POZNÁVÁME KRNOVSKO
POZNÁVÁME KRNOVSKO Tomáš HUDSKÝ
1
POZNÁVÁME KRNOVSKO Tento učební text je součástí diplomové práce, která byla zpracována pod katedrou geografie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Diplomová práce dále obsahuje výukové prezentace, pracovní listy, didaktické testy a metodické pokyny pro učitele.
2
POZNÁVÁME KRNOVSKO OBSAH I.
ÚVOD ............................................................................................................................................. 4
II.
VYMEZENÍ OBLASTI A PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ................................................................... 6 2.1
VYMEZENÍ OBLASTI ......................................................................................................... 6
2.2
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ....................................................................................................... 7 OBYVATELSTVO A SÍDLA .................................................................................................. 12
III. 3.1
HISTORIE ÚZEMÍ .............................................................................................................. 12
3.2
OBYVATELSTVO .............................................................................................................. 14
3.3
SÍDLA .................................................................................................................................. 17
3.4
MĚSTA POLSKÉHO POHRANIČÍ .................................................................................... 17 HOSPODÁŘSTVÍ..................................................................................................................... 20
IV. 4.1
ZEMĚDĚLSTVÍ................................................................................................................... 20
4.2
PRŮMYSL ........................................................................................................................... 21
4.2.1
Strojírenský průmysl ..................................................................................................... 21
4.2.2
Potravinářský průmysl ................................................................................................... 22
4.2.3
Textilní průmysl ............................................................................................................ 24
4.2.4
Varhanářství .................................................................................................................. 25
4.3
DOPRAVA ........................................................................................................................... 26
4.3.1
Silniční doprava ............................................................................................................. 26
4.3.2
Železniční doprava ........................................................................................................ 27
4.3.3
Cyklistická doprava ....................................................................................................... 29
4.3.4
Letecká doprava............................................................................................................. 29
4.4
SLUŽBY ............................................................................................................................... 30
4.5
CESTOVNÍ RUCH .............................................................................................................. 30
TRADICE, KULTURA A TURISTICKÉ CÍLE .......................................................................... 32
V.
5.1
TRADICE ............................................................................................................................. 32
5.2
KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ ...................................................................................................... 33
5.3
TURISTICKÉ CÍLE ............................................................................................................. 37
VI. 6.1 VII. 7.1 VII.
KRNOVSKO A EU................................................................................................................... 38 EUROREGIONY .................................................................................................................. 44 PROJEKT .................................................................................................................................. 48 ŠKOLNÍ VÝLET .................................................................................................................. 48 LITERATURA .......................................................................................................................... 49
3
POZNÁVÁME KRNOVSKO I. ÚVOD Vážení žáci, právě jste obdrželi učební text, který by vám měl pomoci lépe poznat váš místní region, okolí vašeho bydliště. Dozvíte se mnoho o historii Krnovska, ale také o současnosti a výhledu do budoucna. Seznámíte se jak s fyzickogeografickými, tak socioekonomickými poměry. K tomu vám budou nápomocné kapitoly, ve kterých je zařazena spousta otázek, abyste se nad daným problémem mohli zamyslet. Dále se v učebním textu „Poznáváme Krnovsko“ vyskytuje řada obrázků, grafů a tabulek, abyste si mohli lépe představit teoretické znalosti. Doufám, že se dozvíte mnoho nových věcí, o kterých jste neměli sebemenší tušení, a vyskytují se všude kolem vás. Než se do čtení pustíte, dovolil jsem si na úvod zařadit jednu z nejznámějších pověstí o Krnovu a to „Cvilínský poklad“. Autor Krnovská pověst Cvilínský poklad Na zadním cvilínském kopci jsou podle pověsti pod troskami hradu přikryté nesmírné poklady. Říká se, že
je
pro
svou
dceru
nastřádal loupeživý rytíř, který se po urážce své dcery na
knížecím
dvoře
odstěhoval na Cvilín. Zde se mstil tím, že přepadával a okrádal obchodníky. Jeho živobytí však trápilo jeho
Obr. č. 1: Zřícenina hradu, kde je podle pověsti ukryt poklad (zdroj: abatar.cz)
dceru, které otcův lup nepřinesl žádné štěstí. Po jeho smrti na hradě osiřela a mezi vším tím bohatstvím zůstala zakletá. V prostorách hradu se prý někdy ozývá její zoufalý hlas. Koncem osmnáctého století, po obrovském požáru a v době bídy se o tento poklad pokusil mladý řemeslník Teodor. Jeho dychtivá mysl ho jednoho říjnového večera zavedla až k zříceninám Cvilína. Při pomyšlení na své hladovějící děti, rozhodne se Teodor strávit podle pověsti na zřícenině hradu Cvilín tři noci. Pokud to dokáže, zjeví se mu cvilínský poklad a vysvobodí tím zakletou rytířovu dceru. První dvě noci proběhnou pro Teodora
4
POZNÁVÁME KRNOVSKO klidně. Ovšem třetí noc se začnou dít hrůzy, které předčí všechny jeho představy. Obloha náhle potemní, začne dout silný vichr plný ostrého prachu, který přinese pach zatuchliny a počáteční déšť se promění v prudký liják. Ze všech stran se ozývají nářky a pištění, které Teodora ochromí. Ve snaze uniknout naráží do slizkých těl všelijaké havěti. Všude okolo něj se začne plazit spousta hadů, jež se mu ovíjí kolem celého těla. Zoufalý Teodor začne křičet, když v tom se odkudsi ozve vysoký ženský hlas: „Vydržíš-li, zvítězíš!“ Hlas však přišel pozdě. Zachránce byl natolik vyděšen, že se co nejdříve vypotácel z tohoto místa hrůz a svůj pokus o nabytí pokladu už nikdy neopakoval. Rytířova dcera zůstala podle všeho nadále v troskách hradu se sovami a různou havětí a její bohaté věno prý dosud čeká na svého objevitele.
5
POZNÁVÁME KRNOVSKO II. VYMEZENÍ OBLASTI A PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Z malebného údolí řek Opavy a Opavice až téměř k druhému nejvyššímu bodu České republiky se rozprostírá Mikroregion Krnovsko. Díky historii území zde najdeme velké množství památek, které člověk zanechal, především hrady, zámky a tvrze. Bohaté přírodní bohatství rostlin i živočichů můžeme spatřit v nejrůznějších přírodních rezervacích, které se v oblasti vyskytují. 2.1
VYMEZENÍ OBLASTI Mikroregion Krnovsko tvoří severní část okresu Bruntál, který je zároveň
severovýchodním výběžkem Moravskoslezského kraje s podhorskými a horskými podmínkami. Severní hranici mikroregionu tvoří státní hranice s Polskou republikou, dále sousedí s okresem Jeseník a Opava. Na jižní straně pak se správním obvodem obce s rozšířenou působností - Bruntál. Celá oblast Krnovska představuje jedno z nejstarších osídlení na území České republiky, které dokazuje především velké množství hradů a tvrzí, později většinou přestavovaných na zámky. Charakteristické pro území je také velké množství kostelů.
Obr. č. 2: Vymezení Mikroregionu Krnovsko (zdroj: krnovsko.unas.cz)
6
POZNÁVÁME KRNOVSKO OTÁZKY A ÚKOLY 1. Vypiš největší a zároveň nejbližší dvě města, které nejsou součástí mikroregionu. 2. Kolik hraničních přechodů s Polskem se na území nachází? 3. Pomocí atlasu zjisti, jaká je vzdálenost mezi Krnovem a okresním městem Bruntál?
2.2
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Geologický podklad mikroregionu je tvořen především prvohorními (břidlice,
vápence, křemence) a čtvrtohorními horninami (spraše, štěrky, písky). Okres Bruntál, do kterého Mikroregion Krnovsko patří, je známý také svými sopečnými horninami, představované především Uhlířským vrchem v Bruntále a kopci Velký a Malý Roudný nedaleko vodní nádrže Slezská Harta. Povrch je tvořen z části pohořím Jeseníky, jehož nejvyšší horou je Praděd (1 491 m n. m.), který je zároveň nejvyšší horou okresu Bruntál. Průměrná výšková členitost mikroregionu je od 300 do 700 m n. m. Nejvyšším bodem je Medvědí vrch (1 216 m n. m.), který je součástí východní části Hrubého Jeseníku. OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaká je nadmořská výška tvé obce? 2. Vyskytují se ve tvém okolí nějaké rozhledny? Kde? 3. Pomocí atlasu zjisti, které vrcholy nad 600 m se na území vyskytují.
Klima (neboli podnebí) mikroregionu je poměrně mírné. Jen malé území s vyšší nadmořskou výšku má chladnější klima než zbytek oblasti (Heřmanovice, Holčovice, Zátor a Krasov).
7
POZNÁVÁME KRNOVSKO
Obr. č. 3: Klimadiagram Moravskoslezského kraje (zdroj: chmi.cz) Vodstvo je představováno především dvěmi největšími řekami na území a to Opavou a Opavicí. Obě ústí do řeky Odry a poté společné odvádí vodu do Baltského moře. Řeka Opava vzniká soutokem Střední a Černé Opavy
ve
Pradědem
Vrbně a
pramení
pod na
jižních svazích Pradědu ve výšce 1280 m n. m. a v horní trati protéká lázeňskou obcí Karlova Studánka. Přímo do koryta Opavy ústí celkem tři přítoky - Opavice, Čižina a Moravice.
Obr. č. 4: Schéma povodí Odry (zdroj: pod.cz)
Řeka Opavice je levostranným přítokem řeky Opavy, pramení v nadmořské výšce 811 m. a ústí do řeky Opavy v Krnově v 311 m n. m. V úseku mezi Krnovem a Městem Albrechticemi tvoří řeka již z dob rozdělení Slezska (v 18. stol.) na deseti kilometrech "mokrou" státní hranici s Polskem.
8
POZNÁVÁME KRNOVSKO V Mikroregionu Krnovsko stojí za zmínku dva rybníky. Jeden, který se nachází v Krnově a jmenuje se Petrův. Druhý, ležící v blízkosti polských hranic, se nazývá Velký Pavlovický, který zároveň plní funkci přírodní rezervace.
Obr. č. 5: Petrův rybník (zdroj: krnov.mic.cz)
Obr. č. 6: Velký Pavlovický rybník (zdroj: www.silesiatourism.com)
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaký je teplotní rozdíl mezi tvou obcí a Pradědem? 2. Jaká je průměrná roční teplota a úhrn srážek v kraji? 3. Ukaž na slepé mapě nejvýznamnější vodní toky tvého mikroregionu.
Flóra i fauna je bohatě zastoupena. Typické pro území jsou květnaté bučiny, modřínové porosty a dubohabrové háje. Typickým zástupcem flóry v bioregionu je pryšec mandloňolistý. Z hlediska fauny zde mají významné zastoupení ježek východní, tetřívek obecný, mlok skvrnitý a zmije obecná.
Obr. č. 7: Nejznámější zástupci fauny na území (zdroj: biolib.cz)
9
POZNÁVÁME KRNOVSKO Krnovsko je poměrně hojně zastoupeno chráněnými územími. Vyskytují se zde především přírodní rezervace. Přírodní rezervace Krasovský kotel, která byla vyhlášena roku 1989 díky výskytu mečíku střechovitého. Přírodní rezervace Radim vyhlášena roku 1969 v důsledku pozůstatků květnatých bučin a dvou druhů keřů, zimolez černý a zimolez obecný. Přírodní rezervace Liptaňský bludný balvan byla vyhlášena roku 1965 a leží nedaleko úzkorozchodné tratě Třemešná – Osoblaha, kde se nachází unikátní bludný balvan. Ten váží přes 4,7 tuny. Patří k největším bludným balvanům na území České republiky. Dále zde patří Přírodní rezervace Úvalenské louky, Přírodní rezervace Staré Hliniště, Přírodní rezervace Džungle, Přírodní rezervace Oblík u Dívčího Hradu.
Obr. č. 8: Liptaňský bludný balvan (zdroj: cestovani.idnes.cz)
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Pojmenuj zástupce fauny na obrázku č. 7. 2. Vyber si nejbližší chráněné území k tvému bydlišti a zjisti, co nejvíce informací. 3. Kde se nachází úzkorozchodná trať, jak je dlouhá a jaké města spojuje?
10
POZNÁVÁME KRNOVSKO SHRNUTÍ Mikroregion Krnovsko se nachází v Moravskoslezském kraji, konkrétně v okresu Bruntál. Severní hranici tvoří státní hranice s Polskem, která je z části tvořena řekou Opavicí. Povrch je ovlivněn blízkým pohořím Jeseníky, kde je nejvyšší horou Praděd (1 491 m n. m.). Nejvyšším bodem v mikroregionu je Medvědí vrch (1 216 m n. m.). Klima je rozděleno na tři části, převažuje teplé až mírné, jen se zvyšující se nadmořskou výškou přechází v chladné, například v obci Krasov, či Zátor. Krnovskem protékají dvě řeky, Opava a Opavice, které spadají do povodí Odry a úmoří Baltského moře. Vyskytuje se zde poměrně hodně maloplošných chráněných území.
11
POZNÁVÁME KRNOVSKO III. OBYVATELSTVO A SÍDLA Díky vhodným zemědělským podmínkám v údolí řek Opavy a Opavice nás první stopy po obyvatelstvu na Krnovsku zavedou do daleké historie. HISTORIE ÚZEMÍ
3.1
Stopy po prvním výskytu člověka Krnovsku nás zavedou do doby, od níž podle některých archeologů uplynulo 30 000 let. Po ústupu skandinávského ledovce se podnebí začalo oteplovat. Kolem třetího tisíciletí před Kristem se na území začali objevovat první zemědělci. V mladší době kamenné se stal důležitým nástrojem kámen, lidé z něj vyráběli dokonalé nástroje a zbraně. Na Cvilíně bylo nalezeno mnoho kamenných nástrojů. Bronzovou dobu lze zařadit do období 1800 až 700 před Kristem, kde byly opět na Cvilíně nalezeny pozůstatky této doby. Pokračovala doba železná, která se datuje do 7. století před Kristem, z Podunají se k nám dostaly znalosti ohledně zpracování železa. V prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu došlo ke značným změnám v osídlení. Mezi roky 400 až 600 se v kraji usazují různé kmeny, především germánské. Žily
v
neopevněných
sídlech, v nichž zanechaly železné předměty, žárová i kostrová pohřebiště. V 11. a 12. století probíhalo osídlovaní
podél
řeky
Opavy a Opavice domácí slovanskou
kolonizací.
Na konci 13. století se setkáváme s Krnovem jako
s
existujícím
Obr. č. 9: Pohled na centrum Krnova před rokem 1945 (zdroj: muzeum.krnov.cz)
městem. Na konci 14. století byla založena vedlejší linie krnovských Přemyslovců, jejichž sídlem se stal Krnov. Život v 16. století nebyl snadný, občané byli rozděleni na měšťany a chudší vrstvy. Mnoho lidí umíralo hladem a chudina pekla chléb ze sušené kůry stromů. Měnilo se nejen město, ale i jeho okolí, byly hojně zřizovány rybníky. Musela zaniknout vesnice Dolní Dubnice, která stávala nedaleko dnešního Petrova rybníku. 12
POZNÁVÁME KRNOVSKO Nesmírné útrapy stály před obyvateli Krnovska, na počátku třicetileté války, která trvala v letech 1618 – 1648. Nejhorší časy nastaly, když se válka blížila ke konci. Obyvatelé museli vojáky živit a platit pokuty. Stále se projevovaly úpadky řemesla, obchodu a zmenšení počtu obyvatel. Mnoho domů zůstalo prázdných a pustých. Krnovu se nevyhnula ani druhá a třetí válka o Slezsko. Na konci 18. století zasáhl Krnov největší požár v dějinách. Oheň zničil majetek obyvatel a také mnoho uměleckých a kulturních památek. Na přelomu 18. a 19. století se dostala do popředí výroba suken a lněného zboží. Krnovská sukna se proslavila po celém světe. Na prahu 20. století byly zbourány vstupní brány do města v souvislosti se stavbou císařské silnice Opava Krnov – Nisa. Vodní příkopy byly zasypány a vznikl zelený pás parků. Válečné události
Obr. č. 10: Pozůstatek Švédské zdi (zdroj: mikroregionkrnovsko.cz) obyvatel. Došlo na problémy v zásobování, byly zavedeny potravinové lístky. Dvacet začly
opět
ovlivňovat
život
procent obyvatelstva muselo nastoupit vojenskou sloužbu. Dne 28. října 1918 vydali členové Národního výboru československého v Praze zákon o zřízení samostatného státu. V Krnově o tom nikdo nevěděl, nebyl zde rozhlas ani televize. O vzniku se později dozvěděli až z novin. Po roce 1938 došlo ke změně ve složení obyvatel Krnovska. Téměř všichni Češi se odstěhovali a dostali se sem váleční zajatci. V roce 1945 procházelo Krnovsko velkými změnami způsobené druhou světovou válkou. Okresní město bylo postiženo válečnými škodami, přestože hlavní tíhu frontových bojů odneslo sousední Hlubčicko. V okrese Krnov žilo v roce 1941 63 125 obyvatel, z toho 99% německé národnosti. Pravidelný odsun z táborů začal v roce 1946. Příchod nových obyvatel a návrat předválečných zcela změnil národností složení Krnova a celého okresu. Území se dotkla i změna československo-polských hranic v roce 1959, kdy došlo k napřímení hranic a zkrácení činilo 4,5 km. Znárodněním, spojením či zrušením vznikly nejdůležitější podniky a závody. V oboru textilu to byly národní podniky Karnola pro výrobu vlněných látek a Závody S. K. Neumanna (nyní Pega) 13
POZNÁVÁME KRNOVSKO produkující stuhy, síťoviny, elastické látky, aj. Ve strojírenství to byl Strojosvit, dodávájící většinou do zahraničí stroje a Železniční opravny a strojírny. K tradičním závodům se počítaly Varhany Rieger-Kloss a výroba nábytku. Velkou
ztrátu
utrpěl
okres Krnov roku 1960, kdy byl k velkému překvapení zrušen a okresním městem se
stal
menší
Bruntál.
Obnova okresu v roce 1968 byla
zmařena.
Těžké
problémy dolehly na město a okolí v letech 1996 a 1997 při
ničivých
záplavách.
Obr. č. 11: Továrna na varhany na konci 19. století (zdroj: bruntalsky.denik.cz)
Obrovské škody se podařilo napravit a návštěvníci marně pátrají po stopách katastrofy.
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Co se událo v letech 400 až 600 a od jakého století začal Krnov fungovat jako město? 2. V jakém roce došlo k největšímu odsunu Němců? 3. K čemu sloužily závody Karnola, S. K. Neumann a Rieger – Kloss?
3.2
OBYVATELSTVO Podle sčítání lidu v roce 2011 žilo v Mikroregionu Krnovsko 40 269 obyvatel,
což je nejvyšší počet obyvatel v okrese Bruntál. Následuje SO ORP Bruntál s 36 924 obyvateli a na třetím místě je SO ORP Rýmařov, který má obyvatel 15 500. Z tabulky můžeme vypozorovat, že dlouhodobě dochází k úbytku obyvatel na území Krnova. To může mít za následek velká nezaměstnanost, která je na Krnovsku a v celém okresu Bruntál, velkým problémem.
Tab. č. 1: Vývoj počtu obyvatel na Krnovsku (zdroj: czso.cz) rok počet rok počet 61 196 1950 obyvatel 37 739 1869 obyvatel 65 052 1961 42 968 1880 65 794 1970 42 098 1890 62 978 1980 43 758 1900 63 240 1991 42 676 1910 61 397 2001 43 299 1921 64 207 40 269 1930 2011
14
POZNÁVÁME KRNOVSKO
Obr. č. 12: Míra nezaměstnanosti v Mikroregionu Krnovsko (zdroj: czso.cz)
Hustota zalidnění je 70 obyv./km2, což za průměrnou hustotou České republiky zaostává více než 2x. V hustotě zalidnění jsou značné rozdíly, na prvním místě je Krnov, který má 545 obyv./km2. Naopak nejnižší hustotu zalidnění představují vesnice vyskytující se na okraji mikroregionu (Petrovice, Rusín), nebo výše položené vesnice (Heřmanovice). Ty mají úplně nejnižší hustotu zalidnění, a to jen 8 obyv./km2.
Obr. č. 13: Věková struktura obyvatel na Krnovsku (zdroj: czso.cz) 15
POZNÁVÁME KRNOVSKO Z věkové pyramidy můžeme vypozorovat, v jakém poměru je celkový počet obyvatel v mikroregionu a Krnova. Převažuje starší populace obyvatel, z toho důsledku je pyramida regresivního typu. Zmíněná tabulka výše vysvětluje, že na Krnovsku dochází neustále k pomalému snižování obyvatel. Regresivní typ věkové pyramidy znamená, že nejméně lidí se vyskytuje v dětské složce, naopak nejvíce ve složce v postproduktivní (lidé v důchodovém věku). Dochází ke stárnutí populace a zvyšuje se ekonomická zátěž na celou populaci. Podle počtu obyvatel v jednotlivých obcích je suverénně na prvním místě Krnov, který má 24 tisíc obyvatel. S velkým odstupem následuje Město Albrechtice, které má pouze 3,5 tisíc obyvatel. První
trojici
uzavírá
Jindřichov, kde žije 1,4 tisíc obyvatel. V tabulce můžeme vidět prvních pět obcí podle počtu obyvatel, pro zajímavost je přiložena ještě rozloha a hustota
Tab. č. 2: Seznam největších obcí podle počtu obyvatel k roku 2011 (zdroj: czso.cz) obec
počet
rozloha
Krnov Město Jindřichov Albrechtice Brantice Zátor
obyvatel 24 008 3 459 1 461 1 287 1 143
44 km2 65 km2 34 km2 27 km2 19 km2
hustota zalidnění 545 obyv./ km2 54 obyv./ km2 43 obyv./ km2 48 obyv./ km2 60 obyv./ km2
zalidnění. Celková tabulka se všemi 25 obcemi je přiložena v příloze. Při sčítání lidu v roce 1991 a 2001 se po dlouhé době zjišťovalo i náboženské vyznání obyvatel. Jen v roce 1991 byl počet věřících a bez vyznání celkem v rovnováze, přibližně 40%. Poté se rok od roku počet věřících snižoval a v roce 2011 se mezi věřící zařadilo jen 18% dotázaných. Při posledním sčítání lidu se z celkového počtu 7 135 věřících přihlásilo k římskokatolické církvi celých 44% obyvatel. OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaký je celkový počet obyvatel v mikroregionu a hustota zalidnění? 2. Která obec má nejvyšší hustotu zalidnění obyvatel a která naopak nejmenší? 3. Vyjmenuj pět největších obcí podle počtu obyvatel. 4. Okomentuj míru nezaměstnanosti na obrázku č. 11 v letech 2001 – 2011, za domácí úkol zjisti nejnovější údaje a pokus se vysvětlit nastupující trend. 5. Kolik procent z celkového počtu obyvatel bylo v roce 2011 věřících? Která církev měla největší procento zastoupení?
16
POZNÁVÁME KRNOVSKO SÍDLA
3.3
Jediným větším sídlem v mikroregionu je město Krnov, kde se po druhé světové válce
začali
stěhovat
obyvatelé z okolních vesnic a měst
za
prací.
Vznikly
národní podniky Karnola, S. K. Neumanna, Strojosvit a Krnov
Rieger-Kloss.
má
podle posledního sčítání lidu 24 tisíc obyvatel a tvoří 60% z celkového počtu obyvatel. Mikroregion Krnovsko má
Obr. č. 14: Letecký pohled na centrum Krnova (zdroj: krnov.mic.ic)
celkem 25 obcí, kde pouze
Krnov má více než 20 tisíc obyvatel. Z toho plyne, že Krnov má dominantní postavení. Pouze 4 obce (kromě Krnova) mají více jak tisíc obyvatel, naopak ostatních 17 obcí nedosahuje ani 1 tisíce.
MĚSTA POLSKÉHO POHRANIČÍ
3.4
Do měst polského pohraničí jsem zařadil dvě největší města, která se zde nacházejí, a to města Glubczyce a Prudnik. Obě města se staly partnerskými městy Krnova. Glubczyce v roce 2001 a Prudnik v roce 2000.
GLUBCZYCE Historie spojila knížectví krnovsko-hlubčické do jednoho celku, tím nelze oddělit ani historii
Krnova
od
polských
Glubczyc, i když je nadlouho rozdělily
státní
zdálky
nás
hranice. upoutá
monumentálního kostela
Narození
Již věž
gotického
Obr. č. 15: Kostel Narození nejsvětější Panny Marie (zdroj: www.silesiatourism.com)
nejsvětější 17
POZNÁVÁME KRNOVSKO Panny Marie ze 13. století, který na první pohled zaujme svou velikostí a rozsáhlostí. Nedaleko kostela si můžeme prohlédnout zbytky městských hradeb, kterými byly Glubczyce obehnány. O kousek dále nás přitáhne zrekonstruovaný objekt glubczycké radnice, která byla ničena požáry a poslední ránu dostala roku 1945. Velice obsáhle je historie Glubczycz zpracována v expozici zdejšího muzea, ve kterém jsou exponáty spojené s polskou, německou, moravskou i židovskou populací.
Obr. č. 16: Radnice v Glubczycích (zdroj: polskiekrajobrazy.pl)
Obr. č. 17: Pivovar v Glubczycích (zdroj: fotopolska.eu)
Na rozdíl od Krnova se vedle textilek dařilo v Glubczycích pivovarnictví, zdejší pivovar byl založen roku 1856. Glubczyce mající přes 13 000 obyvatel jsou dnes významným městem s řadou historických budov, procházející v posledních letech dynamickým rozvojem.
PRUDNIK Druhým větším pohraničím městem je Prudnik. Leží v podhůří chráněné krajinné oblasti Opavské hory a je cílem četných turistů. Jeho historie sahá až do 13. století, kde se do historie těchto míst vepsali čeští Rožmberkové, kteří zde vedli kolonizační činnost. Před rokem 1262 zde vybudovali zděný hrad, ze kterého se dochovala mohutná věž nazývána Vokova.
Obr. č. 18: Vokova věž v Prudniku (zdroj: prudnik.pl)
Velkou pozornost věnuje Prudnik také renovaci historických objektů. Město má kolem 23 tisíc obyvatel. Blízké okolí města je turisticky velice atraktivní, je to dáno především blízkosti chráněné krajinné oblasti Opavské hory a jejich třech masivů – Biskupské Kopy (889 m n. m.), Dlugoty a Kobylicy. Jsou zde obrazy nedotknutelné
18
POZNÁVÁME KRNOVSKO přírody, pestrá flóra i četné druhy zvířeny. Řada cyklostezek je propojena s českými a to nám umožňuje výlety do pro nás neznámých oblastí.
Obr. č. 19: Městský park v Prudniku (zdroj: silesiatourism.org)
Obr. č. 20: Biskupská kopa (zdroj: pl.wikipedia.org)
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Kolik obcí v mikroregionu má více než tisíc obyvatel? 2. Ve kterých letech se Prudnik a Glubczyce staly partnerskými městy Krnova? 3. Za domácí úkol zjisti více informací o krnovsko-hlubčickém knížectví.
SHRNUTÍ První stopy byly na Krnovsku podle archeologů už před 30 000 lety. Město Krnov začlo existovat ve 13. století, o století později se stalo sídlem vedlejší linie Přemyslovců. Na konci 18. století zasáhl město největší požár v jeho dějinách. Na přelomu 18. a 19. století se do popředí dostala výroba suken, která se proslavila po celém světě. V roce 1945 procházelo Krnovsko velkými změnami způsobené druhou světovou válkou. Pravidelný odsun obyvatel začal roku 1946. Znárodněním, spojením či zrušením vznikly nejdůležitější podniky a závody. Nejničivější záplavy přišly v roce 1997, ale městu se podařilo následné škody napravit. Mikroregion má 40 tisíc obyvatel, což je v celém okrese Bruntál nejvíce. Počet obyvatel neustále postupným tempem klesá. Nejvíce počet obyvatel má samotný Krnov (24 tisíc), což je přes 60% z celkového počtu. Dokonce 17 obcí ani nepřesahuje hranici 1 tisíce obyvatel. V polském pohraničí se nacházejí dvě větší města, a to Glubczyce a Prudnik, které mají 13 respektive 23 tisíc obyvatel. Nachází se v blízkosti chráněné krajinné oblasti Opavské hory. 19
POZNÁVÁME KRNOVSKO IV. HOSPODÁŘSTVÍ Struktura
hospodářství
v
Mikroregionu
Krnovsko
je
dána
jeho
administrativní funkcí a tradicí některých odvětví. V minulosti hlavně textilním průmyslem, dnes strojírenstvím a potravinářstvím. Většina ekonomicky aktivních obyvatel v mikroregionu je zastoupena ve službách, následuje průmysl a nejméně je zaměstnaných v zemědělství.
Obr. č. 21: Ekonomické subjekty dle odvětví (zdroj: czso.cz)
4.1
ZEMĚDĚLSTVÍ Krnovsko má průmyslově – zemědělský charakter. Z celkového procenta využití
zaujímá zemědělská půda 54 %, do které spadá orná půda, trvalé travní porosty a ovocné sady se zahradami. Trvalé travní porosty představují louky a pastviny, které slouží k pasení dobytka. 83 % nezemědělské půdy zaujímají lesy. V České republice zabírají lesní plochy v
Obr. č. 22: Využití půdy na Krnovsku (zdroj: czso.cz)
20
POZNÁVÁME KRNOVSKO průměru 33 % (podle posledního šetření z roku 2011, issar.cenia.cz), takže Mikroregion Krnov je se svými 38 % lesní půdy lehce nad průměrem. PRŮMYSL
4.2
Průmyslová výroba je druhým největším sektorem v mikroregionu. Průmysl má na Krnovsku dlouholetou tradici. Tradičním odvětvím byl textilní průmysl a varhanářství, které ovšem poslední dobou upadají a na jejich místa se dostává průmysl strojírenský a potravinářský. Strojírenský průmysl
4.2.1
Strojírenský průmysl je na Krnovsku zastoupen dvěma tradičními firmami, a to Krnovské opravny a strojírny, které v oblasti strojírenství zaměstnávají nejvíce lidí, a Strojosvitem. Dále se na strojírenské výrobě podílejí firmy v blízkém okolí Krnova a podniky, které vznikly v průmyslové zóně v Červeném Dvoře. KOS (Krnovské opravny a strojírny) Rozvoj železniční dopravy na konci 18. století a vznik železniční tratě Olomoucpředpokládal
Krnov-Opava
vybudování technického zázemí pro údržbu kolejových vozidel. Výhodná geografická poloha města
Krnov
uzlové
jako
budoucí
železniční
stanice
znamenala strojní
vznik
služby
železničních
„Zařízení
pro vozů“,
údržbu které
Obr. č. 23: Letecký pohled na KOS (zdroj: kos.cz)
zahájilo svou činnost 1. října 1872 současně se zahájením provozu Moravskoslezské centrální dráhy. Na základě společenských změn po roce 1989 a rozhodnutí o privatizaci Železničních opraven a strojíren vznikly 1. 9. 1992 Krnovské opravny a strojírny s.r.o. Se svými cca 600 zaměstnanci je druhým největším zaměstnavatelem ve městě Krnov. Spolu se smluvními partnery - Pragoimexem a konstrukční kanceláří VKV Praha
21
POZNÁVÁME KRNOVSKO s.r.o. tvoří Alianci TW Team, která dodává nové tramvaje pro městskou hromadnou dopravu. Strojosvit Výroba koželužských strojů a zařízení v Československu započala před 2. světovou válkou ve zlínské firmě BAŤA. Po válce začíná nová historie, kdy byl vyhláškou ministerstva Výroba průmyslu dne 4. 7. 1947 ustaven národní podnik STROJOSVIT se sídlem v Krnově. Největšího rozmachu podnik dosáhl v období 70. let, a to co do objemu výroby, tak i v oblasti vývoje koželužských strojů. Na Krnovsku jsou další podniky jako Armaturka Krnov s r.o., BBT Thermotechnology CZ s r.o., Elfe s r.o., Den Braven Czech and Slovak s r.o., Wiplast s r.o., Strojírny Bašista s r.o., ZLT auto a.s., atd. V průmyslové zóně nacházející se v lokalitě Červený Dvůr v Krnově, která vznikla v roce 2000 za podpory ministerstva průmyslu, působí několik zahraničních i domácích firem jako např. RAME CZ s r.o., IVG Colbachini CZ s r.o., S.T.I. CZ s r.o. a jediná ryze česká firma v průmyslové zońě Maso V + W s r.o.
Obr. č. 24: Letecký pohled na průmyslovou zónu (zdroj: denik.cz) 4.2.2
Potravinářský průmysl
Počátky potravinového průmyslu na Krnovsku sahají do roku 1878, kdy byla založena likérka Siegfrieda Gesslera. Zabývala se výrobou likérů, octu a rosolek. V dnešní době má největší význam firma Kofola.
22
POZNÁVÁME KRNOVSKO Kofola Rodina řeckého rodáka Kostase Samarase koupila sodovkárnu státního podniku Nealko Olomouc v Krnově a zahájila výrobu sycených nápojů. V roce 1996 došlo k založení dceřiné dopravní
společnosti SANTA
-
NÁPOJE KRNOV. Tento rok je také považován za oficiální vznik společnosti Kofola, jak ji známe dnes. O 4 roky později firma poprvé
spojila
svůj
výrobní
program s nápojem Kofola, když s opavskou
farmaceutickou
společností
Obr. č. 25: Kofola Krnov (zdroj: reliance.cz) IVAX,
tehdejším
vlastníkem
značky,
uzavřela licenční smlouvu na jeho stáčení. Díky prosperujícím výsledkům došlo k založení dceřiných poboček na Slovensku a v Polsku. Po několika letech vývoje se Kofola stala druhým největším prodejcem nealkoholických prodejců v České republice.
Obr. č. 26: Dceřiná společnost Santa – Trans (zdroj: santrans.sk)
23
POZNÁVÁME KRNOVSKO Textilní průmysl
4.2.3
Krnov byl v minulosti vždy spojován s textilním průmyslem, pro který byl také často označován jako „slezský Manchester“.
Karnola Je také známa jako pod původními názvy, továrna Alois Larisch nebo Larisch a synové.
Vlnařské
závody
Karnola vznikly sloučením deseti dříve soukromých textilních závodů s velkou tradicí, z nichž byly některé založeny v první polovině 19.
století.
Podnik
byl
rozprostřen na 5 místech po městě a patřily k němu další podniky jako Karnola v Opavě, Hranicích nebo v Novém
Jičíně.
Ve
své
Obr. č. 27: Na pravém břehu řeky Karnola (zdroj: krnov.cz)
nejlepší době zaměstnával tento podnik 2 400 obyvatel, z nichž 70% bylo ženského pohlaví. Jelikož je textilní průmysl závislý na dostatku vody, byla Karnola situována na břehu řeky Opavy. Vyráběla především látky na dámské a pánské pláště, pánské oblekové tkaniny a v neposlední řadě tkaniny pro technické zpracování. Dnes chce Karnola titul Národní kulturní památka, kterou může vyhlásit jen vláda a zrekonstruovat areál za účelem stálé muzejní expozice. Závody S. K. Neumanna (dnes Pega) Vznikly obdobně jako Karnola z několika soukromých znárodněných textilních firem. Podnik byl založen roku 1903 firmou Gabler a v roce 1946 včleněn do národního podniku Továrny stuh a prýmků. V Krnově sídlil hlavní závod i podnikové ředitelství. Podnik se specializoval na výrobu pevných stuh, záclony a ozdobné prýmky, které ve své době vyráběl jako jediný v ČSR. Ve specializaci své výroby byl dokonce největší ve střední Evropě a zaměstnával 1 550 pracovníků, struktura byla obdobná jako v Karnole.
24
POZNÁVÁME KRNOVSKO Pracovala zde většina žen, kolem 75%. Závod měl dříve také své vlastní učiliště s obory tkadlec stuh, prymkář a barvíř.
Obr. č. 28: Závody S. K. Neumanna (dnes Pega) (zdroj: muzeum.krnov.cz)
4.2.4
Varhanářství
Ve Slezsku má varhanářství dlouhou tradici. Již koncem 16. století působil v Opavě varhanářský mistr Ignác Eckhardt. Na tradici navázal Franz Rieger v Krnově, který se vyučil ve Vídni. Rozhodující význam pro rozvoj krnovské firmy měla výstava v Paříži roku 1878. Varhany Rieger – Kloss V roce 1844 koupil Franz Rieger dům v Krnově a zřídil zde varhanářskou dílnu, kterou později převedl svou prosperující firmu svým synům Otto Antonínovi a Gustavovi. Po druhé světové válce, v roce 1948, byl podnik znárodněn a spojen s další krnovskou
varhanářskou
firmou
Kloss. Obě firmy byly sloučeny pod
Obr. č. 29: Řemeslníci ve firmě Rieger – Kloss (zdroj: denik.cz)
název “Továrna na varhany Rieger – Kloss v Krnově”. Ničivá povodeň poznamenala firmu a připravila jí velké škody, nyní společnost prosperuje a svou poptávku uskutečňuje především na trzích v USA a Asii.
25
POZNÁVÁME KRNOVSKO OTÁZKY A ÚKOLY 1. Který sektor zaměstnává nejvíce obyvatel a co do něj patří? 2. Jaké průmyslové odvětví bylo v minulosti na Krnovsku nejrozšířenější? Vyjmenuj alespoň 2 firmy. 3. Přiřaď k jednotlivým firmám průmyslové odvětví: Pega, Rieger – Kloss, KOS, Kofola, Den Braven a Wiplast. 4. V jakém roce došlo k vytvoření průmyslové zóny a které firmy zde sídlí? 5. Za domácí úkol zjisti, které firmy zaměstnávají na Krnovsku nejvíce obyvatel (alespoň 3).
4.3
DOPRAVA Mikroregion Krnovsko je významnou dopravní křižovatkou, jak silniční, tak
železniční dopravy. V Krnově se nachází i vnitrostátní letiště. Silniční doprava
4.3.1
Ze silniční dopravy to jsou silnice I/57 a I/11, které tvoří tzv. Slezský kříž (spojnice slovenských a polských
hranic
aglomeraci), Moravskoslezského potenciál
přes
ostravskou
páteřní
síť
kraje.
Dopravní
komunikace
spočívá
v
přímém propojení české dálnice D1 a polské
dálnice
A4.
Komunikace
Obr. č. 30: Slezský kříž (zdroj: denik.cz)
vyžaduje nákladnou rekonstrukci, spočívající ve výstavbě obchvatů a přeložek. Krnovskou dopravní situaci by měl odlehčit a vyřešit obchvat. Krnovem projede za 24 hodin 12 500 vozidel, především z důvodu trasy Ostrava – Opava – Krnov – Bartultovice (hraniční přechod, který je tonážně neomezen a napojuje se na silnici vedoucí do polského Prudniku). Vybudováním obchvatu by bylo centrum města odlehčeno až o 4 800 vozidel. Stavební povolení bylo vydáno v prosinci roku 2009,
26
POZNÁVÁME KRNOVSKO prozatím bylo vykoupeno 99 % pozemků a 80 % stavebních povolení. Zahájení stavby bude záviset na přidělení finančních prostředků.
Obr. č. 31: Plánovaný obchvat Krnova (zdroj: dpova.cz)
Železniční doprava
4.3.2
Železniční spojení Krnov získal v roce 1872 a dodnes je významnou železniční křižovatkou. Především díky tratím spojující Olomouc s Opavou a trať, která vede z Krnova do Jeseníku. Jedná
se
však
neelektrifikované
o tratě.
jednokolejné Vlaky
na
rychlíkové trati Olomouc – Krnov –
Obr. č. 32: Plánovaná souprava na trase Olomouc – Krnov – Ostrava (zdroj: oidnes.cz)
Ostrava bude provozovat společnost RegioJet, rozhodlo o tom ministerstvo dopravy. Zajímavostí, co se železnice týče, je na Krnovsku úzkorozchodná trať, která se nachází mezi obcemi Třemešná a Osoblaha. S výstavbou úzkorozchodné železnice o rozchodu 760 mm se začalo na jaře 1898. Dráha byla tehdy provozována Rakouskými státními dráhami. V prosinci téhož roku se trať stala majetkem ČSD. V poválečném období se třikrát velmi vážně jednalo o zrušení dráhy, koncem 50. let, v 70. letech a naposledy v roce 1985. Její poslední oprava toto zrušení zatím odložila na neurčito. Posledním velkým zásahem do života „úzkorozchodky“ byla rekonstrukce trati, provedená v letech 1985 až 1988. Trať je dlouhá 20,218 km, maximální rychlost je 40 km/h. 27
POZNÁVÁME KRNOVSKO
Obr. č. 33: Úzkorozchodná trať na trase Osoblaha – Třemešná (zdroj:mikroregionkrnovsko.cz) V roce 2006 bez většího zájmu veřejnosti zmizely koleje z trati Krnov – Głubczyce. Tuto trať o délce 18 kilometrů uvedla do provozu v roce 1873 společnost Moravskoslezské centrální dráhy. V Glubczycích, které
tehdy
patřily
Prusku,
navazovala trať do Ratiboře. Osobní doprava zde vydržela až do 80. let. Poté byla trať udržována především pro
potřeby
okupační
sovětské
armády, která se roztahovala na Krnovsku. V současné době nemá trať na české ani polské straně
Obr. č. 34: Zaniklá trať Krnov – Glubczyce (zdroj: http://archiv.dopravni.net)
využití. V dubnu 2000 zde byla osobní doprava zcela zastavena, takže dnes už do Glubczyc vlakem cestovat nelze.
28
POZNÁVÁME KRNOVSKO Cyklistická doprava
4.3.3
Na stávající síť městských cyklostezek z roku 2011 v budoucnu navážou další cyklistické stezky. Městské cyklostezky je potřeba vést kolem hlavních silničních komunikacích
jako
dělené
stezky pro
chodce
a
cyklisty,
případně
formou cyklistických
pruhů na komunikaci. Rekreační cyklostezky
budou
budovány
převážně jako nedělené stezky pro chodce
a cyklisty,
resp.
jako
izolované cyklistické stezky (viz obr. č. 35). V nejbližší době se připravuje výstavba cyklostezky směrem
na
Město
Albrechtice
(trasa č. 55). Zajímavým projektem Obr. č. 35: Cyklostezky v Krnově (zdroj: krnovsko.unas.cz)
je realizace cyklistické stezky na zrušené železniční trati Krnov –
Głubczyce (pl). Územní plán města počítá s výstavbou 1,7 km dlouhé stezky ke státní hranici, nicméně pro rozvoj česko-polského pohraničí je přínosné vybudování cyklistické stezky v celé trase dráhy. Výhodou cyklostezek vedoucích na tělesech zaniklých drah jsou menší investice při budování infrastruktury, minimální převýšení a bezpečnost cyklistů – izolovanost od silničního provozu.
4.3.4
Letecká doprava
V Krnově se nachází veřejné vnitrostátní letiště. Sídlí zde Aeroklub Krnov, který pořádá
vyhlídkové
lety
a
fotolety, parašutistický výcvik, plachtařský a motorový výcvik a tandemové seskoky. Během dne dětí jsou na krnovském letišti pořádány atrakce určené dětem.
Obr. č. 36: Krnovské letiště (zdroj: panoramio.com)
29
POZNÁVÁME KRNOVSKO SLUŽBY
4.4
Jak už bylo zmíněno v předcházející kapitole, služby jsou na Krnovsku největším sektorem
ekonomiky.
Nejdůležitějším
odvětvím
na
Krnovsku jsou opravy zboží a motorových vozidel (40%). Mezi další významné odvětví v oblasti služeb
jsou
s nemovitostí
činnosti
spojené
(23%).
Nejméně
jsou zastoupeny dopravy a spoje (6%), což nám ukazuje obrázek Obr. č. 37: Struktura služeb dle počtu ekonomických subjektů za rok 2011 (zdroj: czso.cz)
č. 36.
Mezi největší zaměstnavatele v sektoru služeb na Krnovsku patří Sdružené zdravotnické zařízení (SZZ), které momentálně zaměstnává přes 900 zaměstnanců. Mezi další velké zaměstnavatele v mikroregionu patří Město Krnov (203 zaměstnanců), Technické služby Krnov s r. o. (127), SPgŠ a SZŠ – příspěvková organizace (100) a Domov důchodců Krnov (73).
Obr. č. 38: SZZ Krnov (zdroj: bruntálský.denik.cz) 4.5
Obr. č. 39: Domov důchodců Krnov (zdroj: bruntálský.denik.cz)
CESTOVNÍ RUCH Význam cestovní ruchu, dále jen CR, není na Krnovsku příliš velký. Přestože
město nabízí několik zajímavých turistických míst, převážně se jedná o turisty z blízkého okolí. Cestovní ruch v mikroregionu má spíše regionální význam. Ze zahraničních turistů nejčastějšími návštěvníky obyvatelé z Polska a Německa. Ohledně polských turistů se jedná především o ty, kteří bydlí v blízkosti hranic. V případě turistů německých jde o ty, 30
POZNÁVÁME KRNOVSKO kteří zde žili v předválečném období a jejich potomky. Němečtí turisté nejvíce podporují hoteliérství ve městě. Nejznámějšími krnovskými penziony a hotely jsou, penzion Hermes a Šelenburk a hotely Pepa, Steiger a Cvilín. Na turisticky nejzajímavější objekty a cíle se zaměříme v následující kapitole. OTÁZKY A ÚKOLY 1. Které silnice tvoří tzv. Slezský kříž? Ukaž na mapě. 2. Za domácí úkol zjisti, kdy by měl být dokončen obchvat města (informace hledej na rsd.cz) 3. Všechny tratě na Krnovsku jsou neelektrifikované, plánuje se do budoucna elektrifikace? 4. V Mikroregionu Krnovsko je významný úsek Třemešná – Osoblaha, čím je zajímavý? Nachází se na území České republiky více takových úseků?
SHRNUTÍ Struktura hospodářství v Mikroregionu Krnovsko je dána jeho administrativní funkcí a tradicí některých odvětví. Většina ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v mikroregionu je zastoupena ve službách, následuje průmysl a nejméně je zaměstnaných v zemědělství. Největší význam v oblasti má průmysl strojírenský a potravinářský, kde působí celostátně známá firma Kofola. Naopak v dřívějších dobách tradiční průmyslové odvětví jako textilní průmysl a varhanářství zažívají úpadek. Mikroregion Krnovsko je významnou dopravní křižovatkou jak silniční, tak železniční dopravy. Nachází se zde tzv. Slezský kříž tvořící dopravní páteřní síť Moravskoslezského kraje. Železniční spojení získalo Krnovsko roku 1872 a dodnes je významnou dopravní spojkou, především díky trati Olomouc – Krnov – Ostrava. Zajímavostí na území je trasa Třemešná – Osoblaha, kde se nachází úzkorozchodná trať o délce 20 km.
31
POZNÁVÁME KRNOVSKO V. TRADICE, KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ A TURISTICKÉ CÍLE V této kapitole se zaměříme na to, kam se dá na Krnovsku vydat za kulturou, cestovním ruchem a přiblížíme si nejzákladnější tradice, které jsou v mikroregionu každoročně opakovány. 5.1
TRADICE Na Krnovsku se každoročně pořádají akce, které do mikroregionu přilákají
spoustu turistů. Ty nejzákladnější z nich si právě přiblížíme. Přehlídka 70mm filmu V měsíci dubnu pořádá Městské informační a kulturní středisko Krnov Přehlídku 70mm filmu. Přehlídka má za úkol připomenout dnes již ve střední Evropě nepoužívaný formát filmové kopie, který oslňoval návštěvníky brilantním zobrazením detailů a ve své době nepřekonatelným prostorovým zvukem. Je to jediný filmový festival tohoto druhu v České republice. Krnovské hudební slavnosti Jsou nejvýznamnější hudební akcí Krnova a konají se v měsíci září. Každoročně slavnost nabízí atraktivní a bohatý program plný nejrůznějších hudebních stylů. Během čtyř dnů se uskuteční v koncertní síni sv. Ducha, v městském divadle, v Synagoze, v Kofole music klubu a na Hlavním náměstí nespočet koncertů a doprovodných akcí. V rámci slavnosti mají návštěvníci možnost navštívit světově známou krnovskou varhanářskou firmu Rieger-Kloss Varhany, s.r.o., kde probíhá den otevřených dveří. Hornoslezské slavnosti Tradiční akce, která se koná v Krnově každý sudý rok v květnu (lichý rok se koná akce v Glubczycích - Polsko). Jedná se o slavnost plnou sportovních a kulturních akcí. Po celý den probíhají na náměstí soutěže pro děti i dospělé. Všechny tyto aktivity doplní prodejní stánky, kde se k občerstvení nabízejí české a polské kulinářské speciality.
32
POZNÁVÁME KRNOVSKO Řecké dny Každoročně třetí víkend v červnu patří v Krnově kulturním, sportovním a společenským akcím řecké menšiny. V rámci této akce se koná v Krnově výstava, koncert s řeckými lidovými melodiemi, vystoupení řeckých tanečních souborů a další akce věnované řeckému folklóru. Řecké dny jsou zakončeny tradiční zábavou.
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Navštívili jste někdy tradiční slavnosti? Pokud ano, které? 2. Mají Hornoslezské slavnosti v polských Glubczycích stejný průběh jako u nás? 3. Jak početná je řecká menšina na Krnovsku? Od jaké události a ve kterém roce se zde začali usazovat?
KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ
5.2
V tomto oddílu se Vám pokusím nastínit, kam můžete při návštěvě Krnova vyrazit za kulturním vyžitím. Povíme si něco o kinu, divadle, koncertní síni, muzeu a dalších zařízeních. Městské divadlo Krnov Městské divadlo Krnov bylo postaveno v letech 1927-1928 na popud starosty města Richtera a sociálně demokratické strany, kde byl předsedou. Investorem bylo město,
dále
vypomohly
místní
závody, živnostníci a zemědělci. Hlediště získalo dnešní podobu po rekonstrukci v 70. letech a jeviště kolem roku 1980, kdy byla kvůli provazišti provedena nadstavba nad jevištěm. Po druhé světové válce se krnovské divadlo stalo známým po
Obr. č. 40: Městské divadlo Krnov (zdroj: bruntalsky.denik.cz)
celé republice i v zahraničí, zejména díky konání národních amatérských divadelních přehlídek.
33
POZNÁVÁME KRNOVSKO V současné době je Městské divadlo ve správě Městského informačního a kulturního střediska Krnov. Jsou zde uváděny pravidelně divadelní představení v rámci cyklu předplatného a dále představení mimo předplatné. Diváci mají možnost shlédnout představení oblastních divadel (Slezské divadlo Opava, Těšínské divadlo, Divadlo Šumperk) a představení pražských souborů (Divadlo Na Vinohradech, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Járy Cimrmana, Divadelní společnost J. Dvořáka, Divadlo Metro aj.). Divadelní příznivci tak mají možnost setkat s celou řadou výrazných hereckých osobností. Pro děti jsou uváděny nedělní pohádky a také představení v rámci vyučování. Tradici amatérského divadla udržuje Lidové divadlo Krnov, které každoročně uvádí pohádkové nebo večerní představení. Kino Mír 70 Krnov Budova Kina Mír 70 byla postavena v roce 1903 jako Dělnický dům. Po četných opravách, úpravách a rekonstrukcích, jak technického, tak i stavebního charakteru disponuje dnešní kino kapacitou sálu 322 míst a je vybaveno špičkovým zvukovým systémem DOLBY DIGITAL SURROUND EX. Jako jediné kino v zemích Visegrádské čtyřky disponuje provozuschopnou technickou základnou pro promítání filmů ze 70 mm pásu, což je dříve používaný formát filmového záznamu s kvalitnějším obrazem než dnešní kopie široké 35mm.
Obr. č. 41: Budova Kina Mír v Krnově (zdroj: infokrnov.cz)
Obr. č. 42: Vnitřní prostor kina (zdroj: kinomir.wz.cz)
34
POZNÁVÁME KRNOVSKO
Městská knihovna Krnov Skončily válečné dny a do Krnova přicházeli čeští obyvatelé z různých koutů republiky. Po zajištění základních životních potřeb vydala Místní správní komise v říjnu 1945 výzvu k české veřejnosti ve věci zřízení veřejné knihovny. Tak vznikal základ knižního fondu,
nejen
z
darů
nových
krnovských
osídlenců, ale od jednotlivců a knihoven z mnoha míst
celé
v některých
republiky. starých
Ještě
knihách
dnes razítka
najdete dárců
Obr. č. 43: Městská knihovna Krnov (zdroj: fousek.com)
s věnováním. Knihovna v Krnově plnila funkci jak městské knihovny, tak i střediskové knihovny pro 12 okolních obcí. Knihovny byly zásobovány novými knihami a soubory knih, které se pravidelně vyměňovaly. Hlavním úkolem bylo zvýšit kvalitu služeb čtenářům. Největším projektem byla komplexní rekonstrukce budovy, která proběhla v roce 2003. Vznikl zcela nově vybavený objekt s výrazně rozšířenými službami. Středisko volného času Méďa Krnov Dům dětí a mládeže Méďa byl postaven v letech 1908 krnovským rodákem a významným
evropským
architektem
Leopoldem Bauerem. Původně tento dům nesloužil dětem, ale byl postaven jako Střelecký dům a sloužil nejen střeleckým
spolkům.
Byly
zde
pořádány střelecké soutěže i honosné večírky,
většinou
německého
obyvatelstva Krnova. Po druhé světové válce byl majetek zkonfiskován a po
Obr. č. 44: Dům dětí a mládeže v Krnově (zdroj: silesiatourism.org)
vzniku pionýrské organizace byl v dubnu 1949 založen tehdy pojmenovaný Dům pionýrů a mládeže. Poslední velká změna nastala po roce 1989, kdy byl změněn název na Dům dětí a mládeže. V roce 1997 k tomuto názvu přibylo slůvko Méďa a od té doby je s DDM pevně spjato. Činnost DDM Méďa je zaměřena na volný čas dětí, mládeže, 35
POZNÁVÁME KRNOVSKO ale i dospělých. Zájmové kroužky a akce zde navštěvují lidé od 3 do 100 let. Činnost je pestrá, ať již z oblasti sportu, umění či kultury. Koncertní síň Sv. Ducha Krnov Koncertní síň je zbudována v objektu bývalého kostela sv. Ducha s přilehlým špitálem. Tato stavba patří k nejstarším ve městě. Její počátky spadají do 80. let 13. století. Během uplynulých staletí byl kostel několikrát přestavován a upravován. Koncem 80. let 20. století zde vznikla koncertní síň. Je vybavena kvalitními varhanami krnovské firmy Rieger-Kloss, pro koncerty slouží také mistrovský klavír značky Petrof. V prostorech bývalého špitálu vzniklo foyer, bufet, klubovna, šatny pro veřejnost a umělce, klubovna. Tento kulturní stánek patří právem ke chloubám města Krnova. K tradičním akcím zde patří Hudební festival středních pedagogických škol, vánoční koncert Krnovské cimbálové muziky, koncerty pěveckého sboru Ars Voice, koncerty Základní umělecké školy v Krnově, Střední umělecké školy varhanářské a benefiční koncert Benjamínu. Prostory koncertní síně jsou využívány také pro svatební obřady, slavnostní předávání maturitních vysvědčení a závěrečných vysvědčení ZŠ.
Obr. č. 45: Koncertní síň Sv. Ducha (zdroj: panoramio.com)
Obr. č. 46: Varhany v síni Sv. Ducha (zdroj: krnov.mic.cz)
Flemmichova vila Jako rodinné sídlo si nechal roku 1914
postavit
místní
Theodor Flemmich.
textilní
továrník
Přízemí se zimní
zahradou sloužilo k reprezentačním účelům a první patro bylo využíváno rodinou pro
Obr. č. 47: Městské muzeum Krnov (zdroj: silesiatourism.com) 36
POZNÁVÁME KRNOVSKO soukromé účely. Theodor Flemmich zde žil až do své smrti, což je do roku 1926. Jeho rodina pak až do znárodnění. Po nuceném odsunu majitelů v roce 1948 zde Město Krnov po dobu tří let ubytovávalo osm rodin a v letech 1951 – 2003 sloužil celý komplex potřebám kojeneckého ústavu a později jeslí. Od roku 2008 je vila využívána jako reprezentativní a výstavní prostor k pořádání kulturně-vzdělávacích akcí. Konají se zde výstavy, vernisáže, koncerty a přednášky. Flemmichova vila se stala v roce 2009 dějištěm mnoha projektů podaných přes hraniční spolupráci. Díky realizaci výše zmíněných projektů byla navázána spolupráce s polskými partnery, především s Kulturním střediskem Prudnik, díky tomu je podporována návštěvnost nejen samotného areálu vily, ale také města Krnova občany Polské republiky.
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Ve kterých letech bylo postaveno Městské divadlo a jaká představení zde můžeme spatřit? 2. Kino Mír 70 v Krnově je známé svým 70 mm filmem, konala se zde nějaká výstava? Pokud ano, ve kterém roce? 3. Která z kulturních budov je nejstarší a z jakého století? 4. Navštiv krnovské muzeum a zjisti, které kulturně – vzdělávací akce se zde pořádají.
5.3
TURISTICKÉ CÍLE V této podkapitole si ukážeme ty nejzákladnější tipy na výlet, které byste při
návštěvě Krnovska neměli vynechat. Zřícenina hradu Šelenburk na Cvilíně Krnov Milovníci hradů a především pověstí by si neměli nechat ujít prohlídku zříceniny hradu Cvilín, který byl založen kolem roku 1240 českým králem. Ve druhé polovině 13. století
Obr. č. 48: Zřícenina hradu Šelenburk (zdroj: jeseniky.net) 37
POZNÁVÁME KRNOVSKO náležel hrad Benešovicům, odkud pochází díky Beneši z Lobenštejnu jeho druhý název - Lobenštejn. Dnes je znám především jako zřícenina hradu Šelenburk. Součástí hradu byl uměle vybudovaný příkop a val, který hrad činil nepřístupným. Dopravní dostupnost: Po zelené turistické značce cca 3 km od centra města Krnova, možnost dojet autem k Penzionu Šelenburk, poté 1 km pěšky. Poutní vrch Cvilín - Krnov Tradice církevních poutí na vrch Cvilín sahá k počátku 17. století. V srpnu roku 1865 kostel vyhořel. Tato událost je zachycena na jedné z nejstarších fotografií města Krnova. Také válečné události v roce 1945 kostel velmi poškodily, konkrétně byla požárem poničena levá věž kostela. V letech 1994 - 1996 byl v bezprostřední blízkosti kostela postaven poutní dům Sv. Josefa, který slouží především věřící mládeži a řeholníkům. Každoročně se na Cvilíně koná několik poutí, nejvýznamnější z nich vždy uprostřed září.
Obr. č. 49: Poutní místo Cvilín (zdroj: oblast.cz) Dopravní dostupnost: V blízkosti kostela vede zeleně značená turistická trasa nebo dostupnost autem, Cvilínská ulice vede přímo až ke kostelu. Rozhledna na Cvilíně - Krnov Na začátku 20. století ji vybudovala krnovská sekce Moravsko-slezského sudetského horského spolku. Tehdy ovšem působila mnohem zdobněji než dnes. Nad základní válcovou věží s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m se totiž zvedala ještě úzká boční věžička. O unikátní věžičku rozhledna přišla při opravách prováděných po 38
POZNÁVÁME KRNOVSKO válce. Rozhledna nabízí krásný pohled na Krnov a okolí, v němž se nacházejí další dvě vyhlídkové stavby: Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně a dřevěná rozhledna na vrcholu zvaném Vyhlídka u Ježníku. Dopravní dostupnost: V blízkosti kostela vede zeleně značená turistická trasa nebo dostupnost autem, Cvilínská ulice vede přímo až ke kostelu.
Obr. č. 50: Rozhledna s věží (zdroj: krnov.cz)
Obr. č. 51: Rozhledna dnes (zdroj: krnov.cz)
Chářovský park - Krnov Park, založený v roce 1899 na území tehdejší obce Chářová, byl později často řazen k dendrologicky nejvýznamnějším parkům na Bruntálsku. V 70. letech byl park rozšířen výsadbami okrasných dřevin. Chářovský park má dnes rozlohu 2,2 hektaru. Charakter parku i podmínky pro růst dřevin ovlivnil zakladatel vybudováním atraktivních vodních ploch -
Obr. č. 52: Chářovský park v Krnově (zdroj: bruntalsky.denik.cz)
39
POZNÁVÁME KRNOVSKO kaskády jezírek napájených z řeky Opavy mlýnským náhonem. Je v něm vybudována síť cestiček i mostků k překonávání vodních ploch. V Krnově se nachází také další zajímavé parky, a to Městský park, park Náměstí Míru, Smetanovy a Dvořákovy sady. Dopravní dostupnost: Na okraji města Krnova, po Chářovské ulici směrem na Brantice Přírodní rezervace v okolí Radimi a Krasova Mikroregion Krnovsko je doslova protkán přírodními památkami. Přírodní rezervace Radim a Krasovský kotel lákají znalce flóry především díky vzácně se vyskytujícím rostlinám a stromům. Obě rezervace jsou volně přístupné. Dopravní dostupnost: PR Radim cca 8 km od Krnova, po modré turistické značce. PR Krasovský kotel 2 km od obce Krasov, po zelené turistické značce.
Obr. č. 53: PR Krasovský kotel (zdroj: muzemkrnov.cz)
Obr. č. 54: PR Radim (zdroj: osoblazsko.cz)
K prameni zátorské kyselky Pokladem vesničky Zátor je totiž přirozený pramenný vývěr kyselky. Tato ozdravná tekutina byla používána nejen k pitným účelům, ale i ke koupelím již v polovině 19. století. Roku 1845 byl pramen charakterizován
lékařem
Melionem
jako
ozdravný, osvěžující, kyselé štiplavé chuti. V současné době využívají pramen lidé ze
Obr. č. 55: Pramen zátorské kyselky (zdroj: muzeumkrnov.cz)
širokého okolí. Pramen byl v roce 2000 opraven po ničivé povodni z roku 1996. 40
POZNÁVÁME KRNOVSKO Dopravní dostupnost: Zátorská kyselka cca 11 km od Krnova směr Bruntál, ve středu obce. Úzkorozchodná trať Osoblaha – Třemešná Úzkorozchodná trať je situována severně od Krnova a je jednou z významných technických památek v mikroregionu Krnovsko. Spojuje Třemešnou ve Slezsku s Osoblahou. Byla postavena z úsporných důvodů jen s rozchodem 760 milimetrů. Nyní jezdí na Osoblažsku několik osobních vlaků denně. Možnost zakoupení turistické známky na nádraží ČD. Dopravní dostupnost: Směrem na Město Albrechtice přibližně 18 km od Krnova.
Obr. č. 56: Úzkorozchodná trať Třemešná - Osoblaha (zdroj: osoblazsko.com) Zámek Slezské Rudoltice Pro milovníky historických objektů nabízí naše oblast úžasný zámek ve Slezských Rudolticích. Je to jednopatrová čtyřkřídlá budova, se čtvercovým nádvořím. Tato středověká tvrz z přelomu 15. a 16. století byla přestavěna v 16. a 17. století na renesanční zámek. Zámek byl užíván i jako textilka. Za druhé sv. války zde sídlilo odposlouchávací oddělení, byl zde i sklad zdravotnických zásob.
41
POZNÁVÁME KRNOVSKO Dopravní dostupnost: Směrem na Osoblahu ve vzdálenosti 27 km od Krnova
Obr. č. 57: Zámek Slezské Rudoltice (zdroj: geocaching.com)
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Po které turistické značce se dostaneme ke zřícenině hradu? Vyskytuje se na této trase nějaké další turisticky atraktivní památky? Narazíme po cestě na aleje? 2. Jak vysoká byla rozhledna v Krnově než došlo k opravám? 3. Kolik obcí se celkem vyskytuje na trase úzkorozchodky? 4. Které nejvýznamnější rostlinné druhy se vyskytují v PR Krasovský kotel?
42
POZNÁVÁME KRNOVSKO SHRNUTÍ Mezi tradiční akce v Krnově patří, jak už bylo výše zmíněno, Přehlídka 70mm filmu, Krnovské hudební slavnosti, Hornoslezské slavnosti a Řecké dny, které jsou zakončené tradiční zábavou. V Mikroregionu Krnovsko se nachází velká spousta kulturního vyžití. Mezi tradiční zástupce kultury patří městské divadlo a kino, ve kterém se jako jediném v České republice koná Přehlídka 70mm filmu. Volný čas je možný strávit v Domě dětí a mládeže Méďa, který je zaměřen na činnost dětí, mládeže i dospělých. V oblasti turistických cílů je zajímavá procházka po zelené turistické značce, kde se nám postupně objeví poutní místo Cvilín s rozhlednou a kostelem, dále pak zřícenina hradu Šelenburk. Při překročení hranice Krnova se v jeho blízkém okolí musí navštívit přírodní rezervace Krasovký kotel a Radim, léčiva kyselka v obci Zátor a úzkorozchodná trať, která spojuje obec Třemešnou a Osoblahu.
43
POZNÁVÁME KRNOVSKO VI. KRNOVSKO A EU V této části si zopakujeme vstup České republiky do Evropské unie, vysvětlíme si základní pojmy spojené s EU, především NUTS a EUREGIONY. 6.1
EUROREGIONY Vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 získal Moravskoslezský
kraj, kde se Mikroregion Krnovsko nachází, možnost využití výhod regionální politiky EU. Jednou z příležitostí spolupráce jsou euroregiony. Pro potřeby Evropské unie, konkrétně pro Eurostat (statistický úřad), byly vytvořeny územní statistické jednotky, tzv. NUTS neboli Nomenklatura územních statistických jednotek (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics). Úroveň NUTS I v ČR představuje celé území státu. NUTS II představují regiony soudržnosti, jejich kritériem vymezení je počet obyvatel přesahující milion obyvatel. Jelikož většina krajů v ČR takového počtu nedosahuje, jsou sdružovány po dvou či třech. Region soudržnosti Severovýchod jako jediný v ČR je vytvořen sdružením tří krajů a to z Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje. Mikroregion Krnovsko spadá do regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Euroregiony jsou nadnárodním sdružením obcí a měst a vznikají za účelem podpory zaostalejších oblastí při obou stranách státní hranice. Cílem je odstraňování nerovností mezi regiony sousedních států vedoucí k postupnému vyrovnávání ekonomického a sociálního rozvoje. Na území našeho mikroregionu zasahují dva euroregiony, euroregion Silesia a euroregion Praděd.
Euroregion Silesia Euroregion Silesia je jedním z nejmladších euroregionů česko-polského příhraničí. Vznikl v září 1998 záhy po vzniku dvou sousedních euroregionů - Praděd a Těšínské Slezsko a vyplnil tak mezeru na historickém území Horního Slezska. Česká část Euroregionu Silesia se nachází na území Moravskoslezského kraje, který je označován jako „region mnoha kontrastů a příležitostí". Euroregion zasahuje do území čtyř z šesti okresů tohoto kraj. Sídlem české části Euroregionu Silesia je město Opava. Obce Krnov
44
POZNÁVÁME KRNOVSKO a Úvalno patří do Regionálního sdružení obcí pro česko-polskou spolupráci Opavské Slezsko, jenž tvoří českou část Euroregionu Silesia.
Obr. č. 58: Euroregion Silesia (zdroj: euroregion-silesia.eu)
Euroregion Praděd Snahy o vzájemnou spolupráci příhraničních regionů podle evropských modelů jsou v Polsku uskutečňovány již od počátku 90. let. Završením několikaletých snah orgánů samosprávy a vojvodství a upevněním již formálně několik let trvající vzájemné spolupráce samospráv, škol, kulturních středisek, sportovních klubů a jiných společenských organizací bylo podepsání Rámcové dohody o vzniku česko - polského euroregionu dne 2. července 1997 v Jeseníku Euroregion Praděd, dobrovolné sdružení českých a polských spolků a svazků měst a obcí, které se nacházejí na území okresů Bruntál a Jeseník v České Republice a na území Opolského Slezska (vojvodství Opole) v Polské republice, byl pojmenován po nejvyšší hoře Jeseníků – Pradědu (1492 m n. m.). Z Mikroregionu Krnovsko se zde nachází obce Brantice, Město Albrechtice, Lichnov, Zátor, a další.
45
POZNÁVÁME KRNOVSKO
Obr. č. 59 Euroregion Praděd (zdroj: klubue.pl) Druhou možností získání finančních prostředků z EU je čerpání strukturálních fondů. Členění na regiony soudržnosti NUTS II bylo nutné pro přijímání financí právě z těchto fondů. Nárok na čerpání mají kraje, jejichž hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele nepřesahuje 75 % průměru celé Unie.
OTÁZKY A ÚKOLY 1. Ve kterém roce vstoupila Česká republika do Evropské unie a kolik má momentálně členů? 2. Kolik obyvatel sdružuje česká část Euroregionu Silesia? 3. Které obce z Mikroregionu Krnovsko patří do Euroregionu Praděd?
46
POZNÁVÁME KRNOVSKO SHRNUTÍ Česká republika vstoupila v roce 2004 do Evropské unie a tím se pro ni a jednotlivé kraje otevřela možnost čerpat výhody regionální politiky EU. Pro potřeby Evropské unie byly vytvořeny územní statistické jednotky, tzv. NUTS. Úroveň NUTS I představuje Česká republika, úroveň NUTS II představují regiony soudržnosti. Jejich kritériem vymezení je počet obyvatel přesahující milion obyvatel, tudíž jsou sdružovány ze dvou či tří krajů. Jednou z příležitostí spolupráce jsou euroregiony, což jsou nadnárodním sdružením obcí a měst a vznikají za účelem podpory zaostalejších oblastí při obou stranách státní hranice. Na území našeho mikroregionu zasahuje Euroregion Silesia a Euroregion Praděd. Druhou možností získání finančních prostředků z EU je čerpání strukturálních fondů. Právě kvůli čerpání z fondů bylo potřeba členění na NUTS II.
47
POZNÁVÁME KRNOVSKO VII. PROJEKT Zde končí cestování po Mikroregionu Krnovsko. Postupně jsme probrali a prostudovali fyzickogeografické a socioekonomické složky vašeho území. Nadešel čas, abyste dosažené dovednosti a vědomosti přenesli do praxe. 7.1
ŠKOLNÍ VÝLET Vašim úkolem bude připravit školní výlet pro celou třídu. Nejedná se o žádný
lehký úkol, plánování výletu je poměrně složitá záležitost. Hlavními body, kterých se musíte držet, jsou výběr lokality a ubytování, naplánovaní dopravního spojení tam i zpět, délka výletu max. 3 dny a místo konání musí být v Moravskoslezském kraji. K dispozici budete mít počítač s internetem, atlasy, nástěnné mapy, turistické mapy, turistické průvodce, knihy, encyklopedie a další. Neúspěšnější a nejzajímavější návrh výletu, který vyhraje po hlasování, bude zrealizován. Takže ve finále soutěžíte o svůj vlastní školní výlet, udělejte si ho podle svých představ.
Instrukce dopravní spojení tam i zpět výběr lokality v Moravskoslezském kraji výběr ubytování seznámit se s okolím naplánovat ty nejzajímavější trasy seznámit ostatní s fyzickogeografickou složkou území popsat socioekonomickou stránku oblasti spočítat finanční stránku výletu
48
POZNÁVÁME KRNOVSKO VIII. LITERATURA Tištěné zdroje: BALLA, Jaromír. Krnov: V podhůří Jeseníků. Krnov: Advertis, 2008. ISBN 978-80-900907-0-5. BLUCHA, Vladimír. Klíč k domovu: Čtení o Krnovsku pro mládež i dospělé. Krnov: Středisko služeb školám, 1995. BLUCHA, Vladimír. Krnov: Město mezi dvěma řekami. Krnov: Retis, 2007. ISBN 80-239-5542-X. BLUCHA, Vladimír. Krnov: Průvodce po památkách. Krnov: Městský úřad Krnov, 2003. CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha, 2005, 589 s. ISBN 80-860-6482-4. DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVČIN. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Brno: AOPK ČR, 2006. KESTŘÁNEK, Jaroslav. Zeměpisný lexikon ČSR: Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. MICHL - BERNARD, A. Krnov na přelomu XXI. století. Krnov: Městský úřad Krnov, 2000. MICHL - BERNARD, A. Krnov v proměnách. Třebíč: Akcent, 2010. PLÁNSKÝ, Bohumil. Krnov: město královského nástroje. Krnov: Retis, 2007. ISBN 978-802-5404-294. ZAPLETAL, Ladislav. Geografie města Krnova. Krnov: Moravské tiskařské závody, 1969. Elektronické zdroje: Český hydrometeorologický ústav.
online .
cit. 2014-04-06 . Dostupné z:
.chmi.cz/ Český
statistický
úřad.
online .
cit.
2014-04-06 .
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/
49
POZNÁVÁME KRNOVSKO CESTR,
Michal.
Krnovsko.
[online].
[cit.
2014-04-06].
Dostupné
z:
http://krnovsko.unas.cz/ Mikroregion
Krnovsko.
[online].
[cit.
2014-04-06 .
Dostupné
z:
www.mikroregionkrnovsko.cz/ Oficiální eb Krnova. online . cit. 2014-04-06 . Dostupné z: http://krnov.cz/ Slezsko
bez
hranic.
[online].
[cit.
2014-04-06].
Dostupné
z:
http://www.silesiatourism.com Turistické informační centrum.
online .
cit. 2014-04-06 . Dostupné z:
http://www.infokrnov.cz/ Wikipedia: Mikroregion Krnovsko. [online]. [cit. 2014-04-06 . Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion_Krnovsko Zdroje obrázků: Obr. č. 1: http://www.abatar.cz/pohadky/poklad_na_cviline.htm Obr. č. 2: http://krnovsko.unas.cz/mikroregion.html Obr. č. 3: http://www.chmi.cz (vlastní úprava) Obr. č. 4: http://www.pod.cz/atlas_toku/obrazky/mapa-schema-toku.jpg Obr. č. 5: http://www.krnov.mic.cz/fotky/obr.php?name=web_pr.jpg&id=17995&width=560 Obr. č. 6: http://www.silesiatourism.com Obr. č. 7: http://www.biolib.cz (vlastní úprava) Obr. č. 8: http://imgs.idnes.cz/igcechy/A060404_TOM_OSOBLAHA_6V_V.JPG Obr. č. 9: http://muzeum.krnov.cz Obr. č. 10: http://www.mikroregionkrnovsko.cz/img/Foto/1127750827.jpg Obr. č. 11: http://g.denik.cz/75/83/krbr_frantisek_reiger_tovarna0820_denik_flash_big.jpg Obr. č. 12: http://www.czso.cz (vlastní úprava) Obr. č. 13: http://www.czso.cz (vlastní úprava) Obr. č. 14: http://www.krnov.mic.cz/fotky/obr.php?name=NKP3013.jpg&id=6205&width=560 Obr. č. 15: http://cms2.netnews.cz/files/images/5840/23960-Kosciol-NMP-prev.jpg Obr. č. 16: http://www.polskiekrajobrazy.pl/images/stories/big/60996DSC.jpg Obr. č. 17: http://fotopolska.eu/foto/191/191297.jpg Obr. č. 18: http://www.schroniskomlodziezowe.prudnik.pl/files/Prudnik_wiezaWoka_1910.jpg Obr. č. 19: http://cms2.netnews.cz/files/images/5840/26045-1.jpg Obr. č. 20: http://pl.wikipedia.org/wiki/Plik:Biskupia_Kopa.jpg Obr. č. 21: http://www.czso.cz (vlastní úprava)
50
POZNÁVÁME KRNOVSKO Obr. č. 22: http://www.czso.cz (vlastní úprava) Obr. č. 23: http://www.kos.cz/media/Letpohld.jpg Obr. č. 24: http://g.denik.cz/75/cb/krbr-cerveny-dvur1126_denik-380.jpg Obr. č. 25: http://www.reliance.cz/images/kofola/kofola-vyroba-v- krnove.jpg Obr. č. 26: http://www.santatrans.sk/wpimages/wp1f65fac3_05_06.jpg Obr. č. 27: http://www.krnov.cz/_download/articles/20070411-Karnola.jpg Obr. č. 28: http://muzeum.krnov.cz/_download/articles/138.jpg Obr. č. 29: http://g.denik.cz/75/83/krbr_frantisek_reiger_dilna0820_denik_flash_big.jpg Obr. č. 30: http://g.denik.cz/73/4e/0619_ov_slezsky_kriz_denik-380.jpg Obr. č. 31: http://www.dpova.cz/photos/287_tn.jpg Obr. č. 32: http://oidnes.cz/13/033/cl6/NEH4a1b30_PesaLink2RegioJet.jpg Obr. č. 33: http://www.mikroregionkrnovsko.cz/img/Foto/1127750358.jpg Obr. č. 34: http://archiv.dopravni.net/storage/200606210045_mapa.jpg Obr. č. 35: http:// krnovsko_unas_cz/201210/14/cyklostezky-krnov_520x468.jpg Obr. č. 36: http://www.panoramio.com/photo/11743917 Obr. č. 37: http://www.czso.cz (vlastní úprava) Obr. č. 38: http://g.denik.cz/75/b1/krbr-nemocnice-krnov1103_denik-380.jpg Obr.
č.
39:
http://g.denik.cz/75/75/krbr-domov-pro-seniory-rooseveltova-krnov0921_denik-
380.jpg Obr. č. 40: http://g.denik.cz/75/0f/krbr-divadlo-krnov0910_denik-380.jpg Obr. č. 41: http://www.infokrnov.cz/cs/kam-za-kulturou/119-kino-mir-70-krnov Obr. č. 42: http://www.kinomir.wz.cz/images/70mm20090405/70mm20090405.html Obr. č. 43: http://www.fousek.com/img/realizace/knihovna/01.jpg Obr. č. 44: http://cms2.netnews.cz/files/images/5840/24366-ddm4.jpg Obr. č. 45: http://mw2.google.com/mw-panoramio/photos/medium/73587011.jpg Obr. č. 46: http://www.krnov.mic.cz/fotky/obr.php?name=4SV_DUCH Obr. č. 47: http://cms2.netnews.cz/files/images/5840/24369-278817.jpg Obr. č. 48: http://www.jeseniky.net/foto/pf_2660_09.jpg Obr. č. 49: http://www.oblast.cz/fotky/obr.php?name=cvilin_kost3.jpg&id=21102&width=560 Obr. č. 50: http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?sid=70&mid=3 Obr. č. 51: http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?sid=70&mid=3 Obr. č. 52: http://g.denik.cz/75/91/krnov-charovsky-park170512-2_denik-380.jpg Obr. č. 53: http://www.muzeumkrnov.cz/cz/pro-turisty-vylety/ Obr. č. 54: http://osoblazsko.cz/fotky/obr.php?name=reze1.jpg&id=20593&width=590 Obr. č. 55: http://www.muzeumkrnov.cz/cz/pro-turisty-vylety/
51
POZNÁVÁME KRNOVSKO Obr. č. 56: http://www.osoblazsko.com/wp-content/gallery/tu47-0/19970530_10d29705-9165osoblaha.jpg Obr. č. 57: http://img.geocaching.com/cache/large/e396fcf6-5166-4189-922e-e13ba4b5b098.jpg Obr. č. 58: http://www.euroregion-silesia.eu/photo/ilustracni_foto/mapa.jpg
Obr. č. 59: http://klubue.3lo.pl/zdjecia/euroregiony/pradziad.gif
Zdroje tabulek: Tab. č. 1: http://www.czso.cz (vlastní úprava) Tab. č. 2: http://www.czso.cz (vlastní úprava)
52
