet ukazatele GAP, koeficienta GAP,

indexa úrokového rizika. Dle výsledků výpočtu se připravuje vyhodnocení o citlivosti banky ke změně úrokových sazeb. Ukazatele GAP není složité spočítat, jestli jsou známé charakteristiky finančních instrumentů, které formují položky aktiv a závazku. Pokud citlivá aktiva překročují citlivá závazky, GAP má kladný význam, v opačném připadě GAP má negativní vyznam. V případě, kdy citlivá aktiva se rovnají citlivým závazkům, GAP se rovná 0. V tomto případě marže banky bude stabilní a nebude záviset od změn úrokových sazeb na trhu. Patřičné úrokové riziko bude minimální, ale s tím se zvýšení zisku na základě přiznivých kolísaní tržního úroků se stavá nemožným. Odtud je vidět jak kladný, tak i záporný GAP dává bance větší potencial pro růst marže v porovnání s nulovým GAPem. Na druhé straně v podmínkách, kdy proces prognozy úrokové sazby komplikován nebo není možný, banka je nucena používat strategii nulového GAPu, stejně tak snížit i úrokové riziko. Vyjádřený v měně GAP měří se tímto způsobem: GAP=ACS-PCS Kde ACS- aktiva, citlivá ke změně úrokové sazby; PCS – pasiva, citllivá ke změně úrokové sazby.

55

Klíčovými body používání metody analýzy mez jsou následující: prognoza tendence úrokových sazeb, určení horizonta planování, rozdělění aktiv a pasiv banky na 2 kategorie: aktiva/pasiva, citlivá ke změně úrokových sazeb, které se skupinují dle doby splatnosti nebo před prvním přehodnocením a aktiva/pasiva necitlivá ke změně úrokových sazeb. Závedení horizontu plánování je způsobem evidence časového faktoru. Určení horizontu plánování rizika změny úrokových sazeb je základním bodem této analýzy. Tím je možné hodnocení vlivu rizika změny úrokových sazeb v perspektivě na jedno čtvrtletí nebo na jeden měsíc. Při tom musíme vybrat nebo zvětšit dobu trvání posuzovaného období a analyzovat na náchylnost riziko změn úrokové sazby více aktiv a pasiv, nebo zmenšit horizont planování a přesnost analýzy. V případě jestli sazby pro ACS a PCS jsou stejné, můžeme je přestavit takto: CPD=GAP*I Kde CPD očekávané změny čistého zisku v procentech I – očekavaná změna úrovně úrokových sazeb Tím pádem změny čistého úrokového zisku banky závisí od úrovně úrokových sazeb a mezery GAP mezi aktiva a pasiva, citlivá ke změně úrovně úrokových sazeb. Čistý úrokový zisk (ČUZ)= úrokové příjmy – úrokové výdaje Na ČUZ mají vliv: změny úrovně úrokových sazeb, normo zisk banky a velikost úrokového zisku banky. Pohyblivé úrokové sazby mohou zvětšit, změnšit a nebo nechat bez změn ziskovost banky. Uvedená změna závisí na: struktuře úvěrového portfolia banky, citlivosti aktiv a pasiv banky, velikosti GAP. Jestlí za analyzované období GAP sazby porostou, kladný GAP přivede k očekávanému zvýšení čistého zisku ve formě úroků. Jestli sazby půjdou dolů, záporný GAP přivede ke zvětšení očekávaného čistého zisku ve formě úroků. Skutečná změna čistého zisku ve formě úroků bude odpovídat očekávanému, jestli změny úrokových sazeb budou kolísat ve předpokladaných mezích. V zavislosti na situaci je možné ovlivňovat velikost příjmů při používání těchto principů řizení GAP: 1.

Podporovat diverzifikováné dle sazeb, času, sektoru podnikání portfolio aktiv. Kromě toho vybírat nejvíce úvěrů a cenných papirů, které je možné rychlé prodat na trhu.

56

2.

Vypracovat speciální plany operací pro každou skupinu aktiv a pasiv pro každou peroidu byznys cyklu, tj. vyřešit co je potřeba dělat s aktivy a pasivy při této úrovni úrokových sazeb a změně trendů úrokových sazeb. Je nutné pamatovat, že není potřeba navazovat změnu sazeb na trhu se začátkem nového cyklu.

Při používání této techniky musíme mít na vědomí, že praktické varianty její realizace se ne vždycky dá vyhodnotit riziko. To je přimo spojeno s: 1. za určitý časový interval aktiva a pasiva jsou přehodnocené z ruznými intervaly, tím se vyvolává pohyb peněžních prostředků, které se může hodně lišit od toho, které se prognozovalo při pomoci metody mez. 2. výběr horizonty plánování ve větší části nahodný, výsledkem čehož se různé položky bilance ocitají se mezi naplánované periodami, což přivádí k podstatným odchylkám v případě změn sazeb. 3. prognozování úrokových sazeb částo bývá zkresleno, hlavně v podmínkách destabilizováného finančního trhu. 4. při použivání techniky analýzy mez ignoruje se cena peněz s ohledem příjmů budoucích period, protože při rozdělování na jednotlivé časové periody nedavá se pozor mezi pohybem peněz na začátku a konci periody. Takže GAP-management je metodou, která vyhodnocuje vliv úrokové sazby na úrokový zisk banky a nabizi schema řízení aktiv a pasiv při známém pohybu úrokové sazby. Jako ukazatele charakterizující změnu všech úrokových plateb banky, mohou se použivat úroková marže a spread. Úroková maržeb je rozdíl mezi úroky zaplacenými a uroký utracenými. Spread je pojetím podobným pojetí úrokové marže. Spread chápeme jako rozdíl mezi průměrnou úrokovou sazbou aktiv a pasiv. Čistá úroková marže se vypočítává dle vzorce: Čistá úroková marže (ČUZ)=((čistý úrokový příjem)/aktiva)*100%= =(úrokové příjmy-úrokové výdaje)/aktiva)*100% Koeficient ČUZ (neboli spread metoda) dovoluje vyhodnotit efektivitu politiky banky v oblasti řízení úrokového rizika. Smysl této politiky spočívá ve stabilizaci a systematickém zvětšení bankovní úrokové marže. Durace – průměrný čas toků peněz zvážený dle diskontované sumy. Jinak řečeno – je to bod vyrovnanosti doby diskontovaných plateb. Durace je důležitou charakteristikou toků plateb, která určuje citlivost ke změně úrokové sazby.

57

Pojetí durace se může týkat různých finančních instrumentů a v závislosti od cíle analýzy charakterizovat nejenom zvláštní instrument, ale i portfolio nebo souhrn aktiv a pasiv jako celek. Tudíž metody analýzy cenové citlivosti a minimizace úrokového rizika se používají nejenom ke zvláštním instrumentům, ale i k bankovnímu portfolio a bilance banky. V závislosti od specifiky objektu se modifikuje metoda výpočtu a analýza durace. Proto je nutnost výpočtu durace celého portfolia. Proto se vypočítává durace každého finančního instrumentu, která náleží a vážejí nalezené ukazatele dle tržní ceny. Suma všech hodnot je průměrnou dobou durace portfolia jako celku. Durace portfolia se výpočítává dle vzorce:

Kde Dp – durace portfolia, DFIm – durace m-ho finančního instrumentu, která vstupuje v souhrn portfolia

, Flm – tržní cena m-ho finančního instrumentu; M – počet

finančních instrumentů v portfoliu. Vypočítáme duraci bankovního portfolia, které se skládá ze středně- a dlouhobobých finančních instrumentů. Objem portfolia v bance dělá 6693 tis. hřv. (úvěry a investicní cenné papíry s dobou splatnosti vice než 6 měsiců, tabulka 3.1). Durace obligace, ze kterých je vytvořeno portfolio cenných papírů pro investice činí 2,68 let. Stejně tak jsou spočítané durace dalších dlouhodobých finančních instrumentů. Tentokrát durace bankovního portfolia činí 3,16 let (22094,4:6993=3,159) avšak v jeho složení vstupují finanční instrumenty s delším časem obratu. Tabulka 3.1 – Analýza durace uvěro-investičního portfolia banky Finanční instrumenty banky

DFІm, let

Úvěry a další požadavky ( splatnost od 6 2,05

FІm, tis.hřv

DFІm • FІm

2540

5207,0

měs.do 4 let) Investiční cenné papiry

2,68

285

763,8

Úvěry výdané na 4 roky

3,42

1900

6498,0

Úvěry, výdané na 5 let

4,17

2118

6632,1

Cenné papiry, refinancováné centrální bankou

5,30

150

796,5

Celkem

-

6993

22 094,4

58

Stejně se provádí analýza durace bankovní bilace – složení a struktura bankovního portfolia musí odpovídat tak, aby průměrná doba splatnosti aktiv zhruba souhlasila s průměrnou dobou splatnosti závazků, banka muže ochránit se od negativního vlivu rizik změn úrokových sazeb. Praktická realizace této metody předpokládá výpočet durací včech došlých peněžních prostředků aktiv a všem vyplaceným dle pasivních operací banky, které jsou směrované vkladatelům, věřitelům a akcionařům banky. Celkovým cílem immunizace je ochrana bilance od jakýchkoliv změn tržních sazeb na dobu určité fixní periody. Ohledně bankovní činnosti smysl této metody snížení úrokového rizika spočívá ve výběru a zapojení do složení portfolia takových finančních instrumentů, které dávají možnost minimalizovat citlivost rozdílu mezi cenou aktiv a závazků banky ke změně úrokových sazeb na trhu, a tím ochránějí bankovní kapitál od vlivu úrokového rizika. To znamená, že přehodnocení aktiv a závazku, které mění svojí hodnotu v případě změn úrokových sazeb, probíhá podle stanovených pravidel. V souvislosti s tím struktura bilance dává možnost dosáhnout toho, aby výsledky přehodnocení stejně zobrazili se na ceně obou stran bilance a neměly negativní vliv na kapitál banky. Tim způsobem v procesu přehodnocení výsledek bilance muže se zvětšovat nebo zmenšovat, ale za podminek vytvoření immunizace cena kapitálu banky bude stabilní. Teoreticky, fixace úrokových sazeb všech operací banky během plánovaného horizontu můžeme brát jako ideální model immunizace bilance, v takovém připadě změny úrokových sazeb nebude táhnout za sebou změny hodnot ani aktivních ani pasivních položek bilance. Je jasné, že tato situace není možná v praktické činnosti banky. To se objasňuje tím, že zafixovat všechny sazby během více-méně dlouhé periody nemá možnost žádna banka a i při použití tak zvaných „krátkých“ peněz, provedení krátkodobých operací, uskutečněných pokaždé dle nové sazby, která se složila na trhu v okamžiku provedení operace. Tudíž hlavní úkol v procesu immunizace bankovní bilance spočívá ve výběru takové kombinace aktiv a pasiv, která davá možnost bilanci, byť necitlivá ke změně úrokových tržních sazeb. Při tom zvlaštní položky bilance zůstavají citlivými ke změně parametrů trhu, ale výsledky přehodnocení aktiv a závazků vzájemně se splácejí. Jak známe cena aktiv překračuje cenu závazků na částku kapitálu banky. Proto přesnější vztah mezi durací aktiv a závazků banky popisuje se při pomoci modelu:

59

Kde Da – zvážená dle ceny vstupu durace aktiv Dl – durace závazků L – celkový objem závazku A – objem aktiv Poznamenáme, že vztah závazků k aktivům musí být menší než 1 a z uvedeného vztahu je vidět, že durace portfolia aktiv musí být kratší než durace portfolia závazků. Z toho můžeme usoudit bez ohledu na směr pohybu úrokových sazeb, že aktiva banky mují být přehodnocené rychleji, než závazky. Předpokládáme, že durace portfolia aktiv banky činí 2,56 let (durace portfolia aktiv je kratší při duraci úvěrové-investičním portfoliu banky – 3,16 let; celkovému portfoliu patří i krátkodobé finanční instrumenty s dobou splatnosti do 6 měsíců). To pro vytvoření immunizace bankovní bilance s celkovými aktivy 83175 tis. hřn a závazky 58 747 tis. hřn je nutné, aby durace bankovních závazků se rovnala 3,62 let:

DL = 2,56 x 83 175 : 58 747 = 3,62 Poznamenáme, že výběr durací portfolia, souhrn všech položek bilance, tvoří makrohedg v tom připadě, kdy uvedená cena aktiv se rovná uvedené ceně závazků. Situace, kdy aktiva a pasiva banky jsou zbalancovaná jak dle průměrné doby splatnosti, tak i po uvedených cenách činí imunizaci bilance a znamená ochranu od jakýchkoliv změn úrokových sazeb v mezích planového horizontu, který dle délky se rovná duraci. Vyběr průměrně zvážených dob splatnosti může uskutečňovat se v mezích dilčích bilančních položek aktiv a pasiv, vytvařejí mikrohedg, který částečně chrání proti úrokovému riziku. Z výše uvedených vztahů vychází, že čím více je rozdíl mezi durací aktiv a durací závazků banky, tím citlivějí ke kolísání úrokových sazeb na trhu bude čistá hodnota bankovního ustavu, tj. velikost kapitálu akcionařu. V podmínkách, kdy durace závazku bude podstatně kratší v porovnaní s portfoliem aktiv, kapitál banky bude růst se snížením úrokových sazeb a bude snižován s jejich zvýšením.

60

Obecné pravidlo řízení úrokového rizika: -

při existenci kladného rozdílu mezi duraci aktiv a závazku (DА > DL) cena kapitálu bude růst v případě zvýšení sazeb na trhu a bude se zmenšovat se snížením úrokových sazeb;

-

v případě záporného rozdílu (DА < DL), zvýšení sazeb povede zkrácení kapitálu, a jejích snížení – zvýšení kapitálu.

3.2 Vypracování rekomendace řízení úrokového rizika na základě metody GAP managementu Výpracujeme rekomendaci řízení rizik „Raiffeseinbank Ukrajina“ na základě metody GAP-managementu. Data objemu aktiv a pasiv, citlivých ke změně úrokových sazeb na 31.12.2008 jsou představené v tabulkach 3.2 a 3.3: Tabulka 3.2 – Velikost aktiv banky, citlivých ke změně úrokových sazeb ke dni 31.12.2008 № 1

Název položky Aktiva, lehce citlivá na změny úrokových sazeb

K 31.12.08 13848167

1.1

Krátkodobé úvěry jiným bankam (splatnost do 1 roku)

182314

1.2

Krátkodobé úvěry právnickým osobam (splatnost do 1 roku)

12306547

1.3

Krátkodobé úvěry fyzickým osobam (splatnost do 1 roku)

1320654

1.4 2

Dluhopisy v aktivech banky se splatnosti do 1 roku Aktiva, hodně citlivá na úrokové riziko

38652 11133043

2.1

Dlouhodobé úvěry jiným bankam (splatnost vice než 1 rok)

338912

2.2

Krátkodobé úvěry právnickým osobam (splatnost vice než 1 rok))

9256727

2.3

Krátkodobé úvěry fyzickým osobam (splatnost vice než 1 rok)

1462594

2.4 Dluhopisy v aktivech banky se splatnosti vice než 1 rok Celkem, aktiva citlivá na úrokové riziko

74810 24981210

61

Tabulka 3.3 – velikost pasiv banky, citlivých ke změně úrokových sazeb ke dni 31.12.2008. № 1

Název položky Pasiva, lehce citlivá na změny úrokových sazeb

На 31.12.08 г. 10895780

1.1

Krátkodobé úvěry jiných bank (splatnost do 1 roku)

8521346

1.2

Krátkodobé vklady pravnických osob (splatnost do 1 roku)

1205487

1.3

Krátkodobé vklady fyzických osob (splatnost do 1 roku)

1168947

1.4 2

Dluhopisy emitované bankou, se splatnosti do 1 roku Pasiva, hodně citlivá na úrokové riziko

0 12221682

2.1 2.2 2.3

Krátkodobé úvěry jiných bank (splatnost vice než 1 rok) Krátkodobé vklady pravnických osob (splatnost vice než 1 rok) Krátkodobé vklady fyzických osob (splatnost vice než 1 rok)

10776160 1050562 394960

2.4 Dluhopisy emitované bankou, se splatnosti vice než 1 rok Celkem pasiva, citlivá ke změně úrokových sazeb

0 23117462

Na základě dat z tabulek 3.2 a 3.3 spočítáme GAP: GAP 31.12.2008 = 24981210 – 23117462 = 1863748 tis.hřn. Tudiž, faktická velikost GAP je kladná, tj. citlivá aktiva vice citlivých závazku. Na zobrazené niže tabulce 3.4 představena dynamika průměrných tržních sazeb dle aktivních a pasivních operací banky v Ukrajině s prognozou na konec roku 2009. Tato data jsou nutné pro výpočet prijmu a zisku banky. Tabulka 3.4 – dynamika průměrných tržních sazeb dle pasivních a aktivních operací bank v Ukrajině Data

31.12.06

30.06.07 31.12.07 30.06.08 31.12.08.

Průměrná sazba přilakaných zdrojů, %

16,9

16,2

15,4

15,5

16,5

Průměrná sazba aktivních operací bank, %

23,4

23

22,5

21,8

22,4

62

Obrazek 3.1. – Dynamika tržních sazeb dle přílakaných zdrojů Vychází z velikosti průměrných sazeb dle aktivních a pasivních operací, spočítáme úrokové příjmy, výdaje a zisk banky, ke dni 31.12.2008: Úrokové příjmy=24981210 * 0,224 = 5595791 tis.hřv. Úrokové vydaje=23117462 * 0,165 = 3814381 tis.hřv. Zisk=5595791 - 3814381 = 1781410 tis.hřv. Cílem v našem připadě je určení optimální velikosti GAP na konec roku 2009 při zachránění současné velikosti zisku. Na základě vzorku spočítáme prognozované hodnoty sazeb na konec roku 2009: Průměrná tržní sazba Ao=0,1286*72 - 1,0914*7 + 24,48 = 23,14 %; Průměrná tržní sazba Po=0,3071*72 - 1,9929*7 + 18,7 = 19,8 %. Tudíž ke konci roku 2009 sazby dle aktivních a pasivních operací vzrostou v porovnání s koncem roku 2008, což je logické v podmínkách krize. Základní rovnice pro určení prognozových veličin citlivých aktiv a pasiv výpadá takto: 0,2314*х – 0,198*y = 1781410 Kde x-veličina citlivých aktiv Y – veličina citlivých pasiv Z tohoto vzorečku vznikají 2 situace: 1. je nutné určit veličinu x při neměnné veličině y 2. je nutné určit veličinu y při neměnné veličině x Vypočítame velikost x pri neměnné veličině y: 0,2314*х – 0,198 * 23117462 = 1781410; х = 27479116 tis.hřn.; х = 27479116 – 24981210 = 2497906 tis.hřn.; GAP = 27479116 – 23117462 = 4361654 tis.hřn.

63

Tudíž při výběru varianty změny citlivých aktiv pro zachránění současné velikosti zisku, je potřeba zvětšit o 2497906 tis.hřn. Při této variantě GAP poroste a bude se rovnat 4361654 tis. hřn. Podíváme se na druhou variantu, při které neměnná hodnota zůstavá veličina x: 0,2314 * 24981210 – 0,198 * у = 1781410; у = 20198192 tis.hřn; у = 20198192 - 23117462 = -2919270 tis.hřn; GAP = 24981210 - 20198192 = 4783018 tis.hřn; Tudíž při výběru varianty změny citlivých pasiv pro zachránění současné velikosti zisku je potřeba je zmenšit na 2919270 tis. hřn. Při této variantě GAP zůstavá kladným, poroste a bude se rovnat 4783018 tis. hřn. Timto způsobem jsme dostali vzrostlou velikost GAP v porovnání s jeho faktickou velikostí na konci roku 2008. Pro zachránění současné velikosti zisku při zmenšující se úrokové marže (je dobře vidět z tendence grafu průměrných tržních sazeb) tendence k překročení citlivých aktiv nad citlivými závazky je nevyhnutelná. Rozhodně to má negativní dopad na likviditu a rizikovost operaci banky, přes to příjmy banky jsou bez změny. Ze dvou představených variant první varianta je pro banku nejvhodnější, proto že za prvé vzrustá prostor pro činnost banky, za druhé GAP (mezera) mezi citlivá aktiva a pasiva je menší.

3.3 Vypracování rekomendaci řízení úrokového rizika na základě analýzy durace aktiv a pasiv.

Vypočítáme duraci aktiv a pasiv na základě metody, o které bylo řečeno v bodu 3.1. Základní data pro výpočet durace příjmových aktiv banky jsou představeny v tabulce 3.5.

64

Tabulka 3.5 – základní data pro výpočet durace přijmových aktiv banky, ke dni 31.12.2008. DFІm, v letech

FІm, tis.hřn

DFІm • FІm

refinancováné centrální bankou

1,24

21361,0

26487,6


0,69

2252690,0

1554356,1

0,73

1027950,0

750403,5

prodej

1,2

133822,0

160586,4

Úvěry pravnickým osobam

4,18

15397007,0

64359489,3

Úvěry fyzickým osobam

2,26

10311020,0

23302905,2

Celkem přijmová aktiva

-

29143850,0

90154228,1

Název Cenné

papiry

v portfoliu

banky,

Cenné papiry v obchodním portfoliu banky Cenné papiry v portfoliu banky na

Z tabulky 3.5 je vidět, že nejvíce dlouhodobými dle průměrné doby splatnosti jsou úvěry právnickým osobám (4,18 let), nejméně spěšné jsou prostředky v jiných bankách. Na základě dat tabulky 3.5 a vzorce 3.5 spočítáme duraci přijmových aktiv banky k 31.12.2008: Dda = 90154228,1 / 29143850 = 3,09 Tudíž průměrná doba splatnosti příjmových aktiv banky činí trochu víc než 3 roky. Základní data pro výpočet durací současných závazků banky jsou představena v tabulce 3.6 Tabulka 3.6 – základní data pro výpočet durace závazku banky, 31.12.2008. Název

DFІm, v letech

FІm, tis.hřn.

DFІm • FІm

Prostředky bank

0,34

3299444

1121810,96

Prostředky právnických osob

2,89

9693758

28014960,62

Prostředky fyzických osob

1,65

15188332

25060747,8

Vkladové certifikáty banky

1,34

3435

4602,9

Dluhopisy, emitované bankou

4,28

807512

3456151,36

-

28992481

57658273,64

Celkem závazky, citlivá ke změně úrokových sazeb

65

Z tabulky 3.6 je vidět, že dlouhodobé závazky dle průměrně zvážených dob splatnosti jsou vlastní dluhopisy (4,28), nejméně spěšné – prostředky jiných bank (okolo 4 měsiců). Na základě dat tabulky 3.2 a vzorku 3.5 spočítáme duraci platných závazků banky ke dni 31.12.2008. Dpo= 57658273,64 / 28992481 = 1,99 let Tudíž durace aktiv hodně překročuje duraci závazku, tj.průměrně příjmová aktiva se splácejí na 1,1 roku vice než platné závazky. Dle vzorce 3.7 určíme nutnou velikost durací platných závazků pro vybudování imunity bankovní bilance: Dpo opt = 3,09 * 29143850 / 28992481 = 3,1 let Tudíž, pro zabezpečení imunizace portfolia a minimizace ztrát od možných změn úrokových sazeb, managementu „Raiffeseinbank Ukrajina“ je nutné změnit politiku přilákávání prostředků ve prospěch dlouhodobých. Tato politika musí se provádět do té doby, pokud průměrné doby splatnosti závazku nedosáhnou 3,1 let.

66

Závěr Úrokové riziko je spojeno s pravděpodobností změny úrokové marže a ceny finančních instrumentů na základě změn úrokových sazeb. Politika banky v řízení úrokového rizika směrovaná hlavně na podporu dostačující úrokové marže a stabilní úrovně čistého úrokového zisku. Politika banky ve vztahu k úrokovému riziku se analyzuje a vývíjí finančním a uvěrovým komitetem a schvaluje se vedením banky. Banky určují úrokové riziko na základě dat z externích zdrojů (makroekonomických indikatorů finančního trhu úrovně úrokových sazeb, ukazatelů volatelity) a také interních dat o velikosti rozdílu mezi aktiva a pasiva, citlivými ke změně úrokových sazeb, ukazatelů durace a spreadu, čistou úrokovou marži a čistý úrokový zisk. Hodnocení a velikost úrokového rizika určuje se v takové posloupnosti: -

výpočet aktiv a pasiv, citlivých ke změně úrokových sazeb a ukazatelů citlivosti bilance ke změně úrokových sazeb

-

uskutečnuje se nakřes ziskovosti zvlašť dle aktivních a pasivních operací

-

uskutečňuje se výpočet ukazatelů spread, čisté úrokové marže a čistého úrokového zisku. Ve druhé části diplomové prace je provedena analýza úrokových rizik banky. V letech 2006-2008 struktura aktiv banky dle úrovně citlivosti úrokovému riziku

byla nejednoznačná. Pokud v letech 2006-2007 největší vahu v celkové velikosti aktiv obsadila aktiva hodně citlivá úrokovému riziku (46,51% a 43,24% na konci roku 2006 a 2007), ale ke konci roku 2008 se jejich podíl se změnšíl do 39,34% a první misto obsadila aktiva slabě citlivá na úrokové riziko, váha kterých dosáhla 48,93%, což je skoro polovina od celkové váhy aktiv. Tato situace je spojena s tim, že v roce 2008 banku ovlivnil dopad finanční krize, z které lze dynamiku úrokových sazeb z dlouhodobého hlediska odhadnout velice těžko. Proto banka byla nucena zkracovat objemy přírůstku dlouhodobých aktiv a zvětšovat objemy krátkodobých z cílem minimalizace úrokového rizika dle aktivních operací.

67

Největší tempo růstu jak v absolutním, tak i v relativním měřítku během dvou let měla aktiva slabě ohrožená úrokovými riziky; jejich rozsah vzrostl v období 2006-2008 na 12180650 tis. hrn. v absolutním měřítku a na 730,47% v relativním. Nejmenší tempo růstu byly zaznamenány u aktivů neobsahující úroková rizika. Objem těchto aktiv během 2 let vzrostl na 2705766 tis. hrn. v absolutním měřítku a 439,37% v relativním. Rozsah aktiv významně vystavených úrokovým rizikům, během dvou let vzrostl na 9147586 tis. hrn. (460,73%). Taková situace souvisí s už zmiňovanými příčinami: v krizových podmínkách za účelem minimalizace úrokových rizik banka je nucena zkracovat tempa nárůstu aktivů, které jsou významně vystavené úrokovým rizikům. Je to dobře vidět při analýze relativní dynamiky aktiv dle ročních období: v roce 2007 tempa růstu nárůstu silně a slabě citlivých aktiv byly si téměř rovné, v roce 2008 tempa nárůstu slabě citlivých aktiv skoro dvakrát převyšovaly tempa nárůstu silně citlivých aktiv. V letech 2006-2008 struktura pasiv banky „RBAU“dle úrovně náchylnosti úrokovým rizikům nebyla jednoznačná. Koncem roku 2006 největší váhu v její struktuře obsahovaly pasiva, které nejsou vystavená úrokovým rizikům, kterých činil 38,31% (přitom 12.75% - osobní kapitál, 12,26 %- běžné účty právnických osob). Na druhém místě ve struktuře pasiv roku 2006 byla slabě vystavená úrokovým rizikům (36,76%), zatímco silně vystavená úrokovým rizikům pasiva činily méně než čtvrtinu od jejich celkové hodnoty (24,93 %). Ovšem již ke konci roku 2007 ve struktuře pasiv proběhly zásadní změny: podíly tří druhů pasiv dle úrovně úrokového rizika se téměř zcela srovnaly a činily od 30,26% (pasiva slabě vystavená úrokovým rizikům) do 35,51% (pasiva silně vystavená úrokovým rizikům) jejich celkové hodnoty. Ke konci roku 2008 podíl pasiv silně vystavených úrokovým rizikům se ještě více zvýšil a tvořil 43,18 % a podíl bezrizikových pasiv se zmenšil na 18,32 %. Největším tempem jak v absolutním, tak i relativním hledisku celkově za dva analyzovatelné roky rostla pasiva silně vystavená úrokovým rizikům, jejichž hodnota vzrostla v období od roku 2006 do roku 2008 na 11157261 tis. hrn. v absolutním měřítku a na 1048,2% v relativním měřitku. Nejmenší tempo růstu byly fixovaná u pasiv neobsahujících úroková rizika. Rozsah těchto pasiv za 2 roky vzrostl na 3549982 tis. hrn. v absolutním měřítku a 217,1 % v relativním. Objem pasiv slabě vystavených úrokovým rizikům za 2 roky vyrostl na 9326759 tis. hrn. (594,4 %). Taková situace souvisí s již zmiňovanými příčinami: v podmínkách krize a prognózovaného růstu úrokových sazeb

68

banka se snaží ochránit sebe od přítoku zdrojů s vyššími sazbami v budoucnu a preferuje dlouhodobá pasiva. Analýza úrokové marže ukazuje, že v roce 2008 bylo zaznamenáno zvýšení výnosnosti úrokových operací banky „RBAU“ na 0,4 %. Stalo se to díky převýšení záporné dynamiky Мmin nad zápornou dynamikou Mf, což je velmi příznivě pro banku, u které provádíme analýzu. Ovšem v podmínkách růstu bankovní konkurenceje pokračování růstu výnosnosti banky „RBAU“ málo pravděpodobné v nejbližších letech. Úroková politika aktivních operací banky „RBAU“ je stavěna takovým způsobem, aby se udržoval rozdíl mezi výnosnosti aktivních operací a nákladnosti pasivních operací na úrovni kolem 5%. Je to zcela dostačující, aby byla pokryta minimální úroková marže a následně měla kladný finanční výsledek. V závěrečném oddílu druhé kapitoly je provedeno celkové ohodnocení úrokových rizik banky „RBAU“ na základě ukazatelů disperse, středně kvadratické odchylky, variace úrokových sazeb. Na základě toho, že přípustnými jsou koeficienty variace v mezích 30% lze konstatovat, že pro minimalizaci úrokových rizik banky „RBAU“ je nutné: -

přilákávat zdroje ve formě termínovaných vkladů klientů v jakýchkoliv měnách, a také zdroje bank v dolarech a eurech;

-

alokovat zdroje ve formě úvěrů klientům v jakýchkoliv měnách anebo v nouzovém případě jiných bank výjimečně v amerických dolarech.

V závěrečné kapitole diplomové práce na základě metodik duraci

a GAP-

managementu jsou vypracovány rekomendace v otázkách řízení úrokovými riziky banky „RBAU“. Pro minimalizaci úrokových rizik vedení „RBAU“ v nejbližší době musí provádět politiku, směřující na: - Zvětšování objemů citlivých aktiv v rozsahu 2497906 tis. hrn. (na základě výsledků metodiky GAP-managementu); - Zvyšování středně-vymezených termínů splatnosti z 1,99 let na 3,1 let (na základě analýzy duraci aktiv a pasiv).

69

Seznam použité literatury 1. Bankovnictví, Korovoba G.G. ISBN 5-98118-124-9, 2005 2. Analýza bankovní činnosti, Gerasimovič A.M., KNEU, ISBN: 966-574-567-0, 2005 3. Analýza konkurenceschopnosti bank, Ekonomist č.12, 2008 4. Analýza a kontrola úrokového rizika. Viničenko I.A. http://www.finances.kiev.ua/theory/analyse_i_kr_riska.html 5. Základy bankovnictvi. Moroz A.N. Výdavatelstvi Libra, ISBN: 5-85173-037-4 1998

70

Úrokové riziko a její řízení v bance

Recommend Documents