POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS

POJISTN› OBZOR 6 2000 RO»NÕK LXXVII

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl·ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Milan Dubsk˝, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov·, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Ing. Milan Odehnal, KvÏtoslava Voglov·, Ing. Miluöe Zemanov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: A.L.L. PRODUCTION (soukrom· distribuËnÌ firma), PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1. VyplÚte, prosÌm, h˘lkov˝m pÌsmem sloûenky typu ÑCì. Do kolonky Ñzpr·va pro p¯Ìjemceì napiöte: Pojistn˝ obzor. P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice poölou sloûenkou typu ÑCì zvolenou Ë·stku p¯edplatnÈho, zv˝öenou o 10 Sk, na bankovnÌ p¯evod do »R, na adresu soukromÈ firmy: L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: (07) 4445 3711. Fax: (07) 4437 3311. Do kolonky Ñzpr·va pro p¯Ìjemceì rovnÏû napiöte: Pojistn˝ obzor. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 15 KË (17 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 15. 5. 2000 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

OBSAH éivotnÌ pojiötÏnÌ a bankopojiötÏnÌ (Ing. Jaroslav Klapal) .................................................... 3 ProË podporovat rozvoj ûivotnÌho pojiötÏnÌ v »R (PhDr. Jan K·brt) ................................ 4 TiskovÈ sdÏlenÌ »AP k OsvÏdËenÌ o akreditaci CI »AP .................................................... 4 PenzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ »eskÈ republiky (Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc.) .............................. 5 DaÚovÈ motivace ñ standardnÌ n·stroj p¯i reform·ch penzijnÌch systÈm˘ (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) ............................................................................................ 7 ZamÏstnaneckÈ penze v centru pozornosti EU (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) ................ 8 Posl·nÌm statistiky je vytv·¯et pravdiv˝, srovnateln˝ a pouûiteln˝ obraz tÈto republiky (Eva Trojanov·) .......................................................................................... 9 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ........................................................ 10 N·vrh smÏrnice EvropskÈ unie o elektronickÈm obchodu (Ing. Josef »Ìûek) ................. 11 ZmÏny ve vedenÌ Allianz pojiöùovny, a.s. (kv) .................................................................... 12 V˝znam podnikov˝ch systÈm˘ environment·lnÌho managementu pro pojiöùovnictvÌ (Ing. Zuzana KubÌnov·) ..................................................................................................... 13 ÑFabkaì st·le nedobytnÏjöÌ (et) .......................................................................................... 15 äkody na ËelnÌch sklech versus povinnÈ ruËenÌ (JUDr. Pavel Buöta) ............................... 16 PojiötÏnÌ komerËnÌ kriminality (Michal äkorpil) ................................................................ 17 SoutÏû ÑFiremnÌ mÈdium roku 2000ì ................................................................................ 17 Ad Prezidium »AP pro obdobÌ 2000ñ2002 ....................................................................... 18 TiskovÈ sdÏlenÌ »AP k jedn·nÌ vl·dy »R k n·vrhu z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘ ............. 18 Telegraficky (Eva Trojanov·) ............................................................................................... 18 B˝t ˙spÏön˝ (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) .................................................................. 19

CONTENTS Life insurance and bankassurance (Ing. Jaroslav Klapal) Why support the development of life insurance in the Czech Republic (PhDr. Jan K·brt) Czech Insurance Association press release Complementary pension insurance in the Czech Republic (Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc.) Tax incentive ñ standard instrument for pension system reforms (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) Employeesí pensions central to the EU attention (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) The mission of statistics is to create an image of this republic that is true, comparable and useful (Eva Trojanov·) From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) Draft of European Union directive on electronic commerce (Ing. Josef »Ìûek) Changes in the management of Allianz pojiöùovna, a.s. (kv) Significance of company systems of environmental management for the insurance industry (Ing. Zuzana KubÌnov·) ÑFabkaì lock ever safer (Eva Trojanov·) Damage to windscreen vs. MTPL insurance (JUDr. Pavel Buöta) Insurance against white-collar crime (Michal äkorpil) Company media in 2000 On the article ÑThe »AP Executive Board for the 2000-2002 periodì Czech Insurance Association press release By telegraph (Eva Trojanov·) To be successful (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) Supplement: Insurance products on offer by the »AP member companies

CALLING TO YOUR ATTENTION Now that legislation updating general regulation of insurance and demonopolizing MTPL has been passed, the spotlight is on life and pension insurance. In this connection an amendment of the Tax Laws is due to come into effect on 1.1.2001. Life insurance and bankassurance discusses the role banks may play in developing synergic effects by housing all financial services under one roof. In the Czech Republic, classic life insurance is well known, having survived even under the unfavorable conditions of the communist era; it is now up to the banks and insurance companies to unite their efforts to launch consumer-friendly products such as automatic travel insurance for owners of VISA cards.

NABÕDKA POJISTN›CH PRODUKTŸ SouË·stÌ PojistnÈho obzoru Ë. 6/2000 je p¯Ìloha s podrobnou nabÌdkou produkt˘ Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP. K dost·nÌ je i samostatnÏ v knihovnÏ »AP (M. BliûÚ·kov·, tel. (02) 2487 5628, event. e-mail: [email protected]).

2

POJISTNÝ OBZOR • 6/2000

J

ak spolu pojmy ûivotnÌ pojiötÏnÌ a bankopojiötÏnÌ souvisejÌ Ëi mohou souviset? D¯Ìve, neû se pokusÌm zhruba odpovÏdÏt na tuto ot·zku, dovolte mi malou retrospektivu, ale i perspektivu v˝voje ûivotnÌho pojiötÏnÌ na naöem dom·cÌm trhu. éivotnÌ pojiötÏnÌ jako produkt (i kdyû se d¯Ìve pojem Ñproduktì nepouûÌval) m· u n·s svoji dlouholetou historii. I v minulÈm spoleËensko-ekonomickÈm systÈmu bylo toto pojiötÏnÌ poskytov·no v z·kladnÌch, d¯Ìve ve zn·m˝ch form·ch, uv·dÏn˝ch pod zkratkami SPP Ëi DPP. NovÈ p¯Ìleûitosti poskytnul liberalizovan˝ pojistn˝ trh poslednÌho desetiletÌ, kdy doch·zÌ, zejmÈna v poslednÌch dvou letech,

p¯Ìmou podporu penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ, kterÈ je ¯eöeno samostatnou pr·vnÌ ˙pravou. PenzijnÌ (chceme-li d˘chodovÈ) p¯ipojiötÏnÌ bylo p˘vodnÏ provo-

éivotnÌ pojiötÏnÌ a bankopojiötÏnÌ

Ing. Jaroslav Klapal, gener·lnÌ ¯editel »S-éivnostenskÈ pojiöùovny, a.s., Ëlen prezidia »AP k rozmachu tohoto odvÏtvÌ pojiötÏnÌ. Avöak i p¯es tuto skuteËnost se zd·, ûe opravdov˝ boom ûivotnÌch pojiötÏnÌ je p¯ed n·mi. Lze to dovozovat z mÌry tohoto pojiötÏnÌ v z·vislosti na HDP, pomÏru ûivotnÌch a neûivotnÌch pojiötÏnÌ a pomalu se mÏnÌcÌho ûivotnÌho stylu, kdy si jednotlivci st·le silnÏji uvÏdomujÌ svoji odpovÏdnost za finanËnÌ zajiötÏnÌ svÈ budoucnosti. PoslednÌ uveden˝ faktor velmi ˙zce souvisÌ se st·tnÌ soci·lnÌ politikou. Diskuze st·tnÌ exekutivy o st·tnÌm soci·lnÌm systÈmu nejsou ukonËenÈ a jsou poplatnÈ politickÈ orientaci. NÏkterÈ kroky vöak jiû byly p¯ijaty a ukazuje se, jak velk˝ v˝znam mÏly. Zde m·m na mysli v˝raznou daÚovou a POJISTNÝ OBZOR • 6/2000

zov·no Ñklasickouì pojiöùovnou. TÌm, ûe speci·lnÌ pr·vnÌ ˙pravou a daÚov˝mi ˙levami zÌskalo znaËnou podporu, doölo k z·sadnÌ trûnÌ nerovnov·ze mezi tÌmto pojiötÏnÌm (p¯ipojiötÏnÌm) a klasick˝m kapit·lov˝m ûivotnÌm pojiötÏnÌm pro p¯Ìpad doûitÌ nebo smrti. »esk· asociace pojiöùoven si vytknula pro letoönÌ rok jako jeden z hlavnÌch ˙kol˘ tuto diskrepanci odstranit. Z·sadnÌ v˝znam m· skuteËnost, ûe daÚovÈ motivace pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ jsou jiû obsaûeny v n·vrhu novely z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘. »AP vych·zÌ z vl·dnÌho n·vrhu, ale v r·mci Ñzrovnopr·vnÏnÌì podpory u ûivotnÌho pojiötÏnÌ bude usilovat o daÚovÏ odpoËitatelnou

roËnÌ Ë·stku 18 tis. KË, a to za podmÌnky, ûe pojistn· smlouva je uzav¯ena na min. 240 mÏsÌc˘ nebo je sjedn·na tak, ûe v˝plata plnÏnÌ p¯i doûitÌ se neuskuteËnÌ d¯Ìve, neû-li p¯i dosaûenÌ 60 let pojiötÏnÈ osoby p¯i minim·lnÌ dÈlce pojiötÏnÌ 5 let. Tato zmiÚovan· novela daÚovÈho z·kona m· nab˝t ˙Ëinnosti od 1. 1. 2001. Pro ˙plnost je t¯eba poznamenat, ûe vedle û·doucÌho dosaûenÌ srovnateln˝ch podmÌnek pro podnik·nÌ penzijnÌch fond˘ a komerËnÌch pojiöùoven poskytujÌcÌch ûivotnÌ pojiötÏnÌ jsou zde dalöÌ v˝znamnÈ d˘vody k provedenÌ navrhovanÈ podpory. Pat¯Ì k nim odklad kr·tkodobÈ spot¯eby s pozitivnÌm tlumenÌm inflaËnÌch tendencÌ a budov·nÌ dlouhodob˝ch finanËnÌch zdroj˘ v podobÏ rezerv na tato ûivotnÌ pojiötÏnÌ. éivotnÌ pojiötÏnÌ je sofistikovan˝ produkt. PojiöùovacÌ ˙stavy se p¯edh·nÏjÌ v atraktivnosti tohoto druhu pojiötÏnÌ s cÌlem nejen zÌskat v˝znamnÈ Ëi alespoÚ nezanedbatelnÈ postavenÌ na trhu, ale p¯edevöÌm zÌskat do svÈ bilance (rozvahy) dlouhodobÈ zdroje generujÌcÌ stabilnÌ v˝nos jako souË·st stabilnÌch p¯Ìjm˘ pojiöùovny. K prodeji tohoto pojiötÏnÌ jsou vyuûÌv·ny vöechny moûnÈ distribuËnÌ kan·ly. Zkuöenosti ze zahraniËÌ n·m ukazujÌ, ûe pr·vÏ p¯i prodeji tohoto produktu m˘ûe ˙spÏönÏ fungovat banka se svojÌ rozs·hlou sÌtÌ Ñkamenn˝chì poboËek, a to je poË·teËnÌ f·ze bankopojiötÏnÌ. BankopojiötÏnÌ je straö·k, hrozba nebo p¯Ìleûitost? UrËitÏ to je p¯Ìleûitost, ale rozhodnÏ ne snadn·! BankopojiötÏnÌ je charakterizov·no jako strukturovan· nabÌdka produkt˘ banky a pojiöùovny Ëi jejich vz·jemnÏ prov·zan· kombinace cÌlen· na urËitÈ segmenty klient˘. UvÏdomme si velk˝ prodejnÌ potenci·l, kter˝ banky v tomto smÏru majÌ. ZatÌmco prodejci pojiötÏnÌ ñ aù uû zamÏstnanci pojiöùoven, maklÈ¯i nebo agenti ñ trvale obch·zejÌ sv· teritoria a pracnÏ si budujÌ svÈ Ñdatab·ze klient˘ì, ve vÏtöinÏ bank takovÈto ˙daje jsou k dispozici v ut¯ÌdÏnÈ formÏ, vËetnÏ informacÌ o tÈmÏ¯ dennÌm cashflow vÏtöiny dom·cnostÌ. StaËÌ nastavit pat¯iËnÈ parametry a poûadovanÈ

soubory jsou k dispozici. P¯i dodrûenÌ z·kona o bank·ch ñ ochranÏ informacÌ o klientovi, m˘ûe banka sama nabÌzet vhodnÈ produkty pro vybranÈ segmenty klient˘. Na prvnÌ pohled je to jednoduchÈ, takûe se n·m m˘ûe vkr·dat ot·zka: ÑJak to, ûe zatÌm bankopojiötÏnÌ nenÌ u n·s rozvinuto?ì OdpovÏÔ je ve skuteËnost takÈ snadn·: ÑJde o z·sadnÌ rozdÌlnost prodejnÌch kultur, kterou je t¯eba pro ˙spÏönÈ zavedenÌ bankopojiötÏnÌ p¯ekonatì. Obsluhy bank na p¯ep·ûk·ch dovedou s vÏtöÌ Ëi menöÌ odbornostÌ uspokojovat poûadavky klient˘, kte¯Ì do bank p¯ich·zejÌ a Ëasto trpÏlivÏ ËekajÌ. BankovnÌ produkty se s v˝jimkou nÏkter˝ch p¯Ìpad˘ nenabÌzejÌ mimo ÑkamennÈì poboËky, zatÌmco produkty pojiötÏnÌ, respektive jejich ˙spÏön˝ prodej je zaloûen pr·vÏ na ˙spÏönÈ akvizici. Tuto aktivnÌ prodejnÌ kulturu vÏtöina person·lu bank jednoduöe ¯eËeno neumÌ. P¯Ìklady dlouhodobÈ spolupr·ce bank a pojiöùoven z rozvinut˝ch zemÌ ukazujÌ, ûe tento neuralgick˝ bod je p¯ekonateln˝, a to celou ¯adou velmi promyölen˝ch, prov·zan˝ch a d˘slednÏ prov·dÏn˝ch krok˘. Informace o klientech a potenci·l neb˝valÈho r˘stu zejmÈna ûivotnÌho pojiötÏnÌ p¯i ˙spÏönÈm zavedenÌ projektu bankopojiötÏnÌ za to stojÌ. ÿada klient˘ pr·vÏ ocenÌ obsluhu z jednoho mÌsta p¯i vyv·ûenÈ kombinaci bankovnÌch produkt˘, jako je bÏûn˝ ˙Ëet dom·cnosti s ¯adou trval˝ch platebnÌch p¯Ìkaz˘, kreditnÌch a debetnÌch karet Ëi termÌnovan˝ch vklad˘, produkt stavebnÌho spo¯enÌ, investov·nÌ do r˘zn˝ch investiËnÌch fond˘, penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ a komerËnÌho pojiötÏnÌ jako pojiötÏnÌ majetku, odpovÏdnosti nebo ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Tyto produkty lze pro vybranÈ segmenty vhodnÏ kombinovat a doplÚovat tak, ûe jsou prod·v·ny pouze v sÌti poboËek banky. Dobr˝m p¯Ìkladem m˘ûe b˝t automatickÈ cestovnÌ pojiötÏnÌ drûitel˘ VISA karet nebo ûivotnÌ pojiötÏnÌ jako z·ruka za spl·tky hypoteËnÌho ˙vÏru. ZajiötÏnÌ ˙spÏönÈho fungov·nÌ bankopojiötÏnÌ je strastipln˝ proces. Je vöak velikou v˝zvou a p¯ÌleûitostÌ a vÏ¯Ìm, ûe m˘ûe v˝znamnÏ ovlivnit postavenÌ na trhu jednotliv˝ch finanËnÌch skupin.

3

T

rval˝ pokles poËtu aktivnÏ ËinnÈho obyvatelstva je jednou z v·ûn˝ch hrozeb jednadvac·tÈho stoletÌ. Ve vyspÏl˝ch zemÌch tento trend jiû nynÌ vyvol·v· silnÈ tlaky na st·tnÌ systÈmy soci·lnÌho a d˘chodovÈho zabezpeËenÌ. ÿeöenÌ je hled·no ve zmÏnÏ systÈm˘ a ve zmÏnÏ hranic mezi rolÌ st·tu a komerËnÌch pojiöùoven. Tato cesta nepochybnÏ platÌ i pro »R. SoukromÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ (nap¯Ìklad pro p¯Ìpad doûitÌ, pro p¯Ìpad smrti nebo doûitÌ, d˘chodovÈ pojiötÏnÌ) je v˝znamn˝m doplÚkem st·tnÌho penzijnÌho systÈmu v ¯adÏ ekonomicky vyspÏl˝ch zemÌ a m· k tomu p¯edpoklady i v »R v p¯ÌpadÏ, ûe budou Parlamentem schv·leny daÚovÈ motivace. éivotnÌ pojiötÏnÌ je v˝hodnÈ pro st·t, klienty i pojiöùovny. V rozmÏru n·rodnÌho hospod·¯stvÌ pat¯Ì ke klad˘m ûivotnÌho pojiötÏnÌ to, ûe: ñ ˙spory klient˘ obsaûenÈ v technick˝ch rezerv·ch pojiöùoven slouûÌ jak zdroj pro st¯ednÏdobÈ a dlouhodobÈ investice,

ProË podporovat rozvoj ûivotnÌho pojiötÏnÌ v »R PhDr. Jan K·brt, tajemnÌk sekce PRI »AP ñ odklad spot¯eby m· antiinflaËnÌ charakter, ñ je doplÚkem st·tnÌho systÈmu soci·lnÌho zabezpeËenÌ, ñ je v perspektivÏ p¯Ìnosem pro st·tnÌ rozpoËet, dÌky zdanÏnÌ v˝nos˘ pojiöùoven. Z hlediska pojiötÏnÈho pak m· ûivotnÌ pojiötÏnÌ (zejmÈna pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti nebo doûitÌ) oproti ostatnÌm finanËnÌm produkt˘m nÏkolik z·kladnÌch p¯ednostÌ: ñ m˘ûe obsahovat ˙spornou sloûku i sloûku rizikovou. To zna-

Srovn·nÌ v˝voje podÌlu ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v »R a v zemÌch EvropskÈho pojiöùovacÌho v˝boru (CEA) v procentech

men·, ûe je pojiötÏno doûitÌ urËitÈho vÏku, ale rovnÏû riziko ˙mrtÌ pojiötÏnÈ osoby. V p¯ÌpadÏ jejÌ smrti, je pak zabezpeËena rodina, p¯ÌpadnÏ p¯ÌbuznÌ, ve v˝öi pojistnÈ Ë·stky stanovenÈ v pojistnÈ smlouvÏ, ñ poËÌt· se zhodnocov·nÌm finanËnÌch prost¯edk˘ ve velmi dlouhÈm obdobÌ (aû na dvacet i vÌce let, p¯iËemû u v˝nos˘ bank je to max. 5 let), ñ garantuje minim·lnÌ technickou ˙rokovou mÌru, kter· obsahuje pr·vnÌmi p¯edpisy stanovenou vazbu na st·tnÌ dluhopisy, ñ n·vratnost vloûen˝ch finanËnÌch prost¯edk˘ klient˘ je kont-

rolov·na st·tnÌm dozorem nad pojiöùovnictvÌm. éivotnÌ pojiötÏnÌ je staletÌmi provÏ¯en˝ produkt, kter˝ m· v dneönÌ dobÏ mnoho variant, jako je ûivotnÌ pojiötÏnÌ kapit·lovÈ, investiËnÌ, trvalÈ, vkladovÈ, vkladovÏ d˘chodovÈ Ëi flexibilnÌ. Lze ho navÌc doplnit takov˝mi formami neûivotnÌch pojiötÏnÌ, jako je pojiötÏnÌ z·vaûn˝ch onemocnÏnÌ, ˙razu apod. formou p¯ipojiötÏnÌ. NenÌ proto divu, ûe ve vyspÏl˝ch zemÌch hraje mnohem vÏtöÌ roli neûli je tomu u n·s. V zemÌch EU je jeho podÌl na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm bezm·la 60 %, v Japonsku dokonce 75 %. I u n·s vöak lze p¯edpokl·dat brzk˝ zlom v ch·p·nÌ v˝znamu ûivotnÌho pojiötÏnÌ a nav·z·nÌ na dobrou tradici p¯edv·leËn˝ch let, kdy pat¯ilo k jednÈ z existenËnÌch jistot obËan˘. NasvÏdËuje tomu n·r˘st p¯edpisu pojistnÈho v ûivotnÌm pojiötÏnÌ v poslednÌm obdobÌ, napovÌdajÌ to i v˝sledky pr˘zkum˘ trhu. OdbornÌci z pojiöùoven p¯edpokl·dajÌ, ûe zv˝öenÌ z·jmu o ûivotnÌ pojiötÏnÌ by mohlo b˝t odstartov·no pr·vÏ jeho daÚov˝m zrovnopr·vnÏnÌm s penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌm.

80

TiskovÈ sdÏlenÌ »AP k OsvÏdËenÌ o akreditaci CI »AP

70 neûivotnÌ »R

»

neûivotnÌ CEA

60

50

40

ûivotnÌ CEA ûivotnÌ »R

30

20 1993 PojiötÏnÌ

1994 1993

1995 1994

1996 1995

1997 1996

1998 1997

1999

1998

1999

éivotnÌ CEA

49,5

50,1

51,4

54,1

57,0

58,1

ñ

NeûivotnÌ CEA

50,5

49,9

48,6

45,9

43,0

41,9

ñ

éivotnÌ »R

25,2

25,2

27,2

27,0

26,4

28,4

31,0

NeûivotnÌ »R

74,8

74,8

72,8

73,0

73,6

71,6

69,0

AP vÏnuje soustavnou pozornost z·branÏ ökod a prevenci odcizenÌ. V tomto smÏru m· d˘leûitou ˙lohu i kvalita a spolehlivost zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ. Na z·kladÏ anal˝zy p¯ÌsluönÈho trhu, poûadavk˘ pojiöùoven a partnersk˝ch organizacÌ zaloûila »AP svou dce¯inou spoleËnost CertifikaËnÌ institut »AP, s.r.o. (CI »AP). Dne 3. kvÏtna t.r. zÌskal tento institut ÑOsvÏdËenÌ o akreditaciì od »eskÈho institutu pro akreditaci. OsvÏdËenÌ potvrzuje odbornou zp˘sobilost CI »AP certifikovat shodu komponent˘ elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ s†poûadavky smÏrnic »eskÈ asociace pojiöùoven. S cÌlem prosadit certifikaci do praxe asociace jiû doporuËila sv˝m Ëlensk˝m pojiöùovn·m zp˘soby vyuûÌv·nÌ n·lez˘ insti-

tutu. KromÏ pojiöùoven mohou v˝sledky Ëinnosti institutu pouûÌvat tÈû investo¯i, org·ny st·tnÌ spr·vy i klienti pojiöùoven. V z·jmu objektivnÌho a neutr·lnÌho ¯eöenÌ problÈm˘ jsou do Ëinnosti Rady pro certifikaci CI »AP zapojeny tyto instituce: Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm, N·rodnÌ bezpeËnostnÌ ˙¯ad, BankovnÌ asociace, »eskomoravsk· elektronick· asociace, »esk· n·rodnÌ banka, Ministerstvo vnitra, Policie »R a vybranÈ ËlenskÈ pojiöùovny. CertifikaËnÌ institut »AP byl za¯azen mezi akreditovanÈ certifikaËnÌ org·ny pod ËÌslem 3079. Na certifikaci v˝robk˘ navazuje registrace a certifikace firem, schopn˝ch dodrûovat vysokÈ standardy kvality p¯i mont·ûi zabezpeËovacÌch systÈm˘.

Zdroj: CEA, European Insurance in Figures, 2000

4


P

roblematiku penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ v »eskÈ republice upravuje z·kon Ë. 42/1994 Sb., o penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem a o zmÏn·ch nÏkter˝ch z·kon˘ souvisejÌcÌch s jeho zavedenÌm v platnÈm znÏnÌ. Z·kon poskytuje z·kladnÌ pr·vnÌ r·mec systÈmu penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem zaloûenÈm na principech: 1. dobrovolnosti ñ penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ nenÌ povinnÈ, mÏlo by b˝t nadstavbou z·kladnÌho systÈmu d˘chodovÈho zabezpeËenÌ, zdrojem doplÚkovÈho p¯Ìjmu ve st·¯Ì; 2. obËanskÈm ñ pojiötÏnÌ je zaloûeno na smluvnÌm vztahu obËana a penzijnÌho fondu;

tit p¯ÌspÏvek nebo jeho Ë·st t¯etÌ osoba, kterou b˝v· v nÏkter˝ch p¯Ìpadech zamÏstnavatel. I. Trh penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ PoËet penzijnÌch fond˘ V obdobÌ od z·¯Ì 1994 do prosince 1996 byla Ministerstvem financÌ v souËinnosti s Ministerstvem pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ udÏlena licence 44 penzijnÌm fond˘m, jejich poËet se postupnÏ snÌûil na souËasn˝ch 23 penzijnÌch fond˘ (obr. 1). DosavadnÌ snÌûenÌ poËtu penzijnÌch fond˘ souvisÌ jednak se snahou penzijnÌch fond˘ zaujmout v˝znamnÏjöÌ mÌsto na trhu penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ, jednak se zmÏ-

Skupina velk˝ch penzijnÌch fond˘ (75 tis. aû 350 tis. ˙ËastnÌk˘) N·zev penzijnÌho fondu Allianz-éivnobanka, penzijnÌ fond a.s. »eskomoravsk˝ penzijnÌ fond, a.s. JISTOTA ñ KORUNA penzijnÌ fond, a.s. PenzijnÌ fond »eskÈ pojiöùovny, a.s. PenzijnÌ fond KomerËnÌ banky, a.s. Pr˘myslov˝ penzijnÌ fond, a.s. Spo¯itelnÌ penzijnÌ fond, a.s. Vojensk˝ otev¯en˝ penzijnÌ fond, a.s. Vöeobecn˝ vz·jemn˝ penzijnÌ fond, a.s. Winterthur, penzijnÌ fond, a.s. Celkem

B·Úsk˝ a hutnÌ PF, a.s. Generali-Creditanstalt PF, a.s. Hornick˝ penzijnÌ fond, a.s. PenzijnÌ fond äKODA, a.s. PenzijnÌ fond VIVA, a.s. PenzijnÌ fond Vyöehrad, a.s. PenzijnÌ fond ZdravÌ, a.s. StavebnÌ penzijnÌ fond, a.s. Zemsk˝ penzijnÌ fond, a.s. Celkem

3. soci·lnÌm ñ st·t p¯Ìmo p¯ispÌv· ˙ËastnÌk˘m penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ ze st·tnÌho rozpoËtu degresivnÏ, tj. vÌce na niûöÌ p¯ÌspÏvky, mÈnÏ na p¯ÌspÏvky vyööÌ.

nou akcion·¯˘. Ve vöech p¯Ìpadech, p¯i f˙zÌch penzijnÌch fond˘ i p¯i jejich likvidacÌch, uplatÚuje nezastupitelnou roli st·tnÌ dozor Ministerstva financÌ.

PenzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem se stalo jiû organickou souË·stÌ d˘chodovÈho systÈmu »eskÈ republiky, kter˝ se skl·d· ze: 1. z·kladnÌho, povinnÈho d˘chodovÈho systÈmu, garantovanÈho st·tem, 2. dobrovolnÈho penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ na smluvnÌ b·zi, financovanÈho ˙ËastnÌkem a st·tnÌm p¯ÌspÏvkem, p¯iËemû za ˙ËastnÌka m˘ûe s jeho souhlasem pla-

Struktura penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ NejvÏtöÌch 10 penzijnÌch fond˘ m· v souËasnÈ dobÏ tÈmÏ¯ 91 % celkovÈho poËtu ˙ËastnÌk˘ (obr. 2), kter˝ch bylo k 31. 12. 1999 vÌce neû 2 miliony. Celkov˝ poËet ˙ËastnÌk˘ v systÈmu a z·kladnÌ jmÏnÌ penzijnÌch fond˘ k 31. 12. 1999 jsou z¯ejmÈ z n·sledujÌcÌch tabulek (penzijnÌ fondy v abecednÌm ¯azenÌ): V jednotliv˝ch skupin·ch dojde z¯ejmÏ jeötÏ ke zmÏn·m, a to ze-


60,0 85,5 100,9 110,0 200,0 20,0 100,0 75,7 40,5 142,4 1 814 758

PoËet ˙ËastnÌk˘

Z·kladnÌ jmÏnÌ mil. KË 50,0 20,0 32,8 20,0 29,0 60,0 100,0 25,0 59,0

176 451

Skupina mal˝ch penzijnÌch fond˘ (0 tis. aû 10 tis. ˙ËastnÌk˘) N·zev penzijnÌho fondu

Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc., Ministerstvo financÌ »eskÈ republiky

Z·kladnÌ jmÏnÌ mil. KË

Skupina st¯ednÏ velk˝ch penzijnÌch fond˘ (10 tis. aû 75 tis. ˙ËastnÌk˘) N·zev penzijnÌho fondu

PenzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ »eskÈ republiky


PF Spokojenosti »P, a.s. PF VZP »R, a.s. PF THALIA, a.s. Region·lnÌ PF, a.s. Celkem

jmÈna v d˘sledku novelou z·kona poûadovanÈho nav˝öenÌ z·kladnÌho jmÏnÌ z 20 na 50 mil. KË, a v d˘sledku ˙Ëelov˝ch f˙zÌ penzijnÌch fond˘ (splynutÌ, slouËenÌ). SouËasnÈ vÌce neû 2 miliony ˙ËastnÌk˘ penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ z potenci·lnÌho trhu 5 mil. zamÏstnan˝ch osob byl zÌsk·n velmi nerovnomÏrnÏ. Za raketov˝m startem s tÈmÏ¯ 200 tis. osob na konci roku 1994 a tÈmÏ¯ milionem osob k 30. Ëervnu 1995 n·sledovaly vysokÈ ËtvrtletnÌ p¯Ìr˘stky cca 100 tis. osob aû do konce 1. pololetÌ 1996. Od III. ËtvrtletÌ 1996 jiû doch·zÌ pouze k mÌrnÈmu n·r˘stu. Trh penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ, bylo moûnÈ aû do t¯etÌho ËtvrtletÌ roku


Z·kladnÌ jmÏnÌ mil. KË 20,0 50,0 52,0 20,0

14 878

1999 charakterizovat jako trh nasycen˝ (obr. 3). DalöÌ n·r˘st poËtu ˙ËastnÌk˘ byl zaznamen·n ve IV. ËtvrtletÌ roku 1999, a to z¯ejmÏ v d˘sledku novely z·kona Ë. 42/1994 Sb., o penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem. II. Ekonomick· a finanËnÌ stabilita a likvidita Kapit·lovÈ fondy penzijnÌch fond˘, tj. vklady ˙ËastnÌk˘ a vyplacenÈ st·tnÌ p¯ÌspÏvky dos·hly k 31. 12. 1999 celkovÈ v˝öe tÈmÏ¯ 37 mld. KË. InvestiËnÌ strategie penzijnÌch fond˘ byla a je do znaËnÈ mÌry podmÌnÏna jejich kapit·lov˝m vy-

5

bavenÌm a investiËnÌmi z·jmy akcion·¯˘. PenzijnÌ fondy zÌskaly za pomÏrnÏ kr·tkou dobu znateln˝ podÌl na prim·rnÌch ˙spor·ch obyvatelstva a zaujaly jiû svÈ mÌsto vedle jin˝ch institucÌ v sektoru finanËnÌch sluûeb. Portfolia penzijnÌch fond˘ vykazujÌ zmÏny smÏrem k vÏtöÌ obez¯etnosti v investov·nÌ. SouËasn· investiËnÌ politika smÏ¯uje ke stabilitÏ zejmÈna investov·nÌm do st·tnÌch dluhopis˘ a pokladniËnÌch pouk·zek (obr. 4). III. KontrolnÌ Ëinnost Ministerstva financÌ Ministerstvo financÌ je z·konem Ë. 42/1994 Sb. v platnÈm znÏnÌ zmocnÏno k v˝konu st·tnÌho dozoru nad penzijnÌmi fondy a jejich depozit·¯i. St·tnÌ dozor je prov·dÏn jiû od vzniku penzijnÌch fond˘ a je zamÏ¯en zejmÈna na ochranu z·jm˘ ˙ËastnÌk˘ penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ. PostupnÏ v˝raznÏ mÏnil strukturu Ëinnosti z povolovacÌ na kontrolnÌ, metodickou a legislativnÌ. P¯i kontrol·ch je zjiöùov·na funkËnost penzijnÌch fond˘, hospoda¯enÌ s majetkem s odbornou pÈËÌ s cÌlem zabezpeËit spolehliv˝ v˝nos, vyuûitÌ prost¯edk˘ ˙ËastnÌk˘ a st·tnÌch p¯ÌspÏvk˘ k z·konem povolenÈ investiËnÌ Ëinnosti. P¯i kontrole vynakl·d·nÌ st·tnÌch prost¯edk˘ provÏ¯uje st·tnÌ dozor pomocÌ informaËnÌho systÈmu Ministerstva financÌ a Evidence obyvatel Ministerstva vnitra seznamy ˙ËastnÌk˘ penzijnÌch fond˘ tak, aby st·tnÌ p¯ÌspÏvek nebyl vypl·cen neopr·vnÏnÏ. P¯i neopr·vnÏnÈm Ëerp·nÌ st·tnÌho p¯ÌspÏvku zajiöùuje vr·cenÌ prost¯edk˘ do st·tnÌho rozpoËtu. St·tnÌmu dozoru podlÈhajÌ takÈ kontroly v˝konu funkce depozit·¯e penzijnÌch fond˘, schvalov·nÌ û·dostÌ penzijnÌch fond˘ o organizaËnÌch zmÏn·ch a zmÏny ve statut·rnÌch org·nech. KromÏ Ministerstva financÌ vykon·v· kontrolu depozit·¯ a Komise pro cennÈ papÌry p¯i umÌsùov·nÌ prost¯edk˘ penzijnÌho fondu. Moûnosti investov·nÌ jsou d·ny z·konem a vymezujÌ zejmÈna obchody na kapit·lovÈm trhu tak, aby byla snÌûena mÌra rizika. D˘raz je kladen na ustanovenÌ, podle kterÈho musÌ penzijnÌ fond s ma-

6

jetkem hospoda¯it s odbornou pÈËÌ a s cÌlem zabezpeËit spolehliv˝ v˝nos. Depozit·¯ eviduje kaûd˝ obchod penzijnÌho fondu a souËasnÏ m· za povinnost upozornit Ministerstvo financÌ a Komisi pro cennÈ papÌry na obchody, kterÈ p¯ekraËujÌ r·mec z·kona. IV. ExistujÌcÌ rizika stability systÈmu EkonomickÈ ˙daje a jejich dlouhodob˝ n·r˘st potvrzuje spr·vnost zvolenÈ cesty doplÚkovÈho systÈmu dobrovolnÈho spo¯enÌ formou penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem. Je pochopitelnÈ, ûe kaûd· nep¯Ìzniv· informace, kter· obsahuje ˙daje o tom, ûe ˙ËastnÌci p¯iöli o svÈ penÌze se negativnÏ promÌtne do celÈho systÈmu. BudoucÌ vÏcn· rizika obËan˘ ñ ˙ËastnÌk˘ penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ ñ se dajÌ pokl·dat, dÌky novele z·kona o penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ, za minim·lnÌ, i kdyû eventu·lnÌ trestnou Ëinnost nelze nikdy stoprocentnÏ vylouËit. Tam, kde jsou penÌze, mohou b˝t i lidÈ, kte¯Ì je chtÏjÌ zÌskat. S cÌlem co nejvÌce ochr·nit vklady ˙ËastnÌk˘ se velmi zp¯Ìsnila Ëinnost st·tnÌho dozoru nad penzijnÌmi fondy, doölo k v˝raznÈmu zlepöenÌ stavu portfolia investic penzijnÌch fond˘, k jejich zv˝öenÈ k·zni p¯i pod·v·nÌ û·dostÌ o st·tnÌ p¯ÌspÏvek, kter˝ je nedÌlnou souË·stÌ kontrolnÌho systÈmu. PenzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem potvrdilo v jiû öestÈm roce svÈ existence ûivotaschopnost systÈmu. Za ˙Ëelnou lze povaûovat takovou dalöÌ ˙pravu z·kona, kter· by smÏ¯ovala k dalöÌmu zv˝öenÌ:

ñ dlouhodobosti p¯ipojiötÏnÌ a zÌsk·nÌ mladöÌch vÏkov˝ch skupin obËan˘, ñ bezpeËnosti vloûen˝ch p¯ÌspÏvk˘ a jejich zhodnocenÌ. Ve smyslu uveden˝ch z·mÏr˘ je Ministerstvem financÌ znovu zvaûov·na moûnost co nejbezpeËnÏjöÌho investov·nÌ kapit·lov˝ch fond˘ (p¯ÌspÏvk˘ ˙ËastnÌk˘ a st·tnÌch p¯ÌspÏvk˘) a moûnost vzniku garanËnÌho fondu. NalÈhavost pot¯eby dalöÌho

zvyöov·nÌ garancÌ je umocnÏna tÌm, ûe v souËasnÈ dobÏ doch·zÌ k dalöÌ vlnÏ n·r˘stu ˙ËastnÌk˘. SouËasn˝ stav je sice dobrou vizitkou systÈmu i Ëinnosti st·tnÌho dozoru Ministerstva financÌ, avöak nemÏnÌ nic na pot¯ebÏ ¯eöenÌ dalöÌch garancÌ za vloûenÈ finanËnÌ prost¯edky. JeötÏ v roce 2000 lze oËek·vat postupnÈ snÌûenÌ celkovÈho poËtu penzijnÌch fond˘ z dneönÌch 23 na 10 ñ 15.

Obr. 1 ñ Struktura trhu penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ 45 40 35 30

44 38

25

30

20

24

15

23

10 5 0 31.12.1996

31.12.1997

31.12.1998

Obr. 2 ñ Struktura trhu penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ devÏt st¯ednÌch PF (8 % trhu)

31.12.1999

31.1.2000

Obr. 4 ñ Celkov˝ majetek penzijnÌch fond˘

Ëty¯i malÈ PF (1 % trhu)

PokladniËnÌ pouk·zky PenÌze Nemovitosti OstatnÌ investice OstatnÌ aktiva (z·soby, pohled·vky apod.) Akcie a podÌlovÈ listy Obligace

deset velk˝ch PF (91 % trhu)

Obr. 3 ñ PoËet ˙ËastnÌk˘ penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ celkem 2 500 000

2 000 000

1 500 000

1 000 000

500 000

0 IV/94

I/95

II/95 III/95 IV/95

I/96

II/96 III/96 IV/96

I/97

II/97 III/97 IV/97

I/98

II/98 III/98 IV/98

I/99

II/99 III/99 IV/99


»

esk· asociace pojiöùoven jiû p¯ed nÏkolika lety p¯i p¯ÌpravÏ daÚov˝ch n·vrh˘ pro rozvoj ûivotnÌho pojiötÏnÌ analyzovala pouûÌv·nÌ daÚov˝ch motivacÌ v zemÌch OECD. Mohla prok·zat, ûe jsou v r˘zn˝ch form·ch uplatnÏny v 18 Ëlensk˝ch zemÌch a ûe jsou tedy standardnÌm n·strojem pro podporu rozvoje 2. a 3. pilÌ¯e penzijnÌch systÈm˘. V letoönÌm roce vydal ComitÈ EuropÈen des Assurances (tj. de facto Evropsk· federace n·rodnÌch asociacÌ pojiöùoven) aktu·lnÌ a podrobn˝ p¯ehled o tÈto problematice, takûe je moûnÈ se k nÌ vr·tit. Vzhledem k vÏtöinou podrobnÈ a sloûitÈ pr·vnÌ ˙pravÏ se soust¯edÌme spÌöe na z·kladnÌ principy daÚovÈho ¯eöenÌ. q Francie DaÚovÈ stimulace pro 2. pilÌ¯ jsou diferencovanÈ pro povinn˝

DaÚovÈ motivace ñ standardnÌ n·stroj p¯i reform·ch penzijnÌch systÈm˘ Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener·lnÌ tajemnÌk »eskÈ asociace pojiöùoven systÈm, dobrovoln˝ systÈm a t˝kajÌ se i zvl·ötnÌch doplÚkov˝ch systÈm˘ pro zamÏstnance i osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ. Povinn˝ systÈm je d·n p¯edevöÌm pr·vnÌm z·vazkem (kolektivnÌ smlouva, podnikov· smlouva, jednostrannÈ rozhodnutÌ zamÏstnavatele). P¯ÌspÏvky jsou odpoËitatelnÈ ze zisku p¯ed zdanÏnÌm a Ë·st p¯ÌspÏvk˘ je takÈ vyÚata z daÚovÈho z·kladu pro r˘znÈ danÏ poËÌtanÈ ze mzdy. U zamÏstnance se odpoËÌt·v· p¯ÌspÏvek placen˝ zamÏstnavatelem i jÌm osobnÏ do urËitÈ hranice ze zdaniteln˝ch mezd. V˝platy plnÏnÌ jsou zdanÏny jako penze v 1. pilÌ¯i. U skupinov˝ch ûivotnÌch pojiöPOJISTNÝ OBZOR • 6/2000

tÏnÌ (dobrovoln˝ systÈm) m˘ûe odpoËÌtat zamÏstnavatel p¯ÌspÏvky ze zisku p¯ed zdanÏnÌm. Tyto p¯ÌspÏvky vöak musÌ b˝t zahrnuty do z·kladu pro r˘znÈ danÏ ze mzdy. U zamÏstnance se jedn· o zdaniteln˝ p¯Ìjem, ale m· jistÈ moûnosti ˙lev podle stanoven˝ch podmÌnek pro soukromÈ pojiötÏnÌ. V˝platy plnÏnÌ se zdaÚujÌ jako penze v 1. pilÌ¯i. SoukromÈ smluvnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ fyzick˝ch osob m· ve Francii sedm z·kladnÌch forem s ¯adou variant a specifickou daÚovou ˙pravou. Mezi nÏ pat¯Ì i tzv. kapitalizaËnÌ smlouvy. Pro naöe ˙Ëely je vhodnÈ sledovat daÚovou ˙pravu nap¯Ìklad jen u smÌöenÈho pojiötÏnÌ (pro p¯Ìpad smrti nebo doûitÌ).

DaÚov· ˙leva zde ËinÌ 25 % z pojistnÈho, kterÈ se t˝k· ˙spornÈ sloûky, max. vöak 4000 FRF plus 1000 FRF na kaûdÈ vyûivovanÈ dÌtÏ roËnÏ, a to v p¯ÌpadÏ pravideln˝ch plateb pojistnÈho. U v˝plat se zdaÚuje jako p¯Ìjem rozdÌl mezi pojistn˝m plnÏnÌm a zaplacen˝m pojistn˝m. q NÏmecko V r·mci tzv. 2. pilÌ¯e, kdy platÌ pojistnÈ/p¯ÌspÏvky za zamÏstnance zamÏstnavatel (do penzijnÌch fond˘ nebo v r·mci p¯ÌmÈho pojiötÏnÌ ñ nap¯. ûivotnÌho), jsou tyto platby zamÏstnavatele povaûov·ny za provoznÌ n·klady a jsou odpoËitatelnÈ ze zisku p¯ed zdanÏnÌm. Pro zamÏstnance jsou souË·stÌ mzdy a jsou tudÌû p¯edmÏtem danÏ z p¯Ìjmu. PlatÌ vöak pro nÏ tzv. fixnÌ odpoËitateln· poloûka (3 408 DEM roËnÏ/1 zamÏstnance) p¯i splnÏnÌ tÏchto podmÌnek: pojistnÈ plnÏnÌ lze vyplatit nejd¯Ìve p¯i dosaûenÌ vÏku 60 let, ûivotnÌ pojiötÏnÌ musÌ trvat nejmÈnÏ 5 let, pojistn· ochrana musÌ tvo¯it alespoÚ 60 % p¯ÌspÏvk˘. PlnÏnÌ je zdanÏno, ale jen Ë·st, kter· se v z·sadÏ t˝k· ˙roku (asi zhodnocenÌ nad zaplacenÈ pojistnÈ ñ pozn. autora). Ale p¯i splnÏnÌ dan˝ch podmÌnek i toto zdanÏnÌ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ odpad·. Jistou specifikou v SRN je, ûe daÚovÏ uznatelnÈ jsou i p¯ÌspÏvky, kdy zamÏstnavatel je s·m opr·vnÏnou osobou, i kdyû uzav¯el pojiötÏnÌ na ûivot zamÏstnance. Podnik si takto zajiöùuje prost¯edky pro pokrytÌ sv˝ch z·vazk˘ v˘Ëi zamÏstnanc˘m z penzijnÌho zamÏstnaneckÈho pojiötÏnÌ. V tomto p¯ÌpadÏ pojistnÈ netvo¯Ì mzdy zamÏstnanc˘ a zÌskan˝ kapit·l je zdaÚov·n kaûdoroËnÏ v r·mci v˝nos˘ podniku. V r·mci 3. pilÌ¯e je moûn˝ odpoËet od z·kladu danÏ u tÏchto pojiötÏnÌ: pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti, d˘chodovÈ pojiötÏnÌ bez kapit·lovÈ opce a s kapit·lovou opcÌ a pravideln˝mi platbami pojistnÈho, kapit·lovÈ pojiötÏnÌ uzav¯enÈ alespoÚ na 12 let. PojistnÈ je odpoËitatelnÈ do hornÌ hranice, kter· se t˝k· takÈ dalöÌch pojiötÏnÌ (povinnÈ soci·lnÌ pojiötÏnÌ, zdravotnÌ pojiötÏnÌ atp.), takûe pr˝ nenÌ velk˝ prostor pro odpoËty. PojistnÈ plnÏnÌ nenÌ zdaÚov·no jen u typ˘ pojiötÏnÌ vyuûÌvajÌcÌch v˝hod daÚovÈho systÈmu. Pokud je ˙rok vyplacen d¯Ìve neû po 12 letech trv·nÌ smlouvy, musÌ b˝t zdanÏn.

q Nizozemsko Ve 2. pilÌ¯i jsou p¯ÌspÏvky placenÈ zamÏstnavatelem odeËitatelnÈ ze zisku p¯ed zdanÏnÌm. Pro zamÏstnance nejsou zdaniteln˝m p¯Ìjmem. PlatÌ vöak p¯ÌsnÈ podmÌnky pro uplatnÏnÌ daÚov˝ch v˝hod. Za prvÈ musÌ b˝t penze Ñsoci·lnÏ p¯imÏ¯enÈì, tj. starobnÌ d˘chod nesmÌ p¯ekroËit 70 % poslednÌ mzdy. Za druhÈ odstoupenÌ od pojiötÏnÌ je z·konem zak·z·no. PlnÏnÌ existuje ve formÏ d˘chod˘, kterÈ jsou zdanÏny jako p¯Ìjem. V r·mci 3. pilÌ¯e (soukromÈ smluvnÌ pojiötÏnÌ) ËinÌ daÚovÈ z·kony rozdÌl mezi doûivotnÌmi d˘chody a kapit·lov˝m pojiötÏnÌm. U prvnÏ uvedenÈho produktu je pojistnÈ odpoËitatelnÈ z p¯Ìjmu a v˝platy jsou zdaÚov·ny jako p¯Ìjem. »·stka pro odpoËet je pomÏrnÏ vysok·, ale z·visÌ na n·rocÌch zÌskan˝ch v r·mci 1. a 2. pilÌ¯e. U kapit·lovÈho pojiötÏnÌ nejsou p¯ÌspÏvky (pojistnÈ) odpoËitatelnÈ a na konci p¯i v˝platÏ je zdaÚov·no zhodnocenÌ vloûen˝ch prost¯edk˘. Existuje vöak mnoho v˝jimek. q Rakousko Ve 2. pilÌ¯i platÌ, ûe p¯ÌspÏvky v r·mci ûivotnÌho pojiötÏnÌ jsou pro zamÏstnavatele odpoËitatelnÈ ze zisku p¯ed zdanÏnÌm. U zamÏstnance jsou zdaÚov·ny, ale mohou b˝t osvobozeny od danÏ, jestliûe zamÏstnavatel platÌ p¯ÌspÏvky pro vöechny nebo urËitÈ skupiny zamÏstnanc˘ a nejsou vÏtöÌ neû 4000 ATS za rok na zamÏstnance. Pokud jsou vyööÌ, pak jsou zdaÚov·ny, ale lze vyuûÌt jeötÏ odpoËitatelnosti tzv. mimo¯·dn˝ch n·klad˘, kterÈ se t˝kajÌ i dalöÌch titul˘ (nap¯. oprava nemovitosti, koupÏ akciÌ apod.). HornÌ hranice mimo¯·dn˝ch n·klad˘ ËinÌ 40 000 ATS roËnÏ (m˘ûe b˝t zv˝öena za jist˝ch podmÌnek na 80 000 ATS), ale lze daÚovÏ uplatnit jen 25 % z tÈto Ë·stky. V˝plata pojistnÈ Ë·stky je osvobozena od danÏ. V˝platy d·vek (d˘chodu) jsou zdaÚov·ny jako p¯Ìjem, jestliûe celkovÏ vypl·cen˝ d˘chod je vÏtöÌ neû povinn· kapitalizovan· hodnota spl·tek d˘chodu, kalkulovan· na zaË·tku vypl·cenÌ d˘chodu. Pro penzijnÌ fondy platÌ samostatn· ˙prava. V r·mci soukromÈho smluvnÌho pojiötÏnÌ fyzick˝ch osob existuje daÚov· motivace u nÏkolika typ˘ ûivotnÌho pojiötÏnÌ. U pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad doûitÌ a pro p¯Ìpad smrti nebo

7

doûitÌ je placenÈ pojistnÈ odpoËitatelnÈ ze zdanitelnÈho p¯Ìjmu aû do v˝öe limitu mimo¯·dn˝ch n·klad˘, pokud jsou splnÏny urËitÈ podmÌnky. K nim pat¯Ì i ˙prava, ûe mezi uzav¯enÌm smlouvy a vyplacenÌm pojistnÈ Ë·stky musÌ b˝t alespoÚ 20 let. Pokud je pojiötÏnÈmu v p¯ÌpadÏ uzavÌr·nÌ smlouvy 41 let a vÌce, tak je tato doba snÌûena na poËet let zb˝vajÌcÌch do dosaûenÌ vÏku 60 let, ale nesmÌ b˝t kratöÌ neû 10 let. V˝plata pojistnÈ Ë·stky je osvobozena od danÏ. DaÚovÈ v˝hody se vztahujÌ i na pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti a ûivotnÌ pojiötÏnÌ s jednor·zovÏ placen˝m pojistn˝m s jist˝mi odchylkami. Nap¯Ìklad u jednor·zovÏ placenÈho pojistnÈho m˘ûe pojiötÏn˝ poû·dat o osvobozenÌ od danÏ ve v˝öi jednÈ desetiny pojistnÈho po dobu 10 po sobÏ n·sledujÌcÌch let. RozdÌl mezi zaplacen˝m pojistn˝m a v˝platou pojistnÈho plnÏnÌ podlÈh· zdanÏnÌ jako p¯Ìjem z movitostÌ. q ävÈdsko Ve ävÈdsku je rozvoj 2. pilÌ¯e podporov·n tak, ûe p¯ÌspÏvky si m˘ûe zamÏstnavatel odpoËÌtat od zdanitelnÈho zisku. Pro zamÏstnance nep¯edstavujÌ p¯Ìjem. PlnÏnÌ jsou vypl·cena jako d˘chodovÈ d·vky a jsou zdaÚov·na jako p¯Ìjem. 3. pilÌ¯ m· specifickou daÚovou ˙pravu pro penzijnÌ pojiötÏnÌ a smÌöenÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Smlouvy o penzijnÌm pojiötÏnÌ musÌ vyhovÏt tÏmto podmÌnk·m: plnÏnÌ nesmÌ b˝t vyplaceno p¯ed dosaûenÌm vÏku 55 let a musÌ b˝t vypl·ceno v d˘chodov˝ch d·vk·ch. Pak jsou p¯ÌspÏvky odËitatelnÈ od zdanitelnÈho p¯Ìjmu aû do limitu 18 200 SEK a d˘chodovÈ d·vky se zdaÚujÌ jako p¯Ìjem. Pokud nejsou podmÌnky stanovenÈ pro penzijnÌ pojiötÏnÌ splnÏny, tak jde o smÌöenÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ. U nÏho pojistnÈ/p¯ÌspÏvky nejsou odËitatelnÈ. Na druhÈ stranÏ v˝platy plnÏnÌ se nezdaÚujÌ. q äv˝carsko Ve äv˝carsku je 2. pilÌ¯ povinn˝. Jsou stanovena p¯esn· pravidla, koho se tato povinnost t˝k·. U zamÏstnavatele jsou placenÈ p¯ÌspÏvky odpoËitatelnÈ ze zdanitelnÈho p¯Ìjmu jako provoznÌ n·klady, a to p¯i splnÏnÌ ¯ady podmÌnek. Jednou z nich je, ûe plnÏnÌ ze zamÏstnaneck˝ch systÈm˘ nebo soci·lnÌho pojiötÏnÌ (tj. 1. + 2. pilÌ¯) nesmÌ p¯ekroËit 100 % p¯Ìjmu (ËistÈ mzdy) v dobÏ ukonËenÌ kariÈry. Ve dru-

8

hÈm pilÌ¯i mohou p˘sobit jen povolenÈ instituce (nadace, druûstva a ve¯ejno-pr·vnÌ instituce). Pro zamÏstnance nep¯edstavujÌ p¯ÌspÏvky zdaniteln˝ p¯Ìjem. D·vky jsou vypl·ceny v p¯ÌpadÏ odchodu do d˘chodu, smrti a invalidity. PodlÈhajÌ dani z p¯Ìjmu, stejnÏ jako v˝plata kapit·lu. Ve äv˝carsku p˘sobÌ takÈ dobrovolnÈ zamÏstnaneckÈ systÈmy, nap¯Ìklad pro samostatnÏ podnikajÌcÌ osoby. DaÚovÈ ˙pravy jsou obdobnÈ. V r·mci 3. pilÌ¯e je pr·vnÏ upraven daÚov˝ systÈm u nÏkolika produkt˘. Z nich lze upozornit na tzv. otev¯enÈ individu·lnÌ penze (ûivotnÌ pojiötÏnÌ, volnÈ spo¯enÌ, ˙Ëast v investiËnÌm fondu). Pokud se vypl·cÌ kapit·l, tak je moûnÈ Ë·steËnÏ odpoËÌtat pojistnÈ z danÌ (z·vislost na feder·lnÌ a kanton·lnÌ ˙pravÏ). V˝platy jsou osvobozeny od danÏ z p¯Ìjmu za jist˝ch podmÌnek. Specifickou ˙pravu m· d˘chodovÈ pojiötÏnÌ. PojistnÈ lze Ë·steËnÏ odpoËÌt·vat (viz p¯edchozÌ odstavec). Dani z p¯Ìjmu podlÈh· jen urËit· Ë·st plnÏnÌ ze soukromÈho d˘chodovÈho pojiötÏnÌ (nynÌ 60 %, od 1. 1. 2001 40 %). P¯ehled pr·vnÌ ˙pravy daÚov˝ch stimulacÌ t˝kajÌcÌch se 2. a 3. pilÌ¯e se zamÏ¯enÌm p¯edevöÌm na ûivotnÌ pojiötÏnÌ n·zornÏ prokazuje, ûe tyto stimulace jsou standardnÌ souË·stÌ daÚovÈho systÈmu v˝öe uveden˝ch zemÌ EU i äv˝carska. U skupinov˝ch pojiötÏnÌ poËÌtajÌ p¯ev·ûnÏ se zahrnutÌm pojistnÈho/ p¯ÌspÏvk˘ do Ñn·klad˘ì podniku, p¯iËemû se neposuzujÌ jako p¯Ìjem zamÏstnance. Na konci ñ p¯i pojistnÈm plnÏnÌ ñ se v˝platy zdaÚujÌ jako v 1. pilÌ¯i nebo jen jejich Ë·st (zhodnocenÌ ˙spor), nebo se nezdaÚujÌ. RozdÌly jsou v p¯ÌpadÏ povinnÈho Ëi dobrovolnÈho systÈmu, nap¯. ve Francii. U soukromÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ fyzick˝ch osob se vÏtöinou uplatÚujÌ r˘znÈ druhy odpoËtu pojistnÈho od zdanitelnÈho p¯Ìjmu nebo od z·kladu danÏ s tÌm, ûe p¯i v˝platÏ plnÏnÌ se zdaÚuje rozdÌl mezi zaplacen˝m pojistn˝m a v˝öÌ plnÏnÌ. Lze jen uvÌtat, ûe vl·da »R schv·lila dne 3.5. t.r. daÚovÈ motivace pro rozvoj ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ v z·sadÏ odpovÌdajÌ daÚov˝m ¯eöenÌm v ¯adÏ evropsk˝ch zemÌ. Mohly by platit od 1. 1. 2001, pokud je schv·lÌ Parlament »R.

ZamÏstnaneckÈ penze v centru pozornosti EU

A

kËnÌ pl·n pro finanËnÌ sluûby zavazuje Komisi, aby v Ëervnu 2000 schv·lila n·vrh smÏrnice t˝kajÌcÌ se dozoru nad institucemi poskytujÌcÌmi zamÏstnaneckÈ penze. Tento ˙kol lze za¯adit mezi jejÌ priority. CÌlem je zavÈst dozor nad institucemi, kterÈ operujÌ v r·mci tzv. 2. pilÌ¯e, ale nejenom to. Hled· se optim·lnÌ dynamizace systÈmu, kdy p¯ÌspÏvky platÌ za zamÏstnance zamÏstnavatel, aby vÌce p¯ispÌval k ¯eöenÌ problÈm˘ penzijnÌho zabezpeËenÌ. K cÌl˘m takÈ pat¯Ì zapojit zmÌnÏnÈ instituce do vnit¯nÌho trhu a vytvo¯it rovnÈ podmÌnky pro vöechny oper·tory z hlediska regulace a v perspektivÏ i v oblasti danÌ. Nap¯Ìklad ûivotnÌ pojiöùovny jsou jiû podrobeny dozoru podle t¯Ì smÏrnic pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ. D· se p¯edpokl·dat, ûe dokonËenÌ n·vrhu a schvalovacÌ proces nebude s ohledem na nÏkterÈ rozdÌlnÈ postoje Ëlensk˝ch st·t˘ pr·vÏ jednoduch˝. 1. N·vrh bere v ˙vahu öirokou ök·lu penzijnÌch fond˘ a institucÌ v r˘zn˝ch zemÌch unie, a proto upravuje Ëinnost Ñinstituce pro poskytov·nÌ zamÏstnaneck˝ch penzÌì. Net˝k· se ûivotnÌch pojiöùoven a institucÌ typu Ñpay as you goì. Tyto instituce by mÏly mÌt kapacitu a b˝t schopny poskytovat penze ve formÏ d˘chodu (d·vek). PoËÌt· se s krytÌm rizika smrti, invalidity, s plnÏnÌm p¯i skonËenÌ zamÏstn·nÌ, dosaûenÌ stanovenÈho vÏku apod. Je vymezen rovnÏû pojem ÑsponzorujÌcÌ podnikì, kter˝ znamen· podnik nebo organizaci, jeû platÌ p¯ÌspÏvky do instituce pro poskytov·nÌ zamÏstnaneck˝ch penzÌ. 2. SponzorujÌcÌ podnik a instituce pro poskytov·nÌ zamÏstnaneck˝ch penzÌ musÌ b˝t pr·vnÏ oddÏleny. Za z·vazky v˘Ëi klient˘m ruËÌ instituce. »lenskÈ st·ty budou mÌt moûnost omezit aktivity institucÌ jen na ty aktivity,

kterÈ urËuje n·vrh. Budou vyûadovat kvalifikaci a dobrou povÏst managementu, pouûitÌ aktu·rsk˝ch princip˘ p¯i kalkulaci vöech z·vazk˘, aplikaci n·roËn˝ch pravidel pro Ëinnost institucÌ apod. 3. N·vrh p¯edpokl·d· vypracov·nÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky a v˝roËnÌ zpr·vy instituce s tÌm, ûe ˙ËetnÌ z·vÏrka musÌ b˝t schv·lena auditorem. ⁄ËastnÌci zamÏstnaneck˝ch penzÌ a opr·vnÏnÈ osoby majÌ n·rok na zÌsk·nÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky a v˝roËnÌ zpr·vy (na û·dost) a na informace t˝kajÌcÌ se zmÏny smluvnÌch podmÌnek, cÌl˘ investiËnÌ politiky apod. 4. »lenskÈ st·ty musÌ zajistit, aby kompetentnÌ ˙¯ad (dozor) mÏl nezbytnÈ pravomoci k vyû·d·nÌ si informacÌ o vöech Ëinnostech instituce (kromÏ ˙ËetnÌ z·vÏrky jde tÈû nap¯. o internÌ zpr·vy, aktu·rskÈ v˝poËty, anal˝zu aktiv-pasiv, doklad o dodrûov·nÌ princip˘ investiËnÌ politiky apod.). Dozor bude zmocnÏn i ke kontrole na mÌstÏ. V p¯ÌpadÏ problÈm˘ m· mÌt moûnost omezit nakl·d·nÌ s aktivy. Povinn· bude tvorba technick˝ch rezerv na aktu·rsk˝ch principech i tvorba doplÚkovÈho fondu. 5. Instituce majÌ dle n·vrhu povinnost investovat obez¯etn˝m zp˘sobem. Investice ve sponzorujÌcÌm podniku nebo u jedinÈho emitenta nesmÌ p¯ekroËit 5 % celkov˝ch technick˝ch rezerv. Za jist˝ch podmÌnek mohou b˝t pouûity deriv·ty, a to ke snÌûenÌ investiËnÌho rizika. Vzhledem k budoucÌmu ËlenstvÌ »R v EU bude ˙ËelnÈ pr˘bÏh dalöÌho projedn·v·nÌ n·vrhu v˝öe uvedenÈ smÏrnice pozornÏ sledovat. JejÌ v˝sledn· verze bude mÌt totiû jist˝ vliv na pr·vnÌ ˙pravu penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem v »R a na p¯ÌpadnÈ zakl·d·nÌ dalöÌch institucÌ ve 2. pilÌ¯i (zamÏstnaneckÈ penzijnÌ fondy). Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. POJISTNÝ OBZOR • 6/2000

21. prosince 1999 byla podeps·na dohoda o spolupr·ci a vz·jemnÈm poskytov·nÌ statistick˝ch informacÌ mezi »esk˝m statistick˝m ˙¯adem (»S⁄) a »eskou asociacÌ pojiöùoven (»AP). KonkrÈtnÌ obsah je podle dohody stanovov·n na kaûd˝ rok prov·dÏcÌm protokolem. PrvnÌ protokol ñ na rok 2000 ñ byl podeps·n prvnÌm mÌstop¯edsedou »S⁄ Ing. Janem Fischerem, CSc. a gener·lnÌm tajemnÌkem »AP Ing. Jaroslavem MesrömÌdem, CSc., dne 8. b¯ezna 2000. Je zamÏ¯en zejmÈna na spolupr·ci p¯i p¯ÌpravÏ statistick˝ch zjiöùov·nÌ, aktualizaci registru ekonomick˝ch subjekt˘, statistiku cen. V r·mci spolupr·ce v oblasti statistiky pojiöùovnictvÌ se p¯ipravu-

tiky prioritou ËeskÈho statistickÈho ˙¯adu. A nejen statistickÈ sluûby. Informace jsou zajiöùov·ny takÈ ministerstvy a na statistickÈm ˙¯adÏ pak je, aby tuto pr·ci kvalitnÏ koordinovala a usmÏrÚovala.Evropsk· harmonizace nenÌ Ñobjevemì poslednÌch dvou let, pracujeme na nÌ od poË·tku devades·t˝ch let. Na odbornÈ b·zi spolupracujeme se statistick˝m ˙¯adem evropsk˝ch spoleËenstvÌ, tak-

ÑsmÏ¯ov·nÌ na pohybliv˝ cÌlì. Statistick· evropsk· komunita se st·le vyvÌjÌ, a tak se mnoho standard˘ mÏnÌ. M˘ûete uvÈst specifika tÏchto zemÌ? EvropskÈ p¯edpisy a na nÏ navazujÌcÌ metodickÈ manu·ly obsahujÌ definice a klasifikace, ale vyhovÏt nÏjak˝m zp˘sobem tÏmto standard˘m vyûaduje ˙silÌ, coû se ne vûdy poda¯Ì ve stejnÈ kvalitÏ. NÏkterÈ informace jsou jeötÏ srovnatelnÈ a metodicky sluËitelnÈ, ale kaûd˝ je respektuje jak nejlÈpe umÌ. NaöÌ ˙lohou bude Ñodehr·tì evropskou harmonizaci v naöich podmÌnk·ch tak, abychom byli

Posl·nÌm statistiky je vytv·¯et pravdiv˝, srovnateln˝ a pouûiteln˝ obraz tÈto republiky Eva Trojanov· je semin·¯ k statistickÈmu zjiöùov·nÌ u pojiöùoven. Stranou nez˘staly ani ot·zky souvisejÌcÌ s evropskou integracÌ. P¯edpokl·d·ny jsou takÈ konzultace k ˙pravÏ a p¯ÌpadnÈmu rozöÌ¯enÌ statistickÈ Ë·sti v˝roËnÌ zpr·vy. P¯i tÈto p¯Ìleûitosti poû·dala redakce PojistnÈho obzoru o rozhovor Ing. Jana Fischera, CSc., I. mÌstop¯edsedu »eskÈho statistickÈho ˙¯adu. JakÈ z·kladnÌ zmÏny p¯ipravuje »esk˝ statistick˝ ˙¯ad ve vazbÏ na EvropskÈ unii? ZmÏn je cel· ¯ada, t˝kajÌ se vlastnÏ vöech obor˘ statistiky, protoûe harmonizace s evropsk˝mi standardy je v oblasti st·tnÌ statisPOJISTNÝ OBZOR • 6/2000

ûe p¯Ìsun know-how je organizov·n odbornou specializovanou institucÌ. Pom·hala a pom·h· n·m tak p¯i absorbci evropsk˝ch standard˘.A byl to pr·vÏ statistick˝ ˙¯ad EvropskÈ unie, kter˝ vystupoval jako koordin·tor a sv˝m zp˘sobem i jako finanËnÌ gestor. Dnes je moûnÈ konstatovat, ûe hlavnÌ transformaËnÌ kroky m·me za sebou. M·me kompatibilnÌ statistiku trhu pr·ce; samoz¯ejmÏ objevujÌ se i novÈ oblasti, na kterÈ se musÌme orientovat, jako je nap¯Ìklad statistika informaËnÌ spoleËnosti. Zkr·tka je nutnÈ dobudovat statistiku sluûeb v plnÈm komplexu. Zde harmonizace nenÌ pr·vÏ trivi·lnÌm problÈmem, je to

kredibilnÌ a vÏrohodnÌ. Ale hlavnÏ, a to bych chtÏl podtrhnout, smyslem statistiky nenÌ form·lnÏ vyhovÏt pr·vnÌ p¯edpis˘m, nebo ozn·mit, ûe jsme zabezpeËili ten Ëi onen metodick˝ manu·l. Smyslem je produkovat kvalitnÌ ËÌseln˝, pravdiv˝, srovnateln˝ a pouûiteln˝ obraz tÈto republiky. O tom je evropsk· harmonizace, nesmÌ to b˝t pouze hl·öenÌ o zabezpeËenÌ evropsk˝ch manu·l˘ regulacÌ apod. JakÈ jsou z·mÏry »eskÈho statistickÈho ˙¯adu v oblasti finanËnÌho sektoru? FinanËnÌ sektor je oborem, kterÈho se statistika zaËala novÏ

zmocÚovat aû po roce 1989 a p¯ineslo jÌ to ¯adu metodologick˝ch problÈm˘. Je to totiû velice dynamick· oblast, neËekanÏ se mÏnÌcÌ kolikr·t sama od sebe, a tak nar·ûÌme na urËitÈ komplikace p¯i mÏ¯enÌ jejÌho v˝konu a hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘. MÏnÌ se takÈ pr·vnÌ prost¯edÌ, kterÈ upravuje pomÏry ve finanËnÌm sektoru, a my dÏl·me vöe pro to, aby aproximace statistickÈho zobrazenÌ byla co nejlepöÌ. Je to takov˝ pr˘bÏûn˝ proces, kdy jsme ve spojenÌ se vöemi aktÈry, kte¯Ì zodpovÌdajÌ za tento sektor nebo se v nÏm angaûujÌ, aù uû to jsou banky nebo jinÈ finanËnÌ instituce typu spo¯itelen. Se vöemi se snaûÌme nav·zat a udrûovat pracovnÌ kontakty, nÏkde zavröenÈ pracovnÌmi dohodami, tak abychom byli st·le dob¯e informov·ni o tom, co se v tomto prost¯edÌ dÏje, jak je organizov·no, pr·vnÏ upravov·no, a byli jsme schopni sestavovat co nejvÏrnÏjöÌ statistick˝ obraz tohoto d˘leûitÈho a dynamickÈho segmentu. StaËÌ, kdyû se podÌv·me jakou dnes hraje roli tento sektor v ekonomice ve srovn·nÌ se situacÌ p¯ed deseti lety. Evropa tomu vÏnuje rovnÏû zv˝öenou pozornost a budoucnost statistiky je pr·vÏ v jejÌm umÏnÌ zjemnÏnÌ metod a uchopenÌ r˘zn˝ch aktivit, mj. i v tom, na co nejsme tzv. zavedeni. Tohle vöechno je pro n·s novÈ a musÌme se st·le uËit. Co konkrÈtnÏ co si slibujete od spolupr·ce s »eskou asociacÌ pojiöùoven? Nerad bych spolupr·ci s »AP redukoval jen na v˝mÏnu dat, i kdyû to bude v˝znamn· souË·st spolupr·ce. Jsme schopni pojiöùovn·m nabÌdnout öirok˝ sortiment dat, kter· jim poskytnou informaci nejen o tom, jak se vyvÌjÌ sektor jako takov˝, ale i mnoho dalöÌch. Statistika je v tomto je unik·tnÌm zdrojem, protoûe m· k dispozici data vöechna pohromadÏ. KromÏ samotnÈho poskytov·nÌ dat jsme ochotni a schopni k nim poskytovat takÈ koment·¯e apod. Asociace hraje roli klasickÈho uûivatele dat öirokÈho sortimentu, na druhÈ stranÏ ona je i v tÈ druhÈ roli, toho, kdo n·m data p¯ipravuje, resp. jednotlivÈ

9

pojiöùovny. Tady se zase otvÌr· nesmÌrnÏ zajÌmavÈ pole spolupr·ce pro p¯Ìpravu kvalitnÌ statistickÈ metodologie, systÈm statistick˝ch zjiöùov·nÌ, definic, informacÌ, kterÈ mÏ¯Ìme zlepöov·nÌm kvality, kvality registru apod. To jsou vöechno oblasti, kterÈ se nedajÌ dÏlat v KarlÌnÏ na statistickÈm ˙¯adÏ, vyûadujÌ komunikaci a kontakt. NaöÌm cÌlem a p¯·nÌm je, aby naöe metodika byla pochopiteln· a pr˘hledn·, protoûe to je spoleËn˝ jmenovatel vöeho. Dokud ve¯ejnost nebude statistice vÏ¯it, tak se m˘ûeme strhat, ale veökerÈ naöe profesion·lnÌ ˙silÌ bude marnÈ. Pr·vÏ k takovÈmu zpr˘hledÚov·nÌ

tÏöÌm a jsem r·d, ûe jsme v tom st·diu spolupr·ce. M˘ûe n·m pomoci v evropskÈ harmonizaci, nap¯Ìklad upozorÚov·nÌm na p¯edpisy, kterÈ upravujÌ tuto oblast a mohou mÌt dopad na statistiku atp. M˘ûete naöim Ëten·¯˘m p¯edstavit souËasnou strukturu »eskÈho statistickÈho ˙¯adu? Statistick˝ ˙¯ad m· p¯es dva tisÌce systematizovan˝ch pracovnÌk˘ umÌstÏn˝ch nejen v Praze, ale i v regionech. Od ledna t.r. m·me krajskÈ reprezentace v sÌdlech vyööÌch krajsk˝ch celk˘, ËÌmû jsme v p¯edstihu reagovali na novÈ uspo¯·d·nÌ. R·di bychom se otev¯eli nov˝m reprezentacÌm, kterÈ

1. Vyhl·öka Ë. 88/2000 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 278/ 1998 Sb., k provedenÌ z·kona Ë. 58/1995 Sb., o pojiöùov·nÌ a financov·nÌ v˝vozu se st·tnÌ podporou a o doplnÏnÌ z·kona Ë. 166/1993 Sb., o NejvyööÌm kontrolnÌm ˙¯adu, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, ve znÏnÌ z·kona Ë. 60/1998 Sb. (˙Ëinnost 20. 4. 2000). Jedn· se o nep¯Ìliö rozs·hlou novelu ß 1, 2, 6, 7 a 8. Vyhl·öka zruöila p¯Ìlohu 1. 2. Z·kon Ë. 98/2000 Sb. o prov·dÏnÌ mezin·rodnÌch sankcÌ k udrûov·nÌ mezin·rodnÌho mÌru a bezpeËnosti (˙Ëinnost 25. 4. 2000). 3. Z·kon Ë. 100/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 87/1995 Sb., o spo¯itelnÌch a ˙vÏrnÌch druûstvech a nÏkter˝ch opat¯enÌch

ozn·menÌ registruje nebo rozhodnout jinak. 5. Z·kon Ë. 102/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 13/1997 Sb., o pozemnÌch komunikacÌch (˙Ëinnost 1. 7. 2000). 6. Z·kon Ë. 103/2000 Sb., kter˝m

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘

JUDr. Ji¯ina Kotrbat· statistiky velmi p¯ispÌv· spolupr·ce s odborn˝mi svazy, sdruûenÌmi apod. J· si od toho slibuji mnoho. Je to vlastnÏ politika ˙¯adu, otevÌr· se spektrum naöich spolupracovnÌk˘. D¯Ìve se spolupr·ce redukovala na spolupr·ci s ministerstvy. OstatnÏ pak takÈ pat¯ila mezi hlavnÌ odbÏratele, nynÌ se ten vÏjÌ¯ otvÌr· a vstupujÌ nejr˘znÏjöÌ svazy a jist˝m zp˘sobem i odbory, ˙plnÏ jinak se vytv·¯Ì postoj k mÈdiÌm. Naöe ËÌsla pro nÏ musÌ b˝t spolehliv·, o tom ta statistika vlastnÏ je. S »AP jsme podepsali prov·dÏcÌ protokol. Pro spolupr·ci m·me vybran· tÈmata, m·me jasnÏ vymezenÈ p¯edstavy a kompetence. Na spolupr·ci se velice

10

tam budou p˘sobit, jednak je vybavovali informacemi, ale i monitorovali jejich v˝sledky, protoûe regionalizace je takÈ dalöÌ obrovskÈ tÈma, kterÈ bychom chtÏli zpracov·vat. Zkr·tka umÏt dob¯e informovat o republice jako celku, ale i jeho Ë·stech. CÌlovÏ bychom r·di zorganizovali statistickou sluûbu u n·s tak, abychom zv˝öili intelektu·lnÌ ˙roveÚ a kapacitu, kter· je vÏnovan· metodologii. N·ö obor se ve zv˝öenÈ mÌ¯e matematizuje, pot¯ebujeme daleko vÌc matematick˝ch statistik˘, protoûe dneönÌ statistika uû nenÌ o tom, ûe se jenom nÏco seËte. DÏkuji za rozhovor.

s tÌm souvisejÌcÌch a o doplnÏnÌ z·kona Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony (˙Ëinnost 1. 5. 2000). 4. Z·kon Ë. 101/2000 Sb. o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 6., ß 16, 17 a 35 1. 12. 2000). Z·kon z¯Ìdil ⁄¯ad pro ochranu osobnÌch ˙daj˘. Upravuje ochranu osobnÌch ˙daj˘ o fyzick˝ch osob·ch, pr·va a povinnosti p¯i zpracov·nÌ tÏchto ˙daj˘ a stanovÌ podmÌnky, za nichû se uskuteËÚuje jejich p¯ed·v·nÌ do jin˝ch st·t˘. Kaûd˝, kdo hodl· zpracov·vat osobnÌ ˙daje, je povinen tuto skuteËnost ozn·mit ⁄¯adu, kter˝ je povinen do 30 dn˘ oznamovateli sdÏlit, ûe jeho

se mÏnÌ z·kon Ë. 72/1994 Sb., kter˝m se upravujÌ nÏkterÈ spoluvlastnickÈ vztahy k budov·m a nÏkterÈ vlastnickÈ vztahy k byt˘m a nebytov˝m prostor˘m a doplÚujÌ nÏkterÈ z·kony (z·kon o vlastnictvÌ byt˘), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostÌ »eskÈ republiky (katastr·lnÌ z·kon), ve znÏnÌ z·kona Ë. 89/1996 Sb., z·kon Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 549/1991 Sb., o soudnÌch poplatcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 40/1964 Sb., obËansk˝ z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 357/1992 Sb., o dani dÏdickÈ, dani darovacÌ a dani z p¯evodu nemovitostÌ, ve POJISTNÝ OBZOR • 6/2000

znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 7. 2000). 7. Z·kon Ë. 104/2000 Sb., o St·tnÌm fondu dopravnÌ infrastruktury a o zmÏnÏ z·kona Ë. 171/ 1991 Sb., o p˘sobnosti org·n˘ »eskÈ republiky ve vÏcech p¯evod˘ majetku st·tu na jinÈ osoby a o Fondu n·rodnÌho majetku »eskÈ republiky, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 7. 2000). 8. Z·kon Ë. 105/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovn·nÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony (˙Ëinnost 1. 5. 2000). DalöÌ rozs·hl· novela z·kona, kter· by mÏla p¯ispÏt k rychlejöÌmu uspokojov·nÌ vÏ¯itel˘ z majetku ˙padce. 9. Vyhl·öka Ë. 109/2000 Sb., kterou se stanovÌ mnoûstvÌ l·tek poökozujÌcÌch nebo ohroûujÌcÌch ozonovou vrstvu ZemÏ, kterÈ jsou urËeny pro zajiötÏnÌ z·kladnÌ pot¯eby v letech 2000 aû 2002 (˙Ëinnost 28. 4. 2000). 10. Vyhl·öka Ë. 110/2000 Sb., kterou se stanovÌ celkovÈ roËnÌ nejvyööÌ p¯ÌpustnÈ mnoûstvÌ l·tek poökozujÌcÌch nebo ohroûujÌcÌch ozonovou vrstvu ZemÏ, kterÈ mohou b˝t vyrobeny nebo dovezeny v letech 2000 aû 2002 (˙Ëinnost 28. 4. 2000). 11. Vyhl·öka Ë. 113/2000 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 190/ 1996 Sb., kterou se prov·dÌ z·kon Ë. 265/1992 Sb., o z·pisech vlastnick˝ch a jin˝ch vÏcn˝ch pr·v k nemovitostem, ve znÏnÌ z·kona Ë. 210/1993 Sb. a z·kona Ë. 90/1996 Sb., a z·kon Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostÌ »eskÈ republiky (katastr·lnÌ z·kon), ve znÏnÌ z·kona Ë. 89/1996 Sb., ve znÏnÌ vyhl·öky Ë. 179/1998 Sb. (˙Ëinnost 3. 5. 2000). 12. Opat¯enÌ Ministerstva financÌ Ë. 17/2000 Sb. ze dne 7. 4. 2000, jÌmû se urËujÌ emisnÌ podmÌnky Dluhopisu »eskÈ republiky, 2000 ñ 2010, 6,40 %. 13. SdÏlenÌ Ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ Ë. 33/2000 Sb. mezin·rodnÌch smluv o p¯ijetÌ ⁄mluvy o doËasnÈm pouûitÌ. Pro »eskou republiku ⁄mluva vstoupila v platnost 24. 2. 2000. ⁄mluva stanovÌ podmÌnky pro povolenÌ doËasnÈho pouûitÌ zboûÌ (vËetnÏ dopravnÌch prost¯edk˘) s ˙pln˝m podmÌnÏn˝m osvobozenÌm od platby dovoznÌch cel a danÌ a bez uplatÚov·nÌ dovoznÌch z·kaz˘ a omezenÌ ekonomickÈ povahy. POJISTNÝ OBZOR • 6/2000

E

lektronick˝ obchod se rozvÌjÌ tempem, kterÈ p¯ekonalo vöechny p¯edpovÏdi kvalifikovan˝ch v˝zkum˘ trhu. V roce 1999 vzrostl celkovÏ elektronick˝ obchod ñ ve srovn·nÌ s rokem 1998 ñ o 130 %. Tyto v˝zkumy mimo jinÈ uv·dÏjÌ, ûe v USA bylo v roce 1999 celkem 2,3 mil. pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ spojeno s pouûitÌm Internetu a z nich bylo asi 400 tisÌc vytvo¯eno v d˘sledku rozvoje elektronickÈho obchodu. Elektronick˝ obchod se m˘ûe uskuteËÚovat mezi obchodnÌmi subjekty (B ñ B), a d·le mezi obchodnÌmi subjekty a spot¯ebiteli nebo ve¯ejnou spr·vou. PodÌl obchodu B ñ B je nejv˝znamnÏjöÌ a

velk˝ch spoleËnostÌ. TÈmÏ¯ dvÏ t¯etiny vrcholovÈho managementu tÏchto spoleËnostÌ povaûuje elektronick˝ obchod za komparativnÌ v˝hodu. MalÈ spoleËnosti (s mÈnÏ neû 10 zamÏstnanci) s uplatÚov·nÌm elektronickÈho obchodu vÌce v·hajÌ; vÏnujÌ vÌce pozornosti n·klad˘m a elektronick˝ obchod, jako nov· technologie je pro nÏ spÌöe ot·zkou druhotnou. Rozvoj elektronickÈho obchodu v blÌzkÈ budoucnosti bude v˝raznÏ podporov·n p¯Ìstupem spot¯ebitel˘ k Internetu. Podle souËasn˝ch odhad˘ je dnes v EvropÏ asi 50 mil. uûivatel˘ sluûeb Internetu. OËek·v· se vöak, ûe jakmile se Internet stane ÑmobilnÌmì, m˘ûe tento po-

N·vrh smÏrnice EvropskÈ unie o elektronickÈm obchodu (Amended proposal for an European Parliament and Council Directive on certain legal aspects of electronic commerce in the Internal Market)

Ing. Josef »Ìûek, tajemnÌk »AP pro evropskou integraci p¯edstavuje asi 80 % veökerÈho elektronickÈho obchodu; jeho celkov˝ objem je odhadov·n asi na pÏtin·sobek hrubÈho dom·cÌho produktu (p¯ed koneËn˝m uzav¯enÌm smlouvy je Ñobchodov·noì vÌcekr·t, zatÌmco ukazatel HDP je vyj·d¯enÌm koneËnÈho v˝sledku). Odhad HDP v zemÌch EvropskÈ unie pro rok 2003 ËinÌ 8 trilion˘ USD; poslednÌ p¯edpovÏdi (Boston Consulting Group) uv·dÏjÌ, ûe ve stejnÈm roce dos·hne B ñ B obchod v USA v˝öe 7 trilion˘ USD. Ve vyuûÌv·nÌ Internetu p¯i obchodov·nÌ majÌ tedy USA p¯ed Evropou n·skok. Proto se v EvropÏ st·v· elektronick˝ obchod prioritnÌm konceptem p¯i ¯ÌzenÌ p¯edevöÌm

Ëet do roku 2003 vzr˘st aû na 170 ñ 220 milion˘ uûivatel˘, neboù asi 65 % obyvatel bude v tÈ dobÏ pouûÌvat mobilnÌ telefony a z nich asi 85 % bude mÌt moûnost pouûÌvat Internet. Proto i Evropsk· komise p¯ijala v ned·vnÈ minulosti nÏkter· opat¯enÌ, kter· majÌ za cÌl sjednotit p¯Ìstup jednotliv˝ch Ëlensk˝ch zemÌ EvropskÈ unie k tÈto novÈ formÏ obchodu. Je z¯ejmÈ, ûe tato forma obchodu p¯inese v EvropÏ, podobnÏ jako i v jin˝ch Ë·stech vyspÏlÈho svÏta, podstatnÏ rychlejöÌ a dokonalejöÌ propojenÌ trh˘ nejen evropsk˝ch zemÌ. Evropsk· komise si uvÏdomuje, ûe elektronick˝ obchod nabÌzÌ SpoleËenstvÌ jedineËnou p¯Ìleûitost pro ekonomick˝

r˘st, pro vytv·¯enÌ novÈho konkurenËnÌho prost¯edÌ ekonomik jednotliv˝ch Ëlensk˝ch zemÌ a takÈ pro vytv·¯enÌ nov˝ch pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ. Evropsk· komise si takÈ uvÏdomuje, ûe glob·lnÌ charakter elektronickÈho obchodu vyûaduje silnou mezin·rodnÌ koordinaci. Proto v r·mci glob·lnÌho obchodnÌho dialogu (Global Business Dialogue) zah·jila Evropsk· unie v˝mÏnu n·zor˘ o moûn˝ch dopadech glob·lnÌho elektronickÈho trhu jak na ve¯ejn˝ tak i na soukrom˝ sektor ekonomik zemÌ; v˝sledky tÈto v˝mÏny n·zor˘ by mÏly napomoci k vytvo¯enÌ pr·vnÌho r·mce, kter˝ by v˝hody elektronickÈho obchodu respektoval a v co nejvÏtöÌ mÌ¯e vyuûil v z·jmu rozvoje vnit¯nÌho trhu EvropskÈ unie. Je z¯ejmÈ, ûe pr·vnÌ r·mec vnit¯nÌho trhu vytv·¯Ì pro praktickÈ vyuûitÌ elektronickÈho obchodu d˘leûitÈ podmÌnky a takÈ naopak, ûe elektronick˝ obchod bude v˝znamn˝m p¯Ìnosem pro rozvoj vnit¯nÌho trhu: ñ v oblasti budov·nÌ Evropy ñ elektronick˝ obchod na ˙zemÌ nerozdÏlenÈm hranicemi jeötÏ vÌce propojÌ ËlenskÈ st·ty EU, podpo¯Ì jejich vz·jemnou obchodnÌ v˝mÏnu a takÈ p¯ispÏje k uvÏdomov·nÌ si jejich odliönostÌ, ñ obyvatel˘m Ëlensk˝ch st·t˘ zajistÌ elektronick˝ obchod snazöÌ p¯Ìstup ke zboûÌ a sluûb·m vyööÌ kvality za niûöÌ ceny a podpo¯Ì ochranu spot¯ebitel˘ na ˙rovni SpoleËenstvÌ a nikoli pouze na ˙rovni Ëlensk˝ch st·t˘, ñ napom˘ûe r˘stu zamÏstnanosti ve SpoleËenstvÌ ñ i kdyû je obtÌûnÈ p¯esnÏji odhadnout, kolik osob se ve SpoleËenstvÌ zab˝v· elektronick˝m obchodem, v˝voj v uplynul˝ch letech ukazuje, ûe tato oblast p¯edstavuje z¯eteln˝ potenci·l nov˝ch pracovnÌch mÌst. Evropsk· komise formulovala ¯adu n·zor˘ pro vyuûitÌ elektronickÈho obchodu ve SpoleËenstvÌ. Ve svÈm sdÏlenÌ ÑEvropsk· iniciativa v oblasti elektronickÈho obchoduì Evropsk· komise vyhl·sila myölenku vytvo¯enÌ pr·vnÌho r·mce pro vnit¯nÌ trh, zaloûenÈho na principu kontroly zemÏ p˘vodu. Mezi hlavnÌ rysy tohoto p¯Ìstup˘ n·leûÌ zejmÈna snaha o zamezenÌ

11

nadmÏrnÈ regulace, o regulaci zaloûenou na svobod·ch vnit¯nÌho trhu a o zohlednÏnÌ realit obchodnÌ Ëinnosti. S ohledem na v˝öe uveden˝ princip a z·sady Evropsk· komise, po konzultacÌch se zainteresovan˝mi stranami, pojmenovala ¯adu pr·vnÌch ot·zek, kterÈ je t¯eba urychlenÏ na ˙rovni SpoleËenstvÌ ¯eöit. V dalöÌ Ëinnosti EvropskÈ komise sehr·lo v˝znamnou ˙lohu i rozhodnutÌ EvropskÈho parlamentu ze dne 15. dubna 1998, jÌmû bylo EvropskÈ komisi uloûeno p¯ipravit n·vrh smÏrnice o sluûb·ch informaËnÌ spoleËnosti. V n·vaznosti na toto rozhodnutÌ zah·jila Evropsk· komise pr·ce na n·vrhu smÏrnice o elektronickÈm obchodu. Tento n·vrh byl n·slednÏ projedn·v·n v org·nech EU a v prosinci 1999 bylo v†RadÏ pro vnit¯nÌ trh u nÏho dosaûeno politickÈ shody. V nejbliûöÌm obdobÌ bude tato shoda form·lnÏ Radou potvrzena a n·vrh smÏrnice bude p¯edloûen EvropskÈmu parlamentu ke druhÈmu ËtenÌ. N·vrh smÏrnice obsahuje ¯adu nov˝ch prvk˘, s nimiû d¯Ìve p¯ijatÈ smÏrnice nepoËÌtaly. Mezi nÏ n·leûÌ i definice nov˝ch pojm˘, kterÈ se p¯i realizaci elektronickÈho obchodu z d˘vodu jednotnÈho v˝kladu textu smÏrnice pouûÌvajÌ. N·leûÌ mezi nÏ nap¯.: ÑSluûby informaËnÌ spoleËnostiì jsou definov·ny jako jakÈkoliv sluûby, obvykle poskytovanÈ za ˙hradu, na d·lku, elektronicky a na individu·lnÌ û·dost p¯Ìjemce sluûby. Pro pojem s uveden˝m obsahem bychom v ËeskÈm jazyce moûn· nalezli srozumitelnÏjöÌ v˝raz, neû byl zvolen Evropskou komisÌ v angliËtinÏ ÑInformation Society serviceì a kter˝ byl ofici·lnÏ p¯eloûen do nÏmËiny jako ÑDienste der Informationgesellschaftì a do francouzötiny jako Ñ services de la societÈ de líinformationì, ñ Ñna d·lkuì znamen·, ûe je sluûba poskytov·na, aniû by p¯itom byly strany p¯Ìtomny; ñ Ñelektronick˝mi prost¯edkyì znamen·, ûe je sluûba prvotnÏ odesl·na a potÈ v mÌstÏ urËenÌ p¯ijata elektronick˝m za¯ÌzenÌm na zpracov·nÌ dat (vËetnÏ digit·lnÌ komprese) a na uchov·nÌ dat a ûe je zcela odesÌl·na, p¯e-

12

n·öena a p¯ijÌm·na vedenÌm, r·diov˝m spojenÌm, opticky nebo jin˝m elektromagnetick˝m zp˘sobem; ñ Ñna individu·lnÌ û·dost p¯Ìjemce sluûbyì znamen·, ûe je sluûba poskytnuta p¯enosem dat na z·kladÏ individu·lnÌ û·dosti. ÑZ¯Ìzen˝m poskytovatelem sluûebì je poskytovatel sluûeb, kter˝ fakticky vykon·v· ekonomickou Ëinnost p¯i nÌû vyuûÌv· pevnÏ z¯ÌzenÈho sÌdla, a to po neomezenou dobu. Za takovÈ sÌdlo poskytovatele nenÌ povaûov·na pouh· p¯Ìtomnost nebo vyuûÌv·nÌ technick˝ch prost¯edk˘ a technologiÌ pot¯ebn˝ch k poskytov·nÌ sluûeb. ÑP¯Ìjemcem sluûebì je jak·koliv fyzick· nebo pr·vnick· osoba, vyuûÌvajÌcÌ ke sv˝m profesnÌm nebo jin˝m cÌl˘m informaËnÌ spoleËnosti, zejmÈna pro ˙Ëely vyhled·v·nÌ nebo zp¯ÌstupÚov·nÌ informacÌ. ÑKomerËnÌm sdÏlenÌmì je jakÈkoliv sdÏlenÌ, kterÈ je urËeno k p¯ÌmÈ nebo nep¯ÌmÈ reklamÏ zboûÌ, sluûeb nebo image spoleËnosti, organizace nebo osoby, vykon·vajÌcÌ obchodnÌ, pr˘myslovou nebo ¯emeslnou Ëinnost (za komerËnÌ sdÏlenÌ nejsou nap¯. povaûov·ny informace umoûÚujÌcÌ p¯Ìm˝ p¯Ìstup k Ëinnosti spoleËnosti, organizace nebo osoby, zejmÈna jmÈno jeho domÈny nebo adresa elektronickÈ poöty). SouËasn˝ pr·vnÌ r·mec EvropskÈ unie se do znaËnÈ mÌry vyznaËuje nejasnostmi t˝kajÌcÌmi se toho, jak by mÏla b˝t platn· legislativa EU aplikov·na na oblast poskytov·nÌ sluûeb on-line. Mezi r˘zn˝mi Ëlensk˝mi st·ty existujÌ dnes rozdÌly v pr·vnÌch norm·ch t˝kajÌcÌch se sluûeb informaËnÌ spoleËnosti a tyto rozdÌly mohou vyvolat nap¯Ìklad i situaci, kdy p¯i v˝jimce z principu svobodnÈho pohybu a s ohledem na p¯Ìstup SoudnÌho dvora p¯i posuzov·nÌ soudnÌch p¯Ìpad˘ m˘ûe p¯Ìsluön˝ Ëlensk˝ st·t poskytov·nÌ sluûeb z jinÈho ËlenskÈho st·tu v·zat na opat¯enÌ dozoru nebo na podmÌnku ¯Ìdit se jeho vlastnÌ legislativou. To ve skuteËnosti znamen·, ûe poskytovatel sluûeb hodlajÌcÌ nabÌzet sluûby v r·mci vnit¯nÌho trhu musÌ kromÏ toho, ûe bude splÚovat podmÌnky danÈ pravidly zemÏ v nÌû m· svÈ sÌdlo, zajistit, aby

poskytov·nÌ sluûby bylo v souladu i se z·kony ostatnÌch 14 Ëlensk˝ch st·t˘. SouËasn˝ pr·vnÌ r·mec je takÈ charakterizov·n znaËn˝m nedostatkem pr·vnÌ jistoty. Tato pr·vnÌ nejistota vznik· ve vazbÏ na z·konnost opat¯enÌ p¯ijat˝ch jednÌm Ëlensk˝m st·tem a t˝kajÌcÌch se poskytov·nÌ sluûeb poskytovateli, majÌcÌmi svÈ sÌdlo v jinÈm ËlenskÈm st·tu (jsou tato opat¯enÌ v·z·na na princip svobody poskytovat sluûby nebo na sekund·rnÌ komunit·rnÌ pr·vo vztahujÌcÌ se k tomuto principu?). Pr·vnÌ nejistota se rovnÏû vyskytuje p¯i stanovov·nÌ poûadavk˘, kter˝m musÌ sluûby informaËnÌ spoleËnosti vyhovovat. Dosud rozhodnutÈ p¯Ìpady se od sebe odliöujÌ a potvrzujÌ v·ûn˝ nedostatek pr·vnÌ jistoty, jejÌû negativnÌ ˙Ëinky jsou zesilov·ny p¯i poskytov·nÌ sluûeb p¯es hranice st·t˘. NÏkterÈ ËlenskÈ st·ty p¯ipravujÌ novou legislativu a jejich rozdÌln˝ p¯Ìstup p¯in·öÌ skuteËnÈ riziko kr·tkodobÈho rozdÏlenÌ vnit¯nÌho trhu. Nap¯. v NÏmecku jiû byla uz·konÏna legislativa pro sluûby informaËnÌ spoleËnosti, v Belgii, Finsku, Francii, It·lii a NizozemÌ probÌhajÌ pr·ce na rozs·hlÈ novelizaci legislativy a v nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·tech jsou urËitÈ specifickÈ ot·zky p¯edmÏtem r˘zn˝ch anal˝z ñ ve Francii, NizozemÌ, VelkÈ Brit·nii je to ot·zka odpovÏdnosti a v Rakousku, Belgii, D·nsku, ävÈdsku je to ot·zka smlouvy. N·vrh smÏrnice o elektronickÈm obchodu si klade za cÌl postup Ëlensk˝ch zemÌ koordinovat. »l·nek 3 n·vrhu nap¯Ìklad obsahuje ustanovenÌ t˝kajÌcÌ se uplatÚov·nÌ principu svobody poskytovat sluûby, zakotvenÈho ve Ël·nku 59 Smlouvy o EvropskÈ unii. Tento princip na jednÈ stranÏ urËuje odpovÏdnost dotyËnÈho ËlenskÈho st·tu za z·konnost sluûeb informaËnÌ spoleËnosti a na druhÈ stranÏ zakazuje ostatnÌm Ëlensk˝m st·t˘m svobodu poskytov·nÌ tÏchto sluûeb omezovat. Odstavec 1 tohoto Ël·nku tedy obsahuje ustanovenÌ, podle nÏhoû m· Ëlensk˝ st·t zajistit, aby poskytovatel sluûeb (informaËnÌ spoleËnosti) se sÌdlem v tomto st·tu dodrûoval pr·vnÌ p¯edpisy tohoto st·tu. A odstavec 2 tohoto Ël·nku v z·sadÏ zakazuje Ëlensk˝m st·t˘m vytv·¯et vöechny dru-

hy p¯ek·ûek pro svobodu poskytovat sluûby informaËnÌ spoleËnosti, tj. zakazuje jim Ëinit jakÈkoliv kroky, kterÈ by naruöovaly nebo sniûovaly atraktivnost poskytov·nÌ tÏchto sluûeb. ⁄Ëelem Ël·nku 4 n·vrhu je umoûnit uplatÚov·nÌ principu poskytov·nÌ sluûeb usnadnÏnÌm nabÌdky sluûeb na Internetu. V˝klad tohoto Ël·nku Evropskou komisÌ je takov˝, ûe obsahuje jakÈsi Ñpr·vo na str·nkuì, kterÈ m˘ûe b˝t uplatÚov·no kaûd˝m oper·torem, spoleËnostÌ nebo samostatnÏ p˘sobÌcÌ osobou, kter· se rozhodne poskytovat sluûby informaËnÌ spoleËnosti s vyuûitÌm Internetu. »l·nek na Ëlensk˝ch st·tech d·le poûaduje, aby ve sv˝ch pr·vnÌch p¯edpisech zakotvily z·sadu, podle nÌû vykon·v·nÌ Ëinnosti poskytovatele sluûeb informaËnÌ spoleËnosti nebude podmÌnÏno povolenÌm nebo jak˝mkoliv jin˝m poûadavkem v jehoû d˘sledku by vykon·v·nÌ takovÈto Ëinnosti bylo z·vislÈ na rozhodnutÌ nebo nÏjakÈm zvl·ötnÌm ˙¯ednÌm aktu. PomÏrnÏ öiroce diskutovan˝m je Ël·nek 11 smÏrnice definujÌcÌ okamûik uzav¯enÌ smlouvy ñ jestliûe p¯Ìjemce sluûby souhlasÌ s poskytnutÌm nabÌzenÈ sluûby, musÌ tuto skuteËnost poskytovateli sluûby sdÏlit (tj. souhlas ozn·mit a potvrdit) a podle tohoto Ël·nku je pak smlouva uzav¯ena v okamûiku, kdy p¯Ìjemce sluûby obdrûÌ elektronick˝mi prost¯edky od poskytovatele sluûby sdÏlenÌ/potvrzenÌ, ûe p¯Ìjemc˘v souhlas s poskytnutÌm sluûby p¯ijal. P¯itom potvrzenÌ p¯Ìjmu souhlasu p¯Ìjemce sluûby jejÌm poskytovatelem tak i p¯Ìjmu potvrzenÌ poskytovatele sluûby jejÌm p¯Ìjemcem musÌ b˝t vûdy odesl·no bez jakÈhokoliv prodlenÌ. Legislativa Ëlensk˝ch st·t˘ bude muset (podle Ël·nku 9 smÏrnice) zaruËit, aby pr·vnÌ poûadavky platnÈ pro uzavÌr·nÌ smluv nebr·nily uzavÌr·nÌ smluv elektronick˝mi prost¯edky a navÌc aby zabraÚovaly tomu, aby smlouvy ztr·cely svoji platnost pr·vÏ z d˘vodu, ûe byly elektronick˝mi prost¯edky uzav¯eny. V˝öe uveden˝ Ël·nek vöak p¯ipouötÌ urËitÈ v˝jimky z tohoto poûadavku a to u smluv vyûadujÌcÌch ˙Ëast not·¯e, u smluv podlÈhajÌcÌch rodinnÈmu pr·vu, u smluv podlÈPOJISTNÝ OBZOR • 6/2000

hajÌcÌch dÏdickÈmu pr·vu a u smluv pro jejichû platnost je vyûadov·na registrace u org·n˘ ve¯ejnÈ spr·vy. »lenskÈ st·ty budou mÌt povinnost p¯edloûit seznamy tÏchto v˝jimek EvropskÈ komisi. S ohledem na citlivost problematiky elektronickÈho obchodu je souË·stÌ smÏrnice i Ël·nek, vyz˝vajÌcÌ ËlenskÈ st·ty, aby jejich obchodnÌ a profesnÌ asociace nebo organizace, p¯ÌpadnÏ i asociace spot¯ebitel˘ vypracovaly n·vrhy kodex˘ etiky na ˙rovni SpoleËenstvÌ, kterÈ by mÏly p¯ispÏt k ¯·dnÈmu uplatÚov·nÌ tÈto smÏrnice. Evropsk· komise by mÏla posoudit, zda jsou tyto kodexy kompatibilnÌ s pr·vem SpoleËenstvÌ. Kodexy etiky by mÏly b˝t dostupnÈ elektronick˝mi prost¯edky v jazycÌch SpoleËenstvÌ. SmÏrnice d·le vyz˝v· profesnÌ asociace nebo organizace, aby informovaly ËlenskÈ st·ty a Evropskou komisi o svÈm hodnocenÌ, pokud se t˝k· uplatÚov·nÌ kodex˘ etiky a jejich dopad˘. SmÏrnice obsahuje rovnÏû ustanovenÌ o odpovÏdnosti zprost¯edkovatel˘, o podmÌnk·ch pro p¯enos informacÌ p¯ed·van˝ch p¯Ìjemcem sluûby prost¯ednictvÌm komunikaËnÌ sÌtÏ (caching), o mimosoudnÌm urovn·v·nÌ spor˘ a o soudnÌm ¯ÌzenÌ a takÈ o sankcÌch, kterÈ budou moci ËlenskÈ st·ty uplatÚovat v p¯ÌpadÏ poruöenÌ n·rodnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, p¯ijat˝ch v souladu s touto smÏrnicÌ potÈ, co bude p¯ijata.

N·vrh smÏrnice o elektronickÈm obchodu se Ëasto odvol·v· na smÏrnici EvropskÈho parlamentu a Rady 98/34/EC ze dne 24. Ëervna 1998 stanovujÌcÌ postup p¯i poskytov·nÌ informacÌ v oblasti technick˝ch norem a na¯ÌzenÌ (novelizovanou d·le smÏrnicÌ 98/48/ EC), kter· mj. v p¯Ìloze obsahuje seznam sluûeb, na nÏû se smÏrnice o elektronickÈm obchodu nem· vztahovat. Jedn· se o sluûby na d·lku, elektronick˝mi prost¯edky a na individu·lnÌ û·dost p¯Ìjemce, kterÈ nep¯edpokl·dajÌ zpracov·nÌ a uchov·v·nÌ dat. l l

l

Ned·vnÈ p¯ijetÌ smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady o elektronick˝ch podpisech (99/93/ EC) a politick· dohoda u n·vrhu smÏrnice o elektronickÈm obchodu z prosince 1999 v˝raznÏ p¯ispÌv· k vytv·¯enÌ jasnÈho prost¯edÌ pro vöechny ˙ËastnÌky informaËnÌ spoleËnosti v EvropskÈ unii ñ od poskytovatel˘ aû po spot¯ebitele. ObÏ smÏrnice potÈ, kdy bude ukonËen proces jejich zav·dÏnÌ ve Ëlensk˝ch st·tech, odstranÌ pochybnosti o pouûÌv·nÌ elektronick˝ch transakcÌ. VyjasnÌ takovÈ ot·zky, jak˝mi jsou nap¯. pouûiteln˝ pr·vnÌ r·mec pro poskytovatele sluûeb ve Ëlensk˝ch zemÌch, pr·vnÌ platnost elektronickÈho podpisu a takÈ odpovÏdnost poskytovatel˘ sluûeb, zaloûen˝ch na pouûitÌ Internetu.

T

rûnÌ hospod·¯stvÌ do Ëesk˝ch podnik˘ p¯ineslo mimo jinÈ takÈ nutnost zmÏnit jiû nefunkËnÌ zp˘soby ¯ÌzenÌ. KonkurenËnÌ prost¯edÌ profilovalo podniky p¯edevöÌm z hlediska obchodnÌ spolehlivosti. U dodavatel˘ se p¯edmÏtem posuzov·nÌ stala jednoznaËnÏ jakost. DalöÌ systÈmov˝ n·stroj zn·m˝ pod zkratkou EMS (Environmental Management System ñ systÈm environment·lnÌho managementu) zav·dÌ systÈm ¯ÌzenÌ i do oblasti ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ. D·le se tak rozöÌ¯ilo spektrum n·stroj˘ hodnocenÌ podnikatelskÈ Ëinnosti. Tv˘rËÌ p¯Ìstup podniku k ochranÏ ûivotnÌho prost¯edÌ zaloûen˝ na dodrûov·nÌ stanoven˝ch pravidel

nikov˝m majetkem majÌ tendenci k vz·jemnÈ interakci. Sniûov·nÌ rizik musÌ b˝t souË·stÌ podnikovÈ kultury. HlavnÌ rysy EMS lze charakterizovat tÏmito znaky: * strukturovan˝ systÈmov˝ p¯Ìstup podnikatelskÈ jednotky k ochranÏ ûivotnÌho prost¯edÌ zaloûen˝ na prevenËnÌm principu; * dobrovoln˝ p¯Ìstup zaloûen˝ na dodrûov·nÌ pevnÏ stanoven˝ch pravidel podlÈhajÌcÌ periodickÈmu provÏ¯ov·nÌ. Pro zavedenÌ EMS existujÌ v z·sadÏ dva p¯edpisy ñ technickÈ normy ¯ady ISO 14000, reprezentovanÈ p¯edevöÌm kmenovou normou »SN EN ISO 14001 SystÈmy environment·lnÌho managementu ñ Spe-

V˝znam podnikov˝ch systÈm˘ environment·lnÌho managementu pro pojiöùovnictvÌ Ing. Zuzana KubÌnov·

ZmÏny ve vedenÌ Allianz pojiöùovny, a. s. V r·mci dalöÌho rozvoje ˙spÏön˝ch aktivit na ËeskÈm pojistnÈm trhu se Allianz AG, hlavnÌ akcion·¯ Allianz pojiöùovny, a.s., rozhodl posÌlit vedenÌ spoleËnosti v »eskÈ republice. S platnostÌ od 1. 4. 2000 byl p¯edsedou p¯edstavenstva Allianz pojiöùovny, a.s., jmenov·n pan Thomas M¸nkel (vlevo), kter˝ bude souËasnÏ vykon·vat funkci gener·lnÌho ¯editele. Pan M¸nkel p˘sobil od roku 1993 v pojiöùovnÏ Allianz jako Ëlen p¯edstavenstva. RovnÏû s platnostÌ od 1. 4. 2000 byl jmenov·n mÌstop¯edsedou p¯edstavenstva Allianz pojiöùovny, a.s., pan Miroslav Tacl, kter˝ p˘sobil od roku 1992 jako gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti NationaleNederlanden v »eskÈ republice. (kv) POJISTNÝ OBZOR • 6/2000

¯ÌzenÌ m· v˝razn˝ preventivnÌ charakter. MÏnÌ se tÌm dosud bÏûn· pasivnÌ role podniku jako zneËiöùovatele, kter˝ pouze nÏkdy lÈpe, nÏkdy h˘¯e plnÌ poûadavky pr·vnÌch p¯edpis˘. »asto se tak za cenu ne˙mÏrnÏ vysok˝ch n·klad˘ pouze p¯ev·dÏjÌ problÈmy jednÈ sloûky prost¯edÌ do druhÈ. VlastnÌ, systÈmovÏ podchycen· a p¯ijat· ¯eöenÌ lÈpe respektujÌ ekonomickÈ souvislosti. Zv˝öenÌ v˝konnosti tak m˘ûe b˝t dosaûeno i dÌky peËlivÈmu zmapov·nÌ a ¯ÌzenÌ neprodukËnÌch oblastÌ podnik·nÌ. Z pohledu pojiöùovacÌch spoleËnostÌ obsahujÌ veökerÈ podnikatelskÈ aktivity riziko. Rizika spojen· s lidmi, prost¯edÌm, v˝robky a pod-

cifikace s n·vodem pro jejÌ vyuûitÌ a Na¯ÌzenÌ Rady EHS Ë. 1836/93 o dobrovolnÈ ˙Ëasti pr˘myslov˝ch podnik˘ v systÈmu environment·lnÌho managementu a audit˘ ñ EMAS. N·sleduje struËnÈ p¯edstavenÌ jednotliv˝ch prvk˘ systÈmu environment·lnÌho managementu. SystÈm je strukturov·n podle z·sad Demingova cyklu Pl·nuj, ProveÔ, ProvÏ¯, PokraËuj zn·mÈho jiû ze systÈm˘ ¯ÌzenÌ jakosti a podnÏcujÌcÌho neust·lÈ zlepöov·nÌ (obr·zek). PRVKY EMS ⁄vodnÌ environment·lnÌ p¯ezkoum·nÌ ⁄vodnÌ environment·lnÌ p¯e-

l

13

⁄vodnÌ environment·lnÌ p¯ezkoum·nÌ Environment·lnÌ politika 3 3 SystÈmovÈ prvky podobnÈ ISO 9000

Pl·nov·nÌ Environment·lnÌ aspekty Pr·vnÌ a jinÈ poûadavky 3 CÌle a cÌlovÈ hodnoty 3 Programy EMS 3

P¯ezkoum·nÌ vedenÌm organizace 3

ci a omezov·nÌ zneËiötÏnÌ implementujÌcÌ poûadavky SmÏrnice ES ÑIPPCì), kterÈ bude moci vËas zohlednit v podnikatelsk˝ch pl·nech. V r·mci EMS jsou Ë·steËnÏ ¯eöeny takÈ vlivy, kterÈ jsou pops·ny p¯edpisy z oblasti ochrany zdravÌ a hygieny pr·ce (tepeln· energie, hluk, z·pach, prach, vibrace).

ZavedenÌ a provoz Struktura a odpovÏdnost 3 V˝cvik, povÏdomÌ a odborn· zp˘sobilost 3 Komunikov·nÌ 3 Dokumentace EMS 3 ÿÌzenÌ dokument˘ 3 ÿÌzenÌ provozu 3 HavarijnÌ p¯ipravenost

Certifikace

Pl·nov·nÌ ñ Programy environment·lnÌho managementu Programy environment·lnÌho managementu konkretizujÌ dosaûenÌ cÌl˘ a cÌlov˝ch hodnot do podoby dynamickÈho, kr·tkodobÈho pl·nu. StanovÌ konkrÈtnÌ kroky, kterÈ je t¯eba uËinit pro dosaûenÌ cÌlov˝ch hodnot vztaûen˝ch ke kratöÌmu ËasovÈmu obdobÌ (kalend·¯nÌ rok). SplnÏnÌ cÌl˘ je moûno ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ dos·hnout nÏkolika variantnÌmi ¯eöenÌmi. P¯ednost majÌ ¯eöenÌ, kter· zvyöujÌ efektivnost (zavedenÌ po¯·dku, metoda ËistöÌ produkce).

l

v p¯ÌpadÏ EMAS navÌc

Environment·lnÌ prohl·öenÌ Validace Registrace

zkoum·nÌ urËuje v˝chozÌ pozici podniku p¯ed vlastnÌm zav·dÏnÌm EMS tÌm, ûe mapuje nedostatky v podnikovÈ ochranÏ ûivotnÌho prost¯edÌ zap¯ÌËinÏnÈ st·vajÌcÌm zp˘sobem ¯ÌzenÌ. V ˙vahu je br·n ˙pln˝ rozsah provoznÌch podmÌnek vËetnÏ havarijnÌch situacÌ (p¯ÌËiny vzniku nehod, hav·riÌ, ˙Ëinnost p¯ijat˝ch opat¯enÌ). Environment·lnÌ politika Environment·lnÌ politika je pÌsemnÈ prohl·öenÌ podniku o tom, jakÈ jsou z·sady jeho environment·lnÌho chov·nÌ a z nÏho plynoucÌ vöeobecnÈ z·mÏry. MusÌ b˝t sluËiteln· s jin˝mi organizaËnÌmi politikami, nap¯. jakosti, ochrany zdravÌ a bezpeËnosti pr·ce apod. Mezi nejËastÏji za¯azovanÈ z·vazky pat¯Ì takÈ p¯edch·zenÌ vzniku havarijnÌch situacÌ.

l

Pl·nov·nÌ ñ Environment·lnÌ aspekty Tento prvek je tÏûiötÏm celÈho systÈmu. V jeho r·mci je nezbytnÈ identifikovat vlivy Ëinnosti podniku (takÈ sluûeb, pop¯. v˝robk˘) na ûivotnÌ prost¯edÌ a zdroje tÏchto vliv˘ (environment·lnÌ aspekty). Pro dalöÌ systÈmovÈ kroky je nezbytnÈ

l

14

zhodnocenÌ z·vaûnosti vliv˘. Z·kladnÌm kritÈriem pro p¯i¯azenÌ priority jsou v prvÈ ¯adÏ poûadavky pr·vnÌch p¯edpis˘ (nap¯. limitnÌ hodnoty ukazatel˘ v rozhodnutÌch org·nu st·tnÌ spr·vy a riziko sankce p¯i jejich nedodrûenÌ). Z·vaûnÈ vlivy jsou p¯ehlednÏ uspo¯·d·ny do registru, kter˝ m˘ûe b˝t v tiötÏnÈ, pop¯. elektronickÈ podobÏ. S ohledem na moûnou existenci tzv. starÈ ekologickÈ z·tÏûe je t¯eba zv·ûit vliv v˝robnÌch a obsluûn˝ch proces˘ uskuteËÚovan˝ch v minulosti v are·lu podniku. Pl·nov·nÌ ñ Pr·vnÌ a jinÈ poûadavky V podniku musÌ b˝t k dispozici z·kony, vyhl·öky, na¯ÌzenÌ vl·dy, opat¯enÌ a metodickÈ pokyny ministerstev, resortnÌ smÏrnice, technickÈ normy atd., kterÈ se p¯Ìmo vztahujÌ k jeho Ëinnostem, v˝robk˘m a sluûb·m. Prost¯ednictvÌm systÈmu musÌ b˝t zajiötÏno, ûe vedenÌ podniku bude s dostateËn˝m p¯edstihem informov·no o legislativnÌch zmÏn·ch a z nich vypl˝vajÌcÌch nov˝ch poûadavcÌch (ned·vno nap¯. z·kon Ë. 353/1999 Sb., o prevenci z·vaûn˝ch hav·riÌ, aktu·lnÏ nap¯. chystan˝ z·kon o integrovanÈ preven-

l

ZavedenÌ a provoz ñ Komunikov·nÌ EMS poûaduje uplatnÏnÌ systÈmov˝ch prost¯edk˘ v komunikaci a poskytov·nÌ informacÌ uvnit¯ i vnÏ podniku. Komunikace na externÌ ˙rovni zahrnuje jak bezprost¯ednÌ obchodnÌ partnery ñ dodavatele a z·kaznÌky, d·le subjekty zainteresovanÈ na prosperitÏ podniku ñ vlastnÌky, banky, pojiöùovny, tak Ñkonzumentyì ûivotnÌho prost¯edÌ jako ve¯ejnÈho statku ñ okolnÌ obyvatele, ekologickÈ iniciativy a reprezentanty ve¯ejnÈ spr·vy.

l

Pl·nov·nÌ ñ CÌle a cÌlovÈ hodnoty CÌle a cÌlovÈ hodnoty jsou souË·stÌ st¯ednÏdobÈho strategickÈho pl·nu podniku. Pokud z p¯edchozÌch systÈmov˝ch krok˘ vypl˝v·, ûe podnik v nÏkterÈm ohledu dosud neplnÌ pr·vnÌ poûadavky, je nutnÈ cÌle p¯ednostnÏ zamÏ¯it na n·pravu tÏchto nedostatk˘.

l

Kontrola a n·pravn· opat¯enÌ Monitorov·nÌ a mÏ¯enÌ 3 Neshoda, n·pravn· a preventivnÌ opat¯enÌ 3 Z·znamy 3 Audit EMS 3

VedenÌ podniku urËÌ poûadovanou ˙roveÚ zkuöenostÌ, odborn˝ch schopnostÌ a vzdÏl·nÌ, kterÈ jsou nutnÈ k zajiötÏnÌ odbornÈ zp˘sobilosti zamÏstnanc˘, zejmÈna tÏch, kte¯Ì vykon·vajÌ Ëinnosti, kterÈ jsou z hlediska ûivotnÌho prost¯edÌ identifikov·ny jako rizikovÈ.

ZavedenÌ a provoz ñ Struktura a odpovÏdnost Budov·nÌ EMS vyûaduje vy¯eöenÌ celkovÈ organizaËnÌ struktury se stanovenÌm p¯Ìsluön˝ch pravomocÌ, odpovÏdnostÌ a vz·jemn˝ch vztah˘ a doplnÏnÌ environment·lnÌch charakteristik jednotliv˝ch pracovnÌch mÌst. Podnik prost¯ednictvÌm peËlivÏ identifikovan˝ch proces˘ a ËinnostÌ, kterÈ ovlivÚujÌ nebo mohou ovlivnit ûivotnÌ prost¯edÌ, ¯ÌdÌ formou pÌsemn˝ch p¯edpis˘ a postup˘ odpovÌdajÌcÌ funkce.

l

ZavedenÌ a provoz ñ V˝cvik, povÏdomÌ a odborn· zp˘sobilost Jiû od poË·tku budov·nÌ EMS musÌ b˝t vÏnov·na dostateËn· pozornost systematickÈ v˝chovÏ zamÏstnanc˘ a rozvoji jejich environment·lnÌ kvalifikace.

l

ZavedenÌ a provoz ñ Dokumentace EMS EMS musÌ b˝t dokumentov·n. Pro co nejsnazöÌ integraci EMS do Ëinnosti podniku je zapot¯ebÌ, aby podnik zahrnul environment·lnÌ aspekty do st·vajÌcÌch smÏrnic, postup˘ a pokyn˘. Je vöak obvyklÈ, ûe v r·mci st·vajÌcÌho systÈmu ¯ÌzenÌ nejsou do systÈmu zahrnuty provozy s nejv˝znamnÏjöÌmi environment·lnÌmi aspekty (energetika, vodnÌ a odpadovÈ hospod·¯stvÌ), je proto nutno vytvo¯it smÏrnice a postupy i pro tyto oblasti.

l

ZavedenÌ a provoz ñ ÿÌzenÌ dokument˘ Veöker· dokumentace musÌ b˝t formulov·na jednoduöe, jednoznaËnÏ a srozumitelnÏ. MusÌ b˝t aktu·lnÌ, datovan· vËetnÏ dat revize a snadno p¯Ìstupn·, udrûovan· v po¯·dku a po urËenou dobu archivovan·. Na ˙seku ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ podlÈhajÌ nÏkterÈ dokumenty reûimu schv·lenÌ org·nem st·tnÌ spr·vy vypl˝vajÌcÌmu z poûadavk˘ pr·vnÌch p¯edpis˘. Jedn· se zejmÈna o provoznÌ a manipulaËnÌ ¯·dy za¯ÌzenÌ na omezov·nÌ emisÌ, sklad˘ z·vadn˝ch l·tek a o havarijnÌ pl·ny.

l


ZavedenÌ a provoz ñ ÿÌzenÌ provozu CÌlem EMS je, aby veökerÈ procesy v podniku, kterÈ mohou ovlivnit plnÏnÌ environment·lnÌ politiky, byly ¯Ìzeny. N·vody k provoznÌm postup˘m stanovujÌ environment·lnÌ p¯Ìstup v r·mci prakticky veökerÈ podnikatelskÈ aktivity. ProvoznÌ Ëinnost lze rozdÏlit na rutinnÌ Ëinnost p¯i plnÏnÌ poûadavk˘ bÏûnÈho provozu, preventivnÌ Ëinnost p¯i provoznÌch zmÏn·ch a nov˝ch z·mÏrech a strategickou Ëinnost p¯i p¯edvÌd·nÌ zmÏn environment·lnÌch poûadavk˘.

l

ZavedenÌ a provoz ñ HavarijnÌ p¯ipravenost a reakce Problematiku environment·lnÌ havarijnÌ prevence je pot¯eba ch·pat spoleËnÏ s problematikou bezpeËnosti. Riziko m˘ûe b˝t eliminov·no nebo alespoÚ redukov·no pomocÌ zlepöen˝ch metod prevence v r·mci samotnÈho podniku. V r·mci havarijnÌch postup˘ musÌ b˝t identifikov·ny potenci·lnÌ hav·rie a situace ohroûenÌ. P¯itom jsou zohlednÏny p¯Ìpady d¯ÌvÏjöÌch mimo¯·dn˝ch ud·lostÌ, jejich environment·lnÌ dopady a zkuöenosti s jejich likvidacÌ. PotÈ, co je identifikov·no riziko vzniku hav·rie, je nejprve t¯eba uËinit, pokud je to moûnÈ, preventivnÌ opat¯enÌ v ¯ÌzenÌ procesu a tÌm odstranit jeho p¯ÌËinu.

l

Kontrola a n·pravn· opat¯enÌ ñ Monitorov·nÌ a mÏ¯enÌ Podnik musÌ zavÈst a udrûovat dokumentovanÈ postupy k monitorov·nÌ p¯edevöÌm tÏch ËinnostÌ a proces˘, kterÈ jsou v˝znamnÈ z hlediska ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ. Monitorov·nÌ a mÏ¯enÌ urËit˝ch veliËin m˘ûe b˝t d·no pr·vnÌmi poûadavky (limity vypouötÏnÈho zneËiötÏnÌ), pop¯. m˘ûe souviset s technologick˝mi procesy a jejich ekonomikou (spot¯eba elektrickÈ energie, tepla a vody).

l

Kontrola a n·pravn· opat¯enÌ ñ Neshoda, n·pravn· a preventivnÌ opat¯enÌ Pokud se objevÌ n·znak urËit˝ch trend˘ ve v˝voji neshod, p¯ÌpadnÏ hrozÌ-li vznik neshody, je namÌstÏ navrhnout preventivnÌ opat¯enÌ, vych·zejÌcÌ z rozboru vöech potenci·lnÌch p¯ÌËin a zdroj˘ neshod.

l


P¯ednost majÌ preventivnÌ opat¯enÌ vypl˝vajÌcÌ z identifikace havarijnÌho rizika. Kontrola a n·pravn· opat¯enÌ ñ Z·znamy VedenÌ z·znam˘ o vöech sledovan˝ch charakteristik·ch podniku umoûÚuje sledovat shodu s poûadavky EMS. Zaznamen·v·nÌ dosahovan˝ch v˝sledk˘ je z·kladem pro internÌ a externÌ komunikaci.

l

Kontrola a n·pravn· opat¯enÌ ñ Audit EMS ⁄kolem periodick˝ch audit˘ je prozkoumat, jak funguje EMS, jak jsou na jednotliv˝ch pracoviötÌch dodrûov·ny a naplÚov·ny jeho poûadavky. »etnost internÌch audit˘ se urËuje podle charakteru provozu s ohledem na jeho environment·lnÌ aspekty a riziko.

l

P¯ezkoum·nÌ vedenÌm organizace PravidelnÈ p¯ezkoum·nÌ vedenÌm p¯edstavuje uûiteËn˝ n·stroj nejen pro hodnocenÌ aktu·lnÌho fungov·nÌ EMS, ale zejmÈna pro vyhodnocenÌ budoucÌ vhodnosti a p¯imÏ¯enosti EMS ve vztahu k vnÏjöÌm zmÏn·m i zmÏn·m v samotnÈm podniku. P¯ezkoum·nÌ zahrnuje vyhodnocenÌ vhodnosti environment·lnÌ politiky a pot¯eby jejÌch zmÏn mimo jinÈ takÈ na z·kladÏ zkuöenostÌ z mimo¯·dn˝ch ud·lostÌ.

l

Environment·lnÌ prohl·öenÌ ZatÌmco zavedenÌ EMS podle normy »SN EN ISO 14001 vrcholÌ zpravidla ˙spÏönou certifikacÌ t¯etÌ stranou spojenou s udÏlenÌm certifik·tu nÏkterou z renomovan˝ch certifikaËnÌch spoleËnostÌ, poûadavkem Na¯ÌzenÌ EMAS je navÌc poskytnout ve¯ejnosti podrobnÈ informace formou environment·lnÌho prohl·öenÌ. Prohl·öenÌ, kterÈ je validov·no akreditovan˝m ovÏ¯ovatelem, obsahuje mimo jinÈ informace o Ëinnosti podniku v danÈm mÌstÏ, vyhodnocenÌ vöech problÈm˘ ûivotnÌho prost¯edÌ, ËÌselnÈ ˙daje o zneËiötÏnÌ, produkci odpad˘, spot¯ebÏ surovin, energie a vody, hluku apod.

l

ÑFabkaì st·le nedobytnÏjöÌ

P

¯i p¯Ìleûitosti kon·nÌ IX. roËnÌku Mezin·rodnÌho veletrhu PRAGOALARM 2000 a prezentace projektu ÑOchrana majetku a informacÌ ñ bezpeËnostnÌ z·mkovÈ systÈmy v roce 2000ì uspo¯·dal 4. dubna 2000 nejvÏtöÌ tuzemsk˝ v˝robce z·mk˘ FAB, dnes souË·st svÏtovÈho v˝robce a dodavatele z·mk˘ ASSA ABLOY, semin·¯ a tiskovou konferenci. Z˙Ëastnili se jÌ p¯edstavitelÈ a z·stupci Ministerstva vnitra »R, N·rodnÌho bezpeËnostnÌho ˙¯adu, tisku, pojiöùoven, stavebnÌch, investorsk˝ch a projektov˝ch spoleËnostÌ a dalöÌ. Z·stupci firmy FAB p¯edstavili nejnovÏjöÌ z·mkov˝ systÈm FAB Variant, kter˝ m· v˝raznÏ zvyöovat odolnost byt˘ proti vykradenÌ. Ot·zkami bezpeËnosti obydlÌ se lidÈ zaobÌrajÌ od poË·tku dÏjin, coû sv·dÌ k domnÏnce, ûe v oblasti mechanick˝ch z·mk˘ se zkusilo uû ˙plnÏ vöechno. Jenûe i tzv. klasickÈ z·mkovÈ vloûce lze dodat novou kvalitu, jak ukazuje systÈm FAB Variant. ÑJsme si vÏdomi toho, ûe v˝voj jde kup¯edu i v p¯ekon·v·nÌ z·mk˘, ale vÏ¯Ìm, ûe n·ö t˝m bude vûdy o krok d·lì, uvedl gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti FAB Ing. VladimÌr Bayer. KromÏ z·mku Variant informoval o systÈmu ochrany a dostupnosti klÌË˘, projektu Pyramida bezpeËnosti a dalöÌch novink·ch. Cylindrick· bezpeËnostnÌ vloûka Variant se na prvnÌ pohled neliöÌ od toho, co uû celÈ generace znajÌ pod zaûit˝m oznaËenÌm Ñfabkaì. M· shodnÈ i rozmÏry. TÌm vöak podoba konËÌ. Po vyjmutÌ klÌËe se uk·ûe, ûe jeho p¯ÌËn˝ profil vytv·¯Ì jakousi vlnku. V nÌ se skr˝v· h¯eben, kter˝ p¯edstavuje podstatu v EvropÏ patentovanÈho ¯eöenÌ. PodstatnÈ u novÈho ¯eöenÌ je to, ûe klÌË, kter˝ vlastnÏ zÌskal druhou, boËnÌ ¯adu zub˘, si zachoval nezmÏnÏnou tlouöùku. DÌky tomu lze vloûku uplatnit takÈ u dve¯nÌho kov·nÌ s rozetou, kter· znesnadÚuje napadenÌ samotnÈ vloûky. KonstruktÈ¯i poËÌtali takÈ se systÈmy gener·lnÌho a hlavnÌho klÌËe, jeû v˝raznÏ sniûujÌ poËet pot¯ebn˝ch klÌË˘ nap¯Ìklad v podnicÌch, institucÌch nebo i menöÌch objektech jako nap¯Ìklad v rodinn˝ch domech. V praxi to pak vypad· tak, ûe gener·lnÌm klÌËem lze odemknout vöechny skupiny otevÌratelnÈ hlavnÌmi klÌËi, tedy vöechny vloûky v objektu. To s se-

bou ovöem nese i nev˝hodu: tÌm, ûe jednu vloûku m˘ûe odemknout nÏkolik klÌË˘ kromÏ vlastnÌho vloûkovÈho klÌËe, je snÌûena bezpeËnost systÈmu. V˝robce proto zd˘razÚuje, ûe nenÌ moûnÈ zamÏÚovat jednotlivÈ v˝robky s p¯Ìsluön˝mi certifikacemi s necertifikovan˝mi systÈmy hlavnÌho a gener·lnÌho klÌËe. SpoleËnost FAB nechala otestovat FAB Variant i jako systÈm hlavnÌho a gener·lnÌho klÌËe. Dostala se s nÌm do bezpeËnostnÌ ˙rovnÏ oznaËovanÈ ËÌslicÌ 4, coû znamen·, ûe splÚuje n·roËnÈ podmÌnky pro ochranu objekt˘ v kategorii Ñp¯ÌsnÏ tajnÈì. Testy zajiöùovala praûsk· akreditovan· zkuöebna Trezor-test podle evropsk˝ch norem a systÈm posuzoval takÈ N·rodnÌ bezpeËnostnÌ ˙¯ad. ÑNÏkte¯Ì v˝robci, kte¯Ì takÈ dod·vajÌ systÈmy gener·lnÌho a hlavnÌho klÌËe, zpravidla uv·dÏjÌ jen bezpeËnostnÌ parametry dosaûenÈ pouze jednotliv˝mi v˝robky,ì vysvÏtlil d·le ing. Bayer. K z·kaznÌkovi se tak nedost·v· spr·vn· informace, coû v p¯ÌpadÏ naplÚov·nÌ poûadavk˘ z·kona na ochranu utajovan˝ch skuteËnostÌ m˘ûe z·kaznÌkovi uökodit. OdbornÌci varujÌ, ûe p¯i n·kupu z·mku uûivatel pozn· bezpeËnostnÌ funkci z·mku aû v okamûiku jeho napadenÌ. RozhodnutÌ, zda je moûnÈ z·mek p¯ekonat nÏjak˝m zp˘sobem, lze pr˝ jen tÏûce popsat exaktnÌ formou a uû v˘bec je nelze stanovovat laick˝m ˙sudkem. Kvalitu zabezpeËenÌ je pak t¯eba ovÏ¯it certifikacÌ od nez·vislÈ spoleËnosti informovanÈ o souËasnÈ bezpeËnostnÌ situaci na tom kterÈm trhu. Usnadnit a zp¯ehlednit orientaci p¯i ¯azenÌ mechanick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ do r˘zn˝ch t¯Ìd podle mÌry ochrany majetku se snaûÌ projekt posuzovan˝ a rozpracov·van˝ v »eskÈ asociaci pojiöùoven nazvan˝ Pyramida bezpeËnosti. Podle »AP by se jejÌ Ëty¯i barevnÏ odliöenÈ bezpeËnostnÌ stupnÏ mohly st·t jednotÌcÌm komunikaËnÌm prvkem, jednotn˝m jazykem, kter˝ budou uûÌvat vöechny t¯i z˙ËastnÏnÈ strany: v˝robci, pojiöùovny i klienti pojiöùoven. ZatÌmco pojiöùovn·m m· dÌky kvalitnÏjöÌmu zabezpeËenÌ majetku pomoci v prevenci ökod, v˝robc˘m umoûnÌ jednoznaËnou kategorizaci jejich produkt˘. Z·kaznÌk se pak m˘ûe lÈpe orientovat ve v˝robcÌch na trhu a bude moci ˙ËelnÏjöÌm zp˘sobem chr·nit sv˘j majetek. (et)

15

V

poslednÌ dobÏ se mnoûÌ dotazy t˝kajÌcÌ se ökod na ËelnÌch sklech motorov˝ch vozidel zp˘soben˝ch odlÈtnut˝mi p¯edmÏty od kol druh˝ch vozidel a jejich ˙hrady z titulu novÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla. Jak na danou problematiku pamatuje p¯Ìsluön· pr·vnÌ ˙prava? P¯edevöÌm je t¯eba uvÈst, ûe pro ökodnou ud·lost spoËÌvajÌcÌ v poökozenÌ ËelnÌho skla vozidla provozem jinÈho vozidla platÌ v z·sadÏ shodn· pravidla jako pro jakoukoliv jinou ökodnou, resp. pojistnou ud·lost. PoökozenÌ skla provozem vozidla pojiötÏnÈ osoby Dojde-li k poökozenÌ skla vozidla provozov·nÌm vozidla osobou, jejÌû odpovÏdnost za ökodu zp˘sobenou provozem tohoto vozidla je pojiötÏna podle z·kona Ë. 168/1999 Sb., ve znÏnÌ z·kona Ë. 307/1999 Sb., m· pojiötÏn˝ n·rok, aby pojistitel (pojiöùovna) za nÏho nahradil

UvÈst je t¯eba p¯edevöÌm:

* dobu a mÌsto ökodnÈ ud·losti (dopravnÌ nehody),

* ˙daje o pojiötÏnÈm, zejmÈna jmÈ-

*

no, p¯ÌjmenÌ, datum narozenÌ, trval˝ pobyt, pop¯ÌpadÏ obchodnÌ jmÈno a sÌdlo nebo mÌsto podnik·nÌ, ˙daje o vozidlu, jehoû provozem byla ökoda zp˘sobena, a o jeho vlastnÌkovi, resp. drûiteli, zejmÈ-

äkody na ËelnÌch sklech versus povinnÈ ruËenÌ

Dojde-li p¯i p¯edmÏtnÈ ud·losti k hmotnÈ ökodÏ p¯evyöujÌcÌ Ë·stku 1000 KË, je pojiötÏn˝ (i poökozen˝) povinen tuto nehodu ohl·sit p¯ÌsluönÌkovi Policie »R. Jinak se vystavuje nebezpeËÌ postihu za p¯estupek. Jedn·-li se o ökodnou ud·lost a pojiötÏn˝ uvedenou povinnost nesplnÌ bez z¯etele hodnÈho d˘vodu, m· pojistitel proti pojiötÏnÈmu navÌc pr·vo na n·hradu toho, co za nÏho plnil, jestliûe prok·ûe, ûe v d˘sledku nesplnÏnÌ uvedenÈ povinnosti byla ztÌûena moûnost ¯·dnÈho öet¯enÌ pojistitele. PojistnÈ plnÏnÌ Pr·vu pojiötÏnÈho, aby pojistitel za nÏho nahradil zp˘sobenou

k·z·nÌ n·roku na n·hradu ökody je na stranÏ poökozenÈho. PlnÏnÌ pojistitele je splatnÈ do 15 dn˘, jakmile pojistitel skonËil öet¯enÌ nutnÈ k zjiötÏnÌ rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdrûel pravomocnÈ rozhodnutÌ soudu o v˝öi n·hrady ökody. äet¯enÌ pojistitele musÌ b˝t provedeno bez zbyteËnÈho odkladu. Nem˘ûe-li b˝t skonËeno do jednoho mÏsÌce po tom, kdy se pojistitel dozvÏdÏl o pojistnÈ ud·losti, je pojistitel povinen poskytnout poökozenÈmu na jeho pÌsemnou û·dost plnÏnÌ ve v˝öi odpovÌdajÌcÌ rozsahu uplatnÏn˝ch n·rok˘, kterÈ poökozen˝ prok·zal, pop¯Ì-

nÌ my l · u Akt problÈ nÌ v · pr

JUDr. Pavel Buöta poökozen˝m uplatnÏn˝ a prok·zan˝ n·rok na n·hradu takto vzniklÈ ökody. HradÌ se skuteËn· ökoda. P¯i urËenÌ v˝öe ökody na vÏci se vych·zÌ z ceny v dobÏ poökozenÌ. Povinnosti pojiötÏnÈho Vedle tohoto pr·va pojiötÏnÈho se mu ukl·dajÌ i urËitÈ povinnosti. Bez zbyteËnÈho odkladu musÌ pÌsemnÏ ozn·mit pojistiteli, kter˝ uzav¯el s pojistnÌkem pojistnou smlouvu vztahujÌcÌ se k vozidlu, jehoû provozem byla ökoda zp˘sobena, vznik ökodnÈ ud·losti a jejÌ skutkov˝ stav, p¯edloûit k tomu p¯ÌsluönÈ doklady a v pr˘bÏhu öet¯enÌ ökodnÈ ud·losti postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

16

* * * * *

na druh, tov·rnÌ znaËku a typ vozidla, VIN, pop¯ÌpadÏ v˝robnÌ ËÌslo karoserie, rok v˝roby a st·tnÌ pozn·vacÌ znaËku vozidla, pokud byla vozidlu p¯idÏlena, a jmÈno, p¯ÌjmenÌ, datum narozenÌ, trval˝ pobyt, pop¯ÌpadÏ obchodnÌ jmÈno a sÌdlo nebo mÌsto podnik·nÌ vlastnÌka nebo drûitele vozidla, ˙daje o poökozenÈm a rozsahu zp˘sobenÈ ökody, popis vzniku a pr˘bÏhu ökodnÈ ud·losti, n·zev a sÌdlo pojistnÌka, ËÌslo pojistnÈ smlouvy a ˙daje o platnosti pojiötÏnÌ a n·zev a sÌdlo org·nu Policie »R, kter˝ prov·dÌ öet¯enÌ ökodnÈ ud·losti.

ökodu, odpovÌd· n·rok poökozenÈho na plnÏnÌ. NovÏ se upravuje pr·vo poökozenÈho uplatnit sv˘j n·rok na plnÏnÌ p¯Ìmo u p¯ÌsluönÈho pojistitele, a to odchylnÏ od ˙pravy provedenÈ ustanovenÌm ß 823 obËanskÈho z·konÌku. ZavedenÌm p¯ÌmÈho n·roku poökozenÈho na plnÏnÌ proti pojistiteli, u nÏhoû je pojiötÏna odpovÏdnost za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla uvedenÈho v pojistnÈ smlouvÏ, odpad· problÈm s d¯Ìve Ëasto obtÌûnÏ vynucovanou pot¯ebnou souËinnostÌ s pojiötÏn˝m ñ bezohledn˝m ök˘dcem, a tak s uplatÚov·nÌm pr·va poökozenÈho v˘bec. Je vöak t¯eba zd˘raznit, ûe d˘kaznÌ b¯emeno spoËÌvajÌcÌ v pro-

padÏ poskytnout okolnostem odpovÌdajÌcÌ z·lohu. PlnÏnÌ z garanËnÌho fondu »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘ V p¯ÌpadÏ ökody zp˘sobenÈ provozem cizozemskÈho vozidla, za kterou odpovÌd· osoba, jejÌû odpovÏdnost za tuto ökodu je pojiötÏna tzv. hraniËnÌm pojiötÏnÌm, nebo ökody zp˘sobenÈ provozem cizozemskÈho vozidla, jehoû ¯idiËi nevznik· p¯i provozu tohoto vozidla na ˙zemÌ »eskÈ republiky povinnost uzav¯Ìt hraniËnÌ pojiötÏnÌ, poskytuje poökozenÈmu plnÏnÌ »esk· kancel·¯ pojistitel˘ se sÌdlem 150 00 Praha 5, ätef·nikova 32. POJISTNÝ OBZOR • 6/2000

äkoda zp˘soben· provozem vozidla nepojiötÏnÈ osoby Z garanËnÌho fondu »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘ se poskytuje poökozenÈmu plnÏnÌ i za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla, za kterou odpovÌd· osoba bez pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. V naöem p¯ÌpadÏ se jedn· o ökodu na skle zp˘sobenou vozidlem provozovan˝m bez pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, pokud tato ökoda p¯esahuje Ë·stku 5000 KË. »KP m· pr·vo proti uvedenÈ osobÏ na n·hradu toho, co za ni plnila.

äkoda zp˘soben· provozem nezjiötÏnÈho vozidla Pokud dojde k poökozenÌ ËelnÌho skla vozidla provozem nezjiötÏnÈho vozidla, za kterou odpovÌd· nezjiötÏn· osoba, k Ëemuû doch·zÌ nejËastÏji v d˘sledku odlÈtnutÈho p¯edmÏtu od protijedoucÌho vozidla, jedn· se o ökodu, za kterou neposkytuje plnÏnÌ ani »esk· kancel·¯ pojistitel˘. V˝razn˝m dobrodinÌm vöak v takovÈm p¯ÌpadÏ m˘ûe b˝t existence havarijnÌho pojiötÏnÌ.

PojiötÏnÌ komerËnÌ kriminality P

ojiötÏnÌ komerËnÌ kriminality je moûno uzav¯Ìt nap¯Ìklad u britsk˝ch pojiöùoven. DÌky p¯Ìtomnosti mezin·rodnÌch maklÈ¯˘ na naöem trhu majÌ jejich prost¯ednictvÌm tuto moûnost i tuzemötÌ z·jemci. Odr·ûÌ velkou r˘znorodost podvod˘ a je prvnÌm pojiötÏnÌm kriminality na principu all risks, zahrnujÌcÌm vöechna zn·m·, ale i dosud nep¯edvÌdateln· rizika, nejsou-li vylouËena. Podle zkuöenostÌ k mnoha podvod˘m a kr·deûÌm doch·zÌ pro zanedb·nÌ vnit¯nÌ kontroly v podniku. PojiötÏnÌ vöak poskytuje pojistnÈ krytÌ i v tÏchto p¯Ìpadech. St·le vÌce podnik˘ dnes vyËleÚuje svÈ aktivity k realizaci externÌmi dodavateli v r·mci tzv. outsourcingu. To jistÏ p¯edstavuje n·r˘st rizika podvod˘ se strany zamÏstnanc˘ outsourcingov˝ch firem. PojistnÈ krytÌ p˘vodnÌho podniku je vöak rozöÌ¯eno i na tyto zamÏstnance. PojiötÏnÌ zahrnuje jak n·klady p¯Ìmo souvisejÌcÌ s podvodem, tak i nap¯. smluvnÌ pen·le, ˙hradu nep¯ijat˝ch nebo splatn˝ch ˙rok˘, n·klady na obnovenÌ informacÌ v informaËnÌch systÈmech, na obhajobu v jak˝chkoli procesech souvisejÌcÌch s podvodem. PojistnÈ krytÌ pro riziko podvodu se vztahuje na trestnÈ Ëiny vËetnÏ neËestnÈho jedn·nÌ zamÏstnanc˘, podvody obchodnÌk˘, podvody s kreditnÌmi kartami a öeky, padÏl·nÌ, falöov·nÌ a poËÌtaËovÈ podvody nebo podvodnÈ p¯evody finanË-


nÌch prost¯edk˘. NejbÏûnÏjöÌmi podvody jsou kr·deûe t¯etÌmi osobami i zamÏstnanci, zneuûitÌ bankovnÌch opr·vnÏnÌ vËetnÏ öek˘ a uûitÌ faleön˝ch bankovnÌch ˙Ët˘, tajnÈ dohody s dodavateli Ëi klienty, prodej aktiv spoleËnosti za cenu niûöÌ, neû je cena trûnÌ, uûitÌ aktiv spoleËnosti zamÏstnanci za ˙Ëelem obchodov·nÌ na vlastnÌ ˙Ëet, vypl·cenÌ ÑprovizÌì Ëi ˙platk˘, zakrytÌ podvodu Ëi kr·deûe z·sahem do bilance dluûnÌk˘ a vÏ¯itel˘ a tÈû i vydÌr·nÌ. PojiötÏnÌ p¯in·öÌ tyto hlavnÌ v˝hody: Podnik je pojiötÏn na principu all risks, pojem zamÏstnanec je koncipov·n znaËnÏ öiroce a zahrnuje b˝valÈ zamÏstnance do uplynutÌ 60 dn˘ od skonËenÌ jejich pracovnÌho pomÏru, pr·vnÌ poradce, zamÏstnance outsourcingov˝ch firem, zmocnÏnce, spr·vce a dalöÌ osoby. PojistnÈ krytÌ zahrnuje p¯ÌmÈ i nep¯ÌmÈ ökody. NovÏ vzniklÈ poboËky a p¯idruûenÈ spoleËnosti jsou do pojiötÏnÌ zahrnuty automaticky bez zv˝öenÌ pojistnÈho (do urËitÈ velikosti), pojistka kryje i Ë·stky vyplacenÈ na z·kladÏ vydÌr·nÌ. Pojistitel vyplatÌ pojistnÈ plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ p¯ÌmÈ finanËnÌ ökody, jeû nastala kdykoliv v d˘sledku jednoho Ëinu nebo sÈrie souvisejÌcÌch Ëin˘, jeû sp·chal zamÏstnanec firmy pracujÌcÌ samostatnÏ Ëi ve spojenÌ s dalöÌmi, anebo jichû se dopustila jin· osoba s ˙myslem zp˘sobit ökodu, a to v dobÏ platnosti pojiötÏnÌ nebo bÏhem lh˘ty

urËenÈ ke zjiötÏnÌ ökody, doölo-li ke ökodÏ v oblasti ˙zemnÌ platnosti pojiötÏnÌ. PoËÌtaËov˝ podvod nebo podvod p¯i p¯evodu prost¯edk˘ p¯edstavuje zcizenÌ majetku pojiötÏnÈho, kter˝ je p¯Ìmo Ëi nep¯Ìmo ovl·d·n a kontrolov·n poËÌtaËov˝m systÈmem, jÌmû manipuluje osoba, kter· nem· pojiötÏn˝m autorizovan˝ p¯Ìstup do tohoto systÈmu. Ke zcizenÌ prost¯edk˘ z ˙Ëtu pojiötÏnÈho m˘ûe tÈû dojÌt podvodn˝mi machinacemi osoby, jeû p¯i realizaci podvodu jedn· zp˘sobem budÌcÌm dojem prov·dÏnÌ instrukcÌ pojiötÏnÈho nebo jÌm zmocnÏnÈ osoby, vËetnÏ vÏrohodnÈho zfalöov·nÌ jeho podpisu. Lh˘ta pro zjiötÏnÌ a ozn·menÌ ökody tvo¯Ì Ëasov˝ ˙sek 90 dn˘ n·sledujÌcÌ po skonËenÌ platnosti pojistnÈ smlouvy, bÏhem nÏhoû m˘ûe b˝t pojistiteli p¯ed·no pÌsemnÈ ozn·menÌ o ökodÏ, jeû byla poprvÈ zjiötÏna v tÈto lh˘tÏ v souvislosti s jak˝mkoli Ëinem, sp·chan˝m p¯ed vypröenÌm platnosti pojistnÈ smlouvy. PojistnÈ krytÌ zahrnuje p¯Ìmou finanËnÌ ökodu v souvislosti se ztr·tou majetku, kter˝ pojiötÏn˝ vydal ze sv˝ch prostor v d˘sledku hrozby v˘Ëi nÏmu fyzicky zranit Ëleny vedenÌ podniku, zamÏstnance nebo partnery pojiötÏnÈho nebo jeho p¯ÌbuznÈ skuteËnÏ Ëi ˙dajnÏ unesenÈ nebo v d˘sledku

hrozby poökodit Ëi zniËit jak˝koli majetek vlastnÏn˝ pojiötÏn˝m nebo za kter˝ je pojiötÏn˝ odpovÏdn˝ za p¯edpokladu, ûe p¯ed vyd·nÌm takovÈho majetku osoba, v˘Ëi nÌû byla takov· hrozba vznesena, vynaloûila rozumnÈ ˙silÌ ozn·mit poûadavky vydÏraËe spolupracovnÌk˘m a pojiötÏn˝ se p¯imÏ¯enÏ vynasnaûil p¯edat je policii. K vyöet¯enÌ a likvidaci ökod jmenuje pojiötÏn˝ specialistu, jehoû schv·lÌ i pojistitel. MusÌ se jednat o bez˙honnou osobu, u nÌû je vylouËen st¯et z·jm˘. Vyöet¯ujÌcÌ specialista provÏ¯Ì fakta a okolnosti ökody, urËÌ jejÌ v˝öi, z·vÏry z öet¯enÌ shrne do kontrolnÌ zpr·vy spolu s doporuËenÌmi prevence podobnÈ ökody v budoucnosti. Zpr·vu odsouhlasÌ pojiötÏn˝ i pojistitel. Pojistitel hradÌ n·klady öet¯enÌ, je-li ökoda likvidnÌ. V opaËnÈm p¯ÌpadÏ nesou jeho n·klady spoleËnÏ obÏ strany pojistnÈ smlouvy. PojiötÏnÌ komerËnÌ kriminality je pomÏrnÏ mladÈ. Lze vöak p¯edpokl·dat, ûe z·jemc˘ o nÏ bude u n·s nem·lo, uv·ûÌme-li vysok˝ stupeÚ hospod·¯skÈ kriminality, kter· je p·ch·na tak¯ka ve vöech oblastech ekonomiky a zaznamen·v· neust·le vysok˝ n·r˘st. Podle zahraniËnÌch pramen˘ p¯ipravil Michal äkorpil

SoutÏû ÑFiremnÌ mÈdium roku 2000ì S

outÏû ÑFiremnÌ mÈdium rokuì je v »R vyhlaöov·na na ja¯e a hodnocenÌ a slavnostnÌ p¯ed·v·nÌ cen probÌh· v listopadu v r·mci doprovodnÈho programu veletrhu MÈdia. SouË·stÌ akce je i semin·¯ vÏnovan˝ oblasti firemnÌch mÈdiÌ, prezentace partner˘ soutÏûe (Ëasopis Strategie, agentura Dynamic Relations, Hospod·¯sk· komora »R aj.) a ve¯ejnÈ hodnocenÌ tiötÏn˝ch mÈdiÌ. SoutÏû vrcholÌ p¯ed·nÌm cen vÌtÏz˘m FiremnÌho mÈdia na slavnostnÌm veËeru. CÌlem soutÏûe je odbornÈ hodnocenÌ firemnÌch tiskovin a dal-

öÌch mÈdiÌ ñ v letoönÌm roËnÌku obdrûÌ kaûd˝ soutÏûÌcÌ strukturovanÈ pÌsemnÈ hodnocenÌ. SoutÏû je rovnÏû p¯ÌleûitostÌ ke vz·jemn˝m setk·nÌm a konzultacÌm. SoutÏûit se bude v 5 kategoriÌch: Ëasopisy zamÏstnaneckÈ, Ëasopisy klientskÈ, firemnÌ videoprezentace, intranet, www str·nky. KritÈria hodnocenÌ: obsah (p¯itaûlivost), znalost cÌlovÈ skupiny, grafick· ˙prava, oËek·v·nÌ a efektivita apod. BliûöÌ podmÌnky na vyû·d·nÌ zaöle Dynamic Relations, tel. 02/9622 7203 nebo email: [email protected].

17

Ad: Prezidium »AP pro obdobÌ 2000ñ2002

Telegraficky

(Pojistn˝ obzor Ë. 5/2000) V PojistnÈm obzoru 5/2000 byl na str. 17 uveden nedopat¯enÌm jako Ëlen prezidia »AP Thomas M¸nkel a jako viceprezident Ing. Jaroslav Klapal. Spr·vnÏ mÏlo b˝t uvedeno: Viceprezident: Thomas M¸nkel (Allianz pojiöùovna, a.s.) »len prezidia: Ing. Jaroslav Klapal (»S-éivnostensk· pojiöùovna, a.s.)

TiskovÈ sdÏlenÌ »AP k jedn·nÌ vl·dy »R k n·vrhu z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘

N

a programu jedn·nÌ vl·dy »eskÈ republiky dne 3. kvÏtna t.r. byl i n·vrh z·kona, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ a nÏkterÈ dalöÌ z·kony. »esk· asociace pojiöùoven velmi vÌt·, ûe vl·da ve zmÌnÏnÈm n·vrhu p¯ijala ˙pravy, kterÈ by mÏly stimulovat rozvoj ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Asociace to ch·pe jako ocenÏnÌ perspektivnÌch moûnostÌ danÈho pojiötÏnÌ, kterÈ m˘ûe b˝t v˝znamn˝m doplÚkem st·tnÌho soci·lnÌho zabezpeËenÌ, ale i jako ocenÏnÌ dosavadnÌho hospod·¯skÈho v˝konu komerËnÌch pojiöùoven. V z·sadÏ byla p¯ijata koncepce ˙prav, jeû je srovnateln· s legislativou v ¯adÏ zemÌ EU a kterou asociace prosazovala jiû ¯adu let. JejÌ podstatou je odpoËet zaplacenÈho pojistnÈho od z·kladu danÏ poplatnÌka (fyzickÈ osoby) ve v˝öi 12 tis. KË roËnÏ. K zÌsk·nÌ n·roku na tento odpoËet je t¯eba uzav¯Ìt nebo mÌt uzav¯enou p¯Ìsluönou pojistnou smlouvu tak, ûe pojistnÈ plnÏnÌ bude vyplaceno aû po 60 kalend·¯nÌch mÏsÌcÌch a souËasnÏ nejd¯Ìve p¯i doûitÌ vÏku 60 let. Pamatuje se i na p¯Ìpady, kdy pojistnÈ platÌ za zamÏstnance zamÏstnavatel. V tomto p¯ÌpadnÏ je odpoËet v·z·n na vymÏ¯ovacÌ z·klad zamÏstnance pro pojistnÈ na soci·lnÌ zabezpeËenÌ a p¯ÌspÏvek na st·tnÌ politiku zamÏstnanosti v takovÈm rozsahu, jak˝ byl schv·len v roce 1999 pro penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ. 20 Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP, kterÈ nynÌ nabÌzejÌ ûivotnÌ pojiötÏ-

18

nÌ, pevnÏ vÏ¯Ì, ûe ve¯ejnost, resp. klienti, se budou vÌce zajÌmat o ûivotnÌ pojiötÏnÌ, uvÏdomÌ si jeho p¯ednosti, kterÈ spoËÌvajÌ mimo jinÈ v tom, ûe pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti nebo doûitÌ, kterÈho se daÚovÈ ˙pravy rovnÏû t˝kajÌ, obsahuje kromÏ ˙spornÈ tÈû rizikovou sloûku, takûe pojistn· Ë·stka je vypl·cena v p¯ÌpadÏ smrti pojiötÏnÈho. NedocenÏn je zatÌm rovnÏû n·rodohospod·¯sk˝ potenci·l p¯edmÏtnÈho pojiötÏnÌ. Nap¯Ìklad technickÈ rezervy jsou nenahraditeln˝m zdrojem st¯ednÏdobÈho a dlouhodobÈho financov·nÌ ekonomiky. PlacenÌ pojistnÈho znamen· odklad spot¯eby, m· tudÌû antiinflaËnÌ charakter. »AP si plnÏ uvÏdomuje, ûe zmÌnÏn˝ n·vrh z·kona bude posuzovat Parlament »R. Jiû nynÌ dost·v· od nÏkter˝ch poslanc˘ odbornÈ dotazy. Hodl· proto podrobnÏ a peËlivÏ vyhodnotit vl·dnÌ n·vrh a p¯ipravit sv· komplexnÌ stanoviska. V centru jejÌ pozornosti bude v˝öe zaplacenÈho pojistnÈho, protoûe zmÌnÏn˝ch 12 tis. KË neodpovÌd· plnÏ v˝hod·m poskytnut˝m penzijnÌmu p¯ipojiötÏnÌ. Srovnateln· ˙roveÚ by byla 18 tis. KË. PoËÌt· tÈû s anal˝zou navrûen˝ch podmÌnek pro skupinov· pojiötÏnÌ, protoûe p¯edbÏûnÏ se jevÌ Ë·steËnÏ odliön· od dosavadnÌ praxe na ËeskÈm pojistnÈm trhu i od zn·mÈ praxe v zahraniËÌ. Asociace je p¯esvÏdËena, ûe ûivotnÌ pojiötÏnÌ je v˝hodnÈ pro obËany, podniky, st·t i pojiöùovny a p¯edpokl·d·, ûe legislativnÌ proces bude ˙spÏön˝ a ûe n·vrh z·kona nabude ˙Ëinnosti od 1. 1. 2001.

* S trûnÌm podÌlem tak¯ka jednoho procenta se Winterthur pojiöùovna, a.s., propracovala mezi deset nejvÏtöÌch pojiöùoven v »R, uvedl 20. dubna t.r. na tiskovÈ konferenci vedoucÌ Winterthuru pro st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropu Franz Fuchs. Pojiöùovna vöak vyk·zala za loÚsk˝ rok ztr·tu 117,6 mil. KË, coû je o 23 mil. KË mÈnÏ neû v roce 1998. ÑRozvoj prov·zely vyööÌ po¯izovacÌ n·klady, odpovÌdajÌcÌ tvorba rezerv a investice do infrastruktury a person·lu pojiöùovny,ì uvedl Fuchs. Za poslednÌ t¯i roky ˙stav investoval v »R kolem 350 mil. KË. Nov˝ gener·lnÌ ¯editel Ing. ZdenÏk Lustig uvedl, ûe hodl· vÈst firmu k dalöÌmu zv˝öenÌ podÌlu na trhu, zejmÈna v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ. ÑBudeme bedlivÏ sledovat situaci na trhu a v p¯ÌpadÏ vhodnÈ situace postupovat i cestou akvizicÌ,ì konstatoval. Z·roveÚ p¯edstavil dva novÈ produkty. Jedn· se o investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, kde s·m klient m˘ûe rozhodnout o zp˘sobu uloûenÌ sv˝ch financÌ, a pojiötÏnÌ dennÌch d·vek v p¯ÌpadÏ pobytu v nemocnici. Vloni tato pojiöùovna uzav¯ela 36 tisÌc nov˝ch smluv, coû p¯edstavuje vÌce neû t¯etinu vöech jejÌch pojistek. * V novÈm sÌdle praûskÈ poboËky IPB Pojiöùovny, a.s., byl 20. dubna 2000 v are·lu Vinice v Praze 10 za ˙Ëasti mÌstop¯edsedy p¯edstavenstva a gener·lnÌho ¯editele Ing. Ji¯Ìho Mor·vka, novin·¯˘, zamÏstnanc˘ a host˘ slavnostnÏ zah·jen provoz.

* Na z·kladÏ spolupr·ce s hudebnÌm vydavatelstvÌm LOTOS sponzoruje IPB Pojiöùovna, a.s., jiû pop·tÈ cyklus t¯Ì celoveËernÌch koncert˘, konan˝ch v prostor·ch PraûskÈho hradu. Spolupr·ce vznikla na z·kladÏ myölenky vz·jemnÈho propojenÌ byznysu (pojiöùovacÌ Ëinnost), umÏnÌ (p¯iblÌûenÌ v·ûnÈ hudby ve¯ejnosti) a charitativnÌ Ëinnosti (50 % v˝tÏûku z prodeje vstupenek je kaûdoroËnÏ vÏnov·no Fondu ohroûen˝ch dÏtÌ, SdruûenÌ éivot 90 a Klubu p¯·tel dÏtÌ dÏtsk˝ch domov˘ se sÌdlem v NovÈm StraöecÌ).

* Dne 3. kvÏtna t.r. byla podeps·na nejvyööÌmi p¯edstaviteli »eskÈ asociace pojiöùoven a Asociace technick˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb GrÈmium Alarm r·mcov· smlouva o spolupr·ci. V z·jmu dalöÌho ˙spÏönÈho rozvoje v oblasti technick˝ch prost¯edk˘ pro ochranu objekt˘, informacÌ a osob, kultivace trhu a prevence se obÏ strany dohodly na spolupr·ci ve sledov·nÌ v˝voje trhu v oblasti technick˝ch prost¯edk˘, vz·jemnÈ informovanosti, podpo¯e zdravÈ soutÏûe sv˝ch Ëlen˘, zkouöenÌ a certifikace v˝robk˘ zabezpeËovacÌ techniky, spolupr·ci v oblasti vzdÏl·v·nÌ atp.

R·mcovou smlouvu o spolupr·ci podepsali prezident »AP Ing. VladimÌr Mr·z a prezident AGA Dpt. Stanislav ävancar.


T

ouhu po ˙spÏchu nach·zÌme v biologickÈm kÛdu ËlovÏka. A p¯ece n·s ûivot p¯esvÏdËuje o tom, ûe mnohdy i p¯es velkÈ ˙silÌ se n·m nepoda¯Ì uspÏt. Doch·zÌ k tomu zvl·ötÏ tehdy, kdy vÏ¯Ìme, ûe se tak stane samo sebou. Takto naivnÏ sm˝ölejÌcÌ jedinec nem· velkou nadÏji na ˙spÏch. Nelze trpÏt fÈnixem naivity, ûe na cestÏ k ˙spÏönosti bude n·m z kaûdÈ strany kdosi pod·vat pomocnou ruku a cestu samotnou budou zdobit vav¯Ìny. ⁄spÏch povaûujte za nekoneËnÈ usilov·nÌ k dosaûenÌ p¯ÌjemnÈho pocitu uspokojenÌ z vlastnÌho p¯iËinÏnÌ. Pokud ho budete br·t, ch·pat a proûÌvat jako dosaûenÌ cÌle, otev¯e se n·hle p¯ed v·mi propastn· pr·zdnota. Zkuste nalÈzt trvale ˙spÏönÈho ËlovÏka ñ nenajdete ho. éivot je promÌsen mal˝mi nebo vÏtöÌmi ˙spÏchy a ne˙spÏchy. DosaûenÈ prost¯edky fÈrov˝mi i nefÈrov˝mi, mor·lnÌmi i nemor·lnÌmi, z·konn˝mi i nez·konn˝mi, Ëestn˝mi i neËestn˝mi. Ne˙spÏch potk· sluönÈho a poctivÈho, pr·vÏ tak jako ˙spÏch fl·kaËe a podvodnÌka. ÑNenÌ p¯Ìhod tak neöùastn˝ch, aby z nich lidÈ chyt¯Ì nemÏli prospÏch, a nenÌ tak öùastn˝ch, aby neopatrnÌ nedovedli jich zvr·tit na svou ökoduì, komentoval nahodilost a promÏnlivost v˝sledk˘ lidsk˝ch ËinnostÌ francouzsk˝ spisovatel Francois de la Rochefoucald. K dosaûenÌ ˙spÏchu zapojte hlavu a p¯iloûte ruce k dÌlu. NÏkdy staËÌ existence p¯Ìzniv˝ch vnÏjöÌch podmÌnek. Ne vöak vûdy a v kaûdÈ situaci. VnÏjöÌ okolnosti zpravidla ˙spÏönost pouze ovlivÚujÌ, kdeûto vnit¯nÌ podmÌnky, odhodl·nÌ a chtÏnÌ ˙spÏönost podmiÚujÌ. Neponech·vejte ˙spÏönost n·hodÏ, nauËte se uv·dÏt ji do ûivota. TÏöte se z malÈho, dÌlËÌho ˙spÏchu, kter˝ v·s povzbudÌ. N·slednÏ m˘ûete myslet na velkÈ ˙spÏchy. MusÌte vÏdÏt kam smÏ¯ujete DosaûenÌ ˙spÏchu si usnadÚujte vyuûÌv·nÌm zkuöenostÌ. Pozorujte ˙spÏönÈ lidi Ñjak na to jdouì. ObohatÌte se o novÈ poznatky, kter˝mi se nechte inspirovat. PodobnÏ v·m m˘ûe pomoci kaûd· dobr· rada. MusÌte vöak p¯esnÏ vÏdÏt, co chcete, kam chcete dojÌt ñ zn·t cÌl svÈho snaûenÌ. CÌlovÏ zamÏ¯ePOJISTNÝ OBZOR • 6/2000

B˝t ˙spÏön˝

doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.

n· Ëinnost je nevyhnutelnou podmÌnkou ˙spÏchu. P¯i usilov·nÌ o ˙spÏch nekalkulujte se ötÏstÌm, ne˙spÏch nespojujte se sm˘lou, jde o relativnÏ pojÌmanÈ abstraktnÌ pojmy. P¯enechejte je s·zenÌ v loterii, kde m˘ûete n·hodnou v˝hru p¯isoudit ötÏstÌ a prohru sm˘le. BuÔte si konstruktivnÌmi kritiky DlouhodobÏ si vytv·¯ejte p¯edpoklady pro ˙spÏch. BuÔte n·roËn˝mi pozorovateli sami sebe. Poznejte svÈ klady a z·pory. SlabostÌ se zbavte, p¯ednosti upevnÏte. Trvale se zdokonalujte, zvyöujte svou p¯ipravenost na ¯eöenÌ ûivotnÌch situacÌ, plnÏnÌ pracovnÌch povinnostÌ a ˙kol˘. Dokonalost doplÚte vytrvalostÌ a spojte s experimentov·nÌm. Zkouöejte novÈ, volte optim·lnÌ prost¯edky a progresivnÌ metody. Vyh˝bejte se neuûiteËnÈ Ëinnosti, kter· nevede k û·doucÌmu v˝sledku. Nevykl·dejte zbyteËnou n·mahu ve snaze dos·hnout nedosaûitelnÈ. ÑChci toì bez emocÌ Posilujte svou v˘li, upevÚujte psychickou odolnost. ⁄spÏch ovlivÚujÌ takovÈ volnÈ vlastnosti jako jsou cÌlevÏdomost, rozhodnost, houûevnatost, disciplinovanost, odhodlanost, stateËnost, sebeovl·d·nÌ. Ale takÈ emocion·lnÌ stabilita ñ schopnost Ëelit tÏm vliv˘m, kterÈ vyvol·vajÌ protikladnÈ emoce. Zbavte se strachu z extrÈmnÌch situacÌ. NeuËte se potlaËovat trÈmu. NapÏtÌ likvidujte relaxacÌ. Neobch·zejte, ale ¯eöte konfliktnÌ, stresovÈ a problÈmovÈ

situace. VylouËÌte tÌm jednu kategorii p¯ÌËin, kter· by mohla zabr·nit vaöemu ˙spÏchu. TeÔ! BuÔte odv·ûn˝mi realisty, lidmi Ëinu. Myslete v pojmech ÑteÔì, Ñhnedì, kterÈ v·m nedovolÌ ot·let. V˝razy, jako ÑzÌtraì, Ñp¯ÌötÌ t˝denì, ÑnÏkdy pozdÏjiì jsou sv˝m smyslem blÌzkÈ slovu selh·nÌ ñ Ñnikdyì. Neztr·cejte Ëas dlouh˝m rozvaûov·nÌm. V p¯emÌ¯e nedoËkavosti se vöak nesnaûte ˙spÏch uspÏchat. Zbrklost vede do z·huby. P¯ed un·hlen˝m jedn·nÌm byli lidÈ varov·ni jiû ve st¯edovÏku p¯ÌslovÌm: ÑKdo jedn· p¯Ìliö spÏönÏ, jedn· mÈnÏ prospÏönÏì. SpÏch je nerozv·ûen˝ a slep˝. P¯ekotn· honba za ˙spÏchem se nevypl·cÌ, stejnÏ jako v·h·nÌ. Rozh˝bejte rozum NeËekejte na vöestrannÏ p¯Ìznivou situaci, naprosto dokonalÈ podmÌnky ñ nedoËk·te se. Chopte se iniciativy, buÔte agilnÌ, zanÌcenÌ pro vÏc, angaûujte se. RozviÚte svÈ tv˘rËÌ schopnosti, pracujte p¯edevöÌm v dobÏ svÈ nejvÏtöÌ v˝konnosti a kreativity. Rozum v·s s·m kup¯edu nepoûene, nastartujte a rozh˝bejte ho tÌm, ûe se d·te energicky do pr·ce. SamotnÈ n·pady ˙spÏch nep¯in·öejÌ. Jsou uûiteËnÈ jen tehdy, kdyû se uskuteËnÌ. ⁄spÏch p¯ich·zÌ k sebevÏdom˝m K p¯edpoklad˘m ˙spÏönosti pat¯Ì schopnost prosadit se. ⁄spÏch p¯ijde jen k tomu, kdo ho chce. NeoËek·vejte, ûe v·s nÏkdo objevÌ,

podpo¯Ì nebo shled· schopn˝m. ⁄spÏch z·leûÌ v˝hradnÏ na v·s. P¯ispÌv· k nÏmu sebevÏdomÌ, pozitivnÌ usilov·nÌ a optimismus. Ne¯Ìkejte ÑpokusÌm seì, Ñ chtÏl bychì, Ñr·d bych jednouì. NahraÔte tyto slabÈ fr·ze siln˝mi: Ñmohuì, Ñchciì, Ñbuduì. Francois de la Rochefoucald v dÌle Maximy a ˙vahy mor·lnÌ ñ Krut· kniha aforism˘ a lehk˝mi ˙vahami o tÏûkÈm ûivotÏ uv·dÌ: ÑNesuÔmeû o z·sluze ËlovÏka ze skvÏl˝ch jeho vlastnostÌ, n˝brû z toho, jak dovede jich uûÌvati. MÌt vynikajÌcÌ vlastnosti nestaËÌ: je t¯eba je umÏt uplatnit.ì Varov·nÌ Pr˘vodci ˙spÏch˘ jsou nep¯ejÌcnost, podezÌravost a z·vist. ⁄spÏön˝ ËlovÏk musÌ obËas spolknout lecjakou ur·ûku, zaûÌt poniûujÌcÌ situaci. Netrapte se tÌm. P¯ekon·vat je p˘jde snadnÏji a rychleji, budete-li na nÏ p¯ipraveni. Kaûd˝ m·me öanci RozhodnÏte se st·t ˙spÏön˝m ËlovÏkem. Ukaûte, ûe nÏco umÌte a ûe jste ctiû·dostiv˝. Vaöe ctiû·dost se vöak nesmÌ zmÏnit v posedlost. To se pak touha po uplatnÏnÌ st·v· tak velk·, ûe ji nem˘ûe uspokojit sebevÏtöÌ ˙spÏch. Jen zdravÏ ctiû·dostivÌ lidÈ proch·zenÌ ûivotem s obdivuhodnou vytrvalostÌ a snaûivostÌ. Prezentujte se okolÌ sv˝mi ˙spÏchy, kterÈ nijak neskr˝vejte. NebuÔte faleönÏ skromn˝. Nikdy se vöak sv˝mi ˙spÏchy nechlubte tak, aby v·s povaûovali za nekriticky jeöitnÈho ËlovÏka. Mluvte o p¯ÌjemnÈm prost¯edÌ kolem v·s, o v˝hodn˝ch podmÌnk·ch, spokojen˝ch lidech, o vöem, co v·s obklopuje, co vystihuje vaöe postavenÌ ˙spÏönÈho ËlovÏka. Co je ˙spÏchem pro jednoho, nemusÌ b˝t pro druhÈho, co jednou je ˙spÏchem, podruhÈ b˝t nemusÌ. BlÌzko ˙spÏchu je ten, kdo se nebojÌ ne˙spÏchu. BlÌûe, kdo ne˙spÏch p¯ijÌm· jako fakt a postupnÏ odstraÚuje jeho p¯ÌËiny. NejblÌûe m˘ûete b˝t pr·vÏ vy, pokud se z ne˙spÏchu dovedete pouûÌt a vyuûÌt ho ve sv˘j prospÏch. P¯ejme si navz·jem: aù n·s prov·zejÌ ˙spÏchy a sem tam nÏjak˝ ten ne˙spÏch ñ to abychom z p¯Ìliön˝ch ˙spÏch˘ nezpychli.

19

POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS

Recommend Documents