Příloha č.: 1 k materiálu č.: 26 Počet stran přílohy: 25
NÁVRH
OBSAH
strana
Seznam zkratek
2
Východiska Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením 1. Participace organizací občanů se zdravotním postižením
3 4
2. Přístupnost staveb, dopravy a informací
6
3. Vzdělávání
11
4. Zaměstnávání
14
5. Zdravotnictví
17
6. Sociální zabezpečení, poradenství
19
7. Kultura, sport, volný čas
21
8. Koordinace a monitorování plnění Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením
23
9. Náklady na realizaci Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením v roce 2004
25
SEZNAM ZKRATEK: MSK KÚ DSH INF KP KPVP
Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor dopravy a silničního hospodářství KÚ odbor informatiky KÚ odbor kultury a památkové péče KÚ Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením KŘ odbor kancelář ředitelky MS KRZP Moravskoslezská krajská rada zdravotně postižených RK rada Moravskoslezského kraje RR odbor regionálního rozvoje KÚ SZ odbor sociálních věcí a zdravotnictví KÚ ŠMS odbor školství, mládeže a sportu KÚ ČR Česká republika EU Evropská unie
2
Východiska Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, jsou lidé svobodni a rovni v důstojnosti i v právech. Je povinností společnosti vytvořit takové prostředí, které umožní, aby deklarovanou svobodu a rovnost mohli užívat také lidé se zdravotním postižením - aby měli možnost svobodného pohybu, aby mohli vést soběstačný život, studovat, pracovat, využívat svůj volný čas ke kulturním a sportovním aktivitám ad.. Dosažení tohoto cíle vyžaduje značné a trvalé úsilí a je doprovázeno existencí velkého množství bariér. Občané se zdravotním postižením se setkávají s bariérami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při hledání přístupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu k informacím, ke vzdělání a pracovní kvalifikaci, v přístupnosti ke zdravotní a sociální péči ad.. Výraznou bariérou, která znesnadňuje vytváření rovných příležitostí, jsou stereotypní postoje společnosti vůči lidem se zdravotním postižením, jejichž přímým důsledkem je podceňování této problematiky. Dosažení rovných příležitostí pro občany se zdravotním postižením vyžaduje řešení v mnoha oblastech; znamená to mimo jiné odstranit diskriminaci, podporovat nezávislý způsob života a větší sociální integraci. Občané se zdravotním postižením tvoří významnou skupinu – minoritu – občanů Moravskoslezského kraje. Na základě kvalifikovaných odhadů se jedná přibližně o 10% obyvatel kraje. Zdravotní postižení se však přímo dotýká mnohem vyššího počtu obyvatel kraje, neboť většina lidí se zdravotním postižením žije v rodinách - tyto rodiny jsou důsledky zdravotního postižení svého člena přímo zasaženy a musí se s nimi rovněž obtížně vyrovnávat. Problematika životních podmínek lidí s postižením je náročná, obsáhlá, je nadrezortní, zasahuje průřezově do řady kompetenčních oblastí orgánů kraje v samostatné i přenesené působnosti. Vzhledem ke složitosti, obsáhlosti a závažnosti komplexu zlepšení kvality života lidí se zdravotním postižením na území kraje je potřebné systémové řešení, jehož východiskem je Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením (dále jen „KPVP“).
Cílem tohoto programového dokumentu je vytvořit podmínky pro zlepšení kvality života obyvatel kraje, kteří mají zdravotní postižení.
3
KPVP klade důraz na komplexní přístup k řešení kvality života občanů se zdravotním postižením v kraji a jedním z hlavních principů jejího řešení je partnerství s organizacemi občanů se zdravotním postižením. Realizace opatření KPVP jsou v souladu s naplňováním cílů stanovených Programem rozvoje kraje a Dlouhodobým záměrem rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje. Krajské plány vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením jsou přirozeným důsledkem decentralizace veřejné správy. Navazují na Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením schválený usnesením vlády České republiky č. 256 ze dne 14. dubna 1998 a jejich tvorba a realizace je v souladu s usnesením vlády České republiky č. 596 ze dne 18. června 2003. 1.
PARTICIPACE ORGANIZACÍ A OBČANŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Pro občany se zdravotním postižením a jejich rodinné příslušníky mají mimořádný význam vlastní organizace. Prioritním posláním organizací je obhajoba a naplňování práv lidí se zdravotním postižením. Cestou k jejich zajištění je především spolupráce s orgány kraje při vypracovávání a realizaci dlouhodobých koncepcí vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Tato činnost, jejímž nositelem jsou krajské rady zdravotně postižených a jejich členské organizace, je veřejně účelnou aktivitou, v současnosti financovanou Ministerstvem zdravotnictví v samostatném dotačním programu. V souvislosti se vznikem krajského uspořádání je nezbytné zajistit specifické zdroje financování na krajské úrovni. Organizace občanů se zdravotním postižením se rovněž věnují provozování zařízení poskytujících služby občanům se zdravotním postižením (např. sociální služby, zařízení pro poradenství a edukaci, sociální rehabilitaci, osvětovou a publikační činnost, rekondiční pobyty, dětskou rekreaci atd.), pro něž je potřebné zajistit odpovídající financování. Cíle I. II.
Institucionalizovat mechanismus efektivní spolupráce orgánů kraje s organizacemi občanů se zdravotním postižením V rámci podpory nestátních neziskových organizací přiznat odpovídající prioritu rozvoji občanských sdružení občanů se zdravotním postižením
4
Opatření 1.1. Ustavit Komisi rady kraje pro občany se zdravotním postižením jako koordinační, iniciativní a poradní orgán pro realizaci dlouhodobých koncepcí vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Termín realizace: 30. 6. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: RK 1.2. V dotačním řízení kraje vyhlásit téma „Veřejně účelné aktivity občanských sdružení zdravotně postižených“ na podporu vytváření, zavádění a realizaci ucelených plánů vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením včetně jejich monitorování a edukaci veřejnosti v oblasti problematiky zdravotního postižení. Termín realizace: od roku 2004 Náklady na realizaci: financování v režimu dotačních řízení kraje; výše návrhu finančního objemu z MSK pro rok 2004 je 500.000 Kč (tj. 70%) + spoluúčast jiných subjektů v minimální předpokládané výši 215.000 Kč (tj. 30%). Celkové předpokládané minimální náklady jsou 715.000 Kč Odpovídá: pro rok 2004 SZ 1.3. Iniciovat decentralizaci státního dotačního programu Ministerstva zdravotnictví „Veřejně účelné aktivity občanských sdružení zdravotně postižených.“ Termín realizace: 30. 4. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: MS KRZP, SZ 1.4. Zpracovat ve spolupráci s MS KRZP analýzu služeb pro občany se zdravotním postižením, které poskytují organizace občanů se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji včetně jejich financování. V dotačním řízení kraje zakotvit možnost financování všech těchto služeb. Termín realizace: 30. 6. 2004 Náklady na realizaci: 30.000 Kč; dodavatelský způsob zajištění* Odpovídá: SZ
5
2.
PŘÍSTUPNOST STAVEB, DOPRAVY A INFORMACÍ
a)
Přístupnost staveb
Užívat stavby a volně se v nich pohybovat je základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu. Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými a orientačními bariérami, jejichž existence je v řadě případů neopodstatněná. Jejich odstranění vede rovněž k celkové humanizaci životního prostředí pro všechny občany, nejedná se totiž pouze o často zdůrazňované osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé, ale také o lidi s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, malé děti, matky s kočárky, cestující se zavazadly, starší osoby se sníženou pohyblivostí a schopností rychlé reakce a odhadu situace. Vzniku nových bariér brání v současné době ustanovení zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Uvedené normy jsou srovnatelné s mezinárodním standardem v této oblasti. Zásadním problémem je však jejich časté nedodržování. Velký význam má proto působnost kraje na úseku metodické činnosti vůči stavebním úřadům a při vyřizování odvolání proti rozhodnutí stavebních úřadů. Neméně důležitým programem je odstraňování bariér stávajících. K němu by mělo docházet zejména u veřejných budov (úřady, školy, pošty, zdravotnická zařízení apod.). Vzhledem k tomu, že řada těchto budov je nyní majetkem kraje, je žádoucí připravit plán jejich postupného zpřístupňování. V oblasti zpřístupňování staveb osobám s omezenou schopností pohybu a orientace působí na území Moravskoslezského kraje dlouhodobě zejména dvě nestátní neziskové organizace. Jde o Moravskoslezskou krajskou organizaci Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR, které se zabývá především vytvářením podmínek pro zpřístupňování staveb a veřejných komunikací lidem s tělesným postižením a obecně prospěšnou společnost Tyfloservis, která se zabývá zpřístupňováním staveb a veřejných komunikací lidem se zrakovým postižením. Obě organizace disponují metodickým zázemím a sítí konzultantů pro tuto činnost. Cíl Zlepšení přístupnosti staveb zabráněním vzniku bariér nových a postupným odstraňováním bariér stávajících.
6
Opatření 2.1. Důsledně dbát na dodržování ustanovení zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a tím bránit vzniku nových architektonických a orientačních bariér. Termín realizace: průběžně Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: ÚPS 2.2. Provést ve spolupráci s Moravskoslezskou organizací Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR a krajským střediskem Tyfloservisu průzkum bezbariérové přístupnosti správních úřadů, škol a pošt v kraji. Termín realizace: 31. 12. 2004 Náklady na realizaci: 200.000 Kč; kombinace dodavatelského způsobu zajištění a vlastních aktivit KÚ* Odpovídá: ÚPS 2.3. Provést analýzu přístupnosti u staveb, které jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a u těch, jež nesplňují podmínky užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, vypracovat plán jejich postupného zpřístupnění dle ustanovení zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Termín realizace: 30. 6. 2005 Náklady na realizaci: 300.000 Kč; kombinace dodavatelského způsobu zajištění a vlastních aktivit KÚ Odpovídá: INV b)
Přístupnost dopravy
Pojmem doprava ve smyslu tohoto plánu rozumíme spojení dopravních cest, dopravních prostředků a dopravních služeb. Doprava patří mezi základní sociální práva občana. Přístupnost dopravy je hlavním strategickým cílem v oblasti integrace osob se zdravotním postižením. Při navrhování, posuzování a zejména zlepšování dopravních systémů se nelze soustředit pouze na mladou a zdravou skupinu uživatelů, ale zejména na potřeby a problémy těch skupin, jejichž početnost se neustále zvyšuje, které jsou v dopravě ohroženy nebo jsou z ní přímo či nepřímo vyloučeny (viz kapitola 2a KPVP, odstavec první).
7
Česká republika musí v rámci svých závazků seznámit veřejnost a zodpovědné orgány na všech úrovních s Chartou o přístupu k dopravním službám a infrastruktuře i rezolucí ECMT (Evropská konference ministrů dopravy) Přístupná doprava a účinně je zavést do praktického života. Na základě usnesení vlády ČR č. 545 ze dne 29.5.2002 vyhlásil Vládní výbor pro zdravotně postižené občany dne 13.3.2003 Národní rozvojový program mobility pro všechny (NRPM, dále jen „Program“), který je finančně podporován Státním fondem dopravní infrastruktury. Role kraje spočívá v této oblasti zejména v dlouhodobé úzké spolupráci se státní správou, výrobci, dopravci a sdruženími uživatelů dopravy, mezi která patří i občanská sdružení občanů se zdravotním postižením a dále v systematickém naplňování Programu podle jeho principů a metodiky. Cíle I.
Zlepšení přístupnosti dopravy postupným budováním bezbariérových dopravních řetězců
II.
V oblasti dopravy podporovat na území Moravskoslezského kraje naplňování Národního rozvojového programu mobility pro všechny
Opatření 2.4. Ve spolupráci s Moravskoslezskou krajskou radou zdravotně postižených definovat priority pro postupné zpřístupňování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu a orientace na území Moravskoslezského kraje. Termín realizace: 30. 6. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: DSH, MS KRZP 2.5. Podpořit rozvoj specializované doplňkové dopravy pro imobilní cestující. Termín realizace: průběžně od roku 2004 Náklady na realizaci: financování v režimu dotačních řízení kraje; výše návrhu finančního objemu z MSK pro rok 2004 je 500.000 Kč (tj.70%) + spoluúčast jiných subjektů v minimální předpokládané výši 215.000 Kč (tj. 30%). Celkové předpokládané minimální náklady jsou 715.000 Kč Odpovídá: pro rok 2004 SZ
8
c)
Přístupnost informací
Přístup k informacím je jednou ze základních podmínek orientace každého člověka v prostředí a ve společnosti. Informace jsou mluvené, zobrazované, tištěné, psané, elektronické a další. Bariéry v přístupnosti k informacím se u občanů se zdravotním postižením projevují následujícími způsoby : c.a.
občan se buďto k informacím běžně nedostane, nedozví se o nich - lidé s tělesným postižením se nedostanou k informacím a jednáním do budov v důsledku architektonických bariér (viz kapitola 2a KPVP); pro občany se zrakovým postižením obvykle nejsou zpřístupněny webové stránky, elektronické podatelny apod..
c.b.
Občan si tištěné informace nemůže běžně přečíst - lidé se zrakovým postižením nemají přístupné texty způsobem, který je jim sdělný.
c.c.
Občan si informace nemůže běžně zapsat - lidé s některým tělesným postižením např. v oblasti horních končetin potřebují delší čas při vlastnoručním zápisu informací, popřípadě k zápisu používají alternativní akustické formy zápisu nebo je nutné jim informace zapsat; lidé se zrakovým postižením používají vedle akustické formy zápisu také elektronické pomůcky. Uvedené aktivity jsou náročnější na čas a trpělivost při jednáních, což samo o sobě může vést k bariérám sociálního kontaktu, k omezení času komunikace a v důsledku toho k předávání neúplných limitovaných informací.
c.d.
Občan informacím nerozumí - neslyšící lidé, lidé s mentálním postižením - z neznalosti specifických komunikačních potřeb při kontaktu a jednání s lidmi se zdravotním postižením vznikají komunikační bariéry.
V důsledku existujících a mnohdy neřešených bariér jsou lidé s postižením v nerovném postavení vůči lidem bez postižení - překonávání informačního deficitu a kvalita přenosu informací jsou přímo úměrné a závislé na vůli okolního prostředí. Občané s postižením mohou mít ztížený přístup k informacím, popřípadě jim není umožněn přístup k informacím vůbec z důvodu již uvedených a ve většině případů rovněž skutečností, že informace jim nejsou zpřístupněny formou, způsoby a prostředky, které tito lidé mohou pro příjem a zpracování informací využívat. Jedná se zejména o problematiku informačních a komunikačních technologií, problematiku úprav prostředí a v podmínkách veřejných institucí také o problematiku systémových změn v organizaci kontaktu s veřejností. Možnosti odstraňování uvedených bariér existují a je nezbytné při jejich odstraňování využívat ve zvýšené míře spolupráci s odbornými školícími centry pro občany se zdravotním postižením a s organizacemi občanů se zdravotním postižením. 9
V důsledku reformy veřejné správy dochází ke zvýšení odpovědnosti orgánů veřejné správy i občana sama za sebe. Z toho plyne mimo jiné reálný předpoklad zvýšení počtu kontaktů občanů se zdravotním postižením na úřadech a dalších veřejných institucích. Je nezbytné přizpůsobit informační technologie, úpravy prostředí a formy jednání s touto minoritní částí veřejnosti tak, aby nedocházelo k její přímé a nepřímé diskriminaci. Cíle I.
Při zpřístupňování informací respektovat specifické potřeby občanů se zdravotním postižením
II.
Zvýšit informovanost pracovníků veřejné správy v oblasti specifických způsobů jednání a kontaktu s lidmi se zdravotním postižením
III.
Důsledně uplatňovat systémový přístup v oblasti kontaktu s veřejností na krajském úřadu ve vztahu k lidem se zdravotním postižením
Opatření 2.6. Zabezpečit vzdělávání pracovníků krajského úřadu v oblasti kontaktu s občany se zdravotním postižením (v rámci opatření 3.6 KPVP) v součinnosti s odbornými školícími středisky pro občany se zdravotním postižením a organizacemi občanů se zdravotním postižením. Termín realizace: průběžně Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje, viz opatření 3.6. KPVP Odpovídá: KŘ 2.7. V rámci uplatňování systémového přístupu v oblasti kontaktu s veřejností preferovat v kontaktu s občany se zdravotním postižením individuální projednávání záležitostí se zřetelem na potřebu delšího časového plánu na jednání Termín realizace: průběžně Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídají: odvětvové odbory KÚ 2.8. Dbát na bezbariérový přístup k webovým stránkám kraje a elektronické podatelně krajského úřadu. Termín realizace: průběžně Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: INF
10
3.
VZDĚLÁVÁNÍ
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením je klíčovým faktorem jejich budoucího úspěšného uplatnění ve společnosti včetně odpovídajícího uplatnění na trhu práce. Dosažení co nejvyššího vzdělání je pro občany se zdravotním postižením významnou prevencí jejich společenského vyloučení. Z historie převládá v celé České republice organizace vzdělávacího systému založeného na koncentraci dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením na jednom vzdělávacím místě (speciální škola, ústav). Tento systém byl založen v 50. letech minulého století a odpovídal tehdejším představám o možnostech vzdělávání lidí s postižením. Ve vyspělých zemích světa v průběhu 70. a zejména 80. let minulého století změnili vzdělávání osob se zdravotním postižením směrem k tzv. společnému vzdělávání dětí zdravých i dětí s postižením. Začleňování dětí s postižením do tzv. běžných škol neznamená ukončení potřeby speciálně pedagogické podpory, jen je žákům poskytována v jejich přirozeném prostředí, zpravidla ve spádové škole žáka. Tento proces probíhá v celé vyspělé Evropě, v různých zemích s různou intenzitou. Vždy respektuje práva žáka a jeho zákonných zástupců. Důvodem tohoto způsobu vzdělávání jsou jednak ohledy na lidská práva dětí se zdravotním postižením a jejich rodin, jednak vliv a působnost mezinárodních dokumentů týkajících se lidských práv či vzdělávání obecně. V České republice byly základy společného vzdělávání položeny teprve po roce 1991 přijetím vyhlášky MŠMT č. 291/1991 Sb., o základní škole. Od té doby neustále vzrůstá počet dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v hlavním vzdělávacím proudu. To vše za situace, kdy legislativní, ekonomická a personální podpora tohoto způsobu vzdělávání ze strany resortního ministerstva není zřetelná. Vzdělávání ve speciálních školách a zařízeních má v ČR silnou tradici. Řada škol dosahuje dobrých vzdělávacích výsledků. Existují však i situace, kdy vlivem sociálních podmínek, silné redukce učebních osnov, neposkytují speciální školy plnohodnotné vzdělání (u některých typů smyslových postižení). Silnou tradici mají speciální školy při vzdělávání žáků s mentálním postižením. Tyto školy však ve stále větší míře navštěvují i děti bez mentálního postižení, handicapované nízkou sociokulturní úrovní rodin, z nichž pocházejí. Průvodním jevem jsou poruchy chování. Zvyšuje se i počet žáků s mentálním postižením vzdělávaných v běžných (základních) školách.
11
Cíle: I.
Za prioritní považovat vzdělávání dítěte se zdravotním postižením v jeho běžném komunitním prostředí (spádové škole)
II.
Kapacity speciálních škol stále více využívat pro vzdělávání dětí, žáků a studentů s nejtěžšími formami postižení
III.
Podporovat rozvoj speciálně pedagogických center, jejich činnost stále více zaměřovat na podporu integrovaného vzdělávacího proudu
IV.
V závislosti na zákonné úpravě zkvalitňovat a rozvíjet proces diagnostiky speciálních potřeb dětí se zdravotním postižením
V.
Podporovat formy dalšího vzdělávání občanů se zdravotním postižením
Opatření: 3.1. Vypracovat informační materiál pro ředitele základních škol podávající informaci o postupu ředitele školy při zařazování dětí se zdravotním postižením, které mají trvalé bydliště ve spádovém obvodu školy. Termín realizace: 30. 11. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: ŠMS 3.2. Vypracovat model činnosti speciálně pedagogických center v kraji reagujících na specifické potřeby dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji. Termín realizace: 30. 3. 2005 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: ŠMS 3.3. Koordinační pracovní skupinu pro poskytování poradenských služeb rozšířit o pracovníka Moravskoslezské krajské rady zdravotně postižených. Termín realizace: 30. 6. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: ŠMS 3.4. Seznámit všechny starosty obcí a měst s výsledkem šetření přístupnosti mateřských, základních a středních škol v kraji s cílem spolupůsobit na dosažení stavu, aby v roce 2006 byla v každém městě nad 10 000 obyvatel
12
alespoň jedna bezbariérová škola pro děti předškolního věku a žáky plnící povinnou školní docházku. Termín realizace: 30. 6. 2005 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: ŠMS 3.5. V rámci vyhlašovaných programů podpory neziskových organizací kraje vyhlašovat alespoň jedno téma zaměřené na celoživotní vzdělávání osob se zdravotním postižením. Termín realizace: průběžně od roku 2005 Náklady na realizaci: financování v režimu dotačních řízení kraje; výše návrhu finančního objemu z MSK je 100.000 Kč ročně (tj. 70%) + spoluúčast jiných subjektů v minimální předpokládané výši 43.000 Kč (tj. 30%). Celkové předpokládané minimální náklady jsou 143.000 Kč Odpovídá: ŠMS, SZ 3.6. Do programů dalšího vzdělávání zaměstnanců krajského úřadu zařadit část věnovanou specifickým problémům zdravotního postižení. Termín realizace: průběžně Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: KŘ
13
4. ZAMĚSTNÁVÁNÍ V České republice jako celku z minulých let nadále přetrvávají problémy v zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. V roce 2001 bylo bez práce v celoročním průměru 59 431 občanů se zdravotním postižením, tj. téměř o 1 000 více než v předchozím roce, zatímco celostátně poklesl průměrný počet nezaměstnaných o téměř 24 000 uchazečů. Jestliže na jedno volné pracovní místo připadalo přibližně 7 žadatelů, v případě žadatelů se zdravotním postižením činí již tento poměr více než 20 žadatelů na jedno volné pracovní místo. Na druhé straně byla přijata novela zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, upravující v § 24 odvod zaměstnavatele, který nesplní tzv. povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením s tím, že byla mj. zvýšena trojnásobně částka povinného odvodu. Novela nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2002. Míra ekonomické aktivity osob se změněnou pracovní schopností (dále jen „ZPS“) je výrazně nižší než u ostatních, tj. zdravých a zatím trvale klesá. Stále vzrůstá počet těch, kteří ze zdravotních důvodů nemohou pracovat, ale i těch, kteří o zaměstnání z různých důvodů neusilují nebo přestali usilovat. Skupina občanů se ZPS má v průměru výrazně nižší úroveň vzdělání než lidé bez postižení. Alarmující úroveň vzdělanosti a její záporný vliv na zaměstnanost této skupiny občanů potvrzují i údaje Ministerstva práce a sociálních věcí uvádějící, že specifická míra nezaměstnanosti občanů se ZPS jen se základním vzděláním je třikrát vyšší než vysokoškolsky vzdělaných. Uplatnění občanů se zdravotním postižením na trhu práce je nesmírně obtížné. Ukazuje se, že všechny dosavadní pokusy o řešení tohoto problému jej nejsou schopny vyřešit jako celek. Vedle skutečností vyplývajících ze zřejmých omezení daných existencí zdravotního postižení, je faktem, že řada občanů ZPS má velmi nízký stupeň vzdělání, v důsledku čehož se i obtížněji rekvalifikuje na nové profese. V tomto směru nabývá do budoucna otázka zaměstnávání zřetelné souvztažnosti se systémem vzdělávání občanů se zdravotním postižením. Bude proto nutné přistupovat k oběma dosud izolovaně chápaným oblastem komplexně jako k otázce rozvoje lidských zdrojů, zde v segmentu osob se zdravotním postižením. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením představuje dlouhodobý problém, jehož řešení není krátkodobé a jednoduché. Zásadní nástroje aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti osob se zdravotním postižením jsou v rukou státu. Orgány Moravskoslezského kraje se ve své další činnosti zaměří na dílčí aspekty zaměstnanosti zdravotně postižených.
14
Cíle: I.
Zvýšit informovanost potenciálních zaměstnavatelů o možnostech zaměstnávání občanů se zdravotním postižením
II.
Zjistit skutečnou situaci v oblasti zaměstnávání občanů se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji a tuto dále pravidelně vyhodnocovat
III.
Při plnění tzv. povinného podílu počtu zaměstnanců se ZPS bude krajský úřad a organizace jím zřizované preferovat přímé zaměstnávání občanů se ZPS před náhradními formami plnění
Opatření: 4.1. Provést analýzu a vyhodnocení plnění úkolů zaměstnanosti občanů se ZPS dle zvláštního zákona (podle platných předpisů) na krajském úřadu s důrazem na možnosti dalšího zvýšení počtu osob se zdravotním postižením v zaměstnaneckém poměru. Termín realizace: 30. 9. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: KŘ 4.2. Provést analýzu a vyhodnocení plnění úkolů zaměstnanosti občanů se ZPS dle zvláštního zákona (podle platných předpisů) u organizací, které jsou řízeny krajem s důrazem na možnosti dalšího zvýšení počtu osob se zdravotním postižením v zaměstnaneckém poměru. Termín realizace: 30. 9. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídají: ŠMS, SZ, DSH, KP 4.3. Ve spolupráci s úřady práce regionu zmapovat situaci absolventů se ZPS v evidenci úřadů práce a iniciovat podmínky pro její řešení. Termín realizace: průběžně Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: ŠMS 4.4. Vypracovat ve spolupráci s úřady práce a Moravskoslezskou krajskou radou zdravotně postižených informační materiál obsahující základní faktické, legislativní a ekonomické údaje o zaměstnávání občanů se zdravotním postižením a poskytnout je širokému spektru stávajících i potenciálních zaměstnavatelů v působnosti kraje. Termín realizace: 31. 12. 2004 Náklady na realizaci: 20.000 Kč; dodavatelský způsob zajištění* Odpovídá: RR
15
4.5. Vytvořit databázi zaměstnavatelů provozujících chráněné dílny a pracoviště v kraji. Termín realizace: 30. 9. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: SZ
16
5. ZDRAVOTNICTVÍ V souladu s ustanovením článku 31 Listiny základních lidských práv a svobod má každý právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Zdravotní péče je občanům se zdravotním postižením dle znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, poskytována na stejných principech jako dalším občanům. Ve vztahu k této skupině občanů (pacientů) se však projevují některé nedostatky, které jsou výrazem zásadnějších systémových nedostatků v pojetí organizace financování zdravotní péče u nás. Poskytování zdravotní péče občanům se zdravotním postižením se od ostatních občanů liší tím, že zahrnuje i indikaci řady prostředků, medikací a terapií, které občané bez postižení nevyužívají. Obecně největší problémy při poskytování zdravotní péče se nacházejí v její dostupnosti, komplexnosti a návaznosti (rehabilitace). Problémy působí v některých zdravotnických zařízeních neznalost principů komunikace se specifickými skupinami občanů se zdravotním postižením (mentální postižení, lidé s duševním onemocněním, neslyšící apod.) Pojetí a organizace řízení zdravotnictví však nedovolují řešit zásadní a systémové kroky z úrovně krajských orgánů. Cíl Působit na odbornou a fyzickou dostupnost zdravotní péče tak, aby byla zajištěna pro všechny druhy zdravotního postižení Opatření 5.1. Uskutečnit ve spolupráci s Moravskoslezskou krajskou radou zdravotně postižených seminář za účasti poskytovatelů zdravotní péče v kraji o schopnosti a připravenosti zdravotnických zařízení v kraji plnit péči o občany se zdravotním postižením stanovenou zákonnými normami. Termín realizace: 30. 6. 2004 Náklady na realizaci: 10.000 Kč* Odpovídá: SZ 5.2. Provést ve spolupráci s Moravskoslezskou krajskou radou zdravotně postižených analýzu potřebnosti poradenských míst pro vybrané typy zdravotního postižení, u nichž v kraji není zajištěno odborné poradenské vedení. Termín realizace: 31. 12. 2004 Náklady na realizaci: 20.000 Kč; dodavatelský způsob zajištění* Odpovídá: SZ
17
5.3. Vydat a distribuovat praktickým lékařům, nemocnicím a poliklinikám informační brožuru pro lékaře prvního kontaktu, která bude obsahovat základní informace o dostupnosti prostředků zdravotnické techniky, rané péče, sociálně právního poradenství a dalších služeb pro občany se zdravotním postižením v kraji. Termín realizace: 31. 12. 2004 Náklady na realizaci: 35.000 Kč; dodavatelský způsob zajištění* Odpovídá: SZ 5.4. Zmapovat síť, působnost a podmínky činnosti stávajících specializovaných center pro chronická a náhlá onemocnění (např. hospice, spinální centra atd.) a na základě této analýzy navrhnout opatření pro jejich další rozvoj. Termín realizace: 31. 12. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: SZ 5.5. Zpracovat analýzu kapacit zařízení pro léčebnou rehabilitaci v kraji a možností jejich napojení na zařízení zajišťující rehabilitaci sociální a pracovní. Termín realizace: 30. 6. 2005 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: SZ
18
6. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, PORADENSTVÍ Transformace systému sociálního zabezpečení představuje léta diskutovaný proces, v němž se stále nepodařilo dosáhnout optimálního legislativního a ekonomického vyjádření poměru jeho jednotlivých součástí. Lidé se zdravotním postižením jsou, jako všichni občané, subjekty všech tří subsystémů, tj. důchodového pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Nejvíce jsou občané se zdravotním postižením zastoupení v subsystému sociální pomoci, z něj pak zejména uživateli sociálních služeb. Poskytovateli sociálních služeb je i řada organizací občanů se zdravotním postižením. Z uvedených součástí právě oblast sociálních služeb bude do budoucna stále více ovlivňována zásahy kraje a jednotlivých obcí. Naproti tomu subsystém sociálních dávek je ve své většině řešen z úrovně municipalit a státu (legislativa). V oblasti sociálních služeb je cílem řešit sociální důsledky postižení v různých oblastech života těchto občanů. Moravskoslezský kraj jako zřizovatel významného počtu poskytovatelů sociálních služeb si je vědom uvedených nedostatků. Cílem jeho činnosti a jím řízených poskytovatelů sociálních služeb se má stát podpora samostatnosti člověka, rozvoj jeho dovedností, aktivní přístup k řešení vlastní situace. Sociální služby jsou důležitým systémovým nástrojem proti sociálnímu vyloučení lidí na okraj společnosti. Požadovaným cílem je orientace sociálních služeb na uživatele, na jeho individuální potřeby. Svébytný systém pomoci představuje i poradenství, jako systém zaměřený na zprostředkování informací v takovém čase, množství a kvalitě, který je nezbytný pro překonávání následků zdravotního postižení. S rozvojem společnosti, zvyšováním složitosti systémů sociálního zabezpečení, vzrůstá význam a potřeba poradenství lidem se zdravotním postižením. Měl by být postupně vybudován komplex služeb, jehož cílem je poskytovat uživatelům informace o jejich právech, povinnostech a oprávněných zájmech, nabízet různé možnosti řešení jejich obtížné životní situace a pomáhat tyto možnosti realizovat. Zvláštním poradenským celkem je komplex služeb pod názvem „raná péče“. Jde o komplex služeb, jehož cílem je podpora celé rodiny a podpora vývoje dítěte se zdravotním postižením či ohrožením vlivem biologických faktorů nebo vlivem prostředí v raném věku. Cílovou skupinou jsou rodiny s dítětem se zdravotním postižením nebo se zdravotním rizikem do 4 let, maximálně 7 let věku dítěte. V praxi můžeme o systému rané péče hovořit pouze u dětí a rodin se zrakovým postižením (občanské sdružení Společnost pro ranou péči). Chybí obdobný poradenský systém pro rodiny s dětmi i s mentálním postižením, ale i pro děti se sluchovým, případně tělesným a dalším postižením.
19
Cíle: I.
Usilovat o individualizaci poskytovaných sociálních služeb v závislosti na potřebách uživatelů
II.
V závislosti na zdrojích preferovat terénní a nově zaváděné typy sociálních služeb (denní stacionáře, respitní péče, osobní asistence) poskytovanými nepřetržitě po celý život člověka se zdravotním postižením před rezidenčními službami
III.
Budovat spektrum sociálních služeb poskytovaných v rámci kraje tak, aby postupně zahrnovalo všechny typy služeb potřebných pro občany se zdravotním postižením
IV.
V rámci financování poskytovatelů sociálních služeb věnovat patřičnou míru pozornosti nestátním poskytovatelům služeb
V.
Postupně rozvíjet prvky systému rané péče u jednotlivých typů nejrozšířenějších zdravotních postižení
Opatření: 6.1. Vypracovat studii mapující nabídku služeb zdravotním postižením v následujících segmentech:
pro
občany
se
a) kapacita pečovatelské služby v kraji, b) kapacita rezidenčních služeb sociální péče podle jednotlivých druhů zdravotního postižení a forem a dále obsahu nabízených služeb, c) nabídka ostatních forem sociálních služeb v rámci kraje a v rámci jednotlivých druhů zdravotních postižení. Termín realizace: 31. 8. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: SZ 6.2. Zpracovat plán postupného rozvoje dalších forem sociálních služeb pro občany se zdravotním postižením poskytovaných krajskými organizacemi nebo zajišťovanými ostatními poskytovateli. Termín realizace: 31. 12. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: SZ 6.3. Ve spolupráci s Moravskoslezskou krajskou radou zdravotně postižených vypracovat studii možného pojetí systému rané péče v kraji. Součástí studie bude posouzení stávajících možností provádění rané péče a její případná organizace s využitím normativně právních aktů kraje. Termín realizace: 30. 3. 2005 Náklady na realizaci: 50.000 Kč; dodavatelský způsob zajištění* Odpovídá: SZ 20
7. KULTURA, SPORT, VOLNÝ ČAS Kulturní a sportovní aktivity občanů se zdravotním postižením jsou jednak přirozenou součástí realizace jejich soukromých zájmů, jednak jsou u této skupiny občanů i významnou formou psychoterapie a sociálního začlenění. Téměř pro všechny typy postižení lze totiž najít takové formy kulturních aktivit, při kterých nejsou oproti ostatním podstatně znevýhodněni a mohou dokonce významně přispět k rozvoji kulturní úrovně nejen své, ale společnosti jako celku. Rozvoj sportovní činnosti občanů se zdravotním postižením má vedle zmíněné rekreační a socializační funkce i výrazný rehabilitační účel. Plné účasti (pasivní i aktivní) občanů na kulturních, sportovních a dalších společenských aktivitách brání řada bariér, architektonických, organizačních i psychologických. Cíle: I.
Kombinací vhodných opatření podporovat možnosti kulturního a sportovního vyžití občanů se zdravotním postižením
II.
Prostřednictvím akcí prezentačního charakteru přibližovat kulturní a sportovní výsledky občanů se zdravotním postižením, jakož i prací přispívajících k myšlence společného života lidí bez postižení a lidí s postižením
Opatření: 7.1. Uskutečnit analýzu zájmové umělecké činnosti občanů se zdravotním postižením v kraji a způsobu jejího financování. Termín realizace: 30. 9. 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: KP 7.2. Každoročně u příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených udělit Cenu hejtmana Moravskoslezského kraje a ocenit formou čestných uznání autory děl literárních, publicistických, zpravodajských a dalších, které přispívají k poznání problémů občanů se zdravotním postižením a podporují myšlenku jejich společenské integrace. Termín realizace: prosinec každého roku, od roku 2004 Náklady na realizaci: 3.000 Kč ročně* Odpovídá: KP
21
7.3. Při příležitosti vyhlašování nejlepších sportovců kraje, ve spolupráci s krajskými orgány Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, iniciovat i předávání čestných uznání nejlepším sportovcům s mentálním postižením účastnících se Speciálních olympiád. Termín realizace: průběžně od roku 2004 Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: ŠMS
22
8. KOORDINACE A MONITOROVÁNÍ PLNĚNÍ MORAVSKOSLEZSÉHO KRAJSKÉHO PLÁNU VYROVNÁVÁNÍ PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OBČANY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Problematika zdravotního postižení a jeho důsledky odrážející se v kvalitě života občanů se zdravotním postižením je nadrezortní, zasahuje průřezově do řady kompetenčních oblastí orgánů kraje v samostatné i přenesené působnosti. Jde o provázaný systém činností vyžadující především efektivní koordinaci aktivit a kontrolu plnění konkrétních opatření. Charakter cílů a plnění opatření v KPVP má trvalý charakter a vyžaduje úzkou spolupráci a součinnost zastupitelstva kraje, odborných útvarů krajského úřadu a organizací občanů se zdravotním postižením. Principy koordinace a monitorování národních a regionálních programů podpory občanů se zdravotním postižením definuje rezoluce valného shromáždění OSN 48/96 ze dne 20.12.1993 o Standardních pravidlech vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Koordinační a monitorovací výbory zřízené k tomuto účelu v jednotlivých státech mají mít stálý charakter a jejich činnost má být právně a administrativně upravena. Výbory mají být dostatečně nezávislé a vybaveny prostředky nezbytnými pro plnění svých úkolů. Organizace osob se zdravotním postižením mají mít ve výboru podstatný vliv, aby byla zajištěna odpovídající zpětná vazba. Tyto principy byly uplatněny při ustavení a dosavadní činnosti Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. S ohledem na decentralizaci veřejné správy je účelné jejich využití v činnosti obdobných orgánů krajských. Cíl Vytvořit účinný systém koordinace a monitorování Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením prostřednictvím Komise rady kraje pro občany se zdravotním postižením (dále jen „Komise“) Opatření 8.1. Zabezpečit koordinaci činnosti všech orgánů a organizací podílejících se na realizaci KPVP prostřednictvím Komise. Termín realizace: průběžně Náklady na realizaci: viz kapitola 1, opatření 1.1. KPVP Odpovídá: RK
23
8.2. Při monitorování plnění KPVP Komise úzce spolupracuje s Moravskoslezskou krajskou radou zdravotně postižených. Termín realizace: průběžně Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: RK, MS KRZP 8.3. Dvakrát ročně projedná předseda Komise s předsedou Moravskoslezské krajské rady zdravotně postižených stav plnění KPVP a společně navrhnou další postup v případě neplnění schválených opatření. Jedenkrát ročně společně provedou aktualizaci KPVP. Termín realizace: průběžně k datu 30. 4. a 30. 10. každého roku Náklady na realizaci: bez nároku na zvýšení rozpočtu kraje Odpovídá: RK, MS KRZP
24
9.
NÁKLADY NA REALIZACI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJSKÉHO PLÁNU VYROVNÁVÁNÍ PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OBČANY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V ROCE 2004 Souhrnný přehled nákladů na realizaci KPVP pro rok 2004 NÁVRH
Č. opatření KPVP
Celk. náklady na realizaci opatření v Kč
1.2. 1.4. 2.2. 2.5. 4.4. 5.1. 5.2. 5.3. 7.2. CELKEM
715.000 30.000 200.000 715.000 20.000 10.000 20.000 35.000 3.000 1.748.000
Podíl MSK
Spoluúčast jiných subjektů
500.000 30.000 200.000 500.000 20.000 10.000 20.000 35.000 3.000 1.318.000
215.000 0 0 215.000 0 0 0 0 0 430.000
25