Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, základní škola a mateřská škola MIILS, s.r.o. Čelákovice
Péče o seniory v mikroregionu Pod Chlumem
Sociální práce
Vedoucí práce: ThDr. Ladislava Marešová
Ratboř 2016
Vypracovala: Miloslava Tyková
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
................................................ V Čelákovicích 23.05.2016
Miloslava Tyková
2
Poděkování Ráda bych poděkovala mé vedoucí práce ThDr. Ladislavě Marešové za laskavost, podporu a cenné rady při vedení absolventské práce. Poděkování také patří mé rodině za trpělivost během studia. Zvláštní poděkování patří mé dceři, která mi byla v průběhu studia velkou oporou. Také děkuji všem respondentům, kteří si udělali čas a vyplnili dotazníky a všem ochotným lidem, kteří mi pomohli dotazníky distribuovat.
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 6 1 Cíl absolventské práce ................................................................................................... 9 1.1 Hlavní cíl ...................................................................................................................... 9 1.2 Vedlejší cíl absolventské práce .................................................................................... 9 2 Teoretická část…………………………………………………………………………………………………………10 2.1 Vymezení pojmu senior………………………………………………………………………………………..10 2.2 Potřeby seniorů…………………………………………………………………………………………………….12 2.2.1 Vymezení pojmu potřeby člověka……………………………………………………………………...12 2.2.2 Fyziologické potřeby seniorů ................................................................................. 17 2.2.3 Sociální potřeby ..................................................................................................... 18 2.2.4 Spirituální potřeby ................................................................................................ 20 2.2.5 Změny v potřebách seniorů, změna ve vnímání potřeb ....................................... 21 2.2.6 Uspokojování potřeb seniorů v České republice ................................................... 21 2.3 Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem.................................................................. 25 2.3.1 Obec Radovesnice I ................................................................................................ 26 2.3.2 Obec Křečhoř ......................................................................................................... 27 2.3.3 Obec Lošany ........................................................................................................... 29 2.3.4 Obec Ratboř ........................................................................................................... 30 2.3.5 Obec Kořenice ........................................................................................................ 32 2.3.6 Obec Pašinka .......................................................................................................... 35 2.3.7 Obec Bečváry ......................................................................................................... 37 2.3.8 Obec Kbel ............................................................................................................... 38 2.3.9 Obec Drahobudice ................................................................................................ 39 3. Praktická část .............................................................................................................. 41 Hypotézy ......................................................................................................................... 43 3.1 Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................ 44 3.1.1 Struktura výběrového souboru .............................................................................. 44 4
3.1.2 Občanská vybavenost v jednotlivých obcích.......................................................... 50 3.1.2.1 Lékař .................................................................................................................... 50 3.1.2.2 Obchod ............................................................................................................... 51 3.1.2.3 Pošta.................................................................................................................... 52 3.1.2.4 Lékárna................................................................................................................ 53 3.1.2.5 Dopravní obslužnost .......................................................................................... 54 3.1.2.6 Kanalizace........................................................................................................... 55 3.1.2.7 Vodovod .............................................................................................................. 56 3.1.2.8 Jídelna s cenově dostupným stravováním .......................................................... 56 3.1.2.9 Kulturní dům, místnost dostupná pro seniory .................................................... 57 3.1.2.10 Tělocvična ......................................................................................................... 58 3.1.2.11 Hřiště pro seniory ............................................................................................. 58 3.1.2.12 Dovoz jídla zajištěný obcí .................................................................................. 59 3.1.3 Hodnocení obce ..................................................................................................... 60 3.1.3.1 Kontakt na obecním úřadě ................................................................................. 60 3.1.3.2 Podpora seniorům od obce................................................................................. 60 3.1.3.3 Informovanost seniorů........................................................................................ 61 3.1.3.4 Sociální a kulturní podpora seniorů ...................................................................63 3.1.4 Dotazník určený pro rodinné příslušníky ............................................................... 66 4 Diskuze ......................................................................................................................... 70 Závěr................................................................................................................................ 72 Summary ......................................................................................................................... 73 Bibliografie ...................................................................................................................... 74 Příloha ............................................................................................................................ 88
Úvod Ve svém zaměstnání na obecním úřadě obce prvního typu, která je členem dobrovolného svazku mikroregionu Pod Chlumem se téměř každý den setkávám se seniory. Přicházejí za mnou většinou se záležitostmi, se kterými si neumí sami poradit. Například hledají pomoc při vyplňování různých formulářů, při vyhledávání dat na internetu, chtějí pomoci zrušit pro ně nevýhodně uzavřené smlouvy apod. Seniorky se sdružují v neoficiálním klubu, který je velice aktivní. Často jsou organizátory výletů, návštěv divadel a jiných kulturních akcí. Při těchto akcích jim obecní úřad pomáhá většinou finančně, popřípadě vyvěšením plakátu na obecní vývěsce a bezplatným poskytnutím obecních prostor.
Z hlediska úřednice obecního úřadu nejde pokaždé o záležitost, která by byla přímo v „náplni“ její práce. Týká se však občanů obce. V obci, kde pracuji, je obvyklé, že seniorům vyhovíme. Jsem v kontaktu se zaměstnankyněmi i ostatních obecních úřadů, které jsou v dobrovolném Svazku mikroregion Pod Chlumem, a vím, že řeší se seniory podobné situace. I přesto se setkávám s názorem, že obecní úřady prvního typu, pokud nejsou zřizovateli domů s pečovatelskou službou, domovů pro seniory a jiných institucí pro seniory, péči seniorům neposkytují. Jsem přesvědčena, že i když na obcích není zřízen přímo sociální odbor, péči seniorům tyto obce poskytují a senioři jsou součástí sociální politiky těchto obcí.
Problematika péče o seniory v mikroregionu Pod Chlumem mne zajímá i proto, že sama žiji v obci, která je členem Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem. Další důvod je, že v jedné členské obci žijí mí rodiče, kteří jsou v seniorském věku. Mezi seniory mám přátele, se kterými se pravidelně stýkám.
6
V teoretické části se práce zabývá nejprve vymezením pojmu senior. Vymezením z hlediska věku a stáří. Na vymezení pojmu senior logicky navazuje seznámení s potřebami seniorů a tím, co vše lze zahrnout do pojmu péče o seniory. Nejprve práce popisuje potřeby člověka obecně.
Další část práce popisuje konkrétní potřeby seniorů a jejich charakteristiku, potřeby jsou rozděleny na fyziologické, psychické a spirituální. V práci také jsou uvedeny změny potřeb seniorů s ohledem na věk.
V následující části je čtenář seznámen se Svazkem obcí mikroregion Pod Chlumem a jeho jednotlivými obcemi. Na problematiku pohlížím jak z hlediska jednotlivých obcí, tak celoplošně - z hlediska mikroregionu Pod Chlumem.
V praktické části se věnuji průzkumu spokojenosti seniorů s nabízenou péčí a sociální politikou obce a hodnocením této péče rodinnými příslušníky seniorů. K výzkumu použiji kvantitativní metodu a dva typy dotazníků. První dotazník je zaměřený na seniory. Dotazník pro seniory je rozdělen do tří tématických částí. V první části jsou všeobecné dotazy týkající se věku, pohlaví a potřeby pomoci od rodinných příslušníků respondentů. Některé otázky se zaměřují na potřeby spojené s používáním vlastního automobilu nebo automobilu rodinných příslušníků. Druhá část dotazníku obsahuje dotazy cílené na občanskou vybavenost v jednotlivých obcích Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem s ohledem na spokojenost seniorů s poskytnutou vybaveností a její dostupností z hlediska vzdálenosti od místa bydliště. Třetí část otázek se týká hodnocení jednotlivých obcí a obecních úřadů, ve kterých senioři žijí, a částečně posouzení míry informovanosti seniorů s děním v obci obecními úřady, zaměstnanci obecních úřadů i prostřednictvím úředních desek a webových stránek obcí.
Druhým dotazníkem oslovuji rodinné členy seniorů, kteří pravidelně, občas, nebo podle potřeby docházejí za svými příbuznými a poskytují jim pomoc s uspokojováním každodenních potřeb. Dotazník nebude tak rozsáhlý, bude zjišťovat četnost poskytování 7
pomoci příbuzným a spokojeností s rozsahem služeb poskytovaným seniorům obcemi. Součástí výzkumu bude i otevřená otázka, která se týká podnětů na zlepšení a doplnění služeb poskytovaných jednotlivými obecními úřady.
8
1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Cílem této absolventské práce je zjistit rozsah péče a služeb poskytovaných seniorům v rámci místní sociální politiky, obecních i mikroregionální. A spokojenost seniorů a jejich rodinných příslušníků s touto péčí.
1.2 Vedlejší cíl absolventské práce Posoudit důležitost vlastního dopravního prostředku k uspokojování autonomie seniorů žijících na území Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem.
9
2 Teoretická část 2.1 Vymezení pojmu senior Pojem senior, starobní důchodce, stáří lze definovat z několika pohledů. Stárne každý člověk a každý člověk také své stárnutí vnímá jinak. V každém životním období má jiné prožitky, potřeby a vnímá své okolí odlišně. Dětem a mladým lidem stáří připadá vzdálené a často si nedokáží představit, že k seniorskému věku jednou dospějí také. Uvědomění si vlastního stárnutí přichází většinou až v pozdějším věku. Z hlediska vývojové psychologie se vývojové etapy dospělého člověka dělí na: 1. časnou dospělost v rozmezí 20-25 let 2. střední dospělost, která trvá přibližně do 45 let 3. pozdní dospělost od 45 do 60 až 65 let 4. stáří od 60 až 65 let. *LANGMAJER, KREJČÍŘOVÁ, 1998+1 Stáří lze dále dělit na: 1. vyšší věk (rané stáří) pro věk do 60 do 74 let 2. stařecký věk (sénium, vlastní stáří) pro věk od 75 do 89 let 3. dlouhověkost pro věk 90 a více let. *HAŠKOVCOVÁ, 1998+2 Toto rozdělení stáří není samoúčelné. Vychází z faktu, že potřeby těchto seniorů různého věku se liší. U mladších seniorů se řeší především otázka jejich seberealizace ve volném čase a penzionování, u starších seniorů jsou řešeny spíše problémy plynoucí ze špatného zdravotního stavu a pocit osamělosti. *HAŠKOVCOVÁ, 1998+
Pojem stáří můžeme definovat i jinak než podle kalendářního věku. Stáří lze např. definovat jako „souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti jedince a které kulminují v terminálním stadiu a ve smrti“ *LANGMAJER, KREJČÍŘOVÁ, 1998, s. 184+ Lze také tvrdit, že starým je ten člověk, který je za starého považován ostatními členy dané společnosti,
1
Jedná se pouze o jedno z možných dělení.
2 Opět se jedná pouze o jedno z možných dělení.
10
přičemž je třeba si uvědomit, že v odlišné společnosti se tento pohled může lišit 3, to je způsobeno zejména obvyklým věkem, kterého se v oné společnosti lidé dožívají a zdravotní péčí. *LANGMAJER, KREJČÍŘOVÁ, 1998+ S tímto vymezením také souvisí pojem sociální stáří. V naší západní společnosti očekáváme, že lidé, kteří dosáhli určitého věku, který je v ní považován za stáří, se budou podle toho také chovat. Tedy, že se budou chovat klidně a usedle. A také to, že odejdou do důchodu. [STUARTHAMILTON, 1999]
Kromě kalendářního a sociálního stáří dále můžeme také mluvit o stáří biologickém. Tento termín se vztahuje k objektivnímu stavu lidského organizmu, k jeho vývoji a degeneraci. Konkrétněji pak můžeme hovořit ještě o anatomickém věku, karpálním věku a fyziologickém věku. Anatomický věk především vyjadřuje, v jakém stavu je jedincova kosterní soustava a tělesná stavba. Karpální věk se zabývá biologickým stářím karpálních kůstek. Fyziologický věk se vztahuje ke stavu fyziologických procesů organizmu zkoumaného jedince. *STUART-HAMILTON, 1999]
Na to, co je to stáří, lze nahlížet i z více konkrétního a praktického hlediska a sice uvedením si změn, ke kterým ve stáří dochází. V následujícím přehledu uvádím ty nejdůležitější změny. Je však třeba mít na zřeteli to, co platí pro celou oblast vývojové psychologie – negeneralizovat, stáří je sice spojeno s určitými změnami, ale každý jedinec je individuální a stárne jinak. 1.
Zhoršuje se smyslové vnímání – přibližně u devadesáti procent osob se po šedesátém roce jejich života výrazně zhoršuje jejich zraková percepce. A u přibližně třiceti procent této populace dochází k výraznému zhoršení sluchu.
2.
Zhoršuje se paměť, a to především paměť krátkodobá a schopnost zapamatovat si nové události. Dávné události si starší člověk obvykle vybavuje dobře.
3.
Citové prožívání se zpravidla stává méně bezprostředním a intenzita emocí se
3 Např. u našem území byl za starého označován v roce 1800 člověk teprve čtyřicetiletý. *LANGMAJER, KREJČÍŘOVÁ, 1998+
11
snižuje. 4.
Zřetelně klesá fluidní inteligence.
5.
Dochází k poklesu tvořivosti či motivace k tvořivosti.
6.
Mění se osobnost starého člověka v závislosti na tom, jak se se stářím vyrovnává. 4
7.
Obvykle stoupá význam rodiny.
8.
Zvyšuje se riziko sociální izolace a citové deprivace.
*LANGMAJER, KREJČÍŘOVÁ, 1998+
2.2 Potřeby seniorů 2.2.1 Vymezení pojmu potřeby člověka Pokud budeme chtít jednoduše definovat pojem potřeby člověka, lze uvést, že potřeby se projevují v pociťování určitých nedostatků, přičemž se může jednat jak o nedostatky na fyzické úrovní, tak i na sociální úrovni existence jedince. Tyto pociťované nedostatky mohou být objektivní i subjektivní. *NAKONEČNÝ, 1995]
Autorem pravděpodobně nejznámější teorie lidských potřeb je Abraham Maslow, podle kterého se potřeby uspořádávají do jisté míry hierarchicky a teprve, až když jsou uspokojeny potřeby „nižší“, objevují se potřeby z následující „vyšší“ kategorie potřeb. Jedná se o tyto skupiny potřeb: 1.fyziologické potřeby 4 Rozlišujeme těchto pět základních strategií (modelů) vyrovnávání se stářím: 1. konstruktivnost: smíření s faktem stárnutí, soběstačnost 2. závislosti: poměrná vyrovnanost, absence ctižádostivosti, chybí radost uspokojení v fyzických a psychických aktivitách 3. ochranný postoj: popírání stáří, odmítání pomoci 4. nepřátelství: život v ústraní, hrozba sociální izolace, odpor k představě stáří, na vše reagují nevrlostí, mrzutostí, nepřátelská reakce k okolí, závist 5. sebenenávist: zanedbávání společenských styků, pocit osamělosti a zbytečnosti, nepřátelskost vůči sobě samotnému, pohrdání sebou samotným [PACOVSKÝ, 1990]
12
2.potřeba bezpečí, lásky, sounáležitost a přijetí 3.potřeba uznání 4.potřeba seberealizace 5.potřeba vědět (znát, rozumět, pochopit)
Zároveň je však také nutné mít na paměti, že dle Maslowa žádná z těchto potřeb není izolovaná ani nějak jinak ohraničená, jelikož její výskyt je alespoň částečně podmíněn uspokojením (nebo neuspokojením) ostatních potřeb. A zároveň je také třeba mít na paměti, že na tuto hierarchii potřeb nelze nahlížet jako na vždy platné dogma. [www.psychclassics.yorku.ca, 8+ Tato teorie lidských potřeb bývá často graficky zobrazována pomocí pyramidy (viz obr. č. 1).
Pyramida potřeb – obr. č. 1 [www.vedeme.cz, 70]
Autorem jedné z dalších teorií potřeb je chilský ekonom Manfred Max-Neef. Podle jeho 13
teorie jsou lidské potřeby nemnohé, konečné a určité. Jsou také stejné i v různých kulturách nebo časových periodách – mění se způsoby, jakými jsou potřeby naplňovány, nikoli však potřeby samotné. I Max-Neef, stejně jako Maslow, chápe potřeby jako systém – potřeby jsou podle něj vzájemně propojené a interaktivní mezi sebou. V jeho pojetí však potřeby nejsou uspořádány hierarchicky, ale jsou simultánní a vyznačují se vzájemnou komplementaritou a kompromisy. Výjimkou jsou pouze základní potřeby (bytí/existence), jejichž uspokojování je obvykle nadřazeno ostatním potřebám. Max-Neef jako základní potřeby definuje tyto potřeby: 1.bytí/přežití 2. ochrana 3. city/láska 4. porozumění 5. participace 6. rekreace (ve smyslu volného času, odpočinku nebo času na reflexi) 7. kreace/tvoření 8. svoboda Tyto potřeby jsou definovány ve čtyřech existenciálních kategoriích – v bytí, vlastnictví, dělání a interakci. Kombinací výše uvedených potřeb a těchto existenciálních potřeb pak při grafickém zpravování vzniká tabulka o 36 buňkách (viz tabulka č. 1).
K uspokojování těchto potřeb může docházet různými způsoby. Formy uspokojení mohou být rušivé, zničující či inhibující. Mohou být také uspokojující pouze jen zdánlivě (pseudouspokojující). Někdy dochází k uspokojení bytím, vlastnictvím, děláním nebo interakcí pouze jedné potřeby, někdy k uspokojení více potřeb – např. při věnování se edukačním hrám dochází k naplňování potřeby relaxace i porozumění. *NEŠPOROVÁ, SVOBODOVÁ, VIDOVIDOVÁ, 2008+
14
základní lidské potřeby
bytí/přežití
formy uspokojení bytí (kvality)
fyzické a jídlo, přístřeší, mentální zdraví práce péče, adaptibilita, autonomie
ochrana
city
vlastnictví (věci) dělání (jednání)
interakce (prostředí)
jíst, oblékat se, životní prostřeodpočívat, pradí, sociální okolí covat
sociální zabezspolupracovat, sociální pečení, plánovat, pe- prostředí, bydzdravotnictví, čovat, pomáhat liště/obydlí práce
respekt, smysl sdílet, starat se přátelství, rodisoukromí, inpro humor, o, milovat se, na, vztahy s přítimní místa pro štědrost, smyvyjadřovat rodou sdílení slnost emoce
kritická kapaci- literatura, učite- analyzovat, stu- školy, rodiny, ta, zvídavost, lé, politiky, dovat, mediuniverzity, koporozuměn intuice vzdělání tovat, zkoumat munity í
participace
spolupracovat, vnímavost, za- odpovědnost, asociace, strany, vyjadřovat myšsvěcení, smysl povinnosti, prácírkve, sousedlení, nesouhlapro humor ce, práva stv sit imaginace, klid, spontánnost
hry, zábavy, pokojná mysl
volný čas
kreace
identita
svoboda
denní snění, krajina, intimní pamatovat si, prostory, místo, relaxovat, bavit kde lze být sám se
vynalézat, buimaginace, směmísta pro vyjádschopnosti, vlodovat, lost, vynaléření, hy, práce, tech- designovat, prazavost, zvíworkshopy/díln niky covat, skládat, davost y, obecenstvo interpretovat jazyk, náboženpocit sounáležipoznat sám místa, kam paství, práce, tosti, sebeúcta, sebe, růst, ode- třím, prostředí zvyky, hodnoty, zásadovost vzdat se každodennosti normy autonomie, vášeň, sebeúcta/hrdos t, otevřená mysl
rovná práva
nesouhlasit, vybrat, riskovat, rozvinout uvědomění
kdekoliv
Potřeby dle Max-Neefa – tabulka č. 1 *NEŠPOROVÁ, SVOBODOVÁ, VIDOVIDOVÁ, 2008+ 15
Autorkou poslední teorie potřeb, kterou jsem se rozhodla v této práci představit, je PhDr. Helena Chloubová. Ta uspořádala potřeby do tzv. domu potřeb. Tato teorie vychází z holistického pojetí a z Maslowova hierarchického uspořádání potřeb. Každá kategorie potřeb má své podlaží, v nižších podlažích jsou ty potřeby, které obvykle uspokojujeme dříve, než potřeby ve vyšších podlažích. Konkrétně Chloubová vymezuje tyto kategorie potřeb: 1. podlaží - tělesné (fyziologické, biologické) potřeby 2. podlaží - základní psychosociální potřeby existenciální potřeba jistoty a bezpečí 3. podlaží - vyšší psychosociální potřeby vztahové potřeba lásky a sounáležitosti 4. podlaží - vyšší psychosociální potřeby self – já potřeba sebepojetí a sebeúcty 5. podlaží - vyšší psychosociální potřeby potřeba seberealizace *CHLOUBOVÁ, 2003+
16
Dům potřeb – obrázek č. 2 [www.google.cz, 13]
2.2.2 Fyziologické potřeby seniorů V první řadě je třeba uvést, že staří lidé, stejně jako zbytek populace, potřebují uspokojovat všechny své potřeby, nebylo by tedy správné zužovat jejich potřeby jen na potřeby fyziologické, na to, jestli mají dostatek spánku, jídla, pití apod. *Pichaud, 1998+ Vše, co bylo výše napsáno o lidských potřebách, tedy pro seniory platí úplně stejně jako pro lidi nižšího věku. Tento svým způsobem samozřejmý fakt však společností není často zcela vnímán, existuje zde jakýsi stereotypní vzorec představ o potřebách starších lidí, který jejich potřeby nedostatečně vystihuje a na to, že senioři mají všechny potřeby (a ne jen jejich zúženou část) se pozapomíná. Na druhou stranu je však také pravda, že i když se s příchodem stáří struktura potřeb nemění, může dojít ke změně zaměření potřeb a ke změně významu potřeb pro daného jedince. *NEŠPOROVÁ, SVOBODOVÁ, VIDOVIDOVÁ, 2008+ Je nutné mít však na paměti, že potřeby člověka jsou velmi individuální a mění se během celého života jedince. Tyto potřeby jsou ovlivňovány zejména zdravotním a funkčním stavem a proměnami partnerských, rodinných a společenských vztahů. Z toho vyplývá, že ke změnám v potřebách nedochází proto, že 17
člověk dosáhl určitého věku, ale protože došlo v jeho životě k určitým změnám, ať už ke změně jeho samého (nemoci, zhoršené kognitivní funkce, smysly apod.) nebo jeho okolí. A také z toho vyplývá, že tyto potřeby se nemění ze dne na den, naopak je si třeba uvědomit, že i v průběhu seniorského věku dochází ke změnám a potřeby toho samého jedince v šedesáti letech se mohou značně lišit od jeho potřeb v osmdesáti. *ČEVELA-KALVACH-ČELEDOVÁ, 2012+
Je třeba také upozornit na to, že ačkoli si to lidé často neuvědomí nebo považují toto téma za tabu, tak i senioři mají sexuální potřeby a potřebu intimního kontaktu. Obecně lze k této potřebě říci, že frekvence sexuálních kontaktů klesá a že je věkem více podmíněn pokles sexuální aktivity u žen než u mužů. Důležité je si pak uvědomit, že sexuální aktivitu můžeme chápat i jako ukazatel celkového zdraví – k jejímu poklesu totiž dochází u seniorů, jejichž zdravotní stav je špatný nebo kteří ho subjektivně jako špatný vnímají. Jelikož nově stárnoucí generace je v lepším zdravotním a funkčním stavu než generace předchozí, lze předpokládat, že její sexuální aktivita bude častější a běžnější. *ČEVELA-KALVACH-ČELEDOVÁ, 2012+
2.2.3 Sociální potřeby V jistém protikladu proti, tomu, že nesmíme zapomínat, že potřeby jsou individuální, pokračuje tato práce další charakteristikou potřeb seniorů. Jedná se samozřejmě o generalizaci, ke které je možné se uchýlit zejména kvůli tomu, že lidé během stáří obvykle procházejí stejnými změnami a okolnostmi jako ostatní lidé – většině lidí se postupně zhoršuje zdravotní stav, většina lidí odchází do důchodu, u většiny lidí dochází ke změnám v sociálních kontaktech atd. Pro seniory je velmi důležitá potřeba bezpečí. Na pozadí zvýšení potřeby bezpečí stojí obavy z neschopnosti přizpůsobit se prostředí, obava, aby se člověk pro své blízké nestal jen přítěží, ale také strach z pádu a útoku. Z tohoto důvodu senioři upřednostňují rutinu a život v jistém řádu, nemají rády změny, preferují známé před neznámým a obvyklé před neobvyklým. *NEŠPOROVÁ, SVOBODOVÁ, VIDOVIDOVÁ, 2008+
Velmi důležitá je pro seniory také potřeba vlastní autonomie. Autonomie souvisí 18
především se schopností jedince dokázat se řídit dle svých soudů více než dle soudů ostatních lidí a dle kulturních norem. S tím, že člověk dokáže uspokojovat své potřeby a žít v souladu s nimi a dále také s rozhodností, sebekázní a s přijímáním odpovědnosti za svůj život. A zároveň také s potřebou soukromí a s tím být sami, aniž bychom se zároveň cítili osaměle. *NEŠPOROVÁ, SVOBODOVÁ, VIDOVIDOVÁ, 2008+ U seniorů je z hlediska autonomie důležitá především fyzická samostatnost, čímž je myšleno zejména zdraví a schopnost každodenních běžných úkonů. Senioři, jejichž zdravotní stav je už velmi špatný však dávají před potřebou autonomie přednost potřebě bezpečnosti a lidské důstojnosti. *SÝKOROVÁ, 2007+ Dále je pro seniory velmi důležitá také samostatnost finanční, která je důležitá pro výkon každodenních aktivit a umožňuje seniorům
nezávislost
v rozhodování
o
vlastních
záležitostech.
*NEŠPOROVÁ,
SVOBODOVÁ, VIDOVIDOVÁ, 2008+ Dle mého názoru autonomie seniorů také velmi souvisí s jejich možností cestování za běžnými záležitostmi. Ve větších městech zejména s městkou hromadnou dopravou. A v oblastech s menší občanskou vybaveností a horším spojením do města s využíváním automobilu. Takovou oblastí je i území mikroregionu Pod Chlumem, proto se zde nyní budu zabývat jen seniory a využíváním automobilu nikoli jejich vztahem k městské hromadné dopravě. Nejprve je třeba říci, že užívání automobilu má značný význam pro kvalitu života, pro rozvoj volnočasových aktivit i pro soběstačnost. Se ztrátou způsobilosti k řízení motorového vozidla pak často dochází k závažným psychickým i sociálním důsledkům v životě seniora. Kromě toho, že lékař dojde během lékařské prohlídky (pro seniory platí povinnost pravidelného posuzování jejich způsobilosti k řízení), že je senior k řízení nezpůsobilý, může skončit s řízením automobilu i z jiných příčin. Poté, co senior začne pobírat místo mzdy důchod, může pro něj být pořízení nebo i jen údržba a užívání (cena benzínu, nafty), automobilu příliš finančně náročné. Nebo může mít problémy s novými a technologicky vyspělejšími verzemi automobilů. Případně, i když ho lékař uzná způsobilým k řízení, tak se kvůli involučním změnám, které řízení automobilu ovlivňují, může sám rozhodnout řízení ukončit nebo omezit. *ČEVELA-KALVACH-ČELEDOVÁ, 2012+
Myslím si, že pro určité procento seniorů je možnost používat vlastní motorové vozidlo 19
a způsobilost řízení velice důležitá pro jejich samostatnost. Můj názor mi potvrzují zkušenosti s rodiči a přáteli, kteří nemají přímo v obci k dispozici obchod, ani lékaře. Přesto, že autobusové linky a vlakové spoje fungují celý den, není pro seniory jednoduché pořídit bez auta například „velký nákup“, být u lékaře na určitou hodinu apod. Senioři jsou často postiženi polymorbiditou – vyšším počtem nemocí. Četnost návštěv u odborných lékařů je nutná i několikrát týdně. Pokaždé se nepodaří vyhledat spoj, který by korespondoval s objednací dobou u lékaře, bez nutnosti dlouhého čekání buď na objednanou hodinu, nebo po ošetření na autobusový, nebo vlakový spoj. Pro seniory, kteří mají pohybové problémy, může být obtížná i vzdálenost, kterou musí urazit k autobusové a vlakové zastávce. Automobil vnímají tito senioři jako velkou pomoc při zajišťování svých potřeb. Ještě to zvládám sám...
2.2.4 Spirituální potřeby V seniorském věku se často zvyšuje nebo i nově objevuje potřeba spirituality. *NEŠPOROVÁ, SVOBODOVÁ, VIDOVIDOVÁ, 2008+ Zaměření se na transcendentno může být jednou ze strategií, jak se vyrovnat se stářím. *SÝKOROVÁ, 2007+ Nemusí se zde však jednat o spiritualitu v tradičním slova smyslu, tedy o víru v Boha, může se jednat o i obecnější poznávání smyslu, např. smyslu světa a života, smyslu vztahů nebo o poznávání sebe samotného. *Randall, Kenyon, 2001, paraf. dle NEŠPOROVÁ, SVOBODOVÁ, VIDOVIDOVÁ, 2008+ Dle mého názoru spiritualita v seniorském věku souvisí i s upíráním myšlenek do minulých časů, do dob mládí. Rozjímání a přemýšlení, co člověk mohl udělat jinak, co se mu povedlo a naopak, co toužil a zamýšlel udělat a z jakéhokoli důvodu neudělal. K pozdnímu věku patří i jakási „rekapitulace“ života. Víra ať už v Boha, přírodu, dobro, a nebo „jen že něco je“ může v těžkých životních chvílích člověku velice pomoci. Myslím, že období stáří přináší náročné životní situace. A je dobré, že člověk může využít i spirituální podpory k zvládání těžkých okamžiků.
20
2.2.5 Změny v potřebách seniorů, změna ve vnímání potřeb Dále o potřebách seniorů platí, že dochází k těmto změnám: 1. Potřeby, které dříve senioři pociťovali jako dobře uspokojované (saturované), mohou nyní pociťovat jako deficitní. Toto se týká např. pocitu bezpečí. Naopak jiné potřeby, které senior považoval za ne zcela
uspokojené
(deficitní),
nyní
může
uspokojovat
(jsou
přebytečné). To se týká například potřeby volného času, zatímco když chodil do práce, seniorovi volný čas nestačil, po odchodu do důchodu může mít až přemíru volného času. 2. Dochází k zdůraznění jiného rozměru dané potřeby. Například v předdůchodovém věku
se jedinec seberealizoval
převážně
v zaměstnání, po odchodu do důchodu se seberealizuje především formou zájmových aktivit. 3. Dochází k zesílení propojení určitých typů potřeb, např. potřeba bezpečí v seniorském věku je více spojována s fyzickou pohodou. Zároveň dochází naopak k zeslabení propojení určitých typů potřeb, např. jelikož senior pobírá důchod, tj. dostává peníze, aniž by chodil do práce, není ekonomické zajištění již tolik propojeno s potřebou seberealizace (prostřednictví zaměstnání). 4. Uspokojování jedné potřeby může vést neuspokojení jiné potřeby, např. pokud chce senior uspokojit potřebu bezpečí tím, že se přestěhuje do domu s pečovatelskou službou, může mu to narušit uspokojování potřeby sociálních vazeb, jelikož je vytržen z prostředí, kde má své blízké. [PICHAUD A THAREAUOVÁ, 1998]
2.2.6 Uspokojování potřeb seniorů v České republice Senioři se musí se vzrůstajícím věkem vypořádávat nejenom s problémy a stárnutím fyzického těla a organizmu, ale čelí také těžkostem spojenými s odchodem ze 21
zaměstnání do starobního důchodu. Existenční a ekonomické zabezpečení je poskytováno v současné době převážně prostřednictvím starobního důchodu. Starobní důchod v této době pobírá více jak 99 % občanů České republiky, kteří dosáhli důchodového věku. * www.mpsv.cz, 11]
Aby mohl být člověku přiznán starobní důchod, musí splnit dvě základní podmínky. Jednou z podmínek je dosažení důchodového věku a druhá podmínka je splnit potřebnou dobu pojištění. Doba pojištění i věk odchodu do starobního důchodu má v České republice stoupající tendenci. Do roku 2018 by se pojistná doba pro nárok na starobní důchod měla zvýšit na 35 let a věková hranice se postupným přidáváním měsíců posune až k věku 68 pro občany, kteří se narodili v roce 1982 a mladší. Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek. Ze základní výměry a procentní výměry. Výše základní výměry je pro všechny občany stejná. Vypočítá se 9 % z průměrné mzdy. Procentní výměra starobního důchodu závisí na průběhu důchodového pojištění každého občana. Občan České republiky může také využít institutu tzv. předčasného starobního důchodu. Předčasný důchod je však trvale krácen i v období, kdy již občan dosáhl řádného důchodového věku.*www.cssz.cz, 57]
Další finanční pomoc mohou využít senioři, kteří mají zdravotní omezení a jsou závislí na péči jiné osoby například dalšího rodinného příslušníka, zažádáním příspěvku na péči. Příspěvek na péči lze chápat jako spolupodílení se státu na nákladech za sociální a ostatní potřebné služby. [www.zakonyprolidi.cz, 79]
Senioři mohou dále využít pro zkvalitnění a nebo zjednodušení svého života například: sociální poradenství, služby sociální péče, mohou využít sociálních služeb ambulantních, pobytových a nebo terénních. K dispozici seniorům jsou také zařízení sociálních služeb:centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem. Tato zařízení poskytují seniorům různé sociální služby: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní 22
hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, základní sociální poradenství,
zprostředkování kontaktu se
společenským
prostředím, sociálně
terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění. [www.zakonyprolidi.cz, 79]
K dispozici jsou seniorům také služby sociální péče. Hlavním cílem služeb sociální péče je podpořit samostatnost, soběstačnost a to nejlépe v přirozeném prostředí člověka. Mezi nejznámější služby sociální péče patří zejména osobní asistence, která obsahuje pomoc v domácím prostředí a pomáhá zvládat klientovi – seniorovi každodenní péči o svou osobu i o domácnost. Důležité je, že tato služba se poskytuje bez časového omezení. Velice podobná je pečovatelská služba, která nabízí obdobné služby jako osobní asistence, je však časově omezena. Senioři se sluchovým postižením mohou využívat předčitatelské a průvodcovské služby. *www.zakonyprolidi.cz, 79]
Subjektem sociální politiky v České republice není jen stát a jeho orgány, ale i mohou to být i zaměstnavatelé, firmy, občanské iniciativy, církve, zaměstnavatelské a zaměstnanecké odbory, regiony, místní komunity. Důležitým subjektem sociální politiky jsou obce. [KREBS a KOLEKTIV 2007] V této práci se zaměřuji na malé obce, které jsou součástí mikroregionu. Dle mého názoru obce podobné těm, které jsou součástí Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem, mohou seniorům pomoci zejména s potřebou autonomie. V kompetenci obcí je zajišťování smluv s linkovou autobusovou dopravou, dále obce mohou také do jisté míry ovlivňovat železniční spojení. Obce tedy mohou seniorům pomáhat tím, že budou zkoumat jejich potřeby ohledně dojíždění a přizpůsobovat smlouvy těmto potřebám nastavením dopravního spojení. Zde se však jedná o službu, která je určena všem, tedy nejen seniorům. Obce však mohou zřídit vlastní spojení, které by bylo zaměřeno 23
zejména na seniory. Mohou například seniory, kteří bydlí v částech obce, která není tou „hlavní“ částí obce, dovážet větším autem do „hlavní“ části obce, aby si zde nakoupili, došli k lékaři, na obecní úřad, na poštu atd.
Obce se také na autonomii mohou podílet tím, že se budou snažit o dobrou občanskou vybavenost, jelikož pro mnohé seniory může být ještě zvladatelné dojít na nákup, navštívit lékaře, nechat se ostříhat nebo poslat balíček, pokud se tato vybavenost nachází přímo v obci, avšak při návštěvě těchto zařízeních ve městě již potřebují pomoc.
Finanční samostatnost seniorů mohou obce podporovat tím, že seniory buď částečně, nebo zcela osvobodí od místního poplatku nebo poplatků. Mohou také seniorům přispívat na obědy nebo jízdné – např. již zmiňovaná služba dovážení seniorů z jedné části obce do druhé za občanskou vybaveností, by mohla být bezplatná. V obcích, kde není zavedena kanalizace, mohou také obce pomáhat tím, že zajistí obecní vyvážení jímky, které bude levnější, než kolik by si za stejnou službu účtovala soukromá firma, případně může seniory od platby osvobodit.
I když se to na první pohled nezdá, obce mohou seniorům pomáhat i s potřebou bezpeční. Zejména tak, že budou o důležitých věcech informovat tak, aby informace byla pro seniory srozumitelná (nepoužívat novotvary, používat velká písmena) a tak, aby informace byla sdělená více způsoby. Vhodné se mi zdá, aby si mohli senioři, pokud se obávají toho, že si informaci nezapamatují, vzít kopii lístku s informací nebo, aby mohli obecní úřad o tuto kopii požádat. Dále obce mohou mít zaměstnance, jehož pracovní náplní by bylo základní sociální poradenství a porada při vyplňování různých dokumentů nebo asistence při porozumění úředním či soudním dopisům. Tato opatření sice nejsou bezpečnostními opatřeními v běžném slova smyslu, ale pomohou se seniorům lépe orientovat v současném světě, čím by měly zvýšit i jejich pocit bezpečí.
24
Obce také mohou pomoci seniorům naplňovat jejich sociální a estetické potřeby. Mohou například zřídit místnost, kde je se mohou senioři bezplatně v určité termíny setkávat, popovídat si či si dokonce zazpívat. Nebo mohou být pořadateli různých kulturních akcí zaměřených na seniory, případně přispívat z rozpočtu spolkům, které takto zaměřené akce organizují.
2.3 Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem Svazek vznikl dne 29. 11. 2000 a to podpisem Zakladatelské smlouvy Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem. Tuto smlouvu podepsali tehdejší zástupci obcí: Radovesnice I, Křečhoř, Lošany, Ratboř, Kořenice, Kbel a Bečváry. *ZAKLADATELSKÁ SMLOUVA, 2000+ V současné době do Svazku patří ještě obec Pašinka a Drahobudice. *www.mikroregionpodchlumem.cz, 58+ Jedná se tedy o svazek devíti obcí ve Středočeském kraji. Sídlo svazku se nachází na adrese Radovesnice I, Radovesnice, Lošanská 23. Předsedou svazku je starostka obce Radovesnice I, paní Danuše Dušková, místopředsedou je starosta obce Kořenice, pan Jan Ševčík. *www.kr-stredocesky.cz, 58].
Svazek vznikl především k těmto účelům: 1) „spolupráce při zpracování a prosazování realizace místních programů obnovy venkova a výměna zkušeností mezi partnerskými obcemi mikroregionu, 2) zpracování
strategie
a
konkrétních
opatření
hospodářského
rozvoje
mikroregionu vč. návrhů podpory konkrétních podnikatelů a pomoc podnikatelům při podávání příslušných žádostí, 3) společné řešení technické infrastruktury v obcích mikroregionu, 4) společná péče o památky v mikroregionu, 5) řešení odpadového hospodářství v mikroregionu, 6) podpora venkovské turistiky v mikroregionu, 7) budování a značení cyklostezek a turistických cest v mikroregionu, 8) všeobecná ochrana životního prostředí v zájmovém území 9) propagace sdružení a jeho zájmového území, 25
10) sladování zájmů a činností místních samospráv a společné ovlivňování výkonu státní správy v zájmovém území, 11) koordinace významných investičních akcí v zájmovém území.“ *ZAKLADATELSKÁ SMLOUVA, 2000, s. 2]
Ze zveřejněných návrhů rozpočtu ani ze zveřejněných závěrečných účtů Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem bohužel nelze zjistit, zda z jeho rozpočtu plynuly nějaké peníze na péči o seniory, jelikož výdaje nejsou dostatečně specifikovány. Ani z dalších veřejně přístupných dokumentů nebylo možné zjistit podrobnější informace o hospodaření. [www.radovesnice.cz, 36, 37, 38]
2.3.1 Obec Radovesnice I Obec Radovesnice I leží asi 5 km jihozápadně od Kolína. Město Kolín je také její obcí s rozšířenou působností. Katastrální výměra obce je 301 ha. [www.radovesnice.cz, 66] K 31. 12. 2014
5
měla obec Radovesnice I celkem 357 obyvatel, z toho 33 ve věkové
skupině 60-64 let, 15 ve věkové skupině 65-69 let, 21 ve věkové skupině 70-74 let, 11 ve věkové 75-79, 8 ve věkové skupině 80-84 a 2 obyvatele starší 85 let. Celkově zde tedy k datu 31. 12. 2014 mělo trvalý pobyt 90 obyvatel v seniorském věku, což je přibližně 25 % z celkového počtu obyvatel. *www.csu.cz, 69]
Úřední hodiny jsou na Obecním úřadě Radovesnice I pouze ve čtvrtek od 17.00 do 18.00 hodin [www.radovesnice.cz, 66], z čehož lze usuzovat, že zde není příliš velký prostor pro sociální poradenství. Ve zveřejněných rozpočtech obce a v závěrečných účtech obce v době za posledních pět let není uvedena žádná položka, která by zcela jasně cílila na seniory. *www.radovesnice.cz, 36, 83, 85, 86] V obci se vybírá místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále je „poplatek za odpady“) a místní poplatek ze
5 Data jsou uvedena k 31.12.2014 z toho důvodu, že pro rok 2015 nejsou k dispozici o věkové struktuře (týká se všech obcí).
26
psů. Výše poplatku za odpady je 650 Kč za jednu osobu za rok a senioři od poplatku nejsou osvobozeni zcela ani částečně. *www.radovesnice.cz, 71+ Výše poplatku ze psů je 100 Kč za rok za jednoho psa. Senioři o poplatku ze psů osvobozeni nejsou. Od platby za prvního psa jsou však osvobozeny osoby pobírající vdovský nebo vdovecký důchod, lze tedy předpokládat, že část seniorů je od poplatku osvobozena. *www.radovesnice.cz, 72+ Aktuální důležité informace, které se týkají především seniorů, jsou na webových stránkách obce zveřejňovány. Modulem pro seniory však tyto stránky vybaveny nejsou. Informace o konání akcí, které by byly zaměřeny na seniory, se na webových stránkách nenacházejí. Taktéž informace o obecní vybavenosti na stránkách obce nejsou uvedeny.
Obec Radovesnice I sice neleží na železniční trati, ale má vcelku dobré autobusové spojení Radovesnice I-Kolín. V pracovní dny přijíždí autobus z Kolína do Radovesnic celkem šestnáctkrát. První autobus přijíždí v 5.25 hodin a poslední v 18.35 hodin. V opačném směru jezdí autobus rovněž šestnáctkrát, první autobus z obce odjíždí v 4.50 hod a poslední v 16.44 hod. O víkendu a o svátcích se však obyvatelé obce musí spolehnout pouze na vlastní zdroj mobility, jelikož v tyto dny žádné autobusy nejezdí. [www.portal.idos.cz, 3, 4]
2.3.2 Obec Křečhoř Obec Křečhoř se nachází přibližně 5 km západně od Kolína a má rozlohu 967 ha. Obec má čtyři části – Křečhoř, Kamhajek, Kutlíře a Bříství. Její obcí s rozšířenou působností je Kolín. *www.krechor.cz, 76] K 31. 12. 2014 měla obec Křečhoř celkem 461 obyvatel, z toho 29 patřilo do věkové skupiny 60-64 let, 38 do věkové skupiny 65-69 let, 21 do věkové skupiny 70-74 let, 8 do věkové skupiny 75-79 let, 6 do věkové skupiny 80-84 let a 8 lidí bylo starších 85 let. Celkem zde tedy bylo 110 obyvatel starších 60 let, což je přibližně 24 % z celkového počtu obyvatel. *www.csu.cz, 69]
Obec je připojená na kanalizaci i vodovod, není zde však plynofikace. [www.krechor.cz, 44+ Dále se v obci nachází prodejna potravin a hostinec. Pošta ani zdravotnické zařízení se v obci nenachází. *www.krechor.cz, 45] V budově mateřské školy je umístěna obecní 27
knihovna, která má otevřeno každou sobotu v době od 14.00 hod do 15.30 hod. Roční poplatek je v knihovně stanoven na 50 Kč. *www.krechor.cz, 42]
Na Obecním úřadě Křečhoř jsou úřední hodiny každý den v ranních a dopoledních hodinách, ve čtvrtek pak také dvě hodiny odpoledne. Je zde tedy i prostor pro řešení sociálních situací. Obec má navíc zřízenou i sociální a kulturní komisi. *www.krechor.cz, 44+ Obec na svých stránkách nemá zveřejněny závěrečné účty, lze tedy čerpat informace o hospodaření pouze z rozpočtu obce. V rozpočtu nejsou položky, které by jasně ukazovaly na podporu seniorů. Obec však poměrně velké částky věnuje na kulturní život a na podporu zájmové činnosti, např. v rozpočtu na rok 2016 je počítáno s výdaji ve výši 200.000 Kč na zájmovou činnost, dále s výdaji ve výši 90.000 Kč na záležitosti sportu a volnočasových aktivit a dále ještě s výdaji ve výši 115.000 Kč na ostatní záležitosti kultury a také výdaje ve výši 55.000 Kč na nákup nových knih do obecní knihovny. *www.krechor.cz, 52] Je možné, že část těchto peněz bude zacílena na seniory.
Webové stránky obce nemají modul pro seniory a ani na nich nejsou zveřejněny žádné důležité informace pro seniory. Místní poplatek za odpady je stanoven ve výši 600 Kč za osobu za rok a jsou od něj osvobozeni občané starší 75 let. *www.krechor.cz, 55] Od poplatku za psa, který činí 30 Kč za prvního psa a 120 Kč za každého dalšího, senioři nejsou osvobozeni zcela ani částečně. *www.krechor.cz+ Obec Křečhoř nemá železniční spojení. Autobus do Křečhoře jezdí pouze ve všední dny. Přímá linka z Kolína jezdí do Křečhoře v pracovní dny čtrnáctkrát, první autobus přijíždí v 5.45 hod, poslední v 18.30 hod. Z Křečhoře odjíždí do Kolína autobus patnáctkrát. První odjíždí ve 4.54 hod, poslední v 18.33 hod. Mimo pracovní dny autobusy nejezdí. [www.portal.idos.cz, 3, 4+ Do Kutlíř přijíždí autobus denně osmkrát, první přijíždí v 5.45 hod, poslední přijíždí v 18.43 hod. Z Kutlíř do Kolína odjíždí rovněž osmkrát, první v 5.02 hod., poslední v 18.06 hod. Do Bříství jezdí stejná linka jako do Kutlíř, četnost spojů je stejná, odjezdy a příjezdy se liší pouze o pár minut. *www.portal.idos.cz, 4+ Část obce Kamhajek je bez autobusového spojení. 28
2.3.3 Obec Lošany Obec Lošany leží asi 7 km jihozápadně od Kolína a má dvě části – Lošany a Lošánky. Katastrální výměra obce Lošany je 676 ha. *www.losany.cz, 64] K 31. 12. 2014 měla obec Lošany celkem 321 obyvatel, z toho 24 z nich patřilo do věkové skupiny 60-64 let, 19 do věkové skupiny 65-69 let, 13 do věkové skupiny 70-74 let, 8 do věkové skupiny 75-79 let, 8 do věkové skupiny 80-84 let a 8 občanů bylo starších 85 let. Z celkového počtu 321 obyvatel tedy bylo 80 občanů starší 60 let, což se rovná přibližně 25 %. [www.csu.cz, 69]
V obci je koloniál, pohostinství, knihovna, autoopravna.
Dle čerpání rozpočtu lze
soudit, že vodovod v obci není, v části obce Lošánky je vybudována kanalizace, v části obce Lošany nikoliv.*www.losany.cz, 26]
Na Obecním úřadě v Lošanech jsou úřední hodiny pouze v úterý od 16.30 hod do 19.00 hod. [www.losany.cz, 64+ Lze tedy předpokládat, že zde není dostatek prostoru na případné sociální poradenství. Webové stránky obce nemají modul pro seniory. V čerpání rozpočtu je jedna položka, která odkazuje na seniory, a jedna, o které se lze domnívat, že je cílena na seniory. První z nich je položka „příspěvek důchodcům“, není však specifikováno, o jaký příspěvek se jedná. Druhou z nich je položka „věcné dary – životní jubilea“. V roce 2015 činily příspěvky důchodcům celkem 17.500 Kč, věcné dary k životním jubileím 2.511 Kč. *www.losany.cz, 80] V roce 2014 to bylo 18.000 Kč a 3.608 Kč. [www.losany.cz, 80+ Sazba poplatku za odpady je 600 Kč za osobu za rok. Od tohoto poplatku není nikdo osvobozen. *www.losany.cz, 40] V obci se konají akce, které jsou zacíleny na starší generaci, např. Posvícenské posezení se Sendražankou (organizovala přímo obec) nebo Živá kronika. *www.losany.cz, 64]
Obec Lošany neleží na železnici. Autobus v pracovní dny odjíždí z Lošan do Kolína dvanáctkrát, první autobus odjíždí ve 4.46 hod, poslední v 16. 41 hod. V opačném směru do Lošan první autobus přijíždí v 5.43 hod a poslední v 18.53 hod. Autobus 29
z Kolína do Lošan přijíždí šestnáctkrát. Do části obce Lošánky autobus nejezdí, nicméně Lošánky na Lošany prakticky územně přiléhají. *www.portal.idos.cz, 3, 4]
2.3.4 Obec Ratboř Obec Ratboř leží asi 7 km jihozápadně od Kolína a má katastrální výměru 477 ha. Obec má tři části – Ratboř, Sedlov a Těšínky. *www.ratbor.cz, 67] K 31. 12. 2014 měla obec Ratboř celkem 565 obyvatel, z toho 40 z nich patřilo do věkové skupiny 60-64 let, 35 do věkové skupiny 65-69 let, 30 do věkové skupiny 70-74 let, 18 do věkové skupiny 75-79 let, 18 do věkové skupiny 80-84 let a 8 občanů bylo starších 85 let. Z celkového počtu 565 obyvatel tedy bylo 149 občanů starší 60 let, což se rovná přibližně 26 %. [www.csu.cz, 69]
V obci se nachází praktický lékař, který tu bývá v úterý v ranních a dopoledních hodinách a ve čtvrtek v odpoledních hodinách, zbytek ordinační doby je lékař v nedalekých Červených Pečkách. *www.ratbor.cz, 47+ Dále je v obci obchod se smíšeným zbožím, který má otevřeno každý den kromě neděle. *www.ratbor.cz, 54] V obci se nachází také pobočka České pošty. Otevírací doba je každý pracovní den v dopoledních i odpoledních hodinách. [www.ratbor.cz, 9+ Vypůjčit knihy z obecní knihovny si mohou občané každé pondělí od 14.00 do 17.00 hod. *www.ratbor.cz, 22] Ve středu v budově obecního úřadu poskytují své služby kadeřnice a masérka. Přístup do budovy obecního úřadu, kadeřnictví, pohostinství je bezbariérový a v budově občané mohou použít výtah. *www.ratbor.cz, 20, 27+ Dále se v obci nachází hostinec, restaurace a autoopravna. Část obce Ratboř je připojena na kanalizaci a vodovod, části obce Sedlov a Těšínky nikoli. Obec o záležitostech s vodovodem a připojením na kanalizaci nikde neinformuje, o situaci vím z vlastní zkušenosti, jako obyvatelka Ratboře.
30
Obecní úřad Ratboř má úřední hodiny v pondělí, ve středu a v pátek. V pondělí jsou úřední hodiny od 7.30 do 12.00 hod a od 13.00 do 18.00 hod, ve středu od 7.30 do 12.00 a od 13.00 do 17.00 a v pátek od 7.30 do 12.00 hod. *www.ratbor.cz, 67] Je zde tedy dostatek času pro sociální poradenství a styk s občany. V rozpočtu se objevuje položka příspěvky důchodcům (pro rok 2016 jsou zde plánovány výdaje ve výši 65.000 Kč). Obec také přispívá spolkům v obci na jejich činnost *www.ratbor.cz, 53+, některé akce, které spolky pořádají, jsou zaměřeny spíše na starší generaci, např. oslava MDŽ, kterou organizoval spolek Ratbořáček. *www.facebook.com, 21+ Paní knihovnice pořádá pravidelně před vánočními svátky knihovnický večírek, na kterém se scházejí převážně ženy v seniorském věku. Několika večírků jsem se sama účastnila, jako pozvaný zástupce obce. Poplatek za odpady činí 820 Kč za osobu na rok, od celého poplatku jsou osvobozeni občané starší 80 let. Od poplatku ze psa, který činí 50 Kč za rok za jednoho psa, senioři osvobozeni nejsou. *www.ratbor.cz, 46+ Na webových stránkách obce je k dispozici modul pro seniory. Obec o důležitých informacích prostřednictvím webových stránek informuje. Informuje o nich také prostřednictvím Ratbořského zpravodaje. [www.ratbor.cz, 50]
Přímo částí obce Ratboř vede železniční trať Kolín-Ledečko. V pracovní dny do Ratboře přijíždí vlak jedenáctkrát, první v 4.25 hod, poslední ve 23.06 hod Železniční nádraží však leží na okraji obce a navíc pod kopcem, takže ne pro každého je železnice využitelná. Z Ratboře do Kolína odjíždí během pracovního dne vlak desetkrát, první ve 4.53 hod, poslední ve 21.06 hod. V sobotu a neděli vlaky jezdí, ale hustota provozu je nižší. [www.portal.idos.cz, 1] V pracovní a zároveň i školní dny (některé spoje o prázdninách nejezdí) odjíždí z Ratboře do Kolína autobus celkem osmkrát. První odjíždí v 5.01 hod, poslední v 17.39 hod. Z Kolína do Ratboře autobus přijíždí taktéž osmkrát, první přijíždí v 6. 18 hod, poslední v 18.28 hod. [www.portal.idos.cz, 2, 5+ Na Těšínky přijíždí autobus pětkrát během pracovního dne, první autobus přijíždí v 6.26 hod, poslední v 18.36 hod. Z Těšínek do Kolína jezdí autobus během pracovního dne také pětkrát, první odjíždí 4.54 hod, poslední odjíždí v 17.32 hod. *www.portal.idos.cz, 2] Do Sedlova jezdí autobus během pracovního dne šestkrát, první přijíždí v 6.23 hod, 31
poslední 18.33 hod. V opačném směru jede autobus rovněž šestkrát, první ve 4.56 hod, poslední v 17.34 hod. Mimo pracovní dny autobusy nejezdí. *www.portal.idos.cz, 2] Obec zajišťuje dvakrát týdně dopravu lidí z Těšínek a Sedlova do Ratboře autem, tato přeprava je zdarma a je cílena na seniory. Přeprava je vždy v dopoledních hodinách tak, aby si senioři stihli obstarat nákupy potravin, vyřídit záležitosti v kanceláři obecního úřadu a navštívit poštu. O dopravě seniorek z Těšínek a Sedlova není zveřejněna žádná informace na úřední desce ani na internetových stránkách. V obci jde o dlouholetou tradici o které vím z vlastní zkušenosti. Tento systém přepravy fungoval už několikátý rok v roce 2010, kdy jsem na úřadě v Ratboři pracovala. V obci bydlím a v roce 2014 jsem zajišťovala v letních měsících dovoz seniorů. Myslím, že tato služba neposkytuje seniorům pouze možnost si nakoupit a vyřídit své záležitosti, ale poskytuje jim i společenské a sociální vazby.
2.3.5 Obec Kořenice Obec Kořenice leží 8 km jihozápadně od města Kolín. Rozkládá se na rozloze 1031 ha. Obec má tři části Kořenice, Chotouchov a Pučery. *www.korenice.cz, 62] K 31.12.2014 měla obec Kořenice 614 obyvatel. Průměrný věk byl 41,5 let. 52 obyvatel se zařadilo do věkové skupiny 60-64 let, 35 obyvatel 65 – 69 let, 26 obyvatel 70 – 74 obyvatel, ve věku 75-79 žilo na území Kořenic k 31.12.2014 18 obyvatel a věkovou hranici 85 let překročilo 14 obyvatel. K poslednímu dni roku 2014 bylo celkem 157 obyvatel starších 60 let což je 25,5 % obyvatel. *www.csu.cz, 69]
Budova obecního úřadu pro všechny tři obce je umístěna na okraji Kořenic. Úřední hodiny jsou v pondělí a ve středu v obou dnech od 8.00 do 11.30 hod a v odpoledne od 13.30 do 17. hod. Pro sociální poradenství lze najít časový prostor. V obci Kořenice funguje obchod se smíšeným zbožím a hostinec. V obci dobře pracuje Sbor dobrovolných hasičů, který je pořadatelem různých společenských a kulturních akcí, které nejsou sice primárně zaměřené na seniory, ale je předpoklad, že se akcí také účastní. *www.korenice.cz, 7+ Uprostřed obce Chotouchov je občanům k dispozici knihovna. Rybáři mohou využívat sportovní rybník. Hlavním pořadatelem kulturních 32
akcí je Sbor dobrovolných hasičů
Chotouchov. Několikrát během roku pravidelně
pořádají akce, které nejsou sice primárně určeny pro seniory, ale senioři se ji účastní a nebo se zapojují do příprav. Oblíbenou kulturní akcí v Chotouchově, kterou pořádá SDH jsou Staročeské Máje, při, kterých senioři z řad dobrovolných hasičů pomáhají radou i fyzickou pomocí, při kácení Májky a ve večerních hodinách zajišťují i pořadatelskou činnost. *www.sdhchotouchov.cz, 14+ Další akcí do které se zapojují i senioři v Chotuchově jsou Chotouchovský Masopust a Svatojánské slavnosti. *zdroj: vlastní+. V obci Pučery občané pořádají různé kulturní akce. Na stránkách obce nelze dohledat pořadatele těchto akcí.
Kanalizace je vybudovaná pouze v obci Kořenice, části Chotouchov a Pučery jsou bez vybudované kanalizace. Poplatky za odpady jsou stanoveny na částku 600 Kč, senioři nejsou v žádné věkové hranici od poplatku osvobozeni, ani nemají slevu. Místní poplatek za psa je 50 Kč za jednoho a 100 Kč za každého dalšího psa. Ani zde nejsou senioři od poplatků osvobozeni, ani jim není poskytnuta částečná sleva. [www.korenice.cz, 41, 74+ Obec Kořenice vychází vstříc seniorům při vybírání poplatků tím, že v určenou hodinu, kterou sdělí pomocí úřední desky a místním rozhlasem, vybírá úřednice poplatky přímo v Chotuchově a Pučerách. Seniorům, tak odpadá individuální cesta na úřad do sousední (hlavní) obce. *zdroj: vlastní +
Obec informuje seniory o věcech týkajících se obce pomocí webových stránek. Modul usnadňující seniorům orientaci na obecních stránkách však nemá. *www.korenice.cz, 62]
V rozpočtu obce Kořenice je uvedena výdajová položka 20 000 Kč na ochranu obyvatelstva a ostatní činnosti kultury 27 000 Kč. *www.korenice.cz, 51+ Obcí Kořenice a Pučery vede železniční trať Kolín – Ledečko. Chotouchovem železniční trať přímo neprochází, ale cca 1,5 Km za obcí bylo v minulosti vybudované malé nádraží. Většina cesty k nádraží vede mimo obec. *www.mapy.cz, 17] Frekvence vlakového spojení se schoduje s obcí Ratboř. Jde o stejnou železniční trať. Rozdíl v příjezdech a odjezdech 33
vlaků je jen v jednotkách minut. *www.portal.idos.cz, 1]
Autobusová zastávka v obci Kořenice se nachází na hlavním tahu směrem na Uhlířské Janovice, proto je autobusová dostupnost na velice vysoké úrovni. V Kořenicích zastavuje v pracovní dny 27 autobusů. První autobusové spojení vyjíždí v pracovní dny z Kolína v 5. 35 hod, poslední spoj ve 22.30 hod. Opačným směrem Kořenice – Kolín lze cestovat také 27 spoji. První autobus vyjíždí z Kořenic ve 4.51 hod, poslední ve 21.35 hod. O víkendu je frekvence autobusů omezena na pouhé čtyři spoje. [www.portal.idos.cz, 5, 6+ Dostupnost autobusové i vlakové zastávky je pro většinu obyvatel dobrá. Potíže seniorům může působit přecházení velice frekventované silnice u zastávek autobusu. *www.mapy.cz, 25].
Do Chotouchova přijíždí v pracovní dny z Kolína 8 autobusových spojů. Tři spoje jsou však přestupní a jeden dokonce dvakrát. První autobus vyjíždí z Kolína 5.45 hod. a poslední 16. 20 hod. Z Chotouchova do Kolína odjíždí v pracovní dny devětkrát. Pět spojů je s přestupem, dva z toho přestup dvakrát. Přestupy na trati Chotuchov - Kolín jsou však nevýhodné z hlediska času. Nejkratším přímým autobusem trvá 15 km cesty 19 minut. Při přestupech se doba cesty prodlouží na 1. hod 27. minut. Myslím, že se nedá předpokládat, že by cestu například za lékařem do Kolína přestupními spoji občané využívali. Obyvatelé Chotouchova dále mohu použít stejné autobusové spoje, které měly zastávku přímo v části Kořenice. Časy odjezdů a příjezdů se liší jen v několika minutách. *www.portal.idos.cz, 5+ Zastávka pro tyto autobusy je však za hranicemi Chotouchova vzdálena více jak kilometr od středu obce. Příchod k zastávkám opět může seniorům komplikovat přecházení frekventované silnice. *www.mapy.cz, 17]
Obcí Pučery také prochází železniční trať Kolín – Ledečko. Jízdní řád se je o několik minut liší od jízdního v Ratboři. Vlaková zastávka je umístěna cca 0,5 Km od středu obce a cesta k ní vede částečně neobydleným územím. Autobusové spoje přímé zastavují v Pučerách v pracovní dny dvacetjedenkrát a zastavují po obou okrajích frekventované silnice. Další tři autobusové spoje zastavují na nedaleké křižovatce. Dva z 34
těchto spojů jsou spoje přestupní. Cestování s nimi se protáhne na více jak hodinu. Cestování opačným směrem Pučery – Kolín je obdobné jak u obce Kořenice. Jízdní řád se opět liší jen rozdílem několika minut.*www.portal.idos.cz,1 4, 5] Celkově se dá říct, že přístup k autobusovým i vlakovým spojům je poněkud lepší něž v obci Chotouchov i když i v Pučerách je železniční i autobusová zastávka situována na okraji obce. I v Pučerách může přístup k autobusovým spojům znepříjemnit nutnost přecházet frekventovanou silnici. *www.mapy.cz, 81].
2.3.6 Obec Pašinka Obec Pašinka je vzdálena 4 km od Kolína, rozkládá se na rozloze 384 ha. *www. obecpasinka.cz, 65] K 31.12-2014 měla 335 obyvatel. Průměrný věk byl 43,5 let. Věkové rozvrstvení seniorů bylo k poslednímu dni 2014 následující. 19 obyvatel věkové kategorii 60-64 let, 31 obyvatel 65- 69 let, v rozmezí 70-74 let 10 obyvatel, 80 - 84 let 6 obyvatel a 5 obyvatel bylo starších 85 let. Dohromady 71 obyvatel Pašinky, tedy více jak 21 %, bylo na konci roku 2014 v seniorském věku. *www.csu.cz, 69]
Na Pašince je od poloviny roku 2015 spuštěn zkušební provoz ČOV a obyvatelé obce jsou postupně napojovány na kanalizační přípojky. [www.obec-pasinka.cz, 77, 78, 83] Vyřizování dokumentů potřebných ke kanalizačním přípojkám a jednání o stavebním povolení bylo za občany provedeno na základě plných mocí občanů. Občané se tedy mohli rozhodnout sami, zda si „vyběhají“ potřebné dokumenty sami a nebo nechají za sebe jednat pašinecký obecní úřad. *Pašinecký Zpravodaj č. 5, 2015+ V Rozpočtu obce je na kulturu schváleno 50 000 Kč z toho 30 000 Kč na balíčky a květiny seniorů při životních jubileích.* www.obec-pasinka.cz, 83]
Pašinečtí občané mohou využít místní knihovnu, která má otevírací dubu vždy ve středu 16 – 19 hodin. Paní knihovnice je v seniorském věku a je stále velice aktivní. Každý rok pořádá čtenářské soutěže pro děti s cenami, každou středu od 17.30 hodin mohou do knihovny zajít děti, kterým předčítá knihy. *www.obec-pasinka.cz, 23+ Úřední hodiny na 35
Obecním úřadě jsou v pondělí 8-10 hodin a ve středu od 8 – 10 hodin a odpoledne 17 – 19 hodin. [www.obec-pasinka.cz, 65+ V obci je obchod a dvě pohostinství. Pašinečtí obyvatelé se mohou
zapojit do spolku rybářů, Mysliveckého sdružení Paterák,
Občanského sdružení Pašiňáci, fotbalového klubu VFC Pašinka a k dispozici je herna pro děti. Pašinecké ženy v seniorském věku založily neregistrované sdružení „ Pašinecký Babinec“. Tato sdružení a spolky pořádají různé kulturní a společenské akce. Obec Pašinka vydává nepravidelně Pašinecký Zpravodaj, kde podrobně informuje o dění v obci i o proběhlých a budoucích akcích v obci. *www.obec-pasinka.cz, 65+. O důležitých informacích pro seniory obec prostřednictvím webových stránek informuje, avšak modul pro seniory obce zprovozněn nemá.
Na Obecním úřadě Pašinka druhým rokem pracuji. Kontakt s místními seniory a seniorkami mám téměř každý den. Senioři, především ženy, mají velice aktivní přístup ke společenskému životu. Zúčastňují se všech kulturních akcí, nejen jako hosté, ale na většině akcí pomáhají, a nebo je sami organizují. U příležitosti různých svátků a oslav dopředu vyrábějí různé upomínkové předměty. Před dětským dnem například pomáhají s dětskými výtvarnými dílničkami apod. Velice živě se také zajímají o chod obce. Navštěvují obecní úřad, ptají se na informace o obci a zúčastňují se veřejných zasedání obecního zastupitelstva. Každý rok pořádají výlety po České republice, ale i nákupní zájezdy do Polska. Pašinecké ženy také založily „klub cvičících žen“. Scházejí se každé pondělí večer a hodinu cvičí kalanetiku v místnosti, která je přizpůsobena v budově obecního úřadu a je poskytována zdarma. Více jak polovina těchto žen je již v seniorském věku.
Dopravu v obci zajišťuje pouze autobusová doprava, železniční trať obcí nevede. Směrem z Kolína na Pašinku lze použít dvanáct spojů. První autobus vyjíždí z Kolína v 6. hodin, poslední v 22.30 hodin. Jen jeden spoj je přestupní, přičemž se cestovní doba prodlouží o cca 15 minut. V opačném směru mohou občané využít deseti autobusových spojů. První odjíždí z Pašinky v 5.08 hod. Poslední v 17.45 hodin. Uvedené spoje jezdí v pracovní dny. *www.idos.cz, 5, 2] 36
2.3.7 Obec Bečváry Obec Bečváry leží přibližně 12 km jihozápadně od Kolína. Katastrální výměra obce je 1628 ha. [www.becvary.cz, 59+ K 31. 12. 2014 měla obce Bečváry celkem celkem 1007 obyvatel, z toho 82 ve věkové skupině 60-64 let, 80 ve věkové skupině 65-69 let, 49 ve věkové skupině 70-74 let, 24 ve věkové 75-79 let, 23 ve věkové skupině 80-84 a 25 obyvatel starších 85 let. Celkově zde tedy k datu 31. 12. 2014 mělo trvalý pobyt 283 obyvatel v seniorském věku, což je přibližně 28 % z celkového počtu obyvatel. [www.csu.cz, 69] Obec Bečváry má pět částí – Bečváry, Červený Hrádek, Poďousy, Horní Jelčany a Hatě. *www.becvary.cz, 59]
V obci je prodejna smíšeného zboží a prodejna masa a uzenin. Dále je zde ordinace praktického a zubního lékaře. A také hostinec. Bečvárečtí občané a pacienti, kteří docházejí k lékařům i z okolních vsí si mohou vyzvednout léky v místní lékárně U Modrého ráčka. [www.becvary.cz, 12]
V částech obce Bečváry, Červený Hrádek a
Poďousy je vybudován vodovod i kanalizace a tyto části jsou také napojeny na plyn. [www.becvary.cz, 59] Úřední hodiny jsou na Obecním úřadě Bečváry každý den od 7.00 hod do 11.00 hod v pondělí dále ještě od 12.30 hod do 17.30 hod, v úterý, ve středu a ve čtvrtek od 12.30 hod do 15.30 hod a v pátek od 12.30 hod 13.30 hod. Je zde
tedy času
pro styk s
občany a pro
případné
sociální
poradenství.
[www.becvary.cz, 59] V rozpočtu obce Bečváry se objevuje položka s názvem „kultura, církve, sdělovací prostředky“ a v informacích k této položce je uvedeno, že část financí je určena pro jubilanty. V roce 2016 jsou na této položce plánovány výdaje ve výši 180.000 Kč. *www.becvary.cz, 28, + Od poplatku za odpady nejsou osvobozeni všichni senioři, pouze ti, kteří žijí v domově pro seniory. Sazba poplatku je 700 Kč za osobu za rok. [www.becvary.cz, 39+ Vyhláška o poplatku ze psa není na webových stránkách obce zveřejněna, dle informací o poplatcích je však tento poplatek stanoven pouze na 50 Kč za jednoho na jeden rok, což je dle mého názoru částka zanedbatelná a neměla by mít zásadní vliv na domácí rozpočty seniorů, a proto se domnívám, že není příliš 37
podstatné, zda jsou od této částky senioři osvobozeni, nebo nejsou. [www.becvary.cz, 59+ O důležitých informacích pro seniory obec prostřednictvím webových stránek informuje, avšak modul pro seniory obce zprovozněn nemá.
Část obce Bečváry a Hatě leží na železnici. Jedná se o stejný spoj jako v obci Ratboř a Kořenice. Cesta z Kolína do Bečvár trvá zhruba o 15 minut déle než do Ratboře a do Hatí ještě přibližně o dalších 10 minut déle. *www.idos.cz, 1+ Autobus z Bečvár do Kolína odjíždí celkem sedmnáctkrát, první odjíždí ve 4.51 hod, poslední ve 21.16 hod. Z Kolína do Bečvár přijíždí rovněž sedmnáctkrát. První přijíždí v 5.55 hod, poslední ve 22.58 hod. [www.idos.cz, 2, 5+ Z Červeného Hrádku do Kolína odjíždí autobus devětkrát, první ve 4.35 hod, poslední v 17.43 hod. První autobus z Kolína do Červeného Hrádku přijíždí v 6.07 hod, poslední v 19.05 hod. *www.idos.cz, 2,5 ,6+ Horní Jelčany nemají přímé autobusové spojení s Kolínem a ve většině případů je nutné nejen přestupovat a jet nesmyslnou oklikou, tím se cesta nejen prodlužuje na víc jak hodinu ale také prodražuje. Totéž platí o spojení Kolín-Hatě. Autobus z Poďous do Kolína jede sedmkrát, první odjíždí ve 4.43 hod, poslední v 15.48 hod. V opačném směru jede autobus rovněž sedmkrát. První přijíždí v 6.03 hod, poslední v 16.42 hod. Všechny vyjmenované autobusové spoje opět jezdí pouze v pracovní dny. *www.idos.cz, 6]
2.3.8 Obec Kbel Obec Kbel leží přibližně 6 km jihozápadně od Kolína a její katastrální výměra je 202 ha. Obec Kbel má dvě části – Kbel a Kbílek. *www.ou-kbel.cz, 61+ K 31. 12. 2014 měla obce Kbel celkem 200 obyvatel, z toho 16 ve věkové skupině 60-64 let, 15 ve věkové skupině 65-69 let, 11 ve věkové skupině 70-74 let, 9 ve věkové skupině 75-79 let, 6 ve věkové skupině 80-84 a 5 obyvatel starších 85 let. Celkově zde tedy k datu 31. 12. 2014 mělo trvalý pobyt 62 obyvatel v seniorském věku, což je přibližně 31 % z celkového počtu obyvatel. [www.csu.cz, 69]
Z občanské vybavenosti je na stránkách obce uveden pouze obchod. [www.ou-kbel.cz, 48] 38
Úřední hodiny jsou na Obecním úřadě Kbel pouze každé sudé pondělí od 8.00 hod do 10.00 a každé sudé úterý od 17.30 hod do 19.30 hod. Pro styk s občany a sociální poradenství zde tedy není mnoho prostoru. *www.ou-kbel.cz, 61+ V rozpočtu obce Kbel se objevuje položka „kultura“, pod kterou dle podrobnějšího popisu spadají i náklady na „životní jubilea“. V roce 2016 obec plánuje na této položce náklady ve výši 30.000 Kč. Obec nemá na obecním webu zveřejněny obecně závazné vyhlášky o poplatcích za odpady ani za psa. Dle informací o poplatcích však lze soudit, že senioři od nich osvobozeni nejsou a platí 650 Kč za osobu za rok za odpady a 50 Kč za rok za prvního psa a 75 Kč za každého dalšího psa. *www.ou-kbel.cz, 49+ O důležitých informacích pro seniory obec prostřednictvím webových stránek informuje, avšak modul pro seniory obce zprovozněn nemá.
Autobus z Kbelu do Kolína odjíždí pouze dvakrát denně, ve 4.57 hod a v 7.07 hod. Z Kolína na Kbel autobus přijíždí také pouze dvakrát denně, v 10.14 hod a ve 14.48 hod. [www.idos.cz, 5, 6+ Autobus z Kbílku do Kolína odjíždí čtyřiadvacetkrát, první ve 4.55 hod, poslední ve 21.23 hod. Z Kolína na Kbílek přijíždí autobus rovněž čtyřiadvacetkrát, první v 5.43 hod, poslední ve 22.47 hod. *www.idos.cz, 5, 6+ Všechny vyjmenované spoje opět jezdí pouze v pracovní dny.
2.3.9 Obec Drahobudice Obec Drahobudice leží na železniční trati Kolín – Ledečko. Od Kolína je vzdálena 18 km. Katastrální výměra obce je 556 ha. *www.obec-drahobudice.cz, 60] Obec Drahobudice k 31.12.2014 měla 264 obyvatel. Ve věkovém rozmezí 60 – 64 let žilo v Drahobudicích 16 občanů. 15 občanů bylo ve věkovém rozpětí 65-69 let, věkovou skupinu 70-74 let zastupovalo 12 drahobudických obyvatel, ve věkové skupině 75-79 let mělo trvalý pobyt 7 lidí, věkovému rozpětí 80-84 let odpovídalo 10 obyvatel a nad 85 let čtyři lidi. Z celkového počtu obyvatel překročilo 60 letou věkovou hranici 64 obyvatel, což je přibližně 24 %. [www.csu.cz, 69] Úřední hodiny jsou na Obecním úřadě Drahobudice červen-září od 19. hod do 20. hod, 39
říjen -květen od 18. hod do 19. hod. *www.obec-drahobudice, 60+ V Drahobudicích není provedena plynofikace, není zde vybudován vodovod ani kanalizace. *www.obecdrahobudice, 18+ Poplatky za nakládání s odpady jsou stanoveny na 600 Kč. Od poplatku jsou osvobozeny osoby, které dovršily v daném roce 80 let. *www.obecdrahobudice.cz, 73+ Občanům je k dispozici sportovní tenisové hřiště. senioři, kteří nemají trvalý pobyt v Drahobudicích, mají slevu na permanentku 500,- Kč za rok. Občané trvale přihlášení v Drahobudicích mají vstup zdarma. *www.obec-drahobudice, 56+ V rozpočtu obce na rok 2016 není zřejmé, zda nějaké finanční prostředky jsou věnované na seniory. V paragrafu kultura je schváleno 40 000 Kč na věcné dary, lze se domnívat, že část této položky je věnována na dary při výročích seniorů. *www.obecdrahobudice.cz, 29]
Vlakové spojení do Drahobudic je opět téměř schodné s obcemi Ratboř, Kořenice, Chotouchov, Pučery,
a Bečváry.
Příjezdy a odjezdy vlaků se liší jen v
minutách.*www.portal.idos.cz, 1+ Z Kolína do Drahobudic v pracovní dny vyjíždí jedenáct autobusových spojů. Sedm spojů je přestupních. Přestupní stanice je u většiny spojů v nedalekých Zásmukách, kde je možno pořídit nutné nákupy. Přestupní spoj přes Kutnou Horu považuji za dost nevýhodný, neboť se cestovní doba prodlouží až na hodinu a půl. První autobus vyjíždí z Kolína v 5.35 hod, poslední v 18.10. hod. [www.idos.cz, 4, 5+ Opačným směrem v pracovní dny funguje osm autobusových spojů. Pouze na třech z nich nemusejí občané Drahobudic přestupovat. *www.idos.cz, 4,5] Celkově se mi jeví výhodnější pro cestující z Drahobudic do Kolína a zpět využít vlakového spojení, přestože autobusová zastávka je poněkud blíže středu obce. [www.mapy.cz, 10]
40
3. Praktická část Hlavním cílem této práce bylo zjistit rozsah péče a služeb poskytovaných seniorům v rámci místní sociální politiky, obecních i mikroregionální. A spokojenost seniorů a jejich rodinných příslušníků s touto péčí. Dílčím cílem bylo posoudit důležitost vlastního dopravního prostředku k uspokojování autonomie seniorů žijících na území Mikroregionu Pod Chlumem.
Jako výzkumná metoda byla použita kvantitativní metoda za pomocí dvou dotazníkových šetření. První, rozsáhlejší dotazník, byl určen seniorům a seniorkám žijícím na území Mikroregionu Pod Chlumem. Dotazník byl rozdělen do tří tématických částí. První všeobecná část byla zaměřena na základní informace o respondentech. Druhá část dotazníku se zabývala občanskou vybaveností jednotlivých obcí a spokojeností respondentů s tímto stavem. Poslední, třetí část zkoumala rozsah služeb, kterou poskytují jednotlivé obecní úřady seniorům. Zaměřena byla také na informovanost seniorů, přístupnost k informacím. Všeobecná část dotazníku obsahuje šest otázek, okruh věnující se občanské vybavenosti byl sestaven z třinácti otázek, deset otázek bylo v třetí části dotazníku. Dotazníky byly graficky upravené tak, aby vyhovovaly požadavkům seniorů, zejména velikostí textu. V dotaznících jsou použity převážně výběrové otázky. Jen v některých případech si mohli respondenti vybrat více odpovědí. Jedna otázka v dotazníku umožňovala i otevřenou odpověď.
Druhý dotazník je určen pro rodinné příslušníky seniorů. Tento dotazník byl již stručný. Obsahoval dvě otázky výběrové a jednu otázku otevřenou.
Oba dotazníky byly vyhotoveny v tištěné podobě. Dotazníky zaměřené na respondenty v seniorském věku, byly distribuovány zejména prostřednictvím úřednic pracujících na obecních úřadech jednotlivých obcí, které jsou členy mikroregiony Pod Chlumem. Ve třech obcích na veřejně přístupném místě – v obchodech. Zaměstnanci obecních úřadů i obchodů, byli vždy upozorněny, aby do vyplňování dotazníků seniory nenutili, ale 41
vysvětlili jim, z jakého důvodu jsou žádáni o vyplnění. V jednom případě byly dotazníky volně dostupné v ordinaci praktického lékaře pouze s písemnou žádostí o vyplnění. O vyplňování těchto dotazníků celý týden nebyl zájem. Skupina respondentů dotazník vyplnila, až po té, co jim bylo osobně a podrobně vysvětleno, proč jsou o vyplnění žádáni. Nad dotazníkem živě a aktivně diskutovali. Z této skutečnosti lze usuzovat, že společnost ostatních obyvatel (respondentů) pro ně byla důležitá patrně více než absolutní anonymita odpovědí.
Dotazník zaměřený na spokojenost rodinných příslušníků seniorů byl distribuován mezi respondenty zejména veřejně přístupných místech – obchody, čekárny lékaře, knihovna.
Oba druhy dotazníků bylo možno po vyplnění vložit do předem nadepsané a známkou opatřené obálky a vhodit do poštovní schránky. Tato možnost byla poskytnuta zejména pro seniory, kteří by chtěli dotazník vyplnit v klidu a anonymitě ve svém domově. Této možnosti využilo pět respondentů. Ostatní vyplněné dotazníky byly průběžně sváženy z jednotlivých míst.
42
Hypotézy H 1 Minimálně 60 % seniorů je osvobozena od místních poplatků za odpady, a nebo má částečnou slevu.
H 2 Minimálně 20 % seniorů používá automobil pravidelně.
H 3 Minimálně 30 % seniorů by se bez vlastního automobilu neobešla.
H 4 Minimálně 40 % seniorů obdrží radu od obecního úřadu, při řešení sociálního problému.
43
3.1 Vyhodnocení dotazníků 3.1.1 Struktura výběrového souboru Do dotazníkového šetření byly zahrnuty odpovědi od celkem 121 respondentů. Přičemž dotazníky, určené rodinným příslušníkům nesledovaly věk, ani pohlaví respondentů. Oba dotazníky budou hodnoceny odděleně. Jako první bude vyhodnocen dotazník zkoumající rozsah péče a spokojenost v Mikroregionu pod Chlumem určený pro seniory. Dotazníkové šetření, které bylo zaměřen přímo na seniory se zúčastnilo 79 respondentů. Z toho téměř 66 % tvořily ženy, 34 % muži.
V dotazníkovém šetření byla také uvedena otázka na věk respondentů. Respondenti měli na výběr ze čtyř věkových skupin. Při tvoření otázky bylo přihlédnuto k vývojovým etapám lidského života, rané stáří však bylo rozděleno na skupinu 60-65 let a 66-74let . Podrobné rozložení věku respondentů je uvedeno v tabulce č. 2.
60-65 13
Věk respondentů ženy a muži dohromady 66-74 75-89 34
90 a více
32
0
ženy
60-65
66-74
75-89
90 a více
9
24
19
0
muži
60-65 6
66-74 75-89 9 12 Tabulka č. 2 *Zdroj: vlastní+
90 a více 0
Nejvíce zúčastněných respondentů se nachází ve věkovém rozpětí 66-74 let, nejméně odpovídalo respondentů v rozmezí 60-65 let. Rozdíl v počtu respondentů ve věkové skupině 66-74 let a 75-89 je, ale nepatrný. Ve věkové relaci 90 a více let se nezúčastnil dotazníkového šetření žádný respondent. Nejvíce respondentek žen bylo z věkové skupiny 66-74 let, nejméně z okruhu 60-65 let. Z respondentů mužů, byla nejvíce 44
zastoupena věková skupina 75-89 let. Následující otázka ze všeobecného okruhu se týká toho, zda respondenti žijí v domácnostech sami, s partnerem/ partnerkou, nebo s dětmi. V otázce také mohli doplnit jinou možnost. Z oslovených respondentů 20 uvedlo, že žijí sami, 46 respondentů žije s partnerem, nebo partnerkou, s dětmi žije ve společné domácnosti 11 respondentů. Dva respondenti uvedli, že žijí s dětmi a partnerem. Z oslovených respondentů žije 25 % samo, 46 % s partnerem, nebo partnerkou, 14 % s dětmi a 3 % s jinými příbuznými. Přestože otázky byli výběrové, 3 respondenti uvedli, že žijí s manželkou. Podrobné rozložení s kým respondenti sdílejí domácnost, zda žijí s manželem, manželkou, s dětmi nebo s jiným příbuzným - viz tabulka č. 3
Žijí sami
v partnerství
s dětmi
s jiným příbuzným
20
46
11
2
Tabulka č. 3 *zdroj: vlastní+
Všeobecná část dotazníku pokračovala otázkou, zda oslovení respondenti jsou aktivní řidiči. Na tuto otázku odpovědělo všech 79 respondentů a respondentek. Kladně na otázku, jestli jsou aktivní řidiči odpovědělo 42 respondentů, zbývajících 37 respondentů aktivní řidiči nejsou. Otázka byla vyhodnocena také z pohledu věku a pohlaví respondentů. Ve věkovém rozmezí 60-65 let aktivně řídí 11 respondentů, ve věkové skupině 66-74 let je aktivními řidiči 18 respondentů, ve věkovém rozsahu 75-89 let aktivně řídí 13 respondentů. Aktivními řidiči je 21 respondentek a taktéž 21 respondentů. Nejvíce aktivních řidiček se nachází ve věkovém rozmezí 66-74 let. U respondentů mužů se výsledky ve věkovém rozmezí 66-74 let a 75-89 let téměř neliší. O jednoho respondenta je více aktivních řidičů ve věku 75-89 let. Podrobný přehled aktivních řidičů je zobrazen v tabulce č. 4.
45
Aktivní řidič ano 42
ne 37 dle věku
60-65 ano ne 11 4
66-74 ano ne 18 15
75-89 ano ne 13 18
90 a více ano ne 0 0
ženy ano 21
ne 31 ženy dle věku 66-74 75-89 ano ne ano ne 10 14 4 15 muži
60-65 ano ne 7 2 ano 21 60-65 ano ne 4 2
90 a více ano ne 0 0 ne 6
muži dle věku 66-74 75-89 ano ne ano ne 8 1 9 3
90 a více ano ne 0 0
Tabulka č. 4 *zdroj: vlastní+
Z daných odpovědí vyplývá, že 78 % respondentek ve věkové skupině 60-65 jsou aktivní řidičky, ve věkové škále 66-74 let aktivně řídí 41 % respondentek. Nejmenší procentuální zastoupení aktivních řidiček je ve věkové skupině 75-89 let. Podrobné procentuální zobrazení viz. Graf č.2
46
Respondenti muži ve věkové kategorii 60-65 let jsou aktivními řidiči v 67 %, aktivně řídí
Počet aktivních řidiček v % 100 80
78
60 41 40 21 20 0 60-65
66-74
75-89
Graf č. 2 *zdroj vlastní+
utomobil 88 % dotazovaných respondentů ve věku od 66 let do 74 let. Procento aktivních řidičů ve věku 75-89 let je vyšší než procento řidičů ve věku 60-65 let. Podrobné procentuální zobrazení viz. Graf. č.
Počet aktivních řidičů v % 100 80
88 70
67
60 40 20 0 60-65
66-74
Graf č. 3 *zdroj: vlastní+
47
75-89
Další otázka ze všeobecného okruhu byla zaměřena na to, zda respondenti mají k dispozici osobní dopravní prostředek. Otázka nebyla položena přímo na vlastnictví dopravního prostředku, ale zda mají respondenti k dispozici automobil například i prostřednictvím rodinných příslušníků. Z celkového počtu 79 respondentů má dostupný automobil 55 respondentů. Vyhodnocení otázky bylo rozděleno dle věku všech respondentů a dále dle pohlaví respondentů a skupiny mužů a žen byly opět rozděleny podle věkových kategorií. Automobil k dispozici má 33 žen a 22 mužů. Nejpočetnější skupina respondentů, kteří mají k dispozici automobil, byly ženy ve věkovém 66-74 let. Podrobné věkové rozvrstvení respondentů podle dostupnosti auta viz tabulka č. 5.
Všeobecný okruh dotazníku pokračoval otázkou sledující četnost používání automobilu, a jeho nezbytnost pro každodenní život respondentů. Respondenti mohli vybírat ze tří možností. První možnost vybrali ti, kteří automobil používají minimálně, druhou respondenti, kteří používají dopravní prostředek pravidelně, třetí odpověď si vybrali respondenti, kteří by se bez používání automobilu neobešli. Z šetření vyplynulo, že procento respondentů, které automobil používají minimálně je téměř schodné jako procento respondentů, které by se bez použití automobilu neobešlo. Pravidelně používá automobil nejméně respondentů. Při vyhodnocování této otázky jsem zjistila, že respondenti využili možnosti, že nemuseli odpovídat na všechny otázky, a nebo naopak mohli vybrat i více odpovědí, které jim vyhovovali. Na otázku neodpovědělo 19 respondentů z toho 1 respondent ve věkovém rozmezí 60-65 let, 2 ženy ve věkové skupině 60-65 let, 7 respondentek ve věku 66-74 let, z věkového rozmezí 75-89 let na otázku neodpovědělo 9 respondentek. Naopak dvě respondentky ve věku 60-65 let vybrali odpověď, že automobil používají pravidelně i že by se bez něho neobešly. Stejný výběr měla i jedna respondentka ve věku 75-89 let. Podrobněji je tato otázka znázorněna v tabulce č. 5. 48
60-65 66-74 75-89 Celkem % 60-65 66-74 75-89 60-65 66-74 75-89
Používání automobilu automobil automobil bez použití používám používám auta bych se minimálně pravidelně neobešel/a dle věku 5 3 6 11 6 10 8 6 8 24 15 24 30,38% 18,99% 30,38% ženy dle věku 3 2 4 6 5 7 4 3 3 muži dle věku 2 1 2 5 1 3 4 3 5
Tabulka č. 5 *zdroj: vlastní+
Sedmá otázka všeobecné části byla zaměřena na potřebu pomoci od ostatních členů rodiny. Zda respondenti a respondentky potřebují pomoc od rodinných příslušníků pravidelně, občas, nebo pomoc od rodinných příslušníků nepotřebují a svůj každodenní život zvládají bez pomoci. Vyhodnocení otázky bylo z pohledu věku všech respondentů a následně i podle pohlaví a věku. Celkem 15 respondentů uvedlo, že potřebují pomoc od rodinných příslušníků pravidelně, 45 respondentů cítí nutnost pomoci od rodiny občas, 19 respondentů uvádí, že pomoc od rodiny nepotřebuje. Na otázku odpověděli všichni respondenti. Z celkového počtu 79 respondentů tedy cca 57 % uvedlo, že by se neobešlo bez občasné pomoci, téměř 19 % respondentů potřebuje pomoc pravidelně. Naopak pomoc od rodinných členů nepotřebuje 24 % respondentů. Otázka byla v dotazníku uvedena, protože pomoc seniorům rodinnými příslušníky může být ovlivněna rozsahem služeb, které poskytují jednotlivé obce mikroregionu. Podrobně je otázka znázorněna v tabulce č. 6.
49
60-65 66-74 75-89 Celkem % 60-65 66-74 75-89 60-65 66-74 75-89
Nutnost pomoci od rodiny pravidelně občas nepotřebuje dle věku všichni respondenti 0 8 7 8 17 8 7 20 4 15 45 19 18,99% 56,96% 24,05% ženy dle věku 0 5 4 7 11 6 5 12 2 muži dle věku 0 3 3 1 6 2 2 8 2 Tabulka č. 6 *zdroj: vlastní]
3.1.2 Občanská vybavenost v jednotlivých obcích druhá část dotazníku určeného pro respondenty seniorského věku se zaměřuje na občanskou vybavenost v jednotlivých obcích mikroregionu. Každá otázka je složena ze dvou částí. První část se ptá na dostupnost služby v poměru na vzdálenost. Druhá část otázky zkoumá spokojenost respondentů s uvedeným stavem. Vyhodnocení této části se nevěnuje věku a pohlaví respondentů, neboť v případě občanské vybavenosti a spokojenosti se nejeví jako důležitá okolnost.
3.1.2.1 Lékař První otázku z druhé části dotazníku zodpovědělo všech 79 respondentů. Nejvíce respondentů má lékaře dostupného do 5 kilometrů, třetina respondentů navštěvuje lékaře přímo ve své obci. Delší cestu než je 5 km absolvuje za lékařem cca pětina respondentů. S dostupnou vzdáleností lékaře je spokojeno téměř 42 % respondentů, téměř polovina z nich má ambulanci lékaře přímo v obci. Naopak zcela nevyhovuje dostupnost lékaře téměř 13 % respondentů. Nejvíce nespokojeni jsou Ti respondenti, od nichž je lékař vzdálen více jak 5 kilometrů, dva respondenti uvedli, že jim nezáleží, 50
kam za lékařem dojíždějí. Podrobně je otázka vyobrazena v tabulce č. 7
Dostupnost lékaře X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
20
11
2
33
41,77%
6
20
8
34
43,04%
0
3
7
10
12,66%
2
0
0
2
2,53%
28 35,44%
34 43,04%
17 21,52%
Tabulka č. 7 *zdroj: vlastní+
3.1.2.2 Obchod No otázku, která se zabývala dostupností obchodu, odpovědělo všech 79 respondentů. Otázka byla členěna stejně jako otázky minulá. Nejvíce respondentů uvedlo, že mají obchod dostupný přímo v obci. Těmto respondentům stav zcela, anebo převážně vyhovuje, obchod do vzdálenosti 5 kilometrů má téměř 33 % respondentů. Nejméně respondentů musí za obchodem dojíždět dále jak 5 kilometrů. V této skupině respondentů se nachází nejvíce nespokojených. Podrobné vyobrazení otázky je v tabulce č.8.
51
Dostupnost obchodu X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
25
5
0
30
37,97%
16
16
4
36
45,57%
0
5
8
13
16,46%
0
0
0
0
0,00%
41 51,90%
26 32,91%
12 15,19%
Tabulka č. 8 *zdroj: vlastní+
3.1.2.3 Pošta Třetí otázka zjišťuje, jak daleko musí obyvatelé jednotlivých obcí mikroregionu Pod Chlumem cestovat za poštovními službami a jejich spokojenost či nespokojenost s tímto stavem. Otázku zodpověděli opět všichni respondenti. Přestože otázka byla výběrová dva respondenti uvedli, že nejsou spokojeni s kvalitou doručování doporučených dopisů. Ačkoli jsou doma, je jim vložena do schránky pouze výzva a pro dopis a nebo balíček se musí stejně vypravit na poštu. Nejvíce respondentů má poštu dostupnou do pěti kilometrů a většina je zcela anebo částečně spokojena. Přitom na druhou stranu je z této skupiny respondentů i nejvíce těch, kterým dostupnost pošty do 5 kilometrů nevyhovuje. Nejméně respondentů má poštu vzdálenou více než 5 kilometrů, více jak polovina z nich je s tímto stavem nespokojená. Podrobné vyobrazení otázky je uvedeno v tabulce č. 10.
52
Dostupnost pošta X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
21
6
1
28
35,44%
3
17
4
24
30,38%
0
14
12
26
32,91%
0
1
0
1
1,27%
24 30,38%
38 48,10%
17 21,52%
Tabulka č. 10 *zdroj: vlastní+ 3.1.2.4 Lékárna Ve čtvrté otázce byli respondenti dotazováni, zda je v místě jejich bydliště lékárna. V případě, že přímo v obci lékárna není, do jaké vzdálenosti respondenti musí cestovat v případě, že potřebují léky. Zároveň je zkoumána spokojenost respondentů v návaznosti na vzdálenost. Na otázku odpověděli všichni respondenti. Nejvíce respondentů má dostupnost lékárny vzdálenou více než 5 kilometrů, skoro polovině to nevyhovuje a více než třetině vzdálenost vyhovuje téměř. Nejvíce spokojeni byli respondenti, kteří mají lékárnu přímo v obci. Podrobné vyhodnocení otázky viz tabulka č.11.
Dostupnost lékárny X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
9
5
3
17
21,52%
2
16
15
33
41,77%
0
6
19
25
31,65%
0
1
3
4
5,06%
11 13,92%
28 35,44%
40 50,63%
Tabulka č. 11 *zdroj: vlastní+ 53
3.1.2.5 Dopravní obslužnost V pořadí pátá a šestá otázka dotazníku zkoumala dostupnost autobusového a vlakového spojení. Na otázku jeden respondent neodpověděl. Procentuálně nejvíce respondentů má vlakové spojení přímo v místě bydliště a téměř dvěma třetinám tento stav vyhovuje zcela nebo téměř vyhovuje. Počet respondentů, kterým vzdálenost k vlakové zastávce nevyhovuje, byl téměř vyrovnán ve všech vzdálenostech a činí cca 24 % z celkového počtu odpovídajících respondentů. Podrobné vyhodnocení otázky viz tabulka č. 12. Dostupnost vlakového spojení X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
27
3
2
32
41,03%
7
7
1
16
20,51%
6
8
5
19
24,36%
4
5
3
12
15,19%
44 56,41%
24 30,77%
11 14,10%
Tabulka č. 12 *zdroj: vlastní+
Na otázku týkající se autobusového spojení odpovědělo všech 79 zúčastněných respondentů. V odpovědích na tuto otázku se respondenti nejvíce shodli. Všichni mají autobus dostupný přímo v obci a většině stav zcela vyhovuje anebo téměř vyhovuje. Pouze 5 respondentů se vyjádřilo, že jim na vzdálenosti autobusového spojení nezáleží. Podrobné vyhodnocení otázky je v tabulce č. 13.
54
Dostupnost autobusového spojení X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
54
0
0
54
68,35%
19
0
0
19
24,05%
1
0
0
1
1,27%
5
0
0
5
6,33%
79 100,00%
0 0,00%
0 0,00%
Tabulka č. 13 *zdroj: vlastní+
3.1.2.6 Kanalizace V následující otázce se respondenti vyjadřovali k existenci kanalizaci v obci. Na otázku odpovědělo 55 respondentů kladně a 24 uvedlo, že v jejich obci kanalizace není zavedena. V druhé části otázky respondenti odpovídali, zda jim absence kanalizace chybí, nebo si kanalizaci přejí. Většina respondentů odpověděla, že by kanalizaci přivítali, třetině respondentů, kteří jsou bez kanalizace, to nevadí. Další část otázky šetřila jakým způsobem se v obci, kde není kanalizace, řeší odvoz jímky na odpadní vody. Zda prostřednictvím obce, nebo zda musí tento problém občané řešit svépomocí. Odvoz jímky na odpadní vody nabízí obec jen třetině respondentům. Viz tabulky č. 14 a 15. Kanalizace v obci Kanalizace v obci ano ne 55 24 Tabulka č. 14 *zdroj: vlastní+
Obec není napojena na kanalizaci chtěl bych absence mi bez pomoci Odvoz obcí kanalizaci nevadí obce 18 6 6 18
Tabulka č. 15 *zdroj: vlastní+ 55
3.1.2.7 Vodovod Na otázku týkající se vodovodu odpovědělo opět všech 79 respondentů. Kladně odpovědělo 43 respondentů a 36 respondentů žije v obci kde vodovod není zaveden. Druhou částí otázky byli respondenti tázáni, zda mají svou vlastní studnu a nebo musí řešit situaci s vodou ve spolupráci a dohodou se spoluobčany. Vlastní studnu požívá 29 respondentů 7 respondentů musí řešit přívod vody ke svým domům dohodou se sousedy. Viz tabulky č. 16 a 17.
Vodovod ano ne 43 36 Tabulka č. 16 *zdroj: vlastní+
Obec bez vodovodu vlastní společná studna studna 29 7 Tabulka č. 17 *zdroj: vlastní+
3.1.2.8 Jídelna s cenově dostupným stravováním Dotazník pokračoval výzkumem zda mají senioři ve svých obcích jídelnu s cenově dostupným stravováním. Jakou vzdálenost musí urazit do jídelny a zda jim stav vyhovuje. Téměř 61 % respondentů musí k cenově dostupné jídelně překonat cestu delší něž pět kilometrů. V této skupině respondentů je také nejvíce, těch, kterým tento 56
stav nevyhovuje. Podrobné vyhodnocení otázky viz tabulka č. 18 Dostupnost jídelny X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
2
1
3
6
7,59%
3
13
2
18
22,78%
0
4
26
30
37,97%
4
4
17
25
31,65%
9 11,39%
22 27,85%
48 60,76%
Tabulka č. 18 *zdroj: vlastní+
3.1.2.9 Kulturní dům, místnost dostupná pro seniory Dotazník dále pokračoval otázkou, zda je v jednotlivých obcích dostupný kulturní dům, nebo místnost pro seniory zdarma, nebo za výhodných podmínek. V obci má alespoň místnost pro seniory zdarma nejvíce respondentů a většině to zcela vyhovuje. Největší počet respondentů, kterým nevyhovuje vzdálenost kulturního domu, a nebo místnosti poskytnuté seniorům je ve skupině nad 5 km. Ve skupině do 5 km žádný respondent neuvedl, že by mu vzdálenost přímo nevyhovovala. Podrobné vyhodnocení otázky viz tabulka č. 19
Dostupnost kulturní dům, společenská místnost X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem % km zcela 23 1 2 26 33,77% vyhovuje téměř 5 6 2 13 16,88% vyhovuje nevyhovuje 1 0 15 16 20,78% nezáleží mi 8 5 9 22 28,57% na tom Celkem 37 12 28 % 48,05% 15,58% 36,36%
Tabulka č. 19 *zdroj: vlastní+ 57
3.1.2.10 Tělocvična Na otázku, která zkoumala dostupnost tělocvičny v jednotlivých obcích se vztahem ke spokojenosti, odpovědělo 70 respondentů. Polovina respondentů odpověděla, že jim na existenci a vzdálenosti tělocvičny nezáleží. Přímo v obci má tělocvičnu také více jak polovina respondentů, kteří na otázku odpověděli. Podrobné vyhodnocení otázky viz tabulka č. 20
Dostupnost tělocvičny X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
17
2
0
19
27,14%
1
2
1
4
5,71%
1
4
7
12
17,14%
17
12
6
35
50,00%
36 51,43%
20 28,57%
14 20,00%
Tabulka č. 20 *zdroj: vlastní+ 3.1.2.11 Hřiště pro seniory Na následující otázku, která zkoumala dostupnost hřiště pro seniory a spokojenost respondentů ve vztahu se vzdáleností odpovědělo pouze 69 respondentů. Přestože otázky byly výběrové dva respondenti odpověděli, že hřiště nevyužívají. Nejvíce nespokojených respondentů bylo ve skupině, která má hřiště vzdálené více jak 5 km. Podrobné vyobrazení otázky je uvedeno v tabulce č. 21.
58
Dostupnost hřiště X spokojenost dále než 5 v obci do 5km Celkem km zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
7
0
0
7
10,14%
0
3
3
6
8,70%
0
0
23
23
33,33%
3
3
27
33
47,83%
10 14,49%
6 8,70%
53 76,81%
Tabulka č. 21 *zdroj: vlastní+
3.1.2.12 Dovoz jídla zajištěný obcí Poslední otázka z okruhu občanské vybavenosti je zaměřena na dovoz jídla (obědů) seniorům zajištěný prostřednictvím obce v závislosti na tom, zda si obědy vyzvedává respondent sám, má k dispozici dovoz až do domu a zda mu to vyhovuje. Na otázku odpovědělo pouze 65 respondentů. Více než 69 % respondentů obec dovoz stravování nezajišťuje. Zprostředkovaný dovoz až do domu uvedlo 20 % respondentů. Podrobné vyhodnocení otázky viz tabulka č. 22
Dovoz jídla prostřednictvím obce X spokojenost obědy si dovoz až do obec toto Celkem vyzvedává domu nenabízí osobně zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje nezáleží mi na tom Celkem %
%
1
10
0
11
16,92%
2
1
7
10
15,38%
1
0
24
25
38,46%
3
2
14
19
29,23%
7 10,77%
13 20,00%
45 69,23%
Tabulka č. 22 *zdroj: vlastní+ 59
3.1.3 Hodnocení obce
Poslední část dotazníku určeného pro seniory zkoumala míru spokojenosti při kontaktu s úřednicemi obecních úřadů, podporu seniorů a péči o seniory, a způsob poskytování informací jednotlivými obecními úřady. 3.1.3.1 Kontakt na obecním úřadě No první otázku o poskytování rady, při řešení nějakého sociálního problému odpovědělo 78 respondentů. Nejvíce respondentů uvedlo, že jim pracovníci obecního úřadu poradí při řešení jejich záležitost. Druhá nejpočetnější skupina uvedla, že neví, že mohou na obecním úřadě žádat o tyto rady. 5 % respondentů uvedlo, že jim neporadí vůbec. Podrobné vyhodnocení otázky viz graf č.3
Žádost o radu na obecním úřadě 70 60 50 40 30 20
39 51% 22 29%
12 16%
4 5%
10
mi poradí, když řeším sociální problém poradí mi pouze minimálně neporadí mi vůbec nevím, že mohu na OÚ žádat o tyto rady
0
Graf č. 3 *zdroj: vlastní+ 3.1.3.2 Podpora seniorům od obce V pořadí druhé otázce druhé části dotazníku respondenti odpovídali, jak vnímají podporu seniorů od jednotlivých obcí. Na otázku odpovědělo 78 respondentů. Největší počet respondentů odpovědělo, že neví, že by byli senioři v jejich obci nějak 60
podporováni. Nejméně respondentů uvedlo, že jsou obcí podporováni velmi dobře. Střední odpověď, tedy, že jsou senioři podporováni dobře, vyznačilo 32 % respondentů. Podrobné vyhodnocení otázky viz graf č.4
Spokojenost s podporou seniorů od obce 70 60 50 40
25 32%
30 20 10
9 12%
31 40% 13 17%
velmi dobře dobře málo nevím, že by byli nějak podporováni
0
Graf č. 4 *zdroj: vlastní+
3.1.3.3 Informovanost seniorů Následující tři otázky dotazníku se věnovaly informovanosti seniorů, technickým možnostem webových stránek obce. Na otázku zda obecní úřad informuje seniory o důležitých věcech, neodpověděli 3 respondenti. Většina respondentů je přesvědčena, že, individuální obce o důležitých obecních záležitostech informují. Opačnou variantu označilo 33 % respondentů. Podrobné vyhodnocení otázky viz graf č. 5. Obecní úřad informuje seniory o důležitých věcech 70 60 50 40 30 20 10 0
51 67%
ano 25 33%
Graf č. 5 *zdroj: vlastní+ 61
ne
Otázku zda obecní úřad bere ohledy ( velikostí písma a pod.) na seniory při informování o důležitých věcech odpověděli všichni respondenti. Nejvíce respondentů to nedovede posoudit. Početně druhá skupina respondentů vyznačila, že obecní úřad vždy bere ohledy na seniory, nejméně respondentů uvedlo, že obecní úřad při informování na seniory ohledy nebere. Podrobné vyhodnocení otázky viz graf č. 6 Ohledy k seniorům při zveřejňování informací 70 60 50
36 46%
40 30 20 10
21 27%
13 16%
OÚ vždy bere ohledy na seniory obvykle jen pokud jsou informace zaměřeny na seniory nebere ohledy na seniory nevím, nedovedu posoudit
9 11%
0
Graf č. 6 *zdroj: vlastní+
V následující otázce, která byla zaměřena na vyhledávání informací na obecních webových stránkách, uvedlo nejvíce seniorů, že obecní webové stránky vůbec nenavštěvuje. Jeden respondent uvedl, slovně, že jen velice zřídka. Klasické nastavení používá a chce používat 19 % respondentů. Pouhých 5 % respondentů využívá zjednodušený modul pro seniory. Klasické nastavení z důvodu, že obec modul pro seniory nenabízí, zakřížkovalo 16 % respondentů. Jaký modul na stránkách používají, 62
neví 18 % respondentů. Podrobné vyhodnocení otázky viz graf č. 7 Existence a používání modulu pro seniory u webových stránek používám a chci používat klasické nastavení používám zjednodušené nastavení pro seniory klasické nastavení-obec jiné nenabízí na webové stránky se vůbec nedívám nevím
70 60 50 32 42%
40 30
15 19%
20 10
4 5%
12 16%
14 18%
0
Graf č. 7 *zdroj: vlastní 3.1.3.4 Sociální a kulturní podpora seniorů Poslední skupina otázek je zaměřena na podporu sociálních a kulturních potřeb seniorů. Třicet procent respondentů odpověděla, že od obecního úřadu na vánoce obdrží dárkový balíček. Podrobné vyhodnocení otázky viz graf č. 8
Dárkový balíček o Vánocích 70
55 70%
60 50 40 30
dostávám dárkový balíček
24 30%
20 10 0
Graf č. 8 *Zdroj: vlastní+ 63
Otázka byla vyhodnocena i v závislosti na věku respondentů. Z celkového počtu 24 respondentů, kteří označili, že na Vánoce dostávají dárkový balíček od obecního úřadu, byli všichni ve věkové skupině 66 a více let. Viz tabulka č. 23.
Poskytnutí balíčku v závislosti na věku 66 a více let 65 a méně let 24 0 Tabulka č. 23 *Zdroj vlastní+
Na následující otázku, zda k narozeninám dostávají senioři od obecního úřadu pohlednici s přáním, odpovědělo 77 respondentů, z tohoto počtu 33 respondentů přání od obecního úřadu obdrží. Ostatní nikoli. Přestože byla otázka výběrová, dalších šest respondentů dopsalo k otázce poznámku, že dostávají k výročí blahopřání i balíček. Viz tabulka č. 24
O narozeninách od obecního úřadu dostávám pohlednici s přáním nedostávám pohlednici s přáním
Tabulka č. 24 *Zdroj vlastní+
64
33 44
Třetí otázka týkající se sociálních a občanských záležitostí zkoumá úhrady za místní poplatky za svoz a nakládání s odpady v návaznosti na slevy pro seniory. Výrazná většina seniorů osvobozena od místních poplatků není. Podrobný přehled viz graf. č. 9
Slevy nebo osvobození od místních poplatků 70 60 50 40 30 20 10 0
65 82%
jsem osvobozen nejsem osvobozen
13 16%
1 1%
Graf č. 9 *Zdroj: vlastní+ Předposlední otázka dotazníku zkoumá, zda jednotlivé obecní úřady přispívají seniorům na stravování. Na otázku odpovědělo 77 respondentů. Většina z nich příspěvky na obědy nedostává. Viz tabulka č. 25
Příspěvek na stravování od obce dostávám nedostávám
8 69
Tabulka č. 24 *Zdroj vlastní+
V poslední otázce dotazníku se zkoumá, v jakém rozsahu jednotlivé obce pomáhají seniorům s uspokojováním sociálních potřeb a kontaktů s ostatními seniory a kulturním vyžitím. Nejvíce respondentů uvedlo, že neví, jestli obec nějak pomáhá s kulturním 65
vyžitím a nic takového nevyhledává, 17 % respondentů je přesvědčena, že jim obec nepomáhá vůbec. Skupina respondentů, kteří vybrali odpověď, že obec velmi pomáhá má 23 %. Podrobné vyhodnocení viz graf č. 9
Pomoc obce s kulturním a sociálním vyžitím 70 60 50 40 30 20 10 0
38 49% 18 23%
9 12%
13 17%
obec velmi pomáhá obec pomáhá pouze málo nepomáhá vůbec nevím, nic takového nevyhledávám
Graf č. 9 *Zdroj: vlastní+
3.1.4 Dotazník určený pro rodinné příslušníky Dotazník pro rodinné příslušníky seniorů, kteří pečují o seniory, obsahuje pouze tři otázky. Dvě výběrové a jednu otevřenou. První výběrová otázka se respondentů ptá, v jakém rozsahu pečují o své příbuzné seniory a jak často dochází do jejich domácností. Většina ze 42 respondentů dochází do domácnosti seniorů podle potřeby, nejméně respondentů, kteří odpověděli na otázku, sdílí se seniory společnou domácnost. Podrobné vyhodnocení otázky viz tabulka č. 25
Za svým příbuzným docházím společná pravidelně podle potřeby domácnost 12 27 3
Tabulka č. 25 *Zdroj vlastní+ 66
Druhou výběrovou otázku vyplnili opět všichni respondenti. Otázka zněla, v jakém rozsahu jsou respondenti spokojeni s rozsahem péče, kterou seniorům poskytují jednotlivé obecní úřady. Většina respondentů je spíše nespokojená, 5 respondentů odpovědělo, že neví, spokojená je téměř třetina respondentů. Podrobné vyhodnocení otázky viz. tabulka č. 26
Spokojenost s rozsahem péče spíše spokojen/á nespokojen/á 12 25
nevím 5
Tabulka č. 26 *Zdroj vlastní+
Poslední, otevřená otázka vybízela respondenty k podnětům, co v obci kam za seniory docházejí, chybí, nebo by rádi změnili, aby tím zlepšili, nebo zpříjemnili život seniorům. Na otevřenou otázku odpovědělo 14 respondentů.
Podněty respondentů:
provádět svoz seniorů na nákup potravin jako je to ve vedlejší obci
zajistit otevření a obchodu alespoň na základní potraviny
příspěvek na obědy
zajistit, aby svítilo veřejné osvětlení celou noc
vybudovat kanalizaci a vodovod
dovoz plynových láhví alespoň 1 x za 14 dní na náves
hlásit vícekrát obecním rozhlasem, když se něco děje, 1 X je málo
lavičky rozmístěné po celé obci, aby si mohli senioři odpočinout na procházkách, jedna na návsi nestačí
zařizování občanských průkazů, přímo v obci, abychom nemuseli stát frontu v Kolíně 67
více kontejnerů na tříděný odpad, aby to nebylo z konce vesnice na náves tak daleko
koordinování domácí péče obcí. Klidně za poplatek.
68
4 Diskuze Všeobecně se hovoří v mediích i píše v tisku, že populace v České republice stárne. Lidský věk se vlivem lékařské péče a vývojem nových léků a léčebných postupů prodlužuje a současně klesla porodnost. Počet lidí v seniorském věku se zvyšuje a je třeba jim poskytovat péči. V mém okolí se setkávám s velkým množstvím seniorů. S některými ve svém zaměstnání, jako klienty obecního úřadu, někteří patří mezi mé přátele. Protože sama pracuji a bydlím v obci, která je členem Svazku obcí mikroregion Pod Chlumem. Rozhodla jsem se zkoumat rozsah péče a služeb poskytovaných seniorům na území tohoto svazku. V teoretické části práce jsem nejdříve definovala termín senior. Kdo je to senior a věkovému vymezení pojmu senior. Zmínila jsem se o lidských potřebách všeobecně a následně potřebách seniorů. V jakých položkách jsou potřeby seniorů schodné a v čem se liší od potřeb ostatní populace. V jedné podkapitole teoretické části jsem psala o měnících se potřebách seniorů a změně vnímání potřeb. Zabývala jsem se také uspokojování potřeb seniorů v České republice prostřednictvím státu a platných zákonů např. Zákonu Č. 155/1995 Sb. O důchodovém pojištění a Zákonu č. 108/ 2006 O sociálních službách. Velký prostor jsem v teoretické části věnovala seznámení s mikroregionem Pod Chlumem a jednotlivým obcím, které jsou členy Svazku obcí mikroregionu. Informace o individuálních obcích jsem získávala nejvíce z jejich webových stránek, kde jsem studovala zejména rozpočet obce, občanskou vybavenost, Obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích, činnost místních spolků apod. Informace o některých obcích se mi vyhledávaly dobře. Informace o obcích byly na stránkách přehledné a pravidelně aktualizované. Naopak stránky jiných obcí, uváděly jen informace povinné dle Zákona o obcích č. 128/2000Sb. Při studování obecních rozpočtů z mnohých bylo podle paragrafu, položky a popisku, patrno, že jsou určeny primárně pro seniory, v jiných se lze domnívat, že například finance na kulturu a dary občanům jsou určené také seniorům. Na webových stránkách většiny obcí jsem dohledala Veřejně závazné vyhlášky o místních poplatcích. V souladu s vedlejší cílem absolventské práce jsem vyhledávala četnost a jízdní řády autobusových a vlakových spojení. 69
V praktické části jsem vyhodnocovala odpovědi ze dvou dotazníků. Jeden rozsáhlejší dotazník byl určen pro seniory. Druhý, méně rozsáhlý dotazník byl určen rodinným příslušníkům, kteří poskytují péči příbuzným v seniorském věku. Ke čtyřem otázkám jsem si stanovila hypotézy. První hypotéza byla, že minimálně 60 % seniorů je osvobozena od místních poplatků za odpady, a nebo má částečnou slevu. Druhá hypotéza byla, že alespoň 20 % seniorů používá automobil pravidelně. Třetí hypotéza tvrdila že 30 % seniorů uvede, že by se neobešla bez používání vlastního automobilu. Poslední hypotéza zněla, že minimálně 40 % seniorů obdrží radu od obecního úřadu, při řešení sociálního problému.
První hypotéza byla z mé strany velice nadhodnocená. Osvobozeno od místních poplatků za odpady nebo alespoň částečnou slevu má pouhých 16 % seniorů. Předpoklad, že 20 % seniorů používá pravidelně automobil, se už nelišil tak dramaticky, ale opět můj předpoklad, nebyl správný. Pravidelně používá automobil 18,99 % seniorů. Následující předpoklad už správný byl. Z vyhodnocení otázky vyplynulo, že bez vlastního automobilu by se neobešlo 30, 88 % seniorů. Poslední hypotéza byla také správná. Obecní úřad poskytne radu při řešení sociálního problému 51 % seniorů.
Při vyhodnocování výsledků dotazníku mi přišlo zajímavé, že velké procento seniorů nesleduje webové stránky obecních úřadů, přestože z kontaktu se seniory vím, že informaci o obci je velice zajímají. Je to zřejmě dáno tím, že nynější senioři patří ke generaci, která informace od úřadů přijímá nejraději v papírové formě, nebo prostřednictvím úřední desky obecního úřadu, kde se mohou setkat při získávání informací i s ostatními obyvateli obce. Při vyhodnocování dotazníků pro rodinné členy seniorů mne zaujaly podněty k případnému zlepšení života seniorů v jednotlivých obcích Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem. A také fakt, že pouzí 3 respondenti uvedli, že žijí ve společné domácnosti s příbuzným seniorem. 70
Závěr V současné době se často hovoří o tom, že světová populace stárne a lidský věk se prodlužuje. V souvislosti s prodlužujícím se věkem a zvyšování populace v seniorském věku je potřeba také zajistit služby a péči seniorům. Protože jsem přesvědčena, že sociální a kulturní potřeby seniorů mohou uspokojovat i malé obce I. Typu, vybrala jsem si téma absolventské práce „Péče o seniory v mikroregionu Pod Chlumem“ Při posuzování pouze jedné obce by byl velice malý vzorek seniorské populace a péče jednotlivých obecních úřadů se může lišit. Z těchto důvodů jsem se rozhodla zjistit rozsah péče a služeb poskytovaných seniorům a spokojenost seniorů na území mikroregionu. V jednotlivých obcích jsem posuzovala občanskou vybavenost, dopravní obslužnost a komunikaci s obecními úřady a různé benefity poskytnuté seniorům. (slevy na místních poplatcích, příspěvek na obědy). Zjistila jsem, že některé služby, které by nejen seniorům usnadnily a zpříjemnily život v obci, jsou pro obecní úřady velice ekonomicky i administrativně náročné. Například vybudování kanalizace a vodovodu může zatížit obecní rozpočet na několik let. Jiné služby a sociální záležitosti rozpočty obce tolik nezatěžují. Do této kategorie řadím posílání blahopřání k narozeninám, dárkové balíčky při jubileích, dárkové balíčky o vánocích. Finančně zvládnutelné mohou být i příplatky na obědy pro seniory v pracovních dnech v týdnu. Slevy a osvobození od místních poplatků už zasahují do rozpočtu obce výrazněji, přesto by neměly mít likvidační charakter.
Mám osobní zkušenost s potřebou seniorů cestovat například na určitou hodinu k lékaři, proto vedlejší cíl mé absolventské práce je zaměřen na důležitost vlastního dopravního prostředku pro seniory.
V některých obcích je sytém péče o seniory vypracovaný, v jiných je ještě prostor pro zlepšení. Výsledkem mé absolventské práce je, že i ve velmi malých obcích existuje péče o seniory. 71
Summary Care of Seniors in the Microregion “Pod Chlumem” This assignment deals with the care for seniors in the microregion Pod Chlumem. The assignment starts with the definition of the term senior - who is a senior and his /her age. The next chapter is focused on seniors’ needs, their specifics and differencies in comparison to the other population. The last chapter of the theoretical part introduces the Union of villages in the microregion Pod Chlumem and describes the individual villages. This union was established in 2000. There are 9 villages in it – Bečváry, Drahobudice, Kbel, Kořenice, Křečhoř, Lošany, Pašinka, Radovesnice I., Ratboř. Each of these villages is located in the Kolín district and has less than 2000 of citizens. People who live in these villages have similar living style and similar types of problems (e.g. problems with shopping, availability of health care, availability of public transport). For the practical part two questionnaires are used. The first questionnaire is aimed at seniors and the second is aimed at their relatives. The questionnaire for seniors examines these areas: 1) personal details; 2) civic amenities and senior satisfaction with these items (doctor and pharmacy, post office, shop, transport connection, pipeline, alimentation, culture possibilities); 3) seniors’ satisfaction with the local authorities and their behaviour towards the seniors. The questionnaire for relatives investigates the range of care for seniors by their family members and their satisfaction with care for seniors by the individual villages. The last question in the questionnaire is open, the respondents may mention their demands and give proposals. The result of the assignment is that also in small villages exists care for seniors. However, this care can be diverse – there are villages with the elaborated systems of care for seniors but there are also villages where mayors do not care for them.
Key words: senior, needs, senior needs, need of autonomy, microregion Pod Chlumem, authorities.
72
Bibliografie Monografie 1) ČEVELA, R. - KALVACH, Z. - ČELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 263 s. ISBN 978-80-247-3901-4.
2) HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9.
3) LANGMEIER, J. - KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 3. vyd. Praha: Grada, 1998. 343 s. Psyché. ISBN 80-7169-195-X.
4) NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 336 s. ISBN 80-200-0525-0.
5) NEŠPOROVÁ, O. - SVOBODOVÁ, K. - VIDOVIDOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008. 85 s. I SBN 978-80-87007-96-9.
6) PACOVSKÝ, V. O stárnutí a stáří. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. 135 s. ISBN 80-201-0076-8.
7) PICHAUD, C. - THAREAU, I. Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 156 s. ISBN 80-7178-184-3.
8) RANDALL, W. - Kenyon, G. Ordinary Wisdom: Biographical Aging and the Journey of 73
Life. Wesport: Praeger, 2001.
9) STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-274-2.
10) SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří: kapitoly z gerontosociologie. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. 284 s. ISBN 978-80-86429-62-5.
11) VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 5. vyd. Praha: Portál, 2012. 870 s. ISBN 978-80-262-0225-7.
Seriálové publikace 1) CHLOUBOVÁ, H. Člověk ve zdraví a nemoci. In: Základní potřeby člověka – Osobní rádce zdravotní sestry. Praha: 2003, č.4, 4/15.2.1., s. 1-9. ISSN 1214-0074.
2) Obec Pašinka. Pašinecký zpravodaj č. 5/2015. Pašinka 2015. Bez ISSN.
Smlouvy 1) Obec Kořenice. Zakladatelská smlouva Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem, 2000.
Elektronické zdroje
1) 014 Kolín-Ledečko a zpět. Jízdní řády. [online] 2015 [cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
2) 230043 (G43) Kolín-Suchdol-Bečváry, Čevený Hrádek. Jízdní řády. [online] 2015 [cit. 74
23.3.2016+. Dostupné z WWW
3) 230051 (G51) Kolín-Polní Voděrady-Kouřim. Jízdní řády. [online]. 2015 [cit. 21.3.2016+. Dostupné z WWW
4) 230054 (G 54) Kolín-Plaňany-Kouřim. Jízdní řády. [online] 2015 [cit. 22.3.2016]. Dostupné z WWW
5) 230041 (G 41) Kolín-Bečváry-Zásmuky-Skvrňov. Jízdní řády. [online] 2015 [cit. 28.3.2016+. Dostupné z WWW
6) 230042 (G42) Kolín-Uhlířské Janovice. Jízdní řády. [online] 2015 [cit. 28.3.2016]. Dostupné z WWW
7) Aktuality. Obec Kořenice. [online] *cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
8) A theory of human motivation. Maslow, Abraham. [online]. 2013 [cit. 13.1.2016]. Dostupné z WWW< http://psychclassics.yorku.ca/Maslow/motivation.htm>
9) Česká pošta. Obec Ratboř. *online+ *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
10)
Drahobudice.
Mapy.cz.
[online]
*cit. 75
14.4.2016+.
Dostupné
z
WWW<
https://mapy.cz/turisticka?planovanitrasy&x=15.0644130&y=49.9380204&z=16&rc=95 tGIxX2Yweu9UE&rs=coor&rs=coor&ri>
11) Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. *online+. *cit. 26.3.2016+. Dostupné z WWW
12) Důležité odkazy a kontakty na úřady v okolí. Obec Bečváry. [online] [cit. 28.3.2016]. Dostupné z WWW
13) Dům potřeb. Helena Chloubová. *online+. 2013 *cit. 13.1.2016+. Dostupné z WWW
14) Fotogalerie. SDH Chotouchov. *online+ *cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW< http://www.sdhchotouchov.cz/fotogalerie2/jine-vyznamne-prilezitosti/>
15) Historie obce. Obec Bečváry. [online] *cit. 28.3.2016+. Dostupné z WWW
16) Hostinec. Obec Ratboř. *online+ *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
17) Chotouchov. Mapy.cz. [online] *cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW 76
18) Informace o obci. Obec Drahobudice. [online] *cit. 28.3.2016+. Dostupné z WWW
19) Informace pro občany. Obec Lošany. *online+ *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
20) Kadeřnice. Obec Ratboř. *online+ *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
21) Klub Ratbořáček. Klub Ratbořáček. [online] *cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
22) Knihovna. Obec Ratboř. *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
23) Knihovna. Obec Pašinka. [online] *cit. 24.3.2016+. Dostupné z WWW
24) Kontakty. Obec Drahobudice. [online] *cit. 14.4.2016+. Dostupné z WWW
25) Kořenice. Mapy.cz. [online] [cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
26) Kronika obce. Obec Lošany. [online] *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW 77
27) Masáže, homeopatie pro děti a dospělé. Obec Ratboř. [online] [cit. 22.3.2016]. Dostupné z WWW
28) Návrh rozpočtu na rok 2016. Obec Bečváry. [online] 2015 *cit. 28.3.2016+. Dostupné z WWW
29) Návrh rozpočtu 2016 – obec Drahobudice. Obec Drahobudice. [online] 2015 [cit. 14.4.2016+. Dostupné z WWW
30) Návrh rozpočtu obce Křečhoř na rok 2014. Obec Křečhoř. *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
31) Návrh rozpočtu 2012. Obec Radovesnice I. [online+. 2011 *cit. 21.3.2016+. Dostupné z WWW
32) Návrh rozpočtu 2013. Obec Radovesnice I. [online]. 2012 [cit. 21.3.2016+. Dostupné z WWW
229.html?kshow=4_3_6&sort=1&order=0&show=1&archiv_rok=2013&kshowback=4_3 _6>
33) Návrh rozpočtu na r. 2010. Obec Radovesnice I. [online]. 2009 [cit. 21.3.2016]. Dostupné z WWW
34) Návrh rozpočtu na r. 2016. Obec Radovesnice I. [online]. 2015 [cit. 21.3.2016]. Dostupné z WWW< http://www.radovesnice.cz/urad-obce/uredni-deska/navrhrozpoctu-na-r-2016-460.html?kshowback=4>
35) Návrh rozpočtu roku 2015. Obec Radovesnice I. [online]. 2014 [cit. 21.3.2016]. Dostupné z WWW Zajímavosti. Obec Křečhoř. [online] *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
36) Návrh rozpočtu roku 2016. Obec Radovesnice. [online] 2015 [cit. 19.3.2016]. Dostupné z WWW
37) Návrh rozpočtu roku 2015. Obec Radovesnice. [online] 2014 [cit. 19.3.2016]. Dostupné z WWW 79
38) Návrh rozpočtu roku 2014. Obec Radovesnice. [online]2013 [cit. 19.3.2016]. Dostupné z WWW
39) Obecně závazná vyhláška obce Bečváry č. 1/2015. Obec Bečváry. [online] 2015 [cit. 28.3.2016+. Dostupné z WWW
40) Obecně závazná vyhláška obce Lošany č. 3/2012. Obec Lošany. [online] 2012 [cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
41) Obecně závazná vyhláška č. 2I2011 o místním poplatku ze psů. Obec Kořenice. [online] 2011*cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
42) Obecní knihovna. Obec Křečhoř. [online] *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
43) Obecní úřad Křečhoř. Obec Křečhoř. [online]*cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
44) Obecní úřad Křečhoř. Obec Křečhoř. [online][cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW 45) Obecní úřad Křečhoř. Obec Křečhoř. [online]*cit. 22.3.2016+. Dostupné z 80
WWW
46) Poplatky. Obec Ratboř. [online] 2016 *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
47) Praktický lékař-ordinační hodiny. Obec Ratboř. *online+ *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
48) Prodejna smíšeného zboží. Obec Kbel. [online] *cit. 25.3.2016+. Dostupné z WWW
49) Přehled poplatků pro rok 2016. Obec Kbel. [online] 2016 *cit. 25.3.2016+. Dostupné z WWW
50) Ratbořský zpravodaj. Obec Ratboř. [online] *cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
51) Rozpočet Kořenice. Obec Kořenice. *online+ 2015 *cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
52) Rozpočet obce Křečhoř na rok 2016. Obec Křečhoř. [online] 2015 [cit. 22.3.2016]. Dostupné z WWW
53) Rozpočet obce Ratboř 2016. Obec Ratboř. [online] 2015 *cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
obce-ratbor-2016445.html?kshow=&sort=1&order=0&show=1&archiv_rok=2015&kshowback=3_2>
54) Samoobsluha. Obec Ratboř. [online] *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
55) Sazby místních poplatků. Obec Křečhoř. *online+ *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
56) Sportovní hřiště v Drahobudicích. Obec Drahobudice. [online] [cit. 14.4.2016]. Dostupné z WWW
57) Starobní důchody. Česká správa sociálního zabezpečení. *online+. 2015 *cit. 26.3.2016+. Dostupné z WWW<www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobniduchody.htm>
58) Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem. Středočeský kraj. [online] [cit. 19.3.2016]. Dostupné z WWW
59) Titulka obce Bečváry. Obec Bečváry. [online] *cit. 28.3.2016+. Dostupné z WWW
60) Titulka obce Drahobudice. Obec Drahobudice. [online] *cit. 14.4.2016+. Dostupné z WWW
61) Titutulka obce Kbel. Obec Kbel. [online] [cit. 25.3.2016+. Dostupné z WWW 82
62) Titulka obce Kořenice. Obec Kořenice. [online] *cit. 23.3.2016+. Dostupné z WWW
63) Titulka obce Křečhoř. Obec Krečhoř. *online+. *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
64)Titulka obce Lošany. Obec Lošany. [online] *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
65) Titulka obce Pašinka. Obec Pašinka. [online] *cit. 24.3.2016+. Dostupné z WWW
66) Titulka obce Radovesnice I. Obec Radovesnice I. [online]. 2016 [cit. 21.3.2016]. Dostupné z WWW
67) Titulka obce Ratboř. Obec Ratboř. *online+ *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
68) Titulka Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem. Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem. [online] *cit. 19.3.2016+. Dostupné z WWW
69) Věkové složení obyvatelstva. Český statistický úřad. *online+. *cit. 21.3.2016+. Dostupné z WWW< https://www.czso.cz/csu/xs/vekove_slozeni_obyvatelstva_stc_kraje>
70) Vybrané teorie motivace k vedení lidí. Vedeme.cz. [online]. 2013 [cit. 13.1.2016]. Dostupné z WWW 83
71) Vyhláška č. 1/2012 – poplatek za kom. odpad. Obec Radovesnice I. [online]. 2012 *cit. 21.3.2016+. Dostupné z WWW< http://www.radovesnice.cz/urad-obce/urednideska/vyhlaska-c-1-2012-poplatek-za-kom-odpad221.html?kshow=4_3_6&sort=1&order=0&show=1&archiv_rok=2012&kshowback=4_3 _6_2>
72) Vyhláška č. 1/2011 - poplatek ze psů. Obec Radovesnice I. [online]. 2011 [cit. 21.3.2016+. Dostupné z WWW< http://www.radovesnice.cz/urad-obce/urednideska/vyhlaska-c1-2011-poplatek-ze-psu219.html?kshow=4_3_6_2&sort=1&order=0&show=1&archiv_rok=2011&kshowback=4 _3_6_2>
73) Vyhlášky. Obec Drahobudice. [online] *cit. 14.4.2016+. Dostupné z WWW
74) Vyhlášky. Obec Kořenice. [online] 2015 [cit. 14.4.2016+. Dostupné z WWW
75) Zakladatelská smlouva Svazku obcí mikroregionu Pod Chlumem. Středočeský kraj. [online] *cit. 19.3.2016+. Dostupné z WWW< http://www.krstredocesky.cz/documents/14432/51200/Zakladatelsk%C3%A1%20smlouvaSv.o.+mikroreg.+Pod+Chlumemt0001.pdf/5e05f1b0-fc74-4252-95d3-9f389f291582>
76) Základní informace. Obec Krečhoř. [online]. *cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW
77) Zápis ze zasedání z řádného Zastupitelstva obce Pašinka konaného dne 21. 1. 2015. Obec Pašinka. [online] 2016 *cit. 24.3.2016+. Dostupné z WWW
21.01.2015.pdf>
78) Zákon o důchodovém pojištění.[online] *cit. 24.3.2016+. Dostupné z WWW.
79) Zákon o sociálních službách.[online].*cit. 24.3.2016+. Dostupné z WWW.
80) Zpráva o čerpání rozpočtu obec Lošany *online+.*cit. 24.3.2016+. Dostupné z WWW.
81) zastávky autobusů a vlaků Pučery. * online+ * cit. 22.3.2016+. Dostupné z WWW. 82) Zápis ze zasedání z řádného Zastupitelstva obce Pašinka konaného dne 04. 03 2015. Obec Pašinka. [online] 2015 *cit. 24.3.2016+. Dostupné z WWW<>http://www.obecpasinka.cz/urad-obce/uredni-deska/zapisy-ze-zasedani-zastupitelstva-obce-1/zapis-zezasedani-zo-c6-konaneho-04-03
83) Zápis ze zasedání OZ č. 7 ze dne 15.04.2015. Obec Pašinka. [online] 2015 [cit. 24.3.2016+. Dostupné z WWW
84) Závěrečný účet obce Radovesnice I za r. 2013. Obec Radovesnice I. [online]. 2014 [cit. 21.3.2016+. Dostupné z WWW 85
85) Závěrečný účet obce 2012. Obec Radovesnice I. [online]. 2013 [cit. 21.3.2016]. Dostupné z WWW
86) Závěrečný účet obce Radovesnice I 2014. Obec Radovesnice I. [online]. 2015 [cit. 21.3.2016+. Dostupné z WWW
86
Přílohy Ukázky dotazníků
Vážení účastníci průzkumu,
studuji sociální práci na Vyšší odborné škole MILLS v Čelákovicích a v letošním roce budu dělat závěrečnou zkoušku. Součástí této závěrečné zkoušky je absolventská práce. Téma této mé práce je „Péče o seniory v Mikroregionu Pod Chlumem“, tj. péče o seniory v obcích Bečváry, Drahobudice, Kořenice, Radovesnice I, Ratboř, Pašinka, Kbel, Křečhoř, Lošany a v jejich osadách. Proto bych Vás, občany těchto obcí v seniorském věku, poprosila o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je bohužel trochu delší a dělí se do několika částí, pokud v jeho průběhu zjistíte, že nechcete ve vyplňování nadále pokračovat, budu ráda i za neúplně vyplněný dotazník. Pokud nebudete vědět, jak na nějakou otázku odpovědět, nezodpovídejte ji. Dotazník je zcela anonymní, Vaše jméno nebo kontakt na Vás není nikde v dotazníku požadován.
Děkuji za spolupráci
Miloslava Tyková
87
Část první – všeobecné otázky – označte křížkem správnou odpověď (u některých otázek můžete označit více odpovědí nebo doplnit odpověď vlastními slovy)
1) Je mi: 60 – 65 let
66 – 74 let
75 - 89 let
90 a více let
2) Jsem:
žena muž
3) Žiji: sám/sama s partnerem/partnerkou
s dětmi jiná možnost, prosím (doplňte)
____________________________________________________________
4) Jsem aktivní řidič: ano ne
5) Mám k dispozici auto: ano ne
88
automobil používám minimálně
auto používám pravidelně
bez použití auta bych se neobešel/šla
6) Potřebuji pomoc rodiny: pravidelně
občas nepotřebuji Část druhá – občanská vybavenost v obci – nejvhodnější odpověď označte křížkem – u většiny občanské vybavenosti hodnotíte hned dvakrát, poprvé dostupnost vybavenost a podruhé, jak jste s tím staven spokojen/a.
lékař: dostupný v obci dostupný do 5 km
dále než 5 km
tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje nevyhovuje
nezáleží
mi na tom
obchod: dostupný v obci dostupný do 5 km
dále než 5 km
tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje nevyhovuje
mi na tom
89
nezáleží
pošta: dostupná v obci dostupná do 5 km
dále než 5 km
tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje nevyhovuje
nezáleží mi
na tom
lékárna:dostupná v obci
dostupná do 5 km
tento stav mi:
zcela vyhovuje
dále než 5 km
téměř vyhovuje nevyhovuje
nezáleží mi
na tom
vlak:
dostupný v obci
dostupný do 5 km
dále než 5 km
tento stav mi: zcela vyhovuje téměř vyhovuje nevyhovuje
nezáleží mi
na tom
autobus: dostupný v obci dostupný do 5 km dále než 5 km tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje nevyhovuje
na tom
kanalizace: ano, obec je připojena ke kanalizaci ne, přivítal/a bych kdyby byla 90
nezáleží mi
ne, ale nevadí mi to
v případě, že není v obci kanalizace: o odvoz jímky se postará obec musím si vyjednat odvoz sám/a
vodovod: ano, je v obci zaveden není v obci, mám vlastní studnu v obci není , musím tuto situaci řešit za dohodou mezi spoluobčany
jídelna s cenově dostupným stravováním dostupná v obci
dostupná do 5 km
dále než 5 km
tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje
nevyhovuje
nezáleží mi
na tom
kulturní dům nebo místnost dostupná pro seniory zdarma, nebo za výhodných podmínek: dostupný v obci
dostupný do 5 km
dále než 5 km
tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje nevyhovuje
na tom 91
nezáleží mi
tělocvična: dostupná v obci
dostupná do 5 km
dále než 5 km tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje nevyhovuje
nezáleží mi
na tom
hřiště pro seniory: dostupné v obci
dostupné do 5 km
dále
než 5 km tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje nevyhovuje
nezáleží mi
na tom
dovoz jídla zajištěný obcí (který vyjednala obec): ve všední dny na určené místo v obci (obědy si vyzvedávám sám/a) ve všední dny dovoz až do domu tuto možnost obec nenabízí
tento stav mi: zcela vyhovuje
téměř vyhovuje nevyhovuje
na tom
Část třetí – Hodnocení obce 1. Při kontaktu na obecním úřadě: mi poradí, když řeším sociální problém 92
nezáleží mi
poradí mi pouze minimálně neporadí mi vůbec nevím, že mohu na obecním úřadě žádat o tyto rady
2. Senioři jsou dle mého názoru obcí podporování velmi dobře dobře málo nevím, že by byli nějak podporováni 3. Obecní úřad informuje seniory o důležitých věcech: ano ne
4. Při informování o důležitých věcech obecní úřad: vždy bere ohledy na seniory (velikostí písma apod.) obvykle jen pokud se informace zaměřeny přímo na seniory nebere ohledy na seniory
nevím, nedovedu posoudit
5. Při prohlížení webových stránek obce: používám klasické uspořádání a chci používat klasické uspořádání používám zjednodušené uspořádání pro seniory používám klasické uspořádání, protože obec jiné nenabízí na webové stránky obce se vůbec nedívám 93
nevím
6. Od obce k vánocům dostávám dárkový balíček
nedostávám dárkový balíček
7. Od obce k narozeninám: dostávám pohlednici s přáním
nedostávám pohlednici s přáním
8).Od poplatků za odpady: nejsem osvobozen jsem osvobozen
jsem částečně osvobozen (mám slevu)
9. Na obědy dostávám od obce příspěvek nedostávám od obce příspěvek
10. S kulturním vyžitím (např. setkávání seniorů): nám obec velmi pomáhá 94
nám obec pomáhá pouze málo nám nepomáhá vůbec, vše si musíme zařídit sami nevím, nic takového nevyhledávám
95
Příloha č.2 Vážení účastníci průzkumu,
studuji sociální práci na Vyšší odborné škole MILLS v Čelákovicích a v letošním roce budu dělat závěrečnou zkoušku. Součástí této závěrečné zkoušky je absolventská práce. Téma této mé práce je „Péče o seniory v mikroregionu Pod Chlumem“, tj. péče o seniory v obcích Bečváry, Drahobudice, Kořenice, Radovesnice I, Ratboř, Pašinka, Kbel, Křečhoř, Lošany a v jejich osadách. Proto bych Vás, občany těchto obcí, kteří jste rodinní příslušníci občanů v seniorském věku, poprosila o vyplnění tohoto dotazníku.
Dotazník je zcela anonymní, Vaše jméno nebo kontakt na Vás není nikde v dotazníku požadován.
Děkuji za spolupráci
Miloslava Tyková
96
Jsem rodinný příslušník občana v seniorském věku a dojíždím/docházím za ním pravidelně
podle potřeby
máme společnou domácnost
S rozsahem péče o seniory v obci jsem spokojen/á
spíše nespokojená
nevím
3) v obci bych přivítal/a, chybí mi, rád/a bych změnila
.….................................................................................................................... ........................................................................................................................ ........................................................................................................................ ........................................................................................................................ ........................................................................................................................ 97
........................................................................................................................ ........................................................................................................................ . Zde se můžete zamyslet nad dostupností veškerých služeb, dostupnost lékaře, dopravní obslužnost apod. pro seniory v obci ve které žijí.
98