Renesance renesance roïmberského letohrádku Kratochvíle

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:44

Stránka 418

„Renesance renesance“ roÏmberského letohrádku Kratochvíle Zuzana Vaverková A NOTACE: Text

rekapituluje v˘chodiska, metody a pracovní postup pfii opravách, restaurování, instalaci a vytváfiení prohlídkové trasy renesanãního letohrádku Kratochvíle v letech 2005–2011.

Renesanãní letohrádek typu Kratochvíle má na sever od Alp jen minimum obdob, pfiesto zpÛsob jeho prezentace nechával po dlouhou dobu jeho 1

renesanãní tváfi stranou zájmu náv‰tûvníkÛ. V roce 2004 byla na zámku Kratochvíle ukonãena expozice animovaného filmu, která vznikla ve spolupráci s tehdej‰ím Krátk˘m filmem Praha a b˘val˘m Krajsk˘m stfiediskem památkové péãe a ochrany pfiírody v âesk˘ch Budûjovicích. Expozice kvalitních a ãasto i velice populárních ar tefaktÛ byla v renesanãním letohrádku otevfiena v roce 1981. PfiestoÏe toto vyuÏití generovalo vysokou náv‰tûvnost, bylo od zaãátku patrné, Ïe dan˘ zpÛsob muzeální instalace není ‰Èastn˘. Pfiedimenzované sklenûné vitríny zahlcovaly prostory této unikátní památky a neumoÏÀovaly vnímat její umûleckou i kulturnûhistorickou jedineãnost. Zájem vefiejnosti o Kratochvíli nicménû otevfiel moÏnosti k zahájení komplexní stavební rekonstrukce celého areálu vãetnû postupného restau-

1

rování unikátní malífiské a ‰tukové v˘zdoby. V‰echny tyto úpravy, které zapoãaly restaurováním zámecké kaple a ohradních zdí a obnovením funk-

se osvûdãila úzká spolupráce stavebního, restau-

Obr. 1. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), po-

ce vodního pfiíkopu, jenÏ byl po tfiech stech letech

rátorského a instalaãního t˘mu, která byla nutn˘m

hled do vstupního sálu s vitrínami Krátkého filmu. (Foto

znovu napu‰tûn, smûfiovaly k navrácení zámku

pfiedpokladem jednotného pfiístupu k celkové kon-

archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích)

a celého jeho okolí do podoby, jakou mûl v dobû krátce po svém vzniku, kdy pfiedstavoval ojedinûl˘ komplex renesanãní architektury v âechách.

3

cepci.

Pfiedev‰ím bylo zapotfiebí odstranit celou fiadu novodob˘ch a k památce velmi necitliv˘ch zásahÛ

dûjinami. âeské Budûjovice : Národní památkov˘ ústav,

Po ukonãení provozu expozice animovaného fil-

souvisejících s expozicí animovaného filmu. Osvût-

2011, s. 588–597. ISBN 978-80-85033-31-1; VAVERKOVÁ,

mu se hledala i „nová“ podoba vily. Zámûrem pro-

lení historick˘ch interiérÛ a dobovû odpovídající

Zuzana. „Renesance renesance“ zámku Kratochvíle. Tam-

jektu, kter˘ byl vefiejnosti prezentován jako „rene-

úpravy podlah bylo nutno fie‰it s respektem k pÛ-

téÏ, s. 658–662. Pfiítomn˘ text klade vût‰í dÛraz na kon-

sance renesance“, byla rehabilitace vily jako

vodní historické funkci jednotliv˘ch prostor a jejich

krétní postupy obnovy objektu.

renesanãního lusthausu dvou posledních roÏmber-

komunikaãních vazeb na konci 16. století. Pomoh-

2 Vedle investiãního oddûlení NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Bu-

sk˘ch vladafiÛ a v zachovan˘ch dotycích téÏ jejich

ly je odhalit novû objevené archivnû dochované

dûjovicích (Eva Jaro‰ová) na práce pfii kontrolních dnech

eggenbersk˘ch následovníkÛ.

roÏmberské a eggenberské inventáfie. Zbytky je-

4

dohlíÏeli odborní pracovníci NPÚ – ÚP v Praze (PhDr. Ale-

Tvorba expozice byla rozvrÏena do pûti let, bû-

na Horynová, Ing. arch. Ondfiej ·efcÛ, Mgr. Jan Holeãek).

hem nichÏ se – aniÏ by byl objekt pro vefiejnost

3 Garantem expozice byla Mgr. Zuzana Vaverková a spo-

plnû uzavfien – kaÏdoroãnû otevírala ãást nové

■ Poznámky

lupracovníky Mgr. Mája Havlová, PhDr. Ludmila Ourodová,

prohlídkové trasy. Náv‰tûvníci mohli navíc pfiihlíÏet

1 âásti tohoto textu byly variantnû publikovány: VAVER-

Mgr. Petr Pavelec a Mgr. Katefiina Cichrová.

prÛbûhu specializovan˘ch oprav, na nûÏ pruÏnû re-

KOVÁ, Zuzana. Renesanãní interiér y letohrádku Krato-

4 STEJSKAL, Ale‰. Re‰er‰e inventáfiÛ letohrádku Krato-

agoval i zpÛsob prÛvodcovského v˘kladu. Restau-

chvíle. In PÁNEK, Jaroslav; FUâÍKOVÁ, Eli‰ka; GAÎI, Mar-

chvíle v pfiedbûlohorském období. Rkp. âeské Budûjovi-

rátorsk˘m a instalaãním pracím vÏdy pfiedcházela

tin; LAVIâKA, Roman; PAVELEC, Petr; ·IMUNEK, Robert

ce, 2004. Rukopis je uloÏen v archivu NPÚ – ÚOP âeské

(red.). RoÏmberkové: Rod ãesk˘ch velmoÏÛ a jeho cesta

Budûjovice.

2

rozsáhlá stavební pfiíprava interiérÛ. Velmi dobfie

418

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 6 / I N M E D I A S R E S | Z u z a n a VAV E R K O VÁ / „ R e n e s a n c e r e n e s a n c e “ r o Ï m b e r s k é h o l e t o h r á d k u K r a t o c h v í l e

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:44

Stránka 419

2

3

Obr. 2. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), po-

k nástûnné v˘zdobû vedena novû rekonstruova-

hled do loveckého sálu s vitrínami expozice krátkého fil-

n˘mi podlahami. SoubûÏnû se stavebními pracemi probíhaly roz-

mu. (Foto Hugo Moc, 2004) Obr. 3. Jindfiich de Veerle, Veduta mûsta Netolic a okolí,

sáhlé restaurátorské práce na rehabilitaci fresko-

1686. Detail letohrádku Kratochvíle s renesanãní pod-

vé i ‰tukové v˘malby, kterou vytvofiili v letech

stfie‰ní fiímsou a stfiechou. (Foto Hugo Moc, 2011)

1586–1590 italsk˘ ‰tukatér Antonio Melana

Obr. 4. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), dve-

a malífi Georg Widmann z Braunschweigu se sv˘mi

fie mezi zlat˘m a vladafiov˘m pokojem s Eggenbergsk˘mi

spolupracovníky.

erbovními symboly. (Foto Hugo Moc, 2010)

6

Restaurátorské práce byly zahájeny v roce 2005 v nejreprezentativnûj‰ích prostorách vily, a to ve zlatém sále, malém zlatém pokoji a následující „komofie“, dnes zvané pokoj vladafie.

7

diné renesanãní dochované dlaÏby ze zlatého

Jejich mimofiádn˘ v˘znam je dán jiÏ dobovû uÏíva-

a patrnû také horního sálu byly jiÏ v 19. století

n˘mi pfiívlastky „zlat˘“. Nástûnná malba v tûchto

Schwarzenbergy vsazeny do ostûní rondelu zbroj-

místnostech byla za‰pinûná, zprá‰kovatûlá a zla-

nice a nûkter˘ch prostor spodní ãásti Adolfovy vû-

cené ‰tuky kompletnû zabíleny. Na základû res-

Ïe pfii pfiestavbû zámku Hluboká. Do zlatého sálu

taurátorsk˘ch prÛzkumÛ byla obnovena poly-

8

byla proto zhotovena kopie této renesanãní dlaÏ-

chromie a zlacení ‰tukové v˘zdoby v obou

by, v dal‰ích prostorách vily byla poloÏena stará

men‰ích pokojích vãetnû retu‰í malífisky prove-

pÛdová cihlová dlaÏba, v privátních interiérech by-

den˘ch tapetov˘ch vzorÛ na stûnách a grotesko-

la provedena rekonstrukce dfievûn˘ch kazetov˘ch

v˘ch motivÛ v klenebních v˘seãích. Velká pozor-

nû restaurování omítek vily, které navázalo na pfiedchozí

podlah podle historick˘ch analogií dochovan˘ch

nost byla vûnována restaurování obrazov˘ch

restaurátorské práce z let 1961–1979 a ãásteãnû je do-

na jin˘ch renesanãních objektech.

5

9

4

polí v lunetách a pûti obrazov˘m polím na klen-

plnilo a korigovalo.

Velmi nároãnou souãástí tvorby interiérÛ bylo

bû zlatého pokoje, pfiedstavujícím postavy sta-

7 Práce realizoval kolektiv restaurátorÛ pod vedením

fie‰ení osvûtlení, které muselo splÀovat kritéri-

rozákonní legendy o Samsonovi a Dalile. Obrazy

ak. mal. Jifiího âecha.

um bezpeãnosti podle souãasn˘ch norem, ne-

na klenbû, jejichÏ pfiedlohou byly mûdir ytiny

8 Restaurátorská zpráva k restaurování nástûnn˘ch ma-

smûlo vyÏadovat destruktivní zásahy do historic-

uznávaného r ytce rudolfínské doby Rafaela Sa-

leb a ‰tukÛ v loÏnici Viléma z RoÏmberka, fiíjen–prosinec

k˘ch omítek a zároveÀ mûlo vytvofiit zdání

delera, stejnû jako postavy dvou antick˘ch bo-

2005, restaurátofii: Hana Bûlinová, DiS., Jifií Bláha, DiS.,

optimální dobové atmosfér y. Ve vile byly postup-

hyÀ jsou dílem Widmannov˘m, obrazy v lune-

Katefiina Krhánková, DiS., Michal ·rÛtek, Mgr. Jana Wais-

nû osazeny více neÏ ãtyfii desítky osvûtlovacích

tách byly malovány jeho spolupracovníkem

sarová, Martin Zme‰kal, um. pozl. Rukopis uloÏen v ar-

tûles, zhotoven˘ch v ‰iroké materiálové ‰kále

podle ilustrací Johanna Bocksbergra a Josta

chivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích, inv. ã. 3365A,

podle dochovan˘ch nebo doloÏen˘ch dobov˘ch

Ammana k Frankfur tské bibli.

3258.

analogií. V˘roba nov˘ch svûtel respektovala ne-

9 Restaurátorská zpráva a dokumentace k restaurování

jen dobové tvarosloví, n˘brÏ i odpovídající histo-

maleb a ‰tukÛ v tzv. zlatém pokoji, ãervenec-prosinec

rické technologie. Iluzi Ïivého plamene pomáha-

■ Poznámky

2006, restaurátofii: Jifií Bláha, DiS., ak. mal. Jifií âech, Ka-

jí vytváfiet Ïárovky s kmitav˘m doutnav˘m

5 Napfiíklad SHZ âesk˘ Krumlov, SZ Telã a SZ Velké Losiny.

tefiina Kahánková, DiS., Michal ·rÛtek, Mgr. Jana Wais-

v˘bojem, které reagují i na slabé proudûní vzdu-

6 Restaurátorsk˘ t˘m pracoval pod vedením Zuzany Wich-

sarová. Rukopis uloÏen v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch

chu. Vût‰ina elektroinstalace byla vzhledem

terlové, DiS. Tento t˘m provádûl od dubna 2002 postup-

Budûjovicích, inv. ã. 3444.


419

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:44

Stránka 420

6

5

Obr. 5. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), prÛhled z takzvaného zlatého do vladafiova pokoje. Stav po restaurování a instalaci. (Foto Hugo Moc, 2010) Obr. 6. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), pohled do takzvaného zlatého pokoje s vestavûnou skfiíní. Stav pfied restaurováním a instalací. (Foto Zuzana Vaverková, 2005) Obr. 7. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), pohled do takzvaného zlatého pokoje s vestavûnou skfiíní. Stav po restaurování a instalaci. (Foto Hugo Moc, 2010) 7

Zcela neoãekávan˘m pfiekvapením bylo zji‰tû-

n˘mi nátûr y objeven velmi zajímav˘ v˘jev: pod

Pfii prÛzkumu vysazen˘ch a odloÏen˘ch dvefi-

ní, Ïe tvarovû celkem nezajímavá, jednodu‰e ka-

rozhrnut˘m zelen˘m závûsem je znázornûna opi-

ních kfiídel v pÛdním prostoru vily, která tam byla

zetovaná kfiídla vestavûné skfiínû v zlatém pokoji

ce vcházející do místnosti, se sklenicí vína na

umístûna patrnû pfii úpravû interiérÛ pro expozici

skr˘vají pod nûkolika vrstvami olejového nátûru

hlavû. Na pravé stranû vestavûné skfiínû byly

loutkového filmu, byl uãinûn dal‰í objev, kter˘ po-

témûfi ze tfií ãtvrtin dochovanou originální malífi-

zji‰tûny stopy iluzivního vzoru zavû‰en˘ch textil-

tvrdil pfiedpokládan˘ ãasov˘ horizont prvního ná-

skou v˘zdobu. Malba je provedena na kfiídov˘

ních tapet, shodného s v˘malbou místnosti. Ta-

lezu na dvefiích skfiínû.

10

12

Pod nûkolika vrstvami

Líco-

to ãást skfiínû patfií evidentnû k pÛvodnímu

vá strana dvefií je dûlena jednoduch˘m li‰tov˘m

roÏmberskému inventáfii. Napovídá tomu jak

kazetováním do ãtyfi polí, ve kter ˘ch se stfiídají

souvislost v˘zdoby ãásti skfiínû a stûny, tak i ma-

■ Poznámky

motivy modr˘ch ptáãkÛ – papou‰kÛ, sedících na

n˘ristické ztvárnûní opice. Jde o tematiku v˘jevu

10 Restaurátorská zpráva a dokumentace k malované

vrcholu esovitû prohnuté haluze s listy a ovocem

v renesanci a man˘rismu oblíbenou, ãasto

vestavûné skfiíni ve zlatém pokoji a k malovan˘m dvefiím

(jablka, hru‰ky, pomeranã, ananas). Kazety jsou

s mravoliãn˘m podtextem, kdy v zobrazen˘ch

mezi zlat˘m sálem a zlat˘m pokojem RZ 4300. Rukopis

orámovány ‰irok˘mi okrov˘mi pásy s mramoro-

alegorick˘ch scénách zvífiata vystupují a jednají

uloÏen v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích.

váním, v rozích pfieru‰en˘mi kulovit˘mi modr˘mi

jako lidé.

V˘tvarné provedení v˘jevu má evi-

11 Napfi. alegorie ‰lechtické spoleãnosti u Nicolase Ve-

terãi iluzivnû vystínovan˘mi do podoby koule.

dentnû jin˘ rukopis a barevnost a nemá Ïádnou

rendaela, „Hostina opic a koãek“, ãi nástûnná freska

souvztaÏnost s dekorativním ztvárnûním kfiídel

v Zajeãím sále SZ Buãovice „Zajíci vzdávají hold svému

skfiínû.

králi“ (okolo roku 1581).

podklad mastnou temperou nebo olejem.

Souãasnû byl na levé ãásti vestavûné skfiínû rovnûÏ pod monochromními olejov˘mi a vápen-

420

11


mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:44

Stránka 421

8

9

10

11

Obr. 8. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), je-

vlhkostí podafiilo zachovat a zakonzervovat pouze

n˘m císafiem Rudolfem II. nikdy nav‰tívena. V roce

den ze ‰tukov˘ch reliéfÛ Antonia Melany na klenbû zlaté-

neidentifikovan˘ fragment ve spodní v˘plni. Rá-

1611 v‰ak byla Kratochvíle pfiepadena pasovsk˘-

ho sálu. Stav pfied restaurováním, ve spodní ãásti neumûlé

mování dvefií zdobené v rozích obdobn˘mi motivy

mi Ïoldáky, ktefií pod zá‰titou pasovského arcibis-

druhotné doplÀky. (Foto Zuzana Vaverková, 2005)

iluzivních terãÛ dávají oba tyto nálezy do pfiímé ãa-

kupa Leopolda Habsburského devastovali jiÏní âe-

Obr. 9. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), je-

sové souvislosti a pravdûpodobnû pocházejí z ra-

chy. Dobové prameny uvádûjí, Ïe vytrhali zlacené

den ze ‰tukov˘ch reliéfÛ Antonia Melany na klenbû zlaté-

né eggenberské drÏby Kratochvíle. Restaurované

zámky i panty, pobofiili kachlová kamna, vytloukli

ho sálu. Stav po restaurování a rekonstrukci spodní ãásti

dvefie byly umístûny do kamenného ostûní mezi

okenní tabulky, ukradli zámek vstupních dvefií

dle grafické pfiedlohy. (Foto Zuzana Vaverková, 2010)

zlat˘m a vladafiov˘m pokojem, které pfiesnû odpo-

a zpÛsobili dal‰í ‰kody celkem za 180 kop mí‰eÀ-

Obr. 10. Grafická pfiedloha Jobsta Ammana k Liviov˘m

vídá jejich rozmûru a evidentnû souvisí svou heral-

sk˘ch. Se zámky a panty padla za obûÈ zfiejmû ta-

Dûjinám ¤íma, jiÏ Jobst Amann uÏil pro v˘zdobu zlatého

dickou v˘zdobou s dal‰ími dochovan˘mi dvefimi

ké dvefiní kfiídla. S tímto stavem se patrnû museli

sálu. (Foto archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích)

z eggenberského období mezi zlat˘m pokojem

vyrovnávat je‰tû po letech noví majitelé Kratochví-

Obr. 11. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice),

a zlat˘m sálem.

le – vévodové z Eggenberku, ktefií získali v roce

fragment kachlov˘ch kamen nalezen˘ v zásypu podlahy zlatého sálu (Foto Zuzana Vaverková, 2005)

V roÏmbersk˘ch a postroÏmbersk˘ch inventáfiích

13

1623 zámeãek spolu s ãeskokrumlovsk˘m pan-

jsou dochovány záznamy, Ïe tyto tfii nejho-

nosnûj‰í místnosti záfiící zlatem doplÀovalo i dal‰í, neménû skvostné vybavení a doplÀky. Inventáfie

■ Poznámky

vápenného a vrchního syntetického nátûru byla

uvádûjí v tûchto místnostech zlacené zámky

12 Restaurátorská zpráva a dokumentace k malované

nalezena pÛvodní malba s eggenberskou erbovní

a panty na dvefiích a ve zlatém pokoji, zfiejmû na

vestavûné skfiíni ve Zlatém pokoji a k malovan˘m dvefiím

symbolikou. Na jedné, lépe dochované stranû

místû dne‰ní malované skfiínû, „almaru zlacenou,

mezi Zlat˘m sálem a Zlat˘m pokojem RZ 4300. Rukopis

kfiídla jsou centrálním motivem ve dvou v˘plních

ve zdi zamknutou“. Tento stav je zaznamenán je‰-

uloÏen v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích.

kotva a tfii havrani nesoucí korunku. Na druhé

tû v roce 1608, kdy Kratochvíle byla jiÏ nûkolik let

13 Inventáfie z roku 1601 a 1608 – viz archivní re‰er‰e

stranû dvefií se v dÛsledku rozsáhlého po‰kození

v majetku císafiské koruny, i kdyÏ nebyla samot-

STEJSKAL, Ale‰, cit. v pozn. 3.


421

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:44

Stránka 422

stvím jako váleãné od‰kodnûní od císafie Ferdi14

nanda II.

pfiedstavy o interiérovém vybavení zlatého sálu,

liky dobov˘ch vûdeck˘ch pfiístrojÛ, knihy a mapy.

byl nález fragmentÛ bohatû polychromovan˘ch re-

Vila obklopená vodním pfiíkopem, renesanãnû

V souvislosti s restaurátorsk˘mi pracemi na

nesanãních kamen v jednom ze zásypÛ. (Obr. 11)

inspirovanou bylinnou zahradou a malovan˘mi

mobiliáfii byla restaurována také jediná dochovaná

Jejich odborn˘ prÛzkum potvrdil, Ïe se jednalo

ohradními zdmi by mûla navozovat intenzivní do-

dvefiní kfiídla z doby roÏmberské, nesoucí na v˘pl-

o mimofiádnû exkluzivní kamna, barevností a kvali-

jem toho, ãemu se v pfiedmoderní kultufie fiíkalo lo-

ních roÏmberské a pern‰tejnské erbovní symboly.

tou stfiepu ukazující na italsk˘ import. Stfiepy byly

cus amoenus, líbezné místo, v nûmÏ okfiívají smys-

Na místo chybûjícího zámku byl osazen po restau-

porovnány se souborem kachlÛ „se zlat˘mi lvy“,

ly i du‰e. Pokud právû takto na své souãasné

rování jeden ze vzácnû dochovan˘ch renesanãních

nalezen˘ch pfied ãasem v prostoru b˘valé vápeni-

náv‰tûvníky pÛsobí, bylo mnohaleté úsilí pracovní-

závorov˘ch zámkÛ, zdoben˘ leptan˘m krytem, kte-

ce na zámku v âeském Krumlovû,

r˘ byl v minul˘ch letech nalezen v zásypu. PÛvodní

pfiedpokládá, Ïe je nechal Vilém z RoÏmberka po-

umístûní roÏmbersk˘ch dvefií neznáme (byly rov-

stavit u pfiíleÏitosti svatby se svou tfietí manÏel-

nûÏ odloÏeny na pÛdu), vzhledem ke své historic-

kou, Annou Marií Bádenskou. Anal˘za stfiepÛ po-

ké hodnotû jsou dnes na místû nedochovan˘ch

tvrdila jejich shodnost. Îe se jedná o kamna ze

■ Poznámky

pÛvodních dvefií ve vstupu z dolního sálu do dvo-

zlatého sálu, je moÏné soudit díky inventáfii z roku

14 Inventáfi panství Jeho Mi/losti/kníÏecí/netolického

fianské svûtnice.

1608, ve kterém jsou zainventována a také barev-

a lhenického, 30 dne Juni Léta 1626, kde jsou ve velkém

nû popsána v‰echna kachlová kamna, která se ve

poãtu uvedeny „nové dvefie“ – viz archivní re‰er‰e

Díky systematické badatel-

vile nacházela. Kromû dvou pfiípadÛ mûla v‰echna

STEJSKAL, Ale‰, cit. v pozn. 3.

ské pfiípravû restaurátorského t˘mu se podafiilo

kamna ve vile zelenou barvu. V˘jimku tvofiila kam-

15 Restaurátorská zpráva k restaurování ‰tukové v˘zdo-

dohledat v knihovnû Kunsthistorisches Museum

na „Ïelezné barvy“ v pfiedpokoji a kamna malova-

by ve Zlatém sále zámku Kratochvíle, 2006–2009,

ná „rozliãn˘mi barvami“ ve zlatém sále. Tato kam-

RZ 4303, restaurátorské a stavební práce provádûli:

Nejv˘znamnûj‰í promûnu po restaurování zaznamenal zlat˘ sál.

15

ve Vídni grafické pfiedlohy

16

Jobsta Ammana k Li-

viov˘m Dûjinám ¤íma, které Antonio Melana pfievedl do ‰tukov˘ch reliéfÛ klenby zlatého sálu.

18

o nichÏ se

na stála ve zlatém sále je‰tû v roce 1626.

19

ho t˘mu, jenÏ se podílel na opravách a instalaci zámku, zavr‰eno úspûchem.

MgA. Jan Brabec, Mgr. Jana Waissarová, Jifií Bláha, DiS.,

V˘sledky restaurátorsk˘ch promûn interiérÛ by-

MgA. Josef Faltus, MgS. Jifií Kobr, Katefiina Kahánková,

Nález tûchto pfiedloh znamenal velk˘ prÛlom do

ly natolik pfiekvapivé a povzbuzující, Ïe dovolily

DiS., Michal ·rÛtek, MgA. Benedikt Tolar, Vanesa Trosto-

kritického postoje k minul˘m, byÈ jiÏ dnes historic-

uvaÏovat o nároãnûj‰ích zpÛsobech instalace za-

vá; pozlacovaãské práce Mar tin Zme‰kal, Jan Stanûk,

k˘m pokusÛm o doplnûní chybûjících ãástí ‰tuko-

mûfiené na co moÏná nej‰ir‰í interpretaci dobové-

Jan Îampach. Rukopis uloÏen v archivu NPÚ – ÚOP v âes-

v˘ch polí s figurálními v˘jevy. Jejich umûlecká hod-

ho prostfiedí a kaÏdodenního Ïivota renesanãní

k˘ch Budûjovicích.

nota byla vÏdy velmi diskutabilní. Na základû

spoleãnosti.

16 Pfiedlohy pouÏité pfii rekonstrukcích byly pfiejaty ze

jednoznaãné identifikace pfiedloh byly zhotoveny

Interiérovou instalací na Kratochvíli jsme se

sborníku: STRAUSS, Walter L.; SPIKE, John T.; de

grafické návrhy chybûjících ãástí, odstranûny de-

snaÏili bohatství vybádan˘ch teoretick˘ch a ikono-

RAMAIX, Isabelle; CAMPBELL HUTCHISON, Jane;

gradující doplÀky a rekonstruovány pÛvodní reliéfy.

grafick˘ch informací pfievést do obrazu kaÏdoden-

ZUCKER, Mark J. The illustrated Bartsch : German mas-

Rehabilitace povrchové úpravy – zlacení ‰tukÛ

ní reality na reprezentativním venkovském sídle.

ters of the sixteenth century ; pt. 1. Jost Amman, intaglio

v plném rozsahu pÛvodního stavebníkova zámûru,

Prohlídková trasa i doprovodn˘ prÛvodcovsk˘

doplnûné barevn˘mi akcenty ãerven˘ch roÏmber-

v˘klad pfiedstavuje Viléma z RoÏmberka jako inici-

1985. ISBN 9780898351194.

sk˘ch rÛÏí, s centrálním zlacen˘m roÏmbersk˘m

átora umûlecky ojedinûlého stavebního projektu,

17 Restaurátorská zpráva k restaurování nástûnn˘ch ma-

jezdcem obklopen˘m polychromovan˘mi erby ãtyfi

ve kterém dokázal zhmotnit sen, kter˘ se patrnû

leb v tzv. Lovecké jídelnû, RZ 4300, restaurátofii: Jifií Blá-

Vilémov˘ch manÏelek – vrátilo zlatému sálu jeho

zrodil jiÏ pfii jeho mladick˘ch cestách po Itálii. Do

ha, DiS., Katefiina Kahánková, DiS., Zuzana Wichterlová,

ohromující dojem, kter ˘ jej ãiní na na‰em území

umûlecké v˘zdoby vily se v˘raznû promítl vladafiÛv

DiS., ak. mal Jifií âech. Rukopis uloÏen v archivu NPÚ –

jedineãn˘m.

poslední sÀatek s Polyxenou z Pern‰tejna. Osobní

ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích.

prints and woodcuts IX, XX, XXI. New York : Abaris Books,

Díky vysoce profesionálnímu pfiístupu restaurá-

invenci stavebníka cítíme zejména z umûlecky v˘ji-

18 Dnes jsou uloÏené ve sbírkách Regionálního muzea

torského t˘mu se téÏ podafiilo úspû‰nû vyfie‰it nû-

meãné v˘zdoby reprezentaãních sálÛ prvního pat-

v âeském Krumlovû.

které z letit˘ch problémÛ, ohroÏujících zachování

ra. Zlat˘ sál je proto upraven v souladu se sv˘m

19 Inventáfi panství Jeho Mi/losti/kníÏecí/netolického

autentick˘ch prvkÛ v˘zdoby. Ve dvofianské jídelnû

pÛvodním urãením jako renesanãní tabulnice. In-

a lhenického, 30 dne Juni Léta 1626 – viz archivní re‰er-

se podafiilo pomocí speciálních spirálov˘ch kotev

stalace vychází z dobov˘ch popisÛ hostin

staticky zajistit a stabilizovat velké ãásti v˘zdoby,

hat˘ch ikonografick˘ch materiálÛ.

20

a bo-

21

‰e STEJSKAL, Ale‰, cit. v pozn. 3. 20 BlíÏe napfiíklad HRDLIâKA, Josef. Hodovní stÛl a dvor-

jejichÏ stav hrozil celoplo‰n˘m odpadnutím. T˘kalo

Také stárnoucí Petr Vok z RoÏmberka Krato-

ská spoleãnost. Strava na ranû novovûk˘ch aristokratic-

se to i dominantního motivu v˘zdoby – malby slo-

chvíli vyuÏíval k pfiíleÏitostn˘m festivitám, svat-

k˘ch dvorech v ãesk˘ch zemích (1550–1650). âeské Bu-

na. V dvofianské svûtnici a v dolní síni bylo na zá-

bám sv˘ch dvofianÛ a k pofiádání loveck˘ch zábav,

dûjovice : Historick˘ ústav Jihoãeské univerzity, 2000.

kladû v˘sledkÛ chemického rozboru a nov˘ch moÏ-

které v‰ak jiÏ patrnû nemûly spoleãenskou pres-

ISBN 80-7040-462-0.

ností pokroãilé sanaãní technologie odstranûno

tiÏ Vilémovy doby. Nicménû pobyt ãásti roÏmber-

21 Napfiíklad obraz Lucase van Valckenborcha Hostina,

rÛÏové, esteticky degradující zabarvení stûn zpÛso-

ského dvora „na zdravém povûtfií“ Kratochvíle se

reprodukovan˘ v knize cit. v pozn. 1, s. 595.

bené plísnûmi, na coÏ nebylo moÏné pfii pfiedcho-

v dobû morové nákazy protáhl na cel˘ rok. Dobo-

zím restaurování maleb v sedmdesát˘ch letech mi-

vé reálie dotváfiející prostfiedí pokojÛ, které podle

17

nulého století je‰tû najít Ïádnou metodu.

inventáfiÛ ob˘val, náv‰tûvníkÛm pfiibliÏují intelek-

Posledním nov˘m nálezem, kter˘ bohuÏel nelze

tuální zájmy a ‰irok˘ kulturní rozhled posledního

rehabilitovat, ale je velmi cenn˘ pro pfiiblíÏení

RoÏmberka. V jeho „pracovnû“ jsou umístûny rep-

422


Renesance renesance roïmberského letohrádku Kratochvíle

Recommend Documents