Práce s dětmi a mládeţí v rámci sborů dobrovolných hasičů v okrese Blansko

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra pedagogiky

Práce s dětmi a mládeţí v rámci sborů dobrovolných hasičů v okrese Blansko

Bakalářská práce Brno 2010

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

PaedDr. Jan Šťáva, CSc.

Eva Filoušová

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Petrovicích dne 28. března 2010

..….…………………………….....

2 z 62

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala PaedDr. Janu Šťávovi CSc. za odborné vedení mé bakalářské práce a podnětné rady. Velký dík patří také Janu Filoušovi za technické připomínky a podporu při psaní mé práce.

3 z 62

1

OBSAH

1

OBSAH ....................................................................................................................................... 4 1.1

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ....................................................................................................... 6

2

ÚVOD ........................................................................................................................................ 6

3

HISTORIE HASIČSKÉHO MLÁDÍ.................................................................................................... 8

4

3.1

POČÁTKY PRÁCE S MLÁDEŽÍ U DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V MINULÉM STOLETÍ (DO ROKU 1918) ........................... 8

3.2

PRÁCE S MLÁDEŽÍ V OBDOBÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY (1918 – 1938) .................................................... 9

3.3

MLÁDÍ V DOBROVOLNÝCH HASIČSKÝCH SBORECH V OBDOBÍ FAŠISTICKÉ OKUPACE (1939 – 1945) ...................... 9

3.4

HASIČSKÝ DOROST V LETECH 1945 – 1990............................................................................................ 10

3.5

OD MLADÝCH POŽÁRNÍKŮ K MLADÝM HASIČŮM OD ROKU 1990................................................................. 12

ČINNOST SBORU ...................................................................................................................... 13 4.1

5

VÝZNAMNÉ AKCE POŘÁDANÉ SBOREM ................................................................................................... 13

4.1.1

Setkání hasičů z Petrovic ČR ............................................................................................... 13

4.1.2

Mezinárodní spolupráce s obcí Petrovice na Slovensku...................................................... 13

4.2

ČINNOST VÝBORU ............................................................................................................................. 14

4.3

ZÁSAHOVÁ JEDNOTKA OBCE ................................................................................................................ 15

4.4

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTI SBORU .................................................................................................... 15

ČINNOST KOLEKTIVU MLADÝCH HASIČŮ A DOROSTU ............................................................... 16 5.1

CELOROČNÍ ČINNOST MLADÝCH HASIČŮ ................................................................................................. 16

5.2

HASIČSKÉ SOUTĚŽE A POHÁRY MLÁDEŽE ................................................................................................. 19

5.2.1

Hra Plamen ......................................................................................................................... 19

5.2.2

Ostatní soutěže ................................................................................................................... 19

5.3

JAK SE STÁT ČLENEM KOLEKTIVU MLADÝCH HASIČŮ................................................................................... 19

5.3.1

6

Novodobá historie kolektivu mladých hasičů v naší obci.................................................... 20

5.4

PREZENTACE KOLEKTIVU MLADÝCH HASIČŮ ............................................................................................. 20

5.5

VEDOUCÍ A INSTRUKTOŘI .................................................................................................................... 21

5.6

MOJE VZPOMÍNKA….......................................................................................................................... 21

VÝCHOVA MLÁDEŽE ................................................................................................................. 23 6.1

STYLY VÝCHOVY ................................................................................................................................ 23

6.1.1

Autoritativní styl ................................................................................................................. 23

6.1.2

Liberální styl ....................................................................................................................... 24

6.1.3

Demokratický styl ............................................................................................................... 24

6.2

KDO BY NEMĚL BÝT VEDOUCÍM ............................................................................................................ 24

6.3

AUTORITA ....................................................................................................................................... 25

4 z 62

7

VOLNÝ ČAS DĚTÍ ...................................................................................................................... 26 7.1

NABÍDKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ...................................................................................................... 27

7.2

VÝCHOVA MIMO VYUČOVÁNÍ............................................................................................................... 27

7.2.1 7.3

8

9

Požadavky na realizaci výchovy mimo vyučování ............................................................... 28

VZTAH A KOMUNIKACE VE VÝCHOVĚ MIMO VYUČOVÁNÍ ............................................................................ 29

7.3.1

Vztah vychovatel (vedoucí) - dítě........................................................................................ 30

7.3.2

Vztah dítě – dítě ................................................................................................................. 31

PSYCHICKÝ VÝVOJ DĚTÍ ............................................................................................................ 33 8.1

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK 6 – 11 LET ........................................................................................................... 33

8.2

DOSPÍVÁNÍ – MEZI 11. A 20-22. ROKEM............................................................................................... 34

MOTIVACE ............................................................................................................................... 36 9.1

ZNAKY DĚTSKÉ MOTIVACE ................................................................................................................... 36

9.2

MOTIVACE ČINNOSTI KOLEKTIVU A JEDNOTLIVCE ..................................................................................... 37

9.3

POTŘEBY PRO MOTIVACI ..................................................................................................................... 37

9.3.1 9.4 10

Motivace činnosti ............................................................................................................... 37

RUŠIVÉ MOMENTY MOTIVACE .............................................................................................................. 40

VÝZKUM .................................................................................................................................. 41 10.1

PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA .......................................................................................................... 41

10.1.1

Cíl, funkce a obsah pedagogické diagnostiky ................................................................ 41

10.2

STANOVENÍ HYPOTÉZ .................................................................................................................... 42

10.3

METODA VÝZKUMU - DOTAZNÍK ...................................................................................................... 42

10.4

PRŮBĚH VÝZKUMU ....................................................................................................................... 43

10.5

POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU ...................................................................................................... 43

10.6

ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT ............................................................................................................... 43

11

ZÁVĚR...................................................................................................................................... 46

12

RESUMÉ................................................................................................................................... 47 12.1

13

14

SUMMARY

.................................................................................................................................. 47

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................. 48 13.1

MONOGRAFIE ............................................................................................................................. 48

13.2

INTERNETOVÉ ZDROJE: .................................................................................................................. 49

PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .................................................................................................. 50 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................................................... 50 14.1

VÝBĚR FOTOGRAFIÍ KOLEKTIVU MLADÝCH HASIČŮ ................................................................................ 50

5 z 62

14.2

VYBRANÁ ČÁST ZE STANOV SH ČMS: SBOR, JEHO ORGÁNY A ČLENSKÁ ZÁKLADNA .................................... 56

14.3

PRAVIDLA HRY PLAMEN ................................................................................................................. 57

14.4

SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČŮ ............................................................ 58

14.5

FORMULÁŘ DOTAZNÍKU ................................................................................................................. 61

1.1 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČR

- Česká republika

ČSM

- Československý svaz mládeţe

ČSPO

- Československý svaz poţární ochrany

DDM

- dům dětí a mládeţe

JPO3

- jednotka poţární ochrany třetího stupně

MH

- mladý hasič

MP

- mladý poţárník

MŢ

- mladší ţáci

Okr.

- okres

ORM

- odborná rada mládeţe

OSH

- okresní sdruţení hasičů

SDH

- sbor dobrovolných hasičů

SH ČMS

- Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska

SŢ

- starší ţáci

ZUŠ

- základní umělecká škola

CAS

- cisternová automobilová stříkačka

DA

- dopravní automobil

EU

- Evropská unie

OORM

- Okresní odborová rada mládeţe

DHZ

- dobrovolný hasičský sbor (slovensky)

2

ÚVOD 6 z 62

Sbory dobrovolných hasičů jsou sdruţením spojující lidi společného myšlení všech věkových skupin. Pro kaţdého občana je to známá a běţná věc, ale spousta z nich si přesto neuvědomuje, co pro ně hasiči v obci dělají. Jiţ odedávna byla tato sdruţení zakládána za účelem pomoci spoluobčanům v nelehkých situacích. Zdaleka se nejednalo jen o poţáry. Heslem dobrovolných hasičů je „Bohu ku cti, bliţnímu ku pomoci!“ Dobrovolní hasiči byli a jsou organizátory řady akcí, které uskutečňují ve svém volném čase nejen pro blaho jich samých, ale hlavně pro své „bliţní“ spoluobčany. Základem pro dlouholetou činnost sborů je práce z mládeţí. Kdo jiný, neţ mladí hasiči, budou pokračovat v tradici tohoto hnutí. Díky nim tak existuje toto společenství dodnes. Jako desetileté dítě jsem začala chodit do krouţku mladých hasičů v SDH v Ráječku (okr. Blansko). Vzpomínám na něj velmi ráda. Je to jeden z mála krouţků, kam jsem vţdy těšila. Kdyţ mi bylo asi 17 let, začala jsem jezdit za přítelem do Petrovic (také okr. Blansko). Tehdy tam krouţek mladých hasičů moc nefungoval, a tak jsme se společně s přítelem (dnes uţ manţelem) rozhodli, ţe tradici obnovíme. Během prvních dvou let jsme se kvalifikovali na funkci vedoucích (viz. Stanovy SH ČMS) a ve vedení tohoto krouţku pokračujeme dodnes. Touto svojí prací bych chtěla seznámit veřejnost s činností sborů dobrovolných hasičů a jejich práci s mládeţí. Pro přesnější vniknutí do tohoto tématu jsem si zvolila SDH Petrovice, ve kterém působím jako vedoucí mládeţe.

7 z 62

3

HISTORIE HASIČSKÉHO MLÁDÍ 3.1 POČÁTKY PRÁCE S MLÁDEŢÍ U DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V MINULÉM STOLETÍ (DO ROKU 1918)

Na počátku dvacátého století vznikají v hasičských sborech jinošské hasičské čety. Je nutné se však zmínit, ţe jiţ mnoho desítek let před tím došlo k prvnímu pokusu o organizování mladých. Ve věstníku zemské ústřední hasičské jednoty království Českého publikoval své příspěvky Zdeněk Koutek. Ten velmi podrobně popsal zásluţnou činnost sedleckého (Sedlec u Kutné Hory) faráře Jana Ceybky, který jiţ v roce 1836 předloţil biskupské konsistoři „Navedení, jak si má počínati mládeţ při ohni“. V hasičském kalendáři z roku 1905 byly uvedeny zásady k zakládání a činnosti jinošských druţin dobrovolných hasičských sborů. I přes snahy některých sborů a iniciativních jednotlivců nedocházelo bohuţel k širšímu rozvoji jinošských skupin. Ačkoli byla v českém hasičstvu řada učitelů, nebyl zpracován ucelený systém výchovy a výcviku a nebyl ani vytvářen potřebný tlak na sbory k zakládání mládeţnických kolektivů. Zemská ústřední hasičská jednota jiţ v roce 1902 schválila návrh učitele z České Třebové J. B. Hubálka „O zřizování jinošských skupin“. Tento dokument měl název „Pravidla, dle nichţ lze zřizovati a spravovati jinošské druţiny při sborech hasičských“. Obsahovala také řadu doporučení, aby bylo moţné přijímat do druţin chlapce od 15 let se svolením otce a současně byla zaměřena na mravní a národní výchovu, teoretický a praktický výcvik. Tento návrh se v praxi příliš neujal. V roce 1912 se zemská ústřední jednota znovu vrací k iniciativě J. B. Hubálka a vydává broţuru „Jinošské druţiny při sborech dobrovolných hasičŧ“. Tato příručka se inspirovala zčásti anglickým skautingem. Coţ znamená nutnou nejen hasičskou odbornost, ale i sport, znalost kultury, poznávání vlasti, průmyslu a zemědělství. Přijímáni byli chlapci ve věku od 14 do 17 let s povolením otce. Součástí praktického výcviku bylo cvičení s krátkým ţebříkem, obsluha čtyřkolové stříkačky, stříkaček dţberových, puntových a berlovek, poţárních hydrantů, výcvik s hadicemi a první pomoc. Je moţné říci, ţe na začátku 20. století byly v naší zemi poloţeny základy práce s mládeţí v hasičských sborech. 8 z 62

3.2 PRÁCE S MLÁDEŢÍ V OBDOBÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY (1918 – 1938) Po první světové válce zůstala situace obdobná jako před ní. V roce 1923 pracovalo u 415 českých sborů pouze 44 jinošských druţin se 424 členy. Opět se objevují hlasy, stěţující si na nedostatek mladých členů. J. Procházka, náčelník dorostu karlínské ţupy, seznamuje v Hasičských rozhledech v roce 1932 se systémem práce dorostu ve své ţupě v článku „Výcvik a výchova hasičského dorostu“. Obsah byl podobný Hubálkově metodice z roku 1912. Na počátku 30. let se vytvářely ţákovské odbory čs. hasičstva, které podléhaly schválení okresnímu školnímu výboru. Od roku 1934 je patrný určitý rozvoj druţin dětí a dorostu, protoţe k nám proudí vliv sousedního Německa na brannou výchovu. Časopis Hasičské rozhledy uveřejňuje v jednotlivých číslech „hodiny prozatimního programu výcviku dorostu“, který se však jiţ nepodařilo zpracovat v program stálý. Tento Program byl rozdělen na věkové kategorie 6 – 14 let a 14 – 17 let, u nichţ měla být rozvíjena pořadová příprava, tělesná a branná výchova, hasičská a samaritánská výchova, rekreace a bylo vytyčováno mravní heslo týdne.

3.3 MLÁDÍ

V

DOBROVOLNÝCH

HASIČSKÝCH

SBORECH

V

OBDOBÍ

FAŠISTICKÉ OKUPACE (1939 – 1945)

Situace ve vzniklém Protektorátu Čechy a Morava se dotkla také samotné činnosti hasičstva. Dne 31. 3. 1939 vláda nařídila, ţe všechny spolky musí hlásit, ţe chtějí nadále vyvíjet svoji činnost, jinak ţe zanikají. 15. května 1939 oznámilo ministerstvo vnitra, ţe povolenou sloţkou v Protektorátu se stává Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě se sídlem v Praze. V letech 1939 – 1944 byla vydána řada nařízení, která různým způsobem upravovala a omezovala činnost hasičských sborů. Péče o dorost však nezaostávala. V roce 1939 vyšla příručka pro vedoucí hasičského dorostu. Příručka přinesla organizační řád odborů dorostu a ţactva dobrovolných hasičských sborů. Vlivem podmínek ve státě a jeho politiky se projevil sníţení počtu dětí a dorostu.

9 z 62

3.4 HASIČSKÝ DOROST V LETECH 1945 – 1990 10. 6. 1945 zasedala v Praze Zemská hasičská jednota. Obsahem jejího jednání bylo přijetí úkolů obnovy hasičstva v Čechách a na Moravě. Zvolen byl i zpravodaj pro dorost a ţactvo. V roce 1945 byla zvolena dorostová komise. Ta své úkoly charakterizovala takto: „Vykonat všechny administrativní práce související s činností dorostu, zpracovat cvičební a sluţební řád dorostu, jednotný výcvikový program, zavést jednotný kroj, zabezpečit nábor dorostu a vycvičit dostatečný počet jejich vedoucích.“ V následujícím období od roku 1946 byly hasičské sbory vyzývány k tomu, aby získávaly mládeţ na školách. A tak po dohodě s řediteli škol organizovaly návštěvy školních dětí v hasičských zbrojnicích, organizovaly veřejná hasičská cvičení a při této příleţitosti nabíraly mladé členy. Bylo zdůrazňováno totalitní mocí, ţe Svaz české mládeţe má své skupiny téměř v kaţdé obci a ţe ve spolupráci s nimi je moţné provádět výchovu mladých muţů a dívek ve prospěch hasičské myšlenky a cílů. V roce 1948 existovalo v obcích a městech Československé republiky 14 300 hasičských sborů se 328 914 členy. Ústředím čs. hasičstva byly vydávány měsíční programy zaměstnávání dorostu, které zahrnovaly jak odborný výcvik a teorii, tělesná a pořadová cvičení, tak i občanskou výchovu, kulturní činnost, pořádání výletů apod. V dubnu roku 1949 došlo ke sloučení národních svazů mládeţe a byla vytvořena jednotná celostátní organizace mládeţe – Československý svaz mládeţe. Vznikla i jednotná dětská organizace – Pionýrská organizace. Byla vytvořena širší platforma spolupráce hasičských jednot i vyšších hasičských orgánů s organizacemi ČSM, Pionýrské organizace a jejich orgány. V 50. letech dochází postupně k rozvoji dětských a dorosteneckých hasičských kolektivů, zejména pak pionýrských oddílů. V těch jednotách, kde byly ustaveny pionýrské oddíly, byla soustředěna pozornost na činnost krouţků poţární ochrany na školách. 18. 1. 1952 předal ministr vnitra Václav Nosek nejvyšším představitelům čs. hasičstva velmi důleţitý dekret, kterým byla hasičská organizace prohlášena za dobrovolnou organizaci celostátního významu. V roce 1952 se konala 1. celostátní konference Čs. hasičstva. Po celostátní konferenci byla vyhlášena soutěţ pro mládeţ. Jejím obsahem byl poţární útok bez vody pro mládeţ 10 z 62

do 12 let, pro mládeţ nad 12 let pak s vodou. Pro obě kategorie běh na 60 m a poţárnická teorie. Tato soutěţ trvala s různými obměnami aţ do roku 1971. V některých místech přetrvala i několik let po vzniku hry Plamen. V roce 1953 došlo ke změně názvu organizace. Dosavadní název Svaz československých hasičů byl změněn na Československý svaz poţární ochrany. V roce 1956 měl ČSPO 549 177 členů, z toho 68 766 ţen, počet hasičských jednot činil 15 780. Krouţků poţární ochrany při školách a Pionýrské organizaci bylo 4 736, v nich působilo asi 25 000 chlapců a 5 400 děvčat. Dne 25. 5. 1957 rozhodlo předsednictvo ÚV ČSPO zřídit při škole v Bílých Poličanech první běh letního tábora mladých poţárníků. Zúčastnilo se ho 70 dětí ve věku 11 – 14 let. Byly zde odevzdány první odznaky „Mladý poţárník“. Směrnice pro získání odznaku „Mladý poţárník“ byly schváleny 8. 6. 1957. Pro získání tohoto odznaku bylo třeba splnit sedm podmínek. V roce 1957 proběhlo v Bílých Poličanech první celostátní školení vedoucích mládeţe. V roce 1958 vychází „Program činnosti zájmových krouţkŧ poţární ochrany – 1. část“. Od roku 1959 je zaváděn do činnosti krouţků mladých poţárníků výchovný systém Pionýrské organizace „Co má znát a umět pionýr“. V roce 1960 vychází druhá část „Programu činnosti“. V roce 1959 bylo v 5 000 krouţcích poţární ochrany organizováno 60 000 dětí, o rok později v 6 200 krouţcích takřka 150 000 dětí. V roce 1968 byla ústředním výborem ČSPO zřízena organizace Mladý poţárník ČSPO. Tak téměř po 20 letech dochází k odloučení od jednotné dětské organizace Pionýr. V oddílech mladých poţárníků byly zřízeny dětské kategorie 8 – 13 let a 13 – 15 let a dorost ve věku 15 – 18 let. V roce 1970 byla organizace Mladý poţárník ČSPO opět zrušena a sloučena s Pionýrskou organizací nově ustaveného Socialistického svazu mládeţe. V roce 1972 vzniká celostátní sportovně branná hra PLAMEN. Jejím posláním bylo rozvíjet dětské znalosti, vědomosti a návyky v jednotlivých oblastech specifické činnosti poţární ochrany. Hra Plamen prošla za dobu svého trvání celou řadou změn. Od svého zaloţení plnila a plní dodnes svou funkci jednak tím, ţe motivuje děti k získání odborných dovedností v poţárně-technických disciplínách, ale téţ tím, ţe se soutěţí v celoroční všestranné činnosti kolektivů.

11 z 62

Koncem roku 1989 došlo ke změně politického systému v Československu. V polovině roku 1990 zasedalo v Jesenici u Prahy plénum ÚV SPO ČSR rozšířené o delegáty z okresů a projednalo nový název organizace a další úkoly. Základní organizace se změnily na Sbory dobrovolných hasičů a Svaz poţární ochrany dostal nový název – Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Základní organizace jsou zřizovateli kolektivů mladých hasičů.

3.5 OD MLADÝCH POŢÁRNÍKŮ K MLADÝM HASIČŮM OD ROKU 1990 V roce 1990 – 1992 dochází k úbytku kolektivů a členů z různých důvodů. Vznik nových organizací dětí, rušení krajských výborů a funkcí tajemníků pro mládeţ, zpřísnila se evidence členů a zavedly se členské průkazy. V rámci změn, které přinesly Stanovy SH ČMS, schválila republiková konference vedoucích mládeţe Statut hnutí mládeţe, jako základní dokument pro práci s mládeţí v dalším období. Od 1. 9. 1991 platí nový stejnokrojový předpis a symbolika hnutí včetně deseti nových specializací MP a odznaku Připraven k poţární ochraně. Podle statutu hnutí mládeţe byly zvoleny odborové rady, které začaly samostatně pracovat podle schváleného plánu práce a rozpočtu. Činnost ORM se mnohde zuţuje jen na zajištění soutěţí. Svědčí o tom výsledek v zajišťování letní činnosti, vydávání členských průkazů a organizování další činnosti. V roce 1995 se konala konference mládeţe, na které se dohodl další postup v činnosti práce s mládeţí zejména v oblasti odborné přípravy vedoucích, úpravy směrnic pro činnost dětí a mládeţe, úpravy věkových kategorií v soutěţích. Byla navrţena úprava Stanov SH ČMS pro úsek činnosti s mládeţí pro jednání 1. řádného sjezdu SH ČMS. (tento materiál je převzat z publikace Učební texty pro vedoucí a instruktory kolektivů mladých hasičů, Kolektiv autorů SH ČMS; 2008)

12 z 62

4

ČINNOST SBORU

Výsledky činnosti sboru jsou spjaty s činností lidí v něm, ačkoliv to zní jednoduše, tak jednoduché to není. V dnešní uspěchané době hledí dost lidí především na to, aby měli hodně peněz a vysoké postavení, takţe na nějaké dobrovolnické aktivity nemají chuť ani čas. Naštěstí všichni obyvatelé naší planety nejsou takoví, a proto spoustu spolků, občanských sdruţení a různých dalších organizací můţe existovat a přinášet ostatním lidem kulturní akce, nadhled a spoustu záţitků všeho druhu. SDH zajišťuje pro své spoluobčany v průběhu roku bohatý program. V naší obci pořádají hasičský ples, masopustní průvod, pálení čarodějnic, pouťové zábavy na svátek sv. Petra a Pavla, letní posezení s občerstvením, sběr ţelezného šrotu, řadu poznávacích zájezdů a mnoho dalších akcí. Nemálo času se ve sboru věnuje mládeţi při pravidelných týdenních schůzkách. Dále jsou pro ni organizovány akce jako např. Letní soustředění mladých hasičů,

mezinárodní

letní

tábor,

Halloweenský

pochod

s lampiony,

Setkání

s Mikulášem, turistické výlety, zábavná odpoledne a spousty her.

4.1 VÝZNAMNÉ AKCE POŘÁDANÉ SBOREM 4.1.1 Setkání hasičů z Petrovic ČR Unikátní událostí, jejímţ iniciátorem je náš sbor, je kaţdoroční sjezd všech hasičských sborů Petrovic z celé ČR, který se koná pokaţdé v jiných Petrovicích. Při těchto setkáních se vţdy prezentuje některý ze sborů tradicemi jejich kraje, krásami okolí a historickými památkami. Nechybí ani ukázky poţární techniky, výzbroje a výstroje daného sboru. Setkání jsou zakončena společným posezením při hudbě a tanci. 4.1.2 Mezinárodní spolupráce s obcí Petrovice na Slovensku Od roku 2008 probíhá druţba s hasiči obce Petrovice na Slovensku (okres Bytča). V tomto případě byl také iniciátorem náš sbor. Poprvé se naše sbory setkali při oslavách 85. výročí zaloţení DHZ Petrovice na Slovensku, kde nejprve probíhala mše za patrona hasičů sv. Floriána, následovala poţární soutěţ, návštěva města Ţiliny a na závěr příjemné posezení a tanec se slovenskými přáteli. Od tohoto setkání se naše obce schází několikrát v roce při různých příleţitostech. Další významnou návštěvou slovenských přátel bylo výročí 115 let od zaloţení sboru v Petrovicích v ČR. Během těchto oslav jsme našim přátelům předvedli novou hasičskou zbrojnici, ukázky hasičské techniky při 13 z 62

simulovaném poţáru a poţární útoky mládeţe a muţů. Po těchto představeních navštívili také nedaleký atomový kryt a jeskyni Výpustek u Křtin. 4.1.2.1 Mezinárodní letní tábor mládeže Doufejme, ţe se stal jiţ tradicí Mezinárodní letní tábor mládeţe, který se poprvé konal v roce 2009 na Slovensku v Rajecké Lesné, a účastnilo se ho 90 dětí z obou států. V letošním roce s tímto projektem pokračujeme i díky přispění EU z fondu vyhrazenému pro příhraniční spolupráci. Tábor se uskuteční v Jihomoravském kraji nedaleko Tišnova na základně Kutiny. Věřím, ţe letošní ročník bude úspěšný a minimálně se stejně kladnými ohlasy jako ten předchozí. 4.1.2.2 Návštěva při okrskové soutěži Další akci našich spřátelených obcí bude návštěva Slováků při okrskové soutěţi pořádané v Petrovicích na Blanensku a zapojení jejich soutěţních druţstev do tohoto klání. Soutěţ proběhne 8. května. Přátelé ze Slovenska přijedou jiţ v pátek, kdy je pro ně nachystáno posezení s hudbou. Na okrskové soutěţi soutěţí druţstva mladších a starších ţáků, muţů do 35 let a nad 35 let a druţstva ţen. Ze Slovenska by se podle domluvy měli účastnit muţi i děti.

4.2 ČINNOST VÝBORU Někteří členové v SDH musí být přesto o něco aktivnější neţ ostatní, jde o členy ve výboru sboru. V letošním roce se o činnost sboru stará 11 členů výboru. Ti jsou voleni na výroční výborové schůzi na standardní volební období 5 let. Valná hromada také volí starostu sboru, velitele a referenta mládeţe a další. Volit mohou všichni členové SDH (od 18 let) přítomní na schůzi. Zvolení členové výboru mají výkonnou moc. V našem sboru se scházejí pravidelně jednou měsíčně, vyjma mimořádných schůzí svolávaných kvůli určitým neodkladným záleţitostem. Výbor jako celek schvaluje návrhy na činnost sboru nebo mládeţe, nakládají s financemi sboru, organizuje různé akce ať uţ v rámci sboru (např. pro mládeţ nebo vlastní členy), ale také pro spoluobčany. Nedílnou součástí aktivit sboru je výpomoc další členů sboru a jeho příznivců. Nutno dodat, ţe výbor ani členové nemají za odvedenou práci pro sbor ţádný peněţní příjem. Příloha č. 14.2 Vybraná část ze stanov SH ČMS: Sbor, jeho orgány a členská základna 14 z 62

4.3 ZÁSAHOVÁ JEDNOTKA OBCE Zřizovatelem zásahové jednotky je podle zákona obec. Zástupcem jednotky je její velitel, kterého do funkce navrhuje SDH - jmenuje jej výbor obce. Naše jednotka je zařazena do výjezdové skupiny JPO3 coţ znamená, ţe musí mít minimálně 15 aktivních členů a 4 členy v záloze. Většina členů jednotky jsou právě dobrovolnými hasiči. JPO3 také musí disponovat CAS, v našem případě CAS32 na podvozku Tatry 815 a DA u nás VW transporter s úpravou pro uloţení techniky. Naše jednotka vyjíţdí na vyzvání operačního střediska integrovaného záchranného systému v Brně nebo sama, pokud jde o poţár nebo krizovou situaci v obci. Pravidla pro výjezdy poţárních vozidel je vyjetí ze základny do 10 min a příjezd na místo zásahu do 40 min od vyhlášení poplachu.

4.4 FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTI SBORU Sbor získává finance převáţně z akcí, které pořádá, tj. různé zábavy a posezení, pálení čarodějnic, soutěţe apod. Občas získá dotaci od obce, kraje nebo EU na konkrétní projekty. Finanční a zejména materiální pomoc poskytují nepravidelně sponzoři. Kolektiv dětí má nárok na kaţdoroční dotaci od SH ČMS na výstroj, výzbroj, vybavení kluboven atd., ale je důleţitá finanční spoluúčast sborů.

15 z 62

5

ČINNOST KOLEKTIVU MLADÝCH HASIČŮ A DOROSTU

Pro správnou funkci kolektivu mladých hasičů je nezbytné jeho zapojení do celoroční činnosti, příprava na soutěţe a správný přístup vedoucích ke kolektivu i k jednotlivci. Proto, aby kolektiv mohl správně fungovat, je třeba do něj vloţit nemalou část rozpočtu sboru. Úkolem výboru a referenta mládeţe je správně tyto finance rozdělit na technické vybavení, startovné na soutěţích, ale i na zábavu a volný čas pro mladé hasiče. V obcích je spousta dětí jako jednotlivců. Mnoho z nich má zájem se zapojit do kolektivu, který jim dá určitý směr, naučí je týmové spolupráci a prosazení svého názoru a dovedností ve skupině. Záţitky v něm získané, na které bude v dospělosti vzpomínat, jsou důleţitou částí vývoje dítěte. Krouţek mladých hasičů je bezplatný, a tudíţ dostupný i pro děti ze sociálně slabších rodin, a tím jim dává moţnost začlenit se. Bohuţel se občas stává, ţe rodiče nemají pochopení pro zájmy dítěte, takţe kdyţ dostane ve škole špatnou známku, zákaz krouţku berou jako adekvátní potrestání, přece jen ho neplatí, a tak mu alespoň zakáţou, co ho baví, coţ je podle mě to nejhorší, co mohou dítěti udělat. Často se toto děje u rodičů, kteří si tímto krouţkem neprošli a nevědí jak je pro dítě důleţitý. Samotnému dítěti škodí fakt, ţe kdyţ ho něco baví a o něco má zájem, tak se mu to zakáţe, proč by měl mít tedy nějaké koníčky a zájmy??? To samozřejmě neplatí jen o krouţku mladých hasičů, ale o zájmech a motivaci dítěte všeobecně.

5.1 CELOROČNÍ ČINNOST MLADÝCH HASIČŮ Dorost se schází jednou týdně (většinou v pátek nebo v sobotu) před soutěţí jinak podle domluvy s vedoucími. Účastní se řady akcí v rámci SDH např. jiţ zmíněný sběr ţelezného šrotu, strašení dětí na Halloween apod. Soutěţí také ve hře Plamen. Ţáci mají schůzku kaţdý pátek od 16 do 18 hodin. Místo schůzky je v jarních a podzimních měsících převáţně u staré zbrojnice. Tato zbrojnice je starší budova, ve které jsou uloţeny všechny překáţky, hry, náčiní apod. Před zbrojnicí je volné místo na cvičení poţárního útoku, tenisový kurt, fotbalové a vyasfaltované hřiště. Asi 30 metrů od zbrojnice se nachází poţární nádrţ, která mladým hasičům slouţí jako zdroj vody pro

16 z 62

poţární útok. V zimě si s dětmi přestěhujeme společenské a jiné hry do klubovny nově postavené hasičské zbrojnice, protoţe jsou tam stoly, ţidle, topení, WC, kuchyňka atd. V září - na počátku sezóny - děti rozdělíme do dvou soutěţních druţstev – mladších ţáků (6 – 11 let) a starších ţáků (12 – 15 let) zkráceně mladších a starších. Toto dělení jsou soutěţní kategorie, které slouţí především pro všechny soutěţe a poháry, ale zároveň jsou dobré i při běţné činnosti kolektivu (např. různé úkony, hry atd.) Celé září a půl října děti trénují na podzimní kolo hry Plamen, jenţ se skládá z branného závodu a štafety dvojic. Trénink se odehrává především venku, nejčastěji u lesa, kde se dá do polí střílet ze vzduchové pistole a šplhat po laně. Kolektiv je při něm rozdělený na druţstvo starších a druţstvo mladších ţáků. Kaţdé z nich má svého vedoucího, který je učí dovednostem potřebných k soutěţi. Po soutěţi – obvykle v půlce října – je ještě relativně pěkné počasí, a tak se mohou hrát hry venku. Asi nejoblíbenější hra dětí v Petrovicích je šipkovaná, následovaná hrou Hledání čísel v lese. Vlastně je baví téměř všechny hry v kterémkoliv prostředí. Místní děti si kolektivně mimo „hasič“ moc nehrají, chlapci hrají občas fotbal, ale jinak nic jiného a děvčata společně nedělají nic. Myslím, ţe je to velká škoda, protoţe mají v obci dost místa pro mnoho kolektivních her. Tím spíše uvítají téměř cokoliv, co v krouţku hrajeme. Kdyţ není zrovna pěkné počasí, je na řadě další z velmi oblíbených her hlavně u chlapců – floorball. Ačkoliv je to sport převáţně pro kluky, zahanbit se nedají ani děvčata. Jako hrací plocha slouţí sál místního kulturního domu. Hokejky a míčky jsme dětem zakoupili asi před dvěma lety z dotace od SH ČMS. Kdyţ uţ je venku zima, přestěhujeme se do nové zbrojnice. Tam je menší společenská místnost s přilehlou kuchyňkou a toaletami, takţe děti mají vše, co potřebují. Pro zimní měsíce mám připravenou celou škálu her v klubovně, jde snad o všechny druhy her od pohybových k hrám s tuţkou a papírem. Mezitím mají občas děti „výtvarnou dílnu“, kdy si například batikují trička, vyrábí ozdoby apod. Jen co napadne sníh, chodíme v krouţku sáňkovat a jako kaţdou zimu probíhá soutěţ o nejlepšího sněhuláka neboli „huhuláka“, coţ nemusí být klasický sněhulák ze tří koulí, vzhledu se meze nekladou. Nejméně jednou za zimu se snaţíme uspořádat výlet do aquaparku do Boskovic nebo na veřejné bruslení do Blanska. Tyto výlety jsou však náročné jak z finanční stránky (děti si nic neplatí), tak ze stránky organizační – dostatečný počet dospělých jako dohled nad dětmi. Zabezpečit dopravu pro 20 dětí není jednoduché. Ale vţdy se nám to naštěstí 17 z 62

povede a děti mají spoustu nových záţitků. Kaţdý rok připravujeme vánoční besídku. Nakoupíme spoustu chipsů, tyčinek a sladkostí (děti většinou donesou i nějaké vánoční cukroví), pokaţdé je připraven jiný vánoční program – letos to byla vánoční olympiáda. V loňském roce vyráběly děti šperky a zvířátka z fimo hmoty, svými výrobky pak mohly podarovat celou rodinu. Pokud to finanční situace dovolí, pořádáme pro děti na počátku jara (nebo léta) zájezd. Jednou jsme se byli podívat u profesionálních hasičů v Brně. Ti dětem ukázali všechnu hasičskou techniku a hlavně jsme si všichni mohli vyjet obrovským jeřábem nad střechy domů, coţ byl také největší záţitek – vidět Brno shora. V loňském roce jsme vzali děti do brněnského kinosálu Velkého Špalíčku na film Letopisy Narnie a také na malou prohlídku města. Jakmile se oteplí, stěhujeme se zpět do staré zbrojnice a opět se začínáme připravovat na soutěţ jarního kola hry Plamen. Na jaře je více času, protoţe soutěţ probíhá kolem 20. května a tak nemusíme trénovat hekticky a můţeme se věnovat i nějakým hrám. Většinou se do půl šesté cvičí a pak si všichni zahrajeme Vybíjenou nebo Brennball a nebo také úplně něco jiného. Nejvíce trénujeme „královskou disciplínu“ poţárního sportu a to poţární útok. Ten je totiţ součástí nejen Plamenu, ale také dalších soutěţí a pohárů. Je téţ podle mého názoru nejtěţší – jde tu o rychlost a přesnost, a pokud udělá kdokoliv drobnou chybičku, je celý útok špatně. Na druhou stranu baví děti nejvíce právě tato disciplína. Vidí totiţ výsledek okamţitě – buď voda stříká, nebo ne, téměř všichni jsou u toho mokří a také je u toho velká legrace. Kolotoč jarních soutěţí běţí aţ do konce školního roku, některé i přes léto, a tak nezbývá moc času na další aktivity – hry atd. Přes prázdniny „hasič“ nebývá, děti jsou na dovolených a u babiček a dědečků. Přesto jednou za dva roky probíhá soustředění mladých hasičů. Jedná se o pár dní, kdy děti spí v nějakém kulturním domě jiné obce v okolí Petrovic. Je to něco jako krátký tábor, děti hrají hry, soutěţí a pracují v kolektivu. Je to velmi oblíbené zpestření prázdnin u dětí i u nás vedoucích. Další sezóna pak začíná první týden v září.

18 z 62

5.2 HASIČSKÉ SOUTĚŢE A POHÁRY MLÁDEŢE 5.2.1 Hra Plamen „Posláním hry Plamen je rozvíjet dětské znalosti, vědomosti a dovednosti. Získávat návyky v jednotlivých oblastech specifické činnosti, jakou je poţární ochrana. Cílem hry je soutěţní formou podporovat celoroční činnost dětí se zájmem o poţární ochranu. Vyhlašovatelem všech soutěţí hry Plamen v České republice je SH ČMS. Zúčastnit se mohou nejméně devítičlenné kolektivy mladých hasičŧ bez rozdílu pohlaví ve věku do 15 let.“ (Učební texty pro vedoucí a instruktory kolektivŧ mladých hasičŧ, Kolektiv autorŧ SH ČMS; 2008) Příloha č. 14.3 Pravidla hry Plamen 5.2.2 Ostatní soutěţe Další soutěţe v kaţdém okrese probíhají téměř po celý rok – nejvíce však na jaře a v létě. Jedná se o soutěţe jednotlivých obcí např. v okrese Blansko - O pohár SDH Vavřinec, O putovní pohár starostky obce Kuničky, v prosinci bývá Mikulášská soutěţ v uzlové štafetě v Doubravici nad Svitavou atd. Na soutěţe do obcí, které jsou nám blíţe, se snaţíme s dětmi jezdit. Mladí hasiči soutěţí rádi a potkávají tam také spoustu svých kamarádů ze školy a i pro nás vedoucí je to moţnost seznámit se s novými lidmi, téţ vedoucími, a také s jinými technikami v soutěţení.

5.3

JAK SE STÁT ČLENEM KOLEKTIVU MLADÝCH HASIČŮ

Pokaţdé před začátkem jednotlivých kol hry Plamen mají potencionální mladí hasiči moţnost se dozvědět, ţe začíná nové soutěţní kolo a ţe jsou všichni zájemci o krouţek mladých hasičů vítáni. V kolektivu během roku dochází vţdy k drobným změnám. Někdo z krouţku odejde, například z důvodu stěhování nebo se rozhodne pro jiné zájmy, ale do krouţku také pár dětí vţdy přibude. Kolektiv se mění i z hlediska jednotlivých kategorií. Děti, které překročí 15. let přechází v následující sezóně do kategorie dorostu. Po dosaţení dospělosti se mohou dle vlastního uváţení stát plnohodnotnými členy SDH a pokračují v soutěţní kategorii muţi/ţeny. 19 z 62

Základním poţadavkem ze strany sboru pro členství mladého hasiče v kolektivu mladých hasičů je odevzdaná přihláška s podpisem zákonného Příloha č. 14.4 Směrnice činnosti práce s kolektivy mladých hasičŧ 5.3.1 Novodobá historie kolektivu mladých hasičů v naší obci Před šesti lety tu kolektiv MH nebyl téměř ţádný – jen hrstka dětí, které měly zájem, ale neměly stabilní vedoucí. Proto jsme se s manţelem rozhodli, ţe se vedení ujmeme my. Výbor SDH nám poskytl základní finance, a tak jsme začali s tréninkem. Ještě téhoţ roku přibyla do krouţku řada nových členů. Děti se začaly zlepšovat i na soutěţích, v roce 2007 získali mladší ţáci na okrskové soutěţi druhé místo a starší ţáci první místo. Dodnes se pohybují druţstva většinou v horní polovině výsledkových listin. Od loňského roku jsme sestavili také druţstvo dorostenců – hochů. Dorostenky jsou jen čtyři a ty pro z důvodu nízkého počtu nesoutěţí. Sbor, který má dorostence nebo dorostenky má být na co hrdý, protoţe „udrţet“ dospívající mládeţ, která má spoustu jiných zájmů (počítač, lásky, fotbal…) neţ trénovat někde v lese atd., je opravdu těţké. Ale snaha se vyplatí, v říjnu získali dorostenci z Petrovic 3. místo v branném závodu hry Plamen. Je velmi důleţité „hýčkat“ si chlapce a dívky v tomto věku, protoţe od 18 let jsou právoplatnými členy SDH a mohou se podílet na chodu sboru a tímto se sbor také „omlazuje“, coţ je třeba k jeho samotné existenci. Vybavení MH se rok od roku zlepšuje, máme vyrobené téměř všechny překáţky a zakoupené potřebné náčiní. Děti mají soutěţní stejnokroj i trička. Pro volný čas je k dispozici řada her – stolních i na ven (míče, florbalové hokejky, pálky na stolní tenis, …) V současné době jsou všechny dostupné prostředky investovány do výstroje a výzbroje dorostu. Výbor i ostatní členové SDH mládeţ podporují nejen finančně, ale také svojí pomocí s organizací a dohledem nad dětmi. V současnosti má SDH Petrovice 20 dětí (ţáků) od šesti do patnácti let. 10 chlapců a 10 děvčat. Součástí kolektivu je i dorost - devět chlapců a čtyři dívky od 15 do 18 let. 5.4

PREZENTACE KOLEKTIVU MLADÝCH HASIČŮ

Prezentace kolektivu probíhá různými způsoby. Nejčastěji se jedná o účast ve hře Plamen a jiných soutěţí. V rámci sboru se ţáci a dorost zúčastňují jednání valné hromady. Při slavnostnějších příleţitostech např. výročí 115 let zaloţení SDH Petrovice předvádí druţstva MH ukázky poţárního útoku. V dnešní elektronické době se má náš 20 z 62

kolektiv svoje webové stránky http://www.mhpetrovice.wz.cz/ a také svůj profil v síti Facebook, kde děti sdílí své názory, fotografie a videa a mohou zde najít informace o kolektivu, výsledky soutěţí a plánované akce.

5.5 VEDOUCÍ A INSTRUKTOŘI V SDH Petrovice jsem vedoucí mladých hasičů já Eva Filoušová a můj manţel Jan Filouš, jako instruktorka s námi pracuje Petra Pernicová (17 let), která byla dříve členkou starších ţáků, všichni splňujeme kvalifikaci podle směrnic činnosti kolektivů mladých hasičů SH ČMS.

5.6 MOJE VZPOMÍNKA… Ve svých deseti letech jsem začala chodit do krouţku mladých hasičů v SDH v Ráječku. Rozhodla jsem se pro tento krouţek poté, co jsem strávila 14 dní na letním táboře, který pořádali dobrovolní hasiči z Ráječka. Na svá dětská léta vzpomínám s úsměvem na tváři. Byl to jediný krouţek z mnoha, kam jsem chodila vţdy s radostí a těšila se, co budeme kaţdý pátek dělat. Náš pan vedoucí M, všichni jsme mu tykali, byl velký pán a bylo mu tehdy asi 48 let. Pamatuji si ho jako vedoucího, jehoţ autorita byla celkem vysoká, a přesto měl se všemi dětmi spíše kamarádský vztah. Vůbec však nepatřil mezi klidné povahy, coţ mě spíše bavilo, aţ na výjimku závodů, kdy byl opravdu nervní. Ale i tak vzpomínám na závody ráda. Ráječko je poměrně velká obec, a přesto tam dobrovolní hasiči nejsou „jedničkou“, co se týká aktivit společenského ţivota. Působí tam poměrně dost jiných sloţek, které jsou činní v různých oblastech společenského dění v obci. Právě proto má vedoucí pan M můj obdiv, organizoval několik let kaţdé léto 14 denní letní tábor pro děti z Ráječka a okolních obcí a pro mladé hasiče podzimní soustředění a výlety. Tým vedoucích nebyl v pravém slova smyslu týmem. Instruktoři odcházeli a přicházeli, jen jedna instruktorka Z (později vedoucí) zůstala několik let a patří jí dík, za dlouholetou činnost s dětmi! Organizací času mezi soutěţemi si pan M nelámal moc hlavu, oblíbená hra Člověče, nezlob se, to jistila. Přesto nás to všechny bavilo, protoţe hrál s námi. Zimní páteční večery jsme se společně zabývali stále stejnými hrami a stále jsme jich neměli plné zuby. Dnes mě trochu zaráţí, proč tehdy nechodilo do krouţku více dětí, ale na tuto otázku neznám odpověď. Pamatuji si, ţe nás mohlo být nanejvýš 18 a to jen před 21 z 62

soutěţí. Pan M působil jako vedoucí donedávna. V posledních letech se chopily vedení krouţku mladé maminky, které tam na své ratolesti dohlíţí. „Hasič“ zabírá spolu s letními tábory a jinými akcemi kus mého dětství, na které vzpomínám opravdu ráda. Právě proto se snaţím, aby i děti v Petrovicích pod mým vedením měly hezké vzpomínky na celý ţivot, tak jako já.

22 z 62

6

VÝCHOVA MLÁDEŢE 6.1 STYLY VÝCHOVY „Termín zpŧsob výchovy, popřípadě výchovný styl, vyčleňuje z vysoce sloţitého souboru výchovných procesŧ klíčové momenty: zejména emoční vztahy dospělých a dětí, jejich zpŧsob komunikace, velikost poţadavkŧ na dítě, zpŧsob jejich kladení a kontroly. Projevuje se téţ volbou výchovných prostředkŧ a zpŧsobem reagování dítěte na ně.“ J. Čáp (2001)

Styl výchovy představuje určitou koncepci celkového způsobu výchovy. Na styl výchovy mají vliv nejen obecné zásady a metody vyučování či výchovy, ale také osobnost učitele, vedoucího …, jeho vlastnosti, znalosti a zkušenosti. Kaţdý učitel/vedoucí má svůj názor a způsob vedení dětského kolektivu. Někdo dává přednost disciplíně a poslušnosti, jiní jsou zastánci volnosti. K. Lewin a další autoři rozlišují níţe uvedené styly výchovy. Kaţdý z těchto tří způsobů vedení má své výhody i nevýhody. Myslím, ţe se nelze zařadit přesně do jednoho typu – správný vedoucí by měl mít od kaţdého něco. Liberální vedoucí sice hezky zní, ale ne vţdy se to hodí být příliš liberálním. Děti pak získají pocit, ţe mohou všechno, a to není to, co bych chtěla. Člověk by měl umět vytvořit hranici, kam aţ můţe dítě bez problému zajít a kam ne. Podle mě je třeba, aby si děti svého vedoucího váţily, ne aby se ho báli, nebo z něj měly přehnaný strach. Záleţí také na situaci, např. v lese nebudu trvat na tom, aby chodili po dvojicích apod. 6.1.1 Autoritativní styl Autoritativní vedoucí staví děti do role podřízených. Typické jsou příkazy, zákazy a tresty. Vyţaduje poslušnost a nerad připouští diskuse o svých rozhodnutích. Nemá pochopení pro děti, jejich potřeby a přání a také pro jejich individuální odlišnosti. Děti se zoufale snaţí o pochvalu, coţ můţe narušit klima ve skupině dětí a dále vést k agresi. Příklad: Večerka je dnes v devět hodin. Koho uvidím po deváté hodině venku, bude zítra ráno potrestán.

23 z 62

6.1.2 Liberální styl Liberální vedoucí se staví k dětem jako sobě rovným – je to slabé vedení. Děti jsou řízeny málo nebo vůbec. Neklade na ně ţádné poţadavky a nekontroluje splněné úkoly. Děti tak nemají potřebu se dále rozvíjet. Celkově vede tento styl ke sníţení efektivity práce. Rozhodnutí vedoucí nechává na dětech. Příklad: Zítra půjdeme na celodenní výlet. Kdo bude chtít, půjde spát jiţ v devět hodin. Nezapomeňte, ţe si potřebujete dobře odpočinout. 6.1.3 Demokratický styl Bývá označen jako nejvhodnější styl výchovy. Demokratický vedoucí vyuţívá svoji přirozenou autoritu. K dětem se staví jako k partnerům a podporuje jejich iniciativu a samostatnou činnost. Učitel na děti působí spíše vlastním příkladem neţ spoustou příkazů. Pouţívá metodu práva většiny. O svých rozhodnutích diskutuje se členy kolektivu. Příklad: Zítra nás čeká celodenní výlet. Doporučuji všem, aby dodrţeli večerku v devět hodin, protoţe je nutné si před dlouhou cestou řádně odpočinout. Souhlasíte?

6.2 KDO BY NEMĚL BÝT VEDOUCÍM Vedoucím kolektivu mladých hasičů se můţe stát osoba starší 18 let, která má patřičná školení opravňující ji k práci s mládeţí a jejich výchovu a je valnou hromadou sboru zvolena do této funkce. Špatným vedoucím je ten, který tuto funkci vyuţívá pouze k vlastnímu zviditelnění a k prospěchu sobě samému. Není téţ výjimkou, ţe se vedoucím stane člověk, který má o vedení kolektivu nesobecký a kladný zájem, ale je omezen jeho časovou náročností. Dalším negativním případem můţe být člověk, který byl do této funkce dotlačen. Potom se stává, ţe tuto funkci nezvládá, autoritu si v kolektivu získává nesprávnými postupy a děti pak mají z vedoucího strach a činnost je nebaví a většinou se kolektiv rozpadne. Nejideálnějším vedoucím je osoba s kladným vztahem k dětem, která dokáţe kolektiv stmelit a má přirozenou autoritu.

24 z 62

6.3 AUTORITA Význam slova autorita znamená podle slovníku cizích slov - uznávaná váţnost, úcta, rozhodující vliv, moc. Můţe také označovat osobu, jejíţ rozhodnutí ostatní členové skupiny respektují a také je následují a téţ jejich vztah k tomu, od něhoţ se tato rozhodnutí očekávají. S. Střelec (2006) uvádí dva typy autority: Formální autorita – nepřirozená, vynucená, neosobní, úřední, vladařská, mocenská a direktivní. Neformální autorita – přirozená, osobní, charismatická, pravá, vnitřní, zdravá, skutečná a opravdová. Pokud se autorita uplatňuje při jakékoliv příleţitosti, dochází k prolínání její formální a neformální podoby. „Vynucená autorita je zaloţena na agresi, stejně jako restrikce. Avšak, současní dospívající nejsou schopni restrikci přijmout tak, aby neodpověděli opět agresí. Škola bez kázně je jako mlýn bez vody a kdo vyrostl neboje se, ten zestará nestydě se, říkal jiţ Komenský. – Ale ono „bát se“ musí vycházet z přirozeného vnímání autorit, ne z vynucených. Ze vzájemné dŧvěry, tedy z kvalitního vztahu. Učitel je pak tím, kdo by měl zvládat vytvářet tento kvalitní vztah. Aţ pak mŧţe trestat. Přirozená autorita není zaloţená na restrikci, ale na zpŧsobu komunikace, na vědomí vzniku sociální závislosti a tím i zodpovědnosti.“ (M. Prokešová, 2008)

25 z 62

7

VOLNÝ ČAS DĚTÍ

Volný čas je podle občanského sdruţení dětí a mládeţe Eldorádo významnou sloţkou dětského ţivota. Vysokou důleţitost pro duševní vývoj dětí a mladistvých má jejich pobyt ve skupině vrstevníků – komunikace s nimi, společná činnost, hry, společné překonávání překáţek, interakce, sdílení radostí i strastí, atd. – těmito způsoby sdílí kolektivní hodnoty. Skupina vytváří jedinečné podněty, které vedou u dětí v tomto období k rozvíjení důleţitých sociálních dovedností a záţitků, formuje pozitivně jeho osobnost, coţ se člověku bohatě vrátí v dospělosti. Pokud má této zkušenosti nedostatek, můţe mít vliv na jeho negativní chování v dospělosti. Mnoho organizací zaměřující se na děti vytváří prostředí plné skupinových proţitků, které prospívá dětem i společnosti. Na vývoj dítěte mají vliv především oblasti aktivit v prostředí rodiny, školy a ve volném čase. Zajišťování volného času dětí je v dnešní době velmi aktuální. Rodiny věnují svým ratolestem méně času. Nehledají pro ně dostatek podnětů vedoucích ke komunikaci a aktivitě. Některé základní školy nabízí různé krouţky po vyučování, ale ty navštěvují většinou spoluţáci, čili známé děti. Uţ jen fakt, ţe musí dítě zůstávat po skončení výuky ve škole, není příliš lákavý. Kdeţto ve sdruţeních, která se zabývají volným časem, mohou děti a mladí lidé zaţívat spoustu nového, seznámit se např. s netradičními sporty, technikami výtvarného umění…, pohybovat se v přírodě apod. Mnohé z těchto záţitků si nesou s sebou po celý ţivot. Pokud děti nemají dostatečný styk s přirozeným přírodním prostředím, můţe se zhoršit jejich tělesný i duševní vývoj. Méně rozvinuté pohybové schopnosti jsou důsledkem častého hraní v uzavřených místnostech. Chybí jim manuální zručnost a jsou náchylnější k různým onemocněním. Děti nemají dostatek podnětů, které by mohly zvýšit jejich představivost a fantazií. Karikaturní poznatky o světě získávají z televize a počítače, a tak si vytváří neúplný a zkreslený obraz vnější reality. Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, má vliv na vývoj jeho emocionality, představivosti, kreativity i sociálního chování. Pedagogové, ale především rodiče by se měli snaţit o motivování dětí k činnostem rozvíjející positivně jejich osobnost!

26 z 62

7.1 NABÍDKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Aby mohl rodič svému dítěti zajistit kvalitní volnočasovou aktivitu, nepotřebuje ani tak finanční prostředky, jako spíše čas a pozorování své ratolesti. Kaţdé dítě je zaměřené různým směrem – výtvarným, hudebním, sportovním…. Ne všechny děti jsou v mladším školním věku schopné říci, jakou oblastí by se chtěly zabývat. V ZUŠ Blansko existuje například syntetický krouţek pro děti od 4 do 6 let, který trvá 60 min a skládá se ze tří oborů: výtvarný, taneční a hudební. V jednotlivých úsecích se děti učí základním dovednostem daného oboru. Po roce si dítě můţe vybrat, jakým směrem se bude ubírat dál. V kaţdém větším městě se nachází i DDM – domy dětí a mládeţe, školné v těchto zařízeních není vůbec vysoké (pohybuje se od 300 – 1000Kč za školní rok), coţ si můţe dovolit i rodina s niţším rodinným příjmem. Nabídka krouţku je velmi pestrá – manuální, hudební, jazykové, taneční, sportovní atd. Ve většině vesnic jsou SDH, které se věnují mládeţi a pracují s ní. Tento krouţek mladých hasičů je bezplatný, např. v SDH Petrovice je zaměřený především na poţární sport, kolektivní hry a okrajově na výtvarnou činnost.

7.2 VÝCHOVA MIMO VYUČOVÁNÍ Výchova mimo vyučování stojí podle J. Pávkové (2002) na čtyřech pilířích: probíhá mimo povinné vyučování probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny je institucionálně zajištěná uskutečňuje se převáţně ve volném čase „Pedagogické ovlivňování volného času, zejména výchova dětí a mládeţe v době mimo vyučování, je významnou oblastí výchovného pŧsobení. Poskytuje příleţitost vést jedince k racionálnímu vyuţívání volného času, formovat hodnotné zájmy, uspokojovat a kultivovat významné lidské potřeby, rozvíjet specifické schopnosti a upevňovat ţádoucí morální vlastnosti. Obsah i zpŧsob vyuţívání volného času mají značný význam z hlediska duševní hygieny. Zpŧsob odpočinku, rekreace a zábavy se odráţí i ve studijních a pracovních výkonech člověka. Hodnotné a trvalé celoţivotní zájmy mohou kladně ovlivňovat i partnerské vztahy a výchovu dětí v rodině. Dalším dŧleţitým úkolem výchovy 27 z 62

mimo vyučování je rozvíjení potřeby celoţivotního vzdělávání, zejména v souvislosti se zájmovou orientací člověka. Tato oblast výchovy tedy plní funkci výchovnou, vzdělávací, zdravotní i sociální.“ „Výrazně přispívá k prevenci společensky nevhodných a škodlivých forem chování, coţ je významné zejména v současné společenské situaci, kdy narŧstá kriminalita mladistvých a sniţuje se věk delikventŧ. Vhodné pedagogické ovlivňování volného času dětí a mládeţe je prevencí závaţných výchovných problémŧ, jako jsou projevy agresivity, záškoláctví, drogová závislost, gamblerství…“. (J. Pávková, 2002, s 37)

7.2.1 Poţadavky na realizaci výchovy mimo vyučování Pro úspěšné pedagogické působení uvedla J.Pávková několik pedagogických zásad, které by měly vést k efektivitě pedagogického procesu Zásada soustavnosti, cílevědomosti – jde o utváření dovedností, návyků a postojů, realizaci této zásady pomáhá plánování, které by nemělo být formální, nahodilé, ale promyšlené na základě analýzy předchozích zkušeností a odborných poznatků. Zásada posloupnosti – vychází z tradičního poţadavku, ţe pedagog/vedoucí postupuje od známého k neznámému, od blízkého ke vzdálenému, od jednoduchého ke sloţitému. Zásada aktivnosti – pedagog / vedoucí vybírá a motivuje k takové činnosti, aby se do nich mohli zapojit všichni účastníci, i kdyţ míra jejich zapojení můţe být odlišná. Musí však být vţdy dodrţen poţadavek dobrovolnosti. Zásada přiměřenosti - při výběru činností je nutné zohlednit věk účastníků, jejich fyzickou i mentální vyspělost a jejich momentální stav. Zásada vyzdvihování kladných rysů osobnosti – pro nejlepší motivaci k činnosti a zvyšování sebevědomí je důleţitá pochvala, uznání a ocenění.

28 z 62

Poţadavek seberealizace – znamená takovou strukturu činnosti, aby kaţdý jednotlivec mohl uplatnit své specifické vlohy a schopnost a být tak v některé oblasti lidských činností úspěšný. Poţadavek pestrosti a přitaţlivosti – týká se střídání obsahu, metod i forem práce. Předpokládá i rovnováhu mezi organizovanými a spontánními činnostmi a respektování individuálních zájmů a potřeb dětí. Upřednostňuje zařazování takových činností, které přispívají k odstraňování únavy, regeneraci duševní a fyzické síly. Poţadavek zajímavosti a zájmovosti – zdůrazňuje význam zájmových činností, jeţ tvoří nejdůleţitější součást obsahu výchovy mimo vyučování. Uspokojování, podněcování, rozvíjení, prohlubování a kultivace zájmů je jedním z podstatných úkolů této výchovné oblasti. Děti by si měly vybírat činnosti podle svého zájmu, který se však věkem mění Poţadavek citlivosti a citovosti – určuje pedagogovi zvýšenou citlivost při vedení a motivování činnosti, kdy působí nejen na rozumovou sloţku osobnosti dítěte, ale především na jeho emocionalitu, a dále poţadavek stanoví, ţe činnost má v účastnících vytvářet především kladné emocionální záţitky. J. Pávková (2002) uvádí ještě více zásad a poţadavků, ale pro toto téma jsem vyzdvihla jen ty uvedené výše, protoţe se mi zdály nejdůleţitější.

7.3 VZTAH A KOMUNIKACE VE VÝCHOVĚ MIMO VYUČOVÁNÍ „Vychovávat mŧţe pouze ten, kdo má rád.“ Zdeněk Matějček K tomu, abychom mohli předat dítěti informace, musí dojít ke konfrontaci s dítětem tváří v tvář, a v tomto okamţiku vzniká jakýsi vztah. - vztah ţáka a učitele, dítěte a vedoucího. Ve třídě, v zájmovém krouţku a vůbec mezi dětmi vznikají také tolik důleţité vztahy. „Vztah je jediným zpŧsobem, jímţ je moţné předat hodnoty a postoje. A ty tvoří jádro výchovy. Souhrnně se někdy trvalejší charakter vztahŧ a postojŧ ve skupině nebo zařízení nazývá termínem sociální klima (výchovné skupiny, třídy, 29 z 62

školy…). Momentální vyladění vztahu se podobně označuje jako sociální atmosféra. Sociální klima určuje spolu s organizační kulturou a systémem rolí (formálních i neformálních) skutečný charakter výchovného zařízení". (J. Pávková, 2002)

7.3.1 Vztah vychovatel (vedoucí) - dítě „Na počátku je kontakt, setkání vychovatele s mladým člověkem. Pokud vychovatel dokáţe dítě nebo mladého člověka zaujmout, vzniká vztah. Výchovné pŧsobení tohoto vztahu se projeví tak, ţe postupně přivádíme mladého člověka k poznání a přijetí určitých hodnot, o které nám ve výchově jde. Nezaujme-li mladého člověka vychovatel, nezaujmou ho ani jeho hodnoty. Zde se ukazuje význam osobnostních kvalit vychovatele“. (J. Pávková, 2002) Vedoucí, který má k dětem dobrý vztah, zmůţe spoustu věcí. Bývá to právě třídní učitel, který často přijde např. na mentální anorexii, kouření apod.. Často se mu dítě svěří s problémy, které má doma s rodiči sourozenci… K tomu, aby se tak stalo, musí mít dítě ke svému učiteli/vedoucímu důvěru a pocit, ţe mu pomůţe zvládnout jeho problémy. Dobrý pedagog ví, jak svým svěřencům pomoci. Umí spravedlivě rozdělovat pochvaly i spravedlivě kárat. „Dobrý a citlivý vychovatel dokáţe i u méně úspěšného a problémového dítěte najít příleţitost k pochvale. Ţádná zájmová činnost by proto neměla zŧstat bez výsledku, bez úspěchu. Úspěch se stává morální podporou a povzbuzuje k překonávání obtíţí. Vţdyť úspěšnost je podmínkou zdravého vývoje osobnosti“. (J. Pávková, 2002) Podle Učebních textů pro vedoucí a instruktory kolektivů mladých hasičů, 2008 platí o skupině to, co o jednotlivci. Abychom poznali, čím se liší jedno dítě od druhého, jaká je jeho rychlost vývoje, jaké má osobnostní předpoklady, musíme si uvědomit, ţe vztah vedoucí – dítě není nikdy konečný. Tento vztah bude mít úspěch tehdy, pokud bude zaloţený na vzájemné důvěře a respektu. 30 z 62

Kaţdé dítě nevědomě přebírá od dospělého zvyky, způsoby komunikace, různé vzorce k řešení situací, názory, postoje a hodnoty. Kontroluje chování vedoucího, a proto se musí vedoucí vyvarovat: jakékoli lţi a přetvářky nespravedlivého rozhodnutí nerespektování názoru dětí zesměšňování dětí a útoků proti nim nadrţování svým oblíbencům

7.3.2 Vztah dítě – dítě Vztahy mezi dětmi se neřídí tolika pravidly jako vztah k učiteli/vedoucímu, ke štěstí jim stačí, kdyţ mohou být se svými vrstevníky a to bez ohledu na to, jestli ve škole, v zájmovém krouţku nebo v partě. Jsou prostě rádi spolu, dokud se nevyskytne nějaký problém – v jejich očích – nejméně konec světa. Přátelství je v tom okamţiku pryč, většinou ale jen nakrátko, protoţe to vše zanedlouho urovnají. A zase jsou „nerozlučnými“ kamarády. Někteří jedinci mají snahu mladší děti shazovat a pomlouvat, tomu by měl vedoucí vhodně zabránit. „Mladí lidé jsou rádi spolu, bez ohledu na to, jaká činnost se jim při tom nabízí nebo je prováděna. Základní motivací pro ně je moţnost strávit určitý čas s vrstevníky, moci s nimi mluvit o tom, co se jim líbí, zpŧsobem, jaký se jim líbí, objevovat a zakoušet, jací vlastně jsou v uvolněné a přátelské atmosféře. Usměrňovat a ovlivňovat velmi komplikované mezilidské vztahy není snadné. Předpokládá se však, ţe pedagogové vzhledem ke své odborné přípravě hrají v oblasti lidských vztahŧ zásadní roli“. (J. Pávková, 2002) V ţádném kolektivu dětí nejsou jen děti chytré, hodné, šikovné - prostě geniální. Kaţdá osobnost má svoje pro a proti, a to „proti“ nám - vedoucím, vychovatelům, učitelům…, není vţdy příjemné. Ale měli bychom se snaţit i těmto dětem, které nám nejsou moc sympatické, měřit stejně. A dokonce se mi zdá, ţe jsou mi tito méně sympatičtí jedinci stále blíţ a blíţ, a ţe ty jejich negativní vlastnosti slábnou a slábnou. 31 z 62

Vţdy se snaţím, aby během těch dvou hodin, které s dětmi kaţdý pátek trávím, jsem se kaţdého dítěte zeptala na nějakou drobnost – jak se má, co měl k obědu, co pes apod. Občas se to „zvrhne“ v překotné vyprávění dvaceti dětí o domácích zvířátkách, ale aspoň je legrace. Nejvíce se mi líbí právě taková spontánnost, se kterou mi musí za kaţdou cenu říci, co je u nich nového – i kdyţ je to občas třeba jen úplně obyčejná událost.

32 z 62

8

PSYCHICKÝ VÝVOJ DĚTÍ

Sbory dobrovolných hasičů se věnují mládeţi od šesti do osmnácti let (teoreticky je moţné i zřízení tzv. přípravky, to jsou děti do šesti let, ale v praxi je to velmi ojedinělé). Velmi často se tak stává, ţe vedoucí pracuje s kolektivem sloţeným s dětí různého věku a tudíţ různých schopností a dovedností. Je celkem těţké zahrát si s dětmi takovou hru, aby ji šestileté dítě pochopilo a čtrnáctileté dítě bavila. Pro lepší zvládnutí této problematiky jsem snaţila vybrat pomocí dvou pánů Říčana a Langmeiera důleţité body ve vývoji dítěte. 8.1

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK 6 – 11 LET

Vývoj rozumových schopností - P. Říčan (2005) ve své knize píše, ţe to, čeho bylo dosaţeno dříve, se nyní plynule rozšiřuje a zdokonaluje. V tomto období se dítě začíná zajímat o fakta, jak fungují jednotlivé věci, které poznává. Chová se jako střízlivý realista. Ve vývoji jeho inteligence se začíná objevovat logika – neboli logické operace – opírající se o konkrétní nazírání. Vývoj pohybových schopností - Podle J. Langmeiera (1998) se během tohoto období zlepšuje hrubá a jemná motorika. Pohyby dětí jsou rychlejší a také jejich svalová síla se zvětšuje a koordinace celého těla se zlepšuje. A tak roste jejich zájem o pohybové hry a sportovní výkony. Pokud jsou tyto hry a výkony závislé na vnější i vnitřní motivaci (např. povzbuzování, zájem…), potom samy ovlivňují emoční stabilitu dítěte. Dítě, které rodiče nepovzbuzují nebo dokonce omezují, podává niţší výkony a ztrácí zájem o pohybové aktivity. Ty se pak málo rozvíjí a tak se můţe uzavřít kruh, který je ţádoucí vhodným způsobem přetnout např. oním vhodným povzbuzováním, uznáním apod. Socializace – Pro dítě je vstup do školy sloţitý nejen v prudkém návalu informací a úkolů, ale také z hlediska sociálního. P. Říčan (2005) píše, ţe dítě se musí přizpůsobit školní situaci, tak aby mohlo cílevědomě plnit úkoly v podmínkách, ve kterých je za svůj výkon hodnoceno. Postupem času navazuje vztahy se svými spoluţáky, učí se solidaritě, kázni a také tomu, jak čelit agresi spoluţáků Vývojový úkol: snaţivá píle – V tomto vývojovém období se dítě chce zavděčit nejen rodičům, ale také učitelům a jiným autoritám, tím, ţe se snaţí plnit úkoly, jaké 33 z 62

jsou mu dány. Podle P. Říčana (2005) nový nárok této etapy spočívá ve vytrvalosti a systematické snaze v dosaţení cíle, jeţ je vzdálený, a také překonávání překáţek a nezdarů, i kdyţ činnost není sama o sobě příliš zajímavá. Případný neúspěch se můţe spojit s hrozbou pro sebeúctu dítěte – coţ je známý komplex méněcennosti. Dítě pak můţe rezignovat na své plnohodnotné uplatnění ve společnosti.

8.2 DOSPÍVÁNÍ – MEZI 11. A 20-22. ROKEM „Dospívání se často dělí ještě na dvě období: pubescenci (11-15 let) a adolescenci (15 aţ 20-22 let). Z anglicky mluvícího světa k nám pronikl ještě pojem „teenager“ – tak mŧţe být označen kaţdý člověk ve věku, jehoţ číslovka končí na „-teen“, tedy od 13 do 19 let. Přesná věková hranice začátku a konce tohoto období se rŧzní podle vyspělosti jednotlivce.“ (P. Říčan, 2005) Kognitivní myšlení v období puberty - Základní pokroky ve vývoji myšlení v období pubescence podle J. Langmeiera (1998): 1. Pojmy se tvoří v závislosti na názorných předlohách a probíhá v rovině symbolického uvaţování. Dospívající je schopný pochopit a pracovat s abstraktnějšími a obecnějšími pojmy, které jsou vzdáleny od bezprostřední smyslové skutečnosti. Teprve nyní chápe sloţité pojmy jako jsou pravda, spravedlnost a právo. 2. Pokud řeší nějaký problém, neuspokojí ho jen jedno řešení, ale snaţí se najít jiná. Uvaţuje o moţných alternativách, které zkouší a hodnotí. 3. V tomto věku má jiţ schopnost vytvářet domněnky a představy, které nejsou zaloţeny na reálných skutečnostech. Tímto se dostává do stádia, kdy můţe lidské chování srovnávat se spekulativními normami a ideály. 4. Dokáţe aplikovat logické operace, nezávislé na obsahu soudů a vyvozovat správné úvahy a logické závěry, bez konkrétní opory. Socializace - P. Říčan (2005) píše, ţe v dospívání probíhá rychlé tělesné, anatomické a hormonální dozrávání, které se označuje jako puberta. Toto období provází bouřlivý citový vývoj a dospívající začínají o svých citech více přemýšlet. Mottem dospívání by se mohla stát vzpoura proti autoritám – rodiče se najednou 34 z 62

jeví jako nemoţní a staromódní lidé, kteří vůbec nic nechápou. Zato skupina vrstevníků se zdá jako dobrý nápad, protoţe spousta jejich účastníků má totoţné názory, a proto v ní tráví spoustu času. Vývojový úkol: identita – Podle P. Říčana (2005) identita v psychologii značí několik věcí: Kým podle svého nejhlubšího přesvědčení jsem? Jaký jsem, co chci, čím chci v ţivotě být, co dokáţu, čemu doopravdy věřím, kam patřím, pro co chci ţít? Hledání - budování vlastní identity je náročný úkol. Inspiraci hledají mladí lidé kdekoliv – v módě, hudbě, filmech… Většinou zjistí, ţe se rozchází s názory a postoji, které si převzali a osvojili jiţ v dětství od rodičů nebo jiných autorit. Je třeba tyto hodnoty přezkoumat a rozejít se s těmi, jeţ člověk dělá jen ze zvyku nebo jim uţ nevěří. „Tam, kde se dospívajícímu nepodaří uvolnit se z přílišné závislosti na rodičích a přemístit z části své vazby na vrstevníky, mŧţe docházet k rŧzným obtíţím, které si jeho okolí nedokáţe vysvětlit. Mŧţe lásku k rodičŧm obrátit v nepochopitelnou nenávist, úctu v pohrdání…Dospívající sám nerozumí svým prudkým afektŧm a všelijak je dodatečně vysvětluje, racionalizuje; vykládá je zpravidla jako zaviněné nerozumným chováním rodičŧ. Jiní dospívající naopak tváří v tvář nebezpečí ztráty rodičovské lásky čelí pasivnímu odmítnutí nových vztahŧ a regredují na dřívější stupeň infantilní závislosti. Odlišný zpŧsob volí ti, kteří se uzavírají do světa svého vlastního nitra, do přehnaného denního snění, do fantazií svého budoucího (nereálného) vyniknutí nebo si libují v pocitech ublíţenosti a utrpení. Ještě jiní se uzavírají vŧči vrstevníkŧm a odmítají jejich ţivotní styl, aţ asketicky se vyhýbají jejich radostem a potěšením, zavrhují jejich módu, hudbu či tanec… všechny tyto i další zpŧsoby, jak vyřešit základní psychosociální konflikt období, se přechodně vyskytují a prolínají u většiny dospívajících a pomáhají jim nakonec najít vlastní úspěšnou cestu.“ (J. Langmeier, 1998)

35 z 62

9

MOTIVACE „Motiv je jakýkoli vnitřní činitel, který člověka nebo jiný organismus vede k aktivitě.“ (Pavel Říčan)

Motivace je pro děti velmi důleţitá, je to něco, pro co mohou ţít, něco, co je nenápadně vede kupředu v celém svém ţivotě. Motivaci nikdo nevidí, ale myslím, ţe je to jedna z nejdůleţitějších věcí na světě, Kdo nemá motivaci, jako by neţil. Je nutné si jí váţit a stále ji rozvíjet. Děti v sobě mají mnoho motivace, řekla bych, ţe více, neţ dospělí. Mají neustálou touhu něco umět a poznávat, proto ji musíme hýčkat a bránit tomu, abychom ji u dítěte nepotlačili.

9.1 ZNAKY DĚTSKÉ MOTIVACE „Motiv představuje výchozí pohnutku volního procesu. Má-li však být opravdu „pohnutkou vedoucí k činnosti“, nejen pouhým pasivním přáním či touhou, musí v sobě zahrnovat kromě uvědoměle zvoleného cíle, souvisejícího zpravidla s uspokojením některé potřeby, také vědomí jeho osobní hodnoty, která v postatě určuje latentní míru energie, kterou je člověk ochoten vynaloţit k jeho dosaţení, ale i představu moţných prostředkŧ k jeho dosaţení, tedy plán postupu. Hodnotu zde tedy chápeme jako subjektivní, ne normativní, preferovaní cíle. Motivy dětí na prvním stupni, s ohledem i na úroveň ostatních duševních funkcí, však zpravidla nesplňují všechny optimální parametry, vyţadují tedy nezřídka pomoc dospělých a to v jedné fázi vŧle. Motiv tedy z hlediska vývojového principu zákonitě vykazuje proměny: od globálnosti ke zřetelnosti, od bezděčnosti k úmyslnosti, od nahodilosti k propracovanosti postupu, od krátkodobosti k dlouhodobosti, od proměnlivosti k trvalosti, atd.“ (Doc. PhDr. Otto Čačka, 1996)

36 z 62

9.2 MOTIVACE ČINNOSTI KOLEKTIVU A JEDNOTLIVCE Motivace, zájem o určitý předmět či činnost se prohlubuje v takové činnosti, kde dítě získá libost i uspokojení z výsledků, z úspěchu a jeho společenského hodnocení, má příleţitost ke společné činnosti a k upevnění sociálních vztahů. (Učební texty pro vedoucí a instruktory kolektivů mladých hasičů, 2008)

9.3 POTŘEBY PRO MOTIVACI poznání (poznávání neznámých věcí a jevů) činnosti (kaţdý psychicky zdravý člověk potřebuje neustále něco dělat) sociálního styku (člověk potřebuje společnost jiných lidí) výkonu a sociálního uznání (získat co nejvyšší postavení ve skupině) vytvářet cíle (tato potřeba dává činnosti smysl) Motivační síla se dělí na vnitřní a vnější. Vnitřní motivy tvoří vrozené fyziologické potřeby a naučené tendence, které mohou být spjaté s nějakou činností – zvídavost, funkční libost (radost z činnosti)… Vnější motivací rozumíme motivy zprostředkované – odměna, trest, pochvala, prestiţ…Rozdíl mezi těmito dvěma motivačními silami je třeba chápat jako relativní. Obě člověk vyuţívá. Zdůraznění aspektů motivace se liší podle dané situace, věku a vyspělosti jedince 9.3.1 Motivace činnosti K tomu, abychom děti zaujaly, potřebujeme větší počet pobídek. Činitele, které pouţíváme k motivaci, můţeme rozdělit do několika skupin. 9.3.1.1 Novost situace, předmětu nebo činnosti Kaţdé dítě, jakkoliv staré, upoutá něco nového, nová situace, záţitky… Je to projevem zvídavosti a poznávání. Měli bychom se jako vedoucí postarat o stále nové situace. Aby dětem krouţek nezevšedněl. Příklad: Dítě, které zkouší poprvé smotat hadici, musíme povzbudit, aby se nermoutilo, protoţe mu to zrovna moc nejde. Můţeme ho pobavit svojí historkou, ţe nám to například také nešlo apod.

37 z 62

9.3.1.2 Činnost a uspokojení z ní Ţádné dítě se nesmí cítit odstrčeno, je třeba, aby mělo pocit, ţe k nějaké činnosti také přispělo. Působí přitom radost z činnosti a její potřeba. V tomto případě je nutná výraznější aktivita – veškerá učební činnost by měla být zaměřena na hru se silným motivačním účinkem. Příklad: Vţdy se snaţím o to, aby na soutěţ jely všechny děti, a aby se téţ zúčastnily alespoň jedné disciplíny. Občas je to těţké někoho někam zařadit – často to ovlivní negativně konečný čas nebo výsledek. Přece ale nejde pouze o vítězství, ale o to, aby se soutěţe zúčastnily všechny děti. Několikrát vidím, ţe dítko na svůj úkol tak docela nestačí, ale je pro něj zapálené, a mně to stačí!!! Stačí mi pocit, ţe se nikdo necítí odstrčený.

9.3.1.3 Úspěch v činnosti Úspěch je důleţitý pro kaţdého člověka zejména pak pro dítě. Dobrý výsledek, úspěch v činnosti je odměnou. Je pro dítě a jeho okolí dokladem, ţe překonalo překáţky, prokázalo své vlastnosti a dovednosti, vůli, charakter, fyzickou zdatnost… Touha něco zvládnout je nejmocnější motivační činitel. Kdyţ jsme úspěšní, cítíme se sebevědomější a tím i motivovanější pro pokračování v dané činnosti.

9.3.1.4 Míra a poměr úspěchu a neúspěchu Dobrý výsledek je odměnou nejen pro ţáka (i pro jeho okolí) dokladem toho, ţe překonal překáţky a obtíţe, ţe prokázal pozitivní vlastnosti - schopnosti a dovednosti, vůli a charakter, někdy i fyzické vlastnosti Kaţdé dítě by mělo plnit úkoly přiměřené svému věku, dovednostem a schopnostem. Příliš snadný úspěch netěší a příliš náročný cíl znemoţňuje dosaţení úspěchu. Úkol by měl být tak obtíţný, aby ho dítě bylo schopné vyřešit. Opakované neúspěchy dítě frustrují, vedou ke ztrátě jistoty, váţnému narušení motivace k činnosti a sníţí sebehodnocení.

38 z 62

Je třeba děti co nejčastěji chválit, ne za kaţdou hloupost, ale pokud se jim něco povede, potřebují slyšet pochvalu. Kdyţ se jim nedostává delší dobu, ztrácí motivaci se snaţit.

9.3.1.5 Sociální momenty Sociální momenty se většinou kombinují se všemi předchozími momenty při formování motivace k určité činnosti. Silně působí zejména: pozitivní sociální hodnocení činnosti pozitivní sociální hodnocení úspěchu dítěte společná činnost soutěţení „Dítě je při formování svých zájmŧ značně ovlivněno tím, co kladně hodnotí a povaţuje za zajímavé (osoby, hrdiny, činnost). Silně pŧsobí kladné hodnocení jeho činnosti referenční skupinou (kamarádi, rodiče). Dále pak postoj sdělovacích prostředkŧ, oblastní a místní tradice. Motivaci k činnosti silně formuje i „ţivý model“, příklad člověka, který je pro dítě představitel té které činnosti, se kterým se identifikuje.“ (KOLEKTIV AUTORŦ SH ČMS, 2008) 9.3.1.6 Souvislost nového s předchozími zkušenostmi a zájmy „Říká se tomu, ţe dochází k přesunu zájmŧ. Přechod k nové činnosti mŧţe začít ze shody vnějších okolností, z povinnosti, z hledání dokonalejší formy staré činnosti, z hledání „něčeho“ nového popřípadě kombinací uvedených momentŧ; dŧleţitá však je příbuznost s předchozí činností. Proto je dŧleţité vědět o dětech, jaké mají zájmy a podle toho je zaměstnávat a motivovat.“ (KOLEKTIV AUTORŦ SH ČMS, 2008) Příklad: Kdyţ víme, ţe některé dítě baví malovat, můţe vést kroniku. Zmíněných šest činitelů spolu souvisí při výchově jedince. Měli bychom se snaţit o jejich kombinaci – tak aby se zvýšil účinek při formování motivace k činnosti.

39 z 62

9.4 RUŠIVÉ MOMENTY MOTIVACE Některé faktory mohou na motivaci k činnosti působit rušivě. Jsou to opaky všech výše uvedených činitelů a také tyto následující: nasycení (zabývání se stále stejnou činností) nerespektování potřeby odreagování (daná situace trvá příliš dlouho a děti se nutí k soustředění) nedostatečná organizace práce (vysoké časové prodlevy,…) nedostatky v osobních vztazích (někdo je mi nesympatický,…) nedostatky v emoční atmosféře (zesměšňování dítěte,…) Zvládnout rušivé momenty motivace je mnohdy těţší, neţ umět motivovat. Pro vycítění emočního napětí a také rušivých momentů je zapotřebí notná dávka empatie a citu. Člověk by měl poznat, kdy například kárat, a kdy raději ne, kdy pochválit a povzbudit, kdy zadávat sloţitější úkoly apod.

40 z 62

10 VÝZKUM 10.1 PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA „Pedagogická diagnostika je proces zjišťování dosaţeného stupně vývoje ţáka.“ (J. Šťáva, 2004) „Jejím smyslem je poznání ţákovy osobnosti a příčiny a podmínky jeho pedagogického rozvoje. Toto poznání by mělo být spojeno s určitými prognostickými úvahami a nezbytným návrhem pedagogických opatření, které by měly umoţnit naplnění prognózy. Prognóza by však měla být vyslovena s ohledem na moţnosti ţáka a dosaţení stanovených cílŧ.“ (M. Klímová, S. Střelec, 2006) 10.1.1 Cíl, funkce a obsah pedagogické diagnostiky Cílem pedagogické diagnostiky je poznání, posouzení, hodnocení, pedagogická diagnóza a přijetí pedagogických opatření ke komplexnímu rozvoji ţáka. Můţe plnit několik funkcí jak jednotlivě, tak i současně. Nejvýznamnějšími funkcemi jsou: Poznávací (vývoj ţáka, příčiny vývoje, stav a vliv podmínek) Orientační (např. v počáteční fázi pozorování) Kontrolní (např. ověření účinnosti přijatých opatření) Stimulační (upevnění určité dosaţené kvality) Hodnotící (dílčí i komplexní hodnocení dosaţené úrovně osobnostních, výchovných a učebních výsledků) Prognostická (návrh opatření z hlediska zjištěných faktů a blízkých i perspektivních cílů)

41 z 62

Obsah pedagogické diagnostiky vychází z hlavního cíle výchovy a vzdělávání. Můţeme ho zjistit, pokud si odpovíme na otázku – co a proč u ţáka zjišťujeme, posuzujeme a hodnotíme. (podle J. Šťávy, 2004)

10.2 STANOVENÍ HYPOTÉZ Mým hlavním cílem je zjistit, jak se děti v krouţku mladých hasičů v Petrovicích cítí, co je baví, jak vnímají kolektiv,… jde vlastně o jakýsi průzkum celkové spokojenosti v krouţku. Zajímá mě také aktivita dětí v jiných zájmových aktivitách. Také je nutné ověřit, zda rodiče svým dětem nezakazují jejich krouţky. H1: Mladí hasiči se cítí v kolektivu dobře H2: Děti v kolektivu MH mezi sebou spolupracují H3: Většina dětí je spokojena s činností a aktivitami kolektivu H4: Většina dětí v krouţku MH chodí ještě do jiného krouţku. H5: Rodiče trestají děti zákazem krouţků

10.3 METODA VÝZKUMU - DOTAZNÍK Dotazník se řadí mezi explorační metody pedagogické diagnostiky. Je to způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Pouţívá se pro získání údajů od většího počtu odpovídajících. V mém případě jsem si vybrala tuto metodu, z důvodů její anonymity. Budu pouţívat nestandardizovaný dotazník vytvořený pro účely výzkumu mé bakalářské práce. Skládá se ze třinácti uzavřených a polozavřených otázek a jedné otevřené. Poslední otevřená otázka slouţí k tomu, aby mohlo dítě vyjádřit svůj názor bez ohledu na omezené moţnosti odpovědi. Příloha č. 14.5 Formulář dotazníku Výsledek výzkumu bude velmi prospěšný pro nás vedoucí. Můţeme se snaţit napravit případné nedostatky v práci s dětmi. Zvolit jiný časový harmonogram týkající se rozloţení her a tréninku. A zjistit aktivitu dětí i v jiných volnočasových krouţcích.

42 z 62

10.4 PRŮBĚH VÝZKUMU Výzkum jsem mezi dětmi provedla na jedné naší páteční schůzce. Vysvětlila jsem jim, proč potřebuji vyplnit dotazníky, co je to anonymita apod. Během vyplňování jsem se drţela stranou, aby neměli pocit, ţe je kontroluji. Vypracování dotazníku trvalo dětem asi 10 minut.

10.5 POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů z SDH Petrovice z toho 10 dívek a 10 chlapců všech věkových kategorií (7 SŢ, 7 MŢ a 6 dorostenců)

10.6 ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT Interpretace výsledků bude uváděna postupně podle otázek, jak na ně účastníci výzkumu odpovídali. Pro lepší přehlednost jednotlivých odpovědí budou jejich výsledky zobrazeny v tabulkách. Pro dobrou orientaci v odpovědích odpovídaly děti v prvních třech otázkách, jakého jsou pohlaví, kolik je jim let a jak dlouho jsou členy kolektivu MH.

Zajímá mě tato

Chtěl/a jsem to

tématika

zkusit

5

6

Mám v kolektivu kamarády 5

Chtěli to moji

Jiný důvod

rodiče

(uveď)…

1

3

Tab. č. 1: Proč jsi se stal/a mladým hasičem? Ano

Ne (uveď proč)

Občas

20

0

0

Tab. č. 2: Cítíš se v kolektivu MH (mladých hasičů) dobře?

43 z 62

Spolupráce v kolektivu je

V kolektivu je někdo, kdo

Spolupráce v kolektivu

dobrá

nespolupracuje

nefunguje

18

2

0

Tab. č. 3: Jsou v kolektivu osoby, se kterými se ti špatně spolupracuje? Ano (uveď kolik)

Ne

Chtěl/a bych

12

8

0

Tab. č. 4: Chodíš ještě do nějakého jiného krouţku? 1 – 2 hod.

3 – 5 hod.

6 hod. a více

10

8

2

Tab. č. 5: Kolik hodin týdně strávíš v krouţcích? (Dohromady)? Ne

Výjimečně

Často

18

2

0

Tab. č. 6: Trestají tě někdy rodiče tím, ţe ti zakazují krouţky? Ano

Jde to…

Ne

20

0

0

Tab. č. 7: Jsi spokojený/á s vedoucími krouţku MH? Jsem spokojený/á

Jde to…

Nezaujali mě

19

1

0

Tab. č. 8: Jak jsi spokojen s činností kolektivu a jeho aktivitami?

44 z 62

Ano

Ne

Mohlo by se trénovat víc

16

0

4

Tab. č. 9: Je dostatečná doba, kterou během roku věnujeme přípravě na soutěţe?

Ţádné, nebaví mě nic

0

Hraní

Kolektivní akce

Nácvik

Hasičské

kolektivních

(výlety,

poţárních

soutěţe a

her

soustředění,…)

disciplín

poháry

8

3

1

8

Tab. č. 10: Jaké činnosti tě v krouţku nejvíce baví?

Výzkum jsem nevyhodnocovala podle pohlaví ani podle věku, protoţe to pro mě není důleţité. Pracuji se smíšeným kolektivem, a tak jsou pro mě tyto odpovědi směrodatné i bez ohledu právě na věk a pohlaví. Kaţdé dítě je originál a má své vlastní názory a postoje a proto jsem velmi potěšena, ţe v otázce – cítí-li se děti v kolektivu MH dobře, odpověděli všichni ano – potvrdily tak moji hypotézu H1. To pro mě znamená, ţe mezi sebou (ani s námi vedoucími) nemají problémy. Podle mého názoru vystihuje tato otázka téměř vše – coţ se potvrdilo i v dalších otázkách s touto související. H2, H3 byly téţ potvrzeny. Další výsledek souvisí s hypotézou H4 – děti z Petrovic často dojíţdí za zájmovými krouţky do nedalekého městyse Sloup, kam většina z nich chodí do základní školy. Tato hypotéza se potvrdila. H5 byla výzkumem vyvrácena. Coţ je velmi dobře, pro děti je podpora rodičů mnohdy velmi důleţitá. Přesto bych poukázala na fakt, ţe dvě děti zatrhly v dotazníku moţnost – výjimečně. Výsledky tohoto výzkumu nesmí být zobecňovány, jedná se o konkrétní případ výzkumného šetření v krouţku mladých hasičů v SDH Petrovice.

45 z 62

11 ZÁVĚR Stěţejním cílem mojí bakalářské práce bylo zmapování práce s dětmi a mládeţí ve sborech dobrovolných hasičů v okrese Blansko a zejména v obci Petrovice. A ověřit si jakousi celkovou spokojenost a názory dětí v krouţku mladých hasičů v téţe obci. Děti měly několik příleţitostí v dotazníku vyjádřit svoje postoje a názory, jak se cítí v krouţku, co jim vadí atd. Výsledky tohoto průzkumu jsem hodnotila velmi kladně, a to jak z pohledu respondentů, tak i z mého. To znamená, ţe se cítí v krouţku spokojeni, jsou spokojení také i s jeho náplní a vedoucími. A i já jsem ráda, ţe se jim v krouţku líbí a budu dělat vše pro to, aby to tak zůstalo. Práce se dále zaměřuje na historii mladých hasičů, jejich činnost, činnost sboru samotného, příhraniční aktivity apod. Také jsem touto cestou chtěla seznámit veřejnost se sbory dobrovolných hasičů jako koordinátory společenského dění v obcích a jako organizátory volného času dětí a mládeţe. Ne ve všech obcích jsou dostupné (kromě MH) i jiné zájmové krouţky, a tak bylo podle mého názoru nutné zmínit několik informací o práci s dětmi a mládeţí v SDH. Kdyţ jsem hledala na internetu i v knihovnách různé zdroje, zabývající se touto problematikou, nenašla jsem téměř nic, na čem bych mohla svoji bakalářskou práci začít stavět. Mým nejdůleţitějším zdrojem byla publikace Učební texty pro vedoucí a instruktory kolektivů mladých hasičů, 2008, která se však v knihkupectvích koupit nedá. Kaţdý sbor ji dostal na okresním školení vedoucích a instruktorů. Proto doufám, ţe by mohla moje být moje bakalářská práce inspirací začínajícím vedoucím mladých hasičů a nejen jim.

46 z 62

12 RESUMÉ Hlavním tématem mojí bakalářské práce je Práce s dětmi a mládeţí v rámci sborů dobrovolných hasičů v okrese Blansko. Celá práce je přehledně uspořádána do několika kapitol a podkapitol, jejichţ cílem je poskytnout čtenáři ucelený pohled do problematiky nejenom sboru dobrovolných hasičů, ale zejména činnosti s mládeţí a dorostem

v

něm.

K uvedené

problematice

se

stavím

nejen

z

pohledu

vedoucího kolektivu mládeţe, ale opírám se také o teorie výchovy mládeţe, vývoj dětí a jejich volný čas a motivaci. Část této práce je věnována výzkumu mezi mládeţí v kolektivu. Cílem výzkumu je seznámení se s názorem mladých hasičů na činnost v kolektivu, jejich spokojenost s ním a samotné vyhodnocení. K bakalářské práci jsou přiloţeny dokumenty a fotografie, které se přímo týkají tohoto tématu a vysvětlují některé části práce.

12.1 SUMMARY The main theme of my bachelor's work is to Work with children and youth in the volunteer firefighters in the district of Blansko. The whole work is arranged in several chapters and subchapters, which aim to provide readers a comprehensive look into the issue, not only volunteer firefighters, but especially those of youth and adolescents in it. The problem is that I put not only of youth team manager, but I base is also a theory of education of youth, development of children and their free time and motivation. Part of this work is devoted to research among young people in a group. The aim of the research is to get familiar with the views of young firemen to work in a team, their satisfaction with the evaluation itself. The bachelor's work are accompanied by documents and photographs that are directly related to this topic and explain some of the work.

47 z 62

13 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 13.1 MONOGRAFIE KOLEKTIV AUTORŦ SH ČMS UČEBNÍ TEXTY PRO VEDOUCÍ A INSTRUKTORY KOLEKTIVŦ MLADÝCH HASIČŦ; NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ : HASIČI , S. R. O., 2008; 160 S. ISBN-NEUVEDENO PÁVKOVÁ, J. A KOL. PEDAGOGIKA ISBN 80-7178-711-6

VOLNÉHO ČASU;

STŘELEC, S. STUDIE Z TEORIE A METODIKY UNIVERZITA , 2006; 214 S.; ISBN 80-210-3687-7

ČAČKA, O. PSYCHOLOGIE 03-0.

DÍTĚTE ;

PRAHA: PORTÁL, 2002; 231 S.;

VÝCHOVY

II; BRNO: MASARYKOVA

TIŠNOV: SURSUM, 1997; 108 S.; ISBN 80-85799-

ŘÍČAN, P. PSYCHOLOGIE; PRAHA: PORTÁL, 2005; 286 S.; ISBN 80-7178-923-2

ČÁP, J., MAREŠ, J. PSYCHOLOGIE PRO UČITELE; PRAHA: PORTÁL, 2001; 655 S.; ISBN 80-7178-463-X

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, G., VÝVOJOVÁ PUBLISHING , 2006; ISBN: 80-247-1284-9

PSYCHOLOGIE ;

KOLEKTIV AUTORŦ (ŠŤÁVA, J.) VYBRANÉ KAPITOLY Z OBECNÉ MASARYKOVA UNIVERZITA , 2004; 97 S.; ISBN: 80-210-2798-3

GAVORA, P. ÚVOD DO ISBN: 80-85931-79-6

PEDAGOGICKÉHO VÝZKUMU ;

PRAHA: GRADA

DIDAKTIKY ;

BRNO:

BRNO: PAIDO, 2000; 207 S.;

48 z 62

13.2 INTERNETOVÉ ZDROJE: DOBROVOLNÍ 17:38:21 DOSTUPNÉ Z

HASIČI

[ONLINE]; © 1999 – 2010;

POSLEDNÍ REVIZE

26.

ÚNORA

2010

HTTP ://WWW.DH. CZ/

OKRESNÍ SDRUŢENÍ HASIČŦ BLANSKO [ONLINE]; © 2008; 2010 20:54:34; [CIT. 27. ÚNORA]

POSLEDNÍ REVIZE

26.

ÚNORA

DOSTUPNÉ Z HTTP://WWW.OSH-BLANSKO.CZ/OSH-CMS-BLANSKO/DOKUMENTY -SH-CMS/ UČEBNÍ TEXTY PRO VEDOUCÍ A INSTRUKTORY [ONLINE]; © REVIZE 3. BŘEZNA 2001 22:05:01; [CIT. 5. PROSINCE 2009]

NEUVEDENO ; POSLEDNÍ

DOSTUPNÉ Z HTTP://WEB.QUICK.CZ/AALEREJ SBOR

DOBROVOLNÝCH HASIČŦ PETROVICE [ONLINE]; ÚNORA 2010 20:10:23; [CIT . 26. ÚNORA 2010]

© 2009;

POSLEDNÍ REVIZE

22.

DOSTUPNÉ Z HTTP://WWW.SDHPETROVICEBK .WZ.CZ/ MLADÍ HASIČI PETROVICE [ONLINE]; © NEUVEDENO; POSLEDNÍ REVIZE 22. ÚNORA 2010 20:36:26; [CIT. 26. ÚNORA 2010] DOSTUPNÉ Z HTTP://WWW.MHPETROVICE .WZ.CZ/ PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA BRUNTÁL [ONLINE]; © 2001 – 2008; POSLEDNÍ REVIZE 11. PROSINCE 2007 23:59:21; [CIT. 3. LEDNA 2009] DOSTUPNÉ Z HTTP://WEB.TELECOM.CZ/PPP.BRUNTAL/TEXTY VOLNÝ ČAS DĚTÍ [ONLINE]; © NEUVEDENO; POSLEDNÍ REVIZE 2. DUBNA 2007 11:46:53; [CIT. 3. LEDNA 2009] DOSTUPNÉ Z HTTP://ELDORADO.UNAS.CZ/VOLNYCASDETI.PRAVY.HTM BRITSKÉ LISTY [ONLINE]; © 2002-2003; POSLEDNÍ REVIZE 7. ČERVENCE 2009 19:23:44; [CIT. 12. LEDNA 2009] DOSTUPNÉ Z HTTP://WWW.BLISTY .CZ/2008/8/11/ ART41992.HTML SLOVNÍK CIZÍCH SLOV [ONLINE]; © 2005-2006; 19:19:03 [CIT. 26. ÚNORA 2010]

POSLEDNÍ REVIZE

26.

ÚNORA

2010

DOSTUPNÉ Z HTTP://SLOVNIK-CIZICH-SLOV.ABZ.CZ/WEB.PHP/SLOVO/AUTORITA 49 z 62

14 PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE SEZNAM PŘÍLOH Výběr fotografií kolektivu mladých hasičů Vybraná část ze stanov SH ČMS: Sbor, jeho orgány a členská základna Pravidla hry Plamen Směrnice činnosti s kolektivy mladých hasičů Formulář dotazníku

14.1 VÝBĚR FOTOGRAFIÍ KOLEKTIVU MLADÝCH HASIČŮ

Okrsková soutěţ, Vavřinec 2007 – 2. místo mladší ţáci

50 z 62

Pohár SDH Vavřinec, 2007 – 1. místo starší ţáci

Branný závod Plamen, Lysice 2009 – 3. místo dorost

51 z 62

Výlet na Špilberk, Brno 2009

Návštěva hasičů z Petrovic na Slovensku k příleţitosti 115. Výročí zaloţení SDH Petrovice u Blanska, Petrovice 2009

52 z 62

Šplh 18. 9. 2009 – mladší ţáci

Trénink květen 2004

53 z 62

Hra Plamen 21. 5. 2005 Lysice, Poţární útok CTIF

Vánoční besídka 2008, Rukodělná dílna

54 z 62

Vánoční besídka 2006, Rukodělná dílna

Trénink dorostenců říjen 2009

55 z 62

Exkurze na stanici HZS Brno, Lidická 29. 10. 2005

14.2 VYBRANÁ ČÁST ZE STANOV SH ČMS: SBOR, JEHO ORGÁNY A ČLENSKÁ ZÁKLADNA oddíl třetí: Výkonné orgány sboru Čl. 78 Výbor sboru /1/ Výbor projednává a rozhoduje všechny závaţné záleţitosti sboru, pokud nejsou vyhrazeny nebo si je nevyhradí valná hromada. Výbor svolává starosta popř. jeho náměstek. /2/

Výbor tvoří

a)

starosta sboru, popř. jeho náměstek nebo náměstkové,

b)

velitel sboru, popř. vedoucí zájmových kolektivů,

c)

další členové v počtu, který stanoví valná hromada, výbor musí být nejméně tříčlenný.

/3/ Jednání výboru se zúčastňuje s hlasem poradním předseda kontrolní a revizní rady sboru, popř. revizor účtů. /4/ Působnost výboru, jeho jednání a rozhodování se přiměřeně obdobně řídí ustanovením čl. 67 a na tento článek navazujícími ustanoveními. Čl. 79 Starosta sboru a jeho náměstkové /1/

Starosta

a)

rozhoduje záleţitosti mu svěřené výborem sboru,

b)

připravuje jednání výboru a zajišťuje jeho rozhodnutí,

c)

vyřizuje běţné záleţitosti řízení sboru,

d)

o své činnosti podává zprávy nejbliţšímu jednání výboru.

56 z 62

/2/ Je-li ustaven náměstek starosty nebo více náměstků, zastupují jej v době jeho nepřítomnosti nebo v záleţitostech, které jim svěří. Pokud není ustaven náměstek starosty, zastupuje jej velitel sboru. Čl. 80 Velitel sboru Velitel sboru vyřizuje všechny záleţitosti související s účastí sboru na poţární ochraně a v těchto záleţitostech zastupuje sbor při jednáních s orgány obce, fyzickými a právnickými osobami. Čl. 81 Vedoucí kolektivů Vedoucí kolektivu mladých hasičů a vedoucí zájmových kolektivů, zejména a)

provádějí rozhodnutí orgánů sboru, které se týkají oboru činnosti kolektivu,

b)

organizují a řídí jeho činnost,

c)

tlumočí zájmy a stanoviska kolektivu na jednáních orgánů sboru.

14.3 PRAVIDLA HRY PLAMEN Obvodová a okresní kola 1. část – podzimní kolo soutěţe probíhá v měsících září – listopad a jeho náplní je: – zahájení celoroční činnosti – závod poţárnické všestrannosti (ZPV) 2. část – technické disciplíny – probíhá v jarních měsících s tímto programem: – vyhodnocení celoroční činnosti – poţární útok – štafeta 4 × 60 metrů – poţární útok s překáţkami CTIF – štafeta CTIF – štafeta poţárních dvojic Vyšší kola jsou oblastní, národní a mezinárodní Probíhají zpravidla do konce měsíce června. Účastní se jich vítězná druţstva z okresních kol ve sloţení 10 dětí a dva vedoucí. V těchto kolech jsou druţstva hodnocena jen podle výsledků v těchto disciplinách: – poţární útok – štafeta 4 × 60 metrů – poţární útok s překáţkami CTIF – štafeta CTIF – závod poţárnické všestrannosti – štafeta poţárních dvojic

57 z 62

14.4 SMĚRNICE ČINNOSTI S KOLEKTIVY MLADÝCH HASIČŮ H L A V A I. (Platnost od 1. 1. 2001)

Článek 1. Mladý hasič 1. 1. Mladým hasičem se dle stanov SH ČMS můţe stát chlapec nebo děvče ve věku od 6 do 18 let, souhlasí-li s jejich členstvím zákonný zástupce a kolektiv mladých hasičů, pokud ve sboru působí. Závaznou podmínkou pro členství je souhlas se stanovami SH ČMS a programem činnosti kolektivu mladých hasičů. Mladý hasič je řádným členem SH ČMS. V kolektivech mladých hasičů působí i děti předškolního věku, mladší 6 let a svou celoroční činností se připravují na budoucí členství v SH ČMS, tzv. p ř í p r a v k a. Seznam těchto dětí do 6 let musí být v evidenci kaţdého OSH (jméno, příjmení, RČ, bydliště…). Jako doklad o evidenci dítěte v p ř í p r a v c e se dítěti vydává pouze Příloha k členskému průkazu mladého hasiče, kde se místo čísla členského průkazu uvádí písmeno P a za pomlčku rodné číslo dítěte (P – 950606/1111).

1. 2. Podmínky pro členství v kolektivu mladých hasičů a) odevzdaná přihláška zájemce s podpisem rodičů, b) rozhodnutí většiny členů kolektivu mladých hasičů pokud ve sboru působí, jinak rozhodnutí výboru SDH, c) sloţení slibu ve znění: „Slibuji na svou čest, ţe budu plnit a ctít zásady a cíle mladých hasičů.“

1. 3. Důkazem členství mladých hasičů je: a) registrace v evidenčním listu kolektivu MH vedeným a řádně registrovaným v SDH a na OSH, b) členský průkaz – řádně vyplněný, opatřený fotografií a podpisem mladého hasiče a souhlasem (podpisem) rodičů.

Článek 2. Věkové kategorie mladých hasičů Děti ve věku do 6 let jsou zařazeni v p ř í p r a v c e a na činnost mladého hasiče se připravují. Tyto děti jsou zapojeny do celoroční činnosti s ohledem na specifičnost jejich věkové kategorie. Konkrétní podmínky a principy zařazení stanoví příslušné Okresní odborné rady mládeţe. – Mladí hasiči ve věku od 6 do 11 let jsou zařazeni v kategorii mladší hasiči. – Mladí hasiči ve věku od 11 do 15 let jsou zařazeni v kategorii starší hasiči. – Mladí hasiči ve věku od 14 do 18 let se nazývají dorostenci a dorostenky. Přesné hranice věkových kategorií stanoví Směrnice celoroční činnosti jednotlivých kategorií.

Článek 3. Práva a povinnosti mladých hasičů 3. 1. Mladý hasič je oprávněn a) přiměřeně svému věku se podílet na činnosti sdruţení, zvlášť činnosti kolektivu mladých hasičů; jednání tohoto kolektivu se zúčastňuje s rozhodujícím hlasem, b) být volen a volit do rady kolektivu mladých hasičů,

58 z 62

c) nosit stejnokroj, d) po dovršení věku 15 let volit na valné hromadě výbor SDH, e) být přítomen jednání valné hromady sboru.

3. 2. Mladý hasič je povinen a) dodrţovat stanovy a vnitřní předpisy sdruţení, b) přiměřeně svému věku se aktivně podílet na činnosti sboru, popř. kolektivu mladých hasičů, c) usilovat o získání základních odborných znalostí a dovedností, d) chránit majetek sdruţení a podílet se na jeho rozvíjení, e) řídit se a respektovat pokyny vedoucího a instruktora.

Článek 4. Disciplinární odpovědnost 4. 1. Pokud řádný člen soustavně a) neplní své základní členské povinnosti a pokud nepostačuje domluva či napomenutí při jednání většiny členů kolektivu, můţe být vyškrtnut, b) hrubě poruší některou základní členskou povinnost nebo svým jednáním poškozuje pověst sdruţení, můţe být vyloučen.

4. 2. Vyškrtnutí a vyloučení projedná většina členů kolektivu MH, který je povinen provinivšímu se členu umoţnit účast na jednání a rozhodne o něm výbor sboru.

4. 3. Pominou-li důvody, pro které došlo k vyškrtnutí nebo vyloučení, vyškrtnutý nebo vyloučený člen se můţe znovu ucházet o členství.

Článek 5. Zánik členství a) vlastním rozhodnutím mladého hasiče, b) vyloučením na základě rozhodnutí většiny členů kolektivu MH pokud ve sboru působí, jinak rozhodnutím výboru SDH, c) úmrtím mladého hasiče.

Článek 6. Cíle při práci s mladými hasiči a zásady mladých hasičů 6. 1. Cíle při práci s mladými hasiči a) seznamovat mladé hasiče s hlavními zásadami poţární ochrany a vypěstovat v nich trvalé návyky k poţární bezpečnosti, b) vést mladé hasiče k rozšiřování získaných vědomostí mezi ostatní mládeţ, c) spolupracovat s ostatními mládeţnickými sdruţeními a organizacemi či výchovnými institucemi, d) vést mladé hasiče k poznávání a ochraně přírody, poznávání sebe a svých kamarádů doma i v zahraničí, e) uceleným systémem školení a vzdělávání vychovávat své mladé hasiče a jejich vedoucí,

59 z 62

f) sdruţovat podněty pro práci mladých hasičů a zastupovat jejich zájmy.

6. 2. Zásady mladých hasičů a) prohlubovat si svoje znalosti a dovednosti v poţární ochraně, b) poznávat a chránit přírodu, poznávat historii naší vlasti a historii hasičského hnutí, c) být čestným, ukázněným a kamarádským aktivně pracovat v kolektivu mladých hasičů, spolurozhodovat o jeho činnosti a pomáhat tam, kde je to zapotřebí, d) soustavně pečovat o své zdraví a celoroční systematickou činností zvyšovat svou fyzickou i psychickou kondici, ověřovat ji prostřednictvím soutěţí.

H L A VA II. Článek 1. Kolektiv mladých hasičů 1. 1. Kolektiv mladých hasičů sboru dobrovolných hasičů tvoří nejméně 5 mladých hasičů ve věku do 18 let, kteří se člení do jednotlivých druţstev (v kaţdém SDH působí tedy jen jeden kolektiv).

1. 2. Kolektiv mladých hasičů SDH je členěn na: a) přípravku, b) druţstva mladších hasičů s počtem minimálně 9 členů (OORM můţe udělit výjimku pro celoroční činnost – min. 5 členů), c) druţstva starších hasičů s počtem minimálně 9 členů (OORM můţe udělit výjimku pro celoroční činnost – min. 5 členů), d) druţstva dorostu (chlapecká, dívčí) s počtem minimálně 6 členů, e) dorostenci jednotlivci, f) dorostenky jednotlivkyně.

1. 3. Je-li ve SDH ustanoveno pouze jedno druţstvo, je povaţováno za kolektiv. V rámci statistických údajů se v tomto případě uvádí: počet kolektivů 1, počet druţstev 1.

60 z 62

14.5 FORMULÁŘ DOTAZNÍKU Milé děti a milí dorostenci, Ţádám Vás, o pomoc, při zpracováním mé bakalářské práce na téma „Práce s dětmi a mládeţí v rámci sboru dobrovolných hasičů v okrese Blansko“, vyplněním následujícího dotazníku. Tento dotazník je zcela anonymní, proto se nebojte a na otázky odpovídejte pravdivě a dle vlastního názoru. Výsledky tohoto dotazníku následně zapracuji do své bakalářské práce jako průzkum mezi mládeţí. Předem vám děkuji za váš čas a snahu. Eva Filoušová 1. Jsem… a) dívka b) chlapec 2. Je mi … a) 6 – 11 let b) 12 – 15 let c) 15 – 18 let 3. Členem kolektivu mladých hasičů jsem … a) 0 – 1 rok b) 2 – 3 roky c) 4 – 5 let d) 6 let a více 4. Proč jsi se stal/a mladým hasičem? a) zajímá mě tato tématika (chtěl bych být hasičem) b) chtěl/a jsem to zkusit c) mám v kolektivu kamarády d) chtěli to moji rodiče e) jiný důvod (uveď)…………………… 5. Cítíš se v kolektivu MH (mladých hasičů) dobře? a) ano b) ne (uveď proč) ……………………… c) občas 6. Jsou v kolektivu osoby, se kterými se ti špatně spolupracuje? a) Spolupráce v kolektivu je dobrá b) V kolektivu je někdo, kdo nespolupracuje c) Spolupráce v kolektivu nefunguje 7. Chodíš ještě do nějakého jiného kroužku? a) ano (uveď kolik)……………………… b) ne c) chtěl/a bych 8. Kolik hodin týdně strávíš v kroužcích? (Dohromady) a) 1-2 hod b) 3-5 hod c) 6 hod a více 9. Trestají tě někdy rodiče tím, že ti zakazují kroužky? a) ne b) výjimečně c) často

61 z 62

10. Jsi spokojený/á s vedoucími kroužku MH? a) Ano b) Jde to c) Moc ne 11. Jak jsi spokojen s činností kolektivu a jeho aktivitami? a) Jsem spokojen/a b) Jde to c) Nezaujali mě 12. Je dostatečná doba, kterou během roku věnujeme přípravě na soutěže? a) Ano b) Ne c) Mohlo by se trénovat víc 13. Jaké činnosti tě v kroužku nejvíce baví? a) Ţádné, nebaví mě nic b) Hraní kolektivních her c) Kolektivních akce (výlety, soustředění, tábory, aquapark…) d) Nácvik poţárních disciplín e) Hasičské soutěţe a poháry 14. Co bys chtěl/a v kroužku změnit? Co ti chybí? Jaké máš nápady na zlepšení?

62 z 62