Reforma systému zdravotní péče v ČR Příčiny Hlavní principy
Příčiny reformy • • • • • •
Demografické změny Technologické změny/pokrok Rostoucí počet poskytovatelů Rostoucí poptávka po (kvalitní) zdravotní péči Informační asymetrie Nutnost „přidělování“
Eskalace nákladů 2
Základní data Parametr
Výsledek
ČR
Celkový objem nákladů na ZP
4 100 000 000 000 000 000
15 000 000 000
Roční náklady na osobu
639
1382
Nejvyšší náklady na osobu
USA – 6103
Nejnižší náklady na osobu
Burundi – 2,90
Nejvyšší veřejné náklady na osobu
Norsko – 4508
Nejnižší veřejné náklady na osobu
Burundi 0,70
Nejvyšší roční náklady domácnosti na ZP
Švýcarsko 1787
Minimální roční náklady na osobu (WHO)
35-50
178 (osoba)
3
Základní stavební kameny zdravotnického systému • • • • • •
Zdravotní služby Lidské zdroje Informační systém/y Zdravotnické technologie Financování Řízení, vedení, správa
4
Zdravotní služby • Poskytování efektivní, bezpečné, kvalitní individuální i populační zdravotní péče těm kteří je potřebují, v místě a čase potřeby s minimálním plýtváním zdrojů
5
Lidské zdroje • • • •
Nepředsudečné (rovnost) Responsivní Účinné Cíl: poskytovat nejlepší možný výstup zdravotní péče za stávajících zdrojů a okolností.
6
Informační systém/y • Zajišťují sběr, analýzu sdílení a využití spolehlivých a včasných informací o indikátorech zdravotního stavu, o výkonu zdravotnického systému a o zdravotním stavu populace.
7
Zdravotnické technologie • Rovný přístup k základním zdravotnickým technologiím a léčivům. Přístrojová technika musí mít zaručenu kvalitu, bezpečí, účinnost, nákladovou efektivitu. • Využívání léčiv a technologií je odborně správné a nákladově efektivní.
8
Financování • Přiměřené financování k zajištění využití potřebných služeb, ochrana před finančním bankrotem. • Stimuly k efektivnímu využití služeb.
9
Řízení vedení, správa systému • • • •
Existence strategických dokumentů Účinný dohled/kontrola Regulace systému Zodpovědnost
10
Motto:
Není-li žádného vidění, lid pustne. Přísloví, 29,18
11
12
Základní problémy • Struktura
• Kvalita • Finance
13
Financování • Povinné solidární veřejné zdravotní pojištění – 13,5 % hrubého příjmu
• Přerozdělení 100 % – vážené riziko
• Věcný rozsah ZP • Úhrada: – kapitační platba – fee-for-service – rozpočty 14
Objem zdrojů ve zdravotnictví v ČR 18
16
14
Celkové výdaje na zdravotni ctví (% HDP)
10 Výdaje na zdravotni ctví na obyvatele (US$ PPP)
8
6
4
2
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
0
1990
% z HDP, ve 100 US$ PPP
12
Roky
Zdroj: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=HEALTH
15
Celkové výdaje na zdravotnictví v % HDP – veřejné a soukromé (2006 nebo později) 16,0 16
14,0
11,3 11,1
12,0
8,7
10,6 10,1 9,5
10,0
2,3
8,9 8,4
8,3
2,4 1,5
8,0
7,0
7,1
1,1
4,5
2,4
1,6
6,2
Soukromé
2,4
Veřejné
0,8 1,8
6,0 1,9
8,8
4,0
7,3 6,2 5,3
2,0
8,0 7,3
7,7
8,2 6,8
7,3
5,9
4,3
0,0
o lsk Po
o o sk ČR sk n ar e v ď o Sl Ma
o o o o A cie ko sk ck sk s n r sk US n e u a a m r á o c m e k F D ý z 16 Ne Ra Šv zo Ni Zdroj: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=HEALTH, WHO UK
Výdaje na alkohol, tabák a narkotika (%HDP)
Vlastní výdaje na zdraví (%HDP)
Zdroj: Kulatý stůl 17
Vztahy ve zdravotnictví Výběrci/ plátci
Nákup zdravotních a jiných služeb
Platba pojistného/ pojistná ochrana/ benefity
Vláda, regulátor
Pojištěnci, plátci pojistného, pacienti
Poskytovatelé Péče, spoluúčast
18
Specifický charakter ekonomie zdravotnictví MODEL DOKONALÉ KONKURENCE –Suverenita spotřebitelů –Cenová soutěž –Dokonalá informovanost: • cena • kvalita • produkt
–Homogenní produkty a substituty –Čas nakupovat –Volný vstup na a výstup z trhu –Dostatečný počet soutěžících: prodejců i nákupců
• •
ZDRAVOTNICTVÍ Přítomnost a rozsah nejistoty: Platba třetí stranou: – Morální hazard – Indukovaný dopyt
•
Problém s informacemi: – Nedostatek informací – Informační asymetrie
•
Omezená soutěž – Patentová ochrana – Licence
•
Charakter produktů: – Veřejné a soukromé statky/ služby – Statky veřejného zájmu: rovnost k přístupu k zdravotní péči
19
Morální hazard • Morální hazard označuje změnu chování pojištěnce při čerpání (péče) v důsledku pojištění,např.: – zvýšenou spotřebu služeb v důsledku nižších nebo nulových marginálních nákladů při spotřebě těchto služeb, – riskantní chování a zanedbávání ochrany před zraněním nebo nemocí – extrémní sporty, kouření – Pojištění kryje zdravotní služby – preferovaný typ spotřeby před jinými, nezdravotnickými statky (např. cvičení, OTC)
• Morální hazard vede: – k redistribuci zdrojů od pojišťoven a pojištěnců k poskytovatelům
• Řešení z pohledu pojišťovny: – Odečitatelná položka (deductible) – je suma peněz, kt. musí pojištěnec zaplatit než za něj začne platit zdravotní pojišťovna (např. v Holandsku 160 eur) – Spoluúčast – část nákladů na léčení, kt. musí pojištěnec zaplatit. Může být stanovena % z celkové ceny nebo jako fixní částka. 20
Pohled moderní levice na roli státu „Stát by měl namísto veslování lépe kormidlovat“ Tony Blair
• V praxi to znamená zkvalitnění legislativní a regulační role státu, uvolnění cesty tržním mechanismům pro zvyšování efektivity a tvorbu zdrojů, jejichž část potom stát adresně přerozdělí ve prospěch chudších nebo znevýhodněných skupin ve společnosti 21
Problémy financování • Věcný rozsah zdravotního pojištění • Spotřeba zdravotní péče • Úhrada nemocniční péče
Reformní kroky • Zúžení věcného rozsahu zdravotního pojištění • Změna úhradových mechanismů – DRG – Limity
• Principy Health technology Assessment – QUALY
Dopady neporozumění roli státu na zdravotní reformy • Česká republika (Evropa) – omezení role státu, zvýšení konkurence a účasti privátního sektoru v oblasti nakupování a poskytování zdravotních služeb je vydáváno za útok na solidaritu = zastánce reformy znemožníte tím, že je označíte za zastánce „tržního“ zdravotnictví
• USA – rozšíření pojistného krytí, směřování k jednomu národnímu poolu a zvýšení přerozdělení mezi skupinami obyvatelstva je vydáváno za útok na roli soukromých subjektů v nakupování a poskytování péče a na možnost volby spotřebitele = zastánce reformy znemožníte tím, že je označíte za zastánce „státního“ zdravotnictví 25
Kvalita • Cíl: rovnost výstupů • Měřitelnost výstupů – indikátory kvality – benchmarking
• Systém externího hodnocení – akreditace – certifikace
• Práva pacientů/občanů 26
Reformní kroky • Kvalita péče – Smluvní volnost ZP – Povinný interní systém měření kvality a bezpečí – Formalizované externí hodnocení kvality a bezpečí
• Práva pacientů – – – – –
Nová legislativa – provedení Úmluvy Informace Předem vyslovené přání Druhý názor Komunikace…právní ochrana
Struktura • Role primární péče – gatekeeping – domácí ošetřovatelská péče
• Nemocniční péče – akutní/následná péče – koncetrace technologií – alokace zdrojů
• Regulace počtu pracovníků
Síť veřejných ZZ 28
Shrnutí - co tedy opravdu musí dělat stát • Legislativní a regulační funkce zohledňující požadavky na zdravotnictví a jeho složitost: – – – –
Obecné definice a nastavení vztahů Nastavení mechanismu získávání a přerozdělení zdrojů Definice nároku na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění Podmínky pro registraci (certifikaci) poskytovatelů zdravotních služeb a její realizace – Podmínky pro licencování zdravotních pojišťoven, nastavení a sledování jejich finančního zdraví a plnění povinností vůči klientům – Potvrzení základních klasifikačních mechanismů (MKN, DRG, ATC,..)
• Sběr, sledování a zveřejňování dat (nad rámec běžné statistiky) • Část úkolů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví
29
30
