Potenciál cestovního ruchu v Chýnově
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 10. 12. 2013
....................................................... Podpis
Poděkování Rád bych poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za trpělivost, ochotu a odbornou pomoc při její tvorbě. Dále bych rád poděkoval těm, kteří mi ochotně vyplnili dotazník. Chtěl bych také poděkovat za podporu, kterou mi věnovala má rodina a přátelé. Zvláštní poděkování patří místostarostovi Chýnova panu Pistulkovi a paní Jiráskové z tamějšího infocentra. Dále děkuji panu Ing. Drbalovi ze Správy Chýnovské jeskyně za poskytnuté údaje o návštěvnosti a panu Hemelíkovi za cenné rady týkající se Františka Bílka.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu v Chýnově Bakalářská práce
Autor: Bohumil Ptáček Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2014
Copyright © 2013 Bohumil Ptáček
Abstrakt PTÁČEK, Bohumil: Potenciál cestovního ruchu v Chýnově. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Bakalářská práce se zabývá potenciálem cestovního ruchu jihočeského města Chýnov a jeho okolí. Cílem práce je zhodnocení atraktivity oblasti pro potenciální návštěvníky. Teoretická část detailně charakterizuje město Chýnov z hlediska historie, památek a osobností. Dále analyzuje lokalizační, realizační a selektivní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Praktická část práce tvoří vyhodnocení dotazníkového šetření, na jehož základě zpracovává SWOT analýzu a hodnotí současný stav služeb cestovního ruchu z pohledu návštěvníků i občanů. Na závěr podává návrhy na zlepšení.
Klíčová slova Chýnov, Chýnovská jeskyně, František Bílek, potenciál cestovního ruchu, SWOT analýza
Abstract PTÁČEK, Bohumil: The potential of tourism in Chýnov. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Grade of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. This bachelor thesis deals with the tourism potential of the Southern Bohemia’s town of Chýnov and its area. The aim of my bachelor thesis is evaluation of area atractivity for potential visitors. In the theoretical part is charakterised the town Chýnov from the point of
view of history, sights and celebrities in the details. It also analyses localization, selective and implementation assumptions for the development of tourism. The practical part of my thesis comprises questionnaire research assessment, on which basis it does SWOT analysis and evaluates current status of services of tourism at the view of visitors and citizens as well. In the conclusion it gives suggestions for improvement.
Key words Chýnov, Chýnov cave, František Bílek, potential of turism, SWOT analysis
5
Předmluva Tato bakalářská práce se zabývá potenciálem cestovního ruchu v jihočeském městě Chýnov. Důvodem pro výběr jejího tématu byl zájem o tuto destinace především kvůli Chýnovské jeskyni. Tím že je oblast výjimečná svou geologií a přírodními útvary, o to více mě lákalo tuto lokalitu blíže prozkoumat. Částečnou roli při výběru tématu hrála osobnost Františka Bílka, obzvlášť jeho dílo na poli architektury, o kterou se zajímám. Cílem bakalářské práce bude v teoretické části zhodnotit předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V praktické části bude pomocí dotazníkového šetření zjišťován současný stav služeb z pohledu návštěvníků a občanů Chýnova. Předpokládaným adresátem práce jsou organizace mající na starosti cestovní ruch v oblasti, Jihočeský kraj, a v neposlední řadě městský úřad a infocentrum města Chýnov. Teoretickou část je možno použít jako turistického průvodce lokalitou.
6
Obsah Seznam zkratek...................................................................................................................... 9 Úvod ..................................................................................................................................... 10 1
2
Charakteristika oblasti ................................................................................................ 11 1.1
Poloha ................................................................................................................... 11
1.2
Chýnov.................................................................................................................. 11
1.3
Historie Chýnova ................................................................................................. 13
1.4
Znak a prapor města............................................................................................. 15
1.5
Osobnosti .............................................................................................................. 16
1.5.1
František Bílek ............................................................................................. 16
1.5.2
Další významní představitelé města ............................................................ 18
Lokalizační předpoklady ............................................................................................ 19 2.1
2.1.1
Reliéf ............................................................................................................. 19
2.1.2
Klima............................................................................................................. 19
2.1.3
Vodstvo ......................................................................................................... 20
2.1.4
Fauna a flóra ................................................................................................. 20
2.1.5
Geologie oblasti............................................................................................ 21
2.1.6
Chýnovská jeskyně....................................................................................... 22
2.2
3
Přírodní předpoklady ........................................................................................... 19
Kulturně-správní předpoklady ............................................................................ 26
2.2.1
Architektonické památky ............................................................................. 26
2.2.2
Technické památky ...................................................................................... 30
2.2.3
Hřbitov a pomníky ....................................................................................... 32
2.2.4
Kulturní zařízení a akce ............................................................................... 34
2.2.5
Sportovní aktivity, akce a zařízení .............................................................. 36
Selektivní předpoklady ............................................................................................... 41 3.1
Objektivní předpoklady ....................................................................................... 41 7
3.1.1
Politické faktory ........................................................................................... 41
3.1.2
Demografické faktory .................................................................................. 41
3.1.3
Ekonomické faktory ..................................................................................... 42
3.2
4
5
6
Subjektivní předpoklady...................................................................................... 42
3.2.1
Sociologické faktory .................................................................................... 42
3.2.2
Ekologické faktory ....................................................................................... 43
3.2.3
Urbanistické faktory ..................................................................................... 43
Realizační předpoklady .............................................................................................. 44 4.1
Dopravní předpoklady ......................................................................................... 44
4.2
Materiálně technické předpoklady ...................................................................... 45
4.2.1
Ubytovací a stravovací zařízení .................................................................. 45
4.2.2
Informační služby......................................................................................... 48
Praktická část .............................................................................................................. 50 5.1
Dotazníkové šetření ............................................................................................. 50
5.2
Výsledky průzkumu............................................................................................. 51
5.3
Shrnutí výsledků .................................................................................................. 81
5.4
SWOT analýza ..................................................................................................... 83
5.5
Analýza propagace ............................................................................................... 84
Tipy na výlet................................................................................................................ 86 6.1
Chýnov a okolí ..................................................................................................... 86
6.2
Dílo Františka Bílka ............................................................................................. 86
Závěr .................................................................................................................................... 87 Seznam ilustrací .................................................................................................................. 89 Seznam použitých zdrojů.................................................................................................... 91 Přehled netopýrů ....................................................................................................... 102 Profil Chýnovské jeskyně......................................................................................... 103
8
Seznam zkratek AFK
Amatérský fotbalový klub
CR
cestovní ruch
ČD
České dráhy
ČHMÚ
Český hydrometerologický ústav
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
FC
football club
JZD
Jednotné zemědělské družstvo
KČT
Klub českých turistů
MHD
městská hromadná doprava
MTB
mountain bike (horské kolo)
SDH
Sbor dobrovolných hasičů
TJ
Tělovýchovná jednota
9
Úvod Potenciál cestovní ruchu určitých oblastí je pro získání návštěvníků a z toho plynoucích výhod velmi důležitý. Proto je žádoucí, aby každá destinaci měla vypracovanou analýzu předpokladů potřebnou pro rozvoj cestovního ruchu. Z tohoto důvodu jsem si dal za cíl, vytvořit analýzu těchto předpokladu v destinaci Chýnov, která má podle mého názoru velký potenciál. Cílem bakalářské práce je zhodnotit atraktivitu a úroveň služeb v oblasti města Chýnov pro potenciální návštěvníky a provést analýzu lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů potřebných pro rozvoj cestovního ruchu. V úvodu teoretické části je Chýnov charakterizován z hlediska jeho polohy na území jihočeského kraje a z hlediska historie a geologie. Úvod též pojednává o osobnostech, které jsou s touto lokalitou spojeny. Druhou náplní teoretické části je rozdělení předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu do tří skupin. Nejrozsáhlejší skupinou jsou lokalizační
předpoklady, které
definují
Chýnov z pohledu
kulturně-správních
a přírodních předpokladů tzn. přírody, památek, kulturního a sportovního vyžití. Poslední kapitoly teoretické části se věnují selektivním a realizačním předpokladům. V praktické části je nejprve pomocí dotazníkového šetření zhodnocen současný stav z pohledu těch, co danou destinaci již navštívili a také z pohledu místních občanů. Na základě výsledků zjištěných v průzkumu je následně sestavena jednoduchá SWOT analýza, která kromě údajů zjištěných z vyplněných dotazníků, obsahuje i mé vlastní postřehy. Jedna kapitola je věnovaná analýze propagace. V poslední kapitole Tipy na výlet jsou navrhovány další možnosti trávení volného času v oblasti a jejího blízkého okolí. Pro zájemce o dílo sochaře Františka Bílka jsou v její druhé části uvedeny místa, kde se jeho díla nachází. V závěru jsou vyhodnoceny zjištěné výsledky z dotazníkového šetření a podány návrhy na možné zlepšení současného stavu. Při tvorbě bakalářské práce budu pracovat s literaturou a tištěnými průvodci, které jsou dostupné v infocentru a městské knihovně v Chýnově. Zdrojem informací bude též oficiální web města a nejrůznější internetové stránky týkající se Chýnova. Dalšími zdroji budou tištěné a on-line dostupné Občasníky Chýnovska. Důležité informace bych chtěl získat prostřednictvím rozhovorů s konkrétními osobami na městském úřadě a infocentru v Chýnově. 10
1 Charakteristika oblasti V následující kapitole je pojednáváno o městě Chýnov z hlediska polohy v jihočeském kraji, historie a nejvýznamnějších osobností.
1.1 Poloha Město Chýnov leží v jihočeském kraji 10 km východně od okresního města Tábora v malebné, zalesněné krajině. Nachází se v Křemešnické vrchovině v severovýchodní části
Chýnovské
pahorkatiny,
na
rozhraní
geomorfologické
podsoustavy
Českomoravská vrchovina a Středočeská pahorkatina. Nadmořská výška území stoupá od 445 do 506 m n. m. [11]
Obr. č. 1: Poloha města [Kohout, 2008]
1.2 Chýnov Město Chýnov má pět místních částí, a to Chýnov, Záhostice, Kloužovice, Velmovice a Dobronice u Chýnova. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 31. 12. 2012 byl 2377. Podle čísel popisných je v Chýnově 546, v Záhosticích 62, v Kloužovicích 73, ve Velmovicích 30 a v Dobronicích 72 domů. Kromě čísel popisných je v Chýnově a jeho částech několik desítek čísel evidenčních. 11
Občanská vybavenost v oblasti obchodní sítě je v Chýnově na velmi dobré úrovni a vzhledem k tomu, že vzdálenost z ostatních místních částí není velká, jejich obyvatelé chodí nebo jezdí na nákupy do Chýnova. V Dobronicích je navíc obchod se smíšeným zbožím, kde si mohou občané také nakoupit. V Chýnově jsou i velkoprodejny stavebnin, hutního a nerezového materiálu a zemědělských potřeb.
Obr. č. 2: Letecký pohled na město [39]
Z institucí, které slouží občanům a nacházejí se na území města, je mateřská škola, základní škola, zdravotní středisko a lékárna, služebna Policie ČR, pobočka Lesní správy Lesy České republiky s. p., městský úřad s matrikou a stavebním úřadem, městská knihovna, Česká pošta, Domov seniorů, ubytovací zařízení a sbor dobrovolných hasičů. V oblasti služeb města je to Místní hospodářství a Chýnovská majetková s.r.o., které jsou pod jeho správou. Celkem služby v obci zajištuje kolem 50 soukromých podnikatelů. [30] Chýnov býval významným střediskem a křižovatkou na kupeckých cestách. V nejstarším období jím procházela důležitá stezka, jež spojovala slavníkovskou rezidenci Libici s jižními Čechami. Později ve 12. století měl podobnou funkci směrem na Moravu přes pohraniční hvozd, oddělující Moravu od Čech. [Prášek, 1979]
12
1.3 Historie Chýnova Tato podkapitola vychází z knih [Prášek, 1979] a [Kohout, 2008]. Pokud byl použit jiný zdroj, je v podkapitole přímo citován. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981, kdy zde stál pomezní hrad panství knížete Slavníka, který byl správním centrem této oblasti. Chýnov je tak jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. Cílem hradiště bylo zabezpečit území proti sousedním Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtvrtá strana měla opevnění umělé. Po vyvraždění Slavníkovců se jeho majiteli stávají Přemyslovci. Od roku 1250 je Chýnov nazýván trhovou vsí, kde se konali trhy, a dostává se ze zeměpanského majetku do majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. Chýnov se poté stává hospodářským, správním a soudním centrem panství, které zahrnovalo deset vesnic. Roku 1413 se Chýnov v důsledku svízelné hospodářské a finanční situace, dostal z církevního majetku do držení světských feudálů a měnil neustále majitele. Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který z vody pramenící v Chýnovské jeskyni vařil skvělé pivo až do roku 1952. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, která odkázala majetek svému manželovi Zikmundu Vencelíkovi z Vrchovišť. Tento muž byl posledním českým pánem chýnovského panství, protože za účast v povstání českých stavů mu byl majetek zkonfiskován a prodán vévodovi Janu Oldřichu z Eggenberku. Roku 1719 přešlo panství dědictvím knížecímu rodu Schwarzenbergů. Schwarzenbergové byli zároveň posledními feudálními pány. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo. V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice na trati Obrataň-Tábor. K tomuto účelu
13
bylo vybudováno italskými dělníky několik pozoruhodných kamenných mostů po vzoru antických akvaduktů. V okolí Chýnova jsou dva z nich. [39] Nedaleko Chýnova v Pacové hoře se táhne vápencová kra, kterou využívali místní rolníci k lámání vápence a pálili ho na vápno, které pak rozváželi po celých jižních Čechách. Z historických pramenů lze odvodit existenci chýnovského vápenictví již v 15. století. Kolem roku 1830 byly na chýnovském panství v provozu čtyři vápenky patřící knížeti Schwarzenbergovi. S poptávkou po kvalitní surovině z Chýnovska těžba vzrůstala. Roku 1878 byla proto v Pacově hoře postavena již třetí velká pec na pálení vápna. Vápenky dostali konečnou podobu až od roku 1928 se vznikem společnosti Chýnovské vápenky a kromě vápna dodávaly i cihly, stavební kámen, štěrk, drtě a vysoce kvalitní omítku. Tradice vápenictví na Chýnovsku se udržela až do roku 1964, kdy bylo lámání vápence ukončeno a v lomu se nadále těžil pouze materiál na výrobu kamenné drtě. S vápencovým lomem je též spojen jeden primát. V letech 1879 a 1897 obstarával dovoz vápna pravděpodobně první parostroj na území Čech. [Chýnovská jeskyně, 2001] Sociální struktura obyvatel Chýnova ve 2. polovině 19. století byla rozličná. Prioritní postavení v obci měli zvláště kupci. Ve větším počtu zde bylo zastoupeno tkalcovství, kovářství, pekařství, obuvnictví, krejčovství a řeznictví. Zvláště hrnčířství bylo výnosným řemeslem díky výborné hlíně a osobitému způsobu výroby. V životě městečka sehrály velkou úlohu různé spolky, které podněcovaly zájem širší veřejnosti, zejména o kulturní dění. Byly to například Čtenářská beseda, Spolek divadelních ochotníků, odbor Národní jednoty pošumavské, Sbor dobrovolných hasičů a později vzniklé sportovní kluby Sokol, AFK, Sportovní kroužek, Bruslařský kroužek a další. Už z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". Ale až v roce 1903 povýšil císař František Josef I. městys Chýnov na město a udělil mu znak, který navrhl profesor August Sedláček. Od roku 1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Titul města byl Chýnovu obnoven v roce 1994. Chýnov se dnes řadí, i přes rušný provoz průjezdní dálkové silnice, k pěkným a moderním střediskovým obcím.
14
1.4 Znak a prapor města Znak symbolizuje červený štít, na němž je stříbrná zeď s otevřenou branou a zlatou mříží, která vystupuje ze zeleného trávníku. Zeď převyšují dvě věže, mezi kterými jsou zkřížené klíče. Na zdi po obou stranách jsou erby Schwarzenbergů a Vencelíků z Vrchovišť. Na vrcholu štítu se nachází stříbrná zděná koruna. [Prášek, 2006]
Obr. č. 3: Znak města Chýnova [38]
Od roku 1994 používá Chýnov také prapor, který je odvozen od městského znaku. Na praporu jsou zlaté zkřížené klíče v červeném poli, charakterizující církevní držbu ve středověku, pak symbolické modrobílé pruhy, připomínající poslední šlechtický rod Schwarzenbergy. Autorem návrhu je výtvarník Petr Brátka z Tábora. [Prášek, 2006]
Obr. č. 4: Prapor Chýnova [38]
15
1.5 Osobnosti 1.5.1 František Bílek František Bílek je jedním z nejvýznamnějších českých sochařů konce 19. a první poloviny 20. století a nejvýznamnější osobnost českého symbolismu. Byl však také kreslířem, grafikem, ilustrátorem, autorem návrhů knižních vazeb užitého umění, řezbářem, keramikem i architektem. Svou nejvlastnější, niternou podstatou byl náboženským myslitelem, mystikem, který byl obdařen i literárním talentem.
Obr. č. 5: Portrét Františka Bílka [2]
František Bílek se narodil 6. listopadu 1872 v rolnické usedlosti zvané Pod lipami, v č. p. 107. Měl dva bratry Josefa a Antonína a jeho otec byl kolářem. Již od dětství se u něj projevovalo umělecké nadání. V Táboře vystudoval gymnázium a v letech 1887–1890 studoval malířství na Akademii výtvarných umění v Praze. Pro potíže s vrozenou oční vadou, zabraňující rozeznávat některé barvy, přešel na radu svých učitelů studovat sochařství. Díky svému talentu získal stipendium a v lednu 1891 odjel do Paříže, kde studoval na soukromé akademii Colarossi. [František Bílek, 2013] Zde vytvořil první velké sochy Golgota a Orba je naší viny trest, které byly příkře odsouzeny a dvacetiletý sochař byl tak zbaven stipendijního pobytu na akademii. Po návratu si Bílek v Chýnově zřídil sochařskou dílnu. V roce 1898 si postavil stavení s ateliérem podle vlastních návrhů, kde tvořil osaměle, vyhýbal se určení směru a slohu 16
i spolkovým setkáním. V roce 1902 se oženil a krátce poté přestěhoval do Prahy. Zpět do Chýnova se s rodinou přestěhoval dva roky před svou smrtí po německé okupaci Prahy v roce 1939. [40, 41] František Bílek udržoval velmi blízké vztahy se spisovateli Juliem Zeyerem a po jeho smrti s básníkem Otakarem Březinou, kteří měli vliv na jeho tvorbu. Bílek byl po své smrti v roce 1941 pochován na místním hřbitově pod svou sochou Modlitba nad hroby. [Novotný, 2000] Dílo Františka Bílka V sochařství
rané
české
moderny
patřil
Bílek,
k nejdůležitějším
zástupcům
symbolického proudu, jehož ikonografii obohatil velmi osobně pojatými biblickými a křesťanskými náměty. Také první výkon v oblasti architektury, měl lidem sdělovat něco hlubšího než jen výpověď o své formě a účelu. Jako jeden z prvních návrhářů domů v českých zemích se Bílek přiblížil k anglické vilové architektuře z konce 19. století. Kromě ateliéru v Chýnově navrhl i vilu na Hradčanech v Praze. Vila je koncipovaná ve formě bytu a ateliéru. V současnosti se zde nachází expozice vrcholného období Bílkovy tvorby. [Erbanová, 2007] František Bílek vytvořil přes tisíc uměleckých děl, která jsou dnes roztroušena po českých zemích. Jedná se o sochy, pamětní desky, reliéfy, náhrobky a hřbitovní architekturu. Nejplodnější periodou uměleckého a tvůrčího rozmachu a zároveň obdobím největšího společenského uznání jeho díla je první desetiletí 20. století, ve kterém vzniká řada soch a sousoší (Slepci, Modlitba nad hroby, Mojžíš ad.). Bílek zamýšlel vytvořit několik rozsáhlých sochařských souborů. Jedním z nich měla být Cesta soubor 38 mohutných soch, znázorňující především biblické výjevy. Vzhledem k náročnosti projektu zůstalo jen u jeho grafického zpracování. Pouze dvě sochy mohl Bílek provést v definitivním měřítku Mojžíše a Modlitbu nad hroby. Kromě výše zmíněných bych uvedl např. pomník Jana Husa v Táboře a Kolíně, pomník Otokara Březiny v Jaroměřicích, dekorativní reliéfy na Mánesově mostě v Praze nebo plastiku Ukřižovaný v chrámu sv. Víta ad. [František Bílek, 2013], [41] Ačkoli obrovité dílo, které Bílek zanechal, nepřestávalo vyvolávat údiv ctitelů umění, pro svou filosofii kontrastující s ideologií uplynulých desetiletí mu nebylo dopřáno hřát se na výsluní obecného uznání. [Novotný, 2000]
17
1.5.2 Další významní představitelé města Tato podkapitola vychází z knih [Novotný, 2000] a [Prášek, 2006] František Nekut (1840–1909) František Nekut byl velmi pilným spisovatelem v oboru přírodních věd. Studoval na jindřichohradeckém gymnáziu a na Filozofické fakultě v Praze. Spolu s Dr. Fričem se podílel na průzkumu Chýnovské jeskyně. Roku 1870 byl na reálce v Pardubicích jmenován profesorem. Byl redaktorem časopisu Živa, přispíval do časopisů Zlatá Praha, Alpský věstník ad. Za zásluhy byl jmenován čestným občanem Chýnova. Jeho jméno nese škola a jedna z ulic. Antonín Bílek ( 1881–1937) Sochař, malíř a bratr Františka Bílka. Absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Z díla uvádím například množství pomníků věnovaných padlým v I. světové válce, reliéf Komenského nad vchodem do bývalé školy v Turovci a náhrobky č. 18 a 19 na chýnovském hřbitově Sochař a grafik Karel Gabriel (1884–1966) Studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze a akademii výtvarných umění v Mnichově. Později žil a pracoval v Praze. Byl členem Jednoty umělců výtvarných. Karel Gabriel je autorem třinácti pomníků na chýnovském hřbitově například Odcházím nebo Poutník a pamětní desky na rodném domě Jaroslava Kvapila v Chudenicích. Ke známým rodákům kromě výše jmenovaných patří: •
hudebník Václav Král (1726–1824)
•
básník a překladatel Josef Vlastimil Kašpar (1859–1880)
•
stavitel železničních tratí a tunelů Ludvík Zatěranda (1861–1912)
•
stavitel Ing. arch. Antonín Gabriel (1864–1934)
•
básník Karel Steiner (1915–1943)
•
průmyslová výtvarnice Marie Kuklová-Janurová (1903–1987)
•
regionální spisovatel Jan Šrůtka (1916–1980)
18
2 Lokalizační předpoklady Tato kapitola vymezuje Chýnov z hlediska přírodních a kulturně správních předpokladů. Přírodní předpoklady se zaměřují na reliéf, klima, vodstvo, faunu a flóru a geologii oblasti. Hlavním tématem této kapitoly je Chýnovská jeskyně.
2.1 Přírodní předpoklady 2.1.1 Reliéf Chýnov je zasazen v okolí, které je mírnou pahorkatinou přecházející na jihu téměř v rovinu. Rovina je místy přerušovaná drobnými údolími potoků, lemovaných listnatými stromy a příkrými stráněmi. Na severovýchodě a severu je Chýnovsko uzavřeno Dubskými vrchy (700 m n. m.), jimiž začíná Českomoravská vrchovina. Na východě ohraničují Chýnovsko Lažanské lesy, na jihu a jihovýchodě Záhostické lesy a polesí Doubrava, na západě směrem k okresnímu městu Táboru rozsáhlé lesy zvané Bory. Chýnov je tak zcela ukryt v lesích, jež jsou pozůstatkem obrovského pralesa, který v minulosti odděloval Čechy od Moravy. [11]
2.1.2 Klima Území patří do oblasti mírně teplé, charakteristické kratším, mírně chladným a mírně suchým létem a mírně chladnou suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 5,5 do 6,7 °C, průměrný roční úhrn srážek 600–800 mm. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá severozápadní a jihovýchodní proudění. Průměrná roční teplota se pohybuje v této oblasti kolem 7 ºC. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 17,1 ºC, naopak nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou –2,9 ºC. Atmosférické srážky jsou necelých 600 mm. Na srážky je nejbohatší měsíc červenec s 85 mm a naopak nejchudší je měsíc únor s 29 mm srážek. [11] Důležitým faktorem je též doba slunečního svitu, který se pohyboval v této oblasti v roce 2012 kolem 120 dní ve srovnání s dlouhodobým průměrem kolem 90 dní. [23]
19
2.1.3 Vodstvo Chýnovsko postrádá řeku, pouze zde protéká Chočinský potok, který se vine údolím zvaným Močítka a vlévá se do Podhradského rybníka v samém středu města. Po svém výtoku z rybníka dostal jméno Chýnovský potok. Poblíž Sezimova Ústí se potok vlévá do řeky Lužnice. Přestože zde řeka chybí, i tak dochází k povodním, když se rozvodní potok. Na chýnovsku se nachází několik rybníků. Poblíž vlakového nádraží se nachází rybník Valchář, do kterého teče voda z Velmovického potoka. Čtyři kilometry jihozápadně od Chýnova je největší rybník Turovecký. Kromě zmíněných rybníků se poblíž Dobronic u Chýnova nachází ještě rybníky Dolejší a Vobůrek. [Prášek, 2006]
2.1.4 Fauna a flóra Na Chýnovsku roste několik druhů květin, z nichž některé se nacházejí pouze zde. Jedná se o tyto rostliny: ďáblík, samorostlík klasnatý, kosatec sibiřský, vachta trojlistá, pryšec sladký, dřípatka alpská, upolín evropský, řebratka bahenní a lilie zlatohlávek. Z polních plodin se pěstuje žito, pšenice, oves, ječmen, brambory, jetel, řepa, hrách, mák a len. Bohužel kvůli vysoké poloze a méně cenným pozemků zde chybí vinařství nebo chmelařství. Intenzivní je zde lesní hospodářství a chov ryb. Lesů je v okolí mnoho většinou osázených jehličnatými stromy. Oblast Pacovy hory je zalesněna buky a břízami. [Prášek, 1979] Co se týče fauny, jsou zde stejní živočichové jako jinde v Česku. Výjimkou jsou chráněné druhy, vyskytující se v oblasti Pacovy hory podobně jako na nedaleké Kladrubské hoře. Jedná se o teplomilné druhy brouků a motýlů jako jsou dřepčík, svižník polní, zlatohlávek tmavý, otakárek fenyklový, perleťovec prostřední. V mělkých tůních na dně lomu žijí chránění obojživelníci ropucha obecná a skokan štíhlý. Pravidelně zde také hnízdí největší evropská sova výr velký. Kromě těchto živočichů mají velké zastoupení netopýři, kteří žijí v Chýnovské jeskyni. Podrobně jsou zmíněny v následující podkapitole v části věnované Chýnovské jeskyni. Z rostlinných druhů jsou na Pacově hoře významné kruštík tmavočervený, vemeník dvoulistý a okrotice bílá a kriticky ohrožená přeslička různobarvá.
20
2.1.5 Geologie oblasti Větší část území jižních Čech náleží k jedné z nejstarších geologických oblastí jádra Českého masivu, nazývané moldanubikum. Rozlišují se v něm dvě základní skupiny vrstevního sledu starší a mladší. Starší vrstva se nazývá jednotvárná, mladší pestrá. Pestrou skupinu charakterizují hojné vložky odchylných hornin, jako jsou vápence, amfibolity a erlany. Mezi ně patří i hrubozrnné krystalické vápence (mramory), v nichž vznikla Chýnovská jeskyně. Základ pro horniny jednotvárné skupiny vznikl pravděpodobně již v období středních starohor, tedy před více jak miliardou let, a to v rozsáhlé mořské pánvi. Společně se sopečným materiálem vzniklým podmořskými výlevy lávy, se již v poněkud mělčím moři mladších starohor usazovaly též zbytky jednoduchých organismů s vápnitými schránkami a vytvořili vrstvy původních sedimentárních vápenců.
Obr. č. 6: Geologická situace oblasti [19]
Horotvorné procesy přeměnily v následujících geologických obdobích usazeniny mořského dna za vysokých tlaků a teplot. Vznikly tak krystalické vápence a ze sopečných produktů dnešní amfibolity. Největší podíl na dnešní geologické stavbě mělo tzv. variské (hercynské) vrásnění v období mladších prvohor zhruba před 380–250 miliony let. Od Velmovic přes Pacovu a Kladrubskou horu k Lejčkovu se dnes v délce 4–5 km táhne 100–150 m mocný tektonicky značně porušený horizont krystalických vápenců společně s amfibolity. Celé toto souvrství se sklání k severu pod úhlem 40–50 21
stupňů. Krasový systém Chýnovské jeskyně vznikl v lavici hrubozrnného mramoru, který ve vápencích tvoří jen 10 m mocnou polohu z obou stran sevřenou amfibolity. [Chýnovská jeskyně, 2001] Chýnovský kras Chýnovský kras je nevelké krasové území vázané na souvrství krystalických vápenců chýnovsko-ledečského
pruhu
tzv.
pestré
skupiny
hornin
geologické
oblasti
moldanubika. Leží na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny. Vápence jsou zde společně s amfibolity uloženy v okolních dvojslídných pararulách a celé pásmo je rozděleno do několika menších bloků. Mimo Chýnovskou jeskyni lze pozorovat krasové jevy též v okolí obce Věžná a v údolí Josafat, zejména u Velmovic. [Chýnovská jeskyně, 2001] Pacova hora Na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, dva kilometry severovýchodně od města Chýnov se nachází kopec zvaný Pacova hora (původně Pecová hora). Tento kopec ve svém nitru ukrývá jednu z největších přírodních zajímavostí Čech Chýnovskou jeskyni. [25] Název Pacova hora není odvozen od města Pacova, ale vznikl zkomolením původního názvu hora Pecová, nazvaná podle malých pecí na pálení vápna zřízených v jejím okolí. Vápenec se za stejným účelem těžil i v nedaleké Kladrubské hoře a dalších menších lomech v okolí od středověku až do roku 1969. Oblast Pacovy hory byla vyhlášena Přírodní rezervací, představující opuštěný, zarostlý a částečně zatopený lom, se kterým tvoří významnou mineralogickou lokalitu. Výčet minerálů zahrnuje celkem 73 druhů např. magnetit, kalcit, granát, dravit, korund nebo spinel ad.
2.1.6 Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně, která patří k největším jeskyním v Čechách, leží v blízkosti bývalého vápencového lomu v jižním úbočí Pacovy hory poblíž Dolních Hořic a 2 km severovýchodně od města Chýnov. Jeskyně byla objevena náhodou v malém selském lomu na jižním svahu kopce, když při lámání vápence v červenci 1863 vypadlo lamači Vojtěchu Rytířovi kladivo do jakési rozsedliny ve skále. Ve snaze dostat nástroj zpět překvapením zjistil, že úzká štěrbina se mění v širokou chodbu a pokračuje do hloubky. 22
Tím objevil jeskyni v té době největší v Čechách. Od roku 1868 je první veřejnosti zpřístupněnou jeskyní na území Čech a Moravy a jednou z nejstarších zpřístupněných jeskyní Evropy. Dodnes je zachován původní romantický ráz jejího zpřístupnění. Jeskyně vznikla ve vápencové čočce uložené v rulách, které jsou hlavní horninou Chýnovské pahorkatiny. Vápence se střídají s polohami amfibolitů, jež prostupují celou čočkou. Největší zvláštností jeskyně je právě střídání bělostného krystalického vápence s barevnými pruhy amfibolitů. Rozmanité tvary stěn vzniklé výmolnou činností vody, vytvářejí s barevným pruhováním krásnou ornamentiku. Právě modelace prostor ukazuje, že jeskyně vznikla výmolnou činností vody. Unášenými součástkami voda obrušovala stěny chodeb, pod tlakem stoupala vzhůru do puklin nebo opracovávala stěny vířivou činností. Původcem vody je potůček protékající jeskyní neznámými dutinami v podzemí, podtéká pod Chotčinským potokem a objevuje se v tzv. Rutickém prameni v údolí Chýnovského potoka. Tento jev je umožněn tím, že poloha amfibolitů zabraňuje propadání Chotčinského potoka do níže ležících dutin. [Kučera, 1981]
Obr. č. 7: Příklady zbarvení jeskyně
Vzhledem k tomu, že krystalický vápenec Pacovy hory i dolomitický vápenec jsou ve vodě velice těžko rozpustné a cesta prosakující vody je poměrně krátká, tvoří se zde krápníky velice pomalu a v jeskyni prakticky chybějí. Většina nalezených krápníků pochází spíše z malých krasových dutin, než z jeskyně samotné. Avšak množství tvarů tlakových obřích hrnců na stěnách a stropech spolu s originální pestrou hrou barev na vodou omletých stěnách, vytváří z jeskyně unikát, který nemá obdoby u nás ani v zahraničí. [Chábera, 1982] 23
Jeskyně je dosažitelná od Chýnova pěšky příjemnou procházkou po naučné stezce podél potoka. Celková délka dosud objevených částí činí 1200 m s výškovým rozdílem 74 metrů. Téměř čtvrtina známých chodeb je trvale zatopena vodou. Teplota vzduchu se pohybuje od 5 do 9 °C a vlhkost vzduchu je 96–100%. Délka návštěvního okruhu měří 220 m s převýšením 42 m s průměrnou dobou prohlídky 40 minut. V prostorách mimo návštěvní okruh probíhá speleologický a potápěčský průzkum, který v 80. a 90. letech přinesl významné objevy v podobě rozsáhlých, trvale zatopených prostor. Jeskyně je otevřená veřejnosti od dubna do října. V zimním období je jeskyně uzavřena z důvodu zajištění nerušeného zimování přísně chráněných netopýrů. Jeskyní živočichové V Chýnovské jeskyni bylo při dlouhodobém monitoringu zjištěno 9 druhů přezimujících netopýrů. Největší zastoupení má vyobrazený netopýr řasnatý. Největším přirozeným zimovištěm tohoto druhu v Evropě je právě Chýnovská jeskyně. Počet přezimujících jedinců tohoto druhu dosahuje až 70 ks v jedné sezoně. [26]
Obr. č. 8: Netopýr řasnatý
Na rozdíl od mnoha našich jeskyní nejsou z Chýnovské doloženy žádné paleontologické nálezy. Pravděpodobně tato podzemní dutina nebyla v minulosti dostupná větším druhům živočichů. Dnes se v jeskyni setkáváme se zástupci hned několika živočišných skupin. Z bezobratlých živočichů jsou to zejména některé druhy plžů, korýšů a hmyzu. V posledních desetiletích se v chodbách blízko povrchu, především v okolí vchodu, úspěšně rozmnožuje pavouk křižák temnostní. Nejpřitažlivějšími živočichy podzemí jsou již zmiňovaní netopýři. K pravidelným obyvatelům patří kromě netopýra řasnatého ještě netopýr velký, vodní a ušatý. Ojediněle v jeskyni přezimuje také netopýr večerní, černý a vousatý. Vzácně byl zaznamenán netopýr velkouchý a netopýr Brandtův. Přehled přezimujících netopýrů v Chýnovské jeskyni je uveden v Příloze B 24
V roce 1949 byla vyhlášená přírodní rezervací Chýnovská jeskyně a v roce 1992 převedena vyhláškou ministerstva životního prostředí do kategorie Národní přírodní památka a evropského systému významných přírodních lokalit NATURA 2000. Správcem a provozovatelem Chýnovské jeskyně je dnes Správa jeskyní České republiky, která kromě průvodcovských služeb zajišťuje ve spolupráci s Českou speleologickou společností i ochranu, dokumentaci a výzkum krasu. Návštěvnost Chýnovské jeskyně Následující graf ukazuje návštěvnost Chýnovské jeskyně v letech 2001–2013. Do roku 2005 se návštěvnost pohybovala mezi 30 a 40 tisíci. V roce 2006 není návštěvnost uvedena z důvodu rekonstrukce jeskynních prostor. Po této rekonstrukci navštívil jeskyni rekordní počet návštěvníků od roku 1977. Od té doby vykazuje návštěvnost klesající tendenci. Návštěvnost Chýnovské jeskyně 47696 48000 41091 37813
37277
33775
36000
37067 36490 31999
30690 30295
27779 26987
24000
12000
0 2001
2002
2003
2004
2005
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Počet návštěvníků
Graf č. 1: Návštěvnost Chýnovské jeskyně [Zdroj: vlastní dle Správy Chýnovské j.] Podle mého názoru byla návštěvnost v roce 2007 takto vysoká z důvodu velkého očekávání návštěvníku po rekonstrukci. Pomalý pokles návštěvnosti může znamenat, že návštěvníci nejsou s rekonstrukcí spokojeni nebo tím, že nastala ekonomická krize. Pokud není uveden jiný zdroj, vychází podkapitola o Chýnovské jeskyni z knihy [Chýnovská jeskyně, 2001], ze které pochází obrázek netopýra řasnatého a příklady zbarvení v Chýnovské jeskyni. V Příloze C je uveden profil Chýnovské jeskyně. 25
2.2 Kulturně-správní předpoklady 2.2.1 Architektonické památky Škola Školní budova jako taková je jmenovaná v historických pramenech již v roce 1379. Útržkové informace jsou z období vývoje až do doby, kdy měšťané a obyvatelé přiškolených obcí zbudovali na sklonku 19. století výstavnou dvoupatrovou budovu s několika přístavbami sloužícími vzdělání mládeže až dodnes. [Novotný, 2000] Původní škola stávala po několik staletí v místech dnešních zahrádek před děkanstvím vedle kostela. Byla však velmi nevyhovující a teprve nové nároky na výchovu mládeže donutily obec k postavení nové školy. [Prášek, 1979]
Obr. č. 9: Základní škola [Zdroj: Vlastní]
Na obrázku je vidět současná podoba budovy základní školy, která byla slavnostně otevřena veřejnosti v roce 1898 a je spádovou školou pro okolní obce. V roce 1934 se zastupitelstvo města usneslo pojmenovat školní budovu podle zdejšího rodáka prof. Františka Nekuta, který se o její stavbu výrazně zasloužil. Ve vestibulu školy visí jeho reliéf. Pod ním je základní kámen, v němž se nachází pamětní schránka s dokumenty z období výstavby školy. [Prášek, 2006]
26
Kostel Římskokatolický kostel Nejsvětější trojice byl založen roku 995. Z předchůdce dnešního kostela se nic nezachovalo, není tedy zcela jasné, kde stál a jak vypadal. Pravděpodobně byl, podle doby vzniku, postaven v románském stylu. V polovině 13. století byl přestavěn na gotický kostel. Dispozice gotického kostela byla pravděpodobně stejná jako dispozice dnešního, byl jen menší a kratší. Zachoval se z něj presbytář (opěrný systém, kamenické prvky a omítky). [Prášek, 2006] Na gotickou podobu kostela upomíná už jen několik stavebních článků. V 70. letech 17. století byl během barokní přestavby značně rozšířen italským stavitelem Pietrem Spinettim a o padesát let později v roce 1727 za Schwarzenbergů k němu byla přistavěna věž. Současná podoba kostela viz obrázek č. 10. [Novotný, 2000]
Obr. č. 10: Kostel Nejsvětější trojice [Zdroj: Vlastní]
Inventář kostela je barokní a rokokový. Hlavní rokokový oltář pochází z roku 1712. Další oltáře pak z roku 1748, ovšem současná podoba je z roku 1932. Hlavním motivem oltáře je oválný obraz Nejsvětější trojice, které je kostel zasvěcen. Čtyři boční oltáře nesou jména oltář sv. Kříže, oltář sv. Anny Samotřetí, oltář Panny Marie a oltář sv. Jana Nepomuckého. Lavice kostela jsou mladší než oltáře a jsou datovány do poloviny 18. století. Cínová křtitelnice pochází z roku 1626. Nejstarším dochovaným kusem nábytku je kredenční skříň v sakristii z roku 1600. Varhany postavil pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr roku 1892. V kostele je pohřben Bohumír Bylanský z Bylan poslední opat kláštera ve Zlaté koruně a profesor filosofie na Karlově univerzitě.
27
V současnosti je kostel po rozsáhlé rekonstrukci, která proběhla v roce 2003 a 2004. Při opravě byly učiněny, kromě presbytáře, další zajímavé objevy. Byly zde nalezeny malované gotické a náhrobní kameny, pozůstatky původní gotické věže a sanktuář (svatostánek). Při opravě omítek bylo nalezeno několik vrstev fresek včetně nejstarší dochované z roku 1679, malované při příležitosti dokončení přestavby. [Prášek, 2006] Zámek Chýnovskému zámku předcházel slavníkovský hrad a malovecká tvrz, během staletí mnohokrát přestavovaná. Hrad jako první přebudoval arcibiskup Arnošt z Pardubic na gotický hrad. Významnými stavebníky byly též Malovci, kteří hrad obnovili. Schwarzenbergové pak gotickou stavbu přeměnili v letech 1730–1732 na barokní zámek. Společně s poslední přestavbou bylo upravováno také okolí zámku a přeměněno na zámecký park s rozlohou 6,9 ha. Z původních staveb se zachovalo málo. Navíc se po válce stalo ze zámku rybářské učiliště, jehož působením zámek trpěl. Od roku 1958 zde sídlí Domov seniorů.
Obr. č. 11: Zámek (dnes Domov seniorů) [33]
Zámek je dvoukřídlá budova s terasou, typická pro prostou schwarzenberskou výstavbu v době baroka. Uprostřed nádvoří s krásným výhledem na věž kostela stojí kamenná kašna s jehlanem a chrliči vody, v jihovýchodním rohu se nachází altán s vyhlídkou do parku. Park je tvořen z velké části ovocným sadem. V parku stávala tzv. pyramida, což byl vysoký, štíhlý a tříboký obelisk, na jehož bocích byly zasazeny tři oválné a jedna čtverhranná mramorová deska s oslavnými nápisy k poctě majitelů Schwarzenbergů. Tento pylon stál v zámeckém parku až do 50. letech 20. století. Podle historek ho nechal zničit vedoucí rybářského učiliště, který pod ním hledal poklad. [Prášek, 2006] 28
Dům Františka Bílka V Chýnově byl postaven v Údolní ulici č. p. 133 v roce 1898 podle uměleckých návrhů sochaře Františka Bílka, který zaujímá v českém umění epochy symbolismu a secese výrazné postavení. V jeho koncepci hrála prvořadou úlohu potřeba prostorného ateliéru. Učinil ho proto základní a největší prostorou domu. Podobně jako Bílkova pražská vila je také chýnovský dům zasazen volně do přírodního prostředí, jeho stěny tvoří řezné cihlové zdivo v kombinaci se dřevem. Fasáda domu je zdobena řadou symbolických reliéfů, doplněných Bílkovými mystickými texty. Svému chýnovskému domu, který je na následujícím obrázku, říkal sochař něžně „chaloupka“. [40]
Obr. č. 12: Dům Františka Bílka [Zdroj: Vlastní]
Koncepce domu je patrová s mansardovou střechou, na jižní straně polovalbovou, pod níž je ve štítu dřevěný balkon. Na východní straně má dům pavlač, která je přístupná jak z domu, tak dřevěným schodištěm ze zahrady. Stavba je provedena z cihel bez omítky. Pouze kolem oken a dveří jsou štukové pasparty s citáty z Bible provedené typickým písmem Františka Bílka. Na několika místech jsou i štukové figurální motivy v secesním stylu. V přízemí a prvním patře se nacházejí obytné místnosti. V jedné z místností jsou sochařem vlastnoručně vyrobená keramická krbová kamna. Kolem domu se rozprostírá zahrada a stojí v ní kopie dřevěného altánu ve stylu karpatského kostelíka. [Prášek, 2006] 29
Po smrti sochaře začal dům postupně chátrat a přežíval jen díky úsilí několika lidí z úzkého, víceméně rodinného okruhu. Záchrana přišla až z Galerie hlavního města Prahy, do jejíhož majetku dům s ateliérem a s částí umělcova díla odkázala Bílkova vnučka. V letech 1991–1994 se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce celé budovy i s částí umělcovy pozůstalosti, která patří k chýnovskému fondu. Podařilo se tak zachránit jedinečnou památku našeho výtvarného umění a zachovat součást našeho kulturního dědictví. Od roku 1994 je dům spolu s uměleckou expozicí zpřístupněn veřejnosti jako muzeum Františka Bílka. [Novotný, 2000]
2.2.2 Technické památky Z technických památek jsou zde zmiňovány hlavně vodovod a kašny, pivovar a železniční viadukty. Vodovod a kašny Vodovod byl zbudován společně s pivovarem v roce 1581. Realizace vodovodu se ujal Jakub Krčín z Jelčan, který využil dostatečný pramen vody nedaleko Chýnova Na Rutici. Odtud vedl vodu dřevěnou strouhou až na kraj města, kde vybudoval umělou vodní nádrž Návozský rybník. Z něho se pak voda rozváděla tzv. vrtanými troubami do zbudovaných městských kašen a studní, do pivovaru, zámku, do panského dvora a později na radnici a do budovy děkanství. Hlavním zdrojem vody byla kašna, která se nacházela v parku před školní budovou, nedaleko nejmladší současné kašny. Ta byla zbudovaná kvůli neštěstí, které se stalo na místě původní kašny. Nejstarší dochovanou kašnu z roku 1799, najdeme na předměstí uprostřed křižovatky. Původně se však nacházela v parčíku vedle pivovaru. Druhá nejstarší kašna je umístěna na nádvoří zámku. Kašna byla vybudována v roce 1824. V roce 1895 došlo k první zásadní rekonstrukci vodovodu a kašen. Kašny jsou čtvercového půdorysu se středovým sloupcem a jsou vyrobeny z milevské žuly. [Prášek, 2006] Pivovar Budova pivovaru se může pyšnit bohatou historií. Postaven byl současně s výstavbou vodovodu v roce 1581 majitelem zdejšího panství Janem Malovcem z Malovic. Mezi lety 1877–1880, za časů Schwarzenbergů, prošel rozsáhlou přestavbou a modernizací. Po II. sv. válce byl však výrazně zanedbáván a sloužil jako sklad třeboňského piva a JZD. Dnes se dříve chátrající technická památka pomalu probouzí k životu a kromě 30
moderní wellness, masážního studia a kadeřnictví připravuje výstavbu malého biokrámku s čajem a kávou a minipivovarem, který by vzkřísil zašlou slávu chýnovského piva. [35] Bohužel celková oprava, především samotného pivovaru, by byla příliš nákladná.
Obr. č. 13: Chátrající budova pivovaru [39]
Železniční mosty V roce 1883 vybudovali italští dělníci železniční dráhu Tábor-Pelhřimov-Horní Cerekev. Neboť musela překonávat náročný terén Českomoravské vrchoviny, dostala název "Hrbatá". Na této trati jsou po vzoru antických viaduktů postaveny kolem Chýnova čtyři pozoruhodné obloukové kamenné mosty. První z nich je v obci Dobronice u Chýnova. Je to pěti obloukový železniční most nacházející se na trati Horní Cerekev–Tábor, který přemosťuje údolní nivu s Chýnovským potokem. Druhý, šesti obloukový most, se nachází mezi Chýnovem a Kloužovicemi (viz obr. č. 14) na trati Horní Cerekev–Tábor, kde přemosťuje údolí s Velmovickým potokem. Tento most je zvláštní tím, že není rovný, ale vede do oblouku. [11, 37].
Obr. č. 14: Železniční most mezi Chýnovem a Kloužovicemi [37]
31
Třetí most vede přes údolí Močítka) v Chýnově (viz obrázek č. 15). Tento devíti obloukový 32 m vysoký most je největším kamenným viaduktem v Čechách. Byl postaven v 19. století italským inženýrem Giacomo Ceconim. Jako stavební materiál posloužil neopracovaný kámen z nedalekého lomu. Mostní pilíře zůstaly duté a byly vyplněny sutí. Další most je za Pořínským vlakovým nádražím s půdorysem do tvaru S. Výška mostů se pohybuje od 15 do 20 metrů. [18, 37]
Obr. č. 15: Most v údolí Močítka [37]
2.2.3 Hřbitov a pomníky Hřbitov V Chýnově se nachází dva hřbitovy. Starý hřbitov býval kolem kostela. Původně neměl velkou rozlohu, ale v roce 1774 byl rozšířen. Nacházejí se zde hroby místních duchovních a předních úřednických knížecích rodin. Při kostelní zdi jsou umístěny tři náhrobní desky z roku 1875. Poslední pohřeb se zde konal roku 1889. Hřbitov je místo zajímavé přírodní památky dvou stromů jasanů ztepilých, jejichž větve v místě spojení srostly i s kovovou opěrou kříže z roku 1826. Nový hřbitov je proslulý jako galerie soch a náhrobků místních sochařů Františka Bílka, secesního umělce a předního představitele symbolismu, jeho bratra Antonína Bílka a Karla Gabriela. [39] Nejplodnějším autorem je právě Karel Gabriel, který je podepsán pod třinácti pomníky včetně vlastního náhrobku. Jeden z jeho nejpůsobivějších pomníků je dílo Odcházím, který se nachází poblíž hlavního vchodu. Monumentem hřbitova je socha Modlitba nad hroby, která zdobí hrob Františka Bílka (viz obrázek č. 16 a č. 17). Na hřbitově zanechal František Bílek kromě výše jmenované sochy ještě několik děl, které zdobí osm 32
náhrobků. Nejvýznamnějším z nich, pomineme-li sochu Krista a Modlitbu nad hroby, je reliéf Poslední večeře Páně nad hrobem přírodovědce Františka Nekuta. Dalším zajímavě pojatým náhrobkem je reliéf Vzkříšení dcery Jairovy u hrobu rodiny Svobodových. [Prášek, 2006]
Obr. č. 16: Hrob Františka Bílka [Zdroj: Vlastní]
Obr. č. 17: Náhrobní deska [Zdroj: Vlastní]
33
2.2.4 Kulturní zařízení a akce Pro kulturní akce je k dispozici sál v kulturním domě, který je součástí radnice. Dalším prostorem pro pořádané akce je knihovna. Kulturně společenské akce Kulturní akce pořádá město Chýnov, městská knihovna a informační centrum, místní sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub a v neposlední řadě také Správa Chýnovské jeskyně a Galerie hlavního města Prahy, která má na starosti výstavy a rodný dům Františka Bílka. Město si pravidelně připomíná vznik města, udělení statutu města a události ukončení II. světové války ve spolupráci s Jihočeským muzeem, Husitským muzeem a Jihočeským klubem sběratelů v Táboře, kdy se zde konají různé výstavy. Chýnov obnovuje v posledních letech zvyk Masopustu průvodem masek s hudbou. Další informace o kulturních akcích lze najít na webových stránkách města a knihovny. [Prášek a Kohout, 2011], [45] Ke kulturním akcím, které jsou nejvýznamnější, lze počítat mezinárodní koncert dechové hudby Z jižních Čech a Moravy. Koncert je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a v roce 2013 proběhl již VI. ročník. Od roku 2010 jsou účastníky také skupiny ze Slovenska, Německa a Rakouska. Akce se pořádá v Chýnově a na základě přeshraniční spolupráce také v rakouském Mardetschlagu. [17] Každoročně se zde koná Den s Armádou ČR, který má za sebou už šest ročníků. V minulých letech mohli návštěvníci spatřit ukázky současné i historické vojenské techniky, výstroje a výzbroje např. těžká pásová vozidla, bitevní vrtulník, historické sanitní vozy, ukázky bojů z II. světové války, ukázky akrobacie proudového letounu nebo jízdy tanku. Zajímavé jsou i ukázky hasičského sboru SDH Chýnov a Hasičského záchranného sboru z Tábora např. záchrana osob, hašení historickou stříkačkou. Návštěvníci se mohli svést v tanku na historické vojenské technice, vyzkoušet hašení nebo soutěžit ve střelbě. SDH Chýnov má již 135 letou tradici, kterou oslavili v lednu v roce 2013. Oslavy se promítli i do všech pořádaných akcí. Z akcí hasičů se jedná například o maškarní průvod, tradiční jihočeskou zabijačku nebo hasičský ples. Družstvo hasičů se také účastní Táborské hasičské ligy a pravidelných akcí a soutěží. [42, 43, 45]
34
Akce v Chýnovské jeskyni Akce pořádá Správa jeskyní ČR a patří mezi ně semináře, návštěvy podzemí, výstavy a každý rok Evropská noc netopýrů. V Chýnovské jeskyni také probíhají tradiční koncerty houslového virtuosa Jaroslava Svěceného. U příležitosti výročí byla vydána řada upomínkových předmětů a tiskovin a pořádala se řada akcí. V roce 2013 totiž uplynulo 150 let od jejího objevení a 145 let od jejího zpřístupnění. Byla zde fotografická výstava všech druhů netopýrů žijící v ČR, vystaveny zde byly krápníky z odtěžených jeskyní v kamenolomu Pacova hora a výstava o historii objevů jeskyně. Kromě výstav mohli návštěvníci zhlédnout odborný seminář s tématikou jeskyně a seminář o historii lomařství a vápenictví, na kterém přednášeli přední odborníci včetně přímých účastníků objevů a průzkumných prací. [44] Akce městské knihovny a informačního centra Chýnovské infocentrum spolu s městskou knihovnou zajišťuje různé výstavy, vernisáže, kulturní akce v místě, organizuje zájezdy, kurzy, koncerty a besedy s významnými lidmi. Centrum spolupracuje i na tvorbě publikací. Z této spolupráce vznikla třeba kniha Chýnovsko: svědectví starých pohlednic. Knihovna organizuje zájezdy s nejpilnějšími čtenáři. Pro zvýšení zájmu o četbu, pořádá pro děti Noci s Andersenem v den narození tohoto dánského pohádkáře. Ve spolupráci s Římskokatolickou farností Chýnov pořádá zájezdy do Národního muzea, na operety nebo muzikály. Ve spolupráci s farností i s místními občany každoročně pořádá výstavu betlémů. Knihovna hostí výstavy různých směrů např. expozice olejomaleb, obrazů a fotografií. Z uskutečněných besed významných lidí bych jmenoval René Kujana, který je prvním mužem na světě, kterému se podařilo oběhnout Island. [44] Náboženské akce Římskokatolická farnost pořádá ve spolupráci s jinými farnostmi různé náboženské akce. Zejména se jedná o Chýnovskou pouť, Svatojánskou noc, kolem svátku sv. Vojtěcha o Procházku ke kapli na Pacové hoře. V kostele Nejsvětější trojice se koná evropská akce Noc kostelů, což je každoročně pořádaná akce, v jejímž rámci jsou ve večerních a nočních hodinách zpřístupněny některé kostely různých křesťanských církví, ve kterých se rovněž zdarma konají koncerty, komentované prohlídky, workshopy či divadelní představení. Farnost připravuje i programy pro děti např. 35
tábory, vánoční dílnu, vánoční koncert nebo mše v Chýnovské jeskyni v kapli sv. Vojtěcha. Působí zde také Církev československá husitská, která připomíná hlavně F. Bílka prostřednictvím různých oslav, výstav či zájezdů. [Prášek a Kohout, 2011], [44] Základem pro tuto a další podkapitolu č. 3.2.5 byly informace, které jsem získal díky paní Jiráskové z informačního centra a od místostarosty Chýnova pana Pistulky, kteří mi je laskavě poskytli.
2.2.5 Sportovní aktivity, akce a zařízení Krajina v okolí Chýnova je členitá, a proto jsou zde velmi dobré podmínky k uskutečňování zajímavých výletů i sportovních aktivit nejen pro pěší, ale i pro cyklisty. Dále je zde možnost koupání ve venkovním bazénu a také možnost rybolovu v nedalekém Podhradském rybníce. Chýnov může nabídnout i několik sportovních zařízení a významných akcí zejména Závodů do Strmého vrchu. Další zajímavou událostí je Neckyáda, která probíhá už osmým rokem ve vodní nádrži. Kromě necek, jednotlivců a dvojic, se jezdí i na kole přes bazén a na kolečku. Cykloturistika Pro milovníky cyklistiky jsou v okolí Chýnova k dispozici čtyři cyklotrasy. Cyklotrasa č. 1181 Pacov-Chýnov, č. 1174 Tábor-Chýnov, Kolem Chýnovské jeskyně a cyklistický okruh na trase Tábor-Chýnov-Chýnovská jeskyně-Tábor. První dvě trasy jsou samozřejmě vhodné také pro pěší. Z akcí, které má na starosti Cykloklub Chýnov, se pořádají Závody kol MTB a Dětské závody kol. Přehled tras a) Cyklotrasa č. 1181 Pacov-Chýnov •
trasa se střední obtížností je vhodná pro všechny typy kol a vede po silnicích III. třídy s asfaltovým povrchem v celkové délce 21 km.
•
průběh trasy: Pacov, Bedřichov, Brožkův mlýn, Vodice, Malešín, Oblajovice, Lejčkov, Horní Hořice, Chýnovská jeskyně, Chýnov rozcestí, Chýnov (železniční stanice), Chýnov [6]
36
b) Cyklotrasa č. 1174 Tábor-Chýnov •
trasa s lehkou obtížností vede také po silnicích III. třídy a účelových komunikacích s asfaltem nebo zpevněným povrchem v celkové délce 14 km. Opět je vhodná pro všechny typy kol.
•
průběh trasy: Tábor (železniční stanice), Smyslov, Dobronice u Chýnova, Kloužovice, Chýnov (železniční stanice) [7]
c) Kolem Chýnovské jeskyně •
Trasa je dlouhá 42 km a nabízí cyklistům návštěvu těch nejmalebnějších míst Dolnohořicka jako je oblast přírodního parku Polánka, skrz kterou jim dává nahlédnout do současnosti i historie života na úpatí Vysočiny a do cesty jim staví jedinečnou přírodní památku, kterou je Chýnovská jeskyně. Trasa je vhodná pro MTB i silniční kola. (Mapa cyklotrasy viz Příloha D) [24]
d) Cyklistický okruh Tábor-Chýnovská jeskyně-Tábor •
cyklovýlet k nejstarší zpřístupněné jeskyni v Čechách v celkové délce 52 km. Trasa se čtvrtou úrovní obtížnosti je určena pro zdatnější cyklisty. Na trase navštívíte historické centrum Tábora, rybník Jordán, Bílkovu vilu, Chýnovskou jeskyni, muzeum v Mladé Vožici a rodný dům historika A. Sedláčka.
•
průběh trasy: Tábor, Chýnov, Chýnovská jeskyně, Pohnánec, Rodná, Mladá Vožice, Hlasivo, Tábor [8]
Pěší turistika Pro pěší je v Chýnově vhodná naučná stezka, která vede od základní školy k lomu v Pacové hoře a v nabídce Klubu českých turistů v Táboře jsou dvě 20 km pěší túry Na výhledový vrch Homole a do Chýnovské jeskyně. První vede pěšky z Tábora do Chýnova a zpět vlakem. Druhá probíhá opačným směrem. Populární sportovní akcí je Běh milénia. a) Naučná stezka Chýnov-Pacova hora Naučná stezka začíná u základní školy v Chýnově a končí u lomu Pacova hora. Délka stezky je necelé 4 km a má 10 zastávek, u kterých jsou umístěny informační panely. Prostřednictvím informačních panelů seznamuje naučná stezka s historií města, jeho 37
nejvýznamnějšími pamětihodnostmi a okolní přírodou například s lesy, chýnovským potokem nebo s životem mravenců. Jednosměrná trasa stezky nás zavede k domu významného sochaře Františka Bílka, monumentálnímu železničnímu viaduktu nebo k Chýnovské jeskyni. Tvůrcem naučné stezky jsou žáci z místní základní školy, kteří ve spolupráci s grafickou firmou VIVID vypracovali grafické návrhy jednotlivých panelů. Stezka byla financovaná z prostředků základní školy a díky grantu z Jihočeského kraje. Sponzory stezky jsou kromě firmy VIVID ještě firmy Hora s.r.o. a Dřevotvar řemesla a stavby s.r.o. [18] b) Na výhledový vrch Homole a do Chýnovské jeskyně Trasa 1: Knížecí rybník - Stříbrný rybník - Dobronice u Chýnova - Homole - Dolní Hořice - Chýnovská jeskyně - Chýnov Ke Knížecímu rybníku se turisté svezou MHD. Trasa vede kolem Knížecího a Stříbrného rybníka, přes Dobronice u Chýnova k rozcestí pod Homolí, kde turisté vystoupí pár set metru na vrchol - za dobrého počasí se můžou pokochat dalekým rozhledem do okolí. Dále je čeká výběžek přírodního parku Polánka, Dolní Hořice a kolem Chýnovské jeskyně dojdou až na chýnovské nádraží. Trasa 2: Chýnov - Chýnovská jeskyně - Dolní Hořice - Homole - Pohnání - Mostek Mladá Vožice Do Chýnova se turisté dostanou vlakem. Od nádraží ČD vede cesta k Chýnovské jeskyni. Od ní pokračuje přes Dolní Hořice a výběžek přírodního parku Polánka na rozcestí u vrchu Homole. Poté končí v Mladé Vožici. Do Tábora se turisté vrací autobusem. [28] V zimním období jsou v okolí vhodné podmínky také pro milovníky lyžování. Běžkařské trasy jsou strojově upravovány od roku 2009 a jejich délka se každoročně zvyšuje. V současnosti může být při dobrých sněhových podmínkách upraveno až přes 70 kilometrů tras. Stopy jsou vhodné především pro klasické lyžování. V blízkém přírodním parku se koná závod v běhu na lyžích klasickou technikou Polánka Cup. [27]
38
Běh milénia Významnou událostí je Běh milénia. Letos proběhl již XIII. ročník této populární sportovní tradice. Tento podnik je každoročně otevřen závodníkům všech věkových kategorií od předškoláků až po seniory. Běh milénia se od roku 2012 změnil v zahajovací závod třídílného seriálu Aktivní pro život s E. ON, ve kterém bojují o body rodinné týmy. Startovní prostor je tradičně situován přímo na náměstí a trať vede po silnici přes osady Kloužovice a Velmovice. [16] Bowling Penzion Chýnov Sportovní zařízení je součástí ubytovny TJ Sokol (Penzion Chýnov), která kromě bowlingu poskytuje ubytování a stravování ve vlastní restauraci. Podrobnější informace jsou uvedeny v podkapitole Ubytovací a stravovací zařízení. V rámci sportovního využití nabízí pronájem dvou drah bowlingu a možnost pronájmu reklamních ploch přímo na dráze. Návštěvník může využít kromě bowlingu i kuželky. Každoročně se zde v zimním období pořádá místní Chýnovská bowlingová liga. Kromě bowlingových soutěží se účastní místní družstva také kuželkářských soutěží. [20] U Bazénu Sportovní a relaxační areál U Bazénu se nachází uprostřed obce v pěkném a klidném prostředí. Návštěvníkům jsou k dispozici víceúčelové hřiště, sportoviště na tenis, plážový volejbal nebo stolní tenis. Ti, co nechtějí sportovat, si mohou posedět a dobře najíst či napít v restauraci nebo na letní terase. Pro ty, kteří mají rádi odpočinek ve formě wellness, nabízí areál kromě veřejné sauny také privátní relaxační prostor se saunou a vířivkou. Ty nejmenší mohou využít dětské hřiště. Hned vedle areálu se nachází bazén, který v letních měsících nabízí osvěžení nejen pro místní obyvatele. Aerobic se Zuzkou Sportovní nadšenci aerobiku si zacvičí v období školního roku každé úterý a čtvrtek v 19.30, a v pátek v 18.30 v tělocvičně místní základní školy. Cvičení aerobiku probíhá pod vedením instruktorky aerobiku Zuzany Práškové (Basíkové) z Chýnova, které pomáhají ještě instruktorky Lenka a Ivet. Instruktorky poskytují tři druhy cvičení Aerobik s MIX s posilováním, Dance aerobik a Powerjógu. Zájemcům mohou být po domluvě poskytnuty individuální tréninky u nich doma v soukromí. [1]
39
Motosport Chýnov a závody do Strmého vrchu Historie klubu sahá do roku 1990 a kromě pravidelných jarních soustředění klub uspořádal v roce 1992 velký mezinárodní motokrosový závod na trati pacovského Propadu. Závod měl velkou popularitu a položil základ k pořádání dalších motoristických akcí v regionu. Hlavní akcí klubu je každoroční pořádání populárních závodů do Strmého vrchu na domácí trati v Chýnově, kam na závěr sezóny přijíždějí pravidelně závodní špičky motoristického sportu. Závody do Strmého vrchu se můžou pochlubit nejdelší tradicí a dnes již také ojedinělostí v celé České republice. Klub pravidelně pořádá také zimní motoskijöring (závody na lyžích za motocyklem). Jelikož se závodníci klubu často umisťují na předních příčkách různých soutěží, tak dalším cílem klubu do budoucna je vytváření zázemí pro více domácích jezdců v závodech Mezinárodního mistrovství republiky v motokrosu, sidecarcrossu a motoskijöringu. [12] Letos v září se v Chýnově jel již XXXI. ročník závodů do Strmého vrchu. Na jezdce každý rok čeká 50 metrů dlouhý kopec s převýšením 28 metrů a technickými překážkami. Závodem v roce 2013 se začala psát nejdelší tradice tohoto závodu. Fotbalový klub FC Chýnov Chýnov má také fotbalový klub FC Chýnov, který byl založen v roce 1933. Od roku 1948 je členem tělovýchovné organizace Sokol. V červnu 1950 bylo postaveno hřiště, které s několika úpravami zázemí funguje dodnes. V 90. letech vstoupil do chýnovské kopané nový fenomén – sponzoři a následné změny, ovlivnily práci celého klubu. V roce 1991 se fotbalový klub osamostatnil a pod hlavičkou FC Chýnov působí do současnosti. Dnes se výraznou měrou na činnosti podílí město Chýnov, do jehož vlastnictví celý areál přešel. V roce 2013 oslavil klub 80 let od založení. Každoročně pořádá město ve spolupráci s klubem turnaj O pohár starosty města. [13]
40
3 Selektivní předpoklady 3.1 Objektivní předpoklady 3.1.1 Politické faktory V nejvyšší funkci města je starosta, kterým je už od roku 1990 pan Pavel Eybert. Místo starostou obce je pan Jan Pistulka. Dále se na vedení Chýnova podílí rada města, které je odpovědné zastupitelstvo. Zastupitelstvo se skládá ze zastupitelů, kontrolního a finančního výboru. Součástí rady města jsou ještě jednotlivé komise, mezi které se řadí sociální, stavební, školská a kulturní komise.
3.1.2 Demografické faktory V Chýnově žije podle sčítání z roku 2012 2380 obyvatel z toho 1239 žen. Z toho ve věku 0–14 let je to 404 (16,97%), ve věku 15– 64 let 1 587 (66,68%) a ve věku 65 a více let činí počet obyvatel 389 (16,34%). Průměrný věk obyvatel je 40,6 let. V národnostním složení má nejvyšší postavení národnost česká s 96 %. Ostatní národnosti si rozdělili zbylá čtyři procenta, z nichž největší podíl má národnost slovenská s 0,92 %. [31]
Graf č. 2: Počet obyvatel Chýnova od roku 1971 [Zdroj: Vlastní dle ČSÚ]
41
Graf na předchozí stránce ukazuje vývoj počtu obyvatel Chýnova do roku 2012. Z grafu je patrné, že v letech 1979-1981 došlo k výraznému nárůstu obyvatel. Poté počet obyvatel jemně kolísal až do roku 2000, od kterého zvolna narůstá. S největší pravděpodobností je to zapříčiněné nedávnými investicemi do bytové výstavby.
3.1.3 Ekonomické faktory K 31. 12. 2012 je na základě údajů z ČSÚ v Chýnově 539 podnikatelských subjektů s převahou živnostníků, kterých je nahlášeno 410 a podnikají převážně v oblasti maloobchodu a velkoobchodu. Dalšími převažujícími oblastmi jsou stavebnictví, zemědělství, průmysl, pohostinství a technické činnosti. Kromě živnostníků převažují obchodní společnosti, státní organizace nebo svobodná povolání. K největším firmám patří stavební firma Hora s.r.o., Dřevotvar - řemesla a stavby, s. r. o., prodejna hutního materiálu Delta B+B a Škrobárna Chýnov, které zaměstnávají nejvíc pracovníků. [34]
3.2 Subjektivní předpoklady 3.2.1 Sociologické faktory Na základě údajů ČSÚ z roku 2001 má 727 obyvatel střední odborné vzdělání bez maturity následované pouze základním vzděláním. Třetí nejpočetnější skupina obyvatelstva má vzdělání střední s maturitou. Dále je zastoupeno vysokoškolské a vyšší odborné vzdělání. U 18 obyvatel nebylo zjištěno žádné vzdělání. (viz následující graf)
Graf č. 3: Úroveň vzdělání obyvatel [Zdroj: Vlastní dle ČSÚ]
42
Na základě sčítání z roku 2001 bylo ekonomicky aktivních obyvatel v Chýnově celkem 963, z nichž 305 pracovalo v průmyslu, 120 v oblasti obchodu, 193 v zemědělství a stavebnictví, 92 ve školství, zdravotnictví a sociální činnosti a 133 obyvatel pracovalo ve veřejné správě a dopravě. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel bylo 33 nezaměstnaných. Převážná většina zaměstnaných vyjíždí za prací mimo obec. [14]
3.2.2 Ekologické faktory Na území Chýnova je evidováno šest středních zdrojů znečišťování ovzduší. Ve čtyřech případech se jedná o kotelnu na hnědé uhlí a plynové kotelny. Dalším zdrojem znečištění jsou čerpací stanice nafty a zemědělské družstvo [11]. Kromě těchto zdrojů je největším problémem doprava na průjezdní silnici, která je zatěžovaná hlavně kamionovou dopravou.
3.2.3 Urbanistické faktory Základními urbanistickými elementy jsou centrální náměstí s ulicově orientovanou zástavbou a kostelní věží. Dominantní nárůst je zaznamenán zejména ve 20. století. Zástavba je příměstská, reprezentovaná rodinnými domy o jednom až dvou podlaží. Hustota zalidnění je tedy malá, podíl bytových domů je okrajový. Architektonická kvalita staveb je průměrná stejně tak i urbanistická měřítka. Výjimku tvoří ojedinělá kompozice Bílkovi vily, která je ojedinělým architektonickým prvkem. Velké zástavby sídlo neovlivňují, jelikož stojí mimo centrum. S výjimkou nového objektu při vjezdu od Tábora. Město se dá rozdělit na dva satelity. Jižní, lokalita blízko Zámeckého rybníka, která vytváří náves a východní, nazývaná Močítka. [11]
43
4 Realizační předpoklady 4.1 Dopravní předpoklady Komunikaci na Chýnovsku tvoří cesty, silnice a železniční dráha. Do roku 1833 zde však žádná dopravní cesta neexistovala. Až v roce 1860 byly vystaveny silnice do všech stran. Nejmladší silnicí je ta přes Kloužovice k Dobronicím z let 1919 a 1920. V Chýnově se nachází asi půl kilometru severně od města železniční stanice transversální dráhy. Dráha vede z Jihlavy a byla stavěná v letech 1887–1888. Nejbližšími stanicemi jsou směrem k Pacovu stanice Kladruby-Pořín a směrem k Táboru zastávka Dobronice. Tyto části tratě jsou zajímavé již zmiňovanými čtyřmi viadukty. Dvěma v blízkosti stanici v Chýnově a dvěma za stanicemi sousedními. Vedle těchto komunikací je součástí ještě úzkokolejná dráha pro dovážení vápence z lomů v Pacové a Kladrubské hoře. [Prášek, 2006] Co se týče silniční dopravy, prochází přímo centrem Chýnova silnice I. třídy č. 19 vedoucí z Pelhřimova na Tábor. Tato dopravní tepna je největším problémem města, jak z hlediska dopravy, tak z hlediska životního prostředí. V zimním období je častou příčinou komplikací v plynulosti dopravy a častých dopravních nehod. Stejný problém je i u křížení silnice z železniční tratí východně směrem na Kladruby. V blízkosti vede ještě silnice II. třídy spojující Chýnov z Novou Vsí u Chýnova a ze Záhosticemi. Chýnov má celkem dobré spojení s okolními městy, ačkoli se většinou jedná o spojení s přestupy. Přímou cestou se dá přijet autobusem společnosti Tourbus, a.s., který jezdí každý všední den na trase Brno-Strakonice, autobusem společnosti ČSAD Sttrans, a.s. na trase Brno-Strakonice nebo společností ČSAD Autobusy České Budějovice na trase Brno-Písek. Dobré spojení je také z hlavního města Prahy. Pomocí dopravců ICOM Transport, a.s., Student Agency, k. s. nebo Comett Plus s.r.o. se dostanete do Chýnova s přestupy. Táborská společnost Comett Plus, s.r.o. pak zajišťuje dopravu v celém okresu. Hlavní zastávka v obci je dostupná oběma směry na náměstí u radnice. Jedna zastávka se též nachází u Penzionu Chýnov v blízkosti vlakové zastávky. [viz www.jizdnirady.cz]
44
4.2 Materiálně technické předpoklady Ve městě Chýnov a okolí se nachází několik ubytovacích a stravovacích podniků. Několik z nich plní zároveň obě funkce jak funkci stravování, tak ubytování. Obě funkce plní přímo ve městě Penzion Chýnov, Restaurace U Bazénu a nedaleko Chýnovské jeskyně Penzion Pacovka. Dá se sem také počítat Penzion U Vaňků z okolních Dolních Hořic, který je také hosty Chýnova hojně navštěvovaný. Ostatní pod těmito čtyřmi dále jmenované jsou pouze stravovací podniky. V Chýnově je také poskytováno ubytování v soukromí v Bungalovu Vachta. Informační služby o oblasti poskytuje informační centrum, které se nachází na náměstí vedle městského úřadu.
4.2.1 Ubytovací a stravovací zařízení Restaurace U Bazénu Restaurace nabízí dobré jídlo, příjemné prostředí a možnost rezervace pro firemní nebo soukromé akce. Z jídel se jedná o hotová jídla dle aktuální nabídky, domácí kuchyně a rychlé občerstvení [29]. Dále nabízí možnost privátního ubytování v pokoji s vlastním sociálním vybavením, kuchyní a terasou. Areál U bazénu je zasazen do pěkného a klidného prostředí uprostřed obce Chýnov. Návštěvníkům je k dispozici možnost sportovních aktivit. [32]
Obr. č. 18: Restaurace U Bazénu [Zdroj: Vlastní]
45
Bungalov Vachta Návštěvníkům poskytuje celoroční ubytování v bungalovu a dvou apartmánech. Bungalov má kapacitu čtyř lůžek se šatnou, kuchyní, koupelnou, toaletou a obývací ložnicí. Kuchyně je vybavena elektrickým sporákem, mikrovlnou troubou, rychlovarnou konvicí, lednicí s mrazicím boxem a kompletní sadou kuchyňské výbavy. Obývací pokoj je vybaven barevným TV a radiopřijímačem. Apartmány Terezka mají kapacitu dvou lůžek a Andrejka kapacitu tří lůžek s podobným vybavením jako bungalov. Apartmány mají společnou kuchyňku a koupelnu s toaletou. Pro apartmány i bungalov je k dispozici společná zahrada s grilem a také malý venkovní bazén. Dále nabízí parkování pro jeden automobil na uzavřeném pozemku. [5] Penzion Chýnov Provozovatelem zařízení je TJ Sokol v Chýnově. Můžeme se tedy setkat i s názvem Ubytovna TJ Sokol. Penzion je hotelového typu s dvou a čtyřlůžkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením a mini kuchyňkou s dřezem. Ke službám, které podnik nabízí, patří: pořádání podnikových a rodinných oslav, srazů a svateb, pořádání rautů a školení. Vlastní restaurace poskytuje polední hotovky a minutky nebo standardní jídelní lístek. [20]
Obr. č. 19: Penzion Chýnov [Zdroj: Vlastní]
46
Bistro na hřišti Hospůdka se nachází u fotbalového hřiště. Za bistrem je k dispozici venkovní posezení a dětské hřiště. Bistro má otevřeno od pátku do neděle a v době fotbalových zápasů. V bistru je možné pořádat oslavy a různá výročí, srazy, podnikové večírky apod. [3] Bistro na Masně K dispozici má salónek s kapacitou do 20 osob a dětský koutek. Pizzerie je s dětským koutkem v nekuřáckém prostředí, pizza, teplá kuchyně po celý den, možnost objednání jednotného menu pro skupinu nad 10 osob 48 hodin předem. Část je určena i pro kuřáky. V nabídce jsou koktejly, 10 druhů piv, Habánské sklepy. Celková kapacita činí 50 osob. [4] Restaurace Na Radnici Restaurace se nachází na náměstí v blízkosti autobusové zastávky vedle služebny Policie ČR. V nabídce má českou i mezinárodní kuchyni nebo točené pivo různých značek. Restaurační zařízení se skládá s kuchyně v přízemí, vinárny a jídelny v 1. patře. Příslušenství tvoří toalety, sklady a sklep. [10]
Obr. č. 20: Restaurace Na Radnici [Zdroj: Vlastní]
47
Penzion U Vaňků K dispozici je zde ubytování ve čtyřlůžkovém nebo šestilůžkovém pokoji s vlastním sociálním zařízením. Penzion má vlastní restauraci s nabídkou hotových minutkových jídel, alkoholických i nealkoholických nápojů. [22] Penzion Pacovka Penzion Pacovka leží na samotě v těsné blízkosti Chýnovské jeskyně. V roce 2007 proběhla kompletní rekonstrukce, která zachovala ráz původního Schwarzenbergského hostince z roku 1901. Penzion poskytuje ubytování ve stylově zařízených apartmánech s vlastní koupelnou s WC a vybavených kuchyňským koutem. Celková ubytovací kapacita je 20 lůžek, z toho 14 lůžek pevných, zbytek jsou přistýlky. Pro nejmenší hosty jsou připraveny dětské postýlky. V objektu se dále nachází hospůdka s asi 20 místy a salonek s kapacitou až 30 míst a v letních měsících venkovní posezení na terase s možností grilování. Penzion poskytuje služby pro uzavřené společnosti pro rodinné oslavy, různá setkání a firemní akce. V okolí penzionu se nachází množství cyklostezek a pro pěší turisty krásná scenérie přírodní rezervace. Kromě toho je v penzionu pro volný čas k dispozici dětský koutek, stolní tenis, ruské kuželky, pétanque, stolní hry a úschovna a půjčovna kol. [21] K dalším zařízením patří ještě Hospůdka u Čendy, Na Holešovně, Na Křivé a v místní části Kloužovice stejně jmenovaný hostinec.
4.2.2 Informační služby O této služby se stará místní Chýnovské infocentrum, které bylo otevřeno v říjnu 2007 společně se zrekonstruovanou knihovnou. Knihovna byla založena roku 1897 a stěhovala se z jednoho místa na druhé, než trvale usídlila v budově městského úřadu. Rozšíření kapacity knihovny došlo po přesunu bývalé pošty, která byla v přízemí v druhé polovině domu. Následně vzniklo 16 míst pro kulturní akce a za přispění města získala knihovna novou audiovizuální techniku. Knihovna sestavuje i městský zpravodaj Občasník Chýnovska, který vychází 4krát do roka. Čtenářem knihovny se může stát po předložení občanského průkazu každý občan České republiky a to po zaplacení registračního poplatku. [36]
48
Infocentrum poskytuje informace pro turisty o Chýnově a okolí, má k dispozici různé propagační předměty, informační materiály, mapy, pohlednice, turistické známky a drobné upomínkové předměty. Návštěvníci zde mohou zakoupit také knihy. Společně s knihovnou pořádá různé výstavy, přednášky a zájezdy pro občany za kulturou. Návštěvníkům nabízí připojení na internet jednu hodinu denně zdarma, kopírovací služby apod. [9]
Obr. č. 21: Knihovna, infocentrum a městský úřad [Zdroj: Vlastní]
49
5 Praktická část Pro zjištění současného stavu služeb CR v Chýnově jsem zvolil kvalitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Na základě provedeného průzkumu je sestavena jednoduchá SWOT analýza.
5.1 Dotazníkové šetření Cílem sběru dat bylo zjistit, jak návštěvníci a případně občané vnímají služby cestovního ruchu poskytované v destinaci a jakým celkovým dojmem na ně destinace působí. Dotazník obsahoval 30 otázek. Z celkového počtu otázek bylo 7 škálových (z toho 1 měla jen škálové podotázky, ve kterých se hodnotili jednotlivé služby), 12 uzavřených, 10 polootevřených a 1 otevřená. Poslední tři otázky byli identifikační. Vzor dotazníku je uveden v Příloze A. Výzkum probíhal na internetu na webových stránkách vyplnto.cz, google.cz, na facebooku a v informačním centru v Chýnově v období pěti týdnů od konce října do začátku prosince roku 2013. Dotazník byl určen návštěvníkům, občanům města i těm co město nenavštívili. Dotazník vyplnilo celkem 135 respondentů, kteří byli vybráni na základě náhodného výběru. Data z výzkumu byla zpracovaná do podoby grafů a tabulek v tabulkovém programu MS Excel a také přímo na stránkách vyplnto.cz. Výsledná data jsou podkladem pro SWOT analýzu.
50
5.2 Výsledky průzkumu Otázka č. 1: Jaký máte vztah k městu Chýnov? Úvodní otázka byla rozdělovací z důvodu odlišit vztah respondentů k Chýnovu, kvůli dalšímu průběhu dotazníku. Pokud byla odpověď občan, byli přesměrováni na otázku č. 7, pokud byla odpověď žádný až na otázku č. 25.
Vztah respondentů k Chýnovu
16%
19%
občan návštěvník žádný 65%
Graf č. 4: Vztah respondentů k městu Chýnov [Zdroj: Vlastní]
Největší položku tvořili návštěvníci s 65 % a 16 % respondentů pocházelo přímo z Chýnova. Zbylých 19 % respondentů nemá k Chýnovu žádný vztah, respektive tuto oblast nikdy nenavštívili.
51
Otázka č. 2: Z jaké vzdálenosti jste do Chýnova přijel/a? Vzdálenost bydliště návštěvníků
21% 36%
do 20 km 9%
21-40 km 41-60 km
15% 19%
61-80 km více než 80 km
Graf č. 5: Vzdálenost respondentů od oblasti [Zdroj: Vlastní]
Třetina dotázaných (36 %) přijela do Chýnova ze vzdálenosti delší než 80 km. Druhou nejpočetnější 21% skupinou byla ta, která přijela z okolí města tedy do 20 km. Relativně stejný počet dotázaných přijelo z míst vzdálených 41–60 km a 61–80 km. Nejméně návštěvníků (9 %) přijelo ze vzdálenosti od 21 do 40 km. Z toho plyne, že návštěvníky jsou obyvatelé blízkého okolí nebo naopak takový, kteří přijeli ze vzdálených míst.
52
Otázka č. 3: Jak jste se dozvěděl/a o Chýnově?
Zdroje informací návštěvníků z internetu 9%
z informačního centra 33%
20%
od přátel či rodiny ze sdělovacích prostředků
5% 7% 16%
10%
z turistického průvodce, map, atlasů ze školy, práce odjinud
Graf č. 6: Zdroje informací návštěvníků o Chýnově [Zdroj: Vlastní]
O Chýnově se největší procento respondentů (33 %) dozvědělo prostřednictvím internetu. Dalšími významnými zdroji, které byly nejvíce zastoupeny, se řadí škola, práce (20 %) a nejrůznější sdělovací prostředky (16 %), jako jsou televize, rádio, časopisy, noviny, reklamní plochy atd. Neméně významnou položkou jsou informace získané přes přátele nebo příbuzné respondentů. V případě odpovědi odjinud (10 %) naprostá většina uvedla, že se o Chýnově dozvěděla pouze projetím destinace. Podle mě je to zapříčiněné průjezdní silnicí, která městem vede.
53
Otázka č. 4: Kolikrát jste město navštívil/a? Četnost návštěv Chýnova
11% 15% jednou 7%
dvakrát 67%
vícekrát pravidelně
Graf č. 7: Četnost návštěv respondentů v Chýnově [Zdroj: Vlastní]
Dvě třetiny dotázaných navštívilo Chýnov pouze jednou, což je pravděpodobně zapříčiněné návštěvou Chýnovské jeskyně, která vyplynula z následující otázky. Pravidelně navštěvuje Chýnov jen 11 % dotázaných. Vícekrát navštívilo destinaci 15 % respondentů. Nejmenší zastoupení má odpověď dvakrát, kterou zvolilo jen 7 % dotázaných.
54
Otázka č. 5: Co bylo hlavním důvodem Vaší návštěvy? Důvod návštěvy přírodní a kulturní památky
16%
5%
návštěva příbuzných/přátel 17% sport
8% 10%
3%
relaxace Chýnovská jeskyně
39%
2% Dům Františka Bílka kulturní akce jiné
Graf č. 8: Přehled hlavních důvodů návštěvy [Zdroj: Vlastní]
V této otázce mohli respondenti zvolit více odpovědí. Někteří návštěvníci při návštěvě města shlédli více atraktivit najednou. Nejtypičtějšími kombinacemi byly jeskyně a návštěva přírodních a kulturních památek a kulturních akcí. Hlavním důvodem návštěvy Chýnova téměř všech návštěvníků je Chýnovská jeskyně, která se na výsledku podílí 37 %. Přírodní a kulturní památky navštívilo 17 % a kulturní akce 16 % respondentů. Dalším důvodem návštěvníků byla návštěva příbuzných a přátel. Dům Františka Bílka shlédlo jen 10 % návštěvníků, což je podle mě hodně málo. Zanedbatelně jsou zastoupeny sport a relaxace, které dohromady tvoří jen 5 %. Respondenti mohli též zvolit vlastní odpověď. Sešlo se celkem 8 vlastních odpovědí, mezi které patřili hřbitov, naučná stezka, lom v Pacové hoře a železniční viadukty.
55
Otázka č. 6: Jaký byl Váš způsob dopravy? Způsob dopravy 2% 5% 36%
24%
automobil autobus vlak kolo
33%
pěšky
Graf č. 9: Nejčastější způsob dopravy do města [Zdroj: Vlastní]
Nejčastějším dopravním prostředkem do destinace byl automobil (36 %) a s malým odstupem také autobus, který využilo 33 % respondentů. Víceméně to souhlasí i s otázkou č. 2 ohledně vzdálenosti návštěvníků. Kolo a pěší chůzi využilo 5 % respektive 2% dotázaných. Vlak je zastoupený ve 24 % odpovědí.
56
Otázka č. 7: Jste spokojen/a s dopravní dostupností města Chýnov? Spokojenost s dopravní dostupností
3% 7%
velmi spokojen/a 15% spokojen/a
19%
ani spokojen/a, ani nespokojen/a 56%
nespokojen/a velmi nespokojen/a
Graf č. 10: Spokojenost s dopravní dostupností Chýnova [Zdroj: Vlastní]
Od této otázky se zúčastnili průzkumu jak návštěvníci, tak i občané Chýnova. Nadpoloviční většina (56 %) je s dopravní dostupností města spokojena. 19 % respondentů se nepřiklonilo k lepší nebo horší variantě a zvolili odpověď ani spokojen ani nespokojen. Dopravní dostupnost z pohledu 7 % dotázaných je nedostatečná a 3 % je s ní velmi nespokojena. Odpovědi ohledně dopravy souhlasí s mým vlastním dojmem.
57
Otázka č. 8: Co se Vám vybaví jako první, když se řekne Chýnov? Typické rysy, které charakterizují Chýnov
3%
3% 4% 2% 2%
4% 8%
Motosport 3%
Dům Františka Bílka město sportovní areál František Bílek Chýnovské jeskyně
71%
příroda kultura jiné
Graf č. 11: Rysy typické pro Chýnov [Zdroj: Vlastní]
Pomocí této otázky bylo zjistit, co respondenty napadne jako první, když se řekne Chýnov. Jako první se naprosté většině respondentů vybavila Chýnovská jeskyně. Ostatní odpovědi byli nepatrné. Převažuje z nich s 4 % kultura a se 4 % dům Františka Bílka. Vlastní odpověď tvoří 8 % respondentů, kterým se vybavili jiné památky, den s armádou, pivo a třem respondentům se nevybavilo nic. Zjištěné výsledky korespondují s mou vlastní zkušeností.
58
Otázka č. 9: Myslíte si, že Chýnov nabízí dostatečné množství kulturního a společenského vyžití? Názor na množství kulturně společenského vyžití
6%
14%
17%
určitě ano spíše ano
22%
nevím 41%
spíše ne určitě ne
Graf č. 12: Hodnocení množství kulturně společenského vyžití [Zdroj: Vlastní]
Chýnov podle 55 % respondentů nabízí dostatečné množství kulturního a společenského vyžití. Z toho 14 % dotázaných zvolilo možnost určitě ano. Pětina respondentů nemá jasný názor na tuto problematiku. Zbylých 23 % považuje množství za nedostatečné a 6 % z nich si myslí, že nevyhovuje. Z mého pohledu je množství dostatečné, především mě zaujal Den s Armádou, který bych rád navštívil.
59
Otázka č. 10: V Chýnově je k dispozici wellnes, aerobik, bowlingová dráha, tenisové kurty, sportovní areál, hřiště na plážový volejbal a fotbal. Považujete tato zařízení za dostatečná? Názor na dostatečné množství sportovního vyžití
15%
16% určitě ano
13%
spíše ano 34% 22%
nevím spíše ne určitě ne
Graf č. 13: Hodnocení množství sportovního vyžití [Zdroj: Vlastní]
Množství sportovního vyžití považuje za nevyhovující 15 % respondentů. K odpovědi spíše ne se přiklání 13 %. Na otázku nedokázalo odpovědět 22 % dotázaných. 34 % respondentů se přiklání k odpovědi spíše ano. Ostatní respondenti si myslí, že je nabídka sportovního vyžití určitě dostatečná. Já osobně velmi oceňuji sportovní areál.
60
Otázka č. 11: Navštívil/a jste nebo navštěvujete tato zařízení? Využívání sportovních zařízení
30%
ano ne 70%
Graf č. 14: Přehled využívání sportovních zařízení [Zdroj: Vlastní]
Pomocí této otázky bylo zjistit, zda respondenti tato zařízení navštěvují. Z celkového počtu odpovědí 30 % dotázaných navštívilo tato zařízení a 70 % zařízení nevyužilo. Pokud odpověděli respondenti ano, měli možnost navštěvovaná zařízení zmínit. Většina z nich navštěvuje sportovní areál a jednotlivá hřiště, šest respondentů navštívilo bowling, čtyři wellness a deset jich využívané sportovní zařízení neuvedlo. Přehled je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 1: Přehled navštěvovaných sportovních zařízení [Zdroj: Vlastní] Odpověď Počet %
Wellness 4 12,12
Sportovní areál 7 21,21
Hřiště 6 18,18
Bowling 6 18,18
Neuvedli 10 30,3
Celkem 33 100
61
Otázka č. 12: Využil/ a jste v Chýnově ubytovacích služeb? Využívání ubytovacích služeb
21%
ano ne 79%
Graf č. 15: Přehled využívání ubytovacích služeb [Zdroj: Vlastní]
Tato otázka je rozdělovací. Pokud odpověděli respondenti ne, byli přesměrování na otázku č. 15. V případě kladné odpovědi pokračovali následující otázkou. Téměř 80 % dotázaných při návštěvě Chýnova ubytovací zařízení nevyužilo. Ubytováno bylo pouze 21 % respondentů. Možnost ubytovacích služeb je skutečně na nízké úrovni.
62
Otázka č. 13: Ve kterém ubytovacím zařízení jste byl/a ubytován/a? Navštěvovaná ubytovací zařízení
13% Penzion Chýnov 48%
18% 4%
Penzion Pacovka Bungalov Vachta Penzion U Vaňků
13% 4%
ubytování v soukromí jiné
Graf č. 16: Přehled navštěvovaných ubytovacích zařízení [Zdroj: Vlastní]
Na předchozí otázku odpovědělo kladně jen 23 respondentů. Přehled navštívených zařízení ukazuje výše zobrazený graf. Téměř všichni byly ubytování mimo Chýnov v okolních destinacích. Nejčastěji respondenti využívali Penzion Pacovka v blízkosti Chýnovské jeskyně, Penzion U Vaňků v Dolních Hořicích nebo kemp Knížecí rybník. Téměř polovina respondentů využívalo jiných ubytovacích zařízení mimo Chýnov, převážně v okresním městě Táboře nebo Sezimově Ústí. Z ubytovacích zařízení přímo v Chýnově je využíván Penzion Chýnov (ubytovna TJ Sokol) a bungalov Vachta. Jednou je zastoupeno ubytování v soukromí.
63
Otázka č: 14: Myslíte si, že se v Chýnově nachází dostatečné množství ubytovacích zařízení? Názor na dostatečné množství ubytovacích zařízení
4%
9%
39%
určitě ano 22%
spíše ano nevím spíše ne
26%
určitě ne
Graf č. 17: Hodnocení množství ubytovacích zařízení [Zdroj: Vlastní]
Z předchozí otázky plyne, že ubytování přímo v Chýnově je nedostatečné. Tomu odpovídá i počet odpovědí spíše ne a určitě ne, které spolu tvoří 65 %. Pětina volila odpověď nevím. Kladně hodnotí množství zařízení jen 13 % z celkových 23 respondentů.
64
Otázka č. 15: Navštívil/a jste v Chýnově některé restaurační zařízení? Využívání restauračních zařízení
39%
ano 61%
ne
Graf č. 18: Přehled využívání restauračních zařízení [Zdroj: Vlastní]
Tato otázka zjišťuje využití restauračních zařízení. 61 % dotázaných tuto službu využilo a 39 % naopak nevyužilo. V případě záporné odpovědi byli respondenti přesměrováni na otázku č. 18.
65
Otázka č. 16: Vzpomenete si, na název restauračního zařízení, které jste navštívil/a?
Navštěvovaná restaurační zařízení
11%
24%
5% 8%
Restaurace u Bazénu Bistro na hřišti Bistro Na masně
15%
15%
Restaurace Chýnov Restaurace Na radnici
22%
Restaurace u Vaňků jiné
Graf č. 19: Přehled navštěvovaných restauračních zařízení [Zdroj: Vlastní]
V této otázce mohli respondenti zvolit více možností. Většina respondentů tuto možnost využila. Několik respondentů dokonce vybralo všechny možné odpovědi. Přímo v Chýnově využilo 22 % dotázaných Restauraci Na Radnici, 15 % Restauraci v Penzionu Chýnov, 11 % Restauraci U Bazénu a 13 % tvoří bistra. Restauraci v Penzionu U Vaňků v nedaleké obci využilo 15 % dotázaných. Zbylých 24 % respondentů navštívilo restauraci v Penzionu Pacovka a Hospůdku U Čendy. Čtyři z nich zařízení neuvedlo. Restaurace Na Radnici je podle očekávání hojně navštěvovaná, protože se nachází přímo na náměstí u zastávky autobusu.
66
Otázka č. 17: Myslíte si, že se v Chýnově nachází dostatečné množství stravovacích zařízení? Názor na dostatečné množství stravovacích zařízení
8%
6%
15% určitě ano
17% spíše ano nevím 54%
spíše ne určitě ne
Graf č. 20: Hodnocení množství stravovacích zařízení [Zdroj: Vlastní]
Na grafu č. 20 je vidět relativní spokojenost s množstvím stravovacích zařízení. Pro spíše ano bylo 54 % a určitě ano 15 % respondentů. 17 % z nich si není jistá odpovědí. Odpovědi spíše ne a určitě ne vybralo jen 8 % respektive 6 % respondentů. Též se přikláním k odpovědi spíše ano.
67
Otázka č. 18: Navštívil/a jste nebo navštěvujete v Chýnově infocentrum a knihovnu? Využívání infocentra a knihovny
43% 57%
ano ne
Graf č. 21: Přehled využívání infocentra a knihovny [Zdroj: Vlastní]
Cílem této otázky byla zjistit, kolik respondentů navštívilo infocentrum a knihovnu. Infocentrum popřípadě knihovnu navštívilo 43 % dotázaných. 57 % respondentů služby infocentra nevyužilo. V případě záporné odpovědi byli respondenti přesměrováni na otázku č. 21.
68
Otázka č. 19: Jak často využíváte služeb infocentra/knihovny?
Četnost využívání služeb infocentra a knihovny
15% 15%
vícekrát měsíčně jednou měsíčně
57% 13%
jednou ročně méně často
Graf č. 22: Četnost využívání služeb infocentra a knihovny [Zdroj: Vlastní]
Z předchozí otázky navštívilo infocentrum 43 %, to představuje 47 návštěvníků. Služby infocentra a knihovny využilo 15 % respondentů vícekrát měsíčně. Stejné procento navštěvuje infocentrum a knihovnu jednou měsíčně. Jednou ročně využívá službu 13 % respondentů. Největší procento tvoří odpověď méně často (57 %).
69
Otázka č. 20: Z jakého důvodu jste navštívil/a infocentrum?
Důvod návštěvy infocentra
12% 8%
6%
9%
informace pro cestování informace o kulturním dění
26%
přístup k internetu 39%
kopírování informační materiály jiný
Graf č. 23: Důvody návštěvy infocentra [Zdroj: Vlastní]
V této otázce mohlo být opět vybráno více odpovědí. Důvodem pro návštěvu infocentra a knihovny je ve většině případů přístup k internetu s 39 % a kopírování s 26 %. Infocentrum kvůli nejrůznějším informacím, které jsou zmíněné v grafu, využilo celkem 23 % respondentů. Mezi tyto odpovědi se řadí také získání upomínkových předmětů. Respondenti mohli zvolit též vlastní odpověď, ve které se objevila nejčastěji výpůjčka a koupě knih. Podle vlastní zkušenosti jsem tyto odpovědi očekával.
70
Otázka č. 21: Prosím, ohodnoťte známkou, jak jste byl/a
spokojen/a s
jednotlivými službami v Chýnově. Tabulka č. 2: Hodnocení jednotlivých služeb CR [Zdroj: Vlastní] Služby Kulturní památky Přírodní atraktivity Možnost sportovního vyžití Kulturní a společenské zařízení a akce Ubytovací služby Stravovací služby Informační služby Propagace Chýnova Celkový průměr
Průměrná známka 2,51 2,07 2,34 2,19 3,21 2,52 2,38 3,19 2,55
Předchozí tabulka hodnotí jednotlivé služby cestovního ruchu v Chýnově. Respondenti mohli ohodnotit pouze ty služby, které využili. Mohli se rozhodnout mezi škálou 1–5, která představovala známkování jako ve škole. Přičemž známka 1 znamenala velmi spokojen a známka 5 naopak velmi nespokojen. Z tabulky je patrné, že nejlépe jsou hodnocené přírodní atraktivity a kulturně společenské zařízení a akce. Naopak nejhorší známku dostala propagace Chýnova a ubytovací služby. Celkový výsledek vychází podle známkování na 2-. Což není tak špatná známka, vzhledem k zjištěným skutečnostem. Můj názor na tuto problematiku je podobný. Co se týče ubytování, očekával jsem horší známku.
71
Otázka č. 22: Co Vás v Chýnově a okolí nejvíce zaujalo?
Nejzajímavější cíle v Chýnově
5% 1% 4%
10% Chýnovská jeskyně příroda památky 80%
město samotné jiné
Graf č. 24: Nejčastější důvody, které respondenty v oblasti zaujaly [Zdroj: Vlastní]
Prostřednictvím této otázky bylo zjistit, co návštěvníky v této oblasti nejvíc zaujalo. Nejzajímavějším cílem byla samozřejmě Chýnovská jeskyně, která se líbila 80 % respondentům. Příroda zaujala 4 % a památky 5 % respondentů. Nejmenšímu procentu se líbilo město samotné. Otázka byla otevřená, respondenti tak mohli uvést i vlastní odpovědi, které tvořili 10 %. V těch se objevily železniční viadukty, sochy na hřbitově, dům Františka Bílka a naučná stezka. Chýnovskou jeskyni též považuji za nejzajímavější atraktivitu. Není se čemu divit, právě díky ní je Chýnov známí.
72
Otázka č. 23: Ohodnoťte známkou, jak se Vám celkově líbí město Chýnov? Celkový dojem z Chýnova
11% 17%
8% 28%
známka 1 známka 2 známka 3 známka 4
36%
známka 5
Graf č. 25: Hodnocení celkového dojmu z Chýnova [Zdroj: Vlastní]
Tato otázka se dá označit jako doplňující k otázce č. 21, kde hodnotili respondenti jednotlivé služby. Způsob známkování je stejný, jen se hodnotí celkový dojem. Pro 8 % dotázaných je Chýnov zajímavou destinací. Naopak město se vůbec nelíbí 11 % respondentům. Známkou 4 ocenilo Chýnov 17 % respondentů. Známkou 3 ohodnotila Chýnov třetina dotázaných a chvalitebně 28 %. Celková průměrná známka činí po zaokrouhlení hodnotu 3. Můj celkový dojem z oblasti je pozitivní.
73
Otázka č. 24: Mělo by se podle Vás v Chýnově něco zlepšit?
Názor na zlepšení stavu města
41% 59%
ano ne
Graf č. 26: Názor na zlepšení současného stavu Chýnova [Zdroj: Vlastní]
Touto otevřenou otázkou mohli respondenti navrhnout možnosti na zlepšení současného stavu, pokud by odpověděli ano. 59 % respondentů si myslí, že není co zlepšovat. Zbylých 41 % respondentů by naopak změny uvítali. Mezi nejčastějšími návrhy na zlepšení bylo vybudování sportovní haly, větší návštěvnost kulturních akcí a lepší propagace. Ve většině případů však nechali kolonku bez odpovědi. Po této otázce byly respondenti přesměrování na identifikační otázky. Též bych zlepšil propagaci a vybudoval nové ubytovací kapacity.
74
Otázka č. 25: Chtěl/a byste město Chýnov někdy navštívit? Plán návštěvy Chýnova
27%
31%
ano možná ne 42%
Graf č. 27: Plán potenciální návštěvy Chýnova [Zdroj: Vlastní]
Tato otázka byla určena pro ty, kteří nemají žádný vztah k Chýnovu. To znamená, že tuto oblast nenavštívili. Celkový počet činil 26 respondentů. Cílem bylo zjistit, zda by měli zájem Chýnov navštívit. Téměř polovina z nich (11 respondentů) by Chýnov možná navštívili. 27 % (7 respondentů) by město určité navštívilo nebo návštěvu plánují. Zbylých 31 % respondentů nepovažuje tuto destinaci za zajímavou a byli tak přesměrováni na otázku č. 27, kde uvedli důvod.
75
Otázka č. 26: Co by Vás na Chýnově lákalo? Důvody potenciální návštěvy
17%
7%
7%
zajímavé prostředí
10% 7%
kultura sport Chýnovské jeskyně
52%
rekreace dílo Františka Bílka jiné
Graf č. 28: Důvody, které lákají k návštěvě Chýnova [Zdroj: Vlastní]
Tato otázka zjišťuje důvody, které lákají k potenciální návštěvě Chýnova. Opět byla možnost vybrat více odpovědí. Celkový počet činil 18 respondentů. Nejčastějším důvodem byla dle očekávání návštěva Chýnovské jeskyně, která tvořila polovinu odpovědí. Stejný počet 7 % respondentů by navštívilo Chýnov kvůli zajímavému prostředí, sportu a dílu Františka Bílka. Kultura ve městě je zajímavá pro 10 % respondentů. Rekreaci jako důvod návštěvy neuvedl nikdo. Zbylých 17 % uvedlo jiný důvod. Jednalo se zejména o železniční viadukty a účast na závodech Do strmého vrchu a Běhu milénia.
76
Otázka č. 27: Co Vás odrazuje od návštěvy Chýnova? Důvody nezájmu o destinaci
38%
62%
dávám přednost jiné oblasti dávám přednost zahraničí
Graf č. 29: Důvody, které odrazují od návštěvy Chýnova [Zdroj: Vlastní]
Před návštěvou Chýnova dává přednost 62 % respondentů jiné oblasti v tuzemsku a 38 % dává přednost zahraničí. Celkem otázku vyplnilo 8 respondentů.
77
Otázka č. 28: V jakém kraji máte trvalé bydliště?
Zastoupení krajů
11%
8%
Jihočeský 50%
7%
Vysočina ostatní
6%
Středočeský 18%
Praha Plzeňský
Graf č. 30: Zastoupení krajů [Zdroj: Vlastní]
Cílem otázky bylo zjistit, odkud respondenti do oblasti přijíždějí. Celkový počet respondentů, kteří na otázku odpovídali, je 113 z celkových 135. Z důvodu toho, že jich 22 pochází přímo z Chýnova a zkreslovali by tak výsledek. Největší zastoupení 50 % měl kraj Jihočeský, do kterého Chýnov spadá. Další největší podíl na návštěvě mají kraje Vysočina (18 %), Plzeňský (8 %) a Středočeský (7 %) a také hlavní město Praha (11 %). Ostatní kraje jsou zastoupeny méně a jsou proto uvedeny pod položkou ostatní.
78
Otázka č. 29: Do jaké věkové kategorie patříte?
Věkové kategorie respondentů
4% 31%
21%
do 20 let 21-30 let 31-40 let
19%
25%
41-50 let nad 50
Graf č. 31: Věková struktura respondentů [Zdroj: Vlastní]
Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií respondentů byla skupina nad 50 let s 31 %, následovaná kategorií 31–40 let s 25 %, kategorií 21–30 let s 21 % a kategorií 41–50 let s 19 %. Nejméně zastoupenou kategorií je věk do 20 let. Tento stav se dá vysvětlit tím, že mladí lidé nemají důvod cestovat. Současným trendem je cestování starší generace, proto má také kategorie nad 50 let největší zastoupení. Zbylé tři kategorie lze považovat za rodiny s dětmi, které cestují za zážitky.
79
Otázka č. 30: Jaké je Vaše pohlaví?
Pohlaví respondentů
43%
muž
57%
žena
Graf č. 32: Pohlaví respondentů [Zdroj: Vlastní]
Z celkového souboru 135 respondentů je 57 % žen a 43 % mužů. Je to zapříčiněné ochotou vyplnit dotazník, která je v případě žen mnohem větší.
80
5.3 Shrnutí výsledků Cílem první otázky bylo nutné respondenty rozdělit na návštěvníky, občany a na ty, kteří Chýnov nenavštívili. Z celkového počtu 135 respondentů bylo 22 občanů Chýnova, 87 návštěvníků a 26 dotázaných město nikdy nenavštívilo. Téměř 70 % z nich by zkoumanou oblast určitě nebo možná navštívilo hlavně kvůli Chýnovské jeskyni. Zbylých 30 % dává přednost jiné oblasti nebo zahraničí. Návštěvníci přijíždějí do Chýnova buď z blízkého okolí, nebo ze vzdálenosti větší než 80 km. Polovina návštěvníků se o oblasti dozvěděla přes sdělovací prostředky, ve kterých hraje největší roli internet. Důležitým prostředkem je též škola a práce. Většina návštěvníků byla v Chýnově pouze jednou a to kvůli Chýnovské jeskyni, která byla dle očekávání hlavním důvodem jejich návštěvy. Z dalších důvodu převažují kulturní akce a památky. Nejčastějším způsobem dopravy do destinace je automobil a autobus. V menší míře je využíváno vlakové spojení. Chýnov je znám především díky Chýnovské jeskyni, která se dotázaným vybavila jako první v 71 % případů. Otázky ohledně služeb cestovního ruchu byli společné pro občany i návštěvníky. Z hlediska dopravní dostupnosti převažuje u dotázaných spokojenost. Z otázek ohledně dostatečného množství společenského, kulturního a sportovního vyžití plyne, že je stav vyhovující. Co se týče sportovních možností, tak přestože je množství dostatečné, navštěvuje tato zařízení pouze 30 % dotázaných. Největší návštěvnost mají sportovní areál, hřiště a bowling. Slabé je využívání ubytovacích zařízení, které využívá jen 20 % dotázaných. Z toho plyne, že převažují jednodenní výlety do oblasti. Ti, kteří se přeci jenom rozhodnou přenocovat, využívají ubytování v sousedních městech. Oproti tomu je vysoké využívání stravovacích zařízení, které navštívilo 61 % dotázaných, kteří jejich množství považují za dostatečná. Kromě těch co jsou přímo v Chýnově, především se jedná o restauraci Na Radnici, jsou využívané též restaurace v penzionech Pacovka a U Vaňků, které jsou v blízkosti Chýnovské jeskyně. Důležitou funkci plní informační centrum vedle městského úřadu, které je navštěvováno 43 % dotázaných. Zpravidla je navštěvované méně často těmi, kteří chtějí zjistit informace o kulturním dění nebo k získání informačních materiálu a upomínkových předmětů. Vícekrát je infocentrum využíváno kvůli kopírování a přístupu k internetu. Z jednotlivých služeb jsou nejvíce hodnoceny kulturní a společenské podmínky a přírodní atraktivity, které dostali průměrnou známku 2. Nejméně hodnoceny jsou 81
naopak ubytovací služby a propagace Chýnova s průměrnou známkou 3–. Ostatní služby mají podobné hodnocení mezi známkou 2 a 3. Podobně je vnímán celkový dojem z Chýnova, který je považován za dobrý. Nejzajímavějším místem v oblasti jsou bezkonkurenčně opět Chýnovské jeskyně. Na zlepšení čehokoliv, co by se mohlo v oblasti změnit, odpovědělo kladně 41 % dotázaných. Mezi návrhy se objevila propagace, větší návštěvnost kulturních akcí a vybudování sportovní haly. Z identifikačních otázek bylo zjištěno, že respondenti pochází především z Jihočeského kraje, následované krajem Vysočina a naším hlavním městem. Nejvíce dotázaných bylo ve věku nad 50 let a ve věkové kategorii 31–40 let. Na výzkumu se 57 % podíleli ženy a 43 % muži.
82
5.4 SWOT analýza Na základě provedeného průzkumu jsem zpracoval jednoduchou SWOT analýzu, která by mohla být použita jako základ pro další zpracování. Některé položky v analýze, vychází z mého vlastního pohledu. Analýza se skládá s vnitřního prostředí, které určuje silné a slabé stránky a s prostředí vnějšího tedy s příležitostí a hrozeb. Příležitosti V budoucnu by měla být vyřešena doprava připravovaným obchvatem. Do budoucna je třeba opravit chátrající pivovar a zrekonstruovat některé budovy. Tyto budovy jsou ovšem ve vlastnictví místních podnikatelů, tak město nemá moc možnost tento stav ovlivnit. Budova pivovaru se začíná pomalu řešit. V současnosti funguje v jeho bezpečnější části wellness centrum. V budoucnu se plánuje obnova místní tradice piva. Další příležitostí je zvýšit povědomí o Františku Bílkovy a jeho ateliéru zlepšením propagace především ze strany Galerie hlavního města Prahy. Město by mohlo vybudovat sportovní halu, zlepšit propagaci nebo vytvořit další poznávací stezky. Hrozby Městu výrazné problémy nehrozí, maximálně ze strany přírodní katastrofy obzvlášť častých povodní. Možným problémem je nebezpečí úrazu dětí na dětském hřišti v blízkosti chátrajícího pivovaru. Silné stránky Velkým potenciálem pro návštěvu je určitě Chýnovská jeskyně, zajímavé kulturní a sportovní akce, velké množství památek a dopravní dostupnost, která je dobrým výchozím bodem k jiným atraktivitám v okolí. Chválím práci s mládeží, dostatek stravovacích zařízení, ochotu pracovníků ve službách a spolupráci s partnerskými obcemi v zahraničí. K silným stránkám bych zařadil zajímavou geologii a přírodu oblasti, protože se zde vyskytují vzácné minerály, rostliny a živočichové především netopýři. V posledních letech proběhli v oblasti investice do bytového fondu, které zastavili pokles počtu obyvatel. Zainvestováním padesáti stavebních parcel pro nové rodinné domy, došlo dokonce k navýšení počtu obyvatel na dnešních 2377. S těmito investicemi byl vybudován také sportovní areál. Značné finanční prostředky byly vloženy také do 83
základní a mateřské školy. Daly tak předpoklad pro zkvalitnění vzdělávacího procesu a do místního školského zařízení z důvodu jeho kvality chodí děti i ze širšího okolí. [29] Slabé stránky K negativním stránkám bych určitě zařadil dopravu na hlavním průtahu města, která je zatěžovaná především kamionovou dopravou. Podle mého průzkumu tudy projelo jen za hodinu zhruba sto kamionů. Druhým největším problémem je chátrající pivovar, který kazí vzhled jinak pěkného náměstí. Slabou stránkou je též špatné nádraží, nedostatečná propagace a menší ubytovací kapacita.
5.5 Analýza propagace Správa jeskyní ČR Správcem a provozovatelem Chýnovské jeskyně je Správa jeskyní České republiky, pod kterou spadá Správa Chýnovské jeskyně. Správa Chýnovské jeskyně má ke zvýšení propagace jeskyně k dispozici webové stránky www.volny.cz/jeskynechynov, na kterých potenciální návštěvník najde všechny důležité informace. Oceňuji možnost virtuální prohlídky jeskyně, která umožňuje projít nejen turistický okruh, ale i prostory, které jsou pro návštěvníky běžně nedostupné. Návštěvník se zde dozví informace týkající se provozní doby, cenách vstupů, jak se k jeskyni dostane autem, pěšky, autobusem, vlakem včetně map a podrobného popisu cesty. Návštěvník zde najde informace o možnostech ubytování, stravování a památek v okolí včetně kontaktu na informační službu. Pro odborníky jsou připraveny informace o geologii, fauně nebo historii objevení jeskyně. Podobné informace se nachází i na webových stránkách www.caves.cz Správy jeskyní ČR. Oficiální web města Na internetových stránkách obce se nachází téměř všechny potřebné informace o městě. Webové stránky města jsou přehledné a dobře rozlišené rubriky umožňují snadnou orientaci. Rubriky odkazují na město, městský úřad, sport a kulturu včetně odkazu na infocentrum.
84
Neméně významnými propagačními kanály jsou Jihočeský kraj, město Tábor, Galerii hlavního města Prahy a Husitské muzeum v Táboře. Poslední dva jsou spojené s Františkem Bílkem. V neposlední řadě jsou propagátory Motosport a Cykloklub Chýnov. Informační centrum Hlavním propagátorem přímo ve městě je infocentrum a knihovna, které ve spolupráci s městským úřadem pořádají nejrůznější kulturní a společenské akce. Společně vydávají informační letáky, průvodce a mapové podklady, zpravodaj Občasník Chýnovska a knižní publikace o Chýnově, které jsou poskytovány bezplatně. Internetové portály Články, informace a tipy o Chýnově a okolí nebo Chýnovské jeskyni lze najít na portálech Kudy z nudy, Výletník, Atlas Česka, Visit Jižní Čechy, Kam za sněhem, Cyklotrasy nebo Tipy na výlet. Většinou jsou zaměřeny na Chýnovskou jeskyni, než na samotný Chýnov. Kulturní akce Nástrojem propagace jsou též pořádané kulturní akce. Z kulturních akcí je velmi ceněný Mezinárodní koncert dechových hudeb Z jižních Čech a Moravy nebo Den s Armádou České republiky. Správa Chýnovské jeskyně k tomu přispívá koncerty houslového virtuosa Jaroslava Svěceného v Chýnovské jeskyni. Sportovní akce Na propagaci města v blízkém okolí mají vliv sportovní akce, mezi které se řadí každoroční Závody do Strmého vrchu, Běh milénia, fotbalový turnaj o Pohár starosty, cyklistické závody horských kol nebo neckyáda.
85
6 Tipy na výlet Prostřednictvím této kapitoly, bych navrhl tipy na výlet nejen do samotného Chýnova, ale také do jeho okolí. Z výsledku průzkumu vyšlo, že mnoho návštěvníků nezná místního rodáka sochaře Františka Bílka. Tímto bych chtěl zmínit i místa, kde se sochařova díla nachází.
6.1 Chýnov a okolí Chýnov nabízí kromě Chýnovské jeskyně také další možnosti trávení volného času v destinaci. Za návštěvu určitě stojí údolí Močítka, kterým prochází naučná stezka, kterou se dostanete až Pacové hoře. Stezka je zajímavá hlavně technickou památkou železničními viadukty. V letní sezóně můžou návštěvníci využít možnosti procházek nebo sportu, který nabízí Přírodní park Polánka. V zimní sezóně jej ocení i lyžaři, pro které jsou připraveny lyžařské tratě. Za zmínku stojí také zříceniny hradu Kozí hrádek v blízkosti Sezimova Ústí nebo hradu Choustník. V okresním městě Táboře je ke zhlédnutí Husitské muzeum. Chýnov je výchozím bodem taktéž pro zámek Červená Lhota, zámek v Hluboké nad Vltavou, hrad Zvíkov nebo Orlickou přehradu.
6.2 Dílo Františka Bílka Díla Františka Bílka může návštěvník najít takřka v celé České republice. Mezi významná místa patří samozřejmě Chýnov, dále Praha, Tábor, Kolín nebo Jaroměřice. Chýnov je jeho rodiště tak zde najdeme jeho rodný dům, architektonicky zajímavý ateliér, který si sám navrhl a kterému říkal „chaloupka“ a v neposlední řadě jeho sochařské výtvory na místním hřbitově včetně nad jeho hrobem čnící sochy Modlitba nad hroby, která rozhodně stojí za návštěvu. Největší počet děl může návštěvník nalézt v Praze. Jedná se o náhrobky na Vyšehradském a na Olšanských hřbitovech, dekorativní reliéfy na Mánesově mostě, plastiku Ukřižovaný v chrámu sv. Víta a sochu Mojžíš v Pařížské ulici. Kromě sochařských děl je na Hradčanech v Praze Bílkova vila s bytem a ateliérem s expozicí vrcholného období Bílkovy tvorby. V Táboře a v Kolíně je ke zhlédnutí pomník Jana Husa. V Jaroměřicích se nachází pomník, který vytvořil pro svého zesnulého přítele Otokara Březinu. Další pomníky nad hroby slavných se nachází v Jabkenicích, Vodňanech nebo v Přerově. Jedná se o pomníky Bedřicha Smetany, Petra Chelčického a Jana Blahoslava. 86
Závěr Stanovené cíle v této práci tedy zanalyzovat potenciál cestovního ruchu v Chýnově a pomocí dotazníkového šetření zhodnotit atraktivitu oblasti a úroveň služeb cestovního ruchu se mi podle mého názoru podařilo splnit. V teoretické části vyšlo z analýzy předpokladů, že město může nabídnout velké množství přírodních a kulturních památek a má tak velký potenciál pro cestovní ruch. Oblast navíc disponuje výjimečným bohatstvím minerálů, vzácných rostlin a živočichů. V rámci poznání těchto atraktivit by mohly být vytvořeny ve spolupráci se Správou Chýnovské jeskyně další naučné stezky. V praktické části byla zhodnocena úroveň služeb a atraktivita destinace z pohledu návštěvníků a občanů. Výsledky z dotazníkového šetření byly převedeny do přehledných grafů. Z průzkumu vyplynulo, že město je návštěvníky a občany hodnoceno vcelku pozitivně. Slabší situací je stav ubytovacích kapacit přímo ve městě. Návštěvníci využívají spíše možnosti, které poskytují okolní destinace. Tato situace by se mohla zlepšit vybudováním nového ubytovacího zařízení. Pozitivnější hodnocení má kulturní a sportovní vyžití a přírodní atraktivity, které nabízí zajímavé okolí. Z provedeného šetření byla sestavena SWOT analýza, která ukazuje ucelený přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, které na město působí. Na základě vypracované SWOT analýzy je v současnosti velkou nevýhodou města stav místního pivovaru, nevyhovující vlakové nádraží a rušný provoz ve městě způsobený především kamionovou dopravou. Naopak silnou stránkou je zajímavá geologie a především Chýnovská jeskyně, díky které je známí samotný Chýnov. Z analýzy propagace vyšly pozitivně oficiální webové stránky města a kulturní a sportovní akce. Celkově je však z výsledků průzkumu patrná nedostatečná propagace. Články se sice objevují na internetových portálech, jsou však zaměřené spíše na Chýnovskou jeskyni. Proto bych navrhl zvýšit spolupráci a koordinaci informačního centra s městem Tábor případně s Jihočeským krajem, aby bylo propagováno i město. Dále bych navrhl například propagaci kulturně společenských akcí, které jsou rozmanité, ale jsou navštěvovány spíše občany a lidmi z blízkého okolí. Vydáním průvodce těmito akcemi, bych přilákal na tyto akce i návštěvníky ze vzdálenějších míst.
87
Byl jsem překvapen, že většina návštěvníků nezná slavného rodáka Františka Bílka a jeho tvorbu. V tipech na výlet jsem proto uvedl jeho nejznámější díla. Na základě toho by mohl být vytvořen ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy poznávací zájezd nebo brožury Po stopách Františka Bílka, který by mohl být nabídnut Společnosti Františka Bílka a dalším podobným organizacím, které jsou se sochařem spojeny. Nedávnými investicemi do bytové výstavby a sportovního areálu se podpořila úroveň života v obci. Město stále pokračuje v opravách a výstavbě místních komunikací a chodníků, údržbě veřejné zeleně, úklidu veřejných prostranství tak, aby byl Chýnov pro obyvatele a návštěvníky co nejpřitažlivější. Pokud se ještě vyřeší rušný provoz průjezdní silnice připravovaným obchvatem, potom každý návštěvník jistě ocení kouzlo místa s kašnami, protáhlým náměstím a parkem stíněným lípy a kaštany. Tento dojem doufám v budoucnosti umocní opravený pivovar a obnovená tradice piva. Jestli se to podaří, stane z Chýnova atraktivní destinace. Závěrem bych chtěl tuto bakalářskou práci doporučit jako příručku pro potenciální návštěvníky Chýnova potažmo pro poskytovatele služeb. Byl bych rád, kdyby se práce dostala do rukou kompetentních pracovníků městského úřadu a informačního centra v Chýnově.
88
Seznam ilustrací Grafy Graf č. 1: Návštěvnost Chýnovské jeskyně [Zdroj: vlastní dle Správy Chýnovské j.]... 25 Graf č. 2: Počet obyvatel Chýnova od roku 1971 [Zdroj: Vlastní dle ČSÚ]................... 41 Graf č. 3: Úroveň vzdělání obyvatel [Zdroj: Vlastní dle ČSÚ]........................................ 42 Graf č. 4: Vztah respondentů k městu Chýnov [Zdroj: Vlastní] ...................................... 51 Graf č. 5: Vzdálenost respondentů od oblasti [Zdroj: Vlastní] ........................................ 52 Graf č. 6: Zdroje informací návštěvníků o Chýnově [Zdroj: Vlastní] ............................. 53 Graf č. 7: Četnost návštěv respondentů v Chýnově [Zdroj: Vlastní]............................... 54 Graf č. 8: Přehled hlavních důvodů návštěvy [Zdroj: Vlastní] ........................................ 55 Graf č. 9: Nejčastější způsob dopravy do města [Zdroj: Vlastní] .................................... 56 Graf č. 10: Spokojenost s dopravní dostupností Chýnova [Zdroj: Vlastní] .................... 57 Graf č. 11: Rysy typické pro Chýnov [Zdroj: Vlastní] ..................................................... 58 Graf č. 12: Hodnocení množství kulturně společenského vyžití [Zdroj: Vlastní] .......... 59 Graf č. 13: Hodnocení množství sportovního vyžití [Zdroj: Vlastní].............................. 60 Graf č. 14: Přehled využívání sportovních zařízení [Zdroj: Vlastní]............................... 61 Graf č. 15: Přehled využívání ubytovacích služeb [Zdroj: Vlastní] ................................ 62 Graf č. 16: Přehled navštěvovaných ubytovacích zařízení [Zdroj: Vlastní].................... 63 Graf č. 17: Hodnocení množství ubytovacích zařízení [Zdroj: Vlastní].......................... 64 Graf č. 18: Přehled využívání restauračních zařízení [Zdroj: Vlastní] ............................ 65 Graf č. 19: Přehled navštěvovaných restauračních zařízení [Zdroj: Vlastní].................. 66 Graf č. 20: Hodnocení množství stravovacích zařízení [Zdroj: Vlastní] ......................... 67 Graf č. 21: Přehled využívání infocentra a knihovny [Zdroj: Vlastní] ............................ 68 Graf č. 22: Četnost využívání služeb infocentra a knihovny [Zdroj: Vlastní] ................ 69 Graf č. 23: Důvody návštěvy infocentra [Zdroj: Vlastní]................................................. 70 Graf č. 24: Nejčastější důvody, které respondenty v oblasti zaujaly [Zdroj: Vlastní] .... 72 Graf č. 25: Hodnocení celkového dojmu z Chýnova [Zdroj: Vlastní]............................. 73 Graf č. 26: Názor na zlepšení současného stavu Chýnova [Zdroj: Vlastní].................... 74 Graf č. 27: Plán potenciální návštěvy Chýnova [Zdroj: Vlastní] ..................................... 75 Graf č. 28: Důvody, které lákají k návštěvě Chýnova [Zdroj: Vlastní] ........................... 76 Graf č. 29: Důvody, které odrazují od návštěvy Chýnova [Zdroj: Vlastní] .................... 77 Graf č. 30: Zastoupení krajů [Zdroj: Vlastní].................................................................... 78 89
Graf č. 31: Věková struktura respondentů [Zdroj: Vlastní].............................................. 79 Graf č. 32: Pohlaví respondentů [Zdroj: Vlastní].............................................................. 80
Obrázky Obr. č. 1: Poloha města [Kohout, 2008] ............................................................................ 11 Obr. č. 2: Letecký pohled na město [39]............................................................................ 12 Obr. č. 3: Znak města Chýnova [38] .................................................................................. 15 Obr. č. 4: Prapor Chýnova [38] .......................................................................................... 15 Obr. č. 5: Portrét Františka Bílka [2] ................................................................................. 16 Obr. č. 6: Geologická situace oblasti [19] ......................................................................... 21 Obr. č. 7: Příklady zbarvení jeskyně .................................................................................. 23 Obr. č. 8: Netopýr řasnatý................................................................................................... 24 Obr. č. 9: Základní škola [Zdroj: Vlastní] ......................................................................... 26 Obr. č. 10: Kostel Nejsvětější trojice [Zdroj: Vlastní] ...................................................... 27 Obr. č. 11: Zámek (dnes Domov seniorů) [33] ................................................................. 28 Obr. č. 12: Dům Františka Bílka [Zdroj: Vlastní] ............................................................. 29 Obr. č. 13: Chátrající budova pivovaru [39]...................................................................... 31 Obr. č. 14: Železniční most mezi Chýnovem a Kloužovicemi [37] ................................ 31 Obr. č. 15: Most v údolí Močítka [37] ............................................................................... 32 Obr. č. 16: Hrob Františka Bílka [Zdroj: Vlastní]............................................................. 33 Obr. č. 17: Náhrobní deska [Zdroj: Vlastní]...................................................................... 33 Obr. č. 18: Restaurace U Bazénu [Zdroj: Vlastní] ............................................................ 45 Obr. č. 19: Penzion Chýnov [Zdroj: Vlastní] .................................................................... 46 Obr. č. 20: Restaurace Na Radnici [Zdroj: Vlastní].......................................................... 47 Obr. č. 21: Knihovna, infocentrum a městský úřad [Zdroj: Vlastní] ............................... 49 Obr. č. 22: Profil Chýnovské jeskyně [15] ...................................................................... 103 Obr. č. 23: Mapa cyklotrasy Kolem Chýnovské jeskyně [Zdroj: Vlastní] .................... 104
Tabulky Tabulka č. 1: Přehled navštěvovaných sportovních zařízení [Zdroj: Vlastní] ................ 61 Tabulka č. 2: Hodnocení jednotlivých služeb CR [Zdroj: Vlastní] ................................. 71 Tabulka č. 3: Počty přezimujících netopýrů [Zdroj: Vlastní dle 26] ............................. 102
90
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje ERBANOVÁ, Eva. Slavné vily Jihočeského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2007, 227 s. ISBN 978-80-87073-03-2. František Bílek: Slavný rodák z Chýnova. Chýnov: Město Chýnov, 2013. ISBN 978-80905489-0-9. CHÁBERA, Stanislav. Geologické zajímavosti Jižních Čech. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1982, 157 s. Jihočeská vlastivěda, řada B - přírodní vědy. ISBN není. Chýnovská jeskyně. 1. vyd. Praha: Správa Chýnovské jeskyně, 2001. 23 s., foto, mapy. ISBN 80-860064-56-5. KOHOUT, Jiří, ed. Chýnovsko: svědectví starých pohlednic a fotografií. Chýnov: Město Chýnov, 2008. 134 s. ISBN 978-80-254-3164-1. KUČERA, Bohumil, Jaroslav HROMAS a František SKŘIVÁNEK. Jeskyně a propasti v Československu. 1. vyd. Praha: Academia, 1981. NOVOTNÝ, Jára. František Bílek a Chýnov. Chýnov: město Chýnov, c2000, 82 s. ISBN 80-238-6505-6. PRÁŠEK, Jiří. Čítanka z chýnovské historie. Chýnov: Město Chýnov, 2006, 303 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-254-2838-9. PRÁŠEK, Jiří a Jiří KOHOUT. Historie Chýnova v datech 981-2011. Chýnov: Město Chýnov, 2011, 108 s. ISBN 978-80-260-0561-2. PRÁŠEK, Jiří, Josef ČERNÝ a Michal JIRÁT. Chýnov. Tábor: Odbor obchodu a cestovního ruchu ONV, 1979. ISBN neznámé.
91
Internetové zdroje [1] Aerobic se Zuzkou. Aerobic Zuzka [online]. Plastics a Zuzka, 2013 [cit. 2013-1130]. Dostupné z: http://aerobiczuzka.cz/index.html [2] Bílek František. Kouzlo ex libris [online]. 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://magic-exlibris.webgarden.cz/rubriky/dalsi-autori-a-i/bilek-frantisek [3] Bistro na hřišti: Kontakty. Bistronahristi.wz.cz [online]. 2010 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.bistronahristi.wz.cz/kontakt.html [4] Bistro na Masně: Informace. Facebook [online]. Facebook, 2013 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: https://www.facebook.com/ [5] Bungalow Vachta - Chýnov. Atlas Česka [online]. 2008-2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.ubytovani.atlasceska.cz/bungalow-vachta-chynov/ [6] Cyklotrasa č. 1181 Pacov - Chýnov. Cyklotrasy.cz [online]. 2009 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138283 [7] Cyklotrasa č. 1174 Tábor, žst - Chýnov. Cyklotrasy.cz [online]. 2009 [cit. 2013-1201]. Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138277 [8] Cyklotrasy: K Chýnovské jeskyni. Visit Jižní Čechy [online]. VisitBohemia.cz, 2011 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.visitjiznicechy.cz/cz/cyklotrasy/14/ [9] Infocentrum základní informace. Městská knihovna Chýnov [online]. 2013 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.chynov.cz/zakladni-informace/d62350/p1=4163 [10] Inzerát Radnice 2008. Chýnov: Oficiální web města [online]. Městský úřad Chýnov, 2008 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.chynov.cz/inzeratradnice-2008/d-40779 [11] JIROVSKÝ, Martin. Obec Chýnov: Průzkumy a rozbory [online]. Ateliér M. A. A. T., 2006 [cit. 2013-11-24]. ISBN neznámé. Dostupné z: http://www.chynov.cz/html/plan/data/pruzkum/pr.pdf [12] Historie. Motosport Chýnov [online]. Motosport, 2012 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.motosportchynov.cz/index.php/proc [13] Historie našeho oddílu. FC Chýnov [online]. 2011 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://fcchynov.webnode.cz/o-nas/
92
[14] Chýnov. Regionální informační servis [online]. CRR ČR, 2012 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/scitani-lidu-domu-a-bytu2001?zuj=552496#p6 http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/scitani-lidu-domu-abytu-2001?zuj=552496#p6 [15] Chýnovská jeskyně: Fotogalerie. Výletník.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/images/vylet/chynovska-jeskyne-110.jpg [16] Chýnovský Běh milénia. Táborský deník [online]. 2012 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://taborsky.denik.cz/ostatni_region/chynov-milenia-laka.html [17] Koncert "Z jižních Čech a Moravy". Muzikanti z jižních Čech [online]. 2013 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.dhmuzikanti.cz/clanky/koncert--z-jiznichcech-a-moravy-.html [18] LUCKA. Chýnovská naučná stezka. Naučnou stezkou.cz [online]. 2011 [cit. 201311-25]. Dostupné z: http://www.naucnoustezkou.cz/naucna-stezka-chynov [19] Odborné: Geologie. Chýnovská jeskyně [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.volny.cz/jeskynechynov/odborne/grafika/geologicka_mapa.gif [20] Pension Chýnov: Nabízíme. Pension Chýnov [online]. 2008 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.pensionchynov.cz/index.php [21] Penzion Pacovka. Penzion Pacovka [online]. Penzion Pacovka, 2008 [cit. 2013-1128]. Dostupné z: http://www.penzionpacovka.cz/?lang=cs&page=home [22] Penzion U Vaňků: Jaroslav Vaněk. Firmy.cz [online]. Seznam.cz, 1996-2013 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/2613621-jaroslav-vanekdolni-horice-kladruby.html [23] Počasí: Měsíční data. Portál ČHMÚ: Historická data [online]. 2013 [cit. 2013-1125]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu= JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_9_Mesicni_data&nc=1& portal_lang=cs#PP_Mesicni_data [24] Popis trasy. Kolem Chýnovské jeskyně [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.kolem.cz/kolemchynovskejeskyne/ [25] Prohlídka: Chýnovská jeskyně - vstupní areál. Chýnovská jeskyně [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.volny.cz/jeskynechynov/ [26] Prohlídka: Netopýři v Chýnovské jeskyni. Chýnovská jeskyně [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.volny.cz/jeskynechynov/
93
[27] Přírodní park Polánka a okolí – běžky. Kam za sněhem.cz [online]. 2009-2013 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.kamzasnehem.cz/bezky/vysocina/polanka [28] Přehled pěších tras. Klub českých turistů Tábor: Doporučené pěší výlety na Táborsku [online]. KČT Tábor, 2003-2013 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.kct-tabor.cz/cesky/index.htm?l=/cesky/ptrasy.htm [29] Restaurace. U Bazénu: Sportovní a relaxační areál s restaurací Chýnov [online]. 2012 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.ubazenu.cz/restaurace [30] Současnost: Město Chýnov. Chýnov: Oficiální web města [online]. 2010, 26.2. 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.chynov.cz/soucasnost/d60291/p1=2051 [31] Statistické informace: Chýnov (okr. Tábor). Odhadonline.cz [online]. XP invest, 2008-2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.odhadonline.cz/odhadstatistika-kriminalita-nezamestnanost-prumerna-mzda-nemoci-znalecky-posudekodhadce-znalec-obec-chynov-okr-tabor/#slozeni [32] Ubytování. U Bazénu: Sportovní a relaxační areál s restaurací Chýnov [online]. 2012 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.ubazenu.cz/ubytování [33] VANDĚLÍK, Josef. Chýnov - zámek, nová přístavba. Mapy.cz: Foto [online]. Seznam.cz, 1996-2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://foto.mapy.cz/127680Chynov-zamek-nova-pristavba foto zámek) [34] Vybrané statistické údaje za obec. Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Dokon%C4%8Dit+ %C3%BApravy&pro_1_154=552496&cislotab=MOS+ZV01&str=tabdetail.jsp [35] Wallboria: relaxace a wellnes ve starém pivovaru v Chýnově. Kudy z nudy [online]. Czech Tourism, 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Masazni-a-wellness-studioWalboria.aspx [36] Z historie knihovny. Městská knihovna Chýnov [online]. 2013 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.chynov.cz/z-historie-knihovny/d-62348/p1=4161 [37] Železniční mosty. Obec Dolní Hořice [online]. 2008 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.dolnihorice.cz/zajimavosti/pozoruhodne-stavby/ [38] Znak města Chýnov. Chýnov: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.chynov.cz/znak-mesta-chynov/g-1434
94
Ostatní zdroje [39] Informační leták Chýnov [40] Informační panely naučné stezky k Chýnovské jeskyni [41] Informační cedule hřbitov [42] Občasník 90 [43] Občasník 95 [44] Občasník 96 [45] Občasník 98
95
Seznam příloh Příloha A Dotazník Příloha B
Netopýři v Chýnovské jeskyni
Příloha C Profil Chýnovské jeskyně Příloha D Mapa cyklotrasy Kolem Chýnovské jeskyně
96
Příloha A Dotazník Vážení respondenti, jmenuji se Bohumil Ptáček a jsem studentem oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Rád bych Vás požádal o vyplnění mého dotazníku, který se zabývá městem Chýnov. Cílem dotazníku je udělat přehled o oblasti a její atraktivity z pohledu cestovního ruchu. Získaná informace mi budou sloužit jako podklad k mé bakalářské práci na téma „Potenciál cestovního ruchu v Chýnově“. Dotazník je zcela anonymní a zabere Vám jen pár minut. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas, který jste věnovali při jeho vyplňování. 1) Jaký máte vztah k městu Chýnov? (Pokud jste z Chýnova, přejděte na otázku č. 7, pokud odpovíte žádný, přejděte na otázku č. 25) a) jsem občan
b) jsem návštěvník
c) žádný
2) Z jaké vzdálenosti jste do Chýnova přijel/a? a) do 20 km b) do 40 km
c) 41-60 km
d) 61-80 km
e) více než 80 km
3) Jak jste se dozvěděl/a o Chýnově? a) Z internetu b) Z informačního centra c) Od přátel či rodiny d) Ze sdělovacích prostředků (TV, rádio, časopisy, noviny, reklamní plochy) e) Z turistického průvodce, map, atlasů f) Ze školy, práce g) Odjinud - ______________________________________ 4) Kolikrát jste město navštívil/a? a) jednou
b) dvakrát
c) vícekrát
d) pravidelně
5) Co bylo hlavním důvodem Vaší návštěvy? Můžete vybrat více možností. a) Návštěva přírodních a kulturních památek (hrady, zámky, města,…) b) Návštěva příbuzných/přátel c) Sport (tenis, fotbal, volejbal, cykloturistika, pěší turistika) 97
d) Relaxace e) Chýnovské jeskyně f) Bílkův dům g) Kulturní akce h) Jiné: _______________________________________ 6) Jaký byl Váš způsob dopravy? a) automobil b) autobus
c) vlak
d) kolo
e) pěší chůze
7) Jste spokojen/a s dopravní dostupností města Chýnov? a) velmi spokojen/a
b) spokojen/a
c) ani spokojen/a, ani nespokojen/a
d) nespokojen/a
e) velmi nespokojen/a
8) Co se Vám vybaví jako první, když se řekne Chýnov? a) Motosport Chýnov b) Bílkův dům c) Město d) Sportovní areál Chýnov e) František Bílek f) Chýnovské jeskyně g) Příroda h) Kultura i) Jiné - ____________________________
9) Myslíte si, že Chýnov nabízí dostatečné množství kulturního a společenského vyžití? (muzea, kina, divadla, památky, zábavy, festivaly, programy pro děti,…) a) Určitě ano
b) Spíše ano
c) Nevím
d) Spíše ne
e) Určitě ne
10) V Chýnově je k dispozici wellnes, aerobik, bowlingová dráha, tenisové kurty, sportovní areál, hřiště na plážový volejbal a fotbal. Považujete tato zařízení za dostatečná? a) Určitě ano
b) Spíše ano
c) Nevím
d) Spíše ne
e) Určitě ne
98
11) Navštívil/a jste nebo navštěvujete tato zařízení? (Pokud ano, uveďte prosím které) a) ano_________________________________________ b) ne 12) Využil/ a jste v Chýnově ubytovacích služeb? (Pokud odpovíte ne, přejděte na otázku č. 15) a) ano b) ne 13) Ve kterém ubytovacím zařízení jste byl/a ubytován/a? Můžete vybrat více možností. a) Penzion Chýnov (ubytovna TJ Sokol) b) Penzion Pacovka c) Bungalov Vachta
d) Penzion U Vaňků
e) ubytování v soukromí
e) jiné______________________
14) Myslíte si, že se v Chýnově nachází dostatečné množství ubytovacích zařízení? a) Určitě ano
b) Spíše ano
c) Nevím
d) Spíše ne
e) Určitě ne
15) Navštívil/a jste v Chýnově některé restaurační zařízení? (Pokud odpovíte ne, přejděte na otázku č. 18) a) ano b) ne 16) Vzpomenete si, na název restauračního zařízení, které jste navštívil/a? Můžete uvést více možností. a) Restaurace u Bazénu
b) Bistro na hřišti
c) Bistro Na Masně
d) Restaurace v Penzionu Chýnov
e) Restaurace Na Radnici
f) Restaurace u Vaňků
g) Jiné:___________________________ 17) Myslíte si, že se v Chýnově nachází dostatečné množství stravovacích zařízení? a) Určitě ano
b) Spíše ano
c) Nevím
d) Spíše ne
e) Určitě ne
18) Navštívil/a jste nebo navštěvujete v Chýnově infocentrum a knihovnu? (Pokud odpovíte ne, přejděte na otázku č. 21) a) ano b) ne
99
19) Jak často využíváte služeb infocentra/knihovny ? a) vícekrát měsíčně
b) jednou měsíčně
d) méně často
c) jednou ročně
20) Z jakého důvodu jste navštívil/a infocentrum? Můžete vybrat více možností. a)
Informace pro cestování po regionu
b) Informace o kulturním dění v regionu c)
Přístup k internetu
d) Možnost kopírování e)
Získání informačních materiálů a upomínkových předmětů
f)
Jiný:__________________________
21) Prosím, ohodnoťte známkou, jak jste byl/a spokojen/a s jednotlivými službami v Chýnově. (1 – velmi spokojen/a, 5 – velmi nespokojen/a) a) Kulturní památky
1
2
3
4
5
b) Přírodní atraktivity
1
2
3
4
5
c) Možnost sportovního vyžití
1
2
3
4
5
d) Kulturní a společenské zařízení a akce
1
2
3
4
5
e) Ubytovací služby
1
2
3
4
5
f) Stravovací služby
1
2
3
4
5
g) Informační služby
1
2
3
4
5
h) Propagace Chýnova
1
2
3
4
5
22) Co Vás v Chýnově a okolí nejvíce zaujalo? a) Chýnovské jeskyně d) Město samotné
b) Příroda c) Památky e) Jiné _________________
23) Ohodnoťte známkou, jak se Vám celkově líbí město Chýnov?(1 velmi líbí, 5 vůbec nelíbí) a) 1
b) 2
c)3
d) 4
e) 5
24) Mělo by se podle Vás v Chýnově něco zlepšit? (Pokud ano, můžete uvést co) a) Ne
b) Ano - ___________________________________ 100
Teď prosím přejděte na závěr dotazníku na otázku č. 28
25) Chtěl/a byste město Chýnov někdy navštívit? (Pokud ne, přejděte na otázku č. 27) a) ano
b) možná
c) ne
26) Co by Vás na Chýnově lákalo? Můžete vybrat více možností a) zajímavé prostředí
b) kultura
c) sport
d) Chýnovské jeskyně
e) rekreace
f) dílo Františka Bílka
g) jiné: _________________________
27) Co Vás odrazuje od návštěvy Chýnova? a) dávám přednost jiné oblasti
b) dávám přednost zahraničí
28) V jakém kraji máte trvalé bydliště? Vyplní pouze ti, co nepochází z Chýnova. __________________________________________
29) Do jaké věkové kategorie patříte? a) do 20 let
b) 21-30 let
c) 31-40 let
d) 41 – 50 let
e) nad 50
30) Jaké je Vaše pohlaví? a) muž
b) žena
101
Příloha B Přehled netopýrů Počty netopýrů zimujících v Chýnovské jeskyni 120
Ostatní druhy
100
Netopýr řasnatý
80 60 40 20
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
1985
1984
1983
0 1982
P o č e t
Rok
Graf 1: Přehled přezimujících netopýrů [Zdroj: Vlastní dle 26] Tabulka č. 3: Počty přezimujících netopýrů [Zdroj: Vlastní dle 26] Rok 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Ostatní druhy 20 49 63 25 12 30 105 96 52 68 78 101 62 39 56 41 86 56 72 94 114
Netopýr řasnatý 15 31 50 21 5 23 74 58 33 31 47 57 41 24 30 27 35 25 38 49 65
102
Příloha C Profil Chýnovské jeskyně
Obr. č. 22: Profil Chýnovské jeskyně [15]
103
Příloha D Mapa cyklotrasy
Obr. č. 23: Mapa cyklotrasy Kolem Chýnovské jeskyně [Zdroj: Vlastní]
104