MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra: didaktických technologií
Problematika návykových látek souvisejících delikventních projevů u mladistvých.
Bakalářská práce
BRNO 2009
Autor práce : Horáková Pavla
Vedoucí práce : PhDr. Mgr.Tomáš Čech Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty MU a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Rozsíčce 9.4. 2009
…………………………..
2
Děkuji panu PhDr. Tomáši Čechovi Ph. D. za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.
3
Obsah Úvod
1. Teoretická část 1.1. Vymezení základních pojmů……………………………………………………8 1.1.1. Příčiny závadového chování …………………………………………………8 1.1.2. Faktory vnější- exogenní ……………………………………………………..8 1.1.3. Faktory vnitřní – endogenní ………………………………………………….9 1.1.4. Rodinný faktor………………………………………………………………..10 1.1.5. Příčiny selhávání výchovné péče v rodině……………………………………11 1.2. Obtížně vychovatelná mládež…………………………………………………… 12 1.3. Toxikomanie………………………………………………………………………16 1.3.1.Faktory vzniku závislosti………………………………………………………18 1.3.2. Typy drogové závislosti……………………………………………………….19 1. 3.2. Základní pojmy k drogové závislosti…………………………………………24 1.3.3.Jak poznat braní drog ………………………………………………………... 26 1.4. Kriminalita mladistvých………………………………………………………… 26 1. 4.1.Struktura trestné činnosti dětí a mladistvých…………………………………...27 1. 4.2. Problematika osob romského původu …………………………………………27 1. 4.3. Specifické znaky trestné činnosti ……………………………………………. 28 1.5. Prostituce…………………………………………………………………………..29 1. 5.1. Prostituce mužská …………………………………………………………….. 31 1. 5.2. Prostituce dětská………………………………………………………………..31 1.5.3. Prevence- prostituční scéna……………………………………………………..32 1.6. Prevence závadového chování…………………………………………………….33 1.6.1. Prevence primární……………………………………………………………….33 1.6.2.Prevence sekundární……………………………………………………………..34 1. 6.3. Efektivita prevence…………………………………………………………….34 1.7. Preventivně výchovná péče………………………………………………………..34 1. 7.1. Střediska výchovné péče………………………………………………………..34 4
1.7.2. Náhradní rodinná péče…………………………………………………………….35
2. Praktická část 2.1.Zkušenosti s toxikomanií ve VÚ ................................................................................. 37 2.1.1 Možnosti omezování projevy toxikomanie a její prevence……………………….40 2.1.2 Hlavní výchovné cíle ……………………………………………………………...40 2.1.3 Převýchovný proces ……………………………………………………………… 40 2.1.4.Výchovné činnosti………………………………………………………………... 41 2.1.5.Zájmová činnost účinný prostředek prevence …………………………………….43 2.2. Minimální preventivní program na naší škole …………………………………….44 2.3. Cíl bakalářské práce ................................................................................................... 47 2.4. Metody a techniky šetření ...........................................................................................47 2.4.1. Průběh výzkumu na naší škole ……………………………………………............48 2.5. Analýza..........................................................................................................................49 2.6 Závěr…………………………………………………………………………………...57 Použitá literatura Přílohy REZUMÉ
5
ÚVOD Návykové látky a narušená mládež. Dva z velkých problémů současné společnosti. Podle údajů OSN bylo v roce 2004 celosvětově vyrobeno přes 156 t čistého heroinu, přes 180 t kokainu , přes 40 000 t marihuany a hašiše. Světový trh s drogami přitom zásobuje přes 100 mil. osob. Roční zisk z prodeje drog je u hlavních světových kartelů odhadován přes 500 mld. dolarů. Náklady vynaložené na zvládání
drogové problematiky se odhadují přes 30 mld. dolarů. Účinnost látek
vynakládaných a boj s nezákonným trhem se odhaduje na 5-10%. ( VLASTA, 2007,s.4) Nový trestní zákoník , který by měl platit od roku 2010, nyní čeká na schválení Senátem a prezidentem. V současném znění je trestné přechovávání jakékoli drogy, přičemž zákon mezi jednotlivými látkami nerozlišuje. Nově by měl být zaveden § 253 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku. Před soud se nedostane ten, kdo bude pěstovat 1-3 rostlinky konopí, nebo bude mít u sebe do 20 cigaret marihuany, případně nanejvýše 0,5g pervitinu. V tomto případě může dostat jen pokutu za přestupek. Při větším množství drog by už šlo o trestný čin, za který by mohl dotyčný jít i do vězení. Nejrozšířenější je u nás marihuana, následuje extáze, houby lysohlávky, rozpouštědla pervitin. Měkké drogy jsou bohužel poměrně dostupné.(VLASTA, 2008,s.4) O každém z těchto témat bychom mohli pojednat samostatně. Od roku 1999 pracuji
jako učitelka odborného výcviku
Kuchařské práce
v Odborném Učilišti Olešnice na Moravě. Žáci jsou ve věku od 15-19 let . Počet žáků na naší škole je přibližně 150 z toho je evidováno 28 dětí ve VÚ ( 12dívek a 16 chlapců), kterým je soudně nařízena ústavní výchova, případně nařízena ochranná výchova. Problémy jejich převýchovného procesu jsou pro mne nadále aktuální. Kromě faktu , že toxikománie je závažným problémem našich chlapců i některých dívek a k volbě tématu mne inspiroval výzkum na naší škole, který byl prováděn od roku 2002- 2005 a od roku 2006-2008 jsem ve výzkumu pokračovala.Výzkum se prováděl hlavně u žáků prvních a druhých ročníků všech učebních oborů na naší škole. Dotazník byl prováděn anonymně. Zajímalo mne do jaké míry se změnily orientace u žáků naší školy. Na základě osobních pohovorů s žáky a na základě vědeckých studií či laických úvah uveřejněných v odborných i hromadných sdělovacích prostředcích, které hovoří o posunu v množství, způsobu i druhu zneužívaných látek, jsem došla k názoru, že by nebylo 6
nezajímavé
porovnat údaje
zjištěné již zmíněným
výzkumem z roku 2002-2005
s aktuálními údaji za poslední tři roky 2006-2008. Zaměřila jsem se především na žáky s ústavní výchovou, které jsem oslovila k vyplnění dotazníku. Žáků z VÚ je 28 z toho 2 žáci jsou v Praktické škole, 1 žák studuje SOU v Poličce, 25 žáků je zařazeno do tříletých učebních oborů (Kuchařské práce, Šití oděvů, Cukrářské práce, Opravářské práce). Bakalářská práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část objasňuje pojmy z oblasti drogových závislostí, kriminality mládeže a uvádí teoretická východiska problematiky
narušené mládeže. Součástí
této kapitoly je i
vysvětlení použitých metod. Část praktická
obsahuje minimální preventivní program na naší škole, výsledky
výzkumného šetření, které bylo realizováno v OU Olešnice na Moravě.
7
1. Teoretická část
1.1. Vymezení základních pojmů K pochopení celé problematiky je třeba vymezit a upřesnit některé pojmy, abych některé termíny nesprávně nepoužila a nepřiložila jim odlišný význam. Delikvence- antisociální chování, které může nebo nemusí být spojeno s právními důsledky, přičemž delikvencí se z pravidla rozumí mírnější porušení právních nebo morálních norem, zejména dětmi nebo dospívajícími.Delikvence je vymezena jako pojem právní, nikoliv lékařský. Kriminalita se používá již pro závažné přestupky, trestné činy,u dospělých osob. ( Koudelková, 1995, s. 35)
1.1.1 Příčiny závadového chování Obtížná vychovatelnost mládeže často spojená s delikvencí a kriminalitou je derminována faktory vnějšími ( exogenními) a vnitřními (endogenními). Ve své práci nastíním oba dva faktory z hlediska nejzávažnějšího –antisociálního chování.
1.1.2. Faktory vnější –exogenní Exogenní podmínky vycházejí z kontaktu
se sociálním prostředím, dále ze
sociálního učení spojeného se získanými životními a situačními zkušenostmi, se sociální odměnou a trestem. Vnitřní
příčiny vzniku a hlavně samotného antisociálního chování
vycházejí
z osobnosti a její narušenosti. Skupina faktorů exogenních existujících vně pachatele Faktory společenské, sociální mají rozhodující vliv na chování pachatele. •
Vysoké procento delikventů se rekrutuje z rodin neúplných a pokud se jedná o rodinu úplnou výskyt alkoholismu, prostituce, „ kriminální zácvik“.
•
Chybnou výchovu v rodině, příliš přísnou nebo rozmazlující je možnost vysledovat u většiny delikventů
•
Všeobecné a odborné znalosti a inteligence rodičů delikventů je často na minimální úrovni
•
Děti přebírají antisociální nebo delikventní formy chování od sourozenců, rodičů osvojují si nepřijatelné pseudohodnoty 8
•
Projevuje se i vliv emociální a morální atmosféry rodiny.
•
Uvolněnější mravy společnosti a devalvace hodnot spolu s větší příležitostí k delikvenci ( volně ležící zboží v samoobsluhách, ulice plné parkujících aut) působí jako svod.
•
Změna hospodářské situace ovlivňuje celou společnost. Mladá generace je technicky vyspělejší, platově preferovaná, mnozí rodiče zaostávají za dětmi technicky i ekonomicky.
1.1.2. Faktory vnitřní – endogenní Skupina faktorů endogenních, spojených přímo s osobou pachatele- faktory z oblasti biologické, psychologické, medicínské a fyziologické. Důležitým biologickým faktorem je pohlaví. Delikvence u chlapců je větší než u děvčat, lze to vysvětlit přirozenou agresivitou, zvýšenou brutalitou, soutěživostí, ochota riskovat, touhou po dobrodružství, snahou vyniknout. U mladistvých delikventů u nichž došlo k trestné činnosti převážně vlivem faktorů vnějších ( exogenních) volíme běžné patologické metody. U mladistvých delikventů u nichž došlo k trestné činnosti
převážně vlivem faktorů
vnitřních (endogenních), volíme speciálně převýchovné metody (skupinové terapie, psychiatrické zásahy, léčebně výchovný režim). Mezi delikventy jsou zastoupeny všechny stupně inteligence. Delikventi se častěji rekrutují ze slabomyslných osob, které jsou nejvíce vystaveny svodům, nejméně vybaveny zábranami. Pro selhání rodiny a dalších institucí při výchově pociťuje
naprostá většina
mladistvých delikventů úplnou nebo částečnou absenci uspokojení potřeb seberealizace a sebeuplatnění. Snaha těchto potřeb je často vede až do vězení. Pro antisociální chování je charakteristické : -
porušení rovnováhy mezi rozličnými druhy potřeb
-
všeobecná nedostatečnost potřeb a zájmů
-
u některých –zvrácený charakter
-
nemorální způsoby jejich uspokojování apod.
Potřeby a zájmy jsou základem motivace činnosti, určují její cíle, hodnotový svět a zaměření osobnosti. Pocit sjednocení s jinými osobami je spjatý s uspokojením sociální potřeby sounáležitosti.Právě tento pocit je rozhodující pro motivaci. Při analýze delikventní či antisociálního chování mládeže z hlediska motivace rozlišujeme 9
několik základních podmínek, respektive příčin. 1) nespokojenost s realitou 2) touha po snadném uspokojení materiálních potřeb 3) pocit nudy 4) sklon k uvolňování vnitřního napětí 5) snaha o nevhodné sexuální uspokojení 6) snaha odreagovat se a vybít zlost 7) touha upoutat pozornost Tyto příčiny, ovlivněné často literaturou, kinematografií i osobními příklady méně či více nevhodnými, mohou vystupňovat chování jedince až k zmíněnému antisociálnímu chování. Zdroj: http://cevap.cz/default.php?&ID=13&publ=17&cl=47 1.1.4. Rodinný faktor „Rodina svým relativně ustáleným životním stylem zpravidla uspokojuje většinu biologických a psychických potřeb dítěte, působí na rozvoj jeho výkonových schopností i povahových vlastností a předává mu bezděčně také vlastní kulturní úroveň. Rodinu rozlišujeme podle počtu generací žijících pohromadě“.(Čačka,200,s.158) Rodina základní-stávající se z otce, matky, dětí. „Více mladistvých zločinců a toxikomanů pochází z rodin úplných, ale vnitřně nešťastných, než například z rodin rozvedených, kde panuje vnitřní klid a vyrovnanost. Rodiče na své děti nemají čas, nebo si volný čas pro své děti nenajdou“.( Matějček,1989,s.34) Rodina rozšířená – zahrnující kromě toho i další příbuzné, prarodiče, strýce, tety a další. S termíny se kterými se dále setkáváme, patří pojem úplná rodina – ve které žijí oba rodiče a nejméně jedno dítě“(Matějček,1989,s.29). Neúplná rodina- ve které chybí některý z rodičů . Kde chybí plnění funkce role otce nebo matky. Neúplná rodina je jedním z nejvýraznějších znaků, podílejících se v nejvyšší míře na počtu mladistvých, přijatých do školských výchovných zařízení pro ochrannou a ústavní výchovu.( Matějček,1989,s.29) „Celá řada studí se snaží ukázat jaký vliv má neúplnost rodiny na vývoj osobnosti dítěte. Ukazuje se, že v osobní historii těchto lidí se odloučení od jednoho z rodičů objevuje nápadně často. Je nepochybně v nějakém vztahu k jejich pozdějším obtížím. Ztráta matky je těžkým životním otřesem, je obecně známo. Významná je i ztráta otce, a to především ve věku předškolním“.(Matějček,1989,s.32) „Obraz rodin, z nichž pocházejí delikventní mladiství, se v posledních desetiletích pomalu 10
mění. Novějšími výzkumy je stále potvrzováno, že zanedbávání, případně týrání dětí v rodinách dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že tyto děti se během dospívání dostanou do konfliktu se zákonem“.(Matoušek,1996,s.18) „V rodinném prostředí dochází k prvotní socializaci dítěte, k rozvíjení a uspokojování jeho potřeb. Pod vlivem chování rodičů si dítě osvojuje určité modely sociálního chování. Dítě může vyrůstat v rodině příliš benevolentní, nebo příliš kritické. Dítě může být zapleteno do rodičovských konfliktů takovým způsobem, že se za ně cítí zodpovědné. Dítě může být tlačeno rodiči do výkonů, pro které mu chybí schopnosti. Dítě může být manipulováno do role obětního beránka, takže je vinno dříve, ještě než něco spáchá“.(Matoušek,1996,s.19) Při pozorování vztahů v rodině získává poznání, jak společensky žít. Pro efekt rodinné výchovy jsou důležité následující zkušenosti : a) struktura rodiny ( početnost, příbuzenské vztahy) b) sociální postavení rodičů , jejich celková fyzická a sociální vyspělost a úroveň c) věk a zdravotní stav d) vzájemné vztahy v rodině ( rodič-rodič, rodič- dítě) e) dostatek lásky, trpělivosti a času pro děti f) zabezpečovat podmínky a podněty pro rozvoj dětí ( hračky, knihy, vycházky, kroužky, sport) g) respektovat osobnost dítěte (jednat s dítětem jako s rovnocenným členem rodiny) Všechny tyto skutečnosti spolu vzájemně souvisí a navzájem se prolínají. (Mojžíš,1997,s.39-40)
1.1.5. Příčiny selhávání výchovné péče v rodině „K nejčastějším příčinám negativního vlivu rodiny na výchovu dítěte patří neplnění rodičovských povinností, nesprávné výchovné metody, neochota rodičů přijímat kritiku a odbornou pomoc při výchově. Velkým nebezpečím pro dítě je alkoholismus a kriminální chování v rodině, nízká úroveň mravních a etických hodnot. Poruchy ve výchově jsou způsobovány i nedostatkem citových podnětů a společných hodnotových zážitků v rodině, případně nedostatkem času věnovaného dítěti. Na dítě zpravidla nepříznivě působí rozvod rodičů, absence některého rodičovského vzoru nebo nové manželství matky či otce“. ( Pávková,2007,s.134)
11
1.2. Obtížně vychovatelná mládež „Tento termín se začal v českém prostředí užívat jako oficiální označení pro skupinu dětí a mládeže s poruchami chování. Nahrazoval termín mládež mravně vadná. Obtížně vychovatelný jedinec měl takovou poruchu chování, která se nedala zvládnout běžnými pedagogickými prostředky a jeho výchova vyžadovala zvláštní výchovnou péči“. (Vojtová, 2005,s.51) Charakteristickým znakem činností obtížně vychovatelné mládeže je jejich bezcílnost, absence
dlouhodobých životních cílů a jejich převážně asociální až
antisociální povaha. Nejstarší českou terminologií v této oblasti jsou označení – „ mládež mravně zpustlá, ohrožená, zanedbaná, zvrácená „ apod. Chování eretické (dráždím) Vyznačováno
neklidem fyzickým i duševním, zvýšenou dráždivostí, prudkými a
nepřiměřenými reakcemi na každý podmět. Je to signál pro učitele i vychovatele, aby se zaobírali etilogií případu. Někteří
pedagogové
takovéto jednání přehlíží a řeší je
klasickými druhy napomínání, což může vést ještě k závažnějším poruchám chování. Disociální chování ( nespolečenský) „Z hlediska změny je to chování, které se dá zvládnout přiměřenými pedagogickými postupy za pomoci odborníků formou poradenské nebo ambulantní terapeutické péče. Problémy se často se váží na sociální mikroprostředí dítěte a souvisí s jeho vývojovým obdobím“.( Vojtová, 2008,s.66) Asociální porucha chování „Jde o poruchu chování, která má výrazný dopad do sociálních vztahů jedince. Chování neodpovídá mravním normám společnosti, nedosahuje však ještě úrovně ničení společenských hodnot. Může být až záležitostí patologickou, spadající do klinického obrazu některých nemocí. Bývá vázána na starší školní věk“. Asociální
projevy dosti často
přerůstají v antisociální chování, nebo se jimi prolínají.( Vojtová,2008,s.66) Porucha chování antisociálního rázu, delikvence „Tyto termíny označují chování, kterým jedinec porušuje právní normy společnosti,ve které žije“. Jde o uvědomované protispolečenské chování kriminálního charakteru. Obecné označení pro činy porušující zákonné nebo jiné normy chování. Pojem antisociální chování vyznačuje se největší mírou společenské nebezpečnosti a nejvyšším stupněm narušenosti chování. Je trestně stíhatelné jako přestupky nebo trestné činy. Vykazuje značnou míru recidivy. Bývá spojeno s výraznou agresivitou a primárně motivováno úsilím škodit.(Vojtová, 2008, s.67)
12
Delikvence juvenilní (mladistvých 15-18 let) „V některých zemích užíván jako právní pojem pro porušení zákona jedincem, který ještě není dospělý“.( Vojtová, 2008,s. 67) Označovány přestupky mladistvých osob, zpravidla do 16let až do 18let, které měly za následek, že se mladistvý dostal k soudnímu řízení.( Koudelková,1995,s. 35) Protispolečenská jednání mládeže dosahující společenské nebezpečnosti trestného činu, u mládeže stíhatelné ve věku od 15 -18 let. Charakteristickým znakem pachatelů těchto činů- delikventních jedinců, jsou porušené vztahy ke společnosti, práci a ke vzdělání. Kriminalita mládeže „ Kriminalita mladistvých není kriminalitou dospělých, i když ji často předchází. K vlivným faktorům musíme proto započítat i samo období dospívání“. Jde o negativní, historicky podmíněný společenský jev, krajní případ společenské patologie. Je
souhrnem určitého jednání
společenských zájmů
mladistvých,
na takovém stupni
jehož důsledkem je
ovšem porušení
společenské nebezpečnosti, který je
charakteristický pro trestný čin( Matoušek, 1996, s.19) Vymezení pojmu kriminalita mládeže je diskutovaným problémem. „ Věk pro trestní odpovědnost se snižuje z 15 let na 14 let. Trestná činnost mladistvých je taková, že děti ve věku do 15let spáchaly během deseti měsíců 2696 trestných činů. Tisícovku z nich mají na svědomí právě 14-ti letí. Mezi častou trestnou činnost nezletilých patří také majetkové delikty. Například vloupání se děti dopustily701krát, z toho 255 skutků mají na svědomí 14-ti letí. Uvedené vymezení kriminality mládeže je minimalistické, zahrnuje jen takové jednání (většinou jde o trestné činy podle trestního zákona a činy jinak trestné u dětí od 14-ti let), jejichž zařazení do pojmu kriminality mládeže je nesporné“.(Blanenský deník Rovnost,2008,s.11) Myslím si, že je to velice diskutované téma a
věková hranice odpovídá potřebám
společnosti. Společnost má na dítě působit přece výchovnými prostředky. Hlavu dítěte zákonem nepředěláme, musí se především přepracovat výchovný systém v našem státě, ale snížení věkové hranice na 14 let, kriminalitu nevyřeší. Přece nechceme, aby ve výkonu trestu byly děti 14-ti letí, vedle zkušených kriminálníků. Po celé České republice je mnoho výchovných ústavů a každý ústav má svůj smysl. V každém zařízení je určitý počet vychovatelů, kteří poctivě snaží aplikovat do praxe výchovné procesy. Naše legislativa jim však nedovoluje použít různé sankce. „Vymezit střední míru represivních opatření, pokud je třeba tyto represivní prostředky 13
někdy použít (různá omezení, zákazy, odnětí odměn, zvláštní úkoly). Vždyť i rodiče svoje děti podle potřeby podobně trestají“. Výchovné působení je pouze na platformě přesvědčování, a to bohužel někdy nestačí.( Vocilka, 2001,s.115) Žáci totiž znají jenom svoje práva, ale neznají svoje povinnosti. Deprivace ( zproštění , zbavení , stav bez něčeho, nedostatek něčeho) Deprivace se dělí na tři formy: Deprivace psychická „ Psychický stav, vzniklý následkem takových životních situací, kdy subjektu není dána příležitost uspokojovat některé základní psychické potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu“.( Mülpachr, 2001, s.31) Ochuzením určitých žádoucích podnětů, postiženému jedinci není dána možnost, aby své základní psychické potřeby rozvinul a ve svém životním prostředí uplatnil. Deprivace citová „Porušení vazby mezi matkou a dítětem bývá jednou z klíčových příčin běžně se vyskytujících poruch chování“.( Mülpachr, 2001, s.32) Vzniká neuspokojením citových potřeb dítěte a vede k pocitu životní nejistoty. Porušená vazba vede ke vzniku rozmanitých duševních onemocnění, k osobnosti deprivanta. Nezřídka končí asociálním jednáním a delikvencí. Deprivace sociální Jde o nedostatek v uspokojení těch sociálních potřeb dítěte, které za normálních okolností vedou k vědomí vlastního já, vlastní hodnoty a identity. Kryje se s pojmem sociální a výchovné zanedbatelností. Deprivanti „Lidé, kteří z biologických, psychologických nebo sociokulturních důvodů nedosáhli lidské normality či o ni přišli. Ve vztahu k normalitě jsou to lidé v různém stupni rozsahu nepovedení nebo zmrzačení, nikoli nemocní. Postižení je výraznější v citové a hodnotové než v intelektuální oblasti“.( Mülpachr, 2001, s. 33) „Příčinou, součástí i důsledkem deprivanství může být zneužívání psychoaktivních látek a disociální poruchy“.( Mülpachr, 2001,s.33) (chronický alkoholismus nebo používání jiných tzv. nervových jedů morfia, heroinu , marihuany atd.) disociální poruchy - nejčastěji u mladistvých vyrůstajících v morálně narušeném prostředí a to ve vlastní rodině nebo v nejbližším okolí, v práci , ve skupině mladistvých, v partě.
14
Maladaptace (zlý, špatný , adaptatio- přizpůsobení) „Zaměřena na míru negativního vlivu chování na jedince nebo společnost. Abnormální chování má podle nich nežádoucí dopad na blaho jedince, sociální skupiny nebo společnosti“.(Vojtová, 2005,s.59) „ Pasivní formy maladaptace – Pasivní maladaptace formou úniku a odvrácení se od problémů mívá podobu neochoty, lenosti, nudy, nezájmu, nepřiměřeného snění, chození za školu, útěků z domova, zhoršení prospěchu, úzkostlivě nekritické konformity, alkoholismu, aplikace drog . Může se jednat jen o impulzivní reakci, plánovaný čin, projev uskutečňovaný pod vlivem party, dlouhodobější stav. Projevům neochoty a lenosti lze včas předejít úkolováním drobnými denními povinnostmi bez pocitů příkoří, ale spíše prospěšností.“( Čačka, 2000,s.190) „ Aktivní projevy maladaptace- zjednodušeně lze říci, že nepříjemně pociťovaná sumace energie ( tenze) nahromaděná z dlouhodobých či aktuálních frustrací, kterou nelze pozitivně uplatnit, nutí v zájmu zachování duševní rovnováhy v každém věku buď k : 1. určitému přehodnocení výchozí sebedůvěry, ambic 2. jejímu „investování“ to formou kultivované sublimace, a nebo až destruktivní agrese. „Aktivními maladaptivními reakcemi jsou nejrůznější formy agresivity.“ „U různých darebačin i u krádeží je tedy potřeba vždy zvážit „ kdo, komu a proč“. Příležitost dělá zloděje, zvláště u dětí vyrůstajících bez důslednějšího vedení. Může jít o prestiž, žárlivost, snahu se pomstít popř. jen na sebe nějak upozornit. „ Uvedené výchovné obtíže jsou však v tomto stadiu ještě poměrně dobře zvládnutelné úpravou činitelů a okolností, které se na nich zpravidla významně spolupodílejí. Osvědčuje se věnovat více pozornosti vyzvedáváním dobrých vlastností, projevům důvěry a povzbuzování sebevědomí, stejně jako pozitivnímu usměrnění dětské imaginace formou imaginativní výchovy“. ( Čačka, 2000, s.190) Agrese „Akt fyzického násilí k uvolnění energie vůči někomu či něčemu“.(Čačka,200,s.190) Jedná se o útok či výpad vůči osobě či věci . Je to jednání , jímž se projevuje násilí vůči některé osobě např. nepřátelství a útočnost s výrazným záměrem někomu ublížit (šikana např. ve škole). „ Tři zdroje dětské agresivity : a) Nesocializovaně - uvolňovaná zásoba energie. Nevybije-li 15
dítě nahromaděnou energii v době
přestávky, je neklidné a ruší. b) Úzkost, napětí, stres a nejistota. - úzkost a agrese jsou dvě strany jedné mince (takové děti utíkají před silnějšími a bijí slabší). K nápravě je nezbytné eliminovat zdroje napětí, úzkosti, nejistoty a stresu. Agresivní děti jen nesnadno navazují kontakty. c) Citové neuspokojení, deprivace, hledání náhradního uspokojení - tyto děti bez výběru působí někomu či něčemu bolest ( trápí zvířata, děti, nadávají s pocitem: vnitřního uspokojení). Chybí jim zpravidla vědomí, že někomu a někam patří, že je milované a má možnost mít také někoho rádo.“( Čačka,O. 2000, str.191) „ Agresivita je podmíněna dispozicemi, výchovou, vlivem party, masmédii, závislostí ( prostředky na drogy, automaty, aj.) a přístupem pedagogů ( látka, metody). „ Převládají –li trvale vzdorovité, agresivní majetku, zakládáním ohně, krádežemi, opakovaným lhaním, častými výbuchy zlosti atp. se již jedná o závažnější „ Poruchu chování“, někdy omezenou pouze na vlastní rodinu, popř. vrstevníky. „ Někdy bývá agresivita spojena také s výraznými příznaky deprese, úzkosti a emoční labilitou ( „smíšené poruchy chování a emocí“).( Čačka, 2000, s.191-192) „ Náprava - Osobní příčiny agrese vychází u dětí nejčastěji z vnitřních či vnějších konfliktů „ potřeb s realitou“. Dítě potřebuje především bezpečí, jistotu a sebedůvěru, to lze zajistit jen porozuměním, přijetím a ohleduplností“.( Čačka, 2000,s.192) Reedukce (převýchova, obnovená výchova) „Označení pro speciální pedagogické metody, které rozvíjejí nevyvinuté funkce nebo upravují porušené funkce a činnosti postiženého analyzátoru, a to se zřetelem k osobnosti postiženého“.Základním předpokladem pro splnění uvedeného cíle je úprava nesprávných postojů, často se vyskytujícího
negativismu
nebo alespoň nezájmu obtížně
vychovatelného jedince o cokoliv pozitivního.(Vojtová, 2005, s.86-87)
1. 3. Toxikomanie „Toxikomanie a narkomanie vyjadřují závislost na drogách“.(Marhounová,1995,s.57) Pojem toxikomanie se objevuje už koncem 19. století a slouží k popsání náruživé touhy živého organismu po jedech.( časopis Vlasta 2008,s.4) „ Lidé používali drogy k tomu, aby změnili stav svého vědomí, aby se stimulovali nebo uvolnili, usnuli nebo spánku zabránili, aby zlepšili schopnost svého vnímání, nebo si vyvolali halucinace“.( Mülpachr, 2001,s.16) „Toxikomanie se projevuje škodlivými vlivy na tělesném i duševním zdraví, ohrožuje 16
zdravý vývoj jedince, narušuje morální výchovu, rodinné vztahy a občanské soužití, zvyšuje kriminalitu a způsobuje i škody na majetku občanů i národohospodářské škody“. „ Psychoaktivní látky, ať již přirozené nebo syntetické, vyvolávající závislost, jsou trojího druhu: 1. působící psychostimulačně - vyvolávají stavy euforie a zrychlují psychomotoriku 2. působící psychoinhibičně – potlačují úzkost a depresi a snižují motoriku 3. působící vysloveně dezintegračně – vyvolávají iluze a halucinace Tyto látky se dostávají do organismu: 1. ústy ( per os), případně jinými tělesnými otvory 2. injekčně (parenterálně) 3. kouřením, čicháním( inhalačně) 4. pokožkou ( pomocí náplastí)“( Marhounová, 1995, s.57) Narkomanií se rozumí závislost na psychoaktivních nealkoholových drogách. Jde-li o závislost na jedné droze – hovoříme o monotoxikomanii např. alkoholismus, jde-li o závislosti na více drogách – hovoříme o polytoxikomanii např.alkohol + léky, potlačující úzkost.(Marhounová,1995,s.57) „Charakteristické znaky jsou: a) přemáhající přání či potřebu nebo nutkání pokračovat v užívání drogy a získat ji jakýmikoliv prostředky ( krádeže, prostituce, loupeže) b) tendence zvyšování dávky drogy c) psychická a někdy i fyzická závislost na účincích drogy Vést účinný boj proti toxikomanii je možné jen v rámci komplexní a koordinované činnosti zdravotnických a pedagogických orgánů a institucí. Důležitou roli musí sehrát rodina , škola, i nejširší veřejnost, zapojit je třeba i společenské organizace .Aby se mohla společnost bránit proti toxikomanii , musí být k dispozici dostatek podrobných informací o této problematice“. (Richter, 2001,s.5) Varující je fakt , že stoupá počet mladých toxikomanů a věková hranice prvních kontaktů s drogou se stále snižuje. Motivace abúzu drog „ Důležitou součástí a podmínkou pro vznik a vývoj závislostního chování jsou důvody vedoucí k abúzu drog“.( Mülpachr,2001,s.17) Motivace interpersonální – získat uznání vrstevníků, komunikovat s nimi Motivace sociální – prosadit sociální změny, unikat z obtížných nesnesitelných podmínek prostředí, měnit společenské vědomí vrstevníků, působí chaoticky na děti a mládež Motivace fyzická – přání fyzického uspokojení, fyzického uvolnění, odstranění fyzických 17
obtíží, získat více energie, udržet si fyzickou kondici Motivace senzorická – stimulovat zrak, sluch, hmat, čich, potřeba smyslové sexuální stimulace Motivace emociální – uvolnění od psychické bolesti, pokus řešit osobní komplikace, snížení úzkosti, uvolnění od špatné nálady Motivace politická – měnit drogovou legislativu Motivace intelektuální- uniknout nudě, zkoumat své vlastní vědomí i podvědomí Motivace kreativně estetická – vylepšit uměleckou tvorbu, ovlivnit a rozšířit představivost Motivace antifilozofická – zklamání při hledání smyslu života Motivace spirituálně mystická – získávat boží vize, komunikovat s Bohem Motivace specifická – osobní potřeba prožít dobrodružství, získat ocenění u určitých osob. „ Nejrizikovější skupinou v oblasti abúzu drog se jeví populace dětí a mladistvých . Při formování životního stylu hraje prvořadou úlohu rodina“. „Dysfunkční rodina je vedle patologické komunikace a hledání sociální identity jedna z nejdůležitějších příčin vzniku abúzu drog“.( Mülpachr, 2001, s.18)
1.3.1. Faktory vzniku závislosti „ Závislost je multifaktoriální jev. Mezi základní faktory vzniku závislosti patří: farmakologické, somatické a psychické faktory, prostředí a podnět“.( Mülpachr, 2001, s.37) 1. Farmakologické faktory- droga Současnost je charakterizována spektrem drog, které navozují extrémně rychle závislost, z toho důvodu se droga jeví jako významný faktor, zvláště u mládeže.
2. Somatické a psychické faktory- osobnost Strukturu osobnosti tvoří vrozené a získané vlastnosti, v osobnosti se projevuje nejen společenská, ale i biologická podstata. V oblasti biopsychické snaha odstranit fyzické potíže, udržet kondici, stimulovat smysly, posílit sebevědomí, v oblasti sociální je to snaha identifikovat se s určitou subkulturou, uniknout z prostředí. 3. Prostředí Vliv na utváření osobnosti má prostředí, ve kterém jedinec žije. Osobnost dítěte je utvářena především rodinou, výrazný vliv na dítě má úroveň výchovně vzdělávacího procesu a spolupráce rodiny a školy a způsob trávení volného času.
18
4. Podnět Složité interakce mezi drogou, osobností a prostředím uvádí do pohybu precipicující faktory. Jsou velmi různorodé a často splývají s osobností nebo s prostředím. Setkáváme se s podněty, které lze rozdělit do dvou odlišných skupin : 1. touha po euforických pocitech 2. snaha uniknout nepříjemným pocitům a složitým situacím ( Mülpachr, 2001, s. 37)
1.3.2. Typy drogové závislosti „Světová zdravotnická organizace rozlišuje 12 typů drogové závislosti“:(Mečíř,2001,s.9) 1. Morfinový typ Odvozen od morfia – hlavní účinné látky opia. Zdrojem je mák setý. Získává se ze zaschlé šťávy nezralých makovic. Jedná se o rostlinu volně dostupnou , obsahuje řadu alkaloidů, jako (morfin, kodein- užívá se k tišení bolestí a ovlivňující mozkové centrum pro dýchání, chronické užívání kodeinu vede k různým poruchám – záchvaty nočního děsu, zvýšená dráždivost, citová rozladěnost, poruchy paměti) 2.Barbiturátový typ V našich podmínkách jde o nejčastější typ drogové závislosti . Vedle alkoholu sem patří řada syntetických léků např. Diazepam ( hypnotika, sedativa- na všechny vzniká především psychická závislost, někdy i fyzická závislost.).Při náhlém vysazení preparátu dochází u závislých osob ke křečím celého těla se ztrátou vědomí. Závažným způsobem poškozují zdraví. „Alkohol- psychoaktivní látka ovlivňující především nervový systém, působí hlavně na zvyšování nálady. To znamená, že v prvním stupni normalizuje špatnou náladu, posléze s vyšší dávkou dochází k euforii. Proto je potenciální návykovou látkou“. (Richter, 2001,s.6) Rozdělení lidí podle vztahu k alkoholu jsou 4 skupiny: 1.abstinenti - nepijí ( abstinent- člověk, který nepožil alkohol v žádné formě nejméně 3 roky) 2.konzumenti - pijí alkohol ( nápoje na uhašení žízně, ale také pro chuť. Zásadový- nejvíce 1 ½ denně, alkohol v krvi nepřesáhne 0,3 promile. Nezásadový- překročí tento požadavek nejvíce 4x za rok.
19
3.pijani - pijí pro žízeň i pro chuť , pro účinky alkoholu a) příležitostní pijani –nejvíce 1 promile častěji jak 4x za rok b) pravidelní pijani - překročí tento požadavek častěji alkoholik - hledá v alkoholu zdroj obveselení, prostředek odstranění těžkostí a duševní napětí. Alkoholismus se dělí na : Románský typ Anglosaský typ- typický u nás v ČR
Závislost na alkoholu se vyvíjí ve čtyřech vývojových stádiích anglosaského typu: 1.stadium ( iniciativní) Objeví drogu, zvyšuje dávky, zkracuje intervaly mezi pitím, konzumuje
do dosažení
podnapilosti. 2.stadium Častěji vzniká podnapilost, ale i opilost 3.stadium časté opíjení, vyskytují se tzv. okénka,rozhodující není častost pití, ale neumění pít s mírou. 4.stadium začíná den ranním douškem, občas pije několik dní za sebou, typický znak je snížená tolerance.(Marhounová,1995,s.69) „Dlouhodobým pitím alkoholu vznikají alkoholické psychózy. Nejznámějším – delirium tremens se z alkoholických psychóz objevuje nejčastěji .Začíná hlavně v noci. Základními příznaky jsou obluzené vědomí a třes (zrakové halucinace, sluchové halucinace, nepříjemného obsahu vedou k úzkosti, strachu, neklidu . Vzniká citová otupělost,dochází k celkovému rozpadu osobnosti). Nemocný vidí hmyz a malá zvířata. Pociťuje, že po něm lezou. Zvířecí tvary mění svá vzezření a vrhají se na něho. Nemocný je odhání. Další vzácnější charakteristikou tohoto onemocnění je „profesionální „ delirium, kdy nemocný na lůžku pracuje , jako by byl ve svém zaměstnání“. (Marhounová,1995,s.69-70) 3.Kokainový typ Zneužívání plodů a listů keře koky pravé a jejich derivátů. Užívány jsou injekční cestou, šňupáním, často je užíván v kombinaci s heroinem. (Člověk závislý na této droze trpí nespavostí, svědění kůže, bývá bledý, mívá problémy 20
s dechem, poruchy vidění, trpí depresemi a unaveností, ospalostí a snaží se získat drogu za každou cenu). (Mečíř, 2001,s.11) 4..Cannabisový typ „Drogy získané z indického konopí, z různých částí této rostliny . Čistá tekutina z květů – hašiš ( pití , přidávání do nápojů , jídel) Účinnější je pryskyřice, sušené listí a květenství- marihuana ( kouření- nejrozšířenější).Příznaky se dostavují do 15 minut, 30-60 minut trvá obluzení, vyvolává uvolnění, euforii, látky v těle kumulují a odstranění z těla trvá nejméně 14dnů“.( Mečíř, 2001,s.10) „Mladí češi jsou v rámci EU hned po Španělích na druhém místě v užívání konopí. Marihuanu už někdy v životě kouřilo 44% Čechů ve věku 15-24let. 15% ji kouří pravidelně. Na rozdíl od minulých let se počet lidí, kteří si oblíbili marihuanu, stabilizuje. Po vykouření jedné cigarety marihuany zůstává po dobu čtyř až osmi dnů v těle 40-50% drogy, po jednom měsíci pak 10-20% a po čtyřiceti osmi až stoosmatřiceti dnech je to dokonce stále ještě 1%.1g marihuany stojí 200-300Kč“.( VLASTA, 2008, s.5) ( Častým užíváním se dostavují poruchy paměti, snížení intelektu, jedinec je apatický ,trpí ztrátu schopnosti zapojit se do společenského života, citově nevrovnaní, agresivní, zaznamenány i případy vražd, častý přechod na jiné nebezpečné drogy).(Mečíř, 2001,s.10) 5.Amfetaminový typ Drogy jejichž účinek je excitační – povzbuzující (efedrin,fenmetrazin, pervitin s účinky podobnými kokainu) Tyto látky
výrazně dráždí CNS –
absence spánku,
stimulováno myšlení, schopnost větší vnímavost, dostavuje se závislost na droze, nastupují deprese.( Mečíř,2001, s.12) 6.Kathový typ Droga obsažena v mladých výhoncích a listech rostliny zvané Katha jedlá , která se vyskytuje hojně v oblastech Afriky a Arabského poloostrova . Omamná látka se uvolňuje žvýkáním (listů,mladé Kathy výhonky- nálev)Menší dávky –povzbudivý účinek přichází spokojenost. Delší užívání drogy následek orgánové změny- zažívacího traktu, záněty sliznice. 7.Halucinogenní typ Zahrnuje řadu látek z nichž u nás byl nejvíce zneužíván ( lysergamid – LSD). Ostatní látky této skupiny (meskalin- jsou u nás prakticky nedostupné). Některé drogy se dají extrahovat z dostupných zdrojů (meskalin-z muchomůrky červené a lysohlávky ). „Lysohlávka - nejznámější houba rostoucí v našich lesích. Najít pravou lysohlávku není jednoduché, protože existují i druhy podobné tvarem, ale bez halucinogenních účinků“. 21
K velmi rozšířeným a často „startujícím“ látkám
patří těkavé látky a organická
rozpouštědla ( toluen, či-ku-li , benzin, aceton, některá lepidla, užívaná v modelářství, étertyto látky způsobují těžké poruchy v psychosomatické oblasti, halucinace, deprese, třes , poruchy spánku, nebezpečí smrtelné otravy i při prvním zneužití, nepřítomný pohled, nezřetelná výslovnost, nesmyslný smích, vyrážka kolem úst, nosu. Jedná se o velice riskantní způsob braní drog.( Mečíř, 2001, s.13) „ Když už někdo drogy této skupiny zneužívá, neměl by to dělat na opuštěném místě, kde není dostupná pomoc. Zneužívání těkavých látek by neměla předcházet tělesná námaha nebo stres jinak hrozí srdeční zástava“.(Nešpor,1997,s.41) 8.Tabakismus „Tabák patří mezi návykové drogy, jeho
účinky se neprojevují tak rychle a
dramaticky, vzhledem k rozšířenosti kouření jsou citelné“. ( Richter, 2001, s.11) „Tabákový kouř obsahuje řadu škodlivin jako je dehet, kysličník uhelnatý, formaldehyd, arsenik, kyanid. Nikotin- je jen jedna návyková látka v tabákovém kouři z tak velkého množství chemikálií, které jsou právě obsaženy v tabákovém kouři“.(Nešpor,1997,s.45) V České republice umírá podle odhadů na následky kouření denně 63 lidí. V naší populaci kouří 60% mužů a 40% žen. Na rozdíl od alkoholové závislosti je nikotinová závislost v sestupném trendu a zvyšuje se počet nekuřáků. Sestupný trend kuřáctví ovlivňuje i moderní postoj k fenoménu nekuřáctví a změna životního stylu.( Richter, 2001, s.11) V současné době je moderní trend vodních dýmek, ale jedna seance vodní dýmky trvající zhruba 50 minut, dá asi tolik dehtu a oxidu uhelnatého jako 20 cigaret. Kouření vodní dýmky je horší než klasická cigareta.( Kadečková,2009,s.14) „Nejčastější příčina smrti, které by se dalo předejít“.( Nešpor,1994,s.28)
Typologie kuřáků : „1. Příležitostný kuřák kouří občas, na základě kuřáckých zvyklostí, které stimulují. Necítí potřebu, pokud se objeví, uspokojí ji, pokud ne, nezpůsobí žádné komplikace 2. Návykový kuřák kouří ze zvyku ve vleku kuřáckých zvyklostí a napodobení. Psychodynamické procesy nejsou tak fixovány, aby se mohla vyvinout psychická závislost. Kouření může ukončit bez větší námahy. 3. Kuřák s psychickou závislostí do této skupiny patří kuřák z počitku, u něhož stojí v popředí vůně chuť a kuřácký 22
ceremoniál. Lze sem zařadit i ty, kteří jsou motivováni prožívaným uvolněním, uklidněním, odstraněním dysforie a pocitu prázdnoty. 4. Kuřák s psychickou a fyzikou zavislostí do popředí vystupují farmakodynamické účinky nikotinu, které kuřák vyhledává pro emočně vegetativní prožitky. Na tělesnou závislost upozorňuje bušení srdce, návaly pocení, třes a neklid po abstinenci kouření“.( Mülpachr, 2001, s.22) Rizikové skupiny: „Ve školní populaci je kouření ve srovnání s alkoholem ještě výraznějším hromadným jevem. Cigareta si prosazuje postavení symbolu mužnosti a dospělosti. Kuřáctví je spojeno s prospěchem. Čím horší prospěch, tím více a častěji jsou kouřeny cigarety. Typický silný kuřák je chlapec z nejvyšší třídy ZŠ a podprůměrným prospěchem. Mezi děvčaty je zřetelně více nekuřaček než mezi chlapci a mezi chlapci je zřetelně více slabých kuřáků – tzv. příležitostný kuřák. Vytváří základnu pro další vývoj a s postupnými ročníky narůstá množství kuřáků i počet vykouřených cigaret“.( Mülpachr, 2001,s.23) 9.Kofeinový typ: Kofein je obsažen v kávě, čaji, kakau a maté. V malých dávkách zvyšuje reflexní dráždivost nervové soustavy. Působí proti únavě tělesné i duševní, usnadňuje psychickou činnost, zejména asociační schopnost. Ve velkých dávkách je jeden křečovým. Chronická otrava se projevuje podrážděností a nesoustředěností, bolestmi hlavy, depresivními náladami.Při větší únavě působí paradoxně –zvyšuje touhu po spánku a zintenzivňuje pocit únavy. (Marhounová,1995,s.63) „Pokud jde o věk , je zjištěno , že nejvyšší spotřeba kávy se vztahuje k věkovému rozmezí 26-40let. Káva má stimulační efekt u psychicky stabilních žen, zatímco u nestabilních působí anxietu (úzkost)“. (Marhounová,1995,s.64) 10.Antipyretiko – analgetikový typ: V této skupině zneužívají toxikomané léčiva, jejichž cílem v humanitní oblasti je snížení horečnatých stavů a bolestí. Patří k nim (Algena, Alnagon, Neuralgen, Vicedrin, Dinyl, Acylpyrin a v neposlední řadě Panadol-Grip a Modafen). K nejnebezpečnějším z nich patří ty, které obsahují barbituráty. Dále se vyhýbat lékům obsahující fenobarbital vzhledem k jeho dlouhodobému
účinku, nebezpečí hromadění v těle a riziku návyku.
Zneužívaní těchto léčiv vyvolává nápadné změny v chování, bolesti hlavy, poškození zažívacího traktu a neklid. Po odstavení drogy vzniká abstinenční syndrom (poruchy trávení, spánku, chudokrevnost).( Mečíř, 2001,s.11) 23
11. Neuroleptikový typ: Jedinec trpící neurózou- porucha nervové soustavy, která se vedle příznaků tělesných projevuje
příznaky duševními jako je( nesoustředěnost, utkvělé myšlenky,
strachy). Neuróza- psychická porucha delším vývojem bez prokazatelné chorobné změny nervstva. 12. Antidepresivový typ: Anti-proti Depresivio-sklíčenost Odstraňující úzkost a sklíčenost. 13. Anabolika ( steroidy) „Anabolika se nezneužívají pro svůj účinek na duševní stav a mezi drogy se většinou nezařazují. Zneužívají je někteří sportovci během tréninku“. (Nešpor,1997,s.46) To jednak není správné z morálního hlediska, jednak takový „sportovec“ riskuje diskvalifikaci a hlavně ohrožuje své zdraví. Rodiče by měli své děti chránit před nadměrnou ctižádostí a bezohlednými trenéry nebo funkcionáři. Rizika dlouhodobější aplikace ( zastavení růstu,poškození jater, poškození cév a srdce, riziko mrtvice, změny osobnosti např. podezíravost, násilnost,ztráta přátel, zhoršení vztahů v rodině, nebezpečí přenosu infekce včetně žloutenky nebo AIDS v případě injekčního podání, oslabení imunity). Rodiče jejichž děti se věnují vrcholovému sportu ( atletika, vzpírání, hokej, fotbal, kulturistika) udělají dobře, když si s dítětem na toto téma pohovoří.(Nešpor,1997, s.46)
1.3.3 Základní pojmy k drogové závislosti „Závislost -stav vyplývající z opakovaného použití drogy- návykové látky. Projevuje se změnami v prožívání a chování. Z těchto změn je typická neodolatelnost nutkání požívat drogu stále nebo periodicky pro její účinky na psychiku“. Závislost psychická – je tam, kde si osoba myslí, že potřebuje pokračovat v užívání drogy, aby se vypořádala se svým životem. Závislost fyzická – je tam, kde si tělo zvykne na přítomnost drogy a osoba musí dodržovat její braní, aby zabránila abstinenčnímu syndromu. 24
Abstinenční – odvykací syndrom – jsou příznaky, které se projevují při odnětí drogy. Tolerance - znamená, že toxikoman snese, případně k odstranění abstinenčních příznaků potřebuje, stále větší a větší množství drogy. Droga -droga je jakákoliv látka (substance), která je-li vpravena do živého organismu může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí. Tedy přirozená nebo syntetická chemická látka, která má rychlý a výrazný účinek na psychiku člověka. (Běták , 1997, s. 26) uvádí„Droga nabízí rychlé a snadné řešení vnitřních i vnějších problémů při trvající pasivitě, bez tvrdé práce na sobě, bez sebevýchovy, překonávání překážek a řešení zásadních vztahů jednotlivce k jeho užšímu i širšímu sociálnímu prostředí“ Úzus - užívání drogy v přijatelném množství, v přijatelné době, ve shodě s oprávněnými zájmy jednotlivce i společnost. Abúzus - zneužívaní drog . Zahrnuje nadměrné užívání v nepřijatelnou dobu (např. těhotenství) Misúzus - občasná, nevhodná aplikace léků, kterou nelze ospravedlnit medicínskými důvody. ( Mečíř,2001,s.9) Zvláštní skupinou pojmů jsou výrazy narkomanů jako např: Klepat – Fetovat Píchna – Injekční stříkačka Bóža – Droga (fet) Šmirgl – Předávkování Koks – Kokain Tráva – Marihuana Čokoláda – Braun Káčko – Kodein Mixér – Míchač – Odborník Budík – Stimulační látka Sešívaný – Kombinující alkohol a drogy 25
Magorák – Silný čaj, často obohacen tabákem Áčko – Alnagon Nadrobit si – Použít analgetika a pivo Existuje ještě spousta dalších, někdy i krajových názvů.
1.3.4. Jak rozpoznat braní drog „Není to snadné – zvláště, když dítě zkouší drogy poprvé nebo je bere poprvé nebo je bere příležitostně. Mnohá znamení jsou stejná, jako normální znaky dospívání. A tak, jestliže se stane vaše dítě náhle stane náladové nebo odměřené- nedělejte ukvapené závěry“. ( Mečíř,2001,s.14) Příznaky : - stopy vpichů od injekční jehly na končetinách, hýždích, krku ( znatelné hematomy – podlitiny v okolí vpichu, abscesy) - zapomnětlivost - náhlé změny nálad -ospalost - neobvyklá agresivita - vyrážka - nechutenství ( znatelný úbytek na váze) - podstatná ztráta zájmu o školu, koníčky, sport, kamarády a rodinu - nezvyklá otupělost - přibývající důkazy o lhaní nebo dalším tajném chování - ztráta peněz nebo jiných předmětů z domova - neobvyklé skvrny na šatech nebo zápach celého těla - tajné telefonické hovory - splývavá řeč – špatně srozumitelná „ Neočekávejte, že najdete čistý bílý prášek v bytě nebo okolí, ale je pravděpodobné, že najdete určité možné důkazy drogového užití než drogu samotnou.
1.4. Kriminalita mladistvých „Kriminalita se stala během minulých desetiletí masovým sociálním jevem. Týká se to hlavně
zejména kriminality majetkové, která představuje téměř 80% veškeré
registrované trestné činnosti, ale skutečnost bude vyšší, protože značná část majetkových trestných činů není policejním orgánům nahlášena. Kriminalita se koncentruje zejména do 26
velkých měst a průmyslových aglomerací s vysokým počtem anonymních a migrujících osob. Městské obyvatelstvo je ohrožováno zejména
pouliční kriminalitou, krádežemi
vloupáním, krádežemi aut a předmětů z aut a loupežemi. Při trestné činnosti se zvyšuje samoúčelná brutalita a bezohlednost. Na významu nabývá trestná činnost pod vlivem drog, alkoholem či jinými závislostmi“.( Mülpachr, 2001, s. 66) Mění se i profil pachatelů. Zvyšuje se podíl prvopachatelů
a pachatelů, jejichž trestná
činnost, byť někdy závažná, bývá epizodického charakteru . Mezi pachateli téměř všech trestných činů roste podíl dětských a mladistvých a mladých dospělých pachatelů. „Kriminalita mladistvých není kriminalitou dospělých, i když ji často předchází. K vlivným faktorům musíme proto započítat i samo období dospívání“.( Matoušek,1996,s.19)
1.4.1. Struktura trestné činnosti dětí a mladistvých Mládež se podílí na celkovém počtu stíhaných osob 13% na násilné trestné činnosti 20,5% na mravnostní trestné činnosti a 29% na majetkové trestné činnosti. Nejvýrazněji se mládež podílí na krádežích vloupáním- představuje více než 34% ze všech osob stíhaných za tuto trestnou činnost. V oblasti násilné kriminality je vysoký podíl mládeže varující, podle vývojových ukazatelů se počet stíhaných osob mládeže za násilnou kriminalitu zvýšil od roku 1977 o 150% a v kategorii dětí o 300%. Tři čtvrtiny dětí a mladistvých jsou stíhány za majetkovou kriminalitu, děti se častěji než mladiství podílejí na krádežích a vloupáním, mladistvý se častěji podílejí na krádežích prostých . Zajímavý je bližší pohled na jednotlivé druhy majetkové trestné činnosti, za které jsou nejčastěji děti a mladiství stíháni. Děti byly v roce 1997 nejčastěji stíhány za krádeže vloupáním do ostatních objektů ( sklepy, půdy, kočárkárny, garáže). Dále pak za krádeže věcí z aut, krádeže v jiných objektech, krádeže vloupáním do restaurací, obchodů, kiosků, krádeže vloupáním do chat. Mladiství jsou nejčastěji stíháni za krádeže motorových vozidel -12%, krádeže věcí z aut- 9%, krádeže do ostatních objektů – 8,6%, krádeže vloupáním do restaurací, obchodů, kiosků -8%, krádeže v jiných objektech – 7%. Za násilnou trestnou činnost je v kategoriích dětí a mladistvých stíháno 11% pachatelů, za mravnostní trestné činy 1,5 % . (Mühlpachr, P., 2001,str.69)
1.4.2 Problematika osob romského původu „Velká migrace obyvatelstva ve velkých městech s sebou přináší soustřeďování kriminálně závadných osob, z nichž specifickou skupinu tvoří osoby romského původu. 27
Jejich trestná činnost je závažným celospolečenským problémem. Část
romského
obyvatelstva je společensky nepřizpůsobivá a páchá trestnou činnost, pro níž jsou typické některé trestné činny a přečiny, jako např. loupeže, rvačky, výtržnosti, ublížení na zdraví, pohlavní zneužívání, pašování, spekulace, krádeže vloupáním, příživnictví, okrádání podnapilých osob, kapesní krádeže apod. Trestnou činnost páchají Romové organizovaně ve skupinách, což klade zvýšené nároky na usvědčování pachatelů a dokázání trestné činnosti. Převýchově romského obyvatelstva věnuje naše společnost už téměř 50let mimořádnou pozornost. Naše státní orgány při hodnocení této otázky konstatují, že dosažené výsledky nejsou ještě úměrné vynakládanému úsilí, že resocializace této části obyvatelstva se neubírá takovým tempem, jak se žádá. Ani nám nemůže být lhostejná skutečnost, že zatímco jedna část romského obyvatelstva se poctivě zapojila do pracovního procesu, vykazuje příslušný stupeň pracovní disciplíny, etiky, morálky a kultury, druhá část se nadále snaží využívat poskytovaných výhod, žít příživnickým způsobem na úkor společnosti, páchat závažnou trestnou činnost a ohrožovat mravní výchovu vlastních dětí a mládeže vůbec“. (Blanenský deník Rovnost, 2008,s.4)
1.4. 3 Specifické znaky trestné činnosti mládeže „ Způsob páchání trestné činnosti mládeže je věkem pachatelů výrazně determinován ( jeho psychickým a somatickým vývojem, vlastnostmi a zkušenostmi) V tomto směru mezi dospělými a mladistvými pachateli se projevují určité zvláštnosti, ke kterým zejména patří: Výběr předmětu útoku je určován jiným hodnotovým systémem, než u dospělých. •
Trestná činnost je častěji páchána se spolupachateli a ve skupině.
•
Příprava trestné činnosti je nedokonalá, obvykle schází prvek plánování, častá je i nedostatečná příprava vhodných nástrojů ke spáchání trestného činu.
•
Chování mladistvých pachatelů se vyznačuje neúměrnou tvrdostí, která se projevuje devastací, ničením předmětů a znehodnocením zařízení.
•
Konání mladistvých pachatelů je poznamenáno nedostatkem vědomostí a schopností při překonání překážek, mnohdy je použito neúměrných prostředků k dosažení cíle.
•
Na páchání trestné činnosti mladistvých má značný vliv alkohol, případně jiná návyková látka, která zvyšuje agresivitu, nekoordinovanost pohybů a podporuje nepřiměřené reakce na vnější podněty.
•
Mladiství pachatelé jednají více emotivně než rozumově, trestná činnost je páchána ve většině případů živelně pod vlivem momentální situace. 28
•
Při opakování trestné činnosti se vyskytují specifické znaky z předcházející trestné činnosti.
•
Při získávání alibi se mladiství pachatelé orientují na osoby ze skupiny, do níž patří.
•
O přípravě, ale i o spáchané trestné činnosti se pachatelé rádi svěřují členům své skupiny.
•
Pachatelé často odcizují předměty, které momentálně potřebují, nebo některé se jim vzhledem k věku líbí ( např. auta, videa, motocykly, radia, oblečení, zbraně, nože, alkohol, cigarety, léky).
•
Věci získané trestnou činností skupinou mladistvých jsou velmi brzy rozdělovány mezi její členy. Při rozdělování je patrná hierarchie ve skupině a podíl na spáchané trestné činnosti. Finanční prostředky se zpravidla utrácejí ve skupině.
•
Některé znaky způsobu spáchání trestné činnosti vyplývají ze somatických znaků pachatele, např. se snižující se objasněností jednotlivých typů trestných činů se zvyšuje podíl dětských a mladistvých pachatelů.
Tyto charakteristiky potvrzuje policejní i soudní praxe. Ze statistiky kriminality vyplývá, že se snižující se objasněností jednotlivých typů trestných činů se zvyšuje podíl dětských a mladistvých pachatelů“.( Mülpachr, 2001,s.68)
1.5. Prostituce „Poskytování sexuálních služeb za úplatu nebo jakoukoli jinou protihodnotu. Prostituce bývá označována za nejstarší řemeslo lidstva.“( Lucká, Kobrle,2000,s.5) Orientačně lze vymezit tři základní formy prostituce, to podle toho, kým, jsou sexuální služby poskytovány . Vnitřní dělení těchto skupin je provedeno podle místa, kde je tato činnost provozována. 1. Luxusní prostitutky - s vlastní, početně omezenou klientelou. Téměř nepostižitelná skupina. Jedná se o ženy na úrovni jsou schopné své klienty v případě potřeby i reprezentovat. Věk
se
pohybuje mezi 20-30 lety i více. Příjmy jsou vysoké a prostředí v němž se pohybují luxusní. 2. Hotelové prostitutky -věk se pohybuje kolem 20 let a výše. Podle úrovně podniků v nichž pracují ovládají alespoň jeden cizí jazyk a mají dobré vystupování. Je mezi nimi i řada vysokoškolaček. Služby poskytují po telefonické dohodě, buď na hotelovém pokoji nebo v bytě. Často poskytují služby cizincům na delší pobyt. K této skupině lze přiřadit i různé dívky z podniků a diskoték, které si prostitucí příležitostně přivydělávají. 29
3. Prostitutky, které provozují svoji prostituci ve vlastních bytech – často spoluúčast svých manželů či druhů. Škála poskytovaných služeb je široká, stejně jako klientela. Přehled o bytové prostituci neexistuje, lze ale předpokládat, že v souvislosti s ní existuje celá řada kriminálních, zdravotních i sociálních rizik včetně ohrožování mravní výchovy mládeže. 4. Velký nárůst zaznamenán i v počtu prostituujících se osob, působících v různých erotických podnicích , masážních salónech a sex barech - zaměstnankyně těchto zařízení jsou kromě občanek České republiky i cizinky ,nelegálně se zdržujících na území České republiky, případně na falešné pozvání. Počet prostituujících se osob působících v erotických podnicích se odhaduje asi na 6 tisíc. 5. Nejproblémovější je nejnižší sociální vrstva pouličních a silničních prostituujících se osob a osob pracujících v barech a restauracích nižších cenových skupin. – jedná se o mladistvé, případně mladší 15let a mladé ženy většinou bez vzdělání, mentálně zaostalé a sociálně nevyspělé, osoby pohřešované, celostátně hledané, na útěku z výchovných ústavů či rodin, kriminálně závadové a nezákonně se zdržující na území České republiky. Pouliční a silniční prostituci provozují nejčastěji Romky, z jiných zemí se jedná o Slovenky, Ukrajinky, Rusky, Bulharky, Rumunky. Zejména silniční prostitutky bývají zdrojem i objektem mnoha rizik. Podílejí se ve zvýšené míře na páchání majetkové a násilné trestné činnosti a stávají se oběťmi mravnostní a násilné kriminality, včetně obchodování se ženami, téměř vždy jsou v područí kuplířů a možnost vymanit se z něj jsou mimořádně obtížné. Mnoho prostituujících osob je závislých na drogách – některé se domnívají že si pomocí drog zvýší výkonnost, u jiných vypěstují závislost na drogách záměrně jejich kuplíři. Nejrizikovější skupinou prostitutek jsou mladistvé dívky, které jsou ochotny poskytovat anonymní, rychlý, nejlacinější a nejrizikovější sex. Potenciálně jsou nejohroženější skupinou a to z hlediska šíření pohlavních nemocí , násilné i mravnostní trestné činnosti ze strany kuplířů i zákazníků i jako obchodování se ženami. ( Lucká, Kobrle,2000,s.7) Můžu říci, že na naší škole bylo několik dívek, které prováděly pouliční prostituci za úplatu, aby měly na alkohol, cigarety, drogy nebo na pěkné oblečení. Většinou neukončily učební obor.
30
1.5.1. Mužská prostituce „Stejné členění jako u prostituujících žen, přičemž na prvním místě by měla být zmíněna stále zvyšující se skupina homosexuálních prostitutů“. Homosexuální prostituci „provozují převážně chlapci nebo mladí muži, kteří nejsou homosexuálně orientovaní, z čistě komerčních důvodů. Většina pochází se sociálně slabého prostředí, z nefunkčních rodin, z náhradní rodinné péče, někteří jsou na útěku z výchovného zařízení nebo byli po dovršení zletilosti propuštěni z ústavní péče či z vazby“.(Lucká, Kobrle,2000,s.8) Alarmující je, že počet prostitutů roste, ale hlavně rapidně klesá jejich věk. Věková hranice je 17 let, profesní kariéra končí kolem 20. roku, velmi výjimečně prostituují muži starší 30ti let. Homosexuální prostituti jsou většinou závislí na alkoholu, drogách – pervitinu, hracích automatech, podílejí se nebo sami páchají trestnou činnost na svých klientech – krádeže, loupeže i sobě navzájem. Uplatňují se i jako herci v pornografických filmech s homosexuální tématikou. Homosexuální prostituti jsou nejrizikovější skupinou z hlediska onemocnění a přenosu HIV a AIDS. Homosexuální prostituce je provozována zejména ve veřejných prostorách– nádraží, gay klubech, koncentruje se zejména do velkých měst, především v Praze. Gigolové -
„muži nabízejí své služby za úplatu ženám. Inzerují své služby prostřednictvím novin, časopisu s erotickou tematikou“.( Schneiderová,1996,s.123)
Ojedinělá a zvláštní forma prostituce je „transsexuální prostituce“.
1.5.2. Dětská prostituce „Tato činnost je dobře zakrývaná, protože zákazníci i kuplíři vědí, že se dopouštějí trestné činnosti. Dětská prostituce se vyskytuje v místech s nejvyšším výskytem prostituce dospělých. Prostituce dětí je vysoce organizovaná“.( Lucká, Kobrle, 2000,s.11) „Sex po internetu“ - internetová seznamka „libimseti.cz“ Jde o stránku na internetu, velice oblíbenou, kde se mladé dívky odhalují, fotí se a natáčejí se nahé, což mnozí rodiče ani nevědí, co dělá jejich dítě ve volném čase. Proč se naše děti svlékají ? Co vede dívky k tomu, že se ukazují na internetu? Příčin je mnoho. Patří mezi ně peníze, ale i dětská nerozvážnost, která je rájem pro pedofily a devianty nebo adrenalinový zážitek či jeden ze způsobů, jak se 31
vyrovnat v době dospívání se svou sexualitou. Dívky se smiřují s ženským tělem a hledají způsob, jak s ním zacházet. Pokud nějaká mladá žena vystavuje své intimní fotografie k veřejnému použití, pak tak činí zejména za peníze, nebo může se stát obětí nějaké cílené provokace anebo chce někoho vyprovokovat sama. To nejčastější, co v sociálním prostředí takových mladých dívek a chlapců nacházíme je v širokém smyslu slova „ sociální deprivace“ Jde o nedostatek pozitivních citových vztahů k rodičům, sourozencům, jiným blízkým. Dívka se možná cítí jen zoufale osamocená a hledá cestu jak někoho zaujmout. Na školách v rámci sexuální výchovy by se učitelé, vychovatelé mládeže měli zabývat také moderními audiovizuálními komunikacemi a pracovat s nimi( DVD, VHS). Rodiče by se měli „otevřeně bavit“ se svými dětmi na téma sexualita.Tato masmédia přinášejí úplně nové výzvy, ale bohužel nejsme na ně všichni připraveni. Případy nutno posuzovat individuálně. Samozřejmě, že se nedostatečné sociální zázemí na vývoji jedince může podepsat. Ne, že by byla rodičovská výchova vedená špatně, spíše se v ní, a to velmi často, vyskytuje naprostá absence otevřené komunikace na téma sex, dospívání, tělesné změny a o problémech, které toto období s sebou může přinášet. Sexualita by neměla být vnímána pouze fyzicky, jakožto sexuální akt. Právě to je to, co v naší společnosti tolik chybí“.( deník Blesk, 2008, str.4)
1.5.3.Prostituční scéna (prevence) „Úzce spojena s mnoha doprovodnými jevy, které ohrožují vnitřní bezpečnost země a jsou proto většinou společnosti vnímány velmi negativně. Jedná se zejména o závažnou trestnou činnost (drogová kriminalita, obchodování s lidmi, komerční zneužívání dětí), ale také o zdravotní rizika (pohlavně přenosné nemoci), která tuto činnost doprovázejí. Již od ne paměti se proto státní instituce snaží s tímto jevem různými způsoby vypořádat“. ( Lucká, Kobrle,2000,s.17) „Snížením hranice pro legální pohlavní styk z 15 let na 14let. Děti dnes dospívají sociálně, psychicky i fyzicky. Proto je snížení o rok vhodné. Podle loňského průzkumu mělo za sebou první sexuální styk 15% žáků devátých tříd. Většina těchto chlapců a dívek uvedla, že se poprvé milovali ve 14-ti letech a desetina z nich dokonce ve 13-ti letech“. ( deník Blesk, 2008,str.4) „ V zásadě existují tři přístupy, jak může stát na prostituci reagovat. -reglementace -
prostituce je podřízena státnímu dozoru, vzniká průhlednější prostředí, které 32
omezuje aktivity struktur organizovaného zločinu v této oblasti. -abolice - státní instituce se zaměřují na průvodní jevy prostituce, jako je obchod se ženami či kuplířství, problém prostituce jako takové zůstává neřešen. -represe -prostituce je kriminalizována, problém však není vyřešen, protože se obvykle přesouvá do ilegality. ( Lucká, Kobrle, 2000, s.17) V České Republice se řešením této problematiky věnuje Ministerstvo vnitra - obor bezpečnostní politiky“.
1. 6. Prevence závadového chování
„Z hlediska terminologického se jedná o předcházení nežádoucích projevů v chování jedince“. ( Vojtová, 2005,s.84) Základní rozdělení prevence 1. Prevence defektu chování- předcházení vzniku defektu chování 2. Prevence defektivity chování- předcházení přerůstání defektu v efektivitu Pojmy: Defekt chování- poškození, porucha chování ( sociální , psychický, biologický) Defektivita chování- na základě jednotlivých defektů nebo jejich kombinace vzniká narušený postoj člověka k výchově, vzdělání, případně k práci. Není stav trvalý, může se zlepšovat i zhoršovat. Dělení prevencí na prevence primární , sekundární,
1.6.1. Prevence primární „Cílem primární prevence je zabránění vzniku problému. Jde o univerzální prevenci . Má dva základní stupně: První stupeň: - zavedení školního řádu, jasných pravidel chování. Orientuje žáky v nastavených podmínkách a v očekávaném chování. Druhý stupeň : - zahrnuje univerzální postup a nácvik chování při řešení problémových situací, do kterých se žáci mohou dostat“.( Vojtová, 2008, s.115)
33
1.6.2. Prevence sekundární Aktivity a opatření sekundární prevence jsou určeny jedincům nebo malým skupinám rizikových dětí.“ Nezabývají se předcházením poškození, ale snaží se odvrátit poškození, které vzniklo působením rizikových faktorů na jedince“.( Vojtová, 2008,s.115) V této fázi vzdělávacího procesu jde o poznání charakteru problémového chování jedince a o podporu kompetencí pedagoga, který jedince s problémovým chováním v jeho přirozeném výchovně - vzdělávacím prostředí vede. Zprostředkování informací, znalostí potřebných k podpoře jedince. Realizuje se prostřednictvím odborného poradenství, spoluprací odborníků z různých oborů ve prospěch zlepšení životních podmínek jedince, dalším vzděláváním pedagogů. (Vojtová, 2008, s.116)
1.6.3. Efektivita prevence Základním požadavkem pro prevenci rizik v chování žáků je bezpečné školní prostředí, které žáka respektuje a které mu vytváří otevřený prostor pro rozvoj a posilování ve všech složkách jeho osobnosti. „Prevence je považována za efektní, pokud její postupy a opatření vedou k tomu, že děti dosáhnou takové znalosti a dovednosti, které jim umožní být pružní a adaptabilní k problémům,se kterými jsou v každodenním životě konfrontovány“.(Vojtová,2008,s.116)
1.7. Preventivně výchovná péče Důležitou úlohu při zmírňování a vyloučení negativních vlivů , jež jsou důsledkem selhávání rodinné výchovy , má preventivně výchovná péče , která spočívá v poskytování sociálně pedagogických a psychologických služeb dětem s rizikem poruch chování či již s rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji. Preventivně výchovnou úlohu v resortu ministerstva školství , mládeže a tělovýchovy plní výchovní poradci , popřípadě školní psycholog, pedagogicko- psychologické poradny, střediska výchovné péče a diagnostické ústavy.( Pávková,2007,s.134)
1.7. 1. Střediska výchovné péče „Poskytují všestrannou preventivní speciálně pedagogickou péči a psychologickou pomoc dětem s rizikem či projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a dětem propuštěným z ústavní výchovy při jejich integraci do společnosti. Střediska mají zachytit první projevy vývojových a výchovných poruch nebo problémů 34
v rodině a nabídnout klientům pomoc nebo intenzivní péči . Dá se předejít dalším vážným problémům jakými jsou delikvence , kriminalita, zneužívání návykových látek, psychické poruchy. Střediska též poskytují dětem okamžitou pomoc při šikaně, útěcích z domova, při řešení problémů po propuštění z ústavní péče. Preventivně výchovnou činností, poruchami chování a prací s problémovou rodinou se zabývají i další instituce působící mimo resort školství, např. střediska sociální prevence, krizová centra, linky důvěry, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. ( Pávková,2007,s.134)
1.7.2. Náhradní rodinná výchova „Pokud jsou preventivně výchovné postupy neúčinné a pobyt v závadném rodinném prostředí dítě nadále poškozuje, je za potřebí zajistit pro ně náhradní výchovnou péči. Náhradní výchovná péče je určena pro děti o něž se rodiče nemohou z vážných rodinných důvodů starat např. pracovní důvody, úmrtí rodičů, výkon trestu. Nejvhodnějším způsobem náhradní výchovy, a to v útlém věku, je náhradní rodinná výchova. Z hlediska práva má dvě základní formy :
Nezrušitelné osvojení -
adopci osvojením, o němž rozhoduje s ohledem na zájmy a potřeby dítěte soud, nabývají osvojitelé při výchově dětí práva a povinnosti rodičů.
Pěstounskou péči - o níž rozhoduje rovněž soud. V první řadě se respektují jeho potřeby a životní perspektiva. Zvláštním typem náhradní rodinné péče jsou:
SOS dětské vesničky -
jde o zařízení, kdy o skupinu dětí žijících ve vlastním domě pečuje jedna osoba
matka. Děti vyrůstají ve skupině, která se podobá přirozenému rodinnému prostředí . Vesničku vytváří zpravidla 10-12 domů , která je pro dítě společenským zázemím“. ( Pávková, 2007, s.134-135) Ústavní a ochranná výchova Není-li z právního hlediska nebo s ohledem na zdárný vývoj dítěte či z dalších důvodů náhradní rodinná výchova možná ani perspektivní, přestupuje se k soudem nařízené ústavní výchově nebo soudem uložené ochranné výchově ve školských zařízeních. V těchto 35
institucích musí být zajištěno základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, vytvářeny podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast dítěte ve společnosti. S dítětem musí být zacházeno v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti s ohledem na potřeby jeho věku.( Pávková,2007,s.135)
Ústavní výchova „Je soudem nařizována u dětí z rodin, kde jim není věnována dostatečná péče nebo kde je jejich výchova vážně ohrožena (afunkční , dysfunkční rodina)“( Pávková,2007,s.135)
Ochranná výchova „Je ukládána soudem dětem se závažnými poruchami chování ( trestná činnost), selhala-li jiná preventivní opatření. Podle zákona č.109/2002 Sb. O výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči a o změně dalších zákonů , neškolská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy člení na: - Diagnostické ústavy - Dětské domovy - Dětské domovy se školu - Výchovné ústavy Diagnostické ústavy „Jsou zařízení , která na základě výsledků komplexního vyšetření (speciálně pedagogického, psychologického, sociálního) zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení umisťují děti do dětských domovů , dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Vyžaduje –li to zájem dítěte, umísťuje je diagnostický ústav i do smluvní rodiny (specifický druh péče pro děti, pro které by umístění do kolektivního zařízení bylo kontraindikační). Diagnostické ústavy plní podle potřeb dítěte úkoly diagnostické, vzdělávací, terapeutické, výchovné, sociální, organizační ( související se sjednocením odborných postupů jednotlivých zařízení ). Pobyt v diagnostickém ústavu trvá z pravidla osm týdnů. Základní organizační jednotkou je výchovná skupina o počtu 4-6 dětí“.(Pávková,2007,s.136) Dětské domovy „Dětské domovy jsou nejrozšířenějším typem zařízení zajišťujících 36
ústavní
výchovu. Jsou to koedukovaná zařízení určená pro děti ve věku od 3 do 18 let, popř.až do ukončení přípravy na povolání, nejdéle však do 26let. Do dětských domovů se umísťují děti z afunkčního či disfunkčního rodinného prostředí, u nichž ještě nedošlo vlivem zanedbání výchovy k závažným poruchám chování, děti dlouhodobě nemocných rodičů nebo děti osiřelé, které z různých důvodů nemohou být nezrušitelně osvojeny ani svěřeny do pěstounské péče. Do dětského domova mohou být přijímány i nezletilé matky spolu se svými dětmi“.( Pávková,2007,s.136)
Dětský domov se školou „Dětský domov se školou zajišťuje péči o děti s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou. Jedná se o děti, u nichž se vyskytují závažné poruchy chování nebo děti, které pro svou přechodnou nebo trvalou duševní poruchu vyžadují výchovně- léčebnou péči nebo nemohou být vzdělávány ve škole mimo dětský domov. Pokud pominou důvody pro zařazení dítěte do školy při dětském domově, je dítě přeřazeno do školy, která není součástí dětského domova se školou. Do dětského domova se školou mohou být zpravidla umisťovány děti od 6 let do ukončení povinné školní docházky. V rodinné skupině žije 5-8 dětí“.( Pávková,2007,s.138)
Výchovné ústavy „Výchovné ústavy pečují o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova. Do výchovného ústavu může být umístěno i problémové dítě starší 12 let, pro něž není vhodný pobyt v dětském domově se školou. Výchovná práce v těchto zařízeních je značně náročná a vyžaduje speciální vysokoškolskou přípravu. Na rozdíl od dětských domovů je prostředí výchovných ústavů více uzavřené. Činnost ve volném čase probíhá zpravidla přímo ve výchovném ústavu. Zapojení svěřenců do činností mimo zařízení závisí na výsledcích resocializace a reedukace. Základem výchovného a převýchovného působení je pevně stanovený denní režim, jasné vymezení práv a povinností, vytvoření hodnotné a motivující náplně volného času. Dodržování denního režimu s cílevědomými a systematickými postupy má v převýchově značný význam. Základní organizační jednotkou je výchovná skupina s 5-8 dětmi. Lze rovněž zřídit výchovnou skupinu pro nezletilé matky a jejich děti“.(Pávková, J., 2007,str.138-139)
37
2. Praktická část
2.1
Zkušenosti s toxikománií a prevence ve VÚ Olešnice Nejčastější problémy výchovného rázu souvisejí s toxikománií. Kromě zdravotního
hlediska spočívá nebezpečí toxikománie v jejím spojení s vážnými kázeňskými přestupky. Dá se konstatovat, že toxikománie bývá příčinou dalších přestupků nebo jejich průvodním jevem. Toxikomanie souvisí nějakým způsobem se všemi běžnými poruchami chování, vyskytujícími se běžně u dětí s ústavní nebo ochrannou výchovou. Krádeže Zapříčiněny neodolatelnou touhou po určité návykové látce. Nejvíce se jedná o krádeže cigaret jiným dětem nebo dospělým spolupracovníkům na odloučeném pracovišti, někdy se krádež stane i u pedagogických pracovníků. Pokud jde o alkohol, ke krádežím alkoholických nápojů může docházet na pracovištích, kde tyto nápoje konzumují dospělí pracovníci. Pouze několikrát byly řešeny případy krádeže alkoholu v samoobsluze. Řešíme i krádeže peněz, cenných předmětů, jako jsou mobily. Útěky Jak jsem se již zmínila útěky jsou vždy nevrácení se z dovolené a bývají spojeny se závažnou trestnou činností, vztahující se k toxikománii. Alkohol a cigarety jsou téměř vždy předmětem krádeže při vloupání do prodejen, chat, bytů. Samotný útěk může být přímým důsledkem toxikománie. S projevy toxikomanie souvisí celá řada dalších kázeňských přestupků a poruch chování jako je lhaní, podvody, potulky, pozdní návraty z vycházek, projevy vandalismu a výtržnictví.. Většinou útěky jsou prováděny ve dvojicích, nebo ve skupinkách. Útěky jsou většinou promyšlené a realizované během vycházek nebo přecházením z budovy na budovu většinou v době odpolední svačiny a v době večeře. Prostituce Naši žáci-především děvčata v době útěku provozují tuto činnost za úplatu na obstarání alkoholu, cigaret, jídla a marihuany. Měli jsme i případ, kdy dívenka na útěku se dostala až do zahraničí, kde prováděla prostituci za úplatu. 38
Kouření Všeobecně považováno za jednu z forem poruch chování . Jako nový jev se stále rozšiřuje a zasahuje stále nižší věkové kategorie. Někteří žáci uvádějí, že kouření bylo podmínkou členství v určité partě. Když jsem se otázala proč začali kouřit, většina žáků mi odpověděla „Nejdříve jsem to chtěl-la ochutnat jaké to je, ze své zvědavosti. Brzy jsem si zvykl/la a teď bez toho nemohu být, je to silnější. Sami mi pak potvrdili, že moc dobře ví, jak je kouření škodlivé . Překvapilo mne, že i dívky jsou silnými kuřačkami. Nelze se tedy divit, že mezi těmito dětmi je nekuřák jen výjimkou. Skutečnost lze vysvětlit těmito faktory sociálními (nevhodné působení okolí jako je parta kamarádů, rodina
zanedbání výchovy a napodobování dospělých) a individuálními
(oslabená vůle). Kouřením se zhoršuje životní a pracovní prostředí a s přihlédnutím na bezpečnost, tak i z hlediska bezpečnosti ( vznik požáru odhozením nedopalku, zápalky nebo kouřením v nepovolených prostorách). V našem zařízení je často konzultovaná otázka zákazu kouření, což je problém. V podmínkách VÚ mají povoleno kouření, ale jen omezeně. Cigarety u sebe nenosí, ty jsou uloženy společně v pracovně vychovatelů a jsou vydávány vychovatelem ve službě. Kouřit mohou pouze na vyhrazeném místě.
Vandalismus Tento problém je také řešen, hlavně je to neustálé ničení školního majetku. Jenom uvedu příklady a to
v jídelně rozbíjení talířů, skleniček, příborů. Na pokojích ničení
nábytku různými nápisy, rozbíjení dveří, zámků u dveří atd. Děti a alkohol Problémy spojené s použitím alkoholických nápojů jsou oproti minulosti minimální. Tímto nechci konstatovat, že neexistují. Děti přiznávají, že zejména během pobytu na dovolené konzumují alkohol, z čehož vyplývají i občasné přestupky a následné postihy. První moje zkušenost s alkoholismem u dětí, jsem získala krátce po svém nástupu do funkce učitelky odborného výcviku a praxe v roce 1999, kdy jsem byla s dětmi na exkurzi v masokombinátu Polička. Po ukončení exkurze jsem jim dala rozchod a po ukončení rozchodu jsem zjistila, že někteří z žáků ve skupině jeví známky opilosti. Přesto, že se nechovali agresivně a ani jinak nevhodně, provedla jsem s nimi po vystřízlivění pohovor a byli potrestáni dle školního řádu. 39
Celý případ byl podrobně rozebrán na pedagogické radě a byla přijata opatření k zamezení opakování. Většina dětí chce být originální a snaží se pomocí alkoholu zbavit ostychu. Potom v situaci, na které jim záleží požijí dávku alkoholu, která jim dodává pocit jistoty.
2.1.1 Možnosti omezování projevy toxikománie a její prevence Chceme-li eliminovat projevy toxikomanie ve VÚ a účinně jim předcházet, musíme se zaměřit na všechny faktory jejího vzniku. To znamená zaměření na osobnost dítěte, prostředí VÚ, dostupnost návykových látek a bezprostřední podmětovou situaci.
2.1.2. Hlavní výchovné cíle v našem zařízení VÚ Cílem výchovné práce ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy je vytvoření trvalého prostředí, které by umožnilo dítěti uspokojování základních materiálních, citových i speciálních potřeb, které by zajišťovalo vhodné rozvíjení vědomostí, dovedností, návyků s přihlédnutím k zájmům a zvláštnostem každého dítěte. Velmi důležitá je podpora vzdělávacího působení školy i snaha naučit děti sebeobsluze, pracovním a sociálním dovednostem a návykům tak, aby po ukončení ústavní nebo ochranné výchovy se mohly úspěšně zapojit do společnosti. Veškeré výchovné činnosti směřují k vytváření klíčových kompetencí, které představují soubor znalostí, dovedností, návyků, postojů využitelných v praktických životních situacích. Pro dítě jsou základem přípravy na život ve společnosti, vstup do pracovního procesu a celoživotního vzdělávání.
2.1.3. Převýchovný proces Složitý a dlouhodobý proces probíhá v několika etapách. Nejdůležitější je období po nástupu nového dítěte tj. adaptační fáze redukačního procesu. Přechodem dítěte do výchovného ústavu dochází k významnému zásahu do jeho života. Musí se přizpůsobit zcela novým podmínkám, což pro některé je velmi obtížné a složité. Adaptační proces není jen pasivním přejímáním požadavků a norem výchovného zařízení .Dítě je nuceno specifickým způsobem reagovat na novou sociální situaci . Některé z dětí jsou natolik maladaptivní, automaticky zaujímají negativní postoje a dopouštějí se opakovaných přestupků. Vyvrcholením bývají často útěky z ústavu. Nejvíce útěků bývá v létě a nejčastější příčinou je nevrácení se z dovolené.
40
Příčiny negativní adaptace -vytržení dítěte ze sociálního prostředí, ve kterém dosud žilo -nesourodý kolektiv dětí z hlediska věku, stupně mravního narušení, rozumových schopností, osobních zájmů Všichni zainteresovaní pracovníci výchovného ústavu se snaží maximálně eliminovat tyto faktory a vytvářet situace, které proces adaptace příznivě ovlivňují -zvláště citlivý, pedagogicky taktní, přátelský přístup k novým dětem. Snažit se jim porozumět a získat je ke spolupráci - vytvořit u nových dětí pocit bezpečí a jistoty, chránit je před agresivními projevy starších dětí - pomáhat novým dětem překonat počáteční ostych, nervozitu, neklid, nechuť navazovat nové kontakty( tj. šok z umístění) - přiměřeně dávkovat úkoly a požadavky, odměňovat každý dílčí úspěch. Kladným hodnocením povzbuzovat k dalšímu úsilí. - vzbudit u dětí ochotu změnit dosavadní způsob života, uvědomit si příčiny a důsledky situace, ve které se ocitly, akceptovat nabízenou pomoc -uvážlivě zařadit děti do výchovné skupiny s ohledem na charakteristické rysy jeho osobnosti -zvýšená péče odborných pracovníků v působnosti našeho ústavu -častější individuální pohovory vedoucího vychovatele -každý týden společné terapeutické sezení s novými dětmi -častý kontakt se sociální pracovnicí s její pomoci navázání narušených vztahů dítěte s rodinou -dle potřeby rozhovory dítěte s psychologem -telefonický kontakt s rodiči
2.1.4. Výchovné činnosti Rekreační Účelem je odstraňování únavy z jednostranného zatěžování organismu a využívání aktivního odpočinku. - individuální a kolektivní cvičení ( vycházky, pohybové hry, sportovní a tělovýchovná činnost) - návštěvy kina, divadla, sportovních podniků - jednodenní a vícedenní výlety rekreačního charakteru 41
Zájmové aktivity Týkají se zejména oblasti technické, přírodovědné , společenskovědní, estetické, sportovní, dopravní a branné. Účelem je vzbuzovat zájem dětí o techniku, přírodu, využívat volný čas žádoucím způsobem, kultivovat společenské chování, upevňovat tělesnou zdatnost a prohlubovat znalosti silničního provozu. Příprava na vyučování Tato výchovná činnost směřuje k doplnění vzdělávací činnosti školy a pěstování smyslu pro povinnost ,odpovědnost a pomoci slabším. -vypracovávání úkolů -osvojování základních technik učení, práce s knihou, využití učebních pomůcek -práce ve dvojicích , pomoc slabším spolužákům - pravidelná kontrola učebních výsledků, úzká spolupráce se školou
Sebe obslužné a organizační dovednosti „Jedná se o domácí práce“ - drobné opravy oděvů, péče o obuv - výměna osobního a ložního prádla - udržování pořádku v osobních věcech - přepírání drobného prádla -zacházení s jednoduchými spotřebiči v domácnosti, příprava jednoduchých jídel - péče o čistotu a estetický vzhled zařízení a jeho okolí -pomoc při péči o nemocné,hospodaření s kapesným, aktivní účast při nákupu oblečení, školních pomůcek, potravin a vyřizování jednoduchých úředních záležitostí. Reedukační činnost Směřuje k poznání sebe sama, formulování postojů, orientaci v mezilidských vztazích, efektivnímu chování, konstruktivnímu zvládání konfliktu a agresivity. Výsledkem je tzv. překódování stávající hodnotové orientace. -nácvik dovedností potřebných pro efektivní chování -simulace přesvědčování a organizace chování - vytváření vhodných podnětů a situací ke zvládání konfliktů - eliminace obranných postojů -vytváření přiměřených vzorců chování Dítě je připravováno k přechodu do reálného života, případně jiného zařízení. Jde především o internalizaci společenských norem a podporu nezávislosti dítěte. 42
Konečným cílem je sociální rehabilitace.
2.1.5. Zájmová činnost jako účinný prostředek prevence toxikománie Zkušenosti nám potvrzují , že většina kázeňských přestupků, včetně toxikománie u dětí, pramení z jejich nedostatečného a málo používaného odpoledního zaměstnání. Chlapci se tak nudí a vyhledávají činnosti, které jsou v rozporu s naším převýchovným úsilím. Takovým
způsobem pak vzniká prostor pro výskyt toxikománie. Na skutečnosti, že
v našem VÚ , mimo kouření, občasné problémy s alkoholem má nespornou zásluhu pestrá mimoškolní činnost s výběrem zájmových kroužků. Zde je všem dětem s výchovní a ochrannou výchovou dána možnost realizovat se žádoucím způsobem. Především tělesná výchova a sport nabízí neomezené možnosti poutavého zaměstnání. Umožňuje dětem uplatňovat se podle individuálních zájmů a potřeb. Dostatek pohybové činnosti je
všeobecně uznávaným výchovným prostředkem. Vycházíme ze
zájmů dětí, jejich pohybových schopností a zdravotního stavu a podle toho na děti klademe přiměřené požadavky. Předpokladem úspěchu je kladný citový vztah k činnosti, vhodná motivace a pestrá náplň zaměstnání s častými změnami činností. Děti mají nejraději míčové hry, především u chlapců je to fotbal a házená a u děvčat je to vybíjená a košíková. Přitažlivost kroužků je zvyšována častým pořádáním sportovních utkání s mužstvy jiných VÚ a školských zařízení. Podmínkou
účasti na sportovních
utkáních je nemít vážnější kázeňské přestupky. Velké oblibě se těší turistický kroužek. Zde se zapojují i děti méně tělesně zdatní. Patří sem návštěvy historických objektů, památných míst v kraji .Děti si oblíbily vícedenní turistické pobyty mimo ústav. Pobyty jsou pořádány ve dnech volna zejména v letních měsících. Bývají spojeny s tábořením v přírodě s různými brannými činnostmi. Tyto akce, zejména táboráky s kytarou poskytují možnost ukázat chlapcům i dívkám, jak vytvářet dobrou náladu a bavit se bez alkoholu a podobných drog a jiných návykových látek. V zimních měsících jsou hlavní náplní zájmové tělesné výchovy - lyžování ( sjezdové lyže, snowboard), hokej, bruslení, sáňkování. K dispozici je i nově zrekonstruovaný lyžařský vlek i dostatek moderní výstroje i výzbroje. Domnívám se, že z hlediska prevence má mimoškolní tělesná výchova dominantní postavení. Zde se škodlivé účinky návykových látek projevují jak subjektivně, tak na rozdílnosti v dosahovaných výkonech při sportu. 43
Pracovní výchova u dětí významně posiluje jejich oslabené volní vlastnosti a pro účinnou prevenci toxikománie zvlášť velmi důležité ( brigády , prospěšné práce- úklid, opravy, údržba našeho zařízení). Z esteticko- výchovných činností je třeba zmínit náš hudební kroužek složený z ústavních chlapců, který dosahuje mimořádných výsledků. Za zmínku stojí některé akce pořádané v oblasti výchovy mimo vyučování. Pořádají se diskotéková odpoledne společně s děvčaty z VÚ. Možnost kontaktu s děvčaty stejného věku obohacuje život chlapců o velmi silné citové zážitky (touha po euforii) dostavující se občas u každého člověka. V rámci výchovy mimo vyučování je v našem zařízení realizována ještě celá řada dalších činností a akcí (např. besedy, návštěva kina, návštěva divadel, galerií, muzeí). Z hlediska této práce jsem se zaměřila pouze na popis nejpřitažlivějších a dle mého názoru nejdůležitějších alternativ odpoledního zaměstnání pro účinné předcházení projevů toxikomanie.
2.2. Minimální preventivní program na naší škole
Filosofie programu: Úzce navazuje na novou strategii pro následující období 2008-2009. Je postavena na základech dobře organizovaného volného času žáků. Na odpovídajícím podáváním potřebných informací. Na kladném postoji pracovníků zařízení k žákům a na jejich aktivnímu přístupu k prevenci. Dále vychází ze zjištěných skutečností od samotných žáků a z jejich zájmů a potřeb. Cílem je -získávat podporu a pochopení všech pracovníků zařízení k nutnosti prevence a k jejich realizaci přesvědčit kolektiv, že prevence je nedílnou součástí výchovy a tu spolu s rodiči vykonává i škola a internáty zapojovat všechny kolegy do aktivit mimo vyučování spojených s preventivní činností podporovat a dále rozšiřovat vzdělávání pracovníků v oblasti prevence Nástěnky pro žáky - jsou umístěny na všech úsecích - slouží k poskytování informací žákům o probíhaných akcích - jsou zde umístěny konzultační hodiny preventisty 44
- jsou zde umístěna různá kontaktní čísla pro případ problémů žáků Informace pro ostatní pracovníky školy - průběžně jsou zveřejňovány různé kurzy, kterých se mohou účastnit všichni pedagogičtí pracovníci - průběžně jsou zveřejňovány různé informace týkající se prevence– zdrojem jsou přednášky, časopisy, knihy - akce, které probíhají na škole- časopis Prevence , který vychází každý měsíc Schránky důvěry na úseku školy -všichni žáci mají k nim přístup - žáci do nich mohou vhazovat dopisy v zalepených obálkách nadepsaných osobou, které dopis adresují -dopisy obsahují co žáky trápí, ať v soukromí nebo ve škole, připomínky, náměty, pochvaly, všechno co se týká školy, především co by mohlo přinést k vylepšení školních podmínek -schránky jsou vybírány pravidelně každý týden -jsou vybírány metodikem prevence, který je předává adresovaným osobám Schránka důvěry pro VÚ a internát - je umístěna na chodbě, která spojuje VÚ a internát - je opět vybírána pravidelně metodikem prevence Internetová schránka důvěry -je zveřejněna na nástěnkách ve škole, nebo ve školním časopise Sem-tam-ník - je vybírána pravidelně metodikem prevence Vzdělávání -co nejvíce využívat nabídek kurzů od okresního metodika prevence - zveřejňovat možnosti různých kurzů i pro ostatní pracovníky školy Propagace -využíváme úspěchů našich žáků - výrobků vytvořených ve výtvarných soutěží - společná setkání, besedy, semináře, která se konají v rámci školy Spolupráce s rodiči - rodiče jsou informováni o probíhajícím programu prevence v úvodním projevu ředitele školy tj. na začátku školního roku - dále budou rodiče informováni prostřednictvím emailových stránek školy - třídní učitelé jsou žádáni o maximální spolupráci s rodiči 45
- zvýšená pozornost bude věnována kontaktům s rodiči , kde již některé patologické jevy u žáků byly zaznamenány - rodiče 1.ročníků jsou informováni o platnosti zákona č. 379 o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem, či jinými návykovými látkami, který platí od 1.ledna 2006 Spolupráce - s vedením školy - s výchovným poradcem školy - s kolektivem pracovníků školy - intenzivnější s třídními učiteli - se školním časopisem - se SRPŠ - se školní organizací ČMOS - s rodiči - s Policií ČR - s MÚ Olešnice, městskou policií - s SPOD jednotlivá pracoviště podle místa žáka - se školním psychologem - s okresním metodikem Preventisté budou k dispozici žákům Na úseku školy -osobní návštěva preventisty ve třídě u 1. ročníků třikrát ročně Na úseku internátu - bude preventista k dispozici každé skupině v pravidelných intervalech Na úseku VÚ -bude preventista k dispozici každé skupině jedenkrát za čtvrtletí Kontakt s odborníky mimo školu - SPOD jednotlivá pracoviště podle místa bydliště žáka - školní psycholog, který jednou měsíčně provádí potřebná vyšetření v našem zařízení - okresní metodik prevence - Policie ČR - MÚ Olešnice , městská policie - školní lékař - Policie ČR Blansko 46
-Linka tísňového volání při Policii Blansko
Plánované akce •
Beseda se zástupcem Policie– pro žáky 1. ročníků na téma Šikana, právní odpovědnost při vlastnictví prodeji a distribuci drog, pohlavní zneužívání
•
Přestupky až trestné činy dětí v Olešnici – Městská policie Olešnice
•
Motivační programy k odvykání kouření, dvakrát za měsíc- provádí kmenový vychovatel
•
Přehlídky literárních, výtvarných a fotografických dovedností žáků na různá témata upřesňovaná podle momentálních problémů na škole
•
Dávat informace pro rodiče na emailové stránky školy
•
Kulturně společenské akce pro všechny zaměstnance školy během a na konci školního roku
•
Vydání školního kalendáře na rok 2009, dále časopisu Sem-Tam-Níku, kde mohou přispívat žáci různými básničkami, příběhy, vtipy, zajímavostmi z různých oblastí.
•
Dvoudenní seminář v Olešnici (jedná se o praktický nácvik učení komunikace s problémovým žákem, zkvalitnění klimatu mezi pedagogickými pracovníky)
•
Sociální výcvik pro vycházející absolventy
•
Pracovat s třídními kolektivy formou her zaměřených na zlepšení klima třídy
•
Promítání videokazety „Rodina v pubertě“, pobyt v rámci programu minimalizace sociálně patologických jevů u mládeže VÚ.
2.3. Cíl bakalářské práce Téma bakalářské práce „Problematika návykových látek souvisejících delikventních projevů u mladistvých.“ jsem si vybrala ze dvou důvodů, návykové látky a delikventní projevy jsou na naší škole velkým problémem se kterým se naše škola potýká již dlouhá léta. Prevence a určitá opatření u mladistvých je velmi důležitá a nezbytná v této době.
2.4. Metody a techniky šetření Při šetření jsem požila techniky pozorování a rozhovoru a techniku dotazníku ve fázi vlastního šetření. Získané informace jsem zpracovala metodou statistickou a srovnávací. Techniku dotazníku jsem jako hlavní použila, mimo obecnou zásadu použití při získání více údajů od více osob, také z důvodu jejího využití při původním průzkumu. Metodu dotazníku jsem použila jednorázově, děti byli s předstihem seznámeny, jen 47
okrajově
s dotazníkem. Z důvodu vyšší věrohodnosti získaných údajů
jsem zvolila
anonymní vyplňování. V dotazníku jsem se zaměřila hlavně na čtyři části. V úvodní části jsem zjišťovala věk a pohlaví respondenta. První část je věnována kouření cigaret. Otázky jsou určeny pro všechny bez rozdílu zda se jedná o kuřáka či ne. Druhá část je zaměřená na alkoholické nápoje Třetí část se zabývá otázkami ohledně zkušenosti s drogou V této části jsem se zaměřila na to, zda žák drogu vyzkoušel ,ale i na to zda se v jeho blízkosti vyskytují lidé , kteří již mají s drogou nějaké zkušenosti. Část čtvrtá je zaměřena na volný čas. Dotazovaní měli označit, jak nejraději tráví volný čas. Děti mohli označovat i více zájmových činností.
2.4.1. Průběh výzkumu na naší škole Na naší škole byl žákům předkládán anonymní dotazník týkající se návykových látek. Výzkum probíhal v rozmezí šesti let od roku 2002-2005 a 2006-2008. V tomto dotazníku jsem se rozhodla pokračovat a zjistit, jak se od sebe liší odpovědi na dané otázky a jak jsou na to naši žáci, se zkušenostmi s cigaretami, alkoholem, drogami a jak tráví svůj volný čas. Dotazník byl předkládán žákům jednou za tři roky- u žáků prvních a druhých ročníků . V roce 2006-2008,
jsem také oslovila žáky s tímto dotazníkem. Dotazník jsem
předávala v hodinách rodinné výchovy nebo v občanské nauce. Věk oslovených žáků se pohyboval v rozmezí 15 – 20 let. Žáci, kteří měli nad 18 let přecházeli do učebního oboru z dvouleté Praktické školy. Zapojila jsem i žáky s ústavní výchovou. Výsledná čísla jsou v uváděna v procentech . Výzkum byl prováděn metodou dotazníku, dotazník se dělí na čtyři části . ( viz.příloha č.2) Část úvodní - otázka se týká věku a pohlaví dětí Část první se skládá ze čtrnácti otázek ,které se týkají kouření Část druhá se skládá z deseti otázek , které se týkají alkoholismu Část třetí se skládá ze čtyř otázek ,které se týkají zkušenostmi s drogou. Část závěrečná- otázka se týká jak žáci tráví svůj volný čas Po vyplnění a odevzdání dotazníků jsem všem žákům poděkovala za spolupráci. Všechny odpovědi jsem spočítala a zapsala. Podle výsledků jsem vypracovala tabulky a grafy, které jsem posléze analyzovala. 48
Do analýzy jsem vybrala z každé části několik důležitých tabulek a grafů, které jsou pro mne důležité svými výsledky k porovnání a ty jsem analyzovala. 2.5. Analýza
Kolik je ti let?
Věk 15 16 17 18 19 20
2002 - 2005 Chlapci Dívky 3 4 37 11 48 56 9 15 0 7 3 7
Věk 15 16 17 18 19 20
2006 - 2008 Chlapci Dívky 7 8 35 30 43 33 8 24 7 0 0 5
Věkové složení žáků naší školy zůstává neměnné. Byli oslovováni žáci prvních a druhých ročníků všech učebních oborů.
Kouříš cigarety? 2002 - 2005
2006 - 2008 100
80
90
70
80 60 50 Ano 40
Ne
30
Počet Procent
Počet Procent
70 60 Ano 50
Ne
40 30
20
20 10
10 0
0 Chlapci
Chlapci
Dívky
Srovnáním s roky 2002-2005, v roce 2006-2008 kouří
Dívky
více dotazovaných. 2006-2008
kouření stouplo o 20% u chlapců a o 23% stouplo u dívek.Tento nárůst je velmi viditelný, je to způsobeno tím, že už začínají kouřit žáci na základních školách a je zaznamenáno 49
kouření už i v nižších ročnících.
Vadí rodičům tvoje kouření?
2002 - 2005 Ano/Ne/Nevím Chlapci Ano 41 Ne 34 Nevím 25
Dívky 44 19 37
2006 - 2008 Ano/Ne/Nevím Chlapci Ano 58 Ne 20 Nevím 22
Dívky 54 26 20
Z daného dotazníku vyplývá v roce 2006-2008 nárůst u chlapců o 17% a u dívek 10%. Je důležité, aby rodiče nepřehlíželi kouření u svých dětí, měli by s dětmi mluvit a upozorňovat je o škodlivosti kouření.
Kouříš raději?
2002-2005
2006-2008
90
80
80
70
70 P oč e t pr oc e nt
100
90
P očet procent
100
60 Chlapci 50
Dívky
40
60 Chlapci
50
Dívky 40
30
30
20
20
10
10 0
0 O samotě
V partě
O samotě
Cizí prostředí
V partě
Cizí prostředí
V porovnání s minulými lety 2002-2005, dotazovaní v 2006-2008, kouří raději v partě, kde je zaznamenán u chlapců nárůst o 11%.Chlapci chtějí zapadnout do party a vyrovnat se ostatním. U dívek je zaznamenán pokles o 14% tento pokles je dán, že kouření v partě u dívek už není tak atraktivní .
50
Proč jsi začal kouřit?
2006-2008
70 60 50 40 30 20 10 0
70
Chlapci Dívky
P o č e t pr o c e n t
60 50 40
Chlapci
30
Dívky
20 10
od ýd
ův
e od ič
Za
l íb
J in
i ir
er ov
it s e
uř il
rtn pa
dl pa Za
Za
Ko
do
Z
pa
nu
ar ep
líb
Za
rty
dy
t Ko ner o u ř vi i li ro d J in ič e ýd ův od
0
it s
pa
dl
do
Z
pa
nu
r ty
dy
P o č e t p ro c e n t
2002-2005
Dotazovaní odpovídali nejvíce z nudy a ve srovnání mezi rokem 2002-2005 a 2006-2008 u chlapců nedošlo ke změně 63%, což mne samotnou překvapilo. U dívek byl zaznamenán mírný pokles 6%. V dnešní době je velmi malá motivace žáků k jakýmkoliv aktivitám. Je to i tím, že dnešní generace je více línější a nechtějí se sami zapojovat do různých aktivit a tím pádem se i nudí. Chceš přestat kouřit?
2002 - 2005 Ano/Ne/Nevím Chlapci Ano 58 Ne 13 Nevím 29
Dívky 20 30 50
2006 - 2008 Ano/Ne/Nevím Chlapci Ano 32 Ne 34 Nevím 34
Dívky 69 6 25
V porovnání s minulými lety 2002-2005, je nárůst v roce 2006-2008 u dívek o 49% a u chlapců je zaznamenán pokles 26%. Dnešní doba přináší různá rizika kouření jako je onemocnění rakovinou plic, u žen kouření ovlivňuje vývoj plodu během těhotenství, infarkt a atd. S těmito riziky jsou seznámeni žáci při hodinách rodinné výchovy . 51
Konzumoval jsi alkohol?
Ano / Ne Ano Ne
2002 - 2005 Chlapci 91 9
Ano / Ne Ano Ne
Dívky 68 32
2006 - 2008 Chlapci 91 9
Dívky 90 10
Dotazovaní odpovídali roce 2002-2005 s porovnáním s rokem 2006-2008 u chlapců opět stejný nárůst 91% a u dívek je nárůst o 22%. Dnešní mládež se s alkoholem setkává na různých akcích jako jsou diskotéky, zábavy, v restauracích. Myslím si, že necelá polovina z oslovených respondentů pouze alkohol ochutnalo.
Konzumuješ pravidelně alkoholické nápoje? 2002-2005
2006-2008
90
80
80
70
70
50
Ano
40
Ne
30
Počet procent
Počet p rocent
60
60 50 Ano 40 Ne 30
20
20
10
10
0
0
Chlapci
Dívky
Chlapci
Dívky
Podle výzkumu ve srovnání s roky 2002-2005 a 2006-2008 v
konzumaci alkoholu
zaznamenán mírný pokles u chlapců o 6 % a u dívek 6% oproti roku 2002-2005. Pokles alkoholu je dán i tím, že platí zákon zákaz prodeje alkoholu do 18 let. Probíhají také kontroly na alkohol, ze strany Policie (restaurace, bary, diskotéky, zábavy) je to hlavně na místech, kde se schází mládež a kontrolují zda se zákon dodržuje. Prodejci alkoholu jinak hrozí vysoká finanční pokuta . Myslím si, že je to dobré podporovat takové akce, zaměřené na kontrolu prodeje alkoholu mladistvým. Setkáváme se čím dál častěji s mladšími konzumenty alkoholu.
52
Proč konzumuješ alkoholické nápoje? 2002 - 2005 Chlapci Dívky Chutná mi to 64 62 Podoba ostatním 23 38 Konzumují rodiče 3 0 Zalíbit se partnerovi 0 0 Jiný důvod 10 0
2006 - 2008 Chlapci Dívky Chutná mi to 84 43 Podoba ostatním 13 26 Konzumují rodiče 3 5 Zalíbit se partnerovi 0 5 Jiný důvod 0 21
Ve srovnání s roky 2002-2005 a 2006-2008 je zaznamenán nárůst u chlapců o 20%, alkohol odbourává zábrany a chlapci konzumují alkohol většinou, že se chtějí vyrovnat ostatním např. v partě, překonat ostych, odbourání zábran při seznámení s dívkou. U dívek mne překvapilo, že je nárůst u jiného důvodu o 21%, kde může být příčinnou smutek z rozchodu, zvědavost, atd.
Vadí rodičům pokud přijdeš domů opilý? 2006-2008
70
70
60
60
50
50
40 Chlapci Dívky 30
Počet procent
Počet procent
2002-2005
40 Chlapci Dívky 30
20
20
10
10
0
0 Ano
Ne
Rodiče to
Nechodím
nepoznají
opilí domů
Ano
Ne
Rodiče to
Nechodím
nepoznají
opilí domů
U dotazovaných záleželo z jakého rodinného prostředí pocházejí. V roce 2006-2008 je u odpovědi ano 27% u chlapců a u dívek je pokles o 10%. U rodičů, kterým to nevadí je pokles u chlapců 28% a u dívek je nárůst 21%, což je zajímavé. Rodiče kteří nepoznají, pokud přijde jejich dítě opilé u chlapců 1% a u dívek pokles 11%. Rodiče by měli mít zájem v jakém stavu chodí jejich dítě z diskotéky, zábavy a měli by s dítětem otevřeně mluvit o 53
rizicích při konzumaci alkoholu. Myslíš, že se dá odstranit návyk na alkohol? 2002 - 2005 Ano/Ne/Nevím Chlapci Ano 40 Ne 37 Nevím 23
Dívky 41 37 22
2006 - 2008 Ano/Ne/Nevím Chlapci Ano 42 Ne 32 Nevím 26
Dívky 37 50 13
Respondenti odpovídali s porovnáním 2002-2005 a roky 2006-2008, odpovědí ne s nárůstem 13% u dívek . Tady velice záleží na každém, jak se k alkoholu postaví a to je rozhodující, jaké má zázemí fungující rodina, kamarádi, atd. Chlapci měli nárůst 2% u odpovědi ano a nevím 3%. Někteří chlapci si věří a někteří se neumí rozhodnout. Znamená to z mého pohledu mít odhodlání a pevnou vůli. Zkoušel jsi drogy?
Ano / Ne Ano Ne
2002 - 2005 Chlapci 46 54
Dívky 22 78
Ano / Ne Ano Ne
2006 - 2008 Chlapci 53 47
Dívky 18 82
Dotazovaní respondenti odpovídali ve srovnání 2002-2005 s roky 2006-2008 mají větší zkušenost s drogou u chlapců je to nárůst o 7%. U dívek je to pokles o 4%. U těchto dětí musíme počítat, že se s drogou setkají, ať je to na diskotéce, nebo v partě, ale s drogou se můžou setkat i ve škole. Je potřeba, abychom s dětmi mluvili o drogách
hlavně
škodlivosti. Musíme si také dobře všímat, s kým se naše dítě kamarádí, ale to neovlivníme.
54
Jakou drogu jsi zkoušel? 2002 - 2005 Chlapci Marihuana 100 Hašiš 56 Pervitin 31 Kokain 6 Toluen 25 Crack 6 Extáze 38 Heroin 0 LSD 19 Trip 38
2006 - 2008 Chlapci Marihuana 100 Hašiš 39 Pervitin 17 Kokain 0 Toluen 44 Crack 0 Extáze 22 Heroin 0 LSD 11 Trip 33
Dívky 67 17 17 0 0 0 17 0 0 0
Dívky 100 0 0 0 0 0 20 0 0 20
Ve srovnáním2002 - 2005 s roky 2006 - 2008 je nejvíce zkoušenou drogou marihuana, u chlapců je to stejný nárůst 100%, u dívek nárůst o 33%. Dále zkoušenou drogou je extáze velmi oblíbená a dostupná na diskotékách u dívek je nárůst o 3% a trip nárůst u dívek 20%. Měli bychom se zamyslet, protože marihuana je na prvním místě a je to droga startovací, ze které se dá velmi lehce přejít k tvrdým drogám. Láká tě, některou drogu vyzkoušet? 2002-2005
2006-2008
120
80
70 100 60 80
Ano
60
Ne
Počet procent
Počet procent
50 Ano
40
Ne 30
40 20 20 10
0
0 Chlapci
Dívky
Chlapci
Dívky
Dotazovaní respondenti odpovídali ve srovnáním s rokem 2006-2008, chlapců je nárůst 30% a u dívek je nárůst o 21 %. Překvapilo mne kolik žáků láká drogu vyzkoušet. Láká je zvědavost, nebo euforie pocitu uvolnění. 55
Jak nejraději trávíš volný čas? 2002 - 2005
Počet procent
60 50 40 Chlapci
30
Dívky
20 10
P
oč íta č Hu Te le db vi a ze a vi de o Pr oc Sp há Pr or zk oc t a há (s zk ám a (s ) př át el i) Re st au ra Ru ce čn Ji íp ný rá m ce zp ůs ob em
0
2006 - 2008
Počet procent
70 60 50 40
Chlapci
30
Dívky
20 10
P
oč íta č Hu Te le db vi a ze a vi de o Pr oc Sp há Pr or zk oc t a há (s zk ám a (s ) př át el i) Re st au ra Ru ce čn Ji íp ný rá m ce zp ůs ob em
0
Dotazovaní odpovídali v roce 2006-2008 nárůst u počítače chlapci o 46%, dívky o 5 % hudba pokles o 10 % u chlapců, u dívek o 9%, televize a video pokles u chlapců o 9% a dívky o 13% sport u chlapců mírný nárůst o 11% a u dívek o 13%, procházka ( sám) pokles o 3% a u dívek o 7%, procházka( s přáteli) nárůst u chlapců 16% u dívek mírný nárůst o 5%, restaurace nárůst o 20% a u dívek je pokles o 7%, ruční práce pokles u chlapců o 7% u 56
dívek pokles o 7%, jiným způsobem pokles u chlapců o10% u dívek 21%.
2.6.Závěr Problematika návykových látek souvisejících delikventních projevů u mladistvých je velice aktuální téma. V této době se můžeme setkat kdekoliv s drogou, ať je to alkohol, samotné drogy, cigarety. Pro dnešní mládež jsou návykové látky lákadlem a touhou po uvolnění, kdy je člověk zbaven zábran . Je to také na dostupnosti u alkoholu a cigaret, to mladistvý většinou řeší tak, že si to nechávají koupit od starších kamarádů. Drogy jsou dnes také dostupné, většinou dealer nabídne první dvě dávky zadarmo, tak aby si tělo navyklo a pak si drogu musí koupit. Někdy pro drogu musí i krást. Marihuanu si v dnešní době může každý vypěstovat. Marihuana se považuje za léčivo, pomáhá zpomalovat alzhaimerovu chorobu. Proto jsem se zabývala právě problematikou návykových látek a delikvencí. Ve škole na toto téma neustále mluvíme. Cigarety a marihuana je u nás velký problém. Proto jsem udělala u žáků průzkum formou dotazníku. Po zhodnocení výzkumu jsem dospěla k názoru, v porovnání s roky 2002-2005 a roky 2006-2008 jsou velké rozdíly. V části první o kouření. Je znát, že kouřit už začínají děti na základních školách a neustále se věk dětí snižuje. Roli také hraje nuda, zapadnutí do party, děti nejsou vedeni k žádné činnosti ze strany rodičů. Některé děti se stávají dětmi ulice. V části druhé zaměřené na alkohol je také k zamyšlení. Schvaluji zákon o zákazu prodeje alkoholu, osobám mladším 18-ti let. Policie, která provádí namátkové kontroly za účasti sociální pracovnice na různých akcích jako jsou( diskotéky, zábavy, restaurace, bary). Kontrují děti v konzumaci alkoholu. Ve třetí části jsem se zaměřila na drogy. Zvýšit návštěvnost preventistů v hodinách občanské výchovy a rodinné výchovy. Pořádat více besed o drogách,
jak tomu bylo
v minulých letech, kdy jsem se mohla setkat s Radkem Hanykovičem, který nám vyprávěl, o tom, až kam ho drogy dovedly a co si musel prožít v Thajském vězení . Napsal také knihu formou deníku „ Pro drogy se nemusí umírat“. Tuto knihu předčítám v hodinách rodinné výchovy i v občanské výchově. Pro žáky je velmi zajímavá . Tato kniha byla i zfilmována a tento film má název „ Zatracení“. Vřele všem doporučuji tuto knihu si přečíst. Čtvrtá část je zaměřena na volný čas a jsem hrozně ráda, že žáci při vyplňování v dotazníku uváděli i více zájmových činností. Vyplnění volného času nějakou činností je základem pro odstranění delikventních projevů u mladistvých. 57
Použitá literatura:
ČAČKA, O.,:Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Vydalo nakladatelství Doplněk Brno 2000,s.378, ISBN 1081- 171- 2000
BĚTÁK, L., FERBAROVÁ, R., PLOCEK, K., SKÁCELOVÁ, L,: Prevence sociálně patologických jevů ve škole. Vydala Masarykova univerzita v Brně 1997,s.100
MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K., : Alkoholici, feťáci a gambleři. Vydalo nakladatelství EMPATIE v Praze 1995, s.112, ISBN 80-7216-023-0
MATĚJČEK, Z., : Rodiče a děti. Vydalo Avicentrum, zdravotnické nakladatelství, n, p.1989 s. 335, ISBN 735 21- 08/ 31
MATOUŠEK, O., MATULOVÁ, A., KOPOLDOVÁ, B., CHALUPOVÁ J., HALÍK, T., : Práce s rizikovou mládeží . Vydalo nakladatelství Portál Praha1996, s. 87,ISBN 80-7178064-2
KADEČKOVÁ, H.,: BULLETIN . Vydala Zdravotní pojišťovna MV ČR, 2009, s.34
KOUDELKOVÁ, A.,: Psychologické otázky delikvence. Vydalo nakladatelství VICTORIA PUBLISHNG a.s. Praha 1995, s. 114, ISBN 80-7187-022-6
MEČÍŘ J., : Nebezpečí zvané droga. Vydalo Centrum primární protidrogové prevence při odboru sociální péče Magistrátu města Brna, 2001, s. 16
LUCKÁ, Y., KOBERLE, L.,: Prevence obchodu se ženami. Vydala Mezinárodní organizace pro migraci Praha 2000, s.22
MÜLPACHR, P.,: Sociální patologie. Vydala Masarykova univerzita v Brně 2001, s. 104, ISBN-210-2511-5 58
MOJŽÍŠ, L., SOBOTA, J., Základy rodinné výchovy. Vydalo nakladatelství SEPTIMA Praha 1997, s. 52, ISBN 80- 7216-023-0
NEŠPOR, K., CSÉMY, L.,: Alkohol, drogy a vaše děti. Vydal BESIP 1997, s.128
NEŠPOR, K., : Středoškoláci o drogách, alkoholu,kouření a lepších věcech. Vydalo nakladatelství Portál Praha 1995,s.126, ISBN 80-7178-086-3
NEŠPOR, K., : Kouření, pití, drogy děvčata a kluci spolu mluví o závislostech. Vydalo nakladatelství Portál Praha 1994, s.126, ISBN 80-7178-023-5
NEŠPOR,
K., CSÉMY,
L., PERNICOVÁ,
H.,: Problémy s návykovými látkami ve
školním prostředí, časná a krátká intervence. Vydal Sportpropag a.s. Praha 1998
OSTRÝ,
J., :
Preventivní program VÚ OLEŠNICE N. MOR . Vydal VÝCHOVNÝ
ÚSTAV, STŘEDNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA, OLEŠNICE N. MOR., 2008
PÁVKOVÁ, J., : Volný čas. Vydalo nakladatelství Portál, s.r.o. Praha 2007,s.224 ISBN 978-80-7367-423-6
RICHTER, J., : Vyber si zdraví. Vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR v rámci projektu „ Řekni drogám ne“, 2001, s.23
SCHNEIDEROVÁ, S., : Na co se ptají chlapci. Vydal knižní klub, k.s. nakladatelství PRAGMA Praha 1996, s.200, ISBN 80-7205-066-4
STÖHROVÁ,
Z., : Minimální preventivní program. VYDAL VÝCHOVNÝ ÚSTAV,
STŘEDNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA, OLEŠNICE N. MOR., 2008
VOCILKA, M.,:Výchovné ústavy v České republice. Vydalo MŠMT, Praha 2001, s. 126
59
VOJTOVÁ, V., : Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. Vydala Masarykova univerzita v Brně 2005, s. 94,ISBN 80-210-3532-3.
VOJTOVÁ, V., :Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. Vydala Masarykova univerzita v Brně 2008, s. 136, ISBN 978-80-210-4573-6
Zdroje : BLANENSKÝ DENÍK ROVNOST,: Problematika osob romského původu. 2008, BLANENSKÝ DENÍK ROVNOST,: Trestní odpovědnost. 2008, DENÍK BLESK,: Proč se naše děti svlékají. 2008, ČASOPIS VLASTA,: Vše o drogách. 2008
INTERNETOVÁ STRÁNKA: http://cevap.cz/default.php?&ID=13&publ=17&cl=47
60
Přílohy: č.1
Charakteristika školy
Ve své práci Vám představuji Odborné Učiliště , Praktickou školu a Výchovný Ústav, který se nachází v Olešnici na Moravě. Škola má bohatou historii. Byla otevřena 27. prosince 1861, jako hospodářská škola. Od té doby prošla mnohými přeměnami. V současnosti
je vyučováno sedmi učebním oborům, minulý rok nám přibyli dva nové
obory, které nabízíme. Květinářské ,zelinářské a ovocnářské práce Tříletý učební obor pro hochy a děvčata. Zahrnuje výuku odborných prací při ošetřování květin, zeleniny, ovocných dřevin, dále se učí připravovat semena, obsluhovat secí stroje, výsevy, řez ovocných stromů, hnojení ,sklizňové práce, třídění, skladování a expedice výpěstků. Opravářské práce Tříletý učební obor pro chlapce. Naučí se pracím při provádění technické údržby, oprav strojů a zařízení pro zpracování a hnojení půdy, sklízečů, traktorů včetně příslušenství a naučí se základním kovářským pracím. Šití oděvů Tříletý učební obor určen pro děvčata i chlapce .Žáci se zde naučí technice a technologii ručního a strojového šití, dále získají základní poznatky o textilních materiálech a způsobech použití a zpracování materiálu.Kompletování výrobků, žehlení, skladování hotových výrobků. Kuchařské práce Tříletý učební obor pro chlapce a dívky. Zde se učí přípravě a ošetření základních druhů surovin určených k výrobě teplých a studených jídel, nápojů, příloh a výrobků teplé a studené kuchyně. Naučí se ovládat techniku výdeje pokrmů, jednoduchou obsluhu a úklidové práce Cukrářské práce Tříletý učební obor pro chlapce a děvčata .Žáci se učí obsluze a údržbě strojů a zařízení v cukrářské výrobě, naučí se připravovat cukrářská těsta, hmoty, které zpracují na finální výrobky. Učí se zde různé způsoby zdobení cukrářských výrobků a výrobu zmrzlin. 61
Mlékařské práce Tříletý učební obor určen pro chlapce a dívky . Žáci se naučí základům mlékárenského ošetření při příjmu mléka , technologii při výrobě mlék, smetan, mléčných kysaných výrobků, sýrů, tvarohů, másla. Řeznické a uzenářské práce Délka přípravy je tři roky ,učební obor určen pro chlapce i dívky .Žáci tohoto oboru se učí bourání, zpracování masa, chlazení, mražení a ošetření masa. Učí se výrobu masných výrobků a tepelné opracování výrobků, dále obsluhu méně náročných technologických výrobních zařízení v jatečné i masné výrobě. Dále vyučujeme ve dvou typech praktické školy dvouleté a tříleté přípravě. Praktická škola dvouletá Připravuje žáky pro získání základních dovedností pro výkon jednoduchých činností v oblastech praktického života. Praktická škola tříletá Připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností se zaměřením na učební obory a na vedení domácnosti. Máme dva nové obory Zednické práce Prodavač/ka
Součástí školy je internát a výchovný ústav pro chlapce a dívky . Internáty nabízí dětem smysluplné využití volného času mimo školu. Výchovný Ústav Specifické výchovné zařízení s celodenní péčí určené pro chlapce i děvčata od 15- 19 let ,u nichž byla soudem nařízena ústavní nebo ochranná výchova. Přichází k nám děti s kombinovanými vadami,mentálně retardovaní, se závažnějšími poruchami chování. Mezi dětmi jsou individuální rozdíly, jak v úrovni rozumových schopností, tak ve stupni mravní narušenosti.Téměř všechny děti pocházejí ze sociálně slabých rodin nebo z rozvrácených rodin , kde selhala rodinná výchova svěřeného dítěte. Ve VÚM Olešnice na Moravě je evidováno 28 dětí (12dívek a 16chlapců). Z uvedených 28 dětí je 25 dětí zařazeno do tříletých učebních oborů OU Olešnice na Moravě. ( kuchařské práce,švadleny, opraváři, zahradníci). Dva žáci jsou v Praktické škole dvouleté (obor pomocné kuchařské práce) v OU Olešnici na Moravě a jeden žák studuje SOU v Poličce.
62
Příloha : č. 2
Dotazník Část úvodní 1. Kolik ti je let? 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let Část první zaměřeno na kouření cigaret
1.Kouříš cigarety? ano ne
2.Vadí ti, když je někdo kouří ve tvé společnosti? ano ne nevím
3.Kouří tvoji rodiče ? Pouze otec Pouze matka Otec i matka Žádný z rodičů
63
4.Vadí ti partner, který je kuřákem ? ano ne nevím
5.Souhlasíš, aby byla reklama na cigarety ve veřejných sdělovacích prostředcích ( tisk, televize) ano ne nevím
6.Chutná ti kouření ? ano ne nevím
7.Vědí rodiče o tvém kouření ? ano ne nevím
8.Vadí rodičům tvoje kouření ? ano ne nevím
9.Kouříš raději ? O samotě V partě známých Kde nejsou známí
10.Proč si začal kouřit ? Z nudy Zapadl do party 64
Zalíbit se partnerovi Kouřili rodiče Jiný důvod
11.Proč kouříš nyní ? Z nudy Z návyku Zapadl do party Kouří všichni Kouří rodiče Kouří partner Jiný důvod
12.Chceš přestat kouřit ? ano ne nevím
13.Myslíš když budeš chtít přestat kouřit, že to bude lehké a zvládneš to sám ? ano ne nevím
14.Myslíš, že jako kuřák budeš mít problém při výběru zaměstnání ? ano ne nevím
Druhá část zaměřená na alkohol
1.
Konzumoval jsi alkohol ? ano ne 65
2. Konzumuješ pravidelně alkoholické nápoje ? ano ne 3. Při jaké příležitosti nejvíce konzumuješ alkoholické nápoje ? O samotě V partě známých S rodiči po obědě Když je ti smutno Při jiných příležitostech
4. Proč konzumuješ alkoholické nápoje ? Chutnají mně Podobal se ostatním Konzumují rodiče Zalíbit se partnerovi Jiný důvod
5. Myslíš, že konzumuješ alkoholických nápojů víc než bys měl ? ano ne nevím
6. Vadí rodičům pokud přijdeš domů opilý ? ano ne Rodiče to nepoznají Nechodím domů opilý
7. Vadí ti, když je někdo opilý ? ano ne nevím
66
8. Konzumují tvoji rodiče větší množství alkoholu ? Žádný z rodičů Pouze otec Pouze matka Oba rodiče 9.
Myslíš, že se dá odstranit návyk na alkohol ? ano ne nevím
10.Myslíš, že když budeš konzumovat větší množství alkoholu, že budeš mít problém při výběru zaměstnání ? ano ne nevím
Třetí část se zabývá otázkami na zkušenosti žáků s drogou
1. Zkoušel jsi drogy ? ano ne
2. Jakou drogu jsi zkoušel ? Marihuana Hašiš Pervitin Kokain Toluen Crack Extáze Heroin LSD Trip
67
3. Má zkušenost s drogou někdo z tvého okolí ? Otec Matka Sourozenec Přítel Kamarád Známý Nikdo
4.Láká tě některou drogu vyzkoušet ? ano ne
Poslední čtvrtá část zaměřena na trávení volného času
1. Jak nejraději trávíš volný čas ? Na počítači Poslech hudby Televize video Sportem Procházkou sám Procházkou s přáteli V restauraci Ruční práce Jiným způsobem
Děkuji za Vaši spolupráci.
68
REZUMÉ: Bakalářská práce je zaměřena na Problematiku návykových látek souvisejících delikventních projevů u mladistvých. V teoretické části jsem použila zdroj odbornou literaturu, internetové stránky, sdělovací prostředky články z novin, časopisu, které se vztahují k danému tématu. V praktické části jsem zabývala preventivním programem zabývající se proti toxikomanii ve výchovném ústavu i ve škole. Prováděným průzkumem formou dotazníku týkající se návykových látek, provedla jsem analýzu průzkumu. V závěru jsem se zabývala prevencí návykových látek souvisejících s delikvencí mladistvých.
IREZUME
The bachalor work is focused on problematics of drugs addiction related with deliquent behaviour of teenagers. I used the special literature, web pages, media magazines articles and news articles conected with this topic as the source for the theoretical part. In the practical part I deal with the prevention program against toxicomania, which is use at The Educational instituion and at The highit school. For researt I used the questionere concentrate on using drugs at the teenagers and I made the analysis of this research. I concerned at the prevention of drugs addiction conected ( in conection) with deliquency.
69
ANOTACE Pavla
Horáková : Problematika
návykových látek souvisejících delikventních
projevů u mladistvých. [ Bakalářská práce] Brno : Pedagogická Fakulta Masarykovy univerzity 2009. Stran : 57 Vedoucí práce : PhDr. Tomáš Čech Ph.D. Bakalářská práce je zaměřena na
Problematiku návykových látek
souvisejících
delikventních projevů u mladistvých. V teoretické části jsem použila zdroj odbornou literaturu, internetové stránky, sdělovací prostředky články z novin, časopisu, které se vztahují k danému tématu. V praktické části jsem se zabývala preventivním programem zabývající se proti toxikomanii ve výchovném ústavu a ve škole. Prováděným průzkumem formou dotazníku týkající se návykových látek. Provedla jsem analýzu analýzou průzkumu. V závěru jsem se zabývala prevencí návykových látek
souvisejících s delikvencí
mladistvých.
Klíčová slova: Delikvence, Rodina, Problematické chování, Prostituce, Toxikomanie, Kriminalita mladistvých, Prevence.
ANOTATION
The bachelor work is focused on problematics of drugs addiction related with deliquent behaviour of teenagers. I used the special literature, web pages, media, magazines articles conected whit this topic as the source for the theoretical part. In the practical part I deal with the prevention program against toxicomania, which is used at The Educational institution and at The hight school. For researh I used the questionere concentrate on using drugs at the teenagers and I made the analysis of this research. I concerned at the prevention of drugs addiction conected whit deliquency. The problematic of drugs addiction related with deliquency.
Keywords : Delinquency, Family, Problematic behavior, Prostitution, Toxikomania, Junile deliquency, Prevention 70
71
