Ý K S J I P M Y L O Í N L OFICIÁ ZPRAVODA J
PAVÍ PERO ˇC. 2 Milí přátelé, turisté a milovníci přírody, „Tomíci“, dostává se Vám do rukou druhé číslo našeho oficiálního zpravodaje 10. Mezinárodní olympiády TOM. V jeho druhém vydání se dozvíte mnoho informací týkajících se olympijského programu, pro zájemce o výlety je zde také několik stran věnováno Opavě a turistickým zajímavostem v jejím okolí. Olympiáda se kvapem blíží a už se těšíme, až se společně setkáme. TOM 4207 KADAO OPAVA
[1]
INFORMACE PRO ÚČASTNÍKY (1): Úvodní informace: Děkujeme, že jste nám sdělili Váš předběžný zájem o výlety. Nyní jsme upravili program tak, aby Vám lépe vyhovoval. Během celé olympiády budou ještě probíhat doprovodné akFvity, kterých se můžete zúčastnit ve volných chvílích (deskové hry, lezecká stěna, hra v zahradě, herna Zlatých šípů …). Pravidla přihlašování: • • • • • •
Přihlašování do turnajů a na výlety bude probíhat po příjezdu u prezentace. Oddíl může do každé soutěže družstev, zařadit vždy jen jedno družstvo v kategorii. Oddíly, které mají málo účastníků, se můžou spojit s dalšími oddíly -‐ toto domlouvání bude umožněno u prezentace při příjezdu. Mladší účastníci mohou být v turnajích zařazeni v kategorii starších. Jeden hráč může být v jeden časový blok zařazen pouze na jedné soutěži/výletě. Do turnajů můžete zařadit i střídající hráče.
*organizátor si vyhrazuje právo změny
[2]
INFORMACE PRO ÚČASTNÍKY (2): Kde najdete jednotlivá sportoviště? Hlavní sportovní turnaje budou probíhat v tělocvičnách Masarykovy střední zemědělské školy na Purkyňově ulici, Základní školy na Englišově ulici, Základní školy na OFcké ulici a Střední průmyslové školy stavební na Mírové ulici. AtleFcké disciplíny se uskuteční na sportovním oválu ZŠ Englišova. Plavecká štafeta proběhne v městském bazénu blízko centra Opavy. Na zemědělské škole bude zřízeno akreditační centrum, ve kterém bude probíhat prvotní registrace oddílů. Na sportoviš]ch budou během sportovních soutěží k dispozici školení zdravotníci. Místa konání doprovodných programů (vodácký kanál, výlety apod.) budou upřesněna během olympiády.
Jak bude zajištěno ubytování? Ubytování je zajištěno ve třídách střední zemědělské školy v Opavě na Purkyňově ulici a v budově domova mládeže na ul. Slámova. Spát se bude na podlaze, na vlastních karimatkách a ve vlastních spacácích. Zejména starší účastníci olympiády budou moci využít ubytování na internátu (lůžko, pokoj) za cenu 180 Kč na osobu a noc. K dispozici je však velmi omezený počet lůžek a v případě většího zájmu dostanou přednost starší. Případní zájemci ať nás předem kontaktují. Ve všech přístupných areálech je přísný zákaz manipulace s ohněm, zákaz kouření a zákaz konzumace alkoholu! Prosíme účastníky, aby nebrali s sebou varné konvice a vařiče (plynové ani elektrické). Každý z účastníků olympiády je zodpovědný za jím způsobené škody na majetku organizací, od kterých máme zapůjčeny prostory a potřebné vybavení. Za nezleFlé budou v objektech odpovědní příslušní vedoucí oddílu. S ohledem na ostatní účastníky olympiády vás laskavě žádáme o dodržování večerky a nočního klidu.
Co najdete v blízkosD „olympijské vesnice“? Areál zemědělské školy je situován vedle hypermarketu, ve kterém je možno nakupovat denně do 22.00 hodin. Pro případ zdravotních problému je možno využít blízkou nemocnici s pohotovostní službou. Před školou se nachází zastávky MHD, které umožňují dopravu do centra města Opavy (cca 20-‐25 min. chůze). Zemědělská škola má k dispozici lezeckou stěnu, která bude přístupná ve smluvených hodinách.
Jak budeme řešit případné spory? Při slavnostním zahájení olympiády složí všichni účastníci slavnostní slib. Případné sportovní spory budou řešit příslušní rozhodčí ihned na místě. Rozhodčí budou zajištěni z řad pořádajícího oddílu a z řad dobrovolníků, kteří mají zkušenosF s konkrétními sporty. Naší snahou samozřejmě bude v maximální možné míře předcházet sporným situacím. Tímto vás tedy žádáme o shovívavost při řešení těchto situací. Nikdo z nás nechce úmyslně poškodit soupeře. Většina z nás přijala pořádání olympiády jako výzvu a novou zkušenost. Pravidla hlavních sportovních turnajů jsou k dispozici na webových stránkách olympiády.
[3]
INFORMACE PRO ÚČASTNÍKY (3): Jaké vybavení budete potřebovat? oddíly: •
prezentaci oddílu formou nástěnek (fotografie, obrázky, texty) -‐ nástěnky zajis] pořadatelé •
prezentace oddílu formou kronik •
oddílové stejnokroje a oddílovou vlajku •
alespoň jeden digitální fotoaparát (pro fotografickou soutěž) •
prezentace oddílu formou krátkého vystoupení na závěrečném galavečeru (není povinná) •
jednu soutěžní píseň během závěrečného galavečera (není povinná) jednotlivci: •
karimatku, spacák •
sportovní oblečení do tělocvičny a na venkovní atleFcký ovál •
sportovní obuv s bílou podrážkou do tělocvičny, běžeckou na venkovní sportoviště •
plavky, ručník, plavecké brýle (nejsou povinné) •
baterku (pro večerní hru ve městě) •
přezůvky do ubytovací čásF •
hrnek nebo láhev na čaj •
ostatní vybavení dle vašeho uvážení a zkušenos] •
jakýkoliv průkaz s fotografií a údaji o datech narození (pro případné spory v MHD) •
kartu zdravotní pojišťovny Jak bude probíhat platba účastnického poplatku? Poplatek 500 Kč za každého účastníka olympiády je možno uhradit bankovním převodem na RB Opava č. ú. 23711159001/5500, (pro idenFfikaci platby uveďte jako variabilní symbol číslo oddílu a do poznámky zadejte název oddílu). Druhou možnos] je platba v hotovosF při prezenci. Oddílům bude samozřejmě vystaven doklad o přije] platby. Při platbě v hotovosF bude akceptována pouze platba v českých korunách. Zahraniční platby: Účastnický poplatek u bankovních převodů ze zahraničí je 20 Euro, bankovní poplatky uhradí příkazce operace. IdenFfikační údaje pro zahraniční platby Bank. Spojení: RB Opava č. ú. 2371159001/5500 IBAN: CZ 1155000000002371159001 SWIFT: RZBCCZPP
[4]
INFORMACE PRO ÚČASTNÍKY (4): Jak se k nám dostanete? Příjez do Opavy je nejlépe realizovat vlakem, popř. autobusem. Pro základní orientaci ve městě jsme vyFpovali několik nejpravděpodobnějších tras: 1) Příjezd na vlakové nádraží Opava východ (ul. Jánská) 2) Příjezd autobusem na zastávku u vlakové nádraží Opava východ (ul. Jánská) Po příjezdu na nádraží (vlakem popř. autobusem) se dále pokračuje trolejbusovou linkou č. 201 ve směru do centra města. Následně výstup na zastávce Zemědělská technická škola, která je situovaná cca 100 m od hlavního centra olympiády a pokračovat po značené trase do akreditačního střediska. Na nádraží můžete kontaktovat naše označené pořadatele, kteří vás nasměřují k další cestě do olympijské vesnice. Je předjednána kyvadlová autobusová doprava z východního nádraží do olympijské vesnice (od 13.30 do 19.00). 3) Příjezd na vlakové nádraží Opava – západ Nádraží se nachází přibližně 1 km od místa konání olympiády. Z tohoto důvodu doporučujeme dojít pěšky. Trasa vede po Olomoucké ulici směrem k nemocnici, za nemocnicí zahnout doleva na městský hřbitov po ul. Purkyňova. Zde je již možno vidět areál zemědělské školy. Následně pokračovat po značené trase do akreditačního střediska. 4) Příjezd dálkovým autobusem na zastávku ul. Těšínská 5) Příjezd dálkovým autobusem na zastávku ul. Nákladní Nejlepší variantou je pěšky dojít do centra města (divadlo, Horní náměs], Dolní náměs]) a následně pokračovat trolejbusovou MHD. K místu konání olympiády je možno dojet linkami č. 201 a č. 208 ve směru na městský hřbitov nebo nemocnici. Následně výstup na zastávce Zemědělská technická škola, která je situovaná cca 100 m od hlavního centra olympiády a pokračovat po značené trase do akreditačního střediska. 6) Vlastní doprava Nejbližšími orientačními body jsou nemocnice a městský hřbitov, lokalita se nachází ve směru výpadové silnice na Olomouc. Olympiáda bude situovaná v areálu zemědělské školy na ul. Purkyňova. Parkování je možno v areálu školy. Vjezd bude označen. Opavská hromadná doprava bude mít pro mnohé z vás několik netradičních prvků. Proto je potřeba již předem počítat s nástupem pouze předními dveřmi a požadavek na výstup je lépe signalizovat řidiči zmáčknu]m příslušného tlačítka ve voze. Název zastávek většinou bývá hlášen informačním systémem. Platba za jízdu probíhá do mincovního automatu v přední čásF vozu, který následně vydá platnou jízdenku. Akceptovány jsou pouze drobné kovové mince hodnot 1, 2, 5 a 10 a 20 Kč. Cena za jízdu je 13 Kč u dospělé osoby a 8 Kč u dítěte do 15 let. Za batohy se připlácí poloviční jízdné. Jízdenky nejsou přestupní. Aktuální jízdní řády jsou přístupné na webových stránkách www.mdpo.cz nebo jsou vyvěšeny na zastávkách. Je předjednáno, že v době olympiády bude pro účastníky městská hromadná doprava zdarma.
[5]
°
ARBORETUM NOVÝ DVUR Arboretum Nový Dvůr – druh specializované botanické zahrady se zaměřením na keře a stromy se nachází asi 12 km západně od Opavy. V Arboretu může návštěvník zhlédnout bohatou dendrologickou sbírku Dřeviny pěti světadílů. Roste zde na 7 000 druhů rostlin, dřevin a bylin, jejich variet, kultivarů a zahradních odrůd. Můžete zde vidět rostliny vřesovišť, rašelinišť, písečných dun pobřeží Baltu, himálajské rostliny, sbírky dřevin z Číny, Dálného východu a Japonska a rozsáhlé sbírky dřevin a bylin z východního a západního pobřeží a středozápadu severní Ameriky. Arboretum proslavila velká sbírka rodu Rhododendron, která patří k nejbohatším sbírkám v ČR. V expozici se nacházejí zástupci obřích "mamutích stromů" sekvojí, borovice osinaté z Arizony, přesahující ve své domovině stáří 4000 let i vývojově prastarého, posvátného a léčivého jinanu, pamětníka dinosaurů.
(Viburnum), pustorylů (Philadelphus) bříz (Betula) či vilínů (Hamamelis), ale také bohatým sortimentem zahradních kultivarů. V expozici arboreta se nachází rovněž rašeliniště, vřesoviště, písečné duny či skupina časně kvetoucích dřevin. Dendrologická expozice je rozčleněna do dílčích geografických celků pod názvem „Dřeviny pěti
Dendrologická expozice „Dřeviny pěti
světadílů“ a poskytuje tak jedinečnou příležitost seznámit se s bohatým sortimentem dřevin Severní Ameriky, Japonska, Číny, Koreje a Sibiře. Velmi bohatý sortiment konifer je zastoupen rody cypříšek (Chamaecyparis), zerav (Thuja), jalovec (Juniperus), smrk (Picea), borovice (Pinus), jedlovec (Tsuga) aj.
světadílů“ Dendrologická expozice se rozkládá na ploše 23 ha a v současné době je zde evidováno bezmála 7000 druhů a kultivarů domácích i cizokrajných rostlin. Arboretum je známo bohatými sbírkami vybraných rodů dřevin, zvláště pak javorů (Acer), kalin
[6]
V porostní skladbě se významně uplatňují rovněž listnaté dřeviny. Největší oblibě se těší bohatá kolekce pěnišníků (Rhododendron). V expozici se nacházejí zástupci obřích "mamutích stromů" sekvojí, borovice osinaté z Arizony, přesahující ve své domovině stáří 4000 let i vývojově prastarého, posvátného a léčivého jinanu, pamětníka dinosaurů. Mezi další dendrologické zajímavosti náleží legendární cedry, metasekvoj "živá fosílie", známá jen z fosilních nálezů či poléhavý keř mikrobioty s nejmenšími šiškami mezi jehličnatými dřevinami. Novodvorské arboretum se může pochlubit i vzácným exemplářem nejstarší rostliny
představují biologicky a morfologicky unikátní skupinu „rostlin bez půdy“ rostoucích na samonosném epifytním kmenu. Drsné životní podmínky panující v oblastech subtropických pouští a polopouští navozuje samostatná expozice suchomilné vegetace s formacemi kaktusů a sukulentních rostlin. Kaktusy a sukulentní rostliny tvoří zhruba ¼ všech zastoupených druhů (70 taxonů). ZDROJE: http://www.szmo.cz/rubrika/16/ expozicni-arealy/arboretum-novy-dvur.html
světa - Wollemia nobilis. Skleníková expozice tropických a subtropických rostlin Expozice tropických a subtropických rostlin si klade za cíl zpřístupnit široké veřejnosti část z rozsáhlých skleníkových sbírek Arboreta Nový Dvůr. V expozici je soustředěno bezmála 280 druhů rostlin ze 70 čeledí. Na nevelké ploše čítající zhruba 220 m2 lze vedle sebe zhlédnout geograficky svébytné rostlinné formace americké, africké, australské a asijské flóry tropických deštných, tropických polo-opadavých a opadavých lesů. Druhově a strukturně rozmanitá flóra tropů a subtropů je zastoupena stromovými velikány, dřevitými liánami, keři, palmami, stromovými kapradinami, bambusy a bohatým podrostem bylin. Epifytní druhy bromélií, orchidejí a kapradin
[7]
SAMOSTATNÝ PĚCHOTNÍ SRUB OP-S 25 "U TRIGONOMETRU" Byl postaven jako první objekt 3. stavebního podúseku Milostovice Ženijního skupinového velitelství IV v Opavě ve III. odolnosti (tloušťka stropu 250 cm, čelní stěny 275 cm a ostatních stěn 125 cm) jako oboustranný, dvoukřídlý, dvouzvonový objekt. Obě střelecké místnosti byly vyzbrojeny kombinací zbraní L1 (protitankový kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37) a M (dvojče těžkých kulometů vz. 37), hlavní výzbroj pod betonem byla doplněna čtveřicí zbraní N (lehký kulomet vz. 26) k ochraně hlavních střílen, týlu a vchodu. Srub byl postaven firmou Ing. Bohuslav Krýsa a spol., Moravská Ostrava (ke stavbě zadán 14.2.1938), velitelem Vojenského stavebního dozoru byl kpt. žen. ing. Zdeněk Ingriš, zástupcem por. žen. Fára, správci stavby por. stav. Karel Kramář a Karel Konopík. Firma převzala stavbu 21.2.1938 a betonáž proběhla ve dnech 2.-7.5.1938. Betonáři při ní do připraveného bednění ručně napěchovali 1807 m3 betonu, který po 28 dnech tuhnutí vykazoval pevnost v tlaku až 650 kg/ cm2. Předepsaná norma 450 kg/cm2 tak byla splněna. Oba zvony AJN (pro pozorování a palbu lehkým kulometem vz. 26) – třístřílnový a čtyřstřílnový – odolnosti V (síla pancíře v úrovni střílen 30 cm) měly být vyrobeny Škodovými závody v Plzni s výrobními čísly 160 a 162 a dodány až v únoru 1939. V září 1938 byl srub stavebně dokončen, vyzbrojen zbraněmi L1 (výrobní čísla 199 a 200, zamontovány v září 1938) a M, nebyly však
[8]
dodány lafety pro lehké kulomety. K dispozici bylo dostatečné množství munice (asi polovina dotace granátů do protitankových kanónů, tj. cca 1200 kusů, asi 320000 ks nábojů do těžkých kulometů a asi 80000 ks do lehkých kulometů), nebyly ale dodány časované ruční granáty pro granátové skluzy. Rozvody vody (firma HYGIEA) nebyly hotovy, elektřiny (včetně dieselagregátu, instalace firma J. K. Rudolf, Plzeň) nebyly započaty, filtroventilace byla 26.8.1938 zadána firmám RADIA (potrubí) a Janka (soustrojí). Tyto se také nepodařilo osadit. V provozu nebyla telefonní ústředna ani stanice zemní telegrafie, stejně jako i celá vnitřní spojovací síť, se kterou se počítalo až v roce 1939. Ve skladištích chyběly zásoby potravin i pohonných hmot. Překážkový systém kolem objektu byl hotov, prázdné zvonové šachty byly obloženy pytli s pískem a zastřešeny stříškami. Velitelem objektu byl por. pěch. Vavřinec Vejmola. Zdroj: www.opevneni-milostovice.com
STÁTNÍ ZÁMEK HRADEC NAD MORAVICÍ Zdroje:
http://www.zamek-hradec.cz https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/205411000320403/
V období 1778 až 1945 drželo Hradec šest generací pruského knížecího rodu Lichnowských z Voštic a Werdenbergu. Velký požár z února 1796 podnítil celkovou adaptaci zámku, koncipovanou krnovským stavitelem Janem Mihatschem. Přes menší následné úpravy v duchu dobového historizmu si skvostně vybavená rezidence elitního aristokratického rodu regionu svůj klasicistní vzhled uchovala podnes; v 1. třetině 19. století byl založen 60-ti hektarový přírodně – krajinářský park výjimečné kompoziční a dendrologické úrovně.
Mezi léty 1874 až 1891 vedli stavitelé A. Langer z Vratislavi a F. Händel z Výmaru přístavbu tzv. Červeného zámku s hradební zdí a Bílou věží. Architektonicky mimořádně atraktivní komplex inspirovaný režnými hrady německého středověku zahrnul mj. nezbytnou konírnu s kočárovnou. Význam hradeckého ostrohu byl dán především strategicky výhodným utvářením terénu, nabízejícím bezpečné útočiště. Také proto někdejší slovanské hradisko z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad Přemyslovců, přebudovaný o dvě století později českým králem Přemyslem Otakarem II. na výstavný hrad chráněný důkladnou fortifikací. Od počátku 16. století dávali čeští panovníci zdejší zboží do zástavy. Posledním zástavním pánem byl Kašpar Pruskovský z Pruskova, který jej v roce 1585 získal do dědičného majetku a současně zahájil renesanční přestavbu stále ještě středověkého hradu na pohodlně zařízené sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem.
[9]
V období 1778 až 1945 drželo Hradec šest generací pruského knížecího rodu Lichnowských z Voštic a Werdenbergu. Velký požár z února 1796 podnítil celkovou adaptaci zámku, koncipovanou krnovským stavitelem Janem Mihatschem. Přes menší následné úpravy v duchu dobového historizmu si skvostně vybavená rezidence elitního aristokratického rodu regionu svůj klasicistní vzhled uchovala podnes; v 1. třetině 19. století byl založen 60-ti hektarový přírodně – krajinářský park výjimečné kompoziční a dendrologické úrovně. Mezi léty 1874 až 1891 vedli stavitelé A. Langer z Vratislavi a F. Händel z Výmaru přístavbu tzv. Červeného zámku s hradební zdí a Bílou věží. Architektonicky mimořádně atraktivní komplex inspirovaný režnými hrady německého středověku zahrnul mj. nezbytnou konírnu s kočárovnou. Význam hradeckého ostrohu byl dán především strategicky výhodným utvářením terénu, nabízejícím bezpečné útočiště. Také proto někdejší slovanské hradisko z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad Přemyslovců, přebudovaný o dvě století později českým králem Přemyslem Otakarem II. na výstavný hrad chráněný důkladnou fortifikací. Od počátku 16. století dávali čeští panovníci zdejší zboží do zástavy. Posledním zástavním pánem byl Kašpar Pruskovský z Pruskova, který jej v roce 1585 získal do dědičného majetku a současně zahájil renesanční přestavbu stále ještě středověkého hradu na pohodlně zařízené sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem.
[10]
Slezské zemské muzeum je nejstarší muzeum v České republice. Bylo založeno v Opavě 1. května 1814 jako Gymnazijní muzeum. Toto muzeum bylo převážně přírodovědné povahy a vzniklo přičiněním profesora opavského gymnázia Faustina Ense, penzionovaného důstojníka a amatérského znalce botaniky Františka rytíře Mükusche z Buchbergu a pokrokového opavského starosty Jana Josefa Schöslera. Expozice muzea najdete v historické budově. Budova byla vystavěna pro potřeby uměleckoprůmyslového muzea, založeného v Opavě v roce 1882 z podnětu Obchodní a živnostenské komory, která také stavbu financovala, a to na pozemku věnovaném knížetem Lichtenštejnem. Stavba byla realizována v letech 1893-1895 podle projektu vídeňských architektů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera, model sochy Genia a soch Pegasů pro výzdobu kopule vyhotovil vídeňský sochař Theodor Friedel. Sochařská výzdoba průčelí, kde byly instalovány alegorické postavy Malířství, Sochařství a Architektury, byla dílem vídeňského sochaře Karla Schwerzeka. Monumentální budova, vycházející tvaroslovně z pozdní renesance, byla za 2. světové války značně poškozena. Zničena byla také kopule, která byla nově rekonstruována v roce 1984. V současné době jsou v budově instalovány stálé expozice Vývoj přírody ve Slezsku a na severní Moravě, Slezsko v lidovém umění, Evropské umění ze 14. až 18. století ze sbírek Slezského zemského muzea a jsou zde realizovány také krátkodobé výstavy a další kulturní akce. Letos na jaře bylo muzeum po bezmála půldruhém roce znovuotevřeno po rozsáhlé rekonstrukci. Za 100 milionů korun vznikl moderní pohled na dějiny Slezska. Ze dvou podlaží jsou čtyři, na střechu budovy z konce 19. století se vrátili Pegasové a socha Génia. Na návštěvníky netrpělivě čeká i personál. Neví, jak lidé přijmou návrat ke kořenům muzejnictví - místo obrazovek teď nabízí více exponátů. Původně vlhké sklepy oživil například největší český vycpaný medvěd nebo model plísně na rohlíku i se zrnkem máku. Ani dějiny Slezska nemají nudit, provázejí jimi dobové předměty. A muzejníci mysleli i na nejmladší návštěvníky. Muzeum nabídne imitaci jeskyně pouze pro děti. S umělými netopýry a údajně slezskými jeskynními malbami.
ZDROJE: http://www.szmo.cz http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=2888
[11]
Město
Statutární město OPAVA (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 m. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.
zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem. Po válce byly postaveny celé nové obytné čtvrti a průmyslové závody, především strojírenského, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv. Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice (expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). V Opavě sídlí též Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
V r. 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností; sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupci Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů.
Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.
Opava nebyla hospodářsky rozvinutým městem a její obyvatelé byli silně poněmčeni. Teprve ve druhé polovině 19. stol. se začal ve Slezsku rozvíjet český národní život a Opava se stala jeho střediskem. Skutečný rozvoj českého uvědomění a české kultury přinesl teprve vznik Československé republiky v roce 1918. Stagnující hospodářství, zejména soukenictví a později potravinářský průmysl, oživilo, byť nedostatečně, teprve napojením železnice v r. 1855.
V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města.
Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo
ZDROJ: www.opava-city.cz
[12]