Po stopách renesance v Jihočeském kraji

Po stopách renesance v Jihočeském kraji

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P o s t o p á c h re n e s a n c e v J i h o č e s k é m k r a j i bakalářská práce

Autor: Michaela Nováková Vedoucí práce: Ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Michaela Nováková

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Po stopách renesance v Jihočeském kraji

Cíl práce:

Cílem práce je ukázat vliv Pánů z Růže na renesanční architekturu a umění Jihočeského kraje, vytvoření nového zájezdu po renesančních památkách, nabídka cestovním kancelářím

ak.mal. Vladimír Netolička vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Abstrakt Nováková, Michaela: Po stopách renesance v Jihočeském kraji. Vysoká Škola Polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010-05-08. Cílem práce je ukázat vliv rodu Vítkovců na vývoj renesančních památek Jihočeského kraje a tvorba zájezdu po zmíněných památkách. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická. Dělí se do několika podkapitol, kde se pojednává o architektonickém slohu renesance a historii rodu Vítkovců. Druhá část bakalářské práce je praktická. Zde se ve třech kapitolách práce zaměřuje na rozbor renesančních, převážně rožmberských památek, tvorbu zájezdu po zmíněných památkách a konečně nabídku zájezdu cestovním kancelářím.

Klíčová slova Rožmberkové, Renesance, Jižní Čechy, Vítkovci, Páni z Hradce, pětilistá růže, pojmové mapy

Abstract Nováková, Michaela: Following the footsteps of Renaissance in South Bohemian region. College of Polytechnics of Jihlava. Department of Travel/Tourism. Work supervisor Vladimír Netolička. Level of expertise: Bachelor. Jihlava 2010-05-08. The main ojektive of this work is to show an effect of brench of Witikonids on renaissance sights of South Bohemian region and to create an excursion over the mentioned sights. The work is divided into two parts. First part is theoretical and is formed by several sub-chapters, talking about architectonical style Renaissance and history of brench of Witikonids. Second part is practical. This part of work is in three chapters focused on analysis of renaissance sights constructed by Witikonids, the creation of tour over these sightes and finally offer of the tour to an existing tour operator.

Key words House of Rosenberg, Renaissance, South Bohemian region, Witikonids (Vítkovci), quinquefoil rose.

Poděkování Tímto bych chtěla v první řadě poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Akad. malíři Vladimíru Netoličákovi za odborné vedení, konzultace a věnovaný čas. Dále bych chtěla poděkovat paní RNDr. Lence Pítrové za propůjčenou literaturu a pojmové mapy. Konečně děkuji také své rodině za podporu a všem, kdo mi poskytli odbornou literaturu či jiné informační materiály, potřebné pro zhotovení této bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Seznam Tabulek ............................................................................................................... 9 Seznam Obrázků ............................................................................................................. 10 Úvod ............................................................................................................................... 12 1

Teoretická část: Renesance a vliv Vítkovců na renesanční architekturu v jižních

Čechách .......................................................................................................................... 13 1.1 1.1.1

Vznik a vývoj renesanční architektury, světová renesance .................... 13

1.1.2

Renesanční architektura v ČR ................................................................ 14

1.1.3

Charakteristické znaky renesanční architektury ..................................... 16

1.1.4

Znaky renesanční architektury typické pro rožmberské stavby ............. 19

1.2

2

Renesance ....................................................................................................... 13

Páni z Růže ..................................................................................................... 19

1.2.1

Kdo byli Vítkovci? ................................................................................. 19

1.2.2

Historická fakta o nejdůležitějších představitelích rodu......................... 22

Praktická část: Zájezd po rožmberských renesančních památkách v jižních

Čechách .......................................................................................................................... 30 2.1

Rožmberské památky jižních Čech, navštívené během zájezdu .................... 30

2.1.1

Jindřichův Hradec ................................................................................... 30

2.1.2

Český Krumlov ....................................................................................... 35

2.1.3

Rožmberk ............................................................................................... 38

2.1.4

Třeboň ..................................................................................................... 39

2.1.5

Vyšší Brod .............................................................................................. 41

2.1.6

Kratochvíle ............................................................................................. 43

2.1.7

Bechyně .................................................................................................. 44

2.1.8

Vimperk .................................................................................................. 46

2.1.9

Protivín ................................................................................................... 47

2.1.10

Slavonice ................................................................................................ 48

2.1.11

Prachatice................................................................................................ 49

2.1.12

Soběslav .................................................................................................. 50

2.1.13

Landštejn ................................................................................................ 51

2.2

Putování po krásách rožmberského kraje - Program zájezdu ........................ 53

2.3

Itinerář zájezdu ............................................................................................... 56

2.4

Ubytování, stravování a vstupné ................................................................... 59

7

2.5

Itinerář cesty ................................................................................................... 61

2.6

Propočet nákladů a ceny zájezdu .................................................................... 63

2.6.1

Přímé náklady ......................................................................................... 63

2.6.2

Nepřímé náklady..................................................................................... 64

2.6.3

Výpočet ceny zájezdu na účastníka ........................................................ 66

2.7

Nabídka zájezdu pro CK................................................................................. 67

Závěr ............................................................................................................................... 69 Citovaná literatura a použité zdroje ................................................................................ 70 Internetové zdroje použitých fotografií .......................................................................... 72 Seznam příloh ................................................................................................................. 74

8

Seznam Tabulek Tabulka č.1: Vstupné do Hradů, zámků a muzeí………………………………….……60 Tabulka č.2: Itinerář cesty – Den 1 ……………………………………………….……61 Tabulka č.3: Itinerář cesty – Den 2 ..……………………………………………….…..61 Tabulka č.4: Itinerář cesty – Den 4 ……………………………………………….……61 Tabulka č.5: Itinerář cesty – Den 6 ……………………………………………….……62 Tabulka č.6: Itinerář cesty – Den 7 ……………………………………………….……62 Tabulka č.7: Itinerář cesty – Den 8 ………………………………………………….…62 Zdroje: Vlastní tvorba

9

Seznam Obrázků Obrázek 1: Sgrafitová renesanční……………………………………………………... 16 Zdroj: [10]

Obrázek 2: Arkádové ochozy …………………………………………………...……..17 Zdroj: [1]

Obrázek 3: Renesanční okno ………………………………………………………..…18 Zdroj: [1] Obrázek 4: Portál Jindřichův…………………………………………………….……..18 Zdroj: [1]

Obrázek 5: Renesanční štít…………………………………………………………......18 Zdroj: [1]

Obrázek 6: Malé arkády ……………………………………………………...………..31 Zdroj: [2]

Obrázek 7: Rondel ………………………………………………………………....…..32 Zdroj: [2]

Obrázek 8: pohled na zámek……………………………………………..…………….34 Zdroj: [2]

Obrázek 9: Pohled na renesanční ………………………………………….………......35 Zdroj: [3]

Obrázek 10: Letecký snímek………………………………………...…………………38 Zdroj: [4]

Obrázek 11: Malé nádvoří …………………………………………….……………….39 Zdroj: [5]

Obrázek 12: Pohled na zadní průčelí..………………...……………….……………….41 Zdroj: [5]

Obrázek 13: Knihovní chodba …………………………………………………..……..42 Zdroj: [6]

Obrázek 14: Obrazová galerie………………………………………………….….…...42 Zdroj: [6]

Obrázek 15: Zámek Kratochvíle ………………………………………………....….…43 Zdroj: [7]

Obrázek 16: Areál zámku ……………………………………………………….......…44 Zdroj: [7]

Obrázek 17: Zámek Bechyně ………………………………………………………….45 Zdroj: [8]

Obrázek 18: Pohled na zámecký komplex …………………………………….………47

10

Zdroj: [9]

Obrázek 19: Slavonický měšťanský dům………………………………………….......48 Zdroj: [10]

Obrázek 20: Renesanční měšťanský dům…………………………………………......50 Zdroj: [12]

Obrázek 21: Prachatická Stará radnice……………………………………………..….50 Zdroj: [11]

Obrázek 22: Kostel sv. Petra…………………………………………………….....….50 Zdroj: [13]

Obrázek 23: Renesanční vstupní brána…………………………………………..……51 zdroj: [14]

Obázek 24: zámek Jindřichův Hradec…………………………………………………53 Zdroj: [2]

Obázek 25: Třeboň………………………………………………………………….…54 Zdroj: [16]

Obrázek 26: Třeboňský zámek………………………………………………….……..54 Zdroj: [5]

Obrázek 27: Boubínský prales……………………………………………….…..…….55 Zdroj: [15]

Obrázek 28: Boubínský prales………………………………………………….….…..55 Zdroj: [15]

11

Úvod Jižní

Čechy

jsou

krajem

vyznačujícím

se

velkým

množstvím

kulturních

architektonických památek. Nachází se zde nespočet hradů a zámků, které denně navštěvují turisté z České republiky i ze zahraničí. Některé z nich se dočkaly i nejvyššího ocenění zařazením na seznam památek kulturního dědictví UNESCO. Všechny tyto památky mají svou dlouhou historii, propojenou s vývojem významných šlechtických rodů, panujících na tomto území. Velké množství hradů, zámků, vsí a měst stojících na území jižních Čech zažilo během svého vzniku a vývoje vládu pravděpodobně nejmocnějšího a nejvýznamnějšího rodu v České republice. Je jím rod Vítkovců, mezi jehož nejdůležitější a nejznámější rodovou linii patří slavní Rožmberkové. Cílem této práce je ukázat vliv slavného rodu Vítkovců na kulturní dědictví Jihočeského kraje a následně význam těchto kulturních klenotů pro cestovní ruch. Ovšem se zaměřením na jeden z architektonických stylů, který pro své výstavby Vítkovci běžně používali – renesanci. Architektonický styl přicházející do Čech z Itálie v 15.století. Součástí bakalářské práce je rozbor renesančních rožmberských památek jižních Čech a následně vyhotovení zájezdu s reálnými použitými údaji a výpočtem nákladů na účastníka zájezdu. Během zájezdu je však přihlédnuto nejen k těm kulturním, ale i přírodním atraktivitám kraje s krásnou panenskou přírodou. Kraje protkaného spletitou sítí řek, rybníků a jezer.

12

1 Teoretická část: Renesance a vliv Vítkovců na renesanční architekturu v jižních Čechách 1.1 Renesance 1.1.1 Vznik a vývoj renesanční architektury, světová renesance Renesanční sloh vznikl v Itálii v polovině 15.století. Na rozdíl od Evropy se v Itálii gotický sloh uplatnil jen omezeně. Italské městské republiky byly bohaté a soupeřily mezi sebou i ve výstavnosti svých měst a vlastnictví těch nejlepších umělců. V Itálii se renesance zprvu projevovala rukama několika málo umělců, z nichž nejvýznamnější byl v architektuře umělec Filippo Brunelleschi (1377–1446). Velmi všestranný umělec byl zároveň sochařem, malířem i teoretikem, jak to u renesančních umělců bývalo zvykem. Raná renesance se nazývá dle italského názvu quattrocento (1420–1500). Poprvé se architekti snažili nalézt harmonický vztah mezi užitkem, krásou a stavebními technologiemi. Raná renesance je obdobím tvůrčích experimentů, ze kterých se postupem vynořují obecná pravidla tohoto slohu. (Dvořáček, 2005, str.6) S rokem 1500 nastalo období vrcholné renesance, nazývané cinquecento (1500–1580). Architekti si touto dobou již vytvořili ustálená renesanční tvarosloví a cesta k výstavbě okázalých staveb byla otevřena. Toto období se vyznačovalo tvorbou těch nejlepších italských umělců vůbec. Typickou postavou italské renesance byl malíř a později architekt přezdívaný Bramante. Bramante dokázal renesanci obohatit o nové prvky, otevírající cestu k další etapě, která byla využita velikánem té doby – Michelangelem Buonarrotim. Michelangelo jako zastánce tvůrčí svobody vnesl do sochařství cítění hmoty stavby a otevřel tak cestu k dynamickému proudu barokní architektury. Další italský umělec Andrea Palladio (1508–1580) dovedl racionální řád až k akademické dokonalosti. Oba umělci reprezentují dva protikladné směry, kterými se architektura ubírala a které se později projevily v baroku. Z Itálie se renesance šířila do okolních států. (Dvořáček, 2005, str.6) Do českých zemí se renesance dostavila se zpožděním, jelikož v době jejího rozkvětu se naše země stále nacházely v období husitských válek. Toto období zanechalo zemi zdevastovanou a bez královské autority. Přesto se země dokázaly hospodářsky vymanit z problémů. Renesance se do Čech dostala v plném rozkvětu pozdní gotiky. Jenže

13

gotika měla v českých zemích velmi hluboké kořeny. Využívala se zde po celých 300 let, tudíž nebylo divu, když byla renesance u českých obyvatel přijata s váháním. V dobách renesance se ubíral architektonický styl jiným směrem. Jednou provždy opustil nedobytné gotické hrady a pevnosti. V příznivějším prostředí tak začala vyrůstat nová sídla, zámky a paláce. Stavba tvrzí pokračovala, avšak hrady byly přestavovány na zámky. Ve městech se dočkaly stavebních úprav i obytné domy. (Dvořáček, 2005, str.6) Renesance jako architektonický směr vyjadřuje myšlenku návratu k antickému umění a opírá se o racionální myšlení. Byla provázena i značným úsilím o získání nezávislosti osobnosti, které se zároveň stalo myšlenkovým proudem slohu. K tvorbě jsou u renesance využívány antické prvky, a to především ty římské. Zde italští architekti působili jako učebnice se vzory a návody na výstavbu anticky orientovaných staveb, jelikož byli poučeni s jejich realizací a vycházeli z jejich studia a rozborů. Zmínění architekti dali vzniknout řadě spisů, které sloužily jako vzory a návody k tvorbě renesanční architektury. Příkladem jsou Pravidla pěti Řádů od Giacoma Barrozi da Vignola

nebo Deset knih o architektuře sepsané perem Leona Battisty Albertiho.

Uvedené spisy obsahují například i tabulky a schémata s modulovanými rozměry jednotlivých řádů. (Hájek, 2000, str.75-76)

1.1.2 Renesanční architektura v ČR Do České republiky se dostal renesanční styl po roce 1490. Nejprve na Moravě zároveň v Tovačově a Moravské Třebové. V Praze byly známy pouze dřevěné malované stropy (Jánský vršek). Až v roce 1535 byla postavena renesanční stavba v čistém italském slohu, letohrádek na Pražském Hradě – Belveder. S renesancí přichází do Čech i italští architekti, zedníci a štukatéři. Všichni samozřejmě již znalí renesančního slohu Itálie. Česká renesance se však musela přizpůsobit atmosféře i ekonomické situaci zdejších měst. To se projevilo náhradou používaných stavebních materiálů. Příkladem je výměna kamenného zdiva s bosáží za lacinější sgrafit, či používání odlišné strmější střechy, na rozdíl od italské tzv. vlašské soustavy (nízká italská střecha). To ovšem bylo dáno klimatickými podmínkami. Podobně z důvodu přijetí renesančního slohu se značným (stoletým) zpožděním došlo v Čechách k promíchání prvků vrcholné a rané renesance. V Čechách fasáda vnějších plochých zámkových stěn nesla obvykle jednoduchou sgrafitovou výzdobu. Avšak skutečná nádhera a velkolepost renesančních zámků s

14

plastickou a reliéfní výzdobou byla zasazena do chráněných arkádových nádvoří (Telč, Jindřichův Hradec, Český Krumlov aj.). Tato zásadní odlišnost české renesance od italské patrně vychází z rozdílných klimatických podmínek. Nejstarší památky s renesančními prvky u nás jsou zámecké portály v Tovačově a Moravské Třebové (1492). S koncem 16. stol. se začínají do renesančních staveb přimíchávat také prvky barokní. (Hájek, 2000, str.78) Renesanční období v České republice se obvykle dělí do několika etap: 1. Jagelonská renesance (1492–1526) Stále ještě se staví také ve slohu pozdní gotiky a renesanční architektonické detaily se často vyskytují na gotických stavbách. 2. Raná renesance (1526–1547) Vedle čisté italské renesance, kterou přinášejí italští mistři, se během této doby již přizpůsobují i naši stavitelé, přestože jde zatím pouze o menší architektonické prvky, jakými jsou okna, portály atd. 3. Vrcholná renesance (1547–1580) Pokračuje stěhování italských mistrů do Čech. Trvale se u nás usazují a vytvářejí i celé kolonie. Postupně se přizpůsobují českému prostředí. Dochází k vzájemnému ovlivňování italské renesance a českého prostředí. Do severních Čech přichází ze Saska vliv francouzské renesance, která nezná sgrafita a místo omítek užívá více kamenných prvků nebo odlišného tvaru sloupu se ztluštěným dříkem ve spodní třetině. 4. Pozdní renesance a manýrismus (1580–1620) Pozdní renesance je typická bohatší ornamentikou. V uvolněnosti původně racionální renesance lze vidět již stopy přicházejícího baroka. (Hájek, 2000, str. 79)

15

1.1.3 Charakteristické znaky renesanční architektury Jak již bylo zmíněno, renesance znamenala návrat k antickému umění. Od antického umění převzala prvky čtyř antických stavebních řádů: dórského, iónského, korintského kompozitního a toskánského (vycházejícího z dórského). Tyto čtyři stavební systémy se staly zdrojem inspirace pro většinu světových architektonických slohů. (Hájek,2000, str. 76) •

Sloupy, pilíře, pilastry

Architektonický systém sestává ze sloupů, nesoucích vodorovné kladí. Kladí se dále skládá ze tří částí: architrávu, vlysu a římsy. Tento systém byl v římské architektuře obohacen o tzv. arkaturu. – oblouk umístěný mezi sloupy. Sloupy dělíme dle řádu na nejjednodušší dórský, toskánský, iónský a nejsložitější korintský s kompoziční hlavicí. (Dvořáček, 2005, str.20) •

Zdivo a omítky, stropy, klenby

V renesanci nachází nejčastěji uplatnění cihlové zdivo, výjimečně spárované, ale většinou jen hladce omítnuté. Na armaturu nároží budov a sokly se někdy používá bosovaných kamenných kvádrů. Typickým znakem renesance

jsou

také

arkádové

ochozy

s kužely

balustrád, reliéfní výzdobou parapetů a cviklů a pískovcovými sloupy (Jindřichův Hradec, Bučovice,

Obrázek 1: Sgrafitová renesanční fasáda

Opočno). Pro výzdobu vnějších fasád se u nás nejvíce uplatňuje sgrafito. Časté je především psaníčkové sgrafito, které má napodobit kvádrové zdivo, nebo sgrafitová rustika. Mnohdy jsou k vidění i sgrafita ornamentální či figurální. Interiéry využívají k výzdobě technologie fresky. Klenby v renesanci se rozlišují na křížové a valené s lunetami. Přetrvala i klenba sklípková, pocházející z pozdní gotiky. Setkat se můžeme též s klenbou klášterní a síťovou. (Dvořáček, 2005, str.8–16)

16

Renesance využívá tyto techniky výzdoby: •

Bosáž, bosování – plastické vyznačení kvádrového zdiva, například hrubým přitesáním vypouklých stěn kvádrů (rustika) nebo fazetovým opracováním (tzn. zkosením hran) a vypracováním stěny kvádru do tvaru jehlanu či valbových střech. Pravá bosáž je vypracována do kamene, nepravá vzniká napodobením v maltě či omítce.

•

Rustika – hrubé přitesání vypouklých stěn kvádrů.

•

Pilastr – svislý stavební článek (např. plochý sloup), který jen mírně vystupuje z plochy zdi. Má hlavici a patku.

•

Kvádrování – tzv. nepravá bosáž – povrchová úprava omítky, napodobující zdivo z kvádrů.

•

Sgrafito – malířská technika plošné výzdoby, kdy dochází k proškrabávání vlhké vrchní bílé vrstvy omítky na spodní barevnou. Může mít motivy figurální, rostlinné či abstraktní.

•

Psaníčkové sgrafito – druh nástěnné výzdoby provedené v omítce, který lineárně a v ploše napodobuje plastickou bosáž.

•

Freska – ornamentální či figurální malba do vlhké omítky. (Hájek, 2000, str. 78)

•

Arkádové ochozy, lodžie, předsíně

Přestože naše klimatické podmínky nejsou pro otevřené arkádové ochozy, chodby a lodžie tak vhodné jako italské klima, i u nás se uplatnily natolik, že se staly přímo jejím symbolem. Vyznačují

se

půlkruhovými,

nebo

nepatrně

stlačenými

půlkruhovými oblouky arkád, staženými ocelovým táhlem. V české renesanci bývají lodžie ve vnější fasádě. Předsíně v patře završují vnější schodiště. Arkádové ochozy u nás zdobí především nádvoří. Pokud je arkádový ochoz patrový, bývají pilíře v přízemí, zatímco oblouk v nejvyšším patře nahrazuje rovné kladí. (Dvořáček, 2005, str.17)

17

Obrázek 2: Arkádové ochozy

•

Okna

Renesance

používá

většinou

obdélníkové

ostění

oken

s půlkruhovým obloukem. Jsou často sdružena po dvou s rovným nadpražím (společné ostění). Méně častá jsou kanelová ostění nebo okna s polokruhovými záklenky. U luxusnějších staveb mohou být okna navíc zvýrazněna polosloupky či pilastry. (Dvořáček, 2005, str.24)

Obrázek 3: Renesanční okno

• Portály Portály hlavního vstupu jsou nejbohatěji zdobenými články renesance. Často se vyskytují portály s polosloupy, nesoucími bohatě zdobené kladí. Neméně používaným typem je i portál bosovaný. V pozdějším období renesance se začaly používat pro výzdobu i náročné sochařské skulptury v podobě buď volných figur, nebo tzv. kariatid, figurálních plastik. Je znám například portál

edikulovaný

(s pravoúhlým

dveřním

otvorem

a

trojúhelníkovým štítem) nebo portál šambránový ( dveřní otvor s obloukem, tzv. archivoltou, zakončen římsou).

Obrázek 4: Portál v Jindřichově Hradci

(Dvořáček, 2005, str.25) •

Domovní štíty, atiky

Domovní štíty se uplatňovaly především v období vrcholné a pozdní renesance. K jejich výzdobě jsou použity koule, čučky (výzdoba v české renesanci ve tvaru šišky, koule či vázy umístěná na koncích štítových říms), šišky, lucerničky a jiné ozdoby. Vrcholná renesance přinesla volutové domovní štíty nebo obloučkové, které mohou být uzavřené, rozevřené a táborské. Jako náhrada domovních štítů se používaly atiky. Jedná

Obrázek 5: Renesanční štít měšťanského domu

se o zdi kryjící střechy, snižující se ke středu půdorysu. Atiky mají rovné zakončení a zdobeny jsou pilastry, zubatým cimbuřím, zvlněnými křivkami aj., přičemž ornamentika se stupňovala v pozdním období renesance. Často se lze setkat s atikovým patrem (atika kryjící sedlovou střechu do stejné výšky, jako domovní štít). (Hájek, 2000, str.88)

18

1.1.4 Znaky renesanční architektury typické pro rožmberské stavby Mnohé rožmberské renesanční stavby byly postaveny významnými italskými staviteli. V případě Rožmberků je nejvýznamnějším z nich pravděpodobně Baltazar Maggi zvaný Majo. Jde o italského stavitele nebývalých kvalit, který se podílel na výstavbě většiny velkolepých rožmberských hradů a zámků. Rožmberská renesance nese některé stavební prvky, které jsou konkrétně pro ni typické. Například fresková výzdoba vnějších fasád, na rozdíl od nerožmberských renesančních památek, kde se obrazové nástěnné malby objevují spíše v interiérech. Rožmberská renesance je mimo jiné výjimečná i pro své půdorysné uspořádání staveb či sklípkovou klenbu (kterých se v Čechách nachází velmi málo) a jedinečný vzor Milevské síťové klenby.

1.2 Páni z Růže 1.2.1 Kdo byli Vítkovci? Rod Vítkovců patří mezi nejstarší rody v Čechách. Počátek rodu se datuje do 12. století a končí v roce 1611, kdy zemřel poslední právoplatný potomek rodu Vítkovců – Petr Vok z Rožmberka. Tímto datem přešel všechen majetek rodu na Jana Jiřího ze Švamberka a éra rožmberského rodu i jiných pokrevních linií rodu Vítkovců byla ukončena. Prvním příslušníkem rodu byl Vítek z Prčic, který

byl zároveň i

zakladatelem rodu a dal jméno svým potomkům. První zmínky o jeho osobě pochází z roku 1169. Právě tento rok přispěl k prolomení neznalosti doby, která přetrvávala léta vlivem nedostatků pramenů. Šlechtické rody prokazovaly v dávné minulosti společný původ zpravidla splněním několika podmínek, jakými jsou vlastnictví společného erbu, rodokmenu a také obliby po léta se opakujících křestních jmen. Páni z Růže splňovali všechny tři indicie. Rodovým erbem Vítkovců je pětilistá růže, která se objevila již v roce 1220 na pečeti Vítka mladšího z Blenkenberka, jenž byl jedním ze synů zakladatele rodu. Po dobu existence rodu erbovní znamení (pětilistou růži) využili všichni genealogicky doložitelní následníci zakladatele Vítka z Prčic. Jednotliví potomci však použili různé barevné formy pro odlišení jednotlivých rodových linií. (Němec, 2001, str. 6)

19

Již na počátku existence rodu Vítek z Prčic rozdělil dle legendy (všechny tyto osobnosti jsou skutečně historicky doložení) svá rozsáhlá území mezi svých pět synů. První a nejstarší syn, Jindřich z Hradce získal ve svůj prospěch državu Jindřichova Hradce a tím započal linii Pánů z Hradce. Druhý nejstarší syn, Vítek II., získal Český Krumlov, čímž dal počátek rodu Pánů z Krumlova. Vítek III. Mladší z Prčice dostal do svých držav území rožmberské a stal se předchůdcem rodu Pánů z Rožmberka. Poslední syn, Vítek IV., dostal do svého vlastnictví území landštejnské a později i Třeboň. S rozdělením rodu na jednotlivé linie přijali nástupci také odlišné barevné formy společného rodového erbu. Páni z Hradce používali zlatou růži v modrém poli. Páni z Krumlova zelenou růži ve stříbrném poli. Páni z Rožmberka červenou růži ve stříbrném poli a Páni z Landštejna stříbrnou růži v červeném poli. Všechny rody měly zajímavou historii. Rod Pánů z Hradce vymřel v roce 1604, zatímco rod Pánů z Krumlova neměl dlouhé trvání. Poslední následník zemřel již v roce 1302 a tímto datem přešel všechen majetek Pánů z Krumlova do držav Rožmberků. Rod Pánů z Rožmberka existoval až do roku 1611, podobně jako Páni z Landštejna, kdy v roce 1612 zemřel poslední potomek rodu Vítkovců vůbec. Rožmberkové a jiní Vítkovci (zejména pak Páni z Hradce) byli v období dějin jedním z nejsilnějších a nejbohatších rodů v Čechách, především díky své chytrosti a politickým i ekonomickým schopnostem. Dovedli těžit ze všeho, co přinášela politická situace. V dobách Přemyslovců dokázali využít knížecích sporů a postupně se jim podařilo získat rozsáhlá území na Moravě a v jižních Čechách, ve kterých za dobu několika století vytvořili tzv.

rožmberské dominium, jež působilo takřka jako stát ve státě. Ve 12. století

v dnešních jižních Čechách neexistovala žádná velká města ani malé vesnice. Převážnou část neosídlené a nedotčené přírody zaujímaly rozsáhlé lesy. Tehdejší vládce jihočeská půda nezajímala a neuvědomovali si, že by do budoucna pro ně mohla mít velký ekonomický i politický význam. Svým počínáním Rožmberkům usnadnili cestu k jejímu dobytí. Vítkovci se brzy pustili do osidlování krajiny na jihu Čech. Začaly rychle vznikat vesnice, městečka a nakonec i velká města. Vítkovce neodradila ani nevýhoda vzdálenosti z jejich měst do středních Čech, neboť umístění měst pánům z Růže přinášelo zcela jinou výhodu. Nebylo těžké udržovat vztahy se sousedními zeměmi, z nichž největší význam měly tehdy Rakousy. A

možností či způsobů

k udržování sousedských vztahů bylo mnoho. Například skrze nabídky vojenské podpory v případě napadení státu, diplomatickými jednáními nebo jednoduše

20

obchodem. Vše uvedené Vítkovci sice využívali, ale nevýhodou takového udržování vztahů byly velké náklady. Vítkovci byli dost chytří a šli na to jinak. Našli jiný způsob, jak získat rozsáhlá území, aniž by na tom příliš tratili. Začali uzavírat politické sňatky, které jim zabezpečily jak nová území, tak finanční i vojenskou podporu. Díky sňatkům s dcerami významných osobností cizích zemí se podařilo Rožmberkům rozšířit svá území až hluboko do Podunají. (Doležalová, 2002,str.10-13) Vítkovci díky svým schopnostem hráli významné role na celostátní scéně. Řada představitelů rodu se během života dočkala významných mocenských postavení. V těchto dobách byl velký zájem o panovníkovu přízeň, která vedla k otevření dveří do centra politické i hospodářské moci a hlavně umožnila přístup k samotnému panovníkovi. Vítkovci se však vymykali běžným zvykům. Nesnažili se získat přízeň panovníků, právě naopak. Jejich snahou bylo udržet si určitou nezávislost na centrální moci. Především zájmy rodu, často sobecké a odstředivé, určovaly vztahy mezi panovníky a rodem Vítkovců. Děti pětilisté růže, hlavně Rožmberkové a Páni z Hradce, mnohdy zastávaly nejvýznamnější úřady a hodnosti té doby. A byli to čeští panovníci, kdo se Vítkovce snažil touto cestou udržet na své straně, neboť v té době byli Vítkovci nejmocnějšími velmoži v zemi. Zároveň pánům z Růže ale nedělalo velké problémy významné posty opustit, stáhnout se do ústraní a v poklidu prožít svůj život na svých jihočeských pozemcích. (Němec, 2001, str.10) Vítkovci během svého života představovali nejmocnější magnáty v zemi s obrovským vlivem v centrální moci a neskutečným bohatstvím. To jim umožnilo osídlit nová území a dát počátek pro rozvoj vesnic či měst, které se v budoucnu staly hostiteli nejvýznamnějších renesančních památek v zemi. Vývoj dnešních renesančních staveb v jižních Čechách šel ruku v ruce s vývojem rožmberského rodu. Ať už jde o druhý největší hrad v Čechách, nacházející se v Českém Krumlově, nebo pozoruhodnou Třeboň a zámek v Jindřichově Hradci. Všechny tyto památky nesou znaky rožmberského rodu v podobě erbu a pětilisté růže (viz. vstupní portál v Třeboni)

21

1.2.2 Historická fakta o nejdůležitějších představitelích rodu •

Zakladatel rodu Vítkovců – Vítek z Prčic (1169–1194)

Vítek z Prčic (první zmínka roku 1169) je považován za zakladatele rodu Vítkovců. Jak již bylo zmíněno, svým pěti synům rozdělil svá panství.. Působil na královském dvoře, kde vykonával funkci českého královského stolníka či kladského a prácheňského kastelána. Uplatňoval se v diplomatických službách. Zemřel v roce 1194. (Němec, 2001, str.91)

Páni z Hradce •

Jindřich z Hradce (1205–1237)

Jindřich z Hradce byl nejstarším synem Vítka z Prčic a zakladatelem rodu Pánů z Hradce.

Byl to on, kdo nechal postavit hrad, který byl v listinách z roku 1220

označován jako Heinricus de Novo Castro. Stavbou hradu položil základy pro vývoj nejvýznamnější renesanční památky u nás – budoucího hradu a zámku Jindřichův Hradec. (Tříska, 1986, str.90) •

Adam II. z Hradce (1549–1596)

V době, kdy po svém otci převzal majetek, byl Adam ještě nezletilý. Za života Adama II. zažil zámek Jindřichův Hradec velký přerod. Adam II. započal rozsáhlou přestavbu jindřichohradeckého zámku. Pod vedením uznávaného italského architekta Baltazara Maggiho pokračoval ve šlépějích svého otce Jáchyma z Hradce a děda Adama I. ve výstavbě a rekonstrukci zámku na renesanční velkolepé sídlo. Finanční prostředky na výstavbu získával především z pivovarů a rybníkářského hospodářství. Vlastnil velkou část území v jižních Čechách, ale i na Moravě (Telč). Bohužel do své smrti nestihl uskutečnit všechny stavební plány, které přešly jako závazek na jeho syna Jáchyma Oldřicha. Šlo především o dokončení výzdoby interiéru v jedinečné renesanční české památce – jindřichohradeckém Rondelu. (Tříska, 1986, str.94)

22

•

Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604)

Jediný syn Jindřicha z Hradce. Byl stále nezletilý, když mu byl po smrti otce svěřen do správy rodový majetek. Jáchym neměl zkušenosti a navíc byl churavý. Roku 1612 přijal funkci karlštejnského purkrabího. Dědictví, které Jáchym po svém otci převzal, bylo velmi tíživé. Spolu s rodovým majetkem přijal obrovské dluhy, které Adam nastřádal během velkých výstaveb. Proto musel obětovat řadu svých panství, včetně Hluboké nad Vltavou a Protivína. Za svůj život neměl žádného potomka. Jeho smrtí (1604) rod Pánů z Hradce zanikl a majetek přešel na Viléma Slavatu z Chlumu, který velkou část svého dětství prožil na zámku v Jindřichově Hradci. Panství získal sňatkem s Jáchymovou sestrou Lucií Otýlií. (Tříska, 1986, str.94–95)

23

Rožmberkové •

Vítek mladší z Blankenberka (1194–1236)

První Rožmberk byl synem zakladatele rodu Vítkovců a neznámé ženy. Je považován za zakladatele rodu. S využitím mocenského odkazu svého otce a sňatku s jednou z dědiček rodu Schonhering–Blankenberg rozšířil svá území až hluboko k Dunaji. Vítek se držel v blízkosti pasovského biskupského dvora. Po roce 1197 byl však spolu s ostatními Vítkovci vyhnán od dvora z důvodu podpory Přemyslova předchůdce Jindřicha Břetislava (žil v období vlády Přemysla Otakara II.). Pravděpodobně sídlil na rakouském hradě Blankenberk, avšak v Čechách si udržoval podstatný majetek na území dvou suverénů – českého státu a pasovského biskupství. Tato skutečnost mu přinesla větší nezávislost na politickém životě. Zvrat přišel s rokem 1231, kdy byla většina lén Vítkovců převzata do držení pasovským biskupstvím. Šlo o reakci na mocenský vzestup rodu a českého království. Tento rok znamenal konec mocenského vzestupu rodu. V té době Vítek založil na řece Lužnici hrad Příběnice a pravděpodobně se zasloužil i na výstavbě jednoho z hlavních sídelních hradů rodu – Rožmberka nad Vltavou. (Němec, 2001, str. 92-93) •

Vok I. z Rožmberka (?–1262)

Dalším významným představitelem rodu byl Vítkův syn, zvaný Vítek I. z Rožmberka. Dle historických faktů se aktivně podílel na politickém dění své doby. Po roce 1250 sloužil na dvoře krále Přemysla Otakara II., kde zastával úřad nejvyššího maršálka českého království. Koncem roku 1260 získal od českého krále hrabství Raabs ve Waldviertu v Rakousku. Podařilo se mu rozvíjet rožmberské území na jih do Podunají znovuzískáním blankenberského dědictví, o které jeho otec přišel. Z jeho života je doložené jediné manželství s Hedvikou ze Schaunberga, se kterou měl dva syny, Jindřicha I. z Rožmberka a Vítka II. z Příběnic. Rokem 1259 byly započaty práce na výstavbě cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. Dle legendy tak Vítek vzdal dík Panně Marii za záchranu před utopením ve vodách Vltavy. Od té doby byl kostel Nanebevzetí panny Marie, nacházející se v areálu kláštera, po staletí využíván jako rodinná hrobka rodu Rožmberků. Dnes v hrobce odpočívá deset generací rodu. Vokovy ostatky zde leží od roku 1262. (Němec, 2001, str. 94-95)

24

•

Jindřich I. z Rožmberka (?–1310)

Jindřich byl, jak bylo již zmíněno výše, synem Voka I. z Rožmberka a jeho manželky Hedviky. V roce 1274 se konala na sídelním hradě Rožmberk rodinná schůze Vítkovců, na které se představitelé jednotlivých rodů usnesli nad koordinací strategie postupu proti českému králi Přemyslu Otakaru II. Schůze se účastnilo několik linií rodu, včetně Pánů z Hradce. V souboji dvou čekatelů na trůn Rožmberkové podpořili příbuzného Záviše z Falkenštejna. Až po smrti Přemysla Otakara II. (na Moravském poli) Jindřich Přemyslova syna a nového českého krále Václava II.

podpořil

Po smrti Záviše

z Falkenštejna se rozvířené vody zcela uklidnily a Jindřich byl jmenován králem Václavem II. komorníkem českého království. V téže době se král také vzdal práva na léna Pánů z Krumlova ve prospěch Jindřicha. Tento skutek se dá považovat za snahu udržet si Rožmberky na své straně. V roce 1302 došlo k úmrtí posledního Pána z Krumlova a všechen majetek rodu přešel do rukou Jindřicha. Počínaje touto dobou se na dlouhá tři staletí stal Český Krumlov sídlem rodu Rožmberků. Po vymření Přemyslovců pokračoval Jindřich v zásazích do politického dění státu. Podpořil Rudolfa Habsburského, který se v roce 1306 stal českým králem. Tím si rozšířil své državy, jelikož od panovníka dostal výměnou za rakouské panství Raabs do zástavy Zvíkov. Podobně podporoval i rod Lucemburků. Proto v roce 1310 jednal v doprovodu dalších členů české delegace o jejich nástupnictví v Čechách. Výsledkem byl nástup Jana Lucemburského na český trůn. (Němec, 2001, str. 33-35) •

Petr I. řečený udatný (?–1347)

Postavil se do čela rodu po smrti otce Jindřicha. Převzal po svém otci funkci nejvyššího komorníka českého království. Známé jsou i spekulace o jeho přechodném pobytu v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě za účelem studia. Nejdéle od roku 1308 se aktivně zapojil do dění na rožmberském dvoře. Jeho život se odehrával v období politických střetů mezi českým panstvem a Janem Lucemburským. Během tohoto období několikrát změnil strany, když upustil od podpory Jindřicha I. z Lipé (po jeho zatčení králem), s jehož dcerou byl dokonce zasnoubený a přešel na stranu Jana Lucemburského.

Král

s manželkou

Eliškou

Přemyslovnou

se

mu

odvděčili

zprostředkováním sňatku s Violou Těšínskou, vdovou po Václavu III. V letech 1317 – 1318 se připravil o úřad nejvyššího komorníka díky podpoře svého příbuzného Viléma z Landštejna v odboji proti králi. Úřad však v roce 1325 získal zpět opětovným

25

návratem k podpoře Lucemburků. Svým působením se za svého života dokázal zařadit mezi nejvýznamnější osobnosti českého království. V čele rodu stál a podobně i úřad nejvyššího purkrabího zastával až do své smrti. (Němec, 2001, str. 65-67) •

Oldřich I. z Rožmberka (?–1390)

Syn Petra I. z Rožmberka. Po smrti svého bratra Jošta I. se postavil do čela rodu. Podílel se společně se svým bratrem Janem I. a dalšími příslušníky rodu na založení klášterů minoritů a klarisek v Českém Krumlově a kláštera augustiniánů v Třeboni. Od krále Karla IV. držel milost, která Rožmberkům umožňovala vzájemně dědit. V důsledku rozepří s králem do politiky nezasahoval. Dědicem Oldřicha byl Jindřich III. z Rožmberka. (Němec, 2001, str. 58–59) •

Perchta z Rožmberka (1429–1478)

Perchta byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka a Kateřiny z Vartemberka. V roce 1449 byla provdána za Jana z Liechtensteina, se kterým měla velmi nešťastné manželství. Korespondence mezi Perchtou, jejím otcem a bratry z let 1449 – 1470 dokládá, že ji manžel psychicky a fyzicky týral. Perchta je po léta spojována s tajemnou osobností Bílé paní. Ta se údajně zjevovala a možná stále zjevuje na hradech Rožmberk, Telč, Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Byla také považována za ochránkyni rodu Rožmberků a Pánů z Hradce. Kolem Bílé paní se točí celá řada legend. Podle jedné z nich se Bílá paní zjevovala představitelům rodu a předvídala jim budoucnost. (Němec, 2001, str. 65) „Usmívala–li se, bylo to znamení, že se k domu přikloní štěstí. Měla–li černé rukavice a tváře pokryté smutkem, znamenalo to blížící se neštěstí nebo smrt.“ [1]

26

• Vilém z Rožmberka (1535–1592) Jeden z posledních představitelů rodu byl Vilém, bratr Petra Voka. Společně se svými sourozenci Vilém vyrůstal až do svých sedmi let u příbuzných v Jindřichově Hradci. Po smrti Vilémova strýce Petra V. udělil král Ferdinand I. mladému nástupci plnoletost. Vilém posléze přijal jako 11. vladař správu nad jihočeským dominiem. Sotva převzal povinnosti, odjel Vilém do Itálie, kde se účastnil slavnostního uvítání manželského páru Maxmiliána II. Habsburského a Marie Španělské. V Itálii se dostal do přímého kontaktu s italskou renesancí, která mu byla inspirací v nadcházejících přestavbách rodových sídel (Krumlov a Třeboň). Mimo to zahájil i několik novostaveb (Kratochvíle, Červený Dvůr a bohužel nedochovaný Rožmberský palác na Pražském hradě). Po návratu z Itálie byl Vilém zatažen do konfliktu s Jindřichem IV. z Plevna. Jindřich IV. chtěl pro svůj rod získat první místo mezi českým panstvem, které však po léta náleželo právě Rožmberkům. Spor byl ukončen náhlou smrtí Jindřicha IV. Jako symbol konečného vítězství nechal Vilém rozšířit původní rodový erb o erb domnělých příbuzných italského rodu Orsini. Roku 1553 byl zvolen hejtmanem prácheňského kraje. Nejvýznamnější funkce se však dočkal až v roce 1553, kdy byl zvolen nejvyšším komorníkem českého království. Významně ovlivňoval politiku státu a projevil se jako dobrý diplomat i hospodář. Stal se nositelem Řádu zlatého rouna, patrně jako jediný představitel rodu. Bohužel se často dostával do sporů se svým mladším bratrem, většinou z finančních důvodů. Největším neštěstím pro rod Rožmberků byl však v první řadě fakt, že ze čtyř manželství (z nichž tři skončila brzkou smrtí manželek) nevzešel ani jeden dědic a pokračovatel rodu. (Němec, 2001, str.87-90) •

Petr Vok (Wolf) z Rožmberka (1539–1611)

Petr Vok byl posledním představitelem rodu Rožmberků. Byl nejmladším synem Jošta III. z Rožmberka a mladším bratrem Viléma. Na rozdíl od bratra, který se vzdělával v cizině, Petr získal vzdělání od domácích učitelů. Odmítnutí katolické církve ho však připravilo o uplatnění na císařském dvoře a později i přivedlo do sporů se starším bratrem. V 60. letech 12. století působil jako komorník Maxmiliána II., který byl v konfesních otázkách tolerantnější. Od roku 1562 cestoval po Evropě. Během cesty navštívil Porýní, Nizozemí a Anglii, kde byl roku 1563 přijat při audienci královnou Alžbětou I. Od roku 1569 začal spravovat panství Choustník, Želeč a Vimperk, jež mu byla postoupena bratrem Vilémem. Roku 1569 koupil Bechyni, která se po renesanční

27

přestavbě stala na dalších 23 let jeho residencí. Jak již bylo zmíněno, Petr Vok opustil katolickou víru a otevřeně se hlásil k luteránství, novoutrakvistům a později jednotě bratrské. Právě konfesní otázka zapříčinila největší spor s bratrem Vilémem. Roku 1582 došlo k velké roztržce mezi oběma představiteli rodu, které přineslo několikaleté odcizení. Po smrti Viléma z Rožmberka se stal již dvanáctým vladařem. Po svém bratru převzal s dominiem obrovské dluhy, které těžko splácel. Během devíti let byl nucen prodat rozsáhlou část rodového majetku včetně Českého Krumlova. Jeho posledním útočištěm se stal zámek v Třeboni. Nikdy se nesnažil zasahovat do politického dění. Jedinou výjimkou bylo přijetí funkce bechyňského hejtmana v letech 1571–1591. Během celého života se oženil pouze jednou s o třicet let mladší Kateřinou z Ludanic. Tragické manželství zůstalo bez následníka. Důvodem byl věkový rozdíl a neznámá duševní porucha, kterou Kateřina trpěla. Nicméně Petr Vok se svou manželkou zůstal až do konce jejích dní. Petr Vok ještě vkládal své naděje do přežití rodové tradici v podobě pokračování rožmbersko – zrinské linie. Proto připsal roku 1597 panství Rožmberk a Libějovice svému synovci Janu Zrinskému. Ten bohužel Petra Voka přežil pouze o několik měsíců. A tak po smrti posledního Rožmberka rod definitivně zanikl. Petr Vok z Rožmberka byl pohřben v rodinné hrobce ve Vyšším Brodě. (Němec, 2001, str. 73-75)

28

Páni z Krumlova •

Vítek II. starší (1213–1236)

Vítek byl jedním ze synů zakladatele rodu Vítkovců – Vítka z Prčice. Od svého otce dostal panství v okolí dnešního Českého Krumlova. Zde založil roku 1253 hrad, jenž se po několika staletích proměnil do podoby jedné z nejvýznamnějších českých památek – hradu a zámku Český Krumlov. V jejím okolí vystavěl osadu, která se postupem času rozrostla v město. Po vymření rodové linie sloužil hrad jako sídlo příbuzenskému rodu Rožmberků. Vítek je považován za zakladatele rodu Pánů z Krumlova. (Tříska, 1986, str.42) •

Záviš z Falkenštejna (1250–1290)

Pravděpodobně nejvýznamnější představitel rodu Pánů z Krumlova. Stal se vlastníkem velké části jihočeského panství. Postavil se do opozice proti králi Přemyslu Otakaru II., kdy byl podpořen i jinými představiteli rodu Vítkovců. Král se údajně obával velké moci šlechtických rodů, které již vlastnily většinu území v jižních Čechách, a tak si vytvořily téměř stát ve státě. Tato skutečnost vedla k výstavbě Zlaté Koruny a (královského města) Českých Budějovic na území vítkovského dominia, jež měla být symbolem světské moci. Podle jiných zdrojů byl důvod odlišný. Král prý pouze chtěl upevnit spojnici mezi Prahou a Rakouskem a zabezpečit jihozápadní hranici království. Nicméně tak učinil proti vůli rodu Vítkovců. Po smrti krále v bitvě na Moravském poli roku 1278 se Záviš oženil s Kunhutou, vdovou po Přemyslu Otakaru II. Od té doby působil jako vychovatel budoucího českého krále Václava II. Jeho osud skončil tragicky. Z důvodu nařčení, že usiluje o český trůn, byl roku 1290 sťat před Hlubokou. [2],[3]

•

Vok z Krumlova (?–1302)

Syn Vítka z Krumlova (†1277).Byl posledním přestavitelem rodu Pánů z Krumlova. Po jeho smrti přešlo veškeré panství do rukou Jindřicha I. z Rožmberka. (Tříska, 1986, str.42)

29

2 Praktická část: Zájezd po rožmberských renesančních památkách v jižních Čechách 2.1 Rožmberské památky jižních Čech, navštívené během zájezdu Dějiny vzniku dnešních nejdůležitějších renesančních památek v jižních Čechách jsou přímo propojeny s působením Vítkovců v onom kraji. Cílem praktické části této bakalářské práce je tvorba zájezdu po nejvýznamnějších památkách jižních Čech, na jejichž historii se významně podílely rodové linie pánů z Růže. V první části se práce zaměřuje na informace o jednotlivých památkách (z hlediska historie i současnosti), potřebných pro přiblížení navštívených míst potenciálnímu účastníkovi zájezdu. Druhá část se zabývá tvorbou zájezdu po zmíněných památkách, včetně programu zájezdu, výpočtu ceny zájezdu na jednoho účastníka a všech informací potřebných pro jeho realizaci.

2.1.1 Jindřichův Hradec První renesanční památkou, jíž dal vzniknout nejstarší syn Vítka z Prčice – Jindřich z Hradce - je hrad a zámek Jindřichův Hradec. Údajně se v dobách zakladatelů rodu (12.stol.) nenacházelo na jihu Čech téměř nic. Jediným, co zdobilo zdejší kraj, byla panenská příroda, protkaná sítěmi řek a jezer. Ale území nebylo podle historických faktů tak úplně neobydlené. Dle archeologických výzkumů ve skutečnosti stálo na místě, kde dnes stojí jindřichohradecký hrad, slovanské hradiště. Kromě této skutečnosti však byla oblast skutečně zalesněná, plná vod a jinak neobydlená. Jindřich si zde vystavil v poměrně rekordním čase gotický hrad, který učinil svým sídlem. Již v roce 1220 byl doložen jindřichohradecký hrad i písemně. V okolí hradu postupně začala vznikat nejprve malá osada, která se ovšem rychle rozrůstala a byla poprvé uváděna jako město v roce 1293. Právě hrad Jindřicha se pro představu o tom, jak se tehdy stavěla taková sídla a jaký sloh si Rožmberkové a jiní Vítkovci pro stavbu vybírali, hodí nejvíce. Ze všech vítkovských hradů zůstal Jindřichův Hradec nejlépe zachovalý a honosí se největší velkolepostí. (Doležalová, 2002, str. 34-35)

30

S výstavbou hradu pokračoval i Jindřichův syn Vítek a jeho syn Oldřich I., který hrad dobudoval. Na přístupové cestě se rozvíjela trhová osada, později nazvaná podle hradu jak jinak než Jindřichův Hradec. Od osady na severozápad dal Vítek vystavět palác s mohutnou válcovou věží nedaleko vstupní brány. K paláci vedlo z nádvoří schodiště s pavlačí. Oldřich III. (1299–1348) dokončil vnější opevnění se vstupní branou. Opevnění vedlo okolo osady, která se rychle vyvíjela v město. Městské opevnění se postupně rozšiřovalo, až navázalo na hradby hradu. Vstupní síň v interiéru hradu byla vyzdobena nástěnným cyklem

Obrázek 6: Malé arkády

výjevů ze života sv. Jiří. Po vládě Oldřicha spravoval rožmberský majetek jeho syn Jindřich. Dlouhodobá éra rozsáhlých úprav hradu a později zámku Jindřichův Hradec byla ale započata až vládou příbuzného a zároveň jmenovce Jindřicha z Hradce (1458– 1507). Jindřich podporoval vládu krále Matyáše Korvína a kromě Jihočeského dominia vlastnil i panství na Moravě (Telč). Jeho smysl pro účelnost a zároveň umění vyústila v zásadní změnu vnějšího obrazu hradu. Starý palác byl prostřednictvím arkádové chodby spojen s protějším obytným křídlem. Na tomto místě byla také postavena tzv. mariánská kaplička. Na stěnách kaple byla vyobrazena postava stavebníka v plášti členů rytířské družiny mariánských ctitelů se třemi manželkami. Před starou branou byla hranolová věž (dnes tzv. Menhartova), kterou nechal Jindřich přestavět. V přízemí této věže se nachází kuchyně, kde páni nechávali pro své poddané vařit sladkou kaši s medem. K tomu jim byla přidávána i buchta a almužna. Nad kuchyní se nachází prostorná síň, která byla v té době vyzdobena nástěnnými malbami s tématy z přírody a veřejného života. Na předhradí vznikla menší stavba, v jejíž místnosti je klenba klenutá do středního pilíře, později nazývaná „kancelář“ . V sousedství nedaleko velkého sálu (královského paláce) dal Jindřich vystavět hradní kapli v gotickém slohu, jejíž interiér zdobí síťová žebrová klenba. Dílo však nedokončil a po jeho smrti se výstavby ujal jeho syn Adam I. z Hradce. Adam podpořil Ferdinanda II. Habsburského ve snaze o získání českého trůnu, čímž si zajistil významnou funkci nejvyššího kancléře Království českého. Jeho časté styky se šlechtou a pobyt na královském dvoře ho motivovali k dokončení královského paláce se síťovou klenbou, kde nechal vyobrazit podobizny českých králů a knížat.

31

Po smrti Adama z Hradce se ujal majetku Pánů z Hradce jeho syn Jáchym. Jak on, tak jeho syn Adam II. z Hradce byli důstojnými a schopnými nástupci rodu a kromě toho také vyznavači moderního renesančního umění té doby. Jáchym z Hradce se sám věnoval cestám po Evropě, během kterých navštívil mimo jiné i Itálii a Francii, kde mohl načerpat znalosti o šířící se renesanci. Po návratu byl králem jmenován do funkce bechyňského hejtmana a roku 1551 se stal karlštejnským purkrabím. Následně tři roky poté mu byla propůjčena funkce nejvyššího kancléře Království českého.

Obrázek 7: Rondel

Jelikož Jáchym často hostil své příbuzné z Krumlova, aby jim mohl poskytnout pohodlnější ubytování, rozhodl se rozšířit svůj hrad o patrovou nástavbu v předhradí. Vznikly tak dnešní rožmberské pokoje v poschodí doplněné o arkády. V Menhartově věži při vstupu do malované síně byl zasazen žulový portál zdobený znaky hradeckého a rožmberského rodu a letopočtem 1552. Po napojení nového dvoupatrového křídla na rožmberské pokoje se na počátku 60. let uzavřel prostor pod středověkým hradem. Během této stavby byla zároveň zbourána hranolová věž nad rybníkem. Po této výstavbě ještě nechal Jáchym zahájit významnou stavbu obrovského paláce na jižní straně třetího nádvoří s šestibokou vížkou. Stavbu Jáchym však nestačil dokončit. Palác byl úplný až po vložení kleneb v 80. letech. V době, kdy Jáchym zemřel, byl jeho syn Adam II. ještě nezletilý chlapec. Císařem Maxmiliánem byl přijat ke dvoru jako komorník císařových synů. To mu zajistilo funkci nejvyššího purkrabí pražského, kterou vykonávala až do své smrti. Adam pokračoval ve šlépějích svého otce a během jeho života Jindřichův Hradec výrazně rozšířil. K výstavbě využil služeb italského architekta Baltazara Maggiho, podobně jako jeho rožmberští příbuzní. Od roku 1581 byly zahájeny velké stavební akce, během nichž postupně vzniklo Nové stavení, velké arkády u nového paláce, nový trakt s velkým sálem vedle velkých arkád, do kterého byla začleněna i starší, pozdně gotická stavba a konečně malé arkády, které zprostředkovaly spojení nového křídla se starým, Jindřichovým hradem. Malé arkády byly postaveny podle plánu italského architekta Antonia Cometa, zatímco velké arkády vystavěl architekt Antonio Melani. Konečně i stará budova Jindřichova hradu byla zkrášlena renesanční rustikou. Pro uzavření prostoru za velkými arkádami byla na tomto místě zčásti snesena válcová bašta. Na jejím místě roku 1591 podle plánu Itala Baltazara Maggiho začal italský stavitel G.M. Faconi s výstavbou renesanční rondely, uzavřené 32

kopulí. Současně zde vznikla zahrada s bazénkem a vodotryskem ve tvaru delfína. Tímto ale období hospodářského rozvoje a velkolepých výstaveb na hradu a zámku Jindřichův Hradec končí. Po smrti Adama II. se opakovala situace z předchozích dob. Správu nad majetkem převzal jeho syn Jáchym Oldřich. Ten však byl stále ještě neplnoletý a navíc churavý. Po otci sice převzal rozsáhlý majetek, ale také velké dluhy, které musel splatit. Proto byl donucen prodat panství Polná a později také Hlubokou nad Vltavou a Protivín. Ani to nestačilo, a tak s vyplacením věřitelů po jeho smrti pokračoval Jáchymův švagr Vilém Slavata. Jáchym byl posledním členem svého rodu a neměl žádné potomky. Proto roku 1604 zanikl další z největších a nejmocnějších rodů v českých dějinách. Manželka Jáchyma Oldřicha přenesla do hradu pověst o Bílé paní, která i zde zdomácněla. Po vymření rodu pánů z Hradce se ujal majetku již zmíněný švagr Jáchyma Oldřicha – Vilém Slavata z Chlumu (1572–1652). Vilém byl velice zajímavou a významnou osobností. Již odmalička vyrůstal společně s dětmi Adama II. v Hradci. V roce 1593 studoval v Itálii. Tento pobyt ho ovlivnil natolik, že přestoupil i přes domluvy svého otce a příbuzného Petra Voka (z Rožmberka) na katolickou víru. Poté se podíval také do Anglie a roku 1600 jel podruhé do Říma. Cesty a studium v zahraničí, pobyt na císařském dvoře a širší rozhled přinesly Vilémovi zkušenosti, které mu pomohly v jeho budoucí kariéře, ve které zastával mnohé významné funkce, včetně té nejvýznamnější. Žádný z jeho potomků již nedosáhl jeho velikosti. I atmosféra Jindřichohradeckého panství slábla. Zámek již ztratil význam bohatého střediska feudální společnosti, sloužil pouze pro občasné ubytování vzácných hostí. Slavatové výtvarnou podobu na zámku příliš nezměnili. Nad zámeckým vjezdem se nachází kamenná deska, zasazená v roce 1644, která je připomínkou Viléma Slavaty. Jan Jáchym Slavata nechal v rondelu udělat plastickou výzdobu. Plochy interiéru byly vyplněny Vavřincem Millerem a orámovány bohatou dekorací v roce 1680. Vstup do zahrady byl ozdoben umělecky kovanou mříží a renesanční nádrž vyměněna za kašnu s vodotryskem (1688). V roce 1773, kdy byl majitelem Jindřichohradeckého panství Prokop Vojtěch Černín, vypukl v zámku rozsáhlý požár, během něhož lehly popelem všechny budovy na třetím nádvoří. Nejvíce škod utrpěl Zlatý sál v nejvyšším patře Adamova stavení. Podobně dopadl Španělský sál s divadlem a Jindřichův hrad s vedlejším purkrabstvím. Postupně bylo učiněno několik nepatrných obnov, ale teprve ve 20. století dal Evžen Černín impuls pro záchranu a rekonstrukci zámku. Pro obnovu si získal rakouského architekta Huberta Walchera,

33

který se na podobné práci již podílel. První etapa byla zahájena v roce 1906, kdy byl kompletně opraven Jindřichův hrad, poté Španělský sál a Velké arkády, které byly obdařeny klenbou. Průčelí vstupní brány sice nese desku, zachycující letopočet 1644, který odpovídá roku nějaké přestavby Vilémem Hlavatou, ovšem dnešní podoba brány pochází z období poslední přestavby roku 1789. Zámek nesloužil vždy jako sídlo šlechty, roku 1757 byl areál využit jako prostor pro vojenskou nemocnici. Po požáru se v některých místnostech změnila půdorysná situace, např. v Jindřichově Hradu v nejvyšších patrech. I nástěnné malby v některých síních (např. svatojiřský obrazový cyklus (1899–1900) byly také pečlivě zrekonstruovány. V Adamově stavení bylo zachováno poměrně velké množství renesančních maleb z období 16. stol. Naproti zámeckým zeleným pokojům v 1. patře se nachází tzv. Rožmberská chodba s řadou místností, kde během svých návštěv v Hradci pobývali poslední dva příslušníci rodu Rožmberků – Petr Vok s bratrem Vilémem. (Tříska, 1986,str. 90-97) Jindřichohradecký zámek zaujímá plochu přes tři hektary a tím se stává třetím největším zámkem v Čechách. Celý areál zahrnuje 320 místností, k jejichž otevření je potřeba 500 klíčů. V sálech a komnatách se nachází 10 000 uměleckých exponátů. Nejcennější je stavba starého hradního paláce, kde se nachází již zmíněný

umělecký

cyklus

sv.

Jiří.

Pozoruhodná a zajímavá pro nás bude i kaple

Obrázek 8: Pohled na zámek Jindřichův Hradec a Rondel

sv. Ducha, Soudnice s nástěnnými malbami, pozdně gotický sál a unikátní černá kuchyně v Černé věži, která nemá v Čechách obdoby. Ve Španělském sále se zase nachází rozsáhlá sbírka tapisérií. Zajímavá může být i návštěva Černé věže, hladomoren nebo stylově zařízených pokojů z 18. a 19. století. (Soukup, 2001, str.30–31)

34

2.1.2 Český Krumlov Český Krumlov patří mezi největší kulturní klenoty v České republice. Českokrumlovský hrad pochází ze 13. století. První zmínka o druhém největším hradu v České republice pochází z roku 1253. Hrad byl založen jedním ze synů zakladatele vítkovského rodu – Vítkem starším. Vítek započal rodovou linii pánů z Krumlova, která ale bohužel neměla oproti ostatním dlouhé trvání. Tak se roku 1302 po vymření pánů z Krumlova dostal majetek do rukou Jindřicha z Rožmberka. Ten učinil Český Krumlov svým sídelním hradem namísto hradu Rožmberk, kde do té doby setrvával. V té době již stál na skalnatém

Obrázek 9: Pohled na renesanční věž Máselnici

ostrohu nad řekou Vltavou hrad s příkopem. Za ním se rozprostíral palác a padací most spojoval stavení s válcovou věží, později doplněnou renesančním hrádkem. Jindřich se aktivně zapojoval do politiky a významně ovlivňoval i nástupnictví českých králů na trůn. Za vlády Přemysla Otakara II. se postavil, spolu s dalšími členy svého rodu, do opozice proti králi. Jeho syn Petr z Rožmberka rozšířil své panství o nový, tzv. Horní hrad s kaplí sv. Jiří. Nový hrad byl vystavěn nad hradem starým a obě stavby propojoval most přes příkop. V té době také vznikalo v podhradí město, o němž pochází první zmínka z roku 1274. Po Petrovi převzal rodový majetek Jindřich z Rožmberka. V té době byl v čele Království českého Václav IV. Jindřich, který svými politickými názory následoval svého děda Jindřicha, stál v opozici proti králi. Roku 1394 dokonce věznil krále na hradech v Příběnicích a Krumlově. Po smrti Jindřicha se stal správcem rožmberského majetku jeho syn Oldřich, pravděpodobně nejvýraznější osoba rožmberského rodu. Oldřich se ujal vlády nad svým panstvím v období velkých rozbrojů a husitských válek. Postavil se na stranu krále Zikmunda a na jeho příkaz se účastnil husitských bitev s proměnlivým štěstím. Jan Žižka se údajně v roce 1422 pokusil dobýt krumlovský hrad lstí, ale neúspěšně. Oldřich také výrazně přispěl k rozšíření hradu. Na Petrovo stavení navázal trojkřídlý palác, který dnes tvoří druhé nádvoří. Za vlády Jiřího z Poděbrad se rožmberského majetku ujal Oldřichův syn Jan. Ten sice stál zprvu proti králi, ale značné škody na majetku, způsobené útoky králových straníků, donutily Jana k usmíření s králem (roku 1469). Rozsáhlé úpravy

35

hradu se znovu rozjely až za Petra III. (1462–1523), který dal podnět k přestavbě paláce Horního hradu a předhradí. Úpravy probíhaly podle plánu Ulricha Pesnitzera. Přestavby pokračovaly ve velkém za vlády Viléma z Rožmberka (1535–1592). Vilém rozšířil rožmberský majetek o Vimperský zámek, Libějovice, Roudnici nad Labem a Stráž. Žil poměrně hýřivým životem a hodně finančních prostředků dával do přestavby a obnovy rožmberského majetku. Hradům dodával nový lesk a hravost. Pro své plány využíval těch nejlepších architektů, hodně se však na stavbě podílel italský mistr Baltazar Maggi, zvaný Majo. I během přestavby krumlovského hradu to byl právě on, kdo se ujal rekonstrukce Horního hradu. Horní a Dolní hrad rozděloval příkop, který byl zasypán, a vzniklý prostor byl použit pro výstavbu klenuté chodby s bosovanými portály na obou koncích. Dolní hrad byl obohacen o jednopatrové purkrabství, stojící v těsné blízkosti ke staré věži. I věž byla zvýšena o arkádový ochoz. Obě nádvoří hradu i s průčelími nových budov byly vyzdobeny nástěnnými malbami. Rozsáhlé přestavby měly bohužel nepříznivý dopad na rožmberské dědictví a přivedly Viléma k velkým dluhům. Po jeho smrti přešel všechen majetek na posledního žijícího Rožmberka, jelikož Vilém zemřel bezdětný. Petr Vok spolu s majetkem převzal i velké dluhy. Proto byl nucen prodat velkou část svého majetku. Po získání Krumlova zde ještě postavil knihovnu, obrazárnu a archív. Ty však přenesl na své sídlo v Třeboni. V roce 1602 byl donucen prodat krumlovské sídlo císaři Rudolfu II. Získal tak právo od císaře odkázat svůj majetek podle svého uvážení. Roku 1602 tak po 300 letech skončila na Krumlově vláda rožmberského rodu. V rukou Habsburků setrval Krumlov do roku 1622, kdy jej císař věnoval hraběti Janu Oldřichu z Eggenberku. Tak se stal Krumlov znovu součástí rozsáhlého rodového majetku, tentokrát Eggenberků. Ti v té době již vlastnili i Zvíkov a později získali také Vimperk. Za vlády Eggenberků atmosféra na hradě znovu ožila. Jan Oldřich dal příkaz k dalším rozsáhlým přestavbám, tentokrát podle plánu stavitele Giacoma de Maggi. Byl nově zrekonstruován Horní hrad. Stará věž byla snížena na úroveň horních pokojů, došlo k přestavění schodiště a dosavadní příčky byly vybourány a vyměněny za nové, čímž se změnila půdorysná situace. Tzv. Zlatý sál byl vyzdoben malířskou výzdobou a využíván pro divadlo. Zahrada byla upravena koncem 17. století. Měla obdélníkový tvar a nechyběla ani umělá nádrž s ostrůvkem. V letech 1706–1707 na zahradě přibyl pavilon, nazývaný Belárie. V následujících letech přibyla budova mincovny a po Eggenbercích zůstala také knihovna, která částečně nahradila původní knihovnu

36

Rožmberskou. Po vymření rodu Eggenberků přešel Krumlov do rukou Schwarzenberků. Josef Adam Schwarzenberk zde nechal vystavět jízdárnu před vstupem do zámecké zahrady a v roce 1748 slavný Maškarní sál. Roku 1766 byla dokončena stavba zámeckého (barokního) divadla. Tato budova i dnes slouží svému účelu a patří mezi nejstarší tohoto druhu ve střední Evropě. Velkou raritou na zámku je medvědí příkop. Je umístěn před vstupní branou, zdobenou kamennými znaky ze 40. let 17.století. Znaky patří třem rodům – rožmberskému, eggenberskému a braniborskému. Zajímavostí je, že medvědi byli ve zdejším příkopě prokazatelně chováni již v 16.století. Na zámku se také nachází Rožmberská knihovna s ranými výtisky pocházejícími již z období do roku 1500. Eggenberská knihovna obsahuje výtisky z období od konce 16. do 20. století. A konečně za zmínku stojí i Schwarzenberská knihovna, která byla doplňována až do začátku 1.světové války. (Tříska, 1986, str.42–49) Dnes komplex krumlovského hradu a zámku patří mezi druhý největší u nás (po Pražském hradu). V areálu se nachází na 40 budov a palácových objektů, přičemž všechny budovy obsahují 300 pokojů a sálů. Nejstarší součástí areálu je Dolní Hrad, jenž je zakončen renesančním ochozem. Přes příkop vede zděný most, po kterém se dostaneme do nového, renesančního hradu. Ten dostal v roce 1440 pozdně gotické úpravy. Budovy Horního hradu obklopují dvě menší nádvoří. Obě nádvoří jsou zdobena malovanými fasádami. Dolní a Horní hrad rozděluje dolní zámecké nádvoří, kde se nachází renesančně upravená věž Máselnice, rožmberské purkrabství, renesanční konírna a gotická mincovna. Na opačné straně se otevírá předhradí, které tzv. Červená brána spojuje s bývalým městečkem Latránem. Na tomto místě dříve stávaly mnohé hospodářské objekty včetně konírny, kovárny, pivovaru aj.. K nejvýznamnějším pokojům na zámku patří především Maškarní sál, Eggenberský sál (uprostřed sálu je k vidění unikátní zlatý kočár), Schwarzenberský sál a Rožmberské pokoje s Runkovým salonem a kaplí sv. Jiří. (Soukup, 2001, str. 160–161) Zámek však není jedinou atraktivitou, která stojí v Českém Krumlově za zhlédnutí. Rozhodně je zde jedinečné historické centrum s gotickými, renesančními a barokními domy, kostel sv. Víta a minoritské kláštery sv. Františka či sv. Kláry, jenž byly založeny ve 14. stol. syny Petra z Rožmberka. Založení kostela sv. Víta je datováno do roku 1309. Avšak v letech 1407-1439 byl přestaven mistrem Janem a Linhartem z Aldenberka. K výstavbě bylo použito parléřovské klenební schéma vystavěné o něco dříve v kostela sv. Jiljí v Milevsku. Pozdně gotickou kruchtu stavěla rožmberská huť H.

37

Getzingera. Dalších úprav se kostel dočkal v rozmezí 17. a 19. století. Odpočívá zde Vilém z Rožmberka (†1592). Součástí výzdoby bývala známá Madona krumlovská, kolem roku 1390, která je dnes ve Vídni. Dnes je však její replika z 15. století umístěna v Národní galerii v Praze. Oba minoritské kláštery byly přestavěny pozdně goticky rožmberskou stavební hutí. Jejich součástí je i kostel Božího těla a P. Marie Bolestné, jenž byl postaven v roce 1358. Roku 1420 došlo k poškození a následně rekonstrukci stavitelem J. de Maggim. Konečně k poslední rozsáhlé úpravě došlo v letech 16491681, kdy byl kostel přestavěn eggenbergským vrchním stavitelem Š. Pertlem.

2.1.3 Rožmberk Jedním z nejdůležitějších sídel rodu Vítkovců je hrad

Rožmberk,

který

se

stal

kolébkou

rožmberské větve Vítkovců. Jedná se o jeden z nejstarších a zároveň nejzachovalejších hradů v České republice. Gotický hrad vznikl pod rukama zakladatele rodu Rožmberků – Voka z Rožmberka. Tomu hrad sloužil jako správní a hospodářské středisko. V roce 1310 byl pod horním hradem vybudován dolní hrad nad řekou

Obrázek 10: Letecký snímek rožmberského zámeckého areálu

Vltavou, který zde nechal vystavět Petr I., syn Jindřicha I. Obě budovy hradu byly propojeny padacím mostem, tyčícím se nad uměle prokopanou šíjí. Dodnes se z původně raně gotické stavby dochovala pouze válcová věž s krokorci (Jakobínka). V roce 1522 došlo k požáru a po něm následovala po staletí celá řada rekonstrukcí a přístaveb. Renesanční dolní hrad byl vystaven ve 13. století. Disponuje renesančním průčelím s neogotickými doplňky, jež na obou koncích paláce ohraničují čtyřhranné věže. Celý hrad si zachoval na jižní straně zbytky původního opevnění. V roce 1556 došlo k celkové rekonstrukci hradu, během které byla vnější fasáda ozdobena sgrafity, do volného prostranství byla vestavěna nová renesanční budova a prostor vyzdoben kašnou s postavou rytíře (údajně Petra Voka z Rožmberka). Další přestavby byly provedeny v letech 1710–1716 a 1840–1857, kdy hrad dostal dnešní pseudogotickou podobu. Renesanční prvky však byly zachovány. K posledním úpravám docházelo již pod dohledem rodu Buquoyů. Ti nechali na hradě zvýšit věž a provedli několik dalších úpravy, mezi kterými byla i úprava Rožmberského pokoje, 38

vybudování nového schodiště a tzv. Křižácké galerie, kde jsou vystaveny portréty (údajných) účastníků křižáckých válek.

Do roku 1870 pokračovaly další náročné

úpravy a byl vystavěn také anglický park. (Tříska,1986, str.167–168) V Rožmberském pokoji je vyvěšen obraz známé Bílé paní, ochránkyně rodu Rožmberků – Perchty z Rožmberka. Pro veřejnost jsou dnes zpřístupněny historické interiéry dolního hradu, kde se nachází dobové zařízení se sbírkami. Kromě této rožmberské dominanty je však v městečku pod zámkem k vidění velké množství gotických a renesančních obytných domů a gotického kostela panny Marie. (Soukup, 2001, str. 156)

2.1.4 Třeboň Třeboňský zámek s osadou vznikal pravděpodobně za

dob

Vítka

mladšího,

zakladatele

rodu

Landštejnů. V rukou Landštejnů ale osada přetrvala pouze do doby, než byla država prodána Petru, Joštovi, Oldřichovi a Janu z Rožmberka. Ti udělili Třeboni práva královských měst a přistavěli opevnění s příkopy a hradbami. Jejich potomci pak drželi Třeboň až do roku 1611. První přestavby začaly za vlády Oldřicha z Rožmberka v roce 1456

Obrázek 11: Malé nádvoří, vlevo státní archiv

a Voka z Rožmberka v roce 1479. Popisy hradu z této doby se však nezachovaly. Naopak o rekonstrukci provedené nástupcem Voka, Jindřicha z Rožmberka (1519–1524), toho víme mnoho. Hrad tehdy dostal nové východní a západní křídlo pod vedením vlašského stavitele Jana. Na jihozápadním nároží byl přistavěn Velký dům a na něj navazující spojovací trakt byl doplněn o vstupní bránu. Tento krok vedl k uzavření zámeckého nádvoří. Další rekonstrukce probíhaly pod dohledem Antonína Ericera, jenž obohatil vnitřní stranu věže o otevřené arkády a do přízemí v blízkosti arkády nechal vystavět dvouramenné schodiště, umožňující vchod do jihozápadního traktu. Zámek se rozšířil o vnější nádvoří za vlády Petra Voka z Rožmberka. Petr Vok se svým bratrem Vilémem ovlivnili výrazně dnešní podobu Třeboně. A to především přestavbou původně gotického zámku na renesanční sídlo, které si Petr Vok zvolil za své sídelní panství. V letech 1599–1600 byl přistavěn západní výběžek, v roce 1602 byla vybudována 39

v renesančním stylu tzv. Dvořanská světnice, doplněná malířskou výzdobou Tomáše Třebechovského , pocházející z roku 1604. Roku 1603 byl přistavěn úřední dům podél východní strany zámeckého nádvoří, sloužící jako ubytovací prostory pro početný dvůr zdejšího vladaře. Mimo to nechal také Petr Vok do roku 1605 rozšířit zahradu a doplnil ji o dřevěný patrový pavilon s nástěnnými malbami. V témže roce byla zbořena původní břidlicová brána a na západním obvodu vznikla nová brána – tzv. Budějovická. Namísto dvou měšťanských přilehlých domů nechal Petr Vok postavit novou budovu, do které umístil knihovnu a obrazárnu (dnešní lékárna). Od roku 1612 probíhaly především vnitřní úpravy zámku a výstavba nové brány v jihovýchodním koutu vnějšího nádvoří (započata již v roce 1610). Její výzdobu dostal na starosti Jan Lucanus, jenž vyzdobil také portál brány Budějovické. Tím však končí éra Rožmberků na zámku Třeboň. Když Petr Vok v roce 1611 zemřel, převzali zámek do vlastnictví Švamberkové, počínaje Petrem ze Švamberka. Ti nechali přistavět evangelickou modlitebnu a krytou komunikaci, která spojila modlitebnu se zámkem. Přístavba probíhala pod vedením Itala Paola Sarcelliho. Vláda Petra ze Švamberka podrobila Třeboň i zámek těžkým zkouškám. Petr podpořil odboj evangelických stavů a tím vystavil město dlouhotrvajícím bojům proti stavovskému vojsku. Po nezdařeném pokusu ubránit zámek se nakonec Petr své državy vzdal a přenechal ji císaři Ferdinandu II. Zámek opět ožil až za svých nových majitelů v roce 1660. Tehdy se zámek dostal do rukou rodu Schwarzenberků. Ti započali na zámku novou éru rekonstrukcí a přístaveb. Za jejich vlády byla nad zámkem postavena z erbovního sálu domácí kaple, zchátralé renesanční lunety byly strženy a namísto nich vloženy jednodušší barokní. Na vnějším nádvoří byla postavena kašna s hlavou Turka a evangelická modlitebna předělána na úřadovny. V letech 1724–1729 byla původní dřevěná pavlač mezi zámkem a hlavním kostelem přestavěna na zděnou chodbu, která je zachována dodnes (Dlouhá chodba). V 19. století se zámek dočkal nepatrných úprav, především nově upraveného anglického parku a rekonstrukce západního křídla. (Tříska,2001,str, 197–199) Dnes se na zámku v Třeboni nachází 120 místností, mezi nimiž jsou jak rožmberské renesanční komnaty a sály, tak schwarzenberské apartmány. V jednom ze sálů je umístěn uznávaný třeboňský archiv. Zámek je obklopen anglickým parkem s příjemnou atmosférou. Město Třeboň je jedním z architektonických skvostů České republiky s gotickým klášterem Augustiniánů, dvěma renesančními kostely, novogotickou

40

Schwarzenberskou hrobkou a gotickými, renesančními či barokními domy. Dochovaly se i zbytky opevnění s baštami a čtyřmi vstupními branami. (Soukup,2001,str.162)

Obrázek 12: Pohled na zadní průčelí zámku

2.1.5 Vyšší Brod Ve 13. století vznikl na pobřeží řeky Vltavy na dálkové cestě z Lince do Netolic cisterciácký klášter. Nechal ho vystavět Vok z Rožmberka v roce 1259 jako vyjádření vzrůstající moci rožmberského rodu. Stavbou se podle legendy také chtěl odvděčit bohu za to, že ho nechal vyváznout ze spárů Vltavy, kde málem utonul, když se pokusil přebrodit zdejší vltavský brod. Klášter přečkal mnohé krušné časy včetně husitských válek a prohlášení Josefa II. o rušení klášterů (protože řeholníci se věnovali především pěstování půdy). Později byla v areálu kláštera založena rožmberská hrobka, kde bylo pochováváno 10 generací Rožmberků včetně Petra Voka. Nejstarší část kláštera (vedle sakristie, která se nachází vedle příčné lodi) pochází z roku 1283 a je jí východní křídlo s kapitulní síní, kde stropní klenba je sklenuta na jediný sloup. Mezi nejdůležitější stavby celého areálu patří nepochybně kostel Nanebevzetí panny Marie. Byl založen ve 13. století a nachází se v jádru kláštera. Jeho výstavba trvala 100 let, dokončen byl v polovině 14. století. Kostel byl po polovině 14. století upraven na síňové trojlodí s příčnou lodí a je postaven v gotickém slohu. V 60.–80. letech 14. století vznikly v klášteře dormitář, refektář a křížová chodba. Dormitář byl v roce 1837 přestavěn na klášterní obrazárnu. Obrazová galerie leží v prvním poschodí nad západním křídlem křížové chodby. Vznikla podle plánu stavitele Karla Jambora. Jde o trojlodní sál s tzv. českými klenbami sklenutými do toskánských sloupů. Zde jsou vystavena restituovaná gotická díla včetně obrazů Mistra vyšebrodského, cyklu, který vznikl rukou malíře neznámého jména, jenž byl zakladatelem deskového malířství. Vrcholným dílem tohoto umělce je vyšebrodský oltář, který vznikl kolem roku 1350. Dílo bylo pravděpodobně vytvořeno pro Petra I. z Rožmberka. Ten byl ve vyšebrodském klášteře dokonce

41

vychován. Spolu s galerií vznikla také knihovní chodba. Nachází se zde převážně novější literatura z 19. a 20. století. Druhým, menším knihovním sálem je Filozofický sál, kde se nachází svazky na téma různých vědních oborů, zejména filozofie. Na stropech síně je freska s vyobrazením Starého Zákona – Šalamounova soudu, vytvořená Janem Vávrou. Největším knihovním sálem kláštera je ale rozsáhlý Teologický sál. Součástí jeho teologických svazků je i sbírka biblí ve 40 jazycích. I zde je strop zdoben freskou, tentokrát námětem z Nového zákona. Zobrazuje dvanáctiletého Ježíše, učícího se v Jeruzalémském chrámě. [4] Celý klášterní areál dostal v 15. století opevnění hradbami s baštami a branami. V roce 1684 se dočkala barokních úprav gotická kaple sv. Anny, jejíž vchod zdobí pozdně gotický sedlový portál. Z roku 1641 pochází druhé raně barokní opatství, které dnes slouží jako prostor pro Poštovní muzeum.. Zde je možné navštívit stálou expozici s názvem Dějiny poštovnictví na našem území od roku 1526 do současnosti. V klášterní knihovně s Filozofickým a Teologickým sálem se nachází na 70 000 svazků. (Soukup, 1986, str. 159)

Obrázek 13:Knihovní chodba

Obrázek 14: Obrázková galerie

42

2.1.6 Kratochvíle Zámek Kratochvíle vznikl přestavbou původního objektu Nový Leptač. Oblast, kde budova stála, byla velmi vhodným místem k lovu, čehož využíval Vilém z Rožmberka. Neoblíbil si pouze zdejší přírodu, ale i stavbu, která stála na původním dvoru zvaný Leptač, kdysi majetku Zlatokorunského kláštera. Budovu nechal vystavět Jakub Krčín z Jelčan v letech 1576–1577. Vilém roku 1580 vyměnil budovu Nového Leptače za Sedlčany, následně ji přejmenoval na Kratochvíli a od roku 1582 začal přestavovat tvrz na renesanční zámek. Do čela přestavby byl zvolen Baltazar Maggi z Argona. Stavba se zaměřovala především na přístavbu přední budovy, sklepů a koníren. Vznikla dlouhá přízemní budova, z jedné strany uzavřena baštou a z druhé strany kostelíkem sv. Petra a Pavla. Také došlo k obohacená brány uprostřed budovy o čtyřhrannou věž. Podoba Kratochvíle z té doby vyhlížela jako sídlo s opevněním, baštami, vodním příkopem a padacím mostem, který umožňoval příchod do zámku. Uvnitř tohoto opevnění byl vystavěn hlavní objekt. Byla to renesanční budova s jedním patrem, sgrafitovou výzdobou a lunetovými římsami. Tvar i výzdoba napodobovala podobná italská sídla. Střecha budovy byla jednoduchá s vikýři a okénky. Ty dnes již na zámku nenajdeme. Dnešní podobu dostal zámek v roce 1758. Původní střecha

byla

nahrazena

francouzskou

dvojitou

mansardovou a lunetová římsa byla přestavěna. Pokoje v interiéru

se

vyznačují

majestátností

a

bohatou

výzdobou. Budova je patrová. Interiér se skládá z několika menších místností a velkých sálů. Vstupní sál a jídelna se pyšní nádhernou výzdobou malbami s loveckou

tematikou

německého

malíře

George

Obrázek 15: Zámek Kratochvíle

Widmanna ( †1607) z let 1589–1590. Lovecká tematika je zachycena i na lunetách, jejichž výseče jsou zakončeny figurami zvířat. I klenba jídelny je vyzdobena v podobném duchu. Nese malby zvířat a postav lovců. Na stěnách jsou malby s postavami božstev a v okenních špaletách alegorické postavy žen. Další výjimečné dílo se nachází v horním patře zámku. Pochází od malíře Widmanna, který ozdobil zdejší zlatý pokoj pětidílným Samsonovým cyklem. Krásnou výzdobu najdeme ve společenských místnostech a komnatách panstva, které zdobí nejen nástěnná malba, ale i štuky. Tvůrcem byl Vlach Antonio Melani. Svým dílem vyzdobil klenbu velkého

43

Zlatého sálu a tzv. Bílého a Modrého pokoje. Malby, inspirované Liviovými římskými dějinami, Melani vytvořil v roce 1588. Pozoruhodná je i výzdoba zámeckého kostelíka Narození p. Marie. Klenba kostela s lunetami a sítí čtvercových polí byla ozdobena sedmnácti pašijovými výjevy zasazenými v bohatě štukově zdobených rámech. (Tříska, 1986, str.114–115) Od poloviny 19. století sloužil zámek jako muzeum. Dnes je dostupná zajímavá prohlídková trasa zámku. Po prohlídce stojí za zhlédnutí také renesanční zahrada a park.

Obrázek 16: Areál zámku se vstupní bránou, zahradou a vodním příkopem

2.1.7 Bechyně Zámek Bechyně vznikl na místě původně stejnojmenného hradu, který zde nechal vystavět král Přemysl Otakar II. Po tragické smrti krále na Moravském poli přešel hrad do rukou Šternberků. Během husitských válek si město i hrad prošli těžkým obdobím a roku 1422 bylo město dokonce vypáleno táborským hejtmanem Janem Hvězdou. V té době na hradě pobýval Jindřich Lefl z Ležen (†1420), který získal Bechyni od Šternberků výměnou za náchodské panství. Do rukou Rožmberků se Bechyně dostala až v roce 1569, kdy ji odkoupil Petr Vok z Rožmberka od Kryštofa ze Švamberka. Právě Petr Vok se nejvíce podílel na rekonstrukci hradu na renesanční zámek a provedl zde nákladné úpravy. Bechyňský zámek se nachází na ostrohu jižně od města Bechyně. Původně zde stál hrad s velkým předhradím a románským kostelem, jenž byl doložen prvně v 15. století. Samotný hrad byl navíc oddělen od velkého předhradí do skály vytesaným příkopem. Na severní straně hradu byl vystavěn druhý příkop s padajícím mostem, jenž bránil přístupu nezvaných hostů do hradu. Zachoval se také pozdně gotický špýchar s dřevěnými trámovými stropy a krovem, pocházejícím z konce 15. století. V budově bývalého renesančního pivovaru se nachází dvoulodí s renesančními klenbami zaklenutými do středních toskánských sloupů. Jižní strana zámku byla

44

původně gotická, zatímco severní část tvoří renesanční zámek. Dnes se zde nachází vstupní brána s věží nad branou. Tato část zámku byla vybudována pro Petra Voka v letech 1581–1584 italským architektem Baltazarem Maggim. V zámku

zůstaly

zachovány

renesanční

klenuté prostory a vnější průčelí, zdobené renesanční sgrafitovou rustikou, doplněnou iluzivním rámováním oken. Pozoruhodné je především dvorní průčelí, zdobené bohatě malovanou fasádou. Průčelí nese bitevní, figurální a biblické scény, doplněné iluzivními architektonickými motivy. Kostel sv. Ludmily s jižní částí gotického hradu byl zbořen v roce

Obrázek 17: Zámek Bechyně, vstupní budova

1792. Původního gotického stylu se na zámku zachovalo jen málo. Výjimkou je gotický sál, jehož stropní klenba je klenuta na střední sloup v podobě kmene stromu. Renesanční je také jelenice ve východním křídle. Nad ní se nachází bohatě zdobená svatební síň Petra Voka. Tato práce však vznikla až v letech 1599–1602, kdy již zámek nenáležel Petru Vokovi, ale Šternberkům. Vznikla pod dohledem Bartoloměje Beránka a je zdobena malbami ctností a neřestí, postavami ze Starého zákona aj. Zbrojnice je umístěna do severního křídla, ke kterému byl v 19. století připojen trakt arkád. Náročná výstavba a hýřivý život dovedly Petra Voka k takovým dluhům, že se musel obrátit na svého bratra. Snaha byla marná, protože i Vilém se zadlužoval. Když v roce 1592 Vilém zemřel a jeho dluh převzal Petr Vok, musel velkou část svého majetku prodat. Proto byla v roce 1596 Bechyně prodána a Petr Vok se přestěhoval do Třeboně. Po Rožmbercích drželi Bechyni znovu Šternberkové. V letech 1971–1948 se zámek dostal do rukou Jana Václava (syna Marie Terezie) a jeho potomků. (Tříska, 1986, str. 17–19) V bechyňském zámku je možné navštívit prohlídku s názvem „Život Petra Voka na zámku v Bechyni“. Za zhlédnutí také stojí muzeum Vladimíra Preclíka. Prostory zámku jsou využity pro historickou expozici, zatímco v sýpce a pivovaru jsou dnes výstavní síně. Mimo jiné se v areálu nacházejí stáje a jízdárna. (Soukup, 2001, str. 152)

45

2.1.8 Vimperk Vimperský hrad vznikl ve 13.století. Na jihozápadním konci na okraji západního výběžku stojí velká obytná věž, jež je nejstarším objektem zámku. Nechal ji vystavět pravděpodobně zvíkovský purkrabí Purkart z Janovic. Jeho potomci zde vystavěli sídliště, které pak spolu s hradem získal král Václav IV. V období husitských válek dostihl městečko Vimperk stejný osud jako mnohá jiná. Roku 1424 bylo vypáleno. V počátku 70. let se hrad ocitl pod správou Václava Vlčka z Čenova (1425–1501), známého bojovníka, a synovce Petra Kuplíře. Do rukou Vítkovů se hrad dostal v roce 1553, kdy jej odkoupili páni z Hradce. Hned rok poté ho ale odkoupil Vilém z Rožmberka a následně ho předal do vlastnictví svého bratra, Petra Voka. Rožmberkové pak drželi hrad ve svých rukou necelé dvě století, na jeho rekonstrukci se však příliš nepodíleli. V roce 1601 byl hrad prodán Volfu Novohradskému z Kolovrat. V první polovině 17. století za dobývání hradu stavovskými vojsky byl značně poškozen požárem. Proto Jáchym Novohradský namísto poškozeného hradu vystavěl nové renesanční sídlo. Stavba probíhala v letech 1622–1624. Do držav Jáchyma spadal renesanční zámek s pivovarem, město Vimperk a 27 vesnic. Zadluženému majiteli byl však zámek odebrán a prodán rodu Eggenberků. Po dobu 90 let zámek chátral. Naštěstí roku 1719 po vymření rodu Eggenberků dostal zámek Adam František Schwarzenberk. Nový majitel se v průběhu šesti let (1728–1734) postaral o jeho kompletní obnovu. Dnešní podobu zámek získal po požáru v roce 1857. V zámeckém areálu se nachází samotný zámek s předhradím, který byl kdysi opevněn dvojí hradbou a obehnán příkopem. Ten byl však v 17. století zasypán. Ke vstupu slouží čtyřhranná brána s letopočtem 1622, doplněná arkýřem stojícím na krakorcích. Uvnitř zámku se nachází nádvoří, ze tří stran budovami uzavřené, čtvrtá strana je otevřená a vede k obytným objektům. Proti vstupní bráně byla vystavěna arkáda s letopočtem 1624 a znakem Jáchyma Novohradského. Starý severní trakt je spojen s bývalou věží, kde je dnes evangelická kaple s křížovou klenbou, ozdobená šternberským znakem. Klenba je doplněna nástropními malbami, které vyobrazují čtyři evangelisty. V areálu se také nachází dvoupatrová pozdně gotická Vlčkova věž. Na severní straně zámku zůstala zachována válcová bašta (opevnění zvané Haselburk), kdysi obehnaná hradbami. Z původního pivovaru, který stával v předhradí, se staly v 19. století byty a kanceláře. Odsud vystupuje renesanční křídlo s dvouposchoďovými arkádami, zakončenými pavilonem. 20. července 1857 se rozpoutal po úderu blesku sedmidenní požár, který

46

zanechal rozsáhlé škody. Byla spálena střecha a celá tři podlaží zámku s Vlčkovou věží a divadlem lehly popelem. Dnes se v areálu zámku nachází byty, kanceláře a výstavní místnosti místního muzea. (Tříska, 2001, str. 207–209)

Obrázek 18: Pohled na zámecký komplex Vimperk

2.1.9 Protivín První zmínky o vsi Protivín pochází ze 13. století. V té době byla ves královským majetkem a zůstala jím až do husitské doby. Roku 1437 se král Zikmund zmiňuje o državě již jako o tvrzi, které se o tři roky dříve zmocnil Oldřich z Rožmberka. Učinil tak na rozkaz Zikmunda. Poté zámek patřil Rožmberkům. Velké zadlužení však donutilo Rožmberky postoupit tvrz Chvalcovi z Pohnání, který nechal tvrz zpustnout. Prvních obnov se tvrz dočkala až v roce 1530, kdy byla předána do vlastnictví Vojtěcha z Pernštejna. Pernštejnský šlechtic získal od krále Ferdinanda I. Habsburského značný obnos na přestavbu tvrze. V roce 1562 postoupil Ferdinand Protivín Jáchymovi z Hradce, který v té době působil jako nejvyšší kancléř království. Po něm si vystřídalo zámeček ještě mnoho dalších majitelů, až byl roku 1710 prodán Adamu Františku Schwarzenberkovi. Ten se zasloužil o nejvýznamnější úpravy na zámku. V tomto období bylo pod dozorem dvou schwarzenberských stavitelů provedeno několik úprav v zámeckých pokojích prvního a druhého poschodí. Na nádvoří byly postaveny arkády a roku 1729 upraveno schodiště. Přestavby probíhaly v letech 1719–1732. V této konečné podobě se již zámek zachoval dodnes. (Tříska, 1986, str.158–159)

47

Celé stavení tvoří čtyřkřídlá čtvercová budova o třech patrech. Uprostřed leží nádvoří, v jehož rohu je umístěn bosovaný vchod na schodiště, zdobený znakem Jiřího Vratislava. V areálu se nachází vynikající bosované portály se znaky mitrovského a švihovského rodu. V renesanci byly vystavěny i vysoké komíny s římsami. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a v zámku se bohužel nekonají žádné prohlídky. Budovu obklopuje anglický park, kde se nacházejí dva altány. (Soukup, 2001, str.142)

2.1.10 Slavonice Město Slavonice vzniklo ve 12. století,

ale prvně bylo

písemně zachyceno v roce 1260. Slavonice se rozvíjely pod záštitou pánů z Hradce. Původně malá vesnice se po čase rozvinula v trhovou ves a nakonec v opevněné město. Slavonické

náměstí

tvoří

jednu

z nejzachovalejších

renesančních památek rožmberského dominia u nás. Obě slavonická náměstí jsou lemována renesančními domy s atikovými i volutovými štíty, sgrafitovou výzdobou a prvotřídní interiérovou výzdobou. Uvnitř se obytné domy mohou

chlubit

nástěnnými Většina

jedinečnými

ornamentálními

těchto

renesančních

sklípkovými či

klenbami

sgrafitovými skvostů

byla

a

malbami. vystavěna

Obrázek 19: Slavonický měšťanský dům se sgrafitovou fasádou

v polovině 16. století. Celému náměstí dominuje kostel Nanebevzetí panny Marie s věží, postavenou v letech 1503–1549. Jedná se o trojlodní baziliku v barokním slohu, s barokní přilbovou střechou a křížovými klenbami. V 18. století byl kostel doplněn o barokní kapli. Dodnes stále stojí dvě ze tří městských bran a částečně i městské opevnění. Katastrofický byl pro Slavonice rok 1750, kdy došlo vlivem požáru k značnému poškození 44 domů na náměstí včetně věže. V 19. a 20. století byla bohužel zbořena převážná část městského opevnění a stará radnice byla přestavěna na novou. [5]

48

2.1.11 Prachatice Počátky Prachatic sahají až do raného starověku. Založení města mělo strategický význam. Na místě, kde dnes Prachatice stojí, vedla totiž v minulosti velmi hospodářsky důležitá Zlatá stezka, která sloužila k přepravě soli mezi Čechami a Bavorskem. Proto při Zlaté stezce vzniklo městečko s čtvercovým náměstím a dvěma vstupními branami na dvou koncích. Celé město bylo obehnáno hradbami, takže tyto brány tvořily jediný vstup do města. Město si tak vydělávalo právě na solném obchodě. V roce 1382 udělil Vilém z Landštejna městu právo solného skladu, čímž mu připsal jako jedinému městu právo na prodej bavorské soli. Také Václav IV. přidělil Prachaticím vysokou důležitost, když vyžadoval, aby všechno zboží dovážené a vyvážené mezi Bavorskem a Čechami procházelo přes Prachatice, kde bylo kontrolováno. Toto vůdčí postavení získalo město proto, že bylo na Zlaté stezce v té době jediným městem s důkladným opevněním. Těžké období pro Prachatice představovaly husitské války, kdy se město husité pokusili dvakrát dobýt. Druhý pokus byl úspěšný a Prachatice utrpěly velké ztráty. Za vlády Zikmunda Lucemburského bylo město přijato za královské. V roce 1437 získal Prachatice do svého vlastnictví Jan Smila z Kremže, ale nedržel je dlouho. Dva roky poté byl na rozkaz Oldřicha z Rožmberka popraven a město padlo na dlouhou dobu do rukou Rožmberků. Domy na náměstí pravděpodobně pochází z druhé poloviny 15. století. Největší stavební činnost probíhala v 16. století, a to po požáru v roce 1507. V Prachaticích vzniklo velké množství zachovalých renesančních památek, často pod kontrolou vlašských (italských) stavitelů. Kromě nové linie hradeb vznikly ve 20. letech 16.století dvě nové brány. První z nich, tzv. Písecká brána, nese znak rožmberského jezdce na širokém průčelí s cimbuřím. Také stará radnice je unikátním dílem s renesančními okny a nástěnnými malbami, zachycujícími téma soudnictví. Budova byla postavena v letech 1570–1571. Podobně jako ve Slavonicích i prachatická průčelí měšťanských domů jsou zdobena pozoruhodnými renesančními malbami a interiéry domků na náměstí také stojí za zhlédnutí. Kromě renesančních památek v Prachaticích najdeme celou řadu dalších zajímavých památek. Mezi nimi i Kapli sv. Filipa Neri, kostel sv. Jakuba Většího, klášter sv. Karla Boromejského, pozoruhodnou novou radnici postavenou v novorenesančním slohu, dobře zachovalé hradby a již zmíněnou dolní (Píseckou) bránu. [6]

49

Obrázek 20: Renesanční měšťanský dům

Obrázek 21: Prachatická Stará radnice

2.1.12 Soběslav Město Soběslav bylo pojmenováno po svém zakladateli Soběslavovi.

Jeho

historie

je

úzce

spjatá

s rodem

Rožmberků. První zmínky o městě pochází z roku 1293. Jindřich z Rožmberka udělal ze Soběslavi královské město, díky kterému bylo možné město opevnit. Během několika let vznikl v Soběslavi rožmberský hrad s věží Hláskou, ve kterém byl v roce 1394 vězněn Jindřichem z Rožmberka král Václav IV. V roce 1420 se táborité pokusili zmocnit i soběslavského hradu. Nakonec se Jan Žižka spokojil

Obrázek 22: Kostel sv.Petra a Pavla s věží

s vypálením města v roce 1421. Podobnému osudu neušlo město ani v roce 1435, kdy bylo znovu vypáleno táborskými. Za vlády Jiřího z Poděbrad bylo celé město s hradbami částečně zrekonstruováno. V rukou Rožmberků nezůstalo nadlouho. Jan z Rožmberka byl donucen díky své opozici vůči králi vydat město Zdeňkovi ze Šternberka. Soběslav sice přešla do rukou Šternberků, ale hrad si Jan podržel. Znovu

se stala majetkem Rožmberků v roce 1481 za vlády Voka z

Rožmberka, kdy se dlouhodobě stala sídlem rožmberských hejtmanů. [7] Posledními majiteli byli Petr Vok z Rožmberka a jeho bratr Vilém. Soběslav měla za vlády Viléma z Rožmberka výjimečný status. Přesto, že byla poddanským městem, mnohé objekty ve městě patřily buďto městu nebo přímo svobodným měšťanům. Rožmberkové měli ve svém vlastnictví pouze rožmberský palác. Ve městě stál městský pivovar, pily a mlýny a zdobily ho městské rybníky. Kromě rožmberského hradu náležel Rožmberkům ještě Rožmberský dům a panský mlýn. Doba Viléma z Rožmberka přinesla Soběslavsku hospodářský rozkvět a blahobyt. Největší období

50

rozkvětu však zažila za Petra Voka z Rožmberka. Za posledního majitele sloužila jižní část křídla hradu jako škola, dnes je tam však kulturní dům. Ve městě se dále nachází zajímavý raně gotický kostel sv. Petra a Pavla s jedinečnou renesanční síťovou klenbou. Dominantou města je 68 metrů vysoká věž, postavená vedle kostela sv. Petra a Pavla. Klenotem Soběslavi je gotický kostel sv. Víta, který vznikl v letech 1374–1390 v dobách Václava IV. Kostel prošel několika změnami, roku 1719 vyhořel a roku 1785 byl přestavěn a používán jako obytné stavení. K církevním účelům je znovu používán od roku 1936. V ulici Petra Voka se nachází Rožmberský dům, jenž se stal symbolem rodu poté, co ho Petr Vok učinil svým sídelním místem na dobu 20 let. Roku 1581 koupil Rožmberský dům společně se dvěma sousedními stavbami, které spojil do jednoho celku. Stavba byla postavena v renesančním stylu. Dnes se v něm nachází soběslavské muzeum. Za prohlédnutí stojí i kostel sv. Marka, založený roku 1650 Zachariášem Markem Markovským, kde se dnes konají výstavy a koncerty. Částečně zde zůstaly také zachovány hradby s baštami a příkopem, které se dnes nacházejí jednak v okolí hradu, ale částečně ohraničují i západní stranu historického centra Soběslavi. Mezi hradbami a Černovickým potokem vede promenáda, která poskytuje příjemnou atmosféru k procházkám na čerstvém vzduchu. (Lintner, 2008)

2.1.13 Landštejn Asi 30 km od Českých Budějovic stojí jeden z nejstarších a architektonicky nejcennějších hradů u nás. Vznikl již ve 13. století jako jeden ze strážních hradů krále Přemysla Otakara I. V druhé polovině 13. století přešel hrad do vlastnictví jednoho z rodu Vítkovců – tentokrát rodu Landštejnů. Za vlády Karla IV. se tehdejší majitel hradu, Vilém z Landštejna (?–1356) těšil velké královy přízně. Hrad byl postaven na staré zemské stezce, která Vítkovcům poskytovala velké bohatství. Vilém však vedl velké spory o směru této stezky se svým příbuzným, Jindřichem z Hradce. Rozepře vedla až k otevřené válce mezi Jindřichem a Vilémem, kterou Karel IV. několikrát úspěšně usměrnil. Rozpor přesto skončil vzájemným soubojem, ze kterého Vilém vyšel se

Obrázek 23: Renesanční vstupní brána, Landštejn

smrtelným zraněním. Roku 1381 se stal novým majitelem hradu Konrád Krajířov z Krajku. Nechal hrad goticky přestavět a silně opevnit. Během husitských válek se účastnil boje dokonce na obou stranách. Jeho syn se postavil na katolickou stranu, což 51

vedlo k útoku Jana Žižky na Landštejn. Další nešťastná událost zasáhla Landštejn v roce 1771, kdy zásah blesku do velké věže vyvolal rozsáhlý požár. Následky byly katastrofální. Od té doby byl naneštěstí opuštěn a rychle chátral. Posledním majitelem hradu byl rod Sternbachů, který jej ale mnoho nevyužil. Poté hrad vyvlastnil stát a od roku 1972 začala dobrovolná rekonstrukce hradu, díky které byl uveden do nynějšího stavu. V areálu hradu je dnes k vidění románský palác se dvěma věžemi a kaplí, renesanční vstupní brána a opevnění s baštami. I zdivo gotických paláců a bran zůstalo zachováno. Předhradí s hospodářskými budovami prošlo obnovou. [8]

52

2.2 Putování po krásách rožmberského kraje - Program zájezdu 1.den: uvítání cestujících v Jindřichově Hradci v 9:00. Prohlídka nejzachovalejšího renesančního zámku u nás s jedinečným renesančním Rondelem, založeného Jindřichem z Hradce. Prohlídka historického centra města. Poté následuje přejezd k nedalekému hradu Landštejn, další državě Vítkovců. Zde si prohlédneme hrad s renesančním portálem a vydáme se na cestu k naší poslední zastávce, kterými jsou Slavonice, původně rožmberská vesnice. Ubytování a fakultativní návštěva slavné keramiky Maříže. Možnost tvorby vlastního keramického hrnku. Ubytování v 3* hotelu.

Obrázek 24: zámek Jindřichův Hradec

2.den: ráno snídaně.

Prohlídka velkolepého renesančního náměstí včetně kostela

Nanebevzetí. V odpoledních hodinách přejezd do přírodní rezervace Červené blato. Zde nás provede naučná stezka krásnou přírodou zdejších rašelinišť. Ubytování v Třeboni, malebném lázeňském městě v kraji rybníků a jezer. Fakultativně možnost návštěvy zdejších lázní Aurora. 3 den: snídaně. Prohlídka zámku Třeboň, procházka zámeckým parkem, prohlídka historického centra města, možnost pozorovat město a okolí z ptačí perspektivy ze zdejší městské věže. Odpoledne procházka po naučné stezce kolem zdejšího rybníka Svět s možností koupání. Návštěva Schwarzenberské hrobky. Večeře v jedinečné rybí restauraci Šupina. Ubytování v 3* hotelu v Třeboni.

53

Obrázek 25: Třeboň – náměstí s renesančními domy

Obrázek 26: Třeboňský zámek

4. den: po snídani výjezd autobusem vstříc zámku Zvíkov a Vyššímu Brodu. Průvodce nás provede zámky Zvíkov a Rožmberk – jednoho z nejdůležitějších Rožmberských sídel, úzce spjatého se založením rodu Rožmberků. Přejedeme do města Vyšší Brod, kde navštívíme cisterciácký klášter Vyšší Brod. Prohlídka kláštera s místním průvodcem (gotického kostela, rožmberské hrobky, kde je pohřbeno 7 generací Rožmberků). Poté zhlédneme expozice ve zdejším Poštovním muzeu ( vývoj poštovnictví od roku 1526 do současnosti). V podvečer odjezd do perly české renesanční a gotické architektury, historického města Českého Krumlova, jedné z památek UNESCO. Večeře v staročeské restauraci. Ubytování. 5.den: v Českém Krumlově prohlídka druhého největšího zámku v Čechách, historického centra s renesančními domy, zámeckého parku, zahrady a otáčivého hlediště. Fakultativně návštěva muzea voskových figurín nebo muzea tortury, muzea Egona Schieleho, grafitových dolů aj. Ubytování. 6.den: po snídani odjezd do Prachatic, prohlídka historického centra města. Přejezd do města Vimperk, ležícího na šumavských hranicích, návštěva muzea a prohlídka historického centra. Odjezd do Šumavského národního parku. Naučná stezka Boubínským pralesem, nejstarší zalesněnou oblastí u nás, divokou přírodou se stromy starými až 400 let. Odjezd do Netolic, večeře a ubytování.

54

Obrázek 27: Boubínský prales

Obrázek 28: Boubínský prales

7.den: prohlídka další památky rožmberského dominia – zámku Kratochvíle a historického centra Netolic. Návštěva zdejšího archeoparku. Přejezd k zámku Protivín, prohlídka zámeckého areálu a města s barokní kaplí sv. Anny či známým pivovarem Platan. Možnost návštěvy krokodýlí Zoo. Následně přesun směrem k Bechyni. Ubytování nedaleko města Soběslav, kdysi sídelního města Rožmberků s rožmberským hradem a kostelem sv. Petra a Pavla s ojedinělou sklípkovou klenbou.. 8. den: ráno prohlídka Soběslavi (návštěva muzea v Rožmberském domě, historického centra, kostelů a bývalého rožmberského hradu). Poté přejezd k poslední zastávce naší cesty rožmberským dominiem – zámku Bechyně, sídla posledního Rožmberka, Petra Voka. Odjezd do Jindřichova Hradce. Ukončení zájezdu.

55

2.3 Itinerář zájezdu

1.den 9:00 10:00 11:00–12:30 12:30–14:00 14:00 15:00 16:00 16:15 17:00 19:30

uvítání prohlídka zámku Jindřichův Hradec, trasa A – Adamovo stavení prohlídka historického centra města rozchod přejezd k hradu Landštejn prohlídka hradu Landštejn s renesanční klenbou odjezd do Slavonic příjezd do Slavonic, ubytování fakultativní výlet do Maříže (3,2km) večeře

2. den 8:00 9:00 11:00 12: 20–15:00 15:15 17:00 19:00

snídaně prohlídka slavonických renesančních památek odjezd do přírodní rezervace Červené blato dvouhodinová naučná stezka odjezd do Třeboně, během jízdy zastávka u rybníku Rožmberk ubytování, rozchod, možnost fakultativní návštěvy zdejších lázní Aurora, možnost koupání v rybníce Svět večeře

3.den 9:00 10:00 11:00 14:00 15:30 19:00

snídaně prohlídka zámku Třeboň – trasa A procházka zámeckým parkem a prohlídka historického centra města rozchod stezka kolem Světa s koupáním, pak rozchod večeře v rybí restauraci Šupina

56

4.den 8:00 9:00 10:00 12:00 12:30 13:30 14:30 15:45 16:30 17:30 18:30 19:15 20:00

snídaně odjezd k zámku Zvíkov prohlídka zámku a okolí odjezd do Vyššího Brodu prohlídka areálu a gotické katedrály ve Vyšším Brodě prohlídka kláštera se zdejším průvodcem prohlídka Rožmberské hrobky odjezd k zámku Rožmberk prohlídka zámku – Trasa buqoyské sbírky; možnost výstupu na Anglickou věž prohlídka historického centra a okolí odjezd do Krumlova ubytování, odpočinek večeře

5.den 9:00 11:00 12:00 14:00 17:00–18:30 19:30

snídaně prohlídka zámku – I. prohlídková trasa prohlídka areálu zámku se zámeckými zahradami a otáčivým hledištěm prohlídka historického centra města rozchod, pro zájemce návštěva muzea tortury či muzea voskových figurín, Schieleho muzea, prohlídka grafitových dolů aj. večeře ve zdejší staročeské restauraci

6.den 7:00 8:00 9:00 10:00 10:30 11:00 13:00 14:00 14:40 17: 00 18:00 19:00

snídaně odjezd do Prachatic prohlídka Prachatic odjezd do Vimperka příjezd na náměstí ve Vimperku prohlídka areálu zámku, návštěva muzea prohlídka historického centra města odjezd do Šumavského národního parku naučná stezka Boubínským pralesem odjezd do Netolic příjezd do Netolic, ubytování, rozchod večeře

57

7.den 7:00 7:30 8:00 9:00 9:30 10:00–11:30 12:00–13:30 13:40 14:00–15:00 16:00 17:00 18:00 19:00

snídaně přejezd k zámku Kratochvíle prohlídka zámku prohlídka zahrad a okolí návrat do Netolic prohlídka města prohlídka archeoparku odjezd za zámkem Protivín příjezd do Protivína, prohlídka zámku i okolí rozchod, možnost návštěvy místní krokodýlí zoo a zoologického muzea odjezd směrem na město Soběslav příjezd, ubytování, odpočinek večeře

8. den 8:00 9:00

11:00 12:00 13:00–17:15

18:15 19:15

snídaně odjezd do Soběslavi – prohlídka historického centra, kostela sv. Petra a Pavla s výjimečnou sklípkovou klenbou, prohlídka původního hradu Rožmberků návštěva zdejšího muzea v Rožmberském domě odjezd do Bechyně prohlídka zámeckého areálu a zámku Bechyně – muzeum, jízdárny, pivovar,mini zoo, zahrady, prohlídka historického centra města – klášter, kostely sv. Matěje a Michala. Rozchod. odjezd do Jindřichova Hradce příjezd do Jindřichova Hradce

58

2.4 Ubytování, stravování a vstupné Všechny hotely zmíněné v této části bakalářské práce jsou skutečné. Informace byly zjištěny telefonicky nebo osobně přímo od poskytovatelů ubytování, popřípadě v informačních kancelářích. Podobně i vstupné odpovídá skutečnosti.

• Slavonice Hotel Arkáda *** Ubytování

v komfortně

vybavených

dvoulůžkových

a

třílůžkových

pokojích,

cena/osoba 400,– Kč Polopenze 220,–Kč

• Třeboň Design Hotel RomantikCK *** Ubytování v dvoulůžkovém pokoji MINI s terasou. Cena/osoba 750,– Kč Snídaně je v ceně ubytování, jeden den večeře v restauraci, druhý den večeře 120,–Kč

• Český Krumlov Ubytování v penzionu (kapacita 26 míst) Vodotrysk***; 650,– Kč /osoba Dvoulůžkové pokoje s koupelnou, WC, internetovou přípojkou, TV se satelitem a ledničkou Snídaně v ceně ubytování, jeden den večeře v restauraci, druhý den večeře 150,–Kč

• Netolice Hotel Rychta*** Polopenze 180,– Kč Ubytování ve dvoulůžkových pokojích.. cena/ osoba 370 ,– Kč Všechny pokoje jsou vybaveny koupelnou s WC, televizorem se satelitním systémem, UPC Direkt, bezplatným přístupem na internet

59

• Soběslav Hotelu Lucia*** Ubytování ve Veselí nad Lužnicí v dvoulůžkových pokojích, Cena/osobu 525,– Kč Polopenze 200,– Kč

• Vstupy do navštívených atrakcí tabulka 1: Vstupné do hradů, zámků a muzeí

ZÁMEK

DĚTI (CENA KČ)

ROŽMBERK

60

100

70

ČESKÝ KRUMLOV

60

130

80

TŘEBOŇ

80

50

70

KRATOCHVÍLE

50

90

60

BECHYNĚ

90

130

90

10

20

10

65

85

65

VIMPERK – POŠTOVNÍ MUZEUM VYŠŠÍ BROD –

DOSPĚLÝ (CENA KČ) SENIOŘI (CENA KČ)

KLÁŠTER

Vstupy do jiných muzeí (Soběslav) nejsou v ceně zájezdu, peníze se budou vybírat během zájezdu podle účasti, vstup do muzea není povinný (jako alternativa bude nabídnut rozchod). Vstupy do muzeí v Českém Krumlově a Maříži nejsou v ceně zájezdu, jde o fakultativní atrakce.

60

2.5 Itinerář cesty tabulka 2: Itinerář cesty - Den 1

Destinace Jindřichův Hradec Landštejn Slavonice

Km celkem

příjezd

–

9:00

29,6 40,7

14:35 16:15

prohlídka 5h s rozchodem 1h30min –

odjezd

čas ujetý

km ujeté

čas ujetý celkem

14:00

31min

29,6

31

16:00 11:00

12min 1h11min

11,1 72,7

43 114

Km ujeté

Čas ujetý celkem

Doba čekání …. 6h30 tabulka 3: Itinerář cesty - Den 2

Červené blato Rožmberk -Třeboň

Km celkem

příjezd

Prohlídka

odjezd

Čas ujetý

113,4

12:20

2h45min

15:15

20min

20

134

133,4

17:00

–

9:00

41min

37,1

175

Doba čekání …. 2h45min tabulka 4: Itinerář cesty - Den 4

Destinace Zvíkov Vyšší Brod – Rožmberk Krumlov

odjezd

Čas ujetý

Km ujeté

2h

12:00

25min

24,8

Čas ujetý celkem 200

12:30

1h30min

15:45

32min

32,1

232

16:10 16:35

2h20min –

18:30 8:00

24min 42min

23,6 38,3

256 298

Km celkem

příjezd

prohlídka

170,5

10:00

195,3 227,4 251

Doba čekání …. 5h50min

61

tabulka 5: Itinerář cesty - Den 6

Destinace

Km celkem

příjezd

prohlídka

odjezd

Čas ujetý

Km ujeté

Čas ujetý celkem

Prachatice

289,3

8:45

1h15min

10:00

27min

22,5

325

Vimperk

311,8

10:30

3h30min

14:00

24min

19,4km

349

Boubínský prales

331,2

14:30

2h30min

17:00

52min

48,3km

401

Netolice

379,5

18:00

–

7:30

3min

2,4km

404

Doba čekání …. 7h15min tabulka 6: Itinerář cesty - Den 7

Destinace

Km celkem

příjezd

prohlídka

odjezd

Čas ujetý

Km ujeté

Čas ujetý celkem

Kratochvíle

381,9

7:35

2h

9:30

3min

2,4km

407

Netolice

384,3

9:35

4h

13:40

23min

24,3km

430

Protivín

408,6

14:00

3h

17:00

51min

44,9km

481

Soběslav (hotel Veselí nad Lužnicí)

453,5

18:00

–

9:00

9min

9,5km

490

Doba čekání …. 9h tabulka 7: Itinerář cesty - den 8

Destinace Soběslav Bechyně Jindřichův Hradec

Km celkem

příjezd

prohlídka

odjezd

Čas ujetý

Km ujeté

463 485,5

9:15 12:30

2h45min 4h30min

12:00 17:00

25min 50min

22,5km 46,4

Čas ujetý celkem 515 565

531,9

18:00

–

–

–

–

565

Doba čekání …. 7h15min Čekací doba celkem ….. 38h35min 3. a 5. den se prohlídka koná v rámci jednoho města! Proto zde itinerář není.

62

2.6

Propočet nákladů a ceny zájezdu

Cena zájezdu je spočítána pro skupinu 24 lidí ( 25 lidí s průvodcem). Ubytování bude zajištěno ve tří- čtyřhvězdičkových hotelech. Ve všech hotelech je zaplacena polopenze. Výjimkou jsou hotely v Českém Krumlově a Třeboni, kde je snídaně v ceně zájezdu a jeden z večerů se večeře koná ve zdejší stylové restauraci. Doprava bude realizována prostřednictvím minibusu o kapacitě 26 míst. Jelikož jde o tuzemský zájezd, lze použít pouze jednoho řidiče. Autobus bude objednán na tři etapy, abychom nemuseli během pobytu v Českém Krumlově a Třeboni (cca 20km od Českých Budějovic) platit náhradu za čekání. Bude však proplacena cesta na místo odstavení autobusu a zpět. Vždy bude objednán autobus od stejné firmy nebo popřípadě od jiné, dle domluvy.

2.6.1 Přímé náklady

• N na ubytování skupiny V Třeboni a v Českém Krumlově zůstáváme dvě noci 400 + 750 *2 + 650*2 + 370 + 525 = 4095,– 4095 * 24 = 98 280,–

• N na stravování skupiny 220 + 120 + 140 + 180 + 200 = 860,– 860 * 24 = 20 640,–

• Vstupné Výpočet vstupného pro skupinu 4 seniorů, 4 dětí do 12 let a 16 osob spadajících do jiných věkových skupin 4 *445 + 4 * 415 + 16 * 605 = 1780 + 1660 + 9680 = 13 120,–

63

• Večeře Večeře bude probíhat v restauraci Šupina v Třeboni a staročeské restauraci v Českém Krumlově. Účastníkům budou před realizací zájezdu nabídnuty jídelní lístky s pokrmy, které je možné zakoupit. Cena pokrmů se bude pohybovat od 100 do 140 Kč. Jídla se budou objednávat předem. Třeboň … 10 * 120 + 4 * 135 + 5 * 125 + 5 * 128 = 3 005,– ČK ….

10 * 130 + 10 * 125 + 4 * 118 = 3 022,–

3 005 + 3 022 = 6 027,– Přímé náklady CELKEM …… 138 067,–

2.6.2 Nepřímé náklady •

Náhrada za ujeté kilometry ( ke km + 10% rezerva) 23kč/km 531,9 * 10% = 53,10

(531,9 + 53,10) * 23 = 13 455,–

Český Krumlov – České Budějovice … 25,3km Třeboň – České Budějovice … 27,5km 2* (25,3* 23) + 2*(27,5*23) = 1 163 + 1 265 = 2 428,– 13 455 + 2 428 = 15 883,-

• Náhrada za čekání 6:00 – 21:00 38h 35min (za 8 dní) …250kč/h 38*250 + 35/60*250 = 9500 + 145,8 = 9 645,– Ohledně informací o cenách u předchozích dvou položek jsem se informovala na webových stránkách několika autobusových dopravců, např. www.Pragotour.cz 64

• Parkovné 60/h Na placeném parkovišti strávíme cca 22h. 22h = 22 * 60 = 1320 Kč

• Ostatní N Dopravce nevyžaduje žádné další N.

• Silniční poplatky – mýtné Na území, po kterém vede trasa tohoto zájezdu, neexistují zpoplatněné silnice. N=0 (http://www.premid.cz/index.php?id=1091&L=3)

• Ubytování řidiče 400 + 370 + 525 = 1295,– N na dopravu CELKEM ….. 28 143,– 27115 * 20% (DPH)= 5 423 +27 115= 33 711,–

• N na průvodce •

Mzda průvodce 1300 * 8 dní = 10 400,–

•

Ubytování 400 + 750*2 + 650*2 + 370 + 525 = 4 095,–

•

Stravné 1.den … 12 – 18h (krátí se o 35%) 220*0,65 = 143,–

•

Stravné 2.den – 8.den … více než 18h (krátí se o 25%) 120*0,75 + 3*(140*0,75) + 180*0,75 + 200*0,75 = 90 + 315 + 135 + 150 = 690,–

65

690 + 143 = 833,– N na průvodce celkem .. 10 400 + 4 095 + 833 = 15 328,Nepřímé náklady CELKEM ….. 33 711 + 15 328 = 49 039,– 24 osob – 20% riziko neobsazenosti … 24 * 0,2 = 5 S rizikem neobsazenosti máme 19 lidí

2.6.3 Výpočet ceny zájezdu na účastníka Náklady celkem – 138 067 + 49 039 = 187 106,– marže 30% – 187 106 * 0,3 = 56 132,– 187 106 + 56 132 = 241 712 / 19 = 12 801,– (cena na jednoho účastníka) Cena s DPH (20%) 12 721 * 1,20 = 15 361,–

Cena zájezdu na jednoho účastníka se vstupným, ubytováním, dopravou a polopenzí v ceně vychází na 15 361 Kč. Alternativním řešením zájezdu by mohla být tvorba dvou čtyřdenních okruhů zájezdu. Popřípadě ubytování v rámci jednoho města a během ubytování absolvování výletů za jednotlivými památkami.

66

2.7 Nabídka zájezdu pro CK Poslední součástí praktické části této bakalářské práce je nabídka vytvořeného zájezdu cestovním kancelářím. Několika vybraným CK z jižních Čech byl poslán program zájezdu, doplněný o pět otázek, vytvořených diplomantem. Zájezd byl nabídnut CK Toledo, CK Fischer, CK Sunny Days, CK Petra Tour, CK Alex, CK Daen, CK Fatima a CK Invia. Bohužel na nabídku nereagovaly všechny oslovené cestovní kanceláře. Jednotlivé CK odpovídaly na následující otázky. Pod otázkou jsou uvedeny výsledky nabídky: •

Myslíte si, že je cena pro potenciálního účastníka zájezdu přijatelná? Odpověď od oslovených CK byla jednoznačná – že je třeba celkovou cenu snížit. Zákazníci si vybírají zájezdy v první řadě podle ceny.

•

Připadá vám takovéto téma zájezdu (Rožmberské hrady a zámky v jižních Čechách) zajímavé a přitažlivé pro potenciální zákazníky? Zde cestovní kanceláře odpovídaly, že rozhodně ano!

•

Byli byste ochotni podobný zájezd zařadit do své nabídky? Se sníženou cenou ano, ale záleží na zaměření cestovní kanceláře. Některé bohužel nenabízely zájezdy do tuzemska.

•

Myslíte si, že by tento zájezd mohl být nabízen i sousedům z Rakouska, vzhledem k tomu, že rožmberský rod významně zasahoval i do tohoto státu? Zde byla odpověď většinou také kladná. Znovu byla ale zdůrazněna nižší cena zájezdu.

67

•

Jaký je váš názor na možnost večeře účastníků zájezdu mimo hotel (v rybí či staročeské restauraci v Třeboni a Českém Krumlově)? Setkali jste se s něčím podobným u vámi nabízených zájezdů? Odpovědí bylo, že účastníci skutečně mají zájem o návštěvy stylových restaurací a tato možnost je již u nabízených zájezdů některými CK využívána. Bylo však zdůrazněno, že zmíněné restaurace musí být umístěny v blízkostí místa ubytování skupiny.

68

Závěr Cílem práce bylo ukázat vliv rodu Vítkovců na kulturní dědictví Jihočeského kraje. Výsledkem práce je důkaz, jak se Vítkovci významně podíleli na vzniku těch nejdůležitějších architektonických památek kraje. Všechny zmíněné památky mají důležitý význam pro cestovní ruch v dané oblasti. Tato práce tudíž zároveň poukazuje na fakt, že Jihočeský kraj skutečně nabízí nespočetné množství architektonických i kulturních skvostů pro využití v cestovním ruchu. Pro realizaci zájezdu nabízí Jihočeský kraj velké množství dostupného ubytování, především pak ve městech Český Krumlov či Třeboň a Jindřichův Hradec. Výhodou realizace zájezdu v této části Čech je možnost vyhnout se zpoplatněným silnicím, čímž se ušetří náklady za platbu mýtného. Bohužel Jihočeský kraj patří v České republice k těm dražším, což se projevuje například na cenách za ubytování či stravování. I vstupné do objektů a atrakcí se stále zvyšuje. Tyto faktory mají negativní dopad na celkovou cenu zájezdu, která je výsledně vyšší. V závěru byl však na základě reálných informací vytvořen osmidenní zájezd, jehož cena (zahrnující veškeré náklady), je pro potenciálního účastníka zájezdu únosná. Zájezd po památkách spojených s rodem Vítkovců zahrnuje ty nejkrásnější a nejvýznamnější architektonické památky v jižních Čechách. Především pro milovníky historie a kultury by mohl být takový zájezd dostatečně atraktivní, aby se objevil v nabídce některé cestovní kanceláře.

69

Citovaná literatura a použité zdroje DOLEŽALOVÁ, Jiřina. Děti pětilisté růže . Praha : Regia, 2002. 332 s. ISBN 80-86367-23-1 DVOŘÁČEK, Petr. Architektura českých zemí : Renesance. Praha : Levné knihy KMa, 2005. 151 s. ISBN 80-7309-274-3 HÁJEK, Václav. Architektura : Klíč k architektonickým slohům. Praha 7 : Grada Publishing, 2000. 229 s. ISBN 80-7169-722-2 LINTNER, Petr. Pohledy Soběslavské: Díl první, Soběslav: Město Soběslav, 2008. 248 s. ISBN 978-80-254-3819-0 NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice : Bohumír Němec - Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1 SOUKUP, Vladimír; DAVID, Petr. Velká cestovní kniha : Hrady, zámky a kláštery, Česká republika. Praha : Soukup a David, 2003. 351 s. ISBN 80-86050-75-0 TŘÍSKA, Karel . Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku : Jižní Čechy. Praha : Svoboda, 1986. 293 s. 25-026-86 Elektronické zdroje: [1] Státní hrad a zámek Český Krumlov [online]. c2006 - 2007 [cit. 2010-05-10]. Pověsti o Bílé paní. Dostupné z WWW: [2] Český Krumlov – Světové dědictví UNESCO [online]. c2006 - 2010 [cit. 2010-05-10]. Záviš z Falknštejna Dostupné z WWW: < http://www.encyklopedie. ckrumlov.cz/docs/cz/ osobno_ zavfal.xml> [3] Wikipedie [online]. [cit. 2010-05-10]. Záviš z Falknštejna Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/ wiki/Z%C3%A1vi%C5%A1_z_Falkn%C5%A1tejna> [4] Cisterciácký klášter Vyšší Brod [online]. [cit. 2010-05-10]. Prohlídky. Dostupné z WWW: [5] Slavonice - Renesanční perla Evropy [online]. [cit. 2010-05-10].Historie města Dostupné z WWW: [6] Informační server regionu Prachatice [online]. [cit. 2010-05-10]. Historie města Dostupné z WWW:

70

[7]Město

Soběslav

[online].

[cit.

2010-05-10].

Historie

Dostupné

z

WWW:


[cit. 2010-05-10]. Historie. Dostupné z

WWW: Nepoužité, ale související internetové zdroje: Státní hrad Rožmberk [online]. c2008 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: Státní zámek Třeboň [online].c2008 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: Zámek Bechyně [online]. [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: Informační systém města Vimperk [online]. c2005 - 2010 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: Wikipedie

[online].

[cit.

2010-05-10].

Vítkovci.

Dostupné

z

WWW:

Wikipedie

[online].

[cit.

2010-05-10].

Rožmberkové.

Dostupné

z

WWW:

z

WWW:

Wikipedie

[online].

[cit.

2010-05-10].

Páni

z

Hradce.

Dostupné

Hotel Arkáda [online]. [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: Design

Hotel

RomantikCk

[online].

[cit.

2010-05-10].

Dostupné

z

WWW:

Hotel Vodotrysk [online]. [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: Hotel Rychta [online]. [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: Hotel Lucia [online]. [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW:

71

Internetové zdroje použitých fotografií [1] DVOŘÁČEK, Petr. Architektura českých zemí : Renesance. Praha : Levné knihy KMa, 2005. 151 s. ISBN 80-7309-274-3 [2] Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec [online]. 2008 [cit. 2010-05-10]. Fotogalerie. Dostupné z WWW: [3] Český Krumlov : Světové dědictví UNESCO [online]. c2006 - 2010 [cit. 2010-05-10]. Fotogalerie. Dostupné z WWW: [4] Státní hrad Rožmberk [online]. c2008 [cit. 2010-05-10]. Fotogalerie. Dostupné z WWW: [5] Státní zámek Třeboň [online]. c2008 [cit. 2010-05-10]. Fotogalerie. Dostupné z WWW: [6] Cisterciácký klášter Vyšší Brod [online]. [cit. 2010-05-10]. Prohlídky. Dostupné z WWW: [7] Státní zámek Kratochvíle [online]. c2008 [cit. 2010-05-10]. Fotogalerie. Dostupné z WWW: [8]

Bechyně

[online].

[cit.

2010-05-10].

Zámek

Bechyně.

Dostupné

z

WWW:

[9] Vimpersko [online]. c2005 - 2010 [cit. 2010-05-10]. Zámek Bechyně . Dostupné z WWW: [10] Slavonice [online]. [cit. 2010-05-10]. Slavonické domy . Dostupné z WWW: [11] Prachatice [online]. [cit. 2010-05-10]. Památky a pamětihodnosti. Dostupné z WWW: radnice [12] Prachatice [online]. [cit. 2010-05-10]. Památky a pamětihodnosti. Dostupné z WWW: [13] Město Soběslav [online]. [cit. 2010-05-10]. Fotogalerie. Dostupné z WWW:

72

[14] Státní hrad Landštejn [online]. c2005 - 2010 [cit. 2010-05-10]. Fotogalerie. Dostupné z WWW: [15] Boubínský prales [online].

[cit. 2010-05-10]. Fotogalerie. Dostupné z WWW:

[16]

Město

Třeboň

[online].

[cit.

2010-05-10].



73

Fotogalerie.

Dostupné

z

WWW:

Seznam příloh Příloha A

Obrázky

Příloha A1 Hrad a zámek Český Krumlov……….………………………………... 75 Zdroj: [3]

Příloha A2 Renesanční portál v Třeboni a pohled na zámek Kratochvíle………..…76 Zdroj: [5], [7]

Příloha A3 Jihočeský renesanční rondel s pohledem na vnitřní kopuli…...…….…...77 Zdroje: [1]

Příloha B

Rodokmeny

Příloha B1 Rodokmen Pánů z Hradce ……………………………………………...78 Příloha B2 Pojmová mapa Českého Krumlova…………………………………79–80 Zdroje: (Němec, 2001)

74

Příloha A1

Obrázek 29: Hrad a zámek Český Krumlov

75

Příloha A2

Obrázek 30: Renesanční portál v Třeboni

Obrázek 31: Zámek Kratochvíle, pohled přes zahradu

76

Příloha A3

Obrázek 32: Jedinečný renesanční Rondel v Jindřichově Hradci

Obrázek 33: Pohled na kopuli Rondelu, Jindřichův Hradec

77

Příloha B1

Obrázek 34: Rodokmen pánů z Hradce

78

Příloha B2

Obrázek 35: Rodokmen Rožmberků, 1. část

79

Příloha B2

Obrázek 36 : Rodokmen Rožmberků, 2. část

80