Prevence kriminality mládeže PaeDr. Petr Havelka I.Úvod: Motto: „Je lépe zločinu předcházet, než ho trestat.“ I. prevence obecná rovina Tuto větu napsal v roce 1764 Cesare Beccaria, otec klasické kriminologie. Vláda České republiky si v roce 1993 tuto pravdu znovu uvědomila v okamžiku, kdy nárůst počtu registrovaných trestných činů, započatý po listopadu 1989, souběžně s hlubokými společenskými přeměnami, v některých položkách přesáhl i hodnoty 300%. Ve stejném období ale počet objasněných trestných činů vzrostl pouze o 35% a počet stíhaných pachatelů o 50%. V roce 1993 proto uložila česká vláda ve svém usnesení č.22/1993 zpracovat program sociální prevence a prevence kriminality a ke konci roku 1993 bylo usnesením vlády ČR č. 617/1993 rozhodnuto o vytvoření Republikového výboru pro prevenci kriminality, jako meziresortního koordinačního a metodického orgánu při Ministerstvu vnitra ČR. Usnesením vlády ČR č. 341 z 15.6.1994 byl schválen Program sociální prevence a prevence kriminality – aktuální stav a východiska do roku 1996, a usnesením č.137 z roku 1996 byly poprvé uvolněny finanční prostředky ze státního rozpočtu na realizaci tohoto programu. Systém vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu na preventivní účely byl schválen usnesením vlády ČR pod č. 491 ze dne 25.9.1996. Od roku 2005 byl zahájen Program prevence kriminality Jihomoravského kraje. Počínaje rokem 2008 (po schválení Strategie prevence kriminality na léta 2008 -2011 usnesením vlády ČR č. 1150 ze dne 15. října 2007) startuje nový program, určený 47 větším městům s počtem obyvatel vyšším než 25 tisíc, která mají statut obce s rozšířenou působností. Města budou mít možnost realizovat po dobu trvání Strategie tj. v letech 2008 až 2011, konkrétní preventivní projekty zaměřené na řešení místních problémů – tzv. Městský program prevence kriminality (dále jen Městský program). II. Vymezení pojmů: Kriminalita je z právního hlediska souhrn trestných činů spáchaných na určitém území za určité období – je to rozsah kriminality. Úroveň kriminality je poměr počtu trestných činů k počtu trestně odpovědných osob. Kriminalita zahrnuje ze sociologického hlediska kromě trestných činů i činy, které nejsou trestné, ale jsou společensky škodlivé (např. prostituce, konzumace drog, sympatizování s extrémistickými hnutími, rasistické a xenofobní postoje). Kriminalita zjištěná je ta část kriminality, která je stíhána Policií ČR a je evidována ve statistice Policie ČR. Kriminalita stíhaná je ta část (zjištěné) kriminality, kde byla podána žaloba a obžalovaný byl souzen. Je evidována ve statistice Ministerstva spravedlnosti. Kriminalita skutečná je veškerá kriminalita, tj. zjištěná i nezjištěná (latentní). Latentní kriminalita je ta část kriminality, která nebyla nikdy zjištěna, tím méně objasněna, stíhána a potrestána. Podle odborníků se většinou vyskytuje v případech korupce (např. u korupce se odhaduje, že skryto zůstává téměř 100% všech transakcí), neplacení výživného, neoprávněných zásahů k domu či bytu, podvodů s nemovitostmi, podvodů při zaměstnávání jiných osob, pašování zboží, nedovoleného ozbrojování, týrání zvířat, pomluv se závažnými následky, nákupu kradeného nebo jinak nepoctivě získaného zboží, neoprávněného podnikání, obcházení daňových povinností, pojišťovacích podvodů, celních podvodů, ekonomická kriminalita.
Celkový stav kriminality zahrnuje počty registrovaných trestných činů a pachatelů. Prevence kriminality je vedle represe součástí trestní politiky státu. Z pohledu teorie je prevence kriminality součástí kriminologie, která zkoumá zejména osobu pachatele, osobu oběti a zabývá se možnostmi kontroly kriminality. Kriminologie je empirická věda, spoléhající se více na pozorování skutečnosti, než na teorii a je to věda multidisciplinární, víceoborová, mezioborová. Politika prevence kriminality je součástí bezpečnostní politiky státu, která je hlavním nástrojem kontroly kriminality. Představuje ofenzivní strategii kontroly kriminality, jež spoléhá především na nerepresivní prostředky. Zabývá se eliminací sociálně patologických jevů a snižováním motivů a příležitostí k páchání trestných činů. Zahrnuje soubor nerepresivních opatření, tedy veškeré aktivity vyvíjené sítí spolupracujících subjektů, které směřují k předcházení páchání kriminality a snižování obav z ní. Okruh subjektů preventivní politiky zahrnuje mimo orgány činné v trestním řízení i další subjekty, např. nerepresivní orgány veřejné správy, síť nestátních neziskových a církevních organizací a dalších zájmových sdružení občanů, některé typy školských zařízení, ale i podnikatelské subjekty a jednotlivé občany. Na místní úrovni zahrnuje i další aktéry prevence v řadě specifických oblastí. Jsou to např. metodici prevence na školách, romští asistenti, pracovníci Preventivně informační skupiny na úrovni okresních ředitelství a krajských správ Policie ČR, atp. Specifickou úlohu plní Probační a mediační služba ČR, jejíž preventivní aktivity souvisejí především se zákonem č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. K aktérům prevence náleží poskytovatelé sociálních služeb, zařízení sociálních služeb včetně sociálního poradenství (např. domy na půl cesty, nízkoprahová zařízení, terénní sociální pracovníci, sociální kurátoři apod.), orgány sociálně právní ochrany dětí (viz. Zákon č. 359/1999), kde hrají rozhodující roli orgány obce, městských částí, školské orgány a zařízení.
III. Objekty prevence kriminality: 1. Kriminogenní faktory jsou rizikové činitele, které vyvolávají, usnadňují nebo podporují páchání trestných činů. Jsou to jednak subjektivní faktory, které souvisejí se strukturou osobnosti, s psychickými a fyzickými vlastnostmi a chováním jedince. Druhou oblastí jsou pak objektivní faktory, které se týkají celé společnosti a působní zejména v oblasti politiky, ekonomiky, práva, státní správy a samosprávy, sociální struktury, kultury v nejširším slova smyslu, včetně morálky, mezilidských vztahů, rodiny a sdělovacích prostředků. Výčet nalezených faktorů nemůže být nikdy úplný a definitivní. Při výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci z roku 1998 jich bylo nalezeno 150. Pro naši potřebu stačí definovat kriminogenní faktory jako sociální prostředí, příčiny a podmínky kriminality. 2. Potencionální i skuteční pachatelé trestné činnosti. 3. Potencionální či skutečné oběti trestných činů. IV. Struktura prevence kriminality: Sociální prevence představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti. Sociální prevence je součástí sociální politiky. Efektivita sociální prevence je obtížně statisticky či ekonomicky měřitelná, lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhadů sociálních perspektiv jedinců – objektů preventivního působení.
Situační prevence staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti. Úspěšnost situační prevence je vysoká, je však podmíněna adekvátní volbou opatření a finančními a personálními prostředky do ní vložených. Těžiště odpovědnosti za opatření situační prevence nesou především občané a obce, popř. městská či obecní policie a v rámci vymezených kompetencí i Ministerstvo vnitra, respektive Policie ČR. Prevence viktimností a pomoc obětem trestných činů je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové i individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci technických možností ochrany před trestnou činností. Užívá metody sociální i situační prevence, a to podle míry ohrožení na primární, sekundární i terciární úrovni. Jako podskupinu sem řadíme i informace pro občany o možnostech obrany a ochrany před trestnou činností.
V. Úrovně preventivních aktivit: Primární prevence je nepřímou strategií, necíleně orientovanou na celou společnost, její instituce a občany, spočívá především v optimalizaci životních podmínek, zvláště sociálních, ale i materiálních, v péči o náležité fungování všech prosociálních aktivit, které vedou k vhodné socializaci jedinců a k pozitivnímu rozvoji společnosti jako mnohovrstevnatého celku. Patří sem osvěta, informace, volnočasové aktivity apod. Sekundární prevence je chápána jako přímá strategie orientovaná na jedince a skupiny kriminálně rizikové, ať již jako potencionální pachatelé, či oběti. Zaměřuje se též na ochranu materiálních hodnot, které jsou častěji objektem zájmu delikventů. Sem patří služby sociální péče, nebo služby sociální prevence, eliminace sociálně patologických jevů typu záškoláctví, povalečství, vandalismu, oblast interetnických konfliktů, oblast příčin kriminogenních situací typu dlouhodobá nezaměstnanost, sociální chudoba, nedostatečná rodinná výchova apod. Terciární prevence je koncipována jako přímá preventivní strategie zacílená především na předcházení kriminální recidivě, zde se jedná o ty segmenty společnosti, které kriminalitou tak či onak již zasaženy byly. Sem patří práce s kriminálně narušenými jedinci a řešení stavu prokriminálního sociálního prostředí.
II. část prevence osobní - pasivní
Se skupinou odsouzených za znásilnění byl ve vězení proveden rozhovor o tom, co očekávají u potenciální oběti a zde jsou některá zajímavá fakta: 1) První věc, na kterou muži u potenciální oběti ohlíží, je účes. Nejpravděpodobněji budou pronásledují ženu s culíkem, drdolem, copem nebo jiným účesem, který je snadné uchopit. Také půjdou pravděpodobněji po ženě s dlouhými vlasy. Ženy s krátkými vlasy nejsou běžnými cíly. 2) Druhou věcí, po které se muž dívá je oblečení. Vyhledávají ženy, jejichž oblečení je snadné rychle odstranit. Většina z nich má u sebe nůžky speciálně na stříhání oblečení.
3) Také vyhledávají ženy, které telefonují, hledají něco v kabelce nebo dělají nějakou činnost za chůze, protože nedávají pozor a mohou být snadno přemoženy. 4) Muži nejpravděpodobněji zaútočí a znásilní brzy zrána, mezi 5:00 a 8:30 hod. 5) Nejčastějším místem, kde jsou ženy unášeny je parkoviště u prodejny potravin. Na druhém místě jsou parkoviště/garáže u kanceláře. Na třetím místě jsou veřejné záchody. 6) Těmto mužům jde o to, aby ženu rychle popadli a přesunuli na jiné místo, kde se nemusí obávat toho, že je někdo chytí. 7) Pouze 2% řekli, že měli u sebe zbraň, protože za znásilnění budou odsouzeni na 3-5 let, ale za znásilnění se zbraní je 15-20 let. 8) Pokud budete klást odpor odradí je to, protože jim trvá pouze minutu nebo dvě si uvědomit, že pronásledování vás za to nestojí, protože to bude zdlouhavé. 9) Tito muži řekli, že by si nevybrali ženy, které mají deštníky nebo jiné podobné předměty, které mohou být v rukou žen použity zpovzdálí. Klíče nejsou zastrašující, protože se musíte dostat skutečně blízko k útočníkovi, aby mohly být použity jako zbraň. Takže smyslem je, přesvědčit tyto chlápky, že za to nestojíte. 10) Několik obranných technik, které nás naučil jsou: Pokud vás někdo pronásleduje zezadu na ulici nebo v garáži nebo je s vámi ve výtahu nebo na schodišti, podívejte se mu do tváře a zeptejte se jich třeba kolik je hodin nebo řekněte něco všedního: „To je k nevíře, jaká je venku zima“, „budeme mít tuhou zimu“. Teď jste viděly jejich tvář a můžete je identifikovat v řadě; ztratíte přitažlivost jako cíl. 11) Pokud jde někdo směrem k vám, vztáhněte ruce před sebe a zakřičte STŮJ nebo DRŽ SE ZPÁTKY! Většina násilníků, se kterými hovořili řekla, že by si ženy nevšímali, pokud by řvala nebo ukázala, že se bude bránit. Znovu, vyhledávají SNADNÝ cíl. 12) Pokud máte pepřový sprej (tento instruktor byl jeho velkým zastáncem a nosí ho všude sebou), křičte MÁM PEPŘOVÝ SPREJ a když jej držíte venku, zastraší ho to. 13) Pokud vás někdo chytne, nemůžete je překonat silou, ale můžete je přelstít. Pokud vás chytne zezadu kolem pasu, štípněte útočníka buď pod paži (mezi loktem a podpažím) NEBO v horní části vnitřního stehna VELMI VELMI SILNĚ. Jedna žena ve třídě, kterou instruktor školil, mu řekla, že použila štípnutí pod paží na muže, který se ji pokusil znásilnit a byla tak naštvaná, že mu protrhla kůži a vytrhla svalová vlákna – chlap potřeboval stehy. Zkuste se štípnout v těchto místech jak nejsilněji můžete – bolí to. 14) Po počátečním úderu vždy JDĚTE po GENITÁLIÍCH. Vím ze zvláště nešťastného zážitku, že pokud uhodíte do mužských částí, je to nesmírně bolestivé. Můžete si myslet, že toho chlapa naštvete a bude vám chtít ublížit víc, ale tito násilníci našemu instruktorovi řekli, že chtějí ženu, která nebude působit moc problémů. Začněte působit potíže a zmizí. 15) Pokud na vás muž vztáhne ruce, chytněte ho za dva prsty a zohněte je dozadu jak nejdál to jde s co největším tlakem dolů. Instruktor mi to udělal bez použití velkého tlaku a skončila jsem na kolenou a oba klouby na prstech slyšitelně zapraskaly. 16) Samozřejmě, že stále platí, co slýcháváme. Vždy si buďte vědomi vašeho okolí, pokud je to možné mějte doprovod a pokud vidíte nějaké zvláštní chování, nenechte to být, následujte své instinkty!!! Můžete se cítit v daný okamžik hloupě, ale cítily byste se mnohem hůř, pokud by ten chlápek byl opravdu nebezpečný.
1. Tip z Tae Kwon Do: Loket je nejsilnějším bodem na vašem těle. Pokud jste dostatečně blízko, abyste ho použily, udělejte to! 2. Naučeno z turistického průvodce v New Orleans. Pokud vás zloděj požádá o vaši náprsní tašku a/nebo peněženku, NEPODÁVEJTE MU JI. Hoďte ji co nejdál od sebe...jsou šance, že se více zajímá o vaši peněženku než o vás a půjde si pro ni. UTÍKEJTE JAKO ŠÍLENÁ OPAČNÝM SMĚREM! 3. Pokud byste byly hozeny do kufru auta, vykopněte koncová světla a vystrčte ven z otvoru ruku a začněte mávat jako blázen. Řidič vás neuvidí, ale kdokoliv jiný ano. Toto zachránilo životy. 4. Ženy mají ve zvyku nasednout do auta po nakupování, jídle, práci atd. a jen sedět (kontrolují si šekovou knížku nebo dělají seznam atd.). NEDĚLEJTE TO! Dravec vás bude sledovat a tohle je pro něj skvělá příležitost, aby se dostal na místo spolujezdce, přiložil vám zbraň k hlavě a nařídil vám, kam jet. HNED JAK NASEDNETE DO SVÉHO AUTA, ZAMKNĚTE DVEŘE A ODJEĎTE. Pokud je s vámi někdo v autě, se zbraní u vaší hlavy, NEODJÍŽDĚJTE, opakuji: NEODJÍŽDĚJTE! Místo toho nastartujte motor a do něčeho narazte, poškoďte auto. Váš airbag vás zachrání. Pokud je osoba na zadním sedadle, schytá to nejvíc. Hned jak auto narazí vyskočte ven a utečte. Je to lepší, než aby našli vaše tělo na vzdáleném místě. 5. Pár poznámek o nastupování do vašeho auta na parkovišti nebo v garáži: A.) Buďte opatrné: rozhlížejte se kolem sebe, podívejte se do auta, na podlahu u spolujezdce a na zadní sedadlo. B.) Pokud parkujete vedle větší dodávky, nastupte do vašeho vozu ze strany spolujezdce. Většina sériových vrahů útočí na své oběti tím, že je vtáhne do své dodávky, když se ženy pokouší nastoupit do svých vozů. C.) Podívejte se na auto parkující vedle vašeho auta u strany řidiče a u strany spolujezdce. Pokud tam sedí samotný muž na sedadle nejblíže vašeho vozu, bude lepší, když se vrátíte zpátky do supermarketu nebo do práce a požádáte ostrahu/policii, aby vás doprovodila ven. JE VŽDY LEPŠÍ BÝT V BEZPEČÍ NEŽ LITOVAT. (A lepší paranoidní než mrtvá.) 6. VŽDY jeďte raději výtahem, než po schodech. (Schodiště jsou děsivá místa na to být tam sama a skvělá místa zločinu. To je pravda zvláště V NOCI!) 7. Pokud má násilník pistoli a vy nejste pod jeho kontrolou, VŽDY UTÍKEJTE! Útočník vás trefí (běžící terč) pouze ve 4 ze 100 možností. A dokonce i tehdy to NEBUDE do životně důležitého orgánu. UTÍKEJTE, pokud možno způsobem cikcak (kličkujte). 8. Jako ženy se vždy snažíme mít soucit: PŘESTAŇTE! Může to způsobit, že budete znásilněna nebo zabita. Ted Bundy, sériový vrah, byl dobře vypadající, vzdělaný muž, který VŽDY hrál na soucit nic netušících žen. Chodil o holi nebo kulhal a často požádal „o pomoc“ do svého auta nebo se svým vozem a tehdy unesl svou příští oběť. 9. Další Bezpečnostní Bod: Někdo mi zrovna řekl, že její přítelkyně slyšela včera večer plačící dítě na své verandě a zavolala policii, protože to bylo pozdě a domnívala se, že je to divné. Policie jí řekla „Ať děláte cokoliv, NEOTVÍREJTE dveře.“ Žena pak řekla, že to znělo jako by se dítě plazilo blízko okna a ona měla strach, že by se mohlo dostat na silnici a něco jej přejet. Policajt řekl, „Už máme hlídku na cestě, cokoliv děláte, NEOTVÍREJTE dveře.“ Řekl jí, že se domnívají, že sériový vrah má nahraný dětský pláč a používá to k vylákání žen ven z domu, když se domnívají, že někdo upustil dítě. Řekl, že to nepotvrdili, ale měli několik telefonátů od žen, které říkaly, že slyšely dětský pláč venku za dveřmi, když byly v noci samotné doma.
Prosím pošlete do dál a NEOTVÍREJTE dveře při dětském pláči. Mělo by to být bráno vážně, protože teorie Plačícího dítěte byla zmiňována v pořadu Nejhledanější v Americe, kde udávali profil sériového vraha v Luisianě. Ráda bych, abyste to předali všem ženám, které znáte. Může to zachránit život. Světlo svíčky neutlumí, když se jí zapálí další svíčka. Chtěla jsem to poslat jen ženám, ale chlapi, pokud milujete své mámy, manželky, sestry, dcery atd., možná byste jim to taky chtěli poslat. Aktivní prevence zahrnuje různé obranné techniky a bojová umění, zbraně a podobně, ale tento systém obrany je náročný na čas a nácvik. Svým charakterem však přesahuje rámec této přednášky.
III. Nové trendy prevence kriminality ze strany PČR a) přednášky PIS ( preventivní informační skupina, která spadá pod PČR) b) program Ajax I. díl pro první stupeň ZŠ II. díl pro druhý stupeň ZŠ, klade důraz na seznámení s prací policie, seznamuje se správným a špatným řešením určitých situací v interpersonální percepci jedince v běžném dni. Hravou formou se vyplňuje tištěná brožura se konkrétními situacemi, které mohou dítě potkat. c)zavedení Antikonfliktních týmu PČR ( skupina vybraných, speciálně vyškolených policistů, kteří jsou připravováni na komunikaci ve ztížených situacích- sportovní akce, pochody extrémistů, velké shromáždění lidu, kde hlavní náplní činnosti AKT je upozorňovat na možné důsledky protiprávního chování, zajišťovat komunikaci mezi policií a pořadateli, svolavateli, zajišťovat případnou ZP, komunikace s médii, komunikace s nezúčastěnými osobami, jejich volný průchod kordony apod. Jde o to, aby policie naplnila první část svého hesla pomáhat. AKT je nerepresivní složka policie, která se snaží konfliktům předcházet nebo je tlumit již v zárodku bez použití donucovacích prostředků.
IV. Paragrafy trestního zákona obsahující mravnostní nebo sexuálně orientované trestné činy. § 215 Týrání svěřené osoby (1) Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu. § 215a Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě (1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu. § 217 Ohrožování výchovy mládeže (1) Kdo vydá, byť i z nedbalosti, osobu mladší než osmnáct let nebezpečí zpustnutí tím, že a) svádí ji k zahálčivému nebo nemravnému životu, b) umožní ji vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo c) závažným způsobem poruší svou povinnost pečovat o osobu mladší než osmnáct let, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo umožní, byť i z nedbalosti, osobě mladší než osmnáct let hru na hracím přístroji, který je vybaven technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchal-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ze zavrženíhodné pohnutky, b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu, c) spáchal-li takový čin opětovně, nebo d) získal-li takovým činem značný prospěch. § 217a Svádění k pohlavnímu styku (1) Kdo nabídne, slíbí nebo poskytne osobě mladší osmnácti let za pohlavní styk s ní, nebo za její pohlavní sebeukájení, obnažování nebo jiné srovnatelné chování úplatu nebo jinou výhodu či prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchal-li čin uvedený v odstavci 1 ze zavrženíhodné pohnutky, b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu, nebo c) spáchal-li takový čin opětovně. § 217b Osoba mladší osmnácti let, která žádá nebo přijme úplatu nebo jinou výhodu či prospěch za to, že sama má pohlavní styk, nebo se sama pohlavně ukájí, obnažuje nebo se dopouští jiného srovnatelného chování, není pro takový čin trestná, a to ani podle ustanovení o návodci nebo pomocníkovi. § 232 Zbavení osobní svobody (1) Kdo jiného zbaví osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek. § 232a Obchodování s lidmi (1) Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá osobu mladší osmnácti let, aby jí bylo užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního obtěžování nebo zneužívání, b) k otroctví nebo nevolnictví, nebo c) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let. (2) Stejně bude potrestán, kdo jiného za použití násilí, pohrůžky násilí nebo lstí anebo zneužitím jeho omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby ho bylo užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního obtěžování nebo zneužívání, b) k otroctví nebo nevolnictví, nebo c) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí těžké újmy na zdraví nebo smrti, c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat značný prospěch, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci. (4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. § 233 Zavlečení do ciziny (1) Kdo jiného zavleče do ciziny, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin na osobě mladší než patnáct let nebo na osobě stižené duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek. § 235 Vydírání (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (se sexuálním podtextem) (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, c) spáchá-li takový čin se zbraní, d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo značnou škodu, e) spáchá-li takový čin na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo f) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. § 236 Omezování svobody vyznání Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy a) nutí jiného k účasti na náboženském úkonu, b) zdržuje jiného bez oprávnění od takové účasti, nebo c) jinému v užívání svobody vyznání jinak brání, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. § 237 Útisk Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. § 238 Porušování domovní svobody (1) Kdo neoprávněně vnikne do domu nebo do bytu jiného nebo tam neoprávněně setrvá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, užije-li při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, jestliže užije při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí a takový čin spáchá se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami. § 241 Znásilnění (1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na osobě mladší než osmnáct let. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, nebo b) spáchá-li takový čin na osobě mladší než patnáct let. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. § 242 Pohlavní zneužívání
(1) Kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let nebo kdo takové osoby jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na osobě svěřené jeho dozoru, zneužívaje její závislosti. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. § 243 Kdo zneužívaje závislosti osoby mladší než osmnáct let nebo osoby svěřené jeho dozoru, přiměje ji k mimomanželské souloži, nebo kdo takové osoby, zneužívaje její závislosti, jiným způsobem pohlavně zneužije, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. § 245 Soulož mezi příbuznými Kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.