Průvodce "Rýmařov" Rešovské vodopády. GPS poloha:

Průvodce "Rýmařov"

Rešovské vodopády Přírodní památka

GPS poloha: 49°52'49.13"N 17°12'28.35"E

Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Rýmařov" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovske-vodopady

Praděd Hora

GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded

Hrad Sovinec Hrad

GPS poloha: 49°50'14.76"N 17°14'46.04"E

Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina. Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves Křížov, a 1348, kdy se poprvé psali „ze Sovince" (de Aylnburk). V prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v Předhradí. Již v roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce; rekonstrukční práce probíhají s různou intenzitou dodnes. Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského okresního muzea. Na Sovinci probíhají příležitostné výstavy , jsou zde pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků a prezentace tradičních řemesel. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-sovinec

Bruntál Zámek

GPS poloha: 49°59'14.23"N 17°27'52.53"E

Barokní Zámek Bruntál se nachází v Moravskoslezském kraji. Zámek lze navštívit od dubna do října každý den kromě pondělí a v listopadu na základě předchozí domluvy. Návštěvníci během prohlídky uvidí místnosti s barokním a rokokovým zařízením, z nichž vyniká především řezbami vyzdobený Audienční sál, dále uvidí zbrojnici, jídelnu, knihovnu, galerii aj. Některé zámecké sály slouží k pořádání výstav, hudebních koncertů a jiných kulturních a společenských akcí. Zámek obklopuje rozlehlý park. Další informace od pana Phdr. Tomáše Neisnera, díky! ;) ZÁMEK BRUNTÁL národní kulturní památka Adresa: Zámecké náměstí 7, 792 01 Bruntál Telefon: 554717947/9; fax. 554718 558 E-mail: [email protected]; www.bruntál-zamek.cz

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Rýmařov" Zámecká expozice

Otevírací doba: 1.4. - 31.10.2008 denně kromě pondělí duben a říjen - 9:00-12:00, 12:30-16:00 hod květen - září. - 9:00-12:00 12:30-17:00 hod 26.-30.prosince - 9.00-12:00 12:30-16.00 hod

Vstupné plné: 70,- Kč (dospělí) snížené 40,- Kč (děti 6-15, studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 180,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100 % ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného průvodcovského textu: 10,- Kč Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč Muzejní expozice (Příroda Bruntálska, Řemeslo má zlaté dno) a výstavy:

Otevírací doba: celoročně denně kromě pondělí 9:00-12:00 12:30-16:00hod

Vstupné: plné: 20,- Kč (dospělí) snížené: 10,- Kč (děti 6 -15 let, studenti, důchodci, invalidé Slevy: držitelé karty EUROBEDS, ISIC, IYTC (Alive), ITIC Volný vstup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav, ICOM, ICOMOS Na zámku je možné provádět svatební obřady (Matrika Městského úřadu vBruntále, Nádražní 20, 79201 Bruntál, tel: 554706230)

Popis objektu a expozic: Barokně přestavěný původně renesanční zámek vBruntále je sídlem regionálního muzea. Po celý rok nabízí návštěvníkům prohlídku expozic a výstav. Zámeckou expozici tvoří nádvoří, kaple a 27 sálů reprezentačního 1.patra spůvodní výzdobou i zařízením. Řemeslo má zlaté dno - muzejní expozice o činnosti řemeslníků vnašem regionu na přelomu 19. a 20.století. Příroda Bruntálska - muzejní expozice, představující geologickou skladbu, faunu a flóru celého regionu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Rýmařov" Výstavy vroce 2009:

4.12.2008 - 31.1. Oslaďme si život Všechno co víme o cukru a jiných sladidlech.

23.1. - 22.2. Igor Minárik - Kresbomalby Eva Cisárová-Mináriková - Textilní koláže Slovenští výtvarní umělci představují svá díla zposledního období..

5.3. - 29.3. Vily Moravskoslezského kraje Nejznámější vily postavené od konce 19.století vplánech a fotografiích.

3.4. - 10.5. Daniela Vinopalová - Objekty Objekty - sochy jedné znevýznamnějších autorek současného českého výtvarného umění.

29.5. - 31.7. 40 let CHKO Jeseníky

20.10. - 22.11. Věra a František Vítkovi - Loutky a obrazy Výtvarníci královéhradeckého divadla Drak jak je známe i neznáme.

10.9. - 31.10. Přírůstky Muzea vBruntále za roky 2006-8

3.12. - 31.1.2010 Tajemství kávy

Akce:

4.4. Velikonoce na zámku Jarmark a vyhodnocení soutěže Bruntálská kraslice 29.5. Velká muzejní noc Oslavy mezinárodního dne muzeí a mezinárodního dne památek 13.9. Dny evropského dědictví Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Rýmařov" sleva na vstupném 50% 12.12. Vánoce na zámku Jarmark, vyzdobený zámek a vyhodnocení soutěže Nejkrásnější vánoční ozdoba.

Změna programu vyhrazena. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bruntal

Bílá Opava Říčka

GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E

Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava

Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace

GPS poloha: 50°3'47.00"N 17°14'23.85"E

Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r. 1991 spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-praded

Velký Roudný - rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 49°53'26.98"N 17°31'22.88"E

Velký Roudný je od roku 1966 vyhlášen Národní přírodní památkou. Tato naposledy na konci třetihor (přes 2 mil. let) činná sopka v blízkosti obce Roudno u přehrady Slezská Harta je zajímavá nejen geologicky a botanicky (stavač mužský), ale i turisticky. Na vrcholu bývalé sopky se nachází, v roce 2007 postavená, nová dřevěná rozhledna. Z její zastřešené výhledové plošiny ve výšce 17 m nad zemí je překrásný výhled na Slezskou Hartu a obec Roudno. Hned vedle rozhledny stojí kamenná kaple z roku 1933, která byla opravena obcí Roudno v roce 1989. Vede k ni z Roudna nekompletní Křížová cesta. Z obce sem vede 1, 3 km dlouhá zelená turistická značka. Přesto, že výstup je poměrně strmý, výhled z rozhledny stojí za námahu. Ještě pro zajímavost : rozhledna byla postavena z 18 tun modřínového dřeva a její výstavba stála 1, 3 mil. Kč. Má betonové základy, 6 pater a je velmi stabilní. Najednou se z ní může rozhlížet max. 16 osob. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-roudny-rozhledna

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Rýmařov" Rabštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°56'57.99"N 17°9'1.80"E

Nevelké zříceniny hradu Rabštejn se ukrývají v lesích nad obcí Bedřichov na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládal z Předhradí a vlastního hradu mezi dvěma skalními bloky. Z hradu se dochovaly nepatrné zbytky hradeb a hradní brány, část základového zdiva bašty na západní skále a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil ve 2. polovině 13. století Hrabiš ze Švábenic. První písemná zmínka o Rabštejnu pochází z roku 1318, kdy se hradu zmocnil olomoucký biskup Konrád I. a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Poté se zde střídali různí zástavní držitelé. Hrad byl dobře zajištěn ? hradby spojily skalní bloky, mezi skalami byly postaveny obytné budovy, postupně bylo vybudováno i Předhradí s několika baštami. V 70. letech 15. století byl hrad poškozen vojskem Matyáše Korvína. Na počátku 16. století získali hrad Žerotínové, kterým však hrad nevyhovoval, a proto si vybudovali nové centrum panství ? zámek v Janovicích. Poté již na Rabštejně bydleli pouze někteří panští úředníci, bylo zde i vězení. Za třicetileté války v roce 1645 dobyli hrad Švédové. Ve 2. polovině 17. století byl hrad definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rabstejn

Bruntál - Uhlířák Sopka

GPS poloha: 49°58'22.14"N 17°26'23.74"E

Jedna z nejmladších sopek v České republice, leží 2 km jihozápadně od Bruntálu. Profil tohoto kvartérního stratovulkánu byl odkryt těžbou. Vrch je krajinnou dominantou a dobrým orientačním bodem. Uhlířský vrch je jednou z českých nejmladších sopek (v činnosti na rozhraní třetihor a čtvrtohor před 2, 4 miliony lety). Ze smíšeného vulkánu jsou ve stěnách opuštěného lomu na jižním svahu odkryty profily málo zpevněnými vyvrženinami, které činí z Uhlířského vrchu nejpozoruhodnější lokalitu tohoto druhu u nás. Sopečné tufy se zde těžily od 19. století, v 60. letech byla těžba zastavena a lokalita vyhlášena přírodním výtvorem o rozloze 3,7 ha. Nad stěnou je malebný barokní kostel z roku 1758, k němuž vede od Bruntálu čtyřřadá alej 200 let starých lip. Z vrchu je výhled na kraj bruntálských sopek, částečně i na Hrubý Jeseník. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bruntal-uhlirak

Ztracené skály, Ztracené kameny Vrchol

GPS poloha: 50°0'47.70"N 17°10'6.86"E

Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ztracene-skaly-ztracene-kameny

Kriváň Hora

GPS poloha: 49°50'10.61"N 17°11'57.26"E

Impozantní a symbolický vrch západní části Vysokých Tater. Je symbolem jednoty Slovanů a svobody Slováků. Je zde položen pamětní kámen na historickou vycházku Štúrovců. V období středověku se zde těžilo uhlí a rudy. Východiska: Tři studničky přes Grúnik nebo od Jamského plesa (Štrbského) přes Pření handl. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krivan

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Rýmařov" Údolí Divoké Desné Řeka

GPS poloha: 50°3'50.00"N 17°11'59.21"E

Údolí Divoké Desné

Divoká Desná pramenící v tzv. pramenné míse na temeni Vysoké hole vytváří nejdelší horské údolí v Hrubém Jeseníku. Odvádí tedy vody z Pradědské hornatiny, nejvyšší části Hrubého Jeseníku. Pod vytěženým vrchem Zámčisko (kámen z něj byl použit při stavbě PVE a zbyla z něj malá skalka) se stýká s potoky z Medvědího žlebu pod Velkým Májem a ze žlebu Velkého Děda. Odtud je již Divoká Desná poměrně svižná říčka. Hluboké údolí má téměř vysokohorský ráz a některými znalci bývalo považováno za nekrásnější údolí Jeseníků. To platí zejména pro jeho závěrečnou část zhruba za rozcestníkem Pod Zámčiskem ke zmiňovanému Zámčisku. Dále údolím již prochází široká asfaltka směřují na vrchol Dlouhých Strání k horní nádrži PVE. Další část údolí je zaplavena dolní nádrží vodního díla, ve které divoký tok řeky mizí. U rozcestníku U Kamenné chaty je odbočka do Divokého dolu a na Praděd. Nad pravou stranou údolí se tyčí skalnatý vrch Divoký kámen a špičatý Medvědí hřbet. Protější levý svah téměř jednolitě svírá svah hřebenu Malé a Velké Jezerné, až za přehradou výrazně vybíhá Tupý vrch. Pod Medvědím hřbetem probíhá Česnekový důl, který směřuje ke Švýcárně. Za serpentinami pod dolní přehradou se údolí trošku rozšiřuje, aby se vzápětí sevřelo ve skalní soutěsce, kde je místo pouze na skalnaté koryto řeky a silnici. To už je řeka pod svahem Hřbetů, po jejichž úbočí se sjíždí od Petrovky (pravý břeh) a na levém břehu pod výraznou Medvědí horou přitéká Borový potok, se soustavou vodopádů. Zde již končí nejprudší část toku, aby volněji dorazila k mostu pod stoupáním na Červenohorské sedlo a pod chatovou osadou v Koutech dotekla k soutoku se svou jmenovkyní Hučivou Desnou, kde ztratí svůj přídomek Divoká. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/udoli-divoke-desne

Ztracené kameny Skalní útvar

GPS poloha: 50°0'58.25"N 17°10'28.81"E

Zajímavý kvarcitový skalní výchoz s balvanovými proudy v jihozápadním úbočí hory Pecný (Pec). Skála je tvořena devonským kvarcitem, pokrytým šupinkami chloritoidu. Skála je přístupná po zelené turistické značce od sedla Skřítek (asi 3km). Výstup je středně náročný jak turisticky, tak časově (převýšení 380m) - proto jsou Ztracené kameny oblíbeným výletním místem. Z vrcholu skály je nádherný rozhled na Hraběšickou vrchovinu, Šumpersko a Králický Sněžník. Lokalita leží od r.2008 v přírodní rezervaci Břidličná. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ztracene-kameny

Petrovy kameny Rezervace

GPS poloha: 50°4'6.74"N 17°14'1.90"E

SPR Petrovy kameny byla založena v roce 1955 o rozloze 19, 10ha na severovýchodním svahu Vysoké hole nad chatou Ovčárna. Cílem ochrany území je zachování druhového bohatství subalpínské květnaté nivy, okolních alpinských holí se známou dominující vrcholovou skalkou z fylitických břidlic. která hostí vegetaci endemickou (zvonek jesenický, lipnice jesenická) spolu s dalšími vzácnými rostlinnými druhy. Najdeme tu ukázkový soubor rostliných společenstev ve vrcholové partii Jeseníků. V nejvyšší partii je květena charakterizována porosty se sasankou narcisokvětou, sítinkou trojklanou, lipnicí plihou a lipnicí alpínskou, violkou dvoukvětou a omějem šalamounkem. Na svazích pak převládá lipnice Chaixova, zvonek vousatý, violka žlutá sudetská a sítinka nitkovitá. V nejnižší části přecházejí lučiny do svahových rašelin. V této rezervaci roste též velmi vzácná vrba šípová. Vokolí skály jsou zbytky polygonálních, mrazem tříděných půd. Tato rezervace je řazena k rezervacím s mezinárodním významem (dnes je součástí NPR Praděd) a její ochrana je velice problematická zejména v předjaří, kdy neukáznění návštěvníci ignorující přísný zákaz vstupu sešlapávají nejcennější druhy rostoucí na skále a jejím okolí. Přesto je na Petrových kamenech povoleno v zimě lyžování. V létě ovšem pro výjimečnost lokality platí zákaz odbočení ze značené cesty a vstupu na skály. Se skalami je spjata řada pověstí. Při čarodějnických procesech v 17. stol. bylo místo označováno jako místo čarodějnických sabatů a údajných schůzek čarodějnic s ďáblem. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Rýmařov" Upozornění: Zákaz vstupu na Petrovy kameny platí v létě i v zimě. Sjezdové lyžování je povoleno pouze ve vymezených tratích na svazích Vysoké hole a běžkové pouze po značených cestách, jinak se turista vystavuje riziku pokuty! Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/petrovy-kameny--1

Bradlo u Libiny Vrchol

GPS poloha: 49°51'4.36"N 17°2'53.81"E

Bradlo je nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, vypínající se nad Libinou. Jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistů a tak jsme se samozřejmě na něj vydali i my. Během výstupu na Bradlo jsme v lese viděli mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny. Jsou to balvany kvarcitu, který tvoří téměř celý hřbet Bradla. Největší z nich je vlastní Bradlo, 23 m vysoká skalní hradba. Na vrchol vedou již od konce 20.století schody. Od té doby je Bradlo významným rozhledovým bodem. Je odtud kruhový rozhled, i když v současné době na několika místech poněkud narušeny vzrostlými stromy. Z vyhlídky je vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky celý Hornomoravský úval a za zvlášť jasného počasí i Hostýn. Křemenné horniny Bradla jsou velmi tvrdé a pevné, jsou v nich však široké trhliny, podle nichž se ze skály snadno oddělují velké balvany a bloky, které se hromadí při úpatí skály. V současné době navštěvují vrchol Bradla turisté a skály využívají k výcviku horolezci. Kromě toho slouží k astronomicko-geodetickym měřením, je trigonometrickým bodem I. řádu. Dlouhou historii má využívání tohoto památného místa k hromadným akcím. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí, Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20, června 1897. V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavností hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948. Cesta na vrchol Bradla není náročná. Těsně pod vrcholem se hvězdicovitě sbíhá pět výstupových tras v příjemných délkách tří až pěti kilometrů, které sem směřují z vesniček rozložených na úpatí. Dvě z nich navíc začínají - anebo končí - u železniční trati Olomouc - Šumperk, kde jezdí i o víkendech poměrně dost spojů. Nejkratší přechod Bradla Libina, žel st – Tři kameny, modrá, 2,5 km – Bradlo, modrá, 3,5 km – Nová Hradečná, červená, 6,5 km. Zdroj:http:// cestovani. idnes. cz/ moravsky- blanik- nabizi- nejen- skvelou- skalni- vyhlidku- pfp-/ igcechy. aspx?c=A070226_112628_igcechy_tom Jako o každém nápadném přírodním jevu existovala o Bradle řada pověstí, které si vyprávěli jak Němci, tak Češi. Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bradlo-u-libiny

Pecný Vrchol

GPS poloha: 50°1'19.49"N 17°10'55.01"E

Vrchol Pecný ( 1334 m.n.m. ) je součástí pohoří Hrubý Jeseník a zvedá se severovýchodním směrem od motorestu Skřítek. Severním směrem od Pecného je Břidličná hora ( 1358 m. n. m. ) a jižním směrem vrchol Pec ( 1311 m.n.m.). Vrchol Pecný je dobře rozeznatelný od ostatních vrcholků neboť se tu nachází nevelký skalní útvar. Na stráních vrcholku roste ve vrcholové části kosodřevina střídaná borůvčím. Tento porost přerušejí malá kamenná políčka. Z vrcholku je nádherný výhled na panorama Jeseníků. Přes vrchol prochází zeleně značená hřebenová trasa. Po zelené značce dojdeme na tento vrchol z rozcestí u motorestu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Rýmařov" Skřítek a po zelené můžeme pokračovat k Jelení studánce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pecny--1

Velký Roudný Přírodní památka

GPS poloha: 49°53'26.37"N 17°31'20.53"E

Velký Roudný ( 780 m.n.m.) je vyhaslá sopka zvedající se na jižním břehu vodní nádrže Slezská Harta a nad východním okrajem obce Roudno. Tvoří dominantu zdejší oblasti a je z dálky velmi dobře rozeznatelná. Kolem vrcholku bylo vyhlášeno stejnojmenné chráněné území a to národní přírodní památka Velký Roudný. Severovýchodně od bývalé sopky leží město Bruntál, západně se rozkládá městečko Břidličná a jihovýchodním směrem najdeme městečko Dvorce. Na vrcholku je malá zděná kaplička, která byla postavena v roce 1933. U kapličky je ukryta železná schránka s vrcholovou knihou. Národní přírodní památku Velký Roudný tvoří vyhaslá sopka, která byla naposledy činná v období čtvrtohor. Sopku tvoří čedičový kužel, který je nejzachovalejším starovulkánem u nás. Na vrcholku kopce je kuželovitá prohlubeň, která je označována jako zbytek kráteru sopky. Na Velkém Roudném můžeme pozorovat čtyři lávové proudy a sopečné tufy. Mimo jiné tu najdeme řadu kamenných valů a hald. V oblasti přírodní památky se daří ohroženým druhům rostlin a živočichů. Přírodní památka zaujímá rozlohu 81 hektarů a byla vyhlášena v roce 1966. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 700 až 780 metrů. Z obce Roudno rozkládající u úpatí Velkého Roudného vede na vrchol zelená turistická trasa. Z cesty stoupající k vrcholku je pěkný výhled na dole se rozkládající obec a nebo jihozápadním směrem na vrchol Slunečná ( 800 m.n.m.). Za příznivé viditelnosti je možné z těchto míst vidět také vrchol Praděd ( 1491 m. n.m.). Do obce Roudno dojdeme po zelené značce od železniční stanice v obci Lomnice. Do Roudna se můžeme také vydat po zelené značce z města Bruntál. Do těchto míst nevede značená cyklostezka, ale k výletu na kole do této oblasti můžeme využít turistické trasy. Rozloha Katastrální území: Roudno Výměra: 81 ha Nadmořská výška: 700 - 780 m Vyhlášeno: 1966 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-roudny

Břidličná hora Hora

GPS poloha: 50°1'59.80"N 17°11'13.42"E

Břidličná hora se nachází na hlavní hřebenové trase vedoucí až Na Ovčárnu a dále na Praděd. Jde o 1358 metrů vysoký kopec s rozhledem do všech světových stran. Lze zde pozorovat mrazové zvětrávání v hladném klimatu dob ledových. na vrcholu hory jsou kamenné polygony. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bridlicna-hora

Malá kotlina Rezervace

GPS poloha: 50°2'23.85"N 17°12'40.46"E

Tato SPR byla založena v roce 1955 o rozloze 129,08ha v závěru kotliny pod Třemi studánkami a Jelením hřbetem. Ledovcový kar s bohatou květenou horských pramenišť a holin - chudší obdoba Velké Kotliny. Na jihozápadním okraji je bučina se smrkem, na severovýchodním smrčina. Porosty kosodřeviny sem byly vysazeny uměle. Obvzláště bohatá je květena pramenišť, kde převládá upolín evropský, oměj šalamounek, pryskyřník omějolistý platanolistý, violka dvoulistá, tučnice obyčejná. Na suchších místech se objevuje violka žlutá sudetská, mochna zlatá, zvonek vousatý, na skalách ojediněle lomikámen vždyživý, kopyšník tmavý, jalovec obecný nízký. Na holích převládá smilka tuhá, s rdesnem hadím kořenem, sasankou narcisokvětou, kýchavicí bílou Lobelovou. Rezervace je dnes součásti NPR Praděd. Rezervace leží mimo značené cesty o z důvodů ochrany je veřejnosti nepřístupná. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mala-kotlina

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Rýmařov" Divoký důl Rezervace

GPS poloha: 50°4'40.25"N 17°12'17.06"E

SPR Divoký důl (138, 40 ha, od roku 1955) má za úkol chránit porosty přirozených svahových, suťových a roklinových lesů. Nachází se ve stejnojmenném ostře zaříznutém dole západně od Pradědu. Je to hluboce zaříznuté soutěskovité údolí (budované krystalickými břidlicemi) pravostranného přítoku Divoké Desné, pramenícího na severozápadním svahu Praděda. Potok překonává velký spád, proto má nevyrovnanou spádovou křivku s četnými kaskádami a peřejemi. V údolí se nacházejí balvanové haldy, balvanové proudy a rulové skály - Divák a Čert. Skalnaté srázy jsou zde porostlé autochtonním lesním porostem s převahou smrku a s příměsí klenu, buku a javoru. V horní části se nacházejí četné lesní světliny a horské louky s významnou květenou. Dnes je tato rezervace součástí SPR Praděd. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divoky-dul--1

Nejvýše na Moravě Vyhlídka

GPS poloha: 50°2'28.56"N 17°11'56.75"E

Tento název článku jsem převzal z informační tabule, na kterou narazíte po výstupu nebo vyjetí na Praděd. Viz. fotogalerie. Letos potřetí jsem vyjel z místa bydliště na Praděd (110 km) a ten den zpět, tentokrát sám ne ve dvojici jako v předchozích letech. Výlet na Praděd a zpět na kole je záležitostí celodenního výletu v délce trvání 13 hodin, z toho 12 hodin v sedle kola. Výjezd na Praděd má své kouzlo a po cestě je stále co pozorovat a fotit, zvláště, když přezbrojíte a pořídíte si nový fotoaparát. Nejprve mne zaujalo stádo pasoucích se anglických plnokrevníků na pastvinách před Uničovem, následovalo stádo hovězího skotu na pastvině za Rýmařovem a pak rázovité chalupy s kostelíkem v Dolní Moravici. Po příjezdu na Hvězdu jsem fotil cyklistické značení při pohledu z cesty od Pradědu. Při stoupání na Ovčárnu jsem na chvíli zastavil a fotil smrkové porosty ve stráních nad potokem Bílé Opavy. Další fotky jsem pořídil na Ovčárně, kde jsem si dopřál krátký oddech před závěrečným 2 km stoupáním na Praděd. Na Pradědu jsem pořídil fotografie nejbližšího i vzdálenějšího okolí (Petrovy kameny, Dlouhé stráně, Medvědí hora atd.) Posvačil jsem, navlékl větrovku, nasedl na kolo a frčel z kopce dolů. K článku přikládám fotografie v chronologickém sledu, tak jak je popisuji. Viz fotogalerie. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nejvyse-na-morave

Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Rýmařov" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Galerie Děda Praděda Zajímavost

GPS poloha: 49°50'53.41"N 17°16'36.08"E

Pradědova galerie U Halouzků Tři kiklometry na sever od hradu Sovinec, v malé obci Jiříkov, čeká pro návštěvníka překvapení v podobě obřích soch. Areálu vévodí 11 metrů vysoká socha Děda Praděda, na volném prostranství najdedeme řadu zvířat i pohádkových bytostí a také třeba kolotoč pro dopělé. Pod střechou pak největší Betlém v Evropě v životní velikosti,vyřezávaný monumentální obraz z dějin Čech a Moravy a také dračí sluj. Podle počasí cca hodinová prohlídka je za padesát korun a na závěr je možné ochutnat dobrou zelňačku - půl litru za 27 kaček. Autor článku: Jiří Makoň Ing Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/galerie-deda-pradeda

Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna

GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.

Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Rýmařov" Městské muzeum Rýmařov Muzeum

GPS poloha: 49°55'52.64"N 17°16'20.78"E

Stálé expozice Městského muzea Rýmařov představují historii města od 13. do 20. století, geologii jižního Jesenicka (část se nachází přímo v muzeu a část ve venkovní expozici v lokalitě Hrádek, textilnictví a dolování na Rýmařovsku. V galerii Octopus a galerii Pranýř, které náleží k muzeu probíhá ročně kolem 20 výstav na jejichž tvorbě se podílí Městské muzeum Rýmařov a volné sdružení OCTOPUS. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mestske-muzeum-rymarov

Uhlířský vrch Kostel

GPS poloha: 49°58'23.35"N 17°26'23.60"E

Uhlířský vrch je vysoký 672 metrů nad mořem. Vrchol je bývalá sopka, zvedá se jihozápadním směrem od města Bruntál. Na vrcholu kopce nad stěnou lomu stojí zdaleka viditelný barokní poutní kostel panny Marie Pomocné. Od Kobylího rybníka, který se nachází u silnice vedoucí z Bruntálu do obce Moravskoslezský Kočov, lemuje cestu k poutnímu kostelu čtyřřadá lipová alej vysázená už v 18 století. Na vrchol kopce vede z Bruntálu zelená turistická značka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/uhlirsky-vrch--1

Jelení studánka Zajímavost

GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E

Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka

Město Rýmařov - kostel sv. Michaela Kostel

GPS poloha: 49°55'57.90"N 17°16'18.88"E

Kostel sv. Michaela v Rýmařově vznikl v druhé polovině 13. století spolu se založením města. Byl postaven na významném a a nejlépe bráněném úseku města, na pahorku nad prudkým svahem. Tehdy byl svatostánek asi dřevěný, k úpravám došlo na počátku 15. století kvůli zničení města během válečných sporů Pročka z Vildeberka, zástavce rabštejnského panství, a moravských markrabat. Další osudy kostela již nejsou v 15. století nikde zachyceny, teprve v roce 1503 se objevuje jméno faráře Petra. V 16.století byl kostel hned dvakrát zničen požáry, a to v roce 1559 a také o dva roky později. Kostel byl tehdy postaven jako jednoduchá halová stavba se stanovou střechou a nevysokou spíše hranolovou věží zakrytou jednoduchou jehlancovitou hlavicí. V roce 1609 při bujných oslavách sv. Michala vznikl v domě pekaře Nikla Kunschera požár, který zcela zničil celé město i kostel. Bezprostředně po požáru došlo s významnou pomocí Ondřeje Hoffmanna k obnově kostela, který dostal renesanční podobu. Byla zřízena zvonice, původní gotická věž byla opatřena dřevěnou pavlačí a helmicí se čtyřmi věžičkami v rozích. Štíhlá gotická okna byla zčásti zazděna. V noci 27. května 1668 postihl město opět děsivý požár a vedle téměř celého města vyhořel i kostel, kde se dokonce roztavily i tři bronzové zvony. Tůstaly stát je tři holé zdi a jejich zbytky. Při opravě kostela došlo k mnohým změnám, byla Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Rýmařov" upravena i věž, nebyla obnovena pavlač a původní členitá helmice byla nahrazena čtyřbokým jehlancem (věž měla výšku asi 47 - 50,5 m). Nově byl zařízen interiér kostela. V roce 1681 olomoucký biskup Karel z Liechtenštejna ustanovil ochráncem města archanděla Michaela a tomuto patronovi byl zasvěcen i kostel. Pro potřeby Růžencového bratrstva, které usilovalo o šíření používání růžence při modlitbách byla v roce 1688 vybudována na levé straně kostelní haly prostá barokní Růžencová kaple, která se dochoval v původní podobě až do dnešních a spolu s oltářem a tribunou patří k nejpůvodnějším částem chrámu. Oltářní olejomalba s postavami Panny Marie, svatého Dominika a Svaté Kateřiny Sienské je dílem významného rodáka z Janovic Jana Kryštofa Handka asi z roku 1725. Handkův je též obraz po pravé straně kaple a zobrazuje poprsí nejvýznamnějšího českého barokního světce Jana Nepomuckého. Celá kaple je vzácně jednotným barokním prostorem stylově velmi čistým a hodnotným, také obrazy patří k nejcennějším z celé výbavy farního kostela. Již na konci 17. století ztratil svou funkci michaelský hřbitov u kostela a přesunul se do místa dnešního Střediska volného času. V letech 1711-15 byla v místě starší hrázděné kaple zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie (V Lipkách). Poslední katastrofou, která dosud postihla chrám, byl patrně nejničivější požár 3. dubna 1790. Doslova celé město včetně hospodářských budov lehlo popelem. Kostel sice vyhořel, ale škody byly ve srovnání s předchozími tragediemi nesrovnatelně menší. Klenutí je možno považovat z větší části za původní a patrně i Růžencová kaple požáru odolala, včetně prací J. K. Handka. Náprava poškozených částí vedla k řadě adaptací v duchu klasicismu a historizujících slohů, nejčastěji s novorenesančními prvky. Úpravy byly dokončeny až v roce 1818 zrestaurováním kostelní věže do dnešní podoby. Od té doby již nebyl kostel významněji přestavován. http://www.rymarovsko.cz/historicke-pamatky/kostely-a-kaple/24-kostel-sv-michaela-v-rymaov.html Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-rymarov-kostel-sv-michaela

Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E

Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail: [email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum

super chalupa (nejen) pro děti v Jeseníkách Ostatní

GPS poloha: 50°1'2.03"N 17°22'35.44"E

zdravím všechny cestovatele. nedá mi to se nepodělit o skvělé místo, na které jsme letos náhodou narazili. se známými a našimi dětmi jsme jsme si užili týden skvělé dovolené na pohádkové Chaloupce v Jeseníkách. Krásné okolí, blízké sjezdovky, parádní kopec na bobování pár metrů od Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Rýmařov" chalupy, uvnitř 2 herny s množstvím hraček... prostě pohádka! Autor článku: Hana Novotná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/super-chalupa-nejen-pro-deti-v-jesenikach

Vysoká hole Rozcestí

GPS poloha: 50°3'35.90"N 17°13'50.45"E

Rozcestí Vysoká hole je orientační místo na červené turistické trase a najdeme jej na stejnojemnném vrcholu. V okolí rozcestí je rozlehlá holá horská plošina. Z těchto míst je krásný výhled na vrchol Praděd ( 1491 m. n.m.) a za pěkného počasí můžeme vidět Nízké Tatry. Za druhé světové války zde německá armáda budovala vojenské polní letiště. Na jižním svahu jsou vidět pozůstatky dělostřeleckých cvičení české armády. Jihozápadním směrem se po červené vydáme z tohoto rozcestí oblastí Velkého kotle k Jelení studánce a opačným směrem po červené značce půjdeme kolem turistické chaty Ovčárna na vrchol Praděd. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoka-hole

Nad vodopády Rozcestí

GPS poloha: 50°4'41.01"N 17°15'16.67"E

Nad vodopády je rozcestí modré a žluté turistické trasy a nachází se západním směrem od Karlovy Studánky a nedaleko vodopádů na toku řeky Bílá Opava. U rozcestníku je vybudováno několik laviček. Žlutá značka směřuje z tohoto rozcestí dolů k toku Bílé Opavy, bohužel v současné době je tato trasa uzavřená, jelikož údolí Bílé Opavy bylo poničeno požárem. Opačným směrem po žluté dojdeme k turistické chatě Ovčárna. Po modré k tomuto rozcestí dojdeme z Karlovy Studánky a dále pokračujeme k horské chatě Barborka. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nad-vodopady

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14