Příloha DC 1.7 - Příprava a vyhodnocení externích databází o sledování turismu a návštěvnosti v chráněných územích ČR
1. Výsledky dosavadních výzkumů návštěvnosti .......................................................................................... 1 1.1.1. NP a CHKO Šumava ..................................................................................................................... 2 1.1.2.Český ráj ..................................................................................................................................... 15 2. Sekundární zdroje dat ............................................................................................................................. 21 2.1. Údaje o placeném vstupném ....................................................................................................... 21 2.2. Údaje o placených místních poplatcích ....................................................................................... 22 2.3. Údaje o parkovném ...................................................................................................................... 28 2.4. Údaje ČSÚ o počtu ubytovaných osob ......................................................................................... 32 3. Vyhodnocení datových zdrojů ................................................................................................................ 33 Reference .................................................................................................................................................... 36
V České republice je stále znatelnější poptávka po datech o počtu návštěvníků, jejich charakteristikách a jejich vnímání rekreace v daném chráněném území. Pokud nejsou k dispozici primární data z období, které je předmětem zájmu, lze využít externí zdroje dat o návštěvnících. Tyto zdroje dat lze rozlišit na dva hlavní typy: • •
výsledky dosavadních výzkumů návštěvnosti sekundární zdroje dat
Sekundární zdroje dat zahrnují data o ubytovaných návštěvnících zjišťovaná ČSÚ na základě podkladů od ubytovatelů, data o placeném vstupném a placených místních poplatcích, a data o parkovném na parkovištích obcí v chráněných územích či obcí obklopující chráněné území. Výsledky šetření ohledně dostupnosti, časového a geografického rozlišení, podrobnosti a vypovídací schopnosti sekundárních dat jsou shrnuty v kapitole 2 přílohy.
1. Výsledky dosavadních výzkumů návštěvnosti Co se týče výstupů dosavadních studií o návštěvnosti chráněných území v ČR, lze shrnout, že bylo doposud provedeno relativně málo studií zaměřených na výzkum návštěvnosti, jejichž pokrytí jednotlivých chráněných území je velmi nerovnoměrné. Komplexní monitoring návštěvníků je kombinací sčítání počtu návštěvníků v chráněném území a zjišťování struktury návštěvníků, která je prováděna typicky formou dotazníkového šetření. 1
Sčítání počtu návštěvníků je prováděno vždy v daném monitorovacím bodu buď fyzicky (osobou sčítající průchozí/projíždějící návštěvníky), nebo pomocí automatických sčítačů různých typů (s nášlapným senzorem, tepelným senzorem, optickým senzorem či senzorem na kovové části kol a automobilů přehled a vyhodnocení viz např. Zahradník et al., 2012; Kajala et al., 2000). V tomto případě je monitorováno „zatížení“ určitého monitorovacího bodu - křižovatky cest, stezky, či turistického cíle (např. vrchol hory či jezero). Další možností odhadu počtu návštěvníků je využití zbytkových dat mobilních operátorů, které bylo poprvé pro tento účel použito v projektu agentury CzechTourism (CE Traffic a CzechTourism, 2013). V obou případech je relativně problematické zjištění celkového počtu návštěvníků daného území, protože data zahrnují geograficky (u osobního fyzického sčítání i časově) jen část celkového počtu návštěvníků v oblasti a je nutné provést nápočet na období/lokality/návštěvníky, kteří ve vzorku nejsou zachyceni. Charakteristiky návštěvníků a ostatní informace o nich jsou zjišťovány dotazníkovým šetřením, které je většinou prováděno on-site (přímo na místě rekreace v chráněném území, kterého se týká) zaškolenými tazateli. Dotazování probíhá pouze některé dny v roce na vybraných lokalitách v chráněném území a je oslovena pouze část celkové populace rekreantů v oblasti. Pro vyvozování závěrů a predikci za celou populaci návštěvníků chráněného území je nezbytné provádět výběr dnů šetření i dotázaných osob způsobem zajišťujícím reprezentativnost výsledků (např. náhodný výběr). Je také otázkou, jak jsou výsledky ovlivněny výběrem lokalit k dotazování v rámci chráněného území, které musí časově umožňovat respondentům poskytnutí rozhovoru, který trvá většinou do 15 minut (většinou jsou proto vybírány křižovatky cest, občerstvovací body a jiná místa, kde se respondenti zastavují na cestě). Dotazníková šetření poskytují velmi žádoucí informace nejen o demografických a socio-ekonomických charakteristikách respondentů, vlastnostech jejich výletů (délka, četnost), ale umožňují také zjistit spokojenost návštěvníků a její faktory, a například také preference návštěvníků ohledně rekreačního vybavení v území či jiných záležitostí, které management chráněného území aktuálně řeší.
1.1.1 NP a CHKO Šumava Na území NP a CHKO Šumava proběhlo v posledním desetiletí několik komplexnějších šetření turismu. Tým M. Čihaře (Čihař et al., 2010) šetřil formou fyzického sčítání a dotazníkového šetření v letech 19972010 na čtyřech lokalitách v NP Šumava. V rámci sčítání i šetření byla zkoumána letní, zimní i mimosezónní rekreace. Zatímco fyzické sčítání bylo zaměřeno na sčítání počtu návštěvníků a automobilů, typ návštěvníka (pěší, cyklista) a směr pohybu (při příchodu a odchodu z monitorovacího bodu), v dotazníkové šetření byla zkoumána frekvence návštěv Šumavy, preference sezóny k návštěvě, doprava do oblasti, typ ubytování, náklady spojené s návštěvou, sociodemografický profil návštěvníků, percepce intenzity turismu; zaznamenáno bylo také vyjádření návštěvníků ohledně spokojenosti s návštěvou oblasti. Monitorovacími body byly turistické křižovatky Antýgl, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava a v některých letech i Březník. V rámci letní rekreace bylo každodenně monitorováno 9denní období pěti pracovních dnů a dvou navazujících víkendů v polovině srpna od 9 do 18 h; v zimě monitoring a sběr dat probíhal v průběhu pěti víkendů v lednu a únoru, od 9 do 16 h. Třebický (2005, pp. 116) na základě výzkumů tohoto týmu odhaduje celkovou návštěvnost širšího regionu Šumavy na 1,1 až 1,3 milionu návštěvníků ročně. Počty návštěvníků v jednotlivých měsících roku sleduje dlouhodobě NP Šumava. V terénu je sledováno 17 lokalit, v 10 informačních střediscích a střediscích ekologické výchovy (IS a SEV) umístěny automatické sčítače návštěvníků středisek. 2
Dále v lokalitě probíhá v letech 2010-14 šetření domácího cestovního ruchu (tj. nejen rekreace v přírodě) agenturou CzechTourism v letní a zimní hlavní sezóně (CzechTourism, Ipsos Tambor 2009; 2014). Toto dotazníkové šetření navazuje na šetření cestovního ruchu, které probíhalo v letech 2005-2007. Za každou sezónu v roce (léto, zima) je v jednotlivých místech dotazování shromážděno cca 50 dotazníků. Lokality dotazování uvnitř NP a CHKO Šumava jsou následující: Letní sezóna: • •
NP Šumava: Schwarzenberský kanál, Poledník a Prášilské jezero CHKO Šumava: Prameny Vltavy, Lipno, Boubínský prales, Černé a Čertovo jezero, ZadovChuráňov, Železná Ruda
Zimní sezóna: • •
NP Šumava: Kvilda, Stožec-České Žleby, Prášily CHKO Šumava: Horní Planá, Špičák, Nová pec, Zadov-Churáňov, Kašperské Hory
Dotazníkové šetření CzechTourism monitoruje základní skladbu návštěvníků, frekvenci návštěvnosti, socioekonomické charakteristiky návštěvníků, dopravu do oblasti, typ ubytování, typ rekreace a spokojenost se službami v regionu a rekreační vybaveností. Respondenti hodnotí nikoliv konkrétní místo dotazování, ale spíše obecněji „region“, přičemž do regionu Šumava spadá i několik lokalit za hranicemi území CHKO a NP. Je otázkou, jaká je percepce rozsahu území, k němuž se jednotliví respondenti skutečně spontánně vyjadřují. Místo pobytu respondentů v území při vícedenních výletech ani ostatní navštívené lokality nejsou zjišťovány. Rozdíly v obou studiích spočívají především v odlišném časovém a geografickém pokrytí šetření, především pak v zaměření, kdy tým M. Čihaře zkoumá výhradně rekreaci v přírodě NP Šumava, zatímco CzechTourism v širším regionu „Šumava“ zahrnuje i CHKO Šumava a jeho okolí, včetně měst navštěvovaných převážně z jiných důvodů než je rekreace v přírodě, která netvoří výchozí bod pro turistiku do oblasti CHKO a NP (Český Krumlov, Prachatice a Klatovy), přičemž výsledky jsou shrnovány za celý region. Oba výše zmíněné výzkumy provedené formou dotazníkových šetření (CzechTourism 2009; CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014; Görner a Čihař, 2011) zahrnují také informace o intervalu nákladů spojených s výletem, které návštěvník vynaloží. Jedná se o sumu nákladů na cestu, stravu, ubytování a vstupy. Podle výzkumu CzechTourismu návštěvníci v roce 2013 v regionu Šumava nejčastěji utratili mezi 501 a 1000 Kč za den a osobu (celkem za zmíněné nákladové kategorie; CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014); od roku 2010 se snižuje podíl návštěvníků, kteří v průměru utratí 1-2 tisíce Kč (15 % v roce 2010; 7 % v roce 2013). CzechTourism dále v letech 2012-13 ve spolupráci s CE-Traffic, a. s. provedl šetření o fyzickém počtu, rozšíření a cestách návštěvníků v rámci obecné rekreace (nejen rekreace v přírodě) s využitím zbytkových dat mobilních operátorů (CE-Traffic a CzechTourism, 2012; 2013). Data jsou denní, za obdobní celého roku a zahrnují vlastníky mobilních telefonů jednoho z operátorů, s nápočtem podle podílu operátora na trhu na celý mobilní trh. Značný počet lokalit šetřených v rámci tohoto výzkumu se nachází ve velkoplošných chráněných územích. V rámci NP Šumava se jedná o Kvildu, v CHKO Šumava o Železná Ruda - město, Černé a Čertovo jezero, Lipno - oblast vodní nádrže (CE-Traffic a CzechTourism, 2012). 3
a) Struktura návštěvníků Průzkumy dosud provedené v NP Šumava ukazují, že většina respondentů (kolem 80 %) se do lokality dopravuje automobilem (Görner a Čihař, 2012; Čihař et al., 2002b), což souvisí s faktem, že většina rekreantů pochází z hlavního města Prahy. Dále podstatná část návštěvníků přijíždí z regionů sousedících s NP (Klatovy, Strakonice, Prachatice). Také podle šetření CzechTourismu (CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014) v roce 2013 letní rekreanti nejčastěji přijíždějí autem (85,5 %) a ze vzdálenosti nad 100 km (68 % respondentů). Počet rekreantů přijíždějících na Šumavu automobilem vzrůstá - zatímco v roce 1997 takto přicestovalo 78 % respondentů, v roce 2010 již tento typ dopravy využilo téměř 87 % respondentů (Görner a Čihař, 2012). Cesta vlakem či autobusem je podle Görnera a Čihaře (2012) z dlouhodobého hlediska stále méně populární (3 %; resp 9 % respondentů v roce 2010); CzechTourism reportuje zvýšení zájmu o cestu vlakem či autobusem do lokality mezi lety 2012 a 2013 (CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014), avšak vlakem se v roce 2013 stále dopravovalo méně než 8 % a autobusem méně než 5 % respondentů. Z výzkumu CzechTourism lze také odvodit, že relativně velká část návštěvníků o dostupnosti regionu hromadnou dopravou vůbec nezjišťuje informace (44 % respondentů neumí posoudit dostupnost regionu hromadnou dopravou); pokud ji však posoudit dokážou, pouze 6 % respondentů připadá “spíše špatná” či “velmi špatná” (Ibid.). Co se týče typu ubytování, mezi respondenty je v posledních letech patrný odklon od kempování v oficiálních kempech v parku (13 % respondentů na vícedenním výletu v roce 2010 oproti 20 % respondentů v roce 1997; Görner a Čihař, 2012) a naopak nárůst zájmu o ubytování v penzionech či naopak přespání v přírodě, které je povoleno na 6 nouzových nocovištích na červeně značené turistické cestě z Nové Pece do Železné Rudy. Tento trend je v souladu s poklesem využitých ubytovacích kapacit v kempech po celé ČR podle statistik sledovaných ČSÚ. Nejvíce respondentů je pak ubytováno v hotelu či penzionu (cca 65 %; Ibid.)). Většina respondentů (cca 50 %) přijíždí na týdenní výlety, běžné jsou rovněž kratší vícedenní výlety (2-6 dní). Jednodenní výlety (bez ubytování) tvoří pouze cca 10 % celkového počtu výletů reportovaných respondenty (Görner a Čihař, 2012). Stejný trend vyplývá i z výzkumu CzechTourismu - více než polovina návštěvníků (54 %) v roce 2013 zůstává v regionu 3-7 nocí (CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014). Jednodenní výlety (bez noclehu) do regionu Šumava v roce 2013 tvoří 28 % z celkového vzorku. Přes polovinu návštěv (51 %) tvoří opakované návštěvy (minimálně 4. návštěva respondenta v regionu Šumava; Ibid.). Většina návštěvníků přijíždí do regionu Šumava za turistikou a sportem (47,3 % v roce 2013), dalšími frekventovanými důvody návštěvy jsou relaxace (23,9 %) a poznání (14,3 %; CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014). Nejčastějším typem aktivity provozované v území národního parku je pěší výlet a jízda na kole. V posledních letech narůstá zejména počet cyklistů v NP Šumava (Görner a Čihař, 2012). V některých částech NP Šumavy je cyklistika zakázána, přesto se i na těchto lokalitách cyklisté objevují. Celkově na Šumavě převažuje počet pěších turistů ku cyklistům v dlouhodobém poměru cca 1:1,5 (od roku 1997 do roku 2010; Čihař et al., 2010). CzechTourism naopak v širším regionu zahrnujícím i CHKO Šumava a několik měst mimo NP a CHKO (Český Krumlov, Prachatice a Klatovy) zjišťuje, že atraktivita pěší turistiky v letech 2012-13 převažuje nad cykloturistikou v poměru cca 1,6:1. Další oblíbenou letní aktivitou na některých lokalitách v rámci regionu Šumava je koupání (velký podíl na tomto trendu tvoří přítomnost vodní nádrže Lipno na okraji CHKO Šumava); podle výzkumů CzechTourism však klesá jeho atraktivita (34 % respondentů v roce 2010 v dotazníkovém šetření uvedlo, že koupání je pro ně 4
nejlákavější aktivitou v regionu; v roce 2013 to bylo pouze 23 % respondentů ze srovnatelného šetření; CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014). Co se týče vybavenosti území k rekreaci, návštěvníci jsou většinou spokojení s úrovní poskytovaných služeb. V letech 2010-2013 byly v rámci průzkumů letní rekreace CzechTourism hodnoceny návštěvníky následující kategorie služeb v regionu: dopravní infrastruktura - silnice, parkoviště, dostupnost regionu hromadnou dopravou, služby pro cykloturisty, služby pro motoristy, čistota a pořádek, místní orientační značení - směrovky, tabule, poskytování informací o regionu apod. Z platných odpovědí (bez zahrnutí kategorie “neumím posoudit”) většinou přes 50-60 % respondentů uvádí hodnocení dané služby “velmi dobře” a dalších cca 40 % “spíše dobře”; kategorie odpovědí “spíše špatně” či “velmi špatně” jsou využity pouze v řádu jednotek procent respondentů (CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014). Pouze s cenovou úrovní služeb není spokojeno relativně více respondentů (18 % platných odpovědí). Profil návštěvníka ukazuje, že většina návštěvníků má středoškolské vzdělání (55% respondentů dotazníkových šetření; v průměru za roky 1997-2010) či je vysokoškolsky vzdělaná (38 %). Nejčastěji se mezi respondenty vyskytovali návštěvníci ve věkové skupině 40-59 let (cca 39 %), cca 34 % návštěvníků je ve věku mezi 25-39 lety (Ibid.). Návštěvníci většinou přijíždějí s partnerem, ve skupině či s dětmi (Görner a Čihař, 2012; CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014); podle průzkumů CzechTourismu v posledních letech přibývá rodin přijíždějících na Šumavu s malými dětmi (24 % v roce 2014).
b) Odhady návštěvnosti Fyzické sčítání probíhá na území NP a CHKO Šumava kontinuálně pouze ze strany pracovníků NP a CHKO Šumava na vybraných 17 lokalitách. Sčítáním pěších a cyklistů v rámci komplexnějšího šetření návštěvnosti se zabýval také tým M. Čihaře v letech 1997-2010, a to v centrální části NP Šumava (Antýgl, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Březník). Automatické sčítače jsou instalovány v informačních střediskách NP Šumava; v terénu žádný sčítač kontinuálně instalovaný není 1. Data o návštěvnosti sbíraná Informační a strážní službou NP a CHKO Šumava jsou jediným a velmi cenným zdrojem dat o průběhu návštěvnosti na 17 lokalitách v rámci celého roku. Surová data jsou výsledkem monitoringu, který neprobíhá nepřetržitě po všechny dny roku ani vždy po celý den, a posléze dochází k nápočtu na ostatní dny/části dnů. Přesto má jejich sběr mnohem širší geografické i časové pokrytí během roku než provedená komplexnější šetření, a představují tak zásadní informační zdroj o návštěvnosti NP a CHKO Šumava, především v situaci, kdy v území chráněné oblasti není využit žádný automatický sčítač, který by časově kontinuální monitoring umožnil. Graf 1 uvádí celkové počty návštěvníků ve všech sledovaných lokalitách. Nejvytíženější je jednoznačně Jezerní slať, kterou navštíví přes 120 000 rekreantů ročně. Dále je ze strany návštěvníků velmi oblíbená Modrava, Prameny Vltavy/Bučina, Povydří a Březník, na které přijde ročně 50-100 tisíc návštěvníků. V roce 2012 návštěvnost Jezerní slati předstihla do té doby nejfrekventovanější lokality Modravu a Prameny Vltavy/Bučinu. Téměř u všech lokalit je patrný vzestupný trend počtu návštěvníků mezi lety 2011 až 2013. Výjimku tvoří Jezero Laka a Chalupská slať, u nichž se počet návštěvníků snižuje, pravděpodobně ve prospěch jiných lokalit. Data o splouvání Vltavy jsou k dispozici ze zaplacených 1
Pro účely tohoto projektu byly instalovány 2 sčítače v NP Šumava na období srpen až říjen 2014 na Modravu (stezka na Březník) a Prášilské jezero.
5
povolení splouvání, které je povoleno od května do října a počet lodí je regulován. Splouvání je regulováno od roku 2008; před jeho regulací Simon a Kladivová (2006) evidovali v úseku Soumarský most - Pěkná v období červen až srpen roku 2005 celkem 9 300 lodí projíždějících úsekem 2. Regulací se počet výrazně omezil a v roce 2013 splulo Vltavu 1 903 lodí. Graf 1: Celková roční návštěvnost v NP a CHKO Šumava v letech 2010-2013 140 000
2013 2012
120 000
2011
100 000
2010
80 000 60 000 40 000 20 000 -
Pozn.: Vltavská cesta: cesta ze Stožce do Nové Pece; Splouvání Vltavy: v úseku Lenora - Nová Pec, Dálnice: trasa Gerlova Huť-Zámecký les.
Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava (2010, 2013, 2014)
Měsíční data z let 2011-13 (Graf 2) ukazují, že celková roční návštěvnost je v zimní i letní sezóně nejvyšší na Jezerní slati, Modravě, Pramenech Vltavy/Bučině, v Povydří a na Březníku. Ve většině sledovaných míst se návštěvnost koncentruje především do období letních prázdnin (přičemž v srpnu přichází až dvojnásobný počet návštěvníků než v červenci). Modrava, Prameny Vltavy a Bučina a Povydří mají ale velmi vysoký počet návštěvníků také v zimě (především leden a únor, hlavní vlna zimních návštěvníků se oproti roku 2012 přesunula z ledna na únor).
2
Tato studie se zabývá vlivem splouvání na ekosystémy dna Vltavy; bylo v rámci ní provedeno také dotazníkové šetření, které však neposkytuje žádné informace o socioekonomickcýh a dalších charakteristikách vodáků, protože bylo zaměřeno výhradně na názory vodáků ohledně omezení splouvání řeky a jeho zpoplatnění.
6
Graf 2: Měsíční návštěvnost v NP a CHKO Šumava v roce 2013 35000 Jezerní slať Modrava
30000
Prameny Vltavy, Bučina Povydří
25000
Březník Vchynicko-Tetovský kanál
20000
Chalupská slať Tříjezerní slať
15000
Stožecko Poledník Vltavská cesta
10000
Prášilské jezero Jezero Laka
5000
Plešné jezero Gerlova Huť
0
Dálnice Gerlova Huť-Zámecký les Splouvání Vltavy
Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava (2010, 2013, 2014)
Monitoring počtu návštěvníků v informačních střediscích je vykazován od roku 2004 (NP Šumava, 2010). Nejnavštěvovanějším střediskem je IS Kvilda s více než 50 tisíci návštěvníky ročně. Ostatní informační střediska se pohybují kolem 20 tisíc návštěv ročně. Většina informačních středisek není otevřena některé měsíce v roce (IS Březník, IS Idina Pila a IS Poledník jsou otevřeny 5-6 měsíců kolem letní sezóny).
7
Graf 3: Celková roční návštěvnost informačních středisek 100000 80000 60000 2013
40000
2012 2011
20000 0
Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava (2013, 2014)
Agentura CzechTourism zkoumala měsíční návštěvnost na Kvildě v období červen 2012 až květen 2013 (Graf 4) na základě zakázky na zpracování zbytkových dat mobilních operátorů. Jedná se o jediné území v NP Šumava, pro které jsou data podobného charakteru k dispozici. Tato data obsahují zbytková data o výskytu a trvání výskytu mobilních zařízení (a jejich majitelů) v geografických „buňkách“ pokrytí signálem z jednotlivých vysílačů. Jsou očištěna o trvale bydlící obyvatele a také o tranzitní turismus (tj. projíždějící osoby).
8
41 823
Graf 4: Návštěvnost Kvildy podle zbytkových dat mobilních operátorů 45000 36 061
40000
18 291
21 894
25000
23 118
30000
23 065
27 827
35000
10000
10 228
13 991
11 939
9 548
15000
11 402
20000
5000 0 2012-06 2012-07 2012-08 2012-09 2012-10 2012-11 2012-12 2013-01 2013-02 2013-03 2013-04 2013-05
Zdroj: Data poskytnuta agenturou CzechTourism (2013)
Porovnání odhadů návštěvnosti zjištěných na základě zbytkových dat mobilních operátorů s daty fyzického sčítání je uvedeno v grafu 5. Na Kvildě neprobíhá kontinuální měsíční šetření v terénu, avšak NP Šumava disponuje měsíčními daty o návštěvnosti informačního střediska Kvilda. Porovnání výsledků v období červen 2012 až květen 2013 ukazuje, že ačkoli je počet návštěvníků, kteří navštíví informační středisko, 2-3x nižší než počet návštěvníků celé Kvildy, trend návštěvnosti zjištěný oběma metodami je velmi podobný. Pokud lze tedy využití zbytkových dat mobilních operátorů považovat za spolehlivý zdroj dat o celkové měsíční návštěvnosti Kvildy, je možné měsíční údaje o návštěvnosti IS Kvilda využít k velmi hrubým odhadům návštěvnosti Kvildy.
9
Obec Kvilda (zbytková data mobil. operátorů)
450
4 510
10 228
18 291
23 065 5 530
13 991 6 470
11 939
9 548
2 435 0
525
5000
5 980
15000 10000
21 894
27 827 11 402
20000
19 970
25000
17 950
30000
23 118
35000
IS Kvilda (data NP Šumava)
0
40000
10 240
36 061
45000
41 823
Graf 5: Návštěvnost Kvildy - porovnání dat NP Šumava a zbytkových dat mobilních operátorů
0
Poznámka: IS Kvilda bylo v období 10/2012 a 11/2012 zavřené. Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava (2013, 2014); Zbytková data poskytnuta agenturou CzechTourism (2013)
Měsíční návštěvnost lokalit v terénu NP Šumava a v informačních střediscích v blízkosti lokalit, kde probíhá sběr dat pro tento projekt, je shrnuta v grafech 6 a 7. Tyto údaje budou sloužit především pro porovnání s výsledky projektu ohledně monitoringu návštěvníků několika metodami - za rok 2014 budou od NP Šumava sebrána analogická data.
10
Graf 6: Měsíční návštěvnost vybraných IS a SEV v NP Šumava v roce 2013 8 000 7 000 6 000 5 000
Rokyta - kanál
4 000
Březník
3 000
Svinná Lada - Chal. Slať
2 000
Stožecko Poledník
1 000 -
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat poskytnutých NP Šumava (oddělení IS a SEV).
Graf 7: Měsíční návštěvnost vybraných profilů v terénu NP Šumava v roce 2013 20000
10 000
18000
9 000
16000
8 000
14000
7 000
12000
6 000
10000
5 000
8000
4 000
6000
3 000
4000
2 000
2000
1 000
0
Rokyta - kanál Březník Svinná Lada - Chal. Slať
-
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat poskytnutých NP Šumava (oddělení ISS) 11
Návštěvnost za jednotlivé dny byla zkoumána v rámci šetření turismu prováděných týmem M. Čihaře, a to většinou za období 9 po sobě následujících dnů v plné sezóně (červenec či srpen daného roku). Souhrnné výsledky a vývoj návštěvnosti ve čtyřech lokalitách v centrální části NP Šumava (Antýgl, Horská Kvilda, Kvilda a Modrava) shrnuje článek Görner a Čihař (2012). Podle Čihaře et al. (2002a) na začátku tohoto období převažovala v centrální části NP pěší turistika (Tabulka 1). V roce 1997 bylo za sledované období 9 dnů v hlavní sezóně napočítáno za všechny čtyři lokality celkem 2 470 pěších turistů průměrně za den. Po nápočtu na celou letní sezónu (62 dnů) je odhad celkového počtu pěších turistů v centrální části (zastoupené čtyřmi lokalitami) 153 000 (Görner a Čihař, 2012). Tento nápočet však nezahrnuje duplicitní záznamy o návštěvnících, kteří navštívili více lokalit najednou.
Tabulka 1: Počet návštěvníků na 4 monitorovacích bodech v hlavní sezoně roku 2000 (šetření 12. - 20. srpna) Monitorovací bod
Počet sledovaných směrů
Antýgl
Průměrný počet záznamů/den/směr
Počet záznamů za celé období Průměrně Celkem za den
Pěší
Cyklisté
Motorová vozidla
3
784,0
152,3
4,7
2 823,7
26 447
Horská Kvilda
4
114,8
194,8
242,3
2 207,0
20 362
Kvilda
3
237,0
315,0
35,0
1 761,0
16 525
Modrava
4
371,0
359,5
98,5
3 316,7
30 533
Zdroj: Čihař, Štursa, Třebický (2002a), pp. 242
Nejnovější údaje z roku 2010 za jednotlivé dny sčítání turistů shrnují grafy 8 a 9. Podle Görnera a Čihaře (2012) se počet pěších turistů v období 1997 až 2010 nijak výrazně nezměnil. Naopak stoupá počet cyklistů. Dlouhodobě je z průzkumů týmu M. Čihaře patrné, že ze zkoumaných lokalit byl nejnavštěvovanější Antýgl (průměrný počet zaznamenaných pěších turistů za den v letech 1997-2010 je 1 033 osob), dále Modrava (778 pěších turistů za den) a Kvilda (447). Nejméně navštěvovanou oblastí byla Horská Kvilda s průměrným počtem 262 pěších turistů za den. Graf 8 znázorňuje celkové záznamy pěších turistů v posledním období zkoumaném týmem M. Čihaře, ve dnech 7. - 15. 8. 2010.
12
Graf 8: Počet záznamů pěších turistů ve dnech 7.8. (St) -15.8. (Ne) roku 2010 ve 4 lokalitách NP Šumava
Poznámka: Každá osoba byla zaznamenána dvakrát, při příchodu na stanoviště a při opuštění stanoviště - skutečný počet návštěv stanoviště za daný den je tedy poloviční. Zdroj: Görner, Čihař (2012), pp. 57
Počty cyklistů dokumentují odlišné pořadí popularity jednotlivých zkoumaných lokalit pro cykloturistiku, kdy nejnavštěvovanější lokalita je Modrava a nejméně navštěvován je Antýgl (především z důvodu zákazu cyklistiky mezi Čeňkovou pilou a Horskou Kvildou). Denní průměry v letní sezóně za roky 19972010 na Modravě, Kvildě, Horské Kvildě a Antýglu dosahují podle Görnera a Čihaře (2012) 711, 522, 367 a 154 cyklistů. Jak již bylo uvedeno, v čase počty cyklistů stoupají. Následující graf ukazuje vývoj počtu pěších a cyklistů ve čtyřech monitorovacích bodech v centrální části NP Šumava. Jedná se o index, jehož základem je průměrný denní počet pěších či cyklistů (součet za čtyři monitorované body). V roce 1997 100 % odpovídá 2 470 pěších turistů a 1 300 cykloturistů za den v hlavní sezóně (červenec a srpen).
13
Graf 9: Indikátor počtu pěších a cyklistů ve 4 monitorovacích bodech NP Šumava (Antýgl, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava) v letech 1997-2010 (1997 = 100 %)
Zdroj: Görner, Čihař (2012), pp. 57 Intenzita turismu na stezkách v národním parku je většinou rekreantů v období letní rekreace vnímána jako “vysoká” (45 % respondentů v roce 2010) a tento trend se zesiluje (v roce 2002, kdy byla tato otázka poprvé součástí výzkumu, přeplněnost cest jako “vysokou” hodnotilo 35 % respondentů). Zbylí respondenti vnímají intenzitu turismu jako “optimální”; pouze několik jednotek procent jako “nízkou” a cca 8 % dotazovaných na tuto otázku neodpovědělo. Větší disperze turistů v letním období, která je v rámci projektu zkoumána, by na základě těchto výsledků mohla mít pozitivní efekt na užitek rekreantů z výletu do NP Šumava. V zimě se nezdá být přeplnění turistických cest z pohledu rekreantů takovým problémem - jako “vysoké” je hodnoceno pouze 22 % respondentů. Graf 10: Vnímání intenzity turismu na území NP Šumava v roce 2010
Zdroj: Görner a Čihař (2012)
14
1.1.2 Český ráj Jedním z kontinuálních zdrojů dat o návštěvnících CHKO Český ráj jsou průzkumy CzechTourism realizované v rámci dotazníkového šetření “Domácí cestovní ruch” probíhajícího od roku 2009. CzechTourism sbírá data o návštěvnících v Prachovských skalách. Dalším zdrojem kontinuálních dat jsou údaje Sdružení Český ráj, které monitoruje roční návštěvnost památek a informačních center v Českém ráji. Ucelenější výzkum návštěvnosti kombinující fyzické sčítání s dotazníkovým šetřením byl proveden v letech 2005-2006 firmou Kolpron CZ, s. r. o., novější šetření provedeno nebylo. CO se týče počtu návštěvníků, v lokalitě není kontinuálně nainstalován žádný automatizovaný sčítač 3. Zbytková data mobilních operátorů v projektu CzechTourism v CHKO Český ráj nebyla sbírána.
a) Struktura návštěvníků Strukturou návštěvníků CHKO Český ráj se zabývá CzechTourism v šetření domácího cestovního ruchu. Podobně jako je tomu u regionu Šumava, i zde jsou reportovány výsledky za region širší než samotné CHKO, přičemž uvnitř CHKO je dotazníkové šetření prováděno v Prachovských skalách. Některé lokality mimo CHKO Český ráj se nacházejí velmi blízko jeho hranic, představují výchozí bod rekreace v CHKO a jsou relevantní pro šetření rekreace v přírodě Českého ráje (Turnov, Železný Brod, Sobotka, Rovensko pod Troskami, Jičín). V delší vzdálenosti od hranic CHKO je zahrnuto také město Mladá Boleslav, Semily a Nová Paka. Do regionu Český ráj přijelo v roce 2013 63,9 % návštěvníků automobilem. Ostatní motorové dopravní prostředky jsou relativně populárnější oproti automobilové dopravě, než jak je tomu v CHKO Šumava: vlakem přijelo 16,2 % návštěvníků a autobusem 12,6 % (CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014). Mnohem vyrovnanější je také vzdálenost, kterou do regionu Český ráj návštěvníci urazí od místa bydliště: téměř po třetině návštěvníků bydlí ve vzdálenostech 21-50 km, 51-100 km a nad 100 km (26 %, 28 %, 33 %). Většina návštěvníků (46 %) přijíždí na jednodenní výlet (bez noclehu), dále jsou obvyklé výlety na 3 až 7 noclehů (34 % respondentů). Nejběžnější jsou opakované návštěvy (57 % respondentů zde již bylo minimálně 4krát). Časté způsoby ubytování zahrnují hotely a penziony (18,6 %) a kemp (11,2 %); 49,4 % respondentů není v Českém ráji ubytováno. Důvodem návštěvy je nejčastěji poznání, relaxace či turistika a sport; oproti regionu Šumava však převažuje spíše relaxace (34,8 %) nad turistikou a sportem (23 %; Ibid.). Pro Český ráj je mnohem typičtější pěší turistika než cykloturistika (jako nejlákavější aktivitu ji označilo 1,8 respondenta oproti jednomu respondentovi, kterého nejvíce láká cykloturistika). Další populární aktivitou v regionu je koupání (Ibid.). Co se týče vybavenosti území k rekreaci, návštěvníkům stejně jako ve většině ostatních regionů ČR většinou vyhovuje úroveň poskytovaných služeb. Podle průzkumu agentury CzechTourism jsou jednotlivé kategorie služeb v regionu (dopravní infrastruktura - silnice, parkoviště, dostupnost regionu 3
Pro účely tohoto projektu byly instalovány 2 sčítače v CHKO Český ráj na období srpen až říjen 2014 na Drábské světničky a Jižní sedlo.
15
hromadnou dopravou, služby pro cykloturisty, služby pro motoristy, čistota a pořádek, místní orientační značení - směrovky, tabule, poskytování informací o regionu apod.) hodnoceny “velmi dobře” či “spíše dobře”, záporných odpovědí (“spíše špatně”, “velmi špatně”) je u daných služeb pouze několik jednotek procent z celkového počtu platných odpovědí (bez zahrnutí kategorie “neumím posoudit”; CzechTourism a Ipsos Tambor, 2014). 17 % respondentů (z platných odpovědí) by si však přálo zlepšení dopravní infrastruktury (silnice a parkoviště) v regionu, současný stav jim nevyhovuje. Návštěvníci v regionu utratí nejčastěji 201-500 Kč za osobu a den pobytu (54 %).
b) Odhady návštěvnosti Odhady návštěvnosti v terénu CHKO Český ráj jsou k dispozici pouze pro roky 2005-2006, kdy probíhal fyzický monitoring pěších turistů a cykloturistů firmou Kolpron, s. r. o. (2006). Místa sběru dat pro studii Kolpron byla vybrána prioritně poblíž hlavních přírodních a turistických atraktivit na rozcestích hlavních turistických tras, jednalo se o lokality: •
Prachovské skály - vstup
•
Hrubá Skála
•
Krásná vyhlídka
•
Kost
•
Vidlák
•
Besedice
•
Pantheon
V každé lokalitě kromě Besedic a Pantheonu byla zkoumána letní a mimosezónní rekreace, v Besedicích a Pantheonu byla zkoumána pouze letní rekreace. Data byla sbírána v letech 2005 a 2006 pro letní sezónu a mimo sezónu, ve vybraných termínech vždy od 9:00 do 16:00. Na jaře byl sběr dat proveden 26. - 29. 5. 2005, o rok později od 27. 5. do 30. 5. 2006, letní sezóna je zastoupena dny 13. - 19. 8. 2005 a 12. - 18. 8. 2006 a podzimní mimosezónní sběr proběhl pouze v roce 2005, a to 28. 9. - 1. 10. Zjištěné počty turistů jsou uvedeny v tabulce 2.
16
Tabulka 2: Průměrné denní počty návštěvníků v CHKO Český ráj v letech 2005 a 2006 v monitorovaném období 2005
Stanoviště/ Období sběru dat
Jaro (26. - 29. 5. 2005)
Léto (13. - 19. 8. 2005)
pěší
pěší
cyklisté celkem
Podzim (28. 9. - 1. 10. 2005)
cyklisté celkem
pěší
cyklisté celkem
Kost
2 984
1 249
4233
4 415
1 180
5 595
595
218
813
Krásná vyhlídka
990
166
1156
1 163
174
1 337
443
53
496
Prachov-vstup
2 848
98
2946
5 714
244
5 958
1 067
38
1 105
Vidlák
595
792
1387
1 316
1 384
2 700
264
122
386
Hrubá Skála
2 341
1 071
3 412
3 740
1 260
5 000
977
406
1 383
Besedice
.
.
.
2 144
36
2 180
.
.
.
Pantheon
.
.
.
4 176
50
4 226
.
.
.
Celkem
9 758
3 376
4 328
26 996
3 346
837
4 183
13 134 22 668
Tabulka 2 (pokr.) 2006
Stanoviště/ Období sběru dat
Jaro (27. 5. - 30. 5. 2006)
Léto (12. - 18. 8. 2006)
pěší
pěší
cyklisté celkem
cyklisté celkem
Kost
793
238
1 031
4 179
1 514
5 693
Krásná Vyhlídka
372
4
376
1 287
144
1 431
Prachov
995
35
1 030
5 226
297
5 523
Vidlák
393
262
655
1 172
122
1 294
Hrubá Skála
1 635
234
1 869
4 255
1364
5 619
Besedice
.
.
.
1 105
31
1 136
Pantheon
.
.
.
2 209
6
2 215
Celkem
4 188
773
4 961
19 433
3 478
22 911
Zdroj: Kolpron, s. r. o. (2006), Pozn.: chybí upřesnění za jaké časové období 17
Nejvíce navštěvovanou lokalitou je podle výsledků analýzy hrad Kost a dále Hrubá Skála. Relativně nejméně je zatížen Vidlák a Krásná vyhlídka - jedná se o tranzitní uzly turistických tras bez blízké přítomnosti hlavních turistických atraktivit, které se v CHKO Český ráj nacházejí. Pro cyklisty je ze sledovaných lokalit nejpopulárnější Vidlák (opět z důvodu, že jde o významnou křižovatku cyklistických tras v CHKO Český ráj), nejméně populární Prachov. Studie Kolpron sledovala také rozšíření návštěvníků z míst sběru dat po ostatních částech CHKO Český ráj. Na každém místě sběru dat bylo dotázáno cca 30-35 návštěvníků za den sběru dat (procentuální podíl z procházejících návštěvníků, metoda výběru respondentů není ve studii uvedena). Pomocí dotazníkového šetření bylo zjišťováno pohlaví a věk respondenta, typ skupiny a začátek, konec a významná místa na trase. Tato data byla posléze napočtena na celkové počty návštěvníků zjištěné fyzickým sčítáním - výsledkem jsou průměrné denní zátěže v různých obdobích. Graf 11 znázorňuje schéma zatížení turistických tras v CHKO Český ráj. Graf porovnává výsledky za jednotlivá období (letní sezóna, mimosezónní rekreace) a jednotlivé typy turistiky (pěší, cyklistická).
18
Graf 11: Schéma zátěží turistických tras v CHKO Český ráj - porovnání sezón a) Pěší turistika Mimo hlavní sezónu (jaro, podzim):
V hlavní sezóně (léto):
Zdroj: Kolpron, s.
19
Graf 11 (pokr.) Cykloturistika Mimo hlavní sezónu (jaro, podzim):
V hlavní sezóně (léto):
Zdroj: Kolpron, s. r. o. (2006) 20
2. Sekundární zdroje dat Sekundární zdroje dat jsou doplňkovými zdroji dat, z nichž je možné odvodit počet osob pohybujících se v terénu chráněného území. Zahrnují data o placeném vstupném, data o placených místních poplatcích, data o parkovném na parkovištích obcí v chráněných územích či obcí obklopující chráněné území a data o ubytovaných návštěvnících zjišťovaná ČSÚ na základě podkladů od ubytovatelů. Cílem tohoto textu je posoudit dostupnost těchto dat, zjistit časové a geografické rozlišení dat, která jsou k dispozici, a posoudit vypovídací schopnost sekundárních dat pro odhad počtu návštěvníků chráněných území.
2.1. Údaje o placeném vstupném Údaje o placeném vstupném jsou relevantní především pro pilotní lokalitu CHKO Český ráj, protože v tomto CHKO se vyskytuje relativně velký počet atraktivit, kde se vstupné platí. Jedná se jednak o přírodní atraktivitu Prachovské skály, kde je placeno vstupné, ale také o množství atraktivit jiného než přírodního charakteru - hrady, zámky či muzea, které rovněž podporují poptávku po navštívení CHKO Český ráj. Každoročně je prováděno vyhodnocení počtu návštěvníků informačních center a turistických atraktivit s placeným vstupným v CHKO Český ráj, které provádí Sdružení Český ráj. Data s větším časovým rozlišením, např. data o měsíční návštěvnosti, Sdružení Český ráj nesleduje. Tabulka 3 uvádí roční návštěvnost tří turistických atraktivit nacházejících se v oblasti sběru dat. Z těchto atraktivit jsou zdaleka nejčastěji navštěvovány Prachovské skály. Z informačních center (Sdružení Český ráj 2013b, 2014b) se žádné nevyskytuje přímo v oblasti sběru dat. Tabulka 3: Roční počty návštěvníků turistických atraktivit v blízkosti lokalit sběru dat v CHKO Český ráj Turistická atraktivita/Rok Prachovské skály Zámek Hrubá Skála Hrad Valdštejn Poznámka: 1
2013
2012
2011
2010
2009
2008
105 0001
110 000
.
.
.
114 621
.
6 776
.
.
.
2 289
53 563
61 940
72 398
61 950
69 526
72 505
Z tohoto počtu se jedná o 73 500 domácích návštěvníků a 31 500 zahraničních. Pro ostatní roky a atraktivity není rozlišení na domácí a zahraniční návštěvníky k dispozici. Zdroj: Sdružení Český ráj (2013a, 2014a) 21
V NP Šumava je sledován počet placených povolení ke splouvání Vltavy (údaji disponuje Správa NP a CHKO Šumava, jsou uvedeny v Ročenkách Správy NP a CHKO Šumava). Jiné údaje o placení vstupného do atraktivit v NP Šumava nejsou k dispozici. Splouvání Vltavy je však jiným typem turismu než jaké zahrnuje předmět výzkumu (pěší a cykloturistika) a s těmito typy turismu přímo nesouvisí, vyhodnocení trendů splouvání Vltavy v NP Šumava je tedy mimo rozsah tohoto textu. Nepřímým zpoplatněním vstupu je také certifikované průvodcovství nabízené některými chráněnými územími (České Švýcarsko, NP Šumava). Výpravy s průvodcem se týkají jak míst návštěvníkům přístupným (např. Jezerní slať na Šumavě), tak míst, která jinak veřejnosti ze zákona nejsou přístupná. Výpravy jsou organizovány většinou za malou úplatu místními informačními středisky a středisky ekologické výchovy, které mají také informace o počtu účastníků.
2.2. Údaje o placených místních poplatcích Podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jsou obce oprávněny vybírat místní poplatky související s rekreací a návštěvnickými aktivitami v obci. Jedná se především o následující dva poplatky: • •
Rekreační a lázeňský poplatek (za osobu a den) Poplatek z ubytovací kapacity (za každé využité lůžko a den)
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí turisté v destinaci přechodně ubytovaní za úplatu v hromadném nebo individuálním ubytovacím zařízení. Poplatku z ubytovací kapacity podléhá ubytovací kapacita určená k přechodnému ubytování poskytovanému za úplatu. Zákon stanovuje meze ohledně maximální výše poplatků: poplatek za rekreační a lázeňský pobyt může činit maximálně 15 Kč na osobu a den pobytu, poplatke z ubytovací kapacity maximálně 6 na osobu a den pobytu; oba poplatky lze stanovit také paušální částkou. Jsou také stanoveny zákonné výjimky, a to: rekreační a lázeňský poplatek: a) osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu 1a) a jejich průvodci, b) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné) 4) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu. poplatek z ubytovací kapacity: a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, b) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, c) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. Konkrétní podmínky v těchto mezích stanovuje sama obec. Poplatníkem obou poplatků jsou ubytované osoby, plátcem ubytovací zařízení. Každá obec vyhlašuje rozhodnutí o ustanovení poplatků, jejich výše, splatnosti a výjimek formou obecně závazné vyhlášky. Poplatky jsou splatné vždy za den, mohou tedy sloužit k odhadu celkového počtu dní, které ubytovaní návštěvníci strávili v chráněném území, nelze odvodit celkový počet návštěvníků. 22
Kromě těchto dvou poplatků může být v souvislosti s pořádáním akcí na území obce vybírán také poplatek ze vstupného (pokud tak obec ustanoví obecně závaznou vyhláškou). Poplatek ze vstupného je však ve většině obcí vybírán formou procenta z částky vybrané na vstupném (podle zákona č. 565-1990 Sb., o místních poplatcích, nesmí sazba poplatku přesáhnout 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného) či formou paušálních částek. Jeho výše nezávisí na počtu návštěvníků pořádaných akcí s placeným vstupným, proto není možné na základě jeho celkové výše odhadovat počet návštěvníků akcí. Bylo provedeno šetření v obcích nacházejících se většinou svého katastrálního území v NP Šumava a CHKO Český ráj ohledně dostupnosti a možném časovém rozlišení dat o těchto placených poplatcích, kterými obce disponují. Výsledky šetření ukazují, že obce disponují většinou pouze ročními daty o placených poplatcích, a to i v případech, kdy je splatnost poplatku v obecně závazné vyhlášce uvedena jako čtvrtletní či měsíční. Obce účtují jednotlivé transakce přijetí placených poplatků v období, kdy poplatky přijdou na účet či jsou splaceny do pokladny, což bývá i po jejich splatnosti; navíc z měsíční či čtvrtletní splatnosti často existují výjimky pro ubytovatele s nízkým počtem lůžek, kteří platí poplatky ročně. Informace o podrobnějším časovém členění poplatků se tak podle závěrů diskuse se zastupiteli obcí nedají považovat za příliš věrohodný zdroj odhadu ubytovaných osob v obci v jednotlivých časových úsecích roku. Dále bylo zjišťováno, zda mají obce k dispozici bližší údaje o věkovém složení či původu ubytovaných osob (kraje či zahraniční státy). Podle závěrů šetření žádná z obcí tyto údaje nemá k dispozici. Údaje o ubytovaných evidují pouze ubytovatelé v knihách hostů (vedenou na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je-li v obci vybírán poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt), písemná evidence se týká jména, příjmení, adresy trvalého bydliště, čísla občanského průkazu či pasu, účelu pobytu a počtu přenocování. Obec do těchto knih nahlíží pouze za účelem namátkové kontroly správnosti odvedených poplatků, ale daty nijak nedisponuje ani je nezpracovává (přístup k plným datům ubytovatelů by byl pravděpodobně velmi problematický z hlediska ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Jediná z obcí, Karlovice-Sedmihorky, disponuje odhady počtu ubytovaných v ubytovacích zařízeních na svém katastru: za období 1. 1. - 31. 10. 2014 obecní úřad odhaduje na základě plateb rekreačního poplatku, že na území bylo 62 000 ubytovaných turistů na katastru obce (z toho 5 040 cizinců a 45 751 turistů v autocampu Sedmihorky). Pro evidenci ubytovaných cizinců vedou ubytovatelé podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, domovní knihy. Ty slouží pro pobytovou kontrolu cizinců na území ČR, kterou provádí Policie ČR; obce k údajům z domovní knihy nemají přístup. Roční data o celkové sumě jednotlivých poplatků jsou obcemi vykazována v systému MONITOR (MFČR, 2014), a to jako samostatné položky druhového třídění rozpočtové skladby 1342 - Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a 1345 - Poplatek z ubytovací kapacity. Následující tabulky 4 a 5 shrnují příjmy obcí zahrnujících či obklopujících svým katastrálním územím lokality sběru dat v NP Šumava a CHKO Český ráj. Údaje v tabulce jsou za poslední 2 roky. Jedná se o data poskytnutá jednotlivými obcemi, validovaná a doplněná daty MFČR (2014) a daty z účinných obecně závazných vyhlášek jednotlivých obcí. U obce Vyskeř je pro dopočet odhadu přenocování v obci předpokládáno, že veškeré poplatky jsou vybírány za osobu a noc (paušální částka odpovídá 50 přenocováním na lůžku, za něž je placena, za rok).
23
Podrobnější údaje byly dodány pouze obcemi Modrava a Prášily v NP Šumava (tabulka 6) a obcemi Mnichovo Hradiště a Karlovice-Sedmihorky v CHKO Český ráj (tabulka 7). Tyto údaje bude možné po vyhodnocení dat z šetření a jejich matematicko-statistickém přepočtu na měsíční data porovnat s údaji ČSÚ z šetření mezi ubytovateli.
24
Tabulka 4: Příjmy obcí v NP Šumava z místních poplatků a odhady počtu ubytovaných Sledovaný údaj/Obec
Modrava 2014 (do 30.9.)
2013
Kvilda 2014 (do 2013 30.9.)
Horská Kvilda 2014 (do 2013 30.9.)
Stožec 2014 (do 2013 30.9.)
14 Kč
15 Kč
15 Kč
Prášily 2014 (do 30.9.)
Srní 2013
2014 (do 30.9.)
2013
Rekreační a lázeňský poplatek Sazba
15 Kč
Výjimky Splatnost Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní)
15 Kč
15 Kč
čtvrtletně
měsíčně
podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích měsíčně
čtvrtletně
.
měsíčně
273 000
620 000
360 000
556 000
185 000
255 000
137 000
217 000
102 000
144 000
509 000
690 000
18 200
41 333
25 714
39 714
12 333
17 000
9 133
14 467
6 800
9 600
33 933
46 000
Poplatek z ubytovací kapacity Sazba
Výjimky z placení
Splatnost Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní)
4 Kč
5 Kč
podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, plus navíc: ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření
měsíčně
2 Kč
6 Kč
podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
čtvrtletně
.
4 Kč
5 Kč
podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, plus navíc: ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření
podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
čtvrtletně
měsíčně
měsíčně
228 000
171 000
170 000
242 000
37 000
42 000
97 000
151 000
30 000
47 000
24 000
230 000
57 000
42 750
34 000
48 400
18 500
21 000
16 167
25 167
7 500
11 750
4 800
46 000
Zdroje: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi, obecně závazných vyhlášek obcí, MFČR (2014) a Juroškové (2014) 25
Tabulka 5: Příjmy obcí v CHKO Český ráj z místních poplatků a odhady počtu ubytovaných
Sledovaný údaj/Obec
Hrubá Skála 2014
2013
(do 30.9.)
Mnichovo Hradiště 2014 2013
(do 30.9.)
Turnov 2014
Boseň
2013
(do 30.9.)
2014
2013
(do 30.9.)
KarloviceSedmihorky 2014 2013
(do 30.9.)
Vyskeř 2014
Kacanovy
2013
(do 30.9.)
2014
2013
(do 30.9.)
Rekreační a lázeňský poplatek Sazba
15 Kč
Výjimky
nezaveden
15 Kč
10 Kč
podle Zákona č. 565/1990 Sb.
15 Kč
-
15 Kč nebo paušál 10 Kč 750 Kč/lůžko/rok podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Splatnost
měsíčně, čtvrtletně či ročně - podle velikosti ubyt. zařízení
Vybrané poplatky (Kč)
168 000
211 290
-
-
144 947
135 615
2 000
3 000
693 000
686 000
25 000
51 000
16 000
15 000
Počet ubytovaných (osobodní)
11 200
14 086
-
-
9 663
9 041
200
300
46 200
45 733
1 667
3 400
1 600
1 500
-
pololetně
čtvrtletně
.
čtvrtletně
čtvrtletně
Poplatek z ubytovací kapacity Sazba Výjimky z placení
Splatnost
4 Kč podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích1 měsíčně, čtvrtletně či ročně - podle velikosti ubyt. zařízení
4 Kč podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
6 Kč podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích2
čtvrtletně
pololetně
2 Kč
4 Kč
nezaveden
nezaveden
podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
-
-
pololetně
-
-
.
Vybrané poplatky (Kč)
53 000
68 432
34 000
53 000
184 560
174 390
366
1000
122 000
144 000
-
-
-
-
Počet ubytovaných (osobodní)
13 250
17 108
8 500
13 250
30 760
29 065
183
500
30 500
36 000
-
-
-
-
Poznámky: 1
plus navíc: ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření
2
plus navíc: a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které toto zařízení vlastní nebo k němu mají právo hospodaření, b) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování osob, které se nacházejí v hmotné nouzi (podle zákona 111/2006 Sb.) ubytovaných ve spolupráci s Městským úřadem, sociálním odborem
Zdroje: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi, obecně závazných vyhlášek obcí a MFČR (2014) 26
Tabulka 6: Podrobnější časové členění údajů o vybraných poplatcích a odhady počtu ubytovaných - obce v NP Šumava Modrava Sledovaný údaj/Obec
Červen 2014
Prášily
Červenec 2014
Srpen 2014
Září 2014
Říjen 2014
Suma za červen-říjen 2014
Suma za červen-říjen 2013
Rekreační a lázeňský poplatek Vybrané poplatky (Kč)
44 700
70 950
71 655
43 890
26 745
257 940
47 000
Počet ubytovaných (osobodní)
2 980
4 730
4 777
2 926
1 783
17 196
3 133
Poplatek z ubytovací kapacity Vybrané poplatky (Kč)
17 444
24 552
24 740
15 440
8 500
90 676
14 800
Počet ubytovaných (osobodní)
3 489
4 910
4 948
3 088
1 700
18 135
3 700
Zdroje: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi
Tabulka 7: Podrobnější časové členění údajů o vybraných poplatcích a odhady počtu ubytovaných - obce v CHKO Český ráj
Červenec 2014
Srpen 2014
Září 2014
Říjen 2014
Suma za červen-říjen 2014
KarloviceSedmihorky Suma za leden-říjen 2014
Mnichovo Hradiště Sledovaný údaj/Obec
Červen 2014
Rekreační a lázeňský poplatek Vybrané poplatky (Kč)
-
-
-
-
-
-
733 631
Počet ubytovaných (osobodní)
-
-
-
-
-
-
48 909
Poplatek z ubytovací kapacity Vybrané poplatky (Kč)
2 948
1 386
6 320
0
4 098
20 883
134 794
Počet ubytovaných (osobodní)
737
347
1 580
0
1 025
5 221
33 699
27
2.3. Údaje o parkovném Je-li údaj o parkovném dostupný, lze využít poznatků z monitoringu na parkovištích NP Šumava a CHKO Český ráj provedeného v rámci tohoto projektu, které mj. sledoval průměrnou obsazenost automobilů, a odhadnout s využitím obou údajů počet návštěvníků, kteří v lokalitě zaparkovali. Data o celkové sumě příjmů z parkovného nejsou vykazována jako samostatná položka v systému MONITOR (MFČR, 2014), proto je nelze validovat ani doplnit s využitím tohoto zdroje. Následující tabulky 8 a 9 shrnují data získaná od obcí v NP Šumava a CHKO Český ráj. Data o počtu parkovacích míst pocházejí z místního šetření v rámci projektu. Na základě údajů o parkovném placeném v obcích lze odvodit počet zaparkovaných automobilů v časovém období, po které je údaj o parkovném sledován. Většina obcí eviduje údaje pouze roční, pokud jsou instalovány na obecních parkovištích parkovací automaty, pak jednotlivé zaúčtované položky příjmů z parkovného v rámci roku odpovídají většinou datům fyzického výběru peněz z automatu a jejich zaúčtování do pokladny obecního úřadu. Tyto údaje se neevidují zvlášť a je nutné je zjišťovat po jednotlivých položkách z účetnictví; obce, které vedou informaci o ročním příjmu za parkovné, poskytly většinou tento údaj, nikoli údaje v podrobnějším časovém členění. Některé obce (Srní) neprovozují parkoviště samy, ale pronajímají je soukromému provozovovateli (obec Srní přesto údaj o příjmech z parkovného dodala). Údaje o parkovném placeném obci nepostihují část návštěvníků, kteří přijeli autem, ale parkují na ostatních parkovištích na katastru obce. Počet parkovacích míst, pro které nejsou známy údaje o jejich využití, je rovněž součástí tabulek 8 a 9, a slouží pro indikaci toho, jaká část skutečně možných míst k parkování v NP Šumava a v blízkosti CHKO Český ráj je analýzou pokryta. Naopak u některých větších obcí (zejména Mnichovo Hradiště a Turnov u CHKO Český ráj) nelze předpokládat, že návštěva CHKO Český ráj je hlavním cílem většiny parkujících na placených parkovištích (část parkujících přijíždí za účelem návštěvy úřadů, obchodů apod. Pro Turnov jsou k dispozici data pouze z parkoviště Valdštejn, kde se již naopak všichni parkující pohybují v CHKO Český ráj. U obce Mnichovo Hradiště, předpokládáme, že polovina zaparkovaných automobilů patří návštěvníkům CHKO Český ráj. Pro odhad počtu zaparkovaných automobilů je u obcí, kde je zavedeno více sazeb parkovného (hodinová a denní) či pouze hodinová sazba, nutné zavést předpoklad o průměrné době parkování. Konkrétně u obce Kvilda je pro výpočet předpokládáno, že všechny zaparkované automobily patří návštěvníků NP Šumava a průměrná doba parkování za 1 den je 5 hodin. Stejně tak u parkovišť v Mnichově Hradišti předpokládáme, že zde návštěvníci parkují průměrně 5 hodin.U obcí s více sazbami předpokládáme, že za všechny zaparkované vozy je zaplacen poplatek za celý den parkování (většinou se celodenní sazba oproti hodinové sazbě parkovného vyplatí, pokud automobil parkuje na parkovišti alespoň 3 hodiny) a že zaparkované vozy jsou pouze automobily (Turnov - parkoviště Valdštejn). Některé obce poskytly i údaje s podrobnějším časovým členěním, které jsou uvedeny v tabulkách 10 a 11. Tyto údaje bude možné po vyhodnocení dat z šetření a jejich matematicko-statistickém přepočtu na měsíční data porovnat s údaji z monitoringu na parkovištích a v blízkých bodech v terénu NP Šumava a CHKO Český ráj sbírané v rámci šetření.
28
Tabulka 8: Údaje o parkování a odhady obsazenosti parkovišť v obcích NP Šumava
Sledovaný údaj/Obec
Modrava 2014 (do 30.9.)
2013
Kvilda 2014 (do 30.9.)
2013
Horská Kvilda 2014 (do 30.9.)
2013
Stožec 2014 (do 30.9.)
Prášily
2013
2014 (do 30.9.)
2013
Srní 2014 (do 30.9.)
2013
Počet obecních placených parkovišť
2
5
2
1
2
1 (Antýgl)
Kapacita obecních placených parkovišť
140 míst
245 míst
60 míst
84 míst
78 míst
50 míst
Sazba/sazby parkovného na obecních parkovištích
20 Kč/h, 70 Kč/den
10 Kč/h
30 Kč/h (min 2 h), 50 Kč/den
30 Kč/h, 60 Kč/den
25 Kč/h, 60 Kč/den
40 Kč/h (min 2 h), 70 Kč/den
Vybrané parkovné z obecních parkovišť celkem v Kč za období
.
631 755
450 000
450 000
.
.
.
.
113 000
113 000
.
.
Obsazenost obecních parkovišť v daném období podle zaplaceného parkovného (počet automobilů)
.
9 025
9 000
9 000
.
.
.
.
1 883
1 883
.
.
Počet ostatních parkovišť (neprovozovaných obcí či neplacených)
1
2
1
2
5
3
Odhadovaný počet míst, kde je možné parkování v obci / před ubytovacími zařízeními / na katastru obce zdarma
90 (30 Modrava, 60 Filipova Huť)
40 (z toho 20 u Jezerní slati, max. doba stání 30 minut)
10 (Zhůří)
25 (České Žleby, Dobrá - rozcestí)
45 (Malý bor, Velký bor, Skelná, Šerlův dvůr)
95 (2 parkoviště v obci, Mechov, hotel Vydra)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi a údajů z místního šetření v obcích
29
Tabulka 9: Údaje o parkování a odhady obsazenosti parkovišť v obcích CHKO Český ráj Hrubá Skála Sledovaný údaj/Obec
2014 (do 30.9.)
Počet obecních placených parkovišť Kapacita obecních placených parkovišť Sazba/sazby parkovného na obecních parkovištích Vybrané parkovné z obecních parkovišť celkem v Kč za období Obsazenost obecních parkovišť v daném období podle zaplaceného parkovného (počet automobilů) Počet ostatních parkovišť (neprovozovaných obcí či neplacených) Odhadovaný počet míst, kde je možné parkování v obci / před ubytovacími zařízeními / na katastru obce zdarma
2013
Mnichovo Hradiště 2014 (do 2013 30.9.)
Turnov 2014 (do 30.9.)
2013
Boseň 2014 (do 30.9.)
2013
KarloviceSedmihorky 2014 (do 2013 30.9.)
Vyskeř
Kacanovy
2014 (do 2013 30.9.) 1 (za obecním úřadem)
2014 (do 30.9.)
2013
0
4
1 (Valdštejn)
4
0
0
0 míst
270 míst
30 míst
140 míst
0 míst
.
0 míst
0
5 kč /1 hodina, 10 Kč/každá další započatá hodina
celodenní: automobil 35,-Kč, autobus 120,- Kč, motorka 12,- Kč, ke studánce 6,- Kč
celodenní: automobil 20 Kč, autobus 50 Kč
0
.
0
0
0
.
.
203,267
192,495
.
.
0
0
.
.
0
0
.
.
.
.
5,808
5,500
.
.
.
.
.
.
.
.
2 (Hrubá skála, Vidlák)
.
1 (DnebohKavčina)
7 (6 v obci Turnov, 1 Hrubý Rohozec)
1 (Krásná Vyhlídka) + 30 míst v obci, kde je možné parkovat zdarma
14 míst
cca 140 míst (nejasný vztah k rekreaci v terénu CHKO)
50 míst
4 (Hrubá skála žst, Sedmihorkylázně, Smíchousův rybník-rozcestí, Karlovice-Nová Ves)
2 (Chlum, U Ozdravovny)
0
90 míst
.
0 míst
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi a údajů z místního šetření v obcích
30
Tabulka 10: Podrobnější údaje o parkování a odhady obsazenosti parkovišť - NP Šumava
Sledovaný údaj/Obec
Modrava
Kvilda
14. 6. - 24. 9. 2013
Červen-říjen 2014
Červen-říjen 2013
300 512
200 000
200 000
4 293
4 000
4 000
Vybrané parkovné z obecních parkovišť celkem v Kč za období Obsazenost obecních parkovišť v daném období podle zaplaceného parkovného (počet automobilů)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi
Tabulka 11: Podrobnější údaje o parkování a odhady obsazenosti parkovišť - CHKO Český ráj Mnichovo Hradiště Sledovaný údaj/Obec Vybrané parkovné z obecních parkovišť celkem v Kč za období Obsazenost obecních parkovišť v daném období podle zaplaceného parkovného (počet automobilů)
Červen 2014
Červenec 2014
Srpen 2014
Září 2014
Říjen 2014
Suma za červen-říjen 2014
38 622
57 582
36 139
17 391
63 525
213 259
429
640
402
193
706
2 370
Tabulka 11 (pokr.) Turnov (parkoviště Valdštejn) Sledovaný údaj/Obec Vybrané parkovné z obecních parkovišť celkem v Kč za období Obsazenost obecních parkovišť v daném období podle zaplaceného parkovného (počet automobilů)
Červen 2013
Červenec 2013
Srpen 2013
Září 2013
Říjen 2013
Suma za červen-říjen 2013
23 675
52 575
58 600
16 890
14 435
166 175
676
1 502
1 674
483
412
4 748
31
Tabulka 11 (pokr.) Turnov (parkoviště Valdštejn) Sledovaný údaj/Obec Vybrané parkovné z obecních parkovišť celkem v Kč za období Obsazenost obecních parkovišť v daném období podle zaplaceného parkovného (počet automobilů)
Červen 2014
Červenec 2014
Srpen 2014
Září 2014
Suma za červen-září 2014
28 957
58 481
66 916
12 998
167 352
827
1 671
1 912
371
4 781
Tabulka 11 (pokr.) Boseň Sledovaný údaj/Obec Vybrané parkovné z obecních parkovišť celkem v Kč za období Obsazenost obecních parkovišť v daném období podle zaplaceného parkovného (počet automobilů)
Červen 2014
Červenec 2014
Srpen 2014
Září 2014
Suma za červenzáří 2014
21 000
46 000
50 000
3 080
129 560
1 050
2 300
2 500
154
6 460
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi
2.4. Údaje ČSÚ o počtu ubytovaných osob ČSÚ (2013) každoročně provádí šetření o kapacitě a výkonech hromadných ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu. Hromadná ubytovací zařízení jsou definována jako „zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech”. Jedná se o hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní zařízení (Ibid.). Obsahem dat získaných pro účely projektu jsou měsíční údaje o celkovém počtu hostů a celkovém počtu přenocování v katastrálních územích jednotlivých obcí v NP Šumava (Modrava, Kvilda, Horská 32
Kvilda, Srní, Prášily a Stožec) a v CHKO Český ráj a jeho okolí (Hrubá Skála, Mnichovo Hradiště, Turnov, Boseň, Kacanovy, Karlovice a Vyskeř). Počet hostů i počet přenocování je rozdělen na rezidenty ČR (osoby, které mají stálý - trvalý pobyt v ČR, tedy včetně cizích státních příslušníků trvale žijících na území ČR) a nerezidenty (Ibid.). Pro nerezidenty je uvedena četnost pro pět nejvíce zastoupených zemí. Údaje o hostech obsahují také údaje o dětích, které použily služeb ubytovacího zařízení (narozdíl od údajů zjištěných o placených místních poplatcích za lázeňský nebo rekreační pobyt). Počet přenocování lze využít k výpočtu průměrné doby pobytu hostů, která je vždy o jeden den delší než průměrný počet přenocování (Ibid.). Časové pokrytí dat je od června do října roku 2013 (finální data) a od června do září 2014 (předběžné údaje). Finální údaje za rok 2014 včetně října budou k dispozici v polovině roku 2015, kdy bude ukončen dosběr dotazníků od ubytovatelů, kteří dotazníky neodevzdali v řádném termínu. Data jsou publikována podle krajů a okresů, dále podle turistických oblastí a turistických regionů definovaných agenturou CzechTourism. Na vyžádání ČSÚ zpracovává geografické členění podle obcí. V případě, že se v obci nachází pouze 3 a méně ubytovatelů, není možné data o dané obci poskytnout z důvody ochrany individuálních dat; je však možné údaje poskytnout ve větší geografické agregaci (za více okolních obcí) - to je případ obcí Boseň, Kacanovy, Karlovice a Vyskeř (data za tyto obce jsou poskytnuty agregovaně).
3. Vyhodnocení externích datových zdrojů Tabulka 12 shrnuje vlastnosti jednotlivých externích datových zdrojů, obsah dat zjištěných jednotlivými výše uvedenými způsoby, jejich časové a geografické rozlišení. Je také vyhodnocena dostupnost dat a přímá porovnatelnost jednotlivých zdrojů dat navzájem.
33
Tabulka 12: Porovnání a vyhodnocení externích datových zdrojů Zdroj dat/ Charakteristika
Informace z dat
Přesnost zdroje
Dostupnost dat
Přímá porovnatelnost s jinými zdroji dat
Počet a struktura návštěvníků
Plně závisí na metodologii studie problematický může být nereprezentativní výběr vzorku, malý vzorek; data mohou být dosti zastaralá
Články dostupné v placených databázích (většinou nezahrnují úplné údaje), zprávy k projektům úplnější (většinou pouze na vyžádání od autorů či od donora)
Záleží na zaměření původního výzkumu
Počet návštěvníků
Velmi přesný (nemusí zahrnovat děti)
Vlastníci/provozovate lé jednotlivých atraktivit; v CHKO Český ráj Sdružení Český ráj
Monitoring v terénu CHÚ v blízkosti atraktivity, počet parkujících návštěvníků
Jednotlivé atraktivity
Počet návštěvníků
Velmi přesný za předpokladu, že návštěvníci se při návštěvě pohybují také terénem CHÚ
Vlastníci/provozovate lé jednotlivých atraktivit; v CHKO Český ráj Sdružení Český ráj
Monitoring v terénu CHÚ v blízkosti atraktivity, počet parkujících návštěvníků
Obec I. stupně
Lze přepočíst na celkový počet dnů pobytu návštěvníků (neplatí se za den příchodu)
Přesný (za předpokladu, že ubytovatelé nepodhodnocují počet ubytovaných)
Roční data jsou dostupná v MFČR (2014), dostupnost měsíčních závisí na ochotě obce
Monitoring v terénu v obci či její blízkosti, šetření o počtu ubytovaných
Obec I. stupně
Lze přepočíst na celkový počet dnů pobytu návštěvníků
Přesný (za předpokladu, že ubytovatelé nepodhodnocují počet ubytovaných)
Roční data jsou dostupná v MFČR (2014), dostupnost měsíčních závisí na ochotě obce
Monitoring v terénu CHÚ v blízkosti obce, šetření o počtu ubytovaných
Časové rozlišení
Geografické rozlišení
Vzorek všech návštěvníků či návštěvníků provozujících určitou aktivitu, může a nemusí zahrnovat všechny věkové skupiny
Jednotlivé dny výzkumu, někdy s nápočtem na měsíční data
Celé CHÚ nebo jeho vybraná část (i informační střediska), širší region zahrnující CHÚ
Všichni platící (většinou ne děti)
Teoreticky denní, spíše však měsíční/roční
Placené vstupné ostatní atraktivity v CHÚ (hrady, zámky apod.)
Všichni platící (většinou ne děti)
Teoreticky denní, spíše však měsíční/roční
Lázeňský nebo rekreační poplatek
Všichni platící (ne děti do 18 a lidé nad 70 let, ZTP, vojáci, ne pracovní cesty), hromadná i individuální ubytovací zařízení
Roční (teoreticky měsíční)
Všichni přenocující (ne studenti a žáci, ne zdravotnická a lázeňská zařízení), hromadná i individuální ubytovací zařízení
Roční (teoreticky měsíční)
Výsledky minulých výzkumů návštěvnosti
Placené vstupné přírodní atraktivity v CHÚ
Poplatek z ubytovací kapacity
Typ zahrnutých návštěvníků
Jednotlivé atraktivity
34
Tabulka 12 (pokr.) Zdroj dat/ Charakteristika
Placené parkovné
Šetření o počtu ubytovaných ČSÚ
Šetření o počtu ubytovaných vlastní šetření mezi ubytovateli
Typ zahrnutých návštěvníků
Návštěvníci parkující na placených parkovištích
Ubytovaní návštěvníci včetně dětí - pouze hromadná ubytovací zařízení
Ubytovaní návštěvníci (včetně či kromě dětí) hromadná i individuální ubyt. zař.
Časové rozlišení
Geografické rozlišení
Roční (teoreticky měsíční)
Obec I. Stupně / dané parkoviště
Měsíční, roční
Obec I. stupně (pokud dovolí ochrana individuálních dat), turistické regiony
Teoreticky denní, spíše však měsíční/roční
Informace z dat
Přesnost zdroje
Dostupnost dat
Přímá porovnatelnost s jinými zdroji dat
Počet automobilů, pro nápočet návštěvníků nutné znát průměrnou obsazenost vozů ze šetření Počet návštěvníků a počet přenocování v obci (nápočtem ze získaných dat na kapacitu v dané obci)
Přesnost závisí na tom, zda všichni návštěvníci platí parkovné (u hlídaných parkovišť velmi přesné)
Plně závisí na ochotě a rozlišení dat vlastníka parkoviště (obec či soukromý vlastník)
Monitoring v terénu CHÚ v blízkosti parkoviště, placené vstupné v atraktivitách
Přesný (za předpokladu, že ubytovatelé nepodhodnocují počet ubytovaných)
Měsíční data a data o obcích dostupná na objednávku na ČSÚ, data o větší agregaci dostupná v ročních statistikách ČSÚ
Monitoring v terénu CHÚ v blízkosti obce
Srovnatelná s daty ČSÚ a daty o placení poplatků; v některých obcích se může jednat i o návštěvníky jiných atraktivit než CHÚ
Časově a finančně náročný sběr, plně závisí na ochotě ubytovatelů spolupracovat
Monitoring v terénu CHÚ v blízkosti obce
Počet návštěvníků a počet přenocování
Úroveň 1 ubytovatele
Zdroj: Vlastní zpracován
35
Reference Banaš, M. a R. Misiaček (2010): Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných ZCHÚ Moravskoslezského kraje v rámci projektu "Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje". Závěrečná zpráva k projektu CZ 0138. CE-Traffic a CzechTourism (2012): Smlouva o dílo - Návštěvnost ČR s využitím zbytkových dat mobilních operátorů. CE-Traffic a CzechTourism (2013): Návštěvnost ČR s využitím zbytkových dat mobilních operátorů. Závěrečná zpráva (období červen 2012 - květen 2013). CzechTourism (2012): Návštěvnost turistických cílů v ČR 2011. On-line. URL:< http://vyzkumy.czechtourism.cz/download.php?type=analyzy&file=653.pdf>. Navštíveno 13.02.2014. CzechTourism a GfK Group (2005): Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava - vyhodnocení etapy léto 2005. On-line. URL:< http://vyzkumy.czechtourism.cz/0141_/monitoring-navstevniku-vturistickem-regionu-sumava >. Navštíveno 13.02.2014. CzechTourism a GfK Group (2006): Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava - vyhodnocení etapy zima 2005/2006. On-line. URL:< http://vyzkumy.czechtourism.cz/0200_/monitoring-navstevnikuv-turistickem-regionu-sumava >. Navštíveno 13.02.2014. CzechTourism a GfK Group (2006): Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava - vyhodnocení etapy zima 2006/2007. On-line. URL:< http://vyzkumy.czechtourism.cz/0239_/monitoring-navstevnikuv-turistickem-regionu-sumava >. Navštíveno 13.02.2014. CzechTourism, Ipsos Tambor (2009): Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch - finální metodika. Online. URL:< www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=148654&TypeID=7>. Navštíveno 11.02.2014. CzechTourism, Ipsos Tambor (2014): Aktuální zprávy z výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch. On-line. URL:
. Navštíveno 11.02.2014. Čihař, M., J. Štursa, V. Třebický (2001): Monitoring rekreační exploatace centrální části Národního parku Šumava. Aktuality šumavského výzkumu p. 101-104. Čihař, M., J. Štursa, V. Třebický (2002a): Monitoring of tourism in the Czech national parks. In: A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar (2002): Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings, pp. 240-245. Čihař, M., J. Štursa, V. Třebický (2002a): Monitoring of tourism in the Czech national parks. In: A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar (2002): Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings, pp. 240-245.
36
Čihař, M., V. Šilovský, J. Staňková, V. Třebický (2002b): The tourism potentials and impacts in protected mountain areas SUMAVA BIOSPHERE RESERVE Czech Republic - Case study. Presented at International Workshop for CEE Countries: Tourism in Mountain Areas. 1st - 5th October 2002, Sucha Beskidzka, Babia Gora NP, Poland. Čihař, M., V. Třebický (2000): Monitoring turistického využití a management Krkonošského národního parku. Opera Concortica 37, p. 628 – 638. Čihař, M., V. Třebický, Š. Hřebík, D. Kunssberger, L. Bartoš, T. Görner (2010): Systém indikátorů a monitorovací program pro sledování a hodnocení dlouhodobých environmentálních, sociálních a ekonomických změn v národních parcích a biosférických rezervacích české republiky. Závěrečná zpráva projektu (2008-2010). Ústav pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze, EnviConsult, s. r. o. ČSÚ (2013): Statistika cestovního ruchu - metodika. On-line. URL:< http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/metodika_cestovni_ruch>. Navštíveno 6.12.2014 DHV CR (2006): Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku - analytická část. On-line. URL:. Navštíveno 2. 3. 2014. Görner, T., K. Najmanová, M. Čihař (2012): Changes in local people´s perceptions of the Šumava National Park in the Czech Republic over a ten year period (1998-2008). Sustainability 4, p. 1354-1370. Görner, T., M. Čihař (2011): Seasonal Differences in Visitor Perceptions: A comparative Study of Three Mountainous National Parks in Central Europe. Journal of Environmental Protection 2, p. 1046-1054. Görner, T., M. Čihař (2012): Indicator system of Czech national parks and biosphere reserves: Some developing trends in the Šumava National Park. Silva Gabreta 18(1), p. 49-58. Görner, T., M. Čihař (2012): Indicator system of Czech national parks and biosphere reserves: Some developing trends in the Šumava National Park. Silva Gabreta 18(1), p. 49-58. Jurošková, I. (2014): Turistické poplatky. Diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Katedra finančního práva a národního hospodářství. Kajala, L., Almik, A., Dahl, R., Dikšaitė, L, Erkkonen, J., Fredman, P., Jensen, F. Søndergaard, Karoles, K., Sievänen, T., Skov-Petersen, H., Vistad, O. I. and Wallsten, P. (2007): Visitor monitoring in nature areas – a manual based on experiences from the Nordic and Baltic countries. TemaNord 2007:534. Kolpron, s. r. o. (2006): Sledování procesu změn vyvolaných cestovním ruchem na životní prostředí v CHKO Český ráj. Závěrečná zpráva k rpojektu SM/2/69/04. Najmanová, K. a M. Čihař (2006): Celoroční monitoring návštěvnosti Národního parku Podyjí. Závěrečná zpráva k projektu. On-line. URL:< http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/Vyzkum/navstevnost/zaverecna_zprava.pdf>. Navštíveno 17.02.2014. Novák J. 2004: Monitoring turistické zátěže masivu Sněžky v letech 2000–2003. In: Štursa J., Mazurski K. R., Palucki A. & Potočka J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera Corcontica, 41: 527–536. 37
NP Šumava (2010): Ročenka NP a CHKO Šumava 2009. On-line. URL:< http://www.npsumava.cz/gallery/10/3235-np_a_chkos_rocenka_2009.pdf>. Navštíveno 29. 7. 2014. Obecně závazná vyhláška č. 1 /2012 obce Kvilda o místních poplatcích, schválená 7.12.2012 Obecně závazná vyhláška obce Boseň č. 01/2005, o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška obce Hrubá Skála č. 01/2012, o místním poplatku z ubytovací kapacity Obecně závazná vyhláška obce Hrubá Skála č. 02/2012, o místním poplatku za lázeňský a rekreační pobyt Obecně závazná vyhláška obce Kacanovy č. 2/2010, o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt Obecně závazná vyhláška obce Mnichovo Hradiště č. 01/2014, o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška obce Mnichovo Hradiště č. 03/2010, o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška obce Modrava č. 1/2004 o místních poplatcích, schválená dne 29.6.2004 Obecně závazná vyhláška obce Prášily č. 1/2004, o místních poplatcích, schválená dne 9.3.2014 Obecně závazná vyhláška obce Srní č. 1/2013, o místních poplatcích, schválená dne 15.4.2013 Obecně závazná vyhláška obce Stožec č. 1/2011 o místních poplatcích, schválená dne 8. 6. 2011 Obecně závazná vyhláška obce Vyskeř č. 2/2009, o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt Olomoucký kraj (2012): Statistika návštěvnosti turistických cílů v letech 2000-2011. On-line. URL: . Navštíveno 08.04.2014. Sdružení Český ráj (2013a): Návštěvnost památek a turistických atraktivit v Českém ráji v roce 2013. Online. URL:< http://www.cesky-raj.info/cs/region-cesky-raj/sdruzeni-cesky-raj/monitoringnavstevnosti/navstevnost-pamatek-a-turistickych-atraktivit-v-ceskem-raji-v-roce-2012.html>. Navštíveno 13.02.2014. Sdružení Český ráj (2013b): Návštěvnost informačních center v Českém ráji v roce 2012. On-line. URL:< http://www.cesky-raj.info/filemanager/files/file.php?file=92948>. Navštíveno 13.02.2014. Sdružení Český ráj (2014a): Návštěvnost památek a turistických atraktivit v Českém ráji v roce 2013. Online. URL:< http://www.cesky-raj.info/cs/region-cesky-raj/sdruzeni-cesky-raj/monitoringnavstevnosti/navstevnost-pamatek-a-turistickych-atraktivit-v-ceskem-raji-v-roce-2013.html>. Navštíveno 08.04.2014. Sdružení Český ráj (2014b): Návštěvnost informačních center v Českém ráji v roce 2013. On-line. URL:< http://www.cesky-raj.info/cs/region-cesky-raj/sdruzeni-cesky-raj/monitoring-navstevnosti/navstevnostturistickych-informacnich-center-v-ceskem-raji-roce-2013.html>. Navštíveno 08.04.2014.
38
Správa NP a CHKO Šumava (2013): Výroční zpráva 2012. On-line. URL:< http://www.npsumava.cz/gallery/23/7186-vz12_blok.pdf>. Navštíveno 08.04.2014. Správa NP a CHKO Šumava (2014): ISS výkony 2013. Materiál poskytnut oddělením Informační a strážní služby NP a CHKO Šumava. Třebický, V. (2005): Analýza turismu přírodního typu v Národním parku Šumava: 1997 – 2004. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro životní prostředí. Zahradník, D., M. Banaš, E. Jirásková (2012): Back and front of visitor monitoring - examples of good and less successful visitor monitoring in the Czech protected areas. Journal of Landscape Management 3(1), pp. 14-19
39