ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební, obor geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie
Semestrální projekt Geografie 2
Problémy a separatistické tendence Grónska Miroslav Kučera
[email protected] červen 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto semestrální práci zpracoval samostatně za použití podkladů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Praze 20.6.2012
Miroslav Kučera
Klíčová slova:
Grónsko, Grónský ledovec, Inuité
Abstrakt: Cílem tohoto semestrálního projektu je poskytnout čtenáři základní informace o Grónsku, jeho obyvatelích a zdejším způsobu života. Práce se zabývá stručnou historií tohoto ostrova, současnou situací, sociálními problémy společnosti a výhledem do budoucnosti. Značnou část referátu tvoří také informace o specifických přírodních podmínkách, které jsou velkým lákadlem pro dobrodružné cestovatele.
Keywords:
Greenland, Greenlander glacier, Inuit
Abstract: The aim of this essey is provide basic informatoin about Greenland, about people who lived there and about the life on this island. The work occupy with a history of island, present situation, problems of society and prospect to future. A considerable part of this report also consists information about specific natural conditions, which are a great attraction for travelers.
1.
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 1 1.1.
ÚVOD O GRÓNSKU ..................................................................................................................................... 1
2.
HISTORIE OSTROVA ................................................................................................................................. 1
3.
POLITICKÉ USPOŘÁDÁNÍ: ......................................................................................................................... 2
4.
3.1.
VZTAHY S DÁNSKEM.................................................................................................................................... 3
3.2.
STÁTNÍ ZNAKY ............................................................................................................................................ 3
OBYVATELSTVO ....................................................................................................................................... 3 4.1.
ZPŮSOB ŽIVOTA .......................................................................................................................................... 4
4.2.
NUUK....................................................................................................................................................... 4
5.
PROBLÉMY SPOLEČNOSTI ........................................................................................................................ 4
6.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY .............................................................................................................................. 5 6.1.
GRÓNSKÝ LEDOVEC ..................................................................................................................................... 5
6.2.
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A ODKRÝVÁNÍ NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ ........................................................................... 6
6.3.
FAUNA ..................................................................................................................................................... 6
ZÁVĚR .............................................................................................................................................................. 7 ZDROJE ............................................................................................................................................................. 8
1. Úvod V mé práci chci seznámit čtenáře s Grónskem a poskytnout mu tak základní představu o této zemi. Nejprve se budu věnovat historii ostrova, vztahům se svými kolonizátory z Dánska a místním způsobu života. Poté bych chtěl nastínit problémy místní společnosti a nakonec se budu věnovat přírodním podmínkám v zemi.
1.1.
Úvod o Grónsku
Grónsko je největší ostrov na světě, nacházející se mezi atlantským a severním ledovým oceánem(obr. 1). Větší část ostrova se nachází za hranicí polárního kruhu, můžeme zde proto zažít polární noc a polární den. Podstatnou část území tvoří pevninský ledovec, po tom antarktickém druhý největší na světě. Přesto že jde o velmi nehostinné území, byly části ostrova osídlené již dlouho před naším letopočtem. Původní obyvatelé se nazývají Inuité. Přesto že jde o velmi hrdý národ, vzhledem k malému počtu obyvatel, přibližně 57 000, nebylo Grónsko nikdy samostatným státem. Jde o součást Dánského království, avšak poslední dobou vzrůstá snaha o osamostatnění. Úředním jazykem je zde grónština a dánština. Stále více lidí však dává přednost angličtině před dánštinou. Název Grónsko je převzat z Dánského označení Gronland. To v překladu znamená „zelená země“. Podle pověsti dal toto jméno ostrovu objevitel Viking Erik Rudý. Vlídným názvem chtěl přilákat více kolonizátorů. V Grónském jazyce se jmenuje ostrov Kalaallit Nunaat, což lze přeložit jako „země Gróňanů“.
2. Historie ostrova První lidé se na grónském ostrově objevují okolo roku 2500 př. n. l. Jedná se o Indiány pocházející z Ameriky. Pro Evropu byl ostrov objeven v roce 875, kdy k jeho břehům dopluli Vikingové. Evropané zde první vetší osídlení vytvořili koncem 10.st. a hned mezi prvními kolonizátory byly také misionáři. Nejslavnější kolonizátor byl Vikingský mořeplavec Leif Eriksson, který při svých výpravách postupoval dále a kolem roku 1000 doplul až do Severní Ameriky a nazval jí Vinland. Leif Eriksson je dnes považován za objevitele Ameriky. Obchodní vztahy mezi Grónskem a Vinlandem jsou dokumentovány až do 14.st. V polovině 15.st. se přerušují styky s Evropou, není jisté zda Evropské obyvatelstvo vyhynulo a nebo se smísilo s místními Inuity.
1
Druhý pokus o osídlení započal v roce 1721, kdy ke břehům Grónska doplul norský misionář Hanse Egede. Na zalidňování se podílel i potomek českých vystěhovalců Jakub Severín. Založil tři osady, z nichž nejznámější je Jakobshaven. V roce 1814 se Grónsko dostává pod Dánskou nadvládu. Po druhé světové válce zřizují na území Grónska Američané leteckou základnu a v roce 1951 dochází k dohodě mezi Grónskem a USA o společné obraně ostrova. Vnitřní součástí Dánska se ostrov stává v roce 1953. Grónsko bylo chvíli součástí Evropského společenství (předchůdce Evropské unie), do kterého vstoupilo jako součást Dánska roku 1973. V roce 1979 získalo Grónsko částečnou nezávislost nad Dánskem a tu využilo v roce 1985 kdy vystoupilo z ES. Poslední historický milník v Grónské historii je rok 2008, tehdy se 75% obyvatel vyslovilo pro ještě větší nezávislost na Dánsku. Dánský monarcha sice stále zůstává nejvýše postaveným politikem v zemi, ale veškerá moc je postupně předávána Grónským úřadům. Vše by mělo směřovat k úplné nezávislosti ostrova.
3. Politické uspořádání: Grónsko nadále vystupuje jako součást Dánského království. Nejvýše postaveným politikem v zemi je proto Dánský monarcha, ale od roku 2008 se jeho moc týká pouze zahraniční politiky. O vnitřních záležitostech rozhoduje 31-ti členný parlament volený každé čtyři roky. Ten sídlí v hlavním městě Nuuk. Členové parlamentu mezi sebou volí premiéra a vládu. Jedná se tedy o parlamentní demokracii v rámci konstituční monarchie. Grónské území se dělí na čtyři kraje, americkou vojenskou základnu Thule a Grónský národní park, který nespadá pod žádný z krajů a je nejrozlehlejším národním parkem na světě. Od roku 1979, kdy se Grónsko stalo autonomním územím, probíhala diskuze o vystoupení z Evropského společenství. Hlavním důvodem byly přísné kvóty ohledně rybolovu. Vše vyvrcholilo referendem v roce 1985 kdy Grónsko ze společenství vystoupilo a stalo se zámořským územím evropského společenství. Kvůli svému dánskému občanství však zůstávají Inuité občany EU.
2
3.1.
Vztahy s Dánskem
I přes snahu o osamostatnění jsou vztahy poměrně vřelé. Grónská ekonomika by se zatím neobešla bez Dánských dotací. Dánsko posílá na ostrov každoročně 463 milionů Eur. Na přelomu tisíciletí to znamenalo polovinu Grónského HDP, v roce 2009 už jen třetinu. Dá se tedy říci, že vliv Dánska pomalu klesá. Dánská vláda nemá proti osamostatnění velké výhrady. Vzhledem ke vzdálenosti a velkým kulturním rozdílům by bylo více než obtížné udržet toto zámořské území. Dobré vztahy dokládá i návštěva Dánské královna Margarethe II na oslavách Grónské samostatnosti, kde byla velmi vřele přijata.
3.2.
Státní znaky
Přesto že grónsko nemá úplnou samostatnost, již řadu let používá státní symboly (obr. 2). Jedním z nich je státní vlajka. Tu navrhl v roce 1985 Thue Christiansen. Znázorňuje slunce nad polárním ledovcem a použitím barev, červená a bílá, je vidět svázanost s Dánskem. Na státním znaku je vyobrazen vzpřímený lední medvěd stříbrné barvy na modrém pozadí. Státní hymna se jmenuje v originále Nunarput utoqqarsuanngoravit (Ty naše starobylá zem) a slouží již od roku 1919. Text napsal Henrik Lund, hudbu složil Jonathan Petersen.
4. Obyvatelstvo Grónsko je velmi málo zalidněná země. Počet obyvatel v roce 2009 byl 56 840 (obr. 3). To vzhledem k rozloze přes 2 mil. km2 znamená pouze 0,026 obyvatele na km2. Více než 90 % obyvatel jsou Inuité, zbytek pak Dánové. Dříve byly obyvatelé Grónska označováni jako eskymáci, jde však o poměrně hanlivé označení znamenající v překladu pojídači syrového masa a dnes se nepoužívá. Většina obyvatelstva je soustředěna na jihozápadním pobřeží, kde se nachází i hlavní město Nuuk. V Grónsku žije více mužů než žen, poměr je 1,12 / 1 ve prospěch silnějšího pohlaví. Lidé se zde dožívají průměrně 69 let, což je vzhledem k drsným životním podmínkám poměrně vysoké číslo. Prakticky všichni lidé v Grónsku jsou gramotní, ale velké procento lidí dosáhne pouze základního vzdělání. Každá žena porodí za život průměrně 2,22 děti. V Grónsku umírá při porodu 11,2 dětí na každých 1000 živě narozených. To je v porovnání s Českem, kde umírá průměrně 3,8 dětí, vysoké
3
číslo. Nejde však o to že by zdravotní péče byla nekvalitní. Vzhledem ke vzdálenostem se matky při komplikacích často nestihnou včas dostat do nejbližší nemocnice.
4.1.
Způsob života
V poslední době dochází v Dánsku k urbanizaci a snižuje se podíl obyvatelstva žijícího tradičním způsobem života(obr. 4). K tomu patřil život v tradičním iglů, rybolov a lov kožešinové zvěře. Dlouhé vzdálenosti se překonávali nejčastěji pomocí saní tažených grónským psem. Po moři se Inuité pohybovali na kajacích. Ty zažívají renesanci a závody na kajacích patří k nejoblíbenějším sportům v Grónsku. V dnešní době se až polovina lidí pracuje ve službách, které zažívají velký rozmach. Rybolov stále patří k důležitým hospodářským odvětvým. Zaměstnává sice jen 5 % ekonomicky aktivních, ale navazují na něj průmysl, obchod a i služby. Až 82 % exportu z grónska tvoří právě vývoz ryb a rybých výrobků. Dalším výrazným zdrojem obživy je chov sobů. Za posledních pár let se velmi zvýšil zájem turistů o Grónsko, ročně dorazí ke břehům největšího ostrova okolo 40-ti tisíc návštěvníků.
4.2.
Nuuk
Hlavní město Grónska (obr.5) je se svými 15 047 obyvateli jedním z nejmenších hlavních měst na světě. Přesto je jeho význam velmi velký, žije v něm totiž více jak čtvrtina všech obyvatel ostrova. Více jak polovina průmyslu v zemi je koncentrována do hlavního města. V Nuuku se nachází jediné mezinárodní letiště na ostrově a Nuuk je místem odkud turisté podnikají většinu svých cest do ostatních částí Grónska. Nuuk se nachází 240 km pod severním polárním kruhem. Oceánský typ podnebí způsobuje velmi chladná léta, ale také poměrně snesitelné zimy. Při nich teplota neklesá pod 15° celsia.
5. Problémy společnosti Největším problémem místní společnosti, kvůli kterému nemůže být Grónsko zatím samostatné, je kromě ekonomické situace zřejmě kvalita místní správy. Tu zajišťuje z větší části Dánsko a dochází teprve k postupnému předávání. Pro společnost je důležité dodržování zákonů a trestání jejich porušování. To je vzhledem k rozlehlosti území a vzdálenostem prakticky nemožné. 4
Velkým problémem společnosti je alkoholismus. Tak jako spousta lidí v severských oblastech mají i gróňané sklony k nadměrnému pití. Většina trestných činů na ostrově je spáchána pod vlivem. Alkoholismus na sebe nabaluje další temné stránky tamní společnosti. Alarmující je především počet sebevražd. V roce 2006 spáchalo sebevraždu 58 lidí, vzhledem k počtu obyvatel jde o obrovské číslo. Největší procento sebevražd v Evropě má pro srovnání Litva, a to 39 na 100 000 obyvatel, což je přibližně o polovinu méně. Překvapivé je množství sebevražd u mladých lidí. Ve věku 15 -17 let se o sebevraždu pokusila pětina dívek a stejné procento všech mladých lidí o sebevraždě uvažovalo. Souvislost s tím má bezesporu domácí násilí a týrání dětí, které je zvláště v odlehlých oblastech poměrně rozšířené. Podle studií z poslední doby je každá třetí dívka sexuálně zneužívána. Jen málo mladých lidí je ochotno o těchto problémech mluvit a řešit je. Děti, které před ním utíkají z domova hledají útočiště nejčastěji v hlavním městě Nuuku. Zde jsou sociální centra přeplněná, protože u nich hledá pomoc až 1000 dětí každý měsíc. Díky špatnému rodinnému zázemí nedokončí skoro 70 % mladých lidí školu. Bez vzdělání pak jen těžko dosáhnou lepší životní úrovně. Jen 2 % dětí pak získají vysokoškolské vzdělání.
6. Přírodní podmínky Grónsko leží z větší části za severním polárním kruhem. Tím je myšlena kružnice na zemi, která označuje hranici, za kterou alespoň jeden den v roce nevystoupí slunce nad obzor (polární noc) a nebo nesestoupí pod obzor (polární den). V nejhustěji obydleném území na jihu a jihozápadě země u pobřeží je podnebí subarktické, teploty se pohybují od plus 15°C v létě až k mínus 15°C v zimě. Směrem na sever se podnebí razantně mění až v podnebí arktické. Nejnižší teplota naměřená v Grónsku je minus 66°C z roku 1954. Přesto, že 80 % území tvoří pevninský ledovec, je trvale nezaledněná plocha srovnatelná s plochou Velké Británie. Nízké teploty v létě však znemožňují, aby se zde dařilo rostlinné výrobě.
6.1.
Grónský ledovec
Jedná se o přibližně 110 000 let starou masu ledu, která je se svojí plochou 1 700 000 km2 druhým největším pevninským ledovecem na planetě. Od severu k jihu měří 2 400 kilometrů, od východu na západ pak ve svém nejširším místě v okolí 77 rovnoběžky 1 100 kilometrů. Mocnost ledu je průměrně přes 2000 metrů, v nejsilnějších místech pak dosahuje tloušťky přes 3 tisíce kilometrů. Nejvyšší bod se jmenuje Gunnbjorn a výška jeho vrcholu je přibližně 3700 metrů nad mořem. 5
Grónský ledovec velmi podléhá globálnímu oteplování. Každý rok se jeho rozloha zmenší o několik metrů. Vědce z NASA však znepokojuje plocha ledu, která taje. Každé léto taje v jeden okamžik až 50 procent plochy ledovce, na zbytku povrchu se teplota nad nulu nedostane. 12. července 2012 však tým z NASA zachytil jev, ke kterému dochází jednou za 150 let. V jeden okamžik tálo 97 procent povrchu ledovce. Pokud by se tento jev opakoval v kratším intervalu, bylo by to velmi znepokojující.
6.2.
Globální oteplování a odkrývání nerostného bohatství
Grónsko je jedna z mála zemí na světě, která vítá globální oteplování. Nejen že si jím tak zvětšuje plocha trvale nezamrzlé půdy, ale je zjištěno, že se pod vrstvou ledu nachází velké nerostné bohatství. Získávání nerostů je zatím příliš náročné a ekonomicky nevýhodné, ale pokud led ještě více ustoupí a zmenší objem, zmenší se i náklady na těžbu. To by mohlo tamní ekonomiku postavit na vlastní nohy a zbavit závislosti na Dánských dotacích. Grónsko se tam může stát prvním státem který prakticky vznikne díky globálnímu oteplování. Pod ledem se nachází velké množství ropy a zemního plynu, drahých kovů a také minerálů, z nichž některé zatím nebyly nalezeny nikde jinde na světě. Z drahých kovů se zde již těží zlato, ale vzhledem k tomu že Grónsko má velmi podobný geologický vývoj jako Kanada, předpokládá se, že by se zde mohli nacházet velká ložiska diamatů. Vzhledem k náročnosti je těžba možná pouze prostřednictvím zahraničních investorů. Ti utratí za průzkum každoročně okolo 2 miliard Kč. Nejvíce se v boji o Grónské nerostné bohatství angažuje Čína. Vzhledem k historickému vývoji a tomu, že Gróňané jsou občany Evropské unie si těžbu nárokuje i EU. Dalšími hráči o bohatství pod ledem jsou Kanaďané a USA. Pro ty hraje hlavně zeměpisná blízkost. Komu nakonec povolí Grónsko těžbu na svém území je zatím otázkou a půjde zřejmě o velký boj světových velmocí.
6.3.
Fauna
Grónsko je kus země s velmi specifickými životními podmínkami, proto zde žije jen málo druhů zvířat. Jedná se o zvířata která se dokázala přizpůsobit polárnímu podnebí. Nejznámějším zástupcem živočišné říše je lední medvěd (obr. 6). Ten se nevyskytuje jen v Grónsku, ale v celé arktické oblasti. Při postavení na zadních měří až 3 metry a dosahuje váhy 700 kilogramů. Jde o samotáře, kteří se živý hlavně tuleni. Lední medvědi jsou chráněni zákonem a jejich počet se odhaduje na 25 000 kusů. Na souši tak nemají nepřítele, ve vodě pro ně představují velké nebezpečí kosatky dravé a mroži. 6
Velmi důležitými zvířaty pro místní obyvatele jsou ta, která mohou domestikovat (obr.7). Jedním z nich je sob polární. Ten dosahuje výšky až 180 centimetrů a váhy 400 kilogramů. Živý se bylinami a lišejníky, které si dokáže vyhrabat i pod vrstvou sněhu. Druhým je pak pižmoň severní, jinak zvaný tur pižmový, je 1,5 metru vysoký savec dosahující váhy 400 kilogramů. Proti mrazu je vyzbrojen až 80 centimetrů dlouhou srstí. Dalšími zvířaty, které může člověk v Grónsku potkat jsou liška polární, lumík norský či zajíc polární. Rozmanitost druhů na souši není příliš velká, to ovšem ani zdaleka neplatí pro život pod hladinou moře (obr.8). Zde žije nepřeberné množství mořských živočichů. Mezi nejznámější patří tuleň grónský. Jde o 2 metry velký a až 130 kilogramů vážící druh tuleně, který se vyskytuje za severním polárním kruhem. Živý se menšími mořskými rybami a sám slouží jako potrava nejen medvědům, ale i velrybám a kosatkám. Hlavně dříve byl velmi důležitou součástí jídelníčku místních obyvatel. Dalšími obyvateli moří kolem ostrova jsou běluha mořská, velryba grónská, keporkak či kosatka dravá.
Závěr Grónsko je země stojící na velkém milníku svých dějin. Vidina samostatného nezávislého státu je určitě lákavá, ale zatím k tomu není společnost ani ekonomika úplně připravena a bez pomoci Dánska se neobejde. Díky nerostnému bohatství zřejmě nebude mít Grónsko v budoucnu problém s financemi, záleží však na tom, jestli se použijí na řešení problémů společnosti a nebo skončí u skupiny vlivných lidí a prohloubí se tak rozdíly ve společnosti. Velmi důležitá bude také volba partnera, kterému povolí Grónsko těžit na svém území a způsob jak se bude k těžbě přistupovat, aby nebylo zničeno přírodní bohatství Grónska.
7
Zdroje Knižní zdroje: 1)
SNIEGOŇ, Tomáš. Tváří v tvář severu. Radioservis. 264 s. ISBN 978-80-87530-11-5
Internetové zdroje: Česky psané: 1) http://www.topglobus.ru/gronsko-statistika-info-stat-zeme-zemepis-cestovani 2) http://is.muni.cz/th/184608/prif_m/Problematicka_autonomie_Vyvoj_gronsko_danskych_ vztahu.txt 3) http://www.adventura.cz/zeme/gronsko 4) http://www.severskelisty.cz 5) http://www.national-geographic.cz 6) http://cs.wikipedia.org anglicky psané: 1) http://www.spiegel.de/international/world/untapped-riches-greenland-braces-forindependence-and-wealth-a-590078.html 2) http://eurokulture.missouri.edu/?p=11986
8
Obrazová příloha: Obr . 1
Poloha a tvar Grónska
Zdroj: http://www.invia.cz/gronsko/
obr. 2
Státní symboly Vlajka Grónska
Státní znak
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_Greenland.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_Greenland.svg 9
Vývoj zalidnění v Grónsku
obr. 3
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Greenland_demography.png
obr. 4
tradiční způsob života Iglů
Kajak
Zdroj: http://blog.outdoorplanet.cz/?p=69 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vkv_45.jpg 10
obr. 5
Nuuk Kostel v pozadí domy s tradiční architekturou
Zdroj: http://en.academic.ru/pictures/enwiki/65/Annaassisitta-Oqaluffia-old-nuuk.jpg
obr. 6
Lední medvěd
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Polar_bear_Olsen,_Dave.jpg
11
obr. 7
Polární zvířata na souši Sob polární
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Caribou.jpg Pižmoň severní
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ovibos_moschatus.jpg
12
Mořští živočichové
obr. 8
tuleň grónský
Zdroj: http://ederm.tripod.com/seal02.jpg Velryba grónská
Zdroj:
http://www.gymta.cz/kabinety/kab_biologie/videoatlas/savci/kytovci/kosticovci/266-
velryba-gronska.jpg
13
Kosatka
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/37/Killerwhales_jumping.jpg
Běluha severní
http://nd04.jxs.cz/753/758/744cc17b69_75949381_o2.jpg
14
