Produkty cestovního ruchu pro seniory na Kyjovsku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Produkty cestovního ruchu pro seniory na Kyjovsku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D.

Vypracovala: Klára Kachtíková

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Produkty cestovního ruchu pro seniory na Kyjovsku vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu a pod vedením své vedoucí bakalářské práce.

V Brně dne 20. dubna 2012

…………………………………………..

Děkuji vedoucí bakalářské práce, Mgr. Jitce Kominácké, Ph.D. za metodické vedení při zpracování závěrečné práce a za poskytnutí potřebných podkladů a cenných rad.

Abstract Kachtíková, K. Tourism products for seniors in the region Kyjovsko. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2012. This thesis deals with rural tourism of seniors. Using survey priorities and expectations of turists–seniors, identifies gaps between expectations and identified representatives of view given region didactics and creates promotional product with map content for the seniors. Keywords Tourism, senior, Kyjovsko, tourist, region, disproportions, map Abstrakt Kachtíková, K. Produkty cestovního ruchu pro seniory na Kyjovsku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Práce se zabývá venkovským turistickým ruchem seniorů. Pomocí dotazníkového šetření zjišťuje očekávání a priority turistů-seniorů, identifikuje disproporce mezi zjištěnými očekáváními a pohledem představitelů sledovaného regionu Kyjovsko a vytváří propagační produkt s mapovým obsahem pro seniory. Klíčová slova Cestovní ruch, senior, Kyjovsko, turista, region, disproporce, mapa

5

Obsah 1.

Úvod ........................................................................................................................ 8

2.

Cíl práce ................................................................................................................... 9

3.

Teoretická východiska ........................................................................................... 10 3.1.

Vymezení pojmů z oblasti cestovního ruchu .................................................. 10

3.1.1.

Cestovní ruch ............................................................................................ 10

3.1.2.

Venkovský cestovní ruch ........................................................................... 11

3.1.3.

Důvody pro rozvoj venkovského cestovního ruchu v České republice .....13

3.1.4.

Cestovní ruch seniorů................................................................................13

3.1.5.

Doprovodné programy – nabídka aktivit pro volný čas ...........................14

3.2.

Psychologie zákazníka ...................................................................................... 15

3.2.1.

Starší lidé (dosud v pracovním poměru) ..................................................16

3.2.2.

Důchodci ....................................................................................................16

3.2.3.

Hosté s dietou ............................................................................................16

3.2.4.

Tělesně a zdravotně postižení ................................................................... 17

3.3.

Senioři v České republice ................................................................................. 17

3.3.1.

Základní údaje o populaci seniorů ............................................................ 17

3.3.2.

Věková struktura a rodinný stav .............................................................. 18

3.3.3. Důchodci ve věku 60 let a více v Jihomoravském kraji a v okrese Hodonín ................................................................................................................. 18 3.3.4. 4.

Stárnutí obyvatelstva ................................................................................ 18

Postup práce a použité prostředky ........................................................................ 20 4.1.

Postup práce .................................................................................................... 20

4.2.

Geografické informační systémy..................................................................... 20

4.2.1.

Uložení geodat v počítači ......................................................................... 20

4.2.2.

Základní báze geografických dat ...............................................................21

4.2.3.

Postup tvorby mapového podkladu ..........................................................21

4.3.

Principy sestavení dotazníkového šetření ...................................................... 23

4.4.

Zajištění reprezentativnosti vzorku dotazovaných respondentů ................... 23

4.4.1.

Nevyčerpávající výběr .............................................................................. 23

4.4.2.

Záměrný výběr .......................................................................................... 23

4.4.3.

Kvótní výběr ............................................................................................. 23

4.4.4.

Složení obyvatel Jihomoravského kraje ................................................... 24

v roce 2010 ............................................................................................................ 24 5.

Cestovní ruch regionu Kyjovsko ........................................................................... 25 5.1.

Formy a druhy cestovního ruchu v regionu Kyjovsko .................................... 25

6 5.2.

5.2.1.

Názor zaměstnance Turistického informačního centra ........................... 25

5.2.2.

Cíle města, jako představitele veřejné správy .......................................... 27

5.3.

6.

Názory zainteresovaných skupin .................................................................... 25

Vize a principy rozvoje cestovního ruchu Kyjovska ....................................... 27

5.3.1.

Turistický potenciál regionu .................................................................... 27

5.3.2.

Základní marketingové nástroje cestovního ruchu v regionu ................. 28

5.3.3.

Stav turistické infrastruktury regionu ..................................................... 28

5.3.4.

Vize rozvoje cestovního ruchu na Kyjovsku ............................................. 28

5.4.

Obce a jejich atraktivity v regionu Kyjovsko .................................................. 28

5.5.

Statistiky návštěvnosti regionu Kyjovsko ....................................................... 29

Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................ 30 6.1.

Vstupní výběr cílových skupin ........................................................................ 30

6.2.

Vyhodnocení otevřených otázek ......................................................................31

6.3.

Vyhodnocení uzavřených otázek ..................................................................... 32

7.

Vyhodnocení dotazníků a specifikace disproporcí ................................................41

8.

Návrh propagačního produktu.............................................................................. 43 8.1.

Obecná doporučení pro opatření v oblasti marketingu cestovního ruchu .... 43

8.2. Pěší okruh ........................................................................................................ 44 8.2.1.

Procházka Kyjovem .................................................................................. 44

8.3. Okruh pro cyklisty ........................................................................................... 45 8.3.1.

Milotice a okolí ......................................................................................... 45

8.3.2. Výlet do Chřibů ......................................................................................... 45 8.4. Výlet automobilem .......................................................................................... 46 8.4.1.

Okolo Bzence ............................................................................................ 46

8.4.2. Hýsly a okolí ............................................................................................. 46 8.4.3. Ke Ždánicím.............................................................................................. 47 8.5.

Možné obměny produktu ................................................................................ 47

8.6. Ubytování ........................................................................................................ 48 8.6.1.

Hotel Club*** Kyjov ................................................................................. 48

8.6.2. Penzion Régio ***, Kyjov.......................................................................... 48 8.6.3. Bukovanský mlýn***, Bukovany .............................................................. 48 8.6.4. Hotel Vinohrad***, Milotice .................................................................... 48 8.6.5. Hotel Junior, Bzenec ................................................................................ 49 8.7.

Doprava ........................................................................................................... 49

8.8. Stravování........................................................................................................ 49 8.9. Marketingový mix produktu ........................................................................... 49

7 9.

Závěry ..................................................................................................................... 51

10.

Literatura ............................................................................................................ 52

11.

Přílohy................................................................................................................. 54

11.1. Dotazník .......................................................................................................... 54

Úvod

8

1. Úvod Cestovní ruch je jedním z nejvíce se rozvíjejících odvětví ekonomiky. Podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, generuje pracovní místa a díky němu se rozvíjejí regiony. Cestovní ruch je v dnešní době nedílnou součástí života téměř každého obyvatele. Senioři jsou stále častěji vyhledávaným segmentem v oblasti cestovního ruchu. Disponují dostatkem volného času a dostatečnými finančními zdroji. Cestovní ruch seniorů ovlivňuje také zdravotní stav a poskytovaná lékařská peče, která se stále zlepšuje. V dnešní době se také mění mentalita a návyky seniorů. Mnozí z nich netouží po klidném stáří a odpočinku doma u televize, ale chtějí se dále vzdělávat, aktivně sportují, nebo navštěvují různá kulturní zařízení. Již neplatí, že senioři pouze hlídají svá vnoučata, nebo pracují na poli. Dnes chtějí být senioři stále více aktivní, chtějí dokázat, že v žádném případě „nepatří do starého železa.“ Myslím si, že by senioři měli mít právo na to, aby si se svým volným časem dělali, co se jim zlíbí. Většinou jsou atakováni svými dětmi, které si myslí, že různé volnočasové aktivity už nejsou pro jejich rodiče vhodné, nebo si myslí, že to není důstojné v jejich věku. Opak je ale pravdou. Většina z nás by si přece přála v důchodu jezdit na kole, nebo se vydat na měsíc do lázní, než jen sedět doma v křesle a stěžovat si na bolesti kloubů. Nesmíme také zapomínat na to, že v dnešní době figuruje na trhu velké množství firem, které pouze využívají dobrosrdečnosti seniorů. Pod záminkou levného výletu cestovní kancelář vezme seniory na jednodenní výlet i se stravou a pak jsou tito senioři atakováni obchodním zástupcem určité firmy, který se jim snaží vnutit deky, hrnce a další zboží. Proto by se na trhu měla objevit také seriózní nabídka produktů cestovního ruchu pro seniory. V této práci se budu věnovat cestovnímu ruchu na venkově s akcentem na seniory. Tento segment zákazníků jsem si vybrala z toho důvodu, neboť naše populace stále více stárne, a myslím si, že je důležité se o seniory starat. Každý z nás jednou bude starý a nemůžou přece všechny cestovní kanceláře a agentury nabízet pouze produkty pro mladé lidi, nebo rodiny s dětmi. Cestovní ruch seniorů zacílím do regionu Kyjovsko. Region Kyjovsko jsem zvolila z jednoho prostého důvodu. Je to místo, kde žiji. Nechci se snažit o rozvoj cestovního ruchu někde na druhé straně světa, ale raději se budu snažit pomoci mému regionu.

Cíl práce

9

2. Cíl práce Bakalářská práce se zaměřuje na turistiku seniorů v regionu jižní Moravy, konkrétně na Kyjovsku. Cílem práce je vyhodnotit disproporce mezi identifikovanými přednostmi a nedostatky sledovaného regionu představiteli města Kyjov a očekávanými prioritami turistů-seniorů. Očekávání a priority turistů-seniorů budou zjišťovány dotazníkovým šetřením. Názory představitelů města Kyjov budou zjištěny metodou řízeného dotazování zainteresovaných úředníků a studiem strategických dokumentů města ke sledované problematice. Dílčím cílem je také vytvořit vhodný propagační produkt s mapovým obsahem pro seniory.

Teoretická východiska

10

3. Teoretická východiska 3.1. Vymezení pojmů z oblasti cestovního ruchu 3.1.1.

Cestovní ruch

Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, byl považován za jiný výraz pro cestování. Současné vymezení cestovního ruchu umožňuje blíže charakterizovat jednotlivé části jeho věcného projevu, formy a druhy účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Cestovní ruch je nutno chápat ve dvou rovinách. První rovinou je oblast spotřeby, kdy je brán jako způsob uspokojování potřeb, a z druhého hlediska se jedná o oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy je významnou součástí ekonomiky společnosti.(Ryglová, 2009) Cestovní ruch podle WTO (World Tourism Organization) znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. (Ryglová, 2009) Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu, je cestovní ruch definován jako společné prostorové vymezení vůči obvyklému prostředí pobytu dané osoby, tj. aktivity mimo toto prostředí, dále obsahové a motivační vymezení těchto aktivit (základ pro podrobnější klasifikaci druhů a forem cestovního ruchu) a jejich časový horizont (odlišení od trvalého pobytu osoby). Kromě toho jsou do cestovního ruchu nově zahrnovány i služební a obchodní cesty, avšak pouze ve formě jednání, nikoli provozování výdělečné činnosti.(Pásková, Zelenka, 2002) (Pourová, 2010) definuje cestovní ruch jako mnohostranné odvětví, které zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, další infrastrukturu cestovního ruchu, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistický informační systém a další služby spojené s tzv. doprovodnými programy. V cestovním ruchu působí jak soukromý, tak veřejný sektor. Systémově koncipovaný rozvoj cestovního ruchu a jeho řízení v obou sektorech znamená nejen hospodářský přínos, ale má i další kladné zhodnocení v podobě zachování původních tradic a kultur, ochrany životního prostředí a je důležitým faktorem mírového soužití (prolínání kultur a tradic, tolerance, zdravá identita). Jak uvádí Stříbrná, cestovní ruch představuje v současné době jedno z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky. Vytváří nejvíce pracovních míst. Do nedávné doby se jeho aktivity v celosvětovém měřítku soustřeďovaly převážně do specializovaných přímořských, jezerních a horských oblastí a do hlavních kulturních center, včetně lázeňských míst. Zde se ověřilo, že jde o silný faktor ekonomického růstu, který umožňuje přenést kapitál, příjmy a pracovní příležitosti z průmyslových, městských a rozvinutých oblastí do hospodářsky zaostalých regionů. Cestovním ruchem se také rozumí soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyžití, lázeňského léčení a pracovních cest. Značnou část těchto potřeb lze uspokojit i mimo rámec cestovního ruchu, ale právě účast na cestovním ruchu představuje vyšší stupeň jejich uspokojení. (Orieška, 1999)


11

Základní formy cestovního ruchu:    

rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, sportovně turistický cestovní ruch, léčebný a lázeňský cestovní ruch. (Ryglová, 2009)

Specifické formy cestovního ruchu:       

mládežnický cestovní ruch, cestovní ruch seniorů, městský cestovní ruch, venkovský cestovní ruch, cykloturistika, nákupní turistika náboženský cestovní ruch atd. (Ryglová, 2009)

Cestovní ruch má své vlastní specifické rysy, mezi které patří například:         

vysoká míra závislosti na přírodních a kulturně historických atraktivitách, spotřebitel se přemisťuje za atraktivitami do místa jejich výskytu, protože atraktivity nelze přemístit, služby cestovního ruchu mají pomíjivý charakter a nelze je skladovat, vysoká míra sezónnosti, trh cestovního ruchu má mezinárodní charakter, významný vliv mimoekonomických faktorů (přírodní katastrofy, válečné konflikty, terorismus), uspokojení potřeb i samotná spokojenost účastníků cestovního ruchu má vysokou míru subjektivního vnímání a posuzování, tvorba, realizace a spotřeba služeb je v cestovním ruchu místně i časově spojena, místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby produktu cestovního ruchu. (Pourová, 2010)

3.1.2.

Venkovský cestovní ruch

Venkovský cestovní ruch je cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Zahrnuje rekreační pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj (chatových lokalitách, samotách i v malých městečkách). Převážně je však vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Zahrnuje tedy všechny činnosti účastníka cestovního ruchu v prostředí venkova. Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob, z nichž nejtypičtější jsou vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika, chataření a chalupaření. (Pourová, 2010) Venkovský cestovní ruch, často označovaný jako rurální cestovní ruch, venkovská turistika, venkovský turismus atd., představuje souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami v prostředí venkova. (Kolektiv autorů, 2007)


12

Venkovská turistika souvisí především s nízkou hustotou obyvatelstva a otevřeným prostorem a s malými sídly obvykle s méně než deseti tisíci obyvateli. Využívání půdy souvisí především se zemědělstvím, lesnictvím a ochranou přírodních lokalit. Společnost má sklon k tradicionalismu. Venkovská turistika se svými specifikami by tedy měla být:  umístněna do venkovských oblastí,  funkčně venkovská, budovaná na zvláštních rysech venkovského světa (malovýroba, otevřený prostor, kontakt s přírodou, dědictvím minulosti, tradiční zvyky a způsoby),  venkovská ve svém měřítku, tj. malé budovy, malá sídla,  tradiční ve svém charakteru, což znamená, že poroste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami,  často bude řízena na místní úrovni a rozvíjena s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj dané oblasti,  trvale udržitelná, tzn., že její rozvoj by měl pomáhat udržovat zvláštní venkovský charakter dané oblasti a neměl by likvidovat místní zdroje,  na venkovskou turistiku by se mělo hledět jako na potenciální nástroj ochrany přírody a krajiny a trvale udržitelného rozvoje spíše než jako na urbanizační a rozvojový nástroj,  složena z mnoha druhů, které umožní komplexní obraz venkovského prostředí, ekonomiky a historie. (Stříbrná, 2005) Dovolené, které jsou typicky venkovské a zároveň vhodné pro seniory:  pěší turistika,  lyžování na běžkách nebo výlety na sněžnicích,  sjezdování na lyžích v málo navštěvovaném místě,  studium přírody v plenéru včetně pozorování ptáků, fotografování atd.,  myslivost,  cyklistika nebo jízda na koni,  obdiv ke krajině,  studium venkovských tradic,  výlety do malých měst nebo do vesnic,  relaxační dovolená vyžadující venkovské prostředí,  venkovské slavnosti (poutě, posvícení, jarmarky, dožínky, dočesné),  rybolov na řekách a rybnících, atd. (Stříbrná, 2005) Venkovský cestovní ruch (též rurální cestovní ruch) je souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově. Zahrnuje procházky a pěší turistiku, projížďky na kole nebo na koni, pozorování a péči o domácí zvířata, konzumaci podomácku vyrobených potravin. Ubytování je situováno v soukromí nebo v menších hromadných ubytovacích zařízeních. Přitažlivost rurálního cestovního ruchu je založena na některých aspektech skutečného venkovského způsobu života – rozsáhlá, tichá, klidná krajina, čistý vzduch, pracovní aktivity, zvyky a folklor. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budováním pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budováním


13

místních muzeí, skanzenů, rozvojem tradičních řemesel, budováním a obnovou menších ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení. Venkovský cestovní ruch může mít různé formy, například agroturismus, ekoagroturismus, ekoturismus, dobrodružný cestovní ruch, nebo kulturní cestovní ruch. (Pásková 2002) Ve výsledné nabídce produktu venkovské turistiky se prolíná ekonomický, sociální a ekologický rozměr. Náplní ekonomického rozměru je udržitelný hospodářský rozvoj spojený s rostoucími příjmy obyvatel. Sociální rozměr obsahuje potřebu důstojného života a rozvoje lidské společnosti, zdraví, vzdělání, sociálního uznání, spravedlnosti, soudržnosti a rozvoje kultury. Ekologický rozměr představuje nutnost zachovat dlouhodobě na přijatelné úrovni statky a služby, které lidské společnosti poskytuje příroda. (Pourová, 2010)

3.1.3.

Důvody pro rozvoj venkovského cestovního ruchu v České republice

Česká republika má mimořádný potenciál pro intenzivnější rozvoj venkovského cestovního ruchu. Jde například o významnou polohu České republiky ve středoevropském regionu, na křižovatce komunikačních (včetně turistických) tras v prostředí, které je svým způsobem jedinečné. Tuto základní tezi nemohou negovat ani současné přetrvávající dílčí problémy ekonomického, ekologického, dopravního a organizačního charakteru včetně problémů kultury služeb nabízených turistům. V naší republice se vyskytuje rozsáhlé množství lokalit turisticky atraktivních, a to z hlediska konfigurace přírody, historie, rázových kulturních, životních a zvykových procesů. (Šimková, 2008) V České republice dochází ke stárnutí populace. Tento vývoj, spolu s lepší zdravotní péčí, lepší tělesnou i duševní aktivitou seniorů oproti dřívějším rokům, a faktem, že senioři nemají velké výdaje investičního charakteru, zapříčiňuje, že se senioři stávají zajímavým okruhem zákazníků. Podíl turistů seniorů se na cestovním ruchu v České republice stále zvětšuje. Data z roku 2008 ukazují, že senioři tvoří asi 8 % klientů cestovních kanceláří.(Blažková, 2011)

3.1.4.

Cestovní ruch seniorů

Tato specifická forma cestovního ruchu v budoucnu poroste rychlým tempem. Důvodem jsou demografické změny tuzemské a obecně evropské populace, kdy podíl lidí nad 50 let poměrně rychle poroste, přičemž do seniorského věku se budou i v podmínkách České republiky přesouvat finančně dobře vybavené skupiny, jejichž přáním bude si užít výsledků celoživotní práce. V rámci seniorského cestovního ruchu lze rozlišit tyto skupiny:   

mladší senioři (50 – 64 let), starší senioři (65 – 70 let), veteráni (nad 70 let). (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2010)

Alternativou dělení seniorů je vymezení této skupiny obyvatel věkem nad 60 let (resp. nad 55 let, senioři). Tato věková skupina je ještě dále dělena do podskupin 55 – 64 let, 65 – 74 let a nad 75 let. (Pásková, 2002)


14

Pro svou práci jsem seniory vymezila věkem 50 let a rozdělila jsem je do následujících tří skupin:   

50 – 60 let, 61 – 70 let, 71 a více let.

Toto dělení jsem vybrala z toho důvodu, že se ve své práci zaměřuji spíše na aktivnější seniory, kteří se cestovního ruchu zúčastňují individuálně, na rozdíl od starších seniorů, kteří cestují spíše hromadně. Zatímco mladší senioři jsou většinou zcela nezávislí a cestují ve značné míře individuálně, s přibývajícím věkem se zvyšuje ochota ke skupinovému cestování. Důvodem jsou i asistenční služby, lékař apod. V každém případě pro všechny skupiny platí preference služeb vysoké kvality a pohodlí, rozhodně klidnější prostředí, u starších seniorů a veteránů cestování mimo hlavní sezonu a mimo dny pracovního volna. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2010) Seniorský cestovní ruch je jedním z druhů cestovního ruchu. Nabídka na trhu pro seniory svým obsahem odpovídá potřebám, zájmům, fyzickým a ekonomickým možnostem starší generace – je přizpůsobena ekonomické situaci (výše důchodu, životní úspory). (Pásková, 2002) Cestovní ruch starší generace má také svá specifika. Senioři požadují vyšší standard ubytování. Kladou důraz na poznávání a přiměřenou náročnost programu. Vzhledem k působení mnoha aspektů (prodlužování aktivního života a jiný životní styl, zvýšily se ekonomické možnosti seniorů v rozvinutých zemích), patří mezi nejrychleji rostoucí segmenty cestovního ruchu, současně se s růstem kondice, zlepšováním zdravotního stavu a změnou motivace postupně mění náplň (aktivnější program). (Pásková, 2002) Mezi znaky seniorského cestovního ruchu můžeme zařadit:        

preference cestování ve skupinách, preference služeb vysoké kvality, nároky na pohodlí, cestování mimo sezónu (dostatek času, možnost slev), ochota cestovat mimo dny pracovního volna, preference komplexně zajištěných služeb (speciální seniorské programy), orientace na relaxační, odpočinkové pobyty, poznávací, kulturní a vzdělávací akce, fyzická zátěž musí být úměrná k možnostem turistů – seniorů, musíme brát v potaz jejich odlišný denní režim. (Ryglová, 2009)

3.1.5.

Doprovodné programy – nabídka aktivit pro volný čas

Cestovní ruch není jen ubytování a stravování, ale i péče o volný čas turistů. Dobře organizovaná turistika proto obsahuje i řadu doprovodných programů. Ty zvýrazňují atraktivnost nabízených služeb a kompletují celý produkt, dávají mu osobitý charakter. Doprovodný program umožňuje i určitou specializaci, a tedy i výjimečnost v nabídce. Nemusí jít přitom jen o program organizovaný přímo ubytovatelem, ale o zprostředkované aktivity ve vazbě na okolí, nebo na sportovní či rekondiční akce


15

provozované v blízkém okolí jinými podnikateli. Spolupráce podnikatelů v této oblasti se vyplácí.(Stříbrná, 2005) Doprovodné programy charakteristické pro venkovskou turistiku: Venkovská turistika je forma cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Může v zásadě produkovat obdobné doprovodné programy jako agroturistika (houbaření, lov zvěře, projížďky na koních), má však širší prostor, resp. může nabídnout využití celé oblasti z hlediska historického, kulturního a společenského zázemí. Sport: jezdectví spojené s výukou jízdy na koni, rybaření a lov zvěře, houbaření a sběr lesních plodin, pěší turistika, cykloturistika, horská turistika, koupání a vodní sporty, zimní sporty, speciální rekondiční programy pro specifickou klientelu (solária, golf, tenis, volejbal). Historie, kultura, příroda: místní pamětihodnosti (hrady, zámky, poutní místa), místní atraktivní přírodní lokality (krasové jeskyně a přírodní útvary, výskyt vzácných rostlin, obor se vzácnou zvěří), místní tradice včetně muzeí, národopisné slavnosti, poutě, posvícení Řemesla: ukázky tradičních řemesel (mlýny, kovárny, krajkářství), zprovoznění historických průmyslových a výrobních objektů (železnice, lihovary, sýrárny, větrné a vodní mlýny), včetně výroby příslušných suvenýrů. (Stříbrná, 2005)

3.2. Psychologie zákazníka Turisté třetího věku jsou určitým segmentem účastníků cestovního ruchu. Pro poskytovatele služeb cestovního ruchu je tato skupina obyvatel zajímavá pro svůj rostoucí podíl v populaci zejména v rozvinutých zemích, zlepšující se zdravotní stav a s ním spojenou vyšší vitální aktivitu (fyzickou i duševní) v porovnání s minulými generacemi. Turisté třetího věku disponují s relativně velkým množstvím disponibilních prostředků, mají množství volného času (tzn., že mají tendenci trávit na dovolené delší období a využívají mimo jiné převážně mimosezónní pobyty). (Pásková, 2002) Jak uvádí Tošnerová ve své knize, senioři jsou velmi diverzifikovaní. Někteří z nich netouží po klidu a odpočinku, ale chtějí ještě něco zažít, nebo se něco naučit. Stále více seniorů se dále vzdělává na univerzitách třetího věku, nebo se aktivně pohybuje. Existují senioři, kteří se řídí heslem „Změna je život“. Tito lidé celý život tvrdě pracovali a proto nyní v důchodu, kdy mají dostatek volného času, si chtějí splnit své sny a ideály. Dovolená je také vhodným dárkem pro aktivní seniory. Cestování je vhodnou náplní volného času nejen pro seniorské manželské páry, ale také pro osamělé vdovy či vdovce. Tímto způsobem mohou využít volného času také ti, kteří se svým partnerem nesdílejí stejné zájmy. Spousta starších lidí má také své čtyřnohé miláčky, ať už se jedná o psa či kočku, proto by je poskytovatelé služeb měli vzít také v potaz. Nesmíme ale zapomínat na to, že stále více seniorů je od cestování odrazováno pochybnými firmami, které zvou důvěřivé seniory na levné zájezdy, kde jim pak pod pohrůžkou vnutí předražené deky či hrnce. Termín „aktivní stáří“ přinesla Světová zdravotnická organizace v 90. letech. Jeho vize je založena na udržení samostatnosti a nezávislosti člověka v pozdním věku. Později se představa aktivního stárnutí doplnila o nová paradigmata stáří, jako je přijetí zdravého životního stylu, delší pracovní zapojení a pozdější odchod do důchodu, aktivita ve vyšším věku a snaha o lepší život. Jako příklad dobrého stáří se


16

uvádí například práce na zahradě, skupinové cestování, účast na vzdělávacích aktivitách, příprava speciálních rodinných setkání, znovuobjevení uměleckých aktivit. Staří lidé se musí naučit bojovat s předsudky ohledně nemocí, impotence, poklesu duševních schopností, představy zbytečnosti a ošklivosti. (Vážanský, 2010) A jaká jsou léta v důchodu? Hodnotit pozitivně lze právě více volného času, čas pro další činnosti, organizované aktivity, větší angažovanost v rodině, a to především v roli prarodiče. Řada manželských párů se dostává do situace, kdy muž jezdí na chatu, neboť ve městě nemá moc možností zapojit se do něčeho a žena zůstává ochotně doma, navštěvuje kavárny, chodí na univerzitu třetího věku, kde bohužel muže vidíme jen sporadicky. Za negativa lze chápat ztrátu statusu, redukování finančního příjmu, ztrátu životního směru, více volného času a jeho obtížné naplnění. (Tošnerová, 2009)

3.2.1.

Starší lidé (dosud v pracovním poměru)

Tito lidé očekávají kvalitně vybavené pokoje se sociálním zařízením, požadují klid a pohodlí. Pro starší lidi je důležitá také přístupová cesta. To znamená, že v ubytovacím zařízení by mělo být bezpečné schodiště, dobré osvětlení, popř. bezbariérový vstup pro osoby s omezenou pohyblivostí. Lidé v tomto věku jsou také více choulostiví na chlad, tudíž v zimních měsících je vhodné dbát na vytápění jejich pokojů. Spousta starších lidí má nějakého domácího mazlíčka, ať už psa, nebo kočku. Ti už v dnešní době nejsou žádný problém, většina poskytovatelů ubytování dovoluje svým zákazníkům vzít si svého kamaráda sebou. Tito lidé si také představují pohodlné turistické cesty s odpočívadly a chtějí mít účast na programech volného času. Znalost hostitele, kde v okolí hraje dechovka, nebo jiná hudební skupina, je rovněž důležitá. Pro přátele her by měly být v ubytovacím zařízení k dispozici mariášové a žolíkové karty, šachy, dáma atd. Není vítána kombinace starších manželů a rodin s dětmi, nervozita starších v případě hluku je známá. (Stříbrná, 2005)

3.2.2.

Důchodci

Nároky na ubytovací zařízení (kvalita, bezpečná přístupová cesta, klid) jsou u starých lidí stejné, jako u důchodců. Vhodné je v rámci ubytovacího zařízení poskytovat půjčování knih. Rádi konají výlety na místní slavnosti či poutní místa do nepříliš velké vzdálenosti. Důchodci také rádi přijímají služby jako je odvoz na rekreaci a zpět za přiměřený poplatek, nebo odvoz k vlaku či autobusu. Nesmíme ale zapomínat na to, že každý člověk je jiný, někteří senioři mohou být popudlivý. (Stříbrná 2005)

3.2.3.

Hosté s dietou

Tito turisté očekávají taktní respektování jejich chorob žlučníku, hypertenze, srdečních potíží, cukrovky atd. Přizpůsobení jídelníčku jejich stavu je žádoucí. Dietáře a typy jejich diet je však nutné zjistit dříve než přijedou a podle toho uzpůsobit jídelníček. U lékaře lze získat letáčky s příslušnými dietami. Mají rádi pohodlné cesty k vycházkám s odpočívadly. Tato skupina nesportuje a naopak předpokládá u hostitele znalosti kulturních památek v okolí. Vyžadují čtenářský koutek s dobrým i intimnějším osvětlením. Je výborné mít vazbu na lékaře pořádajícího osvětové akce, léčitele, bylinkáře. Ve valné většině jde o poklidnou skupinu návštěvníků účastnící se jakýchkoliv přednášek spojených s promítáním, cestopisných i romantických pořadů. Tuto skupinu nelze spojovat s rodinami s dětmi, sportovně založenými hosty. Rovněž jim nevyhovuje zaujatost milovníků přírody. Většinou se tito hosté zaměřují na opatrování svého zdraví. Například žlučník a jiné poruchy trávení způsobují


17

popudlivost až neurvalost v jednání, s čímž by měl ubytovatel počítat. (Stříbrná, 2005)

3.2.4.

Tělesně a zdravotně postižení

Tito lidé jsou zajímavou, avšak rizikovou skupinou. Nezbytné jsou stavební úpravy sociálních prostor a vůbec však prostor pro pojízdná křesla. Jde o bezbariérové přístupy nejen do pokojů, nájezdy u vstupů, ale i úpravu cestiček v zahradě. Hostitel by měl mít vyvinuté sociální cítění a notnou dávku tolerance pro občasnou nesnášenlivost těchto hostů. Je nesmírně žádoucí mít dobrý kontakt s nejbližším lékařem v okolí, mít pevnou telefonní linku i mobil. Tato skupina nepaří k ekonomicky silné vrstvě obyvatelstva i přes výraznou státní podporu. Hostitel by měl využívat místopisné znalosti, vědět vše o každé nové zavedené místní dílně, kovotepectví, výrobně keramiky, nebo řezbářství. Hostitel by se měl snažit domluvit pro hosty exkurze na tato místa, čímž se pro budoucnost rozšiřuje klientela jeho hostů. (Stříbrná, 2005)

3.3. Senioři v České republice 3.3.1.

Základní údaje o populaci seniorů

K 1. 3. 2001 bylo na území České republiky sečteno celkem 1 844 tis. osob ve věku 60 a více let, což představuje 18,4 % populace. V průběhu 20. století se přitom v souvislosti se stárnutím populace a zvyšováním naděje dožití podíl i absolutní počet osob starších 60 let neustále zvyšoval. Z celkového počtu 1 883 783 osob starších 60 let bylo v roce 2001 při sčítání lidu 1 121 156 žen a pouze 762 627, tedy 40,5 % mužů. Celkem 1 845 993, tedy 98 % obyvatel starších 60 let pobíralo v roce 2001 některou z forem důchodové dávky. Z tohoto počtu tvoří nepracující důchodci převážnou většinu (91,9 % z osob 60letých a starších). Pracující důchodci (114 744 osob) představují pouze 6,2% ze souboru důchodců starších 60 let (6,1 % ze všech obyvatel nad 60 let věku); naprostá většina obyvatel České republiky tedy po šedesátém roce věku zůstává ekonomicky neaktivní. Významně vyšší je přitom zastoupení pracujících důchodců mezi muži – 9 %, zatímco u žen pouze 4,4 %. Zbývající 2 % z obyvatel starších 60 let připadají na osoby, které jsou stále ekonomicky aktivní, i když překročily věkovou hranici 60 let, resp. státem stanovenou hranici odchodu do starobního důchodu, o který však stále nezažádaly a na základě své odpovědi uvedené ve sčítacích tiskopisech byly zahrnuty do skupiny mezi osoby zaměstnané, zaměstnavatele a samostatně činné. Z celkového počtu důchodců nad 60 let věku představují muži 36,6 %. Podobné je zastoupení mužů mezi nepracujícími důchodci – 38,4 %, avšak mezi pracujícími důchodci tvoří muži naopak většinu – 57,3 %. (Český statistický úřad, 2004)


18

Tabulka 1 Struktura populace seniorů podle pohlaví a věku v roce 2001

Věková skupina 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem 60+

Muži 219 513 190 976 163 890 115 207 42 777 30 264 762 627

Počet obyvatel Ženy Celkem 253 699 473 212 243 585 434 561 242 230 406 120 209 135 324 342 89 990 132 767 82 517 112 781 1 121 156 1 883 783

(Český statistický úřad, 2004) Tabulka 2 Struktura populace důchodců ve věku 60 a více let podle pohlaví a věku v roce 2001

Věková skupina 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem 60+

Muži 191 066 188 153 163 190 115 100 42 746 30 250 730 505

Počet obyvatel Ženy Celkem 249 912 440 978 242 081 430 234 241 974 405 164 209 065 324 165 89 963 132 709 82 493 112 743 1 115 488 1 845 993

(Český statistický úřad, 2004)

3.3.2.

Věková struktura a rodinný stav

Struktura populace důchodců ve věku 60 a více let podle rodinného stavu se oproti celkové populaci vyznačuje především vyšším podílem ovdovělých osob. Výrazně se přitom liší struktura podle rodinného stavu u mužů a u žen – jelikož úmrtnost mužů je po 60. roce věku značně vyšší než úmrtnost žen (muži umírají v průměru o 6 – 8 let dříve než ženy), podíl ovdovělých žen v populaci seniorů je výrazně vyšší než podíl ovdovělých mužů. Při sčítání v roce 2001 bylo mezi důchodci – muži staršími 60 let více než tři čtvrtiny (76,3 %) ženatých mužů a jenom 13,6 % ovdovělých. Mezi ženami naopak pouze necelých 40 % bylo dosud vdaných a téměř polovina ovdovělých. (Český statistický úřad, 2004)

3.3.3.

Důchodci ve věku 60 let a více v Jihomoravském kraji a v okrese Hodonín

K 1. 3. 2001 žilo v Jihomoravském kraji celkem 209 809 důchodců ve věku 60 a více let. Z toho 81 706 bylo mužů a 128 103 žen. Ke stejnému datu žilo v okrese Hodonín celkem 28 387 důchodců ve věku 60 a více let. Z toho 11 013 bylo mužů a 17 374 žen. (Český statistický úřad, 2004)

3.3.4.

Stárnutí obyvatelstva

Populační stárnutí, které lze charakterizovat například růstem relativního zastoupení osob ve věku nad 65 let, indexu stáří či průměrného věku, mělo doposud poměrně klidný průběh a jednalo se především o tzv. stárnutí zespoda věkové pyramidy. To znamená, že se snižoval podíl dětí v populaci, zatímco osob ve vyšším věku přibývalo pouze velmi pozvolně. Již za dva tři roky začne počet osob starších 65 let intenzivně


19

přibývat, jak se tohoto věku začnou dožívat početně silnější generace narozených po roce 1940. Na intenzitě nabere tento proces v období 2011 - 2017 a to v důsledku přechodu silných poválečných ročníků přes tuto věkovou hranici. Relativní zastoupení těchto osob v populaci poroste ale také díky poklesu počtu narozených. Výrazné změny ve věkovém složení se pak promítnou do hodnot dalších ukazatelů, např. průměrný věk by se v roce 2050 mohl pohybovat mezi 48 a 50 lety, což by bylo zhruba o deset let více než je tomu dnes. Ženy mají průměrný věk zhruba o tři roky vyšší než muži a tak například podle střední varianty by měl průměrný věk žen v roce 2050 dosáhnout 50,2 let a průměrný věk mužů 47,3 roku (v roce 2002 to bylo 40,8, resp. 37,7 roku). Značnou měrou vzroste i index stáří. Podle střední varianty projekce by počet obyvatel starších 65 let převyšoval počet dětí do 15 let v horizontu projekce 2,5krát, podle nízké dokonce více než 3,5krát. (Český statistický úřad, 2004) Tabulka 3 Stárnutí populace České republiky do roku 2050

ROK 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Nízká x 40,0 41,3 42,6 44,0 45,3 46,6 47,7 48,6 49,4 50,1

Průměrný věk Střední Vysoká 39,3 x 40,0 40,0 41,2 41,1 42,4 42,2 43,6 43,3 44,8 44,4 45,9 45,4 46,8 46,3 47,6 47,0 48,2 47,6 48,8 48,1


Nízká x 98 116 137 160 181 205 225 256 284 303

Index stáří Střední 89 97 114 131 148 163 181 197 220 240 252

Vysoká x 97 112 125 139 152 167 181 202 219 227

Postup práce a použité prostředky

20

4. Postup práce a použité prostředky 4.1. Postup práce K naplnění cíle práce bude nezbytné zjistit na informačním centru města Kyjova formou řízeného rozhovoru, jaké přednosti a nedostatky cítí představitelé obce v oblasti nabídky produktů cestovního ruchu vhodného pro seniory. Dále nastudovat strategické dokumenty města v této oblasti, zda a případně jak na turisty-seniory pohlíží. Dále bude třeba sestavit dotazník, prostřednictvím kterého bude provedeno dotazování turistů-seniorů na Kyjovsku z pohledu jejich očekávání a priorit. Aby mohly být výsledky brány za relevantní, je třeba mít nejen dostatečný počet respondentů, ale je třeba i posoudit reprezentativnost vzorku. Poté bude třeba pečlivě vyhodnotit disproporce mezi představami města a očekáváními turistů-seniorů. Na základě toho budou vytvořeny produkty cestovního ruchu vhodné pro turisty-seniory, které budou doplněny o mapové výstupy. Mapové výstupy budou tvořeny s využitím geografických informačních technologií.

4.2. Geografické informační systémy Geografické údaje jsou především prostorové údaje. Geodata (prostorové údaje) jsou geometrický, topologický, tematický a dynamický popis geoprvku ve formě vhodné k počítačovému zpracování. Geografický informační systém je informační systém, rozšířený o možnost vstupu, ukládání, manipulace, analýz a výstupu geodat. Geografické informační systémy (GIS) vytváří mapy v uživatelem požadované grafické podobě a měřítku na základě uživatelem specifikovaného výběru nebo jako výsledek analýzy dat rozsáhlých databází. Tato schopnost GIS dokáže ilustrovat vztah mezi různými subjekty, od plánovačů po občany. Integrace a organizace informací v prostoru umožňuje získat širší náhled na současnost a přesněji odhadnout budoucnost. Geografické informační systémy můžeme chápat jako model určité části reality. (Machalová, 2007)

4.2.1.

Uložení geodat v počítači

Popisné údaje neboli atributy jsou data, která o geoprvku uchováváme. Grafická část geodat může být uložena vektorovým, nebo rastrovým způsobem. Vektorová data lze získat zakoupením od firmy, která se věnuje produkování geodat, nebo si je můžeme v terénu sami naměřit (např. pomocí mobilních GIS). Rastrová data mohou vzniknout například naskenováním stávající papírové mapy, leteckým, či družicovým snímkováním. (Machalová, 2007) V současnosti převažuje v GIS tzv. vrstvový přístup, což znamená, že se v počítačovém zobrazení kombinují různé vrstvy. Vrstvou (vektorovou, nebo rastrovou) jsou data tematicky příbuzná. Pod vrstvou je možné si představit průhledné folie. Na jedné jsou zobrazeny lesy v zájmovém území, na druhé silnice, na třetí řeky a na čtvrté vrstevnice. Každá tato vrstva (folie) reprezentuje jednu vektorovou vrstvu. Umístí-li se pod vrstvy ještě turistická mapa, pak reprezentuje rastrovou vrstvu. Důležité je pořadí, v jakém jsou vrstvy na sebe kladeny. V GIS je vhodné mít pouze jednu rastrovou vrstvu, nad kterou lze klást jednotlivé vektorové vrstvy (nejlépe v pořadí: nejníže polygonové, nad nimi liniové a nahoře bodové). Mapa je právě jedním z výstupů GIS. (Machalová, 2007)


4.2.2.

21

Základní báze geografických dat

Pro tvorbu mapových výstupů je důležité vhodně zvolit podkladová data. V České republice je k dispozici Základní báze geografický dat České republiky (ZABAGED), což je digitální geografický model území České republiky na úrovni podrobnosti Základní mapy ČR 1:10 000. ZABAGED je součástí informačního systému zeměměřictví a patří mezi informační systémy veřejné správy. ZABAGED je využívána jako základní vrstva v geografických informačních systémech (GIS). ZABAGED obsahuje polohopisnou část, ve které nalezneme dvourozměrně vedené (2D) prostorové informace a popisné informace o sídlech, komunikacích, vodstvu, územních jednotkách a chráněných územích, vegetaci a povrchu, terénním reliéfu. Druhou část je výškopisná, která obsahuje trojrozměrně vedené (3D) prvky terénního reliéfu a je reprezentována 2D souborem vrstevnic. Je také hlavním datovým zdrojem pro tvorbu základních map ČR měřítek 1:10 000 až 1:100 000. (Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2010)

4.2.3.

Postup tvorby mapového podkladu

Existuje široká škála různých typů map. Pro prezentaci navržených produktů je nejvýhodnější tematická mapa, která má za úkol prezentovat jedno hlavní téma kartografickými prostředky. Nejprve je vhodné si sehnat vhodné podklady (například skenované mapy). Dále si rozmyslíme kompozici mapy tak, aby cílová skupina, pro kterou je daná mapa určena, se v mapě lehce vyznala. Mapa by měla vždy obsahovat název, mapové pole, měřítko, legendu a tiráž. Poté nastavíme souřadnicový systém. Pro Českou republiku používáme souřadnicový systém S_JTSK Krovak EastNorth. (Janata, Cajthaml, Seemann, 2011) Konstrukční základy tematických map Referenční plocha je označení pro plochu, která se svým tvarem a velikostí přibližuje skutečnému tvaru Země a při konstrukci mapy nahrazuje zemské těleso, nebo jeho část. Kartografické zobrazení je způsob, který každému bodu na referenční ploše přiřadí právě jeden bod na zobrazovací ploše. Při tvorbě tematických map malých a středních měřítek se nejčastěji uvažuje pro konstrukce kartografických zobrazení jako referenční plocha koule. Základní úlohou matematické kartografie je jednoznačné, přesné určení polohy bodů na referenční ploše i jeho kartografického obrazu. Polohu libovolného bodu, a to jak na referenční ploše, tak i v jejím kartografickém obraze, umožňují jednoznačně určit souřadnicové systémy pomocí zvolených geometrických prostředků, kdy dvojice souřadnic udává polohu daného bodu. Prostředky pro práci se souřadnicovými systémy jsou jedním z aspektů kvality GIS produktu jako kartografického a analytického nástroje zpracování prostorových digitálních dat. Obsah tematických map zahrnuje všechny objekty, jevy a jejich vztahy, které jsou v mapě kartograficky znázorněny. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní vyjádření tématu mapy. Tematické mapy jsou specifické svým obsahem. V něm převládají prvky jednoho nebo víc příbuzných témat nad prvky jinými, které jsou z hlediska zaměření tematické mapy druhořadé. Topografický podklad slouží k určení topologie jednotlivých prvků mapované tématiky a prostorově lokalizuje prvky tematického obsahu mapy. Topografický podklad obsahuje pouze prvky topologicky důležité, zejména vodstvo, komunikace, sídla, politickoadministrativní hranice atd. základem topografického podkladu je vodstvo, které tvoří jeho kostru. Další prvky topografického odkladu závisejí na tématu mapy. Tematický obsah je souhrn prvků obsahu mapy, které tvoří mapovanou tematiku


22

nebo s ní úzce souvisejí. Tematický obsah tvoří hlavní část obsahu tematických map. Tvoří jej jeden nebo více prvků, jimiž mohou být libovolné fyzickogeografické nebo socioekonomické objekty a jevy. Vyjadřuje výsledky vědeckého výzkumu a statistických šetření rozličných vědních oborů. Tematický obsah mohou tvořit vybrané prvky topografického obsahu (např. vegetace), nejrůznější fyzickogeografické nebo socioekonomické jevy zjištěné pozorováním, měřením, nebo šetřením a poznatky získané vědeckými postupy. (Voženílek, Kaňok, 1999) Kompozice tematických map Kompozicí mapy se rozumí rozmístění základních náležitostí mapového díla na mapovém podkladu. Závisí především na účelu a měřítku mapy, kartografickém zobrazení, tvaru a velikosti znázorňovaného území a na formátu mapového listu. Kompozice tematické mapy úzce souvisí s účelem mapy. Z účelu mapy musí být zřejmé:   

cíl, kterému má mapa sloužit, okruh budoucích uživatelů, způsob užití a práce s mapou.

Základními kompozičními prvky mapy jsou mapové pole, název, měřítko, legenda a tiráž. Ze všech kompozičních prvků musí být vlastní mapa nejdominantnější a název proveden nejvýraznějším písmem. Název mapy musí obsahovat věcné, prostorové a časové vymezení tematického jevu nebo skupiny, které jsou hlavním tématem mapy. Umísťuje se nejčastěji k hornímu okraji mapy a píše se dostatečně velkými písmeny. Název je nejdůležitější písmenný prvek na mapě a jako jediný je čitelný z větší vzdálenosti. V názvu se nepoužívá slovo „mapa“. Při sestavování názvu mapy je nezbytné dodržet myšlenkový postup: účel mapy – téma – název – hlavní vyjadřovací prostředky – legenda. To znamená, že téma mapy musí být v názvu stručně a jednoznačně obsaženo. K tomu slouží věcné, prostorové a časové vymezení tematického zaměření mapy. Měřítko mapy je podřízeno účelu a tematickému zaměření kartografického díla. Ovlivňuje podrobnost a přesnost znázornění prvků obsahu. Má vliv i na plošný rozsah území kartograficky znázorněného na jednom listu mapy. Měřítko je hlavním ukazatelem stupně podrobnosti vyjádření prvků a jevů. Základní měřítko je grafické. Může být také číselné, nebo slovní. Legenda podává výklad použitých mapových znaků a ostatních kartografických vyjadřovacích prostředků včetně barevných stupnic. Legenda musí být úplná, nezávislá, uspořádaná a srozumitelná. Tiráž je soubor informací o různých aspektech tvorby a vlastnictví mapy. Tiráž závisí na druhu mapy. Tiráž vždy obsahuje:   

jméno autora nebo vydavatele mapy, místo vydání mapy, rok vydání mapy.

Další informace, které může tiráž obsahovat, jsou copyright mapy, druh tisku, pořadí vydání atd. Mapa může obsahovat další nadstavbové kompoziční prvky. Jsou jimi směrovka, logo, vedlejší mapy, obrázky, reklamy atd. (Voženílek, Kaňok, 1999)


23

4.3. Principy sestavení dotazníkového šetření Součástí mé bakalářské práce je také dotazníkové šetření, jehož cílem je zjistit preference turistů-seniorů v oblasti cestovního ruchu v regionu Kyjovsko, jaké je povědomí o této oblasti mezi seniory a jaký je jejich důvod návštěvy regionu. Dotazník je možno začít formulovat, jestliže je znám účel a cíle výzkumu. V dotazníku jsou obsaženy pouze otázky, jejichž zodpovězení má vypovídací schopnost. Je také důležité používat jednoduché, přímé a nezaujaté otázky. Sled otázek je rovněž důležitý pro pozornost respondenta. Jednoduchými otázkami jej vtahujeme do problematiky, obtížné a osobní otázky klademe jako poslední. Při sestavování dotazníku bychom měli dodržovat určité zásady:     

nejdříve stanovíme cíl výzkumu a ověříme srozumitelnost otázek, volba otázky musí odpovídat výzkumnému vzorku, tj. úrovni dotazovaných, je třeba se vyhnout dotěrným, provokačním otázkám, pokud to není cílem výzkumu, otázky mají být přiměřeně dlouhé, otázky nemají být náročné na paměť.(Stávková, Dufek, 2004)

V úvodním textu dotazníku je vhodné přesvědčit respondenty, že má smysl, aby se dotazníkem zabývali. Zde je uvedeno shrnutí téma, kterému se dotazník věnuje, na co výsledky dotazníkového šetření použijeme (například jako součást bakalářské práce). Na začátek dotazníkového šetření je vhodné umístit nejzajímavější otázky, aby dotazník začal respondenta bavit. Choulostivé, nebo osobní otázky je vhodné řadit spíše až ke konci dotazníku. Segmentační otázky typu věk, pohlaví, dosažené vzdělání, nebo bydliště, by měly být umístěny až na konec dotazníku. (Demčák, 2012)

4.4. Zajištění reprezentativnosti vzorku dotazovaných respondentů 4.4.1.

Nevyčerpávající výběr

U Nevyčerpávajícího výběru se předpokládá vyšetření pouze určitého vzorku jednotek. (Stávková, Dufek, 2004)

4.4.2.

Záměrný výběr

Záměrný výběr patří mezi výběry, jejichž výsledky jsou částečně zobecnitelné. Má výhodu v technice provádění. Odpadá seřazování jednotek základního souboru podle určitého kritéria. (Stávková, Dufek, 2004)

4.4.3.

Kvótní výběr

Kvótní výběr je formou záměrného výběru. Spočívá v tom, že výběrem se snažíme vytvořit dokonalou napodobeninu základního souboru. Na základě znalosti struktury základního souboru určíme postup výběru jednotek. Lze postupovat například dle sociálnědemografických charakteristik obyvatel určitého území a podle těchto charakteristik sestavit kvóty pro výběr tak, aby byla i ve vybraném souboru zachována proporčnost jednotlivých sociodemografických skupin. V mém dotazníkovém šetření použiji kontrolní znaky věk a pohlaví respondentů. (Stávková, Dufek, 2004)


4.4.4.

24

Složení obyvatel Jihomoravského kraje v roce 2010

K datu 31. 12. 2010 se váží údaje o demografii Jihomoravského kraje, které jsem získala ze Statistické ročenky Jihomoravského kraje z roku 2011, kde je v části Obyvatelstvo, uvedeno Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku. Složení obyvatel Jihomoravského kraje podle pohlaví: Celkem obyvatelé Jihomoravského kraje (dále JMK) = 1 154 654 Muži v JMK celkem = 563 627, tj. 51,2 % Ženy v JMK celkem = 591 027, tj. 48,8 % (Český statistický úřad, 2012) Složení obyvatel Jihomoravského kraje podle věku: Celkem obyvatelé JMK ve věku 50 let a více = 421 852 Obyvatelé ve věku 50-59 let = 156 010 = tj. 37 % Obyvatelé ve věku 60-69 let = 140 981 = tj. 33,4 % Obyvatelé ve věku 70 let a více = 124 861 = tj. 29,6 % (Český statistický úřad, 2012)

Cestovní ruch regionu Kyjovsko

25

5. Cestovní ruch regionu Kyjovsko Kyjovsko je krajem slunce a vína. Poklidná pahorkatá krajina s mozaikou polí, sadů a vinohradů, zalesněné vrchovinné podhůří Chřibů či písčitá Moravská Sahara pokrytá borovým lesem, teplé a slunné místní klima. Takové (a nejen takové) je Kyjovsko. Kyjovsko je oblastí doposud v mnohém neobjevenou. Je jiné než tradiční turistické oblasti, a rozhodně má co nabídnout. Nabízí dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku. Můžete se vydat za folklorem, nebo objevovat kvality místních vín. (Plachý, 2012) Kyjovsko je součástí Jihomoravského kraje, leží jihovýchodně od krajského města Brna. Etnograﬁcky spadá do regionu Slovácko, stejně tak se svým vinařstvím řadí do Slovácké vinařské podoblasti (oblast Morava). (Plachý, 2012) Slovácko leží na pomezí Moravy a Slovenska. Není to jen kraj dobrého vína a slivovice, ale i bohaté minulosti. Zdejší kraj byl centrem státu prvních Slovanů, Velkomoravské říše. V tomto regionu stále žije lidová kultura a folklor. Lidové tradice dodnes ožívají zejména při lidových slavnostech, festivalech, jízdách králů a poutích. (ECEAT, 2006) Na jihozápadě Kyjovsko sousedí s Velkopavlovickem, na jihu se potkává s Hodonínskem, východně pak s okolím Veselí nad Moravou, severovýchodně s Uherskohradišťskem. Region Kyjovsko se děl na více oblastí. Jsou to oblasti Chřiby a podhůří, Doubrava, Střed a jihozápad, Ždánický les a Věteřovská vrchovina. (Plachý, 2012)

5.1. Formy a druhy cestovního ruchu v regionu Kyjovsko Podle forem cestovního ruchu, které ve své publikaci definuje Ryglová, probíhají v regionu Kyjovsko tyto druhy cestovního ruchu: kulturně-poznávací cestovní ruch, městský cestovní ruch, venkovský cestovní ruch, cykloturistika a pěší turistika, vinařský cestovní ruch (enoturistika) a folklorní cestovní ruch (etnoturistika). Podle Páskové (2002), v regionu Kyjovsko probíhají tyto formy cestovního ruchu: vinařský cestovní ruch, rekreační cestovní ruch, poznávací cestovní ruch a příbuzenský cestovní ruch. Jak uvádí Pásková (2002), můžeme v regionu Kyjovsko pozorovat tyto druhy cestovního ruchu: domácí cestovní ruch, individuální cestovní ruch, krátkodobý cestovní ruch, městský cestovní ruch, pasivní cestovní ruch, venkovský (rurální) cestovní ruch a seniorský cestovní ruch.

5.2. Názory zainteresovaných skupin 5.2.1.

Názor zaměstnance Turistického informačního centra

Níže uvedený rozhovor jsem vedla s referentem Turistického informačního centra v Kyjově, panem Lukášem Plachým, DiS. Celý rozhovor byl zaměřen na hodnocení potenciálu Kyjovska pro seniory.


26

V čem vidíte silný potenciál Kyjovska vhodný pro seniory?     

členitá kulturní krajina s vinicemi, sady, stromořadími a vodními plochami a do ní citlivě zasazenými sídly, existence bohaté folklorní tradice a zvyků (folklorní region Slovácko), tradice vinařské kultury, spojující přírodní předpoklady s místní kulturou prostřednictvím generací lidské práce, řada kulturních památek, rozvoj lázeňství a nabídka wellness programů.

Co považujete naopak za nedostatek v oblasti nabídky pro seniory?  

nedostatečná infrastruktura – málo kvalitních a bezbariérových ubytovacích zařízení, služby destinačních managementů, CA, CK – málo tematicky zaměřených pobytových balíčků pro seniory.

Jaké jsou preference seniorů přicházejících do TIC?    

kvalitní a levné ubytování, návrhy nenáročných turistických tras a programů, často pro větší organizované skupiny (městské kluby seniorů, jiné zájmové organizace), kulturní akce, informace o místních spojích a dopravě.

Jaká je jejich informovanost o místních atraktivitách? Poměrně dobrá; většinou se snaží dozvědět o regionu něco předem, zčásti využívají webových prezentací, převážně ale využívají služeb informačních center, které jim požadované materiály zašlou poštou. Jaké služby spojené s cestovním ruchem u Vás senioři nejvíce využívají?    

lázeňské služby, rekondiční a wellness pobyty, vinné sklepy a vinotéky, MHD.

Jakou tendenci má návštěvnost seniorů regionu Kyjovsko? Je zde nějaká sezónní návštěvnost? Zastoupení seniorů v celkové návštěvnosti mírně narůstá, přičemž nejvíce jich přijíždí v období od května do září, nejenom o prázdninách, kdy celková návštěvnost kulminuje → jelikož mají senioři většinou dostatek volného času, často si vybírají termín své návštěvy např. v květnu či září, kdy není tak vysoká návštěvnická exponovanost a mohou příp. využít některých mimosezónních slev.


27

Jaký je nejčastější důvod návštěvy Kyjovska seniorů? 

kulturní akce, folklorní festivaly, rehabilitační pobyty v lázních, návštěva rodného města/příbuzných/místa studia/věčného odpočinku kamaráda, města původu dávné lásky apod.,



někteří turisti-senioři přijíždí jenom proto, aby v TIC dostali do deníčku turistické razítko, nebo si zde koupili štítky na hole.

Kolik procent návštěvníků TIC tvoří senioři? Zastoupení seniorů naštěstí přesně nesledujeme, odhadem jich může být tak čtvrtina, tedy 25 %.

5.2.2.

Cíle města, jako představitele veřejné správy

Cestovní ruch spadá v rámci města Kyjova pod odbor školství a kultury. Pod tento odbor spadá také správa Turistického informačního centra. Jak vyplývá z Marketingové studie regionu Kyjovsko, senioři jsou jedním z cílových segmentů, na který se chce tento region zaměřit. Předpoklady k tomu má dobré – je zde krásná příroda a spousta různorodých památek. Rozvíjí se zde turistika vinařská, kulturní, pěší a cykloturistika. Všechny tyto druhy cestovního ruchu splývají s požadavky dotazovaných seniorů. Pouhé předpoklady regionu ale nestačí. Město se chce dále zaměřit na lepší propagaci, zajištění určité struktury destinačního managementu a prohloubení partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem.

5.3. Vize a principy rozvoje cestovního ruchu Kyjovska 5.3.1.

Turistický potenciál regionu

Jak je uvedeno v Marketingové studii cestovního ruchu regionu Kyjovsko, turistický potenciál Kyjovska je definován jako zvýšený až mírně vysoký. Kyjovsko má tedy nejlepší předpoklady pro rozvoj turistiky vinařské, kulturní, pěší a cykloturistiky. Region také nabízí možnost zaměřit se na poznávací turistiku a venkovskou turistiku. Relativně bohatý kulturní a přírodní fond obcí regionu představuje dobrý potenciál nabídky atraktivních turistických cílů, není však dosud v systému cestovního ruchu optimálně uplatněn. Vnější podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Kyjovsko nejsou příznivé pro masovou turistiku postavenou na velkých turistických cílech a atraktivitách. V této oblasti nelze konkurovat regionům bohatým na všeobecně známé a atraktivní cíle. Přitom však má Kyjovsko návštěvníkům co nabídnout. Je vnímáno jako součást Slovácka a je hodnoceno jako region s nadprůměrným turistickým potencionálem. To respektuje také vize rozvoje CR, ve které je jako cesta k úspěchu definována jedinečnost a kvalita, již ocení specifické cílové skupiny návštěvníků, ve spojení s dobrým marketingem využívajícím moderní trendy v cestovním ruchu. Cílové skupiny, které může tento potenciál zejména oslovit, jsou rodiny s dětmi do 15 let a mladé aktivní dvojice, organizované skupiny dětí a mládeže, senioři a specifické skupiny zabývající se např. rozvojem venkova.


5.3.2.

28

Základní marketingové nástroje cestovního ruchu v regionu

Kyjovsko zatím nemá pro svoji prezentaci k dispozici kvalitní internetové stránky, prezentuje se většinou v rámci webových stránek měst a obcí. V marketingu vyniká kvantitou město Kyjov a další významné cíle regionu (např. Milotice), ale kvalita informačních služeb a propagačních materiálů zaostává za konkurencí. Poskytování informačních služeb pro turisty je v regionu velmi nesourodé. V malých obcích je tato problematika na samém počátku, v přirozených centrech kulturního dění (Kyjov, Milotice) jsou kvalitní informační služby vnímány jako zcela zásadní pro další rozvoj CR. (Dat, s. r. o., 2011)

5.3.3.

Stav turistické infrastruktury regionu

Základní i doplňková turistická infrastruktura je málo rozvinutá a nerovnoměrně rozložena na území regionu. Výrazný je nedostatek kapacit v kategoriích ubytování v soukromí a penziony. Stravovací služby jsou koncentrovány do center (Kyjov, Bzenec), v menších obcích jsou omezené kapacity a nízká kvalita služeb. Chybí jednotný orientační a informační systém CR, existuje jen malá nabídka zařízení pro volnočasové aktivity a místní dobrá síť značených cyklotras nemá dostatečné zázemí. Ve většině obcí, kromě Kyjova a Bzence, které jsou turisticky nejrozvinutější, chybí v dalších obcích doprovodné služby – turistické informační služby, bankovní služby, půjčovny sportovního vybavení, prodej upomínkových předmětů. (Dat, s. r. o., 2011)

5.3.4.

Vize rozvoje cestovního ruchu na Kyjovsku

Kyjovsko obstojí v silné konkurenci na trhu CR a stane se vyhledávanou celoroční turistickou destinací pro specifickou skupinu návštěvníků, kteří dovedou ocenit pestrost přírodních lokalit, celkovou kvalitu životního prostředí, vysokou úroveň zařízení a služeb cestovního ruchu a širokou nabídku turistických produktů. Ty budou zaměřeny především na poznání místní kultury a tradic v autentické podobě, sportovní vyžití, odpočinek, přírodu a venkovské prostředí. (Dat, s. r. o., 2011)

5.4. Obce a jejich atraktivity v regionu Kyjovsko Mezi nejoblíbenější atraktivity v tomto regionu jistě patří cykloturistika, pěší turistika, folklor a památky lidové architektury, a také vinařská turistika. Je zde také velký potenciál pro náboženskou turistiku, jelikož je zde velké množství sakrálních památek. Za pozornost jistě stojí také místní příroda. Mezi hlavní atraktivity regionu patří:         

Bukovanský mlýn, zámek Milotice, Vlastivědné muzeum a renesanční radnice v Kyjově, nejmenší sluneční hodiny na světě a rozhledna Johanka (obec Hýsly), sklepy Šidleny v Miloticích, Slovácká jizba ve Skoronicích, Sportland Babylon ve Strážovicích, Military muzeum generála Jana Sergeje Ingra ve Vlkoši, Památník Jana Amose Komenského (ordinace J. A. Komenského na kněze) v Žeravicích. (Město Kyjov, 2007)


29

V tomto regionu probíhá také spousta kulturních a společenských akcí, například:         

Slovácký rok, Festival Concentus Moraviae v Kyjově, Žalmanův folkový Kyjov, hody, Přehlídka dechových hudeb, Národopisný festival kyjovského Dolňácka, Jízda králů ve Skoronicích, Mezinárodní folklórní festival Mistřín, (obec Svatoboříce-Mistřín) Pouť v Žarošicích.

Přírodní zajímavosti        

pramen Smraďavka (Čeložnice), chráněné území Váté písky - „Moravská Sahara“ (mezi Bzencem, Hodonínem, Dubňany a Vracovem), Ždánický les, Chřiby (nejvyšší bod regionu Bradlo), Kačerník (zařízení k odchytu živých kachen pomocí psíka – jediné v Evropě), rezervace Písečný rybník v Miloticích, nejvyšší vrchol Babí lom (vysílač), Zdravá Voda. (Město Kyjov, 2007)

V celém regionu nalezneme také množství soukromých vinařství, kde turisté mohou ochutnat místní produkci vín. Turisté tu mají také možnost sportovního vyžití, například v Uhřicích, kde naleznou sportovní centrum pro tenis a golf, nebo ve Vacenovicích, kde se v místním hřebčíně Dobrovský konají vyjížďky do přírody.

5.5. Statistiky návštěvnosti regionu Kyjovsko Bohužel nejsou dostupná data pouze pro region Kyjovsko. Musíme tedy vycházet z dat, která byla sesbírána za celý Jihomoravský kraj. Tabulka 4 Statistika návštěvnosti Jižní Moravy

Rok

2005 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Jižní Morava Počet Nerezidenti hostů 1 312 993 412 759 1 317 802 439 742 1 449 249 479 120 1 442 399 494 652 1 272 714 383 797 1 287 909 417 695 1 321 603 456 818


Rezidenti 900 234 878 060 970 129 947 747 888 917 870 214 864 785

Počet Nerezidenti přenocování 3 465 503 870 881 3 432 763 925 700 3 477 106 949 976 3 344 077 915 822 3 047 481 706 793 3 049 870 759 032 3 062 443 826 954

Rezidenti 2 594 622 2 507 063 2 527 130 2 428 255 2 340 688 2 290 838 2 235 489

Výsledky dotazníkového šetření

30

6. Výsledky dotazníkového šetření 6.1. Vstupní výběr cílových skupin Pro zvolenou strategii specializace je potřeba provést podle vhodné segmentace (místo bydliště, délka pobytu, obsahové zaměření) výběr cílových skupin, na které se zaměří konkrétní marketing CR regionu. Uvádíme shrnutí zjištění profilu turistů Jihomoravského kraje, který je díky rozsáhlejšímu výzkumu relativně přesný a profil návštěvníků Kyjovska, který odráží místní specifika. Profil návštěvníků celého Jihomoravského kraje:   

téměř 76 % návštěvníků je mladších než 45 let – jedná se tedy většinou o lidi v aktivním věku, do Jihomoravského kraje se jezdí především za rekreací, turistikou, návštěvou měst, sportovní dovolenou, při dovolené tráví většinou času návštěvami kulturních a historických památek, výlety za poznáním do okolí, návštěvami přírodních zajímavostí, pěší turistikou, návštěvami kulturních a společenských akcí, cykloturistikou a ostatními sporty.

Naprostá většina turistů je s návštěvou Jihomoravského kraje spokojena. Profil návštěvníků Kyjovska:  

na Kyjovsko se jezdí především za poznáním, relaxací, turistikou a sportem, jako nejlákavější aktivity se turistům jeví poznávací turistika, pěší turistika, vodní sporty a koupání, cykloturistika a kulturní akce.

Kladně je hodnocena naprostá většina služeb cestovního ruchu, pouze 35 % turistů ze sezóny 2005 navštívilo Kyjovsko více než jednou, naprostá většina turistů zvažuje opakovanou návštěvu tohoto regionu. Na základě výsledků analýzy a vzhledem k vizi rozvoje CR je potřeba se prioritně zaměřit na následující cílové skupiny: 



  

rodiny s dětmi do 15 let a partnerské dvojice přijíždějí autem, vlakem, nebo autobusem zejména z okolních regionů, ale i celé ČR za sportem, celkovou relaxací, poznáním, novými zážitky a venkovským prostředím, zahraniční návštěvníci (zejména z Polska, Německa, Slovenska, Holandska a Rakouska) přijíždějí autem či motocyklem za poznáním regionu s autentickou kulturou, sportem, venkovskou turistikou a celkovou relaxací, skupiny dětí a mládeže přijíždějí zejména autobusem nebo vlakem za poznáním regionu, sportem, celkovou relaxací, zážitky a vzrušením, senioři, přijíždějící za poznáním a celkovou relaxací – vyžadují spolehlivost, bezpečnost a cenovou dostupnost služeb, individuální i organizovaní návštěvníci s úzkou specializací přijíždějící s vyhraněnými zájmy na významné folklorní akce, za lidovými řemesly apod. (Dat, s. r. o., 2011)


31

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 150 respondentů, převážně z Jihomoravského a Zlínského kraje. Jedná se o muže a ženy ve věku od 50 let a více. Po vyloučení nevhodných dotazníků a zajištění reprezentativnosti vzorku respondentů, jsem vybrala do vyhodnocení 138 respondentů, kteří dle pohlaví a věku odpovídali demografickému rozložení obyvatelstva v Jihomoravském kraji. Dotazníkový výzkum probíhal prostřednictvím tištěných dotazníků. Dotazník obsahuje uzavřené, otevřené i polootevřené otázky a je k nahlédnutí v příloze této práce. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit preference seniorů v oblasti cestovního ruchu. V úvodní části dotazníku jsem seznámila respondenty s tím, jak tento dotazník správně vyplnit. Následovaly jednoduché otázky, které měly za úkol respondenty motivovat k dalšímu vyplňování. Jednalo se o otázky, které se týkaly důvodu návštěvy Kyjovska a jejich oblíbené formy dovolené. Následovaly otázky týkající se preferencí seniorů v oblasti ubytování, stravování, dopravy a ostatních služeb. Součástí dotazníku byly také otevřené otázky, kde mě zajímalo, co vlastně lidé o regionu Kyjovsko ví a co by chtěli v tomto regionu navštívit. Na závěr jsem umístila otázky z oblasti sociodemografické (věk, příjem, bydliště). Samotný výzkum probíhal od listopadu 2011 do března 2012.

6.2. Vyhodnocení otevřených otázek Nejčastěji se seniorským návštěvníkům při zmínce Kyjova, nebo Kyjovska vybaví místní tradice a hlavně Slovácký rok. Mezi časté odpovědi patří také víno, kroje, hody, radnice, motoristická akce Kyjovský okruh, budova radnice a také nemocnice. Ani na místní přírodu lidé nezapomínají a při zmínce tohoto regionu si ji vybaví. Dále jsem se snažila zjistit, co by lidé v regionu Kyjovsko chtěli navštívit a co je láká. Nejčastější odpovědí byla folklorní akce Slovácký rok. Turisty-seniory by lákaly také atraktivity jako je zámek Milotice, Bukovanský mlýn, Kyjovský okruh, různé kulturní a společenské akce (například koncerty), hody, místní vinné sklípky, památky a krajina. Dotazovaní senioři si myslí, že Kyjovsko je vhodné pro turistiku seniorů hlavně z těchto důvodů:      

krásná příroda a dobrý terén, tradice a folklor, vinohrady a sklepy, památky, dopravní dostupnost, dobří a pohostinní lidé.

Výsledky dotazníkového šetření, jsem zpracovala v programu Microsoft Excel 2007. Původně jsem měla uzavřené otázky zpracovávat v programu Statistica. Ale po hlubším prozkoumání výstupních grafů jsem zjistila, že jsou tyto grafy nevhodné z hlediska estetického a v některých případech byly také zavádějící.


32

6.3. Vyhodnocení uzavřených otázek

Kde jste se o regionu Kyjovsko dozvěděli? 120

99

100 80 60 40

16

20

10

10

3

0 znám ho již dlouho, i bez propagace

od rodiny, známých

webové stránky

informační letáky, katalogy centrum

Graf 1 Propagace regionu Kyjovsko

Komentář: Naprostá většina dotazovaných respondentů region Kyjovsko zná. Ti, kteří tento region neznají, se o něm dovídají většinou od rodiny či známých, méně z nich k získání informací o tomto regionu využívá webové stránky, informační centrum, nebo letáky.

Jaký je Váš důvod návštěvy regionu Kyjovsko? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

39 26 18

19

15 4

8

7

1

1

Graf 2 Důvody návštěvy regionu Kyjovsko

Komentář: Hlavními důvody proč turisté navštěvují regionu Kyjovsko, jsou poznávání památek a tradic či turistika a sport. Velkou část dotazovaných tvoří také místní obyvatelé a lidé, kteří sem jezdí za rodinou nebo na nákupy. Neměli bychom ale také zapomínat na seniory, kteří navštěvují Univerzitu třetího věku v Kyjově, nebo jezdí do Kyjova k lékaři.


45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

33

Jaké formě cestovního ruchu dáváte přednost? 41 35 28

28

4 poznávání památek

2

lázeňství a wellness

vinařská turistika

foklotrní turistika

aktivní odpočinek

nákupní turistika

Graf 3 Oblíbená forma cestovního ruchu

Komentář: Nejčastější formou cestovního ruchu u dotazovaných respondentů je poznávání památek, vinařská a folklorní turistika a aktivní odpočinek.

Jaký druh ubytovacího zařízení preferujete? 100

91

80 60 40 40 20 0

7

0 hotel, penzion

chata, chalupa

stan, karavan, chatová osada

jiné

Graf 4 Preferovaný druh ubytovacího zařízení

Komentář: Téměř dvě třetiny respondentů dávají přednost ubytování v hotelu, či penzionu. Necelá třetina respondentů pro změnu chatě a chalupě. Jiný druh ubytovacího zařízení je pro tvorbu produktu pro seniory nedůležitý.


34

Jaká je podle Vás kvalita ubytovacích služeb v regionu Kyjovsko? 70

63

59

60 50 40 30 20

14

10

2

0 výborná

dobrá

špatná

nemůžu posoudit

Graf 5 Kvalita ubytovacích služeb v regionu Kyjovsko

Komentář: Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo, že kvalita ubytovacích služeb na Kyjovsku je dobrá. Ovšem velkou část respondentů tvoří osoby, které nemohou z nezjištěných důvodů kvalitu ubytování posoudit. Můžeme pouze odhadovat, zda se jedná o respondenty, kteří žijí v těsné blízkosti tohoto regionu, a tudíž ubytovací služby nevyužijí, nebo se jedná o seniory, kteří sem přijeli zdaleka, ale například na jednodenní výlet a ubytovací služby tak nevyhledávají.

Jakému způsobu stravování dáváte na cestách přednost? 100

89

80 60

49

40 20 0 restaurace, pohostinství

vaříte si sami

Graf 6 Preferovaný způsob stravování

Komentář: Větší část dotazovaných respondentů dává přednost stravování v restauraci, nebo v pohostinství. Část respondentů, kteří si raději vaří sami, ovšem také není zanedbatelná.


35

Jaký způsob dopravy nejčastěji volíte? 100

88

80 60 40 21

27

20 0

2

lodní a letecká doprava

jiné

0 vlastní automobil

vlak

autobus

Graf 7 Nejčastější způsob dopravy

Komentář: Nejčastější způsob dopravy, který senioři volí, je vlastním automobilem. Vlak či autobus, tvoří podstatně menší část.

Navštívili jste někdy Turistické informační centrum v Kyjově? 70 60

62 53

50 40 30

23

20 10 0 ano

ne

nevím o něm

Graf 8 Povědomí o TIC v Kyjově

Komentář: Je velmi zarážející, že mezi dotazovými nejvíce osob informační centrum vůbec nenavštívilo, a existují i tací, kteří vůbec neví, že TIC v Kyjově funguje.


36

Pokud jedete na dovolenou, spíše 73

74 72 70 68

65

66 64 62 60 raději využíváte služeb cestovních kanceláří

veškeré služby si raději zajišťujete sami

Graf 9 Způsob zajištění dovolené

Komentář: Větší část dotazovaných seniorů raději využívá služeb cestovních kanceláří, ale část těch, kteří si vše zařizují sami, také není zanedbatelná. Takže můžeme říci, že senioři využívají služeb cestovních kanceláří, ale také si někdy dovolenou zařizují sami.

Měli byste zájem o specializované balíčky pro seniory v regionu Kyjovsko? 70

64 56

60 50 40 30

18

20 10 0 ano

ne

nepřemýšlím o tom

Graf 10 Zájem seniorů o specializované balíčky

Komentář: Největší část na tuto otázku, tvoří odpověď, že by dotazovaní senioři měli zájem o specializované balíčky právě pro ně. Značnou část tvoří také osoby, které o tom zatím vůbec nepřemýšlely a tím se také stávají potencionálními klienty.


37

Jaké jste zaregistrovali na Kyjovsku problémy vzhledem ke svému věku? 85

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

41 6

2

2

1

1

Graf 11 Problémy na cestách vzhledem k věku

Komentář: Velká část respondentů neshledala na Kyjovsku žádné problémy, vzhledem ke svému věku. Významnou část ale také tvoří ti, kteří zde narazili na určité bariéry na cestách. Dalšími problémy, které senioři na Kyjovsku zaregistrovali je špatná kvalita vedlejších komunikací, neudržované chodníky a cesty, dopravní spojení v Kyjově mezi nemocnicí a vlakovým nádražím, značení významných míst a nedostatek cyklostezek a špatné řešení cyklotras.

Myslíte si, že je Kyjovsko vhodným regionem pro turistiku seniorů? 120 100

99

80 60 35

40 20

4

0 ano

ne

nepřemýšlel/a jsem zatím o tom

Graf 12 Vhodnost regionu Kyjovsko pro turistiku seniorů

Komentář: Většina dotazovaných respondentů si myslí, že Kyjovsko je vhodným regionem pro turistiku seniorů. Pozitivní je, že pouze zanedbatelná část respondentů si myslí, že Kyjovsko není vhodným regionem pro turistiku seniorů.


38

Jaké je Vaše pohlaví?

67 71 Muž Žena

Graf 13 Pohlaví respondentů

Komentář: Z dotazovaných respondentů jsem vybrala 67 mužů a 71 žen, aby byla splněna reprezentativnost vzorku v závislosti na demografickém rozdělení obyvatelstva.

Ve kterém kraji bydlíte? 11

53

Jihomoravský 83

Zlínský Olomoucký Moravskoslezský

Graf 14 Bydliště respondentů

Komentář: Nejvíce dotazovaných pocházelo z Jihomoravského kraje, který je následován krajem Zlínským. Zanedbatelná část respo respondentů ndentů pocházela z jiných krajů.


39

Kolik máte let? 41

51

50-60 61-70 71 a více

46

Graf 15 Věk respondentů

Komentář: Nejvíce respondentů patři do věkových kategorií 50 – 60 let a 61 – 70 let.

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 16

základní

17 34

71

střední bez maturity/vyučen střední s maturitou vysokoškolské

Graf 16 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

Komentář: Největší část dotazovaných respondentů má dosažené střední vzdělání s maturitou, dále má velká ččást ást respondentů střední vzdělání bez maturity, nebo jsou vyučeni. Respondentů se základním a vysokoškolským vzděláním byl téměř stejný počet.


40

Jaký je Váš měsíční příjem? 12

5

45 5 000 - 10 000 Kč 10 001 - 15 000 Kč

76

15 001 - 20 000 Kč 20 001 a více Kč

Graf 17 Měsíční příjem respondentů

Komentář: Největší část dotazovaných respondentů disponuje s měsíčním příjmem 10 001 – 15 000 Kč, popř. 5 000 – 10 000 Kč.

Vyhodnocení dotazníků a specifikace disproporcí

41

7. Vyhodnocení dotazníků a specifikace disproporcí Z dotazování vyplynula pozitivní informace, že si větší část dotazovaných seniorů myslí, že Kyjovsko je vhodným regionem pro turistiku seniorů. Z výsledků mého dotazníkového šetření dále vyplývá, že region Kyjovsko jako takové lidé znají již z dřívějška, nebo od rodiny, anebo si informace našli na webových stránkách. Hlavními důvody návštěvy regionu turisty-seniory jsou památky, tradice, turistika, či návštěva příbuzných. Za pozornost také stojí lidé, navštěvující Kyjovsko za účelem návštěvy lékaře, či studenti Univerzity třetího věku Mendelovy univerzity, která má své detašované pracoviště v Kyjově. Oblíbená je také vinařská a folklorní turistika, v poslední době roste také poptávka po lázeňských a wellness pobytech. Větší část dotazovaných seniorů si raději veškeré služby sjednává přes cestovní kancelář, či agenturu, kdy preferují ubytování v hotelu, či penzionu. Nejoblíbenějším dopravním prostředkem seniorů je vlastní automobil. Někteří turisté-senioři využívají také vlak, nebo autobus. Dle strategického plánu města Kyjova jsou senioři cílovou skupinou. Turistésenioři přijíždějící na Kyjovsko již dle představitelů města tento region znají, ať už z dřívějších dob, nebo si o něm naleznou informace na webových stránkách, nebo v informačních centrech. Hlavními důvody návštěvy tohoto regionu jsou dle uvedeného dokumentu prohlídka památek, návštěva příbuzných, wellness pobyty, kulturní a společenské akce. Jak se vyjádřil pracovník turistického informačního centra, je Kyjovsko také krajem vhodným pro aktivní seniory – jsou zde skvělé podmínky pro cykloturistiku, pěší turistiku a Nordic Walking; velkým lákadlem je také vinařství a folklor. Podle informací, které jsou dostupné představitelům obce, senioři na Kyjovsku nejčastěji využívají kvalitního a levného ubytování. V Turistickém informačním centru si rádi nechávají navrhnout nenáročnou trasu výletu. Dle názoru odboru kultury a školství MěÚ by mohl pomoci také rozvoj destinačního managementu v regionu a příprava nových specializovaných balíčků šitých na míru právě pro ně. Můžeme tedy uvést, že názor představitelů města a dotazovaných seniorů není v zásadním rozporu. Turisté-senioři i zástupci obce se shodují na tom, jaké jsou hlavní atraktivity regionu. Ve strategických dokumentech města je uveden Nordic Walking, který však zatím turisté-senioři na Kyjovsku nevyhledávají. Určitě by propagaci tohoto bezesporu zdravého sportu prospěla půjčovna holí v turistickém informačním centru s kontaktem na lektora. Představitelé veřejné správy zapomínají na seniory, kteří navštěvují Univerzitu třetího věku. Univerzita třetího věku si za dobu svého působení v Kyjově našla k seniorům cestu a kapacita vzdělávání zdaleka nedosahuje zájmu seniorů. V dotazování uvedli senioři navštěvující Univerzitu třetího věku, že do Kyjova je přivádí právě jen toto vzdělávání, což je škoda. Pokud by obdrželi zajímavou nabídku na doprovodný (sportovní, kulturní) program, určitě by této nabídky využili. Myslím si, že na tuto skupinu, by se měli ještě více zaměřit. Znepokojivé ovšem je, že velká část seniorů nikdy nenavštívila Turistické informační centrum v Kyjově, nebo o něm ani neví. Turistické informační centrum v Kyjově se především propaguje prostřednictvím vlastních webových stránek www.ickyjov.cz, také mají vlastní stránku na sociální síti Facebook. Propagují se také prostřednictvím mnoha dalších webových stránek (např. přes portál cestovního ruchu Jižní Moravy,

Vyhodnocení dotazníků a specifikace disproporcí

42

různé weby pro turisty a cyklisty). Další zmínku o TIC v Kyjově mohou turisté nalézt v místních novinách (Hodonínský deník s přílohou Slovácko), kde jsou otištěny jejich PR články. V centru Kyjova jsou dále směrové ukazatele, které turisty do informačního centra navedou. Možné vylepšení propagace TIC v Kyjově vidím v letáčcích, které by propagovaly samotné TIC a jeho služby. Tyto letáčky by měly být umístěny v čekárně vlakového a autobusového nádraží v Kyjově a v dalších obcích regionu a na recepcích místních hotelů a penzionů. Turisté, kteří přijedou do Kyjova, by tak měli lepší přehled o tom, kde se TIC nachází a jaké služby jsou zde poskytovány. Další možností jsou billboardy upozorňující na TIC v Kyjově u hlavních silnic směrem do Kyjova. PR články v místním tisku by měly být otištěny častěji, aby také místní lidé věděli o fungování TIC a mohli o něm říci svým známým. I když má město představu o vhodné nabídce pro seniory, chybí v tomto regionu nabídka produktů pro tento segment. Jak ukázalo dotazníkové šetření, senioři by měli zájem o specializované balíčky právě pro ně, což z nich dělá potenciální zákazníky. V další kapitole tedy uvedu některé produkty vhodné pro seniory. Během jejich tvorby bude klást důraz nejen na zájmy seniorů, ale také se zaměřím na hlavní atraktivity tohoto regionu.

Návrh propagačního produktu

43

8. Návrh propagačního produktu 8.1. Obecná doporučení pro opatření v oblasti marketingu cestovního ruchu Produkt cestovního ruchu je souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího. Produkt cestovního ruchu je souborem všeho, co umožňuje zákazníkovi získat příslušné informace k rozhodnutí o cestě a služby s ní spojené získat (objednat a koupit) a využít (pojištění, přeprava, ubytování, stravování, atraktivity, asistence apod.). (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2010) V mém případě, budu tvořit produkt destinace, nebo také regionální produkt, který je úzce vázán na destinaci, na její lokalizační, realizační a stimulační faktory. Produkt v cestovním ruchu se skládá z několika složek, které jsou kombinovány vhodným způsobem. Základními složkami pro sestavení produktu jsou:    

programová složka, stravování, ubytování, doplňkové služby.

Tyto služby jsou v klasickém pojetí nabízeny samostatně, v pojetí destinačního managementu mohou být různým způsobem sestavovány do produktů a tyto produkty jsou následně nabízeny různým cílovým skupinám. Do vytváření regionálních produktů se mohou zapojit různé subjekty. Nejčastěji můžeme identifikovat tři typy „výrobců“: 





podnikatelé – dodávají jednotlivé služby, spolupracují s ostatními subjekty, jejich prioritním zájmem je prodej jejich vlastních služeb s účelem dosažení zisku, cestovní kanceláře (touroperátoři) – tvoří produkty ze služeb, které poskytují jiní poskytovatelé (provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení, organizátoři sportovních a kulturních akcí) a prodávají je pod svým jménem, organizace destinačního managementu – funguje podobně jako touroperátor – sestaví produkt na základě jednotlivých služeb různých poskytovatelů, tento produkt většinou sama neprodává, ale poskytne ho jiným prodejcům (například touroperátorům nebo cestovním kancelářím). (Dat, s. r. o., 2011)

Pro tvorbu turistických balíčků v regionu Kyjovsko jsem vyžila následující atraktivity regionu:      

cykloturistika, vinařství a návštěva vinných sklepů, folklorní tradice, drobné církevní památky (křížky a boží muka) a příběhy, které se k nim váží, sportovní a kulturní akce pořádané v regionu, zajímavá krajina.


44

8.2. Pěší okruh Každý senior je úplně jiný. Někteří staří lidé sportují a s pohybem nemají nejmenší problém. Jsou ale i tací, kteří se hůře pohybují, mají různé nemoci pohybového aparátu, či postižení. Proto je důležité myslet na různá opatření, která vedou k jejich spokojenosti během cestování, nebo jen krátké procházky. Osoby, které se obtížně pohybují a mají problémy s překonáváním dlouhých vzdáleností, by v mapě měli najít cesty, kterými se mohou dostat do vzdálených částí určitého areálu autem. Vhodná délka trasy se pohybuje mezi 300 až 1500 m. Pěšiny v přírodních oblastech nedaleko městských aglomerací by měly být projektovány s ohledem na všechny, jak pro občany hledající fyzické vyžití, tak pro staré lidi s holemi, či pro vozíčkáře. Cesta musí být celistvá, bez výstupků a nesmí klouzat. Nesmíme zapomínat na to, že někteří senioři se již hůře pohybují. Proto je vhodné, aby parkoviště byla situována co nejblíže k přístupovým cestám. Příkré svahy velmi komplikují pohyb osob, které mají obtíže s chůzí, nebo musí používat podpěrná zařízení. Problémem pro osoby, které se hůře pohybují, jsou také schody. Proto by všechna schodiště měla mít zábradlí a je vhodné natřít vysoce kontrastní barvou hranu prvního a posledního schodu. V místech, která jsou přístupná i ve večerních hodinách, je nutné mít dostatečné osvětlení. Odpočinková místa, zejména lavičky, by měly být umístěny podél cest v pravidelných vzdálenostech od sebe. Měly by být v místech, která se budou návštěvníkovi líbit a poskytnou mu kýžený odpočinek. Některé lavičky umístíme na slunce, jiné zase do stínu. Na vyhlídkách by měly být umístěny lavičky, aby zde výletníci mohli posedět a odpočinout si. Ve výši sedící osoby by neměly být žádné překážky, které by zabraňovaly výhledu. (Loučková, Fialová, 2010) Pokud turisté nechtějí „jen chodit“, mohou zkusit Nordic Walking. Nordic Walking neboli Severská chůze je dynamická chůze s holemi k tomu určenými s cílem zlepšení kondice. Tento sport pochází z Finska. Turistům přináší nový rozměr chůze (rozpohybování celého těla, úprava držení těla, odlehčení, kondice). K provozování tohoto sportu jsou zapotřebí správné hole, sportovní obuv a oděv. Tento sport je vhodný pro turisty všech věkových kategorií a výkonnostních skupin. Terén si mohou turisté vybrat podle potřeby sami. Více informací o tomto sportu turisté naleznou na webových stránkách http://www.severskachuze.cz. (Mira, 2012) Nordic Walking hole si senioři mohou zakoupit v jakémkoli obchodě se sportovním vybavením, v Kyjově je to například Mates Sport, nebo Cyklosport. Na Kyjovsku si hole můžete také zapůjčit a to na Bukovanském mlýně, kde je cena půjčovného 90 Kč na den.

8.2.1.

Procházka Kyjovem

Jedná se o krátkou procházku, kdy mohou turisté obdivovat krásy historické části města a odpočinout si. Co by měli turisté navštívit:    

Zámeček a Vlastivědné muzeum, renesanční radnice, Mariánský sloup, galerie Doma,

Návrh propagačního produktu    

45

barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Josefa Kalasanského, návštěva solné jeskyně SOLIMARE (popř. studio NIKA – pedikúra, reiky, shamballa, nebo STUDIO QUATRO – parní bylinná lázeň), návštěva vinařství Šalša v Kyjově nebo vinařství Žůrek v Žeravicích – degustace.

8.3. Okruh pro cyklisty Územím regionu Kyjovsko prochází tři okruhy regionálních cyklostezek a to Kyjovská, Bzenecká a Mutěnická. Všechny tyto cyklostezky jsou součástí ucelené sítě značených cyklistických tras procházejících všemi vinařskými podoblastmi jižní Moravy. Okruhy jsou propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou, která vede napříč celou Moravou ze Znojma do Uherského Hradiště. Informace o tomto projektu mohou cyklisté nalézt na webových stránkách http://www.vinarske.stezky.cz.

8.3.1.

Milotice a okolí

Tato trasa vede z části po cyklostezkách a z části také po silnici. Jedná se o nenáročnou trasu, kterou zvládnou všichni cyklisté. Trasa: Kyjov – Skoronice – Milotice – Skoronice – Vlkoš – Kelčany – Kyjov Délka trasy: 21,5 km

Obrázek 1 Výškový profil trasy

Co by měli turisté navštívit:      

zámek Milotice, vinné sklepy Šidleny, Slovácká jizba Skoronice, Military muzeum generála Jana Sergeje Ingra ve Vlkoši, sklepy Pod horú ve Vlkoši, uskupení sklepů v Kelčanech.

8.3.2.

Výlet do Chřibů

Tato trasa je určena pro milovníky přírody. Během tohoto výletu navštíví turisté nejznámější body Chřibů a mohou obdivovat místní lesy. Trasa začíná ve Vřesovicích, kam turisté mohou pohodlně přijet autem, nebo sem také jezdí pravidelná autobusová doprava z Kyjova. Další modifikací tohoto výletu je možnost z Vřesovic přejet přes Zavadilku do Moravan a odtud do Kyjova. Chřiby jsou vhodné také pro pěší turistiku, nebo pro Nordic Walking. Stačí si pouze vybrat některou z kratších tras.


46

Trasa: Vřesovice – Radost – Sv. Kliment – Kazatelna – Cimburk – U křížku – Vřesovice Délka trasy: cca 13 km, nenáročný terén

Obrázek 2 Výškový profil trasy

Co by měli turisté navštívit:     

rekreační středisko Radost, Sv. Kliment, Kazatelna, zřícenina hradu Cimburk, Pět žídel.

8.4. Výlet automobilem 8.4.1.

Okolo Bzence

Během této trasy se turisté seznámí nejen s místní historií, ale mohou obdivovat také unikátní přírodu. A navíc ještě zažijí spoustu zábavy při vyjížďce šlapací drezínou nebo na koni. Trasa: Kyjov – Žádovice – Žeravice – Bzenec – Vracov – Vacenovice – Ratíškovice – Kyjov Délka trasy: 44 km Co by měli turisté navštívit:       

kostel sv. Jana Nepomuckého v Žádovicích, památník Jana Amose Komenského v Žeravicích, Bzenecká lipka, jezero Rašelina ve Vracově, chráněné území Moravská Sahara v okolí Bzence a Vracova, hřebčín Dobrovský ve Vacenovicích – vyjížďky na koních, Muzeum ve vagónu a šlapací drezína v Ratíškovicích.

8.4.2.

Hýsly a okolí

Tento výlet je vhodný pro turisty, kteří vyhledávají klid. Trasa vede mimo hlavní silnici, která protíná region Kyjovsko, turisté se seznámí s místní přírodou a památkami. Trasa: Kyjov – Hýsly – Moravany – Čeložnice – Kyjov


47

Délka trasy: 19 km Je možné tento výlet uskutečnit také na kole.      

rozhledna Johanka v Hýslech, nejmenší sluneční hodiny na světě v Hýslech, pramen Smraďavka, chatová oblast Kameňák, přírodní rezervace Moravanské lúky, zámeček Dolní Moštěnice.

8.4.3.

Ke Ždánicím

Během této trasy se turistům naskytne krásný výhled na celý region, seznámí se s místní kulturou a historií. Tuto trasu si turisté mohou sami upravovat. Pokud turisté nehrají ani golf ani tenis, mohou návštěvu hřiště v Uhřicích vynechat. Trasa: Kyjov – Strážovice - Věteřov – Žarošice – Uhřice – Ždánice – Bukovany – Bohuslavice - Kyjov Délka trasy: 46 km Co by měli turisté navštívit:       

tvrziště, opevnění a valy ve Věteřově, Babí lom Strážovice – vysílač, výhled na celý region, pramen Zdravá Voda v Žarošicích, (Golfové a tenisové hřiště v Uhřicích), Vrbasovo muzeum ve Ždánicích, Bukovanský mlýn v Bukovanech, koupací biotop v Bohuslavicích.

8.5. Možné obměny produktu Výše uvedené trasy, ať už pro pěší, cyklo, nebo automobilem, nejsou pevně dány, tudíž turista – senior, si může vybrat, zda některou ze zmíněných zajímavostí vynechá, či nikoliv. Neuváděla jsem záměrně do těchto produktů možnost návštěvy některé z kulturních akcí. Informace o aktuálním dění v obcích či v celém regionu, mohou turisté najít na webových stránkách Kyjovska www.kyjovsko.cz, nebo v Turistickém informačním centru v Kyjově. Bylo by tedy možné zároveň vyzkoušet jednu z doporučených tras a také navštívit některou z kulturních akcí, která v termínu, který si návštěvníci zvolí, bude v tomto regionu probíhat. Za sebe mohu turistům-seniorům doporučit navštívit tento region v podzimních měsících. Nejen že pominou velká vedra, ale v místních obcích se konají hodové slavnosti, burčákové slavnosti a jak název napovídá, budou mít turisté možnost ochutnat místní produkci burčáku. Pouze k pěšímu výletu jsem přidala možnost návštěvy vinného sklepa. Jak jistě každý z nás ví, jízda na kole či automobilem se s degustací vína nedá sloučit. Proto je jednou z možností zaplatit si služby taxi, nebo využít ubytování v daném sklepě. Zde uvádím některé z nejznámějších vinařství v regionu: 

Vinařství Žůrek v Žeravicích,

Návrh propagačního produktu     

48

Vinařství Šalša v Kyjově, Vinný dům, spol s. r. o. ve Bzenci, Vinařství Fridrich ve Vracově, Vinařství Škarecký ve Vracově, Vinařství Spielberg v Archlebově.

8.6. Ubytování V této kapitole jsem vybrala pro seniory možnost ubytování v některém z místních zařízení. Ubytování na Hotelu Club a v Penzionu Régio jsem vybrala z toho důvodu, že se nacházejí v samém centru Kyjova. Bukovanský mlýn zase kvůli svému rustikálnímu vzhledu. Zbylé dva hotely ve Bzenci a v Miloticích jsem vybrala jako další možnost ubytování v případě obsazenosti předchozích variant. Všechna tato ubytovací zařízení předčí ostatní zařízení svým komfortem a službami.

8.6.1.

Hotel Club*** Kyjov

Hotel se nalézá téměř v samém centru Kyjova. Tento hotel disponuje kapacitou 54 lůžek. Hostům je k dispozici bezbariérový přístup, recepce, výtah, restaurace a diskotéka, squashový kurt s posilovacím strojem. Naproti hotelu se nacházejí venkovní tenisové kurty a bowling. Interiér hotelových prostor i pokojů působí velmi moderním a přátelským dojmem. Pokoje jsou 2 lůžkové s WC a sprchou. Parkovat lze přímo u hotelu zdarma. Domácí zvířata zde mají vstup povolen. V tomto hotelu funguje také úschovna kol a klienti mají možnost wi-fi připojení na internet.

8.6.2.

Penzion Régio ***, Kyjov

Penzion Régio je nově otevřené a moderně zařízené ubytovací zařízení kategorie *** (garni), které nabízí ubytování v samotném historickém centru Kyjova. K dispozici jsou moderně vybavené apartmány a pokoje s LCD televizorem a minibarem, wi-fi připojení zdarma, kamerami hlídané uzavřené parkoviště či úschovna kol. Tento penzion má certifikát Cyklisté vítáni. Hosté si sem mohou vzít svá domácí zvířátka. K dispozici je také půjčovna kol či nářadí pro cyklisty k zapůjčení.

8.6.3.

Bukovanský mlýn***, Bukovany

Hostům jsou k dispozici kvalitně vybavené pokoje zařízené v rustikálním stylu. Všechny pokoje mají vlastní příslušenství, disponují barevným televizorem, telefonem a připojením k internetu. Příjemnou a útulnou atmosféru dotváří masivní dubový nábytek a prkenné podlahy. Ubytování je situováno v podkroví Mlynářského stavení. Další kapacita je umístěna ve čtyřech samostatných Slováckých chalupách. Od roku 2009 je hostům k dispozici venkovní bazén. Bukovanský mlýn má certifikát Cyklisté vítáni. Hosté si sebou mohou přivést domácí zvířata. Hostům je k dispozici bezplatný denní tisk, nářadí pro cyklisty k zapůjčení, půjčovna holí pro Nordic Walking, a půjčovna a úschovna jízdních kol.

8.6.4.

Hotel Vinohrad***, Milotice

Hotel Vinohrad je tím pravým místem pro milovníky vína a klidu. Během pobytu v hotelu si můžete zarelaxovat ve venkovní vířivce, nebo se můžete vydat na zdravotní procházku mezi sklepy. Pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, televizorem, wi-fi připojením, klimatizací a ledničkou.


8.6.5.

49

Hotel Junior, Bzenec

Hotel se nachází přímo v centru města. Hosté se mohou ubytovat v jednolůžkových, dvoulůžkových a vícelůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, televizorem, minibarem a internetovým připojením. Hostům je k dispozici parkoviště, whirlpool, letní terasa, bar, kavárna a pivnice. Po dohodě s personálem, je povolen vstup psů do prostorů hotelu.

8.7. Doprava Kyjov protíná silnice I. třídy, která vede ze Slavkova u Brna a přes Kyjov pokračuje dále na Veselí nad Moravou až na hranice se Slovenskem. Ze Slovenska se do Kyjova turisté dostanou buď přes Holíč a Hodonín, nebo přes Skalicu, Strání, či Vrbovce. Mezi Kyjovem a Brnem mohou turisté využít také pravidelné železniční a autobusové dopravy. Vlaková stanice Kyjov je vybavena zvedací plošinou pro vozíčkáře a celá budova vlakového nádraží má nyní bezbariérový přístup. Některé vlaky, které jezdí přes Kyjov (trasa Brno – Uherské Hradiště) jsou vybaveny zvedací plošinou pro vozíčkáře a také speciálním místem pro přepravu kol. Více turisté naleznou na stránkách www.idos.cz. Po Kyjově zajišťuje městskou hromadnou dopravu ČSAD Kyjov, a. s. (www.csadkyjov.cz). Stejný provozovatel zajišťuje autobusovou dopravu po celém regionu Kyjovsko.

8.8. Stravování V centru Kyjova se nachází spousta restaurací, ale ne všechny mají bezbariérový přístup. V tomto regionu fungují například tyto bezbariérové restaurace:     

Mlynářská restaurace – Bukovanský mlýn, Zahrádka U Kulky Kyjov, Restaurace hotelu CLUB Kyjov, Restaurace Orynek ve Vracově, Bowling bar pizza restaurant Siciliana ve Vracově.

8.9. Marketingový mix produktu Pro produkty cestovního ruchu využíváme rozšířený marketingový mix - 8P:        

product – produkt, price – cena, place – způsob distribuce, promotion – propagace, packaging – balíčky, programming – programování, people – lidé, partnership – spolupráce. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2010)

Produktem je některý z výše uvedených produktů pro seniory. Celý produkt bude obsahovat vybraný okruh a vybraný druh ubytování.


50

Cena produktu bude rozdílná. Bude záležet na tom, zda v daném okruhu musí klient platit vstupné, či nikoliv a také záleží na tom, jaké ubytování si vybere. Distribuce těchto balíčků bude probíhat prostřednictvím místní cestovní kanceláře Régio, která se zaměřuje na domácí cestovní ruch. Další možností distribuce těchto balíčků je prostřednictvím Turistického informačního centra nejen v Kyjově, ale také po celém regionu Slovácko. Možností propagace jsou webové stránky regionu (www.kyjovsko.cz), webové stránky regionu Slovácko (www.slovacko.cz) a webové stránky Jižní Moravy (www.jiznimorava.cz). Tyto turistické produkty je také možné propagovat prostřednictvím webových stránek určených pro aktivní seniory (například www.aktivnysenior.sk/sk/, nebo http://www.cestovaniproseniory.cz). Další možností propagace jsou letáky v informačních centrech v celém regionu Slovácko. Bylo by vhodné tyto letáky umístit také například do ordinací místních lékařů, do nemocnice a do pobočky Univerzity třetího věku Mendelovy univerzity v Kyjově. Propagaci pomůže také vytvořená mapa se zaznamenanými hlavními atraktivitami regionu. Pomocí této mapy se senioři lépe orientují v regionu. Naše produkty už vlastně balíčky služeb jsou. V případě nákupu balíčku přes CK by ale bylo možné, že by si turisté k tomuto balíčku služeb zakoupili například ještě jízdenku na vlak, či autobus, pokud na Kyjovsko nebudou cestovat vlastním automobilem a cestovní kancelář by jim tak ulevila od shánění jízdenek a informací o spojích do této destinace. V tomto případě se jedná hlavně o jednodenní výlety. Myslím si, že by byly vhodné pro seniory, kteří chtějí na Kyjovsku strávit například dvou až tří-denní pobyt, kdy jeden den by se věnovali programu, který si vybrali a další dny by mohli navštívit například některé z místních vinařství, nebo některou z místních kulturních akcí, která zde bude probíhat. Jelikož se jedná o produkty pro seniory, zákazníky tedy budou starší lidé. Proto je velmi nutné dbát na odbornost a vstřícné vystupování všech zaměstnanců, kteří přijdou s těmito klienty do styku. Při tvorbě těchto produktů spolu musí spolupracovat poskytovatelé ubytovacích služeb, provozovatelé cestovní kanceláře a také zaměstnanci Turistického informačního centra v Kyjově, jako zástupce veřejné správy a dále představitelé měst a obcí v tomto regionu, kteří se budou starat o místní atraktivity. Cílem partnerství je získávání nových zákazníků (v tomto případě z řad seniorů) a vytvoření image klidné a zajímavé destinace.

Závěry

51

9. Závěry Cestovní ruch je jedním z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky. Vytváří spoustu pracovních míst. Znamená to tedy, že toto odvětví nedá práci pouze referentkám informačních center, recepčním a kuchařům, ale také spoustě jiných lidí, kteří přímo v odvětví cestovního ruchu nepracují, ale svým způsobem s jejich profesí cestovní ruch souvisí. V České republice dochází ke stárnutí populace. Senioři se stávají novým segmentem zákazníků díky lepšímu zdravotnímu stavu, tělesné a duševní aktivitě, finančním možnostem. Segment seniorů v cestovním ruchu roste stále rychleji a rychleji. Mladší senioři většinou cestují individuálně, ti starší raději využijí cestování ve skupinách. Senioři požadují vyšší standard služeb a mají vyšší nároky na kvalitu. Na základě disproporcí vyhodnocených mezi požadavky seniorů, které vyplynuly z dotazníkového šetření, a cíli představitelů města v oblasti cestovního ruchu, jsem vytvořila vhodné produkty cestovního ruchu pro seniory. Tyto produkty jsou rozděleny na výlety pěší, výlety na kole, a výlety automobilem. Součástí těchto produktů jsou také ubytovací služby. Myslím si, že tyto produkty by turisty-seniory mohly zaujmout hlavně z toho důvodu, že Kyjovsko není destinací masového turismu. Senioři zde naleznou požadovaný klid, krásnou přírodu a zajímavé památky. Pokud je touha po klidu přejde, mohou navštívit některou z místních folklórních nebo kulturních akcí. Dle mého názoru je Kyjovsko vhodnou destinací pro seniory. Nejen díky své bohaté kultuře, historii či přírodě, ale také kvůli klidu a pohostinnosti místních obyvatel. Kyjovsko je region plný slunce, vína a hudby, kde se senioři jistě nudit nebudou. Další výhodou tohoto regionu je cenová dostupnost služeb pro tento segment. Tento region dokáže splnit požadavky každého turisty. Na své si tu přijdou nejen turisté aktivní, kteří mohou využít místních cyklostezek, pěších stezek v Chřibech, ale i turisté pasivní, kteři Kyjovsko navštíví z důvodu velkého množství památek a kulturních akcí. V poslední době jsou senioři stále aktivnější. Aktivní odpočinek a cestování neobohatí pouze jejich tělo, ale také ducha. Pro seniory je důležitá také změna, zážitky a nové informace. Navštíví nová místa, dozví se něco zajímavého a poté o tom budou vyprávět svým přátelům. Aktivní senior je pro mě člověk, který již něco prožil, ať už to byly chvíle dobré či špatně, ale stále má v sobě dostatek elánu, aby se mohl věnovat cestování, koníčkům, práci na zahradě, nebo se určitou částí podílet na výchově vnoučat. Důležité také je, aby se představitelé veřejné správy v regionu Kyjovsko zaměřili na vytvoření destinačního managementu a propagaci cestovního ruchu v regionu a přilákali tak do tohoto regionu více seniorů. Spokojení zákazníci se pak odmění nejen tím, že region znovu navštíví, ale budou také sloužit jako forma propagace, kdy své zážitky sdělí svým přátelům.

Literatura

52

10. Literatura BLAŽKOVÁ, P. Seniorský cestovní ruch v České republice. Bakalářská práce. Brno: MENDELU Brno, 2011. 67 s. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cestovní ruch - časové řady. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/ redakce.nsf/i/cru_cr ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Populační prognóza ČR do r. 2050. Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/ 2004edicniplan.nsf/p/4025-04 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2011. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-11r_2011-04 ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘIČSKÝ A KATASTRÁLNÍ. Základní báze geografických dat České republiky - úvod. Geoportál ČÚZK [online]. 2010 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z:http://geoportal.cuzk.cz/(S(cmqmrt45ruqod0mtoefgkv55))/default.aspx?mode=Te xtMeta&text=dSady_zabaged&side=zabaged&menu=24 DAT, S. R. O. Marketingová studie cestovního ruchu regionu Kyjovsko, návrhová část: Kyjovsko. Město Kyjov [online]. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.mestokyjov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=7843&id_ dokumenty=3153 DEMČÁK, M. Jak správně vytvořit dotazník. Www.vyplnto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/tipy/jak-spravne-sestavit-dotaznik/ ECEAT. Venkovská turistika – Jižní Morava. Brno: Jihomoravský kraj, 2006. 47 s. ISBN: 80 – 239-7505-6 JANATA, T. – CAJTHAML, J. – SEEMANN, P. Návody k softwaru ArcGIS. Kartografie: e-learningový portál o tvorbě map [online]. 2011 [cit. 201204-12]. Dostupné z: http://kartografie.fsv.cvut.cz/arcgis.php KOLEKTIV AUTORŮ. Venkovský cestovní ruch – jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha: MMR ČR, 2007. 1234 s. ISBN 80-245-1159-2. LOUČKOVÁ, K. - FIALOVÁ, J. Zpřístupnění krajiny a rekreační aktivity pro seniory a handicapované osoby. In FIALOVÁ, J. Rekreace a ochrana přírody. 1. vyd. Brno: MENDELU v Brně, 2010, s. 194--197. ISBN 978-80-7375-398-6. MACHALOVÁ, J. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 141 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 97880-7179-463-9. MĚSTO KYJOV. Kyjovsko lákavé a poutavé: vstříc turistům. 2007. ISBN 978-80254-0033-3.

Literatura

53

MIRA, M. Nordic Walking. Severská chůze [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.severskachuze.cz/wiki/doku.php/chuze ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: IDEA SERVIS, 1999. ISBN 80-85970-27-9. PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. PLACHÝ, L. Kompletní průvodce regionem Kyjovsko: Průvodce regionem. Kompletní průvodce regionem Kyjovsko [online]. 2012 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.kyjovsko.cz/mistopis/popis POUROVÁ, M. Marketing a management venkovského cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 92 s. ISBN 97880-254-7787 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6. RYGLOVÁ, K. – BURIAN, M. – VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 213 s. ISBN 978-80-2474039-3. STÁVKOVÁ, J. – DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004, 189 s. ISBN 80-7157-795-2. STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80 86726-14-2. ŠIMKOVÁ, E. Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 95 s. ISBN 978-80-7041-586-3. TOŠNEROVÁ, T. Jak si vychutnat seniorská léta. Vydání první. Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2104-7. Senioři v České republice. Praha: Český statistický úřad, 2004. 29 s. Obyvatelstvo, volby. ISBN 80-250-0936-X. VÁŽANSKÝ, M. Elan Vital v priestore medzigeneračných vzťahov: Zborník príspevkov z konferencie s medzinárodnou účasťou. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, 2010. ISBN 978-80-555-0198-7. Dostupné z: http://www.pulib.sk/elpub2/ FF/Balogova1/ VOŽENÍLEK, V. - KAŇOK, J.: Tvorba tematických dat v GIS - všeobecné zásady, konstrukční základy a kompozice map (1. část). Příloha Škola, GEOINFO,1999, 4/99, 28 s., ISSN 1212-4311

Přílohy

54

11. Přílohy 11.1. Dotazník Vážení respondenti, jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku, který bude sloužit jako podklad k mé bakalářské práci, která nese název Produkty cestovního ruchu pro seniory na Kyjovsku. Dotazník je určen lidem ve věku 50 let a více. Dotazník je anonymní a Vaše odpovědi budou sloužit výhradně jako zdroj informací pro mou práci. Odpovědi jednoduše zakroužkujte. Vyplnění dotazníku Vám zabere asi 5 minut. Děkuji za Váš čas a ochotu. Klára Kachtíková Co se Vám vybaví jako první když se řekne Kyjov, nebo region Kyjovsko? (památka, tradice, společenská akce) …………………………………………………………………………………………………………… Kde jste se o regionu Kyjovsko dozvěděli?     

Znám ho již dlouho, i bez propagace Webové stránky Informační centrum Letáky, katalogy Od rodiny, známých

Jaký je Váš důvod návštěvy tohoto regionu?       

Rekreace Poznávání památek, tradic Turistika a sport Lázně Nákupy Návštěva příbuzných Jiný (uveďte jaký)…………………………..

Co byste v regionu Kyjovsko chtěli navštívit, co Vás láká? (uveďte 3 – 5 věcí, může to být památka, kulturní akce) ……………………………………………………………………………………………………….. Jaké formě cestovního ruchu dáváte přednost? 

Poznávání památek

Přílohy     

55

Lázeňství a wellness Vinařská turistika Folklorní turistika Aktivní odpočinek (cyklistika, pěší túry) Nákupní turistika

Jaký druh ubytovacího zařízení preferujete?    

Hotel, penzion Chata, chalupa Stan, karavan, chatová osada Jiné

Jaká je podle Vás kvalita ubytovacích služeb v regionu Kyjovsko?    

Výborná Dobrá Špatná Nemůžu posoudit

Jakému způsobu stravování dáváte na cestách přednost?  

Restaurace, pohostinství Vaříte si sami

Jaký způsob dopravy nejčastěji volíte?     

Vlastní automobil Vlak Autobus Lodní a letecká doprava Jiné

Navštívili jste někdy Turistické informační centrum v Kyjově?   

Ano Ne Nevím o něm

Pokud jedete na dovolenou, spíše  

Veškeré služby (ubytování, doprava) si raději zajišťujete sami Raději využíváte služeb cestovních kanceláří

Měli byste zájem o specializované balíčky pro seniory v regionu Kyjovsko? (souhrn služeb ubytovacích, stravovacích, vstupenky do kulturních zařízení,…) 

Ano

Přílohy  

Ne Nepřemýšlím o tom

Jaké jste zaregistrovali na Kyjovsku problémy vzhledem ke svému věku?  

Bariéry na cestách Jiné…………………………………………….

Myslíte si, že je Kyjovsko vhodným regionem pro turistiku seniorů?  Ano, důvod……………………………………………………….………………………..  Ne, důvod…………………………………………………..……………………………….  Nepřemýšlel/a jsem zatím o tom. Jaké je Vaše pohlaví?  

Muž Žena

Ve kterém kraji bydlíte?     

Jihomoravský Zlínský Vysočina Olomoucký Jiný (uveďte jaký)……………………………

Kolik máte let?   

50 – 60 61 – 70 71 a více

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?    

Základní Střední bez maturity/vyučen Střední s maturitou Vysokoškolské

Jaký je Váš měsíční příjem?    

5 000 – 10 000 10 001 – 15 000 15 001 – 20 000 20 001 a více

Ještě jednou Vám děkuji za vyplnění dotazníku. Klára Kachtíková

56

Produkty cestovního ruchu pro seniory na Kyjovsku

Recommend Documents