Potravinářský zpravodaj Číslo 5 Ročník XIII 11. září 2012 Cena 28 Kč

Potravinářský zpravodaj Číslo 5 • Ročník XIII • 11. září 2012 • Cena 28 Kč

Fenomén doby – pojízdné prodejny Pojízdné prodejny, které po roce 1989 kvůli konkurenci obchodních řetězců a změně nákupních zvyklostí Čechů z venkovských oblastí téměř vymizely, v poslední době zažívají renesanci a vracejí se zpět do českých měst a obcí. Zatímco ale dříve velké pojízdné prodejny nabízely smíšené zboží, tak nyní jsou mobilní obchody zpravidla menší a jejich sortiment je zaměřen na čerstvé pečivo, masné výrobky či farmářské produkty. Podle údajů Svazu českých a moravských spotřebních družstev ještě v roce 1991 venkovské oblasti České republiky křižovalo zhruba 115 velkých pojízdných prodejen, které provozovaly tehdejší Jednoty. Pojízdné obchody si ale na sebe po roce 1989 nedokázaly vydělat a v následujících letech jejich počet rychle klesal a například v roce 2005 jich po českém venkově jezdilo už jen několik posledních, které se často neobešly bez finančních příspěvků od obcí. Nyní se ale pojízdné prodejny opět dostávají do centra zájmu zejména menších výrobců potravin či farmářů, kteří s jejich pomocí mohou produkty nabídnout lidem ve městech i malých obcích, aniž by se museli dohadovat s obchodníky a dělit se s nimi o marži. Státní veterinární správa ČR aktuálně v Česku dnes registruje 89 pojízdných prodejen, které mají v nabídce maso, mléčné výrobky či vejce. Například farmář František Němec z Netína na Žďársku v sedmi krajích provozuje pojízdné prodejny s vlastními jogurty, mlékem, tvarohem, sýrem či čerstvou syrovátkou. Jeho jmenovec z Radonic Stanislav Němec s farmářem Janem Millerem zase se svou „pojízdnou kravičkou“ – autem, co na své pouti pražskými sídlišti po zastavení bučí – má také ve svém sortimentu mléčné farmářské dobroty. Lidé si už na ně zvykli, a jakmile v domluvený čas uslyší ono známé bučení, hned se sbíhají na nákup s dovážkou až před své obydlí. V okolí Ústí nad Orlicí rozváží maso a uzeniny pomocí mobilních prodejen tamní firma Masoeko. Třemi menšími pojízdnými prodejnami a jedním autobusem přestavěným na obchod disponuje pekárna Marta z Dobrušky, jejíž vozidla zásobují zákazníky v několika desítkách obcí na Náchodsku a Rychnovsku. „Ve třech menších pojízdných prodejnách nabízíme naše pekařské a cukrářské výrobky a lahůdky. Tyto pojízdné prodejny jsou velmi mobilní a lidé při nákupu nechodí dovnitř, takže čas strávený zastávkou ve vesnici je výrazně kratší než v případě autobusu, což zvyšuje jejich rentabilitu,“ řekl jednatel pekárny Marta Vít Svoboda. Malé pojízdné prodejny společnosti Marta mají první zastávky každý den ráno u továren, aby si jejich zaměstnanci mohli koupit snídaně a svačinky. „Je to výrazně rentabilnější než vesnice. Poté objíždíme obce. Starostové nás většinou oslovují sami poté, co si všimnou, že jezdíme okolo. Kapacitu našich vozů už máme plně vytíženou,“ podotkl Svoboda. Zatímco menší pojízdné prodejny společnosti Marta si na sebe vydělají, tak u velkého autobusu se smíšeným zbožím, který zajíždí do odlehlých obcí, je situace opačná a jeho provoz musí firma částečně dotovat z výnosů kamenného obchodu. „Provoz autobusu je velmi drahý, takže je to spíš služba lidem,“ podotkl Svoboda. Rostoucího počtu malých pojízdných prodejen si už všiml Ochranný svaz autorský (OSA), který se snaží jejich majitele přimět k placení poplatků za reprodukovanou hudbu znějící z těchto provozoven. „Provozujete pojízdnou prodejnu? Hraje ve vaší prodejně hudba? Přilákejte své zákazníky nejen na kvalitní služby a výrobky, ale i na hudbu znějící z vaší prodejny,“ uvedl svaz na svých internetových stránkách. Obchodníkům OSA nabídl licenční smlouvu, přičemž poplatky jsou odstupňovány podle velikosti města. V neposlední řadě pojízdná prodejna bude až do poloviny září propagovat značku Regionální potravina po celé České republice. Během dvou měsíců dodávka se zelenomodrým logem, která poprvé vyjela uprostřed měsíce července, postupně navštíví na čtyři desítky měst a nabídne zde stejně označené produkty. Propagace značky a organizování regionálních soutěží výrobců, na jejichž základě je značka udělována, bude pro letošní a příští rok stát celkem 95 milionů Kč. Jízdy se uskuteční většinou od čtvrtka do neděle. Dodávka se objeví na náměstích, ale také na farmářských trzích, letních jarmarcích, poutích či dožínkách. V její nabídce budou prémiové uzeniny, čerstvé pečivo a cukrářské výrobky, sýry, ale i medovina a pivo, celkem asi 50 vítězných produktů. O chystaném příjezdu pojízdné prodejny do města informují regionální deníky a plakáty, v některých obcích i obecní rozhlas. Poslední štací pojízdné prodejny budou v sobotu 15. září krajské dožínky v Hradci Králové. Do té doby navštíví například Slaný, Příbram, Písek, Liberec, Valašské Klobouky nebo Uničov. Pojízdné prodejny, jak se tedy ukazuje, k našemu venkovu už bytostně patří, jsou oblíbené a mají svůj význam. Firmy, které nabízejí tato zařízení a vybavení pojízdných prodejen, si proto mohou jen mnout ruce a lze se vsázet, že se jejich nabídka setká s velkým zájmem. Eugenie Línková

dání y v o t v tom a h o l í ř P

Ministr Petr Bendl v Českých Budějovicích zahájil výstavu Země živitelka

Ministr zemědělství Petr Bendl při svém proslovu

Ministr zemědělství Petr Bendl dne 30. srpna 2012 zahájil 39. ročník mezinárodní výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích. Při té příležitosti ocenil mladé vědecké pracovníky za mimořádné výsledky výzkumu a experimentálního vývoje. Propůjčil také zástupcům výrobců potravin certifikáty národní značky KLASA. Zahájení jedné z nejoblíbenějších výstav v Česku, jejíž návštěvnost v posledních

letech překračuje stotisícovou hranici, se zúčastnil i slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Ľubomír Jahnátek. Ministr Bendl s ním jednal na výstavě Agrokomplex v Nitře. „Při jednáních jsme dospěli k řadě společných zájmů a cílů, na jejichž naplnění budeme při bruselských jednáních spolupracovat a společně postupovat především v otázkách týkajících se dozoru nad trhem s potravinami,“ řekl ministr Petr Bendl. S činností MZe se mohli lidé na výstavě seznámit v jeho stánku v pavilonu T. Tradičně se v něm představují odborné útvary, ale spolu s nimi byly tentokrát pod jednou střechou i resortní instituce, jako třeba Státní rostlinolékařská správa, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Pozemkový fond ČR. Letos byl stánek nově propojen s expozicí národní značky KLASA a projektu Regionální potravina.

Zájemci měli také možnost na agrosalonu navštívit semináře, které připravilo Ministerstvo zemědělství. Jedním z nich byly „Pozemkové úpravy – šance venkova v období od roku 2014“, který se konal ve spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova (SPOV). Druhým byl „Podpora rozvoje venkova v ČR“, pořádaný opět se SPOV a Ministerstvem pro místní rozvoj. „Agrární výstavy a veletrhy mají velký význam při propagaci zemědělského a potravinářského sektoru, ať už jde o výstavy tuzemské nebo zahraniční. Českobudějovický agrosalon považuji za stěžejní. Za předchozích 38 ročníků se díky svému zaměření a struktuře vystavovatelů i návštěvníků stal místem setkávání všech, kteří svou činnost spojují s českým a moravským venkovem, zemědělstvím a potravinářstvím. Tedy těch, kterým na těchto důležitých odvětvích záleží,“ uvedl ministr Bendl. Ministr Petr Bendl po zahájení předal ocenění mladým vědeckým pracovníkům. Cenu ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2012 dostala Helena Fulková z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., za vědecký článek popisující novou metodu derivace embryonálních kmenových buněk z oocytů v metafázi. Další dvě ceny obdrželi Petr Králík z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVL), v. v. i., a Tomáš Erban z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV), v. v. i. Uznání ministra zemědělství a předsedy České akademie zemědělských věd za kvalitní dosažený výsledek ve výzkumu a experimentálním vývoji dostali Josef Mašek a rovněž Petra Vašíčková, oba z VÚVL, v. v. i. Cenu ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje v roce 2012 obdrželi Jan Mikulka z VÚRV, v. v. i, a Antonín Jelínek z Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v. v. i. Kateřina Böhmová, ředitelka Odboru komunikace MZe

Ministerstvo zemědělství a zástupci obchodníků chtějí posílit vztah spotřebitelů k potravinám z jejich regionu

Zákazníci, kteří dávají přednost potravinám vyrobeným ve svém kraji, budou mít v obchodech snazší orientaci. Obchodníci je totiž budou prodávat na jednom místě a označí je srozumitelným nápisem. Napomohla tomu společná iniciativa ministra zemědělství Petra Bendla a vedení Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR). Záměrem obou stran je zvýšit prodej tuzemských potravin vyrobených v konkrétním kraji, a to v prodejnách působících na území téhož regionu. Výrobky spjaté s příslušným územím pozná spotřebitel podle nápisu „Z našeho kraje“, který bude viditelně umístěn v prostorách obchodu. Na rozdíl od podpory značek

potravinářských výrobků a výrobců si tato iniciativa klade za cíl identifikovat potraviny místem jejich vzniku a příslušností k jednotlivým regionům. A vedle toho i jejich možným kulinářským využitím jak pro domácnosti spotřebitelů, tak v lokálních gastronomických zařízeních. „Pro spotřebitele je určitě důležité, a také to řada z nich vyžaduje, aby měli informace o tom, že nakupují potraviny z místní produkce, od konkrétních výrobců, které často dokonce i osobně znají. Ministerstvo se proto snaží působit na obchodníky, aby byly takové potraviny standardní součástí jejich nabídky,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl. Označování potravin z příslušného kraje bude dobrovolné, záleží na obchodníkovi, jestli této možnosti využije. Podle

prezidenta SOCR Zdeňka Juračky je rozšiřování nabídky místních produktů i v zájmu obchodníků. Mnozí z nich proto dodavatele ze svého okolí sami vyhledávají a jejich výrobky v prostorách svých prodejen také označují. „Jsme připraveni usnadnit menším výrobcům podmínky vstupu do všech typů prodejních míst,“ slíbil Zdeněk Juračka. Předmětem podpory prodeje místních potravin by měly být veškeré potravinářské produkty vyráběné na území příslušného kraje, bez ohledu na ocenění v soutěžích Regionální potravina, Klasa, Biopotravina roku nebo v soutěžích organizovaných v rámci krajů. Výrobek by ale neměl být prodáván mimo území kraje, ve kterém se vyrábí. Společná iniciativa Ministerstva zemědělství a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR by měla také napomoci rozvoji turismu, protože její součástí je i propagace regionálních kulinářských specialit, které dotvářejí identitu jednotlivých regionů a posilují a rozvíjejí místní historické tradice. Kateřina Böhmová, ředitelka Odboru komunikace MZe

2 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 5 / 2012

*DUDQWXMHPHPtVWQtSŁYRGDVXURYLQ\ 7RQHMOHSåt]QDåHKRNUDMH

ZZZUHJLRQDOQLSRWUDYLQDF]

zpravodajství MZe – SZPI / 3


Letošní ročník Měsíce biopotravin vyzývá „Držte se biokvality“

Září je Měsícem biopotravin, jeho cílem je propagovat nejen biopotraviny a ekologické zemědělství, ale také akce, které pro své návštěvníky připravili farmáři, obchody s biopotravinami i neziskové organizace. Držte se biokvality je mottem letošního ročníku. „Měsícem biopotravin každoročně podporujeme na šedesát akcí týkajících se ekologického zemědělství a biopotravin. Lidé tím, že kupují a konzumují biopotraviny, chrání své zdraví a zároveň přispívají k lepšímu životnímu prostředí. Zejména v posledních letech si více všímají kvality potravin i vlivu zemědělství na životní prostředí a mnozí z nich už cíleně vyhledávají biovýrobky. I proto Ministerstvo zemědělství usiluje o to, aby měli ekologičtí zemědělci i potravináři co nejlepší podmínky

ke své práci. Stabilně je podporuje prostřednictvím Programu rozvoje venkova 2007–2013,“ říká ministr zemědělství Petr Bendl. V České republice loni ekologicky hospodařilo 3 920 zemědělců na výměře téměř 483 tisíc hektarů, což představuje podíl 11,42 % z celkové výměry zemědělské půdy. Vzrostl také počet producentů biopotravin, a to z 626 v roce 2010 na loňských 646. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří maso, mléko a mléčné výrobky, zelenina, ovoce a pekařské, cukrářské a další moučné výrobky. Významný je počet registrovaných výrobců biovína (77). Základním dokumentem pro rozvoj ekologického zemědělství je Akční plán České republiky na období 2011–2015. Má za cíl do konce roku 2015 dosáhnout 15% podílu výměry zemědělské půdy při současném navýšení podílu biopotravin na trhu s potravinami na 3 % a dosáhnout minimálně 60% podílu české bioprodukce. Na stránkách www.mesicbiopotravin.cz si zájemci mohou v kalendáři

Srovnání základních statistických ukazatelů ekologického zemědělství

Počet ekofarem Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) Výměra orné půdy (ha) Výměra trvalých travních porostů (ha) Výměra trvalých kultur (sady) (ha) Výměra trvalých kultur (vinice) (ha) Výměra trvalých kultur (chmelnice) (ha) Ostatní plochy (ha) Počet výrobců biopotravin

Nárůst Nárůst za leden–srpen za leden–srpen 2012 2012 (%) 20 0,50

31. 12. 2011

25. 8. 2012

3 920

3 940

482 927

488 644

5 717

11,40

11,55

0,15

59 281 398 060 6 453 965 10 18 158 646

103 404 856 6 720 988 10 16 967 482*

-178 6 796 267 23 0 -1 191 -164

1,18

-0,30 1,70 4,13 2,38 0 -6,56 -25,39

*Úbytek počtu výrobců biopotravin je způsoben pouze omezením činnosti společnosti Billa, která ukončila dopékání biopečiva ze zmražených polotovarů ve svých provozovnách. akcí najít událost ve svém okolí a poté ji navštívit. Novinkou pro tento rok je rozšíření soutěží pro spotřebitele na webových stránkách. Každý všední den v září budou mít soutěžící možnost

vyhrát hodnotné ceny od partnerů akce, mj. slevy do obchodů s biopotravinami nebo na různé ochutnávky. Součástí Měsíce biopotravin budou i exkurze na ekofarmy, které doplní

program například o noční stanování na louce s čuníky na biofarmě Sasov na Vysočině. Více informací na www.mesicbiopotravin.cz.

C O TO J S O U B I O P OT R AV I N Y ? Biopotraviny na rozdíl od klasických potravin neobsahují chemická aditiva, konzervanty, stabilizátory, umělá barviva atd. V klasických potravinách je povoleno používat zhruba 320 přídatných látek, v biopotravinách je to pouze 55 přídatných látek. Jde o látky přírodního původu nebo o jednoduché minerální a organické látky. Biopotraviny mají lepší výživnou hodnotu (vyšší obsah vitaminů, zejména vitaminů C a E, vyšší obsah minerálních látek). Ekologicky vypěstovaná zelenina má nižší obsah dusičnanů až o 50 % a nižší obsah pesticidů o více než 90 % v porovnání s konvenční zeleninou. Biopotraviny mohou obsahovat max. 5 % zemědělských surovin, které nepocházejí z ekologického zemědělství. Jde pouze o vyjmenované suroviny, které jsou povoleny proto, že se ještě neprodukují

v dostatečném množství v biokvalitě. Jde o přibližně 30 druhů surovin (některé druhy ovoce, koření, olejnin apod.). Pravidla ekologického zemědělství a výroby biopotravin upravují národní i evropské předpisy. Dodržování těchto pravidel je pravidelně kontrolováno kontrolními organizacemi pověřenými k této činnosti Ministerstvem zemědělství. Výrobce, který se rozhodne začít vyrábět biopotraviny a bioprodukty, si nejprve musí vybrat jednu z těchto kontrolních organizací ekologického zemědělství v ČR a uzavřít s ní smlouvu o kontrole. Kontrolní organizace poté udělá vstupní kontrolu v podniku, a pokud je podnik připraven plnit požadavky legislativy pro ekologické zemědělství, vystaví mu potvrzení o vstupní kontrole. Výrobce poté pošle

žádost o registraci na Ministerstvo zemědělství, které po ověření výsledku vstupní kontroly výrobce zaregistruje, a ten může okamžitě začít vyrábět a prodávat bioprodukty a biopotraviny. Při výrobě potravin se nesmí používat jiné než povolené (přírodní) aditivní látky a zejména se sleduje původ surovin (ekologické zemědělství nebo čisté přírodní zdroje). Kontroly jsou důkladné a křížové, takže díky kontrole celého dodavatelského a zpracovatelského řetězce je velmi dobře možné kontrolovat toky surovin. Každý rok farmu nebo výrobnu biopotravin navštěvuje inspektor kontrolní organizace, při zjištění nedostatků je farmáři odebrán nebo pozastaven certifikát, při závažnějším zjištění je farmáři také udělena pokuta až do výše 1 milionu korun a provedena srážka z dotací.

Ministr zemědělství Petr Bendl: zemědělci postižení suchem získají úlevy Úlevy a odklady splátek pomohou zemědělcům z oblastí zasažených suchem překonat nepříznivý rok. Petr Bendl si osobně prohlédl oblasti na Znojemsku, které letos na jaře postihlo sucho. O následcích nepříznivého počasí mluvil se zemědělci z obcí Trstěnice, Miroslav a Suchohrdly u Miroslavi.

Zástupci Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu jednali o možnostech, jak pomoci pěstitelům, jejichž úrodu poškodilo letos na jaře sucho. „Na ministerstvu jsme připravili sadu opatření především charakteru úlev

a odkladů, která postiženým pěstitelům pomohou překonat následky extrémního počasí. Usilujeme o to, aby banky byly vstřícné při jednání o odložení splátek úvěrů, zajistíme možnost prodloužit o rok dobu realizace projektů Programu rozvoje venkova nebo odložit splátky při prodeji pozemků z Pozemkového fondu,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Podle předběžných výsledků se výnosy letošní sklizně v postižených oblastech propadnou zhruba na 20 % běžných hodnot. Některé porosty museli zemědělci dokonce zaorat. „Na vlastní oči jsem se přesvědčil, jak se sucho z letošního dubna a května odrazilo na úrodě zemědělců z jižní Moravy. Poškozené byly především ozimé plodiny

a víceleté pícniny, které už navíc předtím poničily únorové holomrazy,“ řekl ministr Petr Bendl. Ministr také navštíví na jižní Moravě lesy u Bzence, kde v květnu propukl ničivý požár. Oheň zasáhl téměř 200 hektarů borového lesa, jehož majitelem je státní podnik Lesy ČR.

Ministerstvo zemědělství dotací podpoří odbornou likvidaci těl uhynulých zvířat Ministerstvo zemědělství se rozhodlo ještě více podpořit sektor živočišné výroby, a proto aktivuje i v letošním roce dotační podprogram 8.B.a. určený k bezpečné a odborné likvidaci těl uhynulých zvířat (kadáverů). Tato podpora,

která patří pod dotační program 8. Nákazový fond, jenž je součástí tzv. Zásad, je určena k částečné úhradě nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů. Dotace je tak přímo určena k podpoře živočišné výroby v České republice

a konkrétně napomáhá k udržení dosavadní příznivé nákazové situace v českých chovech hospodářských zvířat. Ministerstvo zemědělství se pro tento krok rozhodlo kvůli nutnému posílení klíčového sektoru živočišné výroby, ale i proto, že v konečném důsledku jde

také o eliminaci rizik šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Žádosti o dotaci je možné podávat obvyklým způsobem, tedy osobně v příslušných Agenturách pro zemědělství a venkov, v termínu do 12. října 2012 (včetně), případně poštou s razít-

kem pošty nejpozději ve výše uvedeném termínu. Přiznané finanční prostředky budou po schválení žádostí poskytnuty příjemcům dotace převodem na účet nejpozději do 31. prosince 2012. Kateřina Böhmová, ředitelka Odboru komunikace MZe

Pekařské výrobky ze zmrazených polotovarů jsou od 1. srpna 2012 povinně označované Nebalené pekařské výrobky dopékané v obchodech ze zmrazených polotovarů nebo prodávané rozmrazené hotové produkty musí být od 1. srpna odlišeny od čerstvě upečených výrobků. Tato povinnost je zakotvena v nové vyhlášce Ministerstva zemědělství upravující značení pekárenských výrobků, která 1. srpna vstoupila v platnost. Ministerstvo vyhláškou reaguje na negativní zkušenosti řady spotřebitelů s dosud častými záměnami čerstvého a takzvaného dopékaného pečiva. Čerstvým chlebem je tak podle vyhlášky nebalený chléb, jehož výroba od přípravy těsta až po upečení či obdobnou tepelnou úpravu, včetně uvedení do

oběhu, nebyla přerušena zmrazením nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti. Musí být nabízen k prodeji nejpozději do 24 hodin po upečení či podobné tepelné úpravě. Prakticky stejně je definováno čerstvé běžné pečivo a čerstvé jemné pečivo. „Vzhledem k tomu, že v poslední době vzrostlo množství rozpékaného pečiva na pultech obchodů, považujeme informaci o procesu výroby za natolik zásadní, že by o ní spotřebitel měl vědět a sám se rozhodnout, jakému výrobku dá přednost,“ říká ministr zemědělství Petr Bendl s tím, že ministerstvo se dlouhodobě snaží, aby měl zákazník dostatek informací, na jejichž základě se rozhoduje o nákupu potravin. Nově platí ustanovení, že u neba-

leného pekařského výrobku a nebaleného cukrářského výrobku, který byl v hotovém stavu zmrazen a spotřebiteli je nabízen po rozmrazení, musí být v obchodě v blízkosti jeho názvu viditelný údaj „rozmrazeno“. Nebalený pekařský výrobek, který byl dokončen ze zmrazeného polotovaru, bude povinně označen údajem „ze zmrazeného polotovaru“. Sankce za nesprávné označení výrobků stanovuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a v souvislosti s novelou této vyhlášky, která platí od 1. srpna, nepřináší žádné změny. Obecně je maximální hranice 3 miliony korun. Jan Žáček, tiskový mluvčí MZe

www.potravinynapranyri.cz má u veřejnosti úspěch Internetová aplikace Potraviny na pranýři je od okamžiku svého spuštění předmětem mimořádného zájmu veřejnosti. Aplikace je k dispozici spotřebitelům od 10. července 2012 od 14:30 hodin a za prvních 24 hodin provozu bylo zaznamenáno přes 200 000 unikátních návštěvníků, kteří zde strávili v průměru 6:45 minut a za uvedenou dobu stihli zobrazit téměř čtyři miliony stránek. Aplikace je určena zejména spotřebitelům a orgánům státní správy nejen v České republice, ale i v Evropské unii. Obsahuje informace o nejakostních, falšovaných a nebezpečných potravinách zjištěných dozorovými orgány v obchodní síti. Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí SZPI

4 / zpravodajství SVS ČR


Nejen veterináři vědí, co a jak jíst Pozornost věnovaná tomu, co člověk jí, je jistě chvályhodná, ale jen potud, pokud jde o „dobrou věc“. To znamená, že by měl člověk při vstřebávání informací umět rozlišovat osvětu, rozšiřování znalostí a skutečné varování od obchodních sdělení a reklamy. Nestačí se upamatovat na základní biologické znalosti ze základní školy? Opravdu nemusí být člověk vystudovaným veterinárním lékařem, humánním doktorem, absolventem přírodních věd nebo zemědělské univerzity, aby věděl,

že syrové potraviny, v tomto případě živočišného původu, se musejí odpovídajícím způsobem uchovávat a že se má dívat také obchodníkovi na prsty, jak se zbožím nakládá a jak je má uskladněné. A samozřejmě, že se vyplatí si číst návody a také etikety s obsahem, složením daného výrobku. Jak se zdá, dávné biologické vzdělání je asi někde zasuto a různé útržkovité a jistě dobře myšlené informace jsou veřejností hltány. Je možné se pokusit shrnout několik základních zásad, které by měli zákazník v obchodě i hospodyňka doma vědět.

Kromě toho, že balené potraviny živočišného původu musejí být správně označeny, např. uvedena doba minimální trvanlivosti, popřípadě doba použitelnosti s uvedením podmínek

skladování, jsou asi největší problémy s teplotou: Prodejci mají povinnost udržovat potraviny při stanovených teplotách, a tyto teploty také kontrolovat. Uvádíme pro představu, jak to má být: 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře 3 °C pro vnitřnosti 5–18 °C pro vejce (nekolísavá teplota) 4–8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené

0 °C pro čerstvé chlazené ryby (tep-

lota tajícího ledu) Ostatní výrobky musí být uloženy při

teplotách stanovených výrobcem. Za samozřejmé lze považovat to, že prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné a že nabízené potraviny musejí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek. A tyto všechny podmínky kromě samotného zákazníka (lze jen doporučit) kontrolují také inspektoři Státní veterinární správy ČR.

S medem jsou problémy minimální Každoročně se touto dobou objevují prognózy, jak to bude letos s medem – bude ho dostatek, bude ho málo, jak kvalitní bude? Těžko si představit takovou klimatickou či nákazovou pohromu, aby se to negativně projevilo na produkci medu. Přesto, že se čas od času objevují ohniska výskytu moru včelího plodu, popřípadě jsou včelstva napadena roztočem způsobujícím varroázu, je celková nákazová situace v ČR příznivá.

Léčení varroázy je poměrně účinné, situace jako před několika lety, kdy ubylo včelstev, se letos neopakuje. Díky razantním opatřením proti moru včelího plodu této nákazy nepřibývá. O tom, že jsme na tom docela dobře, svědčí i to, že letos přibylo včelařů (několik stovek) a přibylo i chovaných včelstev (několik tisíc). O český med je totiž zájem nejen u nás, ale i v ostatních zemích, kde není problém jej na trhu uplatnit. Veterinární kontroly nezjišťují u jednosložkového českého medu problémy.

Ten je nejčastěji nabízen buď přímo konečnému spotřebiteli, tzv. ze dvora (včelař může prodat bez omezení až dvě tuny), anebo na schválených trzích a tržištích. Ani u medu nabízeného v tržní síti, zpravidla jde o směsový med, nezjišťujeme takové závady, které by ohrozily zdraví lidí. V loňském roce jsme řešili pouze jeden případ medu, a to nikoli z ČR, který obsahoval rezidua pesticidů. I v letošním roce se objevilo podezření na výskyt pesticidů v medu, další laboratorní testy to však nepotvrdily.

Veterinární legislativa, která v EU platí (příslušná směrnice pochází z roku 2000), by mohla doznat určitých změn, neboť zejména pokud jde o možné falšování medu, jsou k dispozici nové laboratorní metody. Státní veterinární správa ČR souhlasí s dokonalejším značením, zejména s uváděním procentuálního složení u směsových medů, popřípadě i s novými schválenými metodami vyšetřování, záleží na přijetí novely příslušné směrnice na úrovni EU. Vyšetření prodávaného medu na

základě monitoringu a na základě podnětů s lety přibývá, avšak nepřibývá případů falšování. Každoročně je provedeno okolo 250 kontrol v rámci dozoru plus kolem dvacítky na základě podnětů. V roce 2010 bylo například prokázáno v jednom případě falšování škrobovým sirupem a uložena pokuta, v roce 2011 byl řešen případ nesprávného značení. V letošním roce bylo zatím provedeno celkem 114 kontrol a ve 2 případech bylo zahájeno správní řízení kvůli podezření na falšování medu.

Prověřili jsme české, německé a polské maso na PCB: OK V polovině srpna jsme prověřili na obsah polychlorovaných bifenylů (PCB) na našem trhu obchodované vepřové a hovězí výsekové maso, šlo o zásilky z Německa a Polska. Celkem jsme

uskutečnili 24 vyšetření. Všechny vzorky vyhověly maximálnímu limitu. A proč takovéto vyšetření? Nařízení Komise č. 1881/2006, které stanoví

limity PCB, bylo totiž novelizováno s tím, že od letošního prvního ledna se snížil limit na 40 nanogramů na gram tuku. Dosud platil limit 200 nanogramů na gram tuku. Proto rozhodl Milan Malena, ústřední ředitel Státní veterinární

správy ČR, zmonitorovat situaci na našem trhu, jak si producenti „poradili“ s pětinásobně sníženým limitem obsahu PCB. Je potěšitelné, že u převážné většiny vzorků se pohybovaly výsledky pod

detekčním limitem laboratorní metody. Nicméně považujeme za dobré zmínit, že i nadále se budeme věnovat monitoringu PCB, neboť jde o soubor látek, které mohou být opravdu nebezpečné lidskému zdraví.

Proč zrovna farmářské trhy? Tradice v našich zemích hovoří o trzích bez přívlastků, popřípadě lze hovořit o trzích s dobytkem, koňských, ovocných, zelných, o vaječných trzích apod., popřípadě o jarmarcích (jahrmarkt – výročních trzích), kde bylo k mání ode všeho něco. Nicméně je potěšitelné, že se po 20 letech od roku 1989 tradice vrací. Aby bylo nové době učiněno za dost a zdůraznila se atraktivita něčeho zdánlivě nového, dostaly ony staré trhy nálepku, na kterou lidé hledící na západ asi lépe slyší. Proto nikoli selské, ale farmářské. Ono také u nás tolik sedláků, kteří by své výrobky zrána dováželi vrzajícími vozy do břicha nikoli Paříže, ale Prahy, Brna, Plzně či jiných měst, opravdu není. Nicméně trhy fungují a jsou zákazníky oblíbené. „V zájmu každého farmáře je nabízet kvalitní produkty, a to nejen kvůli

V Praze se skot neporáží Obavy, že se domácí porážky skotu rozmohou natolik, že vznikne celá řada problémů, se nenaplnily. Úmysl vyjít vstříc požadavkům sedláků, tj. povolit porazit doma (formou domácí porážky) skot pro vlastní spotřebu, se ukázal jako správný. Od počátku letošního roku bylo vydáno, s výjimkou Prahy, celkem 836 povolení k domácí porážce skotu. Nahlášeno posléze bylo 576 porážek a celkem uskutečněno 564. Inspektoři krajských veterinárních správ provedli 116 fyzických kontrol a nezjistili závažná pochybení. Z 27 závad se jich 15 týkalo nedodržení termínu nebo pozdního nahlášení, v ostatních případech šlo o poražení v jiném hospodářství, o nedostatky ve welfare nebo nebyla správným způsobem zlikvidována střeva, mozek a uzliny poražených zvířat. Celkem byly uloženy pokuty ve výši 19 tisíc korun. Kromě fyzických kontrol pak místně příslušné krajské veterinární správy samozřejmě prověřují doručené dokumenty a kontrolují také, zda se hlášení objeví v centrálním registru.

konkurenceschopnosti, ale také budování dobrého jména farmy a produktů. Vlastní zpracování části faremní produkce a prodej ze dvora jsou návratem k osvědčeným tradicím,“ uvádí ministr Petr Bendl s tím, že Ministerstvo zemědělství se snaží podporovat lokální zemědělce, regionální potraviny, farmářské slavnosti i trhy, a přímý prodej vůbec. Po počátečních „dětských nemocech“ lze říci, že se orgány státního veterinárního dozoru nesetkávají s problémy, které by znamenaly pro zákazníky vyložené zdravotní riziko. V loňském roce bylo schválených trhů a tržišť na celém území ČR něco pod dvě stovky. Letos asi půjde o číslo oněm dvěma stům se více blížící. Dosud jsme se setkávali především s problémy s teplotou, kdy potraviny živočišného původu byly nabízeny za podmínek, kdy by riziko vzniknout mohlo. Jsou-li sýry či masné výrobky nabízeny při teplotách

o 10–20 °C vyšších, než doporučuje výrobce, popřípadě jsou v rozporu s veterinárními předpisy, to může být na pováženou. Dalším problémem, který byl zjišťován, bylo, že nabízené výrobky nemají jasný původ. Pro zákazníky je zásadní sdělení, že mají být pozorní při nákupech a měli by si uvědomit svá práva a povinnosti prodejců. Mají totiž právo se zeptat na původ zboží, podmínky skladování a přepravy a prodejci mají povinnost toto vše sdělit. Pokud prodejci tak neučiní nebo se ošívají a vymlouvají, je to pro zákazníky signál, že něco může být v nepořádku. Pokud k něčemu takovému dojde, udělají dobře, když kontaktují místně příslušnou krajskou veterinární správu, která situaci okamžitě prověří. Ve velké většině případů kontrol, kterých inspektoři krajských veterinárních správ k dnešnímu dni vykonali ke dvěma stovkám, bylo vše v pořádku.

Všechny dotazy a stížnosti spotřebitelů řešíme Státní veterinární správa již třetím rokem zpracovává na základě Doporučení Komise z 12. 5. 2010 statistiku dotazů a stížností, které SVS za rok obdržela od spotřebitelů. Toto „Doporučení o používání harmonizované metodiky pro klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů“ vydala Komise dne 15. května 2010. Tato informace má sloužit Evropské komisi k Hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích. PŘEHLED ZA POSLEDNÍ TŘI ROKY:

2009 2010 2011

Dotazů 26 36 76

Stížností 387 501 593

Z uvedeného vyplývá, že zájem zákazníků rok od roku vzrůstá. Je to zajisté také díky otevřenosti Státní veterinární správy ČR i díky mediálnímu zájmu o zdravotní nezávadnost potravin i o kvalitu potravin. Nejčastější dotazy se týkají podmínek pro prodej masa a masných výrobků v tržní síti, týkají se malých prodejen i prodejních řetězců. Další skupinou dotazů jsou ty, které se týkají prodeje krmiv a chovatelských potřeb pro domácí zvířata. Všechny dotazy a stížnosti řeší místně příslušné krajské veterinární správy. A pokud jde o stížnosti, asi 50 % se jich týkalo prodeje masa a masných výrobků, 25 % se týkalo ryb, mléka, mléčných výrobků a vajec a 25 % bylo stížností, které se týkaly domácích

zvířat, péče o ně a prodej potřeb pro ně. Všechny uvedené dotazy a stížnosti byly krajskými veterinárními správami vyřešeny, tj. ukončeny odpovědí, popřípadě sdělením informací o ukončeném správním řízení. Tento způsob kontaktu se spotřebiteli je zpětnou vazbou pro orgány státního dozoru a utvrzením o tom, že systém státního dozoru je funkční a že je veřejností vnímán jako důvěryhodný a účinný. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti SVS ČR lze získat na:

www.svscr.cz


nabídky – informace / 5

TRAMÍN Z KOLEKCE

www.mkpisek.cz

SILVER COLLECTION – VÍNO, KTERÉ ZÍSKALO OCENĚNÍ

ZLATÝ KLAS

NA LETOŠNÍ VÝSTAVĚ

Na výstavě Země živitelka byl výrobek

Písecká dušená šunka

ZEMĚ ŽIVITELKA. JEDNÁ SE O VÍNO

oceněn národní značkou kvality KLASA.

Z NOVÉ ŘADY

Je vyroben z vybraných partií vepřové kýty a poskytuje opravdový chuťový zážitek – šťavnatou konzistenci a decentní chuť. Šunka vysoké kvality, ideální k přípravě rychlého občerstvení, obložených mís, chlebíčků i pro slavnostní příležitosti.

... í z ě t í v ť u h C

SILVER COLLECTION, SPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY MODERNÍCH MILOVNÍKŮ VÍN.

www.templarske-sklepy.cz

6 / rozhovor


Náš aktuální rozhovor

s Ing. Janem Velebou, prezidentem Agrární komory České republiky Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky, prožívá v současné době hektické období. Vedle jeho hlavní práce trvale bojovat za zájmy zemědělců naší země, a ještě k tomu v době sklizně, se věnuje velmi pečlivě vlastní volební kampani za zvolení senátorem v říjnových parlamentních volbách. A to ještě v plné síle oslavil v závěru měsíce srpna významné životní jubileum. Při těchto příležitostech jsem požádal Ing. Jana Velebu o setkání. Přijal pozvání k nám do redakce a z našeho srdečného a přátelského posezení přinášíme následující rozhovor.

dočkáme velkých problémů s půdní úrodností, o půdní erozi nemluvě. Jak už jsem naznačil, produkci rostlinné výroby neodpovídá živočišná výroba a dostali jsme se do hluboké strukturální nerovnováhy. Bylo porušeno staleté pravidlo, že rostlinná výroba má mít roli produkce surovin, které se zpracují v sektoru živočišné produkce, kde je zaměstnanost a přidaná hodnota. Jsme v situaci, kdy výrobně dominuje rostlinná produkce, kdežto živočišná stále klesá. Důsledky vidíme v přírodě na polích, v prázdných stájích, dramatickém poklesu pracovních míst a v rychle klesající potravinové soběstačnosti. Uvedu jeden příklad. Za posledních 10 let odešlo ze zemědělství 81 tisíc lidí! Představují celkovou hodnotu odvodů do státního rozpočtu 30 mld. korun. Pokusil jsem se stručně a jednoduše nastínit široké souvislosti a dopady vývoje českého zemědělství. Leč nikoho ze zodpovědných politiků to nezajímá a zřejmě o těchto souvislostech nemají ani tušení. Mají jenom své kalkulačky a škrty. Pokud bych srovnával tento vývoj s ostatními zeměmi, pak mohu říct, že podobně jako u nás se zemědělství vyjma Polska a Slovinska vyvíjí ve všech nových zemích EU. Staré země naopak svoji živočišnou produkci zvyšují a vyváží na východ. To je z makroekonomického a makropolitického pohledu hlavní důvod našeho úpadku. Například z loňských 216 tisíc tun dovezeného vepřového masa je polovina z Německa. Tento vývoj draze zaplatíme, neboť zřejmě začíná doba, kdy ve světě nebude kde nakoupit levné potraviny. Výhodu bude mít ten stát, který je soběstačný. My to bohužel už dávno nejsme.

1. Pane prezidente, osm let v čele Agrární komory České republiky, to je určitě nejen dobrý pocit z trojnásobného zvolení do čela této prestižní nevládní organizace, ale především významný úsek života. Jak jej hodnotíte a co vám přinesl? Ano, máte pravdu, je to dobrý pocit. Ale musíte mít nad sebou kontrolu a nepodléhat různým pokušením a sebeklamům, jak nám to v poslední době v míře vrchovaté předvádí naši politici. Člověk musí zůstat skromný a spíše o sobě pochybovat a motivovat se do další aktivity, neboť dlouhá doba ve funkci přináší rutinu. Nejlépe to vyjádřil génius vojenství a vládnutí Napoleon, který sám této rutině a zdánlivé své neomylnosti podlehl, když řekl, že „od váženého ke směšnému je velmi blízko“. Ale zpět k vaší otázce. Stát v čele tak velké a složité organizace, jako je Agrární komora, je především velká zodpovědnost. Mandát, který mně k tomu naši členové opakovaně dali, je silný a zavazující. Vedení české Agrární komory mi dalo mnoho. Především jsem se naučil jednat, hledat to nejlepší řešení, dovést lidi ke konsenzu a ten prosazovat. V případě státní administrativy často silou a tlakem. Naučil jsem se být pokorný a naslouchat obyčejným lidem a jejich názory vyhodnocovat a opírat se o ně. Naučil jsem se také jednat s vysokými politiky, doma i v zahraničí, a reprezentovat naše zemědělce. Klíčové bylo naučit se komunikovat s novináři. Až na tři jsem se všemi v dobrém vztahu, v některých případech to už je vztah přátelský. Také jsem se naučil vystupovat v médiích a až na jedno vystoupení v pořadu paní Jílkové, kde mi ujely nervy, to bylo vždy hodnoceno dobře. Dělat šéfa komory je ale řehole. Naučil jsem se využívat každou minutu času a není pro mne problém na cestách otevřít počítač a napsat v půl hodině volného času třeba článek. Ale co mně tato doba dala hlavně, je to, že jsem se naučil analyzovat resort, jeho vývoj, jeho potřeby v globálních souvislostech a tyto složité děje odhadovat. Právě toto mi dává určitou jistotu, pevnou pozici a sílu při prosazování našich zájmů. Někdy i převahu, protože naši politici, s kterými jednáme, bohužel dost často příliš erudovaní a odborní nejsou. Říkám to dost diplomaticky, skutečná situace je horší. Jako příklad mohu dát boj za zelenou naftu. V této vládě nejsou národohospodáři s vizí. Ani být nemohou, protože ani jediný ministr nemá ekonomické vzdělání. Příkladem, jak řídí tuto zemi, je kauza DPH, ze které se teď stala už fraška. 2. Za tuto dobu se řada aktivit prezidenta, ale i celé Agrární komory a našich zemědělců povedla. Ale k práci patří i nezdary. Co považujete za největší úspěch AK ČR za dobu svého působení v jejím čele, a co se naopak nepovedlo? Úspěchy by měli spíše posoudit jiní, ale budiž. Nakonec naši politici vypracovali téměř k dokonalosti systém, kdy chválí sami sebe, a dokonce si na to najímají agentury. Ale vážně. Agrární komora je vidět a nesporným úspěchem je určitě dobrá mediální práce a korektní vztahy s médii. Dokonce bych řekl, že máme určitou schopnost ovlivňovat veřejné mínění. Léty systematické práce jsme se dostali do stavu, že když uspořádáme tiskovou konferenci (zásadně na komoře, nikoliv v drahých hotelích), tak máme plnou zasedačku novinářů, a někdy se tam dokonce ani nevejdou. To pokládám za velký úspěch a základ prezentování našich názorů široké veřejnosti. Žijeme v mediální době, a kdo tuto záležitost nezvládá, tak jako by nebyl. S tím souvisí i další

4. A přežije naše živočišná výroba, když je o chov prasat, ale i dalších hospodářských zvířat stále menší zájem a zdroje masa se řeší dovozy? A v rostlinné výrobě jsou na ústupu tradiční české komodity – konzumní brambory, mák, ovoce a zelenina pro mrazírenský a konzervárenský průmysl. Že za to může evropská dotační politika, je notoricky známo. Lze tento stav opravit? A pracuje se na tom? pozitivní výsledek naší dlouholeté snahy a naší politiky podpory českých potravin. Důvod, proč jsme tímto směrem šli, je jednoduchý. Pokud budou naši občané dávat přednost našim potravinám, podpoří zemědělce, kteří pro ně vyrábí suroviny. Podpoří výrobu na polích a ve stájích. Byly to regionální agrární komory, které začaly v jednotlivých krajích se soutěžemi o nejlepší regionální potraviny, které se rozšířily do všech krajů. Dělali jsme i další akce, zejména proti některým obchodním řetězcům, které se nechovaly k českým potravinám dobře. Zadávali jsme rozbory kvality dovážených potravin atd. Další oblastí naší vytrvalé a úspěšné práce je zemědělská kapitola státního rozpočtu. Rok co rok bojujeme o její posílení a rok co rok se daří. Někdy stačilo jednání, někdy příprava akce, dost často jsme byli nuceni sáhnout k nátlakovým akcím. Třeba za premiéra Topolánka jsme připravili velkou celostátní akci, ale na poslední chvíli jsme se domluvili. Ať byl jaký byl, v tomto směru byl frajer, což se vůbec nedá říct o současném premiérovi. Ten s námi o zelené naftě vůbec nejednal a tím nás vlastně na silnice vyhnal. Pak ještě vše korunoval urážkami a nazval nás „kolchozní lobby“! Ale všeho do času a právě teď pan premiér sklízí výsledky svého stylu, který s deklarovanou slušností má společného pramálo. Pokud se týká obsahu naší práce, tak nejde jenom o domácí scénu. Agrární komora ČR si vydobyla velmi dobré postavení na mezinárodní scéně. Já sám jsem byl dvě funkční období viceprezidentem COPA. Nyní tvrdě pracujeme na prosazení našich požadavků do reformy SZP. Co se nepovedlo? Kdyby tato otázka byla položena našim politikům, odpověď by byla snadná a velestručná. Zněla by „nic, povedlo se všechno“. Moje odpověď bude, že to je marná snaha po úplném sjednocení českých zemědělců. To je hlavní, co mě trápí. Nepovedla se také prosadit dlouhodobější koncepce českého zemědělství. Tu zoufale potřebujeme, ale bohužel není v našich silách toho dosáhnout. Důvod je jednoduchý – politická nestabilita. Petr Bendl je sedmý ministr zemědělství, se kterým jednám.

3. Hodnotit práci zemědělců a úroveň celého odvětví, to si troufá kdekdo a úroveň tohoto hodnocení je téměř vždy dána úrovní či „neúrovní“ různých hodnotitelů. Takže obecná veřejnost, včetně řady významných činitelů, v tom má dost často pěkný informační zmatek. Jak však vidí naše zemědělství jeho vrcholový reprezentant? Jak na tom naše zemědělství vlastně je? Vzkvétá, či stagnuje? A jak jsme na tom v porovnání s našimi sousedy v Evropě? Odpovím trošku netradičně. Když jsem studoval v sedmdesátých létech minulého století tehdejší Vysokou školu zemědělskou v Brně, nynější Mendelovu univerzitu, tak nás tam učili klasickou agrární soustavu uzpůsobenou našim přírodním podmínkám. Jednoduše řečeno to znamená, že na polích má být dodržován osevní postup střídání plodin a ve stájích má být dobytek, jehož počty jsou odvislé od výměry obdělávaných polí. Když jsme jeli před takovými dvaceti lety českou krajinou, tak tyto zásady hospodaření byly jasně vidět. Na polích bylo samozřejmě obilí, ale mnohem méně. Byla i řepka, ale čtvrtina toho, co nyní. Byly zelené plochy jetelů, vojtěšek a trav, ty byly více než dvojnásobné. Bylo hodně brambor, cukrovky, luskovin. Když jsme se tehdy podívali do stájí farem za vesnicemi, tak byly plné dobytka. Jeden příklad za všechny. V roce 1981 jsme v naší zemi chovali 5 mil. ks prasat, nyní to je pouze 1,5 milionu! Koncovka této hospodářské tragédie je jednoduchá. Z loňské úrody obilí nenašlo svoje užití už 3,3 milionu tun a muselo se vyvézt. Z něho se v zahraničí mimo jiného vyrobí vepřové a drůbeží maso, hlavně v Německu a v Polsku, zaměstnají lidi a to se doveze k nám. To je politika banánové republiky, nikoli vyspělé země. Sečteno a podtrženo, děláme na slušné úrovni rostlinnou produkci, zejména obilí, řepku, kukuřici a cukrovku, která nám zbyla po kvótách, a vinnou révu. Ostatní plodiny z polí mizí. Víceleté pícniny – chybí dobytek, a technické plodiny – brambory, zelenina, len, chmel. Tedy plodiny s vysokou přidanou hodnotou a zaměstnaností. Výsledkem je obrázek nekonečných lánů obilí, řepky a kukuřice. Pokud to tak zůstane, tak se za takových deset patnáct let

Brusel může za mnoho, ale ne úplně za všechno. A aby mohl Brusel uplatnit svoji politiku, tj. uvolnění našeho trhu pro potraviny starých zemí, tak mu to někdo musí umožnit. Dávná moudrost říká: „Starý Řím padl, přestože každý konal svou povinnost. Starý Řím padl, protože každý dělal JEN svou povinnost.“ Toto úsloví plně platí pro zemědělskou politiku, mnohdy antipolitiku, našich porevolučních vlád. Ony bohužel nekonaly ani svou povinnost a bez mrknutí oka přihlížely k tomu, jak se z kladného obchodního salda agrárního zahraničního obchodu v polovině let devadesátých resort propadl až na minus 34 mld. Kč v posledních letech. My čeští zemědělci jsme vstup do EU podporovali, protože jsme tam viděli dotace, které u nás tenkrát byly minimální. Ty jsme dostali, ovšem ve srovnání se sedláky ze starých zemí asi tak poloviční a k nim nám bylo vnuceno mnoho nástrojů, které vedly k útlumu naší výroby. Například cukrovky, kdy jsme se ze světové velmoci stali sotva soběstačnými. Kdy jsme poslední postavený cukrovar, tedy i nejmodernější, v Hrochově Týnci museli zbourat a srovnat se zemí. Takto zrůdná dovede být Společná zemědělská politika. Nicméně je třeba říct, že jsme vstupní podmínky podepsali. Konkrétně to byl premiér Vladimír Špidla. To je jistě první příčina pádu produkce českého zemědělství, ale ne jediná. Ta druhá je dlouhodobá absence agrární politiky české vlády a velká politická nestabilita. Já sám, jak už bylo v úvodu poznamenáno, jsem v čele Agrární komory ČR osmý rok. Současný ministr zemědělství Petr Bendl je sedmý ministr, se kterým jednám. Čili co rok, to ministr. To přece není normální a to nemůže věci prospívat. Zkusme si představit, jak by dopadla výrobní organizace, kde by každý rok měnili ředitele. A nejenom jeho. S novým ministrem přichází většinou noví náměstci a další lidé. Dalším důvodem našich trvalých problémů je složení potravinové vertikály. Ten, kdo realizuje naše produkty a produkty zpracovatelů, obchodní řetězce, není v našich, tedy v českých rukách. Má logicky blízko k zahraničním dodavatelům a dokonale využívá netečnosti českých politiků pro maximalizaci svého zisku, které často dosahuje nefér praktikami. Výsledek celého procesu je postupný


rozhovor – z domova / 7

Nebojme se jíst chleba a pečivo! útlum českých potravin a nárůst dovozů. Jak už jsem psal výše, přichází kvalitativně nová situace a český spotřebitel na tuto politiku doplatí. Potraviny budou drahé a my nemáme jak tento proces tlumit, protože ve většině hlavních potravin nejsme soběstační. Pokud se týká nápravy tohoto stavu, tak ta vede jedině přes dobře fungující agrární soustavu, ve které je rostlinná výroba základnou pro produkci surovin, které se spotřebují v živočišné výrobě, a odtud jde produkce ke zpracovatelům, kteří vyrobí vlastní potraviny. Stavy hospodářských zvířat jsou ovšem v troskách. Prasata a skot na čtyřiceti procentech, drůbež na osmdesáti, ovce na padesáti procentech. Resuscitace je samozřejmě možná, ale za předpokladu, že zde nastane stabilita a ministr zemědělství bude na Těšnově sedět celé volební období, tedy 4 roky, a bude resort ovládat. Myslím tím znalosti a odbornost. Nestačí jenom to, že ho to baví. Jedině tak lze začít cestu nápravy. Jinak musím říct, že v současné době se na ministerstvu zemědělství připravuje koncepce, jejíž prosazení by znamenalo podporu výroby. To Agrární komora samozřejmě podpoří. 5. Žně a letošní úroda. Počasí si letos se zemědělci dost pohrálo. Jaké jsou výsledky sklizně a jak dopadne letošní úroda, a to nejen obilovin? Již v srpnu se zvýšily výrazně ceny obilí. Je to podle vás normální stav? A co je toho příčinou? Není to bezohledné chování producentů, když se všeobecně ví, že ekonomika rostlinné výroby u nás je na tom – nebojím se říci – skvěle? Výsledky letošních žní nejsou dobré. Sklidilo se o 1,3 mil. tun obilí méně než v minulém roce a jsou oblasti, kde jsou výnosy doslova katastrofální. Nejpostiženější jsou okresy jižní Moravy, konkrétně Břeclav, Hodonín, Znojmo a jižní část okresu Brno venkov. Zde jsou výnosy obilí kolem dvou tun, u kukuřice to bude necelá polovina normálu, první seče vojtěšky mnohde vůbec nevyrostly apod. Je zde stav, jaký byl naposled v pověstném suchém roce 1947. Velmi špatné výnosy jsou ale i v jiných okresech, například to je Rakovník či Teplice. Postiženy jsou ale i jiné komodity – vinná réva a ovoce. Ovocnáři třeba utrpěli květnovými mrazy a svoji ztrátu vyčíslili na 350 mil. Kč. Zkrátka a dobře, loňský úspěšný rok se nebude zdaleka opakovat. Když k uvedeným číslům připočteme pokles tržeb za mléko, tak nám vyjde, že letos budou zemědělci na tržbách chudší zhruba o 10 mld. Kč! To už je porce. Mluvím ale o celkových číslech za celou republiku, přičemž jsou obrovské rozdíly mezi regiony. Tam, kde je letos úroda normální, tam na tom budou zemědělci díky dalšímu nárůstu již tak vysokých cen obilí a řepky dobře. Ti, co mají výborné výnosy, tak tam bude platit možná i váš výraz – skvěle. Pojďme k další části otázky, co je příčinou současných vysokých cen zrnin? Ty ceny začaly růst od května tak, jak postupovaly informace o nepříznivých klimatických podmínkách a od toho se odvíjející odhady nižší sklizně. Letos jsou postiženy suchem významné světové produkční regiony. Začíná to u USA, jehož většina území byla zasažena suchem, které v této intenzitě zde bylo před 56 lety. Ve 26 státech unie byl vyhlášen stav přírodní katastrofy. Výsledek je, že USA nevyvezou ani tunu kukuřice, tu naopak budou nuceny dovážet z Jižní Ameriky, a pokud se týká sóji, tak její cena se skoro zdvojnásobí. Obdobná situace je v Indii a v celé jižní části Evropy, přičemž i zemědělsky významné státy střední Evropy, jako jsou Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko, byly těžce zasaženy rovněž. Když k tomu připočteme ještě obdobnou situaci na Ukrajině, v Moldávii a části Ruska, pak součtem je pro politiky a spotřebitele potravin neradostná představa o dalším vývoji cen potravin. Nic na tom nezmění různé chlácholení politiků, například našeho pana prezidenta Václava Klause. Toto všechno bude mít velké dopady do objemu živočišné produkce, která podraží a také se sníží. Podle mne končí doba, kdy všechno bylo možno lacino dovézt. Dovozy budou samozřejmě fungovat i nadále, ale ty laciné skončily. Výhodu za této situace budou mít ty země, které si hlídaly potravinovou soběstačnost. My k nim bohužel nepatříme. No a abych se vrátil k vaší otázce, tak producenti se nechovají bezohledně a už vůbec neurčují ceny. Ty jsou výsledkem světových trhů, které jsem popsal,

a producenti jenom prodávají za ceny, které jsou jim nabízeny. Když před asi čtyřmi lety byla situace obrácená a prodávali svoje obilí ani ne za polovinu, tak se nad tím nikdo nepozastavoval. 6. V letošních podzimních volbách do Senátu Parlamentu České republiky kandidujete jako nezávislý na funkci senátora. Co vás k tomuto rozhodnutí přimělo? Prozradíte nám hlavní myšlenky z vašeho programu a na které věcné, ale i marketingové argumenty nejvíce spoléháte, že voliče zaujmou a dají vám svůj hlas? A co musí ještě kandidát v tomto období zvládnout, má-li být dosaženo úspěchu? Mne zajímala politika už od mládí. Nikdy jsem nečetl jenom zadní stránky novin, zajímaly mě i ty předchozí. Před asi deseti lety, jsa nespokojen s malým počtem agrárníků v Parlamentu, jsem založil Stranu venkova. Trvalo mi pět let, než jsem pochopil, že jenom čisté ideje nestačí a že bez velkých peněz do velké politiky vstoupit nelze. Nyní jsem v závěrečné části své agrární kariéry, jsem ve třetím volebním období v čele Agrární komory, které skončí v březnu 2014, a rozhodl jsem se před jeho skončením jít do senátních voleb. Činím tak jako zcela nezávislý kandidát s morální podporou Agrární komory. Nemám podporu žádné strany či žádného hnutí. Chci být nezávislý a nechci poškodit Agrární komoru ČR, která je ustavena ze zákona a je apolitická. Pokud se týká mého programu, je celkem jednoduchý. Staví na klasických hodnotách, jejichž základem na úrovni duchovní je morálka a slušnost. Bez návratu těchto hodnot se nepohne tato společnost dopředu. V rovině hospodářské se můj program opírá o podporu české výroby, zaměstnanosti a českých potravin. Ne sociální dávky, ale práce. Ne arogance a nadutost, ale skromnost a slušnost. Zkrátka návrat k normálním hodnotám, ke kterým nás vychovávali naši rodiče a učitelé. Většina současných politiků tyto hodnoty nemá, a proto se hodnota jejich přínosu této zemi blíží nule. To v tom lepším případě. V tom horším jí často škodí. Zejména mladé generaci, která naše dílo po nás jednou převezme a která potřebuje vzory. Většina současných politiků je z tohoto pohledu za hranou a je třeba je nahradit. I to byl motiv, proč do toho jdu. Pokud se ptáte, co musí kandidát zvládnout, aby dosáhl úspěchu, tak odpovím, že toho je opravdu mnoho. Já totiž nemám k dispozici žádný stranický sekretariát, žádné velké peníze od strany. Všechno si musím zajistit sám. Musím mít volební štáb s přesně rozdělenými úkoly. Někteří pro mne pracují dobrovolně, profesionály musím samozřejmě platit. Musím si zajistit billboardy, letáky, dvoje vydání volebních novin v nákladu 80 000 výtisků, volební auta, velké množství dárků pro voliče (propisky, sáčky kmínu, sáčky brambor, perníkové podkovičky, bločky na nákup českých potravin, műsli tyčinky atd.). Musím stále psát články, do této chvíle jich je už 30. Ale hlavně, musím být mezi lidmi. Je to úžasně náročná práce, ale na druhou stranu velmi inspirativní a pěkná. Přesvědčil jsem se, že hodně lidí mě bere a že mi věří. Myslím si, že se mně zúročují léta boje za české zemědělství a korektní jednání. 7. V minulých dnech jste oslavil významné osobní výročí – 65 let. K němu si dovoluji popřát dobré zdraví a úspěšný další osobní i profesní život. A aby se vše dařilo podle vašich představ. Jubileum vždy člověka evokuje nejen k pohledům nazpět a do budoucna, ale i k hodnocení svých postojů. Mohl byste vyslovit svoje životní krédo, které vás doprovází celým životem a na nějž se i nadále hodláte spoléhat? Můj otec mě vedl ke slušnosti, poctivosti a také k vlastenectví. Byl sedlák a tyto vlastnosti, tak typické pro venkovského člověka, měl hluboko pod kůží. No a já jsem neudělal nic jiného než to, že jsem ho poslechl a tyto hodnoty jsem přijal za vlastní, celý život se jimi řídím, nikdy jsem se jim nezpronevěřil, a budu na ně spoléhat i nadále. A z nich pramení moje životní krédo, které se vlastně skládá ze dvou částí: tvrdě pracuj a výsledek se dostaví, přej a bude ti přáno. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

S novou vyhláškou č. 182/2012 Sb., § 11a, bod e)–g), která definuje čerstvý chléb a pečivo, se jakoby roztrhl pytel s nejasnými až zavádějícími informacemi. Téměř poplašné zprávy od rádoby expertů v médiích a na internetu musí konečným zákazníkům znít opravdu hrůzostrašně. Snad jen opravdu otrlým konzumentům v obchodě před regály s pečivem a chlebem neběhá mráz po zádech a v uších nezní varovné věty o tom, jak jsou tyto výrobky nacpané podezřelými látkami a kdeže je starý dobrý český chleba, když pekaři šidí, zkracují technologie a používají zlepšovadla s „éčky“. Že se k těmto praktikám honby za senzací snižuje bulvár, dnes nikoho nepřekvapí. Ovšem podobně laděný článek umístěný na stránkách renomovaného Občanského sdružení spotřebitelů Test je až zarážející. Dosud jsme si totiž práce Testu (známější pod názvem časopisu a webu dTest) vážili. Článek „Pekaři, s pravdou ven“, otištěný také časopisem Pekař a Cukrář pod názvem „Obchodníci, s pravdou ven!“, nás však opravdu doslova zvedl ze židle. Dokonale totiž přispívá k dezorientaci konečných spotřebitelů. A protože jsme firma založená fundovanými pekaři a opravdovými odborníky z pekařského oboru, rozhodli jsme se reagovat. Předkládáme proto konzumentům chleba a pečiva komplexní, objektivní informace o tom, že české výrobky jsou zcela bezpečné, to znamená vyráběné dle platné evropské a ještě přísnější české legislativy, a že obsahují jen povolené suroviny, včetně aditivních látek definovaných svými E kódy nazývaných laicky „éčka“. S druhou vlnou hospodářské krize a sníženou koupěschopností lidé čím dál více sledují cenu potravin a vyhledávají ty (nej) levnější. Zároveň lze však pozorovat, že se i stále více starají o to, co vlastně konzumují. Kladou si prostě otázku, zda své peníze vydávají za správné potraviny. Již pro ně není důležité jen to, zda jídlo chutná, ale také jak, z čeho a kde bylo vyrobeno. Ustarané maminky přemýšlí nad tím, zda to, co daly do košíku, mohou doma připravit svým dětem. A nejen ony! Stále více lidí si pečlivě čte obaly výrobků a u nebalených potravin vyzvídají na obsluhujícím personálu, co že je obsaženo v daném výrobku. A je to naprosto v pořádku, tak by to mělo být, nakupující má právo být informován. Jen ouha, jak se ve všech informacích vyznat! A tak se hledá a pídí dál, zejména na internetu. Právě z tohoto důvodu by zde uváděné rady měly být, alespoň na seriózních webech, přesné. Ve zmiňovaném textu „Pekaři, s pravdou ven“ však bohužel autor zapomněl na vyváženost informací a věřme, že z neznalosti věci vybral jen ty, které se mu hodily. Jakoby náhodou neupozornil na to, že „éčka“, jež pekaři používají, jsou naprosto bezpečná, často je nalezneme v přírodě, a dokonce si pro některá z nich chodíme do lékárny (např. E300 = kyselina askorbová neboli vitamin C, E322 = lecitin, E101 = riboflavin neboli vitamin B2, E160a = betakaroten, který je provitaminem vitaminu A, atd.). Jako úplný zločin pak vyznívá používání emulgátorů

a stabilizátorů v pekařské technologii. Ty jsou však v seznamech aditivních látek značeny jako bezpečné a není u nich sebemenší upozornění na škodlivost nebo nevhodnost ani pro děti, alergiky či další citlivé jedince. To samé platí i pro, v článku dTestu zmiňovanou, karboxymethylcelulózu, což je aditivum definované kódem E466. Tato látka je pro své vlastnosti používána v mnoha potravinářských oborech všude tam, kde je třeba upravit viskozitu. Slouží tedy k zahušťování a stabilizaci emulzí. Je považována za bezpečnou, netoxickou a hypoalergenní složku a v běžných dávkách v potravinách nevykazuje žádné nežádoucí účinky. Používá se při výrobě pudingů, náplní a marmelád, polev a sirupů, salátových zálivek, polévek, omáček, sýrů, mléčných dezertů (i dětských), nízkokalorických perlivých nápojů, zmrzlin a zmražených sladkostí, hluboce zamražených potravin, potravin určených pro mikrovlnné trouby, v uzeninách atd. Lze ji dohledat ve zcela obvyklých potravinách na pultech obchodů všech renomovaných českých i zahraničních společností. Vysoká viskozita této látky je její funkční vlastností, a proto se též používá v takových nepotravinářských produktech, jako jsou oční kapky (např. umělé slzy) i ve zmíněných vrtných kapalinách. Je i součástí projímadel, to ale ve zcela jiných koncentracích. Přestože si všechny tyto informace mohl autor článku jistě dohledat v odborné literatuře nebo jednoduše a rychle na internetu, jakoby účelově si vybral pouze tvrzení typu: „Například E466, neboli karboxymethylcelulóza, působící jako emulgátor a stabilizátor. Základem je celulóza z dříví získaná chemickou cestou. Přidává se též do projímadel, v dětské výživě je zakázaná. Karboxymethylcelulóza má široké využití v potravinářství i v technických oborech, slouží například při těžbě ropy jako složka vrtných kapalin.“ (Pekaři, s pravdou ven!, dTest 8-2012, str. 27). My tento výše uvedený popis dané látky uveřejňujeme proto, abychom přesvědčili spotřebitele, že nemohou věřit všemu, co se píše. Bohužel i na jinak renomovaném webu dTestu. Proto jsme vyzvali Občanské sdružení spotřebitelů Test, aby posoudilo, zda by uveřejnění naší reakce nepřispělo k objektivnějšímu náhledu na kvalitu a bezpečnost zmraženého pekařského zboží i chleba a pečiva čerstvého. IREKS ENZYMA s. r. o., dodavatel pekařských surovin, dceřiná společnost koncernu IREKS, GmbH, Německo

8 / z domova


Země živitelka 2012

Ředitel Výstaviště České Budějovice a. s. Josef Friedrich při zahájení výstavy

Význam výstavy Země živitelka již tradičně podtrhuje účast vzácných hostů.

Pro potravinářské výrobce zde byla řada událostí. Ihned při slavnostním zahájení výstavy předal ministr zemědělství Petr Bendl se svým náměstkem Romanem Bočkem, pověřeným řízením SZIF, ocenění značkou KLASA. Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman předal certifikáty Český výrobek. A již tradičně byly v průběhu výstavy udělovány ceny za nejlepší vystavovaný exponát ZLATÝ KLAS. Úspěšně a důstojně proběhla i prezentace značky Regionální potravina, která se stále více prosazuje při vnímání lokálních potravin v povědomí našich spotřebitelů.

Regionální potravina

UDĚLENÉ ZNAČKY KLASA: Výrobce

Oceněné výrobky

AGRO Jesenice u Prahy, a. s.

Špenát listový sekaný Hrášek

Květoslav Duchoň, Podhradní Lhota

Slunečnicový chléb Kváskový Lhotský chléb

SEVEROFRUKT, akciová společnost, Trávčice

Jablkovišňový koncentrát Jablkohruškový koncentrát

ZŘUD-MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a. s.

Písecká dušená šunka

UDĚLENÉ OCENĚNÍ ZLATÝ KLAS: Výrobce

Oceněné výrobky

Pekařství VALAŠSKÉ FRGÁLY s. r. o., Velké Karlovice

Císařský pagáček

Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo

Tramín 2011, jakostní odrůdové víno

Designfoods s. r. o., Zábřeh, Bezchlebová rodinná konzervárna

Králičí paštika

UDĚLENÉ CERTIFIKÁTY ČESKÝ VÝROBEK – GARANTOVÁNO POTRAVINÁŘSKOU KOMOROU ČR: Výrobce

Kategorie

efko cz s. r. o.

Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny, brambor, hub, masové konzervy a paštiky

Hamé s. r. o., Kunovice

Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny, brambor, hub, masové konzervy a paštiky

HEINZ FOOD a. s.

Ostatní – čokoláda

Jižní Morava, a. s., Tvrdonice

Nezpracované ovoce, zelenina, brambory, houby

Mlékárna Olešnice, RMD

Mléko a mléčné výrobky

POEX Velké Meziříčí, a. s.

Pekařské a cukrářské výrobky

Povltavské mlékárny, a. s.

Mléko a mléčné výrobky

S velkým zájmem odborné i široké veřejnosti se setkala prezentace značky Regionální potravina, jež nabízela návštěvníkům bohatý program ze 13 regionů i kulinářskou show šéfkuchaře Roberta Zatloukala. Do jeho vaření z potravin oceněných značkou Regionální potravina se zapojil i ministr zemědělství Petr Bendl. Prezident Václav Klaus na oplátku ochutnal Regionální potraviny z Pardubického kraje. Centrální expozice značky Regionální potravina byla nepřehlédnutelná díky čtyřem nasvíceným velkoplošným billboardům s vizuálem, který poutal sloganem „Garantujeme místní původ a suroviny“. Stánek poskytl zázemí pro setkání odborníků i pro prezentaci Regionální potraviny široké veřejnosti. Na vyvýšeném pódiu probíhal denně program, který představil všech 13 regionů, ve kterých soutěž již třetím rokem probíhá. Velký zájem vzbudilo zdobení perníčků, výroba sýru z Královéhradeckého kraje, který si diváci mohli okořenit podle své chuti a odnést domů, nebo pečení Štramberských uší za doprovodu cimbálové kapely Pentla z Moravskoslezského kraje. Dospělí i děti si také vyzkoušeli, jak se seškrabuje med ze včelích pláství. Šéfkuchař Robert Zatloukal, známý z televizních pořadů Na nože či Jste to, co jíte, nalákal každý den stovky diváků na ukázku vaření a ochutnávku pokrmů z Regionálních potravin. Denně tak příznivcům poctivých a nefalšovaných potravin vydal přes 100 porcí. Ve čtvrtek 30. září mu asistoval sám ministr zemědělství Petr Bendl. Diváci se mohli do programu také aktivně zapojit: v soutěžích pořádaných ve spolupráci s Potravinářskou komorou například zápolili o nejlepší bramborový salát za účasti ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského nebo soutěžili v pití mléka nebo pojídání párků na čas. Každý den se také v podvečer losovalo ze správných odpovědí znalostní soutěže, díky které si vždy tři šťastlivci odnesli dárkový koš plný Regionálních potravin. Centrální expozice byla lemována stánky jednotlivých krajů. Jejich návštěvu si nenechal ujít ani prezident Václav Klaus a ochutnal například oceněné výrobky z Pardubického kraje. Nebyl však ochuzen ani o potraviny z dalších regionů, když si z výstavy Země živitelka odnesl dárkový koš s ukázkou těch nejlepších výrobků z našich krajů. V současné době má značku Regionální potravina 273 potravinářských výrobků ve 13 krajích Čech a Moravy. Oceněné produkty mají právo mít na etiketě zelenomodré logo po dobu čtyř let. Redakce a SZIF

z domova / 9


Události potravinářů na Zemi živitelce

Dvě ocenění značkou Klasa pro společnost AGRO Jesenice u Prahy, a. s., převzali Josef Kubiš a Vratislav Hruška.

František Šiška ze SEVEROFRUKT, a. s., Trávčice, přebírá dvě značky Klasa.

Klasu pro Píseckou šunku převzala Lenka Kvaltýnová ze ZŘUD-MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a. s.

Regionální potravina zajímala i prezidenta republiky Václava Klause.

Dagmar Drábiková ze SZIF předvádí Valašský frgál s logem značky Klasa.

Ministr zemědělství Petr Bendl na návštěvě stánku Klasa

Stánek společnosti BOHEMILK, a. s.

Pavilonu T dominovaly stánky potravinářů pod značkou Klasa.

10 / rozhovor – nabídky – informace

ODPOVĚDI

NA

2


A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y

Ing. Josef Friedrich, předseda představenstva a ředitel společnosti Výstaviště České Budějovice a. s. Divácky atraktivní byla i soutěžní výstava dožínkových koláčů, úspěšná novinka loňského ročníku. Z neobyčejně široké a pestré nabídky výrobků a služeb, která zahrnuje celý zemědělsko-potravinářský sektor od zemědělské výroby a techniky přes rostlinnou a živočišnou výrobu, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví, pěstitelství a chovatelství až po potravinářský a zpracovatelský průmysl, bylo velmi těžké vybírat. Co se ale týká potravinářských expozic, byl jsem velmi potěšen návratem ke starým poctivým a tradičním recepturám.

OTÁZKA DRUHÁ: Mezi vystavovateli byli i výrobci potravin, chyběly však větší podniky, zejména pak naše významné potravinářské firmy. Chystáte pro příští ročníky tuto situaci změnit, tedy posílit počet vystavovatelů z řad potravinářských podniků? Pokud ano, co je nutné pro to udělat?

OTÁZKA PRVNÍ: Letošní výstava Země živitelka byla poprvé pod vaším vedením. Jak jste byl spokojený s jejím průběhem, ale i s účastí vystavovatelů a zejména návštěvníků? A váš nejsilnější zážitek z letošního ročníku? Výstavy se v letošním roce zúčastnilo opět přes 700 vystavovatelů a obchodníků. Těší nás, že pečlivá příprava výstavy, výběr vystavovatelů se zajímavými výrobky, realizace atraktivního odborného i kulturního doprovodného programu a péče o zákazníky se nemíjí účinkem. Veřejnost je naší práci nakloněna a dosvědčuje to každoročně – stejně jako letos – nejen návštěvností přes 100 000 osob, ale i vysokým hodnocením v průzkumech mezi návštěvníky. Podařilo se opět realizovat několik novinek. V oblasti odborného doprovodného programu např. První jihočeskou Angus show – speciální výstavu masného skotu plemene Aberdeen Angus včetně soutěže, předvádění a hodnocení zvířat. Významnou novinkou bohatého kulturního programu bylo pod záštitou Agrární komory ČR finále 20. ročníku nejstarší a nejvýznamnější soutěže malých dechových orchestrů v ČR Zlatá křídlovka 2012. Výstava Země živitelka se také v letošním Mezinárodním roce družstev 2012 stala významným partnerem českého družstevnictví, které v rámci Mezinárodní výstavy družstevnictví, jako součásti agrosalonu, přineslo aktuální informace o výrobním a spotřebním družstevnictví, podnikání zemědělských, výrobních a odbytových družstev a prezentace úspěšných družstevních podniků s širokým sortimentem kvalitních výrobků.

V koncepci výstavy Země živitelka je již několik let jedním ze stěžejních úkolů masivní propagace a prezentace kvalitních českých potravin. Ve spolupráci s MZe, Agrární komoru ČR a Potravinářskou komorou ČR nabízíme výrobcům z celé republiky možnost prezentovat své výrobky a služby díky mezinárodnímu charakteru výstavy nejen v jihočeském regionu. V přepočtu nákladů na oslovení cílového zákazníka je v této oblasti výstavnictví jednou z nejefektivnějších forem reklamy. Zejména menší výrobci či prodejci, kteří nemohou investovat obrovské finanční částky do propagace nebo nemají dostatečnou vyjednávací sílu pro umístění svých výrobků do nadnárodních distribučních sítí, zde za přijatelných podmínek získávají řadu zákazníků. Podle průzkumu mezi vystavovateli byla většina z nich s koncepcí výstavy, složením vystavovatelů, počtem návštěvníků, zájmem návštěvníků o expozice, propagací výstavy a kvalitou poskytovaných služeb velmi spokojena a o své účasti uvažuje i příští rok. Právě v oblasti prezentací potravin při výstavě Země živitelka uváděla většina vystavovatelů splnění cílů své účasti, tzn. prezentaci firmy, navázání nových obchodních kontaktů a především předvedení nových výrobků a jejich prodej. Prezentace a ochutnávky potravin vyrobených v českých regionech z českých surovin a oceněné v soutěžích jednotlivých

krajů značkou kvality „Regionální potravina“ garantovanou MZe, národní značkou kvality KLASA garantovanou SZIF, značkou „Český výrobek“ garantovanou Potravinářskou komorou ČR a potravin značky „Chutná hezky. Jihočesky“, které byly vyhodnoceny nezávislou komisí na českobudějovickém výstavišti již v červnu při výstavě Slavnosti piva, byly doplněny kuchařskými show, recepty a hudebními programy se soutěžemi. Také pestrá nabídka regionálních prodejců v expozicích Pavilonu venkova Z s prezentacemi Místních akčních skupin ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, Celostátní sítě venkova ČR, Místních akčních skupin SR, Národnej sietě rozvoja vidieka SR a Asociace regionálních značek a produktů nabídla návštěvníkům možnost ochutnat český, moravský a slovenský venkov všemi smysly. Součástí odborného doprovodného programu pod garancí MZe je soutěž s dlouholetou tradicí „Zlatý klas“ o nejlepší vystavené exponáty. V letošním roce byl opět jednou z nejvíce zastoupených oblastí potravinářský a zpracovatelský průmysl, z něhož získaly ocenění tři výrobky. Při zahájení výstavy byla ministrem zemědělství tradičně předána řadě potravinářských výrobků ocenění – certifikát národní značky kvality KLASA a certifikát Český výrobek. Cílem prezentací potravin je prosadit na našem trhu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny vyráběné v českých regionech, a ovlivnit tak spotřebitele k jejich vyhledávání a nákupu. O tom, že se tento cíl daří úspěšně naplňovat, svědčí skutečnost, že potravinářské pavilony patří každý rok mezi nejnavštěvovanější. Také v letošním roce byl podle průzkumu mezi návštěvníky pavilon T1 s prezentacemi českých potravin vysoce hodnocen a těšil se obrovskému zájmu návštěvníků. Je však třeba konstatovat, že řada regionálních výrobců vystavovala poprvé a do budoucnosti je stále co zlepšovat, především v úrovni jejich prezentací a využití všech možností pro pozitivní ovlivňování široké veřejnosti. Tady se otevírá velké pole působnosti i pro naši a. s. Zajišťování expozic od architektonického a výtvarného řešení až po vlastní realizaci včetně vybavení zázemí a fullservisu dalších služeb (reklamní služby, hostesky, organizace seminářů, tiskových konferencí a diskusních fór v našich prostorách) v maximální kvalitě je pro naši společnost samozřejmostí. Jsme připraveni všem zájemcům zorganizování takových prezentací a expozic nabídnout a zajistit. Příprava každé výstavy je ale dlouhodobou záležitostí a je na místě, aby se vystavovatelé o výstavu a svou prezentaci začali zajímat včas. Naší snahou bude pokračovat v propagaci kvalitních českých potravin a její úroveň ve spolupráci s vystavovateli neustále zvyšovat. Letitý nedostatek kapacity krytých výstavních ploch se již podařil od loňského ročníku výstavy Země živitelka vyřešit otevřením nového multifunkčního pavilonu T. Vysoká technická úroveň a variabilita vnitřního uspořádání tak nabízí reprezentativní a důstojný prostor jak pro prezentace velkých společností, tak menších výrobců. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.


z domova – nabídky – informace / 11

Kořeny ekonomického zemědělského výzkumu sahají do Rakouska-Uherska

Ústav zemědělské ekonomiky a informací za sto let, stejně jako struktura českého zemědělství, jakož i rámcové podmínky, za nichž zemědělství působilo, doznaly od okamžiku vzniku ústavu řady zásadních změn. ÚZEI působí jako expertní centrum v sektoru zemědělství, spolupracuje napříč vědeckými disciplínami a institucemi a je stálou informační základnou. Celou dlouhou historii ústavu lze orientačně rozčlenit do následujících etap, jejichž vznik byl v mnohém předurčen nastalými změnami v platném politickém systému: Období 1912–1918: V době založení tzv. účetních kanceláří byly naše země jako Království české součástí Rakousko-uherské monarchie a jejich zřízení bylo věcí rozhodnutí centrálních vídeňských úřadů a jejich legislativy. Období 1919–1938: Po vzniku Československa v roce 1918 byl ustaven podle vládního nařízení č. 400 ze dne 15. července 1919 jako jeden ze sedmi státních zemědělských ústavů i Zemědělský ústav účetnicko-spravovědný (ZÚÚS) s několika pobočkami; tzn., že byl založen z rozhodnutí vlády (příloha 4). Jeho název byl odrazem skutečnosti, že předmět činnosti původních účetních kanceláří byl rozšířen i o problematiku zemědělské ekonomiky. Zemědělství mělo v tomto období převážně malovýrobní charakter a rámcové podmínky tvořilo tržní hospodářství a pluralitní demokracie. Pro potřeby Slovenska byly založeny pobočky ústavu v Bratislavě a v Užhorodu. Období 1939–1945: V období okupace Německou říší tvořily Čechy a Morava Protektorát Böhmen und Mähren. Zemědělský ústav účetnicko-spravovědný zůstal sice zachován, avšak v redukované podobě a jeho činnost se omezila převážně na vedení účetnictví pro střední zemědělský stav a velkostatky. Zemědělství bylo součástí válečného řízeného hospodářství. V tomto období byla založena pobočka ústavu v Brně. Období 1945–1950: Etapa navazovala na předválečné období, ústav využíval v principu stejných metodických postupů, ovšem s přihlédnutím k tomu, že v tomto přechodném období musel řešit řadu nových institucionálních problémů, vyplývajících jak ze strukturálních změn zemědělství, tak ze změny rámcových podmínek, které se v tomto období vyznačovaly postupným přechodem na systém centralizovaného řízení národního hospodářství při ponechání určitého prostoru pro působení trhu. Období 1951–1989: Spolu s upevňováním socialistického systému stalinského typu a se zásadní změnou podnikové struktury zemědělství – náhrada převažujícího typu rolnických (rodinných) hospodářství novými formami podniků (jednotná zemědělská družstva, státní statky, strojní

a traktorové stanice) – dozrály i podmínky ke zrušení dosavadního Zemědělského ústavu účetnicko-spravovědného a k jeho přeměně v různě institucionálně uspořádaný a začleňovaný Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, včetně několikrát pozměňovaného názvu instituce. Tato etapa byla nejdelší, trvala takřka celých 40 let. Období 1990 až po současnost: V tomto období fungoval ústav opět ve změněných vnějších podmínkách. Po roce 1990 dochází k rozpadu komunistického systému na území tehdejšího státu, republika se stává pluralitní demokracií transformující se na tržní ekonomiku, podnikatelská struktura zemědělství se výrazně mění. V souvislosti s rozpadem federativního uspořádání Československé federativní republiky k 31. 12. 1992 a potřebou zeštíhlit agrárně-ekonomický výzkum vznikl k 1. 1. 1993 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (zkratka VÚZE). VÚZE vznikl z Českého institutu agrární ekonomiky a z Výzkumného ústavu ekonomiky zemědělství a výživy. Následně z rozhodnutí MZe došlo s platností od 1. 7. 2008 ke sloučení bývalého Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) a Ústavu zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) do Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).

NĚKTERÉ Z HLAVNÍCH AKTIVIT ÚSTAVU Jedním ze základních výstupů vydávaných od roku 1994 je „Zpráva o stavu zemědělství ČR“, kterou v metodické shodě s obdobnými dokumenty připravovanými ve vyspělých zemích Evropy a na základě zákona o zemědělství zpracovává ústav v ustálené struktuře každoročně pro MZe ČR. Průběžně byly a jsou modelově oceňovány předpokládané dopady společné zemědělské politiky EU na české zemědělství formou variantních kvantifikací. Trvalou součástí prací ústavu jsou predikce vývoje vnějších podmínek, scénáře ekonomického a strukturálního vývoje agrárního sektoru, predikce dopadů Společné zemědělské politiky (SZP) na zemědělství, spotřebitele a daňové poplatníky, a to vždy nejen v návaznosti na existující SZP, ale i z hlediska očekávaných reforem této politiky. Do náplně ústavu patří makroekonomické analýzy výkonnosti agrárního sektoru při neopomenutí otázky jeho postavení a úlohy v rámci národního hospodářství, resp. jednotného trhu EU a jeho regionálního rozvoje. Více než padesátiletou tradici má v ústavu šetření k výši nákladů u základních rostlinných a živočišných výrobků, včetně analýzy jejich rentability. Náklady jsou zjišťovány podle jednotné doporučované metodiky v reprezentativním souboru respondentů. V rámci šetření jsou zjišťovány úplné náklady výroby a přepočítávány na kalkulační jednici za vybraný soubor nejdůležitějších komodit rostlinného a živočišného původu. Výzkum výkonnosti a efektivnosti potravinářského sektoru jako hlavních faktorů tvorby a naplňování koncepce rozvoje včetně

sledování konkurenceschopnosti jednotlivých výrob na jednotném trhu EU jsou rovněž trvalou součástí činnosti ústavu, obdobně jako každoroční příprava studie „Panorama potravinářského průmyslu“, kterou ústav zpracovává pod gescí MZe.

Dalším dlouhodobým výzkumným tématem je sledování poptávky po potravinách, včetně základních faktorů, které ji ovlivňují. Do náplně ústavu patří nutriční hodnocení spotřeby a krátkodobé predikce celkové spotřeby potravin na obyvatele. Dlouhodobou tradici v českém zemědělství má sledování a oceňování zemědělského půdního fondu ukazateli „Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)“ včetně sledování změn v jejich zastoupení na orné půdě, dále analýzy vývoje tržních cen půdy a novelizace úředních cen zemědělské půdy pro daňové účely. Obecně lze uzavřít, že většina aktivit ústavu je makroekonomické povahy, vyžaduje specifické profesní znalosti, jež se úzce váží na zvládání základních nástrojů ekonomického výzkumu v aplikační poloze agrárního sektoru. Účast na jednotném trhu EU si nárokuje permanentně sledovat a vyhodnocovat navrhovaná opatření v souvislosti s připravovanými reformními kroky, stejně jako důkladně analyzovat možné dopady těchto návrhů na české zemědělství. V tomto ohledu byla a je pozice ústavu nezastupitelná. Významnou pozici v ústavu zaujímá servisní činnost opírající se zásadní měrou o aktivity „Kontaktního pracoviště FADN“. Ústav po vstupu ČR do EU převzal z pověření MZe funkci Kontaktního pracoviště zajišťujícího metodické řízení, rozvoj a provoz „Zemědělské účetní datové sítě“ (Farm Accountancy Data Network, FADN CZ) v České republice. Systém FADN je hlavním a prakticky jediným zdrojem informací Evropské komise o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků v členských zemích Unie. Prakticky to znamená, že ústav prostřednictvím dané sítě (cca 1 600 zemědělských podniků) zpřístupňuje bruselské administrativě, státní správě a odborné veřejnosti v agregované podobě srovnatelná data dle standardů a metodických postupů závazných pro země Unie. Kromě celé řady povinností, jež jsou Kontaktnímu pracovišti dány platnou legislativou EU, je základním výstupem ze sítě šetření hospodářských výsledků za příslušný hospodářský rok. Základní výsledky z šetření FADN CZ jsou každoročně publikovány ve „Zprávě o stavu zemědělství ČR“. Z historie, ale stejně tak pro současné období platí, že ústav přes všechny organizační změny zaujímal, resp. zaujímá nepřehlédnutelné postavení nejen jako významná součást vědeckovýzkumné základny resortu, ale také jako poskytovatel expertního profesního servisu a informačních služeb. Tyto služby poskytuje nejen pro zřizovatele a řadu dalších zařízení státní správy ČR, profesní organizace a podnikatele v zemědělství, ale zůstává trvale kontaktním pracovištěm vůči zahraničním institucím obdobného charakteru. Velmi

konkrétní je úzká spolupráce s četnými vědeckými a výzkumnými pracovišti doma i v zahraničí, na jejímž základě jsou vypracovávány řady zásadních podkladů pro decizní sféru. Svými aktivitami se ÚZEI snaží napomáhat vyváženému řešení aktuálních problémů zemědělské politiky, a to jak v zájmu podnikatelů v zemědělství, tak i daňových poplatníků.

SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČNÍMI PARTNERY Spolkový ústav agrární ekonomiky /Bundesanstalt für Agrarwirtschaft/, (Rakousko, Vídeň) Spolkový ústav pro horská hospodářství /Bundesanstalt für Bergbauernfragen/, (Rakousko, Vídeň) Institut pro rozvoj zemědělství ve střední a východní Evropě /Leibnitz Institut für Agrarentwicklung in Mittel- und Osteuropa, IAMO/, (Německo, Halle/Saale) Spolkový výzkumný zemědělský ústav /Bundesforschungsanstalt für Landwirtschaft FAL/, (Německo, Braunschweig) Francouzský výzkumný ústav agronomický /Institut Nationale de la Recherche Agronomique, INRA/, (Francie, Montpellier) Nizozemský ústav zemědělské ekonomiky /Landbouw-Economisch Institut, (LEI-DLO)/, (Nizozemsko, den Haag) Univerzita Wageningen a její výzkumná centra (Nizozemsko) Litevský ústav zemědělské ekonomiky /Lietuvos agrarinės ekonomikos institutas/, (Litva, Vilnius) Ústav ekonomiky zemědělství a potravinářského průmyslu /Instytut Ekonomiki Rolnictwa i Gospodarki Żywnościowej, IERGZ/, (Polsko, Varšava) výzkumná centra Humboldtovy univerzity v Berlíně Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva v Bratislavě, VÚEPP (Slovensko, Bratislava) ČLENSTVÍ V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH Evropská asociace zemědělských ekonomů /European Association of Agricultural Economists EAAE/ Ekosociální fórum Evropy /Ökosoziales Forum Europa/, (Rakousko, Vídeň) partnerem projektu Agri Benchmark, (Braunschweig, Německo) partnerem IFCN Dairy Research Center (Kiel, Německo) partnerem InterPIG PhDr. Jan Šlajs, LL. M., ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací



z domova / 13


Kmotr získal ocenění OBAL ROKU 2012

Společnost KMOTR – Masna Kroměříž a. s. byla oceněna v národní soutěži OBAL ROKU 2012. Ocenění získala za dárkovou kazetu Exclusive Collection. Kazeta obsahuje trvanlivé salámy Hubert s jelením masem a Arés s pikantním kořením. Na tomto úspěchu se výrazně podíleli pan Jiří Toman (Toman Design Graphics) – autor grafického návrhu – a společnost Pokart spol. s r. o., která krabičku vyrobila. Povzbuzeni úspěchem jsme se rozhodli tuto exkluzivní krabičku přihlásit také do Světového Obalu roku, kam se mohou přihlásit pouze již oceněné exponáty na národní úrovni. Protože se nám podařilo získat toto ocenění již podruhé, a to jako jediným v masném průmyslu, je pro nás tento ohromný úspěch o to cennější. První ocenění Obal roku nám odborná porota udělila v roce 2005 za dárkovou krabičku KMOTRŮV MIX.

Spojení luxusního designu a výtečné chuti trvanlivých salámů dělá z kazety Exclusive Collection opravdu nevšední dárek, který potěší každého labužníka. Design je vyveden ve vínové barvě, která koresponduje s firemní barvou, a luxusní metalické zlaté. Pro umocnění efektu luxusního dárkového balení je na obale použita kombinace ražby a 3D laku, aby dotvořily plastičnost krabičky. Konstrukční řešení vychází z požadavku opakovaně uzavíratelné krabičky s vnitřní fixací salámů. Aby se krabička samovolně neotvírala,

byl na uzavírání použit magnet. Věříme, že odborná porota Světové obalové asociace ocení jedinečnost této krabičky ve svém oboru. Zavírání na krabičce je v masném průmyslu naprostou novinkou. Jako první z producentů masných výrobků jsme začali nabízet dárková balení trvanlivých salámů, které každoročně rozšiřujeme o další výrobky. Na letošní Vánoce pro Vás nechystáme jen oceněnou krabičku, ale také další novinky, které zatím necháme zahaleny tajemstvím. Zatím

se můžete těšit na již osvědčené dárkové balení, kterých máme celou škálu. Od nejmenšího, které obsahuje dva salámky, až po dárkové koše. Vybere si opravdu každý. Dárkové balení nemusíte hledat pouze ve specializovaných obchodech či v hypermarketech, ale nakoupíte je i v pohodlí svého domova v našem e-shopu na www.kmotr.cz. Společnost KMOTR – Masna Kroměříž a. s. patří mezi přední producenty trvanlivých masných výrobků v České republice. Firma má více než padesátiletou tradici, ale značka KMOTR vznikla v roce 2001. Slovo KMOTR s jeho vizuálním zpracováním je lehce zapamatovatelná značka pro kvalitní kroměřížské trvanlivé salámy. V roce 2010 se společnost stala součástí AGROFERT HOLDING. Takže pokud budete hledat kvalitní a zároveň atraktivní dárek, neváhejte a obraťte se na Kmotra! Ing. Petra Uiberlay

IBA 2012 v Mnichově: DuPont představuje DIBS – řešení, které pomůže průmyslovým pekárnám zvýšit kvalitu, maximalizovat produkci a zlepšit hygienu Společnost DuPont na letošním veletrhu IBA v Mnichově v hale A1/320 představí své nové řešení pro zkvalitnění produkce průmyslových pekáren – DuPont Industrial Bakery Solutions (DIBS) (http://www2.dupont.com/ Industrial_Bakery_Solutions/en_GB/index. html). Řešení, které spočívá v inovativním nepřilnavém povlaku pečicích plechů a forem, se na trhu objeví pod hlavičkou DuPont™ Teflon®. Je určeno pro profesionální pekárny, jimž nabízí zvýšení efektivity procesu pečení, lepší hygienu, a především vyšší kvalitu a nutriční hodnotu finálních pekárenských výrobků. DIBS využívá pro pečicí plechy a formy povlaky vysoké kvality, jež zajistí jejich bezproblémové očištění od jakýchkoli napečenin. Využití systému na fluoroplastové bázi zaručuje špičkové a bezproblémové používání různých pečicích plechů a forem bez nutnosti používat olej. Fluoroplastové povlaky jsou velmi odolné proti napékání pekařských ingrediencí a vydrží mnoho pečicích cyklů. Výhod pro pekárny je mnoho – plechy a formy budou sloužit déle, produkce se zvýší a nebude nutné používat žádné látky zajišťující nepřipékavost. Produkce z nemaštěných plechů je navíc kvalitnější a vypadá lépe, nemluvě o snížení nákladů na čištění a údržbu. Studie provedené mezi dodavateli i uživateli jasně ukazují, že je velká poptávka po vybavení, které se snadno udržuje a čistí. Pekárny navíc volají po systému, jenž umožní snadnou výměnu použitých plechů za čisté a stlačí „hluchý“ čas mezi pečením, který může pekárnu stát až devět tisíc dolarů za hodinu, na absolutní minimum. Na trhu průmyslového pekárenského vybavení je firma DuPont aktivně přítomna jako vývojář i výrobce fluoroplastových povlaků pod značkou Teflon®, jež se již pětadvacet let používají

na pečicí plechy na housky, čtvercové chlebové formy a plechy pro pečení baget a chleba. Čtvrtstoletí spolupráce s pekaři přineslo firmě DuPont nejen obrovské zkušenosti, ale hlavně informace o skutečných potřebách pekáren. DIBS je nejnovější iniciativou firmy DuPont a je logicky výstupem zkušeností a znalostí nabytých ve spolupráci s klíčovými klienty, jejichž potřebám bude sloužit i tato nová technologie. Nový systém přinese pekárnám – díky programu licencované kvality DIBS (DIBS Brand Assurance Programme) a Mezinárodní partnerské síti – i větší transparentnost. Na DIBS průmyslové pekárny využijí především skutečnost, že DuPont dokáže vyspecifikovat a dodat špičkovou povrchovou úpravu pečicích ploch ve formě povlaku, jenž nejenom zaručuje nepřipékavost a dlouhou životnost, ale hlavně vychází ze specifik příslušné výrobní technologie, ingrediencí, výrobního procesu a rozměrů a tvaru výrobků dané pekárny. DuPont proto vyvinul osm typů povlaků pod obchodním názvem DIBS Teflon® pro přípravu chleba, croissantů a sladkého pečiva. Tyto systémy lze rozdělit do následujících čtyř kategorií: Systémy DIBS F pro plné plechy nebo plechy se vlysy pro pečení bochánků a croissantů Systémy DIBS D pro hluboké formy (například na toastový chléb) Systémy DIBS P pro děrované, plné a tvarované plechy (například na pečení baget) Systémy DIBS S pro speciální formy na pizzu, preclíky atd.

MEZINÁRODNÍ PARTNERSKÁ SÍŤ DIBS Výše zmíněných osm typů povlaků DIBS se nabízí výhradně na plechách a formách vyrobených a dodávaných sítí licencovaných dodavatelů DIBS. Aplikují je výhradně subjekty sdružené v síti rovněž licencované DIBS. Systémy a síť

Na veletrhu IBA 2012 představí DuPont povrchovou úpravu pečicích ploch pro průmyslové pekárny Teflon®. Tato úprava zabraňuje připékání, umožňuje více pečicích cyklů, umožňuje pečení bez použití oleje nebo jiných tuků a celkově zvyšuje produktivitu. DIBS, které byly původně dostupné pouze v Evropě, Austrálii a Číně, se postupně rozšiřují i do dalších regionů světa, kde by měly být dostupné v průběhu let 2012 a 2013. Licencovanými aplikátory jsou firmy, které mají zkušenosti s fluoroplastovými povlaky a kvalifikovaly se jako dodavatelé jednoho či více systémů povrchové úpravy DIBS na nové plechy a formy vyrobené subjektem v síti licencovaných

dodavatelů DIBS nebo na plechy používané již určitou dobu. Linky, které nanášejí povlaky, certifikuje DuPont podle celosvětově platných standardů kvality, a to předtím, než je subjekt licencován. Dodržování přesných standardů každoročně kontroluje audit. Mnozí dodavatelé a firmy licencované k aplikaci tohoto řešení povlaků pečicích plechů a forem budou na veletrhu představovat řešení DIBS a DuPont jejich prezentace doplní informacemi o výsledcích detailního testování a ukázkami plechů a forem ve všech možných stadiích opotřebovanosti. Cílem je ukázat, že řešení DIBS jsou ve srovnání s jinými povlaky na trhu vysoce konkurenceschopná. *** Společnost DuPont (NYSE: DD) přináší na globální trh špičkovou vědu a techniku ve formě inovačních výrobků, materiálů a služeb již od roku 1802. Společnost je přesvědčena, že ve spolupráci se zákazníky, státními orgány, nevládními organizacemi a ideovými vůdci může pomoci nalézt řešení řady celosvětových problémů, jako například zajištění dostatku zdravých potravin pro všechny lidi na světě, snížení závislosti na fosilních palivech a ochrana života a životního prostředí. Více informací o společnosti DuPont a jejím inovačním úsilí najdete na www.dupont.com. *** Oválné logo DuPont, DuPont™, The miracles of science™ a veškeré výrobky označené ® nebo ™ jsou chráněnými registrovanými ochrannými známkami společnosti DuPont nebo jejích dceřiných společností.

Výhrady k novému webu o kvalitě potravin Praha (li) – Výrobcům potravin se nelíbí způsob, jakým jsou na novém webu www.potravinynapranyri.cz zveřejňovány údaje o nejakostních, falšovaných či nebezpečných potravinách. Řekl to novinářům prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podle potravinářů není v jednotlivých případech z webu jednoznačně jasné, kdo pochybení zavinil. Ministerstvo zemědělství, které spolu se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) web vytvořilo, následně uvedlo, že počítá do budoucna s jeho rozvojem a vylepšováním.

Tomanovi se nelíbí, že je u jednotlivých prohřešků na webu uváděno jak jméno výrobce, tak obchodníka, a to i v případech, kdy vina je jednoznačně na obchodníkovi, jako je třeba přelepování data spotřeby či špatné skladování potravin. Za výrobky přitom od převzetí od dodavatele zodpovídá prodejce. Na webu podle Tomana chybí také údaje o vývoji případu, například to, zda byla po odhalení závady zjednána náprava, nebo ne. Výrobci jsou podle Tomana připraveni nést zodpovědnost za případy, kdy je vina jednoznačně na jejich straně a je například prokázán obsah

nedeklarovaných složek ve výrobku. V případě, že za pochybení může obchodník, může uvádění jména výrobce bez podrobnějšího vysvětlení, kdo klamání způsobil, výrazně potravinářskou firmu poškodit. „To je to, co nám vadí, že není definován jednoznačně viník,“ podotkl. Podle mluvčího MZe Jana Žáčka by projekt Potraviny na pranýři měl mimo jiné kultivovat prostředí mezi výrobci a prodejci. „Výrobci by měli mít zájem na tom, aby se jejich výrobky správně skladovaly a prodávaly, prodejci by zase měli usilovat o prodej kvalitních a nezávadných

potravin,“ řekl. Nový web byl zprovozněn 10. července. Obsahuje údaje o více než 350 nevyhovujících potravinách. Stránky návštěvníkům umožňují vyhledat informaci o nevyhovujícím výrobku podle jeho názvu, druhu, prodejce, země původu a distributora. Lidé mají o tyto informace velký zájem. „Za prvních 24 hodin provozu bylo zaznamenáno přes 200 000 unikátních návštěvníků, kteří za uvedenou dobu stihli zobrazit téměř čtyři miliony stránek,“ řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.





COOP_210x297.indd 1

1.7.2010 17:02:44



Vinař roku 2012 je ZNOVÍN ZNOJMO

Na výstavě Země živitelka získaly výrobky jablkovišňový a jablkohruškový koncentrát národní značku kvality KLASA www.severofrukt.cz

Ve čtvrtek 23. 8. 2012 získala naše společnost významný titul VINAŘ ROKU 2012. Na pražském Žofíně převzal ocenění Ing. Pavel Vajčner, ředitel společnosti ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. Jedná se o soutěž českých a moravských vín, která si klade za cíl hodnotit vinaře či vinařství s ohledem na kvalitu produkovaných vín a je otevřena všem producentům v České republice. Kvalita vín je posuzována podle standardů senzorického hodnocení mezinárodní unie enologů. Kolekce vín soutěžící o titul VINAŘ ROKU 2012 ´ procházejí dvoukolovým hodnocením a musí splňovat náročná kriteria. V letošním ročníku se utkalo více než 600 vzorků vín. Odborní degustátoři rozhodli, že křišťálový pohár pro vítěze si odnese právě naše vinařství.

www.znovin.cz

Znovin_inzerce_Vinar_roku_125x184mm.indd 1

6.9.2012 8:32:50

OD ČESKÉHO KUŘETE PO WAGYU S VAŠÍ MAKRO KARTOU

Nejširší výběr čerstvého masa z 20 zemí světa na trhu 7 dní v týdnu jinde nenajdete. Díky přísným standardům kontroly, uchovávání v balení a prodeji ve speciálně chlazených místnostech máte jistotu, že kuřata i křepelky budou chloubou vašeho jídelníčku. Z více než 800 variant zaujme i pštrosí maso a skutečným labužníkům nabízíme mimořádně mramorované a tím i šťavnaté maso z japonského plemene skotu wagyu.

MAKRO karta: vstupenka do světa čerstvosti, kvality a velkého výběru www.makro.cz

6961_MAKRO-AlaCard-Maso-255x184.indd 1

PARTNER PROFESIONÁLŮ

8/27/12 9:31 AM

z domova / 17


Další mediální partner pro Českou chuťovku Letošní ročník soutěže „Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA“ má dalšího mediálního partnera, a to v oblasti televizní tvorby a vysílání. Je jím produkční společnost BLUE FALCON. Tato společnost je zaměřena na výrobu audiovizuálních děl (videoreklamy, reportáže, ankety, PR prezentační videomateriály, firemní prezentace, dokumentární pořady na zakázku, dokumenty z konferencí a workshopů), reklamní činnost a následnou mediální distribuci (broadcast). Součástí týmu jsou odborníci z oblasti marketingu a reklamy, televizní a filmoví profesionálové včetně fotografů.

Záběr z produkce TV-Expo před stánkem společnosti LAKTEA, o. p. s.

Společnost Blue Falcon vysílá na vlastních internetových portálech Doctor-TV, Doctor-TV PRO, TV-Expo, Travelling-TV včetně sociálních sítí a YouTube. Spolupracuje i s dalšími médii (Televize, Print, Internet), kam také umisťuje vyrobený materiál. Blue Falcon je partnerem CZECH TOP 100, kde spolupracuje

s předními firmami v ČR a vyrábí pro ně prezentační videomateriály s následným vysíláním. Ve spolupráci s advokátní kanceláří zaměřenou na reklamu na léčivé přípravky vyrábí prezentační a edukační materiály s následným vysíláním široké laické i odborné veřejnosti.

Vybrané videomateriály jsou vysílány v rámci skupiny CET 21 na portálech Nova.cz, Doma.cz a tn.cz a v televizních pořadech Koření s celkovou měsíční sledovaností přes 10 mil. uživatelů. S mediální skupinou Mafra zajišťuje pro klienty jejich další zviditelnění na jedněch z nejnavštěvovanějších seriózních zpravodajských serverech v České republice. Blue Falcon spolupracuje s Federací rodičů a přátel sluchově postižených a ve formě zobrazených titulků ve videu vysílá také pro 500 tisíc registrovaných sluchově postižených občanů v ČR. V poslední době začala společnost oslovovat diváky přes největší síť lékáren Dr. Max, kterých je v ČR přes 200. Pro podporu větší sledovanosti spustil Blue Falcon na největší světové videosíti samostatný kanál Blue Falcon Broadcast, na kterém se vysílají všechna videa klientů ve formě upoutávky, s následným přesměrováním na celá videa (vlastní portály Doctor-TV. cz, TV-Expo.cz, Travelling-TV.cz, Guewer.cz) podporovaná textem, fotkami a odkazem přímo na klienta nebo jeho distribuční síť. Vysoká míra znalosti vizuálního mediálního prostředí společnosti Blue Falcon a její produkce jistě významně podpoří nejen vědomí odborné veřejnosti o soutěži Česká chuťovka, ale také informovanost spotřebitelů o dobrých tuzemských potravinách. Redakce

Úspěchy nápojů z likérky GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries

VEŘEJNÁ DRAŽBA MLÉKÁRNY PŘÍŠOVICE, okr. LIBEREC Zajímavá obchodní příležitost – realizované investice 150 mil. Kč NEJNIŽŠÍ PODÁNÍ 35 mil. Kč Areál mlékárny je tvořen několika objekty umístěnými na pozemcích jiného vlastníka. Mlékárna má vlastní zdroj vody, vodárnu a ČOV. Od r. 1996 bylo investováno do rozvoje mlékárny, i s přispěním evropských dotací, cca 150 milionů Kč, včetně těchto technologií: a) Výrobník sýra s kapacitou 12 000 litrů včetně sýrařské vany a lisu. b) Výrobník sýra s kapacitou 8 000 litrů včetně sýrařské vany a lisu. c) Technologie výroby másla je tvořena z těchto zařízení: Zmáselňovač Westfalia, balička PA1, balička SK1/8, balička skupinová, doprava másla DMC 2, uzrávač smetany, Willett 430, Willett 435, tank ČOV a balička kartonů, váha Tonava a dopravník. d) Technologie výroby zakysaných výrobků s kapacitou 10 000 litrů za den. Je sestavena z těchto strojů a zařízení: WilletJet 43s, homogenizátor, výdržník, paster, standardizační tank, fermentor, zásobníky a dopravní technologie. Balička Elopak P-M30D a pachový filtr BFV. Dávkovač sirupů do jogurtových nápojů.

e) Balicí zařízení Supervac AT 10E, rok výroby 2000, s kapacitou balení 10 tun za den. f) Dva balicí automaty Multivac s kapacitou balení porcovaného sýra v objemu kolem 3 tun denně: 1. Multivac R 5000, zakoupen v roce 1999 jako starší po generální opravě. 2. Multivac R145 z roku 2009. g) Udírna Schlerer od výrobce Doleschal, Rakousko, rok výroby 1998. Veškerá zařízení jsou plně funkční a mlékárna je v plně provozuschopném stavu. Výrobní sortiment mlékárny představují sýry holandského typu, sýry s vyšším obsahem tuku a ochucené sýry. Nosným výrobním artiklem jsou tvrdé sýry Eidam, Gouda nebo sýry typu ementál, tvrdé sýry s příchutěmi a uzené sýry, které tvoří 90 procent výroby. Zbylou část výroby tvoří tvaroh, máslo, podmáslí a zakysané jogurtové nápoje. Kapacita zpracování mléka v mlékárně dosahuje objemu 100 tisíc litrů denně, z něhož se vyprodukuje asi 9 tun sýra, 4 tuny másla, 90 tisíc litrů syrovátky a 4 tisíce litrů podmáslí.

Termín dražby: 26. 9. 2012 v 10.00 hod. na adrese: CLANROY a. s., náměstí 14. října 642/17, Praha 5 - Smíchov. Termín prohlídky: 12. 9. 2012 v 10.00 hod. na adrese: Mlékárna Příšovice, obec Příšovice č. p. 91, okr. Liberec. Bližší informace jsou k dispozici na e-mailu: [email protected], tel.: 224 252 662 a též na internetových stránkách www.clanroy.cz.

Úžasných úspěchů zaznamenávají na trhu produkty likérky GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries. První česká blendovaná vodka na českém trhu Vodka 42 Blended, jak prozradila marketigová manažerka Ing. Martina Weberová, zaznamenala v prvních sedmi měsících letošního roku nárůst v prodejích zhruba o 70 % ve srovnání s loňským rokem. Podle čísel se dá říci, že půllitrovou vodku již ochutnal každý obyvatel České republiky starší osmnácti let. Proti proudu v segmentu ochucených vodek jde řada Squash. Ačkoliv trh zaznamenává propad, produktů řady Squash se prodalo za prvních sedm měsíců letošního roku o 48 % více než ve stejném období roku 2011. Především se daří novince Squash Girls only. Tato specialita věnovaná pouze ženám je charakteristická sladkokyselou chutí s jemnou hořkostí a vynikající vůní tropického ovoce maracuja, červeného pomeranče a manga. A že doopravdy chutná, potvrzuje skutečnost, že za poslední tři měsíce se jí prodalo více než 20 000 půllitrových láhví. Jde tedy o jeden z nejúspěšnějších vstupů novinek posledních let z řady Squash, kterému se vyrovná snad jedině Squash s příchutí hrušky. Přes milion prodaných láhví od začátku roku má Hanácká vodka. Ta překračuje loňská čísla za prvních sedm měsíců již o 30 %. Pokud bychom ovšem zahrnuli i export, tak hovoříme o 35% nárůstu. ,,Největší zájem v zahraničí je o Hanáckou vodku tradičně na Slovensku,“ upřesňuje marketingový manažer Ing. Jiří Pejša. Mgr. Petr Maxa, mediální zastoupení, GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a. s.


Vždy čerstvá

a lahodná chuť zeleniny Jsme přední český pěstitel a producent mražené zeleniny. Postupně uvádíme na trh novou produktovou řadu zelenin a ovoce. S novými výrobky souvisí především zvýšení kvality. Ta je dána modernizací výrobních linek většššíí a zavedením všech standardů pro splnění norem HACCP a IFS. Současně preferujeme v největší míře dodávky od regionálních prověřených pěstitelů. Jsme velmi potěšeni získáním ocenění

KLASA a Středočeská Regionální potravina Obě tyto značky jsou skvělým vodítkem pro zákazníky při výběru kvalitních potravin.

AGRO Jesenice u Prahy a.s., K Jahodárně 40, 252 42 Vestec tel.: +420 241 932 086, fax: +420 241 932 088 www.mrazirna.agro-jesenice.cz, e-mail: [email protected]


z domova / 19


Mendelova univerzita v Brně rozběhla vlastní Centrum transferu technologií

zajištěna dostatečná autonomie, flexibilita i profesionální přístup k zákazníkům. Centrum bylo zřízeno díky získání finančních prostředků z dotace EU OP VaVpI 3.3 centra transferu technologií ve výši 24 milionů korun.

VÝSLEDKY VÝZKUMU MOHOU POMÁHAT ŘEŠIT PROBLÉMY SPOJENÉ SE ZVYŠOVÁNÍM FYZICKÉ KVALITY LIDSKÉHO ŽIVOTA

Komercializace znalostí a technologií univerzity může mít podobu prodeje licencí výsledků univerzitního výzkumu, zakázkového výzkumu podle zadání zákazníka i odborných služeb nad přístrojovým vybavením univerzity (měření, testování apod.). Firmám může univerzita poskytnout také hotové analýzy a studie či znalecké služby. „Věřím, že Centrum transferu technologií nám pomůže prohloubit a rozšířit spolupráci univerzity s firmami, kterým mohou v jejich podnikání pomoci naše vědecké výsledky a výzkumné kapacity či odborné služby nad speciálním přístrojovým vybavením. Vedle internacionalizace univerzitních aktivit považujeme poskytování našich znalostí průmyslu za další podmínku pro pokračující modernizaci a rozvoj univerzity,“ sdělil rektor Mendelovy univerzity prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. CTT MENDELU má statut celoškolského pracoviště organizačně zařazeného přímo do řídicí působnosti rektora a personálně je obsazeno kvalifikovanými profesionály se zkušenostmi z průmyslu, obchodu a marketingu. Tak je

Brno 9. 7. 2012 – Mendelova univerzita v Brně spustila činnost Centra transferu technologií (CTT MENDELU). Zařadila se tak po bok evropských a světových univerzit, které kladou důraz na přenos svých vědeckých výsledků do praxe. Jde o specializované celoškolské pracoviště, které se bude starat o ochranu duševního vlastnictví, analýzu, rozvoj a využití komerčního potenciálu duševního vlastnictví univerzity. Zároveň bude pro všechny fakulty zabezpečovat profesionální obchodní a partnerskou komunikaci s představiteli průmyslu. Cílem CTT MENDELU je rozšířit a zintenzivnit spolupráci univerzity s firmami, které mají zájem využít speciálního přístrojového a laboratorního vybavení nebo znalostního potenciálu a vědeckých výsledků univerzity.

PROPOJENÍ VĚDY S PRŮMYSLEM Důvodem ke zřízení nového centra a očekávaným přínosem je zlepšení všech procesů v transferu technologií s cílem zpřístupnit hodnotnější vědecké výsledky průmyslu, profesionalizovat obchodní styk a komunikaci s firmami, zefektivnit nabídku volné výzkumné kapacity firmám či zabezpečit silnější ochranu duševního vlastnictví univerzity. Centrum také pomůže uvnitř univerzity nacházet a firmám nabízet právě ty znalostní zdroje, které průmysl potřebuje. Zároveň bude vědce zaměřené na aplikovaný výzkum informovat o výzkumných tématech, po nichž je na trhu poptávka. Značný potenciál Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) k využití firmami představuje specifická skladba univerzitních oborů, v nichž mohou vědecké výsledky při přenosu do praxe pomáhat řešit mj. problémy spojené se zajištěním udržitelnosti života a zvyšováním fyzické kvality lidského života. Tímto specifickým zaměřením se MENDELU odlišuje od většiny jiných univerzit a výzkumných organizací s komercializovatelnými vědeckými výsledky.

univerzitě, aby se nejpozději do roku 2020 stala moderní výzkumnou univerzitou evropského formátu, produkující takové výsledky výzkumu a vývoje, jež budou nejen špičkové, ale také poptávané a uplatňované ve vybraných oborech budoucnosti, klíčových pro fyzickou kvalitu lidského života. Mendelova univerzita k tomu má všechny předpoklady.“ Důrazem na přenos vznikajících vědeckých výsledků na trh se tak Mendelova univerzita v Brně může stát významným globálním hráčem na poli výzkumu a vývoje technologií pomáhajících lidem ve vyspělém i rozvojovém světě k lepší fyzické kvalitě života, zachování a zlepšování zdraví i samotnému přežití. Zájemci naleznou více informací o centru a možnostech spolupráce na webu www.ctt.mendelu.cz.

S univerzitními obory, jako jsou agronomie, potravinářství, biochemie, genetika rostlin a zvířat, ekologie, lesnictví a ostatními, jsou spojeny kompetence vědců jako genomika, metabolomika, molekulární biologie či nanobiotechnologie. Díky tomu je univerzita schopná řešit výzkumné úkoly v oblastech, jako jsou např. nové zdroje výživy, ochrana rostlin a životního prostředí, bezpečnost potravin, nanomateriály pro lékařství a mnohé další. CTT MENDELU navazuje na již realizované spolupráce s firmami. Univerzita dosud poskytla výsledky své vědecké činnosti či odborné služby např. firmám SEMO, Monsanto, Brněnské vodárny a kanalizace, Fendt, Tero Rosice, Znovín Znojmo a dalším. Výzkumné spolupráce proběhly s institucemi, univerzitami i nemocnicemi, jako jsou Slovenská akademie věd, španělská univerzita Málaga, mexická univerzita SLP, univerzita BOKU ve Vídni, Výzkumný ústav ovocnářský, FN Motol aj. Ředitel CTT MENDELU Ing. Robert Plaga, Ph.D., prohlásil: „Aktivitami našeho centra chceme pomoci

Kamil Krč, MBA, zástupce ředitele/manažer komercializace, Centrum transferu technologií, Mendelova univerzita v Brně

Konference „Výživa, potraviny a zdraví 2012“ Lékařská fakulta MU Brno ve spolupráci s Agronomickou fakultou Mendelovy univerzity Brno, Fakultou veterinární hygieny a ekologie VFU Brno a Chemickou fakultou VUT Brno uspořádala 26. června 2012 studentskou vědeckou konferenci na téma „Výživa, potraviny a zdraví 2012“ se zaměřením na obor preventivního lékařství. Konferenci zahájil a její význam úvodem prezentoval doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Na uspořádání konference se aktivně podílela Společnost pro

výživu a Výživaservis, s. r. o. Studentskou vědeckou konferenci organizačně zajišťovala MVDr. Halina Matějová. V rámci konference byly prezentovány příspěvky studentů z odborných témat řešených v bakalářských a diplomových pracích studentů pořádajících fakult. V sekci bakalářských prací byly předneseny výsledky práce v oblasti výživy, výživových faktorů, nutriční problematiky, výživových doporučení a nutričních aspektů vybraných látek v potravinách

a surovinách. Studenti prezentovali výsledky týkající se probiotik a jejich významu ve výživě, vztah ke stanovení tuků ve vazbě na stravovací návyky studentů. Z dalších témat byla uvedena práce týkající se problematiky výživových doporučení ve vztahu k potravinovým alergiím. V nutričních souvislostech byla prezentována problematika glutamanu sodného, rostlinných barviv a šťáv. Z dalších studií byla přednesena práce týkající se analýzy šťávy z plodů šlechtěných odrůd černého bezu. V sekci diplomových prací byly studenty

předneseny jejich výsledky práce týkající se problematiky vybraných druhů koření, kořenicích směsí bez přídavku soli, hodnocení grepové šťávy v interakcích s léčivy a informace o znalostech vysokoškolských studentů o tucích. Problematika všech prací byla prezentována s aktuálními poznatky a výstupy práce studentů v rámci jejich závěrečných vysokoškolských prací. Zaměření prací bylo v návaznosti na aspekty vztahu ochrany veřejného zdraví v propojení na obor preventivní lékařství. V řešených pracích studenti

přednesli řadu zajímavých, aktuálních výsledků, poznatků a námětů. Z nutričních aspektů jde o zastoupení látek ve výživě, jejich vztah ke zdraví, otázky spotřeby potravin, znalosti o tucích jako součásti výživy a stravovacích návycích vybraných skupin populace. Poděkování za zdárné uspořádání III. ročníku studentské vědecké konference patří všem organizátorům, aktivním účastníkům, studentům a předsedajícím v jednotlivých sekcích. MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D., FVHE VFU Brno

Družstvo chovatelů zahájilo vývoz přebytků tuzemského biomléka

Šumperk – Změny na tuzemském trhu s biomlékem nutí sedláky hledat odbyt jinde. Spojili se do družstva a začali vyvážet mléko v kvalitě bio za spravedlivější ceny do sousedního Německa. Od počátku září za hranice tak každý druhý den putuje cca 25 000 litrů biomléka. Kvalitní mléko s nadstandardními požadavky na ekologickou výrobu tak nekončí znehodnocené jako součást konvenční produkce.

Družstvo České biomléko vzniklo na základě potřeby uplatnit biomléko na trhu, a to za přijatelné a spravedlivé ceny. „Členové družstva produkující biomléko převážně na Vysočině a v jižních Čechách, tedy v krajích s nejvyšším zastoupením mléčného skotu u nás, se pro bio rozhodli většinou před třemi lety. Tehdy byli osloveni zpracovateli právě s požadavkem na dodávky biomléka. Ovšem v posledním roce došlo k rapidnímu obratu způsobenému změnou vlastnických práv u zpracovatelů, kteří si v podstatě produkci biomléka objednali,“ přibližuje vývoj v sektoru Ing. Miloš Pátek, předseda družstva České biomléko, a dodává, že výkupní cena biomléka je téměř totožná s cenou konvenčního mléka, zatímco náklady na produkci jsou výrazně vyšší. Situace vyústila k tomu, že se

chovatelé rozhodli sami, za pomoci PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, hledat východisko. Řešení se objevilo před koncem roku 2011 a od ledna 2012 probíhala intenzivní jednání se zpracovatelem v Německu, který projevil dlouhodobý zájem o dodávky biomléka. V květnu došlo ke konečné dohodě a kontrole hospodářství členů družstva, aby vyhověla mezinárodně uznávaným nadstandardům hospodaření, které německý zpracovatel vyžaduje. Ten také nabízí za každý litr biomléka cenu o cca 2 Kč vyšší, než platí tuzemské mlékárny, a to i přes fakt, že se chovatelé podílí i na dopravě. „Došlo také k podpisu dohody o spolupráci mezi svazem PRO-BIO a Německým svazem ekologických zemědělců Gaea, který je garantem kvality pro německého zpracovatele. Osobně mě velmi mrzí, že vysoce kvalitní

české biomléko skončí na německém trhu, ale v tuto chvíli asi jiná cesta není. Pevně věřím, že z družstva České biomléko se v budoucnu stane plnohodnotná odbytová organizace, která bude natolik silná a stabilní, že si vytvoří i vlastní zpracovatelské kapacity a bude uvádět produkci svých členů na tuzemský trh. Podobný model funguje v zahraničí již řadu let a úspěšně. Nevidím tedy důvod, proč by se to nemělo podařit u nás,“ dodala Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Nové biodružsvo začalo fungovat 14. července 2012. Z České republiky se jeho prostřednictvím bude vyvážet biomléko o objemu cca 25 000 litrů každý druhý den. To však není číslo konečné. Nejpozději od 1. ledna 2013 budou dodávky výše uvedeného objemu už každodenní. „Bude-li zájem

z řad dalších producentů, je schopen náš partner odebrat až 55 000 litrů biomléka denně,“ uvedl Ing. Miloš Pátek. Šanci na spravedlivější cenu tak mají i další ekologičtí chovatelé mléčného skotu. Družstvo České biomléko, které zatím tvoří osm členů, je otevřené a může se do něj přihlásit každý, kdo zmíněnou komoditu v biokvalitě vyrábí. Čeští hospodáři postupně objevují výhody odbytových organizací, jež jsou všeobecně známy a v Evropské unii hojně využívány. „Doufám, že se podaří rozvinout činnost družstva České biomléko jako vzorovou odbytovou organizaci, která svojí soudržností dosáhne výhodných podmínek pro své členy,“ uzavírá Ing. Miloš Pátek. Sylva Horáková, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

20 / z domova – nabídky – informace

Nová lepička shrink sleevů v OTK Obchodní tiskárny, a. s., (OTK) posilují postpress v oblasti rukávových etiket (shrink sleeve). Koncem července byla uvedena do provozu moderní lepička sleevů DCM Sleeve Auto, která je vybavena nonstop navíjecím zařízením. Tato navíjecí jednotka je schopna obousměrného návinu, přičemž změnu navíjeného materiálu mezi oběma hřídelemi je možné provádět při provozní rychlosti stroje. Zpracovávat lze všechny dostupné typy materiálů o tloušťce 28 až 100 μm. Tento stroj je schopen vyrábět teplem smrštitelné rukávové etikety šíře 15 mm až 300 mm. Šíře rukávu je kontinuálně kontrolována pomocí ultrazvukových senzorů, které zvukovým signálem upozorní obsluhu stroje na nepřesnou šíři a v případě limitních hodnot je stroj zastaven. Tímto systémem lze tak zákazníkovi zaručit přesnost šíře rukávu ±0,15 mm v celém objemu výroby. Dalším z inspekčních systémů je kontrola slepu materiálu, která funguje

na principu detekce UV fluorescenčních aditiv přidaných do rozpouštědla. Aplikace rozpouštědla je realizována pomocí jehly s automatickou regulací dávkování lepidla v závislosti na rychlosti stroje. Stroj disponuje dalším vybavením, jako je dvojitá podélná perforace, umístění slepu do strany nebo regulovatelná oscilace návinových hřídelí. Maximální provozní rychlost dosahuje až 500 m/min, což v kombinaci s nonstop návinem tvoří z tohoto stroje maximálně produktivní postpress zařízení. OTK

Z gruntu poctivé potraviny najdou zákazníci už na čtrnácti místech republiky, nejnověji na Kladně

Žně vrcholí a společnosti ČESKÝ GRUNT CZ se urodil další obchod plný kvalitních domácích potravin. Kladno se stalo už čtrnáctým místem v České republice, kde zákazníci mohou najít jogurty, sýry, uzeniny a pečivo tak říkajíc od sousedů, podpořit tak jejich podnikání a potěšit vlastní chuťové pohárky. Obchod přišel slavnostně otevřít a z jeho potravin ochutnat i ministr zemědělství Petr Bendl a primátor Kladna Dan Jiránek. „Vznik společnosti odstartovaly dvě myšlenky. Tou první bylo dostat tradiční poctivé potraviny na náš stůl a druhou podpořit malé a střední farmáře a výrobce,“ vysvětluje jeden z jejích zakladatelů Aleš Kotěra. Od založení firmy v roce 2010 je ta kladenská už čtrnáctou prodejnou ČESKÉHO GRUNTU CZ, kde zákazníci mohou najít kvalitní uzeniny, sýry, jogurty, pečivo, ale i med, ovoce a zeleninu nebo koření od výrobců hlavně z blízkého okolí. Společnost plánuje otevřít ještě prodejnu v Ostravě a do konce roku budou následovat další. Prodejny ČESKÝ GRUNT CZ jsou zaměřeny na prodej tradičních českých potravin, především od malých a středních tuzemských výrobců a farmářů. Tento trend dlouhodobě podporuje i ministr zemědělství Petr Bendl: „Stále více lidí chce vědět, odkud pochází jídlo, které si kupují, a chce mít jistotu, že je čerstvé. Proto dává přednost výrobkům od farmářů, které si mohou koupit na farmářských trzích nebo prostřednictvím takzvaného prodeje ze dvora či v prodejnách, jako je třeba Český Grunt. Ten zákazníkům nabízí místní produkty i produkty oceněné značkou Regionální potravina. Vzrůstající zájem ze strany farmářů a sedláků o tento projekt Ministerstva zemědělství dokazuje, že jim značka Regionální potravina pomáhá,“ říká ministr zemědělství Petr Bendl. Primátor statutárního města Kladno a předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek novou prodejnu s kvalitními potravinami vítá: „Na Kladně se dobře zavedly pravidelné farmářské trhy. Kamenná prodejna se stejně kvalitními potravinami nabídne lidem obdobný sortiment, a to každý den.“ Spolu s rozšiřováním prodejen narůstá i síť dodavatelů společnosti ČESKÝ GRUNT CZ. Před zhruba dvěma roky začínala asi s 30, nyní

spolupracuje přibližně se 120 farmáři a výrobci. Díky tomu může společnost zákazníkům přinášet širokou nabídku zajímavých a kvalitních potravin a specialit z různých koutů České republiky. Někteří z dodavatelů, kteří v minulých dnech finišovali se zavážkami zboží, se přijeli podívat i na slavnostní otevření prodejny. „Je to přesně v souladu s filozofií firmy,“ pochvaluje si Aleš Kotěra: „Za každým jablkem, za každým rohlíkem je vidět konkrétní člověk, který také svým dobrým jménem ručí za kvalitu a poctivost výroby.“ Společnost ČESKÝ GRUNT CZ je tak jedinou sítí kamenných farmářských prodejen budovanou podle uceleného konceptu a zároveň typem prodeje, který skutečně zaručí přímou linku od producenta k zákazníkovi a garantovanou kvalitu i původ potravin. „Nadšení, s jakým lidé přivítali farmářské trhy nebo prodej ze dvora a další přímé cesty, jakými se k nim dostanou čerstvé potraviny rovnou od farmářů, ukazuje, že prodejny, jako je Český grunt, nebudou mít o zákazníky nouzi,“ věří předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. „Farmáři zase vítají pomoc s odbytem a možnost hrdě ukázat výsledky své každodenní práce.“ „Ráda bych podpořila naše farmáře i výrobce a myslím, že koncept prodejen Českého gruntu je ten správný, jak šířit mezi lidi kvalitní české potraviny,“ říká novopečená majitelka obchodu Milena Zoubková, která v oboru tak trochu navazuje na rodinnou tradici – její pradědeček původem ze Zlonic byl pekařem na Kladně. V jejím obchodě najdete například kvalitní maso a uzeniny od pana Vaňka z řeznictví Libor Novák i od řezníka Javůrka z Kolče; ke klobásce můžete zakousnout křupavou housku od mistra Karase ze Zlivické pekárny a další spoustu dobrot.

INFORMACE O SPOLEČNOSTI ČESKÝ GRUNT CZ: Společnost ČESKÝ GRUNT CZ, s. r. o., vznikla jako ryze česká firma s českým kapitálem. V roce 2010 společnost otevřela svůj první kamenný obchod farmářských potravin v Praze 3 na Vinohradech a záhy následovaly prodejny v dalších regionech republiky. Cílem společnosti je rozšířit kamenné prodejny do všech krajů a nejvýznamnějších regionů ČR, a podpořit tak odbyt poctivých domácích potravin. Síť prodejen ČESKÝ GRUNT CZ vzniká kombinací vlastních obchodů a franšíz. V polovině července byla otevřena prodejna v Praze na Florenci, 1. srpna pak prodejna v Plzni, po Kladnu bude do konce prázdnin následovat ještě prodejna v Ostravě. Poctivé místní potraviny pod značkou ČESKÝ GRUNT CZ jsou tak za pouhé dva roky od založení firmy dostupné již na 15 místech naší republiky. Jiří Málek, ČESKÝ GRUNT CZ, s. r. o.

Nová špagetová linka v Europastě Na konci května byla v Litovli u Olomouce, v hlavním výrobním závodě největší české těstárenské společnosti Europasta SE, uvedena do provozu výjimečná investice. Společnost dokončila zhruba rok a půl trvající investiční projekt nové špagetové linky, která je největším výrobním zařízením na výrobu špaget ve střední Evropě s celkovým výkonem 4,3 t/hod. Nová linka umožnila společnosti koncentrovat veškerou výrobu špaget ze současných linek v Boršově, Rosicích a Litovli do jedné vysokokapacitní linky. Investice přinese kromě významného navýšení kapacity i zvýšení kvality výrobků a efektivity výroby. Celková investice přesáhla částku 100 mil. Kč. Bc. Radek Matouš


z domova / 21


INTERSPAR představuje novou on-line službu SPARty servis PÁ R T Y N A O B J E D N Á V K U V I N T E R S PA R U

Od letošního srpna mají zákazníci společnosti SPAR ČOS možnost využít nové internetové služby SPARty servis, která zajistí občerstvení na objednávku. Ať už se jedná o pracovní setkání nebo rodinnou oslavu, stačí na adrese www.spartyservis. cz vyplnit jednoduchý objednávkový formulář a vybrat si z široké nabídky slaného i sladkého občerstvení, vyrobeného z kvalitních a čerstvých surovin, které je následně připraveno k vyzvednutí na předem domluvené pobočce. SPAR ČOS je díky této nové službě opět o něco blíže ke svým zákazníkům.

společnosti SPAR ČOS. „Nová služba SPARty servis usnadní našim zákazníkům přípravu nejrůznějších oslav nebo večírků a pomůže jim také v klidu zajistit pohoštění například na důležitá pracovní jednání,“ dodává Martin Ditmar. Při výběru občerstvení stačí vyplnit jednoduchý objednávkový formulář na internetových stránkách www.spartyservis.cz a potom je již možné vybírat z široké nabídky obložených chlebíčků, minicroissantů, kanapek, obložených mís, zákusků a dortů. Zákazník si následně zboží vyzvedne na vybrané provozovně v termínu, který uvedl na objednávce. Objednané zboží je možné vyzvednout v restauracích Interspar, kavárnách Tutto Bene, v občerstveních Cafe Cappuccino To Go a v prodejnách SPAR City.

„V současné době se životní tempo neustále zrychluje, a právě proto přicházíme s novou internetovou službou SPARty servis, která umožní našim zákazníkům vybrat si pohoštění pro různé příležitosti on-line z pohodlí domovaa či kanceláře, a ušetřit tak cenný čas,““ říká Martin Ditmar, generální ředitell

Více informací na: www.interspar.cz www.spartyservis.cz Crest Communications a. s.

MAKRO Cash & Carry sází na služby zákaz zákazníkům – největší zájem je o rozvážkovou službu a on-line objednávku Velkoobchodnímu řetězci MAKRO Cash & Carry ČR vzrostl za poslední rok obrat služby MAKRO Distribuce o 43 %. V rámci skupiny METRO Group patří Česká republika z pohledu služby Distribuce mezi TOP 5 nejúspěšnějších zemí.

Jako první začal službu MAKRO Distribuce nabízet velkoobchod v pražských Stodůlkách v roce 2007. V současné době již delivery platformou disponují všechny pobočky řetězce MAKRO. Největší českou distribuční platformou MAKRO se stala nově otevřená českobudějovická platforma, která disponuje plochou o velikosti 1 350 m2 a v rámci gastronomie obsluhuje zhruba 260 zákazníků. „V oblasti rozvážkového prodeje vidíme velkou budoucnost, proto je pro nás zvyšování standardu těchto služeb logickým krokem,“ vysvětluje generální ředitel MAKRO Cash & Carry ČR Axel Hluchy.

MAKRO DISTRIBUCE V ČESKÉ REPUBLICE: Celková investice do vybudování delivery platforem od roku 2010: 303 500 000 Kč Celkový počet nově vytvořených pracovních příležitostí: 360 Nárůst obratu za období 06/2011– 06/2012: 43 % Podíl obratu MAKRO Distribuce na celkových prodejích: 7,22 %

Službu MAKRO Distribuce v České republice zajišťuje flotila 86 dodávkových vozů. Ty jsou schopny v případě potřeby doručovat zboží sedm dní v týdnu přímo k zákazníkovi – kamkoli, a dokonce už do 24 hodin od objednání. Z pohledu segmentace zákazníků využívá tuto službu 84 % zákazníků z oboru gastronomie (HoReCa) a 10 % z nezávislého maloobchodu. Zavážené zboží tvoří z 50 % čerstvé potraviny – zejména ovoce-zelenina, dále mléčné výrobky, maso a drůbež. V rámci celé skupiny METRO Group drží české MAKRO prvenství v počtu

delivery zákazníků na pobočku a hned po Rakousku má druhý nejvyšší průměrný prodej na pobočku ze všech zemí. V průměrném obratu na zákazníka se pak pohybuje mezi TOP 5 zeměmi.

MAKRO M-OBJEDNÁVKA Další inovací s velkým potenciálem pro MAKRO je podle vyjádření generálního ředitele Axela Hlucheho on-line prodej. Zákazníci využívající službu MAKRO Distribuce mohou nyní nakupovat on-line prostřednictvím služby m-objednávka. Její systém je založen na principu internetového obchodu. Na adrese www.m-objednavka.cz se zákazník přihlásí pomocí svého zákaznického čísla a hesla, vybere si zboží z nabídky MAKRO, odešle objednávku a počká si

na dovoz zboží ve standardním termínu. „Výhodou tohoto jednoduchého a pohodlného způsobu objednávání je, že zákazník v reálném čase vidí, co přesně máme na skladě. Zvyšuje se tedy rychlost a přesnost a snižuje se chybovost při vybavování objednávek,“ dodává Hluchy. *** METRO Cash & Carry je zastoupeno 700 samoobslužnými velkoobchodními prodejnami ve 30 zemích. Společnost, která zaměstnává více než 100 000 lidí, dosáhla v roce 2011 tržeb 31 miliard €. METRO Cash & Carry je obchodní divizí METRO GROUP. METRO GROUP je jednou z největších mezinárodních maloobchodních společností. V roce 2011 dosáhla skupina METRO tržeb okolo 67 miliard €. Společnost zaměstnává téměř 280 000 lidí a provozuje přes 2 200 prodejen ve 33 zemích. Výsledky skupiny METRO závisí na výkonu jejích obchodních divizí, které samostatně operují v následujících segmentech trhu: METRO/MAKRO Cash & Carry – mezinárodní jednička na poli samoobslužných velkoobchodů,

hypermarkety Real, Media Markt a Saturn – evropský lídr v prodeji spotřební elektroniky, a obchodní domy Galeria Kaufhof. Pro více informací prosím navštivte: www.metrogroup.de V České republice patří do sítě MAKRO Cash & Carry ČR třináct velkoobchodních středisek pro podnikatele a dva provozy nového formátu DRIVE IN. Vysoká obrátka zboží, provozní výkonnost, omezený počet prodejen, vyspělá logistika a přímé nákupy ve velkých objemech umožňují společnosti MAKRO prodávat zboží za nejvýhodnější velkoobchodní ceny. MAKRO se v Čechách orientuje především na tři skupiny zákazníků-profesionálů, a to HoReCa, maloobchod a malé až střední firmy, které vedle nabídky sortimentu na míru podporuje i nadstavbovými službami. Více na www.makro.cz Romana Nýdrle, ředitelka korporátní komunikace MAKRO Cash & Carry ČR s. r. o.

Biopotraviny z BILLY splňují všechny zákonné i kvalitativní nároky Veškeré výrobky privátní značky Naše bio prodávané v síti supermarketů BILLA odpovídají všem normativním a legislativním požadavkům a jsou zdravotně zcela nezávadné. BILLA tak reaguje na zkreslující tvrzení v článku zveřejněném 27. 7. v deníku Blesk. V souladu s Nařízením Komise Evropského společenství 889/2008 je totiž používání redakcí zmiňovaných látek E250, E331 a E301 v masných výrobcích označených bio, tedy i v produktech Naše bio Jemná paštika a Naše bio Jemný salám, povoleno. Všechny údaje o obsažených látkách jsou navíc uvedeny na příslušných etiketách, aby zákazníci přesně věděli, co si kupují.

„Kolem takzvaných éček a jejich používání v potravinách koluje stále spousta mýtů, a to nejen mezi lidmi, ale i v médiích,“ říká Jaroslaw Szczypka, generální ředitel společnosti BILLA v ČR a na Slovensku. „Doufám, že zveřejnění zavádějících informací v Blesku bylo způsobeno pouze nízkou informovaností autorů článku o biopotravinách, a ne zlým úmyslem,“ dodává Szczypka s tím, že společnost BILLA dodavatele těchto produktů pečlivě vybírá mezi nejlepšími bioproducenty povětšinou z České republiky. Všichni mají řádnou certifikaci jakosti bio pro své produkty včetně příslušné dokumentace a pravidelně procházejí kontrolami odpovědných orgánů Ministerstva zemědělství ČR.

Zavádějící informace o potravinách obsahujících takzvaná éčka jsou dlouhodobě kritizována ze strany všech profesionálů v oboru potravin. Ne všechny tyto látky jsou totiž zdraví škodlivé, a mnoho z nich dokonce lidskému tělu prospívá. Biopotraviny jsou výrobky z bioproduktů, tedy produktů ekologického zemědělství. Přídatné látky, tzv. éčka, se v nich mohou po schválení příslušnými orgány objevovat. REWE International AG je lídrem na rakouském trhu v oblasti prodeje potravinového a drogistického zboží

Kaufland pomáhá umísťovat kontejnery na tříděný odpad Řetězec Kaufland přispívá k ochraně životního prostředí. Vyplývá to z Osvědčení o úspoře emisí, které Kauflandu i letos udělila společnost EKOKOM, a. s., do jejíhož systému se Kaufland zapojil již v roce 2001. Z každého obalu, který uvede na trh, Kauf land odvádí poplatek na

financování recyklace. Finanční prostředky věnované Kauflandem v roce 2011 podle EKO-KOMu zajistily mimo jiné provoz a obsluhu více než 3 000 kusů barevných kontejnerů na tříděný odpad nebo fungování 31 sběrných míst na kovové obalové odpady. „Uvědomujeme si naši odpovědnost vůči životnímu prostředí. Zapojení do

systému, kterým přispíváme ke snížení uhlíkové stopy, je pro nás samozřejmostí,“ komentuje Michael Šperl, tiskový mluvčí společnosti Kaufland. Jen loni tak Kaufland pomohl ke snížení produkce skleníkových plynů o 13 000 tun oxidu uhličitého. MÉDEA PUBLIC RELATIONS, s. r. o.

a jedním z největších zaměstnavatelů v Rakousku. Ve více než 3 600 prodejnách v Evropě zaměstnává celkem 75 000 pracovníků. V roce 2011 dosáhl její obrat 12,38 miliard eur. REWE International AG je součástí německé REWE Group, která patří k nejvýznamnějším evropským maloobchodním skupinám a prodejcům rodinných dovolených. REWE Group působí ve 13 zemích Evropy a v roce 2011 dosáhla obratu ve výši 48 miliard eur. REWE International AG se sídlem v rakouském Wiener Neudorf provozuje obchodní společnosti BILLA, MERKUR, PENNY, BIPA a ADEG a řadu vlastních produktových značek. V segmentu supermarketů má prodejny v Itálii

a v sedmi zemích střední a východní Evropy. BILLA ČR je součástí REWE International AG. Na českém trhu působí od roku 1990. S obratem ve výši 22,6 mld. Kč, více než dvěma sty filiálek a zhruba 6 200 zaměstnanci je lídrem na trhu supermarketů. Na průměrné prodejní ploše 900 m2 nabízí výběr známých i svých privátních značek, mezi jinými značku produktů v biokvalitě Naše bio, značku pro výhradně české maso Vocílka či cenově výhodnou značku Clever. Čerstvý segment se soustředí na lahůdky, pečivo, ovoce a zeleninu, mléčné produkty, maso a chlazený sortiment. Více informací na: www.billa.cz Gabriela Bechynská, Donath Business & Media

22 / z domova


MVDr. Ivan Kadlec – okénko do jeho pracovního života

Při příležitosti odchodu do důchodu MVDr. Ivana Kadlece v 70. roce jeho života jsme se rozhodli vzhledem k jeho významné roli v oblasti výroby a zpracování mléka a zejména zvyšování jeho kvality otisknout v našem zpravodaji jeho medailonek. Narodil se v roce 1943 v rodině tehdy tak zvané chudé pracující inteligence a ta jediná mu byla sudičkami dána do vínku. Po absolutoriu Vysoké školy zemědělské, fakulty veterinární, nastoupil v roce 1966 jako obvodní veterinární lékař do služby u Okresního veterinárního zařízení na středisku Nové Strašecí. Přestože si práci veterináře oblíbil, vzhledem k rodinnému zázemí odešel po dvou letech pracovat na generální ředitelství ZZN v Praze jako specialista pro organizování výkrmu mléčných telat, tehdy ještě dováženými směsmi, a navazující

konsulentskou činnost. Následně neodolal lasu hozenému generálním ředitelstvím Mlékárenského průmyslu a nastoupil do jeho služeb jako specialista pro mléčné krmné směsi tuzemské výroby a hygienu výroby a zpracování mléka. S Ing. J. Šulcem patentoval medikovanou mléčnou krmnou směs Therasan. Obdržel i patent na vzorkovací zařízení mléka, podal řadu zlepšovacích návrhů a jeho činnost se stále více a více začala přesouvat k oblasti nákupu mléka a jeho kvality. Později byl i průkopníkem zavádění automatických vzorkovačů nakupovaného mléka na svozných vozidlech a navázal i spolupráci s firmou FOSS, později firmami Schwarte a Bartec. Od roku 1973 začal pracovat jako vedoucí útvaru nákupu mléka a právě z této oblasti jej všichni nejvíce známe. Přestože byl v té době jediným veterinářem, zaměstnancem Mlékárenského průmyslu, složil atestaci 1. a 2. stupně pro veterinární hygieniky a prakticky po celý život aktivně spolupracoval se svými kolegy. Přednášel v Doškolovacím ústavu pro veterinární lékaře, působil na Vysoké škole veterinární jako externí lektor a vedl nepovinný předmět pro hygienu mléka. Pracoval v odborných komisích MZVž a SVS, např. nákazové, hygieny potravin atd. Publikoval desítky, stovky odborných článků, dodnes publikuje i v našem Potravinářském zpravodaji a Potravinářské Revue a dalších časopisech, zpracoval podklady pro scénář krátkého filmu o hygieně mléka. Vydal i řadu odborných knížek a sborníků, ať již prostřednictvím Doškolovacího ústavu veterinárních lékařů a Ústavu veterinární osvěty Pardubice, či doprovodnou formou

seminářů, zejména 29 ročníků Prvovýroba mléka, které organizoval a pro něž zajišťoval funkci odborného garanta. Reprezentoval mlékárenský průmysl svými přednáškami na kongresu IDF v Moskvě a na zasedání v Praze. Napsal i učebnici pro Střední průmyslovou školu pro mlékaře. Za svou práci získal řadu ocenění jak v mlékárenském průmyslu, tak resortu, včetně Höklovy medaile Vysoké školy veterinární, i když dnes není v trendu o nich mluvit. Mlékárenskému průmyslu a kvalitě mléka zůstal věrný celý život, po zrušení generálního ředitelství přešel automaticky do nástupních organizací a od roku 1991 do společnosti Milcom servis a. s. jako její spoluzakladatel a akcionář. Vraťme se však zpět ke kvalitě mléka, tj. problematice, kterou se zabývá dodnes, i když jinou formou. Věnoval se nejen vlastnímu nákupu mléka, ale i organizaci poradenství, zpracování technických norem, zejména ČSN 570529 – Syrové kravské mléko, která s ohromnou erudicí a jasnozřivostí zůstala v platnosti až dodnes, i když normy ztratily svoji závaznost, a odpovídá požadavkům EU. Byl obávaným oponentem řady výzkumných prací, protože vždy bral v potaz jejich praktické přínosy pro zemědělskou a mlékárenskou praxi. Je třeba se zmínit i o řadě celorepublikových a krajských seminářů konaných při zavádění uvedené normy do praxe a přípravě docílení požadavků EU předpisů. Na těchto akcích konaných ve spolupráci s firmou INPROF a aktivní účastí kolegů, zejména MVDr. E. Slance a Ing. R. Seydlové, nebyly výjimkou účasti přes 400 výrobců mléka, mlékáren, veterinářů a dalších navazujících

firem. Tak se podařilo již koncem 80. let docílit hodnot okolo 100 tis. CPM v 1 ml syrového mléka (u výběrového mléka 50 tis./ml) a v 90. letech naplnit požadavky EU. Zejména není možno nevzpomenout jeho výrazného podílu na organizování výstavby centrálních laboratoří pro hodnocení jakosti mléka pro účely jeho zpeněžování. Zastával i funkci předsedy Sdružení centrálních laboratoří, a to až do převodu této činnosti do laboratoří pro kontrolu užitkovosti a další centralizaci tohoto hodnocení. Navázal kontakty s řadou zahraničních výrobců laboratorních zařízení, vybudoval v rámci společnosti MILCOM servis a. s. Středisko kvality mléka a potravin, jehož převažující náplní je distributorská činnost pro firmy FOSS, Labor Buchrucker a Gerber Instruments. Středisko řídil až do června letošního roku. MVDr. Ivan Kadlec zůstává nadále členem představenstva společnosti MILCOM servis a. s., je členem mezinárodní skupiny AFEMA, která se věnuje problematice prevence zánětů mléčné žlázy, hygieně výroby mléka, jeho jakosti a jejímu hodnocení. Všichni se již těšíme na jeho aktivní vystoupení na Kroměřížských mlékařských dnech 19. září 2012 na téma Nové trendy a pohledy na jakost mléka a její hodnocení. Vážený pane doktore, přejeme Vám hodně zdraví a věříme, že budeme mít příležitost Vás vidět a čerpat od Vás zkušenosti nejen v Kroměříži, ale i dále. Škoda, že seminář Problematika prvovýroby mléka nedospěl ke kulatému číslu 30 pod Vaším vedením. Co Vy na to? Redakce

MILCOMservis servisa.a.s. distributor firmyfiFOSS MILCOM s. –- výhradní výhradní distributor rmy FOSS Činnost rmy zajišťuje zajišťuje firma firma MILCOM MILCOM servis servis a.s., a. s.,vv současné doběstředisko StřediskoKvality kvalitymléka mléka Činnost pro pro uvedené uvedené fi firmy současné době a potravin a potravin prakticky praktickyod odsvého svéhozaložení založenív roce v roce1991. 1991. Získáníexkluzivity exklusivitypro proČeskou Českoua Slovenskou a SlovenskourepubrepubZískání liku předcházela předcházela dlouhodobá dlouhodobá spolupráce spoluprácecelého celého liku mlékárenského průmyslu průmyslu s firmou s firmou FOSS Electric Electric,a mlékárenského to vv počátku počátku jako nakterou kterounavazovaly navazovaly a to jako zákazníka, na aktivitygenerálního generálního ředitelství Mlékárenského aktivity ředitelství Mlékárenského průprůmyslu, zejména jeho složek tj. Výzkumného myslu, zejména jeho složek, tj. Výzkumného ústavu ústavu mlékárenského útvarumléka nákupu mléka mlékárenského a útvaru anákupu vlastního vlastního generálního ředitelství. První generálního ředitelství. První přístroje typupřístroje Milkodováženy již dováženy koncem padesátester a Promilk byly typu Milkotester a Promilk byly již kontých minuléholetech století.minulého Na tyto cema v šedesátých padesátých aletech v šedesátých přístroje navazovaly přístrojenavazovaly MilkoScan a posléstoletí. Na tyto přístroje přístroje ze v osmdesátých letech zahájeny aktivity MilkoScan a posléze v byly osmdesátých letech pro byly vybudování sítě centrálních laboratoří hodnozahájeny aktivity pro vybudování sítěpro centrálních cení kvality pro nakupovaného jeho zpenělaboratoří hodnocení mléka kvalitypro nakupovaného laboratoř v Ostravě zahájila žování. mléka První pro modelová jeho zpeněžování. První modelová svou činnost v roce 1986. Současně byla rozvíjena laboratoř v Ostravě zahájila svou činnost v roce i činnost laboratoří 1986. Současně bylaStátních plemenářských podniků pro hodnocení syrovéholaboratoří mléka pro kontrolu rozvíjena i činnost Státních užitkovosti krav. podniků pro hodnocení syrového plemenářských mléka pro kontrolu užitkovosti krav. Jak byl dále rozvíjen výrobní program firmy FOSS materiální firpro oboryrozvíjen a rozšiřována Jakdalší byl dále výrobní programzákladna firmy FOSS my, o firmy NIRS a Tecator, jejichž výrobky prozejména další obory a rozšiřována materiální základna přebrala do svého výrobního byla výrobrozšifirmy, zejména o firmy NIRS aprogramu, Tecator, jejichž řována i distribuční činnost firmy MILCOM servis a. s. ky přebrala do svého výrobního programu, byla Z počátku o určené typy přístrojů dalšíMILCOM obory rozšiřována i distribuční činnostpro firmy potravinářského průmyslu, jako WineScan pro viservis a.s. Z počátku o určené typy přístrojů pro Infratec pro masný průmysl, a od roku nařství, další obory potravinářského průmyslu, jako2005 Winzískal MILCOM servis a. s. exkluzivitu pro všechny eScan pro vinařství, Infratec pro masný průmysl a vyráběné přístroje celý agrokomplex, včetně od roku 2005 získalpro MILCOM servis exklusivitu pro NIR přístrojů a přístrojů pro pro automatizované chevšechny vyráběné přístroje celý agrokomplex, mické typu Kjeltec, Soxtec a další. Touto včetněanalýzy NIR přístrojů a přístrojů pro automatizočinností byl pověřen od roku . Soxtec a další. vané chemické analýzy typu2005 Kjeltec,

Touto činností byl pověřen od roku 2005 . Přístroje dodávané pro následující komodity: Přístrojetestování dodávané pro následující komodity: Centrální mléka Tukový průmysl Centrální testování mléka Biopaliva Tukový průmysl Mlékárenský průmysl Biopaliva Cukrovinky Mlékárenský průmysl Analytické laboratoře Cukrovinky Masný průmysl Analytické laboratoře Krmivářství a Pet průmysl Masný průmysl Mikrobiologické testování Krmivářství a Pet průmysl Mikrobiologické testování Vinařtví Vinařství Voda a půda Voda aon-line, půda at-line přístroje In-line, In-line, on-line, at-line přístroje Pivovary a sladovny Pivovary a sladovny Zrniny a mouky Zrniny a mouky FOSS FOSSprogramy programy

Moderní laboratorní přístroje pro analýzu surovin, potravin a krmiv

Používaná Používanátechnologie: technologie: Infračervená NIR, Infračervenáspektrofotometrie, spektrofotometrie, NIR, FTIR technolFTIR technologie, Globální plug and play ANN ogie, Globální plug and play ANN kalibrace, DDA kalibrace, DDA technologie, technologie, průtoková cytometrie, jednoduchá průtoková cytometrie, jednoduchá softwarová softwarová řešení, vzdálená podpora přístrojů řešení, vzdálená podpora přístrojů Nové možnosti analýz: Nové možnosti analýz: nové balíčky pro bílkoviny, Konvenční parametry: Konvenční parametry: nové balíčky kyselinu citrónolaktózu, sušinu, kasein, močovinu, pro bílkoviny, laktózu, sušinu, bod kasein, vou, volné mastné kyseliny, mrznutí, PH močovinu, kyselinu citronovou, volné Mikrobiologie: kapacita všech verzí Bactoscanu mastné kyseliny, bod mrznutí, PH vyšší o 30 % Mikrobiologie: kapacita všech verzí Bactoscanu vyšší o 30 %

NIRS

TM

DS 2500 FoodScan

Poslední Poslední novinky: novinky: mastné – hodnotyaa profi screening ketóz, ketóz, screening mastné kyseliny kyseliny-hodnoty profil,l, screening screening abnormálních abnormálních mlék. mlék. Firma FirmaFOSS FOSSvěnuje věnuje výraznou přístrojů a kalibrací keke zvyšování ekonomiky výroby a zpracování výraznou pozornost pozornost vývoji ve vývoji přístrojů a kalibrací zvyšování ekonomiky výroby a zpracováníjednotlivých jednotlivých zemědělských a potravinářských komodit. V oblasti ekologického zpracování surovin a potravin je jedinou zemědělských a potravinářských komodit. V oblasti ekologického zpracování surovin a potravin je jedinou rmou nabízející fifirmou nabízející výše výšeuvedené uvedenénovinky, novinky,které kterémohou mohoupřispívat přispívatke kezlepšování zlepšovánívýživy výživya zdravotního a zdravotníhostavu. stavu. Dr. Kadlec MVDr. Ivan Kadlec NIRS

Kontakty: www.milcom.cz www.foss.dk

TM

DA 1650

Dodavatel: MILCOM servis a.s., Hostivařská 56/538, Praha 10

www.milcom.cz

Firma Bongrain přesune ze Slovenska výrobu sýrů do Hodonína Bratislava (bo) – Francouzská společnost Bongrain na začátku příštího roku uzavře jednu ze svých dvou mlékáren na Slovensku a výrobu tavených sýrů přesune do závodu v Hodoníně.

Továrna Milex Nové Mesto nad Váhom, kterou Bongrain ovládl v roce 2001, kvůli ukončení výroby propustí 165 zaměstnanců. Přibližně tři desítky pracovníků by měly najít uplatnění v místním logistickém centru, které

firma plánuje rozšířit. Další by mohli pracovat v hodonínské mlékárně TPK, která patří do skupiny Bongrain. Přesun výroby do Česka společnost odůvodnila snahou o centralizaci výroby. Milex se zaměřoval na produkci tavených

sýrů pod zavedenými značkami Lunex a Bambino. V Hodoníně Bongrain vyrábí tavené sýry Apetito, Maratonec a Javor. Bongrain na Slovensku vlastní také mlékárnu v Liptovském Mikuláši, kterou by chystané změny ovlivnit neměly.

V závodě na severu země vyrábí kromě jiného různé druhy sýrů a brynzu. Skupina v minulosti prodala mlékárnu ve Zvolenu, která je od roku 2005 součástí jiné francouzské mlékárenské firmy Senoble.

z domova / 23


Co bude po zrušení mléčných kvót Nicolas Sarkozy: „Zemědělci se musí změnit z příjemců dotací na podnikatele.“ Václav Klaus: „Nejdynamičtější veličinou českého zemědělství jsou dotace.“ Krystof Pawinski (Maspex): „Nepomlouvejte polské jídlo, to vašim výrobcům nepomůže. Těm pomůže, když získají větší trh.“ Průzkum mezi vysokoškolskými studenty: „Když ono je tak těžké poznat, co je důležité...“ Mlecoop: „Žádáme určit skladbu potravin na regálech marketů podle původu země, ve které byly vyrobeny.“ Zemědělské zpravodajství v roce 1953: „Problémy v zemědělství jsou způsobeny sabotážemi kulaků.“

NĚKOLIK ČÍSEL V roce 1989 byla produkce mléka v Československu 6,2 mld. litrů, z toho v českých zemích 4,2 mld. Počet dojnic byl 1,2 milionu, produkce mléka na dojnici byla kolem 3000 l. V roce 2004, v roce vstupu do EU, byla produkce mléka v České republice 2,917 mld. litrů, počet dojnic 433 tis. a dojivost 6006 l. Kvóta pro Českou republiku byla pro rok 2004/5 stanovena na 2,68 mld. litrů a kromě prvních dvou let nebyla nikdy naplněna. Vzpomínám si živě, jak tehdejší ministr zemědělství podporoval kvótu 3 mld. litrů a jak zdůvodňoval její nezbytnost. Dnes je produkce mléka 2,67 mld. litrů, počet dojnic 374 tis. a dojivost 7128 l. Závěr: prostě pokles počtu dojnic byl logický v souvislosti s růstem dojivosti a celková produkce mléka byla korigována poptávkou... Zítra, jak nás varuje Agrární komora, bude produkce nulová nebo velmi malá, dojnic už dnes máme méně než v roce 1935. Dojivost a produktivitu Agrární komora jako argumenty nepoužívá. Výroba mléčných potravin ale v Česku nezanikne, protože mlékaři si dovezou mléko ze zahraničí, když nebude k dispozici doma. Jen se nákupáři budou muset naučit německy a polsky. Dost – podívejme se na situaci reálně: V roce 2003 před vstupem do EU informovaly tehdejší Zemědělské noviny o podmínkách, které požadovali zástupci zemědělství, a shodně všechny strany konstatovaly, že podmínky vstupu za zemědělství, založené na stejných podmínkách pro všechny, jsou akceptovatelné. Takové články mám z tehdejších novin před sebou. Stejné podmínky, to neznamená stejné dotace: každý pochopí, že úroveň zemědělství v různých státech je různá, a kdyby dnes měly stejné dotace jako my např. Polsko a Rumunsko, už by nás mléko z těchto zemí zaplavilo. Dnes voláme po stejných dotacích a po omezení dovozu – my, jejichž ekonomika je na otevřeném trhu zcela závislá, náš malý trh nám přece nemůže stačit. V analýze Potravinářské komory ČR je správně uvedena slabina našeho mlékařství: nízká přidaná hodnota na produkci, nízká produktivita práce, vysoká závislost na dotacích. Jestliže se dnes bojíme na jedné straně výrobců z Německa a Holandska, že se připravili na zvětšený trh s jejich vysokou produktivitou, a na druhé straně Poláků s jejich nižší produktivitou, nižším standardem hygieny a nižší cenou práce, pak je na místě otázka, co jsme dělali my poslední léta kromě demonstrací za vyšší dotace.

máme pořád kladné saldo v exportu. A kvalita je stejná jako třeba v Německu. Ano, máme co dohánět v produktivitě výroby mléka. Ale k tomu jsme tady, ne k demonstracím za zvýšení dotací. A ještě slovo o obchodu: dobré i špatné výrobky umíme vyrábět u nás i v zahraničí. V regálech hypermarketů je podle statistiky 0,0011 % závad (ing. Juračka). (Obchodní komora ovšem také tvrdí, že za 91 % jsou odpovědni dodavatelé!) Je jasné, že když někdo vyrobí milion šroubů, najde se jistě několik vadných. Jinak to nejde. Že to platí i u jogurtů, nechce slyšet nikdo. Ta hlavní odpověď, zda a jak našim výrobcům škodí dovoz, je u zákazníka: nechte ho, ať si vybírá sám, co koupí. Těch, kteří by mu rádi vedli ruku, je všude mnoho. Ale zákazník (a to jsme my všichni) má sám dost rozumu, aby se rozhodoval.

VÝVOJ FARMÁŘSKÉ CENY MLÉKA 2000–2010

Cena mléka je klíčovým ukazatelem stavu mlékařství: ukazuje i rovnováhu ve stavu dojnic, celkové produkci mléka i mlékařství, spotřeby a stavu zpracovatelského průmyslu (dle materiálů Evropské komise vypracoval Ing. Jiří Kopáček, CSc.). Všichni se proti nám spikli: Němci i Poláci a nejvíc Brusel, který dává lepší podmínky kdekomu, jen ne nám. Je to tak opravdu? Ale to víte, že není. Ekonomická spravedlnost (?) neexistuje a v pokřiveném trhu regulacemi EU se nějaká rovnováha, založená na stejných podmínkách, ustavuje těžko, ale když už je ta, co je, musíme stavět na ní. A vidíme, že předpovídaná krize a kolaps zemědělství se nedostavuje: kdyby některé zemědělské organizace byly prognostiky, moc by se jim nedařilo: žádná z katastrofických předpovědí nevyšla.

Není to poprvé, co ukazuji graf vývoje ceny mléka za posledních řekněme deset let: průměrná cena mléka je stálá, ve světě i u nás. Žádný dramatický výkyv nahoru i dolů neměl na průměrnou cenu vliv, a nestane-li se něco dramatického (válka v Iránu, pád meteorů), nestane se s průměrnou cenou mléka ani teď žádná změna. A hovoříme o odvětví, kde 70–80 % výrobních nákladů finálních výrobků tvoří cena suroviny – mléka (viz graf). Bylo zde v roce 1989 122 mlékáren, dnes je jich 36, ale jako spotřebitelé českých mléčných potravin máme vše, co chceme. Dojnic ubylo, ale mléka je dostatek, co dostatek – přebytek, vždyť

TAK TEDY: CO BUDE PO ZRUŠENÍ MLÉČNÝCH KVÓT? Jeden scénář: Zaplaví nás mléko a mléčné výrobky z Německa a Polska. Naši zemědělci přestanou produkovat mléko a budou se věnovat jen technickým plodinám, v čemž je stát léta podporuje. Pole erodují, krajina zaroste a vesnice se vylidní. (Nebo tam zůstanou jen producenti technických plodin?...) Po krachu eura a EU nastane hlad, sociální nepokoje a války. Tento scénář nám představují prognostici agrárních komor a někteří politici, kteří se na této vlně chtějí dostat k moci. Druhý scénář: Naši horší producenti skončí, ti lepší budou konkurovat zahraniční produkci. Některé mlékárny zaniknou (ty, co měly zaniknout už dávno), některé budou dovážet některé suroviny ze zahraničí (třeba tavírny sýrů), ustaví se nová rovnováha a mlékařství, tak jako dosud, bude jedním z pilířů zemědělství. Třetí scénář, v který tajně doufám, že nastane: Nestane se v zásadě nic podstatného, a kdyby stát nepodporoval na úkor živočišné výroby pěstování technických plodin včetně podpory tzv. ekologických energetických zdrojů, bude mlékařství dále prosperující složkou hospodářství, jako je tomu dosud. Optimistická vize, že. Buďme však realisty: Nejspíše nastane kompromis mezi druhým a třetím scénářem, a ten je pragmatický a měl nastat už dávno. Na státu a EU chtějme, ať se plete do hospodářství co nejméně (vlastně všechna současná ohrožení mlékařství jsou způsobena státními zásahy..., to myslím na náš stát, který musí aplikovat zemědělskou politiku EU a dále ji v minulosti pokřivil, světovou zemědělskou politiku, pokřivující zásady a dohody WTO...), a na manažerech našich zemědělských podniků a mlékáren, aby se snažili vyrovnat těm citovaným konkurentům, kterých se tolik bojíme… Bojíme se zbytečně, nejsme o nic horší a nemáme o moc odlišné podmínky. (Poznámka na závěr: informační média nás informují, že dovozy ničí český mák a med, ale o erozi, která ničí na staletí naši zemědělskou půdu, a o řasách v našich vodách z používání dusíkatých hnojiv se v tisku dočtete jen výjimečně...) Ing. Oldřich Obermaier

Do regionální soutěže je letos ministerští nepustili Soutěž o nejlepší potravinářský výrobek regionu organizují jednotlivé agrární komory okresů a krajů již 7 let. Před třemi roky k nim přibyly i tak zvané ministerské soutěže o nejlepší regionální potravinu a i tu letošní zaštiťuje přímo ministr zemědělství Petr Bendl. Zatímco regionální soutěže pořádané jednotlivými agrárními komorami mají již svá vžitá loga, každý kraj jiné, ministerská soutěž s celorepublikovým působením má značku jedinou. Je to zubaté kolečko znázorňující krajinu s barvami žluté a zelené, tedy luk a pastvin. Do soutěží agrárních komor se mohou hlásit všechny potravinářské firmy, do soutěže celostátní je to bohužel omezené počtem pracovníků působících v dané firmě. A právě toto omezení se do jisté míry dotklo managementu masokombinátu v Příbrami. Ten operuje na našem trhu již více než 3 desítky let, soutěže se zúčastnil, ale byl z ní vyčleněn z uvedeného důvodu. „Do letošního ročníku soutěže Regionální potravina Středočeského kraje jsme se letošní rok hlásili a oficiální cestou jsme přihlásili 10 našich vynikajících produktů nejvyšší kvality. Jednalo se o následující druhy: Brdská klobása + Brdská klobása pálivá, Plešivec, Čertovská šunka, Příbramská šunka, Příbramská sněženka, Příbramská uherák, Třemšín, Špekáčky Jaksepatří, Šunka Jaksepatří. Do hodnocení výrobků, a tedy do samotné soutěže však naše

výrobky nebyly přijaty z rozhodnutí komise, která všechny naše přihlášky zamítla s uvedením důvodu nesplnění podmínek o velikosti podniku. Dle rozhodnutí komise je Příbramská uzenina považována již za velkou firmu a soutěž o regionální výrobek má být určena pouze pro malé a střední společnosti,“ uvedl generální ředitel firmy Příbramská uzenina a. s. Tomáš Hrouda. Jelikož nejde o jedinou soutěž kvality, nevěší příbramští řezníci hlavu.

„V tomto roce jsme ale opětovně získaly jiné významné ocenění. Naše výrobky byly opět vysoce ohodnoceny, a to značkou nejvyšší kvality KLASA. Značku KLASA obdržely následující výrobky: Příbramská šunka, Zauzená šunka, Brdská klobása, Brdská pálivá klobása, Furiant, Plešivec, Cimbura, Vídeňské párky, Debrecínské párky, Gothajský salám, Cihla játrová, Příbramská sněženka, Příbramský uherák. Tyto produkty si již dlouhodobě drží svou velmi vysokou kvalitu a lahodnou chuť. Každým rokem pak přidáváme další produkty, které toto nejvyšší hodnocení kvality získávají,“ konstatoval Tomáš Hrouda. S jejich výrobky se lze setkat v širokém spektru prodejen po celé České republice. „Kromě našich 13 podnikových prodejen si naše produkty můžete také zakoupit u drobných živnostníků, ale i u síťových prodejen a řetězců. Jedná se například o sítě prodejen BALA, COOP, Jednota, Žabka a dále pak řetězce Kaufland, Interspar, Ahold, Penny, Makro,“ uzavřel Hrouda. Eugenie Línková

Samotné dodržování standardů ve výrobě zajišťuje zavedení certifikace HACCP, která upravuje režim v celém provozu společně s pravidelnou certifikací veterinárního auditu. Každý z pracovníků musí mít v provoze roušku. Foto: Martin Bouška



1

Společnost AGRIMEX Vestec a. s.

ODBORNÁ KONFERENCE SE ZAHRANIôNÍ ÚôASTÍ AGRIMEX a. s. v srpnu letošního roku zahájila provoz nového mrazírenského skladu o kapacitě 2500 paletových míst. Byla dokončena třetí a závěrečná etapa nové zpracovatelské mrazírenské kapacity, kde veškeré kroky a technologické postupy podléhají mezinárodnímu certifikovanému standardu IFS. Výrobky společnosti AGRIMEX jsou nabízeny na retailovém trhu pod obchodní značkou DIONE a v oblasti HORECA pod značkou AGRIMEX a DIONE Premium. Mnohé z nich jsou oceněny národní značkou kvality KLASA.

Koná se v KromĂĞíži ve dnech 19.-20. záĞí 2012

Základní okruhy konference: SSOUòASNOST MLÉKÁRENSTVÍ

moderuje Jiěí Kopáóek, òMSM mo

NOVÉ APLIKACE V MLÉKÁRENSTVÍ N

moderuje Olděich Obermaier, òK IDF

Adresa firmy: Hlavní 199, 250 70 Panenské Břežany Tel.: + 420 233 089 551, e-mail: [email protected]

www.agrimex.org

KONTROLA KVALITY V MLÉKÁRENSTVÍ K

moderuje Petr Roubal, Výzkumný ústav mlékárenský

PPOTRAVINOVÁ LEGISLATIVA

moderuje Jarmila Štípková, MILCOM servis a.s.

M MLÉKÁRENSKÉ TECHNOLOGIE A NOVÉ APLIKACE

moderuje Václav Bárta, MILCOM servis a.s. PoĞádají öeskomoravský svaz mlékárenský, Sekce pro mléko pĞi PotravináĞské komoĞe öR, VOŠP a SPŠM KromĂĞíž a KROMILK, a.s. pod záštitou MĂsta KromĂĞíž

im magge and ideaa www.maxportman.com

Více informací získáte na www.kmmd.eu pĞípadnĂ na telefonním ÷ísle 573 338 752

inzerce_PR-2012-87,5x260_1)2strany.indd 1

8.8.12 12:08

Aromata GIVAUDAN Antioxidanty – askorbát sodný, isoaskorbát sodný Přírodní barviva Dochucovadla – glutaman sodný, I+G Glukózové sirupy Glukózovo-fruktózové (izoglukóza) – náhrada cukru (ISOSUGAR®) Glukózové sirupy s obsahem fruktózy do 9 % – F9 (GLUCAMYL®) Škrobové sirupy (GLUCAMYL®) Tekutá dextrosa (AMYDEX®) Kakaový prášek odtučněný Karamel – tekutý, krystalický, aromatický, speciální směsi Krystalická glukóza (MERISWEET®) a fruktóza (FRUITOSE®) Konzervanty – benzoan sodný, kys. benzeová, kys. sorbová, sorban draselný Kyseliny – citrónová (monohydrát, anhydrát), vinná, jablečná, mléčná; citran sodný Lecithin – práškový i tekutý sojový řepkový Lepek – nově také v biokvalitě Organický přírodní lepek Maltodextriny (MALTOSWEET®) Modifikované kukuřičné škroby – E 1422, E 1442 za tepla rozpustné instantní instantní granulované Nativní kukuřičný a pšeničný škrob (MERIZET®) Oleoreziny a koření Příměsi do energetických nápojů – taurin, kofein Pufované cereálie Sušené glukózové sirupy (MALTOSWEET®)

Syrovátkové a mléčné proteiny Syrovátky demineralizovaná delaktózovaná Sorbitol tekutý práškový Speciální mouky tepelně upravené zahušťující za studena (MEREL® – pšeničná, GRASMUS® – kukuřičná) Umělá sladidla – acesulfam K, aspartam, cyklamát, sacharinát Vitamíny, minerální látky (jednotlivě i ve směsích) Vlákniny rozpustné (inulín – FRUTAFIT®, Polydextróza STA-LITE®) nerozpustné (pšeničná, hrachová, tomatová, citronová, pomerančová, pohanková, Fava) Vonné látky – vanilin, ethylvanilin, sušený kokosový creamer Zahušťovadla a směsi stabilizátorů; želatina, guarová guma, xanthan, karagenany, arabská guma, LBG, pektiny, mikrokrystalická celulóza, CMC celulosová guma – WALOCEL®, agar, methylcelulosa a hydroxypropylmethylcelulosa – METHOCEL®) Emulgátory – mastné kyseliny mastné alkoholy estery mastných kyselin DATEM, Estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou monoa diacetylvinnou – E 472e Enzymy Kvasničné extrakty a reakční aromata (DSM). Hydrolyzované rostlinné proteiny (HVP) a reakční aromata (EXTER).

z domova / 25


Jedinou mrazírnu v ČR provozují zemědělci z Jesenice

Josef Kubiš, ředitel AGRO Jesenice u Prahy a. s., a Vratislav Hruška, vedoucí divize s mrazírenskou činností ve Vestci, s mrazírenskými výrobky AGRO Jesenice u Prahy a. s. se hrdě hlásí k výrobě standardních plodin a v živočišné výrobě k produkci mléka a jatečných prasat. Přilepšuje si i vedlejšími výrobními programy, jako je recyklace asfaltu, stavební suti, zemní práce, prodej písku a štěrku, a potravinářstvím, což je mrazírenství. Zaměstnává 160 lidí včetně brigádníků

a za loňský rok na daních, zdravotním a sociálním pojištění odevzdalo státu přes 50 milionů korun. „Každý pracovník dal na daních státu 310 tisíc korun. Stát si ale neváží těch, co dělají výrobu,“ posteskl si ředitel této akciové společnosti Josef Kubiš. Přitom jde o firmu s vysokou produkcí. Kdybychom ji totiž rozpočítali co do množství na počet obyvatel ČR, tak by na každého Čecha z jejich produkce připadl ročně litr mléka, kilogram zeleniny, 45 dkg masa a 1 kilowat energie vyrobený místní bioplynovou stanicí. Přitom by bylo mnohem jednodušší zatravnit valnou část a brát dotace, propustit lidi a mít se tak zvaně ještě lépe, a to mnohem. Touto cestou ale společnost nepůjde, o tom rozhodlo vedení, které naopak vymýšlí, jak co nejvíce české produkce, nejen tedy vlastní, zpracovat na polotovary. K tomu slouží vlastní mrazírna ve Vestci. Dnes se v ČR mrazírenskou činností ve větší míře zabývá vlastně jen mrazírna Vestec, jedna z divizí AGRA Jesenice. V roce 1998, nástupem obchodních řetězců, začal neúměrný tlak na ceny, a tak stávající mrazírny zeleniny, jako byly Litoměřice, Mochov, Kunovice, Olomouc, začaly mít ekonomické problémy a postupně ukončily svoji činnost a mrazírna Vestec s malou výrobou zeleniny zůstala sama. Největším konkurentem jsou levné dovozy z Polska, nyní začínají konkurovat i levné dovozy z Číny, tyto levné potraviny jsou ale někdy pochybné kvality. „V poslední době se naši spotřebitelé začínají vracet k českým potravinám, a tak o naši mraženou zeleninu a ovoce začíná být zájem i ze strany

obchodních řetězců. Podařilo se nám doplnit technologické linky na zpracování špenátu, kořenové zeleniny, rozšiřujeme skladové a výrobní kapacity na výrobu 15 000 tun mražené zeleniny ročně. Jen pro srovnání: Mochovské mrazírny ročně vyráběly 20 000 tun mražené zeleniny,“ uvedl Kubiš. Jedním z hlavních výrobních programů je zpracování špenátu, kterého v jarní kampani vyrobili 1 850 t a na podzim to má být 2 500 t. „Zatím to bylo ve 3 variantách a na podzim startujeme nový špenátový program – listový řezaný špenát. O tento výrobek, který je velmi oblíbený hlavně u mladých rodin, bude velký zájem. Dá se použít na přípravu rychlých lehkých jídel a i jako příloha k masu, na pizzu apod. Věříme, že tento výrobní program se setká s úspěchem. V Česku se ročně vyrábělo 10 000 t mraženého špenátového protlaku, spotřeba listového bude jistě vyšší,“ doplňuje Vratislav Hruška, vedoucí mrazírenské výroby. Dále zpracovávají kořenovou zeleninu – mrkev, celer, petržel, pastiňák, dále hrášek, zelí, kapustu, květák, rajčata, papriku a jako novinku na příští rok chystají mražený chřest. Z ovoce zpracovávají hlavně rybíz a částečně borůvky. Dnes vyrábějí 35 hotových výrobků mražené zeleniny a ovoce, které chtějí prodávat ve všech obchodních řetězcích. Suroviny nakupují od českých pěstitelů z Polabí, ale i z jižní a severní Moravy. Dnes mají pěstitelé zájem i o výrobu tzv. průmyslové zeleniny, protože od AGRA mají zajištěnou garanci odběru a pravidelné platby za dodané zboží. Během let si vytvořili síť dodavatelů a dnes mohou směle

Balení mražených výrobků Fota Eugenie Línková tvrdit, že celý výrobní program pochází od českých pěstitelů. V mrazírně Vestec pracuje nyní 45 stálých zaměstnanců a dosahuje se výkonů v částce 250 milionů korun. Celkové výkony AGRA jsou 750 milionů korun. Eugenie Línková

Nedostatek pracovníků pro mlýny Také český mlýnský průmysl začíná pociťovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro své provozovny. Zejména jde o dělníky pro obsluhu strojů. Jediné učiliště pro mlynáře bylo zrušeno v devadesátých letech, z katalogu učebních oborů byl vymazán obor mlynář a v současné době není možné nikde získat počáteční vzdělání v oboru mlynář. Proto je pro tento obor šancí a jedinou možností využití zákona č. 179/2006 Sb., k ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Zvolen byl učební obor Výrobce potravin, který je určen pro průmyslové obory s komplexně mechanizovanými nebo automatizovanými linkami. V současné době je tento obor pod kritikou pro svou příliš vysokou univerzálnost, ale jako jediný zabezpečuje profesní přípravu pracovníků pro mlýnský průmysl. Návrhy profesních kvalifikací „mlynář“ jsou totiž stále ve schvalovacím řízení. Zkoušky v této kvalifikaci měly mimo jiné ověřit, zda je možné splnit všechny požadavky pro ověřování a uznávání kvalifikace. Výsledek z prvních zkoušek je kladný a po analýze stavu a počtu žáků na středních potravinářských školách je zřejmé, že cesta univerzálnosti s doplněním specializace formou praxe a informací na samém závěru přípravy je správná. První zkoušky profesní kvalifikace Výroba potravin s mlýnskou odbornou specializací byly složeny 15. června ve Střední škole potravinářství a služeb Pardubice. Zkoušky organizovala Hospodářská komora ČR ve spolupráci se Svazem průmyslových mlýnů ČR a skládalo je

Ilustrační foto (Mlýn Perner Svijany) 12 zaměstnanců předních českých mlýnských podniků. Všichni již mají výuční list z různých oborů. Převažují zámečníci a mechanizátoři zemědělských strojů. Byl zde ale také jeden typograf. Doplnění jejich odborné kvalifikace bylo potřebné z hlediska změn v pracovním zařazení, které přináší strukturální změny v oboru a vývoj techniky a technologie. Každý sektor hospodářství má svá specifika.

V mlýnském průmyslu probíhají strukturální změny v důsledku koncentrace, specializace a také technologické inovace. Snižují se celkové počty pracovníků, kumulují se náplně práce, a tím především požadavky na jejich kompetence, respektive vzdělání a dovednosti. Protože změny probíhají rychleji, než je možné měnit vzdělávací systémy a jejich kapacity, odborné a specifické vzdělávání začal pro podniky organizovat Svaz

průmyslových mlýnů ČR ve spolupráci se středními a vysokými školami i zahraničními institucemi. Specializovanými kurzy a semináři prošlo v průběhu posledních tří let již několik stovek zaměstnanců mlýnskopekárenských a těstárenských podniků. Také před zkouškami profesní kvalifikace byl pro uchazeče organizován čtrnáctidenní kurz. Všechny odborné kurzy jsou navíc v současné době zpracovávány do odborných publikací a budou akreditovány MŠMT. Finanční podpora přichází v rámci projektů z operačního programu Vzdělávání a zaměstnanost. Obor mlýnů inicioval také vznik Sektorové dohody v oborech zpracování obilí a mouky, jejímž hlavním cílem je vytvořit vzdělávací centrum pro počáteční i pokračovací vzdělávání v těchto oborech. Jedná se o obory tzv. malokapacitní, které vyžadují relativně malé počty absolventů ročně. To způsobuje potíže ve financování a ohrožuje samotnou existenci škol. Proto je také nutné soustředit kapacity jejich odborné přípravy do jedné specializované školy pro celou republiku, případně i pro Slovensko a další státy střední Evropy. Jako centrální excelentní škola byla zvolena Střední průmyslová škola potravinářská v Pardubicích, která má pro splnění záměru nejlepší předpoklady z hlediska tradice, materiálně technického vybavení i odborné erudice pedagogů a externích spolupracovníků. Konkrétní úkoly Sektorové dohody se daří úspěšně plnit, a tak jsou zde dobré předpoklady pro budoucí vývoj přípravy odborníků pro tento obor. Ing. Eva Spálenská, PR manažer NSK2

Dopékané pečivo musí být označeno Praha (li) – Pekařské výrobky, které jsou v obchodech dopékány ze zmrazených polotovarů nebo prodávány po předchozím rozpečení hotového výrobku, jsou od 1. srpna 2012 v regálech povinně odlišeny od čerstvě upečených výrobků. Tuto povinnost dává obchodníkům nová vyhláška ministerstva zemědělství. Pekaři změnu předpisu vítají, obchodníci ji kritizují. Prý je administrativně zatíží a zvýší jim náklady. Pečivo však kvůli tomu nezdraží. Především obchodní řetězce část prodávaného pečiva dosud rozpékaly ze zmrazených výrobků nebo dopékaly ze zamrazených polotovarů, značit to však nemusely. Produkty, které byly v hotovém stavu zmrazeny a zákazníkům prodávány po rozmrazení obchodníkem, budou muset být na regále nově povinně označeny nápisem „rozmrazeno“.

Regál s výrobky dopékanými ze zmrazeného polotovaru budou obchodníci povinně označovat cedulkou „ze zmrazeného polotovaru“. Původní záměr ministerstva, aby se vyhláška vztahovala vedle nebaleného pečiva také na balené produkty, narazil na odpor Bruselu. Pojmem „čerstvý“ budou moci nést jen chléb a pečivo, jejichž výroba nebyla před dokončením přerušena zmrazením nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti a které je nabízeno k prodeji nejpozději do 24 hodin po upečení. Ke změně předpisů vedl ministerstvo výrazný nárůst rozpékaného pečiva na pultech obchodů v posledních letech. „Spotřebitel by měl mít dostatečné informace, na jejichž základě se rozhodne o nákupu potravin. Jednou z nich je také údaj o procesu výroby,“ řekl mluvčí MZe Jan Žáček. Podle dřívějšího vyjádření Svazu obchodu

a cestovního ruchu nový předpis zkomplikuje orientaci spotřebitelů i život obchodníků. Navíc prý poškodí tuzemské výrobce, kteří dodávají obchodům zhruba tři čtvrtiny rozpékaného pečiva prodávaného v Česku. MZe tvrzení řetězců odmítá. „Každý člověk si umí spočítat, že umístění nápisu vedle regálu s pečivem není nic nákladného,“ uvedl Žáček. Stejně tak úřad nesouhlasí s tvrzením, že nové značení zkomplikuje orientaci nakupujících. „Je to právě naopak. Spotřebitel se může lépe orientovat ve výběru produktů, tedy nejen podle ceny a vzhledu, ale i podle procesu výroby,“ argumentuje mluvčí. „Změna značení se týká v závislosti na typu a velikosti obchodu zhruba 10 až 22 procent výrobků z celkového počtu pečiva,“ řekla mluvčí obchodního řetězce Tesco Eva Karasová. „V důsledku této povinnosti se zvýší provozní náklady na obchodech,“ poznamenala s tím, že blíže

nespecifikovaný růst nákladů prodejní ceny pečiva neovlivní. Podobně jako Karasová se ke vlivu změn na cenu vyjádřila také mluvčí supermarketů a hypermarketů Albert Judita Urbánková. „Novým značením na téměř 300 prodejnách Albert vzniknou náklady, nicméně v ceně dopékaného pečiva se to neprojeví,“ uvedla. Prodejny Albert v současnosti nabízí zhruba 100 dopékaných položek. Řetězec má také vlastní řemeslné pekárny. Hypermarkety Albert nabízí přes 90 vlastních výrobků. Řetězec „dopeky“ již několik let označuje jako „čerstvě dopečené“. Jedním z argumentů iniciátorů vyhlášky, jímž byli pekaři a Potravinářská komora ČR, byly rostoucí dovozy pečiva k rozpékání ze zahraničí, hlavně z Polska a Francie. Obchodníci ale oponují, že tento stav se v posledních letech změnil a zhruba 75 procent polotovarů nyní dodávají maloobchodu domácí výrobci.


Státní veterinární ústav Olomouc Akreditovaná zkušební laboratoř č.1144 Jakoubka ze Stříbra 1, 779 00 Olomouc Tel.: 585 225 641, fax: 585 222 394 E-mail: [email protected] www.svuolomouc.cz

ODDĚLENÍ HYGIENY POTRAVIN A CHEMIE PROVÁDÍ kompletní mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření potravin a surovin dle požadavků novelizovaného zákona o potravinách stanovení cizorodých látek v potravinách kompletní analýzu nutričních hodnot potravin laboratorní kontrolu HACCP a hygieny provozu v potravinářské výrobě posuzování zdravotní nezávadnosti potravin za účelem exportu a importu kompletní vyšetření pitné a odpadní vody dle platné legislativy poradenskou a konzultační činnost v oblasti platné legislativy, ve značení potravinářských výrobků SVOZNÉ LINKY VZORKŮ – ODBĚRY VZORKŮ – SLEVY RYCHLÉ VYŘÍZENÍ ZAKÁZEK – NEPŘETRŽITÝ PROVOZ


z domova / 27


Český mák je ve světě jedinečný, nezaslouží si být ničen příměsí průmyslového

Praha – Osevní plochy máku v Česku v posledních letech výrazně klesají. Zatímco v roce 2008 se tato plodina v tuzemsku pěstovala takřka na 70 000 hektarech, letos její osevní plocha činila již jen 18 363 hektarů. Hlavním důvodem poklesu jsou dovozy levného nepotravinářského makového semene. To kvůli nízké ceně některé firmy dováží do ČR a přimíchávají ho do potravinářské produkce. „Agrární komora ČR proto chce po Ministerstvu zemědělství ČR pravidla pro uvádění potravinářského máku na trh zpřísnit,“ uvedl na tiskové konferenci Jan Veleba, prezident AK ČR. „Mák odchází z českých polí, což je hrozná škoda,“ uvedl Veleba, podle něhož na úkor této v českých zemích po staletí pěstované plodiny dále rostou plochy řepkových a obilných polí, a to není dobře. Pokles osevních ploch potvrzuje jednatel jednoho z největších tuzemských pěstitelů máku,

společnosti Lupofyt z Chřášťan na Rakovnicku, Jaroslav Mikoláš. „My jsme pěstovali i 400 hektarů máku, v letošním roce máme už jen 160 hektarů,“ poznamenal. Levné dovozy odpadů farmaceutického průmyslu podle něj sráží výkupní ceny suroviny. Následné vývozy směsí technického a potravinářského máku však hlavně poškozují jméno českého máku v zahraničí. Tuzemští pěstitelé jsou přitom závislí na vývozech, více než 90 procent plodiny se ze země vyváží. Do Česka dovážené technické máky jsou odpadem z farmaceutické výroby a nejsou určeny pro kulinární účely. Takto získané semeno nemá chuťové vlastnosti potravinářského máku. Navíc je jako odpad vždy levnější než potravinářský mák. Ekonomika pěstování technických odrůd totiž stojí na ceně izolovaných morfinových alkaloidů používaných k výrobě léčiv. Zatímco náklady na produkci jednoho kilogramu makového semene přesahují i u těch nejlepších tuzemských pěstitelů 20 korun, technický mák kupují dovozci běžně za 13 až 17 korun. Je však znám i případ, při němž stál mák dovezený ze Slovenska jen necelé čtyři koruny. „Pro to, aby se udržela i kvalita potravinářského máku uváděného do oběhu, připravilo ministerstvo zemědělství novelizaci legislativy, ve které bude stanoven nejvyšší obsah morfinu v semeni máku na 25 mg/kg,“ řekl mluvčí ministerstva Jan Žáček. Pokud bude legislativní proces bez komplikací, mohla by nová legislativa začít platit od příštího roku. Zatímco v roce 2009 dosahovaly dovozy technického máku do Česka 1672 tun, loni to bylo již 4300 tun. Největším dovozcem byla loni Austrálie před Španělskem. Jenom během letošního ledna

a února to bylo 1400 tun. Na vývoz směřuje převážná většina v tuzemsku vypěstovaného máku. Loni to například bylo 26 000 tun z celkem vypěstovaných 26 350 tun. Úspěchu českého máku v zahraničí podle odborníků kromě jeho vysoké kvality nahrává fakt, že řada zemí, které byly dříve jeho tradičními pěstiteli, jeho produkci kvůli obavě ze zneužívání máku k výrobě narkotik opustila. Česká republika však až na malé výjimky zatím žádné větší případy zneužívání makoviny nezaznamenala. Společnost Ireks Enzyma s. r. o. je jedním z největších zpracovatelů českého máku v České republice. Mají vlastní čističku surového máku a nakupují jej výhradně od českých zemědělců. Ročně tak zpracují přes tisíc tun máku. „Jsme ve světě největším producentem potravinářského máku,“ řekl Zdeněk Kosek, ředitel Sdružení Český mák, a dodal, že zatím neexistuje legislativní ochrana proti míchání kvalitního máku s odpadem. Jsou to semena máku určeného k farmaceutickému zpracování s obsahem morfinových alkaloidů a jsou mnohem levnější než potravinářský mák. „Takto získané semeno máku nemá chuťové vlastnosti potravinářského máku, je ale jakožto odpad vždy levnější, neboť ekonomika pěstování technických odrůd stojí na ceně izolovaných morfinových alkaloidů,“ vysvětlil Kosek. A jelikož novináři sami mohli posoudit, jak taková buchta se směsí průmyslového máku chutná, měli pěstitelé ten nejsilnější argument, jak pobídnout společnost a hlavně její legislativce, aby s tímto nešvarem něco v dohledné době udělali. Průmyslový mák má nezaměnitelnou pachuť po myšině a ztuchlině, a pokud jej zpracovatel, tedy pekárna, neochutí vanilkou, skořicí a dalšími

cukrářskými vůněmi, pak je koláč chuti podřadné, až skutečně nechutný. Každý ze zhruba třiceti novinářů to tak cítil a dokreslil výrazem v obličeji po pozření tohoto mixu na koláči. Ředitel Jaromír Gec z firmy Ireks Enzyma jim totiž dal k ochutnávce tři typy makových buchet, jedny měly ryze český mák, druhé byly se směsí průmyslového máku bez ochucovadel a třetí typ buchet byl sice s průmyslovým mákem, ale ovoněným vanilkou a skořicí. Pěstitelé sice neprozradili, která z firem a překupníků český kvalitní mák levným průmyslovým mákem znehodnocuje, zato jsme se dozvěděli, kdo to nedělá. „Od nás ve velkém nakupuje polotovar z českého máku například Penam,“ řekl Jaromír Gec, ředitel společnosti Ireks Enzyma, a dodal, že u výrobků této pekárny si můžeme být v případě makových náplní a posypek zcela jisti, že je to ryze český mák. Některé firmy obchodující s komoditami dovážejí technický mák zvláště v posledních dvou letech ve velkém do ČR. Míchají jej dohromady s potravinářským mákem a vyvážejí jako „český mák“ především do některých zemí východní Evropy. Vývoz směsí z obou druhů máku podle pěstitelů poškozuje dosavadní velmi dobré jméno českého máku v zahraničí. „Při nedávné návštěvě v Pobaltí jsem byl upozorněn na nedobrou kvalitu máku dováženého z ČR,“ řekl Gec. Podle pěstitelů přes razantní pokles ploch zůstává patrně Česko světovou jedničkou v pěstování potravinářského máku před Tureckem. Podle neoficiálních zdrojů nejvíce máku na světě pěstují v Afghánistánu, tamější produkce je však nelegální a slouží téměř výhradně k výrobě drog. Eugenie Línková

Češi patří v třídění odpadů k evropské špičce, ale ne ve všem Pro dvě třetiny obyvatel České republiky se třídění odpadu stalo součástí jejich každodenního života. I díky tomu patříme k pětici nejzodpovědnějších evropských zemí, spolu s Belgií, Rakouskem, Německem a Nizozemím. K vysoké míře třídění obalových odpadů jistě přispívá i rostoucí počet sběrných kontejnerů. Plasty, papír a sklo – v jejich třídění patříme k evropské špičce. Slabou stránkou Čechů ale zůstává třídění nápojových kartonů. Každý občan České republiky vytřídil v roce 2011 přibližně 40 kg odpadů (sklo, plasty, papír a nápojové kartony), ale jen necelých 0,3 kg připadlo na

nápojové kartony. Z celkového objemu přes 17 tisíc tun nápojových kartonů se jich v loňském roce dostalo do recyklačního procesu jen 19 %. Není to mnoho, ale na druhou stranu je to o 2 % více než v roce 2010 a jsme rádi, že se u nás objevuje rostoucí trend třídění nápojových kartonů,“ říká Hana Zmítková, mluvčí společnosti Tetra Pak ČR. Nápojové kartony jsou zdrojem vysoce kvalitního celulózového vlákna, které je možné opakovaně recyklovat a ze kterého se vyrábí nejen papír, ale i stavební desky pro stavbu rodinných domů. Přes rozmanitost dalšího využití je sběr nápojových kartonů zatím stále na začátku. Speciální kontejnery u nás fungují sice řadu let, přesto patříme

v rámci EU spíše k podprůměru. Například Slovensko recykluje téměř dvakrát více nápojových kartonů než Česká republika. Hůře než Česko je na tom již jen šest zemí Evropské unie, mezi nimi například Rumunsko, Bulharsko nebo Kypr. Recyklace odpadů je velmi efektivní nástroj využití věcí, které již nepotřebujeme. Díky třídění odpadů se vyrábí nové produkty, na jejichž vznik nebylo potřeba využít primární suroviny. S rostoucí schopností lidí třídit odpad klesá množství odpadu ukládaného na skládky, kde končí nijak nevyužitý směsný odpad, se kterým se příroda bude ještě dlouho vypořádávat. Tetra Pak Česká republika s. r. o.

Spotřeba potravin v ČR loni mírně klesla Praha (li) – Spotřeba potravin v Česku vyjádřená ve stálých cenách loni meziročně klesla o 0,9 procenta. Při zohlednění téměř pětiprocentního růstu spotřebitelských cen ale lidé za potraviny a nealkoholické nápoje zaplatili v průměru 22 500 korun na hlavu, zhruba o 50 korun meziročně více. Vyplývá to z odhadů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) zveřejněných ve Zprávě o stavu zemědělství za rok 2011.

Ceny potravinářského zboží se loni meziročně zvýšily o 4,6 procenta, tedy výrazněji, než celkově stouply spotřebitelské ceny zboží a služeb. Průměrná meziroční míra inflace loni představovala 1,9 procenta. Ceny potravin v Česku navíc rostly rychleji, než činil průměr Evropské unie. V loňském prvním pololetí byl vzestup cen potravin ovlivněn hlavně citelným zdražením zemědělských komodit, které započalo již ve druhé polovině roku 2010. „V posledním čtvrtletí roku 2011 se do cen potravin velmi

pravděpodobně s předstihem částečně promítlo očekávané zvýšení snížené sazby DPH, k němuž došlo od ledna roku 2012,“ píše se ve zprávě. V loňském roce dále mírně klesla spotřeba masa a masných výrobků na 78 kg na osobu ze 79,1 kg v roce 2010. Největší pokles v této kategorii nastal u hovězího. Lidé jedli také méně drůbežího masa. Spotřeba vepřového masa stagnovala. Lidé loni omezovali také konzumaci čerstvých mléčných výrobků, meziročně se snížila o jedno procento na 90 kilo-

gramů na osobu. Mírný pokles spotřeby byl patrný také u sýrů. Mírně loni klesla také spotřeba výrobků z obilovin, jejichž ceny rostly. Naopak se zvýšila spotřeba cukru a zeleniny; cena cukru rostla, a zelenina naopak zlevnila. Přestože cena ovoce mírného pásma šla loni dolů, lidé jej snědli o desetinu méně než v roce 2010. Pokles spotřeby jižního ovoce představoval necelá dvě procenta, ačkoli také zlevnilo. Takřka o tři procenta klesla také konzumace brambor. „Je opět zřejmé, že spotřebitelská

cena konkrétního výrobku má na spotřebu menší vliv než cena výrobků substitučních. Na spotřebu působí především vývoj koupěschopné poptávky,“ píše se ve zprávě. Za potraviny, nápoje a tabák loni tuzemská domácnost dala v průměru 22 procent svých spotřebních výdajů. Podíl byl srovnatelný jako v roce 2010. Největší část svých výdajů dlouhodobě vydávají za tyto položky důchodci a nezaměstnaní, loni to bylo více než 26 procent.

Podíl privátních značek v českých obchodech pomalu roste Praha (li) – Podíl výrobků prodávaných pod privátní značkou obchodníků v ČR pomalu roste. Podle údajů Asociace výrobců pod privátní značkou (PLMA) se v České republice loni zvýšil z 25 na 27 procent. V nejprodávanější kategorii potravin a drogerie se v tuzemských obchodech podle analytické společnosti Nielsen prodalo loni pod vlastní značkou 14,4 procenta výrobků, o 1,2 procentního bodu více než v roce 2009. Zboží s privátní značkou prodávají obchodníci za nižší ceny než značkové výrobky.

Obchodní řetězec Globus zaznamenal v prvním pololetí nárůst prodeje zboží pod privátní značkou o deset procent. „Meziročně se výrazně zvýšila poptávka po zboží pod vlastní značkou především v sortimentu čerstvých potravin. Zejména u mléčných výrobků, jako jsou jogurty a tvarohy, pozorujeme výrazný posun v nákupním chování zákazníků, kteří v těchto subkategoriích preferují výrobky pod privátními značkami,“ uvedl ředitel marketingu řetězce Libor Tomáš. Řetězec SPAR od začátku roku zvýšil objem prodeje zboží pod vlastní značkou o osm procent. O čtvrtinu se přitom zvedl prodej výrobků pod privátní

značkou pro bezlepkovou dietu a bezlaktózové výrobky. „Podíl privátních značek v České republice stále mírně narůstá, avšak tento vývoj není velmi dynamický,“ řekl Karel Týra z analytické společnosti Nielsen. Rychlejšímu rozšíření levnějších privátních značek na pultech tuzemských obchodů nepomohlo ani ekonomické zpomalení. Důvodem je vysoký počet akčních slev u značkového zboží, pomocí kterých se obchodníci snaží nalákat nové zákazníky. Ceny tohoto zboží se často blíží cenám výrobků prodávaným pod privátní značkou, které tak přicházejí o jednu z klíčových konkurenčních vý-

hod. Za poslední dva roky se rozdíl cen značkového zboží a privátních značek snížil ze 43 na 40 procent. „Česko patří k zemím s největším podílem prodejů generovaných během slevových akcí. Tento podíl dosahuje u nejprodávanějšího zboží ve velkých obchodních řetězcích hodnoty téměř 50 procent,“ dodal Týra. Množství výrobků nabízených pod vlastní značkou na pultech obchodů pomalu roste. Řetězec SPAR nabízí v sortimentu 24 vlastních značek, které zahrnují přes 1000 výrobků. Kaufland v současné době nabízí přes 1500 druhů zboží pod vlastní značkou. Největší podíl mají privátní značky tradičně v dis-

kontních řetězcích, v Lidlu tvoří víc než 80 procent sortimentu. Řetězce nejčastěji prodávají pod vlastní značkou například oleje, mléko, sýry, toaletní papír, papírové kapesníčky či mýdla. Naopak značkové výrobky stále dominují v kategoriích, jako jsou pivo, čaje, tvrdý alkohol, barvy na vlasy, zubní hygiena, deodoranty či parfémy. Mezi lídry v podílu privátních značek patří v Evropě Švýcarsko či Velká Británie s podíly na trhu převyšujícími 40 procent. Naopak v Řecku nebo Turecku jsou privátní značky stále méně významné, když se jejich podíl na hodnotě prodejů pohybuje pod 15 procenty.

28 / z domova


Startuje další ročník soutěže Česká biopotravina roku těž proběhne v odlišném termínu tak, aby šanci na ocenění získaly i biopotraviny z letošní sezony. Došlo také ke změně organizátora a odborného garanta, kterým se stal PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Soutěž se koná pod záštitou ministra zemědělství Ing. Petra Bendla.

Šumperk 23. 7. 2012 – Již 11. ročník klání o prestižní titul Česká biopotravina roku začíná. Letošní ročník přináší dvě novinky. Sou-

„Letos chceme do soutěže přilákat další výrobce biopotravin, a zvlášť ty, jež se zaměřují na sezonní potraviny. V minulých letech se ocenění vyhlašovalo zpětně, a to na jaře. Změnou termínu chceme přilákat i výrobce sezonních produktů. Věříme, že příznivější načasování ocení například pěstitelé a zpracovatelé biozeleniny a bioovoce nebo ovčího a kozího biomléka,“ sdělila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO

Svazu ekologických zemědělců, organizátora soutěže. Výrobci biopotravin mohou své produkty do osmi soutěžních kategorií přihlásit do 14. září 2012. Odborná porota poté zvolí jak celkového vítěze, tak ocení nejlepší biopotraviny z následujících kategorií: Mlýnské a pekárenské výrobky, Mléko a mléčné výrobky, Maso a výrobky z masa, Nápoje, Výrobky z ovoce a zeleniny, Pochutiny a ostatní potravinářské výrobky, Biovýrobky pro gastronomii a Biovíno. Výrobce, jehož produkt bude vyhodnocen jako nejlepší, získá spolu s oceněním podnětnou exkurzi na BioFach, nejprestižnější veletrh s bioprodukty na světě, jež se koná v Norimberku. Organizaci a odbornou záštitu soutěže Česká biopotravina roku 2012 po Mgr. Tomáši Václavíkovi (Green

marketing) přebírá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, jenž je jedinou organizací sdružující ekologické zemědělce v České republice. „Po dlouholeté spolupráci s agenturou Green marketing jsme se rozhodli změnit koncept soutěže a zajistit si organizaci sami. Fakt, že soutěž organizuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, však neznamená, že zemědělci nebo výrobci, kteří nejsou jeho členy, by se nemohli přihlásit,“ ujišťuje Kateřina Nesrstová a dodává, že porota bude složena z nestranných odborníků. Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční v rámci slavnostního večera mezinárodní konference ekologického zemědělství Bioakademie 2012 dne 21. září 2012 na zámku v Lednici na Moravě. Vyhlašovatelem soutěže Česká biopotravina roku je PRO-BIO Svaz

ekologických zemědělců. Soutěž má za cíl podpořit vynikající kvalitu v celém dodavatelském řetězci oboru biopotravin, napomoci zvýšit povědomí o kvalitě a výhodách biopotravin a představit ty nejlepší biopotraviny českého původu. Partnery soutěže Česká biopotravina roku 2012 jsou veletrhy BioFach a Vivaness, odborné časopisy Retail Info Plus, Zboží a prodej, internetový magazín Nazeleno.cz a informační portály Bio-info.cz a Biospotrebitel.cz. Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková Podrobnosti o soutěži, pravidla, přihlášku i informace o předchozích ročnících soutěže naleznete na internetových stránkách www.biopotravinaroku.cz.

Ministr Bendl je pro zachování Vinařského fondu ČR Praha (li) – Ministr zemědělství Petr Bendl chce zachovat Vinařský fond v současné podobě, uvedl to jako reakci na nedávný výrok náměstka ministra financí Ladislava Minčiče. Ten v souvislosti s připravovaným zavedením spotřební daně z tichého vína naznačil také možný zánik fondu. MZe zároveň podá pozměňovací návrh k návrhu MF zdanit víno, který vinaři zásadně odmítají. Petici proti dani podepsalo ke konci června 36 000 lidí. „Já o zrušení Vinařského fondu ČR vůbec neuvažuji. Vinaři oproti jejich vynaložené koruně dostávají z fondu korunu. Přijde mi to jako férový

způsob legálně v rámci Evropy pomoci vinařství,“ uvedl ministr, jemuž se z aktivit fondu líbí zejména snaha podpořit vinařskou turistiku. Od spotřební daně z tichého vína, kterou plánuje ministerstvo financí zavést od roku 2014, by měli být osvobozeni drobní vinaři s produkcí do 2000 litrů vína. Zároveň MF uvažuje o navýšení dotací tuzemským pěstitelům vína jako součásti širší reformy odvětví. Zatím se v Česku daň z tzv. tichého (neperlivého) vína neplatí. Podle Minčiče by v rámci zavedení daně z vína měla být zákonná úprava komplexnější a měla by brát v úvahu například i fungování Vinařského fondu ČR. „Je možné přehodnotit smysl

budoucí existence Vinařského fondu ČR v podmínkách, kdy by existovala daň a dotační tituly. Je pak otázka, zda by funkci fondu nemohlo zastávat nějaké oddělení na ministerstvu zemědělství,“ řekl koncem června. MZe zpočátku roku zavedení daně zásadně odmítalo, postupně však jeho odpor proti návrhu ustal. „Mně se to nelíbí, nesouhlasil jsem s tím, ale musím se podřídit národnímu zájmu, a tím je udržení rozpočtu v maastrichtských kritériích a podobně,“ zdůvodnil změnu rétoriky úřadu Bendl. Nicméně připustil, že chce s ministerstvem financí o návrhu aktivně diskutovat a má k němu připomínky. „Chceme-li zavést daň na víno

a zároveň říci, že se to malých vinařů nemá týkat, tak musíme velmi sofistikovaně propracovat způsob, jak to udělat, aby na nás Evropská unie neměla nějaký bič, kterým by nás mohla trápit,“ řekl. Vinařský fond ČR v posledních letech hospodaří se 70 až 80 miliony korun ročně. Kromě jednotlivých vinařských akcí fond podporuje účast vinařů na zahraničních výstavách, financuje také náklady spojené s logem Vína z Moravy, Vína z Čech nebo podporu Svatomartinského vína. Do fondu platí stát, vinaři, obce, sponzoři i kraje. Z každého litru v ČR vyrobeného vína odvádí firmy 50 haléřů (pokud vyrobí více než 1000 litrů

ročně). Firmy platí také 350 korun z každého hektaru vinice (výjimkou jsou majitelé vinic do jednoho hektaru). Názor na existenci Vinařského fondu ČR rozděluje také samotné vinaře. Převážně menší vinařství, která letos vytvořila Vinařskou asociaci jako protiváhu Svazu vinařů ČR, fond kritizují, neboť údajně podporuje především velké vinařské firmy. „Sám si platím účast na zahraničních soutěžích ze svého,“ uvedl v květnu v zahraničí i tuzemsku oceňovaný vinař Josef Valihrach, který je jedním ze zakladatelů asociace. Jejími členy je jen několik desítek firem a sdružuje vinaře s produkcí do 400 000 litrů ročně.

České vinařské závody koupily vinařství Pavlovín Velké Pavlovice (Břeclavsko) (li) – České vinařské závody, které vlastní společnost Vinium, koupily za více než 50 milionů korun vinařství Pavlovín z Velkých Pavlovic na Břeclavsku. České vinařské závody to potvrdily. Akvizici nedávno

oznámily i Templářské sklepy Čejkovice, které koupily vinařství Reisten. České vinařské závody koupí vinařství Pavlovín získaly přibližně 65 hektarů vinic včetně technologic-

kého zázemí na zpracování a skladování vína a výsadbová práva na dalších 17 hektarů vinic. „Od tohoto spojení si slibujeme zejména posílení pozice naší vinařské skupiny v oblasti gastronomie a vinoték,“ uvedl ředitel Českých vinařských závodů Libor Výleta.

Společný podnik České vinařské závody a Vinium Velké Pavlovice loni vyprodukoval více než deset milionů lahví tichých vín dodaných na trh. Obě firmy společně utržily 368 milionů korun. Podle dostupných informací je ale

Vinium v několika posledních letech ve ztrátě. Loni firma snížila ztrátu o sedm milionů na 22,6 milionu korun. Ve ztrátě je Vinium od roku 2006. Největší ztrátu měla společnost v roce 2007, kdy překročila 100 milionů korun.

Češi pijí více vodu z kohoutku Praha (li) – Češi v posledních letech kupují stále méně nealkoholických nápojů. Loni jejich spotřeba meziročně klesla o dvě procenta na 25,07 milionu hektolitrů, vyplývá z čísel Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Od roku 2004 se spotřeba nealka snížila více než o desetinu. Pokles zrychlila ekonomická krize, která začala v závěru roku 2008. Řada lidí namísto balených vod či džusů z ekonomických důvodů dává přednost vodě z kohoutku. Roste také obliba nealkoholického piva.

„Jednou z příčin tohoto poklesu spotřeby je současná ekonomická krize. Kupní síla domácností se snižuje a spotřebitelé mnohdy stojí před volbou, které nápoje budou pít,“ uvedl výkonný tajemník svazu Zdeněk Huml. „Přestože spotřeba pitné vody v Česku dlouhodobě klesá, z průzkumů vodárenské společnosti Pražské vodovody a kanalizace vyplývá, že podíl lidí využívajících vodu k pití v posledních letech mírně roste,“ řekl mluvčí firmy Ondřej Pokorný. Různě časté pití kohoutkové vody podle něj uvedlo devět lidí z deseti. Tento trend potvrzuje také

růst spotřeby sirupů, kterými si lidé vodu ochucují. Češi v posledních letech pijí stále méně balených vod, které se na celkové spotřebě nealka podílejí zhruba jednou třetinou. Omezují také konzumaci sycených nápojů, jejichž podíl na celku je takřka poloviční. Snižuje se i spotřeba džusů, ovocných nápojů a nektarů. Naopak kromě sirupů roste také obliba energetických nápojů. Spotřeba ledových čajů byla loni proti roku 2004 téměř dvojnásobná, přestože od roku 2008 klesá. Přestože vodárenské firmy rok od roku vodu zdražují, voda z kohoutku zůstává stále nesrovnatelně levnější

než voda v láhvích. Zatímco litr pitné vody přijde odběratele zhruba na pět haléřů, litr balené vody lze pořídit za tři koruny v diskontních prodejnách, ale také za několik desítek korun, které dá zákazník za značkovou minerální vodu zahraničních značek. Zatímco prodej balených nealkoholických nápojů a piva v době ekonomické krize spíše klesá či stagnuje, obliba točených limonád roste. Někteří jejich výrobci hlásí za poslední rok nárůst produkce až o desítky procent. Několik let trvající trend podle nich mimo jiné souvisí s módní retro vlnou dříve oblíbených výrobků.

Spotřeba nealkoholických nápojů v ČR (v mil. litrů) Nápoje Nealkoholické nápoje celkem

2004 2800

2005 2796

2006 2793

2007 2755

2008 2743

2009 2621

2010 2552

2011 2507

Sycené nápoje

1301

1289

1319

1299

1284

1254

1219

1204

Balené vody

888

912

894

886

842

765

700

672

Sirupy

252

224

213

212

233

252

277

288

Ovocné nápoje

156

126

103

95

125

112

121

130

Ledové čaje

43

72

81

91

103

91

89

84

Šťávy (džusy)

78

84

84

74

69

70

70

54

Nektary

50

56

65

58

43

37

34

33

Energetické nápoje Nápoje v prášku

7

9

11

17

20

18

21

24

22

21

20

20

19

19

17

15

Ledové kávy

2

2

3

3

3

2

2

2

Sportovní nápoje

1

1

1

2

2

2

2

1

Zdroj: Svaz výrobců nealkoholických nápojů



MVDr. Šotola s. r. o., Akreditovaná laboratoř č. 1086 Akreditovaný certifikační orgán č. 3205 Akreditovaný inspekční orgán č. 4049 ANALYTIKA – senzorické zkoušení potravin, – mikrobiologické rozbory potravin, surovin, vod a prostředí, – chemické vyšetření potravin, surovin vod aj., včetně stanovení kontaminant, – laboratorní kontrola HACCP v potravinářské výrobě, – kompletní analýzy nutričních hodnot potravin. Laboratorní kontrola hygieny prostředí, – klimatizovaný svoz laboratorních vzorků zdarma.

GARANCE

V 3205

I 4049

Akreditace Českého institutu pro akreditaci č. 1086 (laboratoř), č. 3205 (certifikační orgán), č. 4049 (inspekční orgán) Povolení SVS ČR dle Zák. 166/99 Sb., o veterinární péči... Zapojení do mezinárodního systému testování způsobilosti laboratoří. PROVÁDÍME: certifikace potravin a potravinářských výrobků, inspekční činnost v oblasti hygieny potravin.

PORADENSTVÍ – tvorba, konzultace a ověřování systému HACCP, BRC, IFS a systému jakosti dle ISO 9001:2008, včetně vypracování dokumentace. – konzultace a činnost odborných pracovníků laboratoře přímo v místě firmy žadatele. – činnost a konzultace v rámci systémů jakosti, legislativních a normovaných předpisů. – konzultace a vyšetřování v rámci vstupní, mezioperační a výstupní kontroly a další odborné konzultace a školení zaměstnanců pro obchodní, potravinářské firmy. EKONOMIKA – Laboratoř je plátcem DPH. – možnost stanovení doby splatnosti faktur dohodou s laboratoří, – stabilita cen laboratorních vyšetření, – možnost množstevní slevy dle rozsahu zakázky.

Havlíčkova 3041/127, Kroměříž 767 01 Tel./fax: 573 330 281, mobil: +420 602 716 658, +420 603 882 871 e-mail: [email protected]

Vás zve na školení v rámci projektu Aplikace požadavků mezinárodních potravinářských standardů do praxe. Jednotlivá školení budou vedena formou prakticky zaměřených workshopů s případovými studiemi orientovanými na řešení problematických požadavků mezinárodních potravinářských standardů. Začínáme 11. 10. 2012. Hlavním lektorem je Ing. Martina Jurčová, školitelka certifikačních auditorů IFS. Pro více informací navštivte www.konfirm.cz

PORADENSTVÍ AUDITY ŠKOLENÍ HACCP, ISO 9001, ISO 22000, FSSC 22000, BRC, IFS, Globalgap, ISCC a další

KONFIRM, spol. s r. o., Purkyňova 45, Brno



PT servis konzervárna TÁBOR

Delikates Prémiová fiada masov˘ch v˘robkÛ s podílem 70 % masn˘ch surovin BEZ SEPARÁTU

Přispějte na opravu kostela sv. Michaela archanděla v Nové Vsi v Horách Finanční příspěvky na opravu kostela můžete zasílat na transparentní účet

5153384001/5500 který si každý může prohlédnout na internetu. Tento typ účtu byl zvolen z důvodu, že umožňuje kontrolu každému, kdo chce vědět, jak je s penězi nakládáno.

Za příspěvky děkuje obec Nová Ves v Horách a Občanské sdružení pro obnovu kulturních památek v Nové Vsi v Horách.

z domova / 31


10. ročník národní soutěže vín MAKRO Vinař roku 2012 zná svého vítěze NEJLEPŠÍM VINAŘEM ČESKÉ REPUBLIKY ZNOVÍN ZNOJMO a. s. Prestižní titul MAKRO Vinař roku 2012 získal Znovín Znojmo a. s. Křišťálový pohár pro vítěze od uznávané sklářky Kateřiny Doušové si tak 23. srpna ve večerních hodinách na pražském Žofíně převzal Ing. Pavel Vajčner. Na druhém místě se v uznávané národní soutěži vín umístil Josef Valihrach z Krumvíře. Třetí místo obsadilo Vinařství Proqin z Velkých Němčic. Vinaři, kteří se v soutěži umístí na prvních třech místech, mají právo označit láhve ze svého vinařství zlatou, stříbrnou či bronzovou medailí. Do nejužšího finále soutěže se dostaly kolekce vín z osmi vinařství. „Už jenom umístění mezi těmito osmi v nejužším finále, o kterém rozhodují světové degustátorské špičky, je pro každého vinaře velké ocenění,“ vysvětlil Petr Marek.

VE FINÁLE SE UMÍSTILA TATO VINAŘSTVÍ: Vinařství Josef Valihrach Krumvíř Vinařství Znovín Znojmo Vinařství Mikrosvín Mikulov Vinařství Proqin Velké Němčice Vinařsví Kolby Pouzdřany Vinařství Tomáš Krist Milotice Vinařství Volařík Mikulov ... a obrovské překvapení letošního ročníku Vinice Svatá Klára – Botanická zahrada hl. m. Prahy V rámci slavnostního vyhlášení byla kromě prvních třech míst vyhlášena také cena za tradiční a přírodní postupy ve vinařství, kterou získalo Vinařství Koráb. Do Síně slávy českého a moravského vinařství byl uveden vinař Ing. Jiří Kopeček z Valtic.

3. Bronzová medaile: Vinařství Proqin z Velkých Němčic Ocenění za tradiční a přírodní postupy ve vinařství – Vinařství Koráb Síň slávy českého a moravského vinařství – Ing. Jiří Kopeček z Valtic

PŘEHLED OCENĚNÍ 1. Zlatá medaile: Znovín Znojmo 2. Stříbrná medaile: Josef Valihrach z Krumvíře

„O výsledku rozhodla vysoce odborná a nezávislá porota složená jak z tuzemských, tak ze světových degustátorských odborníků,“ řekl Petr Marek, ředitel

soutěže MAKRO Vinař roku. „Mezi nimi se objevily takové degustátorské hvězdy jako John Salvi, Matthew Stubbs, Anne Tupker, Liam Steevenson, John Brownsdon (všichni Master of Wine), uznávaní žurnalisté André Dominé, Stephen Brook a Christian Callec. Vedle nich v odborné porotě zasedali další špičkoví degustátoři: Elsie Pells z Jihoafrické republiky, předsedové komisí Ivo Dvořák a Michal Šetka, dále Klára Kollárová z Vinografu.cz, Dr. Luboš Bárta a Štěpán Mlejnek.“ Do letošního desátého ročníku soutěže přihlásili vinaři rekordních 628 vzorků vín, v loňském roce jich bylo přesně o sto méně. Hodnocení vzorků bylo dvoukolové, aby byla zajištěna vyšší objektivita. Odborní degustátoři hodnotili kolekce minimálně pěti druhů vín každého vinařského podniku. Každý přihlášený vinař musel dodat minimálně pět druhů vína po šesti lahvích, a to tak, aby každá kolekce obsahovala vína nejméně tří soutěžních kategorií. Oceněné kolekce vín ze soutěže lze

zakoupit od konce srpna ve vinotékách MAKRO, ve speciálních stojanech označených logem soutěže. Reportáž a profily nejúspěšnějších vinařství v soutěži budou připraveny ve specializovaném letáku MAKRO Epikure moravských vín od 12. září.

O SOUTĚŽI MAKRO VINAŘ ROKU Soutěž MAKRO Vinař roku je nezávislá soutěž českých a moravských vín, která si klade za cíl hodnotit vinaře či vinařství s ohledem na kvalitu produkovaných vín a je otevřena všem producentům v ČR bez jakéhokoliv omezení. Přihlášky, statut i další informace najdete na www.vinarroku.cz. Loňským vinařem roku se stal Miroslav Volařík z vinařství v Mikulově. Letošním partnerem již 10. ročníku akce je společnost MAKRO Cash & Carry ČR. Organizátorem soutěže je Český archív vín – společnost, která zajišťuje servis vín pro gastronomii po celé ČR.

Šampionem mikulovské vinařské podoblasti se stal Ryzlink vlašský, pozdní sběr 2011, z Vinařství Volařík V rámci Národní soutěže vín, nejvyšší soutěže vín v České republice, vyhodnotila odborná porota jako nejlepší víno mikulovské vinařské podoblasti Ryzlink vlašský, pozdní sběr 2011, z Vinařství Volařík. Nejlepším červeným vínem podoblasti se stal Cabernet Sauvignon, výběr z hroznů 2011, Štěpána Maňáka. Nejlepší kolekci do soutěže přihlásilo Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s. Národní soutěž vín probíhá pod garancí Svazu vinařů ČR, za organizačního zajištění Národním vinařským centrem a za finanční podpory Vinařského fondu ČR. Za mikulovskou vinařskou podoblast soutěž organizovalo Sdružení vinařů mikulovské vinařské podoblasti. Vítězný Ryzlink vlašský, pozdní sběr 2011, se stal kromě Šampiona také vítězem kategorie bílých suchých a polosuchých vín. „Těší mě, že uspěl právě jeden z našich nejprestižnějších vlašáků na Moravě. Jeho vůně připomíná čerstvě nasušené luční kvítí s dovůní silné minerality připomínající zkorodované železo, posléze mineralita přechází i do samotné chuti, v které se projevuje silným železitým dojmem s dlouhotrvající dochutí a svěží kyselinkou,“ popsal svého Šampiona Filip Mlýnek, hlavní technolog Vinařství Volařík. Silné zastoupení bílých suchých

a polosuchých vín v národní soutěži vín – mikulovské vinařské podoblasti – komentoval také Ing. Marek Babisz, který vedl hodnocení: „Kategorie bílých suchých a polosuchých vín byla již tradičně nejvíce obsazena. A není se čemu divit. Klimatické podmínky Mikulovska jsou pro bílá suchá a polosuchá vína u nás jedinečné a zdejší Ryzlinky vlašské patří mezi světovou špičku. V této kategorii bylo letos uděleno celkem 24 zlatých a 40 stříbrných medailí, což jejich kvalitu jen potvrzuje.“ Jako nejlepší červené víno porota vyhodnotila Cabernet Sauvignon Barrique, výběr z hroznů 2011, od Štěpána Maňáka, nejlepším růžovým vínem se stalo Rulandské modré rosé, pozdní sběr 2011, společnosti Víno Lípa Mikulov, s. r. o., nejlepší bílé polosladké víno – Ryzlink vlašský, výběr z bobulí 2009, společnosti Vinselekt Michlovský, a. s., a nejlepší sladké víno – Tramín červený, slámové víno 2008, od Sonberku, a. s. Z šumivých vín a sektů porotu nejvíce zaujal Grandioso, jakostní šumivé víno s. o. 2009, firmy Vinné sklepy Valtice, a. s. Cenu za nejlepší kolekci mikulovské vinařské podoblasti porotci udělili Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s. Do Národní soutěže vín – mikulovské podoblasti – bylo přihlášeno celkem 438 vzorků vín, oproti minulému roku se jedná o nárůst o více než sto soutěžících vín. Odborná komise na základě

dosažených bodů udělila vedle titulů Šampiona a vítězů kategorií také 44 zlatých, 81 stříbrných a 9 bronzových medailí a 277 nominací do Salonu vín. Postupující vína z mikulovské vinařské podoblasti se dále utkají v celorepublikovém kole Národní soutěže vín, kde se sejdou s nejlepšími víny z velkopavlovické, slovácké a znojemské vinařské podoblasti a vinařské oblasti Čechy. Soutěžit se bude o postup do finále a titul absolutního Šampiona, vítězů kategorií a medaile a také o umístění v Salonu vín

České republiky. V Salonu vín ČR ve Valticích pak bude sto nejlépe hodnocených vín vystaveno k ochutnání a vzdělávání o moravských a českých vínech a vinařství po celý příští rok. Výstava všech soutěžních vín Národní soutěže vín – mikulovské podoblasti – proběhne 7.–9. září v rámci Pálavského vinobraní na zámku v Mikulově. Národní soutěž vín se stává stále reprezentativnějším měřením sil moravských a českých vinařů. Je největší a díky vysoce odborné záštitě také nejprestižnější soutěží vín v České republice. Soutěž pořádá za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra Svaz vinařů ČR ve spolupráci s vinařskými sdruženími v jednotlivých podoblastech. Dominantou mikulovské vinařské podoblasti je pohoří Pálava, které strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí. Na úbočích vápencových skal jsou mohutné návěje spraší, vápenité jíly i písky, které dávají zdejším vínům nezaměnitelný charakter. Mikulovské vinařské podoblasti vládne odedávna Ryzlink vlašský, daří se tu ale také odrůdám Müller Thurgau, Chardonnay, Veltlínské zelené a samozřejmě Pálava. Na Valticku se přidává i Neuburské a Sylvánské zelené. Z červených si zde získalo oblibu Svatovavřinecké, Frankovka, Merlot a Zweigeltrebe.

ŠAMPION A VÍTĚZOVÉ KATEGORIÍ: Kategorie A − bílá vína suchá a polosuchá Šampion a vítěz kategorie: Ryzlink vlašský, pozdní sběr 2011 – Vinařství Volařík Kategorie B – bílá polosladká Vítěz kategorie: Ryzlink vlašský, výběr z bobulí 2009 – Vinselekt Michlovský, a. s.

Kategorie C – sladká vína Vítěz kategorie: Tramín červený, slámové víno 2008 – Sonberk, a. s.

Kategorie D – růžová vína Vítěz kategorie: Rulandské modré rosé, pozdní sběr 2011 – Víno Lípa Mikulov, s. r. o.

Kategorie E – červená vína Vítěz kategorie: Cabernet Sauvignon Barrique, výběr z hroznů 2011 – Štěpán Maňák

Kategorie F – sekty s. o. Vítěz kategorie: Grandioso, jakostní šumivé víno s. o. 2009 – Vinné sklepy Valtice, a. s.

Nejlepší kolekce: Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s.

Vína z Moravy stále častěji míří do Asie

Čtyři moravská vinařství (Sonberk, Víno Marcinčák, Reisten a Mikrosvín Mikulov) navázala dlouhodobou spolupráci s japonskými obchodníky a zásobují svými špičkovými víny japonský trh. Vinné sklepy Roztoky, Arte Vini, Bohemia Sekt a vinařství Marcus se budou v říjnu prezentovat na mezinárodním veletrhu v druhém největším městě Jižní Koreje Daejeonu. Moravská vína si však našla cestu i do Číny nebo Vietnamu a jednání probíhají také v dalších zemích. Dálný východ začíná objevovat kouzlo jedinečných vín z malé země uprostřed Evropy.

MORAVSKÁ VÍNA DO ZEMĚ VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE V konkurenci věhlasných světových vinařství, z kterých si japonští obchodníci vínem mohou vybírat, jde o jednoznačný úspěch a vedle cenných medailí z prestižních mezinárodních soutěží je to další z nezpochybnitelných potvrzení prvotřídní kvality vín s původem na Moravě. Vinařství Sonberk, Víno Marcinčák, Reisten a Mikrosvín Mikulov spolupracují s obchodnicí Mayumi Endo, která vlastní v Japonsku známý obchod, velkoobchod a e-shop. V roce 2010 oslovila Czechtrade, Českou agenturu na podporu obchodu, prostřednictvím Ing. Bohumila Ševčíka, s poptávkou po moravském víně, což následné spolupráci výrazně pomohlo. Czechtrade se obrátil na vinařskou platformu V8, následovalo rychlé setkání s Mayumi Endo v sídle Czechtrade, průzkumná cesta po vinařstvích a degustace u jednotlivých sklepmistrů. Mayumi Endo se v Japonsku také stala aktivní propagátorkou moravského

vína. Jeden z věhlasných japonských herců byl pozván do televizního pořadu „Tasaki Bar“, nejznámějšího japonského sommeliera, kde společně ochutnávali a chválili Merlot, výběr z hroznů z vinařství Sonberk. Moravská vína se tak dostala také do japonské televize, čímž výrazně vzrostla jejich obliba a prodej na Dálném východě.

SMĚR JIŽNÍ KOREA V ŘÍJNU Ve spolupráci s Milošem Sklenkou, obchodním radou Velvyslanectví ČR v Soulu, se naše vinařství (Vinné sklepy Roztoky, Arte Vini, Bohemia Sekt a Marcus) připravují na říjnovou účast na veletrhu v druhém největším městě Korejské republiky v Daejeonu (Tedžon). Poté, co jihokorejská strana posoudila informace o českém vinařství, tradici výroby vína a jeho exportu, získala Česká republika na veletrhu statut čestného hosta po boku vinařských velmocí. Moravská vína a vinařství tak budou mít příležitost představit se v Daejeonu cca 150 000 především odborných návštěvníků, jakými jsou nákupčí vína

z hotelů, restaurací, obchodních sítí apod., sommelieři, členové odborných spolků a další. Jihokorejská mise bude završena degustací v Českém informačním centru v Soulu, které proslulo jako dokonalá replika Staroměstské radnice v Praze. Spotřeba vína v Koreji neustále roste a pohání ji především zájem o vína evropská. Jižní Korea si ve srovnání s Evropou a Severní Amerikou udržuje stabilní hospodářský růst a její trh představuje významný obchodní potenciál. Ročně navštíví Českou republiku kolem 400 tisíc Korejců, kteří o našich reáliích mívají na rozdíl od ostatních asijských národů poměrně velké povědomí. Prostřednictvím našich vín si mohou k České republice vybudovat pozitivní vztah, a moravská vína tak také mohou pomoci našemu cestovnímu ruchu.

ČÍNA, VIETNAM, FILIPÍNY, TCHAI-WAN Vinné sklepy Roztoky spolu se společnostmi Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Marcus a Weinmarket

uspořádaly v loňském roce seminář a následnou prezentaci moravských vín v čínském Pekingu za účasti významných hostů z kulturních i politických kruhů. To následně vyústilo v zajímavou obchodní spolupráci v řádu desítek tisíc litrů dovezených vín. První dodávky jsou ve spolupráci s českými zastupitelskými úřady domlouvány také v dalších exotických zemích Dálného východu, jakými jsou Vietnam, Tchai-wan či Filipíny. Oceňovaná vína z Moravy dělají celé České republice v zahraničí čest a pozitivní reklamu, což zvyšuje také poptávku u obchodníků a zákazníků z dalších zemí. Jakkoli nikdy nebudeme ve víně ve srovnání s Francií, Španělskem, Itálií či jihoamerickými státy dominantní exportní zemí, máme se určitě na světových trzích čím pochlubit, a ukázat tak milovníkům vína ze vzdálených zemí jedno z našich velmi úspěšných odvětví. Daniel Kříž, Omnimedia, s. r. o. Více o vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz


Revue


POTRAVINÁŘSKÁ

Odborný časopis pro výživu, výrobu potravin avin aa obchod obc

Potravinářská Revue je plnobarevný časopis zaměřený na problematiku potravinářského průmyslu a jemu nejbližších odborných činností. Publikována je zde problematika výživy lidí, kterou potravinářský průmysl v rozhodující míře funkčně zajišťuje. Dále je věnován jakosti potravin, surovinovému krytí a také úrovním technologických procesů ve výrobě potravin. Oslovuje i obchodní síť, zajišťující funkci distributora potravin konečnému spotřebiteli. Obsahuje i stati

z oblastí potravinářského výzkumu, odborného školství a vědy. Ale i hodnocení výkonnosti státní správy a volených orgánů a odborně zaměřených nevládních organizací, a to včetně struktur evropského rozměru. Rozhodující náplní časopisu jsou odborné články od předních odborníků. Časopis plní také marketingovou funkci pro dodavatele do potravinářského průmyslu a zejména pak nabídku potravin pro retail do tuzemských obchodních systémů.

Vydavatel: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99 140 02 Praha 4 - Braník

www.agral.cz

z domova / 33


Prazdroj a Interspar představují nový koncept nakupování ve světě piva

Slavnostní otevření Světa piva: (zleva) Doug Brodman, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, Martin Ditmar, generální ředitel společnosti SPAR ČOS s. r. o., a Václav Berka, vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje

Praha 29. 8. 2012 – Plzeňský Prazdroj společně s Intersparem přichází s novým konceptem prodeje a prezentace piva. Speciálně upravené prodejní plochy s pivem v obchodě se představují v hypermarketech INTERSPAR v Praze Štěrboholích a v Mladé Boleslavi na ulici Jičínská. Celkově chystá Prazdroj ve spolupráci s Intersparem realizovat instalaci konceptu v následujících třech měsících ve dvou dalších prodejnách Intersparu. V roce 2013 se objeví nové pivní sekce v dalších pobočkách Intersparu po celé České republice. Nový koncept nabídne pohodlný a kulturní nákup piva, jednoduchou orientaci a informace o pivu obecně, zejména pak o Českém pivu*.

Důležitost prodejů baleného piva vzrůstá a na celém pivním trhu se v obchodech prodá přibližně 55 % celkového objemu piva. Cílem projektu Svět piva je představit nový standard nakupování piva, který poskytne dobrý a přehledný výběr piv, ale také informace o pivu a jeho druzích, o výjimečnosti českého piva a jeho typických vlastnostech, ale také o chráněném zeměpisném označení České pivo. „Víme, že spotřebitelé mají rádi pivo, které považují za český národní nápoj. Snažíme se jim nabídnout nejlepší pivní zážitky a portfolio našich značek prezentujeme v obchodě unikátním způsobem a na správném místě. Nový koncept vytvoří inspirativní prostředí a zjednoduší nakupujícím orientaci i volbu piva v pivní sekci. Věřím, že Svět piva nabídne příjemné zážitky z nakupování a že vylepší pivní kulturu v oblasti baleného piva,“ říká Doug Brodman, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Inovace pivní sekce je součástí celkové přestavby jednotlivých prodejen, která přinese právě ve Světě piva daleko propracovanější servis pro zákazníky. „Na společném projektu Svět piva jsme spolupracovali s Prazdrojem proto, že se snažíme neustále zlepšovat služby pro naše zákazníky. Jednu naši

prodejnu navštíví měsíčně v průměru deset tisíc lidí. Doufáme, že co nejvíce z nich se podívá v rámci nákupu také do nově zbudovaného Světa piva. Největším oceněním za naši snahu bude, pokud se stane pro nakupující příjemným místem, kde pro ně bude nakupování pohodlné,“ okomentoval koncept Martin Ditmar, generální ředitel společnosti SPAR ČOS s. r. o. Příprava vývoje celého konceptu Svět piva byla vedena interně Shopper marketingovým týmem, přičemž na vývoji Plzeňský Prazdroj a Interspar spolupracoval s mnoha renomovanými agenturami.

* Piva, která chtějí označení České pivo používat, musí splňovat stanovená kritéria: místo výroby ve vymezené zeměpisné oblasti (ČR) Česko jako místo původu a složení základních surovin (chmel, slad, voda) použitá technologie typická pro výrobu českého piva kvalitativní ukazatele hotového piva, jako je extrakt v původní mladině, obsah alkoholu, barva, hořkost, pH, míra prokvašení. Více na www.prazdroj.cz/cp Jiří Mareček, Plzeňský Prazdroj, a. s.

Novináři v anketě rozhodnou o nejpopulárnějších pivech cí lístek pět piv – bez rozdílu pořadí – uvedených na seznamu nebo doplní nominace o piva, která nejsou na seznamu uvedena, ale účastník ankety je preferuje. Součet nominací určí, která piva jsou mezi novináři nejpopulárnější.

Praha 17. 8. 2012 – Český svaz pivovarů a sladoven vyhlašuje již dvanáctý ročník ankety popularity piv mezi novináři Naše pivo. V jejím rámci osloví několik stovek novinářů ze všech typů sdělovacích prostředků a bude zjišťovat, která piva jsou mezi nimi nejpopulárnější. Novináři ze všech druhů médií obdrží elektronickou poštou orientační seznam piv vyráběných v našich pivovarech, který je současně i hlasovacím lístkem. Zároveň se jim dostanou do rukou i pravidla ankety, která od předchozího ročníku nedoznala prakticky žádných změn. Účastník ankety označí na hlasova-

„V současnosti je na našem pivním trhu nejméně 550 značek piv a jejich počet neustále roste, což je pro našeho konzumenta piva, ale i zahraniční návštěvníky neobyčejně příznivá zpráva,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Zkoumání popularity piv generuje pro výrobce velmi důležitou informaci, a tak si názoru novinářů na to, jak si jednotlivá piva u nich v tomto ohledu stojí, velmi ceníme,“ dodal Jan Veselý. Vyhlášení výsledků ankety Naše pivo 2012 bude jedním z bodů programu galavečeru českých pivovarníků a sladařů, který se bude konat 26. září 2012 v hotelu Ambassador Zlatá Husa v Praze. Během Svatováclavské slavnosti českého piva budou do Síně slávy českého

pivovarství a sladařství uvedeny dvě osobnosti, které významně přispěly k rozvoji obou odvětví u nás. Zároveň budou oznámeny výsledky jediné soutěže, kterou vyhlašuje a podporuje svaz, České pivo 2012, a ankety Dámská pivní volba 2012. Účastníci ankety obdrží jako výraz poděkování od organizátorů pozvánku na uvedenou akci. Nejpopulárnějším pivem mezi novináři Naše pivo 2011 se poprvé stalo pivo Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. (zástupce pivovaru Zdeněk Mikulášek uprostřed). Druhé místo obsadil Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s. (zástupce pivovaru Jan Hlaváček vpravo) a na třetím místě skončilo pivo Svijany, které vyrábí Pivovar Svijany, a. s. (zástupce pivovaru Roman Havlík vlevo). Soutěž České pivo stejně tak jako obě ankety patří k dlouhodobým komunikačním a PR aktivitám Českého svazu pivovarů a sladoven. Jsou spolu s dalšími akcemi součástí dlouhodobého projektu ČESKÉ PIVO NAŠE PIVO, který Český svaz pivovarů a sladoven začal

realizovat v roce 2000. Jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií a současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus. Dalším cílem projektu je rovněž zlepšit image piva,

doma i ve světě populárního českého nápoje. Tisková zpráva ČSPS Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Produkce pivovarů vzrostla i díky pivním mixům Praha (li) – Produkce tuzemských pivovarů v prvním pololetí mírně rostla. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven členské pivovary, které se na celkové domácí produkci podílejí z více než 90 procent, uvařily o 1,4 procenta piva meziročně více. Uvedl to výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Na mírném růstu produkce se podle Veselého podílela zejména zvyšující se výroba mixů piva a limonád a návrat turistů do Česka.

Přes pozvolný růst výroby, který začal již loni, zůstává podle Veselého produkce českých pivovarů stále pod úrovní, kterou měla před propadem, jenž nastal v důsledku ekonomické krize. Lehká piva s ovocnou příchutí se stala hitem letošní sezony. Inspirovány loňským úspěchem citronového piva Staropramen Cool Lemon uvádí nízkoalhoholické nápoje vzniklé smícháním světlého piva a ovocné limonády či džusu na trh další pivovary. Veselý v květnu odhadl, že podíl těchto nápojů na pivním trhu by mohl letos dosáhnout zhruba tří procent. Ještě v roce

2010 byla jejich výroba prakticky nulová. Loni tuzemské pivovary uvařily o 2,7 % více piva než v roce 2010. Zastavil se tak tři roky trvající pokles. Výroba se zvýšila především díky novým pivům na trhu, prodeji piva v PET láhvích a rostoucímu vývozu. Vzhledem k absenci přesných dat od některých pivovarů, které ze svazu v posledních letech vystoupily, neuvádí svaz absolutní čísla, pouze meziroční indexy. Podle Veselého proto v pololetních číslech chybí z velkých pivovarských skupin pouze údaj skupiny Pivovary

Lobkowicz. Ta následně nepřímo potvrdila, že se její výroba vyvíjela v souladu s trhem. „Jsme velice blízko tomuto číslu (1,4 procenta),“ řekl manažer obchodních značek skupiny Petr Božoň. Stále větší oblibě se v Česku těší také silná speciální piva. Odborníci se shodují, že velké pivovary donutila ke zrychlení inovací ekonomická krize, kvůli níž v letech 2009 a 2010 propadla domácí výroba piva bezmála o 15 procent. Inspirací pro velké firmy jsou minipivovary. Malé restaurační pivovary, které nemohou velkým výrobcům konkurovat

množstvím vyrobeného piva, se snaží zákazníky již několik let lákat na jiné pivo, než je nejrozšířenější světlý ležák. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit speciály či ochucená piva. V Česku je dnes minipivovarů již kolem 150, jejich celkový výstav se však na celkové výrobě podílí zhruba jen jedním procentem. Do Česka podle Českého statistického úřadu v letošním prvním čtvrtletí přijelo 2,6 milionu hostů, tedy o 12,8 procenta více než před rokem. Pivovarníci dlouhodobě upozorňují na velký význam turistů pro spotřebu piva v ČR.

Češi pijí denně jeden až dva litry tekutin, preferují minerálky Praha (li) – Většina Češek a Čechů vypije denně jeden až dva litry tekutin. Více než dva litry pije denně 25 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median. Nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem jsou minerálky.

Jeden až 1,5 litru tekutiny denně vypije 30 procent Čechů, o půl litru více zhruba 34 procent. Méně než jeden litr tekutin vypije denně zhruba 11 procent lidí. Správný pitný režim zahrnuje podle lékařů dva až 2,5 litru vody denně, v horku, při těžké fyzické práci či sportu

by člověk měl vypít i mnohem víc. Nejlépe je pít vodu z vodovodu a čistou pramenitou vodu, ta má na etiketě uvedeno 150 až 400 miligramů na litr, což je množství rozpuštěných látek. Minerálky, zvláště silně mineralizované, by měly být jen doplňkem pitného režimu. Lidé chronicky nemocní by je měli pít až po

konzultaci s lékařem a jen v omezeném množství. Češi podle průzkumu preferují minerální vody, v posledním roce je pilo 79 procent z nich. Na druhé příčce oblíbenosti jsou nápoje s kolovou příchutí, třetí místo obsadily sirupy. Nejméně oblíbené jsou nápoje v prášku rozpustné

ve vodě, během posledních 12 měsíců je ochutnalo 16 procent Čechů. „Zajímavostí je, že minerální, pramenité, kojenecké a pitné vody mají v oblibě nynější třicátníci a ochucené nápoje bez ohledu na to, jestli jde o džusy, koly nebo jiné ochucené nápoje, preferuje mládež do 20 let,“ uvedl Median.

34 / ze zahraničí


Z A J Í M A V O S T I SLADIDLA V PEKAŘSKÝCH VÝROBCÍCH Cukr hraje v pekařských výrobcích jednu z klíčových rolí. Studie zveřejněná v časopise LWT Food Science and Technology hodnotila účinky přítomnosti různých sladidel na mechanické a reologické vlastnosti těsta na sladké pekařské výrobky. Manuela Mariotti a Cristina Alamprese z milánské univerzity připravily různé formulace na výrobky croissantového typu bez sladidla anebo se sacharózou, fruktózou či sukralózou. Základní těsto obsahovalo komerční pšeničnou mouku, destilovanou vodu, margarín, vaječný žloutek a sůl. Fruktóza a cukralóza byly přidány v takovém množství, aby výsledné těsto bylo přibližně stejně sladké jako těsto sacharózové, přičemž se vycházelo ze sladivosti těchto látek (sacharóza: 1, fruktóza: 1,5, cukralóza: 600). Ke zjištění textury a reologie těsta výzkumné pracovnice použily farinografický test, dynamometrická měření a dynamická oscilační měření. Pozorováním zjistily, že u kratších dob mísení byla elasticita těsta z pšeničné mouky a vody (WF-D) velmi podobná elasticitě cukralózového těsta (SL-D), ale vyšší než mělo těsto fruktózové. Sacharózové těsto však vykazovalo spíše vyšší viskozitu než elasticitu, což autorky přičítají vyšší schopnosti sacharózy vázat vodu. Domnívají se, že přítomnost sacharózy vyžaduje delší dobu mísení, aby bylo dosaženo obdobné kvality těsta. V průběhu testů lepivosti těsta (měření míry adheze těsta ke zpracovávajícím nástrojům) Mariotti zaznamenala významné rozdíly, co se týká odporu ke kompresní síle. SL-D těsto vykázalo vyšší odpor, jeho tuhost byla ze zkoumaných vzorků nejvyšší. Nejvyšší hodnoty lepivosti byly zjištěny u těsta WF-D. Těsta slazená objemovými sladidly, tj. sacharózou či fruktózou, měla jemnější texturu a byla viskóznější. Cukralózové těsto bylo zase pevnější v tahu a méně viskózní než těsta obsahující objemová sladidla. V závěru autorky uvádějí, že podle jejich zjištění představuje úplná náhrada sacharózy stále zásadní technologický problém a že alternativní sladidla, a to zejména sladidla s vysokou intenzitou sladivostí, vyžadují přídavek objemové přísady, která by kompenzovala tuto funkcionalitu sacharózy. Manuela Mariotti, Cristina Alamprese: About the use of different sweeteners in baked goods. Influence on the mechanical and rheological properties of the doughs. LWT – Food Science and Technology, Volume 48, Issue 1, September 2012, Pages 9–15. DOI: 10.1016/j.lwt.2012.03.001

CITRONOVÁ ŠŤÁVA V OVOCNÝCH NÁPOJÍCH Španělský výzkumný tým z CEBAS-CSIC v Murcii ve své práci publikované v časopise Journal of Food Science uvádí, že kombinování citronové šťávy s jinými ovocnými šťávami pomáhá uchovat bioaktivní sloučeniny. Vědci smísili citronovou šťávu s koncentráty bezinkové či hroznové šťávy v množství 5 % hm/obj. V průběhu 56 dnů skladování sledovali u směsí tři parametry: obsah bioaktivních sloučenin (flavonoidy a vitamin C), stabilitu barvy a antioxidační kapacitu. Na základě zjištěných hodnot došli k závěru, že antokyaniny hroznové a bezinkové šťávy brání degradaci kyseliny askorbové (vitamin C) obsažené v citronové šťávě. Obsah vitaminu C během prvních 7 dnů skladování klesl o 50 % a na konci 14 dnů byl vitamin degradován úplně. Nicméně snižování obsahu kyseliny askorbové bylo ve směsích bezinky-citron a hrozny-citron ve srovnání s čistou citronovou

šťávou o 35 % pomalejší. Co se týče obsahu zdraví prospěšných fytochemikálií, barevné stability a in vitro antioxidační kapacity nápojová kombinace citron-bezinky vykazovala lepší výsledky než kombinace citron–hrozny. Autoři přiznávají, že jejich záměrem je najít další způsoby využití citronové šťávy a citronů, jejichž úroda bývá ve Španělsku zpravidla bohatá. Výsledky jejich výzkumu ukazují, že nealkoholické nápoje vyrobené na bázi citronové a bezinkové šťávy mohou přispět k vývoji dalších drinků s vysokým obsahem bioaktivních látek. Tyto nápoje si zároveň uchovají atraktivní barvu a vysokou antioxidační kapacitu i při dlouhodobějším skladování. Elena González-Molina, Amadeo Gironés-Vilaplana, Pedro Mena, Diego A. Moreno, Cristina García-Viguera: New beverages of lemon juice with elderberry and grape concentrates as a source of bioactive compounds. Journal of Food Science, 77, č. 6 (2012), s. C727–C733. DOI: 10.1111/j.1750-3841.2012.02715.x

INULIN ZLEPŠÍ NUTRIČNÍ PROFIL BEZLEPKOVÉHO CHLEBA Výzkumní pracovníci ze Zemědělské univerzity v Krakowě uvádějí, že nalezli způsob, jak po přídavku inulinu do těsta pro funkční bezlepkové pekařské výrobky zabránit nežádoucí modifikaci některých vlastností těsta. Při realizaci studie, jejíž výsledky byly publikované v časopise Carbohydrate Polymers, Jaroslav Korus a jeho spolupracovníci zjistili, že je to právě schopnost inulinu vázat vodu, která je zodpovědná za změny vlastností těsta. Dále se ukázalo, že nežádoucím změnám lze zabránit použitím inulinu s adekvátním stupněm polymerizace a adjustací vody v receptuře. Dřívější studie prokázaly, že inulin dodává bezlepkovým výrobkům některé funkční vlastnosti, což je významné, neboť tyto výrobky mají ve srovnání s konvenčním chlebem nižší nutriční hodnotu. Inulin je polysacharid se zajímavými funkčními a zdraví prospěšnými vlastnostmi. Je o něm známo, že v bezlepkových výrobcích plní funkci prebiotika, ale může též nežádoucím způsobem modifikovat vlastnosti bezlepkového těsta. Polští vědci se proto rozhodli, že prozkoumají vliv stupně polymerizace inulinu na vlastnosti bezlepkového těsta obohaceného o toto prebiotikum. Potvrdili, že inulin významně modifikuje reologické a termální vlastnosti těsta, ale že změny lze vykompenzovat změnou receptury zejména co se týče množství přídané vody. Ve fázi navrhování receptur s přídavkem inulinu je velmi důležité vybrat takové inulinové přípravky, které obsahují inulin s vhodným stupněm polymerizace, a tomuto potom přizpůsobit množství přidávané vody. Bylo zjištěno, že inulin s vyšším stupněm polymerizace má velmi významný dopad na viskoelasticitu těsta. V závěru práce vědci konstatují, že inulin příznivě ovlivňuje nejenom funkční a nutriční vlastnosti, ale i trvanlivost bezlepkového výrobku. Přídavek inulinu do chlebového těsta výrazně snižuje entalpii retrogradovaného amylopektinu, což se z hlediska trvanlivosti projeví zejména zpomalením tvrdnutí chleba. Lesław Juszczaka, Teresa Witczakb, Rafał Ziobroc, Jarosław Korusc, Ewa Cieślikd, Mariusz Witczakb (2012) ‘Effect of inulin on rheological and thermal properties of gluten-free dough’ Carbohydrate Polymers, ISSN 0144-8617, DOI: 10.1016/j.carbpol.2012.04.071

Z E

V KONTROLNÍM SYSTÉMU PRO EKOLOGICKOU PRODUKCI ZJIŠTĚNY NEDOSTATKY Právě v období, kdy začalo být povinností označovat všechny balené potraviny splňující nezbytné normy a vyráběné v členských státech Evropské unie jednotným evropským logem pro ekologickou produkci, Evropský účetní dvůr (European Court of Auditors) zveřejnil své nálezy z auditu takto vyráběných potravin provedeného v šesti členských státech: Velké Británii, německém Severním Porýní-Vestfálsku, italské Emilia Romagna, španělské Andaluzii, Francii a Irsku. Audit zjistil v kontrolním systému pro ekologickou produkci řadu nedostatků. Součástí návštěv auditorů byla revize dokumentace, setkání se zástupci kompetentních orgánů státní správy, akreditovaných institucí a soukromých kontrolních orgánů členského státu, namátková návštěva u výrobců, zpracovatelů a dovozců. Kontrola sledovatelnosti byla provedena u 85 výrobků a laboratorními testy prošlo 73 výrobků. Součástí testů byla analýza na pesticidy, antibiotika, GMO, těžké kovy a konzervační přípravky. Vyšetřovatelé zjistili, že některé potraviny označované jako bio neodpovídají přísným nárokům na podmínky pěstování a nakládání. Například v biojablkách vypěstovaných v Itálii byly zjištěny pesticidy, stejně tak v čerstvém biomléku z Francie. V několika případech byla nalezena antibiotika v mase a pesticidy v bramborech pocházejících z Velké Británie a konzervační přípravky ve vaječných produktech ze Španělska. V Německu kontroloři nalezli těžké kovy a konzervační přípravky v krevetách a byla doložena přítomnost pesticidů a GMO v sóji. V Itálii byly nalezeny stopy pesticidů a GMO v kukuřičném oleji. V kontrolní zprávě se uvádí, že plně zpátky k prvovýrobci nebylo možné vysledovat více než 40 % výrobků. Evropský účetní dvůr vydal řadu doporučení k nápravě zjištěných nedostatků: kompetentní úřady členského státu musí posílit svoji roli supervizora nad kontrolními orgány; musí se zlepšit výměna informací v členských státech, mezi členskými státy a Komisí a mezi členskými státy navzájem; posílení kontrol by mělo zajistit, aby operátoři (výrobci, zpracovatelé či dovozci) náležitě plnili požadavky vyplývající ze zákona a týkající se zpětné sledovatelnosti; Komise by měla posílit monitorování kontrolních systémů členských států prováděním auditorských návštěv a shromažďováním nezbytných informací a údajů, tyto by měla poté poskytnout k účelnému využití; co se týká dovozů ze třetích zemí, Komise by měla zajistit, aby země uznávané jako ekvivalenty pro ekologickou produkci byly adekvátně dozorované. http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/1/15220773.PDF

FUNKČNÍ ČOKOLÁDY Výzkumní pracovníci ze záhřebské univerzity vyvinuli čokoládu obohacenou o polyfenoly pocházející z listů maliníku. Ve své práci v časopie Food Research International píší, že v lidové medicíně se listy maliníku (Rubus idaeus L.) tradičně používají k léčbě mnoha onemocnění. Řada z potenciálních zdraví prospěšných účinků se přičítá právě polyfenolovým sloučeninám v listech obsažených. Jedná se zejména o kyselinu ellagovou a ellagitaniny. Právě tyto látky propůjčují čaji z maliníku charakteristické aroma a chuť.

S V Ě T A

Studie realizovaná na záhřebské univerzitě zjišťovala obsah bioaktivních látek a fyzikální a senzorické vlastnosti mléčné, polosladké a tmavé čokolády obohacené koncentrovaným (1% a 3%) či lyofilizovaným (1%) extraktem z listů maliníku. Ukázalo se, že přídavek 3% koncentrátu extraktu snížil velikost tukových částic ve všech třech typech čokolády, výrobky však byly tvrdší, s vyšší viskozitou a s nerovným, hrubým povrchem. Výsledkem byl senzoricky nepřijatelný produkt neatraktivního vzhledu. Přídavek lyofilizovaného extraktu naopak zvýšil velikost částic ve všech třech typech čokolády, neměl však prakticky žádný vliv na vzhled povrchu a výsledkem byl výrobek s velmi dobrými flavorovými, texturálními a vzhledovými charakteristikami. Přidání 1% koncentrovaného či 1% lyofilizovaného extraktu nezměnilo celkový obsah fenolových látek v obohacené čokoládě ve srovnání s konvenční čokoládou, přídavek 3 % koncentrátu zvýšil obsah fenolových sloučenin ve všech třech typech čokolády. V závěru článku autoři konstatují, že optimálních fyzikálních, bioaktivních a senzorických vlastností obohacené čokolády lze dosáhnout přídavkem 3% lyofilizovaného koncentrátu extraktu maliníku. Ana Belščak-Cvitanović, Draženka Komes, Maja Benković, Sven Karlović, Ivana Hečimović, Damir Ježek, Ingrid Bauman: Innovative formulations of chocolates enriched with plant polyphenols from Rubus idaeus L. leaves and characterization of their physical, bioactive and sensory properties. Food Research International, 48, č. 2 (2012), s. 820–830. DOI: 10.1016/j. foodres.2012.06.023

VYSOCE KVALITNÍ OLEJ ZE SEMEN RAJSKÝCH JABLÍČEK Výsledky výzkumu publikované v časopise Journal of Food Science ukazují, že ze semen rajských jablíček, která se běžně likvidují jako odpad ze zpracování rajčat, lze získat kvalitní olej relativně bohatý na antioxidanty. Výzkumní pracovníci z čínských univerzit a amerického regionálního zemědělského výzkumného střediska v Albany uvádějí, že přibližně třetina z rajských jablíček vyprodukovaných po celém světě se spotřebovává ve formě zpracovaných produktů jako tomatová šťáva, kečup, protlak, omáčky a salsa. Přibližně 60 % (1,3 milionu tun) z celkového odpadu vznikajícího při zpracování představují semena, která se likvidují buď zkrmováním v živočišné výrobě nebo končí na skládkách. Přitom je známo, že semena v závislosti na složení suroviny a podmínkách zpracování obsahují přibližně 20 až 37 % oleje (v sušině). V této studii při optimalizaci způsobu extrakce oleje hodnotili autoři čtyři zpracovatelské parametry. Zjistili, že s rostoucí teplotou, poměrem extrakčního činidla k sušině a dobou extrakce se zvyšuje výtěžek oleje, zatímco větší velikost částic rozdrcených semen vede ke snížení výtěžku. Při optimálních extrakčních podmínkách, tj. 8minutové extrakci při teplotě 25 oC, při poměru rozpouštědla k sušině 5 : 1 (obj./hm) a velikosti částic 0,38 mm činil výtěžek oleje 20,32 % a míra regenerace rozpouštědla byla 78.56 %. Výzkumníky velmi zaujalo, že hodnota IC50 oleje ze semen rajských jablíček v DPPH testu pohlcování radikálů činila 8,67 mg/ml. Toto je ve srovnání s většinou jiných rostlinných olejů hodnota nízká a naznačuje, že olej má vyšší antioxidační aktivitu než ostatní rostlinné oleje. Autoři konstatují, že jejich výzkum přinesl novou zajímavou informaci, která vyznívá ve prospěch lisování oleje ze semen rajčat. Pokud by všechna semena

z odpadů byla použita na výrobu oleje, potom by se ročně dalo takto vyprodukovat více než 0,14 milionu tun vysoce kvalitního rostlinnného oleje. Dongyan Shao, Griffiths G. Atungulu, Zhongli Pan, Tianli Yue, Ang Zhang, Xuan Li: Study of optimal extraction conditions for achieving high yield and antioxidant activity of tomato seed oil. Journal of Food Science, DOI: 10.1111/j.1750-3841.2012.02804.x

PRŮLOM V EXTRAKCI ANTOKYANINŮ Z ČERVENÉHO ZELÍ Vědci vynalezli způsob, jak extrahovat z červeného zelí čistší a stabilnější antokyaniny. Nový postup popisují v článku publikovaném v časopise Food and Bioproducts Processing. Evropští výrobci potravin budou jistě potěšeni. Poptávka po přírodních barvivech, které výrobcům umožňují opatřit své výrobky tvrzením „all-natural“, totiž rychle stoupá. Jedním z úkolů souvisejících s používáním přírodních barviv je vyřešit jejich nedostatečnou stabilitu, která vytváří problémy při použití těchto barviv u produktů s dlouhou dobou trvanlivosti, kupříkladu nápojů skladovaných při pokojové teplotě. Konvenční metody extrakce antokyaninů jsou neselektivní a výsledkem je roztok pigmentu s vysokým množstvím vedlejších produktů, kupříkladu cukrů, organických kyselin a bílkovin. Některé z těchto nečistot mohou podle tvrzení autorů z oddělení potravinářského inženýrství ústředního výzkumného ústavu potravinářské technologie v Mysore v Indii dokonce urychlovat degradaci barviva. Výzkumníci testovali několik extrakčních metod a několik různých adsorbentů. K nejlepším výsledkům dospěli při použití Langmuirovy izotermické rovnice, a to zejména při nízkých teplotách. Výsledný roztok antokyaninu byl po purifikaci zbaven cukrů, které jsou hlavní příčinou degradace barviva. Mimoto nebylo zaznamenáno ani hnědnutí a bylo dosaženo i 27% zlepšení v intenzitě barvy. Maximálního stupně extrakce bylo dosaženo při použití směsi 50% etanolu a okyselené vody. Nejvyšší adsorpční a eluční parametry vykázal neiontový adsorbent na bázi akrylátového esteru Amberlite XAD-7HP. Červené zelí je jedním z hlavních zdrojů antokyaninů pro barvení potravin. Antokyaniny červeného zelí jsou unikátní v tom, že mají schopnost barvit ve velmi širokém rozmezí hodnot pH. Naopak antokyaniny z jiných rostlinných zdrojů, kupříkladu ze slupek vinných hroznů, černého rybízu či bezinek, jsou schopny vytvořit rozumný stupeň zbarvení pouze při pH nižším než 4. Barvy získané použitím antokyaninů z červeného zelí se pohybují od červené při vysokých hodnotách pH po modrou a zelenou při nízkém pH. Vyhodnocení finálního produktu studie z hlediska obsahu celkových cukrů, barvy a indexu hnědnutí a indexu degradace naznačilo, že takto připravené barvivo má zvýšenou stabilitu a i další charakteristiky jsou dobré. Mimo potravinářství se antokyaniny využívají též ve farmaceutických produktech jako vysoce účinné antioxidanty s protizánětlivými účinky. J. Chandrasekhar; M. C. Madhusudhan; K. S. M. S. Raghavarao: Extraction of anthocyanins from red cabbage and purification using adsorption. Food and Bioproducts Processing, DOI: 10.1016/j.fbp.2012.07.004. Mgr. Tatiana Oldřichová, Zemědělská a potravinářská knihovna, Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Potravinářský zpravodaj – vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4-Braník, tel.: 296 374 656, http://www.agral.cz, šéfredaktorka: Věra Fillnerová – 296 374 652, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, fax 296 374 658, e-mail: [email protected]; Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tiskárna OMIKRON Praha, spol. s r. o. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.



VÍME, CO NÁM CHUTNÁ A CO NE DUPONT INDUSTRIAL BAKERY SOLUTIONS » Vyšší produktivita pečení » Systémy antiadhézních povrchů s dlouhou životností » Minimalizace použití oleje a tuku » Záruka kvality díky ověřené licenci

2 1 0 2 IBA | Stand 320

1 Hall A

Systém originálních antiadhézních povlaků přizpůsobených pro potřeby Vaší pečicí linky! Industrial Bakeware Coatings

Navštivte nás na veletrhu IBA nebo na www.dibs.dupont.com

DIBS DuPont Industrial Bakery Solutions

Copyright © 2012 DuPont. Všechna práva vyhrazena. DuPont ovál logo, DuPontTM, a Teflon® jsou registrované ochranné známky nebo ochranné známky E.I. du Pont de Nemours and Company.



TOP GASTRO & HOTEL

7. MEZINÁRODNÍ VELETRH GASTRONOMIE A ZAŘÍZENÍ PRO HOTELY A RESTAURACE

HOLIDAY WORLD GOLF SHOW

7. - 10. 2. 2013 Výstaviště Praha - Holešovice www.top-gastro.cz ELŮ TAVOVAT VNÍKŮ S Y V 0 5 1 UR VŠTĚ .000 NÁ AM , GASTRO TO 2 3 Ž E N GR VÍCE DNÝ PRO CHALLENGE O V O R P Ý DO EAM ODB ORN TĚŽ G OURMET T SOU

Pod záštitou

Odborní partneři

Potravinářský zpravodaj Číslo 5 Ročník XIII 11. září 2012 Cena 28 Kč

Recommend Documents