Chlumečák měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce I. ročník | Duben 2012 | ZDARMA
R
Vážení čtenáři
edakce našich novin se rozhodla, s cílem udržet laťku úrovně Chlumečáku, vydávat na pokračování zápisky z cest našeho rodáka pana Františka Mezka. Pro většinu občanů je to známý člověk, který žil v Malém Chlumci od narození do svých 30 let. Je vrstevníkem Jirky Vostárka, Jardy Jarýho, Pepy Vynše, Vaška Skopce, Jendy Vokurky, Pepy Kozohorského a dalších. Jeho bratr je provozovatel pneuservisu v Hostomicích Jarda Mezek. Od doby co se oženil, žije v Kotenčicích na Příbramsku.
Utopence by si dal každý Jan Kovářů
P
odle prvního zápisu v naší historické kronice se v roce 1922 „nalézají v obci dvě divadelní jeviště a představení pořádány v zimních měsících jsou hojně navštěvovány“. Chlumečáci mají zkrátka divadlo rádi. Důkazem byl vyprodaný sál obecního úřadu v sobotu 31. března, kdy k nám osovský ochotnický soubor Divadlo Domnívám se, že pan František Mezek, řečený ze stodoly přijel s reprízou svého úspěšnéFanda, je asi jediným člověkem v obci, který může před svoje jméno napsat „cestovatel“. Jeho cesty vedly zajímavým směrem. Směr byl ryze východní, možná o to dobrodružnější, Rusko. Rusko, největší země světa, která má opravdu na mapě ještě „bílá místa“, kam lidská noha nevstoupila. Možná některá místa přestala být bílá, protože tam vstoupila noha našeho Fandy. V nedávné minulosti v Chlumci měl o svých cestách i besedu. Franta ze všech svých cest vypracoval deníky, které naší redakci laskavě zapůjčil, jako podklad pro naše vyprávění. Uvidíte, kam až noha Chlumečáků může dojít. Tak příště přejeme fajn počtení . Ilja Rozsypal, starosta Chlumečák | duben 2012
ho představení „Dá si někdo utopence?“ Jak velký mělo představení úspěch by se dalo lépe posoudit kdyby byla na sále opona. Při závěrečné „děkovačce“ herců by šla nahoru nejméně šestkrát. Podívejte se na fotky. (další foto na www.obecvelkychlumec.cz) Děkujeme organizátorům večera – OÚ, Ladíkovi Jarých a Slávkovi Ježdíkovi.
1
Zprávy Obecního Úřadu
Kam s naší odpadní vodou? Odpadní vody, tj. vody z WC, koupelen a kuchyní odtékají z každého objektu. Jejich odvádění může být z hlediska zákona legální a nelegální, nebo jinak řečeno pro životní prostředí příznivé a nepříznivé. 1. Pohled z hlediska zákona Pravidla vypouštění odpadních vod z domácností upravuje vodní zákon (zák. č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění). Podle § 38 vodního zákona jsou odpadními vodami vody použité v obytných a jiných stavbách a zařízeních, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) Podle § 2 odst. 9 vodního zákona je vypouštění odpadních vod do vod podzemních nebo povrchových „nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami“. Podle § 8 vodního zákona je k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami potřeba povolení. Povolení vydává místně příslušný vodoprávní úřad. Podle § 38 odst. 3 vodního zákona je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, povinen zajišťovat jejich zneškodňování (tj. čištění a odvádění) v souladu s podmínkami sta-
novenými v povolení k jejich vypouštění. Při povolování vypouštění odpadních vod stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Náležitosti a podmínky povolení k vypouštění odpadních vod upravuje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění. Sankce: Nedovolené vypouštění odpadních vod fyzickou osobou je klasifikováno jako přestupek dle § 116 odst. 1 písm. b) vodního zákona. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Pokud nedovoleně vypouští odpadní vody právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, je toto považováno za správní delikt, za který lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč (§ 125a vodního zákona). 2. Pohled praktický, z hlediska životního prostředí Způsoby zbavení se odpadní vody z objektu jsou různé: Žumpa – žumpa je dobré řešení, musí být však 100% vodotěsná. Musí bý vyvážená oprávněným vývozcem (obdržíme o vývozu doklad), který odpadní vody z naší žumpy odveze na městskou čistírnu odpadních vod, ne na pole či do potoka. Tento způsob je možný, avšak dosti nákladný (cenové porovnání provozu viz níže).
Cenové porovnání pořizovacích a provozních nákladů jednotlivých variant řešení likvidace odpadních vod v souladu a platnou legislativou Nepropustná jímka, žumpa
Septik + zemní filtr
DČOV
Pořizovací náklady
Objem 10 m3 40 000 Kč
23 000 Kč + 10 000 Kč= = 33 000 Kč
od 37 000 Kč
Náklady na el.energii ročně
nejsou
nejsou
Dmychadlo 2700 Kč
Náklady na vyvážení ročně
18x ročně (4 členná rodina, spotřeba 120 l/os.den) 18 x 2 900 Kč = = 52 200 Kč
2x ročně (4 členná rodina, spotřeba 120 l/os.den) 2x2 900 Kč = = 5 800 Kč
nejsou
Další náklady ročně
nejsou
1x za 5 let výměna náplně filtru – 7 000 Kč ročně 1 400 Kč Rozbory vyčištěných vod – 800 Kč
1x výměna provzdušňovacích elementů – 600 Kč Rozbory vyčištěných vod – 800 Kč (v případě DČOV s certifikátem CE nejsou)
2
Septik – dříve byly septiky povolovány se stavbou domu. Kam budou vody poté vypouštěny se často moc neřešilo. Tento způsob je v dnešní době nevyhovující. Jednak septik (i když by byl řádně provozován, 2x ročně vyváženy hrubé nečistoty) nevyhovuje svou účinností na jakost vypouštěných vyčištěných odpadních vod a navíc majiteli objektu chybí povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod dle dnešní legislativy. Domovní ČOV – domovní čistírnu odpadních vod lze nahradit sestavou septiku a pískového filtru anebo kompaktní objekty čistírny odpadních vod (DČOV), které ke svému čištění využívají proces biologického čištění mikroorganismy (cenové porovnání pořízení a provozu viz níže). Sestavu septik-pískový filtr je třeba vyvážet 2x ročně, Kompaktní DČOV není třeba vyvážet, je třeba pouze vyjmout 1x ročně 30l kalu a uložit např. na kompost Napojení na veřejnou kanalizaci – to je velmi pohodlný a výhodný způsob, pokud se nachází v místě našeho bydliště kanalizace zakončená centrální čistírnou odpadních vod. Ani tento způsob není zadarmo, odvádění odpadních vod je zpoplatněno formou stočného. Kam tedy vody vypouštět, když v naší blízkosti nevede kanalizační stoka? Vypouštět vyčištěné odpadní vody lze pouze do vod povrchových (např. potůček), nebo podzemních (ne však přímo jedině pomocí vsakovacího objektu, který vodu do vod podzemních odvede). Další možností je jímání vyčištěných odpadních vod a jejich využívání pro zálivku. Toto však nelze využívat v období mrazů či dlouhodobých dešťových srážek. Odpověď na otázku proč čistit odpadní vody je jednoduchá – kvůli nám samotným a našim dětem. Pokud vypouštíme odpadní vody, které nejsou řádně vyčištěné, zhoršujeme kvalitu povrchových i podzemních vod. Vody v našich potocích a řekách nejsou tak průzračně čisté jako kdysi, kdy neexistovaly ty úžasné prací, mycí a čistící prostředky. To samé se děje i s podzemními vodami ve stávajících i nových studnách, které ne vždy jsou vhodné pro přímou spotřebu. Řešení je na každém z nás. Ing. Jarmila Tavodová autorizovaný inženýr pro vodohospodářské stavby Chlumečák | duben 2012
Zprávy Obecního Úřadu | Zprávy z obce Akce Obecního úřadu: Q Započala výměna vodoměrů v Malém
Chlumci (I. etapa 30 domů) Q Provedena kontrola a údržba kanalizace ve Velkém Chlumci. Je nutno konstatovat, že dešťová kanalizace v obou částech Chlumce je nyní v pořádku. Bude pouze dodělávána jedna kanálová vpusť v prostoru pod „fořtovnou“ ve Velkém Chlumci. Q Byla provedena rekonstrukce „Náměstí“ ve Velkém Chlumci za cenu cca 50 tisíc. Q Probíhá jednání představitelů obce s dodavateli a spořitelnou ohledně realizace položení asfaltu v části „Sídliště“ v Malém Chlumci. Q Vzhledem ke změnám ve financování obce byla navržena a vypracována finanční komisí a starostou změna rozpočtu pro letošní rok. Q V prostoru nad Zelenkou směrem na Dobříš byl vyhrabán nový příkop, včetně náspu, který zamezí v případě velké vody vniknutí vody na cestu do Malého Chlumce a zatopení pozemků u Kratochvílů. Q Pan Václav Nagy vypracovává pro obec nařízený protipovodňový plán. Q Probíhá jednání o rekonstrukci „Koníčku“ a cesty kolem Mistalerů. Q Bylo provedeno vyčištění studny a desinfekce pramenu na Knížecí cestě za pomoci hasičů z Hostomic. Q Na Obecním úřadě bylo realizováno divadelní představení ochotníků z Osova.S velkým úspěchem. Q Proběhl zájezd pro Chlumecké do divadla Příbram. Q Obec Velký Chlumec získala z Krajského úřadu dotaci ve výši 200 tisíc na výstavbu dětského hříště v Habřinkách Rozhledna –PROVOZNÍ DOBA 2012
DUBEN až ZÁŘÍ ŘÍJEN SOBOTA, NEDĚLE, svátky 10.00 - 17.00 hodin. 10.00 - 15.00 hodin STUDENÝ VRCH ROZHLEDNA a OBČERSTVENÍ Sdružení za ekologický rozvoj krajiny o.s,. Velký Chlumec 60, 267 24 Hostomice Informace : 606 436 893 e-mail:
[email protected]
Chlumečák | březen 2012
Budeme svítit nově? V
Jan Štěpánek
eřejné osvětlení je jednou z vizitek obce. Mělo by přispívat k pohodlnému a bezpečnému životu občanů, ale nezatěžovat přitom příliš obecní rozpočet. Bylo by použití LED technologie krokem tím správným směrem? Ve středu 28. března prezentovala firma SUNNY MONT z Hostomic svoji technologii LED osvětlení zastupitelům obce. Zástupce firmy, pan Rejsek nejdříve seznámil s výhodami používání LED diod oproti sodí-
kovým výbojkám. Mezi hlavní přednosti patří nižší spotřeba elektrické energie při zachování stejných světelných podmínek a nižší náklady na servis a údržbu. LED svítidla mají také postatně delší životnost. Zastupitelé se po prezentaci shodli na tom, že dalším krokem by mělo být zmapování současného stavu veřejného osvětlení a zpracování konkrétní nabídky, aby případná výměna finančně nezatížila rozpočet obce.
Obec Velký Chlumec a SK Chlumec pořádají
SLET ČARODĚJNIC
30. dubna 2012 od 18.00 hod na hřišti v Habřinkách Účastníky v maskách čeká odměna Program: Opékání vuřtů, Kreslení čarodějnice, Skládání puzzlů Tanec s koštětem, Vyhlášení nejhezčí masky Vyhlášení nejlepšího tanečníka
Vážení občané, poslední dobou se často objevují v prostoru obce volně pobíhající psi. Dbejte prosím na zásady bezpečnosti a zdraví ostatních lidí a své psy zajistěte tak, aby nemohli volně běhat po vsi. Předcházíte tím zbytečným následným problémům. 3
Fejeton | Společenská rubrika
Jako z jiného světa...
znáte svoji obec?
Možná tak budete připadat svým vnoučatům až se vás zeptají, jak to vypadalo na světě, když jste byli stejně staří jako oni... Gaston Muchov
D
nes bych se rád ohlédl zpět, a to jenom tak o padesát až šedesát let. Je to ohlédnutí moje i ohlédnutí mých kamarádů, přátel i přítelkyň, vrstevníků. Řítíme se z mladických let a začínáme se řadit do kategorie víceletých. Nedávno mi přistál na počítači „pozdrav“ – mail, který sic nevyžádaný, mne zaujal. Představte si, že mi jej poslala sestra z poza oceánu. Možná jste tento článek četli, ale přesto jej upravený předkládám, protože každý náš čtenář nemá doma internet a podobné zařízení. Jednou se vás zeptá vnuk „dědečku nebo babičko kolik je ti vlastně let?“ A Vy odpovídáte: narodil(a) jsem se před televizí, očkování proti obrně, kopírkou, kontaktními čočkami a antikoncepčními pilulkami. Nebyly ani policejní radary, kreditní karty, laserové paprsky. Nebyla vynalezena klimatizace, automatická pračka ani sušička. Člověk nebyl na měsíci a trysková letadla neexistovala. Slovo gay bylo respektované anglické slovo a označovalo veselého, laskavého muže, ne homosexuála. Všichni jsme chodili s holkama a klukama, přítele a přítelkyně přinesla doba. Také jsme se po týdnu známosti k přítelkyni hned nestěhovali. A také jsme se ženili a vdávali. Na hromádce žili už postarší lidé, třeba vdovci. Narodili jsme se před počítači, terorismem a skupinovou terapií. Ženám jsme dávali přednost, pouštěli jsme starší sednout, a slušně jsme se zdravili. V naší nebo mé době panenství nezpůsobovalo rakovinu a takové dívky – panny znamenaly pro svoji rodinu čest a pro svého muže čistotu. Neznali jsme bezdrátové telefony, o mobilech nemluvě, videa, DVD, CD, notebook znamenal notový sešit. Hodinky jsme si natahovali každý den, a domácí spotřebi4
če neměly světelné displeje. Neměli jsme bankomaty, mikrovlnky, barevné fotografie a televizory. Pokud bylo na výrobku Made in Japan, znamenalo to,že je to špatné, Made in Korea nebo Čína ani snad neexistovalo. Neslyšeli jsme o McDonaldu, Chipsech, instantní kávě, umělých sladidlech apod. Nové auto stálo 20 tisíc, ale kdo měl tolik peněz? Tráva byla na kosení a sušení a ne na kouření. Když jsme šli k muzice, vypili jsme dvacet piv a nepotáceli jsme se jako po třetím záchvatu bahení zimnice. Jo a také jsme každý znal alespoň základní národní písničky, které jsme všude všemožně zpívali. Dnes naši fotbaloví reprezentanti otvírají ústa při naší hymně a někteří ani netuší, že už se nad Tatrou neblýská. Možná celou zná pouze brankář Čech. Na závěr se Vás vnuk nebo vnučka po vyslechnutí této polemiky zeptá, „kolik je ti let babi, dědo 200“? Je pro nás požehnáním, že jsme neprožili světovou válku, jako naši rodičové, ale často jsme byli jenom kousek od ní. Korea, Kuba, Vietnam, Afganistán, Irán a spousta střetů a malých válek daleko od nás. Je to hrozné i šťastné zároveň co jsme už zažili za změny a pokrok. To jsme ale šikulové. Myslíte, že dnešní vnoučata s tím také tak hnou jako my? Asi jsme byli velmi silná lidská skupina, která popostrčila cestu vývoje o tolik vpřed. To jsme ale borci co? Co vnoučátka, co dokážete vy? Asi poletí k Marsu, počítače jim zabudují po narození pod kůži, jíst budou pouze mořské řasy a díky vývoji medicíny se dožijí 120 let. Víte co? Užijte si to! My Vám to snad ani nezávidíme, že?
Vaši odpověď na otázku: kde se nachází místo, které vidíte na fotografii? zasílejte na emailovou adresu:
[email protected] do 10. května 2012. Jména těch, kteří poznají místo na fotografii uvedeme v příštím čísle CHLUMEČÁKU. Správnou odpověď na otázku z minulého čísla (značka je za domem Lukavských) nám zaslali naši čtenáři: Kiki Hůlová s rodinou a Stanislava Rychlíková s rodinou Děkujeme.
Vzpomínka na naše zesnulé v měsíci dubnu František Frajer – 2. 4. 1970 – 82 let Miloš Kraus – 14. 4. 1972 – 48 let Anna Koudelová – 12. 4. 1976 – 88 let Antonie Cajthamlová – 13. 4. 1976 65 let Květoslava Kratochvílová – 3. 4. 1978 46 let Josef Sedláček – 26. 4. 1979 – 74 let Emanuel Štverák – 6. 4. 1980 – 78 let Václav Vokurka – 13. 4. 1980 – 76 let Marie Frajerová – 11. 4. 1984 – 75 let Josef Kolařík – 9. 4. 1989 – 81 let Antonín Horák – 25. 4. 1993 – 77 let Anna Klimtová – 26. 4. 1993 – 82 let Jarmila Haklová – 6. 4. 2001 – 81 let Rudolf Kofroň – 2. 4. 2002 – 73 let Jaroslava Sobotková – 4. 4. 2003 40 let Jan Krejčí – 19. 4. 2010 Božena Kýnová – 20. 4. 2011 – 81 let Informace z dostupných smutečních oznámení poskytla paní Jaroslava Kozohorská Chlumečák | duben 2012
Zprávy z obce | Okolí
Po stopách piva v okolí...
Pivovar Osov Gaston Muchov
P
Chlumecký Blues Jan Kovářů
J
méno Jitky Vrbové znají určitě všichni místní starousedlíci a milovníci trampských písniček. Přestože nepatřím ani do jedné kategorie, poslechl jsem doporučení Slávka Ježdíka, spoluorganizátora koncertu, a vydal se 17. března do hospody U Kozohorských na její koncert. Letošní návštěva (odhadem 25 lidí) není nic proti tomu, kolik lidí přišlo na minulý koncert. Prý museli stát venku a poslouchat pod okny. Jitka Vrbová přijíždí spolu se svým kytaristou Standou Chmelíkem a všichni ji vítají jako starou známou. Nedivím se, jezdila léta do Malého Chlumce na letní byt, u Loužku musela zahrát a zazpívat spousty písniček. Krátce před osmou začínají, a tak se mohu přesvědčit na vlastní uši, že přirovnání k Evě Olmerové je na místě. Chtěl bych se omluvit čtenářům, návštěvníkům koncertu a znalcům repertoáru paní Vrbové, že nevyjmenuji všechny skladby, které toho večera odehrála. Poslouchal jsem ten vyjímečný hlas, snažil se udělat několik fotek a najednou jsem viděl, že těch 25 lidí není vůbec málo, že je to přesně tolik, aby vznikla atmosféra na kterou dlouho nezapomnete. Mimo jiných zazněly písničky Marion, Pampelišky, Pikovický Blues, Čekej tiše (s věnováním Evě Olmerové) a na závěr Niagára. Většinu z nich si zazpívala celá hospoda společně se zpěvačkou. O přestávce si kdo chtěl mohl koupit a nechat podepsat CD a Slávek Ježdík předal knihu o našem kraji na historických pohlednicích. Více fotek z koncertu na www.obecvelkychlumec.cz.
ivo, nápoj náš národní, uctíván většinou české populace, především pak mužské. Vzhledem k tomu, že i v našich vesnicích je pivo velebeno, zvláště pak pivo Smíchovské, pojďme si zavzpomínat i na jiná piva v našich lokalitách dříve vyráběná – vařená. Bohužel rok 1949 – znárodnění znamenal konec mnoha menším pivovarům a nastala éra velkých celků Smíchov, Prazdroj, Popovice, Krušovice apod. Naším nejbližším pivovarem byl pivovar Osovský. Dlouho se vůbec nedalo zjistit, kdy byl vlastně postaven. Později, při likvidaci střechy pivovaru byl na trámu nalezen letopočet 1742. Byla to po zámku a kostelu třetí velká osovská stavba. Prvním majitelem a stavitelem byl rod Kauniců, pozdější majitelé pak byli Karlové – knížata Schwarzenbergové a po roce 1932 komerční rada Václav Palivec. Přibližná výroba – výstav piva byl cca 3500 hl. ročně, to je přibližně 1000 l, 2000 piv denně. Po ukončení výroby bylo převezeno zařízení do pivovaru Liteň. Za války budova sloužila jako sklad nafty pro Německou armádu. V roce 1967 byl pivovar demolován. Jeho budova stála na místě dnešní prodejny Jednoty a parkoviště. Pivovarská nálepka byla vyvedena zeleným písmem na černém podkladu nápis Osovské pivo. Dodnes lze najít pivní lahve, které se prodávají mezi sběrateli za 250 Kč za kus. Dnes nám už těžko někdo prozradí jakou mělo chuť, sílu barvu a podobně. Traduje se, že pivo bylo výborné, a dokon-
ce měl pivovar několik hospod. Na Mníšku, Příbrami, Praze. Poslední pivovarský kočí byl pan Dalibor z Osova a poslední sládek byl pan Houdek, který v budově pivovaru bydlel i po jeho uzavření. Příště navštívíme některý z dalších pivovarů v našem okolí. Pivu zdar! Chlumečák | duben 2012
5
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie nikoho nezabije – 5. část Jan Štěpánek
M
inulou část našeho cestování proti proudu času jsme přerušili v době Třicetileté války. Dnes se podíváme, jaké následky to přineslo našemu kraji. Po dobytí Prahy saským vojevůdcem Janem Jiřím z Arnheimu (15. listopadu 1631) proti němu vytáhl 22. prosince do boje císařský vojevůdce Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Na svém tažení vydrancoval města Dobříš a Mníšek i s okolím včetně vesnic Osov, Skřipel a Chlumec. Další pohroma postihla zdejší vesnice, když naším krajem vedl své vojsko švédský generál Jan Gustavsonn. Ten ve dvou dnech 22. a 23. října 1639 vydrancoval a vypálil města Zbraslav, Dobříš a Hostomice, přičemž neušetřil ani Osov, Skřipel, Osovec a Chlumec. Když koncem července 1648 obléhala švédská vojska Prahu, vydal se jí na pomoc císařský generál Jan Krištof. Ten byl i se svým vojskem poražen u Hluboké švédskou armádou pod velením genarála Wittenberga. Na zpáteční cestě směrem na Prahu švédové opět vydrancovali Dobříš (a vesnice Osov, Skřipel a Chlumec), Mníšek a Zbraslav. Po tomto opakovaném drancování byly vesnice Skřipel a Chlumec velmi zpustošeny. Skřipelská fara s pozemky zanika a tvrz se dvorem byla opustěna. Vše koupil 13. prosince 1647 za 4 tisíce míšeňských kop Mikuláš z Gerštofu a připojil ke svému osovskému panství. Kromě Osova mu patřily vesnice Osovec, Běštín, Chrastina (dnes Nové Dvory), Hlažovice (dnes Lážovice), Lštěň, Skřipel a Chlumec. Mikuláš zastvával za svého života řadu vysokých funkcí. Byl čísařským místopísařem, podkomořím a nakonec nejvyšším písařem. Zemřel v roce 1671. Skřipelská tvrz, která byla od konce Třicetileté války zpustlá, zanikla po jeho smrti úplně.
Němečtí osadníci v Osově
Stejně jako panství ve Skřipli, tak i osovský dvůr byl stále ješte poznamenán následky války, hlavně malým počtem obyvatel. Nový majitel Ferdinand Maxmilian, hrabě z Kaunic (vlastnil osovské panství v letech 1678 –1687) proto rozhodl, že do Osova přivede nové osadníky. Byli to hlavně němečtí řemeslníci a čeledníci z jeho panství na českolipsku. Odtud pocházejí jména jako Grubner, Mistaler, Losman, Münzberg, která přetrvala až do dnešní doby. Další důležitou událostí byla změna majitele skřipelského kostela. Dnes už neexistující kostel sv. Jana Křtitele přechází v roce 1675 pod světskou (necírkevní) správu. Prvním administrátorem, neboli správcem byl Antonín Táborský, který bydlel ve staré faře (dnes Skřipel č. p. 12). Zanedlouho se přestěhoval do Osova a založil v roce 1675 nejstarší skřipelskou matriku, kterou psal latinsky a česky. Další z matrik je farní matrika v Bezdědicích, kterou založil v roce 1664 farář Matěj Červenka a můžeme v ní najít první záznamy o osadnících z Chlumce. Jsou to oddací záznamy a pro zajímavost uvádíme jejich doslovný přepis: 24. ledna 1665 – Jakub Peřina s Dorotou, vdovou po Ksandrovi z Chlumce 9. února 1665 – Václav Procházka s Alžbětou, dcerou Jana Božálníka z Chlumce 25. dubna 1665 – Jan Řechtáčík z Chlumce s Annou, dcerou Oučastníkovic 6
foto: J. Štěpánek
Švédská vojska v našem kraji
Barokní kaplička v Lážovicích byla postavena koncem 18. století 24. dubna 1667 – Havel Hachníček, pastýř s Kateřinou, sirotkem pozůstalým v Chlumci 8. září 1667 – Václav Babáček s Dorotou, dcerou Kvasničkovic z Lážovic 7. listopadu 1667 – Jiřík, syn Pavla Bělohradského ze vsi Počápic (Podčaple) s vdovou po Janu Vojířovi ze vsi Chlumce Kromě sňatků byly do bezdědické matriky zapsány i křty dětí narozených v Chlumci: 24. února 1664 okřtěna jest dcera Rozina z otce Pavla Ksandra a máteře Doroty Ksandrové. Kmotrové jeji jsou: Jan Sládek z Vosova a Kateřina Balatá 25. dubna 1664 – okřtěna jest dcera Anna z otce Jana Vojíře a máteře Kateřiny. Kmotrové jeji jsou Jan Sládek z Vosova a Mandelína, mlynářka z Vosova 15. února 1665 – okřtěn jest syn Jan z otce Jana Ksandra a máteře Voršily. Kmotrové Jan Honsa ze Lštěně, Krištof Cafourek a Anna, dcera pana primátora z Hostomic 22. srpna 1666 – okřtěna jest dcera Eva z otce Pavla Ksandra a máteře Doroty. Kmotrové jeji jsou Vondrej Šmied, šafář ze Lšeně, Alžběta, dcera Křížovic z Hostomic a Mandelína Kozáková z Chlumce Do roku 1670 byl proveden zápis o dalších 8 křtech – pěti dcer a tří synů. Pokračování v příštím čísle Chlumečák | duben 2012
Z okolí obce
Kdo si myslí, že stačilo jen žmáčknout knoflík, je na omylu. Jan Štěpánek
S
tavba základny se dostávala postupně od léta 1985 do skluzu, proto se velení oficiálně pokoušelo prodloužit termín výstavby. Na začátku července dorazila na nádraží Jince zásilka ze SSSR, ale protože stavba ještě nebyla dokončena, zůstalo “technologické vybavení” několik týdnů pod plachtami na vagonech civilního nádraží. To donutilo velení stavby zahájit provoz na 3 směny. Na začátku září 1985 byla za účasti ministra obrany generála Václavíka stavba zkolaudována a dále se pracovalo již jen na úpravách netajných částí stavby. Byl dokončen 15 km dlouhý drátěný plot okolo základny a na Dobříši poblíž rukavičkářských závodů byly postaveny bytovky pro budoucí uživatele. Koncem září skončily vojenské stavební útvary práci a speciální tahače začaly přivážet „technologické vybavení“. Útvar byl vyzbrojen protiletadlovým raketovým koplexem (PLRK) dalekého dosahu S-200 VEGA. Na základně byly 3 oddíly, každý se 6 odpalovacími rampami v palebných postaveních. Dosah rakety (protiletadlové řízené střely) byl 240 km do dálky a 40 km do výšky. Raketa 5V28 byla 10,8 metru dlouhá, průměr měla 0, 86 metrů a startovací hmotnost 8000 kg. Samotná bojová hlavice vážila 217 kg. Kromě konvenční nálože mohla střela nést jadernou hlavici ráže 25 Kt (bomba svržená na Nagasaki měla sílu výbuchu 21Kt). Na Klondajku se však žádné jaderné hlavice nenacházely! S touto výzbrojí útvar setrval až dox roku 1993. Rakety byly umístěny v největší části základny „operačně-taktické zóně C“ (viz. Chlumečák | duben 2012
mapka Chlumečák č. 3). Pro jejich odpálení byla nejdůležitější odpalovací zařízení (palposty). Ty byly na Klondajku seskupeny po šesti do jednoho oddílu (komplexu). Každý oddíl měl 6 odpalovacích ramp a 6 úkrytů pro rakety. Vše bylo usporádáno do tvaru kruhu, v jehož středu byl v bunkru velitelský úsek. Palebné postavení se skládalo z odpalovací rampy a úkrytu pro rakety. Obojí bylo chráněno vysokým valem zeminy. Samotná odpalovací rampa byla umístěna před úkrytem raket ve vybetonované prohlubni, ke které vedla od úkrytu dvojice kolejnic. (foto Chlumečák č. 3) Rakety byly v úkrytech uloženy na kolejovém podvozku kvůli snadnější manipulaci špičkou k zadní stěně. Uprostřed šestice palpostů se nacházel velitelský úsek. Byl to betonový bunkr, který měl z obou stran ocelová, elektricky ovládaná vrata, za kterými byl prostor pro jedno nabíjecí vozidlo s raketou pro rychlé nabití rakety na rampu. Boční vchod vedl pod zem, zřejmě k vlastnímu velitelskému stanovišti. Po celém bunkru byla rozvedena vzduchotechnika s filtrací vzduchu. Pro správné fungování základny byl důležitý systém navádění raket. Používal se radiolokátor ozáření cíle, který byl vždy umístěn na vyvýšeném místě, aby nic nebránilo nepřetržitému kontaktu lokátoru, cíle a letící střely. Za tímto účelem stály v prostoru základny 3 betonové plošiny vysoké přibližně 20m (foto Chlumečák č.2). Operační část základny disponovala vlastním technickým úsekem. Zde se kontrolovaly a seřizovaly systémy raket
Chemická laboratoř portálovým jeřábem), učebny a sklady pyrotechniky, raketových motorů a bojových náloží. Na Klondajku byly v pohotovosti současně vždy pouze dvě rakety naplněné palivem a okysličovadlem a v bojové pohotovosti jen jeden ze tří oddílů. Všechny ostatní rakety (34 kusů) byly bez náplní uskladněny v klimatizovaném bunkru. Životnost rakety S-200 byla minimálně 20 let – pokud nebyla naplněna palivem a okysličovadlem. Po naplnění se obě pohonné hmoty musely vyčerpat nebo se naplněná raketa musela zlikvidovat. Proto nakonec obě rakety z Klondajku odvezli do SSSR a odpálili při ostrých bojových střelbách. Jak to s Klondajkem skončilo, a co s ním bude dál, si povíme příště. Pokračování v příštím čísle 7
zdroj: www.brdy.org, foto autor
Jak odpálit raketu?
a doplňovalo nebo vyměňovalo palivo a okysličovadlo. Byla to velmi choulostivá operace, protože jako okysličovadlo se používala kyselina dusičná. Plnící linka se nacházela stranou od ostatních budov na zvlášť oploceném prostranství. Byly to dva průjezdné přístřešky vydlážděné kyselinovzdornými dlaždicemi (plnění okysličovadlem) a gumoasfaltovou podlahou (manipulace s palivem). Stranou plnící linky byla budova laboratoří pro rozbory obou náplní. V technickém úseku se nachází největší budova celé základny – klimatizovaný bunkr, sloužící jako skladiště záložních raket. Jeho délka se blíží 100 m, šířka 50 m a výška přibližně 15 metrů. (foto Chlumečák č. 3) Odsud se rozvážely rakety k palpostům. Nabíjecí vozidlo zajelo předkem dovnitř, raketa byla přeložena na vozidlo a to s ní vycouvalo ven a odjelo k odpalovacímu zařízení. Další z budov, patřící k technickému úseku, jsou autopark, sklad pohonných hmot, opravárenská hala, manipulační sklad kompletace raket (dosud vybavený
Sport | Společenská rubrika
Šipkaři mají dobré vyhlídky
Vaříme s... Kuřecí roláda se šťouchanými bramborami a špenátovým přelivem paní Valsové 1 vykostěné kuře (na roládu), 1 balení listového špenátu, (papírová krabice, 4 kostky špenátu), 20 dkg anglické slaniny, 5 drůbežích jater, 4 stroužky česneku, 1 velká cibule, nať z mladé cibulky, 1 smetana, brambory, sůl, pepř, olej, máslo, provázek na svázání nebo nitě na sešití
Jaroslav Sedláček
Š
ipkové soutěže jdou do finiše. Prvnímu družstvu schází sehrát poslední 4 zápasy a jeho vyhlídky na udržení v 1. lize jsou velmi nadějné. V letošním roce sehrálo 7 zápasů s bilancí 3 výhry, jedna remíza a 3 prohry a zejména jejich domácí vítězství nad Královým Dvorem B bylo velmi cenné. Hráč Albionu Chlumec B Petr Sedláček v akci.
Ligová tabulka - průběžné pořadí Poř. Družstvo
Kol V
VP R
PP
P
K
Skóre
1.
Řenčováci Řevničov
16
13 0
2.
Máchalové XXL Kladno
17
11 0
3.
Podlesáci Králův Dvůr C 18
4.
Qýčepu Příbram
5. 6.
2
0
1
0
184:104 413:288 41
5
0
1
0
184:122 422:313 38
11 0
2
0
5
0
179:145 426:360 35
16
10 0
2
0
4
0
166:122 393:317 32
Mirage Úhonice
16
9
0
1
0
6
0
156:132 368:336 28
Hroch Team Hudlice
16
8
0
2
0
6
0
146:142 360:353 26
7.
Albion Chlumec
16
7
0
2
0
7
0
141:147 353:357 23
8.
Podlesáci Králův Dvůr B 17
6
0
1
0
10 0
146:160 372:385 19
9.
Sobín Vysočany Praha
16
4
0
4
0
8
139:149 348:349 16
10.
Marná snaha Slaný
17
0
0
1
0
16 0
102:204 287:458 1
11.
Křídla Bufetů Slaný
17
1
0
0
0
15 1
95:211
Béčku schází do konce soutěže poslední 3 zápasy a čekají se velmi napínavé boje o první dvě postupová místa. Situace je o to složitější, že kromě domácího zápasu s posledním Hýskovem vyjíždí dvakrát do Hořovic a to na Pavon A a první Beaťáky. V průběhu jara Albion Chlumec B 5x vy-
0
Legy
B
260:486 0
hrál a dvakrát prohrál a během celé soutěže nepoznal v domácím prostředí porážku. Závěrem bych chtěl poděkovat firmě Albixon a Obecnímu úřadu Chlumec a to za nejen finanční podporu.
Postup: kuře osolíme a opepříme z obou stran, položíme kůží na dno, navrch dáme rozmražený listový špenát (2 kostky), rozeberaný na listy. Na špenát poklademe nakrájený čenek dle chuti a na něj plátky anglické slaniny. Drůbeží játra vcelku osmahneme na oleji a cibulce, ochutíme solí a pepřem a celá poklademe na anglickou. Poté roládu zabalíme a svážeme nebo sešijeme k sobě. Dáme do pekáčku, přidáme kousek másla a lehce podlijeme. Pečeme 1 hodinu na 220°C. Během pečení podléváme a obracíme aby roláda měla zlatavou kůrčičku. Zbylé 2 kostky špenátu dáme do kastrůlku, osmahneme na troše oleje, přidáme česnek, sůl, pepř a smetanu a vše rozmixujeme. Tím máme připravený přeliv. Brambory uvaříme do měkka pouze osolené. Osmahneme slaninu nakrájenou na kostičky na cibulce. Brambory našťoucháme a vmícháme osmaženou anglickou s cibulkou a nakrájenou nať z mladé cibulky. Upečenou roládu nakrájíme na plátky (nezapomeneme zbavit nitě nebo provázku). Dáme na talíř, přidáme kopečky šťouchaných brambor a roládu lehce přelijeme špenátovým přelivem.
Původní členové TSSB a SERK, Obecní úřad Velký Chlumec a další občané vás srdečně zvou na děkovnou pěší
pouť na Svatou Horu dne 12. května 2012
Připravený program pouti:
7.45 – sraz poutníků u kapličky na návsi Malého Chlumce 8.00 – odchod směr sv. Ivan – kříž pod Studeným vrchem 9.00 – odpočinek na Kuchyňce, poté vzpomínka na padlé u Malé Bukové 9.30 – občerstvení v Bukové (pro poutníky objednáno) 11.00 – pokračování směrem Pičín, Příbram 14.00 – příchod na Svatou Horu, přivítání s poutníky z jiných směrů 17.00 – mše svatá, celebruje Mgr. Michalčík 18.00 – cesta zpět busem – zajišťuje OÚ Velký Chlumec 19.00 – občerstvení u paní Jaroslavy Kozohorské ve Velkém Chlumci
Pro méně zdatné poutníky bude v 13 hodin přistaven v Malém Chlumci autobus, který je odveze na parkoviště k Svaté Hoře. Závazné objednávky na dopravu přijímá do 1.5. Ladislav Jarý – tel.: 728 842 018 Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Antonín Kotouč, Ilja Rozsypal, Jaromír Schreiber, Jan Štěpánek, Renata Valsová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183, email:
[email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme .
8
Chlumečák | duben 2012