ČR A EKONOMICKÁ INTEGRACE Slovanské gymnázium, Olomouc 5. 11. 2003 Zdeněk Szczyrba katedra geografie PřF UP
[email protected] geography.upol.cz
Osnova přednášky: • Transformace české ekonomiky (obecná charakteristika) – výchozí podmínky (privatizace, reorientace ekonomiky vnitřní a vnější: změny v sektorové struktuře NH (zaměstnanost, výroba) a zahraniční obchod • Transformace průmyslový výroby (geografická interpretace změn: regionálně odvětvový přístup; kauzální vztahy: nezaměstnanost, zahraniční investice) • Regionální podpory – důsledek změn a nezbytnost • Nové administrativní členění ČR (reforma veřejné správy, otázky kompatibility s EU) -
DISKUSE
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
ZMĚNY V SEKTOROVÉ STRUKTUŘE NH • • •
Změny na straně zaměstnanosti i produkce velmi podobné - příčiny: liberalizace, privatizace Výrazné mezisektorové přesuny (již v 1. fázi - do roku 1993) - uvolňování zaměstnanců v zemědělství (A) a průmyslu (I) a jejich částečná absorpce ve službách (S) è změna proporcí ve struktuře NH; typ struktury: SIA Procesy: deagrarizace, deindustrializace, terciarizace
Tab.: Zaměstnanost v civilním sektoru NH podle odvětví OKEČ (průměrné počty) Sektor / dvětví 1990 1995 2000 Abs. v% Abs. v% Abs. 633 469 11,8 313 845 6,3 216 870 I. 2 427 125 45,4 2 078 320 41,5 1 869 685 II. - v tom Průmysl 2 024 595 37,8 1 628 143 32,5 1 493 120 Těžba ner. sur. 186 111 91 592 58 605 2 290 648 42,8 2 619 480 52,2 2 577 330 III. - v tom Pohost. a ubyt. 89 520 141 925 164 022 Peněž. a poj. 27 697 84 843 86 304 Veřejná správa 95 743 161 644 182 358 + obrana + soc. zabezp. Celkem 5 351 242 100,0 5 011 645 100,0 4 663 885 Pramen: Statistická ročenka České republiky 2001, tab. 10-1., ČSÚ, 2001
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
v% 4,6 40,1 32,0 55,3
100,0
Zahraniční obchod ČR po roce 1989: •
Liberalizace ZO → odstranění monopolu ZO (dříve cca 70 státních organizací) vznik desítek tisíc nových subjektů na straně exportu a importu Ä změna teritoriální orientace ZO Ä změna zbožové struktury ZO
Poznámka: zásadní změny nastaly ještě před rozpadem ČSFR Ü podíl bývalých socialistických zemí (vč. transferů se Slovenskem):
64% (1989) ð 27% (1993) Ü podíl vyspělých zemí:
26% (1989) ð 64% (1993) - v tom EU: •
19% (1989) ð 58% (1993)
Zbožová struktura: přizpůsobení vývozním strukturám vyspělých zemí (etapovitost vývoje: nejdříve vlivem restrukturalizace tuzemské hosp. základny, později vlivem zahraničních firem působících v ČR)
Tab.: Struktura zahraničního obchodu ČR v období ekonomické transformace (1993 – 2000) 1993 2000 Země Struktura obchodu Saldo Struktura obchodu (v%) Saldo (v%) (v mld. Kč) (v mld. Kč) Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vyspělé 58,5 64,5 - 28 74,8 71,9 - 59 země EU 52,7 56,2 - 17 68,6 62,0 -5 Německo 29,0 29,1 -2 40,4 32,3 + 50 CEFTA 26,1 20,3 + 23 16,9 12,8 + 30 Slovensko 19,7 15,9 + 15 7,7 6,0 + 11 Celkem 100,0 100,0 -5 100,0 100,0 - 127 Pramen: Aktuální otázky České republiky v mezinárodním obchodě, VŠE, 2001; Statistická ročenka České republik, 2001, ČSÚ, 2001
Závěr: Sepětí české ekonomiky se zeměmi EU ještě před ekonomickou integrací s EU Trend: Prohlubování sepětí 1 Otevřenost české ekonomiky (měřeno podílem ZO na HDP): Rok 2002: - Podíl ZO se zeměmi EU na HDP ČR: vývoz (65,2 %), dovoz (67,5 %) - Podíl EU na ZO ČR se zbožím: vývoz (68,4 %), dovoz (60,2 %) - Podíl EU na ZO ČR se službami: vývoz (45,5 %), dovoz (41,9 %)
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
TRANSFORMACE PRŮMYSLU V ČR – – ILUSTRACE ZMĚN V ČESKÉ EKONOMICE PO ROCE 1989 SITUACE PŘED R. 1989: • • • •
V přepočtu na 1 obyvatele jeden z největších průmyslových potenciálu na světě Nekompatibilní struktura s průměrem EU (orientace na potřeby krytí potřeb trhu RVHP – preference industrializace založené na rozvoji těžkého průmyslu a investičních celků) Převládající podíl velkých podniků, absence podniků malých a středních Vysoká zaměstnanost: více než 2,1 mil. Osob (cca 40 % všech pracujících, 1989) Ä Strojírenství – 700 tis. (podíl 1/3) Ä Průmysl paliv a energetiky – 300 tis. Ä Průmysl textilní, oděvní a kožedělný – cca 300 tis. Ä Potravinářství – cca 150 tis. Ä Elektrotechnika – cca 150 tis. Ä Chemický průmysl – více než 100 tisíc.
•
Nejvíce industrializovaný kraj v ČR: Moravskoslezský (335 tis. osob v průmyslu, podíl více než 50 % zaměstnaných v průmyslu) • Nejméně industrializované oblasti v ČR: Praha + pohraničí se SRN a Rakouskem (Praha: podíl 24,5 %) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------SITUACE PO R. 1989: •
Ekonomická reforma – start 1.1. 1991 (liberalizace cen a zahr. obchodu, konvertibilita měny, privatizace) ⇒ prudký pokles HDP (1991: - 11,5 %) a průmyslové výroby (1991: 22 %) • Privatizace v průmyslu – především KP (DIK, IPF) • Otevření českého trhu zahr. výrobcům a realizace tuzemské výroby na vyspělých zahr. trzích + konkurenční tlaky è RESTRUKTURALIZACE (nutnost !!!) • Specifika privatizace: KP + česká cesta privatizace (největší slabina privatizace českého průmyslu) + pozdní privatizace bankovního sektoru (tzv. „bankovní socialismus“) • Dnes: méně než 1,5 mil osob pracujících v průmyslu (uvolnění cca 700 tisíc) Ä Nepravidelnost ve vývoji: 1991 - 1992: uvolnění více než 300 tis pracujících z průmyslu 2. polovina 20. století (přelom 20. / 21. století): ekonomické problémy do té doby velkých státních firem + nepovedené privatizace (ČKD, Škoda, Vítkovice, Nová huť, Poldi, Zetor ad.) • Největší poklesy zaměstnanosti è NEZAMĚSTNANOST (regionální jev) Těžba nerostných surovin (- 2/3) Strojírenství + kovodělný průmysl (- 1/3) • Největší relativní úbytku: Ústecký a Moravskoslezský kraj • Nejmenší relativní úbytky: Jihočeský kraj ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------ZAHRANIČNÍ INVESTICE (2. polovina 20. století): •
•
Internacionalizace a globalizace české ekonomiky PZI – vládní politika (pobídkový systém, CzechInvest) Rok 1998: bod zvratu Vývojové etapy: průmysl (zejména PZ: GF x BF), obchod, služby, bankovní sektor
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
• Zahraniční kapitál (PZI): více než 1/3 směřuje do průmyslu (1990 – 2000: 37,8 %) Ä Urychluje restrukturalizaci průmyslu – Třinecké železárny dříve asi 30 tis. lidí, dnes mnohem větší objemy práce s mnohem méně zaměstananci Ä Vytváří nová pracovní místa – Toyota – Kolín, uvažuje se o Huyndai, Barum – Otrokovice – zůstal stejný počet zaměstnanců, ale zvýšila se produktivita Ä Zvyšuje konkurenceschopnost celého NH Ä Indikátor ekonomické transformace (a vyspělosti) Ä Podporují ekonomickou integraci (cca 80 % PZI pochází z EU) • trh je sice 4x menší než polský, ale...viz graf níže – dominuje průmysl, pak bankovnictví Celkové PZI do zemí SVE od počátku ekonomické transformace (stav na konci roku 2002, v mld. USD) 45,5
Polsko Česko
38,5
Maďarsko
30,9 22,5
Rusko 10,0
Slovensko
8,7
Rum unsko 6,4
Chorvatsko Ukrajina
5,3
Slovinsko
5,0
Bulharsko Estonsko
4,6 4,2
PZI v zemích SVE od počátku ekonomické transformace (stav na konci roku 2002, v USD / 1 obyvatele) Česko
3768
Estonsko
3166
Maďarsko
3047
Slovinsko
2504
Slovensko
1859
Chorvatsko
1444
Polsko
1178
Lotyšsko
1170
Litva
1150
Bulharsko Rum unsko
•
•
586 387
ČR je lídrem ve střední Evropě primát ČR ztratí asi v příštím roce vlivem obrovských investic v Polsku a zejména na Slovensku – snaha o Huyndai, prý má ale větší šance ČR
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
Česká republika - důvody pro PZI: 1. Nízké náklady na výrobu (zejména kvalita pracovní síly a její relativně nízká cena) 2. Investiční pobídky (Siemens, Bosh, Philips.....když to Czechinvest spočítali, zjistili, že stát dal přibližně polovinu), (firma Intel – uvažovala o umístění závodu do střední Evropy) 3. Ekonomická a politická stabilita – stále více rozhodující kritérium, nerozhodují tolik dluhy ale stabilita Pramen: Studie „Investiční pobídky 2002“, PricewaterhouseCoopers ve spolupráci s CzechInvestem Tab.: PZI v zemích V 4 (v přepočtu na 1 obyvatele, v USD) – srovnání Země 1995 1996 1997 1998 1999 ČR 248 138 126 361 615 Maďarsko 435 223 214 201 196 Polsko 95 116 127 165 188 Slovensko 48 67 41 127 72
2000 485 193 242 384
2001 478 240 207 274
Pramen: HN, 29.11. 2002
• • • • • •
nejsme schopni uspokojit poptávku po velkých průmyslových zónách – min. 250ha Huyndai – chce velkou lokalitu na dobrém místě (zatím jediná možnost – Žatecké letiště) – je potřeba vytvářet možnost výkupů a scelování pozemků pro velké investice jsou nutné velké plochy většina investic jsou komponenty pro automobilový průmysl drtivá většina těchto investic je provedena díky státní podpoře začínají ale již první výhradně soukromé investice
Tab: PZ podpořené v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón (1998 – 2002) Kraj Počet zón Průměrná velikost zóny Největší zóna (v ha) (v ha) Středočeský 8 62,1 Kolín – 373,0 Jihočeský 3 20,6 Písek – 41,5 Plzeňský 2 53,0 Plzeň – 95,0 Karlovarský Ústecký 12 27,9 Žatec – 62,4 Liberecký 1 121,5 Liberec – 121,5 * Královéhradecký 5 18,9 Jičín I. – 34,3 Pardubický 4 32,5 Pardubice – 53,5 Vysočina 8 15,4 Jihlava – 43,3 Jihomoravský 7 29,5 Brno (Č. terasa) – 160,0 Olomoucký 8 28,0 Hranice – 52,8 Zlínský 4 20,1 Val. Meziříčí – 51,0 Moravskoslezský 8 25,6 Kopřivnice – 51,0 Česká republika 70 31,2 Pramen: Moderní obec 12/2002 podle CzechInvest Vysvětlivky: * soukromá investice, státní pomoc pouze ve formě převodu 35,4 ha za 8 mil. Kč.
ZÁVĚRY: • Cizí kapitál kontroluje výrobu v řadě průmyslových odvětví: Ä Průmysl stavebních hmot (výroba cementu a cihel: Heidelberg Zement, Lasselsberger – Rakouská firma – dokončila fúzi 3 českých podniků), Wienerberger)
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
Ä Sklářský průmysl (Glaverbel – Belgická firma – největší v Evropě, Saint-Gobain Group – Francie – skleněná vlákna) – nejden produkují, ale rozšiřují Ä Potravinářský průmysl (Philip Morris, Coca-Cola, Pepsi-Cola, Danone, Nestlé, Unilever – tuky, Rama, Eastment Sugar - cukrovary, SAB Miller – jihoafrické pivovary), težké podmínky pro české firmy, nutná reklma, která stojí obrovské peníze Ä Elektrotechnický (Siemens, Bosch - Jihlava, Matsushita, Philips) Ä Automobilový průmysl (VW Group), díky nim zvýšena produkce, udržela se zaměstnanost • •
Význam zahraničních firem – KOOPERACE s 10 tis. tuzemských firem v návazných výr. programech, distribuci a službách è sekundární zaměstnanost (až 0,5 mil. prac.) Zahraniční firmy: cca 70 % vývozu ČR, 50 % tržeb v průmyslu, 33 % zaměstnanosti
RESTRUKTURALIZACE è 2 skupiny odvětví (z hlediska zaměstnanosti): • změny režimu práce – např. Huyndai –ráno v práci musí cvičit • útlumová (většina: např. hutnictví, těžké strojírenství, textilní, kožedělný) • růstová (elektrotechnický, automobilový) • příliš se sází na jedno odvětví (Škoda) Ä TREND → DOMINANCE → ZÁVISLOST (???) • Změny zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu Ä změny v regionech è typologie okresů (regionů) Strukturální změny zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu: • Úbytek okresů specializovaných na strojírenství (z 25 v roce 1989 na 8 v roce 1999) • Nárůst okresů s diverzifikovanou odvětvovou strukturou zpracovatelského průmyslu Ä transformace = období přechodu od odvětvové specializace k její diverzifikaci • snaha o přechod na malé a střední podniky – výhodnější, protože když by se položil jeden velký... Tab.: Zastoupení typů okresů podle zaměstnanosti v odvětvích zpracovatelského průmyslu k 31.12. 1989 a 31.12. 1999 Typ Počet okresů Rok 1989 Rok 1999 Nezměněno P 1 3 1 T 5 9 4 T SK (2), T S (2), T E (1), T CH (1), T D SK (1) 7 T E (1) 1 1 D 3 5 1 D S (1), D CH P (1) 2 D T (2), D SK (1) 3 0 CH 2 3 1 CH P (2), CH E (1) 3 CH T (1) 1 0 SK 6 8 5 SK E (1), SK P (1), SK D S (1) 3 SK E (2) 2 1 H 6 3 2 H S (1) 1 0 0 S 15 6 5
E
S E (3), S T (2), S P (1), S CH (1), S SK (1), S H SK (1), S D CH (1) 10
S E (1), S P (1) 2
0
3
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
1 0
E CH (1), E SK (1) 2
E CH (1) 1
10 76
27 77
X Celkem ČR
0 7 29
Pramen: katedra geografie PřF MU Brno, 2000. * okres Jeseník v roce 1989 zahrnut v okrese Šumperk
Tab.: Podíl krajů ČR na celkové zaměstnanosti o odvětvích zpracovatelského průmyslu (odvětvová specializace průmyslové výroby v krajích, k 31. 12. 1998) kraje ČR Odvětví průmyslu Praž. Stř. Jihč. Plz. Karl. Úst. Lib. Král. Pard. Vys. Jihm. Olom. Mrsl. Zlín. potr. + 13,9 10,8 8,0 6,5 2,6 6,4 3,0 6,5 5,1 6,5 10,1 6,9 7,9 5,6 tabák. textilní 1,7 0,5 9,2 2,1 7,4 12,3 18,0 12,0 9,4 3,1 8,4 2,4 4,6 8,9 oděvní 9,5 6,9 9,3 4,5 2,8 2,7 2,1 8,5 5,7 4,7 12,2 20,0 7,4 3,7 kožedělný 0,9 5,5 1,2 4,2 1,2 1,6 0,4 6,2 5,8 15,9 12,1 6,5 3,8 34,7 dřevozpr. 7,5 7,1 12,2 6,7 2,9 2,0 6,1 6,8 5,2 7,5 15,2 7,9 6,1 6,9 papírenský 5,6 3,7 14,1 8,2 1,9 13,9 0,9 7,7 4,7 5,0 10,8 3,4 9,8 10,4 polygraf. 8,6 4,5 1,7 0,4 2,5 1,5 3,8 1,3 2,5 7,3 3,1 6,4 2,4 54,0 chemický 9,5 20,0 2,1 1,0 1,6 25,5 0,5 1,3 12,5 0,5 4,3 2,7 9,8 8,8 10,3 gum. + 7,4 3,4 7,8 0,4 2,4 8,7 11,8 2,0 1,9 9,7 3,0 11,6 19,7 plast. 4,9 13,4 sklářský + 5,8 7,7 9,5 4,0 3,8 5,0 12,2 4,6 3,6 4,5 7,4 13,6 st. hmoty hutnický 1,0 12,0 1,3 6,1 0,8 5,3 1,3 1,5 0,3 0,2 5,5 3,0 60,0 1,7 kovozpr. 7,3 9,9 5,7 5,2 1,7 6,6 3,5 6,3 5,2 4,6 16,3 7,1 13,1 7,5 strojír. 7,5 14,5 6,4 5,6 1,9 4,3 5,0 5,9 8,0 6,8 11,3 7,2 9,4 6,1 elektrot. 5,7 5,1 7,9 1,6 3,1 4,8 7,2 7,6 4,4 11,8 6,5 9,4 8,2 16,6 8,9 ostatní + 4,6 3,2 3,6 23,2 6,0 3,0 8,3 10,2 2,6 4,6 9,0 9,3 3,5 nábytk. celkem 9,6 9,9 6,4 5,6 2,4 6,1 5,6 6,6 5,9 5,4 11,0 6,3 12,2 6,9 Pramen: katedra geografie PřF MU Brno, 2000.
Doplňující informace k tabulce: Podle počtu pracujících je strojírenství vedoucím odvětvím zpracovatelském průmyslu ve většině krajů ČR s výjimkou: • • •
Prahy (1. místo: elektrotechnika) Ústeckého kraje (1. místo: chemický průmysl) Karlovarského (1. místo: průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot) • Libereckého kraje (1. místo: ostatní průmysl včetně nábytkářského)
NEZAMĚSTNANOST µ Odlišný vývoj než v jiných transformujících se zemích bývalého socialistického bloku µ Časově a regionálně diferencovaný jev - 1. polovina 90. let 20. století: rozkolísanost ve vývoji (2-4%) (nezaměstnanost do 4 %, velkou část uvolněných pracovníků absorbuje sektor služeb) • udává se, že nezaměstnanost do 5% procent prospívá ekonomice
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
2. polovina 90. let 20. století: trend růstu (důvod: odklad nepopulárních hospodářských opatření z 1. poloviny 90. let, specifika privatizace) - v závislosti na míře restrukturalizace průmyslové základny – strukturálně podmíněný -
µ Větší nezaměstnanost na Moravě než v Čechách: gradient západ è východ Ä Nejvyšší nezaměstnanost: Severní Čechy (SHR) a Severní Morava (Ostravsko) Ä Nejnižší nezaměstnanost: Praha a okolí µ Problémové okruhy: Nesoulad mezi nezaměstnaností a nabídkou volných pracovních míst (VPM) Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců), roste podíl lidí s dlouhodobou nezaměstnaností Ä Aktivní politika zaměstnanosti MPSV (www. mpsv.cz) Ä Regionální politika • v Praze a okolí tak 2 zájemci na 1 místo, na Karvinsku třeba 60 • nezaměstnanost je ale ve skutečnosti nižší, protože mnoho lidí není registrováno na pracovním úřadě a pracují na černo • tento systém je velmi špatně koncipován, lidé, kteří nepracují berou jen o velmi málo méně než někteří pracující Tab.: Vývoj počtu nezaměstnaných, volných pracovních míst (v tisících) Rok Počet nezaměstnaných (NZ) Volná pracovní místa 1995 153,0 88,0 1996 186,3 84,0 1997 268,9 62,3 1998 386,9 37,6 1999 487,6 35,1 2000 457,4 52,1 2001 461,9 52,1 2002 514,4 40,7 2003 (IX) 529,4 45,2
NZ / 1 VPM 1,7 2,2 4,3 10,3 13,9 8,8 8,9 12,6 11,7
Pramen: MPSV, 2003
Tab: Vývoj nezaměstnanosti v krajích ČR (1995 – 2002, k 31.12., v %) Kraj 1995 1998 1999 2000 Hl. město Praha 2,5 3,3 4,0 4,2 Středočeský 3,8 5,4 8,0 7,5 Jihočeský 2,5 4,9 6,2 5,8 Plzeňský 3,3 5,4 6,8 6,2 Karlovarský 4,0 6,8 8,1 8,4 Ústecký 11,7 15,4 16,0 7,1 Liberecký 3,9 6,9 8,2 6,2 Královéhradecký 3,1 5,0 7,0 6,1 Pardubický 3,7 6,0 8,0 8,3 Vysočina 3,7 5,8 8,7 6,8 Jihomoravský 3,3 5,1 8,0 8,3 Olomoucký 4,6 7,2 10,6 12,8 Zlínský 4,1 6,4 8,6 8,1 Moravskoslezský 5,8 10,1 13,0 14,3 Česká republika 4,0 6,5 8,7 8,8 Pramen: Statistická ročenka České republiky 2001, ČSÚ, 2001, 2002
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
2002 3,7 7,2 6,7 7,1 10,1 17,1 8,7 7,3 8,7 8,3 11,2 12,2 10,2 15,1 9,8
Tab.: Okresy s nejnižší a nejvyšší mírou registr.nezaměstnanosti v krajích ČR (podle 09/2003) Kraj / okres Středočeský - PZ - KH Jihočeský - CB - CK Plzeňský - PJ - TC Karlovarský - CH - SO Ústecký - LT - MO Liberecký - SM - LB Královéhradecký - RK - TU
12/1997 1,1 6,6 2,8 6,3 2,5 6,5 4,2 6,0 8,9 12,4 4,2 6,8 4,1 4,1
09/2003
Kraj / okres Pardubický - PU - SY Vysočina - PE - TR Jihomoravský - BO - HO Olomoucký - PV - JE Zlínský - UH - VS Moravskoslezský - OP - KI
3,1 11,4 5,0 9,5 5,4 10,0 7,6 13,0 13,5 22,9 8,2 10,5 6,5 Česká republika 9,4
12/1997 2,9 7,2 3,5 7,7 3,5 7,1 6,8 9,3 3,2 6,9 5,8 10,4 5,2
09/2003 6,7 12,2 5,2 13,0 8,9 15,1 9,6 15,6 8,7 11,6 11,8 20,4 10,1
Pramen: MPSV, 2003
PODPORA REGIONŮM 1. Regionální politika státu 2. Strukturální fondy EU (včetně předstrukturálních: PHARE – průmyslově orientované, ISPA – dopravní infrastruktura, SAPARD - zemědělství) – do roku 2004 + iniciativa INTERREG 1, 2 (euroregiony) • členský příspěvek 1,3% HDP Ad 1) Regionální politika státu = podpora problémovým regionům - nedílní součást státní politiky podpory MSP – malé a střední podnikání (do 50, 50-200 zaměstnanců) - v ČR realizována od roku 1992 (od roku 1996 v gesci MMR) - podpora MSP reaguje na stav hospodářského rozvoje jednotlivých regionů (nižší koupěschopná poptávka obyvatelstva, nižší daňové příjmy místních rozpočtů ß zpětně ovlivňuje podnikatelské prostředí
-
REGION = OKRES usnesení Vlády ČR č. 682 (12.7 2000) - schválená „Strategie regionálního rozvoje“ → vymezeny regiony se soustředěnou podporou státu: regiony se rozlišují na:
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz
1. strukturálně postižené regiony (SPR): jejich průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací 2. hospodářský slabé regiony (HSR): nízká hustota osídlení, nízká životní úroveň a nadprůměrná nezaměstnanost, periferní oblasti usnesení Vlády ČR č. 1257 (11. 12. 2000) – schváleny programy podpory MSP (regionální i celoplošné programy → možnost kombinací) Regionální programy: REGION, VESNICE, REGENERACE, PREFERENCE, PROVOZ, HRANICE, REGIOZÁRUKA Celoplošné programy: ZÁRUKA, KREDIT, TRH, KOOPERACE – sdružování do určitých sítí – výhodnější podmínky, START, SPECIÁL, MARKETING, PORADENSTVÍ, MALÉ PŮJČKY, DESIGN -
Cílem programů je: zvýšení zaměstnanosti ve vybraných regionech a zmírnění regionálních rozdílů (snaha diferencovaně směřovat prostředky do regionů z resortních programů a operačních programů strukturálních fondů), podle současných prognóz ale stejně dojde k oddálení Prahy a prohloubení rozdílů mezi jednotlivými regiony Poskytování podpor: ve formě zvýhodněných úvěrů a příspěvků na úhradu úroku podnikatelským subjektům (do 50, resp. do 250 zaměstnanců) Doba trvání programů: 2001 – 2004 (vláda v roce 2003 překvalifikovala dosavadní vymezení regionů → nové vymezení s platností 2004 – 2006 (viz tabulka) + regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (RVNN) Tab. Vymezení strukturálně postižených a hospodářských slabých regionů a regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (nové vymezení – přesuny po roce 2003) RVNN SPR HSR Bruntál ← Bruntál → Rakovník Děčín ← Děčín Ústí nad Labem Frýdek – Místek Břeclav → Šumperk Litoměřice Chomutov Český Krumlov → Hodonín Karviná Jeseník ← Jeseník → Vyškov Kladno Prachatice → Ralsko Louny Svitavy → Mladá Most Tachov Ostrava Třebíč Teplice Znojmo Přerov → → Přerov -
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz