OD VIDLÍ PO VIDLIâKU Pfiíloha ãasopisu ·tít spotfiebitele o bezpeãnosti potravin a zdravé v˘Ïivû
Bezpeãnost potravin v âeské republice Bezpečnost, ale také zdravotní nezávadnost potravin je klíčovým zájmem občanů v celé Evropě. Evropská unie proto klade tak velký důraz na toto hledisko a samozřejmě i na kvalitu potravin. Přísná kritéria dávají spotřebiteli záruku, že se na trhu bude setkávat pouze s takovými potravinami, které nebudou představovat pro lidský organismus žádná rizika. V současné době je oblasti bezpečnosti potravin věnována nadstandardní pozornost. Značně se rozšířila nabídka potravinářských výrobků a s tím související vědecké poznatky odhalující rizika konzumace určitých druhů potravin. Bezpečnost potravin patří k často diskutovaným tématům, a to nejen v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Na vývoji systému, který garantuje dodržení rozhodujících parametrů kvality a bezpečnosti potravin v obchodní síti, se zásadně podílejí státní instituce. Jednu z rozhodujících koordinačních rolí v oblasti harmonizace legislativy, monitoringu cizorodých látek, informačních aktivit směrem k výrobcům i spotřebitelům vykonává Ministerstvo zemědělství ČR prostřednictvím odboru bezpečnosti potravin. Důsledně je požadováno, aby politika bezpečnosti potravin vycházela z analýzy rizika, která zahrnuje tři základní prvky, jež musí být vzájemně propojené a jejichž fungování musí být koordinováno. Jedná se o: ◆ posouzení rizika (vědecké poradenství a analýza dostupných informací) ◆ management rizika (legislativa a kontrola) ◆ komunikace o riziku (informování veřejnosti a osvěta) Za účelem koordinace činností ústředních orgánů státní správy a státních dozorových orgánů byla ustanovena Koordinační skupina bezpečnosti potravin, která je poradním a iniciačním orgánem ministra zemědělství, ve vládě odpovědného za bezpečnost potravin dle usnesení vlády č.1320 z 10 .prosince 2001. Tato Koordinační skupina sleduje činnost vědeckých výborů a schází se pravidelně na pracovních poradách za účasti všech právoplatných zástupců. Pro zajištění ochrany spotřebitele, ale i pro zajištění vzájemné důvěry mezi dodavateli a odběrateli musí
20
n
úvodem
fungovat systém kontroly, který zohledňuje odpovědnost výrobce za jakost a zdravotní nezávadnost výrobku uváděného do oběhu. Je zapotřebí zajistit dostatečnou provázanost hodnocení rizik s komunikací o riziku za předpokladu, že veřejnosti jsou prezentovány ověřené a srozumitelné informace o problémech souvisejících s ochranou zdraví a zájmů spotřebitelů. Ve strategii zajištění bezpečnosti potravin z pohledu spotřebitele je především nutné poskytnout pocit bezpečí a vyvinout důvěru ve státní politiku bezpečnosti potravin. Role komunikace o riziku má tedy několik základních cílů: informovat spotřebitele a zároveň čelit konfliktním zájmům a rozporům, a dále pak napomoci budovat již zmíněnou důvěru. Odbor bezpečnosti potravin je odpovědný za řešení těchto následujících úkolů: ◆ zajištění koordinace činností ústředních orgánů státní správy a státních dozorových orgánů zainteresovaných do problematiky bezpečnosti potravin v celém potravním řetězci; ◆ ustanovení tzv. vědeckých výborů a jejich práci při zpracovávání podkladů zejména z oblasti posouzení rizika a při vypracovávání stanovisek zaměřených na komunikaci o riziku včetně návrhů na příslušná opatření při využití všech zdrojů informací; ◆ optimalizace sítě laboratoří s ohledem na zajištění vysoké úrovně specializovaných pracovišť vybavených špičkovou technikou a pracujících v režimu akreditace podle standardů EN ISO/IEC 17 025; ◆ zajištění prohloubení spolupráce s občanskými spotřebitelskými organizacemi; ◆ intenzivní komunikace se spotřebiteli o základních vlastnostech potravin a pokrmů včetně identifikace možných rizik; ◆ zajištění prohloubení spolupráce s vědeckými pracovníky při tvorbě legislativy, se spotřebitelskými organizacemi a profesními svazy a dozorovými orgány; ◆ zajištění vybudování systému rychlého varování pro potraviny a krmiva a postupnou přípravu na jeho zapojení do RASFF (Rapid Alert Systém for Foodstuffs and Feedstuffs); ◆ zajištění spolupráce a koordinace činností s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.
1/2004
Informační centrum bezpečnosti potravin Spotřebitelé dnes stále více vnímají zodpovědnost za své zdraví a za zdraví svých rodin a očekávají od státu a státních institucí, že k jejich rozhodování zajistí odpovídající informace. Proto se buduje informační systém a informační centrum bezpečnosti potravin, které umožní využívat informace určené pro širokou veřejnost. Spotřebitel pak nalezne vše o potravinách v procesu celého řetězce od prvovýroby po spotřebu. Vytvoření systému bylo Ministerstvem zemědělství ČR zadáno Ústavu zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI). Projekt si klade za cíl zvýšit informovanost veřejnosti o výkonu státní správy v oblasti bezpečnosti potravin, podporovat a medializovat vhodné výživové návyky obyvatel České republiky. V konečném důsledku by projekt především měl všemi směry zlepšovat přístup k relevantním znalostním informacím na uplatňování práv spotřebitelů a podílet se rovněž na příznivém ovlivňování spotřebitelského chování. Informační centrum bezpečnosti potravin je navrženo jako integrované centrum poskytující služby pocházející jak z resortu zemědělství, tak z resortů ostatních. Činnosti Informačního centra reálně představují soubor následujících informačně komunikačních služeb, kterými jsou knihovní a databázové služby, Infolpult, zpracování informací prezentované na www stránkách, vědeckotechnické akce, ediční činnost, poradenský systém, vzdělávací systém, osvěta a propagace. Poradenský systém v oblasti bezpeč-
OD VIDLÍ PO VIDLIâKU
nosti potravin je realizován dílem aktivitami nevládních organizací (anglická zkratka NGO) pro cílovou skupinu spotřebitelů, dílem připravovaným poradenským systémem pro potravinářství, orientovaným více na producenty a distributory. V rámci zajištění služeb ÚZPI bude Infopult, již využívaný zemědělskou a potravinářskou veřejností, zajišťovat v rámci styku s klienty oboustranný transfer informací potravinářského charakteru. Zpětná vazba bude zajišťována prostřednictvím sledování dotazů s potravinářskou tematikou na Infopult směrovaných. Nevládní organizace jsou jedním ze základních opěrných bodů Informačního centra bezpečnosti potravin. Jejich primární úlohou je monitorovat požadavky a potřeby spotřebitelů a navrhovat způsoby prohloubení jejich informovanosti. Základním úkolem je identifikovat všechny organizace, které se přímo nebo nepřímo podílejí nebo mohou podílet na zprostředkování zpětné vazby od spotřebitele a na šíření informací z Informačního centra bezpečnosti potravin. Ing. Kamila Fiedlerová Ministerstvo zemědělství ČR – odbor bezpečnosti potravin
[email protected] www.mze.cz, www.bezpecnostpotravin.cz
UÏiteãné paragrafy Směrnice ES o označování alergenů V prosinci loňského roku byla konečně zveřejněna směrnice 2003/89 obsahující povinnost uvádět na obalu (s platností od 25. 11. 2005) vyjmenované alergeny obsažené v potravinách. Ve Věstníku ES (OJ L 308, 25. 11. 2003) byla zveřejněna směrnice 2003/89, kterou se mění směrnice 2000/13 o označování. Jsou v ní uvedeny složky potravin uznané za alergeny, které musí být na výrobku označeny, pokud jsou přidány jako takové, nebo pokud z nich byla vyrobena pomocná látka a je v potravině přítomna. Za alergeny jsou označeny tyto potraviny: korýši, vejce, ryby, arašídy, sójové boby, mléko, ořechy (včetně mandlí, lískových a vlašských ořechů, kešu, pekanů, pistácií, ořechů Macadam, Brazil a Queensland), celer, hořčice, sezamové semínko a oxid siřičitý v koncentraci nad 10 mg/kg. Stejná povinnost označování platí i pro produkty vyrobené z těchto potravin. Tento seznam bude podle návrhu úřadu EFSA průběžně doplňován. Dále se nová směrnice týká alkoholických nápojů a aditiv. Pokud jsou látky používané jako pomocné a jsou v konečném výrobku obsaženy (dokonce i ve změněné formě), musí být na výrobku ve složení uvedeny. Směrnice vstupuje v platnost dnem zveřejnění a členské státy musí do 25. 11. 2005 zakázat výrobky, které ustanovením
nevyhovují. Avšak výrobky označené před tímto datem mohou být prodávány do vyprodání zásob. (Zdroj: EU Food Law, 2003, č. 148, s. 8)
Stanovisko EU ke sladidlům Je navrženo omezení používání cyklamátu především do nápojů a cukrovinek, naopak je schváleno rozšířené používání sukralózy a soli aspartam-acesulfamu. Současné stanovisko orgánů EU k některým sladidlům bylo zveřejněno ve Věstníku ES (OJ C 277, 18. 11. 2003, s.1). Nové je schválení aspartamu do cukrářských jedlých oplatek a dlouho diskutované snížení používání cyklamátů. Limitní hodnota pro kyselinu cyklámovou a její soli byla snížena z 400 mg/l na 250 mg/l v nápojích bez přídavku cukru (se sníženým obsahem energie), a sice v ochucených nápojích na bázi vody, na bázi mléka a na bázi ovocných šťáv. Dále byla zrušena řada kategorií potravin, do nichž mohou být cyklamáty přidávány, např. do cukrovinek, žvýkaček a zmrzlin bez přídavku cukru a do kakaa. Sukralóza E 955 byla schválena pro hromadné použití do nealkoholických nápojů, dezertů a cukrovinek a sůl aspartamacesulfamu do nealkoholických nápojů a dezertů. (Zdroj: EU Food Law, 2003, č. 148, s. 9) n
21
P¤ÍLOHA ·TÍTU SPOT¤EBITELE
Zeptejte se, na co chcete, Infopult vám odpoví
i i
Pod tímto názvem se bude pravidelnû objevovat v˘bûr nejzajímavûj‰ích dotazÛ, t˘kajících se svûta potravin, na nûÏ tazatelÛm odpovídali jak pracovníci Infopultu Knihovny Ústavu zemûdûlsk˘ch a potravináfisk˘ch informací Praha, tak odborní poradci, ktefií s ÚZPI spolupracují. Tento informační servis poskytovaný knihovnou zdarma je k dispozici každému, kdo se chce zeptat na cokoli z oboru zemědělství, potravinářství, výživy, bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitele i životního prostředí, lesnictví či vodního hospodářství. Infopult je k dispozici 24 hodin denně prostřednictvím Internetu na adrese www.agronavigator.cz a e-mailu
[email protected]. V době provozu Knihovny ÚZPI pak lze volat na telefonní číslo 227 010 227 či poslat fax na číslo 227 010 115.
?
Dotaz: Ve výživových doporučeních se uvádí konzumace zeleniny a ovoce v porcích. Jaké množství jedna porce představuje?
Odpověď: V domácnosti většinou slouží jako míra šálek o objemu 3 dl. U zeleniny jedna porce odpovídá jednomu šálku syrové listové zeleniny, polovině šálku ostatních druhů zeleniny tepelně opracované a brambor, 3/4 šálku zeleninové šťávy, 1/4 šálku zeleniny sušené. U ovoce se jedna porce rovná jednomu kusu celého ovoce (například středně velké jablko, banán, pomeranč), polovině grapefruitu, polovině šálku bobulovin či tepelně upraveného ovoce, 3/4 šálku ovocné šťávy a 1/4 šálku sušeného ovoce. I přesto, že se jedná o přibližné množství, v praxi tento způsob bezproblémově vyhovuje.
?
Dotaz: Co jsou probiotické potraviny?
Odpověď: Jako probiotické jsou označovány ty potraviny, které obsahují kultury živých užitečných mikroorganizmů získaných buď fermentací, nebo přímým přidáním vhodných kultur. Probiotickými potravinami jsou například zakysané mléčné výrobky, jogurty, fermentovaná zelenina či některé výrobky ze sóji. Probiotické kultury se v současné době přidávají i do dětské výživy, která se obohacuje bifidobakteriemi. Při vývoji a výrobě probiotických potravin je nezbytně nutné jak zachování životnosti bakterií v potravině i v zažívacím traktu konzumenta, tak zajištění identity použitých mikroorganizmů.
znění zákonů 110/1997, 119/2000, 306/2000, 146/2002, 131/2003, 274/2003) o potravinách a ve vyhlášce 324/1997 Sb. (ve znění vyhlášek 24/2001, 259/2003). Pokud jde o názvy výrobků a uvádění složení, mohou být některá ustanovení i v jednotlivých komoditních vyhláškách (např. 326/2001 o mase, 332/1997 o ovoci a zelenině). Skladování je součástí procesu „uvádění do oběhu“ a stanovené požadavky na označování platí ve všech krocích tohoto procesu. Jmenované předpisy lze vyhledat jak na internetových stránkách Ministerstva vnitra – www.mvcr.cz – nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce – www.szpi.cz - a dalších institucí, tak v tištěné formě v příslušných částkách Sbírky zákonů. Dalším zdrojem informací je rovněž soubor vydaný v ÚZPI pod názvem „Česká potravinová legislativa“, který je k dispozici i ve studovně knihovny na adrese Praha 2, Slezská 7. Z § 6 zákona 110/1997 na ukázku uvádíme: § 6 Označování potravin (1) Podnikatel, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele a) obchodním jménem výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího10e) a jeho sídlem, jde-li o právnickou osobu, a trvalým pobytem nebo místem podnikání, jde-li o fyzickou osobu. U dovážených potravin se uvede země původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku potraviny, b) názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným ve vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie,
Dotaz: Co by mělo být uvedeno na etiketě konzervy při skladování?
c) údajem o množství výrobku (objemem plnění nebo hmotností, pokud není stanoveno jinak); u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny,
Odpověď : Požadavky na označování potravin jsou uvedeny především v § 6 zákona 110/1997 Sb. (ve
d) datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u druhů potravin stanovených vyhláškou,
?
22
n
1/2004
e) datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti u jiných než pod písmenem d) uvedených druhů potravin; výjimku tvoří potraviny, které podle vyhlášky nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti, f) údajem o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem; jde-li o potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelem došlo k rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny, g) údajem o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem,
Krátce, aktuálnû Bezpečnost potravin na videu Na základě grantu MŠMT, který získal Výzkumný ústav potravinářský v Praze (VÚPP), byl spolu se společností Fontis natočen výukový program o bezpečnosti potravin a úloze výzkumu v této oblasti. Videopořad o délce 18 minut lze chápat jako sondu do této problematiky. Diváci se seznámí se základními problémy bezpečnosti potravin, tj. s mikrobiálními riziky, kontaminanty, rolí aditiv, alergiemi a intolerancí, falšováním potravin, s přírodními toxickými látkami, ale také se spotřebitelskými riziky vyplývajícími z nadměrného energetického příjmu. Role výzkumu je ilustrována vývojem nových potravin, v tomto případě bílkovinného plátku na bázi vaječného bílku, zabezpečením zdravotní nezávadnosti pomocí systému kontrolních bodů přímo ve výrobě, ale také mikrobiální predikcí při odhadu vývoje mikrobiálních rizik a vývojem metod na odhalování falšovaných potravin. Výukový program je zarámován do příběhu rodiny a jejího nedělního oběda. Zájemci o tento videoprogram se mohou obrátit přímo na VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10-Hostivař. Program bude distribuován zájemcům za režijní náklady. (per)
Food Safety Summit Ve dnech 17.–19. března 2004 se uskuteční ve Washingtonu DC světový summit věnovaný bezpečnosti potravin. Půjde o největší akci věnovanou bezpečnosti potravin a jištění kvality. Food Safety Summit je konference a výstava určená odborníkům pracujícím v oblasti bezpečnosti potravin, kteří se zabývají jištěním (QA) a kontrolou kvality (QC), systémem kritických kontrolních bodů (HACCP), mikrobiologií, otázkami souvisejícími s laboratořemi, sanitací aj., a to při výrobě potravin, zpracování potravin, při zajišťování veřejného stravování, při obchodování s potravi(red) nami.
OD VIDLÍ PO VIDLIâKU
h) údajem o určení potraviny pro zvláštní výživu, i) údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků, j) označením šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc, k) údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy, l) údajem o ošetření potraviny nebo potravinové suroviny ionizujícím zářením, a to slovy „ozářeno“ nebo „ošetřeno ionizujícím zářením“; v případě ošetření potraviny nebo potravinové suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny, m) údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených vyhláškou, popřípadě stanovených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vydaném podle § 11 odst. 4, n) údajem o třídě jakosti, je-li stanovena vyhláškou, o) dalšími údaji podle zvláštního právního předpisu. 7) (2) Obaly, jejichž největší plocha povrchu je menší než 10 cm2, musí být označeny minimálně údaji uvedenými v odstavci 1 písm. b), c), d), e) a o). (3) Mezinárodní symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.10a) (4) Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být údaje podle odstavců 1, 2 a 6 uvedeny v jazyce českém,11) kromě obchodního názvu potraviny. (6) Podnikatel uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, obchodním jménem výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího a jeho sídlem, popřípadě trvalým pobytem nebo místem podnikání podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou. Podrobnosti jsou stanoveny vyhláškou 324/1997. Podle té se konzervy označují „datem minimální trvanlivosti“, a v případě trvanlivosti nad 18 měsíců se uvádí jen rok, při trvanlivosti od 3 do 18 měsíců se uvádí měsíc a rok. (red) n
23
P¤ÍLOHA ·TÍTU SPOT¤EBITELE
Svût vitaminÛ Test: Vitaminy v ãesk˘ch potravinách Odborníci z Centra potravinových řetězců v Brně analyzovali celkem 100 kompositních vzorků, které reprezentovaly spotřební koš potravin v ČR. Vzorky byly složeny z komodit nakupovaných v tržní síti na 12 místech republiky. Nákup vzorků, zpracování, kulinární úprava a vlastní analýza probíhaly v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Nejvyšší koncentrace vitaminu B1 byly zjištěny v následujících vzorcích: polévky v prášku, mražené krémy, kakao, šunka vepřová a vepřové maso. U vitaminu B2 patřily k nejbohatším zdrojům: játra, kakao, vařené masné výrobky a polévky v prášku. Nejvyšší obsah vitaminu B6 byl zaznamenán u: koření, hovězího masa, rybích konzerv, vařených masných výrobků a jogurtů. K hlavním zdrojům skupiny vitaminu B z diety patřily následující potraviny: běžné pečivo, mléko, vepřové a kuřecí maso, brambory. U vitaminu B2 byly dále významným zdrojem vejce a u vitaminu B6 jogurty. Podle výsledků zjištěných v tomto monitoringu byla doporučená denní dávka thiaminu pro průměrnou osobu v populaci ČR naplněna na 101 %, riboflavinu na 135 % a vitaminu B6 na 80 %. Pozn.: Podrobné informace jsou obsaženy ve Sborníku ze 3. konference Vitaminy 2003 – Přírodní antioxidanty a volné radikály, která se konala ve dnech 15. – 17. 9. 2003 v Pardubicích. Sborník je dostupný v Knihovně ÚZPI; přístup k on-line katalogům a databázím přes www.uzpi.cz (Zdroj: www.agronavigator.cz/mch)
„Káãko“ a zdravotní stav kostí Nejnovější údaje naznačují, že potřeba vitaminu K v souvislosti se zajištěním zdravých kostí může být vyšší, než je jeho současný denní příjem. Vitaminu K (původně známému jako faktor potřebný pro normální koagulaci krve) se v současné době věnuje větší a větší pozornost v souvislosti s jeho úlohou v metabolismu kostí. Vitamin K je koenzym glutamátkarboxylázy, která zprostředkovává konverzi glutamátu na gamma-karboxyglutamát (Gla). Rezidua Gla přitahují vápenaté ionty a začleňují je do krystalů hydroxyapatitu. Existují minimálně tři Gla proteiny dávané do souvislosti s kosterní tkání, z nichž nejvíce zastoupen a nejznámější je osteokalcin. Osteokalcin je hlavní nekolagenní protein začleněný do matrice kostí během je-
b6K b2 jich tvorby. Přibližně 30 procent nově vytvořeného osteokalcinu zůstává v oběhu, kde ho lze využívat jako indikátor tvorby kostí. Deficit vitaminu K vede ke zvýšení nedostatečně karboxylovaného osteokalcinu, proteinu s nízkou biologickou aktivitou. Četné studie ukazují na to, že nízký dietetický příjem vitaminu K je spojen s nízkou hustotou minerálních látek v kostech či se zvýšeným výskytem zlomenin. Kromě toho se zjistilo, že suplementace vitaminem K snižuje nedostatečně karboxylovaný osteokalcin a zlepšuje profil přeměny kostí. Některé studie naznačují, že vysoké hladiny nedostatečně karboxylovaného osteokalcinu (pravděpodobně výsledek nízkého příjmu vitaminu K) jsou spojeny s nízkou hustotou minerálních látek v kostech a zvýšením počtu zlomenin kyčle. Současné doporučení pro příjem vitaminu K stravou je 1 ųg/kg tělesné hmotnosti (množství potřebné pro zajištění koagulace). Denní dietetický příjem vitaminu K se u evropské populace odhaduje na 124 –375 g. Zdá se, že deficit (založený na hepatickém koagulačním systému) tak není obvyklý. Nejnovější údaje však naznačují, že potřeba vitaminu K v souvislosti se zajištěním zdravých kostí může být vyšší. (Zdroj: Proceedings of the Nutrition Society, 62, 2003, č. 4, s. 839 – 843 / kvas. Uvedené číslo časopisu obsahuje jednotlivé příspěvky, které zazněly na symposiu (18 – 20. června 2003, Cork, Irsko) o prevenci osteoporózy prostřednictvím stravy. Časopis je k dispozici v knihovně ÚZPI). Pozn: Více informací o vlivu vitaminu K na zdravotní stav kostí viz Potravinářské aktuality – www.agronavigator.cz.
Vá Ï n û n e v á Ï n û Chcete si lépe prokrvit mozek? Loupejte jablka. Podle Japonců je daleko účinnější způsob jak se zbavit „pocitu pod psa“, loupat jablka místo polykání pilulek. Podle japonských vědců právě tato činnost stimuluje nejrozvinutější oblast lidského mozku, protože zvyšuje její prokrvení. Experti při zkoumání tohoto jevu použili infračervenou spektroskopickou analýzu, kterou měřili změny proudění krve do čelních laloků mozku u dospělých osob. Doktor Idó Samóči, který výzkum řídil, jeho výsledek komentoval slovy: „Je to, jako když vaříte a používáte hlavu, místo toho, abyste si jídlo jednoduše koupili.“ (red)
Od vidlí po vidliãku Příloha časopisu Štít spotřebitele o bezpečnosti potravin a zdravé výživě. Připravuje Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha, odpovědná redaktorka Mgr. Světluše Bodoková. © 1/2004.
24
n
