POTRAVINÁŘ. Image českých potravin je v cizině daleko lepší než u nás doma

Potravinář září/2013

POTRAVINÁŘ Image českých potravin je v cizině daleko lepší než u nás doma Průzkum pro The Economist a také evropský statistický úřad potvrdily, že české potraviny rozhodně nejsou žádný šunt. Platí rovněž, že Česká republika má potraviny ze všech postkomunistických zemí nejlepší – tak by se daly ve stručnosti shrnout výsledky výzkumu pro renomovaný časopis The Economist, kupodivu publikované i v našich médiích. Kupodivu proto, že o potravinách, včetně těch tuzemských, jsou spotřebitelé v ČR zvyklí číst či poslouchat především negativní informace. Výsledkem je pak, jak jsme toho každodenními svědky, převažující názor veřejnosti, podle kterého jsou potraviny u nás vyráběné, případně zde prodávané, oproti zahraničí nekvalitní, a ještě často předražené. A přesto: nejen The Economist, ale i jiná autorita – evropský statistický úřad Eurostat – potvrdily, že je to spíše naopak. Připomeňme také, že Eurostat navzdory tomu, že ceny potravin v ČR rostou o něco rychleji než v Evropské unii, potvrdil i ve statistikách za rok 2012 opakovaně skutečnost, že i při přepočtu na paritu kupní síly jsou u nás stále páté nejlevnější potraviny v EU. J e s m u t n é , ž e neprofesionalitu a senzacechtivost našich médií musejí korigovat ta zahraniční. A to nejen v pohledu na český, ale třeba i na polský potravinářský trh. Ten je totiž podle Economistu prakticky srovnatelný s naším. V uvedeném výzkumu jsou Poláci hned za námi. Ani jedna z těchto informací přitom ve skuteč nosti ne ní

překvapením. Nejen v potravinářství, ale obecně v drtivé většině ekonomických ukazatelů a výsledků dalších průmyslových oborů je naše země z postkomunistických států nejlepší a oproti západní Evropě také nejvíc konkurenceschopná, včetně zemědělství. Stejně tak Polsko je obvykle ve většině sledovaných ukazatelů těsně za námi, případně – méně často – těsně před námi. Což v praxi znamená - ačkoli to z nálady společnosti nevyplývá ani náhodou že se zdaleka nemáme tak špatně, jak to na první pohled vypadá. V zahraničí se to ví – u nás si to ovšem z vrozeného pokrytectví nechceme přiznat. Snad aby nám někdo nezáviděl. Na druhou stranu je ovšem vhodné výsledky The Economist (celkově se ČR umístila 23. ze 107. zemí) skutečně správně interpretovat. Na rozdíl od v ČR nejčastěji rozebíraného hodnocení „kvality potravin“, což je pojem značně relativní, neboť různé komunity a zájmové skupiny berou za parametr kvality něco jiného, představuje zmiňovaný výzkum komplexnější hodnocení – takzvaný Globální index potravinové bezpečnosti (GFSI) –, jež zahrnuje kromě „kvality“ a „bezpečnosti“ potravin také jejich dostupnost a cenu. To je mnohem objektivnější, byť jistě složitější přístup, a nebylo by na škodu, kdybychom k p o s u z o v á n í p o t ra v i ná ř s k é problematiky přistupovali obdobně i u nás. Skutečnost, že v naší zemi v poslední době „řešíme“ bez nějaké jednotné linie právě pouze „kvalitu“ potravin, totiž ústí do možností bez pr oblé mů – třeba v rámci konkurenčního boje – degradovat z různých pozic cokoli. A veřejnost se pak domnívá, že téměř všechno je šunt. A to není pravda. Nejen pro českého, ale i

evropského spotřebitele je pak výzkum The Economist značným překvapením také z hlediska vítězné země – totiž USA. Potravinářská produkce Spojených států je totiž napříč celou Evropskou unií uměle a záměrně degradována především poukazováním na používání v EU zakázaných technologií – například nasazováním růstových hormonů a především geneticky modifikovaných zemědělských surovin k výrobě potravin. Málokdo ovšem přizná, že hlavním důvodem degradace je konkurenční boj, kdy poukazování na rizika americké potravinářské produkce znamená v praxi cílené vytváření vyššího odbytu pro produkci evropskou. Že jsou tato rizika značně přeceňována, dokazuje sám život – americká populace po konzumaci svých potravin nevymírá, a hovoříme-li například o nárůstu obezity v zemích amerického kontinentu, pak ta je dána více po h od l ným ži vo tn ím s tylem Američanů s nedostatkem pohybu než složením amerických potravin. Geneticky modifikované suroviny pak k výrobě potravin používá, až na EU, celý svět. V Evropě se ovšem podařilo lobbistickým organizacím v čele s Greenpeace geneticky modifikovanou produkci v očích laické veřejnosti natolik znevěrohodnit, že EU dnes tyto spotřebitele používá jako alibi pro t a k z va né ne tar i f ní přek á ž ky zahraničního obchodu – tedy k zákazu dovozu potravin z takových surovin na své území. A o to jde, ne o zdraví lidí. Obecně přitom není příliš logické převážet potraviny po celém světě sem a tam, zejména když jde o produkty, které mají svůj ekvivalent v zemích dovozu. Což platí jak pro dovoz potravin z Polska

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


do ČR (a naopak), stejně jako pro dovoz amerických potravin do Evropy (a naopak). Obhajovat vlastní trh a vlastní produkci je tak zcela nepochybně strategický a správný zájem, jiná věc ovšem je, jakými metodami se toho dosahuje. Ty dosavadní bohužel spočívají spíše v negaci konkurence, ba někdy i v negaci vlastní, což je třeba případ naší země, kde se navíc ukazuje, jak kontraproduktivní jsou tyto metody, které se mohou kdykoli obrátit proti autorům. Výzkum pro The Economist přes všechny možné relativismy ukazuje, že leccos může být úplně nebo částečně jinak, než jaký je obecně přijímaný obraz příslušného problému. Ukazuje však také, že v oblasti potravinářství by Čechům slušelo trochu více hrdosti a patriotismu. Máme ale na to? Petr Havel, agrární analytik

Pekaři se obávají o svoji existenci

práce pekařů, jejichž průměrná mzda se pohybuje okolo 16 tisíc Kč. Podle posledních údajů ČSÚ ukončilo od roku 2002 svoji podnikatelskou činnost v pekárenském oboru přes stovku převážně malých výrobců, takže prakticky každý sedmý pekař již zkrachoval. Výrobci čerstvého chleba a pečiva jsou dnes decimováni dovozem zmrazených polotovarů ze zahraničí, který snižuje jejich výrobu a zhoršuje konkurenceschopnost na trhu. Blížící se podzimní jednání o cenách chleba a pečiva mezi pekaři a obchodními řetězci budou proto velmi důležitá i pro spotřebitele. V sázce je nejen budoucnost stovek českých pekáren, ale také kvalita výrobků a udržení široké nabídky čerstvého pečiva. „Pokud by velké obchodní řetězce požadovaly na pekárnách další snížení odbytových cen, řada pekáren by musela ukončit své podnikání. Ohrozilo by to kvalitu produkce tuzemských výrobců a vedlo k unifikaci nabídky. V regálech marketů by se zvýšil podíl výrazně dražších výrobků ze zamrazených polotovarů na úkor čerstvého pečiva. Spotřebitelé by tudíž měli ve svém zájmu podporovat české pekaře a vyžadovat jejich kvalitní výrobky na pultech obchodů. V Česku máme osmé nejlevnější pekařské výrobky v EU, neměli bychom proto závodit ve snižování cen, ale ve zvyšování jejich kvality a nabídky,“ konstatuje předseda svazu .

Manažeři českých pekáren, kteří se sešli v Českých Budějovicích k pravidelnému ročnímu bilancování, vyhlížejí s velkými obavami do budoucnosti. Uplynulý marketingový rok byl totiž pro pekaře, ale také pro mlynáře ekonomicky nejhorší za posledních dvacet let. Loňská neúroda způsobila zdražení mouky v průměru o dvacet procent, přičemž podle ČSÚ odbytové ceny (mm) chleba stagnovaly a u pečiva dokonce klesly. Způsobil to silný Ministr slíbil podporu tlak obchodních řetězců, které pekařům chtěly při zvýšení DPH udržet ceny pro zákazníky. Zvýšené náklady nesli na svých bedrech čeští pekaři, Ministr zemědělství Miroslav což mělo téměř likvidační dopady Toman na letošním agrosalonu do jejich hospodaření. Země živitelka slíbil pekařům ochranu českého trhu a podporu Některé, zejména řemeslné malým a středním podnikatelům. pekárny, z těchto důvodů již Zároveň je vyzval, aby si vzájemně ukončily své podnikání. Většina nepodráželi ceny při vyjednávání pekáren žije z podstaty, ekonomická s obchodními řetězci a neprodávali situace jim neumožňuje rozvoj ani zboží pod cenou. Pekaři by letos odpovídající ohodnocení náročné vzhledem k dobré úrodě nechtěli do 2

konce roku zdražit pečivo. Řekl to předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal. "Musíme se přestat bát, pojmenovat věci pravými jmény a musíme říct, já vám zboží nedám, protože mi nedáte cenu, kterou potřebuji," uvedl ministr. Pekařům a cukrářům chce mimo jiné zajistit dotace na snižování energetické náročnosti provozů. Pekaři by podle šéfa svazu Dřízala chtěli do konce roku udržet ceny pečiva. "Úroda je z pětiletého pohledu mírně nadprůměrná, což je pro pekaře dobrá zpráva, protože zejména na Moravě je kvalita potravinářské pšenice velmi dobrá a odrazí se i v kvalitě pekařských výrobků," řekl. Pekaři očekávají, že klesnou odbytové ceny obilí a tedy i mouky. Ve hře je také snižování cen energií. Pekárenský a mlynářský obor jsou podle Dřízala po loňských žních, kdy se ceny mouky zvýšily až o čtvrtinu, v katastrofálním stavu. Narostly také ceny energii, pohonných hmot, zvýšilo se DPH. "To představovalo jeden z nejhorších roků za posledních dvacet let. Většina pekáren je dnes ve vážných ekonomických problémech a bojuje o přežití. Situace se vyostřuje s vyjednáváním cen s obchodními řetězci na příští rok," uvedl Dřízal. Za posledních deset let podle statistiků zkrachovala každá sedmá pekárna a hrozí unifikace výrobků. Svaz se snaží apelovat hlavně na velké obchodní řetězce, které odebírají zhruba dvě třetiny pekařské produkce, aby daly přednost kvalitě výrobků před nízkou cenou. Na osobu v Česku připadá 42 kilogramů chleba na rok, lidé za něj vydají zhruba tisíc korun, dovolit by si mohli kvalitu, míní Dřízal. Vláda by podle něj mohla trh ochránit projednávanou novelou zákona o významné tržní síle, kde by měly být vztahy mezi dodavateli a odběrateli legislativně upraveny, a také mediální a marketingová podporou. (mm)



Poděkování Dovolte, abychom všem Vám, kteří jste zvláštním příspěvkem podpořili vyhlášenou povodňovou sbírku, poděkovali. Oceňujeme Vaši rychlou reakci, pomoc a solidaritu s postiženými členy. Na své kolegy pamatovaly tyto základní organizace: Moravskoslezské cukrovary a.s. Hrušovany nad Jevišovkou Karlovarské minerální vody a.s. Kyselka Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Skřivany Pivovar HOLBA, a.s. Hanušovice STOCK Plzeň-Božkov s.r.o. NOS PPP Praha 3 Pivovar ZUBR a.s. Přerov SZPI Olomouc Tecnocap s.r.o. Strmilov Kaufland ČR v.o.s. Pardubice Miltra B, s.r.o. Městečko Trnávka Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Znojmo Philip Morris ČR, a.s. Kutná Hora Mlékárna Hlinsko, a.s. Tereos TTD, a.s. Mělník ViskoTeepak, s.r.o. Brno Povltavské mlékárny, a.s. Příbram. A kolegyně a kolegové: Dostál Petr, Bartošová Zdena, Voráčková Daniela, Školníková Marie, Štěpánek Alexander, Rygálová Ivana. Vybraná částka 133.750,-Kč bude rozdělena podle rozhodnutí Předsednictva NOS PPP dne 18. září 2013. Děkujeme. JUDr. Alexander Štěpánek, předseda NOS PPP

Kolektivní vyjednávání v roce 2013 na Moravě Kolektivní vyjednávání pro rok 2013 bylo hlavně ovlivněno ekonomickou krizí, kterou naše země prochází. Krize, finanční a odbytové potíže, chování obchodních řetězců a nejasná budoucnost a nutnost investovat do výroby byly hlavním argumentem ze strany zaměstnavatelů př i debatác h o nárůstech mezd a benefitů pro zaměstnance. Samozřejmě mohlo jít o taktiku při vyjednávání, ale i o skutečnost. Když ale tyto argumenty byly podloženy nepříliš dobrými ekonomickými výsledky firmy, p ot om i od b or ový m vyjednávačům bylo zřejmé, že pokud se do potíží dostane firma, potom

prvními, kdo tyto potíže odnáší, jsou zaměstnanci a dochází k propouštění. A tak v mnoha případech byl tímto výsledek vyjednávání v porovnání s minulými nekrizovými roky ovlivněn. Zde se projevila zaměstnanecká sounáležitost s firmou a pochopení situace. Ale i přesto hlavním cílem vy je d nává ní zů s tal o ud ržen í zaměstnanosti a reálných mezd zaměstnanců, čehož až na několik málo výjimek, se podařilo dosáhnout. V případě různých benefitů pro zaměstnance převážně nedošlo z výrazných změnám, zůstaly ve stejné výši a rozsahu jako v minulých letech. Stále více je upřednostňován příspěvek od zaměstnavatele na penzijní připojištění. Jako nový způsob přidělování benefitů se začíná uplatňovat tzv. kafeterie; ve

smlouvě je dohodnuta částka na zaměstnance a sám zaměstnanec si z nabídky firmy vybírá, převážně přes internet, ty benefity, které mu vyhovují. V celé řadě firem došlo k posunutí vyjednávání až na období, kdy už byly známé výsledky hospodaření za předcházející rok, tedy na první čtvrtletí roku a tak se kolektivní smlouvy uzavíraly převážně od března nebo dubna. To se jeví jako pozitivní, protože se vyjednává se znalostí věcí a tak odboráři mohou využít služeb svazového ekonomického a právního oddělení a nechat si udělat ekonomický posudek a výhled na následující období. Kolektivní smlouvy se uzavíraly jak na jeden rok, tak i na delší období, převážně dvouleté, ale je dost smluv


3


uzavřených na dobu neurčitou s tím, že o mzdách se vyjednává průběžně. Na rok 2013 je uzavřeno v rámci regionu Morava v 95% základních organizací kolektivní smlouva, ve zbývajících dvou případech nedochází k podpisu smlouvy ze strany zaměstnavatele a jedna funguje jako místní organizace. Č a st o př i kol e k t iv n ím vyjednávání jsme slyšeli, že až skončí krize, situace se vylepší, hubené roky budou napraveny a zaměstnavatel tuto krizovou solidaritu zaměstnanců ocení. Tak uvidíme, co přinese příští rok. Petr Dostál

Majitel Odkolku chce ze ztrát. Pomůže třeba dalamánek Větší důraz na regionalitu, návrat k tradičnímu pečivu a co nejlepší servis zákazníkům. Takový je plán jedničky na pekárenském trhu, firmy United Bakeries, jak se vrátit k zisku.V čele s výkonným ředitelem Ivanem Flekem, který se do United Bakeries vrátil po devíti letech, chce firma zákazníkům připomenout tradiční značky Odkolek nebo Delta a znovu je naučit na lokální tradiční pečivo. „Obnovíme výrobu slavných znojemských dalamánků," láká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz na jeden z připravovaných výrobků Ivan Flek. Aktuálně.cz: United Bakeries má v České republice stále pozici největšího pekárenského řetězce. V závěsu za vámi se drží Penam Andreje Babiše, se kterým jste se chtěli ještě loni spojit. Jaký byl pro vás loňský rok? IF: V roce 2012 jsme dosáhli obratu ve výši 2,67 miliardy korun, zatím co o rok dříve to bylo 3,16 miliardy. Meziročně logicky klesla také EBITDA, a to ze 490,27 milionu na 315,22 milionu korun. 4

Výroba se nám pak snížila ze 124 Bohužel to, co člověk poztrácí po tisíc tun na 105 tisíc. tisícovkách, získává zpět po stovkách. Takže ten proces, dostat se A.cz: Jak se vám daří v současné zpátky na hladinu a znovu do době? Obrací se situace k lepšímu? černých čísel, bude trvat řadu měsíců. IF:Musím bohužel říci, že společnosti se daří hůř než A . c z : Z as t a v me s e j e š t ě v loňském roce. Ještě loni se u nevydařené fúze s Agrofertem… průměrné měsíční tržby pohybovaly IF:Když Agrofert prováděl okolo 240 milionů korun, teď jsme due diligence, měl bohužel prostor spadli na zhruba 200 milionů. seznámit se se vším, co potřeboval. Samozřejmě v souvislosti s poklesem Včetně všech obchodních detailů, obratu se nám zhoršil i hospodářský smluv, cen, obchodních podmínek. výsledek. Od začátku roku jsme tedy ve ztrátě. A.cz: Částečně jste tím Přišli o své know-how... A.cz: Co podle vás stálo za IF: Přišli jsme samozřejmě zhoršením výsledků? Podílela se na o ten trh. I naši obchodní partneři tom i nevydařená fúze s Penamem? říkali, budete tady ještě, nebo jste již IF: Faktorů, které se na Agrofert? Jakou máte perspektivu našich současných výsledcích jako Odkolek nebo jako Delta? podílely, je hned několik. Jedním Zkrátka jsme naše partnery znejistěli. z nich je právě pokus o sloučení Samozřejmě nám ani nepomohla s Agrofertem pana Andreje Babiše. medializace fúze. Říkalo se, Babiš si Sloučení vypadalo první rok velmi sáhl zase pro další sousto. Přišli jsme slibně, zdálo se, že se čeká jen na také do značné míry o svoji tradiční rozhodnutí Antimonopolního úřadu. aktivitu. Tedy obchodní, inovační a Druhý rok se fúze začala dostávat do vývojovou. Kdykoli jsme chtěli něco křečí a nakonec to v říjnu loňského koupit, nový stroj nebo zavést roku skončilo krachem. Do toho se nějakou novou produktovou řadu, proti nám obrátil do té doby náš tak nám budoucí potencionální největší odběratel, Ahold. Ten jak kolegové říkali, to nedělejte, to my si nás, tak Penam odstavil od dodávek uděláme sami, až to tu převezmeme. běžného čerstvého pečiva, což Firma tak z vnějšího pohledu v pekařině dělá až 75 procent obratu. ustrnula. Naštěstí se ukazuje, že To byl taktéž významný faktor neustrnuli lidé. Takže teď tahají ze propadu. šuplíků nápady, které tam dva roky štosovali. A.cz: Ahold se začal bát vaší dominance? A.cz: Motivaci ztratil i váš IF: Na trhu to v poslední předchůdce, Jan Jedlička? době oproti minulosti vypadá tak, že IF: Už jsem jednou zažil stěžejními hráči jsou United Bakeries proces, kdy nás chtěli prodávat. a Penam. A tito dva hráči se chtěli Trvalo to asi čtyři měsíce. Pak přišla jednu dobu dokonce spojit. Ostatní krize a fúze se nekonala. Musím říci, se proti nám tedy určitým způsobem že to období bylo pro zaměstnance vymezili. Řetězce se obávají, aby ta velmi depresivní. Lidé ztráceli síla nebyla příliš velká, aby nezůstaly motivaci dělat cokoli, co má delší odkázány pouze na nás a nemusely časový horizont než jeden týden, spolupracovat za každou cenu. Takže jelikož nevěděli, zdali ve firmě za z toho důvodu Ahold patrně zvolil týden ještě budou. Takže obdivuji filozofii regionality. Pojďme všechny kolegy, kteří ten proces fúze podporovat svého šerifa. Tím pádem s Agrofertem přežili v dobré mysli. jsme přišli o velký podíl na trhu. Někteří se rozhodli pokračovat, Tržby nám kvůli tomu klesly někteří v sobě tu motivaci nenašli. o pětinu. Pořád jsme ale největší, i To byl právě patrně případ pana když nám Penam dýchá na záda. Jedličky. Takže marketingový ředitel



převzal obchod a já jsem se po devíti vyjednávat takové podmínky, letech vrátil zpět do firmy. abyste nemuseli vyrábět pod cenou? A.cz: Neuvažujete teď naopak IF: Řetězce na ceny pečiva o tom, že byste sami převzali tlačily vždycky. Stejně jako my nějaký z menších pekárenských tlačíme na své dodavatele, aby nám ř e t ě z c ů n e b o n ě j a k o u dodávali mouku nebo droždí co specializovanou firmu? nejlevněji a při co největší kvalitě. IF: Myslím si, že ne. Naopak Čím je řetězec větší, tím má větší specializovanou výrobu jsme vyjednávací sílu. Když jsem před v minulosti opustili. Ukázalo se, že devíti lety z firmy odcházel, prodával jak se Evropa otevřela, začali nám se rohlík za zhruba korunu. To je konkurovat sousedé. My jsme skoro stejná cena jako teď. Mouka kupříkladu zprovoznili linku, která ale tehdy stála čtyři padesát, dneska vyráběla patnáct tisíc kusů za hodinu. stojí osm korun. Nafta stála dvacet Vzápětí se v Polsku objevila linka pět korun a v současnosti stojí třicet s výrobou padesát nebo sto tisíc kusů pět. A to nemluvím o energiích. za hodinu. Čili byli samozřejmě Nezbývá nám tedy nic jiného, než produktivnější a levnější. Do naší hledat vnitřní rezervy, abychom se skupiny patří v současné době třináct udrželi nad vodou. Je pravda, že se regionálních pekáren. Právě na ty se pekaři shodují na tom, že letošní rok chceme nyní soustředit. Naší hlavní je jeden z nejhorších, co zažili. činností jsou dodávky čerstvého Situace sice není růžová, ale dodávky pečiva, tato klasika je pro nás typická. do supermarketů nám přeci jen Takže v tuto chvíli neuvažujeme zajišťují zisky. Máme u nich jistotu o žádných akvizicích ani prodeji platební disciplíny. firmy. Chceme se soustředit na co opravdu největší pokrytí České A.cz: Ahold se k vám obrátil zády. republiky a stabilizovat se. Ostatní supermarkety sice ne, ale na dr uhou str anu začaly A.cz: Jak máte rozloženou síť zákazníky lákat na dopékané pekáren? Jste schopni pokrýt pečivo, o které je velký zájem. celou Českou republiku? Nebo Pociťujete odklon zákazníků od máte i nějaká prázdná místa? běžného pečiva? IF: Naše pekárny jsou IF: My máme v portfoliu asi rozmístěny tak, aby v podstatě 650 výrobků, včetně různých pokryly celou Českou republiku. gramáží. Je to několik stovek druhů Trošku máme možná dál na včetně koláčového, šátečkového V y s o č i n u . N a J i h l a v s k u a pečiva, různých cereálních programů, Havlíčkobrodsku máme nejblíže chlebů, běžného pečiva. Takže jde Pardubice nebo Brno, což není úplně o dost široký sortiment. Dokonce praktické. Ale jinak se nám daří také do Aholdu dodáváme spoustu všechny další oblasti pokrýt. balených výrobků. Celkově lze ale Rozhodně máme nejhustší síť říci, že poptávka po pečivu se snížila. pekáren na tuzemském trhu. Lidé se již necpou chlebem se Napří klad Pe nam je h od ně škvarky nebo pěti rohlíky ke svačině. koncentrovaný na Moravě. Tady Spíše volí jiné alternativy. Troufám si v Čechách zas tak přítomen není. odhadnout, že spotřeba běžného Dovoluji si s malou nadsázkou říci, pečiva v posledních letech klesla asi že jsme po České poště největší tak o pět až sedm procent. Jednak logistická firma. Máme zhruba pět lidé skutečně méně nakupují a ten set, šest set aut, které po republice sortiment je mnohonásobně větší denně rozváží čerstvé pečivo. než před lety. A samozřejmě je zde v l i v pr á vě těc h m ra že n ýc h A.cz: Pekaři si stěžují na velký polotovarů, které si sami prodejci tlak supermarketů na ceny rohlíků rozpékají. a běžného chleba. Daří se vám

A.cz: Takže vám dopeky leží v žaludku? IF: Dopékané nebo rozpékané pečivo rozhodně zásadně rozšířilo sortiment. V současné době se dopékané pečivo v supermarketech na celkových prodejích podílí pětinou až třetinou. Zhruba před půl rokem vstoupila v účinnost vyhláška, podle které se musí v obchodech označovat. Nemyslím si ale, že by tím lidé našli nějaký argument pro to, nekupovat je. Je to také nebalené zboží a je to čerstvé zboží. Diskutovat o tom, zdali rozpečené vydrží déle, nebo ne, nemá smysl. Když si kupujete takovéto pečivo, tak si ho kupujete ne pro to, abyste jej jedla druhý den, ala jako čerstvé. Rohlík vás pořád stojí nejvíc dvě koruny, kaiserka, která má v podstatě stejné složení, až pět korun. Řetězce tedy využily toho, že jsou tyto dopeky oblíbené a že si mohou nasadit vysokou marži a na druhou stranu škrtit pekaře, protože je jich moc a všichni chtějí prodávat. A.cz: Jak se například změnila kvalita rohlíků? Donutil vás tlak na ceny sáhnout po levnějších surovinách? IF: K jisté změně složení došlo již před dvaceti lety v souvislosti s privatizací průmyslových pekáren a nástupem řetězců. Samozřejmě nešlo o zásadní změnu ingrediencí. Ta receptura je pořád stejná. Mouka, voda, droždí, sůl. Ještě na začátku devadesátých let se do rohlíků dávala troška sušeného mléka, aby byl vláčnější. Ta trocha tuku, která tam je, byla patrně dříve o něco kvalitnější než teď. Hodně se samozřejmě změnily receptury u ostatního pečiva. Na trhu se objevila řada cereálních výrobků. Například značka František Odkolek má asi deset druhů chlebů s různými semínky, otrubami. Změn doznalo i jemné pečivo. Přeci jen, když si dnes zákazníci koupí koláče za patnáct dvacet korun, chtějí, aby marmeláda byla kvalitní, aby povidla byla skutečně povidla. Tam bych řekl, že k posunu došlo docela výrazně, a to k lepšímu.


5


A.cz: Znamená to, že už si i Češi potrpí na kvalitní a zdravé potraviny? IF: Řekl bych, že to jde v takových vlnách. Vždycky se jednou za dva roky objeví trend zdravě se stravovat, pak mírně ochladne. Celkově má ale zájem o zdravé potraviny rostoucí tendenci. Vidíme to na našem cereálním programu. Dorůstá nám další generace, už ani Husákovy děti nechtějí šest knedlíků s bůčkem a koukají na to, jak se najíst nějak rozumně. Lidé si tedy zvykají na to, že si dají třeba nějaký salát a k tomu krajíček cereálního chleba nebo něco podobného.

u názvu United Bakeries, ale chceme využít tradice našich silných značek, jako je Odkolek nebo Delta. Chceme tedy zdůraznit, že naše pekárny byly a jsou regionální, což možná trochu zapadlo vznikem United Bakeries a naší nadnárodní strategií.

kořenům, návrat k tradici. To je teď naší marketingovou filozofií. A.cz: Do United Bakeries se vracíte po devíti letech. Majitelé skupiny bratři Paříkové do vás vkládají velké naděje. Kam chcete skupinu pomocí nové strategie posunout? IF: Cílem pro letošní rok je v podstatě vymazat období příprav na fúzi s Agrofertem, vymazat ty ztráty. Společnost v posledních letech před fúzí docela dobře prosperovala. Na cestách po síti našich pekáren jsem byl teď docela překvapen, kolik se investovalo do nových technologií. Řekl bych, že jsou v dobré kondici, i přes to, že všichni pekaři včetně Svazu pekařů a cukrářů pláčou, jak jsou na tom špatně. Chtěl bych tedy, aby se ty investice zúročily a my byli zase v černých číslech. Do konce roku bych se rád vrátil na hranici čtvrt miliardy korun v měsíčních tržbách. To bychom chtěli vybojovat právě novou marketingovou strategií a čerstvostí. Takže mohu říci, že práce je opravdu hodně. Zatím jsem mírný optimista. Období posledních dvou let bylo pro firmu opravdu hrozně dlouhé a nepříjemné. Ale zůstal zde v drtivé většině opravdu namotivovaný tým, který čekal na to, až přijde někdo s trochou elánu a s nápady. Myslím, že by se nám to mělo povést. (redakčně kráceno)

A.cz: I přes vaši dřívější celoevropskou orientaci si tedy jednotlivé pekárny zachovaly svou typickou chuť pečiva? IF: Ano. Například u nejběžnějšího chleba Šumava jsme i v minulosti měli třináct mírně odlišných receptur podle místních chutí. Víme, že regionální chutě se liší, někde mají rádi více žitný, kyselejší, jinde preferují světlejší A.cz: Jsou pro vás kromě České chléb s vyšším podílem pšeničné republiky zajímavé nějaké další mouky, někde mají rádi lesklou trhy, kde byste se rádi uplatnili? kůrku, jinde matnou a tak dále. I to je IF: Chtěli jsme být - proto i známka regionality našich pekáren. ten název United Bakeries - firma středoevropského formátu. Měli A.cz: Jakým způsobem hodláte jsme společnou výrobu ve Varšavě, zákazníkům připomenout, že působili jsme v Maďarsku na n e j s t e j e n p r ů m y s l o v o u několika místech, na Slovensku na velkopekárnou, ale máte své několika místech. Poté, co se otevřely p e k á r n y t é m ě ř v e vš e c h hranice, jsme se docela silně snažili regionech? Oprášíte například uspět na německém trhu. Nicméně nějaké lokální výrobky? se ukázalo, že ty zahraniční trhy IF: V současné chvíli nejsou tak impozantní jako náš dodefinováváme strategii. Během léta domácí. Byly to v podstatě takové začneme připravovat obaly a osamělé ostrůvky, které těžko tisknout. Standardní značky, jako je přežívaly a neměly prostor pro Odkolek a Delta, zůstanou, k tomu expanzi. Nakonec jsme se tedy začali ale přibude ještě dalších třináct soustředit výhradně na Českou značek. Musíme tedy ještě přesně republiku. Chceme se zaměřit na to, zformulovat, jak budeme jednotlivé abychom obchody zásobovali co pekárny označovat. Patrně to bude nejrychleji a nejkvalitněji. Většina Žatecká pekárna, Znojemská Nápad s účetnictvím se našich dojezdových tras je do třiceti pekárna, Prácheňská pekárna. uchytil kilometrů. Chceme zákazníkům V Praze bude možná pekárna připomenout, že jim jsme schopni Odkolek, protože to byla značka, přivézt až pod nos takové čerstvé kterou Pražané znali. V Brně pak V roce 2011 byla základním výrobky, na které jsou zvyklí. byla zavedená Delta pekárna Brno. organizacím nabídnuta možnost vedení účetnictví prostřednictvím A.cz: Říkáte, že spotřeba pečiva Chceme také obnovit tradiční svazu. Tato spolupráce se zdá být v posledních letech klesá. Lidé si pečivo. Pekárny tak budou vytvářet o b o u s t r a n n ě v y h o v u j í c í . stále více zvykají na dopékané kromě výrobků Odkolek a Delta i V současné době se spolupracuje pečivo ze supermarketů. Jak lokální sortiment. Například při vedení účetnictví s téměř chcete Čechy přimět, aby dávali Znojemská pekárna měla kdysi velmi třetinou základních organizací přednost výrobkům od United slavné dalamánky, jejich výrobu svazu. V základních organizacích Bakeries? chceme obnovit. Asi to bude jsou přitom s touto spoluprací IF: Rozhodně se budeme Znojmo vyrábět pouze pro Znojmo, spokojeni, jak o tom svědčí prezentovat více re gionálně. nebude s tím cestovat někam například vyjádření ZO NOS Nechceme zůstat marketingově jen například do Brna. Takže návrat ke PPP HOLBA a.s., a ZO NOS 6



PPP Povltavs ké ml é kár ny Příbram a.s. Proto bych chtěla ještě jednou oslovit ty ZO, které tuto možnost nevyužily, ve spolupráci s kolegy regionalisty a osobně jim nabídnout možnost vedení účetnictví již s řadou praktických zkušeností. Zdena Bartošová Dobrý den, jsem pokladní v ZO krátce a p. Bartošová mi moc pomohla s vedením účetnictví. Při pohybu peněz v pokladně ji pošlu příjmové a výdajové doklady. Obratem dostanu zprávu o zůstatku v pokladně. Stejným způsobem posílám výpisy z běžného účtu a obratem opět dostanu zprávu o zůstatku na běžném účtu. Doklady posílám čtvrtletně. Na konci roku vypracovala p. Bartošová zprávu o hospodaření organizace a včas vypracovala i zprávu k podání daní pro finanční úřad. Já jsem s touto pomocí moc spokojená pokud se vyskytnou nějaké problémy v účetnictví tak se mi od. Bartošové dostane i rady po telefonu. Drahomíra Vrbová ZO NOS PPP Povltavské mlékárny Příbram Dobrý den, s vedením účetnictví, které má pro naši organizaci na starosti paní Zdena Bartošová, jsme velice spokojeni. Zasílané doklady jsou včas zpracovány a odeslány nám k nahlédnutí. Daňové přiznání je podáváno v řádném termínu. Pokud potřebuji poradit, obracím se telefonicky na paní Bartošovou a ta mi vždy poskytne potřebné informace. K naší spolupráci nemám žádné výhrady. Jaroslava Winterová ZO NOS PPP Pivovar HOLBA, a.s.

Nový ředitel pivovarského svazu Novým výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven bude od září Vladimír Balach (56). Na konci letošního března funkci opustil dlouholetý výkonný ředitele svazu Jan Veselý a dočasně ji zastávala Martina Ferencová. Absolvent Vysoké školy chemicko-technologické Balach

pracoval v pivovarství a sladařství více než 22 let. Působil v řadě pozic od mistra a sládka až po generálního ředitele a předsedu představenstva. Většinu své pivovarské kariéry strávil ve v r c ho l nýc h fu nkc íc h ve společnostech Ústecké pivovary (později Drinks Union) a Pražské pivovary (dnes Pivovary Staropramen). V posledních letech působil v manažerských pozicích ve firmách ČEZ Správa majetku, Unipetrol a Motorpal. Mezi hlavní priority nového výkonného ředitele svazu bude patřit budování image českého piva jako moderního a trendy nápoje a oslovení nových konzumentů. Mezi jeho první úkoly bude patřit realizace pilotního projektu Den českého piva, který se uskuteční 27. září. Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Svaz navazuje na dlouhou tradici, jejíž počátky spadají do druhé poloviny 19. století. Současná podoba svazu pochází z roku 1991, kdy se podařilo profesní organizaci pivovarníků a sladovníků obnovit. V současnosti svaz sdružuje 23 pivovarských společností, sedm sladoven a 19 přispívajících členů. Mezi ně patří výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, či vzdělávací instituce. (mk)

Budvar zaznamenal vyšší prodej Budějovický Budvar zatím letos prodal 860 221 hektolitrů piva, o deset procent více než ve stejném období loňského roku. Prodej světlého ležáku vzrostl meziročně o osm procent. Prodej piva v plechovkách se díky nové stáčírně plechovek, která byla uvedena do provozu letos v únoru, téměř zdvojnásobil. Export se zvýšil o 15 procent, řekl mluvčí pivovaru Petr Samec.

"I v těchto dnech pracuje piv ovar na plný výk o n ve třísměnném provozu a k uspokojení objednávek musí zaměstnanci nastupovat v mimořádných víkendových směnách," uvedl mluvčí. Nárůst prodeje Budějovického Budvaru letos podle něj táhl především export, který se zvýšil o 15 procent. I přes nepříznivé klimatické podmínky na většině hlavních evropských trhů dosáhl Budvar nárůstu u řady velkých exportních trhů díky rozšíření distribuce a intenzifikaci obchodu. V tuzemsku byl celý pivovarský průmysl pod tlakem řady negativních faktorů. "Ekonomická nejistota a s ní spojená neochota spotřebitelů utrácet za zbytné položky rodinných rozpočtů, velmi dlouhá zima, chladné jaro i červnové povodně obecně snižovaly tuzemskou poptávku po pivu. Přesto se nám podařilo navýšit prodej v České republice o pět procent," uvedl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. K dobrým letošním výsledkům přispěly dvě i novinky v sortimentu - nefiltrované kvasnicové pivo Budweiser Budvar Cvikl a míchaný nápoj z piva PardálOVO bezové. Prodej cideru značky Somersby vzrostl meziročně na dvojnásobek. (mi)

Chmelaři čekají vyšší výnosy než vloni Pěstitelé letos čekají z hektaru chmelnice vyšší výnosy než vloni, odhadují 1,16 tuny. Celkem by se z 4318 hektarů českých chmelnic mohlo sklidit asi 4700 tun. Na dni otevřených dveří ve Chmelařském institutu ve Stekníku na Lounsku to v pátek řekl předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler. Vloni se výnosy pohybovaly nejčastěji pod jednou tunou z hektaru, někteří pěstitelé sklidili i jen kolem 800 kilogramů. V předchozích letech byly ale výnosy ještě vyšší než letos. Chmel v Česku


7


roste na 4318 hektarech, asi 230 z nich ale tak poničila červnová povodeň, že je pěstitelé vůbec sklízet nebudou. Oproti loňskému roku jsou navíc plochy chmelnic asi o 50 hektarů menší, nově vysázeno bylo 201 hektarů. Celosvětově je ale podle Pázlera trend opačný. "Pomalu se zvedají plochy. Chmel se pěstuje na 46 tisících hektarech. Mírně se zvedá podíl aromatického chmele a klesá vysokoobsažného, což by mělo Česku nahrávat" dodal. Světová produkce bude ale vlivem špatných klimatických podmínek letos asi o pět až 10 procent nižší než vloni. I kvůli konkurenci ostatních zemí je důležité pracovat s cenou chmele, připomněl Pázler. "Je třeba, aby se chmel nenabízel pod cenou. Musíme se naučit pěstovat bez dotací, protože v současné výši určitě nebudou věčně," vysvětlil předseda svazu. České firmy vloni vyvezly 4148 tun chmele, což je o 122 tun více než v předchozím roce. Během uplynulé dekády se ale objem vyvezeného chmele snížil zhruba o čtvrtinu. Největším odběratelem bylo vloni Japonsko, kam zamířila více než čtvrtina exportu českého chmele, dále Německo a Čína. Plocha, kde se pěstuje chmel, se za posledních 10 let zmenšila přibližně o třetinu. V roce 2003 se jen na Žatecku pěstovalo více chmele než letos v celém Česku. Kromě nejznámějšího Žatecka se chmel pěstuje také v okolí Úštěka na Litoměřicku a Tršicku mezi Přerovem a Olomoucí. (mm)

Madeta zvýšila tržby i zisk Jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, zvýšila v pololetí tržby i zisk. Tržby vzrostly o 24,4 milionu korun na 2,572 miliardy korun, zisk před zdaněním o 28,3 milionu na 60,9 milionu korun. Kromě zvyšujících se prodejů v tuzemsku na tom má podíl i export a snížení nákladů. 8

Uvedl to generální ředitel a předseda představenstva Milan Teplý. Madeta letos bude investovat do modernizace až 100 milionů korun, a to například do balicích technologií smetanových krémů v závodě Jindřichův Hradec. "Zatím jsme ve stadiu jednání s dodavatelem. Další investice plánujeme v souvislosti s pokračující centralizací výroby směřovat do závodu v Plané nad Lužnicí, částečně také do výpočetní techniky včetně plánovacího softwaru," uvedl ředitel. V Plané nad Lužnicí bude firma investovat do přemístění sýrárny na výrobu Blaťáckého zlata ze závodu v Řípci a dále do přípravy pilotáže na výstavbu nové výrobní haly, která se začne stavět v příštím roce. "Reorganizace firmy letos pokračovala synergii výrobního a technického útvaru. Další změny přijdou na řadu v souvislosti s částečným snížením počtu zaměstnanců v závodě Řípec a jejich převedením do závodu v Plané nad Lužnicí. To ale nebude nijak drastické, nezaměstnanost na Táborsku v důsledku toho určitě nijak dramaticky nestoupne," ubezpečil Teplý. Madeta má v současnosti pět výrobních závodů: v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Řípci, Plané nad Lužnicí a v Pelhřimově. Denně v nich zpracuje 900.000 litrů mléka. Vykupuje ho od zemědělců v jižních Čechách a částečně na Moravě. Se všemi dodavateli mléka má uzavřené dlouhodobé smlouvy, ve většině případů na dobu čtyř let. V červenci Madeta vykupovala litr mléka v průměru za 8,31 koruny. Madeta vyrábí více než 250 druhů produktů, z toho zhruba polovinu tvoří sýry. Přibližně 20 procent objemu výroby putuje na export, a to do Libanonu, Spojených arabských emirátů, Ruska, ale také zemí EU a do USA. Loni Madeta zvýšila tržby o 40 milionů korun na 5,102 miliardy korun. Zisk před zdaněním meziročně vzrostl o téměř 30 milionů na 80,44 milionu Kč.

Mlékárenská výroba se na výnosech podílela 88,41 procenta, tedy 4,538 miliardy korun, z toho export činil 827,787 milio nu Kč. Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 97 na 1508. Objem vykupovaného mléka vzrostl o devět procent na 370 milionů litrů. Denně ho tak firma zpracovala přes milion litrů. (mi)

Cukr: rekordní výnosy V ý r o b c e c u k r u Moravskoslezské cukrovary z Hrušovan nad Jevišovkou na Znojemsku měl loni rekordní výnosy 4,4 miliardy korun, což je téměř o 700 milionů více než loni. Zisk zůstal na stejné úrovni a dosáhl 600 milionů. Společnosti se podařilo prodat podstatně více cukru, než plánovala, a to hlavně díky zvýšeným dodávkám na trh Evropské unie. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin. Zatímco společnost předpokládala, že prodá 156 tisíc tun cukru, nakonec to bylo o 85 tisíc tun více. "Zatímco vývoz mimokvótového cukru zůstal stabilní, dodali jsme více cukru na trh Evropské unie," uvedl ve zprávě předseda představenstva Stanislav Tobola. Moravskoslezské cukrovary mají přidělenou čtvrtinu české kvóty, což je téměř 100 tisíc tun, nicméně na evropský trh šlo více kvůli nedostatku cukru. Současná politika cukerních kvót skončí v roce 2015. Společnost loni zpracovala 873.000 tun cukrovky velmi dobré kvality a vyrobila v Hrušovanech a odštěpném závodě v Opavě 139.000 tun cukru, což je sice méně než o rok dříve, ale zhruba na úrovni dalších dvou let předešlých. Dále nakoupila v Polsku 199.000 tun cukrovky a nechala jako předloni vyrobit 30.000 tun cukru, vyrobila také 5700 tun biocukru. V letošním roce chce společnost zpracovat přes milion tun cukrovky. V loňském roce zaměstnávala 379 lidí, což je téměř stejně jako v roce 2011. Společnost



vznikla v roce 1992 a jejím výhradně na moravská odrůdová majoritním akcionářem je vídeňská vína," uvedl Beránek. společnost Agrana Zucker. Celkové loňské tržby skupiny (mim) byly shodné s rokem 2011, tedy 1,4 miliardy korun. Konsolidovaný čistý Bohemia Sekt: bude zisk skupiny vzrostl meziročně o 13 procent na loňských 191 milionů vyšší sklizeň? korun. "Podařilo se nám to právě díky našemu růstu v kategorii tichých Objem sklizně hroznů vín," vysvětlil Beránek. Roční v úrovni dlouhodobého průměru, investice podniku se dlouhodobě zřejmě lehce nad ním, očekává pohybují mezi 30 až 40 miliony letos skupina Bohemia Sekt, korun. Asi polovina sumy směřuje největší výrobce vín v Česku. v p o s l e d n í c h l e t e c h d o Př edpo kládá, že zpr acuj e restrukturalizace a nové výsadby minimálně 8,5 milionu kilogramů vinic, zbytek do výrobní technologie hroznů, zhruba o tři miliony v sedmi firmách. kilogramů více než loni. Z toho (mi) téměř jedna třetina bude z vlastních vinic. Další hrozny Majiteli Becherovky navíc zpracují pro firmu její stoupl zisk smluvní partneři, řekl dnes ČTK jednatel a ředitel společnosti Ondřej Beránek. Francouzskému výrobci "Po několika podprůměrných alkoholických nápojů Pernod Ricard letech bychom ale potřebovali vzrostl v loňském fiskálním roce čistý několik nadprůměrných sklizní za zisk o čtyři procenta na 1,2 miliardy sebou," uvedl. Letošní počasí je eur (30,8 miliardy Kč). Firmě pomohl podle Beránka jako na houpačce. růst v USA a na rozvíjejících se trzích, "Napřed pozdní nástup jara, pak který vyrovnal i slabší výkon vysoké teploty a velmi rychlý růst v Evropě. Firma, která mimo jiné révy. Poté ochlazení a opět prudké vlastní i českou likérku Jan Becher oteplení plus sucho v letních Karlovarská Becherovka, to oznámila měsících," uvedl. Současné chladnější v prohlášení ze začátku září. a deštivé počasí ale přispěje ke kvalitě Tržby firmy se za rok do letošních hroznů spíše pozitivně. konce červa zvýšily rovněž o čtyři První hrozny nejranějších procenta na 8,6 miliardy eur. Pernod odrůd už se podle Beránka začaly je podle tržeb druhou největší sbírat, ale naplno se vinobraní nápojovou skupinou na světě za rozjede mezi 10. až 12. zářím. britskou firmou Diageo a mezi jeho Skupina Bohemia Sekt loni značky patří mimo jiné vodka prodala téměř 24 milionů lahví vín, Absolut, šampaňské Mumm, whisky sektů a lihovin, stejně jako v roce Ballantine’s a koňak Martell. 2011. Ztráty z prodejů lihovin, které V Asii tržby bez zahrnutí vlivu se kvůli pr ohibici pr opad ly změn směnných kurzů stouply v objemech o pětinu, kompenzovala o sedm procent. Asie má na vyšším prodejem tichých vín. Podnik celkových tržbách firmy podíl zhruba loni prodal 11,5 milionu lahví sektů a 40 procent. V USA se tržby zvýšily šumivých nápojů, stejně jako o rok o osm procent. Ve východní Evropě dříve. Tichých vín uplatnil na trhu stouply o 11 procent, avšak v západní 9,4 milionu lahví, c ož by l Evropě klesly o tři procenta a ve čtyřprocentní nárůst, v tuzemsku Francii o sedm procent. šestiprocentní. Pernod za loňský rok zvýší Firma se nadále profiluje dividendu o čtyři procenta na 1,64 v produktech středního a vyššího eura za akcii. cenového segmentu. "V tichých Výhled na letošní fiskální rok vínech se zaměřujeme téměř firma neposkytla. Generální ředitel

Pierre Pringuet ale uvedl, že výkon na rozvíjejících se trzích bude letos méně dynamický, Evropa však začíná vykazovat známky oživení a trh USA zůstává silný. Údaje o zvýšení zisku by mohly posloužit odborářům při kolektivním vyjednávání. (mim)

Mezinárodní setkání odborářů V polovině května se v rekreačním středisku "Jaskółka"na polské straně Tater v Zakopanem uskutečnilo setkání odborářů domácího Polska, České Republiky, Maďarska a Slovenska z nadnárodních společností Danone, Nestle, SAB Miller a Philip Morris. Setkání zorganizoval Sekretariát potravinářského průmyslu NSZZ ”Solidarność ” za podpory Ebertovy nadace. Delegace NOS PPP byla složena z předsedů základních organizací Philip Morris, Nestle Česko-závod Sfinx a předsedy Regionální sekce Čechy II. Cílem setkání bylo zlepšení úrovně vyjednávání odborů na podnikové, národní a nadnárodní úrovni a zlepšení komunikace mezi národními odborovými organizacemi. Vystoupení jednotlivých zástupců v plénu poukázalo na podobné problémy ve všech odborových organizacích bez ohledu na to ze které země zástupce pocházel. Mzdová politika, socoální jistoty, pracovní podmínky a zaměstnanost se skloňovalo ve všech zúčastněných jazycích. Při jednání v podnikových skupinách byla napjatá atmosféra u odborářů společnosti Philip Morris. Hlavním tématem se stala novela tzv. „tabákové směrnice“, které nyní probíhá v Evropském parlamentu.Navrhovaná standardizace produktů po vzoru EU, opatření v označování cigaret a zákaz některých tradičních výrobků (jako slim a mentolových cigaret) téměř jistě povede k dalšímu rozvoji


9


Delegace českých a slovenských odborářů.

černého trhu, který bude mít negativní dopad na legální výrobu, odvod daní a obchod s cigaretami. To svým vystoupením potvrdil i zástupce Slovenských odborářů. Před nedlouhou dobou se na Slovensku cigarety vyráběly, pěstoval se tabák a do státní kasy tekly peníze z daní. V současné době se nevyrábí, tabák nepěstuje a s cigaretami probíhá nelegální obchod a do státní kasy přestal přísun peněz z daní. Problém se škodlivostí kouření to ovšem nevyřešilo. V závěrečném komuniké bylo sjednáno pokračovat v nastolené cestě a prohlubovat spolupráci při rozvoji nadnárodního vyjednávání. V. Rohlík

Nákup a prodej drůbeže v červnu klesly Podle výsledků statistického šetření letos v červnu byl nákup drůbeže celkem 17,07 tis. tun, což je o dvanáct procent nižší než v květnu a o devět procent než v červnu minulého roku. Nákup kuřat, který tvoří největší objemový podíl v celkovém nákupu drůbeže, se při srovnání se sledovanými měsíci snížil o třináct procent. Výsledky nákupu zahrnují i množství drůbeže poražené chovateli. Nákup krůt se od května 10

snížil o deset procent, přesto byl o osmnáct procent vyšší než v červnu 2012. Nákup kachen byl přibližně stejný jako v předchozím měsíci, ale oproti loňskému červnu se zvýšil o 45 %. Náku p ní ce ny ve škeré drůbeže v A třídě jakosti zůstaly v červnu přibližně na stejné úrovni jako v květnu. Při srovnání s červnem 2012 vzrostla nejvíce nákupní cena běžců (až o 17 %). Zásoby drůbeže nedělené celkem se od května snížily o 21 % na 1,03 tis. tun, přesto byly o 27 % vyšší než v červnu 2012. K velkému poklesu zásob došlo u nedělených kuřat, a to oproti květnu a červnu 2012 o 32 % a 10 %. Zvýšení zásob bylo naopak v porovnání se sledovanými obdobími zaznamenáno u krůt a kachen. Celkové zásoby drůbežích výrobků zůstaly v červnu přibližně stejné jako v květnu, ale při srovnání s červnem 2012 se zvýšily o 48 %. K největšímu zvýšení došlo oproti sledovaným měsícům v zásobách drůbežích drobů, a to asi o polovinu tři čtvrtiny . Prodej drůbeže nedělené celkem klesl při srovnání s květnem a s loňským červnem o 15 % a 8 %. Podobné snížení prodeje bylo zaznamenáno u kuřat. K výraznému snížení došlo oproti květnu a červnu 2012 v prodeji krůt (o 33 a 41 %).

Nejvíce se naopak v porovnání se sledovanými obdobími zvýšil prodej kachen (o 28 a 31 %). Celkový prodej drůbežích výrobků se snížil oproti květnu a červnu minulého roku o devět procent. Nejvíce se od května snížil prodej kuřat dělených (asi o 10 %). Při srovnání s červnem 2012 došlo jen ke zvýšení prodeje u masných výrobků, a to o 6 %. Poměr prodeje drůbežích výrobků se měsíčně neustále mění v závislosti na zakázkách jednotlivých zpracovatelů. Pod le úd ajů získaných šetřením zůstala většina zpracovatelských cen drůbeže v červnu přibližně na stejné úrovni jako v květnu. Největší pokles ceny (o 7 %) byl zaznamenán u slepic chlazených a mrazených. V porovnání s červnem 2012 se zvýšily prodejní ceny u většiny drůbežích výrobků, nejvíce (o 9 %) u kuřecího strojně odděleného masa. (mk)

Schválili zrušení pivovaru Řádná valná hromada akciové společnosti Pivovar Louny dnes schválila zrušení firmy s likvidací. Uvedl to Jiří Hauptmann mluvčí skupiny Heineken, která je majoritním vlastníkem pivovaru. Heineken koupil lounský pivovar v roce 2008, o dva roky později zde výrobu ukončil a přesunul ji do jiných provozů. Likvidátorem společnosti byl podle mluvčího určen finanční ředitel skupiny Heineken Jan G. Hamel. "Jakmile se majetek prodá, peníze se rozdělí mezi akcionáře," řekl ČTK Hauptmann. Více než 98 procent akcií Pivovaru Louny má v držení Heineken. Podle Hauptmanna jsou v majetku společnosti především nemovitosti včetně bývalého provozu pivovaru, který v současnosti slouží jako distribuční centrum. Odboráři lounského pivovaru patřili řadu let do svazku NOS PPP. Tamní odborová



organizace zanikla však spolu s pivovarem už před delší dobou. Podle databáze ČTK Prodata činila celková výše aktiv Pivovaru Louny v loňském roce 40 milionů korun. Firma loni dosáhla ztráty 2,5 milionu korun. Výroba piva by se ještě letos na podzim měla do Loun vrátit ve formě minipivovaru. Společnost Pivo ZLOun plánuje první zkušební várku uvařit začátkem září. Začít prodávat první pivo by měla v říjnu, řekl ČTK jeden z majitelů firma Radek Taraba. Skupina Heineken v současnosti vaří v ČR pivo v Brně, v Krušovicích a Velkém Březně. V minulosti vařila také ve Znojmě, Kutné Hoře, Lounech a Krásném Březně. Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. (mi)

Pivovar s templářskou historií Pivovar Černá Hora je jedním z nejstarších pivovarů u nás. První zmínky o pivu z tohoto jihomoravského městečka se datují již do roku 1298, kdy byl komoří Matouš z Černé Hory svědkem templářského obřadu, při němž se Eberhard ze Steindorfu zříká svých práv na statky v Dobřínsku a Petrovicích a postupuje část svých majetků templářskému řádu na Templštejně. Při tomto obřadě postupování kostelního práva se pilo černohorské pivo, které svými povozy nechal dopravit Matouš z Černé Hory. Do pivovarské templářské historie se zapsal nejenom Matouš z Černé Hory, ale také templář Hartleb II z Boskovic, který svému řádu přinesl hrad Černá Hora a pivovar věnem. První písemná zmínka o pivovaru Černá Hora pochází z roku 1530, kdy panství Černou Horu vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorský z Boskovic. V jejich společné majetkové smlouvě z roku 1530 je zmínka o existenci panského pivovaru Černá Hora. Výslovně je existence panského pivovaru Černá Hora doložena ke dni sv. Tří Králů roku 1550, kdy sestry

Černohorské z Boskovic a v Černé Hoře prodávaly Černohorské panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Tehdy statek zahrnoval i mimo jiné pivovar s mýtem. (m)

Vinaři začali sklízet hrozny Vinaři na jižní Moravě začali v poslední srpnové dekádě sklízet některé rané odrůdy, například Irsay Oliver. Horký červenec a srpen jim pomohl dohnat ztrátu, která původně vegetaci vinné révy zpozdila o dva až tři týdny. Zahájení sklizně prvních moštových odrůd Svaz vinařů očekává kolem 10. září. Uvedl to výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček. Podle něj lze očekávat dobrou sklizeň s výnosem pěti až šesti tun z hektaru. Odpovídá to desetiletému průměru. "O kvalitě se nedá nyní hovořit, neboť je velmi brzy. Vlivem současných vysokých teplot přes léto je nyní také patrný vláhový deficit, i když réva je suchu daleko odolnější než běžné polní plodiny," uvedl Půček. Letos se podle něj poměrně silně objevila choroba révy - padlí, která v některých lokalitách způsobila vinařům potíže. "Kvalitně a zejména ve správných termínech provedená ochrana však dokázala tuto chorobu eliminovat. Tam, kde se to nepodařilo, bude částečně snížen

výnos," sdělil Půček. Výskyt padlí révového na vinicích potvrzuje i generální ředitel jedné z největších vinařských společnosti Vinium Libor Výleta. Někteří vinaři boj s touto chorobou vzdali a nebudou postižené vinice ani sklízet. U vinic, kde padlí na hroznech je, se jeho přítomnost negativně projeví na kvalitě sklízených hroznů. Infekce byla tak silná, že selhávaly i ty nejúčinnější přípravky, které se používají jako takzvané hasiče. Někteří vinaři se domnívají, že letos bude pouze průměrná sklizeň. Počet hroznů na keřích révy byl vyšší, ale nebyl ideální průběh kvetení a došlo k sprchávání květenství. To má za následek to, že hrozny nemají obvyklý počet bobulí v hroznech, a tím je ovlivněna výše sklizně. (mi)

3. ročník tenisového turnaje 13. července 2013 uspořádal výbor ZO NOS PPP TECNOCAP třetí ročník tenisového turnaje ve čtyřhře, který se konal ve Strmilově. Pozvánku na tento turnaj jsme poslali i do okolních organizací, ale bohužel se nikdo nepřihlásil. Turnaje se zúčastnili i neodboráři, je to propagace práce odborové organizace v místním okolí. Nádherné počasí nám přálo po celou sobotu a akce se vydařila. Samotný turnaj byl velmi vyrovnaný a mnohé zápasy


11


neměly favority. Nakonec turnaj umístili j M. Ura s E. Roninem a líbil a proto si slíbili, že příští rok vyhrál M.Hřebecký s B. třetí místo obsadili L. Péč se Z. přijdou opět. Hroníčkem, na druhém místě se Kantorem. Turnaj se všem hodně Lubomír Kozák

Narozeniny, to je čas pro rodinná a přátelská setkání. V horkých letních měsících přejeme s číší ledového moku hodně zdraví do dalších dnů všem, kteří se svými nejbližšími taková setkání právě prožívají … Červenec APPL Miroslav BLAŽKOVÁ Jaroslava HAVLÍKOVÁ Daniela HORÁKOVÁ Jana KESSNER Milan KLOUDA Aleš KOHOUTOVÁ Soňa KOTEK Zdeněk KRÁL Libor MAIXNEROVÁ Ludmila MIFKOVÁ Lenka ORAVOVÁ Dagmar ŠPLÍCHALOVÁ Martina TESAŘOVÁ Anneta HRABAČKOVÁ Marcela PETRANEK Michal ZAGALSKÁ Lenka

PENAM, a.s. Šumperk DK OPEN spol.s r.o. Pekárna Jindřichův Hradec BOHEMIA SEKT,s.r.o., Vinařství Víno Mikulov Kaufland Česká republika v.o.s.Pardubice, provoz Šumperk Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovar Velké Popovice Devro s.r.o. Jilemnice-Hrabačov NOPEK,a.s. Vysoké Mýto Europasta SE Divize Bratří Zátkové Boršov nad Vltavou Mlékárna Hlinsko, a.s. Hlinsko v Čechách Tesco Stores ČR a.s. Pardubice PENAM, a.s., Pekárna Zlín MP Krásno, a.s. Valašské Meziříčí ASTRID COSMETICS, a.s. Praha 7 Mondelez ČR Biscuit Production s.r.o., provozovna Lovosice NOS PPP Praha 3 Jan Becher-Karlovarská Becherovka, a. s. Karloy Vary VITANA, a.s. závod Roudnice nad Labem

Srpen BURIAN Martin DUCH Eduard GRUBHOFFEROVÁ Milena HOLUŠOVÁ Ivana Ing. HYNOUŠ Ladislav JAROŠ Jaroslav JÍLEK Petr KOŽELUH Martin MŮLLEROVÁ Jana POPELKOVÁ Soňa PUDILOVÁ Jana RAJNOCHOVÁ Miroslava ŠTÍPEK Václav ŽÁČEK Rudolf ČTVRTNÍKOVÁ Jiřina GEMBALA Emil

Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec u Jihlavy Jan Becher-Karlovarská Becherovka, a. s. Karlovy Vary ZŘUD - Masokombinát Polička, a. s. Pivovary Staropramen a.s. Pivovar OSTRAVAR ZŘUD - Masokombinát CZ, a.s. Písek TPK, spol. s r.o. Přibyslav Pardubický pivovar a.s. Heineken Česká republika,a.s. Brno Pekárny a cukrárny Klatovy, a. s. Tesco Stores ČR a.s. Pardubice ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o. Kolín NOPEK,a.s. Vysoké Mýto FM ČESKÁ s.r.o. Tuchoměřice DK OPEN spol.s r.o. Pekárna Jindřichův Hradec POTRAVINÁR SEMAG spol. s r.o. Havířov-Šumbark

12



Září ČIHALÍKOVÁ Jiřina FRUNDL Vladislav HÁJKOVÁ Jitka HLADKÝ Lubomír KOHOUT Zdeněk KRAJCROVÁ Jana KUČERA Miloslav SADÍLKOVÁ Věra STRNAD Leoš STÝBLOVÁ Lenka VÁŇOVÁ Hana

UNITED BAKERIES, a.s. Žatec Integrovaná střední škola technická, Mělník MADETA a.s. závod Jindřichův Hradec Státní zemědělská a potravinářská inspekce Olomouc P&G Rakona s.r.o. Rakovník AGRICOL s.r.o. Polička ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o. Kolín VINIUM a.s., VELKÉ PAVLOVICE ZŘUD - Masokombinát Polička, a. s. Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Skřivany BOHEMIA SEKT,s.r.o. Starý Plzenec


13

POTRAVINÁŘ. Image českých potravin je v cizině daleko lepší než u nás doma

Recommend Documents