OCCUPATIONAL DISEASES ACKNOWLEDGED IN THE CZECH REPUBLIC IN 2004
Pùvodní práce
PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNÌNÍ HLÁŠENÁ V ÈESKÉ REPUBLICE V ROCE 2004
ZDENKA FENCLOVÁ1,2, PAVEL URBAN1,2, DANIELA PELCLOVÁ1, JINDØIŠKA LEBEDOVÁ1,2, EDGAR LUKÁŠ1,2, TOMÁŠ NAVRÁTIL1 1
Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Praha 2 Centrum pracovního lékaøství, SZÚ, Praha
SOUHRN V roce 2004 bylo v Èeské republice hlášeno u 1316 pracovníkù celkem 1388 profesionálních onemocnìní (1329 nemocí z povolání a 59 ohrožení nemocí z povolání). Incidence profesionálních onemocnìní byla 31,6 pøípadù na 100 000 pojištìncù. Ve srovnání s rokem 2003 klesl celkový poèet diagnostikovaných profesionálních onemocnìní o 170, tj. o 10,9 % pøípadù. Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo hlášeno z Moravskoslezského a Støedoèeského kraje (21,3 % a 14,2 % pøípadù). Nejèastìji byli postiženi pracovníci z odvìtví ekonomické èinnosti zdravotní a sociální péèe, veterinární èinnosti (13,3 %) a pøi tìžbì uhlí (13,1 %). U nemocí z povolání byly nejèastìji diagnostikovány profesionální dermatózy (20,5 % pøípadù), dále nemoci periferních nervù z pøetìžování konèetin a z vibrací (13,2 % a 11,4 % pøípadù). U ohrožení nemocí z povolání šlo zejména o onemocnìní kloubù z vibrací (23,7 % pøípadù), o poškození periferních nervù z vibrací a z pøetìžování konèetin (20,3 % a 18,6 % pøípadù). Klíèová slova: profesionální onemocnìní, nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání, incidence, trendy vývoje
SUMMARY
Úvod Autoøi pøedkládají ètenáøùm pøehled nejzajímavìjších statistických údajù o profesionálních onemocnìních (tj. o nemocech z povolání a ohroženích nemocí z povolání) hlášených v Èeské republice v roce 2004. Data byla získána z Národního registru nemocí z povolání, který je veden v Centru pracovního lékaøství Státního zdravotního ústavu v Praze a jehož správcem je Ústav zdravotnických informací a statistiky Èeské republiky. Profesionální onemocnìní V roce 2004 vzniklo u 1316 pracovníkù celkem 1388 profesionálních onemocnìní (1329 nemocí z povo-
lání a 59 ohrožení nemocí z povolání). Pøi podrobnìjším rozboru dat bylo zjištìno, že u jedné osoby bylo v prùbìhu roku hlášeno 14 nemocí z povolání, u dalších 47 osob byly diagnostikovány dvì a u šesti osob 3 nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejèastìji se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu a nìkterého dalšího onemocnìní z vibrací nebo z pøetìžování konèetin. Souèasnì diagnostikované onemocnìní astmatem a alergickou rinitidou nebylo u 10 pracovníkù hlášeno jako jedna nemoc z povolání v rámci položky 3.10.3 (jak je dosud obvyklé), ale jako dvì samostatné nemoci z povolání pod položkami 3.10.1 a 3.10.2. Pøitom obì nemoci byly vyvolané stejnou noxou a mìly stejné datum zjištìní i hlášení. Z tabulky 1 je patrné, že stejnì jako v pøedchozích osmi letech i v roce 2004 nadále pøetrvával klesající trend
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005
In 2004, a total of 1,388 occupational diseases in 1,316 workers have been acknowledged in the Czech Republic (1,329 occupational diseases, 59 cases of endangerment in occupational disease). The incidence of occupational diseases was 31.9 cases for 100,000 insured individuals. In comparison with 2003 the total number of occupational diseases decreased by 170 cases, i.e. by 10.9%. Most occupational diseases were acknowledged in the Moravia-Silesian and Central-Bohemian regions (21.3% and 14.2% of cases, respectively). The most frequent workers were from the areas of economic activity related to medical and social care, veterinary activity (13.3%) and coal mining (13.1%). The most frequently diagnosed occupational diseases were occupational dermatoses (20.5% of cases), diseases of peripheral nerves from excessive load of extremities and vibration (13.2% and 11.4% of cases, respectively). The endangerment with occupational disease concerned especially diseases of joints from vibrations (23.7% of cases), damage to peripheral nerves from vibrations and excessive load of extremities (20.3% and 18.6%, respectively). Key words: occupational diseases – endangerment by occupational disease – incidence – developmental trends
67
Pùvodní práce
Tabulka 1: Profesionální onemocnìní hlášená v Èeské republice v letech 1996–2004 Roky 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Poèet pacientù
2483
2326
2081
1863
1713
1661
1567
1506
2004 1316
Profesionální onemocnìní celkem
2543
2376
2111
1886
1751
1677
1600
1558
1388
muži
1565
1551
1261
1192
1104
1034
977
972
826
ženy
978
825
850
694
647
643
623
586
562
Ohrožení nemocí z povolání
24
26
57
41
60
50
69
72
59
Nemoci z povolání
2519
2350
2054
1845
1691
1627
1531
1486
1329
Incidence na100 000 pojištìncù
55,2
49,2
44,1
41,2
38,8
37,4
35,8
35,1
31,6
Tabulka 2: Profesionální onemocnìní hlášená v Èeské republice v roce 2004, rozdìlení podle kapitol seznamu nemocí z povolání a podle kraje sídla zamìstnavatele zodpovìdného za vznik onemocnìní Kraj
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005
Celkem
I
II
III
IV
V
VI
Poèet
Moravskoslezský
1
189
69
17
20
–
296
21,3
Støedoèeský
11
62
81
25
18
–
197
14,2
Olomoucký
1
67
14
37
17
–
136
9,8
Jihomoravský
–
29
43
21
22
–
115
8,3
Jihoèeský
2
59
6
21
10
–
98
7,1
Pardubický
6
19
15
36
15
1
92
6,6
Královéhradecký
1
22
9
40
20
–
92
6,6
Hl. mìsto Praha
2
11
4
14
39
–
70
5,1
Ústecký
–
20
7
7
26
–
60
4,3
Vysoèina
–
22
7
8
23
–
60
4,3
Zlínský
–
24
13
14
4
1
56
4,0
Plzeòský
2
28
11
11
3
–
55
4,0
Liberecký
–
20
2
13
16
–
51
3,7
Karlovarský
68
Èíslo kapitoly
Procenta
–
–
1
8
1
–
10
0,7
Celkem
26
572
282
272
234
2
1388
100,0
Procenta
1,9
41,2
20,3
19,6
16,9
0,1
100,0
Legenda: I – nemoci zpùsobené chemickými látkami; II – nemoci zpùsobené fyzikálními faktory; III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobøišnice; IV – nemoci kožní; V – nemoci pøenosné a parazitární; VI – nemoci zpùsobené ostatními faktory a èiniteli Poznámka 1: Až na nìkolik výjimek (napø. u nemocí vzniklých v zahranièí nebo u nemocí vzniklých pøi plnìní pracovních úkolù na rùzných pracovištích v Èeské republice) je kraj sídla zamìstnavatele zodpovìdného za vznik profesionálního onemocnìní shodný s krajem vzniku onemocnìní.
incidence i absolutního poètu hlášených profesionálních onemocnìní. Incidence profesionálních onemocnìní proti roku 2003 klesla o 3,5 pøípadù na 100 000 pojištìncù. Absolutní poèet profesionálních onemocnìní se snížil o 170, tj. o 10,9 % pøípadù. Tabulka 2 uvádí absolutní poèty hlášených profesionálních onemocnìní podle kapitol seznamu nemocí z povolání a podle kraje sídla zamìstnavatele zodpovìdného za vznik profesionálního onemocnìní (poznámka: ve vìtšinì pøípadù je kraj sídla zamìstnavatele zodpovìdného za vznik profesionálního onemocnìní shodný s krajem vzniku onemocnìní; výjimku tvoøí napø. nemoci vzniklé v zahranièí nebo pøi plnìní pracovních úkolù na rùzných místech Èeské republiky). Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo vyvoláno pùsobením fyzikálních faktorù – 572 (tj. 41,2 %) pøípadù. Ve srovnání s rokem 2003 byl zaznamenán pokles poètu hlášených profesionálních onemocnìní ve všech kapitolách seznamu nemocí z povolání (o 2–54 pøípadù) a ve vìtšinì krajù Èeské republiky. Nejvíce se snížil poèet hlášených onemocnìní v Plzeòském kraji (o 51, tj. o 48,1 % pøípadù). Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo v roce 2004 diagnostikováno z Moravskoslezského a Støedoèeského kraje (21,3 % a 14,2 % pøípadù, tabulka 2). Nejpoèetnìjší kategorii profesionálních onemocnìní v Moravskoslez-
ském kraji pøedstavovala onemocnìní zpùsobená fyzikálními faktory – 189, tj. 33,0 % všech hlášených pøípadù v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci periferních nervù z vibrací (položka 2.7 – 62 pøípadù) a z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování konèetin (položka 2.10 – 56 pøípadù). Ve Støedoèeském kraji bylo hlášeno nejvíce profesionálních onemocnìní postihujících dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobøišnici – 81, tj. 28,7 % všech pøípadù hlášených v rámci kapitoly III seznamu nemocí z povolání. Jednalo se zejména o onemocnìní zpùsobená prachem s obsahem volného krystalického oxidu køemièitého (50 pøípadù), o onemocnìní z azbestu (14 pøípadù) a o rakovinu plic z radioaktivních látek (11 pøípadù). Tabulka 3 uvádí 15 odvìtví ekonomických èinností s nejvyšším poètem hlášených pøípadù profesionálních onemocnìní v Èeské republice podle kódù odvìtvové klasifikace ekonomické èinnosti (dále OKEÈ) platných od 1. 1. 2003. Stejnì jako v pøedchozích tøech letech nejvíce profesionálních onemocnìní vzniklo v odvìtví ekonomické èinnosti zdravotní a sociální péèe, veterinární èinnosti(OKEÈ N85 – 185, tj. 13,3 % pøípadù). Odvìtví tìžba uhlí (OKEÈ CA10) s 181 pøípady, tj. 13,1 % hlášených pøípadù obsadilo opìt až druhé místo. V rámci odvìtví ekonomické èinnosti OKEÈ N85 one-
Poøadí
Èíslo a název odvìtví ekonomické èinnosti
Poèet
Procenta
1
N85
Zdravotní a sociální péèe; veterinární èinnosti
185
13,3
2
CA10
3
DJ28
Tìžba uhlí, lignitu a rašeliny
181
13,1
Výroba kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù
129
9,3
4
A01
Zemìdìlství, myslivost a související èinnosti
95
6,8
5
DI26
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobkù
87
6,3
6
DJ27
Výroba základních kovù a hutních výrobkù
81
5,8
7
DA15
Výroba potravináøských výrobkù a nápojù
67
4,8
8
DK29
Výroba a opravy strojù a zaøízení
62
4,5
9
DL31
Výroba elektrických strojù a zaøízení
55
4,0
10
A02
Lesnictví a související èinnosti
46
3,3
11
DG24
Výroba chemických látek, pøípravkù, léèiv a chemických vláken
39
2,8
12
DM34
Výroba motorových vozidel(kromì motocyklù), výroba pøívìsù a návìsù
39
2,8
Èíslo a název položky
F45
Stavebnictví
36
2,6
14
L75
Veøejná správa a obrana;povinné sociální zabezpeèení
30
2,2
15
DN36
Výroba nábytku; zpracovatelský prùmysl jinde neuvedený
28
2,0
16-48
Ostatní odvìtví
228
16,4
1388
100,0
Nemoci z povolání Pøehled a poèty hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol a položek seznamu nemocí z povolání jsou uvedeny v tabulkách 4–9. Kapitola I – nemoci zpùsobené chemickými látkami Chemické látky vyvolaly v roce 2004 u 21 osob 12 akutních intoxikací, 8 chronických intoxikací a jedno nádorové onemocnìní, což bylo o 17 (tj. o 44,7 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Pøehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly I uvádí tabulka 4. Nejvíce intoxikací vzniklo ve Støedoèeském a v Pardubickém kraji (38,1% a 28,6 %). Postiženi byli zejména pracovníci pøi výrobì chemických látek (OKEÈ DG24 – 61,9 % pøípadù). Nádor moèového mìchýøe vznikl u 55letého pracovníka, který byl exponován polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkùm v letech 1973–2004, tedy celkem 30 let.
Procenta
Muži/ Ženy
Nemoc z polychlorovaných bifenylù, dibenzodioxinù a dibenzofuranù
7
33,3
7/0
1.10
Nemoc z fosforu nebo jeho slouèenin
2
9,5
2/0
1.13
Nemoc z chlóru nebo jeho slouèenin
2
9,5
1/1
1.19
Nemoc z oxidù síry
2
9,5
2/0
1.27
Nemoc z halogenovaných uhlovodíkù
2
9,5
2/0
1.01
Nemoc z olova nebo jeho slouèenin
1
4,8
1/0
1.15
Nemoc ze zinku nebo jeho slouèenin
1
4,8
1/0
1.21
Nemoc z izokyanátù
1
4,8
0/1
1.31
Nemoc z éterù a ketonù
1
4,8
1/0
1.42
Nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíkù
1
4,8
1/0
1.43
Nemoc ze syntetických pyretroidù
1
4,8
0/1
21
100,0
18/3
Kapitola II – nemoci zpùsobené fyzikálními faktory Fyzikální faktory zpùsobily v roce 2004 celkem 520 onemocnìní, což pøedstavovalo 39,1 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Nejvíce pøípadù bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji (160, tj. 30,8 % onemocnìní). Postiženi byli zejména pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 – 14,2 % pøípadù) a pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 – 12,9 % pøípadù). Pøehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených pod kapitolou II uvádí tabulka 5. Pod položkou 2.1, nemoc zpùsobená ionizujícím záøením, byla hlášena 3 nádorová onemocnìní. Akutní myeloidní leukémií onemocnìl 69letý dùlní dìlník, který byl exponován ionizujícímu záøení v uranových dolech v letech 1957–1963 celkem 6 let a 1 mìsíc (doba latence 45 let). Bazaliom kùže vznikl u dvou horníkù ve vìku 64 a 69 let. První pracoval v uranových dolech v letech 1962–1990 celkem 28 let (doba latence 34 let), druhý celkem 30 let v letech 1953–1985 (doba latence 51 let). Porucha sluchu zpùsobená hlukem (položka 2.4) byla zjištìna u 31 osob. Onemocnìli zejména pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 – 38,7 % pøípadù). Nejèastìji byli postiženi brusièi kovù (9×), zámeèníci (7×) a truhláøi (4×). U 21 osob vzniklo onemocnìní pøi práci, kde byl faktor hluk zaøazen do rizikové kategorie 3 (20×) nebo 2R (1×). Dva pracovníci onemocnìli pøi práci, kde byl faktor hluku zaøazen do nerizikové kategorie 2. Vibrace vyvolaly v roce 2004 celkem 208 onemocnìní, což pøedstavovalo 15,7 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Více než polovina (55,3 %) diagnostikovaných onemocnìní vznikla pøi práci, kde byl faktor vibrace zaøazen do rizikové kategorie 4 (32×), 3 (77×) a 2R (6×). U 11 osob byla práce, pøi níž onemocnìní vzniklo, zaøazena podle faktoru vibrace do kategorie 2 (9×) a do kategorie 1 (2×). U ostatních pracovníkù nebyla kategorizace práce dosud provedena nebo údaj o zaøazení práce do nìkteré z výše uvedených kategorií na hlášence chybìl. Traumatická vazoneuróza (položka 2.6) byla diagnostikována u 29 mužù, což bylo o 17 (tj. o 37 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Onemocnìli zejména brusièi kovù (8×) a zámeèníci (7×).
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005
mocnìli pouze pracovníci ve zdravotnictví. Postiženo bylo celkem 100 sester, 38 sanitáøù-ošetøovatelù, 14 lékaøù, 8 uklízeèek, 7 zdravotních laborantù, 5 rehabilitaèních pracovníkù, ètyøi zubní technici, dvì sociální pracovnice, jeden øidiè sanitky, jedna rentgenová laborantka, dále kosmetièka, dìlnice v prádelnì, kuchaøka, vychovatelka a administrativní pracovnice. U uvedených pracovníkù nejèastìji vznikala pøenosná a parazitární onemocnìní s interhumánním pøenosem (položka 5.1 – 132 pøípadù) a profesionální dermatózy (položka 4.1 – 45 pøípadù). Jiná profesionální onemocnìní byla zjišśována ménì èasto nebo pouze ojedinìle (alergická rinitida tøikrát, akutní intoxikace dvakrát, astma bronchiale, syndrom karpálního tunelu a rizartróza z pøetìžování konèetin po jednom pøípadì).
Poèet
1.41
Celkem kapitola I
13
Celkem
Tabulka 4: Kapitola I - nemoci z povolání zpùsobené chemickými látkami
Pùvodní práce
Tabulka 3: Odvìtví ekonomických èinností s nejvyšším zastoupením hlášených profesionálních onemocnìní v Èeské republice v roce 2004
69
Pùvodní práce
Tabulka 5: Kapitola II – nemoci z povolání zpùsobené fyzikálními faktory Èíslo a název položky
Poèet
Procenta
M/Z
Roky Prùmìr/Rozmezí Vìk
Expozice
2.1
Nemoc zpùsobená ionizujícím záøením
3
0,6
3/0
67,3 (64–69)
21,4 (6–30)
2.4
Porucha sluchu zpùsobená hlukem
31
6,0
30/1
54,5 (29–70)
24,6 (6,5–46)
2.6
Nemoci cév rukou z vibrací
29
5,6
29/0
44,6 (26–57)
12,7 (1–33)
2.7
Nemoci periferních nervù z vibrací
151
29,0
142/9
48,1 (26–62)
15,9 (68d–43)
2.8
Nemoci kostí a kloubù z vibrací
28
5,4
28/0
49,5 (33–60)
15,8 (14m–35)
2.9
Nemoci šlach, šlachových pochev, úponù a kloubù z pøetìžování konèetin
99
19,0
58/41
49,0 (24–65)
15,2 (6m–43)
2.10
Nemoci periferních nervù z pøetìžování konèetin
175
33,7
67/108
47,7 (22–66)
14,4 (3m–47)
2.11
Nemoci tíhových váèkù z tlaku
2
0,4
2/0
34,5 (34–35)
14,5 (14–15)
2.12
Poškození menisku
2
0,4
2/0
47,5 (47–48)
16,5 (11–22)
520
100,0
361/159
48,5 (22–70)
15,6 (68d–47)
Celkem kapitola II
Legenda: M – muži; Z – ženy; m – mìsíce; d – dny Tabulka 6: Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišnice
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005
Èíslo položky/diagnóza
70
Poèet
Procenta
M/Z
Roky Prùmìr/Rozmezí Vìk
Expozice
3.1.2
Silikóza prostá s typickými rtg znaky
27
24/3
61,3 (43–80)
23,0 (7–44)
3.1.3
Silikóza komplikovaná
6
6/0
67,7 (52–77)
24,7 (4–36)
3.1.4
Silikotuberkulóza
2
2/0
64,5 (53–76)
19,5 (8–31)
3.1.5
Pneumokonióza uhlokopù s pøihlédnutím k dynamice vývoje
2
2/0
38,0 (37–39)
13,0 (12–14)
68
68/0
51,4 (31–72)
21,6 (3–40)
8
8/0
59,9 (39–85)
22,6 (11–32)
3.1.6
Pneumokonióza uhlokopù s typickými rtg znaky
3.1.7
Pneumokonióza uhlokopù komplikovaná
3.1.8
Pneumokonióza uhlokopù ve spojení s tuberkulózou
3.1 celkem
4 117
41,8
4/0
52,0 (47–57)
23,8 (17–37)
114/3
55,1 (31–85)
22,0 (3–44) 18,9 (3–34)
3.2.a
Azbestóza
4
3/1
56,0 (43–69)
3.2.b
Hyalinóza pleury s poruchou plicních funkcí
12
4/8
70,4 (55–79)
17,4 (2–38)
3.2.c
Mezoteliom pleury
3
2/1
56,0 (45–64)
18,0 (16–22)
3.2.d
Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury
4
4/0
63,3 (56–73)
15,9 (30m–30) 17,5 (2–38)
3.2 celkem
23
8,2
13/10
64,8 (43–79)
3.4
Pneumokonióza ze svaøování
1
0,4
1/0
62
37
3.6
Rakovina plic z radioaktivních látek
15
5,3
15/0
72,5 (55–81)
13,3 (4–24)
5
1,8
3.9
Exogenní alergická alveolitida
5/0
51,6 (39–59)
11,2 (2m–27)
3.10.1
Astma bronchiale
69
30/39
40,1 (21–58)
10,7 (6m–37)
3.10.2
Alergická rinitida
44
10/34
40,1 (19–57)
8,8 (2m–30)
3.10.3
Astma bronchiale a rinitida v kombinaci
6
2/4
36,2 (24–53)
9,2 (14d–28)
3.10 celkem
119
42,5
42/77
39,9 (19–58)
9,9 (14d–37)
Celkem kapitola III
280
100,0
190/90
50,3 (19–81)
16,0 (14d–44)
Legenda: M – muži; Z – ženy; d – dny; m – mìsíce
Poškození periferních nervù z vibrací (položka 2.7) vzniklo u 151 osob, což bylo o 19 (tj. o 14,4 %) pøípadù více než v roce 2003. Syndrom karpálního tunelu byl zjištìn u 129 osob, syndrom kubitálního tunelu u 21 osob a poškození n. ulnaris v oblasti Guyonova kanálu u jedné osoby. Onemocnìli zejména pracovníci pøi výrobì základních kovù a hutních výrobkù (OKEÈ DJ27 – 20,5 % pøípadù), pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 – 16,6 % pøípadù) a pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 – 15,2 % pøípadù). Jednalo se pøevážnì o horníky-lamaèe (26×), zámeèníky (25×) a brusièe-cidièe kovù (18×).
Nemoci kostí a kloubù z vibrací (položka 2.8) byly hlášeny u 28 pracovníkù. Artróza loketních kloubù vznikla u 20 mužù a artróza ruèních a zápìstních kloubù u 8 mužù. Nejèastìji onemocnìli horníci pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 – 32,1 % pøípadù). V roce 2004 bylo diagnostikováno celkem 278 nemocí z pøetìžování konèetin (položky 2.9–2.12), což pøedstavovalo 20,9 % ze všech hlášených nemocí z povolání. U 40,3 % postižených osob vzniklo onemocnìní pøi práci, kde byly faktory pro vznik nemocí z pøetìžování konèetin zaøazeny do rizikové kategorie 4 (23×), 3 (87×) a 2R (2×). Pøi práci
Tabulka 8: Zastoupení vyvolávajících nox u hlášených kožních nemocí z povolání v Èeské republice v roce 2004
Název noxy
Celkem
Procenta
Èíslo položky/název noxy
Celkem
Procenta
Mouka
48
29,3
4.1.10
Plastické hmoty
62
20,9
Døevìný prach a jiné rostlinné alergeny
18
11,0
4.1.11
16,8
13
7,9
Pryž a gumárenské chemikálie
50
Živoèišné alergeny Textilní prach
12
7,3
4.1.06
Ropné výrobky
44
14,8
Potraviny a potravinové pøípravky (kromì mouky)
8
4,9
4.1.17
Ostatní organické chemické látky
30
10,1
Lepidla a adhesiva
7
4,3
4.1.04
Èisticí a kosmetické pøípravky
21
7,1
4.1.07
Chróm a jeho slouèeniny
21
7,1
4.1.20
Fyzikální faktory (kromì ionizujícího záøení)
15
5,1
4.1.08
Nikl a jeho slitiny
14
4,7
4.1.15
Dezinfekèní prostøedky
11
3,7
4.1.09
Kovy, metaloidy a jejich slouèeniny
8
2,7
4.1.18
Rostliny a potraviny
7
2,3
4.1.05
Organická rozpouštìdla
4
1,4
4.1.19
Jiné biologické látky
4
1,4
4.1.03
Kyseliny
3
1,0
4.1.02
Cement
1
0,3
4.1.13
Organická barviva
1
0,3
4.1.16
Insekticidní látky, agrochemikálie
1
0,3
Celkem noxy
297
100,0
Celkem kožní nemoci
272
Muži
123
Ženy
149
Pryskyøice
7
4,3
Dezinfekèní prostøedky
7
4,3
Ostatní chemické látky
7
4,3
Krmné smìsi
7
4,3
Organická rozpouštìdla
6
3,7
Izokyanáty
4
2,4
Organická barviva
4
2,4
Jiné noxy
4
2,4
Kovy
3
1,8
Kalafuna a spalné produkty pájení
3
1,8
Jiné biologické faktory
2
1,2
Èisticí a kosmetické pøípravky
1
0,6
Ropné výrobky
1
0,6
Pryž a gumárenské chemikálie
1
0,6
Latex
1
0,6
Celkem poèet výskytu jednotlivých nox
164
100,0
Celkem poèet pøípadù onemocnìní
119
Poznámka: Protože u nìkterých pacientù bylo uvedeno nìkolik vyvolávajících nox, je celkový poèet výskytù nox vìtší než poèet pøípadù onemocnìní.
39,9
Vìk – rozmezí/roky
19-64
Expozice - prùmìr/roky
4,4
Expozice – rozmezí/roky
1d-40
Poznámka: Protože u nìkterých pacientù bylo uvedeno nìkolik vyvolávajících nox, je celkový poèet výskytù nox vìtší než poèet pøípadù onemocnìní.
Artróza kloubù byla diagnostikována u 16 mužù a 5 žen, z toho 10× byl postižen kloub loketní, 7× klouby ruèní nebo zápìstní, 3× kloub ramenní, jednou kloub kolenní. Prùmìrný vìk osob s artrózou byl 51,0 let (37–65 let), prùmìrná doba expozice byla 18,8 let (1 rok 3 mìsíce–43 let). Poškozením periferních nervù konèetin z pøetìžování (položka 2.10) onemocnìlo 175 osob, což bylo o 17 (tj. o 10,8 %) pøípadù více než v roce 2003. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován u 56 mužù a 102 žen, léze ulnárního nervu v oblasti kubitálního kanálu u 11 mužù a 5 žen, supinátorový syndrom u jedné ženy. Nejvíce onemocnìní vzniklo u pracovníkù pøi výrobì elektrických strojù a zaøízení (OKEÈ DL31 – 15,4 % pøípadù), pøi výrobì ostatních nekovových minerálních výrobkù (OKEÈ DI26 – 13,7 % pøípadù) a u zemìdìlských pracovníkù (OKEÈ A01 – 9,2 % pøípadù). Nejèastìji onemocnìli elektromechanici a montážní dìlníci (44×), v sestupném poøadí následovali ošetøovatelé hospodáøských zvíøat (15×), horníci (11×), brusièi skla, zámeèníci a šièky (po 8 pøípadech). Bursitida v oblasti olekranonu (položka 2.11) byla v roce 2004 hlášena u jednoho brusièe skla celkem dvakrát. Nejdøíve vzniklo onemocnìní vpravo, pozdìji i vle-
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005
zaøazené do kategorie 2 vzniklo onemocnìní 23×, v kategorii 1 to bylo 5 onemocnìní. U 49,6 % pøípadù nebyla kategorizace práce dosud provedena nebo údaj o zaøazení práce do nìkteré z výše uvedených kategorií nebyl na hlášence uveden. Poškození šlach, šlachových pochev, úponù a kloubù konèetin z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování konèetin (položka 2.9) bylo diagnostikováno u 99 osob. Onemocnìli pracovníci z 22 odvìtví ekonomické èinnosti, pøièemž poèty hlášených onemocnìní pøipadajících na jednotlivá odvìtví se pohybovaly v rozmezí 1–17 pøípadù. Nejèastìji byli postiženi montážní dìlníci (15×), horníci (14×), brusièi skla (12×) a lesní dìlníci (10×). Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována u 32 mužù a 26 žen, z toho ve 43 pøípadech šlo o radiální, v 9 pøípadech o ulnární a u 6 osob o radiální i ulnární epikondylitidu. Prùmìrný vìk postižených osob byl 49,9 let (34–61 let), prùmìrná doba expozice byla 16,3 let (6 mìsícù–43 let). Tendinitidou nebo tendovaginitidou onemocnìlo 9 žen a 5 mužù, pøièemž Morbus de Quervain vznikl 7×, skákavý prst jednou. Prùmìrný vìk tìchto osob byl 42,1 let (24–56 let), prùmìrná doba expozice byla 6,0 let (6 mìsícù–12 let). Impingement syndrom III. stupnì nebo izolovaný syndrom manžety rotátorù vznikl u 5 mužù a u jedné ženy. Prùmìrný vìk postižených osob byl 50,2 let (42–57 let), prùmìrná doba expozice byla 13,4 let (3–35 let).
Vìk – prùmìr/roky
Pùvodní práce
Tabulka 7: Zastoupení vyvolávajících nox u profesionálních astmat a alergických rinitid hlášených v Èeské republice v roce 2004
71
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005
Pùvodní práce
Tabulka 9: Kapitola V – nemoci z povolání pøenosné a parazitární
72
Èíslo položky/diagnóza
5.1 Nemoci s interhumánním pøenosem
Poèet
138
Procenta
M/Z
100,0
20/118
Roky Prùmìr/Rozmezí Vìk
Expozice
39,7 (20–72)
10,3 (7d–46)
09
Svrab
65
47,1
11/54
37,5
7,3
01
Infekèní hepatitidy
25
18,1
4/21
50,9
19,7
02
Tuberkulóza
15
10,9
1/14
39,9
13,4
05
Plané neštovice
9
6,5
0/9
06
Zardìnky
5
3,6
1/4
21
Keratokonjuktivitidy
4
3,0
1/3
07
Salmonelóza
2
1,5
0/2
20
Bakteriální zánìty plic
2
1,5
1/1
38
Chlamydiové pneumonie
2
1,5
0/2
41,0 (22–71)
9,2 (1d–48)
16
Angína
1
0,7
0/1
03
Infekèní mononukleóza
1
0,7
0/1
15
Bacilární úplavice
1
0,7
0/1
12
Pásový opar
1
0,7
0/1
23
Legionáøská nemoc
1
0,7
1/0
28
Infekce zpùsobené herpes simplex
1
0,7
0/1 0/1
34
Dávivý kašel
1
0,7
36
Jiné mykobakteriózy
1
0,7
0/1
39
Stafylokokové infekce
1
0,7
0/1
5.2 Antropozoonózy
68
100,0
37/31
01
Trichofycie
32
47,1
17/15
39,1
6,9
11
Lymeská borrelióza
13
19,1
7/6
53,8
21,4
02
Erysipeloid
9
13,2
7/2
33,3
5,6
18
Hrboly dojièù
6
8,8
0/6
39,6 (23–46)
0,9 (9d–3)
40,1 (20–72)
8,9 (1d–48)
12
Klíšśová meningoencefalitida
3
4,4
2/1
07
Jiné mykobakteriózy
2
2,9
1/1
05
Leptospiróza
1
1,5
1/0
04
Tularémie
1
1,5
1/0
25
Jiné virové horeèky pøenášené komáry
1
1,5
1/0
5.3 Tropické nemoci
28
100,0
28/0
05
Malárie
11
39,2
11/0
04
Amébóza
11
39,2
11/0
02
Lambliáza
2
7,2
2/0
12
Bacilární úplavice
1
3,6
1/0
01
Infekèní hepatitidy
1
3,6
1/0
25
Zavšivení
1
3,6
1/0
22
Kampylobakterióza
1
3,6
1/0
234
100,0
85/149
Celkem kapitola V Legenda: M – muži; Z – ženy; d – dny
vo. Poškození mediálního menisku (položka 2.12) bylo diagnostikováno u dvou horníkù po 11 a 22 letech práce vykonávané vkleèe nebo v podøepu. Kapitola III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišnice V roce 2004 bylo v rámci kapitoly III hlášeno celkem 280 nemocí z povolání, což bylo o 47 (tj. o 14,4 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Pøehled hlášených onemocnìní podle jednotlivých položek a diagnóz demonstruje tabulka 6.
Pneumokoniózy zpùsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu køemièitého (položka 3.1) byly diagnostikovány u 117 pracovníkù, což bylo o 51 (tj. o 30,4 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Nejvìtší pokles byl zaznamenán zejména u silikóz prostých s typickými rtg znaky a u pneumokonióz uhlokopù hlášených podle dynamiky vývoje (pokles o 18 a 14 pøípadù). Nejvíce onemocnìní bylo hlášeno z Moravskoslezského a ze Støedoèeského kraje (44,4 % a 42,7 % pøípadù). Postiženi byli zejména pracovníci pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 – 86, tj. 73,5 % pøípadù). V dalších osmi odvìtvích ekonomické
Tabulka 10: Ohrožení nemocí z povolání hlášená v Èeské republice v roce 2004 Poèet
Procenta
M/Z
Roky Prùmìr/Rozmezí Vìk
Expozice
1.01
Nemoc z olova nebo jeho slouèenin
4
4/0
45,8 (35–58)
22,3 (13m–30)
1.38
Nemoc z vinylbenzenu nebo divinylbenzenu
1
1/0
31
3
5/0
42,8 (31–58)
18,4 (13m–30) 23,9 (8–37)
Celkem kapitola I
5
2.4
Porucha sluchu z hluku
9
9/0
52,3 (42–57)
2.6
Nemoci cév rukou z vibrací
1
1/0
56
5
2.7
Nemoci periferních nervù z vibrací
12
12/0
43,5 (24–60)
13,5 (33m–35)
2.8
Nemoci kostí a kloubù z vibrací
14
14/0
44,3 (36–53)
19,5 (10–36)
2.9
Nemoci šlach, šlachových pochev, úponù a kloubù z pøetìžování konèetin
5
2/3
46,0 (40–51)
5,0 (13m–9)
2.10
Nemoci periferních nervù z pøetìžování konèetin
11
5/6
48,4 (31–59)
18,4 (22m–38)
Celkem kapitola II 3.10
Astma bronchiale
Celkem
8,5
52
88,1
43/9
46,8 (24–60)
16,9 (13m–38)
2
3,4
0/2
33,5 (31–36)
4,5 (3–6)
59
100,0
48/11
45,9 (24–60)
16,7 (13m–38)
Pùvodní práce
Èíslo a název položky/ diagnózy
Legenda: M – muži; Z – ženy; m – mìsíce
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání V roce 2004 bylo diagnostikováno celkem 272 kožních nemocí z povolání, což bylo o 51 (tj. o 15,8 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Kontaktní alergická dermatitida
se vyskytovala 195×, iritaèní dermatitida 64×, airborne dermatitida 7×, proteinová dermatitida 3×, Quinckeho edém dvakrát a kopøivka jedenkrát. Onemocnìli zejména zdravotníci (OKEÈ N85 – 16,5 % pøípadù) a pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 – 14,0 % pøípadù). Zastoupení jednotlivých etiologických nox uvádí tabulka 8. Nejèastìjším vyvolavatelem onemocnìní byly plastické hmoty (62×), pryž a gumárenské chemikálie (50×) a ropné produkty (44×). Latex zpùsobil onemocnìní u 14 osob, izokyanáty se uplatnily jednou. Kapitola V – nemoci pøenosné a parazitární V roce 2004 bylo hlášeno celkem 234 nemocí pøenosných a parazitárních, což bylo o 54 (tj. o 18,8 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Jejich pøehled uvádí tabulka 9. Infekèních a parazitárních nemocí s interhumánním pøenosem (položka 5.1) bylo diagnostikováno 138, což bylo o 47 (tj. o 25,4 %) onemocnìní ménì než v pøedchozím roce. Nejèastìji onemocnìli zdravotniètí pracovníci (OKEÈ N85 – 95,7 % pøípadù). Svrab byl diagnostikován u 65 osob, což bylo o 53 (tj. o 44,9 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Onemocnìlo 36 zdravotních sester, 24 ošetøovatelù-sanitáøù, dvì uklízeèky, dvì rehabilitaèní pracovnice a jedna rtg laborantka. Nejèastìji byli postiženi zamìstnanci z domovù dùchodcù (20×) a z psychiatrických léèeben (12×). Nejvíce onemocnìní bylo hlášeno z Ústeckého kraje (27,7 % pøípadù). Z 25 hlášených pøípadù virových hepatitid byla hepatitida typu C zastoupena 14× (akutní jedenkrát, chronická 13×) a hepatitida typu B 11× (akutní 6×, chronická 5×). Hepatitidou C onemocnìly zejména zdravotní sestry (10×), dále zdravotní laborantka, lékaø, fyzioterapeut a øidiè sanitního vozu. Hepatitidou B byli postiženi 2 lékaøi a 9 zdravotních sester. Jedna pacientka s ohlášenou akutní formou hepatitidy B byla v pøedchozích letech øádnì oèkována, u tøí osob nebyl údaj o oèkování na hlášence uveden a dvì osoby oèkovány nebyly. Nemocní s chronickou formou hepatitidy typu B byli ve 2 pøípadech øádnì oèkováni, u jedné osoby byla aplikována pouze jedna dávka oèkovací látky a 2 osoby oèkovány nebyly.
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005
èinnosti bylo zaznamenáno podstatnì ménì onemocnìní(v rozmezí 0,9 %–7,7 % pøípadù). Celkový poèet diagnostikovaných nemocí plic, pohrudnice nebo pobøišnice zpùsobených azbestem (položka 3.2) se ve srovnání s rokem 2003 (kdy bylo hlášeno celkem 24 onemocnìní) výraznì nezmìnil. Došlo však k poklesu hlášených azbestóz z 8 na 4 pøípady a k nárùstu hlášených rakovin plic z azbestu z jednoho na ètyøi pøípady. Mezoteliom pleury byl diagnostikován u tøí pracovníkù exponovaných azbestu 16–22 let v letech 1969–1993 (doba latence 26–35 let). Rakovina plic z azbestu vznikla u 4 mužù s expozicí azbestu v letech 1962–1998 trvající 2,5–29 let (doba latence 18–39 let). Pneumokonióza ze svaøování (položka 3.4) byla v roce 2004 diagnostikována u jednoho sváøeèe. Exogenní alergická alveolitida (položka 3.9) vznikla u 5 osob. Jednou bylo vyvolavatelem onemocnìní plesnivé døevo a piliny, jednou šlo o plíci sladovníkù, tøikrát o farmáøskou plíci. Rakovina plic z radioaktivních látek (položka 3.6) byla v roce 2004 hlášena u 15 osob, což bylo o 18 (tj. o 54,5 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Uvedení pracovníci byli exponování ionizujícímu záøení pøi tìžbì a úpravì uranových rud (OKEÈ CA12) zejména v letech 1947–1973. Prùmìrná doba latence byla 49 let, nejkratší 37 let, nejdelší 57 let. Ve srovnání s rokem 2003 se celkové poèty hlášených pøípadù bronchiálního astmatu a alergické rinitidy (položka 3.10) zvýšily o 28,0 % pøípadù. V roce 2003 onemocnìlo 93 osob, v roce 2004 to bylo 119 osob. Nejèastìji byli postiženi pracovníci pøi výrobì potravináøských výrobkù a nápojù (OKEÈ DA15 – 38,7 % pøípadù) a pracovníci v zemìdìlství (OKEÈ A01 – 18,5 % pøípadù). Nejvìtší zastoupení mìli pekaøi-cukráøi (42×) a ošetøovatelé hospodáøských zvíøat (21×). Nejèastìjším vyvolavatelem onemocnìní byla mouka (48×), ostatní noxy byly zastoupeny ménì èasto nebo pouze ojedinìle (tabulka 7).
73
Pùvodní práce ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005
74
Tuberkulózou plic (14 pøípadù) a moèových cest (1 pøípad) onemocnìlo 10 zdravotních sester z rùzných oddìlení nemocnic, dále patolog, plicní lékaø, zdravotní laborant mikrobiologické laboratoøe, ošetøovatelka a sociální pracovnice. U antropozoonóz (položka 5.2), kterých bylo v roce 2004 diagnostikováno celkem 68 (o 21 pøípadù ménì než v roce 2003), obsadily první tøi místa trichofycie, Lymeská borrelióza a erysipeloid. Onemocnìní trichofyciemi bylo hlášeno z 10 krajù Èeské republiky, nejvíce z kraje Vysoèina (9 pøípadù). Postiženi byli zejména ošetøovatelé hospodáøských zvíøat (30krát), dále zootechnik a opraváø zemìdìlských strojù. Lymeská borrelióza byla diagnostikována u 13 pracovníkù, z nichž 10 pracovalo v odvìtví ekonomické èinnosti lesnictví (OKEÈ A02). Jednou bylo onemocnìní diagnostikováno u policisty, jednou u pojišśovacího agenta a u dopravního dispeèera. Erysipeloidem onemocnìli pøevážnì pracovníci pøi výrobì potravináøských výrobkù (OKEÈ DA15 – 7 pøípadù). Nejèastìji byli postiženi øezníci (6×). Dvì tøetiny hlášených onemocnìní vznikly v Moravskoslezském kraji. Pod položkou 5.3, tropické nemoci pøenosné a parazitární, bylo v roce 2004 hlášeno celkem 28 onemocnìní. U jednoho pracovníka, který v letech 2000–2003 služebnì pùsobil v Nigérii, bylo v roce 2004 hlášeno celkem 14 nemocí z povolání (7× amébóza, 6× malárie, jednou bacilární úplavice). Malárií dále onemocnìli ètyøi pracovníci v Kongu a jeden v Sierra Leone. Amébóza vznikla také u dvou pracovníkù v Indii, u jednoho v Peru a u jednoho v Brazílii. Lambliáza byla hlášena u dvou pracovníkù po návratu z Turecka a Uzbekistánu. Jednou byla diagnostikována infekèní hepatitida typu E (Afghánistán), pedikulóza (Èína) a kampylobakterióza (Indie). Kapitola VI – nemoci zpùsobené ostatními faktory a èiniteli V rámci této kapitoly byly diagnostikovány polypy na hlasivkách u 54leté vychovatelky po 35 letech práce v základní škole. Tìžká fonastenie vznikla u 58letého uèitele po 1 roce a 7 mìsících práce. Ohrožení nemocí z povolání Pøehled a poèty hlášených ohrožení nemocí z povolání podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání v roce 2004 uvádí tabulka 10. I když se celkový poèet diagnostikovaných ohrožení nemocí z povolání v roce 2004 snížil o 13 (tj. o 18,1 %) pøípadù, k mírnému nárùstu hlášených onemocnìní došlo zejména u poškození zpùsobených chemickými látkami (kapitola I – nárùst proti roku 2003 o 5 pøípadù) a u onemocnìní kloubù z vibrací (položka 2.8 – nárùst o 4 pøípady). Nejvìtší pokles hlášených ohrožení (o 13 a 8 pøípadù) byl naopak zaznamenán u poruch sluchu z hluku (položka 2.4) a u poškození periferních nervù z vibrací (položka 2.7).
Nejvíce pøípadù ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2004 hlášeno z kraje Moravskoslezského (49,2 % pøípadù). Postiženi byli pøedevším pracovníci pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 – 39,0 % pøípadù). Nejèastìji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání u artróz loketních kloubù vyvolaných pùsobením nadlimitních vibrací (položka 2.8 – 14 pøípadù) a u syndromu karpálního tunelu z vibrací a z pøetìžování konèetin (položka 2.7–12 pøípadù, položka 2.10–11 pøípadù). Závìr V roce 2004 v Èeské republice nadále trval mírnì klesající trend v poètu hlášených profesionálních onemocnìní. V absolutních poètech se pokles týkal témìø všech kategorií profesionálních onemocnìní s výjimkou bronchiálního astmatu, alergické rinitidy a onemocnìní periferních nervù z vibrací nebo z pøetìžování konèetin, jejichž poèty mírnì vzrostly. Poèty hlášených profesionálních onemocnìní na území Èeské republiky však nepochybnì pøedstavují podhodnocený obraz skuteèné situace. K faktorùm, které se pøitom uplatòují, patøí rùst nezamìstnanosti, nedostatky v poskytování pracovnì lékaøské péèe o zamìstnance a existence tzv. „èerného trhu práce“. Narùstající nezamìstnanost ovlivòuje nejen chování dosud zamìstnaných osob, ale také chování nìkterých zamìstnavatelù. Setkáváme se s tím, že zamìstnanci se z obavy pøed ztrátou práce vyhýbají preventivním prohlídkám nebo své obtíže nepøiznávají. Nìkteøí zamìstnavatelé totiž nemají zájem postižené pracovníky dále zamìstnávat a ukonèují s nimi pracovní pomìr již v dobì, kdy probíhá šetøení o možné profesionalitì onemocnìní. Tito lidé pak tìžko nacházejí novou práci. Podle prùzkumù je u nás kvalifikovaná pracovnì lékaøská péèe poskytována jen 30 %–40 % pracující populace. V rámci stávající legislativy se preventivní prohlídky nevztahují na osoby samostatnì výdìleèné èinné ani na domácí pracovníky èi farmáøe. K preventivním prohlídkám se pochopitelnì nedostavují ani pracovníci „na èerném trhu práce“, kteøí pøitom vykonávají èinnosti velmi rizikové. Klesající trend poètu hlášených profesionálních onemocnìní tedy nelze interpretovat jako jednoznaènì pozitivní jev. Podìkování: Autoøi dìkují Danì Havlové a Renátì Kobzové za precizní práci na Národním registru nemocí z povolání. Práce na publikaci byla provedena s podporou Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, VZ MSM 0021620807 a grantového projektu IGA MZ NR/8107-3. MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2 e-mail:
[email protected]
