Přínosy a rizika GMO

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta

Přínosy a rizika GMO Diplomová práce v oboru Nutriční specialista

Vedoucí práce:

Autor práce:

Mgr. Aleń Peřina, Ph.D.

Bc. Růņena Krutilová

Brno, 2016

Jméno a příjmení autora: Bc. Růņena Krutilová Název diplomové práce: Přínosy a rizika GMO Pracoviště: Ústav ochrany a podpory zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Vedoucí diplomové práce: Mgr. Aleń Peřina, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2016 Počet stran: 111 Počet příloh: 1

Anotace: Cílem této práce bylo shrnout základní informace o geneticky modifikovaných organismech se zaměřením na geneticky modifikované potraviny. Teoretická část pojednává o historii, legislativě, konzumaci a pěstovaní se zaměřením na přínosy i rizika těchto potravin. Praktická část se zabývá vyhodnocením průzkumu o vědomostech a postojích, souvisejících s genetickou modifikací, u studentů vysokých ńkol.

Klíčová slova: GMO,

geneticky

modifikovaný

organismus,

geneticky

GM potraviny, geneticky modifikované plodiny, transgenoze.

modifikované

potraviny,

Name of the author: Bc. Růņena Krutilová The title of the work: Benefits and risks of GMO Workplace: Department of Health Promotion and Protection, Faculty of Medicine, Masaryk University Diploma thesis facilitator: Mgr. Aleń Peřina, Ph.D. Year of defence of diploma thesis: 2016 Number of Pages: 111 Number of Appendices: 1

Annotation: The aim of this diploma thesis was to summarize the basic information about genetically modified organisms, specially about genetically modified foods. The theoretical part deals with the history, legislation, consumption and cultivation. It focuses on the benefits and risks of these foods. The practical part presents the evaluation of the research on university student´s knowledge and attitudes related to the genetic modification.

Key words: GMO, genetically modified organism, genetically modified food, GM food, genetically modified crops, transgenosis.

Prohláńení

Prohlańuji, ņe jsem diplomovou práci „Přínosy a rizika GMO“ vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Aleńe Peřiny, Ph.D. a v seznamu literatury uvedla vńechny pouņité literární a odborné zdroje. Souhlasím, aby byla práce půjčována ke studijním účelům a citována dle platných norem.

V Brně dne ………………………

…………………………………… Bc. Růņena Krutilová

Poděkování

Děkuji Mgr. Aleńi Peřinovi, Ph.D. za vedení této diplomové práce, cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat MVDr. Halině Matějové, MVDr. Olze Cwikové, Ph.D., RNDr. Pavlu Lízalovi, Ph.D., Mgr. Soni Hroudové a Mgr. Veronice Chvátalové za ochotu a pomoc s distribucí dotazníků. V neposlední řadě bych chtěla také poděkovat svému příteli a celé své rodině za podporu během studia.

OBSAH 1

Úvod.............................................................................................................. 11

2

Obecná charakteristika .............................................................................. 12 2.1

2.1.1

Geneticky modifikovaný organismus .................................................................12

2.1.2

Potravina ............................................................................................................12

2.1.3

Geneticky modifikované potraviny......................................................................12

2.1.4

Geneticky modifikovaná krmiva..........................................................................13

2.1.5

Biotechnologie ....................................................................................................13

2.1.6

Genové inženýrství ..............................................................................................13

2.2

3

4

Definice ......................................................................................................................12

Odlińnosti tradičních způsobů ńlechtění od genetické modifikace ............................14

2.2.1

Šlechtění výběrem ...............................................................................................14

2.2.2

Šlechtění křížením ...............................................................................................14

2.2.3

Šlechtění indukovanou mutagenezí .....................................................................14

2.2.4

Princip cisgenoze, transgenoze, technika rekombinantní DNA ..........................15

Historie ......................................................................................................... 17 3.1

První zásahy člověka do genomu ...............................................................................17

3.2

Počátky genetiky ........................................................................................................17

3.3

Počátky genového inņenýrství....................................................................................17

3.4

Vyuņití genového inņenýrství ....................................................................................18

Legislativa .................................................................................................... 20 4.1

Zákonný rámec ...........................................................................................................20

4.2

Schvalovací proces nového GMO ..............................................................................20

4.3

GMO povolené k pěstování v Evropské unii .............................................................21

4.4

Označování GM potravin a krmiv..............................................................................22

4.4.1

Označování balených a nebalených potravin a krmiv ........................................22

4.4.2

Označování živočišných produktů zvířat krmených GM krmivy .........................22

4.4.3

GMO - free potraviny ......................................................................................... 22

4.4.4

Výjimky v označování ......................................................................................... 23

4.4.5

Označování GM potravin ve světě ...................................................................... 23

4.5

5

Pěstování a konzumace ............................................................................... 26 5.1

Pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě ............................................... 26

5.2

Geneticky modifikované rostlinné potraviny ............................................................. 27

5.2.1

Plodiny rezistentní k herbicidům (HT plodiny) .................................................. 28

5.2.2

Plodiny rezistentní k hmyzím škůdcům ............................................................... 29

5.2.3

Rezistence k virům .............................................................................................. 30

5.2.4

Rezistence k bakteriálním chorobám .................................................................. 30

5.2.5

Odolnost vůči stresovým faktorům...................................................................... 30

5.2.6

Úprava složení zásobních látek .......................................................................... 30

5.2.7

Další nové typy rostlin ........................................................................................ 31

5.3

Geneticky modifikovaní ņivočichové ........................................................................ 33

5.3.1

Nejčastější použití GM živočichů........................................................................ 33

5.3.2

GM hospodářská zvířata..................................................................................... 33

5.4

Geneticky modifikovaná krmiva ................................................................................ 34

5.5

Pěstování GM plodin v České republice .................................................................... 35

5.5.1

Bt kukuřice .......................................................................................................... 35

5.5.2

Brambory Amflora .............................................................................................. 36

5.6

6

Bezpečnost GM potravin ........................................................................................... 24

GM potraviny v České republice ............................................................................... 36

Přínosy .......................................................................................................... 37 6.1

Sníņení pouņívání pesticidů ....................................................................................... 37

6.1.1

Herbicid tolerantní plodiny ................................................................................ 37

6.1.2

Plodiny rezistentní k hmyzím škůdcům ............................................................... 37

6.2

Ekonomické výhody .................................................................................................. 37

7

6.3

Modifikace sloņení potravin .......................................................................................38

6.4

Zlepńení technologických a uņitných vlastností .........................................................38

6.5

Zajińtění potravy v rozvojových zemích ....................................................................38

Rizika............................................................................................................ 39 7.1

7.1.1

Zvýšení používání pesticidů ................................................................................39

7.1.2

Vznik rezistentních plevelů..................................................................................40

7.1.3

Vznik rezistentních škůdců ..................................................................................41

7.1.4

Vyvinutí rezistence na antibiotika .......................................................................42

7.2

Potravinové alergie.............................................................................................43

7.2.2

Konzumace „cizí“ DNA ......................................................................................44

Vliv na hospodářská zvířata .......................................................................................44

7.3.1

Přítomnost rekombinantní DNA v živočišných produktech ................................45

7.3.2

Orgánové patologie ............................................................................................45

7.3.3

Koexistence .........................................................................................................46

Postoje veřejnosti ........................................................................................ 49 8.1

9

Vliv na zdraví člověka ...............................................................................................43

7.2.1

7.3

8

Vliv na ņivotní prostředí.............................................................................................39

Faktory ovlivňující postoje ke GMO .........................................................................49

8.1.1

Socio - ekonomické charakteristiky ....................................................................49

8.1.2

Náboženství .........................................................................................................49

8.1.3

Vzdělání ..............................................................................................................49

8.1.4

Zdroje informací .................................................................................................50

8.1.5

Označování produktů jako GMO ........................................................................50

8.2

Rozdílné přístupy ke GMO ve světě ..........................................................................50

8.3

Přístup veřejnosti z České republiky ..........................................................................51

Praktická část .............................................................................................. 53

10 Hypotézy ...................................................................................................... 53

11 Metodika ...................................................................................................... 54 11.1

Sběr dat ...................................................................................................................... 54

11.2

Zpracování dat............................................................................................................ 54

11.3

Popis souboru ............................................................................................................. 54

12 Výsledky ....................................................................................................... 58 13 Diskuze ......................................................................................................... 92 14 Závěr ............................................................................................................. 98 15 Pouţité zdroje .............................................................................................. 99 16 Seznam obrázků ........................................................................................ 106 17 Seznam zkratek ......................................................................................... 107 18 Příloha ........................................................................................................ 108

1

ÚVOD Technika genetické modifikace se zrodila před více neņ čtyřiceti lety a moņnosti jejího

vyuņití v současné době jsou velmi ńiroké. Jednou z nich je také produkce potravin, ať uņ rostlinných nebo ņivočińných. Ačkoli je genetická modifikace prezentována jako jedna z metod moderního ńlechtění, u řady spotřebitelů vzbuzuje obavy. Cílem této práce je shrnout základní informace o geneticky modifikovaných organismech a geneticky modifikovaných potravinách s přihlédnutím na jejich pozitiva i negativa. Praktická část se věnuje vyhodnocení průzkumu o vědomostech a postojích, týkajících se genetické modifikace, u studentů vysokých ńkol.

11

2

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

2.1 Definice 2.1.1 Geneticky modifikovaný organismus Geneticky modifikovaným organismem (GMO, Genetically modified organism) se rozumí organismus, jehoņ genetický materiál byl změněn genetickou modifikací, coņ znamená cílenou změnu genetického materiálu spočívající ve vnesení cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu nebo vynětí části dědičného materiálu ribonukleové (RNA) nebo deoxyribonukleové kyseliny (DNA) způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. Organismem se rozumí biologická jednotka, včetně jednotky mikrobiologické, která je schopna rozmnoņování nebo přenosu genetického materiálu. Výsledný genetický produkt je jakákoli věc obsahující jeden nebo více geneticky modifikovaných organismů, která je vyrobena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení do oběhu (1). Geneticky modifikovaným organismem mohou být rostliny, zvířata nebo mikroorganismy jako jsou bakterie, paraziti nebo houby (2). Geneticky modifikovaný organismus definují biotechnologové jako organismus, který vznikl procesem modifikace rostlin nebo zvířat pomocí přidání genu s cílem změny původních vlastností organismu. Proces genetické modifikace umoņňuje přenos genů z jednoho organismu do jiného, například z bakterie do rostliny. Genetická modifikace umoņňuje produkci nových druhů s poņadovanými vlastnostmi rychleji neņ tradičními postupy ńlechtění (3). 2.1.2 Potravina Potravinami se rozumí jakékoli látky nebo výrobky, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichņ lze důvodně předpokládat, ņe je člověk bude konzumovat (4). 2.1.3 Geneticky modifikované potraviny Geneticky modifikované potraviny (GM potraviny, GM foods) jsou takové potraviny, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny (5). Jedná se tedy o potraviny pocházející z organismů, jejichņ genetický materiál byl změněn takovým způsobem, který se přirozeně nevyskytuje, například vnesením genu z jiného organismu (6). Expresí těchto genů získá organismus novou vlastnost, která se 12

u původního organismu nevyskytovala a můņe být prospěná, například zvýńená nutriční hodnota, vyńńí odolnost proti ńkůdcům, zvýńené výnosy z plodin a podobně (7). GM potraviny jsou tedy podjednotkou geneticky modifikovaných organismů. Při vývoji geneticky modifikovaných potravin můņeme rozlińit tři základní typy technologií: 2.1.3.1 Vstupní technologie (Input trait technology) Vstupní technologie dávají plodinám takové nové vlastnosti, které ovlivňují opatření prováděná při pěstování. Výsledkem můņe být sníņená potřeba pouņívání pesticidů, tolerance rostlin k herbicidům, odolnost vůči chorobám nebo hmyzu. 2.1.3.2 Výstupní technologie (Output trait technology) Pouņívání těchto technologií ovlivňuje konečné vlastnosti plodů. Příkladem můņe být zvýńená nutriční hodnota plodů, nový vzhled nebo prodlouņená doba skladování. 2.1.3.3 Zemědělské technologie (Agronomic trait technology) Cílem těchto technologií je poskytnout rostlinám nové vlastnosti, které jim zajistí ochranu před nepříznivými přírodními podmínkami, například suchem (8). 2.1.4 Geneticky modifikovaná krmiva Geneticky modifikovaným krmivem se rozumí krmivo, které obsahuje GMO, sestává z nich nebo je z nich vyrobeno (5). 2.1.5 Biotechnologie Biotechnologií se označuje jakákoli technologie, která vyuņívá biologických systémů, ņivých organismů nebo z nich odvozených biologických systémů k produkci nebo modifikaci výrobků či procesů specifického pouņití (9). 2.1.6 Genové inţenýrství Genové inņenýrství je proces, který vyuņívá techniku rekombinantní DNA (rDNA) za účelem zavedení poņadované vlastnosti do organismu. Jelikoņ technika umoņňuje přenos genů mezi organismy, nazývá se transgenoze a výsledný organismus je označován jako transgenní. V legislativě se tento proces označuje jako genetická modifikace a výsledný organismus je geneticky modifikovaným organismem (dle definice 2.1.1) (10).

13

2.2 Odlišnosti tradičních způsobů šlechtění od genetické modifikace 2.2.1 Šlechtění výběrem Ńlechtění rostlin výběrem znamená vývoj nových druhů rostlin pomocí postupného výběru takových jedinců, kteří mají nové ņádoucí vlastnosti. Při pozitivním výběru se pro mnoņení pouņívají jen jedinci s nejvýhodnějńími vlastnostmi, při negativním výběru dochází k vyřazení nevýhodných jedinců (10, 11). 2.2.2 Šlechtění kříţením Ńlechtění kříņením probíhalo náhodně v přírodě jeńtě před znalostí mechanismů genetiky. Objasnění zákonů dědičnosti J. G. Mendelem zahájilo vývoj cíleného selektivního kříņení. Nové druhy rostlin jsou vyvíjeny kombinací vlastností příbuzných rostlin pomocí přenáńení pylu. Při zkoumání potomstva se potom hledá nová odrůda s poņadovanou vlastností. Genetický materiál původních rostlin se ale rekombinuje náhodně, a tak mohou být na potomstvo přeneseny i neņádoucí vlastnosti. Na rozdíl od genetické modifikace, kde dochází k přímé změně genů prostřednictvím zásahu do DNA, se v tradičních způsobech ńlechtění změna genů uskutečňuje nepřímo, a to výběrem rostlin s poņadovanými vlastnostmi. Přestoņe výběr rodičů je cílený, následné rekombinace DNA jsou nepředvídatelné. Naproti tomu genetická modifikace umoņňuje velmi cílený přenos genů i v nepříbuzných druzích a rychlé a efektivní sledování genů v nových odrůdách (11). 2.2.3 Šlechtění indukovanou mutagenezí Genetický materiál organismů se přirozeně mění mutacemi, ze kterých člověk po dlouhou dobu pečlivě vybíral a vhodně je kombinoval. Uměle navozená mutageneze pomocí záření nebo chemikálií zasahuje do genetického materiálu rostlin s cílem změny sekvence nukleotidů v DNA, zvyńuje tedy počet i rychlost výskytu mutací. Takto vyvolané změny jsou následně opravovány reparačními mechanismy DNA, při opravách ale vznikají chyby. Takto nově vzniklé odrůdy se označují jako radiační mutanty. Mutačním ńlechtěním tedy vzniká řada nových nepůvodních mutovaných genů a bílkovin. Je velmi těņké posoudit dopady nově vzniklých bílkovin na lidské zdraví, kdyņ současně není známo, kolik nových genů touto technikou vznikne. Díky této nepředvídatelnosti můņe být radiační ńlechtění rizikovou metodou pro získávání nových odrůd. Naproti tomu metody genetické modifikace mohou být ve smyslu vzniku nových genů a bílkovin mnohem transparentnějńí (10, 11).

14

Obrázek 1: Šlechtění kukuřice (12).

Obrázek 1 znázorňuje proces ńlechtění kukuřice. Vlevo je klas trávy teosiny, dále dvě odrůdy kukuřice jihoamerických indiánů a největńí klas současné vyńlechtěné kukuřice. Ze vzhledu klasů je patrné, ņe při ńlechtění kukuřice do dneńní podoby se muselo mnoņství genů změnit (12).

2.2.4 Princip cisgenoze, transgenoze, technika rekombinantní DNA 2.2.4.1 Cisgenoze Cisgenoze je typ genetické modifikace, kde dochází k přenosu genů v rámci jednoho druhu nebo mezi druhy, u nichņ je moņné vzájemné kříņení. Cisgenní organismy mají pouze změněné funkce genů, které jsou nedílnou součástí jejich vlastní genetické informace, neobsahují ņádné transgeny (13, 14). Obrázek 2: Schéma cisgenoze (13).

2.2.4.2 Transgenoze Transgenozí se rozumí takový typ genetické modifikace, kde dochází k přenosu jednoho nebo více genů mezi organismy, které jsou pohlavně neslučitelné (13). Obrázek 3: Schéma transgenoze (13).

15

2.2.4.3 Rekombinantní DNA Technika rekombinantní DNA se zakládá na skutečnosti, ņe chemická podstata DNA různých organismů je stejná. To umoņňuje její vyjmutí z různých organismů a následné vnesení do jiných za vzniku rekombinantní DNA. Prvním krokem tvorby je izolace DNA z organismu a následně i izolace vektoru přenosu, nejčastěji bakteriálního plazmidu. Dalńím krokem je aplikace restrikčních endonukleáz, enzymů, které jsou přirozeně produkovány bakteriemi jako obranný mechanismus. Tyto enzymy jsou schopné ńtěpit DNA v určitých specifických sekvencích, coņ umoņňuje velmi cílené vynětí různých sekvencí DNA, jelikoņ restrikčních endonukleáz izolovaných z bakterií je poměrně velké mnoņství. Sekvence DNA, ve kterých se restrikční endonukleázy větńinou uplatňují, se označují jako palidromatické a vyznačují se tím, ņe pořadí nukleotidů je stejné od 5´ konce v obou vláknech DNA. Toto ńtěpení DNA zanechává přečnívající jednovláknové úseky s tzv. lepivými konci, které mohou být následně vodíkovými můstky spojeny s komplementární sekvencí. V praxi to znamená, ņe pokud byly různé DNA ńtěpeny stejnou restrikční endonukleázou, vytvářejí také stejné lepivé konce a mohou být i následně spojeny dohromady DNA ligázou, coņ zajistí spojení DNA a vektoru za vzniku rekombinantní DNA (15).

Obrázek 4: Schéma procesu získávání rekombinantní DNA (16).

16

3

HISTORIE

3.1 První zásahy člověka do genomu Asi 10 000 let před nańím letopočtem, v době, kdy se člověk ņivil z plodin přirozené biologické rozmanitosti, kterou byl obklopen, začal postupně některé volně rostoucí rostliny a divoce ņijící zvířata cíleně pěstovat a chovat. Během procesu domestikace začal nejprve nevědomky a později i cíleně postupně vybírat takové rostliny a ņivočichy, kteří nejlépe vyhovovali jeho potřebám. Postupně vybíral jen ty nejodolnějńí a nejproduktivnějńí semena rostlin a kříņil jen ten nejsilnějńí dobytek. Takto byl po tisíce let ovlivňován genom rostlin a ņivočichů i bez znalostí mechanismů genetiky. Přirozený výběr byl nahrazen umělým výběrem na základě potřeb tehdejńího člověka (11, 17, 18).

3.2 Počátky genetiky Teprve v 19. století začali lidé poznávat, co se vlastně při těchto procesech skutečně děje. Roku 1866 objasnil J. G. Mendel matematická pravidla dědičnosti znaků z rodičů na potomstvo na základě kříņení a pozorování hrachu. Jeho práce vńak nebyla doceněna a byla zapomenuta. K potvrzení Mendelových tvrzení dońlo aņ ve 20. století, kdy T. H. Morgan dokázal souvislost mezi chromozomy a dědičností. V roce 1944 objasnil O. Avery, ņe nositelkou genetické informace je DNA a konečně v roce 1953 byla popsána i její struktura F. Crieckem a J. D. Watsonem (10, 11, 17, 18).

3.3 Počátky genového inţenýrství Na základě těchto významných objevů začali vědci na počátku sedmdesátých let přenáńet geny z jednoho organismu na druhý. Herbert Boyer se zabýval enzymy Escherichia coli, které tyto bakterie produkují jako obranu proti virům. Tyto enzymy (restrikční endonukleázy) jsou schopné ńtěpit DNA na určitých místech na kousky, a pokud jsou ńtěpeny stejným enzymem, mohou být následně spojeny, a to i kdyņ pocházejí z jiných organismů. Stanley Cohen popsal techniku vyjmutí plazmidu z bakteriální buňky a jeho následné vloņení do jiné. Oba si uvědomili, ņe aplikace restrikční endonukleázy E. coli (EcoR1) do Cohenova plazmidu můņe být cesta, jak rozńtěpit plazmid jedné bakterie a za pomocí ligáz jej vloņit do plazmidu jiné bakterie. Jeden z plazmidů obsahoval gen rezistence na antibiotika. U bakterií, které měly tento kombinovaný plazmid převzít, se přirozeně rezistence na antibiotika nevyskytovala. Po následném vloņení bakterií do média s antibiotikem některé z těchto bakterií 17

přeņily, coņ znamenalo důkaz, ņe se gen rezistence z kombinovaného plazmidu projevil do struktury proteinu. Genové inņenýrství se zrodilo roku 1973, kdy Boyer a Cohen vyzkouńeli, co nastane, kdyņ touto metodou vnesou gen ņáby do běņné bakterie. Tato bakterie poté produkovala ņabí bílkovinu. Objevili metodu rekombinantní DNA, která umoņňuje velmi cíleně vystřihnout gen z jednoho organismu a vloņit jej do druhého. O rok později vyuņili Rudolf

Jaenisch

a

Beatrice

Mintz

podobný

postup

k zavedení

cizí

DNA

do myńího embrya (10, 11, 17, 18).

3.4 Vyuţití genového inţenýrství Poprvé byl přenos genů vyuņit v praxi k přípravě lidského inzulinu v roce 1982, kdy byl vpraven lidský gen na jeho syntézu do bakterie. První experimenty se zemědělskými plodinami vyuņívající techniku rekombinantní DNA začaly po roce 1985. Rostliny se ale lińí ve schopnosti přijmout cizí geny. Jednou z nejsnadněji modifikovatelných rostlin je tabák, coņ je také důvodem, proč se na něm vedla celá řada výzkumů. První prakticky zavedenou geneticky modifikovanou plodinou bylo rajče, jelikoņ je tabáku příbuzné. Flavrsavr rajčata byla první geneticky modifikovanou plodinou, která měla být schválena americkým ministerstvem zemědělství (USDA, United States Department of Agriculture) pro komerční produkci. Těmto rajčatům nebyl přidán ņádný nový gen, genetickou modifikací byla jen utlumena činnost enzymu polygalakturonázy, ńtěpícího pektin. Díky tomuto utlumení se zabránilo měknutí rajčat, zvýńila se jejich pevnost a prodlouņila doba skladovatelnosti, takņe se pro obchod nemusela trhat nezralá, aby vydrņela transport, ale zralá s vyvinutou vůní a chutí. Kromě zlepńení chuti a estetiky plodin, bylo dále cílem vyvinutí takových odrůd, které se budou snadněji pěstovat. V roce 1995 tak vznikla první plodina produkující pesticidy, která byla po přísných testováních schválena agenturou pro ochranu ņivotního prostředí (EPA, United States Environmental Protection Agency). O rok později byla ve Spojených státech schválena i Bt kukuřice. Dále byly rostliny upravovány tak, aby byly schopné odolávat herbicidům a usnadnily tak zemědělcům snadnějńí kontrolu nad neņádoucími rostlinami na polích. Mezi nejznámějńí herbicid tolerantní (HT) plodiny patří RoundupReady neboli glyfosát tolerantní plodiny vyvinuté formou Monsato v roce 1996. U některých plodin se usilovalo o zvýńení nutriční hodnoty. Takto byla vyvinuta v roce 2000 Zlatá rýņe, která měla bojovat s nedostatkem vitaminu A. V roce 2009 orgán zodpovědný za kontrolu potravin a léčiv (FDA, United States Food and Drug Administration) poprvé schválil biologický produkt pocházející 18

z geneticky modifikovaného zvířete. Byl jím ATrin, lék pouņívaný při poruchách krevní sráņlivosti (10, 11, 17–19). V Evropě se geneticky modifikované plodiny objevily poprvé teprve v roce 1998 a jednalo se o druh kukuřice a v roce 2010 byly pro pěstování a průmyslové zpracování povoleny i geneticky modifikované brambory Amflora (20). V současné době je pro komerční účely povolené v Evropské unii pěstovat pouze Bt kukuřici (21).

19

4

LEGISLATIVA

4.1 Zákonný rámec Problematika geneticky modifikovaných organismů je součástí společné politiky Evropské unie (EU). Legislativa České republiky bezpodmínečně vychází z platných předpisů EU, která má pro GMO jeden z nejpřísnějńích právních rámců na světě (22). Následující právní přehled reflektuje rámec platný k datu vydání diplomové práce. Mezi stěņejní právní předpisy EU patří směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/18/ES o záměrném uvolňování GMO do ņivotního prostředí, její novela č. 412/2015 umoņňuje členským státům zakázat či omezit pěstování GMO schválených v EU na jejich území. Dále se jedná o nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a také nařízení č. 1946/2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů. V legislativě

České

republiky

je

problematika

GMO

upravována

v zákonu

č. 252/1997 Sb. o zemědělství, ve vyhláńce č. 209/2004 Sb. o bliņńích podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a s genetickými produkty a ve vyhláńce č. 89/2006 Sb. o bliņńích podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy (21).

4.2 Schvalovací proces nového GMO Při zavádění nových GMO stanovuje Evropská unie takzvaný centralizovaný postup schvalování GM potravin a krmiv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003. Jedná se o postup zaloņený na nezávislém posuzování rizik Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA, European Food Safety Authority). Při zavádění nových GM potravina a krmiv je nutné nejprve zaslat ņádost přísluńnému orgánu daného státu, který ji dále postoupí EFSA. Následně EFSA předá ņádost Evropské komisi a jednotlivým členským státům, kterým běņí lhůta pro podání připomínek po dobu tří měsíců. EFSA musí vydat stanovisko nejpozději do ńesti měsíců ode dne podání ņádosti, pokud není zapotřebí doplnit vědecké údaje, coņ tento časový limit prodluņuje. Ověření metod detekce GM potraviny nebo krmiva zajińťuje Společné výzkumné středisko Evropské komise své referenční laboratoři Společenství pro GM potraviny a krmiva a za pomoci Evropské sítě 20

laboratoří pro GMO. Do tří měsíců od schválení EFSA zańle Evropská komise návrh rozhodnutí Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat. Do 30 dnů od vydání celkového stanoviska EFSA se můņe vyjadřovat ńiroká veřejnost. Evropská komise zahájí připomínkové řízení a analyzuje vńechny zaslané připomínky a konzultuje s EFSA, zda nemají na stanovisko vliv (5, 23). V USA je do procesu schvalování nového GMO zapojeno Ministerstvo zemědělství, které vydává povolení ke komerčnímu uvolnění a polním pokusům. Dále orgán zodpovědný za zajińtění bezpečnosti tuzemských a dováņených potravin (FDA). Dohled nad pouņíváním pesticidů zajińťuje agentura na ochranu ņivotního prostředí EPA (24).

4.3 GMO povolené k pěstování v Evropské unii Na evropském trhu jsou dostupné pouze rostlinné geneticky modifikované potraviny nebo krmiva. Ņádné GM potraviny a krmiva ņivočińného původu na trh být uváděny nesmějí. Přehled schválených GM potravin a krmiv je uveden v Registru geneticky modifikovaných potravin a krmiv EU. Tabulka 1: Schválené GMO v EU.

Počet schválených druhů

GMO Kukuřice

30

Bavlník

10

Sója

12

Řepka olejka

4

Cukrová řepa

1

Bakterie a kvasinky

2

Ke dni 8. 11. 2015 bylo v EU schváleno celkem 59 druhů geneticky modifikovaných potravin a krmiv. Tabulka 1 znázorňuje počet jednotlivých schválených druhů. Nejčastěji se jedná o GMO s odolností proti ńkůdcům a herbicidům (22, 25). Pro komerční účely je na území EU vyuņita pouze jedna GM plodina, Bt kukuřice s vloņeným genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis, který kukuřici propůjčuje odolnost proti zavíječi kukuřičnému (21).

21

4.4 Označování GM potravin a krmiv Přestoņe odborná veřejnost povaņuje GM potraviny za rovnocenné klasickým potravinám, je respektováno právo spotřebitele na moņnost výběru potraviny. To se odráņí i v legislativě Evropské unie a z ní vyplývající povinnosti označovat GM potraviny (26). Veńkeré geneticky modifikované organismy a produkty z nich vyrobené uvedené na trh EU, které jsou určeny k pouņití v potravinách nebo krmivech, musejí dodrņovat poņadavky na označování uvedené v nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování GMO (27). 4.4.1 Označování balených a nebalených potravin a krmiv U produktů sestávajících z GMO nebo je obsahujících musí být zajińtěno speciální označení. Balené produkty musí být označeny slovy „Tento produkt obsahuje geneticky modifikovaný organismus“

nebo

„Tento

produkt

obsahuje

geneticky

modifikovaný/ou/é

(jméno

organismu/organismů)“. U nebalených produktů a potravin v malých baleních, jejichņ největńí plocha je menńí neņ 10 cm2, musí být při jejich vystavení k prodeji nebo v souvislosti s jejich vystavením k prodeji uvedena slova „Tento produkt obsahuje geneticky modifikované organismy“

nebo

„Tento

produkt

obsahuje

geneticky

modifikovaný/ou/é

(jméno

organismu/organismů)“, a to viditelně umístěné buď na plońe s vystavenou potravinou či bezprostředně vedle ní, nebo na obalu, a to dostatečně velkým písmem, aby byly snadno rozpoznatelné a čitelné (5, 27). 4.4.2 Označování ţivočišných produktů hospodářských zvířat krmených GM krmivy Podle Evropského sdruņení výrobců krmiv (FEFAC, European Feed Manufactures´ Federation) je Evropská unie vysoce závislá na dovozu krmiv bohatých na bílkoviny a aņ 85 % krmiv v Evropské unii je geneticky modifikovaných (22). Nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování GMO stanovuje poņadavky označování pouze na potraviny, které jsou vyrobené z geneticky modifikovaných surovin, poņadavky na označování ņivočińných produktů získaných od ņivočichů krmených GM krmivy nejsou stanoveny (27). 4.4.3 GMO - free potraviny Problém, který se objevuje u označování, je způsob značení výrobků, které neobsahují GMO. Pouņívají se různá loga s označením jako „non - GMO“ nebo „GMO - free“, která vńak nejsou jednoznačně definovaná (28). V USA zavedl FDA dobrovolné značení, díky kterému mohou výrobci potravin označovat produkty, které nebyly vyrobeny pouņitím metod bioinņenýrství (29). 22

4.4.4 Výjimky v označování Jako GMO nejsou označovány potraviny a krmiva obsahující méně neņ 0,9 % GMO v kaņdé sloņce za předpokladu, ņe přítomnost geneticky modifikovaných organismů je nezáměrná, náhodná nebo je výsledkem technicky nevyhnutelné kontaminace během pěstování, sklizně, přepravy nebo zpracování. Zůstává na provozovateli, aby orgánům prokázal tuto náhodnost nebo technickou nevyhnutelnost (27). 4.4.5 Označování GM potravin ve světě Zatímco v Evropské unii je označování geneticky modifikovaných potravin a krmiv povinné podle nařízení Evropského parlamentu, v některých zemích, například v USA, Kanadě, Brazílii a větńině afrických států, toto označování zatím povinné není. FDA zastával názor, ņe značení výrobků by nemělo být zaloņeno na způsobu, jakým se daný výrobek získal. Pokud byl tento postup jiņ jednou schválen pro zemědělské postupy nebo průmyslovou výrobu, je označení na potravinách zbytečné. Nyní se ale v USA chystá zákon, který bude povolovat, nikoli vńak vyņadovat označování potravin, které byly vyrobeny z GMO (30). Obrázek 5: Označování geneticky modifikovaných potravin ve světě v roce 2012 (31).

23

V rámci Evropské unie je silná podpora jednoznačného značení GM potravin. Značení potravin slouņí předevńím k poskytnutí moņnosti volby spotřebiteli, který má moņnost vybrat si mezi GM a klasickým výrobkem a nesouvisí se zdravotní bezpečností. Pokud je totiņ subjektivní pochybnost o bezpečnosti nějakého výrobku, značení tento problém nevyřeńí (tabákové výrobky jsou značené jako zdraví ńkodlivé, ale stále jsou veřejností kupovány). Problém označování nastává u dováņených zpracovaných potravin, které obsahují přísady získávané z kukuřice a sóji, tedy plodin pěstovaných velmi často jako GMO (32). Evropská unie je vysoce závislá na dovozu krmiv pro hospodářská zvířata, která se dováņejí i ze zemí, kde označování GM krmiv není povinné. Pro dovozce takto vniká povinnost řádného označení těchto výrobků při dovozu do Evropské unie (5). Například v USA vyņaduje FDA označení GMO jedině tehdy, pokud má GM potravina odlińné výņivové vlastnosti nebo alergenicitu (24).

4.5 Bezpečnost GM potravin Pro posuzování zdravotní nezávadnosti produktů biotechnologií byl vyvinut „systém podstatné shody“, který porovnává rozdíly mezi výchozími plodinami (například sójou) s jejich geneticky modifikovanou variantou (GM sójou) (10). Posuzování tedy vychází z předpokladu, ņe potraviny, které byly lidmi konzumovány v minulosti, jsou vhodným měřítkem pro posouzení bezpečnosti. Cílem tohoto srovnávacího procesu je zajistit před uvedením na trh vědecké posouzení, zda jsou GM produkty stejně bezpečné pro lidskou spotřebu jako jejich klasické protějńky (33). Srovnávací analýza posuzuje GM potraviny ve dvou krocích. Nejprve je ke GM potravině přiřazena vhodně vybraná klasická potravina a sledují se jejich rozdíly. V dalńím kroku se posuzuje, jestli charakteristiky GM potraviny spadají do rozmezí přírodní variability klasických odrůd s dlouhou historií bezpečného pouņití (34). Touto srovnávací metodou se GM plodiny kontrolují uņ více neņ dvacet let a výsledky ukazují, ņe transgenoze ovlivňuje geneticky materiál mnohem méně, neņ tradiční ńlechtitelské metody. Nicméně analýza sloņení GM potravin nadále zůstává klíčovým regulačním poņadavkem při získání souhlasu ke komerčnímu pouņití podle nařízení č. 503/2013 (35). U GM plodin se posuzují nejčastěji toxické, alergické a nutriční účinky a dále výskyt signálních a selekčních genů. Pokud se geneticky modifikovaná varianta plodiny nevymyká z přirozené variability známých organismů, povaņuje se za rovnocennou výchozímu organismu. Variabilitu známých parametrů pro srovnávání GMO vydává například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, Organisation for Economic Cooperation and Development) v konsensuálním dokumentu (10). Na výkyvy klíčových 24

sloņek pro posuzování mají vliv genetické i environmentální faktory (33). U plodin vzniklých technikami klasického ńlechtění se takto zdravotní účinky netestují, i kdyņ přesně nevíme, kolik genů bylo celkem změněno (12). Techniky ńlechtění, které dosahují genetické změny jinak neņ transgenozí, například radiační mutagenezí, neprocházejí před uvedením na trh ņádným formálním hodnocením rizika. I mezi tradičně ńlechtěními plodinami se vńak objevily plodiny, které nebyly vhodné k lidské konzumaci. Příkladem mohou být například brambory s neúmyslně zvýńenými hladinami α - solaninu do nepřijatelných hodnot (36). Dalńím důvodem analýzy a srovnání je potvrzení cílené změny sloņení u GM plodin, například pokud je zaváděna nová ņivina nebo se mění poměr jednotlivých ņivin (33).

25

5

PĚSTOVÁNÍ A KONZUMACE

5.1 Pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě Pěstování geneticky modifikovaných plodin má vzrůstající trend. Celková plocha osetá geneticky modifikovanými plodinami se od počátků pěstování do roku 2014 více neņ stonásobně zvětńila. V roce 2014 pěstovalo geneticky modifikované plodiny celkem 18 milionů zemědělců z 28 zemí na celkové plońe 181,5 milionu hektarů. Pěstování geneticky modifikovaných plodin významně roste i v rozvojových zemích. Z celkových 28 zemí, pěstujících geneticky modifikované plodiny, patřilo 20 zemí mezi rozvojové (37). Obrázek 6: Vývoj pěstování biotechnologických plodin (v milionech hektarů) (37).

Největńím pěstitelem ve světě je USA, kde geneticky modifikované plodiny zaujímají plochu přes 73 milionů hektarů a pěstuje se zde také nejvíce druhů těchto plodin. Dalńím významným světovým pěstitelem je Brazílie, dále Argentina, Indie a Kanada. V Evropské unii se z geneticky modifikovaných plodin pěstuje pouze kukuřice, a to ve Ńpanělsku, Portugalsku, České republice, Rumunsku a na Slovensku (37). Zatímco pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě roste, v jednotlivých zemích Evropské unie podíl ploch stagnuje nebo klesá. V porovnání s jinými zeměmi světa přistupuje Evropská unie ke geneticky modifikovaným organismům s vysokou mírou rozváņnosti,

26

zaloņené na principu předběņné opatrnosti, a v důsledku toho zde tyto technologie nenacházejí takové uplatnění (21). Původně se předpokládalo, ņe pěstování geneticky modifikovaných plodin je otázkou spíńe vyspělých zemí, jelikoņ budou odmítány drobnými farmáři z rozvojových. Rozvojové země se vńak v roce 2014 podílely z 53 % na celkové plońe oseté geneticky modifikovanými plodinami

(37).

Do

budoucna

se

předpokládá

nárůst

počtu

zemí,

které

GM plodiny pěstují a také nárůst celkové plochy oseté GM plodinami (10). Tabulka 2: Pěstování geneticky modifikovaných plodin ve vybraných zemích v roce 2014 (37).

Celková plocha (v milionech hektarů)

Plodiny

Největší producenti: USA

73,1

Brazílie

42,2

kukuřice, sója, bavlna, řepka, cukrová řepa, vojtěńka, papája, dýně sója, kukuřice, bavlna

Argentina

24,3

sója, kukuřice, bavlna

Indie

11,6

bavlna

Kanada

11,6

řepka, kukuřice, sója, cukrová řepa

0,1

kukuřice

Portugalsko

< 0,1

kukuřice

Česká republika

< 0,1

kukuřice

Slovensko

< 0,1

kukuřice

Rumunsko

< 0,1

kukuřice

Evropa: Ńpanělsko

5.2 Geneticky modifikované rostlinné potraviny V důsledku rychlého populačního růstu a očekávání nárůstu do roku 2050 aņ na 9 miliard lidí se zvyńuje i tlak na vývoj vlastností kulturních plodin slouņících k obņivě. Úkolem ńlechtění je vyvíjet takové nové odrůdy, které budou mít schopnost zajistit vyńńí výnosy.

Vedle

klasických metod ńlechtění se uplatňují předevńím biotechnologické a molekulární metody včetně genového inņenýrství (38). Podle pouņitých technologií a výsledných vlastností, můņeme plodiny rozdělit do pěti skupin: 27

I. generace s ochranou proti chorobám, ńkůdcům a plevelům. Tyto plodiny poskytují výhody předevńím pěstitelům, jelikoņ ztráty způsobené těmito organismy jsou vysoké. II. generace s odolností vůči abiotickým stresům, například suchu, chladu, nedostatku světla nebo zasolení půdy. III. generace jsou rostliny s vyńńí nutriční hodnotou. Můņe se jednat například o upravené sloņení mastných kyselin nebo změněný obsah vitaminů. Tyto plodiny poskytují přímé výhody spotřebitelům. Někdy také bývají označovány jako plodiny s upravenými výstupními vlastnostmi. IV. generaci představují ekologicky výhodné druhy rostlin. V. generace rostlin, slouņících pro výrobu etanolu, bionafty a ńkrobu, jako průmyslové suroviny nebo jako náhrada fosilních paliv. V současné době se nejčastěji pěstují plodiny první generace s vnesenou rezistencí na herbicidy a plodiny s vnesenou odolností proti ńkůdcům (10). 5.2.1 Plodiny rezistentní k herbicidům (HT plodiny) Herbicidy jsou chemické látky, pouņívané k ochraně plodin proti plevelům, které naruńují určité biochemické procesy v rostlině plevele, a tím ji pońkozují. Větńinou působí toxicky pouze na jeden enzym, který vńak významně souvisí s růstem rostlin. Jelikoņ plevele konkurují s rostlinami o zdroje výņivných látek, světlo a jsou také často zdrojem různých ńkůdců, podílí se tak na niņńích výnosech z plodin a aplikace herbicidů je často nezbytná. Problémem pouņití herbicidů je cílené naruńení pouze plevele bez negativního dopadu na pěstované kulturní plodiny. To vedlo k vývoji transgenních plodin, které mají do vlastních genomů vnesený transgen pro necitlivost k herbicidům (38). Transgen můņe kódovat nadbytek enzymu, který je sice herbicidem rozkládán, ale v důsledku jeho nadbytku zůstává část enzymu aktivní. Dalńí moņností je pouņití transgenu, který kóduje mutantní formu enzymu, na kterou herbicid nepůsobí a není inaktivována. Existují ale také transgeny kódující enzymy, které přeměňují herbicid na méně toxický nebo ho odstraňují (38). 5.2.1.1 Rezistence ke glyfosátu, RoundupReady plodiny Glyfosát, derivát glycinu, je herbicid účinný proti 76 ze 78 nejvýznamnějńích plevelů. Poprvé byl vyrobený firmou Monsato pod technickým názvem Roundup. Mechanismus jeho účinku 28

spočívá v inhibici enzymu 5 - enolpyruvátńikimát - 3 - fosfosyntázy, nepostradatelného v tvorbě aromatických aminokyselin v rostlinách.

V důsledku inhibice tohoto enzymu

dochází i k zástavě buněčného dělení a růstu rostlin. Odolnost transgenních rostlin vůči glyfosátu je dána například vyuņitím genu z bakterií rezistentních vůči glyfosátu, nejčastěji Agrobakterium. Mezi nejčastěji pěstované plodiny odolné vůči glyfosátu patří sója, bavlník, řepka olejka a kukuřice (38). V roce 2011 zaujímala v USA z celkové výměry daných pěstovaných rostlin 65 % HT kukuřice, 73 % HT bavlna a 94 % HT sója. Graf 1: Podíl pěstovaných ploch osetých GM plodinami ve Spojených státech (39).

5.2.2 Plodiny rezistentní k hmyzím škůdcům 5.2.2.1 Plodiny s toxiny Bacillus thuringiensis (Bt plodiny) Bakterie druhu Bacillus thuringiensis produkují při vytváření spor specifický protein, který je pro některé druhy hmyzu toxický, nepůsobí ale na ostatní ņivočichy a lidi. Jedná se předevńím o delta - endotoxin, ale existují i alfa, beta a gama - endotoxiny. Různé geny pro tuto bílkovinu jsou vyuņívány jako transgeny a včleňují se do rostlinného genomu za účelem vývoje plodin odolných vůči hmyzu. Nejprve se ale musejí metodami genového inņenýrství upravit tak, aby se dostatečně projevily v rostlinném genomu. Endotoxin se mění na toxickou formu aņ v zásaditém prostředí ve střevě hmyzu, kde dochází k jeho vazbě na specifické receptory. Upravené geny byly vneseny do genomu brambor, kde přinesly zvýńenou odolnost 29

vůči mandelince bramborové. Dalńí plodinou je transgenní kukuřice odolná proti zavíječi kukuřičnému, pěstovaná v EU (38). V roce 2012 tvořila Bt kukuřice 67 % pěstované kukuřice v USA (40). 5.2.2.2 Inhibitory proteáz, amyláz, chitináz Dalńí metody ochrany plodin před ńkůdci je vyuņití transgenů, které kódují syntézu antimetabolických proteinů, naruńujících trávení hmyzu (38). 5.2.3 Rezistence k virům Rostliny, které exprimují určitou sekvenci nukleových kyselin patogenu, se mohou stát vůči tomuto patogenu rezistentní. To bylo poprvé potvrzeno u rostliny tabáku s genem pro pláńťový protein, která se stala rezistentní vůči viru tabákové mozaiky. Kromě tabáku byl tento postup vyuņit i na bramborách, rajčatech nebo rýņi. Viry dále kódují také protein, který umoņňuje pohyb a replikaci, od čehoņ jsou odvozené dalńí strategie odolnosti rostlin (38). 5.2.4 Rezistence k bakteriálním chorobám Odolnost rostlin vůči bakteriálním chorobám je nejčastěji umoņněna geny pro enzymy chitinázy a glukanázy, které degradují polymery buněčných stěn mnohých mikroorganismů. Dalńí moņností je vloņení genů s antibakteriálním a antimykotickým účinkem, například lysozymu (38). 5.2.5 Odolnost vůči stresovým faktorům Genetickou modifikací můņe být docíleno zvýńené odolnosti rostlin vůči chladu, nedostatku vody nebo zasolení. Při zvýńení odolnosti k nedostatku vody dochází ke změnám sloņení lipidů, například vloņením genu pro enzym delta - desaturázu, v plazmatické membráně a dochází k menńím ztrátám vody. Rezistence k zasolení je umoņněna zvýńenou syntézou proteinů, které vychytávají sůl. V rostlině se pak nehromadí volná sůl a je umoņněn její růst (38). 5.2.6 Úprava sloţení zásobních látek 5.2.6.1 Oleje Pro potravinářské účely je ņádoucí, aby v olejích převaņovaly mastné kyseliny se střední délkou řetězce a jednou dvojnou vazbou. Hlavním cílem je zvýńení obsahu kyseliny olejové a sníņení kyseliny erukové a linolenové. Dále byla modifikována semena řepky, která obsahovala pouze 1-2 % kyseliny stearové a méně neņ 1 % kyseliny laurové. Dalńím 30

příkladem můņe být zvyńování obsahu kyseliny olejové, čehoņ bylo vyuņito u řepky a sóji. Pro průmyslové pouņití byly vyvinuty oleje s větńím zastoupením kyseliny stearové a nízkým obsahem kyseliny olejové, které jsou pro tyto účely vhodnějńí. Dalńí odrůdy vņdy obsahují transgen, který mění obsah mastných kyselin v olejích semen. Odrůdy s vysokým obsahem kyseliny laurové obsahují gen pro lauroyl - ACP thioesterázu, který pochází z genomů jiných rostlin. Díky tomuto enzymu pak dochází k předčasnému ukončení tvorby řetězce mastné kyseliny a hromadění mastných kyselin s 12 uhlíky (kyseliny laurové) místo mastných kyselin s 18 uhlíky (kyseliny olejové). Takto vzniklé oleje se pouņívají hlavně pro výrobu mýdel a detergentů, ale uplatnění nacházejí i v cukrářských tucích a náhraņkách mléka. Zvýńení obsahu kyseliny stearové se uskutečňuje prostřednictvím vnesení antisense kopie genu pro stearát desaturázu, coņ se projeví inhibicí genu pro stearát desaturázu a následným hromaděním olejů s kyselinou stearovou. Dále bylo dosaņeno přeměny kyseliny linolenové na γ - linolenovou, prostřednictvím enzymu delta6 - desaturázy, přeneseného ze sinic. Cílem této úpravy je obohacení řepky o kyselinu γ - linolenovou (38). 5.2.6.2 Zásobní bílkoviny semen Ovlivnění spektra zásobních bílkovin semen pomocí genetické modifikace se vyuņívá předevńím za účelem optimalizace sloņení aminokyselin. Pro potravinářské a krmivářské účely se vyuņívá hlavně semen obilovin a luńtěnin. Bílkoviny těchto semen ale nejsou plnohodnotné, v luńtěninách je deficitní methionin a cystein, v obilovinách pak lysin a methionin. Cílem genetické modifikace je doplnit zásobní bílkoviny semen o limitující aminokyseliny (38). 5.2.7 Další nové typy rostlin 5.2.7.1 Rýže s provitaminem A Modifikací

genomu

rýņe

přídavkem

tří

genů

dońlo

ke

zvýńení

obsahu

provitaminu A (β - karotenu) v endospermu. Jednalo se o gen z narcisu s promotorem specifickým pro endosperm, dále o gen pro karoten desaturázu z bakterie Erwina a gen pro enzym lykopen β - cyklázu. Takto upravená rýņe má ņlutou barvu, a proto bývá nazývána Zlatá rýņe. Karotenoidy představují skupinu biologicky aktivních sloņek zodpovědných za normální proces vidění. V chudých zemích, kde je rýņe jednou ze základních sloņek potravy, je v důsledku nedostatku provitaminu A velmi častým problémem ńeroslepost aņ úplná slepota. Dále následovaly modifikace, které zvýńily mnoņství a biologickou dostupnost ņeleza (19, 38). 31

5.2.7.2 Rajčata s prodlouženou údržností Flavrsavr rajčata mají vloņený gen řídící tvorbu antimediátorové RNA, která vyřazuje z činnosti normální gen rajčat pro polygalakturonidázu, čímņ blokuje tvorbu tohoto enzymu. Polygalakturonidáza se v plodech rajčat podílí na poslední fázi zrání, způsobuje rozklad pektinů. Ztráta aktivity toho enzymu sice nezabrání měknutí plodů, do značné míry vńak předchází kaņení plodů a rajčata mají i lepńí chuťové vlastnosti. Skladovatelnost rajčat se takto prodlouņila aņ na tři týdny z původního týdne (19, 38). Dalńím typem GM rajčat jsou plody s vneseným syntetickým genem pro syntézu ethylenu. Ethylen spouńtí v plodech řadu procesů vedoucích ke zrání. Pokud tedy není tvořen, rajčata zůstávají na keřích velká a zelená aņ do doby kontaktu s etylenem v kontejnerech, kde dozrávají. Takto je moņné rajčata déle skladovat a transportovat ke spotřebitelům čerstvá a neporuńená (38). 5.2.7.3 Řepka a sója se zvýšeným obsahem vitaminu E U sóji a olejnin, například řepky, se ve velkém mnoņství akumuluje delta - tokoferol. Po objevení genů kódujících enzymy, které umoņňují přeměny na alfa - tokoferol, dochází k akumulaci těchto více biologicky aktivních tokoferolů místo delta - tokoferolu. Tím je zlepńena nutriční kvalita řepkového a sójového oleje (38). 5.2.7.4 Bezkofeinové boby kávovníku Pro výrobu bezkofeinové kávy musí být kofein extrahován organickými rozpouńtědly nebo oxidem uhličitým. Tento proces finální výrobek prodraņuje a často i odstraňuje ņádoucí aromatické látky. Genetickou modifikací je moņné produkovat bezkofeinové kávové zrna bez jakýchkoli dalńích úprav (38). 5.2.7.5 GM brambory InntateTM Brambory Inntate jsou geneticky modifikovanou plodinou druhé generace. Tyto brambory jsou méně náchylné k otlakům a tmavnutím. Díky niņńímu obsahu redukujících cukrů je zlepńena jejich skladovatelnost v chladném prostředí, skladování je moņné aņ po dobu 6 měsíců, aniņ by začaly sládnout. Dále jsou rezistentní vůči patogenní plísni bramborové a odhaduje se, ņe by mohlo dojít ke sníņení pouņívání postřiků proti této plísni aņ o 45 %. Obsahují také méně asparaginu, coņ můņe při smaņení vést k poklesu koncentrace akrylamidů aņ o 90 %. Tyto brambory jiņ byly schváleny FDA a USDA, před uvedením na trh je ale jeńtě nutné kladné stanovisko EPA (41) .

32

5.3 Geneticky modifikovaní ţivočichové Po vyuņití genetické modifikace u zemědělských rostlin a mikroorganismů produkujících enzymy se výzkum zaměřil na potenciální pouņití genetické modifikace u ņivočichů. Transgenoze u ņivočichů můņe být dosaņeno pouņitím různých technik, například DNA mikroinjekce, retrovirový přenos, spermiový přenos nebo přenos jader buněk (42). 5.3.1 Nejčastější pouţití GM ţivočichů Větńina GM ņivočichů byla vyvinuta pro výzkumné účely v laboratořích. Nejčastěji se jedná o hlodavce, králíky nebo prasata. Umoņňují studium organismů, lepńí pochopení funkcí genů, posouzení interakcí mezi jednotlivými orgány nebo testování nových léčiv. Geneticky modifikovaní ņivočichové jsou také vyuņíváni k transplantaci buněk, tkání a orgánů z jednoho druhu do jiného. Nejčastěji jsou vyuņívána prasata, kterým je vyřazen gen pro α - galaktosyl transferázu,

zodpovědný

za

tvorbu

hlavního

antigenu,

způsobujícího

odmítnutí

transplantovaných orgánů u lidí. Geneticky modifikovaní ņivočichové mohou produkovat ve velké míře proteiny vyuņitelné ve farmaceutickém průmyslu a provádět jejich posttranslační modifikace (43). První geneticky modifikovaná zvířata, která byla FDA schválena, byly různé druhy koz, produkující rekombinantní lidský antikoagulační faktor, slouņící k léčbě patologických krevních sraņenin u pacientů s dědičnými poruchami nedostatku antitrombinu (44). 5.3.2 GM hospodářská zvířata Mnoho zvířat bylo modifikováno za účelem zrychlení růstu, zvýńení rezistence k chorobám, zlepńení kvality masa a sloņení mléka, zvýńení přeņívání mláďat, zrychlení růstového tempa nebo zvýńení produkce vlny (42). 5.3.2.1 Prasata Do prasat jiņ bylo přeneseno mnoho genů s cílem zrychlení růstu, zlepńení odolnosti vůči chorobám, vyńńí kvality masa. Takto bylo dosaņeno například druhů s rychlejńím růstem, větńím podílem libového masa a vyńńím obsahem polynenasycených mastných kyselin (45). 5.3.2.2 Kozy Vnesením genu pro lidský lysozym do kozího genomu bylo dosaņeno lepńího zdravotního stavu vemene a bezpečnosti potravin. Lysozym měl také příznivý vliv na růst bakterií mléčného kvańení během výroby sýrů. U koz s genem pro stearoyl desaturázu probíhala přeměna nasycených mastných kyselin se středně dlouhým a dlouhým řetězcem na jejich 33

mononenasycené formy. Mléko z těchto druhů obsahovalo vyńńí podíl mononenasycench mastných kyselin a konjugované kyseliny linolové, coņ můņe být prospěńné pro lidské zdraví (45). 5.3.2.3 Kuřata Genetické modifikace u kuřat se zaměřují předevńím na odolnosti proti chorobám a schopnost výkrmnosti. Kuřata nemají enzymy potřebné k hydrolýze laktózy v krmivech na glukózu a galaktózu. Přidáním genu pro enzym β - galaktosidázu by mohlo být dosaņeno vyuņití laktózy jako zdroje energie, zvýńení vstřebávání vápníku, sníņení rizika osteoporózy a zvýńení pevnosti skořápky vajec (45). 5.3.2.4 Skot Z hlediska odolnosti vůči chorobám se genetické modifikace zaměřily například na ochranu proti mastitidám nebo bovinní spongiformní encefalopatii, způsobené patologickými změnami PrPC. U krav s vyřazeným genem pro PrPC se proto onemocnění neprojevilo. Pro produkci mléka se zvýńeným obsahem ω - 3 mastných kyselin byl krávám vnesen gen pro enzym pro ω - 3 desaturátu (45). 5.3.2.5 Ryby Jediným geneticky modifikovaným ņivočichem, který byl dosud povolen pro lidskou konzumaci je AquaAdvantageTM losos. V roce 2010 FDA oznámil, ņe losos prońel schválením a na řadě je konzultace s veřejností. V roce 2015 byl FDA definitivně schválen k prodeji. Genetickou modifikací bylo dosaņeno rychlejńího růstu ve srovnání s klasickými lososy. Toho je umoņněno včleněním rDNA, obsahující růstový hormon z Chinook lososa, který funguje pod kontrolou promotoru od slimule, coņ umoņňuje dosaņení větńího vzrůstu za kratńí dobu ve srovnání s klasickým lososem (42, 44). Dále se uvaņuje například o rozńíření moņností ņivotního prostředí, kde mohou být ryby chovány. Cílem je například vnesení genu pro nemrznoucí bílkovinu, coņ by mohlo umoņnit chov ryb více na severu nebo jihu ve srovnání s jejich přirozeným výskytem. Podobně by mohly být díky toleranci vůči slané vodě chovány sladkovodní ryby v oceánu (45).

5.4 Geneticky modifikovaná krmiva K mohutnému nárůstu pouņívání GM krmiv pro krmivářské účely dońlo po roce 2001, tedy po aféře s bovinní spongiformní encefalopatií. Po následném zákazu pouņívání masokostní moučky ke zkrmování, bylo nutné nalézt cenově přijatelný zdroj bílkovin pro krmiva. Pro tyto 34

účely se začala pouņívat předevńím sója, která obsahuje 44-48 % bílkovin, coņ je jen o něco méně neņ kostní moučka s obsahem bílkovin 50-55 % (46). K výrobě krmiv je nejčastěji pouņívaná sója a kukuřice (36). Pěstování sóji v Evropě je vńak z klimatických důvodů málo perspektivní, proto je nutné ji dováņet předevńím z USA, Argentiny nebo Brazílie, tedy hlavních pěstitelů geneticky modifikované sóje (46). Přibliņně 70 % sójové moučky v Evropě je dováņeno a z toho je přibliņně 80 % vyrobeno z geneticky modifikované sóji. Celosvětově zkonzumují zvířata určená k produkci potravin 70-90 % biomasy geneticky modifikovaných plodin. Hospodářská zvířata tak představují největńího konzumenta geneticky modifikovaných plodin. Zvýńená poptávka po ņivočińných produktech, zvláńtě mase, bude řídit i poptávku po obilných a bílkovinných krmivech. Do budoucna se předpokládá dalńí výzkum GM plodin pro pouņití v krmivech jednak ke zvýńení celkového mnoņství vypěstovaných plodin a dále také ke změně nutričních vlastností plodin a následném zlepńení výkrmnosti zvířat (36).

5.5 Pěstování GM plodin v České republice 5.5.1 Bt kukuřice Česká republika je jednou z mála evropských zemí, ve které se pěstují geneticky modifikované plodiny. Na území České republiky je pro komerční účely vyuņívána pouze Bt kukuřice, odolná proti zavíječi kukuřičnému, která se zde pěstuje od roku 2005. Pěstování Bt kukuřice v České republice má v současné době klesající trend. V roce 2015 byla pěstována pouze na necelých 1000 ha, coņ je méně neņ osmina v porovnání s rokem 2008, kdy počet ploch dosáhl maxima. Mezi hlavní důvody tohoto poklesu patří draņńí ceny osiva, vysoká administrativní zátěņ, náročné dodrņováním pravidel koexistence v praxi a dále také problémy s odbytem v důsledku negativního vnímání GMO v zemích Evropské unie (21).

35

Graf 2: Vývoj ploch GM kukuřice v ČR v hektarech (47). 9000 8000

Plocha (ha)

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

5.5.2 Brambory Amflora Kromě pěstování Bt kukuřice má Česká republika zkuńenost jeńtě s pěstováním geneticky modifikované odrůdy brambor Amflora, pěstovaných pro účely mimo potravinářství od roku 2010. Nová vlastnost této odrůdy spočívala ve změně sloņení sacharidů, konkrétně v úpravě poměru jednotlivých sloņek ńkrobu. Zatímco amylóza se v zpracovatelském průmyslu téměř nevyuņívá, amylopektin je vyuņíván hojně na výrobu ńkrobu, papíru a při zpracování textilu. Genetická modifikace tedy spočívala ve vloņení přídatné kopie genu pro enzym zodpovědný za syntézu amylózy. Tato kopie se začlenila do vlastního genetického materiálu brambor, coņ mělo za následek potlačení exprese genu a v důsledku toho i sníņení syntézy tohoto enzymu. Tímto způsobem se docílilo produkce ńkrobu s niņńím mnoņstvím amylózy. Odrůda Amflora se v ČR pěstovala pouze jeden rok, a to v kraji Vysočina. Navzdory plánovanému pouņití těchto brambor pouze mimo potravinářské účely, vyvolaly u evropské společnosti velkou vlnu odporu (19, 21).

5.6 GM potraviny v České republice Ačkoli je v Evropské unii povoleno téměř 60 geneticky modifikovaných plodin, které mohou být uvedeny na trh, větńina z nich se pouņívá pouze pro krmivářské účely a spotřebitelé se tak v síti obchodních řetězců s potravinami obsahujícími GMO příliń často nesetkají. Výjimečně se můņeme setkat s oleji obsahujícími GM řepku nebo sóju, popcornem či ńkrobem z GM kukuřice. Vńechny tyto výrobky musí být řádně označeny podle přísluńné legislativy. V současné době se jedná pouze o výrobky rostlinného původu, ņádné ņivočińné GM potraviny se na trhu v Evropské unii vyskytovat nesmějí (48).

36

6

PŘÍNOSY

6.1 Sníţení pouţívání pesticidů Cílem vývoje nových druhů geneticky modifikovaných rostlin je i snaha vytvořit takové odrůdy, které budou sniņovat mnoņství pouņitých prostředků k ońetření. 6.1.1 Herbicid tolerantní plodiny Předností herbicid tolerantních rostlin má být ochrana rostlin před plevely pomocí aplikace pouze jednoho herbicidu a menńí počet ońetření ve srovnání s běņnými plodinami, které obvykle vyņadují kombinaci několika herbicidů a jejich častějńí aplikaci. Nejběņnějńími herbicidy jsou glysofát a glufosilát, které jsou i snadněji rozloņitelné v půdě, umoņňují zavedení bezorebných technologií, které chrání strukturu půdy, brání erozi, uchovávají vláhu a humus (46). Dalńími výhodami vývoje herbicid tolerantních rostlin jsou sníņení nákladů a úspora lidské práce. Podle publikovaných prací herbicid tolerantní plodiny sniņují celkové mnoņství chemických pesticidů o 37 % a náklady na pouņívání pesticidů o 39 % (49). 6.1.2 Plodiny rezistentní k hmyzím škůdcům Mezi přínosy Bt plodin patří sníņení mnoņství pouņívaných insekticidů, potlačení ńkůdců, zachování prospěńných a přirozených nepřátel, zvýńení výnosů z plodin a vyńńí zisk pro farmáře (40). Pěstování GM plodin odolných k hmyzu sniņuje celkové pouņívání pesticidů o téměř 42 % a náklady na jejich pouņití o 43 % (49). Čeńtí pěstitelé Bt kukuřice oceňují předevńím spolehlivou a jednoduchou ochranu proti zavíječi

kukuřičnému,

sníņení

aplikace

chemických

prostředků,

kvalitní

sklizeň

nepolámaných a nepolehaných rostlin, niņńí zaplísnění sklizeného materiálu houbami Fusarium a celkově také vyńńí výnosy ve srovnání s pěstováním tradičních forem (21).

6.2 Ekonomické výhody Pěstování geneticky modifikovaných plodin vede k vyńńím výnosům a úspoře nákladů v zemědělské produkci. Pouņívání technologií genetické modifikace průměrně zvyńuje výnosy o 21 % a sniņuje ńkody na úrodě, coņ je způsobeno hlavně účinnějńí ochranou proti ńkůdcům. Náklady na pouņité pesticidy poklesly přibliņně o 39 %. Geneticky modifikovaná semena rostlin jsou sice nákladnějńí neņ klasická, to je ale později vyváņeno úsporami

37

v chemické i mechanické ochraně proti ńkůdcům. Průměrné zisky pro farmáře, kteří se rozhodli pěstovat GM plodiny, jsou o 69 % vyńńí (49).

6.3 Modifikace sloţení potravin Genetickými modifikacemi lze pozitivně ovlivňovat sloņení rostlinných i ņivočińných potravin, z nichņ uņ je řada schválena pro komerční pouņití. Změny sloņení mohou nastat jednak zvýńením obsahu ņádoucích látek, například vitaminů, polynenasycených mastných kyselin, prebiotik a probiotik, dále můņe být ovlivněno sloņení sacharidů nebo aminokyselin. Dalńí moņností je sníņení mnoņství látek méně ņádoucích, například asparaginu1. Podrobné změny ve sloņení GM potravin jsou uvedeny v kapitole 5 (19).

6.4 Zlepšení technologických a uţitných vlastností Výhodou GM potravin není jen změna vlastností spojená s úpravou chemického sloņení a nutriční hodnoty, ale také změna funkčních vlastností, důleņitých pro technologický a zpracovatelský proces. Příkladem mohou být plody rajčat s prodlouņenou dobou trvanlivosti nebo změny růstových schopností u hospodářských zvířat. Podrobněji se těmto modifikacím věnuje kapitola 5 (19).

6.5 Zajištění potravy v rozvojových zemích V důsledku předpokládaného zdvojnásobení lidské populace do roku 2050 se bude muset zvýńit produkce potravin alespoň o 40 %, přičemņ současně klesá úrodnost půdy a ubývá vodních zdrojů. Geneticky modifikované rostliny mohou být vyvíjeny i k řeńení těchto problémů, mohou například zvyńovat úrodu, zlepńovat nutriční hodnotu nebo zvyńovat odolnost rostlin vůči stresovým faktorům (50).

1

Amid kyseliny asparagové, prekurzor toxického akrylamidu, vznikající při tepelné úpravě potravin.

38

7

RIZIKA

Ve spojitosti s pěstováním GM plodin se testuje řada rizik a negativních dopadů, které tento způsob pěstování můņe mít jak na ņivotní prostředí, tak na zdraví člověka i hospodářských zvířat. Mimo zájem testů ale stojí produkty tradičního ńlechtění, tedy i ńlechtění mutačního. Při mutačním ńlechtění byly mutace indukovány například vystavením plodiny do pole gama záření, kde byly kobaltovým zářičem ozářené nejen vysázené rostliny, ale i vńechny organismy, které se vyskytovaly v okolí. Jelikoņ ońetřované plodiny ani nemohly být striktně izolované od okolí, nemohlo být zaručeno, ņe se mutace nebudou indukovat i u plevelů, ńkůdců a ostatních patogenů a ņe nedojde ke vzniku nových druhů s vyńńí agresivitou nebo rezistencí. Stejným způsobem lze nahlíņet i na rizika spojená s konzumací GM potravin. Produkty získané mutačním ńlechtěním mohou mít zcela odlińné sloņení proteinů a mnohem větńí změny v sekvenci aminokyselin způsobené mutací, neņ změny, které nastanou vnesením definovaného transgenu (51).

7.1 Vliv na ţivotní prostředí 7.1.1 Zvýšení pouţívání pesticidů Podle studie, sledující pouņívání pesticidů v USA mezi lety 1996-2011, pěstování herbicid tolerantních plodin zvýńilo spotřebu pesticidů přibliņně o 239 milion kilogramů, zatímco pouņívání Bt plodin sníņilo aplikaci pesticidů o 56 milionů kilogramů. Celkově se aplikace pesticidů zvýńila o 183 milionů kilogramů, tedy přibliņně o 7 %. Nárůst pouņití pesticidů je patrný předevńím v posledních letech, v důsledku nárůstu glyfosát rezistentních druhů plevelů, které zvyńují počet i celkové mnoņství pouņitých herbicidů (52). Zvýńené pěstování plodin odolných vůči herbicidům mělo spolu s klesajícími cenami glyfosátu významný vliv na jeho zvýńenou aplikaci (53). Výměra ploch osetých HT i Bt kukuřicí roste. Křivka nárůstu aplikace pesticidů významněji stoupá například u HT bavlníku. Nejrozńířenějńí HT plodinou pěstovanou v USA je ale sója, která v roce 2011 tvořila 94 % z celkové výměry pěstované sóji (53). Poslední data o pouņívání pesticidů na ochranu sóji pocházejí z roku 2006, tedy z období, kdy rozńiřující se rezistence plevelů ke glyfosátu začínala zvyńovat i pouņívání herbicidů ve vybraných oblastech. Předpokládaný nárůst pouņívání herbicidů na ońetření ploch s HT sójou vzrostl o 13,5 % mezi lety 2006-2011, ve srovnání s nárůstem o 6,6 % při ońetření klasické sóji (52).

39

Graf 3: Plocha kukuřice ošetřená pesticidy a pouţívané GM plodiny (53).

7.1.2 Vznik rezistentních plevelů Rezistence k herbicidům je předvídatelný důsledek přirozeného výběru. Vzácné mutace, které umoņňují jednotlivým plevelům rezistenci vůči herbicidům, existovaly uņ v dobách před ońetřováním plodin herbicidy (54). V důsledku nadměrného pouņívání jednoho herbicidu (glyfosátu) k ońetření herbicid tolerantních plodin, docházelo postupně k nárůstu počtu plevelů s rezistencí na glyfosát (55). Celková plocha HT plodin ońetřovaná glyfosátem je obrovská a glyfosát je účinný na téměř vńechny plevele, coņ dále zvyńuje pravděpodobnost vzniku rezistence (30). K masivnímu pouņívání glyfosátu dońlo po vyprńení patentu Monsanto na glyfosát (komerční název Roundup) a na trhu se objevilo mnoho levných generik (46). Glyfosát vykazoval pro farmáře mnoho výhod v regulaci plevelů, byl velmi účinný a levný, proto se jeho pouņívání rychle rozńířilo. Navzdory upozornění ze strany vědců o nutnosti kombinace glyfosátu s jinými nechemickými metodami ochrany, aby byl omezen jeho selekční tlak v pěstitelských systémech, farmáři dále zůstávali u aplikace glyfosátu (55). V roce 2013 vykazovalo rezistenci ke glyfosátu 24 plodin, z toho bylo 16 druhů pěstovaných v RoundupReady systémech (54). V roce 2013 vykazovalo ve světě rezistenci vůči jednomu nebo více herbicidům celkem 220 druhů plevelů (54). Pozornost je ale věnována zejména jedinému - glyfosátu, tedy herbicidu na který jsou rezistentní GM plodiny. V České republice se HT plodiny pěstovat nesmějí, přesto se ročně pouņije velké mnoņství glyfosátu na ochranu rostlin. Při výskytu plevele rezistentního na glyfosát je nutné vzít do úvahy, co jeho rezistenci způsobilo. Jestli se vyvinula díky nadměrnému pouņívání glyfosátu transgenních plodin (12). 40

farmáři nebo v důsledku pěstování

Graf 4: Počet rezistentních plevelů na glyfosát v USA a ve zbytku světa (56).

Do budoucna bude důleņité zavádět různé postupy v ochraně rostlin před plevely, pouņití herbicidů s více mechanismy působení a dále pěstitelské, biologické i manuální metody v odstraňování plevelů (55). Rezistence vńak nevzniká jen při pěstování geneticky modifikovaných rostlin. Herbicid rezistentní rostliny se u nás nepěstují, přesto se glyfosát pouņívá. I kdyby veńkerá sója, pěstovaná na nańem území, byla herbicid rezistentní, spotřeba glyfosátu by stoupla jen nepatrně (12). Skutečnost, ņe se rezistence k účinným látkám herbicidů objeví, bylo předpovězeno dříve, neņ byla rezistence skutečně prokázána. Při dlouhodobém pouņívání stejné účinné látky je tedy nutné s tímto jevem počítat, ať uņ se jedná o transgenní nebo konvenční plodiny (10). 7.1.3 Vznik rezistentních škůdců Rezistence u ńkůdců je geneticky podmíněná sníņená citlivost k účinku toxinu, způsobená opakovaným vystavením populace ńkůdců insekticidu. Vývoj vzniku rezistence u ńkůdců můņe

sniņovat

insekticidní

účinek

proteinů

Bacillis

thuringiensis

produkovaných

Bt rostlinami. Schopnost hmyzu přizpůsobit se insekticidům podporuje závěr, ņe schopnost vývoje rezistence u ńkůdců je hlavní hrozbou ohroņující účinek Bt plodin. Ńkůdci s vzniklou rezistencí proti Bt toxinu se páří se ńkůdci na Bt toxin citlivými, přičemņ rezistence je u ńkůdců větńinou recesivně děděným znakem. Proto vzniklé potomstvo na Bt plodinách zahyne, coņ podstatně oddálí vývoj rezistence. V případě, ņe Bt rostliny neusmrtí vńechny homozygotní vnímavé jedince, nezničí ani vńechny heterozygoty s rezistencí. Pokud tomu tak je, bude pravděpodobnějńí přeņití heterozygotních jedinců. K oddálení vývoje rezistence přispívá výskyt nonBt rostlin v blízkosti Bt plodin, které umoņňují přeņívání vnímavých ńkůdců. Naopak pokud je dávka toxinu vysoká a počáteční frekvence rezistentních alel nízká,

41

vývoj rezistence můņe být zpoņděn i v případě minimálního výskytu nonBt rostlin, nabízejících úkryty vnímavým ńkůdcům (40). Systematickým pěstováním selektivních Bt plodin můņe také dojít k potlačení jednoho druhu ńkůdce, následnému uvolnění ekologické niky a obsazení jiným druhem. Takto se můņe měnit spektrum ńkůdců v důsledku pěstování Bt plodin a můņe se také stát, ņe původně zanedbatelný druh se stane hospodářsky významným (46). Graf 5: Bt plodiny a rezistentní škůdci (40).

Graf 5 znázorňuje růst počtu pěstovaných Bt plodin ve světě a vývoj rezistence na poli u ńkůdců. Nárůst mnoņství rezistentních ńkůdců sniņuje účinnost rostoucího počtu pěstovaných Bt plodin (40).

7.1.4 Vyvinutí rezistence na antibiotika Dříve se do kultur, určených k získávání buněk, do kterých se následně přenesl ņádaný gen, přidával jako pomůcka i gen, který ruńil účinek určitého antibiotika. Díky tomuto genu vyrostly v prostředí s antibiotikem jen úspěńné transgeny. Dnes uņ se takové geny sice nepouņívají, nicméně dřívějńí odrůdy je obsahují. Rezistence na antibiotika má vzniknout jako následek předávání tohoto genu mezi zkonzumovanou geneticky modifikovanou plodinou a fyziologickou i patogenní mikroflórou zaņívacího traktu. Následkem má být niņńí účinnosti antibiotik a v důsledku toho i sníņená efektivita léčby. Bakterie, vyskytující se přirozeně v půdě, které se dostávají jako běņná součást stravy do lidského zaņívacího traktu, velmi často nesou ve svých genech také necitlivost k antibiotikům. Vzájemné předávání genů mezi bakteriemi je velmi běņné a vzhledem k tomu, ņe se nepodařilo prokázat přenos genu z rostliny na bakterii, pravděpodobně nestojí za vznikem necitlivosti k antibiotikům u bakterií trávícího traktu geneticky modifikované plodiny (12, 19). 42

7.2 Vliv na zdraví člověka 7.2.1 Potravinové alergie Přenos genů z buňky jednoho organismu do jádra buňky jiného organismu má za následek syntézu nového proteinu. Pořadí aminokyselin, tvořící strukturu nové bílkoviny, představuje hlavní riziko vzniku potravinové alergie v důsledku konzumace transgenní potraviny. Proteiny, získané genetickou modifikací, mají alergizující potenciál, pokud je jejich sekvence homologní k jinému definovanému potravinovému alergenu, způsobujícímu neņádoucí imunitní reakci. Případy potravinových alergií vyvolaných konzumací GM potravin nejčastěji souvisejí s expresí nových genů z organismů s alergizujícím potenciálem (19). Zmiňuje se také dalńí způsob vzniku potravinové alergie, jakoņto nezamýńlený efekt přeneseného genu na metabolismus rostliny, který by mohl vést k vytváření nových, neznámých alergenů nebo ke změněné expresi endogenních proteinů (50, 57). Často zmiňovaným příkladem vzniku potravinové alergie je geneticky modifikovaná sója obohacená metioninem, aminokyselinou syntetizovanou v sóji jako produkt vneseného genu, izolovaného z para ořechu, který způsoboval i alergické reakce (19). V důsledku toho nebyl nikdy tento produkt, původně zamýńlený jako krmivo, uveden na trh (57). Aby byla odrůda schválena jako nová, musí podle zákona o oběhu osiva přináńet alespoň jednu novou vlastnost, tedy nejméně jeden gen musí být odlińný od dosavadních odrůd (58). Nové varianty genů nám tedy přináńely a přináńí kaņdá nová odrůda. Pokud vńak této odrůdy nebylo dosaņeno pomocí techniky přenáńení genů, tedy genetické modifikace, není testování tak podrobné jako u GM potravin (12). Genetická modifikace se zpravidla týká cílené modifikace jednoho nebo několika málo genů, na rozdíl od klasických metod ńlechtění, zejména mutačního ńlechtění (10). Zatímco při kříņení se přenáńejí přirozené geny rodičů, vyvolané mutageneze jsou často zaloņené na změně řady mutovaných genů, a tedy vzniká i řada nových bílkovin. Testují se vńak jen ty změny, které jsou důleņité pro uņitek a popis odrůdy, o řadě dalńích změněných genů a jejich charakteru informace nemáme (46). Jestliņe nevíme, kolik nových genů vzniklo a jak se lińí od původních, neumíme ani stanovit vliv nově vzniklých bílkovin na lidský organismus (10). Posuzování alergenního potenciálu nové GM plodin se děje na základě srovnávání vlastností s odpovídající konvenční plodinou. Důvodem srovnávání alergenních proteinů je zjińtění změněného alergenního potenciálu GM plodiny, jakoņto nezamýńleného efektu v důsledku genetické modifikace. Případné rozdíly mezi plodinami, které srovnání objeví, jsou přičítány 43

genetické modifikaci a velikost těchto rozdílů má odráņet i velikost rizika pro veřejné zdraví. Výsledky, vycházející z preteomických studií ukazují, ņe rozdíly mezi přirozenými variantami konvenčních rostlin jsou mnohem větńí neņ rozdíly mezi GM a konvenčně pěstovanými rostlinami za stejných podmínek. Proto by GM potraviny prakticky neměly mít vliv na rozvoj alergie u nealergické populace, která je i v konvenčních plodinách vystavena velké variabilitě přirozeně se vyskytujících alergenů. Jakmile byla jednou potravina vyhodnocena jako alergen významný pro veřejné zdraví, musí být tato informace označena na potravině bez ohledu na to, jestli se jedná o klasickou nebo GM variantu (33). 7.2.2 Konzumace „cizí“ DNA Konzumace DNA z „cizích druhů“ (bakterií, virů) je jednou z častých obav spotřebitelů. Lidé jsou vńak této konzumaci vystaveni kaņdodenně aniņ si to uvědomují, protoņe potrava vņdy obsahuje nějaké mnoņství bakterií (57). Lidé i hospodářská zvířata jsou tedy běņně vystaveni konzumaci DNA, která je součástí kaņdodenní stravy a v jejich genomu nebyl zjińtěn ņádný rostlinný gen, přestoņe rostliny běņně během svého vývoje konzumují. Například sója rezistentní na glyfosát má vnesený gen z půdní bakterie a kóduje enzym, který je podobný enzymu sóji, ale nevykazuje citlivost na glyfosát. Tento enzym se běņně vyskytuje u větńiny půdních bakterií. V jednom gramu ornice se můņe vyskytovat aņ kolem miliardy těchto bakterií a dostávají se samozřejmě i do nańí potravy. Při laboratorním testování potravin pro hygienické účely vyjadřujeme tyto nepatogenní mikroorganismy jako celkový počet mikroorganismů nebo nověji jako počet aerobních mikroorganismů. Hygienické normy v některých případech připouńtějí aņ deset milionů bakterií v gramu běņné stravy. Běņně se tedy vystavujeme konzumaci těchto genů, i kdyņ nekonzumujeme geneticky modifikovanou sóju a jiné plodiny (12, 46). Při genetické modifikaci se manipuluje jen s malým mnoņstvím genů, obvykle s jedním aņ třemi. Pokud zváņíme, ņe genom pńenice obsahuje asi 120 tisíc genů, je obsah přenesených genů, které zkonzumujeme, zanedbatelný (12).

7.3 Vliv na hospodářská zvířata Ačkoli jsou geneticky modifikované plodiny pouņívány jiņ řadu let jako krmiva a řada studií prokázala jejich bezpečnost pro hospodářská zvířata, stále se nad jejich pouņíváním vedou diskuze. Nejčastěji jsou zmiňované potenciální ńkodlivé účinky transgenní DNA a exprese transgenních proteinů po konzumaci GM krmiva hospodářkami zvířaty (negativní vliv na metabolické procesy, indukce zánětlivé odpovědi nebo vyvolání alergie) a prostřednictvím ņivočińných produktů i nepřímý negativní dopad na člověka (59). 44

7.3.1 Přítomnost rekombinantní DNA v ţivočišných produktech Geny vyuņívané ke genetické modifikaci tvoří jen malý zlomek celkového mnoņství genů, které se dostávají do zaņívacího traktu hospodářských zvířat. DNA přijatá v krmivu je v trávícím traktu velmi rychle rozkládána. Trávení začíná v kyselém pH ņaludku monogastrů nebo ve slezu u přeņvýkavců. K rozkladu dále přispívají enzymy DNáza I a II. Sled těchto procesů zajistí rozloņení větńiny přijaté DNA na jednotlivé nukleotidy. Z provedených pokusů vyplynulo, ņe malá část (přibliņně 4 %) DNA přijaté potravou je rozńtěpena na tak velké části, ņe by mohly obsahovat nenaruńený gen. Pokud tedy část DNA nemusí být v trávícím traktu rozńtěpena, nelze vyloučit ani moņnost přenosu DNA z GM krmiv do organismu zvířat, nicméně tato nerozńtěpená DNA je zachycena buňkami střevní sliznice a bílými krvinkami (10). Zvířata netráví DNA z geneticky modifikovaných a konvenčně pěstovaných rostlin rozdílně a DNA z GM plodin není detekovatelná v ņivočińných produktech. Důleņité je, ņe i v krmivech, která nebyla geneticky modifikovaná, přijímají zvířata pravidelně DNA a RNA, jsou tedy součástí jejich běņné stravy. DNA z geneticky modifikovaných plodin je chemicky rovnocenná DNA z ostatních zdrojů a obě jsou důkladně ńtěpeny v gastrointestinálním traktu během trávení. Fragmenty rostlinné DNA byly nalezeny v trávícím traktu několika druhů, nicméně ņádná rekombinantní DNA nebyla u zvířat krmených GM krmivem nalezena v mléce, mase nebo vejcích. Výjimkou byla studie, která zkoumala výskyt fragmentů trasgenní DNA v bio a konvenčním mléce v Itálii (36). Transgenní DNA byla v této studii nalezena jak ve vzorcích konvenčního

mléka,

tak

i

v bio

mléku.

Bio

mléko

bylo

získáváno

od zvířat, která nebyla krmena GM krmivem, přítomnost DNA v těchto vzorcích mohla vzniknout například vzduńnou či fekální kontaminaci krmiva (60). 7.3.2 Orgánové patologie Výsledky rozsáhlých studií nenacházejí nepříznivý vliv GM kukuřice na zdraví zvířat. U zvířat krmených GM kukuřicí byly orgánové patologie a funkce stejné jako u zvířat krmených klasickou kukuřicí. Nebyl nalezen ņádný nepříznivý vliv GM kukuřice na morfologii tenkého střeva ani na střevní mikroflóru. Protilátky specifické proti bílkovině GM kukuřice (Cry1Ab) nebyly detekovány v krvi, coņ naznačuje i nepřítomnost alergického typu imunitní odpovědi na tuto bílkovinu. Gen cry1Abani Cry1Ab protein nebyly nalezeny v krvi, orgánech nebo produktech zvířat krmených GM kukuřicí, coņ ukazuje, ņe ņádná 45

neporuńená rDNA ani neporuńená rekombinantní bílkovina neputovala z trávícího traktu zvířat do ostatních tkání těla nebo do jedlých ņivočińných produktů (36). U prasat, krmených GM kukuřicí nebyl nalezen Bt toxin ani gen Cry1Ab v krvi ani orgánech. Gen Cry1Ab byl nalezen v trávenině ņaludku a s nízkou frekvencí i v ileu. Nevyskytoval se vńak v distálnějńích částech gastrointestinálního traktu, zatímco fragmenty Bt toxinu byly detekovány ve vńech částech GIT (61). Dále nebyl prokázán vliv GM kukuřice a sóji na parametry erytrocytů, leukocytů a trombocytů. Přenos transgenní DNA z krmiva do krve nebyl zjińtěn. Krmení březích prasnic směsí, která obsahuje GMO nemělo vliv na reprodukční schopnosti ani na vývoj potomstva (62). Systematický přehled, který sledoval vliv GM krmiv na zdraví zvířat krmených GM kukuřicí, sójou, rýņí, tritikále a brambory, hodnotil výsledky 12 dlouhodobých studií (více neņ 90 dní aņ dva roky trvání) a 12 vícegeneračních studií (dvě aņ pět generací). Z výsledků vńech 24 studií vyplynulo, ņe nebyly pozorované ņádné statisticky významné rozdíly ve sledovaných parametrech mezi zvířaty krmenými GM a konvenčními krmivy. Pozorované malé rozdíly se pohybovaly v normálním rozmezí kolísání uvaņovaného parametru, a tak neměly ņádnou biologickou ani toxikologickou významnost. Podle současných poznatků hodnotily studie GM plodiny jako nutričně rovnocenné konvenčním a jejich pouņití v krmivech a potravinách jako zdravotně bezpečné (63). Výsledky prezentované ve větńině studií neukazují na ńkodlivé účinky GM krmiv a transgenní plodiny mohou být pouņívány ke krmení zvířat, vyuņívaných pro produkci potravin, aniņ by byly ovlivněny metabolické ukazatele nebo výsledné ņivočińné potraviny (59). Kritický systematický přehled poukazuje ale na nejednotnost studií, netransparentnost metodiky a výsledků, coņ znemoņňuje jejich zkontrolování a opakované provedení a činí tak neúplný obraz o bezpečnosti GM plodin. Větńina studií sice dochází k závěru, ņe nebyly pozorované ņádné významné rozdíly mezi zvířaty krmenými GM a konvenčními krmivy, toxicita ani patologie ale nebyly předem vymezeny a nepřítomnost významných rozdílů neznamená, ņe není třeba dalńích analýz (64). 7.3.3 Koexistence Produkce uņitkových plodin můņe být v zemědělství uskutečněna konvenčním způsobem, ekologicky nebo produkcí GM plodin. V Evropské unii zastává Evropská komise názor, 46

ņe vńechny tři typy zemědělství mohou společně koexistovat, coņ dává farmářům i spotřebitelům moņnost svobodné volby. Současně vńak koexistence různých typů zemědělství vyņaduje toleranci mezi farmáři, neboť pěstování rostlin představuje otevřený systém a dokonalé oddělení rostlin mezi sousedními poli není moņné. Jako GMO nejsou označovány potraviny obsahující méně neņ 0,9 % GMO v kaņdé sloņce za předpokladu, ņe přítomnost geneticky modifikovaných organismů je nezáměrná. Ņádná prahová mnoņství vńak nejsou stanovena pro obsah non - GMO v GMO (27, 28). Pohledy na moņnost koexistence jsou různé. Podle některých názorů je ekologické zemědělství na rozdíl od GM plodin přirozený způsob pěstování a díky otevřenosti systému, musí docházet je kontaminaci transgeny.

Jiní označují techniky klasického ńlechtění

mutagenezí také jako nepřirozené a nepřiklánějí se k oddělenému pěstování GM rostlin. 7.3.3.1 Přenos genů Na přenos genů mezi rostlinami sousedních polí působí řada ovlivňujících faktorů jako například síla a směr větru, teplota, vlhkost, vodní sráņky během doby květu a různá doba květu. Na základě těchto a řady dalńích vlivů byly za pomocí modelů vypočítány vzdálenosti, při jejichņ dodrņování lze vedle sebe pěstovat GM plodiny a plodiny konvenčního nebo ekologického zemědělství. Nicméně řadu těchto faktorů nelze předem předpovědět a výpovědní hodnota modelů je proto omezená (28). Pěstitelé GM plodin musí dodrņovat stanovené minimální odstupné vzdálenosti, a to 70 metrů od konvenčně pěstovaných plodin a 200 metrů od plodin pěstovaných v reņimu ekologického zemědělství, které mají sniņovat moņnost přenosu genů. V případě, ņe jsou GM plodiny obseté konvenčními, 1 řádek klasické plodiny o minimální ńířce 70 centimetrů nahrazuje 2 metry minimální odstupné vzdálenosti (21). Dodrņování odstupných vzdáleností sniņuje také pravděpodobnost přenosu pylu mezi rostlinami. Mnohem účinnějńí je vńak pouņívání pylových bariér, například stromů nebo keřů vysetých kolem pole s GM plodinami, které slouņí jako lapače pylu a omezují tak riziko kříņového přenosu (65). 7.3.3.2 GMO a ekologické zemědělství Pěstování GM plodin se neslučuje s konceptem ekologického zemědělství a představou spotřebitelů o bio výrobcích, proto tyto plodiny nesmějí být v ekologickém zemědělství pouņívány. Přesto mohou bio výrobky obsahovat příměsi GMO, pokud vńak nepřesahují stanovenou hranici 0,9 %, nemusejí být označovány. Produkty ekologického zemědělství nejsou definované jako výrobky GMO - free pokud jde o nechtěnou kontaminaci. Stejně jako nemohou ekologičtí farmáři zaručit nulovou kontaminaci pesticidy, které nepouņívají, 47

nemohou ani garantovat, ņe bio výrobek neobsahuje stopy GMO (28). V ekologickém zemědělství se hojně vyuņívá k ochraně rostlin biopesticidů, příkladem mohou být i přípravky obsahující delta - endotoxin, který je rovněņ produkován i GM Bt odrůdami. Plody, pocházející z ekologického zemědělství, které nesmějí být pěstovány jako GMO, tak ale mohou být na svém povrchu kontaminovány stejnou „cizí“ DNA a obsahovat i stejný „cizorodý“ delta - endotoxin jako GM plody (51).

48

8

POSTOJE VEŘEJNOSTI

Přestoņe pěstování GM plodin zaznamenalo v minulých letech prudký nárůst, jejich pouņívání je stále poměrně omezené jednak technickými problémy, ale také významným negativním postojem ńiroké veřejnosti. Jednou z největńích obav veřejnosti je umělé slučování genů z různých organismů, které nemohou být kříņeny přirozeným způsobem. Transgenoze bývá chápána jako nebezpečná a nepřirozená. Částečně i díky tomuto skepticismu byla jako alternativa transgenních plodin vyvinuta cisgenoze, která je veřejností vnímána pozitivněji (66).

8.1 Faktory ovlivňující postoje ke GMO 8.1.1 Socio - ekonomické charakteristiky S transgenozí i cisgenozí u potravin souhlasili více muņi neņ ņeny. Procento jejich souhlasu rostlo s vyńńí úrovní vzdělání, dále bylo vyńńí u mladńích muņů a u těch, kteří nebydleli na venkově. Vyńńí podpora byla také u farmářů (66). 8.1.2 Náboţenství Mezi přísluńníky jednotlivých náboņenství byly zaznamenány velmi rozdílné přístupy k cisgenozi a transgenozi. Cisgenozi povaņovali nejčastěji za rizikovou muslimové, méně pak katolíci. Naopak transgenoze byla jako nebezpečná nejčastěji vnímána pravoslavnými (66). 8.1.3 Vzdělání Respondenti, jejichņ otec nebo matka studovali přírodní vědy, vnímali cisgenozi a trasgenozi jako méně nebezpečnou. Obě metody byly povaņovány za méně rizikové v případě, ņe měl otec dotazovaných přírodovědné vzdělání (66). Byla také prokázána přímá spojitost mezi znalostmi a postoji, která dokládala přímý pozitivní vztah mezi zvyńující se znalostí GM technologií a rostoucí podporou pouņívání GMO. Postoje rovněņ ovlivňuje, jak lidé vnímají rizika a výhody GMO. Vyńńí vzdělání mělo za následek vyńńí ochotu přijetí výhod GMO, niņńí úroveň vzdělání naopak souvisela s vyńńím vnímáním rizik. Odborníci vnímají menńí nebo zcela odlińná rizika pro aplikace GMO neņ veřejnost, mají více vědomostí souvisejících s GMO a jejich postoj není tak extrémní jako u průměrných spotřebitelů. Odborníci posuzují bezpečnost konkrétních případů GMO na základě vzdělání a zkuńeností, nečiní obecné závěry o GMO (67, 68).

49

8.1.4 Zdroje informací Informace o GMO technologiích, zvláńtě v oblasti GM potravin, které pocházejí od spotřebitelských organizací, environmentálních skupin a vědců jsou vnímány jako více pravdivé ve srovnání s informacemi od biotechnologického průmyslu a vlády. Také průzkum mezi Evropany potvrdil, ņe nejmenńí důvěru mají lidé k informacím pocházejícím od vlády a průmyslu. Zdá se, ņe lidé ochotněji přijímají rizika GMO prezentovaná environmentalisty neņ výhody, které uvádí vláda a průmysl (67). 8.1.5 Označování produktů jako GMO Značení na obalech potravin je jednou z moņností sdělování informací, která má spotřebiteli umoņnit výběr (67). Průzkum mezi spotřebiteli z Belgie, Francie, Nizozemska, Ńpanělska a Velké Británie se dotazoval na nákup GM rýņe. Rýņe mohla být označena jako GMO, cisgenní, s přínosem pro ņivotní prostředí (který by mohla cisgenoze poskytnout) a vzájemné kombinace těchto tří označení. Z průzkumu vyplynulo, ņe spotřebitelé jsou ochotni zaplatit vyńńí částky za produkty, aby se vyhnuli koupi potraviny označené jako GMO. Kromě Ńpanělska byli ochotni zaplatit vyńńí cenu i za produkt, který je označen jako cisgenní, aby se vyhnuli koupi výrobku označeného jako GMO (69). Tento trend je patrný předevńím v Evropské unii. Evropané jsou v porovnání se spotřebiteli ze Severní Ameriky ochotni zaplatit vyńńí částky za výrobek, který nebyl geneticky modifikován (67). Mezi faktory, které ovlivňovaly řecké spotřebitele ke koupi GMO - free potraviny byla například certifikace potraviny jako bio nebo GMO - free, zájem o ochranu ņivotního prostředí a nutriční hodnoty, cena a kvalita výrobku (70).

8.2 Rozdílné přístupy ke GMO ve světě O rozdílném přístupu ke GMO vypovídá i podíl pěstovaných GM plodin v jednotlivých zemích. Zatímco podíl pěstovaných GM plodin v USA stále roste, v Evropské unii podíl ploch s GM plodinami spíńe klesá (37). Legislativa upravující GMO v Evropské unii je jedna z nejpřísnějńích na světě, vńechny produkty obsahující GMO podléhají povinnému označování a průměrná doba uvedení na trh trvá asi o 1,5-2 roky déle neņ v USA (22, 24). Srovnání

ukázalo,

ņe

Američané

zaujímají

pozitivnějńí

a

důvěryhodnějńí

postoj

ke GM technologiím neņ Evropané (67). Podle prováděného průzkumu téměř 60 % Evropanů nepodporuje GM potraviny a GMO je také jedním z aspektů souvisejících s potravinami, ze kterého mají Evropané největńí obavy (24).

50

Graf 6: Míra souhlasu evropské veřejnosti s GM potravinami (71). Souhlasí

Spíńe souhlasí

Spíńe nesouhlasí

Nesouhlasí

Neví

% respondentů 2010

5

2005

6

18 21

28

33 29

28

16 16

Spotřebitelé v Evropské unii jsou ochotnějńí zaplatit vyńńí částky za produkty, které nebyly geneticky modifikovány (67). Ńetření, které se zaměřovalo na kaņdodenní nákupní chování Evropanů, ukázalo, ņe pokud mají spotřebitelé na výběr mezi GM a klasickou potravinou, nakupují i GM varianty, přestoņe v dotaznících uvádějí jinak. Rozdíly mezi postoji spotřebitelů mohou být vysvětleny odlińností způsobu vlády a rozdílnou důvěrou ve stávající regulační systém (3, 67). Američané jsou také více přesvědčeni, ņe pravidla a regulační předpisy související s GMO zajistí bezpečnost potravin. Dále jsou méně znepokojeni nepřítomností povinného značení výrobků, které obsahují GMO a méně upřednostňují povinné označování. Jelikoņ Evropané mají radikálnějńí postoje ke GM potravinám, bylo srovnáno, jaká je jejich informovanost o GMO. Otázky z evropského průzkumu Eurobarometer byly pouņity k ověření vědomostí o genetické modifikaci u Američanů, u kterých větńí část dotazovaných odpověděla na otázky správně (3). Současný pohled obyvatel EU na GMO je takový, ņe jsou sice bezpečné ke konzumaci, ale jedině v případě, ņe se pěstují mimo území členských států (24).

8.3 Přístup veřejnosti z České republiky Podle průzkumu prováděného v Evropské unii, slyńelo pojem GMO 76 % dotázaných respondentů z České republiky. Jen 30 % respondentů si vńak dále vyhledávalo informace o GM potravinách (72).

51

Graf 7: Srovnání postojů ke GM potravinám. Spotřebitelé EU a České republiky (72).

Česká republika je jednou z mála zemí EU, kde se pěstují GM plodiny. O pozitivnějńím přístupu Čechů ke GMO v rámci EU vypovídají i pozitivnějńí odpovědi na otázky, týkající se GM potravin, jak vyplývá z grafu 7 (72).

52

9

PRAKTICKÁ ČÁST

Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit, jak se lińí vědomosti, názory a postoje na problematiku GMO u studentů vysokých ńkol. Cíleně byli osloveni studenti těch oborů, kterých se témata související s GMO otázkami mohou dotýkat.

10 HYPOTÉZY Hypotéza I: Vliv studovaného oboru na vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. H0: Studovaný obor neovlivňuje vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. H1: Studovaný obor ovlivňuje vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. Hypotéza II: Vliv vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti GM potravin na nákupní chování. H0: Vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti GM potravin nemá vliv na nákupní chování studentů. H1: Vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti GM potravin má vliv na nákupní chování studentů. Hypotéza III: Vliv studovaného oboru na postoj studentů ke genetické modifikaci. H0: Studovaný obor neovlivňuje postoj studentů ke genetické modifikaci. H1: Studovaný obor ovlivňuje postoj studentů ke genetické modifikaci. Hypotéza IV: Vliv znalosti pojmu genetická modifikace na postoj ke genetické modifikaci. H0: Chápání pojmu genetická modifikace neovlivňuje postoj ke genetické modifikaci. H1: Chápání pojmu genetická modifikace ovlivňuje postoj ke genetické modifikaci.

53

11 METODIKA 11.1 Sběr dat Sběr dat probíhal pomocí anonymního dotazníkového ńetření u studentů určených oborů. Jednalo se o studenty ńesti oborů z pěti fakult Masarykovy univerzity a jedné fakulty Mendelovy univerzity. Sběru dat se zúčastnilo celkem 468 studentů. Z důvodu neúplných informací bylo vyřazeno 6 dotazníků, k vyhodnocení bylo tedy pouņito 462 dotazníků. Dotazníky byly rozdány studentům přímo ve výuce, na místě byly i vyplněny a vysbírány zpět. Dotazník se skládal ze 14 uzavřených otázek a je součástí přílohy, včetně vyznačených očekávaných odpovědí.

11.2 Zpracování dat Ke statistickému zpracování a vyhodnocení získaných dat byl pouņit program Microsoft Office Excel 2007. K testování hypotéz bylo pouņito metody Chí - kvadrát testu.

11.3 Popis souboru K vyhodnocení byla pouņita data získaná od 462 respondentů. Jednalo se o studenty Masarykovy univerzity a Mendelovy univerzity v Brně.

Studenti byli rozděleni podle

studovaného oboru, pohlaví a bydlińtě. Celkem 373 respondentů studovalo na Masarykově univerzitě a 89 na Mendelově univerzitě. Z Masarykovy univerzity se průzkumu účastnilo 69 studentů oboru Ekologická biologie a 76 studentů Molekulární biologie a genetiky z Přírodovědecké fakulty, dále 87 studentů Vńeobecného lékařství a 80 studentů Nutriční terapie z Lékařské fakulty a 61 studentů Environmentálních studií z Fakulty sociálních studií. Z Mendelovy univerzity se do průzkumu zapojilo 89 studentů oboru Technologie potravin. Respondenti byli rozděleni podle pohlaví, přičemņ se soubor skládal z 344 ņen (74,5 %) a 118 (25,5 %) muņů. Rozdělení respondentů podle počtu obyvatel bydlińtě bylo poměrně vyrovnané.

54

Graf 8: Rozdělení respondentů podle studovaného oboru. Technologie potravin; 89

Ekologická biologie; 69 Environmentální studia; 61

Molekulární biologie a genetika; 76

Nutriční terapie; 80

Vńeobecné lékařství; 87

Graf 9: Rozdělení respondentů podle pohlaví.

Muņi; 118

Ņeny; 344

55

Graf 10: Rozdělení respondentů podle studovaného oboru a pohlaví.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10

20 Ņeny

30

40

50

60

70

Muņi

Graf 11: Rozdělení respondentů podle počtu obyvatel bydliště. Do 1000; 103

Nad 100 000; 118

50 000 - 100 000; 40 1000 - 10 000; 100

10 000 - 50 000; 101

56

80

90

Graf 12: Rozdělení respondentů podle studovaného oboru a počtu obyvatel bydliště.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńebecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie poravin 0 Do 1000

1000 - 10 000

10

20

30

10 000 - 50 000

57

40

50

60

50 000 - 100 000

70

80

Nad 100 000

90

12 VÝSLEDKY Otázka č. 4 Slyšel/a už jste někdy pojem „geneticky modifikovaný organismus“? Na tuto otázku odpověděli vńichni dotazovaní ano.

Otázka č. 5 Pokud jste už někdy tento pojem slyšel/a, odkud jste čerpal/a informace? U této otázky mohli respondenti označit více odpovědí. Zdrojem informací o GMO byla nejčastěji výuka v rámci studijního programu na vysoké ńkole a dále pak informace získané na internetu. Naopak čerpání informací o GMO z vědeckých studií bylo nejméně časté. Informace o GMO ve výuce na univerzitách byl nejčastějńí způsob získávání informací u studentů vńech oborů kromě Vńeobecného lékařství. Vědecké studie byly zdrojem informací nejčastěji u studentů Molekulární biologie a genetiky, u ostatních oborů to byl naopak nejméně častý zdroj informací. Graf 13: Zdroje informací o GMO. 450 400 398 350 348 300 250 200 150

192 144

100

136

50 0 Časopisy, noviny

Televize, rádio

Internet

58

Součást výuky ve ńkole

Vědecké studie

Graf 14: Čerpání informací o GMO podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0 Časopisy, noviny

Televize, rádio

50

100

Internet

150

Součást výuky ve ńkole

200

250

Vědecké stuie

Otázka č. 6 Co si představujete pod technikou genetické modifikace? Větńina (82 %) respondentů zvolila správnou odpověď - dosaņení cílených vlastností organismu pomocí genetické se modifikace se obvykle týká změny jen několika málo genů. Nejčastěji volenou nesprávnou odpovědí (12 %) byla moņnost, ņe cílem genetické modifikace je záměrné působení mutací v genech, coņ je podstatou mutačního ńlechtění, ne genetické modifikace. Pokud rozdělíme respondenty podle studovaného oboru, správnou odpověď volila největńí část studentů Molekulární biologie a genetiky (92 %), naopak nejniņńí podíl správných odpovědí měli studenti Ekologické biologie, kde správně odpovědělo 74 % dotázaných.

59

Graf 15: Představa o podstatě genetické modifikace. Mezidruhové oplodňování 2%

Přestavba vńech genů 4%

Záměrné působení mutací 12%

Cílená změna několika málo genů 82%

Graf 16: Představa o podstatě genetické modifikace podle studovaného oboru.

Biologická ekologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10

20

30

40

50

60

Změna vńech genů

Cílená změna několika málo genů

Záměrné působení mutací

Mezidruhové oplodňování

60

70

80

90

Otázka č. 7: Myslíte si, že jsou geneticky modifikované potraviny dostupné v obchodech v České republice? Největńí část studentů (75 %) souhlasila, ņe GM potraviny jsou dostupné v obchodech v České republice, 9 % respondentů uvedlo, ņe dostupné nejsou. Odpověď „nevím“ zvolilo 16 % studentů. Odpověď, ņe GM potraviny jsou dostupné v ČR, volil největńí podíl studentů Nutriční terapie a Vńeobecného lékařství. Naopak studenti Ekologické biologie se nejčastěji domnívali, ņe GM potraviny v ČR dostupné nejsou. Graf 17: Dostupnost geneticky modifikovaných potravin v obchodech v ČR.

Nevím 16% Ne 9%

Ano 75%

Graf 18: Dostupnost geneticky modifikovaných potravin v ČR podle studovaného oboru.

Biologická ekologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10

20

30 Ano

61

40 Ne

50 Nevím

60

70

80

90

100

Otázka č. 8 O jaké skupiny potravin se podle Vás nejčastěji jedná? Na tuto otázku odpovídali jen respondenti, kteří v předcházející otázce zvolili moņnost, ņe GM potraviny jsou dostupné v obchodech v České republice. Celkem tedy na tuto otázku odpovídalo 344 respondentů. Nejčastěji dostupné GM potraviny v České republice byly podle oslovených studentů obiloviny, ovoce a zelenina a luńtěniny. Méně často pak byly voleny výrobky jako tuky a oleje, masné a mléčné výrobky. Dále byly uváděny okopaniny, ńkrob z GM kukuřice, losos a podobně. Nejčastějńí odpovědí u studentů vńech oborů byly obiloviny. Ovoce a zelenina byly spolu s masnými výrobky a luńtěninami nejčastěji uváděny studenty Vńeobecného lékařství, tuky a oleje Nutričními terapeuty. Graf 19: Skupiny nejčastějších geneticky modifikovaných potravin. 300 295 250 200 187 150

167

100 50 39

67

20

8

0 Masné výrobky

Mléčné výrobky

Obiloviny

Luńtěniny

62

Ovoce a zelenina

Tuky a oleje

Jiné

Graf 20: Skupiny nejčastějších geneticky modifikovaných potravin podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

20

40

60

80

Masné výrobky

Mléčné výrobky

Obiloviny

Ovoce a zelenina

Tuky a oleje

Jiné

100

120

140

160

180

Luńtěniny

Otázka č. 9 Posuďte prosím míru Vašeho souhlasu/nesouhlasu s následujícími tvrzeními: I: Konzumací potraviny, která byla geneticky modifikovaná, můţe dojít k ovlivnění genů člověka prostřednictvím interakce s vlastní DNA. Největńí část respondentů (76 %) s tímto tvrzením nesouhlasila. Pouze 7 % dotazovaných si myslelo, ņe konzumací GM potraviny můņe dojít k ovlivnění genů člověka. Odpověď „nevím“ zvolilo 17 % dotazovaných. Nejčastěji souhlasili studenti Environmentálních studií (11 %), naopak ņádný ze studentů Molekulární biologie a genetiky souhlas nevyjádřil.

63

Graf 21: Ovlivnění genů člověka po konzumaci GM potraviny. Nevím 17%

Souhlasím 7%

Nesouhlasím 76%

Graf 22: Ovlivnění genů člověka po konzumaci GM potraviny podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10

Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

64

40

50 Nevím

60

70

80

90

II: Geneticky modifikovaná kukuřice obsahuje geny, zatímco klasická kukuřice ne. Větńina respondentů s tímto tvrzením nesouhlasila a zvolila tak správnou odpověď. Pouze 4 % dotazovaných souhlasila a odpověď „nevím“ zvolila dalńí 4 % studentů. S tvrzením nejčastěji souhlasili studenti Technologie potravin (10 %). Naopak nejčastěji nesouhlasili studenti Environmentálních studií (95 %) a Vńeobecného lékařství (94 %). Graf 23: Geny obsahuje jen GM kukuřice. Souhlasím 4%

Nevím 4%

Nesouhlasím 92%

Graf 24: Geny obsahuje jen GM kukuřice podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

65

40

50 Nevím

60

70

80

90

III: Modifikovaný kukuřičný škrob (pouţívaný například jako zahušťovadlo) se vyrábí z geneticky modifikované kukuřice. Celkem 42 % dotazovaných s tímto tvrzením nesouhlasilo. Dalńích 38 % zvolilo odpověď „nevím“ a 20 % respondentů s tvrzením souhlasilo. Nejčastěji souhlasili studenti Vńeobecného lékařství (26 %) a Nutriční terapeuti (23 %). Naopak nejméně s tvrzením souhlasili studenti Technologie potravin (11%), kteří vykazovali současně i největńí míru nesouhlasu (62 %). Graf 25: Modifikovaný kukuřičný škrob se vyrábí z GM kukuřice.

Souhlasím 20%

Nevím 38%

Nesouhlasím 42%

Graf 26: : Modifikovaný kukuřičný škrob se vyrábí z GM kukuřice podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

66

40

50 Nevím

60

70

80

90

IV: Ve velkochovech v Evropské unii se mohou chovat geneticky modifikované druhy hospodářských zvířat, která rychleji rostou a přibývají na váze. Téměř polovina respondentů (47 %) s tvrzením nesouhlasila a tudíņ si mysleli, ņe se v EU nemohou chovat GM druhy hospodářských zvířat. S tvrzením souhlasila necelá čtvrtina dotazovaných (24 %) a 29 % studentů odpověď neznala. S tvrzením nejčastěji souhlasili studenti Vńeobecného lékařství (36 %). Naopak nejméně souhlasili studenti Environmentálních studií (13 %). Graf 27: GM druhy hospodářských zvířat ve velkochovech v EU.

Souhlasím 24%

Nevím 29%

Nesouhlasím 47%

Graf 28: : GM druhy hospodářských zvířat ve velkochovech v EU podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

67

40

50 Nevím

60

70

80

90

V: Hospodářská zvířata ve velkochovech v Evropské unii mohou být krmena geneticky modifikovanými krmivy. Největńí část si správně myslela (63 %), ņe zvířata v chovech v EU mohou být krmena GM krmivy. S tímto tvrzením nesouhlasilo 12 % dotazovaných. Odpověď „nevím“ zvolilo 25 % studentů. Nejčastěji souhlasili studenti Environmentálních studií (74%) a nejméně studenti Technologie potravin (44 %). Graf 29: GM krmiva v EU.

Nevím 25%

Souhlasím 63% Nesouhlasím 12%

Graf 30: GM krmiva v EU podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

68

40

50 Nevím

60

70

80

90

VI: V případě, ţe bylo hospodářské zvíře krmeno geneticky modifikovaným krmivem, musí být tato informace uvedena na konečném výrobku (v Evropské unii). Téměř

polovina

dotazovaných

se

domnívala,

ņe

ņivočińné

produkty,

získávané

od hospodářských zvířat, které byly krmeny GM krmivy, musí být označeny. V Evropské unii toto označování vńak povinné není. S tvrzením nesouhlasilo 21 % respondentů a 33 % studentů nevědělo odpověď. Nejčastěji souhlasili studenti Technologie potravin (61 %), naopak u studentů Environmentálních studií byla největńí míra nesouhlasu (49 %). Graf 31: Značení ţivočišných potravin, pocházejících od zvířat krmených GM krmivy.

Nevím 33%

Souhlasím 46%

Nesouhlasím 21%

Graf 32: Značení ţivočišných potravin, pocházejících od zvířat krmených GM krmivy podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

69

40

50 Nevím

60

70

80

90

VII:Technikami genetické modifikace je moţné přenášet geny z ţivočichů do rostlin. Největńí část studentů (39 %) si nemyslela, ņe je moņné přenáńet technikami genetické modifikace geny z ņivočichů do rostlin. S tvrzením souhlasilo 31 % respondentů a 30 % dotazovaných bylo nerozhodných. S tvrzením nejčastěji souhlasili studenti Molekulární biologie a genetiky (71 %), nejméně souhlasili studenti Technologie potravin (14 %). Největńí míra nesouhlasu byla u studentů Vńeobecného lékařství (46 %) a nejmenńí u studentů Molekulární biologie a genetiky (18 %).

Graf 33: Přenášení genů z ţivočichů do rostlin.

Nevím 30%

Souhlasím 31%

Nesouhlasím 39%

Graf 34: : Přenášení genů z ţivočichů do rostlin podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

70

40

50 Nevím

60

70

80

90

VIII: Geneticky modifikované ovoce je vţdy větší neţ klasické. Více neņ tři čtvrtiny respondentů (76 %) nesouhlasily s tvrzením, ņe geneticky modifikované je vņdy větńí neņ klasické. Souhlas vyjádřilo 11 % studentů a 13 % dotazovaných zvolilo odpověď „nevím“. Nejčastěji souhlasili studenti Nutriční terapie (18 %) a nejmenńí míra souhlasu byla u studentů Molekulární biologie a genetiky (1 %), u kterých byla současně i největńí míra nesouhlasu (89 %). Graf 35: Velikost GM ovoce. Nevím 13%

Souhlasím 11%

Nesouhlasím 76%

Graf 36: Velikost GM ovoce podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

71

40

50 Nevím

60

70

80

90

IX: V případě, ţe potravina nebo některá z jejích sloţek obsahuje geneticky modifikovaný organismus, musí být tato informace uvedena na obalu potraviny (v Evropské unii). Souhlas s tvrzením a tedy správnou odpověď označilo 76 % respondentů, protoņe produkty obsahující GMO musí být v rámci EU řádně značeny. S tvrzením nesouhlasilo 9 % studentů a 15 % odpověď nevědělo. S tímto tvrzením nejčastěji souhlasili studenti Technologie potravin (87 %). Největńí nesouhlas, a tedy i nejmenńí orientace v problematice, byl u studentů Ekologické biologie (13 %). Graf 37: Značení GM potravin. Nevím 15% Nesouhlasím 9%

Souhlasím 76%

Graf 38: Značení GM potravin podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

72

40

50 Nevím

60

70

80

90

X: V Evropské unii se mohou pěstovat geneticky modifikované plodiny. S tímto tvrzením vyjádřilo souhlas 78 % dotazovaných a zvolilo tak správnou odpověď. Ze zbylých 22 % respondentů nesouhlasilo 11 % studentů a 11 % dotazovaných zvolilo odpověď „nevím“. Největńí podíl respondentů se správnou odpovědí (88 %) byl u studentů Molekulární biologie a genetiky, naopak nejniņńí u studentů Environmentálních studií (69 %), kteří současně i nejčastěji nesouhlasili (23 %). Graf 39: Pěstování GM plodin v EU. Nevím 11% Nesouhlasím 11%

Souhlasím 78%

Graf 40: Pěstování GM plodin v EU podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

73

40

50 Nevím

60

70

80

90

XI: Do Evropské unie se mohou dováţet geneticky modifikované potraviny a krmiva. Souhlas s tvrzením označilo 64 % dotazovaných a zvolilo tak správnou odpověď. Dalńích 28 % respondentů odpověď nevědělo a 8 % studentů nesouhlasilo. Největńí podíl dotazovaných, kteří souhlasili, byl u studentů Nutriční terapie. Největńí míra nesouhlasu byla u studentů Molekulární biologie a genetiky (12 %) a studentů Environmentálních studií (11,5 %). Graf 41: Dovoz GM potravin a krmiv do EU.

Nevím 28% Souhlasím 64% Nesouhlasím 8%

Graf 42: Dovoz GM potravin a krmiv do EU podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10 Souhlasím

20

30

Nesouhlasím

40

50

60

70

80

90

Nevím

Na otázky, související s genetikou a vńeobecným povědomím o genetické modifikaci, odpověděl správně nejvyńńí podíl studentů Molekulární biologie a genetiky, naopak nejméně 74

správných odpovědí uváděli studenti Environmentálních studií. Problematika související s legislativou

geneticky

modifikovaných

potravin

byla

nejlépe

známá

studentům

Environmentálních studií, o něco niņńí podíl správných odpovědí měli Nutriční terapeuti. Nejmenńí znalosti v oblasti legislativy byly u studentů Ekologické biologie a Vńeobecného lékařství. Graf 43: Procentuální podíl správných odpovědí podle studovaného oboru, obecné znalosti. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ekologická biologie

Ovlivnění DNA

Environmentální Nutriční terapie studia

Geny kukuřice

Vńeobecné lékařství

Modifikovaný ńkrob

Molekulární biologie a genetika

Přenáńení genů

Technologie potravin

Velikost plodů

Graf 44: Procentuální podíl správných odpovědí podle studovaného oboru, legislativa GMO. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ekologická biologie

Environmentální Nutriční terapie studia

GM druhy hospodářských zvířat Označování ņivočińných potravin

Vńeobecné lékařství

GM krmiva Označování

75

Molekulární biologie

Technologie potravin

Otázka č. 10 Co si myslíte o vlivu geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví? Nejpočetnějńí část respondentů (38 %) si myslela, ņe GM potraviny mohou být zdravotním rizikem pro člověka. Dále 29 % respondentů uvádělo, ņe vliv GM potravin na zdraví je stejný jako vliv klasických potravin a 26 % studentů uvedlo, ņe GM potraviny mohou být zdraví prospěńnějńí neņ klasické potraviny. Jako rizikové pro zdraví člověka hodnotí GM potraviny 6 % dotazovaných a naopak 1 % respondentů povaņuje GM potraviny za zdravějńí v porovnání s klasickými potravinami.

Graf 45: Zdravotní hodnocení GM potravin. Jsou zdravějńí neņ klasické 1%

Jsou rizikem pro zdraví 6%

Mohou být zdraví prospěńnějńí neņ klasické 26%

Mohou být zdravotním rizikem 38%

Stejné jako klasické 29%

76

Graf 46: Zdravotní hodnocení GM potravin podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Zdravějńí neņ klasické

Mohou být zdraví prospěńnějńí neņ klasické

Stejné jako klasické

Mohou být rizikem pro zdraví

Jsou rizikem pro zdraví

77

Hypotéza I: Vliv studovaného oboru na vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. H0: Studovaný obor neovlivňuje vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. H1: Studovaný obor ovlivňuje vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin.

Pro účely této hypotézy byly sloučeny odpovědi, ņe GM potraviny jsou zdravějńí nebo zdraví prospěńnějńí neņ klasické do moņnosti „zdravé“. Dále byly sloučeny varianty, ņe GM potraviny mohou být rizikem a jsou rizikem pro zdraví člověka, do odpovědi „rizikové“. Moņnost, ņe GM potraviny jsou stejné jako klasické potraviny, spadala do „neutrální“ odpovědi. Tabulka 3: Kontingenční tabulka pozorovaných četností H I.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Všeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin Celkem

Zdravé 13 1 17 25

Neutrální 20 8 28 23

Rizikové 36 52 35 39

Celkem 69 61 80 87

54

20

2

76

15 125

37 136

37 201

89 462

Tabulka 4: Kontingenční tabulka očekávaných četností H I.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Medici Molekulární biologie a genetika Technologie potravin Celkem

Zdravé 18,67 16,50 21,65 23,54

Neutrální 20,31 17,96 23,55 25,61

Rizikové 30,02 26,54 34,81 37,85

Celkem 69 61 80 87

20,56

22,37

33,06

76

24,08 125

26,20 136

38,72 201

89 462

78

Tabulka 5: Chí - kvadrát H I.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Všeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin Celkem

Zdravé 1,72 14,56 1,00 0,09

Neutrální 0,00 5,52 0,84 0,27

Rizikové 1,19 24,43 0,00 0,03

Celkem 2,92 44,51 1,84 0,39

54,37

0,25

29,19

83,81

3,42 75,17

4,45 11,34

0,08 54,92

7,95 141,42

Výsledky Chí - kvadrát testu: Počet stupňů volnosti: 10 Tabelovaná hodnota pro p = 5×10-4: 25,19 Chí - kvadrát: 141,42 > 25,19 Výsledek statistické funkce v MS Office Excel: hodnota p = 2,15×10-25 Na hladině významnosti 99,95 % se zamítá hypotéza H0 a je přijímána alternativní hypotéza H1. Závěr: Studovaný obor ovlivňuje vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin.

Jako vyhovující zdravotním aspektům bezpečnosti hodnotili GM potraviny nejčastěji studenti Molekulární biologie a genetiky, kde moņnost, ņe GM potraviny jsou zdravějńí nebo zdraví prospěńnějńí zvolilo 71 % dotazovaných. Naopak jako rizikové pro lidské zdraví hodnotili GM potraviny nejčastěji studenti Environmentálních studií, kde moņnost, ņe GM potraviny jsou nebo mohou být rizikem pro zdraví člověka, zvolilo 85 % respondentů. U ostatních oborů nebyly rozdíly v odpovědích tak výrazné. Větńina studentů hodnotila zdravotní dopad GM potravin negativně nebo měla neutrální postoj.

79

Otázka č. 11 Koupil/a byste si potravinu, o níž byste věděl/a, že je geneticky modifikovaná? Na tuto otázku byla nejčastěji volena odpověď „spíńe ne“, kterou celkem označilo 33 % respondentů. Pozitivně se koupi GM potravin staví 55 % dotazovaných, z čehoņ 27 % zvolilo odpověď „ano“ a 28 % odpověď „spíńe ano“. Nejmenńí část studentů (12 %) zvolila odpověď „ne“. Graf 47: Nákupní chování.

Ne 12% Spíńe ano 28%

Spíńe ne 33% Ano 27%

Graf 48: Nákupní chování podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie

Ano Spíńe ano

Vńeobecné lékařství

Spíńe ne Ne

Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10

20

30

80

40

50

60

70

80

90

GM potraviny by si nejčastěji koupili studenti Molekulární biologie a genetiky, kde moņnost „ano“ nebo „spíńe ano“ volilo celkem 92 % dotazovaných. Naopak nejniņńí tendence ke koupi GM potravin byla u studentů Environmentálních studií, kde moņnosti „ano“ nebo „spíńe ano“ zvolilo jen 13 % respondentů a odpovědi „ne“ nebo „spíńe ne“ 87 % studentů. U ostatních oborů nebyly v odpovědích tak výrazné rozdíly a převaņovaly pozitivní odpovědi.

Hypotéza II: Vliv vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti GM potravin na nákupní chování. H0: Vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti GM potravin nemá vliv na nákupní chování studentů. H1: Vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti GM potravin má vliv na nákupní chování studentů.

Pro účely této hypotézy byly sloučeny odpovědi, týkající se vnímání vlivu na zdraví člověka stejně jako u hypotézy I. Do testování této hypotézy vńak nebyly zahrnuty odpovědi studentů, kteří zvolili odpověď, ņe GM potraviny jsou stejné jako klasické, tedy neutrální moņnost. Podobným způsobem byly sloučeny odpovědi, týkající se nákupního chování. Podle zvolené odpovědi byli respondenti rozděleni do dvou skupin na ty, kteří by si GM potravinu „koupili“ (odpovědi ano a spíńe ano) a „nekoupili“ (odpovědi ne a spíńe ne). Tabulka 6: Kontingenční tabulka pozorovaných četností H II.

Koupili

Nekoupili

Celkem

Zdravé

201,00

28,00

229,00

Rizikové Celkem

18,00

124,00

142,00

219,00

152,00

371,00

Tabulka 7: : Kontingenční tabulka očekávaných četností H II.

Koupili

Nekoupili

Celkem

Zdravé

135,18

93,82

229,00

Rizikové

83,82

58,18

142,00

Celkem

219,00

152,00

371,00 81

Tabulka 8: Chí - kvadrát H II.

Zdravé Rizikové Celkem

Koupili 32,05

Nekoupili 46,18

Celkem

51,69

74,47

126,16

83,74

120,65

204,39

78,23

Výsledky Chí - kvadrát testu: Počet stupňů volnosti: 1 Tabelovaná hodnota pro p = 5×10-4: 7,88 Chí-kvadrát: 204,39 > 7,88 Výsledek statistické funkce v MS Office Excel: hodnota p = 2,30×10-46 Na hladině významnosti 99,95 % se zamítá hypotéza H0 a je přijímána alternativní hypotéza H1. Závěr: Vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin ovlivňuje nákupní chování studentů.

82

Otázka č. 12 Jaká jsou podle Vás nejzávažnější rizika genetické modifikace? Při hodnocení rizik spojených s genetickou modifikací, bylo nejčastěji volenou odpovědí nepředvídatelné působení GMO v přírodě za dlouhý časový úsek, dále vytěsnění původních druhů organismů a moņnost jejich kontaminace. Dále byl uváděn odklon od přírody, moņný vznik rezistentních plevelů a organismů, bankrot drobných zemědělců v rozvojových zemích, intenzifikace zemědělství a nadprodukce potravin, neetické pouņívání formou Monsanto, přenáńení genů, které kódují toxické látky a podobně. Nejčastěji se nepředvídatelnosti působení GMO v přírodě za dlouhý časový úsek obávali studenti Vńeobecného lékařství.

Moņný vznik rezistence k pesticidům volili nejčastěji

Nutriční terapeuti, stejně tak jako vytěsnění původních druhů. Ńkodlivé účinky na lidské zdraví, kontaminace původních druhů a zvýńené pouņívání pesticidů jsou moņnosti, které povaņovali nejčastěji za rizika genetické modifikace studenti Environmentálních studií. Graf 49: Vnímání rizik GMO. 350 341 300

250 250 200

150 148 131 117

100

50

61 13

0 Rezistence k pesticidům

Nepředvídaltelné Ńkodlivé účinky Vytěsnění Kontaminace působení na zdraví původních druhů původních druhů

83

Zvýńené pouņívání pesticidů

Jiné

Graf 50: Vnímání rizik GMO podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0 50 Rezistence k pesticidům Ńkodlivé účinky na zdraví Kontaminace původních druhů Jiné

100

150 200 Nepředvídatelnost působení Vytěsnění původních druhů Zvýńené pouņívání pesticidů

250

Otázka č. 13 Jaké mohou být podle Vás výhody genetické modifikace? Nejčastěji uváděnou výhodou genetické modifikace bylo zvýńení odolnosti plodin, dále zvýńení výnosů z plodin a moņnost řeńení nedostatku potravin v chudých zemích. Dále byly uváděny ekonomické výhody pěstování GM plodin, moņnost fortifikace vitaminy, produkce léčiv, lepńí technologické vlastnosti plodin a vznik nových odrůd, odolných vůči nepříznivým přírodním podmínkám. Studenti vńech oborů povaņovali za výhodu předevńím zvýńenou odolnost GM plodin, nejčastěji studenti Molekulární biologie a genetiky. Studenti tohoto oboru také nejčastěji odpovídali, ņe pěstování GM plodin sniņuje mnoņství pouņitých pesticidů, zvyńuje odolnost plodin, prodluņuje trvanlivost, zlepńuje výnosy a nutriční vlastnosti a můņe být řeńením nedostatku potravin.

84

Graf 51: Vnímání výhod GMO. 400 379

350 300

200

287

281

250 216

206

198

150 100 50 8 0 Sníņení pouņívání pesticidů

Zvýńení odolnosti

Prodlouņení trvanlivosti

Řeńení nedostatku potravin

Zvýńení výnosů

Lepńí nutriční vlastnosti

Jiné

Graf 52: Vnímání výhod GMO podle studovaného oboru.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

50

100

Sníņení pouņívání pesticidů Prodlouņení trvanlivosti Zvýńení výnosů Jiné

85

150

200

250

300

350

Zvýńení odolnosti Řeńení nedostatku potravin Lepńí nutriční vlastnosti

400

Otázka č. 14 Jaký je Váš pohled na genetickou modifikaci? Téměř polovině studentů (49 %) genetická modifikace nevadí, chápali ji jako jednu z moņností ńlechtění nebo dokonce nejčastěji uváděli, ņe výhody genetické modifikace převyńují její rizika. Jako dalńí důvody, proč studentům genetická modifikace nevadí, byly uváděny lepńí technologické vlastnosti, nutné opaření při produkci potravin do budoucna, dostatečné zkoumání GM potravin, řeńení zvýńení výnosů z plodin a zajińtění nedostatku potravin v chudých zemích. Proti pouņívání genetické modifikace bylo 31 % respondentů. Genetická modifikace těmto respondentům nejčastěji vadí, protoņe je proti přírodě a v rozporu s etickými hodnotami. Jako dalńí důvody, proč studentům genetická modifikace vadí, byla uváděna nepředvídatelná rizika, nedostatečné prozkoumání dlouhodobých účinků, ńkodlivost pro lidské zdraví, monopolizace pěstování, nezodpovědné pouņívání v praxi, zvýńení zisku na úkor drobných zemědělců, stavění se člověka do role boha, ovlivňování přirozeného přírodního výběru a podobně. Vyhraněný názor na genetickou modifikaci nemělo 20 % studentů. Graf 53: Pohled na genetickou modifikaci.

Nemám vyhraněný názor 20%

Nevadí, je to jedna z moņností ńlechtění 33%

Vadí, protoņe… 6%

Vadí, nedokáu formulovat proč 8% Nevadí, nedokáņu formulovat proč 10%

Vadí, je proti přírodě a v rozporu s etikou 17%

Nevadí, protoņe… 6%

86

Graf 54: Pohled na genetickou modifikaci.

Biologická ekologie Environmentální studia Nutriční terapie Vńeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Nevadí, je to jedna z moņností ńlechtění

Nevadí, nedokáņu formulovat proč

Nevadí, protoņe…

Vadí, je proti přírodě a etice

Vadí, nedokáņu formulovat proč

Vadí, protoņe …

Nemám vyhraněný názor

87

90

Hypotéza III: Vliv studovaného oboru na postoj studentů ke genetické modifikaci. H0: Studovaný obor neovlivňuje postoj studentů ke genetické modifikaci. H1: Studovaný obor ovlivňuje postoj studentů ke genetické modifikaci.

Pro účely této hypotézy byly odpovědi, týkající se pohledu na genetickou modifikaci, sloučeny do tří moņností. Moņnost „nevadí“ (zahrnuje odpověď nevadí, genetickou modifikaci chápu jako jednu z moņností ńlechtění; nevadí, ale nedokáņu formulovat proč; nevadí, protoņe …), „vadí“ (zahrnuje odpověď vadí, protoņe je proti přírodě a v rozporu s etickými hodnotami; vadí, ale nedokáņu formulovat proč; vadí, protoņe …) a moņnost „nevím“ pro studenty, kteří nemají na problematiku GMO vyhraněný názor. Tabulka 9: Kontingenční tabulka pozorovaných četností H III.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Všeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin Celkem

Nevadí 24 5 36 44 72 47 228

Nevím 19 10 18 24 0 21 92

Vadí 26 46 26 19 4 21 142

Celkem 69 61 80 87 76 89 462

Tabulka 10: Kontingenční tabulka očekávaných četností H III.

Nevadí 34,05

Nevím 13,74

Vadí 21,21

Celkem 69

Environmentální studia

30,10

12,15

18,75

61

Nutriční terapie

39,48

15,93

24,59

80

Všeobecné lékařství

42,94

17,32

26,74

87

Molekulární biologie a genetika

37,51

15,13

23,36

76

Technologie potravin

43,92

17,72

27,35

89

228

92

142

462

Ekologická biologie

Celkem

88

Tabulka 11: Chí - kvadrát H III.

Ekologická biologie Environmentální studia Nutriční terapie Všeobecné lékařství Molekulární biologie a genetika Technologie potravin Celkem

Nevadí 2,978 20,93 0,31 0,03 31,72 0,22 56,17

Nevím 2,01 0,38 0,27 2,57 15,13 0,61 20,97

Vadí 1,08 39,61 0,08 2,24 16,04 1,48 60,53

Celkem 6,06 60,92 0,66 4,84 62,90 2,30 137,68

Výsledky Chí - kvadrát testu: Počet stupňů volnosti: 10 Tabelovaná hodnota pro p = 5×10-4: 25,19 Chí-kvadrát: 137,68 > 25,19 Výsledek statistické funkce v MS Office Excel: hodnota p = 1,26×10-24 Na hladině významnosti 99,95 % se zamítá hypotéza H0 a je přijímána alternativní hypotéza H1. Závěr: Studovaný obor ovlivňuje postoj studentů ke genetické modifikaci.

Nejvíce pozitivní postoj ke genetické modifikaci zaujímali studenti Molekulární biologie a genetiky, kde 95 % dotázaných genetická modifikace nevadila. Naopak nejvíce negativní postoj byl u studentů Environmentálních studií, kde genetická modifikace vadila 75 % dotazovaných. U studentů ostatních oborů nebyly rozdíly v postojích tak výrazné a vyjma studentů Ekologické biologie převaņoval spíńe pozitivní postoj.

89

Hypotéza IV: Vliv znalosti pojmu genetická modifikace na postoj ke genetické modifikaci. H0: Chápání pojmu genetická modifikace neovlivňuje postoj ke genetické modifikaci. H1: Chápání pojmu genetická modifikace ovlivňuje postoj ke genetické modifikaci.

Tabulka 12: Kontingenční tabulka pozorovaných četností H IV.

Pozitivní

Negativní

Celkem

Znali

200,00

108,00

308,00

Neznali

28,00

34,00

62,00

Celkem

228,00

142,00

370,00

Tabulka 13: Kontingenční tabulka očekávaných četností H IV.

Koupili

Nekoupili

Celkem

Znali

189,79

118,21

308,00

Neznali

38,21

23,79

62,00

Celkem

228,00

142,00

370,00

Koupili

Nekoupili

Celkem

Znali

0,55

0,88

1,43

Neznali

2,73

4,38

7,10

Celkem

3,27

5,26

8,53

Tabulka 14: Chí-kvadrát H IV.

Výsledky Chí - kvadrát testu: Počet stupňů volnosti: 1 Tabelovaná hodnota pro p = 0,05: 3,84 Chí-kvadrát:8,53 > 3,84 Výsledek statistické funkce v MS Office Excel: hodnota p = 0,003 Na hladině významnosti 95 % se zamítá hypotéza H0 a je přijímána alternativní hypotéza H1. 90

Závěr: Pochopení pojmu genetická modifikace ovlivňuje postoj ke genetické modifikaci. I kdyņ i u této hypotézy byly prokázány rozdíly na úrovni statistické významnosti, ze vńech čtyř studovaných hypotéz je závislost u této hypotézy nejslabńí. Znamená to, ņe o vnímání GM potravin zřejmě rozhodují také dalńí faktory, neņ pouze znalost problematiky genetické modifikace.

91

13 DISKUZE Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit vědomosti, postoje a názory vysokońkolských studentů na otázky související s genetickou modifikací a geneticky modifikovanými potravinami. Respondenti byli vybráni podle studijních oborů tak, aby se obor jejich studia dotýkal otázek souvisejících s genetickou modifikací, ať uņ z pohledu genetiky, vlivu na zdraví, dopadu na ņivotní prostředí nebo pouņití v potravinářství. Podobným způsobem byli vybráni respondenti ve studii, která hodnotila přístup odborníků odlińných oborů z členských států Evropské unie (68). Z průzkumu vyplynulo, ņe vńichni oslovení studenti slyńeli pojem geneticky modifikovaný organismus. Při zjińťování znalosti tohoto pojmu u ńiroké veřejnosti České republiky průzkumem Eurobarometer, slyńelo pojem geneticky modifikovaný organismus 76 % dotázaných (71). Vyńńí znalost tohoto pojmu, zjińtěná v rámci dotazníkového ńetření této práce, u vysokońkoláků můņe být ovlivněna vyńńím stupněm vzdělání, ale také výběrem studentů takových oborů, se kterými problematika genetické modifikace souvisí a často je součástí výuky na univerzitách. Právě výuka na vysokých ńkolách byla nejčastějńí moņností způsobu čerpání informací o GMO, dále pak studenti vyhledávali informace na internetu, v novinách a časopisech. Informace z vědeckých studií byly nejméně často volenou moņností získávání informací, přičemņ nejvyńńí vyuņívání tohoto informačního zdroje bylo u studentů Molekulární biologie a genetiky. Ačkoli vńem studentům byl znám pojem geneticky modifikovaný organismus, správnou představu o podstatě genetické modifikace, ņe dosaņení cílený vlastností organismu se obvykle týká změny jen několika málo genů, mělo 82 % dotazovaných. Nejčastěji volenou nesprávnou odpovědí (12 %) byla moņnost, ņe cílem genetické modifikace je záměrné působení mutací v genech organismů, coņ není podstatou genetické modifikace, ale mutačního ńlechtění. Nejvyńńí tendence k volbě správné odpovědi byla u studentů Molekulární biologie a genetiky (92 %). Podobný průzkum byl proveden ve studii zaměřené na konzumaci geneticky modifikovaných potravin u studentů středních ńkol ve věku 17-19 let v Itálii. Při testování znalosti pojmu GMO, znalo definici tohoto pojmu více neņ 83 % z celkových 2 122 dotázaných

92

středońkoláků. Formulace otázky vńak byla poněkud odlińná, zaměřovala se spíńe na definici GMO neņ na podstatu genetické modifikace (73). Z oslovených vysokońkolských studentů si 75 % myslelo, ņe geneticky modifikované potraviny jsou dostupné v obchodech v České republice. Nejčastěji se podle nich jedná o obiloviny, ovoce a zeleninu a luńtěniny. Geneticky modifikované potraviny se v České republice příliń nevyskytují. Nejčastěji se mohou spotřebitelé setkat s rostlinnými oleji, vyrobenými z geneticky modifikovaných Vńechny

plodin.

tyto

potraviny

podléhají

povinnému

označování

podle

nařízení (ES) č. 1830/2003. Ņádné geneticky modifikované potraviny ņivočińného původu se na trhu v České republice, stejně tak jako v celé Evropské unii, vyskytovat nesmějí (27, 48). Někteří studenti variantu dostupnosti geneticky modifikovaného masa a masných výrobků zvolili, jednalo se vńak jen o 8 % studentů, nejčastěji Vńeobecného lékařství. Jen 9 % dotazovaných studentů zvolilo moņnost, ņe geneticky modifikované potraviny v obchodech v České republice dostupné nejsou. Odpověď nevím zvolilo na tuto otázku 16 % studentů. Dále studenti odpovídali na otázky, které se týkaly jejich vědomostí o geneticky modifikovaných potravinách. Celkem 11 otázek bylo zaměřeno jednak na vńeobecné povědomí o genetice a dále také na legislativu související s geneticky modifikovanými potravinami. Na otázky, související s genetikou a vńeobecným povědomím o genetické modifikaci, odpověděl správně nejvyńńí podíl studentů Molekulární biologie a genetiky, naopak nejméně správných odpovědí uváděli studenti Environmentálních studií. Problematika související s legislativou geneticky modifikovaných potravin byla nejlépe známá studentům Environmentálních studií, o něco niņńí podíl správných odpovědí měli Nutriční terapeuti. Nejmenńí znalosti v oblasti legislativy byly u studentů Ekologické biologie a Vńeobecného lékařství. Podobný průzkum vědomostí proběhl také ve zmiňované studii u italských středońkoláků. Dotazník byl rozdělen na otázky týkající se znalostí z oblasti biologie, legislativy a genetické modifikace. Některé otázky byly podobné otázkám v dotazníku této diplomové práce. Například s moņným ovlivněním DNA člověka po konzumaci geneticky modifikované potraviny souhlasilo v souboru této práce 7 % vysokońkolských studentů, 76 % nesouhlasilo a 17 % odpověď nevědělo. Pro srovnání necelých 9 % středońkoláků z Itálie souhlasilo, 57 % nesouhlasilo a odpověď nevím zvolilo 34 % studentů (73). 93

Největńí část oslovených studentů (44 %) hodnotila vliv geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví negativně. Téměř 38 % z nich uvedlo, ņe geneticky modifikované potraviny mohou představovat zdravotní riziko pro zdraví člověka a 6 % si myslelo, ņe geneticky modifikované potraviny jsou rizikem pro zdraví. Dalńích 29 % studentů zastávalo neutrální názor, ņe geneticky modifikované potraviny jsou z hlediska vlivu na zdraví stejné jako klasické potraviny. Zbylá nejmenńí část dotazovaných (27 %) zaujímala pozitivní postoj k hodnocení vlivu na zdraví, z čehoņ 26 % uvedlo moņnost, ņe geneticky modifikované potraviny mohou být zdraví prospěńnějńí neņ klasické potraviny a 1 % dotazovaných uvedlo, ņe geneticky modifikované potraviny jsou zdravějńí neņ klasické. Následně bylo zjińťováno, jestli studovaný obor ovlivňuje vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. Na hladině významnosti 99,95 % bylo potvrzeno, ņe studovaný obor ovlivňuje vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. Vnímání negativních účinků konzumace geneticky modifikovaných potravin na zdraví bylo nejčastějńí u studentů Environmentálních studií, pozitivní názor naopak nejčastěji převaņoval u studentů Molekulární biologie a genetiky. Pro srovnání, v průzkumu italských středońkoláků byli respondenti dotazováni, jestli můņe po konzumaci geneticky modifikovaných potravin dojít k újmě na zdraví. S tímto tvrzením souhlasilo více neņ 50 % respondentů, pouze 11 % dotazovaných nesouhlasilo a zbylých 39 % studentů si nebylo jisto odpovědí (73). Při zjińťování, jak vnímají zdravotní bezpečnost odborníci z jednotlivých členských států Evropské unie, zastávalo téměř 30 % oslovených názor, ņe geneticky modifikované potraviny jsou stejně bezpečné jako jejich klasické protějńky. Jen 4,5 % dotazovaných uvádělo, ņe konzumace geneticky modifikovaných potravin nebo krmiv můņe být významným rizikem pro zdraví člověka nebo hospodářských zvířat (68). Následně bylo v rámci ńetření této práce zjińťováno nákupní chování studentů v souvislosti s označením potraviny jako geneticky modifikované. Takto označenou potravinu by si koupila (27 %) nebo spíńe koupila (28 %) více neņ polovina studentů (55 %). Naopak negativně

se

ke

koupi

geneticky

modifikované

potraviny

vyjádřilo

zbylých

45 % dotazovaných, ze kterých by si 12 % respondentů takovouto potravinu nekoupilo a 33 % studentů by si ji spíńe nekoupilo. Na hladině významnosti 99,95 % byla následně potvrzena hypotéza, ņe obor studia ovlivňuje vnímání zdravotní bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. Největńí ochota ke koupi geneticky modifikovaných potravin byla u studentů Molekulární biologie a genetiky (92 %), naopak nejméně často by si tyto potraviny 94

zakoupili studenti Environmentálních studií (13 %). Hodnocení zdravotních rizik u studentů tohoto oboru můņe také souviset s odpovědí, ņe konzumací geneticky modifikovaných potravin můņe dojít k ovlivnění DNA člověka. Tuto odpověď zvolilo 50 % studentů Environmentálních studií, coņ byl největńí podíl ze vńech oslovených oborů. Pro srovnání, u jiņ zmiňované italské studie, odpovídali studenti na otázku, jestli konzumují potraviny, pocházející z geneticky modifikovaných organismů. Největńí část respondentů (42 %) uváděla, ņe takové potraviny nikdy nekonzumují nebo je konzumují pouze zřídka (31 %). Studenti dále uváděli, ņe při stejné nebo i vyńńí ceně dávají raději přednost bio výrobkům před geneticky modifikovanými (73). Dále bylo v rámci dotazníku zjińťováno, jestli vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti genetických potravin ovlivňuje následně nákupní chování studentů. Na hladině významnosti 99,95 % byla potvrzena hypotéza, ņe vnímání zdravotních aspektů bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin ovlivňuje nákupní chování studentů. V souvislosti s hodnocením moņných rizik, týkajících se genetické modifikace, zmiňovali studenti vńech oborů nejčastěji nepředvídatelné působení v přírodě za dlouhý časový úsek, dále pak předevńím vytěsnění a kontaminace původních druhů. Méně často potom moņný vznik rezistence k pesticidům nebo ńkodlivé účinky na lidské zdraví. Dále studenti uváděli nevýhody jako odklon od přírody, bankrot drobných zemědělců, neetické pouņívání genetické modifikace v praxi, intenzifikaci zemědělství a podobně. Napříč vńemi obory byla jako výhoda nejčastěji uváděna zvýńená odolnost geneticky modifikovaných plodin, dále pak zvýńení výnosů a moņnost řeńení nedostatku potravin. Méně často byly uváděny výhody jako prodlouņení doby trvanlivosti, sníņení pouņívání pesticidů a lepńí nutriční vlastnosti plodin. Dále byly uváděny ekonomické výhody, moņnost produkce léčiv, lepńí technologické vlastnosti a vznik odrůd odolných vůči nepříznivým přírodním podmínkám. Vńechny odpovědi, týkající se výhod genetické modifikace, byly nejčastěji voleny studenty Molekulární biologie a genetiky. V provedených studiích byla také zjińťována souvislost mezi vzděláním v oblasti genetické modifikace a vnímáním výhod a rizik, přičemņ jedinci s vyńńím vzděláním v této problematice vnímali častěji výhody (67). Poslední otázka dotazníku se týkala celkového pohledu studentů na genetickou modifikaci. Téměř polovině studentů (49 %) genetická modifikace nevadila, z čehoņ 33 % 95

respondentů ji chápalo jako jednu z moņností ńlechtění, dále 10 % nedokázalo formulovat důvod a zbylých 6 % uvádělo důvody jako dostatečné prozkoumání geneticky modifikovaných potravin, lepńí technologické vlastnosti, zvýńení výnosů z plodin, zajińtění potravin v chudých zemích, nutné opatření v produkci potravin do budoucna a podobně. Naopak negativní postoj ke genetické modifikaci zaujímalo 31 % oslovených studentů. Nejčastěji uváděli (17 %), ņe genetická modifikace je proti přírodě a v rozporu s etickými hodnotami, dále 8 % studentů nedokázalo formulovat, proč zaujímá tento postoj. Zbylých 6 % dotazovaných uvádělo důvody jako nepředvídatelná rizika, nedostatečné prozkoumání dlouhodobých účinků, monopolizace pěstování, ovlivňování přirozeného výběru, stavění se člověka do role boha a podobně. Nevyhraněný názor mělo 20 % oslovených studentů. Postoj ke genetické modifikaci byl mezi obory studia různý. Na hladině významnosti 99,95 % byla potvrzena hypotéza, ņe studovaný obor ovlivňuje postoj studentů ke genetické modifikaci. Největńí míra souhlasu s genetickou modifikací (95 %) byla u studentů Molekulární biologie a genetiky. Naopak nejčastěji nesouhlasili studenti Environmentálních studií, kde 75 % dotázaných uvedlo, ņe jim genetická modifikace vadí. Podle průzkumu mezi spotřebiteli z Evropské unie se v roce 2005 stavělo proti geneticky modifikovaným potravinám 57 % dotázaných a do roku 2010 jejich podíl vzrostl na 61 % (71) . Podle studie, která hodnotila postoje odborníků z členských států Evropské unie, zastávají odborníci názory zaloņené na vědomostech, zkuńenostech a bezpečnosti podle jednotlivých případů GMO a nečiní tak obecné závěry o GMO (68). V provedených studiích byla také prokázána přímá spojitost mezi znalostmi a postoji, která dokládala přímý pozitivní vztah mezi zvyńující se znalostí GM technologií a rostoucí podporou pouņívání GMO (67). Následně bylo v rámci této práce testováno, jak ovlivňuje správné chápání pojmu genetické modifikace jejich postoje k této problematice. Na hladině významnosti 95 % byla potvrzena hypotéza, ņe správné chápání pojmu genetická modifikace ovlivňuje vnímání genetické modifikace. Techniku genetické modifikace dokázali nejčastěji správně popsat studenti Molekulární biologie a genetiky (92 %), kteří měli současně i nejpozitivnějńí postoj (95 %). I kdyņ i u této hypotézy byly prokázány rozdíly na úrovni statistické významnosti, ze vńech čtyř studovaných hypotéz je závislost u této hypotézy nejslabńí. Znamená to, ņe o vnímání GM potravin zřejmě rozhodují také dalńí faktory, neņ pouze znalost problematiky genetické modifikace. Na výsledný postoj má rovněņ vliv, jak studenti vnímají výhody a rizika spojená s genetickou modifikací, coņ můņe být také ovlivněno jejich celkovými vědomosti 96

o genetické modifikaci (67). Na pozitivní přístup studentů Molekulární biologie a genetiky tak tedy můņe mít vliv i časté vnímání výhod genetické modifikace nebo nejvyńńí podíl správných odpovědí v otázkách souvisejících s genetikou a genetickou modifikací, jak vyplynulo z vyhodnocení dotazníku.

97

14 ZÁVĚR Geneticky modifikované potraviny nejsou na trhu v České republice, stejně tak jako v celé Evropské unii, příliń rozńířené. Důvodem můņe být jednak legislativa, jelikoņ Evropská unie má v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy jeden z nepřísnějńích právních rámců na světě, takņe uvádění GM potravin na trh je komplikované. Dalńím spolupůsobícím faktorem je negativní postoj spotřebitelů a neochota ke koupi výrobku označeného jako GMO, coņ můņe u některých nakupujících evokovat souvislost s varovným značením. Dalńím důvodem můņe být také nedostatek informací o této problematice, coņ následně ovlivňuje vnímání výhod a rizik. Podle průzkumu této práce, zaměřeného na vědomosti a postoje vysokońkolských studentů na problematiku geneticky modifikovaných potravin, hodnotila největńí část studentů (44 %) tyto potraviny jako rizikové pro zdraví člověka, nejčastěji studenti Environmentálních studií. Negativní hodnocení vlivu na zdraví se pak odráņelo i v nákupním chování studentů, přičemņ by si geneticky modifikovanou potravinu nekoupila více neņ polovina studentů (55 %), z nich nejčastěji opět studenti Environmentálních studií. Postoje a názory na problematiku GMO jsou mezi odborníky rozdílné. Rozdílné postoje byly prokázány i u studentů oslovených oborů. Obecně se dá říci, ņe nejpozitivnějńí přístup ke genetické modifikaci zaujímali studenti Molekulární biologie a genetiky, ať uņ z hlediska spatřovaných výhod nebo moņného vlivu na zdraví. Opačný názor byl nejčastěji zastáván studenty Environmentálních studií, kteří poukazovali předevńím na negativní dopady pěstování geneticky modifikovaných plodin na ņivotní prostředí, etické otázky a ńkodlivý vliv konzumace těchto potravin na zdraví člověka.

98

15 POUŢITÉ ZDROJE 1. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (eAGRI). www.eagri.cz [online]. [vid. 2015-říjen-12]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/Legislativa-ostatni_uplna-zneni_zakon-2004-78-GMO.html 2. Genetically Modified Organisms [online]. z: http://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/gmo

[vid. 2015-říjen-13].

Dostupné

3. WACHENHEIM, Cheryl J. Consumer acceptance of genetically modified food products. AgBiotechNet [online]. 2004, roč. 126, č. 6 [vid. 2015-říjen-14]. Dostupné z: http://www.hablemosclaro.org/Repositorio/biblioteca/b_490_Aceptacion_de_GMOs_p or_consumidores_(ing).pdf 4. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 178/2002 [online]. [vid. 2016-únor-23]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32002R0178&from=CS 5. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech [online]. [vid. 2015-duben-11]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32003R1829&rid=1 6. WHO | Food, Genetically modified. WHO [online]. [vid. 2015-říjen-13]. Dostupné z: http://www.who.int/topics/food_genetically_modified/en/ 7. SCHNEIDER, K.R., R.G. SCNEIDER a S. RICHARDSON. Genetically Modified Food [online]. B.m.: University of Florida, The Institute of Food and Agricultural Science. 2. prosinec 2014 [vid. 2015-říjen-14]. Dostupné z: https://edis.ifas.ufl.edu/pdffiles/FS/FS08400.pdf 8. LEGGE JR., Jerome S. a Robert F. DURANT. Public Opinion, Risk Assessment, and Biotechnology: Lessons from Attitudes toward Genetically Modified Foods in the European Union. Review of Policy Research [online]. 2010, roč. 27, č. 1, s. 59–76. ISSN 1541132X, 15411338. Dostupné z: doi:10.1111/j.1541-1338.2009.00427.x 9. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv - Ministerstvo vnitra České republiky. http://aplikace.mvcr.cz/ [online]. [vid. 2015-listopad-03]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=134/1999&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 10. GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY, Sborník přednášek ze semináře pořádaného Ministerstvem zemědělství ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze [online]. B.m.: Ministerstvo zemědělství ČR, 2006 [vid. 2015-říjen-24]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/17405/Sbornik_GMO_2006.pdf 11. WIECZOREK, Ania a Mark WRIGHT. History of Agricultural Biotechnology: How Crop Development has Evolved | Learn Science at Scitable [online]. 2012 [vid. 2015říjen-21]. Dostupné z: http://www.nature.com/scitable/knowledge/library/historyofagricultural-biotechnology-how-crop-development-25885295 99

12. DROBNÍK, Jaroslav. MODERNÍ ŠLECHTĚNÍ A POTRAVINY [online]. Praha: Sdruņení českých spotřebitelů, o.s., 2010 [vid. 2016-říjen-02]. ISBN 978-80-903930-8-0. Dostupné z: http://ctpp.cz/data/files/Moderni%20slechteni%20a%20potraviny.pdf 13. SCHOUTEN, Henk J, Frans A KRENS a Evert JACOBSEN. Cisgenic plants are similar to traditionally bred plants: International regulations for genetically modified organisms should be altered to exempt cisgenesis. EMBO Reports [online]. 2006, roč. 7, č. 8, s. 750– 753. ISSN 1469-221X. Dostupné z: doi:10.1038/sj.embor.7400769 14. ROUDNÁ, M. Genetické modifikace – možnosti jejich využití a rizika [online]. 2008 [vid. 2016-březen-15]. ISBN ISBN 978-80-7212-493-0. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/publikace_gmo/$FILE/oeresgeneticke_modifikace_vyuziti_rizika-20130425.pdf 15. GRIFFITHS, Anthony JF, Jeffrey H. MILLER, David T. SUZUKI, Richard C. LEWONTIN a William M. GELBART. Making recombinant DNA [online]. 2000 [vid. 2015-listopad-03]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK21881/ 16. Recombinant DNA [online]. [vid. 2016-březen-22]. Dostupné z: https://33.media.tumblr.com/33341c58e3ef44c3bb12ea8d445f68be/tumblr_inline_mnui 4ahMTg1qz4rgp.jpg 17. RANGLER, Gabriel. From Corgis to Corn: A Brief Look at the Long History of GMO Technology. Science in the news [online]. 8. září 2015 [vid. 2015-říjen-26]. Dostupné z: http://sitn.hms.harvard.edu/flash/2015/from-corgis-to-corn-a-brief-look-at-the-longhistory-of-gmo-technology/ 18. YOUNT, Lisa. Biotechnology and Genetic Engineering. B.m.: Infobase Publishing, 2008. ISBN 978-1-4381-3082-8. 19. KRAMKOWSKA, Marta, Teresa GRZELAK a Krystyna CZYŻEWSKA. Benefits and risks associated with genetically modified food products. Annals of agricultural and environmental medicine: AAEM. 2013, roč. 20, č. 3, s. 413–419. ISSN 1898-2263. 20. EVROPSKÁ KOMISE. Politika EU v oblasti pěstování a dovozu GMO: otázky a odpovědi [online]. [vid. 2015-říjen-28]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressrelease_MEMO-13-952_cs.htm 21. MINISTERSTVO ZEMĚDĚSTVÍ ČR. Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR [online]. B.m.: Ministerstvo zemědělství, 2015 [vid. 2015-září-11]. ISBN 978-80-7434194-6. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/403081/GM_plodiny_CESKY.pdf 22. Geneticky modifikované potraviny a krmiva. www.bezpecnostpotravin.cz [online]. [vid. 2015-listopad-08]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/geneticky-modifikovane-potraviny-akrmiva.aspx 23. Postup schvalování GMO v EU. www.bezpecnostpotravin.cz [online]. 24. září 2009 [vid. 2015-listopad-08]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/postupschvalovani-gmo-v-eu.aspx

100

24. TWARDOWSKI, Tomasz a Aleksandra MAŁYSKA. Uninformed and disinformed society and the GMO market. Trends in Biotechnology [online]. 2015, roč. 33, č. 1, s. 1– 3. ISSN 0167-7799. Dostupné z: doi:10.1016/j.tibtech.2014.11.006 25. EVROPSKÁ KOMISE. EU Register of authorised GMOs. http://ec.europa.eu/ [online]. [vid. 2015-listopad-08]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm 26. DOSTÁLOVÁ, Jana a Pavel KADLEC. Potravinářské zbožíznalství. 2014. ISBN 978-807418-208-2. 27. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1830/2003 O sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. http://eur-lex.europa.eu/ [online]. [vid. 2015-srpen-11]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32003R1830&qid=1446989242865&from=CS 28. WEBER, W.E. Can GM and organic agriculture coexist? [online]. 2008, roč. 072, č. 3, s. 1–8. Dostupné z: doi:http://doi10.1079/PAVSNNR20083072 29. FDA. Guidance Documents & Regulatory Information by Topic - Guidance for Industry: Voluntary Labeling Indicating Whether Foods Have or Have Not Been Derived from Genetically Engineered Plants [online]. [vid. 2016-březen-26]. Dostupné z: http://www.fda.gov/food/guidanceregulation/guidancedocumentsregulatoryinformation/ ucm059098.htm 30. BIOTRIN. Budou se v USA označovat potraviny vyrobené z GMO? [online]. [vid. 2015listopad-20]. Dostupné z: http://www.biotrin.cz/budou-se-v-usa-oznacovat-potravinyvyrobene-z-gmo/ 31. Genetically Engineered Food Labeling Laws. http://www.centerforfoodsafety.org/ [online]. [vid. 2015-listopad-27]. Dostupné z: http://www.centerforfoodsafety.org/gemap/images/ge-map.jpg 32. RATLEDGE, Colin a Bjorn KRISTIANSEN. Basic Biotechnology. 3. vyd. Cambridge: Cambrigde university press, 2006. ISBN 978-0-521-54958-5. 33. GRAF, Lynda, Hikmat HAYDER a Utz MUELLER. Endogenous allergens in the regulatory assessment of genetically engineered crops. Food and Chemical Toxicology [online]. 2014, roč. 73, s. 17–20. ISSN 0278-6915. Dostupné z: doi:10.1016/j.fct.2014.08.001 34. DEVOS, Yann, Jaime AGUILERA, Zoltán DIVEKI, Ana GOMES, Yi LIU, Claudia PAOLETTI, Patrick DU JARDIN, Lieve HERMAN, Joe N. PERRY a Elisabeth WAIGMANN. EFSA’s scientific activities and achievements on the risk assessment of genetically modified organisms (GMOs) during its first decade of existence: looking back and ahead. Transgenic Research [online]. 2014, roč. 23, č. 1, s. 1–25. ISSN 1573-9368. Dostupné z: doi:10.1007/s11248-013-9741-4 35. LADICS, Gregory S., Gregory J. BUDZISZEWSKI, Rod A. HERMAN, Corinne HEROUET-GUICHENEY, Saurabh JOSHI, Elizabeth A. LIPSCOMB, Scott MCCLAIN 101

a Jason M. WARD. Measurement of endogenous allergens in genetically modified soybeans – Short communication. Regulatory Toxicology and Pharmacology [online]. 2014, roč. 70, č. 1, s. 75–79. ISSN 0273-2300. Dostupné z: doi:10.1016/j.yrtph.2014.06.006 36. VAN EENENNAAM, A. L. a A. E. YOUNG. Prevalence and impacts of genetically engineered feedstuffs on livestock populations. Journal of Animal Science [online]. 2014, roč. 92, č. 10, s. 4255–4278. ISSN 1525-3163. Dostupné z: doi:10.2527/jas.2014-8124 37. CLIVE, James. Global Status of Commercialized Biotech/GM Crops: 2014. ISSA Brief No. 49 [online]. B.m.: The International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA), nedatováno [vid. 2016-leden-27]. ISBN 978-1-892456-59-1. Dostupné z: http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/49/executivesummary/pdf/b49execsum-english.pdf 38. ŘEPKOVÁ, Jana. Genetika rostlin [online]. B.m.: Masarykova univerzita, 2013 [vid. 2016-leden-31]. ISBN 978-80-210-6408-9. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/?id=1119341 39. FAO. Growth in adoption of genetically modified crops in the U.S. [online]. [vid. 2016březen-23]. Dostupné z: http://www.fao.org/ag/agp/agpc/doc/services/pbn/pbn226_files/image003.jpg 40. TABASHNIK, Bruce E., Thierry BRÉVAULT a Yves CARRIÈRE. Insect resistance to Bt crops: lessons from the first billion acres. Nature Biotechnology [online]. 2013, roč. 31, č. 6, s. 510–521. ISSN 1087-0156. Dostupné z: doi:10.1038/nbt.2597 41. SECOND GENERATION POTATO RECEIVES FDA SAFETY CLEARANCE. www.simplotplantsciences.com [online]. [vid. 2016-březen-16]. Dostupné z: http://www.simplotplantsciences.com/index.php/press-releases/view/innate-secondgeneration-potato-receives-fda-safety-clearance%20#sthash.LEkvJcIr.dpuf 42. LIEVENS, A., M. PETRILLO, M. QUERCI a A. PATAK. Genetically modified animals: Options and issues for traceability and enforcement. Trends in Food Science & Technology [online]. 2015, roč. 44, č. 2, s. 159–176. ISSN 0924-2244. Dostupné z: doi:10.1016/j.tifs.2015.05.001 43. VÀZQUEZ-SALAT, Núria, Brian SALTER, Greet SMETS a Louis-Marie HOUDEBINE. The current state of GMO governance: Are we ready for GM animals? Biotechnology Advances [online]. 2012, roč. 30, č. 6, Special issue on ACB 2011, s. 1336–1343. ISSN 0734-9750. Dostupné z: doi:10.1016/j.biotechadv.2012.02.006 44. FDA. Genetically Engineered Animals - Questions and Answers on FDA’s Approval of AquAdvantage Salmon [online]. 21. prosinec 2015 [vid. 2016-únor-26]. Dostupné z: http://www.fda.gov/AnimalVeterinary/DevelopmentApprovalProcess/GeneticEngineeri ng/GeneticallyEngineeredAnimals/ucm473237.htm 45. FORABOSCO, F., M. LÖHMUS, L. RYDHMER a L. F. SUNDSTRÖM. Genetically modified farm animals and fish in agriculture: A review. Livestock Science [online]. 2013, roč. 153, č. 1, s. 1–9. ISSN 1871-1413. Dostupné z: doi:10.1016/j.livsci.2013.01.002 102

46. DROBNÍK, Jaroslav. Biotechnologie a společnost. Praha: Přírodovědecká fakulta UK, 2008. ISBN 978-80-246-1484-7. 47. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Vývoj ploch a počtu pěstitelů GM kukuřice v ČR. www.eagri.cz/ [online]. [vid. 2016-leden-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/424655/Plochy_GM_kukurice_v_CR__pocet_pestitelu_2 005_2015.pdf 48. STRATILOVÁ, Zuzana. GMO bez obalu [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2014 [vid. 2016-březen-16]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/209381/GMO_web_aktual_listopad_12.pdf 49. KLÜMPER, Wilhelm a Matin QAIM. A Meta-Analysis of the Impacts of Genetically Modified Crops. PLoS ONE [online]. 2014, roč. 9, č. 11 [vid. 2016-únor-05]. ISSN 19326203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0111629 50. KEY, Suzie, Julian K-C MA a Pascal MW DRAKE. Genetically modified plants and human health. Journal of the Royal Society of Medicine [online]. 2008, roč. 101, č. 6, s. 290–298. ISSN 0141-0768. Dostupné z: doi:10.1258/jrsm.2008.070372 51. Geneticky modifikované organismy v agroekosystému a jeho okolí, Sborník ze semináře pořádaného Ministerstvem zemědělství ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze [online]. B.m.: Ministerstvo zemědělství ČR, 2007 [vid. 2016-březen-26]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/17415/sbornik_GMO_2007.pdf 52. BENBROOK, Charles M. Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. -- the first sixteen years. Environmental Sciences Europe [online]. 2012, roč. 24, č. 1, s. 24. ISSN 2190-4715. Dostupné z: doi:10.1186/2190-4715-24-24 53. OSTEEN, Craig D a Jorge FERNANDEZ-CORNEJO. Economic and policy issues of U.S. agricultural pesticide use trends. Pest Management Science [online]. 2013, roč. 69, č. 9, s. 1001–1025. ISSN 1526-4998. Dostupné z: doi:10.1002/ps.3529 54. HEAP, Ian. Global perspective of herbicide-resistant weeds. Pest Management Science [online]. 2014, roč. 70, č. 9, s. 1306–1315. ISSN 1526-4998. Dostupné z: doi:10.1002/ps.3696 55. SALAVA, Jaroslav. Postřehy z prvních sedmnácti let pěstování transgenních plodin. http://www.gate2biotech.cz/ [online]. 27. květen 2013 [vid. 2016-červen-02]. Dostupné z: http://www.gate2biotech.cz/postrehy-z-prvnich-sedmnacti-let-pestovani-transgennichplodin/ 56. BONNY, Sylvie. Herbicide-tolerant Transgenic Soybean over 15 Years of Cultivation: Pesticide Use, Weed Resistance, and Some Economic Issues. The Case of the USA. Sustainability [online]. 2011, roč. 3, č. 9, s. 1302–1322. Dostupné z: doi:10.3390/su3091302 57. BATISTA, Rita a Maria Margarida OLIVEIRA. Facts and fiction of genetically engineered food. Trends in Biotechnology [online]. 2009, roč. 27, č. 5, s. 277–286. ISSN 0167-7799. Dostupné z: doi:10.1016/j.tibtech.2009.01.005

103

58. Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin [online]. [vid. 2016-únor-10]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravnipredpisy-mze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2003-219viceoblasti.html 59. SWIATKIEWICZ, Sylwester, Malgorzata SWIATKIEWICZ, Anna ARCZEWSKAWLOSEK a Damian JOZEFIAK. Genetically modified feeds and their effect on the metabolic parameters of food-producing animals: A review of recent studies. Animal Feed Science and Technology [online]. 2014, roč. 198, s. 1–19. ISSN 0377-8401. Dostupné z: doi:10.1016/j.anifeedsci.2014.09.009 60. AGODI, Antonella, Martina BARCHITTA, Agata GRILLO a Salvatore SCIACCA. Detection of genetically modified DNA sequences in milk from The Italian market. International Journal of Hygiene and Environmental Health [online]. 2006, roč. 209, č. 1, s. 81–88. ISSN 1438-4639. Dostupné z: doi:10.1016/j.ijheh.2005.08.005 61. WALSH, Maria C., Stefan G. BUZOIANU, Mary C. REA, Orla O’DONOVAN, Eva GELENCSÉR, Gabriella UJHELYI, R. Paul ROSS, Gillian E. GARDINER a Peadar G. LAWLOR. Effects of Feeding Bt MON810 Maize to Pigs for 110 Days on Peripheral Immune Response and Digestive Fate of the cry1Ab Gene and Truncated Bt Toxin. PLoS ONE [online]. 2012, roč. 7, č. 5, s. e36141. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0036141 62. ŚWIĄTKIEWICZ, Małgorzata, Dariusz BEDNAREK, Jan MARKOWSKI, Ewa HANCZAKOWSKA a Krzysztof KWIATE. Effect of feeding genetically modified maize and soybean meal to sows on their reproductive traits, haematological indices and offspring performance. Bulletin of the Veterinary Institute in Pulawy [online]. 2013, roč. 57, č. 3, s. 413–418. Dostupné z: doi:10.2478/bvip-2013-0071 63. SNELL, Chelsea, Aude BERNHEIM, Jean-Baptiste BERGÉ, Marcel KUNTZ, Gérard PASCAL, Alain PARIS a Agnès E. RICROCH. Assessment of the health impact of GM plant diets in long-term and multigenerational animal feeding trials: A literature review. Food and Chemical Toxicology [online]. 2012, roč. 50, č. 3–4, s. 1134–1148. ISSN 02786915. Dostupné z: doi:10.1016/j.fct.2011.11.048 64. ZDZIARSKI, I. M., J. W. EDWARDS, J. A. CARMAN a J. I. HAYNES. GM crops and the rat digestive tract: A critical review. Environment International [online]. 2014, roč. 73, s. 423–433. ISSN 0160-4120. Dostupné z: doi:10.1016/j.envint.2014.08.018 65. DEVOS, Yann, Matty DEMONT, Koen DILLEN, Dirk REHEUL, Matthias KAISER a Olivier SANVIDO. Coexistence of genetically modified (GM) and non-GM crops in the European Union. A review. Agronomy for Sustainable Development [online]. 2009, roč. 29, č. 1, s. 11–30. ISSN 1774-0746, 1773-0155. Dostupné z: doi:10.1051/agro:2008051 66. HUDSON, John, Anetta CAPLANOVA a Marcel NOVAK. Public attitudes to GM foods. The balancing of risks and gains. Appetite [online]. 2015, roč. 92, s. 303–313. ISSN 01956663. Dostupné z: doi:10.1016/j.appet.2015.05.031 67. COSTA-FONT, Montserrat, José M. GIL a W. Bruce TRAILL. Consumer acceptance, valuation of and attitudes towards genetically modified food: Review and implications for 104

food policy. Food Policy [online]. 2008, roč. 33, č. 2, s. 99–111. ISSN 0306-9192. Dostupné z: doi:10.1016/j.foodpol.2007.07.002 68. ALEKSEJEVA, Inese. EU Experts’ Attitude Towards Use of GMO in Food and Feed and Other Industries. Procedia - Social and Behavioral Sciences [online]. 2014, roč. 110, The 2-dn International Scientific conference „Contemporary Issues in Business, Management and Education 2013“, s. 494–501. ISSN 1877-0428. Dostupné z: doi:10.1016/j.sbspro.2013.12.893 69. DELWAIDE, Anne-Cécile, Lawton L. NALLEY, Bruce L. DIXON, Diana M. DANFORTH, Rodolfo M. Nayga JR, Ellen J. Van LOO a Wim VERBEKE. Revisiting GMOs: Are There Differences in European Consumers’ Acceptance and Valuation for Cisgenically vs Transgenically Bred Rice? PLOS ONE [online]. 2015, roč. 10, č. 5, s. e0126060. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0126060 70. TSOURGIANNIS, L., A. KARASAVVOGLOU a G. FLOROU. Consumers’ attitudes towards GM Free products in a European Region. The case of the Prefecture of Drama– Kavala–Xanthi in Greece. Appetite [online]. 2011, roč. 57, č. 2, s. 448–458. ISSN 01956663. Dostupné z: doi:10.1016/j.appet.2011.06.010 71. EVROPSKÁ KOMISE. Europeans and Biotechnology in 2010. Winds of change? [online]. 2010 [vid. 2016-březen-24]. ISSN 978-92-79-16878-9. Dostupné z: doi:10.2777/23393 72. EVROPSKÁ KOMISE. Eurobarometer, Biotechnology [online]. 2010. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_341_en.pdf 73. MONTUORI, Paolo, Maria TRIASSI a Pasquale SARNACCHIARO. The consumption of genetically modified foods in Italian high school students. Food Quality and Preference [online]. 2012, roč. 26, č. 2, s. 246–251. ISSN 0950-3293. Dostupné z: doi:10.1016/j.foodqual.2012.05.004

105

16 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Ńlechtění kukuřice . ................................................................................................ 15 Obrázek 2: Schéma cisgenoze . ................................................................................................ 15 Obrázek 3: Schéma transgenoze . ............................................................................................. 15 Obrázek 4: Schéma procesu získávání rekombinantní DNA . ................................................. 16 Obrázek 5: Označování geneticky modifikovaných potravin ve světě v roce 2012 ................ 23 Obrázek 6: Vývoj pěstování biotechnologických plodin ......................................................... 26

106

17 SEZNAM ZKRATEK

DNA

Deoxyribonukleová kyselina

EFSA

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority)

EPA

Agentura na ochranu ņivotního prostředí (United States Environmental Protection Agency)

FDA

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (United States Food and Drug Administration)

GM

Geneticky modifikovaný

GMO

Geneticky modifikovaný organismus

HT

Herbicid tolerantní

USDA

Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických (United States Department of Agriculture)

107

18 PŘÍLOHA

Dotazník Dobrý den, v rámci průzkumu ke své diplomové práci bych Vás chtěla poņádat o vyplnění následujícího dotazníku zaměřeného na geneticky modifikované potraviny. Kaņdou otázku si prosím pečlivě přečtěte, a pokud není uvedeno jinak, vyberte vņdy pouze jednu odpověď. Vńechny poskytnuté informace jsou anonymní a budou pouņity pouze pro účel diplomové práce. Mnohokrát Vám děkuji za čas a spolupráci. Růžena Krutilová Studentka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

1. Pohlaví: a) ņena b) muņ 2. a) b) c) d) e) f)

Student: Přírodovědecké fakulty - Molekulární biologie a genetika Přírodovědecké fakulty - Ekologická biologie Fakulty sociálních studií Lékařské fakulty - Nutriční terapie Lékařské fakulty - Vńeobecné lékařství Agronomické fakulty - Technologie potravin

3. a) b) c) d) e)

Bydliště (přibližně podle počtu obyvatel): do 1000 obyvatel 1000-10 000 obyvatel 10 000-50 0000 obyvatel 50 000-100 000 obyvatel nad 100 000 obyvatel

4. Slyšel/a uţ jste někdy pojem „geneticky modifikovaný organismus“? Pokud ne, pokračujte prosím dále otázkou č. 6. a) ano b) ne

108

5. Pokud jste tento pojem uţ někdy slyšel/a, odkud jste čerpal/a informace? (můžete zvolit i více odpovědí) a) časopisy, noviny b) televize, rádio c) internet d) součást výuky ve ńkole e) vědecké studie 6. Co si představujete pod technikou genetické modifikace? Genetická modifikace znamená: a) záměrnou a rozsáhlou přestavbu vńech genů organismu tak, aby bylo dosaņeno poņadovaných vlastností organismu b) cílenou změnu jen několika málo genů tak, aby bylo dosaņeno poņadovaných vlastností organismu* c) záměrné způsobení mutací v genech organismu, například ozářením tak, aby bylo dosaņeno poņadovaných vlastností organismu d) cílené nepřirozené mezidruhové oplodňování za účelem dosaņení poņadovaných vlastností organismu 7. Myslíte si, ţe jsou geneticky modifikované potraviny dostupné v obchodech v České republice? Pokud ne nebo nevíte, pokračujte prosím dále otázkou č. 9. a) ano* b) ne c) nevím 8. Pokud si myslíte, ţe ano, o jaké skupiny potravin se podle Vás nejčastěji jedná? (můžete zvolit i více odpovědí) a) masné výrobky b) mléčné výrobky c) obiloviny d) luńtěniny* e) ovoce a zelenina f) tuky a oleje* g) jiné ………………………… 9. Posuďte prosím míru Vašeho souhlasu/ nesouhlasu s následujícími tvrzeními:  Konzumací potraviny, která byla geneticky modifikovaná, můţe dojít k ovlivnění genů člověka prostřednictvím interakce s vlastní DNA. a) souhlasím b) nesouhlasím* c) nevím  Geneticky modifikovaná kukuřice obsahuje geny, zatímco klasická kukuřice ne. a) souhlasím b) nesouhlasím* c) nevím 109

 Modifikovaný kukuřičný škrob (pouţívaný například jako zahušťovadlo) se vyrábí z geneticky modifikované kukuřice. a) souhlasím b) nesouhlasím* c) nevím  Ve velkochovech v Evropské unii se mohou chovat geneticky modifikované druhy hospodářských zvířat, která rychleji rostou a přibývají na váze. a) souhlasím b) nesouhlasím* c) nevím  Hospodářská zvířata ve velkochovech v Evropské unii mohou být krmena geneticky modifikovanými krmivy. a) souhlasím* b) nesouhlasím c) nevím  V případě, ţe bylo hospodářské zvíře krmeno geneticky modifikovaným krmivem, musí být tato informace uvedena na konečném výrobku (v Evropské unii). a) souhlasím b) nesouhlasím* c) nevím  Technikami genetické modifikace je moţné přenášet geny z ţivočichů do rostlin. a) souhlasím* b) nesouhlasím c) nevím  Geneticky modifikované ovoce je vţdy větší neţ klasické. a) souhlasím b) nesouhlasím* c) nevím  V případě, ţe potravina nebo některá z jejích sloţek obsahuje geneticky modifikovaný organismus, musí být tato informace uvedena na obalu potraviny (v Evropské unii). a) souhlasím* b) nesouhlasím c) nevím  V Evropské unii se mohou pěstovat geneticky modifikované plodiny. a) souhlasím* b) nesouhlasím c) nevím  Do Evropské unie se mohou dováţet geneticky modifikované potraviny a krmiva. a) souhlasím* b) nesouhlasím c) nevím

10. Co si myslíte o vlivu geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví? a) jsou zdravějńí neņ klasické b) mohou být zdraví prospěńnějńí neņ klasické c) jsou stejné jako klasické d) mohou představovat zdravotní riziko pro člověka e) jsou rizikem pro zdraví člověka

110

11. Koupil/a byste si potravinu, o níţ byste věděl/a, ţe je geneticky modifikovaná? a) ano b) spíńe ano c) spíńe ne d) ne 12. Jaká jsou podle Vás nejzávaţnější rizika genetické modifikace? (můžete zvolit i více odpovědí) a) vznik rezistence k pesticidům b) nepředvídatelnost působení v přírodě za dlouhý časový úsek c) ńkodlivé účinky na lidské zdraví d) vytěsnění původních druhů rostlin e) kontaminace původních druhů rostlin (například pylem) f) zvýńené pouņívání pesticidů g) jiné………………………………………………………. 13. Jaké mohou být podle Vás výhody genetické modifikace? (můžete zvolit i více odpovědí) a) sníņení pouņívání pesticidů b) zvýńení odolnosti plodin c) prodlouņení doby trvanlivosti d) moņnost řeńení nedostatku potravin v chudých zemích e) zvýńení výnosů z plodin f) lepńí nutriční vlastnosti plodin g) jiné………………………………………………………. 14. Jaký je Váš pohled na genetickou modifikaci? Genetická modifikace Vám: a) nevadí, chápu ji jako jednu z moņností ńlechtění a nemyslím si, ņe by byla v rozporu s přírodou a etickými hodnotami b) nevadí, ale nedokáņu formulovat proč c) nevadí, protoņe ……………………………………… d) vadí, protoņe je proti přírodě a v rozporu s etickými hodnotami e) vadí, ale nedokáņu formulovat proč f) vadí, protoņe ………………………………………… g) na tuto problematiku nemám vyhraněný názor

* Očekávané odpovědi 111