Podnikatelský záměr na založení a provozování kavárny

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Podnikatelský záměr na založení a provozování kavárny Bakalářská práce

Autor:

Eva Semerádová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Valech, dne 30. dubna 2012

Eva Semerádová

Anotace Cílem bakalářské práce bylo vypracování podnikatelského záměru na založení a provozování kavárny. Práce je tvořena z části teoretické a praktické. V teoretické části je obsažena obecná charakteristika podnikatelského plánu. V praktické části je vypracovaný podnikatelský záměr na založení podniku – kavárny. Cílem bylo zjistit, zda podnik po roce hospodaření dosáhne kladného hospodářského výsledku. Annotation

The goal of this work is to lay the foundations for business, namely Café. Work is composed of two parts, practical and theoretical. In the practical part, characteristics of Business plan are described and discussed. Practical part is defined as applied Business plan with purpose to establish Café. The goal of the work was to estimate whether the business will prosper or not after one year of existence.

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Ing. Heleně Cetlové za náměty a cenné rady, které mi věnovala při zpracování bakalářské práce.

Klíčová slova: konkurenceschopnost, SWOT analýza, Porterova analýza, marketingový výzkum. Keywords: Competitivennes, SWOT analysis, Porter’s analysis, marketing research

Obsah Teoretická část ................................................................................................................................................................. 10 1.

Obecná charakteristika podnikatelského plánu ....................................................................................... 11

1.1.

Podnikání ........................................................................................................................................... 11

1.1.1.

1.2.

Podnik ..................................................................................................................................................... 11

Právní formy podnikání .............................................................................................................. 11

1.2.1.

Členění právních forem podnikání ............................................................................................. 12

1.2.2.

Živnostenské podnikání .................................................................................................................. 12

1.3.

Podnikatel.......................................................................................................................................... 12

1.3.1.

Podnikání fyzických osob ............................................................................................................... 12

1.3.2.

Podnikání právnických osob ......................................................................................................... 12

1.3.3.

Výhody, nevýhody samostatně podnikajících fyzických osob ........................................ 12

1.3.4.

Obecné rysy podnikatele ................................................................................................................ 13

1.4.

Společenská odpovědnost v podnikání ................................................................................ 14

1.5.

Personalistika .................................................................................................................................. 14

1.5.1.

Výběr pracovníků .............................................................................................................................. 15

1.5.2.

Vznik pracovního poměru .............................................................................................................. 15

1.5.3.

Evidence zaměstnanců .................................................................................................................... 15

1.5.4.

Odměňování zaměstnanců ............................................................................................................. 15

1.5.5.

Zánik pracovního poměru .............................................................................................................. 16

1.6.

Analytické metody ......................................................................................................................... 16

1.6.1.

PEST analýza ........................................................................................................................................ 17

1.6.2.

Porterova analýza .............................................................................................................................. 17

1.6.3.

SWOT analýza ...................................................................................................................................... 17

1.7.

Marketingová strategie ................................................................................................................ 18

1.8.

Marketingový mix .......................................................................................................................... 18

1.8.1.

Produkt .................................................................................................................................................. 19

1.8.2.

Cena ......................................................................................................................................................... 19

1.8.3.

Distribuce .............................................................................................................................................. 19

1.8.4.

Marketingová komunikace ............................................................................................................ 19

1.9.

Marketingový výzkum.................................................................................................................. 20

1.9.1.

Etapy marketingového výzkumu ................................................................................................ 20

1.10.

Základní metody výzkumu .................................................................................................... 20

1.11.

Segmentace trhu......................................................................................................................... 21

1.11.1.

1.12.

Kritéria segmentace trhu ................................................................................................................ 21

Podnikatelský plán .................................................................................................................... 21

1.12.1.

Účel podnikatelského plánu .......................................................................................................... 22

1.12.2.

Zásady pro zpracování podnikatelského plánu..................................................................... 22

1.12.3.

Příprava podnikatelského plánu ................................................................................................. 22

1.12.4.

Struktura podnikatelského plánu ............................................................................................... 23

1.13.

Finanční Plán ............................................................................................................................... 23

1.13.1.

Výkaz zisků a ztrát ............................................................................................................................. 23

1.13.2.

Rozvaha .................................................................................................................................................. 24

1.13.3.

Peněžní toky (Cash flow) ................................................................................................................ 24

1.14. 2.

Výnosy, náklady, hospodářský výsledek ......................................................................... 24

Analýza trhu kavárenských služeb ................................................................................................................ 27

2.1.

Stravování jako odvětví podnikání ......................................................................................... 27

2.2.

Funkce společného stravování ................................................................................................. 27

2.3.

Specifika trhu stravování ............................................................................................................ 28

2.4.

Historie kávy .................................................................................................................................... 28

2.5.

Historie kavárny ............................................................................................................................. 29

2.6.

Fenomén doby „take away“, aneb káva s sebou................................................................ 29

2.7.

Kavárna jako podnikatelský subjekt ...................................................................................... 30

2.8.

Typy kaváren.................................................................................................................................... 30

2.9.

Kavárenský sortiment .................................................................................................................. 30

2.10. 3.

Analýza trhu kaváren v ČR..................................................................................................... 31

Návrh podnikatelského záměru na zřízení kavárny z marketingového pohledu....................... 33

3.1.

Podnikatelský subjekt .................................................................................................................. 33

3.2.

Předmět podnikání ........................................................................................................................ 33

3.3.

Cíle kavárny Butterfly .................................................................................................................. 33

3.4.

Analýza podnikatelského prostředí ....................................................................................... 34

3.4.1.

3.5.

Porterův model ................................................................................................................................... 34

SWOT analýza zřizované kavárny........................................................................................... 35

3.5.1.

Silné stránky ........................................................................................................................................ 35

3.5.2.

Slabé stránky ....................................................................................................................................... 35

3.5.3.

Příležitosti ............................................................................................................................................. 35

3.5.4.

Hrozby .................................................................................................................................................... 35

3.6.

Průzkum stávající konkurence ................................................................................................. 35

3.6.1.

Dotazník pro průzkum trhu stávající konkurence ............................................................... 37

3.7.

Organizace provozu....................................................................................................................... 37

3.8.

Marketingová strategie ................................................................................................................ 38

3.8.1.

Produkt .................................................................................................................................................. 38

3.8.2.

Cena ......................................................................................................................................................... 39

3.8.3.

Místo – distribuce .............................................................................................................................. 39

3.8.4.

Marketingová komunikace ............................................................................................................ 39

3.9.

4.

Marketingový výzkum.................................................................................................................. 39

3.10.

Výběr dodavatelů ....................................................................................................................... 40

3.11.

Dodavatelé pro podnik ............................................................................................................ 40

3.12.

Dotazník pro marketingový výzkum ................................................................................. 41

Návrh podnikatelského záměru na zřízení kavárny z finančního pohledu .................................. 42

4.1.

Zdroje financování podniku....................................................................................................... 42

4.2.

Zakladatelský rozpočet ................................................................................................................ 42

4.3.

Rozpočet startovacího kapitálu................................................................................................ 42

4.3.1.

Finanční prostředky nutné k založení podniku .................................................................... 43

4.3.2.

Finanční prostředky na nákup zařízení a vybavení ............................................................. 43

4.3.3.

Finanční prostředky na nákup oběžného majetku .............................................................. 43

4.3.4.

Finanční prostředky pro zahájení činnosti ............................................................................. 43

4.4.

Rozpočet běžného financování................................................................................................. 43

4.5.

Zakladatelský rozpočet ................................................................................................................ 44

4.6.

Finanční prostředky na nákup zařízení a vybavení ........................................................ 44

4.7.

Finanční prostředky pro zahájení činnosti ......................................................................... 45

4.8.

Finanční prostředky na nákup oběžného majetku .......................................................... 45

4.9.

Počáteční kapitál ............................................................................................................................ 46

4.10.

Plán nákladů a výnosů na rok 2013 ................................................................................... 46

4.11.

Hospodářský výsledek............................................................................................................. 47

Výsledky a shrnutí .......................................................................................................................................................... 48 Závěr .................................................................................................................................................................................... 50 Bibliografie ........................................................................................................................................................................ 51 Příloha č. 1 ......................................................................................................................................................................... 53 Příloha č. 2 ......................................................................................................................................................................... 54 Příloha č. 3 ......................................................................................................................................................................... 55 Příloha č. 4 ......................................................................................................................................................................... 56

Úvod Rozvoj kaváren vyvrcholil na konci 19. a na začátku 20. století, kdy se káva stala společenským nápojem, pití kávy módou. V kavárnách se scházeli studenti, umělci, politici i podnikatelé, proto se kavárny staly místem klidu a odpočinku. Cílem bakalářské práce je vypracování podnikatelského záměru na zaloţení a následné provozování kavárny. Předpokladem úspěchu jakéhokoliv podnikatelského subjektu na trhu je vypracování podrobného podnikatelského záměru, který detailně rozpracovává podnikatelskou vizi z finančního i marketingového hlediska. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické.

Metodologie práce První kapitola, teoretická část, se zabývá obecnou charakteristikou podnikatelského záměru, vychází z odborné literatury a řeší otázky zejména co je podnikání, právní formy podnikání, zásady pro zakládání společnosti a jednotlivé kapitoly podnikatelského záměru. Jednotlivé body kapitoly 1mají pak konkrétní naplnění v aplikační části. Praktická část řeší otázky ve třech hlavních kapitolách. Analýza trhu kavárenských sluţeb se zabývá analýzou podnikatelského prostředí, kde bude vyuţito zejména vnitřního a vnějšího prostředí trhu. Z marketingového pohledu podnikatelský záměr řeší otázky marketingového plánu a návrh podnikatelského záměru. Návrh se z pohledu finančního zabývá celkovým financováním podniku, finanční analýzou jak a kde zajistit potřebné finanční prostředky pro zaloţení podniku. V práci bude vyuţito několika analýz, SWOT analýza, Porterova analýza, dále pak marketingový výzkum. Výsledkem bude odhad vývoje hospodaření v prvním roce podnikání.

Teoretická část

10

1. Obecná charakteristika podnikatelského plánu 1.1. Podnikání Pojem podnikání se dá prezentovat jako ekonomické, psychologické, sociologické a právní pojetí. Ekonomickým pojetím v podnikání je povaţováno zapojení ekonomických zdrojů tak, aby byla zvýšena jejich původní hodnota. Podnikání v psychologickém pojetí je motivováno potřebou něco získat, něčeho dosáhnout nebo splnit, případně si něco vyzkoušet. Podnikání v tomto ohledu můţe být povaţováno za seberealizaci, či postavení se na vlastní nohy. V sociologickém pojetí je podnikání povaţováno za hledání cesty k vyuţití zdrojů, vytvářením blahobytu, pracovních míst a příleţitostí.1 V právnickém pojetí je za podnikání povaţována soustavná činnost prováděna podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku.2

1.1.1. Podnik Podnik je povaţován za soubor hmotných, nehmotných i osobních sloţek podnikání. S podnikem jsou spojeny věci a práva, které patří podnikatelskému subjektu a slouţí k provozování podniku.3 Základem k samostatnosti jsou nezbytné aktivity vedoucí zejména do oblastí: Právní – znalost zákona týkající se dané oblasti Ekonomická – finanční prostředky Organizační – organizační struktura, útvar

1.2. Právní formy podnikání Mezi právní formy podnikání patří fyzická a právnická osoba. Jednotlivé právní formy podléhají právním normám, které mohou ovlivnit podnikatelovo rozhodnutí. Pro podnikatele v České republice je konkrétní právní úprava dána obchodním zákoníkem a ţivnostenským zákonem. Výběr právní formy podnikání má význam pro kaţdou firmu, proto je nutné se rozhodnout jiţ v počátku podnikání a v případě potřeby toto rozhodnutí změnit. Pozdější změna můţe s sebou přinést další komplikace a náklady, kterým je moţné se vyhnout dobrým počátečním finančním plánem.

Veber, J., Srpová, J. a kolektiv, Podnikání malé s střední firmy, str. 15 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v aktuálním znění 3 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v aktuálním znění 1 2

11

1.2.1. Členění právních forem podnikání Podnikání fyzických osob -

Ţivnostenské podnikání

Podnikání právnických osob -

Kapitálová společnost

-

Osobní společnost

-

Druţstvo

1.2.2. Ţivnostenské podnikání Ţivnostenské podnikání upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání a ţivnost definuje jako soustavnou činnost provozovanou podnikatelem samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost za účelem dosaţení zisku.4 Pro provozování ţivnosti je potřeba získat ţivnostenské oprávnění.

1.3. Podnikatel Podnikatelem je fyzická nebo právnická osoba, která je samostatně výdělečně činná. Definici podnikatele upravuje v České republice obchodní, občanský a ţivnostenský zákoník5.

1.3.1. Podnikání fyzických osob -

Osoby podnikající na základě ţivnostenského oprávnění

-

Osoby zapsané v obchodním rejstříku

-

Osoby podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu

-

Soukromě hospodařící zemědělce zapsané v evidenci

1.3.2. Podnikání právnických osob -

Osobní společnosti – v. o. s., k. s.

-

Kapitálové společnosti – s. r. o., a. s.

-

Druţstva

1.3.3. Výhody, nevýhody samostatně podnikajících fyzických osob Výhody: -

Minimum právních povinností

Srov. Zákon 455/1991Sb., živnostenský zákoník, v aktuálním znění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 4 5

12

-

Nízké správní výlohy pro zaloţení

-

Zahájení podnikatelské činnosti po ohlášení

-

Bez nutnosti počátečního kapitálu

-

Samostatné rozhodování

-

Uplatnění výdaje paušální částkou

-

Jednoduché ukončení či přerušení ţivnosti

Nevýhody: -

Ručení celým svým majetkem, velké riziko

-

Odborné a ekonomické znalosti

-

Moţné finanční problémy

-

Vysoké odvody sociálního pojištění v případě velkých zisků

-

Omezenost nabídky bankovních úvěrů

-

Nezbytná administrativa

-

Moţnost působení jako „malý“ partner

1.3.4. Obecné rysy podnikatele Podnikání je zpravidla činností, která je spojena s invencí, aktivitou podnikatele, nese rizika a měla by směřovat k naplnění podnikatelského záměru. Uvedené obecné rysy podnikatele jsou určeny především začínajícím podnikatelům pro porovnání svých představ o podnikání s realitou.6 Aspekt dlouhodobosti – rozhodne-li se člověk na dráhu podnikání, měl by předpokládat, ţe se tím bude zabývat delší dobu. Podnikavost – úspěch v podnikání je spojen s dobře vypracovaným podnikatelským záměrem a jeho uvedením do praxe, podnikatel by měl mít určité dispozice (schopnosti, vědomosti, dovednosti) a osobní vlastnosti (bezúhonnost, důvěryhodnost, poctivost, důslednost, rozhodnost, svědomitost, iniciativnost, vytrvalost) pro podnikání. Motivace – je důleţitým faktorem v podnikání, úkolem motivace je vzbudit v člověku touhu pro dosaţení vytčeného cíle Iniciativa, aktivita – pokud má být podnikatel úspěšný, nesmí být pasivní, naopak by měl být iniciativní, dynamický, kreativní, optimistický, pozitivní myšlení. Podstupování rizika – kaţdodenní činnost podnikatele nese s sebou riziko.

6

Veber, J., Srpová, J. a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, str. 59 13

Dobrý zdravotní stav – pro podnikatele je důleţitý jeho zdravotní stav, jelikoţ je pro něj většinou typický nepravidelná pracovní doba, stres, práce pod tlakem.

1.4. Společenská odpovědnost v podnikání Podnikatel při své kaţdodenní činnosti vyvíjí několik aktivit, kterými se snaţit ovlivnit nejen ekonomické problémy, ale i řešení problémů ve společnosti a zároveň i jejich řešení a zlepšení tak společnosti. Kaţdý podnikatel své postavení vidí jinak a jeho chápání se můţe postupně měnit. 7 Podnikatel svou odpovědností se snaţí o naplnění ekonomických cílů a sociálních aspektů tím, ţe se např. vyhýbá korupci a chová se eticky, minimalizují negativní dopady svého podnikání na ţivotní prostředí. Na pracovišti respektují své zaměstnance a dodrţuje lidská práva. Snaţí se vytvářet podmínky pro své zaměstnance, aby mohli sladit svůj osobní ţivot s ţivotem pracovním nebo mohou podporovat region, ve kterém působí. Podnikatel se snaţí dlouhodobě a pevně stát na třech základních pilířích, ekonomická efektivnost, společenská odpovědnost a společenská angaţovanost.

1.5. Personalistika Personalistika je součástí managementu, řízení podniku. Je oblastí, která se zabývá především: personálním plánováním, výběrem, získáváním, přijímáním, rozmísťováním, hodnocením, odměňováním, péčí o pracovníky a ukončením pracovního poměru.8 -

Personální plánování – plánování potřeb pracovníků a personálního rozvoje

-

Získávání, výběr, přijímání pracovníků – zveřejnění informací o volných

pracovních místech, shromaţďování materiálů o uchazečích, organizace výběru, testy a pohovory, rozhodování o výběru, vyjednávání s uchazeči, zařazení přijatého pracovníka, zapracování pracovníka, uvedení na pracoviště -

Rozmisťování – zařazení pracovníka na konkrétní pracovní pozici, povyšování,

přemisťování na jinou pracovní pozici, sniţovnání funkcí -

Hodnocení – hodnocení pracovního výkonu pracovníka

-

Odměňování – mzda, zaměstnanecké výhody

-

Péče o pracovníky – pracovní prostředí, bezpečnost a ochrana při práci, vedení

dokumentace, pracovní doba, stravování, kulturní aktivity 7 8

Veber, J.,Srpová, J. a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, str.56 Srpová, J., Řehoř, V. a kolektiv, Základy podnikání, str. 259 14

-

Ukončení pracovního poměru – penzionování, propouštění

1.5.1. Výběr pracovníků Úkolem výběru pracovníků je rozpoznat, který z uchazečů o zaměstnání bude nejlépe vyhovovat poţadavkům obsazovaného místa. Výběr musí brát v úvahu nejen odborné charakteristiky zájemce, vzdělání, dovednosti, praxe, ale také osobní charakteristiku uchazeče a potenciál jeho rozvoje. Výběr uchazečů je zásadní pro úspěch podniku, jelikoţ zaměstnanci tvoří „ největší majetek podniku“. Dříve neţ provedeme výběr pracovníků měli by jsme: -

Stanovit poţadavky obsazovaného místa na vzdělání, odborné dovednosti a praxi

-

Stanovit na základě čeho se bude vzdělání a odborná způsobilost posuzovat

-

Musíme vyřešit problém získání objektivních informací, které nám pomohou

zodpovědět tří základní otázky:

Je uchazeč schopen vykonávat příslušnou práci? Chce uchazeč vykonávat příslušnou práci? Zapadne do pracovní skupiny?

1.5.2. Vznik pracovního poměru 1. Pracovní smlouva – uzavírá se písemně mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem 2. Volba – v případech stanovených zvláštními předpisy (statutární orgány, poslanci) 3. Jmenování – vznik pracovního poměru u vedoucích pracovníků jmenovaných dle zvláštních předpisů

1.5.3. Evidence zaměstnanců Osobní evidence – obsahuje veškeré údaje o zaměstnanci, osobní karta Mzdová evidence – výpočet mezd, obsahuje: -

Zápočtový list – potvrzení o délce zaměstnání

-

Mzdový list – přehled základních měsíčních příjmů, vyplácení dávky zdravotního

pojištění , nemocenská, čerpání dovolené, uplatnění odpočitatelných poloţek -

Evidenční list důchodového pojištění – slouţí k výpočtu starobního a invalidního

důchodu -

Zúčtovací výplatní listina – celkový přehled o mzdách

1.5.4. Odměňování zaměstnanců Člověk jako pracovní síla má svoji uţitnost a cenu. Uţitnost se podílí na rozmnoţování statků a sluţeb svojí prací. Cena, za kterou je člověk ochoten vykonávat svou práci, je mzda. Výše 15

mzdy se zejména odvíjí od:9 -

Nabídky a poptávky po práci

-

Druhu práce

-

Namáhavost práce

-

Kvalita práce

-

Hospodaření podniku

1.5.5. Zánik pracovního poměru -

Dohodou – den, kdy se zaměstnancem a zaměstnavatel dohodli na ukončení

pracovního poměru -

Výpověď zaměstnance – písemné podoba, bez udání důvodu, výpovědní lhůta

obvykle dva měsíce -

Výpověď zaměstnavatele – písemná podoba, s udáním důvodu dle zákoníku práce,

nesmí být dána v ochranné době, výpovědní lhůta obvykle dva měsíce -

Okamžité zrušení – písemná podoba, moţná jak se strany zaměstnance, tak ze strany

zaměstnavatele, s udáním důvodu -

Zrušení ve zkušební době – písemná podoba, ukončení pracovního poměru ve

zkušební době, jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele, uzavírá se max. na dobu 3 měsíců -

Uplynutí poměru na dobu určitou – pracovní poměr končí posledním dnem sjednané

doby -

Úmrtí pracovníka

1.6. Analytické metody V podnikatelské praxi mluvíme o řadě analytických metod: -

PEST analýza

-

Porterova analýza

-

SWOT analýza

9

Mach, J., Ekonomika pro střední odborná učiliště, str. 41 16

1.6.1. PEST analýza Pest analýza je metodou, která se vyuţívá při zkoumání makroprostředí firmy. Její rozdělení je následující: P – politické faktory – politické trendy, ochrana spotřebitele, daňová politika E – ekonomické faktory – inflace, nezaměstnanost, kupní síla S – sociální faktory – změny ţivotního cyklu, trh práce, demografické ukazatele T – technologické faktory – nové objevy, technologické trendy, rychlost zastarávání

1.6.2. Porterova analýza Porterova analýza napomáhá analyzovat konkurenční prostředí podniku a odhalit ohroţení a příleţitosti. Analýza se zaměřuje na: -

Stávající konkurenci

-

Novou konkurenci

-

Vliv odběratelů

-

Vliv dodavatelů

-

Substituční produkty

1.6.3. SWOT analýza SWOT analýza je metodou, která nám můţe pomoci zhodnotit silné a slabé stránky podniku, příleţitosti a hrozby podniku ve vztahu k vnějšímu a vnitřnímu prostředí podniku. Při posuzování vnějšího prostředí podniku, příleţitostí a hrozeb podnik zejména posuzuje:10 -

Ekonomické podmínky

-

Demografické faktory

-

Životní prostředí

-

Technologie

-

Politická situace

-

Sociálně kulturní prostředí

Příleţitost je situace, kdy náš podnik je zvýhodněný před konkurencí – speciální nabídky. Hrozba je situace, která můţe mít na náš podnik negativní vliv – hygienické normy, konkurence.

10

Cetlová, H., Marketing služeb, str. 18 17

Při posuzování vnitřního prostředí podniku, silných a slabých stránek podniku zejména posuzujeme:11 -

Firmu jako celek

-

Dodavatelé

-

Zprostředkovatelé

-

Trhy

-

Konkurenci

-

Veřejnost

Za silnou stránku lze povaţovat ten faktor, který lze povaţovat za výhodu nad konkurencí – vybavení, interiér, kvalifikovaní zaměstnanci, umístění, finanční zázemí (vlastní zdroje). Za slabou stránku povaţujeme ten faktor, který sniţuje naši konkurenceschopnost – finance, dodavatelé, ceny, finanční zázemí (zadluţení).

1.7. Marketingová strategie Marketingová strategie je proces, jehoţ cílem je vytvoření marketingového plánu, který se snaţí vylepšit obchodní výsledky a to prostřednictvím marketingových aktivit. Jedná se o definování a popisu podniku, sluţby, budoucností podniku, jeho strategií a plány. Marketingový plán je realizací produktových, distribučních, cenových a komunikačních strategií k úspěšnému prosazení firmy na trhu. Pomocí těchto marketingových strategií docílíme stanovených marketingových cílů, které byly definovány pomocí nastaveného marketingového mixu. Marketingový plán se snaţí oslovit cílovou skupinu (zákazníci), která ovlivňuje trţby i výdaje podniku.

1.8. Marketingový mix Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, které podnik vyuţívá k tomu, aby dosáhl svých cílů, prosadil se na trhu a zároveň uspokojil poţadavky zákazníků. Za základní marketingové

nástroje

povaţujeme

produkt,

cenu,

distribuci

a

marketingovou

12

komunikaci, mluví se tedy o základním modelu 4P . Hovoří se také o rozšířených modelech marketingových mixů (7P, 11P, 4C, 4A, 3V, 4S), které berou v úvahu další nebo jiné faktory. Vzhledem k diversitě marketingových mixů bude přiblíţen pouze jejich výchozí formát, tedy model 4P.

11 12

Cetlová, H. Marketing služeb, str. 18 http://www.rotschedl.com/news/modely-marketingovych-mixu/ 18

1.8.1. Produkt Produkt tvoří podstatu firemní nabídky na trhu a slouţí k uspokojování potřeb zákazníků. Přitom můţe jít o materiální věci, sluţby, osoby a organizace, myšlenku, místo. Do kategorie produkt můţeme zařadit nejen produkt samotný, ale také faktory, které ho specifikují (záruka, image výrobce, značka). Hovoříme zde o komplexní výrobní politice. Tato kategorie ve výsledku odrazuje zákazníkovu potřebu, pokud má být produkt úspěšný, musí splňovat poţadavky zákazníka.

1.8.2. Cena Cena představuje hodnotu produktu nebo sluţby vyjádřenou v penězích, kterou jsou účastnici na trhu ochotni akceptovat. Tvorbu ceny ovlivňují základní faktory:13 -

Firemní cíle a cíle cenové politiky

-

Náklady

-

Poptávka

-

Konkurence

-

Ostatní proměnné marketingového mixu

-

Fáze ţivotního cyklu produktu

Do kategorie cena se aplikují slevy, výhody anebo termíny a podmínky placení; mluvíme zde o cenové politice. Cenová politika zahrnuje také metody jako dumping nebo nastavení cen dle konkurence.

1.8.3. Distribuce Distribuce jako nástroj marketingového mixu řeší přesun produktu z místa jeho vzniku na místo jeho prodeje, tak aby ho zákazník mohl koupit na poţadovaném místě, v poţadovaném čase, mnoţství a kvalitě. Zde hovoříme o distribuční politice. Tato kategorie obsahuje strategie, ty jsou definovány mnohými faktory. Dále rozlišujeme distribuční strategii podle intenzity, intenzita se odvíjí od moţností trhu. Příklady distribučních strategií můţe být exkluzivní, selektivní a intenzivní. Dále jiţ hovoříme o formě distribuce, tedy jakou cestou bude produkt od výrobce distribuován k zákazníkovi.

1.8.4. Marketingová komunikace Marketingová komunikace je systémem komunikačních metod, s nimiţ firma můţe ovlivnit 13

Srpová, J., Řehoř, V., Základy podnikání, str. 206 19

chování zákazníků. Firma se pomocí marketingové komunikace snaţí upozornit zákazníky na svoji nabídku, kvalitu nebo odlišnosti od konkurence. Marketingová komunikace je komplexem řady komunikačních nástrojů – reklama, PR (public relations), podpora prodeje, přímý marketing, aj.

1.9. Marketingový výzkum Předpokladem úspěšného řízení marketingových činností je dostatek aktuálních informací. Zdroje získávání informací: Primární – tyto informace jsou získávány marketingovým výzkumem Sekundární – obsahují existující informace -

Vnitřní – zdroje získané z účetnictví

-

Vnější – odborná literatura, statistické ročenky

1.9.1. Etapy marketingového výzkumu -

Definování problému

-

Plán výzkumu – na základě projektu určíme, jakým způsobem provedeme sběr informací,

kolik respondentů oslovíme, kdo výzkum zajistí -

Vlastní sběr informací

-

Závěry a doporučení

Úspěšnost marketingového výzkumu zavísí na interpretaci výsledků – nepodstatné, nepřesné údaje mohou vést k nesprávným rozhodnutím. Marketingový výzkum je vyuţíván pro: -

Rozbor poptávky na trhu

-

Výzkum propagace

-

Výrobkový výzkum

-

Výzkumcen

-

Marketingová distribuce

1.10. Základní metody výzkumu 1.

Pozorování – kolik lidí projde kolem kavárny

2.

Dotazování - osobní dotazování (individuální, ve skupině) písemné dotazování (ankety, dotazníky) - telefonické dotazování – kratší rozsah, rychlost, pruţnost

20

Forma dotazování -

Otázky jasně a přesně formulovány

-

Přehledné, uzavřené, otevřené otázky

-

Dostatečné mnoţství alternativ, identifikační otázky na závěr

-

Zaručení anonymity

3.

Experiment (pokus)

a)

Laboratorní (umělé prostředí, prezentace ve skupinách)

b)

Terénní (reálné prostředí, zaloţen na změnách chování zákazníků)

1.11. Segmentace trhu Segmentací trhu rozumíme nalezení skupin zákazníků, kteří mají své určité poţadavky na výrobky a zároveň společné vlastnosti. Segmentace trhu slouţí zejména ke sníţení rizika nespokojenosti zákazníka a k vymezení nabízených výrobků či sluţeb, které zákazníci skutečně vyţadují.14 Strategie firmy můţe být vedenea jako: Hromadný marketing – výroba jediného výrobku určeného pro všechny typy zákazníků Diferencovaný marketing – jeden výrobek v několika obměnách Cílený marketing – trh zákazníků rozdělen do určitých skupin a jim je pak nabízen speciální výrobek

1.11.1.

Kritéria segmentace trhu

Demografické kritérium – věk, pohlaví, etnická příslušnost Geografické kritérium – stát, země, region, Psychologické kritérium – ţivotní styl, zájmy, výše příjmu Behaviorální kritérium- chování, postoj, pouţití

1.12. Podnikatelský plán Podnikatelský plán je písemným dokumentem zpracovávaný podnikatelem, který popisuje vnitřní a vnější faktory, související se zahájením podnikání nebo jiţ existujícího podniku.15 V jednodušší formě se jedná o pár vět, které podnikatel můţe kdykoliv prezentovat svému okolí. Ve sloţitější formě se jedná o svazek několika stran, kde jsou vysvětleny jeho záměry.

14 15

Cetlová, H., Marketing služeb, str. 43 Veber, J., Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy, str. 97 21

Podnikateli můţe příprava podnikatelského projektu pomoci ujasnit cíle a strategie podnikání, personální obsazení, vymezit vlastní trh a cílové skupiny i konkurenty, poskytne také podnikateli pohled na jednotlivé finanční plány. Podnikatelský plán je zaloţen a vychází z celkové marketingové strategie firmy.

1.12.1.

Účel podnikatelského plánu

Podnikatelský plán slouţí k informování interních i externích subjektů. Jako interní dokument slouţí k plánování, rozhodování i kontrole. V případě, kdy firma ţádá o bankovní úvěr, můţe podnikatelský plán slouţit jako důleţitý dokument pro získání cizích zdrojů financování. Podnikatelský plán můţe být také k dispozici zaměstnancům pro seznámení se se základními cíli firmy.16

1.12.2.

Zásady pro zpracování podnikatelského plánu

V podnikatelském plánu je vhodné dodrţovat obecné zásady, jejichţ účelem je ukázat směr, jakým plán sestavovat. 17 -

Srozumitelnost – jednoduché a stručné vyjadřování, případné vyuţití tabulek

-

Inovativnost – přináší nové hodnoty pro zákazníka, nový produkt nebo sluţba

uspokojuje zákazníka lépe, neţ konkurence -

Pravdivost a reálnost – tato zásada je samozřejmostí

-

Logičnost a přehlednost – jednotlivé části podnikatelského plánu na sebe navazují,

tvrzení v plánu si neodporují, mohou být doplněny tabulky a grafy -

Respektující rizika – identifikace rizik a jejich respektování, případně varianty řešení

zvyšují důvěryhodnost dokumentu

1.12.3.

Příprava podnikatelského plánu

Příprava podnikatelského plánu závisí na několika faktorech:18 -

Velikost firmy

-

Účel, pro který je sestavován

-

Charakter nabízeného produktu

-

Cílový trh

-

Poskytování sluţeb, obchod nebo výroba

-

Velikost trhu, konkurence

16

Veber, J., Srpová , J. a kol. Podnikání malé a střední firmy, str. 98 Veber, J., Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy, str.98, 99 17Veber, J., Srpová,J. a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, str. 99 17

22

-

Interní nebo externí účely

1.12.4.

Struktura podnikatelského plánu

Protoţe neexistuje pevná struktura podnikatelského plánu, který by vyhovovala všem firmám, následující struktura je pouze orientační a můţe mít například tuto strukturu: -

Obsah – jednodušší vyhledávání pro čtenáře

-

Shrnutí – úkolem je vyvolání zvědavosti ve čtenáři, záměrem je podat přesvědčivý

obraz o cílech firmy a jejich dosaţení -

Všeobecný popis firmy – popis dosavadní existence firmy ( sídlo firmy, majitelé )

-

Klíčové osobnosti – uvádí se dosaţené vzdělání, praktické zkušenosti a dosaţené

úspěchy vedoucích pracovníků -

Produkty (výrobky nebo sluţby) – popis produktů, které produkujeme nebo

plánujeme zařadit do svého portfolia -

Okolí firmy – ekonomické činitelé, technologické činitelé, přírodní faktory, politická

situace a její vývoj, legislativní podmínky -

Prodej – analýza trhu, plánování obratu, prodeje, distribuce produktu, podpora prodeje

(reklama, účast na veletrzích, prospekty, webové stránky) -

Výroba – popis výrobních postupů, konkurenční výhody firmy (výrobní postupy,

stroje a zařízení, surovinové zabezpečení) -

Personální otázky – přehled o situaci v personálním zabezpečení chodu firmy

( počet a kvalifikace pracovníků, udrţování a zvyšování kvalifikace, hrubé mzdy a platy) -

Finanční plán – výkaz zisků a ztrát, plánová rozvaha, plán peněţních toků

-

Přílohy – výpisy z rejstříků trestů, ţivotopisy, smlouvy, získané certifikáty, atd.

1.13. Finanční Plán Finanční plán určuje objem investic, které budou potřeba pro zaloţení podniku. Prokazuje reálnost podnikatelského záměru. Je tvořen z : -

Výkaz zisku a ztrát

-

Rozvaha

-

Peněžní toky (Cash flow)

1.13.1.

Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát eviduje výnosy a náklady podniku a jeho hospodaření za určité časové 23

období. Z výsledovky můţeme zjistit:19 -

Obrat firmy

-

Přidanou hodnotu (trţby-náklady za nakupované suroviny, materiály a sluţby)

-

Externí nákldy (spotřeba materiálu, sluţby, energie, odpisy)

-

Provozní, finanční a mimořádné výnosy a náklady

-

Provozní, finanční a mimořádný hospodářský výsledek

-

Rentabilitu trţeb a nákladů

-

Základ pro vypracování daňového přiznání

Z výsledovky lze zjistit, zda hospodaření podniku je efektivní a to i v průběhu roku, za předpokladu, ţe podnik provádí pečlivé a rovnoměrné účtování nákladů v průběhu účetního období.

1.13.2.

Rozvaha

Rozvaha (bilance) je jedním z výkazů účetní závěrky. Rozvaha nám podává přehled o majetku podniku a zdrojích krytí. Rozvaha je peněţním vyjádřením k rozvahovému dni a posuzuje finanční pozici podniku. Struktura rozvahy je rozdělena na aktiva a pasiva.

1.13.3.

Peněţní toky (Cash flow)

Výkaz o peněţních tocích podává informaci o pohybu peněţních prostředků firmy. Obsahuje příjmy, výdaje a peněţní tok (rozdíl mezi příjmy a výdaji za určité období). Z výkazu o peněţních tocích lze zjistit:20 -

Provozní, investiční a finanční příjmy

-

Provozní, investiční a finanční výdaje

-

Provozní, investiční a peněţní tok

-

Příčiny změny stavu peněţních prostředků

1.14. Výnosy, náklady, hospodářský výsledek Výnosy Výnosy podniku vyjadřují peněţní částky, které podnik získal za určité období ze svých činností. Výnosy podniku tvoří:21

Veber, J., Srpová, J., Podnikání malé a střední firmy, str. 152 Veber, J., Srpová, J. Podnikání malé a střední firmy, str. 153 21 Synek, M., Manažerská ekonomika, str. 67 19 20

24

-

Provozní výnosy – trţby za prodané výrobky, zboţí a poskytnuté sluţby

-

Finanční výnosy – trţby z prodeje cenných papírů, úroky z vkladů, kurzové zisky

-

Mimořádné výnosy – z prodeje odepsaného dlouhodobého majetku, zúčtování rezerv

Náklady Náklady představují spotřebu a opotřebení výrobních činitelů vyjádřené v peněţních částkách. Náklady podniku tvoří:22 -

Provozní náklady – spotřeba materiálu, mzdové náklady, nájemné

-

Odpisy investičního majetku

-

Finanční náklady – úroky, operace s cennými papíry, kurzové ztráty

-

Mimořádné náklady – manka, škody, mimořádné odměny

Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek představuje rozdíl mezi celkovými náklady a celkovými výnosy. Cílem veškerého podnikání je vytvářet zisk.

22

Synek, M., Manažerská ekonomika, str. 68 25

Praktická část

26

2. Analýza trhu kavárenských sluţeb 2.1. Stravování jako odvětví podnikání Společné stravování lze chápat jako odvětví pohostinských sluţeb, které je povaţováno za souhrn ubytovacích sluţeb, stravovacích sluţeb a cestovního ruchu. Společné stravování zaznamenalo velký rozvoj po roce 1989, kdy prošlo transfomačními zákony (restituční zákony, privatizace), přesto se vytvořilo trţní prostředí, které však s sebou přineslo negativa. Především šlo o liberální prostředí, neodbornost, nekvalifikovaný přístup, poškozování spotřebitelů, výše sazby DPH. Bankovní sektor měl z počátku kladný přístup pro podnikání ve společném stravování, který ale změnil ve druhé polovině 90. let, kdy bylo velmi sloţité získat úvěr na podnikatelské aktivity. V oblasti společného stravování většinou podnikají drobní podnikatelé, kteří zaměstnávají rodinné příslušníky nebo méně kvalifikované pracovníky, kteří nemají příliš vysoké mzdové nároky. Z hlediska právní normy podnikání se většinou jedná o fyzické osoby. Stravovací sluţby patří podle ţivnostenského zákona mezi ţivnosti ohlašovací – řemeselné, kdy je potřeba k získání ţivnostenského listu splnit určité kvalifikační poţadavky. Společné stravování se podílí významnou měrou na celkových příjmech v odvětví cestovního ruchu. V ubytování, stravování a pohostinství trţby za 1. čtvrtletí roku 2012 mírně vzrostly o 0,4%. Zvýšení bylo ovlivněno vývojem v ubytování ( růst o 10%), naopak ve stravování a pohostinství se trţby sníţily o 4%.23

2.2. Funkce společného stravování Společným stravováním rozumíme časově hromadnou výrobu, prodej a organizaci spotřeby jídel a nápojů pro velké skupiny spotřebitelů ve speciálních prostorech. Společné stravování má tři hlavní funkce. První funkce je funkce stravovací, která zajišťuje potřebu nasycení, která probíhá v zařízeních jako je restaurace, hostinec, jídelny, aj. Především se jedná o výrobu a podávání hlavních jídel. Druhou funkcí je funkce doplňková (občerstvovací), která se realizuje v zařízeních jako bistra, kantýny a jde o občerstvení během dne. Poslední fukcí je společensko – zábavní funkce, která se uskutečňuje v barech, vinárnách, kavárnách, aj. Tyto

23

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cslu050712.doc 27

zařízení nabízejí zákazníkům společenské vyţití, odpočinek, zábavu, rozptýlení, ale i prostory pro soukromé či pracovní akce.

2.3. Specifika trhu stravování Celosvětově dochází ke zvyšování počtu rychloobsluţných restaurací, které jsou sdruţeny do mezidnárodních řetězců, např. McDonald’s, Burger King, Subway a další. Těmito řetězci jsou nabízeny stejné produkty kdekoliv na světě. Tyto podniky vytlačují tradiční pokrmy, které jsou v regionech pro místní obyvatelstvo a zároveň pozměňují jejich gastronomické zvyklosti. Na gastonimocké zvyklosti mají také vliv nové technologie, produky, ale i hygienické normy. Za symbol globalizace jsou právě povaţovány tyto řetězce rychlého stravování. Cateringové společnosti stále častěji zaujímají silnější postavení na trhu účelového stravování, zejména se jedná o závodní a školní stravování. Cateringovými firmami v ČR jsou především Eurest, Sodexo či Aramark.24

2.4. Historie kávy První údaje o kávě jsou spíše zahaleny legendami kolem roku 800. Místem, kdy se káva začala poţívat uţ v 1. století př.n. l. je povaţována Kaffa v Etiopii. Místní obyvatelé původně ţvýkali plody kávovníkových stromů a povaţovali je za povzbuzující lék a lék při ţaludečních potíţích. Díky kočovným kmenům a obchodníkům se káva dostala z Etiopie do Jemenu, kde v průběhu 15. století vznikaly kávové plantáţe. Káva se stala velým zdrojem příjmů a její zelená zrna byla zakázána vyváţet pod pohrůţkou trestu. Během 15. století byly otevřeny první kavárny, které se rychle rozšířily i mimo Arabský poloostrov. Tím se tak poţívání kávy stalo velkou vášní. K největšímu rozšíření v pěstování kávy došlo na počátku 17. století, kdy Holanďané získali kávová zrna a začali ji pěstovat, tak se káva dostala do oblasti Ceylonu, Indie a Jávy. Poté začalo zakládání kaváren po celém světe, kdy Káhira jich měla začátkem 17. století jiţ 2000, dále se pak rozšířily do Paříţe, Vídně a Lipska, v 18. století pak do Berlína. Rok 1901 je povaţovan rokem přelomovým v přípravě kávy, kdy pan Luigi Bezzera vymyslel stroj na výrobu espressa. O 2 roky později si ho nechal patentovat a jeho patent odkoupil

24

http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=75a02104-8eaa-48ef-b4a5-04ff3a5d3041 28

Desidero Pavoni, který začal sériovou výrobu. Největším průlomem byl rok 1961, kdy vznikl firmou Faema pákový kávovar E61 s pumpou. Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polţic byli prvními Čechami, kteří na konci 16. století při cestě do Svaté země ochutnali chuť kávy, avšak na pití kávy v českých zemích si museli ještě počkat.

2.5. Historie kavárny V prvopočátku byly kavárny především zakládány v islámských krajích, např. v Mecce, Medině, později v Káhiře. V těchto oblastech byly především vyuţívány k náboţenským obřadům, časem se kavárny poté staly společenským místem pro různá setkání.25 V 17. století byla otevřena první kavárna v italských benátkách na náměstí San Marco a své prvenství tak získala kavárna Caffé Florian. Roku 1714 byla otevřena první praţská kavárna pod Malostranskou Mosteckou věţí, jejímţ provozovatelem byl Arab Georgius Hatalah z Damašku, který byl také nazýván Jiří Theodat.26 Koncem 18. století byly v Praze jiţ stovky kaváren a v 19. století se pak rozšířily do Brna. Na přelomu 19. a 20. století začaly vznikat secesní kavárny v Praze, jako kavárna v Obecním domě, která byla otevřena roku 1912 v historickém centu Prahy nebo Café Restaurant Louvre, která byla otevřena roku 1902 na Národní třídě, dále pak také kavárna Savoy. Tyto tři kavárny patří k nejznámějším a nejvznamějším kavárnám a zachovávají si svou luxusní atmosféru.

2.6. Fenomén doby „take away“, aneb káva s sebou Káva s sebou, nebo-li káva do kelímku se stala součástí našeho rychlého ţivotního tempa a zároveň vymoţeností současné doby. Někteří tuto moţnost vřele uvítali, někteří mají naopak námitky, ať uţ na papírový kelímek nebo podstatu rituálu pití kávy. U nás se káva v kelímku objevila v 90. letech ve spojitosti s kávovými automaty nebo čerpacími stanicemi. V této době jiţ byla v zahraniční káva do kelímku fenoménem doby uţ několik let. Nejdůleţitějším představitelem této moţnosti kávy do kelímku byla kavárna Starbucks. Mezi české kavárenské řetězce patří např. CrossCafé.

http://zena.centrum.cz/bydleni/clanek.phtml?old_url=bydleni/rady-anavody/2006/10/10/clanky/kavarny-mista-vonavych-setkani/ 26 http://www.gastroplus.cz/gastrotemata/kava-caj/historie-kavy/ 25

29

Kavá s sebou je v dnešní době natolik oblíbená, ţe se bez ní neobejdou klasické kavárny, jejichţ zakázníci ocení moţnost odnést si svou kávu s sebou do práce, domů nebo na procházku. Kávu do kelímku dnes jiţ také nabízejí rychlá občerstvení. Kavárny nám kávu do kelímku nabízejí v různých velikostech kelímku, s různými druhy příprav a přídáním různých příchutí. Přestoţe káva s sebou je natolik oblíbená, kelímky představují ekologickou zátěţ, proto se kavárenský řetězec Starbucks zavázal, ţe do roku 2015 zavede recyklovatelné kelímky nebo kelímky, které by bylo moţné pouţít opakovaně.27

2.7. Kavárna jako podnikatelský subjekt Kavárna je společenským místem, kde se podávají, teplé i studené nápoje a další doplňující sortiment, ať uţ zákusky či dorty, zapékané toasty. Významnými příklady globálního charakteru jsou například řetězce jako Coffee Heaven, Costa cafe, Starbucks. Příklady lokálního charakteru mohou být vyhlášené podniky jako pardubický Café Bajer nebo Kavárna J. Homolka. V dnešní době jiţ nelze zaloţit a provozovat klasickou kavárnu se sortimentem pouze „dobré kávy“, klidného posezení, nabídky alkoholických i nealkoholických nápojů a lehkého občerstvení, jelikoţ lidé v dnešní době vyhledávají posezení, kde jim bude nabídnut širší sortiment, jak nápojů, tak i jídel a zároveň by měla být i přínosem zisku pro podnikatele.

2.8. Typy kaváren28 Klasické denní kavárny – výběr teplých a nealkoholických nápojů, dle poptávky moţno podávat snídaně, obědy a večeře. Kavárny s odpoledním a nočním provozem – společensko-zábavný charakter Kavárny s hernami – zde se vede péče o karetní a ostatní hry

2.9. Kavárenský sortiment Sortiment pokrmů -

studené předkrmy a pokrmy

-

1-2 polévky

-

menší výběr teplých pokrmů s obvyklými přílohami,

27

http://www.kavovary.info/clanky/fenomen-away-aneb-kava-sebou/

28

Salač, G., Stolničení, str. 151 30

-

vaječné pokrmy

-

velký výběr studených a teplých moučníků, zmrzliny

-

v menších kavárnách moţno minutky, zapékané toasty

Sortiment nápojů -

několik druhů kávy a čaje

-

mléko, nápoje z mléka, grog, punč, horká čokoláda

-

dále nabízíme šlehačku, smetanu, lihoviny

-

nealkoholické nápoje, míšené nápoje

-

v případě poptávky pivo (lahvové)

Doplňkový sortiment -

trvanlivé pečivo

-

výrobky studené kuchyně, cukrovinky a čokoláda

-

tabákové výrobky

2.10. Analýza trhu kaváren v ČR Informace o celkovém počtu kavárenských sluţeb v České republice nejsou veřejnosti k dispozici. Přestoţe cena kávy vzrostla, tak se kavárenské retězce nebojí otevírat nové pobočky. Na českém trhu jsou jak tuzemské řetězce, např. Cross Café, tak i mezinírodní řetězce, např. Costa Coffe nebo Starbucks. Kavárenský trh se pomalu zahušťuje, ale zároveň můţe i konsolidovat, stejně jako polský Coffeeheaven byl koupen britským řetězcem Costa Coffe. Tím se tedy Costa Coffee stal vedoucím kavárenským řetězcem na českém trhu. Můţe nastat i situace, kdy malé kavárny mohou být pohlceny kavárenskými řetězci, které chtějí mít stále větší podíl na trhu. Je samozřejmostí, ţe je cena kávy na atraktivních místech podstatně draţší, neţ na místech méně atraktivních, to však také záleţí např. na odrůdě kávy. Oblíbenost kávy v České republice mírně stoupá, i kdyţ jsme hluboko za evropským průměrem. Dle údajů Mezinárodní organizace kávy průměrný Čech vypije 3 kilogramy kávy za rok. Analýza trhu kaváren v ČR je tedy omezena na největší kavárenské řetězce.29

http://www.gastrotrend.cz/7-rubriky-clanky/7-potraviny-kuchyne/75-rozliseni-vin-dle-odrudy/2564kavarenske-retezce-oteviraji-nove-pobocky.html 29

31

Kavárenské řetězce: Tchibo Praha, spol. s r. o.30 -

zaloţena roku 1991, Německo

-

24 poboček v ČR

-

kapitál 427,149 mil. CZK

McCafé31 -

zaloţeno roku 1993, Austrálie

-

v ČR od roku 2009

-

23 poboček

Costa Coffee32 -

zaloţeno 1978, Londýn

-

cca 1617 poboček v celém světe

-

obrat 340.9 mil. £ (10/2009)

Starbucks Corporation, a. s.33 -

zaloţena 1971, USA

-

cca 17000 poboček v celém světě

-

obrat 10,7 miliard USD (2010)

Coffe & Co34 -

zaloţena 2001, v ČR

-

33 poboček v ČR a na Slovensku

CrossCafe35 -

Zaloţena 2007, v ČR

-

12 poboček v Praze a Plzni

http://www.hbi.cz/cs/firmy/tchibo-praha--spol--s-r-o--jihlava-C09008.html# http://www.gastrotrend.cz/7-rubriky-clanky/7-potraviny-kuchyne/75-rozliseni-vin-dle-odrudy/2564kavarenske-retezce-oteviraji-nove-pobocky.html 32 http://cs.wikipedia.org/wiki/Costa_Coffee 33 http://cs.wikipedia.org/wiki/Starbucks 34 http://www.coffeeco.eu/cz/o-nas/kdo-jsme 35 http://www.crosscafe.cz/o-crosscafe.htm 30 31

32

3. Návrh podnikatelského záměru na zřízení kavárny z marketingového pohledu 3.1. Podnikatelský subjekt Podnikatelský záměr představuje zaloţení a následný provoz kavárny v centru města Pardubice. Nebytové prostory jsou volné k pronajmutí od majitele budovy. Nemovitost se nachází ve středu města, ulice Smilova 368, kde se nalézá také mnoho navštěvovaných obchodů. Nemovitost se nalézá nedaleko frekventované Třídy Míru, v blízkosti autobusových zastávek. Moţnost parkování je ve vedlejší ulici.

3.2. Předmět podnikání Předmětem podnikání bude kavárenská činnost. Pro kavárnu bude charakteristické prodej teplých a studených moučníků, zmrzlinové speciality, vaječné pokrmy, grilované pokrmy a zapékané toasty. Nabídka se sortimentu nápojů bude tvořena především z několika druhů kávy, čaje, další teplé nápoje, alkoholické a nealkoholické studené nápoje. Z doplňkového sortimentu trvanlivé pečivo a tabákové výrobky. Další moţností, jak zákazníky přilákat k návštěvnosti kavárny budou „Happy Hours“ – šťastná hodinka, např. v podobě míchaných nápojů nebo různých specialit, sladkých dezertů. Dále pak můţe být vyuţito tématikcýh večerů, např. ţivá hudba, různé ochutnávky.

3.3. Cíle kavárny Butterfly Prvotním cílem kavárny Butterfly bude maximální dosaţení zisku. Samozřejmostí budou také spokojení zákazníci, ale financování běţného chodu kavárny bez trţeb nejde. Z následných trţeb bude kavárna pokrývat běţný chod, ať uţ půjde o nájemné, reţijní náklady nebo mzdy zaměstnanců. Dále se pak kavárna můţe zabývat větší propagací či rozšíření sortimentu, případně můţe kavárna začít spolupracovat s hudebníky, pořádat tématické večery, protoţe dalším célem kavárny budou spokojení hosté a zároveň stálá klientela.

33

3.4. Analýza podnikatelského prostředí 3.4.1. Porterův model Stávající konkurence Podnik má tehdy konkurenční výhodu, pokud je schopen vstoupit na trh s výrobkem nebo sluţbou jako má konkurence, případně s lepší kvalitou a niţšími náklady. Cenová konkurence, reklamní kampaň nebo uvedení produktu slouţí k soupeření konkurentů. V tomto případě budou konkurencí především Cafe Bajer, Chillis Cafe, dále pak kavárna Homolka, kavárna Atrium a kavárna Premiéra.

Nová konkurence V Pardubicích, konkrétně v jejich centru, je kaváren dostatek. Moţnost budoucí konkurence v tomto případě s největší pravděpodobností nepřipadá v úvahu. Trh by byl přehlcen. Poptávka po kavárenských sluţbách není natolik vysoká, aby nasytila nabídku.

Vliv odběratelů V současné době se nedá říci, ţe konkurenční kavárny mohli spolupracovat a tak si vytvořit jakýsi monopol. Pokud by se tak stalo, jejich náklady by se pravděpodobně sníţily, a tak by mohli konkurovat niţšími cenami nebo by si úbytek zákazníků kompenzovali většími výdělky. Mohli by přistoupit k metodě dumping, a tak se pokusit ohrozit existenci budovaného podniku. V současné době je ale konkurence mezi těmito podniky tak vysoká, ţe by se nestaraly o nově budovanou kavárnu, v tento moment by nejspíše nepředstavovala existenci ohroţující konkurenci.

Vliv dodavatelů Mezi dodavatele pro podnik budou především Coca-cola, Pilsner Urquel, Makro Cash & Carry a Espresso. Všechny tito dodavatelé mají silné obchodní jméno a sami o sobě dělají velkou reklamu.

Substituční produkty Substitučními produkty jsou produkty, které dokáţí nahradit původní produkty. V případě ţe na trh vstoupí nová konkurence, pak se tyto produkty stávají konkurence schopnými a jejich existence se stává hrozbou pro stávající podniky.

34

3.5. SWOT analýza zřizované kavárny 3.5.1. Silné stránky -

moderní vybavení

-

kvalifikovaní zaměstnanci

-

sortiment

-

poloha podniku

-

kvalita výrobků

-

otevírací doba kaţdý den včetně svátků

3.5.2. Slabé stránky -

špatné parkování

3.5.3. Příleţitosti -

klidné prostředí

-

konkurenceschopnost na vysoké úrovni

-

blízkost historickému centru

-

blízko hlavní silnice

-

v ulici, kde se nachází spousta oblíbených obchodů

-

blízkost nákupnímu centru

3.5.4. Hrozby -

otevření další kavárny jako konkurence

-

nedostatek zaměstnanců

-

malá návštěvnost

-

fluktuace provozních nákladů (vzhledem k umístění kavárny)

-

příchod dalšího kavárenského řetězce (Starbucks)

-

Dumping s pozice konkurence

3.6. Průzkum stávající konkurence Na základě průzkumu, vyplněného dotazníku osobami pracujícími v jednotlivých kavárnách, byly zjištěny informace týkající se konkurenčních kaváren, které jsou v blízkosti otevírané kavárny Butterfly.

35

V současné době největší konkurenci představuje Café Bajer36, kavárna sídlící nedaleko místa, kde se bude nacházet nový podnik. Umístění a pověst podniku Café Bajer tvoří pomyslný monopol. Café Bajer nabízí velmi příznivé ceny pro zákazníky, za tuto cenu nabízí také velmi příjemné prostředí, které přitahuje zákazníky. Tato kavárna nabízí levné, kvalitní sluţby společně s dobrou lokací. Jejich sortiment tvoří Coca Cola, dţusy Cappy a moravská vína. Tento podnik odhadem nabízí 100 míst k sezení, rozdělených na kuřáckou a nekuřáckou část. Jako bonus pro zákazníky je zde zván klavírista, který zpříjemňuje atmosféru, pak okolo Vánoc saxofonista. Otevřeno má kaţdý den, všední dny 9 – 21h., sobota 10 – 22h., neděle 16 – 22h. a tím pokrývá časy, kdy je trţba největší. Kavárna Delicatessy Bajer se nachází v historické části města, pod Zelenou branou. Jedná se o kavárnu výhradně nekuřáckou, ve stylu 30. let, s letní zahrádkou. Je zda cca 50 míst. Sortimentem je především CocaCola, dţusy Cappy, vína a jako jeden z hlavních je Anglická čokoláda, která je vařená, čerstvá v několika příchutích. Kavárna J. Homolka37 je druhým potencionálním konkurentem. Je taktéţ situována v centru města, velmi blízko Café Bajer. Kavárna nabízí zákusky vlastní výroby a velké mnoţství alkohlických a nealkoholických nápojů. Jedná se o kavárnu ve francouzském stylu. Nabízí velmi příjemné prostředí a lehce vyšší ceny. Lidé jsou ochotni platit více za komfort, který kavárna nabízí. Kavárna má zhruba 60 míst k sezení. Chillis Cafe38 sídlí přímo v centru města, jedná se o nekuřáckou kavárnu. Sortiment této kavárny je především zaměřen na nepřeberné mnoţství způsobu přípravy kávy, netradiční čaje, horké a ledové čokolády a italské dezerty. Je zde také minigalerie uměleckých děl. Kavárna nabízí „Happy hours“ pro zákazníky v podobě míchaných drinků. Otevírací doba je kaţdý den, pondělí aţ čtvrtek 10 – 22h., pátek 10 – 24h., sobota 11 – 24h., neděle 14 – 20h. V kavárně je bezbariérový přístup. Kavárna Atrium se nachází ve Smilově ulici, je zde přibliţně 50 míst k sezení. Jejich sortiment tvoří klasické nápoje jako Coca Cola, Sprite, minerální vody (Mattoni, Aquilla) a dţusy Granini. Kavárna nabízí vysoce kvalitní kávu značky Illy. http://www.cafebajer.cz/uvod.html http://www.kam-pujdem.cz/podnik/kavarna-j-homolka/ 38 http://www.chillis.cz/onas.html 36 37

36

Otevírací doba je kaţdý všední den od 9-21 h.. Součástí kavárny je i pension s 16 pokoji; pension je zřejmě velikou částí obratu. Ve dvoře je zajištěno vlastní parkování. Kavárna Premiéra je situována za městským divadlem v Pardubicích, coţ dává kavárně strategickou pozici tudíţ i výhodu. Kavárna má odhadem 60 míst k sezení. Disponuje stejným sortimentem jako kavárna Atrium (včetně kávy Illy) navíc nabízí 6 druhů cigaret a točené pivo (Pilsner Urquell). Tato kavárna patří stejnému majiteli jako kavárna Atrium. Kavárna nabízí navíc denní tisk a zákusky. Otevírací doba je kaţdý den, pondělí a pátek od 9 – 24h., úterý, středa, čtvrtek, neděle od 9 – 22,30h., sobota od 9h. – 23h..

3.6.1. Dotazník pro průzkum trhu stávající konkurence 1. Jaké je umístění, případně adresa Vaší kavárny? 2. Jaká je Vaše cenová relace? 3. Jaký je Váš nabízený sortiment, speciality? 4. Jaký je počet míst k sezení? 5. Otevírací doba? 6. Jaké nabízíte výhody pro zákazníky? 7. Jaké nabízíte akce pro zákazníky?

3.7. Organizace provozu Kavárna Butterfly předpokládá osm zaměstnanců, kteří budou rozděleni dle jejich profese, kvalifikace a praxe na příslušné pozice. Zaměstnanci budou rozděleni do dvou skupin pracující na směny, krátký a dlouhý týden. Na kaţdodenní chod kavárny budou potřeba čtyři zaměstnanci, dva číšníci, dva kuchaři. Příchody a odchody zaměstnanců budou zaznamenány v knize příchodů a odchodů. V případě nedostačující pracovní síly, bude zajištěna pomocná pracovní síla.

Pracovní doba – číšníci – 2 na směně Dlouhý týden – 47 hodin

Krátký týden – 37 hodin

Pondělí

09,45 – 22,15h.

Pondělí

osobní volno

Úterý

09,45 – 22,15h.

Úterý

osobní volno

Středa

osobní volno

Středa

9,45 – 22,15h.

Čtvrtek

osobní volno

Čtvrtek

9,45 – 22,15h.

37

Pátek

osobní volno

Pátek

9,45 – 23,15h.

Sobota

11,15 – 23,45h.

Sobota

osobní volno

Neděle

10,45 – 22,15h.

Neděle

osobní volno

Pracovní doba– kuchaři- 2 na směně Dlouhý týden – 46 hodin

Krátký týden – 35,5 hodiny

Pondělí

9,00 – 21,00h.

Pondělí

osobní volno

Úterý

9,00 – 21,00h.

Úterý

osobní volno

Středa

osobní volno

Středa

9,00 – 21,00h.

Čtvrtek

osobní volno

Čtvrtek

9,00 – 21,00h.

Pátek

osobní volno

Pátek

9,00 – 22,00h.

Sobota

10,30 – 22,30h.

Sobota

osobní volno

Neděle

10,30 – 22,30h.

Neděle

osobní volno

Otevírací doba Pondělí

10,00 – 22,00h.

Úterý

10,00 – 22,00h.

Středa

10,00 – 22,00h.

Čtvrtek

10,00 – 22,00h.

Pátek

10,00 – 23,00h.

Sobota

11,30 – 23,30h.

Neděle

11,00 – 22,00h.

3.8. Marketingová strategie 3.8.1. Produkt Do produktu zde bude patřit sortiment nabízený v kavárně. V tomto případě se bude jednat o alkoholické a nealkoholické nápoje, několik druhů kávy, čaje a dalších teplých nápojů. Dále pak zmrzlina, míšené nápoje, ale také vaječné pokrmy, grilované pokrmy, zapékané toasty. Kavárna Butterfly by mohla získat pozornost exkluzivními produkty, které nejsou nabízeny ve většině konkurenceschopných podniků. Příkladem můţou být lahůdky a speciality z dovozu (octové brambůrky, pečená zmrzlina, jahody v čokoládě). Nápoje netypické a unikátního charakteru (Almdudler, root beer, lassie koktejl). Na veškerý sortiment budou dohodnuti dodavatelé, samotná příprava pokrmů bude probíhat přímo v kavárně.

38

3.8.2. Cena Cena produktů či sluţeb nabízené kavárnou bude dána umístěním kavárny. Za ideálních podmínek by kavárna mohla prosperovat hlavně z exkluzivních produktů. To by znamenalo nasadit ceny odpovídající cenám konkurenčním za produkty jimi nabízenými. Ceny za exkluzivní produkty by mohli být vyšší jelikoţ by nebyly jinde dostupné. Lidé jsou ochotni platit za exkluzivitu, chod kavárny po finanční stránce by tak byl zajištěn.

3.8.3. Místo – distribuce Kavárna se nachází v centru města Pardubic. Nájemné bude činit 42.000,-Kč/měsíc a bude zaloţena fyzickou osobou, jako OSVČ. V kavárně bude zařízen výběrový pult, zákazníci uvidí veškeré produkty, budou si moci vybrat sami, produkt uvidí. Kavárna je odhadem 150 m2 veliká, rozdělena na 2 části (část výrobní a část provozní), je zde místa zhruba pro 8 stolů. Obsluha bude fungovat klasickým kavárenským způsobem. Kavárna by měla designově působit jako vitrína s luxusními produkty, které si budou všichni moci dovolit a ochutnat. Jde hlavně o prezentaci produktu.

3.8.4. Marketingová komunikace Vzhledem k tomu, ţe na trh podnik vstupuje jako nový podnikatelský subjekt, je v jeho zájmu, aby byla návštěvnost co nejvyšší. Proto pro marketingovou podporu budou zvoleny webové stránky, letáky, vizitky, reklamní spot v rádiu a v den otevření podniku propagační akce. Dlouhodobě by kavárna mohla provozovat akce, které by ji zviditelňovaly; příkladem mohou být tematické týdny s exkluzivními produkty z různých míst nebo koncerty a akce na produkty.

3.9. Marketingový výzkum Na základě dotazníku byl proveden marketingový výzkum. Dotazník byl anonymní, obsahoval krátké, jasné otázky a dotazovaní si mohli vybrat z několika moţností a jednu z nich označit, pak dále jednu otázku, kde mohli vyjádřit svůj osobní názor. Bylo osloveno padesát dotazovaných, kteří byli ochotni dotazník vyplnit. Byli dotazování jak muţi, tak ţeny, z nichţ v dotazníku odpovědělo 32 dotazovaných, ţe kavárny navštěvují, coţ je 64%. Z 32 dotazovaných, kteří odpověděli, ţe kavárny navštěvují, vyplynulo, ţe většinou kavárny spíše navštěvují ţeny (24 ţen – 75%), zbytek muţi (8 muţů – 25%). Věková hranice dotazovaných se pohybovala nejvíce v rozmezí 33 – 39 let (25 dotazovaných – 78,125%). 39

V případě návštěvnosti, dotazovaní odpověděli, ţe kavárny nejvíce navštěvují 3x – 5x měsíčně (18 dotazovaných – 56,25%) a za svojí jednu návštěvu dotazovaní utratí 101,-Kč – 200,-Kč (20 dotazovaných – 62,5%). Nejvíce dotazovaných navštěvuje kavárny od 19h. do 22h. (24 dotazovaných – 75%). Při odpovědi na otázku, z jakého důvodu navštěvují kavárny, většinou z důvodu, aby poseděli s přáteli nebo otázku nevyplňovali. Z výzkumu kromě jiného vyplynulo, ţe kavárny více navštěvují ţeny, které toto místo vyhledávají pro posezení s přáteli.

3.10. Výběr dodavatelů Pro hladký průběh nákupní činnosti si podnik musí vytvářet informační systém, aby získal přehled o dodavatelích. Při výběru dodavatele je nutné si ověřit a respektovat: -

ekonomickou stabilitu dodavatele

-

schopnost dodavatele dostat svým závazkům

-

inovace nabídky

-

pruţnost při poruchách

-

termíny dodávek

-

odpovídá-li jakost standartu

-

způsob dopravy

-

formy placení

-

záruční lhůty

-

mnoţstevní slevy

3.11. Dodavatelé pro podnik Nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje

Coca-cola ČR, s. r. o.

Makro Cash & Carry ČR, s. r. o.

Českobrodská 1329

Rovná 181

198 00 Praha – Kyje

503 32 Hradec Králové

Pivo

Káva, čaj

Pilsner Urquell, s. r. o.

Espresso, s. r. o.

U Prazdroje 64/7

Podnikatelská 539

301 00 Plzeň – Východní Předměstí

190 11 Praha – Běchovice

Tabák

Pečivo, ostatní

Philip Morris ČR, a. s.

Globus ČR, k. s. 40

Vítězná 1

Poděbradská 293

284 03 Kutná hora

530 09 Pardubice – Trnová

3.12. Dotazník pro marketingový výzkum 1.

Navštěvujete kavárny?

2.

V případě ţe ano, jak často?

ANO x NE

1x – 2x měsíčně 3x – 5x měsíčně 6x – 8x měsíčně 10x a více měsíčně 3.

Jakou peněţní částku utratíte při návštěvě kavárny? 50,-Kč – 100,-Kč 101,-Kč – 200,-Kč 201,-Kč – 300,-Kč 301,-Kč – 400,-Kč 401,-Kč – 500,-Kč 501,-Kč – a více

4.

Jaká je Vaše věková kategorie? 18 – 25 let 26 – 32 let 33 – 39 let 40 – 47 let 48 – 55 let 56 – 63 let 64 let a více

5.

V jakou denní dobu kavárny nejvíce navštěvujete? 10h. – 13.h. 13h. – 16h. 16h. – 19h. 19h. – 22h. 22h. – a déle

6.

Jste MUŢ nebo ŢENA?

7.

Uveďte prosím, z jakého důvodu kavárny navštěvujete? …………………………… 41

4. Návrh podnikatelského záměru na zřízení kavárny z finančního pohledu Vysvětlení: Zdroje financování jsou jednou z nejdůleţitějších částí podnikatelského záměru, která úzce souvisí se zaloţením podniku. Nedílnou součástí je také zakladatelský rozpočet. Kaţdý podnikatel by měl umět svůj podnikatelský záměr promítnout do finanční podoby.

4.1. Zdroje financování podniku Vzhledem k tomu, ţe kavárna Butterfly bude zaloţen jednou osobou, jako OSVČ , všechny zdroje financování budou pocházet z vlastních zdrojů podnikatele, tudíţ nebudou vyuţity ţádné půjčky, leasingy ani úvěry. Podnikatel má k dispozici 2.000.000,-Kč volných finančních prostředků. Kavárna Butterfly bude otevřena od 1.1. 2013.

4.2. Zakladatelský rozpočet Na základě zakladatelského rozpočtu lze specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky, které budou nutné k zaloţení podniku. Podnikatelskou činnost lze rozdělit do několika fází:39 -

zaloţení firmy

-

zahájení podnikatelské činnosti

-

stabilizace podnikatelské činnosti

Těmto fázím odpovídá reţim financování ze startovního kapitálu a běţného financování.40

4.3. Rozpočet startovacího kapitálu Při zahájení podnikání je potřeba počítat s tím, ţe vynaloţené náklady budou převyšovat nad výnosy. Proto vykázání podnikatelské ztráty při zahájení není nic neobvyklého a je potřeba s tím počítat, ale zároveň ji řídit a financovat. Míru ztráty lze sníţit přesnějšími odhady potřeby finančních prostředků. Finanční prostředky, které budou potřeba při zahájení podnikání lze rozdělit do čtyř skupin:41

Veber, J., Srpová J. a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, str. 95 Veber, J., Srpová J. a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, str. 95 41 Veber, J., Srpová J. a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, str. 96 39 40

42

4.3.1. Finanční prostředky nutné k zaloţení podniku Při zaloţení podniku je potřeba vynaloţit nezbytné finanční prostředky, jako je základní kapitál, poplatek za vydání ţivnostenského listu, výpisu z rejstříku trestů, ověření listin, v některých případech i za zápis do obchodního rejstříku. Vedle toho mohou vznikat další náklady, např. návrh loga, webové stránky, letáky, vizitky, razítka.

4.3.2. Finanční prostředky na nákup zařízení a vybavení V tomto případě se budou řešit otázky technického a sociálního vybavení, administrativního zabezpečení podniku. Podnik si bude veškeré vybavení obstarávat sám nákupem za hotové peníze, nebude potřeba vyuţití leasingů, úvěrů nebo půjček.

4.3.3. Finanční prostředky na nákup oběţného majetku Výši oběţného majetku, mnoţství surovin, materiálu, zásob zboţí, ovlivňuje podíl, jakým suroviny, materiály či zboţí vstupují do finálního produktu či sluţby. Dále pak doba, neţ jsou prodány zákazníkovi a zákazníkem zplaceny. Je nutné dodrţovat lhůty splatnosti faktur dodavatelům, kteří u nových odběratelů mohou vyţadovat platby předem.42

4.3.4. Finanční prostředky pro zahájení činnosti Jde o finanční prostředky, které zabezpečí chod provozní činnosti, neţ bude zabezpečena finančními prostředky z trţeb. Jde především o mzdy zaměstnanců, náklady na energie, poţární ochrana, proškolení pracovníků, apod.

4.4. Rozpočet běţného financování Kromě finančních prostředků na zaloţení podniku je potřeba naplánovat předpokládané náklady, výnosy a hospodářský výsledek. Pak lze zjistit, zda bude podnik schopen dosahovat zisku a v jaké výši. V případě signalizace ztráty nebo nízkého zisku, je potřeba hledat moţnosti zvyšování zisku, ať uţ zvýšením výkonů nebo trţeb, nebo naopak sníţením nákladů.

42

Veber, J., Srpová J. a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, str. 96 43

4.5. Zakladatelský rozpočet Základní kapitál

2000.000,-Kč

Návrh loga

5.000,-Kč

Webové stránky

10.000,-Kč

Letáky 3,-Kč x 500ks

1.500,-Kč

Menu

25.000,-Kč

Vydání ŢL

1.000,-Kč

Výpis z rejstříků trestů

100,-Kč

Reklamní spot

3.000,-Kč

Vizitky 2,-Kč x 1000ks

2.000,-Kč

Razítko

1.000,-Kč

celkem

48.600,-Kč

Zdroj: vlastní odhad autora práce

4.6. Finanční prostředky na nákup zařízení a vybavení Bar

1x

70.000,-Kč

Barové ţidličky

3x

4.470,-Kč

Lednice

1x

14.990,-Kč

Dřevěné stoly

8x

79.992.-Kč

Dřevěné ţidle

34x

22.066,-Kč

Baterie

2x

1.198,-Kč

Dřez

1x

2.340,-Kč

Myčka

1x

9.980,-Kč

Mrazák

1x

8.162,-Kč

Výrobník ledu

1x

3.935,-Kč

Mikrovlná trouba

2x

2.598,-Kč

Kávovar

1x

959,-Kč

Espresso

1x

14.999,-Kč

Noţe

5.000,-Kč

Dekorace

15.000,-Kč

Porcelán

20.000,-Kč

Sklenice

12.000,-Kč

44

Příbory

8.000,-Kč

PC

15.000,-Kč

Tiskárna

2.600,-Kč

audio

2.149,-Kč

Rychlovarná konvice

1x

Kancelářské potřeby

339,-Kč 3.000,-Kč

Mixér

1x

599,-Kč

Pokladní systém

1x

37.780,-Kč

Trouba

2x

21.980,-Kč

Robot

1x

1.780,-Kč

Nerezové stoly

16.200,-Kč

Varná deska

15.200,-Kč

Ostatní

15.000Kč

Celkem

385.536,-Kč

Zdroj: vlastní odhad autora práce

4.7. Finanční prostředky pro zahájení činnosti Nájemné

1x měsíčně

42.000,-Kč

Číšník

4 x 15.120,-Kč

60.480,-Kč

Kuchař

4 x 16.300,-Kč

65.200,-Kč

Soc. pojištění – číšník

4 x 3.780,-Kč

15.120,-Kč

Zdrav. Pojištění – číšník

4 x 1.361,-Kč

5.444,-Kč

Soc. pojištění – kuchař

4x 4.075,-Kč

16.300,-Kč

Zdrav. Pojištění – kuchař

4 x 1.467,-Kč

5.868,-Kč

Telefon, internet

5.000,-Kč

Hrubé mzdy

Reţijní náklady celkem

173.454,-Kč

Zdroj: vlastní odhad autora práce

4.8. Finanční prostředky na nákup oběţného majetku Nealkoholické nápoje

120.000,-Kč

Alkoholické nápoje

80.000,-Kč

Káva

4.000,-Kč

Čaj

3.000,-Kč 45

Tabák

8.000,-Kč

Pochutiny

10.000,-Kč

Ovoce, zelenina

15.000,-Kč

Potraviny

25.000,-Kč

Přísady

10.000,-Kč

Hygienické prostředky

12.000,-Kč

Ostatní

10.000,-Kč

Celkem

297.000,-Kč

Zdroj: vlastní odhad autora práce

4.9. Počáteční kapitál Náklady na zaloţení podniku

48.600,-Kč

Finanční prostředky na zařízení a vybavení

385.536,-Kč

Finanční prostředky na zahájení činnosti

173.454,-Kč

Finanční prostředky na nákup oběţného

297.000,-Kč

majetku Celkem

904.590,-Kč

Zdroj: vlastní odhad autora práce

4.10. Plán nákladů a výnosů na rok 2013 Náklady Náklady na pořízení oběţného majetku

3.564.000,-Kč

Mzdové náklady

1.508.160,-Kč

Nájemné

504.000,-Kč

Reţijní náklady

60.000,-Kč

Celkem

5.636.160,-Kč

Zdroj: vlastní odhad autora práce

46

Týdenní odhad tržeb Dny v týdnu

kapacita

Obrátka židle

Útrata na hosta

Tržby

Pondělí

34

2

170,-Kč

11.560,-Kč

Úterý

34

2

170,-Kč

11.560,-Kč

Středa

34

2

170,-Kč

11.560,-Kč

Čtvrtek

34

3

170,-Kč

17.340,-Kč

Pátek

34

4

200,-Kč

27.200,-Kč

Sobota

34

4

210,-Kč

28.560,-Kč

Neděle

34

3

190,-Kč

19.380,-Kč

celkem

127.160,-Kč

Roční odhad tržeb 127.160 x 53týdnů = 6.739.480,-Kč

Výnosy Z provozní činnosti

6.739.480,-Kč

Celkem

6.739.480,-Kč

Zdroj: vlastní odhad autora práce

4.11. Hospodářský výsledek Roční výnosy

6.739.480,-Kč

Roční náklady

5.636.160,-Kč

Hospodářský výsledek

1.103.320,-Kč

Základ daně

1.103.320,-Kč

Daň z příjmu FO

165.498,-Kč

Hospodářský výsledek po zdanění

937.822,-Kč

Zdroj: vlastní odhad autora práce

47

Výsledky a shrnutí Nově otevíraná kavárna ButterFly bude umístěna v centru města Pardubice, v ulici Smilova 368, v blízkosti autobusových zastávek, moţnost parkování aut bude ve vedlejší ulici, v pracovní dny do 19h. za poplatek. Prostory na provoz kavárny budou pronajímány od majitele budovy a budou rozděleny na dvě části, část výrobní a provozní. V kavárně budou nabízeny produkty jako alkoholické a nealkoholické nápoje, několik druhů kávy, další teplé a studené nápoje, smíšené nápoje, z pokrmů to budou vaječné pokrmy, toasty, grilované pokrmy, sladké speciality, dále pak exkluzivní produkty z dovozu. Zákazníci si budou moci produkty prohlédnout a vybrat přímo z vitríny. Na základě průzkumu trhu konkurence bylo zjištěno, ţe kavárna ButterFly bude mít několik konkurentů, především to budou kavárna Café Bajer a kavárna J. Homolka, které jsou v Pardubicích velice známé a mají jiţ svou historii a klientelu, dále pak kavárna Atrium, která se nachází v blízkosti kavárny ButterFly. Marketingový výzkum byl proveden ve městě Pardubice, na základě vyplněného dostazníku, který obsahoval krátké otázky, které měly několik moţností, z nichţ si mohli respondenti jednu moţnost vybrat. Bylo osloveno 50 respondentů, z nichţ 32 responedntů odpovědělo, ţe kavárny navštěvují. Z průzkumu vyplynulo, ţe kavárny navštěvují více ţeny, neţ muţi, především za účelem posezení s přáteli. Věková hranice se nejvíce pohybovala nejvíce vrozmezí 33-39 let, návštěvnost kavárny 3x-5x měsíčně a jsou ochotni utratit za jednu návštěvu 101-200,-Kč, doba návštěvnosti se nejvíce pohybovala od 19-22h.. Jako nově otevíraná kavárna se kavárna ButterFly musí dostat do podvědomí potenciální klientely, proto pro propagaci budou zvoleny webové stránky, roznos letáků před otevřením kavárny, reklamní spot v rádiu. V den otevření se bude konat propagační akce v podobě ochutnávek sortimentu kavárny. Organizační provoz kavárny bude zajištěn osmi zaměstnanci (4 číšníci, 4 kuchaři) pracující na dvousměnný provoz, v případě potřeby bude zajištěna pomocná síla. Kavárna ButterFly bude zakládána fyzickou osobou, jako OSVČ. Nebude tak vyuţito ţádného úvěru, ani leasingu. Dle odhadu bude potřeba vynaloţit finanční prostředky na zaloţení podniku, v částce 48.600,-Kč, finanční prostředky na nákup zařízení a vybavení provozovn, v částce 385.536,-Kč, finanční prostředky pro zahájení činnosti, částka 173.454.-

48

Kč, finanční prostředky na nákup oběţného majetku, částka 297.000,-Kč, počáteční kapitál je tedy 904.590,-Kč. Vzhledem k tomu, ţe se kavárna bude otevírat od 1.1.2013, budou náklady podle odhadu pro rok 2013 5.636.160,-Kč, týdenní odhad trţeb 127.160,-Kč, tedy roční odhad trţeb 6.739.480,Kč pro rok 2013. Pokud by vše bylo dle plánovaného odhadu, pak by hospodářský výsledek byl za rok 2013 kladný, ve výši 937.822,-Kč. Z výsledků marketingového výzkumu, průzkumu konkurence, z výsledků finančního plánu a především z hospodářského kladného výsledku, který by kavárna ButterFly mohla dosáhnout, lze říci, ţe tento podnikatelský záměr je realizovatelný.

49

Závěr Cílem této práce bylo vytvoření podnikatelského záměru na zaloţení a provozování kavárny. První část práce byla teoretická, kde bylo popsáno, co je podnikatelský plán a co všechno obnáší zaloţení podniku. Byly vzaty v úvahu všechny důleţité aspekty, které mohou přispět k úspěšnému zaloţení kavárny. Součástí teoretické části se stala i personalistika, která se nepřímo zabývá této věci, avšak hraje důleţitou, signifikantní roli ve vedení podniku, kavárny. V praktické části se práce zabývala analýzou podnikatelského prostředí, kde bylo především zjištěno, jaké příleţitosti nebo hrozby na nový podnik na trhu čekají. Na základě marketingového výzkumu bylo zjištěno, jací zákazníci podnik navštěvují. Pomocí odhadu finančního plánování byly stanoveny náklady a výnosy pro zaloţení podniku. S odhadem lze konstatovat, ţe tento plán je pro zaloţení podniku realizovatelný.

50

Bibliografie 1.

CETLOVÁ, Helena. Marketing sluţeb. 3. Vydání, 2002. ISBN 80-7265-049-1

2.

ČERTÍK, Miroslav, a kolektiv autorů, Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení,

Praha, 2001. ISBN 80-238-6275-8 MACH, Josef. Ekonomika pro střední odborná učiliště obor kuchař/číšník 1. díl. 1. vydání, Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-539-9 MACH, Josef. Ekonomika pro střední odborná učiliště obor kuchař/číšník 2. díl. 2. vydání, Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-802-9 Mlejnková, Lena a kol.: Sluţby společného stravování, Oeconomica, Praha 2005, ISBN 80245-0870-2 SALAČ, Gustav. Stolničení. 2. vydání, 2006, Fortuna. ISBN 80-7168-752-9 SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav; kolektiv. Základy podnikání. 1. vydání, Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3339-5 SYNEK, Miloslav, a kol., Manaţérská Ekonomika. 2. vydání, dotisk 2002. ISBN 80-2479069-6 ŠAMONIL, Václav. Úvod do studia personalistiky. 1. vydání, 2003. ISBN 80-86723-02-X VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka; kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání, Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6 WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start, Management Press, Praha 2003. ISBN 80-7261-075-9 ZADRAŢILOVÁ, Dana; KHELEROVÁ, Vladimíra. Management Obchodní Firmy. 1. vydání, Grada, 1995. ISBN 80-85623-72-2 ZÁKON č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v aktuálním znění

Internetové zdroje Rotschedl, Jiří, Poradenství v oblasti marketingu a managementu, [online], [cit. 2012-05-

05], dostupné z : http://www.rotschedl.com/news/modely-marketingovych-mixu/ Český

statistický

úřad,

[online],

[cit.

2012-05-26],

dostupné

z

:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cslu050712.doc HBI, Česká republika, ONLINE databáte firem, [online], [2012-05-26], dostupné z : http://www.hbi.cz/cs/firmy/tchibo-praha--spol--s-r-o--jihlava-C09008.html#

51

Gastrotrend, [online], [cit. 2012-05-26], dosptupné z: http://www.gastrotrend.cz/7-rubrikyclanky/7-potraviny-kuchyne/75-rozliseni-vin-dle-odrudy/2564-kavarenske-retezce-otevirajinove-pobocky.html Wikipedie,

otevřená

encyklopedie,

[online],

[cit.

2012-05-26],

dostupné

z

:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Costa_Coffee Wikipedie,

otevřená

encyklopedie,

[online],

[cit.

2012-05-26],

dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Starbucks Coffee&Co., Kdo jsme, [online], [cit. 2012-05-26], dostupné z: http://www.coffeeco.eu/cz/onas/kdo-jsme Crosscafe, O Crosscafe, [online], [cit. 202-05-26], dostupné z: http://www.crosscafe.cz/ocrosscafe.htm Café Bajer, [online], [cit. 2012-05-26], dostupné z: http://www.cafebajer.cz/uvod.html Kam-pujdem.cz,

[online],

[cit.

2012-05-27],

dostupné

z:

http://www.kam-

pujdem.cz/podnik/kavarna-j-homolka/ Chillis, [online], [cit. 2012-05-27], dostupné z: http://www.chillis.cz/onas.html Ikea, [online], [cit. 2012 – 04 -11], dostupné z: http://www.ikea.com/cz/cs/ Alza, [online], [cit. 2012-04-11], dostupné z: http://www.alza.cz/elektro/f18852655.htm Ministerstvo

pro

místní

rozvoj,

[online],

[cit.

2012-05-26],

dostupné

z:

http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=75a02104-8eaa-48ef-b4a5-04ff3a5d3041 Gastroplus.cz,

web,

který

chutná,

[online],[cit.

2012-05-28],

dostupné

http://www.gastroplus.cz/gastrotemata/kava-caj/historie-kavy/ Kávovary.info, Průvodce světem kávovarů, [online], [cit. 2012-05-28], dostupné z : http://www.kavovary.info/clanky/fenomen-away-aneb-kava-sebou/ Kafekodo, [online], [cit. 2012-05-29], dostupné z: http://www.kafekodo.cz/historie.html Žena.cz, [online], [cit. 2012-06-14], dostupné z: http://zena.centrum.cz/bydleni/clanek.phtml?old_url=bydleni/rady-anavody/2006/10/10/clanky/kavarny-mista-vonavych-setkani/

52

z:

Příloha č. 1 Desatero úspěšného podnikatele Být úspěšným podnikatelem znamená mít osobní přínos a hnací sílu pro úspěšný rozvoj firmy, proto by měl podnikatel uplatňovat typické rysy pro podnikatele.43 -

Vytrvalost – první neúspěchy nesmí podnikatele odradit od další činnosti

-

Sebedůvěra – důvěra ve vlastní schopnosti

-

Odpovědnost – podnikatel musí být odpovědný svým zaměstnancům, zákazníkům,

dodavatelům a státním institucím -

Informovanost – podnikatel by měl být informován o svých zákaznících,

konkurentech, kapitálu, situaci na trhu, atd. -

Iniciativa – podnikatel by měl konat dříve, neţ ho někdo o něco poţádá nebo je

k tomu donucen -

Využití svých silných stránek a příležitostí – podnikatel by měl umět vyuţívat svých

předností a stále by měl sledovat nové trendy na trhu a okolí a zjišťovat zda pro jeho podnikání neznamenají nové příleţitosti. -

Koncepce – cena – kvalita – nestačí nalákání zákazníků na naši cenu, ale zároveň

podnikatel musí sledovat kvalitu produkce a pruţně reagovat a poţadavky zákazníků. -

Úsilí o úspěch – za úspěch podnikatele lze povaţovat jeho hospodářský výsledek

(zisk) a jak je vnímán jedincem nebo skupinou lidí, obě sloţky nemusejí být v souladu. -

Racionální chování – podnikatel uvaţuje ve více variantách, zvaţuje alternativy.

-

Respektování okolní reality – podnikatel musí umět respektovat okolí a své

konkurenty, případně se od nich můţe poučit nebo se s nimi spojit jako se svými partnery.

43

Veber, J., Srpová, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy, str. 62 53

Příloha č. 2 Mapa s konkurencí a nově zřizovanou kavárnou Butterfly A – nově zřizovaná kavárna Butterfly B – kavárna Atrium C – kavárna Chillis Café D – kavárna Café Bajer E – kavárna Homolka G – kavárna Premiéra H – kavárna Delikatessy Bajer

54

Příloha č. 3 Webové stránky

Vizitka

55

Příloha č. 4 Leták

56