PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ PŘÍPRAVA ROZPOČTU NEINVESTIČNÍHO PROJEKTU

KURZ: PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ PŘÍPRAVA ROZPOČTU NEINVESTIČNÍHO PROJEKTU V rámci projektu Vzdělávání vedoucích pracovníků středních škol Zlínského kraje v projektovém řízení CZ.1.07/1.3.09/02.0015

Dr. Dan Marek Ing. Tomáš Kantor Velké Karlovice červen 2010

0

Obsah


Příprava rozpočtu – obecné informace Způsobilé a nezpůsobilé výdaje Přímé a nepřímé náklady Hlavní rozpočtové kapitoly Křížové financování Změny rozpočtu Časové rozlišení finančních toků Sestavování rozpočtu – závěrečná doporučení

1

Příprava rozpočtu – obecné informace


Rozpočet projektu = celkový objem prostředků přidělených na projekt, obvykle rozdělený do výdajových kategorií a rozfázovaný v čase. Plánování nákladů a sestavení rozpočtu projektu je součástí fáze plánování. Přípravě rozpočtu je potřeba věnovat velkou pozornost, neboť jen opravdu reálný rozpočet umožní v případě schválení projektu financovat činnosti, které žadatel ve svém návrhu plánuje. Rozpočtový formulář je většinou součástí žádosti; někdy je povinnou přílohou. Rozpočet musí být provázán s aktivitami projektu a zabezpečovat resp. pokrývat veškeré činnosti, které souvisí s realizací projektu.

3



Při navrhování rozpočtu je nutno respektovat příslušná pravidla a omezení vyplývající z platné příručky pro předkladatele projektů. U každého programu a výzvy se uvádí, kolik procent činí dotace a kolik procent spolufinancování žadatele. Míra a výše dotace je odlišná u každého programu. Jelikož neexistuje jednotná forma rozpočtu, která by platila pro všechny typy podpor ze strukturálních fondů, je nutné, aby si žadatel zjistil, jaká struktura rozpočtu se v jeho případě vyžaduje. V průběhu realizace projektu je nutné vždy vycházet z rozpočtu, který byl schválen poskytovatelem podpory a je součástí právního aktu mezi poskytovatelem podpory a příjemcem. Tento rozpočet je nedílnou součástí právního aktu o poskytnutí podpory. Příjemce i jeho partneři musí mít tento schválený rozpočet k dispozici a jsou povinni v rámci realizace projektu stále sledovat, zda jsou jednotlivé výdaje v souladu s tímto rozpočtem.

4



Při čerpání rozpočtu je nutné sledovat nejen to, zda konkrétní výdaje odpovídají kapitolám rozpočtu, ale zda jsou také v souladu s charakterem a výší jednotlivých položek. Z tohoto důvodu je požadováno, aby již při zahájení realizace projektu příjemce a jeho partneři zpracovali plán čerpání projektového rozpočtu, který jim bude sloužit jako pomůcka pro správné a včasné čerpání jednotlivých položek rozpočtu, napomůže včasné indikaci případné potřeby dílčí změny v rámci rozpočtu a napomůže také při plánování např. výběrových řízení. Rozpočet, který příjemce předložil v projektové žádosti, je kvalifikovaným odhadem výdajů projektu a je pravděpodobné, že v průběhu realizace projektu dojde k určitým odchylkám. Proto musí příjemce počítat s tím, že skutečná výše prostředků na úhradu způsobilých výdajů projektu bude vypočítána až při schvalování žádosti o závěrečnou platbu (schválená výše celkových způsobilých výdajů však nesmí být vyšší než maximální výše podpory uvedená v právním aktu).

Celkový schválený rozpočet projektu je závazný a nelze jej překročit.

5



Pokud jsou stanoveny pro jednotlivé rozpočtové kapitoly (podkapitoly či položky) omezující limity, musí být tyto limity dodrženy jak při sestavování rozpočtu, tak při závěrečném vyúčtování projektu. Z toho plyne, že když některé položky schváleného rozpočtu nebudou do konce realizace projektu dočerpány, sníží se tak celkový rozpočet projektu a tudíž i způsobilá výše položek, které jsou omezeny příslušnými limity. Limity rozpočtu musí být dodrženy také při provádění podstatných či nepodstatných změn rozpočtu. Při přečerpání stanovených limitů, nebo když kontrolou poskytovatel označí výdaj jako nezpůsobilý a tento výdaj nebude proplacen (což bude mít

za následek snížení celkové sumy způsobilých výdajů při závěrečném vyúčtování projektu a tedy nedodržení stanovených limitů), je částka, o kterou jsou tyto

limity přečerpány, považována za nezpůsobilý výdaj, a nemůže být součástí proplacené podpory.

V případě, že při realizaci projektu nedojde k vyčerpání schválené částky podpory, nemá příjemce na tuto nevyčerpanou částku nárok.

6

Způsobilé a nezpůsobilé výdaje


V rozpočtu je třeba zřetelně odlišit dva druhy výdajů. Způsobilé výdaje (neboli také uznatelné): výdaje, které jsou oprávněny k příspěvku z ESF za předpokladu, že byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly, včetně účetních pravidel. Nezpůsobilé výdaje (neboli také neuznatelné): výdaje, které nejsou vynaloženy v souladu s cíli projektu a současně nejsou pro jejich realizaci nezbytné. Dále se jedná o výdaje, které nejsou přiměřené aktivitám a nejsou vynaloženy v souladu s principem hospodárnosti a efektivnosti nebo v souladu s evropskou či českou legislativou.

U jednotlivých opatření a programů se vymezení okruhu uznatelných a neuznatelných nákladů liší. Lze je však snadno nalézt v programovém dodatku nebo navazujících příručkách pro žadatele. Tyto příručky obsahují jejich konkrétní význam, náplň jednotlivých položek a také omezení na poměr některých vybraných položek rozpočtu k celkovým uznatelným nákladům.

7



Způsobilé výdaje jsou upraveny nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, nařízením Komise (ES) č. 1685/2000 a nařízením Komise (ES) č. 448/2004 pro provádění týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy. Pokud Komise nestanoví všeobecně platná pravidla, která je nutno aplikovat, platí, že pro uznatelnost nákladů je rozhodující příslušná národní úprava. V praxi se tedy žadatel řídí zejména pravidly stanovenými řídícím orgánem operačního programu pro konkrétní opatření, která musí být v souladu s Manuálem uznatelných nákladů vypracovaným řídícím orgánem Rámce podpory Společenství. Způsobilé výdaje musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým) a být vynaloženy v souladu s následujícími principy: hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu); účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro realizaci projektu); efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu).

8



Příklady způsobilých výdajů osobní výdaje související s realizací projektu; cestovní náhrady související s realizací projektu; pořízení zařízeních souvisejících s realizací projektu; výdaje na místní kancelář; nákup služeb souvisejících s realizací projektu; výdaje na reprezentaci např. při konferencích a koordinačních jednáních realizačních týmů; drobné stavební úpravy související s realizací projektu; přímá podpora; DPH u neplátců a plátců, avšak pouze v případě, že není nárok na odpočet podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů.

9



Příklady nezpůsobilých výdajů daň z přidané hodnoty s nárokem na odpočet; úroky z úvěrů; nákupy nábytku, vozidel, infrastruktury, nemovitostí a pozemků provozní výdaje na rutinní opravy a udržování, dary, manka a škody; mimořádné náklady např. oprava nákladů minulých účetních období, vyúčtování nároků zaměstnanců na odstupné při reorganizaci, odškodnění při pracovních úrazech, výdaje, kterými nájemce podle smlouvy uvádí po skončení nájmu najatou věc do předešlého stavu apod.; odměny členům statutárních orgánů; další osobní výdaje, které nejsou dány zákonem nebo vyhláškou ( např. příspěvek na důchodové pojištění a stravování zaměstnanců); sankční poplatky, pokuty a penále, případně další sankční výdaje, ať již sjednané ve smlouvách nebo vznikající z jiných příčin; rozdíly mezi kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB k okamžiku ocenění účetního případu a kurzem komerční banky příjemce pomoci k okamžiku zaplacení; úroky z úvěrů a půjček; konzultační služby, pokud mají formu trvalých a pravidelných činností a pokud se vztahují k běžným provozním výdajům podnikatele/organizace (např. běžné daňové poradenství, pravidelné právní poradenství, reklama apod.); přímá daň, daň z nemovitosti, daň dědická a darovací, silniční daň a clo.

10

Přímé a nepřímé náklady


Rozlišení přímých a nepřímých nákladů Přímé náklady jsou náklady, které jsou přímo přiřaditelné k určité konkrétní aktivitě projektu. Náklady, které jsou zařazeny mezi přímé náklady projektu a jsou tudíž vykazovány a ověřovány dle standardních postupů pravidel způsobilosti, není možné zařadit mezi nepřímé náklady. Nepřímé náklady projektu jsou náklady, které nejsou nebo nemohou být jednoznačně spojené s konkrétní aktivitou daného projektu. Tyto náklady zahrnují zejména náklady spojené s administrací projektu. Dále sem mohou být zařazeny náklady, které souvisí s prací s cílovou skupinou, nicméně jsou vykonávány v rámci běžných činností organizace příjemce pomoci nebo partnera a nelze je proto jednoznačně přiřadit k aktivitám projektu.

11

Přímé a nepřímé náklady


Mezi nepřímé náklady patří např.: Náklady na odměňování pracovníků, kteří v rámci organizace příjemce pomoci nebo jeho partnera v souvislosti s projektem vykonávají níže vymezené aktivity, a náklady na nákup služeb zahrnující např. tyto aktivity: Vedení účetnictví včetně vedení mezd pracovníků. Vedení rozpočtu (netýká se činností zahrnutých pod pozici finančního manažera). Personalistika. Zajištění školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v režimu stanoveném právními předpisy ČR. Zajištění ostrahy. Zajištění úklidu a čištění. Zajištění opravy a údržby zařízení, vybavení a využívaných nemovitostí. Správa počítačových sítí a internetových stránek, včetně aktualizace internetových stránek. Tisk pro administraci projektu a pro publicitu. Kopírování.

Veškeré cestovní náhrady spojené s vnitrostátními pracovními cestami realizačního týmu. Veškeré náklady na provoz vozidla k vnitrostátním cestám. Náklady na daňové a právní poradenství a konzultace. Náklady na realizaci výběrových řízení nezbytných pro projekt (inzerce, poradenství atd.).

12


Hlavní rozpočtové kapitoly

Při naplňování některých kapitol je stanoven povolený poměr nákladů jedné kapitoly k celkovému rozpočtu. Tyto limity jsou předmětem hodnocení přijatelnosti projektu. Dodržování poměrů nákladů kapitol k celkovému rozpočtu je již automaticky ošetřeno při vyplňování Benefitu, ale je vhodné je znát dopředu, aby v časové tísni při dokončování projektu nebylo nutno složitě upravovat rozpočet. Je také dáno, které kapitoly lze zařadit do kterého způsobu financování – plně hrazené, de minimis, spolufinancování, plně financované žadatelem (neuznatelné náklady…).

13



Osobní výdaje související s realizací projektu V této kapitole rozpočtu jsou způsobilými výdaji rozuměny pouze osobní výdaje pracovníků, kteří jsou přímo zapojeni do realizace projektu a podílejí se na ní v rámci organizace příjemce nebo partnera projektu. Jsou tedy tzv. „zaměstnanci“ projektu.

Způsobilé osobní výdaje zahrnují: mzdové výdaje pracovníků, kteří mají v rámci projektu uzavřen pracovněprávní vztah a jsou zaměstnáni výhradně pro projekt; příslušnou část mezd nebo platů zaměstnanců, kteří se na realizaci projektu podílejí pouze částí svého úvazku, a to ve výši odpovídající jejich úvazku na projektu; výdaje na odměnu zaměstnanců, kteří jsou v rámci projektu zaměstnáni na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce; autorské honoráře; zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, případně další zákonná pojištění a zákonné odvody a náhrady.

14



Cestovní náhrady Vždy se musí jednat o výdaje na pracovní cesty zaměstnanců příjemce nebo partnera projektu, a to pouze osob zapojených do realizace projektu (na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu). Cestovní výdaje osob, které se na realizaci projektu nepodílejí, není možné v rámci projektového rozpočtu hradit. Účel pracovní cesty musí vždy souviset s projektem. Výdaje spojené s cestovními náhradami musí odpovídat cenám obvyklým v místě a čase realizace projektu. Veškeré doklady, týkající se cestovného, musí být vyplňovány a archivovány v souladu se zákonem a zásadami vyplývajícími ze smlouvy o poskytnutí dotace.

15



Zařízení související s realizací projektu Způsobilé výdaje pro nákup zařízení nezbytného pro realizaci projektu jsou součástí schváleného rozpočtu. Při čerpání finančních prostředků v rámci této kapitoly je potřeba, aby příjemce zvážil rozsah a charakter položek v souladu s požadavky na realizaci případných zadávacích řízení. Pořizovaný majetek musí být využíván pro projekt. Pokud je využíván pro projekt pouze částečně, je způsobilá k financování pouze poměrná část nákladů.

Příjemce/partner nesmí zapůjčovat vybavení, zařízení nebo učební pomůcky pořízené z projektu dalším subjektům v případě, že se nejedná o partnery uvedené ve schváleném projektu. Pro účely projektu je možné pořídit zařízení, které je způsobilé k financování z ESF nebo zařízení a vybavení způsobilé v rámci křížového financování. Odepisovatelný hmotný majetek lze financovat prostřednictvím odpisů, nájmu nebo v rámci křížového financování (za splnění podmínek, které vymezují možnosti užívání křížového financování).

16



Místní kancelář V této kapitole rozpočtu je možno čerpat finanční prostředky na zabezpečení provozu kanceláře, která slouží k řízení projektu. Za způsobilé výdaje jsou považovány výdaje za materiál a služby, které souvisejí s řízením projektu a jsou pro zabezpečení realizace projektu nezbytné. Do této kapitoly se nezahrnuje pronájem místností určených pro práci s cílovou skupinou, např. školicí prostory a související náklady. Výdaje na místní kancelář mohou buď souviset výhradně s projektem a nesmějí mít vztah k jiným aktivitám, nebo mohou s projektem souviset částečně a mít vztah i k jiným aktivitám příjemce – v takovém případě je možné do způsobilých výdajů započítat pouze podíl připadající na aktivity projektu.

17



Nákup služeb souvisejících s realizací projektu Při čerpání finančních prostředků v rámci této kapitoly musí mít příjemce a jeho případní partneři na paměti, že pro pořizování služeb souvisejících s realizací projektu platí obdobná pravidla jako v případě pořizování zařízení a vybavení. Příjemce musí před zahájením čerpání z této kapitoly posoudit, jaká je předpokládaná cena pořizovaných služeb obdobného charakteru. Výdaje spojené s nákupem služeb jsou způsobilé pouze za dodržení následujících podmínek. Dodávky veškerých služeb musí být v souladu s cíli projektu a musí přispívat k jejich naplňování. Dodávky služeb musí bezprostředně souviset s realizací projektu (časově i místně).

Výběr dodavatelů pro dodávky zboží, služeb a drobných stavebních prací musí být proveden v souladu se stanovenými podmínkami v rámci daného programu. Dodavatelem služeb v rámci projektu nemůže být osoba, která má uzavřen pracovně právní vztah s příjemcem/partnerem, a výdaje na něj jsou hrazeny v rámci kapitoly rozpočtu Osobní výdaje.

18



Stavební úpravy související s realizací projektu Součástí projektu mohou být stavební úpravy, které bezprostředně souvisí s realizovaným projektem. Příjemce musí před zahájením čerpání z této kapitoly posoudit, jaká je předpokládaná cena dodávky stavebních prací obdobného charakteru. Položky rozpočtu v této kapitole: Drobné stavební úpravy: podmínkou způsobilosti těchto výdajů je, že nesmí přesáhnout částku za všechny dokončené stavební úpravy v jednom zdaňovacím období v úhrnu 40 000 Kč. Stavební úpravy v rámci křížového financování: stavební úpravy, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč (pořizovací cena) spadají do této položky. Stavební úpravy nad 40 000 Kč lze provádět pouze na majetku příjemce, případně partnerů projektu, nikoli na majetku, který má příjemce/partneři v pronájmu. V případě škol a školských zařízení je možné stavební úpravy nad 40 000 Kč realizovat na majetku zřizovatele.

19



Přímá podpora Tato kapitola zahrnuje výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu, jedná se tedy o výdaje spojené se zapojením cílové skupiny do projektových aktivit. Mzdové příspěvky: jsou poskytovány zaměstnavateli jako náhrada části mzdových nákladů (ve výši hrubé mzdy včetně zákonných odvodů) na jejich pracovníka po dobu jeho účasti na dalším vzdělávání. Např. mzdové náhrady se v rámci OP VK mohou týkat pouze pedagogických, akademických a dalších pracovníků ve školství a mohou být poskytovány maximálně do výše 70 % skutečně vyplacených mzdových nákladů, nejvýše však do výše číselně odpovídající dvojnásobku minimální mzdy platné v době konání školení.

Cestovné, ubytování a stravné: v OP VK je možné použít přímou podporu na pokrytí nákladů spojených s realizací praxí, stáží, exkurzí a vícedenních vzdělávacích pobytů, kdy je jednorázově hrazeno ubytování, cestovné a stravné. Doprovodné aktivity: z této položky je možné v OP VK hradit např. výdaje spojené se zajištěním asistentských služeb poskytovaných přímo zástupcům cílových skupin, např. žákům se speciálními potřebami, handicapovaným apod., dále pak i pro úhradu nutných nákladů (ve výši místně obvyklé) spojených s péčí o děti nebo jiné závislé osoby tak, aby se tato osoba mohla zapojit do aktivit projektu.

20



Náklady vyplývající přímo ze Smlouvy/Opatření/ Rozhodnutí Z této kapitoly rozpočtu jsou hrazeny veškeré výdaje projektu, které souvisí s povinnostmi příjemce stanovenými právním aktem uzavřeným s poskytovatelem podpory, které by však příjemci nevznikly, pokud by projekt realizoval bez finanční podpory EU. Tyto náklady jsou způsobilé v případě, že splňují podmínky dané příslušným programem. Do této kapitoly patří např.: Audit projektu: v určitých případech je příjemce povinen zadat vybrané auditorské firmě zpracování závěrečného auditu. Publicita: v této položce je možno čerpat finanční prostředky na veškeré aktivity spojené se zajištěním povinné publicity projektu. Tyto aktivity příjemce již předem definoval v projektové žádosti a je k jejich zajištění zavázán i právním aktem uzavřeným mezi jím a poskytovatelem podpory. Ostatní: nezbytné další výdaje spojené s realizací projektu. Jedná se o správní poplatky, notářské poplatky, které jsou pro realizaci projektu nezbytné. Dále sem např. spadají také poplatky za zřízení a vedení zvláštního samostatného účtu projektu.

21

Křížové financování


Křížové financování je upraveno v čl. 34 Nařízení 1083/2006 o obecných ustanoveních o SF. Každý program je financován jen z jednoho fondu EU. Princip křížového financování však umožňuje výjimku, kdy lze doplňkovým způsobem v rámci limitu (většinou) 10 % na každou prioritní osu operačního programu financovat aktivity projektu spadající do oblasti podpory z druhého fondu. Například nákup výpočetní techniky do počítačové učebny školy je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje. Křížové financování dovolí financovat též zaškolení personálu v používání nových programů, avšak jen do stanoveného stropu limitu křížového financování.

22


Změny rozpočtu

V průběhu realizace projektu může dojít k určitým změnám v realizaci aktivit, které povedou k potřebě přesunů finančních prostředků v rámci schváleného projektového rozpočtu. Takové změny mohou být realizovány pouze za předpokladu, že nebudou porušeny podmínky finančního řízení stanovené v právním aktu o poskytnutí podpory. Tyto změny nesmí narušit charakter a hlavní záměr projektu a musí být pro projekt nezbytné a efektivní. Podle velikosti částky, kterou chce příjemce použít jinak, než bylo plánováno ve schváleném aktuálním rozpočtu, rozlišujeme nepodstatné a podstatné změny rozpočtu. Provedené změny příjemce oznamuje v nejbližší následující monitorovací zprávě. Každá i nepodstatná změna rozpočtu musí být řádně zdůvodněna a musí být doložena aktualizovaným rozpočtem projektu.

V případě prováděných změn nesmí dojít k překročení závazných procentních limitů stanovených pro jednotlivé kapitoly rozpočtu..

23

Časové rozlišení finančních toků


Pravidlo n+2 Dle tohoto pravidla musí být každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi splněn do dvou let od přijetí tohoto závazku (do konce druhého roku po roce přijetí závazku). To např. znamená, že nárokované prostředky roku 2011/2013 mohou být čerpány do roku 2013/2015. Pokud tak není učiněno, Komise je oprávněna část závazku, který nebyl uhrazen platbou na účet nebo na něž neobdržela žádost o platbu, zrušit. Pro období 2007-2010 pravidlo n+3.

24



Jednoetapové a víceetapové projekty Etapa projektu = technicky, finančně a časově nezávislá etapa širšího celku (projektu), která je logicky kontrolovatelná a nezávislá na dalších aspektech projektu. Pro jednoetapové projekty platí, že celkové uznatelné náklady nesmí přesáhnou určitou hranici a celá výše podpory je proplacena až po ukončení projektu. Doba realizace projektu se nebere v potaz. Víceetapový projekt: pokud však uznatelné náklady danou hranici přesahují a projekt trvá déle než jeden rok, lze jej rozdělit do několika etap. Jednotlivé etapy musí splňovat následující podmínky: jde o logické, věcně uzavřené a kontrolovatelné celky, které jsou v projektu předem popsané jak z pohledu trvání, tak z pohledu nákladů; uznatelné náklady za jednu etapu přesahují minimální stanovenou hranici; maximálně lze projekt rozdělit do tří etap; žádost o proplacení výdajů projektu se podává maximálně třikrát ročně.

25



Datum zahájení realizace projektu = den, kdy začne poskytování služeb. Pokud není stanoveno jinak, úspěšní žadatelé musí zahájit svůj projekt do 30 dní po podpisu smlouvy o financování projektu. Datum dokončení realizace projektu = prokazatelné uzavření všech aktivit projektu, tedy den, kdy přestane poskytování služeb financovaných z programu. Významný datem je také termín, kterým končí závazek realizátora udržet výsledky projektu (např. počet nově vytvořených pracovních míst). Pokud by se nám nepodařilo náš závazek splnit, museli bychom již proplacenou dotaci vrátit. Finanční dokončení projektu je chápáno coby den, kdy budou dokončeny všechny platby spojené s realizací projektu a příslušné prostředky budou převedeny na účet konečného příjemce.

26


Sestavování rozpočtu – závěrečná doporučení

Při sestavování rozpočtu musíme mít na paměti princip adicionality neboli doplňkovosti, který spočívá v tom, že prostředky poskytnuté z unijních zdrojů mají pouze doplňovat výdaje ze strany příjemců pomoci → žadatel si musí zajistit jistou část finančních prostředků z vlastních soukromých zdrojů. Rozpočet musí být vyvážený. Pokud je 80 % nákladů určeno pouze na osobní výdaje, projekt patrně nebude schválen, neboť vygeneruje jen málo výstupů. S rozpočtem by se měli seznámit také všichni partneři a vyjádřit s ním souhlas. Každá položka rozpočtu musí s projektem úzce souviset a být nezbytná k naplnění jeho cílů. Vlastní účast na projektu by měla být plánována tak, aby v případě, že EU svůj příspěvek v rámci kontraktačních jednání sníží, nebyl projekt ohrožen.

27


Sestavování rozpočtu – závěrečná doporučení

Finální částka uvedená v celkovém rozpočtu představuje vždy maximální částku a pokud projekt posléze překročí rozpočet, nelze žádat o dodatečnou podporu. Ze zřetele nesmíme spouštět ani skutečnost, že finanční prostředky ze strukturálních fondů se vyplácí až zpětně. Jejich vyplacení je podmíněno dodržením podmínek grantu a všech ostatních bodů, ke kterým jsme se v žádosti zavázali. Pokud nejsou tyto podmínky dodrženy, platba může být pozdržena, snížena nebo dokonce úplně zrušena.

Při sestavování rozpočtu doporučujeme vzít v úvahu tyto body: počítat s rozporem mezi rozpočtem a skutečností; nadhodnotit výdaje a podhodnotit očekávané příjmy; vytvořit si finanční rezervy; průběžně rozpočet kontrolovat; uvědomit si, že rozpočet je regulace, nikoli překážka.

28


Doporučená literatura

DOLEŽAL, Jan - LACKO, Branislav – MÁCHAL, Pavel a kol.: Projektový management podle IPMA. Grada Publishing 2009. KEMP, Sid – DUNBAR, Eric: Budgeting for Managers. McGraw Hill Companies 2003. KENDRICK, Tom: The Project Management Tool Kit: 100 Tips and Techniques for Getting the Job Done Right. Amacom 2010. LOCK, Dennis: Project management. Gower Publishing Limited 2007. MAREK, Dan – KANTOR, Tomáš: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Barrister & Principal 2009. MILTON, Rosenau D.: Řízení projektů. Computer Press 2007 NEMEC, Vladimír: Projektový management. Grada Publishing 2002. NEWTON, Richard: Project Management Step by Step: How to Plan & Manage a Highly Successful Project. Pearson Education Limited 2006. SVOZILOVÁ, Alena: Projektový management. Grada Publishing 2007. TAYLOR, John: Začínáme řídit projekty. Computer Press 2007. THOMSETT, Michael C.: The Little Black Book of Project Management. Amacom 2009.

29

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ PŘÍPRAVA ROZPOČTU NEINVESTIČNÍHO PROJEKTU

Recommend Documents